Srovnání tuzemského bezhotovostního platebního styku v RBCZ a GE Money Bank

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Srovnání tuzemského bezhotovostního platebního styku v RBCZ a GE Money Bank Bakalářská práce

Autor:

Tereza Chrištofová, DiS. bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

JuDr. Ing. Otakar Schlossberger

červen, 2009

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 28.června 2009

Tereza Chrištofová, DiS.

Ráda bych poděkovala všem pedagogům a kolegům, kteří mi vždy ochotně poradili a poskytli odborné, ale i lidské rady. Dále děkuji své rodině a příteli, kteří mi byli při zpracování práce, stejně tak při celém studiu, velkou oporou.

Anotace: Bakalářská práce se zabývá porovnáním tuzemského bezhotovostního platebního styku v bankách Raiffeisenbank a.s. a GE Money Bank, a.s. Komparace vychází z bankovních systémů, které banky používají, a běžných účtů, na kterých je platební styk poskytován. Samotné porovnání je rozděleno na mezibankovní a vnitrobankovní tuzemský platební styk, poštovní poukázky a SIPO (sdružené inkaso plateb obyvatelstva) a to jak z pohledu typů platebních příkazů, tak i z hlediska fungování platebního styku a lhůt zpracování jednotlivých typů platebních příkazů. Jednotlivé platební služby jsou porovnávány z pohledu obsluhy na pobočce (papírové formuláře) tak z pohledu Internet bankingu. V závěru práce je pak uveden modelový příklad. Autorka porovnává ceny, které za služby tuzemského platebního styku zaplatí jednotliví typy klientů (neaktivní, aktivní, velmi aktivní). Význam práce spočívá v porovnání služeb tuzemského platebního styku obou bank. Z pohledu technického, funkčního a z části i poplatkového je zřejmé, že pro klienty jsou výhodnější služby v Raiffeisenbank na účtu eKonto. Klíčová slova: Tuzemský platební styk, mezibankovní platební styk, vnitrobankovní platební styk, CERTIS, clearing, SIPO (sdružené inkaso plateb obyvatelstva), poštovní poukázky, příkaz k úhradě, inkaso, GE Money Bank, Raiffeisenbank.

Annotation: The bachelor thesis compares domestic non-cash payment in Raiffeisenbank a.s., and the GE Money Bank, a.s. This comparison is based on the bank systems that these banks use, and current accounts, on which the payments are made. The comparison itself is divided into interbank and intrabank domestic payments, postal orders and SIPO (centralized collection of utilities payments), and is considered based both on the types of payment orders, as well as on the functionality of payments system and timeline of processing of various types of payment orders. Various payment services are compared both from the perspective of branch services (paper forms), as wells as Internet banking. The conclusion contains a case study. The author compares prices that different types of clients (inactive, active, very active) pay for services of domestic payment. The significance of the thesis lies in the comparison of the domestic payment services of both banks. From the technical, functional, and partially even the fee-based perspective, it is evident that services of Raiffeisenbank in account eKonto are more beneficial for the clients. Key words: Domestic non-cash payment system, interbank payment system, intrabank payment system, CERTIS, clearing, SIPO (centralized collection of utilities payments), postal orders, payment order, collection, GE Money Bank, Raiffeisenbank.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 8 1.

Charakteristika bank ............................................................................................ 10 1.1

1.2

2.

Raiffeisenbank a.s................................................................................................ 10 1.1.1

Bankovní systémy Raiffeisenbank a.s. ........................................................ 11

1.1.2

Účty otevírané v bankovním systému MIDAS ........................................... 12

1.1.3

Účty otevírané v bankovním systému Transakční systém .......................... 13

GE Money Bank, a.s............................................................................................ 15 1.2.1

Bankovní systémy GE Money Bank, a.s. .................................................... 16

1.2.2

Účty otevírané v GE Money Bank, a.s. ....................................................... 17

Tuzemský mezibankovní platební styk ............................................................... 19 2.1

Rozdělení platebního styku ................................................................................. 19

2.2

Právní rámec mezibankovního platebního styku v České republice ................... 22 2.2.1

Účinnost příkazu.......................................................................................... 23

2.2.2 Lhůty platebního styku ................................................................................ 23 2.3

Princip mezibankovního platebního styku v České republice............................. 25

2.4

Mezibankovní platební styk v Raiffeisenbank a.s. .............................................. 29 2.4.1 Lhůty mezibankovního platebního styku a clearingové dávky ................... 29 2.4.2

2.5

Typy platebních příkazů .............................................................................. 31

Mezibankovní platební styk v GE Money Bank, a.s. .......................................... 37 2.5.1 Lhůty mezibankovního platebního styku a clearingové dávky ................... 37 2.5.2

2.6

Typy platebních příkazů .............................................................................. 38

Klientské

srovnání

tuzemského

mezibankovního

platebního

styku

v Raiffeisenbank a.s. a GE Money Bank, a.s. ................................................................. 43 3.

Tuzemský vnitrobankovní platební styk ............................................................. 45 3.1

Vnitrobankovní platební styk v Raiffeisenbank a.s............................................. 46

3.2

Vnitrobankovní platební styk v GE Money Bank, a.s......................................... 48

3.3

Klientské

srovnání

tuzemského

vnitrobankovního

platebního

styku

v Raiffeisenbank a.s. a GE Money Bank, a.s. ................................................................. 49 4.

SIPO........................................................................................................................ 50 4.1

SIPO v Raiffeisenbank a.s. .................................................................................. 53

6

4.2

SIPO v GE Money Bank, a.s. .............................................................................. 54

4.3

Klientské srovnání SIPO v Raiffeisenbank a.s. a GE Money Bank, a.s.............. 56

5.

6.

Tuzemský platební styk prostřednictvím poštovních poukázek ....................... 57 5.1

Poštovní poukázky A........................................................................................... 58

5.2

Poštovní poukázky B ........................................................................................... 60 Modelový příklad................................................................................................... 63

Závěry a doporučení ............................................................................................................ 67 Seznam použité literatury .................................................................................................... 69 Seznam schéma a tabulek .................................................................................................... 72 Seznam příloh ...................................................................................................................... 73

7

Úvod Platební styk je nedílnou součástí většiny bankovních služeb. Vždyť běžný účet si ani nelze bez platebního styku představit, úvěry se splácí a opět tak využívají služeb platebního styku a i přímé bankovnictví je na platebním styku založeno. Tuzemský platební styk bývá poslední dobou považován za jednu z nejdůležitějších služeb, kterou banka klientům poskytuje. Klienti na svých účtech posuzují nejen cenu, kterou platí za podání platebního příkazu, ale i rychlost a komfort, se kterým platbu zadávají. Naopak banky sledují, jak se jim rok co rok zvyšují poplatkové výnosy z platebního styku a to má za následek rozšiřování instrumentů platebního styku a přibližování služeb klientům. Téma tuzemského platebního styku je mi blízké, protože jsem donedávna pracovala jako produktová manažerka tuzemského platebního styku v Raiffeisenbank a.s. Jsem také zpracovatelem většiny interních i veřejných materiálů Raiffeisenbank a.s. v oblasti tuzemského bezhotovostního platebního styku, jako též popisů v Internet bankingu Raiffeisenbank a.s.. Těchto svých znalostí jsem chtěla využít při psaní bakalářské práce. Abych si rozšířila obzory, rozhodla jsem se ve své práci zaměřit i na produkty platebního styku jiné banky, která je svou velikostí podobná Raiffeisenbank a.s. Ve své bakalářské práci jsem si tedy dala za cíl klientské srovnání služeb tuzemského bezhotovostního platebního styku v Raiffeisenbank a.s. a GE Money Bank, a.s. Pro porovnávání platebního styku jsem zvolila účty, které jednotlivé banky poskytují nejčastěji. Jedná se o účty pro soukromé osoby, tzn. osobní účty. V práci se zabývám transakcemi z podnětu klienta, tedy transakcemi, jejichž zadavatelem byl sám klient (např. příkazy k úhradě, trvalé příkazy apod.) nebo klient, který debetuje účet jiného klienta (např. inkasa). Pomíjím transakce, které sice mění zůstatek na účtu, ale vznikají na základě smluvních vztahů např. splátky úvěrů, úročení, poplatkování apod. V dnešní moderní době lze zadávat platební instrukce nejenom na pobočkách bank, ale i prostřednictvím přímých komunikačních kanálů, které využívají možností techniky, jako např. Internetu, pevných telefonů, mobilních telefonů atd.

8

Jak již řekl JuDr. Ing. Otakar Schlossberger v článku pro časopis Bankovnictví ze dne 20.2.2009: „Platební styk se určitě bude ubírat stále směrem k formám elektronického placení nebo jiné formy nehotovostního placení.“ 1 Proto jsem se ve svém srovnání zaměřila nejen na platební příkazy zadávané na pobočkách bank, ale i na přímé bankovnictví. Vzhledem k tomu, že z přímých komunikačních kanálů obsahuje nejvíc funkcí Internet banking, pojala jsem srovnání tuzemského platebního styku i vzhledem k jeho možnostem. Práce byla zpracována k datu 30.4.2009. Pokud po tomto datu byly zveřejněny zásadní informace ovlivňující tuto práci, nejsou zde obsaženy.

1

http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10004490-34580060-900000_detail-pocet-poskytovatelu-platebnich-

sluzeb-vzroste stav ke dni 15.3.2009.

9

1. Charakteristika bank Ve své práci jsem se zaměřila na srovnání služeb tuzemského bezhotovostního platebního styku ve dvou bankách, které jsou významnými hráči na bankovním trhu v České republice – Raiffeisenbank a.s. (dále jen Raiffeisenbank) a GE Money Bank, a.s. (dále jen GE Money Bank). Obě banky disponují rozdílným portfoliem produktů a své služby poskytují různým skupinám klientů. Pro využití tuzemského bezhotovostního platebního styku jsou do jisté míry limitujícím faktorem vlastnosti běžných účtů, prostřednictvím nichž je platební styk poskytován. Mezi funkčnosti, které ovlivňují platební styk, lze zejména zařadit: 

způsob používání měn na účtu,



podpisová oprávnění,



omezení dispozic s účtem.

V následujících kapitolách podávám přehled srovnávaných bank, včetně základního popisu typů účtů, které jednotlivé banky poskytují.

1.1 Raiffeisenbank a.s. Raiffeisenbank a.s. působí na českém trhu od roku 1993. Z počátku svého působení se zaměřovala spíše na klientelu z řad větších podniků, nyní je její klientské portfolio v plné šíři, tj. jak soukromá tak podniková klientela, kterým- poskytuje celou šíři bankovních produktů a služeb. V roce 2006 zahájila Raiffeisenbank spojování s eBankou, a.s. (dále jen eBanka). Integraci obě banky zakončily 7. 7. 2008 právní fúzí 2 , přičemž sloučená banka používá nadále jméno Raiffeisenbank a.s. a se svými celkovými aktivy 181,8 miliardy Kč za rok 2008 je pátou největší bankou na českém trhu 3 . Na konci roku 2008 byla majoritním akcionářem (51%) Raiffeisenbank a.s. rakouská finanční instituce Raiffeisen International Bank Holding AG, jejíž mateřskou společností je 2

http://www.rb.cz/o-bance/profil-banky/historie-raiffeisenbank-v-cr/ stav ke dni 13.3.2009

3

Výroční zpráva Raiffeisen stavební spořitelny a.s. za rok 2008

10

Raiffeisen Zentralbank. Dalšími akcionáři byly Raiffeisenlandesbank Niederösterreich – Wien AGT s 24 % a RB Prag-Beteiligungs GmbH, která držela 25 %. Raiffeisenbank měla za rok 2008 celkem 1 479 mil Kč výnosů z poplatků za platební styk. Raiffeisenbank je v České republice součástí finanční skupiny, jejímiž dalšími členy jsou Raiffeisen stavební spořitelna a.s., Raiffeisen – Leasing, s.r.o. a UNIQA pojišťovna, a.s. 4 . Raiffeisenbank vlastní síť více než 100 poboček. Své služby poskytuje též ve specializovaných hypotečních a firemních centrech.

1.1.1 Bankovní systémy Raiffeisenbank a.s. Bankovní systém Raiffeisenbank, který používala již před fúzí s eBankou, se jmenuje MIDAS. Jedná se o celosvětově rozšířený univerzální bankovní systém, který je plně parametrizovatelný a přizpůsobený potřebám české legislativy. MIDAS je pro bankovní uživatele dostupný v pracovní den v čase cca 8:00 – 19:30. Mimo tento čas probíhá denní závěrka, při jejímž běhu není možné MIDAS používat. Tento režim ovlivňuje i klienty, kteří jsou omezeni ve službách ve večerních hodinách a o víkendu. Původní bankovní systém eBanky se nazývá Transakční systém. Tento systém vznikal interními zdroji banky již před jejím právním vznikem v roce 1997 a byl koncipován jako „řešení na míru“ přímo pro účely nově vznikající internetové banky. Integrace vývojového týmu do banky přinesla pružné řešení při rozvoji bankovního systému, ale na druhou stranu Transakční systém oddalovala od standardizovaných a do jisté míry unifikovaných bankovních programů typu MIDAS. Transakční systém plně podporuje automatizované zpracování klientských instrukcí podávaných Internet bankingem a pobočkové, případně formulářové podávání instrukcí do něj bylo implementováno až dodatečně. Transakční systém je pro bankovní uživatele dostupný v režimu 24/7 5 . V čase 0:30 – 3:00 sice probíhá denní závěrka, ale při jejím běhu je možné Transakční systém používat.

4

Výroční zpráva Raiffeisenbank a.s. za rok 2008

5

Non-stop, bez přerušení v rámci dne.

11

Klienti tedy nejsou ve službách omezeni a mohou plně využívat Internet bankingu kdykoli chtějí. Již před právní fúzí Raiffeisenbank a.s. a eBanky, a.s. byly započaty kroky ke sjednocení obou systémů do jednoho, případně doprogramování jednoho systému tak, aby plně pokryl funkčnosti druhého. Brzy se zjistilo, že oba systémy jsou natolik odlišné, že ani jedna z navržených cest není ekonomická. Za účelem právní fúze bank se tedy vyvinuly pouze funkčnosti, které byly nezbytně nutné z právního pohledu. V konečném důsledku se tedy jednalo pouze o změnu názvu banky a kódu banky v Transakčním systému a propojení obou systémů tak, aby byly splněny lhůty platebního styku, které vyžaduje zákon č. 124/2002 Sb. o platebním styku 6 . Ve sloučené bance tedy nyní fungují dva bankovní systémy: 

MIDAS,



Transakční systém.

Po fúzi Raiffeisenbank s eBankou jsou i nadále v jedné sloučené bance poskytovány dva typy účtů, dle příslušnosti k danému bankovnímu systému.

1.1.2 Účty otevírané v bankovním systému MIDAS V sytému MIDAS lze zakládat účty samostatné, i je sdružovat do balíčků služeb. Oba dva typy účtů se poskytují jak soukromým osobám, tak podnikatelům a firmám. Velkým podnikům se poskytují samostatné účty s individuálním poplatkovým nastavením. Služby tuzemského bezhotovostního platebního styku jsou poskytovány ke všem typům účtů ve stejném rozsahu a za stejných podmínek. Jediné, co se z pohledu tuzemského platebního styku na jednotlivých typech účtů liší, je poplatkování. Účty jsou zakládány vždy v jedné měně. Korunové účty lze sdružovat do balíčků spolu s ostatními službami (debetní karty, výpisy, pojištění atd.), cizoměnové účty se zakládají samostatně. Ke každému účtů je zřízeno podpisové oprávnění formou grafického podpisového vzoru. Tento podpisový vzor nelze omezit limitem.

