STANOVY OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
MASSAG, a.s.
ČÁST I. OBECNÁ USTANOVENÍ ČLÁNEK 1 ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI, STANOVY 1. Tyto stanovy jsou dokumentem akciové společnosti MASSAG, a.s. (dále „společnost“), která byl založena jednorázově dle ustanovení § 25 zákona č. 104/1990 Sb. zakladatelského plánu ze dne 17.12.1990. 2. Společnost se podřizuje zákonu č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech ( zákon o obchodních korporacích, dále jen „ZOK“) jako celku ve smyslu ustanovení § 777 odst. 5) zákona o obchodních korporacích. ČLÁNEK 2 OBCHODNÍ FIRMA SPOLEČNOSTI
Obchodní firma společnosti: MASSAG, a.s. ČLÁNEK 3 SÍDLO SPOLEČNOSTI Sídlem společnosti je : Opavská č.272, Bílovec PSČ: 743 11 ČLÁNEK 4 PRÁVNÍ FORMA Právní forma společnosti: Akciová společnost
ČLÁNEK 5 PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ SPOLEČNOSTI Předmětem podnikání společnosti je: Galvanizérství, smaltérství
Obráběčství
Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí
Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
Zámečnictví, nástrojářství
ČLÁNEK 6 JEDNÁNÍ ZA SPOLEČNOST A ZASTUPOVÁNÍ SPOLEČNOSTI 1. Společnosti zastupuje představenstvo. Za představenstvo navenek jednají společně vždy předseda představenstva s jedním členem představenstva nebo společně dva členové představenstva. 2. Osoby uvedené v článku 6 odst.1 těchto stanov činí písemné právní úkony za společnost tak, že k vytištěné, napsané nebo jinak vyznačené obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis. 3. V rozsahu oprávnění uděleného představenstvem v souladu se zákonem jednají za společnost též prokuristé, byla-li prokura udělena. Nerozhodne-li představenstvo jinak, jedná každý prokurista samostatně. Ostatní pracovníci společnosti činí za společnost právní úkony obvyklé při činnosti, kterou byli pověřeni představenstvem v rámci provozování podniku Společnosti, zejména v souladu s ust. § 430 a násl. občanského zákoníku. 4. Prokuristé a jiní pracovníci Společnosti, činící za společnost právní úkony obvyklé při činnosti, kterou byli pověření představenstvem při provozování podniku Společnosti, podepisují za Společnost tak, že k vytištěné nebo nadepsané obchodní firmě Společnosti připojí svůj podpis s uvedením funkce (prokury).
ČLÁNEK 7
DOBA TRVÁNÍ SPOLEČNOSTI Společnost byla založena na dobu neurčitou.
ČÁST II. ZÁKLADNÍ KAPITÁL SPOLEČNOSTI, JEHO ZVÝŠENÍ A SNÍŽENÍ
ČLÁNEK 8 ZÁKLADNÍ KAPITÁL SPOLEČNOSTI
Základní kapitál společnosti činí 172.554.200,- Kč (slovy: jedno sto sedmdesát dva milionů pět set padesát čtyři tisíc dvě stě korun českých).
ČLÁNEK 9 ZPŮSOB SPLACENÍ EMISNÍHO KURSU AKCIÍ
1. Základní kapitál splacen v plné výši.
ČLÁNEK 10 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU
1. O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada dle pravidel stanovených těmito stanovami a obecně platnými právními předpisy. 2. V oznámení o svolání valné hromady, která má rozhodovat o zvýšení základního kapitálu se dále uvede vedle zákonných náležitostí: a) důvody navrhovaného zvýšení základního kapitálu, b) způsob a rozsah tohoto zvýšení, c) navrhovaný druh, podoba, forma a počet akcií, pokud mají být vydány nové akcie společnosti d) jmenovité hodnoty nových akcií nebo nová jmenovitá hodnota dosavadních akcií
3. Má-li být zvýšení základního kapitálu provedeno upisováním nových akcií, uvede se v oznámení i lhůta pro její upsání a navrhovaná výše emisního kursu nebo způsob jeho určení s odůvodněním anebo údaji o tom, že jeho určením bude pověřeno představenstvo, včetně případné minimální výše, v jaké může být emisní kurs představenstvem určen. Navrhuje-li se vydání nového druhu akcií, uvedou se i práva s nimi spojená a důsledky, které bude mít jejich vydání na práva spojená s akciemi dříve vydanými. 4. Jestliže se valné hromadě navrhuje omezení nebo vyloučení přednostního práva podle § 488 ZOK, uvede se v oznámení důvod, proč má dojít k omezení nebo vyloučení přednostního práva. Jestliže se valné hromadě navrhuje zvýšení základního kapitálu upisováním akcií a emisní kurs se splácí nepeněžitými vklady, uvede se v oznámení jeho předmět a ocenění uvedené v posudku znalce nebo znalců podle § 251 ZOK. Jestliže se valné hromadě navrhuje vyslovení souhlasu se započetím, uvedou se v oznámení také pohledávky, které mají být započteny, a důvody navrhovaného započetí. 5. Účinky zvýšení základního kapitálu nastávají ode dne zápisu jeho výše do obchodního rejstříku. ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ 1. Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií je přípustné a postup při tomto zvyšování základního kapitálu se řídí § 474 a násl. ZOK. PODMÍNĚNÉ ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 1. Pokud se valná hromada usnesla na vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, přijme současně usnesení o zvýšení základního kapitálu v rozsahu, v jakém mohou být uplatněna výměnná nebo přednostní práva z těchto dluhopisů (dále jen „podmíněné zvýšení základního kapitálu“), ledaže mají být dluhopisy vyměněny za již vydané akcie, v dalším se postup podmíněného zvýšení základního kapitálu řídí dle § 505 a násl. ZOK. ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU Z VLASTNÍCH ZDROJŮ SPOLEČNOSTI 1. Valná hromada může rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů vykázaných ve schválené řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti, ledaže jsou tyto zdroje účelově vázány a společnost není oprávněna jejich účel měnit. Čistý zisk nelze použít při zvyšování základního kapitálu na základě mezitímní účetní závěrky. V dalším se postup při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti řídí dle § 495 a násl. ZOK. ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU PŘEDSTAVENSTVEM Valná hromada může svým usnesením pověřit představenstvo, aby rozhodlo o zvýšení základního kapitálu společnosti upisováním akcií nebo z vlastních zdrojů společnosti
s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o jednu polovinu dosavadní výše základního kapitálu v době pověření. V dalším se postupuje dle § 511 a násl. ZOK.
