P
ÍLOHY
P íloha . 1: Rámcové sm rnice pé e o les v CHKO Blanský les V Rámcových sm rnicích pé e o les pro I. a II. zónu CHKO Blanský les jsou oproti OPRL pro PLO . 12 - P edh í Šumavy a Novohradských hor zohledn na specifika hospoda ení dle zákona . 114/92 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní pozd jších úprav. I. zóna CHKO: Území, která jsou v lesích za azena do I. zóny CHKO, jsou v mnoha p ípadech sou asn chrán na formou MZCHÚ (kategorie NPR, PR a PP). Rámcové sm rnice pé e o les jsou zpracovány pro každé MZCHÚ v plánech pé e o tato území. Pé e o lesy v MZCHÚ m že mít r znou formu s ohledem na specifické p edm ty a cíle ochrany jednotlivých území. Rámcové sm rnice pro I. zónu jsou ur eny p edevším pro lesní porosty mimo MZCHÚ. Pro území jednotlivých MZCHÚ v I. zón (krom NPR Vyšenské kopce) budou sloužit jako orienta ní podklad a rámcové sm rnice v plánech pé e o tato území se od zde uvedených mohou r zn odlišovat, nebo budou ešit speciální režim na základ p edm t a cíl ochrany. Pro území NPR Vyšenské kopce, které má specifické stanovištní a managementové podmínky, není v plánu pé e o CHKO zpracovávána zvláštní rámcová sm rnice (i když v LHP pro LHC eský Krumlov má vlastní rámcovou sm rnici). V Rámcových sm rnicích pé e o les pro I. zónu CHKO (sm rnice . 1 až 4) je jejich rozd lení odvozeno od porostních typ a je zde brán ohled i na rozdíly mezi r znými stanovišti (zejména p vodní druhová skladba, ke které by m ly porosty I. zóny sm ovat). II. zóna CHKO: Pro území II. zóny jsou zpracovány Rámcové sm rnice pé e o les (sm rnice . 5 až 9) pro plošn nejvíce zastoupené cílové HS. Jejich rozd lení je odvozeno od porostních typ a diferenciace pé e o les daná rozdíly mezi r znými stanovišti je potla ena (krom stanoviš lesa ochranného). V Rámcových sm rnicích pé e o les je použito íselné ozna ení Cílových hospodá ských soubor z p ílohy . 4 k vyhlášce . 83/1996 Sb. bez odvození íslování pro lesy zvláštního ur ení. III. zóna CHKO: Pro území III. zóny nejsou Rámcové sm rnice pé e o les v plánu pé e o CHKO Blanský les zpracovány. P ebírají se Rámcové sm rnice pé e o les ze schváleného LHP pro LHC eský Krumlov vycházející z OPRL pro p írodní lesní oblast . 12 - P edho í Šumavy a Novohradských hor (které byly Správou CHKO p ipomínkovány v pr b hu schvalování LHP). P i jejich použití je nutné respektovat zákonná omezení vyplývající ze zákona . 114/92 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní pozd jších úprav. Vysv tlivky: Porostní typ: Za azení dle sou asných porostních skupin se provádí podle p evládající d eviny. Není-li pro p evládající d eviny vylišen porostní typ, adí se do p íbuzného HS, a to DG do smrkového, MD do borového, tvrdé listnaté do bukového p ípadn dubového (ve 2. LVS), m kké listnaté do olšového. Zvláštní ohled musí být brán na porosty s vyšším zastoupením JD a neza azovat je (jak je obvyklé) do smrkových hospodá ských soubor . Hospodá ský zp sob: „P“ - podrostní, „N“ - náse ný, „H“ - holose ný, „V“ – výb rný podrostní – p i n mž obnova lesních porost probíhá pod ochranou t ženého porostu náse ný – p i n mž obnova lesních porost probíhá na souvisle vyt žené ploše, jejíž ší e nep ekro í pr m rnou výšku t ženého porostu, nový porost vzniká jak na holé ploše tak pod ochranou t ženého porostu holose ný – p i n mž obnova lesních porost probíhá na souvisle vyt žené ploše, širší než je pr m rná výška t ženého porostu výb rný – p i n mž t žba za ú elem obnovy a výchovy lesních porost není asov a prostorov rozlišena a uskute uje se výb rem jednotlivých strom nebo skupin strom na ploše porostu
Obmýtí: Je stanoveno jako plánovaná rámcová produk ní doba lesních porost , za azených do hospodá ských soubor , udaná po tem let, zaokrouhleným na desítky. Obnovní doba: Je plánovaná pr m rná doba, která uplyne od zahájení do ukon ení úmyslné obnovy lesního porostu, za azeného do hospodá ského souboru udaná po tem let, zaokrouhleným na desítky. Minimální podíl meliora ních a zpev ujících d evin p i obnov porost : Meliora ní a zpev ující d eviny pro p íslušné cílové hospodá ské soubory podle soubor lesních typ jsou uvedeny p íloze . 4 vyhlášky 83/1996 Sb. Minimální procentický podíl t chto d evin v rámci cílového hospodá ského souboru ur uje p íloha . 3 vyhlášky 83/1996 Sb. P i zalesn ní v tších kalamitních holin m že být podíl MZD v rámcových sm rnicích hospoda ení p im en snížen. P ípustné snížení % MZD je ešeno ve schválených LHP.
Rámcová sm rnice pé e o les - . 1 Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 01 Mimo ádn I. , II. 0C, 0Z, 2Z, 5Z, 6Z, 4X, 3Y, 5Y, 6Y, 3J, 5J nep íznivá stanovišt Cílová druhová skladba d evin 4X: BK 6-8, LP 1, DB 1-2, BO +-1, JV, JD + 0Z: BO 8-10, B 0-1, DBZ, BK, JD, SM+ 2Z: DB 5-7, BK 1-4, BO +-3, LP 1, BR 3Z: BK 4-5, DB 1-4, BO +-4, BR +-1 4Z: BK 5-6, BO +-4, DB +-1, BR +-1, JD+ 5Z: BK 5-6, BO 1-2, JD 1-2, SM 1-2, B 6Z: SM 3-6, BK 2-5, BO 0-2, B 0-1, JD, J + 3Y: BK 4-7, DBZ 1-3, BO +-4, JD, B +, TS 4Y: BK 6-7, DB 1-3, BO +-4, BR, JD + 5Y: BK 1-7, JD 2-3, SM 1-3, BO 0-1, KL, B , J +, TIS 6Y: SM 4-5, BK 4-5, JD 1-2, BO, KL, B , J +, TIS 3J: BK 1-5, JV (+KL) 1-4, LP 1-4, HB +-2, JD 1, JL+ 5J: BK 2-5, KL 2-3, JS 0-1, JL 0-1, JD 1-3, SM 1-2, LP, JV, TIS
Rozloha 83 ha
Porostní typy BO
BK
SM
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
les ochranný Obmýtí 150 - fyzický v k
Kategorie lesa
les ochranný Obnovní doba 50 - nep etržitá
les ochranný
Obmýtí
Obnovní doba
150 - fyzický v k
50 - nep etržitá
Obmýtí 150 - fyzický v k
Obnovní doba 50 - nep etržitá
Meliora ní a zpev ující d eviny BK, JD, JV, KL, JL,LP, B , J , TS, JS, DB 0C,0Z - 5%; 3Y, % MZD 0C,0Z - 5%; 3Y, 5Y, 6Y, 5Z, 6Z 5Y, 6Y, 5Z, 6Z 30%; 2Z, 5J 30%; 2Z, 5J 60%; 4X - 80%; 60%; 4X - 80%; 3J - 90% 3J - 90% Hospodá ský zp sob Vý et d evin: % MZD
% MZD
0C,0Z - 5%; 3Y, 5Y, 6Y, 5Z, 6Z 30%; 2Z, 5J 60%; 4X - 80%; 3J - 90%
--- (V, P) Zp sob obnovy a obnovní postup Ponechat samovolnému vývoji, obnovní t žbu s výjimkou nezbytných asana ních t žeb p i výskytu šk dc a chorob neprovád t, v okrajových ástech na mén exponovaných jednotlivé výb ry až skupinová clonná se Maximáln využít p irozenou obnovu, p i um lé obnov výsadba nepravidelná, využít mikroklimaticky p ízniv jší plošky, asto nutná donáška zeminy, možno využít síje n kterých listná (KL, DB) Pé e o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti okusu (spíše individuální), možná podpora cílových druh redukcí náletových d evin nebo p ehoustlých SM nárost , Výchova porost Podpora d evin p irozené skladby, šet it ke e a podúrove , chránit p dní kryt, ve starších porostech výchovu minimalizovat Opat ení ochrany les Ochrana proti k rovc m na SM v okrajových ástech jen v nezbytných p ípadech Doporu ené technologie Technologie šet ící p dní kryt a povrch, vhodná volba doby jejich nasazení – nebezpe í eroze
Poznámka T žebními zásahy nezasahovat do nejbližšího okolí skalních útvar . Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.
