SPU a cizí jazyk 1. Projevy obtíží u dětí s SPU při osvojování cizího jazyka: Čtení: -
záměny tvarově podobných písmen, např. M W, b-d, ř-t přesmyky, např. the-hte, der-dre vynechávání krátkých slova, např. nečte předložky, vynechává je nedostatečně rozvinuté zrakové vnímání neupevněné spojení mezi hláskou a písmenem = dekódování (přerušované slabikování) obtíže ve vedení očních pohybů zleva doprava (potíže při čtení tzv. hadů, bublin) – zcela nevhodné pro děti s SPU pokud dítě slabikuje při čtení v češtině, má při čtení cizojazyčného textu ještě výraznější obtíže (problém domýšlení slov v cizím jazyce) nemůže-li docházet k domýšlení slov jako v češtině, často domýšlí koncovky špatně přílišné soustředění na formu, rychlé zapomínání obsahu, unikání porozumění přečteného pravohemisférové a levohemisférové čtení = neumí přeslabikovat text, přesto nadaný dyslektik povypráví obsah textu
Psaní, pravopis: - přesmyky, např. from-form, on-no - vynechávání písmen, slabik - dítě píše foneticky = co slyší - nezvládá přehlásky - nečitelné zápisky - nedostatky ve sluchové diferenciaci hlásek - potíže při vnímání melodie řeči (žáci odmítají opakovat po učiteli) - křečovité držení tužky, pomalé tempo psaní - potíže při přepisu a opisu textu Řeč (nemusí jít o vadu řeči, je pouze chudá slovní zásoba a neschopnost vyjadřovat se): - porozumění mluvené řeči - nechápou instrukce, špatně se orientují v hodinách, ztrácí pozornost, zájem o výuku, nedokáží najít vhodný ekvivalent slovíčka, neradi se zapojují do konverzace - artikulace – nesprávná artikulace hlásek a artikulační neobratnost (např.nosorožec, question, Sehenswürdigkeit,…), v důsledku toho vzniká stud a zábrana při opakování po učiteli - snížený jazykový cit, neovládání gramat.pravidel – jedinec, který nemá zvládnuté slovní druhy v češtině, má problémy s gramat. cizího jazyka; problémy při orientaci v čase vedou k obtížím v časování sloves v češtině, tím spíše v cizím jazyce; problémy s pořádkem slov ve větě; tvoření otázek; vedlejších vět - slovní zásoba – obtíže se zapamatováním a plynulým vybavováním slovíček, malá slovní zásoba obecně u dětí s SPU Pravolevá orientace: - špatná orientace v sešitě, učebnici, lavici i na tabuli - problémy při plnění požadavků učitelů, při zápisu do sešitů
Motorika: - postižená jemná motorika, grafomotorika – důsledek: pomalé pracovní tempo Pracovní paměť, sekvenční analýza, dlouhodobá paměť: - dítě není schopno vykonávat několik úkolů najednou, vybavovat si informace z různých oblastí (např. v diktátu hlásková stavba slov, grafomotorika a vybavovat si gramatická pravidla - pravidlo umí, ale neumí ho aplikovat, nemusí to být lajdáctví) - sekvenční analýza = rozfázování kroků – vykonávat série po sobě jdoucích úkonů - z důvodu slabé schopnosti dlouhodobé paměti se opakovaně učí základní informace Koncentrace pozornosti: - schopnost soustředění a adekvátní práceschopnost negativně ovlivňují 1. mezery ve vědomostech 2. opakované neúspěchy 3. slabé či nezralé motivační mechanismy - !!! pozor na děti s hyperaktivním chováním (špatné výchovné vedení, nutná spolupráce s rodiči) Automatizace: - nedostatky v této oblasti vedou k tomu, že se žák musí opakovaně učit dříve zvládnuté učivo, informace zná jen teoreticky, neumí je uplatnit v praxi - učitelé většinou označují žáka za lajdáka a předpokládají, že se doma učivu dostatečně nevěnoval
2. Principy vyučování u dětí s SPU -
-
-
-
