SPOLANA a.s. Neratovice. člen skupiny ANWIL AKTUALIZACE Č. 3 (březen 2016) Výtisk č.:

Bezpečnostní zpráva SPOLANA a.s. Neratovice člen skupiny ANWIL AKTUALIZACE Č. 3 (březen 2016) Výtisk č.:………

Název dokumentu:

Bezpečnostní zpráva SPOLANA a.s., aktualizace č.3 (ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., §12)

Dokument vytištěn:

06.05.2016

……………………………...…………………… generální ředitel a předseda představenstva Karel Pavlíček

……………………………...…………………… finanční ředitel a místopředseda představenstva Michał Kaliciak

Rozdělovník: Výtisk č. 1

SPOLANA a.s.

2

Krajský úřad Středočeského kraje

2

Obsah 1

Základní informace o objektu................................................................................................... 12 1.1

Identifikační údaje ................................................................................................................ 12

1.2

Zpracovatelé bezpečnostní zprávy ...................................................................................... 12

1.3

Údaje o činnosti a zaměstnancích ....................................................................................... 12 1.3.1 Hlavní provozovaná činnost ........................................................................................ 12 1.3.1.1 Výrobní program objektu ..................................................................................................... 13 1.3.2 Historie objektu ............................................................................................................ 13 1.3.3 Počty zaměstnanců v objektu ...................................................................................... 14 Popisné, informační a datové části ......................................................................................... 15

2.1

Technický popis objektu ....................................................................................................... 15 2.1.1 Organizační struktura .................................................................................................. 15 2.1.2 Informace o základním členění.................................................................................... 15 2.1.2.1 Popis areálu objektu ............................................................................................................. 17 2.1.3 Přehled umístěných nebezpečných látek .................................................................... 23 2.1.3.1 Seznam a množství nebezpečných látek ............................................................................... 23 2.1.3.2 Přehled nebezpečných látek a jejich vlastností ..................................................................... 32 2.1.3.3 Produkty vzniklé jako důsledek neřízených chemických procesů ........................................ 62 2.1.3.4 Vypouštění, zadržování, opětovné použití, materiálové využívání nebo odstraňování odpadů.................................................................................................................................. 62 2.1.3.5 Vypouštění a úprava odpadních plynů ................................................................................. 62 2.1.3.6 Ostatní, zejména zpracovatelské a úpravárenské výrobní fáze ............................................. 63 2.1.4 Informace o technologii ............................................................................................... 66 2.1.4.1 Závod Kaprolaktam .............................................................................................................. 66

2

2.1.4.1.1 2.1.4.1.2

2.1.4.2 2.1.4.2.1 2.1.4.2.2 2.1.4.2.3

2.1.4.3 2.1.4.3.1 2.1.4.3.2 2.1.4.3.3 2.1.4.3.4

Provoz Kyselina sírová ...................................................................................................................................... 66 Provoz Kaprolaktam .......................................................................................................................................... 69

Závod PVC ........................................................................................................................... 80 Provoz Elektrolýza............................................................................................................................................. 80 Provoz VCM a TZO ......................................................................................................................................... 89 Provoz PVC ..................................................................................................................................................... 109

Závod Energetika a vodní hospodářství ............................................................................. 116 Provoz Teplárna ............................................................................................................................................... 116 Provoz Elektro ................................................................................................................................................. 122 Provoz Vodárna .............................................................................................................................................. 124 Provoz Čistírna odpadních vod ........................................................................................................................ 125

Informace o provozních činnostech a procesech spojených s rizikem závažné havárie .......................................................................................... 130 2.1.5.1 Skladování a stáčení amoniaku .......................................................................................... 130

2.1.5

2.1.5.1.1 2.1.5.1.2

2.1.5.2 2.1.5.2.1 2.1.5.2.2

2.1.5.3 2.1.5.4 2.1.5.4.1 2.1.5.4.2

Skladování amoniaku....................................................................................................................................... 130 Stáčení amoniaku z cisterny............................................................................................................................. 132

Skladování a stáčení chloru ................................................................................................ 134 Skladování chloru ............................................................................................................................................ 134 Plnění cisterny chlorem ................................................................................................................................... 138

Mezizásobník kapalného chlorovodíku .............................................................................. 139 Skladování a stáčení VCM ................................................................................................. 140 Skladování VCM ............................................................................................................................................. 140 Plnění cisterny VCM ....................................................................................................................................... 142

2.1.6 Popisy vnitřně zajišťovaných služeb.......................................................................... 145 2.1.6.1 Vnitřní energetická síť ........................................................................................................ 145 2.1.6.2 Vlastní zdroj elektrické energie .......................................................................................... 146 2.1.6.3 Skladování a zásobování palivy ......................................................................................... 146 2.1.6.4 Havarijní dodávky médií .................................................................................................... 147 2.1.6.5 Vlastní zdroj vody .............................................................................................................. 148 2.1.6.6 Rozvody vody, páry, vzduchu a technologických médií .................................................... 149 2.1.6.6.1 2.1.6.6.2

Rozvod páry..................................................................................................................................................... 149 Výroba a rozvod komprimovaného vzduchu ................................................................................................... 151

3

2.1.6.6.3

2.1.6.7 2.1.6.7.1 2.1.6.7.2

2.1.6.8 2.1.6.9 2.1.6.9.1 2.1.6.9.2

2.1.6.10 2.1.6.11 2.1.6.12 2.1.6.13 2.1.6.14 2.1.6.15 2.1.6.15.1 2.1.6.15.2

Výroba a skladovací kapacity dusíku ............................................................................................................... 151

Požární zabezpečení a vlastní jednotka požární ochrany.................................................... 152 Požární zabezpečení......................................................................................................................................... 152 HZS SPOLANA a.s. ........................................................................................................................................ 158

Zajištění zdravotní pomoci ................................................................................................. 159 Řídící střediska bezpečnosti provozu objektu .................................................................... 160 OS HZS SPOLANA a.s. .................................................................................................................................. 160 Centrální velíny výrobních provozů ................................................................................................................. 161

Laboratoře .......................................................................................................................... 161 Údržba a opravy ................................................................................................................. 162 Ostraha objektu .................................................................................................................. 168 Kanalizační síť ................................................................................................................... 168 Retenční nádrže a úpravna odpadních vod ......................................................................... 171 Komunikační a informační systémy ................................................................................... 174 Komunikační systémy...................................................................................................................................... 174 Informační systémy ......................................................................................................................................... 175

2.1.7 Popis externě zajišťovaných služeb .......................................................................... 177 2.1.7.1 Dodávky elektrické energie ................................................................................................ 177 2.1.7.2 Dodávky ostatních energetických médií............................................................................. 177 2.1.7.3 Dodávky vody .................................................................................................................... 177 2.1.7.4 Zásobování technologickými surovinami ........................................................................... 177 2.1.7.4.1 2.1.7.4.2

2.1.7.5 2.1.7.6 2.1.7.7 2.1.7.8 2.1.7.9 2.1.7.10 2.1.7.11 2.1.7.12

Etylén .............................................................................................................................................................. 177 Ostatní suroviny............................................................................................................................................... 177

Ostatní zásobování ............................................................................................................. 178 Požární zabezpečení a Hasičský záchranný sbor ČR.......................................................... 178 Zdravotnická pomoc ........................................................................................................... 178 Laboratorní rozbory............................................................................................................ 178 Údržba a servisní služby..................................................................................................... 178 Ostraha objektu .................................................................................................................. 180 Odkanalizování objektu (likvidace hasebních vod) ............................................................ 180 Komunikační a informační systém (telekomunikace, radiová síť apod.) ........................... 180

2.2

Informace o okolí objektu složkách životního prostředí ..................................................... 182 2.2.1 Demografické a sociálně-geografické charakteristiky ............................................... 182 2.2.2 Environmentální charakteristika okolí ........................................................................ 185 2.2.2.1 Popis nejzávažnějších environmentálních charakteristik okolí .......................................... 185 2.2.2.2 Celkové zhodnocení životního prostředí z hlediska možného ohrožení závažnou havárií . 185 2.2.3 Informace o průmyslových a skladových objektech a přepravních komunikacích .... 187 2.2.4 Meteorologické charakteristiky .................................................................................. 189 2.2.5 Vodohospodářské, hydrogeologické a geologické charakteristiky okolí objektu ...... 191 2.2.5.1 Obecná hydrologická charakteristika ................................................................................. 191 2.2.5.2 Obecná hydrogeologická charakteristika............................................................................ 192 2.2.5.3 Obecná geologická charakteristika ..................................................................................... 192 2.2.5.4 Charakteristika a popis poměrů v okolí podniku ................................................................ 193 2.2.5.5 Rizika přeshraničních přenosů dopadů závažné havárie hraničními toky a atmosférou..... 196 2.2.5.6 Způsob využití okolních pozemků, které by mohly být závažnou havárií zasaženy .......... 196 2.2.5.7 Popis kanalizace v objektu a její zaústění do ČOV, vodních toků ..................................... 196 2.2.6 Další potenciální specifická ohrožení objektu ........................................................... 197 Posouzení rizik závažné havárie ............................................................................................ 199 Zásady, cíle, politika prevence závažné havárie .................................................................. 201

4.1

Zásady a celkové cíle prevence závažných havárií ........................................................... 201

4.2

Politika prevence závažných havárií .................................................................................. 203

4.3

Informace o veřejné přístupnosti Politiky ........................................................................... 204

4.4

Konkrétní cíle a úkoly PZH ................................................................................................. 204

4.5

Informace o tom, zda celkové cíle odpovídají existujícím zdrojům rizik ............................ 204

4.6

Řešení systému prevence závažných havárií .................................................................... 205 Popis systém řízení bezpečnosti ........................................................................................... 208

5.1

Náležitosti charakteristiky systému řízení bezpečnosti ...................................................... 208

3 4

5

4

Charakteristika systému řízení bezpečnosti, struktura, úroveň ................................. 208 Struktura a přehled vnitřních předpisů souvisejících se systémem řízení bezpečnosti................................................................................ 212 5.1.3 Informace o přístupnosti systému řízení bezpečnosti zaměstnancům...................... 215 5.1.4 Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti, uvedení příslušných předpisů .................................................................................................. 216 5.1.4.1 Popis organizačního zajištění procesu posuzování rizik závažné havárie .......................... 216 5.1.4.2 Popis organizačního zajištění procesu zavádění, udržování a zdokonalování systému řízení bezpečnosti......................................................................................................................... 218 5.1.1 5.1.2

5.2

Struktura popisu tematických oblastí systému řízení bezpečnosti..................................... 226 5.2.1 Lidské zdroje v objektu a jejich řízení ........................................................................ 226 5.2.1.1 Zaměstnanci s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií podílející se na omezování rizik závažných havárií ........................................................... 226 5.2.1.2 Zaměstnanci na vedoucích pracovních pozicích (název pracovní funkce) a jejich odpovědnost ....................................................................................................................... 256 5.2.1.3 Řízení lidských zdrojů, výchova a vzdělávání ................................................................... 267 5.2.1.4 Aktivní přístup zaměstnanců k problematice prevence závažných havárií ........................ 286 5.2.2 Řízení provozu objektu .............................................................................................. 290 5.2.2.1 Informace k vnitřnímu předpisu, kterým se zavádí povinnost posuzování provozních činností z hlediska možnosti vzniku závažné havárie, včetně uvedení stručné charakteristiky tohoto vnitřního předpisu .......................................................................... 290 5.2.2.2 Přehled provozních činností s vlivem na vznik závažné havárie ........................................ 294 5.2.2.3 Přehled provozních činností s možným vlivem na vznik havarijního znečištění ovzduší, vody a půdy ......................................................................................................... 295 5.2.2.4 Informace k vnitřnímu předpisu, kterým se zavádí povinnost zpracovat a zavést bezpečné postupy pro identifikované rizikové činnosti, uvedení stručné charakteristiky tohoto vnitřního předpisu .......................................................................... 296 5.2.2.5 Informace o zavedení bezpečných postupů (instrukcí) pro výkon provozních činností významných z hlediska bezpečnosti .................................................................................. 300 5.2.2.6 Informace o tom, že v bezpečných postupech jsou zohledněny požadavky na: ................. 312 5.2.2.7 Informace o zavedení bezpečných postupů pro provádění údržby zařízení a technologických komponent, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis......... 312 5.2.2.8 Informace o zavedení harmonogramů údržby, kontrol a revizí .......................................... 316 5.2.2.9 Informace o systematickém ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů a o prokazatelném vedení záznamů o ověřování ........................... 319 5.2.2.10 Informace o tom, že jsou v bezpečných postupech uvažovány následující aspekty ........... 321 5.2.2.11 Informace o souladu zavedených bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce zařízení a s obecně platnými předpisy .................................................................. 324 5.2.2.12 Informace o zajištění účasti zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu, při zpracování bezpečných postupů (pracovních instrukcí, pracovních postupů) .............. 325 5.2.2.13 Informace o dostupnosti bezpečných postupů pro zaměstnance, kteří zajišťují provoz a obsluhu a kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie.............. 325 5.2.2.14 Informace o seznámení zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu a kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie, s bezpečnými postupy, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis .......................................................... 328 5.2.2.15 Informace o prověřování znalostí bezpečných postupů u zaměstnanců a o způsobu dokumentování záznamu tohoto prověřování .................................................................... 333 5.2.2.16 Informace o systému odborného a nestranného posuzování bezpečných postupů před jejich zaváděním do praxe, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis....... 335 5.2.2.17 Informace o systému aktualizace bezpečných postupů v souvislosti s novými vědeckotechnickými poznatky ........................................................................................... 339 5.2.2.18 Informace k zavádění bezpečnostních opatření na základě nových skutečností a zjištění, zkušeností z provozu a výsledků technických kontrol a revizí .......................... 340 5.2.2.19 Informace o tom, který vnitřní předpis ukládá zaměstnancům, kteří zajišťují provoz a obsluhu a kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závžné havárie, dodržovat bezpečné postupy .............................................................................................. 341

5

5.2.3 Řízení změn v objektu ............................................................................................... 344 5.2.3.1 Informace o postupech v procesu řízení (plánování, provádění, kontrola, opravná opatření) změn v technologických a technických řešeních, v provozních činnostech, v programovacích systémech, v personálním obsazení a při změně vnitřních a vnějších podmínek ........................................................................................... 344 5.2.3.2 Informace o tom, zda součástí procesu plánování a provádění změny je i odborné posouzení změny z hlediska bezpečnosti ........................................................................... 348 5.2.3.3 Informace o personální odpovědnosti za dílčí části procesu řízení změny ......................... 349 5.2.3.4 Informace o pravidlech a postupech informování zaměstnanců dotčených změnou .......... 349 5.2.3.5 Informace o zásadách kontrolní činnosti po provedené změně .......................................... 350 5.2.3.6 Informace o opravných patřeních vyvolaných kontrolou po provedené změně ................. 350 5.2.4 Havarijní plánování .................................................................................................... 351 5.2.4.1 Zásady a postupy zjišťování a odhalování možných situací a stavů, které mohou vyvolat závažnou havárii ................................................................................................... 351 5.2.4.2 Schopnost zásad a postupů identifikovat možné havarijní situace, vzniklé změnou vnějších nebo vnitřních podmínek ..................................................................................... 352 5.2.4.3 Schopnost zásad a postupů akceptovat podněty a zkušenosti zaměstnanců, externích subjektů, orgánů veřejné správy, základních složek IZS apod........................................... 352 5.2.4.4 Stanovené postupy a pravidla zpracování opatření pro ochranu a zásah k omezení následků závažné havárie ................................................................................................... 353 5.2.4.5 Organizační zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy závažných havarijních situací ............................................................................... 357 5.2.4.6 Spolupráce s externími subjekty, základními složkami IZS, havarijními službami apod. . 357 5.2.4.7 Aktuální přehled spojení se základními složkami IZS, s odbornými pracovišti orgánů veřejné správy a dalšími odbornými institucemi................................................................ 357 5.2.4.8 Aktuální přehled kontaktů na provozovatelem určené zaměstnance pohotovostních služeb v pracovní i mimopracovní době ............................................................................ 358 5.2.4.9 Informace vnitřním předpisu, kterým jsou stanoveny činnosti a konkrétní odpovědnosti vybraných zaměstnanců v případě závažných havarijních stavů ....................................... 359 5.2.4.10 Informace, zda v dokumentech havarijního plánování jsou na topografickém podkladu znázorněny ......................................................................................................................... 362 5.2.4.11 Informace o vnitřním předpisu, kterým je stanovena povinnost průběžně aktualizovat dokumenty havarijního plánování ...................................................................................... 366 5.2.4.12 Informace o tom, zda k aktualizaaci havarijní dokumentace dochází vždy: ...................... 367 5.2.4.13 Informace o vnitřním předpisu, kterým je stanovena povinnost systémově prověřovat připravenost havarijních sil a prostředků provozovatele, včetně prověřování aktuálnosti kontaktů na základní složky IZS ................................................. 367 5.2.4.14 Podrobnosti o systému plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tematických cvičení ......................................................................................................... 369 5.2.4.15 Informace o tom, zda prověřovací cvičení jsou zaměřena na: ............................................ 369 5.2.4.16 Informace k systému zavádění a realizace opatření vyplývajících z výsledků prověřovacích a tematických cvičení, a prověřování účinnosti a efektivnosti těchto opatření.................................................................................................................... 370 5.2.4.17 Informace o způsobu informování zaměstnanců o výsledcích těchto cvičení a přijatých opatření ............................................................................................................ 370 5.2.4.18 Informace o organizačně technickém řešení situace při náhlém výpadku elektrického zdroje, včetně popisu postupů aktivování náhradních zdrojů ............................................ 371 5.2.5 Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou PZH a SŘB ..................... 371 5.2.5.1 Postupy průběžného sledování a hodnocení stanovených úkolů a cílů .............................. 371 5.2.5.2 Postupy zahrnující systém hlášení, evidence a vyšetřování závažných havárií, nehod, skronehod nebo selhání bezpečnostních a ochranných systémů ........................................ 380 5.2.6 Audit systému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažných havárií ................. 388 5.2.6.1 Informace o zdokumentovaném systému plánování interních auditů a jejiích zaměření ... 390 5.2.6.2 Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření správnosti politiky prevence závažné havárie a systému řízení bezpečnosti .................................................... 392 5.2.6.3 Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření úrovně naplňování bezpečnostní politiky prevence závažných havárií prostřednictvím systému řízení bezpečnosti......................................................................................................................... 392

6

5.2.6.4 5.2.6.5 5.2.6.6 5.2.6.7 5.2.6.8

5.2.6.9 5.2.6.10 5.3

Anotace legislativních podnikových norem SPOLANA a. s. .............................................. 412 Popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení možnosti vzniku a následků závažné havárie ....................................................................................................................... 423

6.1

Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů snižujících riziko vzniku závažné havárie ................................................................................................................. 423 6.1.1 Automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízení ........ 423 6.1.2 Detekční a poplachové systémy ................................................................................ 425 6.1.2.1 Systém plynové detekce ..................................................................................................... 425 6.1.2.2 Místní systémy plynové detekce ........................................................................................ 427 6.1.2.3 Automatický imisní monitoring ......................................................................................... 428 6.1.2.4 Ochrana vod – monitoring odpadních vod (MOV) ............................................................ 429 6.1.2.5 Elektrická požární signalizace ............................................................................................ 430 6.1.3 Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem ....................................... 432 6.1.4 Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek ................ 432 6.1.5 Zvláštní opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím............................... 432 6.1.6 Pulty integrované havarijní ochrany .......................................................................... 433

6.2

Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření .............................................................................................................................. 434

6.3

Popis vlastních ochranných a zásahových prostředků ...................................................... 445 6.3.1 Stabilní technické prostředky..................................................................................... 445 6.3.2 Mobilní technické prostředky ..................................................................................... 446 6.3.3 Dopravní prostředky a speciální mechanismy........................................................... 447 6.3.4 Zásahové a havarijní materiály.................................................................................. 448 6.3.5 Osobní ochranné prostředky ..................................................................................... 450 6.3.6 Prostředky pro zajištění první pomoci ....................................................................... 451 6.3.7 Personální zajištění ................................................................................................... 452

6.4

Popisy smluvně zajištěných ochranných a zásahových prostředků .................................. 452

6.5

Informace k systémům vyrozumění a provádění zásahu ................................................... 452 6.5.1 Popis systému a způsob varování ............................................................................. 452 6.5.2 Popis systémů a způsobů vyrozumění příslušných subjektů v případě vzniku havarijního stavu ........................................................................................................ 453 6.5.3 Popis postupů provádění zásahu vlastními silami a prostředky................................ 455 6.5.3.1 Únik nebezpečné látky .................................................................................................... 455

6

6.5.3.1.1 6.5.3.1.2 6.5.3.1.3

6.5.3.2 6.5.3.2.1

7 8

Přehled kontrolovaných oblastí významných z hlediska prevence závažných havárií ....... 392 Zdokumentovaní zásad a postupů kontrolní činnosti ......................................................... 393 Informace o způsobu evidence a archivace záznamů z provedených auditů systému řízení bezpečnosti................................................................................................. 397 Informace o tom, zda v rámci auditů plnění úkolů prevence závažných havárií je mimo jiné ověřována ...................................................................................................... 399 Informace o způsobu stanovení a realizace opatření, která jsou přijímána na základě zjištění z prováděných sledování a měření, při kontrolní činnosti, auditech a vyhodnocení ...................................................................................................... 408 Informace o způsobu sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti stanovených opatření ......................................................................................................... 409 Informace o systému prověřování politiky prevence závažných havárií a systému řízení bezpečnosti s důrazem na ........................................................................ 409

Únik plynné nebezpečné látky do ovzduší ....................................................................................................... 455 Únik nebezpečné látky do půdy nebo vody...................................................................................................... 459 Taktický postup zásahu - únik nebezpečné látky z technologie ....................................................................... 461

Požár, výbuch................................................................................................................... 463 Taktický postup zásahu - požár technologie .................................................................................................... 465

6.5.4 Havarijní komise SPOLANA a.s. ............................................................................... 467 Závěrečné shrnutí.................................................................................................................... 468 Seznam příloh .......................................................................................................................... 475

7

Použité zkratky AIM BZ ČHMÚ DMV EMS EPS ERS HK HW, SW HZSP CHP IDP IZS KHS KL KŠ kyselina LS MaR, M+R MŽP NL NPK OOPP OS HZSP PEL PO PP PPN QMS ZZS ŘS SBK SMS KOPIS HZS Kladno STO TNS TZO CÚ UŘJ VCM VPN ZPN ZR ŽC ŽP

automatický imisní monitoring bezpečnostní zpráva Český hydrometeorologický ústav dolní mez výbušnosti systém ochrany životního prostředí elektrická požární signalizace elektrorozvodný systém havarijní komise SPOLANA a.s. hardware, software hasičský záchranný sbor SPOLANA a.s. chemický poplach izolační dýchací přístroj integrovaný záchranný systém krajská hygienická stanice kaprolaktam krizový štáb SPOLANA a.s. kyselina laktamsírová měření a regulace Ministerstvo životního prostředí nebezpečná látka nejvyšší přípustná koncentrace osobní ochranné pracovní prostředky operační středisko Hasičského záchranného sboru SPOLANA a.s. přípustný expoziční limit požární ochrana pověřený pracovník posouzení požárního nebezpečí systém řízení kvality zdravotnická záchranná služba řídící systém sektor Bezpečnosti a kontroly systém řízení bezpečnosti Krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje se sídlem v Kladně skládka toxického odpadu tlaková nádoba stabilní termické zpracování odpadních látek útvar Centralizovaná údržba útvar Řízení jakosti Vinylchlorid monomer vysoké požární nebezpečí zvýšené požární nebezpečí zdroj rizika železniční cisterna útvar Životní prostředí

8

Definice pojmů Pro účely této BZ je následujícími pojmy míněno: prevence nebezpečná látka

závažná havárie

objekt

zařízení

riziko provozovatel

umístění nebezpečné látky

domino efekt

zóna havarijního plánování -3

NPK-P [mg·m ] -3

PEL [mg·m ]

organizační a technická opatření nebo činnosti, jejichž cílem je předejít závažné havárii a vytvořit podmínky pro zajištění havarijní připravenosti vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek směsí, splňující kritéria stanovená v přlíloze č.1 k zákonu č.224/2015 Sb. v tabulce I nebo uvedená v příloze č. 1 zákona č.224/2015 Sb. v tabulce II a přítomná v objektu jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, meziprodukt nebo zbatek, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě závažné havárie mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik nebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k važnému ohrožení nebo k vážným následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo více nebezpečných látek celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeníchužívaných právnickou nebo podnikající eyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje rovněž všechny části nezbytné pro provoz zařízení, zejména stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č 1 k zákonu č. 224/2015 Sb. v sloupci 2 tabulky I nebo II, nebo který byl zařazen do skupiny A nebo skupiny B rozhodnutí krajského úřadu projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo u které lze důvodně předpokládat, že se při ztrátě kontroly nad průběhem průmyslového chemického procesu nebo vzniku závažné havárie může v objektu nahromadit možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo následků závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení, objektů nebo skupiny objektů a umístění nebezpečných látek území v okolí objektu, ve kterém jsou uplatňovány požadavky ochrany obavytelstva a požadavky územního rozvoje z hlediska havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu Nejvyšší přípustná koncentrace chemické látky v pracovním ovzduší, tj. koncentrace, které nesmí být zaměstnance v žádném časovém úseku pracovní směny vystaven Přípustný expoziční limit, tj. celosměnový časový vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jímž mohou být podle současného stavu znalostí vystaveni zaměstnanci při osmihodinové pracovní době, aniž by u nich došlo i při celoživotní expozici k poškození zdraví, ohrožení jejich pracovní schopnosti a výkonnosti. Výkyvy koncentrace chemické látky na hodnotu přípustného expozičního limitu až do hodnoty nejvyšší přípustné koncentrace musí být v průběhu směny kompenzovány jejím poklesem tak, aby nebyla hodnota přípustného expozičního limitu překročena

9

Úvod Bezpečnostní zpráva SPOLANA a.s. je součástí bezpečnostní dokumentace podniku, požadované zákonem č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsi. Účelem bezpečnostní zprávy je: –

vytvoření určitého kontrolního mechanismu zdrojů rizik, které by v případě havárie mohly způsobit vážné následky jak pro SPOLANA a.s., tak i pro okolí a.s.

–

posouzení míry rizika technologií výrobních provozů, manipulace, přepravy a skladování nebezpečných chemických látek

–

zabezpečení komplexního řešení problematiky prevence vzniku závažných havárií, minimalizace jejich rozvoje

–

zabezpečení systémového přístupu ke způsobu zvládání závažných havárií a vytváření podmínek k minimalizaci případných negativních následků havárií jak ve SPOLANA a.s., tak i v jejím okolí

–

zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozovaných zařízení

–

mít k dispozici podklady pro jednání s pojišťovnami o uzavření povinného pojištění, které stanoví zákon č. 224/2015 Sb.

Bezpečnostní zpráva SPOLANA a.s. schválena rozhodnutím KÚ Středočeského kraje č.j. 17238-9064/2003/OŽP/V-Fl v 8/2003. Aktualizace č.1 bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s. schválena rozhodnutím KÚ Středočeského kraje č.j. 5104-10032/2005/OŽP/V-Fl v 7/2005. Posouzení bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s. schváleno rozhodnutím KÚ Středočeského kraje č.j. 163003/2008/KUSK OŽP/Oh v 5/2008. Aktualizace č.2 bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s. schválená rozhodnutím KÚ Středočeského kraje č.j. 003800/2009/KUSK OŽP/Oh v 6/2009. Posouzení bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s. schváleno rozhodnutím KÚ Středočeského kraje č.j. 094277/2014/KUSK OŽP/POP v 4/2015.

10

Změnový list Změna č. 1. odstavení výroby LAO 2. modernizace skladu chloru objekt E 4920 (bezpečnostní ventily, plynová detekce) 3. analýza rizika plnění železničních cisteren VCM

4. analýza rizika skladování VCM v zásobníku T 1411 v souvislosti se záměrem využití zásobníku butenu ke skladování VCM 5. využití zásobníku butenu ke skladování VCM, stáčení ŽC s VCM 6. analýza rizika skladování amoniaku při využití plné projektované kapacity 7. analýza rizika stáčení železničních cisteren s amoniakem 8. využití plné projektované kapacity skladování amoniaku 9. snížení počtu hasičů na základě splnění opatření z posouzení požárního nebezpečí 10. analýza rizika skladu chloru po modernizaci 11. posouzení DOMINO efektů 12. selekce zdrojů rizika závažné havárie (aktualizace) 13. spolehlivost lidského činitele (aktualizace) 14. ukončeno míchání solanek R 15. odstavení výrobny granulovaného PVC 16. odstavení výrobny HCl 17. nová organizační struktura 18. ukončena výroba a skladování kyslíku 19. Dodatek č. 1 k selekci zdrojů rizika závažné havárie 20. nová organizační struktura 21. zvýšení skladovací kapacity cyklohexanonu 22. nová organizační struktura 23 ukončeno používání mazutu 24. analýza a hodnocení rizik havárie - příprava výroby PVC bez provozu Elektrolýza 25. nová organizační struktura 26. nová organizační struktura

období 8/2003 (uvedeno v aktualizaci BZ č. 1) 10/2004 (uvedeno v aktualizace BZ č. 1) 12/2004 (KÚ Středočeského kraje, po posouzení VÚBP, neuplatňuje žádné připomínky, dopis č.j. 37-15657/05/OŽP/V-Fl v 3/2005 ) 2/2005 (uvedeno v aktualizace BZ č. 1)

8/2006 (uvedeno v aktualizace BZ č. 2) 4/2006 (uvedeno v aktualizace BZ č. 2) 4/2006 (uvedeno v aktualizace BZ č. 2) 5/2006 (uvedeno v aktualizace BZ č. 2) 6/2006 (uvedeno v aktualizace BZ č. 2) 3/2007 (uvedeno v aktualizace BZ č. 2) 12/2007 (uvedeno v aktualizace BZ č. 2) 1/2008 (uvedeno v aktualizace BZ č. 2) 10/2008 (uvedeno v aktualizace BZ č. 2) 1/2009 (uvedeno v aktualizace BZ č. 3) 6/2009 (uvedeno v aktualizace BZ č. 3) 12/2010 (uvedeno v aktualizace BZ č. 3) 1/2011 1/2011 (uvedeno v aktualizace BZ č. 3) 7/2011(příloha zprávy o posouzení 6/2014 a aktualizace BZ č.3) 4/2012 4/2013 5/2013 8/2013 2/2014 (uvedeno v příloze č.12 aktualizace BZ č.3) 4/2014 2/2016 (uvedeno v aktualizace BZ č. 3)

Tento předložený návrh aktualizace č.3 Bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s. byl předán KÚ Středočeského kraje v 5/2016. Údaje uvedené v této bezpečnostní zprávě jsou platné k 31.3.2016. Poznámka: Přílohy č. 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 byly schváleny v rámci schvalovacího řízení aktualizace č. 2 Bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s. viz kap.3. Závěry a výsledky těchto příloh jsou platné a aktuální a po konzultaci s Krajským úřadem Středočeského kraje nebyly předány znovu v tištěné podobě. Pro zachování celistvosti aktualizované bezpečnostní zprávy, v průběhu nového schvalovacího řízení, jsou tyto přílohy součástí Bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s., aktualizace č.3, předané v elektronické podobě.

11

1

Základní informace o objektu

1.1

Identifikační údaje

Obchodní název provozovatele:

SPOLANA a.s.

Adresa:

ulice Práce 657 Neratovice PSČ 277 11

Identifikační číslo:

45 14 77 87

Registrované místo podnikání:

Neratovice

Statutární zástupce:

Karel Pavlíček – místopředseda představenstva, generální ředitel Michal Krzysztof Kaliciak – místopředseda představenstva, finanční ředitel

Spojení přes dispečink a.s.:

tel.: 315 662 555 fax: 315 666 633 e-mail: [email protected]

1.2

Zpracovatelé bezpečnostní zprávy

SPOLANA a.s., ul. Práce 657, 277 11 Nratovice, IČO 45 14 77 87 Analýzy a hodnocení rizika závažné havárie zpracovali: TLP, spol. s r.o., Nučická 1746/9, 100 00 Praha 10, IČO 43 00 39 23 Prof. Ing. František Babinec, Hoblíkova 11, 613 00 Brno, IČO 12 17 25 88 Projekty PO s.r.o., Příkop 838/6, 602 00 Brno, IČO 48 90 78 98

1.3

Údaje o činnosti a zaměstnancích

1.3.1

Hlavní provozovaná činnost

Výroba chemických výrobků průmyslovým způsobem a jejich prodej. Rozsah činností z obchodního rejstříku: Výroba chemických výrobků průmyslovým způsobem. Výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické.

12

1.3.1.1 Výrobní program objektu Základní oblasti výrobního programu: –

Výroba PVC.

–

Výroba suroviny pro polyamidová vlákna a konstrukční plasty (kaprolaktam).

–

Výroba anorganických produktů (hydroxid sodný, chlor, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, síran amonný).

–

Pro celý komplex vzájemně propojených technologií je ve vlastní teplárně vyráběna elektrická energie a technologická pára.

–

Společnost zajišťuje vlastními zařízeními úpravu a čištění vod, exhalací a provozuje vlastní skládky odpadů.

–

SPOLANA a.s. disponuje cca 40 km vlastní železniční vlečky a přístavem pro lodní přepravu po Labi.

Část dalších činností, které nepřímo nesouvisí s výrobou, zajišťují externí společnosti na základě smlouvy např.: –

UNIPETROL SERVICES s.r.o. - zabezpečuje pro SPOLANA a.s. některé služby v oblasti nákupu služeb, materiálu, správy areálu

–

ZSD servis, s r.o. – zabezpečuje pro SPOLANA a.s. služby v oblasti autodopravy a zdvíhacích zařízení.

–

ORLEN Serwis S.A. – zabezpečuje pro SPOLANA a. s. údržbu zařízení a servisní služby.

–

UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. – zabezpečuje provozování dráhy a drážní dopravy v areálu SPOLANA a. s.

–

ORLEN Ochrona Sp. z o.o. – zabezpečuje ochranu areálu a provoz vrátnic

1.3.2

Historie objektu

Historie chemického průmyslu v Neratovicích se datuje od r. 1898, kdy byla zahájena výstavba výrobny karbidu vápníku. V průběhu století se výroba rozvíjela, měnil se program i majitelé. Výroba těžké chemie v podniku byla zahájena v r. 1940. Nejdůležitější etapy rozvoje a.s.: –

1947 – zahájena výroba viskózové střiže

–

1950 – vznik samostatného národního podniku SPOLANA

–

1955 – zahájena výroba kyseliny sírové

–

1968 – zahájena výroba kaprolaktamu

–

1975 – zahájena výroba polyvinylchloridu (PVC)

–

1982 – zahájena výroba prostaglandinu (Oestrophan)

13

–

1992 – zahájena výroba lineárních alfaolefinů (LAO)

–

1992 – 1. května založena SPOLANA akciová společnost

–

1996 – dokončena stavba skládky nebezpečných odpadů

– 1997 – zahájen zkušební provoz termického zpracování odpadů (TZO) a najetí nového kotle na zemní plyn (K-4) –

2000 – ukončení výroby viskózové střiže.

–

2001 – SPOLANA a.s. součást holdingu Unipetrol a.s.

–

2003 – odstavena výroba lineárních alfaolefínů

–

2005 – Unipetrol a.s součást PKN ORLEN

–

2006 - SPOLANA a.s. členem skupiny ANWIL S.A.

1.3.3

Počty zaměstnanců v objektu

Systemizovaný stav ke dni 31. 3. 2016 je 665 zaměstnanců, z toho je 233 zaměstnanců kategorie THP (technicko-hospodářský pracovník) a 432 zaměstnanců kategorie D (dělník). Z celkového počtu pracuje 410 zaměstnanců ve čtyřsměnném provozu (4×cca 102). V době od 7:00 do 15:00 hodin se v areálu nachází cca 890 osob (zaměstnanci SPOLANA a.s., zaměstnanci externích firem, návštěvy včetně řidičů vozidel cizích dopravců). Na odpoledních a nočních směnách se počet osob přítomných v areálu pohybuje kolem 115 (zaměstnanci SPOLANA a.s., zaměstnanci externích firem UNIPETROL DOPRAVA s.r.o., ORLEN Ochrona Sp. z o.o. popř. dalších firem pracujících ve směnovém režimu).

14

2

Popisné, informační a datové části

2.1

Technický popis objektu

2.1.1 Organizační struktura Organizační struktura SPOLANA a.s. je zobrazena Obr. č. 1

2.1.2

Informace o základním členění

Organizační struktura společnosti je víceúrovňová, tvořená funkčními organizačními jednotkami. Definice řídících úrovní: • 1. řídicí úroveň N: generální ředitel (předseda představenstva), finanční ředitel (člen představenstva) • 2. řídicí úroveň N-1: organizační jednotky v přímé podřízenosti generálního ředitele a finančního ředitele (řízeny řediteli a vedoucími sektorů) • 3. řídicí úroveň N-2: organizační jednotky v přímé podřízenosti vedoucích pracovníků řídicí úrovně N a N-1 (útvary, závody) • 4. řídicí úroveň N-3: organizační jednotky s ucelenou věcnou, technologickou nebo organizační náplní v přímé podřízenosti vedoucích pracovníků řídicí úrovně N-2 (oddělení / provozy) Organizační jednotky tvořící základní organizační strukturu jsou -

Úsek finanční, sektor Kvality a životního prostředí, sektor Bezpečnosti a kontroly, sektor Lidské zdroje, sektor Výrobně-provozní, sektor Obchodní, útvar Supply Chain Management (SCM), sektor Centralizovaný nákup

Sektor Výrobně-provozní, kde se nebezpečné látky umístěné ve SPOLANA a.s. vyskytují, je organizačně členěn na závody, a dále na provozy: Závod Kaprolaktam (provoz Kaprolaktam, provoz Kyselina sírová) Závod PVC (provoz Elektrolýza, provoz VCM a TZO, provoz PVC) Závod Energetika a vodní hospodářství (provoz Teplárna, provoz Elektro, provoz Vodárna, provoz Čistírna odpadních vod)

15

Obr. č. 1

SPOLANA a.s. – organizační struktura k 1.2.2016

FINANČNÍ ŘEDITEL

GENERÁLNÍ ŘEDITEL

Asistentka Generálního ředitele

Právní Oddělení

SEKTOR KVALITY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

SEKTOR BEZPEČNOSTI A KONTROLY

FINANČNÍ ÚSEK

SEKTOR LIDSKÉ ZDROJE

VÝROBNĚ-PROVOZNÍ SEKTOR

OBCHODNÍ SEKTOR

SCM (Supply Chain Management)

SEKTOR CENTRALIZOVANÝ NÁKUP

Integrované Systémy Řízení

Koordinace Řízení Bezpečnosti

Závod PVC

Řízení Jakosti

Bezpečnost a Prevence

Závod Kaprolaktam

Skladové hospodářství

Životní Prostředí

HZS

Závod Energetika a Vodní Hospodářství

Realizace Přeprav Výrobků

Business Controlling

Řízení a Optimalizace Technologie Výrob

Expedice

Budgeting & Reporting

Investice

Balení a Expedice PVC

Informační Technologie

Centralizovaná Údržba

Vnitropodniková Doprava

Finanční Účetnictví

16

Manažeři Prodeje

Zákaznická Péče

Správa Areálu

2.1.2.1 Popis areálu objektu Umístění objektu Areál SPOLANA a.s. je situován severně od Neratovic po obou březích řeky Labe na katastrálním území obcí Neratovice a Libiš. Na levém břehu, na ploše cca 150 ha, jsou umístěny výrobní objekty, sklady, administrativní budovy, laboratoře, sociální objekty, sklady a objekty externích firem. Objekty (prostory), kde se nebezpečné látky vyskytují, skladují či je s nimi manipulováno, jsou situovány převážně v severní polovině areálu SPOLANA a.s. (zóna „CHEMOPARK“). V areálu SPOLANA a.s. sídlí řada externích firem, z nichž nejvýznamnější jsou Cayman Pharma s. r. o., NERAAGRO s. r. o., TIÚ Plast a.s., UNIPETROL DOPRAVA, s. r. o., ZSD s. r. o., K-PROTOS s. r. o., ORLEN Serwis S.A. Na pravém břehu Labe je na ploše 96 ha areál skládkového hospodářství společnosti. Na jižní straně areál SPOLANA a.s. sousedí s obcí Neratovice, firmami Lach-Ner, s.r.o., FCC Neratovice s.r.o., ARRIVA s.r.o. a nádražím ČD. Obec Libiš, vzdálenou cca 450 m, odděluje od areálu SPOLANA a.s. na západní straně ochranné lesní pásmo. V bezprostředním okolí severně od areálu společnosti se nachází chráněné území Úpor-Černínovsko (CZ0210186). Východním směrem přes Labe je oblast bez osídlení. Nejbližší obytná zástavba, v tomto směru, je obec Tišice, vzdálená od areálu SPOLANA a.s. cca 2,5 km. Areálem společnosti protéká meliorační kanál, ve směru k obci Libiš a v obci Obříství je zaústěn do Labe. Příloha č.1 SPOLANA a.s. - okolí Mapa objektu Územně je podnik rozdělen komunikacemi na jednotlivé bloky, označované kombinací velkých písmen A až G (ve směru jih – sever) a čísel 1 až 6 (ve směru východ - západ). Každému objektu uvnitř bloků je podle „Objektové soustavy podniku.“ (seznam všech objektů) přiřazeno pětimístné identifikační označení složené z písmenného a číselného označení bloku např. blok D2 a pořadové číslo objektu XXX v rámci bloku D2 např. objekt D2610. Územní dělení areálu podniku přehledně ilustruje následný schematický náčrtek.

17

1 : 13 600

18

Vstup do objektu, přístupové a únikové cesty z objektu Vrátnice č. 1 – umístěna na jižní straně areálu, vstup z ulice Práce, je určena pro vstup zaměstnanců (SPOLANA a. s. a externích firem). V současné době uzavřena. Vjezd pro železniční dopravu (brána) – umístěna na jihozápadní straně areálu, určena pouze pro železniční dopravu zabezpečovanou UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o., Závod Kralupy, Neratovice, železniční provoz Neratovice. Vrátnice č. 3 – umístěna na západní straně areálu, vstup z ulice Spojovací, určena pro vstup zaměstnanců, služebních návštěv a vjezd osobních aut. Recepce – umístěna na západní straně areálu v objektu B5100, vstup z ulice Spojovací, vedle III. vrátnice, určena pro vstup služebních návštěv. Vrátnice č. 4 – umístěna na západní straně areálu, vstup z ulice Spojovací, určena pro vstup zaměstnanců a pro nákladní silniční dopravu. Vrátnice č. 5 (CHEMOPARK) – vnitřní vrátnice, umístěna v areálu, v ulici U 3-4 (ulice od 4. vrátnice), je určena pro oprávněný vstup a vjezd zaměstnanců a vozidel do CHEMOPARKU. Rozdělení objektu Z hlediska prováděných činností a jejich rizika pro zaměstnance a další vstupující osoby je území areálu podniku rozděleno na dvě zóny, ve kterých je uplatňován rozdílný režim oprávněnosti vstupu a pohybu osob a vozidel: - zóna CHEMOPARK - zóna KOMERČNÍ V zóně CHEMOPARK jsou výrobní prostory se zvýšeným rizikem zranění tj. chemické výroby SPOLANA a.s. a je zde uplatňován zvýšený režim ostrahy spočívající v kontrole oprávněnosti vstupu osob a vozidel. V této zóně je zároveň vyžadováno striktní používání předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků přítomnými osobami. Zóna CHEMOPARK je oplocena, s jedinou branou ( vrátnice č.V) umožňující oprávněný vstup a výstup osob a vozidel. Ostatní vstupy, umožňující pouze neoprávněný vstup, jsou uzavřeny mechanickými závorami (silniční komunikace) a infra závorami (koleje a silniční komunikace). Zároveň jsou tato místa snímána bezpečnostními kamerami s vyvedením obrazu na Pult centrální ochrany (PCO) SPOLANA a.s., který je obsluhován firmou provádějící na smluvním základě ostrahu areálu. Signál při narušení infra závor je vyveden rovněž na PCO a zároveň na mobily vybraných pracovníků ostrahy a podniku. Na vstupu do zóny CHEMOPARK je nainstalováno svislé značení obsahující značky příkazu k používání přilby, brýlí, pracovního oděvu a pracovní obuvi. V zóně KOMERČNÍ jsou převážně prostory s běžným rizikem zranění tj. sklady, dílny, pronajaté objekty a je zde uplatňován volnější režim ostrahy spočívající pouze v kontrole prováděné na vstupech do areálu podniku (vrátnice, recepce). Vybavení osob osobními ochrannými pracovními prostředky v této zóně je dáno konkrétně prováděnou činností. Umístění nebezpečných látek Objekty (prostory), kde se vybrané nebezpečné látky skladují, zpracovávají, vyrábějí, používají či jsou prováděny manipulace související s jejich přepravou, jsou situovány převážně v severní polovině areálu SPOLANA a.s. v zóně CHEMOPARK.

19

Z hlediska nebezpečných vlastností těchto látek se jedná především o zkapalněné extrémně hořlavé plyny a zkapalněné toxické plyny. Z hlediska jejich množství v zařízení pak o jejich skladování. V následující tabulce jsou uvedeny druhy zkapalněných plynů a objekty, v nichž jsou skladovány. Tab. č. 1 Název látky

Umístění skladů zkapalněných plynů v areálu SPOLANA a.s. Zařízení

chlor kapalný

skladovací zásobníky

amoniak kapalný

skladovací zásobníky (kulové)

chlorovodík kapalný

provozní zásobník

vinylchlorid kapalný

skladovací zásobníky (kulové) zkušební zásobníky

Technologické označení 12.01 A–E

Územní blok E-4

Označení objektu E4920

T1.1 A,B

F-1

F197 A,B

T-204

D-4

D4660

T-1411, 1412

F-3

F305A,B

T-401 A–D

E-6

E6610

Vlastnost NL (rozhodující) Toxický při vdechování H331 Toxický při vdechování H331 Toxický při vdechování H331 Extrémně hořlavý plyn H220

Rovněž místa obvyklého umístění železničních cisteren s nebezpečnými látkami se nacházejí v zóně CHEMOPARK. Jde především o cisterny s chlorem, amoniakem a VCM. V automobilových cisternách se tyto nebezpečné látky nepřepravují. Železniční cisterny s chlorem jsou umístěny u objektu E3920, kde je plnící místo těchto cisteren na koleji č. 617 a odstavná kolej č. 601, určená pro odstavení plných cisteren před expedicí. Železniční cisterny s amoniakem jsou umístěny u objektu F1970, kde je stáčecí místo těchto cisteren na koleji č. 208 a odstavná kolej č. 201, určená pro odstavení plných cisteren, které se nevejdou na kolej č. 208, před stočením. Železniční cisterny s VCM jsou umístěny na objektu F3080, kde je stáčecí místo na koleji č. 403, kde jsou rovněž odstaveny plné cisterny před expedicí popř. před stočením. Znázornění situace – viz následující schémata

20

21

Kulový zásobník T1411 1 550 t VCM zdroj č. 10 Smax = 96,73

Kulový zásobník T1412 1 450 t VCM zdroj č. 11 Smax = 72,78

Kulový zásobník T1.1B 510 t NH3 zdroj č. 65 Smax = 94,73

Kulový zásobník T1.1A 510 t NH3

Železniční cisterna 50 t NH3

zdroj č. 63 Smax = 70,97

zdroj č. 61 Smax = 57,78

Železniční cisterna 45 t Cl2 zdroj č. 51 Smax = 1 500

Válcové zásobníky TK12.01A až TK12.01E 5 x 85 t Cl2 zdroje č. 41 až 45 Smax = 28,33

Zásobník T204 78 t HCl zdroj č. 33 Smax = 23,06

22

2.1.3

Přehled umístěných nebezpečných látek

2.1.3.1 Seznam a množství nebezpečných látek Množství a druh všech umístěných nebezpečných látek viz Tab. č. 2. V následujících tabulkách této kapitoly jsou částečně rozepsána množství těchto látek na významné zádrže – sklady, výrobní zařízení, potrubní rozvody.

23

Tab. č. 2

Druh, množství, klasifikace a fyzikální skupenství všech nebezpečných látek umístěných v objektu látka

množství v tunách

1,2-dichlorethan (EDC)

3867

amoniak

1122

Cu katalyzátor (CuCl2) OXISTAR

5

cyklohexanon

4560

dusitan amonný roztok

330

klasifikace třída a kategorie nebezpečnosti Flam. Liq. 2 Acute Tox. 4 (orální) Acute Tox. 3 (inhalační) Eye Irrit. 2 STOT SE 3 (dýchací c.) Skin Irrit. 2 Carc. 1B Flam. Gas 2 Press. Gas Acute Tox. 3 (inhalační) Skin Corr. 1B Aquatic Acute 1 Aquatic Chronic 2 Acute Tox. 3 (orální) Skin Irrit. 2 Eye Dam. 2 Aquatic Acute 1 Aquatic Chronic 1 Flam. Liq. 3 Acute Tox. 4 (orální) Acute Tox. 4 (dermální) Acute Tox. 4 (inhalační) Skin Irrit. 2 Eye Dam. 1 Ox. Sol. 3 Acute Tox. 3 (orální)

24

standardní věta o nebezpečnosti H225 H302 H331 H319 H335 H315 H350 H221 H281 H331 H314 H400 H410 H301 H315 H319 H400 H410 H226 H302 H312 H332 H315 H318 H272 H301

fyzikální forma látky

kapalina

zkapalněný plyn

pevná

kapalina

kapalina

ethanol

ethylen - potrubí, 0,83 MPa

4

0,01

hydrazin síran

12

hydrazin hydrát 24-35%

4

hydroxylamin sulfát roztok

1512

chlor

450

Aquatic Acute 1 Flam. Liq. 2 Eye Irrit. 2 STOT SE 3 (dýchací c.) Acute Tox. 4 (orální) Flam. Gas 1 Press. Gas STOT SE 3 Acute Tox. 3 (orální) Acute Tox. 3 (dermální) Acute Tox. 3 (inhalační) Carc. 1B Aquatic Acute 1 Aquatic Chronic 1 Acute Tox. 4 (orální) Acute Tox. 4 (dermální) Acute Tox. 3 (inhalační) Skin Corr. 1B Carc. 1B Skin Sens 1 Aquatic Acute 1 Aquatic Chronic 1 Met. Corr. 1 Acute Tox. 4 (orální) Acute Tox. 4 (dermální) STOT RE 2 Eye Irrit. 2 Skin Irrit. 2 Skin Sens. 1 Carc.2 Aquatic Acute 1 Aquatic Chronic 3 Ox. Gas 1 Press. Gas Acute Tox. 3 (inhalační)

25

H400 H225 H319 H335 H302 H220 H281 H336 H301 H311 H331 H350 H400 H410 H302 H312 H331 H314 H350 H317 H400 H410 H290 H302 H312 H373 H319 H315 H317 H351 H400 H412 H270 H280 H331

kapalina

plyn

pevná

kapalina

kapalina

zkapalněný plyn

chlornan sodný

400

chlorovodík

78

kapalné odpadní látky (TZO)

146

motorová nafta

21

nitrozní plyny cca 10% NOx (NO2pod 10%)

0,05

oleum (25-27% volného SO3)

5572

hydrofobizační prostředek SK FERT C-1370

52

Eye Irrit. 2 STOT SE 3 (dýchací c.) Skin Irrit. 2 Aquatic Acute 1 Skin Corr. 1B STOT SE 3 (dýchací c.) Aquatic Acute 1 Press. Gas Acute Tox. 3 (inhalační) Skin Corr. 1A Flam. Liq.2 Acute Tox. 4 (orální) Skin Irrit. 2 Eye Irrit. 2 STOT SE 3 (dýchací c.) Carc. 1A Flam. Liq. 3 Acute Tox. 4 (inhalační) Skin Irrit. 2 Asp. Tox. 1 Carc. 2 STOT RE 2 Aquatic Chronic 2 Ox. Gas 1 Acute Tox. 1 (inhalační) Skin Corr. 1B Skin Corr. 1A STOT Single Exp. 3 Acute Tox. 4 (orální) Skin Corr. 1A Eye Dam. 1 STOT RE 2 Asp. Tox. 1 Aquatic Acute 1

26

H319 H335 H315 H400 H314 H335 H400 H280 H331 H314 H225 H302 H315 H319 H335 H350 H226 H332 H315 H304 H351 H373 H411 H270 H330 H314 H314 H335 EUH014 H302 H314 H318 H373 H304 H400

kapalina

zkapalněný plyn

kapalina

kapalina

plyn

kapalina

kapalina

organické peroxidy oxid siřičitý jako 100%

36 0,04

propylen

13

protinálepové činidlo (EC3067B)

1

rtuť

210

topný olej

210

vinylchlorid monomer (VCM)

3600

vodík - potrubí, max. 0,1 MPa

0,05

zemní plyn - potrubí, max. 0,3 MPa

0,4

Aquatic Chronic 1 Org. Perox. D Press. Gas Acute Tox. 3 (inhalační) Skin Corr. 1B Flam. Gas 1 Press. Gas Flam. Liq. 3 Skin Corr. 2 STOT SE 3 Aquatic Chronic 2 Acute Tox. 2 (inhalační) Repr. 1B STOT RE 1 Aquatic Acute 1 Aquatic Chronic 1 Acute Tox. 4 (inhalační) Asp.Tox 1 Carc. 1B Repr.2 STOT RE 2 STOT SE 3 Aquatic Chronic 2 Flam. Gas 1 Press. Gas Muta. 2 Carc. 1A Flam. Gas 1 Press. Gas Flam. Gas 1 Press. Gas

27

H410 H242 H331 H314 H220 H280 H226 H315 H336 H411 H330 H360 H372 H400 H410 H332 H304 H350 H361d H373 H336 H411 H220 H281 H341 H350 H220 H280 H220 H280

pevná plyn

zkapalněný plyn kapalina

kapalina

kapalina

zkapalněný plyn

plyn plyn

Tab. č. 3

Množství vybraných nebezpečných látek skladovaných v areálu SPOLANA a.s. Látka

Závod Elektrolýza chlor kapalný chlor kapalný chlornan sodný chlornan sodný síran hydrazinu Závod PVC organické peroxidy Závod VCM a TZO kapalné odpadní látky (TZO) kapalné odpadní látky (TZO) kapalné odpadní látky (TZO) kapalné odpadní látky (TZO) chlorovodík kapalný VCM (vinylchlorid mon.) VCM (vinylchlorid mon.) VCM (vinylchlorid mon.) VCM (vinylchlorid mon.) EDC (1,2-dichlorethan) EDC (1,2-dichlorethan) EDC (1,2-dichlorethan) EDC (1,2-dichlorethan) Závod Kaprolaktam cyklohexanon cyklohexanon cyklohexanon cyklohexanon cyklohexanon

Použití

Objekt Zásobník (pozice), sklad, Projektované zařízení množství [m3]

výrobek výrobek výrobek výrobek pomoc. látka

E4920 E4920 E4890 E4890 E4930

zásobník 12.01A–E monžík 12.02 nádrž cirk. TK 801AB zásobník TK 803ABCD sklad

surovina surovina

E5860 D4610

sklad sklad

odpad odpad odpad odpad meziprodukt meziprodukt meziprodukt meziprodukt meziprodukt meziprodukt meziprodukt meziprodukt meziprodukt

D4660 D4660 D4660 D4730 D4660 E6610 E6610 F305A F305B D4690 D4690 D4690 D4690

zásobník T-402 zásobník T-405 zásobník D-4005c zásobník T-801 zásobník T-204 Zásobník T-401ABC zásobník T-401D zásobník T-1411 zásobník T-1412 zásobník T-450 zásobník T-451 zásobník T-452 zásobník T-520

53 30 30 27 88 3× 152 100 2000 2000 600 825 825 695

surovina surovina surovina surovina surovina

D2600 D2600 D2600 E3050 E3050

Zásobník T1.3, T1.4abc zásobník T1.5ab zásobník T1.7b zásobník H 600, 601 zásobník H 612, 613

4× 200 2× 200 1× 50 2x 1250 2x 980

28

5× 80 16 2x 30 4x 60

Maximální plnění [%]

80 80

Maximální plnění [t]

Provozní podmínky teplota/tlak [°C/MPa]

5× 85* 15 74 296 12

0-5/0,45 0-5/0,45 15/0,1 15/0,1 20/0,1

36

20/0,1 20/0,1

85 95 85 85 85 65,7 85 85 80 95 95 95 95

50 36 32 28 78 3× 91 77 1 550 1 450 712 980 980 825

30/0,3 30/0,0015 50/0,3 40/0,005 -35/1,6 30/0,7 30/0,7 30/0,8 30/0,8 40/0,0015 40/0,0015 40/0,0015 40/0,0015

95 95 95 80 80

4× 180 2× 180 1× 45* 2x 945 2x 740

15/0,1 15/0,1 15/0,1 15/0,1 15/0,1

Látka

oleum amoniak hydrofobizační prostředek hydroxylaminsulfát hydroxylaminsulfát dusitan amonný Provoz kyselina sírová oleum oleum topný olej Závod Energetika hydrazin hydrát 24% SCM motorová nafty

Použití

surovina surovina pom. látka meziprodukt meziprodukt meziprodukt

Objekt Zásobník (pozice), sklad, Projektované zařízení množství [m3] D2610 F197AB D2630 D2620 D2620 D2620

zásobník T2.1ab zásobník T1.1ab zásobník S1 zásobník T4.1ab zásobník T4.2ab zásobník T2.3abc

2x 18 2× 1 000 50 2× 103 2× 536 3× 100

výrobek D177B výrobek D177B pomoc. látka D1760

zásobník ZK6 zásobník ZK7, ZK8 zásobník č. 1,2,3

360 2× 1 200 3x 90

pomoc. látka C1480

nádrž A

4

pomoc. látka A3030

benzinová stanice

*Poznámka: Jeden zásobník je trvale prázdný (havarijní opatření)

29

Maximální plnění [%]

80

90

Maximální plnění [t] 2x 36 2× 500 50 252 1260 330

Provozní podmínky teplota/tlak [°C/MPa] 40/0,1 15/max. 0,8 15/0,1 15/0,1 15/0,1 20/0,1

700 2× 2400 3x 70

40/0,1 40/0,1 max.40/01

4

max. 60/0,1

21

15/0,1

Tab. č. 4 Provoz Elektrolýza

VCM

PVC KL

Množství vybraných nebezpečných látek v zádržích zařízení výr. provozů a potrubních vnitroprovoz. rozvodech Látka chlor rtuť vodík HCl VCM chlor EDC propylen VCM amoniak amoniak cyklohexanon

Objekty E 4840, E 4900, E 4910 E 4840, E 4960 E 4880 + rozvody D 4660 D 4660 D 4660 D 4660 D 4660 E 4600, D 4620 D 2610 D 2620 D 2610

Množství v (t) 0,6 210 0,05 0,5 50 0,3 320 13 135 1,05 28 5

30

Poznámka pomocná látka vedlejší produkt

pouze potrubní přívod do R-101 a potrubí do R-304 pomocná látka – chlazení

Tab. č. 5

Množství vybraných nebezpečných látek v nejvýznamnějších potrubních rozvodech

Látka

Provoz

Objekty

chlor

Elektrolýza

potrubí plynného chloru z objektu E 4900 do objektu B 1170 (výrobna kyseliny solné je dlouhodobě odstavena) potrubí plynného chloru z objektu E 4900 do objektu D 4660 (provoz VCM) potrubí ze skladu amoniaku z objektu F 1970 do objektu D 2620 (výrobna HAS) cirkulační potrubí VCM z kulového zásobníku objektu F 305A do objektu D 4600 (výrobna polymerace PVC) potrubí VCM z objektu D 4660 do objektu E 6610 (zkušební zásobníky VCM) rozvody zemního plynu z objektů C 601 A,B do objektu C 1410 (provoz Teplárna) ostatní rozvody zemního plynu do výrobních závodů

amoniak VCM

KL VCM

zemní plyn

Teplárna

Tab. č. 6

Množství (t) 0,2

Délka (m) 1210

0,3 3,4 55

200 800 2000

9,2 0,2 0,2

460 1260 1000

Množství vybraných nebezpečných látek v železničních cisternách

Látka

Provoz

Objekty

chlor amoniak cyklohexanon VCM EDC

Elektrolýza KL KL VCM VCM

Stáčení u E3920 – 2 stáčecí místa Stáčení F1970 – 2 stáčecí místa Stáčení D2590 – 2 stáčecí místa Stáčení F3080 – 1 stáčecí místo Stáčení D4690 – 1 stáčecí místo

Počet cisteren 2 2 2 1 1

množství (t) 90 90 110 45 50

Poznámka: Další cisterny s chlorem, amoniakem, cyklohexanonem, EDC a VCM umístěné v areálu SPOLANA a. s. vykazuje ve svém Návrhu na zařazení a další dokumentaci dle zákona č. 224/2015 Sb. UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. železniční provoz Neratovice.

31

-3

PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní vlastnosti

2.1.3.2 Přehled nebezpečných látek a jejich vlastností

1,2-Dichlorethan Obchodní název látky Vlastnosti

Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ]

meziprodukt Hořlavá, lehce vznětlivá, snadno těkavá, po chloroformu páchnoucí, bezbarvá kapalina; páry jsou těžší než vzduch, se kterým tvoří výbušné směsi; C2H4Cl2 Min. 98 99 11 774 -35,2 83,39 1 253 3,42

Účinky na lidský organismus Příznaky

Nerozpustný Rozpustný v ethanolu a etheru; 13 I hořlavý 413 7,75

Třída požáru Hasební látky

6,2/16

První pomoc

11/34 -3

1 mg·m = 0,25 ppm (20 °C) -3 1 ppm = 4,05 mg·m (20 °C) 20

Ochrana osob

32

10 -3 4 000 (1 670 mg·m ) 2(Y)E 225, 302, 331, 319, 335, 315, 350 201, 210, 261, 305+351+338,311 nebezpečí GHS02, GHS06, GHS08 16b, UN 1184, K 336 107-06-02 Nebezpečné reakce s alkal. kovy, kovy alkal. zemin, kovovými prášky a natriumamidem; reaguje při kontaktu se silnými zásadami a ox. činidly; napadá železo, polyethylen a hliník; vhodné materiály – ocel, nerezová ocel, galvanizované a pocínované železo; vznícení působením horkých povrchů, jisker, elektrost. náboje nebo otevřeného ohně; při zahřátí se rozkládá na toxické plyny (fosgen, chlorovodík); Do organismu může pronikat všemi cestami Kašel, bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, závratě, křeče, ochromení dýchání, kolaps krevního oběhu, bezvědomí, poškození jater a ledvin; B Při velkém požáru – pěna, vodní mlha, tříštěná voda; Při menším požáru – vodní mlha, tříštěná voda, suchý prášek, oxid uhličitý; aparáty s látkou chladit vodou; Při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchnout, ošetření očním lékařem; symptomatické ošetření; při požití nevyvolávat zvracení; Při nehodě – ochranný oděv, individuální dýchací přístroj při požáru nebo rozkladu, filtr A (hnědý);

Akutní toxicita

Toxicita na ryby, Ekotoxicita

Při práci – nepropustný pracovní oděv, obuv, rukavice, brýle, respirátor; LD50 = 670 mg/ kg orálně, krysa 3 LC50 =7758 mg/m vdechnutí, krysa, 4 h LD 50 = 2800 mg/ kg, kožní, králík LC50 = 225 mg/l / 96 h, pstruh duhový nesnadno biologicky odbouratelný log BCF: 2 (exp); log P(oct): 1,45 (exp) Henryho konstanta: 149 Pa.m3/mol (exp) CHSK: 1,025 g/g, ThOD: 0,97 g/g

Skupina výbušnosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty

Amoniak Obchodní název látky Vlastnosti

Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Teplotní třída

Amoniak bezvodý Těžko zápalný (nehořlavý), bezbarvý, štiplavě páchnoucí, ve vodě lehce rozpustný, stlačený nebo zkapalněný toxický plyn; lehčí než vzduch; uvolněná kapalina přechází rychle do plynné fáze; směsi se vzduchem resp. kyslíkem jsou výbušné. NH3 99,8 17,0

Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní vlastnosti

18 631 -77,8 -33,4 Kapalina 681 (-33,4 °C), plyn 0,771 (0 °C) 0,60 101,3 (-33,3 °C); 857 (20 °C) 517 (20 °C) Rozpustný v ethanolu, chloroformu, benzenu, acetonu a methanolu; T1 33

IIA 650 21,9 -3

15/28; (105/196 [g·m ])

-3

1 mg·m = 1,44 ppm (20 °C) -3 1 ppm = 0,69 mg·m (20 °C) 36 14 -3 500 (360 mg·m ) 2PE 221, 280, 331, 314, 400 210, 261, 273, 280, 305+351+338, 310, 403+233 nebezpečí GHS06, GHS05, GHS04, GHS09 2TC (RID/ADR 2/2TC) UN 1005, K 268 7664-41-7 Nebezpečné reakce s kyselinami (prudká neutralizační reakce), ethylenoxidem, chlorem, halogeny (výbušné produkty), halogenovodíky a oxidy chloru, fluoridem boru, fluoridem chloru, 1,2dichlorethanem, oxidy dusíku, silnými oxidačními činidly, oxidem uhličitým a siřičitým, vodíkem, stříbrem a rtutí (výbušné produkty); hoří jen při vysokých koncentracích, vyšších teplotách a působením silného energetického zdroje – nebezpečí požáru malé, při teplotách nad 450 °C emituje vysoce hořlavý vodík (nebezpečí exploze); za žáru emituje toxické dýmy (nitrózní plyny); koroduje různé formy plastů, kaučuků a nátěrů, přepravovat v ocelových nebo skleněných

Účinky na lidský organismus

Příznaky


První pomoc

obalech, nesmí přijít do styku s mědí; se vzdušnou vlhkostí tvoří hustou mlhu, která se drží při zemi; Páry působí velmi silné dráždění, popř. poleptání očí, kůže a dýchacích cest; možné otoky krku a plic; styk s vodným roztokem vede k silnému dráždění, popř. poleptání očí a kůže, vznikají těžké omrzliny; při požití poleptání zažívacího traktu; ve vysoké koncentraci způsobuje poruchy centrálního nervového systému a reflexní zástavu dechu, smrt; při zasažení očí hrozí oslepnutí; Pálení očí, kůže, nosní a hrtanové sliznice, slzení, kašel, zvracení; při požití bolesti v ústech a hltanu, poruchy střevní a žaludeční; puchýře; nebezpečí šoku při vdechnutí vyšší koncentrace s následkem zástavy srdce; Nehořlavá látka Hasivo přizpůsobit látce hořící v okolí, prášek, pěna, vodní mlha, tříštěná voda pro zkrápění uvolněného čpavku; nádrž chladit vodou; kapalný amoniak nesmí přijít do styku s vodou; Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch, udržovat v klidu a teple, výplach ústní a nosní dutiny; Při styku s kůží, očima – odstranit potřísněný oděv, zasažené části těla oplachovat proudem vody min. 10 min., oči vyplachovat 10 min. vodou (nejlépe použít borovou vodu) – vyhledat odborné lékařské ošetření; při omrzlinách zasažené místo netřít, ale sterilně překrýt; puchýře neotvírat; Při požití – výplach ústní a nosní dutiny, pít ledovou vodu, nevyvolávat zvracení, lékařské ošetření;

Ochrana osob

Akutní toxicita Ekotoxicita

34

Při nehodě – individuální dýchací přístroj, úplný protichemický oblek, maska s filtrem K2 nebo K (zelený); Při práci – štít nebo brýle, pracovní oděv a obuv, gumové rukavice; ochranná maska s filtrem; LC50 =2000 ppm, potkan, inhalačně, 4 h EC50, 25 hod, dafnie = 60 mg/l Nepředpokládá se bioakumulace v těle ryb

Cu katalyzátor OXISTAR Obchodní název látky Vlastnosti Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Rozpustnost ve vodě [% hm.] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty

Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR)

Např. BASF Catalyst Oxistar O3-114K65 Pevná látka – olivově zelené kroužky CuCl2 (dále Al2O3, KCl, MnCl2) Není uvedeno

CAS: Ostatní vlastnosti Účinky na lidský organismus Příznaky Třída požáru Hasební látky První pomoc

950

Ochrana osob

nerozpustný

Akutní toxicita Ekotoxicita není hořlavý

nerozpustný

301, 315, 319, 400, 410 273, 280, 264, 310, 391, 501, 305+351+338, 303+352, 332+313, 35

362+364 nebezpečí GHS05, GHS09 UN 3077, třída 9, látka ohrožující životní prostředí, tuhá, j.n. 7447-39-4 (CuCl2) dráždí oči, dýchací orgány a kůži, Dráždění, závratě, bolest hlavy, nevolnost, Dle okolí Voda, prášky, CO2 Přísun čerstvého vzduchu, omytí, výplach očí, lékařské ošetření Hasiči - IDP, ochran. Oblek Obsluha – brýle, rukavice, ochranný oděv, při tvorbě prachu respirátor LD50, potkan, orální = 5 000 mg/kg Vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí, významná akumulace v organismech se neočekává

P-věty

Cyklohexanon Obchodní název látky Vlastnosti

Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Rozpustnost ve vodě [% hm.] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty

Cyklohexanon Hořlavá, olejovitá kapalina, bez barvy a páchnoucí po acetonu. Páry tvoří se vzduchem výbušné směsi . C6H10O Min. 99,8 98,15



33 640 - 45 155,7 948 (20 °C) 3,3 0,49 (20 °C) 0,87 (20 °C)

Příznaky


44 - 54 II Dobře hořlavý 425 2,56

První pomoc Ochrana osob Akutní toxicita

1,3/9,4 Ekotoxicita

31/57 Málo rozpustný -3 1 mg·m = 0,25 ppm (20 °C) -3 1 ppm = 4,02 mg·m (20 °C) 80 40 3YY 226, 318, 302, 312, 332, 315 36

210, 241, 303+361+353, 305+351+338, 310, 501 nebezpečí GHS02, GHS05, GHS07 31c, UN 1915, K 30 108-94-1 Nebezpečné reakce s kyselinou dusičnou a s oxidačními činidly. Při hoření možnost vzniku CO. Páry vznikající při zahřátí nebo požáru silně dráždí oči a dýchací cesty.Mírný narkotický účinek. Tekutina může vyvolat zakalení rohovky a dráždění očí Pálení očí, sliznice nosu a hrtanu, pokožky, kašel, nevolnost, bolest hlavy, dušnost. Zrychlená srdeční činnost, snížení tělesné teploty, ospalost až bezvědomí. B Soustředěný nebo rozptýlený proud vody, pěna, prášek, CO2 Čerstvý vzduch, omytí vodou, výplach, lékařské ošetření Maska, brýle,rukavice, ochran. oděv LD50, orálně, krysa, 24 h = 1 535 mg/ kg LD50, pokožkou, králík = 948 mg/ kg LC50, inhalačně, krysa, 4 h = 8 000 mg/kg EC50, 96 h, Phimephales promelas = 527 mg/ l, biologicky odbouratelný, nelze očekávat akumulaci v organismech

-3

PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní vlastnosti

Dusitan amonný Obchodní název látky Vlastnosti

Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%]

Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ]

Meziprodukt při výrobě kaprolaktamu Bezbarvá až slabě nažloutlá kapalina, mírně páchnoucí po amoniaku; pevná látka je velice nestálá; zahřátím nebo nárazem se explozivně rozkládá; v technologii se udržuje stále v roztoku; NH4NO2 21% dusitanu amonného 2% dusičnanu amonného, roztok dále obsahuje normální i kyselý uhličitan amonný, NH3, 64


Třída požáru Hasební látky První pomoc

1 100 (20°C)

Neomezeně

Ochrana osob Akutní toxicita Ekotoxicita

Nehořlavý

37

272, 301, 400 220, 273, 280 nebezpečí GHS03, GHS06, GHS09 Nepřepravuje se 13446-48-5 Pevný (krystalický) dusitan amonný je velice nestálý; zahřátím nebo nárazem se explozivně rozkládá; Pokles krevního tlaku, v organismu blokuje přenos kyslíku; Bolesti hlavy, zčervenání obličeje, při požití většího množství – zvracení, bolesti břicha, závratě, bezvědomí, poruchy zraku Nehořlavý Dle okolí Čerstvý vzduch, kůži omýt, oči vypláchnout, lékařské ošetření; Brýle, rukavice, ochranný oděv; Není známo Není známo

Ethanol Obchodní název látky Vlastnosti Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktor na ppm (25°C, 100 kPa)) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] LD50, orálně, potkan Hazchem kód H-věty P-věty

Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (RID/ADR) CAS: Ostatní vlastnosti

Líh kvasný Bezbarvá vysoce hořlavá kapalina, velmi mobilní, příjemné vůně C2H5OH Min. 95,5 % C6 46 27000 -114,1 až – 130,0 78,3 784,4 (20 °C) 1,6 5,9 (20°C) Neomezeně Mísitelný s etherem, chlorofomem, benzínem a benzenem 12,7 – 13,2 I Dobře hořlavý 415 6,54

Účinky na lidský organismus Příznaky Třída požáru Hasební látky První pomoc

Ochrana osob

3,5/15,0 11/41


0,532 3000 1000 7060 mg/kg 2YE 225, 302, 319, 335, EUH066 210, 233, 240, 241, 242, 243, 261, 270, 280, 301+310, 302+352, 38

304+340,305+351+338, 312, 362 nebezpečí HGS02, GHS07 tř. 3, klasifik. kód F1 , číslice 3b, UN 1170, K 33 64-17-5 Zahřátím nad 60°C vzniká nad hladinou směs výbušných par, při hoření se uvolňuje voda a oxid uhličitý, reaguje se silnými oxidačními činidly Dráždí dýchací, trávicí ústrojí, pokožku a oči; způsobuje závratě; Odmašťuje pokožku, opilost; B Voda, lehká, střední, těžká pěna, kombinace hasební prášek a těžká pěna; Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch; Při styku s kůží – omýt proudem vody, mast, Při zasažení očí – vyplachovat proudem vody, lékařské ošetření; Při požití v koncentrovaném stavu lékařské ošetření, výplach žaludku; Při nehodě – izolační dýchací přístroj, ochranný oděv; Při práci – brýle nebo štít, rukavice, ochranný oděv; 3 LC50, inhalace, potkan = >30 000 mg/ m LC50 ryba (L. idus), 48 h = 8 140 mg/ l, biologicky snadno odbouratelný


Ethylen Obchodní název látky Vlastnosti

Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty

Ethylen pro polymeraci Hořlavý, bezbarvý, nasládle páchnoucí, stlačený plyn; plyn lehčí než vzduch, se kterým tvoří výbušné směsi C2H4 min 99,9 obj. % 28,01 47 562 - 169,4 -104 1,26 (0 °C) 0,978 4 100 (20 °C) 0,154 (20 °C) Rozpustný v diethyletheru a benzenu;


-100 Neurčuje se Extrémně hořlavý 425 6,53

Příznaky Třída požáru Hasební látky

3,1/32 -154/-128

První pomoc

Není stanoveno Není stanoveno 2PE 220, 281, 336 210, 243, 261, 377, 381, 410+403 39

nebezpečí GHS02, GHS04, GHS07 3F (RID/ADR 2/3F), UN 1038, K 223 74-85-1 Nebezpečné reakce s bromovodíkem, chlorem (ve směsi s chlorem exploduje – iniciace světlem), chlorovodíkem, oxidy dusíku a oxidovadly; nenapadá plasty, sklo, porcelán, kameninu, ocel a hliníkové slitiny; nebezpečí výbuchu při zvýšené teplotě; nebezpečí vznícení účinkem horkých povrchů, jisker nebo otevřeného ohně; nehasit dokud není utěsněna trhlina na aparátu (nebezpečí UVCE); mimořádně hořlavá látka; při teplotách nad 600 °C polymeruje (v přítomnosti mědi již při 400 °C) Vytlačuje kyslík v důsledku rychlého odpařování, páry působí narkoticky a dráždivě, při styku s kapalinou vznikají omrzliny a vážná zranění zraku; vliv na centrální nervovou soustavu; Závratě, únava, dušení, bezvědomí, nevolnost, zmatekbílé omrzliny; C Tříštěná voda, vodní mlha, těžká pěna (zkapalněný plyn), velký požár hasit z velké vzdálenosti nebo nechat vyhořet, riziko exploze, nádrž chladit nebo odstranit z nebezpečné zóny; nevhodné hasivo – přímý vodní proud, toxické dýmy při hoření mohou obsahovat CO a CO2 Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch, teplo a klid na lůžku, umělé dýchání; Při styku s kůží, očima – odstranit potřísněný oděv, ošetřit omrzliny, lékařské ošetření; oči vyplachovat min. 15 min. vlažnou vodou, lékařské ošetření;

Ochrana osob


Při nehodě – individuální dýchací přístroj, celotělový ochranný oblek, filtr A (hnědý) proti organickým plynům a parám; Při práci – pracovní oděv, rukavice, uzavřená obuv, v nevětraných místnostech dýchací přístroj, zabezpečit dokonalé větrání; LC50 inhalačně, 4 h ≥ 65,4 mg/ l EC50, Daphnia, 48 h = 62,48 mg/ l LC50, ryby, 96 h = 126 mg/ l Biologicky snadno rozložitelný, bioakumulace se nepředpokládá

Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní vlastnosti

Hydrazin síran Obchodní název látky Vlastnosti Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.]

Síran hydrazinia Bílá krystalická látka N2H4·H2SO4 100 % 130,08


254


1 370 (20 °C)

30

První pomoc

Nehořlavá látka

40

-3

1 mg·m = 0,763 ppm -3 1 ppm = 1,31 mg·m (hydrazin) 0,1 (hydrazin) 0,05 (hydrazin)

301, 311, 331, 317, 350, 400, 410 261, 270, 301+310, 361, 405, 501 nebezpečí GHS06, GHS08, GHS09, UN 3288, K 60, 6.1, látka toxická tuhá 10034-93-2 Při hoření nebo rozkladu (> 254 °C) se uvolňuje amoniak, oxid siřičitý, sulfan a síra; nebezpečné reakce s oxidačními činidly (rozklad) a alkáliemi (uvolňuje se hydrazin hydrát); Senzibilizace kůže, dráždění očí a kůže; Kašel, dýchací potíže, pálení očí a sliznic, nevolnost, bolesti hlavy, křeče, zvracení Nehořlavá Voda, pěna, suchý prášek, oxid uhličitý; zásobníky chladit vodou; dle podmínek okolí Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch, vypláchnout nosní a ústní dutinu vodou, teplo, lékařské ošetření; Při zasažení kůže, očí – oplachovat vodu min. 10 min., oči vyplachovat proudem vody min. 10 min., lékařské ošetření; Při požití – vyvolat zvracení, vypít 0,5 l vody a znovu vyvolat zvracení, podat živočišné uhlí, lékařské ošetření;

Ochrana osob


Při nehodě – ochranný oděv, dýchací přístroj; Při práci – respirátor, brýle, rukavice, ochranný oděv; LD50, orálně, potkan = 601 mg/ kg EC50, Daphnia magna, 48 h = 0,8 mg/ l LC50, ryby (Lepomis macrochirus), 96 h = 0,43 mg/ l Biologicky odbouratelný, silně ohrožuje vodní prostředí, může se obohacovat v organismech

[% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Rozpustnost ve vodě [% hm.] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty

Hydrazin hydrát Hořlavá, bezbarvá, po čpavku zapáchající kapalina, ve vodě lehce rozpustná N2H4·xH2O 24 % roztok ve vodě 32,1 (bezvodý)


Hydrazin hydrát Obchodní název látky Vlastnosti Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní

-14 102,2 1 008 1,1


Rozpustný v běžných organických rozpouštědlech; > 100 Příznaky 132 Třída požáru Hasební látky

4,7/100 41

Neomezeně -3 1 mg·m = 0,76 ppm (20 °C) -3 1 ppm = 1,31 mg·m (20 °C) 0,1 (hydrazin) 0,05 (hydrazin) 2P 331, 312, 302, 314,, 317, 350, 400, 410 201, 273, 280, 301+330+331,303+361+353, 304+340, 305+351+338, 308, 310 nebezpečí GHS08, GHS06, GHS05, GHS09 6.1, UN 3293, K 60 10217-52-4 Nebezpečné reakce s oxidy kovů, peroxidem vodíku a kyselinou dusičnou (spontánní vznícení); za tepla se výbušná směs s kyslíkem rozkládá za vzniku hořlavých toxických látek (nitrózní plyny, NH3, H2); Silné dráždění očí a dýchacích cest; styk s kapalinou způsobuje poleptání kůže a očí; vstřebává se kůží; poškození jater, srdce, rohovky, centrální nervové soustavy, krevní změny a možnost plicního edému; může způsobovat senzibilizaci kůže; Pálení očí, kůže a sliznic; nevolnost, bolesti hlavy, střevní a žaludeční poruchy, křeče, zástava dechu, poruchy srdečního rytmu; B Tříštěná voda, střední a těžká pěna,

První pomoc

Ochrana osob Atutní toxicita

Ekotoxicita

suchý prášek; Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch; Při styku s kůží, očima – omýt vodou, oči vyplachovat proudem vody; lékařské ošetření Maska, individuální dýchací přístroj, brýle, rukavice, ochranný oděv; Odhad, orálně 600 mg/ kg (výpočetní metoda) Odhad, inhalačně 5,06 mg/ l (výpočetní metoda) LC50, Lepomis macrochirus, 96 h = 1,1 mg/ l EC50, Daphnia magma, 24 h = 0,81 mg/ l Biologicky odbouratelný, nízký bioakumulační potenciál

rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty

Hydroxylamin sulfát roztok Obchodní název látky Vlastnosti Chemický vzorec Stupeň čistoty látky

Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných

Meziprodukt (HAS) Bezbarvá až lehce nafialovělá čirá kapalina bez zápachu, silně kyselé reakce (HO-NH2)2.H2SO4 Roztok hydroxylamin sulfátu, volné kyseliny sírové, kyselého a normálního síranu amonného a dusičnanu amonného ve vodě, obsah HASu 160 – 170 g/ l 164,13

P-věty Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní vlastnosti Účinky na lidský organismus

Příznaky Třída požáru Hasební látky První pomoc

-33,5 1 260 (20 °C)

neomezeně

Ochrana osob 42

Nehořlavý

290, 302, 312, 315, 317, 319, 351, 373, 400, 412 273, 280, 305+351+338 varování GHS08, GHS05, GHS07, GHS09 UN 2865, 8 10039-54-0 Neslučitelné materiály – oxidační činidla Dráždění a pálení kůže, může způsobit ekzémy, působí na nervový systém, způsobuje cyanózu, křeče, bezvědomí Podráždění pokožky, bolest hlavy Dle okolí Hasivo přizpůsobit látce hořící v okolí; Dopravit na čerstvý vzduch, opláchnout vodou, převléknout, vypláchnout oči, při požití vypláchnout ústa vodou; vždy lékařské ošetření; Při nehodě – celotělový oblek, holínky, gumové rukavice; při požáru IDP

Akutní toxicita (čistá krystalická látka) Ekotoxicita

Při práci – brýle nebo štít, nepropustný oděv, gumové rukavice, uzavřená obuv LD50, orálně, krysa = 642 mg/ kg LD50, kožní, králík = 1500 až 2000 mg/ kg LC50, Pimephales promelas, 96 h = 7,2 mg/ l Statický test EC50, Dapnia magna, 48 h = 1,62 mg/ l

Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty S-věty Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní vlastnosti

Chlor Obchodní název látky Vlastnosti

Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.]

Chlor kapalný Toxický, nehořlavý, zelený až žlutý, štiplavě páchnoucí, zkapalněný plyn; uvolněná kapalina přechází rychle do plynné fáze; tvoří chladné, žíravé a toxické mlhy Cl2 100 % 70,9

-100,98 -34,05 Kapalina 1 470, plyn 3,214 2,48 7,4 (25 °C)


Příznaky Nehořlavý

Třída požáru Hasební látky 43

nevýbušný

-3

1 mg·m = 0,34 ppm (20 °C) -3 1 ppm = 2,91 mg·m (20 °C) 1,5 0,5 -3 30 (89 mg·m ) 2XE 270, 280, 331, 319, 335, 315, 400 403, 308+313, 314, 273 nebezpečí GHS06, GHS09, GHS03, GHS04 2 (RID/ADR 2TOC), UN 1017, K 265 7782-50-5 Silné oxidační činidlo, nebezpečné reakce s vodíkem (třaskavý plyn), čpavkem (vznik chlorodusíku – nestabilní explozivní sloučenina), acetylenem, oxidem dusnatým, oxidem uhelnatým, alifatickými uhlovodíky, terpentýnem, práškovými kovy, sirovodíkem, sulfidy a halogenidy; nekoroduje ocel (čistý) při normálních podmínkách, za přítomnosti vlhka napadá ocel i jiné materiály; organické látky mohou v plynném chloru hořet a některé tvoří s chlorem výbušné směsi; Silně dráždí a leptá oči, pokožku i dýchací cesty, plicní edém se může vyvinout s latencí až 2 dnů; omrzliny (kapalný chlor) Kašel, pálení očí a sliznic, zvracení, nevolnost, otok hrtanu a plic, zástava dýchání, selhání srdce a krevního oběhu, edém plic, smrt; Nehořlavý, dle okolí Hasivo přizpůsobit látce hořící v okolí;

První pomoc

Ochrana osob

Akutní toxicita

Ekotoxicita

použít vodní mlhu ke zkrápění uvolněného chloru; nádrže chladit vodou; Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch, umělé dýchání, výplach ústní a nosní dutiny, masáž srdce, klid a teplo na lůžku, lékařské ošetření; Při styku s kůží, očima – oči vyplachovat vodou min. 10 min., vypláchnout ústa a nosní dutinu, kůži omývat vodou min. 10 min., poleptané části pokožky překrýt sterilním obvazem; lékařské ošetření; Při nehodě – celotělový ochranný oblek a izolační dýchací přístroj (IDP), filtr B (šedý) nebo V (žlutý); Při práci – ochranný oděv, rukavice, uzavřená obuv, ochrana dýchadel a očí; LCLo, inhalačně, člověk, 30 min = 2530 3 mg/m LCLo, inhalačně, člověk 5 min = 500 ppm LC50, inhalačně, potkan, 1 h = 293 ppm LC50, ryba, 96 h = 390 µg/ l LC50, ústřice, 1 h = 637,5 µg/ l EC50, řasy, fytoplankton, 23 h = 50-1000 µg/ l

Bod tání [°C] Bod varu [°C] Měrná hmotnost relativní Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty

Chlornan sodný Obchodní název látky Vlastnosti

Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%]

Chlornan sodný technický Vodný roztok, světležlutá čirá kapalina, páchnoucí po chloru, s bělícími a desinfekčními účinky NaOCl Minimální obsah 12,3 % aktivního chloru (140 – 150 g/ l)


Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] 44

Neuvádí se Neuvádí se 1,22 (voda = 1)

neomezeně Neuvádí se >111 (101,3 kPa) Nehořlavý

Není výbušný

1,5 (chlor) 0,5 (chlor) -3 30 (89 mg·m ) chlor 2XE 314, 335, 400 273, 280, 301+330+331, 303+361+353, 304+340, 305+351+338 nebezpečí GHS09, GHS05 2TC (RID/ADR 2/2TC), UN 1050, K268 7681-52-9 Oxidační činidlo, při kontaktu se snadno oxidovatelnými, organickými a jinými hořlavými materiály může vést ke vznícení, prudkému hoření nebo explozi, při tepelném rozkladu vznik toxických a


Ochrana osob


-1

korozivních zplodin (zejména chlor) Těžké poleptání kůže a poškození očí; Pálení očí, kůže a sliznic, dráždivý kašel, Dle okolí CO2, pěna, vodní mlha, ne přímý vodní proud Přenést na čerstvý vzduch, klid na lůžku; vypláchnout oči, ústa a nosní dutinu vodou; odstranit potřísněný oděv, oplach vodou, výplach očí, při požití pod ledovou vodu, ne aktivní uhlí, nesnažit se vyvolat zvracení; hrozí perforace zažívacího traktu, vždy lékařské ošetření; Při nehodě – individuální dýchací přístroj a celotělový oblek, filtr B (šedý) nebo V (žlutý); Při práci – brýle nebo štít, nepropustný oděv, gumové rukavice, gumová obuv, ochranná maska s filtrem; LC50, inhalačně, potkan, 1 h >10,5 mg/ l LD50, orálně, potkan = 1100 mg/kg LC50, ryby = 0,06 mg/ l LC50, řasy = 0,04 mg/ l EC50, Dafnie = 141 µg/ l

Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty

Chlorovodík Obchodní název látky Vlastnosti

Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost

Chlorovodík Nehořlavý, bezbarvý, štiplavě páchnoucí, hygroskopický, zkapalněný toxický plyn; na vlhkém vzduchu tvoří bílou mlhu těžší než vzduch, uvolněná kapalina přechází rychle do plynné fáze; HCl

Signální slovo Výstražný synbol Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní vlastnosti

36,46

45

-114,2 -85 1 247,3 (15 °C), 1 639 (0 °C) 1,259 555 (20 °C), rozpustný za vzniku kyseliny chlorovodíkové; Rozpustný v ethanolu a dalších alkoholech;

Nehořlavý

-3

1 mg·m = 0,68 ppm (20 °C) -3 1 ppm = 1,47 mg·m (20 °C) 15 8 -3 100 (155 mg·m ) 2RE 280, 331, 314 260, 280, 303+361+353, 304+340, 305+351+338, 315, 403, 405 nebezpečí GHS04, GHS05, GHS06 2TC, UN 1050, K268 7647-01-0 Nebezpečné reakce se sodíkem, sulfidem rtuti, aldehydy, epoxidy (polymerace), alkoholy a glykoly (dehydratace); při 1 780



První pomoc

Ochrana osob


°C se rozkládá za vzniku vodíku a chloru; reaguje s kovy za vzniku vodíku; se čpavkem tvoří výbušnou směs; může se rozkládat za vzniku toxických zplodin; bezvodý chlorovodík není korozívní, vodný roztok napadá všechny kovy; odolnými materiály jsou speciální smalty, porcelán, teflon a sklo; Dráždí dýchací cesty, těžké poleptání očí, kůže i zažívacího traktu; silně toxický plyn; Pálení očí, kůže a sliznic, dráždivý kašel, dýchací obtíže, otok hrtanu a plic; při požití poleptání zažívacího traktu, potíže žaludeční a střevní, perforace žaludku; krvácení z nosu; Dle okolí Hasivo přizpůsobit látce hořící v okolí; uniklý chlorovodík srážet vodní clonou, aparáty chladit vodou; Přenést na čerstvý vzduch, klid na lůžku; vypláchnout oči, ústa a nosní dutinu vodou; oplach kůže vodou, požití není považováno za možnou cestu expozice; převléci, vždy lékařské ošetření; Při nehodě – izolační dýchací přístroj a celotělový oblek, filtr E (P2) nebo B (P2) nebo V (žlutý); Při práci – brýle nebo štít, nepropustný oděv, gumové rukavice, uzavřená obuv, ochranná maska s filtrem; LC50, inhalačně, krysa = 3120 ppm LC50, ryby, 96 h = 4,92 mg/ l EC50, dafnie, 48 h = 0,492 mg/ l zanedbatelný potenciál bioakumulace

Vlastnosti

Chemický vzorec

Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty

Kapalné odpadní látky (TZO) Obchodní název látky

jsou spalovány na TZO 46

Tmavá, ostře zapáchající kapalina, lehké a těžké kapalné podíly – destilační zbytky z výroby vinylchloridu; Voda (0,1 %), vinylchlorid (0,39 %), ethylchlorid (19,75 %), 1,2- a 1,1dichlorethan (9,97 %), chloroform (9,76 %), trichlorethylen (19,57 %), dehty (31,50 %);

17000 - 23000

1 003

225, 302, 315, 319, 335, 350

P-věty Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní vlastnosti Účinky na lidský organismus Příznaky



262, 280, 360, 303+361+353, 305+351+338 Nepřepravuje se

Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Spodní hranice výbušnosti -3 [g·m ] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty

Narkotické a účinky, poškození jater Dráždí sliznice dýchacích cest, bolest hlavy, žaludeční nevolnost, malátnost, nespavost, závratě, B Prášek, pěna, CO2 Čerstvý vzduch, výplach očí vodou, opláchnout proudem vody, převléknout, požití se nepředpokládá, lékařské ošetření Pracovní oděv, gumové rukavice, holínky, ochrana dýchadel, filtr proti org. parám Není známo Není známo

Motorová nafta Obchodní název látky Vlastnosti Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ]

Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR/RID) EC: Ostatní vlastnosti

Motorová nafta pro mírné klima třídy B,D,F Bezbarvá až žlutá hořlavá kapalina charakteristického ropného zápachu Směs uhlovodíků 93 nafta + 7 methylestery mast. kyselin

Účinky na lidský organismus Menší než 0 180 - 370 800 – 845 (15 °C) 6 Menší než 0,01 (20 °C) nepatrná

Příznaky Třída požáru Hasební látky První pomoc 47

Větší než 55 III cca 220

0,5/6,5

1000 200

226, 304, 315, 332, 351, 373, 411 261, 273, 280, 301+310, 331, 332+313, 501 nebezpečí GHS02, GHS07, GHS08, GHS09 Tř. 3, klasif.kód F1, tab. 3, UN 1202, K 30 38334-30-5 Páry tvoří se vzduchem výbušnou směs, při hoření se může uvolňovat oxid uhelnatý a saze Odmašťuje a dráždí pokožku, páry mohou působit narkoticky Bolest hlavy, nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest, křeče, bezvědomí B pěna, prášek, CO2 , voda pouze na chlazení okolí Přísun čerstvého vzduchu, klid, omytí

Ochrana osob Akutní toxicita

Ekotoxicita

mýdlem a vodou, výplach očí, při požití nevyvolávat zvracení, lékařské ošetření Hasiči - IDP, ochran. oblek Obsluha – brýle, rukavice, ochranný oděv LD50 (oral) >2000 mg/ kg bw LD50 (dermal) > 5000 mg/ kg bw 3 LC50 (inhalation) = 4100 mg/ m vzduchu LL50, ryby, 96 h = 21 mg/ l EL50, bezobratlí, 48 h = 68 mg/ l EL50, řasy, 72 h = 22 mg/ l

Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR)

Nitrozní plyny Obchodní název látky Vlastnosti Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.]

Nehořlavý, červeně zbarvený plyn Směs NO2 a NO cca 10 NOx (kyslík 5, dusík 70, vodní pára) 30 NO; 46 NO2

CAS: Ostatní vlastnosti


21 NO2

Příznaky

1,04; 1,6 Třída požáru Hasební látky První pomoc

7,3 NO; neomezeně NO2

Ochrana osob Akutní toxicita (NO2)

nehořlavý

Ekotoxicita (NO2)

48

-3

1 ppm = 0,531 mg·m (NO2, 25°C, 100 kPa) 20 (3 pro NO2) 10 (2 pro NO2)

2R (NO); 2RE 270, 330, 314 244, 260, 304+340, 315 nebezpečí GHS03, GHS05, GHS06 Tř.2, UN 1070 K 25 (NO), UN 1067 K 265 (NO2); 10102-44-0 Nebezpečné reakce s mědí (NO2); s kyslíkem, fosforovodíkem, ethylenoxidem (NO); Oxid dusnatý má přímý vliv na centrální nervovou soustavu, oxid dusičitý dráždí oči, kůži a dýchací cesty, možnost otoku plic, změny krevního oběhu; Závrati, bolesti, mdloby, pálení očí, kůže, sliznic, dráždivý kašel, zvracení, bolesti na prsou, útlum a zástava dýchání; Dle okolí Přizpůsobit okolní hořící látce Při inhalaci - čerstvý vzduch, omytí vodou, výplach, lékařské ošetření Maska, IDP, brýle, rukavice, ochran. oděv LC50, inhalačně, potkan, 4 h = 88 ppm 3 LCLo, inhalačně, pes, 8 mh = 123 mg/ m Neuvádí se

Hydrofobizační prostředek Obchodní název látky Vlastnosti Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% hm.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty Signální slovo

Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR) EC: Ostatní vlastnosti

SK FERT C1370 hnědá kapalina, amoniakální zápach směs Cca 25-35 % 2,2 oxydiethan-1-ol Cca 50-70 % mastný alkylamin


850 (25 °C)

Nerozpustný ve vodě

Vyšší než 120°C hořlavý

Ochrana osob

Akutní toxicita

Ekotoxicita nestanoveno nestanoveno

302, 314, 318, 373, 304, 400, 410 280, 310, 273, 305+351+338 nebezpečí 49

GHS07, GHS08, GHS07, GHS09 Tř.8, tab. 8, UN 2735, K80 203-872-2 a 268-219-6 Při vyšších teplotách může uvolňovat amoniak; se silnými oxidanty může dojít k požáru; tepelným rozkladem vznikají oxidy uhlíku a dusíku; Dráždění pokožky a očí, poleptání sliznic; Může vyvolat alergii, přecitlivělost; žaludeční nevolnost B Prášek, pěna, CO2, Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch, teplo, lékařské ošetření; Při styku s kůží, očima – omýt proudem vody, oči vyplachovat min. 10 min. proudem vody; Při požití – vypláchnout ústní dutinu vodou, vypít max.0,2 l vlažné vody popř. s živočišným uhlím, nevyvolávat zvracení, lékařské ošetření; Při nehodě – izolační dýchací přístroj; Při práci – při vyšších teplotách respirátor (vložka A proti org. parám), brýle, rukavice, ochranný oděv; LD50, orální, krysa, aminy = 300-2000 mg/ kg LD50, orální, krysa, 2,2-oxydiethan-1-ol = 12565 mg/ kg Není k dispozici

P-věty Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní vlastnosti

Organické peroxidy: Dicetylperoxydikarbonát Obchodní název látky Vlastnosti

PEDOX-DCP/WF Bezbarvá, krystalická látka, zplodiny hoření vytváří se vzduchem výbušné směsi;

Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty

C34H66O6 Max.75 dihexadecyl-peroxydikarbonát 570,9

55–56 (rozklad) Účinky na lidský organismus Příznaky Třída požáru Hasební látky

450-500

Nerozpustný

První pomoc 184 Dobře hořlavý 294 (prachu) Ochrana osob Akutní toxicita Ekotoxicita

33/96

210, 234, 280, 363, 411 403+235, 501 nebezpečí GHS03 5.2 P2, UN 3116 26322-14-5 Při teplotách nad 40 °C nastává rozklad; při styku se zápalnými zdroji hrozí nebezpečí vznícení (pozor na elektrostatický náboj), nebezpečné reakce s kyselinami, zásadami, solemi těžkých kovů, redukčními činidly a urychlovači; při rozkladu vznikají nebezpečné nehořlavé plyny; Dráždí oči, dýchací cesty a kůži; Pálení očí a sliznic, kašel, svědění; A Vodní mlha, tříštěná voda, pěna, suchá hasiva; Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch, teplo, lékařské ošetření; Při styku s kůží, očima – omýt vodou, oči vyplachovat min. 10 min. proudem vody, lékařské ošetření; Při požití – vyvolat zvracení, vypít 0,5 l vlažné vody, lékařské ošetření; Při nehodě – dýchací přístroj, filtr A; Při práci – rukavice, brýle, ochranný oděv; Údaje nejsou k dispozici Údaje nejsou k dispozici

Organické peroxidy: Dilauroyl-peroxid Obchodní název látky Vlastnosti Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%]

242 50

LAUROX Bílá, práškovitá, nepáchnoucí, hořlavá látka; páry jsou těžší než vzduch; C24H46O4 80–100 %

Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní vlastnosti

398,63 8 700 54 (rozklad) Rozklad 400 13,8

Účinky na lidský organismus Příznaky Třída požáru Hasební látky

Nerozpustný

První pomoc


Dobře hořlavý 112 0,62

rozkládá se za uvolňování kyslíku; reaguje spontánně s hořlavými látkami; Dráždí oči, kůži a dýchací cesty; Pálení očí, kašel, svědění; A Střední a těžká pěna, vodní mlha, tříštěná voda; Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch; Při styku s kůží, očima – omýt proudem vody, oči vypláchnout vodou; při požití podat velké množství vody lékařské ošetření; Brýle, rukavice, ochranný oděv; Údaje nejsou k dispozici LC50, paví očko, 96 h >0,3 mg/ l

Oxid siřičitý Obchodní název látky Vlastnosti

Rozpustný v olejích a organických rozpouštědlech;

Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti

242 210, 220, 234, 280, 370+378, 403+235, nebezpečí GHS03 5.2, UN 3106, K 539 105-74-8 Nebezpečné reakce se silnými kyselinami, zásadami, solemi těžkých kovů, terciálními aminy a redukčními činidly; při rozkladu bez vznícení hrozí exploze směsi zplodin se vzduchem; 51

Nehořlavý, bezbarvý, štiplavě páchnoucí , hygroskopický plyn SO2 15 – 16,5 (4,5-6 kyslíku, 80 dusíku) 64,1

-72,5 -10,2 2, 3 (plyn) 1 Neomezeně Ethanol, koncentrovaná kyselina sírová, ether, formaldehyd

Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] Smrtící konc. pro člověka při -3 1 min. expozici [mg·m ] Hazchem kód H-věty P-věty

Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní vlastnosti Účinky na lidský organismus Příznaky


nehořlavý

Ochrana osob

Akkutní toxicita (SO2)

-3

1 mg·m = 0,38 ppm -3 1 ppm = 2,62 mg·m (25°C, 100 kPa) 5 1,5 1048 Čichový práh = 1 ppm 2RE 331, 314 280, 260, 304+340+315, 303+361+353+315, 305+351+338+315, 403, 405 nebezpečí GHS06, GHS05 Tř.2, klasif. kód 2TC, UN 1079, K 268 7446-09-5

Ekotoxicita (SO2)

pokožky překrýt sterilním obvazem, oči vyplachovat min. 10 min. proudem vody, lékařské ošetření; Při nehodě – ochranný oděv, dýchací přístroj; Při práci – maska s filtrem proti kyselým plynům, brýle nebo štít, ochranné rukavice, ochranný oděv; LC50, člověk, 1 h = 2520 ppm IDLH, člověk, 0,08 h = 400-500 ppm IDLH, člověk, 0,5 h = 50-100 ppm LC50, ryby, 1 h 220 – 460 mg/ l EC50, dafnie, 48 h = 89 mg/ l

Oxid sírový – roztok v kyselině sírové Obchodní název látky Vlastnosti

Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C]

Silně dráždí oči, dýchací cesty, možný otok plic; Pálení očí, sliznic a dýchacích cest; dráždivý kašel, při vysokých koncentracích křeče hlasivek, dýchací potíže, poruchy vědomí, otok plic, smrt; Dle okolí Přizpůsobit látce hořící v okolí Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch, výplach ústní a nosní dutiny, teplo, lékařské ošetření; Při styku s kůží, očima – převléct, omývat vodou min. 10 min., poleptané části

Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech 52

Oleum Nehořlavá, olejovitá, bezbarvá až zakalená, silně žíravá kapalina štiplavého zápachu; na vzduchu silně dýmá (bílá mlha); při ředění vodou značný vývin tepla; SO3 v H2SO4 (25–27 obj. % volného SO3 v H2SO4) 178,14

-4,35 (25% oleum) -17,1 (30% oleum) 145,5 (25% oleum) 1914 (25% oleum, při 20°C) 1,4 (40°C) Neomezená, vývoj tepla Rozkládá se v alkoholu;

Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky)

-3

NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H - věty P - věty


Nehořlavý


nevýbušný

Příznaky

nevýbušný -3

1 mg·m = 0,31 ppm -3 1 ppm = 3,27 mg·m (pro SO3) (25°C, 100 kPa 2 (jako oxid sírový) 1 (jako oxid sírový) Třída požáru Hasební látky

4WE H314, H335, EUH014 P280, P261, P301+P330+P331, P303+P361+P353, P305+P351+P338, P304+P340, P403+P233 nebezpečí GHS05 GHS07 8, CT1 (RID/ADR), UN 1831, K X886 8014-95-7 Nebezpečné reakce s organickými látkami (zuhelňování a vznik nebezpečného oxidu siřičitého), za vyšší teploty rozkládá oxidační činidla za vzniku kyslíku nebo jiných plynů zvyšujících rychlost hoření hořlavých látek; nebezpečné reakce s chlorečnany (bouřlivá exploze, vývin oxidu chloričitého), kovy, (uvolňuje vodík), mědí (vývin oxidu sírového), bouřlivé reakce se zásadami; reaguje v kontaktu se vzduchem, teplem a světlem; při ředění

První pomoc

Ochrana osob

Akutní toxicita 53

se musí vždy přidávat do vody, nikdy ne naopak, ředění provázeno velkým vývinem tepla; Silné dráždění a poleptání kůže, dýchacích cest a očí; zánět hrdla, edém plic, při zasažení očí hrozí oslepnutí; odvodňuje a působí bolestivé rány; Pálení očí, sliznic a kůže, kašel, dušnost, dýchací potíže, krvácení z nosu; při zasažení kůže popáleniny 3. stupně, odvodnění, možnost šoku, rány se špatně hojí; při zásahu očí hrozí oslepnutí, poškození rohovky, zánět spojivek; při požití bolesti břicha, střevní a žaludeční poruchy, poleptání a perforace zažívacího traktu, intenzívní žízeň, rychlý a slabý puls, šok a křeče; Nehořlavá Hasivo přizpůsobit látce hořící v okolí; Při menším požáru – oxid uhličitý, vodní mlha, pěna; Při velkém požáru – těžká nebo střední pěna, vodní mlha; Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch, výplach ústní a nosní dutiny vodou, teplo, lékařské ošetření; Při styku s kůží, očima – sejmout zasažený oděv, oplachovat proudem vody min. 10 min., popáleniny překrýt sterilním obvazem, teplo; oči vyplachovat min. 10 min. proudem vody, lékařské ošetření; Při požití – nevyvolávat zvracení, pít ledovou vodu, lékařské ošetření; Při nehodě – izolační dýchací přístroj, ochranný kyselinovzdorný oděv; Při práci – ochranné brýle nebo štít, rukavice, ochranný oděv, maska; LD50, orálně, = 2140 mg/ kg bw LC50, inhalačně, potkan, 1 h = 347 ppm

Ekotoxicita.

LC50, ryby = 19 mg/l LC100, ryby = 20-52 mg/ l EC50, dafnie = 100 mg/ l Není biologicky odbouratelná, nemá potenciál k bioakumulaci

Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní vlastnosti

Propylen Obchodní název látky Vlastnosti

Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.]

