SYSTÉM PODPORY SPORTOVNÍ PŘÍPRAVY TALENTOVANÉ MLÁDEŽE ČAS V LIBERECKÉM KRAJI

SYSTÉM PODPORY SPORTOVNÍ PŘÍPRAVY TALENTOVANÉ MLÁDEŽE ČAS V LIBERECKÉM KRAJI

Bakalářská práce

Studijní program: Studijní obor:

B6208 – Ekonomika a management 6208R048 – Management sportovní

Autor práce: Vedoucí práce:

Roman Bárta Mgr. Petr Jeřábek, Ph.D.

Liberec 2015

Prohlášení Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Poděkování: Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu bakalářské práce Mgr. Petru Jeřábkovi, Ph.D., za rady, připomínky a zároveň za pomoc při získávání potřebných informací. Dále bych rád poděkoval mé rodině, která při mně stojí po celou dobu studia.

Anotace: Bakalářská práce je zaměřena na analýzu financování talentované mládeže v Libereckém kraji. Jedná se o určení efektivity vynaložených prostředků na podporu atletů oproti jejich výkonnosti v soutěžích. Český atletický svaz má určitá pravidla pro přerozdělování peněz a díky této studii je možné určit, zdali se jedná o systém, který je efektivní či nikoliv. Na základě těchto informací je možné navrhnout změny, které by vedly k účinnějšímu využití finančních prostředků.

Klíčová slova: financování sportu, atletická mládež, sportovní centrum mládeže, úspěšnost v atletice, rozpočet SCM

Annonation: This bachelor thesis is mainly focused on the financial support of talented young athletes in the Liberec region. It analyzes and determines the correlation of the financial support provided to the athletes and their efficienty at sport competitions. The Czech athletic federation has very specific rules for financial distribution and this thesis makes it possible to determine whether this system is efective or not. Based on this information it will be possible to suggest amendments that would increase the efficiency of financial distribution.

Key words: Sport financial distribution, youth athletes, sport youth center, effectivity in athletics, budget of sport youth center

Obsah 1

Sport ........................................................................................................................ 12 1.1

Ekonomika sportu v ČR ................................................................................... 12

1.2

Řízení sportu v ČR ........................................................................................... 14

1.3

Neziskové organizace ve sportu ....................................................................... 15

1.4

Finanční zdroje ve sportu ................................................................................. 16

1.4.1

Prostředky státního rozpočtu .................................................................... 16

1.4.2

Rozpočty krajů, měst a obcí ...................................................................... 18

1.4.3

Příjmy loterijních a sázkových společností .............................................. 18

1.4.4

Vlastní zdroje a výnosy z hospodaření ..................................................... 19

1.4.5

Ostatní zdroje ............................................................................................ 19

1.4.6

Prostředky EU ........................................................................................... 20

2

Český atletický svaz ................................................................................................ 22

3

Talentovaná mládež ................................................................................................. 23 3.1

Sportovní střediska (SpS) ................................................................................. 23

3.1.1

Zařazení do SpS ........................................................................................ 23

3.1.2

Počty atletů ............................................................................................... 24

3.1.3

Obsah a organizace sportovní přípravy .................................................... 24

3.1.4

Sledování výkonnosti ................................................................................ 24

3.1.5

Zdravotní zabezpečení .............................................................................. 25

3.1.6

Vedení SpS ............................................................................................... 25

3.2

Sportovní centra mládeže (SCM) ..................................................................... 25

3.2.1

Činnost SCM............................................................................................. 27 7

4

3.2.2

Zařazení do SCM ...................................................................................... 27

3.2.3

Ekonomické prostředí v SCM................................................................... 28

3.2.4

Kontrola a hodnocení činnosti .................................................................. 29

3.3

Vrcholové sportovní centrum mládeže (VSCM) ............................................. 29

3.4

Sportovní gymnázia (SG) ................................................................................. 30

Analýza rozpočtů SCM LKAS 2012-2014.............................................................. 32 4.1

Rozpočty jednotlivých let ................................................................................ 32

4.2

Finanční čerpání zařazených atletů .................................................................. 36

4.2.1

Čerpání financí v roce 2012 ...................................................................... 36

4.2.2


4.2.3


4.3

Poměr úspěšnosti atletů dle skupiny zařazení .................................................. 40

4.3.1

Procentuelní úspěšnost v roce 2012 .......................................................... 41

4.3.2


4.3.3


4.4

Posouzení efektivity financování jednotlivých atletů ...................................... 45

4.4.1 5

Hodnocení ................................................................................................. 52

Diskuze a návrhy na zlepšení efektivity financování SCM LKAS ......................... 53 5.1

Otázky .............................................................................................................. 53

5.2

Chyby systému financování a návrhy na změnu .............................................. 54

6

Závěr ........................................................................................................................ 56

7

Referenční seznam literatury ................................................................................... 57

8

Sezam obrázků Obrázek 1: Schéma řízení sportu v ČR ........................................................................... 14 Obrázek 2: Organizační struktura SCM.......................................................................... 26

Seznam tabulek Tabulka 1: Typologie dotací ........................................................................................... 17 Tabulka 2: Rozpočet 2012 .............................................................................................. 33 Tabulka 3: Rozpočet 2013 .............................................................................................. 34 Tabulka 4: Rozpočet 2014 .............................................................................................. 34 Tabulka 5: Finanční čerpání atletů za rok 2012 .............................................................. 36 Tabulka 6: Klíč rozdělení bonusů 2012 .......................................................................... 37 Tabulka 7: Finanční čerpání atletů za rok 2013 .............................................................. 38 Tabulka 8: Klíč rozdělení bonusů 2013 .......................................................................... 38 Tabulka 9: Finanční čerpání atletů za rok 2014 .............................................................. 39 Tabulka 10: Klíč rozdělení bonusů 2014 ........................................................................ 39 Tabulka 11: Úspěšnost ve skupinách 2012 ..................................................................... 41 Tabulka 12: Úspěšnost ve skupinách 2013 ..................................................................... 42 Tabulka 13: Úspěšnost ve skupinách 2014 ..................................................................... 43 Tabulka 14: Výsledky atleta 1 ........................................................................................ 45 Tabulka 15: Výsledky atleta 2 ........................................................................................ 46 Tabulka 16: Výsledky atleta 3 ........................................................................................ 46 Tabulka 17: Výsledky atleta 4 ........................................................................................ 47 Tabulka 18: Výsledky atleta 5 ........................................................................................ 47

9

Tabulka 19: Výsledky atleta 6 ........................................................................................ 47 Tabulka 20: Výsledky atleta 7 ........................................................................................ 48 Tabulka 21: Výsledky atleta 8 ........................................................................................ 48 Tabulka 22: Výsledky atleta 9 ........................................................................................ 49 Tabulka 23: Výsledky atleta 10 ...................................................................................... 49 Tabulka 24: Výsledky atleta 11 ...................................................................................... 50 Tabulka 25: Výsledky atleta 13 ...................................................................................... 50 Tabulka 26: Výsledky atleta 13 ...................................................................................... 51 Tabulka 27: Výsledky atleta 14 ...................................................................................... 51

10

Úvod Tématem bakalářské práce je „Systém podpory talentované mládeže ČAS v Libereckém kraji“, a jak již název napovídá, jde o financování mládeže ČAS od 15 do 19 let. Nejprve je nutné vysvětlit, kde ČAS na tuto podporu získává peníze a podle čeho je přerozděluje, aby bylo jasné, o jaké částky se jedná a jak vlastně ekonomika sportu v ČR vypadá. Je zde více důležitých faktorů, které bude nutné rozebrat a to například typologie řízení celého sportu u nás. Podle toho uvidíme, jak dochází k hospodaření s finančními zdroji, na kterých jsou sportovní kluby závislé. Talentovaným mladým atletům poskytuje ČAS určitou podporu, která se řídí směrnicemi ČAS pro talentovanou mládež. Případná úprava směrnic směřující k efektivnějšímu využití prostředků je taktéž předmětem zkoumání této práce. Po obecném popisu podpory sportu se dostaneme k analýze financování článků talentované mládeže ČAS v Libereckém kraji a to oboustranně, jak z hlediska příjmu, tak i k hospodaření s těmito penězi. Jedná se o posouzení silných a slabých stránek, kde je možné odhalit problémové oblasti, posouzení efektivity financování mládeže ve věku 15-19 let vzhledem k úspěšnosti v soutěžích za poslední 3 roky. Jde o to, že podle výsledků analýzy efektivity financování sportovců za tyto roky bude možné určit, jestli systém navržený ČAS přerozděluje finance opravdu efektivně a nedochází k plýtvání penězi. Je možné, že systém, který je navržený směrnicemi ČAS vyjde jako efektivní, nicméně pokud tomu bude naopak, tak bude cílem zkoumání určit nejefektivnější způsob financování atletů. V tom případě bude tato bakalářská práce sloužit jako studie, podle které se bude usilovat o přehodnocení zastaralých praktik financování atletické mládeže v ČR.

11

1 Sport Pod slovem „sport“ se skrývá více významů, sport jako aktivní činnosti, kde jej můžeme dělit dle úrovně výkonu na profesionální, výkonnostní či rekreační. Sport můžeme pozorovat nejen z hlediska sportovce, ale i diváků. V každém případě slouží k duševnímu, morálnímu i kulturnímu obohacení člověka. Z filozofického hlediska se jedná hlavně o hru, která člověku přináší uspokojování svých potřeb, a to únik od každodenního života, naplnění potřeby vyniknout, být součástí kolektivu, svobodu rozhodnutí apod. Všechny tyto znaky přináší jak sportovci, tak divákovi. V dnešním světě se sport propaguje pod heslem „Sport pro všechny“, což má za účel zlepšení situace, kdy většina populace trpí nedostatkem pohybu a nadváhou. To by mělo vyústit ke zlepšení celkové psychické stránky člověka a zároveň v širším měřítku ke zlepšení prevence různých onemocnění a civilizačních chorob (Dovalil, 1982). Svoboda (2003) uvádí, že sport je jedno z nejsledovanějších odvětví dnešní doby. Jedná se nejen o zábavu, střed pozornosti, drama, úspěchy a zklamání, ale i o zaměstnání. Dnešní sportovní svět zasahuje velkou mírou do ekonomického dění velkými peněžními částkami na podporu, prodej, sponzorství profesionálů, a to sebou nese spoustu pracovních příležitostí. Jedná se tedy o průmysl sám o sobě. Profesionální sport není žádnou novinkou moderní doby, známe ho již od starověkých olympijských her, středověkých soubojů s šavlí, mečem apod. Nicméně sport dnešní doby se dostal na jinou úroveň díky možnosti medializace, sázek, či jednoduchého fandění. To vše přináší mnohem větší příliv diváků, než jak tomu bylo kdysi (Dovalil, 2004). Svoboda (2003) dále uvádí, že v dnešním profesionálním sportu funguje jednoduchá rovnice, kdy se sobě absolutně rovnají tři faktory, a to peníze, výkon, úspěch. Navýšení, či propad jednoho z faktorů, posouvá rovnici nahoru nebo dolů.