multisenzoriální vyučování a učení: zapojit co nejvíce smyslů (čím více smyslů se zapojí, tím více cest přináší signál do mozku, tím větší je aktivace odpovídajících oblastí mozku a jejich vzájemné ovlivňování), důležitý je emoční náboj – trest za lajdáctví, odměna za pokroky, nešetřit chválou! komunikativní přístup metoda globálního učení místo analyticko-syntetické: práce s obrázkem a k tomu věty sekvenční přístup: po malých krůčcích od zvládnutého učiva k náročnějšímu kumulativní princip: spojování nového učiva s osvojeným respektování individuality: nutný pedagogický cit, přijímání žáka i s jeho obtížemi, dodržování doporučení z odborných pracovišť (např. PPP), konzultace s rodiči i žákem nepoužívat frontální vyučování, preferovat hravější činnosti hledání vhodného stylu učení, dětem s SPU vyhovuje globální styl výuky, konverzace, opakování slovíček v různých situacích, systém v gramatických pravidlech, používání gramatických překladů zásada mateřské metody: dítě nejdříve prochází porozumění řeči, využívá k tomu všechny smysly, pak teprve začíná mluvit (písničky, říkanky), tolerovat dlouhou dobu poslechu, potom teprve nápodoba (platí i pro žáky SŠ)
Doporučení pro zvládnutí slovní zásoby: -
nejdůležitější je první čtení – nejvíce si zapamatuje, nutná správná kvalitní výslovnost využití konkrétních situací, modelových situací, názorných pomůcek respektování multisenzoriálního učení (hmat, zrak, sluch) pantomima, gestikulace, rytmizace, písničky s pohybem, např.hraní divadla aktivace různých druhů paměti (sluchová, zraková, pohybová) lépe méně a dobře časté opakování upřednostňování ústních cvičení a zkoušení obrázkový slovník probrat s rodiči zásady domácího učení: např.zavést deníček na časté chyby, učit se postupně a pravidelně, vlepit pravidla učení na desky sešitu,…
Psaní slovíček - doporučení: -
-
aktivace zrakové, sluchové a pohybové paměti, důležitý je i hudební sluch při výuce cizích jazyků slyším – opakuji – vidím – opakuji – píšu – opakuji při samostatném učení: podívej se na slovo (zraková percepce) – vyslov slovo nahlas – řekni po písmenech – napiš slovo do vzduchu, kamarádovi na záda – zakryj slovo – napiš do sešitu – přečti a zkontroluj předlohu kopírování slovní zásoby pro děti: rozstříhat, nenutit učit se je popořádku – učení v náhodném sledu, s číslovkami, přídavnými jmény, nepřetěžovat kapacitu paměti
Doporučení pro práci s výslovností: -
primární je poslech imitační cvičení dle vzoru (učitel, nahrávka) zařazování identifikačních a diskriminačních fonetických cvičení posílení motivace (fonetické hry, pohyb.aktivity, básničky, říkanky, jazykolamy) vytvoření uvolněné atmosféry individuální přístup
Doporučení pro psaní souvislého textu: -
žák s dysgrafií tiskacím, na počítači odbourávání obav z psaného projevu (práce ve dvojicích, skupinách) seznam izolovaných slov, která spojuje do vět a řadí podle časové následnosti doporučeno verbální hodnocení
Doporučení pro zvládnutí gramatiky: -
preferovat konverzační dovednosti, než-li trvat na zvládnutí gramatiky induktivní metoda = nejdříve příklad, potom pravidlo používat přehledy gramatiky = vizualizace (přehled je stále na lavici!, nejedná se o úlevu, ale o jinou metodu učení) zaměření na jeden jev důsledné a časté opakování prezentace gramatiky ve smysluplném kontextu
-
vytváření doplňkových a diferencovaných cvičení (intenzivnější opakování umožňuje individuální vzdělávací plán) tolerance chyb odbourávání strachu z gramatiky
Doporučení pro práci s pravopisem: -
psaný projev je druhotný upřednostňování doplňkových cvičení, velmi omezené využívání klasických diktátů dbát na propojení správné výslovnosti a pravopisu při hodnocení klást menší důraz na pravopis
Doporučení pro práci s textem: -
čtení v lavicích, ve skupinách, ne individuálně! zvolení vhodného textu, nejlépe s doplňujícím obrázkem nebo zvukovou nahrávkou, kratší texty nejdříve nutná znalost většiny slovíček z textu poslech textu na kazetě poslech textu čteného učitelem učitel čte pomalu po větách, žáci např.tleskají při neznámém slově, pokud se objeví slovo z předem určeného tematického okruhu čtení po větách společně překlad textu, ilustrace, tvoření otázek nebo učitel nejdřív vypráví příběh, ukazuje obrázky, seznamuje s novými výrazy z článku žáci dramatizují obsah příběhu, využívají pantomimy, kresby, rozdělí se na skupiny, každá skupina ztvárňuje jinou část textu učitel čte text učitel čte společně s žáky, pak teprve čtou žáci sami nácvik porozumění čtenému: doplň větu; vyřaď z řady slov, co mezi ně nepatří; doplň chybějící slova; přiřaď slova nebo větu k obrázkům