6

Celým názvem – Zákon č.124/2002 Sb. o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních

prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku) ze dne 13. března 2002.

12

Přístupová oprávnění do přímého bankovnictví jsou zřizována nezávisle na grafickém podpisovém vzoru. Účty vedené v systému MIDAS mohou využít těchto typů přímého bankovnictví: 

Internet banking,



Home banking – aplikace Gemini a MultiCash,



Phone banking,



GSM banking.

Internet banking je pro klienty dostupný v režimu 24/7, ale vzhledem k nočním závěrkám bankovního systému MIDAS je funkčnost Internet bankingu v noci a o víkendu omezena. Nelze zadat platební příkazy s aktuální účinností, systém nepřipisuje příchozí platby a také nejsou aktualizovány zůstatky. Jednotlivé typy účtů mají své rozdílné marketingové názvy, např. Samostatný běžný účet, Kompletkonto, Profikonto, Benefitkonto atd. Účty vedené v bankovním systému MIDAS již nejsou soukromým osobám zakládány. Firemním a podnikovým klientům jsou tyto účty i nadále prodávány, pokud klient výslovně požaduje tento typ účtu.

1.1.3 Účty otevírané v bankovním systému Transakční systém V Transakčním systému lze zakládat multiměnové účty, které nejsou určeny pouze jednou měnou, ale až 9 měnami. Všechny měny, které má klient na svém účtu aktivovány se zobrazují a používají pod jediným číslem účtu. Klient má možnost si jednotlivé měny aktivovat při zakládání účtu nebo kdykoli později. Na účtu jsou evidovány dva základní typy zůstatků: 

samostatný zůstatek na konkrétní měně –v běžné klientské praxi se používá pro platební styk,



konsolidovaný zůstatek napříč měnami – v běžné klientské praxi se používá pro autorizaci karetních transakcí.

Multiměnové účty se poskytují jak soukromým osobám, tak podnikatelům, firmám a velkým podnikům. 13

Služby tuzemského bezhotovostního platebního styku jsou poskytovány ke všem typům multiměnových účtů ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, liší se pouze poplatkování. Na účtech vedených v Transakčním systému je možné získat věrnostní výhody, které klientovi umožňují získat účet zdarma. Princip věrnostních výhod je – čím víc klient účet využívá, tím méně platí. Ke každému multiměnovému účtu je zřízeno podpisové oprávnění do Internet bankingu. Toto oprávnění lze omezit na jednotlivé typy služeb (trvalé příkazy, inkasa, SIPO atd.), limity v časovém období (den, týden, rok) a povolené protiúčty. V praxi je tato služba často využívána podnikatelskými subjekty. Například jednatel omezí podpisové oprávnění svým pracovníkům, a ti mohou zadávat platební příkazy pouze do určitého limitu nebo na konkrétní protiúčty svých dodavatelů. Nemá-li klient možnost obsluhovat svůj účet prostřednictvím sítě Internet doma, v zaměstnání nebo v kanceláři, může využít samoobslužného terminálu na pobočkách. Kromě Internet bankingu lze multiměnový účet obsluhovat i pomocí těchto přímých kanálů: 

Internet banking,



Home banking – aplikace eKomunikátor,



Phone banking,



GSM banking,



Obsluha prostřednictvím WAP 7 a PDA 8 ,



Konverzant – obsluha pomocí IVR 9 .

Internet banking je pro klienty dostupný v režimu 24/7 bez omezení. I v nočních hodinách a o víkendech je systém plně funkční. Platební příkazy lze zadávat kdykoli v průběhu dne a vždy jsou zpracovávány s aktuální účinností. Systém kontroluje on-line zůstatky a zadá-li klient platbu v rámci Raiffeisenbank, příjemce ji obdrží během několika minut, kdykoli v průběhu dne i o víkendu.

7

Wireless Application Protocol – systém pro zajištění provozu elektronických služeb na mobilních

telefonech. 8

Personal Digital Assistant – osobní digitální pomocník, palmtop, malý kapesní počítač.

9

Interactive Voice Response – hlasový automat.

14

Podpisové oprávnění formou grafického podpisového vzoru na multiměnovém účtu nebylo donedávna umožněno. Nyní je tato služba v pilotním provozu a všem klientům bude poskytnuta pravděpodobně v létě roku 2009. V této práci již popisuji stav se zavedením grafických podpisových vzorů na účtech v Transakčním systému. Identifikace klientů na pobočce i po telefonu se děje prostřednictvím elektronických klíčů mezi kterými má klient možnost si vybrat: 

Osobní elektronický klíč – prostřednictvím elektronického zařízení,



Mobilní elektronický klíč – prostřednictvím mobilního telefonu,



Internetový elektronický klíč – prostřednictvím certifikační aplikace nahrané v počítači.

Jednotlivé typy účtů mají marketingový název eKonto. Firemní účty se rozlišují se dalšími přívlastky – Podnikatelské eKonto, Podnikatelské eKonto Premium. Multiměnové účty typu eKonto jsou v současné době nosným produktem Raiffeisenbank a.s., proto v této práci budu tento typ účtu srovnávat.

1.2 GE Money Bank, a.s. GE Money Bank, a.s., dříve GE Capital Bank, a.s. působí na českém trhu od roku 1998, kdy banka zakoupila vybraná aktiva a pasiva Agrobanky, a. s., banky, která se nacházela pod nucenou správou České národní banky. Poté zahájila intenzivní proces restrukturalizace a stabilizace. Ve směru k veřejnosti tyto změny vyvrcholily v listopadu 1999, kdy banka začala požívat jméno GE Capital Bank, a. s. V následujících letech GE Capital Bank zásadně inovovala své produktové portfolio a v některých oblastech se stala propagátorem nových produktů v České republice. Za příklad je možno uvést GSM banking. V roce 2005 se banka přejmenovala z GE Capital Bank, a.s. na GE Money Bank, a.s. Již od počátku své existence byla GE Money Bank, a.s. zaměřena na klienty ze soukromé sféry a na menší a střední podnikatele.

15

Na konci roku 2008 byla jejím jediným 100%ním vlastníkem společnost GE Capital International Holdings Corporation. GE Money Bank měla za rok 2008 celkem 518 mil Kč výnosů z poplatků za platební styk. GE Money Bank, a.s. je v České republice součástí finanční skupiny, jejímiž dalšími členy jsou GE Money Multiservis, a.s., GE Money Auto, a.s., Inkasní a exekuční servis s.r.o., AgroConsult Bohemia s.r.o. a Společnost GE Capital (Czech) Holdings, s.r.o. GE Money Bank vlastní síť více než 219 obchodních míst. 10

1.2.1 Bankovní systémy GE Money Bank, a.s. Bankovní systém GE Money Bank se jmenuje ICBS. Stejně jako bankovní systém Raiffeisenbank – MIDAS, se jedná o celosvětově rozšířený univerzální bankovní systém, který je plně parametrizovatelný a přizpůsobený potřebám české legislativy. ICBS je pro bankovní uživatele dostupný v pracovní den v čase cca 8:00 – 20:00. Mimo tento čas probíhá denní závěrka, při jejímž běhu není možné ICBS používat. Tento režim ovlivňuje i klienty, kteří jsou omezeni ve službách ve večerních hodinách a o víkendu. Pro usnadnění práce pobočkových pracovníků vyvinula GE Money Bank front-end

11

s názvem UFO, který umožňuje bankéřům snadnější ovládání bankovního systému. Do front-endu UFO jsou také implementovány validační kontroly, které zabraňují bankéřům zadat nekonzistentní data, např. poskytnout osobní účet

firmě

identifikované

prostřednictvím IČO, zadat extrémně vysokou částku platby např. záměnou pole částka a číslo účtu apod. V pobočkové praxi v GE Money Bank se již bankéř nesetká s bankovním systémem ICBS, ale obsluhuje jej pomocí UFO. Poskytované služby tak často nejsou limitované

10 11

Výroční zpráva GE Money Bank, a.s. za rok 2008, 1998 a 1999. Program, který usnadňuje práci s nepříjemnými, parametricky orientovanými programy tím, že pro

zadávání parametrů a obsluhu funkcí poskytuje grafické nebo textové uživatelské rozhraní. Samotný frontend žádnou činnost neprovádí, k práci jsou využívány nástroje, k nimž zprostředkovává přístup.

16

funkčnostmi bankovního systému ISBS, ale funkčnostmi front-endu UFO. Bohužel, nejsou všechny služby platebního styku do UFO implementovány, přestože je ICBS poskytuje např. příkaz k inkasu. Pokud tedy má klient „nestandardní požadavek“ na službu, kterou front-end UFO nepodporuje, měl by pobočkový pracovník znát, zda tuto službu podporuje bankovní systém ICBS a zda je možné ji klientovi poskytnout i za cenu zpracování na centrále banky. Praxe je však odlišná. Pro pracovníky GE Money Bank, kteří se již s bankovním systémem ICBS ve své praxi nesetkali, jsou často rozhodující funkčnosti UFO a klienta s takovým požadavkem odmítnou, i když banka takovou službu poskytuje. 12

1.2.2 Účty otevírané v GE Money Bank, a.s. V GE Money Bank lze zakládat účty samostatné i je sdružovat do balíčků služeb. Oba dva typy účtů se poskytují jak soukromým osobám, tak podnikatelům a firmám. Služby tuzemského bezhotovostního platebního styku jsou poskytovány ke všem typům účtů ve stejném rozsahu a za stejných podmínek. Jediné, co se z pohledu tuzemského platebního styku na jednotlivých typech účtů liší, je poplatkování. Účty jsou zakládány vždy v jedné měně. Korunové účty lze sdružovat do balíčků spolu s ostatními službami (debetní karty, výpisy, pojištění atd.), cizoměnové účty se zakládají samostatně. Ke každému účtů je zřízeno podpisové oprávnění formou grafického podpisového vzoru. Tento podpisový vzor nelze omezit limitem. Přístupová oprávnění do přímého bankovnictví jsou zřizována nezávisle na grafickém podpisovém vzoru. Účty vedené v GE Money Bank mohou využít těchto typů přímého bankovnictví: 

Internet banking,



Home banking – aplikace BankKlient,



Phone banking,



GSM banking.

Internet banking je pro klienty dostupný v režimu 24/7, ale vzhledem k nočním závěrkám bankovního systému ISBS je funkčnost Internet bankingu v noci a o víkendu omezena. 12

Osobní návštěva pobočky GE Money Bank, a.s. dne 5.2.2009, 13.3.2009 a 7.5. 2009.

17

Nelze zadat platební příkazy s aktuální účinností, systém nepřipisuje příchozí platby a také nejsou aktualizovány zůstatky. Jednotlivé typy účtů mají své rozdílné marketingové názvy např. Běžný korunový účet, Konto Genius Active, Konto Genius, Genius Business Active atd. Účty, které poskytuje GE Money Bank jsou podobné účtům, které poskytuje Raiffeisenbank v bankovním systému MIDAS.

18

2. Tuzemský mezibankovní platební styk Bezhotovostní platební styk lze členit z několika hledisek. Rozdělením se zabývá i zákon č. 124/2002 Sb. o platebním styku, který v § 2 odst. 2 definuje přeshraniční převod jako: „převod peněžních prostředků z jednoho členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (EHP) do jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v domácí měně kteréhokoliv členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor až do výše protihodnoty 50 000 eur.“ 13 . Dále zákon o platebním styku rozděluje platební styk např. v § 8, kde definuje jednotlivé lhůty provádění převodů na území České republiky v české měně mezi různými převádějícími institucemi a v rámci převádějící instituce. Zákon o platebním styku však nepostihuje veškeré varianty platebního styku, které mohou v praxi nastat 14 .

2.1 Rozdělení platebního styku Mezi častější dělení bezhotovostního platebního styku patří dělení na tuzemský a zahraniční platební styk. Toto dělení nejčastěji respektuje měnu, ve které je transakce prováděna, tedy české koruny (dále jen CZK) nebo cizí měnu (s výjimkou korunových transakcí do zahraničí, které jsou chápány jako zahraniční platební styk). Dalším způsobem dělení, které je často používáno v běžné praxi v bankovních institucích, je hledisko technického zpracování v bance a v návazných mimobankovních systémech. Platby do zahraničí a cizoměnové platby v České republice (dále jen ČR) jsou zpracovávány prostřednictvím telekomunikační sítě S.W.I.F.T 15 , zatímco korunové mezibankovní platby

13

Zákon č.124/2002 Sb., o platebním styku.

14

Zákon č.124/2002 Sb., o platebním styku.

15

Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication – Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci viz. http://www.swift.com/about_swift/company_information/index.page?lang=en stav k 1.3.2009.

19

v ČR jsou zpracovány prostřednictvím platebního systému CERTIS 16 České národní banky (dále jen ČNB). Vnitrobankovní korunové platby bývají v bankovních systémech řešeny obdobně jako korunové mimobankovní platby. Zachovávají například stejnou strukturu dat při zpracování, používají stejné moduly bankovních systémů a podobně. Zařazení cizoměnových vnitrobankovních plateb není striktně dáno. Některé banky, jako například Komerční banka, a.s., je řadí mezi tuzemský bezhotovostní platební styk, jiné banky, např. Raiffeisenbank a.s. a GE Money Bank, a.s. je řadí do zahraničního platebního styku. Následující schéma popisuje toto dělení: Schéma č. 1: Rozdělení platebního styku na tuzemský a zahraniční

Tuzemský

Platební styk

Zahraniční

platební styk

platební styk

Cizoměnové a

Cizoměnové

Cizoměnové

Korunové

Korunové

korunové platby

platby v ČR

vnitrobankovní

vnitrobankovní

mezibankovní

platby

platby

platby v ČR

do zahraničí

Zdroj: Interní materiály Raiffeisenbank a.s. a GE Money Bank a.s

Toto rozdělení často koresponduje se způsobem, jakým banka tyto transakce zpracovává a také s poplatky, jaké si za ně účtuje.

Pro potřeby této práce se přikláním k tomuto dělení : Tuzemský bezhotovostní platební styk: 

korunové mezibankovní platby v České republice,



korunové vnitrobankovní platby.

16

Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system – clearingové centrum ČNB viz. také http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html stav k 1.3.2009.

20

Zahraniční platební styk: 

cizoměnové a korunové platby do zahraničí,



cizoměnové platby v České republice,



cizoměnové vnitrobankovní platby.

Členění na mezibankovní a vnitrobankovní platební styk vychází z příslušnosti plátce a příjemce, tak jak ukazuje následující schéma: Schéma č. 2: Rozdělení platebního styku na vnitrobankovní a mezibankovní

Platební styk

Vnitrobankovní

Mezibankovní

Plátce a příjemce

Plátce a příjemce

v jedné bance

v jiných bankách

Zdroj: Interní materiály eBanky, a.s., Raiffeisenbank a.s.