1.1 Ekonomika sportu v ČR Dovalil (2004) ve své knize uvádí, že ekonomika a sport spolu úzce souvisí a napomáhají rozvoji národního hospodářství. Sport má v ekonomice značnou roli, díky velkému množství organizací zabývajících se sportem. Momentálně nebudeme řešit, o jaký typ organizace se jedná, tím se budeme zaobírat níže, ale je důležité podotknout, že díky těmto aktivně působícím organizacím má sport důležitou roli pro národní hos12

podářství. To znamená, že má určitý podíl na tvoření hrubého domácího produktu. Tento podíl je umocněn hlavně množstvím vytvořených pracovních míst, domácnostmi investujícími do sportu (děti, vybavení, rekreační sporty apod.), běžným fanouškem, aktivním sportovcem, výdaji státního rozpočtu atd. (Hobza & Rektořík, 2006). V moderním sportu se změnil tok peněz oproti minulosti, působí zde firmy a společnosti, které nemají se sportem nic společného, a to jen za účelem reklamy. Díky fenoménu televizního vysílání si sport může shlédnout téměř každý, a to kladně působí na příliv peněz od těchto sponzorů. Oproti tomu jsou tu společnosti jako Adidas, Nike, Under Armour apod., které se specializují konkrétně na sport a doplňky, které jsou k němu potřeba. Na jednu stranu se může zdát, že se sport díky těmto aspektům stává více komercionalizovaný. Na stranu druhou je pravda, že náklady na dnešní sport jsou mnohonásobně vyšší, a bez této podpory by sport, jak ho známe dnes, nemohl existovat. Obojí má kladné i záporné stránky, díky přílivu peněž se mnohokrát setkáváme s korupcí a dopingem. Kladnou stránkou by mohl být vývoj, dostupnost vybavení a příliv nových diváků. Důležitým aspektem zasahujícím do ekonomiky je stát, sport díky svému propojení se zdravotnictvím a školstvím zaujímá své místo ve veřejném sektoru. Sport a tělovýchova mají z velké části podporu na výchově dnešní mládeže, a to znamená, že jsou podporovány státním rozpočtem. Hobza & Rektořík (2006) ve své knize poukazují na tyto finanční prostředky vynaložené státem. Mnohdy se jedná o prostředky vynaložené na sport, který nemá žádnou váhu v dnešní tržní ekonomice. To znamená, že tento sport nemá na dnešní sportovní scéně velké zastoupení a bez podpory státu by nemohl existovat. Moc tomu nepomáhá ani to, že většinu dnešních sportovních organizací tvoří ty neziskové. Nicméně na druhou stranu díky této podpoře může vzniknout reprezentant, který stát zviditelní a dostane se mu podpory diváků. To vede k přílivu peněz, jednoduchý případ je dnešní biatlonová scéna, když před pěti lety dnešní divák ani netušil, co biatlon je. Všechny tyto aspekty vedly ke zvýšení HDP. Novotný (2011) ve své publikaci zmiňuje sport ve veřejném sektoru, jako ten, kde selhávají klasické tržní mechanismy. To znamená, že není možné zajistit vyrovnané financování z více zdrojů a většina je pak závislá na státní podpoře. Nerovnováha tržní regulace má za následek tvorbu nedokonalé konkurence. Příklad, při financování do výstavby a vybavení stadionů, hal a jiných zařízení dochází ve městech, krajích, obcích jen omezeně, zpravidla pro největší sportovní klub. Při výstavbě jen jedné haly dotova13

né státem v dané obci nemá šanci konkurence a vzniká monopol. Nedokonalá konkurence je samozřejmě pro růst trhu velice špatná, na druhou stranu sport sám o sobě by bez podpory státu mnohdy neexistoval. Když bychom na všechny zmíněné faktory pohlíželi makroekonomicky, sport je navenek neproduktivní, jelikož jeho výsledkem nejsou žádné materiální statky. Nicméně i přes to nám sport sám o sobě produkuje ekonomické hodnoty. Tyto hodnoty se měří na podílu sportu u inflace, HDP, zaměstnanosti a salda platební bilance (Hobza & Rektořík, 2006). Díky medializaci a přílivu nových diváků sport vyvolává určitou poptávku po něm, kterou kompenzuje navyšováním nabídky. To vede k přílivu nových peněz a růstu ekonomických hodnot.

1.2 Řízení sportu v ČR

Obrázek 1: Schéma řízení sportu v ČR Zdroj: KMPG,2012 Podle schematického obrázku č. 1, který byl vypracován jako součást finanční analýzy sportu v ČR společností KMPG, můžeme vidět, jak jednotlivé státní i soukromé 14

složky z hlediska řízení fungují. Při zjednodušeném popisu to funguje tak, že parlament ČR schvaluje zákony, které se týkají či netýkají sportu. V závislosti na všech zákonech a legislativě vláda schvaluje rozpočet na každý nový kalendářní rok. Jednotlivá ministerstva včetně MŠMT, které má na starost sport, dostanou schválený rozpočet a pracují s ním dále. V případě sportu je v ČR nejvyšší organizační složka Český olympijský výbor, který se zodpovídá přímo MŠMT. ČOV má na starost všechny další sportovní složky, nicméně privátně jedná se sportovními svazy, které jsou sekundárně organizačně nejvýše a jednají s jednotlivými sportovními kluby a tělovýchovnými jednotami. ČOV je dále v kontaktu s kraji, městy, obcemi, kde se snaží o co nejlepší podmínky pro sportovní zázemí. Tato nejvyšší řídící organice sportu v ČR funguje i na druhou stranu, kde je v kontaktu jak s parlamentem, tak i s vládou a snaží se vyjednat novely zákona o sportu za účelem zlepšení podmínek ve sportu.

1.3 Neziskové organizace ve sportu Hlavní náplní organizací působících v neziskovém sektoru není dosahování výdělku či zvětšování objemu financí, ale užitek, který z jejich činnosti plyne. Samozřejmostí je, že dosahování financí není nic špatného, ale ve sportu to vždycky není úplně možné. U neziskových organizací dochází hlavně k dotacím ze státního rozpočtu a dalšímu přerozdělování. Důvodem těchto dotací zpravidla bývá obecné blaho občanů a rozvíjení společnosti. Neziskové organizace se zpravidla vymezují znaky, jako že nejsou založeny za účelem podnikání, primárním účelem není tvorba zisku, uspokojení určitých potřeb podle toho, za jakým účelem jsou založeny, jsou daněny jinak než ostatní podniky a mohou i nemusí být financovány veřejně. Podle toho jak jsou financovány, je tedy můžeme dělit na soukromé nebo veřejné. Pokud se jedná o veřejnou neziskovou organizaci, tak ta je dotována primárně ze zdrojů státního rozpočtu, to pro ni dále znamená veřejnou kontrolu a rozhodování. U soukromých neziskových organizací není státní dotace vyloučena, ale primárními zdroji jsou ty soukromé. Je založena také s funkcí užitku, ale již třeba pro privátní skupinu. Neziskové organizace se dále dělí podle typu, jak jsou založeny. Může se jednat o příspěvkové organizace, sociální družstva, ústavy, obecně prospěšné společnosti, nadace, ale ve sportu se jedná především o spolky. Dříve známá forma neziskové organizace „občanská sdružení“ proběhla reformou a od 1. 1. 2014 vznikají dále jen spolky. 15

Stávající občanská sdružení mají čas do konce roku 2016 na to, aby se přejmenovaly na spolky a spolu s tím změnily i své směrnice a jiné dokumenty podle dnešních norem občanského zákoníku. V dnešním sportu tedy vznikají především spolky, které musí splňovat stanovy obsahující: -

Název spolku

-

Sídlo spolku

-

Účel

-

Určení orgánů

Pro vznik spolku je nutné mít podpisy příslušných orgánů a vedení organizace. Nicméně stanovy určují, čím se občanská sdružení budou zabývat a jaký je tedy jejich účel, dále obsahují veškeré vymezení o vedení, nových a stávajících členech a předpisy, kterými se hodlají řídit.

1.4 Finanční zdroje ve sportu V porovnání s ostatními státy EU se Česká republika pohybuje v posledních příčkách ve financování sportu. Je to dáno i tím, že od roku 1990 pravidelně klesá počet sportovců. Nicméně v důsledku finančních krizí, zadluženosti našeho státu a nízkou podporou parlamentu je nedostatečná podpora sportu. Z toho plyne, že díky tomuto stavu je mnohdy nutné finanční zdroje zajistit z jiných zdrojů (Vláda ČR, 2011).

1.4.1 Prostředky státního rozpočtu Jedná-li se o prostředky státního rozpočtu, hovoříme o dotacích, které se dělí na účelové a neúčelové, které mohou být použity na běžné i kapitálové výdaje. Účelové dotace, jak již z názvu vyplývá, jsou poskytnuty po předložení návrhu s určitými podmínkami na specifický účel. Zde je dále nutné rozlišovat mandatorní a diskreční dotace, kdy mandatorní mají přesně legislativou dané podmínky i velikost dotace, které příjemce musí dodržet a je za ně odpovědný. U diskrečních dotací velikost 16

dotace i její podmínky nejsou pevně nastaveny, ale mají pouze určitou dobu trvání. Další dělení účelových dotací se specifikuje podmínkou spolufinancování a bez spoluúčasti na financování. V dotaci bez spoluúčasti na financování daný příjemce dostane badget na určitý projekt a je jedno, zda ho vyčerpá či nikoli a zároveň nezáleží na tom, kolik investuje vlastních financí. Oproti tomu dotace se spoluúčastí fungují na dvou principech. Buď je přesně stanovena částka dotace a částka, kterou musí příjemce sám přispět na projekt, tyto dotace nazýváme „uzavřené“. Nebo můžeme hovořit o dotacích účelových podmíněných otevřených a zde je dána procentuální částka, kterou musí do projektu příjemce dotace sám vynaložit na každou přijatou korunu z dotace. U účelových dotací se ale nemůžeme bavit jen o podmínkách financování, můžou zde hrát roli i ukazatele výkonu, což znamená, že po zhotovení projektu je měřená vytíženost daného projektu. Například při dotaci na novou tělocvičnu musí škola v budoucích letech ukázat určité výsledky, to v praxi znamená otevření nových sportovních kroužků, pořádání sportovních soutěží mezi školami, nebo poskytnutí prostor pro veřejnost, apod. Neúčelové dotace jsou prakticky dotace, které nejsou nikterak podmíněné, a využití podléhá pouze příjemci. Tyto dotace dávají určitou volnou ruku v jejich využití. Ne každý na tyto dotace má nárok (Novotný, 2011). Tabulka 1: Typologie dotací Dotace Účelové Se spolufinancováním Otevřené Uzavřené Zdroj: (Novotný, 2011)

Neúčelové Bez spolufinancování

Pro lepší orientaci v typologii dotací slouží Tab. 1. Nutno podotknout, že dotace dále můžeme dělit na nárokové, tedy dotace, na kterou má daný příjemce nárok a dostává ji automaticky a pravidelně. A nenárokové, kde příjemce pro danou dotaci musí splnit dané podmínky. Vláda české republiky schválí každoročně státní rozpočet a určitá ministerstva dostanou svůj díl. O dotacích do sportu rozhoduje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. MŠMT rozhoduje o dotacích nenárokových, čili nikdo nemá na dotaci nárok, 17

dokud komise ministerstva nerozhodne. Pokud se jedná o neinvestiční dotace, je možno získat dotaci až do plné výše 100% a není požadována spoluúčast, naopak u investičních programů například do vybavení se dotace poskytuje jen do výše 70% se spoluúčastí na financování. Každý rok MŠMT vypisuje grantové programy, o které usilují tělovýchovné jednoty a sportovní kluby, ty zasílají své požadavky přímo na ministerstvo, které podle různých faktorů rozhoduje, zdali mají na dotaci nárok a v jaké výši. Ke zhodnocení návrhů a odsouhlasení dotací zasedá komise pověřená MŠMT (Novotný, 2011). Česká republika dlouhodobě trpí nedostatkem peněz ve státní pokladně, proto je MŠMT silně omezeno státním rozpočtem a dílem, který je mu přidělen a určen přímo na sport. Jelikož se nejedná přímo o ministerstvo sportu, ale celého školství, mnohdy jsou prostředky využity jinde než pro sport. Tento problém nedostatku finančních prostředků se vláda snaží alespoň částečně redukovat pomocí různých daňových úlev jak sportovních organizací, tak i společností, které do nich přispívají.

1.4.2 Rozpočty krajů, měst a obcí Do státního rozpočtu dále patří uvolňování prostředků pro kraje, města a obce, které nemají přesný účel, čili se jedná o neúčelovou nárokovou dotaci v závislosti na počtu obyvatel. I přesto, že nemají v podmínkách těchto prostředků užití některé části pro sport, tak se podle zákona 115/2001 Sb. mají zasadit o zlepšení a rozvoj sportu v jejich kompetenci. Mnohdy se tedy stává, že pokud ve státní pokladně nezbydou peníze, tak se sport nedočká potřebných finančních příspěvků z této složky.

