Srovnání podpory sportu v Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina. Diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu

Srovnání podpory sportu v Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Milena Strachová Ph.D.

Vypracoval: Bc. Marek Hrabálek Management sportu

Brno, 2015

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně, dne 27. 4. 2015

podpis

Poděkování: Děkuji Mgr. Mileně Strachové Ph.D., vedoucí diplomové práce, za pomoc, odborné vedení, poskytnuté informace a trpělivost, při vypracovávání této diplomové práce. Poděkování patří také panu Ing. Zdeňku Benešovi, bez jehož cenné pomoci bych tuto práci nedokončil.

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................... 6 1

LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................................. 8 1.1

1.1.1

Sport .................................................................................................. 9

1.1.2

Tělesná výchova .............................................................................. 10

1.1.3

Pohybová rekreace .......................................................................... 10

1.2

Sport jako statek ..................................................................................... 10

1.3

Přínosy sportu v České republice ........................................................... 12

1.3.1

Ekonomické přínosy........................................................................ 13

1.3.2

Marketingové přínosy ..................................................................... 13

1.3.3

Přínos v oblasti zdraví ..................................................................... 14

1.3.4

Přínos v oblasti vzdělávání ............................................................. 14

1.3.5

Sociální přínosy............................................................................... 15

1.4

Financování sportu ................................................................................. 15

1.4.1

Financování z veřejných zdrojů ...................................................... 16

1.4.2

Financování ze soukromých zdrojů ................................................ 20

1.5 2

Sport jako tělesná kultura ......................................................................... 8

Právní rámec podpory sportu v České republice .................................... 21

CÍL A ÚKOLY PRÁCE ............................................................................... 23 2.1

Cíl práce ................................................................................................. 23

2.2

Úkoly práce ............................................................................................ 23

2.3

Výzkumné otázky ................................................................................... 23

3

METODIKA PRÁCE ................................................................................... 24

4

VÝSLEDKY PRÁCE ................................................................................... 25 4.1

Jihomoravský kraj .................................................................................. 25

4.1.1

Sport v Jihomoravském kraji .......................................................... 26

4.1.2

Koncepční činnost Jihomoravského kraje ....................................... 30

4.1.3

Podpora sportu v Jihomoravském kraji ........................................... 33

4.1.3.1 4.2

Dotační tituly ........................................................................... 33

Kraj Vysočina ......................................................................................... 39

4.2.1

Sport v kraji Vysočina ..................................................................... 40

4.2.2

Koncepční činnost kraje Vysočina .................................................. 43

4.2.3

Podpora sportu v kraji Vysočina ..................................................... 45

4.3

3.2.3.1

Všesportovní kolegium ............................................................ 47

3.2.3.2

Dotační programy – Fond Vysočiny........................................ 48

3.2.3.3

Dotační programy z rozpočtu kraje ......................................... 57

Srovnání podpory sportu v Kraji Vysočina a Jihomoravském kraji....... 62

DISKUZE .............................................................................................................. 72 ZÁVĚR ................................................................................................................. 76 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................... 78 Seznam obrázků .................................................................................................... 84 Seznam tabulek ..................................................................................................... 85 Resumé .................................................................................................................. 86

ÚVOD Sport či tělesná kultura zasahuje do života téměř všech lidí. Počínaje prvním seznámením v předškolním věku, tělesnou výchovou ve škole či sportovními kluby, jejichž členy jsou jak děti, tak i dospělí. Z mého pohledu se sportu věnuje méně a méně dětí a jako jeden z důvodů vidím pokrok v technologiích, kdy každé dítě má svůj počítač, herní konzolu či mobilní telefon. Svůj čas tráví hraním si s touto technikou místo aktivního sportování. Tento problém ovšem není tématem jen u dětí, ale zdá se mi, že i u dospělých. U lidí ve svém okolí však pozoruji obrat k lepšímu. Sportu se začínají věnovat s větší pravidelností. Rozlišují se dvě formy účasti sportu – aktivní a pasivní. Aktivní účastí se rozumí přímé účastnění se sportu, za pasivní účast je považováno diváctví. Stejně jako aktivní účast ve sportu navozuje pocit, že sportovec patří do určitého kolektivu, tak se tomu děje i u diváků. Tento pocit začlenění do určité společnosti je jedním z neoddiskutovatelných přínosů sportu, zvláště u dětí hraje toto začleňování velmi důležitou roli. Mezi další pozitiva sportu patří určitě příznivý vliv na lidské zdraví a v neposlední řadě i ekonomická stránka sportu, a to díky tomu, že vytváří pracovní příležitosti, generuje příjmy z diváctví či prodeje sportovních předmětů a další. Ve své práci porovnávám podporu sportu ve dvou krajích, konkrétně v Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina. Sportovní prostředí Jihomoravského kraje znám, jelikož od malička jsem byl členem několika sportovních klubů v Brně a i do Kraje Vysočina jsem na chvíli pronikl, když jsem zde strávil dva roky ve fotbalovém klubu v Rapoticích. Proto při výběru krajů pro porovnání podpory sportu byly tyto kraje jasnou volbou. Samozřejmě svou roli při výběru krajů taky hrálo také to, že v Jihomoravském kraji mám své bydliště a Kraj Vysočina je odsud lehce dostupný, což může být výhodné při získávání podkladů z krajských úřadů. Poznatky získané při tvorbě diplomové práci bych mohl dále využít v praxi, při práci v oboru managementu sportu. Cílem práce je analyzovat financování sportu v Jihomoravském kraji a následně v Kraji Vysočina, zaměřit se na způsoby rozdělování i finanční objemy

6

jednotlivých krajů tekoucí do sportu a následně je mezi sebou porovnat na základě určených ukazatelů. Práce je rozdělena na tři hlavní části. V první části, literárním přehledu, jsem prostudoval dostupnou literaturu a podklady související s podporou sportu. Vymezil jsem základní pojmy, které souvisí s podporou sportu, uvedl jsem také důvody, proč by se měl sport podporovat. V kapitole uvádím jak je to s podporou sportu ze strany státu v uplynulých letech. Ve druhé části diplomové práce jsem se zaměřil konkrétně na vybrané kraje, jejich sportovní oblast a aktivitu v podpoře sportu. Uvádím zde, jaké objemy financí proudí do sportu v jednotlivých krajích, jak je rozdělují a následně jsem získaná data mezi sebou porovnal. V poslední, třetí, části je obsaženo shrnutí předchozích kapitol s vlastním porovnáním podle určených ukazatelů. Toto srovnání poskytuje pohled na výši podpory sportu na jednoho obyvatele, sportovce či tělovýchovnou jednotu. Srovnávám také, jakou část představuje podpora sportu k celkovým výdajům krajů.

7

1 LITERÁRNÍ PŘEHLED V této kapitole projdeme již známé poznatky o podpoře sportu, kterými se zabývali jednotliví autoři. Pravděpodobně jedním z nejaktivnějších v posledních letech je pan Doc. Ing. Vladimír Hobza, Ph.D., jehož doménou je ekonomie a ekonomika sportu. Pan Hobza také spolupracoval s dalšími autory jako např. Prof. PhDr. Aleš Sekot, CSc., prof. PhDr. Bohuslav Hodaň, CSc. či pan doc. Ing. Jaroslav Rektořík, CSc. Dále jsem pracoval s literaturou od pana Jiřího Kubíčka a od pana doc.Ing. Jiřího Novotného, CSc. Dalším zdrojem se mi stala Sbírka zákonů, jejíž obsah je pro tuto práci naprosto nezbytný. Zákon o podpoře sportu z roku 2001 definuje sport jako „všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěžích všech úrovní.“. (Zákon č. 115/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zákon o podpoře sportu, 2001). V souvislosti s tímto tématem, se objevuje mnoho pojmů, které jsou si obsahově velmi blízké, avšak v něčem se liší. Podle mého názoru se to netýká pojmů tělesná kultura a sport. Dříve mohla tělesná kultura znamenat něco jiného než sport, ale v dnešní době jsou významy těchto slov identické. Tyto definice a rozdělení v literárním přehledu uvádím, protože předpokládám, že se finance na podporu sportu budou rozdělovat právě v souvislosti s těmito charakteristikami. Domnívám se, že pro správné pochopení způsobu rozdělování dotací jsou tyto poznatky nezbytné.

1.1 Sport jako tělesná kultura Tělesná kultura je sociokulturní systém, který díky různým činnostem, vztahům a normám zabezpečuje uspokojení zvláštních biologických a sociálních potřeb „v oblasti fyzického, a z něj vyplývajícího psychického a sociálního rozvoje s cílem jeho socializace a kultivace.“ Tělesnou kulturu tvoří tři složky, kromě sportu, který je charakterizován výkonovou motivací, zahrnuje také tělesnou výchovu (záměrná pohybová aktivita vedoucí k rozvoji a udržování fyzické

8

zdatnosti) a pohybovou rekreaci, díky které dochází k regeneraci sil prostřednictvím aktivního odpočinku (Hobza & Rektořík, 2006, str. 9). 1.1.1

Sport Sport

chápeme

jako

„institucionalizovanou

pohybovou

aktivitu

motivovanou zvýšením celkové kondice, osobním prožitkem či cíleným výsledkem nebo výkonem“ (Sekot, 2008, str. 10). Neexistuje jednotný názor na to, jak vymezit pojem sport. Navíc se musí zohledňovat, který obor se pokouší definovat sport. Definovat sport neutrálně má za úkol sportovní věda, která ho považuje za složku tělesné kultury, spolu s tělesnou výchovou a pohybovou rekreací (Kubíček, 2012, str. 13). Slovo sport je odvozeno od latinského „disportare“ a starofrancouzského „le désporter“, což v překladu znamená bavit se či příjemně trávit volný čas. V současné době se začíná šířit pojem sport pod novým heslem „sport pro všechny“. U tohoto pojmu jde o zdůraznění původního pojetí sportu, kde se soutěžení orientovalo na překonávání jednotlivých stupňů zdatnosti jedince. Toto je součástí snahy o nalezení nového životního stylu, který by vrátil zpátky pohyb a fyzickou námahu. Absence právě těchto aspektů životního stylu má následek vyšší výskyt srdečně-cévních a dalších civilizačních chorob, např. obezity (Novotný, 2011, str. 19). Sport je v současnosti nejvýznamnějším kulturním a sociálním jevem, je fenoménem, o kterém jsme cíleně globálně informováni. Sport přitahuje pozornost společnosti a tím pádem i médií, která nás zahrnují informacemi ze všech stran (Sekot, 2008, str. 9). Definice sportu vycházející z mezinárodního práva platného na území ČR je uvedena v Evropské chartě z roku 1992: „Sportem se rozumí všechny formy tělesné činnosti, které, ať již prostřednictvím organizované účasti či nikoli, si kladou za cíl projevení nebo zdokonalení tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních“ (Kubíček, 2012, str. 14).

9

1.1.2

Tělesná výchova „Tělesná výchova se uskutečňuje během pedagogického procesu, v němž se

využívá jako hlavního prostředku tělesných cvičení, sloužících k všestrannému zdokonalování člověka a k rozvoji jeho osobnosti. V tělesné výchově není tělocvičný výkon hlavním cílem, ale prostředkem“ (Hobza & Rektořík, 2006, str. 9). U tělesné výchovy jde o získávání základních vědomostí o podstatě a významu tělocvičných činnosti. Primárně je však tělesná výchova zaměřena na vlastní pohybové vzdělání. Poznatky a dovednosti získané při tělesné výchově pak tvoří nezbytný pohybový základ, který umožňuje rychlejší a kvalitnější přizpůsobení se novým a složitějším pohybovým dovednostem, jež jsou spojeny s občanským a budoucím pracovním životem. Neméně důležitý důvod pro tělesnou výchovu souvisí s rozvojem zdraví a fyzické zdatnosti (Hodaň & Hobza, 2010, str. 71). 1.1.3

Pohybová rekreace „Pohybová rekreace umožňuje kultivaci tvořivých sil člověka, má velký vliv

na intelektuální, tělesný i sociální rozvoj osobnosti. Jde o činorodý a rozvíjející se koncept využití volného času. (…) musí naplňovat představy a uspokojovat potřeby těch, jimž je určena – odpočinek, zábavu, vzdělání“ (Hobza & Rektořík, 2006, str. 9). U pohybové rekreace je dominantní vazba na péči o zdraví a fyzickou zdatnost, „což je pochopitelně spojeno s optimalizací životního stylu a zvyšováním kvality života (viz ekonomické dopady této skutečnosti v menší nemocnosti, rychlejší uzdravitelnosti, vyšší pracovní výkonnosti…)“ (Hodaň & Hobza, 2010, str. 74).

1.2 Sport jako statek Sport jako takový, je nehmotného charakteru, je tvořen řadou rozmanitých činností. Ale aby tyto činnosti mohly být prováděny, potřebujeme k tom určité materiální podmínky. Jako příklady těchto podmínek můžeme uvést budovy, speciálně upravené prostředí v přírodě, oblečení či určité náčiní. „Máme tedy nehmotné činnosti – produkty sportu, pro jejichž provádění potřebujeme určité

10

materiální prostředí.“ Právě kvůli této zvláštní vlastnosti je obtížné přiřknout znaky nějakého statku, je tedy obtížné konstatovat, je-li sport veřejný nebo soukromý statek, jejichž určení podle spotřeby je v následující tabulce (Tab. 1). Abychom mohli říci, který statek sport je, musíme jej dekomponovat na velké množství činností a pouze v ojedinělých případech najdeme všechny znaky, podle kterých bychom mohli určit, že se jedná o statek veřejný. Jako příklad poslouží například tělocvična a turistická stezka. V obou případech se jedná o materiální prostředí, ve kterém se může provádět sport. V případě tělocvičny je to celá řada sportů jako např. gymnastika, basketbal, volejbal a další. U značené turistické stezky je to samozřejmě sportovní odvětví turistika. Při pohledu na oba případy jako na statky, neplatí hledisko spotřeby, konkrétně kritérium nevylučitelnosti ze spotřeby, u tělocvičny, z jejíhož užívání lze vyřadit řadu uživatelů velmi snadno cenovou diskriminací. Naopak je tomu u statku jako turistická cesta, kde je jen velice obtížné a nákladné někoho z jejího užívání, tedy spotřeby, vyřadit. V tomto případě lze tedy konstatovat, že turistická stezka má charakter veřejného statku na rozdíl od tělocvičny. Je tedy zřejmé, že zařadit produkty sportu mezi příslušné statky není podle kritérií pro statky vůbec jednoduché (Novotný, 2011, str. 24).

11

Tab. 1: Sport jako statek

Dělitelnost pro spotřebu – rivalitní

Vylučitelnost ze spotřeby Čistě soukromé statky Spotřebovávány individuálně, nízké náklady na vyloučení Produkovány soukromými subjekty – firmami agenturami Poskytovány prostřednictvím trhu Financovány z výnosů jejich prodeje

Příklady: sportovní oblečení, obuv, speciální výživové doplňky Smíšené statky

Nedělitelnost Pro Spotřebu – nerivalitní

Soukromé statky s externalitami Produkovány soukromými firmami Poskytovány prostřednictvím trhů se subvencemi nebo korigujícími daněmi Financovány z výnosů prodeje Příklady: soukromý plavecký bazén, sportovní amatérský klub, lyžařská sjezdovka s vlekem

Nevylučitelnost ze spotřeby Smíšené statky Spotřebovávány kolektivně, ale podléhají přetížení kapacity nebo vytlačování Produkovány soukromými firmami nebo přímo veřejným sektorem Poskytovány prostřednictvím trhů nebo přímo veřejným sektorem - netržně Financovány z výnosů jejich prodeje nebo z poplatků za právo užívat služby či z daňových výnosů veřejného rozpočtu Příklady: veřejný plavecký bazén, veřejná sjezdovka Čistě veřejné statky Náklady na vyloučení jsou (popř. nemožnost vyloučení) Produkovány přímo vládou nebo soukromými firmami na zakázku vlády Poskytovány netržně, prostřednictvím veřejného rozpočtu Financovány z daňových příjmů veřejných rozpočtů Příklady: značené turistické cesty, cyklostezky, veřejně přístupná dětská hřiště, veřejná přírodní koupaliště - pláže

Zdroj: (Novotný, 2011)

1.3 Přínosy sportu v České republice Následující kapitola rozděluje a popisuje přínosy, které s sebou sport nese. Přínosy jsou rozděleny na ekonomické, marketingové, sociální a na přínosy v oblasti zdraví a vzdělávání.

12

1.3.1

Ekonomické přínosy Sport je s ekonomikou propojen mnoha přímými i nepřímými vztahy, které

působí v obou směrech. Sport napomáhá rozvoji národní ekonomiky a naopak ekonomika vytváří příznivé podmínky pro rozvoj sportu. „Patří sem: 

organizace sportovních akcí,



výstavba sportovních objektů a zařízení,



výroba zařízení pro sportovní objekty, výroba nářadí a náčiní,



obchod se sportovním zbožím,



služby (např. fitcentra, posilovny, organizované „školy“ a kurzy pro děti, mládež i dospělé),



doprava sportovců a diváků,



cestovní ruch – sportovní turistika,



modernizace infrastruktury ve spojitosti se sportem,



mediální sféra“ (MŠMT, ČOV, 2009).

1.3.2

Marketingové přínosy Pod marketingovými přínosy sportu si můžeme představit zvyšování

povědomí a zájmu o Českou republiku (dále ČR), což začíná účastí českých reprezentantů na akcích světového formátu, o které je vysoký zájem veřejnosti. Jako příklad můžeme uvést olympiády nebo např. tenisový Wimbledon. Zrovna na tyto dva příklady světových akcí se váže další možnost, jak zvýšit zájem o ČR. Jedna věc je účast českých sportovců na takové mezinárodní akci, ale druhá věc je úspěch díky mimořádným sportovním výkonům. Pravděpodobně nejznámější úspěch z olympijských her si dokázali připsat čeští hokejisté, když se jim podařilo vyhrát olympijské hry v Naganu roku 1998. V souvislosti s Wimbledonem je to samozřejmě obrovský úspěch tenistky Petry Kvitové, která tento turnaj dokázala vyhrát v letech 2011 a 2014.

13

S tím souvisí postavení sportovních osobností, jež jsou pro zvyšování „značky“ České republiky také velice důležité. Jsou to sportovci, kteří pravidelně a dlouhodobě předvádějí vynikající výkony na mezinárodní scéně. Pravděpodobně jako největší českou sportovní ikonu současnosti můžeme označit Jaromíra Jágra, člena Naganského olympijského týmu. Ve fotbale na sebe svými výkony dlouho upozorňoval Pavel Nedvěd, držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy za rok 2003, z aktivních hráčů to je určitě Petr Čech, brankář londýnské Chelsea. Co nezpochybnitelně upozorňuje na Českou republiku, je pořádání sportovních akcí mezinárodního významu, které přenáší televize do celého světa, jako například Prague International Marathon nebo Grand Prix ČR z Masarykova okruhu a další (KPMG Česká republika, 2012). 1.3.3

Přínos v oblasti zdraví Přínosy v oblasti zdraví jsou jasně neoddiskutovatelné, sport či tělesná

kultura jsou jasnou součástí zdravého životního stylu. Při nedostatku sportu resp. tělesné aktivity se zvyšuje možnost nadváhy, stejně tak jako dalších onemocnění např. kardiovaskulární onemocnění či diabetes. Pravidelné dávky tělesné aktivity působí jako prevence právě proti těmto civilizačním chorobám a zároveň zabezpečují zdravý vývoj společnosti, tudíž i společnosti (KPMG Česká republika, 2012). Při setkání ekonomického fóra v roce 2009 došli odborníci k tvrzení, že sport je určitou záchranou pro zdravotnictví. Zápis z tohoto setkání jako jeden z klíčových bodů uvádí, že každý dolar investovaný do sportu, ušetří čtyři dolary ve zdravotnictví (Denson, Mpahlwa, Stern, & Young, 2009). 1.3.4

Přínos v oblasti vzdělávání Sport hraje roli jak ve formální tak i neformální výchově a ve vzdělávání,

čímž napomáhá k posílení lidského kapitálu. Sport zařazený do vzdělávacího procesu podporuje rozvoj schopnosti soustředění, schopnosti učit se a budování sebedůvěry. Pomocí hodnot, jež sport zprostředkovává, přispívá k rozvoji vědomostí, dovedností, utváření osobnosti či formování charakteru. Sport také pozitivně ovlivňuje fyzický a mentální rozvoj dětí (MŠMT, ČOV, 2009).