Rámcová sm rnice pé e o les - . 2 Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 20, 40 Exponovaná 2S, 3C I. stanovišt nižších 3N, 4C, 3A, 4A a st edních poloh Cílová druhová skladba d evin výhledový cíl: 2S: DB 4-6, BK 3-5, BO +-1, LP +-1, JV, BR, TR 3C, 4C: BK 6, DB 2-3, JD 1, BO, LP, JV 3N, 3A, 4A: BK 5-6, DB 2-3, JD 1-2, LP 1-2, JL, JV, BR, BO Porostní typy DB
Rozloha 59 ha
BO
SM
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
les zvláštního ur ení Obmýtí
Obnovní doba
Kategorie lesa
les zvláštního ur ení Obmýtí
Obnovní doba
150 – fyzický 30 - nep etržitá 130 ( fyzický v k v k) Meliora ní a zpev ující d eviny Vý et d evin: BK, DB, LP, JD, JV, JL, BR % MZD 70 – 100 % % MZD Hospodá ský zp sob
30
60 %
les zvláštního ur ení Obmýtí
Obnovní doba
100
% MZD
30
60 %
P (N, V) Zp sob obnovy a obnovní postup clonné se e okrajové a pruhové podle konfigurace terénu nebo po spádnici, mén náseky s výstavky, uvol ovat v p edstihu koruny p imíšených d evin, stinné d eviny (BK, LP, JD) do p edsunutých prvk skupinov nebo clonn P i vhodné druhové skladb maximáln využít p irozenou obnovu, p i p em nách a dopln ní druhové skladby podsadby Pé e o nálety, nárosty a kultury ochrana proti okusu (spíše individuální), možná podpora cílových druh redukcí náletových d evin Výchova porost Podpora d evin p irozené skladby, šet it ke e a podúrove , chránit p dní kryt, podpora diferenciace porost Opat ení ochrany les Chránit p dní kryt - nebezpe í eroze a p ísušk Doporu ené technologie Technologie šet ící p dní kryt a povrch, vhodná volba doby jejich nasazení – nebezpe í eroze Poznámka Druhovou skladbu p ibližovat skladb p irozené P irozen obnovovat p edevším p vodní populace BK, JD, JV, KL, JS a JL V nejcenn jších ástech území prodloužit obnovní dobu až na nep etržitou dobu obnovní, p ípadn ponechat samovolnému vývoji. Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.
Rámcová sm rnice pé e o les - . 3 Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 50 Exponovaná I. 5A, 6A, 6N stanovišt vyšších poloh Cílová druhová skladba d evin ve SM porostech: SM 5-6, BK 3-4, JD 1-2, JV, KL, LP, JS, JL + v BK porostech: BK 7, JD 1-2, SM 1-3, JV, KL, LP, JS, JL +
Rozloha 37 ha
výhledový cíl: 5A: BK 3-5, JD 2-3, KL 2, LP, JS, JL, JV 6A: BK 3-5, JD 2-3, SM 1-2, KL 1-2, JL 1 6N: SM 3-4, BK 4+, JD 2-3, JR Porostní typy SM
BK
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
les zvláštního ur ení Obmýtí 130
Obnovní doba
Kategorie lesa
les zvláštního ur ení Obmýtí
40
Obnovní doba
130
Meliora ní a zpev ující d eviny Vý et d evin: BK, JD, LP, JV, KL, JS, JL % MZD 50 % % MZD Hospodá ský zp sob
Obmýtí
Obnovní doba
40
70 – 100 %
% MZD
P, N (V) Zp sob obnovy a obnovní postup ve SM porostech p edsunuté skupiny pro BK a JD a skupinová clonná obnova BK a JD, uvolnit koruny p imíšených BK a JD, pak okrajové nebo pruhové clonné se e; v BK porostech okrajové nebo pruhové clonné se e, p edsunuté skupiny pro JD, mezery ve zmlazení možno doplnit SM (zejména v 6. LVS) Maximáln využít p irozenou obnovu, p i výsadbách vtroušených a p imíšených d evin použít poloodrostky, nepravidelný spon Pé e o nálety, nárosty a kultury ochrana proti okusu oplocením nebo individuální, p íp. ochrana proti bu eni, p i prost ihávkách p ehoustlých nárost podpora vtroušených d evin Výchova porost Podpora d evin p irozené skladby, šet it spodní etáž, ve starších porostech výchovu minimalizovat Opat ení ochrany les ve SM porostech ochrana proti k rovc m v nezbytném rozsahu Doporu ené technologie Technologie šet ící p dní kryt a povrch Poznámka Druhovou skladbu postupn p ibližovat skladb p irozené. P irozen obnovovat p edevším p vodní populace BK, JD, JV, KL, JS a JL V nejcenn jších ástech území prodloužit obnovní dobu až na nep etržitou doba obnovní, p ípadn ponechat samovolnému vývoji. Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.
Rámcová sm rnice pé e o les - . 4 Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 54 Živná stanovišt I. 5S, 6S, 5B, 5H, 5D, 6D vyšších poloh Cílová druhová skladba d evin ve SM porostech: SM 4-6, BK 3-4, JD 1-2, JV, KL, LP, JL, TR+ v BK porostech: BK 6, SM 2, JD 2, JV, KL, LP, JL, TR+
Rozloha 68 ha
výhledový cíl: 5S: BK 4-5, JD3-5, KL+2, LP+1 6S: BK 3-4, SM 3, JD 3, KL +1 5B: BK 5-6, JD 3-4, KL 1, JS 5H: BK 4-6, JD 4-6, LP+, KL+, JS 5D: BK 3-6, JD 3-4, KL 1-2, JL 1-2, JS +1 6D: SM 2, JD 3, BK 5, KL 1, JS+ Porostní typy SM
BK
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
les zvláštního ur ení Obmýtí 120
Obnovní doba 40
Kategorie lesa
les zvláštního ur ení Obmýtí
Obnovní doba
130
Meliora ní a zpev ující d eviny Vý et d evin: BK, JD, JV, KL, LP, JL, JS, TR % MZD 50 – 60 % % MZD Hospodá ský zp sob
Obmýtí
Obnovní doba
40
70 – 100 %
% MZD
P, V Zp sob obnovy a obnovní postup ve SM porostech okrajové nebo pruhové clonné se e, postup proti v tru, stinné MZD do p edsunutých skupin nebo clonn - podsadby; v BK porostech maloplošné clonné se e, JD do skupin, podpora prostorové diferenciace porostu Maximáln využít p irozenou obnovu, p i výsadbách vtroušených a p imíšených d evin použít poloodrostky, nepravidelný spon Pé e o nálety, nárosty a kultury ochrana proti bu eni a okusu (oplocení) Výchova porost Podpora d evin p irozené skladby, podpora vtroušených d evin (i v BK), šet it podúrove , Opat ení ochrany les ve SM porostech ochrana proti k rovc m v nezbytném rozsahu Doporu ené technologie Poznámka Druhovou skladbu postupn p ibližovat skladb p irozené. Maximáln využít p irozené obnovy SM, BK, JD, JV, KL, JS a JL. V nejcenn jších ástech území prodloužit obnovní dobu až na nep etržitou doba obnovní, p ípadn ponechat samovolnému vývoji. Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.
Rámcová sm rnice pé e o les - . 5 Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 43 Kyselá stanovišt II. 3I, 3K, 4I, 4K st edních poloh Cílová druhová skladba d evin v BO porostech: BO 4-5, BK 3-4, DB 2-3, JD, LP, SM, ve SM porostech : SM 4-5, BK 4, DB 1-2, JD, LP, BO
Rozloha 159 ha
Porostní typy BO
SM
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodá ský les zvláštního ur ení Obmýtí Obnovní doba
les hospodá ský les zvláštního ur ení Obmýtí Obnovní doba
Obmýtí
120
30
110
Obnovní doba
40
Meliora ní a zpev ující d eviny Vý et d evin: BK, DB, JD, LP % MZD 40% Hospodá ský zp sob
40 %
% MZD
% MZD
N, P Zp sob obnovy a obnovní postup Ve SM porostech okrajové clonné se e, v BO okrajová nebo dvoufázová se (N) s výstavky, v porostech s dobrou p irozenou obnovou okrajová se clonná. MZD v p edstihu do p edsunutých skupin. Využít p irozenou obnovu. Pé e o nálety, nárosty a kultury ochrana proti okusu (oplocením i individuální) a bu eni Výchova porost Podpora d evin p irozené skladby, podpora vtroušených d evin, šet it podúrove , podporovat tlouš kovou a výškovou diferenciaci Opat ení ochrany les Ochrana výsadeb MZD proti okusu zv í Doporu ené technologie Poznámka Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.
Rámcová sm rnice pé e o les - . 6 Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 47, 57 Oglejená 3V, 4V, 3P, 4P, 4O II. stanovišt 5V, 6V, 5P, 6P, 7P, 5O, 6O, 5G, 6G st edních a vyšších poloh Cílová druhová skladba d evin SM 6-7, JD 1-4, BK 1-2, JV, KL, JS, LP, OL, BR, OS, BO+ Ve st edních polohách možnost DB alternativy: DB 5-7, JD 2, BK 1-3, LP Na SLT 5V, 6V možno uplatnit BK alternativu a vyšší zastoupení JS, JL, KL Na SLT 5P, 6P, 7P, 5G, 6G uplatnit vyšší zastoupení JD, OL
Rozloha 501 ha
Porostní typy SM
OL
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodá ský les zvláštního ur ení Obmýtí Obnovní doba
les hospodá ský les zvláštního ur ení Obmýtí Obnovní doba
Obmýtí
110
40
90
Obnovní doba
20
Meliora ní a zpev ující d eviny Vý et d evin: BK, JD, DB, JV, KL, LP, JS, BR, OS % MZD 30 % % MZD 60 % Hospodá ský zp sob
% MZD
P (N) Zp sob obnovy a obnovní postup Skupinovit clonná obnova zevnit porostu, po zajišt ní MZD okrajové nebo pruhové clonné se e, postup proti v tru. Zajistit co nejvyšší podíl JD ve skupinách p íp. podsadbou v dostate ném p edstihu. Maximáln využít p irozenou obnovu. Pé e o nálety, nárosty a kultury ochrana proti okusu (oplocením) p íp. ochrana proti bu eni, p i prost ihávkách p ehoustlých nárost podpora vtroušených d evin Výchova porost zam it na statickou stabilitu, podpora d evin p irozené skladby, v mládí vytvo it siln jšími zásahy dlouhé koruny, ve starších porostech udržovat voln jší zápoj Opat ení ochrany les ve SM porostech ochrana proti k rovc m v nezbytném rozsahu Doporu ené technologie Technologie šet ící p dní povrch – málo únosné terény, nasazení ve vhodné dob (za sucha nebo mrazu) Poznámka V genové základn možno prodloužit obmýtí SM na 130 let. Maximáln využít p irozené obnovy SM, BK, JD, JV, KL, JS a JL. Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.