ČLÁNEK 11 SNÍŽENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU
1. O snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada. V usnesení valné hromady se uvede alespoň: a) důvod a účel navrhovaného snížení základního kapitálu b) rozsah a způsob provedení navrhovaného snížení základního kapitálu c) způsob, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení d) snižuje-li se základní kapitál na základě návrhu akcionářů, údaj, zda jde o návrh na úplatné nebo bezúplatné vzetí akcií z oběhu a výši úplaty nebo pravidla pro jejich určení e) mají-li být v důsledku snížení základního kapitálu předloženy společnosti akcie, lhůty pro jejich předložení 2. Základní kapitál nelze snížit pod jeho výši stanovenou v § 246 odst. 2 ZOK. Snížením základního kapitálu se nesmí zhoršit dobytnost pohledávek věřitelů. Usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu se zapíše do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává představenstvo bez zbytečného odkladu od usnesení valné hromady a splní povinnosti stanovené v § 518 odst. 1 a 2 ZOK 3. K povinnému snížení základního kapitálu použije společnost vlastní akcie, které má v majetku. V ostatních případech snížení základního kapitálu použije společnost nejprve vlastní akcie, které má v majetku. 4. Jiným postupem lze základní kapitál snížit jen tehdy, nepostačuje-li postup dle § 521 odst. 1 ZOK ke snížení základního kapitálu v rozsahu určeném valnou hromadou nebo pokud by tento postup nesplnil účel snížení základního kapitálu 5. Ke snížení základního kapitálu použije společnost vlastní akcie tak, že je zničí nebo u zaknihovaných akcií dá osobě oprávněné vést jejich evidenci příkaz k jejich zrušení. 6. Nemá-li společnost ve svém majetku vlastní akcie nebo použití vlastních akcií nebo nepostačuje ke snížení základního kapitálu, provede se snížení základního kapitálu snížením jmenovité hodnoty akcií nebo vezme akcie z oběhu anebo se upustí od vydání nesplacených akcií. 7. Akcie se vezmou z oběhu na základě veřejného návrhu akcionářů. ( § 532 a násl. ZOK). SNÍŽENÍ JMENOVITÉ HODNOTY AKCIÍ 1. Pokud se snižuje jmenovitá hodnota akcií společnosti, snižuje se poměrně u všech akcií společnosti, ledaže účelem snížení základního kapitálu je prominout
nesplacenou část emisního kursu akcií. V dalším se řídí postup snížení jmenovité hodnoty akcií dle § 525 a násl. ZOK. VZETÍ AKCIÍ Z OBĚHU NA ZÁKLADĚ LOSOVÁNÍ 1. Základní kapitál nelze snížit losováním akcií. VZETÍ AKCIÍ Z OBĚHU NA ZÁKLADĚ VEŘEJNÉHO NÁVRHU SMLOUVY 1. Jestliže se berou akcie z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy, může rozhodnutí valné hromady určit, že základní kapitál: a) bude snížen v rozsahu jmenovitých hodnot akcií, které budou vzaty z oběhu, b) bude snížen o pevnou částku 2. Akcie lze vzít z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy úplatně i bezúplatně. Pro veřejný návrh smlouvy platí přiměřeně ustanovení § 322 odst. 1 a 2, § 323 až 325 a § 329 ZOK. V dalším se postup při snižování základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy řídí dle § 533 a násl. ZOK. UPUŠTĚNÍ OD VYDÁNÍ AKCIÍ 1. Valná hromada může rozhodnout o snížení základního kapitálu upuštěním od vydání akcií v rozsahu, v jakém jsou upisovatelé v prodlení se splacením jmenovité hodnoty akcií, ledaže společnost prodlevšího akcionáře ze společnosti vyloučí. V dalším se postup při upuštění od vydání akcií řídí dle § 536 ZOK. ČLÁNEK 12 VYMĚNITELNÉ A PRIORITNÍ DLUHPISY Společnost může na základě usnesení valné hromady, které musí být přijato alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů, vydat vyměnitelné a prioritní dluhopisy kapitálu dle § 505 a násl. ZOK.
