STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI První zeměměřická a.s. I. Z Á K L A D N Í U S T A N O V E N Í

STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI První zeměměřická a.s. I. Z Á K L A D N Í

USTANOVENÍ

ČLÁNEK 1 Založení akciové společnosti GEPUS akciová společnost (dále jen "společnost") byla založena zakladatelskou smlouvou ze dne 28.4.2000 ve smyslu § 162 Obchodního zákoníku č. 513-1992 Sb.

ČLÁNEK 2 Obchodní jméno a sídlo společnosti Firma : První zeměměřická a. s. 1. Sídlo společnosti je: 691 45 Podivín, Komenského 213

ČLÁNEK 3 Trvání společnosti Společnost je založena na dobu neurčitou.

ČLÁNEK 4 Předmět podnikání společnosti Předmětem podnikání společnosti je:  Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej  Výkon zeměměřičských činností  Provádění staveb, jejich změn a odstraňování *

Projektování pozemkových úprav

Stanovy společnosti: První zeměměřická a.s.

-1-

ČLÁNEK 5 Základní kapitál společnosti Základní kapitál společnosti činí 8 530 000,-- Kč (Slovy: osmilionůpětsetřicettisíc korun českých) Základní kapitál společnosti je splacen ve výši 7 411 300,Kč .

ČLÁNEK 6 Akcie 1. Základní kapitál společnosti, uvedený v článku 5 je rozdělen na 163 (slovy: jednostošedesáttři) akcie na jméno po 10 000,-- Kč ( slovy: desettisíc korun českých) jmenovité hodnoty, 69 (slovy: šedesátdevět) akcií na jméno po 100 000,-- Kč (slovy: jednostotisíc korun českých), které nejsou veřejně obchodovatelné. Akcie společnosti jsou emitovány v listinné podobě. 2. Hlasovací právo akcionáře se řídí jmenovitou hodnotou jeho akcií, přičemž každých 1.000,- Kč jmenovité hodnoty akcií představuje jeden hlas. 3. Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ni, má právo požadovat a dostat na ni vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy. 4. Akcionář má právo na podíl ze zisku (dividendu), který valná hromada podle výsledku hospodaření schválila k rozdělení. Společnost nesmí vyplácet zálohy na podíly na zisku. Akcionář není povinen vrátit společnosti dividendu přijatou v dobré víře. 5. Po dobu trvání společnosti ani v případě jejího zrušení není akcionář oprávněn požadovat vrácení svých majetkových vkladů. Za vrácení vkladů se nepovažuje plnění poskytnuté: a) v důsledku snížení základního kapitálu, b) při odkoupení akcií společnosti, jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky, c) při vrácení zatímního listu nebo jeho prohlášení za neplatný, d) při rozdělování podílu na likvidačním zůstatku. 6. Po zrušení společnosti s likvidací má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku. PŮVODNÍ ZNĚNÍ: 7. V souladu s §156 odst. 4 Obchodního zákoníku se převoditelnost akcií podmiňuje souhlasem představenstva společnosti První zeměměřická a.s. NOVÉ ZNĚNÍ: V souladu s §270 zákona 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ze dne 25.ledna 2012 – dále jen zákon, se převoditelnost akcií podmiňuje souhlasem představenstva společnosti První zeměměřická a.s. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb.


-2-

ČLÁNEK 7 Zápis společnosti do obchodního rejstříku, vznik společnosti 1. Společnost je zapsána do obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Brně ve vložce číslo 3338 oddílu B. 2. Způsob tohoto zápisu vyplývá z příslušných ustanovení obecně závazných právních předpisů, zakladatelské listiny společnosti a jejích stanov. 3. Společnost vznikla dnem zápisu do obchodního rejstříku ke dni 17. srpna 2000.

II. O R G A N I Z A C E

SPOLEČNOSTI

ČLÁNEK 8 Orgány společnosti Společnost má tyto orgány: A. valnou hromadu B. představenstvo C. dozorčí radu

A. VALNÁ HROMADA ČLÁNEK 9 Postavení a působnost valné hromady 1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Tvoří ji všichni na ní přítomní akcionáři. 2. Do výlučné působnosti valné hromady náleží: PŮVODNÍ ZNĚNÍ: a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem podle § 210 obchodního zákoníku nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností, b) rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o pověření představenstva podle § 210 obchodního zákoníku či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kurzu, c) rozhodnutí o snížení základního kapitálu a o vydání dluhopisů podle § 160 obchodního zákoníku


-3-

d) volba a odvolání členů představenstva a dozorčí rady, e) schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty, stanovení tantiém, rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady f) schválení roční zprávy o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku, g) rozhodnutí o změně práv náležejících jednotlivým druhům akcií h) rozhodnutí o zvýšení rezervního fondu nad hranici určenou stanovami, i) rozhodnutí o fúzí, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení, popřípadě o změně právní formy, j) rozhodnutí o zřizování a rušení dalších, v čl. 8 stanov neuvedených orgánů, jakož i o vymezení jejich postavení a působnosti včetně vztahu k představenstvu a ostatním orgánům společnosti, k) řešení sporů mezi orgány společnosti, l) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku, m) rozhodnutí o uzavření smlouvy, jejímž předmětem je převod podniku nebo jeho části a jeho nájem, nebo rozhodnutí o uzavření takové smlouvy ovládanou osobou, n) schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a smlouvy o tichém společenství a jejich změn. o) Rozhodnutí o registraci účastnických cenných papírů společnosti NOVÉ ZNĚNÍ: Rozhodování, jmenování, volby a odvolání, schvalování a další působnost v rozsahu určeném zákonem v §421 zákona. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti. 3. Valná hromada si může ke svému rozhodnutí vyhradit i další otázky.