Zatímco mezibankovní platební styk respektuje pravidla daná clearingovým centrem ČNB, vnitrobankovní platební styk je závislý na bankovním systému, který ta která banka používá a banky se v něm více odlišují. 17

17

Kapitola 2.1. byla zpracována z těchto zdrojů:

Máče, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2006. 220 s. ISBN: 80-247-1725-5, Revenda, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. vyd. Praha: Management Press, 2001. 782 s. ISBN: 80-7261051-1

21

2.2 Právní rámec mezibankovního platebního styku v České republice Podle § 20b zákona č. 21/1992 Sb. o bankách „si banky na území České republiky převádějí navzájem peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů a příkazů svých klientů prostřednictvím platebních systémů provozovaných v souladu se zvláštním zákonem nebo prostřednictvím platebních systémů, které provozuje Česká národní banka.“ 18 Princip fungování platebního styku je dále rozveden v zákoně č. 124/2002 Sb. o platebním styku, který mimo jiné upravuje problematiku: 

příkazů k převodům,



dne účinnosti a podmínky účinnosti příkazu k převodu,



informační povinnosti převádějících institucí,



lhůt provádění převodů,



úroků z prodlení,



zákazu provádění srážek z částky převodu,



povinností pro případ neúspěšného převodu atd.

A dále pak ve vyhlášce ČNB č. 62/2004 Sb., kde je v § 2 rozlišen tuzemský platební styk na formu úhrady a inkasní formu placení. Vyhláška dále rozvádí:

18 19



náležitosti příkazů k zúčtování,



bankovní spojení v tuzemském platebním styku,



zásady provádění inkasní formy placení,



náležitosti výpisu z účtu,



vyřizování reklamací,



neprovedení platby,



technické postupy bank při opravném zúčtování 19 .

Zákon č. 21/1992 Sb. o bankách ze dne 20. prosince 1991. Vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami,

zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování.

22

V následujících podkapitolách rozvádím některé oblasti popisované ve výše uvedených zákonech a vyhláškách detailněji.

2.2.1 Účinnost příkazu Maximální lhůty tuzemského platebního styku uvádí v § 8 zákoně č. 124/2002 Sb. o platebním styku. Se lhůtami v platebním styku souvisí též pojem účinnost příkazu. Účinnost platebního příkazu nastává jestliže: 

příkazce splnil veškeré smluvní podmínky své banky a zákonných předpisů,



platební příkaz je kryt peněžními prostředky,



příkazce předal podklady k provedení příkazu.

Pokud určil příkazce den splatnosti příkazu nastává účinnost příkazu, po splnění výše uvedených podmínek, až v den splatnosti 20 .

2.2.2 Lhůty platebního styku Banka si může určit lhůty a provozní doby pro předání příkazů. Tyto lhůty zajišťují bankám čas na provozní a technické zpracování příkazu tak, aby mohly splnit lhůty tuzemského platebního styku tak, jak je uvádí § 8 zákona č. 124/2002 Sb. o platebním styku. Ten je definuje takto: 

v rámci převádějící instituce – účet plátce i příjemce je v jedné bance. Částka převodu musí být připsána na účet příjemce v den účinnosti příkazu, nebo následující pracovní den, pokud je den účinnosti nepracovní den,



mezi různými převádějícími institucemi – účet plátce i příjemce jsou v různých bankách. Zde se lhůty převodu dělí na lhůtu, kdy banka plátce předá částku bance příjemce a na lhůtu, kdy banka plátce připíše částku na účet příjemce.

20

Zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku.

23

Následující tabulka shrnuje principy lhůt mezi různými převádějícími institucemi.

Tabulka č. 1: Lhůty tuzemského platebního styku mezi různými převádějícími institucemi

Banka plátce předá bance příjemce

Banka příjemce připíše na účet příjemce

Den účinnosti příkazu = den D

D+1

D+1 nebo D+2

například 1.4.2009

2.4.2009

3.4.2009

CELKEM

2-3 dny

Zdroj: zákon č. 124/2002 Sb. o platebním styku.

Zatímco lhůtu pro připsání částky převodu mezi bankou plátce a bankou příjemce definuje zákon přesně: „nejpozději následující bankovní pracovní den po dni účinnosti příkazu k převodu, nebyla-li dohodnuta lhůta kratší“ 21 , lhůta pro připsání částky bankou příjemce na účet příjemce již tak přísná není. Zákon zde říká: „nejpozději následující bankovní pracovní den po dni, kdy byla částka převodu připsána ve prospěch účtu převádějící instituce příjemce a kdy tato převádějící instituce obdržela podklady nutné k poskytnutí částky převodu příjemci, nebyla-li dohodnuta lhůta kratší.„ 22 Banka příjemce si tedy může sama rozhodnout, zda částku platby připíše na účet příjemce neprodleně, co ji obdržela, nebo si částku převodu ponechá a na účet příjemce ji připíše až následující pracovní den. Pokud banky částku převodu připíší až následující pracovní den, mohou, ale nemusí, klientovi oznámit, že na jeho účet bude připsána platba. Z klientského pohledu jsou tedy zásadní lhůty a provozní doby pro předání příkazů u dané banky. Banky si je často určují ve všeobecných, technických nebo obchodních podmínkách. Dále jsou mezi bankami rozdíly v lhůtách přípisu na účet příjemce. Možností přípisu je několik: 

co nejdříve to zpracování clearingové dávky dovolí,

21

Zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku.

22

Zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku.

24



v rámci několika dávek během dne,



v denní závěrce,



některé banky využívají možnosti kterou jim zákon dává, a platby připisují až následující den. 23

2.3 Princip mezibankovního platebního styku v České republice Každá banka jako účastník platebního systému CERTIS má u ČNB otevřen účet, prostřednictvím kterého se zúčtovávají odchozí a příchozí mezibankovní platby. Na těchto účtech jsou banky povinny v rámci tzv. povinných minimálních rezerv udržovat dostatečné zůstatky. Účastníci systému CERTIS zasílají prostřednictvím informačního systému ČNB soubory s jednotlivými

odchozími

transakcemi

ve

stanoveném

formátu

prostřednictvím

clearingových dávek. Za každou transakci ČNB účtuje bance poplatek, výše poplatku závisí na časovém pásmu, ve kterém je soubor zaslán a na celkovém objemu transakcí, které banka zasílá. Platební systém provádí kontroly souborů, jako jsou např.odesílatel a příjemce transakce jsou účastníky CERTIS, formální kontroly jednotlivých polí, dostatek prostředků na účtu odesílatelské banky. Dle výsledku kontrol může být transakce (formální chyba) nebo i celý soubor (fatální chyba) odmítnut. Platební systém ČNB pracuje na principu tzv. RTGS 24 Znamená to, že u každé odchozí transakce kontroluje, zda je pokryta dostatečným zůstatkem na účtu mezibankovního platebního styku, pokud není, neprovede se. Po zpracování souborů z jednotlivých bank, vytvoří CERTIS odchozí soubory do cílových bank, dle bankovního spojení v jednotlivých

1.

23 Kapitola 2. byla zpracována z těchto zdrojů: JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.: Platební styk v souvislostech 2003 a 2007 – seminář firmy Legendor spol. s r.o.

24

Real Time Gross Settlement viz. http://en.wikipedia.org/wiki/Real_Time_Gross_Settlement stav k

1.3.2009.

25

transakcích. Tyto soubory (příchozí clearingové dávky) jsou dále zpracovány v systémech jednotlivých bank příjemců plateb. Platební systém CERTIS pracuje dle následujícího časového harmonogramu: 

účetní den začíná v 17:00 hod. předchozího pracovního dne (den D-1) a končí v 16:00 hod. daného pracovního dne,



platební systém ČNB přijímá soubory od bank průběžně,



soubory předané do 15:30 jsou zařazeny do aktuálního účetního dne. Soubory předané později jsou zařazeny do následujícího účetního dne.

Clearingové centrum zúčtovává v reálném čase a instrukce do něj zaslané jsou neodvolatelné. Případné chybně vzniklé transakce, jsou řešeny opravným účtováním dle vyhlášky ČNB č. 62/2004 Sb. Clearingové centrum zúčtovává tyto položky: 

klientské transakce (úhrady a inkasa),



bankovní úhrady,



platby z podnětu třetích stran (např. karetní instituce, instituce zajišťující vypořádání cenných papírů),



opravné účtování,



kontrolní položky.

Tyto položky se dále dělí z pohledu zúčtování na účtu mezibankovního platebního styku v ČNB na účetní a neúčetní. Účetní položky mění stav účtu banky vedeného u ČNB, neúčetní položky stav účtu nemění. U neúčetních položek se, zjednodušeně řečeno, jedná o přenos informací a výzev. Formát clearingových souborů umožňuje zadávat různé transakce. Tyto transakce jsou odlišeny typy položek, které jsou vyjádřeny dvojčíslím. V následujícím schématu jsou popsány základní typy položek, které se zpracovávají v mezibankovním platebním systému CERTIS. Položky jsou děleny na účetní a neúčetní.

26

Schéma č. 3 Základní typy položek v CERTIS

Základní typy transakcí

Účetní

Neúčetní

položky

položky Úhrada

Inkaso (32)

(01,11,21)

Úhrada inkasa

Storno úhrady

(12)

(33)

Vrácení

Odmítnutí

úhrady (13)

inkasa (55)

Zdroj: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/download/Pravidla_CERTIS_priloha_ 01.pdf stav k 15.3.2009

Banky se mohou dobrovolně zavázat, že budou akceptovat klientské prioritní položky (typ 01), které musí být připsány na účet příjemce v den, kdy je banka příjemce obdržela na svůj účet platebního styku. Tyto položky jsou poté klientům poskytovány pod marketingovými názvy, např. expresní, superexpresní, prioritní platby. Za tyto položky platí banka plátce České národní bance zvýšené poplatky, které se pak promítají do klientských cen.

27

Výše popsané principy fungování platebního systému CERTIS jsou zahrnuty ve Smlouvě o vedení účtu platebního styku a o předávání dat mezibankovního platebního styku, kterou má každý účastník platebního systému CERTIS podepsanou s Českou národní bankou. Tato smlouva obsahuje: 

podmínky vedení účtu platebního styku,



předávání a přejímání dat a jejich zpracování,



náležitosti, formát a strukturu předávaných dat,



parametry technických nosičů dat,



popis a povinnosti u klientských položek typu 01,



tiskopisy,



přílohou jsou podpisové vzory, které předává banka ČNB a naopak,



přílohou je seznam kontaktních osob,



definuje hesla pro ověření oprávněnosti.

Instrukce ke službě platebního styku může klient bance předávat dvojím způsobem: 

na formuláři, který plátce předá pracovníkovi banky nebo jej vhodí do sběrného boxu,



elektronicky – různé formy elektronického bankovnictví – Internet banking, Home banking, GSM banking, Phone banking, prostřednictvím PDA, WAP apod.

U většiny bank včetně GE Money Bank, a.s. platí pravidlo, že na přepážce banky lze uskutečnit plnou šíři služeb, zatímco prostřednictvím přímého bankovnictví je nabídka služeb omezená. Vzhledem k historii původní eBanky, a.s. je u účtů vedených v Transakčním systému situace opačná. eBanka působila od počátku svého vzniku jako internetová banka a na Internetu poskytovala celou škálu svých služeb, zatímco prostřednictvím formuláře na pobočce realizovala jen omezené služby 25 .

25

Kapitola 2.3.byla zpracována z těchto zdrojů:

http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html stav k 1.3.2009, http://en.wikipedia.org/wiki/Real_Time_Gross_Settlement stav k13.3.2009, http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/download/Pravidla_CERTIS_priloha_ 01.pdf stav k 13.3.2009, Vzorová smlouva o vedení účtu platebního styku a o předávání dat mezibankovního platebního styku.

28

2.4 Mezibankovní platební styk v Raiffeisenbank a.s. Raiffeisenbank poskytuje rozdílnou úroveň služeb na svých účtech poskytovaných v bankovním systému MIDAS a na svých účtech poskytovaných v bankovním systému Transakční systém. Vzhledem k tomu, že platební styk na účtech poskytovaných v Transakčním systému je širší, zaměřím se na účty vedené v tomto bankovním systému s důrazem na osobní účet eKonto. Základní principy tuzemského bezhotovostního platebního styku v Raiffeisenbank. jsou definovány ve Všeobecných obchodních podmínkách. Detailnější podmínky nalezne klient v Technických podmínkách platebního styku a v Informacích ke lhůtám v platebním styku. Všechny tyto dokumenty jsou klientovi dostupné na pobočkách a veřejných webových stránkách www.rb.cz. V případě, že klient nemá na svém účtu dostatečný zůstatek pro uhrazení platebních instrukcí, které sám zadal, Raiffeisenbank zasílá klientovi avízo, ve kterém ho upozorňuje, že jeho příkaz nebyl proveden. Obdobné avízo také zasílá, pokud jeho příkaz namohl být zpracován z důvodů formálních chyb.

2.4.1 Lhůty mezibankovního platebního styku a clearingové dávky Lhůty platebního styku jsou pro klienty popsány v dokumentu Informace ke lhůtám v platebním styku, kde si banka určuje lhůty a provozní doby pro předání příkazů tak, aby vyhověla zákonu č. 124/2002 Sb. o platebním styku. Jednotlivé lhůty odrážejí technické možnosti Transakčního systému, který pracuje v režimu 24/7. Lhůty definuje Raiffeisenbank takto:

29

Příchozí platby Raiffeisenbank připisuje příchozí platby v den D, tj. v den kdy je obdrží od clearingového centra ČNB. Transakční systém umožňuje bance připisovat platby, tak jak jsou clearingové dávky z ČNB zpracovávány, tzn. dochází k minimálnímu časovému zpoždění mezi příchozí clearingovou dávkou a připsání platby na účet klienta. Většina plateb je tedy na účty klientů připsána v brzkých ranních hodinách nebo dopoledne. Prioritní položky banka připisuje také ihned. Odchozí platby – standardní Časy pro odesílání plateb, tak aby platba byla z účtu klienta odepsána v den D, jsou definovány odlišně pro rozdílné způsoby přijetí standardních platebních příkazů: 

papírový platební příkaz předaný na přepážce – do 15:00 dne D,



papírový platební příkaz vhozený do sběrného boxu – do 15:00 dne D-1, tj. den před účinností příkazu,



elektronicky zadaný platební příkaz – do 24:00 dne D, tzn. banka garantuje klientovi, že jeho platba musí být do jiné banky odeslána následující den D+1 a pokud i banka příjemce připisuje v den D, tak je platba příjemci připsána již v den D+1. Konečným součtem těchto lhůt může být i pouhých 8 hodin od faktického odeslání platby do připsání platby na účet příjemce a to bez použití prioritní či expresní platby.

Prioritní platby, s marketingovým názvem expresní platby, mají lhůty odlišné od standardních: 

papírový platební příkaz předaný na přepážce – do 11:00 dne D,



papírový platební příkaz vhozený do sběrného boxu – teoreticky do 11:00 dne D-1, ale tento způsob předání expresního příkazu nemá vzhledem k vlastnostem prioritní platby své opodstatnění,



elektronicky zadaný platební příkaz – do 11:30 dne D.

Poté, co jsou platby strženy z disponibilního zůstatku klienta, jsou zpracovány v bankovním systému a zařazeny do clearingové dávky. Na rychlost a plynulost platebního styku mají tedy vliv nejen lhůty pro odepsání plateb stanovené pro klienty, ale i interní lhůty zpracování clearingových dávek.