1.4.3 Příjmy loterijních a sázkových společností Loterijní zákon se od vzniku České republiky změnil již několikrát. V minulosti z tohoto odvětví plynuly po několik let do sportu značně velké částky a zároveň po několik dalších let i vůbec žádné. Nicméně s účinností od 1. 1. 2014 platí zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a sázkových společnostech spolu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tyto dva zákony určují, že každá loterijní a sázková společnost musí odvádět daň z příjmu 20 % do státního rozpočtu, kterou si může snížit na 15 %, přičemž těchto 5 % věnuje do sportu. Tuto částku musí věnovat přímo Českému olym18

pijskému výboru, který je hlavní řídící jednotkou sportu v ČR. Ten má možnost s částkou naložit dle svého uvážení. Oproti minulosti takto sport přichází o značné příjmy, jelikož s velikou pravděpodobností se ze zbylých 15 % do sportu dostane jen minimální množství, nebo žádné. Což je v ohledu na to, že za největší množství příjmů právě těchto společností může právě sport, velice netaktní (Martinec, 2013).

1.4.4 Vlastní zdroje a výnosy z hospodaření Jelikož je většina sportovních klubů v ČR založena jako nezisková organizace, tak největším množstvím příjmů z vlastní činnosti a zdrojů jsou členské příspěvky. Dají se dělit na několik různých skupin a to zápisné, kdy se jedná pouze o prvotní a jednorázový poplatek, který sportovce zaregistruje jako člena. Dále jsou zde členské roční příspěvky, které slouží jako poplatek strukturou vyšších organizací, většinou po tomto poplatku člen dostane legitimaci, že se může účastnit sportovních soutěží. Nakonec jsou členské měsíční prostředky, které jsou výhradně k vlastnímu hospodaření sportovního klubu (Novotný, 2011). Při pořádání soutěží a turnajů je dalším možným výdělkem startovné a vstupné na sportovní akce, kde se těmito finančními prostředky kryjí náklady na sportovní akce, popřípadě odměny organizátorů. Velice často se využívá jen dobrovolného vstupného z důvodu nepovinnosti danění. Pokud je sportovní klub založen s velkými vklady, či má velké výdělky z vlastní činnosti, můžeme hovořit i o úrocích z vkladů. V praxi to ale vypadá tak, že kluby nemají moc peněz a pokud nějaké, tak se z důvodu dostupnosti ukládají na běžný účet, který má téměř nulové zhodnocení.

1.4.5 Ostatní zdroje Dary jsou možností, kterou si sportovní klub může přijít k dalším příjmům a dárce k odpisu na daních. Mohou být peněžní i materiální, většinou se o dary jedná z nadačních fondů, nebo formy závětí členů, kteří měli hlubší vztah ke klubu v minulosti (Novotný, 2011).

19

Patronáty jsou řešeny podle darovacího zákona, když o nich mluvíme, tak hovoříme především o sponzorství. Vyskytují se u velkých společností, které darují velké finanční obnosy na podporu mládežnických družstev (Novotný, 2011). Sponzorství je jednou z nejdůležitějších složek dalších příjmů, dá se říct, že tvoří naprostou většinu. V dnešní době se sponzoring využívá hlavně jako nástroj marketingové komunikace, na jedné straně sponzor zastřeší sponzorovaného finančními prostředky. Na druhé straně očekává něco na oplátku, a to zpravidla bývá zviditelnění svého jména pomocí reklamy, například bannerem na sportovní akci nebo přímo na dresu sportovce klubu. Další výhodou sponzora je to, že si může tento obnos daňově odepsat jako náklady na reklamu. Napomáhá to oběma stranám, jak sportovnímu klubu, který má použitelné finance navíc, tak sponzorovi, kterému se lepší image firmy (Martinec, 2013). Další možností jak sportovní kluby mohou zvětšit objem svých financí je prodej reklamních předmětů, výborně to funguje na jednorázových akcích, kde si sportovci rádi koupí tričko na památku. Nicméně i přesto se u malých sportovních jednotek jedná o malé zanedbatelné částky. Oproti tomu u velkých fotbalových či hokejových klubů tyto reklamní předměty tvoří značnou část z celkového příjmu klubu (Martinec, 2013). Posledním příjmem může být výnos z pronájmu. Kluby většinou vlastní určité prostory, podle svého zaměření, u tenisu tenisové kurty, u atletiky hala nebo stadion, u fotbalu fotbalové hřiště apod., mnohdy se stává, že jiné kluby či jednotlivci nemají kde trénovat a rádi zaplatí za pronájem poskytnutých prostor (Martinec, 2013).

1.4.6 Prostředky EU Financování z fondů Evropské unie je aktuálním tématem, jediný momentální způsob jak žádat o peníze z fondů EU je pomocí projektů, které mají sloužit pro určitý rozvoj společnosti. Díky vydání Bílé knihy sportu vytvořenou komisí pro evropské společenství v roce 2007, je jasně daná povaha sportu a jakou hraje roli v dnešní společnosti. Čili pokud žádáme o finanční prostředky EU, musíme si být vědomi všech faktorů o sportu podle EU a zároveň v projektu splnit další podmínky. Jednou z nejdůležitějších podmínek je přidaná hodnota, každý projekt musí mít konkrétní a co nejlepší přínos pro společnost. Dále je důležité vědět, že EU nikdy nezaštítí projekt na 100% částky, ale 20

zpravidla jde o procentuální spoluúčast. Žadatel musí být způsobilý a rozměr projektu musí být mezinárodního charakteru (Mgr. Tomáš Ruda, 2012).

21

2 Český atletický svaz Český atletický svaz (ČAS) je svaz, jehož nadřazenou organizací je přímo ČOV. Hlavní náplní ČAS je sdružování atletických klubů a oddílů po celé ČR, pořádání a organizování soutěží a vytváření co nejlepších podmínek co se atletiky týká na našem území. Dalším důležitým posláním je zajištění reprezentace atletiky v mezinárodním prostředí a vyšších sportovních organizací. ČAS je tedy členem IAAF, což je Mezinárodní asociace atletických federací, díky tomuto členství může Česká atletika fungovat i na mezinárodní sféře. Na našem území je přibližně 270 sportovních celků, ve kterých je zaregistrováno přes 55 tisíc členů (Český atletický svaz, 2011).

22

3 Talentovaná mládež Talentovaná mládež je jeden ze sportovních programů, který má za účel vytváření co nejlepších podmínek pro nadané jedince a to od jednoduchého tréninku pro zlepšení základních pohybových dovedností po vrcholovou přípravu reprezentace České republiky. Svazové infrastruktury tvoří sportovní střediska, sportovní centra mládeže a sportovní gymnázia. Sportovní svazy mají určitou volnou ruku v řízení a přípravě projektů pro jejich talenty, nicméně tyto projekty určující způsob a zabezpečení tréninku s ohledem na finanční stránku, která je závislá na státních dotacích, podléhají schválení MŠMT (Vláda ČR, 2011).

3.1 Sportovní střediska (SpS) Dříve sportovní třídy je program za účelem výchovy dětí od 6 do 15 let pro atletickou sportovní základnu. Dnešní sport trpí nedostatkem přívalu nových sportovců, což má za následek i méně talentů. V předchozích letech šlo hlavně o formu výběru, momentálně jde spíš o formu náboru, který poslouží k pozdějšímu výběru talentů. ČAS se v komunikaci se základními školami, nebo nižšími stupni gymnázií snaží o rozšíření sportovních hodin v rámci tělesné výchovy, kde v širším měřítku několika let je možné určit, zdali někdo převyšuje ostatní. Sportovní střediska dále můžeme dělit přímo na střediska se spoluprací se základními školami a bez spolupráce, jelikož existují atletické přípravky, kde je možné dát dítě trénovat i bez toho, aniž by muselo přímo do sportovní školy. Atletické oddíly vybírají tyto mladé sportovce, řídí jejich trénink a přípravu pomocí trenérů a jednoho hlavního. Nicméně všechna hlavní rozhodnutí, kontrola a řízení podléhají ČAS a AO, kteří jsou odpovědni za činnost Sportovních středisek a při jejich změnách jsou nuceni informovat MŠMT. Při změně působiště či zrušení střediska se pokládá návrh k odsouhlasení MŠMT (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

3.1.1 Zařazení do SpS Každý atlet navštěvující SpS musí mít platnou registraci v ČAS za příslušný atletický klub/oddíl, pod který SpS spadá. Evidence členů probíhá 3 krát ročně, nicméně atleti mohou být zařazeni kdykoliv v průběhu roku. Před zařazením atleta do SpS je určité výběrové/náborové řízení, kde musí dítě prokázat pohybové schopnosti. Každý 23

oddíl si tato kritéria určuje sám, takže se stává, že někde jsou podmínky přísnější než jinde. Nicméně zpravidla tyto testy obsahují běh sprint a vytrvalostní běh 12 minut, skok do dálky, hod plným míčem a testy koordinace. Další kritéria jsou souhlas lékaře a podpis zákonného zástupce (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

3.1.2 Počty atletů Pro kvalitní práci a dobrou přípravu budoucích atletů jsou doporučená množství atletů v SpS, která by se měla dodržovat. Samozřejmě vždy záleží na počtu trenérů a prostor, které má atletický oddíl k dispozici, ale ČAS udává tato množství. Pro starší žactvo 30 atletů, mladší žactvo 40 atletů a atletická přípravka by neměla přesáhnout 50 atletů (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

3.1.3 Obsah a organizace sportovní přípravy Každý sportovní trénink se řídí podle určitých podmínek a podle směrnic ČAS, je i udáno co by měl obsahovat a jak dlouho trvat. U staršího žactva se jedná o 3 tréninkové jednotky týdně po 1,5 hodině, u mladšího žactva je tomu tak 2 krát týdně a u přípravky 1-2 krát týdně. Dále žactva absolvují dvakrát ročně soustředění v délce jeden týden. Za docházku, organizaci, evidenci a všechny náležitosti zodpovídá zpravidla vedoucí trenér, který spolupracuje s AO a zároveň ČAS potažmo KAS (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

3.1.4 Sledování výkonnosti Ve směrnicích pro talentovanou mládež se uvádí, že starší i mladší žactvo je povinné na účasti na testech sledování sportovní výkonnosti. Pro starší žactvo to znamená účast na minimálně 3 závodech a absolvování mistrovského víceboje. U mladšího žactva to znamená účast alespoň na 5-ti atletických závodech a splnění určitých výkonnostních podmínek. Všechny výkony jsou porovnávány v rámci žebříčků celé ČR, kde je možné určit, zdali někdo převyšuje ostatní (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

24

3.1.5 Zdravotní zabezpečení Při registraci do SpS je nutné brát v potaz zdravotní stav atletů, podle pokynů ČAS je vyžadována zdravotní prohlídka již před registrací nebo co nejdříve po ní. Některé AO dokonce atleta bez této zdravotní prohlídky ani nezaregistrují, tato prohlídka se provádí jednou ročně a nepředložením se atlet vystavuje riziku vyřazení z AO. Veškerou evidenci má v tomto případě na starost vedoucí trenér (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

3.1.6 Vedení SpS Předsednictvo ČAS ve svých pokynech pro talentovanou mládež uvádí, že hlavní řídící složkou ve SpS je vedoucí trenér, ten podle počtu atletů určuje celkové množství působících dalších trenérů. Dále vede veškerou evidenci a řídí organizaci od vedení atletů, pořádání soustředění až po pořádání náborů. Vedoucí trenér je řízen přímo vedením ČAS, ale zároveň spolupracuje s atletickými oddíly a tělovýchovnými jednotami. Další složkou jsou smluvní trenéři, kteří jsou řízeni vedoucím trenérem a mají na starost přímo práci s atlety.

3.2 Sportovní centra mládeže (SCM) Tato centra slouží jako další článek navazující na sportovní střediska, jde hlavně o výběr a posléze přípravu talentované mládeže od 15 do 19 let. To znamená, že atleti, kteří jsou předmětem zkoumání v další části této bakalářské práce, jsou členy SCM. Hlavní náplň je téměř identická jako u sportovních středisek, a to zajištění co možná nejlepšího zázemí pro budoucí vrcholové sportovce. Nejlepším zázemím se rozumí jak finanční stabilita, bezproblémový chod center, výcvik kvalitních trenérů a osobnější přístup, nežli tomu bylo u středisek.