ČÁST III. AKCIE SPOLEČNOSTI A JEJICH PŘEVODY ČLÁNEK 13 AKCIE SPOLEČNOSTI 1. Základní kapitál společnosti je rozdělen na 663.670 kusů kmenových listinných akcií znějících na jméno o jmenovité hodnotě každé akcie 260,- Kč (slovy: dvě stě šedesát korun českých). 2. Akcie společnosti mohou být vydány jako hromadné listiny nahrazující tyto akcie (dále jen „hromadná akcie “) nebo mohou být za podmínek stanovených těmito
stanovami vyměněny za hromadnou akcii. Hromadná akcie musí obsahovat také údaj o tom, kolik akcií a jakého druhu nahrazuje. 3. Společnost na základě písemné žádosti akcionáře vymění hromadnou akcii za jednotlivé listinné akci nebo jiné hromadné akcie. V žádosti akcionáře musí být zejména uvedeno, kolik akcií, příp. jiných hromadných akcií, má být vyměněno za hromadnou akcii. 4. Společnost nejpozději do deseti (10) pracovních dnů od obdržení žádosti akcionáře o výměnu hromadné akcie písemné vyzve akcionáře, aby v určené lhůtě, která nesmí být kratší než pět (5) pracovních dnů, předložil společnosti hromadnou akcii určenou k výměně. Společnost při předložení hromadné akcie k výměně současně určí lhůtu pro převzetí listinných akcií, příp. jiné hromadné akcie, přičemž tato lhůta nesmí být kratší tří (3) pracovních dnů s tím, že její začátek nesmí následovat více než deset (10) pracovních dnů od předložení příslušné hromadné akcie společnosti k výměně. 5. Ustanovení článků 13 odst. 3 a 4 těchto stanov se přiměřeně použijí i na postup výměny akcií společnosti za hromadnou akcii. ČLÁNEK 14 PŘEVODY AKCIÍ SPOLEČNOSTI Převody akcií společnosti se provádějí v souladu s ustanovením§ 269 a násl. ZOK a v souladu s dalšími právními předpisy. Pro samostatně převoditelná práva platí ustanovení § 281 a násl. ZOK.
ČÁST IV. PRÁVA A POVINNOSTI AKCIONÁŘŮ ČLÁNEK 15 ZÁKLADNÍ PRÁVA A POVINNOSTI AKCIONÁŘŮ 1. Akcionáři mohou být právnické a fyzické osoby. 2. Základní práva a povinnosti akcionářů vyplývají se z právních předpisů, zejména zákona o obchodních korporacích a ze stanov společnosti. 3. Akcionář má právo domáhat se ochrany svých práv především u orgánů společnosti. Není-li jeho právo uspokojeno, má právo se jeho uplatnění domáhat prostřednictvím soudu. ČLÁNEK 16 PODÍL NA ZISKU SPOLEČNOSTI
1. Akcionář má právo na podíl na zisku společnosti (dividendu), který valná hromada podle výsledku hospodaření společnosti určila k rozdělení. Tento podíl se určuje poměrem jmenovité hodnoty akcií akcionáře k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. 2. Právo na dividendu na základě akcií, které byly vydány v souvislosti se zvýšením základního kapitálu společnosti, vzniká za ten tok, ve kterém byly upsané akcie (jejich emisní kurz) na zvýšení základního kapitálu společnosti plně splaceny. 3. Valná hromada v rozhodnutí o výplatě dividend určí místo a další podmínky výplaty dividendy. Dividenda je splatná do 3 měsíců ode dne konání valné hromady, která rozhodla o rozdělení zisku. 4. Akcionář není povinen vrátit společnosti dividendu přijatou v dobré víře. ČLÁNEK 17 PODÍL NA LIKVIDAČNÍM ZŮSTATKU SPOLEČNOSTI Po zrušení společnosti s likvidací má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku společnosti, a to v poměru jmenovité hodnoty svých akcií ke jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. ČLÁNEK 18 ÚČAST NA VALNÉ HROMADĚ A HLASOVACÍ PRÁVO 1. Každý akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, požadovat na ní vysvětlení a uplatňovat na ní své návrhy. Může tak činit osobně (prostřednictvím příslušeného statutárního orgánu) nebo prostřednictvím svého zástupce (zmocněnce). Zástupce je povinen před zahájením valné hromady odevzdat při prezentaci plnou moc. Zmocnění platí pouze pro jednu konkrétní valnou hromadu, a to včetně jejího opakování jako náhradní proto, že původní valná hromada nebyla schopná usnášení. 2. Hlasovací právo akcionáře se řídí jmenovitou hodnotou jeho akcií. S jedinou akcií o jmenovité hodnotě 260,- Kč je spojen jeden hlas. Hlas je dále nedělitelný. Celkový počet hlasů ve společnosti je 663 670 ČLÁNEK 19 DALŠÍ PRÁVA A POVINNOSTI AKCIONÁŘŮ Akcionář je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které souvisejí s činností společnosti, a které jsou předmětem obchodního tajemství společnosti nebo o skutečnostech, jejichž zveřejnění by mohlo přivodit společnosti újmu nebo jde o důvěrnou informaci.
ČÁST V.
