SPOLUPRÁCE ŠKOLY A PRAXE JAKO NÁSTROJ ZVYŠOVÁNÍ EFEKTIVITY EDUKAČNÍHO PROCESU Miroslava Kostková, Alena Zedková ÚVOD Cestovní ruch představuje obor s překvapivou dynamikou rozvoje, kde roste význam odborných kompetencí pracovníků. Vytváří nebývale širokou nabídku podnikatelských příležitostí a je významným zaměstnavatelem širokého spektra pracovních odborností. Budování nových a flexibilních systémů řízení, přizpůsobení se proměnám doby, stavu společnosti a požadavkům trhu vytváří nezbytnost inovace vzdělávání. V souladu s potřebami praxe je nutné kontinuálně přizpůsobovat vzdělávací proces, základem je spolupráce s podnikatelskou sférou, aplikace znalostí v praxi prostřednictvím společných projektů a získávání zpětné vazby, potřebné k vyhodnocení úspěšnosti nových postupů. Praxe požaduje flexibilní absolventy s určitým stupněm pracovních zkušeností a orientací v oboru. Získávání zpětné vazby z praxe a evaluace vzdělávacího procesu prostřednictvím průzkumů patří mezi nástroje inovace vzdělávacích aktivit, pro lepší přípravu absolventů pro trh práce.
1
ZMĚNY VE STRUKTUŘE VZDĚLÁVACÍCH SYSTÉMŮ
Vysokoškolské vzdělávání v nových státech EU prochází výraznými změnami, které se již několik let promítají v restrukturalizaci studijních programů, v zavádění standardů ECTS, zvyšuje se mobilita studentů i učitelů. Cílem je zvýšení kvality studia a dosažení evropské dimenze ve vysokoškolské přípravě studentů. Koordinací vzdělávacích politik se má zvýšit atraktivnost vzdělávání v Evropě, odstranit diverzita národních systémů vzdělávání a zvýšit uplatnění absolventů na národním a evropském trhu práce. Liberalizovaná kurikulární politika 1. poloviny 90. let umožnila rychlé přizpůsobování trhu práce, ale chybějící rámcová pravidla způsobila neprůhlednost vzdělávacích profilů a znemožnila sledování a zajištění standardní kvality vzdělávacích programů. Podle Průchy [5] mnohé změny, uskutečněné ve vzdělávání, mají charakter hlubších, všeobecných vývojových tendencí, jež jsou spjaty s novými fenomény lidské civilizace v současnosti. Změny, vyvolané vlivem tržní ekonomiky a privatizací vzdělávání mají velký vliv na školství. Mění se neustále pojetí obsahu vzdělávání - tak, aby vedlo především k formování pracovní síly, jež je schopna se uplatňovat na trhu práce. Vzdělávání se považuje za statek (v ekonomickém pojetí), přičemž „hodnota statku je určena velikostí jeho užitku", jak to vyjádřil např. jeden z tvůrců této koncepce von BöhmBawerk [6]). Podobně jiní ekonomové mezi nimi světově proslulý Milton Friedman [1]) - razí pojetí, podle něhož se školství chápe jako „nákup a prodej vzdělávacích služeb". Tento trend je natolik výrazný, že vytváří samostatnou problematiku a oblast výzkumu v ekonomii vzdělávání, označovanou v zahraničí jako marketizace (marketisation - význam angl. výrazu je „podřízenost vzdělávání trhu"). Tato problematika je teoreticky nejvíce rozpracovávána již od 80. let ve Velké Británii a USA, odkud se šíří do jiných zemí. Změna vzdělávání však vyžaduje nejen finanční kapacity, ale také motivaci a angažovanost všech subjektů, které v realizaci změny působí. To odpovídá také českým a slovenským zkušenostem se zaváděním inovací vzdělávání jak v oblasti praxe, tak v oblasti teorie a výzkumu. „Kvalifikovaní pracovníci jsou rozhodující podmínkou ekonomického růstu společnosti a schopnosti národního hospodářství obstát ve světové konkurenci. Úspěšnost České republiky na globálním, rychle se měnícím trhu práce záleží na flexibilitě vzdělávací soustavy, tj. schopnosti