30

Clearingové dávky jsou v Raiffeisenbank zpracovávány takto: 

příchozí clearingové dávky z ČNB – ihned po jejich obdržení z ČNB bez ohledu na to, v kolik hodin a kolik dávek ČNB zašle,



odchozí clearingové dávky – v 9:30, 10:00, 10:30, 11:00, 11:30, 12:00, 12:10, 12:30, 13:00, 14:00, 15:00 a dále na vyžádání dealingového oddělení. V letních měsících roku 2009 budou ještě zavedeny dávky v 23:30 a v 6:00. 26

2.4.2 Typy platebních příkazů Na osobních účtech typu eKonto lze prostřednictvím Internet bankingu zadat tyto typy příkazů tuzemského mezibankovního bezhotovostního platebního styku: 

platba,



platba daně a cla,



hromadná platba,



trvalá platba,



inkaso,



trvalé inkaso,



inteligentní inkaso,



povolení inkasa.

Prostřednictvím grafického podpisového vzoru lze zadat tyto typy příkazů k nimž existují i papírové formuláře: 

platba,



hromadná platba,



trvalá platba,



inkaso,



povolení inkasa.

Ostatní typy plateb nelze zadat prostřednictvím grafického podpisového vzoru, ale pouze prostřednictvím Internet bankingu.

26

Kapitola 2.4.1 zpracována podle Informací o lhůtách v platebním styku Raiffeisenbank a.s.

31

Uvedené platební instrukce lze předat na jakékoli pobočce banky. Na firemních účtech lze, mimo výše zmiňované, zadat také poolové 27 platby a další typy speciálních platebních instrukcí, např. platby podmíněné platbou, platby podmíněné zůstatkem. Následuje detailní přehled jednotlivých typů plateb na osobním účtu eKonto: Platba Jedná se o klasický příkaz k úhradě, prostřednictvím kterého má klient možnost jednorázově převést peněžní prostředky v českých korunách nebo v cizí měně na zvolený účet v rámci Raiffeisenbank. Příkaz můžete také použít k převodu českých korun do jiných bank v ČR. Platbu může klient zadat elektronicky ve všech typech přímého bankovnictví (Internet banking viz příloha č. 1) i na papírovém formuláři (viz příloha č. 2). Formulář lze použít pro zadání standardního příkazu k úhradě, tak i zadání expresní platby. Příkaz obsahuje standardní pole, které vyžaduje vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb. 28 : 

označení, že se jedná o příkaz k úhradě,



číslo účtu plátce,



číslo účtu příjemce,



měnu,



částku platby,



pole pro podpis (v Internet bankingu pole pro certifikaci prostřednictvím elektronických klíčů),



datum splatnosti,



variabilní symbol,



konstantní symbol,



specifický symbol,



datum vystavení platby.

Textovou zprávu, kterou také vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb. požaduje, lze zadat variabilně jako zprávu pro příjemce a zprávu pro plátce. Zpráva pro plátce se zobrazí pouze 27

Pro tento typ plateb je využíván zůstatek napříč několika účty jednoho klienta.

28

Vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb.

32

odesílateli platby, plátce tak může vepsat vlastní text, který bude uveden na výpisu z účtu, v pohybech na účtu a v přehledu plateb. V Internet banking lze také doplnit další pole: 

platnost příkazu – datum, do kterého se bankovní systém bude pokoušet o zrealizování platby v případě nedostatku finančních prostředků na účtu klienta. Standardně je rozmezí platnosti nastaveno na 3 pracovní dny. Maximální možná doba platnosti pro realizaci transakce je 30 dnů,



účel – označení platby. Podle účelu může klient platbu později vyhledávat a filtrovat,



částečná realizace – u platebního příkazu lze nastavit možnost částečného zrealizování v minimální výši. Tato služba umožňuje uhradit alespoň část prostředků, pokud na účtu není celá částka, která má být převedena. Poté vždy, když se disponibilní zůstatek účtu navýší, provede systém částečnou realizaci. Systém částky jednotlivých částečných realizací sčítá a pokud se celá částka uhradí před koncem platnosti příkazu, částečná realizace se ukončí,



časové pásmo – rozlišuje, zda bude příkaz zadán jako standardní nebo expresní,



informace o realizaci – pomocí této služby může být klient informován o výsledku realizace, nerealizace, částečné realizace transakce. Klient může nastavit doručovací adresu, e-mail, číslo mobilního telefonu, na které má být informace doručena. Informace o realizaci může sloužit mimo jiné jako potvrzení o provedení platby pro příjemce platby. Tuto službu je možné si nastavit při zadávání platby, ale také dodatečně u již zrealizované platby.

Platba daně a cla Prostřednictvím Platby daně a cla má klient možnost jednoduše vytvořit příkaz k úhradě ve prospěch finančního nebo celního úřadu. Na základě typu daně/poplatku, regionu a názvu příslušného úřadu systém automaticky vytvoří jednorázový příkaz k úhradě, do kterého sám vyplní číslo účtu příjemce, konstantní symbol a zprávu po plátce. Vzhledem k tomu, že finanční a celní úřady nemají své účty vedeny v Raiffeisenbank, je tento typ příkazu pouze mezibankovní. Tento typ platby lze zadat pouze prostřednictvím Internet bankingu (viz příloha č. 3).

33

Hromadná platba Prostřednictvím hromadného příkazu k úhradě má klient možnost jednorázově převést peněžní prostředky v českých korunách nebo v cizí měně na zvolený účet v rámci Raiffeisenbank. Hromadný příkaz může také použít k převodu českých korun do jiných bank v ČR. Jedná se o několik jednorázových příkazů k úhradě, které klient podepisuje/certifikuje jedním podpisem. Klient můžete prostřednictvím hromadné platby uskutečnit až 10 jednorázových příkazů k úhradě. Hromadnou platbu může klient zadat elektronicky v Internet bankingu (viz příloha č. 4) i na papírovém formuláři (viz příloha č. 5). Hromadný příkaz k úhradě obsahuje obdobná pole jako příkaz k úhradě s tím, že tato pole jsou společná pro všechny příkazy na něm uvedené: 

číslo účtu plátce,



datum splatnosti,



platnost příkazu,



měna příkazu,



datum vystavení platby,



časové pásmo – standardní a expresní,



informace o realizaci.

Trvalá platba Prostřednictvím trvalého příkazu k úhradě má klient možnost v pravidelných periodách zasílat platby v českých korunách nebo cizí měně na zvolený účet v rámci Raiffeisenbank. Trvalý příkaz můžete také použít k zasílání plateb v českých korunách do jiných bank v ČR. Trvalou platbu může klient zadat elektronicky v Internet bankingu (viz příloha č. 6) i na papírovém formuláři (viz příloha č. 7). Trvalá platba obsahuje obdobná pole jako příkaz k úhradě plus další pole, kterými lze nastavit frekvenci trvalého příkazu a platnost trvalého nastavení. Raiffeisenbank nabízí celou řadu možných kombinací pro frekvenci plateb. Frekvence lze zadat v Internet bankingu dvojím způsobem:

34



základní zadání – je určeno datem první platby a následnou frekvencí generovaní jednorázových plateb (den, týden, měsíc, 3 měsíce, 6 měsíců, rok),



rozšířené zadání – nejprve klient zadá frekvenci plateb (denně, týdně…) a následně konkrétní den v rámci zvolené periody zasílání, kdy mají platby odcházet.

Inkaso Prostřednictvím příkazu k inkasu má klient možnost inkasovat platbu ze zvoleného účtu u Raiffeisenbank (v českých korunách i v cizí měně), případně z jiných bank v ČR (pouze v českých korunách). Pro úspěšnou realizaci příkazu k inkasu musí mít účet, ze kterého se převádějí peněžní prostředky na účet v Raiffeisenbank, povolené inkaso ve prospěch účtu v Raiffeisenbank. Inkaso může klient zadat elektronicky v Internet bankingu (viz příloha č.8) i na papírovém formuláři (viz příloha č. 9). Inkaso obsahuje obdobná pole jako příkaz k úhradě s tím, že pole číslo účtu plátce a číslo účtu příjemce jsou zaměněna.. V Internet bankingu má klient vyplněno pole označující číslo účtu příjemce. Trvalé inkaso Tato služba umožňuje pravidelně ve zvolené periodě čerpat prostředky z protiúčtu (účtu plátce inkasa). Podmínkou je, že na protiúčtu je povoleno inkaso ve prospěch účtu v Raiffeisenbank. Jedná se o kombinaci inkasa ve smyslu typu transakce a trvalého příkazu ve smyslu frekvence příkazu. Proto trvalé inkaso obsahuje obdobná pole jako zmiňované příkazy. Trvalé inkaso lze zadat pouze prostřednictvím Internet bankingu (viz příloha č. 10). Inteligentní inkaso Inteligentní inkasso umožní klientovi propojit správu financí na více účtech. Tato služba kontroluje v pravidelných intervalech disponibilní zůstatek na účtu, a pokud tento zůstatek klesne pod určenou hranici, účet sám inkasuje potřebnou částku z jiného účtu. Podmínkou je, že na protiúčtu je povoleno inkaso ve prospěch účtu v Raiffeisenbank. Inteligentní inkaso lze zadat pouze prostřednictvím Internet bankingu (viz příloha č. 11). Inteligentní inkaso obsahuje obdobná pole jako příkaz k inkasu plus další pole, kterými lze nastavit periodu inkasa, požadovaný zůstatek. a platnost trvalého nastavení. 35

Povolení inkasa Prostřednictvím této služby má klient možnost povolit inkaso ze svého účtu a nastavit jeho limity. Inkasujícím účtem může být účet u kteréhokoliv peněžního ústavu v ČR. Povolení inkasa může klient zadat elektronicky v Internet bankingu (viz příloha č.12) i na papírovém formuláři (viz příloha č. 13). Příkaz obsahuje tato pole: 

číslo účtu plátce,



číslo účtu příjemce,



platnost trvalého nastavení,



měnu,



limit povolení inkasa,



frekvenci , ve které je kontrolován limit inkasa (neomezeně, den, týden, měsíc rok),



pole pro podpis (v Internet bankingu pole pro certifikaci prostřednictvím elektronických klíčů),



specifický symbol,



datum vystavení.

V Internet bankingu má klient možnost využít odkaz umístěný pod formulářem a vyplnit bankovní spojení některé z telefonních společností – Telefónica O2, T-Mobile, Vodafone. 29 Přijde-li na klientův účet inkasní požadavek, který nemůže být uspokojen, protože klient nezadal povolení inkasa, je na tuto skutečnost upozorněn v Internet bankingu, případně na pobočce. Zadá-li klient do 5 dnů dodatečně povolení inkasa, čekající příchozí inkasní požadavek se mu zrealizuje. Klient tak nemusí uspokojovat své závazky pomocí příkazu k úhradě.

29

Kapitola 2.4. zpracována podle interních materiálů Raiffeisenbank a.s. a Internet bankingu Raiffeisenbank

a.s.

36

2.5 Mezibankovní platební styk v GE Money Bank, a.s. Základní principy tuzemského bezhotovostního platebního styku v GE Money Bank, a.s. jsou definovány ve Všeobecných obchodních podmínkách. Ty jsou klientovi dostupné na pobočkách a veřejných webových stránkách www.gemoney.cz. Stejně jako u Raiffeisenbank, i u GE Money Bank se můj popis zaměří na preferovaný osobní účet banky – Konto Genius Active. V případě, že klient nemá na svém účtu dostatečný zůstatek pro uhrazení platebních instrukcí, které sám zadal, GE Money Bank jej aktivně neinformuje a nezasílá klientovi informace o nerealizovaní příkazu.

2.5.1 Lhůty mezibankovního platebního styku a clearingové dávky Lhůty platebního styku jsou pro klienty popsány ve Všeobecných obchodních podmínkách. Jednotlivé lhůty definuje GE Money Bank takto: Příchozí platby GE Money Bank připisuje příchozí platby v den D, tj. v den kdy je obdrží od clearingového centra ČNB. Vzhledem k technickým možnostem bankovního systému ICBS, začíná platby připisovat v cca 9:00 a dále pak v průběhu celého dne. Prioritní položky banka připisuje také po 9:00 ihned. Odchozí platby – standardní Časy pro odesílání plateb, tak aby platba byla z účtu klienta odepsána v den D, jsou definovány odlišně pro rozdílné způsoby přijetí standardních platebních příkazů: 

papírový platební příkaz předaný na přepážce – do 11:00 dne D,



elektronicky zadaný platební příkaz – do 18:00 dne D

Prioritní platby je nutné předat na přepážce nejpozději v 9:30. Poté odcházejí clearingovou dávkou a jsou na účet příjemce připsány ještě v den D. 37

Clearingové dávky jsou v GE Money Bank zpracovávány takto: 

příchozí clearingové dávky z ČNB –první dávky jsou připsány cca kolem 9:00 a dále jsou další příchozí dávky zpracovávány ihned, jakmile je banka obdrží z ČNB,



odchozí clearingové dávky – v 10:00 pouze prioritní platby klientské, v 15:00 pouze prioritní platby bankovní, v 18:00-19:00 standardní klientské platby. 30

2.5.2 Typy platebních příkazů K předání platební instrukce může klient využít i papírových formulářů, ale ne všechny typy platebních instrukcí mohou klienti zadat prostřednictvím formuláře. Na pobočkách tedy existují 2 procesy předání instrukce od klienta k bankéři: 

předání papírového formuláře bankéři – klient přichází k bankéři s již vyplněným formulářem. Bankéř pouze zkontroluje úplnost a věcnou správnost vyplněných polí a také zkontroluje podpisový vzor. Vlastní typování provádí bankéř později, nebo předá zpracování příkazu svému kolegovi do backoffice 31 . Jednání klienta s bankéřem trvá několik málo minut,



předání platebních instrukcí bankéři – klient přichází k bankéři s požadavkem zadat platební instrukci. Klient diktuje bankéři jednotlivá pole, která bankéř vyplňuje do systému UFO a průběžně kontroluje. Po vyplnění formuláře bankéř vytiskne platební instrukci, kterou klient podepíše. Bankéř poté platební instrukci uloží do systému. Jednání klienta s bankéřem trvá několik minut až desítek minut.

Prostřednictvím grafického podpisového vzoru lze zadat tyto typy příkazů k nimž existují i papírové formuláře: 

příkaz k úhradě,



hromadný příkaz k úhradě,



souhlas s inkasem.

Uvedené platební instrukce lze předat na všech pobočkách banky. 30

Kapitola 2.5.1 zpracována podle Všeobecných podmínek GE Money Bank

31

Zázemí pobočky, nebo pracoviště centrály.

38

Do systému UFO lze dále zadat tyto typy platebních příkazů: 

trvalý příkaz k úhradě,



SIPO (dále rozvedeno v kapitole 4.2),



trvalý příkaz k automatickému převodu.

SIPO a trvalý příkaz k automatickému převodu lze podat pouze na pobočce, která vede klientův účet, trvalý příkaz k úhradě na všech pobočkách banky. Tento systém má by měl mít za následek to, že pracovník pobočky může výrazně snížit chybovost u platebních instrukcí, které zadává do systému v přítomnosti klienta. Bohužel se tak ne vždy děje a bankéři na pobočkách mnohdy nezachytí zcela zjevné chyby, které jim klienti v rámci platební instrukce diktují. Druhým důsledkem tohoto systému je, že se zvětšují fronty na pobočkách. Zejména u trvalého příkazu k úhradě, který je poměrně častou platební instrukcí je, podle mého názoru, absence tištěného formuláře nešťastná. Časové zatížení bankéře i klienta je neúměrné zamýšlenému efektu snížení chybovosti. Na osobních účtech Konto Genius Active lze prostřednictvím Internet bankingu zadat tyto typy příkazů tuzemského mezibankovního bezhotovostního platebního styku: 

příkaz k úhradě,



hromadný příkaz k úhradě,



trvalý příkaz k úhradě,



souhlas s inkasem.

