®
SD - Kolejová doprava, a.s.
Stanovení způsobu účtování o zásobách směrnice EPN 2010-S-AS-033-A
Účinnost ode dne: 1. 8. 2010
Nahrazuje: 21/2007
zpracovatel
vydavatel
schválil
Funkce
samostatná účetní
EPN
EPN
Jméno
Jana Hošková
Ing. Jiří Kynčil
Ing. Jiří Kynčil
Datum
1. 8. 2010
1. 8. 2010
1. 8. 2010
Podpis
Směrnice č.33/2010
„Neřízený výtisk“
účinnost od 1. 8.2010
Rozdělovník: dodáno elektronickou verzí
Útvar: A
Kontrola aktuálnosti: Provedl
Závěr
Dne
Stránka 2 z 8
Směrnice č.33/2010
„Neřízený výtisk“
účinnost od 1. 8.2010
V souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
vydávám směrnici stanovující zásady pro časové rozlišování nákladů a výnosů společnosti SD – Kolejová doprava, a.s.
Stránka 3 z 8
Směrnice č.33/2010
„Neřízený výtisk“
účinnost od 1. 8.2010
Obsah Úvodní ustanovení
5
Účel Rozsah platnosti Související předpisy
5 5 5
2.
Časové rozlišení nákladů a výnosů a dohadné účty
5
2.1
Časové rozlišení Obecná část Náklady příštích období (přeplatky nákladů) Komplexní náklady příštích období (přeplatky nákladů) Výdaje příštích období (nedoplatky nákladů) Výnosy příštích období (přeplatky výnosů) Příjmy příštích období (nedoplatky výnosů)
5 5 6 6 7 7 7
2.2
Dohadné účty aktivní a pasívní Dohadné účty aktivní Dohadné účty pasívní
7 7 8
1.
Stránka 4 z 8
Směrnice č.33/2010
„Neřízený výtisk“
účinnost od 1. 8.2010
Úvodní ustanovení
1. Účel
Účelem této směrnice je stanovit zásady pro používání účtů časového rozlišení a účtů dohadných.
Rozsah platnosti Směrnice je závazná pro všechny zaměstnance akciové společnosti SD–Kolejová doprava, a.s. Související předpisy
2.
500/02 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví ve znění pozdějších předpisů 563/91 Sb. - zákon o účetnictví ve znění pozdějších předpisů 586/92 Sb. - zákon o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů České účetní standardy
Časové rozlišení nákladů a výnosů a dohadné účty
Správné vykázání hospodářského výsledku akciové společnosti za sledované účetní období předpokládá zahrnout do něho všechno náklady a výnosy, které do něj hospodářsky patří, i když z různých důvodů nebyly v běžném účetním období zúčtovány. Rovněž tak je nutné vyloučit položky, které sice v běžném účetním období zúčtovány byly, ale týkají se příštích účetních období. Proto akciová společnost využívá účtů časového rozlišení a přechodných účtů, které umožňují převod nákladů a výnosů mezi účetními obdobími.