ČLÁNEK 10 Účast na valné hromadě 1. Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ni, má právo požadovat a dostat na ni vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a proti návrhy. 2. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně, prostřednictvím svého statutárního orgánu nebo prostřednictvím zástupce na základě plné moci. Zástupce akcionáře na základě plné moci je povinen před zahájením valné hromady odevzdat při prezentaci písemnou plnou moc, podepsanou zastoupeným akcionářem, z níž vyplývá rozsah zástupcova oprávnění. Podpis zastoupeného akcionáře na této plné moci musí být úředně ověřen. Takto ověřená plná moc se stává součástí protokolu o konání valné hromady. Zástupcem akcionáře nemůže být člen představenstva nebo dozorčí rady společnosti.


-4-

3. Valné hromady se účastní členové představenstva a členové dozorčí rady. Příslušné části jednání valné hromady je oprávněn účastnit se auditor, aby seznámil se svým zjištěním akcionáře na valné hromadě schvalující účetní závěrku a výroční zprávu společnosti.

ČLÁNEK 11 Svolávaní valné hromady PŮVODNÍ ZNĚNÍ: 1. Valná hromada se koná nejméně jednou za kalendářní rok. Svolává ji představenstvo, ve lhůtě do šesti měsíců od posledního dne účetního období Představenstvo je povinno svolat mimořádnou valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí: a) že, celková ztráta společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu, nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, b) pokud zjistí, že se společnost dostala do úpadku, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného opatření, c) jestliže to vyžadují jiné vážné zájmy společnosti, d) požádá-li o její svolání dozorčí rada e) požádají-li o její svolání akcionáři, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota převyšuje 5 % základního kapitálu společnosti a navrhnou konkrétní záležitosti k projednání na této valné hromadě. Představenstvo svolá mimořádnou valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do 40 dnů ode dne, kdy mu došla žádost o její svolání. Lhůta pro zveřejnění pozvánky se zkracuje na 15 dnů. Představenstvo není oprávněno navržený pořad jednání měnit. 3. Pokud představenstvo, v posledním případě uvedeném v předešlém odstavci nesvolá valnou hromadu do čtyřiceti dnů od doručení návrhu na její svolání představenstvu, svolá mimořádnou valnou hromadu na návrh uvedených soud. 4. Vyžadují-li to zájmy společnosti, může mimořádnou valnou hromadu svolat také dozorčí rada. 5. Valná hromada je svolávána oznámením o konání valné hromady v Obchodním věstníku, nejméně 30 dní před konáním valné hromady. 6. Pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat firmu a sídlo společnosti, datum, hodinu a místo konání valné hromady, označení, zda se svolává řádná nebo mimořádná nebo náhradní valná hromada, pořad jejího jednání, případně další náležitosti, uložené těmito stanovami nebo usnesením valné hromady. Jestliže má být na pořadu jednání valné hromady změna stanov společnosti, musí oznámení o jejím konání alespoň charakterizovat podstatu navrhovaných změn a návrh změn stanov musí být akcionářům k nahlédnutí v sídle společnosti ve lhůtě stanovené pro svolání valné hromady. Akcionář má právo vyžádat zaslání kopie návrhu stanov na svůj náklad a své nebezpečí. Na tato práva musí být akcionáři upozorněni v oznámením o konaní valné hromady. 7. Na žádost akcionářů, kteří mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota převyšuje 5% základního kapitálu společnosti, je představenstvo (popřípadě dozorčí rada) povinno zařadit na pořad jednání i jimi požadované záležitosti, které budou v dostatečném termínu oznámeny. 8. Valná hromada se zpravidla koná v sídle společnosti.


-5-

NOVÉ ZNĚNÍ: Valnou hromadu svolává představenstvo v souladu se zákonem. V případě, kdy společnost nemá zvolené představenstvo nebo zvolené představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu nesvolá ani jeho člen, svolá valnou hromadu dozorčí rada; ta může valnou hromadu svolat také tehdy, vyžadují-li to zájmy společnosti. Dozorčí rada zároveň navrhne potřebná opatření. Pokud dozorčí rada valnou hromadu nesvolá, může ji svolat kterýkoliv člen dozorčí rady. Pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat nejméně údaje uvedené v zákoně. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti.

ČLÁNEK 12 Jednání valné hromady 1. Valná hromada zvolí svého předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy řídí valnou hromadu člen představenstva, jehož tím představenstvo pověří. 2. Jednání valné hromady řídí zvolený předseda. 3. O průběhu jednání valné hromady se pořizuje zápis. 4. Náležitosti listiny přítomných akcionářů i náležitosti, obsah, způsob vyhotovení a ověření zápisu se řídí příslušnými ustanoveními obecně závazných právních předpisů a těchto stanov.