V Internet bankingu nelze zadat upozornění na konkrétní transakci či její ne/realizaci. Internet banking GE Money Bank umožňuje zadat službu SMS servis, která SMS zprávou upozorní na příchozí nebo odchozí transakci nad stanovený limit. Předchozím způsobům zadání se zcela vymyká příkaz k inkasu. Tento platební instrument lze v GE Money Bank zadat pouze natypováním do ICBS. Jak již jsem psala v kapitole 1.2.1, klient, který tuto službu požaduje, se může na pobočce setkat s nepochopením, přestože tuto službu GE Money Bank nabízí 32 . Uvedený stav patrně vychází ze skutečnosti, že příkazy k úhradě jsou většinou požadovány firemní až podnikovou 32

Osobní návštěva pobočky GE Money Bank, a.s. dne 5.2.2009, 13.3.2009 a 7.5. 2009.

39

klientelou, kterou v GE Money Bank obsluhují specializovaná pracoviště firemního bankovnictví. Oproti Raiffeisenbank má GE Money Bank lépe vyřešenu ochranu klienta před zneužitím jeho podpisového vzoru. Platební příkaz smí na pobočkách GE Money Bank předložit kromě majitele účtu pouze disponent nebo osoba předem písemně zmocněná. Následuje detailní přehled jednotlivých typů plateb na osobním účtu Konto Genius Active: Příkaz k úhradě Prostřednictvím příkazu k úhradě má klient možnost jednorázově převést peněžní prostředky v českých korunách na zvolený účet v rámci GE Money Bank, nebo do jiné banky v České republice. Příkaz k úhradě může klient zadat elektronicky ve všech typech přímého bankovnictví (Internet banking viz příloha č. 14) i na papírovém formuláři (viz příloha č. 15). Formulář lze použít pro zadání standardního příkazu k úhradě, tak i zadání prioritní platby. Příkaz obsahuje standardní pole, které vyžaduje vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb. 33 , tak jak jsou popsány v kapitole 2.4.2., pouze textovou zprávu lze odlišit na zprávu, která se zobrazí příjemci a zprávu, která se zobrazí plátci. V Internet bankingu je formulář, až na grafickou stránku, totožný a neumožňuje využít žádné dodatečné funkcionality. Hromadný příkaz k úhradě Hromadný příkaz je soubor několika jednorázových příkazů k úhradě, které klient podepisuje/certifikuje jedním podpisem. Klient můžete prostřednictvím hromadné platby uskutečnit neomezeně jednorázových příkazů k úhradě, respektive tolik příkazů, co přehlednost na papírovém a elektronickém formuláři dovolí. Platbu může klient zadat elektronicky v Internet bankingu (viz příloha č. 16) i na papírovém formuláři (viz příloha č. 17).

33

Vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb.

40

Hromadný příkaz k úhradě obsahuje obdobná pole jako příkaz k úhradě s tím, že tato pole jsou společná pro všechny příkazy na něm uvedené: 

číslo účtu plátce,



datum splatnosti.

Trvalý příkaz k úhradě Trvalý příkaz je pravidelně se opakující standardní příkaz k úhradě. Trvalou platbu může klient v GE Money Bank zadat elektronicky v Internet bankingu (viz příloha č. 18) a na pobočce předáním platebních instrukcí bankéři. Trvalá platba obsahuje obdobná pole jako příkaz k úhradě plus další pole, kterými lze nastavit frekvenci trvalého příkazu a platnost trvalého nastavení. GE Money Bank nabízí celou řadu možných kombinací pro frekvenci plateb, nicméně nabídka frekvencí u Raiffeisenbank je širší. Souhlas s inkasem Souhlas umožňuje povolit inkaso z účtu klienta a nastavit jeho limity. Inkasujícím účtem může být účet u kteréhokoliv peněžního ústavu v ČR. Souhlas s inkasem může klient zadat elektronicky v Internet bankingu (viz příloha č.19) i na papírovém formuláři (viz příloha č. 20). Souhlas s inkasem obsahuje tato pole: 

číslo účtu plátce,



inkasující účet,



platnost trvalého nastavení,



denní limit inkasa,



pole pro podpis (v Internet bankingu pole pro certifikaci prostřednictvím elektronických klíčů).

V GE Money Bank lze nastavit pouze denní limit inkasa na rozdíl od Raiffeisenbank, kde lze nastavit celou škálu frekvencí, ve kterých se kontroluje povolený limit. V běžné praxi toto omezení nemusí klient s osobním účtem pociťovat, ale pokud neočekávaně dojde např. k opakovanému inkasování během krátkého časového úseku, může být klient v GE Money Bank překvapen svým zůstatkem na účtu.

41

Za příklad můžeme uvést např. chybu, kdy v inkasující bance dojde k znásobení inkasních požadavků a inkasní banka omylem vyšle opakovaně během několika dní příkaz k inkasu, který měl být vyslán jen jednou. Tyto příkazy se na účtech v GE Money Bank zrealizují, protože je kontrolován pouze denní limit, zatímco v Raiffeisenbank je, dle volby klienta, kontrolován nejčastěji měsíční limit, při jehož překročení již inkaso neodejde. Uvedená chyba by byla samozřejmě velmi rychle napravena inkasující bankou formou opravného zúčtování, ale klient GE Money Bank by měl dočasně snížen svůj disponibilní zůstatek na účtu. Trvalý příkaz k automatickému převodu Tento typ platební instrukce slouží k: 

automatickému převodu části nebo celého disponibilního zůstatku na jiný určený účet (převod nadlimitního zůstatku, odvod),



automatickému doplnění nedostatečného disponibilního zůstatku účtu z jiného účtu (dotace podlimitního zůstatku, dotace).

Za klientem stanovených podmínek se tedy realizuje klasický příkaz k úhradě v případě odvodu, nebo probíhá klasické inkasování v případě dotace. Odvody a dotace je možné realizovat v rámci účtů jednoho klienta např. mezi běžným a spořícím, mezi účty různých klientů v rámci GE Money Bank a také do jiné banky. Automatický převod se uskuteční, pokud zůstatek účtu dosáhne v denní uzávěrce klientem požadované výše limitu. Nelze určit jiné frekvence než denní. Klient může příkaz k automatickému převodu zadat na pobočce předáním platebních instrukcí bankéři, který je natypuje do UFO. Trvalý příkaz k automatickému převodu obsahuje tato pole: 

číslo účtu plátce,



účet, na který se realizuje odvod,



účet, na který se realizuje dotace,



platnost trvalého nastavení,



limity,

42



pole pro podpis (v Internet bankingu pole pro certifikaci prostřednictvím elektronických klíčů).

Ve srovnání s Raiffeisenbank je Trvalý příkaz k automatickému převodu v GE Money Bank rozšířením Inteligentního inkasa o část odvodů. Příkaz k inkasu Příkaz k inkasu je obdobou Inkasa v GE Money Bank. Klient může příkaz k automatickému převodu zadat na pobočce předáním platebních instrukcí bankéři, který je natypuje do ICBS. Inkaso obsahuje obdobná pole jako příkaz k úhradě s tím, že pole číslo účtu plátce a číslo účtu příjemce jsou zaměněna. 34

2.6 Klientské srovnání tuzemského mezibankovního platebního styku v Raiffeisenbank a.s. a GE Money Bank, a.s. Z klientského pohledu jsou pro tuzemský mezibankovní platební styk důležité tyto faktory: 

lhůty a časy zpracování,



nabídka platebních instrumentů,



způsoby předání platebních instrumentů,



ceny (řešeny v kapitole 6),



transparentnost služby,



další technické parametry a features 35 .

Lhůty a provozní doby pro předání příkazů jsou jednoznačně velkorysejší u Raiffeisenbank.

34

Obdobné

lze říct pro zpracování

Kapitola 2.5. zpracována podle interních materiálů GE Money Bank, a.s. a Internet bankingu GE Money

Bank, a.s. 35

platebních příkazů, protože

Vychytávka.

43

Raiffeisenbank má výrazně více odchozích clearingových dávek a i u příchozích dávek je čas, kdy jsou zpracovávány, delší. Nabídka platebních instrumentů je širší v Raiffeisenbank. Například Platba daně a cla je velmi praktická, naopak použití trvalého inkasa nebude masové. Jediné, čeho Raiffeisenbank nedosahuje je Trvalý příkaz k automatickému převodu GE Money Bank, protože Inteligentní inkaso pokrývá pouze část dotační. V GE Money Bank, lze většinu platebních instrukcí předat bankéři na pobočce nebo prostřednictvím Internet bankingu. Z přímého bankovnictví lze také využít Home banking, Phone banking a GSM banking. Raiffeisenbank kromě výše uvedených přímých kanálů disponuje ještě obsluhou prostřednictvím WAP a PDA a Konverzantem. Na pobočkách je též umístěn sběrný box. Veškeré služby platebního styku jsou prezentovány na veřejných webech obou bank. O platebním styku se klient může též dočíst ve Všeobecných obchodních podmínkách a Raiffeisenbank též vydává obsáhlé Informace ke lhůtám v platebním styku a Technické podmínky – platební styk. Z dalších drobností, které mne zaujaly a které klient určitě ocení, jsou široké možnosti nastavení frekvencí u trvalých nastavení v Raiffeisenbank, dále pak možnost dopovolení inkasa taktéž u Raiffeisenbank. Z celkového pohledu lze jednoznačně konstatovat, že tuzemský mezibankovní platební styk je pro klienta výhodnější v Raiffeisenbank, a.s.

44

3. Tuzemský vnitrobankovní platební styk Vnitrobankovní platební styk je zúčtování platebních příkazů, jejichž čísla účtů plátce i příjemce jsou v jedné bance. Může se jednat o účty jednoho majitele i o účty různých majitelů. V této práci se zaměřím na platební styk, který vzniká z podnětu klienta tzn. platební styk mezi běžnými účty, ale i mezi spořícími a termínovanými, pokud daná banka platební styk na těchto účtech povoluje. V některých případech lze za platební styk z podnětu klienta považovat i transakce mezi běžnými a úvěrovými účty tzn. splácení úvěrů. Jedná se o případy, kdy splátky úvěrů nebo hypoték nejsou automaticky strhávány z běžných účtů, ale klient své závazky splácí prostřednictvím jednorázových nebo trvalých příkazů k úhradě. Za vnitrobankovní platební styk lze také považovat transakce, při kterých dochází k debetování nebo kreditování klientova účtu, ale bez podnětu klienta na základě smluvních ujednání. Jedná se např. o debetní a kreditní úroky, poplatky, automaticky inkasované splátky úvěrů apod. Těmito transakcemi se ve své práci zabývat nebudu. Princip fungování vnitrobankovního platebního styku je obdobný jako u mezibankovního, ale u vnitrobankovního platebního styku ČNB neurčuje, jaké typy transakcí může obsahovat, ani smluvně neurčuje další technické či procesní náležitosti. V praxi jsou samozřejmě instrumenty vnitrobankovního platebního styku obdobné jako u mezibankovního. Bankovní systémy využívají pro platby a inkasa v rámci banky obdobné formuláře, ať už papírové nebo elektronické. Banky mohou ale vytvářet nové platební instrumenty, které, pokud budou použity i v mezibankovním styku, mohou zkombinovat stávajících typů plateb, které určuje ve smlouvě ČNB. Typickým příkladem je Inteligentní inkaso, nebo Trvalý příkaz k automatickému převodu. Toto jsou platební instrumenty, které v pravidelných intervalech kontrolují stav na účtu a pokud je stav mimo stanovenou hranici, tak automaticky realizují patřičné platební příkazy: 

při poklesu zůstatku pod stanovenou hranici dotují z jiného účtu formou inkasa,



při zvýšení zůstatku nad stanovenou hranici odvádí na jiný účet formou příkazu k úhradě.

45

V konečném důsledku jsou využívány platební instrumenty – inkaso a příkaz k úhradě, které ČNB standardizuje ve Smlouvě o vedení účtu platebního styku a o předávání dat mezibankovního platebního styku. Tyto instrumenty jsou ale generovány automaticky, na základě vyhodnocených podmínek na účtu a klient jejich generování sám neiniciuje. Za platební příkaz v rámci jedné banky, banka neplatí žádné poplatky ČNB. Náklady na vnitrobankovní platební styk se rovnají nákladům na bankovní systém a provozněmzdovým nákladům spojeným s typováním daného příkazu.

3.1 Vnitrobankovní platební styk v Raiffeisenbank a.s. Na účtech typu eKonto lze zadat tyto typy příkazů tuzemského vnitrobankovního bezhotovostního platebního styku: 

platba,



hromadná platba,



trvalá platba,



konverze,



inkaso,



trvalé inkaso,



inteligentní inkaso,



inteligentní spoření,



povolení inkasa.

Všechny transakce vyjma Konverze a Inteligentního spoření jsem již popsala v kapitole 2.4.2, která pojednává o mezibankovním platebním styku, proto se již těmito typy příkazů nebudu zabývat. Konverze Tento typ příkazu umožňuje převádět finanční prostředky mezi jednotlivými měnami jednoho multiměnového účtu. Celkový zůstatek účtu se tedy nemění, ale pouze se převádí prostředky mezi jednou měnou na druhou.

46

Účinnost konverzí zadaných od 8:30 do 18:00 pracovního dne je ihned a to dle aktuálně platného kurzu Raiffeisenbank. Konverze zadané mimo tuto dobu budou provedeny nejbližší následující pracovní den podle aktuálního kurzovního lístku platného v den provedení konverze. U konverze si klient může definovat: 

z jaké měny chce peníze zaslat,



na jakou měnu chce peníze zaslat,



částku transakce,



měnu transakce. Měna může měnou ze které je platba odesílána, měnou na kterou je platba odesílána, nebo jakoukoli jinou měnou. Klient například může zadat konverzi takto: Chce odeslat z CZK měnové složky na EUR měnovou složku částku, která se rovná 1000 JPY,



měnovou složku, ze které chce strhávat poplatky – ze zdrojové měny nebo z cílové měny,



poznámky,



splatnost,



částečnou realizaci,



informace o realizaci,



datum vystavení.

Konverzi lze zadat pouze prostřednictvím Internet bankingu (viz příloha č. 21). Inteligentní spoření Tento instrument umožňuje operativní zhodnocení klientových finančních prostředků. Inteligentní spoření zajistí automatické převody mezi běžným a spořícím účtem. Dle klientova nastavení převádí finanční prostředky z běžného účtu nad stanovenou hranici na spořící účet a současně, pokud finanční prostředky klesnou pod stanovenou hranici, systém je převádí zpět na běžný účet. Automatické zjišťování zůstatků pro převod se provádí ve zvolené periodě. Inteligentní spoření obsahuje tato pole: 

horní limit,



dolní limit,



platnost nastavení,



frekvenci kontroly limitu, 47



datum vystavení.