25

Obrázek 2: Organizační struktura SCM Zdroj: Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012 Jelikož náplní bakalářské práce je zkoumání právě této mládeže od 15 do 19 let, je nutné si Sportovní centra mládeže rozebrat velice podrobně. Jak můžeme vidět na organizační struktuře, tato centra podléhají předsednictvu ČAS (P ČAS) v podobě komisí a to ekonomické (EK ČAS) komisi mládeže (KM ČAS) a metodické komisi (MK ČAS) a přímo řediteli ČAS. Tyto komise určují přerozdělení peněz poskytnutých MŠMT do Krajských atletických svazů. Peníze jsou určené na mzdy, odměny trenérů Sportovních center mládeže a na zajištění a zabezpečení nákladů mládeže, především na sportovní činnost (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012). Vedoucí trenér, jak můžeme podle schématu odvodit, je veden ředitelem ČAS z hlediska právního, dále jeho zástupcem po stránce organizační, předsedou KAS kvůli financím a celkově z ekonomického hlediska. V poslední řadě na něj dohlíží atletický oddíl kvůli pracovní kázni. Členové SCM jsou řízeni přímou vazbou osobního trenéra z pohledu tréninkového procesu a přípravy na závody. Zároveň osobní trenér přijímá nařízení vedoucího trenéra, která by se měla promítnout právě v přípravě atleta.

26

3.2.1 Činnost SCM Komise ČAS ve svých spisech uvádí, že činnost sportovních center mládeže musí být naplánována na každý kalendářní rok. Stejně jako organizaci a evidenci má plánování na starost vedoucí trenér, který vypracovaný plán konzultuje s příslušným atletickým oddílem, pod který SCM spadá a poté se finální návrh předkládá komisi ČAS. Po schválení ročního plánu se na každý měsíc zvlášť podle dané situace vypracuje návrh na každý další měsíc. V tomto případě je nutná úzká spolupráce s příslušným AO, KAS, ale také smluvními trenéry a atlety. Jedná se hlavně o tok informací například o připravovaných soutěžích, soustředěních, dopingových kontrolách, termínech registrací, sportovních zdravotních prohlídek, členských poplatků apod. Mnohokrát je tato činnost zjednodušena webovými stránkami, kdy vedoucí trenér je povinen aktualizovat informace o budoucím dění a oproti tomu atleti a trenéři jsou povinni kontrolovat aktuality.

3.2.2 Zařazení do SCM Zařazení do SCM není prováděno jen na základě náboru s určitými fyzickými a koordinačními testy, ale z hlediska dlouhodobějšího pozorování atletů. Hlavní trenér s dalšími trenéry dlouhodobě sleduje výsledky atletického dění a vybírají možné atlety s perspektivou do budoucna. Pokud se jedná o nevrcholového atleta, neznamená to, že by nemohl být do SCM zařazen, nicméně v tomto případě jsou zde výkonnostní skupiny, do kterých jsou atleti zařazeni dle svých výkonů z minulosti. Stejně jako u SpS je důležitou podmínkou zdravotní prohlídka, která musí být učiněna jednou ročně. U nových členů bez prohlídky není provedena registrace. Pokud atlet není plnoletý, je nutný souhlas rodičů. Již výše je zmíněno, že se atleti zařazují v tomto případě podle výkonnosti do určitých skupin podle svých výsledků z minulosti. Jedná se o výsledky za uplynulý rok a tyto skupiny se po celý další kalendářní rok nemění. Skupiny jsou rozděleny na A, B, C. A je nejvýkonnější skupina a atlet musí splnit určité podmínky, například se musí umístit do třetího místa na mistrovství České republiky. U skupiny B se jedná o podmínky kvalifikace do finále M-ČR a splnění výkonnostního kritéria dané disciplíny, dále se bere v potaz výkonnost za poslední rok stejně jako u A. Do třetí skupiny C jsou

27

zařazeni atleti, kteří mají dlouhodobé zdravotní problémy, nebo se potýkají s propadem výkonnosti. Stejně jako probíhá zařazení atletů do SCM, tak na základě porušení podmínek členů mohou být vyřazeni. A to kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Jedná se zpravidla o plagiátorství lékařských prohlídek, nehrazení členských příspěvků, neúčast na tréninku apod.

3.2.3 Ekonomické prostředí v SCM Ekonomické prostředí v SCM se z velké části týká jen přerozdělování financí. Podle komise ČAS je přesně dáno jak naložit s financemi, které SCM dostanou k dispozici. Z předchozích kapitol o financování přesně víme, jak financování funguje a tedy jak se dotace ze státního rozpočtu dostanou až k ČAS. V tu chvíli, kdy má ČAS dotace k dispozici, rozhoduje o dalším přerozdělení v závislosti na více faktorech. Prvním jsou mzdy trenérů, tedy záleží na počtu vedoucích i osobních trenérů. Dále se jedná o náklady na činnost SCM, přípravu atletů, lékařské prohlídky. Jedná se tedy o neinvestiční dotaci, která primárně slouží na činnost. Dalším důležitým faktorem jsou počty atletů v příslušném SCM (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012). Využití financí u SCM: Pod využitím financí na sportovní přípravu se rozumí soustředění, nájemné na halu, regenerace, výživové doplňky atd. Nicméně i přesto, že se jedná o neinvestiční dotaci, tak 25 % celkové částky, která je určena na sportovní přípravu, může být využita na investiční náklady a to na pomůcky, výbavu, nářadí, tedy na běžné věci, které podléhají opotřebení, ale jsou nutné z hlediska sportovní přípravy (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012). Rozdělení financí u SCM: Zde se finanční prostředky rozdělují na mzdy pro vedoucí trenéry, odměny pro osobní trenéry a prostředky na přípravu. Mzdy pro vedoucí trenéry se udávají podle tabulek ČAS pro daný rok. Oproti tomu odměny pro osobní trenéry jsou závislé na počtu atletů, kteří se výsledky zařadí do skupiny A, B, nebo resortních sportovních center (dále jen RSC). Odměny jsou vypláceny jednou ročně a za každého atleta, který se 28

v SCM zařadil do skupiny A, nebo B osobní trenér dostane 1500 Kč, za atleta zařazeného do RSC 2000 Kč. Prostředky na přípravu se rozumí vlastní činnost klubu, příspěvek na lékařské prohlídky, příspěvky atletům na jejich činnost (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012). Příspěvky atletům se liší z hlediska rozhodování vedoucího trenéra, ten má možnost každého podporovat dle svého uvážení. Rozdělování se však zpravidla určuje od výkonů atleta a jeho aktuální formy. Prakticky to znamená i to, že atlet může absolvovat soustředění za své náklady, to se promítne v jeho výsledcích v nadcházejícím Mistrovství ČR. Pokud uspěje a dobře se umístí, může žádat o zpětné vyplacení nákladů na přípravu. Nicméně jak je výše zmíněno záleží to na uvážení vedoucího trenéra. Bez ohledu na výkon a umístění v sezóně má každý atlet možnost čerpat příspěvek 500 Kč na sportovní zdravotní prohlídku (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

3.2.4 Kontrola a hodnocení činnosti Za veškeré přerozdělování peněz a činnost SCM je odpovědný vedoucí trenér zároveň s vedením KAS. To znamená, že jsou povinni řídit se daným schváleným plánem činnosti, který byl odsouhlasen vedením ČAS. Pro

zpětnou

kontrolu,

kterou

provádí vedení ČAS, předseda komise mládeže, zástupce šéftrenéra a předseda KAS, jsou povinni vést u veškerých svých úkonů podrobnou evidenci. Ta se skládá z hodnocení hospodaření a výkonu za kalendářní rok (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

3.3 Vrcholové sportovní centrum mládeže (VSCM) Vrcholová sportovní centra mládeže jsou zaměřena na atlety ve věku od 19 do 23 let. Jedná se o věkovou kategorii, kde dochází k největšímu odlivu atletů. Je to dáno tím, že v tomto věku se atlet ocitá v rozhodnutí o tom, co jsou jeho priority. Čili působí na něj více faktorů, snaží se být samostatný, pokud již nestuduje, tak začíná pracovat a mnohokrát už není tak jednoduché skloubit vrcholový trénink s prací, jako tomu bylo se školou. Dá se říct, že se zde láme chleba, rozhoduje se o tom, zdali má atlet ambice na reprezentaci a perspektivu do budoucna, nebo jestli pojme sport už jen rekreačně.

29

Z organizačního hlediska celý systém probíhá téměř stejně jako u SpS a SCM, vedoucí trenér vede VSCM dle požadavků ČAS. Má na starost veškerou komunikaci do obou směrů, tedy řízení dalších osobních trenérů a atletů. Na druhou stranu je řízen ČAS, proto vede veškerou evidenci o výsledcích, rozdělování financí, hodnocení výkonů apod. pro zpětnou kontrolu (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012). Vedoucí trenér VSCM ve spolupráci s vedoucími trenéry SCM vybírá atlety, kteří mají perspektivu do budoucna. Jedná se hlavně o perspektivu české reprezentace do 23 let a po té seniorů. Schvalování návrhu atletů, kteří by měli být do VSCM zařazení podléhá trenérské radě ČAS. Jedná se hlavně o tabulkové rozdělení podle výsledků z minulosti, které je hodnoceno různými počty bodů. A to starty na MS, ME, MČR atd., dále se hodnotí umístění, kázeň atleta a zdali se jedná o rostoucí výkonnost. Závodníci jsou rozřazeni do skupin podobně jako u SCM do tří skupin a to: I.

Atleti s účastí na světových a evropských soutěžích.

II.

Atleti, kteří jsou těsně pod kvalifikačním kritériem na MS, ME, atd..

III.

Atleti, kteří mají rostoucí výkon, ale doposud nebyli schopni se na výše zmíněné soutěže kvalifikovat.

Z těchto skupin plyne i podobné odměňování osobních trenérů jako tomu bylo u SCM. Trenér za každého zařazeného atleta do I. skupiny dostane odměnu 3000 Kč, do II. skupiny 2000 Kč a do III. skupiny 1000 Kč. Rozdělování financí a ekonomická kontrola probíhá úplně stejně jako u výše zmíněného SCM (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

3.4 Sportovní gymnázia (SG) Program sportovní gymnázia funguje na podobném principu jako SpS, s tím rozdílem, že se jedná hlavně o studenty ve věku 15-19 let. Atleti zařazení do sportovního gymnázia jsou zpravidla i členy SCM. SG slouží pro podporu talentovaných jedinců, kteří mají zájem o růst výkonnosti i v tomto věku. Rozdíl oproti normálním gymnáziím je v tom, že mají atleti možnost využívat efektivněji svůj čas. To znamená možnost vícefázových tréninků. 30

Výběr studentů probíhá spoluprací SG s učiteli TV základních škol, dále tipováním sportovců na soutěžích ČAS apod. Pokud mají studenti zájem o studium, které zahrnuje vícefázové sportovní tréninky a komplexní sportovní přípravu, mohou se hlásit do SG i sami. Z těchto důvodů probíhá přijímací řízení a to jak talentové, tak vědomostní. Trenéři působící na SG musí mít nejvyšší trenérskou kvalifikaci třídy 1. Jejich počet na škole se odvíjí od počtu studentů, kteří navštěvují sportovní třídu na gymnáziu. Financování SG spadá pod MŠMT, ale peníze, kterými je tato možnost studia financována slouží na program „Talentovaná mládež“, tedy nejedná se o peníze určené přímo pro školství. SG stejně jako všechny předešlé programy podléhají kontrole a hodnocení činnosti, v tomto případě nejen komisi ČAS, ale i České školní inspekci (Bor, Rudová, Purman, Rus, 2012).