ČLÁNEK 13 Rozhodování valné hromady 1. Valná hromada je způsobilá usnášení, jsou-li přítomni, ať už osobně, prostřednictvím svého statutárního orgánu nebo prostřednictvím zástupce na základě plné moci, akcionáři, kteří mají akcie s jmenovitou hodnotou představující více než 30% základního kapitálu společnosti. 2. Není-li valná hromada po uplynutí jedné hodiny od stanoveného začátku jejího jednání způsobilá usnášení, svolá představenstvo náhradní valnou hromadu. Náhradní valná hromada, která musí mít nezměněný pořad jednání, je způsobilá bez ohledu na počet přítomných akcionářů a výši jmenovité hodnoty jejich akcií. Na tuto skutečnost je nutno v oznámení upozornit. Oznámení o konání valné hromady musí být uveřejněno nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada se musí konat do šesti týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. 3. O záležitosti, která nebyla uvedena v oznámeném pořadu jednání, může valná hromada rozhodnout pouze tehdy, jsou-li přítomni všichni akcionáři a jednomyslně souhlasí s projednáním této záležitosti. 4. Každých 1.000,- Kč jmenovité hodnoty akcie představuje jeden hlas. 5. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, není-li k rozhodnutí zapotřebí dvoutřetinové nebo tříčtvrtinové většiny přítomných akcionářů.


-6-

PŮVODNÍ ZNĚNÍ: 6. Dvoutřetinové většiny přítomných akcionářů je zapotřebí pro rozhodnutí valné hromady o: 

změně stanov společnosti,



zvýšení základního kapitálu nebo snížení základního kapitálu, nebo o pověření představenstva podle § 210 obchodního zákoníku či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kurzu,



rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku



v dalších případech, které stanoví obchodní zákoník.

7. Tříčtvrtinové většiny přítomných akcionářů je zapotřebí pro rozhodnutí valné hromady o: 

o změně druhu nebo formy akcií



o změně práv spojených s určitým druhem akcií



o vyloučení nebo o omezení přednostního práva na upisování nových akcií



o schválení ovládací smlouvy, o schválení smlouvy o převodu zisku a jejich změny



o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady



o schválení fúze společnosti, převod jmění na společníka, rozdělení společnosti



o dalších případech, které stanoví obchodní zákoník.

8. K rozhodnutí valné hromady o spojení akcií se vyžaduje i souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se mají spojit. 9. Akcionář nemůže vykonávat hlasovací právo: 

rozhoduje-li valná hromada o jeho nepeněžitém vkladu



rozhoduje-li valná hromada o tom, zda s ním nebo s osobou, s níž jedná ve shodě, má být uzavřena smlouva mimo běžný obchodní styk, ledaže jde o smlouvu týkající se přeměny společnosti, smlouvu o převodu zisku nebo ovládací smlouvu, smlouvu o prodeji podniku nebo jeho části nebo smlouvu o nájmu podniku nebo jeho části, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být poskytnuta výhoda nebo jim má být prominuto splnění povinnosti anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce; za rozhodování o uzavření smlouvy se nepovažuje rozhodování o jmenování orgánu nebo člena orgánu společnosti,



v jiných případech uvedených v obchodním zákoníku.

10.Hlasování se děje aklamací. 11.Předsedající rozhoduje o pořadí položených otázek pro hlasování (kdo je pro, proti, kdo se zdržel). Předsedající nemusí položit všechny tři z těchto otázek v takovém případě, kdy je zcela zřejmý výsledek hlasování dříve.


-7-

12.Valná hromada hlasuje nejdříve o návrhu představenstva. Pokud předložený návrh představenstvem nebyl schválen a jsou předloženy pozměňovací návrhy, hlasuje se o nich v pořadí v jakém byly předloženy pomocí mandátní karty, která byla akcionáři vydána v registračním středisku. NOVÉ ZNĚNÍ: 5. Ve všech ostatních věcech se rozhodování valné hromady se řídí zákonem Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti.

B. PŘEDSTAVENSTVO ČLÁNEK 14 Postavení a působnost představenstva 1. Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. 2. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, které nejsou obecně závaznými právními předpisy, stanovami společnosti vyhrazeny do působnosti valné hromady. 3. Představenstvo připravuje a schvaluje volební řád pro volbu a odvolání členů dozorčí rady zaměstnanci v součinnosti s odborovou organizací. Představenstvo organizuje volby a odvolávání členů dozorčí rady volených zaměstnanci. 4. Představenstvu přísluší zejména: a) uskutečňovat obchodní vedení a zajišťovat provozní záležitosti společnosti, b) vykonávat zaměstnavatelské práva, c) svolávat valnou hromadu a organizačně ji zabezpečovat. d) zajišťovat zpracování a předkládat valné hromadě: 

návrh koncepce podnikatelské činnosti společnosti a návrhy jejich změn,



návrhy pro změnu stanov,



návrhy na zvýšení nebo snížení základního jmění a vydání dluhopisů



řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku,



návrh na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty včetně stanovení výše a způsobu vyplacení tantiém a dividend,



roční zprávy o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku,



návrhy na způsob krytí ztrát společnosti vzniklých v uplynulém obchodním roce, jakož i návrhy na dodatečné schválení použití rezervního fondu,


-8-



návrh na zvýšení rezervního fondu nad hranici určenou stanovami,



návrh na zřízení fondů mimo rezervního a pravidla pro je jich čerpání,



návrhy na zřízení a zrušení dalších, v článku 8 stanov neuvedených orgánů, jakož i na vymezení jejich postavení a působnosti,



návrh na zrušení společnosti,



návrh na výši tantiém nebo odměn členů představenstva a dozorčí rady,

e) vykonávat usnesení valné hromady, f) posuzovat zjednodušené čtvrtletní bilance, g) rozhodovat v případě potřeby o čerpání prostředků z rezervního fondu, příp. jiných fondů, h) zabezpečovat vedení předepsané evidence, účetnictví a obchodních knih, i) jmenovat a odvolat ředitele společnosti, stanovit jeho působnost, pověřovat ho plněním některých svých pravomocí a povinností a dohlížet na jeho činnost, j) rozhodovat o prodeji majetku společnosti a jejích nemovitostech, k) udělovat prokuru. 4. Představenstvo jedná za společnost způsobem vyplývajícím z článku 30 a 31 stanov. 5. Členové představenstva mají právo vstupu do všech objektů společnosti. Pracovníci společnosti jsou povinni členům představenstva umožnit nahlédnutí do všech dokladů společnosti.