Rámcová sm rnice pé e o les - . 7 Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 51 Exponovaná II. 5A, 6A , 5N, 6N stanovišt vyšších poloh Cílová druhová skladba d evin ve SM porostech: SM 5-6, BK 3-4, JD 1-2, JV, KL, LP, JS, JL + v BK porostech: BK 7, SM 1-3, JD 1-2, JV, KL, LP, JS, JL + na SLT 5A, 6A vhodné p stovat vyšší zastoupení cenných listná Porostní typy SM
Rozloha 342 ha
i zam ení na cenné sortimenty BK
BK
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodá ský les zvláštního ur ení Obmýtí Obnovní doba
les hospodá ský les zvláštního ur ení Obmýtí Obnovní doba
120
40
Kategorie lesa
130
Meliora ní a zpev ující d eviny Vý et d evin: BK, JD, LP, JV, KL, JS, JL % MZD 40 % % MZD Hospodá ský zp sob
Obmýtí
Obnovní doba
40
60 %
% MZD
P, na vhodných lokalitách V Zp sob obnovy a obnovní postup Okrajové nebo pruhové se e s p edsunutými skupinami pro BK (ve SM porostech, v p edstihu též uvolnit koruny vtroušených d evin) a JD. V BK porostech mezery ve zmlazení možno doplnit SM. Na cenných lokalitách jednotlivý i skupinový výb r. V zabu en lých nebo dopravn nep ístupných ástech možno použít náseky. Maximáln využít p irozenou obnovu, p i výsadbách vtroušených a p imíšených d evin použít poloodrostky, nepravidelný spon Pé e o nálety, nárosty a kultury ochrana proti okusu oplocením nebo individuální, p íp. ochrana proti bu eni, p i prost ihávkách p ehoustlých nárost podpora vtroušených d evin Výchova porost Podpora d evin p irozené skladby, šet it spodní etáž, podporovat tlouš kovou a výškovou diferenciaci, ve starších porostech výchovu minimalizovat Opat ení ochrany les ve SM porostech ochrana proti k rovc m v nezbytném rozsahu Doporu ené technologie Technologie šet ící p dní kryt a povrch Poznámka Druhovou skladbu postupn p ibližovat skladb p irozené Maximáln využít p irozené obnovy SM, BK, JD, JV, KL, JS a JL Alespo u ásti bukových porost p edržet ur itou ást plochy do vyššího obmýtí (až 200 let) z d vodu podpory biodiverzity a zachování biotop druh vázaných na staré porosty a prodloužit obnovní dobu až na nep etržitou dobu obnovní. Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.
Rámcová sm rnice pé e o les - . 8 Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 53 Kyselá stanovišt II. 5K, 6K, 5I, 6I, 6M, 5M vyšších poloh Cílová druhová skladba d evin ve SM porostech: SM 5-6, BK 3-4, JD 1, JR, JV, BR, BO v BK porostech: BK 6-7, SM 2-3, JD 1, JR, JV, BR, BO BO porosty p em nit na BK (výjime n SM) variantu Porostní typy SM
Rozloha 1142 ha
BK
BO
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodá ský les zvláštního ur ení Obmýtí Obnovní doba
les hospodá ský les zvláštního ur ení Obmýtí Obnovní doba
les hospodá ský les zvláštního ur ení Obmýtí Obnovní doba
120
40
Meliora ní a zpev ující d eviny Vý et d evin: BK, JD, LP % MZD 30 – 40 % Hospodá ský zp sob
130
40
60 %
% MZD
120
% MZD
30
30 %
P Zp sob obnovy a obnovní postup ve SM porostech p edsunuté skupiny pro BK a JD, pak okrajové nebo pruhové clonné se e; v BK porostech kotlíky pro JD a kombinace maloplošných obnovních prvk s okrajovou nebo pruhovou clonnou se í, (mezery ve zmlazení možno doplnit SM), podpora prostorové diferenciace porostu Pé e o nálety, nárosty a kultury ochrana proti okusu oplocením p íp. ochrana proti bu eni, p i prost ihávkách p ehoustlých nárost podpora vtroušených d evin Výchova porost Podpora d evin p irozené skladby, podpora vtroušených d evin (i v BK). Opat ení ochrany les ve SM porostech ochrana proti k rovc m v nezbytném rozsahu Doporu ené technologie --Poznámka V genové základn možno prodloužit obmýtí SM na 140 let Maximáln využít p irozené obnovy SM, BK, JD, JV, KL, JS a JL Alespo u ásti bukových porost p edržet ur itou ást plochy do vyššího obmýtí (až 200 let) z d vodu podpory biodiverzity a zachování biotop druh vázaných na staré porosty a prodloužit obnovní dobu až na nep etržitou dobu obnovní. Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.
Rámcová sm rnice pé e o les - . 9 Ozna ení Zóna CHKO Soubory lesních typ 55 Živná stanovišt II. 5S, 6S, 5B, 6B, 5H, 5D, 6D vyšších poloh Cílová druhová skladba d evin ve SM porostech: SM 5-6, BK 3-4, JD 1, JV, KL, LP, JL, TR+ v BK porostech: BK 6-7, SM 2-3, JD 1, JV, KL, LP, JL, TR+
Rozloha 1642 ha
Porostní typy SM
BK
Základní rozhodnutí Kategorie lesa
Kategorie lesa
Kategorie lesa
les hospodá ský les zvláštního ur ení Obmýtí Obnovní doba
les hospodá ský les zvláštního ur ení Obmýtí Obnovní doba
Obmýtí
120
40
120
Meliora ní a zpev ující d eviny Vý et d evin: BK, JD, JV, KL, LP, JL, TR % MZD 40 % % MZD Hospodá ský zp sob
Obnovní doba
40
70 %
% MZD
Zp sob obnovy a obnovní postup maloplošné clonné se e v kombinaci s okrajovou nebo pruhovou clonnou se í, JD (v p ípad SM porost i BK) do p edsunutých skupin nebo clonn ; Podporovat prostorovou diferenciaci porost , maximáln využít p irozenou obnovu (v p ípad nutnosti možno podpo it citlivou p ípravou p dy - bez poškození stojících strom ) Pé e o nálety, nárosty a kultury ochrana proti bu eni a okusu (oplocení) Výchova porost Podpora d evin p irozené skladby, podpora vtroušených d evin (i v BK), šet it podúrove Opat ení ochrany les ve SM porostech ochrana proti k rovc m v nezbytném rozsahu Doporu ené technologie --Poznámka V genové základn možno prodloužit obmýtí SM na 140 let Maximáln využít p irozené obnovy SM, BK, JD, JV, KL, JS a JL Alespo u ásti bukových porost p edržet ur itou ást plochy do vyššího obmýtí (až 200 let) z d vodu podpory biodiverzity a zachování biotop druh vázaných na staré porosty a prodloužit obnovní dobu až na nep etržitou dobu obnovní. Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.