ORGANIZACE SPOLEČNOSTI ČLÁNEK 20 ORGÁNY SPOLEČNOSTI 1. Vnitřní struktura společnosti je dualistická. 2. Orgány společnosti jsou: a) valná hromada c) představenstvo d) dozorčí rada
A. VALNÁ HROMADA ČLÁNEK 21 1. Valná hromada je nejvyšším orgánem Společnosti. Skládá se ze všech na ní přítomných akcionářů. 2. Jednání valné hromady se mohou účastnit pouze akcionáři, jejich zástupci a členové představenstva a dozorčí rady, nestanoví-li tyto stanovy jinak, či pokud tak nerozhodne valná hromada. 3. Svolavatel valné hromady je oprávněn přizvat k jednání valné hromady: a) osoby, jejichž účast je nezbytná z důvodu organizačního zabezpečení b) osoby, jejichž účast je nezbytná z důvodů výkladu odborné problematiky související s programem jednání c) notáře d) auditora, daňového poradce a advokáta Společnosti
ČLÁNEK 22 1. Do výlučné působnosti valné hromady patří: a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem podle § 511 a násl. ZOK nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností; b) rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu nebo o pověření pro představenstvo podle § 511 ZOK, rozhodnutí o snížení základního kapitálu, rozhodnutí o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči Společnosti proti pohledávce na splacení emisního kurzu; c) rozhodnutí o vydání dluhopisů; d) volby a odvolání členů dozorčí rady a jiných orgánů určených stanovami, s výjimkou členů dozorčí rady volených a odvolávaných podle § 454 ZOK e) schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty a stanovení tantiém; f) rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady
g) rozhodnutí o kótaci účastnických cenných papírů společnosti a o jejich vyřazení z obchodování na oficiálním trhu; h) rozhodnutí o zrušení Společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení plánu rozdělení likvidačního zůstatku; i) rozhodnutí o fúzi, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení, popřípadě o změně právní formy; j) o schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti k) schválení ovládací smlouvy (§ 79 ZOK), smlouvy o převodu zisku a smlouvy o tichém společenství a jejich změn; l) schválení jednacího a hlasovacího řádu; m) rozhodnutí o způsobu hlasování na konkrétní valné hromadě na základě návrhu akcionáře; n) rozhodnutí o schválení roční zprávy o podnikatelské činnosti Společnosti a stavu jejího majetku o) rozhodnutí o dalších otázkách, které zákon nebo stanovy zahrnují do působnosti valné hromady 2. Valná hromada si může změnou stanov Společnosti vyhradit k rozhodnutí další záležitosti, pokud je obchodní zákoník nesvěřuje do působnosti jinému orgánu Společnosti ČLÁNEK 23 1. Představenstvo svolává valnou hromadu nejméně jednou ročně, a to nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Valnou hromadu může svolat i dozorčí rada, vyžadují-li to zájmy Společnosti či stanoví-li tak zákon. 2. Mimořádné valná hromada se svolává též k žádosti akcionářů majících kvalifikovaný akciový podíl na základním kapitálu upravený obchodním zákoníkem. ČLÁNEK 24 1. Valná hromada se svolává oznámením o konání valné hromady uveřejněným nejméně 30 dnů před konáním valné hromady na internetových stránkách společnosti a v deníku „iDenik.cz“, periodiku zapsaném v evidenci periodického tisku MK ČR pod evidenčním číslem E 1511 a stanoví-li tak právní předpisy i v Obchodním věstníku. 2. Oznámení o konání valné hromady musí obsahovat: a) obchodní firmu a sídlo Společnosti b) místo, datum a hodinu konání valné hromady c) časový údaj, kdy začíná prezence akcionářů d) oznámení, zda se svolává řádná, mimořádná nebo náhradní valná hromada
e) pořad jednání valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen orgánu společnosti f) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění g) případné další náležitosti stanovené obchodním zákoníkem, zejména v závislosti na pořadu jednání 3. Při svolávání mimořádné valné hromady k žádosti oprávněných akcionářů podle článku 23, bod 2 stanov a náhradní valné hromady se lhůta pro uveřejněné oznámení zkracuje na 15 dnů přede dnem konání valné hromady. ČLÁNEK 25 1. Valná hromada je způsobilá se usnášet, jsou-li na ní přítomni osobně nebo v zastoupení akcionáři mající akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30% základního kapitálu Společnosti. Přitom se nepřihlíží k akciím, s nimiž nelze vykonávat hlasovací právo. 2. Akcionář se valné hromady účastní osobně nebo prostřednictvím zástupce. Zástupce akcionáře se prokazuje písemnou plnou mocí s vymezením rozsahu zmocnění, uvedením, zda je plná moc udělena pro jednu nebo více valných hromad a s úředně ověřeným popisem zmocnitele. Pokud je přítomen akcionář včetně svého zástupce, musí do listiny přítomných akcionář uvést, kdo bude vykonávat práva spojená s akciemi; není-li tomu tak, platí, že práva spojená s akciemi bude vykonávat akcionář přímo. 3. Před zahájením valné hromady probíhá prezence, při které se akcionáři zapisují do listiny přítomných. Do listiny přítomných se zapisuje jméno a příjmení nebo obchodní firma či název akcionáře, bydliště nebo sídlo akcionáře, případně obdobné údaje o zástupci akcionáře, čísla listinných akcií, jmenovitá hodnota akcií, které jej opravňují k hlasování a počet hlasů akcionáře. Dále se v případě potřeby uvedou náležitosti dle článku 25 bod 2 Stanov. Správnost zápisu stvrdí akcionář svým podpisem. Správnost listiny přítomných potvrzuje svým podpisem předseda valné hromady a zapisovatel. 4. U prezence obdrží akcionáři podklady pro jednání valné hromady, které jsou dle názoru svolavatele potřebné pro rozhodování akcionářů, nestanoví-li ZOK něco jiného, a dále hlasovací lístky, na nichž je uveden počet hlasů. Zastupuje-li určitá osoba jednoho nebo více akcionářů, obdrží za každého zastoupeného akcionáře samostatné hlasovací lístky s uvedením individuálního počtu hlasů každého zastoupeného akcionáře. 5. Není-li valná hromada usnášeníschopná při jejím zahájení, pověřený člen představenstva vyčká nejdéle 15 minut, zda se na valnou hromadu nedostaví další akcionáři. Není-li volná hromada usnášeníschopná ani po uplynutí této doby (ani kdykoliv v jejím průběhu) od stanoveného začátku jednání, pověřený člen představenstva valnou hromadu ukončí a představenstvo svolá postupem podle stanov a zákona náhradní valnou hromadu s nezměněným pořadem jednání. 6. Další podrobnosti ověření způsobilosti valné hromady usnášet se stanovuje ZOK.