ČLÁNEK 15 Složení, ustavení a funkční období představenstva 1. Představenstvo společnosti má tři členy. 2. Funkční období jednotlivých členů představenstva je pětileté, neskončí však dříve, než je jmenováno nové představenstvo, zaniká nejpozději však uplynutím tří měsíců od skončení jeho funkčního období. Opětovná volba člena představenstva je možná. 3. Členové představenstva jsou jmenováni a odvoláváni valnou hromadou. 4. Člen představenstva může z této funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným představenstvu. V takovém případě výkon jeho funkce končí dnem, kdy jeho odstoupení projednalo nebo mělo projednat představenstvo. Odstoupením nebo odvoláním z funkce člena představenstva nekončí pracovní poměr. V případě ukončení funkce člena představenstva musí valná hromada do tří měsíců zvolit nového člena představenstva. PŮVODNÍ ZNĚNÍ: 5. Představenstvo, jehož počet členů nepoklesl pod polovinu členů zvolených valnou hromadou, může namísto člena představenstva, jehož členství v představenstvu zaniklo nebo který se své funkce vzdal, kooptovat náhradního člena představenstva, musí však jeho volbu dát potvrdit nejbližší valné hromadě.


-9-

NOVÉ ZNĚNÍ: 5. Představenstvo, jehož počet členů nepoklesl pod polovinu členů zvolených valnou hromadou, může namísto člena představenstva, jehož členství v představenstvu zaniklo nebo který se své funkce vzdal, jmenovat náhradního člena představenstva, do příštího zasedání valné hromady. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb.

6. Představenstvo volí ze svého středu předsedu a místopředsedu.

ČLÁNEK 16 Svolávání zasedání představenstva PŮVODNÍ ZNĚNÍ: 1. Představenstvo zasedá nejméně 4 x ročně. 2. Zasedání představenstva svolává jeho předseda písemnou (příp. telegrafickou nebo faxovou) pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Pozvánka musí být doručena nejméně tři dny před zasedáním. Představenstvo lze svolat také usnesením z předchozího zasedání. 3. Předseda je povinen neprodleně svolat zasedání představenstva vždy, požádá-li o to písemně některý z členů představenstva nebo dozorčí rada s udáním důvodu. Podle naléhavosti problému není nutno v tomto případě dodržet lhůtu podle bodu 2) tohoto článku. 4. Zasedání představenstva se zpravidla koná v sídle společnosti. 5. Představenstvo může podle své úvahy přizvat na zasedání i jiné osoby. 6. Pozvánku dle bodu 2) tohoto článku může předseda představenstva zaslat i předsedovi dozorčí rady, který se zasedání představenstva může zúčastnit osobně nebo prostřednictvím jím pověřeného člena dozorčí rady. NOVÉ ZNĚNÍ: Představenstvo se schází podle potřeby. Zasedání představenstva svolává předseda a v pozvánce určí, kde se představenstvo bude konat. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti.

ČLÁNEK 17 Zasedání představenstva 1. Zasedání představenstva řídí jeho předseda. 2. O průběhu zasedání představenstva a přijatých rozhodnutí se pořizuje zápis, který podepisuje představenstvem určený zapisovatel a předseda představenstva.


- 10 -

3. V zápisu z jednání představenstva musí být jmenovitě uvedeni členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva nebo se zdrželi hlasování. Pokud není prokázáno něco jiného, platí, že neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení. 4. Náklady spojené se zasedáním i s další činností představenstva nese společnost.

ČLÁNEK 18 Rozhodování představenstva 1. Představenstvo je způsobilé se usnášet, jsou-li na jeho zasedání přítomni všichni jeho členové. 2. K přijetí rozhodnutí ve všech na zasedání představenstva projednávaných záležitostech je zapotřebí, aby pro ně hlasovali: 

všichni členové představenstva nebo



předseda a místopředseda představenstva

3. Při volbě a odvolávaní předsedy a místopředsedy představenstva dotčená osoba nehlasuje.

ČLÁNEK 19 Rozhodování představenstva mimo zasedání 1. Jestliže s tím souhlasí všichni členové představenstva, může představenstvo učinit rozhodnutí i mimo zasedání. V takovém případě se však k návrhu rozhodnutí musí vyjádřit všichni členové představenstva a rozhodnutí musí být přijato jednomyslně. 2. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápisu nejbližšího zasedání představenstva. 3. Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním mimo zasedání představenstva zajišťuje předseda představenstva.

ČLÁNEK 20 Povinnosti členů představenstva PŮVODNÍ ZNĚNÍ: 1. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. 2. Členové představenstva jsou taktéž povinni respektovat omezení týkající se zákazu konkurence, která pro ně vyplývají z obecně závazných předpisů: 

podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů



zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti


- 11 -



účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiný osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání



vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern.