14

Podle Koncepce financování sportu z roku 2012 má vzdělávání prostřednictvím sportu pozitivní efekty v oblastech prevence předčasného ukončování školní docházky u sociálně slabších skupin, podpory mobility studentů prostřednictvím grantových programů pro talentované sportovce a sportovního výzkumu a vývoje. Jedním z dalších přínosů je také vzdělávání a školení učitelů tělesné výchovy, instruktorů a zdravotnických pracovníků (KPMG Česká republika, 2012). 1.3.5

Sociální přínosy Sport také hraje velkou roli ve společenské integraci, bez ohledu na věk,

pohlaví či národnost. Sport také výrazně ovlivňuje postavení u mladých, zdravotně postižených nebo u jedinců pocházejících ze znevýhodněných poměrů. Sport se těší obrovskému zájmu nejen mezi dětmi, ale i mezi dospělými, díky čemuž vytváří silný potenciál pro podporu kolektivního sdružování a spolupráce. Sport má zásadní vliv na rozvoj respektu vůči ostatním v kolektivu, dodržování pravidel hry, solidaritě, disciplíně či dodržování zásad fair-play (KPMG Česká republika, 2012).

1.4 Financování sportu Financování sportu jako takové, je velice rozsáhlé téma, které nelze stručně popsat. Pro účely mé práce postačí stručné nastínění zdrojů financování. Financování sportu je v České Republice zabezpečováno ze dvou zdrojů – z veřejných a soukromých. Oba zdroje financování mají své ekonomické opodstatnění. Často ovšem dochází ke kombinaci financování z obou zdrojových oblastí, čímž se dostáváme k vícezdrojovému financování (Hodaň & Hobza, 2010, str. 89). Francouzská studie z roku 2008 zkoumala strukturu finančních zdrojů sportu v Evropských zemích. Česká republiky bohužel nebyla mezi 13 zeměmi, které na tuto otázky odpověděly (Obr. 1). Z obrázku jde vidět, že hlavním zdrojem při financování sportu jsou domácnosti, jejichž podíl tvoří 49,7 %. Druhým největším dílem přispívají regiony a obce – 24,3 %. Dále se na financování sportu podílejí soukromé firmy (14,1 %) a stát (11,9 %).

15

Stát; 11,9

Soukromé firmy; 14,1

Domácnosti; 49,7

Regiony a obce; 24,3

Obr. 1: Průměrná struktura zdrojů financování sportu Zdroj: vlastní zpracování, (Amnyos Groupe, 2008)

1.4.1

Financování z veřejných zdrojů Vždy v polovině roku předkládá Odbor sportu Ministerstva školství,

mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) návrh materiálu Státní podpora sportu pro nadcházející rok, související s dotační politikou státního rozpočtu pro daný rok. Tento materiál zahrnuje jak neinvestiční, tak kapitálové prostředky. Realizace státní podpory sportu je řešena pomocí vyhlášených programů, které jsou veřejně vyhlašovány v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a s usnesením vlády ze dne 1. února 2010 č. 92 i Zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy. Další právní předpisy, v jejichž souvislosti je zabezpečováno plnění úkolů v rámci bloku „Podpora činnosti v oblasti sportu“ jsou: 

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů,



zákona č. 215/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů,



usnesení vlády České republiky ze dne 9. března 2011 č. 167 o Koncepci státní podpory sportu v České republice (MŠMT, Státní podpora sportu pro rok 2014, 2013). 16

V roce 2010 bylo MŠMT vypsáno 8 neinvestičních dotačních programů a jeden investiční (Tab. 2). První čtyři neinvestiční dotační programy spadají do části A: oblasti státní sportovní reprezentace a přípravy talentů. Druhá polovina neinvestičních programů patří do části B: oblasti tělovýchovy, tzv. oblasti Veřejně prospěšných programů. Část C pod sebe zahrnuje oblast výdajů na programové financování reprodukce majetku, konkrétní investiční program se zaměřuje na podporu rozvoje a obnovy materiálně technické základny sportovních organizací. Tento program byl dále rozdělen na dva podprogramy – jeden pro podporu materiálně technické základy sportovních organizací a druhý pro podporu sportovní reprezentace. Tab. 2: Dotační programy pro rok 2010 Část A: oblast státní sportovní reprezentace a přípravy sportovních talentů Program I – Sportovní reprezentace ČR Program II – Sportovní centra mládeže Program III – Sportovní talent Program IV – Sportovní střediska Část B: oblast tělovýchovy – tzv. oblast Veřejně prospěšných programů Program V – Národní program rozvoje sportu pro všechny Program VI – Sport a škola Program VII – Sport zdravotně postižených Program VIII – Údržba a provoz sportovních tělovýchovných zařízení Část C: oblast výdajů na programové financování reprodukce majetku Program 233510 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny sportovních organizací Podprogram 233512 - Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny sportovních organizací Podprogram 233512 - Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny sportovní reprezentace Zdroj: vlastní zpracování, (MŠMT, Státní podpora sportu pro rok 2010, 2009)

Počínaje rokem 2012 se počet a primární cíle vypisovaných dotačních programů nemění, v některých případech se mění pouze účelové zaměření, v roce

17

2011 byly vypsány pouze první čtyři programy (Tab. 3). Bylo tedy vypsáno 5 (resp. 4) neinvestičních dotačních programů a jeden investiční program (MŠMT, MŠMT ČR, 2015). Tab. 3: Dotační programy 2011 - 2014 Vypsané v letech

Programy Neinvestiční Program I: Sportovní reprezentace ČR

2011, 2012, 2013, 2014

Program II: Sportovně talentovaná mládež

2011, 2012, 2013, 2014

1. Vrcholová sportovní centra mládeže – VSCM

2011, 2012,

2. Sportovní centra mládeže - SCM

2011, 2012, 2013, 2014

3. Sportovní střediska - SpS

2011, 2012, 2013, 2014

4. Podpora ostatních sportovních talentů

2011, 2012

Program III: Všeobecná sportovní činnost 1. Oblast volnočasového, školního a univerzitního

2011, 2012, 2013, 2014 2013, 2014

sportu Resp. Sport pro všechny

2011, 2012

2. Oblast zdravotně postižených sportovců - ZPS Resp. Sport zdravotně postižených

2013, 2014 2011, 2012

Program IV: Údržba a provoz sportovních zařízení

2011, 2012, 2013, 2014

Program V: Organizace sportu

2012, 2013, 2014

Investiční Program 133510: Podpora materiálně technické základny

2011, 2012, 2013, 2014

sportu 1. Subtitul 133512: Podpora materiálně technické

2011, 2012, 2013, 2014

základny sportovních organizací 2. Subtitul 133513: Podpora materiálně technické základny sportovní reprezentace Zdroj: vlastní zpracování, (MŠMT, MŠMT ČR, 2015)

18

2011, 2012, 2013, 2014

V roce 2015 došlo ke změně ve vyhlášených programech oproti předchozím letem. Bylo vyhlášeno celkem 7 dotačních programů (Tab. 4) (MŠMT, Státní podpora sportu pro rok 2015, 2014). Tab. 4: Dotační programy pro rok 2015 Program I – Sportovní reprezentace ČR Program II – Sportovně talentovaná mládež Program III – Činnost sportovních organizací Program IV – Údržba a provoz sportovních zařízení Program V – Činnost sportovních svazů Program VI – Významné sportovní akce Program VII – Zdravotně postižení sportovci P VII/1 – Sportovní reprezentace P VII/2 – Sportovně talentovaná mládež P VII/3 – Všeobecná sportovní činnost P VII/4 – Významné sportovní akce Zdroj: vlastní zpracování, (MŠMT, Státní podpora sportu pro rok 2015, 2014)

V následující tabulce je přehled vyplacených finančních objemů do jednotlivých dotačních programů v průběhu let 2011 až 2014. V posledních třech letech jsou částky téměř identické, až na třímilionové snížení rozpočtu v roce 2014, kde sice došlo k nárůstu objemu financí určených pro Resortní sportovní centra, ale zároveň byly sníženy finance pro výdajový okruh Sportovní reprezentace. Nejvýraznější rozdíl je vidět mezi rokem 2011 a 2012, kde došlo k miliardovému nárůstu. Z tabulky můžeme vidět, že to je díky vypsání nového programu Organizace sportu, kterému bylo připsáno 1,08 miliardy Kč. Toto navýšení bylo zmírněno skoro polovičním objemem financí pro Sportovní reprezentaci ČR (Tab. 5).

19

Tab. 5: Finanční objemy podpory sportu 2011 - 2014 2014

2013

2012

2011

V milionech Kč Výdajový blok: Podpora činnosti v oblasti sportu

2 979,5

2 982,8

2 982,8

1 899,2

Výdajový okruh: Sportovní reprezentace

691,5

700,4

701,4

965,9

Program I: Sportovní reprezentace ČR

361, 5

368,4

369,4

633,9

Program II: Sportovně talentovaná mládež

330,0

332,0

332,0

332,0

Výdajový okruh: Všeobecná sportovní činnost

997,5

997,5

1 297,5

217,5

63,5

63,5

63,0

62,0

Program IV – Údržba a provoz sportovních zařízení

154,0

154,0

154,5

154,5

Program V – Organizace sportu

780,0

780,0

1080

Program 133510

920,1

920,1

620,1

Program III: Všeobecná sportovní činnost

Ostatní dotace

620,1 0,9

Resortní sportovní centra Celkem

370,4

364,8

363,8

95,6

2 979,5

2 982,8

2 982,8

1899,2

Zdroj: vlastní zpracování, (MŠMT, MŠMT ČR, 2015)

1.4.2

Financování ze soukromých zdrojů Sport, nejen v České republice ale i všude na světě, nezískává peníze na

svou činnost pouze z veřejných zdrojů, ale také ze zdrojů soukromých. Mezi tyto zdroje patří výdaje domácností na sport, výnosy z hospodářské činnosti sportovních klubů a organizací, samozřejmě i výnosy ze sportovní činnosti a další. Zdroje jsou

Disponibilní fond sportu a tělovýchovy

zobrazeny v následujícím obrázku (Obr. 2). Výdaje rodinných rozpočtů na sportování nových členů

Výnosy vlastní hospodářské činnosti sportovních klubů

Výnosy ze sportovní činnosti sportovních klubů

Reklamy prostřednictvím agentur

Poplatky televize a ostatních médií za sportovní reporáže

Výnosy ze sportovních loterií a sázek

Podpora velkých podniků a firem

Obr. 2: Soukromé zdroje financování sportu Zdroj: vlastní zpracování, (Hobza & Rektořík, 2006)

20

1.5 Právní rámec podpory sportu v České republice Zákon zabývající se podporou sportu v České republice je zákon č. 115 ze dne 28. února 2001, o podpoře sportu ve znění zákona č. 219 ze dne 5. května 2005. Tento zákon vymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti a stanoví úkoly ministerstev, jiných správních úřadů a působnost územních samosprávných celků při podpoře sportu. Zákon upravuje povinnosti jednotlivých subjektů a v pátém paragrafu definuje úkoly krajů. „Kraje ve své samostatné působnosti vytvářejí podmínky pro sport, zejména 

zabezpečují rozvoj sportu pro všechny a přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů,



zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení,



zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu“ (Zákon č. 115/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zákon o podpoře sportu, 2001). Kromě zákonů České republiky existují samozřejmě také dokumenty na

úrovni Evropské unie zabývající se postavením sportu. Vůbec jedním z prvních dokumentů snažících se o souhrnné řešení různých otázek týkajících se sportu byla Bílá kniha o sportu z roku 2007. Jako hlavní cíl Bílé knihy se uvádí poskytnutí orientace v souvislosti s rolí sportu v Evropě, podnícení debaty o problémech ve sportovní oblasti a zviditelnění sportu ve společnosti. Bílá kniha nezačíná od nuly, ale bere v potaz stávající tendence a pohledy na sport v členských státech EU. Problémy, kterými se Bílá kniha zabývá, jsou např. společenská role sportu, podpora vzdělávání ve sportu, podpora dalšího rozvoje sportu, organizace sportu a další. Bílá kniha také pojednává o hospodářském rozměru sportu, definuje sport jako dynamické a rychle rostoucí odvětví, jehož makroekonomický dosah je ovšem podceňovaný. Sport jako hospodářské odvětví může přispět k růstu ekonomiky státu a vytvářet nové pracovní příležitosti. Sport je také katalyzátorem rozvoje cestovního ruchu a může být impulsem pro modernizaci infrastruktury (Komise evropských společenství, 2007).

21

Aktuálně se připravuje novela zákona o podpoře sportu. V této novele jsou specifikovány oblasti, do kterých mohou putovat státní prostředky, ty přibližně odpovídají aktuálním dotačním programům ministerstva školství. V novém zákoně je také výslovně uvedeno, že ministerstvo má pravomoc využití poskytnutých prostředků kontrolovat. Nově by museli pořadatelé velkých sportovních akcí předkládat studii proveditelnosti. V návaznosti na novelu zákona o podpoře sportu je už zpracovávána státní koncepce sportu. Povinnost koncepci zpracovat by nově také měly kraje a obce s rozšířenou působností (ČTK, 2015).

22

2 CÍL A ÚKOLY PRÁCE 2.1 Cíl práce Hlavním cílem mé diplomové práce je srovnat podporu sportu v Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina. Mezi dílčí cíle patří analyzování podpory sportu v Jihomoravském kraji, analyzování podpory sportu v Kraji Vysočina a následné porovnání dat.

2.2 Úkoly práce Ze stanovených cílů práce mi vyplynuly tyto úkoly: prostudování dostupné literatury zabývající se danou problematikou, dále získání příslušných dat, jejich zpracování, porovnání dat pro oba kraje.

2.3 Výzkumné otázky 

Jakým způsobem a v jakém objemu podporuje sport Jihomoravský kraj?



Jakým způsobem a v jakém objemu podporuje sport kraj Vysočina?



V čem se liší podpora sportu v obou krajích?

23

3 METODIKA PRÁCE K vypracování diplomové práce jsem použil: 

dostupnou odbornou literaturu zabývající se sportem či podporou sportu,



poznatky z průběhu studia oboru Managementu sportu,



informace na internetových stránkách jednotlivých krajů a stránkách zabývajících se tímto tématem,



metodu rozhovoru se zainteresovanými osobami,



metodu analýzy, kterou jsem použil na zpracování získaných dat,



metodu syntézy, kterou jsem zjištěné poznatky propojil, a následně je využil v diplomové práci,



metodu komparace, kterou jsem zjistil podobnosti a odlišnosti v podpoře sportu v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina,



metodu dedukce, kterou jsem využil na vytvoření závěrů ze zjištěných poznatků.

24

4 VÝSLEDKY PRÁCE V následující kapitole uvádím výsledky práce rozdělené do tří částí. V první části se věnuji informacím a podpoře sportu v Jihomoravskému kraji, v druhé pak Kraji Vysočina, ve třetí části zjištěné poznatky srovnávám.

4.1 Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj se rozkládá v jihovýchodní části České republiky (Obr. 3), kde sousedí se Slovenskem a Rakouskem. Statutárním městem a centrem Jihomoravského kraje je město Brno, ve kterém žije přibližně 370 000 obyvatel, z celkového počtu cca 1 200 000 lidí žijících v celém kraji. Při rozloze kraje 7 196 km2 je hustota osídlení v Jihomoravském kraji zhruba 162 obyvatel na km2. Kraj můžeme rozdělit na 7 okresů: Brno – město, Brno – venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Znojmo a Vyškov (Základní údaje o Jihomoravském kraji, nedatováno).

Obr. 3: Jihomoravský kraj Zdroj: (Jihomoravský kraj - rezervační a informační systém, 2004)

25

V následující tabulce (Tab. 6) jsou údaje o počtu obyvatel žijících na území Jihomoravského kraje s rozdělením na děti do 18 let věku. Pro rok 2014 tento údaj chybí, jelikož nebyl v době psaní práce k dispozici. Tyto údaje budou později použity pro srovnání s Krajem Vysočina. Tab. 6: Počet obyvatel v Jihomoravském kraji 2011-2014 Rok

Do 18 let

celkem

2011

213 941

1 166 313

2012

212 600

1 168 650

2013

213 049

1 170 078 1 172 853

2014 Zdroj: vlastní zpracování, (Český statistický úřad, 2014)

V následující tabulce (Tab. 7) je přehled o celkových výdajích z krajského rozpočtu. Data použiji pro srovnání poměrných částí podpory sportu k celkovým výdajům. Tab. 7: Krajský rozpočet 2012 – 2014 Rok

Výdaje (mld. Kč)

2012

15 822 738

2013

15 623 321

2014

16 777 516

Zdroj: vlastní zpracování, (Ministerstvo financí ČR, nedatováno)

4.1.1

Sport v Jihomoravském kraji Jihomoravská krajská organizace ČUS (Česká unie sportu) evidovala

poslednímu dni roku 2014 stav členské základny v počtu 113 494 sportovců, což představovalo přibližně 10 % z celkového počtu obyvatel žijících na území Jihomoravského kraje (Tab. 8). Pro srovnání uvádím i tabulku s počty sportovců v letech 2012 (Tab. 10) a 2013 (Tab. 9). Při pohledu na tyto dvě tabulky vidíme, že došlo k poklesu členské základny téměř ve všech kategoriích. U mládeže počty členů poklesly celkově o 10 tisíc, u dospělých zhruba o 22 tisíc členů, celkově byla tedy hráčská základna v roce 2012 o 32 tisíc členů početnější. Stejně tak došlo

26

k poklesu evidovaných tělovýchovných jednot a sportovních klubů, a to o 122. Tento pokles mohl být podle mého názoru způsoben vyřazením tzv. „mrtvých duší“, tedy neaktivních členů klubů. Při srovnání let 2013 a 2014 lze vidět, že již k takové změně nedošlo. Výraznější změna se ukázala u tělovýchovných jednot a sportovních klubů, kde jejich počet vzrostl o více než 100 na konečný počet 889, pro což ovšem nenacházím žádné logické vysvětlení. Ostatní hodnoty doznaly pouze malých změn, u dospělých došlo ke snížení celkového počtu o 3 000 sportovců, což se projevilo i na celkovém počtu sportovců evidovaných na území Jihomoravského kraje. Počet mládeže klesl pouze o 500 členů, což je při celkovém počtu 27 tisíc zanedbatelná změna. Tab. 8: Členská základna v Jihomoravském kraji 2014 Okres

Blansko Brno město Brno venkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

Celkem

Dospělí

12 549

22 884

12 954

10 866

9 282

9 758

8 092

86 385

Muži

9 666

17 284

10 510

8 598

7 308

7 003

6 631

67 000

Ženy

2 883

5 600

2 444

2 268

1 974

2 755

1 461

19 385

Mládež

2 407

8 766

3 509

2 219

4 196

2 301

3 708

27 109 7 040

Dorostenci

832

1 959

924

772

1 064

596

893

Dorostenky

190

864

202

230

345

319

296

2 446

Žáci

1 025

3 793

1 714

856

1 854

856

1 704

11 802

Žačky

360

2 150

669 361

361

933

533

815

5 821

Celkem

14 956

31 650

16 463

13 085

13 478

12 062

11 800

113 494

Počet TJ/SK

114

227

130

99

136

87

96

889

Zdroj: (Členská základna - Jihomoravská KO ČUS, 2015)

Tab. 9: Členská základna v Jihomoravském kraji 2013 Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

Celkem

Dospělí

12 685

20 204

15 088

10 886

12 601

9 989

8 066

89 519

Muži

9 692

14 500

12 313

8 593

10 096

7 165

6 657

69 016

Ženy

2 993

5 704

2 775

2 293

2 409

2 824

1 409

20 503

Okres

Blansko Brno město Brno venkov

Mládež

2 465

8 410

3 884

2 250

4 621

2 409

3 473

27 512

Dorostenci

886

1 832

1 114

761

1 388

660

886

7 527

Dorostenky

225

980

216

199

476

328

265

2 689

Žáci

992

3 477

1 854

941

1 850

862

1 594

11 570

Žačky

362

2 121

700

349

907

559

728

5 726

Celkem

15 150

28 614

18 972

13 136

17 126

12 398

11 539

116 935

Počet TJ/SK

115

117

140

95

137

87

96

787

Zdroj: (Členská základna - Jihomoravská KO ČUS, 2015)

27

Tab. 10: Členská základna v Jihomoravském kraji 2012 Okres Blansko Brno město Brno venkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

Celkem

Dospělí

13 652

38 685

15 650

10 745

12 853

12 054

8 102

111 741

Muži

10 464

29 658

12 692

8 500

10 334

8 863

6 705

87 216

Ženy

3 188

9 027

2 958

2 245

2 519

3 191

1 397

24 525

Mládež

2 871

14 662

5 127

2 500

5 116

2 962

3 439

36 677

Dorostenci

1 054

3 653

1 281

870

1 526

901

893

10 178

Dorostenky

300

1 433

226

199

505

405

246

3 314

Žáci

1 117

6 277

2 387

1 035

2 141

1 005

1 594

15 556

Žačky

400

3 299

1 233

396

944

651

706

7 629

53 347

20 777

13 245

17 969

15 016

11 541

148 418

226

145

96

137

92

96

909

Celkem 16 523 Počet TJ/SK

117

Zdroj: (Členská základna - Jihomoravská KO ČUS, 2015)

Pro větší orientaci v dané problematice uvádím stručné informace o nejvýznamnějších sportovních klubech působících na území Jihomoravského kraje. HC Kometa Brno V poslední době je v souvislosti s Jihomoravským krajem a Brnem nejčastěji skloňováno jméno hokejové Komety Brno, která hraje extraligu ledního hokeje. Tento hokejový klub byl založen v roce 1953, v té době fungoval ještě pod jmény Rudá Hvězda Brno a ZKL Brno, a právě pod těmito názvy získal klub v šedesátých a sedmdesátých letech 11 mistrovských titulů. To z Komety dělá druhý nejúspěšnější hokejový klub v historii České republiky, resp. ČSR. Pak pro Kometu ovšem přišlo složité období, prvním velkým úspěchem jsou stříbrné medaile z ročníku 2011/2012 po dlouhých 41 letech. Zápasy v hokejové aréně, dlouho známé pod jménem Rondo, momentálně DRFG Aréna, sleduje pravidelně 7200 diváků, což je kapacita stadionu. Rozpočet A mužstva Komety se pohybuje kolem 80 miliónů Kč, u mládeže operuje zhruba s 20 milióny Kč. Dalších 25 miliónů klub vydává za provoz stadionu (Unie sportovních klubů, 2014).