ČLÁNEK 26 1. Valnou hromadu zahajuje pověřený člen představenstva. Úvodem přednese pořad jednání valné hromady. Je-li valná hromada usnášeníschopná, řídí pověřený člen představenstva volbu orgánů valné hromady, tj. předsedy valné hromady, zapisovatele, dvou ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů (skrutátorů). Volba předsedy valné hromady se provádí individuálně, volba ostatních orgánů valné hromady může být provedena buď individuálně nebo an bloc v závislosti na návrhu představenstva. Po zvolení orgánů valné hromady řídí dále jednání valné hromady její předseda. Ustanovení týkající se předsedy valné hromady se vztahují obdobně i na pověřeného člena představenstva. 2. Před hlasováním o jednotlivých návrzích předkládaných valné hromadě k danému bodu pořadu jednání probíhá diskuse na základě návrhů, protinávrhů a požadavků na vysvětlení vznášených ze strany orgánů Společnosti či akcionářů. Své návrhy, protinávrhy a požadavky na vysvětlení vznášejí orgány společnosti či akcionáři ústně i písemně. Vznese-li orgán Společnosti či akcionář svůj návrh, protinávrh či požadavek na vysvětlení ústně, může být předsedou valné hromady požádán o jeho písemnou formulaci z důvodů odstranění pochybností stran obsahu návrhu, protinávrhu či požadavku na vysvětlení. Písemná podání jsou přílohou zápisu o konání valné hromady. Podstatný obsah ústních návrhů, protinávrhů a dotazů bude spolu s podstatným obsahem ústních odpovědí zachycen v zápisu o konání valné hromady. Pokud diskutující akcionář neuvede v souvislosti s návrhem, protinávrhem nebo požadavkem na vysvětlení svoje jméno a příjmení, nebudou tyto údaje ani uvedeny v zápise z valné hromady. Bližší podmínky uplatnění práva na informace a poskytování informací akcionářům stanoví ZOK 3. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, není-li zákonem nebo stanovami požadována kvalifikovaná většina. 4. Souhlasu kvalifikované většiny dvou třetin hlasů přítomných akcionářů je třeba k rozhodnutí o: a) změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem podle § 511 ZOK nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právní skutečností; b) rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o pověření představenstva podle či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči Společnosti§ 511 ZOK proti pohledávce na splacení emisního kurzu; c) rozhodnutí o vydání dluhopisů; d) zrušení Společnosti s likvidací a návrhu rozdělení likvidačního zůstatku; 5. K rozhodnutí o: a) změně druhu nebo formy akcií; b) změně práv spojených s určitým druhem akcií;
c) omezení převoditelnosti akcií na jméno, a d) zavedení nebo zrušení kótace akcií. se vyžaduje i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů majících tyto akcie. 6. Souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů se vyžaduje i pro rozhodnutí o: a) vyloučení nebo omezení přednostního práva na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů; b) vyloučení nebo omezení přednostního práva na úpis akcií; c) schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a změny těchto smluv; d) zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady; e) fúzi, převodu jmění na jednoho akcionáře, rozdělení nebo o změně právní formy. 7. Ostatní případy, kdy valná hromada rozhoduje kvalifikovanou většinou, upravuje ZOK, stejně jako případy, kdy je nutno hlasovat podle druhu akcií. 8. Akcionáři na valné hromadě hlasují aklamací, a to zvednutím hlasovacího lístku, na němž je uveden počet hlasů nebo písemně pomocí hlasovacích lístků. Techniku hlasování určí předseda valné hromady nebo o ní může být rozhodnuto valnou hromadou na základě návrhu akcionáře. Při volbě techniky hlasování se přihlíží zejména k předmětu rozhodování valné hromady. Akcionáři hlasují na výzvu předsedy valné hromady pro jednu z variant „PRO“ či „PROTI“ či „ZDRŽEL SE“, a to způsobem podle techniky hlasování. Výsledek hlasování zaznamenávají a zpracovávají osoby pověřené sčítáním hlasů, které o výsledku hlasování vyhotoví písemný zápis, který bezodkladně předají předsedovi valné hromady. 9. Valná hromada hlasuje vždy nejprve o návrhu představenstva. Není-li návrh představenstva přijat či nemá-li představenstvo k danému bodu pořadu jednání valné hromady žádný návrh, hlasuje se o návrhu dozorčí rady, a není-li ani tento přijat, popř. nemá-li dozorčí rada žádný návrh, hlasuje se o návrzích a protinávrzích akcionářů v pořadí, jak byly podány. V případě, že k danému bodu pořadu jednání byl předložený návrh přijat, o protinávrzích k tomuto návrhu se již nehlasuje. 10. Není-li žádný z přednesených návrhů či protinávrhů přijat potřebnou většinou hlasů, prohlásí předseda valné hromady hlasování k danému bodu jednání valné hromady za ukončené s tím, že valná hromada nepřijala žádný z přednesených návrhů. Není-li hlasováním schválen návrh přednesený na valné hromadě, který považují orgány společnosti za nezbytný pro řádný výkon své působnosti, může se hlasování opakovat kdykoliv v průběhu valné hromady až do jejího konce, na základě nového předloženého návrhu. 11. Po vyčerpání všech bodů pořadu jednání valné hromady a po ukončení hlasování k příslušným bodům pořadu jednání valné hromady ji předseda valné hromady ukončí. 12. O jednání valné hromady se pořizuje zápis, který podepisují a jeho správnost potvrzují zapisovatelé, předseda valné hromady a dva ověřovatelé zápisu. Zápis musí mít náležitosti uvedené v ust. § 423 odst. 2 ZOK
13. Každý akcionář může požádat o vydání kopie zápisu nebo jeho části za celou dobu existence společnosti. Kopie zápisu nebo jeho část se pořizuje na náklady akcionáře, který o vydání požádá. 14. Valná hromada je oprávněna schválit jednací a hlasovací řád, který podrobněji upraví průběh valné hromady.