3. Důsledky porušení povinností obsažených v odstavcích 1 a 2 pak vyplývají z obecně závazných právních předpisů. 4. Členové představenstva odpovídají společnosti za podmínek a v rozsahu stanoveném obecně závaznými právními předpisy za škodu, kterou jí způsobí zaviněným porušením povinností při výkonu své funkce. Způsobí-li takto škodu více členů představenstva, odpovídají za ni společnosti společně a nerozdílně. 5. Vztah mezi společností a členem statutárního či jiného orgánu společnosti nebo společníkem při zařizování záležitostí společnosti se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě obch. zák., pokud z jejich ujednání se společností nebo jiných ustanovení tohoto zákona upravujících jejich povinnosti nevyplývá jiné určení práv a povinností. NOVÉ ZNĚNÍ: Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Členové představenstva jsou taktéž povinni respektovat omezení týkající se zákazu konkurence, která pro ně vyplývají z obecně závazných předpisů a zákona. Veškeré povinnosti členů představenstva určuje zákon a tyto stanovy. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti.

ČLÁNEK 21 Tantiémy a odměny členů představenstva Členům představenstva přísluší za výkon jejich funkce tantiéma nebo odměna stanovené valnou hromadou.

C. DOZORČÍ RADA ČLÁNEK 22 Postavení a působnost dozorčí rady PŮVODNÍ ZNĚNÍ: 1. Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti.


- 12 -

2. Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti. Řídí se při své činnosti obecně závaznými právními předpisy, stanovami společnosti a usneseními valné hromady společnosti. 3. Dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě. 4. Dozorčí rada rozhoduje o dalších záležitostech společnosti v rozsahu daném těmito stanovami. 5. V případě uzavření ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku je dozorčí rada povinna přezkoumat tyto smlouvy a vyhotovit o tom zprávu.. 6. Dozorčí radě dále přísluší: a) kontrolovat dodržování obecně závazných předpisů ve společnosti, stanov společnosti a usnesení valné hromady, b) přezkoumávat zjednodušené čtvrtletní bilance, c) svolat mimořádnou valnou hromadu, vyžadují-li si to zájmy společnosti, d) předkládat valné hromadě i představenstvu své vyjádření, doporučení, nebo návrhy rozhodnutí, e) nahlížet kdykoli do evidence, účetnictví, obchodních knih a ostatních dokladů společnosti f) zprávu o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou 7. Členové dozorčí rady mají právo vstupu do všech objektů společnosti. Pracovníci společnosti jsou povinni členům dozorčí rady umožnit nahlédnout do všech dokladů společnosti. NOVÉ ZNĚNÍ: Postavení a působnost dozorčí rady určuje zákon a tyto stanovy. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti.

ČLÁNEK 23 Složení, ustavení a funkční období dozorčí rady PŮVODNÍ ZNĚNÍ: 1. Dozorčí rada má tři členy. 2. Dva členové dozorčí rady jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou a jeden člen dozorčí rady je volen a odvoláván zaměstnanci společnosti. Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti. 3. Funkční období člena dozorčí rady je pětileté, neskončí však dříve, než je zvolen nový člen dozorčí rady, skončí však nejpozději uplynutím tří měsíců od skončení jeho funkčního období . Opětovná volba člena dozorčí rady je možná.


- 13 -

4. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným dozorčí radě. V takovém případě končí výkon jeho funkce dnem, kdy jeho odstoupení projednala nebo měla projednat valná hromada, která zároveň zvolí nového člena. V případě ukončení funkce člena představenstva musí valná hromada do tří měsíců zvolit nového člena představenstva. 5. .Dozorčí rada je oprávněna namísto nejvýše jednoho člena, jehož členství v dozorčí radě zaniklo, kooptovat náhradního člena dozorčí rady na dobu do příštího zasedání valné hromady nebo uskutečnění volby zaměstnanci, jedná-li se o člena dozorčí rady jimi voleného. 6. Dozorčí rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu a určí svého člena, který zastupuje společnost před soudy a jinými orgány v řízení vedeném proti některému členu představenstva. NOVÉ ZNĚNÍ: Dozorčí rada má tři členy. Dozorčí rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu. Funkční období člena dozorčí rady je pětileté. Opětovná volba člena dozorčí rady je možná. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti.

ČLÁNEK 24 Svolávání a zasedání dozorčí rady PŮVODNÍ ZNĚNÍ: 1. Dozorčí rada zasedá nejméně jednou za rok. 2. Zasedání dozorčí rady svolává její předseda písemnou (příp. telegrafickou nebo faxovou) pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Pozvánka musí být doručena nejméně tři dny před zasedáním. Dozorčí radu lze svolat také usnesením z předchozího zasedání. 3. Předseda je povinen neprodleně svolat zasedání dozorčí rady vždy, požádá-li o to některý z členů dozorčí rady nebo představenstvo, pokud současně bude uveden naléhavý důvod jejího svolání. V tomto případě neplatí lhůta uvedená v bodě 2). 4. Zasedání dozorčí rady se zpravidla koná v sídle společnosti. 5. Dozorčí rada může podle své úvahy přizvat na zasedání i jiné osoby. NOVÉ ZNĚNÍ: Dozorčí rada zasedá nejméně jednou za rok. Dozorčí rada se schází podle potřeby. Zasedání dozorčí rady svolává předseda a v pozvánce určí, kde se dozorčí rada bude konat. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti.