28

FC Zbrojovka Brno Dalším významným sportovní klubem působícím na území Jihomoravského kraje je FC Zbrojovka Brno, hrající nejvyšší fotbalovou ligu, momentálně nazývanou Synot liga podle hlavního sponzora. Největší slávu a úspěchy Zbrojovka zažila ještě před rozdělením Československa, když v ročníku 1977/78 získala mistrovský titul a sezóně 1959/60, kdy se jí podařilo vyhrát národní pohár. Samostatné české ligy se tým z Brna účastnil každým rokem až do sezony 2010/11 kdy Zbrojovka sestoupila do druhé ligy. Hned následující ročník ovšem vybojovala postup zpět mezi českou fotbalovou elitu. Svá domácí utkání Zbrojovka hraje na Městském fotbalovém stadionu Srbská v Králově poli. Tak tomu ovšem nebylo vždy, Brno se do roku 2001 mohlo pyšnit slavným stadionem Za Lužánkami. Tento stadion měl kapacitu přes 50 000 diváků a dodnes drží rekord v návštěvnosti, když na zápas se Slávií v roce 1996 dorazilo 44 120 diváků. V průběhu let se do přestalo investovat do oprav stadionu a proto je od roku 2001 uzavřen. FC Zbrojovka disponuje rozpočtem zhruba 50 miliónů Kč na sezónu (Unie sportovních klubů, 2014). MotoGP – Masarykův okruh Na brněnské trati postavené roku 1987 se jezdí závody MotoGP už od roku 1965. Od té doby bylo Grand Prix jednou z největších akcí konaných na území České republiky. Masarykův okruh každý rok navštíví téměř 250 tisíc diváků. Od roku 2011 má Česká republika svého zástupce i mezi jezdci nejprestižnější kubatury MotoGP – Karla Abraháma. Závodní program se na okruhu dělí do tří dnů (Automotodrombrno.cz, 2012) Ovšem tento prestižní závod bojuje každoročně s nedostatkem financí. Náklady na pořádání akce přesahovaly 138 miliónů Kč v roce 2013. Pořadatelům se z veřejných prostředků podařilo získat pouze 40 miliónů, což bylo o 6,5 miliónu méně než v roce 2012. V roce 2013 přispělo Ministerstvo školství 25 milióny Kč, město Brno 5 milióny Kč a Jihomoravský kraj 10 milióny (stejně tak v roce 2012). Tyto dotace pořadatelé používají na zaplacení tzv. zalistovacího poplatku, jehož výše činí zhruba 70 miliónů Kč. Tento poplatek je nutností pro pořádání závodu a

29

je hlavním důvodem, proč se MotoGP pohybuje ve ztrátě (Valaškovčák & Lajtkep, 2013). Aktuálně schválili zastupitelé Jihomoravského kraje dotaci ve výši 50 miliónů na letošní Grand Prix. 30 miliónů pokryje dotace od státu, zbylých 20 poskytne Jihomoravský kraj. Peníze od vlády měly původně směřovat na pokrytí dluhu za loňský rok, bez jehož uhrazení by se Grand Prix konat v Brně nemohla. Podle hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška ovšem tyto peníze nelze použít na minulý ročník (ČTK, 2015). 4.1.2

Koncepční činnost Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj vypracoval pro období 2004 – 2008 dokument nazvaný

„Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Jihomoravském kraji“. Formulování tohoto dokumentu vychází ze stanovení geografických a demografických ukazatelů kraje a také z doposud realizovaných analýz a koncepcí v oblasti rozvoje tělesné kultury jak v České republice, tak v Jihomoravském kraji. Dále tato koncepce vycházela z empirického šetření hodnotové orientace obyvatel Jihomoravského kraje a analýzy prostředí pro uskutečňování tělovýchovy a sportu. Dokument navazoval na Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Koncepce rozděluje sport a tělesnou výchovu na následující oblasti: 

tělovýchova a sport na školách,



tělovýchova a sportu v rámci občanských sdružení,



tělovýchova a sport komunálního charakteru,



podnikatelské aktivity ve sportu a tělovýchově,



tělovýchova a sport jako součást cestovního ruchu (Jihomoravský kraj, 2004).

Koncepční dokument dále definuje cílové skupiny a jejich zvláštnosti a charakteristiky: 

„ŽVST 1 – “děti 1”: skupina ve věkovém rozpětí 3 až 6 let, s charakteristickými věkovými zvláštnostmi



ŽVST 2 - “děti 2: skupina ve věkovém rozpětí 7 až 11 let, s charakteristickými věkovým zvláštnostmi 30



ŽVST 3 – ”teenagers”: skupina velice mladých a zaměřených na svou osobu, impulzivní, hluční, se sklony k exhibicionismu, snadno zranitelní



ŽVST 4 - “empiričtí”: skupina mladší (spíše) a střední vrstvy, s empirickým přístupem k životu, vyhledávající zkušenost, orientovaní na vlastní růst, často s uměleckými sklony.



ŽVST 5 – ”soupeřiví”: skupina mladší (spíše) a střední vrstvy, snažící se proniknout, uspět. Aktivní, ambiciózní, draví.



ŽVST 6 - “mladí rodiče”: skupina lidí s dětmi v předškolním a mladším školním věku, orientovaná na jejich rozvoj, limitovaná často časovými a ekonomickými možnostmi



ŽVST 7 – ”úspěšní”: skupina středního věku (převážně), úspěšní, prosperující, zajištění.



ŽVST 8 - “integrovaní”: lidé celkově vyzrálí, tolerantní, plné pochopení, bezproblémoví



ŽVST 9 – ”zařazení”: představitelé spíše střední (starší) vrstvy, stárnoucí, konvenční, patriotičtí



ŽVST 10 – ”žijící z podpory”: zdrojem života je podpora. Převažují pocity nepochopení, apatie, marnosti, pasivity, zloby vedoucí až k nenávisti. Skupina s nízkým životním statusem“ (Jihomoravský kraj, 2004). Na výše uvedené charakteristiky jednotlivých skupin navazují další, které

zvětšují výpovědní hodnotu konkrétních skupin. Charakteristiky jsou např.: motorické, psycho-sociální předpoklady, zájmy, věk a ekonomické ukazatele. Rozdělení na jednotlivé cílové skupiny je důležité, protože lidé v různých skupinách životního stylu mají vždy rozdílné zvyky a spotřební preference. Tato segmentace trhu umožňuje odvětví tělovýchovy a sportu získat dostatečný prostor pro další zlepšování. Koncepce dále pokračuje SWOT analýzou, přičemž silné a slabé stránky jsou rozděleny do několika oblastí, např. sportovní atraktivity, technická infrastruktura a doprovodné služby, služby a organizace sportu. Samozřejmou součástí analýzy jsou hrozby a příležitosti (Jihomoravský kraj, 2004). Další kapitola kombinuje výsledky všech předchozích částí a formuluje vizi rozvoje sportu. Vize je uvedena ve dvou variantách – užší a širší pojetí. Užší znění

31

vize je stručné, heslovité vymezení, přičemž její části jsou podrobněji vysvětleny v širším znění. Toto širší pojetí zní: „Jihomoravský kraj je na základě vývoje chápán jako významná destinace, z pohledu tělovýchovy a sportu, s dostatečnou atraktivní, různorodou a pestrou nabídkou sportovních a tělovýchovných produktů.“ Nejen z této vize vycházejí základní cíle rozvoje tělovýchovy a sportu, ale také ze současného stavu sportu a SWOT analýzy. Hlavní prioritou programu je podněcovat vytváření nabídky příležitostí pro pohybové aktivity, které by mohl provádět co největší počet lidí. Je důležité, aby tyto aktivity byly zaměřené na příznivé účinky pro zdraví, regeneraci sil, zdravotní prevenci a aktivní využití volného času. Mezi další cíle patří, aby byl sport na vyšší úrovni podporován vhodnými prostředky a samozřejmě ve spolupráci s odpovídajícími sportovními organizacemi. Toto zahrnuje vyhledávání a pomoc talentované mládeži, zajištění odborné lékařské péče či poskytnutí vhodných zařízení. Další cíl se týká sportovního zázemí ve školách, podle této koncepce by měly všechny mít potřebné a odpovídající zařízení pro provádění sportovních aktivit. Zvýšená opakovanost návštěv sportovních událostí, více pobytu ve sportovních centrech či střediscích volného času jsou další cíle koncepce. S návštěvami sportovních událostí souvisí také rozvoj sportovního turismu a cíl, že z Jihomoravského kraje by se mělo stát jádro rozvojové politiky ve sportu. Aby bylo možné naplnit vytyčené cíle, definuje dokument oblasti, ve kterých je potřeba zásadního zlepšení. Je to například podpoření infrastruktury sportu a její provázání s infrastrukturou cestovního ruchu, podpoření a inovace nabídky sportovních produktů, zlepšení kvality sportovních služeb či využívání sportovního marketingu. Dále jsou v dokumentu definovány cíle konkrétněji než doposud a jsou rozděleny podle různých kritérií, jako např. oblast, o kterou se jedná, nebo jestli jde o dlouhodobý či krátkodobý cíl (Jihomoravský kraj, 2004). Chybějící koncepce rozvoje sportu je podle mého názoru velkým problémem, což potvrzuje novela zákona o podpoře sportu spolu se státní koncepcí sportu, která bude ukládat krajům za povinnost koncepci sportu vypracovat.

32

4.1.3

Podpora sportu v Jihomoravském kraji Na základě informací zveřejněných na dotačním portálu Jihomoravského

kraje a informací, které jsem získal z rozhovoru s panem Ing. Zdeňkem Benešem, pracujícím v oddělení sportu na Odboru kanceláře hejtmana, jsou dvě možnosti jak získat peníze z dotací Jihomoravského kraje. První možností je požádat o dotaci prostřednictvím jediného dotačního programu přímo pro sport, kterým je Zkvalitnění sportovního prostředí v Jihomoravském kraji. Druhou možností je dotační program Individuální dotace, pro které ovšem v podstatě neexistují žádná pravidla a nejsou hodnoceny podle předem určených kritérií, což podle mého názoru není šťastné řešení. Způsoby hodnocení by měly být předem známé. 4.1.3.1 Dotační tituly Zkvalitnění sportovního prostředí v Jihomoravském kraji Dotační program Zkvalitnění sportovního prostředí je jediný přímo zaměřený na sport a tělovýchovu. Jak název napovídá, cílem tohoto grantu je podpora zkvalitňování sportovních zařízení na území Jihomoravského kraje. Obecně se těmito zařízeními rozumí objekty, pozemky, vodní plochy či budovy sloužící výhradně nebo jen převážně k provozování sportu. Mezi oprávněné žadatele spadají právnické osoby, jejichž hlavní náplň je činnost v oblasti sportu a tělovýchovy. Dokument o vyhlášení dotačního programu pro rok 2014 rozeznával tři předměty: 

„Technické zhodnocení, opravy a údržba povrchů venkovních sportovišť, povrchů tělocvičen a sportovních hal.



Technické zhodnocení, oprava a údržba sociálních zařízení a šaten na sportovištích. Pořízení, technické zhodnocení, opravy a údržba vybavení sociálních zařízení a šaten na sportovištích.



Pořízení, technické zhodnocení, opravy a údržba strojů a strojních zařízení sloužící k údržbě a zajištění provozu sportovišť, případně pořízení nebo opravy sportovního nářadí a náčiní pro celoroční činnost“ (Jihomoravský kraj, 2013).

33

Při vypsání programu pro rok 2015 došlo k určitým změnám. Jedna z těchto změn je, že přímo v dokumentu o vyhlášení grantu byla uvedena částka vymezená pro grant, a to 10 milionů Kč. Další změnou je nová možnost použití financí z dotačního programu na uhrazení provozních nákladů. Změn také doznalo rozdělení okruhů, kdy se jejich počet snížil na dva: 

Okruh A: „technické zhodnocení, oprava a údržba sportovišť, zejména střech, šaten a sociálního zařízení na sportovištích. Pořízení, technické zhodnocení, oprava a údržba strojů a strojních zařízení sloužící k údržbě a zajištění provozu sportovišť, případně pořízení nebo opravy sportovního nářadí a náčiní pro celoroční činnost.“



Okruh B: „provozní výdaje na úhradu dopravy, ubytování, pojištění majetku, nákupu kancelářských potřeb apod.“ (Jihomoravský kraj, 2015). Každý z žadatelů si mohl požádat o jednu dotaci v každém okruhu. Oproti

loňskému roku také došlo k rozdělení minimální a maximální výše poskytnuté dotace podle okruhů, u okruhu A bylo toto rozmezí stanoveno od 20 tisíc do 200 tisíc Kč, u okruhu B od 20 tisíc do 100 tisíc Kč. Stejně tak se liší minimální podíl, kterým se žadatel musí na financování podílet, pro okruh A platí 30 %, pro okruh B 15 %. Pokud je dotace schválena, bude příjemci vyplacena jednorázově, bezhotovostně, do 30 dnů od uzavření smlouvy. Změn také oproti předcházejícím rokům doznal způsob hodnocení žádostí, které splnily všechny formální požadavky, pro okruh A byla stanovena tato kritéria, při jejichž splnění je možné získat maximálně 65 bodů: 

Přehlednost projektu (0 až 15 bodů) o Srozumitelně a věcně formulovaný cíl projektu (0-5) o Přehledné

zpracování

postupu

realizace

projektu

včetně

předpokládaného harmonogramu (0-5) o Vymezení a přiměřenost cílové skupiny (0-5) 

Přehlednost rozpočtu (0 až 15 bodů) o Přehlednost a přiměřenost rozpočtu vzhledem k cílům a obsahu projektu (0-5)



Potřebnost projektu (0 až 15 bodů)

34

o Potřebnost a očekávaný přínos (dopad) projektu pro sportovní oblast (0-5) 

Práce s dětmi a mládeží (0 až 5 bodů) o Organizace se zaměřuje především na sportovní aktivity pro děti a mládež (0-5)



Sportovní akce pro veřejnost (0 až 5 bodů) o Pořádání sportovních akcí pro veřejnost alespoň třikrát do roka (05)



Hranice spoluúčasti (0 až 5 bodů) o Spoluúčast mezi 35,01 - 40 % (2) o Spoluúčast mezi 40,01 - 45 % (3) o Spoluúčast vyšší než 45 % (5)



Výroční zpráva (0 nebo 5 bodů) o Přiložení výroční zprávy k žádosti (0-5) (Jihomoravský kraj, 2015). Získané bodové ohodnocení určuje jejich pořadí při rozdělování dotací. Pro

okruh B jsou vzhledem k odlišnému zaměření kritéria nastavena jinak (max. 30 bodů): 

Velikost členské základny (0 až 10 bodů) o Členská základna do 50 členů (10) o Členská základna mezi 51 - 100 členů (6) o Členská základna mezi 101 - 200 členů (3)



Podíl dětí a mládeže do 18 let na členské základně (0 až 10 bodů) o 90 % a více (10) o 75 % - 89,9 % (6) o 60 % - 74,9 % (3)



Sportovní akce pro veřejnost (0 až 5 bodů) o Pořádání sportovních akcí pro veřejnost alespoň třikrát do roka (05)



Pravidelná celoroční činnost (0 až 5 bodů)

35

o Pravidelnost celoroční činnosti - četnost tréninků, účast na soutěžích, turnajích, zápasech apod. (0-5) (Jihomoravský kraj, 2015). Kritérium hodnotící velikost členské základny zvýhodňuje kluby s menší členskou základnou. Naopak tomu je u členské základny z řad dětí, kde čím více dětí, tím více bodů. O poskytnutí dotace rozhodne příslušný orgán Jihomoravského kraje a výsledky dotačního řízení budou zveřejněny na dotačním portále Jihomoravského kraje (Jihomoravský kraj, 2015). Následující tabulka (Tab. 11) ukazuje objemy financí, které byly rozděleny v rámci dotačního programu Zkvalitnění sportovního prostředí v průběhu let. Tab. 11: Zkvalitnění sportovního prostředí v průběhu let Rok

Počet žádostí

Počet uspokojených žádostí

2015

Objem rozdělených dotací

10 000 000

2014

245

neznámo

10 262 070

2013

258

86

9 800 000

2012

355

104

13 200 000

Zdroj: vlastní zpracování, podle dat od pana Ing. Beneše

Při pohledu na počet žádostí o dotace, které žadatelé do programu podali, lze vidět velký skok mezi roky 2012 a 2013. Počet žádostí se snížil o téměř 100, tuto změnu připisuji zavedení konkrétnějších pravidel a změně hodnotícího systému žádostí. Pro rok 2015 očekávám znovu navýšení počtu žádostí, vzhledem k možnosti použít dotaci na uhrazení provozních nákladů. Od roku 2012 se také snížil objem rozdělovaných financí v rámci dotačního programu o cca 3 miliony Kč. Pro rok 2015 je vymezeno 10 miliónů Kč, přičemž podle slov pana Ing. Beneše přislíbil hejtman Jihomoravského kraje navýšení o další 4 milióny Kč. Individuální dotace Dotační program Individuální dotace je na dotačním portále zařazen mezi „Ostatní dotace“ a přijímání žádostí do programu probíhá v podstatě nepřetržitě a celoročně. Cíl programu je definován takto: „Tyto dotace jsou určeny pro

36

konkrétního žadatele z důvodů zvláštního zřetele hodných, a to zejména pro okruh projektů, které nejsou v předmětném období podporovány žádným z vyhlášených dotačních programů.“ Pro tento dotační program neexistují v podstatě žádná hodnotící kritéria jako v případě předchozího grantového programu. Žadatel předloží svou žádost kdykoli v průběhu roku a je rozhodnuto o přiznání či nepřiznání dotace, případně o její výši. Do roku 2011 existovaly určitá pravidla pro poskytování dotací v rámci Individuálních dotací, ale v roce 2012 došlo ke změně a na dotačním portále nejsou definovány konkrétní zásady poskytování dotací (Jihomoravský kraj, 2015). Následující tabulka poskytuje přehled objemu financí, které plynuly do sportu v rámci dotačního programu Individuální dotace (Tab. 12). Vidíme zde, že po roce 2011, po zrušení zásad pro poskytování, došlo ke zvýšení objemu o zhruba 9 miliónů Kč za rok. S porovnáním s rokem 2014 je tento skok zhruba 22 miliónů Kč. Tab. 12: Finanční objemy v rámci Individuálních dotací Rok

Částka v Kč

2009

39 171 000

2010

40 269 828

2011

33 312 100

2012

42 048 772

2013

45 851 712

2014

55 802 362

Zdroj: vlastní zpracování, podle dat od pana Ing. Beneše

Shrnutí Jihomoravský kraj leží v jihovýchodní části České republiky. Z celkového počtu téměř 1,2 miliónu obyvatel Jihomoravského kraje, jich 370 tisíc žije v městě Brně. Sportu se organizovaně věnuje cca 10 % obyvatel, tedy 113 tisíc sportovců. Tento počet ve svých řadách evidovalo v roce 2014 889 sportovních klubů či tělovýchovných jednot. Mezi sportovci je 27 tisíc z řad dětí a mládeže. Největšími

37

a nejznámějšími kluby působícími v Jihomoravském kraji je HC Kometa Brno a FC Zbrojovka Brno. Kometa je hokejový klub, který aktuálně patří mezi špičku české extraligy. Zbrojovka je pravidelným účastníkem nejvyšší české fotbalové ligy. Za zmínku také stojí seriál MotoGP, který se koná na Masarykově okruhu za Brnem. Jeho budoucnost je ovšem značně nejistá, vzhledem k vysokému dluhu, který musí pořadatelé uhradit. Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Jihomoravském kraji je dokument, který byl platný v letech 2004 až 2008. V koncepci byly vytyčeny cíle, kterých by měl Jihomoravský kraj dosáhnout. Nedošlo už ovšem k vypracování navazující koncepce, která by splnění cílů v oblasti sportu zhodnotila. Podle novely zákona o podpoře sportu a státní koncepce sportu budou kraje muset tuto koncepci vypracovat povinně. Kluby a sportovní organizace v Jihomoravském kraji mají dvě možnosti jak získat finance. Dotační program Zkvalitnění sportovního prostředí je už podle svého názvu určen přímo pro sport a má nastaveny požadavky, které musí žadatel dodat. Jsou vyhlášeny i hodnotící kritéria, na jejichž základě jsou přidělovány dotace. Druhou možností je dotační program Individuální dotace, do kterého jde podat žádost v podstatě na všechno a nemá nastavena žádná hodnotící kritéria.