pružně reagovat na požadavky hospodářské praxe. Předpokladem příznivého vývoje v oblasti cestovního ruchu je spolupráce všech zúčastněných subjektů, podniků a organizací v oblasti cestovního ruchu, centrálních řídících orgánů, vzdělávacích institucí a zařízení“ (ze závěrů konference o vzdělávání, konané v listopadu 2008 v hotelu Clarion Congress Hotel Prague) [5]. Konference deklarovala: Přejít od kvantitativního nárůstu škol s výukou cestovního ruchu ke zkvalitňování studijních programů a výukových metod, prohloubit spolupráci vzdělávacích institucí a podniků a organizací cestovního ruchu, rozvinout komunikaci mezi světem práce a vzdělávání, společně usilovat o zvýšení prestiže oboru, podporovat mezinárodní výzkum a jeho výsledky bezprostředně využívat v hospodářské praxi,
prohloubit spolupráci teorie a praxe při tvorbě učebních pomůcek a učebních textů, podporovat prostupnost vzdělávací soustavy, prohlubovat spolupráci s absolventy škol, propracovat systém celoživotního vzdělávání pracovníků v oblasti cestovního ruchu. Potvrzuje se, že zájem o studium oborů cestovního ruchu je stabilně vysoký a je podporován rostoucím významem odvětví v povědomí společnosti. Práce v oboru se jeví jako atraktivní i přes známá negativa (časově nerovnoměrně rozložená poptávka, častá práce přesčas, vysoký podíl manuální práce, sezónnost, osobní charakter poskytování služeb, nepříliš vysoké výdělky, provázanost na potenciál cestovního ruchu, problematické legislativní podmínky podnikání apod.). Práce v cestovním ruchu je různorodá, fyzicky a psychicky namáhavá, se značným rozsahem pomocných činností, vyžadující víceprofesionalitu.
1.1
APLIKACE ZNALOSTÍ V PRAXI
Vysokoškolská příprava je neustálým procesem hledání nových metod a forem výuky, soustavného zdokonalování studijních programů. Konfrontací potřeb praxe v národním a mezinárodním prostoru, trendů ve vzdělávání, uskutečňováním vlastních výzkumů, implementací zjištěného poznání a zkušeností do vzdělávacího procesu se dosáhne žádoucího propojení školského systému s praxí. V tomto procesu musí participovat všichni zainteresovaní – stát, zaměstnavatelé, školy [4]. Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné má mnohaleté zkušenosti v přípravě odborníků v cestovním ruchu. Systém vzdělávání je založen na modulovém získávání teoretických znalostí v rámci studijního programu, včetně nabití praktických dovedností. Posláním fakulty je připravit pracovní síly, které naleznou vhodné uplatnění na mezinárodním trhu práce. Ve výuce se soustřeďuje pozornost na přístup studentů k informacím a k novým technologiím, na uplatňování vyšší samostatnosti v přípravě a v rozvoji schopností myslet tvořivě a kriticky, umět syntetizovat a aplikovat nabyté vědomosti, komunikovat s odbornou i laickou veřejností, při respektování etických a morálních pravidel. Katedra cestovního ruchu a volnočasových aktivit nabízí studentům studium oboru Hotelnictví ve studijním programu Gastronomie, hotelnictví a turismus a specializaci Cestovní ruch, na které se hlásí každoročně vysoký počet studentů (ročně je přijato cca 150 studentů). Především obor Hotelnictví je atraktivní i pro studenty z blízkého zahraničí, zhruba čtvrtina studentů pochází ze Slovenska. Získat informace o motivaci studentů ke studiu, zjistit jejich představy o místě a pozici budoucího uplatnění v praxi, evaluovat úroveň odborných znalostí bylo cílem průzkumů, které proběhly na několika vysokých školách u nás i zahraničí (např. na VŠE