B. PŘEDSTAVENSTVO ČLÁNEK 27 1. Představenstvo je statutárním orgánem Společnosti, který jedná jménem Společnosti. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech Společnosti, pokud nejsou vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. 2. Členem představenstva může být jen fyzická osoba starší 18 let, která je plně způsobilá k právním úkonům, která je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání. 3. Členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada. Funkční období člena představenstva je 5 let. Opětovná volba členů představenstva je možná. 4. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit. Je povinen oznámit to písemně dozorčí radě na adresu sídla společnosti. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat dozorčí rada. Dozorčí rada je povinna projednat odstoupení člena představenstva z funkce na svém nejbližším zasedání, nejpozději však do tří měsíců ode dne, kdy ji bylo doručeno oznámení o odstoupení člena představenstva z funkce. Obdobně se postupuje i v případě, že funkce člena představenstva zanikne jiným způsobem. 5. Představenstvo je povinno řídit se zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou. Členové představenstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu své funkce, popřípadě v souvislosti s ním, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit Společnosti škodu. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce ve Společnosti. Za podmínek stanovených zvláštními předpisy jsou členové představenstva pro účely občanského soudního řízení, trestního řízení a správy daní zproštěni povinnosti mlčenlivosti. 6. Představenstvo poskytuje dozorčí radě veškeré informace, které si dozorčí rada vyžádá. 7. Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a Stanovami. Porušení těchto pokynů nebo zásad nemá vliv na účinky jednání členů představenstva vůči třetím osobám. ČLÁNEK 28
1. Představenstvo se skládá ze tří členů. Opětovná volba členů představenstva je možná. 2. Členové představenstva se zapisují do obchodního rejstříku. 3. Vztah členů představenstva a Společnosti při zařizování záležitostí Společnosti se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, nevyplývá-li ze zákona něco jiného. Valná hromada schvaluje Smlouvu o výkonu funkce uzavíranou mezi Společností a členem představenstva. ČLÁNEK 29 1. Představenstvo volí ze svého středu předsedu. 2. Předseda představenstva řídí činnost představenstva. Je oprávněn činit v naléhavých případech opatření, která jinak přísluší představenstvu. Tato opatření musí předseda představenstva předložit představenstvu ke schválení, a to na jeho nejbližším zasedání. ČLÁNEK 30 1. Zasedání představenstva svolává jeho předseda nebo při jeho nečinnosti kterýkoli člen představenstva podle potřeby. Pozvánka na zasedání představenstva musí obsahovat místo, datum a hodinu konání a program zasedání a musí být odeslána členům představenstva poštou, elektronickou poštou či faxem nebo doručena osobně. Je-li zasedání svoláno jiným způsobem, mohou se členové představenstva v úvodu zasedání vzdát práva na řádné svolání zasedání představenstva. 2. Zasedání řídí předseda představenstva nebo jím pověřený jiný člen, dále také předsedající. Představenstvo je na svém zasedání schopno se platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. Představenstvo rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných členů. Každý člen představenstva má při hlasování jeden hlas. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy představenstva. Není-li předseda představenstva přítomen na zasedání představenstva, nelze případnou rovnost hlasů vyřešit a předmětné rozhodnutí nebylo přijato. Totéž platí, pokud se předseda představenstva zdrží hlasování u rozhodnutí, kde došlo k rovnosti hlasů. 3. Zasedání představenstva se může podle své úvahy zúčastňovat i předseda dozorčí rady Společnosti. Představenstvo může podle své úvahy přizvat na zasedání i členy dozorčí rady Společnosti, její zaměstnance nebo jiné osoby za podmínky, že tím členové představenstva neporuší svou povinnosti zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejich prozrazení třetím osobám by mohlo Společnosti způsobit škodu. 4. O průběhu a usnesení zasedání se sepisuje zápis, který podepisuje předseda představenstva a zapisovatel. Jestliže některý člen představenstva hlasoval proti usnesení nebo se zdržel hlasování, musí být v zápisu jmenovitě uveden. Obsah jeho odlišného mínění bude zaznamenán do zápisu s uvedením jeho jména jen pokud o to požádá. Zápis se doručuje všem členům představenstva a dozorčí rady.