Propylen pro polymeraci Extrémně hořlavý, bezbarvý, téměř bez zápachu, stlačený nebo zkapalněný plyn těžší než vzduch, se vzduchem tvoří výbušné směsi; uvolněná kapalina přechází rychle do plynné fáze a tvoří studenou mlhu těžší než vzduch (výbušné směsi); zkapalněný plyn plave na vodní hladině a vytváří výbušné směsi; C3H6 99,8 42,1 46 055 -185 -48 647 (-79 °C) 1,4 1 030 (20 °C); 1 310 (30 °C) 200 Dobře rozpustný v ethanolu, etheru, diethyletheru a kyselině octové; -48 Neurčuje se Dobře hořlavý 455 4,46


Příznaky Třída požáru Hasební látky 54

2,4/10,1 -108/-87

Není stanoveno Není stanoveno 2WE 220, 280 210, 243, 377, 381, 410+403 nebezpečí GHS02, GHS04 2F, UN 1077, K 23 115-07-1 Nebezpečné reakce s oxidovadly, acetylenem, bromovodíkem, chlorovodíkem, chlorem, fluorem a oxidy dusíku, s dusičnanem lithným a oxidem siřičitým (explozivní polymerace); skladovat v nádobách z ocelových nebo hliníkových slitin; nehasit dokud není utěsněna trhlina (nebezpečí vzniku výbušných směsí), vznícení působením horkých povrchů, jisker, otevřeného ohně nebo elektrostatického náboje, hoří svítivým plamenem na vodu a oxid uhličitý, při nedokonalém spalování na oxid uhelnatý; Vytlačování kyslíku v důsledku rychlého odpařování, nebezpečí udušení, páry působí narkoticky, styk s kapalinou způsobuje omrzliny; Závratě, únava, bezvědomí, ovlivnění činnosti srdce, udušení, bílé omrzliny; C Tříštěná voda, střední pěna (u kapaliny) prášek, oxid uhličitý, nádrž s látkou

První pomoc

Ochrana osob

Akutní toxicita

Ekotoxicita

chladit vodou, rozsáhlý požár hasit z velké vzdálenosti, příp. nechat vyhořet; Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch, umělé dýchání, klid na lůžku, teplo; Při styku s kůží, očima – omýt vodou a mýdlem, omrzliny překrýt sterilním obvazem, lékařské ošetření; oči důkladně vyplachovat vodou min. 15 min. velkým množstvím vody; Při nehodě – individuální dýchací přístroj, filtr A a A2 (hnědý), celotělový oblek; Při práci – pracovní oděv (ne ze syntetických vláken – možnost vzniku elektrostatického náboje), rukavice, uzavřená obuv, izolační dýchací přístroj v nevětraných prostorách, Zjištěné LC50 inhalačně převyšují koncentrace, při kterých by látka musela být klasifikována jako akutně škodlivá pro zdraví lidí LC50 ryby, 96 h = 51,7 mg/ l EC50 dafnie, 48 h = 28,2 mg/ l snadno biologicky odbouratelný, nepředpokládá se akumulace produktu

Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní vlastnosti

Protinálepové činidlo Obchodní název látky Vlastnosti Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C]

EC3067B Přísada proti zanášení, tekutina tmavě jantarové barvy, čirá, Směs uhlovodíků (30% petrolej, 5% 2Butoxyethanol)

Účinky na lidský organismus Příznaky Třída požáru

-28,9 55

174,5 964

53

200 (2- Butoxyethanol) 100 (2- Butoxyethanol)

226, 315, 336, 411 210, 2602, 273, 304+340, 391, 403+235 varování GHS02, GHS07, GHS09 3, UN 1993, Při spalování mohou vznikat COx, NOx, SOx, výpary mohou vytvářet hořlavé směsi, kontakt se silnými oxidačními činidly (např. chlor, peroxidy aj.) může vyvolat zahřívání, požár, výbuch Dráždí kůži, narkotické odmaštění kůže, ospalost, závratě B

Hasební látky První pomoc

Ochrana osob


Pěna, prášek, oxid uhličitý, nádrž s látkou chladit rozprášenou vodou, Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch, klid; Při styku s kůží, očima – omýt vodou a mýdlem, převléknout, lékařské ošetření; oči důkladně vyplachovat vodou min. 15 min. velkým množstvím vody; při požití výplach úst, podat pitnou vodu, vždy lékařská pomoc Při nehodě – individuální dýchací přístroj, filtr A-P, celotělový oblek; Při práci – pracovní oděv (ne ze syntetických vláken – možnost vzniku elektrostatického náboje), rukavice, uzavřená obuv, brýle, izolační dýchací přístroj v nevětraných prostorách, Na základě dostupných údajů nejsou kritéria pro klasifikace splněna Petrolej - LL50, pstruh duhový, 96 h = 25 mg/l, 2-Butoxyethanol LC50, pstruh duhový, 96 h = 1,474 mg/ l Složky snadno biologicky odbouratelné, bioakumulace nepravděpodobná

Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní vlastnosti

Rtuť Obchodní název látky Vlastnosti

Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ]

Rtuť Nehořlavá, stříbřitě bílá až kovově šedá, bez zápachu, lesklá, těkavá, toxická kapalina; páry jsou těžší než vzduch; sublimuje; Hg 100 % 200,61

56

-39 356,6 13 540 7 -4 1,6 10 (20 °C) 0,02 (20 °C) Rozpustná v benzenu a dioxanu; koncentrované minerální kyseliny rozpouští rtuť za vzniku solí;

Nehořlavá

Nevýbušná Nevýbušná -3

1 mg·m = 0,122 ppm -3 1 ppm = 8,20 mg·m 0,15 0,02 2Z 330, 360, 372, 400, 410 201, 273, 304+340 nebezpečí GHS06, GHS08, GHS09 8, CT1, UN 2809, K 86 7439-97-6 Nebezpečné reakce s kyselinou dusičnou, oxidem chloričitým, vápníkem, hliníkem, olovem, bromem, lithiem, rubidiem, kyslíkem, amoniakem, ethenem, ethylenoxidem, methylazidem,


Příznaky


Ochrana osob


methylsilanem, karbidem sodíku, tetrakarbonylniklem, dusičnany a chlorečnany, PVC; rozpouští olovo, hliník, zlato, měď, mosaz, stříbro, zinek a cín (za tvorby amalgámu; odolné materiály – nerez ocel, železo, sklo a plasty; nebezpečné rozkladné produkty fulminát rtuťnatý a oxykyanid; Páry dráždí dýchací cesty, kovová rtuť působí neurotoxicky, nebezpečí otravy především při inhalaci, střevní potíže, při požití velké dávky rtuti kolaps, poškození plic a ledvin až jejich selhání, vstřebává se nepatrně kůží; poškození kůže a očí; Poškození dýchacích cest, kovová chuť v ústech, poruchy žaludeční a střevní, bolesti břicha, nevolnost, horečka, kašel, dušnost, dýchací potíže, vředy na rtech, vypadávání zubů, smrt; Nehořlavá Hasivo přizpůsobit látce hořící v okolí, nepoužívat vodu; Čerstvý vzduch, klid, lékař, omýt pokožku a vyplachnout oči velkým množstvím vody, lékař, při požití – nevyvolávat zvracení, výplach žaludku, antidotum – Dimercaptol a BAL; svléci kontaminovaný oděv, lékařské ošetření; Při nehodě – ochranný oblek, ochrana dýchacích cest, filtr Hg (červený); Při práci – ochrana dýchacích cest, gumové rukavice, ochranný oblek; podlaha beze spár a stoly se zvýšenými okraji, dostatečná čistota a výměna vzduchu; LD50, inhalačně, potkan, 2 h < 27 mg Hg/ 3 m LC50, živorodka duhová, 96 h = 26 µg/ l

EC50, dafnie, 48 h = 1,5 µg/ l Není rozložitelná, významná bioakumulace v biotě

Topný olej Obchodní název látky Vlastnosti Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] 57

Topný olej těžký TOT-L Nažloutlá kapalina, značkovač červené barvy Směs uhlovodíků vroucí v rozmezí cca 170 - 450°C 99 43 000 -3 170-450 880 (15 °C) 6 menší než 0,01 nepatrná

větší než 66 III hořlavý cca 250

0,6/6,5

10 (aerosol) 5 (aerosol)

Hazchem kód H-věty P-věty Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR) ES: Ostatní vlastnosti


Příznaky



332, 336, 304, 350, 361d, 373, 411 201, 260, 273, 281, 308+313, 501 nebezpečí GHS07, GHS08, GHS09 3, F1, UN 1268, K 30 270-675-6 Páry se vzduchem tvoří výbušnou směs, při hoření se může uvolňovat oxid uhelnatý Dráždí a odmašťuje kůži; páry mohou působit narkoticky; bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždí oči a dýchací cesty Nervozita, opilost, bolesti hlavy, nevolnost, zvracení slabost, závratě, pálení očí a sliznic, B Pěna, prášek; Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch; Při styku s kůží, očima – omýt mýdlem, proudem vody, vypláchnout oči vodou, lékařské ošetření; Při požití – nevyvolávejte zvracení, lékař Maska, IDP, brýle, rukavice, ochranný oděv; 3 LC50, inhalační, králík > 4100 mg/ m LD50, dermální, králík >2000 mg/ kg LL50, ryby, 96 h = 79 mg/ l EL50, bezobratlí, 48 h = 2 mg/ l Biologicky odbouratelná

Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty S-věty

Vinylchlorid Obchodní název látky Vlastnosti

VCM Hořlavý, lehce vznětlivý, bezbarvý, sladce páchnoucí, ve vodě málo rozpustný, 58

stlačený nebo zkapalněný toxický plyn; těžší než vzduch, se kterým tvoří výbušné směsi; uvolněná kapalina přechází rychle do plynné fáze; tvoří chladnou mlhu těžší než vzduch; C2H3Cl 62,5 19 169 -153,8 -13,9 969 (-13 °C) 2,2 Malá Rozpustný v ethanolu, etheru, chloridu uhličitém, benzenu, chlorovaných rozpouštědlech a uhlovodících; -78 Hořlavý 415 7,75 3,8/22 -72/-39 -3

1 mg·m = 0,34 ppm -3 1 ppm = 2,56 mg·m 15 7,5 2WE 220, 281, 341, 350 202, 210, 281, 308+313, 377, 403



Příznaky


Ochrana osob


nebezpečí GHS02, GHS04, GHS08 2, 2F, UN 1086, K 239 75-01-4 Bouřlivě reaguje s látkami bohatými na kyslík; za tepla, na světle a na vzduchu má tendenci polymerovat; za tepla se rozkládá za tvorby toxických látek (chlorovodíku); nebezpečné reakce s acetylenem, chlorem a fluorem; produkty rozkladu – oxidy uhlíku, chlorovodík, může i fosgen Vytlačování kyslíku v důsledku rychlého odpařování, nebezpečí udušení; páry jsou omamné, působí na centrální nervovou soustavu, dráždí oči a dýchací cesty; poškození ledvin a jater; styk s kapalinou vede ke vzniku omrzlin; Únava, závratě, bolest hlavy, ztráta vědomí, poruchy srdečního rytmu, pokles krevního tlaku, útlum dýchání, bílé zabarvení omrzlin; C Prášek, CO2, tříštěná voda, pěna; Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch, klid, lékař; Při styku s kůží, očima – důkladně omýt, oči vypláchnout množstvím vody; lékař Při nehodě – ochranný oděv příslušné odolnosti, IDP Při práci – pracovní oděv (ne ze syntetických tkanin), rukavice, uzavřená obuv, maska s filtrem proti organickým parám; LD50, orálně, potkan = 500 mg/ kg LC50, inhalačně, potkan, 15 min = 18 ppm LC50 ryby Leuciscus Melanotus, 48 h = 356-406 mg/ l

IC50 dafnie Microcystis aeruginosa, = 105 mg/ l

Vodík Obchodní název látky Vlastnosti

Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -1 Výhřevnost [kJ·kg ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] Rozpustnost ve vodě [mg/ l] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Třída nebezpečnosti Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] 59

Hořlavý, snadno výbušný, lehce vznětlivý, bezbarvý, stlačený nebo zkapalněný plyn, bez zápachu; uvolněná kapalina přechází rychle do plynné fáze; při vysokém stupni expanze je samozápalný; stlačený plyn lehčí než vzduch, se kterým tvoří výbušné směsi; H2 2,0 120 400 -259,2 -252,8 0,09 (0 °C, 101,3 kPa) 0,07 1,6

560 29,6 4/75

Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní vlastnosti



První pomoc

Ochrana osob

Akutní toxicita

-3

1mg·m = 12,02 ppm -3 1 ppm = 0,08 mg·m

Ekotoxicita

Není známo, že ohrožuje životní prostředí

Zemní plyn

2SE 220, 280 210, 377, 381, 403 nebezpečí GHS03, GHS04 2, 1F, UN 1049, K 23 1333-74-0 Nebezpečné reakce s kyslíkem, acetylenem, fluorem, bromem, jodem a chlorem (ve směsi s chlorem tvoří za přítomnosti světla reaktivní směs); při expanzi z vysokého tlaku se vzněcuje; obvyklé materiály nenapadá, tlakový vodík však způsobuje „vodíkovou korozi“ – nepoškozuje titan a některé další kovy; Rychlé odpařování vytlačuje vzdušný kyslík – nebezpečí udušení; styk s kapalinou způsobuje omrzliny; Únava, závratě, dušení, bezvědomí; bílé omrzliny; C Tříštěná voda, hasicí prášky; nádrž chladit vodou, příp. odstranit z požářiště; rozsáhlý požár hasit z velké vzdálenosti, příp. nechat vyhořet; Vyvést na čerstvý vzduch, klid, při projevech dušnosti a zástavě dechu zavést umělé dýchání, ošetřit popáleniny; Při nehodě – ochranné prostředky (protipožární oděv) chránící před tepelnou expozicí Nemá žádný známý toxikologický účinek

Obchodní název látky Vlastnosti

Chemický vzorec Stupeň čistoty látky [%] Relativní molekulová hmotnost -3 Výhřevnost [kJ/Nm ] Bod tání [°C] Bod varu [°C] -3 Měrná hmotnost [kg·m ] Hutnota par Tlak nasycených par [kPa] -3 Rozpustnost ve vodě [kg·m ] Rozpustnost v jiných rozpouštědlech Bod vzplanutí [°C] Teplotní třída Třída hořlavosti Teplota vznícení [°C] Stechiometrická koncentrace ve vzduchu [% obj.] Mez výbušnosti dolní/horní [% obj.] Bod výbušnosti dolní/horní [°C] Třída výbušnosti 60

Zemní plyn odorizovaný Extrémně hořlavý, bezbarvý plyn merkaptanického zápachu (zápach odorantu), se vzduchem vytváří výbušnou směs. Je lehčí než vzduch. CH4 Cca 98 % methanu, zbytek vyšší uhlovodíky C2-C8 16 34 102 -182,5 -161,6 0,72 (0 °C, 101,3 kPa) 0,6 147 (21 °C) Nerozpustný

187 T1 Dobře hořlavý 650 9,51 4,4/17 -188/-180 IIA

Přepočítávací faktory (podmínky) -3 NPK-P [mg·m ] -3 PEL [mg·m ] IDLH [ppm] Hazchem kód H-věty P-věty Signální slovo Výstražný symbol Označení pro dopravu (ADR) CAS: Ostatní vlastnosti Účinky na lidský organismus


První pomoc Ochrana osob Akutní toxicita Ekotoxicita

3

z mg/m na ppm je 1,525 (25 °C, 0,1 MPa) Není uvedeno Není uvedeno 2SSE 220, 280 210, 240, 243, 377, 403 nebezpečí GHS02 2, 1F, UN 1971, K 23 74-82-8 (methan) Nedokonalým spalováním vzniká CO. Nemísit s chlorem, NOx Při vysokých koncentracích může způsobit udušení (vytlačuje kyslík). Nemá toxické účinky. Při jeho nedokonalém spalování se může vytvářet oxid uhelnatý. Symptomy otravy oxidem uhelnatým: bolesti hlavy, postižený může být zmatený, nespolupracuje, dýchání obtížné nebo zcela vymizí.může dojít ke ztrátě vědomí. Kůže postiženého je třešňově červená. Dráždění, závratě, bolest hlavy, nevolnost, dušení C Vodní mlha, prášky, dusík, pěna, CO2, únik plynu nehasit, nechat vyhořet, hrozí vznik výbušné směsi Přísun čerstvého vzduchu, lékařské ošetření IDP, ochran. oblek Není klasifikována jako akutně toxická Není klasifikována jako nebezpečná pro životní prostředí

61

2.1.3.3 Produkty vzniklé jako důsledek neřízených chemických procesů Jedná se zejména o požáry, při nichž mohou vznikat nebezpečné látky jako zplodiny hoření a které by mohly negativně ovlivnit zdraví zaměstnanců. –

Při požáru chlorovaných uhlovodíků (trichlorethylen, EDC, VCM, PVC) vzniká chlorovodík, při nedokonalém hoření se může tvořit fosgen.

–

Při nedokonalém hoření cyklohexanonu, může vznikat toxický oxid uhelnatý.

–

Při tepelném rozkladu čpavku mohou vznikat oxidy dusíku.

–

Při požáru skladů síry by došlo ke tvorbě oxidu siřičitého.

Množství těchto látek nelze objektivně stanovit vzhledem k jejich tvorbě v závislosti na podmínkách hoření, rozkladu. S nebezpečím, vyplývajícím z vlastností uváděných látek, jsou všichni zaměstnanci seznamováni při školeních z oblasti bezpečnosti práce a havarijní prevence. V dokumentaci těchto oblastí jsou uvedeny údaje o vlastnostech nebezpečných látek a způsobech ochrany před jejich působením v potřebném rozsahu.

2.1.3.4 Vypouštění, zadržování, opětovné použití, materiálové využívání nebo odstraňování odpadů Zařízení používaná SPOLANA a. s. k odstraňování odpadů „kategorie O a N“ jsou následující: a) skládka toxických odpadů (STO) včetně kójí (odpady „kategorie N“) b) čistírna odpadních vod závodu Energetika a vodní hospodářství (kapalné odpady „kategorie N“ od externích firem) Podrobně viz kap 2.1.4.5 Závod Energetika a vodní hospodářství.

2.1.3.5

Vypouštění a úprava odpadních plynů

Termické zpracování odpadních látek Součástí technologického zařízení provozu VCM a TZO je jednotka Termického zpracování kapalných a plynných odpadních látek (TZO). Jednotka má ekologicko-výrobní charakter. Zajišťuje termické zpracování vedlejších produktů (chlorovaných uhlovodíků) z výroby VCM a PVC, za dodržení emisních limitů v souladu s příslušnými předpisy na 30% kyselinu chlorovodíkovou, která se expeduje. Kapacita jednotky je navržena tak, aby zpracovala plynné a kapalné organické odpadní látky při maximální výrobě jednotek VCM a PVC i při mimořádných stavech (poruchy, havárie). Není určena k likvidaci cizích odpadních látek. Podrobně viz. kap. 2.1.4.3 Výroba chlornanu sodného Součástí technologického zařízení provozu Elektrolýza je jednotka chlornanu sodného. Výroba je umístěná v objektu E 4890. Zařízení slouží pro výrobu roztoku chlornanu sodného o koncentraci cca 15 % převážně z odpadního chloru vznikajícího v ostatních provozních

62

souborech provozu. V případě najíždění a odstavování provozu, mimořádných nebo havarijních situací pak zařízení slouží jako ničící stanice chloru. Chlornan sodný vzniká chemickou reakcí mezi chlorem obsaženým v odplynech a cirkulujícím roztokem hydroxidu sodného o výchozí koncentraci cca 20 %. K absorpci dochází v absorpční věží opatřené výplní Raschigových kroužků. Absorpční věž T 810 je určena pro zpracování všech odplynů vznikajících v provozu Elektrolýza a obsahujících chlor při běžném provozu včetně havarijních případů. Absorpční věž je zálohována věží T 801. Podrobně viz kap. 2.1.4.2.3 2.1.3.6

Ostatní, zejména zpracovatelské a úpravárenské výrobní fáze

Demerkurizace odpadních vod Veškeré odpadní vody provozu Elektrolýza kontaminované rtutí, tj.: - voda ze sběrné nádrže odpadních vod v podsálí haly elektrolyzérů D 102 B čerpaná čerpadlem P 101 - oplachová voda z filtrace NaOH včetně deionizované vody z proplachu filtrů hydroxidu sodného F 201 A-E - odpadní voda a kondenzáty z demerkurizace vodíku jsou čerpány do betonové sběrné nádrže, odkud jsou nastřikovány do míchaného reaktoru R 2401 současně s přebytkem roztoku hydrazin síranu. V reaktoru dochází k redukci Hg+ a Hg++ přítomných v odpadní vodě na kovovou rtuť, není ovšem vyloučen vznik nerozpustného kalomelu Hg2Cl2, který se již dále chemicky neredukuje je spolu k kovovou rtutí zachycován ve filtraci, jak bude popsáno dále. Z reaktoru R 2401 je odpadní voda s nadávkovaným hydrazin síranem čerpána do zásobníku H 03. Ze zásobníku H 03 je dále odpadní voda s vyredukovanou rtutí čerpána čerpadlem do dvojstupňové filtrace, kde na aktivním uhlí dochází k zachycení vyredukovaných mikroskopických kapiček rtuti, resp. kalomelu. Voda zbavená rtuti je vypouštěna do chemické kanalizace. Aktivní uhlí se zachycenou rtutí se jako nebezpečný odpad předává externí firmě. Čištění a úprava odpadních vod provozu VCM Při čištění a úpravě odpadních vod zpravidla nedochází k chemickým přeměnám médií. Jedná se o odstraňování organických látek (tzn. chlorovaných uhlovodíků) z odpadních vod destilačním postupem - tzv. stripováním (v principu se jedná o proces přehánění vodní párou) s následnou kondenzací destilátu a jeho separací na organickou a vodnou fázi. Organická fáze se buď vrací do hlavního technologického procesu nebo se likviduje v jednotce termického zpracování odpadních látek (TZO), vodná fáze se spojuje s proudem příslušných odpadních vod. a) Čištění odpadních technologických vod provozu VCM Pro stripování technologických odpadních vod z výroby VCM (tj. reakční vody z procesu oxichlorace, vody z praní EDC včetně vody ze separátoru PALL S106, vody z kolony C102, vody z praček odplynů C2253/C253 a vodné fáze ze zásobníků mokrého EDC T452 ev. T520) je určeno technologické zařízení stripéru C252. Uvedené odpadní vody se shromažďují v zásobnících T252A/B, které jsou zhotoveny z polypropylenu. Do zásobníků T252A/B je zavedena i odpadní voda z regenerace VCM, která obsahuje NaOH.

63

Po rozdělení se organická fáze ze zásobníků T252A/B diskontinuálně odtahuje pomocí čerpadla P254 do pračky T101. Plynná fáze ze zásobníků odchází do tzv. sběrače mokrých odplynů (WV) jednotky TZO. Vodná fáze ze zásobníků T252A/B je po oddělení nerozpuštěné organické fáze nastřikována pomocí čerpadla P252A/B buď přímo nebo přes předehřívač nástřiku H253 na stripér C252. Ten je zhotoven z poteflonované oceli a titanu, výplň tvoří PALL-kroužky. Vyhřívání stripéru je parou z řádu 0,35 MPa, průtok páry FC130 je řízen vlečnou regulací od teploty na hlavě stripéru poz. TC109. Destilát odchází hlavou C252 do kondenzátoru H251 umístěného nad alkalickou pračkou T102 — sem odtéká vykondenzovaná kapalina. Vystripované vody odcházejí z C252 spodem přes uzavírací sifon a předehřívač nástřiku H253 (nebo jeho obchvatem) do dochlazovače H252 (chlazeného cirkulační chladicí vodou — dále jen CW) a z něho samospádem do uzavřené nadzemní jímky T-2254A. Odtud vody odtékají samospádem do sání čerpadel P2255A/B a jsou čerpány společně s vystripovanými oplachovými vodami na podnikovou čistírnu odpadních vod. b) Čištění odpadních oplachových vod provozu VCM Odpadní oplachové vody z plata výrobny VCM a z jednotky TZO jsou shromažďovány v tzv. jímce oplachových vod jednotky VCM (dále jen JOV-VCM). Do JOV-VCM se zároveň čerpají vody ze sanačního vrtu (tj. výstup z čerpadla P606) a diskontinuálně i vody z tzv. odolejovače (sběrná jímka pro kapalinu ze skladu hořlavin — objekt D4690). Z JOV-VCM se vody nastřikují pomocí čerpadla P2256A/B na striper oplachových vod C2252 a to buď přímo nebo přes předehřívač nástřiku H2252. Najetí čerpadel je povoleno tehdy, je-li hladina v jímce (měří ji obvod LI118) vyšší jak 50 % (tzn. je-li zaplaveno oběžné kolo čerpadla). Striper oplachových vod C2252 je zhotoven z titanu, výplň tvoří PALL-kroužky. Do jeho spodní části je zavedena pára 0,3 MPa, její dávkování je v závislosti na teplotě na hlavě stripéru. Destilát (hlavový produkt) vstupuje do kondenzátoru H2251, vykondenzovaná kapalina odtéká do separátoru S2224. Zde dojde k rozdělení na dvě fáze — hladinu spodní organické fáze měří obvod LI119, její odtah se provádí diskontinuálně pomocí čerpadla P2254 do zásobníku lehkých podílů T402. Horní vodná fáze odtéká přepadem zpět do JOVVCM. Separátor S2224 je prostorem plynné fáze propojen sběračem vlhkých odplynů s TZO. Vystripované vody odtékají ze dna stripéru buď přes předehřívač nástřiku H2252 do dochlazovače H2253 chlazeného cirkulační chladicí vodou (dále jen CW). Po ochlazení vstupují do nadzemní jímky T2254A a odtud se diskontinuálně odčerpávají pomocí čerpadel P2255A/B na podnikovou čistírnu odpadních vod. Hladinu v jímce měří obvod LI122, průtok odtahovaných vod měří obvod FT138. Součástí objektu je dále podzemní jímka T2254B, která slouží jako sběrná jímka vod z betonového plata pod konstrukcí stripéru, dále jako jímka k zadržení nedokonale vystripovaných vod nebo jako náhrada za nadzemní jímku T2254A. Z jímky T2254B se nashromážděné vody odtahují pomocí čerpadla P2257 zpravidla na přestripování (tzn. do stripéru C2252), ve výjimečných případech přímo na podnikovou čistírnu odpadních vod. Kvalita vystripovaných vod se sleduje pravidelným ručním odběrem vzorků. Pro sledování kvality společného proudu vystripovaných odpadních vod z provozu VCM je dále určen procesní chromatograf AI204, který automaticky určuje obsah 1,2-dichloretanu (EDC), chloroformu a vinylchloridu (VCM), dále je schopen určovat obsah trichloretylenu a trichloretanu. Vzorek odpadních vod je pomocí čerpadla nasáván z jímky T2254A do tzv. „rychlé“ smyčky, kde se provádí jeho první filtrace (filtr je vybaven zpětným proplachem pomocí demi vody). Z

64

ní je odbočka do tzv. „mokrého“ modulu, kde se nejprve provádí úprava pH vzorku (pomocí roztoku NaOH nebo HCl) a odsazení mechanických nečistot. Poté následuje nástřik kapalného vzorku do tzv. aquamodulu, kde se ze vzorku pomocí čistého dusíku vytěsní organické látky. Plynná směs dusíku a chlorovaných uhlovodíků je pak dávkována k vlastní chromatografické analýze. Na panelu VCM jsou zjištěné koncentrace sledovaných složek zobrazovány v řídícím systému na obrazovce „Stripování odpadních vod“ jako pozice AI204A (koncentrace VCM) až AI204D (koncentrace 1,1,2-trichloretanu) — v DCS se provádí přepočet zjištěných koncentrací na mg/litr. Demonomerace odpadních vod (DOV) provozu PVC Provoz polymerace produkuje odpadní vody, které jsou znečištěné monomerem. Před dalším zpracování na čistírně OV je nezbytné VCM odstranit. Zdrojem OV jsou: • demonomerace suspenze – kondenzát z EX-1404 A,B, který je čerpán z VS-1412 čerpadly PS 1408 A/B do VS 1309 • jednotka adsorpce – kondenzát z desorbátu, který se shromažďuje ve VS-1410 a je čerpán čerpadly PS-1406 A/B do VS-1309, kondenzát z odkalení adsorbérů, který je sbírán ve VS 1411 a je čerpán čerpadlem PS 1407 do VS 1309 • jímka regenerace VCM, zde se sbírají oplachové vody z plata regenerace, kondenzát z VS 1509, VS 1502, z JOV regenerace jsou OV čerpány čerpadlem PS 1508 do VS 1309 • podzemní nádrž VS 1311, kde se shromažďuje voda z čištění polymeračních reaktorů, přepad z VS 1306, VS 1310 a TK 1501 a kondenzát z EX 1303, tyto vody jsou čerpány ponorným čerpadlem PS 1306 do VS 1309 • jímka plata BL 704, kde se shromažďuje kondenzát z PVC ventu, kondenzát je čerpán čerpadlem PS 704 do VS-1309 • v případě poruchy čerpadla PS 1501 B nebo stripování OV v provoze VCM je možné do VS 1309 čerpat také odpadní louh z VS 1508 Odpadní vody, které obsahují VCM, se shromažďují v míchaném zásobníku VS-1309 a z něho se řízeně nastřikují odstředivým čerpadlem PS-1307 A/B přes sítový filtr FT 1303 A/B a deskový výměník EX-1304, který předehřívá nástřik OV patovým proudem z kolony, do demonomerační kolony odpadních vod DT 1301. Teplota nástřiku se reguluje směšováním s přímou párou 0,4 MPag ze sekce demonomerace suspenze ve směšovači MS 1301. V koloně opatřené sítovými patry se odpadní vody vedené na první patro kolony stripují v protiproudu parou uváděnou do vařáku kolony. Množství stripovací páry je řízeno ručně z panelu. Brýdové páry a VCM se vedou do kondenzátoru EX-1303, kde se zkondenzuje vodní pára a odtéká do zásobníku VS-1311. Nezkondenzovaný podíl odchází do adsorpční jednotky. Odpadní vody zbavené převážné části VCM odtékají z paty kolony DT-1301 přes filtr FT1304 a deskový výměník EX-1304 do jímky odpadních vod u objektu polymerace, odkud se čerpají na čistírnu odpadních vod.

65

Podzemní nádrž VS 1311 je vybavena přepadem do JOV polymerace se snímačem hladiny v potrubí, který signalizuje na panel polymerace přetékání nedemonomerovaných OV. Pomocí ponorného čerpadla se obsah cirkulací promíchává a zároveň čerpá do zásobníku VS-1309. Plynná atmosféra sběrného zásobníku VS-1311, VS-1309 a VS-1310 je odsávána potrubím přes ventilátor CS-1201 do adsorpční jednotky.

2.1.4

Informace o technologii

2.1.4.1 Závod Kaprolaktam Z organizačního hlediska se tento závod dělí na dva výrobní útvary: –

provoz Kyselina sírová

–

provoz Kaprolaktam (výrobna hydroxylaminsulfátu, výrobna síranu amonného, výrobna kaprolaktamu)

2.1.4.1.1 Provoz Kyselina sírová Zařízení provozu kyseliny sírové je umístěno na otevřeném prostranství v severní části bloku D1. Provoz Kyselina sírová je směnové pracoviště pod trvalou kontrolou obsluhy. Kyselina sírová se vyrábí dvojstupňovou katalytickou oxidací oxidu siřičitého (SO2) na oxid sírový (SO3), který je ve dvou stupních absorbován v kyselině sírové, event. v 1. stupni absorpce i v oleu. Potřebný SO2 se vyrábí spalováním kapalné síry v proudu suchého předehřátého vzduchu. Výrobní zařízení je tvořeno jednou výrobní linkou. Technologické aparáty na sebe bezprostředně navazují, takže meziprodukty se nekumulují. a) SO2 se vyrábí spalováním kapalné síry v horizontální peci, do které je síra dodávána z pohotovostního zásobníku síry a rozstřikována v čele pece jedním až třemi hořáky. Do téhož čela horizontální pece je zaveden, v sušičovém absorbéru (SA) vysušený a ve výměníku tepla (VT-4) předehřátý, vzduch. Dodávku vzduchu do pece a dále dopravu plynů v celém technologickém procesu zajišťuje jedno ze dvou turbodmychadel. S(1) + O2(g) = SO2 (g) H°298 = -297,89 kJ Plynná směs o teplotě max. 1010 °C a obsahu cca 10 % SO2 (a s malým množstvím SO3) před vstupem do kontaktního reaktoru (KR, čtyři vrstvy kontaktní hmoty) odevzdává přebytečné teplo v parním kotli. Parní kotel je konstruován tak, že umožňuje plynné směsi udržet i při různých výkonech teplotu cca 410oC před I. vrstvou katalyzátoru. Chemická reakce:

b) SO3 vzniká oxidací SO2 na vanadičném katalyzátoru v KR. Pro dosažení maximální přeměny (konverze) SO2 na SO3, je proces oxidace po III. vrstvě přerušen, vzniklý SO3 je v 1. stupni absorpce, vložený absorbér (VA), oleový absorbér (OA), vyabsorbován, načež následuje 2. stupeň oxidace (IV. vrstva KR), tím je proces oxidace ukončen a plynná směs je vedena do druhého, posledního stupně absorpce koncového absorbéru (KA). Chemická reakce: 2 SO2 (g) + O2 (g) = 2 SO3 (g) H°298 = -98,348 kJ Reakční teplo z 1. stupně oxidace slouží k výrobě přehřáté páry, předehřevu plynu z VA na 2. stupeň oxidace, předehřevu vzduchu do P. Reakční teplo z 2. stupně oxidace slouží k předehřevu napájecí vody pro PK v ekonomizérech (DEKO,EKO). c) Absorpce SO3 v kyselině sírové (oleu) je posledním technologickým stupněm výroby. V 1. stupni absorpce (VA a OA) je vyabsorbován SO3 vzniklý v 1. stupni oxidace.

66

VA a OA jsou zapojeny v sérii. Obchvat OA umožňuje jeho vyřazení z procesu, respektive minimalizaci výroby olea. Ve 2. stupni absorpce se v KA zachycuje SO3 z 2. stupně oxidace. Odplyny jsou vedeny do ovzduší 80m komínem v areálu provozu KS. Reakční tepla ze sušení a obou stupňů absorpce se odvádějí chladící vodou, která cirkuluje mezi chladiči a chladící věží. Požadovaná koncentrace kyselin v okruzích věží se udržuje přidáváním technologické vody. Koncentrace olea se udržuje přidáváním kyseliny z okruhu VA a KA. Produkce

– oleum o koncentraci 105,6–107,2 % (25 %-32 % volného SO3 ). – kyselina o koncentraci 94–96,5 % se čerpá do skladu výrobků.

Plynné odpady Odplyny z výroby, obsahující oxid siřičitý a sírový jsou po průchodu koncovou absorpcí vedeny do komínu (výška 200 m) na závodě EVH (C 1450). Koncentrace SO2 v odplynech je měřena kontinuálně. Neměřený SO3 je dopočítáván na základě koeficientu. Emitované množství SO2 a SO3 je omezeno předepsanými limity. Ostatní odplyny jsou zpracovány na pračkách, zkrápěných kyselinou sírovou. Kapalné odpady Anorganicky znečištěná odpadní voda je vedena na čistírnu odpadních vod. Pevné odpady Odpadní síra z čištění jímek a skladových zásobníků je vyvážena na skládku odpadů. Parametry technologického zařízení Zásobník olea ZK6: 360 m3 Zásobník olea ZK7: 1 200 m3 Zásobník olea ZK8: 1 200 m3 Stojaté válcovité zásobníky, otápěné, izolované, umístěné v záchytné jímce, měření hladiny v zásobnících je vyvedeno na panel provozu kyseliny sírové, signalizace maximální hladiny, teplota olea v zásobnících max. 50 °C. Parametry technologického procesu Parametry technologického procesu při provozu zařízení, najíždění i odstavování zařízení jsou dány technologickým reglementem pro výrobu kyseliny sírové. Řízení provozu Provoz je řízen operátorem z centrálního velínu provozu kyseliny sírové, který je umístěn v objektu D 161B. Při řízení a sledování jednotlivých procesních souborů (operací) technologického procesu je využíván klasický pneumatický systémem s instalovanými blokádami od rozhodujících výrobních prvků. Blokády zařízení Blokace nastává při překročení nebo podkročení vybraných parametrů technologického procesu. Důvodem instalování blokád je ochrana výrobního zařízení proti havárii. Pec: Při vyhřívání (chlazení) pomocí topného oleje zhasnutí hořáku signalizuje hlídač plamene, který součastně uzavře elektro. ventil přívodu oleje na hořák.

67

Parní kotel: Ochrana parního kotle je blokádou (vypnutím) dmychadla, která může nastat: a) poruchou blokády napájecího čerpadla b) je-li volič záskoku napájecího čerpadla nastaven na čerpadlo v chodu nebo na „0“ c) pokles tlaku napájecí vody do parního kotle pod 3,0MPa Blokády jsou odvozeny od hladiny vody v kotlovém bubnu a průtoku napájecí vody. K vypnutí dmychadla dojde: a) dosažením havarijní hladiny v kotlovém bubnu (-130mm) signalizované v obou nezávislých dálkových stavoznacích LIS 169 a LRYCA 174 b) dosažením havarijní hladiny v kotlovém bubnu (-130mm) signalizované buď LIS 169 nebo LRYCA 174 při současném poklesu tlaku napájecí vody do parního kotle pod 3,0MPa. Energetika: Předvolené napájecí čerpadlo najíždí: a) pokles tlaku napájecí vody do parního kotle (PI 132) pod 3,0MPa Absorpce: a) Blokáda dmychadla v sedmé minutě od výpadu koncového čerpadla b) Blokáda přívodu technologické vody do směšováku, při výpadu příslušného okruhového čerpadla (u vloženého čerpadla při výpadu obou čerpadel). Dmychadlo: Nastavení hodnoty pro signalizaci a blokaci -Teplota ložisek dmychadla -Teplota ložisek převodovky -Tlak oleje na ložiska dmychadla -Tlak oleje na ložiska převodovky -Tlak oleje na ložiska dmych. za čerpadlem

– signalizace 65°C, blokáda 75°C – signalizace 55°C, blokáda 65°C – signalizace 150 kPa, blokáda 100 kPa – signalizace 150 kPa, blokáda 100 kPa – signalizace 220 kPa, blokáda 200 kPa

Uzavření klapky na sání dmychadla, bez jeho odstavení, při dosažení 40 000 Pa na výtlaku dmychadla lze najet jen při uzavřené klapce sání. Dmychadlo lze najet jen při uzavřeném výtlačném šoupěti sousedního dmychadla. Vibrace – signalizace zvýšených vibrací nastavena na 5,6mm.s, – při dosažení vibrací 11,2mm.s blokáda dmychadlo vypne Vzduchový kompresor: Automatická regulace výkonu: -první válec vypíná při tlaku 0,7MPa, zapíná při 0,5MPa, -druhý válec vypíná při 0,8MPa a zapíná při 0,6MPa Blokáda chodu nastane při: -překročení teploty vzduchu za I° (TSAH 303/1) 110°C -překročení teploty vzduchu za II° (TSAH 304/1) 95°C -překročení teploty chladící vody ve druhém válci (TSAH 306/1) 45°C -překročení tlaku vzduchu za druhým válcem (PSAH 301/1) 1,0MPa -dosažení minimálního tlaku mazacího oleje (PSAL302/1) 0,15MPa Detailní postupy řízení a provozování zařízení ve všech stádiích provozu, opatření a postupy při mimořádných podmínkách, včetně činností bezpečnostních a blokovacích zařízení, jsou uvedeny v následující provozní dokumentaci: – Technologický reglement pro výrobu kyseliny sírové – Pracovní instrukce (PI) pro jednotlivá pracoviště (např. PI-33-01 pro obsluhu stáčení a skladování síry apod.)

68

– –

Vnitřní havarijní plán závodu kaprolaktam Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy závodu kaprolaktam – Dílčí povodňový plán závodu kaprolaktam

Protipožární a bezpečnostní zajištění provozu Provoz Kyseliny sírové je vybaven hydrantovým rozvodem požární vody a dostatečným počtem přenosných a pojízdných hasicích přístrojů. Rozmístění a počty hasicích přístrojů jsou uvedeny v požárním řádu pro skladování kapalné síry. Skladovací zásobníky kyseliny sírové a olea jsou umístěny v záchytných jímkách.

2.1.4.1.2 Provoz Kaprolaktam 2.1.4.1.2.1

Výrobna hydroxylaminsulfátu

Zařízení výrobny hydroxylaminsulfátu, kromě chladící kompresorové stanice umístěné ve zděném objektu, je umístěno na otevřeném prostranství v několika blocích. Stáčení, skladování a spalování síry je umístěno v severovýchodním rohu bloku C2. Stáčení a skladování amoniaku je v severní části bloku F1. Ostatní zařízení se pak nachází na jihovýchodní straně bloku D2. Chemickou podstatou výroby hydroxylaminsulfátu (HAS) je redukce dusitanu amonného hydrogensiřičitanem amonným a oxidem siřičitým, za vzniku hydroxylamindisulfonanu amonného, který se následně autokatalyticky hydrolyzuje na hydroxylaminsulfát, síran amonný a kyselinu sírovou. Prvním krokem syntézy je spalování amoniaku při cca 800 °C. Hlavním produktem reakce je oxid dusnatý, dle rovnice: 4 NH3 + 502 ⇒ 4 NO + 6 H2O Oxid dusnatý při výstupu z reaktoru okamžitě oxiduje a dimeruje: 2 NO + O2 ⇒ 2 NO2 ⇒ N2O4 Ochlazené nitrózní plyny (směs NO2 a NO) jsou absorbovány v roztoku (směs uhličitanů amonných a čpavkové vody) za vzniku dusitanu amonného: NO2 + NO + 2 NH3 + H2O ⇒ 2 NH4NO2 NO2 + NO + (NH4)2 CO3 ⇒ 2NH4NO2 + CO2 NO2 + NO + 2 NH4HCO3 ⇒ 2NH4NO2 + 2CO2 + H2O Další výrobní fází je spalování kapalné síry ve spalovací peci v přebytku vzduchu při teplotě 1300–1400 °C: S + O2 ⇒ SO2 Vzniklé spaliny obsahují cca 14–16 %obj. SO2. Oxid siřičitý je následně z jedné třetiny absorbován v čpavkové vodě za vzniku hydrogensiřičitanu amonného: NH3 + H2O + SO2 ⇒ NH4HSO3 Syntézou dusitanu amonného, oxidu siřičitého a hydrogensiřičitanu amonného vzniká hydroxylamindisulfonan dle rovnice: NH4NO2 + SO2 + NH4HSO3 ⇒ OH–N (SO3)2(NH4)2

69

Složitý reakční mechanismus naznačuje možnost řady vedlejších reakcí snižujících výtěžek. Pro dosažení vysokých výtěžků je třeba udržovat vhodný molární poměr a nízkou teplotu (pod 10 °C). Vodné roztoky hydroxylamindisulfonanu amonného jsou nestálé. V kyselém prostředí dochází k autokatalytické hydrolýze při teplotě nad 10 °C: 2 OH–N (SO3)2(NH4)2 + 4H2O ⇒ (HO–NH2)2 H2SO4 + (NH4)2SO4 Uvolněná kyselina sírová se neutralizuje čpavkem, za vzniku síranu amonného: H2SO4 + 2 NH3 ⇒ (NH4)2SO4 Produktem provozu je roztok hydroxylaminsulfátu o koncentraci cca 160–170 g/l. Roztok je ze skladovacích zásobníků dopravován potrubní trasou do výrobního uzlu oximace provozu Kaprolaktam. Skladovací kapacita zásobníků je 1 280 m3 roztoku (1512 t), což je cca 210 t 100 % hydroxylaminsulfátu. Nebezpečnou látkou v tomto provozu je rovněž meziprodukt roztok dusitanu amonného (DA), skladovaný v zásobnících, o celkové skladovací kapacitě 300 m3 (69 t 100 % dusitanu amonného). Roztok DA je nutno zajišťovat proti rozkladu bezpečnostní alkalitou minimálně 10 g/l NH3. Zásobníky jsou z tohoto důvodu opatřeny přívodem kapalného čpavku. Vstupní suroviny, amoniak a síra, jsou dováženy v železničních cisternách a stáčeny do skladovacích zásobníků. Amoniak je skladován v zásobnících T 1.1a,b, o projektované kapacitě 2× 1 000 m3 tj. 2 x 500 t (podrobně viz kap. 2.1.5.1.1). Kapalná síra je skladována v zásobníku o skladovací kapacitě 1 500 m3. Plynné odpady Odplyny z výroby, obsahující NOx, SO2, NH3 a CO2, jsou vedeny na centrální výduch (komín 45 metrů). Emitované látky jsou kontinuálně sledovány. Emitované množství NOx, SO2 a NH3 je omezeno předepsanými limity. Kapalné odpady Anorganicky znečištěná odpadní voda je vedena na čistírnu odpadních vod. Mazací oleje jsou po ztrátě funkčních vlastností předávány k likvidaci externí autorizované firmě. Pevné odpady Odpadní síra z čištění jímky a zásobníku síry je předávána externí firmě. Parametry technologického zařízení zásobníky amoniaku T 1.1ab:

2× 1000 m3 (0,8 MPa, 5–20 °C)

zásobníky DA T 2.3abc:

3× 100 m3 (0,1 MPa, 5–20 °C)

zásobníky HAS T 4.1ab:

2× 103 m3 (0,1 MPa, 5–20 °C)

zásobníky HAS T 4.2ab:

2× 536 m3 (0,1 MPa, 5–20 °C)

potrubní trasa vodíku z provozu Elektrolýza: DN 150, 85 kPa Zásobníky jsou umístěny v záchytných jimkách, měření hladin zásobníků, signalizace maximálních hladin, měření teploty a tlaku (T11.1ab) je vyvedeno na centrální panel hydroxylaminsulfátu. Zásobníky amoniaku jsou osazeny pojistnými ventily proti přetlaku.

70

Parametry technologického procesu Parametry technologického procesu při provozu zařízení, najíždění i odstavování zařízení jsou dány technologickým reglementem pro výrobu hydroxylaminsulfátu. Řízení provozu Provoz je řízen operátorem z centrálního velínu výrobny hydroxylaminsulfátu, který je umístěn v objektu D 2620 a z místního velínu v objektu C 3400 (spalování síry a vodíku). Z hlediska možnosti vzniku závažnější havárie jsou pracoviště výroba dusitanu amonného a stáčení a skladování kapalného amoniaku nejnebezpečnější. Zabezpečovací systémy Oxidace NH3 a absorpce NOx. Ve výrobě dusitanu jde o oxidaci amoniaku a absorpci nitrózních plynů. Přívod NH3 do oxidace (spalování) je osazen bezpečnostní klapkou, která je napojena na soustavu blokovacích signálů vyvedených z čidel vlastní oxidace NH3 a úpravy nitrózních plynů a dále z úseku produkční absorpční věže K2.1. Tento systém zajišťuje zabezpečení oxidace NH3 proti explozi vzduchočpavkové směsi a kolonu K2.1 proti rozložení dusitanu amonného. Podrobný popis funkce systému je uveden v pracovní instrukci pro výrobu dusitanu amonného. Přívod čpavku do spalování se automaticky uzavírá v těchto případech: – Při poklesu poměru průtočných množství čpavku a vzduchu pod 1:7 – Při zvýšení teploty na Pt sítech nad 830 oC – Při zvýšení teploty nitrozních plynů na výstupu z kotle nad 220 °C – Při poklesu tlaku napájecí vody za napáječkami pod 1,5 MPa – Při zvýšení teploty roztoku dusitanu amonného ve věži K2.1 nad 18 °C – Při výpadu nebo odstavení provozovaného vzduchového ventilátoru R1.1a nebo R1.1b – Při výpadu nebo odstavení provozovaného oběhového čerpadla P1.1a nebo P1.1b – Při výpadu nebo odstavení dvou provozovaných cirkulačních čerpadel P2.1a, P2.1b nebo P2.1c – Při výpadu nebo odstavení provozovaného ventilátoru R2.2a – Při výpadu elektrické energie pro napájení blokovacích obvodů – Při zvýšení tlaku plynného NH3 na spalování nad 0,165 MPa – Při ručním odstavení havarijním tlačítkem. Skladování NH3 Případné úniky NH3 detekuje 9 ks čidel plynové detekce. Překročení koncentračních limitů 600 ppm (v I. stupni) a 800 ppm (ve II. stupni) je opticky a akusticky signalizováno na velínu provozu HAS a OS HZS. V případě reakce čidla pod zásobníkem, spolu s čidlem umístěným na obvodu uprostřed zásobníku, v úrovni 800 ppm, dojde automaticky ke spuštění drenčerového zařízení a uzavření armatur kapalného a plynného amoniaku u zásobníku a tím k oddělení skladu NH3 od technologie. Podrobný popis funkce systému je uveden v pracovní instrukci pro obsluhu skladového hospodářství - skladu NH3 a CO2 a v pracovním předpisu pro systém plynové detekce závodu kaprolaktam. Podrobně viz kap. 2.1.5. Detailní postupy řízení a provozování zařízení ve všech stádiích provozu, opatření a postupy při mimořádných podmínkách, včetně činností bezpečnostních a blokovacích zařízení, jsou uváděny v následující provozní dokumentaci: – Technologický reglement pro výrobu hydroxylaminsulfátu

71

–

Pracovní instrukce (PI) pro jednotlivá pracoviště (např. pro obsluhu skladového hospodářství - skladu NH3 a CO2) – Vnitřní havarijní plán závodu kaprolaktam – Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy závodu kaprolaktam – Dílčí povodňový plán závodu kaprolaktam Protipožární a bezpečnostní zajištění výrobny Výrobna hydroxylaminsulfátu je vybavena hydrantovým rozvodem požární vody a dostatečným počtem přenosných a pojízdných hasicích přístrojů. Rozmístění a počty hasicích přístrojů jsou uvedeny v požárních řádech. Skladovací zásobníky amoniaku jsou vybaveny havarijními bezodtokovými jímkami a drenčerovým zařízením spřaženým s čidly plynové detekce, které jsou instalovány na skladě amoniaku. Výrobna hydroxylaminsulfátu je rovněž vybavena čidly plynové detekce s přenosem signálu na panel výrobny a OS HZS podniku.

2.1.4.1.2.2

Výrobna síranu amonného

Zařízení výrobny je umístěno na volném prostranství (odparky) a ve zděné budově (odstředivky, sušárna). Sklad síranu (D266A) tvoří betonová vana zastřešená laminátovou skořepinou. Výrobna je umístěna v severovýchodní části bloku D2. Podstatou výroby síranu amonného jsou fyzikální procesy odpařování, krystalizace a sušení. Technologickým procesem se získává krystalická sůl síranu amonného z odpadních síranových louhů, které vznikají ve výrobních stupních oximace cyklohexanonu a neutralizace přesmykové směsi, neutralizací kyseliny sírové amoniakem při výrobě kaprolaktamu a neutralizací kyseliny sírové ze sušení chloru amoniakem. Síranové louhy jsou čerpány z výroby kaprolaktamu přes skladovací zásobníky do odpařovacích linek. Po zahuštění roztoku nad mez rozpustnosti vzniká v zařízení krystalová kaše, která se odtahuje na odstředivky, kde se zbaví matečného roztoku. Vlhký síran je, dle požadavků obchodu, upravován hydrofobizační směsí proti spékavosti a dále je veden přes bubnovou sušárnu, kde se zbaví dalšího podílu vlhkosti, do skladu, odkud se expeduje. Finálním výrobkem je krystalický síran amonný, který je ze skladu síranu expedován v železničních vozech, nákladních autech. Plynné odpady Odplyny z provozu jsou vedeny společně s odplyny z provozu hydroxylaminsulfátu, do centrálního výduchu (komín 45 m) a kontinuálně sledovány. Kapalné odpady Anorganicky znečištěná odpadní voda je vedena na čistírnu odpadních vod. Mazací oleje jsou po ztrátě funkčních vlastností předávány k likvidaci externí autorizované firmě. Pevný odpad Pevný odpad tvoří pouze smetky, které se prodávají jako nestandardní síran amonný maloodběratelům. Parametry technologického zařízení zásobníky SA louhů T 1.1.1–3:

3× 500 m3

72

sklad krystalů síranu amonného:

6 000 t

Parametry technologického procesu Parametry technologického procesu při provozu zařízení, najíždění i odstavování zařízení jsou dány technologickým reglementem pro výrobu síranu amonného. Řízení provozu Provoz je řízen operátorem z centrálního velínu výrobny síranu amonného, který je umístěn v objektu D 2660. Detailní postupy řízení a provozování zařízení ve všech stádiích provozu, opatření a postupy při mimořádných podmínkách, včetně činností bezpečnostních a blokovacích zařízení, jsou uváděny v následující provozní dokumentaci: – Technologický reglement pro výrobu síranu amonného – Pracovní instrukce (PI) pro obsluhu odpařování síranových louhů, odstřeďování krystalů síranu amonného, sušení krystalů síranu amonného – BI-33-03 pro výrobu síranu amonného – Vnitřní havarijní plán závodu kaprolaktam – Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy závodu kaprolaktam – Dílčí povodňový plán závodu kaprolaktam Protipožární a bezpečnostní zajištění výrobny Výrobna síranu amonného je vybavena hydrantovým rozvodem požární vody a dostatečným počtem přenosných a pojízdných hasicích přístrojů. Rozmístění a počty hasicích přístrojů jsou uvedeny v požárním řádu objektu.

2.1.4.1.2.3

Výrobna kaprolaktamu

Zařízení výrobny kaprolaktam je umístěno ve zděné, částečně prosklené budově (D2610), kromě skladování cyklohexanonu, na západní straně bloku D2. Výroba kaprolaktamu je prováděna klasickou technologií, vycházející z cyklohexanonu a hydroxylaminsulfátu, který se připravuje Raschigovou technologií. Cyklohexanon nejdříve vytvoří s hydroxylaminsulfátem cyklohexanonoxim, který v prostředí olea přesmykuje na kaprolaktam. Ten se izoluje z reakční směsi neutralizací čpavkovou vodou. Surový produkt se čistí extrakcí a rektifikací. a) Cyklohexanonoxim se vyrábí jako meziprodukt v koncentraci asi 96 % přímou reakcí cyklohexanonu s hydroxylaminsulfátem v oximační kaskádě míchaných reaktorů. Vznikající kyselina sírová se neutralizuje kapalným a plynným čpavkem. Při výrobě probíhají tyto chemické reakce: 2

=O + (NH 2 OH) 2 H 2 SO 4

pH 3,5-5 2

=NOH + H 2 SO 4 + 2 H 2 O

85 °C

101 kPa H 2 SO 4 + 2 NH 3

(NH 4 ) 2 SO 4

73

–

∆ Hr

b) Příprava surového kaprolaktamu probíhá Beckmannovým přesmykem v kyselém bezvodém prostředí přesmykového reaktoru. Chemická podstata děje je dána rovnicí: 101 kPa =NOH

NH

–

∆ Hr

100 – 120 °C C=O

H 2 SO 4 SO 3

c)

d)

e)

f)

Reakční teplo se odvádí chladicí vodou v systému výměníků tepla. Z roztoku v kys. sírové se kaprolaktam izoluje tzv. vysolením, tzn. neutralizací kyseliny čpavkovou vodou 13,5 %. Touto operací vznikne ternární systém voda - kaprolaktam síran amonný, přičemž se rozdělí na 2 fáze: 72% roztok kaprolaktamu ve vodě (při 50 °C) a 40% roztok síranu amonného ve vodě s příměsí asi 0,8 % KL. Laktamová vrstva se dále zpracovává, síranová se po extrakci trichlorethylenem spojuje se síranem amonným z oximace a vede se na provoz „síran amonný“. Extrakce se provádí ve 2 stupních. V prvním stupni se kaprolaktam extrahuje do trichlorethylenu a ve druhém z trichlorethylenového extraktu zpět do demi vody. Tím se oddělí většina polárních a nepolárních nečistot a stržený síran amonný. Trichlorethylen se recykluje a regeneruje destilací. Asi 35 – 38% roztok kaprolaktamu se zahušťuje v pěti stupních, kde první stupeň je atmosférický a oddestilovává trichlorethylen, druhý je tlakový, třetí a čtvrtý stupeň vakuový a pátý atmosférický. Výsledná koncentrace je 92 % při konečné teplotě 130 °C. Zahuštěný kaprolaktam se nastřikuje na šestistupňovou rektifikaci, která probíhá při teplotě 120 až 135 °C a vakuu 4 kPa – 0,6 kPa (25 – 4 torr), kde se kaprolaktam dosušuje a zbavuje níže a výše vroucích nečistot. Finální produkt se odtahuje ze IV. a V. stupně.

Finální produkt, tavený kaprolaktam, je ze skladovacích zásobníků čerpán do železničních nebo automobilních cisteren nebo je zpracováván na granulaci a v pevné formě expedován v pytlích. Cyklohexanon je dodáván v železničních a automobilních cisternách a stáčen do skladovacích zásobníků v objektech D2600 a E3050 o celkové projektované skladovací kapacitě 5660 m3 (4450 t). Rovněž trichlorethylen je dodáván v železničních cisternách a stáčen do zásobníků v provozu Kaprolaktam. NH3, oleum, NaOH a pomocné látky jsou dodávány potrubními trasami z jiných provozů závodu a SPOLANA a. s. Plynné odpady Odplyny z výroby jsou na jednotlivých výrobních uzlech zkrápěny ve sprchových pračkách. Kapalné odpady Kapalný odpad, odpadní rafinát z extrakce, je nejprve čištěn v děličce a poté ve stripovací koloně. Vystripovaný rafinát je kontinuálně vypouštěn do odpadních vod znečištěných trichlorethylenem. Zbytky z kotlové destilace kaprolaktamu, v případě poruchy extrakce zbytků, jsou vypouštěny do kanalizace organicky znečištěných vod a zpracovávány na čistírně odpadních vod. Trichlorethylenové zbytky jsou shromažďovány v zásobníku a jejich likvidace je prováděna externí firmou. Mazací oleje jsou po ztrátě funkčních vlastností předávány k likvidaci externí autorizované firmě.

74

Pevné odpady Při výrobě kaprolaktamu nevznikají pevné odpady. Smetky kaprolaktamu z granulace jsou vraceny do výroby k přepracování. Parametry technologického zařízení zásobníky cyklohexanonu T 1.3, T 1.4abc, T 1.5ab

6× 200 m3

zásobníky cyklohexanonu T1.7b – prázdný pro havárie

1× 50 m3

zásobníky cyklohexanonu H600, H601

2× 1250 m3

zásobníky cyklohexanonu H612, H613

6× 980 m3

Amoniak kapalný – potrubní rozvod (z výrobny hydroxylaminsulfátu)

DN 50, 0,5 MPa

Zásobníky olea T 2.1 a+b

18+20 m3

Zásobníky cyklohexanonu jsou stojaté, válcovité nádoby, izolované, vybavené dálkovým měřením hladiny (alarm min. a max. hladiny) s přenosem na centrální velín výrobny kaprolaktam. Surovina se skladuje za atmosférického tlaku a venkovní teploty. Zásobníky na objektu D2600 jsou umístěny v záchytné havarijní jímce. Zásobníky na objektu E3050 (H600, 601, 612, 613) jsou dvouplášťové. Parametry technologického procesu Parametry technologického procesu při provozu zařízení, najíždění i odstavování zařízení jsou dány technologickým reglementem pro výrobu kaprolaktamu. Řízení provozu Provoz je řízen operátorem z centrálního velínu výrobny kaprolaktam, který je umístěn v objektu D 2610. Při řízení a sledování jednotlivých procesních souborů (operací) technologického procesu výrobny je využíván řídící systém HONEYWELL TDC 3000. Technologický proces je neustále sledován a řízen směnovým operátorem (panelářem) a jeho pomocníkem z velínu pomocí řídící konzole na 3 obrazovkách s dotykovým ovládáním s příslušnými ovládacími klávesnicemi (+ příslušné drivy). Kurzor 3. monitoru (GUS) je možný ovládat i „myší“. Změny nastavených režimů jsou zapisovány automaticky jednou ze 2 instalovaných tiskáren. Jakákoli operace (soubor) může být ovládána pomocí kterékoli obrazovky s klávesnicí. Kromě uvedených funkcí umožňuje řídící systém TDC 3000 provádět: – vyvolávání veškerých řídících a zobrazovacích schémat na obrazovkách – pořizování kopií zobrazovaných displejů na tiskárně – grafické vyhodnocování odchylek vybraných parametrů od žádaných hodnot – historizaci vybraných provozních parametrů. Neautorizovaný přístup k řízení procesu je zamezen přístupovými právy na úrovních: OPER – operátor: řízení technolog. parametrů SUPV – technolog, programátor: změny regulačních konstant, alarmů ENGR – programátor: práce s uživatelskými programy, schématy, texty, údržba systému

75

Vedle velínu jsou v prostoru bez nebezpečí výbuchu umístěny systémové procesní skříně, které obsahují až 4 typy vstupních a výstupních karet. Je tam umístěn též záložní zdroj (UPS) pro napájení systému TDC 3000. V místnosti vedle velínu je též umístěna veškerá dokumentace instalovaného řídícího systému TDC 3000, veškeré změny a úpravy SW stávajících i nově instalovaných provozních. souborů, vše je zálohově nahráno. Jiskrová bezpečnost Rozhraní procesních vstupních a výstupních systémů signálů je řešeno tak, aby zajišťovalo jiskrovou bezpečnost venkovní části obvodu. Provozní čidla typu odporových teploměrů, provozních spínačů jsou v nevýbušném závěru – jejich signál je standardní. Vysílače tlaku a diferenčního tlaku Honeywell mají proudový výstup v jiskrově bezpečném provedení, jsou napájené přímo ze vstupních svorek systému TDC 3000. Pro regulaci je použit systém TDC 3000 s převodem výstupního proudového signálu na pneumatický 20-100 kPa. Pro regulaci média jsou použity pneumatické ventily s korektorem, vždy je doplněn elektromagnetický převodník v jiskrově bezpečném provedení. Pro přímé připojení jiskrově bezpečných přístrojů na vstup nebo výstup systému jsou použity oddělovače MTL, které jsou součástí TDC 3000. Jištění Přívodní vedení jističem. Vývody pro přístroje – jističem dle předpisu výrobce Vývody pro přístroje – přístrojovými pojistkami dle předpisu výrobce. Výchylky v technologickém režimu jsou akusticky a vizuálně signalizovány, pro nebezpečné provozní situace a případy, kdy hrozí zamoření prostoru nebezpečnými látkami, jsou v řídícím systému TDC 3000 instalovány „BLOKÁDY“: CL 110018 – oximace „A“ – při výpadku míchadla XS 100028 a při výpadu jednoho z nástřiků: – uzavření nástřiků HAS, C-onu, kapalného NH3 (FC 110024, FC 110016, QC 110044) – zamezení výroby nekvalitního oximu a zamezení vypěnění předoximátoru A1.1A CL 120018 – oximace „B“ – při výpadku míchadla XS 100029 a při výpadku jednoho z nástřiků: – uzavření nástřiků HAS, C-onu, kapalného NH3 (FC 120024, FC 120016, QC 120044) – zamezení výroby nekvalitního oximu a zamezení vypěnění předoximátoru A1.1B Charakteristickým rysem pracoviště Beckmannův přesmyk je nutnost bezpečného zajištění aparatury pro případ, že technologie vybočí z předepsaných norem. Chod I. stupně přesmyku je proti vzniku nebezpečných situací zajištěn blokovacím systémem, který automaticky odstavuje nástřiky komponent. K zablokování I° dochází: a) Při poklesu jednoho z nástřiků - oxim, oleum pod nastavenou hodnotu. b) Při zvýšení teploty nad 130 °C nebo poklesu teploty pod 85 °C. c) Při poklesu tlaku za cirkulačními čerpadly (před směšovačem) pod 350 kPa. d) Při poklesu tlakového signálu (vzduchu) pro automatickou regulaci pod 125 kPa.

76

e) Při výpadu elektrického proudu. Proti vypadnutí přesmyku při krátkodobých poklesech napětí el. energie je přesmyk zabezpečen zpožďovačem, který po 3 sec. zamezí výpadu cirkulačních čerpadel. f) Při výpadu nástřikového čerpadla oximu P 1.3ab nebo nástřikového čerpadla olea P 2.1ab. g) Při použití blokačního tlačítka. Chod II. stupně přesmyku je proti vzniku nebezpečných situací zajištěn blokovacím systémem, který automaticky odstavuje nástřik oximu. K zablokování II.° dochází: a) Při zablokování I. reakčního stupně Beckmannova přesmyku. b) Při zvýšení teploty KLS před vstupem do E 2.4c nad 130 °C. c) Při poklesu průtoku v cirkulační smyčce pod nastavenou hodnotu. d) Při zvýšení nástřiku oximu nad nastavenou hodnotu. e) Při výpadu cirkulačního čerpadla P 2.10d. f) Při použití blokačního tlačítka. Chod III. stupně přesmyku je proti vzniku nebezpečných situací zajištěn blokovacím systémem, který automaticky odstavuje nástřik oximu do sání cirkulačního čerpadla P 2.10c. K zablokování dochází: a) Při zablokování I° BP. b) Při min.a max. nástřiku oximu do P 2.10c (0,3 – 2 m3). c) Při max. teplotě kys. laktamsírové před výměníkem E 12a (120 °C). d) Při výpadku čerpadla P 2.10c e) Při poklesu proudového zatížení čerpadla P 2.10c pod nastavenou hodnotu na počítači TDC 3000 (100 A), správný chod čerpadla P 2.10c je dále jištěn nastavením relé v el. rozvodně na hodnotu 85 A, při níž dochází též k zablokování. f) Při použití blokačního tlačítka. Blokáda III° nemá vliv na chod II° a I°, blokáda II° rovněž neblokuje III°, ani I°. Pouze I° je dominantní, bez chodu I° stupně nemůže jet II° ani III°. To znamená, když se zablokuje I°, tak zablokují II° i III°. Přestavení blokovacích hodnot lze provést pouze se souhlasem technologa KL. Hodnoty nástřiků oximu, olea a průtoku v cirkulaci lze přestavit bez zásahu do programu řídicího počítače TDC 3000, ostatní hodnoty lze měnit jen v programu, což jsou oprávněni provádět pouze pracovníci dodavatele softwaru fa HONEYWELL. Jednou za měsíc je prováděna kontrola funkčnosti blokád (viz PI pro přesmyk, neutralizaci a přípravu čpavkové vody). FS 200129 – neutralizace. „B“: – při výpadku čerpadla P2.11 B (XM 200129) se uzavřou nástřiky: kyseliny laktamsírové (FC 200232) čpavkové vody (QC 220240) – zabrání se výronu NH3 do ovzduší FS 200254 – extrakce „SA“: při výpadku čerpadel P2.6A,B (XM 300014, XM 300013) – uzavře RV „SA“ ovládaný LC 200254

77

–

zabrání se „vyhebrování“ triextraktu z kolony K3.1C přes nádrž U2.3 do T1.1, odkud by unikal do ovzduší

FS 310493 – regenerace „A“: při vysoké teplotě – TC 310493 nebo náhlém poklesu tlaku HFV (PI 200304) – zavře RV nástřik triextraktu do K3.5A (FC 310472) – odvod parního kondenzátu z E3.3A (LC 310476) – zabránění úniku trichloretylenu do ovzduší FS 320493 – regenerace „B“: při vysoké teplotě – TC 320493 nebo náhlém poklesu tlaku HFV (PI 200304) – zavře RV nástřik triextraktu do K3.5B (FC 320472) – odvod parního kondenzátu Z E3.3B (LC 320476) – zabránění úniku triextraktu do ovzduší Firma HONEYWELL zajišťuje preventivní údržbu HW a SW kvartálně, zabezpečuje pohotovostní servisní dispečink, předává hodnotící zprávy a poskytuje konzultační a poradenskou činnost. Detailní postupy řízení a provozování zařízení ve všech stádiích provozu, opatření a postupy při mimořádných podmínkách, včetně činností bezpečnostních a blokovacích zařízení, jsou uváděny v následující provozní dokumentaci: – Technologický reglement pro výrobu kaprolaktamu – Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště (např. pro oximaci apod.) – Vnitřní havarijní plán závodu kaprolaktam – Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy závodu kaprolaktam – Dílčí povodňový plán závodu kaprolaktam Protipožární a bezpečnostní zajištění výrobny Výrobna kaprolaktamu je vybavena hydrantovým rozvodem požární vody a dostatečným počtem přenosných a pojízdných hasicích přístrojů. Rozmístění a počty hasicích přístrojů jsou uvedeny v požárních řádech. Výrobna kaprolaktam je vybavena detektory plynové detekce s přenosem signálu na panel výrobny kaprolaktam a operační středisko HZS podniku. Zásobníky s cyklohexanonem, oleem a trichlorethylenem jsou umístěny v bezodtokových havarijních jímkách. Skladovací zásobníky cyklohexanonu na objektu E3050 jsou vybaveny polostabilním hasicím zařízením. Stáčení cyklohexanonu je rovněž osazeno detektory plynové detekce.

78

Výroba taveného kaprolaktamu v závodě KL – schéma procesu

79

2.1.4.2 Závod PVC Z organizačního hlediska se tento závod dělí na tři výrobní útvary: –

provoz Elektrolýza (výroba hydroxidu sodného, chloru, chlornanu sodného)

–

provoz VCM a TZO (výroba VCM a HCl)

–

provoz PVC (výroba suspenzního PVC)

Produktem závodu je polyvinylchlorid v práškové formě, který je k zákazníkům expedován volně ložený v autocisternách popř. balený v pytlích nebo vacích (big-beg). 2.1.4.2.1 Provoz Elektrolýza 2.1.4.2.1.1

Výroba hydroxidu sodného a plynného chloru

Zařízení provozu Elektrolýza tj. výroby chloru a hydroxidu sodného je umístěno ve zděné budově E 4840 a na otevřeném prostranství v bloku E4 (západ). Stáčení hydroxidu sodného je umístěno na východní straně bloku E4. Vykládka a skladování soli jsou umístěny na jižní straně bloku F3. Principem výroby hydroxidu sodného a plynného chloru, je elektrolytický rozklad horkého a téměř nasyceného roztoku chloridu sodného v amalgamových elektrolyzérech (44 kusů) typu MC 101 24 M 2–300 De Nora. Tyto elektrolyzéry jsou vybaveny aktivovanými rozměrově stálými anodami typu „RUNNER“ a vertikálními rozkladači amalgamu. Elektrolytický rozklad, který je základem výroby, probíhá podle chemické reakce: 2 NaCl + 2 H2O ⇒ 2 NaOH + Cl2 + H2 Jsou tedy simultánně vyráběny tři produkty, kapalný hydroxid sodný o koncentraci 50 %, plynný koncentrovaný chlor a plynný vodík. Základní surovinou je chlorid sodný, dovážený do podniku v krytých uzavřených železničních a automobilních vozech, který je po vyložení skladován ve skladu soli. Maximální skladovací kapacita skladu je 14 000 t. Denní spotřeba soli je dána aktuálním výkonem elektrolýzy a pohybuje se v rozmezí 400 – 650 t. Chlor z elektrolýzy je chlazen, sušen koncentrovanou kyselinou sírovou a komprimován na 0,5 MPa. Následně je chlór rozváděn ke spotřebitelům (výroba VCM). Přebytek je zkapalňován. V ekvimolárním množství souběžně vyráběný hydroxid sodný v roztoku o koncentraci 50 % je v dalších fázích procesu chlazen, filtrován a demerkurizován ve dvou stupních a nakonec skladován ve čtyřech provozních zásobnících 10.01 A/B/C/D, každý z nich je o objemu 1200 m3. Ze zásobníků je hydroxid sodný o koncentraci 50 % stáčen do železničních cisteren nebo autocisteren. Menší část vyráběného hydroxidu sodného je po filtraci ředěna na koncentraci 20 %. Hydroxid sodný o koncentraci 20 % je skladován v zásobníku TK 802 o objemu 100 m3 a je používán v provozu Elektrolýza pro úpravu solanky a výrobu chlornanu sodného. Ze zásobníku TK 802, umístěného ve výrobně chlornanu sodného, je zředěný hydroxid sodný čerpán i ke spotřebitelům v podniku (závod KL, provoz VCM, závod EVH), existuje i možnost stáčení do železničních cisteren. Vodík, jako třetí souběžně vyráběný produkt procesu elektrolýzy, je rovněž nejprve chlazen, pak komprimován na cca 0,09 MPa (přetlak), demerkurizován průchodem přes lože aktivovaného granulovaného uhlí a potrubními rozvody rozváděn výhradně ke spotřebě

80

v SPOLANA a. s. (provoz VCM a TZO – termické spalování odpadních látek, náhrada zemního plynu, závod KL – vodíkový kotel, výroba páry). Odpadní vody z procesu elektrolýzy, obsahující rtuť, jsou demerkurizovány filtrací přes náplavu aktivního uhlí v třístupňové demerkurizační jednotce a vypouštěny do sběrné jímky chemické kanalizace. Parametry technologického zařízení Elektrolyzéry typ MC 101 24 M 2–300 De Nora – 44 ks Podtlak: 20–100 Pa, množství rtuti: 210 t, teplota: 80 °C. Rozvod chloru: DN: 250, přetlak: 0,5 MPa. Rozvod vodíku: DN: 150, přetlak: 0,09 MPa. Parametry technologického procesu Parametry technologického procesu při provozu zařízení, najíždění i odstavování jsou dány technologickým reglementem pro výrobu hydroxidu sodného a plynného chloru a pracovními instrukcemi pro jednotlivá pracoviště. Řízení provozu Provoz je řízen operátorem z centrálního velínu výrobny, který je umístěn v objektu E 4840. Zde jsou umístěny všechny hlavní regulace a měření důležitých provozních parametrů. Základním článkem řízení provozu je řídící a monitorovací systém PlantScape od firmy Honeywell, kde jsou shromažďovány a vyhodnocovány všechny základní veličiny týkající se řízení provozu včetně poruchové signalizace a evidence a grafického zobrazení průběhu hodnot v čase.

V centrálním panelu jsou déle pro každý elektrolyzér instalovány následující systémy: A)

Měření a řízení dálkové • vypínání elektrolyzérů • zvedání nebo snižování anodových rámu a to buď společně nebo samostatně • čtení následujících údajů na displeji počítače FOX 3: - napětí na jednotlivých anodových rámech - teplota výstupní solanky z elektrolyzéru - teplota produkovaného hydroxidu sodného - rozložení proudu na jednotlivých sekcích anod - průtok rtuti • čtení údajů stejných jako v předchozím bodě na televizní obrazovce paralelně instalovaného monitorovacího systému • vypínač pro havarijní vypnutí měnírny • signalizace chodu rtuťových čerpadel elektrolyzérů • signalizace pro kontrolu napájecího napětí ochrany elektrolyzérů současně indikující i poruchu motorku pro pohyb rámu

B)

Poplachové signalizační systémy • elektrolyzér odstavený z provozu - zelené světlo

81

• • • • •

nízké napětí elektrolyzéru - modré světlo a akustický signál přetížení anod - červené světlo a akustický signál porucha napájení místního panelu nebo výpad jističe motorku pro pohyb rám - oranžové světlo a akustický signál napájení kontrolních obvodů solenoidových ventilů pro ovládání krátkospojovačů - žluté světlo nízký průtok rtuti elektrolyzérem - bílé světlo a akustický signál

Řídící systém elektrolyzérů Řídící systém elektrolýzy je počítačový systém, který pomocí souboru programů MECS umožňuje optimalizaci provozu elektrolyzérů a získávání dat pro jednotkový informační systém. Řídící systém v automatickém provozu pravidelně kontroluje postupně všechny elektrolyzéry, sleduje hodnoty všech měřených veličin a na jejich základě provádí zásahy vedoucí k optimalizaci proudového rozložení a napěťového režimu elektrolyzérů. Současně upozorňuje paneláře na všechny zjištěné anomálie, které by mohly vést ke vzniku vážnějších poruch. Místní řízení elektrolyzérů U každého elektrolyzéru je umístěn místní ovládací panel, ze kterého lze ovládat následující funkce: a) Vypnutí a zapnutí elektrolyzéru (zapnutí je možno provést pouze speciálním klíčem, je-li elektrolyzér vypnut, pak svítí na místním panelu zelená signálka). b) Vypnutí a zapnutí rtuťového čerpadla (je-li čerpadlo v provozu svítí červená signálka) c) Zásuvka pro měření napětí jednotlivých sekcí anod pomocí přenosného voltmetru d) Přepínač pro volbu jednotlivých rámů, event. všech rámů e) Tlačítka pro posun předvoleného rámu, resp. všech rámů nahoru nebo dolů f) Kontrola funkce signalizačních a alarmních systémů g) Přepínač pro vypnutí anodové ochrany Mimo to jsou v místních panelech instalovány alarmní systémy pro: h) Nízké napětí na některé sekci anod se zvukovou i optickou signalizací, které současně blokuje i možnost dalšího snižování anod i) Proudové přetížení některé ze šestnácti trojic anod se zvukovou i optickou signalizací j) Porucha rtuťového čerpadla nebo přerušení toku rtuti v elektrolyzéru se zvukovou i optickou signalizací Havarijní tlačítka pro nouzové odstavení měnírny Na sále elektrolyzérů jsou instalována 4 havarijní tlačítka pro vypnutí měnírny a tím k přerušení dodávky stejnosměrného proudu pro elektrolyzéry. Umístění tlačítek: a) na jižní straně sálu u schodiště do podsálí b) mezi řadami elektrolyzérů na sloupu v úrovni lázně č. 17 c) na východní straně sálu v úrovni montážního prostoru d) na západní straně sálu v úrovni montážního prostoru Tato havarijní tlačítka se použijí pouze v případě, kdy hrozí nebezpečí závažného poškození zařízení a není dostatečná časová rezerva pro informování paneláře nebo směnového mistra,

82

např. rozžhavení pasoviny nebo krátkospojovačů elektrolyzérů, velké zkraty mezi částmi zařízení o různém napětí nebo velké zkraty mezi zařízením a zemí. Detailní postupy řízení a provozování zařízení ve všech stadiích provozu, opatření a postupy při mimořádných podmínkách, včetně činností bezpečnostních a blokovacích zařízení, jsou uvedeny v následující provozní dokumentaci: -

TR pro výrobu hydroxidu sodného a plynného chloru Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště (např. PI-32-01 pro obsluhu skladu soli) Vnitřní havarijní plán závodu Elektrolýza, Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy provozu Elektrolýza Dílčí povodňový plán závodu PVC

Plynné odpady Plynné odpady lze v podstatě rozdělit na dva typy: odplyny obsahující rtuť a odplyny obsahující chlor. Zdroje emisí rtuti: 1) Hala elektrolyzérů a demerkurizace vodíku: K emisím Hg do ovzduší dochází v rozhodující míře ventilací z haly elektrolyzérů, což je dáno vysokou teplotou, při které je elektrolýza provozována, počtem a strojní složitostí elektrolyzérů a tudíž nelze stoprocentně vyloučit možnost úniků rtuti. Obsah rtuti v pracovním prostředí i emise jsou pravidelně měřeny. Emise Hg v proudu demerkurizovaného vodíku z elektrolýzy. Emise Hg v proudu vodíku z haly elektrolyzérů, který neprochází demerkurizací: – vodík vznikající a odcházející do atmosféry při uvádění elektrolyzérů do provozu po opravě rozkladače elektrolyzéru – vodík vznikající a odcházející do atmosféry při uvádění elektrolýzy do provozu po plánovaném odstavení nebo neplánovaném výpadu. 2) Ostatní K emisím řádově menším než v bodě 1) může docházet i v úseku přípravy solanky, filtrace NaOH a kompresi a demerkurizaci vodíku. Jsou měřeny v rámci kontroly pracovního prostředí. Jejich příspěvek k celkovým emisím Hg je zanedbatelný. Zdroje emisí chloru: K systematické produkci emisí s obsahem chloru nedochází, koncentrace chloru v ovzduší je kontrolována v rámci kontroly pracovního prostředí. Kapalné odpady Odpadní vody s rizikem kontaminace rtutí jsou separovány a kontinuálně podrobovány demerkurizaci. Nejprve jsou podrobeny redukci hydrazínem k vyloučení kovové rtuti a poté jsou filtrovány přes aktivní uhlí. Demerkurizovaná voda je vedena na ČOV. Veškeré odpadní anorganicky znečištěné vody z elektrolýzy pak jsou jímány v podúrovňové centrální jímce chemické kanalizace, ze které jsou po potrubních mostech čerpány do podnikové čistírny odpadních vod. Pro jednotlivé znečišťující složky odpadní anorganicky

83

znečištěné vody z elektrolýzy jsou stanoveny limity. Odpadní vody jsou pravidelně analyticky kontrolovány. Upotřebené oleje jsou likvidovány externí autorizovanou firmou. Pevné odpady Mezi nebezpečné pevné odpady patří všechny odpady obsahující rtuť. Aktivní uhlí (cca 3 t/rok) a grafit z rozkladačů (cca 3 t/rok), solankové kaly (cca 20–50 t/rok), odpad kontaminovaný rtutí z čištění kanálků v podsálí elektrolyzérů (5–10 t/rok), sírou aktivované aktivní uhlí (cca 3 t/rok) jsou likvidovány na jednodruhové skládce nebezpečných odpadů nebo autorizovanými firmami. Množství ostatních odpadů je odhadováno na 20 – 50 t/rok.

2.1.4.2.1.2

Zpracování plynného chloru (zkapalňování, skladování, plnění)

Zařízení výrobny je umístěno v severovýchodní části bloku E4 (E 4910, E 4920). Účelem výrobní jednotky je zkapalňování plynného chloru, vyráběného na elektrolýze, jeho skladování, plnění do přepravních obalů a expedice. Zkapalňování chloru se provádí ochlazením plynného chloru o přetlaku cca 0,42 MPa. Chlad vytváří freonový chladící systém. Kapalný chlor odtéká do skladu kapalného chloru. Ze skladových zásobníků je dopravován k plnícím místům, kde se plní do železničních cisternových vozů. Nezkapalněný chlor a inertní složky plynného chloru jsou ve formě chlorových odplynů využívány při výrobě kyseliny chlorovodíkové nebo chlornanu sodného. Jednotka je vybavena zařízením pro zpětné odpaření kapalného chloru do rozvodu plynného chloru, které může být použito v situacích omezeného odbytu kapalného chloru a dále v případě zastávek elektrolýzy pro dodávku zplyněného chloru pro výrobu VCM. Součástí výrobní jednotky je příprava strojně chlazené vody, užívané při chlazení plynného chloru a vodíku z elektrolýzy a dále k dochlazení odplynů pražící pece při úpravě odpadů s obsahem rtuti. Chladicí stanici tvoří dvě freonové blokové chladicí jednotky, chlazená voda cirkuluje v uzavřeném okruhu. K výrobní jednotce náleží vzduchové kompresory, sloužící k dotlačení suchého tlakového vzduchu na přetlak 1,10–1,20 MPa pro obslužné potřeby zásobníků kapalného chloru. Zkapalněný chlor natéká samospádem do některého z pěti zásobníků (pozice 12.01 A, B, C, D, E), umístěných v objektu E 4920 v samostatné záchytné jímce. Při plnění zvoleného zásobníku je tento plynově propojen se zkapalňovačem a tlak v něm je stejný, jako ve zkapalňovači. Nátokové trubky chloru v zásobnících zasahují až do jímek ve dnech zásobníků. Trubky pro odběr kapalného chloru ze zásobníků sahají až ke dnu zásobníků. Každý zásobník je opatřen hrdly pro odvzdušnění a pro přívod tlakového vzduchu pro manipulaci s kapalným chlorem. Zásobníky 12.01 D, E jsou dále vybaveny potrubními odbočkami k odparce kapalného chloru. Zásobníky mohou být plněny maximálně na 80 % objemu tj. do množství kapalného chloru 64 m3. Z hlediska hmotnosti se připouští plnění na max. 85 t kapalného chloru v každém zásobníku. Skladovat lze současně chlor max. v 4 zásobnících. Vážení obsahu je nepřetržité u každého zásobníku pomocí uložení na tenzometrických vahách. Údaje jsou přenášeny na

84

panel plnírny chloru a na místní panel komprese chloru. Všechny zásobníky kapalného chloru jsou opatřeny pojistným ventilem a dálkově ovládanými uzavíracími armaturami na každém potrubí přímo na víku každého zásobníku, ventily pro manipulace s chlorem jsou dále umístěny na potrubních rozdělovačích na vnější (východní) straně skladu. Nátoková a odběrová trubka sahají až ke dnu zásobníku a ústí do rozdělovače kapalného chloru. Odtud je z odběrové trubky rozváděn kapalný chlor příslušným potrubím do libovolného zásobníku, železničních cisteren. Plnění (stáčení) kapalného chloru do (z) železničních cisteren, lze lze provádět na jednom stáčecím místě vybaveném kolejovou vahou. Druhé stáčecí místo nebylo po povodni 2013 zrekonstruováno a nelze jej v současné době používat. Plnění popř. stáčení se v současné době provádí minimálně. V roce 2015 nebyla stočena nebo naplněna žádná železniční cisterna. Veškerá produkce chloru byla zpracovaná na provoze VCM a TZO. Pro účely plnění/stáčení je možno chlor odebírat/doplňovat z kteréhokoli zásobníku. Přečerpávání se provádí přetlačováním tlakovým vzduchem o přetlaku 0,9 MPa. Odplyny z železniční cisterny jsou vedeny na výrobnu chlornanu sodného. Budova skladu kapalného chloru má instalováno havarijní odsávání chloru z prostoru skladovacích zásobníků, které se uvede do provozu při případném výronu chloru v prostoru skladu nastavením odsávací trasy do havarijní absorpční věže T-810 na výrobně chlornanu sodného. Parametry technologického zařízení Zásobníky kapalného chloru: 12.01 A, B, C, D, E:

5× 80 m3, 0 – 5 °C, 0,45 MPa

12.02 monžík:

1× 16 m3 (dlouhodobě odstaven, zrušeno plnění lahví a sudů)

Skladovací zásobníky jsou plněny na max. 80 %, tj. max. 85 t. Chlor je skladován ve čtyřech zásobnících, jeden je udržován prázdný pro havarijní stavy. Využitelná kapacita skladování chloru je pak 355 t (včetně monžíku). Podrobně viz kapitola 2.1.5. Parametry technologického procesu Parametry technologického procesu při provozu zařízení, najíždění i odstavování jsou dány technologickým reglementem pro výrobu kapalného chloru a příslušnými pracovními instrukcemi pro dílčí úseky. Řízení provozu Detailní postupy řízení a provozování zařízení ve všech stadiích provozu, opatření a postupy při mimořádných podmínkách, včetně činností bezpečnostních a blokovacích zařízení, jsou uvedeny v následující provozní dokumentaci: – Technologický reglement pro výrobu kapalného chloru – Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště (např. PI-32-13 pro obsluhu zkapalňování chloru a přípravu strojně chlazené vody apod.) – Vnitřní havarijní plán závodu PVC – Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy pro provozu Elektrolýza – Dílčí povodňový plán závodu PVC

85

Plynné odpady Plynné odpady nejsou. Při zkapalňování chloru vzniká plynný proud inertů z plynného chloru ve směsi s chlorem. Tento odpadní proud je zpracován při výrobě kyseliny chlorovodíkové nebo při výrobě chlornanu sodného. Při plnění kapalného chloru do obalů vzniká plynný proud chloru s případnými inerty, který se jako zužitkovatelný odpad využívá při výrobě chlornanu sodného. Kapalné odpady Použitý strojní olej je po ztrátě funkčních vlastností likvidován autorizovanou externí firmou. Pevné odpady Ze systému zkapalňování chloru odpadá vysoušedlo, které je po vyčerpání sušící schopnosti zařazeno do kategorie O. Roční produkce cca 50 kg/rok. Uložení na skládce Uhy.

2.1.4.2.1.3

Výrobní jednotka chlornanu sodného

Zařízení je umístěno ve východní části bloku E4 v objektu E 4890. Základním úkolem zařízení je absorbovat veškerý odpadní chlor vznikající v elektrolýze a to jak v průběhu najíždění, běžného provozu i při odstavení, včetně havarijního. V případě havarijního výpadu je zařízení schopno absorbovat celou produkci chloru po dobu 15 minut. Toto zařízení slouží rovněž i k běžné výrobě chlornanu sodného jako finálního výrobku. Výroba ovšem nesmí narušit pohotovost zařízení pro výše uvedené havarijní případy. Hlavním zařízením jsou dvě absorpční věže T 810 a T 801 s výplní Raschigových kroužků a s příslušenstvím, tj. s cirkulačními nádržemi a čerpadly. Absorpční věž T 810 zajišťuje výše uvedené požadavky, tj. absorpci veškerého chloru jak z havarijního řádu, tak i ze zkapalňování chloru. Při ustáleném provozu je odplyn ze zkapalňování zpracováván ve výrobně kyseliny chlorovodíkové, do vlastní výrobny chlornanu sodného je veden pouze výjimečně (odstavení výrobny kyseliny chlorovodíkové, najíždění nebo odstavování elektrolýzy, zvýšený obsah vodíku v chloru). Absorpční věž T 810 zajišťuje absorpci veškerého chloru z havarijního potrubí chloru, do kterého jsou zavedeny následující zdroje chloru: – havarijní odfuk z výtlaku chlorového kompresoru (PV 712) – havarijní odfuk ze sálu elektrolýzy (PV 101 A) – havarijní odsávání chloru ze skladů kapalného chloru – zředěný chlor vznikající při najíždění elektrolyzérů – odfuky z pojišťovacích ventilů ze skladu kapal. chloru, zkapalňování chloru a odparky chloru – odvzdušnění chlorových zásobníků, cisteren, lahví a sudů – odvod chloru ze striperu T 501 – odvzdušnění zásobníků chlornanu sodného pro likvidaci – odvzdušnění zásobníku odpadní kyseliny sírové. Chlornan sodný vzniká chemickou reakcí mezi chlorem, obsaženým v odplynech a cirkulujícím roztokem hydroxidu sodného o výchozí koncentraci cca 20 %. K absorpci dochází v jedné ze dvou instalovaných výplňových absorpčních věžích. Chlorační proces je šaržovitý, nejprve je v uzavřeném okruhu cirkulován čerstvý roztok NaOH o koncentraci asi

86

20 % a postupnou chlorací dochází k jeho přeměně na ekvimolární směs chlornanu sodného a chloridu sodného dle chemické rovnice: 2 NaOH + Cl2 ⇒ NaClO + NaCl + H2O Cirkulace přes absorpční kolonu se provádí až do té doby, kdy je dosaženo předepsaného zbytkového obsahu hydroxidu sodného, který zaručuje dostatečnou stabilitu výrobku. Poté se proces opět zahajuje s čerstvým roztokem NaOH. Vyrobený chlornan sodný je přečerpáván do jednoho ze čtyř skladovacích zásobníků (po 60 m3), ze kterých je výrobek stáčen do železničních a automobilních cisteren. Pro vlastní stáčení jsou vybudovány stáčecí lávky. Chlornan sodný, určený k likvidaci, je katalyticky rozkládán pomocí železa, resp. oxidů železa dle rovnice: 2 NaClO ⇒ 2 NaCl + O2 Výsledným produktem je solanka, využitelná pro stávající solankový okruh, resp. pro přípravu solanky pro vodárnu. Vstupní suroviny (chlor a NaOH) jsou do výrobní jednotky přiváděny potrubními trasami z jiných výrobních jednotek provozu Elektrolýza. Parametry technologického zařízení Zásobníky chlornanu sodného: TK 803 A, B, C, D: 4× 60 m3 Zařízení výroby chlornanu sodného včetně skladovacích zásobníků je umístěno v záchytné jímce. Měření hladiny v zásobnících je pomocí místních stavoznaků. Parametry technologického procesu Parametry technologického procesu při provozu zařízení, najíždění i odstavování jsou dány technologickým reglementem pro výrobu chlornanu sodného. Řízení provozu Provoz je řízen operátorem z centrálního velínu výrobny, který je umístěn v objektu E 4840. Detailní postupy řízení a provozování zařízení ve všech stadiích provozu, opatření a postupy při mimořádných podmínkách, včetně činností bezpečnostních a blokovacích zařízení, jsou uváděny v následující provozní dokumentaci: – Technologický reglement pro výrobu chlornanu sodného – Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště (např. PI-32-15 pro výrobu, skladování, stáčení a likvidaci chlornanu sodného) – Vnitřní havarijní plán závodu Elektrolýza – Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vody a půdy provozu Elektrolýza – Dílčí povodňový plán provozu Elektrolýza Opatření pro mimořádné situace Protože výrobna chlornanu sodného zajišťuje absorpci chloru i v případech mimořádných situací a havárií, je nutné aby byla udržována neustále v provozuschopném stavu a proto pro

87

případy, kdy nebude možné výrobnu chlornanu sodného provozovat standardním způsobem je nutno předem provést opatření uvedená dále. • Před každou plánovanou zastávkou provozu vodní hospodářství nebo Závodu energetika, v jejímž důsledku bude odstaven okruh chladící cirkulační vody pro chlazení ve výrobně chlornanu sodného, v dostatečném předstihu odstavit elektrolýzu a provést opatření dle 3. stupně povodňové aktivity platná pro sklad kapalného chloru. • Před každou plánovanou odstávkou výrobní jednotky chlornanu sodného je bezpodmínečně nutné zajistit odsátí kapalného a plynného chloru z navazujícího potrubí uvnitř i vně skladu kapalného chloru včetně rozdělovačů kapalného a plynného chloru. • V případě vyhlášení druhého stupně povodňové aktivity (ve smyslu SGŘ-22-04) musí být elektrolýza odstavena, odpojeno potrubí od zásobníků kapalného chloru, zaslepena volná hrdla na zásobnících chloru i na odpojených potrubních trasách. Následně jsou demontované části potrubí uloženy na určené místo. V době povodňové situace se provozování elektrolýzy, skladu chloru a chlornanu sodného podřizuje povodňovému plánu, doba nutná na zpracování chloru z technologie (bez skladu chloru) je cca 1 hodina, ovšem teprve po provedení výše uvedených opatření ve skladu chloru může být odstavena i výrobna chlornanu sodného. • V případě havárie na provozu Vodní hospodářství zajistit provoz chlornanu sodného převodem na chlazení hrubě filtrovanou vodu (místo stávající cirkulační) do bezpečného odstavení provozu. Za provedení výše zmíněných opatření zodpovídá vedoucí provozu Elektrolýza. Plynné odpady Veškerý odplyn, odtahovaný ventilátorem C 801 A/B přes absorpční věž T 810 (T 801), je ve zmíněných věžích zbaven chloru. Koncentrace chloru ve vypouštěném odplynu do atmosféry může činit max. 0,006 g/m3. Při maximálním výkonu ventilátoru 5 000 m3/hod je emise chloru max. 0,03 kg/hod. Kapalné odpady Kapalným odpadem mohou být pouze náhodné úniky chlornanu sodného při poruše potrubí nebo zařízení. V tom případě je prováděna redukce aktivního chloru a celý postup je určen v „Dílčím plánu opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy provozu Elektrolýza“. Za běžného provozu ke vzniku kapalných odpadů nedochází. Pevné odpady Ke vzniku pevných odpadů při výrobě chlornanu nedochází.

2.1.4.2.1.4

Výrobní jednotka kyseliny chlorovodíkové

Výroba solanek „R“ v podniku byla ukončena v 1/2009 a výroba kyseliny chlorovodíkové na bloku B1 byla ukončena v 12/2010. Zařízení bylo asanováno a výrobna zakonzervována. Obchodní požadavky na dodávky kyseliny chlorovodíkové jsou zajišťovány kyselinou chlorovodíkovou vyráběnou na provoze VCM a TZO ve výrobně termického zpracování odpadních látek.

88

Protipožární a bezpečnostní zajištění provozu Elektrolýza Provoz Elektrolýza je vybaven hydrantovým rozvodem požární vody a dostatečným počtem přenosných a pojízdných hasících přístrojů. Rozmístění a počty těchto přístrojů jsou uvedeny v požárních řádech. Venkovní a vnitřní prostor skladu chloru, prostor výrobní jednotky chlornanu sodného a kyseliny chlorovodíkové je osazen čidly systému plynové detekce s vyvedením signalizace na panel provozu Elektrolýza a OS HZS SPOLANA a.s. Sklad chloru je vybaven havarijním odsáváním, které v případě úniku chloru ve skladě zajistí odsávání chloru na ničící stanici. Každý zásobník chloru je uložen v samostatné bezodtokové jímce, schopné pojmout celý objem zásobníku. Obdobně i zásobníky chlornanu sodného jsou umístěny v bezodtoké záchytné jímce. 2.1.4.2.2 Provoz VCM a TZO Ze stavebního hlediska je technologie výroby VCM (objekt D4660) otevřená. Nosné konstrukce jsou z nehořlavých materiálů (ocel a železobeton). Půdorysné rozměry technologického zařízení jsou cca 60×150 m. Výška technologie cca 56 m (hlavy destilačních kolon). Výška dalšího technologického zařízení je cca 15 m. Technologie výroby VCM je v severojižním směru podélně rozdělena provozní komunikací, umožňující přístup k jednotlivým zařízením. Nad provozní komunikací je veden potrubní most. Technologie výroby VCM je řízena z panelu VCM v objektu D 4640 a venkovní obsluhou technologického zařízení. Technologie tvoří jeden požární úsek. Vinylchlorid je meziproduktem pro výrobu PVC ve SPOLANA a.s. Výroba VCM je rozdělena do následujících technologických uzlů:

1)

Přímá chlorace a čištění EDC

V přímé chloraci se vyrábí 1,2-dichloretan (EDC) reakcí etylénu s chlorem. Rovněž zde probíhá dochlorování nenasycených uhlovodíků v recyklovaném nerozštěpeném EDC z krakování. Vyrobený EDC se spolu s EDC z oxichlorace čistí praním a destilacemi a je veden na krakování. Vedlejší produkty z destilací (v kapalné a plynné fázi) se zpracovávají ve výrobním souboru termické zpracování odpadů (dále jen TZO) provozu VCM. Plynný etylén reaguje s chlorem v kapalné fázi, za vzniku 1,2-dichloretanu, dle rovnice: C2H4 + Cl2 ⇒ C2H4Cl2 Katalyzátorem reakce je bezvodý chlorid železitý (FeCl3), který potlačuje substituční reakce a podporuje adici Cl2 na etylén. Chlorid železitý není nutné přidávat, neboť požadovaná koncentrace cca 25 ppm v EDC vzniká reakcí Cl2 se zařízením. Reakce je exotermní. Reakční teplo je odváděno cirkulační chladicí vodou v trubkovém chladiči, spojeném s reaktorem přímé chlorace. Etylén je do výroby VCM přiváděn hlavním dálkovým potrubím z Unipetrolu RPA Litvínov přes regulační stanici obj. D 4650, kde je hlavní uzávěr přívodu etylénu. Regulační stanice je umístěna mezi objekty D 4640 a D 4660 (hlavní budovou závodu PVC a výrobní jednotkou VCM). Chlor pro chloraci a oxichloraci je přiváděn potrubím z provozu Elektrolýza. Uzávěr přívodu chloru pro výrobu VCM je umístěn za redukční stanicí chloru na Elektrolýze. Další uzávěr přívodu chloru je v úrovni reaktoru přímé chlorace závodu VCM.

89

Kromě vlastní výroby EDC se další EDC, v případě potřeby, dováží v železničních cisternách. Stáčí se do skladu hořlavých kapalin, objekt D4690. Na koleji č.613 u objekt D4690 je jedno stáčecí místo. 2)

Štěpení EDC (krakování)

V krakovací peci (topivo – zemní plyn) probíhá tepelný rozklad EDC za vzniku vinylchloridu a chlorovodíku (HCl). V čistící sekci se získá destilacemi čistý chlorovodík a VCM a oddělí se nezreagovaný EDC, který se recykluje do přímé chlorace. Reakcí vznikající chlorovodík se zpracuje v oxichloraci. Chladící stanice je kompresorová, jako chladivo je používán propylen. Propylen, stlačený v osmistupňovém kompresoru se ochladí, zkapalní a podchladí. Podchlazený kapalný propylen se přes regulační ventily vede do vlastních spotřebičů, kde se odpařuje a tím odnímá teplo. Páry chladiva jsou znovu nasávány turbokompresorem. Štěpení 1,2-dichloretanu je endotermní reakcí probíhající v plynné fázi při teplotě 465–500 °C a tlaku cca 1,0 MPa dle rovnice: Cl-CH2-CH2Cl ⇒ CH2 = CHCl + HCl Rychlost reakce je řízena teplotou a dobou zádrže v reaktoru a koncentrací promotorů štěpení v EDC. Reakce probíhá při teplotě 465–490 °C. Teplota nad 500 °C zvyšuje stupeň karbonizace (vyšší tvorba uhlíku a vedlejších organických látek, dále může dojít k místnímu přehřátí trubek). Maximální povolená výstupní teplota reakční směsi je 520 oC. Štěpení probíhá s konverzí v rozmezí 55–61 %. Při vyšší konverzi dochází k zanášení trubek krakovací pece. Při poklesu stupně konverze na 45 % a při výstupní teplotě odplynů 515 °C dochází ke zvýšené karbonizaci. Při teplotě nad 535 °C může dojít k poruše zařízení (poškození trubek štěpícího hadu). Chlorovodík je od finálního produktu a nezreagovaného EDC oddělen frakční destilací. Vinylchlorid je oddělen od nezreagovaného EDC rektifikací. EDC se následně vede na přímou chloraci, kde se některé vedlejší produkty nachlorují a lze je pak lépe oddělit. VCM rektifikace (z kondenzátoru H207) je nejprve veden do sání čerpadel P 204 A,B. Na výtlaku se proud rozděluje na zkondenzovaný VCM, který se vrací do kolony C 203 jako reflux. Zbytek kapalného VCM je čerpán přes louhový sušič S-207 A nebo B do zkušebního zásobníku T 401 A/B/C (před vstupem do sušiče se VCM zvhlčuje malým přídavkem demineralizované vody pro udržení aktivity povrchu louhové náplně). V sušiči S 207 A/B dojde k zachycení stop HCl. Čtvrtý zkušební zásobník T401D je vyčleněn pro případy havarijního odstavení a pro potřeby skladování VCM ze sekce regenerace VCM provozu PVC. Každý zkušební zásobník je vybaven dálkovým měřením tlaku, teploty a hladiny (s automatickým přepočtem na objem a přes teplotu i na hmotnost). Jakmile je zkušební zásobník plný, izoluje se a po procirkulování se odebere kontrolní vzorek jeho obsahu. Odpovídá-li obsah specifikaci, přečerpá se jeho obsah pomocí čerpadla P401A/B přes filtr F411 a průtokoměr FI444 do skladovacího kulového zásobníku T1411 (výtlak čerpadla P401A/B je napojen na vratné cirkulační potrubí VCM z provozu PVC do T1411). Pro případ nouzového odstavení systému zkušebních zásobníků T401A-C existuje možnost nouzového přepnutí odtahu VCM z H207 přímo do zásobníku T1411 (tato operace je za normálního provozu přísně zakázána), další možností je použití havarijního zásobníku T401D. Pokud ale nebyl tento zásobník dokonale zbaven nečistot z regenerovaného VCM (provoz PVC), je zakázáno čerpat obsah T401D do T1411 nebo jako rework do kolon C202 či C203 — jeho obsah je nutné zpracovat odpařením do regenerace VCM (provoz PVC).

90

VCM ze zkušebních zásobníků je přečerpáván do skladovacích kulových zásobníků T-1411 nebo T-1412. Zásobník T-1411 je vybaven dálkovým měřením tlaku PI 1401, místním manometrem PI 6263 a dálkovým měřením hladiny (obvod poz. LI 1401 - doplněn přepočtem na objem a přes teplotu poz. TI 1106 B i na hmotnost), pro zásobník T-1412 slouží dálkové měření tlaku PI 1412, místní manometr PI 6444 a dálkové měření hladiny LI 1412 (i tento obvod je doplněn o přepočet na objem a přes teplotu TI 1412 na hmotnost). V zásobníku T1412 je dále hladinový spínač poz. LSH 1412, který signalizuje maximální povolené naplnění zásobníku (maximální povolená náplň zásobníku je 1 450 tun VCM). Součástí skladu VCM jsou dále cirkulační čerpadla P-1411 A/B pro dávkování kapalného VCM z jednoho ze zásobníků nebo z obou zásobníků T-1411/T-1412 současně do provozu polymerace závodu PVC. Z výtlaku čerpadel P-1411 A/B kapalný VCM nejprve prochází filtrem F-1411, tlak kapalného VCM v cirkulačním potrubí měří obvod PI 1103 (snímač je umístěn v budově polymerace závodu PVC). Podmínkou startu čerpadla je zaplavení hladinové sondy na sání příslušného čerpadla (musí být naplněna kapalným VCM, jinak nelze čerpadlo najet). • Oba zásobníky jsou vybaveny následujícími dálkově ovládanými rychlouzávěry (lze je ovládat pomocí příslušných přepínačů z panelu VCM): • HC 1401 – nátok kapalného VCM z cirkulace zpět do T-1411 • HC 1402 – nátok kapalného VCM ze dna T-1411 k čerpadlům P-1411 A/B nebo k plnícím čerpadlům P-1412 A/B • HCV 1403 - nátok kapalného VCM z cirkulace zpět do T-1412 • HCV 1404 - nátok kapalného VCM ze dna T-1412 k čerpadlům P-1411 A/B nebo k plnícím čerpadlům P-1412 A/B • HCV 1405 – trasa plynné fáze ze zásobníku T-1412 do potrubí plynné fáze (tj. do TZO) Zásobníky T-1411 a T-1412 lze provozovat v režimech: • Jeden ze zásobníků je celkově odstaven a popřípadě i asanován, do druhého zásobníku je čerpán kapalný VCM ze zkušebních zásobníků T-401 A-C a sou-časně je z něj cirkulován VCM do provozu PVC. • Jeden ze zásobníků je plněn (tzn. jde do něj vratný proud VCM z cirkulace i výroba VCM z T-401 A-C) a druhý zásobník se vyprazdňuje čerpáním VCM do výroby PVC. • Oba zásobníky jdou paralelně propojeny na straně sání k P-1411 A/B, vratný proud VCM z cirkulace plus výroba VCM z T-401 A-C natékají buď do jednoho nebo do obou zásobníků. Rozhodujícím kritériem pro volbu způsobu provozování uvedených zásobníků je ve-dle plánu revizí i vliv skladování VCM na jeho kvalitu ve smyslu podkapitoly č. 2.1. 3)

Oxichlorace

V oxichloraci reaguje etylen se vzdušným kyslíkem a chlorovodíkem z krakování za vzniku EDC, který se čistí praním a destilacemi. Oxichlorační reakce probíhá podle rovnice:

91

C2H4 + 2 HCl + 1/2 O2 ⇒ C2H4Cl2 + H2O Reakce probíhá v plynné fázi ve třech katalytických reaktorech s pevným ložem zapojených v sérii. Vstupní teplota surovin je minimálně 115 °C, teplota produktu 220 °C. Optimální reakční teplota je 280 °C, tlak cca 0,5 MPag. Maximální vstupní tlak do R-301 je dán tlakovým spádem od kolony C-202 a může být max. 0,75 MPag. Pod 180 °C reakce probíhá velmi pomalu, nad 330 °C se zvyšuje oxidace etylénu. Teplota se mění podél délky reaktoru v závislosti na stupni zreagování vstupních surovin. Teplotní profil má maximum (v reakční zóně), které v závislosti na vyčerpání katalyzátoru postupuje směrem k výstupu z reaktoru. Reakce probíhá ve skutečnosti dle následujících reakcí: C2H4 + 2 CuCl2 ⇒ C2H4Cl2 + 2 CuCl

(1)

4 CuCl + O2 ⇒ 2 CuCl2·CuO

(2)

CuCl2·CuO + 2 HCl ⇒ 2 CuCl2 + H2O

(3)

Reakce (1) je silně exotermní, katalyzátorem je chlorid měďnatý na alumině. Ve čtvrtém reaktoru probíhá na alumině přímá chlorace zbytkového množství etylénu. 4)

Termické zpracování odpadních látek (TZO)

Jednotka TZO má ekologicko-výrobní charakter, je umístěna na bliku D4, objekt D4730. Zajišťuje termické zpracování vedlejších produktů (chlorovaných uhlovodíků v kapalné a plynné fázi) z výroby VCM a PVC, za dodržení emisních limitů v souladu s příslušnými předpisy a jejich „přeměnu“ na kyselinu chlorovodíkovou, která se expeduje. Kapacita jednotky je navržena tak, aby zpracovala plynné a kapalné organické odpady při maximální výrobě jednotek VCM a PVC i při mimořádných stavech (poruchy, havárie). Není určena k likvidaci cizích odpadů. V části termického zpracování jsou instalovány dvě paralelně pracující spalovací pece s následným využitím tepla spalin na výrobu 2,2 MPa páry (linka A a linka B). Za normálního provozu jsou v lince A spalovány suché (DV) a mokré odplyny (WV) z VCM, dále odplyny z reaktoru přímé chlorace (EV) a kapalné odpady (LW). Požadovaná spalovací teplota 1 250 °C je udržována spalováním přídavného paliva – zemního plynu. Spaliny jsou ochlazovány na 250 °C v kotli na odpadní teplo, ve kterém je vyráběna středotlaká pára (2,2 MPag, 225 °C). Následně jsou spaliny opět zchlazeny a chlorovodík je absorbován roztoky různě koncentrované kyseliny chlorovodíkové v absorpční koloně. Spaliny z linky A jsou potom zavedeny na dočištění do koncové vypírky, která je společná pro obě linky. Odplyn z oxichlorace (OV) je samostatně zaveden do linky B, kde je spalován společně s přídavným palivem – zemním plynem, popř. vodíkem z Elektrolýzy, aby se zabezpečila požadovaná teplota 1 200 °C. Teplo spalin je opětovně využíváno k výrobě 2,2 MPag páry. Chlorovodík ze spalin linky B je vypírán společně se zbytkem chlorovodíku ve spalinách z linky A v prací koloně. Prací roztok je tvořen 5% kyselinou chlorovodíkovou. Sorpční schopnost je udržována odpouštěním části 5% HCl a současným dopouštěním čiřené vody. 5% HCl je čerpána jako odpadní proud na neutralizaci ČOV. Odplyn z provozu PVC (PV) je veden do linky B jako spalovací vzduch. Aby se dosáhlo zákonem požadovaných úrovní emisí, jsou spaliny z obou linek zavedeny na koncové dočištění do neutralizační kolony, kde jsou zbytky chlorovodíku odstraněny praním

92

zásaditým pracím roztokem. Potřebné pH je udržováno kontinuálním přidáváním roztoku louhu sodného. Přebytek cirkulačního roztoku je odpouštěn do zásobníku, ve kterém je redukován v odpadním proudu přítomný NaClO na NaCl pomocí roztoku siřičitanu sodného. Parametry technologického zařízení Kontrolní (zkušební) zásobníky VCM: Objekt skladu VCM s interním označením E 6610 je umístěn v severozápadní části areálu SPOLANA a.s. Ve skladu jsou umístěny čtyři válcové ležaté zásobníky, z nichž každý zásobník s provozním označením T-401 A/B/C má kapacitu 152 m3, max. povolené plnění 65,7% tj. 91 t a zásobník T-401 D má kapacitu 100 m3, max. povolené plnění 85% objemu tj. 77 t. Kontrolní zásobníky jsou umístěny na vyvýšeném prostranství a situovány do betonové záchytné jímky. Ze severní a západní strany jsou kontrolní zásobníky obestavěny požární betonovou stěnou. Ve spodní části stěny je technologický podélný otvor o výšce 0,2 m, kterým je záchytná jímka propojena s havarijní jímkou. Prostor zásobníků je oplocen. Kontrolní zásobníky slouží k promíchání vyrobeného VCM a k odběru vzorků pro analýzu. V případě vyhovující analýzy je obsah zásobníku přečerpán do skladovacích zásobníků T 1411, 1412. Skladovací zásobníky VCM: Objekt skladu VCM s interním označením F 305AB je umístěn v severní části areálu SPOLANA a.s. Ve skladu jsou umístěny 2 kulové zásobníky s provozním označením T-1411 a T-1412, každý o průměru cca 12 m. Kapacita zásobníků je 2 x 2000 m3, max. povolené plnění T-1411 je na 85 % objemu tj. 1550 t, T-1412 na 80 % tj. 1450 t. Zásobníky jsou umístěny na vyvýšeném prostranství, jsou vybaveny záchytnou betonovou jímkou, která je spojena betonovým šikmým žlabem s havarijní jímkou. Podrobně viz kap. 2.1.5.4.1 Skladovací zásobníky EDC: Objekt skladu EDC je umístěn v objektu D 4690. Ve skladu jsou umístěny čtyři válcové vertikální zásobníky. Každý zásobník je samostatně oddělen betonovou záchytnou jímkou: T-450: 600 m3 T-451: 825 m3 T-452: 825 m3 T-520: 695 m3 Skladovací podmínky: cca 40 °C, 1,5 kPag, inertní ochranná atmosféra (N2). Parametry technologického procesu Parametry technologického procesu při běžném provozu, najíždění i odstavování jsou uvedeny v „Technologickém reglementu pro výrobu VCM“. Nebezpečné látky v technologickém procesu: 1,2-dichloretan (EDC) vinylchlorid monomer (VCM) propylén v S-221-1 etylén chlor plynný chlorovodík kapalný T-204

cca 320 t 100 t 7,9 t kontinuální průtok v potrubí DN 200, tlak 0,83 MPag kontinuální průtok v potrubí DN 250, tlak 0,5 MPag 3 10,5 m , tj.10 t (max.)