38

4.2 Kraj Vysočina Kraj Vysočina leží ve středu České republiky, téměř stejnou částí leží jak na území Čech, tak na území Moravy (Obr. 4). Metropolí kraje Vysočina je město Jihlava, kde žije zhruba 50 tisíc obyvatel z celkových 512 tisíc. Kraj Vysočina má rozlohu 6 796 km2, tedy o něco méně než kraj Jihomoravský (7 196 km2). V čem se oba kraje výrazně liší, je hustota zalidnění, v případě kraje Vysočina je to 75 obyvatel na km2 (Kraj Vysočina, nedatováno).

Obr. 4: Kraj Vysočina Zdroj: (SISPO, 2014)

Následující tabulka (Tab. 13) ukazuje údaje o počtu obyvatel v posledních několika letech, součástí je také počet obyvatel do 18 let. Pro rok 2014 tento údaj v době psaní diplomové není znám. Počty obyvatel jsou vždy uvedeny k poslednímu dni daného roku. Tyto údaje o obyvatelstvu budou použity v další kapitole pro srovnání s Jihomoravským krajem. Můžeme vidět, že počet obyvatel klesl od roku 2011 do roku 2014 o cca 2000 obyvatel, u mládeže do 18 let je mezi roky 2011 a 2013 rozdíl 2500 dětí.

39

Tab. 13: Počet obyvatel v Kraji Vysočina 2011-2014 Rok

Do 18 let

celkem

2011

97 898

511 937

2012

96 283

511 207

2013

95 365

510 209 509 895

2014 Zdroj: vlastní zpracování, (Český statistický úřad, 2013)

Následující tabulka (Tab. 14) ukazuje přehled celkových výdajů z rozpočtu Kraje Vysočina. Tyto údaje použiji pro výpočet procentuální části výdajů, kterou představuje podpora sportu. V letech 2012 a 2013 se lišil 70 milióny Kč, v roce 2014 došlo k nárůstu na 9,38 miliardy Kč. Tab. 14: Krajský rozpočet 2012 – 2014 Rok

Rozpočet (mld. Kč)

2012

8 693 632

2013

8 620 056

2014

9 380 480

Zdroj: vlastní zpracování, (Ministerstvo financí ČR, nedatováno)

4.2.1

Sport v kraji Vysočina Podle dat krajské organizace ČUS v Kraji Vysočina z konce roku 2014, bylo

na území kraje evidováno celkově 53 097 sportovců, z toho 17 450 v mládežnických kategoriích a 35 647 mezi dospělými. Tento počet představoval 10 % z celkového počtu obyvatel kraje Vysočina (Tab. 15). Další tabulky ukazují členskou základnu z let 2013 (Tab. 16) a 2012 (Tab. 17). Při srovnání vidíme, že celkový počet registrovaných sportovců klesá každým rokem o více než 3 000 členů, přičemž počet sportovců z řad dětí a mládeže se téměř nemění, mezi lety 2012 a 2013 je pokles o cca 500 dětí, mezi 2013 a 2014 dokonce jen o 202. Počet sportovních klubů či tělovýchovných organizací klesl mezi 2012 a 2014 o 30 klubů. V Kraji Vysočina nelze vidět takový razantní pokles v členské základně mezi roky 2012 a 2013 jako

40

tomu bylo v kraji Jihomoravském, kde tento pokles přisuzuji vyřazování tzv. „mrtvých duší“ z členských základen. Tab. 15: Členská základna v Kraji Vysočina 2014 Okres

Havl. Brod

Dospělí Muži Ženy Mládež Dorostenci Dorostenky Žáci Žačky Celkem

6 479 5 169 1 310 3 048 684 179 1 482 703 9 527

Jihlava Pelhřimov 5 005 4 005 1 000 3 933 808 307 1 953 865 8 938

7 508 5 511 1 997 3 245 591 349 1 309 996 10 753

Třebíč

Žďár n. Sázavou

Celkem

9 828 8 117 1 711 3 613 1 154 407 1 451 601 13 441

6 827 5 296 1 531 3 611 846 210 1 800 755 10 438

35 647 28 098 7 549 17 450 4 083 1 452 7 995 3 920 53 097

Počet TJ/SK 79 73 82 104 85 Zdroj: vlastní zpracování, podle dat poskytnutých KO ČUS Kraje Vysočina

423

Tab. 16: Členská základna v Kraji Vysočina 2013 Okres

Havl. Brod

Dospělí Muži Ženy Mládež Dorostenci Dorostenky Žáci Žačky Celkem

7 219 5 724 1 495 3 074 727 200 1 506 641 10 293

Jihlava Pelhřimov 5 851 4 684 1 167 3 831 867 305 1 851 808 9 682

8 212 6 018 2 194 3 247 666 357 1 212 1 012 11 459

Třebíč

Žďár n. Sázavou

Celkem

10 343 8 553 1 790 3 998 1 170 394 1 656 778 14 341

7 219 5 675 1 544 3 502 886 199 1 753 664 10 271

38 844 30 654 8 190 17 652 4 316 1 455 7 978 3 903 56 496

88

430

Počet TJ/SK 79 78 81 104 Zdroj: (Členská základna - KO ČUS Kraje Vysočina, 2015)

41

Tab. 17: Členská základna v Kraji Vysočina 2012 Okres

Havl. Brod

Jihlava Pelhřimov

Třebíč

Žďár n. Sázavou

Celkem

Dospělí Muži Ženy Mládež Dorostenci Dorostenky Žáci Žačky Celkem

7 939 6 222 1 717 3 189 755 231 1 556 647 11 128

6 111 4 868 1 243 4 021 907 308 1 906 900 10 132

12 148 9 589 2 559 4 045 1 282 468 1 626 669 16 193

7 855 6 157 1 698 3 599 1 029 179 1 778 613 11 454

42 520 33 130 9 390 18 164 4 673 1 530 8 133 3 828 60 684

8 467 6 294 2 173 3 310 700 344 1 267 999 11 777

Počet TJ/SK

83 80 86 103 101 Zdroj: vlastní zpracování, podle dat poskytnutých KO ČUS Kraje Vysočina

453

Stejně jako v předchozí kapitole, i zde uvádím přehled nejvýznamnějších sportovních klubů či události na území Kraje Vysočina. FC Vysočina Jihlava Fotbalový klub Vysočina Jihlava je největším sportovním subjektem působícím na území Kraje Vysočina. Klub byl založen už v roce 1948, ale teprve od roku 2000 účastní dvou nejvyšších českých fotbalových soutěžích, čímž je pasován do role nejúspěšnějšího fotbalového klubu v Kraji Vysočina. Klub se může pyšnit rozsáhlou mládežnickou základnou, které se velice intenzivně věnuje. Napomáhá tomu Krajské centrum talentované mládeže zřízené pod hlavičkou klubu, které má za úkol vyhledávání a péči o mladé talentované fotbalisty. Díky podpoře od statutárního města Jihlavy a Kraje Vysočina hraje FC Vysočina na rekonstruovaném stadiónu s kapacitou 4000 diváků (FC Vysočina Jihlava a.s., 2015). Vysočina Aréna – Nové Město na Moravě – Biatlon, lyžování, horská kola Vysočina Aréna je místem, kde se konají světové poháry v běhu na lyžích, na horských kolech a v neposlední řadě v biatlonu. Na stadionu má své sídlo Sportovní klub Nové Město na Moravě, který se o tento areál stará. V čele sportovního klubu stojí nově Mgr. Jiří Hamza, který se velkou měrou zasloužil o pořádání Mistrovství světa v Biatlonu v roce 2013 a s tím spojenou rekonstrukci celého areálu (Sportovní Klub Nové Město na Moravě, 2015).

42

V roce 2012 se ve Vysočině Aréně konal Světový pohár v biatlonu, který měl být zatěžkávací zkouškou před mistrovstvím světa v roce 2013. Areál musel projít rozsáhlou rekonstrukci a rozšířením, proto Kraj Vysočina přispěl na investice 60 miliónů z krajského rozpočtu. Sto miliónů pak šlo z Regionálního operačního programu a také ze státního rozpočtu. Díky této podpoře byl vytvořen areál, který našel využití jak v zimě, tak v létě (Žďárský průvodce, 2011). 4.2.2

Koncepční činnost kraje Vysočina Kraj Vysočina, podobně jako ostatní kraje v republice, si nechával zpracovat

koncepci rozvoje sportu. Tyto dokumenty se nazývají „Koncepce rozvoje volnočasových aktivit a sportu“. Bohužel poslední koncepce se týká let 2005 až 2008 a na dobu následující až do současnosti už žádná koncepce vypracována není. Koncepce je na webových stránkách Kraje Vysočina zveřejněna pouze pro roky 2002-2004 a 2005-2008. Předkládá a vypracovává ji odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Vysočina. Koncepce rozvoje sportu je důležitá jak pro pracovníky na Krajském úřadě, tak i pro subjekty působící v oblasti sportu, aby byly jasně vytyčeny cíle a směr, kterým se má Kraj Vysočina v této oblasti ubírat. Koncepce rozvoje volnočasových aktivit a sportu pro roky 2002-2004 je rozdělena do několika částí. V té první se dokument zabývá popisem situace v oblasti sociálně patologických jevů, obsahuje výsledky studií o zkušenostech s cigaretami, alkoholem a drogami. Dále zde autoři uvádí informace o kriminalitě na území Kraje Vysočina. V další části koncepce poskytuje přehled subjektů působících v oblasti volného času dětí a mládeže včetně jejich rozsahu působení na mládež. Dále je v dokumentu, dle mého názoru velice stručně, popsán výchozí stav. Kapitola se zabývá primární prevencí, kde jsou volnočasové aktivity považovány právě za onu primární prevenci již uváděných patologických jevů. Dále se v kapitole pojednává o rozvoji sportu, programech EU a grantové politice, organizaci soutěží a spolupráci s obcemi. V souvislosti s grantovým systémem došli autoři k závěru, že mezi organizacemi v kraji panuje neinformovanost o možnostech čerpání grantů, s tím souvisí absence zkušeností s tvorbou projektů, které by měli šanci ve výběrovém řízení uspět. Na tuto kapitolu navazuje SWOT

43

analýza a definování krátkodobých a střednědobých cílů vycházejících právě z uvedené SWOT analýzy (Krajský úřad Kraje Vysočina, 2002). V návaznosti na konec koncepce v roce 2004 začalo oddělení školství, mládeže a sportu pracovat na aktualizaci tohoto dokumentu a vytvořilo koncepci pro časové období 2005-2008. Důležitou informací při tvorbě aktualizované koncepce bylo, že se podařila splnit celá řada cílů, ovšem ne beze zbytku. V úvodní části jsou vyčteny hlavní cíle, které byly na základě předcházející koncepce uskutečněny. Jako jeden z problémů byla v předchozí koncepci označena neinformovanost subjektů o grantovém systému, z čehož vycházel jeden z hlavních cílů. Tento cíl se podle aktualizované koncepce podařilo naplnit. Stejně tak jsou uvedeny cíle, které splněny nebyly s tím, že od některých kraj upustí a na jiných chce i nadále pracovat. Jako příklad cílů, které splněny nebyly, poslouží situace kolem nestátních neziskových organizací (NNO). Cílem bylo vytvořit databázi všech NNO na území kraje, což se ovšem ukázalo jako nesplnitelné, jak z hlediska technického tak organizačního. Kraj má tedy přehled jen o těch NNO, které žádaly o podporu, chybí tak informace o NNO působících na Vysočině. Struktura nové verze koncepce obdobná jako u předchozí verze, vychází ze současného stavu sociálně patologických jevů, pokračuje informacemi o grantové politice a končí SWOT analýzou a vytyčuje nové cíle vycházející z analýzy (Krajský úřad Kraje Vysočina, 2005). Dokumentem, jehož zaměření dosahuje roku 2008, končí koncepční činnost Kraje Vysočina. Tento fakt považuji za největší nedostatek v této oblasti, kraj momentálně nemá žádný dokument, který by se zabýval problematikou přímo sportu a jeho cílů. Považuji za nutné nastavit společné cíle, které by měly subjekty, jejichž činnost je spojena se sportem, plnit a také určit směr, kterým by se sport v Kraji Vysočina měl dále ubírat. V pozdější verzi koncepce se zmiňuje splnění či nesplnění cílů, zde chybí vymezení určitých kritérií, podle kterých se splnění považuje za úspěšné či nikoli. Obě dvě verze koncepce mi také připadají zaměřené spíše na mládež a sport, jako prevenci proti sociálně patologickým jevům, přitom vidím jako důležité, zmapovat a nastavit směr i pro sport dospělých.

44

Částečně absenci koncepce zaměřené přímo na sport nahrazuje dokument zvaný Program rozvoje Kraje Vysočina, což je střednědobý dokument s platností do roku 2014. Od tohoto roku do 2020 je nahrazen dokumentem Strategie Kraje Vysočina 2020. Tyto dokumenty jsou zaměřeny na rozvoj Kraje Vysočina jako celku, kdy se zabývají všemi možnými odvětvími a sport je jedno z nich. Návrhová část Programu rozvoje Kraje Vysočina má svou strukturu, kdy byla vytyčena základní vize kraje. Z této vize byly vymezeno 6 prioritních oblastí, ze kterých vycházela různá opatření. Posledním krokem byly aktivity pro naplnění daných cílů prioritních oblastí. V dokumentu je opatření týkající se rozvoje sportu a tělovýchovy, kde je konstatováno, že současný stav celé řady sportovních zařízení neodpovídá kvalitou ani kvantitou narůstajícím potřebám v této oblasti, hlavně ne budoucí potřebě rozvinout možnosti pro komplexní rozvoj sportu pro všechny. Z tohoto popisu vyplývají opatření jako např. zlepšení podmínek pro sportovní aktivity se zvláštním zaměřením na děti a mládež a také rozvíjení tělovýchovy a sportu pro všechny (Kraj Vysočina, 2014). Stejně jako ostatní kraje v České republice, po schválení novely zákona o podpoře sportu a nové státní koncepce sportu, bude muset i Kraj Vysočina vypracovat novou koncepci rozvoje sportu (ČTK, 2015). 4.2.3

Podpora sportu v kraji Vysočina V této kapitole a v jejích podkapitolách si představíme způsoby, kterými

Kraj Vysočina podporuje sportovní kluby, výstavbu a rekonstrukci sportovišť a další. Sport a tělesná výchova je ze strany Kraje Vysočina podporován skrze několik grantových programů, přičemž každý tento grant má svá pravidla, podle kterých se musí žadatel řídit a podávat své žádosti. První významnou možností jak tělovýchovné jednoty a sportovní kluby mohou získávat finance potřebné na běh organizace je Všesportovní kolegium. Toto uskupení sdružuje 10 střešních organizací, které získávají finance na členskou základnu z řad dětí a mládeže. Tyto střešní organizace tyto získané finance dále přerozdělují podle vlastního klíče svým členským jednotám a sportovním klubům.

45

Druhou možností jak mohou sportovní subjekty získat peníze na projekty, které v rámci své činnosti realizují, jsou sportovní granty poskytované prostřednictvím Fondu Vysočiny. Tento fond byl zřízen Krajem Vysočina v roce 2002 a soustřeďuje část rozvojových prostředků, které Kraj poskytuje dalším subjektům. Právě prostřednictvím Fondu Vysočiny je podporována řada sportovních aktivit v oblasti sportu, kultury, územního plánování, životního prostředí či vzdělávání. V rámci tohoto Fondu jsou vyhlašovány tři grantové programy, které přímo souvisí se sportem či tělesnou výchovou. Jsou to dotační programy Sportujeme, Sportoviště a Jednorázové akce. Každý z těchto dotačních programů má své určené cíle a pravidla, jak žádat o dotace, a způsob, jak jsou tyto dotace vypláceny. Dalším způsobem, kterým Kraj Vysočina podporuje sport, jsou grantové programy financované přímo z rozpočtu Kraje Vysočina. Jsou to dotační programy spojené s mistrovstvím ČR, Evropy či světa. Kraj Vysočina prostřednictvím dvou programů podporuje buď pořádání či účast na mistrovstvích. Další nemalý objem financí putuje z rozpočtu kraje do tzv. Krajských center talentované mládeže, z nichž první vzniklo v roce 2004. Jejich cílem je vyhledávat a sdružovat mimořádné sportovní talenty na území Kraje Vysočina a poskytovat jim podmínky, které mladým sportovcům umožní růst a zlepšování dovedností. Dalším dotačním programem jsou Celoroční sportovní a volnočasové aktivity pro handicapované. Jak z názvu vyplývá, cílem tohoto programu je podporovat subjekty, které vytvářejí nabídku sportovních aktivit pro handicapované děti i dospělé. Kraj Vysočina má ve svém rozpočtu také rezervní kapitolu, ze které podporuje akce či rekonstrukce na území kraje většího rozměru. V roce 2013 bylo tímto způsobem podpořeno pořádání Mistrovství světa v Biatlonu, které se konalo v Novém Městě na Moravě. Kraj Vysočina poskytl ze svého rozpočtu 60 miliónů Kč na konání této akce. Další finance přitekly z fondů EU (cca 100 miliónů Kč), z Ministerstva financí (30 miliónů) a z Ministerstva školství – 98 miliónů Kč. Počítalo se s tím, že se rekonstruovaný areál bude využívat i nadále – zhruba 10 větších akcí za rok (Paclík, 2012).