- 14 -

ČLÁNEK 25 Zasedání dozorčí rady 1. Zasedání dozorčí rady řídí její předseda. V případě jeho nepřítomnosti řídí zasedání místopředseda. 2. O průběhu zasedání dozorčí rady a přijatých rozhodnutí se pořizuje zápis, který podepisuje dozorčí radou určený zapisovatel a předseda dozorčí rady. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže tito o to požádají, a vždy se uvede odchylný názor členů dozorčí rady zvolených zaměstnanci. Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny hlasů svých členů. Každý člen dozorčí rady má jeden hlas. 3. Náklady spojené se zasedáním i s další činností dozorčí rady nese společnost.

ČLÁNEK 26 Usnášení dozorčí rady 1. Dozorčí rada je způsobilá se usnášet, je-li na zasedání přítomna nadpoloviční většina jejich členů. 2. K přijetí usnesení ve všech záležitostech projednávaných dozorčí radou je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech členů dozorčí rady. 3. Při volbě a odvolávání předsedy a místopředsedy dozorčí rady dotčená osoba nehlasuje.

ČLÁNEK 27 Povinnosti členů dozorčí rady PŮVODNÍ ZNĚNÍ: 1. Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. 2. Členové dozorčí rady jsou taktéž povinni respektovat omezení týkající se zákazu konkurence, která pro ně vyplývají z obecně závazných předpisů: 

podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů



zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti



účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiný osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání



vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern.

3. Důsledky porušení povinností obsažených v odstavcích 1 a 2 vyplývají z obecně závazných právních předpisů. 4. Členové dozorčí rady odpovídají společnosti za podmínek a v rozsahu stanoveném obecně závaznými právními předpisy za škodu, kterou jí způsobí zaviněným porušením povinností při výkonu své funkce. Způsobí-li takto škodu více členů dozorčí rady, odpovídají za ni společnosti společně a nerozdílně.


- 15 -

NOVÉ ZNĚNÍ: Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Členové dozorčí rady jsou taktéž povinni respektovat omezení týkající se zákazu konkurence, která pro ně vyplývají z obecně závazných předpisů a zákona. Veškeré povinnosti členů dozorčí rady určuje zákon a tyto stanovy. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti.

ČLÁNEK 28 Tantiémy a odměny členů dozorčí rady Členům dozorčí rady přísluší za výkon jejich funkce tantiéma nebo odměna stanovená valnou hromadou.

III. J E D N Á N Í

Z A

SPOLEČNOST

ČLÁNEK 29 Zastupování za společnost Za společnost jedná v celém rozsahu vůči třetím osobám, před soudy a před jinými každý člen představenstva samostatně. Zastupování společnosti v případě zajišťování nezbytného chodu společnosti může být představenstvem pověřen i jiný pracovník společnosti písemnou formou.

ČLÁNEK 30 Podepisování za společnost 1. Za společnost podepisují: 

každý člen představenstva samostatně,

2. Představenstvo může pověřit podepisováním za společnost kteréhokoliv pracovníka společnosti v předem stanoveném rozsahu. 3. Všichni tak činí způsobem, že k vypsanému názvu společnosti či otisku razítka společnosti připojí svůj podpis.


- 16 -

ČLÁNEK 31 Vnitřní organizace společnosti Vnitřní organizaci společnosti upravuje organizační řád, který schvaluje představenstvo společnosti.

IV. H O S P O D A Ř E N Í

SPOLEČNOSTI

ČLÁNEK 32 Zásady pro sestavení bilance společnosti 1. Každý obchodní rok je totožný s kalendářním rokem. 2. Evidence a účetnictví společnosti se vedou způsobem odpovídajícím příslušným obecně závazným právním předpisům a vnitřním organizačním normám.

ČLÁNEK 33 Roční účetní závěrka PŮVODNÍ ZNĚNÍ: 1. Sestavení roční účetní závěrky a návrhu na rozdělení zisku včetně stanovení výše a způsobu vyplácení dividend a tantiém, popřípadě návrhu na způsob krytí ztrát společnosti, zajišťuje představenstvo. Sestavenou roční účetní závěrku spolu s uvedenými návrhy předloží představenstvo zpravidla do 31. března každého roku dozorčí radě k přezkoumání . Po přezkoumání dozorčí radou představenstvo hlavní údaje roční účetní závěrky oznámí způsobem uvedeným v čl. 42 těchto stanov. Dozorčí radou přezkoumanou závěrku pak představenstvo předloží valné hromadě. Dozorčí rada zároveň předloží uvedené valné hromadě zprávu o výsledku svého přezkoumání. 2. Roční účetní závěrka se zpracovává v následujícím rozsahu: a) rozvaha, b) výkaz ztráty a zisku, c) zpráva o hospodaření v obchodním roce, d) návrh na rozdělení zisku, e) stanovení výše a způsobu vyplácení dividend a tantiém, f) návrh na krytí ztrát, g) cash flow.


- 17 -

3. Roční účetní závěrka mimořádná, konsolidovaná popřípadě mezitímní účetní závěrka musí být sestavena způsobem odpovídajícím obecně závazným právním předpisům a zásadám řádného účetnictví tak, aby poskytovala úplné informace o aktuální majetkové a finanční situaci, v níž se společnost nachází, a o výši dosaženého zisku nebo ztráty vzniklých v hodnoceném obchodním roce. 4. Při přezkoumávání mimořádné a konsolidované účetní závěrky se postupuje dle odst. 1. 5. Mezitímní účetní závěrku posuzuje dozorčí rada. NOVÉ ZNĚNÍ: Účetní závěrky společnosti jsou zpracovávány v souladu se zákonem a platným právním řádem. O jejich schválení rozhoduje příslušný orgán společnosti postupem, který je v souladu se zákonem. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti.

