Srovnání penzijního připojištění a důchodového pojištění v ČR

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav financí

Srovnání penzijního připojištění a důchodového pojištění v ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Karel Mudrych

Eva Durníková

Brno 2010

Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Karlu Mudrychovi, vedoucímu bakalářské práce, za odbornou pomoc a cenné připomínky při zpracování této práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Srovnání penzijního připojištění a důchodového pojištění v ČR“ vypracovala samostatně a za použití těch pramenů, které uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne 20. května 2010 __________________

Abstract Durníková, E. Comparison between pension insurance with and without state contribution in the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2010. The purpose of this bachelor thesis is to compare pension insurance with a state contribution provided by a pension fund to commercial pension insurance without any state subsidy offered by commercial insurance company. Initial brief explanation of the Czech pension system is followed by very detailed theoretical description of both products. Their main differences are emphasised in a practical part, where typical examine shows, which of the two products is more convenient. Keywords Pension insurance, commercial insurance company, pension fund, pension system.

Abstrakt Durníková, E. Srovnání penzijního připojištění a důchodového pojištění v ČR. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2010. Bakalářská práce se zabývá problematikou srovnání penzijního připojištění se stáním příspěvkem u penzijního fondu a důchodového pojištění u komerční pojišťovny v České republice. První část práce krátce seznamuje s českým důchodovým systémem. V další části jsou oba produkty rozebrány z teoretického pohledu. V praktické části jsou vymezeny rozdíly mezi produkty a na modelovém příkladu je předvedeno, který z produktů je z hlediska zajištění na stáří vhodnější. Klíčová slova Důchodové pojištění, penzijní připojištění, komerční pojišťovna, penzijní fond, důchodový systém.

6

Obsah 1

Úvod

2

Cíl a metodika práce

3

9 11

2.1

Cíl práce .................................................................................................... 11

2.2

Metodika .................................................................................................. 11

Teoretická část 3.1

Český důchodový systém ........................................................................ 13

3.1.1 3.1.2 3.2

13

Popis systému .................................................................................. 13 Druhy dávek .................................................................................... 13

Penzijní připojištění ................................................................................ 14

3.2.1 3.2.2 3.2.3

Charakteristika penzijního připojištění .......................................... 14 Právní úprava .................................................................................. 14 Penzijní fondy ...................................................................................15

3.2.4

Penzijní plán .................................................................................... 16

3.2.5 3.2.6 3.2.7

Dávky z penzijního připojištění ....................................................... 17 Výpočet velikosti doživotních dávek (penzí) .................................. 18 Zánik penzijního připojištění .......................................................... 18

3.2.8 3.2.9

Příspěvky na penzijní připojištění .................................................. 19 Daňové zvýhodnění penzijního připojištění ................................... 21

3.2.10 Trh penzijního připojištění v ČR..................................................... 22 3.2.11 3.3

Asociace penzijních fondů České republiky .................................... 23

Životní pojištění ...................................................................................... 25

3.3.1

Charakteristika životního pojištění ................................................. 25

3.3.2 3.3.3

Právní úprava životního pojištění ................................................... 25 Základní podoby životního pojištění .............................................. 25

3.3.4 3.3.5

Pojistné a pojistné plnění v životním pojištění ............................... 26 Vznik a zánik životního pojištění .................................................... 27

3.3.6 3.3.7

Daňové zvýhodnění životního pojištění .......................................... 27 Důchodové pojištění........................................................................ 28

3.3.8 3.3.9

Trh důchodového pojištění v ČR ..................................................... 30 Česká asociace pojišťoven ............................................................... 32

7

4

Praktická část

33

4.1 Představení poskytovatelů produktů ...................................................... 33 4.1.1 Česká pojišťovna.............................................................................. 33 4.1.2

Penzijního fond České Pojišťovny ................................................... 33

4.2

Určení rozdílů.......................................................................................... 34

4.3

Modelový příklad .................................................................................... 35

4.3.1 4.3.2 4.4

Varianta A ........................................................................................ 35 Varianta B ........................................................................................ 40

Srovnání produktů .................................................................................. 44

4.4.1

Varianta A ........................................................................................ 44

4.4.2

Varianta B ........................................................................................ 46

5

Diskuze

48

6

Závěr

50

7

Seznam použité literatury a zdrojů

51

8

Přílohy

54

8

Seznam tabulek a obrázků Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Obr. 1 Obr. 2

Hospodářské výsledky penzijních fondů (v miliardách Kč) ................. 16 Příspěvky účastníků v letech 2000-2004 .............................................20 Příspěvky účastníků v letech 2005-2009..............................................20 Státní příspěvek na penzijní připojištění u nových smluv........................ (nejdříve od 1. 1. 2000) .........................................................................20 Státní příspěvek v letech 2000-2004.................................................... 21 Státní příspěvek v letech 2005-2009 .................................................... 21 Výše ročního daňového odpočtu ........................................................... 22 Základní informace o důchodovém pojištění k 31. 12. v jednotlivých letech...................................................................................................... 31 Rozdíly produktů ................................................................................... 35 Modelování penzijní připojištění pro variantu A ................................. 36 Modelování důchodového pojištění pro variantu A ............................. 38 Modelování penzijního připojištění pro variantu B ............................. 41 Modelování důchodového pojištění pro variantu B ............................. 42 Komparace některých výsledků varianty A ........................................... 44 Komparace některých výsledků varianty B ........................................... 46

Umístění prostředků PF k 31. 12. 2009 ................................................ 15 Podíl PF na celkovém počtu účastníků penzijního připojištění k 31. 12. 2009............................................................................................ 23 Obr. 3 Rozložení zaplaceného pojistného ........................................................ 29 Obr. 4 Podíl na celkovém pojistném životního pojištění podle produktů ŽP k 31. 12. 2009 ......................................................................................... 31 Obr. 5 Vývoj příspěvků a zhodnocení penzijního připojištění v čase (var. A) . 37 Obr. 6 Vývoj důchodového pojištění v čase (var. A) ........................................ 39 Obr. 7 Vývoj příspěvků a zhodnocení penzijního připojištění v čase (var. B) . 42 Obr. 8 Vývoj důchodového pojištění v čase (var. B) ........................................ 43 Obr. 9 Celková naspořená částka ..................................................................... 45 Obr. 10 Měsíční doživotní penze ........................................................................ 45 Obr. 11 Srovnání celkové naspořené částky....................................................... 46 Obr. 12 Měsíční doživotní penze ........................................................................ 47

9

1 Úvod S vývojem společnosti dochází ke změnám ve všech oblastech lidského bytí. Například pokroky v medicíně a kvalitnější zdravotní péče přispívají k tomu, že se dnes lidé dožívají vyššího věku než naši předkové. Na druhou stranu tyto pokroky nejsou zadarmo. Náklady na zdravotní péči každoročně rostou. V budoucnu tak budou finance často rozhodovat, jaké léky či lékařskou péči si budeme moci dovolit. Nejčastějšími klienty lékařských zařízení jsou přitom senioři, protože v pokročilém věku se projevuje mnohem více onemocnění. Dalším faktem je, že dnešní mladé páry často odkládají založení rodiny tak dlouho, až už je pro některé z nich pozdě. Z údajů pravidelně zveřejňovaných na stránkách Českého statistického úřadu vyplývá, že v roce 2009 se průměrný věk žen při narození prvního dítěte zvýšil na 27,4 roku, v roce 1991 to byl věk 22,4. A ti co rodinu přeci jen založí, mají jednoho, dva potomky. V roce 2009 činil průměrný počet dětí narozených jedné ženě 1,49, přičemž v roce 1991 to bylo 1,86. Dožití se vyššího věku spolu s klesající porodností u nás přispívá k jevu zvanému stárnutí populace. Tento problém se samozřejmě netýká pouze České republiky, ale i dalších vyspělých evropských zemí. V dalších letech stárnutí společnosti ovlivní nejen vyplácení penzí, ale i mnohé další sektory ekonomiky. Nicméně finanční stránka nepříznivého demografického vývoje bude zřejmě nejzávažnější. Často se hovoří o udržitelnosti či neudržitelnosti penzijního systému a o jeho reformě. Je potřeba si uvědomit, že v souvislosti s penzijní reformou se mluví o občanech, kterým bude v roce 2055, kdy podle prognóz překročí počet seniorů hranici 3 milionů osob, 65 let a více (Český statistický úřad, 2004). Pro srovnání, k 31. březnu 2010 evidovala Česká správa sociálního zabezpečení celkem 2 225 908 starobních důchodců. Reforma se tedy týká těch lidí, kteří se narodili před rokem 1990, tedy mé generace a ne těch, kteří mají pár let do penze či už v ní dokonce jsou. Prvním krokem důchodové reformy je nový zákon o důchodovém pojištění, který vstoupil v platnost 1. 1. 2010. Důchodový věk je již nyní pro dnešní čtyřicátníky 65 let. Stejně jako v západní Evropě. Do budoucna se v rámci některých návrhů reformy uvažuje o jeho dalším navýšení. Mění se potřebná doba pojištění pro přiznání řádného starobního důchodu. Dosud platilo, že musí být splněna podmínka důchodového věku a doby pojištění 25 let. Nově se doba, po kterou musíme být důchodově pojištěni, prodlužuje až na 35 let. Ani tyto kroky však náš penzijní systém nezachrání. Mnoho občanů totiž v tomto věku nebude moci pracovat (nenajdou práci, zdravotní stav jim to nedovolí). V západní Evropě odchází řada penzistů do důchodu těsně po šedesátce, protože mají vlastní úspory. Penzisté, kteří ve světě odchází do důchodu v šedesáti, se v průměru dožívají o několik let vyššího věku než občané, kteří odejdou do důchodu v 65 letech (Gola, 2010a). Tito občané si již během aktivního života výrazně šetří na penzi formou různých finančních produktů (většinou kombinací např. penzijního připojištění a investicemi do fondů) a jejich úspory jsou vý-

10

znamným finančním doplňkem státní penze. Mohou tedy volit finančně méně výhodný předčasný důchod a odejít o několik let do důchodu dříve (Gola, 2009). Hlavní tíhu odpovědnosti za důstojnou životní úroveň i v budoucnu ponese stát systémem povinného státního důchodového pojištění, nicméně bude na každém, aby se sám a včas přičinil o výši svého doplňkového příjmu. Poměr státní penze k průměrné čisté mzdě se bude v Česku v budoucnu neustále snižovat. V současné době dosahuje průměrná státní penze cca 54 % průměrné čisté mzdy. I když životní úroveň penzistů v Česku klesá, pořád dosahuje průměrný státní důchod více než polovinu průměrné čisté mzdy, což je na světové poměry velmi slušné. Průměrná výše starobního důchodu činila k 31. 3. 2010 celkem 10 043 Kč, z toho u mužů 11 162 Kč a u žen 9 119 Kč. Průměrná mzda ve stejném období činila 23 598 Kč. Z toho jasně vidět, k jakému propadu při odchodu do důchodu dochází. Na tuto situaci je potřeba se připravit. Vzhledem k tomu, jaký nabral demografický vývoj směr, se bude tento poměr nadále zhoršovat. Dnešní čtyřicátníci tak budou rádi za státní penzi ve výši 40 % průměrné čisté mzdy (Gola, 2010b). Odpovědnost za finanční budoucnost, ať chceme nebo ne, tak leží na každém jednotlivci.