31

4 Analýza rozpočtů SCM LKAS 2012-2014 Analýza systému financování mládeže ČAS v Libereckém kraji úzce souvisí s posouzením efektivity. Dá se říci, že analytický rozbor systému financování proběhl již v první polovině bakalářské práce. Nicméně v tomto praktickém rozboru jde o posouzení konkrétních částek z financování. Jde o rozbor za poslední tři roky, tedy 2012, 2013 a 2014. Jelikož se jedná o talentovanou mládež od 15 do 19 let, tak jde o sportovní centrum mládeže, které je zřízeno pro Liberecký kraj. Analýza a posouzení efektivity jsou rozděleny do více sektorů a to: -

Rozpočtová analýza jednotlivých let

-

Čerpání financí atlety v závislosti výkonnostního zařazení a opravdové výkonnosti v daném období

-

Poměr úspěšnosti atletů v závislosti na zařazené skupině

-

Posouzení efektivity financování u atletů, kteří byli zařazeni do SCM po celou dobu sledovaného období

Po posouzení všech předchozích bodů jsou v další kapitole navržena určitá opatření, která by mohla vést k lepší efektivitě financování. Pro zachování ochrany osobních údajů jsou veškerá jména atletů v bakalářské práci zaměněna za název „Atlet“ s pořadovým číslem. Ostatní osobní údaje, které jsou nepotřebné pro záměr práce, byly vymazány.

4.1 Rozpočty jednotlivých let Rozpočet pro každý rok je rozdělen do dvou tabulek a tří kategorií, v každé tabulce jsou tedy uvedeny všechny tři složky, které tvoří rozpočet a to: -

Sportovní příprava

-

Sportovní lékařské prohlídky

-

Výdaje na administrativní a organizační činnost SCM

32

V první tabulce pro každý rok je uveden rozpočet, který byl schválen MŠMT a ČAS pro SCM působící v Libereckém kraji. V druhé tabulce můžeme vidět reálné využití rozpočtu za uvedený rok. Vyúčtování dotace na činnost sportovního centra v Liberci za rok 2012: Tabulka 2: Rozpočet 2012 ROZPOČET Sportovní příprava sportovců a členů realizačního týmu SCM

CELKEM 246 000,00

Preventivní sportovní prohlídky

19 000,00

Organizačně-administrativní výdaje SCM CELKEM

25 000,00 290 000,00

ČERPÁNÍ Sportovní příprava sportovců a členů real. týmu SCM a) náklady na soustředění a tréninkové kempy vč. zahraničních

CELKEM 281 023,00 255 523,00

(ubytování, stravování, cestovné, nájmy, rehabilitace, regenerace)

b) vybavení sportovními potřebami neinvestičního charakteru

0,00

(ortopedické pomůcky, výživové doplňky, tretry, atletické nářadí a náčiní) *)

c) preventivní sportovní prohlídky Organizačně-administrativní výdaje SCM **) CELKEM Zdroj: Vlastní zpracování

25 500,00 8 977,00 290 000,00

Největší část celého rozpočtu tvoří sportovní příprava atletů a členů realizačního týmu. Když porovnáme schválený rozpočet s reálným rozpočtem v roce 2012, tak je patrné, že do sportovní přípravy bylo vynaloženo více peněz, než které byly schváleny v rozpočtu. Stalo se to díky tomu, že na organizačně-administrativní činnost nebylo potřeba moc financí, náklady se týkaly účtů za telefon, papírů a toneru do tiskárny. Dalším zajímavým faktem je, že náklady na preventivní sportovní prohlídky jsou schvalovány podle aktuálního počtu atletů v SCM a tedy pokud další rok nastoupí více sportovců, tak tato kategorie bude vždy tvořit větší část, než je v rozpočtu. Je to z toho důvodu, že každý člen SCM má nárok na dotaci sportovní prohlídky. Je samozřejmě i více druhů těchto lékařských prohlídek a tedy i cen, které za ně zaplatíme. Každý atlet pak může čerpat jen tolik, kolik prohlídka stojí, avšak do určitého limitu. Proto je tato částka v rozpočtu většinou orientační a určuje se podle aktuálního počtu atletů.

33

Vyúčtování dotace na činnost sportovního centra v Liberci za rok 2013: Tabulka 3: Rozpočet 2013 ROZPOČET Sportovní příprava sportovců a členů realizačního týmu SCM

CELKEM 253 500,00


26 500,00


25 000,00 305 000,00


CELKEM 296 876,00 264 617,00



5 669,00



26 590,00 8 124,00 305 000,00

U rozpočtu na rok 2013 se opakuje stejná situace s přesunutím části financí určených na organizační a administrativní výdaje do Sportovní přípravy. Objevuje se zde i další částka obsažena ve vybavení neinvestičního charakteru Sportovní přípravy. Důležitým faktem je, že se jedná o neinvestiční výdaje, protože jinak by částka byla limitována tím, že nesmí přesáhnout 25% částky, která je určena pro sportovní přípravu. Prostředky na preventivní prohlídky jsou téměř totožné v rozpočtu i u vydání. Vyúčtování dotace na činnost sportovního centra v Liberci za rok 2014: Tabulka 4: Rozpočet 2014 ROZPOČET Sportovní příprava sportovců a členů realizačního týmu SCM

CELKEM 247 800,00


27 500,00


25 000,00 300 300,00

34


CELKEM 300 300,00 252 397,00



24 913,00



22 990,00 0,00 300 300,00

V roce 2014 byly všechny finance využity s nepatrnými odchylkami, tak jak byly schváleny v rozpočtu. Nicméně ve sportovní přípravě je obsažena větší částka na vybavení neinvestičního charakteru. Je tomu tak z důvodů nemožnosti soustředění v některých disciplínách. Například u hodu kladivem je velice těžké hledat místa pro soustředění a tak je většinou rozhodnuto, že soustředění proběhne v místě normálního tréninku s každodenní docházkou. V tomto případě se tak stalo a atleti tedy nepotřebovali žádné finance na ubytování, dopravu, stravování. Nicméně všichni sportovci díky zařazení do výkonnostních skupin a svým výsledkům mají nárok na dotaci jako všichni ostatní atleti. Proto se to řeší dotací na boty, tréninkové oblečení a výživové doplňky. Na celém rozpočtu je zajímavé, že v něm není sponzoring. Je tomu tak z důvodu, že SCM žádného sponzora nemá. Jedná se pouze o dotaci od ČAS schválenou MŠMT. Z tohoto pohledu se může zdát, že atletika nemá žádné sponzory a to by bylo velice smutné. Nicméně ke sponzoringu zde dochází z vnější strany, a to přímo atletům. Zpravidla jde o financování rodičů na část soustředění, vybavení, stravu, doplňky. V některých případech, kdy je atlet opravdu vynikající, má i jiné sponzory, v tu chvíli se dá mluvit i o reklamě na dres, oblečení apod. Firma si jej pak může odečíst z daní v nákladech na reklamu nebo jako dary. Tyto částky v rozpočtu nejsou zaznamenány, protože jdou úplně mimo SCM. V praxi to znamená, že kdybychom sečetli rozpočet SCM s opravdu vynaloženými financemi na sportovní přípravu atletů, můžeme mluvit až o dvojnásobných částkách oproti rozpočtu.

35

4.2 Finanční čerpání zařazených atletů Z teoretické části víme, že atleti jsou podle výsledků v předchozím roce zařazováni do výkonnostních skupin A, B, C na následující rok. V první části tabulek jsou tedy uvedeny počty atletů jednotlivých skupin v porovnání odsouhlasených dotací na začátku roku oproti reálnému čerpání na konci roku. Aby nedocházelo ke zkreslení dat, bylo nutné konečné čerpání očistit o dotaci na zdravotní sportovní prohlídku, na kterou má každý atlet nárok. Ne vždy dochází k čerpání této částky a když, tak v různých částkách. V druhé části tabulek jsou porovnávány dotace, na které měl každý atlet nárok oproti dotacím, které v průměru reálně čerpal. To vše je porovnáno vzhledem k jejich úspěšnosti. Abychom mohli vidět, jestli atleti, kteří v průměru čerpali nejvíce peněz, měli i ty nejlepší výsledky. Tabulky jsou rozděleny na všechny tři sledované roky a tedy 2012, 2013 a 2014. Atleti, kteří byli zraněni, měli nárok na dotaci, kterou ale nečerpali, také nejsou zařazeni do pozorování. 4.2.1 Čerpání financí v roce 2012 Tabulka 5: Finanční čerpání atletů za rok 2012 Rok 2012

Skupina A B C Celkem

Počet Základ dotace celosob kem 10 50 000,00 Kč 14 49 000,00 Kč 13 13 000,00 Kč 37 112 000,00 Kč

Čerpání bez zdraČerpání votních prohlídek 56 324,00 Kč 50 464,00 Kč 90 244,00 Kč 80 774,00 Kč 56 330,00 Kč 47 760,00 Kč 202 898,00 Kč 178 998,00 Kč

Čerpání bez zdraPočet Základ dotace na votních prohlídek Bonusy dle umísSkupina osob osobu na osobu tění na osobu A 10 5 000,00 Kč 5 046,40 Kč 1 250,00 Kč B 14 3 500,00 Kč 5 769,57 Kč 1 678,57 Kč C 13 1 000,00 Kč 3 673,85 Kč 1 730,77 Kč Zdroj: Vlastní zpracování V roce 2012 bylo ve sportovním centru mládeže ze všech tří let nejméně atletů. V první (horní) části tabulky 5 je vidět, kolik byla odsouhlasená dotace pro danou skupinu na celý rok (Základ dotace celkem), úplně vpravo (Čerpání bez zdravotních prohlídek) pak můžeme porovnat, kolik skupina reálně vyčerpala. U skupiny A je výsledek 36

prakticky totožný jako v rozpočtu, u skupiny B už je zřejmé, že atleti měli větší výkonnost a tím pádem mohli čerpat větší dotaci. U skupiny B rozdíl činí přibližně 1,6 násobek plánované dotace. U skupiny C je tento rozdíl už více jak trojnásobek. K tomu proč mohli „horší“ skupiny než A čerpat více financí, než které měli odsouhlaseny, dochází z důvodu větší výkonnosti. Pokud se atlet kvalifikuje, tak se účastní soutěží jako venkovní mistrovství ČR, halové mistrovství ČR, mezistátní utkání, apod. Podle umístění je ohodnocen bonusem. Bonusová částka za umístění je předem dána na celý kalendářní rok. V tabulkách pro čerpání financí je tento bonus použit jako kritérium výkonnosti, v praxi to tedy znamená čím větší bonus, tak tím měl atlet lepší umístění. Tabulka 6: Klíč rozdělení bonusů 2012 Tabulka rozdělení bonusů pro rok 2012 um. M-ČR hala M-ČR venku MU 15 MU 17, 19 1.-3. 500 1500 500 1000 4.-8. 0 1000 9.+ 0 500 Zdroj: Vlastní zpracování

MSJ 3000

Po shlédnutí rozdělovacího klíče bonusů v roce 2012 se dá ohodnotit efektivita rozdělování financí. U druhé části (spodní) tabulky 5 máme průměrné bonusy na osobu ve všech skupinách. Můžeme tedy vidět, že skupina A i přes největší vyčerpanou průměrnou dotaci na osobu, měla nejmenší výkonnost. To, že skupina A mohla čerpat tolik peněz i přes mnohem menší úspěchy než u ostatních skupin, svědčí o prvním nedostatku systému financování ČAS. Skupina A i B měla v roce 2012 srovnatelnou výkonnost, to znamenalo, že finance, které v rozpočtu zbývaly, mohly být z velké části přerozděleny mezi tyto dvě skupiny. Jejich čerpání na osobu se oproti základu zvýšilo přibližně o 2700 Kč. Nicméně zatímco skupina B se při čerpání dostala nad průměr čerpání skupiny A, tak skupina C se ani nepřiblížila. I přes to, že atleti skupiny C měli mnohem lepší výsledky, než skupina A. Vedoucí trenér tedy může podle výkonů v daném roce přerozdělovat zbylé finance, ale je omezen už vydanými financemi na podporu těch, kteří na ní měli nárok (skupina A). Finance mohli vyčerpat již v přípravném období.