46

V průběhu tvorby mé diplomové práce vyplynulo, že Vysočina Aréna je v každém roce hojně využívána, jak pro závody světového poháru v různých sportech, tak i v průběhu roku pro akce pro veřejnost. Další možností, odkud mohou žadatelé získat peníze na pořádání sportovních akcí, jsou dotace na pořádání VIP akcí. Pro letošní rok, tedy 2015, byla tato dotace přiznána dvěma sportovním akcím. Obě dvě události mají své konání ve výše zmíněném rekonstruovaném areálu v Novém Městě na Moravě, první z nich je Světový pohár v biatlonu, který už proběhl v únoru, a který Kraj Vysočina podpořil 800 tisíci Kč. Druhá akce, se koná až v květnu letošního roku a je jí Světový pohár horských kol – Bike Vysočina 2015. Na pořádání této akce přispěl Kraj Vysočina částkou 500 tisíc Kč (Kraj Vysočina, 2014). 3.2.3.1 Všesportovní kolegium Na území Kraje Vysočina působí všesportovní kolegium, což je uskupení bez právní subjektivity, které slouží jako koordinační orgán tělovýchovných a sportovních občanských sdružení, dnes již spolků, s působnosti v Kraji Vysočina. Členy tohoto uskupení jsou tyto střešní organizace: Asociace školských sportovních klubů, Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů, Krajská asociace Sportu pro všechny, Česká obec sokolská, Český střelecký svaz, ČSTV, Orel (křesťanská tělovýchovná organizace), Klub českých turistů, Sdružení sportovních svazů ČR a Autoklub ČR. Jako hlavní cíle všesportovního kolegia se považuje zastupování společných zájmů členů kolegia a zdokonalení koordinace a efektivnosti vzájemné spolupráce členů kolegia se státními orgány a orgány samosprávy (Jihlavská unie sportu, 2015). Toto sdružení deseti výše uvedených organizací zastupuje celkem 36 000 členů z řad dětí a mládeže. Všesportovní kolegium požádalo Kraj Vysočina o dotaci na činnost svých členských organizací, od roku 2004 tedy probíhala jednání o možnostech financování Všesportovního kolegia a v roce 2006 byla tato plošná podpora poprvé realizována. V následující tabulce je uvedena výše podpory pro Všesportovní kolegium v průběhu let (Tab. 18). Odbor školství, mládeže a sportu navrhuje výši této podpory pro kolegium, které si na základě dohody všech členů

47

následně částku rozdělí. 10 % z celkové částky se rozdělí paušálně na všechny členské organizace a zbývajících 90 % si dělí podle počtu členů z řad dětí a mládeže (Kraj Vysočina, 2014). Krajské všesportovní kolegium nefunguje pouze na Vysočině, ale i v dalších krajích – Jihočeském, Královéhradeckém, Pardubickém, Moravskoslezském a Olomouckém. V žádném z těchto krajů není vypisován dotační program určený přímo pro kolegium, Kraj Vysočina je v tomto výjimkou (Beneš, 2014). Tab. 18: Výše podpory pro Všesportovní kolegium Rok

Výše podpory

2006

4 000 000 Kč

2007 - 2009

6 000 000 Kč

2010 – 2014

4 000 000 Kč

Zdroj: (Kraj Vysočina, 2014)

Z tabulky můžeme vidět, že v současnosti se výše podpory pro Všesportovní kolegium vrátila na hodnotu z prvního roku, ve kterém byla vyplacena, tedy 2006. V období od roku 2007 do roku 2009 došlo k navýšení podpory o dva milióny Kč na 6 000 000 Kč. Toto navýšení může souviset s nevypsáním dotačního programu Sportujeme v tomto období. 3.2.3.2 Dotační programy – Fond Vysočiny V této kapitole jsou popsány dotační tituly, které jsou vypisovány v rámci prostředků z Fondu Vysočiny. Sportujeme (Sport pro všechny) Tento dotační titul financován z Fondu Vysočiny má za cíl zlepšení a podporu dlouhodobých sportovních a tělovýchovných aktivit obyvatel Kraje Vysočina, přičemž se více zaměřuje na děti a mládež. Dlouhodobou aktivitou, v rámci tohoto programu, se rozumí pravidelná celoroční činnost. Vzhledem k absenci koncepce rozvoje sportu, váže se hlavně na Program rozvoje Kraje Vysočina. Účelem financí z tohoto programu je zajištění spolufinancování rozvoje dlouhodobých sportovních aktivit. Finanční podpora je určena především na

48

sportovní aktivity, které jsou zaměřeny na rozvoj propagace sportu a tělesné výchovy, na zvýšení společenské hodnoty a role sportu v Kraji Vysočina (Jihlavská unie sportu, 2015). Název tohoto programu se v průběhu let měnil, ale jeho zaměření zůstalo stejné. V dřívějších letech se tento dotační program nazýval Sport pro všechny, místo stávajícího názvu Sportujeme. V následující tabulce lze vidět roky, kdy byl tento program vypsán a v jakém objemu (Tab. 19). Tab. 19: Sportujeme (Sport pro všechny) v průběhu let

vyřazené

% hodnocených

Prostředky žadatelů na 1 Kč vydanou z FV

% čerpání grantu

99

30

30,3

49

50

49,5

2 821 804

2 023 850

2,53

100

2 000 000

200

41

20,5

186

14

93,0

10 435 435

3 305 360

1,65

100

2004

3 000 000

89

62

69,7

80

9

89,9

5 074 447

10 283 422

3,65

93,9

2005

2 500 000

111

64

57,7

90

21

81,1

5 763 686

13 883 261

5,55

100

2 894 204

7 545 266

3,78

99,9

3 295 022

4 356 239

3,07

94,4

3 146 552

5 301 459

2,95

99,8

rok

800 000

2003

(Sport pro všechny)

2002

Sportujeme

Hodnocené

Vlastní podíl úspěšných žadatelů (Kč)

% uspokoj.

Požadovan á výše podpory (Kč)

Uspokojené

Žádosti

došlé

Výše objemu grantovéh o programu (Kč)

nevypsáno

2006 08 2009

2 000 000

81

56

69,1

64

17

79,0

nevypsáno

2010 11 2012

1 500 000

83

35

42,2

58

25

69,9

nevypsáno

2013 2014

1 800 000

2015

1 800 000

69

36

52,2

61

8

88,4

právě probíhající období

Zdroj: vlastní zpracování, (Fond Vysočiny, 2015)

Z tabulky lze vidět, že výše financí se v průběhu let měnila, přičemž nejvíce bylo žadatelům rozděleno v roce 2004 (3 milióny Kč), po tomto roce se objem snižoval a v roce 2012 bylo rozděleno 1 500 000 Kč. Od loňského roku 2014 je pro dotační program Sportujeme vymezeno 1 800 000 Kč. Také můžeme vidět, že dotační program byl vypisován celkem nepravidelně, když byl vypisován od roku 2002 do 2005, poté 2006-08 nebyl vypsán, v roce 2009 byl znovu vypsán. V období 2010-11 dotační program zase vypsán nebyl, 2012 došlo znovu k zařazení na jeden rok. Po pauze 2013 byl tento program vypsán jak v roce 2014, tak i pro letošní rok 2015. 49

V roce 2012 bylo do dotačního programu Sportujeme přijato nejvíce žádostí (200), a také jich nejvíce splnilo formální požadavky (93 %). Vzhledem k výši žádané podpory bylo procento uspokojených žádostí nejnižší. Poté pravděpodobně došlo ke zpřísnění požadavků na žádosti, a proto v roce 2014 podalo svou žádost do programu jen 69 žadatelů. Z těchto 69 žádostí bylo hodnoceno 88,4 % a uspokojena více než polovina žádostí. Za zmínku stojí také rok 2005, ve kterém žadatelé na každou korunu z dotačního programu investovali 5,5 Kč z vlastních prostředků. Při srovnání s rokem 2014 to znamená rozdíl 2,5 Kč. Dokument o vyhlášení dotačního titulu také definuje možné příjemce dotace. Mezi ně se mohou řadit právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, právnické osoby založené k nepodnikatelským účelům, tzv. spolky nebo právnické osoby, které byly založeny dle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech (Jihlavská unie sportu, 2015). Samozřejmou součástí je také rozdělení na uznatelné a neuznatelné náklady. Vynaložené náklady musí být nezbytné pro realizaci projektu a musí být v souladu se zásadami zdravého finančního řízení, zejména efektivnosti a hospodárnosti. Tyto náklady musí prokazatelně uskutečněny během realizace projektu, musí být zaneseny v účetnictví žadatele o dotaci a samozřejmě doloženy účetními doklady. Mezi uznatelné náklady patří např. nákup materiálu a služeb, nájemné, tiskové materiály, propagační předměty a ceny pro účastníky. Naopak kategorie neuznatelných nákladů obsahuje např. náklady na vlastní daně a DPH, mzdy, platy a pojistné na sociální a zdravotní pojištění, úroky z prodlení, pokuty či penále. Tyto náklady nesmí být financovány ani z vlastních prostředků žadatele vynaložených na projekt (Jihlavská unie sportu, 2015). Dokument jasně definuje základní a specifická kritéria pro posuzování projektů, mezi základní patří soulad projektu s Programem rozvoje Kraje Vysočina, soulad projektu s vyhlášeným grantovým programem, s obecně platnými předpisy, připravenost a realizovatelnost projekt, prokazatelné využití poskytnutých prostředků ve prospěch Kraje Vysočina, reálný a průhledný rozpočet nákladů a také důvěryhodnost žadatele a jeho schopnost akci spolufinancovat. Specifická kritéria

50

jsou jednotlivě ohodnocena různým bodovým rozpětím, podle toho jak projekt těmto kritériím odpovídá: 

dopad projektu na děti a mládež (bodové rozpětí 0-5),



časový rozsah projektu (0-5),



součástí projektu je soustředění navazující na pravidelnou činnost (0-2),



aktivní zapojení účastníků projektu (0-3),



spoluúčast jiných subjektu (může být i nefinanční povahy) doložená potvrzením (0-2),



zkušenosti žadatele s realizací podobných projektů (0-1),



výše ostatních plateb za provedenou práci (0-2) (Jihlavská unie sportu, 2015). V souvislosti s výší dotace, dotační titul stanovuje minimální výši

poskytnutých finančních prostředků na 10 000 Kč a maximální výši na 60 000 Kč, přičemž v rámci jednoho kola grantového programu může žadatel získat podporu pouze pro jeden projekt. Žadatel, jako příjemce dotace, se taky musí podílet minimálně 60 % celkových nákladů projektu. Dotace je poskytnuta na základě smlouvy o poskytnutí dotace, ve které budou podrobněji stanoveny podmínky pro čerpání finančních prostředků, způsob a termín předložení závěrečné zprávy a vyúčtování projektu. Dotace bude poskytnuta nejpozději do 90 dnů od doručení závěrečné zprávy a vyúčtování, převod probíhá jednorázově na bankovní účet žadatele (Jihlavská unie sportu, 2015).

Sportoviště Sportoviště je od roku 2002 každoročně vypisovaný grantový program (až na výjimku v roce 2003, kdy se jmenoval Výstavba a údržba sportovišť) na podporu výstavby a údržby sportovních a tělovýchovných zařízení na území Kraje Vysočina, což by mělo směřovat ke zlepšení podmínek pro sportovní vyžití obyvatel regionu (Tab. 20). Program je v roce 2015 rozdělen dále na dva podprogramy, přičemž první Drobná údržba sportovišť má dotaci 1 000 000 Kč a jehož cíl je jasný už z názvu podprogramu. Druhý podprogram, dotace ve výši 2 000 000 Kč, se nazývá Výstavba

51

a modernizace sportovišť a jeho cílem je zajistit spolufinancování při výstavbě, modernizaci a rekonstrukci sportovních zařízení většího rozsahu. Pro účely tohoto grantového programu nejsou dětská hřiště – pískoviště, skluzavky chápany jako sportoviště, a proto nemůže být na jejich údržbu či výstavbu poskytnuta podpora. Stejně tak nelze použít prostředky z tohoto grantového programu na financování nákladů spojených s běžným provozem sportovišť (náklady na energie, sečení trávy) (Jihlavská unie sportu, 2015).

Hodnocené

Vlastní podíl úspěšných žadatelů (Kč)

% čerpání grantu

% uspokoj.

Požadovan á výše podpory (Kč)

Prostředky žadatelů na 1 Kč vydanou z FV

Uspokojené

% hodnocených

Výše objemu grantové ho program u (Kč)

došlé

vyřazené

Sportoviště

Tab. 20: Sportoviště v průběhu let Žádosti

2002

2 400 000

74

19

25,7

60

2003

2 000 000

165

17

10,3

137

14 28

81,1

8 839 001

14 385 563

6,00

100

83,0

17 821 919

5 886 309

2,94

100

2004

3 000 000

131

76

58,0

113

2005

3 000 000

139

62

44,6

109

18

86,3

7 387 652

18 390 979

6,13

100

30

78,4

7 634 697

13 282 524

4,76

93,1

2006

3 000 000

158

66

41,8

2007

3 000 000

180

68

37,8

139

19

88,0

8 224 538

11 771 199

3,92

100

148

32

82,2

8 997 751

9 606 436

3,21

99,9

2008

4 000 000

148

88

59,5

94

54

63,5

7 084 345

23 060 091

5,77

100

2009

4 000 000

140

2010

2 000 000

120

83

59,3

108

32

77,1

6 656 611

15 641 641

3,91

100

54

45,0

104

16

86,7

4 488 790

7 723 825

3,86

100

2011

3 000 000

2012

3 000 000

129

67

51,9

80

49

62,0

5 631 449

9 457 606

3,16

99,8

132

76

57,6

87

45

65,9

6 136 934

8 131 142

2,79

97,0

2013

3 000 000

101

65

64,4

77

24

76,2

4 927 950

11 962 519

3,99

100

2014

3 000 000

112

60

53,6

82

30

73,2

6 041 460

10 832 761

3,63

99,5

2015

3 000 000

právě probíhající období

Pozn: v roce 2003 byl název Výstavba a údržba sportovišť Zdroj: vlastní zpracování, (Fond Vysočiny, 2015)

Dotační titul Sportoviště je od založení Fondu Vysočiny vypisován pravidelně každý rok. Ani jeden z dalších dvou dotačních programů z Fondu Vysočiny určených pro sport nebyly vypisovány s takovou pravidelností. V průběhu let měnil i objem financí pro program Sportoviště, když nejméně bylo vymezeno v roce 2003 (2 milióny Kč), největší objem financí byl rozdělen v letech 2008 a 2009. V každém z těchto let byly mezi úspěšné žadatele rozděleny 4 milióny Kč. Po prvním roce, kdy bylo do programu přijato 74 žádostí, do druhého

52

období podalo žádost více než 170 žadatelů. Od roku 2003 počet žádostí kolísal, když maximum bylo přijato v roce 2007. V loňském roce 2014 bylo do programu přijato 112 žádostí. Z těchto žádostí bylo největší procento hodnoceno v roce 2006, naopak nejmenší procento žádostí bylo hodnoceno v roce 2011. Při pohledu na procentuální úspěšnost žadatelů, nejméně jich uspělo hned v druhém roce, ve kterém byl program vypsán (2003) a bylo to pouhých deset procent žádostí. Nejvíce žadatelů uspělo v roce 2013 (64 %). V roce 2003 se úspěšní žadatelé podíleli na projektech nejnižší částkou, a to 2,94 Kč, nejvíc přispěli žadatelé o rok později – 6,13 Kč. Mezi možnými příjemci dotací z tohoto programu figurují, stejně jako u Sportujeme, právnické osoby působící v oblasti sportu a tělesné výchovy založené k nepodnikatelským účelům, právnické osoby působící ve sportu založené podle zákona o obecně prospěšných společnostech, právnické osoby, které vykonávají činnost školy a také města a obce. Žadatelům bude přidělena dotace, pokud jejich náklady budou uznatelné, přičemž u tohoto dotačního programu jsou uznatelné náklady přímo vyjmenovány: opravy, služby, dohody o provedení práce a materiál. V podprogramu B se mezi uznatelné náklady řadí navíc pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku. Ostatní náklady neuvedené mezi uznatelnými nelze financovat z přidělené podpory, ani nemohou být zahrnuty v rozpočtu projektu jako součást finančního podílu žadatele. Samozřejmě platí zásady o nezbytnosti nákladů pro uskutečnění projektu a náklady musí být prokazatelně vynaloženy v průběhu realizace projektu, zaneseny v účetnictví a doloženy účetními doklady (Jihlavská unie sportu, 2015). Základní kritéria jsou pro oba podprogramy stejná a to, že projekty musí být v souladu s Programem rozvoje Kraje Vysočina, v souladu s vyhlášeným grantovým programem, v souladu s obecně platnými předpisy, projekt musí být připravený a realizovatelný, musí mít reálný a průhledný rozpočet nákladů. Žadatel také musí prokázat využití poskytnutých prostředků ve prospěch rozvoje Kraje Vysočina a také musí být důvěryhodný a schopný projekt spolufinancovat a realizovat. Specifická kritéria se pro podprogramy lehce liší, pro podprogram A, tedy Drobnou údržbu sportovišť jsou stanoveny následovně:

53



aktivita žadatele při realizaci výstavby a údržby (bodové rozpětí 0 - 4)



využitelnost sportoviště pro organizovaný a rekreační sport (0 - 4)



veřejná přístupnost sportoviště (0 - 5)



výše spoluúčasti žadatele (0 - 2)



užitečnost a potřebnost projektu (0 - 5) (Jihlavská unie sportu, 2015). Pro podprogram B, Výstavbu a modernizaci sportovišť, jsou kritéria

obodovány takto: 

aktivita žadatele při realizaci výstavby a údržby (0 - 4)



využitelnost sportoviště pro organizovaný a rekreační sport (0 - 3)



veřejná přístupnost sportoviště (0 - 4)



výše spoluúčasti žadatele (0 - 2)



užitečnost a potřebnost projektu (0 - 4)



celková hodnota projektu (0 - 3) (Jihlavská unie sportu, 2015). Pro oba vypsané podprogramy platí podmínka, že žadatel může získat

podporu pouze pro jeden projekt, rozdíl je v tom, že u podprogramu B je možné podat pouze jeden projekt, při předložení více projektů budou všechny vyřazeny. Minimální výše je stanovena na 10 000 Kč u podprogramu A, resp. 30 001 Kč u podprogramu B. Maximální hranice pro dotace je 30 000 Kč, resp. 100 000 Kč. U tohoto programu je stanoven i minimální podíl příjemce na 60 % celkových nákladů projektu u podprogramu A, a 70 % u podprogramu B. Celá výše dotace bude převedena jednorázově bankovním převodem nejpozději do 90 kalendářních dnů od včasného a prokazatelného doručení závěrečné zprávy a vyúčtování projektu (Jihlavská unie sportu, 2015).

Jednorázové akce Třetím dotačním programem financovaným z Fondu Vysočiny jsou Jednorázové akce, s dotací 1 200 000 Kč (Tab. 21). Pro rok 2015 je 700 000 Kč z tohoto objemu určeno na podprogram A, tedy na jednorázové akce zaměřené na volnočasové a sportovní aktivity pro děti a mládež. Zbytek, 500 000 Kč, je určen pro tyto akce pro širokou veřejnost, v případě, že budou podpořeny všechny 54

schválené projekty v rámci jednoho podprogramu a nebude vyčerpána celá částka, může tato částka být převedena do druhého podprogramu. Cílem podprogramu A je podpora jednorázových volnočasových a sportovních aktivit dětí a mládeže a propagace účelného trávení volného času. U podprogram B je jako cíl definována podpora jednorázových aktivit široké veřejnosti směřující k aktivnímu a nekonzumnímu způsobu trávení volného času. Pokud žadatel zařadí projekt do podprogramu, kam z hlediska cílové skupiny nepatří, bude vyřazen z hodnocení (Jihlavská unie sportu, 2015).

2002

nevypsáno

2003

nevypsáno

Vlastní podíl úspěšných žadatelů (Kč)

% čerpání grantu

Požadovan á výše podpory (Kč)

Prostředky žadatelů na 1 Kč vydanou z FV

% hodnocených

vyřazené

Hodnocené

% uspokoj.

Žádosti

Uspokojené

Výše objemu grantové ho program u (Kč)

došlé

Jednorázové akce

Tab. 21: Jednorázové akce v průběhu let

2004

1 000 000

105

58

55,2

64

41

61,0

2 435 333

4 000 444

4,00

100

2005

1 500 000

174

65

37,4

145

29

83,3

3 851 955

4 049 679

2,71

99,8

2006

1 538 000

227

74

32,6

188

39

82,8

4 444 917

3 074 146

2,00

99,8

2007

1 500 000

196

82

41,8

159

37

81,1

3 738 157

3 878 645

2,77

93,3

2008

2 500 000

209

119

56,9

140

69

67,0

4 683 674

4 429 870

1,77

100

2009

2 500 000

224

120

53,6

165

59

73,7

4 957 058

4 799 042

1,92

100

2010

nevypsáno

2011

nevypsáno

2012

2 000 000

184

101

54,9

132

52

71,7

4 285 860

3 470 225

1,78

97,7

2013

2 000 000

128

81

63,3

95

33

74,2

2 433 401

2 324 114

1,53

75,7

2014

1 200 000

158

68

43,0

124

34

78,5

3 352 183

2 639 271

2,23

98,6

2015

1 200 000

právě probíhající období

Zdroj: vlastní zpracování, (Fond Vysočiny, 2015)

Poslední ze sportovních dotačních programu z Fondu Vysočiny, Jednorázové akce, nebyl v prvních dvou letech existence fondu vůbec vypsán. Poté od roku 2004 do 2009 byl vypisován v různých objemech od jednoho miliónu do 2 500 000 Kč. Další dva roky 2010-11 nebyl program opět vypsán a v roce 2012 se mezi vypisované tituly vrátil s dotací 2 milióny Kč. V loňském roce a také v tom letošním bylo pro program vymezeno 1 200 000 Kč. Podíl hodnocených žádostí nikdy neklesl pod 60 % a v loňském roce to téměř 80 % žádostí, ve stejném roce

55

byla dotace schválena pro 43 % žádostí. Nejvíce se na spolufinancování akce podíleli žadatelé v prvním roce, ve kterém byl program vypsán, když na jednu korunu dotace vydali 4 Kč z vlastních zdrojů. Nejméně se pak zapojily v roce 2013, kdy to bylo pouze 1,53 Kč, v tomto roce bylo také vyčerpáno nejméně z vymezených peněz a to jen ¾. Akce, kterých se tento program týká, trvají maximálně 1 měsíc a jsou neziskové. Důraz je kladen na prvek dobrovolnosti a rozvoje občanské společnosti. Přednost dostanou akce, u kterých se účastníci aktivně zapojí do programu. U podprogramu A je nezbytné aktivní zapojení dětí a mládeže, kdy jsou hlavními aktéry akcí, podílí se na programu, jsou jeho součástí. Jako příklad poslouží dětské turnaje, drakiády, závody či poháry. Akce z podprogramu B by měly být zaměřeny na posílení identity obyvatel a na propagaci účelného trávení volného času s aktivním zapojením široké veřejnosti, např. akce pro rodiny, rodiče s dětmi či seniory. Z peněz poskytnutých z dotačního programu nelze financovat dětské tábory, školní výlety, pořádaní mistrovství republiky, Evropy a světa nebo kulturní akce. Mezi příjemci dotace mohou být města a obce, právnické osoby založené k nepodnikatelským účelům – spolky, právnické osoby dle zákona o obecně prospěšných společnostech, právnické osoby vykonávající školskou činnost a na rozdíl od předchozích dvou dotačních programů také právnické osoby založené dle zákona o církvích, náboženském vyznání a náboženských společnostech (Jihlavská unie sportu, 2015). Výzva k podávání žádostí o dotace z toho programu také definuje uznatelné a neuznatelné náklady. Náklady, popsané jako uznatelné, mohou být např. nákup materiálu a služeb, propagace, dopravní náklady stravování či poplatky Ochrannému svazu autorskému. Mezi neuznatelné náklady patří mzdové náklady, náklady na nákup věcí osobní potřeby, které nesouvisejí s realizací akce nebo například zábavní pyrotechnika. Samozřejmostí u tohoto dokumentu jsou základní a specifická kritéria pro posuzování projektu. Základní kritéria jsou podobná jako u zbylých dvou dotačních programů, tedy že projekt musí být v souladu s Programem rozvoje Kraje Vysočina, s vyhlášeným grantovým programem, s obecně platnými právními předpisy, musí být připravený a realizovatelný, musí