P íloha . 2: Regulativy pro výstavbu a p estavbu na území CHKO Blanský les a. Limity pro urbanizaci území CHKO Blanský les Na území CHKO Blanský les je chrán na nejen p írodní, ale také kulturní harmonická krajina. Sídelní struktura je nedílnou sou ástí dnešní krajiny a spoluvytvá í krajinný ráz tohoto území. Sídelní struktura byla v minulosti úm rná využívání p írodních zdroj , které tvo ily limity pro p ípadné další rozši ování osídlení. Dnešní volný trh a obchod bez hranic vedl k potla ení p irozených limit rozvoje sídel. V CHKO Blanský les by m la být nad azena funkce ochrany p írody a krajinného rázu, funkce rekrea ní, bydlení a služeb a potla ena funkce výrobní. Zásady rozvoje území CHKO: • Volná neurbanizovaná krajina musí být chrán na p ed dalším nár stem urbanizovaných ploch nad limitní rozsah. • Prioritou funk ního využívání volné neurbanizované krajiny je ochrana p írodních hodnot a krajinného rázu území, prvovýroba v ochranném režimu CHKO a také tzv. „m kký“ turistický ruch. • Sídelní struktura z stane zachována. Sídla se budou rozvíjet omezen podle možností a po etapách jako souvisle urbanizované celky s ohledem na ochranu kulturn -historických hodnot sídel a krajinného rázu oblasti. • Prioritou funk ního využívání urbanizovaných ástí krajiny je bydlení a rekreace p i vyvážené ochran p írody a krajiny. • Výrobní funkce jsou pouze dopl kové a nelze je výrazn rozvíjet. • Rozptýlené osídlení usedlostí a jejich soubor je typickým znakem CHKO, proto ve volné neurbanizované krajin nebudou vznikat nová sídla, samoty a enklávy výrobních za ízení. • Technická infrastruktura ve volné krajin bude realizována v mí e nezbytné a bude regulována s ohledem na ochranu p írodních a kulturních hodnot území. • Je vylou eno omezovat p ší prostupnost krajiny oplocováním areál prvovýroby bez možností pr chod (obory, pastevní areály). b. Regulativy Podstatou regulativ je ochrana krajinného rázu území (formulovaná v § 12 zákona .114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny), tzn. ochrana p írodních, historických a kulturních hodnot krajiny. Z toho vyplývá i požadavek p izp sobit novou výstavbu v etn úprav stávajících objekt i jiných zám r v území charakteru a utvá ení krajiny, charakteru osídlení a zástavby a vyvarovat se vnášení cizorodých a nep irozených prvk , které by narušily harmonické vztahy a p vab tohoto území. Níže uvedené regulativy vycházejí ze studie Preventivního hodnocení krajinného rázu v CHKO Blanský les, která byla zpracována odbornou firmou Spole nost pro životní prost edí spol. s r.o.v roce 2007. Celé území CHKO Blanský les bylo z hlediska krajinného rázu rozd leno do základních krajinných celk a pro každý tento celek byl stanoven stupe ochrany podle míry zachovalosti krajinného rázu. Pro jednotlivá sídla byly stanoveny stupn ochrany, p ípadn vymezeny historizující a rizikové pohledov exponované zóny. Regulativy byly stanoveny s ohledem na tyto stupn ochrany a vycházejí ze stavebního stylu typického pro území Blanského lesa. Objemové regulativy sídel a rozptýleného osídlení Charakter zástavby sídel – musí respektovat m ítko prostoru a urbanistickou strukturu danou historickým vývojem. Druh zástavby je p ípustný sev ený i otev ený. Sev ený charakter zástavby je v ástech sídlel, kde je ur ujícím prvkem charakteru zástavby, závazný. Otev ený (volný) charakter (voln stojící jednotlivé domy i skupiny dom ) je možný v ostatních ástech sídel. U nových stavebních lokalit je nutno dodržovat tyto zásady: nerozši ovat zástavbu sm rem ven obestavováním hlavních komunikací, ale území sídla spíše zaokrouhlovat, nepropojovat zástavbou jednotlivé stávající lokality, ale z etelná p erušení chránit volná, nezastavovat výšiny a terénní hrany, zastavitelné území sm ovat do ploch mén pohledov exponovaných. Charakter zástavby rozptýleného sídlení – je nutno zachovat stávající urbanistickou strukturu, kterou je nep ípustné rozši ovat i zahuš ovat novými objekty; po individuálním posouzení jsou p ípustné stavební úpravy stávajících objekt . Výšková hladina zástavby – stanoví se podle charakteru p evládající obytné okolní zástavby, kterou nesmí p evyšovat, zejména pokud se jedná o rekonstrukci i dostavbu v sou asné sev ené zástavb
v historizujících zónách. Regula ní prvek výškové hladiny zástavby je považován za horní maximální mez. V sev ené i rozptýlené vesnické zástavb je max. výšková hladina doporu ena 1+, tj. jedno nadzemní podlaží s možností využití podkroví zp sobem, který svým stavebn -technickým ešením další podlaží opticky nevytvá í. Výška po okapní ímsu max. 4,2 m, stavby vícebytové a hospodá ské max. výšky 6 m po okap. Vstup do objektu, viditelný z uli ního prostoru, je nutno ešit p ímo z terénu. Umíst ní staveb na pozemcích - zástavba navržená na vn jších pozemcích okraje sídel je p ípustná pouze v takovém umíst ní, aby nezastav ná ást pozemku (zahrada apod.) byla orientována vn sídla, do volné krajiny. Nep ípustná je realizace staveb, které zastavují celý pozemek (atriové stavby, nová zástavba areálového typu apod.). V nezastav né ásti jsou nep ípustné dopl kové stavby. Koeficient zastav ní - koeficient zastav ní, daný pom rem zastavitelné plochy na ploše pozemku ur í územní plány sídel. Obvyklá horní mez koeficientu zastav ní je 40 %. Uli ní ára – v historicky sev ené zástavb je dodržení historické stopy regulativem závazným. Tvar a situování staveb - se musí pod izovat modelaci terénu (p evažující h eben st echy podél vrstevnic), tvaru pozemku a sm ru okolní zástavby, okraj sídla má být tvo en plochami st ech a ne štíty; p dorys má být obdélníkový nebo tvaru L nebo U, se ší kou pr elí do 9 m. Nep ípustné typy obytných staveb – vylou eny jsou d evostavby, sruby a chaty. (Typický pro CHKO je zd ný d m s keramickou pálenou krytinou.) Charakter st ech - na objektech v obytné a rekrea ní zón jsou závazné sedlové st echy (st echy s valbou i polovalbou jen tam, kde se v okolí tradi n vyskytují) se sklonem min. 40°, max. 45° a s oboustrann stejným sklonem i délkou st ešních rovin (soum rné st echy), s h ebenem nad hlavním objemem stavby rovnob žným s ulicí - mimo historické ásti s historickými i historizujícími stavbami ve štítové poloze. Nep ípustné je p etažení st ešní roviny až na terén s výjimkou terénních p íst ešk . P esahy st ech ve štítu jsou p ípustné max. 25 cm a u okapu max. 40 cm; pokud st echa kryje zápraží - cca 90 cm. Garáže, kolny, výrobní, skladové a (dopl kové) objekty mohou mít st echu sedlovou se sklonem 30-50o i pultovou. Objekty ob anské vybavenosti a halové objekty a speciální technologické objekty ve vymezených zónách mohou podmín n nést odlišný typ st echy a krytiny. Toto ešení podléhá individuálnímu posouzení dle § 12 zákona 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny a nelze ho uplatnit v centrálních ástech sídel. Tvaroslovné regulativy staveb Vstup do objektu – vždy z podélné strany, nep ípustný je vstup ze štítového pr
elí.
Balkony a lodžie - v historizujících a pohledov exponovaných zónách sídel jsou balkony a lodžie nep ípustné v optickém dosahu z ve ejného prostoru i volné krajiny. Podmín n p ípustné jsou mimo optický dosah z ve ejného prostoru po individuálním odborném posouzení. Zcela nep ípustné jsou na usedlostech rozptýleného osídlení a na území památkových zón a rezervací. Štíty staveb - u štít orientovaných do ve ejného uli ního prostoru je nep ípustné použití lodžií, balkon , francouzských oken a oken rozm rných, p esahujících plochou jednotlivého okna 50 % plochy jednotlivého okna p ízemí (resp. 2. NP dle výškového regulativu). Štítové pr elí má být len no symetricky. Viký e a st ešní okna - viký nesmí z ve ejného prostoru tvo it vystupující podlaží (st ešní nástavba i st ešní lodžie). Tyto tvaroslovné prvky jsou podmín n p ípustné mimo optický dosah z ve ejného prostoru po individuálním odborném posouzení. Nejlepší je tvar istého rovnoramenného trojúhelníku se sklonem st eš. rovin kolem 45° (odd len pro každé okno), možné i pultové a sedlové st íšky, nep ípustné jsou lichob žníkové tvary. Ve vymezených zónách a v historických jádrech sídel jsou viký e nep ípustné v optickém dosahu z ve ejného prostoru i významných pohledových bod krajiny bez výjimky. Zcela nep ípustné je jejich použití na stavbách selského lidového baroka. Viký e se posuzují vždy individuáln . Doporu ena jsou st ešní okna, použitá jednotliv , nejvýše t i na jedné stran . Arký e a rizality, p ístavky – nesmí být použity v optickém dosahu z ve ejného prostoru krajiny. Zábradlí - nejlépe d ev né, svisle i vodorovn
len né, jednoduché bez dekorací
i volné
Otvory (okna, dve e) obdélníkové na výšku nebo tverec, ležaté tvary výjime n , v tší okna alespo jednou vodorovn i svisle d lená. V podkroví jsou vhodn jší okna menší. U historických staveb jsou nevhodné konstrukce plastové. Venkovní schodišt s podstupnicemi.
- je možné, pokud leží rovnob žn
se stavbou nebo na masivní konstrukci
Terénní úpravy – v obytných zónách je nep ípustné provád t zásadní terénní úpravy, které m ní profil nad + 160 mm oproti p vodnímu terénu, není-li územním plánem ur eno jinak. Novostavby obytných dom zázemí.