ČLÁNEK 31 1. V nutných případech, které nestrpí odkladu, může předseda vydat usnesení představenstva per rollam, na základě předchozího písemného dotazu nebo dotazu prostřednictvím faxu u všech členů představenstva. Taková usnesení jsou však platná pouze tehdy, jestliže se usnášení per rollam zúčastnili a s usnesením souhlasili všichni členové představenstva. Usnesení per rollam musí být na nejbližším zasedání představenstva zapsáno do zápisu. ČLÁNEK 32 1. Do působnosti představenstva náleží všechny záležitosti, které nejsou zákonem nebo těmito stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady, zejména pak a) zabezpečovat obchodní vedení společnosti, včetně řádného vedení účetnictví společnosti a zajišťovat provozní záležitosti společnosti b) vykonávat zaměstnavatelská práva; c) svolávat valnou hromadu a organizačně ji zabezpečovat; d) rozhodovat v případě potřeby o čerpání prostředků z rezervního fondu; e) zajišťovat řádné vedení předepsané evidence, účetnictví, obchodních knih a ostatních dokladů společnosti; f) udělovat a rušit prokuru; g) vést seznam akcionářů držících akcie na jméno ČLÁNEK 33 1. Na členy představenstva se vztahuje zákaz konkurenčního jednání tak, jak je upraven v ustanovení § 441 ZOK.
C. DOZORČÍ RADA ČLÁNEK 34 1. Dozorčí rada je kontrolním orgánem Společnosti, který dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti Společnosti, zejména na to, zda jsou vedeny řádné doklady Společnosti a zda se podnikatelská činnost Společnosti uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a usneseními valné hromady. ČLÁNEK 35 1. Dozorčí rada vykonává svá oprávnění společně nebo svými jednotlivými členy. Provádění kontroly může dozorčí rada i natrvalo rozdělit mezi své jednotlivé členy.
2. 3.
4.
5.
Rozdělením kontrolních činností však není dotčena odpovědnost člena dozorčí rady ani jeho právo vykonávat další kontrolní činnost. Dozorčí rada volí a odvolává členy představenstva. Dozorčí rada se při své činnosti řídí obecně závaznými předpisy a zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a Stanovami. Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti, kontrolovat, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady. V rámci výkonu své působnosti dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě. Členové dozorčí rady se účastní valné hromady společnosti a jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti. Členové dozorčí rady mohou předkládat valné hromadě a představenstvu společnosti svá vyjádření a doporučení. ČLÁNEK 36
1. Dozorčí rada se skládá ze tří členů. Členem dozorčí rady může být pouze fyzická osoba starší 18 let, která je plně způsobilá k právním úkonům, která je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání. 2. Dozorčí rada volí ze svého středu předsedu a dále volí jednoho z nich jako osobu, která bude jako člen dozorčí rady zastupovat Společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu či členům představenstva. 3. Funkční období člena dozorčí rady činí pět let. Opětovná volba za člena dozorčí rady je možná. Sníží-li se počet členů dozorčí rady pod tři, je dozorčí rada oprávněna jmenovat (kooptovat) náhradní členy do příštího konání valné hromady. 4. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným dozorčí radě na adresu sídla Společnosti. Dozorčí rada je povinna nejpozději do tří měsíců od odstoupení projednat a v případě, že počet členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradního člena dozorčí rady do příští valné hromady. Výkon funkce odstupujícího člena dozorčí rady končí nejdříve dnem jmenování náhradního člena dozorčí rady, nejpozději dnem, kdy dozorčí rada měla odstoupení projednat. Obdobně se postupuje, zanikne-li funkce člena dozorčí rady jiným způsobem. 5. Členové dozorčí rady se zapisují do obchodního rejstříku. 6. Vztah členů dozorčí rady a Společnosti při zařizování záležitostí Společnosti se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, nevyplývá-li ze zákona něco jiného. Valná hromada schvaluje Smlouvu o výkonu funkce uzavíranou mezi Společností a členem dozorčí rady.
ČLÁNEK 37 1. Zasedání dozorčí rady svolává její předseda nebo jím pověřený člen písemnou pozvánkou. Pro svolání zasedání dozorčí rady se použije obdobně článek 30 bod 1 Stanov o svolávání zasedání představenstva 2. Dozorčí rada může podle své úvahy přizvat na zasedání i členy představenstva Společnosti, její zaměstnance, akcionáře nebo jiné osoby za podmínky, že tím členové dozorčí rady neporuší svoji povinnost zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo Společnosti působit škodu. 3. Zasedání dozorčí rady řídí její předseda, není-li přítomen, pak nejstarší přítomný člen (dále také předsedající). Dozorčí rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. Předseda dozorčí rady je povinen svolat dozorčí radu požádá-li o to člen dozorčí rady, představenstvo, a to nejpozději do 15 dnů od doručení odůvodněné žádosti do sídla Společnosti, nebo vyžaduje-li to naléhavý zájem Společnosti. 4. Při hlasování na dozorčí radě má každý člen dozorčí rady jeden hlas. Dozorčí rada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy dozorčí rady. Není-li předseda dozorčí rady přítomen na zasedání dozorčí rady, nelze případnou rovnost hlasů vyřešit a předmětné rozhodnutí nebylo přijat. Totéž platí, pokud se předseda dozorčí rady zdrží hlasování, kde došlo k rovnosti hlasů. 5. V nutných případech, a jestli s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady, může dozorčí rada učinit rozhodnutí mimo své zasedání (per rollam). Na rozhodnutí per rollam dozorčí rady se použije obdobně článek 31 Stanov o rozhodování představenstva per rollam. 6. O zasedání dozorčí rad se pořizuje zápis podepsaný předsedou. Zápis ze zasedání dozorčí rady se doručuje bez zbytečného odkladu všem členům dozorčí rady.