37

4.2.2 Čerpání financí v roce 2013 Tabulka 7: Finanční čerpání atletů za rok 2013 Rok 2013



Počet Základ dotace na Skupina osob osobu A 10 4 500,00 Kč B 18 2 500,00 Kč C 19 1 000,00 Kč Zdroj: Vlastní zpracování

Čerpání bez zdraČerpání votních prohlídek 74 132,00 Kč 68 032,00 Kč 63 465,00 Kč 54 415,00 Kč 57 587,00 Kč 46 937,00 Kč 195 184,00 Kč 169 384,00 Kč Čerpání bez zdravotních prohlídek Bonusy dle umísna osobu tění na osobu 6 803,20 Kč 1 600,00 Kč 3 023,06 Kč 694,44 Kč 2 470,37 Kč 1 131,58 Kč

Tabulka 8: Klíč rozdělení bonusů 2013 Tabulka rozdělení bonusů pro rok 2013 um. M-ČR hala M-ČR venku MU 15, 17, 19 MEJ, MS 17, EYOF 1.-3. 500 1500 1000 5000 4.-8. 0 500 500 9.+ 0 0 0 2000 Zdroj: Vlastní zpracování V roce 2013 proběhly jiné soutěže, než v předchozím roce a podle toho se trochu liší klíč k rozdělování bonusů, jak můžeme vidět v tabulce 8. V horní části tabulky 7 opět můžeme pozorovat základ dotace v odsouhlaseném rozpočtu oproti vydaným financím. Nicméně zajímavá část přichází až v porovnání se spodní částí stejné tabulky. Zde můžeme pozorovat, že atleti skupiny A dostáli svým výkonům dle svého zařazení do skupiny. Ohodnocení bonusem za umístění v soutěžích měli nejlepší a to v průměru 1600 Kč. To znamená, že se museli umístit na Mistrovství České republiky od prvního do třetího místa a zároveň získat ještě ohodnocení za nějakou další soutěž. Zároveň to znamená, že splnili kvalifikační podmínky pro zařazení do stejné skupiny i pro příští rok. Skupina B i C se v počtu členů liší pouze o jednoho atle38

ta, nicméně výkonnost skupiny C je téměř dvojnásobná oproti skupině B. Když se podíváme na průměrné čerpání na osobu, zjistíme, že skupina B i přes nepříznivé výsledky měla v průměru vyšší dotaci na osobu a to jen díky odsouhlasené rozpočtové dotaci pro všechny ve skupině B. To znamená, že se opakuje stejný případ jako v roce 2012, jen u jiných skupin. „Horší“ skupina má lepší výsledky, ale menší ohodnocení.

4.2.3 Čerpání financí v roce 2014 Tabulka 9: Finanční čerpání atletů za rok 2014 Rok 2014



čerpání 98 032,00 Kč 102 731,00 Kč 33 389,00 Kč 234 152,00 Kč

Čerpání bez zdravotních prohlídek 89 142,00 Kč 93 821,00 Kč 28 199,00 Kč 211 162,00 Kč

Čerpání bez zdraPočet Základ dotace na votních prohlídek Bonusy dle umísSkupina osob osobu na osobu tění na osobu A 14 5 500,00 Kč 6 367,29 Kč 1 878,57 Kč B 22 3 500,00 Kč 4 264,59 Kč 1 404,55 Kč C 15 1 500,00 Kč 1 879,93 Kč 746,67 Kč Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 10: Klíč rozdělení bonusů 2014 Tabulka rozdělení bonusů pro rok 2014 um. M-ČR hala M-ČR venku MU EYOT YOG 1.-3. 500 1200 2000 5000 500 4.-8. 0 800 1500 3000 9.+ 0 500 1000 2000 Zdroj: Vlastní zpracování

MSJ 5000 3000 2000

Jediným rokem, ve kterém byly dotace přímo úměrné výkonnostem atletů dle zařazení do skupin, se stal rok 2014, viz tabulka 9. Zároveň se změnilo i ohodnocení bonusu za umístění v MČR od prvního do třetího místa a to na 1200 Kč viz tabulka 10. To znamená, že velká část skupiny se kvalifikovala do skupiny A a atleti SCM mají 39

růstovou tendenci. Do skupiny C se zařadili většinou zranění atleti, nebo ti se stagnujícími výsledky. Podle toho se odvíjí i průměr jejich bonusu. Za všechny 3 roky můžeme pozorovat, že počet členů skupiny A i B roste, to svědčí o potenciálu atletů v SCM. Nicméně na druhou stranu to znamená, že ten, kdo má výborné výsledky, za to v daném roce nemůže být ohodnocen díky systému financování ČAS. Tento systém zařazuje atleta do lepší skupiny až následující rok. To může znamenat, že atlet, který má dobrou formu se do té vrcholové třeba ani nedostane z hlediska nedostatku financí. Je tedy otázka, zda to, že atlet bude následující rok zařazen do lepší skupiny, je motivují či nikoliv. Protože to, že je atlet dle výsledků zařazen může také znamenat to, že nemusí po zbytek sezóny pracovat na 100 % a přes to má jisté finance za zařazení v příštím roce. I přes to, že dva roky ze tří vychází v neprospěch systému ČAS, musíme brát v potaz, že žáci, kteří věkově dorostou a mohou být tedy zařazeni do SCM, mohou být zařazeni pouze do skupiny B a C. Takže to znamená, že pokud se jedná o silný ročník nadprůměrně nadaných jedinců, tak to má za následek vyzdvižení výsledků horších skupin. Nedá se říci, že by výsledky byly tímto problémem zkresleny, protože nadprůměrně nadaní atleti jsou reálně zařazeni do méně výkonných skupin a tedy i vůči svým výsledkům nemají právo na čerpání adekvátní odměny.

4.3 Poměr úspěšnosti atletů dle skupiny zařazení Po porovnávání celkových skupin a jejich čerpání se dostáváme ke zjištění, kolik atletů ze skupiny tvoří výkonnostní průměr. V tabulkách poměrů úspěšnosti jde o to, kolik procent atletů ze skupiny opravdu tvoří výkony dle jejich zařazení do skupiny A, B, C. Díky tomuto porovnávání můžeme zjistit, kolik atletů ze skupiny mělo opravdu nárok na svou dotaci a zároveň jestli atleti SCM mají tendenci k růstu, stagnaci, nebo poklesu úspěšnosti.

40

4.3.1 Procentuelní úspěšnost v roce 2012 Tabulka 11: Úspěšnost ve skupinách 2012 Rok 2012 Skupina A Skupina B Bonusy v Počet Podíl ve Počet Podíl ve Kč osob skupině osob skupině 2000+ 3 30% 4 28,57% 1000-1999 3 30% 7 50,00% 0-999 4 40% 3 21,43% Celkem 10 100% 14 100% Zdroj: Vlastní zpracování

Skupina C Počet Podíl ve osob skupině 6 46,15% 5 38,46% 2 15,38% 13 100%

V předchozí kapitole jsme podle tabulky 5 zjistili, že skupina C měla v roce 2012 největší průměrnou výkonnost. V hodnocení tabulky 11 můžeme porovnat, že téměř polovinu skupiny C tvoří atleti, kteří se umístili někde na prvních třech příčkách v MČR a zároveň ještě měli vynikající umístění v dalších soutěžích. To znamená, že splnili i kvalifikační požadavky na postup do skupiny A pro další rok. Zároveň, ale můžeme zjistit, že těchto 6 atletů skupiny C by mělo mít nárok na vyšší celkové dotace, než u skupiny A, ale z tabulky 5 je jasné, že právě skupina C měla v průměru menší dotace. V tabulce 11 jde hlavně o to, že obě skupiny B i C mají více atletů jak ve výkonnostním bonusovém ohodnocení nad 2000 Kč, tak i od 1000 Kč do 1999 Kč. I přes větší počet zařazených atletů do skupiny B a C, můžeme pozorovat, že výkonnostně hůře, tedy u bonusu 0-999 Kč se umístilo méně atletů než u skupiny A. V podstatě výsledky skupin vychází přesně obráceně, než by měli vycházet. Nejméně finančně ohodnocená skupina C má nejvíce nejlepších atletů. Prostřední skupina B je v nejlepších výsledcích bonusu nad 2000 Kč procentuelně podobně jako skupina A, ale u středních výsledků je skupina B lepší. Nejlépe dotačně ohodnocená skupina A má nejhorší výsledky. Z předchozího hodnocení nám vyplývají otázky k závěrečné diskuzi: Proč atleti zařazení do horších skupin mají lepší výsledky, než ti co jsou zařazeni do skupiny A? Když atleti projeví vysokou výkonnost v daném roce, proč tedy nemohou být zařazeni do lepší výkonnostní skupiny tak, aby mohli mít větší dotační základ ještě v daném roce? 41

4.3.2 Procentuelní úspěšnost v roce 2013 Tabulka 12: Úspěšnost ve skupinách 2013 Rok 2013 Skupina A Skupina B Bonusy v Počet Podíl ve Počet Podíl ve Kč osob skupině osob skupině 2000+ 6 60% 1 5,56% 1000-1999 1 10% 4 22,22% 0-999 3 30% 13 72,22% Celkem 10 100% 18 100% Zdroj: Vlastní zpracování


V tabulce 12, která nám určuje, kolik atletů ze skupin se umístilo dle svého zařazení v roce 2013, můžeme pozorovat několik rozdílů oproti tabulce 11 a tedy roku 2012. Prvním rozdílem je to, že atleti skupiny A dostáli svým výsledkům a i přes nejmenší počet členů skupiny mají největší počet členů, kteří se umístili ve výkonnostním bonusovém ohodnocení nad 2000 Kč. Stále však 30% skupiny A tvoří celek, který by neměl mít nárok na to zůstávat ve skupině A a tedy čerpat peníze, které by mohli pomoci lidem s lepším umístěním. Z toho vychází následující otázka: Kolik procent ze skupiny je přiměřená odchylka těch, kteří nemusí mít výkony adekvátní svému zařazení? Další zajímavostí je, že 72,22% atletů skupiny B bylo výsledky na úrovni skupiny C. Z předchozího hodnocení skupiny A vychází otázka, jaká je asi přiměřená odchylka těch, kteří nemusí dostát svým výsledkům, tak se rozhodně nikdy nemůže jednat o tak velký celek jako tomu je u skupiny C. Těchto 72,22% skupiny B tvoří 13 atletů, kteří podle tabulky 7 měli nárok na základ dotace 2500 Kč. To znamená, že kdyby byli ohodnoceni dle svých výsledků, měli by nárok pouze na 1000 Kč, jako má skupina C. V důsledku tedy rozdíl činí 1500 Kč a 13 atletů čerpalo o tuto částku více. Přesně tedy po vynásobení zmařilé částky činí 19500 Kč. V této úvaze jde porovnat i zbytek skupiny A, 3 atleti, kteří jsou výsledky na úrovni skupiny C s nárokem pouze na 1000 Kč. To vše v rozdílu oproti základu dotace 4500 Kč skupiny A v roce 2013. Tyto rozdíly vychází na 10500 Kč. V součtu s promrhanými financemi skupiny A a B se dostáváme na konečných 30000 Kč. Tato částka je sice jen orientační, protože každý atlet čerpal jiné finance, ale jedná se o schodek, který mají v nároku atleti s neadekvátními výsledky. 42

4.3.3 Procentuelní úspěšnost v roce 2014 Tabulka 13: Úspěšnost ve skupinách 2014 Rok 2014 Skupina A Skupina B Bonusy v Počet Podíl ve Počet Podíl ve Kč osob skupině osob skupině 1700+ 8 57,14% 7 31,82% 800-1699 6 42,86% 9 40,91% 0-799 0 0% 6 27,27% Celkem 14 100% 22 100% Zdroj: Vlastní zpracování