93

chlorovodík plynný zemní plyn

kontinuální průtok v potrubí DN 200 , tlak 0,75 MPag kontinuální průtok v potrubí DN 150 , tlak 0,3 MPag

Řízení provozu Výroba VCM je řízena operátorem z centrálního velínu provozu VCM, který je umístěn v objektu D 464A. Řízení technologického procesu na závodech PVC, VCM a TZO je svěřeno z velké části řídicímu systému TDC 3000 od firmy Honeywell. Tento model je určen pro použití v energetice, petrochemii a papírenském průmyslu. Systém dodala a pečuje o něj pobočka Honeywell ČR, která má potřebné certifikáty pro instalace a údržbu těchto systémů a školení technického personálu. Základní informace o architektuře TDC-3000. Systém TDC-3000 je hierarchický, distribuovaný řídicí systém, jehož veškeré řídicí, regulační a prezentační funkce jsou rozděleny mezi řadu specializovaných, na sobě nezávislých modulů, které spolu navzájem komunikují. Vysoká spolehlivost celého zařízení je zajištěna mimo jiná opatření i přímým fyzickým zdvojením důležitých modulů a částí systému. Tyto moduly jsou funkčně propojeny v několika úrovních: – LCN – představuje řídicí úroveň, je redundantní a nemá přímé výstupy do provozu. Na LCN jsou m. j. připojeny operátorské stanice, diskové a historizační systémy. – UCN – tři procesní sítě, které přímo komunikují s technologickým procesem. Styk mezi LCN a UCN je zprostředkován moduly NIM. Všechny sítě tohoto typu jsou redundantní, stejně jako většina zařízení k nim připojených. – IS – informační síť závodu je připojena prostřednictvím jednoho z historizačních serverů a umožňuje oprávněným uživatelům jednosměrný přístup k provozním údajům v reálném čase. Z této sítě nelze provést žádný zásah do technologie a přístupy k datům jsou vázány na přidělená oprávnění. TDC-3000 je navržen s ohledem na co největší spolehlivost systému. Zařízení, včetně kabeláže, jsou převážně redundantní – tedy zdvojená. V případě poruchy některého modulu pak jeho záložní dvojník přejímá automaticky všechny funkce bez rizika ztráty informaci nebo kontroly nad systémem. Zásobování proudem celého systému je řešeno bezzánikovými zdroji tzv. UPS. Ty mají ve svých akumulátorech zásobu energie na přiměřeně dlouhou dobu chodu celého řídicího systému i v případě naprostého selhání zásobování elektrickým proudem pro uvedení provozu do bezpečného stavu. V případě poruchy některého modulu nebo jeho části je možno opravu obvykle provést za chodu systému bez nutnosti cokoli vypínat a žádná porucha by neměla mít vliv na funkci jeho ostatních částí. Uzavřená servisní smlouva s dodavatelem systému zaručuje jednak okamžitý nástup technika na opravu a dosažitelnost potřebných náhradních dílů, ale i pravidelnou preventivní údržbu a poradenství. Bezpečnostní prvky části pro VCM Výroba VCM je kompletně řízena pomocí řídícího systému TDC 3000 fy Honeywell z operátorského pracoviště na centrálním velínu VCM. Na tomto velínu jsou umístěna rovněž schémata znázorňující stav (světelné kontrolky) blokád dílčích částí výrobní jednotky. Technologicky je výroba dělena na čtyři základní úseky včetně blokačních systémů. – Přímá chlorace – Štěpení a zásobníky VCM – Oxichlorace

94

–

Chladicí stanice – turbokompresor BL-221

Automatický blokovací systém instalovaný v počítači PLC přímé chlorace má v případě nestandardních situací zabránit poškození výrobního zařízení a úniku médíí do životního prostředí. Za běžného provozu musí být všechny blokovací systémy aktivní. Automatický blokovací systém instalovaný v počítači PLC přímé chlorace má v případě nestandardních situací zabránit poškození výrobního zařízení a úniku médíí do životního prostředí. Za běžného provozu musí být všechny blokovací systémy aktivní. Bezpečnostní zajištění stupně přímé chlorace a čištění EDC Automatický blokovací systém instalovaný v počítači PLC přímé chlorace má v případě nestandardních situací zabránit poškození výrobního zařízení a úniku médíí do životního prostředí. Za běžného provozu musí být všechny blokovací systémy aktivní.

Blokovací systém reaktoru přímé chlorace R 101/H 101 Blokáda

Limit

Nápravné akce Uzavření:

PSH 106

Vysoký tlak v R 101

0,28 MPag

PSL 106

Nízký tlak v R 101

0,10 MPag

TSH 103

Vysoká teplota v R 101

64 °C

PSL 104

Nízký tlak chloru

0,30 MPag

PSL 102

Nízký tlak ethylenu

0,50 MPag

MS 101

Blokovací tlačítko na panelu

-

HS 101

Blokovací povel z DCS

-

•

•

FV 101, FV 101, FV 103 – regulační ventily chloru a ethylenu pro R 101 V 101 a V 102 – rychlouzavírací armatury chloru a ethylenu pro R 101

Přetlakování reaktoru (vysoký tlak v systému R-101/H-101): Pokud by přestoupil tlak na spodku reaktoru tlak v potrubí každého napájecího proudu, zastavil by se průtok reakčních složek a došlo by ke zpětnému toku kapalného EDC z reaktoru do potrubí. Aby k tomu nedošlo, způsobí signál tlakového spínače PSH 106, který je umístěn na vrchlíku reaktoru R-101, uzavření všech regulačních ventilů reakčních složek (tj. uzavření ventilů FV 101, FV 102 a FV 103) a dvoupolohových rychlouzavíracích armatur (kohoutů) na napájecím potrubí ethylenu (V 101) a chloru (V 102). Stav poloh jednotlivých armatur a příslušná blokovací podmínka jsou signalizovány na panelu VCM buď na mozaice blokovacího systému (při uzavřené armatuře svítí příslušná žárovka) nebo v řídícím počítači provozu VCM (DCS přímé chlorace, obrazovka „Blokády“). Nízký tlak v reaktoru (nízký tlak v systému R-101/H-101): V případě poruchy pojistné membrány (nebo nádoby) poklesne rychle tlak v reaktoru. Aby se zabránilo možnému úniku velkého množství reakčních složek do atmosféry, signál z tlakového spínače PSL 106 při poklesu tlaku ihned uzavře jejich nástřik. Vysoká teplota v reaktoru: Indikuje pravděpodobnou poruchu v dodávce chladící vody nebo poruchu chladiče H-101. Vysoká teplota způsobí var komponent a stoupnutí tlaku v reaktoru a zároveň stoupne tvorba vedlejších produktů. V takovém případě způsobí teplotní spínač TSH 103, který je umístěn

95

pod chladičem H-101, uzavření regulačních ventilů a dvoupolohových armatur na napájecím potrubí všech reakčních složek. Nízký tlak v potrubí chloru: Na přívodním potrubí chloru je tlakový spínač PSL 104, který hlídá hodnotu tlaku. Při poklesu tlaku pod nastavený limit blokovací systém uzavře regulační ventily a dvoupolohové armatury na potrubí všech reakčních složek. Nízký tlak v potrubí ethylenu: Na přívodním potrubí ethylenu je tlakový spínač PSL 102, který hlídá hodnotu tlaku. Při poklesu tlaku pod nastavený limit blokovací systém uzavře regulační ventily a dvoupolohové armatury na potrubí všech reakčních složek. Odstavení reaktoru R-101 z panelu VCM Reaktor R-101 lze odstavit z panelu VCM tímto způsobem: a) stisknutím tlačítka MS 101 a - je umístěno pod mozaikou blokovacího systému přímé chlorace b) aktivací povelu HS 101 v řídícím počítači v obou případech se uvede do chodu automatický blokovací systém, který uzavře regulační ventily a dvoupolohové rychlouzavírací kohouty na potrubí reakčních složek. Při najíždění reaktoru, kdy nejsou splněny všechny podmínky, se používá deblokovací tlačítko MS 101 B „Reset“, které je umístěno pod mozaikou blokovacího systému přímé chlorace. Před jeho stisknutím je nutné nejprve deaktivovat povel HS 101 v řídícím počítači Blokovací systém destilací EDC

Blokáda

Limit

Nápravné akce

PSH 108

Vysoký tlak v C 102

0,30 MPag

Uzavírá FV 110 – pára do vařáku H 105

PSH 109


0,17 MPag


PSH 110


45 kPag


Při zvýšení tlaku v destilačních kolonách EDC (tj. C-102, C-103, C-104) nad blokovací hodnotu dojde k automatickému uzavření páry do vařáků uvedených kolon. Pro kolonu C-102 je to blokovací obvod PSH 108, pro C-103 obvod PSH 109 a pro C-104 obvod PSH 110. Na mozaice blokovacího systému přímé chlorace nebo v řídícím počítači (DCS přímé chlorace, obrazovka „Blokády“) lze zkontrolovat uzavření příslušného regulačního ventilu na přívodu páry. Bezpečnostní zajištění štěpení EDC a čištění VCM Blokovací systém sekce štěpení EDC má tyto části: • Blokovací systém odpařováku H-201/krakovací pece R-201 • Blokovací systém kolony C-203

96

• Blokovací systém zkušebních zásobníků VCM • Blokovací systém odparky H-2107 • Blokovací systém cirkulačních čerpadel P-1411 A/B Blokovací systém odpařováku H-201 a krakovací pece R-201 Automatický blokovací systém štěpící pece je instalovaný v průmyslovém počítači FSC R201. Blokovací systém má v případě nestandardních situací zabránit poškození výrobního zařízení a úniku médíí do životního prostředí. Za běžného provozu musí být všechny blokovací systémy aktivní. Jako celek má tyto odstavovací systémy: A)

systém „GS“ - tzv. GENERAL SHUTDOWN (celkové odstavení),

B)

systém „FS“ - tzv. FUEL SHUTDOWN (odstavení paliva),

C)

systém PY-201, zavírá nátok kapalného EDC do H-201 při jeho nízkém tlaku.

D)

blokovací systém předehřívače EDC H-1109

E)

blokovací systém plynového zařízení pece R-201

F)

blokovací systém předehřevu vzduchu pro R-201

Blokovací sekvence GENERAL SHUTDOWN (GS) – celkové odstavení

GENERAL SHUTDOWN je realizován pomocí elektronického systému PLC AEG Modicon umístěného v domku DCS-Krak (DCS 2). Ten je propojen s elektronickým řídicím systémem pece R-201 FSC R201. Blokáda

Limit

Nápravné akce

PSL 217

Nízký tlak EDC z H 201 do R201

0,70 MPag

General shutdown (GS)

FSL 201

Nízký průtok EDC do R 201

17 t/h

GS

DCS_SD1

Povel z DCS HS 201 A

-

GS

DCS_SD2

Povel z DCS HS 201 A

-

GS

MS 201

Blokovací tlačítko na panelu

-

GS

NOUZOVÉ Blokovací tlačítko na panelu ODSTAVENÍ

-

GS

výpadek elektřiny

-

po 5s prodlevě GS

blokuje (zavírá) • ihned nástřik kapalného EDC z T-451 do předehřívací sekce R-201 (kohout V-202) • ihned přívod páry 2,1 MPa do odpařováku H-201 (regulační ventil obvodu FC201 ventil je typu AFC, tzn. že bez napájecího vzduchu je zavřený) • ihned přívod páry 2,1 MPa do odpařováku H-201 (regulační ventil obvodu FC201 ventil je typu AFC, tzn. že bez napájecího vzduchu je zavřený)

97

• ihned přívod kapalného EDC do H-201 (regulační ventil obvodu LC 201 - ventil je typu AFC) • ihned přívod zemního plynu do pece R-201 (ventily V-250 a V-260 a dále elektromagnetické ventily V-251 až V-258 • ihned přívod kvenčovacího proudu (kohout V-208 otevírá •

ihned odtah kapalného EDC z předehřívací sekce do zásobníku T-450 - dojde k přetlačení EDC do T 450 (kohout poz. V-203)

• po uplynutí 10 sekund otevírá přívod dusíku do trubek • v předehřívací sekci R-201 (kohout V-204). Po uplynutí 2 minut od svého otevření se kohout V-204 uzavře • po uplynutí 10 sekund jsou na maximum zvýšeny otáčky ventilátoru vzduchu BL-201. Po uplynutí intervalu 120 sekund se otáčky BL-201 vracejí zpět na hodnotu odpovídající žádané hodnotě tlaku vzduchu PC 213 • po potvrzení polohy „zavřeno“ (koncovými spínači) pro ven-tily V-250 a V-260 otevírá odfukový kohout V-259 (odfuk ZP z prostoru mezi V-250 a V-260 do atmosféry). • pokud je v intervalu 130 sekund od výpadku stisknuto tlačítko MS 201 B „RESET“, ihned se zavře kohout V-204 a otáčky BL-201 jsou ihned přizpůsobeny žádané hodnotě na regulátoru PC 213 Blokovací sekvence FUEL SHUTDOWN (FS) – odstavení zemního plynu

Blokovací systém krakovací pece R-201 obsahuje blokády technologické (tzv. celkový blok R201) a blokády dílčí pro jednotlivé řady hořáků. Funkci těchto blokád zajišťuje elektronický blokovací systém na bázi FSC, ke kterému jsou připojeny všechny potřebné vstupy a výstupy technologického celku R-201. Veškerá elektronika včetně napájení akčních členů (solenoidů) je připojena na bezztrátové napájení z UPS jednotky TZO. Celková skladba blokovacího systému uvedené technologické části je následující:

FSC R201 řídící jednotka fy Honeywell, umístěná v domku DCS 2 Místní panel LP 201 ovládací panel ve skříni na první podestě na R-201 Mozaika R201 monitorování stavu pece R-201 na velínu VCM

Blokáda

Limit

Nápravné akce

TSH 201_9 B

Vysoká teplota na výstupu R201

520 °C

Fuel shutdown (FS)

PSL 240 B

Nízký tlak zemního plynu

10 kPag

FS

PSL 241 B

Nízký tlak zemního plynu

10 kPag

FS

PSL 214

Nízký tlak vzduchu

3,0 kPag

FS

MS 211

Tlač. na místním panelu LP 201

-

FS

98

Blokáda

Limit

Nápravné akce

MS 202

Tlačítko odstavení ZP na panelu

-

FS

DCS_FS1

Povel z DCS HS 202

-

FS

DCS_FS2

Povel z DCS HS 202

-

FS

-

pokud je výstupní teplota z R 201 TI 201_9 > 350°C, po 10 sek. FS

970 kPag

FS

-

FS

Výpadek elektřiny pro LP 201 -

FS

výpadek BL 221

PSHH 221

Vysoký tlak za R 201

R201 STOP Aktivace sekvence GS PWR_OFF

signál k odstavení dává: • vysoká teplota reakční směsi na výstupu z R-201 (obvod TSH 201_9 B), • nízký tlak zemního plynu do R-201 (obvody PSL 240 B a PSL 241 B), • nízký tlak vzduchu do hořáků (obvod poz. PSL 214), • blokovací tlačítko MS 211 umístěné na místním panelu (LP 201) v prostoru pece R201 (červené tlačítko) • blokovací tlačítko MS 202 „ODSTAVENÍ PALIVA R-201“ pod hořákovou mozaikou na panelu VCM • aktivace signálů DCS_FS1 nebo DCS_FS2 (tj. aktivace povelu HS 202 „ZEMNÍ PLYN SHUTDOWN“) z řídícího systému DCS • výpadek propylenové chladicí stanice BL-221. Tato pomocná blokáda z DCS automaticky uzavře aktivací povelu HS 202 přívod zemního plynu a to po 10 sekundách od výpadku chladicí stanice. Druhou podmínkou je, že výstupní teplota reakční směsi poz. TI 201_9 musí být vyšší jak hod-nota 430 °C – do této teploty k odstavení ZP do R-201 ne-dojde). Impuls blokování drží po dobu 5 sekund, pak je možné ZP do R-201 znovu najíždět. • Vysoký tlak reakční směsi na výstupu z R-201 – obvod PSHH221. Tento obvod je odvozen od měření tlaku reakční směsi na výstupu z pece PI 221. Při dosažení blokovací hodnoty dojde k automatickému odstavení přívodu zemního plynu (je to obdoba předchozího bodu). Obvod PSHH221 má přes přístupový kód možnost přechodného vyřazení z funkce (tzn. debloku) a to pouze pro potřeby údržby a revize obvodu PI221. • aktivace blokovací sekvence GENERAL SHUTDOWN sekce štěpení R201STOP výstup z PLC KRAK do FSC • ztráta napětí pro místní panel LP 201 PWR_OFF blokuje (zavírá) • ihned vypíná napájení solenoidů na přívodu zemního plynu do pece R-201 (uzavřou ventily V-250 a V-260, elektromagnetické ventily V-251 až V-258 a po ztrátě napájení pro solenoidy PSOV240 a PSOV241 uzavřou i regulační ventily PV240 a PV241). Uzavření ventilů V-250 a V-260 potvrzují koncové spínače v poloze „zavřeno“.

99

• FSC po uplynutí 10 sekund aktivuje signál BL201_OT a na dobu 120 sekund jsou zvýšeny otáčky ventilátoru BL-201 na maximum k provedení proplachu vnitřního prostoru. • R-201 vzduchem - tento režim signalizuje na místním panelu LP201 blikající signálka „READY“. Po uplynutí 120 sekund se otáčky BL-201 vrací zpět na hodnotu odpovídající nastavené hodnotě regulátoru PC 213. otevírá •

po uzavření ventilů V-250 a V-260 (po potvrzení polohy v poloze „zavřeno“) otevře odfukový kohout V-259 (DN 15) na potrubí ZP - do atmosféry

Blokovací zařízení zemního plynu krakovací pece R201 Redukční stanice zemního plynu RS213: Každá větev má samostatné blokovací armatury, které uzavírají výstup plynu ze stanice při poklesu na minimální a nárůstu na maximální hodnotu: A – strana – provozní (jižní strana RS)

B - strana - záložní (severní strana RS)

minimální tlak

20 kPa

maximální tlak

65 kPa

minimální tlak

16 kPa

maximální tlak

70 kPa

Hlavní přívod plynu k peci R-201 je opatřen blokovacími ventily V-250 a V-260, které jsou zapojeny do blokovacího systému pece. Na jednotlivých odbočkách plynu k jednotlivým řadám hořáků jsou solenoidové ventily poz. V-251 až V-258, které jsou rovněž zapojeny do blokovacího systému pece R-201 Dále při: • nízké teplotě ve spalovacím prostoru (tzn. uvnitř R-201) - při teplotě TI 242 nad 670 °C a při výpadku některého z hořáků je výpadek hořáku pouze indikován, ale k odstavení celé příslušné řady nedojde • teplotě ve spalovacím prostoru pod blokovací hodnotu TSL 242 (670°C) a při výpadku některého z hořáků dojde automaticky k odstavení celé příslušné řady (tzn. uzavře příslušný elektromagnetický ventil V-251 až V-258)

Blokovací systém zkušebních zásobníků VCM T-401 A-D Blokovací a alarmní systém zkušebních zásobníků VCM T-401 A-D je tvořen následujícími prvky: a) alarm a blokáda od maximální hladiny v zásobníku b) blokáda chodu čerpadel od minimální hladiny v zásobníku c) alarm a blokáda od maximálního tlaku v zásobníku d) blokáda chodu čerpadel od uzavřeného výstupu ze zásobníku e) blokáda chodu zařízení od výpadku tlakového vzduchu f) blokáda chodu zařízení od výpadku elektrické energie g) blokáda chodu zařízení od stisknutí blokovacího tlačítka

100

Obvod

Veličina

Min.

LI 424

Hladina v T 401 A

0,05 m

Max.

Blokáda 2,16 m přepnutí výroby do dalšího zásobníku

LI 425

Hladina v T 401 B

0,05 m

2,16 m přepnutí výroby do dalšího zásobníku

LI 426

Hladina v T 401 C

0,05 m

2,16 m přepnutí výroby do dalšího zásobníku

LI 427

Hladina v T 401 D

PI 429

Tlak v T 401 A

0,05 m

2,05 m 600 kPag 650 kPag přepnutí výroby do dalšího zásobníku

PI 430

Tlak v T 401 B

600 kPag 650 kPag přepnutí výroby do dalšího zásobníku

PI 431

Tlak v T 401 C

600 kPag 650 kPag přepnutí výroby do dalšího zásobníku

PI 432

Tlak v T 401 D

600 kPag 650 kPag

TAH 420

Teplota v T 401 A

40°C

TAH 421

Teplota v T 401 B

40°C

TAH 422

Teplota v T 401 C

40°C

TAH 423

Teplota v T 401 D

40°C

PAH 433

Tlak nad průt. memb. T 401 A

70 kPag

PAH 434

Tlak nad průt. memb. T 401 B

70 kPag

PAH 435

Tlak nad průt. memb. T 401 C

70 kPag

PAH 436

Tlak nad průt. memb. T 401 D

70 kPag

101

alarm a blokáda od maximální hladiny v zásobníku V následující tabulce je přehled alarmních a blokovacích hodnot měření hladin v jednotlivých zásobnících. Při dosažení blokovací hodnoty dojde k automatickému přehození produkce VCM buď do předem zvoleného dalšího zásobníku (volbu provádí operátor v řídícím systému DCS) nebo v havarijních případech do zásobníku poz T-401D blokáda chodu čerpadel od minimální hladiny v zásobníku Při dosažení nížeuvedených hodnot minimální hladiny v zásobníku dojde k automatickému odstavení chodu příslušného čerpadla P-401 A,B,C. alarm a blokáda od maximálního tlaku v zásobníku Při dosažení vysokého tlaku dojde k automatickému přehození produkce VCM buď do předem zvoleného dalšího zásobníku (volbu provádí operátor v řídícím systému DCS) nebo v havarijních případech do zásobníku T-401 D. blokáda chodu čerpadel od uzavřeného výstupu ze zásobníku Chod čerpadel P-401 A-C je vedle blokády od minimální hladiny v zásobníku podmíněn i otevřením výstupu kapalného VCM ze zásobníku do sání příslušného čerpadla. To znamená, že dálkově ovládaný kohout na výstupu poz. 6 A, B, C nebo D musí nejprve svým koncovým spínačem potvrdit polohu „otevřeno“ a teprve pak lze spustit čerpadlo. blokáda chodu zařízení od výpadku tlakového vzduchu Při výpadku v dodávce tlakového vzduchu pro měření a regulaci (dále jen M+R) se jednotlivé armatury přestaví do svých bezpečných poloh a to takto: 1) nátok kapalného VCM do zásobníku - kohouty 5 A, B a C zavřou, 5 D otevře 2) odplyňovací armatury - kohouty 12 A, B, C a D zavřou 3) výstup kapalného VCM ze zásobníku - kohouty 6 A, B, C a D zavřou 4) obchvat (by-pass) zkušebních zásobníků - kohout V 17 otevře blokáda chodu zařízení od výpadku elektrické energie V tomto případě se jednotlivé armatury přestaví do svých bezpečných poloh, jak je uvedeno v předcházejícím bodu (pouze s tím rozdílem, že se ihned odstaví chod čerpadel P-401 A-C a přestavení armatur odpovídá časům jako za běžného provozu). blokáda chodu zařízení od stisknutí blokovacího tlačítka Stisknutím nouzového tlačítka na panelu VCM se jednotlivé armatury přestaví do svých bezpečných poloh, jak je uvedeno v bodu f) - přestavení armatur odpovídá časům jako za běžného provozu. Po zpětném odaretování tlačítka zůstávají armatury ve svých bezpečných polohách, pouze obchvatový kohout V 17 uzavře. V takovém případě musí operátor ihned otevřít nátok do některého ze zkušebních zásobníků A, B nebo C (jinak dojde k přetlakování kolony C-203). Bezpečnostní zajištění oxichlorace Blokovací systém oxichlorace je řešen pomocí elektronických vysílačů a logických automatů PLC (řízení s obohaceným vzduchem je aktuálně vyřazeno z činnosti). Do blokovacího systému jsou zařazeny následující regulační ventily a dvou-polohové blokovací armatury: • •

regulační pneumatický ventil PAFC-302 (přívodní potrubí HCl) regulační pneumatický ventil FAFC-305 (potrubí HCl od S-210)

102

• • • • • • • • • • • •

regulační pneumatický ventil FAFC-315 (přívodní potrubí chloru) regulační pneumatický ventil FAFC-301 (přívodní potrubí etylenu) regulační pneumatický ventil FAFC-302 (vzduch do R301) regulační pneumatický ventil FAFC-308 (vzduch do R-302) regulační pneumatický ventil FAFC-311 (vzduch do R-303) blokovací pneumatický kohout V-301 (přívod dusíku do R301) blokovací pneumatický kohout V-302 (přívod dusíku do R-302) blokovací pneumatický kohout V-303 (přívod dusíku do R-303) blokovací pneumatická klapka V-304 (přívodní potrubí vzduchu) blokovací pneumatický kohout V-305 (odfuk vzduchu do atmosféry) blokovací pneumatický kohout V-306 (přívodní potrubí chloru) blokovací pneumatický kohout A-301 (vzorek odplynů do AR301)

Bezpečnostní zajištění propylenové jednotky BL221: Havarijní odstavení V případě nutnosti lze chladící stanici odstavit tlačítkem „Havarijní odstavení“ Havarijní tlačítka jsou umístěna: • • •

Na velínu VCM panelové pole č: 1 Vedle místního panelu BL-221 a BL-222 V místnosti DCS štěpení na dveřích el. rozvaděče

Bezpečnostní zajištění vzduchového kompresoru BL1321: Řídicí systém kompresoru BL-1321 je vybaven signalizačním a blokovacím systémem, který je určen k bezobslužnému hlídání resp. odstavení vlastního kompresoru a pomocného zařízení. Je řešen pomocí elektronických měřicích přístrojů. Překročení některé z mezních hodnot je nejprve signalizováno rozsvícením signálky „ALARM“ na místním ovládacím panelu kompresoru a dále rozsvícením kontrolky na panelu VCM (je označena jako „Společný signál BL-321“ - tímto způsobem je signali-zováno dosažení jak alarmní, tak i blokovací hodnoty). Další signalizace je na obra-zovce „BL1321“ v řídiím systému DCS (překročení alarmní hodnoty je zobrazeno žlutým blikajícím označením měřené hodnoty).

Ostatní blokovací systémy 1) Blokování čerpadel nízkotlakého kondenzátu P-503 na kotelnu Pro snížení rizika průniku nízkotlakého kondenzátu se zvýšenou vodivostí na kotelnu je instalována blokáda čerpadla kondenzátu P503A od vodivosti AR503 na hodnotu 25 µS/cm. 2) Blokování páry do nástřiku stripéru C-252 Do nástřikové trasy byl instalován směšovač kapalina-pára, ve kterém se do nástřiku přidává pára z řádu 0,35 MPag a to v závislosti na teplotě nástřiku těsně před vstupem do stripéru (nový obvod pozice TC 112). Aby nedošlo ke zpětnému průniku silně kyselých vod do parního potrubí, hlídá nový obvod PDSH 122 tlakovou diferenci mezi nástřikem a přívodem páry. Měření je realizováno pomocí dvou samostatných snímačů tlaku poz. PI 122.1 (tlak nastřikované vody) a PI 122.2 (tlak páry).

103

Při nárůstu tlakové diference nad hodnotu 70 kPa (jestliže dojde ke zvýšení tlaku nástřiku na stripér nebo ke snížení tlaku v parním rozvodu) se automaticky uzavírá přívod páry do směšovače, tzn. uzavře regulační ventil TV 112. 3) Blokování čerpadla P-2255A/B Při nárůstu koncentrace 1,2-EDC nad hodnotu 5 ppm nebo chloroformu nad hodnotu 2 ppm v odpadních vodách na ČOV dojde k automatickému odstavení čerpadla P-2255 A/B. Tím je zamezeno nežádoucímu odtahu nedostatečně vystripovaných vod na BČOV. Po poklesu koncentrace 1,2-EDC pod 4,0 ppm a koncentrace chloroformu pod 1,5 ppm a po zvýšení hladiny (musí být splněny obě podmínky) je chod čerpadla opět odblokován (chod čerpadla se obnoví, je-li dosaženo nastavené maximální hodnoty hladiny v T-2254 a na 80%). K blokádě chodu čerpadla také dojde při snížení hladiny v jímce T2254A na 40%, a znovu najetí čerpadla je možné až po zvýšení hladiny v T2254A na 80%. 4) Blokování při úniku vodíku v analyzačním domku Uvnitř analyzačního domku pro měření kvality odpadních vod je hlídána koncentrace vodíku v atmosféře uvnitř analyzačního domku (obvod AASHH 122). Případný únik vodíku je v DCS alarmován hlášením „únik H2“. Při prvním stupni vysoké koncentrace vodíku je jen alarmní hlášení, při druhém stupni se automaticky vypíná elektrické napájení analyzačního domku. 5) Blokovací systém odsávacího kompresoru propylenu BL 222 Odsávací kompresor BL 222 se používá při odstávce propylenového turbokompresoru BL 221 ke snížení tlaku v propylenovém okruhu. Podmínky blokující chod/spuštění kompresoru:

Blokáda

Blokovací hodnota

LBEH 4010 Vysoká hladina kapaliny v odlučovači sání

vysoká hladina

PBEH 4034 Tlak na výtlaku

1,65 MPag

PdEL 4035

Nízká tlak. diference na olejovém systému

0,1 MPad

(porucha mazání, prodleva 30 s při nájezdu stroje) PSLH 4036

Nízký tlak na sání

0,1 MPag

TSLH 4057 Nízká teplota oleje

20 °C

6) Blokovací systém plnění a stáčení VCM

Blokáda

Blokovací hodnota

LI 1414

Nízká hladina v zásobníku T 1414 – blok chodu P 1414

5%

LSH 1421

Vysoká hladina – blokáda sekvence plnění

spínač vysoké hladiny

104

Blokáda GSL 1412

Blokovací hodnota Poloha rychlouzávěru HV 1412 (na sání čerpadla P 1412)

signál od uzavřené polohy

– blokáda sekvence plnění HS 1412

Povel z ŘS na uzavření HV 1412 – blok. sekv. plnění

povel pro zavřeno

MS 1412

Havarijní uzavření HV 1412 – blok. sekvence plnění

povel pro zavřeno

P 1412 A/B

Chod čerpadla P 1412 A/B – blokáda sekvence plnění čerpadlo odstaveno

HV 1421

Rychlouzávěr na plnícím rameni Z 1412 A – blok. plnění

uzavřený

HV 1422

Rychlouzávěr na odpyln. rameni Z 1412 A – blok. plnění

uzavřený

MS 1422 A,B

Místní havarijní odstavení – blokáda sekv. plnění/stáčení

povel pro odstaveno

LSL 1423

Hladina inhibitoru na sání čerpadla P 1419

spínač nízké hladiny

XA 1423

Poloha plnícího ramene Z 1412 A – blok. posun. zařízení

rameno mimo stojan

XA 1424

Poloha odplyn. ramene Z 1412 A – blok. posun. zařízení

rameno mimo stojan

XA 1425

Uzemnění cisterny – blokáda sekvence plnění/stáčení

cisterna neuzemněna

XA 1426

Blokování posunovacího zařízení

blokáda aktivní

HV 1431

Rychlouzávěr na stáčecím rameni Z 1412 B – blok. stáčení a chodu čerpadla P 1414

uzavřený

HV 1432

Rychlouzávěr na odplyn. rameni Z 1412 B – blok. stáčení a chodu čerpadla P 1414

uzavřený

XA 1433

Poloha stáčecího ramene Z 1412 B – blok. posun. zařízení

rameno mimo stojan

XA 1434

Poloha odplyn. ramene Z 1412 B – blok. posun. zařízení

rameno mimo stojan

UA 1413

Společná poruchua BL 1413

blokáda aktivní

LSHH 1413 Hladina v separátoru S 1413 – blokáda chodu BL 1413

spínač vysoké hladiny

PdSH 1413

Tlaková dif. výtlak-sání BL 1413 – blok. chodu BL 1413

90 kPad

TSH 1413

Výtlak BL 1413 – blokáda chodu BL 1413

140 °C

JL 1413

Odsávací ventilátor skříně BL 1413 – blok. BL 1413

ventilátor odstavený

UA 1414

Společná porucha P 1414

blokáda aktivní

105

Blokáda

Blokovací hodnota

LZLL 1414 Hladina VCM na sání P 1414 – blokování chodu P 1414

spínač nízké hladiny

TSH 1414

Vysoká teplota vinutí P 1414 – blokování chodu P 1414

40°C

Při aktivaci blokovací sekvence plnění železničních cisteren jsou uzavřeny blokovací armatury HV 1421 na kapalné propojce a HV 1422 na plynné propojce. Při aktivaci blokovací sekvence stáčení železničních cisteren jsou uzavřeny blokovací armatury HV 1431 na kapalné propojce a HV 1432 na plynné propojce.

Detailní postupy řízení a provozování zařízení ve všech stádiích provozu, opatření a postupy při mimořádných podmínkách včetně činností bezpečnostních a blokovacích zařízení jsou uvedeny v následující provozní dokumentaci: – Technologický reglement pro výrobu VCM – Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště (např. PI č. Z-PVC-VCM/01 pro obsluhu přímé chlorace) – Požární řád pro výrobu VCM – Pracovní předpis pro systém plynové detekce závodu VCM a TZO – Vnitřní havarijní plán provozu VCM a TZO – Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy závod PVC – Dílčí povodňový plán provozu VCM a TZO Plynné odpady Plynné odpady (odplyny) ze zařízení se termicky zpracovávají na jednotce TZO. Kapalné odpady Separované zbytky kapalných uhlovodíků se termicky zpracovávají na jednotce TZO. Odpadní vody: Technologické odpadní vody, obsahující chlorované uhlovodíky, jsou nejprve podrobeny separaci organické fáze v děličce a poté stripovány parou ve striperu technologických odpadních vod. Podrobně viz kap. 2.1.3.6. Pevné odpady Použitý katalyzátor z oxichloračních reaktorů je dáván do sudů a likvidován externí firmou. Protipožární a bezpečnostní zajištění provozu Výrobní jednotka VCM je řízena dálkově a je vybavena autoregulačními a blokovacími obvody. Blokovací systém je elektronický viz předcházející text. Při vznícení hořlavých kapalin nebo par lze ve výrobě VCM použít k hašení: –

vodní mlhu, pěnu, oxid uhličitý, hasící prášek

Vodou je zakázáno hasit štěpící pec R-201, pro hašení se případně použije zhášecí pára.

106

Vybavení protipožárními systémy a) Vodní monitory: Provoz je vybaven 4 ks vodních monitorů, napojených na rozvod požární vody. 2 ks jsou umístěny na západní a 2 ks na východní straně objektu D 4660 závodu VCM. Monitory jsou rozmístěny tak, aby proudem vody mohly zasáhnout všechna zařízení. Současně je možné monitory napojit na zdroj posilové vody pro zvýšení tlaku vody na 1,0 MPag. Posilová čerpadla M-101 a M-102 jsou umístěna v čerpací stanici (objekt kompresorovny) a lze je uvádět do provozu z panelu kompresorové stanice. Místní ovládání je z čerpací stanice. Pro udržení požadovaného přetlaku v rozvodu požární vody slouží za běžného provozu systém pomocných čerpadel po. PV-3 a PV-4 zásobníku posilové vody SPV-1 vzduchového kompresoru KPV-1. Tento systém zajišťuje tlak vody v rozmezí 0,75 až 1,0 MPag, k automatickému startu posilového čerpadla M-101/M-102 dojde po poklesu tlaku na 0,35 MPag. b) Vícemístný nadzemní hydrantový rozvod: Hydrantový rozvod je tvořen ze 6 ks baterií, umístěných kolem výrobny VCM. Systém je tvořen potrubím s 5–6 ks vývody s armaturami a pevnými spojkami B. Baterie jsou umístěny: – před oxichloračními reaktory – před štěpící pecí R-201 – před spalovací jednotkou TZO – před destilačními kolonami – před a za skladem hořlavin D 4690 Používání hydrantového rozvodu k jiným účelům, než k požárnímu zásahu je zakázáno, s výjimkou oplachování provozu v případě asanace zařízení a chlazení zařízení. Rovněž oplach betonového plata je povolen. Vícemístné nadzemní hydrantové rozvody jsou rovněž napojeny na posilová čerpadla M-101 a M-102. c) Zkrápěcí vodní systém: –

zásobníků skladu hořlavin – označení objektu D 4690 T-450, T-451, T-452 a T-520

–

kulových zásobníků VCM T-1411, T-1412 – objekt F 305 AB

–

zásobník propylénu S-221-1 – v objektu D 4660.

Systém je tvořen přívodním potrubím vody s armaturami a kruhovým prstencem s tryskami na vrchlících zásobníků a více prstenci s tryskami u kulového zásobníku. Toto zařízení se používá k chlazení zásobníků v letním období a v případě požáru okolních zásobníků k chlazení. Zkrápění kulových zásobníků T 1411, T 1412 se uvádí do provozu jako chlazení pouze tehdy, stoupne-li tlak uvnitř nádoby nad hodnotu 300 kPa. Zkrápěcí zařízení je tvořeno třemi prstenci, z nichž jeden je v horní části zásobníku, druhý na největším průměru zásobníku a třetí v dolní části zásobníku. d) Polostabilní pěnové hasicí zařízení: –

u zásobníků EDC T-450, T-451, T-452 a T-520

Slouží k hašení požáru uvnitř výše uvedených zásobníků. Systém je tvořen potrubím, zavedeným přes směšovač a zapěňovač, opatřený záslepkou ze skla, do horní části každého

107

zásobníku. Na požárním rozvaděči se v případě zásahu připojí pěna z požárního vozidla HZS. Obsluhu provádí HZS. Při zásahu lze zapěnit i havarijní jímky kolem zásobníků. e) Stabilní hasící zařízení SIDES Slouží ke snížení odparu VCM a k zamezení požáru při poruše kulových zásobníků VCM T 1411, T 1412, kdy dojde k vytékání kapalného VCM do havarijní (vyhořívací) jímky. Systém je tvořen zařízením na výrobu střední pěny, který se skládá ze zásobníku pěnidla, čerpadla na dopravu vody a směšovače injektorového typu voda – pěna. Vytvořený pěnotvorný roztok je dopravován k 10 kusům generátorů na výrobu pěny, z nichž je 6 ks po obvodu havarijní (vyhřívací) jímky a 2 ks pod každým zásobníkem VCM. Generátor tvoří rozstřikovací tryska v ocelové trubce a jemný děrovaný plech. Zařízení je doplněno přímočinnými ventily na otevírání přívodu pěny a vody do injektoru. Tyto ventily umožňují najetí zařízení dálkově z panelu VCM. Obsluhu provádí provoz. Stabilní hasicí zařízení SIDES je společné pro oba zásobníky kapalného VCM. f) Drenčerové chladící zařízení a stanice pro výrobu pěny Objekt č. E 6610, kde jsou umístěny zkušební zásobníky VCM T-401 A–D, je vybaven drenčerovým (zkrápěcím) zařízením pro každý ze zásobníků (samostatně lze zkrápět zvolený zásobník) a dále stanicí pro výrobu lehké pěny pro překrytí kapalného VCM v případě jeho úniku do havarijní jímky, situované na západní straně objektu. V případě požáru se pomocí drenčerového zařízení provádí buď hašení zásobníku, nebo ochlazování sousedních zásobníků. Stanice na výrobu pěny se spouští v případě požáru v havarijní jímce. Drenčerové zařízení i stanici pro výrobu pěny lze spustit buď z místa (tzn. z ovládacího panelu v budově stanice) nebo dálkově z panelu VCM, za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky pro start (dostatečný tlak hrubě filtrované vody, dálkově ovládané elektroarmatury jsou nastaveny v pohotovostní poloze, v zásobníku pěnidla je dostatečná hladina – podrobnosti viz. předpis pro obsluhu tohoto zařízení). Stanice pro výrobu pěny pracuje tak, že do proudu vody je nejprve přidáváno ze zásobníku pěnidlo. Vzniklá směs je potrubím dopravována k vlastnímu generátoru nad havarijní jímkou, kde vzniká pěna a postupně zakrývá celý povrch jímky. g) Přenosné a pojízdné hasící přístroje Přenosné a pojízdné hasící přístroje jsou rozmístěny ve všech objektech závodu VCM a TZO a umožňují první hasební zásah před příjezdem jednotky HZS. Požární signalizační zařízení Závod VCM a TZO je vybaven několika druhy požárního signalizačního zařízení a zařízení na hlášení úniku hořlavých a škodlivých plynů a kapalin. a) Požární signalizační zařízení SIMPLEX Tato zařízení slouží k oznámení požáru na panel VCM. Tlačítka jsou umístěna v zasklených červených skříňkách. Tlačítko se uvolní rozbitím sklíčka a uvede po stisknutí v činnost světelnou a akustickou signalizaci na panelu VCM. Tlačítka jsou umístěna: – na vstupech na obě schodiště oxichlorace – u čerpadel P-1450 A,B – u čerpadel P-112 A,B – u čerpadel P-110 A,B

108

– –

u zásobníku lehkých podílů T-402 u čerpadla P-453 a hlásky telefonu na stáčení

Ústředna signalizace je na panelu VCM. b) Systém EPS je určen pro signalizaci požáru. Signalizace požáru je vedena na panel VCM a současně na HZS. c) Systém plynové detekce Systém signalizuje úniky nebezpečných látek ze zařízení. Detektory tohoto systému detekují únik uhlovodíků, chloru a chlorovodíku. Souhrnně viz kapitola. 6.1.2.1

2.1.4.2.3 Provoz PVC Zařízení provozu PVC (polymerace) je umístěno v budově objektu D 4600. Budova má železobetonový montovaný skelet s lamelovým opláštěním ze smíšených konstrukcí. Jižní štítová stěna je z cihlového zdiva. Stropní konstrukce jsou železobetonové s neutěsněnými technologickými otvory. Střešní krytinu tvoří železobetonová deska. Schodiště jsou ocelová, umístěná v severní a východní části objektu v samostatném požárním úseku. Budova je 18 m vysoká, má 4 nadzemní podlaží. Budova má dva požární úseky. Ve SPOLANA a.s. je PVC vyráběn suspenzní technologií. Výchozí surovinou je vinylchlorid monomer (VCM), dodávaný ze závodu VCM a TZO. VCM je radikálovou polymerací, iniciovanou organickými peroxidy a za přítomnosti dalších komponent stabilizačního systému, transformován na PVC. Postup lze vyjádřit následující chemickou rovnicí: n CH2=CHCl ⇒ [–CH2–CHCl–]n Suspenzní technologie spočívá v mechanickém dispergování kapalného VCM ve vodě (obsahující ochranný koloid), ve které je prakticky nerozpustný a následné polymeraci, iniciované organickými peroxidy. Disperze VCM-voda je udržována mícháním, které též usnadňuje rovnoměrný odvod tepla exotermní reakce stěnami reaktoru. Větší část vyvíjeného tepla je však odváděna prostřednictvím zpětného chladiče instalovaného na reaktoru při odpaření a zpětné kondenzaci plynného VCM. Použité iniciátory jsou rozpustné ve VCM. Ochranný koloid, rozpustný ve vodě, zabraňuje koagulaci částic vznikajícího PVC. Polymerace je prováděna diskontinuálně ve vertikálních reaktorech s míchadlem, dvěma rušiči proudění a zpětným chladičem. Polymerace probíhá při tlaku 0,8–1,25 MPa a teplotě 50–70 °C. Reakční teplota je udržována chlazením pláštěm a zpětným chladičem pomocí cirkulační chladící vody. Polymerace je vedena do konverze 85–90 %. Nezreagovaný VCM je tlakově a vakuově odplyňován do plynojemu, následně zkapalňován – regenerován a přidáván k čerstvému VCM, dávkovanému do reaktorů. Produktem polymerace je suspenze PVC ve vodě, která se vypouští do zásobníků suspenze. Časový průběh polymeračního procesu je závislý na typu vyráběného PVC. V průměru by celková doba jedné várky neměla překročit 11 hod., takže při 14 reaktorech je možno počítat průměrně odstup mezi várkami cca 45 min. Denně se tedy nasazuje při plné výrobě 30-34 várek. Časový průběh operací u 1 polymerační várky je přibližně následující:

109

1. Dávkování vodní fáze 0,25 h 2. Evakuace a těsnostní zkouška 0,45 h 3. Dávkování VCM a HDV 0,55 h 4. Vyhřívání a zahájení reakce 0,2 ÷ 1,0 h 5. Polymerace (k poklesu tlaku) 3,5 ÷ 4,5 h 6. Dopolymerace 0,5 ÷ 1,3 h 7. Odplynění (tlakové a vak.) 0,8 ÷ 1,2 h 8. Vyprázdnění, proplach, oplach 0,5 h 9. Impregnace, výplach 0,1 h 10. Čištění, příprava pro další násadu (čištění se neprovádí po každé várce) 0,1 ÷ 0,6 h Celková doba pro jednu násadu (dle typu a receptury) 7,5 ÷ 11 hod

Ze zásobníků je suspenze PVC kontinuálně čerpána na dvě linky demonomerace, kde se v kontinuálně pracujících kolonách snižuje působením stripovací páry obsah VCM z cca 3 000–6 000 ppm na max. 20 ppm. Získaný VCM se vede do plynojemu nebo výjimečně při vyšším obsahu O2 do jednotky adsorpce. Demonomerovaná, 75–85 °C teplá, suspenze je dávkována odstředivými čerpadly do odstředivek. Vlhký PVC z odstředivek jde přes vibrační násypku (linka A) a kolíkový mlýn s podávacím zásobníkem (linka B) do vibračního dávkovacího žlabu, odkud je dopravován do sušáren. Suchý prášek PVC je skladován ve skladovacích silech, odtud je plně volně do autocisteren nebo je dopravován na balení (pytle, big-begy). Součástí závodu PVC je demonomerace odpadních vod (DOV), kde je z nich stripováním parou za vakua odstraňován zbytkový VCM a jednotka adsorpce VCM z nízkokoncentrovaných odplynů na aktivním uhlí. Polyvinylchlorid (PVC) je syntetická polymerní makromolekulární látka, patřící do skupiny tzv. termoplastů. Jedná se o druhou nejrozšířenější plastickou hmotu, jejíž tepelné zpracování vyžaduje sice použití tepelných stabilizátorů, je však zpracovatelná všemi pro plasty známými zpracovatelskými technikami a umožňuje výrobu rozsáhlé palety výrobků, od silně měkčených až po velmi tvrdé. Parametry technologického zařízení Polymerační reaktor RC-1201A–N

42 m3

Parametry technologického procesu Parametry technologického procesu při provozu zařízení, najíždění i odstavování, jsou dány technologickým reglementem pro výrobu suzpenzního PVC. Řízení provozu Výrobní proces polymerace je řízen počítačovým řídícím systémem. Technologický proces řídí operátor z centrálního velínu provozu PVC, který je umístěn v obj. D 464A. Ruční zásahy vyžaduje pouze dávkování některých komponent, vypouštění výrobní suspenze a čištění reaktorů vysokotlakou vodou. Řízení technologického procesu na závodě PVC je zajišťováno řídicím systémem TDC 3000 od firmy Honeywell. Tento model je určen pro použití v energetice, petrochemii

110

a papírenském průmyslu. Systém dodala a pečuje o něj pobočka Honeywell ČR, která má potřebné certifikáty pro instalace a údržbu těchto systémů a školení technického personálu. Základní informace o architektuře TDC-3000 Systém TDC-3000 je hierarchický, distribuovaný řídicí systém, jehož veškeré řídicí, regulační a prezentační funkce jsou rozděleny mezi řadu specializovaných, na sobě nezávislých modulů, které spolu navzájem komunikují. Vysoká spolehlivost celého zařízení je zajištěna mimo jiná opatření i přímým fyzickým zdvojením důležitých modulů a částí systému. Tyto moduly jsou funkčně propojeny v několika úrovních: –

LCN – představuje řídicí úroveň, je redundantní a nemá přímé výstupy do provozu. Na LCN jsou mj. připojeny operátorské stanice, diskové a historizační systémy.

–

UCN – tři procesní sítě, které přímo komunikují s technologickým procesem. Styk mezi LCN a UCN je zprostředkován moduly NIM. Všechny sítě tohoto typu jsou redundantní, stejně jako většina zařízení k nim připojených.

–

IS – informační síť závodu je připojena prostřednictvím jednoho z historizačních serverů a umožňuje oprávněným uživatelům jednosměrný přístup k provozním údajům v reálném čase. Z této sítě nelze provést žádný zásah do technologie a přístupy k datům jsou vázány na přidělená oprávnění.

TDC-3000 je navržen s ohledem na co největší spolehlivost systému. Zařízení, o kterých byla řeč včetně kabeláže, jsou převážně redundantní – tedy zdvojená. V případě poruchy některého modulu pak jeho záložní dvojník přejímá automaticky všechny funkce bez rizika ztráty informaci nebo kontroly nad systémem. Zásobování proudem celého systému je řešeno bezzánikovými zdroji tzv. UPS. Ty mají ve svých akumulátorech zásobu energie na přiměřeně dlouhou dobu chodu celého řídicího systému i v případě naprostého selhání zásobování elektrickým proudem pro uvedení provozu do bezpečného stavu. V případě poruchy některého modulu nebo jeho části je možno opravu obvykle provést za chodu systému bez nutnosti cokoli vypínat a žádná porucha by neměla mít vliv na funkci jeho ostatních částí. Uzavřená servisní smlouva s dodavatelem systému nám zaručuje jednak okamžitý nástup technika na opravu a dosažitelnost potřebných náhradních dílů, ale i pravidelnou preventivní údržbu a poradenství.

Bezpečnostní prvky části pro PVC V řídicím systému je naprogramována řada prvků bezpečnostního charakteru kontrolující jak řízenou technologii, tak paneláře – operátora. Všechny důležité hodnoty, které operátor vkládá z klávesnice, jsou kontrolovány na povolený rozsah, význačné akce je nutno potvrzovat. V případě, že si počítač (sekvenční program) nedokáže poradit se vzniklou situací, žádá o rozhodnutí operátora. Taktéž operátora upozorňuje na každé překročení povolených mezí, průchody programů důležitými pasážemi nebo jakoukoli systémovou poruchu. Všechny výpisy se ukládají včetně časového razítka vzniku, události, zániku události a potvrzení operátorem. Pracoviště operátora na panelu PVC je tvořeno třemi univerzálními operátorskými stanicemi napájenými ze tří UPS pro vlastní řídicí systém. Displeje a data potřebná pro řízení jsou vždy na dvou ze tří diskových subsystémů. Modul APM pro řízení polymerace je redundantní, jeho primární UPS je dimenzována na 30 min. provozu, záložní baterie pro ruční ovládání vydrží 2 hodiny. Operátoři na panelech jsou vždy ve dvojicích se vzájemnou zastupitelností.

111

Dále následuje příklad několika samostatných rutin a programů určených jen pro udržení bezpečnosti provozu: –

PRESSURE – hlídá tlak v polymeračních reaktorech. Pokud dojde k nebezpečnému nárůstu, informuje operátora a zahájí nápravné akce. Ty jsou vedeny ve čtyřech funkčních hladinách, které jsou podle potřeby pružně střídány. Jako pátá hladina je rozhodnutí počítače o nouzovém zastavení reakce.

–

GASOMETER – rutina kontroluje provoz plynojemu TK-1501. Při překročení povoleného stavu uzavře všechny přívodní armatury na polymeračních reaktorech a zablokuje je až do návratu do normálu.

-

Zakázaná kombinace – rutina kontroluje na každém polymeračním reaktoru stavy vybraných armatur. Pokud dojde k otevření dvou nebo více ventilů, které by neměly být současně otevřeny, snaží se tyto armatury uzavřít a současně vydá příkaz k zastavení spalování na provoze TZO.

Do bezpečnostních mechanismů spadají také dálkově ze dvou míst ovládané rychlouzávěry cirkulačního potrubí VCM mezi závody VCM a PVC a mezi S-1500 a S-1200 v provozu PVC. Uzavřením těchto tras dojde k oddělení jednotlivých částí provozu a vypnutí příslušných čerpadel. K automatickému uzavření dojde též vždy při totálním výpadu napájení 24 V = nebo ovládacího vzduchu. Detailní postupy řízení a provozování zařízení ve všech stadiích provozu, opatření a postupy při mimořádných podmínkách včetně činností bezpečnostních a blokovacích zařízení jsou uvedeny v následující provozní dokumentaci: – Technologický reglement pro výrobu suzpenzního PVC – Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště (např. PI PVC/02 pro obsluhu polymerace, odplynění, demonomerace suspenze, sklady a rozvažování iniciátorů apod.) – Vnitřní havarijní plán závodu PVC – Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy – provozu PVC – Dílčí povodňový plán provozu PVC – Pracovní předpis pro systém plynové detekce provozu PVC Plynné odpady Veškeré technologické odplyny obsahující VCM, tzn. odplyn z regenerace, demonomerace odpadních vod, odsávání reaktorů, ze zásobníků suspenze a odplyny VCM s vyšším obsahem O2, jsou vedeny do jednotky adsorpce VCM. Zde dochází k adsorpci VCM na aktivní uhlí. VCM se po desorpci vrací zpět do výrobního procesu. Jednotka adsorpce pracuje s účinností 90-98%. Odplyny po průchodu adsorpční jednotkou obsahují cca 0,01-0,1 % obj. VCM tj. 0,5-8,0 kg/h, tj.max. 62 t/rok. Vzdušnina vystupující z adsorpce je po neutralizaci dopravena ventilátorem do jednotky TZO ve výrobně VCM, kde slouží jako spalovací vzduch. Dalším zdrojem plynných odpadů je vzduch odcházející ze sušáren a z pneudoprav. Vzduch obsahuje malé množství tuhých znečišťujících látek (PVC) v koncentraci cca 5 ÷ 50 mg/m3 vzdušniny při platném emisním limitu 100 mg/m3. Kapalné odpady Veškeré odpadní vody z PVC představuje odpadní voda v množství 4,60 m3/t PVC. Tato voda obsahuje PVC a malé množství VCM (pod 1 mg/l). Veškeré kontaminované vody obsahující VCM jsou podrobeny demonomeraci stripováním parou, kde se zbavují VCM na obsah menší než 3 mg/l.

112

Tyto vody jsou shromažďovány v centrální jímce odpadních vod. Do centrální jímky jsou dále svedeny odpadní vody neobsahující VCM, tj. matečné louhy z odstředivek a oplachové vody ze sušení a polymerace. Veškeré odpadní vody obsahují cca 2,95 kg/t PVC odpadního PVC, tj. cca 385 t/rok. Odpadní vody jsou čerpány z centrální jímky na čistírnu odpadních vod. Pevné odpady Pevné odpady představují především pevné obaly znečištěné, chemikáliemi (stabilizátory suspenze, iniciátory). Jsou to papírové pytle od stabilizátorů suspenze a plastové pytle od iniciátorů. Tyto nebezpečné odpady (kat. N) v množství cca 9 t/rok jsou předávány externí firmě oprávněné nakládání s odpady. Dále jsou to plechové sudy od nenasycených mastných kyselin a KOH. Množství sudů je cca 150 t/rok a jsou po vyčištění odváženy na šrotiště. Plastové obaly (kategorie O) v množství cca 10 t/rok se předávají externí firmě oprávněné k nakládání s odpady. Neznečištěné papírové krabice od iniciátorů (kat.O) se předávají k recyklaci externí firmě cca 6 t/rok. Upotřebené aktivní uhlí z jednotky adsorpce VCM (kat. N) v množství cca 6 t/rok je na základě analýzy likvidováno buď na skládce toxických odpadů nebo na skládce Uhy. Protipožární a bezpečnostní zajištění provozu Systém EPS: Na provoze PVC jsou pokryty následující objekty: E 5860 Sklad iniciátorů - 17 ks D4640 (Velín VCM, velín PVC, lab. MOK, kabelové prostory), D4610 (Rozpouštění (rozvažovna), C 441A (Sklad chemikálií) – 60 ks Poplach je vyvolán hlásičem na velínu VCM, kde je ústředna Cerberus CZ 10. Jsou použity hlásiče tlačítkový, opticko – kouřový, ionizační, teplotní plamenný. Na ústředně jsou signalizovány pohotovostní, poruchové a poplachové signály opticky a akusticky. Při signalizaci se objeví na ústředně slovní popis umístění aktivovaného hlásiče. Veškerá signalizace je paralelně svedena na OS HZS podniku. Systém plynové detekce: Pro zjištění úniků VCM ze zařízení je provoz osazen 22 ks detektorů plynové detekce s vyvedením signalizace na panel PVC a OS HZS podniku. Dalších 6 ks detektorů (větrání haly polymerace, klimatizace) signalizuje na panelu PVC. Jako podpůrný systém systému plynové detekce lze považovat systém sledování koncentrace VCM v pracovním prostředí (v provoze PVC 11 ks detektorů). Tento systém pracuje s koncentracemi řádově nižšími než systém plynové detekce (vyhodnocuje koncentrace v mg/m3), ale jeho údaje mohou napomoci při vyhodnocování údajů systému plynové detekce. Prostředky k hašení požáru: Budova polymerace PVC je vybavena třemi větvemi vnitřního požárního rozvodu vody – jedna větev v prostoru hlavního schodiště s vyústěními C52 v každém podlaží a ve staré strojovně vzduchotechniky, druhá větev ve východní části s vyústěními C52 v každém podlaží a třetí větev v prostoru požárního žebříku s vyústěními C52 v podlažích + 4,8 a 8,1 m. Provoz je vybaven přenosnými a pojízdnými hasicími přístroji.

113

2.1.4.2.3.1

Výrobna Granulace PVC

Zařízení výroby granulátu PVC je umístěno v objektu C 3520. PVC granulát je směs PVC polymeru s různými aditivy, které mají za úkol upravit výsledné vlastnosti směsí pro různé způsoby zpracování a použití. Výroba granulátu PVC byla v SPOLANA a.s. ukončena v 6/2009.

114

Výroby PVC-S v závodě PVC – schéma procesu

115

2.1.4.3 Závod Energetika a vodní hospodářství Závod Energetika a vodní hospodářství (EVH) zajišťuje: – dodávky tepla a energií v areálu SPOLANA a.s. – dodávky vod do areálu SPOLANA a.s. – nákup a prodej paliv, energií a vod – provoz podnikových skládek odpadů Z organizačního hlediska se tento závod dělí na čtyři provozy: -

Provoz Teplárna

-

Provoz Elektro

-

Provoz Vodárna

-

Provoz Čistírna odpadních vod

2.1.4.3.1 Provoz Teplárna Provoz Teplárna zajišťuje výrobu vysokotlaké přehřáté vodní páry, která se vyrábí v kotlích odpařováním vody teplem získaným spalováním paliva.V kotelně provozu teplárny (blok C1) jsou instalovány 2 parní granulační kotle K6 a K7 (palivo hnědé uhlí) a 1 parní plynový kotel K4 (palivo zemní plyn). Pára, vyrobená na těchto parních kotlích, je soustavou parovodů přiváděna k turbogenerátorům a redukčním stanicím páry, kde se využívá zejména k výrobě elektrické energie a k dodávce technologické páry z redukčních stanic páry do jednotlivých provozů ve SPOLANA a.s. Provozování kotlů závisí na aktuální energetické situaci, klimatických podmínkách a potřebách SPOLANA a.s. Kotel K6 Kotel K6 je jednobubnový s přirozenou cirkulací s dvoustupňovým odpařováním. Zdrojem tepla je spalování hnědého uhlí s nízkým obsahem síry v práškovém granulačním ohništi. Kotel má 3 mlýnské okruhy s přímým foukáním, 3 tlukadlové mlýny a 3 práškové hořáky v čelní stěně kotle. Sušení a doprava uhelného prášku do hořáků se provádí horkým vzduchem. V každé boční stěně je umístěn 1 plynový hořák sloužící k zapálení uhlí a ke stabilizaci. Spaliny kotle procházejí osmikomorovým hadicovým filtrem a po odloučení popílku se dopravují kouřovým ventilátorem do komína o výšce 200 m. Jmenovitý parní výkon:

125 t/hod

Jmenovitý přetlak přehřáté páry:

9,5 MPa

Jmenovitá teplota přehřáté páry:

540 °C

Minimální výkon bez stabilizace:

75 t/hod

Účinnost při jmenovitém výkonu: 88 % Kotel K7 Kotel je jednobubnový s přirozenou cirkulací. Zdrojem tepla je spalování hnědého uhlí s nízkým obsahem síry v práškovém granulačním ohništi. Kotel má 4 mlýnské okruhy s šachtovým topením, 4 tlukadlové samonasávací mlýny a 4 práškové hořáky v čelní stěně kotle. Sušení uhlí a doprava prášku do hořáků se provádí spalinami. V každé boční stěně je umístěn 1 plynový hořák sloužící k zapálení uhlí a ke stabilizaci. Spaliny kotle procházejí

116

osmikomorovým hadicovým filtrem a po odloučení popílku se dopravují kouřovým ventilátorem do komína o výšce 200 m. Jmenovitý parní výkon:

150 t/hod


9,41 MPa


540 °C


90 t/hod

Účinnost při jmenovitém výkonu: 86 % Pomocné zařízení kotlů K6 a K7: – – – –

zařízení pro dopravu paliva do kotlů odstruskovací zařízení včetně hydraulické dopravy popílku rozvody technologické vody, sloužící k chlazení zařízení a k dopravě popílku spalinové rukávové filtry na K6 a K7, sloužící k odstranění tuhých částic ze spalin

Základním palivem je hnědé uhlí, v omezené míře je možno spalovat černé uhlí. Ke stabilizaci a najíždění kotlů se používá zemní plyn. Uhlí je do závodu dopravováno po železnici, vykládáno na hlubinném výklopníku, v zimním období rozmrazováno v rozmrazovacím tunelu. Hlubinný výklopník, rozmrazovací tunel a teplárna jsou umístěny na levém břehu Labe. Uhelná skládka je na pravém břehu Labe. Celková kapacita skládky je 400 tis. tun. Obvyklá skladovací zásoba je cca 18 tis. tun. Doprava uhlí je zajišťována pásovými dopravníky. Provoz zauhlování je řízen centrálně z velínu zauhlování. Celé zařízení je elektricky blokováno ruční a automatickou blokádou. Odvod škváry a popílku z uhelných kotlů K 6, 7 je zabezpečován přes drtiče strusky, které jsou umístěny pod spalovací komorou každého kotle. Drcená struska je chlazena vodou a dále plavicí vodou dopravována kanály do jímek v bagrovací stanici. Popílek z výsypek kotlů a z výsypek filtrů každého kotle je opět dopravován plavicí vodou kanály do jímek v bagrovací stanici. Z jímek je hydrosměs vody, škváry a popílku dopravována čerpadly škvárovým potrubím, vyloženým čedičem, na odkaliště popílku, která jsou umístěna na pravém břehu Labe. Kotel K4 Technologie výroby spočívá v přímé výrobě přehřáté páry v parním kotli, jehož jednobubnový výparník pracuje na principu přirozené cirkulace. Teplo se získává spalováním zemního plynu za mírného přetlaku v ohništi parního kotle. Nosičem tepla jsou spaliny, představující současně hlavní odpadní látku procesu, rozptylovanou bez jakéhokoli čištění komínem do atmosféry. Sdílení tepla, neseného spalinami, do vody a páry se děje na teplosměnných plochách tlakového systému kotle, a to jak sáláním (v oblastech vysokých teplot spalin), tak i konvekcí (v oblastech nižších teplot spalin). Jmenovitý parní výkon:

75 t/hod


6,0 MPa


460 °C


30 t/hod

117

Účinnost při jmenovitém výkonu: 95,7 % Úsek vodní hospodářství provozu Teplárna Úsek vodní hospodářství je umístěn v objektech C 1420 a C 142B. Základním procesem na úseku vodního hospodářství je shromažďování, tepelná a chemická úprava a distribuce napájecí vody pro kotle, měniče páry a chlazení redukčních stanic páry. Z úseku vodního hospodářství mohou být zásobovány rovněž kotle chemických výroben na kyselině sírové a kaprolaktamu. Kromě toho je v úseku vodního hospodářství energetiky instalováno čerpadlo pro rozvod požární vody. Úsek strojovna Úsek strojovna je umístěn v objektech C1430 a C143B. Základním procesem na úseku strojovny je přeměna tepelné energie páry v energii elektrickou v šesti turbosoustrojích (TG1–6), doprovázená výrobou odběrové páry 1,0 MPa a protitlaké páry 0,3 MPa. Úsek měnírny páry Úsek měnírna páry je umístěn v objektech C 1440 a C 144B. Základním procesem na úseku měníren páry je přeměna přehřáté protitlaké páry z TG1, 2, 4, 5, 6 a RS4 na sytou páru pro potřeby technologie a topení v závodě. K tomuto účelu je instalováno 6 parních nízkotlakých měničů. Kondenzát z primérní (topné) páry měničů je čerpán do kotlových sborníků ve vodním hospodářství. Úsek úpravna vratných kondenzátů a centrální výměníková stanice Úsek úpravna vratných kondenzátů je umístěn v objektu C 2450, v němž je rovněž stará centrální výměníková stanice. Základním procesem na úseku úpravny vratných kondenzátů je jejich shromažďování, odstraňování železa a změkčování. Úpravna kondenzátů je za tímto účelem vybavena 4 antracitovými filtry a 3 katexovými změkčovači. Parametry technologického zařízení viz výše, další Potrubí zemního plynu

DN 300, 300 kPa

Parametry technologického procesu Parametry technologického procesu při provozování zařízení, najíždění a odstavování jsou dány technologickým reglementem pro výrobu páry. Řízení provozu Provoz kotlů je řízen operátorem z centrálního velínu, který je umístěn v objektu C 1470. Povinnosti topičů (operátorů) jsou obecně dány ČSN 070710. Případné manipulace přímo v prostoru kotelny provádí pochůzkář na příkaz operátora. Operátoři kotlů se řídí příkazy vrchního topiče, příp. vedoucího směny.

118

Vzhledem k topnému mediu (zemní plyn) by následky případné havárie kotle K 4 byly zřejmě závažnější, než v případě havárie kotlů na pevná paliva K 6 a K 7. Kotel K 4: Z velínu, kde je umístěn řídící systém kotle, lze vydávat povely do řídícího systému a sledovat stav a chod kotle. Řídící systém na bází PLC systému Simatic S 5 zajišťuje všechny funkce potřebné pro ovládání a řízení technologie. Řízení běžného provozu kotle zajišťuje operátor prostřednictvím automaticky spojitě pracujících regulačních obvodů: – vodní hladiny v bubnu – teploty přehřáté páry – množství spalovacího vzduchu – tlaku přehřáté páry – tlaku spalin – teploty spalovacího vzduchu za parním ohřívákem vzduchu. Pro řízení nestacionárních najížděcích a odstavovacích provozních stavů a pro prevenci některých poruch či nebezpečných stavů (zpravidla s časovým předstihem signalizovaných nepřípustnými výchylkami některých fyzikálních parametrů) má operátor k dispozici následující diskrétně pracující automatické obvody: – diskrétní řízení pro odvětrání ohniště, tří kotlových tahů a spalinovodů – diskrétní řízení plynových hořáků – diskrétní řízení nouzové výpusti vody z bubnu – diskrétní řízení vzduchového ventilátoru – diskrétní řízení hlavního parního uzávěru kotle – diskrétní řízení spalinové klapky – diskrétní řízení pro okamžité odstavení kotle Řídící systém odstaví automaticky kotel při následujících podmínkách: – při výpadku automatiky hořáku – při poklesu tlaku plynu za regulačním ventilem na 10 kPa – při poklesu hladiny v bubnu na – 200 mm – při stoupnutí hladiny v bubnu na + 200 mm – při stoupnutí tlaku výstupní páry na 6,8 MPa – při poklesu tlakové diference mezi topeništěm a vzduchovou skříní na 50 kPa – při výpadku vzduchového ventilátoru – při uzavření komínové klapky – při nedostatečném větrání kotelny – při stoupnutí koncentrace ZP v kotelně na 20 % spodní meze výbušnosti – při poklesu tlaku plynu za HUP na 150 kPa – při poklesu tlaku ovládacího vzduchu na 0,35 MPa – při stoupnutí teploty výstupní páry na 475 oC – při stoupnutí teploty ložisek motoru a vzduch. ventilátoru na 80 oC – při výpadku komunikace s ŘS kotle, nepodaří-li se komunikaci do 180 vteřin obnovit – Pokud ŘS selže a kotel při dosažení těchto podmínek neodstaví, odstaví okamžitě kotel operátor „STOP“ – tlačítkem Konkrétně automat provede: – okamžitě odstaví všechny provozované plynové hořáky – okamžitě uzavře hlavní parní uzávěr

119

–

uzavře HUP (pouze tehdy, přišel-li odstavovací příkaz od některého z tlačítek „Nebezpečí“, instalovaných v kotelně)

Kotle na pevná paliva K 6 a K 7 Provoz kotlů řídí operátoři z tepelné dozorny. Řídící systém fy Siemens je vybaven operátorskou stanicí PCS a procesní stanicí, kterou je průmyslový kontroler „Simatic“ S 5 – 155 U. Vlastní řídící software je umístěn na těchto kontrolerech. Operátor má možnost komunikovat a provádět zásahy prostřednictvím vizualizačního software. Každá z operátorských stanic je vybavena tiskárnou pro výpisy alarmů a hlášení. Ochranu kotlů zajišťuje samostatný programovatelný bezpečnostní automat Simatic S 5 – 95 F, komunikačně a HW propojený s řídícím systémem kotle. Při indikaci mimořádných stavů, které by mohly vést k závažnému poškození kotle, odstavuje kotel operátor. V případě, že dojde ke vzniku blokovacích podmínek, odstavuje automaticky provoz kotle řídící systém: – zastavuje okamžitě přívod spalovacího vzduchu – odstavuje všechny provozované mlýnské okruhy včetně práškových hořáků – odstavuje všechny plynové hořáky, jsou-li v provozu – uzavře hlavní parní šoupě, navolené na dálkové ovládání Detailní postupy řízení a provozování zařízení závodu energetika ve všech stádiích provozu, opatření a postupy při mimořádných podmínkách včetně činností bezpečnostních a blokovacích zařízení jsou uvedeny v následující provozní dokumentaci: – Technologický reglement pro výrobu páry – Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště, obsluhy (např.pro kotel K4 apod.) – Dílčí povodňový plán závodu EVH – Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vody a půdy – závod EVH – Vnitřní havarijní plán závodu EVH – Místní regulační plán závodu EVH pro případ nepříznivých rozptylových podmínek Protipožární a bezpečnostní zajištění provozu Objekty provozu Teplárna na bloku C1 jsou vybaveny vnějšími i vnitřními rozvody požární vody včetně nástěnných hydrantů, pojízdných a přenosných hasících přístrojů. Na podavačích paliva pro kotel K6 a K7 je instalováno zařízení detekce jisker (fy. Grecon), které automaticky spouští SHZ. Signál je přiváděn na OS HZS podniku. Prostory kotelny jsou osazeny čidly EPS. Redukční stanice plynu, plynový kotel K4 a přívody plynu do spalovacích hořáků kotlů K6 a K7 jsou vybaveny čidly plynové detekce. Havarijní zablokování přívodní armatury zemního plynu na vstupu do kotelny je automaticky spouštěno při signalizaci úniku plynu čidlem v II. stupni plynové detekce. Součástí mlýnských okruhu kotlů K6 a K7 je protiexplozivní ochranný systém HRD (fy. RSBP), který v případě vzniku exploze zajistí extrémně rychlé vnesení hasícího prostředku do chráněného zařízení (zamezení rozšíření nebo izolace výbuchu již ve fázi vzniku).

120

Výroba páry v provoze Teplárna – schéma procesu

121

2.1.4.3.2 Provoz Elektro Zajišťuje provozování elektrorozvodného systému a distribuci elektrické energie v podniku. SPOLANA a.s. získává elektrickou energii ze sítě 110 kV ČEZ, a.s. a z vlastní výroby na turbogenerátorech. Distribuce ze sítě STE, a.s. Na síť ČEZ a.s. je elektrorozvodný systém (ERS) SPOLANA napojen 4 linkami 110 kV: –

linky V908 a V910 z rozvodny Elektrárna Mělník II (EMĚ II)

–

linka V918 z rozvodny Čechy střed

–

linka V920 z rozvodny Praha sever.

Tyto linky jsou zaústěny do venkovní 110 kV rozvodny, označené r00 závodu Energetika, umístěné vně podniku u 4. vrátnice. Odběr elektrické energie z linek a zapojení rozvodny ovládá manipulant hlavního elektrovelínu závodu Energetika (objekt C2470). Řídí se přitom SGŘ-09-10 (Plán regulačních opatření ve spotřebě energií a vod), SGŘ-09-04 (Elektrorozvodný systém), směrnicemi ČEZ, a.s. a pokyny Energetického dispečinku ČEZ distribuce, a.s. Praha. Podrobně viz kap. 2.1.7.1.1 Vlastní výroba elektrické energie Podrobně viz kap. 2.1.7.1.2 Řízení provozu Provoz je řízen dle následující provozní a bezpečnostní dokumentace: – Reglement pro výrobu a rozvod el. energie – Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště, obsluhy (např. Pracovní instrukce pro r00 apod.) – Vnitřní havarijní plán závodu EVH – Dílčí plán opatření pro případ havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy závodu EVH Protipožární a bezpečnostní zajištění provozu Objekty provozu elektro jsou vybaveny přenosnými hasícími přístroji. V objektech C 1520, C 1540, C 2440, C 2470, E 2770 jsou instalována čidla EPS.

122

Výroba elektrické energie v provoze Elektro - schéma procesu

123

2.1.4.3.3 Provoz Vodárna Provoz Vodárna zajišťuje výrobu a dodávku různých druhů vod pro výrobní provozy a útvary SPOLANA a.s. Provoz zajišťuje výrobu a dodávky následujících druhů vod: –

Hrubě filtrovaná voda:

22 000 000 m3/rok

–

Chladící cirkulační voda:

90 000 000 m3/rok

–

Alkalicky čiřená voda:

–

Změkčená voda:

600 000 m3/rok

–

Odplyněná voda:

600 000 m3/rok

–

Demineralizovaná voda:

–

Užitková voda:

170 000 m3/rok

–

Vodovodní sítě:

200–300 000 m3/rok

5 000 000 m3/rok

1 500 000 m3/rok

Pro zásobování provozů vodou slouží voda z řeky Labe. Podstatná část odebrané vody je upravena pouze filtrací a užívána pro průtočné chlazení. Při průtočném chlazení je voda čerpána z Labe a vedena potrubím do jednotlivých výrobních bloků, kde ve výměnících odebírá teplo a je vypouštěna zpět kanalizace. Část chladící průtočné vody je svedena zpět do čerpací stanice, odkud se čerpá do úpravny alkalického čiření. V severní části areálu SPOLANA a.s. je využíváno cirkulační chlazení. Voda (chladící médium) cirkuluje v okruhu chladící věž – čerpací stanice – výměníky – chladící věž. Pro zamezení koroze, inkrustace a tvorby builigických nárůstů je voda chemicky upravována. Ztráty vody (odpar, rozstřik, netěsnosti, odkal) jsou doplňovány. Kromě chladící vody je pro výrobní provozy třeba zajistit dodávku vody technologické. Úprava technologické vody je prováděna různými stupni chemické úpravy. Základním stupněm úpravy je čiření – odstraňování koloidních nečistot koagulací. Koagulací je voda upravována alkalickým čiřením. Alkalické čiření (nebo neutrální) – dávkování roztoku síranu železitého a vápenného mléka do čiřícího reaktoru s vločkovým mrakem, vyčištěná voda je filtrována na pískových filtrech. Fe2(SO4)3 + 3 Ca(OH)2 ⇒ 2 Fe(OH)3 + 3 CaSO4 Ca(OH)2 + Ca(HCO3)2 ⇒ 2 CaCO3 + 2 H2O Alkalicky (nebo neutrálně) čiřená voda je dále upravována v následujících stupních: –

voda změkčená – úprava pomocí měničů iontů I. změkčování:

MNa2 + Ca2+ ⇒ MCa + Na+

II. regenerace:

MCa + 2 Na+ ⇒ MNa2 + Ca2+

Pro potřebu energetiky je změkčená voda upravována vakuovým odplyněním a dávkováním chemikálií pro odstranění zbytkového kyslíku a zbytkové tvrdosti. 2 Na2SO3 + O2 ⇒ Na2SO4 2 Na3PO4 + 3 Ca2+ ⇒ Ca3(PO4)2 + 6 Na+

124

–

voda užitková – úprava chlorací chlornanem sodným

–

voda demineralizovaná – úprava na čtyřstupňové ionexové lince – odstranění téměř všech rozpuštěných látek I. katex:

MH + A+ ⇒ MA + H+

II. anex:

MOH + B- ⇒ MB + OH-

2.1.4.3.4 Provoz Čistírna odpadních vod Provoz čistírna odpadních vod zajišťuje čištění odpadních vod a provoz skládky a odkališť. 2.1.4.3.4.1

Čistírna odpadních vod

Čistírna odpadních vod (ČOV) je rozmístěna v severovýchodní části závodu v bloku E 1 a částečně F 1. Čistírna odpadních vod se skládá z anorganické (A-linka) a biologické linky (B-linka) a třetího stupně čištění na odkališti S 2 (pravý břeh Labe). Maximální přítok na primární sedimentaci anorganické linky je: Q max = 1 200 m3/hod. Maximální přítok na primární sedimentaci biologické linky je: Q max = 1 870 m3/hod. Provoz čistírny odpadních vod, jako zařízení k odstraňování odpadů byl schválen integrovaným povolením č. j. 17402/156649/2004/OŽP, vydaným Krajským úřadem Středočeského kraje, dne 11. 2. 2005. Podrobně viz kap. 2.1.6.14. Řízení provozu Provoz je řízen dle následující provozní a technologické dokumentace: – Technologický reglement pro výrobu vod – Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště, obsluhy (např. pro obsluhu čerpací stanice C 1510 apod.) – Kanalizační řád – Dílčí povodňový plán závodu EVH – Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vody a půdy závodu EVH – Vntřní havarijní plán závodu EVH Protipožární a bezpečnostní zajištění provozu Objekty provozů vodárna a ČOV jsou vybaveny přenosnými hasícími přístroji, objekt C 1550 vnitřními nástěnnými hydranty. V objektu C 1520 (úpravna vody) je umístěno čidlo EPS.

125

Čištění odpadních vod na provoze ČOV – schéma procesu

126

2.1.4.3.4.2

Úsek skládkování odpadů

Hlavní podniková zařízení, určená k odstraňování odpadů jsou: – skládka toxických odpadů (STO) v Tišicích, odpady kategorie „N“, – čistírna odpadních vod, odpady kategorie „N“ a „O“ viz. předchozí text této kapitoly. Skládka toxického odpadu (STO) STO je umístěna v pravobřežním areálu SPOLANA a.s. na katastrálním území obce Tišice, na místě původní skládky toxických odpadů S1-V, která byla asanována jako stará ekologická zátěž. Stále zde probíhá sanační čerpání podzemních vod. Zařízení bylo uvedeno do provozu v roce 1997 a má projektovanou kapacitu 90 000 + 5 000 m3. Podle zákona č. 185/2001 Sb. je za účelem budoucí rekultivace skládána na bankovní účet společnosti povinná finanční rezerva. Provoz skládky, včetně provozního řádu skládky byly schváleny integrovaným povolením č. j. 135217/2007/KUSK OŽP/St, vydaným Krajským úřadem Středočeského kraje, dne 11. 9. 2007. Skládka skupiny S IV o výměře 3,4 ha, je vybavena vlastním tělesem skládky, které je proloženo drenážním potrubím, zakrytým kombinovaným těsněním a vymezeno 4,5 m hrázemi, nasypanými ze zhutnělých popelovin a překrytými fólií. Hráze jsou zatíženy pneumatikami a přikryty štěrkem, vnější svahy jsou zatravněny. V souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. a jeho prováděcích předpisů se jedná o skládku skupiny S-NO, s možností stabilizace odpadů – ukládání do kójí. Kójí je pět, čtyři z nich jsou z vnitřní strany železobetonové konstrukce těsněny kotvenou HDPE fólií o tloušťce 3 mm, pátá je opatřena kotvenou těsnící fólií HDPE, s hliníkovou vložkou o celkové tloušťce 5 mm. Tato kóje slouží k zneškodnění odpadů s obsahem chlorovaných uhlovodíků. Pro ukládání odpadu jsou určeny sudy o objemu 200 l, vhodné pro manipulaci jeřábem, které budou umísťovány až do pěti vrstev nad sebou. Prostor mezi sudy bude naplněn samotuhnoucí cementopopílkovou suspenzí. Zalévání bude prováděno po etapách, každá vrstva sudů samostatně. V současné době je naplněna první kóje cca z 1/5, ostatní kóje, včetně kóje na odpad s obsahem chlorovaných uhlovodíků, jsou prázdné. Provozní kóje je zastřešená s uzavřeným odtokem dešťových vod. K nakládání s odpadními vodami ze skládky je určen kontrolní objekt. Voda je zde shromažďována ve třech nádržích, odkud je podle potřeby a charakteru znečištění čerpána na pískové filtry a demerkurizaci na aktivním uhlí. Pokud nejsou překročeny limity znečištění odpadní vody, je tato vypouštěna do dočišťovací nádrže S2 a poté vypouštěna do Labe. Čtyři dosud neprovozované kóje STO jsou odvodněny samostatným systémem, napojeným na odvodňovací systém úložiště popelovin S4-J. Monitoring skládky je prováděn z hlediska ochrany vod, hydrogeologie a geodézie. Z vodohospodářského hlediska je zde monitorována jakost vod, vypouštěných z kontrolního objektu a to odběry 2× týdně, dále při mimořádných situacích z nádrže kontaminovaných vod a před každým vypouštěním nádrží kalového hospodářství. Všechny vzorky jsou analyzovány v laboratoři ÚŘJ. Výsledky se zaznamenávají do provozního deníku STO. Mimo to je externě monitorováno firmou Ekohydrogeo i sanační čerpání z vrtů. Pro účely sledování v oblasti hydrogeologie je zde zřízen systém 4 čerpacích a 6 pozorovacích vrtů uvnitř skládky a 6 pozorovacích vrtů umístěných vně podzemních stěn skládky. Smyslem tohoto systému, je zejména sledování hladiny podzemních vod.

127

Geodetické sledování zahrnuje monitoring poklesů hrází, pohyb kójí a pohyb odměrných bodů na vrtech pomocí výškových značek. Provozní řády obou uvedených zařízení obsahují kromě popisné části i seznam odpadů, které je povoleno ukládat pouze po jejich stabilizaci a které ukládat nelze. Podstatnou součástí těchto materiálů jsou i opatření pro případ havárie. Dalším provozním dokumentem jsou pracovní instrukce, kde je popsáno pracoviště a jeho zařízení a jsou zde uvedeny postupy řešení mimořádných situací. Řízení provozu skládek Provoz je řízen podle následující provozní a bezpečnostní dokumentace: – Provozní řád pro STO – Dílčí povodňový plán závodu EVH – Vnitřní havarijní plán závodu EVH – Manipulační a provozní řád pro odkaliště S2, S3 a S4-jih – Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy pro závod EVH Protipožární a bezpečnostní zajištění objektů skládek Objekt skládky je vybaven přenosnými hasícími přístroji. Na skládce toxických odpadů je instalován systém plynové detekce Winter (10 čidel) k monitorování možných produktů (CH4, H2S, HCN) biologických procesů úložiště. Signál je vyveden na pracoviště obsluhy skládky.

128

Ukládání odpadů na skládce toxických odpadů - schéma procesu

129

2.1.5 Informace o provozních činnostech a procesech spojených s rizikem závažné havárie 2.1.5.1 Skladování a stáčení amoniaku Pro potřeby závodu Kaprolaktam je amoniak do SPOLANA a. s. dopravován v železničních cisternách. Objekt stáčení cisteren kapalného amoniaku (označení F 1970) a skladovacích kulových zásobníků amoniaku (F 197A,B) je situován v severní části areálu SPOLANA a.s. na ploše cca 90 x 50 m. V blízkosti skladu (cca 30 m) jižně je umístěno pracoviště stáčení a skladování CO2. (zásobník 100 m3 , max. přetlak 2,5 MPa, pracovní teplota – 35°C). Od výrobních provozů a skladů s jinými nebezpečnými látkami je stáčení a skladování amoniaku vzdáleno cca 300 m. Stavební konstrukce jsou svým charakterem technologické zařízení, ocelové, svařované potrubní trasy jsou neizolované. Požárně bezpečnostní zařízení: Detektory úniku amoniaku: v objektu celkem 9 detektorů : • 2 detektory na stáčecích místech, • 1 detektor ve strojovně u čerpadla • 3 detektory na každém kulovém zásobníku Přenos reakce detektorů je signalizován na místním velínu, centrálním velínu výrobny HAS a OS HZSP. Funkce detektorů a systému signalizace je při výpadku elektrické energie zajišťována systémem UPS po dobu několika hodin. Objekt je vybaven 5 požárními hydranty, v prostoru objektu skladu jsou umístěny 2 ks sněhových hasicích přístrojů. Havarijní tlačítko – světelný a akustický signál na velín výrobny o vzniku mimořádné situace v objektu skladu. Příjezdová komunikace pro mobilní požární techniku je v odpovídajícím provedení, doba dojezdu jednotky HZS SPOLANA a.s. k objektu do 5 minut.

2.1.5.1.1 Skladování amoniaku Ve skladu amoniaku jsou umístěny 2 skladovací kulové zásobníky kapalného amoniaku s provozním označením T 1.1AB, každý o projektované kapacitě 1000 m3. Zásobník T-1.1A byl uveden do provozu v r.1996, T 1.1B v r. 1997. Oba zásobníky jsou z konstrukčního hlediska shodné, stejně tak i jejich vybavení je totožné. Jedná se o tlakové nádoby. Parametry zásobníku Materiál zásobníku Objem nádoby Max. procento plnění Pracovní přetlak Pracovní teplota Max. přetlak Max. teplota

ocel tř.11 418.1 1000 m3 80 % (tj. 500 t) max 0,8 MPa -20 až +20°C ( běžně10-15 °C) 0,80 MPa 20 °C

130

Vnější rozměry: průměr výška spodní části od podlaží jímky tloušťka. stěny Izolace zásobníků

12,4 m cca 1,5 m 30 mm

chladová, protikorozní, protisluneční

Při běžném provozu jsou zásobníky vzájemně propojeny. V současné době je maximální zásoba čpavku v jednom zásobníku stanovena Technologickým reglementem výroby HAS na 500 t (v obou celkem 1000 tun). Kapalný amoniak ze zásobníků do technologie výrobny HAS je dopravován potrubní trasou rozdílem tlaků ve skladovacím zásobníku a provozním zásobníku amoniaku T-12.2 na výrobně HAS. Potrubní trasa kapalného amoniaku do provozu HAS je DN 100, potrubní plynné propojky mezi skladem a provozem HAS je DN 80 a DN 50. Délky jednotlivých potrubních tras jsou shodné, cca 800 m. Potrubí kapalného amoniaku do provozu HAS je celosvařované, (po trase 1 přírubový spoj), neizolované, tloušťka stěny 4,5 mm, o celkovém objemu amoniaku cca 3,4 t. Bezpečnostní vybavení Kulový zásobník je osazený na vrchlíku pojistným ventilem. Otevírací přetlak je 0,8 MPa. Odfuk odplynu je vyveden do atmosféry. Zásobník je vybaven dálkovým měřením tlaku, teploty a hladiny. Tlak je měřen také místně. Pro případ vzniku havarijní situace jsou zásobníky vybaveny drenčerovým skrápěcím zařízením o kapacitě 50 l/s, které po spuštění vytváří kolem zásobníku vodní clonu (mlhu) a samostatným přívodem zavodňuje havarijní jímku pod zásobníkem. Je spouštěno automaticky systémem plynové detekce nebo ručně místním tlačítkem u stáčení oxidu uhličitého. Výstupy a vstupy (kapalina do výrobny HAS na spodku, kapalina ze stáčení na spodku, plyn na vrchu) potrubních tras amoniaku jsou osazeny dálkově ovládanými armaturami (3 ks), hrdla jsou uchycena na těle zásobníku. Tyto rychlouzávěry jsou ovládány systémem plynové detekce, déle je možno je ovládat z panelu skladu amoniaku a panelu HAS. Přírubové spoje pero-drážka. Zásobník je osazen 3 ks detektorů úniku amoniaku, (pod zásobníkem, ve střední části a na vrchlíku), nastavených na 400 ppm (varování), 600 ppm (1. stupeň plynové detekce) a 800 ppm (2. stupeň plynové detekce). Signalizace z čidel je vyvedena na velín HAS a OS HZSP. V případě reakce čidla (v úrovni 800 ppm) pod zásobníkem, spolu s čidlem umístěným na obvodu uprostřed zásobníku, dojde automaticky ke spuštění drenčerového zařízení a uzavření dálkově ovládaných armatur tras kapalného a plynného amoniaku u zásobníku a tím k oddělení skladu amoniaku od technologie. Skladovací zásobníky amoniaku jsou od sebe vzdáleny cca 30m. Oba kulové zásobníky jsou umístěny na 12-ti ocelových podporách, které jsou ukotvené do betonových patek umístěných na obvodu kruhových železobetonových havarijních jímek, nacházejících se pod zásobníky. Dna jímek jsou spádovaná do odkalovací jímky, potrubně propojené s čerpací stanicí, kde je možnost napojení při stáčení obsahu jímek (čpavkové vody) do cisteren, prostor jímek pod zásobníky je otevřený, vnější kruhový val jímek je vysoký cca 2,7 m. Stabilita konstrukce jímky není ohrožena nárůstem spodní hladiny vody.

131

Celkový využitelný objem jedné havarijní jímky je 520 m3. Havarijní jímky zásobníků jsou potrubně propojené přes uzavírací armaturu. Prostor skladu má svoje vlastní oplocení a je uzamčen. Prostor skladu je osazen ze všech čtyř stran požárními hydranty. Příjezdové komunikace pro mobilní požární techniku umožňují případné provedení zásahu kolem celého objektu. Praktickými zkouškami je ověřená doba dojezdu jednotky HZS SPOLANA, a. s. ke skladu do 5minut. K provozované technologii se vztahují následující normy a předpisy: – ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní – Provozní požadavky – ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní – Technická pravidla – Pracovní instrukce pro obsluhu skladového hospodářství - sklad NH3 a CO2

2.1.5.1.2 Stáčení amoniaku z cisterny Stáčení železničních cisteren se provádí na koleji č. 208. Přístavbu cisteren ke stáčení zabezpečuje železniční vlečka UNIPETROL DOPRAVA s.ro. železniční provoz Neratovice. Cisterny jsou přistavovány po předchozí prohlídce. Místní posun pak zabezpečují pracovníci obsluhy skladu amoniaku pomocí vrátku. (typ VVZ 2000 kp). Na kolejích v prostoru skladování a stáčení amoniaku nejsou deponovány ani posunovány žádné cisterny s hořlavými látkami. Kolej je zabezpečena proti najetí vozů zabudováním výhybkového zámku. Cisterna proti pohybu je jištěna zabržděním tlakovou a ruční brzdou ovládanou z brzdařské plošiny a zarážkami proti posunu. Železniční cisterny jsou tlakové, ložná hmotnost závisí na typu cisterny, na stáčecí koleji je možno stáčet současně 2 cisterny. Kapalný amoniak je po napojení cisterny na stáčecí rameno stáčen do dvou kulových zásobníků T1.1A,B. Stáčecí rampa je vybavena dvěma ks stáčecích ramen. Stáčení je zajišťováno tlakem plynného amoniaku z rozvodu výtlaku čpavkových kompresorů, instalovaných v chladící stanici výrobny HAS (Hydroxylaminsulfátu) . Kapalný amoniak je ze zásobníků T1.1A,B do výrobny HAS (objekt D 2620), dopravován rozdílem tlaků v T1.1A,B a provozním mezizásobníku T12.2. umístěným v chladící stanici výrobny. Vstupy a výstupy potrubí amoniaku na zásobnících jsou osazeny ručními armaturami a dálkově ovládanými rychlouzávěry. Zásobníky NH3 i stáčené železniční cisterny je možno odsávat čpavkovými kompresory ve výrobně. Průměrná denní spotřeba amoniaku je cca 200 tun, stáčeno je tedy v denním průměru 4-5 cisteren ( dle množství amoniaku v cisterně). Plocha se stáčecími rameny mezi kolejištěm a objektem strojovny a místního velínu je vybetonována, kolejiště vyloženo štěrkem a zeminou. Prostor stáčecích stolic je proti dešťovým srážkám chráněn zastřešením. Zařízení měření a regulace je v odpovídajícím provedení. Komunikace obsluha, velín, HZSP – telefon.

132

Popis železniční cisterny Cisterna je silnostěnná tlaková nádoba zhotovená z ocelových plechů, obsah cisterny je 95 m3 a ložná váha kapalného NH3 max. 48,7 t. Ve spodní části je opatřena armaturami plynné a kapalné fáze. Cisterny jsou opatřeny hydraulicky uzavíratelnými ventily (kapalná i plynná fáze) systému EVA nebo GESTRA, které jsou ovládány hydraulickou pumpou. Od těchto ventilů je vyvedeno na obě strany cisterny vysokotlaké potrubí, na jehož konci jsou umístěny mechanické ventily, které jsou opatřeny koncovými záslepkami. -

-

objem ŽC cca 95 m3, plnění na cca 48,7 t (průměr ø 3 m, délka cca 14,22 m), frekvence stáčení je 1450 ŽC za rok, doba stáčení ŽC je cca 1,5 hod, ŽC se stáčí pomocí stáčecího ramene, jsou dvě stáčecí stolice, je možné stáčet současně dvě ŽC, stáčí se tlakem plynného amoniaku z rozvodu výtlaku čpavkových kompresorů, instalovaných v chladící stanici výrobny HAS (Hydroxylaminsulfátu). pro fixaci na koleji se používají klíny z obou stran (klínová zarážka), při stáčení ŽC je vždy uzamčená vyhýbka (výkolejka) ⇒ do ŽC nemůže narazit jiná cisterna nebo posun, z důvodu zamykání kolejiště je omezena možnost, že se na kolej dostane cisterna s jinou látkou, při stáčení ŽC je vždy obsluha – 2 osoby (trvalý dozor), pod kolejištěm není jímka, stáčecí pozice je osazena 2 detektory úniku, 1 detektor je ve strojovně v blízkosti stáčení je 5 hydrantů, používaný typ železniční cisterny s výstrojí GESTRA nebo EVA.

Materiál žel. cisterny: Objem žel. cisterny: Průměr kotle: Délka: Zkušební vnitřní přetlak: Výpočtový vnitřní přetlak: Tloušťka pláště: Tloušťka dna: Kontrolní průlez : Vyprazdňovací zařízení: Uzavírací armatury : Protisluneční kryt: Brzda:

11 474 95 m3 3 000 mm 14 220 mm 26 bar(g) 26 bar(g) 12,2 mm 13,7 mm DN 500 mm bezpečnostní rychlouzavírací ventily GESTRA, pro kapalný amoniak DN 80, pro plynný amoniak DN 50 DN80/DN50. ocelový plech 1,5 mm, kryje 1/3 kotle v horní části KE-GP 16

133

Schéma železniční cisterny V = 95 m3 K provozované technologii se vztahují následující normy a předpisy: – ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní – Provozní požadavky – ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní – Technická pravidla – Pracovní instrukce pro obsluhu skladového hospodářství - sklad NH3 a CO2 – PRP 3 Posun drážních vozidel mechanizačními prostředky, silničními prostředky a posun ruční – Vlečkový provozní řád UNIPETROL DOPRAVA s.r.o.

2.1.5.2 Skladování a stáčení chloru Skladování (interní označení objektu E 4920) a stáčení kapalného chlóru je situováno v severovýchodní části výrobního závodu Elektrolýza. Plynný chlór se vyrábí elektrolýzou vodného roztoku chloridu sodného. Produkt je dodáván do závodu VCM a TZO k dalšímu zpracování, zbývající chlór je používán na výrobu kyseliny chlorovodíkové nebo je zkapalňován, skladován, plněn do přepravních obalů a expedován jako výrobek. Zkapalněný chlór stéká ze zkapalňovačů samospádem do zásobníků, umístěných v budově skladu kapalného chlóru. Ze skladovacích zásobníků je kapalný chlór dopravován tlakovým suchým vzduchem k plnícím místům, kde se plní do železničních cisternových vozů nebo nádržkových kontejnerů. Chlorové odplyny z výroby a skladu jsou využívány pro výrobu chlornanu sodného. Železniční cisterny jsou plněny na koleji číslo 617, vedoucí podél skladu na východní straně objektu E 4920. 2.1.5.2.1 Skladování chloru Kapalný chlor ze zkapalňovačů chloru (pozice 11.302 A,B,C) je skladován v chlorových zásobnících (pozice 12.01 A, B, C, D, E) umístěných ve zděném, uzavřeném objektu E 4920. Zásobníky chloru 12.01 A, B, C, D, E:

5× 85 t (max. 1,2 MPa, -40–40 °C)

134

Objekt skladu je zděná, uzavřená jednopodlažní budova. Zděná příčka rozděluje objekt na dvě poloviny. Jižní část slouží jako plnírna drobných obalů (sudy, láhve). V severní části (vlastním skladu) je umístěno 5 zásobníků kapalného chlóru, každý o objemu 80 m3. Technologické označení zásobníků je TK-12.01 A, B, C, D, E. Monžík s označením TK12.02 má objem 16 m3 a byl používán k plnění sudů a lahví kapalným chlórem v plnírně. Plnění drobných obalů bylo zrušeno a tedy se neprovádí. Vlastní sklad má plochu cca 424,4 m2, výšku cca 8,75 m, objem cca 3700 m3. V severní části objektu E 4920 je umístěna odparka pro odpařování kapalného chlóru napojená do potrubního řádu plynného chlóru do závodu VCM a TZO. Odparka je využívána v případě zastávek elektrolýzy pro dodávku zplyněného chlóru pro výrobu VCM a pro zplyňování kapalného chlóru v době jeho omezeného odbytu. Toto zařízení je umístěno v samostatné místnosti, oddělené od prostoru zásobníků zdí s plynotěsnými dveřmi. Do odparky kapalného chlóru je chlór přiváděn odbočkami z odběrových potrubních tras zásobníků, zpravidla z TK-12.01 C, D, E. Každý zásobník chloru je umístěn v betonové vaně projektované tak, aby byla schopna zachytit celý objem zásobníku. Zásobníky chloru včetně monžíku jsou umístěny na tenzometrických vahách s kontinuálním dálkovým přenosem měřeného údaje do panelu skladu chloru a do počítačového monitorovacího systému pracoviště komprese chloru. Zásobníky kapalného chloru jsou opatřeny pojistným pružinovým ventilem s průtržnou membránou (otevírací přetlak 1,2 MPa) a uzavíracími armaturami přímo na víku každého zásobníku, další ventily pro manipulace s chlorem jsou též umístěny na potrubních rozdělovačích na vnější (východní) straně skladů. Odběrová trubka ústí do rozdělovače kapalného chloru, příslušného k dané nádobě, krátká (odvzdušňovací) trubka ústí do rozdělovače plynného chloru, příslušného k dané nádobě. Z rozdělovače kapalného chloru je možno přetlačovat kapalný chlor příslušným potrubím do libovolného zásobníku, včetně monžíku, železničních cisteren a nádržkového kontejneru. Při plnění zvoleného zásobníku z výroby je plněný zásobník propojen se zkapalňovači choru tzv. vyrovnáním tlaku, aby byl přetlak plynného chloru v systému stejný a vyráběný chlor mohl být do zásobníku chloru plněn samospádem. Zásobníky 12.01 C,D,E jsou dále vybaveny potrubními odbočkami do odparky kapalného chloru. Objekt skladu chloru je konstruován tak, aby bylo možné v případě úniku chloru uzavřít všechny vstupní dveře do objektu E 4920 a odsávat chlorový plyn z vnitřku objektu tzv. havarijním odsáváním do výroby chlornanu sodného. Ve výrobně chlornanu sodného je chlor absorbován do 20% roztoku hydroxidu sodného za vzniku komerčního výrobku chlornanu sodného technického. Armatury pro uvedení havarijního odsávání do provozu jsou umístěny vně budovy skladu chloru. Mimo to jsou sklady chloru vybaveny i klimatizací, která umožňuje větrání objektů při běžné pracovní činnosti, ovládání klimatizace je rovněž prováděno z místa vně objektu. Tato klimatizace nemá žádné spojení s havarijním odsáváním skladů chloru a slouží výhradně pro úpravu pracovního prostředí. V prostoru kolem skladů kapalného chloru jsou umístěny tři detektory systému plynové detekce. Měřený signál je z nich veden na centrální panel elektrolýzy, kde je vyhodnocován. Při překročení nastavených limitů pro I. a II. stupeň plynové detekce upozorňuje akusticky i opticky paneláře. Signál je paralelně snímán a vyhodnocován na OS HZSP. Nastavený limit je 6 mg/m3 pro I. stupeň a 24 mg/m3 pro II. stupeň plynové detekce. Při II. stupni automaticky vyjíždí jednotka HZS. Zásobníky 12.01 mohou být plněny maximálně do 80 % objemu, tj. max. do 85 t kapalného chloru v každém zásobníku, monžík max. do objemu 12,8 m3, tj. max. 15 t. Pro skladování

135

kapalného chloru jsou používány pouze čtyři zásobníky. Jeden musí být trvale prázdný (se zbytkovým přetlakem min. 50 kPa) jako provozní rezerva pro havarijní případy. Po povodni v srpnu 2002 byla provedena následující preventivní bezpečnostní opatření a opatření doporučená studií HAZOP: a) Skladování chloru je omezeno na cca 50% původní skladovací kapacity. Ke skladování chloru je využíván pouze sklad v E 4920 (zásobníky 12.01 A,B,C,D,E). b) Pro případné zatopení skladu chloru E 4920 jsou zásobníky vedeny vodící konstrukcí umožňující pouze jejich vertikální pohyb. c) Obslužná lávka chlorových zásobníků je rozdělena na oddělitelné segmenty zamezující vzájemné zachycení sousedních segmentů při zvedání zásobníků s různým obsahem chloru vztlakem vody při povodni. d) Prostoru skladu chloru E 4920 byl opatřen dalším rozvodem k odsávání na chlornan sodný umístěným v dostatečné výšce nad případnou hladinou zátopové vody, aby prostor skladu bylo možno odsávat i při zatopení retenčních van. e) Sklad byl hermetizován (plynotěsné dveře, utěsnění průchodů potrubí) a zajištěn pojistkami proti přetlakování a s možností zaplavení v případech, kdy by hrozilo vyzdvižení celé budovy záplavovou vodou (instalována záplavová klapka). Před prostor uvolnění chloru byly instalovány sprinklery ke zkrápění vodou. f) Systém plynové detekce skladu byl rozšířen a upraven tak, že vnitřní prostor skladu chloru, objekt E 4920, je vybaven 4 ks detektorů plynové detekce (PD), na pracovišti stáčení chloru jsou instalovány 3 ks detektorů PD. Světelná a zvuková signalizace těchto detektorů je vyvedena na panel zkapalňování chloru (místo stálé obsluhy) a na venkovní výstražná světla. Čidla detekují chlor a jsou spřažena s pneumatickými bezpečnostními ventily viz následující. g) Všechny zásobníky kapalného chloru v objektu E 4920 jsou vybaveny pneumatickými bezpečnostními ventily, instalovanými na všech potrubních větvích jednotlivých zásobníků (4 ks pro každý zásobník, 3 ks pro monžík), zajišťujícími uzavření zásobníku v případě mimořádné situace, např. úniku chloru. Tyto ventily se automaticky zavírají na základě signalizace systému plynové detekce, nebo zásahem obsluhy pomocí havarijních tlačítek. h) Rovněž obě potrubní trasy pro plnění kapalného chloru do železničních cisteren jsou vybaveny pneumatickými bezpečnostními ventily. Stejně jako v předcházejícím případě i tyto ventily se automaticky uzavírají na základě signalizace systému plynové detekce, nebo zásahem obsluhy pomocí havarijního tlačítka. Zásobník na kapalný chlor Jedná se o ležatou válcovou nádobu, uzavřenou klenutými dny, upevněnou na dvou sedlových podporách. Ve spodní válcové části je opatřena sběrnou jímkou (kalníkem). V horní válcové části jsou umístěny dva pracovní otvory DN 600, zakryté víky, ve kterých jsou instalována hrdla zakončená přírubami pro osazení armatur a připojení technologického potrubí. V samostatném hrdle je vedena odvzdušňovací trubka, která svou délkou vymezuje maximální povolené plnění do 80 % objemu nádoby. Na prvním z obou pracovních otvorů, situovaným nad sběrnou jímkou, jsou ve víku, uzavírajícím pracovní otvor DN 600, umístěna technologická hrdla světlosti DN 50, PN 40. Hrdla jsou opatřena přírubami pro připojení technologického potrubí. Do vnitřního prostoru

136

nádoby jsou od dvou hrdel DN 50 vedeny trubky, nátoková (plnící) a vypouštěcí (odběrová), které zasahují do sběrné jímky (kalníku) na dně zásobníku. Z vnější strany je plášť opatřen antikorozním nátěrem bez vnější tepelné izolace. Technické parametry zásobníku

Objem zásobníku:

80 m3

Průměr:

2 800 mm

Délka:

14 145 mm

Hmotnost prázdné nádoby:

23 000 kg

Max. hmotnost skladovaného média: 85 000 kg Nejvyšší pracovní přetlak:

1,2 MPa

Výpočtový přetlak:

2,255 MPa

Max. pracovní teplota stěny:

+40 °C

Min. pracovní teplota stěny:

-40 °C

Obvyklé provozní podmínky zásobníku: Pracovní látky:

Cl2 (l) – chlor kapalný Cl2 (g) – chlor plynný chlor plynný + suchý vzduch (odplyn)

Max. povolené množství náplně:

64 m3, tj. 85 t kapalného chloru

Provozní teplota Cl2 (l):

0–5 °C

Provozní teplota Cl2 (g) a odplyn:

10–15 °C

Provozní tlak při plnění chloru:

0,40–0,45 MPa

Prov. tlak při přetlačování z druhého zásobníku:

0,3–0,5 MPa

Provozní tlak při vyprazdňování nádrže:

max. 0,9–1,2 MPa, min. 50 kPa

Bezpečnostní výstroj zásobníku: –

měření hmotnosti kapalného chloru – tenzometrická vážící souprava s optickou i akustickou signalizací v panelu plnírny chloru, optickou i akustickou signalizací na monitoru v panelu komprese a zkapalňování chloru

–

dálkové měření teploty – rozsah -50 až +70 °C; v panelu komprese a zkapalňování chloru jsou instalovány akustické i optické alarmy pro nízkou teplotu (+5 °C – varování, -5 °C – signalizace) a pro vysokou teplotu (30 °C – varování, 40 °C – signalizace)

–

dálkové měření tlaku 0–2,5 MPa, v panelu komprese a zkapalňování chloru jsou instalovány akustické i optické alarmy pro nízký tlak (0,3 MPa – varování, 0,1 MPa – signalizace), a pro vysoký tlak (0,5 MPa – varování, 1,1 MPa – signalizace)

–

membránový tlakoměr (místní měření) – rozsah 0–2,5 MPa

137

–

pojistný pružinový ventil s průtržnou membránou – otevírací tlak 1,2 MPa.

K provozované technologii se vztahují následující normy a předpisy: – ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní – Provozní požadavky – ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní – Technická pravidla – PI-32-16 Pracovní instrukce pro obsluhu skladu a plnírnykapalného chloru 2.1.5.2.2 Plnění cisterny chlorem Přístavbu cisteren k plnění zabezpečuje UNIPETROL DOPRAVA s.r.o., železniční provoz Neratovice. Cisterny jsou přistavovány po předchozí technické prohlídce. Základním dokladem o předání cisterny na manipulační místo (plnění) výrobního provozu Elektrolýza k plnění, je plnící lístek. Ten dokladuje schopnost cisterny k naplnění. Před zahájením obslužných činností musí být kolej v obou směrech uzavřena uzamčenou výměnou v poloze „do odbočky“ a rozsvíceným červeným signálním světlem. Cisterna musí být zabrzděna a zajištěna proti posunu (zarážky kol). Parametry - Kotlový vůz 4-nápravový Materiál žel. cisterny Rok výroby Objem žel. cisterny Průměr kotle žel. cisterny Délka Zkušební vnitřní přetlak Provozní vnitřní přetlak

11523/ST 52-3 1979 40 m3 2256 mm 10848 mm 1,70 MPa 0,30 MPa

Plnící a vyprazdňovaní zařízení: Víko DN 500 s krytem s možností celního uzávěru Bezpečnostní rychlouzavírací ventily pro kap. chlor: GESTRA PV 55 PN 25 DN 40 Bezpečnostní rychlouzavírací ventily pro plyn. chlor: GESTRA PV 55 PN 25 DN 40 Protisluneční stříška: Brzda

ocelový plech tl. 1,5 mm (kryje 1/3 kotle v horní části) DAKO CV 1 – D 14

Železniční cisterna je na víku průlezu opatřena třemi rychlouzavíratelnými pneuventily GESTRA DN 40 (2 x kapalná fáze, 1 x plynná fáze). Součástí každého rychlouzávěru je i ručně ovládaná armatura. Konstrukce rychlouzávěru umožňuje i ruční uzavření pneuventilu. K plnění dochází vždy pouze jedním rychlouzávěrem (podle pozice cisterny – pravý/levý), a to plnící trubkou DN 40 zavedenou až ke dnu cisterny. Připojovací hadice plynného propojení DN 25 se redukuje na DN 40. Plnění cisteren je prováděno vrchem, propojení potrubních plnících tras a cisterny pomocí připojovacích hadic (kapalina, plyn). V prostoru plnění železničních cisteren kapalným chlorem jsou umístěny dva detektory úniku chloru; překročení koncentračních limitů 6 mg/m3 a 24 mg/m3 je opticky a akusticky signalizováno na centrální velín provozu Elektrolýza a OS HZS; při překročení druhé úrovně automaticky vyjíždí HZS k zásahu.

138

Systém plynové detekce na pracovišti stáčení chloru byl rozšířen o 3 ks detektorů PD. Světelná a zvuková signalizace těchto detektorů je vyvedena na panel zkapalňování chloru (místo stálé obsluhy) a na venkovní výstražná světla. Detektory detekují chlor a jsou spřažena s pneumatickými bezpečnostními ventily na zásobnících a na potrubních trasách pro plnění. Obě potrubní trasy pro plnění kapalného chloru do železničních cisteren jsou vybaveny pneumatickými bezpečnostními ventily, které se automaticky uzavírají na základě signalizace systému plynové detekce, nebo zásahem obsluhy pomocí havarijního tlačítka. Kapalný chlor se plní do železničních cisteren (max. obsah cisterny 45 t) na 2 stáčecích místech vybavených tenzometrickými vahami pro kontrolu naplnění. Současně lze plnit max. dvě cisterny. Po povodni v 2013 nebylo jedno stáčecí místo obnoveno (obnova tenzometrické váhy) tzn., že je v současné době používáno pro plnění a vyprazdňování železničních cisteren pouze jedno stáčecí místo. V roce 2015 nebyla naplněna nebo stočena ani jedna železniční cisterna. Veškerá produkce chloru byla zpracována na provoze VCM a TZO. Pro plnění železničních cisteren je možno kapalný chlor odebírat z kteréhokoli zásobníku. Plnění se provádí přetlačováním komprimovaným suchým vzduchem o přetlaku 0,9 MPa. Odplyn z plněné cisterny je veden do výrobny chlornanu sodného. K prováděné činnosti se vztahují následující normy a předpisy: – Předpisy RID – ČSN 07 8304 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů – Provozní pravidla – ČSN 07 8305 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů – Technická pravidla – PI-32-16 Pracovní instrukce pro obsluhu skladu a plnírny kapalného chloru – PRP 3 Posun drážních vozidel mechanizačními prostředky,silničními prostředky a posun ruční – Vlečkový provozní řád UNIPETROL DOPRAVA s.r.o.