56

mít reálný a průhledný rozpočet nákladů a předkladatel musí být důvěryhodný a schopný akci spolufinancovat a realizovat. Specifická kritéria jsou následující: 

Aktivní zapojení účastníků (bodové rozpětí 0-5),



užitečnost a potřebnost projektu (0-5),



prvek dobrovolnosti a rozvoje občanské společnosti (0-5),



otevřenost akce (0-5) (Jihlavská unie sportu, 2015). Rozmezí finančních prostředků poskytnutých na jeden projekt je od 5 000

Kč do 50 000 Kč, přičemž žadatel o dotaci se musí na projektu podílet minimálně 60 % celkových nákladů. Jestliže žadatel předloží více projektů do jednoho podprogramu, budou všechny vyřazeny, předkládat se tedy může jen jeden projekt. Plná výše dotace bude poskytnuta na základě smlouvy, po doručení závěrečné zprávy a vyúčtování projektu, jednorázově na účet žadatele (Jihlavská unie sportu, 2015). 3.2.3.3 Dotační programy z rozpočtu kraje Krajská centra talentované mládeže Krajská centra talentované mládeže (dále „KCTM“) jsou centra, fungující v Kraji Vysočina od roku 2004, která slouží pro sportovní přípravu mimořádně talentovaných mladých sportovců. KCTM získají tento statut na základě rozhodnutí Rady Kraje Vysočina. Statut je přidělen na základě splnění několika podmínek: 

podání žádosti dle pravidel,



má sídlo v kraji,



vyvíjí v daném sportovním odvětví soustavnou aktivitu na celém území Kraje Vysočina s cílem podchycení talentovaných jedinců a systematicky zvyšuje jejich sportovní výkonnost,



doloží souhlas minimálně 3/5 klubů v Kraji Vysočina, které pracují s mládeží v příslušném sportu,



provozuje celoroční činnost v jedné vybrané obci v Kraji

57



a splňuje podmínky fungování sportovních oddílů v daném sportovním odvětví pracujících s dětmi minimálně ve 3 okresech Kraje Vysočina (Jihlavská unie sportu, 2015). Následující tabulka (Tab. 22) ukazuje výši přidělených dotací pro Krajská

centra talentované mládeže od roku 2004 do roku 2014. Lze vidět, že fotbal, konkrétně je to FK Vysočina Jihlava, začalo KCTM provozovat už v roce 2004 a pak se teprve přidávaly další sporty. V roce 2014 si o dotaci žádalo 13 těchto center, ale jen 12 z nich bylo úspěšných, u florbalu můžeme vidět, že se jim za poslední dva roky nepodařilo na dotaci dosáhnout. Od roku 2010 také vidíme nárůst v celkové částce poskytnuté pro KCTM, kdy si centra v roce 2014 rozdělila více než 4,3 milionu Kč.

Tab. 22: Dotace pro KCTM od 2004 do 2014 Pozn: částky jsou uvedeny v tisících Kč Sport

2004

2005

2006

2007

2008

Fotbal Lední hokej Šachy Volejbal Plavání Lyžování Basketbal Orientační běh Stolní tenis Házená Atletika Florbal Moderní gymnastika Celkem

1250

3000

1500

2500

1500

1300

1105

1500

1500

1500

1500

199

500

0

1300

1105

1000

1000

1000

1000

100 140

100 140 200 60 200

100 140 300 200 340

80 200 300 300 292

68 170 255 0 248

60 230 225 205 230

60 230 230 250 230

60 230 230 250 230

60 230 230 250 230

185

188

160

160

160

160

160

50 310

46 178 155

39 151 132

40 225 125

32 230 130

32 230 120 0

38 34 130 0

140

146

4182

4314

1250

3000

1939

3700

3125

2009

4339

2010

3433

2011

4000

2012

4052

2013

2014

Zdroj: (Kraj Vysočina, 2014)

Z financí poskytnutých v rámci dotace lze hradit pouze uznatelné náklady, mezi ně patří neinvestiční náklady, které prokazatelně souvisí s činností KCTM. Tyto náklady musí předkladatel projektu dodat uvedené v Celkovém rozpočtu a finančních zdrojích na činnost KCTM, které jsou nezbytnou součástí při předkládání projektu. Maximální výše dotace může dosahovat 40 % z celkových 58

uznatelných nákladů. Žádosti o dotace musí být předloženy jak v písemné tak elektronické formě do 30. 6. roku, jež předchází období, na které se dotace vztahuje. Dotace je poskytována 60 dní od podpisu smlouvy. Žadatel je povinen odeslat Kraji do 31. ledna následujícího roku závěrečnou zprávu, je nepřípustné, aby byla činnost KCTM podporována z jiných zdrojů Kraje, včetně Fondu Vysočiny (Jihlavská unie sportu, 2015). Celoroční sportovní a volnočasové aktivity pro handicapované Rada Kraje Vysočina poskytuje pravidla pro udělování dotací na celoroční sportovní a volnočasové aktivity pro handicapované děti, mládež a dospělé na svých webových stránkách. Dotační titul je v souladu s Programem rozvoje Kraje Vysočina. Dotace může být poskytnuta právnickým osobám – spolkům a obecně prospěšným společnostem se sídlem v Kraji Vysočina. Do kategorie „handicapované děti a mládež“ se zahrnují osoby do 26 let se zdravotním postižením mentálním, tělesným, zrakovým, sluchovým nebo s autismem. U aktivit pro děti a mládež musí minimálně 80 % aktivních účastníků tvořit právě handicapovaní. Při pořádání celoroční aktivity pro dospělé, se mohou zapojit tvořit pouze handicapovaní účastníci. Celoroční aktivitou pro potřeby tohoto dotačního programu se rozumí pravidelné dlouhodobá činnost, která vede k rozvoji a zkvalitňování péče o handicapované. Aktivity jednorázového charakteru bez závaznosti na celoroční sportovní aktivity nebudou podporovány. Výše dotace se pohybuje v rozmezí od 5 do 40 tisíc Kč. Žadatel také projekt musí z 50 % spolufinancovat. Od roku 2011 bylo pro tento dotační program vymezeno 300 000 Kč ročně, pro letošní rok došlo k navýšení na 320 tisíc Kč (Jihlavská unie sportu, 2015). Pravidla na pořádání mistrovství Kraj Vysočina také poskytuje dotace na pořádání mistrovství České republiky, Evropy a světa ve sportovních disciplínách na území Kraje Vysočina. Poskytování těchto dotací podléhá příslušným pravidlům, která kraj zveřejňuje každý rok.

59

Mezi příjemci dotace figurují znovu právnické osoby vykonávající činnost školy, právnické osoby působící v oblasti sportu a tělesné výchovy – spolky a obecně prospěšné společnosti. Jak název napovídá, účelem dotace je podpoření pořádání oficiálních mistrovství na území Kraje, které probíhá za spolupráce příslušného sportovního svazu. Výše dotace se pohybuje od nejméně 5 000 Kč a nejvýše 50 000 Kč, přičemž žadatel může maximálně v jednom roce dosáhnout na 100 tisíc Kč. Znovu platí podmínka, že se žadatel musí podílet na spolufinancování a to 50 % celkových nákladů. Pro rok 2015 byla na pořádání mistrovství na území Kraje Vysočiny vymezena částka 500 000 Kč (Jihlavská unie sportu, 2015). Pravidla na účast na mistrovství Další grantový program, který souvisí s mistrovstvím světa či Evropy má za úkol podpořit sportovce účastnící se těchto akcí. V roce 2015 bylo pro tento program alokováno 800 tisíc Kč. Tak jako u všech ostatních dotačních programů, i u tohoto zveřejňuje Kraj Vysočina jistá pravidla, která stanovují postup při poskytování dotací na podporu sportovců, kteří se budou účastnit mistrovství. Dotace je určena pro právnické osoby vykonávající školskou činnost, právnickým osobám, které působí v oblasti sportu a tělesné výchovy – spolkům a obecně prospěšným společnostem. Rozmezí výše dotace se dělí podle toho, jestli se jedná o jednotlivce či kolektiv. Minimální hodnota grantu je pro oba případy stejná – 3 000 Kč, maximální hodnota u jednotlivce je 25 000 Kč, u kolektivů či výprav může grant dosáhnout až 40 000 Kč. Znovu jeden žadatel nemůže v souhrnu poskytnutých dotací v rámci tohoto programu přesáhnout částku 100 tisíc Kč. Mezi uznatelné náklady se počítá doprava na mistrovství a zpět, náklady na ubytování a stravování či náklady na startovné. Žádost o dotaci musí být předložena nejpozději do jednoho měsíce před startem daného mistrovství, při pozdějším oznámení nominace je možné předložit žádost nejpozději týden před mistrovstvím (Jihlavská unie sportu, 2015).

60

Shrnutí Na území Kraje Vysočina, který leží na rozmezí Čech a Moravy, žije přes půl miliónu obyvatel, z nichž je zhruba 95 tisíc mladších 18 let. Z celkového počtu obyvatel eviduje Česká unie sportu celkově 53 tisíc sportovců registrovaných ve 423 klubech, které působí na území Kraje Vysočina. 17 tisíc sportovců se řadí do kategorie dětí a mládeže. Mezi nejvýznamnější sportovní kluby patří FC Vysočina Jihlava, což je fotbalový klub hrající nejvyšší českou soutěž. V posledních letech se do povědomí veřejnosti také dostává Vysočina Aréna, což je areál v Novém Městě na Moravě, kde se každoročně koná světový pohár v biatlonu, v běhu na lyžích a v závodech horských kol. V roce 2013 také tento areál hostil Mistrovství světa v biatlonu. Krajský úřad měl pro období 2002-2004 a 2005-2008 vypracovanou koncepci rozvoje sportu na území kraje, ale až do současnosti koncepce nebyla aktualizována. Aktuálně se tedy sportu obsahově dotýká pouze Program rozvoje Kraje Vysočina. Dokument zaměřený přímo na sport ovšem chybí. Kraj Vysočina podporuje sport na svém území v rámci několika dotačních programů, o nichž lze nalézt přehledné informace na stránkách kraje. Přímo z rozpočtu kraje jsou podporovány Krajská centra talentované mládeže, Všesportovní kolegium a účast na mistrovství či jeho pořádání. Další finance rozděluje kraj prostřednictvím Fondu Vysočiny, v rámci kterého jsou vypsány tři dotační programy přímo pro sport – Sportujeme, Sportoviště a Jednorázové akce. Každý z těchto dotačních programů, ať už z rozpočtu kraje či Fondu Vysočiny, má jasně daná pravidla a požadavky na podávané žádosti, stejně jako jsou vymezena kritéria, podle kterých jsou žádosti hodnoceny. Na základě tohoto hodnocení jsou pak žadatelům přidělovány finance. Už na první pohled lze v systému Kraje Vysočina zaznamenat větší přehlednost ve vypisovaných programech a transparentnost v jejich hodnocení.

61

4.3 Srovnání podpory sportu v Kraji Vysočina a Jihomoravském kraji V této kapitole srovnám zjištěné poznatky o podpoře sportu v obou krajích. Zaměřím se jak na způsob podpory, tak na objem financí, které plynou do sportu. Samozřejmě není možné srovnávat celkové hodnoty financí plynoucí na podporu sportu, když mají oba kraje rozdílné počty obyvatel či sportovců. Pro potřeby práce se pokusím najít ukazatele, které budou mít určitou výpovědní hodnotu, např. výše podpory na jednoho sportovce, obyvatele, na jeden sportovní klub a podobně. Porovnám také, jak velkou část představuje podpora sportu vzhledem k celkovým výdajům kraje. Jako zásadní nedostatek, v souvislosti se způsobem podpory sportu v daných krajích, považuji absenci aktuálních koncepcí rozvoje sportu. U obou krajů tato koncepce v minulosti existovala, ale jejich platnost končila v roce 2008. Od té doby nemá ani jeden ze zkoumaných krajů koncepci, která by definovala cíl a způsob nejen podpory, ale i spolupráce ve sportu. I koncepce platné v minulosti měly své nedostatky, za jednu z nich považuji nedostatečné zmapování sportovišť na území kraje. U dokumentu tohoto zaměření by neměl propracovaný seznam sportovních areálů určitě chybět. Koncepce Kraje Vysočiny mi přijde zaměřená na děti a mládež, přičemž sportující z řad dospělých jsou opomíjeni. V koncepcích obou krajů jsou definovány určité cíle, pro různá časová období, ale u těchto cílů už následně chybí vytyčení způsobu hodnocení, podle kterého se následně v případné další koncepci určí, zda se cíl splnit podařilo či ne. V obou případech jsou dokumenty velmi stručné a určitě by zasluhovaly větší rozsáhlost. Z předchozích kapitol lze také vidět, že v Kraji Vysočina funguje Všesportovní kolegium. Z mého pohledu je takovéto spojení zastřešujících organizací velice výhodné pro sportovní subjekty. V Kraji Vysočina jsou každý rok vymezeny peníze přímo pro Všesportovní kolegium, tato částka je poslední léta 4 miliony Kč. Tyto peníze se dělí podle zvoleného klíče tak, že 10 % si rozdělí paušálně všechny organizace a 90 % se dělí podle členské základny z řad dětí a mládeže. Sportovní organizace v Kraji Vysočina získávají díky existenci kolegia výhodu při vyjednávání s krajem. Na rozdíl od toho, Jihomoravský kraj na svém území fungující všesportovní kolegium nemá, tím pádem organizace a kluby

62

přicházejí o možnost jak získat finance na svůj běh a posílit svou pozici při vyjednávání s krajem. Další z možností jak získat finance, jsou dotace na běh sportovních center mládeže. V Jihomoravském kraji jsou to Sportovní centra mládeže, na Vysočině Krajská centra talentované mládeže, pro která je vypsán dotační program v rámci krajského rozpočtu. Tato centra fungují v Kraji Vysočina už od roku 2004, kdy první takové centrum bylo zřízeno pod hlavičkou fotbalového klubu FC Vysočina Jihlava. O dva roky později se přidal se svým centrem lední hokej, šachy a hokej. Od té doby se počet center talentované mládeže téměř každým rokem rozrůstal. Tato centra mají vyhledávat talenty a pečovat o nadějnou mládež na území kraje. Z předchozí kapitoly lze vidět, že na Krajská centra talentované mládeže bylo z krajského rozpočtu vydáno přes 4 miliony Kč. Naproti tomu v Jihomoravském kraji fungují Sportovní centra mládeže (SCM), pro které ovšem není vypsán žádný dotační program, jak je tomu v případě Kraje Vysočina. SCM jsou v Jihomoravském kraji podporovány v rámci Individuálních dotací. Další rozdíl, pro mě zásadní, nacházíme ve způsobu žádání o dotace a jejich rozdělování. V Jihomoravském kraji je konkrétně pro sport vypsán pouze jeden jediný dotační program, a to na rekonstrukci sportovních zařízení. Další dotace jsou rozdělovány v rámci dotačního programu Individuální dotace, do kterého se dá podat žádost v podstatě na všechno. V dotačním programu Zkvalitnění sportovního prostředí jsou definována pravidla pro hodnocení žádostí a také požadavky pro podávání žádostí. V dotačním programu Individuálních dotací něco podobného zcela chybí. Kraj Vysočina má systém rozdělování dotací zvládnutý lépe. Žadatelé přesně vědí, do jakého dotačního programu svou žádost podat, jak bude jejich žádost hodnocena, jaký objem financí je pro daný program vymezen. Pro dotační programy je zřízen Fond Vysočiny, ve kterém jsou vypisovány tři programy přímo pro sport: Sportujeme, Sportoviště a Jednorázové akce. Kraj Vysočina, ale také má dotační programy, které čerpají finance přímo z krajského rozpočtu. Z mého pohledu toto všechno napomáhá transparentnosti a přehlednosti v rozdělování dotací, což v systému Jihomoravského kraje postrádám. Srovnat se dají pouze programy z obou krajů určené na rekonstrukci sportovišť, kde jsou nastolena v obou případech jasná pravidla. U druhého programu v Jihomoravském kraji tato pravidla 63

chybí, a proto mi tento způsob přidělování dotací přijde dosti neprůhledný. Také si myslím, že i pro samotné žadatele je lepší, když ví, co od hodnocení své žádosti čekat a kolik bude v daném programu rozděleno financí. Na druhou stranu se zase nabízí argument, že systém Individuálních dotací je pro žadatele jednodušší, že právě nemusí řešit kam svou žádost zařadit a jak má vypadat. I přes tento argument je z mého pohledu lepší systém rozdělování dotací používaný v Kraji Vysočina. V následujících odstavcích se zaměřuji na podporu sportu rozpočítanou na dané ukazatele. Výši podpory v Jihomoravském kraji jsem určil podle údajů, které mi poskytl pan Ing. Beneš. Tyto údaje zahrnují finance vydané na Individuální dotace a Zkvalitnění sportovního prostředí. Do celkové výše podpory jsem nezapočítával dotace pro Automotodrom Brno na pořádání MotoGP, stejně tak, jako jsem ve výpočtech pro Kraj Vysočina vynechal dotace na pořádání Mistrovství světa v Biatlonu. Vycházím z předpokladu, že výše podpory na tyto akce, vzhledem k jejich mimořádnosti, by zkreslovala konečné výsledky. Do celkové podpory pro Kraj Vysočina jsem započítal prostředky plynoucí na sport z Fondu Vysočiny a přímo z rozpočtu kraje jako např. podpora KCTM, Všesportovního kolegia, pořádání mistrovství atd. Vycházel jsem z konečného rozpočtu pro dané roky. Pro výpočet používám celkovou hodnotu podpory sportu, protože není možné přesně určit, finance určené například pro mládež. Je to díky rozdílnému způsoby rozdělování podpory v obou krajích. V následující tabulce (Tab. 23) se zaměřuji na výši podpory sportu rozpočítanou na jednoho obyvatele. Pro výpočet jsem použil údaje o obyvatelstvu z Českého statistického úřadu pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina. Ačkoli jsou srovnávané kraje zhruba stejně veliké, v Jihomoravském kraji žije dvakrát více obyvatel než na Vysočině. Zatímco se počet obyvatel v Jihomoravském kraji lehce zvyšuje, v Kraji Vysočina je tomu naopak. Třetí a čtvrtý sloupec tabulky zobrazuje celkovou hodnotu podpory sportu v jednotlivých krajích. V Jihomoravském kraji můžeme vidět, že v letech 2012 a 2013 byla výše financí určených sportu téměř totožná. Až v roce 2014 došlo k razantnímu navýšení o cca 10,5 miliónu Kč. V Kraji Vysočina se mezi roky 2012 a 2013 částka zvedla o 1 milión, pro rok 2014 pak o další 3 milióny Kč. Poslední dva sloupce zobrazují částku, kterou jednotlivé kraje přispěly na sport na jednoho obyvatele. V Jihomoravském kraji v letech 2012 a 64

2013 je částka znovu téměř shodná (47,29 a 47,56 Kč), skok je až pro rok 2014 kdy na jednoho obyvatele šlo o 9 Kč více. Na Vysočině můžeme vidět postupnější nárůst podpory sportu, kdy v roce 2012 tato hodnota činila 37,70 Kč, 2013 došlo k navýšení na 39,58 Kč a největší skok pak tato hodnota zaznamenala mezi 2013 a 2014, kdy se podpora zvedla skoro 6 Kč na 45,20 Kč. Z tabulky lze tedy vidět, že do sportu plyne více peněz v Jihomoravském kraji než v Kraji Vysočina, ať už jde o celkovou hodnotu podpory nebo podpory na jednoho obyvatele. Tyto hodnoty ukazují podporu na obyvatele, tedy i tu část obyvatelstva, která se sportu neúčastní, např. senioři, malé děti či prostě jen dospělí, kteří nesportují.