2.1
Časové rozlišení
Obecná část Náklady a výdaje, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišovat ve formě nákladů příštích období (účty 381 a 382), výdajů příštích období účet 383). Výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišovat ve formě výnosů příštích období (účet 384), příjmů příštích období (účet 385). Hlediskem pro účtování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že lze věcně vymezit jejich titul, přesně stanovit jejich výši, určit období, jehož se týkají. Stránka 5 z 8
Směrnice č.33/2010
„Neřízený výtisk“
účinnost od 1. 8.2010
Uvedené tři podmínky musí být splněny současně. Časové rozlišení podléhá dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje jeho výše a odůvodněnost. Časové rozlišení není nutno používat v případech, kdy se jedná o nevýznamné částky ve výši do 10.000 Kč ( předplatné novin a časopisů, nákup kalendářů, diářů pro příští rok) jedná-li se o opakující se výdaje, popř. příjmy (placené pojistné, které se nekryje s kalendářním rokem). Změnu postupů při časovém rozlišování lze provést pouze zcela výjimečně v souladu s § 7 odst. 4 zákona č 563/91 Sb., o účetnictví. Změna může být provedena vždy až v následujícím účetním období. Důvody změny musí být uvedeny v příloze k roční účetní závěrce. Časově rozlišovat nelze pokuty, penále, manka a škody. Časové rozlišování nákladů a výnosů se považuje z hlediska zákona o daních z příjmů za položky, které jsou uznávány v plné míře pro účely stanovení daňové základny. Náklady příštích období (přeplatky nákladů) Účtují se zde výdaje běžného roku, které se týkají jednotlivých konkrétních nákladů příštích období. Patří sem například: nájemné placené předem, předplatné, náklady na zařazení většího rozsahu drobného majetku do užívání. Zúčtování se provede v období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí, a to v souladu s podmínkami stanovenými smlouvou, platnými předpisy apod. V případě významných položek, jejichž režim není upraven smlouvou nebo obecně závazným předpisem, rozhoduje o způsobu jejich časového rozlišení EPN. Komplexní náklady příštích období (přeplatky nákladů) Účtují se zde náklady příštích období, které se sledují ve vztahu k danému účelu (týkají se většinou několika nákladových druhů a zahrnují výkony ve vlastní režii i výkony nakupované). Zúčtování komplexních nákladů příštích období se provádí shodně s případy nákladů příštích období. S výjimkou případů vyplývajících ze smluv a platných předpisů je nutné provést zúčtování do nákladů běžného období nejpozději do čtyř let od zaúčtování na účet 382. Patří sem:
náklady na přípravu a záběh výroby
Stránka 6 z 8
Směrnice č.33/2010
„Neřízený výtisk“
účinnost od 1. 8.2010
Výdaje příštích období (nedoplatky nákladů) Účtují se zde náklady, které s běžným účetním obdobím souvisejí, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn. Patří sem například: nájemné placené pozadu apod. Výnosy příštích období (přeplatky výnosů) Účtují se zde příjmy v běžném účetním období, které věcně patří do výnosů v příštích obdobích. Jedná se např. o: předplatné závodního stravování přijaté předem, přijaté nájemné placené předem apod. Zúčtování výnosů se provede v období, s kterým věcně souvisí. Příjmy příštích období (nedoplatky výnosů) Příjmy příštích období jsou částky v účetním období nepřijaté (neinkasované), které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou zúčtovány přímo na účtech pohledávek. Jsou to zejména: výnosové provize (k finančním investicím a krátkodobému finančnímu majetku), provedené a dosud nevyúčtované práce a služby. 2.2
Dohadné účty aktivní a pasívní
Dohadné účty aktivní Na dohadné účty aktivní se účtují případy, které nelze vyúčtovat jako obvyklé pohledávky, avšak výnos z těchto položek přísluší do daného účetního období, resp. je prokazatelně protipoložkou k vyúčtovaným nákladům. Při účtování o dohadných položkách je nutné rozlišit jejich krátkodobost, resp. dlouhodobost podle předpokládané splatnosti v souladu s příslušnými smlouvami. Jedná se například o: pohledávku za pojišťovnou v důsledku pojistné události tehdy, kdy ještě nebyla poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna ke konci rozvahového dne nepotvrdila konečnou výši náhrady, výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za běžné účetní období, odhad částek poplatků z pronajímání licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není ještě známa výše poplatků.
Stránka 7 z 8
Směrnice č.33/2010
„Neřízený výtisk“
účinnost od 1. 8.2010
Dohadné účty pasívní Na dohadné účty pasívní se účtují případy, které nelze vyúčtovat jako obvyklý dluh. Při účtování o dohadných položkách je nutné rozlišit jejich krátkodobost, resp. dlouhodobost podle předpokládané splatnosti v souladu s příslušnými smlouvami. Jedná se například o: nevyfakturované dodávky, závazky k úhradě z odpovědnosti za způsobenou škodu v případech, kdy není možno stanovit ke konci rozvahového dne konečnou výši závazku, nákladové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za dané účetní období, náhradu za nevybranou dovolenou.
Stránka 8 z 8
