142 · sylvia day Ústa se mu zvlnila mírným, uličnickým úsměvem. Otevřel oči. „Už mi stojí.“ „Co je na tom nového?“ „Všechno.“ Zamračila jsem se. „K tomu se dostaneme,“ řekl. „Zatím mi řekni, proč jsi sem přišla.“ Zaváhala jsem, pořád zaujatá jeho záhadnou poznámkou. „Evo.“ Jeho rázný tón mě probral. „Co potřebuješ?“ „Někoho pro Shawnu. No… vlastně ne tak úplně. Shawna má kluka, ale ten je v zahraničí. Bylo by prostě lepší, kdybychom šli ve čtyřech.“ „Nechceš pozvat Caryho?“ „Napadl mě jako první, ale Shawna je moje kamarádka. Říkala jsem si, že bys třeba chtěl, aby šel někdo, koho znáš ty. Víš, kvůli vyrovnání dynamiky.“ „No dobrá. Zjistím, kdo je volný.“ Uvědomila jsem si v té chvíli, že jsem vlastně nečekala, že na mou nabídku přistoupí. Něco z mých myšlenek se mi asi projevilo ve tváři, neboť se zeptal: „Ještě něco?“ „Já…“ Jak říct, co si myslím, aniž ze sebe udělám pitomce? Zavrtěla jsem hlavou. „Ne. Nic.“ „Evo.“ Jeho hlas zněl přísně. „Mluv.“ „Je to blbost.“ „To je rozkaz.“ Projelo mnou elektrické mravenčení, jako vždycky, když nasadil ten velitelský tón. „Jen jsem myslela, že se stýkáš s lidmi jen kvůli práci a sem tam nějakému tomu šoustání.“ To poslední šlo ze mě těžko. I když bylo ubohé žárlit na ženy z jeho minulosti, nedokázala jsem se tomu ubránit. „Tys myslela, že nemám kamarády?“ zeptal se, očividně pobaveně.
Spoutana_cz.indd 142
03.01.13 9:32
spoutaná · 143 „Nikdy jsi mi žádné nepředstavil,“ opáčila jsem trucovitě a pohrávala si přitom s lemem trička. „Aha…“ Jeho pobavení se vystupňovalo, oči mu jiskřily smíchem. „Jsi moje sexy tajemstvíčko. Žasnu, co mě to napadlo, když jsem zařídil, aby nás vyfotografovali, jak se na veřejnosti líbáme.“ „No.“ Zalétla jsem pohledem k nástěnné koláži, kde se ten snímek nalézal – obrázek, který se několik dní vyskytoval u všech bulvárních blogů na internetu. „Když to stavíš takhle…“ Gideon se zasmál a ten zvuk mě zaplavil horkým přívalem radosti. „Představil jsem tě několika svým přátelům, když jsme spolu někde byli.“ „Aha.“ Předpokládala jsem, že všichni lidé, které jsme potkali na společenských akcích, jsou jen spolupracovníci. „Ale nechat si tě úplně jen pro sebe, to vůbec není špatný nápad.“ Zpražila jsem ho pohledem a vrátila se k tomu, co jsem nanesla, když jsme diskutovali o tom, zda pojedu do Vegas nebo do Phoenixu. „Proč nemůžeš být ty ten, co polehává nahý a čeká, až tě opíchám?“ „Co je na tom zábavného?“ Šťouchla jsem ho do ramen a on si mě se smíchem stáhl na klín. Připadalo mi neuvěřitelné, jak má dobrou náladu, a uvažovala jsem, co ji asi nastartovalo. Na jeho monitoru jsem viděla jen kalkulační tabulku, ze které mi šilhaly oči, a nedopsaný e-mail. Ale něco se na něm změnilo. A mně se to líbilo. „Byla by to rozkoš,“ ševelil, rty na mém hrdle, „jen tak polehávat s erekcí, na které by ses povozila, vždycky když by ses dostala do nálady.“ Pohlaví se mi při té představě sevřelo. „Ty mě rajcuješ.“
Spoutana_cz.indd 143
03.01.13 9:32
144 · sylvia day „To je dobře. Takovou tě mám rád.“ „Takže,“ dumala jsem, „pokud mám fantazii o tom, jak poskytuješ sexuální služby čtyřiadvacet hodin denně…“ „Mně to zní jako realita.“ Lehce jsem ho kousla do brady. Zavrčel. „Chceš drsnou hru, anděli?“ „Chci vědět, jaké fantazie máš ty.“ Gideon mě posunul tak, abych mu seděla na klíně napříč. „Tebe.“ „To máš kliku.“ Zasmál se. „V houpačce.“ „Co?“ „Erotická houpačka, Evo. Tvoje nádherná prdelka na sedačce, nohy ve třmenech, široko roztažené, a tvoje dokonalá kundička je mokrá a čeká.“ Svůdně mě kruhovými pohyby šimral v kříži. „Úplně mi vydaná na milost a neschopná dělat nic, než přijímat všechno, co ti můžu dát. Budeš nadšená.“ Představila jsem si, jak stojí mezi mýma nohama, nahý a lesklý potem, jak se mu bicepsy a prsní svaly napínají, když mnou houpá dopředu a dozadu a nasouvá mě na svůj neskutečný úd. „Chceš mě mít bezmocnou.“ „Chci tě svázanou. A ne navenek. Propracovávám se dovnitř.“ „Gideone…“ „Nikdy nezajdu dál, než sneseš,“ sliboval a oči se mu v tlumeném osvětlení horce leskly. „Ale dovedu tě až na okraj.“ Zavrtěla jsem se, vzrušená i znepokojená představou, že bych se tolik vzdala kontroly. „Proč?“ „Protože mi chceš patřit a já tě chci vlastnit. Dospějeme k tomu.“ Jeho ruka mi vklouzla pod tričko a uchopila mé ňadro, prsty mi převalovaly a potahovaly bradavku, až se mi celé tělo rozpalovalo.