– musí se ešit v etn
garáže, hospodá ských staveb a pot ebného
Oplocení - oplocení v uli ních prostorech je nutno ešit s ohledem na ráz zástavby konkrétního sídla a místa co do stavebního typu a materiál . Oplocení mimo uli ní prostor, zasahující do volné krajiny je nutno posoudit z hlediska dopad na krajinný ráz. Oplocení je vhodné d ev né, nejlépe pla kové, na velmi nízké podezdívce. Nep ípustné jsou podezdívky vyšší než 30 cm, masivní sloupky a použití betonových blok . V historických jádrech sídel není p ípustné oplocení p edzahrádek. Vhodné jsou obvodové omítané zdi bez ozdob nebo kamenné zdi ze sbíraného kamene s minimální spárou. Podmín n vhodné je drát né oplocení. Doporu ení pro historizující a rizikové zóny: • • • •
• •
•
podélný p dorys min.1:2, lépe 1:3 a více, užší strana 6 - 8 m se štítem, výjime n možná polovalba, pokud se vyskytuje na sousedních tradi ních stavbách podlaha p ízemí do cca 30 cm nad p ilehlým terénem p dní nadezdívky nejlépe žádné, jinak max. 50 cm v etn pozednice nad podlahou podkroví st echa sedlová se sklonem nejlépe 40°- 45° pokud viký e, tedy s odstupem min. 4 - 5 m, zbytek ešit st ešními okny, tvar viký štíhlý, vysoký se štítem a sedlovou st echou ve sklonu odpovídajícím hlavní st eše, krytina shodná s hlavní st echou, konstrukce nebo alespo vn jší povrch ze d eva, nasazení nejlépe blízko u okapu, takže je možné provedení otvoru vícemén bez parapetu (jako francouzské okno), vítané jsou d ev né okenice; možné jsou i drobné nízké viký e s pultovou st echou typu v tracích viký k , kde výška ímsy nad rovinou st echy je cca 80 cm ímsy vyloženy max. 45 cm v etn okapního žlabu, krokve kryty podhledem vodorovným, možnost asymetrického nasazení st echy na objekt (na jedné stran zápraží s vodorovným podhledem) je vítáno spojování objekt do skupin (se dv ma štíty propojenými zdí s vjezdy), v etn skupin rozlehlejších, které podtrhnou horizontální charakter zástavby obohacený jednoduše pojatými štíty, ve vnit ních uzav ených prostorech dvor je pak možné schovat i ást domu s plochou st echou pokud bude objekt dopln n ohradní zdí dostate né výšky, je možné za ni schovat i ást domu s plochou st echou (nap . garáž)
Regulativy specifických druh staveb Garáže - je možno v obytných a centrálních obytných zónách umístit jako jednotlivé objekty i v rámci mate ské stavby, a to max. 2 garáže pohromad . Garáže pod obytnými objekty v úrovni suterénu s nájezdem z uli ní fronty jsou nep ípustné v historických a pohledov exponovaných zónách, v historických jádrech sídel jsou nep ípustné samostatn stojící garáže. P i nové výstavb i komplexních rekonstrukcích je nutno v podmínkách stavebního povolení požadovat vy ešení odstavování vozidel v objektu, p íp. na pozemku stavebníka. Parkování vozidel nelze ešit na úkor parkov upravených ve ejných prostor . Rekrea ní zóny – využití je možné pouze pro r zné typy h iš a sportovních ploch s mobiliá em, bez nadzemních objekt . Stavby sloužící jako zázemí h iš jsou p ípustné pouze v nezbytn nutném rozsahu (maximáln do 5 % plochy) a v pohledov neexponované poloze. Tyto stavby podléhají individuálnímu posouzení vlivu na krajinný ráz. Kempy – je možné situovat pouze v návaznosti na sídla se zajišt nou infrastrukturou a na základ individuálního posouzení vlivu na krajinný ráz. Mobilní objekty - na území CHKO lze umíst ní mobilních objekt obytných, skladovacích, technických apod. p ipustit zásadn mimo optický dosah z ve ejných prostor i volné krajiny s výjimkou
do asného umíst ní v rámci stavební innosti, technického vybavení a do asných monitorovacích za ízení. P ípustná je velikost do 20 m2 plochy. Objekty regulace, revize a m ení a technické infrastruktury - nelze umis ovat mimo objem stavby, masivní oplocení ani v pr elních fasádách spole ensky i architektonicky významných objekt , a to zejména v centrálních obytných zónách sídel. Jejich jiné umíst ní je nutno ešit vždy v projektu stavby. Jiné umíst ní je nutno odborn individuáln posoudit z hlediska dopad na ráz zástavby obce, pop . krajiny. Reklamní pouta e, bilboardy - velkoplošné reklamní pouta e nelze umis ovat v centrálních historických zónách sídel a ve volné krajin . Rekrea ní objekty - je p ípustné umis ovat v obytných zónách sídel formou obytných staveb, jejich forma urbanistická i tvaroslovná je totožná s obytnými stavbami. Výstavba chat je nep ípustná v celém zájmovém území CHKO v etn zastav ných území obcí, mimo územním plánem specificky vymezené plochy. Podléhají vždy individuálnímu posouzení vlivu na krajinný ráz. Rozhledny a stacioná turistického informa ního systému - je možno umístit v krajin odborného individuálního posouzení dopad na krajinný ráz.
na základ
Stavby technické infrastruktury - je možno rekonstruovat i nov realizovat v rozsahu nezbytném a ve form , maximáln respektující ráz zástavby obce a krajiná ské hodnoty území. Ve volné krajin a v rozptýleném osídlení je nezbytné stavby posuzovat z hlediska dopad na ráz zástavby a individuáln na území CHKO posuzovat vliv na krajinný ráz. Velmi žádoucí je kabelizace, nezbytná p i konkurenci s krajinnými dominantami. Fotovoltaické elektrárny – jsou p ípustné na stávajících objektech ve výrobních areálech. Vysíla e, v trné elektrárny – viditelné konstrukce nelze umís ovat v pohledov exponovaných polohách a jako konkuren ní objekty kulturních a p írodních dominant. Podléhají individuálnímu posuzování vlivu na krajinný ráz. Zahradní domky – výstavba zahradních domk je podmín n p ípustná pouze ve stávajících lokalitách trvalých zahrádká ských osad po individuálním posouzení. Vznik nových zahrádká ských osad a tedy i domk je nep ípustný. Materiálové regulativy staveb a barvy Krytina st ech obytných budov – v rizikových zónách je p ípustná pouze keramická pálená taška, v ostatních zónách jsou p ípustné i napodobeniny z masivních materiál (betonové tašky) nebo cementové šablony, cihlov ervené, ervenohn dé i hn dé barvy. Na podružných hospodá ských objektech je možno výjime n použít i vlnité desky, živi ný šindel i plechové šablony. Nep ípustné jsou glazované, erné a nar žov lé (viš ov ervené) krytiny. Objekty ob anské vybavenosti, výrobní a speciální technologické objekty mohou podmín n nést odlišný typ krytiny. Toto ešení je nutno vždy individuáln posoudit a nelze ho uplatnit v historických ástech sídel. Lehké krytiny st ech p i rekonstrukcích – p ípustné jsou, pokud krov neunese keramické pálené tašky. Nep ípustný je živi ný šindel. Nejvhodn jší jsou betonové šablony a p ípustné jsou plechové šablony s matovou úpravou. Materiály a barevnost – v rizikových zónách jsou p ípustné materiály tradi ní nebo odpovídající tradicionalistickému výrazu. Nep ípustné jsou sklen né i betonové tvárnice, obklady plošné plastové, kovové, glazované keramické, šamotové nebo z jiných netradi ních materiál (b idlice, šindel apod.). Barevné ešení v rizikových zónách nesmí vytvá et barevné dominanty, narušující významn krajinný ráz. Vn jší povrchy, omítky - hladké, bílé nebo v odstínech p írodních pigment , p ípadn velmi sv tlých pastelových barev, nevhodná je modrá a zelená a zdrsn né omítky. Povrchová úprava m že být jedno- až dvoubarevná. Architektonické dekorativní prvky vzniklé p ed r.1900 p i oprav zachovat, vyspravit. Na sokly i op rné zdi je možno použít vhodný sbíraný nebo lomový kámen, lícovaný s minimální spárou, nebo hrubou vrhanou omítku.
Vegetace sídel Je vítáno založení vysoké stromové zelen (p evážn listná e), propojující zástavbu s okolní krajinou, zejména založení vysokokmenných ovocných sad . Likvidace vysoké zelen s výše uvedenou funkcí není p ípustná. Nevhodné jsou geograficky nep vodní a exoticky p sobící druhy d evin, p edevším jehli natých a pravideln st íhané živé ploty na ve ejných prostranstvích a v pohledov exponovaných místech, které se uplat ují v obrazu obce, rozptýleného osídlení nebo volné krajiny (viz též p íl. . 3). Regulativy volné neurbanizované krajiny len ní krajiny – nep ípustné jsou zásadní zm ny liniových prvk krajiny, scelování pozemk speciálních kultur. Nep ípustné jsou zásahy, narušující p írodní pohledové osy, pr hledy a dominanty, podmín n p ípustné jsou zásahy pro jejich údržbu i obnovu . Hospodá ské kultury – nep ípustné jsou zm ny trvalých kultur na ornou p du, odles ování a zm ny skladby listnatých lesních porost bez souhlasu orgánu ochrany p írody a krajiny. Plantáže energetických rychle rostoucích d evin – jsou p ípustné pouze na orných p dách v K emžské kotlin . Tvar pozemku musí být p izp soben terénu a je t eba se vyhnout geometrickým tvar m. Nové stavební dominanty v krajin - v území sídel i ve volné krajin není p ípustné stavební inností vytvá et nové dominanty krajiny, a to charakterem hmoty staveb nebo jejich díl ích ástí ani barevností. Podmín n p ípustné je osazení rozhleden na základ podrobné dokumentace a posouzení vlivu na krajinný ráz. Oplocování – je podmín n p ípustné v nezbytném rozsahu zp sobem, nenarušujícím krajinný ráz a pr chodnost krajiny. Ve volné krajin lze z ídit pouze ohradník nebo ohradu z vodorovných d ev ných ty í. Nep ípustné je oplocování rozsáhlých areál polních a lesních kultur, pastvin, zejména s ohledem na prostupnost krajiny pro biotu. Velikost oplocených ploch podléhá individuálnímu posouzení. Stavby ve volné krajin – je nep ípustná realizace nových staveb, zvyšování jejich objemu i kapacity. Podmín n p ípustné jsou nezbytné stavby technické infrastruktury, osazení rozhleden, mobiliá e turistického informa ního systému a nezbytných p íst ešk pro hospodá skou a prvovýrobní údržbovou innost v krajin . Stavby musí navazovat na lenící horizontální meze v krajin , do kterých musí být zakomponovány. Výška staveb je max. 1 NP max. plošného rozsahu cca 3 x 5 m. St echy jsou p ípustné výhradn sedlové soum rné se sklonem 35 - 45°. Architektonický styl musí vycházet z tradi ních tvaroslovných, materiálových a barevných prvk , pop . jsou p ípustné d ev né stavby zemitého stylu. Pro veškeré stavby ve volné krajin je nezbytné individuální posouzení vlivu na krajinný ráz. Terénní úpravy – je nep ípustné provád t jakékoliv rozsáhlé terénní úpravy a meliorace. Podmín n p ípustné jsou drobné úpravy ke stabilizaci narušeného p irozeného odtokového režimu. Nezbytné je individuální posouzení vlivu na krajinný ráz a odtokové pom ry. Chatové lokality i jednotlivé chaty – nep ípustný je vznik nových chatových lokalit i jednotlivých chat. Stávající plochy na území CHKO je nutno p ehodnotit a regulovat. Zahrádky – nep ípustný je vznik nových zahrádek a zahrádká ských osad. Stávající plochy na území CHKO je nutno p ehodnotit a regulovat. Zatrubn ní vodote í – mimo sídla je nep ípustné zatrub ovat vodote e. Stávající zatrubn né vodote e mimo sídla je nezbytné revitalizovat a otev ít jejich koryta. Zele – nep ípustné je snižování podílu rozptýlené zelen a zelen rostoucí mimo les na úkor prvovýrobn využívaných ploch, nep ípustné je zanášení a ší ení geograficky nep vodních druh rostlin. Louky a pastviny – nep ípustné je zales ování lu ních enkláv a zarovnávání rozvoln ných okraj lesa, tj. zásahy, které zp sobí další geometrizaci krajiny a poškodí drobné i st ední m ítko. Poznámka: Nejsou vylou ena r zná kvalitní ešení se sou asným až avantgardním architektonickým výrazem, a koliv nespl ují zcela požadavky regulativ ; v t chto p ípadech se vesm s postupuje formou zpracování individuálního posudku vlivu navrženého ešení na krajinný ráz (tento posudek asto zpracovává nezávislý odborník podle n které z uznávaných metodik).