2.1.5.3 Mezizásobník kapalného chlorovodíku V objektu SPOLANA Neratovice a.s., závod VCM a TZO, je provozován mezizásobník kapalného chlorovodíku T-204. Chlorovodíková kolona (C202) frakčně odděluje chlorovodík od VCM a EDC ze směsi, která vznikla štěpením EDC. Část produkce čistého HCl z této kolony se po zkondenzování vrací jako reflux do kolony a zbytek je odtahován do mezizásobníku T-204. Z něho se poté potřebné množství odpařuje k doplnění a stabilizaci proudu plynného HCl, odváděného z kolony C-202 do oxichlorace k dalšímu zpracování. Ležatý válcový zásobník T-204, vyrobený roku 1975, je uložený na dvou podporách ve výšce 2,1 m nad zemí. Izolaci zásobníku tvoří polyuretanová pěna z vnější strany chráněná povrchově ošetřeným plechem. Výstupní a vstupní potrubí DN 50, zásobník je osazen ručními armaturami. Všechna hrdla (vyjma hladinoměru) jsou uchycena na průlezech. Výrobce skladovacího zásobníku uvádí přípustné kolísání teplot v rozsahu od - 50°C do + 100°C (teplota vnitřního pláště). Maximální skladovaný objem je V = 88 m3, běžná zádrž je cca 10 m3 . Parametry zásobníku T-204 na kapalný chlorovodík Materiál zásobníku Objem nádoby

TT St-E-39 88 m3

139

Max. procento plnění Pracovní tlak Pracovní teplota Max. pracovní přetlak Max. teplota Vnější rozměry: průměr délka tl. stěny

85% 0,97 – 1,15 MPa - 33°C 1,6 MPa -50/100°C 3 000 mm 13 066 mm 17 mm

Bezpečnostní vybavení Pod zásobníkem je vyspádovaná plocha s odvodem do chemické kanalizace. Zásobník je osazený dvěma pojistnými ventily přes trojcestnou armaturu. Otevírací přetlak je 1,6 MPa (průtržné membrány Hast Alloy). Odfuk odplynu z pojistných ventilů je zaveden na louhovou pračku. Ve vzdálenosti 3 metrů od zásobníku je na přívodním potrubí dálkově ovládaná armatura. Zásobník je osazen dvěma dvoustupňovými detektory HCl nastavenými na 10 a 40 mg/m3 vysílajícími signál na panel VCM a OS HZS. Zásobník je vybaven dálkovým a místním měřením tlaku a hladiny (ultrazvuk radar KROHNE). Na základě doporučení z analýzy rizika bylo instalováno v průběhu roku 2005 druhé nezávislé dálkové měření hladiny. Možnost odplynění zásobníku do zásobníku kyselého odplynu T-411 popř. do technologie. Chlorovodík z T-411 se zpracovává v TZO. Zásobník je v dosahu vodních monitorů a hydrantů. Při výronu chlorovodíku lze účinně zasáhnout mobilními vodními clonami jednotky HZS, kterými se chlorovodík (těžší než vzduch) dobře vypírá. K provozované technologii se vztahují následující normy a předpisy: – ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní – Provozní požadavky – ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní – Technická pravidla – PI č. Z-PVC-VCM/03 Pracovní instrukce pro obsluhu štěpení 1,2-dichloretanu 2.1.5.4 Skladování a stáčení VCM Kapalný vinylchlorid vyrobený na provozu VCM je ze zkušebních (kontrolních) zásobníků po vyhodnocení kvality přečerpán přes filtr a průtokoměr do skladovacích zásobníků v objektu F 305AB situovaného v severní části areálu SPOLANA a. s. V objektu jsou provozovány dva skladovací kulové zásobníky kapalného vinylchloridu s provozním označením T 1411 a T 1412. Zásobníky jsou propojeny přes rozdělovací armatury. Ze zásobníku je VCM čerpán čerpadlem do provozu PVC cirkulačním potrubím. Z cirkulačního potrubí je potřebné množství VCM odváděno do procesu polymerace na provoze PVC, neodebrané množství cirkuluje zpět do zásobníku. Ze zásobníků je možno VCM plnit do železničních cisteren na objektu F 3080 popř. stáčet železniční cisterny s VCM do zásobníků. 2.1.5.4.1 Skladování VCM Skladovací kulové zásobníky VCM jsou postaveny na vyvýšeném valu, na ocelových nohách, které jsou kotvené do betonových patek, umístěných v kruhových záchytných jímkách pod 140

zásobníky. Jímky jsou vyspádovány a betonovým odtokovým žlabem spojeny se společnou havarijní jímkou o rozměrech 45 x 20 x 2m. Vzhledem k umístění nejsou zásobníky ohroženy ani povodní v rozsahu 8/2002. Vzdálenost středů zásobníků = 33 m Nejkratší vzdálenost mezi zásobníky = 17 m. Vzdálenost stěny zásobníků od hrany společné havarijní jímky = 12 m. Zásobníky jsou odděleny cihlovou protipožární stěnou o výšce 2,3 m, tloušťce 0,3 m. Nejbližší technologická zařízení nebo skladovací zásobníky s obsahem jiného druhu nebezpečné látky jsou od objektu skladu vzdáleny cca 300 m. Popis zásobníku T 1411 Kulový zásobník, vyrobený roku 1981, je uložený na 10 ti podporách. (každá zdvojena ve tvaru V, výška cca 7 m nad zemí). Výstupní a vstupní cirkulační potrubí DN 200 (objem cca 50 t), zásobník je osazen dálkově ovládanými armaturami. Hrdla (vyjma hladinoměru – uchycen na průlezu) jsou uchycena na těle zásobníku. Sací a zpětné cirkulační potrubí DN 200, celosvařované, izolované, tl. stěny 6 mm. Parametry zásobníku T 1411 Materiál zásobníku CS (carbon-steel) Objem nádoby 2 000 m3 85% (tj. 1 550 t VCM) Max. procento plnění Pracovní přetlak 0,1 – 0,4 MPa Pracovní teplota -20/+35°C Max. přetlak 0,80 MPa Max. teplota -40/+50°C 15,6 m Vnější rozměry – průměr – výška podpěr cca 2 m – tl. stěny 22 mm Bezpečnostní vybavení Kulový zásobník T-1411 je osazený dvěma pojistnými ventily přes trojcestnou armaturu. Otevírací přetlak je 800 kPa (průtržné membrány Hast Alloy). Odfuk odplynu do atmosféry. Zásobník je osazen čtyřmi dvoustupňovými detektory nastavenými na 10 a 20% spodní meze výbušnosti, detektory vysílají signál na velín VCM a OS HZS. Sací a zpětné cirkulační potrubí DN 200 je osazeno rychlouzávěry. Záchytná jímka pod zásobníkem je vybavena SHZ – 2 ks monitorů na tvorbu střední pěny. Zařízení se spouští dálkově z velínu VCM popř. z místa. Zásobník je vybaven dálkovým i místním měřením tlaku, měření hladiny ultrazvukem - radar KROHNE s možností připojení diferenčního měření hladiny. Dále je zásobník vybaven dálkovým měřením teploty. Sací a zpětné cirkulační potrubí DN 200 je osazeno regulací tlaku. Potrubní systém ke zkrápění a ochlazování zásobníku. Ochranný nátěr protikorozní, protisluneční. Na základě doporučení z analýzy rizika byly jednotlivé podpory (nohy) zásobníku v roce 2005 opatřeny protipožárními nástřiky.

141

Popis zásobníku T 1412 Kulový zásobník byl uveden do provozu v roce 1992, původně byl používán pro skladování butenu. Odstaven z provozu v důsledku zastavení výroby LAO v 2. polovině roku 2003. V průběhu let 2005-2006 byl upraven (potrubní propojení) pro skladování VCM. Konstrukčně i parametricky je shodný s kulovým zásobníkem T 1411. Objem nádoby Max. procento plnění

2 000 m3 je dáno množstvím VCM v úrovni 1 450 t

Bezpečnostní vybavení Kulový zásobník T-1412 je osazený dvěma pojistnými ventily přes trojcestnou armaturu. Otevírací přetlak je 800 kPa (průtržné membrány Hast Alloy). Odfuk odplynu do atmosféry. Systémem plynové detekce – 3 detektorů (další detektory u vedlejšího zásobníku VCM). Signalizace je vyvedena na velín VCM a HZS. Zásobník je vybaven dálkovým i místním měřením tlaku, měření hladiny ultrazvukem - radar KROHNE s možností připojení diferenčního měření hladiny. Dále je zásobník vybaven dálkovým měřením teploty. Sací a zpětné cirkulační potrubí DN 200 je osazeno rychlouzávěry. Nohy zásobníku jsou opatřeny protipožárním nástřikem. Záchytná jímka pod zásobníkem je vybavena SHZ – 2 ks monitorů na tvorbu střední pěny. Zařízení se spouští dálkově z velínu VCM popř. z místa. Zásobník je osazen potrubním rozvodem ke skrápění a k chlazení vodou. Ochranný nátěr protikorozní, protisluneční. Havarijní jímka společná pro oba zásobníky je vybavena stabilním hasicím zařízením na tvorbu střední pěny, která je produkována 6 monitory umístěnými po obvodu havarijní jímky. Pěnotvorné zařízení se spouští dálkově z velínu VCM a popř. z místa. K provozované technologii se vztahují následující normy a provozní předpisy: – ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní – Provozní požadavky – ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní – Technická pravidla – ČSN 65 0205 Hořlavé zkapalněné uhlovodíkové plyny. Výrobny a sklady – PI č. Z-PVC-VCM/03 Pracovní instrukce pro obsluhu štěpení 1,2-dichloretanu 2.1.5.4.2 Plnění cisterny VCM Plnění popřípadě vyprazdňování železničních cisteren s VCM je prováděno pouze ve výjimečných případech. Za normálního stavu se veškeré VCM vyrobené na provoze VCM a TZO skladuje v kulových zásobnících viz předchozí text a následně zpracuje na provoze PVC. Přístavbu cisteren k plnění zabezpečuje UNIPETROL DOPRAVA s.r.o., železniční provoz Neratovice. Cisterny jsou přistavovány po předchozí technické prohlídce. Základním dokladem o předání cisterny na manipulační místo (plnění) závodu VCM a TZO k plnění, je plnící lístek. Ten dokladuje schopnost cisterny k naplnění. Před zahájením obslužných činností musí být kolej uzavřena uzamčenou výhybkou a výstražnou tabulí. Cisterna musí být zabržděna a zajištěna proti posunu (zarážky kol).

142

Parametry cisterny Parametry - Kotlový vůz 4-nápravový, typ 7695.14 Materiál žel. cisterny 11523/ST 52-3 Objem žel. cisterny 75 m3 Průměr kotle žel. cisterny 3000 mm Délka kotle 10500 mm Zkušební vnitřní přetlak 2,90 MPa Provozní vnitřní přetlak 0,30 MPa Bezpečnostní rychlouzavírací ventily pro kap. VCM: EVA-BV, P 136, hydr. DN 80 Bezpečnostní rychlouzavírací ventily pro plyn. VCM: EVA-BV, P 136, hydr. DN 50 Protisluneční stříška: Brzda

ocelový plech tl. 1,5 mm (kryje 1/3 kotle v horní části) DAKO CV 1 – D 14

Expedice produktu je situována cca 70 m východně od kulových zásobníků VCM na ploše cca 36 x 6 m. Stavební konstrukce jsou svým charakterem technologické zařízení, ocelové, svařované potrubní trasy jsou neizolované. Plnění/ vyprazdňování železničních cisteren se provádí na koleji č. 403 na kolejové váze. Kolej je zabezpečena proti najetí vozů zabudováním výhybkového zámku na výhybce č. 415. Je zde jedno stáčecí místo pro plnění, jedno stáčecí místo pro vyprazdňování. Cisterna proti pohybu je jištěna zabržděním tlakovou a ruční brzdou ovládanou z brzdařské plošiny a zarážkami proti posunu. Železniční cisterny jsou tlakové, ložná hmotnost závisí na typu cisterny. Železniční cisterna je vybavena hydraulickým systém Eva, vnějšími mechanickými a vnitřními hydraulickými ventily. Vnitřní ventily lze (havarijní stav při stáčení) okamžitě uzavřít pomocí kolejového háku. Produkt je přiváděn potrubní odbočkou z potrubí sání cirkulačního čerpadla kulového zásobníku VCM T 1411 a pomocí čerpadla je plněn do cisterny spodním plnícím ramenem. Vlastní proces plnění železniční cisterny na plnícím místě je řízen sekvenčním automatem (PCL) z lokálního velínu. Proces plnění cisterny je jištěn ochranou proti přeplnění plnicího ramene, automaticky uzavíranými armaturami a přípojkou pro vyrovnání tlaku mezi cisternou a zásobníkem. Na pracovišti je instalováno havarijní tlačítko k okamžitému odstavení plnění cisterny. Uzemnění cisterny je po celou dobu stáčení zabezpečeno obsluhou. Nepropustná plocha stáčení s přesahem 3 m od obrysu cisterny je spádována do sběrného kanálu podél kolejí svedeného do bezodtokové havarijní jímky. Do jímky je rovněž zaústěn prostor kolejové váhy Havarijní jímka umístěná mimo půdorys plněné cisterny má kapacitu cca 100 m3. Prostor plnění cisterny je proti dešťovým srážkám chráněn zastřešením.

143

Jsou instalovány tlačítkové hlásiče požáru Cerberus 2 ks (1 v místě plnění, 1 u čerpadel). Detektory úniku VCM s přenosem signálu na velín VCM a OS HZSP: 2 detektory na plnícím místě (v prostoru váhy), 1 přímo u čerpadla, 2 v havarijní jímce. Prostor plnicího stanoviště je monitorován kamerou s přenosem na panel VCM Objekt je vybaven nadzemními požárními hydranty, v prostoru expedice jsou umístěny celkem 4 ks přenosných hasícících přístrojů ( práškových a sněhových). Příjezdové komunikace pro mobilní požární techniku umožňují případné provedení zásahu kolem celého objektu ze všech stran. Doba dojezdu jednotky HZS SPOLANA a.s. k objektu do 5minut. K prováděné činnosti se vztahují následující normy a provozní předpisy: - předpisy RID - ČSN 65 0205 Hořlavé zkapalněné uhlovodíkové plyny. Výrobny a sklady - PI č. Z-VCM/10 Pracovní instrukce pro plnění a stáčení VCM - PRP 3 Posun drážních vozidel mechanizačními prostředky, silničními prostředky a posun ruční - Vlečkový provozní řád UNIPETROL DOPRAVA s.r.o.

144

2.1.6

Popisy vnitřně zajišťovaných služeb

2.1.6.1 Vnitřní energetická síť SPOLANA a.s. získává elektrickou energii ze sítě ČEZ Distribuce a.s. 110 kV a z vlastní výroby na turbogenerátorech. Na síť ČEZ distribuce a.s. je elektrorozvodný systém (ERS) SPOLANA napojen 4 linkami 110 kV: –

linky V908 a V910 z rozvodny Elektrárna Mělník II (EMĚ II)

–

linka V918 z rozvodny Čechy střed

–

linka V920 z rozvodny Praha sever.

Tyto linky jsou zaústěny do venkovní 110 kV rozvodny, označené r00 závodu EVH, umístěné vně podniku u 4. vrátnice. V základním provozním stavu jsou linky V910 a V920 zapojeny do A (resp. B) sběren rozvodny r00 a linky V908 a V918 jsou zapojeny do B (resp. A) sběren rozvodny r00. Spojka sběren A-B je vypnuta. Ze sběren A (resp. B) je v základním provozním stavu napájeno: - transformátor 110/6 kV označený T109 (v objektu C239A) pomocí kabelů 110 kV, transformátor slouží pro napájení havarijní rozvodny r02.2 Ze sběren B (resp. A) je v základním provozním stavu napájeno: - transformátory 110/6 kV označené T101, T102 (v objektu C2440) a T108 (v objektu C2390) pomocí kabelů 110 kV, transformátory slouží pro napájení distribučních rozvoden r01 a r02.1 - transformátory 110/44,3 kV označené T103, T104 a T105 (v objektu E4820) pomocí kabelů 110 kV, transformátory slouží pro napájení technologie provozu elektrolýzy - transformátor 110/5,75 kV označený T107 (umístěn přímo na rozvodně r00), transformátor slouží pro napájení kompenzační stanice pro kompenzaci jalového výkonu Odběr elektrické energie z linek a zapojení rozvodny ovládá manipulant hlavního elektrovelínu provozu Elektro (objekt C2470). Řídí se přitom SGŘ-09-10 (Plán regulačních opatření ve spotřebě energií a vod), SGŘ-09-04 (Elektrorozvodný systém), směrnicemi ČEZ a.s. a pokyny Energetického dispečinku ČEZ Distribuce a.s. Praha. Rozvod elektrické energie o napětí 6 kV v podniku Pro rozvod elektrické energie slouží 4 distribuční rozvodny závodu EVH a podružné rozvodny. Distribuční rozvodny r01, r02.1 a r03 jsou napájeny z transformátorů 110/6 kV T101, T102, T108 a vlastní výrobou elektrické energie na generátorech. Distribuční rozvodna r02.2 je napájena z transformátoru T109. Je také označována jako havarijní rozvodna a napájí druhé (tzv. havarijní) vývody do vybraných podružných rozvoden, které jsou vybaveny automatickým záskokem. Síť 6 kV je odporově uzemněná, v uzlech sekundárních vinutí transformátorů T101, T102, T108 a T109 jsou umístěny odporníky (R = 36 ohm )

145

Podružné rozvodny jsou napojeny kabely, které jsou vedeny převážně po kabelových mostech, v některých úsecích v zemi. Distribuční rozvodny, přívody a spojky některých podružných rozvoden je možné kromě místního ovládání ovládat i dálkově z elektrovelínu závodu EVH (C 2440). 2.1.6.2 Vlastní zdroj elektrické energie Provoz Teplárna závodu EVH zajišťuje výrobu vysokotlaké přehřáté vodní páry, která se vyrábí v kotlích odpařováním vody teplem získaným spalováním paliva.V kotelně provozu teplárny (blok C1) jsou instalovány 2 parní granulační kotle K6 a K7 (palivo hnědé uhlí) a 1 parní plynový kotel K4 (palivo zemní plyn). Pára, vyrobená na těchto parních kotlích, je soustavou parovodů přiváděna k turbogenerátorům a redukčním stanicím páry, kde se využívá zejména k výrobě elektrické energie a k dodávce technologické páry z redukčních stanic páry do jednotlivých provozů ve SPOLANA a.s. Provozování kotlů závisí na aktuální energetické situaci, klimatických podmínkách a potřebách SPOLANA a.s. Výroba elektrické energie probíhá na 5 protitlakých a 1 kondenzačním turbosoustrojí. Turbogenerátory (TG) jsou umístěny ve strojovně v objektu C 1430. TG1 je zapojen do rozvodny r02.1. TG2, TG3, TG4 a TG5 jsou zapojeny do rozvodny r03, TG6 je zapojen do rozvodny r01. Celkový instalovaný výkon je 77,2 MW. Turbogenerátory jsou fázovány a ovládány rozvodným z elektrovelínu rozvodny r03 za spolupráce se strojníkem turbíny. 2.1.6.3 Skladování a zásobování palivy Uhlí Zásobování uhlím v SPOLANA a. s. zajišťuje závod EVH. Základním palivem je hnědé uhlí, v omezené míře je možno spalovat černé uhlí. Ke stabilizaci a najíždění kotlů se používá zemní plyn. Uhlí je do závodu dopravováno po železnici, vykládáno na hlubinném výklopníku, v zimním období rozmrazováno v rozmrazovacím tunelu. Hlubinný výklopník, rozmrazovací tunel a teplárna jsou umístěny na levém břehu Labe. Uhelná skládka je na pravém břehu Labe. Celková kapacita skládky je 400 tis. tun. Obvyklá skladovací zásoba je cca 18 tis. tun. Doprava uhlí mezi vykládkou, skládkou a teplárnou je zajišťována pásovými dopravníky. Provoz zauhlování je řízen centrálně z velínu zauhlování. Celé zařízení je elektricky blokováno ruční a automatickou blokádou. Zemní plyn SPOLANA a.s. (závod EVH) nakupuje zemní plyn od RWE g.m.b.h. a je zásobována zemním plynem z plynovodu „Středočeská magistrála“. Plyn je přiveden vysokotlakým potrubím DN 300 k regulačním stanicím plynu (RS 5 000 a RS 12 000) v oploceném areálu ( objekty C 601A, B) v lesíku západně od SPOLANA a.s. V zimních měsících je dodávka posílena přes RS 15 000 (majetek STP, a.s.). Vstupní tlak do RS 12 000, resp. RS 5 000 se pohybuje v rozmezí 1,7–2,2 MPa. Středotlaký plynovod zemního plynu SPOLANA a.s. je vymezen uzavíracími armaturami na výstupech z regulačních stanic RS 12 000, resp. RS 5 000 a uzávěry osazenými na začátcích odboček k jednotlivým odběratelům. Zemní plyn se používá jako palivo. V závodě EVH pro provoz plynového kotle č. 4 a zapalovací a stabilizační hořáky uhelných kotlů K6 a K 7, na závodě PVC (krakovací pec, TZO), na závodě KL (vodíkový kotel), na UŘJ. V externích firmách – Cayman Pharma s.r.o. Středotlaký plynovod je rozdělen do dvou tras. Trasa č. I z RS 5 000 a trasa II. z RS 12 000. Tyto trasy jsou za normálního provozu propojeny. V provozu je trvale RS 12 000, výstup

146

z RS 5 000 je uzavřen, tato RS je ponechána v záloze. Provozní tlak v plynovodu je 300 kPa. Dopravované množství 12 000 Nm3/hod. Potrubí plynovodu je vyrobeno z bezešvých ocelových trubek dle ČSN 42 57 15.01, materiál 11 353.1 TPD ČSN 42 250.12. Potrubí je barevně značeno dle ČSN 13 0072 barevným odstínem 6200 (žluť chromová střední) po celé délce. Potrubí je v úseku mezi regulačními stanicemi a areálem SPOLANA a.s. uloženo v zemi. V areálu je vedeno po potrubních mostech. 2.1.6.4 Havarijní dodávky médií Stavy ERS při ztrátě vnějšího napájení ERS SPOLANA je za běžného provozního stavu rozdělen na dvě relativně nezávislé části: –

hlavní rozvod

–

záložní (havarijní) rozvod.

Oba rozvody jsou napájeny vedením ze dvou relativně nezávislých oblastí elektrorozvodné sítě ČEZ Distribuce a.s. (rozvodna Čechy střed a rozvodna Praha sever). Za běžného provozního stavu je hlavní rozvod SPOLANA a.s. napájen vedením V908 a V918 a záložní rozvod vedením V910 a V920. Z hlavního rozvodu jsou pomocí distribučních rozvoden r01, r02.1 a r03 napájeny všechny podružné rozvodny 6 kV ERS SPOLANA a z rozvodny r00 jsou napájeny transformátory T103, T104 a T105 pro elektrolýzu. Ze záložního rozvodu jsou pomocí distribuční rozvodny r02.2 napájeny vybrané podružné rozvodny 6 kV vybavené ve většině případů automatickým záskokem (AZ). Základní provozní stav podružných rozvoden se záložním přívodem: –

Rozvodny r32, r50, r61, r80, r83, r84 – celá rozvodna je napájena z hlavního rozvodu se zapnutou spojkou sběren, záložní přívod na příslušné rozvodně vypnut (pod napětím).

–

Rozvodny r60, r62 – polovina rozvodny napájena z hlavního rozvodu, polovina ze záložního rozvodu, spojka sběren rozepnuta.

–

Rozvodna r91 – není vybavena AZ, sběrny A napájeny z hlavního rozvodu, sběrny B ze záložního rozvodu, spojka sběren rozepnuta, AZ realizován na nn straně napájení zásobníků čpavku.

–

Rozvodna r04 – není vybavena AZ, sběrny A napájeny z hlavního rozvodu, sběrny B ze záložního rozvodu, spojka sběren rozepnuta, veškerý odběr z A sběren, na B sběrnách připravena k zapnutí napáječka.

Reakce ERS SPOLANA při ztrátě napájení Ztráta napětí na přívodních linkách, které napájejí hlavní rozvod: –

výpadek transformátorů T103, T104, T105 pro elektrolýzu v důsledku podpětí

–

ve většině případů v důsledku přetížení generátorů jejich výpadek a tím ztráta napětí v celém hlavním rozvodu

–

v důsledku toho v rozvodnách bez záložního přívodu trvalá ztráta napětí 147

–

v rozvodnách r32, r50, r61, r80, r83, r84 dojde do 3 sekund k působení AZ (přepnutí rozvodny na záložní rozvod zapnutím záložního přívodu)

–

v rozvodnách r60 a r62 do 3 sekund působení AZ (přepnutí postižené poloviny rozvodny na záložní rozvod zapnutím spojky sběren).

Ztráta napětí na přívodních linkách, které napájejí záložní rozvod: –

v rozvodnách r60 a r62 do 3 sekund působení AZ (přepnutí postižené poloviny rozvodny na hlavní rozvod zapnutím spojky sběren).

Ztráta napětí na všech přívodních linkách: –

výpadek transformátorů T103, T104, T105 pro elektrolýzu v důsledku podpětí

–

ve většině případů v důsledku přetížení generátorů jejich výpadek a tím ztráta napětí v celém hlavním rozvodu.

Zabezpečovací technická zařízení v případě rozpadu elektrorozvodné sítě Dieselagregát Dieselagregát na ničící stanici chloru (výrobna chlornanu sodného) na provoze Elektrolýza, objekt E 489A, zajišťuje cirkulaci louhu přes absorbční kolonu. Dieselagregát u zásobníku 3000 m3 požární vody závodu EVH, objekt E 2760. Dieselagregát v objektu HZS C5480 zajišťuje provoz OS HZS podniku. Dieselagregát v objektu B5110 zajišťuje provoz telefonní ústředny. Agregáty jsou udržovány ve funkčním stavu, pravidelně kontrolovány a zkoušeny. UPS Všechny řídící technologické počítače na centrálních velínech výrobních provozů (VCM a TZO, PVC, Elektrolýza, Kaprolaktam, Teplárna, Elektro) jsou vybaveny UPS, které zabezpečují překlenutí krátkodobých výpadků el. proudu a umožňují bezpečné nouzové odstavení výroby (provozu) havarijním způsobem. Obdobně je zabezpečeno operační středisko HZS, telefonní ústředna, výpočetní středisko. 2.1.6.5 Vlastní zdroj vody Surová voda se odebírá z Labe v jímacím objektu závodu EVH, umístěném na levém břehu v říčním km 11,3. Odtud voda proudí přes plovoucí nornou stěnu hrubými česlemi, a dvěma betonovými rourami DN 1200 je vedena do dvou vtokových komor. Přes čtyři rozdělovací komory, ukončené jemnými strojně stíranými česlemi, vtéká voda do dvou podzemních nádrží, každé o objemu 300 m3. Nádrže jsou zájemně propojeny a odděleny kanálovými šoupaty. Lze je provozovat každou samostatně. Rovněž oba vtoky jsou vzájemně propojeny a do každé nádrže je možno pouštět vodu z libovolného přívodu. Čerpací stanice pro čerpání a distribuci labské surové a alkalicky čiřené vody (AČV) je umístěna v objektu C 1510. Do rozvodu SPOLANA a. s. je hrubě filtrovaná voda (HFV) dle potřeby čerpána čerpadly č. 9-12 zajišťujícími vysoký tlak HFV udržovaný na hodnotě 400450 kPa (dvě potrubní větve DN 500) a čerpadly č. 13-16 zajišťujícími nízký tlak HFV udržovaný na hodnotě 200-280 kPa (potrubní větev DN 500 pro Teplárnu, potrubní větev DN 1000 pro TG 3 a potrubní větev DN 600 pro výrobu AČV). Mezi potrubím vysokého tlaku DN 500 a potrubím nízkého tlaku DN 500 pro Teplárnu je propojka pro případ poruchy porubní větve vysokého tlaku. Alkalicky čiřená voda je do rozvodu SPOLANA a. s. a na další úpravu (změkčená voda a demivoda ) čerpána čerpadly č. 2-5. 148

Pro vytvoření zásoby HFV a AČV, udržování tlaku v rozvodech a k distribuci pro jednotlivé provozy slouží vodojem, napájený z rozvodu HFV a AČV. Vodojem je dvouplášťový, vnitřní část má objem 300 m3 AČV a vnější část 500 m3 HFV. 2.1.6.6 Rozvody vody, páry, vzduchu a technologických médií 2.1.6.6.1 Rozvod páry Venkovní nadzemní rozvody slouží k dopravě páry od výrobce, tj. ze závodu EVH a z výtepelných kotlů ostatních závodů k jednotlivým spotřebitelům. Rozvody kondenzátu slouží k dopravě vratných kondenzátů zpět na závod EVH. 2.1.6.6.1.1

Rozvod technologické páry 2,1 MPa

Rozvod páry 2,1 MPa je řešen jako paprskový rozvod, který je napájen z vývodu ze závodu EVH (redukce RS 2) a z vývodů výtepelných kotlů: – kotel na provozu Kyseliny sírové, závod Kaprolaktam (alternativně lze přepojit do parovodu 1,0 MPa) – vodíkový kotel na výrobně HAS, závod Kaprolaktam (alternativně lze přepojit do parovodu 1,0 MPa) – kotel výroby kysličníku siřičitého na výrobně HAS, závod Kaprolaktam – kotel LA MONT na výrobně HAS, závod Kaprolaktam (alternativně lze přepojit do parovodu 1,0 MPa) – kotle TZO na závodě VCM a TZO – kotle oxichlorace na závodě VCM a TZO Rozvod slouží k zásobování technologickou parou 2,1 MPa následujících spotřebitelů: –

závod VCM a TZO, závod PVC - sušení PVC

–

závod Kaprolaktam

U objektu D 4600 (polymerace PVC) je umístěna redukce 2,1/1,0 MPa. Redukce slouží jako záskok pro polymeraci PVC v případě odstávky, popř. poruchy na rozvodu páry 1,0 MPa. Všechny zdroje i spotřeby na parovodu 2,1 MPa jsou měřeny. Parametry průměrná 2,1 225

tlak [MPa] teplota [°C]

2.1.6.6.1.2

maximální 2,15 235

minimální 2,05 220

Rozvod technologické páry 1,0 MPa

Rozvod páry 1,0 MPa je řešen jako paprskový rozvod. Tento rozvod je napájen z vývodů ze závodu EVH. Jedná se o vývody: –

starý závod

–

závod Kaprolaktam

–

závody Elektrolýza, VCM a TZO, PVC, granulace PVC

Dále je parovod 1,0 MPa napájen z vývodu výtepelného kotle na kyselině sírové (např. v době odstávky 2,1 MPa).

149

Jako trvalý zdroj páry 1,0 MPa slouží na závodu EVH odběry páry z protitlakých turbín v případě většího odběru v závodě také redukce RS 3 (9(6)/1 MPa). Rozvod slouží k zásobování parou 1,0 MPa následujících spotřebitelů: – závod KL (kaprolaktam a síran amonný) – Cayman Pharma, spol. s r.o. – závod PVC (polymerace) – UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. (výplach cisteren) – K-Protos, spol. s r.o. (vulkanizace) – LACH-NER a.s. – NeraAgro, spol. s r.o. Všechny zdroje páry 1,0 MPa a převážná většina spotřeb jsou měřeny. Neměřeny jsou pouze malé, nárazové spotřeby. Tyto neměřené spotřeby se klíčují. Parametry průměrná 1 210


2.1.6.6.1.3



Rozvod páry 0,3 MPa

Rozvod páry 0,3 MPa slouží pro dodávku páry pro vytápění většiny objektů ve SPOLANA a.s., pro ohřev teplé užitkové vody, k otopu technologických potrubí, nádrží a zásobníků. Pára se používá také k technologickým účelům na všech závodech. Pára se dodává do rozvodů z měničů páry na závodě EVH. Měniče páry jsou zásobovány z protitlaku protitlakých turbín. Všechny vývody páry 0,3 MPa jsou měřeny. Spotřeby u jednotlivých odběratelů jsou měřeny částečně. V objektech, kde není instalováno měření, se spotřeba páry klíčuje. Parametry průměrná 0,286 126,8


2.1.6.6.1.4



Technologický a topný kondenzát

Rozvody kondenzátu jsou řešeny jako paprskovité. Kondenzát z podružných sběren kondenzátu v jednotlivých objektech se přečerpává buď přímo na úpravnu kondenzátu na závodu EVH nebo do jedné ze tří skupinových sběren, odkud se dále přečerpává na úpravnu kondenzátu. Tyto sběrny jsou v majetku závodu EVH. Na centrální úpravně kondenzátu se vracený kondenzát upravuje a používá se jako napájecí voda na kotle kyseliny sírové, oxidu siřičitého, HAS a vodíkový kotel. Přebytek této upravené napájecí vody se přečerpává na provoz závodu EVH.

2.1.6.6.1.5

Rozvody horké vody

Horkovodní rozvody jsou vedeny z centrální výměníkové stanice C 144b. Centrální výměníková stanice má výkon 70 MW. Po výstupu na potrubní most se horkovodní potrubí dělí na tzv. „Severní větev“ a „Jižní větev“. Jižní větev sloužila k vytápění a výrobě teplé 150

užitkové vody ve městě Neratovice (odstaveno, záloha), severní větev slouží k vytápění a výrobě teplé užitkové vody v objektech SPOLANA a.s.

Parametry průměrná 10 30

specifická elektrická vodivost (µS/cm) tvrdost celková (µval/l) SiO2 (g/l) olej pH teplota (°C)

90

maximální 25 100 40 nepřípustný 6,5–7,5 150

minimální

70

2.1.6.6.2 Výroba a rozvod komprimovaného vzduchu Komprimovaný a sušený vzduch pro měření a regulaci (dále jen vzduch) je do rozvodů technologického vzduchu dodáván z centrálních kompresorových stanic na provozu VCM a TZO, o tlaku 0,55–0,65 MPa a rosném bodě -25 až -40 °C v závislosti na klimatických podmínkách (léto × zima). Provozovatelem rozvodu vzduchu v podniku po předávací armatury jednotlivých odběratelů je provoz VCM a TZO. Pro potřeby provozu Elektrolýza (chlorové hospodářství) je zajišťována dodávka technologického vzduchu o rosném bodě -40 °C účelovou propojkou z výtlaku kompresorové stanice v objektu D 368A. Kompresorová stanice D 368A dodává do rozvodů SPOLANA a.s. rozhodující množství vzduchu. Kompresorová stanice D 468A ji doplňuje dle odběru až do výše cca 11 000 m3/hod. a slouží k vyrovnávání výkyvů v odběru vzduchu. Kompresory určené jako záložní, jsou udržovány v pohotovostním stavu! Koordinátorem při řešení mimořádných situací je výrobní dispečer, ve spolupráci se směnovým mistrem (obsluhou kompresorových stanic) VCM a TZO. Chod kompresorových stanic zajišťuje vždy navzájem nezávislý systém chlazení, tj. vzájemně nezávislý provoz cirkulačních vodáren CV I a CV II a přívod elektrického proudu z různých nadřazených rozvoden 6 kV v podniku. Rovněž u obou kompresorových stanic a cirkulačních vodáren je zabezpečen havarijní přívod elektrického proudu z nezávislé přívodní linky 110 kV z rozvodné sítě ČEZ Distribuce a.s., přes nezávislou transformaci na 6 kV.

2.1.6.6.3 Výroba a skladovací kapacity dusíku Výroba dusíku je instalovaná na provoze VCM a TZO (objekt D468C). Výrobu zajišťuje jednotka firmy Air Product dálkově řízená ze sídla firmy. Plynný dusík je vyráběn oddělováním ze vzduchu pomocí molekulových sít. Ze zásobníků je dusík dodáván do podnikové rozvodné sítě. Bývalá výrobna dusíku a kyslíku instalována na provozu VCM aTZO (objekt D368B) je odstavena a skladovací zásobníky dusíku jsou používány pro skladování dováženého kapalného dusíku: Skladovací kapacita: OS-50:

3× 45 m3 = 135 m3 kapalného dusíku

151

Pro bezpečné bezztrátové zajištění provozování OS-50 je nutná záloha 2,5 m3 kapalného N2. Maximální povolený odpar je u skladovacího zařízení OS-50 je 2 100 m3/hod a tlak 0,7 MPa. Tento odpařený dusík, lepší kvality (nižší obsah kyslíku), je používán při výrobě kaprolaktamu na závodě KL. Při výjimečných situacích, nárazový odběr, je odběratel povinen tento odběr předem nahlásit na provoz VCM a TZO a při odběru se řídí pokyny paneláře dusíkové stanice. Sporné případy řeší dispečer na OS HZSP. V případě výpadku dusíkové stanice obsluha ihned zajistí najetí odpařovací stanice kapalného dusíku prostřednictvím směnového mistra provozu VCM a TZO. 2.1.6.7

Požární zabezpečení a vlastní jednotka požární ochrany

2.1.6.7.1 Požární zabezpečení Organizace požární ochrany v SPOLANA a. s. SPOLANA a. s. má zpracovaný dokument SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“, který upravuje vlastní organizační systém, nezbytný pro plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně (PO). Účelem tohoto dokumentu (směrnice generálního ředitele) je: - vytvoření podmínek pro účinnou ochranu života, zdraví pracovníků a majetku SPOLANA a.s. před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, - stanovení organizace zabezpečení požární ochrany ve smyslu zákona 133/85 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a prováděcích vyhlášek č. 246/2001 Sb. a č. 247/2001 Sb. s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti včetně stanovení povinností pracovníkům podniku v oblasti požární ochrany. Tato SGŘ je závazná pro všechny pracovníky podniku, v přiměřeném rozsahu je závazná (příslušná ustanovení) pro pracovníky externích firem působících v areálu podniku na smluvním základu. Zásady požárního zabezpečení Kouření (tento zákaz platí i pro elektronické cigarety !) Zákaz se netýká prostor v objektech v Komerční zóně, které jsou v majetku či nájmu externích firem, kde může být ve výjimečných případech kouření povoleno (limitováno příslušnou požárně-technickou dokumentací). Výjimka může být udělena na základě písemné žádosti vedoucího pracovníka externí firmy pro přesně definovaný prostor. Povolení kouření uděluje vedoucí útvaru Bezpečnost a prevence na základě místního šetření (větrání, likvidace nedopalků, dodržení zásad požární prevence). V prostorech a objektech, kde je kouření povoleno, musí být na viditelném místě umístěno toto povolení ke kouření s uvedením identifikace místa, evidenčního čísla a podpisem vedoucího útvaru Bezpečnost a prevence. Používání mobilních telefonů, operátorů a radiostanic, diktafonů, fotoaparátů, kamer – je zakázáno na území podniku v prostoru výroben a dalších míst označených tabulkou „Nebezpečí výbuchu“ (zóna 0, 1, 2, 20, 21, 22) a tabulkou „Zákaz kouření a vstupu s otevřeným ohněm“ (ve výše uvedených prostorách musí být přístroje vypnuty!). V těchto označených prostorách je povoleno použití radiostanic a přístrojů pouze v provedení „EX“.

152

Pracovat s otevřeným ohněm – je zakázáno vykonávat práce, které mohou vést ke vzniku požáru nebo výbuchu bez vystaveného povolení k práci (dle přílohy č. 2 SGŘ-23-13) a odborné způsobilosti pro provádění těchto prací. Práce jsou povoleny jen na základě písemného příkazu vedoucího pracovníka, a to vždy po ověření, že práce nelze ekonomicky zdůvodnitelně provést jinak. Pro povolování prací s otevřeným ohněm platí příloha č. 2 SGŘ-23-13. Práce v prostorách, kde je ZPN a VPN (viz příloha č. 1 SGŘ-23-13), musí být odsouhlaseny osobou proškolenou v oblasti PO, v případě nepřítomnosti takové osoby velitelem směny jednotky HZS, se záznamem do „Povolení“. V případech, kdy není možné jednoznačně definovat rizika spojená s použitím otevřeného ohně, je příslušný vedoucí pracovník povinen ustavit komisi, ve které bude přítomna osoba odborně způsobilá v oblasti PO (OZO nebo technik PO). Poškozovat zařízení PO (požární ochrany) – je zakázáno poškozování nebo používání věcných prostředků a zařízení požární ochrany k jinému účelu než ke kterému je určeno. Rovněž tak i poškozovat výstražné a bezpečnostní tabulky. Vjíždět motorovými vozidly do prostorů a míst označených tabulkou „NEBEZPEČÍ VÝBUCHU“ (zóna 0, 1, 2, 20, 21, 22). V mimořádných případech může vedoucí pracovník vystavit „Povolení k vjezdu do prostorů s nebezpečím výbuchu“ (vzor viz příloha č. 13 této SGŘ-23-13) za podmínek stanovených v příloze č. 13 SGŘ-23-13. Tím nejsou dotčena ustanovení SGŘ-01-07 „Propustkový řád“. Povinnosti pracovníků podniku -------------------------------------------- Každý pracovník je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířat a majetek. - Bezodkladně oznamovat OS HZSP dle SGŘ-22-02 každou mimořádnou událost (požár, havárie, únik nebezpečných látek apod.) vzniklou při činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají. - Při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost. Současně je dále povinen poskytnout i potřebnou věcnou pomoc. - Účastnit se školení požární ochrany na svém pracovišti. - Znát a dodržovat Požární poplachovou směrnici, Požární evakuační plán a Požární řád, je-li zpracován pro činnost na pracovišti pracovníka. - Oznámit neprodleně svému nadřízenému pracovníkovi závady, které mohou mít za následek vznik požáru. - Oznámit neprodleně svému nadřízenému pracovníkovi závady věcných prostředků PO (zejména přenosné hasící přístroje, výbavy hydrantů apod.) nebo jejich použití (zneužití). Tyto povinnosti platí přiměřeně i pro pracovníky jiných útvarů podniku, kteří se s vědomím příslušného vedoucího pracovníka zdržují na jím řízeném pracovišti (včetně externích pracovníků, exkurzí a návštěv). Generální ředitel ukládá řízení požární ochrany příslušným ředitelům a vedoucím na jimi řízeném úseku (útvarech).

153

Odpovědnost za zabezpečení PO v jednotlivých objektech mají příslušní vedoucí pracovníci “uživatele”. Odpovědnost nelze přenést na pracovníka podřízeného, ani na pracovníka, provádějícího kontrolní činnost v PO. Povinnosti vedoucích pracovníků ---------------------------------------------V objektech, ve kterých vykonávají činnosti “správce” nebo “uživatele” jsou vedoucí pracovníci povinni: · Obstarávat a zabezpečovat (např. v souladu s projektem a opatřením z PPN) v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky PO a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu (údržba, obnova, kontroly a revize). · U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků PO a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů, instalovat a používat pouze schválené druhy. Definice druhů vyhrazené požární techniky, věcných prostředků a zařízení PO je uvedena § 4 Vyhlášky č. 246/2001 Sb. · Vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům PO a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení. · Dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. · Označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky PO a požárně bezpečnostní zařízení. · Pravidelně kontrolovat dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady. · Umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností v oblasti PO, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování PO v souladu se zákonem o PO a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření. · Poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru. · Zajišťovat pravidelné čistění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv v rozsahu a lhůtách stanovených právními předpisy popř. doporučením výrobce a odstraňovat zjištěné závady. · Písemně a ústně (v závislosti na situaci) informovat Jednotku HZS podniku o požárně nebezpečných činnostech provozovaných v objektech a požárně nebezpečných látkách a materiálech nacházejících se v objektech, před uvedením látky do výroby a před zahájením požárně nebezpečné činnosti. · Zabezpečovat zpracování a mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, nutných k stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku. · Zpracovávat ve spolupráci s odborně způsobilou osobou: - Požární řád včetně směrnic pro činnost preventivní požární hlídky pro pracoviště, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím, - Požární evakuační plán. · Zabezpečovat PO v závislosti na použité technologii, zpracovávaných materiálech a při pracích s otevřeným ohněm.

154

· Kontrolovat, zda na jimi řízených útvarech jsou dodržovány předpisy PO, zvláště Požární řády a nepřipustit jejich porušování. · Při nástupu do funkce musí absolvovat školení vedoucích pracovníků o PO (školení provádí odborně způsobilá osoba a opakuje se jednou za tři roky, nevyplývá-li z posouzení požárního nebezpečí častější potřeba školení). · Zajišťovat školení pracovníků o PO při jejich nástupu na pracoviště, při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení pracovníka, pokud se tím mění i obsah skutečností uvedených v tématu školení příslušného pracoviště; školení se opakuje jednou za rok nevyplývá-li z posouzení požárního nebezpečí častější potřeba. · Zajišťovat školení o PO v rozsahu školení pracovníků pro osoby, které vykonávají činnosti ZPN nebo VPN na jím řízených pracovištích podniku a nejsou k němu v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu. · Zajišťovat školení o PO v rozsahu školení pracovníků pro osoby, které vykonávají činnosti na jím řízených pracovištích podniku a nejsou k němu v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu. Školení zajišťuje útvar, který uzavírá s externími firmami smlouvu. · O provedeném školení pracovníků a osob podle předchozích bodů vést dokumentaci ve smyslu SGŘ-23-13. · Poučit podřízené pracovníky o požárním nebezpečí z hlediska technologie výroby i o vlastnostech látek, materiálů, výrobků apod., se kterými budou pracovat. · Při uzavírání smluv s externími firmami seznámit jejich pracovníky, kteří budou v příslušném útvaru provádět sjednanou činnost, s požárním zabezpečením příslušného útvaru a s legislativními podnikovými normami vztahujícími se k této problematice. Školení zajišťuje útvar, který uzavírá s externími firmami smlouvu. · Zajišťovat bezodkladné odstraňování požárních závad na svěřeném pracovišti; závady, jejichž odstranění nemůže být zajištěno vlastními silami a prostředky, hlásit bez odkladu nadřízenému pracovníku. · Vést dokumentaci, kterou lze prokázat úroveň zabezpečení PO příslušného útvaru podle SGŘ-23-13, zajistit podmínky funkce elektrické požární signalizace a plynové detekce: - změny, úpravy a rozšíření zařízení EPS a PD projednat s pověřeným pracovníkem HZS, - zabránit jakémukoliv neoprávněnému zásahu do zařízení, - dbát na přístupnost k zařízení a na odstranění překážek (nesprávné skladování, nábytek atp.), - umožnit J HZSP, pověřeným pracovníkům SBK a servisním technikům přístup k zařízení, · Zajišťovat PO v řízeném útvaru i v době směnného provozu, sníženého provozu a v mimopracovní době. V objektech s činností VPN a ZPN V objektech, ve kterých jsou provozovány činnosti s VPN a ZPN, jsou mimo výše uvedených úkolů vedoucí pracovníci dále povinni: -

zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení,

-

stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy, a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací,

155

-

mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku,

-

zřizovat preventivní požární hlídky v prostorách s nejméně třemi pracovníky, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,

-

zajistit trvalý dohled (doprovod) a v nezbytném rozsahu seznámení s požárním zabezpečením pro osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích podniku provozujících činnosti ZPN nebo VPN, nebo které s těmito činnostmi přicházejí do styku.

Pouze v objektech s činností VPN (kromě úkolů uvedených v odst. 3.4.1 a 3.4.2) jsou vedoucí pracovníci povinni: -

prostřednictvím SBK zabezpečit posouzení požárního nebezpečí odborně způsobilou osobou z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností v oblasti PO, plnit opatření a lhůty vyplývající ze schváleného posouzení požárního nebezpečí.

Složky zajišťující PO v SPOLANA a.s. Preventivní požární hlídka Úkoly preventivní požární hlídky Dohlížet na dodržování předpisů o PO a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat Jednotku HZS a zúčastnit se likvidace požáru. Početní stav preventivní požární hlídky Preventivní požární hlídku (vedoucí hlídky + 2 členové hlídky) jmenuje vedoucí pracovník na pracovištích (po projednání s odborně způsobilou osobou), kde se provozují činnosti se ZPN a VPN trvale, nebo na dobu trvání požárně nebezpečné činnosti. Pokyny a příprava preventivní požární hlídky Jmenný seznam zařazených pracovníků musí být uveden v dokumentu “Pokyny pro činnost preventivní požární hlídky”, který je součástí Požárního řádu. Úkoly, odborná příprava, četnost, tematický plán a časový rozvrh je uveden v příloze č. 11 SGŘ-23-13. Organizační články PO v podniku Plnění úkolů v oblasti PO zajišťuje pro podnik Sektor bezpečnosti a kontroly a jeho složky: • Jednotka HZS SPOLANA a.s. tvořená: - vedením HZS - směnami výjezdové jednotky HZS - operačním střediskem a ohlašovnou požárů • specialista - koordinátor ŘB • útvar Bezpečnost a prevence. Sektor bezpečnosti a kontroly SBK zajišťuje plnění specifických úkolů požární ochrany v oblastech: • požární prevence (dodržování předpisů o PO formou preventivních požárních prohlídek - viz 156

• • • • •

příloha č. 12 SGŘ-23-13), kontrol provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení (provádí externí firma na smluvním základě), kontrol vyhrazených druhů věcných prostředků PO a vyhrazených druhů požární techniky (provádí externí firma na smluvním základě), vzdělávání v PO (školení vedoucích pracovníků o PO, odborná příprava pracovníků zařazených do preventivních požárních hlídek), dokumentace PO (zpracování a vedení dokumentace PO), plánování prostředků PO v podniku a jejich řízení.

Útvar Bezpečnost a prevence Plní úkoly v oblasti požární prevence, jež jsou stanoveny zákonem o PO a prováděcími vyhláškami pro právnické osoby. Při ustanovení pracovníků do funkcí musí být naplněny požadavky právních předpisů na jejich odbornou způsobilost. Útvar Bezpečnost a prevence provádí asistenci útvarům SPOLANA a. s. v systému řízení požární ochrany a havarijní prevence, poskytuje poradenské služby, metodicky řídí a kontroluje činnosti útvarů v oblasti požární ochrany a havarijní prevence. Zabezpečuje, koordinuje a provádí odborné činnosti v rámci své působnosti dané SGŘ-01-06 „Organizační řád“ (havarijní plánování, odborná školení vedoucích zaměstnanců, požárních hlídek, servisní služby údržby a revizí SHZ a PHZ, hasicích přístrojů a vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení). Zabezpečuje gesci příslušných podnikových norem, jejich aktualizaci a implementaci zákonných předpisů, vyhlášek a norem ČSN do podnikových norem. Útvar zodpovídá za stanovení a kontrolu dodržování podmínek požární bezpečnosti v souladu s právními a technickými předpisy. Stanovuje dodatečná opatření k povolení pro práci s otevřeným ohněm. Jednotka hasičského záchranného sboru podniku (J HZSP) Plní úkoly v oblasti požární represe a řídí se postupy pro organizační a operační řízení. J HZSP je ustavena k ochraně života a zdraví pracovníků a majetku podniku před požáry a k poskytnutí účinné pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech. Její základní úkoly jsou stanoveny zákonem o PO. Velitele jednotky HZSP jmenuje nebo odvolává vedení podniku po vyjádření HZS Středočeského kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele. Jeho úkoly plynou z “Organizačního řádu” podniku a platných právních předpisů. Složení J HZSP je stanoveno “Organizačním řádem” v souladu se závěry PPN (Posouzení požárního nebezpečí) a zákonem o PO a prováděcími vyhláškami č. 246/2001 Sb. a č. 247/2001 Sb. Jednotka HZSP je tvořena: - vedením J HZSP, - směnami výjezdové jednotky HZSP, - Operačním střediskem a Ohlašovnou požárů.

157

Mimo základní úkoly plynoucí ze zákona o PO jednotka HZS P dále zajišťuje: - technickou pomoc podle svého technického vybavení uvnitř i vně podniku, - technologické pomoci na pokyn velitele směny J HZSP a pracovníků SBK, - pochůzkovou službu, - činnost OS HZSP a Ohlašovny požárů. Blíže o HZS SPOLANA a. s. viz následující kapitola 2.1.6.7.2 Operační středisko a ohlašovna požárů podniku Operační středisko je řízeno pracovníkem J HZSP ve funkci velitel družstva - operační důstojník. Obsluha je dále tvořena dvěma pracovníky ve funkci hasič-operátor a hasičdispečer. Ohlašovna požárů (podniku) je umístěna v objektu C 5480, jako součást operačního střediska J HZS P. Postup hlášení událostí je definován “Požární poplachovou směrnicí”, kde je uvedeno i telefonické spojení z pevných podnikových linek a mobilních telefonů. Podrobný postup obsluhy operačního střediska řeší dokument “Řád operačního střediska a ohlašovny požárů”, který vydává velitel J HZSP. OS HZS zajišťuje zpracování dokumentace dle “Řádu operačního střediska a ohlašovny požárů”, elektronické zpracování dat v instalovaném programu na výpočetní technice. Zajištění PO v době sníženého provozu a v mimopracovní době V době sníženého provozu a v mimopracovní době je požární ochrana v podniku zajištěna: - Jednotkou HZSP, - prostřednictvím systému EPS, - prostřednictvím systému plynové detekce, - stabilními a polostabilními hasícími zařízeními. Nepravidelně je prováděna pochůzková činnost pracovníky J HZSP. Další vnější kontrolu objektů zajišťuje pravidelnou pochůzkovou činností podle vlastního plánu ostraha podniku. V případě zvýšených bezpečnostních opatření jsou přijímány další konkrétní opatření a to samostatným rozhodnutím GŘ nebo Krizového štábu.

2.1.6.7.2 HZS SPOLANA a.s. Jednotka HZS SPOLANA a.s. zabezpečuje především represivní činnosti při vzniku mimořádných událostí v areálu SPOLANA a.s. Početní stav směny jednotky HZS SPOLANA a.s. (celkem 3 směny) činí dle Posouzení požárního nebezpečí 19 osob (18 hasičů + 1 hasičdispečer). Hlavním typem zásahů jednotky HZS SPOLANA a.s. jsou výjezdy na úniky látek, které se v podniku vyrábějí nebo používají. Dalšími typy výjezdů, při kterých je jednotka schopna účinně zasáhnout jsou likvidace požárů, technické zásahy - technické a technologické pomoci, čerpání vody a olejové havárie. Jednotka také poskytuje předlékařskou pomoc. V rámci IZS je jednotka HZS SPOLANA a.s. schopna zasahovat při požárech a dalších mimořádných událostech v regionu. Na základě podnikové legislativy a smlouvy o

158

Transportním informačním a nehodovém systému (TRINS) zajišťuje zásahy a technickou pomoc při nehodách spojených s nebezpečnými látkami vyráběnými ve SPOLANA a.s. Jednotka HZS SPOLANA a.s. je schopna měřit explozivitu prostředí pomocí detekčního přístroje GasAlert micro 5 a Microclip XP. Množství kyslíku, amoniaku, chlóru, chlorovodíku a VCM rovněž přístrojem GasAlert nebo přístrojem Dräger XM. Další látky je možno měřit přístrojem CMS Dräger pomocí kapilár (chlorovodík, amoniak, oxid siřičitý, VCM) a detekčními trubičkami (ethen, cyklohexan, amoniak, oxid siřičitý, uhlovodíky, vodík, vinylchlorid, nitrózní plyny, dichlorethan, …). Na vyproštění osob z automobilů, příp. rozstříhání ocelových konstrukcí apod. používá jednotka hydraulické nůžky a rozpínací kleště Lukas, rozbrušovací pilu Stihl, zdvihací vysokotlaké a nízkotlaké vaky Holmatro. Vaky lze použít i pro utěsnění trhlin a netěsností zásobníků a cisteren. Pro těsnění používá jednotka také těsnící manžety, klíny a tmely. Na záchranu či evakuaci osob z výšek nebo hloubek je nasazována lezecká skupina HZS, využívající znalosti horolezecké techniky. Lezci mají ve vybavení horolezecká lana, karabiny, kladky, stupadla, smyčky a pro vytahování a spouštění zařízení Evak 500. Evak 500 umožňuje jednomu člověku vytáhnout nebo spustit zátěž do hmotnosti 500 kg. Činnost na úseku Chemicko technické služby (ChTS) • detekční práce s přístrojem CMS Dräger, Dräger XM včetně detekčních trubiček, • detekční práce s přístroji GasAlert micro 5, Microclip XP • výcvik v dýchací technice a ochranných oblecích, • výcvik v dýchací technice v polygonu ChTS s možností využití pro HZS regionu, • měření vzduchových a kyslíkových dýchacích přístrojů, • plnění, opravy a seřizování ostatních dýchacích přístrojů pro jednotlivé závody podniku, • výcvik na vodě pomocí motorového člunu • výcvik při záchraně osob ve výškách a nad volnou hloubkou • plnění a revize kyslíkových tlakových láhví pro zdravotnickou záchrannou službu Mělník, • spolupráce v rámci IZS (součinnostní cvičení).

2.1.6.8 Zajištění zdravotní pomoci Zdravotní služba ve SPOLANA a.s. Neratovice je zajišťována prostřednictvím jednotky Hasičského záchranného sboru SPOLANA a.s. Jednotka HZS P zajišťuje poskytování odborné předlékařské první pomoci prostřednictvím vlastních, odborně vyškolených a přezkoušených zaměstnanců. HZS vlastní záchranný automobil (sanitka – MB Sprinter) s plnou výbavou. Osádky tvoří řidič + záchranář, případně řidič + 2 záchranáři. Na základě oboustranné dohody mezi HZS SPOLANA a.s. a ZZS Mělník nezajišťuje jednotka převoz pacientů vlastními prostředky. Tato činnost spadá do kompetence ZZS. Úkolem osádky sanitky je poskytnutí odborné předlékařské první pomoci, tj. zajištění základních životních funkcí, stabilizace pacienta a následně po příjezdu ZZS, předání postiženého ZZS, případná další spolupráce a návrat na základnu. Po dobu výjezdu sanitky je její provoz řízen OS HZS P (operačním střediskem), které udržuje spojení s dispečinkem ZZS od příjezdu ZZS až do ukončení zásahu. Samotný výjezd a činnost je podrobně popsán v pokynech pro provoz záchranného automobilu a uložen na OS HZS P. Tento sanitní vůz prochází pravidelně ve smluvených

159

časových intervalech hygienicko-epidemiologickým režimem, včetně kontroly expiračních dob a doplňování vybavení. Traumatologický plán obsahující zásady poskytování první pomoci, přivolání odborné pomoci apod. je nedílnou součástí Vnitřního havarijního plánu SPOLANA a.s. (SGŘ-22-05), s nímž jsou všichni zaměstnanci SPOLANA a.s. pravidelně seznamováni. Zásady poskytování první pomoci jsou rovněž obsaženy v každé bezpečnostní instrukce zpracované pro kterékoliv pracoviště SPOLANA a. s. 2.1.6.9 Řídící střediska bezpečnosti provozu objektu Řídící centra pro případ vzniku havárie: –

operační středisko HZS SPOLANA a.s. (OS HZSP)

–

centrální velíny výrobních provozů (umístění řídících center je uvedeno ve schématu v kap. 2.1.2.1).

2.1.6.9.1 OS HZS SPOLANA a.s. Pracoviště je umístěno v objektu C 5480. Směnu tvoří hasič-operátor, hasič-dispečer a operační důstojník. V případě vzniku havarijních situací zabezpečují: Operační důstojník zabezpečuje zejména přenosy informací (telefonicky, radiostanicemi) mezi velitelem zásahové jednotky HZS společnosti, velínem výrobního provozu, kde k havárii došlo a KOPIS HZS Kladno. Vyhlašuje chemický poplach pro areál SPOLANA a. s. spuštěním varovných signálů (sirény) a následnou relací v podnikovém rozhlasu informuje areál a popř. připojené obce o stupni poplachu, druhu nebezpečné látky, objektu, kde k havárii došlo a směru šíření a rychlosti větru. V případě potřeby povolává na pokyn velitele zásahu externí jednotky HZS a Zdravotnickou záchrannou službu, zabezpečuje přenosy pokynů a informací a požadavků velitele zásahu podnikovým subjektům, které se podílejí na řešení a likvidaci havárie. OS HZSv případě vzniku havarijních situací zabezpečuje zejména: přenosy informací (telefonicky, radiostanicemi) mezi velitelem zásahové jednotky HZS SPOLANA a.s. i velínem výrobního provozu, kde k havárii došlo, a KOPIS HZS Kladno, vyhlašuje chemický poplach pro podnik spuštěním varovných signálů (sirény) a následnou relací v podnikovém rozhlasu informuje podnik o stupni poplachu, druhu nebezpečné látky, objektu, kde k havárii došlo a směru větru, vyrozumění ohrožených obcí, orgánů státná správy a vedoucích pracovníků podniku dle vnitřního havarijního plánu, v případě potřeby povolává na pokyn velitele zásahu externí jednotky HZS a Zdravotnickou záchrannou službu, zabezpečuje přenosy pokynů, informací a požadavků velitele zásahu podnikovým subjektům, které se podílejí na řešení a likvidaci havárie, informování objektů a útvarů, které mohou být ohroženy, vydává pokyny ostraze SPOLANA a.s. k uzavření dané vrátnice s určením vstupní vrátnice (vrátnici č. 1 otevírá pro vjezd/výjezd vozidel Ostraha podniku na pokyn OS HZS podniku), podle vývoje situace koordinuje v potřebném rozsahu činnosti, nutné pro udržení chodu technologií výrobních závodů, nebo naopak pro jejich odstavování v havarovaných nebo ohrožených výrobnách,

160

koordinuje uzavírku komunikací, posun železniční vlečky, informuje ČOV o možnosti průniku nebezpečných látek do kanalizace, informuje a povolává příslušné vedoucí pracovníky podniku, zabezpečuje požadavky velitele zásahu, informuje KOPIS HZS Kladno, obce a Policii ČR o situaci a nastalých změnách.

-

2.1.6.9.2 Centrální velíny výrobních provozů Umístění na objektech: –

velín provozu Elektrolýza

E4840

–

velín závodu VCM a TZO

D464A

–

velín závodu PVC

D464A

–

velín výrobny HAS

D2620

–

velín výrobny KL

D2610

–

velín provozu Kyselina sírová

D161B

–

tepelný velín provozu Teplárna

C1470

–

elektrovelín provozu Elektro

C2470.

Na každé směně je vedle paneláře (velínáře) vždy na velínu přítomen alespoň jeden další pracovník směny (pomocník paneláře nebo směnový mistr, topič kotlů), který zajišťuje zastupitelnost panelářů v případě vzniku mimořádné situace, která by mohla zapříčinit jeho náhlou indispozici, či nezpůsobilost. Při vzniku havárie obsluha centrálního velínu zajišťuje zejména: – vyhlášení chemického poplachu pro příslušný „havarovaný“ provoz místními (provozními) komunikačními prostředky (telefon, hláskový telefon, radiostanice, místní provozní siréna) a ohlášení na OS HZSP – organizuje provozní činnosti podle vývoje situace, včetně eventuálního odstavování technologického zařízení nebo celé výrobní jednotky provozu – zajišťuje protipožární opatření, přerušení servisních prací, zabezpečuje směnovou elektroslužbu (strojní údržbu a M+R aj.) – zajišťuje požadavky mistra provozu, který spolupracuje s velitelem zásahu na omezení následků vzniklé havarijní situace. Všechny řídící technologické počítače na centrálních velínech výrobních závodů jsou vybaveny UPS, které zabezpečují překlenutí krátkodobých výpadků el. proudu a umožňují odstavení výrobny (provozu) havarijním způsobem. Obdobně je zabezpečeno operační středisko HZSP, telefonní ústředna a výpočetní středisko. 2.1.6.10 Laboratoře Součástí sektoru kvality a životního prostředí je útvar Řízení jakosti (ÚŘJ). Tento útvar ve svých laboratořích zebezpečuje kontrolu jakosti vstupních surovin, mezioperační kontrolu a výstupní kontrolu jakosti chemických výrobků. Rovněž provádí kontrolu jakosti vod, paliv a páry, provádí speciální analýzy čistých a odpadních vod včetně povrchových, kalů a pevných odpadů. Dále provádí měření koncentrace průmyslových škodlivin v pracovním prostředí. ÚŘJ rozhoduje o zákazu převzetí a použití neshodných surovin a o zastavení expedice neshodných výrobků. 161

2.1.6.11 Údržba a opravy Základní postupy pro udržování majetku SPOLANA a.s. a vychází ze základní strategie údržby podniku, jejímž cílem je: • zvýšení provozuschopnosti a spolehlivosti výrobního zařízení, • dosažení optimalizace nákladů na údržbu se zaměřením na preventivní a prediktivní údržbu a standardizaci postupů, • zvládnutí procesu managementu dodavatele údržby jako nakupované služby. K naplnění těchto cílů slouží všechny dále uvedené prvky: • tvorba plánů údržby, • nákup údržbářských kapacit, • vlastní realizace, • vyhodnocení jednotlivých trendů v údržbě, • přijímání systémových opatření ke zlepšení jakostních znaků údržby. Údržba a udržování majetku podniku je zajišťována v následujících oblastech: a) údržba • strojního zařízení, elektrozařízení, zařízení měření a regulace, • budov a staveb, ocelových konstrukcí potrubních a kabelových mostů, podzemních rozvodů vody a kanalizace, kolejiště podnikové vlečky, • laboratorní techniky, • dopravní techniky, služebních osobních automobilů, • hasební techniky a požárního zabezpečení, • informační technologie (IT), • řídících systémů výroby, • slaboproudých rozvodů (s výjimkou IT a řídících systémů výroby), • telekomunikační techniky, • automatického imisního monitoringu, • docházkového systému (HW), • komunikací, b) metrologické činnosti, c) revizní a inspekční činnosti, d) ostatní (údržba a udržování travnatých ploch atp.). Při zajištění mechanizmu údržby a udržování v podniku se vychází zejména z následujících obecných požadavků: • dodržování legislativních předpisů a ČSN, • zajištění bezpečnosti, • zajištění kvality výroby, • snižování dopadů provozu na životní prostředí, • předcházení vzniku poruch, • udržování majetku v provozuschopném a způsobilém stavu, • optimální vynakládání nákladů na údržbu, • optimalizace skladových zásob. Za tímto účelem je užíváno standardních postupů pro údržbu a udržování (návody od výrobců, kategorizace zařízení, sledování technického stavu zařízení a dalších odborných metod). Zodpovědnost za údržbu majetku mají gestoři údržby.

162

Realizace údržby Veškeré výkonné činnosti v oblasti údržby jsou zajišťovány externími dodavateli, s výjimkou revizí a inspekcí v oblastech daných oprávněním (tlakové nádoby, plynová zařízení) a diagnostických měření, kde tyto činnosti zajišťuje útvar Centralizované údržby vlastními kapacitami a údržby řídících systémů výroby, kde tyto činnosti zajišťují výrobní útvary.

163

Schéma procesu řízení údržby, oprav, servisu, revizí

164

Plánování údržby Za plánovací proces údržby spravovaného majetku je zodpovědný gestor údržby ve spolupráci s provozovateli. Za sestavení ročního plánu údržby (RPÚ) je zodpovědný specialista plánování investic a údržby z podkladů jednotlivých gestorů údržby. V rámci plánování činností v údržbě je plánování rozděleno do několika stupňů, přičemž všechny stupně plánování jsou mezi sebou vzájemně provázány. Hodnocení technického stavu majetku Hodnocení technického stavu majetku provádějí pověření pracovníci gestora údržby ve spolupráci s jednotlivými provozovateli a je pod gescí útvaru Centralizovaná údržba. Hodnocení se provádí jednou ročně. V hodnocení stavu majetku se musí zohlednit všechny technické změny provedené za poslední hodnotící období (předchozí kalendářní rok). V hodnocení je okomentován stav zařízení a musí zde být uvedeny i případné zhoršující se trendy technického stavu zařízení vyplývající z diagnostického sledování. Součástí hodnocení je návrh opatření zejména u klíčových zařízení. Na základě „Hodnocení“ jednotlivých pověřených pracovníků gestorů údržby zpracuje útvar Centralizované údržby „Hodnocení technického stavu majetku podniku“ a předkládá návrhy na opatření provozovatelům. Roční plán údržby (RPÚ) Podkladem pro návrh RPÚ je hodnocení stavu majetku, výstupy z revizních zpráv a výstupy z diagnostického sledování zařízení jednotlivých útvarů podniku. Po odsouhlasení celkové finanční výše RPÚ vedením podniku provádí specialista plánování investic a údržby v součinnosti s provozovateli alokaci nákladů na údržbu jednotlivým provozovatelům. Gestoři údržby vytvoří z těchto podkladů konečnou variantu RPÚ s věcnou náplní plánu údržby pro příslušná nákladová střediska. Konečná varianta RPÚ je rozdělena po jednotlivých měsících na měsíční plány údržby.

165

Schéma procesu Plánování údržby

166

Schéma procesu Plánování zastávek

167

2.1.6.12 Ostraha objektu Ostrahu SPOLANA a. s. zajišťuje na základě smlouvy externí firma. 2.1.6.13 Kanalizační síť Odvádění odpadních vod nezávadných, chemicky znečištěných a splaškových je na území podniku prováděno oddělenou samostatnou kanalizací a jednotlivé druhy vod jsou striktně separovány podle jejich specifického znečištění. Schéma kanalizační sítě viz přílohy Příloha č. 3 Situační schéma chemické kanalizace – napojení závodů/provozů Příloha č. 4 Situační schéma nezávadné (dešťové) kanalizace

Kanalizační systém Spolany je tvořen těmito základními částmi: Nezávadná kanalizace odvádí nezávadné odpadní (chladící a dešťové) vody z území areálu SPOLANA a.s. kanály K6a a K7 do řeky Labe. Kanalizace je převážně z betonových trub. Výpusti jsou pravidelně vzorkovány a analyzovány. Na kanálech je provozován denní monitoring na jednotlivých odběrových místech kanalizace pro případ úniku závadných látek. Na kanálech, svádějících nezávadné odpadní chladící a dešťové vody do Labe, je provozován automatický monitoring těchto vod. Kanál K6a je vybaven havarijním uzávěrem, který je ovládán řídicím systémem, uzávěr je možno po provedení deblokace ovládat ručně z místa. Při překročení nastavených hodnot řídicí systém kanálu K6a uzavře přívod odpadních vod do Labe automaticky hradítkem. Kontaminovaná odpadní voda je odčerpávána havarijními čerpadly na ČOV do systému čištění odpadních vod. Malá část dešťové kanalizace v nevýrobních prostorách západní části areálu – bloky A4 (sklady), A5 (učiliště), B5 (administrativní budova, TIÚ), západní část bloku B4, část bloku C4, bloky C5 (Cayman Pharma, spol. s r.o., útvar Řízení jakosti, parkoviště, HZS), D5, D6 a část bloku E5 (sklady) je svedena do melioračního kanálu, který v obci Libiši přechází v otevřenou strouhu. Kvalita těchto vod je kontrolována 1x měsíčně ve 2 profilech meliorační strouhy, a to v profilu u vrátnice č. 4 SPOLANA a.s. (místo MS1) a po zaústění vtoku u 1. mostu od garáží u sídliště v Libiši (místo MS2). Chemická kanalizace odvádí anorganicky a organicky znečištěné vody, které jsou svedeny podle své povahy do dvou oddělených okruhů kanalizačních řadů zakončených ČOV. Jedná se o anorganickou (A) a biologickou (B) linku. Doprava odpadních vod je gravitační (podzemní kanalizace a otevřená kanalizace) a tlaková (nadzemní kanalizace vedená po potrubních mostech). Kvalita chemicky znečištěné vody je sledována řídícím systémem monitoringu odpadních vod na vstupu a výstupu z ČOV, překročení limitních parametrů je signalizováno na panel ČOV.

168

Odtok vyčištěných vod z biologické a anorganické části ČOV je realizován po potrubním mostě do laguny S2 na pravém břehu Labe, kde dochází k homogenizaci a sedimentaci těchto vod. Odtud vyčištěné vody pak odtékají spolu s vodami z hydrotransportu popelovin hlavní výpustí SPOLANA a.s. kanálem K10 přes kontrolní místo monitoringu odpadních vod do Labe. Chemická kanalizace je rozdělena podle uložení: a) otevřená kanalizace – betonovými žlaby jsou odpadní vody podle druhu znečištění odváděny na A nebo B linku ČOV. Otevřené kanály jsou betonové opatřené chemicky odolnou vyzdívkou. b) nadzemní kanalizace vedená po potrubních mostech - odpadní vody z jednotlivých výrob jsou přečerpávány do otevřené kanalizace. Nadzemní rozvody jsou plastové. c) podzemní kanalizace – slouží na jednotlivých závodech k odvádění odpadních vod do jímek, ze kterých jsou do otevřené kanalizace buď přečerpávány nebo natékají gravitačně. Podzemní kanalizace je převážně z chemicky odolné kameniny, v místech větších oprav pak byla již provedena náhrada plastovými materiály. Chemická kanalizace – areály jednotlivých závodů Závod Kaprolaktam Výrobna Kaprolaktam Zařízení výrobny Kaprolaktam je umístěno buď v bezodtokých záchytných jímkách (vanách) nebo je umístěno v prostorách, ze kterých jsou veškeré odpadní vody (některé jsou ještě na výrobně podrobeny předčištění např. rafinát z extrakce s obsahem trichloretylenu je stripován vodní parou) gravitačně svedeny do otevřené chemické kanalizace (linka B – organicky znečištěné vody) v prostoru ulice S-3D, kterou jsou odváděny na ČOV. Výrobna HAS Zařízení výrobny HAS je umístěno buď v bezodtokých záchytných jímkách (vanách) nebo je umístěno v prostorách, ze kterých jsou veškeré odpadní vody gravitačně svedeny do otevřené chemické kanalizace (linka A – anorganicky znečištěné vody) v prostoru ulice S-2D, kterou jsou odváděny na ČOV. Provoz Kyselina sírová Zařízení provozu Kyselina sírová je umístěno buď v bezodtokých záchytných jímkách (vanách) nebo je umístěno v prostorách, ze kterých jsou veškeré odpadní vody gravitačně svedeny do otevřené chemické kanalizace (linka A – anorganicky znečištěné vody) v prostoru křižovatky ulic S2/U4, kterou jsou odváděny na ČOV. Veškerá nezávadná (dešťové a chladící vody) kanalizace z prostoru provozu je svedena do kanálu K5, který je propojen s chemickou kanalizací. Provoz Elektrolýza Zařízení a skladovací nádrže provozu Elektrolýza na bloku E4 je umístěno buď v bezodtokových záchytných jímkách (vanách) nebo je umístěno v záchytných jímkách (vanách), ze kterých jsou veškeré odpadní vody, svedeny samospádem kanalizační sítí do centrální jímky chemické kanalizace v objektu E 4770. Do této centrální jímky jsou odváděny i odpadní vody po demerkurizaci ve zvláštní jednotce demerkurizace odpadních vod. Z centrální jímky chemické kanalizace jsou anorganicky znečištěné vody periodicky

169

odčerpávány nadzemní potrubní trasou do sběrného otevřeného kanálu (linka A) v prostoru křižovatky ulic S2/U4, kterým jsou vedeny na ČOV. Skladovací nádrže se závadnými látkami na bloku B1 nejsou vybaveny záchytnými vanami (s výjimkou stojatých skladovacích zásobníků kyseliny chlorovodíkové E I a E II, 2 ks zásobníků HCl ze Z-VCM a systému přípravy inhibičního roztoku) tzn. že, případný únik půjde do půdy popř. do chemické kanalizace napojené na otevřenou chemickou kanalizaci (linka A) prostoru ulice S2-B. Provoz VCM a TZO Zařízení závodu VCM a TZO je umístěno na samostatném betonovém platu. Technologické odpadní vody ze závodu (tj. reakční vody z procesu oxichlorace, vody z praní EDC včetně vody ze separátoru PALL S-106, vody z kolony C-102, vody z praček odplynů C-2253/C-253 a vodné fáze ze zásobníků mokrého EDC T-452 ev. T-520) jsou podrobeny stripování vodní parou a po odstranění organických látek odcházejí ze stripéru C-252 samospádem do nadzemní uzavřené jímky odpadních vod T-2254 A. Odpadní oplachové a dešťové vody z plata výrobny VCM a z jednotky TZO jsou shromažďovány v tzv. jímce oplachových vod jednotky VCM (dále jen JOV-VCM). Tato jímka je realizována jako uzavřená s odtahem odplynů do jednotky TZO. Z ní se nastřikují vody na stripér oplachových vod C-2252. Do JOV-VCM se zároveň čerpají vody ze sanačního vrtu, dále diskontinuálně vody z jímky oplachových vod jednotky TZO (dále jen jako JOV-TZO) a diskontinuálně i vody z tzv. odolejovače (sběrná jímka pro kapalinu ze skladu hořlavin - objekt D 4690). Vystripované vody odtékají ze dna stripéru do uzavřené nadzemní jímky T-2254 A. Vystripované odpadní technologické a oplachové vody jsou z jímky T-2254 A pomocí čerpadel kontinuálně odčerpávány na čistírnu odpadních vod (do otevřené chemické kanalizace - linka B v prostoru křižovatky ulic S3/U4). Technologické odpadní vody z jednotky TZO jsou kontinuálně odčerpávány na ČOV (do otevřené chemické kanalizace - linka A v prostoru křižovatky ulic S2/U4). Provoz PVC Všechny odpadní vody závodu PVC, obsahující VCM, jsou svedeny do zásobníku VS-1309 a podrobeny demonomeraci stripováním vodní parou za vakua v koloně DT-1301. Odpadní vody zbavené VCM jsou ze spodu kolony vedeny do centrální jímky odpadních vod. Do této jímky jsou dále svedeny odpadní vody ze sušení a matečné louhy. Z jímky jsou odpadní vody odčerpávány na ČOV (do otevřené chemické kanalizace – linka A v prostoru křižovatky S2/U3). Externí firmy Všechny externí firmy působící v areálu SPOLANA a.s. využívají závadnou i nezávadnou kanalizační síť SPOLANA a.s. k odvádění odpadních vod z vlastních nebo pronajatých objektů. Podmínky odběru a vypouštění vod externími firmami jsou dány smluvně. Odběr čistých vod, kvalita a množství odpadních vod musí odpovídat sjednaným podmínkám. Podmínky odběru vod a jejich vypouštění v pronajatých prostorách podniku externími firmami jsou součástí uzavřené smlouvy o nájmu nebytových prostor (řeší SGŘ-26-02). Pracovníci těchto firem postupují při vzniku havárie dle SGŘ-26-05 „Povinnosti externích firem v areálu Spolany” a podle vlastních interních předpisů (plánů) a pokynů. Na bloku A1 využívá chemickou kanalizaci z části NeraAgro, spol. s r.o., ZSD servis, spol. s r.o., UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o.; v tomto bloku je připojena na chemickou kanalizaci i firma Lach-Ner, s.r.o. umístěná mimo areál SPOLANA a.s. Veškerá odpadní voda je svedena

170

do přečerpávací stanice A 1650 a odtud svedena do kanalizace anorganicky znečištěných vod vedoucích na ČOV. Kanalizace firem Cayman Pharma, spol. s r.o. a TIÚ Plast a.s. v objektech na blocích C5 a B5 je jejich majetkem. Odpadní vody jsou přečerpávány nadzemními řady po potrubních mostech do otevřené kanalizace organicky znečištěných vod v prostoru křižovatky ulic S3/U2, vedoucí na ČOV. Splašková kanalizace odvádí odpadní vodu ze sanity z jednotlivých objektů a je svedena do aktivačních nádrží BČOV. Splašková kanalizace je převážně kameninová, v místech větších oprav vyvložkována plastem. Celková délka nezávadné kanalizace je 25 705 m, chemické kanalizace 16 515 m, splaškové kanalizace 14 975 m. Legislativní plnění provozovatele Pro provozování kanalizačního systému v areálu SPOLANA a. s. je vypracován areálový Kanalizační řád, který byl schválen rozhodnutím č. 23384/2260/08/OŽP/VH ze dne 2.12.2008 odborem životního prostředí Městského úřadu v Neratovicích. Kanalizační řád vytváří pravidla pro vypouštění chemicky znečištěných, splaškových, chladících a dešťových vod do jednotlivých druhů kanalizačních řadů provozovaných na území SPOLANA a. s. a zároveň určuje látky, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizační sítě musí být zabráněno. Sledování kvality odpadních vod v areálu je zabezpečeno podle schváleného Kanalizačního řádu a Kontrolního plánu analýz ÚŘJ-řízení jakosti vod. V dokumentech jsou popsána místa odběru vzorků, stanoveny interní limity a četnost analýz, dále je stanoven způsob a četnost měření množství odpadních vod. 2.1.6.14 Retenční nádrže a úpravna odpadních vod Čistírna odpadních vod (ČOV) je rozmístěna v severovýchodní části závodu v bloku E 1 - a částečně F 1. Čistírna odpadních vod se skládá z anorganické (A-linka) a biologické linky (B-linka) a třetího stupně čištění na odkališti S 2. Maximální přítok na primární sedimentaci anorganické linky je: Q max 1 200 m3/hod. Maximální přítok na primární sedimentaci biologické linky je: Q max = 1 870 m3/hod. Na anorganické lince jsou čištěny vody z výroby kyseliny chlorovodíkové, kyseliny sírové, síranu amonného, NeraAgra, vodárny, teplárny, elektrolýzy, výroby PVC, dále pak anorganicky znečištěné vody z výplachu cisteren a externí vody z Lach-Neru, Intermontu a Stylu. Na biologické lince jsou čištěny vody obsahující převážně organicky odbouratelné látky z výroby kaprolaktamu, VCM, Z EVH, TIÚ (technicko-inženýrského ústavu), ÚŘJ, Cayman Pharma, odkalů cirkulační chladící vody. Současně jsou čištěny splaškové vody přiváděné samostatnými kanalizačními řady ze závodu, z města Neratovic a odpadní vody od externích firem. Na vstup ČOV je přiveden výtlačný řad ze skládky toxických odpadů s možností vstupu těchto odpadních vod do obou linek - anorganické i organické Odpadní vody dalších externích firem jsou dováženy a vypouštěny do nátoku na anorganickou a biologickou linku v místě k tomu určeném. Vyčištěné odpadní vody obou linek jsou smíchány v sacích jímkách objektu E 1910 a společně čerpány na pravý břeh Labe na odkaliště S2, kde dochází k homogenizaci a dočištění. Vyčištěná odpadní voda je vypouštěna společně s vodami z hydrotransportu popelovin, přes kontrolní místo Monitoringu odpadních vod K 10 do recipientu Labe.

171

ANORGANICKÁ LINKA (A LINKA) A linku tvoří tyto části: a) hrubé předčištění a neutralizace odpadní vody b) sedimentace + vyústění neutral. vod z monitoringu c) čerpání vyčištěných vod na odkaliště S2

Hrubé předčištění a neutralizace odpadní vody K hrubému předčištění odpadní vody slouží ručně stírané česle, které zachycují větší mechanické nečistoty a tak chrání technologické zařízení před poškozením. Čištění česlí se provádí na každé směně. Shrabky jsou ukládány do kontejneru vedle česlí a jsou odváženy k likvidaci. K neutralizaci odpadních vod dochází v neutralizačním železobetonovém žlabu umístěném za česlemi. Průřez žlabu je obdélníkový, délka cca 100 m a účinný obsah cca 30 m3. Míchání odpadních vod při neutralizaci je prováděno tlakovým vzduchem, který je rozváděn po dně žlabu polypropylenovými děrovanými trubkovými rošty. Vzduch je přiváděn trubním rozvodem z dmychárny. Na začátku žlabu je přivedeno potrubí 10% vápenného mléka s 2 dávkovacími ventily, které jsou ovládány automaticky podle hodnoty pH vody před a za neutralizačním žlabem. Dodávku vápenného mléka zajišťují cirkulační čerpadla, která jsou umístěna u zásobníků vápenného mléka v objektu E 1800. Nespotřebované vápenné mléko se vrací cirkulačním okruhem zpět do zásobních nádrží. Sedimentace Zneutralizovaná odpadní voda A linky přichází na 3 podélné sedimentační nádrže, kde se odstraní přibližně 70 % nerozpuštěných látek. Účinný objem jedné nádrže je 660 m3, účinná plocha jedné nádrže je 430 m2 a kalový prostor je 215 m3. Provoz usazovacích nádrží je diskontinuální vzhledem k periodickému odčerpávání kalů. Odsazená voda na konci protéká pod nornou stěnou nádrží a přepadá přes přepadové hrany. Do objektu čerpací stanice E 1910 je přiváděna potrubím z 2. sedimentační nádrže sloužící jako otevřený žlab. Nad tímto žlabem je umístěné zařízení pro měření průtoku vody a vzorkování. Po naplnění sedimentačního prostoru nádrží kalem se příslušná nádrž odstaví a usazený kal se ručně sestříká z odboček potrubí hrubě filtrované vody umístěných okolo nádrží. Sestříkávaný kal se odčerpává před primární sedimentaci B linky. Do 5 a 6 sedim. nádrže je zaústěno potrubí zneutralizované vody z monitoringu odpadních vod. V případě spuštění neutralizační linky monitorovaných odpadních vod, jsou zneutralizované vody vedeny do 5 a 6. sedimentační nádrže, které jsou pro tyto vody E 1910. vyhrazeny a odtud jsou přepadem vedeny do objektu Čerpání na odkaliště Vyčištěná voda po sedimentaci odtéká do západní jímky čerpací stanice vyčištěných vod v objektu E 1910, kde se mísí s vyčištěnou vodou z B linky. V objektu je umístěno 6 čerpadel, každé o výkonu 100 l/s. Trojice čerpadel je napojena na společný výtlačný řad DN 600. Z čerpací stanice vedou dva výtlačné řady DN 600, které jsou navzájem propojeny v čerpací stanici. Oba řady vedou po visutém lanovém mostě na pravý břeh Labe, kde jsou zaústěny do odkaliště S2, kde dochází k homogenizaci a sedimentaci. Odsazená voda z odkaliště se odvádí jednou ze čtyř železobetonovou věží, z jejíž paty je

172

vedeno kameninové potrubí do odvodňovacího kanálu K10, který ústí do řeky Labe. Tento kanál je opatřen Parshallovým měrným žlabem, monitorovacím a automatickým vzorkovacím zařízením. BIOLOGICKÁ LINKA (B LINKA) B linku tvoří tyto základní části: a) hrubé předčištění na hrubých a jemných česlích b) šneková čerpací stanice a neutralizace c) primární sedimentace d) aktivace s dmychárnou e) dosazovací nádrže s recirkulací f) čerpání vyčištěné vody na odkaliště S2 Hrubé předčištění K hrubému předčištění odpadní vody slouží ručně stírané hrubé, dřevěné česle s šířkou průlin 20 mm. Česle jsou čištěny pravidelně každou směnu. Shrabky jsou shromažďovány na betonové ploše u česlí, nakládány do kontejnerů a odváženy k likvidaci. Šneková čerpací stanice a neutralizace Odpadní voda prochází za česlemi měrným žlabem do šnekové čerpací stanice, která má výkon: 1 x 625 l/s a 1 x 165 l/s. V objektu E 1830 probíhá neutralizace odpadní vody 10 % vápenným mlékem v komoře o účinném objemu 56 m3. Na začátku komory jsou instalovány dva dávkovací ventily vápenného mléka, množství vápenného mléka je dávkováno automaticky v závislosti na pH, které je měřeno na výtoku z komory. Obsah komory je míchán vzduchem přiváděným z dmychárny, doba zdržení v jímkách je při průměrném přítoku asi 30 min. Nepřetržitou dodávku vápenného mléka k dávkovacím ventilům zajišťují cirkulační čerpadla umístěná u zásobníků vápenného mléka. Pro možnost ručního dávkování nebo výplachu nádrží jsou na rozvodech recirkulace vápna výpustné armatury. 10% vápenné mléko připravované na výrobní lince z mletého páleného vápna nebo z 50 % suspenze karbidového vápna je čerpáno dvěma čerpadly typu NCU do zásobníků. Každá nádrž je míchaná míchadlem. Jednotlivé nádrže jsou odstavitelné. Zatímco je z jedné nádrže dávkováno vápenné mléko, v dalších je připravován nebo udržován 10 % ní roztok vápenného mléka. Každá nádrž má obsah 23 m3 a je opatřena stavoznakem. Primární sedimentace Odpadní voda po neutralizaci je vedena železobetonovým žlabem přes jemné, ručně stírané česle do nátokové jímky šnekové čerpací stanice, která má výkon 2 x 630 l/s. Odtud je odpadní voda vedena do dvou kruhových primárních nádrží typu Dorr o průměru 30 m, kde dochází k separaci primárních kalů, přebytečných biologických kalů a kalů z linky A. Odsazená voda přepadá do aktivačních nádrží. Vznikající kal je odčerpáván do zahušťovacích nádrží provozu zahušťování a odvodňování kalů, kde je strojně zahuštěn a odvodněn. Odvodněný kal je odvážen v kontejnerech jako kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod - kategorie O. Odstředěná voda z kalu je vypouštěna zpět do chemické kanalizace v obj. E 1790 a je zpracovávána na ČOV.

173

Aktivace s dmychárnou V aktivačních nádržích dochází k biologickému rozkladu organických látek působením aerobních mikroorganismů při hrubobublinné aeraci. Aktivační proces probíhá ve čtyřech žlabech (koridorech a, b, c, d). Každý žlab se skládá ze tří aktivačních nádrží (sekce 1, 2, 3). Nad aktivačními nádržemi je umístěn potrubní rozvod vzduchu z dmychárny. Z potrubního rozvodu jsou každé 3 m vyvedeny odbočky k provzdušňovacím roštům z děrovaných trubek o průměru otvorů 8 mm. Přívod odpadní vody je zaveden do sekcí a3 a d3. Odtok vody z aktivace je ze sekcí b3 a c3. Recirkulovaný kal je přiváděn dvěma potrubími vzájemně propojenými a je zaveden do jednotlivých sekcí aktivačních nádrží a do regenerační nádrže - koridor e. Kteroukoliv aktivační nádrž je možné oddělit, případně vyčerpat. V současné době jsou v provozu koridory c,d. Splaškové vody z města a ze závodu jsou přivedeny do sekce d3. Pro zásobování aktivačních nádrží vzduchem slouží dmychárna, kde jsou umístěna tři dmychadla, dvě (TD 3,4) o výkonu 40 000 m3 /hod. a jedno (TD 5) o výkonu 16 000m3/hod. Část vzduchu se používá pro míchání neutralizačních žlabů A a B linky. Dosazovací nádrže s recirkulací Vyčištěná voda z aktivačních nádrží, obsahující aktivovaný kal, přitéká do objektu E 1850, kde je umístěna rozdělovací studna. Z vnitřního prstence studny odtéká voda z koridoru c,d na dvě kruhové dosazovací nádrže. Z vnějšího prstence z koridoru a,b je voda vedena přes rozdělovací šachtu na příslušné sekce v obdélníkových dosazovacích nádržích. Aktivovaný kal, usazený v kruhových dosazovacích nádržích (obdélníkové dosazovací nádrže jsou v současné době mimo provoz) je recirkulován pomocí čerpadel zpět do aktivace. Přebytečný aktivovaný kal je odpouštěn z recirkulačního potrubí u SZ strany aktivačních nádrží do nátoku biolog. znečištěných odp.vod - B linky. Odtud je spolu s biolog. odpadními vodami čerpán šnekovou čerp. stanicí na primární sedimentaci. Zde dojde k jeho separaci spolu s ostatními kaly a v podobě tzv. směsného kalu je zahuštěn a odvodněn technologií pro zahušťování a odvodňování kalů. Čerpání vyčištěné vody na odkaliště Vyčištěná voda z dosazovacích nádrží B linky je odváděna do východní jímky objektu E 1910, která je propojena se západní jímkou, kam je rovněž přiváděna vyčištěná voda z linky A. Voda z obou jímek je společně čerpána na odkaliště S2, kde dochází k homogenizaci a sedimentaci, množství vyčištěné vody je měřeno. Odsazená voda se mísí s vodou z hydrotransportu popelovin a odtéká kanálem K 10 do Labe. Kanál K 10 je monitorován. 2.1.6.15 Komunikační a informační systémy Problematiku komunikačních a některých informačních systémů zabezpečuje útvar Správa areálu. Do jeho kompetencí spadají provoz a správa podnikové telefonní ústředny včetně podnikové telefonní sítě, údržba rozvodů podnikového rozhlasu, údržba rozvodů časové sítě, údržba varovného systému VISO. 2.1.6.15.1 Komunikační systémy Telefonní ústředna a podniková telefonní síť Telefonní pobočková ústředna Ericsson MD 110 instalovaná v roce 2001 je otevřený komunikační systém s vysokou spolehlivostí provozu, zajištěný vzájemnou zastupitelností řídících procesů mezi sebou. Telefonní ústředna je umístěna v obj. B5100 (správní budova), která stejně jako objekt B5140 (výpočetní středisko) je napájena vysokonapěťovým 6 kV kabelem z rozvodny B5210. Při dlouhodobém výpadku el. proudu nelze napájení ústředny

174

řešit přepojením na jinou rozvodnu. Proto současně s pořízením této telefonní ústředny byl instalován generátor s automatickým startem. Ústředna je také jištěna UPS. Pevná telefonní síť obsahuje 2 300 analogových koncových zařízení. V souvislosti s novou ústřednou byla modernizována část koncových zařízení o digitální telefony s funkcemi ISDN (400 ks). Těmito přístroji jsou vybavena pracoviště podílející se na řízení likvidací mimořádných událostí. Dispečerské zařízení Dispečerské zařízení na pracovišti OS HZS umožňuje připojit až 6 AUT linek včetně 1 linky státní s možností přepojení státní linky na vybraný tel. přístroj v případě výpadku tel. ústředny. Tvoří ho 2 souběžná pracoviště na bázi PC a monitor Touch Screen + 2 ks digitálních telefonů jako záloha, zajišťuje vytvoření až 10 konferenčních skupin s 22 účastníky s plně duplexním konferenčním provozem. Dispečerské zařízení umožňuje záznam komunikačních aktivit. V případě vzniku mimořádné události zařízení umožňuje posílání SMS zpráv na mobilní telefony. Zařízení je zálohováno UPS. Výjezdový systém pracoviště HZS SPOLANA a.s. Integrovaný výjezdový systém (IVS IKIS RCS Kladno) je umístěný na OS HZS SPOLANA a. s. a obsluhován 24 hod./den operačním důstojníkem HZS společně s hasičem-operátorem. Zpracovává data telefonní sítě a HZSP, dále hlášení ze systému EPS (elektrické požární signalizace) a PD (plynové detekce), oznámení „POŽÁRU“ apod. Poskytuje podporu Jednotce HZSP v operačním a organizačním řízení, tj. dokumentuje činnost OS HZSP od převzetí zprávy o mimořádné události, zpracovává podklady a vyhlašuje poplach pro výjezd Jednotky HZSP k zásahu, ukládá data o zásahu jednotky HZS SPOLANA a. s. (ZOZ - zpráva o zásahu, radiové spojení) a nahrávky telefonních hovorů, hovorů přes RDST (radiostanice) a hlášení rozhlasu. Tento výjezdový systém je napojen na IT dohled RCS Kladno, který řeší problémy se serverem a eventuální závady. 2.1.6.15.2 Informační systémy Informační a varovný systém Varování a informování zaměstnanců při vzniku mimořádné události je zajišťováno varovným systémem, který tvoří následující prostředky varování: - varovný systém VISO 2002, jehož součástí jsou: síť venkovních a vnitřních reproduktorů (podnikový rozhlas), bezdrátové přijímače a bezdrátové hlasové sirény, systém umožňuje vstup do varovných systémů připojených okolních obcí, - elektromotorové sirény (záloha), - podniková telefonní síť, - místní varovné systémy na některých výrobních závodech (hlasité telefony, radiostanice). Systém VISO 2002 (bezdrátový rozhlas + sirény) Systém je ovládaný z OS HZS SPOLANA a. s. a je určen pro varování a informování při mimořádných událostech (únik nebezpečné látky, požár a jiné). Zařízení má v současné době průnik do: SPOLANA a. s., Neratovice (včetně Mlékojed), Libiš, Obříství, Tišice, Kly, Kojetice, Dřísy, Všetaty, Chlumín, Odolená Voda a to hromadně nebo jednotlivě. Ovládání má speciální úpravu zpracovanou za podpory spojové a informační služby HZS podniku pro účely pouze OS HZS SPOLANA a. s. Za funkci varovného systému

175

VISO 2002 odpovídá útvar Správa areálu. Odpovědnost za reálné využití má Jednotka HZS podniku. Podnikový rozhlas Rozhlasová ústředna typ Tesla AUC je umístěna v budově C 1530 (vodojem). Sestává ze čtyř samostatných výkonových stojanů, každý o výkonu 1 200 W. Jednotlivé stojany napájí relativně samostatný okruh reproduktorů. Kvalita a spolehlivost stávajícího zařízení je na standardní úrovni. Vysílání (hlášení) rozhlasu je možno ovládat z OS HZSP. Po technické stránce je rozhlas v kompetenci útvaru Správa areálu. Údržbu zařízení zabezpečuje externí firma. Podnikový informační systém (IS) Podnikový IS je souhrn celopodnikově využívaných aplikací provozovaných útvarem Informační technologie (IT). Slouží k shromažďování, zpracování, uchování a zpřístupňování informací v souvislosti s pracovními činnostmi v podniku. Seznam aplikací tvořících podnikový IS je uveden v následujích tabulkách. Pro každou aplikaci je určen uživatelský útvar zodpovědný za zachování věcné správnosti. Tento útvar nárokuje u OI realizaci změn aplikace nezbytných pro zachování věcné správnosti při změnách v podniku a změnách legislativy, kterou je podnik povinen dodržovat a zodpovídá za validaci funkce příslušné aplikace před jejím uvedením do rutinního provozu. Rozvoj podnikového IS včetně zavádění nových aplikací zajišťuje IT. Za rozvoj, údržbu a provozování lokálních informačních systémů včetně archivace jejich dat zodpovídají vedoucí příslušných útvarů. Užívání podnikového IS Pracovníci užívají podnikový IS pro plnění svých pracovních povinností. Jsou přitom povinni dodržovat návody k obsluze a časové harmonogramy stanovené v dokumentaci aplikací. Zejména přitom zodpovídají za přesné, úplné a včasné zadávání údajů. V obsluze jsou při zavádění jednotlivých aplikací jejich uživatelé vyškoleni pracovníky IT nebo dodavatelem. Dodatečné školení nárokují v případě potřeby vedoucí útvarů dle SGŘ-18-02. Zabezpečení IS OI zajišťuje po technické a organizační stránce zabezpečení IS proti neoprávněným vstupům (vnějším a vnitřním). K technickým prostředkům zabezpečení IS patří zejména systém přístupových oprávnění. Součástí podnikového informačního systému je aplikace monitoring odpadních vod viz kap. 2.1.6.13 a údaje o sledování hladiny Labe.

176

2.1.7

Popis externě zajišťovaných služeb

2.1.7.1 Dodávky elektrické energie SPOLANA a.s. nakupuje část elektrické energie od ČEZ a.s. ze sítě 110 kV. Se sítí ČEZ Distribuce a.s. je elektrorozvodný systém (ERS) SPOLANA a. s. spojen 4 linkami 110 kV: linky V908 a V910 z rozvodny Elektrárna Mělník II (EMĚ II) linka V918 z rozvodny Čechy střed linka V920 z rozvodny Praha sever. Tyto linky jsou zaústěny do venkovní 110 kV rozvodny označené r00 provozu Elektro, závod EVH, umístěné vně podniku u 4. vrátnice. Z rozvodny r00 jsou napájeny: - transformátory 110/6,3 kV pro napájení 6 kV rozvoden v podniku - transformátory 110/44,3 kV pro napájení technologie závodu elektrolýza - transformátor 110/5,75 kV pro napájení kompenzační stanice jalového výkonu Pomocí 4 distribučních rozvoden 6kV (r01, r02.1, r02.2 a r03) a dalších podružných rozvoden 6kV jsou pak napájeni všichni odběratelé v rámci elektrorozvodného systému (ERS) Spolana. 2.1.7.2 Dodávky ostatních energetických médií Zemní plyn SPOLANA a.s. je zásobována zemním plynem z plynovodu „Středočeská magistrála“. V zimních měsících je dodávka posílena přes RS 15 000 (majetek RWE g.m.b.h.) z produktovodu „910“. Vstupní tlak do RS 12 000, resp RS 5 000 se pohybuje v rozmezí 1,7– 2,2 MPa. Plyn je přiveden vysokotlakým potrubím DN k regulačním stanicím plynu (RS 5 000 a RS 12 000) v oploceném areálu v lesíku západně od SPOLANA a.s. 2.1.7.3 Dodávky vody SPOLANA a.s. odebírá pitnou vodu z veřejného rozvodu sítě Středočeské vodárny, a.s. 2.1.7.4 Zásobování technologickými surovinami 2.1.7.4.1 Etylén SPOLANA a.s. nakupuje etylén, který je přiváděn dálkovým potrubím z Unipetrolu RPA Litvínov přes regulační stanici obj. D 4650 ve SPOLANA a.s. 2.1.7.4.2 Ostatní suroviny Ostatní potřebné suroviny SPOLANA a.s. nakupuje od externích dodavatelů a jsou dodávány do podniku po železnici (amoniak, cyklohexanon, EDC, síra, sůl kamenná) a po silnici (síra, sůl kamenná, cyklohexanon).

177

Železniční přeprava je zajišťována v souladu s předpisy RID. V objektu SPOLANA a.s. provozuje železniční přepravu externí firma UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o., železniční provoz Neratovice. Silniční přeprava je zajišťována externími dopravci a je prováděna v souladu s předpisy ADR. 2.1.7.5 Ostatní zásobování Ostatní zásobování např. pomocnými látkami (katalyzátory, pigmenty, laboratorní chemikálie, apod.), spotřební materiál, náhradní díly aj. jsou dopravovány do SPOLANA a. s. převážně silniční přepravou. 2.1.7.6 Požární zabezpečení a Hasičský záchranný sbor ČR Externě je zajišťována problematika týkající se posouzení požárního nebezpečí prováděna odbornými firmami. V případě potřeby zajištění dalších sil a zásahových prostředků v místě havárie žádá velitel zásahu o poskytnutí pomoci pro provádění záchranných činností a likvidačních prací prostřednictvím IZS dle §5 zákona č. 239/2000 Sb., §28 zákona o PO č. 133/1985 Sb. 2.1.7.7 Zdravotnická pomoc SPOLANA a. s. má uzavřenou smlouvu se zdravotnickým pracovištěm -

Všeobecná fakultní nemocnice, Praha

-

COMFORT CARE a.s., Praha

o poskytování závodní preventivní péče zahrnující vstupní, výstupní a preventivní periodické prohlídky. Součástí uzavřených smluv je i provádění dohledu ze strany lékařů nad pracovním prostředím a pracovními zvyklostmi, nad zdravím zaměstnanců, spolupráce při zpracování programu zlepšování pracovních podmínek, poradenství a školící činnost. 2.1.7.8 Laboratorní rozbory Některé speciální laboratorní rozbory z oblasti ochrany životního prostředí jsou zjišťovány externě, akreditovanými laboratořemi. Například pravidelně (1 x měsíc/ 1x za 14 dní) jsou externě prováděny speciální analýzy z oblasti ochrany vod (ALS Laboratory Group/ Povodí Labe). Analýzy monitoringu podzemních vod v rámci sanační zakázky ministerstva financí provádějí laboratoře firmy Aquatest. Pravidelná (např. 1 x rok) měření v oblasti ochrany ovzduší (stacionární zdroje znečištění) jsou rovněž zajišťována externími laboratořemi (INPEK Praha aj.) 2.1.7.9 Údržba a servisní služby Veškeré výkonné činnosti v oblasti údržby jsou zajišťovány externími dodavateli, s výjimkou revizí a inspekcí v oblastech daných oprávněním (tlakové nádoby, plynová zařízení, elektrorevize), diagnostických měření a údržby řídících systémů výroby, kde tyto činnosti zajišťuje útvar Centralizovaná údržba vlastními kapacitami. Nákup údržby a ostatních služeb popisuje procesní model 3.1 na následující straně Provádění údržby se provádí dle procesních modelů 1.5, 1.6 a 3.11 jejich schémata jsou uvedena v kapitole 2.1.6.11.

178

Procesní model Nákup materiálu a služeb

179

Realizace činností v údržbě V případě každodenní operativní údržby vystaví provozovatel „Povolení k práci na zařízení“ (viz SGŘ-23-14 „Povolování práce na zařízení a prací za mimořádných podmínek“), které předá gestorovi údržby. Pověřený pracovník gestora údržby uplatní požadavek prostřednictvím systému SAP u operativní dílny dodavatele údržby. V ostatních případech gestor údržby uplatňuje požadavek u útvaru Centralizovaný nákup. U činností v průběhu odpolední a noční směny a v průběhu dní pracovního volna předává požadavky pověřený pracovník provozovatele, požadavek je pověřeným pracovníkem gestora údržby zaevidován do systému SAP dodatečně pro uchování evidence historie oprav. Po ukončení činnosti provede gestor údržby technickou přejímku opravy a provozovatel převezme zařízení do provozu podpisem na „Povolení k práci na zařízení“, v případě požadavků na odpoledních a nočních směnách a v průběhu dní pracovního volna provádí pověřený pracovník provozovatele i technickou přejímku zařízení z opravy. 2.1.7.10 Ostraha objektu Ostraha podniku je řešena formou nákupu služby, nejedná se o kmenové zaměstnance SPOLANA a.s. V současné době zabezpečuje ostrahu výrobního areálu SPOLANA a. s. firma ORLEN Ochrona Sp. z o.o., organizační složka Česká republika. Střežení probíhá nepřetržitě v dvanáctihodinových směnách s výjimkou recepce a odbavovacího parkoviště. Pracovníci ostrahy (celkem 38 pracovníků) zajišťují následující činnosti - provoz vrátnic, recepce - provoz odbavovacího parkoviště - strážní službu formou pochůzek a kontrolních jíuzd - školení nových nástupů a vydávání identifikačních karet Technické vybavení – 1 osobní vozidlo, – mobilní telefony – radiostanice (z toho 1 x vozidlová), – další vybavení potřebné k zajištění ochrany areálu, – prostředky osobní ochrany (maska, filtr, přilba, brýle, výstražné vesty). Činnosti zajišťované firmou při ostraze areálu jsou popsány v Plánu fyzické ochrany areálu SPOLANA a. s. 2.1.7.11 Odkanalizování objektu (likvidace hasebních vod) SPOLANA a. s. zabezpečuje odkanalizování areálu vlastní kanalizační sítí a úpravu vypouštěných odpadních vod ve vlastní čistírně odpadních vod viz kap. 2.1.6.13 a 2.1.6.14. 2.1.7.12 Komunikační a informační systém (telekomunikace, radiová síť apod.) Problematiku spojů zabezpečuje útvar Správa areálu. Do jeho kompetencí spadají, provoz a správa podnikové telefonní ústředny včetně mimoblokové telefonní sítě, údržba rozvodů podnikového rozhlasu, údržba rozvodů časové sítě, koncepce rozvoje mobilní telefonie a metodicky řídí provoz radiové sítě. Útvar spolupracuje s telefonními operátory a Českým telekomunikačním úřadem.

180

Mobilní telefony Počet služebních mobilních telefonů v a.s. byl rozšířen na cca 200 ks. Telefony jsou užívány vedoucími pracovníky všech úrovní řízení a vybranými osobami, které se podílejí na likvidacích mimořádných událostí. Radiový systém Radiové spojení mezi pracovníky HZS SPOLANA a.s. probíhá na vlastní frekvenci (zasahuje pouze HZS SPOLANA a.s.). V případě součinnosti dalších útvarů podniku probíhá radiové spojení na havarijní frekvenci podniku. Pro havarijní radiovou síť byla vyčleněna společná frekvence 166,200 MHz.

181

2.2

Informace o okolí objektu složkách životního prostředí

2.2.1

Demografické a sociálně-geografické charakteristiky

Území je využíváno k průmyslové a zemědělské výrobě. Bezprostřední okolí SPOLANA a.s. plní rovněž sídelní funkce – v jižním kvadrantu zájmového území obce Neratovice, v západním obec Libiš. Území je protkáno poměrně hustou sítí silnic, železnic, podzemních rozvodů, inženýrských sítí. V severním směru od podniku je území pokryto zalesněnými pásy po obou březích Labe. Typ sídelního útvaru Nejvýznamnější lokalitou z hlediska ohrožení obyvatelstva možnými následky závažné havárie je město Neratovice, v těsné blízkosti jižní hranice areálu, zabírající svou rozlohou přibližně 2 001 hektarů, včetně správních území Byškovic, Lobkovic, Mlékojed, Horňátek a Korycan. Dále pak obec Libiš, jejíž nejkratší vzdálenost od zdrojů rizik umístěných ve SPOLANA a.s. je cca 470 metrů. Vzdálenosti ostatních obcí a sídelních útvarů jsou již podstatně větší. Převažující typ obytných staveb Převážnou část územní zástavby v jižní polovině Neratovic tvoří rozsáhlá sídliště. Panelové bloky domů jsou průměrně osmipodlažní. Sídlištní výstavbu v obci Libiš tvoří 7 cihlových domů, průměrně o 3 podlažích. Ostatní osídlená území jsou z převážné části zastavěna rodinnými domky.