Spoutana_cz.indd 144
03.01.13 9:32
spoutaná · 145 „Už jsi to dělal?“ zeptala jsem se zadýchaně. „S tou houpačkou?“ Tvář měl náhle uzavřenou. „Neptej se takhle.“ Ach, bože. „Já jen…“ Přitiskl neprodyšně ústa na mé rty. Lehce mě kousl do dolního rtu, pak mi vrazil jazyk do úst, přidržoval mě za vlasy. Dominance toho počínání byla nepopiratelná. Projela mnou chtivost, touha po něm, kterou jsem nedokázala ovládat ani se jí bránit. Zakňourala jsem, hruď rozbolavělou při představě, jak vkládá tolik času a úsilí do čerpání rozkoše od někoho jiného. Gideonova ruka se mi vsunula mezi nohy a uchopila mé pohlaví. Škubla jsem sebou, překvapena jeho agresivitou. Vydal tlumený konejšivý zvuk a masíroval mě, třel mé citlivé místo s dokonalou dovedností, na které už jsem byla tolik závislá. Přerušil polibek, posunul ruku tak, aby mě prohnul v zádech a zvedl si mé ňadro k ústům. Skrz bavlnu trička mě kousl do bradavky, pak uchopil rozbolavělý vrcholek do rtů a sál tak silně, že jsem to cítila až v lůně. Byla jsem v obležení, můj mozek zkratoval a pumpovala ve mně touha. Vsunul mi prsty pod okraj kalhotek, aby se dotýkal klitorisu a dotek kůže na kůži byl přesně to, co jsem potřebovala. „Gideone.“ Zvedl hlavu a temnýma očima sledoval, jak mě přivádí k vyvrcholení. Vykřikla jsem, když mnou projelo chvění, uvolnění napětí po dnech strádání bylo takřka k nesnesení. Ale nenechal toho. Hladil mé pohlaví, dokud jsem znovu nevyvrcholila, dokud mnou nezmítalo zběsilé chvění a já nesevřela nohy k sobě, abych to běsnění zastavila. Když odtáhl ruku, ochabla jsem, jako bych neměla v těle kosti, a ztěžka dýchala. Přitulila jsem se k němu, tvář přitisknutou k jeho hrdlu, paže ovinuté kolem jeho šíje. Bylo
Spoutana_cz.indd 145
03.01.13 9:32
146 · sylvia day mi, jako by mi srdce rostlo v hrudi. Překonalo mě vše, co jsem k němu cítila, všechna ta trýzeň a láska. Sápala jsem se po něm a snažila se přitisknout ještě víc. „Pst.“ Přivinul mě k sobě a tiskl, až jsem sotva dýchala. „O všem pochybuješ a přivádíš se k šílenství.“ „Vadí mi to,“ šeptala jsem. „Neměla bych tě tolik potřebovat. Není to zdravé.“ „V tom se mýlíš.“ Srdce pod mým uchem mu silně bušilo. „A já za to přebírám odpovědnost. Převzal jsem vedení v některých věcech, a v jiných jsem se ti podřídil. Proto jsi zmatená a ustaraná. Mrzí mě to, anděli. Bude snazší postupovat dopředu.“ Zaklonila jsem se, abych mohla zapátrat v jeho tváři. Dech se mi zadrhl, když jsme se setkali očima a on nehnutě opětoval můj pohled. Tehdy jsem se zamyslela nad změnou, která se v něm odehrála – čišel z něj klid, byl pevný jako skála. Při pohledu na něj se usadilo cosi i ve mně. Dech se mi zpomalil a vyrovnal a úzkost mě opouštěla. „Tak je to lepší.“ Políbil mě na čelo. „Chtěl jsem si o tom promluvit až o víkendu, ale teď se to hodí. Uzavřeme dohodu. Jakmile se to stane, není cesta zpátky. Rozuměno?“ Těžce jsem polkla. „Snažím se.“ „Víš, jaký jsem. Vidělas mě i v nejhorších chvílích. Včera večer jsi řekla, že mě stejně chceš.“ Počkal, až přikývnu. „Tam jsem to zvoral. Nevěřil jsem, že se dokážeš rozhodnout sama, ale měl jsem ti věřit. Jenže jsem ti nedůvěřoval, byl jsem příliš opatrný. Bojím se tvé minulosti, Evo.“ Představa, že mi Nathan nepřímo Gideona bere, byla tak bolestná, až jsem musela přitáhnout kolena ještě víc k hrudi. „Nedávej mu takovou moc.“ „Nedám. A ty si musíš uvědomit, že všechno má víc než jedno řešení. Kdo říká, že mě až moc potřebuješ? Kdo říká, že to není zdravé? Ty ne. Jsi nešťastná, protože se držíš zpátky.“
Spoutana_cz.indd 146
03.01.13 9:32