Inteligentní spoření lze zadat pouze prostřednictvím Internet bankingu (viz příloha č. 22). Lhůty pro zpracování vnitrobankovního platebního styku jsou v Raiffeisenbank stejné, jako pro mezibankovní transakce, což mimo jiné znamená, že platba zadaná prostřednictvím Internet bankingu je příjemci na účet připsána během několika okamžiků a to i v noci a o víkendech.

3.2 Vnitrobankovní platební styk v GE Money Bank, a.s. Na Kontu Genius Active lze prostřednictvím zadat tyto typy příkazů tuzemského vnitrobankovního bezhotovostního platebního styku: 

příkaz k úhradě,



hromadný příkaz k úhradě,



trvalý příkaz k úhradě,



souhlas s inkasem,



trvalý příkaz k automatickému převodu,



příkaz k inkasu,



trvalý příkaz k úhradě,



souhlas s inkasem.

Všechny transakce jsem již popsala v kapitole 2.5.2, která pojednává o mezibankovním platebním styku, proto se již těmito typy příkazů dále nebudu zabývat. Lhůty pro zpracování vnitrobankovního platebního styku jsou v GE Money Bank také stejné, jako pro mezibankovní transakce.

48

3.3 Klientské srovnání tuzemského vnitrobankovního platebního styku v Raiffeisenbank a.s. a GE Money Bank, a.s. Při posuzování vnitrobankovního platebního styku jsou pro klienta důležité stejné parametry jako u mezibankovního platebního styku. K argumentům, které jsem popsala v kapitole 2.6., tedy pouze doplňuji, že i ve vnitrobankovní platebním styku má Raiffeisenbank k dispozici více platebních instrumentů. Přednosti Transakčního systému Raiffeisenbank a jejího zpracování plateb ještě více vyniknou u vnitrobankovního platebního styku. Klienti velmi oceňují situaci, kdy jsou v nestandardní hodinu u bankomatu, který jim nevydá potřebnou hotovost, protože na účtu není disponibilní zůstatek. Klient zavolá svým blízkým, kteří mají účet veden také v Raiffeisenbank. Ti mu okamžitě platbou převedou na účet dostatečný obnos a klient může během několika málo okamžiků vybrat z bankomatu. Z pohledu vnitrobankovního platebního styku tedy i tentokrát vyzdvihuji Raiffeisenbank.

49

4. SIPO Soustředěné inkaso plateb obyvatelstva (dále jen SIPO) je služba poskytována Českou poštou, s.p. (dále jen Česká pošta) ve spolupráci s bankami. SIPO umožňuje sdružit všechny pravidelné platby ( voda, plyn, nájem, telefon, pojistné, předplatné novin atd.) do jediné bezhotovostní platby z účtu. Každý měsíc klient dostává podrobný rozpis jednotlivých provedených plateb, který mu zasílá Česká pošta na jeho adresu (viz příloha č. 23) 36 . SIPO funguje na základě smluvních vztahů uzavřených mezi: 

inkasujícím subjektem, např. plynárenskou společností a Českou poštou – Mandátní smlouva SIPO,



klientem a Českou poštou – Žádost o přidělení spojovacího čísla,



bankou a Českou poštou – Smlouva o bezhotovostní úhradě SIPO,



klientem a bankou – Smlouva o běžném účtu na základě které může klient dát bance souhlas s inkasováním SIPO.

Ve smluvním ujednání mezi klientem a Českou poštou klient obdrží své vlastní spojovací číslo, kterým se poté prokazuje v komunikaci s Českou poštou, ale i při zadávání povolení SIPO bankám. Klient je také ve smluvním vztahu se svou bankou, u které má veden běžný účet. Na svém účtu může klient povolit inkasování SIPO v daném limitu. Pokud tento souhlas nedá, banka mu SIPO nemůže inkasovat. Smlouva uzavíraná Českou poštou s jednotlivými bankami se nazývá Smlouva o bezhotovostní úhradě SIPO a je víceméně obdobná pro všechny banky v České republice. Ve smlouvě je detailně vysvětlen princip fungování SIPO včetně typů předávaných souborů mezi bankou a Českou poštou a naopak. Banka si s Českou poštou předává informace o klientech a inkasních požadavcích prostřednictvím zašifrovaných souborů e-mailem. Inkasované platby zasílají banky České poště standardním příkazem k úhradě.

36

http://www.sipo.cz/cz/sluzby/penezni-sluzby/cr/sipo-id259/ stav k 1.3.2009

50

Lhůty předávání souborů jsou ve smlouvě zakotveny s časovou odchylkou cca 3 dny, což má v praxi za důsledek, že lhůty pro zpracování SIPO mají banky obdobné a proto i lhůty předání podkladů od klientů a inkasní lhůty jsou obdobné. Přesto se ale některé banky odlišují v počtu inkasních termínů a čase, do kdy je možné SIPO zrušit. SIPO funguje na základě měsíční periody, ve které si inkasující subjekty a Česká pošta předávají inkasní požadavky, které pak Česká pošta sdruží do jediného inkasa dle spojovacích čísel klientů. Následuje datová komunikace mezi Českou poštou a jednotlivými bankami: 

Banka předá České poště v dohodnutém termínu „Změnový soubor“, obsahující nová, změněná a zrušená svolení k inkasu SIPO, ke kterým došlo na základě příkazů jejich klientů.



Česká pošta provede kontrolu „Změnového souboru“ a zapracuje tyto změny do své evidence.



Vrátí bance „Zpětný změnový soubor chyb“, obsahující údaje „Změnového souboru“ opatřené příslušnými kódy chyb, které nebyly z různých důvodů zapracovány do kmene České pošty.



Na základě aktualizovaného kmene vytvoří Česká pošta pro banku soubor „Bezhotovostní předpis plateb SIPO“.



Na základě tohoto souboru banka vyinkasuje předepsané částky z účtů příslušných klientů a souhrnně poukáže tyto částky na účet České pošty.



Banka současně předá České poště „Soubor neuhrazených plateb od banky“, podle kterého Česká pošta provede jejich kontrolu.



Některé banky provádí v měsíci i druhé inkaso. Předpisem pro další inkaso jsou pro banku neuhrazené platby z prvního inkasa. Předpis plateb pro druhé inkaso Česká pošta bankám nepředává.



Banka zašle České poště informaci o odmítnutých platbách v druhém souboru neuhrazených plateb s názvem „Soubor neuhrazených plateb od banky (druhý soubor)” a poukáže inkasované SIPO jednou částkou na účet České pošty.



Na základě kontroly plateb Česká pošta případně upomíná neuhrazené platby přímo na klientech a zasílá jim Platební doklad SIPO (viz příloha č. 24). 37

37

Smlouva o bezhotovostní úhradě SIPO č. 27/2005 mezi Českou poštou s.p. a Raiffeisenbank a.s.,

Technické podmínky pro vstup bank do SIPO

51

Česká pošta může též vytvářet na základě žádosti banky „Migrační soubor”. Banka je tímto souborem informována o všech svých klientech, kteří jsou vedeni v kmeni SIPO pro danou banku a inkasní měsíc. Výše popsaný popis předávaných souborů mezi bankou a Českou poštou a inkasování SIPO od klientů je také uveden v následujícím schématu č. 4 Popis měsíčního principu SIPO. Ve schématu jsou červeně označeny události, které se přímo týkají klienta, zeleně soubory a inkasa, která provádí banka a žlutě soubory, které posílá bankám Česká pošta. Data v měsíci jsou uvedeny tak, jak jsou realizovány v Raiffeisenbank, ale vzhledem ke smluvnímu ujednání s Českou poštou je lze považovat jako orientační pro všechny banky v České republice. Schéma č. 4 Popis měsíčního principu SIPO

Zdroj: Smlouva o bezhotovostní úhradě SIPO č. 27/2005 mezi Českou poštou s.p. a Raiffeisenbank a.s., Technické podmínky pro vstup bank do SIPO

Pro klienta, který realizuje SIPO jsou důležité tyto lhůty: 

zadání SIPO,



změna SIPO (např. změna limitu nebo spojovacího čísla),



zrušení SIPO,



inkasní termíny – jeden nebo dva v měsíci.

V následujících podkapitolách se tedy mimo jiné soustředím i na tyto lhůty.

52

4.1 SIPO v Raiffeisenbank a.s. Souhlas s inkasováním SIPO může klient zadat v Raiffeisenbank elektronicky v Internet bankingu (viz příloha č. 25) i na papírovém formuláři (viz příloha č. 26). Povolení SIPO může klient zadat pouze na měnové složce CZK. Formulář povolení SIPO obsahuje tyto pole: 

číslo účtu plátce,



platnost trvalého nastavení,



spojovací číslo,



variabilní symbol,



limit,



poznámku.

Veškeré klientské lhůty, které ovlivňují SIPO, jsou uvedeny v Informacích o lhůtách v platebním styku Raiffeisenbank a.s.: Zadání a změny SIPO Aby SIPO bylo inkasováno daný měsíc, musí ho klient bance předat prostřednictvím Internet bankingu, nebo na papírovém formuláři na pobočce do 18. dne předcházejícího měsíce. Není-li tento den pracovním dnem, tak do předcházejícího pracovního dne. Předá-li klient souhlas s inkasem Raiffeisenbank po 18. dni v měsíci, je SIPO inkasováno až druhý následující měsíc. Obdobné lhůty platí i pro změny SIPO, tj. změny spojovacího čísla, limitu a poznámky. Zrušení SIPO V Raiffeisenbank může klient SIPO zrušit až do 5. dne v aktuálním měsíci, je-li tento den pracovním dnem. Tato lhůta je na českém bankovním trhu ojedinělá. Umožňuje jí technické nastavení bankovních systémů MIDAS a Transakční systém. Inkasní požadavek na SIPO sice od České pošty banka obdrží, ale kontroly v bankovních systémech při inkasování SIPO zajistí, že SIPO nebude klientovi inkasováno. SIPO zrušené po tomto datu se provede ještě v daném měsíci a zrušeno bude až od následujícího kalendářního měsíce.

53

Inkasování SIPO Raiffeisenbank inkasuje SIPO ve dvou termínech. SIPO bude klientovi strženo vždy 12. den v měsíci, je-li tento den nepracovní, pak předcházející pracovní den. Pokud na účtu není dostatečný disponibilní zůstatek a inkaso nemůže být v tomto termínu realizováno, bude bankovní systém inkasovat SIPO podruhé v termínu 20. dne v měsíci. Za předpokladu, že klient mezi prvním a druhým inkasním termínem zvýšil svůj zůstatek na účtu do té míry, že SIPO může být realizováno, je 20. dne v měsíci SIPO strženo z účtu a klient tak splní své závazky v termínu. Nemá-li klient na svém účtu dostatečný zůstatek i v druhém inkasním termínu, je tato skutečnost předána bankou České poště, která klientovi zasílá Platební doklad SIPO (viz příloha č. 24). Dle času jeho zaplacení, již ale klient může být se svými závazky vůči inkasujícím společnostem v prodlení.

4.2 SIPO v GE Money Bank, a.s. Souhlas se inkasováním SIPO může klient zadat v GE Money Bank elektronicky v Internet bankingu (viz příloha č. 27) a také na pobočce nadiktováním údajů bankéři, který zadá údaje do front-endu UFO a vytiskne zadání klientovi. Formulář povolení SIPO obsahuje tyto pole: 

číslo účtu plátce,



spojovací číslo,



limit,



měsíc poslední platby,



limit.

Klient nemůže v GE Money Bank zrušit účet, má-li na něm zadané SIPO, respektive je u něj uplatňovaná 40 denní výpovědní lhůta. Klientské lhůty pro zavedení, změnu, zrušení a inkasování SIPO nejsou uvedeny v žádném klientovi dostupném dokumentu ani na veřejných internetových stránkách banky. Interní procesy GE Money Bank určují lhůty takto:

54

Zadání změny a zrušení SIPO Aby SIPO bylo inkasováno daný měsíc, musí být trvalý příkaz SIPO zadán do systému do 20. dne předcházejícího měsíce. Není-li tento den pracovním dnem, tak do předcházejícího pracovního dne. Je-li zadán trvalý příkaz SIPO po 20. dni v měsíci, je SIPO inkasováno až druhý následující měsíc. Obdobné lhůty platí i pro změny SIPO, tj. změny spojovacího čísla, limitu a poznámky a také pro zrušení SIPO. 38 Z pobočkové praxe je jasné, že nelze akceptovat klientovi platební příkazy, pokud je donese např. 1 minutu před zavírací dobou pobočky nebo ukončení činnosti Internet bankingu. Z tohoto důvodu si banky určují lhůty pro zpracování platebního styku, které ale v případě SIPO v GE Money Bank nejsou určeny. Vzhledem k tomu, že GE Money Bank klientům veřejně a transparentně nesděluje v jakém časovém horizontu mají trvalý příkaz SIPO podat, lze pouze usuzovat, že pro klienty by mohl být závazný termín 20. dne v měsíci do 11:00, tj. obdobný čas, jako pro platby 39 . Inkasování SIPO Raiffeisenbank inkasuje SIPO ve dvou termínech, ale ani v tomto případě se klient nedozví, kdy přesně mu bude SIPO inkasováno. Interní procesy GE Money Bank, které vychází ze smlouvy uzavřené s Českou poštou určují, že SIPO musí být inkasováno nejpozději 15. dne v měsíci. Pokud na účtu klienta není dostatečný disponibilní zůstatek a inkaso nemůže být v tomto termínu realizováno, bude účet inkasován podruhé nejpozději 23. den v měsíci. Připadnou-li tato data na nepracovní den, pak je inkaso realizováno nejpozději předchozí pracovní den 40 . Z praxe lze konstatovat, že nejzazší lhůty jsou dodržovány, ale inkasuje se každý měsíc v jiný den. První inkasní kolo probíhá většinou 8. – 13. den v měsíci, druhé inkasní kolo 18. – 21. den v měsíci. Stejně tak jako u Raiffeisenbank, nemá-li klient na svém účtu dostatečný zůstatek i v druhém inkasním termínu, je tato skutečnost předána GE Money Bank České poště.

38

Konzultace s produktovým managerem GE Money Bank, Martinem Peřinou ze dne 16.3.2009

39

Všeobecné obchodní podmínky GE Money Bank, a.s.

40

Konzultace s produktovým managerem GE Money Bank, Martinem Peřinou ze dne 16.3.2009

55

4.3 Klientské srovnání SIPO v Raiffeisenbank a.s. a GE Money Bank, a.s. Z klientského pohledu jsou pro SIPO důležité tyto faktory: 

lhůty zadání, změn a zrušení SIPO,



inkasní lhůty SIPO,



transparentnost služby,



další technické parametry.

Lhůty pro zadání a změny SIPO jsou o 2 dny výhodnější v GE Money Bank, naopak lhůta pro zrušení je až o 16 dnů velkorysejší u Raiffeisenbank. Inkasní lhůty jsou pro klienta tím výhodnější, čím jsou později. V tomto ohledu se zdá pro klienty výhodnější GE Money Bank, kdyby ale určila konkrétní den inkas a ne období inkasování. Domnívám se proto, že i když jsou někdy inkasní lhůty v Raiffeisenbank později, je pro klienty výhodnější vědět konkrétní datum, kdy se jim sníží zůstatek, než pouze předpokládané období. SIPO není stěžejní produkt, o kterém by banky detailně informovaly v marketingových materiálech a na svých veřejných webech, ale v Internet bankingu je SIPO výrazně lépe popsáno v Raiffeisenbank a i Informace o lhůtách v platebním styku, které Raiffeisenbank vydává jsou dostačující. Naopak GE Money Bank je v tomto smyslu nevybavena a absencí lhůt pro podání příkazů uvádí klienty ve zmatek. Transparentnost služby je tedy rozhodně větší u Raiffeisenbank. Další technické parametry jsou u obou bank srovnatelné. Celkově je tedy pro klienta výhodnější služba SIPO u Raiffeisenbank.