182

Počty osob Správní obvod obce s rozšířenou působností NERATOVICE (2117) je vymezen územím obcí: Čakovičky, Chlumín, Kojetice, Kostelec nad Labem, Libiš, Nedomice, Neratovice, Obříství, Ovčáry, Tišice, Všetaty, Zálezlice Katastrální výměra a počet obyvatel podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností a podle obcí k 31. 12. 2010 (http://www.neratovice.cz/spravni-obvod-orp-neratovice/ms36488/p1=36488, staženo 9.2.2016)

Umístění objektů orgánů veřejné správy a dalších institucí Objekt Městský úřad Neratovice Obecní úřady Libiš Obecní úřad Tuhaň Obecní úřad Kly Obecní úřad Obříství Obecní úřad Tišice Policie ČR HZS Neratovice Úřadu práce

Neratovice, Kojetická 1028 Neratovice, Nám. Republiky 400 Libiš, Mělnická 579 Tuhaň 91 Záboří 375 Obříství 40 Tišice, Marie Podvalové 334 Neratovice, 5. května 205 Neratovice, Kostomlatského sady 24 Neratovice, Na Výsluní 1234

183

Finanční úřad

Neratovice, Smetanova 1222

Místa soustřeďování většího počtu osob Nádraží – stanice ČD Společenský dům

Neratovice, Nádražní 43 Neratovice, Náměstí Republiky 1399

Koupaliště Plavecký bazén

Neratovice, Tyršova ul. Neratovice, Mládežnická 435 Neratovice, areál TJ Neratovice, areál TJ Neratovice, Jarošova 233 Neratovice, Kojetická ul. Neratovice, Tyršova ul. Mlékojedy, Byškovice, Lobkovice, Libiš

Letní stadion Zimní stadion TJ SPOLANA Neratovice Víceúčelová sportovní hala Letní kino Sportovní hřiště

přednáškový sál – kapacita 120 osob velký sál – kapacita 500 osob kinosál – 410 osob klub – 60 osob 180 osob

kapacita 700 osob

Další ohrožená místa v okolí Objekt Základní škola Základní škola Základní škola Libiš Mateřská škola Písnička Mateřská škola Sluníčko Mateřská škola U rybiček Mateřská škola Čtyřlístek Mateřská škola Kaštánek Mateřská škola Mateřská škola Berušky Mateřská škola Zahrádka Dětský stacionář Gymnázium F. Palackého Soukr. obchodní akademie SOŠ a SOU Dům dětí a mládeže Základní umělecká škola Nemocnice Neratovice (Almeda) Městská poliklinika Domov důchodců Dům Kněžny Emy Pečovatelská služba Farní charita Neratovice Dům s pečovatelskou službou Sv. Jakuba

Neratovice, Školní 900 Neratovice, 28. října 1157 Libiš, Školní 180 Neratovice, OSN 1033 Neratovice, Hamplova 1104 Neratovice, Kojetická 1055 Neratovice, Dr. Beneše 1155 Neratovice, Dr. Beneše 1156 Libiš, Školní 192 Mlékojedy, Ke kolonii 120 Neratovice, V Olšinkách 700 Neratovice, Hamplova 129 Neratovice, Masarykova 450 Neratovice, Palackého 43, Neratovice, Školní 664, Spojovací 632 Neratovice, Mládežnická 984 Neratovice, Vojtěšská 1219 Neratovice, Alšova 462 kapacita cca 100 osob + personál Neratovice, Kojetická 1021 Neratovice, Kojetická 1414 kapacita 88 osob + personál Neratovice, Kojetická 1028 Neratovice, U Závor 1458 Libiš, Budovatelů 654

184

1.1.2016 převedeno pod Domov důchodců Dům Kněžny Emy

Rybka poskytovatel sociálních služeb Základní škola Neratovice

Neratovice, Tovární 122

kapacita 30 dětí + personál

Byškovická 85

Památkové objekty –

kostel sv. Jakuba s dřevěnou zvonicí a kostel sv. Trojice v Libiši

–

kostelík sv. Vojtěcha v Neratovicích

–

hrobka F. Palackého a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Lobkovicích.

2.2.2

Environmentální charakteristika okolí

2.2.2.1 Popis nejzávažnějších environmentálních charakteristik okolí Reliéf terénu okolí podniku je rovinného charakteru, s recipientem krajiny, řekou Labe, proudící severním směrem. Nejvýznamnějším hydrologickým prvkem území je řeka Labe. Podnik je situován na obou březích recipientu Labe, na jeho středním toku, který se nachází v Polabské nížině. Řeka tvoří osu levobřežního výrobního a pravobřežního skládkového areálu SPOLANA a. s. Koryto je v této oblasti stabilizováno regulací toku a rozděleno jezovými stupni na jednotlivé zdrže. Samotný areál SPOLANA a.s. se mírně svažuje k severovýchodu. Stavebními úpravami (navýšením levého břehu Labe) bylo dosaženo téměř rovinatého terénu. Výrobní závody leží na levém břehu Labe v nadmořské výšce 160–163 m. V pravobřežním areálu SPOLANA a.s. jsou mírné antropogenní vyvýšeniny s rekultivovanými výsypkami popelovin. Terénní vlny v širokém okolí jsou nevýrazné, pohybují se do převýšení 30 m oproti kótě podniku. Převýšení o 40 m je pouze v severovýchodním směru u obce Byšice-Liblice. Zvláště chráněná území Evropsky významná lokalita Úpor – Černínovsko (CZ0210186, celková rozloha 873,8 ha, Kly, Libiš, Tišice, Tuhaň), bezprostředně přiléhající ze severozápadu k areálu SPOLANA a.s. Lokalita se nachází v místě, kde Labe tvoří slepé rameno (10 ha) a rostlinná společenstva jsou zde zastoupena lužními lesy (70 ha) a mokřadní vegetací, s výskytem chráněných mlžů. Z vegetace lze uvést výskyt kosatce žlutého a stulíku žlutého, z fauny např. slavíka obecného, ledňáčka říčního, žluvu hajní. Kromě Černínovska se ve vzdálenějším okolí nachází další evropsky významné lokality. Všetatská černava (CZ0210034, celková rozloha 11 ha, Chrást u Tišic, Všetaty) ležící cca 1,3 km severovýchodně od areálu SPOLANA a.s. Je tvořena zbytkem černav s velmi vzácnou květenou (silnokvět chrpovitý). Lokalita Polabí u Kostelce (CZ0210152, celková rozloha 387,8 ha, Mlékojedy u Neratovic, Lobkovice, Kozly u Tišic, Chrást u Tišic) leží jihovýchodně od areálu ve vzdálenosti cca 1 km. Jedná se o smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, nivní louky říčního údolí. Příloha č.2 mapa Neratovice – Libiš 2.2.2.2 Celkové zhodnocení životního prostředí z hlediska možného ohrožení závažnou havárií Všude tam, kde by došlo při haváriích k následkům na životech a zdraví lidí a/nebo majetku, lze počítat s následky na životním prostředí. K následkům na životním prostředí však může

185

dojít i v případě, že nedojde k přímému ohrožení osob a majetku. Z hlediska závažných havárií se však nejedná o dlouhodobé působení na životní prostředí. Území v okolí podniku je využíváno k průmyslové a zemědělské výrobě. V severním směru od podniku je území pokryto zalesněnými pásy po obou březích Labe. Reliéf terénu okolí podniku je rovinného charakteru, s recipientem krajiny, řekou Labe, proudící severním směrem. Úniku toxických látek, ohrožujících životní prostředí, do ovzduší může způsobit poškození okolní flóry a fauny ve směru svého rozptylu. Z tohoto pohledu je ohrožena biotické složka životního prostředí (oblast Černínovska) a zemědělská produkce v okolí. Toto poškození je však jednorázové a dočasné. Tyto toxické látky, umístěné v podniku ve větších množství, jsou zkapalněné plyny, které za normálních podmínek zplyňují a tudíž vážně neohrožují další složky životního prostředí – vody a půdu. K ohrožení podzemních vod a následně povrchových (řeka Labe) by však mohlo dojít za nepříznivých atmosférických podmínek (déšť) v době úniku toxických látek a/nebo např. kontaminovanou vodou při zásahu členů HZS (zasahující členové by vytvořením mobilních vodních clon zabraňovali rozptylu toxické ho plynu) v místech propustného podloží. V těchto případech nelze předpokládat ekologickou újmu ve smyslu zákona o prevenci závažných havárií. Ostatní nebezpečné chemické látky a směsi jsou skladovány v kapalné a pevné formě. Přijaté preventivní opatření vylučují ohrožení půdy a vod – skladovací nádrže, nepropustné záchytné jímky, vlastní ČOV, monitoring odpadních vod, trvalá obsluha. V případě požáru by pravděpodobně došlo k ohrožení nejbližšího okolí požáru vliv tepelného toku ( požár, exploze, vyhoření oblaku) tj. poškození flory a fauny. Dalším nepříznivým vlivem na životní prostředí by bylo dočasné zhoršení kvality ovzduší s možným spadem nedokonale shořelých částic (saze). Zcela nelze vyloučit i úhyn některých živočichů a poškození části vegetace v oblasti požáru a rozptylu zplodin. Toxické zplodiny požáru znamenají vážné ohrožení osob především v těsném okolí požáru (zejména členů HZS provádějících zásah). Ve větších vzdálenostech by mohly způsobit určité zdravotní potíže, popř. zranění osob a dočasné zhoršení kvality ovzduší.

186

2.2.3

Informace o průmyslových a skladových objektech a přepravních komunikacích

Průmyslové objekty Rozhodující ekonomickou dominantou Neratovic je SPOLANA a.s. Vedle ní pak menší chemický podnik LACH-NER, ležící v těsném sousedství SPOLANA a.s. Vzhledem k umístění nebezpečných látek v areálu této firmy spadá firma pod zákon č.224/2015 Sb. V severní části Neratovic, v blízkosti jižního okraje areálu SPOLANA a. s. se nachází řada malých průmyslových výroben (např. Styl). Tyto firmy jsou napojeny na kanalizační síť SPOLANA a.s. Ohrožení SPOLANA a.s. ze strany těchto firem se nepředpokládá. Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství V okolí se vyskytují lokální ložiska štěrků, štěrkopísků a písků. Ložiska štěrkopísku jsou vázána na říční terasy a v současnosti se těžba štěrkopísku provozuje na pravém břehu Labe proti areálu SPOLANA a.s. na katastrálním území obce Tišice. Benzínové stanice Benzínové stanice: Benzina, a.s. PAP OIL Qatro Prima MOL Čerpací stanice LPG

Umístění (komunikace) Lobkovice, Kostelecká ul. (komunikace Neratovice – Kostelec nad Labem) Neratovice, Byškovická 1363 (komunikace Neratovice – Byškovice) Byškovice, Byškovická ul. (komunikace Neratovice – Byškovice) Na Štěpáně - Obříství (komunikace Praha – Mělník) Libiš (komunikace Praha – Mělník) Obříství 233 (komunikace Neratovice – Obříství)

Zemědělská výroba Z hlediska zemědělské výroby se v přilehlém okolí kromě pěstování zemědělských plodin nachází také chovy hospodářských zvířat. Orientační přehled chovu hospodářských zvířat uvádí následující tabulka. Lokalita – obec Zálezlice Tišice-Chrást Chlumín Byškovice Mlékojedy Obříství Byškovice-Horňátky Libiš

Umístěná zvířata prasata prasata skot prasata koně koně koně drůběž drůbež drůbež

187

Počet 250 ks 8 000 ks 99 ks 260 ks 20 ks 21 ks 28 ks 90 000 ks 120 000 ks 240 000 ks

Vzhledem k předpokládanému dosahu možné havárie mimo areál (únik chloru, amoniaku), se s ohledem na možný dopa závažné havárie na zemědělskou výrobu počítá pouze s dočasným, reverzibilním dopadem, s maximální škodou – zničení zemědělských produktů a úhynem chovaných zvířat v dosahu závažné havárie. Silniční doprava Z hlediska možnosti ohrožení provozu na komunikacích následky případné závažné havárie, vzniklé ve SPOLANA a.s., jde o veřejnou příjezdovou komunikaci od Neratovic, těsně lemující areál SPOLANA a.s. na jeho západní straně ke IV. vrátnici a ulici Spojovací od IV. vrátnice ke křižovatce na komunikaci Neratovice–obec Libiš (ul. Mělnická). Tato spojnice je nejdůležitější příjezdovou komunikací vnějších záchranných sil do SPOLANA a.s. Na jižní straně a.s. pak vstupní příjezdová komunikace z Neratovic do a.s. k vrátnici č. I.. V případě mimořádné události vstupní vrátnici určí velitel zásahu. Ze vzdálenějších komunikací od podniku (cca 1,5 km), které by v důsledku závažného úniku toxických látek do ovzduší mohly být ještě ohroženy, lze předpokládat úsek silnice I. třídy I/9 Praha–Mělník, od Byškovic po most Na Štěpáně. Tato komunikace je velmi frekventovaná. Východně od SPOLANA a.s. lze předpokládat možnost ohrožení komunikace Mělník–Stará Boleslav, v úseku Tišice–Chrást. Nejkratší vzdálenost této komunikace od areálu společnosti je cca 1,75 km. Železniční doprava Z převážné části jsou nebezpečné látky přepravovány po trati Neratovice–Všetaty, částečně pak ve směru Neratovice–Kralupy, ve směru Neratovice–Praha pouze ojediněle. Z oblastí v okolí podniku, kde v případě úniku nebezpečné látky z přepravované cisterny, či kontejneru, by mohlo dojít k ohrožení obyvatelstva, je nejvýznamnější území v okolí předávací koleje podnikové vlečky Českým drahám. Předávací kolej navazuje na kolejiště v železniční stanici Neratovice. Říční doprava Říční dopravou nejsou do SPOLANA a.s. ani z ní nebezpečné látky přepravovány. Ohrožení provozu říční dopravy po Labi v úseku areálu společnosti únikem nebezpečných látek ze SPOLANA a.s. je, vzhledem k velmi podstatnému snížení frekvence plavidel, k němuž došlo v důsledku omezení přepravy uhlí říční dopravou do elektrárny Chvaletice, v současném období minimální. Vzhledem k tomu, že možnost ohrožení plavidel při úniku toxických plynů při západním směru větru nelze vyloučit, je varování posádek a zastavení plavby zabezpečováno prostřednictvím KOPIS HZS Kladno. Produktovody Do areálu SPOLANA a.s. je přiveden etylén ethylénovodem z Litvínova. Je majetkem Unipetrolu RPA Litvínov a.s. SPOLANA a.s. je zásobována zemním plynem z plynovodu „Středočeská magistrála“.

188

2.2.4

Meteorologické charakteristiky

Z hlediska klimatického patří Neratovice a okolí do teplé oblasti, okrsku teplého, mírně suchého s mírnou zimou. Oblast lze charakterizovat následujícími srážkovými a teplotními údaji: průměrná roční teplota vzduchu maximální teplota vzduchu minimální teplota vzduchu průměrný počet ledových dnů v roce průměrný počet letních dnů v roce průměrný úhrn srážek průměrný roční výpar z půdy

8,6 °C 35,2 °C -27,2 °C 30 40–50 571 mm 421 mm

Relativní vlhkost vzduchu byla uvažována 80% (naměřené hodnoty se pohybují v rozmezí 50–80 %). Podle bilance srážky-výpar vody se v ročním průměru zúčastňuje odtoku cca 150 mm srážek za rok, což odpovídá průměrnému specifickému odtoku 4,76 10-3 m3s-1km-2. Sněhové srážky jsou minimální, kroupy se vyskytují pouze ojediněle. Bouřková činnost je průměrná. Vzhledem k blízkosti Labe se mlhy vyskytují v podzimních a jarních měsících častěji.

189

Větrná růžice lokality Neratovice

-1

m.s 1,7 5,0 11,0 součet -1

m.s 1,7 5,0 11,0 součet -1

m.s 1,7 5,0 11,0 součet -1

m.s 1,7 5,0 11,0 součet -1

m.s 1,7 5,0 11,0 součet -1

m.s 1,7 5,0 11,0 součet

S 0,45 0,00 0,00 0,45

SV 0,61 0,00 0,00 0,61

S 1,12 0,02 0,00 1,14

SV 1,19 0,03 0,00 1,22

S 0,89 0,80 0,00 1,69

SV 1,01 0,61 0,00 1,62

S 0,35 0,85 0,01 1,21

SV 0,42 0,37 0,02 0,81

S 0,32 0,18 0,00 0,50

SV 0,49 0,25 0,00 0,74

S 3,13 1,85 0,01 4,99

SV 3,72 1,26 0,02 5,00

třída stability F – silně stabilní JV J JZ Z 0,67 0,35 0,53 0,71 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,67 0,35 0,53 0,71 třída stability E – slabě stabilní V JV J JZ Z 2,29 1,66 1,20 1,86 2,18 0,12 0,08 0,03 0,09 0,09 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2,41 1,74 1,23 1,95 2,27 třída stability D – neutrální V JV J JZ Z 1,93 1,68 1,22 2,29 3,20 3,39 2,49 0,57 2,32 3,21 0,02 0,00 0,00 0,03 0,01 5,34 4,17 1,79 4,64 6,42 třída stability C – slabě labilní V JV J JZ Z 0,98 0,71 0,57 1,13 1,34 1,85 1,47 0,31 3,38 5,65 0,14 0,17 0,02 0,70 0,51 2,97 2,35 0,90 5,21 7,50 třída stability B+A – mírně a silně labilní V JV J JZ Z 0,77 0,57 0,60 1,18 1,27 0,56 0,51 0,13 0,49 084 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,33 1,08 0,73 1,67 2,11 celková růžice V JV J JZ Z 6,92 5,29 3,94 6,99 8,70 5,92 4,55 1,04 6,28 9,79 0,16 0,17 0,02 0,73 0,52 13,00 10,01 5,00 14,00 19,01 V 0,95 0,00 0,00 0,95

190

SZ 0,39 0,00 0,00 0,39

bezvětří 7,63

SZ 1,69 0,09 0,00 1,78

bezvětří 5,21

SZ 1,95 2,14 0,01 4,10

bezvětří 2,12

SZ 0,62 2,98 0,20 3,80

bezvětří 1,94

SZ 0,51 0,42 0,00 0,93

bezvětří 1,09

SZ 5,16 5,63 0,21 11,00

bezvětří 17,99

7,63

5,21

2,12

1,94

1,09

17,99

součet 12,29 0,00 0,00 12,29 součet 18,40 0,55 0,00 18,95 součet 16,29 15,53 0,07 31,89 součet 8,06 16,86 1,77 26,69 součet 6,80 3,38 0,00 10,18 součet 61,84 36,32 1,84 100,00

2.2.5

Vodohospodářské, hydrogeologické a geologické charakteristiky okolí objektu

2.2.5.1 Obecná hydrologická charakteristika Nejvýznamnějším hydrologickým prvkem území je řeka Labe. Podnik je situován na obou březích recipientu Labe, na jeho středním toku, který se nachází v Polabské nížině. Řeka tvoří osu levobřežního výrobního a pravobřežního skládkového areálu SPOLANA a. s. Koryto je v této oblasti stabilizováno regulací toku a rozděleno jezovými stupni na jednotlivé zdrže. Areál SPOLANA a.s. se nachází v úseku mezi jezy v Obříství a v Lobkovicích. Vodní stavy na Labi jsou ovlivněny těmito jezy. V okolí areálu není řeka Labe zařazena do kategorie vodárenských toků. Výrobní část podniku se nachází na levém břehu koryta, v zastavěném záplavovém území. Nachází se zde výrobní a skladovací zařízení jednotlivých výrobních závodů včetně administrativních budov, blok energetiky a vodního hospodářství podniku včetně zařízení pro čištění odpadních vod. Výrobní areál podniku se nachází v říční kilometráži (dle MKOL) 846,165 (severní hranice podniku) až 849,165 na obřístevské jezové zdrži (9,000 a 12,000 km od soutoku Labe s Vltavou). Na pravém břehu koryta Labe se nachází skládkové hospodářství podniku. Jedná se o odkaliště popelovin S4 - jih, odkaliště S2 - retenční nádrž pro vyčištěné odpadní vody, rekultivované odkaliště S4 - sever, skládku STO, kypu, zaplněné odkaliště S3, území zavezené pískovny a sklad uhlí. Toto území podniku se nachází v říční kilometráži 847,465 až 848,515 (10,3 až 11,35 km od soutoku Labe s Vltavou). Soutok Labe s Vltavou se nachází v říční kilometráži (dle MKOL) 837,165. Základní hydrologické údaje jsou následující: –

hlásný profil: Kostelec nad Labem (staniční km 856,92), plocha povodí 13 183,73 km2

–

hydrologické číslo povodí:

1-05-04-012

–

průměrný roční průtok Qa:

104 m3/s

–

průtoky, při nichž dochází k vybřežení:

pravý břeh: 605 m3/s levý břeh: 763 m3/s

–

max. průtok Qmax (vztaženo na vodní dílo 1030 m3/s (r.2006) Brandýs nad Labem):

N- leté průtoky Labe

Průměrný roční průtok Q1 Q5 Q10 Q50 Q100

stanice Kostelec n/L 3 m /s 104 442 755 896 1240 1390

191

stanice Brandýs n/L 3 m /s 99,3 441 754 895 1230 1390

Stanice Mělník 3 m /s 252 1080 2060 2520 3640 4150

Skutečnost 8/2002 Skutečnost 4/2006 Skutečnost 6/2013

530 1030 552

5350 2470 3900

Nejbližším přítokem Labe, z hlediska SPOLANA a.s., je Košátecký potok, který teče ve směru od východu k západu a vlévá se do Labe na protilehlém břehu. Na pravém břehu Labe se nacházejí umělá jezera, která vznikla ve vytěžených ložiscích štěrkopísku. Tyto plochy využívá SPOLANA a.s. k ukládání popílku z energetiky. Jako trvalý prvek v území je, po vytěžení písků, využívána k rekreaci tzv. Mlékojedská nádrž. 2.2.5.2 Obecná hydrogeologická charakteristika Hydrogeologické poměry území jsou ovlivněny především propustností zemin a hornin. Režim proudění podzemních vod je charakterizován bezprostřední blízkostí řeky Labe, která tvoří erozní bázi rozsáhlého povodí. Podzemní voda je vázána na dosti dobře průlinové propustné prostředí terasovitých sedimentů. Povrchové pokryvné útvary vykazují proměnlivou propustnost a mohou být až nepropustné. Rovněž předkvarterní podloží je prakticky nepropustné. Pokud jde o podzemní vody, jsou v této oblasti vyvinuté dvě významnější zvodně. V terasovitých uloženinách, tvořených kvarterními jílovitými písky a štěrkopísky, se vytvořila mělká kvarterní zvodeň a druhá zvodeň je v cenomanských pískovcích. Kvalita podzemních vod v obou existujících zvodních je diametrálně odlišná. Mělká zvodeň, vytvořená v terasových uloženinách, je dotována prakticky výhradně atmosférickými srážkami, v úzkém pruhu podél toku Labe (včetně území areálu) i břehovou a dnovou filtrací (v období vysokého stavu povrchových vod). Ke vsaku srážek dochází poměrně snadno, protože je reliéf terasových uloženin plochý a terasové, dobře propustné uloženiny, vystupují prakticky v celé ploše až k úrovni terénu. Hladina podzemní vody ve štěrkopískových sedimentech je volná a pohybuje se kolem 1–3 m pod terénem. Mocnost zvodnění je 3–8 m. Směr proudění podzemní vody je východní, tzn. směrem k Labi. Režim pohybu podzemních vod je úzce spjat se stavem vody v řece Labi. Ovlivnění stavu podzemní vody průtokem v řece je velmi rychlé. Transmisivita štěrkopískového kolektoru se pohybuje v rozmezí 6,35·10-2–6,72·10-4 m2/s. Koeficient filtrace dosahuje hodnot 2,33.10-3–1,16.10-4 m/s. Pokud jde o cenomanskou podzemní vodu, tak představuje poměrně rozsáhlý rezervoár kvalitní pitné vody (táhnoucí se v podstatě až ke Staré Boleslavi). Cenomanská zvodeň je umístěna pod nepropustnou vrstvou turonských slínovců, které jsou situovány pod pokryvnými útvary (terasovité uloženiny). 2.2.5.3 Obecná geologická charakteristika Morfologie území je podmíněna akumulací terasových uloženin, které se vyskytují ve dvou stupních. Podél toku Labe prochází úzký pruh nivní terasy, která náleží do třetího podstupně hostínské terasy (podstupeň c), jejíž dno se nachází až 12 m pod úrovní toku a horní hranice je zhruba v úrovni současného toku. Tato terasa je tvořena štěrkopísky, které jsou pokryty povodňovými hlínami.

192

Spodní stupeň, tzv. b, má bázi asi 4 m pod úrovní toku a horní hranici 7 m nad úrovní toku. Nad ním je tzv. terasový stupeň a, jehož báze se nachází asi 2 m nad úrovní toku, mocnost štěrkopísku zde dosahuje 7–8 m. Po petrografické stránce jde většinou o různé druhy fluviálních drobnozrnných štěrkopísků, písků s proměnlivým množstvím jílovité frakce. Obecně lze říci, že se množství jemné frakce směrem do nadloží zvětšuje. Nejsvrchnější část je tvořena povodňovými hlínami, které jsou však vyvinuty pouze podél toku Labe (na nivní terase). V terasových uloženinách je volně rozptýlen eolický jemnozrnný stejnozrnný písek, který se vzácně akumuluje v souvislých tělesech. V prostoru spodní terasy zůstaly zachované relikty starých slepých ramen Labe, které bývají vyplněny různými druhy humolitů, jejichž mocnost je místně velmi proměnlivá. Terasové uloženiny disponují dobrou až výbornou průlinovou propustností, kterou můžeme charakterizovat koeficienty filtrace v řádech 10-3–10-4 m/s. Obecně je možno tvrdit, že velikost koeficientu klesá s množstvím jemné frakce, tzn., že propustnost terasových uloženin se směrem do podloží zvětšuje, což je běžné v strukturách, kde existuje gradační zvrstvení uloženin. Pod pokryvnými útvary (terasové uloženiny a eolická tělesa) vystupují v celé šíři světle šedé, většinou slabě jemně písčité slínovce turonského stáří. Tyto horniny bývají na rozhraní s terasovými uloženinami silně zvětralé na slíny. Mocnost rozvětrání kolísá v rozpětí l–4 m. Tyto horniny jsou jako celek relativně nepropustné (ve vztahu k propustnosti štěrkopísků, koeficient filtrace dosahuje řádu 10-7 m/s, v některých případech spodní části řádu 10-6 m/s). Nejméně propustnou částí těchto hornin je nejsvrchnější rozvětralá část. Nerozvětralé slínovce disponují velmi omezenou puklinovou propustností, která se velmi rychle mění na poměrně malém území. O nepropustnosti turonských slínovců svědčí rozdílné reakce hladin na klimatické situace v podložním zvodněném souvrství – v cenomanských pískovcích a ve zvodni mělké podzemní vody v terasových uloženích a zároveň diametrálně odlišná kvalita podzemních vod v obou zde existujících zvodních. Pod turonskými slínovci je zachováno nepravidelně mocné souvrství cenomanského stáří, které je tvořeno většinou různými druhy pískovců, místy i drobnozrnných slepenců s prolohami pelitických hornin. Toto souvrství disponuje jako celek nepříliš výraznou puklinovou propustností (koeficient filtrace v objektech, umístěných v blízkosti posuzovaného prostoru, se pohybuje v řádech 10-6–10-7 m/s. V podloží křídových hornin vystupují jednak horniny náležející proterozoiku, permokarbonu i horniny neratovického komplexu. Tyto horniny v podstatě ovlivňují celou hydrogeologickou situaci pouze svou relativní nerozpustností (ve vztahu k cenomanským pískovcům). 2.2.5.4 Charakteristika a popis poměrů v okolí podniku Areál SPOLANA a.s. se mírně svažuje k severozápadu. Stavebními úpravami (navýšením levého břehu Labe) bylo dosaženo téměř rovinatého terénu. Výrobní závody leží na levém břehu Labe v nadmořské výšce 160–163 m. V pravobřežním areálu SPOLANA a.s. jsou mírné antropogenní vyvýšeniny s rekultivovanými výsypkami popelovin. Záplavové poměry Areál je situován v inundačním území Labe i Vltavy tzn. že příčinou zatopení areálu může být povodeň jak na Labi, tak i na Vltavě. V říčním km 11,3 přichází v úvahu tyto údaje o výšce hladiny (výškový systém Balt) Labe při „letité“ vodě:

193

N-leté průtoky a výšky hladin velkých vod stanice Brandýs n/L m3/s

měření hladiny SPOLANA a. s. ř.km 11,3; blok C m n.m.

99,3 441 754 895 1230 1390 530 1030 552

158,9 160,15 161,20 161,40 161,75 161,80 164,53 162,07 163,25 164,7

Průměrný roční průtok Q1 Q5 Q10 Q50 Q100 Skutečnost 8/2002 Skutečnost 4/2006 Skutečnost 6/2013 Rozrušení Orlík-Slapy

Poznámka: Výšky hladiny LABE ve SPOLANA a. s. odpovídající n-letým průtokům jsou odečteny z konzumpční křivky Labe tj. bez vlivu průtoku Vltavy. Zdroj: Měření v SPOLANA a. s. a hodnoty zveřejněné Povodím Labe (8/2006).

K prvnímu průniku vody do areálu dochází při následujících hodnotách hladiny Labe (dle měření SPOLANA a. s.): - 161,44 m n.m v severozápadní části ve směru od Libiše dešťovou kanalizací z meliorační strouhy, - 161,64 m n.m. v severozápadní části ve směru od Libiše přelivem z meliorační strouhy, - 161,79 m n.m. v severozápadní části u objektu F 2050 přelivem z Labe. V srpnu roku 2002 došlo při povodni na Vltavě k vybřežení řeky Labe (snížením průtoku) a zaplavení areálu podniku, obdobně i v červnu roku 2013. Část území bývalého okresu Mělník je ohrožena účinky zátopové vlny způsobené protržením nebo rozrušením přehradních hrází Vltavské kaskády. Při úplném rozrušení tělesa hráze dojde k vytvoření průlomové vlny a zátopové vlny, která je schopna destruktivně působit do vzdálenosti 170 km od vodního díla. V důsledku takové situace bude zaplaveno rozsáhlé území v povodí řek Vltavy a Labe včetně areálu SPOLANA a. s. Hydrologické údaje zátopové vlny v SPOLANA a. s. vodní dílo ORLÍK vzdálenost vrchol zaplavení

doba

příchodu

km

nadm. výška

čelo

vrchol

návrat do normálu

147

(v metrech B.p.v.) 164,7

6 hod. 24 min.

24 hod.

50 hod.

vodní dílo SLAPY vzdálenost vrchol zaplavení

doba

příchodu

km

čelo

vrchol

nadm. výška (v metrech B.p.v.)

194

návrat do normálu

93

164,7

4 hod. 30 min.

17 hod.

40 hod.

Geotechnika Terén je rovinatý, sesuvy svahů, náspů a půdy nehrozí. Seismologické údaje V oblasti je intenzita seizmické aktivity nižší než 5° M.S.C. (stupnice makroseismické intenzity). Geochemie a pedologie Z hlediska půdotvorného substrátu lze území areálu SPOLANA a.s. a nejbližší okolí charakterizovat povodňovými hlínami s rozdílnou mocností, které kryjí povrch štěrkopísků. Půdy v okolí jsou z hlediska jejich využívání klasifikovány převážně jako orné (60 - 70 %) s výrazně menším podílem půd lesních (cca 10 - 15 %) a malým podílem luk a pastvin (do 5 %). V prostoru areálu SPOLANA a.s. jde o půdy řazené do kategorie ostatní plochy. Důlní díla Významná důlní díla, která mají vliv na bezpečnost SPOLANA a. s. se v okolí nevyskytují. Průběh okolních vodohospodářských významných vodotečí a vodních ploch Potenciálně ohroženou vodohospodářsky významnou vodotečí je řeka Labe. Ohrožení vyplývá z umístění SPOLANA a. s. na obou březích řeky. Jímací území zdrojů pitné vody V okolí SPOLANA a. s. se v dosahu možných následků případné závažné havárie nevyskytují jímací území zdrojů pitné vody, ani území akumulace podzemních vod. Mělká zvodeň, vytvořená v terasových uloženinách, je dotována prakticky výhradně atmosférickými srážkami, v úzkém pruhu podél toku Labe (včetně území areálu) i břehovou a dnovou filtrací (v období vysokého stavu povrchových vod). Ke vsaku srážek dochází poměrně snadno, protože je reliéf terasových uloženin plochý a terasové, dobře propustné uloženiny, vystupují prakticky v celé ploše až k úrovni terénu. Hladina podzemní vody ve štěrkopískových sedimentech je volná a pohybuje se kolem 1–3 m pod terénem. Mocnost zvodnění je 3–8 m. Směr proudění podzemní vody je východní, tzn. směrem k Labi. Režim pohybu podzemních vod je úzce spjat se stavem vody v řece Labi. Ovlivnění stavu podzemní vody průtokem v řece je velmi rychlé. Pokud jde o cenomanskou podzemní vodu, ta představuje poměrně rozsáhlý rezervoár kvalitní pitné vody (táhnoucí se v podstatě až ke Staré Boleslavi). Cenomanská zvodeň je umístěna pod nepropustnou vrstvou turonských slínovců, které jsou situovány pod pokryvnými útvary (terasovité uloženiny). Propustnost podloží pro kontaminanty Terasové uloženiny disponují dobrou až výbornou průlinovou propustností, kterou můžeme charakterizovat koeficienty filtrace v řádech 10-3–10-4 m/s. Obecně je možno tvrdit, že velikost koeficientu klesá s množstvím jemné frakce, tzn., že propustnost terasových uloženin se směrem do podloží zvětšuje, což je běžné ve strukturách, kde existuje gradační zvrstvení uloženin.

195

Pod pokryvnými útvary (terasové uloženiny a eolická tělesa) vystupují v celé šíři světle šedé, většinou slabě jemně písčité slínovce turonského stáří. Tyto horniny bývají na rozhraní s terasovými uloženinami silně zvětralé na slíny. Mocnost rozvětrání kolísá v rozpětí l–4 m. Tyto horniny jsou jako celek relativně nepropustné (ve vztahu k propustnosti štěrkopísků, koeficient filtrace dosahuje řádu 10-7 m/s, v některých případech spodní části řádu 10-6 m/s). Nejméně propustnou částí těchto hornin je nejsvrchnější rozvětralá část. Nerozvětralé slínovce disponují velmi omezenou puklinovou propustností, která se velmi rychle mění na poměrně malém území. O nepropustnosti turonských slínovců svědčí rozdílné reakce hladin na klimatické situace v podložním zvodněném souvrství – v cenomanských pískovcích a ve zvodni mělké podzemní vody v terasových uloženích a zároveň diametrálně odlišná kvalita podzemních vod v obou zde existujících zvodních. Pod turonskými slínovci je zachováno nepravidelně mocné souvrství cenomanského stáří, které je tvořeno většinou různými druhy pískovců, místy i drobnozrnných slepenců s prolohami pelitických hornin. Toto souvrství disponuje jako celek nepříliš výraznou puklinovou propustností (koeficient filtrace v objektech, umístěných v blízkosti posuzovaného prostoru, se pohybuje v řádech 10-6–10-7 m/s). V podloží křídových hornin vystupují jednak horniny náležející proterozoiku, permokarbonu i horniny neratovického komplexu. Tyto horniny v podstatě ovlivňují celou hydrogeologickou situaci pouze svou relativní nerozpustností (ve vztahu k cenomanským pískovcům). 2.2.5.5 Rizika přeshraničních přenosů dopadů závažné havárie hraničními toky a atmosférou Vzhledem k umístění SPOLANA a. s. nepřichází v úvahu. 2.2.5.6 Způsob využití okolních pozemků, které by mohly být závažnou havárií zasaženy Okolní území je převážně využíváno k průmyslové a zemědělské výrobě. Půdy v okolí jsou z hlediska jejich využívání klasifikovány převážně jako orné (60 - 70 %) s výrazně menším podílem půd lesních (cca 10 - 15 %) a malým podílem luk a pastvin (do 5 %). Bezprostřední okolí SPOLANA a.s. plní rovněž sídelní funkce – v jižním kvadrantu zájmového území obce Neratovice, v západním obec Libiš. Území je protkáno poměrně hustou sítí silnic, železnic, podzemních rozvodů, produktovodů, inženýrských sítí. V severním směru od podniku je území pokryto zalesněnými pásy po obou březích Labe. Podrobně je popsáno v kap. 2.2.1 a 2.2.2. 2.2.5.7 Popis kanalizace v objektu a její zaústění do ČOV, vodních toků Popsáno viz. kap. 2.1.6.13 a 2.1.6.14

196

2.2.6

Další potenciální specifická ohrožení objektu

Letový provoz Město Neratovice se nachází východně od radionavigačního zařízení NER (Neratovice). Vzhledem k tomu, že osa hlavní vzletové a přistávací dráhy letiště Praha-Ruzyně, na níž je směrováno okolo 80 % letového provozu, se nachází přibližně na spojnici Roztoky-LíbezniceKostelec nad Labem, tj. cca 10 km jihovýchodně od města Neratovice, je hustota letového provozu ve vzdušném prostoru nad SPOLANA a.s. poměrně značná. Výše uvedené radionavigační zařízení slouží, kromě jiného, i pro případné vyčkávání letadel v případě špatných povětrnostních podmínek na letišti Praha Ruzyně. Tyto skutečnosti vytvářejí ze vzdušného prostoru nad Neratovicemi jedno z provozně značně zatížených míst v koncové řízené oblasti Praha. S účinností od 15.4.2004 byl Ministerstvem dopravy nad areálem SPOLANA a.s. vyhlášen zakázaný prostor pro létání ve tvaru válce, se středem v poloze 50:16:30,00 N 14:31:10,00 E, ohraničený povrchem země a kruhovitou plochou o poloměru 0,8 NM do výšky 2000 ft AMSL ( 610 m) po dobu 24 hod/den. Zakázaný prostor byl označen jako LK P11 NERATOVICE. Poznámka: nejvyšší výškový bod SPOLANA a.s. je výduch komínu (objekt C146D) v závodu Energetika – 200 m, který je osazen výstražným světlem s automatickým zapínáním v případě snížené viditelnosti.

Přeprava nebezpečných látek po železnici V případě havarijního úniku nebezpečné látky z železniční cisterny, nacházející se v okolí areálu SPOLANA a.s. – na nádraží ČD Neratovice, by mohlo dojít k ohrožení části zaměstnanců podniku v jižní části areálu společnosti. Činnosti externích firem v areálu SPOLANA a.s. Z externích firem v areálu společnosti, které manipulují s nebezpečnými chemickými látkami a jejichž provozované činnosti mohou mít vliv na bezpečnost zaměstnanců SPOLANA a.s. jde o: –

NeraAgro, s. r.o.,

–

Cayman Pharma, s. r.o. (výroba humánních a veterinárních léčiv),

–

UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. (zabezpečuje činnosti železniční vlečky),

Na základě vyhodnocení druhů a množství nebezpečných chemických látek a chemických přípravků umístěných v uvedených společnostech v areálu SPOLANA a.s. (dle přílohy č. 1 zákona č.224/2015 Sb.) nejsou firmy NeraAgro, Cayman Pharma zařazeny do skupiny A ani B. Společnost UNIPETROL DOPRAVA s.r.o., železniční provoz Neratovice je zařazena do skupiny B. NeraAgro, s.r.o. Vzhledem k množství nebezpečných látek umístěných ve skladu hořlavin a provozních objektech společnosti, jde o xylen v maximálním množství 111 t v objektu A1230, a umístění v areálu podniku, společnost nepředstavuje riziko ohrožení SPOLANA a. s.

197

Cayman Pharma, s.r.o. Firma vyrábí prostaglandiny – účinné látky pro výrobu humánních a veterinárních léčiv v množství několika kg ročně. Výrobny závodu jsou umístěny na bloku B5 a C5. Zařízení používaná pro výrobu jsou pouze maloobjemová, výrobny mají laboratorní a poloprovozní charakter. Ve skladech jsou umístěny nebezpečné látky o maximálních objemech v jednotkách tun jako např. 1,3 t metanol, 1,2 t kyselina octová, 1,5 t aceton, 2 t 1,2-dichloretan, 2 t etylacetát. Ostatní nebezpečné látky se vyskytují pouze v malých množstvích, v jednotlivých výrobních operacích se dávkují v množství desetin, maximálně pak pouze v desítkách kg nebo litrů. Firma má schválený Protokol o nezařazení ve smyslu zákona o prevenci závažných havárií z 26.2.2016. UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o., železniční provoz Neratovice Tato společnost je vlastníkem železničních cisteren a provozuje dráhu a drážní dopravu v areálu SPOLANA a.s. Společnost je zařazena do skupiny B dle zákona č. 224/2015 Sb. Nebezpečí, vyplývající pro SPOLANA a.s., z provozních a ostatních činností firem NeraAgro, Cayman Pharma popř. dalších, je z hlediska množství nebezpečných látek a z územního umístění pronajatých objektů nevýznamné. Z posouzení následků scénářů havárií z analýzy rizik ve SPOLANA a.s. ve vazbě na polohu výše uvedených objektů, druh a množství nebezpečných látek v nich umístěných, se možnost vzniku kumulativních a synergických účinků nepředpokládá. Z provozních činností společnosti UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. vyplývá možnost ohrožení zaměstnanců SPOLANA a.s. v případě vzniku závažné havárie. Opatření v případech vzniku mimořádných provozních situacích jsou stanovena v provozní a bezpečnostní dokumentaci (pracovní instrukce, bezpečnostní instrukce, požární řády) těchto firem. Zpracované havarijní plány jsou v souladu s havarijními plány SPOLANA a.s. (na základě smluv). Činnosti externích firem v okolí areálu SPOLANA a.s. Lach-Ner, s.r.o. Neratovice Na jižní straně areál SPOLANA a.s. sousedí s areálem společnosti Lach-Ner, s.r.o. Tato firma pronajímá své prostory jiným společnost i ke skladování nebezpečných chemických látek např. firmě GHC Invest s.r.o., která zde skladuje chlor. Firma Lach-Ner, s.r.o. byla zařazena dle zákona č.224/2015 Sb. do skupiny A. Vzhledem k charakteru látek a způsobu skladování není pravděpodobné ohrožení SPOLANA a.s. při závažné havárii. V případě vzniku závažné havárie v SPOLANA a.s. je vyrozuměno vedení společnosti Lach-Ner, s.r.o. (zapracováno ve Vnitřním havarijním plánu SPOLANA a.s.) Terorismus S tímto druhem ohrožení je uvažováno. SPOLANA a.s. má zpracován Plán fyzické ochrany areálu dle zákona č. 224/2015 Sb. Účinky útoku s využitím výbušniny by byly srovnatelné s uvažovanými scénáři vzniku závažných havárií – okamžité úniky látek ze zařízení. Obdobným typem ohrožení je i pád letadla v souvislosti s leteckým provozem nad areálem.

198

3

Posouzení rizik závažné havárie

Obsah této kapitoly bezpečnostní zprávy tvoří následující dokumenty, které jsou přílohami této bezpečnostní zprávy. Příloha č. 5 Selekce zdrojů rizika závažné havárie metodou výběru podle CPR 18E v objektu SPOLANA a.s. Pro podrobnou kvantitativní analýzu rizika byly vybrány následující zdroje rizika: – Kulové zásobníky – VCM (T1411, T1412), – Zásobník T 204 – chlorovodík, – Železniční cisterna (plnění) – chlór, – Železniční cisterna (stáčení) – amoniak, – Kulové zásobníky – amoniak (T1.1A, T1.1B), – Válcové zásobníky – chlór (TK12.01A,B,C,D,E). Schváleno rozhodnutím Krajského úřad Středočeského kraje, odbor ŽP a zemědělství č.j. 003800/2009/KUSK OŽP/Oh ze dne 22. červena 2009 Příloha č. 5a (nová příloha) Dodatek č. 1 k selekci zdrojů rizika závažné havárie metodou výběru podle CPR 18E v objektu SPOLANA a.s. - Rozšíření skladu cyklohexanonu (E3050) Příloha č. 6 Systematická bezpečnostní studie skladování VCM v zásobníku T-1411 metodou HAZOP a Analýza a hodnocení rizika skladování VCM v zásobníku T 1411 Z důvodu platnosti analýz pro skladování VCM v zásobníku T-1411 nebyla tato dokumentace, zpracovaná v roce 2005 (únor), aktualizována. Případné změny jsou pouze formálního charakteru např. odkazy na v současné době neplatné předpisy (zákon č.353/1999 Sb., vyhláška č.8/2000 Sb.). Schváleno rozhodnutím Krajského úřad Středočeského kraje, odbor ŽP a zemědělství č.j. 003800/2009/KUSK OŽP/Oh ze dne 22. červena 2009 Příloha č. 7 Systematická bezpečnostní studie metodou HAZOP – skladovací zásobník kapalného chlorovodíku a plnění železničních cisteren kapalným chlórem a Analýza hodnocení rizika pro zařízení identifikovaná selektivní metodou Z důvodu platnosti analýz pro skladovací zásobník kapalného chlorovodíku a pro plnění železničních cisteren kapalným chlorem nebyla tato dokumentace, zpracovaná v roce 2004 (leden), aktualizována. Případné změny jsou pouze formálního charakteru např. odkazy na v současné době neplatné předpisy (zákon č.353/1999 Sb., vyhláška č.8/2000 Sb.). Součástí této přílohy je i analýza skladovacího zásobníku VCM T 1411 na kapacitu 500 t VCM (dlouhodobá běžná zádrž). Analýza rizika tohoto zdroje byla aktualizována v souvislosti s využitím kulového zásobníku odstavené výrobny LAO a je uvedena v příloze č. 6. Pro zachování souvislostí byla původní analýza v příloze č. 7 ponechána. Schváleno rozhodnutím Krajského úřad Středočeského kraje, odbor ŽP a zemědělství č.j. 003800/2009/KUSK OŽP/Oh ze dne 22. červena 2009

199

Příloha č. 8 Systematická bezpečnostní studie metodou HAZOP – skladování amoniaku v zásobnících T-1.1A,B a stáčení železničních cisteren s amoniakem a Modelování následků a posouzení přijatelnosti rizika závažné havárie – sklad amoniaku a železniční cisterna s amoniakem Schváleno rozhodnutím Krajského úřad Středočeského kraje, odbor ŽP a zemědělství č.j. 003800/2009/KUSK OŽP/Oh ze dne 22. červena 2009 Příloha č. 9 Systematická bezpečnostní studie metodou HAZOP – skladování kapalného chlóru ve válcových zásobnících TK-12.01 A, B, C, D, E, objem zásobníku 80 m3 a Modelování následků a posouzení přijatelnosti rizika závažné havárie – sklad kapalného chlóru zásobníky TK-12.01 A, B, C, D, E Schváleno rozhodnutím Krajského úřad Středočeského kraje, odbor ŽP a zemědělství č.j. 003800/2009/KUSK OŽP/Oh ze dne 22. červena 2009 Příloha č.10 Posouzení DOMINO efektů v objektu SPOLANA a.s. Schváleno rozhodnutím Krajského úřad Středočeského kraje, odbor ŽP a zemědělství č.j. 003800/2009/KUSK OŽP/Oh ze dne 22. červena 2009 Příloha č. 11 Spolehlivost lidského činitele Schváleno rozhodnutím Krajského úřad Středočeského kraje, odbor ŽP a zemědělství č.j. 003800/2009/KUSK OŽP/Oh ze dne 22. červena 2009 Příloha č. 12 (nová příloha) Analýza a hodnocení rizik havárie – Výroba PVC bez provozu Elektrolýza Poznámka: Přílohy č. 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 byly schváleny v rámci schvalovacího řízení aktualizace č. 2 Bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s. Závěry a výsledky těchto příloh jsou platné a aktuální a po konzultaci s Krajským úřadem Středočeského kraje nebyly předány znovu v tištěné podobě. Pro zachování celistvosti aktualizované bezpečnostní zprávy v průběhu nového schvalovacího řízení jsou tyto přílohy součástí bezpečnostní zprávy, aktualizace č.3, předané v elektronické podobě.

200

4

Zásady, cíle, politika prevence závažné havárie

4.1

Zásady a celkové cíle prevence závažných havárií

Politika integrovaných systémů řízení SPOLANA a.s. obsahuje rámcové zásady společnosti. Níže jsou uvedeny zásady a celkové cíle pro jednotlivé oblasti systému prevence závažných havárií (PZH). Zásady v oblasti lidské zdroje Zajistit kvalifikované a motivované zaměstnance, kteří si jsou vědomi své odpovědnosti, při provádění činností, na zajištění bezpečnosti své, svých spolupracovníků a okolí. Zásady v oblasti řízení provozu Zajistit soustavné a odborné vyhledávání, hodnocení a minimalizaci rizik a informovat o nich zaměstnance a ostatní dotčené subjekty. Zajistit, aby se hlediska bezpečnosti a prevence závažných havárií stala trvalou a neoddělitelnou součástí práce všech zaměstnanců a byla tak minimalizována možnost vzniku nebezpečných odchylek provozních parametrů nebo úniku nebezpečné látky ze zařízení. Pro všechny rizikové činnosti udržovat bezpečné postupy. Vycházet při tom z provedené analýzy a hodnocení rizik týkajících se přítomných nebezpečných látek. Zásady v oblasti řízení změn Včasně uplatňovat bezpečnostní hlediska při projektování všech nových zařízení a pracovišť, postupů i při změnách personálních. Zásady v oblasti havarijní plánování Udržovat postupy reakcí na havarijní situace včetně skoronehod a zajišťovat seznamování zaměstnanců s těmito postupy. Zabezpečovat přiměřené prostředky pro zvládání všech havarijních situací vycházejících ze zjištěných zdrojů rizik. Pravidelně aktualizovat postupy havarijního plánování. Zásady v oblasti sledování a hodnocení plnění cílů Realizovat soustavnou kontrolní činnost tak, aby bylo zajištěno plnění stanovených cílů a úkolů, stejně tak i stanovených nápravných opatření. Zásady v oblasti audit systému řízení bezpečnosti Provádět audity s cílem systematického a nezávislého zkoumání ke zjištění, zda činnost je prováděna v souladu s požadavky systému řízení prevence závažné havárie. Výsledky, nová zjištění a závěry kontrol a auditů jsou pravidelně přezkoumávány a zapracovávány do platné dokumentace systému PZH.

201

Cíle systému PZH odpovídají nebezpečnosti umístěných látek a způsobu nakládání. Uvedené cíle jsou naplňovány v rámci zavedených certifikovaných systémů řízení kvality, řízení ochrany životního prostředí a řízení bezpečnosti. Cíle pro jednotlivé oblasti systému prevence závažné havárie lidské zdroje Cíl č. 1: Udržovat povědomí zaměstnanců o principech PZH Zajistí:

představitel vedení pracovníci

Termín:

1 x ročně

Jak:

v rámci školení EMS

pro integrované systémy řízení (PVISŘ), vedoucí

řízení provozu Cíl č. 2: Kontrola, hodnocení a minimalizace stávajících rizik, vyhledávání, hodnocení a minimalizace nových rizik Zajistí:

vedoucí BP, vedoucí pracovníci

Termín:

trvale

Jak: Cíl č. 3:

zpracování odpovídajících analýz Udržovat technologickou provozní dokumentaci v aktuálním stavu

Zajistí:

vedoucí zaměstnanci

Termín:

trvale

Jak:

zajištění aktualizace předpisu po každé změně podmínek

řízení změn Cíl č. 4: Při jakékoliv technologické změně nebo změně pracovních postupů ovlivňující bezpečnost provozu zajistit přezkoumání a zhodnocení rizik Zajistí:

vedoucí zaměstnanci, vedoucí BP

Termín:

průběžně, podle aktuální potřeby ihned

Jak:

zpracování dokumentace dle zákona č.224/2015 Sb.

havarijní plánování Cíl č. 5: Pravidelně revidovat, popř. vytvářet novou interní dokumentaci havarijního plánování Zajistí:

vedoucí útvaru Bezpečnosti a prevence (BP)

Termín:

průběžně, podle aktuální potřeby ihned

Jak:

v rámci změnového řízení

sledování plnění programu Cíl č. 6: Prověřování plnění cílů a úkolů programu, vyhodnocování výsledků a identifikace příčin u nesplněných cílů a úkolů programu Zajistí:

PVISŘ

202

Termín:

1 x ročně

Jak:

informace pro poradu vedení

audit systému řízení bezpečnosti Cíl č. 7: Účinně provádět systém auditů Zajistí:

PVISŘ

Termín:

1 x ročně

Jak:

systém plánování auditů Integrovaného systému řízení

4.2

Politika prevence závažných havárií

V rámci integrace zavedených systémů řízení kvality, ochrany životního prostředí, prevence závažných havárií a bezpečnosti je zpracována jednotná Politika integrovaných systémů řízení SPOLANA a. s. Politika integrovaných systémů řízení SPOLANA a.s. slučuje Politiku kvality, Environmentální politiku, Politiku prevence závažných havárií a Bezpečnostní politiku SPOLANA a.s. Originál Politiky (schválený představenstvem společnosti) je uložen u představitele vedení pro integrované systémy řízení.

Politika integrovaných systému řízení SPOLANA a. s. Jako dceřiná společnost Anwilu S.A. jsme součástí kapitálové skupiny PKN ORLEN. Máme vybudován a zlepšujeme systém řízení kvality ve smyslu požadavků normy EN ISO 9001:2008, systém environmentálního managementu ve smyslu požadavků normy EN ISO 14001:2004, systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve smyslu požadavků normy OHSAS 18001 a systém managementu hospodaření s energií ve smyslu EN ISO 50001. Optimalizujeme technologie a receptury pro zabezpečení kvality našich výrobků a procesů a tím i pro uspokojování požadavků našich zákazníků. Zajišťujeme bezpečnost provozu a ochranu zdraví zaměstnanců v souladu se zákonnými požadavky. Realizujeme opatření ke snižování množství škodlivin do životního prostředí, dodržujeme zákonné požadavky v této oblasti. Realizujeme opatření pro snižování energetické náročnosti a pro zlepšování energetické účinnosti a využívání a spotřeby energií. K zabezpečení výše uvedených činností považuje management SPOLANA a.s. za prioritní tyto závazky: • zajistit stabilní výrobu a kvalitu našich výrobků • uspokojit požadavky zákazníků a zdokonalovat servisní služby zákazníkům • posilovat naši pozici na trhu • optimalizovat náklady na výrobu • snižovat energetickou náročnost výrobních i nevýrobních procesů • předcházet znečištění v oblasti životního prostředí • zdokonalovat opatření ke snižování rizik vzniku havárií • identifikovat a minimalizovat rizika ohrožující zdraví a bezpečnost zaměstnanců při práci. Pro naplnění těchto závazků management SPOLANA a.s. zajistí: • prohlubování odborné způsobilosti zaměstnanců a jasné vymezení jejich kompetencí při práci • zdokonalování činností zaměřených na zlepšení kvality výrobků, bezpečnosti zaměstnanců a snižování dopadů na životní prostředí, monitorování spotřeby energií a efektivní hospodaření s energií

203

• • • • • • • • • • •

přizpůsobení obchodní nabídky měnícím se potřebám zákazníků výběr vhodných dodavatelů pro zabezpečení kontinuity dodávek surovin a služeb podle našich požadavků rozvoj komunikace pro zachování korektních vztahů s našimi dodavateli a zákazníky plnění finančního plánu při dodržení kvality výrobků, bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí a snižování energetické náročnosti sledování vlivů na životní prostředí (zejména u zdrojů znečišťování) v důsledku podnikatelských aktivit společnosti monitorování rizik v oblasti životního prostředí, bezpečnosti práce a havarijní prevence snížení potencionálního dopadu na životní prostředí u zdrojů znečišťování dodržování zákonných požadavků v oblasti životního prostředí, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a energií, provádění pravidelného hodnocení souladu respektování přírodních zdrojů, zejména racionálním využíváním surovin, materiálů, vod a energií eliminaci zranění, pracovních úrazů, nemocí z povolání a potencionálních nehod zapojení všech zaměstnanců do procesu neustálého zlepšování v oblasti kvality výrobků, bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí a snižování energetické náročnosti.

Obraz SPOLANA a.s., jako důvěryhodné, odpovědné a stabilní společnosti, posiluje realizace programu „Responsible Care“. Management SPOLANA a.s. očekává od všech zaměstnanců přijetí zásady, že plnění všech povinností vůči životnímu prostředí, ochraně zdraví při práci, bezpečnosti provozu a snižování energetické náročnosti patří k nejdůležitějším základním úkolům každého zaměstnance společnosti. S touto Politikou jsou všichni zaměstnanci seznámeni, je jimi pochopena a respektována, obsahuje závazek k našim zákazníkům, akcionářům a regionu. Neratovice 3.3.2016

4.3

Informace o veřejné přístupnosti Politiky

Politika integrovaných systémů řízení je obsažena v Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. a pro zaměstnance je přístupná v podnikové PC síti. Veřejně je přístupná prostřednictvím Internetu na www.spolana.cz v položce O nás/Certifikované systémy/Politika ISR-CZ.

4.4

Konkrétní cíle a úkoly PZH

Pro naplňování Politiky a udržování systému prevence závažných havárií jsou vedením společnosti definovány konkrétní cíle a úkoly. Cíle a úkoly jsou zapracovány do programů EMS popř. SMS a 1 x za rok předkládány poradě vedení společnosti ke schválení. Hlavním cílem společnosti v oblasti prevence závažných havárií je, při aktivním zapojení všech zaměstnanců, dosáhnout takového stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a předcházení závažným haváriím, který bude minimálně na úrovni požadavků platných zákonů.

4.5

Informace o tom, zda celkové cíle odpovídají existujícím zdrojům rizik

Charakter zdrojů rizik a rizik závažné havárie v SPOLANA a. s. vyplývá z charakteru činností v SPOLANA a. s., kdy výrobním programem je obecně zpracování a výroba chemických látek. Vzhledem k množství a druhu umístěných nebezpečných látek a k způsobům nakládání s nimi spadá SPOLANA a. s. pod zákon č. 224/2015 Sb. Je tedy provedeno hodnocení zdrojů

204

rizik formou bezpečnostních analýz rizik zpracovaných odbornými firmami. Na základě těchto analýz a možných způsobů ohrožení okolí jsou stanoveny cíle a zásady systému prevence závažné havárie. Tyto cíle a zásady jsou součástí programů bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí.

4.6

Řešení systému prevence závažných havárií

Zákon č.224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií požaduje po provozovateli objektu, který byl zařazen, dle tohoto zákona do skupiny A nebo B, vytvoření systému prevence závažné havárie. SPOLANA a.s. je rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje zařazena do skupiny B. K vytvoření tohoto systému bylo využito zavedených systémů řízení kvality, ochrany životního prostředí a bezpečnosti. Tyto systémy řízení v SPOLANA a.s. jsou certifikovány a auditovány externími odbornými firmami. Představenstvo SPOLANA a.s. Neratovice spolu s výkonným vedením na základě své odpovědnosti k akcionářům, obchodním partnerům, svým zaměstnancům, regionu a celé společnosti vydalo veřejné prohlášení tzv. Politiku integrovaných systémů řízení, ve které přijalo, mimo jiné, spoluzodpovědnost za postupné zlepšování životních podmínek pro současnou i budoucí generaci. Proto jako nejvyšší priority společnosti chápe ochranu a tvorbu životního prostředí včetně prevence jeho znečišťování a havarijní prevenci. Dále přijímá závazek pro zachycení širších cílů společnosti k vytváření bezpečných a zdraví neohrožujících pracovních podmínek a bezpečného provozu veškerých zařízení vzhledem k zaměstnancům podniku i jeho okolí. Pro zvládnutí závazků uvedených v Politice má společnost vybudován a dále rozvíjí integrovaný systém řízení, který sdružuje - systém řízení kvality (QMS) - systém řízení ochrany životního prostředí (EMS) - systém řízení bezpečnosti (SMS) - systém řízení hospodaření s energií (EnMS) Nedílnou součástí systému řízení ochrany životního prostředí a systému řízení bezpečnosti je systém prevence závažné havárie podle zákona č.224/2015 Sb. Všechny tyto systémy řízení jsou založeny na několika krocích, jejichž řádné naplňování vede ke zlepšování procesu řízení. 1) vyhlášení politiky – jasné stanovení celkových cílů 2) plánování - stanoven program k postupnému dosažení celkového cíle 3) zavedení, provoz – realizace programu 4) kontrola, měření a hodnocení – kontrola plnění programu 5) přezkoumání a zlepšování - vedení organizace přezkoumává efektivnost systém řízení a vyhodnocuje potřebu provedení změn systému řízení, stanoví potřebná opatření, nové priority k neustálému zlepšování – úprava politiky, stanovení nových cílů, úprava programu atd. Jedná se tedy o cyklický, neustále se opakující proces zajišťující dosažení vyšší kvality (pohyb po spirále). Zavedené systémy QMS, EMS a SMS včetně postupů k jejich zabezpečení jsou popsány v Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. Generální ředitel stanovil jako představitele vedení pro integrované systémy řízení vedoucího sektoru Kvality a Životního prostředí, který zabezpečuje podmínky pro udržování,

205

zdokonalování a rozšiřování těchto systémů a zároveň stanovil jeho pravomoci a odpovědnosti. Ve SPOLANA a.s. je organizační struktura společnosti je stanovena Organizačním řádem (SGŘ-01-06). Organizaci pracovních míst řeší dokumenty např. proces č.3.8.1 Řízení lidských zdrojů – zřízení pracovního místa, Popis pracovního místa, Kvalifikace (požadavky). Základním dokumentem stanovujícím základní požadavky na zaměstnance v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany, ochrany životního prostředí a prevence závažné havárie k naplnění povinnosti zaměstnavatele, závazným pro všechny zaměstnance v SPOLANA a.s. je Základní bezpečnostní instrukce pro zaměstnance (BI-0001). Základním dokumentem stanovujícím pravidla k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany, prevence závažné havárie, fyzické ochrany (dále jen bezpečnosti) a ochrany životního prostředí (dále jen ŽP) platným pro pracovníky externích firem působících v areálu SPOLANA a.s. a informujícího tyto osoby o požadavcích SPOLANA a.s. na bezpečnost a proškolení těchto externích pracovníků, informování o rizicích SPOLANA a.s. je směrnice generálního ředitele SGŘ-26-05 „Povinnosti externích firem v areálu Spolany“. Vedoucí zaměstnanci odpovídají v rozsahu svých pracovních funkcí za průběžné sledování a zajišťování bezpečnosti, ochrany zdraví při práci požární ochrany, ochrany životního prostředí a předcházení závažným haváriím, podle Organizačního řádu a dalších interních dokumentů (dokumenty detailně popisující zásady a konkrétní postupy jsou uvedena v dalším textu). Zaměstnanci jsou motivováni k účasti na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí. Jsou pravidelně seznamováni se stavem a vývojem úrazovosti (Zpravodaj Spolany). Vyšetřovací zprávy, cíle a cílové hodnoty programů systémů řízení jsou k dispozici na podnikové intranetové síti. Společnost vytváří podmínky pro neustálé zdokonalování systému prevence vzniku a omezování rizik ohrožujících bezpečnost a zdraví. Odpovědnost za bezpečnost, ochranu zdraví při práci, požární ochranu, ochranu životního prostředí a předcházení závažným haváriím se závazně promítá do povinností každého zaměstnance a dokumentu řešícího smluvní vztahy s externími subjekty. Vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik a včasné přijímání adekvátních opatření je trvalý proces s úzkou návazností na kvalifikaci a schopnosti zaměstnanců k provádění určené činnosti. Tato oblast je řešena dle rozhodnutí generálního ředitele RGŘ-01-09 „Krizové řízení“ a směrnice generálního ředitele SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán“. Identifikace, analýza a hodnocení závažných zdrojů rizik, nalézajících se v objektech SPOLANA a.s. a poradenství v oblasti bezpečného provozu těchto zdrojů rizik je realizováno ve spolupráci s externími firmami. Seznamování zaměstnanců, zákazníků, orgánů regionů a veřejnosti s riziky plynoucími z charakteru činnosti a s přijatými bezpečnostními opatřeními je povinným a důležitým prvkem komunikace společnosti. Toto informování je činěno prostřednictvím pracovních porad, školení, Intranetu, webových stránek, povinně zpracovávaných a úřadům ke schválení předkládaných dokumentů (např. Bezpečnostní zpráva) apod. Oblast prevence závažných havárií je řízena těmito a dalšími směrnicemi a Organizačním řádem. Odpovědnou osobou za fungování systémů řízení v podniku, tedy i systému PZH, za systém provádění auditů má představitel vedení pro integrované systémy řízení, který má

206

k dispozici poradní orgány Rady QMS/EMS/SMS. Za metodické vedení v oblasti prevence závažných havárií odpovídá vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly. Systém řízení bezpečnosti obsahuje plány a postupy k realizaci stanovených cílů a úkolů, uvádí odkazy na interní dokumenty, které tato řešení obsahují, na všech řídících úrovních podniku, uvádí navazující dokumentaci (VHP, závodové VHP, apod.), řeší i postupy při změnách (technologie, provozních podmínek, organizační, pod.) a způsob sledování účinnosti a funkčnosti systému řízení bezpečnosti za účelem jeho trvalého zlepšování.

207

5

Popis systém řízení bezpečnosti

5.1

Náležitosti charakteristiky systému řízení bezpečnosti

5.1.1

Charakteristika systému řízení bezpečnosti, struktura, úroveň

Členění podniku Organizační struktura podniku je definována přílohou č.1 Organizačního řádu. Organizační struktura společnosti je víceúrovňová, tvořená funkčními organizačními jednotkami. Definice řídících úrovní: • 1. řídicí úroveň N : generální ředitel (předseda představenstva), finanční ředitel (člen představenstva) • 2. řídicí úroveň N-1: organizační jednotky v přímé podřízenosti generálního ředitele a finančního ředitele (řízeny řediteli a vedoucími sektorů) • 3. řídicí úroveň N-2: organizační jednotky v přímé podřízenosti vedoucích pracovníků řídicí úrovně N a N-1(útvary, závody) • 4. řídicí úroveň N-3: organizační jednotky s ucelenou věcnou, technologickou nebo organizační náplní v přímé podřízenosti vedoucích pracovníků řídicí úrovně N-2 (oddělení / provozy) Organizační změny měnící organizační strukturu společnosti do řídicí úrovně N-2 schvaluje představenstvo. Společnost řídí její představenstvo prostřednictvím generálního ředitele společnosti, který je zároveň předsedou představenstva; na základě strategie a dlouhodobých plánů rozvoje řídí udržitelný rozvoj společnosti. Za finanční činnosti zodpovídá člen představenstva – finanční ředitel; zlepšuje hodnotu společnosti na základě společné činnosti a strategie udržitelného rozvoje společnosti, optimalizuje strukturu kapitálu, koordinuje modelování stávajících podnikových procesů a vytváření nových ve všech oblastech, které mají dopad na hospodářskou a finanční situaci společnosti. Dozorovou činnost vykonává dozorčí rada společnosti. Představenstvo společnosti se při své činnosti řídí Stanovami a jednacím řádem představenstva, dozorčí rada společnosti se při své činnosti řídí Stanovami a jednacím řádem dozorčí rady. Představenstvo rozhoduje o obsazení následujících pozic vedoucích pracovníků společnosti (podniku): • generální ředitel • finanční ředitel • výrobně-provozní ředitel • ředitelé/vedoucí úseků Představiteli výkonného vedení podniku jsou ředitelé, vedoucí úseků a představitel vedení pro integrované systémy řízení.

208

Na další pracovní funkce v podniku jsou Organizačním řádem delegována práva a povinnosti odvíjející se od pravomocí a povinností ředitelů a vedoucích sektorů a dále plynoucí z obecně závazných právních předpisů a z působnosti příslušného útvaru uvedené v Organizačním řádu. Detailně jsou práva a povinnosti stanoveny v dalších legislativních podnikových dokumentech a v popisech pracovních míst. Představitelem vedení pro integrované systémy řízení, který zabezpečuje podmínky pro udržování a rozvoj těchto systémů, stanovil generální ředitel – vedoucího úseku Kvality a životního prostředí. Pracovní skupina QMS / pracovní skupina EMS / pracovní skupina SMS má funkci koordinačního, poradního a výkonného orgánu představitele vedení pro integrované systémy řízení při udržování a rozvoji QMS / EMS / SMS v podniku (prostřednictvím členů příslušných pracovních skupin pověřených řízením QMS / EMS / SMS v určeném sektoru / úseku / útvaru). Organizace řízení podniku je legislativně upravena: • soustavou obecně závazných právních předpisů, • Stanovami, soustavou legislativních podnikových dokumentů, tj. legislativních podnikových norem (směrnice generálního ředitele, rozhodnutí generálního ředitele), metodických pokynů jednotlivých vedoucích pracovníků, procesních map a dalších dokumentů definovaných procesním modelem č. 3.12 Řízení dokumentů a záznamů. • Integrovanou příručkou QMS/EMS/ SMS/EnMS SPOLANA a.s. – pro zavedené systémy QMS, EMS a SMS, EnMS • dokumenty uvedenými v Integrované příručce SPOLANA a.s. • dalšími dokumenty uvedenými v dokumentech zmiňovaných v tomto odstavci.

Poznámka: Důkazní prostředky a postupy, citace z podnikové legislativy, jsou uvedeny ve formátu písma Ariel, velikost 10 včetně číslování kapitol tak, jak je uvedeno v konkrétním dokumentu. Normální text je ve formátu Times New Roman, velikost 12. V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. je uvedeno:

4

SYSTÉM MANAGEMENTU JAKOSTI, ENVIRONMENTU A BEZPEČNÉHO PODNIKU

4.1

Všeobecné požadavky ----------------------------------QMS/EMS/SMS je v podniku vytvořen, dokumentován, uplatňován a udržován v souladu s požadavky příslušných ČSN (viz kapitola 1 této Příručky). Zásadní pozornost je spolu s minimalizací dopadů činnosti podniku na životní prostředí, rizik vzniku pracovních úrazů a zabezpečení ochrany zdraví zaměstnanců věnována neustálému zlepšování efektivnosti procesů. - Procesy potřebné pro QMS/EMS/SMS a jeho aplikaci jsou identifikovány, jejich základní mapa vyjadřující jejich posloupnost (vč. externě zabezpečovaných procesů) je uvedena na obrázku č.1 této Příručky „Hlavní mapa procesů SPOLANA a.s.“. - Procesy jsou monitorovány, měřeny, analyzovány a jsou znázorněny formou „Mapy procesu“ (viz Listy procesů a Mapy procesů uložené v databázi QMS - pohled „Procesní model“ v prostředí Lotus Notes).

209

- Pro zajištění efektivního fungování a řízení procesů jsou definovány klíčové ukazatele výkonnosti procesu (KPI), kritické body procesu a výstupní znaky monitorování procesu (detail je uveden v Listech procesů). - Dostupnost zdrojů a informací určených pro podporu fungování procesů a jejich monitorování je zabezpečována (viz Listy procesů a přezkoumávání QMS/EMS/SMS/EnMS vedením podniku). - Pro neustálé zlepšování procesů jsou uplatňována nezbytná opatření (viz Listy procesů a přezkoumávání QMS/EMS/SMS/ENmS vedením podniku). Oblasti podléhající certifikaci QMS/EMS/SMS/EnMS jsou uvedeny v organizační struktuře podniku (viz příloha č. 1 této Příručky).

210

Hlavní mapa procesů SPOLANA a.s.

211

5.1.2

Struktura a přehled vnitřních předpisů souvisejících se systémem řízení bezpečnosti

SPOLANA a.s. vytváří ve všech oblastech řízení tj. kvality, ochrany životního prostředí, bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení průmyslovým haváriím soustavu legislativních podnikových norem stanovujících kompetence, práva a povinnosti jednotlivých subjektů a jejich vzájemné vazby a vztahy při práci v objektech SPOLANA a.s. Legislativní podnikové normy rozpracovávají a respektují ustanovení zákonných předpisů (např. zákon č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 350/2011 Sb., zákon č. 224/2015 Sb., zákon č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zákon č.133/1985 Sb. ve znění pozdějších předpisů aj.). Systém řízení prevence závažných havárií je ve SPOLANA a.s. vybudován ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb. a vyhlášky č. 227/2015 Sb. a je dokumentován v této Bezpečnostní zprávě. Dokumentace SPOLANA a.s. je uspořádána hierarchicky jako čtyřstupňová, její stavbu udává následující text kapitoly: V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. je uvedeno: Obrázek č. 2 - Pyramida legislativy SPOLANA a.s.

4.2.1

Principy vytváření systémové dokumentace jsou následující: a) Vypracování dokumentovaných postupů ve shodě s požadavky příslušných ČSN (viz kapitola 1 této Příručky) při dodržení zásady, že dokumentace postupů závisí na složitosti práce, používaných metodách, dovednostech a výcviku zaměstnanců, kteří jednotlivé činnosti provádějí. b) Účinné zavedení dokumentovaných postupů QMS/EMS/SMS do denní praktické činnosti podniku. c) Činnosti podniku mohou být rovněž řízeny požadavky veřejnoprávních orgánů, jako jsou zákony, vyhlášky, nařízení vlády, rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, Krajského úřadu, ČIŽP, případně jiných institucí činných zejména v oblasti životního prostředí. Úprava dokumentace popisující činnosti a postupy může být řízena mimopodnikovými legislativními požadavky. Za sledování aktuálnosti a promítnutí těchto požadavků zodpovídají zpracovatelé příslušné dokumentace.

4.2.2

Součástí dokumentace je: a) Politika a cíle QMS/EMS/SMS/EnMS (viz odst. 5.3 a 5.4), b) Příručka (viz odst. 4.2.5),

212

c) dokumentované postupy a mapy procesů QMS/EMS/SMS (viz odst. 4.2.6), d) záznamy (viz odst. 4.2.7). Veškerá tato dokumentace je operativně řízena, zodpovědnost je stanovena v Matici zodpovědností za operativní řízení dokumentů a údajů QMS/EMS/SMS (viz příloha č. 2). 4.2.3

Účinné zavedení dokumentace QMS/EMS/SMS/EnMS Za účinné zavedení dokumentace do praxe zodpovídají vedoucí podnikových útvarů. Tito vedoucí zodpovídají za to, že obsah dokumentů jejich zaměstnanci správně pochopí, a že návody a opatření v nich uvedené budou vždy dodržovány. Dokladování skutečnosti, že zaměstnanec byl s dokumentací seznámen a následně přezkoušen z jejího pochopení a správného používání, je prováděno zápisem o proškolení a přezkoušení zaměstnanců v osobních kartách bezpečnosti práce, případně v samostatném záznamu o tomto proškolení a přezkoušení (zvláště v případech rozsáhlejšího okruhu dokumentů). Výjimkou jsou vedoucí podnikových útvarů 1. až 3. řídící úrovně (viz [06]), kteří se seznamují s dokumentací formou samostudia, pokud není daným dokumentem (v závěrečných ustanoveních) stanoveno jinak.

Dokumentace I. úrovně Integrovaná příručka QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a. s. Tento základní podnikový dokument v oblasti řízení kvality, ochrany životního prostředí a bezpečnosti, popisuje koncepci systémů řízení s rámcovým určením povinností, zodpovědností a pravomocí jednotlivých útvarů uvedených v organizačním schématu SPOLANA a.s. Dále popisuje opatření a pravidla pro dokumentování a prověřování funkčnosti a účinnosti těchto systémů. Dokumentace II. úrovně Legislativní podnikové normy ( i v oblasti bezpečnosti a PZH), mapy procesů Legislativní podnikové normy (i v oblasti bezpečnosti a PZH) a mapy procesů stanovují konkrétní postupy pro příslušné činnosti a opatření na zabezpečování systému řízení (i bezpečnosti a PZH) a to včetně pravomocí a zodpovědností k určeným činnostem. Mají celopodnikovou působnost a stanovují spolupráci mezi útvary SPOLANA a.s. při zabezpečování systému řízení (i bezpečnosti a PZH). V legislativních podnikových normách a mapách procesů jsou odvolávky na dokumentaci III. úrovně a dokumentaci související se systémem řízení bezpečnosti a PZH. Legislativní podnikové normy jsou: SGŘ – směrnice generálního ředitele RGŘ – rozhodnutí generálního ředitele SGŘ a RGŘ jsou legislativní podnikové normy vymezující odpovědnosti a kompetence úseků a jednotlivých útvarů (rozpracovávají Organizační řád) stanovují postupy a zásady vybraných meziúsekových činností. Rovněž zabezpečují aplikace obecně platných legislativních předpisů v SPOLANA a.s. např. SGŘ-22-04 „Povodňový plán podniku“ aplikuje zákon č. 254/2001 Sb. (vodní zákon). Za aktuálnost legislativních podnikových norem ve vztahu k externí legislativě zodpovídají gestoři. Povinnosti gestorů jsou zejména: – navrhovat v okruhu své působnosti tvorbu, revizi nebo rušení příslušných legislativních podnikových norem, – při aplikaci závazných ustanovení obecně platných legislativních předpisů a ČSN mají gestoři za povinnost odborně posoudit způsob zapracování dané problematiky do legislativy SPOLANA a.s. Pokud nedojde k revizi LPN do jednoho roku od nabytí její účinnosti, jsou jejich gestoři povinni přezkoumat platnost dané LPN. O přezkoumání platnosti takových LPN informují

213

vedoucího Systémů řízení (ve lhůtě do jednoho roku od nabytí účinnosti poslední platné revize dané LPN). Zásady zpracování LPN jsou definovány procesním modelem č. 3.12 Řízení dokumentů a záznamů. Bezpečnostní instrukce s celopodnikovou působností Bezpečnostní instrukce (BI) je dokument vyplývající např. z § 133, 135 Zákoníku práce – povinnost prokazatelně seznámit každého pracovníka s pravidly, zásadami a postupy bezpečného jednání a chování při provádění pracovních a jiných činností a s riziky těchto činností v potřebném rozsahu dle jeho pracovního zařazení. Směrnice SGŘ-05-06 „Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“ stanovuje jednotný postup při zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí v SPOLANA a.s. BI s celopodnikovou působností, které jsou zaměřeny na obecné činnosti prováděné v celé SPOLANA a.s. Zpracovatelem BI s celopodnikovou působností je dle Organizačního řádu útvar Bezpečnost a prevence. Dokumentace III. úrovně Tato skupina obsahuje prováděcí a technologické předpisy, které mají zpravidla útvarovou působnost. Předpisy stanovují detailní popisy a postupy, které určují co, kdy a jak mají jednotlivé útvary a jejich pracovníci provádět, a jak mají činnosti dokumentovat. Patří sem: – Technologická provozní dokumentace - Technologický reglement, Předběžný technologický reglement, Pracovní instrukce, Provozní zkouška (SGŘ-05-03) – Provozní řády (SGŘ-05-01, SGŘ řady 24) – Provozní řády vodohospodářského zařízení (SGŘ-24-03) – Místní regulační plány – ovzduší (SGŘ-24-06) – Dílčí povodňové plány (SGŘ-22-04) – Dílčí plány opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy (SGŘ-24-04) – Vnitřní havarijní plány závodů (SGŘ-22-05) – Bezpečnostní instrukce útvarové (SGŘ-05-06) – Požární řády (SGŘ-23-13) – Pracovní předpis pro systém plynové detekce (SGŘ-23-13) – Podnikové technické normy (SGŘ-05-08) – Pracovní postupy pro kalibraci (SGŘ-11-01) – Technicko organizační postupy –TOP (SGŘ-05-01) – Standardní operační postup (SGŘ-11-01) U jednotlivých typů předpisů jsou v závorce uvedeny nadřazené dokumenty tj. dokumenty II. úrovně, ze kterých vyplývá povinnost a způsob zpracování, aktualizace, distribuce, seznamování zaměstnanců atd. těchto dokumentů III. úrovně. Dokumentace IV. úrovně Tento typ dokumentace tvoří předpisy týkající se provádění analytické kontroly a provádění údržby zařízení. - Podnikové technické předpisy (PTP č. 09-108) - Pracovní instrukce ÚŘJ - Zkušební předpisy ÚŘJ V následujícím přehledu jsou uvedeny stěžejní podnikové legislativní normy zpracované pro jednotlivé oblasti.

214

Lidské zdroje v objektu a jejich řízení SGŘ-01-06 Organizační řád SGŘ-01-10 Pracovní řád SGŘ-23-08 Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence SGŘ-23-13 Zajištění požární ochrany Mapa procesu č.3.8.1 Řízení lidských zdrojů – zřízení pracovního místa Mapa procesu č.3.8.2 Řízení lidských zdrojů – nástup zaměstnance Mapa procesu č.3.8.3 Řízení lidských zdrojů – přestup zaměstnance Mapa procesu č.3.8.4 Řízení lidských zdrojů - vzdělávání Řízení provozu objektu SGŘ-05-03 Technologická provozní dokumentace SGŘ-05-06 Zpracování, vydávání a schvalování bezpečnostních instrukcí Mapa procesu č.1.5 Plánování údržby Řízení změn v objektu SGŘ-04-02 Řízení změn v technologii výrob a výrobním zařízení Havarijní plánování RGŘ-01-09 Krizové řízení SGŘ-22-04 Povodňový plán podniku SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a. s. SGŘ-24-04 Plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy SGŘ-22-09 Ohrožení areálu SPOLANA a. s. Sledování a hodnocení plnění cílů Mapa procesu č.3.14 Přezkoumání systému managementu Audit systému řízení bezpečnosti Mapa procesu č.3.13 Řízení auditů a nápravných opatření

5.1.3

Informace o přístupnosti systému řízení bezpečnosti zaměstnancům

Všichni zaměstnanci jsou seznámeni se schválenými programy systémů řízení v rámci pravidelných školení v oblast QMS/EMS/SMS v rozsahu jejich funkčního zařazení svými nadřízenými. Aktuální stav plnění cílů a cílových hodnot programu je zveřejněn na podnikové počítačové síti v prostředí LOTUS NOTES v databázích QMS, EMS a SMS. V osnově školení např. pro dělnické profese je uvedeno:

4. Osnova pro školení pracovníků v oblasti QMS/EMS/SMS Okruh pracovníků:

Dělnické profese Rozsah školení: v rozsahu osnovy - minimálně 1 hodina Lektor:

přímý nadřízený

215

Obsah: 1. Dokumentace pracoviště -

dokumentace pracoviště, změny v postupech pracovních činností

- záznamy zpracovávané pracovníky provozu, význam důsledného provádění záznamů 2. Integrovaná Politika QMS/EMS/SMS 3. 4. 5. 6.

- seznámení s politikou Význam kvality práce každého pracovníka a důsledky nekvalitní výroby ve vztahu k zákazníkovi Cíle, cílové hodnoty, programy, aspekty QMS/EMS/SMS pro daná pracoviště, podíl pracovníků na plnění konkrétních cílů Zdroje rizika závažných havárií na školeném pracovišti Řízení ochrany ŽP a prevence závažných havárií na školeném pracovišti -

pracovní instrukce, bezpečnostní instrukce, bezpečnostní listy, havarijní plány, postupy, specifická pravidla pro jednotlivé oblasti ŽP

- nejzávažnější nebo nejčastější odchylky zjištěné při auditech v útvaru, na pracovišti 7. Předkládání námětů a návrhů na prevenci rizik havárií a na odstranění zdrojů těchto rizik prostřednictvím svých nadřízených 8. Řízení Bezpečnosti práce na školeném pracovišti -

9. 10. 11.

12.

5.1.4

BI, PI, Bezpečnostní pokyny a doporučení výrobců, strojů a zařízení používaných na pracovišti, Provozní řády, Bezpečnostní listy, havarijní plány, postupy, specifická pravidla pro jednotlivé oblasti bezpečnosti práce Seznámení s podmínkami vydání osvědčení „Bezpečný podnik“ – závazek organizace Předkládání námětů a návrhů na prevenci rizik a na odstranění zdrojů těchto rizik prostřednictvím svých nadřízených Řízení bezpečnosti práce ve SPOLANA a.s. - změny v organizaci - zajištění systému BOZP, požární prevence a havarijní prevence vlastními zaměstnanci Projekt „Bezpečná Spolana“ cíle, zadání, komunikační prostředky.

Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti, uvedení příslušných předpisů

5.1.4.1 Popis organizačního zajištění procesu posuzování rizik závažné havárie Vedení SPOLANA a.s. od roku 1992 zajišťuje soustavné a kvalifikované vyhledávání a hodnocení rizik. Tato povinnost je uvedena v SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. Tímto dokumentem se stanovuje vedoucím zaměstnancům výrobních závodů odpovědnost za vyhledávání a hodnocení rizik. Vyhledávání a hodnocení rizik je prováděno ve spolupráci s SBK a externími organizacemi. Tato problematika je řešena následovně: 1.

Identifikace zdrojů rizik a jejich selekce a výběr pro podrobné hodnocení

Výběr zdrojů rizika pro podrobné hodnocení (kvantitativní analýzu) uvedený v Bezpečnostní zprávě je proveden metodou výběru podle CPR 18E, vyvinutou pro tento účel nizozemským institutem průmyslové bezpečnosti (TNO) a publikovanou v knize Purple Book z edice

216

GUIDELINES FOR QUANTITATIVE RISK ASSESMENT pro kvantitativní hodnocení rizika při provozování, manipulaci, transportu a skladování nebezpečných látek. 2.

Systematická identifikace příčin poruch

Pečlivá a dokladovatelná identifikace příčin a následků provozních odchylek je základním požadavkem vysloveným v zákoně č. 224/2015 Sb. Doporučenou metodou pro systematickou identifikaci je metoda HAZOP, která je založena na aplikaci klíčových slov a identifikaci odchylek od provozních stavů, odhalení příčin, bezpečnostních opatření a odhadu možných následků. 3.

Sestavení scénářů havárií

V rámci kvantitativní analýzy vybraných zdrojů rizika jsou stanoveny reprezentativní scénáře, charakterizující možný rozvoj havárie. V případě potřeby je použita i metoda ETA (grafické znázornění rozvoje havárie). 4.

Stanovení pravděpodobnosti havárie

Je proveden odhad pravděpodobnosti havárie: Na základě známých statistický dat zveřejněných v odborné literatuře Popř.sestavením stromů poruch (FTA), událostí (ETA) 5.

Modelování následků

Všechny závažné zdroje rizika jsou analyzovány metodou matematického modelování. Modelování je provedeno za použití špičkových programů EFFECTS 4.0, 5.5 a DAMAGE 1.14 nizozemského Institutu průmyslové bezpečnosti (TNO). 6.

Stanovení přijatelnosti

Výpočet hodnoty míry rizika (součin pravděpodobnosti s druhou mocninou následků) a určení, zda příslušný zdroj rizika je přijatelný pro okolí objektu, nebo zda je jeho provozování pro okolí z hlediska zákona č. 224/2015 Sb. nepřijatelné. 7.

Aktualizace dokumentace

Na základě výsledků analýz jsou v případě identifikovaných nedostatků nebo doporučených opatření ke zvýšení úrovně bezpečnosti opatření zařazena do investičních plánů popř. do programu nebo aktualizovány příslušné havarijní plány. Ve Vnitřním havarijním plánu SPOLANA a.s. (SGŘ-22-05) je uvedeno: 3 KOMPETENCE

A

ZODPOVĚDNOST

PODNIKOVÝCH

ÚTVARŮ

V

OBLASTI

HAVARIJNÍ

PREVENCE 3.1 Sektor Bezpečnosti a kontroly ---------------------------------3.1.1 Je gestorem systému požární a havarijní prevence. Dále zajišťuje (ve spolupráci s externími firmami zajišťujícími na smluvním základě oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a oblast požární a havarijní prevence): • metodické řízení při hodnocení rizik na závodech, shromažďování těchto údajů a jejich využívání pro hodnocení podniku při zpracovávání havarijní dokumentace. Hodnocení rizik zajišťuje dle vyhlášky MŽP č. 227/2015 Sb. s použitím vhodných světově uznávaných metod.

217

3.2 Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů) ------------------------------------------------------------------Zajišťují:

•

•

Ve spolupráci s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly a s externími firmami určení zdroje rizik na závodu ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., odhadují scénáře možných havárií, oceňují závažnost následků a pravděpodobnosti možných havárií a posuzují přijatelnost rizik. K tomu využívají doporučené kvalitativní metody (např. Check-list, What-If, Safety Review, DOW F&EI, PHA, HAZOP aj.), kvantitativní metody (např. FTA, ETA, FMEA, CPQRA) či jejich kombinace. Veškeré údaje a výsledky zaznamenávají a postupují vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly pro případné aktualizace dokumentace požadované zákonem č.224/2015 Sb. Identifikaci druhu, množství a umístění nebezpečných látek definovaných zákonem č. 224/2015 Sb. na závodu. Tyto podklady a včetně změny druhu a množství umístěné nebezpečné látky přesahující 10 % dosavadního množství neprodleně předávají vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly pro účely zařazení objektu. Znají vlastnosti vyráběných, používaných, skladovaných a dopravovaných nebezpečných látek a technických zařízení z hlediska jejich vlivu na možnost vzniku havárie.

5.1.4.2 Popis organizačního zajištění procesu zavádění, udržování a zdokonalování systému řízení bezpečnosti V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. je uvedeno: 5.5.1

Odpovědnost a pravomoc Základní odpovědnost za stálou vhodnost a účinnost QMS (a kvalitu výrobků), EMS a SMS má výkonné vedení SPOLANA a.s. v čele s generálním ředitelem. Odpovědnosti, pravomoci a vzájemné vztahy podnikových útvarů a jednotlivých zaměstnanců vycházejí ze základního organizačního schéma SPOLANA a.s. (uvedeno v příloze č. 1) a Organizačního řádu [06]. Vlastní základní odpovědnosti, pravomoci a vzájemné vztahy jsou dokumentovány Organizačním řádem, organizační strukturou, systemizací a popisy pracovních míst (viz [06]), detailně jsou tyto vztahy rozpracovány systémovou dokumentací uvedenou v podkapitole 4.2. Odpovědnost za systém managementu kvality, za systém environmentálního managementu a za systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Za zvyšování efektivnosti, účinnosti a zlepšování integrovaného systému QMS, EMS, SMS v podniku zodpovídá představitel vedení pro integrované systémy řízení. Za podporu představiteli vedení v technické a odborné části jednotlivých složek systému zodpovídá: • za oblast QMS - sektor Kvality a životního prostředí (podpora v oblasti auditů - útvar Řízení jakosti (předcházení výskytu neshodných výrobků, vstupní, mezioperační a výstupní kontrola, gesce v oblasti poskytování metodické podpory při využívání a zavádění statistických metod) - sektor Lidské zdroje (podpora v oblasti organizace) • za oblast EMS - útvar Životní prostředí (podpora v oblasti ochrany vod, ochrany ovzduší, nakládání s odpady, technické legislativy výrobků podniku) - sektor Bezpečnosti a kontroly (podpora v oblasti havarijní prevence) • za oblast SMS - sektor Bezpečnosti a kontroly (podpora v oblasti prevence bezpečnosti práce, ochrany zdraví zaměstnanců, hygieny práce a pracovního prostředí). Odpovědnost za organizační změny Navrhovat organizační změny v podniku jsou oprávněni generální ředitel, ředitelé a vedoucí pracovníci 2. a 3. řídící úrovně (jejich návrhy musí být potvrzeny jejich nadřízeným).

218

Odpovědnost za schvalování organizačních změn je uvedena v Organizačním řádu [06]. Schválené organizační změny jsou promítnuty do databáze ORGAPER (v Lotus Notes). Detailní postup činností při organizačních změnách je stanoven v [06], schvalování organizačních změn viz podkap.

Popis organizačního zajištění procesu sledování požadavků právních předpisů a technických dokumentů a zajištění jejich dodržování V Integrované příručce QMS/EMS/SMSEnMS SPOLANA a.s. je uvedeno: 4.2.6.2 Dokumenty externího původu (právní a jiné požadavky) Podnik má vypracován postup identifikace a zajištění přístupu k právním a jiným požadavkům, kterým podnik v oblasti QMS/EMS/SMS podléhá. Základní kompetence za jednotlivé činnosti při zajištění právních a jiných požadavků jsou stanoveny Organizačním řádem [06], legislativními podnikovými normami, mapami procesů a popisy pracovních míst. Požadavky jsou členěny do čtyř okruhů: - Právní požadavky (zákony, vyhlášky, metodická sdělení, nařízení vlády ČR a jim na roveň postavené předpisy EU). - Technické normy (ČSN). - Požadavky kapitálové skupiny (provádění činností na smluvním základu). - Jiné požadavky (rozhodnutí a vyjádření státní správy). Právní požadavky Zdrojem právních požadavků je internet a software ASPI (automatizovaný systém právních informací) dostupný dle přístupových oprávnění na interní počítačové síti. Informace o nově vydávaných zákonech jsou uváděny na internetu (http://www.sbirka.cz/). Za sledování změn zodpovídají gestoři (viz [14]) - zpracovatelé jednotlivých legislativních podnikových norem. Informace o nově vydávaných předpisech EU jsou uváděny prostřednictvím internetových stránek v Úředním věstníku Evropské unie, dostupných dle přístupových oprávnění. Sledování požadavků legislativy a její aplikaci do interní legislativy zajišťují gestoři (viz [14]) zpracovatelé jednotlivých legislativních podnikových norem. Přehled právních požadavků v oblasti BOZP, ochrany životního prostředí a požární ochrany je zabezpečen zpracováním registru zákonů, vyhlášek a nařízení vlády. Registr je šířen v elektronické podobě v databázi SMS, rozdělovník je dán přístupovými oprávněními do prostředí Lotus Notes. Za aktualizaci registru zodpovídá sektor Bezpečnosti a kontroly. Přehled právních požadavků v oblasti QMS je zabezpečen zpracováním registru zákonů, vyhlášek a nařízení vlády. Registr je šířen v elektronické podobě v databázi Podniková legislativa, rozdělovník je dán přístupovými oprávněními do prostředí Lotus Notes. Za věcnou správnost Registru zodpovídají gestoři (viz [14]), za aktualizaci Registru zodpovídá sektor Kvality a životního prostředí. Technické normy Vymezují činnosti podniku v daných oblastech, jejich operativní řízení zajišťuje gestorský útvar (viz [06]). Požadavky kapitálové skupiny Pro zabezpečení výkonu činností, které jsou externě (na smluvním základu) vykonávány pro SPOLANA a.s., je přípustný systém přebírání legislativních dokumentů. Tato možnost se týká zejména činností, které jsou poskytovány v rámci kapitálové skupiny. Převzatý legislativní dokument probíhá shodným režimem jako interní dokument (viz odst. 4.2.6.1), dokument je před vydáním prověřen z hlediska souladu s interními legislativními dokumenty a z hlediska souladu s požadavky QMS/EMS/SMS. Schvalování a řízení těchto převzatých legislativních dokumentů podléhá postupu definovanému v [14].

219

Jiné požadavky Přehled jiných požadavků (v oblasti ochrany životního prostředí, BOZP a havarijní prevence) je zabezpečen zpracováním Registru rozhodnutí a Registru vyjádření státní správy. Registr je seznam platných rozhodnutí, povolení a souhlasů. Registr je šířen v elektronické podobě v prostředí Lotus Notes v databázi EMS (Registr vyjádření) a v databázi SMS (Registr rozhodnutí), rozdělovník je dán přístupovými oprávněními do prostředí Lotus Notes. 4.2.6.3 Hodnocení souladu Aktuálnost příslušných požadavků právních a jiných předpisů pro oblast QMS/EMS/SMS je 1x ročně ověřována v rámci přezkoumání platnosti systémové dokumentace (viz [14]). Jiné požadavky pro oblast EMS/SMS (uvedeny v Registrech rozhodnutí a Registrech vyjádření státní správy - viz odst. 4.2.6.2) jsou průběžně prověřovány a aktualizovány. Plnění souladu s příslušnými právními a jinými požadavky pro oblast EMS je hodnoceno 1x ročně v rámci přezkoumání managementu (viz podkap. 5.6), materiál předkládaný na poradu vedení obsahuje: a) v oblasti ochrany ovzduší plnění emisních limitů b) v oblasti odpadních vod plnění limitů pro koncentraci a množství vypouštěného znečištění c) v oblasti nakládání s odpady plnění povinností ze zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech [107]. Limity jsou uvedeny v příslušné dokumentaci (pro oblast ovzduší [70], pro oblast vod [66], nakládání s odpady je popsáno v [65]) a v Rozhodnutích Krajského úřadu Středočeského kraje včetně integrovaných povolení. V databázi „EMS“ v pohledu „Integrovaná povolení IPPC“ jsou uložena všechna vydaná integrovaná povolení (včetně změn) k provozu zařízení. Zodpovědnost za zpracování příslušných dat má útvar Životní prostředí. Oblast havarijní prevence je popsána v příslušné dokumentaci ([53], [67]). Plnění povinností vyplývajících ze zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií [105] přezkoumává vedení podniku 1x ročně (viz podkap. 5.6). Podkladem je „Zpráva o stavu havarijní prevence ve SPOLANA a.s.“ za minulý rok. Zodpovědnost za zpracování zprávy má sektor Bezpečnosti a kontroly. Zpráva je uložena v databázi „Havarijní prevence“ v prostředí Lotus Notes.

Popis organizačního zajištění definování cílů a úkolů v oblasti prevence závažných havárií Cíle a úkoly v oblasti prevence závažných havárií jsou součástí programů EMS popř. SMS. Jedenkrát ročně je prováděna aktualizace a revize programů a prováděna kontrola plnění. Plnění cílů a úkolů v oblasti bezpečnosti a prevence závažných havárií je vyhodnocováno pomocí systému kontrol a auditů a o plnění je informováno vedení podniku a je zveřejněno. V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. je uvedeno: 5.3

Politika a cíle QMS/EMS/SMS/EnMS ----------------------------------------------Vedení podniku vychází ze svých závazků (viz podkap. 5.1). Politikou integrovaných systémů řízení vyhlašuje své strategické záměry, které každoročně rozpracovává (formou materiálu na poradu vedení) na cíle QMS/EMS/SMS/EnMS. Důsledným uplatňováním, rozvíjením a zefektivňováním QMS/EMS/SMS/EnMS působí na zvyšování: - účinnosti řízení, efektivnosti výroby a obratu, - spokojenosti zákazníků, zaměstnanců a obyvatel regionu, - bezpečnosti výroby a tím i ochrany zaměstnanců a obyvatel,

220

- ochrany a tvorby životního prostředí včetně prevence znečišťování a havarijní prevence. Součástí Politiky je vždy závazek vedení podniku k plnění požadavků a k neustálému zlepšování QMS/EMS/SMS/EnMS. Politika integrovaných systémů řízení je uvedena v příloze č. 6, vedením podniku je přezkoumána 1x ročně z hlediska vhodnosti pro další kalendářní rok a případně aktualizována. Zaměstnancům podniku je dostupná v databázích QMS, EMS a SMS v prostředí Lotus Notes. 5.4 5.4.2

Plánování ---------------EMS

5.4.2.1 Environmentální aspekty Podnik má vypracován postup identifikace, evidence, vyhodnocování a sledování dopadů environmentálních aspektů činností, výrobků a služeb, které mají nebo mohou mít vliv na životní prostředí. Identifikace environmentálních aspektů Pro výrobní a obslužné útvary jsou pro prováděné činnosti zpracovány registry environmentálních aspektů (viz [18]). V nich jsou identifikovány environmentální aspekty a dopady do životního prostředí doprovázející činnosti v jednotlivých útvarech. Tato identifikace prochází každoročně přezkoumáním odpovědnými zaměstnanci příslušných podnikových útvarů a technickými specialisty útvaru Životní prostředí. Vyhodnocení environmentálních aspektů Významnost identifikovaných environmentálních aspektů je bodově zhodnocena (dle předem stanovených kritérií viz [18]) technickými specialisty útvaru Životní prostředí. Dle dosaženého bodového hodnocení je stanoven rozsah pro výběr významných environmentálních dopadů. Významné environmentální dopady Po vyhodnocení všech dopadů environmentálních aspektů jsou technickými specialisty útvaru Životní prostředí dle stanoveného rozsahu vybrány významné environmentální dopady a zpracován jejich přehled, který je výchozím materiálem pro stanovení cílů a cílových hodnot. 5.4.2.2 Cíle a cílové hodnoty Výběr a určování cílů a cílových hodnot provádí útvar Životní prostředí na základě aktuální Politiky EMS a přehledu významných environmentálních aspektů a dopadů na životní prostředí. Podnětem k aktualizaci může být zejména přezkoumání vedením a změna legislativy. 5.4.2.3 Program environmentálního managementu Zpracovává útvar Životní prostředí na základě stanovených cílů a cílových hodnot. Tento program je základním prvkem realizace a neustálého zlepšování EMS. Slouží k rozpracování cílů do dílčích úkolů, pro rozdělení zodpovědností a stanovení harmonogramu realizace úkolů. Po projednání v Pracovní skupině EMS předává útvar Životní prostředí návrh představiteli vedení, který ho formou materiálu předkládá poradě vedení ke schválení. Program environmentálního managementu je 1x ročně přezkoumáván vedením podniku. Náležitosti programu: - název cíle a jeho identifikace, - cílová hodnota, - činnosti a postupy směřující k dosažení cíle, - prostředky a zdroje zabezpečující realizaci jednotlivých činností, - zodpovědnosti a termíny plnění. Zaměření programu: - řešení starých ekologických zátěží, - zajištění ochrany podzemních a povrchových vod, - snižování emisí do ovzduší, - snižování energetické náročnosti, - optimalizace nakládání s odpady, - zkvalitnění poskytovaných informací o životním prostředí,

221

- sledování a implementace evropských trendů v ochraně životního prostředí, - havarijní připravenost a ochrana životního prostředí, - implementace nařízení REACH, - integrovaná prevence. 5.4.2.4 Environmentální profil podniku Vyjadřuje měřitelné výsledky ochrany životního prostředí a jejího řízení. Systém získávání měřitelných výsledků environmentálního profilu je součástí systémové dokumentace (viz [65], [66], [69] a [70]) zahrnující i požadavky mimopodnikové legislativy. Detaily jsou rozpracovány v Provozních řádech. Environmentální profil přezkoumává vedení podniku 1x ročně (viz podkap. 5.6). Podkladem je „Zpráva o vlivu na životní prostředí“ za minulý rok. Obsahuje základní údaje výsledků monitoringu dopadů do životního prostředí. „Zpráva o vlivu na životní prostředí“ je každoročně zveřejňována na internetových stránkách na adrese www.spolana.cz. Odpovědnost za sledování environmentálního profilu má za celý podnik útvar Životní prostředí, za řízené závody vedoucí výrobních závodů.

5.4.3

SMS

5.4.3.1 Cíle a cílové hodnoty Výběr a určování cílů a cílových hodnot provádí sektor Bezpečnosti a kontroly na základě aktuální Politiky SMS a zpracovaného registru rizik z oblasti BOZP. Podnětem k aktualizaci může být zejména přezkoumání vedením, změna v registru rizik, podněty zaměstnanců a změna legislativy. 5.4.3.2 Program bezpečnostního managementu K dosažení stanovených cílů a cílových hodnot má podnik stanoven program bezpečnostního managementu. Program sestavuje sektor Bezpečnosti a kontroly na základě stanovených cílů a cílových hodnot. Po projednání v Pracovní skupině SMS předává sektor Bezpečnosti a kontroly návrh představiteli vedení, který ho formou materiálu na poradu vedení předkládá ke schválení. Program bezpečnostního managementu je 1x ročně přezkoumáván vedením podniku. Náležitosti programu: jsou shodné s odst. 5.4.2.3. Zaměření programu: - snižování hlučnosti dominantních zdrojů hluku, - udržování budov v rámci bezpečného a řádného provozování veškerých činností ve společnosti, - zlepšení údržby (stavu) budov, - zlepšení technického stavu prvků kolektivní ochrany proti pádu z výšky a do volné hloubky, - zvyšování úrovně bezpečnosti zařízení, - snížení expozice zaměstnanců škodlivinami, - aktualizace, rozvíjení a správa informačního systému technických a grafických informací.

Popis organizačního zajištění stanovování ukazatelů, parametrů a kritérií použitelných pro hodnocení plnění úkolů, cílů a účinnosti opatření Pro hodnocení stanovených cílů a úkolů v oblasti bezpečnosti a pro posuzování účinnosti přijatých opatření jsou vytvářeny a zaváděny vyhodnotitelné ukazatele: Plnění cílů a úkolů v oblasti bezpečnosti a prevence závažných havárií je vyhodnocováno pomocí systému kontrol a auditů viz kapitoly Sledování a hodnocení plnění cílů a Audit systému řízení bezpečnosti. V procesu č.3.17 Havarijní připravenost a reakce jsou stanoveny následující měřitelné ukazatele

222

-

reakční čas při vzniku krizové situace (měření času)

-

identifikace a odstranění rizik (počet identifikovaných a odstraněných rizik)

-

kontrola dodržování bezpečnostních opatření (počet kontrol)

-

havarijní prevence – školení, pravidla, systémy, legislativa… (počet úkonů)

-

mimořádná událost (počet mimořádných událostí)

-

závažnost mimořádné události (počet mrtvých, zraněných, škody na majetku, na životním prostředí)

viz následující databáze Integrovaných systémů řízení, Procesní model, Procesy podpůrné, proces č.3.17 Havarijní připravenost a reakce

Popis organizačního zajištění procesu určování prioritních úkolů a sestavování časového harmonogramu V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. je uvedeno:

223

5.6 5.6.1

5.6.2

Přezkoumání systému managementu ----------------------------------------------------------Vedení podniku 1x ročně přezkoumává vhodnost, přiměřenost a efektivnost QMS/EMS/SMS/EnMS s cílem identifikovat a odstranit slabá místa tak, aby veškeré procesy byly trvale zlepšovány (viz [75]). Vstupy pro přezkoumání a) Představitel vedení předkládá 1x ročně k projednání na poradu vedení materiály obsahující závazně následující části: = kontrolu plnění úkolů z předchozích materiálů = plnění cílů managementu kvality, cílů, cílových hodnot, programů environmentálního managementu a programů bezpečnostního managementu = pro oblast EMS, SMS, EnMS vyhodnocení plnění souladu s právními a jinými požadavky = pro oblast EMS informace o komunikaci s externími zainteresovanými stranami včetně vývoje stížností (viz [50]) = hodnocení QMS/EMS/SMS/EnMS za sledované období, včetně hodnocení dostatečnosti zdrojů, informací o výsledcích auditů, vývoji a plnění nápravných a preventivních opatření, opatřeních z předchozích přezkoumání, změnách s možným dopadem na QMS/EMS/SMS/EnMS (v oblasti EMS včetně vývoje požadavků právních předpisů a dalších požadavků spojených s environmentálními aspekty) a návrhů doporučení pro zlepšování = pro oblast QMS informace o zpětných vazbách zákazníků, vývoji situace na trzích, výkonnosti procesů, shodě produktů, výsledků hodnocení dodavatelů. b) K projednání na poradu vedení je dále 1x ročně předkládána: = „Zpráva o stavu havarijní prevence“, materiál obsahující hodnocení za minulý rok (viz odst. 4.2.6.3), zprávu předkládá sektor Bezpečnosti a kontroly = „Zpráva o vlivu na životní prostředí“, materiál obsahující hodnocení environmentálního profilu podniku za minulý rok (viz odst. 5.4.2.4), zprávu předkládá útvar Životní prostředí. Na základě předložených materiálů jsou generálním ředitelem v případě potřeby ukládány úkoly. Úkoly z oblasti EMS jsou následně promítnuty do programu environmentálního managementu. Úkoly z oblasti havarijní prevence jsou zapracovány do programů EMS a SMS. c) Vedení podniku má k dispozici: = výsledky interních auditů QMS/EMS/SMS/EnMS prováděných v souladu se zásadami uvedenými v odst. 8.2.2 a výsledky plnění nápravných a preventivních opatření, uložených v souladu s odst. 8.5.2, = měsíční rozbory vlivu podniku na životní prostředí v oblasti • ovzduší (emise hlavních škodlivin do ovzduší, přehled plnění emisních limitů u kontinuálně měřených zdrojů a monitoring imisní situace), • odpadních vod (množství produkovaného a vypouštěného znečištění), informace o kvalitě odpadních vod jsou součástí informačního systému SAP, • nakládání s odpady (přehled produkovaného odpadu a poplatků za jeho likvidaci) (tyto měsíční rozbory jsou k dispozici v útvaru Životní prostředí) = informační systém SAP poskytující detailní informace o finančních tocích = denní informace o průběhu výroby, o případných haváriích a podaných stížnostech, tento „informační servis“ je zpracován a rozesílán elektronicky hasičem-dispečerem (viz [24]), = měsíční a pololetní zprávy o stavu kvality surovin a výrobků, zpracované útvarem Řízení jakosti, zprávy jsou dostupné v databázi QMS, = další údaje o vývoji řízených procesů (viz monitorování uvedené v podkap. 8.2), případně doporučení podřízených zaměstnanců pro zlepšování.

5.6.3

Výstupy z přezkoumání Výstup z přezkoumání obsahuje: a) Konstatování zjištěného stavu.

224

b) Zahrnutí všech případných rozhodnutí a opatření vztahujících se: • k odstranění neshod i ke zlepšení daného procesu, každé opatření musí být termínované s definovanou odpovědností a musí být měřitelné (případně vyhodnotitelné) • ke zlepšování produktu ve vztahu k požadavkům zákazníků (oblast QMS) • k posouzení dostatečnosti zdrojů (a to nejen finančních), pokud analýza příčin neshod směřuje do oblasti zdrojů. Poznámka: Rozhodnutí a opatření mohou být formulována prostřednictvím aktualizovaných cílů kvality pro daný rok. Výstupy z přezkoumání mohou být zároveň vstupem do: a) oblasti zlepšování výrobků (inovace a investiční výstavba) b) zlepšování a zefektivnění procesů c) zkvalitnění pracovního a životního prostředí.

Popis organizačního zajištění kontrol na všech stupních řízení zaměřených na sledování plnění stanovených úkolů a cílů, uvedení pravidel, lhůt nebo termínů V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. je uvedeno: 5.4.5

Termíny plánovacích činností a kontroly úkolů

5.4.5.1 Předložení návrhů pro rozpracování cílů, cílových hodnot, programů environmentálního managementu, programů bezpečnostního managementu a cílů managementu kvality Návrhy ročních plánů (konkrétních termínovaných úkolů) pro rozpracování: - cílů QMS, - cílů a cílových hodnot EMS/SMS/EnMS, - programů environmentálního managementu a programů bezpečnostního managementu předávají členové výkonného vedení SPOLANA a.s. každoročně do 15. 1. představiteli vedení, který jejich sumarizaci formou materiálu předkládá k projednání poradě vedení. 5.4.5.2 Zajištění plnění cílů, cílových hodnot, programů environmentálního managementu, programů bezpečnostního managementu a cílů managementu kvality Na základě schválené politiky, cílů, cílových hodnot, programů environmentálního managementu, programů bezpečnostního managementu a cílů managementu kvality ukládají ředitelé/vedoucí sektorů podřízeným útvarům úkoly pro plnění cílů a průběžně kontrolují jejich plnění. O výsledcích tohoto plnění předávají 1x ročně (k 15. 1.) souhrnnou informaci představiteli vedení. Další činnosti - viz podkap. 5.6.