Praha, na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici, na University of Food Technologies v Plovdivu, Bulharsko)). Cílem byl monitoring vývoje názorů studentů a praxe v otázkách jejich přípravy pro potřeby praxe, motivace studentů ke studiu a vyjádření jejich názoru na stupeň připravenosti pro budoucí pracovní uplatnění. Na Slezské univerzitě Obchodně podnikatelské fakultě podobný průzkum proběhl ve třech etapách – v roce 2007 a následně v roce 2013 na katedře cestovního ruchu a v rámci celé fakulty v roce 2010, průzkumu se zúčastnili studenti i pedagogové. Dále kontinuálně probíhá průzkum mezi podniky a organizacemi, ve kterých studenti vykonávají odbornou praxi, s cílem zajistit zpětnou vazbu od potenciálních zaměstnavatelů a získat informace o měnících se požadavcích na absolventy. Katedra cestovního ruchu a volnočasových aktivit rozvíjí vztahy a spolupráci s podnikatelskou sférou z potřeby odpovědět na požadavky praxe nabídkou připraveného, flexibilního pracovního potenciálu, seznámeného s problematikou praxe [2]. Podniky nejenom vyžadují, ale vstřícně tomuto požadavku připravují pro studenty přiměřené úkoly. Připravují studentům zadání k řešení, využívají jejich svěží znalostní potenciál, začleňují je do provozu, do reálných situací, plynoucí z podnikání tak, aby získali dovednosti a praktické zkušenosti. Studenti se tak na čas stávají součástí podniku, častokrát i rozhodovacích procesů se strategickým významem. Příkladem je spolupráce katedry cestovního ruchu a volnočasových aktivit s Resortem Valachy ve Velkých Karlovicích. Vedení Resortu nestačilo jen vypsání témat bakalářských a magisterských prací, neposkytli jenom místa pro praxi studentů, ale nabídli studentům účast v projektu s názvem „Zvyšování obsazenosti hotelů Resortu Valachy“, vyplývající z aktuálních potřeb podniku. Tento projekt probíhal v průběhu roku 2011 a 2012 pod vedením manažerů Resortu a katedry cestovního ruchu a volnočasových aktivit, která celý proces koordinovala a vytvářela zázemí s příslušnou akademickou podporou. Studenti byli seznámeni s prostředím, s řešenou problematikou, s podmínkami řešení a očekávanými výstupy. Odpovídající motivace (nejenom finanční) byla významnou složkou zajištění aktivního přístupu studentů. Dle stanoveného harmonogramu se obě strany – zadavatelé projektu i řešitelé
setkali na 5 workshopech, místa jejich konání se pravidelně střídala pro zajištění stálého pracovního nasazení řešitelů. Již na prvních workshopech byly zaznamenány první významné výsledky práce studentů, myšlenky a návrhy byly zadavateli kladně přijaty. Potvrdilo se, že mladá, čerstvá, provozem nezatížená mysl má schopnost přinést něco nového, inovativního. Dalším prvkem spolupráce bylo začlenění studentů do mezinárodní akce „Gastrofestival Velké Karlovice“, která je významnou propagační aktivitou celé turistické oblasti, s důrazem na spolupráci místních podnikatelů. Studenti se dle vlastních schopností a dovedností podíleli nejenom na samotné realizaci akce, ale také na plnění úkolů její přípravy, logistiky, marketingu, vyhodnocování akce. Jejich návrhy byly zapracovány do plánu dalšího ročníku této akce. Začlenění studentů do akce souviselo s projektem a mělo za úkol pomoci studentům pochopit význam zadání projektu a seznámit je se studovaným prostředím a systémem jeho fungování. Vstup do interního prostředí podniku, odhalení podnikatelského know - how, principů a filosofie podniku je dalším novým prvkem spolupráce školy a praxe, kterému se české podnikatelské prostředí dosud brání.