P íloha . 3: Seznam d evin pro výsadby na území CHKO Blanský les Úvod P edložený seznam lze chápat jako usm rn ní v používání okrasných strom a ke , které v sou asnosti nabývá zna né intenzity. Blanský les je do jisté míry geograficky velmi z eteln vymezeným územím, což s sebou p ináší n kolik významných rozdíl oproti okolním oblastem. P ehled druh d evin použitelných pro výsadby na území CHKO Blanský les lze rozd lit na dv hlavní ásti. První ástí jsou druhy uvedené v tabulkách . 1–2 a 4–5, jež lze chápat jako seznamy, které jsou závazné pro jednotlivé druhy výsadeb. Druhá ást (tabulka . 3 a 6–7) má spíše doporu ující charakter a má za cíl inspirovat (usm rnit) výb r druh vhodných do p íslušných výsadeb. U druh uvedených v tabulce . 2, 3 a 5 (zvlášt u tab. . 2 a 3) by m lo být zaru eno, že se jedná o výsadbový materiál místní (p íp. jiho eské) provenience (tzn. semena i vegetativn množený materiál by m ly být prokazateln z území CHKO Blanský les nebo nejbližšího okolí). Velmi nežádoucí je používání d evin dovezených ze vzdálených území, jako je tomu v sou asnosti (což je velká ást rostlin v obchodních et zcích). Jako obecné pravidlo, které je nejp ijateln jší pro Správu CHKO Blanský les, pro výsadby mimo intravilány obcí (tedy do volné krajiny, nap . podél cest, železnic, tok , do lom za ú elem zpevn ní svah apod.), lze považovat ponechání t chto míst samovolné sukcesi (tzn. ponechání samovolnému vývoji). Takovýmto zp sobem vzniklé porosty jsou mnohem stabiln jší ve své existenci a v kone né fázi spl ují požadovanou funkci výrazn lépe. Zkratka „sp. div.“ („druhy“) znamená všechny druhy jednotlivého rodu. Jeden vyk i ník (!) ozna uje druhy, které se v území samovoln rozši ují, pop ípad se dlouhou dobu po opušt ní výsadby na míst udržují. Dva vyk i níky (!!) ozna ují druhy, které se mohou na území samovoln rozši ovat (pop . již rozši ují) a navíc jsou azeny k invazním druh m, tzn. že „p er stají“ p vodní spole enstva (vytla ují p vodní druhy) a výrazn je negativn ovliv ují (nap . opadem m ní chemismus p dy, siln stanovišt zasti ují apod.). Hv zdi kou (*) jsou ozna eny druhy, které jsou na území CHKO p vodní, ale jejich taxonomická (tzn. správnost ur ení hodnoty druhu, poddruhu, variety, …) a fytogeografická (tzn. p íslušnost druhu k ur itému uzemí) problematika není zcela uspokojiv vy ešena, jejich používáním na území CHKO Blanský les jsou ohrožovány p vodní populace. Znamená to tedy, že nelze jasn stanovit, který druh je zde p vodní a který nikoli. Již p enesením jedince, p enosem pylu a následným k ížením (nap . z území st edních ech) m že dojít k úplnému zni ení místní, t eba unikátní populace. Dokud tyto otázky nebudou jednozna n a spolehliv zodpov zeny, nem ly by se tyto d eviny v bec používat. Zavád t, p esn ji e eno: „povolovat nebo uskute ovat zám rné rozši ování geograficky nep vodních druh rostlin na území Chrán ných krajinných oblastí je zakázáno“ - § 26, odst. 1, písm d) zákona . 114/1992 Sb. Seznam tabulek Tabulka . 1 – D eviny nevhodné používat k jakýmkoli výsadbám na celém území CHKO Blanský les a druhy, jejichž p stování by m lo být velmi omezené Tabulka . 2 – Druhy doporu ené pro výsadbu do krajiny Tabulka . 3 – Druhy doporu ené pro výsadbu do obcí Tabulka . 4 – Druhy zcela nevhodné pro výsadbu do krajiny Tabulka . 5 – Druhy pro výsadbu do krajiny použitelné jen omezen Tabulka . 6 – Druhy pro výsadbu do obcí použitelné jen omezen Tabulka . 7 – Druhy pro výsadbu do obcí zcela nevhodné
Tabulka . 1 – D eviny nevhodné používat k jakýmkoli výsadbám na celém území CHKO Blanský les a druhy jejichž p stování by m lo být velmi omezené Druhy v tomto seznamu je zapot ebí chápat jako nebezpe né nebo velmi nebezpe né pro území CHKO Blanský les (n které jsou nebezpe né pro celou Evropu). P edevším druhy ozna ené dv ma vyk i níky (!!) a hv zdi kou (*) jsou velmi problematické jejich p ítomnost ve volné krajin má velmi negativní vliv na r zné biotopy pop . p vodní rostliny (hybridizace). Používání druh uvedených v této tabulce je na území CHKO Blanský les zcela nevhodné a je nutné je vylou it. Stávající výsadby i porosty (vzniklé vysázením nebo samovolným zplan ním) je nutné systematicky likvidovat. Je nezbytné vyvarovat se výsadbám i v intravilánech obcí a m st (hlavn u druh ozna ených * a !!), protože jsou schopny se pomocí v tru nebo zví at ší it i na velké vzdálenosti. Znaménko „+“ ozna uje druhy, které nejsou na území CHKO p vodní, hojn se p stují a mohou nebo již zp sobují nemalé problémy. Tyto druhy je za ur itých podmínek možné p stovat v intravilánu obcí. Je ale samoz ejmé, že pro ochranu p írody by bylo velmi žádoucí vylou ení i t chto druh z jakýchkoli výsadeb v etn intravilán obcí.
bez erný
Sambucus nigra
!!
Rozmnožování (V=vegetativní, S=semeny)/p vod S/Evropa
borovice vejmutovka b íza pý itá
Pinus strobus
!!
S/Severní Amerika
Betula pubescens agg.
*
S/Evropa
douglaska tisolistá
Pseudotsuga menziesii
!
S/Severní Amerika
dub ervený
Quercus rubra
!!
S/Severní Amerika
hlohy
Crataegus div.
jasan ztepilý
Fraxinus excelsior
*+!
V, S/Evropa
javor jasanolistý
Acer negundo
!!
V, S/Severní Amerika
+!
V, S/Asie
eský název
Latinský název
Zkratky
sp. *
komule Davidova Buddleja davidii
V, S
Poznámka Invazní d evina, jeho p vodnost v R je sporná, k výsadbám do krajiny i intravilánu obcí nelze doporu ovat (velmi pravd podobn se rozší í sám) Nep vodní druh v R, invazní, v n kterých oblastech se chová velmi agresivn , vytla uje p vodní druhy a siln pozm uje p vodní rostlinná spole enstva. Souborný druh jehož taxonomická hodnota a fytogeografiká vazba není dosud vy ešena. Používáním ve výsadbách by mohlo dojít ke zni ení místních, t eba unikátních populací. Nep vodní druh v R, v n kterých oblastech hojn zpla ující, v jiných (i v CHKO Blanský les) v menším m ítku. Chování druhu v n kterých spole enstvech nelze zodpov dn p edpov d t. Nep vodní druh v R, invazní, v n kterých oblastech se chová velmi agresivn a velmi snadno zmlazuje. Skupina druh jejichž taxonomická a fytogeografická otázka není zdaleka uspokojiv vy ešena. Výsadbami hrozí zavle ení nep vodních populací a p enosem pylu na místní populace m že dojít k tzv. „genetické erozi“ a tedy k nenávratnému zni ení p vodních populací. Na území CHKO Blanský les pravd podobn nep vodní druh. Nyní probíhá invaze, velmi výrazn ovliv uje a siln m ní podmínky obsazených spole enstev. Schopný rozši ovat se semeny na velké vzdálenosti. Druh s velmi širokou ekologickou amplitudou. Výrazn má vyvinutou výmladkovost. Nep vodní druh v R, v sou asné dob na celém území R probíhá invaze, velmi snadno se rozši uje semeny na velké vzdálenosti a vytvá í rozsáhlé a neustále se rozši ující porosty. Má velmi výrazn vyvinutou výmladkovost. Dokáže výrazn potla it obsazená spole enstva. Nep vodní druh v R, v Evrop a již i v R aktuáln probíhá invaze druhu a jeho vysazování zvlášt do volné krajiny je nežádoucí, výsadby v intravilánu obcí je nutno snížit na minimum.
loubince ostružiníky
Parthenocissus sp. div. Rubus sp. div.
pajasan žláznatý Ailanthus altissima
! *
V, S/Severní Amerika V, S
!!
V, S/Asie
r že
Rosa sp. div.
*
V, S
st emcha pozdní
Prunus serotina
!!
S/Severní Amerika
st emcha virginská svída krvavá
Prunus virginiana !
S/Severní Amerika
Cornus sanguinea
+!