Popis organizačního zajištění technických, finančních a lidských zdrojů pro účely plnění jednotlivých tematických oblastí systému řízení bezpečnosti Systém prevence závažných havárií je nedílnou součástí systému řízení podniku. Plánování potřebných zdrojů k zajištění plnění programu prevence závažných havárií je prováděno v rámci programů EMS a SMS. V dokumentu Integrovaná příručka QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. je uvedeno: 6

MANAGEMENT ZDROJŮ

6.1

Poskytování zdrojů ------------------------------Výkonné vedení SPOLANA a.s. v čele s generálním ředitelem trvale v rámci plánovacích procesů identifikuje požadavky na zdroje a v odpovídající výši je poskytuje tak, aby zajistilo zlepšování výkonnosti podniku a zvyšování jakosti všech procesů při současném zvyšování

225

úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zlepšování rizikových faktorů pracovních podmínek.

Popis organizačního zajištění rezervních zdrojů pro případy nečekaných změn v objektu nebo jiných neobvyklých okolností (technických, finančních a lidských) Rezervní zdroje jsou vytvářeny v rámci skupiny ANWIL S.A. jehož členem je SPOLANA a.s. Důkazem existence těchto rezervních zdrojů je zajištění obnovy výroby ve SPOLANA a.s. po povodni 6/2013.

5.2

Struktura popisu tematických oblastí systému řízení bezpečnosti

5.2.1

Lidské zdroje v objektu a jejich řízení

5.2.1.1 Zaměstnanci s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií podílející se na omezování rizik závažných havárií Přehled pracovních pozic zaměstnanců (funkční zařazení) s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií, popis úkolů, povinností a odpovědností, …

V dokumentu Integrovaná příručka QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. je uvedeno: 6.2 6.2.1

Lidské zdroje ------------------Cílem řízení lidských zdrojů je zabezpečit odbornou způsobilost zaměstnanců k výkonu jejich činností se zaměřením na prohlubování jejich dovedností se zvláštním zřetelem na znalost právních a dalších předpisů, motivovat zaměstnance k rozvoji jejich schopností a obecně rozvíjet podnikovou kulturu.

Pro zabezpečení systému PZH vytváří vedení SPOLANA a.s. optimální organizační strukturu se stanovením rozsahu činností jednotlivých článků této struktury a určením odpovědností s vymezením vzájemných vztahů a vazeb. Na omezování rizik závažných havárií se podílejí všichni zaměstnanci podniku s ohledem na své funkční zařazení. Funkčnímu zařazení pak odpovídá i úroveň zodpovědnosti zaměstnance. Rozhodující podíl na omezování rizik mají vedoucí pracovníci výrobně provozního sektoru na všech stupních řízení jednotlivých útvarů, kde se manipuluje s nebezpečnými látkami. Specifické úkoly v oblasti PZH pak plní především pracovníci odborných útvarů: – Integrované systémy řízení – Bezpečnost a prevence – Životní prostředí – Centralizovaná údržba – Jednotka HZS podniku Jejich působnost je stanovena v SGŘ-01-06 Organizační řád.

226

V SGŘ-01-06 Organizační řád je uvedeno: 6 OBECNÉ ČINNOSTI VEDOUCÍCH PRACOVNÍKŮ V rámci pravomocí svěřených tímto organizačním řádem jsou vedoucí pracovníci odpovědní za plnění úkolů v působnosti svěřeného útvaru. Obecné činnosti týkající se všech vedoucích pracovníků se člení do následujících oblastí : • organizace a řízení útvaru • personální a mzdová politika v rámci útvaru • požární ochrana, havarijní prevence, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ochrana životního prostředí • QMS, EMS a SMS V oblasti organizace a řízení útvaru: 01

Řídí činnost útvaru a jeho pracovníků, zodpovídá za výkon činností uvedených v působnosti řízeného útvaru a za ekonomicky efektivní a kvalitní plnění úkolů útvaru

02

Je povinen sledovat podnikovou legislativu, kterou aktualizují gestorské útvary, a obecně závazné předpisy publikované ve Sbírce zákonů z oblastí, které má řízený útvar v gesci; zodpovídá za harmonizaci podnikové legislativy s platnými obecně závaznými právními předpisy v oblasti působnosti útvaru a za zpracování legislativních podnikových dokumentů v gesci útvaru

03

Zodpovídá v řízeném útvaru za dodržování obecně závazných právních předpisů i legislativních podnikových dokumentů, seznamuje se s nimi formou samostudia (pokud není v konkrétním případě stanoveno jinak), zajišťuje prokazatelné proškolení podřízených pracovníků a rozhoduje o formě proškolení

04

Zodpovídá v řízeném útvaru za ochranu podnikových informací

05

Navrhuje vnitřní organizaci útvaru, navrhuje zařazení pracovních míst útvaru a jejich optimální strukturu, stanovuje kvalifikační požadavky.

06

Spolupracuje s útvary podniku, s podnikovými komisemi a týmy v potřebném rozsahu, poskytuje příslušným vedoucím na vyžádání dokumentaci potřebnou pro činnost jejich útvarů

07

Zpracovává smlouvy v oblasti své působnosti a zajišťuje jejich schválení dle Podpisového řádu

08

Kontroluje za útvar dodavatelské faktury, provádí jejich likvidaci ve stanoveném rozsahu

09

Zpracovává připomínky k projektové dokumentaci týkající se útvaru, hodnotí návrhy technických změn a zlepšovací návrhy z hlediska technického a ekonomické účinnosti, poskytuje spolupráci při jejich zavádění

10

Navrhuje zařazení akcí do rozvojových programů podniku, zpracovává připomínky k tomuto programu

11

Zodpovídá za ochranu majetku svěřeného do péče řízeného útvaru a za vedení příslušné dokumentace

12

Předává útvaru Správa areálu návrh na pronájem majetku ve své správě, který nelze v rámci podniku efektivně využít V oblasti personální a mzdové politiky:

13

Navrhuje vznik a ukončení pracovního poměru pracovníků útvaru, spolupracuje při aktualizaci personálních údajů

14

Zajišťuje zpracování popisů pracovních míst a účastní se procesu zařazování pracovníků na pracovní místa v rámci útvaru (finální rozhodnutí o zaměstnání vyjadřuje předseda představenstva a člen představenstva)

15

Organizuje proškolování pracovníků útvaru stanovené pro výkon jejich pracovních činností a přezkušování jejich znalostí

227

16

Zodpovídá za provádění mzdové politiky v řízeném útvaru, organizuje zpracování mzdových podkladů

17

Sleduje dodržování práv a povinností pracovníků v řízeném útvaru, kontroluje a eviduje za útvar vyřízení všech škod

18

Zodpovídá za plnění povinností vyplývajících z platné Kolektivní smlouvy

19

Zajišťuje v řízeném útvaru činnosti v oblasti ochrany osobních údajů V oblasti požární ochrany, havarijní prevence, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochrany životního prostředí:

20

Zabezpečuje na pracovištích útvaru řízení požární ochrany, havarijní prevence, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí, kontroluje jejich dodržování a plnění úkolů v těchto oblastech

21

Organizuje proškolování a přezkušování pracovníků útvaru v oblasti požární ochrany, havarijní prevence, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí v návaznosti na rozsah pracovních činností vykonávaných pracovníky

22

Spolupracuje při zpracování a aktualizaci dokumentace uvedených oblastí, při zjišťování příčin vzniku mimořádných událostí a pracovních úrazů v rámci útvaru, kontroluje nápravu

23

Rozhoduje o zastavení práce a provozu zařízení na svěřených pracovištích při ohrožení bezpečnosti pracovníků, životního prostředí nebo majetku podniku, organizuje nápravu

24

Zpracovává seznam profesí pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků v rámci řízeného útvaru, zajišťuje vybavení pracovišť a pracovníků těmito prostředky

25

Zodpovídá za zajištění a kontroluje dodržování předepsaných periodických lékařských prohlídek pracovníků útvaru, respektuje výsledky prohlídek při zařazování pracovníků

26

Aktualizuje údaje o provedených prohlídkách pracovníků (v databázi ORGAPER) na základě sdělení poskytovatelů pracovnělékařských služeb v „lékařském posudku“ o posouzení zdravotní způsobilosti k práci

27

Zajišťuje (prostřednictvím osoby odborně způsobilé) odborný dohled a podmínky pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, vedení předepsané evidence a školení pracovníků útvaru nakládajících s těmito látkami, v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, souvisejícími předpisy a SGŘ-23-11

28

Vykonává další činnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s obecně závaznými právními předpisy a s legislativními podnikovými dokumenty V oblasti QMS, EMS a SMS:

29

Zodpovídá za udržování a rozvoj QMS / EMS / SMS v řízeném útvaru v souladu s vyhlášenými politikami, cíli a cílovými hodnotami a s příslušnou legislativou, zodpovídá za funkčnost, efektivnost a účinnost zavedeného QMS / EMS / SMS a pravidelně ji vyhodnocuje

30

Zodpovídá za vypracování, udržování a doplňování dokumentace QMS / EMS / SMS v řízeném útvaru, zodpovídá za kontrolu dodržování dokumentovaných postupů QMS / EMS / SMS v řízeném útvaru

Další (odborné) pravomoci a povinnosti vedoucích pracovníků jsou dány působností příslušného útvaru (viz kap. 7 této SGŘ) a v soustavě legislativních podnikových dokumentů.

Za fungování zavedeného systému řízení bezpečnosti a prevence závažné havárie je odpovědný představitel vedení pro integrované systémy. V SGŘ-01-06 Organizační řád je uvedeno:

228

4.4 Představitel vedení pro integrované systémy řízení Představitelem vedení pro integrované systémy řízení, který zabezpečuje podmínky pro udržování a rozvoj těchto systémů, stanovil generální ředitel člena výkonného vedení – vedoucího sektoru Kvality a životního prostředí. Pravomoci a odpovědnosti představitele vedení pro integrované systémy řízení • sestavovat, udržovat a po schválení generálním ředitelem vydávat Integrovanou příručku QMS / Pravomoci a odpovědnosti představitele vedení pro integrované systémy řízení stanovuje generální ředitel pro zavádění, udržování a rozvoj QMS / EMS / SMS v souladu s ČSN EN ISO 9001 / ČSN EN ISO 14001 / ČSN OHSAS 18001 v podniku takto: • sestavovat, udržovat a po schválení generálním ředitelem vydávat Integrovanou příručku QMS / EMS / SMS SPOLANA a.s., • předkládat poradě vedení k projednání a představenstvu ke schválení aktualizaci politiky integrovaných systémů, tj. politiky kvality, environmentální politiky a bezpečnostní politiky, • předkládat poradě vedení k projednání roční zprávy hodnotící vhodnost, přiměřenost a efektivnost QMS / EMS / SMS a plnění stanovených cílů (cílových hodnot a programů) při jejich zdokonalování a rozšiřování dle vypracované osnovy, • zabezpečit podmínky pro udržování a rozvoj QMS/EMS/SMS prostřednictvím pracovní skupiny QMS/EMS/SMS, • řídit zpracování a aktualizaci dokumentace QMS / EMS / SMS, stanovovat strukturu a okruh dokumentace, • provádět systematickou kontrolu funkčnosti a účinnosti QMS / EMS / SMS – pro zajištění této odpovědnosti má udělenu pravomoc kontroly všech vnitropodnikových útvarů z pohledu dodržování legislativy QMS / EMS / SMS, • sestavovat a schvalovat v oblasti integrovaných systémů řízení (ISŘ) QMS / EMS / SMS plán interních a externích auditů na kalendářní rok, • řídit provádění auditů u dodavatelů a zákaznických auditů v podniku; v oblasti QMS / EMS / SMS je oprávněným pracovníkem pro styk s certifikačními organizacemi, • informovat výkonné vedení podniku o fungování QMS / EMS / SMS k přezkoumání systémů a jako základ pro zlepšování těchto systémů, • ukládat opatření k nápravě vedoucím všech útvarů (s výjimkou ředitelů / vedoucích sektorů) v případě zjištění odchylek (neshod) a preventivní opatření v případě zjištění problému, • předkládat generálnímu řediteli návrhy na uložení opatření k nápravě a preventivních opatření ředitelům / vedoucím sektorů v případě zjištění odchylek (problémů) v rámci úseku / sektoru / útvaru nebo celého podniku, • zajišťovat ve spolupráci s manažery prodeje a sektorem SCM přenesení požadavků zákazníků do podniku a informování porady vedení o výsledcích hodnocení spokojenosti zákazníků (součást ročního hodnocení systému kvality) • ve spolupráci s externí firmou zajišťující na smluvním základě nákupní činnosti informovat poradu vedení o výsledcích hodnocení dodavatelů (součást ročního hodnocení systému kvality) • koordinovat reklamační řízení v rámci podniku 7.4.1 INTEGROVANÉ SYSTÉMY ŘÍZENÍ – působnost 1. Provádí audity integrovaných systémů řízení dle ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001 a ČSN OHSAS 18001 2. Zajišťuje systémovou podporu představitele vedení pro integrované systémy řízení Působnost - detailně 01

Metodicky, organizačně a věcně podporuje představitele vedení pro integrované systémy řízení při zabezpečování jeho činností (systémová podpora představitele)

02

Organizuje jednání pracovní skupiny QMS / EMS / SMS, připravuje, distribuuje a eviduje materiály pro jednání pracovní skupiny

03

Zabezpečuje certifikační a kontrolní audity podniku certifikační organizací dle ČSN EN ISO 9001 a ČSN EN ISO 14001

229

04

Zpracovává podklady k provádění auditů integrovaných systémů řízení QMS / EMS / SMS

05

Provádí audity integrovaných systémů řízení (ISŘ) dle ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001 a ČSN OHSAS 18001

06

Kontroluje plnění opatření k nápravě a preventivních opatření

07

Zpracovává roční hodnocení QMS a EMS, kontroluje plnění úkolů uložených v materiálech

08

Koordinuje legislativní činnost v podniku, metodicky řídí zpracování soustavy legislativních podnikových norem a kontroluje vzájemnou provázanost legislativních podnikových norem s respektováním požadavků norem ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001 a ČSN OHSAS 18001 (v rámci podpory představitele vedení pro integrované systémy řízení), eviduje legislativní podnikové normy a ukládá všechny jejich revize

09

Vydává Integrovanou příručku QMS/EMS/SMS SPOLANA a.s. a ukládá všechny její revize

10

Vykonává činnosti správce databází v oblasti své působnosti ve spolupráci s útvarem Informační technologie

11

Vede agendu podnikových razítek

7.5.2 BEZPEČNOST A PREVENCE – působnost 1. 2. 3. 4.

Zajišťuje preventivní činnosti v oblasti bezpečnosti podniku Zajišťuje systém krizového řízení a havarijní a požární prevenci Zajišťuje preventivní činnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Zajišťuje podporu představitele vedení pro integrované systémy řízení při udržování a optimalizaci SMS

Působnost - datailně 01

Metodicky řídí a koordinuje spolupráci útvarů podniku a externích firem v oblastech své působnosti

02

Zajišťuje aplikaci obecně závazných předpisů a mimopodnikových nařízení v oblastech své působnosti do legislativy podniku

03

Zajišťuje komunikaci v oblastech své působnosti s externími firmami a s orgány státní správy

04

Zajišťuje kontrolu plnění podmínek orgánů státní správy v oblastech své působnosti

05

Zajišťuje posouzení návrhů opatření v oblastech své působnosti, kontroluje plnění přijatých opatření

06

Zajišťuje posouzení projektové dokumentace staveb a technologií v objektech a technologických procesech z hlediska své působnosti

07

Zajišťuje kontrolu postupu realizace staveb, je účastníkem přejímacího a kolaudačního řízení dokončených investičních akcí z hlediska své působnosti

08

Zajišťuje z hlediska oblastí své působnosti : • zpracování a aktualizaci bezpečnostních instrukcí s celopodnikovou působností • kontrolu zpracování a aktualizace útvarových bezpečnostních instrukcí, provozních předpisů a dílčích havarijních plánů • schvaluje uvedené dokumenty a zajišťuje jejich schvalování a vydávání

09

Provádí kontrolní činnost v oblastech své působnosti, o zjištěných nedostatcích informuje příslušné vedoucí pracovníky, z výsledků kontrolní činnosti a hodnocení stavu zpracovává informace pro vedení podniku V oblasti požární prevence:

10

Zajišťuje výkon požární prevence, preventivních prohlídek objektů, kontrolu stavu požárních zařízení

11

Kontroluje, zda je generální ředitel informován o zásadních otázkách požární ochrany pro bezodkladné zajištění požární bezpečnosti podniku a koordinuje projednávání požární ochrany podniku s orgány státního požárního dozoru smluvně prováděné externí firmou

230

12

Zajišťuje zpracování podkladů pro školení a odbornou přípravu pracovníků v oblasti požární ochrany, koordinuje a kontroluje provedení školení požární ochrany a školení vedoucích požárních hlídek pracovišť se zvýšeným požárním nebezpečím

13

Zajišťuje zpracování a evidenci určené dokumentace požární ochrany v souladu s požadavky obecně závazných předpisů, zajišťuje kontrolu odstranění závad uvedených v požárních knihách preventivních úseků

14

Zajišťuje zpracování dokumentace zdolávání požárů včetně operativních karet V oblasti havarijní a bezpečnostní prevence:

15

Koordinuje organizačně technické zapojení podniku do systému havarijní prevence regionu

16

Zajišťuje aktualizaci Bezpečnostní zprávy podniku, Vnitřního havarijního plánu podniku a další dokumentace dle zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií (ve znění pozdějších předpisů)

17

Zpracovává a aktualizuje plány preventivních bezpečnostních opatření pro řešení mimořádných událostí na úrovni podniku

18

Kontroluje plnění havarijních plánů a preventivních bezpečnostních opatření v areálu podniku

19

Navrhuje opatření k omezení následků úniků nebezpečných látek do životního prostředí, organizuje, kontroluje a hodnotí celopodniková součinnostní cvičení na únik nebezpečných látek do životního prostředí

20

Účastní se šetření mimořádných událostí

V oblasti krizového řízení: 21

Organizuje systém krizového řízení podniku k prevenci krizových stavů a při jejich vyhlášení ve smyslu zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a systém hospodářských opatření pro krizové stavy podle zákona č. 241/2000 Sb. (oba ve znění pozdějších předpisů)

22

Spolupracuje Krajským úřadem a s orgány Integrovaného záchranného systému (definovaného zákonem č. 239/2000 Sb. o Integrovaném záchranném systému ve znění pozdějších předpisů) V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:

23

Spolupracuje se sektorem Centralizovaný nákup při hodnocení dodavatelů služeb z hlediska bezpečnosti, spravuje databázi EBA a eviduje v ní bezpečnostní údaje o dodavatelích a nájemcích

24

Ve spolupráci s vedoucími útvarů a s orgány ochrany veřejného zdraví provádí v podniku hodnocení rizik a zařazování prací do kategorií podle úrovně zátěže rozhodujícími faktory pracovních podmínek, vede o nich evidenci v databázích Hodnocení rizik a ORGAPER

25

Navrhuje rozsah měření fyzikálních a chemických škodlivin v pracovním prostředí, zajišťuje vyhodnocení těchto měření a zpracovává příslušná hlášení

26

Zajišťuje kontrolu manipulací s látkami škodlivými zdraví, vyřizuje s orgány ochrany veřejného zdraví podmínky práce s těmito látkami

27

Zajišťuje vyšetření příčin úrazů, vedení jejich evidence, vyřizuje a eviduje za podnik uplatněné pojistné události z titulu úrazů a nemocí z povolání

28

Eviduje choroby z povolání, hodnotí jejich příčiny a navrhuje opatření k odstranění těchto příčin

29

Aktualizuje v databázi ORGAPER údaje o rozsahu preventivních prohlídek na jednotlivá pracovní místa a kontroluje dodržování lhůt předepsaných preventivních prohlídek pracovníků

30

Zpracovává podklady pro smlouvy s poskytovateli pracovnělékařských služeb (závodní preventivní péče – vstupní a výstupní prohlídky, práce v noci, povinné prohlídky dle kategorizace prací, odborné profesní prohlídky atd.) podle platné legislativy a kontroluje jejich plnění

31

Zajišťuje aktualizaci instruktážních materiálů pro vstupní školení nových pracovníků podniku i externích firem v oblastech své působnosti

231

32

Provádí činnosti k zavádění, udržování a optimalizaci SMS ve smyslu ČSN OHSAS 18001 v souladu se schválenou politikou SMS, zajišťuje podporu představitele vedení pro integrované systémy řízení při udržování a optimalizaci SMS, řídí radu SMS, zpracovává hodnocení SMS jako podklad pro materiál předkládaný představitelem vedení pro integrované systémy řízení

7.4.3 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – působnost 1. Metodicky řídí zajišťování péče o životní prostředí 2. Vykonává činnosti v oblasti odstraňování starých ekologických zátěží v souladu se smlouvou o ekologických závazcích včetně jejích dodatků a s rozhodnutími orgánů státní správy 3. Řídí chemický legislativní proces u výrobků a meziproduktů Působnost - detailně 01

Vykonává činnosti v oblasti odstraňování starých ekologických zátěží v souladu se smlouvou o ekologických závazcích včetně jejích dodatků a s rozhodnutími orgánů státní správy

02

Metodicky řídí činnost útvarů podniku v oblasti životního prostředí

03

Zpracovává plán (Program EMS) ochrany životního prostředí a kontroluje jeho plnění

04

Spolupracuje při zpracování návrhů rozvojových akcí, zpracovává připomínky k těmto návrhům v rozsahu své působnosti

05

Zpracovává připomínky k přípravné a projektové dokumentaci ekologických staveb a ostatních staveb v rozsahu své působnosti, organizuje projednání této dokumentace s orgány státní správy

06

Hodnotí postup realizace ekologických staveb a ostatních staveb v rozsahu své působnosti, kontroluje a hodnotí postup jejich uvádění do provozu a postup kolaudačního řízení, zpracovává připomínky k přejímacímu řízení dokončených staveb a vyjadřuje se k jejich zkušebnímu provozu.

07

Schvaluje z hlediska své působnosti technologie a určenou provozně technickou dokumentaci, navrhuje a hodnotí návrhy jejich změn

08

Navrhuje příslušným vedoucím zastavení práce a provozu zařízení na podnikových pracovištích při bezprostředním nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví pracovníků – viz odst. 5.1 této SGŘ

09

Vyřizuje veřejnoprávní jednání jménem podniku v oblasti životního prostředí

10

Řeší po odborné stránce nároky externích subjektů na náhradu škod ve sporných případech

11

Provádí činnosti k udržování a optimalizaci EMS ve smyslu ČSN EN ISO 14001 v souladu se schválenou politikou EMS, řídí Radu EMS, zpracovává hodnocení EMS formou materiálu pro poradu vedení

12

Provádí aktualizaci instruktážních materiálů pro vstupní školení nových pracovníků v oblasti ochrany životního prostředí

13

Vykonává v podniku funkci gestora pořizování monitorovacích zařízení emisí do ovzduší a odpadních vod

14

Účastní se šetření mimořádných událostí spojených s únikem nebezpečných látek do životního prostředí

15

Koordinuje za podnik činnosti pro přípravu řízení o vydání integrovaného povolení a jeho změn dle zákona č. 76/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů

16

Koordinuje za podnik činnosti týkající se posuzování vlivu na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů

17

Zpracovává požadovaná data pro integrovaný registr znečišťování dle zákona č. 25/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů

18

Sleduje legislativu v oblasti ochrany životního prostředí a zabezpečuje její implementaci do podnikové legislativy

19

Na základě žádosti se zúčastňuje připomínkového řízení při tvorbě národní legislativy v oblasti životního prostředí

232

20

Sleduje a vyhodnocuje údaje za oblast životního prostředí, provádí hodnocení dle zákona č. 167/2008 Sb. o ekologické újmě ve znění pozdějších předpisů

21

Vyhodnocuje provozní náklady na ochranu životního prostředí pro Český statistický úřad

22

Vede agendu Responsible Care V oblasti ochrany ovzduší:

23

Metodicky řídí útvary podniku v oblasti ochrany ovzduší

24

Vyjadřuje se k organizačně technickému zapojení podniku do regionálního systému ochrany ovzduší

25

Navrhuje příslušným vedoucím zastavení práce a provozu zařízení při nedodržování emisních limitů

26

Vykonává dozor nad dodržováním emisních limitů, monitoruje stav v podniku z hlediska ochrany ovzduší, upozorňuje příslušné útvary v rámci podniku na nedostatky

27

Zpracovává hlášení o emisích do ovzduší pro orgány státní správy

28

Zpracovává za podnik zákonem stanovené souhrnné vyhodnocení údajů provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a výpočet poplatku za znečišťování ovzduší

29

Provádí kontrolu plnění podmínek orgánů státní správy v oblasti ochrany ovzduší

30

Metodicky řídí monitorování emisí CO2 v rámci obchodování s povolenkami CO2, předává Finančnímu úseku podklady pro obchodování s povolenkami

31

Zpracovává a projednává Plán zjišťování a vykazování emisí skleníkových plynů (Monitorovací plán CO2)

32

Zpracovává a projednává Plán snižování emisí

33

Rozpočítává poplatky za znečištění ovzduší na jednotlivá střediska V oblasti ochrany vod:

34

Metodicky řídí útvary podniku v oblasti odpadních vod

35

Navrhuje příslušným vedoucím zastavení práce a provozu zařízení při selhání čisticích zařízení, informuje příslušné vedoucí – viz odst. 5.1 této SGŘ

36

Metodicky řídí měření ukazatelů znečištění v odpadních vodách a hodnotí výsledky měření

37

Hodnotí a eviduje únik látek škodlivých vodám dle zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, eviduje poškozování životního prostředí a zdroje znečištění, spolupracuje při řešení havárií s únikem látek škodlivých vodám

38

Vede evidenci znečištění vypouštěného v odpadních vodách, vypracovává poplatkové hlášení a poplatkové přiznání dle zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů

39

Ve spolupráci se závodem Energetika a vodní hospodářství vypracovává majetkovou a provozní evidenci vodovodů a kanalizací dle zákona č. 274/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a předává ji vodoprávnímu orgánu

40

Zpracovává údaje pro integrovaný registr znečišťování dle zákona č. 25/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů

41

Zpracovává hlášení o bilanci vypouštěného znečištění v odpadních vodách pro orgány státní správy a správce toku

42

Obstarává stavební povolení pro vodní díla, organizuje a vyřizuje povolení k užívání vodních děl (kolaudace), spolupracuje na vyhodnocení zkušebního provozu vodních děl a vyjadřuje se k němu

43

Kontroluje dodržování pravidel technického provozu vodních děl, navrhuje a kontroluje odstranění závad

44

Provádí kontrolu plnění podmínek vodoprávních orgánů

233

45

Posuzuje a schvaluje odstranění kapalných odpadů a externích odpadních vod na čistírně odpadních vod

46

Vyjadřuje se ke změnám úpravy užitkové vody a čištění odpadních vod

47

Určuje ve spolupráci se závodem Energetika a vodní hospodářství limity znečištění vody v rámci podniku

48

Vykonává technicko bezpečnostní dohled na vodních dílech dle zákona 254/2001 Sb. a vyhlášky č. 471/2001 Sb. (oboje ve znění pozdějších předpisů)

49

Zabezpečuje spolupráci s externí firmou oprávněnou ke kontrolní činnosti v oblasti technickobezpečnostního dohledu

50

Organizuje prohlídku vodních děl za účasti vodohospodářského orgánu a externí firmy oprávněné k vykonávání technicko-bezpečnostního dohledu V oblasti nakládání s odpady:

51

Metodicky řídí útvary podniku v oblasti nakládání s odpady

52

Vede celopodnikovou agendu týkající se nakládání s odpady dle zákona č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů včetně evidence odpadů

53

Vykonává činnosti odpadového hospodáře dle zákona č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů

54

Je odpovědným zástupcem podniku v koncesované živnosti pro podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady

55

Určuje způsob nakládání s odpady v návaznosti na zákonné limity

56

Kontroluje dodržování provozního řádu skládky a ostatních zařízení pro nakládání s odpady, navrhuje jejich změny

57

Projednává s odbornými firmami a s orgány státní správy odstranění příp. využití odpadů, schvaluje a koordinuje jejich odstranění, příp. využití

58

Provádí kontrolu plnění podmínek orgánů státní správy pro nakládání s odpady, navrhuje a kontroluje odstranění závad v nakládání s odpady

59

Zpracovává výpočet poplatků za ukládání odpadů na skládce Spolany včetně rekultivační rezervy

60

Rozpočítává podle faktury na jednotlivé provozy náklady za komunální odpad, plasty, papír a uložení odpadů na skládce Uhy

61

Zpracovává údaje pro integrovaný registr znečišťování dle zákona č. 25/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů

62

Zpracovává hlášení o bilanci odpadů pro orgány státní správy

63

Posuzuje a schvaluje odstranění kapalných odpadů na čistírně odpadních vod

64

Provádí kontrolu dodržování podmínek SGŘ-24-01 „Odpadové hospodářství“

65

Zabezpečuje provedení certifikace popílku a pravidelných dohledů ze strany Technického a zkušebního ústavu stavebního (TAZUS) V oblasti chemických výrobků podniku a hnojiv:

66

Sleduje legislativu v oblasti chemických látek a hnojiv a provádí její implementaci do podnikové legislativy

67

Metodicky řídí útvary podniku v oblasti chemické legislativy a hnojiv

68

Provádí v podniku kontroly souladu vykonávaných činností s chemickou legislativou

69

Provádí klasifikaci výrobků a meziproduktů dle chemické legislativy

70

Zajišťuje registraci a případnou autorizaci výrobků a meziproduktů podniku dle nařízení EU 1907/2006 (REACH)

234

71

Zabezpečuje ohlášení, případně registraci hnojiv a jejich aktualizaci dle zákona 156/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů

72

Zpracovává a aktualizuje bezpečnostní listy výrobků, meziproduktů, surovin a pomocných látek v elektronické formě (databáze SHEET)

73

Odsouhlasuje návrhy etiket na balené výrobky V oblasti obalů:

74

Ve spolupráci s útvarem Zákaznická péče vypracovává a vede evidenci obalů uvedených na trh a provádí výpočet poplatků za ně dle zákona č. 477/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů

75

Provádí rozpočítání poplatků za obaly uvedené na trh pro jednotlivá střediska

76

Čtvrtletně předkládá hlášení do systému EKO-KOM V oblasti ochrany přírody:

77

Vypracovává a projednává s orgány státní správy žádosti o kácení dřevin a keřů dle zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů

78

Kontroluje provedení nařízené náhradní výsadby na základě rozhodnutí příslušných orgánů státní správy

7.7.4 CENTRALIZOVANÁ ÚDRŽBA – působnost 1. Řídí a zajišťuje péči o hmotný majetek závodů v oboru strojním, stavebním, elektro, měření a regulace 2. Metodicky řídí péči o hmotný majetek v podniku, vykonává gesci v oblasti údržby 3. Řídí metrologii podniku 4. Řídí dohled nad dodržováním požadavků ochrany před ionizujícím zářením Působnost - detailně V oblasti péče o dlouhodobý hmotný majetek : 02

Metodicky řídí péči o dlouhodobý hmotný majetek v podniku, vykonává činnost gestora údržby v rozsahu stanoveném SGŘ-09-11

03

Řídí a zajišťuje péči o dlouhodobý hmotný majetek výrobních závodů v oboru strojním, stavebním, elektro, měření a regulace

04

Zodpovídá za technický stav a provozuschopnost hmotného majetku výrobních závodů, sleduje a hodnotí jeho technický stav, zpracovává odborná doporučení a zajišťuje potřebná opatření

05

Zpracovává harmonogramy zastávkových prací výrobních závodů, organizuje přípravu postupu zastávkových prací, řídí zastávkové práce a hodnotí jejich provedení

06

Navrhuje plán údržby výrobního zařízení, budov a staveb z věcného hlediska, spolupracuje s ostatními útvary při plánování údržby a oprav dlouhodobého hmotného majetku závodu, navrhuje alokaci nákladů na údržbu hmotného majetku závodů

07

Zodpovídá za naplnění plánu oprav a údržby, za efektivní čerpání finančních prostředků na opravy a údržbu a za nepřekročení nákladů na údržbu

08

Rozhoduje o technologických postupech oprav, vykonává technický dozor nad prováděním prací při opravách a údržbě, kontroluje správnost údajů v montážním deníku externích organizací pracujících v rámci výrobních závodů, účastní se přejímek majetku po opravách, kontroluje a odsouhlasuje kvalitu konečného provedení opravy a technickou způsobilost zařízení k předání provozovateli

09

Spolupracuje při stanovení postupu najíždění a odstavování výrob k provedení oprav a údržby výrobního zařízení

235

10

Sleduje (v rozsahu působnosti gestora dle SGŘ-09-11) stav zařízení a doporučuje provozovateli odstavení strojů a zařízení v případě překročení provozních limitů, které by vedly k zhoršení technického stavu dlouhodobého hmotného majetku

11

Zjišťuje příčiny provozních poruch a havárií

12

Vystavuje požadavky na nákup služeb údržbářského charakteru, spolupracuje se sektorem Centralizovaný nákup při výběru dodavatelů externích výkonů charakteru údržby a udržování

13

Vykonává činnosti v oblasti korozního inženýrství v rozsahu oprávnění „korozní technolog“

14

Zpracovává plán diagnostiky strojů a zařízení podnikových útvarů

15

Provádí diagnostická měření strojů a zařízení na základě plánu diagnostiky

16

Doporučuje a provádí mimořádná diagnostická měření strojů a zařízení na základě zjištěného zhoršení stavu

17

Provádí technickou kontrolu ocelových konstrukcí, potrubních mostů a potrubních rozvodů, rozhoduje o způsobu jejich opravy

18

Provádí technický dozor nad vyhrazenými technickými zařízeními v podniku v oblastech: tlakové nádoby stabilní, parní a kapalinové kotle třídy I. - IV., elektrozařízení, plynová zařízení, zdvihací zařízení, zpracovává plány revizí a kontrol uvedených vyhrazených technických zařízení s výjimkou zdvihacích zařízení

19

Vykonává revize a kontrolu vyhrazených technických zařízení tlakových a plynových, rozhoduje o provozuschopnosti těchto zařízení, kontroluje a eviduje opatření vyplývající z rozhodnutí orgánů státního dozoru, zodpovídá za včasné zajištění revizí a za plnění plánu revizí a kontrol těchto vyhrazených technických zařízení

20

Zabezpečuje provedení revizí a kontrol elektrozařízení, zodpovídá za včasné zajištění revizí a za plnění plánu revizí a kontrol vyhrazených elektrozařízení

21

Sleduje a kontroluje činnost externího dodavatele komplexní služby v oblasti zdvihacích zařízení, spolupracuje s podnikovými útvary provozujícími zdvihací zařízení a s útvarem Správa areálu při pronájmu zdvihacích zařízení

22

Spravuje údaje v podnikovém informačním systému údržby SAP-PM

23

Spravuje automatický imisní systém podniku, provádí údržbu, revize, apod.

24

Je gestorem podnikové legislativy v oblasti údržby a činností spojených s revizemi zařízení V oblasti technické dokumentace:

25

Eviduje, distribuuje a uchovává ČSN pro podnik, obstarává je dle požadavků podnikových útvarů

26

Eviduje, distribuuje a uchovává zahraniční normy a podnikové normy jiných organizací

27

Na základě podkladů od podnikových útvarů zajišťuje aktualizaci základní mapy podniku

28

Zajišťuje správu a aktualizaci počítačové aplikace pro oblast generelu a technické dokumentace (GIS) podniku V oblasti metrologie:

29

Metodicky řídí metrologii v podniku, vykonává dle metrologického řádu činnosti podnikového metrologa

30

Schvaluje (v rozsahu působnosti podnikového metrologa) požadavky na nákup měrových služeb a měřicí techniky

31

Vykonává dle metrologického řádu činnosti útvarového metrologa výrobních závodů a útvaru Životní prostředí, vystavuje požadavky na nákup měrových služeb a měřicí techniky

7.5.3 JEDNOTKA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU – působnost 1. Zajišťuje činnosti centrálního dispečinku podniku

236

2. Zajišťuje činnost operačního střediska - závodní ohlašovny požárů HZS 3. Provádí zásahy při požárech a mimořádných událostech Působnost - detailně 01

Při vzniku mimořádné události organizuje činnosti dle Vnitřního havarijního plánu SPOLANA a.s. včetně hlášení o mimořádných událostech v podniku orgánům státní správy a dozoru

02

Provádí zásahy při požárech, dopravních nehodách, pracích na vodě, olejových haváriích, únicích látek, živelných pohromách, průmyslových haváriích a jiné technické zásahy, které umožňuje technické vybavení; v případě potřeby organizuje a řídí štáby likvidace požárů a likvidace havárií

03

Provádí zásahy dle bodu 02 i mimo území podniku na vyzvání Krajského operačního a informačního střediska Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje se sídlem v Kladně, informuje zasahující externí jednotky požární ochrany o požárně nebezpečných látkách a rizikové činnosti v objektech při zásahu, informuje o provedených zásazích

04

Zajišťuje v oblasti represe služby chemicko-technické, strojní, materiálně technického zásobování, požární, spojové a informační

05

Poskytuje předlékařskou první pomoc prostřednictvím výjezdu záchranného vozu Jednotky hasičského záchranného sboru podniku ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou

06

Poskytuje technologické pomoci v rozsahu bodu 02 při pracích v prostorech se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím včetně proměřování prostředí na přítomnost toxických a explozivních látek

07

Zajišťuje potřebnou požární techniku pro represní zásahy

08

Plánuje a skladuje prostředky požární ochrany pro Jednotku, kontroluje jejich využití, nárokuje opravy

09

Provádí odbornou přípravu a výcvik pracovníků Jednotky

10

Organizuje, provádí a kontroluje prověřovací a taktická cvičení Jednotky včetně součinnostních útvarů

11

Zpracovává nebo zabezpečuje zpracování dokumentace požární ochrany v souladu s požadavky obecně závazných předpisů

12

Zpracovává dokumentaci a hlášení o zásazích a výjezdech Jednotky hasičského záchranného sboru podniku

13

Projednává otázky represe požární ochrany s externími právními subjekty

14

Navrhuje a zabezpečuje organizačně technické zapojení podniku do Transportního informačního a nehodového systému (TRINS)

15

Při zjištění nedostatků, které mohou vést bezprostředně ke vzniku požáru nebo jiné mimořádné události v podniku, je velitel Jednotky oprávněn nařídit provedení nutných opatření k odstranění tohoto nebezpečí – viz odst. 5.1 této SGŘ

16 Zajišťuje činnosti operačního střediska - závodní ohlašovny požárů střediska - závodní ohlašovny požárů

dle Řádu operačního

V oblasti centrálního dispečinku: 17

Vykonává činnosti centrálního dispečinku podniku ve spolupráci se specialistou operativního řízení výroby (útvar Řízení a optimalizace technologie výrob)

18

Sleduje, hodnotí a koordinuje chod výroby v nepřetržitém provozu dle plánu výroby a zastávek

19

Zajišťuje realizaci regulačních opatření ve spotřebě energií, vod a technických plynů

20

Zajišťuje realizaci opatření při nepříznivých rozptylových podmínkách

21

Zajišťuje činnosti stanovené provozními řády zdrojů emisí

22

Zajišťuje činnosti dle Povodňového plánu podniku

237

23

Zajišťuje činnosti při oznamování a prošetřování stížností na registraci pachu

24

Při vzniku mimořádné události zajišťuje činnosti dle Vnitřního havarijního plánu SPOLANA a.s. včetně hlášení o mimořádných událostech v podniku orgánům státní správy a dozoru

25

Provádí prvotní záznamy o úrazech v podniku

26

Zajišťuje činnosti spojené s Transportním informačním a nehodovým systémem (TRINS)

27

Zajišťuje činnosti spojené s plněním úkolů dle Krizového plánu SPOLANA a.s. V oblasti souvisejících činností:

28 Provádí kontrolu vnější hydrantové sítě a elektrické požární signalizace v rozsahu potřebném pro činnost Jednotky, vede příslušnou evidenci a kontroluje odstranění závad 29

Koordinuje servis, zajištění funkčnosti a revize elektrické požární signalizace a plynové detekce, kontroluje výkon servisní činnosti u hasicích přístrojů, stabilních a polostabilních hasicích zařízení, výkon činností gestora údržby hasební techniky smluvně prováděný externí firmou a zajišťuje činnosti gestora údržby uvedených technických prostředků v rozsahu stanoveném SGŘ09-11

30 Vykonává činnost gestora údržby a zabezpečuje údržbu dlouhodobého hmotného majetku v účetní evidenci Jednotky v rozsahu stanoveném SGŘ-09-11

V SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. je uvedeno: 3.2 Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů) ------------------------------------------------------------------Zajišťují:

• • • • • • •

• •

•

Připravenost zařízení a podřízených pracovníků dle příslušných předpisů a plánů na možný vznik havárie, k tomu spolupracují s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly včetně jednotky HZS. Zpracování vnitřního havarijního plánu závodu viz kap. 4 této SGŘ, realizaci opatření v něm specifikovaných a v případě vzniku havárie se jím řídí při likvidaci havárie a omezování či odstraňování jejích důsledků (včetně zajištění asanace dle pokynů ŽP či správních úřadů). Poskytují dle požadavků útvarů v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly další potřebné informace a podklady o závodu pro zpracování bezpečnostní zprávy a vnitřního havarijního plánu nebo jejich aktualizaci. Monitorování úniků nebezpečných látek z provozovaného zařízení. Sledování stavu a změn technologických zařízení obsahujících nebezpečné látky, monitorovacích, bezpečnostních, protipožárních a varovných zařízení, provádějí periodické kontroly jejich technického stavu k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti jejich provozu. Nezbytné osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně pracovníků i ostatních osob na závodu pro případ vzniku havárie (viz SGŘ-23-06, SGŘ-26-05). Informovanost a prokazatelné seznamování pracovníků a ostatních osob zdržující se na území spravovaném provozovatelem o možných rizicích vyplývajících z chodu závodu, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku havárie (zdroji informací jsou vnitřní havarijní plán podniku, vnitřní havarijní plány závodů, informace o rizicích). Proškolování podřízených pracovníků a ověřování jejich znalostí havarijních pokynů, havarijních plánů v souladu se SGŘ-23-08. V případě změn těchto dokumentů seznamují s nimi pracovníky neprodleně. Provádění havarijních cvičení včetně nácviků evakuace osob dle zpracovaného ročního plánu havarijních a požárních cvičení příslušného závodu, vedou o tom záznamy včetně hodnocení cvičení. Cvičení musí být organizována tak, aby postihla všechny směny. S přijatými opatřeními seznamují podřízené pracovníky. V případě změn technologického postupu nebo zařízení (nerealizovaných formou investic) provedení nového posouzení rizik možné havárie či ohrožení životního prostředí a výsledky předávají vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly.

238

• • • •

•

• •

Včasnou aktualizaci veškeré havarijní dokumentace (havarijních plánů, havarijních postupů a pokynů v provozních předpisech). Přístup zaměstnancům externích firem a ostatním osobám provádějícím smluvní činnosti v útvaru provozovatele k havarijní dokumentaci a jejich prokazatelné seznámení s ní v potřebném rozsahu před zahájením činností. Aby systém prevence závažné havárie byl nedílnou součástí stávajícího EMS, popř. SMS. Ve spolupráci s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly a s externími firmami určení zdroje rizik na závodu ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., odhadují scénáře možných havárií, oceňují závažnost následků a pravděpodobnosti možných havárií a posuzují přijatelnost rizik. K tomu využívají doporučené kvalitativní metody (např. Check-list, What-If, Safety Review, DOW F&EI, PHA, HAZOP aj.), kvantitativní metody (např. FTA, ETA, FMEA, CPQRA) či jejich kombinace. Veškeré údaje a výsledky zaznamenávají a postupují vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly pro případné aktualizace dokumentace požadované zákonem č.224/2015 Sb. Identifikaci druhu, množství a umístění nebezpečných látek definovaných zákonem č. 224/2015 Sb. na závodu. Tyto podklady a včetně změny druhu a množství umístěné nebezpečné látky přesahující 10 % dosavadního množství neprodleně předávají vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly pro účely zařazení objektu. Znají vlastnosti vyráběných, používaných, skladovaných a dopravovaných nebezpečných látek a technických zařízení z hlediska jejich vlivu na možnost vzniku havárie. Podmínky pro neustálý přehled o přítomnosti a činnostech zaměstnanců externích firem a návštěv na území spravovaném provozovatelem. Nahlášení a konzultace předem se sektorem Bezpečnosti a kontroly a útvarem ŽP při každé plánování nového nakládání s nebezpečnou látkou, jež by mohlo způsobit havárii či negativně ovlivnit životní prostředí.

V SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. , příloha č.1, je např. uvedeno: 2.2.1

Únik plynné nebezpečné látky do ovzduší

2.2.1.3 Směnový mistr (předák, panelář) havarovaného útvaru - Vyhlašuje chemický poplach I. stupně pro havarovaný provoz (závod); poplach vyhlašuje místními (provozními) komunikačními prostředky (telefon, hláskový telefon, popř. radiostanicí, místní provozní sirénou). - Neprodleně oznamuje na OS HZSP (linka č. 150, 315 662 222) vyhlášení chemického poplachu (CHP) pro havarovaný provoz. - Zajistí informování pracovníků jiných útvarů nacházejících se v prostorách havarovaného provozu (jako jsou laboratoře útvaru Řízení jakosti, pracoviště údržby, osádky vozidel expedičních firem aj.). - Nařizuje připravit (použít) osobní ochranné pracovní prostředky. - Zjistí, zda došlo ke zranění osob. - Zajišťuje opatření k lokalizaci a omezení úniku, protipožární opatření (chlazení, zkrápění, přípravu hasících prostředků apod.). - Organizuje činnosti podle vývoje situace a rozsahu úniku včetně eventuálního odstavení technologického zařízení nebo celé výrobní jednotky a evakuace osob. - Informuje OS HZSP (linka č. 2555, 2585, 2150, 315 662 555, 315 662 585, 315 662 150). - Zajišťuje uzavření přístupů a vjezdů do havarovaného útvaru (rozmístění výstražných tabulí). - Po příjezdu zásahové jednotky HZSP k místu havárie informuje VZ HZSP o situaci, poskytuje a upřesňuje údaje potřebné pro efektivní zásah a vyhlášení příslušného stupně CHP tj. druh unikající NL, množství NL v havarovaném zařízení, způsob poškození, pravděpodobnou prognózu dalšího rozvoje události, podmínky v zařízení (teplota, tlak), spolupracuje s VZ HZSP. - Na žádost VZ HZSP zabezpečuje vypnutí elektrického proudu v havarované části provozu. - Zajišťuje přerušení servisních a údržbářských prací, prací s otevřeným ohněm, uložení tlakových lahví do bezpečného prostoru apod. - Zabezpečuje likvidaci havárie na “svém” zařízení, které prochází územím jiného útvaru. Spolupracuje přitom s pověřeným pracovníkem dotyčného útvaru. - Další činnosti zajišťuje podle vnitřního havarijního plánu závodu, pokynů VZ HZSP a OS HZSP. - Údaje o průběhu události a provedených opatřeních zaznamená do provozní knihy.

239

2.2.1.4 Směnový mistr (předák, panelář) ohroženého útvaru - O nebezpečí je informován OS HZSP nebo přímo z útvaru, kde k havárii došlo, a varovným systémem. - Informuje podřízené a ostatní osoby přítomné na pracovištích útvaru a nařídí jim připravit (použít) příslušné osobní ochranné pracovní prostředky. - Zajistí informování pracovníků jiných útvarů nacházejících se v prostorách ohroženého provozu (jako jsou laboratoře útvaru Řízení jakosti, pracoviště údržby, osádky vozidel expedičních firem aj.). - Podle vývoje situace, získaných informací a pokynů OS HZSP provádí zásahy do technologie (omezení, odstavování apod.). - Na pokyn OS HZSP zabezpečí uzavření ohroženého území výstražnými terči. - Další činnost koordinuje podle vnitřního havarijního plánu závodu, pokynů VZ HZSP a OS HZSP. 2.2.1.5 Jednotka Hasičského záchranného sboru podniku Operační středisko HZS Operační důstojník a hasič-operátor - Zpětným dotazem ověří hodnověrnost informace o vzniku havárie a vyhlášení chemického poplachu mistrem provozu (panelářem). - Vyhlásí poplach zásahové jednotce HZS, předá VZ HZS získanou informaci. - Naváže a udržuje spojení s VZ HZS. - Na základě informace směnového mistra havarovaného provozu nebo příkazu VZ HZS vyhlašuje chemický poplach I. stupně rozhlasem (informace o situaci). - Na základě příkazu VZ HZS vyhlašuje II. a III. stupeň sirénou s doprovodnou hlasovou informací. - Určuje “vstupní” vrátnici. - Spolupracuje s VZ HZS (výměna informací o situaci a postupu likvidace havárie), zabezpečuje jeho požadavky (technické a pomocné prostředky, povolání pracovníků odborných útvarů). - Zabezpečuje vyrozumění útvarů a pracovníků SPOLANA a.s. dle přílohy č. 11 této SGŘ. - Zabezpečuje vyrozumění mimopodnikových orgánů a obcí dle přílohy č. 11 této SGŘ. - Operační důstojník zajistí po skončení mimořádné události předání vyplněného formuláře (viz příloha č.11 této SGŘ) technickému specialistovi operativního řízení výroby (odbor Hlavního inženýra výroby) k uložení. - V případě potřeby povolává na pokyn VZ HZS externí jednotky HZS a Zdravotnickou záchrannou službu s určením meteosituace, směru nájezdu do podniku a s určením vstupní vrátnice (technika externích jednotek HZS vjíždí dle meteosituace vrátnicemi č. 1 a 4 (vrátnici č. 1 otevírá pro vjezd/výjezd vozidel ostraha podniku na pokyn OS HZS podniku), vozy Zdravotnické záchranné služby mohou vjíždět i vrátnicí č. 3, dovoluje-li to meteosituace). - Na případné dotazy zástupců obcí z okolí podniku poskytuje informace pouze v rozsahu rozhlasové relace pro podnik. - Na příkaz velitele zásahu odvolává vyhlášené stupně poplachu v podniku podnikovým rozhlasem. - V případě vyřazení varovného systému VISO 2002 z činnosti zapíná elektromotorovou sirénu a využívá rozhlasového výstupu ze systému IKIS (RCS Kladno). Velitel zásahu a jednotka HZS - Plní úkoly dle § 26 vyhlášky č. 247/2001 Sb. (ve znění vyhl. č. 226/2005 Sb.) a dále provádí koordinaci složek IZS v místě zásahu a ukládá příkazy vedoucím těchto složek. - Organizuje, stanovuje postupy k omezení ohrožení vyvolaného mimořádnou událostí a stabilizaci v místě zásahu, např. hašení požárů, ochlazování konstrukcí, ohraničení uniklých látek, odstraňování staveb aj. - Určuje stupeň protiplynové ochrany pro jednotku HZSP. - Provádí průzkum místa havárie. - Vydává pokyn OS HZS k vyhlášení II. a III. stupně chemického poplachu, případně i I. stupně chemického poplachu, kdy je na místě úniku jako první jednotka HZSP (např. výjezd na signalizaci plynové detekce) a velitel zásahu nemá možnost získat okamžité a upřesňující informace o situaci. - Vychází z prvotního posouzení situace - např. velikost a směr šíření mraku, získaných informací od provozních pracovníků o druhu unikající NL, množství NL v havarovaném zařízení, způsobu poškození, o prognóze dalšího rozvoje události, o podmínkách v zařízení (teplota, tlak), na základě meteosituace, informací průzkumu apod. - Udržuje spojení s OS HZSP a průběžně ho informuje o situaci a provedených opatřeních.

240

-

Zabezpečuje záchranu osob. Řídí, organizuje činnosti k omezení následků havárie, určuje nasazení technických a pomocných prostředků k likvidaci havárie. Určuje vytýčení ohrožených prostorů k uzavření přístupů a vjezdu do těchto prostor, žádá OS HZSP o zajištění jejich uzavření výstražnými terči. Zabezpečuje průběžnou kontrolu přítomnosti NL v ovzduší a měření její koncentrace (zaměřuje se na prostory ve směru šíření úniku). Určuje shromaždiště raněných. Zajišťuje přesun raněných na shromaždiště za pomoci pracovníků z havarovaného útvaru. V případě potřeby prostřednictvím mistra (předáka, paneláře) havarovaného útvaru povolává směnového elektrikáře. Po dohodě s mistrem havarovaného útvaru vydává pokyn OS HZSP k odvolání poplachu. Zabezpečuje následnou kontrolu po ukončení zásahových činností v havarovaném útvaru. Předává místo zásahu jednotky HZS směnovému mistrovi (vedoucímu havarovaného útvaru). Průběh zásahu a časový záznam prováděných činností uvede ve zprávě o zásahu.

Hasič-dispečer - Na základě informací o situaci v havarovaném útvaru od směnového mistra vyhodnotí prostory, objekty, útvary, které jsou nebo mohou být ohroženy. - Předává sdělení operačního důstojníka o určení „vstupní“ vrátnice veliteli směny ostrahy podniku. - Podle vývoje situace koordinuje v potřebném rozsahu činnosti, nutné pro udržení chodu technologických zařízení, nebo naopak pro odstavování v havarovaných nebo ohrožených provozech či ohrožených útvarech. - Spolupracuje s operačním důstojníkem (výměna informací o situaci a postupu likvidace havárie v podniku i okolí), zabezpečuje požadavky operačního důstojníka. - Zabezpečuje vyrozumění útvarů a pracovníků SPOLANA a.s. dle přílohy č. 11 této SGŘ. - Zabezpečuje vyrozumění mimopodnikových orgánů a obcí dle přílohy č. 11 této SGŘ. - Zajišťuje ohlašovací povinnosti příslušným mimopodnikovým orgánům v souladu se SGŘ-22-02. - Na základě žádosti VZ HZS o výpomoc zajišťuje potřebné pracovníky, techniku, prostředky a materiální zabezpečení z těchto útvarů a organizací: - Provoz ČOV, - ZSD servis spol. s r.o., - Remwil sp.z.o.o., - UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. 2.2.1.6 Ostraha podniku - Po obdržení informace od OS HZSP o chemickém poplachu, zajistí velitel směny ostrahy (příp. jeho zástupce) uzavření vrátnic pro vstup osob a vjezd vozidel. - Určenou „vstupní“ vrátnicí pak zabezpečuje průjezd jednotek HZS, Policie ČR, povolaných vedoucích pracovníků, pohotovostních vozů Zdravotnické záchranné služby. - V případě, že OS HZSP určí vrátnici č. 1 (je uzamčena) jako „vstupní“, zajistí její otevření. - Řídí se pokyny OS HZSP. - Připraví si osobní ochranné pracovní prostředky. - V případě potřeby zajišťují uzavírku příslušných komunikací (dle přílohy č. 8 této SGŘ). - V případě bezpodmínečné nutnosti opustit prostor některé z vrátnic podniku oznámí pracovník ostrahy podniku (dané vrátnice) veliteli směny ostrahy opuštění vrátnice, který o této skutečnosti informuje OS HZSP. 2.2.1.7 Provoz ČOV - Pracovník provozu ČOV zajišťuje kontrolu odpadních a povrchových vod, odběr vzorků k analýze na výtoku do Labe. 2.2.1.8 Útvar Životní prostředí - Určuje rozsah analýz odebraných vzorků (viz předcházející bod). 2.2.1.9 Útvar Řízení jakosti - Přednostně provádí analýzy odebraných vzorků a o výsledcích informuje OS HZSP, útvar Životní prostředí a předáka ČOV Z-EVH.

241

Organizační a funkční schéma se zvýrazněním pracovních pozic zaměstnanců s vlivem na omezování nebos vlivem na vznik závažných havárií

242

Dostupnost aktuálního přehledu zaměstnanců s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií. Je nesmysl, v případě SPOLANA a.s., která má víc jak 600 zaměstnanců, vytvářet a aktualizovat přehled zaměstnanců s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií. Nemá smysl specifikovat tyto zaměstnance, protože se to týká především všech pracovníků výrobních útvarů. Činnost každého z nich, byť pouze okrajové, má vliv na omezování rizik nebo vliv na vznik závažné havárie. Ve výrobních útvarech, kde se manipuluje s nebezpečnými látkami jde tedy více méně o všechny pozice – obecně = vedoucí útvaru, směnový mistr, panelář, obsluha zařízení, stáčeč apod. Dále se jedná o všechny pracovníky odborných útvarů vyjmenovaných v předcházejícím textu.

Uvedení odkazu na vnitřní předpis, kterým se ukádá povinnost seznámit dodavatele, zaměstnance externích právnických osb nebo externí podnikající osobys bezpečnostními pravidly v objektu a provádět kontrolu dodržování pravidel. Ve Vnitřním havarijním plánu SPOLANA a.s. (SGŘ-22-05) je uvedeno: 3.2 Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů) ------------------------------------------------------------------Zajišťují:

•

•

Informovanost a prokazatelné seznamování pracovníků a ostatních osob zdržující se na území spravovaném provozovatelem o možných rizicích vyplývajících z chodu závodu, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku havárie (zdroji informací jsou vnitřní havarijní plán podniku, vnitřní havarijní plány závodů, informace o rizicích). Přístup zaměstnancům externích firem a ostatním osobám provádějícím smluvní činnosti v útvaru provozovatele k havarijní dokumentaci a jejich prokazatelné seznámení s ní v potřebném rozsahu před zahájením činností.

Základním předpisem řešícím problematiku externích subjektů v podniku je SGŘ-26-05 „Povinnosti externích firem v areálu SPOLANY“ Dokument má následující obsah: Č.kap. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

Název kapitoly Úvod Rozsah platnosti a rozdělovník Informace o rizicích Školení pracovníků externích firem Vydání, používání a vracení identifikačních karet Pohyb v areálu SPOLANA a.s. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Osobní ochranné pracovní prostředky Systém povolování prací Ochrana životního prostředí (nebezpečné chemické látky, vody, odpady), povodňová prevence, prevence závažných havárií, znečištění areálu SPOLANA a.s. Povinnosti v oblasti požární ochrany Oznamování pracovních úrazů Mimořádné události Kontroly plnění stanovených pravidel v areálu SPOLANA a.s. Pojištění odpovědnosti. Náhrada škody při neplnění povinností

243

16 17 18 19

Související dokumenty Záznamy Výklad pojmů a zkratek Seznam příloh

1 ÚVOD 1.1 SPOLANA a.s. klade zásadní důraz na: • bezpečnost a ochranu zdraví při práci jak vlastních pracovníků, tak pracovníků externích firem působících v areálu SPOLANA a.s., • minimalizaci dopadů činností vykonávaných v areálu SPOLANA a.s. na životní prostředí. 1.2 Tato směrnice GŘ (spolu se směrnicí SGŘ-01-07 „Propustkový řád“) stanovuje externím firmám a jejich pracovníkům působícím v areálu SPOLANA a.s. základní pravidla a povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, havarijní prevence včetně rizik vyplývajících z umístění nebezpečných chemických látek, požární ochrany a ochrany životního prostředí, jimiž se tito pracovníci musí bezpodmínečně řídit. Povinnost dodržovat tuto SGŘ a další v ní citované legislativní podnikové dokumenty SPOLANA a.s. je zakotvena ve Všeobecných obchodních podmínkách, které jsou součástí smluvního vztahu uzavřeného mezi externí firmou a SPOLANA a.s. Příslušné smluvně závazné legislativní podnikové dokumenty a dále citované formuláře (šablony) k účelům proškolení pro externí firmy jsou dostupné na internetových stránkách SPOLANA a.s. na adrese http://www.spolana.cz/ v pohledu „Služby a areál / Legislativa“ a v pohledu „Služby a areál / Formuláře a informace ke stažení“. Předmětem smluvního ujednání může být i povinnost dodržování dalších legislativních podnikových norem. Smluvní ujednání o dodržování legislativních norem SPOLANA a.s. nezbavuje externí firmu povinnosti dodržovat obecně závazné právní předpisy, zejména z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, havarijní prevence, požární ochrany a ochrany životního prostředí. 1.3 Tato SGŘ se nevztahuje na jednorázové krátkodobé vstupy pracovníků externích firem, pokud jsou doprovázeni pracovníky SPOLANA a.s. (kteří zodpovídají za jejich bezpečnost), nebo byli seznámeni s bezpečnostními pokyny pro krátkodobý (jednorázový) vstup / vjezd (viz SGŘ-01-07 „Propustkový řád“). 2 ROZSAH PLATNOSTI A ROZDĚLOVNÍK Tato SGŘ je závazná pro externí firmy: • působící v areálu SPOLANA a.s. v pronajatých a vlastních objektech / prostorách, • provádějící v areálu SPOLANA a.s. na smluvním základě práce pro SPOLANA a.s. Tato SGŘ je šířena: • v elektronické podobě v prostředí Lotus Notes: - podnikovým útvarům SPOLANA a.s. - externí firmě zajišťující pro SPOLANA a.s. na smluvním základě ostrahu podniku • v elektronické podobě prostřednictvím internetu (mailem – zajišťuje sektor Kvality a životního prostředí): - externí firmě UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. • ověřeným výtiskem této SGŘ – předání zajišťuje útvar Správa areálu : - externím firmám na základě smluvního vztahu (pronájmu nebytového prostoru) • na internetových stránkách SPOLANA a.s. (na http://www.spolana.cz/ v pohledu „Služby a areál / Legislativa“)

244

-

ostatním externím firmám působícím v areálu SPOLANA a.s.

3 INFORMACE O RIZICÍCH Povinnost vzájemné informovanosti více zaměstnavatelů na jednom pracovišti stanovuje § 101 zákona č. 262/2006 Sb. Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Systém vzájemného informování na pracovištích SPOLANA a.s. je následující: 3.1 Informace o rizicích SPOLANA a.s. Neratovice ------------------------------------------------------------------------SPOLANA a.s. informuje externí firmy : • o vlastních rizicích možného ohrožení života a zdraví – v příloze č. 2 této SGŘ; informace o rizicích je dále doplňována školením zaměstnanců externích firem a v případě specifikovaných prací dále upřesněna systémem povolování prací dle SGŘ-23-14 a přílohy č. 2 SGŘ-23-13 • o charakteru vybraných umístěných nebezpečných látek (zejména toxických) – v příloze č. 3 této SGŘ; informace o charakteru dalších nebezpečných látek umístěných v areálu SPOLANA a.s. je uvedena v příloze č. 6 SGŘ-22-05 (dostupná u pronajímatele / provozovatele). 3.2 Informace o rizicích vnášených externí firmou do areálu SPOLANA a.s. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------Externí firma je povinna (před započetím prací) zaslat hodnocení rizik a přijatá opatření k omezení možného ohrožení života, zdraví a životního prostředí v souvislosti s činnostmi, které bude vykonávat v areálu SPOLANA a.s. (vnášených do podniku), pronajímateli / provozovateli v elektronické (popř. písemné) podobě. Zaslaná hodnocení rizik externích firem jsou následně k dispozici v databázi EBA v Lotus Notes (zajišťuje sektor Bezpečnosti a kontroly po předání dokumentů pronajímatelem / provozovatelem). Za bezpečnost a ochranu zdraví při práci pracovníků externí firmy, jejich školení, příslušné vybavení a používání osobních ochranných pracovních prostředků při konkrétní pracovní činnosti zodpovídá vedoucí pracovník dané firmy. 4 ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ EXTERNÍCH FIREM 4.1 Školení, která zabezpečují externí firmy ----------------------------------------------------------------4.1.1 Za školení týkající se konkrétní pracovní činnosti externích pracovníků zodpovídá vedoucí pracovník externí firmy. 4.1.2 Úvodní proškolení z této SGŘ-26-05 a SGŘ-01-07 „Propustkový řád“ Toto školení se týká všech externích firem působících v areálu SPOLANA a.s. na smluvním základě, které budou vykonávat sjednanou činnost v areálu SPOLANA a.s., a jejich subdodavatelů, kteří budou vykonávat sjednanou činnost v areálu SPOLANA a.s. Proškolení svých pracovníků a svých subdodavatelů je povinen zabezpečit vedoucí pracovník externí firmy. 4.1.3 Školení ze SGŘ-23-14 „Povolování práce na zařízení a prací za mimořádných podmínek“ a (v případě prací s otevřeným ohněm) i z přílohy č. 2 k SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“ Povinnost proškolit pracovníky externích firem a jejich subdodavatelů ze SGŘ-23-14 a přílohy č. 2 k SGŘ-23-13 platí v případě, kdy daná externí firma provádí pro SPOLANA a.s. činnosti vyžadující vystavení „Povolení k práci“ (viz kap. 9 této SGŘ). Toto školení se týká pouze těch pracovníků externích firem, kteří jsou pověřeni vedoucím externí firmy pro tuto firmu přebírat „Povolení k

245

práci“; okruh těchto pracovníků označí v „Žádosti o vstupní školení a vystavení identifikační karty (IK)“. Proškolení svých pracovníků a svých subdodavatelů je povinen zabezpečit vedoucí pracovník externí firmy. Seznam pracovníků externích firem oprávněných převzít „Povolení“ je k dispozici ve SPOLANA a.s. v databázi EBA (zajišťuje pověřený pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly, kterému seznamy předává pracovník zajišťující školení). 4.1.4 Školení subdodavatelů externích firem Povinnosti uvedené v odst. 4.1.1 až 4.1.3 platí i v případech, kdy jeden subdodavatel má dalšího svého subdodavatele na výkon některých činností v areálu SPOLANA a.s. 4.2 Školení, která zabezpečuje SPOLANA a.s. -----------------------------------------------------------------4.2.1 Vstupní školení pracovníků externích firem Toto školení ve formě videoprogramu se týká všech pracovníků externích firem působících v areálu SPOLANA a.s. na smluvním základě. Vstupní školení probíhá na vrátnici č. 3 SPOLANA a.s. každý pracovní den od 7.30 hod. (sraz účastníků školení do 7.20 hod. na vrátnici č. 3 SPOLANA a.s.), provádí je pověřený pracovník (PP Orlen). Před zahájením sjednaných prací, nejpozději při nástupu pracovníků svých firem na vstupní školení, předá oprávněný zástupce externí firmy jím schválenou „Žádost o vstupní školení a vystavení identifikační karty (IK)“, resp. „Žádost o povolení vjezdu vozidel a vystavení IK“ (dostupnost formuláře viz odst. 1.2 této SGŘ). K žádosti přiloží kompletní seznam pracovníků k proškolení. Přidělení osobních identifikačních karet pracovníkům externích firem schvaluje objednatel podpisem „Žádosti“ (blíže viz SGŘ-01-07 „Propustkový řád“). Při nástupu na vstupní školení předá zároveň doklad o proškolení pracovníků (uvedených v seznamu) ze směrnic SPOLANA a.s.: SGŘ-26-05 „Povinnosti externích firem v areálu Spolany“ a SGŘ-01-07 „Propustkový řád“. „Žádost o vstupní školení a vystavení identifikační karty (IK)“ platí 30 dnů od předání do SPOLANA a.s. Pro zaměstnance, kteří se v uvedené lhůtě na školení nedostaví, musí být vystavena nová žádost. Vstupní školení nemusí absolvovat pracovník externí firmy, který opakovaně nastupuje k vykonání sjednaných prací v období kratším než 2 roky od absolvování posledního vstupního školení. Tím není ovlivněna povinnost dle odst. 4.2.2 této SGŘ. 4.2.2 Školení pracovníků externích firem na pracovišti Toto školení se týká pracovníků externích firem vykonávajících činnosti pro SPOLANA a.s. na smluvním základě; tito se musí prokazatelně seznámit na pracovišti SPOLANA a.s., kde budou vykonávat sjednanou činnost, s: • podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovišti • havarijním plánem příslušného útvaru – z hlediska prevence závažných havárií obsahuje seznámení s: a) riziky vyplývajícími z umístění nebezpečných látek na pracovišti a nakládáním s nimi b) vlastnostmi těchto nebezpečných látek z hlediska ohrožení zdraví, majetku a životního prostředí c) způsobem informování, vyrozumění a varování těchto pracovníků d) požadavky na způsob chování v prostorech s umístěnými nebezpečnými látkami e) způsoby ochrany (použití osobních ochranných pracovních prostředků, zásady ukrytí a evakuace)

246

f) rozmístěním a užíváním spojových prostředků včetně důležitých telefonních čísel • přílohou č.13 SGŘ-23-13 (budou-li externí pracovníci vjíždět do prostorů s nebezpečím výbuchu) • dalšími legislativními podnikovými dokumenty nutnými pro výkon daných činností. Externí pracovníci svým podpisem potvrdí proškolení na daném pracovišti v „Seznamu školených pracovníků“ (kopii seznamu obdrží také provádějící firma). Doba platnosti tohoto školení za předpokladu nezměněných podmínek je maximálně 1 rok. Po absolvovaném školení jsou externí pracovníci při vykonávání sjednaných prací v areálu SPOLANA a.s. povinni dodržovat předpisy SPOLANA a.s., s nimiž byli prokazatelně seznámeni, i obecně závazné bezpečnostní předpisy. Jestliže tito pracovníci porušením předpisů způsobí podnikovému útvaru škody, je příslušná externí firma povinna tyto škody uhradit. 4.2.3 Opakované (cyklické) školení pracovníků externích firem Toto školení se týká externích firem vykonávajících dlouhodobě činnosti pro SPOLANA a.s. na smluvním základě, po uplynutí lhůty 1 roku od příslušného školení (viz odst. 4.2.2). 14 KONTROLY PLNĚNÍ STANOVENÝCH PRAVIDEL V AREÁLU SPOLANA a.s. Plnění pravidel stanovených touto SGŘ a SGŘ-01-07 „Propustkový řád“ je průběžně namátkově kontrolováno. SGŘ-01-07 „Propustkový řád“ definuje: • Rozsah kontrol v areálu SPOLANA a.s. • Kompetence k provádění kontrol a postup při jejich realizacích • Co je považováno za zvlášť hrubé porušení povinností • Sankce při zjištění, že kontrolovaná osoba porušila povinnosti definované SGŘ-01-07 zvlášť hrubým způsobem. Kontrolovaná osoba má právo na základní údaje o osobě provádějící kontrolu a důvodu prováděné kontroly.

SGŘ-01-07 „Propustkový řád“ uvádí: 1 ÚVOD Tato směrnice generálního ředitele stanovuje pravidla pro pohyb osob, materiálů, předmětů a vozidel vrátnicemi podniku a v obou zónách areálu podniku. Areál podniku je rozdělen do dvou zón, a to „Komerční zóny“ a zóny „Chemopark“. Vymezení zón je definováno v příloze č. 1 této SGŘ. Pravidla pohybu a přístupu do „Komerční zóny“ stanovuje kap. 3 této SGŘ, do zóny „Chemopark“ kap. 4 této SGŘ. 2 ROZSAH PLATNOSTI A ROZDĚLOVNÍK Tato SGŘ je závazná: • pro všechny podnikové útvary, • pro externí firmy působící v areálu SPOLANA a.s. na smluvním základě.

Tato SGŘ je šířena v elektronické podobě: • v prostředí Lotus Notes: podnikovým útvarům a externím firmám zajišťujícím pro podnik na smluvním základě ostrahu SPOLANA a.s.,

247

• prostřednictvím internetu: externí firmě UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. (mailem) – zajišťuje sektor Kvality a ŽP, ostatním externím firmám působícím v areálu SPOLANA a.s. – na internetových stránkách SPOLANA a.s. (na adrese “http://www.spolana.cz/” v pohledu „Služby a areál / Legislativa“). 3.3 Kontroly v areálu SPOLANA a.s. -------------------------------------------------3.3.1 Povinnost podrobit se kontrole: Všechny osoby, které se pohybují v areálu podniku včetně prostoru vrátnic a recepce, jsou povinny podrobit se na vyzvání oprávněné osoby (viz dále) následujícím kontrolám:

• •

•

• • • • • •

Kontrole totožnosti. Prokázáním totožnosti se rozumí ztotožnění osoby podle identifikační karty a dalšího dokladu totožnosti obsahujícího fotografii kontrolované osoby (občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz, popřípadě jiný věrohodný doklad). Kontrole vozidla, která spočívá v prohlídce zavazadlového prostoru, kontrole kabiny, kontrole ložné plochy a kontrole dalších částí vozidla včetně kontroly technického stavu jízdního kola a vybavení cyklisty pro jízdu dle BI-00-05. Kontrolám nepodléhají požární a sanitní vozidla jedoucí se zapnutým výstražným zařízením a zaplombované náklady kamiónů. Kontrole zavazadel včetně příručních zavazadel a věcí vynášených / vyvážených z areálu SPOLANA a.s. (výlučně jen přes vrátnice č. 3 a 4) včetně kontroly příslušných průvodních dokladů (viz příloha č. 2 této SGŘ); u věcí vnášených do areálu SPOLANA a.s., u nichž by při zpětném průchodu vrátnicí mohly nastat nejasnosti o jejich původu a vlastnictví, zajistit průvodní doklad dle přílohy č. 2 této SGŘ včetně jeho předání na vrátnici. prohlídce oděvu. Prohlídkou oděvu se rozumí kontrola oděvních svršků; pokud je při tom nutno oděvní svršky odkládat, musí být zachována zásada, že kontrolu provádí vždy osoba stejného pohlaví a na místě k tomu určeném. Kontrole přítomnosti alkoholu v dechu – dechové zkoušce; tuto kontrolu provádí Ostraha podniku. Kontrole požití jiných omamných či psychotropních látek Kontrole dodržování zákazu kouření v celém areálu SPOLANA a.s. (netýká se prostor a objektů v Komerční zóně v majetku či nájmu externích firem). Kontrole, zda osoba nevnáší do areálu SPOLANA a.s. střelné nebo chladné zbraně a střelivo (netýká se příslušníků Policie ČR). Při odmítnutí kontroly není dotyčné osobě umožněn průchod vrátnicí. O dalším postupu rozhodne příslušný nadřízený nebo vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly.

3.3.2 Oprávněné osoby určené k výkonu uvedených kontrol: • Pracovníci Ostrahy podniku • Všichni vedoucí pracovníci SPOLANA a.s. až do úrovně mistrů (včetně), • Pracovníci sektoru Bezpečnosti a kontroly. 3.3.4 Sankce při zjištění, že kontrolovaná osoba porušila povinnosti definované touto SGŘ zvlášť hrubým způsobem Při zjištění zvlášť hrubého porušení povinností definovaných touto SGŘ-01-07 (viz níže) je Ostraha podniku povinna: • odebrat této osobě identifikační kartu/y, • vyvést tuto osobu mimo areál SPOLANA a.s., • ihned informovat příslušného vedoucího pracovníka, v případě pracovníka externí organizace / firmy – odpovědného pracovníka této firmy; pokud daná externí organizace / firma vykonává na smluvním základě činnosti pro SPOLANA a.s., informovat rovněž vedoucího útvaru SPOLANA a.s., pro který daná externí organizace / firma činnosti vykonává.

248

V případě zneužití identifikační karty stanovuje další sankce pro danou externí organizaci /firmu příloha č. 6 této SGŘ. Případné problémy řeší sektor Bezpečnosti a kontroly a Ostraha podniku. Pro zaměstnance SPOLANA a.s. stanovuje další postup SGŘ-01-10 „Pracovní řád“. 3.3.5 Zvlášť hrubé porušení povinností definovaných touto SGŘ-01-07:

•

•

• • • • • • • •

Kouření v celém areálu SPOLANA a.s. (zákaz kouření platí i pro elektronické cigarety) – netýká se prostor a objektů v Komerční zóně v majetku externích firem; rovněž se netýká prostor a objektů v Komerční zóně v nájmu externích firem, kde je kouření limitováno příslušnou požárnětechnickou dokumentací a podmíněno písemným povolením vedoucího útvaru Bezpečnost a prevence. Ohrožení nebo poškození životního prostředí, ohrožení bezpečnosti vlastní nebo bezpečnosti jiných osob hrubou nedbalostí, opakované porušení předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, protipožárních předpisů, a předpisů na ochranu životního prostředí během šesti měsíců po sobě jdoucích. Vstup do areálu SPOLANA a.s. nebo zdržování se v něm pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných či psychotropních látek nebo konzumace alkoholu nebo jiných omamných či psychotropních látek v areálu SPOLANA a.s. Vnášení alkoholických nápojů či návykových látek do areálu SPOLANA a.s. za účelem jejich konzumace či užití Odmítnutí podrobení se kontrole, zda osoba je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných či psychotropních látek. Vnášení střelných či chladných zbraní a střeliva do areálu SPOLANA a.s. (netýká se Policie ČR). Svévolné zdržování se v areálu SPOLANA a.s. za jiným účelem, než je výkon smluvené činnosti, nebo předmětem výkonu činnosti v rámci prostor pronajatých externí firmě. Prokazování se identifikační kartou vystavenou na jiné jméno, nebo přenechání své identifikační karty jiné osobě, či jiné zneužití identifikační karty (viz příloha č. 6 této SGŘ). Neoprávněné užití nebo použití majetku (hmotného nebo nehmotného) SPOLANA a.s. nebo majetku spolupracovníka či jiných subjektů působících v areálu SPOLANA a.s. Fyzické napadení jiné osoby v areálu SPOLANA a.s. nebo verbální napadení jiné osoby zvlášť hrubým způsobem.

Příloha č.4 k SGŘ-01-07 „Propustkový řád“ uvádí:

249

BEZPEČNOSTNÍ POKYNY PRO OSOBY VSTUPUJÍCÍ, VJÍŽDĚJÍCÍ A POHYBUJÍCÍ SE V AREÁLU PODNIKU PRACOVNÍCI OSTRAHY PODNIKU MAJÍ PRÁVO ZAMEZIT V ODŮVODNĚNÝCH PŘÍPADECH KOMUKOLIV VSTUP DO AREÁLU SPOLANA a.s. 1. V areálu SPOLANA a.s. je zakázáno: -

kouřit (platí i pro elektronické cigarety) a používat otevřený oheň (netýká se prostor a objektů v Komerční zóně v majetku externích firem ani prostor a objektů v Komerční zóně v nájmu externích firem, kde je kouření podmíněno písemným povolením),

250

-

-

-

používat zápalek, zapalovačů, vařičů a jiných prostředků a zařízení, která způsobují vznik otevřeného ohně či jisker, vnášet alkoholické nápoje a návykové látky za účelem jejich konzumace či užití, konzumovat alkohol nebo omamné či psychotropní látky, vstupovat nebo zdržovat se v areálu pod vlivem alkoholu nebo omamných či psychotropních látek, vnášet střelné či chladné zbraně a střelivo do areálu SPOLANA a.s. (neplatí pro Policii ČR) pořizovat fotografie a videozáznamy technologických zařízení (netýká se zařízení v majetku externích organizací /firem) – výjimky povoluje vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly), ohrožovat nebo poškozovat životní prostředí, ohrožovat bezpečnost vlastní nebo bezpečnost jiných osob hrubou nedbalostí, přečerpávat naftu, benzin či jinak manipulovat s pohonnými hmotami, vstup cizím osobám (které nemají příslušná oprávnění), prokazování se identifikační kartou vystavenou na jiné jméno, nebo přenechání své identifikační karty jiné osobě, či jiné zneužití identifikační karty, vstup osobám nevhodně oblečeným nebo obutým z hlediska ochrany jejich zdraví svévolně se zdržovat v areálu SPOLANA a.s. za jiným účelem, než je výkon smluvené činnosti, vstupovat do autocisterny, autosila nebo kontejneru, neoprávněně použít majetek (hmotný nebo nehmotný) SPOLANA a.s. nebo majetek jiných subjektů, fyzicky napadat jiné osoby v areálu SPOLANA a.s., verbálně napadat jiné osoby zvlášť hrubým způsobem, mobilní telefony musí být vypnuty v prostoru výroben a míst označených tabulkou „Nebezpečí výbuchu“ (zóna 0, 1, 2, 3, 20, 21, 22 a ochranný prostor) a tabulkou „Zákaz kouření a vstupu s plamenem“ (vzory tabulek jsou umístěny na Odbavovacím pracovišti před vrátnicí č. 4),

2. Pohyb osob v zóně Chemopark Osoba, která vstupuje, případně posádka vozidla, které vjíždí do areálu SPOLANA a.s., je povinna ve vyznačené zóně Chemopark dodržovat pravidla pro používání osobních ochranných pracovních prostředků. Při vjezdu vozidla do zóny Chemopark musí být vybavena ochrannou přilbou, pevnou obuví, ochranným oděvem a ochrannými brýlemi. Tyto ochranné prostředky musí trvale používat. Vjezd do zóny Chemopark je u komunikace označen svislým značením obsahujícím značky příkazu k použití přilby, brýlí, pracovního oděvu a pevné obuvi. 3. Vstupující osoby (posádky vozidel) musí dodržet následující pokyny: -

zákaz vypouštění jakýchkoli zbytků z autocisteren / kontejnerů při parkování uvnitř i vně areálu SPOLANA a.s., sledovat a dodržovat povolené limity rychlosti (nejvyšší povolená rychlost je 30 km/hod), dopravní značky, znamení pro zastavení, výstražná a jiná upozornění pro motorová vozidla, dodržet pokyny hasičů, pracovníků Ostrahy podniku, popřípadě dalších oprávněných osob, jestliže dojde k požáru, plynovému poplachu či jinému ohrožení, po celou dobu pobytu v areálu SPOLANA a.s. musí být dveře vozidla (tahače, kamiónu) řádně zajištěné (v otevřené či zavřené poloze), řidič nebo závozník musí být přítomen u vozidla po celou dobu nakládky / vykládky, pokud nebude určeno jinak, při nakládce mít vypnutý motor, auto zabrzděné a zajištěné, na vyzvání oprávněné osoby se podrobit kontrole pracovníkem Ostrahy podniku či jiným pověřeným pracovníkem.

4. Provoz parkoviště u vrátnice č. 4 uvnitř areálu SPOLANA a.s. (blok C5): -

Tato plocha je určena pouze pro parkování vozidel během doby nutné k vyřízení expedice zboží / odpadu. V případě parkování po této uvedené době povoluje výjimku na základě žádosti pověřený pracovník útvaru Správa areálu. V tomto případě nenese SPOLANA a.s. zodpovědnost za případné ztráty, eventuelně poškození vozidla a nákladu. - V případě úniku škodlivých látek nejen z některého vozidla, ale i nebo úniku škodlivých látek z výrobních objektů SPOLANA a.s. do ovzduší se řidiči okamžitě vrátí do svých vozidel a připraví se k opuštění parkoviště.

251

V Organizačním řádu (SGŘ-01-06) je uvedeno: 7.5.2

BEZPEČNOST A PREVENCE – působnost

09 Provádí kontrolní činnost v oblastech své působnosti, o zjištěných nedostatcích informuje příslušné vedoucí pracovníky, z výsledků kontrolní činnosti a hodnocení stavu zpracovává informace pro vedení podniku 23 Spolupracuje se sektorem Centralizovaný nákup při hodnocení dodavatelů služeb z hlediska bezpečnosti, spravuje databázi EBA a eviduje v ní bezpečnostní údaje o dodavatelích a nájemcích

Informace o prověřování kvalifikace externích subjektů V Organizačním řádu (SGŘ-01-06) je uvedeno: 7.5.2


23 Spolupracuje se sektorem Centralizovaný nákup při hodnocení dodavatelů služeb z hlediska bezpečnosti, spravuje databázi EBA a eviduje v ní bezpečnostní údaje o dodavatelích a nájemcích

Proces č.3.1 Nákup materiálu, služeb údržby uvádí v bloku specifikace poptávky následující pravidla:

Zadání výběrového řízení,

2 Zadání a specifikace poptávky -------------------------------------------• Technická část poptávky obsahuje podrobný popis požadovaného materiálu / služby a technické zadání pro zpracování nabídky (požadované množství, požadované kvalitativní parametry, požadované technické parametry, určení základního rozsahu prací, požadavky na provedení zkoušek /revizí, požadavky na rozsah dodávané dokumentace, seznam podnikem předávané dokumentace, stanovení požadavků na chemickou odolnost atp., požadované termíny dodání / realizace služby, požadavek na dodání seznamu rizik souvisejících s poptávanou službou a způsoby ochrany proti těmto rizikům, etapové rozdělení prací – termíny, stanovení provozních podmínek podniku pro provádění prací, rozsah přípravných prací, likvidace nepotřebného materiálu, požární zabezpečení, sociální zabezpečení, zajištění a úhrada dodávek energií a veškeré další rozhodující informace týkající se předmětu poptávky). • Obchodní část poptávky obsahuje platnost nabídky, požadavek na doložení způsobilosti a kvalifikace nabízejícího, jeho profesní pojištění a standardní obchodní náležitosti. Za soulad zadání poptávkového řízení s požadavkem odpovídá Nákup SSC. Odchylky musí být projednány s žadatelem.

Proces č.3.1 Nákup materiálu, služeb údržby uvádí v bloku Hodnocení dodavatelů služeb následující pravidla: Hodnocení dodavatelů provádí Nákup Unipetrol SSC dle jejich směrnice 506/ „Sourcing“. Výsledky hodnocení předá manažerovi nákupu SPOLANA a.s., který je neprodleně podstoupí představiteli vedení pro integrované systémy řízení.

V SGŘ-26-02 „Nájem majetku podniku“ je uvedeno: 1 ÚVOD Tato směrnice generálního ředitele stanovuje zásady pro nájem majetku podniku.

252

7 HODNOCENÍ NÁJEMCŮ 7.1 Hodnocení nájemce (v době trvání smluvního vztahu) z hlediska bezpečnosti (BOZP a PZH), požární ochrany a dodržování smluvních podmínek provádí pověřený pracovník pronajímatele ve spolupráci s PP SBK na základě společné kontroly provedené minimálně jednou ročně. Hodnocením nájemce z hlediska bezpečnosti (BOZP a PZH) a požární ochrany se rozumí: • posouzení souladu způsobu užívání pronajatého majetku s uzavřenou smlouvou – provádí pronajímatel • posouzení míry ohrožení podniku činnostmi nájemce, případně pohybem jeho zaměstnanců v areálu podniku –zajišťuje SBK. Hodnocení je zaznamenáno v „Záznamu o kontrole a hodnocení nájemce“ (viz šablona formuláře„1hod_naj.dot“). Stupnice pro vyhodnocení úrovně bezpečnosti, resp. míry ohrožení podniku: 1 – vyhovuje 2 – vyhovuje s výhradou 3 – NEvyhovuje

nezjištěny neshody s obecně závaznými předpisy ani s legislativou podniku ani nezjištěno žádné porušení smlouvy zjištěny neshody nebo drobné neshody, které však s ohledem k činnostem nájemce nemohou podnik ohrozit od poslední kontroly zjištěny neshody, které podnik ohrožují, nebo prodlení se zaplacením nájemného nebo jiných plateb delší než 30 dnů

Výsledek hodnocení „1“ je dokladem o tom, že nájemce respektuje obecně platná kritéria a základní požadavky SPOLANA a.s. v oblasti bezpečnosti (BOZP a PZH) a požární ochrany a plně dodržuje smluvní podmínky. Výsledek hodnocení „2“ je dokladem pro zahájení jednání s nájemcem, pro stanovení opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Výsledek hodnocení „3“ při výsledku hodnocení „3“ je tato externí firma jako nájemce nepřijatelná; stávající smluvní vztah s nájemcem musí být přehodnocen. 7.2 „Záznam o kontrole a hodnocení nájemce“ zpracovaný dle odst. 7.1 ve dvou vyhotoveních potvrdí obě smluvní strany podpisem. Jedno vyhotovení zakládá pronajímatel, druhé vyhotovení zakládá nájemce, kopii záznamu obdrží PP SBK k následnému zavedení do databáze EBA v Lotus Notes.

Informace o projednávání problematiky prevence závažných havárií na úrovni vedoucích zaměstnanců

V „Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s.“ je uvedeno: 5.5.3

Interní komunikace

5.5.3.1 Koordinace Pro zabezpečení koordinace činností při udržování, zdokonalování a rozšiřování QMS/EMS/SMS v podniku je generálním ředitelem ustavena Pracovní skupina QMS/EMS/SMS. Statut Pracovní skupiny QMS/EMS/ SMS (poslání, složení, činnost, zodpovědnosti a pravomoci členů) stanovuje [06]. 5.5.3.2 Způsob, obsah a směr komunikace mezi jednotlivými organizačními útvary a pracovními funkcemi je určen pro každou oblast QMS/EMS/SMS/EnMS příslušnými legislativními dokumenty.

253

Interní komunikace probíhá v následujících liniích: - řídící - informace prostřednictvím vedoucích útvarů směrem k podřízeným zaměstnancům (včetně zpětné vazby), - představitel vedení pro integrované systémy řízení, - podniková informační síť v prostředí Lotus Notes. Každý zaměstnanec podniku má možnost své připomínky a náměty týkající se oblasti QMS/EMS/SMS/EnMS přednést prostřednictvím svého přímého vedoucího. 5.5.3.3 Komunikace v oblasti BOZP V podniku je vyhlášen motivační systém (viz [61]) jehož cílem je zainteresovat zaměstnance na stavu a výsledcích v oblasti péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a v oblasti prevence závažných havárií. Motivačním systémem jsou stanoveny podmínky hodnocení dosažených výsledků a způsob odměny, a to zejména za aktivity nad rámec plnění základních povinností, vyplývajících z pracovního zařazení. Systém zahrnuje jak ocenění za dosažení pozitivního výsledku, tak současně prvek soutěživosti v úrovni jednotlivce i celku. V podniku jsou monitorovány rizikové stavy a skoronehody ohlášené zaměstnanci podniku. Jsou stanoveny postupy pro jejich šetření a vyhodnocování (viz [61]).

5.6

Přezkoumání systému managementu -----------------------------------------------------

5.6.1

Vedení podniku 1x ročně přezkoumává vhodnost, přiměřenost a efektivnost QMS/EMS/SMS/EnMS s cílem identifikovat a odstranit slabá místa tak, aby veškeré procesy byly trvale zlepšovány (viz [75]).

5.6.2

Vstupy pro přezkoumání a) Představitel vedení předkládá 1x ročně k projednání na poradu vedení materiály obsahující závazně následující části: = kontrolu plnění úkolů z předchozích materiálů = plnění cílů managementu kvality, cílů, cílových hodnot, programů environmentálního managementu a programů bezpečnostního managementu = pro oblast EMS, EnMS vyhodnocení plnění souladu s právními a jinými požadavky = pro oblast EMS informace o komunikaci s externími zainteresovanými stranami včetně vývoje stížností (viz [50]) = hodnocení QMS/EMS/SMS za sledované období, včetně hodnocení dostatečnosti zdrojů, informací o výsledcích auditů, vývoji a plnění nápravných a preventivních opatření, opatřeních z předchozích přezkoumání, změnách s možným dopadem na QMS/EMS/SMS (v oblasti EMS včetně vývoje požadavků právních předpisů a dalších požadavků spojených s environmentálními aspekty) a návrhů doporučení pro zlepšování = pro oblast QMS informace o zpětných vazbách zákazníků, vývoji situace na trzích, výkonnosti procesů, shodě produktů, výsledků hodnocení dodavatelů. b) K projednání na poradu vedení je dále 1x ročně předkládána: = „Zpráva o stavu havarijní prevence“, materiál obsahující hodnocení za minulý rok (viz odst. 4.2.6.3), zprávu předkládá sektor Bezpečnosti a kontroly = „Zpráva o vlivu na životní prostředí“, materiál obsahující hodnocení environmentálního profilu podniku za minulý rok (viz odst. 5.4.2.4), zprávu předkládá útvar Životní prostředí. Na základě předložených materiálů jsou generálním ředitelem v případě potřeby ukládány úkoly. Úkoly z oblasti EMS jsou následně promítnuty do programu environmentálního managementu. Úkoly z oblasti havarijní prevence jsou zapracovány do programů EMS a SMS. c) Vedení podniku má k dispozici:

254

= výsledky interních auditů QMS/EMS/SMS prováděných v souladu se zásadami uvedenými v odst. 8.2.2 a výsledky plnění nápravných a preventivních opatření, uložených v souladu s odst. 8.5.2, = měsíční rozbory vlivu podniku na životní prostředí v oblasti • ovzduší (emise hlavních škodlivin do ovzduší, přehled plnění emisních limitů u kontinuálně měřených zdrojů a monitoring imisní situace), • odpadních vod (množství produkovaného a vypouštěného znečištění), informace o kvalitě odpadních vod jsou součástí informačního systému SAP, • nakládání s odpady (přehled produkovaného odpadu a poplatků za jeho likvidaci) (tyto měsíční rozbory jsou k dispozici v útvaru Životní prostředí)

Informace o seznamování zaměstnanců s výsledky projednávání problematiky prevence závažné havárie na úrovni vedení. Zaměstnanci mají volný přístup k výsledkům vyhodnocení plnění úkolů z oblasti bezpečnosti a prevence závažných havárií. V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS je uvedeno následující: 5.4.6

Seznámení s politikou a cíli QMS/EMS/SMS/EnMS, cílovými hodnotami EMS/SMS/EnMS, programy environmentálního managementu, programy bezpečnostního managementu a akčními plány managementu hospodaření s energií Zaměstnanci: Všichni zaměstnanci podniku jsou seznamováni následujícími formami: - v rámci pravidelného školení (viz odst. 4.2.3 a 6.2.2.4), seznámení je dokumentováno zápisem v osobních kartách bezpečnosti práce (dále též „osobní karty“) - záznamem o školení zaměstnanců, - v elektronické podobě v prostředí Lotus Notes podle přístupových oprávnění do Lotus Notes. Zaměstnanci externích organizací (Politika): - v rámci vstupního školení.

V elektronické podobě v prostředí LOTUS NOTES jsou databáze EMS, SMS, kde jsou uvedeny programy těchto systémů, cíle, cílové hodnoty včetně stavu plnění, databáze Havarijní prevence, kde jsou, mimo jiné, vyšetřovací zprávy, zprávy o stavu plnění opatření z šetření.

Projednávání problematiky prevence závažných havárií je součástí porad na všech úrovních vedení a řízení SPOLANA a.s. Zaměstnanci jsou, při školení EMS, seznámeni s možností předkládání návrhů k prevenci rizik havárií a snižování následků. V osnovách školení EMS je uveden i následující bod: Předkládání námětů a návrhů na prevenci rizik havárií a na odstranění zdrojů těchto rizik prostřednictvím svých nadřízených.

V organizační struktuře SPOLANA a.s. jsou vytvořeny podmínky pro vertikální komunikaci. Zaměstnanci mají možnost se kdykoliv vyjádřit k otázkám bezpečnosti nebo ochrany zdraví při práci. Všichni zaměstnanci SPOLANA a.s. jsou si vědomi, že jejich připomínkami a dotazy z oblasti bezpečnosti a prevence závažných havárií jsou příslušní kompetentní vedoucí zaměstnanci povinni se bezodkladně zabývat, řešit je a o výsledcích zpětně informovat. Informace jsou podávány písemně nebo ústně. V závažných případech vždy písemně, po linii systému řízení. Zásadní otázky bezpečnosti provozovaných zařízení a změny

255

provozních podmínek jsou vždy konzultovány na všech úrovních řízení procesu. Jejich dopady na bezpečnost zaměstnanců a okolí jsou předem důsledně analyzovány.

5.2.1.2 Zaměstnanci na vedoucích pracovních pozicích (název pracovní funkce) a jejich odpovědnost

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za provádění posouzení rizik závažné havárie -

Vedoucí výrobních závodů a jimi pověření podřízení

-

Vedoucí útvaru bezpečnosti a prevence a jím pověření podřízení


• • •

V případě změn technologického postupu nebo zařízení provedení nového posouzení rizik možné havárie či ohrožení životního prostředí a výsledky předávají vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly. Včasnou aktualizaci veškeré havarijní dokumentace (havarijních plánů, havarijních postupů a pokynů v provozních předpisech). Ve spolupráci s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly a s externími firmami určení zdroje rizik na závodu ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., odhadují scénáře možných havárií, oceňují závažnost následků a pravděpodobnosti možných havárií a posuzují přijatelnost rizik. K tomu využívají doporučené kvalitativní metody (např. Check-list, What-If, Safety Review, DOW F&EI, PHA, HAZOP aj.), kvantitativní metody (např. FTA, ETA, FMEA, CPQRA) či jejich kombinace. Veškeré údaje a výsledky zaznamenávají a postupují vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly pro případné aktualizace dokumentace požadované zákonem č.224/2015 Sb.

V Organizačním řádu (SGŘ-01-06) je uvedeno: 7.5.2 BEZPEČNOST A PREVENCE – působnost 2. Zajišťuje systém krizového řízení a havarijní a požární prevenci

V oblasti havarijní a bezpečnostní prevence: 16

Zajišťuje aktualizaci Bezpečnostní zprávy podniku, Vnitřního havarijního plánu podniku a další dokumentace dle zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií (ve znění pozdějších předpisů)

17

Zpracovává a aktualizuje plány preventivních bezpečnostních opatření pro řešení mimořádných událostí na úrovni podniku

18

Kontroluje plnění havarijních plánů a preventivních bezpečnostních opatření v areálu podniku

19

Navrhuje opatření k omezení následků úniků nebezpečných látek do životního prostředí, organizuje, kontroluje a hodnotí celopodniková součinnostní cvičení na únik nebezpečných látek do životního prostředí

256

20

Účastní se šetření mimořádných událostí

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za seznamování dodavatelů, externích subjektů a návštěvníků s existujícími riziky a pravidly bezpečného výkonu činností nebo pohybu v objektu -

Vedoucí výrobních závodů a jimi pověření podřízení

-

Vedoucí útvaru uzavírajícího smlouvu s externí firmou

-

Vedoucí ostrahy podniku

-

Vedoucí sektoru Kvality a životního prostředí (internetové stránky)

-

Vedoucí útvaru Investice


•

• •

Informovanost a prokazatelné seznamování pracovníků a ostatních osob zdržující se na území spravovaném provozovatelem o možných rizicích vyplývajících z chodu závodu, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku havárie (zdroji informací jsou vnitřní havarijní plán podniku, vnitřní havarijní plány závodů, informace o rizicích). Přístup zaměstnancům externích firem a ostatním osobám provádějícím smluvní činnosti v útvaru provozovatele k havarijní dokumentaci a jejich prokazatelné seznámení s ní v potřebném rozsahu před zahájením činností. Podmínky pro neustálý přehled o přítomnosti a činnostech zaměstnanců externích firem a návštěv na území spravovaném provozovatelem.

Základním předpisem řešícím problematiku externích subjektů v podniku je SGŘ-26-05 „Povinnosti externích firem v areálu SPOLANY“, kde je uvedeno: 1 ÚVOD 1.1 SPOLANA a.s. klade zásadní důraz na: • bezpečnost a ochranu zdraví při práci jak vlastních pracovníků, tak pracovníků externích firem působících v areálu SPOLANA a.s., • minimalizaci dopadů činností vykonávaných v areálu SPOLANA a.s. na životní prostředí. 1.2 Tato směrnice GŘ (spolu se směrnicí SGŘ-01-07 „Propustkový řád“) stanovuje externím firmám a jejich pracovníkům působícím v areálu SPOLANA a.s. základní pravidla a povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, havarijní prevence včetně rizik vyplývajících z umístění nebezpečných chemických látek, požární ochrany a ochrany životního prostředí, jimiž se tito pracovníci musí bezpodmínečně řídit. Povinnost dodržovat tuto SGŘ a další v ní citované legislativní podnikové dokumenty SPOLANA a.s. je zakotvena ve Všeobecných obchodních podmínkách, které jsou součástí smluvního vztahu uzavřeného mezi externí firmou a SPOLANA a.s.

257

Příslušné smluvně závazné legislativní podnikové dokumenty a dále citované formuláře (šablony) k účelům proškolení pro externí firmy jsou dostupné na internetových stránkách SPOLANA a.s. na adrese http://www.spolana.cz/ v pohledu „Služby a areál / Legislativa“ a v pohledu „Služby a areál / Formuláře a informace ke stažení“. Předmětem smluvního ujednání může být i povinnost dodržování dalších legislativních podnikových norem. Smluvní ujednání o dodržování legislativních norem SPOLANA a.s. nezbavuje externí firmu povinnosti dodržovat obecně závazné právní předpisy, zejména z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, havarijní prevence, požární ochrany a ochrany životního prostředí. 1.3 Tato SGŘ se nevztahuje na jednorázové krátkodobé vstupy pracovníků externích firem, pokud jsou doprovázeni pracovníky SPOLANA a.s. (kteří zodpovídají za jejich bezpečnost), nebo byli seznámeni s bezpečnostními pokyny pro krátkodobý (jednorázový) vstup / vjezd (viz SGŘ-01-07 „Propustkový řád“). 2 ROZSAH PLATNOSTI A ROZDĚLOVNÍK Tato SGŘ je závazná pro externí firmy: • působící v areálu SPOLANA a.s. v pronajatých a vlastních objektech / prostorách, • provádějící v areálu SPOLANA a.s. na smluvním základě práce pro SPOLANA a.s. Tato SGŘ je šířena: • v elektronické podobě v prostředí Lotus Notes: - podnikovým útvarům SPOLANA a.s. - externí firmě zajišťující pro SPOLANA a.s. na smluvním základě ostrahu podniku • v elektronické podobě prostřednictvím internetu (mailem – zajišťuje sektor Kvality a životního prostředí): - externí firmě UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. • ověřeným výtiskem této SGŘ – předání zajišťuje útvar Správa areálu : - externím firmám na základě smluvního vztahu (pronájmu nebytového prostoru) • na internetových stránkách SPOLANA a.s. (na http://www.spolana.cz/ v pohledu „Služby a areál / Legislativa“) - ostatním externím firmám působícím v areálu SPOLANA a.s. 3 INFORMACE O RIZICÍCH Povinnost vzájemné informovanosti více zaměstnavatelů na jednom pracovišti stanovuje § 101 zákona č. 262/2006 Sb. Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Systém vzájemného informování na pracovištích SPOLANA a.s. je následující: 3.1 Informace o rizicích SPOLANA a.s. Neratovice ------------------------------------------------------------------------SPOLANA a.s. informuje externí firmy : • o vlastních rizicích možného ohrožení života a zdraví – v příloze č. 2 této SGŘ; informace o rizicích je dále doplňována školením zaměstnanců externích firem a v případě specifikovaných prací dále upřesněna systémem povolování prací dle SGŘ-23-14 a přílohy č. 2 SGŘ-23-13 • o charakteru vybraných umístěných nebezpečných látek (zejména toxických) – v příloze č. 3 této SGŘ; informace o charakteru dalších nebezpečných látek umístěných v areálu SPOLANA a.s. je uvedena v příloze č. 6 SGŘ-22-05 (dostupná u pronajímatele / provozovatele).

258

Dále je v SGŘ-26-05 uvedeno: 4.2.2 Školení pracovníků externích firem na pracovišti Toto školení se týká pracovníků externích firem vykonávajících činnosti pro SPOLANA a.s. na smluvním základě; tito se musí prokazatelně seznámit na pracovišti SPOLANA a.s., kde budou vykonávat sjednanou činnost, s: • podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovišti • havarijním plánem příslušného útvaru – z hlediska prevence závažných havárií obsahuje seznámení s: a) riziky vyplývajícími z umístění nebezpečných látek na pracovišti a nakládáním s nimi b) vlastnostmi těchto nebezpečných látek z hlediska ohrožení zdraví, majetku a životního prostředí c) způsobem informování, vyrozumění a varování těchto pracovníků d) požadavky na způsob chování v prostorech s umístěnými nebezpečnými látkami e) způsoby ochrany (použití osobních ochranných pracovních prostředků, zásady ukrytí a evakuace) f) rozmístěním a užíváním spojových prostředků včetně důležitých telefonních čísel • přílohou č.13 SGŘ-23-13 (budou-li externí pracovníci vjíždět do prostorů s nebezpečím výbuchu) • dalšími legislativními podnikovými dokumenty nutnými pro výkon daných činností. Externí pracovníci svým podpisem potvrdí proškolení na daném pracovišti v „Seznamu školených pracovníků“ (kopii seznamu obdrží také provádějící firma). Doba platnosti tohoto školení za předpokladu nezměněných podmínek je maximálně 1 rok.

Za toto proškolení odpovídá vedoucí zaměstnanec útvaru, kde bude externí firma svoji činnost vykonávat. Vede dokumentaci o tomto proškolení.

SGŘ-01-07 „Propustkový řád“ uvádí: 1 ÚVOD Tato směrnice generálního ředitele stanovuje pravidla pro pohyb osob, materiálů, předmětů a vozidel vrátnicemi podniku a v obou zónách areálu podniku. Areál podniku je rozdělen do dvou zón, a to „Komerční zóny“ a zóny „Chemopark“. Vymezení zón je definováno v příloze č. 1 této SGŘ. Pravidla pohybu a přístupu do „Komerční zóny“ stanovuje kap. 3 této SGŘ, do zóny „Chemopark“ kap. 4 této SGŘ. 2 ROZSAH PLATNOSTI A ROZDĚLOVNÍK Tato SGŘ je závazná: • pro všechny podnikové útvary, • pro externí firmy působící v areálu SPOLANA a.s. na smluvním základě.

Tato SGŘ je šířena v elektronické podobě: • v prostředí Lotus Notes: podnikovým útvarům a externím firmám zajišťujícím pro podnik na smluvním základě ostrahu SPOLANA a.s., • prostřednictvím internetu: externí firmě UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. (mailem) – zajišťuje sektor Kvality a ŽP, ostatním externím firmám působícím v areálu SPOLANA a.s. – na internetových stránkách SPOLANA a.s. (na adrese “http://www.spolana.cz/” v pohledu „Služby a areál / Legislativa“).

259

Bezpečnostní pokyny viz příloha č.4 k SGŘ-01-07 „Propustkový řád“ uvedená předcházejícím textu (kap.5.2.1.1), dostávají dodavatelé, externí subjektu a návštěvníci při vstupu do areálu od ostrahy podniku.

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za zajištění potřebných zdrojů (včetně lidských) pro zavedení a udržování systému řízení a jeho rozvoj -

generální ředitel,

-

finanční ředitel,

-

výrobně-provozní ředitel,

-

ředitel sektoru SCM,

-

vedoucí sektoru Kvality a životního prostředí,

-

vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly.

V Integrované příručce QMS/ EMS/ SMS SPOLANA a.s. je uvedeno: 6

MANAGEMENT ZDROJŮ

6.1

Poskytování zdrojů -----------------------------Výkonné vedení SPOLANA a.s. v čele s generálním ředitelem trvale v rámci plánovacích procesů identifikuje požadavky na zdroje a v odpovídající výši je poskytuje tak, aby zajistilo zlepšování výkonnosti podniku a zvyšování kvality všech procesů při současném zvyšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a snižování rizikových faktorů pracovních podmínek.

6.2

Lidské zdroje --------------------Cílem řízení lidských zdrojů je zabezpečit odbornou způsobilost zaměstnanců k výkonu jejich činností se zaměřením na prohlubování jejich dovedností se zvláštním zřetelem na znalost právních a dalších předpisů, motivovat zaměstnance k rozvoji jejich schopností a obecně rozvíjet podnikovou kulturu.

6.2.1

V Organizačním řádu (SGŘ-01-06) je uvedeno: 4.2 Řízení společnosti. Vedoucí pracovníci společnosti. Výkonné vedení podniku Společnost řídí její představenstvo prostřednictvím generálního ředitele společnosti, který je zároveň předsedou představenstva; na základě strategie a dlouhodobých plánů rozvoje řídí udržitelný rozvoj společnosti. Za finanční činnosti zodpovídá člen představenstva – finanční ředitel; zlepšuje hodnotu společnosti na základě společné činnosti a strategie udržitelného rozvoje společnosti, optimalizuje strukturu kapitálu, koordinuje modelování stávajících podnikových procesů a vytváření nových ve všech oblastech, které mají dopad na hospodářskou a finanční situaci společnosti (detail působnosti viz kap. 7.2 této SGŘ). Dozorovou činnost vykonává dozorčí rada společnosti. Představenstvo společnosti se při své činnosti řídí Stanovami a jednacím řádem představenstva, dozorčí rada společnosti se při své činnosti řídí Stanovami a jednacím řádem dozorčí rady.

260

Představenstvo rozhoduje o obsazení následujících pozic vedoucích pracovníků společnosti (podniku): • generální ředitel • finanční ředitel • výrobně-provozní ředitel • ředitelé/vedoucí sektorů Představiteli výkonného vedení podniku jsou ředitelé, vedoucí sektorů a představitel vedení pro integrované systémy řízení.

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za proces zavádění a udržování systému řízení a jeho rozvoj -

představenstvo společnosti,

-


-


-


-


-

vedoucí sektoru Kvality a životního prostředí,

-

vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly.

V Integrované příručce QMS/ EMS/ SMS/ EnMS SPOLANA a.s. je uvedeno: 5.1

Angažovanost a aktivita managementu ------------------------------------------------------------Představenstvo SPOLANA a.s. spolu s výkonným vedením si uvědomuje odpovědnost k akcionářům, obchodním partnerům, svým zaměstnancům, regionu a celé společnosti. Na základě toho stanovilo závazky a základní kroky pro jejich naplnění, a to formou Politiky integrovaných systémů řízení a stanovením cílů, cílových hodnot a programů v oblasti QMS, EMS a SMS. Následně provádí každoročně přezkoumání jak plnění cílů, tak i účinnosti těchto zavedených a dále rozvíjených systémů.

5.5.1

Odpovědnost a pravomoc Základní odpovědnost za stálou vhodnost a účinnost QMS (a kvalitu výrobků), EMS a SMS má výkonné vedení SPOLANA a.s. v čele s generálním ředitelem. Odpovědnosti, pravomoci a vzájemné vztahy podnikových útvarů a jednotlivých zaměstnanců vycházejí ze základního organizačního schéma SPOLANA a.s. (uvedeno v příloze č. 1) a Organizačního řádu [06].

Vlastní základní odpovědnosti, pravomoci a vzájemné vztahy jsou dokumentovány Organizačním řádem, organizační strukturou, systemizací a popisy pracovních míst (viz [06]), detailně jsou tyto vztahy rozpracovány systémovou dokumentací uvedenou v podkapitole 4.2.