ČÁST VI. HOSPODAŘENÍ SPOLEČNSOTI ČLÁNEK 38 ÚČETNÍ OBDOBÍ, ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A VÝKAZNICTVÍ 1. Účetním obdobím společnosti je kalendářní rok. 2. Společnost vede předepsaným způsobem účetní agendy, sestavuje roční účetní závěrky i zvláštní /mimořádné/ účetní závěrky, které po projednání v dozorčí radě a ověření auditorem předkládá valné hromadě ke schválení.
3. Představenstvo poskytuje účetní a statistické údaje příslušným orgánům v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených obecně závaznými právními předpisy. ČLÁNEK 39 HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI 1. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, Akcionář neručí za závazky společnosti. 2. Stát ani jiná organizace neručí za závazky společnosti a společnost neručí za závazky státu nebo jiných organizací, pokud by výslovně takovou záruku nepřevzala. 3. Zásady finančního hospodaření společnosti se řídí obecně závaznými právními předpisy. ČLÁNEK 40 REZERVNÍ FOND 1. Společnost vytváří rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 20% z čistého zisku, avšak ne více než 10% z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ročně doplňuje o částku 5% z čistého zisku, až do výše 20% základního kapitálu společnosti. 2. O použití rezervního fondu rozhoduje valná hromada. 3. Rezervní fond může společnost použít pouze ke krytí ztrát společnosti.
ČLÁNEK 41 ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA 1. Představenstvo zabezpečuje řádné vedení účetnictví společnosti a předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty. Jednou za účetní období předkládá představenstvo valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku. 2. Roční účetní závěrku spolu s návrhem na rozdělení zisku, popř. krytí ztráty společnosti předloží představenstvo k přezkoumání dozorčí radě, k ověření auditorovi, a poté ke schválení valné hromadě. ČLÁNEK 42 ÚHRADY ZTRÁTY SPOLEČNOSTI
1. O úhradě ztráty společnosti rozhoduje valná hromada na návrh představenstva společnosti po přezkoumání tohoto návrhu dozorčí radou společnosti. Případné ztráty budou kryty především z rezervního fondu. 2. Nepostačují-li prostředky v rezervním fondu společnosti k úhradě ztráty společnosti, představenstvo společnosti po přezkoumání dozorčí radou společnosti předloží valné hromadě společnosti návrh na: )i) snížení základního kapitálu společnosti, nebo (ii) zaúčtování neuhrazené části účetní ztráty na účet neuhrazené ztráty minulých let, případně (iii) řešení kombinací ad (i) a ad (ii). ČLÁNEK 44 ODMĚNY A TANTIÉMY ORGÁNŮ SPOLEČNOSTI Členům představenstva a dozorčí rady přísluší za výkon jejich funkce odměna a tantiéma stanovená valnou hromadou
ČÁST VII. ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK SPOLEČNOSTI ČLÁNEK 45 ZRUŠENÍ SPOLEČNOSTI O zrušení společnosti rozhoduje valná hromada. Pro zrušení a zánik společnosti platí příslušná ustanovení obchodního zákoníku, zejména § 93 a násl. ZOK a § 168 a násl. NOZ.
ČLÁNEK 46 LIKVIDACE SPOLEČNOSTI Nepřejde-li po zrušení společnosti celé její obchodní jmění na prvního nástupce, provede se likvidace společnosti podle §187 a násl. NOZ a § 549 a násl. ZOK. Likvidátora jmenuje a odvolává valná hromada společnosti. ČLÁNEK 47 ZÁNIK SPOLEČNOSTI Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.
ČÁST VIII. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ ČLÁNEK 48 DOPLŇOVÁNÍ A ZMĚNA STANOV, VÝKLAD STANOV 1. O změně stanov, není-li v ZOK stanoveno jinak, rozhoduje valná hromada. 2. Návrh na změnu stanov může předložit představenstvu či valné hromadě kterýkoliv akcionář, člen představenstva či dozorčí rady. O takto podaném návrhu změn stanov pak rozhoduje valná hromada dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů a musí o tom být pořízen notářský zápis. 3. V případě, že některé z ustanovení těchto stanov se vzhledem ke změnám právního řádu stane neplatným nebo sporným, zůstávají ostatní ustanovení těchto stanov touto skutečností nedotčena. Na místo dotčeného ustanovení pak nastupuje buď ustanovení obecně závazného právního předpisu, které je svou povahou a účelem nebližší zamýšlenému smyslu dotčeného ustanovení těchto stanov, nebo, není-li takového ustanovení obecně závazného právního předpisu, způsob řešení, který je v obchodním styku obvyklý. 4. Na řešení situací, stavů, případně problémů, které tyto stanovy výslovně neupravují, se použije ustanovení obchodního zákoníku, případně dalších příslušných právních předpisů. ČLÁNEK 49 Webové stránky společnosti MASSAG, a.s. : www.massag.com
V Bílovci dne 15.12.2014
MASSAG, a.s. Ing. Petr Jaroš předseda představenstva
MASSAG, a.s. Ing. Jan Simper člen představenstva
MASSAG, a.s. Ing. Jiří Petráš člen představenstva