11

2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Tím, který produkt je z hlediska zajištění v důchodu ten nejvýhodnější, se přede mnou zabývalo mnoho prací. Já se však zaměřím na dva konkrétní produkty, a sice na penzijní připojištění se státním příspěvkem a důchodové pojištění nabízené komerční pojišťovnou. Lidé totiž často od sebe tyto dva produkty nerozlišují a jeden pojem „důchodové pojištění“ používají prakticky pro všechny produkty, od kterých čekají, že jim naspoří na penzi. Cílem mé bakalářské práce je vyjasnit odlišnosti těchto dvou produktů nabízených na českém trhu pojištění a stanovit, který z nich je z pohledu osobních financí vhodnější pro zajištění na stáří. Podám tedy ucelený přehled o obou zmíněných produktech – o tom jak fungují, o jejich výhodách a nevýhodách, současné situaci na českém trhu.

2.2 Metodika Metodika práce je založena na získávání a shromažďování teoretických poznatků z odborné literatury a odborných článků z oblasti penzijního připojištění a životního pojištění v tisku, z údajů zveřejňovaných Asociací penzijních fondů ČR a Českou asociací pojišťoven, z internetových stránek Ministerstva financí, jednotlivých pojišťoven a finančních serverů. V teoretické části oba produkty charakterizuji. V první podkapitole teoretické části bude stručně popsán důchodový systém v České republice. Ve druhé podkapitole se zaměřím na penzijní připojištění se státním příspěvkem. A ve třetí podkapitole bude zachycena problematika důchodového pojištění včetně pojištění životního. V praktické části oba produkty slovně srovnám s důrazem na popsání jejich společných a především potom rozdílných rysů. Poté na modelovém příkladu demonstruji, který produkt bude z pohledu zajištění v důchodovém věku pro klienta výhodnější. Modelový příklad bude vytvořen ve dvou variantách, přičemž ty se od sebe budou lišit vstupním věkem. V první variantě uzavře penzijní připojištění i důchodové pojištění žena ve věku 20 let, jejíž čistý měsíční příjem je 18 000 Kč, ve druhé variantě to samé učiní žena ve věku 50 let s čistým měsíčním příjmem 24 000 Kč. Jak už jsem zmínila, demografie jasně hovoří o stárnutí obyvatel, takže budou vhodná doporučení i pro tuto věkovou skupinu. Ženské pohlaví jsem zvolila především proto, že mě zajímalo, kolik bych naspořila, kdybych některý z produktů uzavřela osobně. V modelových příkladech srovnávám produkt důchodové pojištění nabízený Českou pojišťovnou s penzijním připojištěním nabízeným Penzijním fondem České pojišťovny. Tyto finanční ústavy jsem vybrala proto, že Česká pojišťovna je v současnosti největším domácím pojišťovacím ústavem a Penzijní fond ČP,

12

který je součástí finanční skupiny České pojišťovny, je zároveň největším penzijním fondem u nás. Postupně budu produkty v obou variantách srovnávat podle následujících kritérií hodnocení: výše úložek, výše státní podpory, zhodnocení prostředků, daňová úspora a konečný stav účtu. Produkt, jehož konečný stav účtu bude vyšší, budu považovat za výhodnější a v závěru jej doporučím jako produkt vhodný k zajištění na stáří.

13

3 Teoretická část 3.1 Český důchodový systém 3.1.1

Popis systému

Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované (DB) a průběžně financované (PAYGO). Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité odchylky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Vedle toho existuje dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované (DC), kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je možno podle terminologie EU považovat za třetí pilíř důchodového systému. Součástí třetího pilíře jsou i produkty komerčních pojišťoven - zejména životního pojištění, do kterého se řadí i důchodové pojištění, které v práci srovnávám. Důchody přiznávané ze třetího pilíře se zatím podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. V členských státech EU obvyklý druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) v českém důchodovém systému neexistuje. Základním hmotněprávním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. 3.1.2

Druhy dávek

Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody: • starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu), • invalidní, • vdovský a vdovecký, • sirotčí. Důchod se skládá ze dvou složek, a to • ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků) a • z procentní výměry Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního důchodu nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s výjimkou případů, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociál-

14

ního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010).

3.2 Penzijní připojištění 3.2.1

Charakteristika penzijního připojištění

Penzijní připojištění má zabezpečit občanům další zdroj příjmů, který bude doplňovat důchod ze základního státního systému důchodového pojištění. Mohou se tak v průběhu svého života finančně zajišťovat na období, kdy přestanou pracovat a vydělávat, což jim pomůže k udržení přiměřené životní úrovně. Penzijním připojištěním se státním příspěvkem se rozumí shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění (zákon č. 42/1994 Sb., § 1, odst. 2). Základním principem penzijního připojištění je dobrovolnost, neboť penzijní připojištění vzniká na základě písemné smlouvy o penzijním připojištění uzavřené mezi účastníkem a penzijním fondem a to dnem, který je uveden ve smlouvě. U penzijního připojištění je významná též úloha státu, která se projevuje jednak v poskytování státních příspěvků ve prospěch účastníků penzijního připojištění, jednak v dozoru státních institucí nad činností penzijních fondů. Účastníkem penzijního připojištění se může stát každá fyzická osoba, která je starší 18 let a má trvalý pobyt na území České republiky (Přib, 2009, str. 112). Podmínkou účasti na penzijním připojištění není ani účast na důchodovém pojištění, ani trvání zaměstnání. Účastníkem penzijního připojištění se může stát i poživatel důchodu z důchodového pojištění. 3.2.2

Právní úprava

• Zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. • 170/1999 Sb. Novela zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Změny provedené zákonem č. 170/1999 Sb. se týkají především úpravy postavení a investiční činnosti penzijních fondů, zvýšení pravomocí orgánů státního dozoru, podmínek pro nárok na dávky penzijního připojištění, zvýšení státního příspěvku a daňové zvýhodnění penzijního připojištění. Hlavním účelem zákona č. 170/1999 Sb. bylo posílit stabilitu a bezpečnost systému penzijního připojištění a podpořit jeho další vývoj.

15

3.2.3

Penzijní fondy

Jedná se o finanční instituce specializované na poskytování penzijního připojištění. Penzijní fondy jsou akciovými společnostmi se sídlem na území České republiky, které ke svému vzniku potřebují povolení České národní banky (před rokem 2006 Ministerstva financí). Úloha státu se projevuje v dozoru státních institucí nad činností penzijních fondů. Dohled nad penzijními fondy vykonávaný ČNB zahrnuje rozhodování o udělení licencí, schvalování penzijních plánů, kontrolu dodržování zákonů a veškerého hospodaření a investování fondů (vymezení nástrojů a limitů pro investování). Činnost penzijního fondu podléhá také státnímu dozoru Ministerstva financí ČR, a to v rozsahu povinností spojených s poskytováním a vracením státního příspěvku (Česká národní banka, 2010a). Penzijní fond shromažďuje finanční prostředky od účastníků a státu a spravuje je za účelem jejich zhodnocení. K tomu využívá investice s minimálním rizikem a stabilními výnosy: dluhopisy (státní, bankovní, podnikové), termínované vklady, pokladniční poukázky, podílové listy, akcie.

Obr. 1 Umístění prostředků PF k 31. 12. 2009 Zdroj: Vlastní práce, Asociace penzijních fondů ČR (2010a)

16

Penzijní fondy jsou povinny použít převážnou část zisku ze své činnosti ve prospěch účastníků penzijního připojištění. Přibližně 85 % z ročního zisku fondů je každoročně rozděleno mezi klienty a připsáno na jejich účty v podobě zhodnocení. Tab. 1

Hospodářské výsledky penzijních fondů (v miliardách Kč)

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zisk 2,27 2,39 3,22 4,57 4,14 4,39 0,70 2,62

Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR (2010a)

Informace o rozsahu činnosti fondu, zaměření a cílech jeho investiční politiky, zásady jeho hospodaření, způsob použití zisku, obchodní jméno a sídlo depozitáře obsahuje status penzijního fondu, který musí být každému přístupný. V České republice jsou penzijní fondy vytvářeny na tzv. občanském principu (tzn. na přímém vztahu občan-penzijní fond). Naproti tomu v zahraničí se lze často setkat s penzijním fondem založeným na zaměstnavatelském principu. Penzijní fond má povinnost hospodařit stejným způsobem s příspěvky účastníka i státním příspěvkem. Penzijní fond je povinen průběžně evidovat stav příspěvků zaplacených ve prospěch jednotlivých účastníků v rozdělení na příspěvky účastníka, příspěvky účastníka nárokovatelné pro odpočet ze základu daně z příjmů účastníkem, který je poplatníkem daně, příspěvky placené zaměstnavatelem a na ostatní příspěvky zaplacené ve prospěch účastníka. Dále je penzijní fond povinen odděleně evidovat stav státních příspěvků jednotlivých účastníků a podílů na výnosech hospodaření penzijního fondu (Přib, 2009, str. 117). Seznam 10 penzijních fondů působících v České republice k 30. dubnu 2010 je uveden v příloze č. 1. 3.2.4

Penzijní plán

Pro provádění penzijního připojištění má zásadní význam penzijní plán. Každý penzijní fond nabízí v určitém období určitý penzijní plán. Penzijní plán je dokumentem, který musí být připojen ke každé smlouvě o penzijním připojištění. Penzijní plán obsahuje především stanovení druhů penzí a ostatních dávek, podmínky nároku a způsobu výpočtu, výše příspěvků účastníků, zásady, podle kterých se účastníci penzijního připojištění podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu a další podstatné otázky týkající se provádění penzijního připojištění konkrétního penzijního fondu.

17

Penzijní fond může upravit podmínky pro vznik nároků účastníků výhodněji, než je uvedeno v zákoně. Dojde-li v penzijním plánu ke změnám, které se týkají nároků a dávek z penzijního připojištění musí o tomto penzijní fondy své účastníky písemně informovat (Šulc, 2004, str. 47). Všechny penzijní fondy působící v České republice mají penzijní plán definovaných příspěvkově. Mezi účastníkem a penzijním fondem se smluvně definuje velikost účastníkova příspěvku, který bude platit a z něhož potom vyplývá výše dávky, kterou bude pobírat. Každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku na starobní penzi a na jednorázové vyrovnání. Stanovení nároků na ostatní druhy dávek penzijního připojištění náleží na penzijním fondu. 3.2.5

Dávky z penzijního připojištění

Z penzijního připojištění se poskytují tyto dávky: 1.

penze Představuje základní podobu finančního vypořádání mezi účastníkem a penzijním fondem. Výše závisí na výši příspěvků účastníka a délce doby jejich placení, státním příspěvku a všech připsaných podílech na výnosech hospodaření penzijního fondu. • penze starobní Nárok na výplatu je spojen s dosažením věku stanovenému v penzijním plánu, avšak ne nižší než 60 let. Nejkratší možná doba placení příspěvků (pojištěná doba) je 60 kalendářních1 měsíců. Starobní penze náleží jen účastníku a to pouze jako penze doživotní. • penze invalidní Nárok na výplatu je podmíněn přiznáním plného invalidního důchodu z důchodového pojištění a od roku 2010 invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Věk v tomto případě nerozhoduje. Pojištěná doba musí činit nejméně 36 kalendářních měsíců, přičemž některé penzijní fondy mají toto minimum stanoveno na 60 měsíců. Invalidní penze náleží pouze účastníku a to ve lhůtám stanovených penzijním plánem. • penze výsluhová Je typem penze, kterou penzijní plán příslušného penzijního fondu může (a nemusí) obsahovat. Výplata je podmíněna dosažením „výsluhy let“, tj. určitého počtu let placení příspěvků. Minimální pojištěná doba je 180 měsíců. Dávka náleží jen účastníku.