56

5. Tuzemský platební styk prostřednictvím poštovních poukázek Tuzemský platební styk prostřednictvím poštovních poukázek poskytuje v České republice Česká pošta, s.p. Do tuzemského platebního styku se zařazují jednak svým účelem – transfer peněz od plátce k příjemci, jednak svou rozšířeností danou historickým monopolem České pošty. Banky vystupují u některých typů poštovních poukázek jako zprostředkovatelé, tedy v roli banky plátce nebo banky příjemce 41 . Charakteristické pro platební styk prostřednictvím poukázek je, že do procesu zpracování vstupuje papírový formulář poštovní poukázky, neboli poštovního poukazu, který je vydáván na základě zákona č. 29/2000 Sb. o poštovních službách) 42 . Poštovní poukázky se dělí na několik typů, podle typu úhrady a způsobu výplaty poukázané částky, jak ukazuje následující tabulka: Tabulka č. 2: Přehled základních typů poštovních poukázek používaných v tuzemském platebním styku Úhrada poukázané částky

Výplata poukázané částky příjemci bezhotovostně bance, která částku následně připíše na účet příjemci

Poštovní poukázka A v hotovosti na poště bezhotovostně z bankovního

Poštovní poukázka B účtu

v hotovosti na poště

Poštovní poukázka C v hotovosti na poště

v hotovosti na poště

Poštovní poukázka D v hotovosti na poště

v hotovosti na poště dodání ve lhůtě jednoho pracovního dne od dne podání

Zdroj: úprava informací z http://www.cpost.cz/jetspeed/portal/mediatype/html/user/anon/page/default.psml/js_pane/produkty?show_title=1&ksid=48&docid=359&pgtyp=S stav k 1.3.2009 41

Schlossberger, O., Platební styk, BIVŠ, str. 104.

42

Zákon ze dne 18. ledna 2000 č. 9/2000 Sb. o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o

poštovních službách).

57

Z tabulky č. 2 vyplývá, že u poštovních poukázek typu C a D banka nevstupuje do procesu, proto se těmito poukázkami dále nebudu zabývat. Zároveň je třeba upozornit, že svým charakterem je platební styk prostřednictvím poštovních poukázek řazen, jak do bezhotovostního, tak i do hotovostního platebního styku.

5.1 Poštovní poukázky A Zákazník České pošty má možnost na přepážce pošty podat poštovní poukázku A, kterou poukáže svou hotovost na účet u banky. Poukázaná částka je připsána na účet klienta v bance klasickým příkazem k úhradě z účtu České pošty. Klienti některých bank mají možnost nastavit svůj účet pro přípis poštovních poukázek: 

kumulovaným způsobem – Česká pošta odešle na účet klienta jednu sumární transakci denně za všechny podané poštovní poukázky A. Částka této transakce je součtem všech částek poštovních poukázek zpracovaných v České poště na daný účet za daný den. Česká pošta následně zasílá klientovi písemně Rozpis převodů poštovních poukázek A, ve kterém informuje majitele účtu o poštovních poukázkách, které byly daný den zaslány na jeho účet. Rozpis převodů poštovních poukázek A majitel účtu využívá k identifikaci odesílatele poštovních poukázek. Kumulovaným způsobem klient minimalizuje své poplatkové zatížení, protože platí pouze jeden poplatek za příchozí platbu, i když příchozích poukázek může mít za den neomezeně.



položkovým způsobem – Česká pošta odešle na účet klienta každou poštovní poukázku A zvlášť samostatnou transakcí. Na účtu je tak zaúčtována každá transakce z poštovní poukázky jako samostatná příchozí platba a na výpisu se objeví u každé transakce informace o jejím odesílateli. Pokud na klientův účet přichází mnoho poštovních poukázek, je třeba vzít v úvahu nárůst počtu transakcí na účtu klienta a s tím spojené poplatky 43 .

43

Smlouva o spolupráci v platebním styku uskutečňovaném poštovními poukázkami A Českou poštou s.p. a

Raiffeisenbank a.s.

58

Aby klient mohl využívat kumulovaného způsobu přípisu poukázek, musí mít banka s Českou poštou uzavřenu Smlouvu o spolupráci v platebním styku uskutečňovaném poštovními poukázkami A. Ve smlouvě se banka zavazuje posílat České poště v pravidelných intervalech soubor s názvem „Registr účtů“, ve kterém je uvedeno portfolio účtů banky včetně typu přípisu poštovních poukázek A a adresy na kterou má být, v případě kumulovaného přípisu, zasílán Rozpis převodů poštovních poukázek A. Interval zasílání „Registru účtů“ není ve smlouvě přesně určen, proto se může u jednotlivých bank lišit 44 . V Raiffeisenbank je interval zasílání „Registru účtů“ týdenní. Banka zasílá zmíněný soubor České poště každé úterý ve večerních hodinách. V GE Money Bank je interval zasílání „Registru účtů“ měsíční. Banka zasílá zmíněný soubor České poště každého 19. dne v měsíci 45 . Možnost zvolit si mezi kumulovaným a položkovým přípisem poštovních poukázek A mají všichni klienti Raiffeisenbank i GE Money Bank. Lze ale očekávat, že ze strany fyzických osob vlastnících osobní účty nebude poptávka po této službě veliká. Nicméně jako klient jsem zkusila poptávat opakovaně tuto službu na pobočkách obou bank a zjistila jsem, že bankéři na pobočkách GE Money Bank nemají o této službě žádné informace a nevědí, jaké formuláře by použili pro zaznamenání klientova požadavku, ani jak by do systému UFO nebo ICBS zanesli změnu způsobu přípisu. Na pobočkách Raiffeisenbank jsem, po mírných rozpacích a konzultaci bankéře s centrálou, byla rychle obsloužena a také poučena, že způsob přípisu poštovních poukázek si jako klient mohu sama změnit v Internetovém bankovnictví. 46

44

Smlouva o spolupráci v platebním styku uskutečňovaném poštovními poukázkami A Českou poštou s.p. a

Raiffeisenbank a.s. 45

Konzultace s produktovým managerem GE Money Bank, Martinem Peřinou ze dne 16.3.2009

46

Osobní návštěva pobočky GE Money Bank, a.s. dne 5.2.2009, 13.3.2009 a 7.5. 2009 a Raiffeisenbank a.s.

dne 5.2.2009 a 3.6.2009.

59

Z klientského pohledu jsou tedy služby spojené s poštovními poukázkami A pružnější v Raiffeisenbank.

5.2 Poštovní poukázky B Tato služba umožňuje klientovi poslat peněžní prostředky z účtu příjemci přímo na jeho adresu. Příjemce obdrží do schránky poštovní poukázku typu B, na základě které si vyzvedne poukázanou částku na přepážce České pošty. Aby klient mohl ze svého účtu zadat transakci, která bude doručena příjemci formou poštovní poukázky B, musí mít banka klienta uzavřenu s Českou poštou Dohodu o režimu předávání datových souborů k automatizovanému podání poštovních poukázek B. Tuto dohodu má na českém bankovním trhu uzavřeno pouze několik bank, mezi nimi i Raiffeisenbank. GE Money Bank tuto službu neposkytuje, proto se v dalším popisu zaměřím pouze na popis služby v Raiffeisenbank. Raiffeisenbank poskytuje svým klientům službu poštovních poukázek B pod marketingovým názvem Platba na adresu ve svém Internet bankingu (viz příloha č. 28). Ve formuláři Platby na adresu má klient možnost vyplnit tato pole: 

částku platby,



jméno adresáta,



adresu adresáta,



specifikaci adresáta – rodné číslo nebo datum narození,



datum splatnosti,



zpráva pro adresáta a pro klienta,



detaily k poukázce – služby České pošty neukládat, nedosílat, do vlastních rukou a termínová výplata,



účel,



informace o realizaci,



pole pro podpis (v Internet bankingu pole pro certifikaci prostřednictvím elektronických klíčů), 60

Platba na adresu je poskytována pouze v CZK. Obdobně jako u SIPO, banka předává České poště informace o poukázkách prostřednictvím zašifrovaných souborů e-mailem. Platby na adresu zasílá Raiffeisenbank České poště standardním příkazem k úhradě. Princip služby je následující: 

Klient zadá ve svém Internet bankingu platbu na adresu,



Raiffeisenbank předá České poště data o poštovních poukázkách zadané v rámci jednoho dne formou „Vstupního datového souboru“. Následně posílá bankovní systém automaticky denně klasickým příkazem k úhradě na účet České pošty souhrn poštovních poukázek B, zadaných klienty v daný den a poplatky za jednotlivé poštovní poukázky B,



Česká pošta zasílá Raiffeisenbank „Datový soubor seznam“. V souboru jsou uvedeny údaje: datum podání poštovní poukázky B, okresní razítko pošty a podací číslo poštovní poukázky B, které jsou poskytovány klientovi banky,



Zároveň Česká pošta tiskne a distribuuje poštovní poukázku B do schránky příjemce. Příjemce ji obdrží za cca 1 týden po odeslání platby z banky,



Po vyplacení poštovní poukázky příjemci zasílá Česká pošta Raiffeisenbank „Datový soubor hlavního vyúčtování“, který obsahuje podrobné informace o jednotlivých poštovních poukázkách B. Součástí údajů o každé vyplacené poštovní poukázce B je údaj o datu její výplaty a o poště, kde byla výplata provedena. Soubor také může obsahovat informace o nevyplacených poukázkách a důvody nevyplacení, např. adresát zemřel, prošlá platnost poštovní poukázky apod.,



Raiffeisenbank předá informace o vyplacených a nevyplacených poukázkách klientovi, který je zasílal. Informace předá banka formou záznamu do Internet bankingu 47 .

Služba platby na adresu je v Raiffeisenbank využívána převážně klienty soukromými, ale i podnikatelskými. Její využití nastává v případě, že plátce potřebuje předat finanční částku 47

Dohoda o režimu předávání datových souborů k automatizovanému podání poštovních poukázek B

61

příjemci, ale nezná jeho číslo účtu. Přestože by se mohlo zdát, že její využití vzhledem k ceně je malé, počet plateb se zvyšuje. Mezi službami tuzemského platebního styku tedy má své místo.

62

6. Modelový příklad Kvalitu poskytovaných služeb klienti posuzují nejen podle technických parametrů a možností, které jim daná služba/produkt nabízí, ale také podle ceny, kterou za danou službu zaplatí. Při porovnání tuzemského bezhotovostního platebního styku v Raiffeisenbank a GE Money Bank tedy nelze opomenout i stránku poplatků. Pro porovnávání cenové politiky u platebního styku, jsem si zvolila produkt, který nabízí obě banky ve své základní nabídce pro širokou škálu klientů – osobní účet: Raiffeisenbank – osobní účet eKonto GE Money Bank – Konto Genius Active Samozřejmě při porovnávání poplatků je třeba také zohlednit aktivitu klientů, tzn. jak moc účet využívají. Proto jsem se při porovnávání soustředila na několik typů klientů, kterým jsem přiřadila realizované transakce. U poplatků jsem zohlednila poplatky za vedení účtu, poplatky za platební karty a hlavně poplatky za služby tuzemského bezhotovostního platebního styku. Poplatky za kontokorent a za hotovostní výběry pomíjím, protože jsou v obou bankách srovnatelné. Tabulky na následujících stranách popisují jednotlivé typy poplatků a jejich součet.

Neaktivní klient: Jeho měsíční příjem činí 5 000 Kč, průměrný zůstatek 7 000 Kč měsíčně. Nemá Internet banking ani debetní kartu. Na účet mu měsíčně přijdou 2 platby a jednu chce sám zadat na pobočce banky. Typickým příkladem je klient, který má v bance úvěr, ale účet nepoužívá jako svůj hlavní.

63

Tabulka č. 3: Přehled poplatků u neaktivního klienta Raiffeisenbank

Vedení účtu Věrnostní výhody 2 příchozí platby

GE Money Bank Konto Genius Active 50 Kč 119 Kč žádné žádné 0 Kč 0 Kč

příkaz k úhradě na pobočce do jiné banky CELKEM

33 Kč 83 Kč

eKonto

39 Kč 158 Kč

Zdroj: Sazebník cen za peněžní a obchodní služby pro fyzické osoby – nepodnikatele platný od 21.4.2008 – GE Money Bank , a.s., Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby platný od 1.2.2009 – Raiffeisenbank a.s.

Aktivní klient: Jeho měsíční příjem činí 20 000 Kč, průměrný zůstatek 25 000 Kč měsíčně. Má Internet banking a debetní kartu elektronickou, na kterou vybírá 2 x v měsíci. Na účet mu měsíčně přijdou 2 platby a sám zadá 4 odchozí (2 v rámci banky + 2 mimo banku). Z účtu dále odchází SIPO a 2 trvalé příkazy. Typickým příkladem je klient, který má cca průměrný příjem v České republice Tabulka č. 4: Přehled poplatků u aktivního klienta Raiffeisenbank

Vedení účtu Věrnostní výhody Internet banking Debetní karta elektronická 2 výběry z bankomatu 2 příchozí platby

0 Kč 20 Kč 0 Kč 0 Kč 19,80 Kč 0 Kč

GE Money Bank Konto Genius Active 119 Kč žádné 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč

2 příkazy k úhradě Internet bankingem v rámci banky

6 Kč

0 Kč

2 příkazy k úhradě Internet bankingem do jiné banky 2 trvalé příkazy SIPO CELKEM

6 Kč 6 Kč 3 Kč 20,80 Kč

0 Kč 0 Kč 0 Kč 119,00 Kč

eKonto

Zdroj: Sazebník cen za peněžní a obchodní služby pro fyzické osoby – nepodnikatele platný od 21.4.2008 – GE Money Bank , a.s., Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby platný od 1.2.2009 – Raiffeisenbank a.s.

64

Velmi aktivní klient Jeho měsíční příjem činí 45 000 Kč, průměrný zůstatek 90 000 Kč měsíčně. Má Internet banking a debetní kartu elektronickou a dvě embosované (na každou vybírá 5x v měsíci). Na účet mu měsíčně přijde 10 plateb a sám zadá 10 odchozích (5 v rámci banky + 5 mimo banku). Z účtu dále odchází SIPO a 6 trvalých příkazů, dále 4 inkasa. Tabulka č. 5: Přehled poplatků u velmi aktivního klienta Raiffeisenbank

0 Kč 20 Kč 0 Kč 0 Kč

GE Money Bank Konto Genius Active 119 Kč žádné 0 Kč 0 Kč

45 Kč 148,50 Kč 0 Kč

39 Kč 0 Kč 0 Kč

5 příkazů k úhradě Internet bankingem v rámci banky

15 Kč

0 Kč

5 příkazů k úhradě Internet bankingem do jiné banky 6 trvalých příkazů SIPO 4 odchozí inkasa CELKEM

15 Kč 18 Kč 3 Kč 12 Kč 236,50 Kč

0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 158,00 Kč

eKonto Vedení účtu Věrnostní výhody Internet banking Debetní karta elektronická 2 Debetní karty embosované 15 výběrů z bankomatu 10 příchozí platby

Zdroj: Sazebník cen za peněžní a obchodní služby pro fyzické osoby – nepodnikatele platný od 21.4.2008 – GE Money Bank , a.s., Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby platný od 1.2.2009 – Raiffeisenbank a.s.