ČLÁNEK 34 Rozdělování zisku společnosti 1. O rozdělení zisku společnosti rozhoduje valná hromada na návrh představenstva. PŮVODNÍ ZNĚNÍ: 2. Zisk společnosti dosažený v obchodním roce se po odečtení částek připadajících na odvody do státního rozpočtu, povinné příděly do všech rezervních fondů zřizovaných společností na základě závazných ustanovení obchodního zákoníku a na další účely schválené valnou hromadou, použije k rozdělení na dividendy a tantiémy. Dividendy a tantiémy nebo jiné vlastní zdroje společnosti nelze vyplácet mezi akcionáře pokud nejsou splněny všechny závazné podmínky pro jejich případnou výplatu vyplývající z obchodního zákoníku. NOVÉ ZNĚNÍ: 2. Zisk společnosti dosažený v obchodním roce se po odečtení částek připadajících na platbu daní, povinné příděly do všech rezervních fondů zřizovaných společností na základě závazných ustanovení zákona a na další účely schválené valnou hromadou, může použít k rozdělení na dividendy a tantiémy nebo může rozhodnout o tom, že dividenta a tantiémy nebudou vypláceny nebo v jaké výši budou vypláceny. Dividendy a tantiémy nebo jiné vlastní zdroje společnosti nelze vyplácet mezi akcionáře pokud nejsou splněny všechny závazné podmínky pro jejich případnou výplatu vyplývající ze zákona. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti. Je doplněna možnost valné hromady vyplácet dividendy a tantiémy v jakékoliv výšce (vždy v souladu se zákonem) nebo je nevyplácet. 3. Tím není vyloučeno, aby valná hromada nebo představenstvo rozhodlo, že část zisku se použije na zvýšení základního jmění společnosti (čl.37 odstavce 1 a 3).


- 18 -

ČLÁNEK 35 Fondy společnosti 1. Společnost povinně vytváří rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 20% z čistého zisku, však ne více než 10% z hodnoty základního kapitálu. Tento rezervní fond se ročně doplňuje o 5% z čistého zisku až do výše 20% základního kapitálu. Takto vytvořený rezervní fond lze použít pouze k úhradě ztráty. O dalších rezervních fondech rozhoduje valná hromada v souladu s obchodním zákoníkem na návrh představenstva. O zřízení fondů mimo rezervní, výši jejich přídělů a pravidel pro jejich čerpání rozhoduje valná hromada na návrh představenstva. O jejich použití rozhoduje představenstvo. 2. O případné další tvorbě rezervního fondu nad hranici stanovenou zákonem rozhoduje valná hromada. 3. O použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo. Každé použití rezervního fondu podléhá dodatečnému schválení valnou hromadou.

ČLÁNEK 36 Krytí ztrát společnosti PŮVODNÍ ZNĚNÍ: 1. O způsobu krytí ztrát společnosti vzniklých v uplynulém obchodním roce rozhoduje valná hromada na návrh představenstva. 2. Případné ztráty, vzniklé při hospodaření společnosti, budou kryty především z jejího rezervního fondu. Způsob použití rezervního fondu a schvalování jeho použití vyplývá z článku 35 odstavce 3 NOVÉ ZNĚNÍ: O krytí ztrát společnosti rozhoduje valná hromada v souladu se zákonem. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti.

ČLÁNEK 37 Zvýšení nebo snížení základního kapitálu PŮVODNÍ ZNĚNÍ: 1. O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada. Usnesením valné hromady lze pověřit představenstvo, aby za podmínek určených v obchodním zákoníku rozhodlo o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o jednu třetinu dosavadní výše základního kapitálu v době, kdy valná hromada představenstvo zvýšením základního kapitálu pověřilo. Pověření musí určit jmenovitou hodnotu, druh, formu a podobu akcií, které mají být vydány na zvýšení základního kapitálu. Představenstvo může v rámci pověření zvýšit základní kapitál i vícekrát, nepřekročí-li celková částka zvýšení základního kapitálu stanovený limit.


- 19 -

2. O rozhodnutí představenstva musí být pořízen notářský zápis. Do obchodního rejstříku se zapisuje rozhodnutí představenstva o zvýšení základního kapitálu. Představenstvo nemůže rozhodnout o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií zaměstnanci společnosti, toto rozhodnutí přináleží valné hromadě. 3. Má-li být zvýšení základního kapitálu společnosti provedeno upsáním nových akcií, valná hromada stanoví způsob a podmínky jejich upisování i splácení. Důsledky porušení povinnosti splatit upsané akcie včas v takovém případě vyplývají z obecně závazných právních předpisů. 4. Při zvýšení základního kapitálu společnosti převodem části zisku do základního kapitálu a vydáním nových akcií odpovídající jmenovité hodnoty se podílejí akcionáři v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Na zvýšení základního kapitálu se podílejí i vlastní akcie v majetku společnosti, která základní kapitál zvyšuje, i akcie této společnosti, jež jsou v majetku jí ovládané osoby nebo osoby ovládané ovládanou osobou. Představenstvo je povinno vyzvat akcionáře k převzetí nových akcií a to způsobem pro svolání valné hromady. Na možnost převzetí dosud nepřevzatých nových akcií musí být akcionáři dále upozorněni v oznámení na nejbližší valnou hromadu, resp. tato skutečnost musí být uvedena v oznámení o konání nejbližší valné hromady. Nové akcie, které akcionáři nepřevezmou do ukončení této nejbližší valné hromady, budou nabídnuty ve volném prodeji třetím osobám a to v souladu s obchodním zákoníkem. 5. O snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada. Základní kapitál nelze snížit pod zákonem stanovenou výši. 6. Při snížení základního kapitálu se postupuje v souladu s obchodním zákoníkem. Základní kapitál není možné snížit stažením akcií z oběhu na základě losování. 7. Při snížení základního kapitálu na základě rozhodnutí valné hromady je představenstvo povinno postupovat v souladu s obchodním zákoníkem. NOVÉ ZNĚNÍ: O zvýšení nebo snížení základního kapitálu společnosti rozhoduje valná hromada v souladu se zákonem. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti.