1

V praxi se používá pojem příspěvkový měsíc, tedy měsíc, za který byl včas uhrazen příspěvek.

18

• penze pozůstalostní Podmínkou nároku na výplatu je úmrtí účastníka, jeho věk nerozhoduje. Pojištěná doba se odvíjí podle penzijního plánu. Dávka náleží fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě. Účastník může určit i více osob a ve smlouvě vyznačí procentuální podíl každé z nich. 2.

jednorázové vyrovnání Náleží účastníku za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze. Obvykle je stanoven minimální věk (ne méně jak 60 let s výjimkou invalidní penze). Náleží pouze účastníku.

3.

odbytné Náleží účastníku, který zaplatil příspěvky alespoň za 12 kalendářních měsíců. Je představováno úhrnem příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídajícím výši příspěvků. Státní příspěvek ani podíl na výnosech odpovídající výši státního příspěvku výši odbytného neovlivňuje. Odbytné náleží účastníku nebo určeným osobám a penzijní fond je povinen jej vyplatit do tří měsíců ode dne doručení žádosti o jeho výplatu (Šulc, 2004, str. 39 až 44).

3.2.6

Výpočet velikosti doživotních dávek (penzí)

Velikost dávek je dána výpočty na základě pojistně technických principů. Výše konkrétní penze závisí na: • celkové našetřené částce na účtu penzijního připojištění účastníka • věku a pohlaví penzijně pojištěného • technických podkladech, které penzijní fond využívá (úmrtnostní tabulky, technická úroková míra). Úmrtnostní tabulky jsou využívány při propočtu velikosti penze v návaznosti na potřebu zohlednění délky pobírání doživotní penze. Úroveň technické úrokové míry představuje garantovaný výnos z prostředků na účtu penzijního připojištění. Penzijní fond může dosáhnout vyššího výnosu než je technická úroková míra, proto může penzijní fond tento vyšší výnos přerozdělovat mezi účastníky formou podílů na výnosech. Doživotní penze nemusí mít fixní výši po celou dobu vyplácení, ale jejich výše se mění v závislosti na připisovaných podílech na hospodaření penzijního fondu (Ducháčková, 2009, str. 135). 3.2.7

Zánik penzijního připojištění

Možností, kdy a jak penzijní připojištění zaniká, je více: • výplatou poslední penze • výplatou jednorázového vyrovnání

19

• výplatou odbytného při zániku penzijního fondu pokud nedošlo k převzetí povinností penzijního fondu jiným penzijním fondem • datem, na kterém se účastník a penzijní fond písemně dohodli • dnem uplynutí výpovědní lhůty Účastník může penzijní připojištění písemně vypovědět kdykoli, a to i bez udání důvodu. Zatímco penzijní fond může penzijní připojištění vypovědět pouze tomu účastníku, který po dobu minimálně 6 kalendářních měsíců neplatil příspěvky. • ukončením trvalého pobytu účastníka na území České republiky • ztrátou bydliště na území členského státu Evropské unie nebo ukončením účasti na důchodovém pojištění nebo veřejném zdravotním pojištění v ČR • úmrtím účastníka Zemře-li účastník, kterému ještě nebyla vyplácena ani penze, ani nevznikl nárok na odbytné, ani na pozůstalostní penzi, stávají se tyto peníze předmětem dědictví (pokud jsou dědici). Pozůstalí po účastníku se nestávají účastníky penzijního připojištění, a to ni v případě, že jim náleží pozůstalostní penze. 3.2.8

Příspěvky na penzijní připojištění

1. Příspěvek účastníka Účastníkova povinnost platit příspěvky na své penzijní připojištění představuje první fázi penzijního připojištění. Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc a platí se do konce tohoto měsíce nebo na delší období dopředu (v tomto případě musí být příspěvek účastníka zaplacen do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období). Celkový příspěvek účastníka se skládá z: • příspěvku placeného samotným účastníkem • příspěvku placeného třetí osobou, kterou může být: • zaměstnavatel účastníka • jiná třetí osoba (rodiče, příbuzní, atd.) Výše příspěvku účastníka nesmí být nižší, než je částka zakládající nárok na státní příspěvek, tedy minimálně 100 Kč. Maximální částka příspěvku není stanovena. Účastník má právo změnit výši svého příspěvku; penzijní plán může přitom stanovit lhůtu pro změnu výše příspěvku, která však nesmí být delší než tři kalendářní měsíce ode dne doručení oznámení účastníka o změně výší příspěvku (Přib, 2009, str. 115). Zákon o penzijním připojištění připouští, aby za účastníka platil celý příspěvek nebo jeho část někdo jiný. Účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijnímu fondu.

20 Tab. 2

Příspěvky účastníků v letech 2000-2004

2000 2001 Příspěvky účastníků za rok Průměrný měsíční příspěvek účastníka

Objem (mld. Kč) Přírůstek (%) Objem (Kč) Přírůstek (%)

9,08

326,17

2002

2003

2004

10,04

10,95

11,77

13,14

10,50

9,10

7,40

11,70

340,27

354,02

383,69

396,84

4,30

4,00

8,40

3,40

2007

2008

2009

17,60

20,21

21,88

22,95

14,80

4,80

8,30

4,90

430,75

449,67

450,53

443,91

5,60

4,40

0,20

-1,50

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky (2010) Tab. 3

Příspěvky účastníků v letech 2005-2009

2005 Objem 15,33 Příspěvky (mld. účastníků Kč) za rok Přírůstek 16,70 (%) Průměrný Objem 407,90 (Kč) měsíční příspěvek Přírůstek 2,80 účastníka (%)

2006

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky (2010)

2. Státní příspěvek Penzijnímu fondu poskytuje Ministerstvo financí ze státního rozpočtu ve prospěch účastníků penzijní připojištění státní příspěvky. Výše státního příspěvku je odstupňována podle výše příspěvku účastníka. Výše příspěvku závisí dále na tom, zda se jedná o nové nebo staré smlouvy. Tab. 4

Státní příspěvek na penzijní připojištění u nových smluv (nejdříve od 1. 1. 2000)

Výše příspěvků účastníka v Kč 100 až 199 200 až 299 300 až 399 400 až 499 500 a více Zdroj: Přib (2010)

Výše státního příspěvku 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč 150 Kč

21

Z hlediska nároku na státní příspěvek je důležité, že státní příspěvek náleží jen tehdy, byl-li příspěvek účastníka zaplacen za kalendářní měsíc včas, tj. do konce kalendářního měsíce musí být připsán na účet penzijního fondu u banky, která je depozitářem tohoto penzijního fondu. V případě opožděného placení nebo přerušení placení příspěvků státní příspěvek nenáleží. V případě, že zaměstnavatel platí za zaměstnance příspěvek nebo jeho část, neposkytuje se státní příspěvek na tu částku, kterou platí zaměstnavatel (pro nárok na státní příspěvek se od příspěvku účastníka odečítá částka placená zaměstnavatelem; pokud by zaměstnavatel platil celý příspěvek za zaměstnance, státní příspěvek by se v tomto případě neposkytoval vůbec), (Přib, 2009, str. 117). Státní příspěvek se poskytuje na příspěvek účastníka penzijního připojištění, který je limitován částkou 500 Kč měsíčně (na vyšší příspěvky účastníka již státní příspěvek nenáleží). Tab. 5

Státní příspěvek v letech 2000-2004

2000 2001 Státní příspěvky poukázané za rok Průměrný měsíční státní příspěvek

Objem (mld. Kč) Přírůstek (%) Objem (Kč) Přírůstek (%)

2,47

88,98

2002 2003 2004

2,65

2,77

2,93

3,22

7,60

4,20

5,80

10,00

90,24

89,83

96,02

97,73

1,40

-0,50

6,90

1,80

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky (2010) Tab. 6

Státní příspěvek v letech 2005-2009

2005 Státní příspěvky poukázané za rok Průměrný měsíční státní příspěvek

Objem (mld. Kč) Přírůstek (%) Objem (Kč) Přírůstek (%)

2006 2007

2008 2009

3,68

4,16

4,65

5,08

5,34

14,30

13,00

11,70

9,40

5,10

98,65

102,19

103,85

104,87

105,18

0,90

3,60

1,60

1,00

0,30

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky (2010)

3.2.9

Daňové zvýhodnění penzijního připojištění

Podle zákona o daních z příjmů lze od základu daně z příjmů fyzických osob ve zdaňovacím období odečíst platbu příspěvků poplatníkem na penzijní připojištění uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto

22

odečíst, se rovná úhrnu příspěvků, zaplacených na penzijní připojištění poplatníkem ve zdaňovacím období, sníženému o částku 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč. Tato daňová úleva, která se týká všech poplatníků této daně (tj. nejen zaměstnanců), tak navazuje na podporu penzijního připojištění formou státního příspěvku (Přib, 2010, str. 118). Pokud příspěvky poplatníka nepřesáhnou za rok v úhrnu 6 000 Kč, daňová úleva mu nenáleží. Nárok na tento odpočet vzniká v případě penzijního připojištění automaticky při sepsání smlouvy. Tab. 7

Výše ročního daňového odpočtu

Výše měsíčního příspěvku v Kč 100 až 500 501 až 1 500 1 501 a více

Roční odpočet ze základu daně žádný až 12 000 Kč 12 000 Kč

Zdroj: Vlastní práce

Co se týče daňového zvýhodnění zaměstnavatelů, tak od roku 2008 platí, že za výdaj (náklad) zaměstnavatele se považuje příspěvek zaměstnavatele poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu v plné výši (tj. bez limitu). Současně platí, že příspěvek zaměstnavatele je osvobozen od daně z příjmů až do výše 24 000 Kč ročně u téhož zaměstnavatele; do této částky se však započítává též pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně na jeho soukromé životní pojištění (Přib, 2010, str. 118). 3.2.10 Trh penzijního připojištění v ČR Trh penzijního připojištění v ČR funguje od roku 1994, kdy vstoupil v platnost zákon o penzijním připojištění. Jak již bylo řečeno, na českém pojistném trhu působí 10 penzijních fondů, přičemž všechny jsou členy Asociace penzijních fondů ČR (APF ČR). Míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění převyšuje 70 % ekonomicky aktivních v ČR a to bez započítání penzijně připojištěných nad 60 let.