Závěr z porovnání poplatků je jednoznačný. Z poplatkového hlediska, čím více transakcí klient na svém účtu zadává a čím je aktivnější, tím je pro něj cenově výhodnější osobní účet GE Money Bank Konto Genius Active. Pro méně aktivního a průměrně aktivního klienta je výhodnější účet eKonto vedený u Raiffeisenbank. Pro více aktivního naopak účet Genius Aktive vedený u GE Money Bank. Z pohledu produktového portfolia v tuzemském platebním styku je na tom výrazně lépe účet Raiffeisenbank eKonto. Nabízí jak širší škálu platebních instrumentů, tak i doplňkové služby k daným platebním příkazům. Záleží tedy na velmi aktivním klientovi, zda je pro něj rozhodující cena, nebo kvalita služeb. 65

Z celkového pohledu je třeba zohlednit i počet klientů a strategii dané banky. Zde docházíme k překvapivým závěrům. Zatímco Raiffeisenbank se prezentuje jako banka pro středně a více movité klienty a její produktová a cenová nabídka v oblasti tuzemského platebního styku tomu odpovídá, GE Money Bank se prezentuje jako banka pro střední a nižší příjmovou skupinu klientů, ale její stěžejního osobní účet ,Konto Genius Active, je designován pro velmi movité a aktivní klienty. Při produktově-marketingovém pohledu je také třeba zohlednit velikost cílové skupiny klientů. Klientů s nižším a středním příjmem, je výrazně více než klientů s vysokými příjmy. Zohledním-li tyto faktory a s přihlédnutím i k ostatním typům osobních účtů, které banky nabízejí, se mi nabídka Raiffeisenbank jeví pro klienty výhodnější.

66

Závěry a doporučení Ve své práci jsem se snažila z klientského pohledu porovnat služby tuzemského platebního styku v Raiffeisenbank a.s. a GE Money Bank, a.s. Klienta na službách platebního styku zajímají nejenom poplatky, ale i rychlost, s jakou bude jeho příkaz zpracován, způsob, jakým bude o zpracování informován, typ platebního instrumentu, který může využít. Klienti také banku posuzují podle toho, jaké informace má banka o sobě a svých službách veřejně dostupné a také jaké další drobné technické zajímavosti jim banka umožňuje využívat. Všechny tyto pohledy jsem ve své práci analyzovala a dospěla jsem dalšímu subjektivnímu parametru, který výrazně ovlivňuje klientskou spokojenost. Tím parametrem je kompetentnost a ochota bankovního personálu. Přestože jsem zaměstnána v Raiffeisenbank a informace z této banky jsou mi dostupnější, z důvodu zajištění rovného přístupu jsem provedla opakované dotazování u pracovníků, kteří jsou v běžném pracovním styku s klienty – u bankéřů na pobočkách a na klientském Call centru. Je nutné konstatovat, že odborné znalosti, ochota, všeobecné znalosti a obecně lidský přístup pracovníků z GE Money Bank byl na mnohem nižší úrovni než v Raiffeisenbank. Informace poskytované pracovníky GE Money Bank byly neúplné, zavádějící a mnohdy vysloveně lživé. Informace z této banky jsem musela několikrát ověřovat, dokonce i u produktových managerů. Také návštěvu poboček obou bank hodnotím jako příjemnější v Raiffeisenbank. Nejde tak ani o prostředí, které mají obě banky srovnatelně moderní, ale o subjektivní pocit z návštěvy. V Raiffeisenbank jsem vždy zaznamenala menší fronty a bankéři byli k mým detailním požadavkům vstřícně naladěni. Jak již jsem uvedla průběžně ve své práci, klientovi bych výrazně doporučila služby tuzemského bezhotovostního platebního styku v Raiffeisenbank. Je rychlejší nejen ve zpracování platebních příkazů, ale má i větší portfolio platebních instrumentů. Jediné, co Raiffeisenbank ve srovnání s GE Money Bank chybí, je instrument s funkčnostmi Trvalého příkazu k automatickému převodu. Raiffeisenbank již v podstatě umí technicky zajistit polovinu funkčnosti automatického převodu – dotaci, proto se domnívám, že doplnění funkčnosti o odvod, by nemuselo být pro Raiffeisenbank technicky ani finančně náročné.

67

A co budoucnost? V listopadu 2009 by měl vejít v platnost nový zákon o platebním styku, který implementuje do českého právního řádu Směrnici o platebních službách 48 V současné době neznáme finální podobu připravovaného zákona o platebním styku a banky také netrpělivě čekají na výklad ČNB. Je jasné, že nový zákon o platebním styku přinese do tuzemského platebního styku mnoho změn. Jak se banky s touto výzvou v tak krátkém čase vyrovnají, bude mimo jiné určující pro následné klientské hodnocení bank a jejich služeb tuzemského bezhotovostního platebního styku.

48

Celým názvem – Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/64/ES o platebních službách na

vnitřním trhu ze dne 13. listopadu 2007

68

Seznam použité literatury Tištěné monografie 1. Máče, Miroslav. Platební styk klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2006. 220 s. ISBN: 80-247-1725-5 2. Revenda, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. vyd. Praha: Management Press, 2001. 782 s. ISBN: 80-7261-051-1 3. Schlossberger, Otakar; Soldánová, Marcela. Platební styk. 3. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2005, 368 s. ISBN: 80-7265-072-6 Přednášky a semináře 1. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.: Platební styk v souvislostech 2003 – seminář firmy Legendor spol. s r.o. 2. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.: Platební styk v souvislostech 2007 – seminář firmy Legendor spol. s r.o. Webové články 1. http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10004490-34580060-900000_detail-pocetposkytovatelu-platebnich-sluzeb-vzroste [15.3.2009] Webové stránky 1. http://www.cpost.cz/jetspeed/portal/mediatype/html/user/anon/page/default.psml/js_pane/produkty?show_title=1&ksid=48&doci d=359&pgtyp=S [13.3.2009] 2. http://www.swift.com/about_swift/company_information/index.page?lang=en [1.3.2009] 3. http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html [1.3.2009] 4. http://en.wikipedia.org/wiki/Real_Time_Gross_Settlement [13.3.2009] 5. http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/download/Pravi dla_CERTIS_priloha_01.pdf [13.3.2009]

69

Ostatní materiály 1. Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby platný od 1.2.2009 – Raiffeisenbank 2. Dohoda o režimu předávání datových souborů k automatizovanému podání poštovních poukázek B 3. Informace o lhůtách v platebním styku Raiffeisenbank a.s. 4. Interní materiály eBanky, a.s. 5. Interní materiály GE Money Bank a.s. 6. Interní materiály Raiffeisenbank a.s. 7. Podmínky pro předávání datových souborů pro odesílatele poštovních poukázek B – materiál České pošty, s.p. – Platné od 22.6.2007 8. Poštovní podmínky České pošty, s.p. – Základní poštovní služby – Platné od 1.3. 2009 9. Sazebník cen za peněžní a obchodní služby pro fyzické osoby – nepodnikatele platný od 21.4.2008 – GE Money Bank , a.s. 10. Smlouva o bezhotovostní úhradě SIPO č. 27/2005 mezi Českou poštou s.p. a Raiffeisenbank a.s. 11. Smlouva o spolupráci v platebním styku uskutečňovaném poštovními poukázkami A Českou poštou s.p. a Raiffeisenbank a.s. 12. Technické podmínky pro vstup bank do SIPO 13. Technické podmínky Raiffeisenbank a.s. – platební styk 14. Výroční zpráva GE Capital Bank, a.s. za rok 1998 15. Výroční zpráva GE Capital Bank, a.s. za rok 1999 16. Výroční zpráva GE Money Bank, a.s. za rok 2008 17. Výroční zpráva Raiffeisenbank a.s. za rok 2008 18. Výroční zpráva Raiffeisen stavební spořitelny a.s. za rok 2008 19. Všeobecné obchodní podmínky GE Money Bank, a.s. 20. Všeobecné obchodní podmínky Raiffeisenbank a.s. 21. Vzorová smlouva o vedení účtu platebního styku a o předávání dat mezibankovního platebního styku Zákony a ostatní ustanovení 1. Zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník ze dne 26. února 1964 2. Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ze dne 5. listopadu 1991 3. Zákon č. 21/1992 Sb. o bankách ze dne 20. prosince 1991 4. Zákon č.6/1993 Sb. o České národní bance ze dne 17. prosince 1992 70

5. Zákon č. 9/2000 Sb. o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách) ze dne 18. ledna 2000 6. Zákon č.124/2002 Sb. o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku) ze dne 13. března 2002 7. Vyhláška č. 62/2004 Sb. kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování 8. Úřední sdělení České národní banky ze dne 6. května 2004 – Výklad k vybraným ustanovením zákona 124/2002 Sb. o platebním styku 9. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu ze dne 13. listopadu 2007

71

Seznam schéma a tabulek Schéma Schéma č. 1: Rozdělení platebního styku na tuzemský a zahraniční Schéma č. 2: Rozdělení platebního styku na vnitrobankovní a mezibankovní Schéma č. 3 Základní typy položek v CERTIS Schéma č. 4 Popis měsíčního principu SIPO

Tabulky Tabulka č. 1: Lhůty tuzemského platebního styku mezi různými převádějícími institucemi Tabulka č. 2: Přehled základních typů poštovních poukázek používaných v tuzemském platebním styku Tabulka č. 3: Přehled poplatků u neaktivního klienta Tabulka č. 4: Přehled poplatků u aktivního klienta Tabulka č. 5: Přehled poplatků u velmi aktivního klienta

72

Seznam příloh 1. Platba v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s. 2. Příkaz k úhradě – papírový formulář v Raiffeisenbank a.s. 3. Platba daně a cla v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s. 4. Hromadná platba v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s. 5. Hromadná platba – papírový formulář v Raiffeisenbank a.s. 6. Trvalá platba v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s. 7. Trvalá platba – papírový formulář v Raiffeisenbank a.s. 8. Inkaso v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s. 9. Inkaso – papírový formulář v Raiffeisenbank a.s. 10. Trvalé inkaso v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s. 11. Inteligentní inkaso v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s. 12. Povolení inkasa v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s. 13. Povolení inkasa – papírový formulář v Raiffeisenbank a.s. 14. Platba v Internet bankingu v GE Money Bank, a.s. 15. Příkaz k úhradě – papírový formulář v GE Money Bank, a.s. 16. Hromadný příkaz k úhradě v Internet bankingu v GE Money Bank, a.s. 17. Hromadný příkaz k úhradě – papírový formulář v GE Money Bank, a.s. 18. Trvalý příkaz k úhradě v Internet bankingu v GE Money Bank, a.s. 19. Souhlas s inkasem úhradě v Internet bankingu v GE Money Bank, a.s 20. Souhlas s inkasem – papírový formulář v GE Money Bank, a.s. 21. Konverze v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s. 22. Inteligentní spoření v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s. 23. SIPO – Rozpis plateb 24. SIPO – Platební doklad 25. SIPO v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s. 26. SIPO – papírový formulář v Raiffeisenbank a.s. 27. SIPO v Internet bankingu v GE Money Bank, a.s. 28. Platba poštovní poukázky B na účtu eKonto Raiffeisenbank a.s.

73

Příloha č. 1 Platba v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Internet banking Raiffeisenbank a.s.

74

Příloha č. 2 Příkaz k úhradě – papírový formulář v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Osobní návštěva pobočky Raiffeisenbank a.s. dne 5.2.2009

75

Příloha č. 3 Platba daně a cla v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Internet banking Raiffeisenbank a.s.

76

Příloha č. 4 Hromadná platba v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Internet banking Raiffeisenbank a.s.

77

Příloha č. 5 Hromadná platba – papírový formulář v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Osobní návštěva pobočky Raiffeisenbank a.s. dne 5.2.2009

78

Příloha č. 6 Trvalá platba v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Internet banking Raiffeisenbank a.s.

79

Příloha č. 7 Trvalá platba – papírový formulář v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Osobní návštěva pobočky Raiffeisenbank a.s. dne 5.2.2009

80

Příloha č. 8 Inkaso v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Internet banking Raiffeisenbank a.s.

81

Příloha č. 9 Inkaso – papírový formulář v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Osobní návštěva pobočky Raiffeisenbank a.s. dne 5.2.2009

82

Příloha č. 10 Trvalé inkaso v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Internet banking Raiffeisenbank a.s.

83

Příloha č. 11 Inteligentní inkaso v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Internet banking Raiffeisenbank a.s.

84

Příloha č. 12 Povolení inkasa v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Internet banking Raiffeisenbank a.s.

85

Příloha č. 13 Povolení inkasa – papírový formulář v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Osobní návštěva pobočky Raiffeisenbank a.s. dne 5.2.2009

86

Příloha č. 14 Platba v Internet bankingu v GE Money Bank, a.s.

Zdroj: Internet banking GE Money Bank, a.s.

87

Příloha č. 15 Příkaz k úhradě – papírový formulář v GE Money Bank, a.s.

Zdroj: Osobní návštěva pobočky GE Money Bank, a.s. dne 5.2.2009

88

Příloha č. 16 Hromadný příkaz k úhradě v Internet bankingu v GE Money Bank, a.s.

Zdroj: Internet banking GE Money Bank, a.s.

89

Příloha č. 17 Hromadný příkaz k úhradě – papírový formulář v GE Money Bank, a.s.

Zdroj: Osobní návštěva pobočky GE Money Bank, a.s. dne 5.2.2009

90

Příloha č. 18 Trvalý příkaz k úhradě v Internet bankingu v GE Money Bank, a.s.

Zdroj: Internet banking GE Money Bank, a.s.

91

Příloha č. 19 Souhlas s inkasem úhradě v Internet bankingu v GE Money Bank, a.s.

Zdroj: Internet banking GE Money Bank, a.s.

92

Příloha č. 20 Souhlas s inkasem – papírový formulář v GE Money Bank, a.s.

Zdroj: Osobní návštěva pobočky GE Money Bank, a.s. dne 5.2.2009

93

Příloha č. 21 Konverze v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Internet banking Raiffeisenbank a.s.

Příloha č. 22 Inteligentní spoření v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Internet banking Raiffeisenbank a.s.

94

Příloha č. 23 SIPO – Rozpis plateb

Zdroj: Vlastní tiskopis autorky

Příloha č. 24 SIPO – Platební doklad

Zdroj: Vlastní tiskopis autorky

95

Příloha č. 25 SIPO v Internet bankingu na účtu eKonto v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Internet banking Raiffeisenbank a.s.

96

Příloha č. 26 SIPO – papírový formulář v Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Osobní návštěva pobočky Raiffeisenbank a.s. dne 5.2.2009

97

Příloha č. 27 SIPO v Internet bankingu v GE Money Bank, a.s.

Zdroj: Internet banking GE Money Bank, a.s.

98

Příloha č. 28 Platba poštovní poukázky B na účtu eKonto Raiffeisenbank a.s.

Zdroj: Internet banking Raiffeisenbank a.s.

99