V, S/Evropa
svída výb žkatá
Cornus sericea
+!
V/Severní Amerika
škumpa orobincová tavola kalinolistá
Rhus hirta
+!!
V/Severní Amerika
Physocarpus opulifolius Populus alba
!
S/Severní Amerika
!
V, S/Evropa
x !
V, S/Evropa
topol bílý topol šedý
Populus canescens
trnovník bílý (akát)
Robinia pseudacacia
!!
V, S/Severní Amerika
Nep vodní druh, velice snadno zpla ující a vytvá ející rozsáhlé porosty. Rozši uje se pravd podobn jak semeny, tak vegetativn (h ížením). Skupina druh , jejichž taxonomická a fytogeografická otázka není zdaleka uspokojiv vy ešena. Výsadbami hrozí zavle ení nep vodních populací a p enosem pylu na místní populace m že dojít k tzv. „genetické erozi“ a tedy k nenávratnému zni ení p vodních populací. N které exotické druhy velmi asto zpla ují a vytvá í rozsáhlé porosty. Nejsou sem zahrnuty druhy používané k sadovnickým ú el m (tzv. ovocné druhy). Nep vodní druh v R, v sou asné dob na celém území R (zatím spíše v teplejších územích) probíhá invaze, velmi snadno se rozši uje semeny na velké vzdálenosti a vytvá í rozsáhlé a neustále se rozši ující porosty. Má velmi výrazn vyvinutou výmladkovost. Dokáže výrazn potla it obsazená spole enstva. Skupina druh , jejichž taxonomická a fytogeografická otázka není zdaleka uspokojiv vy ešena. Výsadbami hrozí zavle ení nep vodních populací a p enosem pylu na místní populace m že dojít k tzv. „genetické erozi“ a tedy k nenávratnému zni ení p vodních populací. Sem pat í také všechny druhy p vodní v R, v intravilánech obcí lze používat tzv. záhonové r že – velkokv té a mnohokv té (Polyanty, Polyantahybridy, Floribundy, pnoucí r že). Pokryvné r že jsou již mén vhodné, protože mají výraznou schopnost odnožovat a jsou schopny se po dlouhou dobu na míst po výsadb bez lidské pé e udržovat. Nep vodní druh v R, v sou asnosti probíhá invaze, schopný rozši ovat se semeny na velké vzdálenosti. Nep vodní druh v R, v sou asnosti probíhá invaze, schopný rozši ovat se semeny na velké vzdálenosti. P vodnost druhu na území CHKO Blanský les není jednozna n známa, což je hlavní p í inou jeho nevhodnosti vysazování do volné krajiny, navíc je druh schopný samovoln zplan t za pomoci semen i ze vzdálených výsadeb v intravilánu obce. Nep vodní druh v R, je schopen zplan t a vytvá et na lokalitách rozsáhlé a husté porosty. Nep vodní druh v R, velmi snadno zpla ující ko enovými výmladky. Semeny se pravd podobn neší í, je možné ho tedy používat v intravilánech obcí a m st. Nep vodní druh v R, zpla ující a rozši ující se pravd podobn semeny. Nep vodní druh v CHKO Blanský les, velmi snadno se na veliké vzdálenosti ší í semeny. asto se na kontaktu s p vodním druhem Populus tremula k íží a vytvá í hybridní populace. Nep vodní hybridogenní taxon v CHKO Blanský les, hojn se vyskytuje na spole ných lokalitách Populus alba a P. tremula. Velmi snadno se také na veliké vzdálenosti ší í semeny. Nep vodní druh v R, siln invazní, velmi výrazn ovliv uje a siln m ní podmínky obsazených spole enstev. Schopný rozši ovat se semeny na velké vzdálenosti. Má velmi vyvinutou výmladkovou schopnost. Druh s velmi širokou ekologickou amplitudou.
Tabulka . 2 – Druhy doporu ené pro výsadbu do krajiny Jde o druhy d evin, které jsou na území CHKO Blanský les p vodní a které se rozší ily p irozeným zp sobem. V sou asnosti se na celém území hojn vyskytují a n které jsou i lesnicky využívány. Výsadbový materiál by u t chto druh m l pocházet ze školek, které jsou schopny zaru it jeho jiho eský p vod, tedy že se nejedná o rostliny dovezené ze zahrani í nebo ze vzdálených oblastí R. eský název bez hroznatý borovice lesní brslen evropský b e an popínavý buk lesní d iš ál obecný
Latinský název Sambucus racemosa Pinus sylvestris Euonymus europaea Hedera helix Fagus sylvatica Berberis vulgaris
dub letní dub zimní jalovec obecný javor klen javor mlé jedle b lokorá je áb pta í jilm horský kalina obecná krušina olšová lípa srd itá lípa velkolistá líska obecná lýkovec jedovatý olše lepkavá olše šedá ešetlák po istivý smrk ztepilý st emcha obecná tis ervený
Quercus robur Quercus petraea Juniperus communis Acer pseudoplatanus Acer platanoides Abies alba Sorbus aucuparia Ulmus glabra Viburnum opulus Frangula alnus Tilia cordata Tilia platyphyllos Corylus avellana Daphne mezereum Alnus glutinosa Alnus incana Rhamnus cathartica Picea abies Padus avium Taxus baccata
topol osika trnka obecná
Populus tremula Prunus spinosa
t eše pta í vrba jíva vrba košíká ská vrba k ehká vrba nachová vrba p timužná
Prunus avium Salix caprea Salix viminalis Salix fragilis Salix purpurea Salix pentandra
vrba popelavá vrba trojmužná vrba ušatá v es obecný zimolez erný zimolez oby ejný
Salix cinerea Salix triandra Salix aurita Calluna vulgaris Lonicera nigra Lonicera xylosteum
Poznámka
Omezen , tzn. bez rozsáhlých výsadeb a jen se souhlasem Správy CHKO.
Možné sázet jen na místa s historicky prokázaným výskytem a p vodní místní materiál (nutný souhlas Správy CHKO). Je velmi nutné zajistit výsadbový materiál z místní provenience (z území CHKO Blanský les).
Omezen , není znám žádný aktuální výskyt. Výsadby provád t jen se souhlasem Správy CHKO.
Tabulka . 3 – Druhy doporu ené pro výsadbu do obcí Na úvod je nutné zmínit, že v minulosti v klasických obcích (na návsích, v p edzahrádkách) se velmi pravd podobn žádné okrasné d eviny nepoužívaly. Náves byla velmi intenzivn využívanou ve ejnou plochou, na které nebylo pro výsadby místo (sloužila jako tržišt , k pastv dr beže, dosušování sena, v chudších obdobích i k p stování r zných zem d lských plodin). V sou asné dob samoz ejm t mto ú el m již zdaleka neslouží a její ú el je sm ován spíše k reprezentaci obce. Uvedený seznam je tedy výb rem druh , které se p stovaly spíše n kde v kout zahrad nebo v blízkosti sakrálních staveb. V pozd jší dob se nap . používaly pouze jednotlivé výsadby velkých strom – lípa velkolistá, l. srd itá apod. Uvedený seznam je navíc možné doplnit o druhy v p edchozí tabulce. Nejsou zde zahrnuty druhy a jejich kultivary, které se hojn používají až v dnešní dob . Pouze n které kultivary jistou tradici mají. Tyto druhy je možné používat pouze v intravilánu obce (zahrady, návsi, parkové úpravy apod.). V p ípad výsadeb na okraj obce nebo výsadeb plynule navazující na okolní krajinu je nutné omezit se na p edchozí seznam nebo je nutná konzultace se Správou CHKO Blanský les. Zcela výjime n je možné uvažovat o použití cizokrajných d evin, které jsou svým habitem podobné druh domácím nebo druh m s jistou tradicí (nap . Larix japonica, Aesculus pavia). eský název barvínek menší borovice erná
Latinský název Vinca minor Pinus nigra
broskvo obecná d ín jarní habr obecný hruše obecná jablo domácí jalovec chvojka jalovec obecný je áb b ek jírovec ma al kalina obecná cv. Roseum mahónie cesmínolistá1
Prunus persica Cornus mas Carpinus betulus Pyrus communis Malus domestica Juniperus sabina Juniperus communis Sorbus torminalis Aesculus hippocastanum Viburnum opulus cv. Roseum 1 Mahonia aquifolium
Poznámka omezen (na vhodných lokalitách zpla uje) bez kultivar bez kultivar , omezen bez kultivar
omezen (na vhodných lokalitách zpla uje)
Rubus idaeus Prunus armeniaca Larix decidua Morus alba Juglans regia Rubus – ovocné druhy a kutivary Symphoricarpos albus vulgare cv. omezen cv. Ligustrum 1 Purpurascens 1 omezen - p vodnost druhu na Ligustrum vulgare území CHKO Blanský les není jednozna n známa, což je hlavní p í inou jeho nevhodnosti vysazování do volné krajiny, navíc je druh schopný samovoln zplan t za pomoci semen i ze vzdálených výsadeb v intravilánu obce Philadelphus coronarius pustoryl obecný Ribes nigra, R. rubra, R. uva- v etn k íženc a kultivar rybízy – ovocné druhy crispa Cotoneaster integerrimus skalník obecný Prunus cerasifera slivo myrobalán („špendlíky“) Prunus insititia slivo obecná (slíva) Prunus domestica slivo švestka (švestka) Spiraea ×vahhouttei tavolník van Houtte v Populus nigra cv. Italica topol erný cv. Italica maliník meru ka obecná mod ín evropský moruše bílá o ešák královský ostružiny – ovocné druhy pámelník bílý pta í zob obecný 1 Purpurascens pta í zob obecný1
Deutzia scabra1 trojpuk drsný1 Prunus cerasus t eše više 1 vrba bílá cv. Tristis (v. smute ní)1 Salix alba cv. Tristis 1 1 Salix ×sepulcralis vrba náhrobní Buxus sempervirens1 zimostráz vždyzelený1 bez kultivar Forsythia sp. div. zlatice 1 nepoužívat na okrajích obcí a na návsích se zachovalým tradi ním charakterem Tabulka . 4 – Druhy zcela nevhodné pro výsadbu do krajiny Seznam zahrnuje p evážn druhy d evin, které nejsou na území CHKO Blanský les p vodní. Vý et d evin není zcela vy erpávající (vypsány jsou nej ast ji v sadovnické tvorb používané druhy) a má sloužit spíše jako zvýrazn ní druh , které není možné p i výsadbách v krajin používat. eský název barvínek menší bílojetele bobkoviše léka ská 1 borovice brsleny cyp išky ilimníky imišníky douglaska tisolistá1 d íny a svídy1 dub ervený1 1 hlohy hlohyn šarlatová hlošina úzkolistá jalovce jasany1 javor jasanolistý1 jedle je áby kaliny kdoulovce kokwitzie krásná 1 komule Davidova kustovnice cizí levandule léka ská lísky loubince mahalebka obecná mate ídoušky mod íny mochna k ovištní muchovníky netva ce o ešáky ostružiníky1 ožanka kalamandra pajasan žláznatý1 plamének plotní platany pta í zoby rakytník ešetlákovitý 1 r že rybízy
Latinský název Vinca minor Dorycnium sp. div. Laurocerasus officinalis 1 Pinus sp. div. Euonymus sp. div. Chamaecyparis sp. div. Cytisus sp. div. Caragana sp. div. Pseudotsuga menziesii1 1 Cornus sp. div. 1 Quercus rubra Crataegus sp. div.1 Pyracantha coccinea Elaeagnus angustifolia Juniperus sp. div. 1 Fraxinus sp. div. 1 Acer negundo Abies sp. div. Sorbus sp. div. Viburnum sp. div. Chaenomeles sp. div. Kolkwitzia amabilis Buddleja davidii1 Lycium barbatum Lavandula angustifolia Corylus sp. div. Parthenocissus sp. div. Prunus mahaleb Thymus sp. div. Larix sp. div. Potentilla fruticosa Amelanchier sp. div. Amorpha sp. div. Juglans sp. div. Rubus sp. div.1 Teucrium chamaedrys 1 Ailanthus altissima Clematis vitalba Platanus sp. div. Ligustrum sp. div. Hippophaë rhamnoides Rosa sp. div.1 Ribes sp. div.