23

Obr. 2

Podíl PF na celkovém počtu účastníků penzijního připojištění k 31. 12. 2009

Zdroj: Vlastní práce, Zlatá koruna (2010)

K 31. 12. 2009 nejvíce účastníků, 1 160 915, patří k Penzijnímu fondu České pojišťovny, druhým co se týká počtu účastníků je PF České spořitelny se 833 512 účastníky a na třetím místě je AXA penzijní fond se 526 744 účastníky (Zlatá koruna, 2010). K 31. 12. 2009 bylo v České republice uzavřeno celkem 4 394 522 penzijích připojištění, což oproti roku 2008, kdy jich bylo uzavřeno 4 221 999, představuje nárůst o 4,5 %. Průměrný měsíční přípěvek účastníka v roce 2009 činil 443,91 Kč. Přibližně každému čtrvtému účastníku příspívá na pezijní připojištění jeho zaměstnavatel. V systému mírně roste počet cizinců. K 31.12.2008 jich bylo připojištěno 11 293, tedy o 2 550 více než ke stejnému datu předchozího roku (9 373). Nejvíce jsou zastoupeni občané Slovenska s počtem 10 336 účastníků, tedy přes 91 % všech účastníků - cizinců. Stejně jako v uplynulých letech prezentuje nejvyšší podíl připojištěných věková skupina od 50 do 59 let zastoupená 24,2 %. Nejmenší podíl (12,70 %) zaujímá věková skupina 18–29 let (Asociace penzijních fondů, 2009a). 3.2.11

Asociace penzijních fondů České republiky

Asociace penzijních fondů ČR (APF ČR) je dobrovolné zájmové sdružení právnických osob, zejména penzijních fondů, nadané právní subjektivitou, které především koordinuje, zastupuje, hájí a pročasuje společné zájmy penzijních fondů vůči zákonodárným sborům a jeho orgánům, ministerstvům a jiným or-

24

gánům státní správy. AFP ČR byla založena dne 25. června 1996. V současnosti soustřeďuje všechny penzijní fondy působící na trhu penzijního připojištění v České republice. Základní poslání APF ČR je následující: • koordinovat, zastupovat, hájit a prosazovat společné zájmy svých členů, • propagovat myšlenku penzijního připojištění, • připomínkovat legislativní návrhy a jiná opatření, která se týkají oblasti penzijního připojištění a jiných zájmů penzijních fondů a iniciovat jejich změny, • působit jako poradenské a informační centrum, • podporovat a organizovat vzdělávací a vědeckou činnost, • reprezentovat společné zájmy svých členů vůči zahraničí, navazovat a rozvíjet styky s obdobnými institucemi v zahraničí a participovat na procesu přibližování podmínek penzijního připojištění ČR standardům Evropské unie, • dbát na dodržování etiky vztahů mezi členy APF ČR a účastníky penzijního připojištění, • působit k odstraňování rozporů mezi členy APF ČR, organizovat odbornou, právní a věcnou součinnost při řešení procesů slučování, splývání a zániku penzijních fondů s cílem eliminovat případné negativní důsledky pro image penzijního připojištění a jeho účastníky. Pro naplnění svého poslání zřídila APF ČR odborné komise (sekce) a to pro oblast informatiky, provozní správy fondů, legislativy, ekonomiky, etiky, pojistné matematiky a PR aktivit a vnějších vztahů. Členství v APF ČR je dobrovolné a má v souladu s platným zněním stanov dvě formy. První formu prezentuje řádné členství, které je určeno penzijním fondům vzniklým na základě zákona č.42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění. Řádné členství vzniká na základě jednostranného přistoupení penzijního fondu. Druhou formou členství je členství přidružené, jež je otevřeno pro právnické osoby, působící v oblastech navazujících na penzijní připojištění nebo s ním úzce souvisí. Přidružené členství vzniká na základě žádosti o členství, po jejím schválení prezídiem APF ČR. Řídí se stanovami a Kodexem etiky, volí si své orgány – prezídium (v jehož čele stojí prezident Jiří Rusnok) a kontrolní komisi. K 31. březnu 2010 je po realizovaných fúzích sdruženo v APF ČR 10 členů, což jsou v současné době všechny penzijní fondy aktivní na finančním trhu České republiky. K uvedenému datu působí v APF ČR dva přidružení členové (Asociace penzijních fondů ČR, 2009b).

25

3.3 Životní pojištění 3.3.1

Charakteristika životního pojištění

Životní pojištění představuje pojem, který zahrnuje krytí rizik ohrožujících životy lidí. Přesněji řečeno dvě základní rizika - riziko úmrtí a riziko dožití. Přestože životní pojištění zahrnuje krytí pouze dvou rizik, tak různé podoby jejich kombinací umožňují vznik celé řadě druhů životního pojištění a pojistných produktů. Do krytí v rámci produktů životního pojištění bývají často zahrnuta ještě další rizika neživotního charakteru (invalidita, úraz, vážné nemoci apod.). Výše pojistných plnění není dána v případě životních pojištění velikostí škody, neboť škodu lze v těchto pojištěních jen velice obtížně ohodnotit. Výše pojistných plnění je dáno velikostí pojištěné částky, kterou pojistník sjednal, a tato výše pojistné částky má podle jejich představ a možností toto riziko pokrýt (Ducháčková, 2005, str. 109). Životní pojištění je nedílnou součástí finančních trhů. Jako hlavní důvod tvrzení lze uvést tvorbu dlouhodobých úspor, které je nutné konkurenceschopně alokovat. V poslední době získávají pojistné produkty životního pojištění více pozornosti drobných střadatelů. Ti se rozhodují na základě tří kritérií – rizika, výnosnosti a likvidity. Co se týče rizikovosti, tak přestože depozita v pojišťovně nejsou ze zákona pojištěna, podléhají přísné regulaci a dohledu ze strany státních orgánů. Kritérium výnosnosti naplňují pojistitelé zpravidla garantováním pojistně technické úrokové míry, která je v současné době na úrovni 2,4 % p. a. (Dahněl a kol., 2005, str. 183 a 184). 3.3.2

Právní úprava životního pojištění

Oblast životního pojištění upravují tyto předpisy: • Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. • Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, který vstoupil v platnost 1. 1. 2010 a do něhož se promítly směrnice EU. Tento zákon upravuje podmínky týkající se provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví vykonávaný Českou národní bankou. 3.3.3

Základní podoby životního pojištění

• pojištění pro případ úmrtí, kdy je pojistnou událostí smrt pojištěného. Právo na plnění má obmyšlený. Nebyl-li obmyšlený v pojistné smlouvě určen nebo nenabyl-li práva na plnění, nabývají ho osoby určené podle § 51, odst. 2 a 3 zákona o pojistné smlouvě. • pojištění pro případ dožití, kdy pojistnou událostí je dožití se sjednaného věku pojištěným

26

Pojistník platí jednorázově nebo běžně pojistné a při dožití se sjednaného dne v pojistné smlouvě obdrží pojistné plnění ve výši sjednané pojistné částky. Zjednodušeně jde o obdobu spoření. Právo na plnění má pojištěný. Bývá využíváno v podobě odvozených druhů pojištění pro případ dožití, a sice u důchodového a věnového pojištění. • smíšené pojištění pro případ smrti nebo dožití, kdy jsou tato dvě rizika kombinována 3.3.4

Pojistné a pojistné plnění v životním pojištění

Pojistné představuje úplatu, kterou pojistník platí za poskytovanou pojistnou ochranu pojistiteli. Pojistné u životního pojištění lze podle způsobu použití přijatého pojistného k zabezpečení pojistného plnění pojistitele rozdělit na dvě složky: • rizikové pojistné, které tvoří tu část netto pojistného, kde se hodnota pravděpodobnosti pojistné události po dobu trvání pojištění v čase výrazně nemění, kolísání kolem průměru není v čase příliš významné a tato část pojistného se spotřebovává v průběhu pojistného období a není z něho tvořena dlouhodobá rezerva, • pojistné rezervotvorné, které tvoří tu část netto pojistného, kde hodnota pravděpodobnosti pojistné události v čase roste a kdy se podstatná část pojistného ukládá do rezervy na závazky budoucích let. Pojistné může být uplatněno jako: • pojistné jednorázové, které je zaplaceno najednou při uzavření smlouvy • běžné pojistné, placené opakovaně vždy na začátku dohodnutých období (měsíčně, čtvrtletně, pololetně, ročně), (Ducháčková, 2009, str. 58). Výpočet velikosti pojistného v životním pojištění vychází z principu ekvivalence, tzn., že netto pojistné by mělo pokrýt budoucí pojistná plnění v rámci životního pojištění. V životním pojištění, protože je spojeno z časového hlediska dlouhodobějšími obdobími, hraje významnou roli zahrnutí faktoru času do propočtu velikosti pojistného. Současně hraje důležitou roli určení pravděpodobnosti realizace příslušného rizika (dožití, úmrtí). Pojistné v životním pojištění má následující strukturu: brutto pojistné = netto (ryzí) pojistné + kalkulované správní náklady. K základnímu matematickému aparátu životního pojištění patří dále úmrtnostní tabulky. Z těch se vychází při určování pravděpodobností dožití určitého věku a pravděpodobnosti úmrtí před dosažením určitého věku důležitého v rámci životního pojištění. Úmrtnostní tabulky se sestavují zvlášť pro muže a ženy (Ducháčková, 2009, str. 122).

27

Pojistné plnění je finanční plnění, které pojistitel poskytuje v případě vzniku pojistné události. Velikost pojistného plnění je v životních pojištěních dána sjednanou pojistnou částkou a může být zvýšena o předem neznámý podíl na zisku (přebytcích pojistného). K vyplacení pojistného plnění v případě pojistné události dojde vždy, avšak není známo v jakém okamžiku. Buď se vyplatí dohodnutá pojistná částka v případě, že se pojištěný konce pojištění dožije, nebo při úmrtí bude částka vyplacena jiným osobám. 3.3.5

Vznik a zánik životního pojištění

Pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li dohodnuto, že vznikne později. Pojistná smlouva musí mít písemnou formu. K zániku pojištění může dojít: • • • • • •

uplynutím doby nezaplacením pojistného, dohodou, pokud se dohodnou pojistitel i pojistník výpovědí ze strany pojistníka či pojistitele odstoupením od smlouvy ze strany pojistníka či pojistitele smrtí pojištěné osoby (Kolektiv autorů z ČAP, 2002, str. 34).

3.3.6

Daňové zvýhodnění životního pojištění

Životní pojištění je podporované státem ve formě daňových výhod. To znamená, že pokud pojištění odpovídá zákonným podmínkám je možné si každý rok odečíst od základu daně z příjmu pojistné zaplacené na životní pojištění. Obdobným způsobem mohou šetřit i firmy, které se rozhodnou své zaměstnance výhodně odměňovat formou příspěvků na životní pojištění. Podmínky uplatnění daňových výhod: • tzv. podmínka 60+60 - výplata pojistného plnění nejdříve po 60 kalendářních měsících trvání pojištění a současně nejdříve v kalendářním roce dosažení věku 60 let • pojistná doba 5 - 15 let, min. pojistná částka 40 000 Kč pojistná doba 16 a více let, min. pojistná částka 70 000 Kč Fyzická osoba • může od základu daně z příjmu každý rok (resp. zdaňovací období) odečíst zaplacené pojistné do max. výše 12 000 Kč • má-li uzavřeno více smluv s různými pojišťovnami, může zaplacené pojistné sčítat, ale jen do výše 12 000 Kč • jednorázově placené pojistné se poměrně rozpočítá na jednotlivá zdaňovací období podle doby trvání pojištění