Jihomoravský kraj Celková podpora (Kč)

JMK Podpora na obyvatele (Kč)

KV Podpora na obyvatele (Kč)

511 207

55 248 772 19 271 000

47,29

37,70

2013 1 170 078

510 209

55 651 712 20 194 000

47,56

39,58

2014 1 172 853

509 895

66 064 432 23 045 000

56,32

45,20

JMK Počet obyvatel

2012 1 168 313

Rok

KV Počet obyvatel

Kraj Vysočina Celková podpora (Kč)

Tab. 23: Průměrná podpora sportu na jednoho obyvatele

Zdroj: vlastní zpracování

Další tabulka (Tab. 24) ukazuje hodnoty podpory sportu pro jednoho obyvatele do 18 let věku. Údaje o počtu mládeže do 18 let byly v době psaní diplomové práce dostupné pouze pro roky 2012 a 2013, proto údaj pro rok 2014 chybí. Můžeme vidět, že děti a mládež tvoří v obou krajích zhruba pětinu celkového počtu obyvatelstva. Znovu lze vidět nárůst v této hodnotě v Jihomoravském kraji a naopak pokles v Kraji Vysočina. V Jihomoravském kraji došlo ke zvýšení o 449 dětí, v Kraji Vysočina se počet snížil o 918 dětí. Znovu jsem použil celkovou hodnotu podpory sportu v krajích dělenou počtem obyvatel do 18 let. Do této statistiky se ovšem započítávají děti, které ještě nesportují kvůli věku. Při pohledu na hodnoty podpory na jedno dítě můžeme vidět, že v Jihomoravském kraji je minimální nárůst, pro rok 2012 to bylo 259,87 Kč, v roce 2013 pak 261,22 Kč.

65

Z toho vychází meziroční navýšení o 1,3 Kč. Je to díky tomu, že nedošlo k razantnímu navýšení celkové podpory mezi roky 2012 a 2013. V Kraji Vysočina tomu bylo jinak, když mezi roky 2012 a 2013 došlo ke zvýšení podpory o zhruba 1 milión Kč, ve výsledku se zvedla podpora na jedno dítě o 11 Kč. Přestože došlo k nárůstu podpory sportu na jedno dítě, stále tato hodnota nedosahuje v Kraji Vysočina takové úrovně jako v kraji Jihomoravském. Mezi hodnotami pro rok 2013 je rozdíl 50 Kč ve prospěch Jihomoravského kraje.

Jihomoravský kraj Celková podpora (Kč)

Kraj Vysočina Celková podpora (Kč)

JMK Podpora na obyvatele do 18 let (Kč)

KV Podpora na obyvatele do 18 let (Kč)

96 283

55 248 772

19 271 000

259,87

200,15

2013 213 049

95 365

55 651 712

20 194 000

261,22

211,75

66 064 432

23 045 000

JMK Počet obyvatel do 18 let

2012 212 600

Rok

KV Počet obyvatel do 18 let

Tab. 24: Průměrná podpora sportu na jednoho obyvatele do 18 let

2014 Zdroj: vlastní zpracování

V následující tabulce (Tab. 25) můžeme vidět hodnotu podpory sportu v jednotlivých krajích vzhledem k počtu registrovaných sportovců. Údaje o počtu sportovců pro Jihomoravský kraj jsou dostupné na internetových stránkách krajského oddělení České unie sportu (KO ČUS) pro všechny tři zkoumané roky. KO ČUS Kraje Vysočina na svých stránkách zveřejňuje údaje pro rok 2013, zbylé dva roky mi poskytl pan Ing. Holub. Tato statistika zohledňuje pouze registrované sportovce, nezapočítávají se do ní lidé, kteří sportují neorganizovaně. To mohou být například lidé využívající cyklistickou stezku pro běh, jízdu na kole či in-line brusle, mohou to být taky lidé, kteří využívají prostor sportoviště, které provozuje sportovní klub, ale oni sami nejsou jeho členy. V Jihomoravském kraji lze vidět meziroční nárůst hodnoty o více než 100 Kč každý rok. Mezi roky 2012 a 2013 to bylo způsobeno razantním snížením členské základny při stejné celkové hodnotě podpory sportu. Mezi roky 2013 a 2014 už k takovému poklesu nedošlo, na druhou

66

stranu byla výrazně zvýšena podpora sportu. V roce 2012 vycházela podpora sportu na jednoho sportovce 372 Kč, v roce 2014 dokonce 582 Kč. V Kraji Vysočina nejsou rozdíly v členské základně tak markantní jako v Jihomoravském kraji, proto i zvýšení průměrné podpory na sportovce není tak razantní. V roce 2012 tato hodnota činila 317,5 Kč, do dalšího roku došlo k navýšení o 40 Kč. Do roku 2014 došlo k nejvýraznější změně a to nárůst o téměř 80 Kč. To bylo způsobeno zvýšením celkové podpory a mírným poklesem registrovaných členů. Ve výsledku pak šlo v roce 2014 v průměru o cca 150 Kč méně v Kraji Vysočina než v Jihomoravském kraji.

JMK Podpora na sportovce (Kč)

KV Podpora na sportovce (Kč)

55 248 772 19 271 000

372,25

317,56

2013 116 935

56 496

55 651 712 20 194 000

475,92

357,44

2014 113 494

53 097

66 064 432 23 045 000

582,1

434,02

Kraj Vysočina Celková podpora (Kč)

Jihomoravský kraj Celková podpora (Kč)

60 684

JMK Počet členů

2012 148 418

Rok

KV Počet členů

Tab. 25: Průměrná podpora sportu na jednoho registrovaného sportovce

Zdroj: vlastní zpracování

Další tabulka (Tab. 26) ukazuje průměrnou výši podpory na jednoho registrovaného sportovce z řad dětí a mládeže. Data jsou, jako u předchozí tabulky, z internetových stránek KO ČUS Jihomoravského kraje a od pana Ing. Holuba pro Kraj Vysočina. U členské základny v Jihomoravském kraji můžeme znovu sledovat razantní pokles mezi roky 2012 a 2013, kdy se počet dětí a mládeže (registrovaných) snížil o 9 tisíc členů. Do dalšího roku už ubylo pouze 400 mladých sportovců. V Kraji Vysočina je pokles členské základny mnohem plynulejší, bez velkých propadů, kdy mezi roky 2012 a 2013 ubylo cca 500 členů a do dalšího období už jen 200. Velký pokles členské základny z řad dětí a mládeže je důvodem pro zvýšení průměrné podpory mezi roky 2012 a 2013, kdy se hodnota zvedla o více než 500 Kč z 1506 Kč na 2022 Kč. Téměř stejný nárůst pak zaznamenala tato

67

hodnota do dalšího období (plus 400 Kč), což bylo díky zvýšení celkové podpory a zachování počtu členů. V Kraji Vysočina pak tato hodnota vzrostla z 1060 na 1144 Kč mezi roky 2012 a 2013. Do loňského roku pak o další téměř 200 Kč na 1320 Kč.

1506,36 1060,94

2013 27 512

17 652

55 651 712 20 194 000

2022,82 1144,01

2014 27 109

17 450

66 064 432 23 045 000

2436,99 1320,63

KV Podpora na 1 dítě (Kč)

55 248 772 19 271 000

JMK Podpora na 1 dítě (Kč)

Jihomoravský kraj Celková podpora (Kč)

18 164

JMK Počet dětí a mládeže

2012 36 677

Rok

KV Počet dětí a mládeže

Kraj Vysočina Celková podpora (Kč)

Tab. 26: Průměrná podpora sportu na jednoho člena z řad dětí a mládeže

Zdroj: vlastní zpracování

Následující tabulka (Tab. 27) zobrazuje průměrné hodnoty podpory sportu na jednu tělovýchovnou jednotu či sportovní organizaci. Stejně jako u předchozích dvou tabulek jsou data z internetových stránek nebo od pověřené osoby na krajském oddělení České unie sportu. V Jihomoravském kraji můžeme vidět výrazné výkyvy v počtu sportovních klubů, pro které ovšem nedokážu najít logický důvod. Mezi roky 2012 a 2013 došlo k poklesu o 122 klubů z 909 na 787. O rok později už klubů na území kraje působilo o 102 více, tedy 889. V Kraji Vysočina znovu k takovým výkyvům nedochází, počet klubů se snížil o 23 mezi 2012 a 2013 a do dalšího roku klesl o 7 klubů na 423. Průměrné hodnoty podpory sportu se pohybují v řádu desetitisíců. V Jihomoravském kraji je mezi prvními dvěma roky rozdíl 10 000 Kč, kdy průměrná podpora vzrostla z 60,7 tisíců Kč na 70,7 tisíc Kč. Znovu byl tento vysoký nárůst dán razantním snížením počtu tělovýchovných jednot či klubů. Do roku 2014 podpora na jeden klub vzrostla o další cca 4 tisíce Kč na 74,3 tisíce Kč. V Kraji Vysočina hodnota průměrné podpory rostla pravidelněji, když mezi roky 2012 a 2013 došlo ke zvýšení o 4,4 tisíce Kč. Do roku 2014 pak tato hodnota vzrostla o dalších 7,5 tisíce Kč. V Jihomoravském kraji v roce 2014 šlo průměrně na podporu jednoho sportovního klubu tedy o 20 tisíc Kč více než v Kraji Vysočina.

68

JMK Počet TJ/SK

KV Počet TJ/SK

Jihomoravský kraj Celková podpora (Kč)

Kraj Vysočina Celková podpora (Kč)

JMK Podpora na TJ/SK (Kč)

2012

909

453

55 248 772

19 271 000

60779,72 42540,83

2013

787

430

55 651 712

20 194 000

70713,74 46962,79

2014

889

423

66 064 432

23 045 000

74313,20 54479,90

KV Podpora na TJ/SK (Kč)

Rok

Tab. 27: Průměrná podpora sportu na tělovýchovnou jednotu či sportovní klub

Zdroj: vlastní zpracování

V poslední tabulce (Tab. 28) srovnávám výši podpory sportu k celkovým výdajům krajského rozpočtu. Výdaje Jihomoravského kraje se pohybují kolem 16 miliard Kč, v loňském roce to bylo 16,7 miliardy Kč. V Kraji Vysočina byly v letech 2012 a 2013 výdaje rozpočtu cca 8,6 miliardy Kč, v roce 2014 došlo ke zvýšení na 9,3 miliardy Kč. Další sloupce obsahují celkovou podporu sportu v jednotlivých krajích, tentokrát uvedenou v miliardách Kč. Při pohledu na poměrné části můžeme vidět, že v Jihomoravském kraji šlo na sport od 0,35 do 0,39 procent celkových výdajů. V Kraji Vysočina podpora sportu představuje ještě menší část krajského rozpočtu, když tato hodnota dosáhla maxima v roce 2014 (0,25 %). V předchozích letech byla částka na podporu sportu ještě menší částí celkových výdajů (0,22 %, resp. 0,23 %).

Rok

Výdaje JMK (tis. Kč)

Výdaje KV (tis. Kč)

Podpora sportu KV (tis. Kč)

Část výdajů JMK

Část výdajů KV

Podpora sportu JMK (tis. Kč)

Tab. 28: Poměr podpory sportu k celkovým výdajům

2012

15 822 738

8 693 632

55 248

19 271

0,35 %

0,22 %

2013

15 623 321

8 620 056

55 651

20 194

0,37 %

0,23 %

2014

16 777 516

9 380 480

66 064

23 045

0,39 %

0,25 %

Zdroj: vlastní zpracování

69

Shrnutí Při srovnání zjištěných poznatků o jednotlivých krajích najdeme mnoho rozdílů. V čem se ovšem kraje neliší je absence koncepce rozvoje sportu. Domnívám se, že dokument tohoto zaměření by neměl ani v jednom z krajů chybět. Oba kraje měly koncepci zpracovanou, ale poslední měla platnost pouze do roku 2008, od té doby je sportovní koncepce řešena pouze okrajově. Považuji za důležité definovat cíle a cestu, kterou se chce kraj v této oblasti vydat. Absenci koncepce rozvoje sportu tedy vidím jako zásadní problém. Při zjišťování a vyhledávání dat potřebných pro tvorbu této práce, jsem došel k závěru, že v Kraji Vysočina je podpora sportu řešena mnohem transparentněji a přehledněji. Naopak v dohledat údaje pro Jihomoravský kraj je velmi obtížné a nebýt pomoci pana Ing. Beneše z Odboru hejtmana, nikdy bych se k těmto údajům nedostal. V Jihomoravském kraji jsou dva dotační programy, ze kterých lze čerpat finance na sport. Jeden z nich, Zkvalitnění sportovního prostředí, má na internetových stránkách Jihomoravského kraje jasně daná pravidla a požadavky. Druhý, Individuální dotace, je program v podstatě bez pravidel a bez předem daného hodnocení žádostí. Způsob rozdělování podpory v Kraji Vysočina považuji za vyřešený lépe. Internetové stránky kraje poskytují jasné informace o tom, jaké programy pro sport jsou pro daný rok vypsány, a co je potřeba k žádosti do jednotlivých programů. Když žádosti splní všechny formální požadavky, žadatelé vědí na základě, jakých kritérií budou jejich žádosti hodnoceny. Je také předem známo, jaký objem financí je pro daný program vymezen. Jsou vypsány dotační programy z krajského rozpočtu a Fondu Vysočiny. Přímo z kraje putují finance na Krajská centra talentované mládeže, Všesportovní kolegium a na účast či pořádání mistrovství. V rámci Fondu Vysočiny jsou vypsány tři dotační programy přímo pro sport – Sportujeme, Sportoviště a Jednorázové akce. Z mého pohledu studenta, který píše tuto práci, bylo také mnohem jednodušší získat přehledná data o rozdělených dotacích. Přestože je systém dotací v Jihomoravském kraji nepřehledný, celkově plyne do sportu více peněz než v Kraji Vysočina. Zjistil jsem to na základě ukazatelů, kdy jsem celkovou podporu přepočítal na jednoho obyvatele, obyvatele

70

do 18 let, sportovce, sportovce z řad dětí a mládeže a sportovní klub. U všech těchto ukazatelů vychází, že v Jihomoravském kraji je sport podporován více. Bohužel neexistuje žádná databáze všech sportovišť na území jednotlivých krajů, kdyby ano, bylo by možné spočítat průměrnou podporu na jeden sportovní areál. Dotační programy na podporu rekonstrukcí sportovišť mají totiž vypsané oba kraje. Poslední ukazatel, který jsem použil pro srovnání je procentuální vyjádření části, jakou podpora sportu představuje k celkovým výdajům. I podle tohoto kritéria vychází podpora sportu lépe v Jihomoravském kraji než v Kraji Vysočina. V roce 2014 šlo na sport 0,39 % celkových výdajů oproti 0,25 % na Vysočině.

71

DISKUZE Pojem sport je v dnešní době velice široký. Podle prostudované literatury pod sport spadají v podstatě tři různé kategorie. Do těchto kategorií patří soutěžní sport, tělesná výchova a pohybová rekreace. Realizace všech těchto forem sportu s sebou nese neoddiskutovatelné přínosy. Pořádání sportovních akcí či provoz klubů je výhodné pro ekonomiku daného regionu, tím jsou totiž vytvářeny pracovní příležitosti pro obyvatele kraje. V případě, že jde o akci větších rozměrů, kdy účastníci cestují do místa pořádání akce, pozitivně tato akce ovlivňuje i cestovní ruch. Pokud se občané rozhodnou, že začnou rekreačně s nějakým sportem, potřebují nakoupit různé vybavení a pronajmout prostory, čímž sport generuje další finance. Aktivní sportování má vliv na zdraví sportovců, zejména u dětí je zdravý pohyb velice potřebný. Pravidelný pohyb je způsob, jak předcházet mnoha onemocněním. Podle odborníků, každý dolar investovaný do sportu, ušetří čtyři dolary ve zdravotnictví. U dětí je také potřeba zmínit vzdělávací funkci sportu, když mladí sportovci rozvíjí pohybové dovednosti a učí se pravidla různých sportů. Člověk je společenský tvor, který má potřebu patřit do určitého kolektivu. Proto jdou se sportem ruku v ruce přínosy i v sociální sféře. Pokud jsou sportovci úspěšní na světové scéně, zvyšují tím povědomí o České republice nebo o svém domovském regionu. Sportovní kluby a organizace v České republice získávají finance pro svůj chod z různých zdrojů. Obecně se tyto zdroje dělí na soukromé a veřejné. Veřejné financování je upraveno zákonem z roku 2001. Zákon stanovuje povinnosti státu, správních úřadů a působnost samosprávných celků při podpoře sportu. Tento zákon se ovšem jen okrajově dotýká povinností krajů, ukládá jim pouze zajišťovat výstavbu, rekonstrukci a provoz sportovišť, zabezpečovat rozvoj sportu pro všechny a přípravu talentů. Zákon ovšem neupravuje způsoby ani objemy financí, jakým má být dosaženo těchto cílů. To je důvod, proč se způsob podpory sportu ve vybraných krajích liší. Část svých příjmů kluby získávají ze soukromých zdrojů, jako je třeba reklama nebo vlastní hospodářská činnost.

72

Pro svou diplomovou práci jsem si stanovil cíl porovnat podporu sportu v Kraji Vysočina a Jihomoravském kraji. Aby to bylo možné, bylo nejprve nutné analyzovat podporu v jednotlivých krajích a až poté získané poznatky porovnat. V Jihomoravském kraji žije téměř 1,2 miliónu obyvatel, z nichž více než 110 tisíc je registrovanými sportovci v jednom z 889 klubů. Pro období od roku 2002 do 2004 byla na území kraje platná koncepce rozvoje tělovýchovy, bohužel se nedočkala žádné další aktualizace, a proto nyní chybí. Jihomoravský kraj měl v roce 2014 celkové výdaje z rozpočtu 16 miliard Kč, ze kterých bylo 16 miliónů rozděleno na podporu sportu v rámci dvou dotačních programů. První z dotačních programů se jmenuje Zkvalitnění sportovního prostředí a pro rok 2015 na něj bylo vymezeno 10 miliónů Kč s možným navýšením o další 4 milióny. Jihomoravský kraj má na svém dotačním portále zveřejněny spolu s vyhlášením i jasné pokyny a požadavky pro podávání žádostí. V rámci Individuálních dotací je každoročně rozdělováno na sport mnohem více peněz, v roce 2014 to bylo 55 miliónů, ovšem na tento dotační program se nevztahují žádné konkrétní požadavky a kritéria, je tedy možné podat žádost v podstatě na cokoliv. Na území Kraje Vysočina žije 512 tisíc obyvatel, tedy cca poloviční počet než v Jihomoravském kraji. Kluby na Vysočině, jejichž počet v roce 2014 vyčíslilo krajské oddělení České unie sportu na 423, evidovaly ve svých řadách více než 53 tisíc sportovců. Také Kraj Vysočina měl vypracované koncepce rozvoje sportu, ale i zde už nedošlo k jejich aktualizaci a od roku 2008 je kraj bez dokumentu tohoto zaměření. Možnosti, jak žádat o podporu sportovní činnosti jsou v Kraji Vysočina mnohem rozmanitější. Kraj vyplácí podporu ze dvou zdrojů, ze svého rozpočtu a z Fondu Vysočiny. Z krajského rozpočtu je podporováno Všesportovní kolegium, Krajská centra talentované mládeže a účast či pořádání mistrovství. Mezi dotačními programy z Fondu Vysočiny už od roku 2002 figurují s různou pravidelností tří tituly určené přímo na sport – Sportujeme, Sportoviště a Jednorázové akce. Celkově bylo v Kraji Vysočina rozděleno více než 23 miliónů Kč v loňském roce. Jak je zřejmé z předchozích odstavců a kapitol, podpora sportu je v každém ze zkoumaných krajů řešena odlišným způsobem. V čem jsou si kraje podobné a co považuji za zásadní nedostatek, je absence koncepčních dokumentů o rozvoji

73

sportu. Vytyčení cílů a cesty, kterou se chce kraj vydat v oblasti sportu je důležité, jak pro provozovatele sportovních klubů, tak pro úředníky na krajských či obecních úřadech. Liší se i počty a zaměření vypisovaných dotačních programů, jediným srovnatelným jsou dotační tituly na rekonstrukci či výstavbu sportovišť. Ostatní dotace jsou v případě Jihomoravského kraje řešeny prostřednictvím Individuálních dotací, zatímco v Kraji Vysočina žadatel podává své žádosti do programů s určeným zaměřením. Kraj Vysočina také každoročně vyplácí dotaci pro Všesportovní kolegium, které zastřešuje deset sportovních organizací. Kolegium rozděluje 90 % ze čtyřmiliónové dotace těmto organizacím, která je dále rozděluje klubům. Zbylých 10 procent si kolegium nechává na svůj chod. Toto kolegium poskytuje klubům další finance kromě těch, o něž si mohou zažádat prostřednictvím ostatních dotačních programů. V období od roku 2007 do 2009 byla zvýšena podpora pro kolegium na 6 miliónů, což ovšem mohlo znamenat problém pro kluby, které nejsou členy střešních organizací kolegia. Zároveň s tímto navýšením nebyl totiž

vypsán

dotační

program

Sport

pro

všechny¸

dnes

Sportujeme.