Poznámka ! krom P. sylvestris krom Euonymus eropaea ! !! ! !! ! krom !! !! krom krom krom
Juniperus communis A. alba S. aucuparia V. opulus
! ! krom C. avellana ! ! krom Larix decidua ! ! !
1
!! ! ! ! !
skalníky
Cotoneaster sp. div.
smrky st emcha pozdní st emcha virginská šalv j léka ská še íky škumpa1 št d ence tamarišky tavola kalinolistá1 tavolníkovec je ábolistý tavolníky 2 tisy topol bílý1 topol šedý1 trnovník bílý (akát)1 t ezalky tsugy (jedlovc ) vrby
Picea sp. div. Prunus serotina Prunus virginiana Salvia officinalis Syringa sp. div. Rhus hirta1 Laburnum sp. div. Tamarix sp. div. Physocarpus opulifolius1 Sorbaria sorbifolia Spiraea sp. div. Taxus sp. div.2 Populus alba1 1 Populus ×canescens Robinia pseudacacia1 Hypericum sp. div. Tsuga sp. div. Salix sp. div.
weigelie zákula japonská zanice zimolezovitá zeravec (túje) východní zeravy (túje) zimolezy zlatice žanovec m chý ník židovník n mecký 1 podrobn ji viz tabulku . 1 2 viz tabulku . 2
Weigela sp. div. Kerria japonica Diervilla lonicera Platycladus orientalis Thuja sp. div. Lonicera sp. div. Forsythia sp. div. Colutea arborescens Myricaria germanica
krom C. integerrimus na vybraných lokalitách krom P. abies !! !! !! ! ! krom T. baccata ! ! !! krom druh uvedených v tabulce 2 a omezen druhy S. ×sepulcralis a S. alba cv. Tristis !
krom L. nigra, L. xylosteum
Tabulka . 5 – Druhy pro výsadbu do krajiny použitelné jen omezen Vý et obsahuje druhy, které nejsou na území CHKO Blanský les p vodní, ale lze je použít ve výjime ných p ípadech a vždy jen se souhlasem Správy CHKO Blanský les. Nikdy by ve výsadb nem ly tvo it významnou složku, ale lze je použít jako dopl kové (vždy mimo I. a II. zónu CHKO, mimo MZCHÚ a jejich ochranná pásma a EVL). eský název habr obecný hruše obecná jablo domácí javor babyka jilm habrolistý jilm vaz jírovec ma al mod ín evropský o ešák královský slivo myrobalán („špendlíky“) slivo obecná (slíva) slivo švestka (švestka) topol erný topol erný cv. Italica topol kanadský vrba bílá
Latinský název Carpinus betulus Pyrus communis Malus domestica Acer campestre Ulmus minor Ulmus laevis Aesculus hippocastanum Larix decidua Juglans regia Prunus cerasifera Prunus insititia Prunus domestica Populus nigra Populus nigra cv. Italica Populus ×canadensis Salix alba
Poznámka !
! ! ! !
Tabulka . 6 – Druhy pro výsadbu do obcí použitelné jen omezen Uvedeny jsou druhy, které nejsou na území CHKO Blanský les p vodní. Tyto druhy je možné používat pouze v intravilánu obce, v p ípad v tších výsadeb (parková úprava) by nem ly tvo it p evažující složku. V p ípad výsadeb na okraji obce nebo výsadeb plynule navazující na okolní krajinu je nutné omezit se na seznam druh vhodných pro výsadbu do krajiny (viz tab. . 2). eský název kalina tušalaj kaštanovník setý kloko zpe ený kolkwitzie krásná muchovníky r že svraskalá rybíz alpský skalník cv Dammeri skalník rozprost ený svída krvavá še ík obecný
Latinský název Viburnum lantana Castanea sativa Staphylea pinnata Kolkwitzia amabilis Amelanchier sp. div. Rosa rugosa Ribes alpinum Cotoneaster cv. Dammeri Cotoneaster horizontalis Cornus sanguinea Syringa vulgaris
št d ence tavolník Douglas v tavolník vrbolistý v esovce weigelie r žová
Laburnum sp. div. Spiraea douglasii Spiraea salicifolia Erica sp. div. Weigela florida
Poznámka
! ! ! ! !! Nep vodní druh v R, snadno se rozši ující pomocí ko enových výb žk , m že vytvá et velmi rozsáhlé a monodominantní porosty. Vytla uje a zcela p er stá p vodní spole enstva. Semeny se pravd podobn neší í, je možné ho tedy používat v intravilánech obcí a m st. ! ! !
Tabulka . 7 – Druhy pro výsadbu do obcí zcela nevhodné K dalším nevhodným d evinám uvedeným v této tabulce pat í veškeré pestrobarevné, habituální kultivary apod. a dnes používané velké množství druh exotických d evin (podrobn ji viz úvod a vysv tlení u tabulky . 3). Do této kategorie pat í i v tšina jehli nan , jako jsou túje, jalovce, cyp išky, „kanadské“ jedle, „st íbrné“ smrky, zakrslé borovice a vždyzelené listná e - cesmíny, buxusy, hlohyn anebo tavoly, tavolníky apod. Tyto druhy p sobí velmi negativn na tradi ní ráz obce – a už je to okraj obce (sem pat í vysokokmenné sady ovocných d evin – jablon , hrušn , t ešn ) nebo náves se zachovalým tradi ním charakterem (viz kapitoly o krajinném rázu a stavební regulativy). (Túje, jalovce, cyp išky, cesmíny, buxusy, hlohyn pat í na h bitovy, tavoly, tavolníky, „kanadské“ jedle, „st íbrné“ smrky, zakrslé borovice zase do m stských park a zahrad.) eský název bez erný 1 borovice b íza pý itá cyp išky douglaska tisolistá1 1 dub ervený 1 hlohy jalovce
Latinský název Sambucus nigra Pinus sp. div.1 Betula pubescens agg. Chamaecyparis sp. div. Pseudotsuga menziesii1 Quercus rubra1 1 Crataegus sp. div. Juniperus sp. div.
Poznámka krom P. sylvestris !! krom Juniperus communis a áste n i J. sabina, který se v malých výsadbách pravd podobn používá již delší dobu.
jasan ztepilý1 javor jasanolistý1 jedle ostružiníky1 pajasan žláznatý 1 r že
1
smrky st emcha pozdní tisy topol bílý1 topol šedý1 trnovník bílý (akát)1 tsugy (jedlovce) zeravec (túje) východní zeravy (túje) 1 podrobn ji viz tabulku . 1
Fraxinus excelsior1 Acer negundo1 Abies sp. div. Rubus sp. div.1 Ailanthus altissima1 1 Rosa sp. div.
Picea sp. div. Prunus serotina Taxus sp. div. Populus alba1 1 Populus x canescens 1 Robinia pseudacacia Tsuga sp. div. Platycladus orientalis Thuja sp. div.
krom Abies alba Nejsou sem zahrnuty druhy používané k sadovnickým ú el m (tzv. ovocné druhy). Sem pat í všechny druhy p vodní v R, v intravilánech obcí lze používat tzv. záhonové r že – velkokv té a mnohokv té (Polyanty, Polyantahybridy, Floribundy, pnoucí r že). Pokryvné r že jsou již mén vhodné, protože mají výraznou schopnost odnožovat a jsou schopny se po dlouhou dobu na míst po výsadb bez lidské pé e udržovat. krom Picea abies krom Taxus baccata