28

Zaměstnanec • může od základu daně z příjmu každý rok (resp. zdaňovací období) odečíst příspěvek zaměstnavatele až do výše 24 000 Kč, a to v součtu pro soukromé životní pojištění a penzijní připojištění od téhož zaměstnavatele • příspěvek do tohoto limitu je zároveň osvobozen od odvodů na sociální ani zdravotní pojištění • v případě vyššího příspěvku vzniká povinnost na straně zaměstnance odvést daň z příjmu, stejně tak jako uhradit sociální a zdravotní pojištění z částky nad tento limit. Zaměstnavatel • může přispívat na soukromé životní pojištění zaměstnanců v libovolné výši a tento příspěvek je pro něj daňově uznatelným nákladem bez jakéhokoli limitu. Příspěvky nad 24 000 Kč ročně budou však podléhat platbě sociálního i zdravotního pojištění na straně zaměstnavatele • z příspěvků zaměstnancům zaměstnavatel neplatí sociální ani zdravotní pojištění • Podmínkou daňové uznatelnosti pojistného v nákladech zaměstnavatele je pouze existence nároku zaměstnanců vyplývající z jeho uvedení ve vnitřním předpisu zaměstnavatele nebo v kolektivní smlouvě (všeobecně), anebo v pracovní nebo jiné smlouvě (pro konkrétní zaměstnance). Pro uplatnění daňové výhody doložit potvrzení o zaplaceném pojistném za uplynulý rok, které na začátku každého roku pojišťovna zašle. První rok je třeba přiložit k potvrzení také kopii pojistné smlouvy nebo pojistky (Česká pojišťovna, 2010a). 3.3.7

Důchodové pojištění

Je nutné rozlišovat mezi důchodovým pojištěním – produktem nabízeným komerčními pojišťovnami a důchodovým pojištěním – poskytovaným v rámci sociálního zabezpečení, které je hrazeno ze státního rozpočtu. Produkt důchodové pojištění komerčních pojišťoven nabízí nadstavbu nad státem poskytovaným důchodem. Důchodové pojištění představuje pojištění pro případ dožití se sjednaného věku, kdy se začne pojištěnému vyplácet pojistné plnění ve formě důchodu. Sjednaná pojistná částka je včetně garantovaného zhodnocení (TÚM). Podle počátku výplaty důchodu rozlišujeme: • ihned splatný důchod, kde dochází k jednorázovému zaplacení pojistného, ze kterého bude pojistníkovi následující měsíc (při sjednání měsíčního důchodu) nebo rok (při sjednání ročního důchodu) vyplácen důchod (tato podoba pojištění není dnes častá).

29

• odložený důchod, kde uvažujeme buď jednorázové pojistné, nebo běžně placené pojistné. Pojistník platí pojistné od uzavření až doby dosažení sjednaného věku. Teprve po ukončení placení pojistného začne pobírat důchod (tato forma je dnes obvyklejší), (Vostatek, 1996, str. 347). Podle délky výplaty důchodu rozlišujeme: • doživotní důchod – v případě, kdy je sjednána neohraničená doba výplaty důchodu. Důchod se vyplácí vždy, pokud pojištěný žije (tedy do jeho úmrtí) • dočasný důchod – vyplácení důchodu je omezeno jak délkou života pojištěného, tak i sjednanou pojistnou dobou Podle frekvence vyplácení důchodů rozlišujeme důchody jako ročně a področně vyplácené. Přestože je možné vyplácet důchody ročně, pololetně či v jiných intervalech, nejčastěji jsou sjednávány měsíční výplaty důchodu. Pojištění je vhodné pro klienty, kteří: • chtějí zabezpečit propad příjmů v důchodovém věku, • chtějí dlouhodobě a pravidelně zhodnocovat finanční prostředky. Pojištění funguje tak, že ze zaplaceného pojistného jsou odečteny náklady na krytí pojistné ochrany a poplatky . Zbývající část pojistného je použita na tvorbu rezervy pojištění.

Zaplacené pojistné

Náklady na krytí pojistné ochrany a poplatky

Rezerva

Obr. 3

Nezhodnocují se

Zhodnocuje se

Rozložení zaplaceného pojistného

Zdroj: Česká asociace pojišťoven (2009a)

• V případě úmrtí klienta je vyplaceno zaplacené pojistné. • V případě dožití se začne vyplácet sjednaná výše důchodu včetně podílů na výnosech nebo jednorázového plnění. • V případě sjednání dalších připojištění je při pojistné události vyplaceno pojistné plnění dle sjednaných podmínek. Délka trvání pojištění a výše pojistné částky záleží na klientovi. Konec pojištění bývá stanoven zpravidla dosažením věkové hranice 60 let. Pro maximalizaci zhodnocení je doporučená doba trvání pojištění 10 let a více. Kratší doba pojištění nezaručí vytvoření kapitálové hodnoty v dostatečné výši.

30

Mezi výhody pojištění patří: • • • •

garantovaná výplata sjednané pojistné částky garantované minimální zhodnocení finančních prostředků (TÚM) rozšíření rozsahu pojistné ochrany formou různých připojištění daňová uznatelnost zaplaceného pojistného

Nevýhody pojištění spočívají v tom, že: • nelze libovolně měnit nastavení pojištění • nelze aktivně ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty pojištění Daňová uznatelnost pojištění se řídí zákonem 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Část pojistného připadající na krytí ostatních rizik není daňově uznatelná (Česká asociace pojišťoven, 2009a). Obdobou starobního důchodu ze sociálního pojištění je u komerčních pojišťoven základní důchod. Ten je určen ke krytí potřeb ve stáří (rizika dožití, kdy lze uplatnit buď doživotní důchod, nebo důchod vyplácený po stanovenou dobu). Základní podoba důchodového pojištění bývá často doplněna krytím i dalších rizik: • riziko úmrtí, kdy je vyplácen tzv. pozůstalostní důchod, který je splatný v případě úmrtí pojištěného osobě uvedené v pojistné smlouvě (obvykle podmínkou pro výplatu pozůstalostního důchodu je uplynutí určité doby od uzavření pojistné smlouvy), • riziko invalidity, kdy je vyplácen tzv. dočasný důchod, který se vyplácí pojištěnému v případě plné invalidity (pokud k ní dojde po určité době od uzavření pojistné smlouvy a před splatností základního důchodu). Uplatňují se i další varianty zahrnutí dalších rizik do důchodového pojištění, například sjednání vrácení zaplaceného pojistného v případě úmrtí pojištěného buď v době placení pojistného, nebo v období pobírání základního důchodu pojištěným, nebo zproštění od placení pojistného v případě invalidity pojištěného (Ducháčková, 2009, str. 117). 3.3.8

Trh důchodového pojištění v ČR

Dle dat, získaných ze zprávy vydané ČNB k 31. 12. 2009, působilo v České republice k tomuto datu 52 pojišťoven, z nichž 23 poskytuje životní pojištění. Podle ČAP poskytuje důchodové pojištění těchto 8 pojišťoven: • • • • • •

Allianz pojišťovna, a. s. Česká pojišťovna, a. s. Generali Pojišťovna a. s. Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. ING Životní pojišťovna N. V, pobočka pro Českou republiku Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group

31

• VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna • Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. Ke stejnému datu bylo evidováno 9 349 600 uzavřených smluv životního pojištění.

Obr. 4

Podíl na celkovém pojistném životního pojištění podle produktů ŽP k 31. 12. 2009

Zdroj: Vlastní práce, Česká národní banka (2010b) Tab. 8

Základní informace o důchodovém pojištění k 31. 12. v jednotlivých letech

Důchodové pojištění 2006 2007 2008 2009 Počet smluv 491 755 459 372 426 472 385 067 Počet nově uzavřených smluv 27 407 16 398 13 825 16 648 Počet nahlášených pojistných 48 553 48 766 52 978 46 295 událostí Počet nevyřízených pojistných 1 805 1 705 1 914 1 293 událostí Předepsané hrubé pojistné 2 768 345 2 577 237 2 439 052 2 314 308 Zdroj: Vlastní práce, Česká národní banka (2010b)

32

3.3.9

Česká asociace pojišťoven

Je zájmovým sdružením komerčních pojišťoven, které zahájilo činnost k 1. lednu 1994. Od roku 1998 je řádným členem Evropské pojišťovací a zajišťovací federace (CEA). V současné době sdružuje 30 řádných členů a 2 členy se zvláštním statutem. Seznam členů je uveden v příloze č. 2. Jejich podíl na celkovém pojistném v ČR je 98 %. Řádní členové mohou být pojišťovny podnikající na území České republiky v souladu se zákonem o pojišťovnictví. Členové se zvláštním statutem mohou být specializovaná sdružení pojišťovacích odborníků a dále právnické osoby, jiné než pojišťovny, působící v komerčním pojišťovnictví a zřízené podle zvláštních zákonů. Všichni členové se řídí Stanovami asociace a jsou povinni dodržovat Kodex etiky v pojišťovnictví. Posláním ČAP je zastupovat, hájit a prosazovat zájmy členských pojišťoven a jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, legislativě a dalším subjektům. Podporovat zájmy českého pojistného trhu vůči EU, spolupracovat se zahraničními asociacemi a institucemi a podporovat rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice. Mezi hlavní úkoly ČPA patří: • zpracovávat připomínky k právním předpisům týkajícím se pojišťovnictví, pojištění nebo jiných zájmů pojišťoven a prosazovat nezbytné úpravy, české i evropské legislativy • vytvářet nástroje zábrany škod a pojistných podvodů • sjednocovat pravidla a postupy členů v oblasti technické, informační i statistické • vytvářet informační nástroje pro veřejnost a objektivně a srozumitelně informovat o vývoji pojistného trhu, pojistných produktech a novinkách • přispívat k odborné informovanosti členů a zabezpečovat vzdělávání • vytvářet pravidla etického chování v pojišťovnictví • působit při odstraňování rozporů mezi členy asociace, dbát na dodržování zásad (Česká asociace pojišťoven, 2009b).

33

4 Praktická část 4.1 Představení poskytovatelů produktů 4.1.1

Česká pojišťovna

Od svého založení je Česká pojišťovna univerzální pojišťovnou se širokou škálou životních i neživotních pojištění a je největší pojišťovnou českého pojistného trhu vůbec. K 31. 12. 2009 spravuje 9 465 815 pojistných smluv. Celkový tržní podíl České pojišťovny podle předepsaného pojistného představuje 27,2 %, v životním pojištění pak činil 23,0 % a v neživotním pojištění 30,2 % (Česká pojišťovna, 2010b). Česká pojišťovna a. s. je nástupcem bývalé státem vlastněné České státní pojišťovny. Vznikla 1. května 1992 jako akciová společnost v rámci první vlny kupónové privatizace. Česká pojišťovna nabízí také okamžitý důchodový program, kdy z jednorázově zaplacené částky dostane klient okamžitou výplatu základního důchodu v pravidelných splátkách. K vypláceným důchodům se připisují podíly na výnosech z rezerv pojistného. U pojištění se poskytuje sleva z výše sjednaného ročního důchodu. Podle zvoleného rozsahu pojistného krytí může důchodové pojištění dále zabezpečovat v případě smrti pojištěného výplatu důchodu pro pozůstalé. 4.1.2

Penzijního fond České Pojišťovny

Penzijní fond České pojišťovny působí na trhu penzijního připojištění od roku 1994. Jeho zakladatelem a jediným akcionářem je Česká pojišťovna. Za 16 let svého působení si Penzijní fond České pojišťovny vybudoval postavení nejsilnější společnosti a v současnosti je nejdynamičtěji se rozvíjejícím penzijním fondem v České republice. Depozitářem tohoto penzijního fondu je UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Penzijní fond České pojišťovny nabízí penzijní připojištění se státním příspěvkem a dle zákona poskytuje všechny druhy penzí - starobní, výsluhovou, invalidní a pozůstalostní. Svým klientům ve spolupráci se skupinou České pojišťovny přináší nabídku dalších zvýhodněných produktů, např.: • nulové poplatky za vedení a správu účtu2 • možnost sjednání zvýhodněného Úrazového pojištění BONUS od České pojišťovny se slevou 15 % • Premia kartu České pojišťovny, což je kreditní karta se slevovým programem a vracením 1 % z plateb na účet penzijního připojištění nebo jako slevy na pojištění ČP Klient sice nevidí stržení poplatků na výpisu z účtu penzijního připojištění, ale penzijní fond si je umořuje v rámci provozní činnosti, což se může projevit v připsání nižšího zhodnocení. 2

34

• zvýhodněná nabídka dalších produktů a služeb finanční skupiny České pojišťovny v rámci ČP programu zaměstnaneckých výhod Penzijní fond České pojišťovny i přes nepříznivý vývoj světové ekonomiky vytvořil v roce zisk 2008 ve výši 81 milionů korun. Tento zisk společnost podle zákona rozdělila klientům a připsala zhodnocení ve výši 0,2 % p. a. Penzijní fond České pojišťovny připsal za posledních pět let v průměru 2,6 % ročně. Na konci roku 2009 evidoval penzijní fond 1 160 915 klientů.