Dle čerpání financí roku 2014 v tabulce 9 vyšlo, že průměrný bonus atletů za umístění v soutěžích byl nejvíce rovnoměrný a tedy skupina A byla nejlepší, skupina B středně dobrá a skupina C nejhorší. Pokud se na to podíváme z hlediska počtů, tak to vychází téměř dle očekávání. Bonusové výkonnostní ohodnocení je změněno, díky jinému bonusovému klíči pro rok 2014, který můžeme vidět v tabulce 10. Tedy u nejlepších atletů hovoříme o hranici bonusu nad 1700 Kč. Ze skupiny A dostálo těmto výsledkům největší procentuelní množství ze všech skupin a to 57,14 %, u skupiny B tomu bylo 31,82 % a u skupiny C 13,33 %. Zároveň ale přibližně 40 % všech skupin dostálo výsledkům od 800 Kč do 1699 Kč, to znamená, že celé SCM má růstovou tendenci. Dle teoretického rozboru víme, že pro zařazení do skupiny A v dalším roce je nutné umístit se na MČR od 1. do 3. místa. Z bonusového klíče v tabulce 10 je možno vidět, že za umístění na MČR od 1. do 3. místa je ohodnocení 1200 Kč. Takže ze skupiny A mohli téměř všichni splnit požadavky na zařazení do stejné skupiny. U skupiny B mělo 31,82 % atletů bonusové ohodnocení nad 1700 Kč a požadavky splnili s naprostou jistotou. 40,91 % skupiny B si zajistilo skupinu A nebo znovu-zařazení do skupiny B. U skupiny C pouze 46,67 % stagnovalo na výkonnostním ohodnocení pod 800 Kč. Všichni ostatní mohli být pro další rok zařazeni do skupin vyšších. Z předchozího rozboru vychází naprosto úžasný růst většinového množství atletů SCM. To sebou nese ale i další problémy. Sice můžeme konstatovat, že nedocházelo k plýtvání peněz na atlety, kteří si to nezaslouží. Ale zároveň s růstovou tendencí přichází podhodnocení atletů, kteří ty výsledky měli. Jak je již výše uvedeno, ve všech skupinách se umístilo přibližně 40 % atletů na stejné úrovni výsledků a to v bonusovém ohodnocení od 800 do 1699 Kč. To ale znamená, že 40 % ze skupiny A mělo základ 43

5500 Kč, 40 % ze skupiny B 3500 Kč a 40 % skupiny C pouze 1500 Kč. Takže i přes stejné výsledky atleti skupiny A mohli čerpat mnohem větší dotace, než skupina B a C. U srovnání všech tří let vychází, že bonusově hůře hodnocené skupiny mají výsledky buď lepší, nebo podobné jako u lepších skupin. To znamená, že atleti SCM mají tendenci k růstu. Nicméně v závislosti na výsledcích dochází k chybnému financovaní v daných letech. ČAS dle svých směrnic nepočítá s tím, že atleti mohou mít růstovou tendenci a nejsou tak adekvátně odměněni v daném roce.

44

4.4 Posouzení efektivity financování jednotlivých atletů Posouzení efektivity jednotlivých atletů po dobu všech tří sledovaných let mohlo být posouzeno pouze u 14 sportovců. Je tomu tak z důvodu, že SCM je pouze pro atlety od 15 do 19 let a všichni ostatní, kteří byli zaznamenáváni do předchozího hodnocení celých skupin, skončili nebo zestárli na věk starší 19 a byli přeřazeni. U atletů, kteří byli zařazeni po celou dobu sledovacího období do SCM, jde o posouzení růstu, stagnace, nebo poklesu výsledků v závislosti na vyčerpaných finančních prostředcích. To vše je srovnáno i v závislosti na dotačním základu dle skupiny zařazení. Na konec je možné určit počet atletů, u nichž bylo financování efektivní a neefektivní.

Tabulka 14: Výsledky atleta 1 Rok 2012 Atlet 1 2013 2014 Zdroj: Vlastní zpracování

Základ 1000 2500 5500

Skupina C B A

Bonus 2000 1500 800

Čerpání 3790 5360 7238

Atlet 1 měl v prvním roce pozorování nejlepší výsledky, ale díky systému ČAS dostal nejmenší dotace. Jednoduše v tomto roce na něj nezbyly peníze, které využili atleti s vyšším zařazením. Podle bonusového ohodnocení z roku 2013 můžeme zjistit, že umístění atleta bylo někde od 1. do 3. místa na mistrovství České republiky. I přes klesající celkový bonus můžeme hovořit o chybě zařazení, že atlet nebyl již ve skupině A pro rok 2013. Mohl pak čerpat v roce 2013 více financí adekvátních ke svým výkonům. Naopak v roce 2014 jde o absolutní pokles výsledků. Sice se dá říci, že finance, které by mohl díky svému umístění vyčerpat v předchozích letech, tak vyčerpal v roce 2014. Ale svědčí to o absolutní neefektivitě, v posledním roce je mohli využít jiní atleti, kteří by si je zasloužili. Hodnocení: Neefektivní

45


Základ 3500 2500 3500

Skupina B B B

Bonus 500 500 0

Čerpání 8324 4850 3500

U atleta 2 se jedná o absolutní pochybení, v roce 2012 i 2013 se svými výsledky držel na hranici zařazení do skupiny B a měl možnost čerpat nadprůměrné finanční prostředky. Jedná se samozřejmě o individuální pohled trenérů, a pokud se za něj zaručili, bylo možné tyto dotace získat. Jednalo se o atleta, který prokazoval nadprůměrné nadání, ale nebyl schopen ho potvrdit. Nakonec v roce 2014 je vidět jednoduché pochybení systému, atlet v předchozích letech dodržel kvalifikační podmínky pro znovu-zařazení do skupiny B, ale v roce 2014 neměl už do konce žádné výsledky. Přesto měl možnost vyčerpat finance v rámci základu dotace. V případě atleta se jedná o dvojité pochybení a to jak systému financování ČAS, tak trenérů, že dopustili tak velkou dotaci v letech 2012 a 2013. Hodnocení: Neefektivní


Základ 5000 4500 5500

Skupina A A A

Bonus 1500 2000 0

Čerpání 7090 7390 0

V tabulce 16 můžeme vidět, že se jedná o atleta, který byl po celou dobu sledovacího období zařazen do skupiny A. První dva roky splnil požadavky pro znovuzařazení do skupiny a tedy byl i adekvátně ohodnocen. V třetím ročníku skončil a neúčastnil se MČR, to znamená, že neměl nárok na dotaci a nemohl vyčerpat dotační základ dle svého zařazení. Hodnocení: Efektivní

46


Základ 3500 4500 5500

Skupina B A A

Bonus 1500 500 800

Čerpání 5690 10790 6300

Atlet 4 se v roce 2012 dokázal umístit s bonusem 1500 a i se kvalifikovat do skupiny A pro další rok. V daném roce byl adekvátně odměněn. V dalším roce nedostál výsledkům dle skupiny zařazení a i přes to měl možnost vyčerpat základ dotace a velký dotační bonus. I přes to, že nesplnil podmínky, byl díky individuálnímu posouzení trenéra zařazen do skupiny A. V roce 2014 znovu nedostál výsledkům dle skupiny zařazení a mohl čerpat díky svému zařazení větší dotaci. Hodnocení: Neefektivní


Základ 3500 4500 5500

Skupina B A A

Bonus 3000 2000 2200

Čerpání 6300 9340 3380

Atlet 5 ve všech letech exceloval a zasadil se o výborné výsledky. V roce 2014 i přes to, že měl nárok na větší dotaci, tak ji nevyčerpal. Zde se ale nedá mluvit o pochybení ze strany systému ČAS, nebo trenérů, ale ze strany atleta. Hodnocení: Efektivní


Základ 1000 4500 5500

Skupina C A A

47

Bonus 2500 1500 800

Čerpání 7040 8980 7278

V tabulce 19 můžeme vidět, že atlet měl v roce 2012 výborné výsledky. I přes to, že byl zařazen do skupiny C, měl možnost čerpat dotace adekvátní svým výsledkům. Je tomu tak díky určité „volné ruce“ vedoucího trenéra v podobě rozdělování financí, ale to jen do výše zbylých volných prostředků. V roce 2014 měl atlet nejhorší výsledky, i tak čerpal vekou dotaci díky velkému dotačnímu základu. I tak jeho dotační bonus tvořil v roce 2014 800 Kč, který odpovídá hodnotě dotace pro skupinu B. Dá se tedy hovořit, že v letech 2012, 2013 byl systém efektivní a v roce 2014 z části neefektivní. Hodnocení: Efektivní


Základ 1000 4500 5500

Skupina C A A

Bonus 3500 0 2200

Čerpání 5000 6350 7700

Financování atleta 7 se dá nazvat přijatelnou odchylkou. Díky svým nadprůměrným výsledkům byl zařazen do skupiny A, kdy však v roce 2013 prodělal těžkou nemoc a nebyl schopen závodit. Peníze však vyčerpal díky systému ČAS už v přípravě i přes to, že neměl žádné výsledky. V roce 2014 po vyléčení byl opět zařazen do skupiny A na odpovědnost trenéra, to protože v předchozím roce nenaznamenal žádné výsledky. Dá se tedy říct, že peníze v roce 2013 byly zmařeny, ale kvůli tendenci k růstu jde o efektivně vynaložené finance. Hodnocení: Efektivní


Základ 3500 1000 3500

Skupina B C B

48

Bonus 500 500 800

Čerpání 5790 2130 4878

Atlet 8 má stagnující výsledky po všechny 3 roky, ale dá se říct, že stále nějaké. Díky tomu se držel mezi skupinou B, C a po celou dobu 3 let čerpal adekvátní finance, dle svého umístění. Hodnocení: Efektivní


Základ 1000 2500 1500

Skupina C B C

Bonus 2500 1000 500

Čerpání 11290 5640 2000

Atlet má tendenci ke zhoršování svých výsledků a tedy jeho výkonnost se během let snižuje. Díky volným financím v roce 2012 mohl být ohodnocen dle svých výsledků a v ostatních letech se snižuje ohodnocení stejně jako bonus za umístění v soutěžích. Hodnocení: Efektivní


Základ 1000 1000 1500

Skupina C C C

Bonus 2000 500 800

Čerpání 2390 0 2300

Výsledky atleta v tabulce 23 jsou rozporuplné, v roce 2012 měl výsledky na to, aby čerpal přinejmenším 3000 Kč a zdravotní prohlídku, nicméně atlet tomu tak neučinil. Je zajímavé, že přes svůj výsledek v prvním roce, byl zařazen následující rok 2013 do skupiny C. V konečném důsledku to bylo správné, protože jeho úspěchy mají tendenci ke zhoršení, nebo stagnaci. Nicméně podle čerpání v roce 2013 je jasné, že atlet neměl zájem na tom čerpat dotace od SCM. Atlet byl tedy podhodnocen, ale z vlastních důvodů. V tomto případě nejde určit, zdali je systém efektivní či nikoliv. Hodnocení: Nehodnocen 49


Základ 1000 2500 3500

Skupina C B B

Bonus 1500 500 1200

Čerpání 2050 3165 4288

Atlet 11 ve dvou ze tří let měl velmi slušné výsledky, dle toho byl také ohodnocen. Dá se říci, že oproti dotacím jiných atletů byl lehce podhodnocen, protože v součtu základu dotace a bonusu by měl mít ještě nárok na zdravotní prohlídku. Většinou pak když zbydou peníze z rozpočtu, tak se přidává atletům těchto výkonností ještě něco navíc. To můžeme vidět v kapitole 2.2 v tabulkách 5, 7 a 9 čerpání financí. Konkrétně v základu dotace na osobu oproti průměru čerpání financí na osobu. Nicméně i tak atlet čerpal to, na co měl nárok dle svých úspěchů. Hodnocení: Efektivní


Základ 1000 2500 1500

Skupina C B C

Bonus 1500 0 0

Čerpání 3140 3290 1500

Atlet 12 je ukázkou proč by systém financování měl projít určitými změnami. V roce 2012 měl sportovec výborné výsledky a mohl být dotován ještě více, jenže v rozpočtu pravděpodobně na to už nebyly peníze. Nejprve se myslí na atlety vyšších skupin. V dalších letech byl oproti tomu zařazen přesně dle určení směrnic ČAS, ale neměl žádné výsledky. I tak vyčerpal možnou dotaci, to znamená, že peníze nebyly efektivně využity ani v jednom roce. Hodnocení: Neefektivní

50


Základ 1000 4500 3500

Skupina C A B

Bonus 2500 500 0

Čerpání 1800 2410 3200

U atleta 13 je velmi těžké posoudit situaci. Jeho tendence k výkonnosti se snižuje, ale i tak měl nárok na čerpání mnohem více financí. Díky tomu, že byl zařazen do skupiny A lze počítat s tím, že trenér počítal s jeho budoucí vyšší výkonností. V tom případě nevidím důvod čerpání tak malých finančních prostředků jako v roce 2012. Dalo by se říct, že peníze nečerpal z osobních důvodů, ale proti tomu svědčí poslední rok. V roce 2014 neměl žádné výsledky, ale i tak vyčerpal téměř všechny finance, na které měl nárok. To samé je otázkou i v roce 2013, zda podhodnocené čerpání financí bylo osobní chybou atleta, z hlediska dotace měl nárok na více, nebo se jedná o zásah trenéra, který viděl, že výsledky jsou horší. Potom mohl dotace snížit. Hodnocení: Nehodnocen