1.2
VYHODNOCENÍ ZPĚTNÉ VAZBY A EVALUAČNÍ PROCES
Z provedených průzkumů evaluačního procesu vzdělávání a ze získané zpětné vazby ze strany praxe vyplynulo, že je potřebné ovlivňovat obsah studijního oboru dle potřeb praxe a tak formovat kvalifikovanou pracovní sílu již v průběhu studia. Připomínky studentů oboru Hotelnictví reflektovaly nespokojenost studentů s obsahovou náplní studijního plánu a s vnitřní strukturou oboru, nerovnoměrné rozdělení studijní zátěže, nízké kreditní ohodnocení jednotlivých předmětů, které vedlo k jejich velkému počtu. Z evaluace vzdělávacího procesu vyplynulo: U řady předmětů je nutná inovace, reflektující rychlý vývoj technologií a měnící se potřeby praxe v návaznosti na změny poptávky. Potřebná je aktualizace profilu absolventa podle potřeb praxe a trhu práce. Nutná je aktualizace stávajících a zavedení nových předmětů dle potřeb praxe, zejména na bakalářském stupni, kde je citelně pociťována potřeba výuky předmětů, podporujících získávání odborné znalosti, v návaznosti na odborné dovednosti. Potřebná je inovace studijní zátěže a návrhy témat bakalářských prací zaměřit na aktuální problematiku oboru a tím reflektovat změny a požadavky praxe. Požadavky ze strany praxe i ze strany studentů směrem ke škole jsou uvedeny dle priorit: 1. Zajistit odborníky z praxe pro výukový proces, 2. zajistit odborné stáže studentů doma i v zahraničí, 3. rozvíjet oblast komunikace v oborových předmětech a také v cizích jazycích, 4. spolupracovat se zaměstnavateli doma i v zahraničí, 5. modifikovat studijní programy dle požadavků praxe, 6. rozvíjet partnerství s univerzitami podobného zaměření doma i v zahraničí, 7. podpořit a rozvíjet zahraniční mobilitu studentů a vyučujících, 8. zapojovat studenty do řešení výzkumných projektů, 9. rozvíjet samostatnost a tvořivost studentů řešením případových studií a podnikatelských projektů, 10. nabídnout širší prostor pro využití elektronického vzdělávání. Od roku 2005 byla na katedře cestovního ruchu a volnočasových aktivit každoročně získávána zpětná vazba na vzorku 10 podniků a organizací, kde studenti vykonávali odbornou praxi, zpracovávali témata své bakalářské práce, vytvářeli podnikatelské záměry, prováděli průzkumy, analýzy a studie proveditelnosti. Zjišťován byl názor na vzorku podnikatelů a institucí na rozsah využitelnosti návrhů a doporučení studentů, vzešlých z prací. Kvantifikován byl také přínos bakalářské práce pro konkrétní subjekt (Tab. 1). Tab. 1: Kvantifikace přínosu výsledků bakalářských prací pro praxi Rok Celkový počet Hodnocení využitelnosti BP výstupů BP pro praxi 2005 22 34 % 2006 37 55 % 2007 54 52 % 2008 134 58 % 2009 126 66 %
2010 2011 2012 2013
145 165 157 165
73 % 89 % 91 % 87% Zdroj: [7] a interní
materiály katedry cestovního ruchu a volnočasových aktivit, 2014
1.3
PŘÍNOSY REALIZOVANÉHO PROJEKTU
Nový způsob spolupráce vzdělávací instituce a praxe, založený na partnerském přístupu se osvědčil a přinesl oběma stranám očekávané výsledky. Přínosy realizovaného projektu „Zvyšování obsazenosti hotelů resortu Valachy“ lze shrnout takto: Dílčím způsobem a s nízkými náklady pro podnik byl vyřešen aktuální problém podniku. Projekt přinesl podniku nejenom samotné řešení, ale také další synergické efekty, plynoucí z nově vytvořených vztahů, budovaných na nových základech. Nová dimenze vztahu podniku a vzdělávací instituce plynula z pochopení nezbytnosti změny a jejího využití ve prospěch obou stran. Zadavatel projektu již nebyl jen pasivním odběratelem levné pracovní síly bez dalších efektů, pro kterou je student jenom přítěží a dohled nad ním znamená zvýšené náklady. Výstupem byly konkrétní návrhy, které mohly být okamžitě vyzkoušené v praxi, studenti mohli být přítomni při jejich aplikaci, což následně vedlo k