4.2 Určení rozdílů I přesto, že jsou produkty důchodové pojištění a penzijní připojištění často zaměňované a na první pohled hodně podobné – oba si kladou za cíl zajistit klientovi zachování životní úrovně ve stáří – jejich právní úprava není shodná (viz. kapitoly 4.1.2 a 4.2.2). Zároveň ale existují i právní normy, které obsahují ustanovení platná pro oba produkty a to např. zákon o dani z příjmů. Penzijní připojištění má charakter dlouhodobého spořícího produktu zvýhodněného státním příspěvkem, zatímco důchodové pojištění je jednou z forem kapitálového životního pojištění a zahrnuje v sobě jak spořicí složku, tak i složku rizikovou. Umožňuje spoření s garantovaným zhodnocením. Co se týče poskytovaných dávek, je u obou produktů možná varianta výplaty penze, odbytného, jednorázového vyrovnání. Podmínky vzniku nároku se ale liší. U penzijního připojištění je možné důchod vyplácet pouze jako doživotní penzi zatímco u důchodového pojištění existuje i varianta vyplácení důchodu po pevně stanovený počet let. Penzijní připojištění na rozdíl od důchodového pojištění nenabízí garantované zhodnocení prostředků ve výši pojistně technické úrokové míry. Penzijní fond pouze nesmí připsat záporné zhodnocení. Společným rysem obou produktů je příslušnost k třetímu pilíři důchodového systému. Další odlišnosti produktů jsou uvedeny v tabulce č. 9.

35 Tab. 9

Rozdíly produktů

Porovnávané kritérium Poskytovatel Státní příspěvek Daňové zvýhodnění3 Příspěvky zaměstnavatele Zaručená výše zhodnocení Zákonné pojištění vkladů Přechod k jinému poskytovateli

Penzijní připojištění penzijní fond ANO ANO ANO NE

Důchodové pojištění komerční pojišťovna NE ANO ANO ANO (formou PTÚM)

NE

NE

ANO

NE

Zdroj: Vlastní práce

4.3 Modelový příklad Vzhledem k odlišnostem obou produktů, musely být přijaty určité předpoklady a zjednodušení, aby bylo možné srovnání penzijního připojištění a důchodového pojištění provést. Všechny výpočty budou založeny na předpokladu konstantního výnosu z příspěvků po celou dobu pojištění. Modelový příklad bude vytvořen ve dvou variantách, přičemž ty se od sebe budou lišit vstupním věkem. 4.3.1

Varianta A

• První klientkou je slečna Alice, které je 20 let. • Alice si chce začít tvořit finanční rezervu na stáří a rozhoduje se mezi dvěma produkty. • Pracuje jako pomocná účetní a její čistý měsíční příjem je 18 000 Kč. Při stanovení výše mzdy, jsem vycházela z průměrné hrubé mzdy v roce 2009, která činila 23 598 Kč. • Koncový věk, kdy klientka přestane platit příspěvky a začne pobírat penzi je stanoven na 60 let. • Své volné peněžní prostředky bude tedy ukládat 40 let. • Měsíčně je schopná ze svého příjmu uvolnit 1 500 Kč. Polovinu, tedy 750 Kč bude vkládat do produktu penzijní připojištění a zbylých 750 Kč do důchodového pojištění. • Zaměstnavatel nevyužívá možnost přispívat na některý z produktů. • Příspěvky třetích osob neuvažuji. 3

Liší se podmínky nároku, podrobně popsáno v teoretické části práce (kapitoly 4.1.9 a 4.2.6)

36

• Příspěvky hradí jako běžné pojistné, měsíčně. • Působení inflace nebudu zvažovat. • Procento zhodnocení u penzijního připojištění bude po celou dobu konstantní, a sice ve výši 2,6 % což je průměrné zhodnocení PF České pojišťovny. • Procento zhodnocení u produktu důchodové pojištění je 3,5 %. • Taktéž vyloučím dynamizaci pojistného. • Zdanění veškerých možných výplat nebudu uvažovat. • Oba produkty budou uzavřeny k 1. květnu 2010. • Vycházím z modelování fiktivního příkladu na výpočet penzijního připojištění od PF České pojišťovny a důchodového pojištění od České pojišťovny. Originální modelace jsou uvedeny v přílohách č. 3 a 4. Penzijní připojištění Tab. 10

Modelování penzijní připojištění pro variantu A

Rok trvání smlouvy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 15. 20. 25. 30. 35. 40.

Příspěvek Státní pří- Příspěvky Celkem naZhodnocení účastníka spěvek celkem spořeno (Kč) (Kč) (Kč) (Kč) (Kč) 9 000 1 800 172 10 800 10 972 18 000 3 600 21 600 578 22 178 5 400 27 000 32 400 1 317 33 717 7 200 36 000 43 200 2 346 45 546 9 000 45 000 54 000 3 683 57 683 10 800 54 000 64 800 5 334 70 134 63 000 12 600 75 600 7 310 82 910 72 000 14 400 86 400 9 618 96 018 16 200 81 000 97 200 12 266 109 466 18 000 90 000 108 000 14 265 123 265 27 000 162 000 197 827 135 000 35 827 36 000 216 000 282 601 180 000 66 601 225 000 45 000 270 000 378 982 108 982 270 000 54 000 324 000 488 563 164 563 315 000 63 000 378 000 613 149 235 149 72 000 432 000 754 217 360 000 322 217

Zdroj: Vlastní práce, PF České pojišťovny

Slečna Alice platila po celou dobu měsíční příspěvky ve výši 750 Kč a měla tedy nárok na plnou výši státního příspěvku (150 Kč/měsíc). Za 40 let ukládání do penzijního připojištění činila konečná suma příspěvků 432 000 Kč. Z toho

37

360 000 Kč vložila sama klientka a 72 000 Kč vložil stát formou státního příspěvku. Z tabulky č. 10 je patrné, že zhruba za 10 let od začátku spoření přesáhne hodnota zhodnocení výši státního příspěvku. Pokud by Alice platila příspěvky dalších 5 let, tedy do 65 let, potom by zhodnocení překonalo výši jejích vlastních příspěvků. Při konstantním ročním výnosu z příspěvků ve výši 2,6 % dosahuje zhodnocení po 40-ti letech částky 322 795 Kč. Vývoj příspěvků a zhodnocení v čase je zobrazen na obrázku č. 5.

Obr. 5

Vývoj příspěvků a zhodnocení penzijního připojištění v čase (var. A)

Zdroj: Vlastní práce

Při splnění všech podmínek by v 60 letech měla Alice nárok na jednorázové vyrovnání ve výši 754 217 Kč, popřípadě na doživotní měsíční penzi ve výši 3 926 Kč. Uvedená výše penze platí pro první rok vyplácení prostředků. Důchod je nadále zvyšován o výnos fondu. Vzhledem k tomu, že úhrn jejich ročních příspěvků překročil částku 6 000 Kč, může při výpočtu základu daně při ročním zúčtování daně z příjmů uplatnit odpočet příspěvků penzijního připojištění ve výši 3 000 Kč. Její roční daňová povinnost je potom snížena o 450 Kč. Za 40 let spoření je to celkem 18 000 Kč, které klientce zůstanou jakoby „navíc“. Pokud by klientka chtěla vybrat peníze dříve než v 60-ti letech, ale například už po 20-ti letech spoření, měla by místo celkové naspořené částky (282 601 Kč) nárok na tzv. odbytné ve výši 235 601 Kč. Částka je snížena o státní příspěvky a výnosy z nich plynoucích. Nárok na pozůstalostní penzi vzniká fyzické osobě určené ve smlouvě při splnění podmínky, že účastník platit před svým úmrtím příspěvky po dobu nejméně 36 kalendářních měsíců. Výše penze závisí na výši účtu (včetně státních

38

příspěvků a zhodnocení) v době úmrtí účastníka. Neplatí se na ni zvláštní příspěvky. Například při úmrtí klientky ve věku 60 let. Bude vyplacena pozůstalostní penze po dobu 10 let v měsíční výši 7 153 Kč.

Důchodové pojištění Tab. 11

Modelování důchodového pojištění pro variantu A

Rok trvání smlouvy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 15. 20. 25. 30. 35.

Rezerva pojištění (Kč)

6 300 12 786 19 462 26 341 33 436 40 765 48 335 56 168 64 284 72 703 118 871 172 416 234 967 308 597 397 238

Podíl na výnosech (Kč)

110 448 1 028 1 866 2 977 4 380 6 092 8 134 10 527 13 293 33 545 66 917 117 396 190 061 291 473

Celkem naspořeno (Kč)

6 410 13 234 20 490 28 207 36 413 45 145 54 427 64 302 74 811 85 996 152 416 239 333 352 363 498 658 688 711

Zdroj: Vlastní práce, Česká pojišťovna

Toto konkrétní důchodové pojištění nabízené Českou pojišťovnou je možné uzavřít nejdříve ve věku 25 let. Což by pro Alici znamenalo odložení spoření o pět let. U důchodového pojištění (sazba D10) není možná výše pojistného 750 Kč. Nejbližší možné měsíční pojistné je 757 Kč. Slečna Alice za dobu 35 let zaplatila na pojistném celkem 317 940 Kč. Rezerva pojištění potom činila 397 238 Kč. Rozdíl mezi zaplaceným pojistným a rezervou pojištění je dán PTÚM. V případě podílu na hospodářských výsledcích ve výši 3,5 % by za 35 let placení pojistného byl podíl na výnosech z rezerv 291 473 Kč. Dosažením věku 60 let má nárok na jednorázové vyrovnání ve výší 688 711 Kč, nebo na doživotní měsíční důchod ve výši 2 865 Kč. Přičemž základní důchod je 1 500 Kč a zbylých 1 356 Kč představuje podíl na výnosech z rezerv. K této částce se během vyplácení i nadále připisují podíly na výnosech z rezerv. Úhrn ročních příspěvků je 9 084 Kč. Při ročním zúčtování daně tedy může u výpočtu základu daně uplatnit odpočet příspěvků důchodového pojištění plné výši příspěvků. Její roční daňová povinnost je potom snížena o 1 365 Kč. Za 35 let spoření je to celkem 47 775 Kč, které Alice ušetří na daních díky tomu, že má uzavřené důchodové pojištění.