V Jihomoravském kraji uskupení podobné Všesportovnímu kolegiu nefunguje. Kraj Vysočina má, z mého pohledu, také lépe zpracovaný způsob rozdělování podpory. Dotační programy na Vysočině mají jasně dané požadavky na žádosti, stejně jako kritéria, podle kterých jsou hodnoceny. Na základě tohoto hodnocení jsou následně rozdělovány dotace. V Jihomoravském kraji je tento způsob rozdělování dotací používán pouze u dotačního programu Zkvalitnění sportovního prostředí a to pouze v posledních dvou letech. Individuální dotace takové hodnocení nemají a dotace jsou v rámci tohoto programu rozdělovány pouze na základě subjektivního názoru zástupců kraje. V případě Individuálních dotací také není předem znám objem financí, který bude rozdělován. Celkově mi tedy způsob rozdělování dotací přijde transparentnější a objektivnější v Kraji Vysočina, i z důvodu dostupnosti informací o podaných žádostech. Internetové stránky Kraje Vysočina, či stránky krajského oddělení ČUS poskytují jednoduchý přehled o vypisovaných dotačních programech a jejich velikosti. Bylo i mnohem jednodušší dohledat potřebné informace o rozdělených dotacích, přijatých žádostech apod. U Jihomoravského kraje bylo takřka nemožné se dostat k informacím o rozdělených dotacích, pomocnou ruku mi poskytl pan Ing.

74

Beneš, který mi poskytl vlastní soubory s přehledem dotací za poslední roky. Lépe na mě působí způsob hodnocení přijatých žádostí v Kraji Vysočina, kde jsou jasně nastavená pravidla. V Jihomoravském kraji byl udělán krok tímto směrem při zavedení hodnotících kritérií v rámci programu Zkvalitnění sportovního prostředí. Rozdělování dotací v program Individuální dotace zůstává velkou neznámou. Nedostatky ve způsobu rozdělování dotací, nahrazuje Jihomoravský kraj objemem rozdělených financí. Ve všech zvolených ukazatelích (obyvatel, obyvatel do 18 let, sportovec, sportovec z řad dětí a sportovní klub) vychází podpora sportu v Jihomoravském kraji lépe než na Vysočině. Je pozitivní, že v obou krajích má výše podpory sportu na jednotlivé ukazatele rostoucí tendenci. Jako poslední ukazatel jsem zvolil, jak velkou část výdajů krajského rozpočtu představuje celková podpora sportu. Stejně jako u předchozích ukazatelů je vidět nárůst v hodnotách za poslední tři roky. V Jihomoravském kraji tvoří podpora sportu 0,39 % celkových výdajů z rozpočtu, zatímco v Kraji Vysočina je to 0,25 %. Způsob vypisování dotačních titulů, jejich hodnocení, následné rozdělování dotací považuji za lépe zpracované v Kraji Vysočina. Stejně je tomu i u dostupnosti informací a statistik z uplynulých období. V těchto ohledech by se Jihomoravský kraj určitě na Vysočině mohl inspirovat. Jihomoravský kraj to však kompenzuje konečnou výší rozdělované podpory sportu, která značnou měrou převyšuje dotace v Kraji Vysočina.

75

ZÁVĚR Má diplomová práce je zaměřena na porovnání podpory sportu v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina. Cílem práce bylo zjistit způsob podpory sportu v jednotlivých krajích a následně je mezi sebou porovnat. V první části diplomové práce jsem vypsal již zjištěné poznatky o sportu a jeho financování v České republice. Definoval jsem pojmy, jejichž význam je důležitý pro správné pochopení podpory sportu. Dále jsem nastínil způsob získávání financí na běh sportovních klubů v České republice. Právě jedním z těchto zdrojů jsou dotace od krajů, na což jsem se v daných krajích zaměřil. Druhá část práce se zaměřuje konkrétně na Jihomoravský kraj. Popisuji kraj jako celek pomocí určitých ukazatelů, jako je např. rozloha či počet obyvatel. Zajímaly mě také celkové výdaje krajského rozpočtu, což jsem později použil na srovnání s Krajem Vysočina. Poté jsem popsal stávající stav sportu v Jihomoravském kraji, uvedl jsem, jak se měnily počty registrovaných sportovců v průběhu posledních tří let. Vyjmenoval jsem také nejvýznamnější kluby a sportovní události v Jihomoravském kraji. Rozebral jsem i koncepční dokument, který byl platný v minulosti a udával cíl, kterým se Jihomoravský kraj měl ubírat. V poslední části této kapitoly už jsem popsal způsob přidělování podpory sportu, vyjmenoval jednotlivé dotační programy a uvedl, jaké částky byly vyplaceny v rámci těchto dotačních titulů. Ve třetí části jsem podle stejné struktury popsal Kraj Vysočina. Začal jsem s charakteristikou kraje obsahující počet obyvatel či výdaje rozpočtu. Dále jsem se zaměřil na sport v kraji, členskou základnu v letech 2012 až 2014 a významné kluby a sportovní areály či akce. Také Kraj Vysočina měl pro různá období vypracované koncepční dokumenty, které jsem ve své práci popsal. Následuje analýza podpory sportu v Kraji Vysočina, uvedl jsem, z jakých zdrojů kraj vyplácí dotační programy. Popsal jsem dotační tituly vypisované v rámci těchto zdrojů, kritéria, kterými se řídí hodnocení podaných žádostí a částky, které kraj vyplatil skrz dotace. Poslední část mé diplomové práce shrnuje zjištěné poznatky o obou krajích. Informace z předchozích kapitol o způsobech podpory sportu a vypisovaných

76

dotačních programech porovnávám mezi sebou. Aby bylo možné porovnat výši podpory sportu, přepočítávám celkovou podporu za poslední tři roky na vybrané ukazatele. Porovnávám průměrnou podporu na jednoho obyvatele, dítě do 18 let, sportovce, sportovce z řad dětí a sportovní klub. Jako poslední porovnávám poměrnou část, kterou představovala výše podpory sportu vůči celkovým výdajům kraje. Ve výsledcích práce jsem odpověděl na zvolené výzkumné otázky. Poskytuji odpověď na otázky, jak je podporován sport v Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina. Poslední kapitolou jsem odpověděl na poslední výzkumnou otázku, jaké jsou rozdíly v podpoře sportu v jednotlivých krajích. Práce poskytuje pohled na podporu sportu v jednotlivých krajích a následně ji porovnává. Práci podobného zaměření jsem při svém průzkumu nenalezl. Ukazuje, v čem se liší způsob rozdělování podpory sportu na Vysočině a v Jihomoravském kraji. Jako student managementu sportu, bych se v budoucím zaměstnání rád pohyboval v prostředí, kdy bych mohl poznatky získané při psaní mé diplomové práce využít. Největší přínos své práce vidím ve vytvoření uceleného pohledu na podporu sportu v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina a na srovnání těchto dvou krajů v tomto ohledu.

77

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ (2001). Zákon č. 115/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zákon o podpoře sportu(47), 3010-3011. Česká republika. Získáno 2. 1 2015, z http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3625 Amnyos Groupe. (20. Září 2008). Study of public and private financing of sport in Europe. Načteno z http://www.amnyos.com/documents/amnyos_sport_synthese_ENG.pdf Automotodrombrno.cz. (2012). Grand Prix České republiky. Načteno z O závodu: http://www.automotodrombrno.cz/cz/#!/sezona/194/grand-prix-ceske-republiky/oakci Beneš, Z. (2014). Analýza podpory sportu v Kraji Vysočina. Brno. Český statistický úřad. (2013). Věkové složení obyvatel v Kraji Vysočina. Načteno z ČSÚ v Jihlavě: https://www.czso.cz/csu/xj/vekove_slozeni_obyvatel_v_kraji_vysocina Český statistický úřad. (2013). Zaměstnanost, nezaměstnanost. Načteno z ČSÚ v Brně: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xb Český statistický úřad. (2013). Zaměstnanost, nezaměstnanost. Načteno z ČSÚ v Jihlavě: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xj Český statistický úřad. (2014). Věkové složení obyvatel v Jihomoravském kraji. Načteno z ČSÚ v Brně: https://www.czso.cz/csu/xb/vekove_slozeni_obyvatel_jihomoravskeho_kraje Členská základna - Jihomoravská KO ČUS. (2015). Načteno z Jihomoravská KO ČUS: http://www.sportjm.cz/clenska-zakladna Členská základna - KO ČUS Kraje Vysočina. (2015). Načteno z KO ČUS Kraje Vysočina: http://www.sportvysocina.cz/clenska-zakladna ČTK. (9. Duben 2015). Dotace schválena. Jihomoravský kraj dá na GP v Brně 50 milionů. Načteno z Týden.cz:

78

http://www.tyden.cz/rubriky/sport/motorismus/dotace-schvalena-jihomoravskykraj-da-na-gp-v-brne-50-milionu_339100.html#.VSb1ufmsVLk ČTK. (14. 4 2015). Novela zákona o podpoře sportu vymezuje, co bude stát podporovat. Načteno z ParlamentníListy.cz: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Novela-zakona-o-podpore-sportuvymezuje-co-bude-stat-podporovat-370657 Denson, C., Mpahlwa, M., Stern, D. J., & Young, M. (31. 1 2009). Sport: An Untapped Asset. Načteno z World Economic Forum: http://www.weforum.org/sessions/summary/sport-untapped-asset FC Vysočina Jihlava a.s. (2015). Klub - základní informace. Načteno z FC Vysočina Jihlava: http://www.fcvysocina.cz/zobraz.asp?t=zakladni-informace Fond Vysočiny. (11. 2 2015). Souhrnný přehled grantových programů. Načteno z Kraj Vysočina: http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokument y=4063981 Hobza, V., & Rektořík, J. (2006). Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress s.r.o. Hodaň, B., & Hobza, V. (2010). Financování tělesné kultury jako složky občanské společnosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Jihlavská unie sportu. (2015). Sportovní grantové programy - Celoroční sportovní a volnočasové aktivity pro handicapované. Načteno z http://extranet.krvysocina.cz/edotace/download.php?id=3161 Jihlavská unie sportu. (2015). Sportovní grantové programy - Jednorázové akce 2015. Načteno z http://extranet.kr-vysocina.cz/edotace/download.php?id=3203 Jihlavská unie sportu. (2015). Sportovní grantové programy - KCTM 2016. Načteno z http://extranet.kr-vysocina.cz/edotace/download.php?id=3160 Jihlavská unie sportu. (2015). Sportovní grantové programy - Pravidla na pořádání mistrovství. Načteno z http://extranet.krvysocina.cz/edotace/download.php?id=3145

79

Jihlavská unie sportu. (2015). Sportovní grantové programy - Pravidla na účast na mistrovství 2015. Načteno z http://extranet.krvysocina.cz/edotace/download.php?id=3146 Jihlavská unie sportu. (2015). Sportovní grantové programy - Sportoviště 2015. Načteno z http://extranet.kr-vysocina.cz/edotace/download.php?id=3203 Jihlavská unie sportu. (2015). Sportovní grantové programy - Sportujeme 2015. Načteno z Výzva k předkládaní žádostí: http://extranet.krvysocina.cz/edotace/download.php?id=3196 Jihlavská unie sportu. (2015). Všesportovní kolegium. Načteno z http://www.sportjihlava.cz/vsesportovni-kolegium Jihomoravský kraj - rezervační a informační systém. (26. 9 2004). Načteno z Jihomoravský kraj: http://jihomoravsky.kraj.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=48920&kraj=11 Jihomoravský kraj. (2004). Portál Jihomoravského kraje - koncepce, studie, plány, programy. Načteno z http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?pubid=53782&TypeID=7&foldid=2928&foldtype =7 Jihomoravský kraj. (2013). Zkvalitnění sportovního prostředí v Jihomoravském kraji. Načteno z http://dotace.kr-jihomoravsky.cz/Uploads/3214-7Zkvalitneni+sportovniho+prostredi+v+roce+2014pdf.aspx Jihomoravský kraj. (2015). Individuální dotace JMK 2015. Načteno z http://dotace.kr-jihomoravsky.cz/Grants/1964-506Individualni+dotace+JMK+2015.aspx Jihomoravský kraj. (2015). Zkvalitnění sportovního prostředí v Jihomoravském kraji 2015. Načteno z http://dotace.kr-jihomoravsky.cz/Uploads/3849-7Zkvalitneni+sportovniho+prostredi+v+roce+2015pdf.aspx Komise evropských společenství. (2007). Bílá kniha o sportu. Načteno z MŠMT ČR: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/TVS/2008/Bila_kniha_sport_cze.pdf

80

KPMG Česká republika. (13. 4 2012). Český olympijský výbor: Financování sportu v ČR. Načteno z http://www.olympic.cz/financovani/docs/koncepce_financovani_sportu_prezentac e_v9a.pdf Kraj Vysočina. (nedatováno). Načteno z Základní informace - Kraj Vysočina. Kraj Vysočina. (9. 4 2014). Načteno z http://extranet.krvysocina.cz/samosprava/soubory/rada/materialy/2014/12/RK-12-2014-66.doc Kraj Vysočina. (21. 1 2014). Načteno z http://www.kr-urady.cz/kraj-opet-podporisportovni-centra-talentovane-mladeze/d-4056046 Kraj Vysočina. (2014). Načteno z Kraj Vysočina: http://extranet.krvysocina.cz/samosprava/soubory/rada/materialy/2014/36/RK-36-2014-77pr01.xls Kraj Vysočina. (2014). Kraj Vysočina - Program rozvoje Kraje Vysočina. Načteno z Kraj Vysočina: http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokument y=4039980 Krajský úřad Kraje Vysočina. (2002). Načteno z Kraj Vysočina: http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokument y=4014780 Krajský úřad Kraje Vysočina. (2005). Načteno z Kraj Vysočina: http://extranet.krvysocina.cz/samosprava./soubory/rada/materialy/2005/29/RK-29-2005-25pr1.doc Kubíček, J. (2012). Sport a právo. Brno: FSPS Masarykova univerzita. Ministerstvo financí ČR. (nedatováno). Monitor - Jihomoravský kraj. Načteno z http://monitor.statnipokladna.cz/2014/kraje/krajsky-urad/70890749 Ministerstvo financí ČR. (nedatováno). Monitor - Kraj Vysočina. Načteno z http://monitor.statnipokladna.cz/2014/kraje/krajsky-urad/70890749 MŠMT. (2009). Státní podpora sportu pro rok 2010. Načteno z MŠMT: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/TVS/2010/Podpora_sportu_2010_www.pdf

81

MŠMT. (7. 2 2013). Státní podpora sportu pro rok 2014. Načteno z MŠMT: http://www.msmt.cz/file/30395/download/ MŠMT. (7. 10 2014). Státní podpora sportu pro rok 2015. Načteno z MŠMT: http://www.msmt.cz/sport/statni-podpora-sportu-pro-rok-2015 MŠMT. (2015). MŠMT ČR. Načteno z http://www.msmt.cz/ MŠMT, ČOV. (4. 16 2009). Analýza financování sportu v České republice. Novotný, J. (2011). Sport v ekonomice. Praha: Wolters Kluwer ČR. Paclík, J. (29. 10 2012). Mistrovství světa v biatlonu má přinést půl milionu na tržbách. Načteno z iDNES.cz: http://sport.idnes.cz/mistrovstvi-sveta-biatlonvysocina-nove-mesto-na-morave-pzf/biatlon.aspx?c=A121029_1847003_biatlon_ten Sekot, A. (2008). Sociologické problémy sportu. Praha: Grada Publishing a.s. SISPO. (10. 7 2014). Načteno z Členská základna SISPO - Kraj Vysočina: http://www.ovocnarska-unie.cz/sispo/?str=kraj-J&id=331 Sportovní Klub Nové Město na Moravě. (2015). Načteno z http://www.sklnmnm.cz/ Unie sportovních klubů. (2014). FC Zbrojovka Brno. Načteno z http://www.hrajemeprobrno.cz/fc-zbrojovka-brno.html Unie sportovních klubů. (2014). HC Kometa Brno. Načteno z http://www.hrajemeprobrno.cz/hc-kometa-brno.html Valaškovčák, T., & Lajtkep, M. (16. červenec 2013). Grand Prix chybí miliony z loňska. Sezóna je nejistá. Načteno z Brněnský deník: http://brnensky.denik.cz/ostatni_region/grand-prix-chybi-miliony-z-lonska-pristisezona-je-nejista-20130716.html Základní údaje o Jihomoravském kraji. (nedatováno). Načteno z Portál Jihomoravského kraje: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=27204&TypeID=2

82

Zákon o podpoře sportu. (12. 7 2013). Načteno z MŠMT ČR: http://www.msmt.cz/sport/zakon-o-podpore-sportu Žďárský průvodce. (20. 12 2011). Biatlonový areál v Novém Městě na Moravě se připravuje na svou lednovou premiéru. Načteno z http://www.zdarskypruvodce.cz/biatlonovy-areal-v-novem-meste-na-morave-sepripravuje-na-svou-lednovou-premieru/

83

Seznam obrázků Obr. 1: Průměrná struktura zdrojů financování sportu.......................................... 16 Obr. 2: Soukromé zdroje financování sportu ........................................................ 20 Obr. 3: Jihomoravský kraj ..................................................................................... 25 Obr. 4: Kraj Vysočina ........................................................................................... 39

84

Seznam tabulek Tab. 1: Sport jako statek........................................................................................ 12 Tab. 2: Dotační programy pro rok 2010 ............................................................... 17 Tab. 3: Dotační programy 2011 - 2014 ................................................................. 18 Tab. 4: Dotační programy pro rok 2015 ............................................................... 19 Tab. 5: Finanční objemy podpory sportu 2011 - 2014 .......................................... 20 Tab. 6: Počet obyvatel v Jihomoravském kraji 2011-2014 ................................... 26 Tab. 7: Krajský rozpočet 2012 – 2014 .................................................................. 26 Tab. 8: Členská základna v Jihomoravském kraji 2014 ........................................ 27 Tab. 9: Členská základna v Jihomoravském kraji 2013 ........................................ 27 Tab. 10: Členská základna v Jihomoravském kraji 2012 ...................................... 28 Tab. 11: Zkvalitnění sportovního prostředí v průběhu let..................................... 36 Tab. 12: Finanční objemy v rámci Individuálních dotací ..................................... 37 Tab. 13: Počet obyvatel v Kraji Vysočina 2011-2014 .......................................... 40 Tab. 14: Krajský rozpočet 2012 – 2014 ................................................................ 40 Tab. 15: Členská základna v Kraji Vysočina 2014 ............................................... 41 Tab. 16: Členská základna v Kraji Vysočina 2013 ............................................... 41 Tab. 17: Členská základna v Kraji Vysočina 2012 ............................................... 42 Tab. 18: Výše podpory pro Všesportovní kolegium ............................................. 48 Tab. 19: Sportujeme (Sport pro všechny) v průběhu let ....................................... 49 Tab. 20: Sportoviště v průběhu let ........................................................................ 52 Tab. 21: Jednorázové akce v průběhu let .............................................................. 55 Tab. 22: Dotace pro KCTM od 2004 do 2014 ...................................................... 58 Tab. 23: Průměrná podpora sportu na jednoho obyvatele..................................... 65 Tab. 24: Průměrná podpora sportu na jednoho obyvatele do 18 let...................... 66 Tab. 25: Průměrná podpora sportu na jednoho registrovaného sportovce ............ 67 Tab. 26: Průměrná podpora sportu na jednoho člena z řad dětí a mládeže ........... 68 Tab. 27: Průměrná podpora sportu na tělovýchovnou jednotu či sportovní klub . 69 Tab. 28: Poměr podpory sportu k celkovým výdajům .......................................... 69

85

Resumé Cílem mé diplomové práce je analyzovat podporu ve dvou krajích České Republiky, v kraji Jihomoravském a v Kraji Vysočina. V Jihomoravském kraji získávají sportovní kluby finance ze dvou dotačním programů. V jednom z nich jsou nastavena pravidla pro přidělování dotací, systém individuálních dotací je ovšem velice netransparentní a nepřehledný. Oproti tomu Kraj Vysočina nabízí žadatelům více možností, jak získat peníze pro klub, zároveň je systém zpracován mnohem lépe a přehledněji. V Jihomoravském kraji je sportu určena větší část rozpočtu než v Kraji Vysočina.

Summary The subject of my thesis is to analyse sport support in the regions of Czech republic, South Moravian region and Region Vysočina. In South Moravian region sport clubs gain finances from two grant programmes. In one of them are set rules for assigning grants, system of individiual grant is indeed very non-transparent and confusing. However, Region Vysočina offers more options for applicants, how to gain money for the club, simultaneously is the system processed better and clearer. In South Moravian region is for sport stated the greater part of budget than in Region Vysočina.

86