Doporučení pro rozvoj ústního projevu: -
dodržování používání cizího jazyka ve výuce využívat motivačních cvičení (hraní rolí, komunikativní hry) neverbální vyjadřování poskytnutí dostatečného prostoru pro formulaci odpovědi tolerance chyby
Pomůcky k výuce cizího jazyka: -
PC s opravným programem CD, DVD přehrávač PC programy TERASOFT sešit obtížných slov, opakovaných chyb (žák si sám založí) kartičky, sešit pro skupiny slov stejně znějících využití barevného odlišení, názorných pomůcek
Hodnocení a klasifikace: -
-
dle platné legislativy (Školský zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném vzdělávání) vyhláška O poskytování poradenských služeb ve školách a školních zařízeních vyhláška O vzdělávání dětí, žáků a studentů se specifickými vzdělávacími potřebami a studentů mimořádně nadaných na doporučení školského poradenského zařízení nebo speciálně pedagogického centra je možno vypracovat IVP pro žáka pozitivně lze hodnotit: fonetický zápis slovní zásoby, čtení – zčásti zpaměti, úkoly vedoucí k automatizaci učiva, u vážnějších SPU pouze zvládnutí reálií jazyka (v českém jazyku) zamezit opakovaným neúspěchům jejich předcházením
Reedukace specifických obtíží v cizím jazyce: (nejedná se o doučování) -
-
rozvíjení sluchové percepce: tleskni, uslyšíš-li danou hlásku, slovo; jmenuj slova začínající na danou hlásku; vytleskej podle slabik; hledej slova, která se rýmují nebo nerýmují rozvíjení zrakové percepce: podtrhávej slova, která obsahují…; rozděl slova na slabiky, složená slova na menší úseky; graficky vyznač obtížná slova cvičení paměti: kufr, slovní kopaná, spojení slovíčka s různými přídavnými jmény,… procvič., opak., domácí úkoly: hadi, křížovky, omalovánky
3. Projevy obtíží u dětí s SPU vzhledem k německému jazyku Mluvnice: - pořádek slov ve větě - tvoření vedlejších vět - rychlé zapomínání gramatických pravidel - obtíže se zvládnutím gramatického systému Slovní zásoba: - obtíže se zapamatováním a vybavováním - členy podstatných jmen - malá slovní zásoba - v psané podobě četné pravopisné chyby Výslovnost: - snížená schopnost sluchové percepce (problémy s rozlišováním hlásek) - obtížná artikulace hlásek (zejména odlišných od českého jazyka) - záměna hlásek - obtíže při výslovnosti dlouhých a složených slov - obtížně vyslovují artikulačně náročná slova (např. Sehenswürdigkeiten), může vzniknout zábrana/stud při opakování po učiteli
Pravopis: - záměna hlásek EI x IE - psaní dvojhlásek (heu x hoj) - psaní velkých písmen u substantiv - fonetický přepis ( Schule x šule, Vater x fatr) - vynechávání písmen ( fahren x fáren) - psaní přehlásek (Mädchen x medchen) Čtení: -
čtení po slabikách pomalé, přerušované čtení přehazování písmen ve slově rychlé zapomínání obsahu, přílišné soustředění na formu častá přeřeknutí u delších slov odhadování významu vymýšlení si části slov (zvláště konců, domýšlení) či jejich vynechávání
Literatura: Hainstock, Elizabeth G.: Metoda Montessori a jak ji učit doma. Školní léta. Praha, Pragma 1999 Janíková, V., Bartoňová, M.: Výuka německého jazyka u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Brno, MU 2003 Kaprálek, K., Běžecký, Z.: Jak napsat a používat individuální vzdělávací program. Portál, Praha Kastlová, Z.: Nebojte se němčiny. Pracovní listy pro žáky se specifickými vývojovými poruchami učení 4.-5. ročníků ZŠ. Plzeň, Fraus 2004 Matějček, Z.: Dyslexie. Jinočany, HaH 1995 Michalová, Z.: Specifické poruchy učení na 2. stupni ZŠ a na škole střední. Tobiáš, Havlíčkův Brod 2001 Šigutová, M.: Výuka cizích jazyků s dyslexií. In: Ries, L., Kollárová, E.: Svět cizích jazyků dnes. Martin, Didaktis 2004 Zelinková, O.: Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Portál Zelinková, O.: Poruchy učení. Praha, portál 2003 - referát Mgr. Pavlína Mrůzková