39

V případě předčasného ukončení pojištění např. po 20ti letech, by měla nárok na odkupné 219 574 Kč, přišla by tedy o 19 759 Kč.

Obr. 6

Vývoj důchodového pojištění v čase (var. A)

Zdroj: Vlastní práce

Z obrázku č. 6 je patrné, že teprve po 20 letech rezerva pojištění přesáhne zaplacené pojistné. Na konci spoření se po 35 letech podíl na výnosech (291 473 Kč) téměř rovná zaplacenému pojistnému (317 940 Kč) a pokud by klientka ve spoření pokračovala dalších pět (do věku 65), pak by podíl na výnosech zaplacené pojistné převýšil. V případě úmrtí do počátku výplaty základního důchodu by měsíční důchod pro pozůstalé byl po dobu deseti let ve výši 1 500 Kč. Důchod pro pozůstalé je uveden bez podílu na hospodářských výsledcích. Ten je navíc.

40

4.3.2

Varianta B

• Klientkou je v tomto případě paní Božena, které je 50 let. • Paní Božena si dosud žádným způsobem na stáří nespořila, nyní se rozhoduje mezi dvěma produkty. • Pracuje jako mzdová účetní a její čistý měsíční příjem činí 24 000 Kč (hrubá mzda 31 850 Kč). • Koncový věk, kdy klientka přestane platit příspěvky a začne pobírat penzi je stanoven na 6o let. • Své volné peněžní prostředky bude ukládat 10 let. • Měsíčně je schopná ze svého příjmu uvolnit 1 500 Kč. Polovinu, tedy 750 Kč bude vkládat do produktu penzijní připojištění a zbylých 750 Kč do důchodového pojištění. • Zaměstnavatel nevyužívá možnost přispívat na některý z produktů. • Příspěvky třetích osob neuvažuji. • Nebudu zvažovat působení inflace. • Procento zhodnocení u penzijního připojištění bude po celou dobu konstantní, a sice výši 2,6 % což je průměrné zhodnocení PF České pojišťovny. • Procento zhodnocení u produktu důchodové pojištění je 3,5 %. • Taktéž vyloučím dynamizaci pojistného. • Zdanění veškerých možných výplat nebudu uvažovat. • Oba produkty budou uzavřeny k 1. květnu 2010. • Příspěvky hradí jako běžné pojistné s měsíční frekvencí placení. • Vycházím z modelování fiktivního příkladu na výpočet penzijního připojištění od PF České pojišťovny a fiktivního příkladu důchodového pojištění od České pojišťovny. Originální modelace jsou uvedeny v přílohách č. 5 a 6.

41

Penzijní připojištění Tab. 12

Modelování penzijního připojištění pro variantu B

Rok trvání smlouvy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Příspěvek Státní pří- Příspěvky Celkem naZhodnocení účastníka spěvek celkem spořeno (Kč) (Kč) (Kč) (Kč) (Kč) 9 000 1 800 172 10 800 10 972 18 000 3 600 21 600 578 22 178 5 400 27 000 32 400 1 317 33 717 7 200 36 000 43 200 2 346 45 546 45 000 9 000 54 000 3 683 57 683 54 000 10 800 64 800 5 334 70 134 63 000 12 600 75 600 7 310 82 910 72 000 14 400 86 400 9 618 96 018 81 000 16 200 97 200 12 266 109 466 18 000 90 000 108 000 15 171 123 171

Zdroj: Vlastní práce, PF České pojišťovny

Paní Božena platila po celou dobu měsíční příspěvky ve výši 750 Kč a měla tedy nárok na plnou výši státního příspěvku (150 Kč/měsíc). Za 10 let ukládání do penzijního připojištění činil konečný součet příspěvků 108 000 Kč. Z toho 90 000 Kč vložila sama klientka a 18 000 Kč vložil stát formou státního příspěvku. 2,6% roční výnos z příspěvků představuje po 10-ti letech zhodnocení ve výši 15 171 Kč. Celkově si paní Božena naspořila 123 171 Kč. Pokud by se chtěla přiblížit částce, kterou si naspořila Alice, při zachování konce placení příspěvků v 60-ti letech, musela by svůj měsíční příspěvek zvýšit na přibližně 5 350 Kč. Při splnění všech podmínek by měla klientka při dosažení 60 let nárok na jednorázové vyrovnání ve výši 123 171, případně na doživotní měsíční penzi ve výši 641 Kč. Uvedená výše vyplácené penze odpovídá prvnímu roku vyplácení prostředků. Pravidelně vyplácená penze je nadále zvyšována o výnos fondu. Jelikož úhrn jejich ročních příspěvků překročil částku 6 000 Kč, může při výpočtu základu daně při ročním zúčtování daně z příjmů uplatnit odpočet příspěvků penzijního připojištění ve výši 3 000 Kč. Její roční daňová povinnost rovněž snížena o 450 Kč. Za 10 let spoření je to celkem 4 500 Kč, které klientce zůstanou jakoby „navíc“. Vývoj příspěvků a zhodnocení v čase zobrazuje následující obrázek č. 7.

42

Obr. 7

Vývoj příspěvků a zhodnocení penzijního připojištění v čase (var. B)

Zdroj: Vlastní práce

Pokud by klientka chtěla vybrat peníze dříve než v 60-ti letech, ale například už po 5-ti letech spoření, měla by místo celkové naspořené částky (57 683 Kč) nárok na tzv. odbytné ve výši 48 069 Kč. Částka je snížena o státní příspěvky a výnosy z nich plynoucí. Nárok na pozůstalostní penzi vzniká fyzické osobě určené ve smlouvě při splnění podmínky, že účastník platit před svým úmrtím příspěvky po dobu nejméně 36 kalendářních měsíců. Důchodové pojištění Tab. 13

Modelování důchodového pojištění pro variantu B

Rok trvání smlouvy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Rezerva pojištění (Kč)

11 355 23 069 35 161 47 649 60 557 73 909 87 733 102 065 116 943 132 413

Zdroj: Vlastní práce, Česká pojišťovna

Podíl na výnosech (Kč)

199 808 1 855 3 370 5 381 7 923 11 029 14 736 19 084 24 116

Celkem naspořeno (Kč)

11 554 23 877 37 016 51 019 65 938 81 832 98 762 116 801 136 027 156 529

43

Při uzavření důchodového pojištění v 50-ti letech se zachováním konce pojištění v 60 letech je pojistné 750 Kč, která je paní Božena ochotna měsíčně uvolnit příliš nízké. Minimální výše měsíčního pojistného je v tomto případě stanovena na 1 290 Kč. Paní Božena za dobu 10 let zaplatí na pojistném celkem 154 800 Kč. Rezerva pojištění potom činila 132 413 Kč. V případě podílu na hospodářských výsledcích ve výši 3,5 % by za 10 let placení pojistného byl podíl na výnosech z rezerv 24 116 Kč. Dosažením věku 60 let má nárok na jednorázové vyrovnání 156 529 Kč nebo doživotní měsíční důchod ve výši 613 Kč. Základní měsíční důchod je 500 Kč, zbylých 113 Kč představují výnosy s rezerv pojištění. K této částce se během vyplácení i nadále připisují podíly na výnosech z rezerv. Úhrn ročních příspěvků je 15 480 Kč. Při ročním zúčtování daně však může u výpočtu základu daně uplatnit odpočet příspěvků důchodového pojištění pouze ve výši 12 000 Kč. Její roční daňová povinnost je potom snížena o 1 800 Kč. Za 10 let spoření je to celkem 18 000 Kč, které díky tomu ušetří na daních. V případě předčasného ukončení pojištění např. po 5 ti letech, by měla nárok na odkupné 60 333 Kč, přišla by tedy o 5 605 Kč.

Obr. 8

Vývoj důchodového pojištění v čase (var. B)

Zdroj: Vlastní práce

V tomto případě z důvodu krátké doby spoření rezerva pojištění zaplacené pojistné nepřesáhne. Zároveň podíl na výnosech bude nižší a zaplacenému pojistnému se přiblíží opravdu minimálně.

44

4.4 Srovnání produktů 4.4.1

Varianta A

Tab. 14

Komparace některých výsledků varianty A

Věk při uzavření Měsíční příspěvek Vložená částka Státní příspěvky Výnosy Naspořeno celkem Měsíční doživotní penze Daňová úspora

Penzijní připojištění 20 let 750 Kč 360 000 Kč 72 000 Kč 322 217 Kč 754 217 Kč 3 926 Kč 18 000 Kč

Důchodové pojištění 25 let 757 Kč 317 940 Kč 0 Kč 370 771 Kč 688 711 Kč 2 865 Kč 47 775 Kč

Zdroj: Vlastní práce

Jak vyplývá z tabulky č. 14, rozdíly mezi produkty jsou. Hned první rozdíl spočívá v tom, že dvacetiletý klient nemůže důchodové pojištění ani uzavřít. Pokud by si Alice vybrala tento produkt, musela by spoření o pět let odložit. Peníze, které by jinak vložila do tohoto produktu, by tedy mohla během 5 let investovat jinam nebo taky utratit. Z pohledu klienta je celková naspořená částka tím kritériem, které rozhodne který produkt uzavřít. U penzijního připojištění klientka sama vložila 360 000 Kč. Přičteme-li k tomu výnosy a státní příspěvky, celkem naspořila 754 217 Kč. U důchodového pojištění činí celkový vklad klientky 317 940 Kč. S výnosy je potom celková naspořená částka 688 711 Kč. Vzhledem ke kratší době spoření u důchodového pojištění je, i při měsíčním příspěvku o 7 Kč vyšším než u penzijního připojištění, vložená částka o 42 060 Kč nižší. Celková naspořená částka zobrazená na následujícím obrázku je potom u důchodového pojištění o 65 506 Kč nižší oproti penzijnímu připojištění.

45

Obr. 9

Celková naspořená částka

Zdroj: Vlastní práce

Z výše uvedených celkově naspořených částek se potom vypočítává i doživotní měsíční důchod. Doživotní měsíční důchod je zobrazen na obrázku č. 10 a je o 1 061 Kč vyšší u penzijního připojištění.

Obr. 10

Měsíční doživotní penze

Zdroj Vlastní práce

V obou případech dochází po dobu placení příspěvků k daňové úspoře. U penzijního připojištění je to za 40 let čáska 18 000 Kč, u důchodového pojištění za 35 let částka 47 775 Kč. Tyto prostředky klientka získá navíc a může s nimi naložit dle vlastního uvážení.

46

4.4.2

Varianta B

Tab. 15

Komparace některých výsledků varianty B

Věk při uzavření Měsíční příspěvek Vložená částka Státní příspěvky Výnosy Naspořeno celkem Měsíční doživotní penze Daňová úspora za 10 let

Penzijní připojištění Důchodové pojištění 50 let 50 let 750 Kč 1 290 Kč 90 000 Kč 154 800 Kč 18 000 Kč 0 Kč 15 171 Kč 1 729 Kč 123 171 Kč 156 529 Kč 641 Kč 613 Kč 4 500 Kč 18 000 Kč

Zdroj: Vlastní práce

Ve variantě B je věk při uzavření smlouvy shodný, tedy 50 let. Rozdíl v tomto případě nastává ve výši měsíčního příspěvku. U této konkrétní sazby důchodového pojištění od České pojišťovny, je při desetiletém spoření nastavena minimální výše měsíčního příspěvku na 1 290 Kč, což je o 540 Kč více, než je klientka ochotná měsíčně do tohoto produktu investovat. Pokud by ovšem na tento vyšší příspěvek přistoupila, byla by samozřejmě celková vložená částka u důchodového pojištění vyšší, konkrétně o 64 800 Kč oproti penzijnímu připojištění. Při srovnání celkové naspořené částky je potom rozdíl mezi produkty 33 358 Kč, což je znázorněno na následujícím obrázku.