návrhům případných korekcí a vylepšení navrhovaných přístupů. Studenti měli možnost využít získané teoretické znalosti v praxi a vyzkoušet si teoretické postupy v rámci řešení konkrétního úkolu, nebyli jenom asistenty, ale přímo aktivními řešiteli. Studenti byli následně v rámci praxe v podniku přiřazováni na plnění úkolů, které odpovídaly jejich schopnostem, ověřeným v projektu. Vstup do procesu realizace projektu přinesl studentům podnět pro další invence aktivního řešení dané problematiky. Motivací nebyla finanční odměna, ale možnost zapojit se do chodu konkrétního podniku, možnost aktivně řešit reálný úkol a vidět realizaci jeho řešení, dalším velmi významným motivačním faktorem byla možnost získat pracovní místo v podniku, pro který studenti participovali na projektu. Účast v projektu studenti pozitivně přijali, ocenili získané zručnosti a dovednosti a jak sami tvrdí, tato zkušenost jim pomohla v orientaci v oblasti, kterou si vybrali pro práci, pomáhá jim určit své místo v profesním životě a hledat cesty svého zdokonalování. Vzdělávací instituce získala kvalitní místa pro praxi svých studentů, s možností kontroly, koordinace a aktivního vstupování do procesu praxe. Významným prvkem je praktické ověření správnosti stanoveného profilu absolventa a možnost korekce, dle aktuálních požadavků trhu. Škola získala pro své vzdělávací aktivity experty z praxe, kteří mohou vstupovat do výuky a předávat studentům své znalosti a praktické zkušenosti – tento prvek je vyžadován při akreditaci oboru. Projekt „Zvyšování obsazenosti hotelů resortu Valachy“ neskončil jen návrhy řešení, zpracovány byly dvě bakalářské práce s konkrétními návrhy a doporučeními, které by mohlo vedení resortu realizovat, vypracování bylo dle zadání několik dílčích seminárních prací, vznikly nové kontakty a profesionální vztahy. Problematika obsazenosti je pro resort projektem dlouhodobým a pokračuje dalším projektem, zaměřeným na zlepšení marketingové komunikace konkrétních aktivit podniku [8]. Propojením výsledků evaluačního procesu, zpětné vazby z praxe a výsledků realizovaného projektu vznikla řada návrhů pro inovaci výuky. Studenti jsou na aplikaci znalostí připravování v oborových předmětech s dostatečnou dotací seminárních hodin, kde si znalosti získané v přednáškách mohou procvičit na případových studiích. Následným krokem je, aby studenti své znalosti mohli aplikovat v praxi. V tomto vycházejí vstříc podniky a instituce, s kterými má škola kontakty a spolupracuje v rámci řízených praxí. Témata prací, která jsou nejčastěji zadávána a řešena, plynou z každodenní praxe organizací, studenti řeší aktuální úkoly, provádí průzkumy a vytváří podklady pro predikci dalšího vývoje sledované oblasti, podniku, produktu aj. Nově postavené vztahy s praxí přináší řadu námětů, jakým směrem zaměřit výuku, aby absolventi byli pro praxi dostatečně připraveni. Tomuto požadavku se přizpůsobily studijní plány, do kterých byl zabudován předmět Praktické dovednosti v hotelnictví, kde studenti získávají zkušenosti a praktické
dovednosti formou řízené praxe v ubytovacích, stravovacích, lázeňských, kulturních, sportovních a jiných zařízeních a institucích cestovního ruchu. Tento krok přinesl první výsledky při jednání s podniky, které za stanovených podmínek naše studenty pozitivně přijaly a začlenily do provozu. Velmi rychle si začaly uvědomovat rychlý a dlouhodobý přínos této praxe jak pro ně konkrétně, tak pro rozvoj oboru, který na straně kvalifikační úrovně pracovníků aktuálně stagnuje a v některých geografických oblastech se poměrně i zhoršuje. Časová náročnost role gestora, převzetí odpovědnosti za studenta a kvalitu produkce byla časem vyvážená přínosy a také něčím, co nelze kvantifikovat, a to je spokojenost na obou stranách.