V. ZRUŠENÍ A ZÁNIK SPOLEČNOSTI ČLÁNEK 38 Zrušení a zánik společnosti PŮVODNÍ ZNĚNÍ: 1. Společnost se zrušuje: a) dnem uvedeným v rozhodnutím valné hromady, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato na valné hromadě, dochází-li ke zrušení společnosti likvidací b) dnem uvedeném v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci


- 20 -

c)

dnem rozhodnutím valné hromady, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato, nebo

d) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu e) zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku NOVÉ ZNĚNÍ: O zrušení a zániku společnosti rozhoduje valná hromada v souladu se zákonem. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti.

ČLÁNEK 39 Rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti PŮVODNÍ ZNĚNÍ: V případě uvedeném v čl. 38 odst. 1. písm. a, rozhoduje valná hromada dvoutřetinovou (2/3) většinou zúčastněných a dle odst. 1. písm. c, rozhoduje valná hromada tříčtvrtinovou (3/4) většinou zúčastněných. O těchto rozhodnutích se pořizuje notářský zápis. NOVÉ ZNĚNÍ: Rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti bude přijato v souladu se zákonem. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti.

ČLÁNEK 40 Likvidace společnosti PŮVODNÍ ZNĚNÍ: 1. Způsob provedení likvidace společnosti při jejím zrušení se řídí obecně závaznými právními předpisy a usneseními valné hromady. 2. O způsobu vypořádaní likvidačního zůstatku majetku společnosti rozhoduje valná hromada. Likvidační zůstatek při tom bude rozdělen mezi akcionáře v poměru odpovídajícím jmenovité hodnotě jejich akcií. NOVÉ ZNĚNÍ:


- 21 -

Likvidace společnosti bude provedena v souladu se zákonem. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti.

ČLÁNEK 41 Zánik společnosti Společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku.

VI. Z Á V Ě R E Č N Á

USTANOVENÍ

ČLÁNEK 42 Oznamování PŮVODNÍ ZNĚNÍ: Skutečnosti stanovené obecně závaznými právními předpisy, těmito stanovami a rozhodnutím valné hromady, zveřejňuje společnost oznámeními dle pravidel v Obchodním zákoníku. Oznámení o konání valné hromady uveřejňuje představenstvo v zákonem stanovených lhůtách tak, že ji zveřejní v Obchodním věstníku nejméně 30 dnů před konáním valné hromady. NOVÉ ZNĚNÍ: Skutečnosti stanovené zákonem budou oznamovány v souladu se zákonem. Zdůvodnění: příslušné ustanovení stanov bylo přepracováno tak, aby odpovídalo zákonu 90/2012 Sb. Znění bylo zjednodušeno tak, aby se při dalších eventuelních změnách ustanovení zákona nemusely přepracovávat stanovy společnosti.

ČLÁNEK 43 Právní poměry společnosti a řešení sporů 1. Vznik, právní poměry a zánik společnosti, jakož i všechny právní vztahy vyplývající ze stanov společnosti a pracovněprávní i jiné vztahy uvnitř společnosti, včetně vztahů z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení zaměstnanců společnosti, se řídí českými obecně závaznými právními předpisy. 2. Případné spory mezi akcionáři a společností, spory mezi společností a členy jejich orgánů, jakož i vzájemné spory mezi akcionáři, související s jejich účastí ve společnosti, budou řešeny smírnou cestou. Nepodaří-li se vyřešit takový spor smírně, bude k jeho projednání a rozhodnutí příslušný český soud, a to, nevylučují-li to ustanovení závazných procesně právních předpisů, podle sídla společnosti.


- 22 -

ČLÁNEK 44 Výkladové ustanovení V případě, že některé ustanovení stanov se, ať už vzhledem k platnému právnímu řádu, nebo k jeho změnám, ukáže neplatným, neúčinným nebo sporným anebo některé ustanovení chybí, zůstávají ostatní ustanovení stanov touto skutečností nedotčena. Namísto dotyčného ustanovení nastupuje buď ustanovení příslušného obecně závazného právního předpisu, které je svou povahou a účelem nejbližší zamýšlenému účelu stanov, nebo (není-li takového ustanovení právního předpisu) způsob řešení, jež je v obchodním styku obvyklé.

ČLÁNEK 45 Účinnost stanov PŮVODNÍ ZNĚNÍ: Tyto stanovy nabývají účinnosti dnem 19.1.2011, kdy byly schváleny řádnou valnou hromadou formou notářského zápisu. NOVÉ ZNĚNÍ: Tyto stanovy nabývají účinnosti dnem 4.9.2011, kdy byly schváleny řádnou valnou hromadou formou notářského zápisu.

Zdůvodnění: změna tohoto ustanovení plyne z data valné hromady, na níž se má o změnách stanov společnosti rozhodnout


- 23 -

STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI První zeměměřická a.s. I. Z Á K L A D N Í U S T A N O V E N Í

Recommend Documents