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za identifikaci potřeb výcviku, zajištění a realizace výcviku a vyhodnocení jeho efektivnosti -

vykonné vedení podniku,

-

vedoucí útvarů a jimi pověření podřízení pracovníci,

261

-

vedoucí útvaru Bezpečnosti a prevence a jím pověření pracovníci,

-

velitel Jednotky HZS podniku

V Organizačním řádu (SGŘ-01-06) je uvedeno: 6 OBECNÉ ČINNOSTI VEDOUCÍCH PRACOVNÍKŮ V oblasti požární ochrany, havarijní prevence, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochrany životního prostředí: 20


21


V SGŘ-22-05 (Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.) je uvedeno: 3.2 Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů) ------------------------------------------------------------------Zajišťují: • Proškolování podřízených pracovníků a ověřování jejich znalostí havarijních pokynů, havarijních plánů v souladu se SGŘ-23-08. V případě změn těchto dokumentů seznamují s nimi pracovníky neprodleně. • Provádění havarijních cvičení včetně nácviků evakuace osob dle zpracovaného ročního plánu havarijních a požárních cvičení příslušného závodu, vedou o tom záznamy včetně hodnocení cvičení. Cvičení musí být organizována tak, aby postihla všechny směny. S přijatými opatřeními seznamují podřízené pracovníky. 3.5 Vedoucí nevýrobních a správních útvarů ----------------------------------------------------• Periodicky prověřují u podřízených pracovníků znalost povinností vyplývajících z vnitřního havarijního plánu a provádějí nácviky evakuace osob. 9.6 Nácviky řešení likvidací havarijních úniků NL jsou prováděny dle plánu požárních a havarijních cvičení a jsou vyhlašovány velitelem Jednotky HZS, kdy zaměření a rozsah nácviků přizpůsobuje po dohodě se zúčastněnými subjekty (tj. závodem, útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly, popř. Ostrahou podniku). Cvičení vyhlašuje minimálně 2x za rok (zápis a vyhodnocení ukládá pověřený pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly).

262

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za sledování funkčnosti systému řízení, provádění jeho kontrol a auditů a vyhodnocování jeho účinnosti

-


-


-


-


-

vedoucí sektoru Kvality a životního prostředí (představitel vedení pro integrované systémy řízení),

-

vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly,

-

vededoucí jednotlivých útvarů podniku.

V „Integrované příručce QMS/ EMS/ SMS /EnMS SPOLANA a.s.“ je uvedeno: 5.1


5.4.4.2 Zajištění plnění cílů, cílových hodnot, programů environmentálního managementu, programů bezpečnostního managementu a cílů managementu kvality Na základě schválené politiky, cílů, cílových hodnot, programů environmentálního managementu, programů bezpečnostního managementu a cílů managementu kvality ukládají ředitelé/vedoucí sektorů podřízeným útvarům úkoly pro plnění cílů a průběžně kontrolují jejich plnění. O výsledcích tohoto plnění předávají 1x ročně (k 15. 1.) souhrnnou informaci představiteli vedení. Další činnosti - viz podkap. 5.6. 5.6 5.6.1

5.6.2

Přezkoumání systému managementu ----------------------------------------------------------Vedení podniku 1x ročně přezkoumává vhodnost, přiměřenost a efektivnost QMS/EMS/SMS/EnMS s cílem identifikovat a odstranit slabá místa tak, aby veškeré procesy byly trvale zlepšovány. Vstupy pro přezkoumání a) Představitel vedení předkládá 1x ročně k projednání na poradu vedení materiály obsahující závazně následující části: = kontrolu plnění úkolů z předchozích materiálů = plnění cílů managementu kvality, cílů, cílových hodnot, programů environmentálního managementu a programů bezpečnostního managementu = pro oblast EMS/EnMS vyhodnocení plnění souladu s právními a jinými požadavky = pro oblast EMS informace o komunikaci s externími zainteresovanými stranami včetně vývoje stížností (viz [50]) = hodnocení QMS/EMS/SMS/EnMS za sledované období, včetně hodnocení dostatečnosti zdrojů, informací o výsledcích auditů, vývoji a plnění nápravných a preventivních opatření, opatřeních z předchozích přezkoumání, změnách s možným dopadem na QMS/EMS/SMS (v oblasti EMS včetně vývoje požadavků právních

263

předpisů a dalších požadavků spojených s environmentálními aspekty) a návrhů doporučení pro zlepšování = pro oblast QMS informace o zpětných vazbách zákazníků, vývoji situace na trzích, výkonnosti procesů, shodě produktů, výsledků hodnocení dodavatelů. b) K projednání na poradu vedení je dále 1x ročně předkládána: = „Zpráva o stavu havarijní prevence“, materiál obsahující hodnocení za minulý rok (viz odst. 4.2.6.3), zprávu předkládá sektor Bezpečnosti a kontroly = „Zpráva o vlivu na životní prostředí“, materiál obsahující hodnocení environmentálního profilu podniku za minulý rok (viz odst. 5.4.2.4), zprávu předkládá útvar Životní prostředí. Na základě předložených materiálů jsou generálním ředitelem v případě potřeby ukládány úkoly. Úkoly z oblasti EMS jsou následně promítnuty do programu environmentálního managementu. Úkoly z oblasti havarijní prevence jsou zapracovány do programů EMS a SMS. c) Vedení podniku má k dispozici: = výsledky interních auditů QMS/EMS/SMS/EnMS prováděných v souladu se zásadami uvedenými v odst. 8.2.2 a výsledky plnění nápravných a preventivních opatření, uložených v souladu s odst. 8.5.2, = měsíční rozbory vlivu podniku na životní prostředí v oblasti • ovzduší (emise hlavních škodlivin do ovzduší, přehled plnění emisních limitů u kontinuálně měřených zdrojů a monitoring imisní situace), • odpadních vod (množství produkovaného a vypouštěného znečištění), informace o kvalitě odpadních vod jsou součástí informačního systému SAP, • nakládání s odpady (přehled produkovaného odpadu a poplatků za jeho likvidaci) (tyto měsíční rozbory jsou k dispozici v útvaru Životní prostředí) = informační systém SAP poskytující detailní informace o finančních tocích = denní informace o průběhu výroby, o případných haváriích a podaných stížnostech, tento „informační servis“ je zpracován a rozesílán elektronicky hasičem-dispečerem (viz [24]), = měsíční a pololetní zprávy o stavu kvality surovin a výrobků, zpracované útvarem Řízení jakosti, zprávy jsou dostupné v databázi QMS, = další údaje o vývoji řízených procesů (viz monitorování uvedené v podkap. 8.2), případně doporučení podřízených zaměstnanců pro zlepšování. 5.6.3

Výstupy z přezkoumání Výstup z přezkoumání obsahuje: a) Konstatování zjištěného stavu. b) Zahrnutí všech případných rozhodnutí a opatření vztahujících se: • k odstranění neshod i ke zlepšení daného procesu, každé opatření musí být termínované s definovanou odpovědností a musí být měřitelné (případně vyhodnotitelné) • ke zlepšování produktu ve vztahu k požadavkům zákazníků (oblast QMS) • k posouzení dostatečnosti zdrojů (a to nejen finančních), pokud analýza příčin neshod směřuje do oblasti zdrojů.

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za zavedení, sledování a vyhodnocování nápravných aktivit -


-


-


-


264

-

vedoucí sektoru Kvality a životního prostředí (představitel vedení pro integrované systémy řízení),

-


-

vedoucí jednotlivých útvarů podniku.

V Integrované příručce QMS/ EMS/ SMS /EnMS SPOLANA a.s. je uvedeno: 5.1


5.4.4.2 Zajištění plnění cílů, cílových hodnot, programů environmentálního managementu, programů bezpečnostního managementu a cílů managementu kvality Na základě schválené politiky, cílů, cílových hodnot, programů environmentálního managementu, programů bezpečnostního managementu a cílů managementu kvality ukládají ředitelé/vedoucí sektorů podřízeným útvarům úkoly pro plnění cílů a průběžně kontrolují jejich plnění. O výsledcích tohoto plnění předávají 1x ročně (k 15. 1.) souhrnnou informaci představiteli vedení. Další činnosti - viz podkap. 5.6. 8.5.2

Nápravná a preventivní opatření Tímto odstavcem Příručky jsou stanoveny kompetence a postupy pro: - ukládání nápravných opatření (dále též OKN) - při zjištění neshod (odchylek), - ukládání preventivních opatření (dále též OKP) pro předcházení neshodám a řešení závažných problémů ve všech oblastech. Dále uváděná opatření platí pro všechny útvary podniku s působností v definovaném QMS/EMS/SMS. Zaměstnanci, kteří jsou odpovědni za vyšetření příčin neshod (identifikaci problémů) a oprávněni k ukládání OKN (OKP) jsou definováni dle druhu neshody (problému) v odst. 8.5.2.2.

8.5.2.2 Ukládání OKN při systémových a závažných výrobkových neshodách a OKP při systémových a závažných výrobkových problémech Po zjištění neshod (problémů) ze zdrojů uvedených v odst. 8.5.2.1 jsou ukládána nápravná opatření (OKN) nebo preventivní opatření (OKP) postupem dle [48] následujícími zaměstnanci: Systémové neshody (problémy) - OKN (OKP) ukládá: generální ředitel : představiteli vedení a ředitelům/vedoucím sektorů na návrh představitele vedení ředitelé/vedoucí sektorů: vedoucím podřízených útvarů představitel vedení : vedoucím útvarů s výjimkou ředitelů/vedoucích sektorů Výrobkové neshody (problémy) závažného charakteru - OKN (OKP) ukládá: generální ředitel : výrobně-provoznímu řediteli a představiteli vedení výrobně-provozní ředitel : vedoucím podřízených útvarů vedoucí útvaru Řízení jakosti : vedoucím útvarů s výjimkou ředitelů/vedoucích sektorů Postup pro ukládání OKN (OKP) včetně kompetencí, formální a obsahové náplně OKN (OKP) a jeho plnění, případně sledování účinnosti stanovuje [48].

265

Informaci o uložených OKN (OKP) včetně jejich vyhodnocení předkládá představitel vedení poradě vedení jako součást ročního hodnocení QMS/EMS/SMS (podkap. 5.6).

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení a řešení mimořádných a havarijních situací -


-


-


-

veltel jednotky HZS podniku,

-

velitel zásahu HZS podniku,

-

pracovníci na OS HZS podniku,

-

specialista-koordinátor Řízení bezpečnosti,

-

vedoucí závodů,

-

vedoucí provozů,

-

pracovníci odborných útvarů.

Ve Vnitřním havarijním plánu SPOLANA a.s. (SGŘ-22-05) je uvedeno: 1.1 Identifikace osob Funkční zařazení a telefonní spojení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření uvedená ve vnitřním havarijním plánu, a které jsou ve spojení s krajským úřadem.

Funkce

Telefon

Generální ředitel

3104, 736 506 643

Vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly

4102, 736 506 566

Specialista - koordinátor ŘB

3209, 736 506 568

Velitel jednotky HZS

4100, 603 565 248

Velitel zásahu HZS

Radiostanice

OS HZS

150 (2222); 155 (2223); 112; 2150 hasič-dispečer – 2555, 2585; 736 506 488, 736 506 511

Funkční zařazení a telefonní spojení fyzických osob, které jsou provozovatelem určeny k plnění úkolů určených vnitřním havarijním plánem a které nejsou ve spojení s Krajským úřadem.

Funkce

Telefon

Výrobně-provozní ředitel Vedoucí útvaru, kde k havárii došlo

4712, 736 506 487 Závod KL - 5557, 736 506 580 Závod EVH - 2114, 739 384 721 Závod PVC - vedoucí - 3767, 736 506 554 - provoz PVC - 3769, 736 506 576 - provoz VCM a TZO - 3765, 736 506 611

266

- provoz Elektrolýza Odborní pracovníci podniku, popř. externích společností, dle rozhodnutí předsedy havarijní komise

- 2776, 736 506 530 ---

5.2.1.3 Řízení lidských zdrojů, výchova a vzdělávání Informace o tom, zda je zaveden systém výběru zaměstnanců pro obsazování pracovních pozic významných z hlediska prevence závažných havárií, včetně uvedení odkazu na příslušný předpis Za problematiku řízení lidských zdrojů odpovídá vedoucí sektoru Lidské zdroje a jednotliví vedoucí zaměstnanci, každý ve své kompetenci. Řízení lidských zdrojů je řešeno dle zásad uvedených v procesech číslo: 3.8.1 Řízení lidských zdrojů – zřízení pracovního místa 3.8.2 Řízení lidských zdrojů – nástup zaměstnance 3.8.3 Řízení lidských zdrojů – přestup zaměstnance 3.8.4 Řízení lidských zdrojů - vzdělávání Zde je popsáno: - stanovování kvalifikačních požadavků na pracovní místa, - způsob hodnocení míry jejich plnění, - režim povolování výjimek z kvalifikačních požadavků, - způsob přípravy pracovníků pro výkon práce, - systém výběru personálních náhrad, - stanovení systému odborné výchovy a vzdělávání pracovníků v souladu s kvalifikačními požadavky stanovenými pro příslušné pracovní místo, - stanovení odpovědností za vedení a aktualizaci dokumentace. Zajišťování lidských zdrojů je uskutečňováno ve spolupráci s úřady práce popř. personálními agenturami a provádí se s důrazem na kvalifikační, odborné a osobnostní předpoklady pro výkon dané pracovní funkce. Součástí řízení lidských zdrojů jsou tyto oblasti: – výběr a příprava zaměstnanců, – výcvik a rozvoj, – personální administrativa, – odměňování a zaměstnanecké výhody, – strategické řízení lidských zdrojů, – motivace, – firemní kultura. Problematika bezpečnosti práce a prevence závažných havárií se prolíná všemi výše uvedenými personálními oblastmi a následujícími činnostmi: – kvalifikační požadavky pro výběr zaměstnanců na všech úrovních – výběr zaměstnanců pro obsazování pracovních míst, – personální zajištění činností ve všech vyskytujících se fázích provozu, – školení všech zaměstnanců podle jejich pracovního zařazení odpovídající vyskytujícím se rizikům, – ověřování znalostí a dovedností zaměstnanců, – prosazování postupů zabezpečujících rozvoj a udržování potřebných odborných způsobilostí pro pracovní úkoly, u nichž byla identifikována nebezpečí a rizika, – dokumentování provedeného školení a jeho hodnocení.

267

Souhrn požadovaných znalostí, dovedností a odborné praxe pro výkon práce, vyjádřených pro konkrétní pracovní místo je popsán ve výše uvedených procesech Řízení lidských zdrojů. Pro stanovení kvalifikačních požadavků se vychází ze standardních popisů pracovních činností. Speciální kvalifikační požadavky se stanovují rovněž podle popisu pracovních činností s ohledem na splnění požadavků legislativy, předpisů, norem apod. na konkrétní pracovní činnost. Kvalifikační požadavky: – stupeň školního vzdělání, – obor školního vzdělání, – délka odborné praxe, – speciální znalosti. Výběr zaměstnanců pro obsazování pracovních míst se provádí formou náborů pro dělnické profese popř. výběrových řízení pro obsazování pozic THP. Informace o tom, zda u pracovních pozic významných z hlediska prevence závažných havárií je zajištěn rozvoj a udržování potřebných odborných znalostí a dovedností, včetně odkazu na příslušný vnitřní předpis Systém vzdělávání všech pracovních pozic včetně pracovních pozic významných z hlediska prevence závažných havárií popisuje proces řízení č.3.8.4 Řízení lidských zdrojů – vzdělávání viz následující mapa procesu.

268

269

Zde je uvedeno: Školení v oblasti bezpečnosti práce a havarijní prevence -----------------------------------------------------------------------je prováděno v jednoletém cyklu (školení zaměstnanců dělnických kategorií) a tříletém cyklu (školení technických a administrativních zaměstnanců). Systém školení viz SGŘ-23-08 „Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence“. Školení v oblasti požární ochrany -------------------------------------------je prováděno v tříletém cyklu (školení vedoucích pracovníků odborně způsobilou osobou) a jednoletém (školení zaměstnanců vedoucími pracovníky), nevyplývá-li z posouzení požárního nebezpečí častější potřeba školení. Systém školení viz SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“. Školení v oblasti profesních předpisů ------------------------------------------------je prováděno v jednoletém cyklu (školení zaměstnanců dělnických kategorií) a tříletém cyklu (školení technických a administrativních zaměstnanců). Systém školení je obdobný jako školení bezpečnosti práce a havarijní prevence (viz SGŘ-23-08), obsah školení viz „Plán výcviku" v databázi ORGAPER Školení v oblasti ADR-RID ----------------------------------Dle kap. 1.3 předpisů ADR a RID musí být pracovníci, jejichž pracovní povinnosti se týkají přepravy nebezpečných věcí (chemických látek a odpadů), vyškoleni o předpisech pro dopravu takových věcí podle své odpovědnosti a pracovní náplně. V podmínkách podniku se jedná zejména o : • pracovníky na plnicích a stáčecích místech nebezpečných věcí do silničních a železničních cisteren / kontejnerů, • pracovníky zajištující nakládku / vykládku dopravních prostředků • pracovníky zajištující skladování nebezpečných věcí • pracovníky pověřené pro dohled nad nakládkou nebezpečných látek. O účasti pracovníků na školení rozhoduje vedoucí příslušného útvaru na základě jejich popisu pracovních míst, odpovědnosti a povinností týkajících se přepravy nebezpečných věcí. Základní a periodické školení z předpisů ADR a RID provádí interní školitel (bezpečnostní poradce pro přepravu nebezpečných věcí vlastnící platné osvědčení o odborné způsobilosti). Základní školení je zajišťováno dle potřeby; periodické školení 1x ročně (externí personalista Unipetrol Services). Po absolvování základního školení obdrží pracovníci „Osvědčení o absolvování všeobecného bezpečnostního školení dle kap. 1.3 ADR/RID“. Do tohoto „Osvědčení“ je pracovníkům potvrzována účast na periodickém školení. Jsou možné i jiné alternativy interního školení zaměstnanců.

Informace o školení zaměstnanců ve vztahu jejich pracovnímu zařazení, včetně uvedení odkazu na příslušný interní předpis a informace o ověřování znalostí a dovedností u zaměstnanců, včetně uvedení odkazu na příslušný interní předpis Školení zaměstnanců se řídí dokumentem SGŘ-23-08 Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence a dokumentem SGŘ-23-13 Zajištění požární ochrany, které definují požadavky na znalosti zaměstnanců v souvislosti s vyskytujícími se riziky. Podle pracovního zařazení je každý pracovník školen jednak z celopodnikových předpisů (platné pro celý podnik) např. BI-00-01 Základní bezpečnostní instrukce pro zaměstnance, SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. a z předpisů daného pracoviště např. BI-35-01 pro pracoviště provozu

270

VCM, Vnitřní havarijní plán závodu Elektrolýza, Pracovní instrukce pro obsluhu oximace apod. Tyto předpisy jsou pak zpracovány s ohledem na rizika daného pracoviště a zákonnou povinnost zaměstnavatele seznámit své zaměstnance s těmito riziky. V SGŘ-23-08 „Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence“ je uvedeno: 1 ÚVOD 1.1 Účelem této směrnice generálního ředitele je stanovení postupu školení pracovníků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) a v oblasti havarijní prevence, a v přiměřeném rozsahu rovněž postupu školení z profesních předpisů (tj. potřebných pro výkon konkrétní profese). Tato SGŘ neřeší školení pracovníků o požární ochraně – tuto problematiku komplexně řeší SGŘ-2313 „Zajištění požární ochrany“. 1.2 Tato SGŘ rovněž určuje zodpovědnost za absolvování vstupního školení a za proškolení externích pracovníků na pracovištích podniku. Obecné zásady pro vstup externích pracovníků, návštěv a exkurzí do areálu podniku stanoví SGŘ-0107 „Propustkový řád“. 4 ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ PODNIKU Pracovníci, kteří nastupují do pracovního poměru na dobu určitou, a studenti, kteří nastupují na praxi do podniku (na smluvním základě mezi podnikem a školou), se musí podrobit systému školení BOZP a havarijní prevence (viz tato SGŘ) a PO (viz SGŘ-23-13) jako ostatní pracovníci podniku. 4.1 Vstupní školení (viz příloha č. 1 této SGŘ, 1. bod v tabulce) --------------------Každý pracovník, který nastupuje do podniku, je povinen v souladu s „Pracovním řádem“ (SGŘ-01-10) se zúčastnit vstupního školení, které zajišťuje pověřený pracovník externí firmy (na základě uzavřené smlouvy) prezentací videoprogramu. Vstupní školení nemusí znovu absolvovat pracovník, u kterého dochází k opakovanému uzavření pracovního poměru a absolvoval vstupní školení nejdéle před 2 roky. Absolvované vstupní školení zaznamená pověřený pracovník pověřený pracovník externí firmy (na základě uzavřené smlouvy) do pravého oddílu karty A pracovníka, potvrdí svým podpisem a zajistí podpis pracovníka. Zároveň pracovníkovi vydá obálku „Osobní karta bezpečnosti práce“ s jednotlivými kartami (viz odst. 3.2 této SGŘ) a identifikační kartu opravňující ke vstupu do areálu podniku (viz SGŘ-01-07). Bez vstupního školení nesmí pracovník vykonávat činnost v podniku. Rozsah vstupního školení: • zásady havarijní prevence včetně rizik vyplývajících z umístění nebezpečných chemických látek v areálu podniku, • zásady požární bezpečnosti, • zásady ochrany životního prostředí, • zásady poskytnutí první pomoci, • základní zásady stanovené BI-00-01, • charakteristika výrobků a používaných látek v technologickém procesu (z hlediska jejich nebezpečnosti, ochrany proti jejich účinkům a zajištění zdravotní pomoci). 4.2 Úvodní instruktáž na pracovišti (viz příloha č.1 této SGŘ, 2. bod v tabulce) -------------------------------------------

271

Po nástupu na pracoviště odevzdá pracovník svému přímému nadřízenému pracovníkovi obálku „Osobní karta bezpečnosti práce“ s jednotlivými kartami. Cílem úvodní instruktáže na pracovišti je dát dostatečný základní přehled o pracovišti z hlediska BOZP a havarijní prevence. Přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) seznámí pracovníka s obsahem základního bezpečnostního předpisu BI 00-01 (ze kterého zvlášť zdůrazní pasáže vztahující se k danému pracovišti), se specifickými podmínkami pracoviště, s existujícími mechanickými, tepelnými, chemickými, požárními a dalšími riziky při pracovních činnostech a s vnitřním havarijním plánem. Přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) provede průkazný záznam do levého oddílu karty A o absolvování úvodní instruktáže (stvrzení podpisem přímého nadřízeného pracovníka a nastupujícího pracovníka). Vzor záznamu viz příloha č. 2 této SGŘ. 4.3 Nástupní školení na pracovišti (viz příloha č.1 této SGŘ, 3. bod v tabulce) -----------------------------------------4.3.1 Po úvodní instruktáži před zařazením k výkonu práce provádí přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) nástupní školení BOZP, havarijní prevence a profesní na pracovišti. Cílem školení je seznámení pracovníka s pracovními a bezpečnostními předpisy nebo jejich částmi, které se vztahují k pracovnímu zařazení pracovníka a vykonávaným činnostem na pracovišti, a to v potřebném rozsahu (BI 00-01, BI s celopodnikovou platností, havarijní plány, PI a BI pracoviště včetně návodů a doporučení výrobce pro obsluhu strojů nebo zařízení, reglementy, provozní řády, ČSN, legislativní podnikové dokumenty, zákony, vyhlášky, věstníky aj.). 4.3.2 Školení z předpisů v oblasti BOZP a havarijní prevence se provádí podle osnovy školení vytištěné pro pracovníka nebo skupinu pracovníků z databáze „Hodnocení rizik“ v Lotus Notes (osnova je přístupná rovněž přes link z databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku“), která zahrnuje zejména: • rozsah předpisů pro příslušné pracovní místo – viz pohled „Osnova školení BOZP", • výčet rizik a jejich hodnocení – viz pohled „Hodnocení rizik", • způsob provedení přezkoušení Časový rozvrh školení (stanoví školitel s ohledem na zařazení pracovníka na pracovní místo, jeho kvalifikaci a schopnosti). U vedoucích pracovníků je možné zvolit formu samostudia předpisů v rozsahu stanoveném příslušnou osnovou pracovního místa. Součástí školení pracovníků musí být prokazatelné seznámení s nebezpečnými vlastnostmi chemických látek a směsí, s nimiž bude pracovník nakládat, zásadami ochrany zdraví a životního prostředí před jejich škodlivými účinky a zásadami první předlékařské pomoci ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví (ve znění pozdějších předpisů); tyto údaje jsou zpravidla obsaženy v BI pro pracoviště. Pokud je na pracovišti nakládáno s látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, je způsob, rozsah a interval školení uveden v SGŘ-23-11, příloha č. 7. Aktualizaci osnovy školení v databázi „Hodnocení rizik“ zajišťuje příslušný vedoucí pracovník. 4.3.3 Školení profesní se provádí podle osnovy školení vytištěné pro pracovníka nebo skupinu pracovníků z databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku“ v Lotus Notes, která zahrnuje zejména: • rozsah profesních předpisů pro příslušné pracovní místo, • výčet speciálních znalostí k zajištění odborné způsobilosti a jejich plnění, • způsob provedení přezkoušení. Časový rozvrh školení (stanoví školitel s ohledem na zařazení pracovníka na pracovní místo, jeho kvalifikaci a schopnosti). U vedoucích pracovníků je možné zvolit formu samostudia předpisů v rozsahu stanoveném příslušnou osnovou pracovního místa.

272

Aktualizaci osnovy školení v databázi ORGAPER, pohled „Plán výcviku“ zajišťuje příslušný vedoucí pracovník. 4.3.4 Přezkoušení znalostí školených pracovníků musí být provedeno vždy nejdéle do 10 dnů po absolvování školení. Forma přezkoušení: • písemný test nebo zodpovězení kontrolních otázek (test /seznam otázek musí být součástí osnovy – např. formou přílohy k osnově, vypracuje školitel), • u vedoucích pracovníků je možné zvolit formu pohovoru se školitelem. 4.3.5 Záznam o absolvování školení potvrdí svým podpisem školitel i školený pracovník: • z předpisů v oblasti BOZP a havarijní prevence – v „kartě B“ (součástí dokumentace o školení musí být i osnova školení z databáze „Hodnocení rizik“, v příp. proškolení více pracovníků může být doplněna prezenční listinou s podpisy pracovníků), • z provozních a souvisejících předpisů, profesní požadavky – v kartě „D“ (součástí dokumentace o školení musí být i osnova školení z databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku", v příp. proškolení více pracovníků může být doplněna prezenční listinou s podpisy pracovníků). Záznam o přezkoušení z příslušných předpisů dle osnovy potvrdí školitel v kartě „B“ i „D“. Vzor záznamu do karet je uveden v příloze č. 2 této SGŘ. 7 CYKLICKÉ ŠKOLENÍ A PŘEZKUŠOVÁNÍ (viz příloha č. 1 této SGŘ, 4. bod v tabulce) Účelem cyklického školení je obnovení a prohloubení znalostí v oblasti BOZP, havarijní prevence a profesních předpisů (tj. potřebných pro výkon konkrétní profese). Dojde-li ke zpoždění stanovené lhůty cyklického školení a přezkoušení v důsledku nemoci nebo jiné nepřítomnosti, musí být toto provedeno neprodleně po nástupu pracovníka do zaměstnání. 7.1 Cyklické školení a přezkoušení pracovníků podniku provádí přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) v těchto cyklech: • Pracovníci dělnických kategorií (kategorie D) – 1 rok. • Pracovníci technicko-hospodářské (kategorie THP) – 3 roky. Rozsah školení je obsahově totožný s obsahem dle odst. 4.3 této SGŘ. Záznam o cyklickém školení a přezkoušení viz odst. 4.3.5 této SGŘ. 7.2 Cyklické školení vedoucích pracovníků je prováděno formou samostudia v tříletém cyklu, doplněného v oblasti BOZP a havarijní prevence o tematická školení, která provádí pověřený pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly (odborně způsobilý pracovník) průběžně s ohledem na potřeby řešení konkrétních problémů BOZP v podniku. Rozsah školení je obsahově totožný s obsahem dle odst. 4.3 této SGŘ. Záznam o cyklickém školení a přezkoušení viz odst. 4.3.5 této SGŘ. 7.3 U externích firem vykonávajících dlouhodobě na smluvním základě činnosti pro SPOLANA a.s., je vedoucí pracovník útvaru, ve kterém vykonávají sjednanou činnost, povinen zajistit opakované (cyklické) školení externích pracovníků v rozsahu odst. 5.4 po uplynutí jednoho roku od příslušného školení.

8 ŠKOLENÍ A CYKLICKÉ ŠKOLENÍ V OBLASTI SPECIÁLNÍ ODBORNOSTI

273

(viz příloha č. 1 této SGŘ, 5. bod v tabulce) Školení a cyklické školení v oblasti speciální odbornosti pracovníků (např. řidiči, topiči, obsluhy vyhrazených technických zařízení apod.) se provádí ve lhůtách stanovených příslušnými předpisy. Záznamy o těchto školeních provádějí do „karty G“ školitelé - odborní specialisté, popř. je nahrazuje osvědčení o absolvovaném školení vydané školitelskou firmou.

Informace o způsobu dokumentování provedeného školení a jeho vyhodnocení, včetně odkazu na příslušný vnitřní předpis Při dokumentování provedeného školení se postupuje dle podnikového předpisu SGŘ-23-08 „Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence“ viz následující: 3 OSOBNÍ KARTA BEZPEČNOSTI PRÁCE 3.1 Karty bezpečnosti práce jsou soubor dokladů pro vedení záznamů o školení a přezkušování pracovníků na určených kartách A, B, C, D, E, F, G, P, Q (celkem 9 ks karet) – viz odst. 3.2 této SGŘ.

• • •

Záznamy o účasti pracovníků na školení bezpečnosti práce, havarijní prevence a požární ochrany a o výsledcích přezkušování zajišťují příslušní vedoucí pracovníci na určených kartách, které jsou uloženy v obálce „Osobní karta bezpečnosti práce“. Vyplněné karty A, B, C, D, G, P, Q mají důkazní charakter, jímž příslušný vedoucí pracovník prokazuje splnění svých povinností z hlediska provádění školení a kontroly znalostí předpisů jemu podřízených pracovníků v rámci řízeného útvaru. Karty E a F mají informativní, případně i průkazní charakter pro další řízení v případě pracovního úrazu.

3.2 Obsah obálky a jednotlivých karet -------------------------------------------------obálka karta A karta B

karta C karta D karta E karta F karta G karta P karta Q

základní údaje o pracovníkovi (jméno, bydliště, osobní číslo, středisko, název pracovního místa / profese) záznam o školení při nástupu do podniku (vstupní školení) a o seznámení se základními bezpečnost-ními pokyny (úvodní instruktáž na pracovišti) záznamy o výchově v oblasti BOZP na pracovišti – nástupní školení na pracovišti dle odst. 4.3, cyklické školení BOZP a havarijní prevence dle kap. 7, školení v případě revizí bezpečnostní dokumentace apod. (BI 00-01, havarijní plány, souhrn příslušných předpisů pro dané pracovní místo) záznamy o výchově v oblasti požární ochrany dle SGŘ-23-13 záznam o seznámení s technologickými a pracovními předpisy (pracovní instrukce apod.) dle osnovy pro dané pracovní místo a profesi (viz databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku“) záznamy o porušení bezpečnostních předpisů včetně následků záznamy o úrazech - poskytuje přehled o úrazovosti dotyčného pracovníka (užití karty viz SGŘ-22-02) záznamy o odborné způsobilosti (svářeči, jeřábníci, vazači, topiči, řidiči apod.) záznamy o školeních pro práci s počítačem a s informačními systémy záznamy o každoročním cyklickém školení integrovaných systémů řízení – managementy řízení kvality, environmentální a bezpečnostní; rozsah školení viz osnova v databázích QMS / EMS / SMS v Lotus Notes

274

Informace o tom, zda školení zahrnuje následující oblasti: a) právní předpisy relevantní k prevenci závažných havárií, b) politika prevence závažných havárií, c) vnitřní předpisy relevantní k prevenci závažných havárií, d) identifikace rizik, hodnocení a omezování rizik, e) nežádoucí účinky na zdraví, opatření na ochranu zdraví a osobní ochranné pracovní prostředky ohrožených osob, f) postupya a činnosti při mimořádných událostech, g) instalovanétechnologické a bezpečnostní systémy (detekce, signalizace, výkonové akční členy), h) provozované protipožární systémy, i) ventilační, retenční, přepouštěcí a odpouštěcí systémy, j) nouzové a havarijní bezpečnostní systémy.

Všichni zaměstnanci jsou pravidelně školeni a podrobují se ověřování znalostí potřebných pro výkon zastávané pracovní pozice. Školení z politiky prevence závažných havárií je stanoveno Integrovanou příručkou QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. viz následující: 5.4.6

Seznámení s politikou a cíli QMS/EMS/SMS/EnMS, cílovými hodnotami EMS/SMS/EnMS, programy environmentálního managementu, programy bezpečnostního managementu a skčními plány managementu hospodaření s energií Zaměstnanci: Všichni zaměstnanci podniku jsou seznamováni následujícími formami: - v rámci pravidelného školení (viz odst. 4.2.3 a 6.2.2.4), seznámení je dokumentováno zápisem v osobních kartách bezpečnosti práce (dále též „osobní karty“) - záznamem o školení zaměstnanců, - v elektronické podobě v prostředí Lotus Notes podle přístupových oprávnění do Lotus Notes. Zaměstnanci externích organizací (Politika): - v rámci vstupního školení viz SGŘ-23-08.

6.2.2.4 Školení z oblasti QMS, EMS, SMS Pro účely školení zaměstnanců v oblasti QMS/EMS/SMS jsou vypracovány a každoročně aktualizovány představitelem vedení osnovy školení pro příslušnou oblast. Osnovy jsou vypracovány pro daný kalendářní rok, stanovují okruh školených zaměstnanců, lektora, časový rozsah školení a základní obsah problematiky, se kterou musí být zaměstnanec seznámen. Provedené školení je dokumentováno v osobních kartách bezpečnosti práce zaměstnanců (Q-karty). Přezkoumání osnov školení QMS/EMS/SMS provádí představitel vedení ve spolupráci s útvarem Životní prostředí a sektorem Bezpečnosti a kontroly. Detailně tuto oblast řeší řeší proces 3.8.4 Řízení lidských zdrojů – vzdělávání.

Příklady osnov školení z oblasti QMS, EMS, SMS pro různé pracovní kategorie uvedené v podnikové databázi QMS/EMS/SMS např:


275

Vedoucí pracovníci (řídící úroveň „n-2“ až „n-3“) Rozsah školení: v rozsahu osnovy - minimálně 2 hodiny Lektor:

EMS - vedoucí ŽP, SMS – specialista - koordinátor ŘB, QMS - technický specialista QMS

Obsah: • Společné pro oblasti QMS/EMS/SMS: 1. Plná integrace QMS/EMS/SMS v roce 2015, sdílený certifikační audit 2. Integrovaná politika QMS/EMS/SMS • Oblast QMS: 1. Cíle QMS 2. Revize normy ISO 9001 v roce 2015 3. Procesní model QMS – jeho filozofie, smysl a přínos (procesní mapy, KPI, monitorování procesů) 4. Nedostatky QMS podniku z výsledků: -

kontrolní a rozborové činnosti představitele vedení pro integrované systémy řízení

- auditů se zaměřením na nejzávažnější nebo nejčastější odchylky 5. Důsledky nekvalitní výroby ve vztahu k zákazníkovi (komunikace se zákazníkem, řešení problémů) 6. QMS a jeho změny od předchozího školení • Oblast EMS: 1. Základní informace o EMS - systém ochrany životního prostředí včetně prevence závažných havárií, informace o normě ISO 14001 a zákonu č. 224/2015 Sb. - příslušné databáze v Lotus Notes (EMS, Havarijní prevence, Audity-OKNQMS/EMS/SMS) 2. Cíle, cílové hodnoty a programy EMS - informace o systémových požadavcích, závazky pro oblast EMS 3. Environmentální aspekty - definice, identifikace, registr environmentálních aspektů a dopadů na životní prostředí, významné dopady na životní prostředí 4. Zdroje rizika závažných havárií ve SPOLANA a.s. 5. Řízení ochrany ŽP a prevence závažných havárií ve SPOLANA a.s. - organizace, postupy, specifická pravidla pro jednotl. oblasti ŽP, základní informace o legislativě - zpráva o stavu havarijní prevence ve SPOLANA a.s. -

environmentální profil SPOLANA a.s. - Zpráva o vlivu na životní prostředí informace o nejzávažnějších nebo nejčastějších odchylkách zjištěných při auditech 6. Předkládání námětů a návrhů na prevenci rizik havárií a na odstranění zdrojů těchto rizik prostřednictvím svých nadřízených • Oblast SMS: 1. Základní informace o SMS, jeho plánované začlenění do integrovaného systému 2. Politika SMS a Cíle, cílové hodnoty a programy bezpečnostního managementu - informace o systémových požadavcích 3. Seznámení s podmínkami vydání osvědčení „Bezpečný podnik“ – závazek organizace 4. Výsledky interních auditů se zaměřením na nejzávažnější nebo nejčastější odchylky 5. Řízení BOZP ve SPOLANA a.s.

276

organizace, postupy, specifická pravidla pro jednotlivé oblasti, základní informace o nové legislativě - změny v organizaci – zajištění systému BOZP, požární prevence a havarijní prevence vlastními zaměstnanci. 6. Základní prvky programu kontrolních úkolů Státního úřadu inspekce práce na rok 2015 7. Předkládání námětů a návrhů na prevenci rizik havárií a na odstranění zdrojů těchto rizik prostřednictvím svých nadřízených 8. Projekt „Bezpečná Spolana“ cíle, zadání, komunikační prostředky. -


Ostatní TH pracovníci včetně mistrů Rozsah školení: v rozsahu osnovy - minimálně 1 hodina Lektor:


Obsah: 1. 2. 3. 4. 5.

Integrovaná politika Cíle, cílové hodnoty, programy, aspekty QMS/EMS/SMS pro daná pracoviště Nový procesní model Spolany - jeho filozofie, smysl a přínos (procesní mapy, KPI, monitorování procesů) Význam kvality práce každého pracovníka a důsledky nekvalitní práce ve vztahu k zákazníkovi Nedostatky útvaru a pracoviště z výsledků: -

6. 7. 8.

9. 10. 11.

12. 13.

kontrolní a rozborové činnosti příslušného vedoucího pracovníka

- auditů se zaměřením na nejzávažnější nebo nejčastější odchylky Dokumentace pracoviště a její významnější změny od předchozího školení Zdroje rizika závažných havárií v SPOLANA a.s. Řízení ochrany ŽP a prevence závažných havárií ve SPOLANA a.s. se zaměřením na příslušný útvar - organizace, postupy, specifická pravidla pro jednotlivé oblasti ŽP, základní informace o legislativě Předkládání námětů a návrhů na prevenci rizik havárií a na odstranění zdrojů těchto rizik prostřednictvím svých nadřízených Seznámení s podmínkami vydání osvědčení „Bezpečný podnik“ – závazek organizace Řízení bezpečnosti práce ve SPOLANA a.s. se zaměřením na příslušný útvar - organizace, postupy, specifická pravidla pro jednotlivé oblasti, základní informace o legislativě - změny v organizaci - zajištění systému BOZP, požární prevence a havarijní prevence vlastními zaměstnanci. Předkládání námětů a návrhů na prevenci rizik a na odstranění zdrojů těchto rizik prostřednictvím svých nadřízených Projekt „Bezpečná Spolana“ cíle, zadání, komunikační prostředky.

Poznámka: Jako podklad ke školení lze využít prezentace pro školení vedoucích pracovníků dle 2. osnovy. Prezentace jsou uloženy v databázích „QMS“, „EMS“ a „SMS“ v části „Osnova školení“, okruh „Prezentace“.

277






- záznamy zpracovávané pracovníky provozu, význam důsledného provádění záznamů 2. Integrovaná Politika QMS/EMS/SMS/EnMS - seznámení s politikou 3. Význam kvality práce každého pracovníka a důsledky nekvalitní výroby ve vztahu k zákazníkovi 4. Cíle, cílové hodnoty, programy, aspekty QMS/EMS/SMS pro daná pracoviště, podíl pracovníků na plnění konkrétních cílů 5. Zdroje rizika závažných havárií na školeném pracovišti 6. Řízení ochrany ŽP a prevence závažných havárií na školeném pracovišti -



9. 10. 11.

12.


V rámci školení na jednotlivých pracovištích jsou všichni zaměstanci proškoleni z bezpečnostních a pracovních instrukcí pracoviště a z havarijních plánů pracoviště. Tato dokumentace pak obsahuje všechny relevantní informace požadované vyhláškou č.227/2015 Sb. tj. vnitřní předpisy relevantní k prevenci závažných havárií, identifikace nebezpečí, hodnocení a mezování rizika, nežádoucí účinky na zdraví, opatření na ochranu zdraví a osobní ochranné pracovní prostředky, postupy a činnosti při mimořádných událostech, instalované technologické bezpečnostní systémy – detekce, signalizace, výkonové akční členy, provozované protipožární systémy, ventilační, retenční, přepouštěcí a odpouštěcí systémy, nouzové a havarijní bezpečnostní systémy viz následující kapitoly.

278

Povinnost školení z dokumentace včetně dokumentace řešící problematiku prevence závažných havárií je stanovena v Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. viz následující: 4.2.3

Účinné zavedení dokumentace QMS/EMS/SMS/EnMS Za účinné zavedení dokumentace do praxe zodpovídají vedoucí podnikových útvarů. Tito vedoucí zodpovídají za to, že obsah dokumentů jejich zaměstnanci správně pochopí, a že návody a opatření v nich uvedené budou vždy dodržovány. Dokladování skutečnosti, že zaměstnanec byl s dokumentací seznámen a následně přezkoušen z jejího pochopení a správného používání, je prováděno zápisem o proškolení a přezkoušení zaměstnanců v osobních kartách bezpečnosti práce, případně v samostatném záznamu o tomto proškolení a přezkoušení (zvláště v případech rozsáhlejšího okruhu dokumentů). Výjimkou jsou vedoucí podnikových útvarů 1. až 3. řídící úrovně, kteří se seznamují s dokumentací formou samostudia, pokud není daným dokumentem (v závěrečných ustanoveních) stanoveno jinak.

Informace o provádění vstupního školení Školení zaměstnanců se řídí dokumentem SGŘ-23-08 „Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence“, který definuje typy školení v průběhu pracovního poměru viz následující: 4 ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ PODNIKU Pracovníci, kteří nastupují do pracovního poměru na dobu určitou, a studenti, kteří nastupují na praxi do podniku (na smluvním základě mezi podnikem a školou), se musí podrobit systému školení BOZP a havarijní prevence (viz tato SGŘ) a PO (viz SGŘ-23-13) jako ostatní pracovníci podniku. 4.1 Vstupní školení (viz příloha č. 1 této SGŘ, 1. bod v tabulce) --------------------Každý pracovník, který nastupuje do podniku, je povinen v souladu s „Pracovním řádem“ (SGŘ-01-10) se zúčastnit vstupního školení, které zajišťuje pověřený pracovník externí firmy (na základě uzavřené smlouvy) prezentací videoprogramu. Vstupní školení nemusí znovu absolvovat pracovník, u kterého dochází k opakovanému uzavření pracovního poměru a absolvoval vstupní školení nejdéle před 2 roky. Absolvované vstupní školení zaznamená pověřený pracovník pověřený pracovník externí firmy (na základě uzavřené smlouvy) do pravého oddílu karty A pracovníka, potvrdí svým podpisem a zajistí podpis pracovníka. Zároveň pracovníkovi vydá obálku „Osobní karta bezpečnosti práce“ s jednotlivými kartami (viz odst. 3.2 této SGŘ) a identifikační kartu opravňující ke vstupu do areálu podniku (viz SGŘ-01-07). Bez vstupního školení nesmí pracovník vykonávat činnost v podniku. Rozsah vstupního školení: • zásady havarijní prevence včetně rizik vyplývajících z umístění nebezpečných chemických látek v areálu podniku, • zásady požární bezpečnosti, • zásady ochrany životního prostředí, • zásady poskytnutí první pomoci, • základní zásady stanovené BI-00-01, • charakteristika výrobků a používaných látek v technologickém procesu (z hlediska jejich nebezpečnosti, ochrany proti jejich účinkům a zajištění zdravotní pomoci).

279

Informace o školeních prováděných během trvání pracovního poměru Školení zaměstnanců se řídí dokumentem SGŘ-23-08 „Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence“, který definuje typy školení v průběhu pracovního poměru viz následující: 4 ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ PODNIKU Pracovníci, kteří nastupují do pracovního poměru na dobu určitou, a studenti, kteří nastupují na praxi do podniku (na smluvním základě mezi podnikem a školou), se musí podrobit systému školení BOZP a havarijní prevence (viz tato SGŘ) a PO (viz SGŘ-23-13) jako ostatní pracovníci podniku. 4.2 Úvodní instruktáž na pracovišti (viz příloha č.1 této SGŘ, 2. bod v tabulce) ------------------------------------------Po nástupu na pracoviště odevzdá pracovník svému přímému nadřízenému pracovníkovi obálku „Osobní karta bezpečnosti práce“ s jednotlivými kartami. Cílem úvodní instruktáže na pracovišti je dát dostatečný základní přehled o pracovišti z hlediska BOZP a havarijní prevence. Přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) seznámí pracovníka s obsahem základního bezpečnostního předpisu BI 00-01 (ze kterého zvlášť zdůrazní pasáže vztahující se k danému pracovišti), se specifickými podmínkami pracoviště, s existujícími mechanickými, tepelnými, chemickými, požárními a dalšími riziky při pracovních činnostech a s vnitřním havarijním plánem. Přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) provede průkazný záznam do levého oddílu karty A o absolvování úvodní instruktáže (stvrzení podpisem přímého nadřízeného pracovníka a nastupujícího pracovníka). Vzor záznamu viz příloha č. 2 této SGŘ. 4.3 Nástupní školení na pracovišti (viz příloha č.1 této SGŘ, 3. bod v tabulce) -----------------------------------------4.3.1 Po úvodní instruktáži před zařazením k výkonu práce provádí přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) nástupní školení BOZP, havarijní prevence a profesní na pracovišti. Cílem školení je seznámení pracovníka s pracovními a bezpečnostními předpisy nebo jejich částmi, které se vztahují k pracovnímu zařazení pracovníka a vykonávaným činnostem na pracovišti, a to v potřebném rozsahu (BI 00-01, BI s celopodnikovou platností, havarijní plány, PI a BI pracoviště včetně návodů a doporučení výrobce pro obsluhu strojů nebo zařízení, reglementy, provozní řády, ČSN, legislativní podnikové dokumenty, zákony, vyhlášky, věstníky aj.). 4.3.2 Školení z předpisů v oblasti BOZP a havarijní prevence se provádí podle osnovy školení vytištěné pro pracovníka nebo skupinu pracovníků z databáze „Hodnocení rizik“ v Lotus Notes (osnova je přístupná rovněž přes link z databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku“), která zahrnuje zejména: • rozsah předpisů pro příslušné pracovní místo – viz pohled „Osnova školení BOZP", • výčet rizik a jejich hodnocení – viz pohled „Hodnocení rizik", • způsob provedení přezkoušení Časový rozvrh školení (stanoví školitel s ohledem na zařazení pracovníka na pracovní místo, jeho kvalifikaci a schopnosti). U vedoucích pracovníků je možné zvolit formu samostudia předpisů v rozsahu stanoveném příslušnou osnovou pracovního místa. Součástí školení pracovníků musí být prokazatelné seznámení s nebezpečnými vlastnostmi chemických látek a směsí, s nimiž bude pracovník nakládat, zásadami ochrany zdraví a životního prostředí před jejich škodlivými účinky a zásadami první předlékařské pomoci ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví (ve znění pozdějších předpisů); tyto údaje jsou zpravidla obsaženy v BI pro pracoviště.

280

Pokud je na pracovišti nakládáno s látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, je způsob, rozsah a interval školení uveden v SGŘ-23-11, příloha č. 7. Aktualizaci osnovy školení v databázi „Hodnocení rizik“ zajišťuje příslušný vedoucí pracovník.

4.3.3 Školení profesní se provádí podle osnovy školení vytištěné pro pracovníka nebo skupinu pracovníků z databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku“ v Lotus Notes, která zahrnuje zejména: • rozsah profesních předpisů pro příslušné pracovní místo, • výčet speciálních znalostí k zajištění odborné způsobilosti a jejich plnění, • způsob provedení přezkoušení. Časový rozvrh školení (stanoví školitel s ohledem na zařazení pracovníka na pracovní místo, jeho kvalifikaci a schopnosti). U vedoucích pracovníků je možné zvolit formu samostudia předpisů v rozsahu stanoveném příslušnou osnovou pracovního místa. Aktualizaci osnovy školení v databázi ORGAPER, pohled „Plán výcviku“ zajišťuje příslušný vedoucí pracovník. 4.3.4 Přezkoušení znalostí školených pracovníků musí být provedeno vždy nejdéle do 10 dnů po absolvování školení. Forma přezkoušení: • písemný test nebo zodpovězení kontrolních otázek (test /seznam otázek musí být součástí osnovy – např. formou přílohy k osnově, vypracuje školitel), • u vedoucích pracovníků je možné zvolit formu pohovoru se školitelem. 4.3.5 Záznam o absolvování školení potvrdí svým podpisem školitel i školený pracovník: • z předpisů v oblasti BOZP a havarijní prevence – v „kartě B“ (součástí dokumentace o školení musí být i osnova školení z databáze „Hodnocení rizik“, v příp. proškolení více pracovníků může být doplněna prezenční listinou s podpisy pracovníků), • z provozních a souvisejících předpisů, profesní požadavky – v kartě „D“ (součástí dokumentace o školení musí být i osnova školení z databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku", v příp. proškolení více pracovníků může být doplněna prezenční listinou s podpisy pracovníků). Záznam o přezkoušení z příslušných předpisů dle osnovy potvrdí školitel v kartě „B“ i „D“. Vzor záznamu do karet je uveden v příloze č. 2 této SGŘ. 7 CYKLICKÉ ŠKOLENÍ A PŘEZKUŠOVÁNÍ (viz příloha č. 1 této SGŘ, 4. bod v tabulce) Účelem cyklického školení je obnovení a prohloubení znalostí v oblasti BOZP, havarijní prevence a profesních předpisů (tj. potřebných pro výkon konkrétní profese). Dojde-li ke zpoždění stanovené lhůty cyklického školení a přezkoušení v důsledku nemoci nebo jiné nepřítomnosti, musí být toto provedeno neprodleně po nástupu pracovníka do zaměstnání. 7.1 Cyklické školení a přezkoušení pracovníků podniku provádí přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) v těchto cyklech: • Pracovníci dělnických kategorií (kategorie D) – 1 rok. • Pracovníci technicko-hospodářské (kategorie THP) – 3 roky.

281

Rozsah školení je obsahově totožný s obsahem dle odst. 4.3 této SGŘ. Záznam o cyklickém školení a přezkoušení viz odst. 4.3.5 této SGŘ. 7.2 Cyklické školení vedoucích pracovníků je prováděno formou samostudia v tříletém cyklu, doplněného v oblasti BOZP a havarijní prevence o tematická školení, která provádí pověřený pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly (odborně způsobilý pracovník) průběžně s ohledem na potřeby řešení konkrétních problémů BOZP v podniku. Rozsah školení je obsahově totožný s obsahem dle odst. 4.3 této SGŘ. Záznam o cyklickém školení a přezkoušení viz odst. 4.3.5 této SGŘ. 7.3 U externích firem vykonávajících dlouhodobě na smluvním základě činnosti pro SPOLANA a.s., je vedoucí pracovník útvaru, ve kterém vykonávají sjednanou činnost, povinen zajistit opakované (cyklické) školení externích pracovníků v rozsahu odst. 5.4 po uplynutí jednoho roku od příslušného školení. 8 ŠKOLENÍ A CYKLICKÉ ŠKOLENÍ V OBLASTI SPECIÁLNÍ ODBORNOSTI (viz příloha č. 1 této SGŘ, 5. bod v tabulce) Školení a cyklické školení v oblasti speciální odbornosti pracovníků (např. řidiči, topiči, obsluhy vyhrazených technických zařízení apod.) se provádí ve lhůtách stanovených příslušnými předpisy. Záznamy o těchto školeních provádějí do „karty G“ školitelé - odborní specialisté, popř. je nahrazuje osvědčení o absolvovaném školení vydané školitelskou firmou.

Informace oškolení zaměstnanců při převedení na jinou práci a při zavádění nových postupů a technologií Školení zaměstnanců se řídí dokumentem SGŘ-23-08 „Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence“, který definuje typy školení v průběhu pracovního poměru viz následující: 4.4 Přestup pracovníka v rámci podniku -----------------------------------------------Při přestupu pracovníka do jiného podnikového útvaru si nový přímý nadřízený pracovník neprodleně vyžádá z předchozího pracoviště obálku „Osobní karta bezpečnosti práce“ s kartami. Před zařazením dotyčného pracovníka k samostatnému výkonu práce musí přímý nadřízený pracovník zajistit jeho proškolení a přezkoušení z předpisů nového pracoviště v oblasti BOZP, havarijní prevence a profesních předpisů v rozsahu stanoveném v odst. 4.2 a 4.3 této SGŘ a z předpisů v oblasti požární ochrany dle SGŘ-23-13. 12 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 12.1 Znalost předpisů pracovních, bezpečnostních, požárních a předpisů havarijní prevence je nedílnou součástí kvalifikace pracovníka. Projeví-li pracovník zásadní neznalost těchto předpisů, je jeho přímý nadřízený / příslušný vedoucí pracovník povinen zajistit jeho nové proškolení nebo uložit mu samostatné studium a v dohodnutém termínu zajistit opakované ověření jeho znalostí. 12.2 Vedoucí pracovních čet, zástupci mistrů a pracovníci, kteří mají zodpovědnost za řízení skupiny, musí být proškoleni z předpisů vztahujících se na řídící stupeň mistrů. 12.3 V případě vydání nového předpisu /revizí platných předpisů je přímý nadřízený pracovník povinen zajistit neprodlené seznámení s tímto předpisem všech podřízených pracovníků určených v

282

příslušném předpisu, popř. dalších podřízených pracovníků, jejichž profese se předmětný předpis nebo změna týká. Přímý nadřízený pracovník / školitel provede o proškolení pracovníků zápis do příslušné karty bezpečnosti práce, podepíše a zajistí podpisy školených pracovníků. Nový předpis ihned doplní do osnovy školení pro dotčená pracovní místa (viz odst. 4.3 této SGŘ).

Dále viz kapitola Řízení změn v objektu. Specifickým školením je školení zaměstnanců v oblasti požární ochrany, které je prováděno prostřednictvím odborně způsobilé osoby (OZO) v oblasti požární ochrany. Tuto problematiku řeší SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“ viz následující: 3.2 Povinnosti všech pracovníků podniku -----------------------------------------------• Účastnit se školení PO na svém pracovišti (viz odst. 4.3.9). • Znát a dodržovat Požární poplachovou směrnici, Požární evakuační plán a Požární řád, je-li zpracován pro činnost na pracovišti pracovníka. 3.4 Povinnosti vedoucích pracovníků (vedoucích závodů / útvarů a vedoucích provozů / oddělení) -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------3.4.1 V objektech, ve kterých vykonávají činnosti „správce“ nebo „uživatele“, jsou vedoucí pracovníci povinni: • Zpracovávat ve spolupráci s odborně způsobilou osobou: • Požární řád (dle přílohy č. 6 této SGŘ) včetně směrnic pro činnost preventivní požární hlídky pro pracoviště, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím, • Požární evakuační plán (dle přílohy č. 7 této SGŘ). • Při nástupu do funkce absolvovat školení vedoucích pracovníků o PO (školení provádí odborně způsobilá osoba popřípadě technik PO; školení se opakuje jednou za tři roky, nevyplývá-li z posouzení požárního nebezpečí častější potřeba). • Zajišťovat školení pracovníků o PO (viz odst. 4.3.9) při jejich nástupu na pracoviště, při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení pracovníka, pokud se tím mění i obsah skutečností uvedených v tématu školení přísluš-ného pracoviště; školení se opakuje jednou za rok, nevyplýváli z posouzení požárního nebezpečí častější potřeba. • Zajišťovat školení o PO v rozsahu školení pracovníků pro osoby, které vykonávají činnosti na jím řízených pracovištích podniku a nejsou k němu v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu (viz odst. 4.3.9). Školení koordinuje (požaduje) útvar, který uzavírá s externími firmami smlouvu. • Zajistit vedení dokumentace o provedeném školení pracovníků a osob podle předchozích bodů (ve smyslu odst. 4.3.9 této SGŘ). • Poučit podřízené pracovníky o požárním nebezpečí z hlediska technologie výroby i o vlastnostech látek, materiálů, výrobků apod., se kterými budou pracovat. 4.3.9 Školení pracovníků o PO a dokumentace o školení 4.3.9.1 Školení pracovníků a fyzických osob Z obecně závazných předpisů vyplývá povinnost školení pracovníků a fyzických osob (včetně pracovníků Ostrahy podniku), jež se zdržují na pracovištích podniku nebo vykonávají činnosti v souladu s uzavřenými smlouvami. Školení má dvě části: • 1. část, tzv. vstupní školení – základní informace a proškolení – zajišťuje sektor Lidské zdroje prostřednictvím externí firmy formou projekce videoprogramu (společný pro oblast bezpečnosti práce, havarijní a požární prevence),

283

• 2. část – školení na konkrétním pracovišti – je dán tematickým plánem a časovým rozvrhem školení. Školení provádí osoba, která byla proškolena v PO jako vedoucí pracovník (školitel). Školení vedoucích pracovníků se opakuje 1x za tři roky. Školení se provádí v den nástupu na dané pracoviště. Druhá část školení pracovníků se opakuje 1x ročně. Tématické a časové plány školení (osnovy školení) včetně záznamů viz odst. 4.3.10 a příloha č. 11 této SGŘ. 4.3.9.2 Školení vedoucích pracovníků (včetně mistrů) Dokumentaci o školení vedoucích pracovníků a mistrů tvoří tematický plán a časový rozvrh školení, jež jsou přílohou č. 11 této SGŘ. Záznam o provedeném školení je uložen u vedoucího BP a obsahuje: název pracoviště (objektu), datum, náplň a dobu trvání školení, způsob ověření získaných znalostí, seznam pracovníků s jejich podpisy, jméno a podpis osoby, která školení provedla. Školení musí provést OZO nebo technik PO nejpozději do 1 měsíce od nástupu vedoucího pracovníka do funkce a opakuje se 1x za 3 roky. 4.3.9.3 Odborná příprava pracovníků zařazených do preventivních požárních hlídek Dokumentaci tvoří plán odborné přípravy, tematický plán a časový rozvrh školení, jež je přílohou č. 11 této SGŘ. Odborná příprava se provádí před zahájením činnosti u stálých hlídek a opakuje se 1x ročně. Školení musí provést OZO nebo technik PO. Záznam o provedeném školení je shodný s odst. 4.3.9.2 a je uložen u vedoucího BP. 4.3.10 Záznamy o provedeném školení 4.3.10.1 Záznam o provedeném nástupním školení - „1. část“ (viz odst. 4.3.9.1) pracovníkům podniku do osobních karet bezpečnosti práce - části „A“ (viz příloha č. 10) provádí externí firma, která realizuje na smluvním základě toto školení. Evidenci karet vede příslušný nadřízený pracovník. Po skončení pracovního poměru zodpovídá za uložení osobních karet bezpečnosti práce sektor Lidské zdroje. Záznam o nástupním školení cizích fyzických osob viz odst. 4.3.10.4. 4.3.10.2 Záznam o provedeném školení - „2. část“ (viz odst. 4.3.9.1) provádí vedoucí pracovník (školitel) příslušného pracoviště proškoleným pracovníkům do osobní karty bezpečnosti práce - části „C“ (viz příloha č. 10). Nedílnou součástí záznamu o provedeném školení je odkaz na tematický plán a časový rozvrh školení. Evidenci a dokumentaci o školení pracovníků vede vedoucí pracovník příslušného pracoviště (objektu). 4.3.10.3 Záznam o provedeném školení vedoucích pracovníků vede vedoucí BP formou prezenčních listin, podle nichž provádí OZO, popř. technik PO i záznam do osobní karty bezpečnosti práce - části „C“ s uvedením příslušné osnovy a data ukončení školení. Stejným způsobem je vedena dokumentace o odborné přípravě preventivních požárních hlídek.

284

V SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“ je příloha č.11, kde je uvedeno:

2. Tématický a časový plán školení o PO pro pracovníky (Osnova školení)

Při vstupu na pracoviště a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení pracovníka, pokud se tím mění i obsah skutečností uvedených v bodech a) - g), se kterými má být pracovník seznámen. Školení provádí vedoucí pracovník, který absolvoval školení vedoucích pracovníků v PO. Školení pracovníků o PO obsahuje seznámení: a) s organizací a zajištěním PO a se základními povinnostmi vyplývajícími z předpisů o PO, b) s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech provozovaných podnikem v místě výkonu práce pracovníka (čas - 20 min.), c) s požárním řádem, s požárními poplachovými směrnicemi, popřípadě požárním evakuačním plánem a další dokumentací obsahující stanovení podmínek požární bezpečnosti při činnostech vykonávaných na pracovišti, d) se zvláštními požadavky na provoz a obsluhu instalovaných technických zařízení v případě požáru (čas - 20 min.), e) se zajištěním PO v době sníženého provozu a v mimopracovní době, f) s rozmístěním a se způsobem použití věcných prostředků PO na pracovišti, g) s požadavky PO při výkonu požárně nebezpečných činností, popřípadě se způsobem obsluhy požárně bezpečnostních zařízení na pracovišti (čas - 20 min.). Celková doba školení je cca 1 hodinu. Provedení: ihned při nástupu a opakuje se 1 x ročně. Záznam: - karta „C“ bezpečnosti práce – pracovníci podniku - seznam pracovníků – fyzické osoby (pracovníci externích firem, pracující v podniku na smluvním základu) Záznam provádí vedoucí pracovník (školitel) příslušného pracoviště (nedílnou součástí záznamu o provedeném školení je odkaz na tematický plán a časový rozvrh školení).

Informace o zajištění výcviku u činností významných z hlediska bezpečnosti, přehled těchto činností Odborná školení zaměstnanců zajišťuje sektor Lidské zdroje u odborných externích organizacích na základě požadavku vedoucích pracovníků v souladu s příslušnými obecně závaznými předpisy a na ně navazující podnikovou legislativu. Požadavek odborného školení vyplývá z popisu konkrétního pracovního místa. Z činností vyžadujících zvláštní výcvik a školení lze např. uvést - obsluhy kotlů (topičské zkoušky), - posun železničních vozů pomocí vrátku, stáčení železničních cisteren (práce v kolejišti), - obsluhy na manipulačních místech (předpisy ADR/RID), - řidiči služebních osobních vozidel, - řidiči vysokozdvižných vozíků, - pracovníci elektro a M+R (znalost vyhlášky č.50/1978 Sb.), - obsluhy zdvihacího zařízení a vazači,

285

-

práce ve výškách.

5.2.1.4 Aktivní přístup zaměstnanců k problematice prevence závažných havárií Informace o možnosti zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu, předkládat návrhy při přípravě, zavádění a naplňování systému řízení prevence závažných havárií, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis Zaměstnanci jsou, při školení z oblasti QMS, EMS, SMS seznámeni s možností předkládání návrhů k prevenci rizik havárií a snižování následků. V osnově školení pro dělnické profese je uveden i bod: 10. Předkládání námětů a návrhů na prevenci rizik a na odstranění zdrojů těchto rizik prostřednictvím svých nadřízených

Školení z oblasti QMS, EMS, SMS je stanoveno Integrovanou příručkou QMS/EMS/SMS SPOLANA a.s. viz následující: 6.2.2.4 Školení z oblasti QMS, EMS, SMS Pro účely školení zaměstnanců v oblasti QMS/EMS/SMS jsou vypracovány a každoročně aktualizovány představitelem vedení osnovy školení pro příslušnou oblast. Osnovy jsou vypracovány pro daný kalendářní rok, stanovují okruh školených zaměstnanců, lektora, časový rozsah školení a základní obsah problematiky, se kterou musí být zaměstnanec seznámen. Provedené školení je dokumentováno v osobních kartách bezpečnosti práce zaměstnanců (Q-karty). Přezkoumání osnov školení QMS/EMS/SMS provádí představitel vedení ve spolupráci s útvarem Životní prostředí a sektorem Bezpečnosti a kontroly. Detailně tuto oblast řeší řeší proces 3.8.4 Řízení lidských zdrojů – vzdělávání.

Příklady osnov školení z oblasti QMS, EMS, SMS pro dělnické profese uvedené v podnikové databázi QMS/EMS/SMS viz náisledující:





- záznamy zpracovávané pracovníky provozu, význam důsledného provádění záznamů 2. Integrovaná Politika QMS/EMS/SMS/EnMS 3. 4. 5. 6.

- seznámení s politikou Význam kvality práce každého pracovníka a důsledky nekvalitní výroby ve vztahu k zákazníkovi Cíle, cílové hodnoty, programy, aspekty QMS/EMS/SMS pro daná pracoviště, podíl pracovníků na plnění konkrétních cílů Zdroje rizika závažných havárií na školeném pracovišti Řízení ochrany ŽP a prevence závažných havárií na školeném pracovišti

286

-



9. 10. 11.

12.


Informace o akceptování návrhů zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu Zaměstnanci mají, prostřednictvím svých nadřízených, možnost zapojení do přípravy programu PZH tím, že mohou předložit vlastní návrhy a náměty viz předchozí odstavec. Programy všech systému řízení jsou 1 x ročně kontrolovány a aktualizovány. V organizační struktuře SPOLANA a.s. jsou vytvořeny podmínky pro vertikální komunikaci. Zaměstnanci mají možnost se kdykoliv vyjádřit k otázkám bezpečnosti nebo ochrany zdraví při práci. Všichni zaměstnanci SPOLANA a.s. jsou si vědomi, že jejich připomínkami a dotazy z oblasti bezpečnosti a prevence závažných havárií jsou příslušní kompetentní vedoucí zaměstnanci povinni se bezodkladně zabývat, řešit je a o výsledcích zpětně informovat. Informace jsou podávány písemně nebo ústně. V závažných případech vždy písemně, po linii systému řízení. Zásadní otázky bezpečnosti provozovaných zařízení a změny provozních podmínek jsou vždy konzultovány na všech úrovních řízení procesu. Jejich dopady na bezpečnost zaměstnanců a okolí jsou předem důsledně analyzovány. Popis motivačních nástrojů ke zvyšování znalostí, dovedností a dodržování bezpečných pracovních postupů u zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu Ke zvyšování znalostí obsluh a dalších zaměstnanců jsou využívány obvyklé formy tj. finanční odměny a přeřazení pracovníka, po splnění kvalifikačních požadavků, do funkce s vyšší mzdou. V Kolektivní smlouvě je uveden např. příplatek za víceprofesnost. Víceprofesnost je schopnost zaměstnance vykonávat práce odlišného obsahu a odlišnými metodami na větším počtu různých, přesně definovaných a popsaných pracovních míst. V závislosti na jejich počtu je víceprofesnost finančně ohodnocena formou příplatku k základní mzdě. Motivace zaměstnanců k aktivnímu přístupu k otázkám prevence závažné havárie spočívá v soustavném definování a vysvětlování významu prevence závažné havárie, vymezování a objasňování podílu každého zaměstnance na systému prevence závažné havárie a soustavném posilování vědomí každého zaměstnance, že dodržování předepsaných bezpečných pracovních postupů a preventivních opatření je v jeho zájmu, v zájmu jeho blízkých spolupracovníků a ostatních občanů.

287

Motivaci zaměstnanců k aktivnímu přístupu k bezpečnosti a PZH řeší SGŘ-23-09 „Prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví“ Tato směrnice generálního ředitele vymezuje motivační systém, jehož cílem je zainteresovat zaměstnance SPOLANA a.s. na stavu a výsledcích v oblasti péče o bezpečnost a PZH. Dále tato SGŘ stanovuje postup pro monitorování rizikových stavů a skoronehod ohlášených v rámci SPOLANA a.s. a stanovuje postup pro jejich šetření a vyhodnocování. V SGŘ-23-09 je uvedeno: 6 MOTIVACE PRACOVNÍKŮ K OZNAMOVÁNÍ RIZIKOVÝCH STAVŮ A SKORONEHOD (RSS) 6.1 Monitorování rizikových stavů a skoronehod (RSS) -----------------------------------------------------------------------RSS jsou zpravidla průvodním jevem vzniku pracovních úrazů, nehod a havárií. V mnoha případech předcházejí závažnému následku. Jejich faktická četnost je o několik řádů vyšší než četnost nehod a umožňuje tak, za předpokladu jejich evidence a vyhodnocení, shromažďování dostatečného objemu poznatků k formulaci odpovídajících preventivních opatření. Příčiny RSS spočívají v tom, že došlo k porušení ustanovení platných legislativních dokumentů podniku, nebo se jedná o stav, který tyto předpisy neřeší. Monitorování RSS napomáhá rychlému získávání informací o rizikách na daném pracovišti s cílem jejich odstranění, případně jejich minimalizace. 6.2 Oznamování RSS -------------------------Oznámení je prováděno na podnikovou tel. linku 5555 se záznamníkem. Poznámka: Pracovník, který oznámil RSS a rozhodl se spolupracovat při jejich vyhodnocení, nesmí být nijak postižen, a to ani v případě vlastního podílu na jejich vzniku (nejedná-li se o trestný čin). Jeho účast při oznámení RSS je považována za dostačující výchovné opatření. 6.3 Vyzvednutí RSS ---------------------Pravidelné vyzvedávání oznámených RSS ze záznamníku zajišťuje specialista - koordinátor ŘB (v případě jeho nepřítomnosti jím pověřený pracovník SBK) a písemně je zaznamenává. Tento pracovník smí jako jediný oznámené RSS ze záznamníku vymazat. (Postup pro vyzvednutí RSS: Obsluha záznamníkové služby je prováděna dle „Návodu k použití Panasonic KX-TS620FX“.) 6.4 Šetření a vyhodnocení RSS --------------------------------------6.4.1 Šetření RSS zajišťuje vedoucí útvaru BP nebo jím pověřený pracovník SBK. Šetření může přidělit specialistovi prevence BOZP (dle místa vzniku RSS – rajonizace) nebo tohoto pracovníka může k šetření pouze přizvat. Pokud problematika bude zasahovat do oblasti působnosti útvaru Životní prostředí (ŽP) nebo jiných odborných útvarů podniku, budou zástupci těchto útvarů přizváni k prošetření RSS. 6.4.2 Šetřením RSS se rozumí: - objektivní zjištění příčiny a zdroje oznámených RSS, - stanovení nápravných opatření k oznámeným RSS, - stanovení dalších (preventivních) opatření proti opakování obdobných RSS,

288

- informování vedoucího pracovníka (vedoucího závodu / útvaru) formou předání autorizované kopie dokumentu „OZNÁMENÍ RSS vyhodnoceno jako RIZIKOVÝ STAV / SKORONEHODA“ vytištěného z databáze „Motivace“ v Lotus Notes. 6.4.3 K šetření musí být přizván vždy vedoucí pracoviště (výrobny), kde byly RSS zjištěny. Šetření se může na základě vlastní žádosti zúčastnit rovněž pracovník, který RSS oznámil.

6.4.4 Pracovník, který vedl šetření, ve spolupráci s příslušným vedoucím pracoviště (výrobny) vyhodnotí RSS. Vyhodnocením se rozumí: - stanovení, zda se jedná o skoronehodu nebo o rizikový stav, - objektivní posouzení vzniku oprávněného nároku na odměnu pracovníkovi (oznamovateli RSS). 6.4.5 Oznámení RSS, výsledky šetření a vyhodnocení se zapisují do dokumentu „OZNÁMENÍ RSS vyhodnoceno jako RIZIKOVÝ STAV / SKORONEHODA“ v databázi „Motivace“ v Lotus Notes. 6.4.6 Pracovník, který vedl šetření, sleduje (kontroluje) vždy plnění nápravných opatření u jím šetřených RSS. Jejich realizaci pak uvede do příslušného dokumentu dle předcházejícího odstavce 6.4.5. 6.4.7 Vznikne-li předpoklad možného vzniku obdobných RSS i v rámci jiných útvarů podniku, zajistí útvar BP sektoru Bezpečnosti a kontroly vhodnou formu seznámení vedoucích těchto útvarů s výsledky šetření a přijatými opatřeními. 6.5 Odměny za oznámení RSS --------------------------------------6.5.1 V případě, že oznámení povede k zábraně vzniku případné další škody nebo dojde-li na základě tohoto oznámení ke zlepšení stavu v oblasti BOZP, náleží oznamovateli RSS (pracovníkovi podniku) peněžní odměna ve výši stanovené dále. Podnět k vyplacení odměny předává sektor Bezpečnosti a kontroly do sektoru Lidské zdroje. 6.5.2 Pokud stejnou událost oznámí více oznamovatelů, náleží odměna prvnímu z nich. 6.5.3 Odměně nepodléhají oznámení RSS provedená vedoucími pracovníky 1. a 2. řídicí úrovně a pracovníky sektoru Bezpečnosti a kontroly. 6.5.4 Každý pracovník podniku, který na podnikovou tel. linku č. 5555 oznámí událost, která bude vyhodnocena jako rizikový stav ve smyslu ustanovení podkap.6.4, obdrží odměnu ve výši 200,- Kč. 6.5.5 Každý pracovník podniku, který na podnikovou tel. linku č. 5555 oznámí událost, která bude vyhodnocena jako skoronehoda ve smyslu ustanovení podkap.6.4, obdrží odměnu ve výši 300,- Kč. 6.6 Evidence oznámených RSS ----------------------------------------Evidenci RSS zajišťuje specialista - koordinátor ŘB - dokumenty ukládá v databázi „Motivace“ v Lotus Notes.

289

Informace o zajištění volného přístupu zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu, k výsledkům vyhodnocení plnění úkolů z oblasti prevence závažných havárií Projednávání problematiky prevence závažných havárií je součástí porad na všech úrovních vedení a řízení SPOLANA a.s. Zaměstnanci mají volný přístup k výsledkům vyhodnocení plnění úkolů z oblasti bezpečnosti a prevence závažných havárií. V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS je uvedeno následující: 5.4.6

Seznámení s politikou a cíli QMS/EMS/SMS/EnMS, cílovými hodnotami EMS/SMS/EnMS, programy environmentálního managementu, programy bezpečnostního managementu a akčními plány managementu hospodaření s energií Zaměstnanci: Všichni zaměstnanci podniku jsou seznamováni následujícími formami: - v rámci pravidelného školení (viz odst. 4.2.3 a 6.2.2.4), seznámení je dokumentováno zápisem v osobních kartách bezpečnosti práce (dále též „osobní karty“) - záznamem o školení zaměstnanců, - v elektronické podobě v prostředí Lotus Notes podle přístupových oprávnění do Lotus Notes. Zaměstnanci externích organizací (Politika): - v rámci vstupního školení (viz [74]).

V elektronické podobě v prostředí LOTUS NOTES jsou databáze QMS, EMS, SMS, kde jsou uvedeny programy těchto systémů, cíle, cílové hodnoty včetně stavu plnění, databáze Havarijní prevence, kde jsou, mimo jiné, vyšetřovací zprávy, zprávy o stavu plnění opatření z šetření. 5.2.2

Řízení provozu objektu

5.2.2.1 Informace k vnitřnímu předpisu, kterým se zavádí povinnost posuzování provozních činností z hlediska možnosti vzniku závažné havárie, včetně uvedení stručné charakteristiky tohoto vnitřního předpisu

Povinnost posuzování provozních činností vyplývá z povinností uvedených ve Vnitřním havarijním plánu SPOLANA a.s. SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a. s. Tato SGŘ stanovuje: • kompetence a zodpovědnost podnikových útvarů v oblasti havarijní prevence, • povinnosti pracovníků a útvarů podniku v případech havarijních úniků nebezpečných látek (do ovzduší, do vody a půdy a při úniku látek s následným požárem, výbuchem), • zásady a postupy při činnostech spojených s řešením likvidace úniků, • potřebná preventivní opatření, • způsoby přenosu informací a vyrozumění příslušných orgánů a okolí podniku o havárii ve SPOLANA a.s. • zásady poskytování první pomoci a způsob přivolání lékařské pomoci

290

Tento „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“ (informativní a operativní část řešená v příloze č. 1 této SGŘ) vychází z vyhlášky MŽP č. 227/2015 Sb. Účelem havarijního plánu je zajistit havarijní připravenost pracovníků podniku a technických prostředků potřebných k řešení havárie a minimalizaci škod při jejím vzniku, vývoji a likvidaci. V tomto předpisu je je uvedeno: 3.2 Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů) ----------------------------------------------------------------Zajišťují: • Připravenost zařízení a podřízených pracovníků dle příslušných předpisů a plánů na možný vznik havárie, k tomu spolupracují s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly včetně jednotky HZS. • Zpracování vnitřního havarijního plánu závodu viz kap. 4 této SGŘ, realizaci opatření v něm specifikovaných a v případě vzniku havárie se jím řídí při likvidaci havárie a omezování či odstraňování jejích důsledků (včetně zajištění asanace dle pokynů ŽP či správních úřadů). • Poskytují dle požadavků útvarů v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly další potřebné informace a podklady o závodu pro zpracování bezpečnostní zprávy a vnitřního havarijního plánu nebo jejich aktualizaci. • Monitorování úniků nebezpečných látek z provozovaného zařízení. • Sledování stavu a změn technologických zařízení obsahujících nebezpečné látky, monitorovacích, bezpečnostních, protipožárních a varovných zařízení, provádějí periodické kontroly jejich technického stavu k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti jejich provozu. • Nezbytné osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně pracovníků i ostatních osob na závodu pro případ vzniku havárie (viz SGŘ-23-06, SGŘ-26-05). • Informovanost a prokazatelné seznamování pracovníků a ostatních osob zdržující se na území spravovaném provozovatelem o možných rizicích vyplývajících z chodu závodu, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku havárie (zdroji informací jsou vnitřní havarijní plán podniku, vnitřní havarijní plány závodů, informace o rizicích). • Proškolování podřízených pracovníků a ověřování jejich znalostí havarijních pokynů, havarijních plánů v souladu se SGŘ-23-08. V případě změn těchto dokumentů seznamují s nimi pracovníky neprodleně. • Provádění havarijních cvičení včetně nácviků evakuace osob dle zpracovaného ročního plánu havarijních a požárních cvičení příslušného závodu, vedou o tom záznamy včetně hodnocení cvičení. Cvičení musí být organizována tak, aby postihla všechny směny. S přijatými opatřeními seznamují podřízené pracovníky. • V případě změn technologického postupu/zařízení (nerealizovaných formou investic) provedení nového posouzení rizik možné havárie či ohrožení životního prostředí a výsledky předávají vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly. • Včasnou aktualizaci veškeré havarijní dokumentace (havarijních plánů, havarijních postupů a pokynů v provozních předpisech). • Přístup zaměstnancům externích firem a ostatním osobám provádějícím smluvní činnosti v útvaru provozovatele k havarijní dokumentaci a jejich prokazatelné seznámení s ní v potřebném rozsahu před zahájením činností. • Aby systém prevence závažné havárie byl nedílnou součástí stávajícího EMS, popř. SMS. • Ve spolupráci s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly a s externími firmami určení zdroje rizik na závodu ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., odhadují scénáře možných havárií, oceňují závažnost následků a pravděpodobnosti možných havárií a posuzují přijatelnost rizik. K tomu využívají doporučené kvalitativní metody (např. Check-list, What-If, Safety Review, DOW F&EI, PHA, HAZOP aj.), kvantitativní metody (např. FTA, ETA, FMEA, CPQRA) či jejich kombinace. Veškeré údaje a výsledky zaznamenávají a postupují vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly pro případné aktualizace dokumentace požadované zákonem č. 224/202015 Sb. • Identifikaci druhu, množství a umístění nebezpečných látek definovaných zákonem č. 224/2015 Sb. na závodu. Tyto podklady a včetně změny druhu a množství umístěné nebezpečné látky přesahující 10 % dosavadního množství neprodleně předávají vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly pro účely zařazení objektu. Znají vlastnosti vyráběných, používaných, skladovaných a

291

dopravovaných nebezpečných látek a technických zařízení z hlediska jejich vlivu na možnost vzniku havárie. • Podmínky pro neustálý přehled o přítomnosti a činnostech zaměstnanců externích firem a návštěv na území spravovaném provozovatelem. • Nahlášení a konzultace předem se sektorem Bezpečnosti a kontroly a s útvarem ŽP při každém plánování nového nakládání s nebezpečnou látkou, jež by mohlo způsobit havárii či negativně ovlivnit životní prostředí. 3.3 Útvar Investice -------------------Zajišťuje při projektování nových zařízení (investic), obsahujících nebezpečné látky, předávání projektové a související dokumentace v dostatečném časovém předstihu k posouzení sektoru Bezpečnosti a kontroly a útvaru ŽP. Při zadávání projektu požaduje vždy od zpracovatele projektu jako součást technické zprávy projektu dílčí bezpečnostní zprávu ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb. Ta popisuje stav bezpečnosti užívání zařízení či jeho změny, výsledky provedené analýzy rizik závažné havárie obecně uznávanými metodami (viz podkap. 3.2) včetně odhadů následků a pravděpodobností vzniku havárie a návrhy preventivních opatření k minimalizaci vzniku havárie, které budou promítnuty do projektové dokumentace. Při tom spolupracuje s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly, s útvarem ŽP a s příslušnými zástupci výrobních útvarů. Dále v případě změn technologického postupu nebo zařízení včetně rekonstrukcí a modernizací realizovaných formou investice požaduje od navrhovatele změny (zpracovatele projektu) provedení nového posouzení rizik možné havárie či ohrožení životního prostředí a předání výsledků vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly a vedoucí útvaru ŽP. Při tom spolupracuje s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly, útvarem ŽP a zástupci příslušných závodů/útvarů.

V Organizačním řádu (SGŘ-01-06) je uvedeno: 6 OBECNÉ ČINNOSTI VEDOUCÍCH PRACOVNÍKŮ V rámci pravomocí svěřených tímto organizačním řádem jsou vedoucí pracovníci odpovědní za plnění úkolů v působnosti svěřeného útvaru. Obecné činnosti týkající se všech vedoucích pracovníků se člení do následujících oblastí : * organizace a řízení útvaru * personální a mzdová politika v rámci útvaru * požární ochrana, havarijní prevence, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ochrana životního prostředí * QMS, EMS a SMS V oblasti požární ochrany, havarijní prevence, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochrany životního prostředí: 20

21

22 23 24

Zabezpečuje na pracovištích útvaru řízení požární ochrany, havarijní prevence, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí, kontroluje jejich dodržování a plnění úkolů v těchto oblastech Organizuje proškolování a přezkušování pracovníků útvaru v oblasti požární ochrany, havarijní prevence, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí v návaznosti na rozsah pracovních činností vykonávaných pracovníky Spolupracuje při zpracování a aktualizaci dokumentace uvedených oblastí, při zjišťování příčin vzniku mimořádných událostí a pracovních úrazů v rámci útvaru, kontroluje nápravu Rozhoduje o zastavení práce a provozu zařízení na svěřených pracovištích při ohrožení bezpečnosti pracovníků, životního prostředí nebo majetku podniku, organizuje nápravu Zpracovává seznam profesí pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků v rámci řízeného útvaru, zajišťuje vybavení pracovišť a pracovníků těmito prostředky

292

25 26

27

28

Zodpovídá za zajištění a kontroluje dodržování předepsaných periodických lékařských prohlídek pracovníků útvaru, respektuje výsledky prohlídek při zařazování pracovníků Aktualizuje údaje o provedených prohlídkách pracovníků (v databázi ORGAPER) na základě sdělení poskytovatelů pracovně-lékařských služeb v „lékařském posudku“ o posouzení zdravotní způsobilosti k práci Zajišťuje (prostřednictvím osoby odborně způsobilé) odborný dohled a podmínky pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, vedení předepsané evidence a školení pracovníků útvaru nakládajících s těmito látkami, v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, souvisejícími předpisy a SGŘ-23-11 Vykonává další činnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s obecně závaznými právními předpisy a s legislativními podnikovými dokumenty

Všechny systémy řízení v SPOLANA a.s. jsou založeny na zpracování soustavy dokumentace pro všechny prováděné činnosti. Jedině tak lze dokumentovat dodržování legislativních požadavků, norem aj. předpisů, předepsaných postupů při zajišťování činností, prokazatelně seznamovat zaměstnance s těmito postupy, provádět kontrolu dodržování správnosti, vyhodnocovat účinnost systémů řízení a navrhovat opatření ke zlepšení. Mezi prováděné činnosti patří samozřejmě i činnosti související s provozem chemických výrob. I tyto činnosti jsou popsány a zdokumentovány ve formě provozní technologické dokumentace a bezpečnostních instrukcí. Při tvorbě této dokumentace jsou všechny provozní činnosti posuzovány i z hlediska bezpečnosti. V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. je uvedeno: 4.2.1

Principy vytváření systémové dokumentace jsou následující: a) Vypracování dokumentovaných postupů ve shodě s požadavky příslušných ČSN (viz kapitola 1 této Příručky) při dodržení zásady, že dokumentace postupů závisí na složitosti práce, používaných metodách, dovednostech a výcviku zaměstnanců, kteří jednotlivé činnosti provádějí. b) Účinné zavedení dokumentovaných postupů QMS/EMS/SMS do denní praktické činnosti podniku. c) Činnosti podniku mohou být rovněž řízeny požadavky veřejnoprávních orgánů, jako jsou zákony, vyhlášky, nařízení vlády, rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, Krajského úřadu, ČIŽP, případně jiných institucí činných zejména v oblasti životního prostředí. Úprava dokumentace popisující činnosti a postupy může být řízena mimopodnikovými legislativními požadavky. Za sledování aktuálnosti a promítnutí těchto požadavků zodpovídají zpracovatelé příslušné dokumentace.

V SGŘ-01-06 Organizační řád je uvedeno: Obecné povinnosti vedoucích pracovníků 03

Zodpovídá v řízeném útvaru za dodržování obecně závazných právních předpisů i legislativních podnikových dokumentů, seznamuje se s nimi formou samostudia (pokud není v konkrétním případě stanoveno jinak), zajišťuje prokazatelné proškolení podřízených pracovníků a rozhoduje o formě proškolení V oblasti požární a havarijní prevence, bezpečnosti a hygieny práce, ochrany životního prostředí:

22

Spolupracuje při zpracování a aktualizaci dokumentace uvedených oblastí, při zjišťování příčin vzniku mimořádných událostí a pracovních úrazů v rámci útvaru, kontroluje nápravu

Posuzování provozních činností z hlediska bezpečnosti zajišťují rovněž odborné útvary podniku - útvar Bezpečnosti a prevence. Jeho působnost je dána SGŘ-01-06 „Organizační řád“. Zde je uvedeno:

293

7.5.2 08


Zajišťuje z hlediska oblastí své působnosti : • zpracování a aktualizaci bezpečnostních instrukcí s celopodnikovou působností • kontrolu zpracování a aktualizace útvarových bezpečnostních instrukcí, provozních předpisů a dílčích havarijních plánů • schvaluje uvedené dokumenty a zajišťuje jejich schvalování a vydávání

5.2.2.2 Přehled provozních činností s vlivem na vznik závažné havárie SPOLANA a.s. se zabývá výrobou základních anorganických chemikálií, PVC a kaprolaktamu. Obecně lze říci, že všechny provozní činnosti spojené s manipulacemi s nebezpečnými chemickými látkami mají vliv na bezpečnost a vznik závažné havárie. Tyto činnosti lze rozdělit následovně: - vykládka surovin, zejména stáčení železniční cisteren - skladování surovin - vlastní výroba (chemické, fyzikální proces, skladování meziproduktů apod.) - skladování výrobků - nakládka výrobku, zejména plnění železničních cisteren - pomocné technologie (výroba energií) V objektu SPOLANA a. s. je počet tzv. bezpečnostních jednotek (z hlediska bezpečnosti samostatných/efektivně oddělitelných zařízení s nebezpečnými látkami) poměrně vysoký. Poněvadž ne všechna zařízení významně přispívají k riziku, není nutno uvažovat všechny jednotky/zařízení při QRA. Pro identifikaci takových jednotek/zařízení, která nejvíce přispívají k riziku byla vyvinuta metoda výběru podle CPR 18E, umožňující selekci těchto jednotek/zařízení. Vybrané jednotky/zařízení odhalené metodou výběru musejí být zahrnuty do detailního kvantitativního hodnocení rizika. Metodou výběru oceněno celkem 85 nezávislých jednotek – zdrojů rizika. Posouzením všech identifikovaných jednotek a možných dopadů případné havárie na hranici objektu bylo z celkového počtu jednotek identifikováno 34 jednotek, které mohou svými následky dosahovat za hranici objektu. Hodnoty selektivních čísel jednotlivých zdrojů se významně odlišují, následky menších zdrojů rizika jsou překryty většími zdroji rizika. Proto lze použít pravidlo výběru těch zdrojů rizika, jejichž selektivní číslo dosahuje alespoň 50 % největšího selektivního čísla v daném kontrolním bodě. Takových zdrojů rizika je celkem 7, některé aparáty jsou shodné (dva zásobníky amoniaku, dva zásobníky VCM). Po doplnění zásobníků chlóru bylo pro další podrobné posouzení vybráno 6 typových zdrojů rizika závažné havárie, které vyžadují další detailní a kvantitativní posouzení rizika. Jsou to následující zdroje rizika: – – – – – –

Kulové zásobníky – VCM (T1411, T1412), Zásobník T 204 – chlorovodík, Železniční cisterna (plnění) – chlór, Železniční cisterna (stáčení) – amoniak, Kulové zásobníky – amoniak (T1.1A, T1.1B), Válcové zásobníky – chlór (TK12.01A,B,C,D,E).

Podrobně viz kap.3 Analýza a hodnocení rizika závažné havárie této Bezpečnostní zprávy. Z toho přehledu je zřejmé, že následující provozní činnosti mající vliv ne bezpečnost jsou: - skladování a stáčení VCM, - skladování a stáčení amoniaku,

294

-

skladování a stáčení chloru.

5.2.2.3 Přehled provozních činností s možným vlivem na vznik havarijního znečištění ovzduší, vody a půdy Vliv provozních činností s možným vlivem na jednotlivé složky životního prostředí (ovzduší, voda, půda) je vyhodnocován pomocí registrů EMS. Za zpracování registrů EMS odpovídají příslušní vedoucí závodu a jsou uvedeny v podnikové databázi EMS. Řídícím dokumentem pro zjišťování možného vlivu provozních činností na ŽP je SGŘ-05-07 Registry EMS. V této podnikové normě je uvedeno: 1 ÚVOD Tato směrnice generálního ředitele určuje v podniku postup a zodpovědnosti při zpracování registrů (přehledů) údajů a informací se vztahem k životnímu prostředí. 3 REGISTRY 3.1 Registry environmentálních aspektů a dopadů na životní prostředí ---------------------------------------------------------------------------------------------Registry slouží k souhrnnému přehledu vlivů na životní prostředí v důsledku podnikatelských aktivit podniku. Vyhodnocením dopadů je získán přehled významných dopadů (viz odst. 3.1.4), který je výchozím materiálem pro stanovení environmentálních cílů a cílových hodnot. 3.1.1 Vypracování registrů - identifikace environmentálních aspektů Identifikace environmentálních aspektů je zjišťování všech vlivů na životní prostředí při činnostech prováděných podnikem: výroba, laboratorní kontrola, údržba, skladování, manipulace apod. Identifikovány jsou všechny aspekty vznikající při běžných provozních podmínkách, aspekty při zahájení i zastavení provozu a reálně možné při předpokládaných a havarijních situacích. Postup při zpracování registrů environmentálních aspektů a dopadů, zodpovědnost za zpracování jednotlivých částí registrů uvádí příloha č. 1 této SGŘ. Formální náležitosti registrů spolu s příkladem vyplnění uvádí příloha č. 2 této SGŘ. 3.1.2 Hodnocení závažnosti dopadů environmentálních aspektů Hodnocení závažnosti dopadů všech environmentálních aspektů slouží ve své konečné podobě k identifikaci významných environmentálních dopadů, které jsou následně úzce propojeny s problematikou cílů a cílových hodnot. Pro hodnocení závažnosti dopadů bylo stanoveno 7 kritérií. Přehled a obsah sedmi kritérií a bodové hodnocení závažnosti dopadů na životní prostředí je uvedeno v příloze č. 4 této SGŘ. Postup a zodpovědnost při hodnocení závažnosti dopadů environmentálních aspektů uvádí příloha č. 1 této SGŘ. 3.1.3 Vydávání registrů V písemné formě jsou vypracovány originály registrů environmentálních aspektů a dopadů do životního prostředí a schváleny (podepsány) příslušnými pracovníky podniku.

295

Registry environmentálních aspektů a dopadů do životního prostředí jsou v podniku vydávány v elektronické podobě v databázi EMS v prostředí Lotus Notes (pohled „Registry dopadů“). 3.1.4 Přehled významných dopadů na životní prostředí V příloze č. 1 je určena bodová hodnota jako hranice pro výběr významných dopadů na životní prostředí. Dopady, jejichž bodová hodnota přesahuje určenou hranici, jsou zpracovány do přehledu viz příloha č. 7 této SGŘ. Aspekty vztahující se k dopadům v „Přehledu významných dopadů na životní prostředí“ jsou vzaty v úvahu při stanovování environmentálních cílů. 3.1.5 Aktualizace registrů Registry jsou aktualizovány v případě zásadní úpravy výrobní technologie.

V následující tabulce je uveden příklad Registru environmentálních aspektů a dopadů na životní prostředí při výrobě NaOH, provoz Elektrolýza, závod PVC. Stejně jsou zpracovány Registry pro všechny činnosti prováděné podnikem.

5.2.2.4 Informace k vnitřnímu předpisu, kterým se zavádí povinnost zpracovat a zavést bezpečné postupy pro identifikované rizikové činnosti, uvedení stručné charakteristiky tohoto vnitřního předpisu Ze Zákoníku práce ( § 133, 135 ) – vyplývá povinnost zaměstnavatele prokazatelně seznámit každého pracovníka s pravidly, zásadami a postupy bezpečného jednání a chování při provádění pracovních a jiných činností a s riziky těchto činností v potřebném rozsahu dle jeho pracovního zařazení.

296

Pro všechny činnosti, tedy i rizikové, jsou zpracovány bezpečné postupy činností ve formě provozně technologické dokumentace a bezpečnostních instrukcí. Při zpracování těchto předpisů je postupováno dle SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“, SGŘ-05-06 „Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“. V SGŘ-05-03 Technologická provozní dokumentace je uvedeno: 1 ÚVOD Tato směrnice generálního ředitele stanovuje zásady a postupy pro vypracování, schvalování a vydávání technologické provozní dokumentace (TPD) včetně stanovení pravidel pro její operativní řízení.

3 DRUHY A OKRUH UPLATNĚNÍ TECHNOLOGICKÉ PROVOZNÍ DOKUMENTACE 3.1 Technologický reglement (TR) a Předběžný technologický reglement (PTR) --------------------------------------------------------------------------------------------------------Technologický reglement (TR) - základní technický dokument o výrobě, který závazně určuje operace technologického postupu, včetně popisu výrobního zařízení, ukazatelů technologického režimu a ekonomie výroby. Dále obsahuje údaje o fyzikálně chemických vlastnostech, toxikologické údaje a údaje o požadavcích na kvalitu surovin a výrobků. Jejich dodržování je základním předpokladem dodržení kvality výrobku, hospodárného vedení výroby a bezpečnosti práce. TR dále obsahuje výčet nejvýznamnější domácí i zahraniční literatury, patentových spisů, výzkumných zpráv apod., které se vztahují k provozované technologii. V této formě se stává technologický reglement i instruktivním materiálem, informujícím o základních pracích teoretického charakteru, které mají spojitost s problematikou technologie výroby popisovaného procesu. Předběžný technologický reglement (PTR) - se vypracovává pouze pro záběhovou a zkušební výrobu a vždy pro nové výrobky; obsah a uspořádání PTR se řídí pravidly platnými pro technologický reglement. PTR obsahuje provozní předpisy předané v rámci projektové dokumentace (včetně nákupu licencí) a předpisy výzkumných a projektových úkolů, včetně předpisů dodavatelů strojních zařízení. Provozování těchto výrobních procesů bez PTR je nepřípustné.

3.2 Pracovní instrukce (PI) -------------------------------PI výrobních závodů jsou podrobným předpisem pro bezpečnou a správnou obsluhu zařízení. Zahrnují rozpracování technologického postupu a organizace výroby na každém jednotlivém pracovišti pracovním místě. Navazují na TR nebo PTR, který podrobně rozvádějí. PI obsahují podrobný instruktivní popis technologie a manipulace s výrobním zařízením, normy technologického režimu, analytickou kontrolu výroby, měření a regulaci procesu, dále bezpečný a ekologický způsob odstavení a podrobný popis blokovacích systémů.

3.3 Provozní zkouška (PZ) ---------------------------------

297

Je způsob vedení technologického procesu, kdy dochází k odchylkám oproti parametrům předepsaným technologickým reglementem. Důvodem k těmto změnám mohou být ověření nových poznatků získaných na základě výzkumu, technického rozvoje či poznatků převzatých z literatury, ověření nových surovin či strojního vybavení, event. poznatky získané výrobními zkušenostmi. Formou provozní zkoušky se dále provádí ověřování technologie při výzkumné, vývojové a rozvojové činnosti.

4.4 Kompetence k vypracování, schvalování a vydávání TPD -------------------------------------------------------------------------------

Typ TPD

Zpracovává

Prověřuje

PTR

pracovník určený výrobně -provozním ředitelem (u nových výrob) technolog pověřený vedoucím závodu

- vedoucí TO závodu

VPŘ

- vedoucí OŘTV

a GŘ

1)

Schvaluje

V listinné podobě je podepsaný výtisk TR (PTR) uložen vždy: výtisk č. 1 - vedoucí závodu výtisk č. 2 - vedoucí provozu

- vedoucí závodu

výtisk č. 3 - vedoucí TO závodu (další určuje vedoucí závodu; rozdělovník bude uveden v kap.12 TR) V elektronické podobě v systému iProject mají k dokumen-tům vždy přístup pracovníci podniku uvedení v odst. 8.2

- vedoucí ÚŘJ - vedoucí ŽP

TR

Rozdělovník

- PP SBK - hlavní mechanik závodu - vedoucí CÚ

PI

pracovník pověřený vedoucím TO

- vedoucí TO závodu - vedoucí OŘTV - vedoucí provozu - vedoucí závodu

příslušný ředitel

V listinné podobě je podepsaný výtisk PI uložen vždy: výtisk č. 1 - vedoucí závodu

(VPŘ, SCM)

výtisk č. 2 - vedoucí provozu

příslušný ředitel (VPŘ, SCM)

V elektronické podobě v systému iProject mají k dokumentům přístup pracovníci podniku uvedení v odst. 8.2

- PP SBK - vedoucí ŽP - hlavní mechanik závodu

výtisk č. 3 - vedoucí TO závodu (další určuje vedoucí závodu – dle pracovišť, která se dokumentem řídí; rozdělovník bude uveden v kap.13 PI V elektronické podobě v systému iProject mají k dokumentům vždy přístup pracovníci podniku uvedení v odst. 8.2

- vedoucí CÚ

PZ

PZ navrhuje pracovník pověřený vedoucím závodu

- vedoucí ÚŘJ - vedoucí TO závodu - vedoucí závodu - příslušný manažer prodeje (podle dotčené výrobkové skupiny)

V listinné podobě: výtisk č. 1 - vedoucí závodu výtisk č. 2 - vedoucí provozu


výtisk č. 3 - vedoucí TO závodu (další určuje vedoucí závodu)

- vedoucí OŘTV - vedoucí CÚ - vedoucí provozu

Zpracovatelem technologické provozní dokumentace je pověřený pracovník příslušného provozu. Povinnými účastníky schvalovacího řízení jsou pak odborné útvary podniku viz předchozí tabulka – zejména sektor Bezpečnosti a kontroly, útvar ŽP, útvar Centralizovaná údržba (vyhrazená technická zařízení). Povinností těchto útvarů je posouzení popisované

298

činnosti z hlediska bezpečnosti. Tato povinnost vyplývá z působnosti těchto odborných útvarů, která je dána SGŘ-01-06. V SGŘ-05-06 „Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“ je uvedeno: 1 ÚVOD Tato směrnice generálního ředitele stanovuje jednotný postup při zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí v podniku. Zpracování bezpečnostních instrukcí vyplývá ze zákonných povinností zaměstnavatele prokazatelně seznamovat každého zaměstnance s pravidly, zásadami, postupy a požadavky bezpečného jednání a chování při provádění pracovních a ostatních činností v potřebném rozsahu dle jeho pracovního zařazení. 3 OKRUH PŮSOBNOSTI BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ 3.1 BI s celopodnikovou působností - jsou zpracovány centrálně pro činnosti opakující se na více pracovištích podniku. 3.2 BI s útvarovou působností - musí být zpracovány pro činnosti, které nejsou pokryty BI s celopodnikovou působností nebo Provozními řády. Tyto BI jsou součástí provozní technologické dokumentace a musí být vypracovány popř. aktualizovány (v případě změn majících vliv na bezpečnost práce) souběžně se zpracováním popř. aktualizací provozní technologické dokumentace. Za včasné vyhotovení těchto BI odpovídá vedoucí příslušného útvaru. 3.3 BI prozatímní - s útvarovou působností, pro provádění činností pro určité, časově omezené období, nebo pro provedení konkrétní, krátkodobé práce. 3.4 Návody a doporučení výrobce nebo dodavatele zařízení, ČSN – v případě, že existuje ekvivalent BI ve formě dokumentace výrobce/dodavatele zařízení nebo ČSN (kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí), může být BI tímto dokumentem doplněna nebo nahrazena. Návod a doporučení nebo příslušná ČSN v tomto případě musí být součástí „řízené provozní dokumentace“, tj. pro pořizování a šíření výtisků platí stejná pravidla jako pro BI (pro šíření ČSN platí zvláštní předpis); pokud jsou použity jako příloha BI, jsou řízeny společně s tímto dokumentem. 4.2 Matice kompetencí pro zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

typ BI BI celopodniková platnost BI útvarová platnost

zpracovatel

připomínkující

pověřený pracovník - vedoucí CÚ sektoru Bezpečnosti - vedoucí ŽP a kontroly

prověřuje koordinátor ŘB

schvaluje vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly

- vedoucí závodu / útvaru pověřený pracovník příslušného závodu / útvaru

v rámci schvalovacího řízení (viz sloupec "schvaluje")

distribuce BI - podnikovým útvarům v elektronické podobě v Lotus Notes - externím firmám

vedoucí - vedoucí závodu / útvaru Technologického odd. vydávajícího BI příslušnéhozávodu, vedoucí příslušného na titulní straně:

299

- řízené výtisky dle rozdělovníku

útvaru

- koordinátor ŘB - vedoucí BP - vedoucí ŽP - vedoucí CÚ - smluvní lékař

- podnikovým útvarům v elektronické podobě v Lotus Notes

- orgán ochrany veřejného zdraví

Zpracovatelem BI je pověřený pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly nebo příslušného útvaru. Účastníkem schvalovacího řízení jsou odborné útvary podniku viz předchozí tabulka – zejména sektor Bezpečnosti a kontroly, útvar ŽP, útvar Centralizované údržby (vyhrazená technická zařízení), smluvní lékař. Povinností těchto útvarů je posouzení popisované činnosti z hlediska bezpečnosti. Tato povinnost vyplývá z působnosti těchto odborných útvarů, která je dána SGŘ-01-06.

5.2.2.5 Informace o zavedení bezpečných postupů (instrukcí) pro výkon provozních činností významných z hlediska bezpečnosti Pro všechny činnosti jsou zpracovány bezpečné postupy činností ve formě provozně technologické dokumentace a bezpečnostních instrukcí. Při zpracování těchto dokumentů je postupováno dle SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“, SGŘ-05-06 „Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“. V SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace je uvedeno“: 1 ÚVOD Tato směrnice generálního ředitele stanovuje zásady a postupy pro vypracování, schvalování a vydávání technologické provozní dokumentace (TPD) včetně stanovení pravidel pro její operativní řízení. 3.1 Technologický reglement (TR) a Předběžný technologický reglement (PTR) --------------------------------------------------------------------------------------------------------Technologický reglement (TR) - základní technický dokument o výrobě, který závazně určuje operace technologického postupu, včetně popisu výrobního zařízení, ukazatelů technologického režimu a ekonomie výroby. Dále obsahuje údaje o fyzikálně chemických vlastnostech, toxikologické údaje a údaje o požadavcích na kvalitu surovin a výrobků. Jejich dodržování je základním předpokladem dodržení kvality výrobku, hospodárného vedení výroby a bezpečnosti práce. TR dále obsahuje výčet nejvýznamnější domácí i zahraniční literatury, patentových spisů, výzkumných zpráv apod., které se vztahují k provozované technologii. V této formě se stává technologický reglement i instruktivním materiálem, informujícím o základních pracích teoretického charakteru, které mají spojitost s problematikou technologie výroby popisovaného procesu. Předběžný technologický reglement (PTR) - se vypracovává pouze pro záběhovou a zkušební výrobu a vždy pro nové výrobky; obsah a uspořádání PTR se řídí pravidly platnými pro technologický reglement. PTR obsahuje provozní předpisy předané v rámci projektové dokumentace (včetně nákupu licencí) a předpisy výzkumných a projektových úkolů, včetně předpisů dodavatelů strojních zařízení. Provozování těchto výrobních procesů bez PTR je nepřípustné.

300

3.2 Pracovní instrukce (PI) -------------------------------PI výrobních závodů jsou podrobným předpisem pro bezpečnou a správnou obsluhu zařízení. Zahrnují rozpracování technologického postupu a organizace výroby na každém jednotlivém pracovišti pracovním místě. Navazují na TR nebo PTR, který podrobně rozvádějí. PI obsahují podrobný instruktivní popis technologie a manipulace s výrobním zařízením, normy technologického režimu, analytickou kontrolu výroby, měření a regulaci procesu, dále bezpečný a ekologický způsob odstavení a podrobný popis blokovacích systémů.

Věcnou náplň a vzor formální úpravy těchto dokumentů stanovuje příloha č. 1 této SGŘ viz následující: Obsahová náplň technologické provozní dokumentace (TPD) ----------------------------------------------------------------------------------------------1 Technologický reglement (TR), předběžný technologický reglement (PTR) TITULNÍ LIST Vzor viz strana 11 této přílohy. OBSAH Uvádí seznam jednotlivých kapitol (podkapitol) dle jejich číslování a celkový počet stran jednotlivých kapitol (podkapitol). Kapitola 1 PODSTATA A ZÁKLADNÍ SCHÉMA TECHNOLOGICKÉHO PROCESU Podkap. 1.1 Účelem této části je poskytnout představu o sledu výrobního procesu a o průběhu jednotlivých výrobních stupňů, vyjádřených zpravidla chemickými rovnicemi, včetně vedlejších reakcí. Přiloženo je jednoduché schéma, charakterizující návaznost jednotlivých stupňů výroby, kde to složitější návaznosti vyžadují. Podkap. 1.2 V seznamu literatury jsou uvedeny práce z oblasti teoretické chemie, chemického inženýrství hlavních operací a souborné technické literatury. Kapitola 2 CHARAKTERISTIKA VÝROBKŮ (poloproduktů) Podkap. 2.1 Uveden je název a obchodní název výrobku (poloproduktu) a způsob jeho značení, číslo, název a označení příslušné technické normy, vnější vzhled, složení, strukturní a empirický vzorec. Podkap. 2.2 Chemické složení výrobku (není-li výrobek chemické individuum, uvádí se přibližné chemické složení), základní údaje bezpečnostní, požární, hygienické, toxikologické (zatřídění ve smyslu zákona č. 350/2011 Sb.; detailní popis vlastností ve smyslu uvedených zákonů je uveden v příslušných bezpečnostních instrukcích). Dále jsou uvedeny fyzikálně-chemické vlastnosti. Podkap. 2.3 Základní údaje o použití výrobku. Podkap. 2.4

301

Jakostní specifikace minimálně v rozsahu technických požadavků uvedených v platné technické normě nebo kupní smlouvě včetně možných základních prodejních specifikací a odkazů na postupy jejich zkoušení (technické normy všech stupňů, ZP). Kapitola 3 CHARAKTERISTIKA SUROVIN A POMOCNÝCH LÁTEK Podkap. 3.1 V záhlaví této podkapitoly se uvede seznam všech surovin a pak ke každému z materiálů charakteristiky v rozsahu jako u kap. 2 (s výjimkou jakostní specifikace - viz podkapitola 3.2 ). Zatřídění ve smyslu zákona č. 350/2011 Sb.; detailní popis vlastností ve smyslu uvedených zákonů je uveden v příslušných bezpečnostních instrukcích a požárních řádech. Podkap. 3.2 Uvede se: - jakostní specifikace (technické požadavky) jako minimální požadavek na nakupovanou surovinu, - rozsah vstupní kontroly, Pozn.: Změna rozsahu nebo způsobu vstupní kontroly surovin podléhá změnovému řízení TR, rozšíření rozsahu vstupní kontroly po omezenou dobu (podezření na nestandardní jakost suroviny apod.) lze provádět na základě dohody vedoucího závodu a vedoucího ÚŘJ. - způsob provádění vstupní kontroly; provádí přejímku (viz SGŘ-10-01).

v případě, že se analytická kontrola neprovádí, kdo a jak

Kapitola 4 POPIS A SCHÉMA VÝROBNÍHO PROCESU Tato kapitola, která je základem TR nebo PTR, musí stručně postihnout technologii dané výroby, manipulaci se strojním zařízením, měřicími a regulačními přístroji, organizaci a bezpečnost práce apod. bez uvádění podrobných postupů (detailní popis jednotlivých činností obsahují PI). Závazný obsah jednotlivých podkapitol je uveden v následujícím textu. Podkap. 4.1 Výrobní fáze technologického procesu ------------------------------------------------------V této podkapitole se provede rozdělení výrobního procesu na příslušné výrobní stupně (A, B, C...) podle složitosti a členitosti výroby. U složitých výrob jsou těmito stupni jednotlivé stanice a podle potřeby se provede další členění na dílčí úseky. Každý z uvedených stupňů se dále popíše v podkapitole 4.3, 4.4, atd. až 4.n. Podkap. 4.2 Výrobní schéma -----------------------Uvede se podrobné proudové schéma celé výrobny a připojí se přiměřené zjednodušené schéma příslušné materiálové bilance, případně tepelné bilance či bilance exhalací. Bilance i proudové schéma respektují svým vyjádřením stupně ve smyslu podkap. 4.1. Podkap. 4.3 Výrobní stupeň A (B, C ...) --------------------------------------Podkap. 4.3.1 Chemické vyjádření stupně A (B, C ...) --------------------------------------------------------

302

Kromě chemických rovnic, kterými se vyjádří hlavní reakce, podle kterých probíhá tvorba meziproduktů nebo v konečné fázi tvorba hotového produktu, se popíší i vedlejší reakce, jejichž průběhem dochází ke vzniku nežádoucích produktů. Ke každé rovnici se kromě tepelného zabarvení uvádí i souhrn všech známých faktorů, které ovlivňují (kladně či záporně) tvorbu jednotlivých produktů hlavního výrobku, meziproduktů i vedlejších produktů. Podkap. 4.3.2 Technologický postup stupně A (B, C ...) ----------------------------------------------------------V této stati se zachycuje výstižný popis technologického postupu ve stupni se všemi důležitými faktory včetně potřebné manipulace s materiálem. U složitých výrob, při členění stupně na dílčí úseky (operace), se použije pro značení jednotlivých úseků systém 4.3.2.1 až 4.3.2.n. Do popisu technologického postupu se zahrnou všechny chemické, fyzikálně-chemické i mechanické pochody, kterým se podrobují suroviny, meziprodukty, vedlejší produkty a pomocné látky v daném výrobním stupni. Souhrn těchto pochodů se uvádí s časovou návazností. Zařízení pro dané procesy a měřicí a regulační přístroje se v popisu technologického postupu daného stupně charakterizují jen názvem a číslem pozice ve schématu ve smyslu podkap. 4.2. Podkap. 4.3.3 Časový harmonogram stupně A (B, C ...) ----------------------------------------------------------Uvádí se v přehledném schématu (tabulce, diagramu) časové trvání jednotlivých technologických kroků či operací tohoto výrobního stupně a údaje o návaznosti jednotlivých operací i stupňů. U složitějších výrob se provádí ještě další členění na dílčí operace, v souladu s členěním ve smyslu podkap. 4.3.2. Podkap. 4.3.4 Závady, jejich příčiny a odstranění --------------------------------------------Závady ve vedení technologického procesu výrobního stupně, jejich příčiny a způsob jejich odstranění se zpracovávají ve formě (možno zpracovat i v tabulkové formě): Závada A: ...................... Příčina: ......................... Odstranění: .................. U složitějších výrob se opět uplatní členění ve smyslu podkap. 4.3.2. Závada se stručně charakterizuje svým nepříznivým důsledkem, včetně vlivu na pracovní a životní prostředí. Příčina zahrnuje teoreticky zdůvodněný soubor všech faktorů, které se v konečném následku objevují jako závada. Odstranění obsahuje stručný způsob postupu pro vyloučení závady (bez detailů v pracovních úkonech a teoretického zdůvodňování). Pokud závada má vliv na životní a pracovní prostředí, uvádí se i způsob odstranění tohoto negativního vlivu. Podkap. 4.3.5 Způsob manipulace s polotovary a výrobky odchylné jakosti. Kapitola 5 NORMY TECHNOLOGICKÉHO REŽIMU U složitějších výrob se uvádí v přehledné formě výčet závazných hodnot technologického režimu včetně povolených tolerancí (formou výrobních schémat s označením hodnoty v měřeném místě nebo tabulkovou formou).