Obr. 11

Srovnání celkové naspořené částky

Zdroj: Vlastní práce

47

Doživotní měsíční důchod je zobrazen na následujícím obrázku. Rozdíl mezi tímto důchodem u penzijního připojištění (641 Kč) a důchodem u důchodového pojištění (613 Kč) je 28 Kč.

Obr. 12

Měsíční doživotní penze

Zdroj: Vlastní práce

I tady dochází po dobu placení k daňové úspoře. Za 10 let placení příspěvků na penzijní je připjištění je to částka 4 500 Kč. Za stejnou dobu placení vyšších příspěvků u důchodového pojištění je to 18 000 Kč. Tyto prostředky klientka získá navíc a může s nimi naložit dle vlastního uvážení.

48

5 Diskuze V modelových příkladech byl věk stanoven s ohledem na to, co bylo napsáno v úvodu. Věk 20 let, protože tito mladí lidé se v budoucnu na penzi od státu nebudou moci spoléhat a budou se muset o svůj důchod postarat z větší části sami. Věk 50 let proto, že jak jsem zmínila, demografie jasně hovoří o stárnutí obyvatel, takže budou vhodná doporučení i pro tuto věkovou skupinu. Dvacetiletá Alice se rozhoduje mezi dvěma produkty. Z výše uvedených modelací vyplývá, že produkt, pro který by se měla rozhodnout je penzijní připojištění. Není zde odklad pěti let jako u důchodového pojištění a může tedy začít spořit okamžitě. To se taky projevilo na celkové naspořené částce a výši doživotního měsíčního důchodu. Protože 40 let je opravdu dlouhá doba má penzijní připojištění další výhodu v tom, že klientka může přejít k jinému penzijnímu fondu, aniž by o nějakou část svých úspor přišla. V případě důchodového pojištění tato možnosti není. Přechod k jiné pojišťovně znamená předčasné vypovězení smlouvy a to nikdy nebude výhodné, jak vyplývá z modelací, z kterých v práci vycházím. Čím později totiž pojištění uzavíráme, tím dražší bude. Pojišťovna staršímu klientovi nabídne vyšší sazby pojistného než klientovi, kterému je 20 let. Pokud bychom tento model brali reálně v úvahu, tak částka 3 926 Kč měsíčně není nijak závratná. Bylo by tedy nezbytné, aby klientka během svého ekonomicky aktivního života, kdy se předpokládá, že dojde k určitému nárůstu její mzdy, své měsíční příspěvky zvýšila alespoň na částku 1 500 Kč, čím by dosáhla na maximální daňovou úsporu a zároveň svůj měsíční důchod zvýšila na zhruba 5 833 Kč. Padesátiletá paní Božena se také rozhoduje, do kterého produktu ukládat své finanční prostředky. Pokud by trvala na zachování požadované výše měsíčního příspěvku ve výši 750 Kč, volba produktu by byla jasná – penzijní připojištění. V případě, že by akceptovala vyšší měsíční příspěvek, hrálo by v rozhodování roli, co by chtěla v 60 letech s peněžními prostředky dělat. Jestliže by zvolila možnost jednorázového vyrovnání, byl by výhodnější produkt důchodové pojištění, protože celková naspořená částka je v tomto případě vyšší než u penzijního připojištění. Pokud by ale chtěla pobírat doživotní důchod, trochu výhodněji (o 28 Kč) vychází penzijní připojištění. Na měsíční důchody, které vyšly z provedených modelací, má klient nárok při dodržení placení příspěvků do 60 let. Bohužel v součastné době krize donutila lidi sahat i na úspory, které si chystali jako rezervu na stáří. Lidé nemají peníze a tak předčasně vybírají úspory z penzijních fondů a přicházejí tak o peníze, které by získali díky státnímu příspěvku. Bez příspěvku v roce 2009 vyzvedlo své úspory podle údajů ministerstva financí přes 108 tisíc lidí. Před dvěma roky byl přitom tento počet skoro poloviční - 58 tisíc. Celkově tak čeští střadatelé přicházejí o stovky milionů korun ročně (Online zprávy HN, 2010). Kromě toho, že tito klienti přijdou o státní podporu, musejí také podat dodatečné daňové přiznání a doplatit daň, kterou v uplynulých letech ušetřili, po-

49

kud si zaplacené příspěvky na penzi odečítali z daňového základu. Klienty, kteří spořili v jednom fondu méně než pět let, navíc penzijní fond (od srpna 2009) potrestá i až osmisetkorunovým poplatkem.

50

6 Závěr Být důchodcem a žít pouze za státní penzi bude v budoucnu výrazně těžší než dnes. Zahrnout finanční zabezpečení na penzi by měl v Česku každý člověk co nejdříve. Tak je to alespoň běžné ve vyspělých zemích světa. Možností jak se finančně zabezpečit je hodně. Na českém finančním trhu je nabízeno velké množství pojistných, spořících, investičních produktů, které dokážou vytvořit určitou rezervu na stáří. Pro klienta, který se v této problematice neorientuje, však může být takřka nemožné vybrat pro sebe ten nejvýhodnější produkt. Nabízené produkty, ač prezentovány pod různými názvy, jsou si často velmi podobné a liší se jen v drobnostech, které laikovi ani nemusí být známy. Pokud vezmu v úvahu pouze produkt penzijní připojištění a důchodové pojištění, je v první řadě podstatné dokázat tyto produkty od sebe rozlišit. Penzijní připojištění nabízí penzijní fondy a má charakter dlouhodobého spořícího produktu zvýhodněného státním příspěvkem, zatímco důchodové pojištění nabízí komerční pojišťovny a je jednou z forem kapitálového životního pojištění, umožňuje spoření s garantovaným zhodnocením. Obecně určit, který z těchto dvou produktů je nejvhodnější pro určitou věkovou skupinu nelze. Každý případ je individuální. Stačí jeden měsíc nebo jenom den odkladu ve sjednání produktu a rozdíl už je patrný v doživotní penzi. Rovněž záleží na příjmu klienta a na tom, jak velkou část z něj je ochotný odkládat na své stáří. Také nestačí jenom stanovit dobu placení příspěvků. Podstatnou roli hraje datum narození klienta, protože od toho se odvíjí použití úmrtnostních tabulek pro daný ročník. Ty samozřejmě zohledňují klientovo pohlaví. Do budoucna by lidé neměli zapomínat na hlavní účel těchto produktů – zajištění udržení životní úrovně ve stáří – a předčasně neukončovat pojistné smlouvy a vybírat své úspory. Jednak tím vždy o nějakou část z nich přijdou a také se při odchodu do důchodu ocitnou v situaci, které chtěli předejít, a to takové, že důchod, který dostávají od státu, nestačí na pokrytí jejich základních potřeb. V průběhu ekonomicky aktivního života, kdy člověk pobírá příjem ze zaměstnání nebo jiné výdělečné činnost, by si měl jeho část odkládat. A čím dříve si to uvědomí, tím lépe pro něj. Protože dostatečné finanční zabezpečení nám umožní po odchodu do penze příliš nesnižovat svůj životní standard. Tj. nemuset se např. stěhovat do menšího bytu s nižšími náklady na bydlení, prodat auto. Ale naopak si první roky v penzi užít - cestovat a věnovat se koníčkům, na které jsme neměli dříve čas.

51

7 Seznam použité literatury a zdrojů DAHNĚL, J. a kol., Pojistná teorie. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3. DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2005. 176 s. ISBN 80-86119-92-0. DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 2009. 215 s. ISBN 978-80-86929-51-4. KOLEKTIV AUTORŮ Z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2002. 104 s. ISBN 80-247-0146-4. PŘIB, J. Kdy do důchodu a za kolik. 11. aktualizované vydání. Praha: Grada, 2009. 128 s. ISBN 978-80-247-3292-3. ŠULC, J. Penzijní připojištění. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2004. 196 s. ISBN 80-247-0772-1. VOSTATEK, J. Sociální a soukromé pojištění. 1. vydání. Praha: Codex Bohemia. 1996. 601 s. ISBN 80-85963-21-3. Zákon č. 42/1994 Sb. ze dne 16. února 1994 o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

Elektronické zdroje: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Populační prognóza ČR do r. 2050 [online]. 2004, [cit 2010-04-29]. Dostupné z: . ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Počty důchodů, důchodců a poplatníků pojistného k 31. 3. 2010 [online]. 2010, [cit 2010-05-18]. Dostupné z: . GOLA, P. Státní penze každoročně klesá! Proč? [online]. 2010a, [cit 2010-04-20]. Dostupné z: .

52

GOLA, P. Kdy skutečně odchází Evropané do důchodu? [online]. 2009, [cit 2010-04-20]. Dostupné z: . GOLA, P. Jak vysoký budete mít státní důchod? [online]. [cit 2010-04-20]. Dostupné z: .

2010,

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Důchodové pojištění [online]. 2010, [cit 2010-04-17]. Dostupné z: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Regulace a dohled nad penzijními fondy [online]. 2010a, [cit 2010-03-29]. Dostupné z: ASOCIACE PENZIJNÍCH FONDŮ ČR. Ekonomické ukazatele za rok 2009 [online]. 2010a, [cit 2010-03-27]. Dostupné z: . MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice - k 31. 12. 2009 [online]. 2010, [cit 2010-03-27]. Dostupné z: . ZLATÁ KORUNA. Penzijní připojištění [online]. 2010, [cit 2010-03-27]. Dostupné z: . ASOCIACE PENZIJNÍCH FONDŮ ČR. Publikace [cit 2010-03-27]. Dostupné z: .

[online].

2009a,

53

ASOCIACE PENZIJNÍCH FONDŮ ČR. APF ČR - právní forma, základní poslání, členství [online]. 2009b, [cit 2010-03-27]. Dostupné z: . ČESKÁ POJIŠŤOVNA. Daňové výhody [online]. 2010a, [cit 2010-03-27]. Dostupné z: . ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Důchodové pojištění [online]. 2009a, [cit 2010-03-27]. Dostupné z: . ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Poj_ukazatel [online]. 2010b, [cit 2010-04-19]. Dostupné z: . ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. O nás [online]. 2009b, [cit 2010-03-27]. Dostupné z: . ČESKÁ POJIŠŤOVNA. Výroční zprávy [online]. 2010b, [cit 2010-05-20]. Dostupné z: . ONLINE ZPRÁVY HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN. Lidé nemají peníze, a tak předčasně vybírají úspory z penzijních fondů [online]. 2010 [cit 2010-04-26]. Dostupné z: .

54

8 Přílohy Příloha č. 1

Seznam členů Asociace penzijních fondů ČR

Příloha č. 2

Seznam členů České asociace pojišťoven

Příloha č. 3

Modelování penzijního připojištění na 40 let

Příloha č. 4

Modelování důchodového připojištění na 35 let

Příloha č. 5

Modelování penzijního připojištění na 10 let

Příloha č. 6

Modelování důchodového připojištění na 10 let