Základ 3500 2500 5500

Skupina B B A

Bonus 1000 2500 1200

Čerpání 2050 3165 5078

U atleta 14 se stala podobná situace jako u atleta 10 a 13 s tím rozdílem, že atlet měl tendenci k výborným výsledkům po celou dobu sledovaných let. Dle svých výsledků měl nárok na čerpání vysokých dotací, ale neučinil tak. Jedná se tedy o dalšího nehodnoceného sportovce. Hodnocení: Nehodnocen

51

4.4.1 Hodnocení V souhrnu hodnocení jednotlivých atletů se jedná o 3 nehodnocené, 4 neefektivní, a 7 efektivních atletů ve financování. Pouze v souhrnu efektivity financování to vychází, že 63% atletů bylo financováno efektivně a 37% neefektivně. Samozřejmostí je, že bychom chtěli lepší čísla, ale v potaz se musí brát, že se stále jedná o mládež. Nikdy tedy nemůžeme vědět, jestli atlet skončí, zraní se, onemocní, jestli chce brát do budoucna atletiku vážně, apod. V takovémhle věku dochází k selekci těch, kteří budou v budoucnu bojovat o reprezentaci a těch, kteří budou sportovat jen rekreačně. Proto není v této kategorii lehké uvažovat do budoucna a mnohdy se stávají chyby ve financování těch, kteří si to rozmyslí a přestanou z výše zmíněných důvodů sportovat. Z toho důvodu je efektivita financování 67% více než dostačující. Na druhou stranu systém financování ČAS by určitě šlo vylepšit.

52

5 Diskuze a návrhy na zlepšení efektivity financování SCM LKAS Závěrečná kapitola bakalářské práce se věnuje problémům, které vyplynuly z předchozího hodnocení. Nejprve jde o řešení otázek z hodnocení v bodech 2.3.1 a 2.3.2. Po zodpovězení otázek se jedná o diskuzi a úvahu nad tím co by mohlo být v momentálním systému změněno v závislosti vlivů, které na systém financování působí.

5.1 Otázky Proč atleti zařazení do horších skupin mají lepší výsledky než ti, co jsou zařazeni do skupiny A? Je úplně jednoduché konstatovat, proč atleti z nižších skupin mohou mít výsledky na úrovni skupiny A. Je tomu tak z důvodu nově příchozích žáků ze sportovních středisek. I když tito atleti měli určité výsledky i v minulosti, tak nový člen může být zařazen pouze do skupiny B a C. Čili pokud se jedná o ročník, kdy přijde mnoho nadprůměrných atletů, tak se mohou dostat i nad průměr úspěchu skupiny A. To můžeme pozorovat v roce 2012. Když atleti projeví vysokou výkonnost v daném roce, proč tedy nemohou být zařazeni do lepší výkonnostní skupiny tak, aby mohli mít větší dotační základ ještě v daném roce? Systém financování ČAS je nastaven, že zařazení atletů do výkonnostních skupin může být provedeno jen jednou ročně. Je to pochopitelné z důvodu odsouhlaseného rozpočtu ze strany ČAS. Nicméně na uváženou je, proč vedoucí trenér nemá pravomoc tyto skupiny měnit v průběhu roku. Mnohokrát jsme viděli, že atleti skupiny C měli vyrovnané, nebo lepší výsledky než někteří atleti skupiny A. Jedná se tedy jednoznačně o chybu směrnic ČAS. Kolik procent ze skupiny je přiměřená odchylka těch, kteří nemusí mít výkony adekvátní svému zařazení?

53

Je velice těžké posuzovat tuto odchylku a to z toho důvodu, jak je již zodpovězeno v první otázce. Nově příchozí atleti jsou zařazováni do skupin B a C, čili od těch se očekává tendence k růstu po celou dobu. Tato odchylka by se tedy mohla měřit pouze u skupiny A. v hodnocení kapitoly 2.4.1 je zmíněno spoustu důvodů a vlivů, které přispívají k ukončení, nebo přerušení kariéry mladých atletů. Z druhého pohledu skupina A má přiznanou největší rozpočtovou dotaci na osobu. Při zvážení toho, že vedoucí trenér nemá právo tyto atlety přeřazovat v rámci skupin během roku a nemůže tak snižovat tento základ dotace určitým méně výkonným atletům, tak z mého pohledu by se mělo 70% skupiny A vždy umístit na pozicích tak, aby se znovu kvalifikovali do stejné skupiny.

5.2 Chyby systému financování a návrhy na změnu Kapitola chyb je diskuzí o tom, jaké části systému financování nefungují a co by konkrétně šlo na systému změnit. Úplně nejlepším řešením celého problému s neefektivně vynaloženými financemi by bylo financování až na základě dosažených výsledků. Na druhou stranu je jasné, že to nemůže nikdy fungovat a to z toho důvodu, že atleti potřebují využít peníze v rámci přípravy. To, ale vede k tomu, že atleti vyčerpají peníze a těch požadovaných výsledků nedosáhnou. Další věcí, nad kterou je nutné se pozastavit je rozřazení soutěží, které se konají do 17 a do 19 let. To tedy znamená, že pokud do SCM nastoupí mladý patnáctiletý atlet z žáků, umístí se v soutěžích až za atlety, kterým je 17 let. Pokud se tedy před tímto mladším atletem umístí jen řádově starší atleti, znamená to, že získá menší bonus za umístění v soutěžích. Proto by bylo nejlepší, aby se soutěže jako MČR konaly pro každý věkový ročník zvlášť. V bakalářské práci je několikrát zmíněno, že atleti mohou být zařazeni do skupin pouze jednou ročně. To tedy znamená, že atlet, který měl dobré umístění na začátku sezóny je automaticky dle tohoto umístění zařazen do lepší skupiny i na příští rok. Může se stát, že se atlet zraní, onemocní, nebo jen jeho výsledky začnou stagnovat. I přes to má právo být zařazen do skupiny, která pobírá řádově vyšší dotace. Tohle je jedna z chyb systému, která by měla být opravena. Na předchozí problém se váže i to, že nově 54

příchozí žáci jsou zařazováni pouze do skupin B a C. Pokud tedy mají lepší výsledky, stále jsou v daném roce podfinancováni. Vedoucí trenér by měl mít právo během roku libovolně přesouvat atlety v rámci skupin. Je jasné, že dotace ČAS se schvaluje právě v závislosti na umístění atletů v minulém roce, ale to se nevylučuje s tím, že by vedoucí trenér mohl mít právo tyto skupiny v rámci roku změnit. Finance by se pak mohly efektivněji využít například u sportovců, kteří nastoupili do skupiny B a C, přičemž mají výsledky na to, aby se kvalifikovali do skupiny A pro následující rok. Dotace ČAS se schvaluje vždy k 1. lednu pro daný rok, nicméně peníze do SCM přichází až v dubnu. Atletická sezóna trvá přibližně od půlky února do konce října. Je tedy jasné, že finance schválené od ČAS přicházejí až po proběhnutí halové sezóny. Z tohoto důvodu by byla možnost rozdělit normální atletickou sezónu na rozdíl od té finanční. V praxi by to znamenalo, že finanční sezóna by zahrnovala všechny soutěže, co se konají až po připsání financí od ČAS na účet SCM. Ve financování by to zefektivnilo dobu, která je brána jako příprava a atleti v ní vyčerpají nejvíce peněz v závislosti na zařazené skupině i přes to, že v daném roce ještě neměli žádné výsledky. Pokud by se normální sezóna rozdělila od finanční, tak by atleti v daném roce byli financováni podle aktuálních výsledků z halové sezóny, což je vlastně příprava na MČR.

55

6 Závěr V rámci průzkumného šetření byla shromážděna data o financování sportovního centra mládeže. Na základě vyhodnocení získaných údajů bylo možné odpovědět na otázky, týkající se efektivnosti využití finančních prostředků SCM v letech 2012, 2013, 2014. Na základě zkoumání financování atletické mládeže jsme zjistili, že díky systému ČAS došlo ve dvou ze tří let k podfinancování mládeže, která měla výsledky na to, aby si zasloužila větší dotace. Aby se nejednalo o průměrná čísla z financování, tak ke zlepšení přesnosti výsledků bylo zjištěno, kolik procent jednotlivých skupin bylo úspěšných v porovnání s těmi, které úspěšné nebyly. Díky tomu, že se jedná o sportovní centrum mládeže, které zahrnuje atlety od 15 do 19 let, bylo možné porovnat i financování jednotlivých atletů, kteří byli zařazeni do SCM po celou dobu sledovacího období. Na základě všech předchozích výsledků, byl určen problém, který ztěžuje pružnost v přerozdělování finančních prostředků Českého atletického svazu. Chybou je to, že atleti jsou zařazováni do výkonnostních skupin dle svých výsledků v předchozím roce a nově příchozí atleti (žáci) mohou být zařazeni pouze do skupiny B a C. Tato skupina pak nemůže být po celý následující rok změněna. Atleti, kteří nedosahují stejných výsledků jako v předchozím roce, ale jsou zařazeni do nejvyšší skupiny s největším dotačním základem, mohou čerpat finance, na které by díky svým stávajícím výsledkům už neměli mít nárok. Naopak atleti zařazeni do nižších výkonnostních skupin mají výsledky na to, aby čerpali větší finance, ale díky zařazení nemohou. Na základě výše zmíněného problému by bylo jednoznačně nejlepší, aby vedoucí trenér měl právo tyto výkonnostní skupiny měnit vícekrát do roka a zamezit tak přefinancování, nebo podfinancování určitých atletů. S tím souvisí i další návrhy na změnu systému financování ČAS, které jsou uvedeny v diskuzi. Tato bakalářská práce by dále měla sloužit jako podklad pro změnění směrnic systému financování ČAS.

56

7 Referenční seznam literatury 1. BOR, D., RUDOVÁ, I., PURMAN, T., RUS., V., 2012. Talentovaná mládež [online]. [vid. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.atletika.cz/_sys_/FileSt orage/download/8/7136/talentovana_mladez_2012_def.pdf 2. DOVALIL, J., a kol., 1982. Malá encyklopedie sportovního tréninku. 1. vydání. Praha: Olympia. ISBN 27-028-82. 3. DOVALIL, J., BAUER, K., DOLEŽAL, T., HOGENOVÁ, A., CHALUPECKÁ, M., CHOUTKA, M., … SVOBODA, B., 2004. Olympismus. 1. vydání. Praha: Olympia, ISBN:80-7033-871-7. 4. HOBZA, V., REKTOŘÍK, J, 2006. Základy ekonomie sportu. 1. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o. ISBN 80-869-2904-3. 5. KPMG, 2012. Koncepce financování sportu v České republice [online]. [vid. 17. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.olympic.cz/financovani/docs/koncep ce_financovani_sportu_prezentace_v9a.pdf 6. MARTINEC, J., 2012. Přednášky z předmětu Sportovní management. Technická univerzita Liberec. Nepublikováno. 7. NOVOTNÝ, J., EYSSELTOVÁ, S., FUKALOVÁ, N., HOBZA, V., KOTÁB, J., MAREŠOVÁ, K., … VLTAVSKÁ, K., 2011. Sport v ekonomice. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR. ISBN 978-80-7357-666-0. 8. RUDA.

T.,

2012.

Financování

ze

zdrojů

evropské

unie

[online].

[vid. 3. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.ceskakinantropologie.cz/index.php/Te stJournal/article/viewFile/219/7 9. SVOBODA, B., 2003. Pedagogika sportu. 1. vydání. Praha: Karolinum. ISBN 80-246-0156-7 10. VLÁDA, 2011. Koncepce státní podpory sportu v České republice [online]. [vid. 5. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/15037/download/

57

SYSTÉM PODPORY SPORTOVNÍ PŘÍPRAVY TALENTOVANÉ MLÁDEŽE ČAS V LIBERECKÉM KRAJI

Recommend Documents