ZÁVĚR Výsledky realizovaných aktivit přinesly důležité informace, které pomohou lépe profilovat studijní obory a inovovat studijní plány tak, aby studenti byli lépe připraveni pro nástup do praxe. Na základě závěrů průzkumů se přehodnocují studijní plány, s důrazem na dobrou komunikaci s praxí, podporuje se spolupráce s dalšími vzdělávacími institucemi u nás i v zahraničí, pro motivaci studentů studovat a pracovat v oboru jsou přizváni k přednáškám experti z praxe a významní představitelé oboru. Škola získala několik podniků u nás i v zahraničí pro nabídku odborné praxe studentům, její náplň se vytváří ve spolupráci s podniky, spolupráce se rozvíjí také s institucemi a profesními sdruženími v oblasti konferencí, workshopů, přednášek. Na základě potřeb praxe byla přehodnocena a vyhlášena nová témata bakalářských a seminárních prací, ve kterých se řeší aktuální problematika. Připravují se další projekty, do kterých budou zainteresovaní studenti tak, aby se podpořilo jejich lepší začlenění do praxe. Instituce, která připravuje odborníky pro práci v cestovním ruchu a v hotelnictví, by měla spolupracovat se zaměstnavatelskými organizacemi, působícími doma i v zahraničí, začleňovat odborníky z praxe do procesu výuky, organizovat odborné stáže studentů, studentské projekty, modifikovat studijní programy, měla by rozvíjet partnerství s univerzitami podobného zaměření v zahraničí, které umožní nabídku společných studijních programů, výměnu studentů i učitelů, řešení výzkumných projektů, měla by rozvíjet samostatnost a tvořivost studenta. Konfrontace potřeb praxe v národním a mezinárodním prostoru, komparace trendů ve vzdělávání, uskutečňování vlastních výzkumů, implementace zjištěného poznání a zkušeností do vzdělávacího procesu vytvoří platformu žádoucího propojení vzdělávacího systému s praxí.
LITERATURA [1] [2] [3] [4]
[5] [6] [7] [8]
FRIEDMAN, M. "The "Plucking Model" of Business Fluctuations. Revisited" Economic Inquiry, Western Economic Association International, 1993. vol. 31(2), pages 171-177. KOSTKOVÁ, M. Komparace odborného vzdělávání v oblasti cestovního ruchu. Ekonomická revue cestovného ruchu, 2013, Vol. 2, s. 101-108. ISSN 0139-8660. Konference „Vzdělávání“ Praha: Clarion Congress Hotel, interní materiály konference, 2008. KUČEROVÁ, J, VETRÁKOVÁ, M. Prístup manažmentu k rozvoju ľudských zdrojov v podmienkach slovenského hotelierstva. Stratégie rozvoja cestovného ruchu v krajinách strednej Európy. Zborník z medzinárodnej konferencie. Banská Bystrica: Dom techniky ZSVTS, 2001, s. 193-197. ISBN 80-230-0162-0. PRŮCHA, J. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. 2. vydání. Praha: Portál, 2004. ISBN 807178-977-1. VON BOHMBAWERK, E. Základy teorie hospodářské hodnoty statků. Praha: Academia, 1991, str. 24-26. Databáze a archiv diplomových prací SU OPF [online]. Karviná: SU OPF, 2014. [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://kcr.rs.opf.slu.cz/index.php/cs/archivdipl/21-archiv-diplpraci Projekt „Zvyšování obsazenosti hotelů resortu Valachy“, 2013. Interní materiál katedry cestovního ruchu a volnočasových aktivit.
Adresa autorů: Ing. Miroslava Kostková Ph.D. Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Katedra cestovního ruchu a volnočasových aktivit
[email protected]
Ing. Alena Zedková Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Katedra cestovního ruchu a volnočasových aktivit
[email protected]
COOPERATION BETWEEN SCHOOL AND PRACTICE AS A TOOL FOR EFFICIENCY EDUCATIONAL PROCESS .
Abstract The level of the preparation of the graduates, who are entering into business, appears as a decisive factor of competitiveness and quality of educational institutions. The aim of this paper is to present the cooperation among the school and business as one of effective methods of upgrading the educational process. This paper presents results of the continuous survey and feedback from the implemented project and proves that the cooperative approach of the school and tourism business in preparation of the graduates, in creation the graduate profile and the educational process, reflects the changes and the needs of the tourism market. It is one of the tools which have the possibility to upgrade the education and to prepare better the graduates for the labour market.
Key words Cooperation, education, new approach, preparation of the graduates, research,.
JEL Classification A2