303

Kapitola 6 POPIS A SCHÉMA VÝROBNÍHO ZAŘÍZENÍ Provede se popis hlavních výrobních článků a připojí se tabulkové schéma obsahující údaje ke všem rozhodujícím parametrům těchto článků: Kapitola 7 KAPACITNÍ A SPOTŘEBNÍ NORMY A NORMY OBSLUHY Uvádějí se kapacitní, výtěžkové a spotřební normy materiálů a energií na surovinu nebo na konečný výrobek včetně porovnání s teoretickými výtěžky. Dále se uvádějí i normy obsluhy. Kapitola 8 OCHRANA VÝROBNÍHO ZAŘÍZENÍ Je všeobecně popsána problematika koroze, eroze a zanášení výrobního zařízení včetně způsobů ochrany výrobního zařízení proti těmto vlivům, pokud jsou prováděny jako součást vedení technologického procesu. Kapitola 9 KONTROLA VÝROBY Podkap. 9.1 Uvádí se analytická kontrola výroby zkušebními metodami prováděná obsluhou, útvarem Řízení jakosti a kontrola prováděná automatickými měřicími přístroji. V přehledné formě jsou účelně podchycena kontrolní místa výrobního procesu a jsou označena na proudovém schématu výroby. Kapitola 10 ODPADY Podkap. 10.1 Vliv výroby na životní a pracovní prostředí ------------------------------------------------------Tabulkovou formou jsou uvedeny zákonné podmínky a podmínky orgánů státní správy, za nichž je možno provozovat výrobu (tuhé, kapalné a plynné odpady). Dále se uvádějí skutečné hodnoty při ustáleném chodu výroby a hodnoty pro extrémní provozování (např. najíždění a sjíždění), včetně časových omezení. Podkapitola uvádí hlavní bodové zdroje znečištění (plynné, kapalné i tuhé) a způsob likvidace, včetně číselných údajů (t/rok, t/hod., m3/hod.) a definici výduchů (místo, výška). U odpadů (dle zákona č. 185/2001 Sb.) neuvádět katalogové číslo odpadů, uvádět pouze kategorii (N nebezpečný, O – ostatní) a způsob nakládání – např. externí firma (neuvádět firmu konkrétně). Uvádí se rovněž hodnoty pro provozování za extrémních podmínek, včetně časového omezení. Stejné údaje se uvádí pro rozptýlené zdroje znečištění ovzduší. Uváděné číselné údaje mohou být orientační, případně lze uvést obvyklé rozmezí. Pro všechny druhy odpadů se uvádí fyzikálně-chemické vlastnosti, toxicita a způsob manipulace. Z hlediska pracovního prostředí se uvede způsob zjišťování a evidence (při normálních a extrémních stavech chodu výroby) těchto faktorů: záření, znečišťující, nebezpečné a toxické látky. Pozn.: Odpadní vody vedené na čistírnu odpadních vod nejsou klasifikovány jako kapalný odpad, ale do TR se uvádějí z důvodu bilancování a evidence škodlivin. Výjimky, kde uvádění těchto vod v TR není nutné, musí odsouhlasit podnikový vodohospodář. Podkap. 10.2 Likvidace zbytků výrobku a obalů ---------------------------------------------Uvádí se způsob likvidace nevyčerpatelných zbytků v cisternách, balónech, znečištěných obalech a obalů samotných.

304

Kapitola 11 SEZNAM PRACOVNÍCH A BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ SEZNAM PŘÍLOH ROZDĚLOVNÍK 2 Pracovní instrukce (PI) TITULNÍ LIST Vzor viz strana 12 této přílohy.

OBSAH Obsahuje seznam jednotlivých kapitol dle jejich číslování a celkový počet stran jednotlivých kapitol. U PI pro manipulaci se zdroji ionizujícího záření (viz SGŘ-23-07) je struktura PI odlišná v souladu s požadavky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Kapitola 1 CHARAKTERISTIKA PRACOVIŠTĚ V této kapitole je stručně popsán účel, kterému slouží dané pracoviště umístěné ve výrobním procesu a zařízení. Kapitola 2 POPIS ZAŘÍZENÍ V kapitole se uvádějí údaje o výrobním zařízení, které je používáno na daném pracovišti, o vzájemné souvislosti v práci zařízení a funkce měřicí a regulační techniky. Charakteristika vyhrazeného technického zařízení: - seznam vyhrazeného technického zařízení s přesnou specifikací, - technické parametry těchto zařízení, - bezpečnostní výstroj, - kvalifikační požadavky na obsluhu těchto zařízení, - přezkušování zařízení, lhůty přezkušování, kým prováděna a způsob vedení záznamu, - značení armatur a potrubí, - zakázané manipulace. U vyhrazených technických zařízení, kde to ČSN stanoví (vazači, jeřábníci, obsluha plynového zařízení, topiči, elektrikáři), musí mít obsluha příslušná oprávnění. Části PI týkající se vyhrazených technických zařízení musí být v souladu s požadavky uvedenými v SGŘ-09-03, SGŘ-09-07 a SGŘ-09-09. Kapitola 3 CHARAKTERISTIKA ZPRACOVÁVANÝCH LÁTEK Uvádí se stručná charakteristika surovin zpracovávaných v daném pracovišti, pomocných poloproduktů, konečných výrobků a odpadních látek, hygienická koncentrace, meze výbušnosti apod. Uvádí se název a obchodní název výrobku, jeho vnější vzhled, rozhodující kvalitativní znaky. Informace o vlastnostech látek nezbytné pro bezpečnou obsluhu a ochranu zdraví jsou uváděny v BI. Kapitola 4 TECHNOLOGIE VÝROBY Uvádí se výstižný popis technologie příslušného výrobního stupně.

305

Kapitola 5 NAJÍŽDĚNÍ Uvádí se podrobný postup jednotlivých pracovních operací, najíždění ze zálohy, po generální nebo střední opravě. Popis je proveden souhlasně se schématem, tj. včetně čísel aparátů, ventilů, přístrojů apod. Kapitola 6 OBSLUHA BĚHEM NORMÁLNÍHO PROVOZU V této kapitole jsou uvedeny ve formě tabulek normy technologického režimu, dovolená rozmezí hodnot a hodnoty optimální. Uvedeny jsou také možné následky nedodržení norem technologického režimu. Rovněž je zde uveden způsob vedení předepsané operativní evidence s odkazem na příslušné vzory operačních listů, respektive knih, které jsou dokumentovány jako příloha k PI nebo jako příloha k TOP (musí však být na pracovišti k dispozici). Dále kapitola obsahuje: - popis pracovního postupu při odebírání vzorků (pokud je tato činnost v pracovní náplni obsluhy) obsahující místo odběru, časový harmonogram odběru, způsob značení vzorku, komu a kam obsluha vzorky předává, povinnost předání vzorku ihned po odběru (jestliže je tomu jinak, je uvedeno, jak se provádí se zdůvodněním). Dále je uvedeno, kdo je oprávněn nařídit odběr mimořádných vzorků, - časový a věcný rozvrh měření, které obsluha provádí, - obsluhu a soubor opatření prováděných za mimořádných klimatických podmínek (zimní, letní provoz apod.), - způsob pravidelného záznamu o průběhu technologického procesu. - určení, kdo dává příkaz k provedení jednotlivých operací. Kapitola 7 ODSTAVENÍ Z PROVOZU Kapitola obsahuje popis odstavení krátkodobého a dlouhodobého. Zvlášť jsou popsány povinnosti plynoucí z hlediska vyhrazeného technického zařízení. Popis krátkodobého odstavení je zaměřen na konkrétní podmínky daného provozu. Dlouhodobé odstavení je podrobně popsáno, včetně nutných prací zajišťujících řádné zabezpečení zařízení (např. zimní opatření apod.). Tato kapitola obsahuje povinnosti obsluhy při předávání výrobního zařízení do opravy s popisem způsobu asanace (vyprázdnění, propláchnutí, inertizace včetně nakládání s odčerpanými náplněmi) a při jeho převzetí z opravy. Kapitola 8 PORUCHY VYSKYTUJÍCÍ SE BĚHEM PROVOZU, JEJICH PŘÍČINY A ZPŮSOBY ODSTRANĚNÍ Uvádí se popis možných poruch a příčin jejich vzniku a způsob odstranění. Dále je zde určena kompetence zodpovědných pracovníků při rozhodování o odstavení zařízení v mimořádných případech a o najetí na rezervní zařízení. V případě, že událost je kvalifikována jako havárie, postupuje obsluha podle havarijních řádů (plánů) pracoviště. Kapitola 9 POVINNOSTI A PRÁVA OBSLUHY Jsou uvedeny povinnosti obsluhy, komu je podřízena a jaká má práva na svém pracovišti. Kapitola 10 SCHÉMA PROVOZU Je uvedeno schéma vč. aparátů, měřicích a regulačních přístrojů, míst odběru vzorků médií apod.

306

Kapitola 11 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ V této kapitole je popsán způsob pravidelné smyslové kontroly strojů, zařízení, armatur a potrubí prováděné obsluhou při pochůzkové kontrole se stanovením intervalu této kontroly a popisem způsobu záznamu a hlášení zjištěných závad respektive záznamu o bezporuchovém provozu (seznam a interval kontrol může být řešen ve formě přílohy k PI). Dále kapitola obsahuje popis udržování zařízení, který obsahuje práce charakteru udržování prováděné obsluhou během normálního provozu. Je uveden seznam prací charakteru udržování odsouhlasený pověřeným pracovníkem oddělení Hlavního mechanika závodu a vedoucím provozu (popř. závodu). Jsou to práce charakteru: - udržování zařízení v čistotě (např. technologické čištění zařízení), - kontrola činnosti chladicích systémů, - kontrola chodu mazacích přístrojů a mazacích vedení, - mazání zařízení, výměna oleje apod., - kontrola stavu ložisek, - dozírání na stav a protažení řemenů, drátěných lan, řetězů, zvláště jejich spojů a upevnění, - kontrola stavu šroubových, nýtovaných a klínovaných spojů, - kontrola funkce prvků a jejich pohotovosti pro okamžité zastavení ochranného zařízení, - doplňování ucpávek armatur, čerpadel apod., - dotažení netěsných přírub a ucpávek bez zásahu do zařízení, - mazání vřeten armatur, - výměna poškozených ovládacích kol armatur, - výměna a čištění hořákových hlavic, - demontáž a zpětná montáž filtru po čištění apod., - kontrola funkce místního měření, pojistných a havarijních systémů. Odkaz na příslušný havarijní plán, podle kterého obsluha postupuje v případě vzniku havarijní situace. Dále kapitola obsahuje Tam, kde se provádí občasný nebo pravidelný oplach podlah, stěn, popřípadě i zařízení vodou, musí být v této části PI stanovena oplachová pásma a obsluha musí být prokazatelně poučena, jak si při oplachu počínat, aby bylo zamezeno možnosti úrazu elektrickým proudem, nebo poškození elektrického zařízení. Musí být definovány i případy, kdy je zakázáno mokré čištění zařízení. Kapitola 12 ZÁZNAMY V této kapitole se uvádí přehled všech záznamů o jakosti, které obsluha provádí (např. operační listy, záznamy o kvalitě, registrační pásky apod.). Dále jsou v této kapitole uváděny záznamy EMS (např. koncentrace škodlivin v odpadních vodách, kvalita pracovního prostředí, záznamy o přerušení kontinuálního měření týkající se provozního stavu definovaného provozním řádem, záznamy z monitoringu odpadních vod, hmotnostní koncentrace emisí z kontinuálního měření apod.), pokud je obsluha provádí. Přehled musí obsahovat: - název záznamu, - co obsahuje (případný odkaz na vzor záznamu), - místo jeho uložení (pracoviště), - doba jeho uložení na pracovišti (v souladu s SGŘ-05-05), - zodpovědnost za uložení.

307

Nedílnou součástí technologické provozní dokumentace jsou bezpečnostní instrukce (BI). Směrnice SGŘ-05-06 „Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“ stanovuje jednotný postup při zpracování, schvalování a vydávání této dokumentace v SPOLANA a.s. V příloze č. 1 této SGŘ je uvedeno: OBSAH BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ Rozsah kapitol je vždy závazný pro BI s útvarovou platností. V případě BI s celopodnikovou platností může zpracovatel (gestor) rozsah omezit (v případech, kdy daná kapitola se řešené problematiky netýká). BI musí být stručná a výstižná. 1 Rozsah platnosti ---------------------Upřesnění (popis) problematiky, která je předmětem dané BI. Uvede se dle potřeby rozsah platnosti věcný, kompetenční nebo časový, může zde být např. stručný popis výroby a popis činností nebo charakteristika pracoviště. Pokud je BI závazná i pro externí firmy, popřípadě třetí osoby, které nejsou pracovníky podniku, ale vykonávají nějakou činnost v areálu podniku, musí být tato skutečnost výslovně uvedena. Závaznost celého dokumentu nebo jeho částí pro jiné právní subjekty působící na území podniku musí být zakotvena ve smluvním vztahu. 2 Zásady bezpečné práce ------------------------------2.1 Charakteristika pracoviště s ohledem na bezpečnost a hygienu práce; musí obsahovat zejména: • Definice (popis) přístupové cesty zaměstnance na pracoviště (do šatny k převlečení do pracovního oděvu a k vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky) – vždy ve směru od příslušné vrátnice po hlavních meziblokových komunikacích a na vlastním vnitrobloku tak, aby byla maximálně eliminována rizika zranění, • Popis uspořádání pracovišť, na nichž je vykonávána práce spojená s expozicí hluku – umístění výrobních prostředků a zařízení, volba pracovního nářadí, pracovní postupy a metody práce musí směřovat ke snižování rizika hluku u jeho zdroje. • Pokud jsou vykonávány práce spojené s expozicí ustálenému nebo proměnnému hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku překračuje 80 dB, nebo práci spojenou s expozicí jiným druhům hluku, jehož hodnoty překračují jejich přípustný expoziční limit, musí obsahovat zejména informace o : - správném používání výrobních prostředků, zařízení a pracovního nářadí, - zdrojích hluku na pracovišti, - druhu a účincích daného hluku a jeho přípustných expozičních limitech, - výsledcích měření hluku, - opatřeních přijatých k omezení úrovně míry a doby expozice hluku, - správném používání osobních ochranných pracovních prostředků, - vhodných pracovních postupech stanovených k minimalizaci expozice hluku, - postupech při zjištění možného poškození sluchu, - účelu lékařských preventivních prohlídek zajišťovaných poskytovatelem pracovnělékařské péče. • Popis uspořádání pracovišť, na nichž je vykonávána práce spojená s rizikem pádu z výšky nebo do volné hloubky – pracovní postupy a metody práce musí směřovat k vyloučení rizika pádu osob, musí obsahovat zejména informace o: - vyhodnocení rizik a popis místa / činnosti s rizikem pádu z výšky / do volné hloubky, - konkrétní popis přijatých opatření k eliminaci rizik,

308

-

-

musí být určen technologický postup práce a přesná specifikace osobních ochranných pracovních prostředků – určení vhodného OOPP proti pádu, popřípadě pracovního polohovacího systému, včetně kotevních míst, správném používání osobních ochranných pracovních prostředků (podmínky použití, školení, kontroly, prohlídky a revize těchto prostředků), požadavku lékařských preventivních prohlídek zajišťovaných poskytovatelem pracovnělékařské péče (požadovaná pro práce ve výšce nad 10 m při použití OOPP, práce v kolejišti apod.),

• Informace o práci v prostředí s nebezpečím výbuchu – seznámení (v odpovídajícím rozsahu) s dokumentací o ochraně před výbuchem, s preventivními a ochrannými opatřeními, • Upozornění na manipulace s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, • Vybavenost pracoviště ochranným a zabezpečovacím zařízením (analyzátory, detekce plynů apod.), • Seznam prostředků pro poskytování první pomoci a popis místa jejich uložení, • Rozmístění bezpečnostních sprch, • Seznam prostředků pro likvidaci havarijních stavů a jejich uložení, • Seznam prostředků kolektivní ochrany a pokyny pro jejich použití (digestoře a odsávací systémy, monitorovací zařízení apod.), • Definování spojovacích a signalizačních prostředků a způsob ověřování jejich spolehlivé funkce, • Zvláštní opatření a jejich dodržování (např. režim kontrolovaných hygienických pásem). 2.2 Konkrétní požadavky na činnost obsluhy: • návody k bezpečnému provádění prací na daném pracovišti, • stanovení postupu bezpečného použití rozvodu dusíku – použití pouze speciálních spojek CAMLOCK, žlutých hadic apod., • stanovení postupu bezpečného použití napojení medií hadicemi pod tlakem (dusík, vzduch, voda, pára apod.) – popis postupu uvolnění tlaku – povinnost použití armatury k uvolnění tlaku – definování osobních ochranných pracovních prostředků pro tuto činnost, • pokyny pro pracoviště s osamocenou obsluhou (způsob komunikace a kontroly), • pokyny a doporučení výrobce používaných strojů, zařízení, drobných pomocných zařízení (ruční nářadí, chromatografy, zařízení pro čištění tlakovou vodou, vařiče aj.) z hlediska zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví pracovníků, • při používání zdvihacího zařízení musí být zpracována dokumentace pro toto zařízení (zejména ve smyslu ČSN ISO 12480-1, kap. 4 – Systém bezpečné práce), • při používání vrátku pro posun drážních vozidel musí být zpracována dokumentace pro toto zařízení (viz PRP3, kap. 4.14.1 – na každém pracovišti s mechanizačním prostředkem pro posun s drážními vozidly musí být vydána příslušná dokumentace platná pro provozování tohoto prostředku …). 2.3 Obsahuje příkazy, zákazy: • vymezení konkrétních povinností při vykonávaných pracích formou zákazů a příkazů (hlavní zásady pro vykonávanou činnost), • vymezení zakázaných prací pro osamocenou obsluhu (vyjmenování prací), • seznam činností, které musí být prováděny za použití osobních ochranných pracovních prostředků, přesná specifikace OOPP (speciální odolnost), způsob uložení a použití během pracovní směny. 3 Zdravotní nebezpečí a rizika

------------------------------------Hodnocení rizik

309

Uvede se výčet zdravotních a bezpečnostních rizik spojených s vykonávanou činností (včetně možnosti mecha-nického poranění, popálení / podchlazení, úrazu elektrickým proudem, pádu z výšky nebo do volné hloubky apod.). 4 Způsob likvidace zbytků a odpadů - plynných, kapalných, pevných --------------------------------------------------------------------------------------Uvede se konkrétní popis způsobů likvidace (u nebezpečných látek podrobně). Musí být patrno, které likvidační práce provádějí pracovníci, pro něž je BI závazná. 5 Způsob likvidace obalů ------------------------------Uvede se přehled a specifikace obalů (surovina, objem, materiál), konkrétní popis způsobů dekontaminace, shromažďování a likvidace. Musí být patrno, které likvidační práce provádějí pracovníci, pro něž je BI závazná. 6 Opatření v případě havárie nebo poruchy -----------------------------------------------------Zde se uvádí pokyny pro obsluhu v případě přerušení dodávek energií, při úniku látek do životního nebo pracovního prostředí, v případech souvisejících s poškozením zařízení nebo obalů surovin apod. Pokud je havarijní stav řešen jiným předpisem, uvede se odkaz na tento předpis (např. na havarijní plán podniku – SGŘ-22-05, popřípadě na dílčí havarijní plán daného pracoviště). 7 Související předpisy --------------------------Soupis platných předpisů – BI, mimopodnikových technických norem, platných podnikových legislativních dokumentů (viz databáze "Podniková legislativa - nová" v Lotus Notes) a obecně závazných předpisů o ochraně zdraví při práci apod., jejichž příslušná ustanovení je nutno při dané činnosti respektovat. Zde se uvádí pouze předpisy, které jsou pro vykonávání činnosti dle BI nutné a jsou k dispozici na pracovišti (jsou součástí dokumentace pracoviště) ! 8 Výklad pojmů a zkratek ------------------------------Vysvětlí se málo běžné nebo nové pojmy včetně pojmů specificky používaných v podniku (i když uvnitř podniku jsou známy). Použité zkratky je nutné vysvětlit vždy, i když jejich význam je v podniku (i mimo podnik) obecně znám. Seznam často používaných pojmů a zkratek, který je závazný při legislativní činnosti v podniku (včetně názvů útvarů a jejich zkratek), je k dispozici v databázi "Podniková legislativa - nová" v Lotus Notes. 9 Závěrečná ustanovení -----------------------------V závěrečných ustanoveních se uvádí: - derogační klauzule (pokud vydaná BI ruší nebo nahrazuje jinou, dosud platnou BI), - datum ukončení platnosti BI (pokud vydávaná BI má časově omezenou platnost),

310

- jednorázový úkol související s aplikací dané BI. 10 Seznam příloh -------------------Uvede se seznam příloh k dané BI s udáním pořadového čísla a přesného názvu.

Povinné přílohy BI : každá BI musí obsahovat následující přílohy: (vzor přílohy č. 1 a č. 2 je uveden dále a je též publikován v databázi „Metodika tvorby BI“ v Lotus Notes) •

Příloha č. 1 - Důležitá telefonní čísla

•

Příloha č. 2 - Zásady pro poskytování první pomoci

•

Příloha č. 3 - Vlastnosti používaných látek a směsí

11 Rozdělovník ---------------11.1 U BI s celopodnikovou platností je rozdělovník dán přístupovými oprávněními do systému Lotus Notes. 11.2 U BI s útvarovou platností je rozdělovník dán: − pro šíření dokumentu v elektronické podobě – přístupovými oprávněními do systému Lotus Notes, − pro šíření tištěného dokumentu – rozdělovník stanovuje zpracovatel (gestor) BI, je uveden v textu BI. Zpracovatel BI s útvarovou platností zasílá vždy jeden výtisk platné BI spolu s předávacím listem (šablona formuláře „1BI2.dot“) smluvnímu lékaři dle rozdělovníku BI.

V procesu řízení provozu jsou uplatňovány další předpisy s útvarovou působností, zahrnující specifickou problematiku jednotlivých pracovišť, včetně oblasti havarijní prevence: Provozní řády. Regulační a manipulační řády. Požární řády. Pracovní předpisy pro systém plynové detekce. Vnitřními havarijními plány závodů Dílčí plány opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy. – Předpisy pro obsluhu stabilních a polostabilních hasicích zařízení.

– – – – – –

Obsahová náplň těchto předpisů je dána podnikovými předpisy vyšší vrstvy nebo obecně platnou legislativou.

311

5.2.2.6 Informace o tom, že v bezpečných postupech jsou zohledněny požadavky na: a) bezpečné nakládání s látkami nebezpečnými životnímu prostředí. b) minimalizaci zatěžování životního prostředí nebezpečnými látkami a odpady, c) snižování míry rizika ekologických havárií, d) minimalizaci následků případné ekologické havárie.

Pro všechny činnosti jsou zpracovány bezpečné postupy činností ve formě provozně technologické dokumentace a bezpečnostních instrukcí. Při zpracování těchto dokumentů je postupováno dle SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“, SGŘ-05-06 „Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“. V předpisech vypracovaných dle těchto směrnic jsou i níže uvedené povinné kapitoly, které zohledňují výše uvedené požadavky. Například v SGŘ-05-03, příloha č.1 je uvedeno: Kapitola 8 PORUCHY VYSKYTUJÍCÍ SE BĚHEM PROVOZU, JEJICH PŘÍČINY A ZPŮSOBY ODSTRANĚNÍ Uvádí se popis možných poruch a příčin jejich vzniku a způsob odstranění. Dále je zde určena kompetence zodpovědných pracovníků při rozhodování o odstavení zařízení v mimořádných případech a o najetí na rezervní zařízení. V případě, že událost je kvalifikována jako havárie, postupuje obsluha podle havarijních řádů (plánů) pracoviště.

V SGŘ-05-06, příloha č.1 je uvedeno: 4 Způsob likvidace zbytků a odpadů - plynných, kapalných, pevných --------------------------------------------------------------------------------------Uvede se konkrétní popis způsobů likvidace (u nebezpečných látek podrobně). Musí být patrno, které likvidační práce provádějí pracovníci, pro něž je BI závazná. 5 Způsob likvidace obalů ------------------------------Uvede se přehled a specifikace obalů (surovina, objem, materiál), konkrétní popis způsobů dekontaminace, shromažďování a likvidace. Musí být patrno, které likvidační práce provádějí pracovníci, pro něž je BI závazná. 6 Opatření v případě havárie nebo poruchy -----------------------------------------------------Zde se uvádí pokyny pro obsluhu v případě přerušení dodávek energií, při úniku látek do životního nebo pracovního prostředí, v případech souvisejících s poškozením zařízení nebo obalů surovin apod. Pokud je havarijní stav řešen jiným předpisem, uvede se odkaz na tento předpis (např. na havarijní plán podniku – SGŘ-22-05, popřípadě na dílčí havarijní plán daného pracoviště).

5.2.2.7 Informace o zavedení bezpečných postupů pro provádění údržby zařízení a technologických komponent, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis Základní strategie údržby podniku je: - zvýšení provozuschopnosti a spolehlivosti výrobního zařízení,

312

-

dosažení optimalizace nákladů na údržbu se zaměřením na preventivní a prediktivní údržbu a standardizaci postupů, zvládnutí procesu managementu dodavatele údržby jako nakupované služby.

Jde o proces, který představuje souhrn vzájemně provázaných aktivit (pořízení, opravy, udržování, rekonstrukce, modernizace a likvidace strojů) důležitých pro udržení zařízení v požadovaném technickém provozním stavu. Uspokojivý stav zařízení a jednotlivých strojů je jedním ze základních prvků systému PZH. Součástí systému péče o hmotný majetek je kromě údržby též provozní péče a funkčnost, spolehlivost a výkonnost technologického zařízení při dodržování požadavků bezpečnosti, vyplývajících z příslušných předpisů a odborných norem. Jsou zpracovány Podnikové technické předpisy (PTP) pro údržbu zařízení a pro bezpečné provedení opravy. PTP údržby jsou v souladu s provozními předpisy výrobce zařízení a s obecně platnými předpisy. Při zpracování PTP údržby je přihlíženo ke zkušenostem zaměstnanců údržby i provozu. Za vedení a aktualizaci bezpečných pracovních postupů pro údržbu zařízení i z hlediska PZH je odpovědný vedoucí útvaru Centralizované údržby. PTP jsou zveřejněny v databázi na podnikové počítačové síti. Provádění bezpečné údržby v podniku je zajištěno systémem povolovacího řízení tj. na základě vystavené povolenky na práci na konkrétním zařízení při dodržení stanovených podmínek. Povolenku vystavuje pověřeným pracovníkem provozu, který je dokonale obeznámený s možnými riziky daného provozu. Tento systém je řízen SGŘ-23-14 „Povolování práce na zařízení a prací za mimořádných podmínek“, kde je uvedeno: 1 ÚVOD 1.1 Tato SGŘ komplexně řeší problematiku povolování prací na zařízeních a prací za mimořádných podmínek v areálu SPOLANA a.s. Stanovuje požadavky na zajištění BOZP, kompetence při řízení prací, koordinace činností a vzájemných informací o rizicích při provádění prací v areálu SPOLANA a.s. Vymezuje okruh prací, na které se povolení vystavuje, stanovuje kompetence a pravidla pro vystavování „Povolení“ a provádění daných činností.

1.2 Nedodržování příslušných ustanovení této SGŘ je s ohledem na závažnost možných důsledků posuzováno jako porušení povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem ve smyslu SGŘ-01-10 „Pracovní řád“ (nedodržení technologických postupů, ohrožení zdraví a životů pracovníků, hrubá nedbalost) se všemi z toho vyplývajícími důsledky! V případě externích firem může být nedodržování této SGŘ důvodem k ukončení spolupráce. 2 ROZSAH PLATNOSTI A ROZDĚLOVNÍK Tato SGŘ je při povolování prací na zařízeních a prací za mimořádných podmínek v areálu SPOLANA a.s.: • závazná pro podnikové útvary, ve kterých se vykonávají činnosti dle kapitoly 3 této SGŘ • smluvně závazná (v přiměřeném rozsahu, tj. příslušná ustanovení) pro externí firmy, na jejichž činnost se vztahuje vystavení „Povolení“ (viz kapitola 3 této SGŘ).

Tato SGŘ je šířena v elektronické podobě :

313

• v Lotus Notes: podnikovým útvarům a externí firmě zajišťující na smluvním základě ostrahu SPOLANA a.s., • externím firmám působícím v areálu podniku – na internetových stránkách SPOLANA a.s. (na adrese “http://www.spolana.cz/” v pohledu „Služby a areál / Legislativa“). 3 PRÁCE, NA KTERÉ JE NUTNO VYSTAVIT „POVOLENÍ“ Bez řádně vystaveného „Povolení“ nesmějí být práce definované v této kapitole zahájeny! 3.1 Práce na zařízení v majetku SPOLANA a.s. -------------------------------------------------------• Všechny opravy zařízení a budov včetně oprav prováděných v rámci inspekční údržby, přípravné práce jako je příprava terénu apod. • Čističské práce, pro které nejsou zpracovány podrobné bezpečnostní a pracovní instrukce • Všechny opravy zařízení technologických a energetických nadzemních i podzemních rozvodů • Veškeré práce na zdvihacích zařízeních kromě běžné obsluhy (tj. jeřábnických a vazačských prací prováděných pracovníky útvaru provozovatele zdvihacího zařízení ve smyslu SGŘ-09-07) • Zaslepování a odslepování nádob a potrubí všeho druhu • Všechny lešenářské práce • Veškeré práce na elektrických zařízeních, při kterých je současně nutno dodržovat ustanovení ČSN EN 50110-1 a SGŘ-23-03 • Veškerou údržbu měřicího zařízení v prostorách velínů a v měřicích místnostech • Veškeré práce ve volných prostorech s výskytem nebezpečných chemických látek v pracovním prostředí nebo s nedostatkem/přebytkem kyslíku (obsah kyslíku musí být v rozmezí 19,5 – 23,5 %). Meze výbušnosti a hygienické limity vybraných chemických látek jsou uvedeny v příloze č. 3 této SGŘ. Konkrétní podmínky pro povolování viz příloha č. 4 této SGŘ. 3.2 Práce spojené se vstupem do zařízení v majetku SPOLANA a.s. nebo pod úroveň terénu ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Na veškeré činnosti v uzavřených prostorách a nádobách s možností výskytu nebezpečných chemických látek v pracovním ovzduší nebo s nedostatkem/přebytkem kyslíku (obsah kyslíku musí být v rozmezí 19,5 – 23,5 %), za které jsou ve smyslu této SGŘ zejména považovány: • skladovací nádrže, zásobníky, plynojemy, zásobníky sypkých hmot (sila), destilační kolony, pračky, kotle, šachty, potrubí velkých rozměrů, železniční a automobilové cisterny, pece apod. • jímky, prohlubně, nádrže a kanály (včetně energetických) pod úrovní terénu • veškeré práce výkopové a zemní pod úrovní terénu. Poznámka: Pro provoz, obsluhu, a údržbu stabilních zásobníků na sypké hmoty platí BI 00-04 „Zajištění bezpečnosti práce a provozu u skladovacího zařízení sypkých hmot“. Pro zemní a výkopové práce pod úrovní terénu, na práce v kabelových kanálech, na práce v plynojemech a v parních generátorech platí ustanovení příslušných obecně závazných předpisů, zejména vyhlášky č. 48/1982 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), nařízení vlády č. 591/2006 Sb. a nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Konkrétní podmínky pro „Povolení“ viz příloha č. 5, definice prostor je uvedena v příloze č. 3 této SGŘ.

3.3 Práce v prostorách s nebezpečím výbuchu -------------------------------------------------------V prostorách s nebezpečím výbuchu smí být práce prováděny pouze v souladu s dokumentací o ochraně před výbuchem.

314

Tam, kde je to stanoveno v dokumentaci o ochraně před výbuchem, smí být nebezpečné činnosti (při nichž může vznikat výbušná atmosféra nebo které mohou způsobit iniciaci výbušné atmosféry) nebo činnosti, které mohou vzájemným působením s jinou činností vyvolat nebezpečí výbuchu) prováděny pouze na základě „povolení“ označeného v záhlaví jako „příkaz V“ (blíže viz přílohy č. 1 a 6 této SGŘ). 3.4 Práce s otevřeným ohněm -------------------------------------Pro práce na zařízení a v prostorách s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů, plynů a par a v případech, kdy bude při práci použit oheň nebo jiný zdroj zapálení (např. vjezd vozidel apod.), musí být „Povolení“ rozšířeno o povolení k práci s ohněm – pro svou specifičnost je problematika vystavování „Povolení“ uvedena v příloze č. 2 „Podmínky pro práce s otevřeným ohněm“ SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“. Definice prostor je uvedena v příloze č. 3 této SGŘ. 3.5 Práce při investiční výstavbě -------------------------------------• Provozovatel je povinen spolupracovat s útvarem Investice při projednávání SOD se zhotovitelem na stanovení podmínek povolení prací a jejich zapracování do připravovaných SOD (určit bezpečnostní opatření na pracovištích, časová ohraničení prací, předání pracovišť po ukončení prací, osobní ochranné pracovní prostředky pro provedení prací, specifikovat pracovní prostředky a speciální nářadí).

• Před zahájením prací na staveništi, tj. při jednání o předání staveniště zhotoviteli (protokol o předání staveniště sepisuje pověřený pracovník útvaru Investice) vedoucí pracovník provozovatele určí vystavovatele, který v souladu se zásadami uvedenými v této SGŘ vystavuje „Povolení“ na práce v prostoru předaného staveniště. Zároveň jsou v protokolu uvedeni pověření pracovníci přilehlého obvodu, kteří v případě zasahování prací do jejich prostoru připojí na „Povolení“ své vyjádření. Koordinaci při získání jejich vyjádření zajišťuje pověřený pracovník útvaru Investice

za účasti určeného pracovníka zhotovitele dle požadavků vystavovatele. • Určený pracovník zhotovitele (viz databáze EBA v Lotus Notes, pohled „Povolení na práci“) denně v určenou hodinu vyzvedne u vystavovatele kompletně vyplněné „Povolení“ a zároveň mu předá potřebné informace o následném postupu činností zhotovitele pro další období tak, aby vystavovatel mohl v předstihu zajistit potřebná opatření a připravit „Povolení“ pro kontinuální pokračování prací bez zbytečných prostojů. • Koordinátor na staveništích je odborně způsobilá osoba s příslušným oprávněním, plnící legislativou stanovené požadavky. Činnost koordinátora stavby je vyžadována při investičních stavbách, na kterých budou působit zaměstnanci více zhotovitelů stavby (subdodávky v tomto nejsou zohledňovány) a zároveň se jedná o stavby: o o o

na ohlášení nebo stavební povolení dle stavebního zákona, kde trvání prací přesáhne 30 pracovních dnů, za současného vykonávání práce více než 20 osobami delší než 1 pracovní den, kdy objem prací přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na osobu.

3.6 Práce při údržbě zeleně -----------------------------• Údržba zeleně v zóně Chemopark, plochy ve správě výrobních závodů – „Povolení“ vystavuje PP závodu • Údržba zeleně v zóně Chemopark, plochy ve správě útvaru Správa areálu – „Povolení“ vystavuje PP SAR (pouze v pracovní dny, a to v závislosti na pracovní době vystavovatele). • Údržba zeleně v Komerční zóně – „Povolení“ vystavuje PP útvaru Správa areálu, práce je možno provádět i mimo pracovní dobu vystavovatele při splnění těchto podmínek: o Vystavovatel oznámí provádění těchto prací na dispečink SPOLANA a.s.

315

o o o

Vystavovatel poučí vedoucího pracovní skupiny o povinnosti oznámit zahájení a ukončení prací na dispečink SPOLANA a.s. Tuto povinnost napíše vystavovatel i do „Povolení“ včetně uvedení telefonních čísel na dispečink SPOLANA a.s. (2555, 2585, z mobilu 315 662 555 nebo 315 662 585) Dispečer provede záznam do knihy „Údržba zeleně“ – datum, druh činnosti, místo, čas zahájení, čas ukončení, počet pracovníků, jméno odpovědného vedoucího pracovní čety, firma.

5.2.2.8 Informace o zavedení harmonogramů údržby, kontrol a revizí Řídícím dokumentem v oblasti údržby je SGŘ-09-11 Provádění údržby. Zde je uvedeno: Plánování činností v údržbě je plánování rozděleno do několika stupňů, přičemž všechny stupně plánování jsou mezi sebou vzájemně provázány. • • • • • • •

a) Hodnocení stavu majetku se provádí na základě: znalosti skutečného technického stavu majetku, posouzení stavu majetku z hlediska bezpečnosti provozu, výsledků hodnocení zastávek, počtu provozních hodin (dle údajů zaznamenaných v provozní dokumentaci) a dalších parametrů zařízení (teplot na ložiscích, technologického režimu apod.) sledovaných obsluhou nebo řídicími systémy, zkušeností z minulých období, historie oprav, výstupů z diagnostického sledování zařízení, výstupů z revizních zpráv a z kontrol provedených orgány státního dozoru a sektorem Bezpečnosti a kontroly.

Sledování klíčových zařízení ------------------------------------Klíčové zařízení = zařízení, jehož porucha způsobí omezení nebo zastavení výroby, ohrožení bezpečnosti provozu, zdraví lidí nebo životního prostředí

Gestor údržby (útvar Centralizovaná údržba) zpracovává ve spolupráci s výrobními závody seznam klíčových zařízení; evidenci klíčových zařízení vedou příslušní mechanici (útvar Centralizovaná údržba) v systému SAP - PM s označením „zařízení kategorie 1“. Pro klíčová zařízení vytvoří systém pravidelného sledování jejich technického stavu (inspekce, prohlídky, revize apod.) a stanovují způsob údržby přiměřeně důležitosti zařízení z hlediska technologie výroby a požadavkům na funkčnost a spolehlivost. b) Výstupy z diagnostického sledování Klíčová a provozně důležitá zařízení jsou sledována diagnostickými metodami (vibrodiagnostika, nedestruktivní defektoskopie). Výsledky měření jsou využity k zajištění minimalizace poruch. Na základě výsledků diagnostického měření může provozovatel rozhodnou o odstavení zařízení z provozu nebo o změně režimu provozování. Výsledky diagnostických měření jsou podkladem pro plánování údržby zařízení. Pro pravidelné sledování stavu zařízení zpracovává útvar Centralizovaná údržba ve spolupráci s provozovateli zařízení roční plán revizí a diagnostiky.

316

c) Výstupy z revizních zpráv Revize vyhrazeného zařízení provádějí revizní technici útvaru Centralizovaná údržba nebo externí pracovníci. Hodnocení stavu majetku, výstupy z diagnostického měření a výstupy z revizních zpráv jsou podklady pro roční plán údržby. Roční plán údržby je složen z ročních plánů údržby elektro, vyhrazeného technického zařízení, údržby ocelových konstrukcí potrubních a kabelových mostů a údržby a revizí hasební techniky. Plánování údržby popisuje proces č.1.5 viz následující mapa procesu.

317

Schéma procesu Plánování údržby (proces č.1.5)

318

5.2.2.9 Informace o systematickém ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů a o prokazatelném vedení záznamů o ověřování Problematiku ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů v souladu s obecně platnými právními předpisy má SPOLANA a.s. rozpracovánu např. v SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“, příloha č. 1, obsahová náplň PI Kapitola 2 POPIS ZAŘÍZENÍ V kapitole se uvádějí údaje o výrobním zařízení, které je používáno na daném pracovišti, o vzájemné souvislosti v práci zařízení a funkce měřicí a regulační techniky. Charakteristika vyhrazeného technického zařízení: - seznam vyhrazeného technického zařízení s přesnou specifikací, - technické parametry těchto zařízení, - bezpečnostní výstroj, - kvalifikační požadavky na obsluhu těchto zařízení, - přezkušování zařízení, lhůty přezkušování, kým prováděna a způsob vedení záznamu, - značení armatur a potrubí, - zakázané manipulace. Kapitola 11 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ V této kapitole je popsán způsob pravidelné smyslové kontroly strojů, zařízení, armatur a potrubí prováděné obsluhou při pochůzkové kontrole se stanovením intervalu této kontroly a popisem způsobu záznamu a hlášení zjištěných závad respektive záznamu o bezporuchovém provozu (seznam a interval kontrol může být řešen ve formě přílohy k PI). - kontrola funkce místního měření, pojistných a havarijních systémů.

SGŘ-11-01 Metrologický řád. Zde je uvedeno: 4.1 Za dodržování metrologického pořádku v podniku odpovídají všichni pracovníci podílející se na rozhodování o zařazení měřidel do příslušné metrologické kategorie, nákupu, kalibraci, údržbě a opravách měřidel, na přípravě měření a vlastním měření. Na validaci a verifikaci HW a SW se vztahuje proces č. 3.9.2 ASŘTP. Vymezení kompetencí (zodpovědnost a spolupráce) je uvedeno v matici základních odpovědností v podnikové metrologii (viz příloha č. 2 této SGŘ). Dále jsou v následujícím textu uvedeny nejdůležitější povinnosti a práva vybraných pracovníků nebo skupin podnikových útvarů v oblasti metrologie. 4.3.1 Provozovatel měřidel a) zodpovídá v rámci útvaru za to, že na všechna měřicí místa, určená příslušným technologickým reglementem (viz SGŘ-05-03), budou instalována jen měřidla příslušné kategorie nebo kategorie vyšší, b) určuje a písemnou formou pověřuje v útvaru pracovníka k výkonu řízení a kontroly metrologického pořádku (metrologa útvaru), kopii pověření předává podnikovému metrologovi, c) zodpovídá za používání pouze ověřených (zkalibrovaných) měřidel a za zařazení měřidel a měřicích obvodů do kategorií podle charakteru a četnosti jejich použití (dle podkap. 6.2 této SGŘ), d) uchovává měřidla v provozuschopném stavu, zajišťuje provádění funkční kontroly orientačních měřidel v rámci pravidelné údržby zařízení,

319

Proces č.3.9.2 Automatizované systémy řízení technologických procesů. Zde je uvedeno: POSTUP PŘI PROVOZOVÁNÍ SYSTÉMU Systém je nutné provozovat v souladu s provozní dokumentací. Současně je podrobován pravidelným preventivním prohlídkám. Při odstávkách výroby zabezpečí správce aplikace čištění systému. Případné verifikační testy jsou prováděny jen při úpravách systému nebo na požadavek uživatele. Verifikace aplikačního SW vybavení ŘS se provádí ověřením shody veškerých funkcí skutečných a deklarovaných v příslušné provozní dokumentaci. Verifikaci (validaci) provádí dodavatel aplikačního SW. Na základě zkalibrovaných procesních signálů (viz příslušný seznam měření) a periferií se provádí ve spolupráci s obsluhou za plného chodu technologie. Podle provozních možností je možno verifikaci rozdělit do ucelených částí a to, pokud možno, vzájemně nezávislých. O verifikačních testech provede verifikující pracovník zápis, který je součástí provozní dokumentace. Provozní dokumentace může obsahovat seznam funkcí, které je nutné kontrolovat pravidelně, i když nebudou prováděny úpravy systému. Pak musí být tato částečná, popřípadě úplná, verifikace prováděna pravidelně v požadovaném časovém intervalu (je stanoveno provozní dokumentací).

SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“. Zde je uvedeno: 4.4.3 Elektrická požární signalizace (EPS) 4.4.3.3 Kontrolní, revizní a servisní činnost je zajišťována dle uzavřené smlouvy u externí odborné firmy s příslušným oprávněním prostřednictvím určeného pracovníka HZS. 4.4.4 Zařízení pro detekci hořlavých plynů a par 4.4.4.2 Kontrolní, revizní a servisní činnost je zajišťována dle uzavřené smlouvy u externí odborné firmy s příslušným oprávněním prostřednictvím určeného pracovníka HZS. 4.4.5 Stabilní a polostabilní hasicí zařízení 4.4.5.3 K zajištění akceschopnosti hasicích zařízení stabilních a polostabilních je určena osoba odborně způsobilá k zabezpečení provozuschopnosti hasicích zařízení. Pověřený pracovník SBK provádí pravidelné kontroly dokumentace revizí stabilních a polostabilních hasicích zařízení v souladu s platnou legislativou a návodem k použití výrobce, za přítomnosti pověřeného pracovníka příslušného útvaru. Ten zároveň dohlíží na pravidelné provádění funkčních zkoušek a revizí PHZ a SHZ dle lhůt uvedených v platné legislativě a návodu k použití výrobce. Vlastní provedení funkčních zkoušek a revizí PHZ a SHZ zajišťuje správce objektu nebo uživatel PHZ a SHZ dle odst. 4.4.5.4. 4.4.5.4 Kontrolní, revizní a servisní činnost hasicího zařízení (stabilního, polostabilního) je zajišťována dle uzavřené smlouvy u externí odborné firmy s příslušným oprávněním prostřednictvím určeného pracovníka HZS.

SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán“, příloha č.1, kap. 13.2, kde je uvedeno:

320

Zkouška varovného systému Zkouška varovného systému v SPOLANA a.s. se provádí pravidelně, každou první středu v měsíci ve 12:00 hodin. Před vlastní zkouškou - před spuštěním sirény, je vysílána hlasová relace - upozornění, že jde o zkoušku varovného systému! Po zkoušce pak následuje relace o ukončení zkoušky. Následně (12:00 – 12:10 hodin) se provádí zkouška průniku signálu do varovného systému okolních obcí, pouze hlasovou relací s informací, že se jedná o zkoušku.

5.2.2.10 Informace o tom, že jsou v bezpečných postupech uvažovány následující aspekty a) možné ohrožení v důsledku přítomnosti nebezpečných látek v provozu, b) technická a organizační opatření k zabránění požáru, výbuchu, toxického rozptylu, c) opatření pro případ kontaktu osob s nebezpečnou látkou nebo při úniku nebezpečné látky do prostředí. SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“, příloha č. 1 Formální úprava a obsahová náplň technologické provozní dokumentace, kde je uvedeno: Technologický reglement Kapitola 2 CHARAKTERISTIKA VÝROBKŮ (poloproduktů) Podkap. 2.2 Chemické složení výrobku (není-li výrobek chemické individuum, uvádí se přibližné chemické složení), základní údaje bezpečnostní, požární, hygienické, toxikologické (klasifikace dle Nařízení EU 2008/1272 v účinném znění; detailní popis vlastností ve smyslu uvedených zákonů je uveden v příslušných bezpečnostních instrukcích). Dále jsou uvedeny fyzikálně-chemické vlastnosti. Kapitola 3 CHARAKTERISTIKA SUROVIN A POMOCNÝCH LÁTEK V záhlaví této kapitoly se uvede seznam všech surovin a pak ke každému z materiálů charakteristiky v rozsahu jako u kap. 2 s výjimkou kvalitativní specifikace - viz následující text: Uvede se: - kvalitativní specifikace (technické požadavky) jako minimální požadavek na nakupovanou surovinu, - rozsah vstupní kontroly, - způsob provádění vstupní kontroly; v případě, že se analytická kontrola neprovádí, kdo a jak provádí přejímku (viz procesní mapa č. 2.8 „Kontrola kvality“), - zatřídění ve smyslu zákona č. 350/2011 Sb.; detailní popis vlastností ve smyslu uvedených zákonů je uveden v příslušných bezpečnostních instrukcích a požárních řádech.

Pracovní instrukce Kapitola 3 CHARAKTERISTIKA ZPRACOVÁVANÝCH LÁTEK Uvádí se stručná charakteristika surovin zpracovávaných v daném pracovišti, pomocných poloproduktů, konečných výrobků a odpadních látek, hygienická koncentrace, meze výbušnosti apod. Uvádí se název a obchodní název výrobku, jeho vnější vzhled, rozhodující kvalitativní znaky. Informace o vlastnostech látek nezbytné pro bezpečnou obsluhu a ochranu zdraví jsou uváděny v BI. Kapitola 8 PORUCHY VYSKYTUJÍCÍ SE BĚHEM PROVOZU, JEJICH PŘÍČINY A ZPŮSOBY ODSTRANĚNÍ

321

Uvádí se popis možných poruch a příčin jejich vzniku a způsob odstranění. Dále je zde určena kompetence zodpovědných pracovníků při rozhodování o odstavení zařízení v mimořádných případech a o najetí na rezervní zařízení. V případě, že událost je kvalifikována jako havárie, postupuje obsluha podle havarijních řádů (plánů) pracoviště.

Z hlediska požární prevence jsou dle SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“ zpracovány pro objekty se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím Požární řády. Jejich obsahová náplň je dána touto SGŘ, přílohou č.6. Obsah: (v souladu s ustanovením § 31 Vyhlášky č. 246/01 Sb. o požární prevenci) 1) Stručný popis vykonávané činnosti a charakteristiky požárního nebezpečí provozované činnosti. 2) Požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko bezpečnostní parametry látek potřebné ke stanovení preventivních opatření. 3) Nejvýše přípustné množství látek uvedených, které se mohou vyskytovat v místě provozované činnosti. 4) Stanovení podmínek požární bezpečnosti k zamezení vzniku a šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem. 5) Vymezení oprávnění a povinností osob při zajišťování stanovených podmínek požární bezpečnosti, a to pro zahájení, průběh, přerušení a ukončení činnosti. 6) Stanovení podmínek pro bezpečný pobyt a pohyb osob a způsob zabezpečení volných únikových cest. 7) Jméno a příjmení odpovědného vedoucího pracovníka. 8) Rozdělovník Jeho součástí musí vždy být vedoucí příslušného oddělení / provozu, vedoucí BP, příslušný vedoucí útvaru / závodu, další rozsah stanovuje zpracovatel. 9) Přílohy

SGŘ-05-06 „Zpracování schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“, příloha č. 1 Obsah bezpečnostních instrukcí, kde je uvedeno. 2 Zásady bezpečné práce ---------------------------------2.1 Charakteristika pracoviště s ohledem na bezpečnost a hygienu práce, musí obsahovat zejména: • Informace o práci v prostředí s nebezpečím výbuchu – seznámení (v odpovídajícím rozsahu) s dokumentací o ochraně před výbuchem, s preventivními a ochrannými opatřeními, • Upozornění na manipulace s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, • Vybavenost pracoviště ochranným a zabezpečovacím zařízením (analyzátory, detekce plynů apod.), • Seznam prostředků pro poskytování první pomoci a popis místa jejich uložení, • Rozmístění bezpečnostních sprch, • Seznam prostředků pro likvidaci havarijních stavů a jejich uložení, • Seznam prostředků kolektivní ochrany a pokyny pro jejich použití (digestoře a odsávací systémy, monitorovací zařízení apod.), • Definování spojovacích a signalizačních prostředků a způsob ověřování jejich spolehlivé funkce, • Zvláštní opatření a jejich dodržování (např. režim kontrolovaných hygienických pásem). 3 Zdravotní nebezpečí a rizika ---------------------------------------Hodnocení rizik

322

Uvede se výčet zdravotních a bezpečnostních rizik spojených s vykonávanou činností (včetně možnosti mechanického poranění, popálení - podchlazení, úrazu elektrickým proudem apod.). 6 Opatření v případě havárie nebo poruchy --------------------------------------------------------Zde se uvádí pokyny pro obsluhu v případě přerušení dodávek energií, při úniku látek do životního nebo pracovního prostředí souvisejících s poškozením zařízení nebo obalů surovin apod. Pokud je havarijní stav řešen jiným předpisem, uvede se odkaz na tento předpis (např. na vnitřní havarijní plán podniku - SGŘ-22-05, popřípadě na dílčí havarijní plán daného pracoviště). 10 Seznam příloh --------------------Uvede se seznam příloh k dané BI s udáním pořadového čísla a přesného názvu. Povinné přílohy BI - každá BI musí obsahovat následující přílohy: (vzor přílohy č. 1 a č. 2 je uveden dále a je publikován v databázi „Metodika tvorby BI“ v Lotus Notes) Příloha č. 1 - Důležitá telefonní čísla Příloha č. 2 - Zásady pro poskytování první pomoci Příloha č. 3 - Vlastnosti používaných látek a směsí

SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a. s“., příloha č.1 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. V kapitole 3 viz následující Obsah jsou uvedena bezpečnostní opatření Obsah Kapitola 3

Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje havarijní situace

3.1

Závod Kaprolaktam

3.1.1

Výrobna kaprolaktamu

3.1.2

Výrobna hydroxylaminsulfátu

3.1.3

Provoz kyselina sírová

3.2

Závod PVC – provoz elektrolýza

3.3

Závod PVC – provoz VCM a TZO

3.4

Závod PVC – provoz PVC

3.5

Závod energetika a vodní hospodářství

3.5.1

Provoz Teplárna

3.5.2

Provoz a údržba elektro

3.5.3

Provoz Vodárna

3.5.4

Provoz Čistírna odpadních vod

323

V SGŘ-22-05 je v příloze č.12 uveden Traumatologický plán, který mimo jiné obsahuje i zásady poskytování první pomoci, tedy i opatření pro případ fyzického kontaktu osob s nebezpečnou látkou, rozmístění bezpečnostních sprch a inhalačních místností. SGŘ-22-05 ukládá jednotlivým závodů povinnost zpracovat Vnitřní havarijní plán závodu, který rovněž obsahuje kap. Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje havarijní situace.

5.2.2.11 Informace o souladu zavedených bezpečných postupů výrobce zařízení a s obecně platnými předpisy

s provozními předpisy

Požadavek je zabezpečen řadou podnikových předpisů. Např. SGŘ-01-06 „Organizační řád“ Obecné činnosti vedoucích pracovníků v oblasti organizace a řízení útvaru uvedené v kap.6 02

Je povinen sledovat podnikovou legislativu, kterou aktualizují gestorské útvary, a obecně závazné předpisy publikované ve Sbírce zákonů z oblastí, které má řízený útvar v gesci; zodpovídá za harmonizaci podnikové legislativy s platnými obecně závaznými právními předpisy v oblasti působnosti útvaru a za zpracování legislativních podnikových dokumentů v gesci útvaru

V mapě procesu č.3.12 Řízení dokumentů a záznamů je uvedeno: NÁVRH / REVIZE LEGISLATIVNÍCH PODNIKOVÝCH DOKUMENTŮ • LEGISLATIVNÍCH PODNIKOVÝCH NOREM / PROCESNÍCH MAP • METODICKÝCH POKYNŮ / TECHNICKOORGANIZAČNÍCH POSTUPŮ

1 Vypracování návrhu / revize legislativních podnikových norem (LPN) --------------------------------------------------------------------------------------Vypracování návrhu / revize LPN provádí gestorský útvar na základě: a) změny externí legislativy (včetně změn politik kapitálové skupiny) která má vliv na změnu LPN, b) vyhodnocení potřeby legislativní činnosti z vlastní gestorské činnosti, příp. z vnějšího podnětu, c) podnětu PVISŘ nebo uloženého opatření k nápravě (OKN) / preventivního opatření k nápravě (POKN). Formální úprava LPN je shodná se SGŘ, které jsou umístěny v databázi „Podniková legislativa - nová“ v Lotus Notes. Gestorský útvar zároveň prověří aktuálnost obecně závazných předpisů a ČSN, na které se LPN odvolává (viz ASPI, Sbírka předpisů na Internetu, pro ČSN podniková databáze „ČSN normy evidence“ v Lotus Notes). Gestorské útvary určuje představitel vedení pro ISŘ (vedoucí sektoru Kvality a životního prostředí) v návaznosti na Organizační řád (SGŘ-01-06).

SGŘ-05-06“ Zpracování schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“. Zde je uvedeno: 4 PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ

324

4.1 Podklady pro vypracování BI ----------------------------------------- obecně závazné předpisy a pravidla BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci), - závazné ČSN, vztahující se na příslušné práce nebo výrobní, technologická, technická zařízení a stroje, popř. závazná ustanovení článků ČSN, ve smyslu SGŘ-05-08, - legislativní podnikové normy (LPN) pro oblast bezpečnosti práce, - celopodnikové BI, - stávající útvarové BI, - provozní řády, - návody a bezpečnostní pokyny výrobce strojů a zařízení apod., - opatření stanovená k odstranění příčin úrazů na pracovištích podniku, na obdobných pracovištích jiných organizací, nebo činnostech souvisejících, - schválený technologický reglement výroby (zejména u nových technologických celků), - bezpečnostní instrukce jiných obdobných pracovišť. 5 REVIZE BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ Bezpečnostní instrukce se reviduje: a) při vydání nebo změně závazné ČSN nebo obecně závazného právního předpisu, který mění či doplňuje stávající BI (např. na základě podnětu některého z gestorů legislativních podnikových norem či gestora ČSN), b) při změně technologie výroby nebo výrobního zařízení, c) na základě pokynu kontrolního orgánu (podnikového nebo externího), d) při revizi této SGŘ, která má dopady na formální či věcné stránky BI.

5.2.2.12 Informace o zajištění účasti zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu, při zpracování bezpečných postupů (pracovních instrukcí, pracovních postupů) Zpracování veškerých legislativních norem podniku (LPN) a další dokumentace, vyplývající z těchto LPN včetně zpracování bezpečných postupů, provádějí zaměstnanci SPOLANA a. s. tj. pověření příslušní pracovníci dle popisu svého pracovního místa na základě svého zařazení v organizační struktuře podniku. Obecně provádí tvorbu takových postupů např. pro příslušný závod pověřený pracovník závodu. Tedy technicko hospodářský pracovník (THP), který má dané pracoviště, pro které zpracovává písemný postup, ve své působnosti vyplývající z jeho zařazení na pracovním místě např. technolog, vedoucí technického odděleníviz text týkající se zpracování PI a BI. Vždy jsou to pracovníci s kvalifikačními předpoklady pro výkon této činnosti. Žádná lidová tvorba není připuštěna. 5.2.2.13 Informace o dostupnosti bezpečných postupů pro zaměstnance, kteří zajišťují provoz a obsluhu a kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie Požadavek je zabezpečen řadou podnikových předpisů. Např. SGŘ-01-10 Pracovní řád, kde je uvedeno: V.2 Vedoucí zaměstnanec je povinen: -----------------------------------------d) projednávat se svými podřízenými otázky související s jejich prací; h) seznamovat podřízené zaměstnance s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s předpisy protipožární ochrany, s riziky práce na konkrétních pracovištích, a pravidelně ověřovat jejich znalosti těchto předpisů;

325

j)

k)

zajistit takové postupy práce, které předcházejí havarijním stavům, jejichž příčiny mohou být způsobeny stavem zařízení, kvalitou obsluhy, případně jinými technickými či živelnými vlivy, nebo nevhodným jednáním osob v areálu závodu zaměstnavatele či mimo něj; zajistit likvidaci následků havárií či následků obecného ohrožení;

SGŘ-01-06 „Organizační řád“ kde je uvedeno: 6 OBECNÉ ČINNOSTI VEDOUCÍCH PRACOVNÍKŮ V oblasti požární ochrany, havarijní prevence, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochrany životního prostředí: 20


21


SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“, kde je uvedeno: kap. 4.4 Kompetence k vypracování, schvalování a vydávání TPD

326

Dále je uvedeno: Typ TPD

Zpracovává

PTR

pracovník určený výrobně -provozním ředitelem (u nových výrob) technolog pověřený vedoucím závodu

Prověřuje

Schvaluje


VPŘ

- vedoucí OŘTV

a GŘ

V listinné podobě je podepsaný výtisk TR (PTR) uložen vždy: výtisk č. 1 - vedoucí závodu výtisk č. 2 - vedoucí provozu

- vedoucí závodu



TR

Rozdělovník

- PP SBK - hlavní mechanik závodu - vedoucí CÚ

PI


- vedoucí TO závodu - vedoucí OŘTV - vedoucí provozu

V listinné podobě je podepsaný výtisk PI uložen vždy:

příslušný ředitel

výtisk č. 1 - vedoucí závodu

(VPŘ, SCM)

výtisk č. 2 - vedoucí provozu výtisk č. 3 - vedoucí TO závodu (další určuje vedoucí závodu – dle pracovišť, která se dokumentem řídí; rozdělovník bude uveden v kap.13 PI V elektronické podobě v systému iProject mají k dokumentům vždy přístup pracovníci podniku uvedení v odst. 8.2

- vedoucí závodu - PP SBK - vedoucí ŽP - hlavní mechanik závodu - vedoucí CÚ

PZ

PZ navrhuje pracovník pověřený vedoucím závodu

- vedoucí ÚŘJ - vedoucí TO závodu - vedoucí závodu - příslušný manažer prodeje (podle dotčené výrobkové skupiny)


V elektronické podobě v systému iProject mají k dokumentům přístup pracovníci podniku uvedení v odst. 8.2 V listinné podobě: výtisk č. 1 - vedoucí závodu výtisk č. 2 - vedoucí provozu




7.2 Revizi TPD zabezpečuje vedoucí závodu vždy v případech: a) při každé změně technologie výroby, výrobního zařízení, technické dokumentace strojů a zařízení, způsobu obsluhy, pracovních předpisů apod., které vyplynuly z realizovaných investičních akcí, realizovaných návrhů změn technologických zařízení, z výsledků provozních zkoušek a z opatření, která vyplynula jako opatření z prověrek dozorčích orgánů, nebo opatření z provozních nehod či z pracovních úrazů, b) na základě rozhodnutí kontrolního orgánu (podnikového nebo externího), c) při změně kvalitativní specifikace surovin nebo výrobků. Pro revize TPD platí shodné zásady a postupy jako pro vypracování, schvalování a vydávání TPD (viz kap. 4 a 5).

327

Po schválení revize TPD zabezpečí vedoucí příslušného závodu: • u distribuce v písemné podobě výměnu patřičné části všech výtisků TPD v souladu s odst. 5.5 a kap. 6 této SGŘ, • u distribuce v elektronické podobě platí zásady podle kap. 6 a odst. 8.3 této SGŘ, • prokazatelné seznámení příslušných pracovníků (obsluh) s každou novou revizí TPD.

SGŘ-05-06 „Zpracování schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“. Zde je uvedeno: 6 SEZNÁMENÍ PRACOVNÍKŮ S BEZPEČNOSTNÍMI INSTRUKCEMI Povinností vedoucích pracovníků je zajistit průkazné seznamování podřízených pracovníků a pracovníků externích firem vykonávajících práce na příslušných pracovištích řízeného útvaru s BI ve smyslu SGŘ-23-08.

SGŘ-05-06 „Zpracování schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“, příloha č. 3. Zde je uvedeno: POŘIZOVÁNÍ VÝTISKŮ BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ b) pořizování výtisků pro jiné pracovníky (do doby změny rozdělovníku příslušné BI) ------------------------------------------------V případě, kdy okruh pracovníků s možností přístupu do podnikové počítačové sítě je nedostatečný, je povinností příslušných přímo nadřízených pracovníků (kteří daný přístup mají) pořídit potřebný počet řízených výtisků BI a předat je podřízeným pracovníkům. Důvodem pořízení výtisku je i nutnost vybavení pracovníků externí firmy příslušnou BI. V obou případech je zhotovitel výtisku povinen dodržet ustanovení odst. 3 této přílohy. Povinnost vybavit pracovníky externích firem aktuálním výtiskem BI má vedoucí útvaru, který za podnik uzavírá smlouvu připravuje smlouvu s externí firmou k uzavření (viz odst. 4.2 této SGŘ).

5.2.2.14 Informace o seznámení zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu a kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie, s bezpečnými postupy, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis Požadavek je zabezpečen řadou podnikových předpisů. Např. SGŘ-01-10 „Pracovní řád“, kde je uvedeno. IV.1 Vznik pracovního poměru -----------------------------------7. Zaměstnanec je povinen v den nástupu do práce zúčastnit se vstupního školení podle pokynů příslušného zaměstnance, při kterém bude seznámen s všeobecnými bezpečnostními a požárními předpisy, s pracovním řádem, zavedeným systémem QMS, EMS, SMS a platnou kolektivní smlouvou. Po absolvování vstupního školení bude zaměstnanci vydána osobní karta a do ní proveden záznam o tomto školení. S dalšími legislativními, vnitřními, bezpečnostními a provozními předpisy a s pracovními podmínkami na pracovišti, jeho specifiky, riziky a pracovními postupy je povinen seznámit nové zaměstnance jejich přímý nadřízený v den nástupu do práce. 8. Zaměstnancům, kteří nebyli předem prokazatelně poučeni o příslušném pracovním postupu a příslušných bezpečnostních předpisech, nesmí být přidělena práce. V.2 Vedoucí zaměstnanec je povinen: ------------------------------------------

328

h)

seznamovat podřízené zaměstnance s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s předpisy protipožární ochrany, s riziky práce na konkrétních pracovištích, a pravidelně ověřovat jejich znalosti těchto předpisů;

VII. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI, POŽÁRNÍ OCHRANA A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VII.1 Při plnění úkolů v oblasti BOZP, požární ochrany a ochrany životního prostředí jsou vedoucí zaměstnanci na všech úrovních řízení a všichni operátoři - mistři povinni zejména: a) seznamovat podřízené zaměstnance s předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti práce, ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí, a soustavně vyžadovat a kontrolovat znalosti a dodržování takovýchto předpisů;

Podrobně řeší školení zaměstnanců a tedy seznamování zaměstnanců s bezpečnými postupy SGŘ-23-08 “Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence“, kde je uvedeno. 1 ÚVOD 1.1 Účelem této směrnice generálního ředitele je stanovení postupu školení pracovníků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) a v oblasti havarijní prevence, a v přiměřeném rozsahu rovněž postupu školení z profesních předpisů (tj. potřebných pro výkon konkrétní profese). Tato SGŘ neřeší školení pracovníků o požární ochraně – tuto problematiku komplexně řeší SGŘ-2313 „Zajištění požární ochrany“. 1.2 Tato SGŘ rovněž určuje zodpovědnost za absolvování vstupního školení a za proškolení externích pracovníků na pracovištích podniku. Obecné zásady pro vstup externích pracovníků, návštěv a exkurzí do areálu podniku stanoví SGŘ-0107 „Propustkový řád“.

4 ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ PODNIKU Pracovníci, kteří nastupují do pracovního poměru na dobu určitou, a studenti, kteří nastupují na praxi do podniku (na smluvním základě mezi podnikem a školou), se musí podrobit systému školení BOZP a havarijní prevence (viz tato SGŘ) a PO (viz SGŘ-23-13) jako ostatní pracovníci podniku. 4.1 Vstupní školení (viz příloha č. 1 této SGŘ, 1. bod v tabulce) --------------------Každý pracovník, který nastupuje do podniku, je povinen v souladu s „Pracovním řádem“ (SGŘ-01-10) se zúčastnit vstupního školení, které zajišťuje pověřený pracovník externí firmy (na základě uzavřené smlouvy) prezentací videoprogramu. Vstupní školení nemusí znovu absolvovat pracovník, u kterého dochází k opakovanému uzavření pracovního poměru a absolvoval vstupní školení nejdéle před 2 roky. Absolvované vstupní školení zaznamená pověřený pracovník pověřený pracovník externí firmy (na základě uzavřené smlouvy) do pravého oddílu karty A pracovníka, potvrdí svým podpisem a zajistí podpis pracovníka. Zároveň pracovníkovi vydá obálku „Osobní karta bezpečnosti práce“ s jednotlivými kartami (viz odst. 3.2 této SGŘ) a identifikační kartu opravňující ke vstupu do areálu podniku (viz SGŘ-01-07). Bez vstupního školení nesmí pracovník vykonávat činnost v podniku.

329

Rozsah vstupního školení: • zásady havarijní prevence včetně rizik vyplývajících z umístění nebezpečných chemických látek v areálu podniku, • zásady požární bezpečnosti, • zásady ochrany životního prostředí, • zásady poskytnutí první pomoci, • základní zásady stanovené BI-00-01, • charakteristika výrobků a používaných látek v technologickém procesu (z hlediska jejich nebezpečnosti, ochrany proti jejich účinkům a zajištění zdravotní pomoci). 4.2 Úvodní instruktáž na pracovišti (viz příloha č.1 této SGŘ, 2. bod v tabulce) ------------------------------------------• Po nástupu na pracoviště odevzdá pracovník svému přímému nadřízenému pracovníkovi obálku „Osobní karta bezpečnosti práce“ s jednotlivými kartami. Cílem úvodní instruktáže na pracovišti je dát dostatečný základní přehled o pracovišti z hlediska BOZP a havarijní prevence. • Přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) seznámí pracovníka s obsahem základního bezpečnostního předpisu BI 00-01 (ze kterého zvlášť zdůrazní pasáže vztahující se k danému pracovišti), se specifickými podmínkami pracoviště, s existujícími mechanickými, tepelnými, chemickými, požárními a dalšími riziky při pracovních činnostech a s vnitřním havarijním plánem. • Přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) provede průkazný záznam do levého oddílu karty A o absolvování úvodní instruktáže (stvrzení podpisem přímého nadřízeného pracovníka a nastupujícího pracovníka). Vzor záznamu viz příloha č. 2 této SGŘ. 4.3 Nástupní školení na pracovišti (viz příloha č.1 této SGŘ, 3. bod v tabulce) -----------------------------------------4.3.1 Po úvodní instruktáži před zařazením k výkonu práce provádí přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) nástupní školení BOZP, havarijní prevence a profesní na pracovišti. Cílem školení je seznámení pracovníka s pracovními a bezpečnostními předpisy nebo jejich částmi, které se vztahují k pracovnímu zařazení pracovníka a vykonávaným činnostem na pracovišti, a to v potřebném rozsahu (BI 00-01, BI s celopodnikovou platností, havarijní plány, PI a BI pracoviště včetně návodů a doporučení výrobce pro obsluhu strojů nebo zařízení, reglementy, provozní řády, ČSN, legislativní podnikové dokumenty, zákony, vyhlášky, věstníky aj.). 4.3.2 Školení z předpisů v oblasti BOZP a havarijní prevence se provádí podle osnovy školení vytištěné pro pracovníka nebo skupinu pracovníků z databáze „Hodnocení rizik“ v Lotus Notes (osnova je přístupná rovněž přes link z databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku“), která zahrnuje zejména: • rozsah předpisů pro příslušné pracovní místo – viz pohled „Osnova školení BOZP", • výčet rizik a jejich hodnocení – viz pohled „Hodnocení rizik", • způsob provedení přezkoušení Časový rozvrh školení stanoví školitel s ohledem na zařazení pracovníka na pracovní místo, jeho kvalifikaci a schopnosti. U vedoucích pracovníků je možné zvolit formu samostudia předpisů v rozsahu stanoveném příslušnou osnovou pracovního místa. Součástí školení pracovníků musí být prokazatelné seznámení s nebezpečnými vlastnostmi chemických látek a směsí, s nimiž bude pracovník nakládat, zásadami ochrany zdraví a životního prostředí před jejich škodlivými účinky a zásadami první předlékařské pomoci ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví (ve znění pozdějších předpisů); tyto údaje jsou zpravidla obsaženy v BI pro pracoviště.

330

Pokud je na pracovišti nakládáno s látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, je způsob, rozsah a interval školení uveden v SGŘ-23-11, příloha č. 7. Aktualizaci osnovy školení v databázi „Hodnocení rizik“ zajišťuje příslušný vedoucí pracovník. 4.3.3 Školení profesní se provádí podle osnovy školení vytištěné pro pracovníka nebo skupinu pracovníků z databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku“ v Lotus Notes, která zahrnuje zejména: • rozsah profesních předpisů pro příslušné pracovní místo, • výčet speciálních znalostí k zajištění odborné způsobilosti a jejich plnění, • způsob provedení přezkoušení. Časový rozvrh školení stanoví školitel s ohledem na zařazení pracovníka na pracovní místo, jeho kvalifikaci a schopnosti. U vedoucích pracovníků je možné zvolit formu samostudia předpisů v rozsahu stanoveném příslušnou osnovou pracovního místa. Aktualizaci osnovy školení v databázi ORGAPER, pohled „Plán výcviku“ zajišťuje příslušný vedoucí pracovník. 4.3.4 Přezkoušení znalostí školených pracovníků musí být provedeno vždy nejdéle do 10 dnů po absolvování školení. Forma přezkoušení: • písemný test nebo zodpovězení kontrolních otázek (test /seznam otázek musí být součástí osnovy např. formou přílohy k osnově, vypracuje školitel), • u vedoucích pracovníků je možné zvolit formu pohovoru se školitelem. 4.3.5 Záznam o absolvování školení potvrdí svým podpisem školitel i školený pracovník: • z předpisů v oblasti BOZP a havarijní prevence – v „kartě B“ (součástí dokumentace o školení musí být i osnova školení z databáze „Hodnocení rizik“, v příp. proškolení více pracovníků může být doplněna prezenční listinou s podpisy pracovníků), • z provozních a souvisejících předpisů, profesní požadavky – v kartě „D“ (součástí dokumentace o školení musí být i osnova školení z databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku", v příp. proškolení více pracovníků může být doplněna prezenční listinou s podpisy pracovníků). Záznam o přezkoušení z příslušných předpisů dle osnovy potvrdí školitel v kartě „B“ i „D“. Vzor záznamu do karet je uveden v příloze č. 2 této SGŘ.

7 CYKLICKÉ ŠKOLENÍ A PŘEZKUŠOVÁNÍ (viz příloha č. 1 této SGŘ, 4. bod v tabulce) Účelem cyklického školení je obnovení a prohloubení znalostí v oblasti BOZP, havarijní prevence a profesních předpisů (tj. potřebných pro výkon konkrétní profese). Dojde-li ke zpoždění stanovené lhůty cyklického školení a přezkoušení v důsledku nemoci nebo jiné nepřítomnosti, musí být toto provedeno neprodleně po nástupu pracovníka do zaměstnání.

7.1 Cyklické školení a přezkoušení pracovníků podniku provádí přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) v těchto cyklech: • Pracovníci dělnických kategorií (kategorie D) – 1 rok. • Pracovníci technicko-hospodářské (kategorie THP) – 3 roky. Rozsah školení je obsahově totožný s obsahem dle odst. 4.3 této SGŘ. Záznam o cyklickém školení a přezkoušení viz odst. 4.3.5 této SGŘ.

331

7.2 Cyklické školení vedoucích pracovníků je prováděno formou samostudia v tříletém cyklu, doplněného v oblasti BOZP a havarijní prevence o tematická školení, která provádí pověřený pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly (odborně způsobilý pracovník) průběžně s ohledem na potřeby řešení konkrétních problémů BOZP v podniku. Rozsah školení je obsahově totožný s obsahem dle odst. 4.3 této SGŘ. Záznam o cyklickém školení a přezkoušení viz odst. 4.3.5 této SGŘ. 7.3 U externích firem vykonávajících dlouhodobě na smluvním základě činnosti pro SPOLANA a.s., je vedoucí pracovník útvaru, ve kterém vykonávají sjednanou činnost, povinen zajistit opakované (cyklické) školení externích pracovníků v rozsahu odst. 5.4 po uplynutí jednoho roku od příslušného školení. 8 ŠKOLENÍ A CYKLICKÉ ŠKOLENÍ V OBLASTI SPECIÁLNÍ ODBORNOSTI (viz příloha č. 1 této SGŘ, 5. bod v tabulce) Školení a cyklické školení v oblasti speciální odbornosti pracovníků (např. řidiči, topiči, obsluhy vyhrazených technických zařízení apod.) se provádí ve lhůtách stanovených příslušnými předpisy. Záznamy o těchto školeních provádějí do „karty G“ školitelé - odborní specialisté, popř. je nahrazuje osvědčení o absolvovaném školení vydané školitelskou firmou. 12 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 12.1 Znalost předpisů pracovních, bezpečnostních, požárních a předpisů havarijní prevence je nedílnou součástí kvalifikace pracovníka. Projeví-li pracovník zásadní neznalost těchto předpisů, je jeho přímý nadřízený / příslušný vedoucí pracovník povinen zajistit jeho nové proškolení nebo uložit mu samostatné studium a v dohodnutém termínu zajistit opakované ověření jeho znalostí. 12.2 Vedoucí pracovních čet, zástupci mistrů a pracovníci, kteří mají zodpovědnost za řízení skupiny, musí být proškoleni z předpisů vztahujících se na řídící stupeň mistrů. 12.3 V případě vydání nového předpisu /revizí platných předpisů je přímý nadřízený pracovník povinen zajistit neprodlené seznámení s tímto předpisem všech podřízených pracovníků určených v příslušném předpisu, popř. dalších podřízených pracovníků, jejichž profese se předmětný předpis nebo změna týká. Přímý nadřízený pracovník / školitel provede o proškolení pracovníků zápis do příslušné karty bezpečnosti práce, podepíše a zajistí podpisy školených pracovníků. Nový předpis ihned doplní do osnovy školení pro dotčená pracovní místa (viz odst. 4.3 této SGŘ). 12.4 Dodržování ustanovení této SGŘ kontrolují: • vedoucí pracovníci na svých útvarech, • celopodnikově pracovníci sektoru Bezpečnosti a kontroly. O výsledcích kontrol vedou tito pracovníci záznamy (např. v Knize kontrol).

SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“, kde je uvedeno: 3.2 Povinnosti všech pracovníků podniku -----------------------------------------------• Každý pracovník je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob a zvířat a majetek. • Bezodkladně oznamovat operačnímu středisku HZS (dle SGŘ-22-02) každou mimořádnou událost

332

(požár, havárie, únik nebezpečných látek apod.). • Při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké, anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost (např. povinnost obsluhy technologického zařízení). Současně je dále povinen poskytnout i potřebnou věcnou pomoc. • Účastnit se školení PO na svém pracovišti (viz odst. 4.3.9). • Znát a dodržovat Požární poplachovou směrnici, Požární evakuační plán a Požární řád, je-li zpracován pro činnost na pracovišti pracovníka. • Oznámit neprodleně svému nadřízenému pracovníkovi závady, které mohou mít za následek vznik požáru. • Oznámit neprodleně svému nadřízenému pracovníkovi závady věcných prostředků PO (zejména přenosných hasicích přístrojů, výbavy hydrantů apod.) nebo jejich použití (zneužití). Ustanovení této podkapitoly platí přiměřeně i pro pracovníky jiných útvarů podniku, kteří se s vědomím příslušného vedoucího pracovníka zdržují na jím řízeném pracovišti (včetně externích osob, exkurzí a návštěv). 3.4 Povinnosti vedoucích pracovníků (vedoucích závodů / útvarů a vedoucích provozů / oddělení) -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------3.4.1 V objektech, ve kterých vykonávají činnosti „správce“ nebo „uživatele“, jsou vedoucí pracovníci povinni: • Při nástupu do funkce absolvovat školení vedoucích pracovníků o PO (školení provádí odborně způsobilá osoba popřípadě technik PO; školení se opakuje jednou za tři roky, nevyplývá-li z posouzení požárního nebezpečí častější potřeba). • Zajišťovat školení pracovníků o PO (viz odst. 4.3.9) při jejich nástupu na pracoviště, při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení pracovníka, pokud se tím mění i obsah skutečností uvedených v tématu školení příslušného pracoviště; školení se opakuje jednou za rok, nevyplývá-li z posouzení požárního nebezpečí častější potřeba. • Zajišťovat školení o PO v rozsahu školení pracovníků pro osoby, které vykonávají činnosti na jím řízených pracovištích podniku a nejsou k němu v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu (viz odst. 4.3.9). Školení koordinuje (požaduje) útvar, který uzavírá s externími firmami smlouvu. • Zajistit vedení dokumentace o provedeném školení pracovníků a osob podle předchozích bodů (ve smyslu odst. 4.3.9 této SGŘ). • Poučit podřízené pracovníky o požárním nebezpečí z hlediska technologie výroby i o vlastnostech látek, materiálů, výrobků apod., se kterými budou pracovat.

V SGŘ-05-06 „Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“ je uvedeno: 6 SEZNÁMENÍ PRACOVNÍKŮ S BEZPEČNOSTNÍMI INSTRUKCEMI Povinností vedoucích pracovníků je zajistit průkazné seznamování podřízených pracovníků a pracovníků externích firem vykonávajících práce na příslušných pracovištích řízeného útvaru s bezpečnostními instrukcemi (BI) ve smyslu SGŘ-23-08.

5.2.2.15 Informace o prověřování znalostí bezpečných postupů u zaměstnanců a o způsobu dokumentování záznamu tohoto prověřování Některé zásady systému prověřování znalostí jsou uvedeny už v předchozím textu. Dále SGŘ-01-06 Organizační řád, kap.6, kde je uvedeno.

333

Obecné činnosti vedoucích pracovníků V oblasti personální a mzdové politiky: 15

Organizuje zvyšování kvalifikace pracovníků útvaru a přezkušování jejich znalostí pro výkon jejich činností

V oblasti požární ochrany, havarijní prevence, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochrany životního prostředí: 21


Komplexně systém školení i prověřování znalostí bezpečných postupů u zaměstnanců a způsob záznamu tohoto prověřování řeší předpis SGŘ-23-08 „Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence“. Většina relevantních informací již byla uvedena v předchozím textu. Dále je uvedeno: 3 OSOBNÍ KARTA BEZPEČNOSTI PRÁCE 3.1 Karty bezpečnosti práce jsou soubor dokladů pro vedení záznamů o školení a přezkušování pracovníků na určených kartách A, B, C, D, E, F, G, P, Q (celkem 9 ks karet) – viz odst. 3.2 této SGŘ. • Záznamy o účasti pracovníků na školení bezpečnosti práce, havarijní prevence a požární ochrany a o výsledcích přezkušování zajišťují příslušní vedoucí pracovníci na určených kartách, které jsou uloženy v obálce „Osobní karta bezpečnosti práce“. • Vyplněné karty A, B, C, D, G, P, Q mají důkazní charakter, jímž příslušný vedoucí pracovník prokazuje splnění svých povinností z hlediska provádění školení a kontroly znalostí předpisů jemu podřízených pracovníků v rámci řízeného útvaru. • Karty E a F mají informativní, případně i průkazní charakter pro další řízení v případě pracovního úrazu. 3.2 Obsah obálky a jednotlivých karet ----------------------------------------------obálka

základní údaje o pracovníkovi (jméno, bydliště, osobní číslo, středisko, název pracovního místa / profese)

karta A

záznam o školení při nástupu do podniku (vstupní školení) a o seznámení se základními bezpečnostními pokyny (úvodní instruktáž na pracovišti)

karta B

záznamy o výchově v oblasti BOZP na pracovišti – nástupní školení na pracovišti dle odst. 4.3, cyklické školení BOZP a havarijní prevence dle kap. 7, školení v případě revizí bezpečnostní dokumentace apod. (BI 00-01, havarijní plány, souhrn příslušných předpisů pro dané pracovní místo)

karta C

záznamy o výchově v oblasti požární ochrany dle SGŘ-23-13

karta D

záznam o seznámení s technologickými a pracovními předpisy (pracovní instrukce apod.) dle osnovy pro dané pracovní místo a profesi (viz databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku“)

karta E

záznamy o porušení bezpečnostních předpisů včetně následků

karta F

záznamy o úrazech - poskytuje přehled o úrazovosti dotyčného pracovníka (užití karty viz SGŘ-22-02)

334

karta G

záznamy o odborné způsobilosti (svářeči, jeřábníci, vazači, topiči, řidiči apod.)

karta P

záznamy o školeních pro práci s počítačem a s informačními systémy

karta Q

záznamy o každoročním cyklickém školení integrovaných systémů řízení – managementy řízení kvality, environmentální a bezpečnostní; rozsah školení viz osnova v databázích QMS / EMS / SMS v Lotus Notes

5.2.2.16 Informace o systému odborného a nestranného posuzování bezpečných postupů před jejich zaváděním do praxe, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis Posuzování je prováděno v rámci připomínkového řízení veškeré podnikové dokumentace tedy i dokumentace bezpečných postupů. Dle typu dokumentu je stanoven i okruh odborných útvarů, které daný dokument prověřují a připomínkují. Po vyřízení všech připomínek a dosažení shody je provedeno schválení dokumentace. Uvedenou problematiku systémově řeší SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“ (TPD), kde je uvedeno: Kapitola 4.4 4.4 Kompetence k vypracování, schvalování a vydávání TPD včetně revizí -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

335

Typ TPD

Zpracovává

PTR pracovník určený výrobně provozním ředitelem (u nových výrob) technolog pověřený vedoucím závodu TR

Prověřuje

1)

Schvaluje


VPŘ

- vedoucí OŘTV

a GŘ

výtisk č. 2 - vedoucí provozu

- vedoucí ÚŘJ


- vedoucí ŽP - PP SBK - hlavní mechanik závodu


- vedoucí TO závodu - vedoucí OŘTV - vedoucí provozu - vedoucí závodu


- vedoucí ŽP - hlavní mechanik závodu - vedoucí CÚ - vedoucí ÚŘJ - vedoucí TO závodu

PZ navrhuje - vedoucí závodu pracovník pověřený vedoucím závodu - příslušný manažer prodeje (podle dotčené výrobkové skupiny)

V listinné podobě je podepsaný výtisk PI uložen vždy: výtisk č. 1 - vedoucí závodu výtisk č. 2 - vedoucí provozu výtisk č. 3 - vedoucí TO závodu (další určuje vedoucí závodu – dle pracovišť, která se dokumentem řídí; rozdělovník bude uveden v kap.13 PI V elektronické podobě v systému iProject mají k dokumentům vždy přístup pracovníci podniku uvedení v odst. 8.2

- PP SBK

PZ

V listinné podobě je podepsaný výtisk TR (PTR) uložen vždy: výtisk č. 1 - vedoucí závodu

- vedoucí závodu

- vedoucí CÚ PI

Rozdělovník


V elektronické podobě v systému iProject mají k dokumentům přístup pracovníci podniku uvedení v odst. 8.2 V listinné podobě: výtisk č. 1 - vedoucí závodu výtisk č. 2 - vedoucí provozu




5 ZÁSADY PŘIPOMÍNKOVÉHO A SCHVALOVACÍHO ŘÍZENÍ Celková standardní lhůta pro připomínkové a schvalovací řízení TR a PI je stanovena v odst. 5.1 až 5.3 této SGŘ. Prodloužení této lhůty spolu s příslušným zdůvodněním je třeba dokladovat. 5.1 Připomínkové řízení ----------------------------5.1.1 Připomínkové řízení se provádí prostřednictvím „diskuse“ v iProjectu (zásada přehlednosti všech připomínek u všech účastníků změnového řízení).

336

Zpracovatel zavede revidovaný dokument (TPD) do iProjectu. U revize TPD specifikuje změny barevným odlišením textu dle návodu (viz příloha č. 3 této SGŘ) a vyrozumí prověřující (viz odst. 4.4 této SGŘ). Standardní lhůta pro předání připomínek je v prvním kole řízení: - 14 dní u TPD obsahující méně než 50 stran, - 21 dní u TPD obsahující 50 a více stran, - 14 dní u PZ (je pouze jedno kolo řízení) Připomínkující může dohodnout se zpracovatelem individuální termín připomínek – ne však delší než 1 týden po lhůtě standardního ukončení připomínkového řízení. Po uplynutí lhůty je připomínkové řízení ukončeno (při nedodání připomínek v termínu bez písemně sděleného důvodu a dohody o náhradním termínu se považuje stanovisko prověřujícího za souhlasné se zněním návrhu TPD). 5.1.2 V případě revize TPD závodu EVH, ve které je definována kvalitativní specifikace dodávaných vod a energií včetně technických parametrů (tlak, teplota apod.), musí být tato TPD předána k připomínkám vedoucím výrobních závodů (nutnost vzájemného odsouhlasení). Toto se obdobně týká výrobních závodů produkujících technické plyny, které odebírají jiné podnikové útvary. Při změně technických parametrů technických plynů v TPD jsou vedoucí příslušných závodů povinni odsouhlasit s vedoucím odběratelských útvarů příslušné změny v TPD. 5.1.3 V případě TPD přesahující rámec daného závodu je nutno při revizi této dokumentace zahrnout do připomínkového řízení i dotčené útvary (kterých se popisované činnosti týkají), které nejsou standardně zahrnuty mezi prověřujícími (viz odst. 4.4 této SGŘ). 5.1.4 Návaznost TPD a Standardních operačních postupů (SOP) ÚŘJ ------------------------------------------------------------------------------------------Návaznost TPD a Standardních operačních postupů (SOP), přímo souvisejících s technologickým procesem, prověřuje v části „Odběr a manipulace se vzorkem před analytickou kontrolou“ vedoucí útvaru OŘTV, případně pracovníci pověření vedoucím dotčeného závodu. SOP jsou pro příslušné vedoucí pracovníky dostupné v elektronické podobě v databázi v Lotus Notes. Předmětem prověřování je, zda při odběru a manipulaci se vzorkem jsou zohledněny: • fyzikálně chemická charakteristika látek stanovovaných v odebíraném vzorku s ohledem ke stabilitě látek při působení vnějších vlivů (jako pH, teplota, působení vzdušného kyslíku, vliv vzdušné vlhkosti, atd.), • vliv těkavosti stanovovaných látek na zůstatek látky ve vzorku, vliv případného odparku (v případě odpařování vzorku před stanovením) na následné odpařované vzorky, • vliv vzdušné vlhkosti na součásti přístrojů používaných k analytickým stanovením, • případně další charakteristiky podstatné pro uchování stanovovaných látek ve vzorku v reprezentativní koncentraci. Hodnotí se rovněž podmínky skladování vzorku před provedením analýzy a doba, do které se analýza provede s ohledem na výše uvedené vlastnosti odebíraných látek. 5.2 Dořešení připomínek -----------------------------Ve lhůtě do 21 dní od ukončení prvního kola připomínkového řízení je povinností zpracovatele projednat a dořešit s prověřujícími jejich připomínky a podle zásad uvedených v příloze č. 3 upravit text dokumentu barevným odlišením. Upravený návrh TPD (po prvním kole připomínkového řízení) jde do dalšího připomínkového řízení, které má lhůtu 14 dní (netýká se PZ). Dohadovací řízení organizuje zpracovatel tehdy, jsou-li připomínky jednotlivých účastníků odlišné ve stejné věci. Pokud dojde ke shodě, zaznamená výsledek projednání novou formulací v dokumentu a

337

komentářem k nové revizi. Pokud nedojde ke shodě, předkládá zpracovatel spor k rozhodnutí příslušnému řediteli (VPŘ, SCM) s návrhem řešení. Záznam s výsledkem řízení zpracovatel uloží do iProjectu k danému dokumentu do podsložky „Dohady a rozpory“ (vždy s číslem revize, které se to týká). 5.3 Schvalovací řízení -------------------------Po vyřešení připomínek zpracovatel vypracuje a vloží do iProjectu čistopis TPD ke schválení. Čistopis TPD v iProjectu odsouhlasuje skupina „prověřuje“ a „schvaluje“ (viz odst. 4.4 této SGŘ). Povinností každého účastníka schvalovacího řízení je potvrdit čistopis TPD do 7 dní. Pokud schvalující nesouhlasí s novými změnami v TPD, vrací zpracovateli neschválenou TPD spolu s připomínkami formou „diskuse“ v iProjectu (další postup je dle odst. 5.2 této SGŘ).

SGŘ-05-06 „Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“ Kapitola 4.2 Matice kompetencí pro zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------typ BI

zpracovatel připomínkující

BI

pověřený pracovník celosektoru podniková Bezpečnosti platnost a kontroly

- vedoucí CÚ

prověřuje koordinátor ŘB

- vedoucí ŽP - vedoucí závodu / útvaru 2), 3)

schvaluje

distribuce BI

- podnikovým vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly útvarům 4) v elektronické podobě v Lotus Notes 6) - externím firmám 7)

BI útvarová platnost

pověřený pracovník příslušného závodu / útvaru

v rámci schvalovacího řízení (viz sloupec "schvaluje")

vedoucí Technolo- - vedoucí závodu / gického odd. útvaru příslušného závodu, vedoucí příslušného vydávajícího BI útvaru 4), 5) na titulní straně: 5)

1)

- koordinátor ŘB - vedoucí BP - vedoucí ŽP - vedoucí CÚ - smluvní lékař - orgán ochrany veřejného zdraví 10)

- řízené výtisky dle rozdělovníku 8)

- podnikovým útvarům v elektronické podobě v Lotus Notes 9)

1) Viz přílohy č. 1 a 2 této SGŘ. Podrobnější pokyny a podklady publikuje sektor Bezpečnosti a kontroly (koordinátor ŘB) v databázi „Metodika tvorby BI“ v Lotus Notes (adresář "Other"). Pověřený pracovník útvaru Bezpečnosti a prevence je konzultantem při zpracování BI. 2) Vedoucí závodu / útvaru dle SGŘ-01-06, do jehož působnosti patří problematika řešená bezpečnostní instrukcí.

338

3) Pověřený pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly vypracuje návrh BI s celopodnikovou platností a zašle jej do připomínek. Připomínkující posoudí návrh dané BI a své připomínky či souhlas zašle do 7 dní interním sdělením nebo mailem sektoru Bezpečnosti a kontroly. Sektor Bezpečnosti a kontroly vyhodnotí všechny připomínky k dané BI a projedná (písemně nebo osobním jednáním) s připomínkujícím způsob jejich zpracování. Pokud není dosaženo shody, vyvolá koordinátor ŘB dohodovací řízení s vedoucím připomínkujícího útvaru za účasti vedoucího sektoru Bezpečnosti a kontroly. O závěrech řízení pořídí zápis. Dořešené připomínky (vzájemná shoda všech účastníků připomínkového řízení) zapracuje pověřený pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly do textu BI a čistopis postoupí k prověření a následně ke schválení. 4) Schvalující uvede svůj podpis v zápatí BI v rubrice „Schválil“ – u BI s celopodnikovou platností pouze na titulní straně, u BI s útvarovou platností i na straně s obsahem (vzor viz databáze „Metodika tvorby BI“ v Lotus Notes); na dalších stranách BI se uvádí v této rubrice funkce a jméno, podpis je nahrazen zkratkou „v.r.“. Účastníci schvalovacího řízení jsou povinni předat své stanovisko do 14 dní vedoucímu útvaru, který BI vydává (připomínky formou interního sdělení nebo mailem, při souhlasu předáním schválené BI). 5) BI jsou schvalovány v následujícím pořadí: a) podpisy pracovníků uvedených v zápatí BI („Vypracoval“, „Prověřil“, „Schválil“), b) podpisy vedoucích útvarů, smluvního lékaře a případně orgánu ochrany veřejného zdraví v pořadí uvedeném ve vzoru titulní strany BI s útvarovou platností (viz databáze „Metodika tvorby BI“ v Lotus Notes). Schvalování BI dle bodů a) a b) zajišťuje vedoucí útvaru, který BI vypracoval a vydává. Schválení orgánem ochrany veřejného zdraví zajišťuje sektor Bezpečnosti a kontroly (v případě, že BI tomuto schválení podléhá). 8 KONTROLA BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ Kontrola, zda BI jsou v souladu s technologickou provozní dokumentací a skutečným stávajícím pracovním postupem, je prováděna v rámci pravidelné kontroly BOZP příslušným vedoucím v jím řízeném útvaru (ve smyslu SGŘ-23-09). Dále je prováděna při schvalovacím řízení (viz kapitola 4 této SGŘ), u BI s celopodnikovou platností i v rámci připomínkového řízení (viz kapitola 4 této SGŘ). Výsledky kontroly mohou být podkladem pro revizi BI (viz kapitola 5 této SGŘ).

5.2.2.17 Informace o systému aktualizace bezpečných postupů v souvislosti s novými vědeckotechnickými poznatky Sledování nových vědeckotechnických poznatků je v kompetenci výrobních závodů (oblast technického rozvoje, sledování evropských trendů) a v kompetenci odborných útvarů např. útvaru Technický rozvoj. SGŘ-01-06 Organizační řád. Zde je uvedeno: 7.7 SEKTOR VÝROBNĚ - PROVOZNÍ – působnost 1. Řídí činnost výrobních závodů 2. Řídí činnosti v oblasti optimalizace technologií výrob, údržby technologií, investic

339

3. Řídí dodávky tepla, vod a energií do podniku i mimo podnik, nákup paliv a energií, prodej energií a vod 4. Řídí čištění odpadních vod a provoz skládky 5. Řídí plánování v oblasti investic a údržby a koordinaci zastávek v podniku

Dále je uvedeno, že v působnosti jednotlivých výrobních závodů je: 7.Zpracovává plán technického rozvoje závodu

Každá změna technologie, aktualizace bezpečných postupů v souvislosti s novými vědeckotechnickými poznatky pak musí být promítnuta do příslušných bezpečných postupů. SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“, kde je uvedeno: 3.3 Provozní zkouška (PZ) --------------------------------Je způsob vedení technologického procesu, kdy dochází k odchylkám oproti parametrům předepsaným technologickým reglementem. Důvodem k těmto změnám mohou být ověření nových poznatků získaných na základě výzkumu, technického rozvoje či poznatků převzatých z literatury, ověření nových surovin či strojního vybavení, event. poznatky získané výrobními zkušenostmi. Formou provozní zkoušky se dále provádí ověřování technologie při výzkumné, vývojové a rozvojové činnosti. 4.3.2 Vyhodnocení PZ provádí pracovníci zodpovědní za vyhodnocení v termínu uvedeném v PZ. Vyhodnocení obsahuje souhrn získaných údajů a jejich zpracování; v případě, že je nutné i externí posouzení, jsou jeho závěry součástí provedeného vyhodnocení. V závěru vyhodnocení musí být jasné stanovisko, zda novou/změněnou technologii, surovinu nebo výrobek doporučuje k zavedení. Závěrem vyhodnocení může být i návrh dlouhodobého odzkoušení nebo opakování PZ. Návrh a vyhodnocení PZ schvaluje VPŘ. Schválené vyhodnocení PZ je distribuováno dle rozdělovníku návrhu PZ (v listinné podobě i v elektronické verzi). U změn v technologii, které budou na základě PZ využity, je vedoucí příslušného závodu povinen zajistit – do 6 měsíců od data schválení PZ – promítnutí změn do TPD a ostatní dotčené dokumentace. Do doby, než jsou výsledky PZ promítnuty do PI příp. TR, slouží schválené vyhodnocení PZ a technologický příkaz jako legislativní podklad pro provedenou změnu.

5.2.2.18 Informace k zavádění bezpečnostních opatření na základě nových skutečností a zjištění, zkušeností z provozu a výsledků technických kontrol a revizí Řešení uvedené problematiky je zajištěno soustavou podnikových předpisů např. SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“, kde je uvedeno: 7.2 Revizi TPD zabezpečuje vedoucí závodu vždy v případech: a) při každé změně technologie výroby, výrobního zařízení, technické dokumentace strojů a zařízení, způsobu obsluhy, pracovních předpisů apod., které vyplynuly z realizovaných investičních akcí, realizovaných návrhů změn technologických zařízení, z výsledků provozních zkoušek a z opatření, která vyplynula jako opatření z prověrek dozorčích orgánů, nebo opatření z provozních nehod či z pracovních úrazů, b) na základě rozhodnutí kontrolního orgánu (podnikového nebo externího),

340

c) při změně kvalitativní specifikace surovin nebo výrobků. Pro revize TPD platí shodné zásady a postupy jako pro vypracování, schvalování a vydávání TPD (viz kap. 4 a 5). Po schválení revize TPD zabezpečí vedoucí příslušného závodu: • u distribuce v písemné podobě výměnu patřičné části všech výtisků TPD v souladu s odst. 5.5 a kap. 6 této SGŘ, • u distribuce v elektronické podobě platí zásady podle kap. 6 a odst. 8.3 této SGŘ, • prokazatelné seznámení příslušných pracovníků (obsluh) s každou novou revizí TPD.

SGŘ-05-06 Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí, kde je uvedeno: 5 REVIZE BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ Bezpečnostní instrukce je nutno revidovat: a) při vydání nebo změně obecně závazného právního předpisu nebo mimopodnikové technické normy, která mění či doplňuje stávající BI (např. na základě podnětu některého z gestorů legislativních podnikových norem či gestora mimopodnikové technické normy), b) při změně technologie výroby nebo výrobního zařízení, c) na základě pokynu kontrolního orgánu (podnikového nebo externího), d) v návaznosti na revizi této SGŘ, která má dopady do věcné stránky BI. 8 KONTROLA BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ Kontrola, zda BI jsou v souladu s technologickou provozní dokumentací a skutečným stávajícím pracovním postupem, je prováděna v rámci pravidelné kontroly BOZP příslušným vedoucím v jím řízeném útvaru (ve smyslu SGŘ-23-09). Dále je prováděna při schvalovacím řízení (viz kapitola 4 této SGŘ), u BI s celopodnikovou platností i v rámci připomínkového řízení (viz kapitola 4 této SGŘ). Výsledky kontroly mohou být podkladem pro revizi BI (viz kapitola 5 této SGŘ).

5.2.2.19 Informace o tom, který vnitřní předpis ukládá zaměstnancům, kteří zajišťují provoz a obsluhu a kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závžné havárie, dodržovat bezpečné postupy V Pracovním řádu (SGŘ-01-10) je uvedeno: I. ÚVOD I.1 Společnost SPOLANA a.s., IČ: 45147787, se sídlem ul. Práce 657, 277 11 Neratovice (dále jen „zaměstnavatel“), tímto v souladu s ustanovením § 306 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ nebo jen „ZP“) vydává pracovní řád, který vymezením vzájemných práv, povinností a odpovědnosti zaměstnanců blíže rozvádí ustanovení zákoníku práce, popřípadě zvláštních právních předpisů podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele (dále jen „pracovní řád“).

341

II. ROZSAH ZÁVAZNOSTI A ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ II.1 Pracovní řád je závazný pro všechny zaměstnance společnosti SPOLANA a.s. vykonávající práci v základním pracovněprávním vztahu. Pracovní řád je veřejně přístupný pro každého zaměstnance a je k dispozici v písemné podobě v Lotus Notes – Podniková legislativa - nová, dále pak u vedoucích zaměstnanců. II.2 Každý zaměstnanec nastupující do pracovního poměru musí být seznámen s tímto pracovním řádem. Zaměstnanci jsou povinni tento pracovní řád znát a sledovat jeho případné změny nebo dodatky. V. POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ V.1 Zaměstnanec je povinen: -------------------------------a) dodržovat obecně závazné právní předpisy, vnitřní předpisy zaměstnavatele včetně tohoto pracovního řádu, a plnit příkazy vedoucích zaměstnanců; d) plnit příkazy zaměstnanců se zvláštními právy a povinnostmi; f) dodržovat stanovené pracovní a technologické postupy; g) používat při práci ochranných zařízení a přidělených osobních ochranných pracovních prostředků; kk) účastnit se školení a výcviku prováděného či organizovaného zaměstnavatelem v zájmu zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany, a udržení a zvyšování úrovně své odborné způsobilosti pro provádění prací, a podrobit se stanoveným odborným zkouškám a přezkoušení; nn) sledovat platnost vlastních kvalifikačních oprávnění a průkazů a včas oznamovat příslušnému vedoucímu zaměstnanci termín ukončení jejich platností a jejich případné odejmutí; oo) účastnit se předepsaných periodických školení a školení pro splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon práce;

V.2 Vedoucí zaměstnanec je povinen: -----------------------------------------c) uplatňovat nové formy a metody práce schválené zaměstnavatelem; d) projednávat se svými podřízenými otázky související s jejich prací; g) zajišťovat podřízeným zaměstnancům vhodné pracovní podmínky a pracovní prostředí zaručující bezpečnost a hygienu práce; h) seznamovat podřízené zaměstnance s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s předpisy protipožární ochrany, s riziky práce na konkrétních pracovištích, a pravidelně ověřovat jejich znalosti těchto předpisů; i) dbát na účelné a hospodárné využívání, obsluhu, údržbu a zajištění proti odcizení svěřených věcí, včetně osobních ochranných pracovních prostředků, strojů, přístrojů a zařízení podřízenými zaměstnanci; j) zajistit takové postupy práce, které předcházejí havarijním stavům, jejichž příčiny mohou být způsobeny stavem zařízení, kvalitou obsluhy, případně jinými technickými či živelnými vlivy, nebo nevhodným jednáním osob v areálu závodu zaměstnavatele či mimo něj; VII. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI, POŽÁRNÍ OCHRANA A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VII.2 Zaměstnanci jsou povinni zejména: a) dodržovat předpisy a pokyny k zajištění požární ochrany, BOZP, ochrany životního prostředí a stanovené pracovní a technologické postupy, se kterými byli seznámeni;

342

b) používat při práci ochranných zařízení a přidělených osobních ochranných pracovních prostředků, pečovat o ně a řádně s nimi hospodařit; c) nezdržovat se v prostorech, kde by mohl vzniknout pracovní úraz, pokud to není nezbytné pro plnění úkolů, nebo v mimořádných situacích; neuvádět svévolně do chodu stroje a zařízení a neodstraňovat ochranná zařízení; d) používat provozní, energetická, chemická a jiná zařízení pouze způsobem uvedeným v příslušných vnitřních předpisech zaměstnavatele, obecně závazných právních předpisech a návodech pro ně stanovených a obsluhovat je na základě příslušných oprávnění;

Základní bezpečnostní instrukce pro zaměstnance (BI-00-01) uvádí následující: Tato BI stanovuje všem zaměstnancům základní pravidla pro chování při výkonu jejich pracovní činnosti a povinnosti v oblasti: * pohybu v areálu * požární ochrany, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci * havarijní prevence včetně rizik, vyplývajících z umístění nebezpečných chemických látek * ochrany životního prostředí jimiž se zaměstnanci musí bezpodmínečně řídit. Předpis vychází z platných obecně závazných právních předpisů, hygienických předpisů a norem pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato základní bezpečnostní instrukce nenahrazuje speciální předpisy, normy a pravidla, shrnuje a zdůrazňuje základní požadavky a zásady bezpečnosti práce v nich uvedené. 2 ROZSAH PLATNOSTI A ROZDĚLOVNÍK Tato BI je závazná pro všechny podnikové útvary. Celý dokument nebo některá z jeho částí je závazná pro jiné právní subjekty působící na území podniku, pokud je tato skutečnost zakotvena ve smluvním vztahu. Pracovníci dodavatelských a montážních podniků jsou povinni při své práci a činnosti v podniku dodržovat podmínky předávacího protokolu nebo předaného písemného povolení k práci na zařízení. Tyto bezpečnostní předpisy a pravidla organizačních vztahů na úseku bezpečnosti práce a požární ochrany jsou závazná pro všechny pracovníky podniku. Jejich porušení může mít za následek postih a uplatnění náhrady škody. Tento předpis platí i na odloučených pracovištích podniku. Kromě tohoto základního podnikového bezpečnostního předpisu musí být pracovníci seznamováni v potřebném rozsahu s dalšími předpisy, pravidly a normami za účelem zajištění správné obsluhy zařízení, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci s přihlédnutím k charakteru pracoviště a konkrétním pracovním podmínkám. 5 OBECNÉ ZÁSADY BEZPEČNÉ PRÁCE V podniku se vyrábí, zpracovává a skladuje mnoho nebezpečných chemických látek a přípravků, v četných nadzemních i podzemních rozvodech proudí kapalné i plynné produkty, vysokotlaká pára, technologické a chemicky znečištěné vody. V areálu podniku je instalovaná hustá podzemní a nadzemní síť elektrických kabelů o napětí až do 110 kV. Proto je třeba nepodceňovat nebezpečí a rizika na pracovištích, v každodenní praxi pak pamatovat na zásady bezpečnosti práce a požární ochrany, důsledně dodržovat všechny předpisy, povinnosti a pracovní kázeň. Dodržování předepsaných pracovních postupů je základní podmínkou pro bezpečnost provozovaných technologií. Dodržováním základních pravidel bezpečnosti práce se vyvarujete zbytečných úrazů a ohrožení sebe i svých spolupracovníků.

343

5.2.3

Řízení změn v objektu

5.2.3.1 Informace o postupech v procesu řízení (plánování, provádění, kontrola, opravná opatření) změn v technologických a technických řešeních, v provozních činnostech, v programovacích systémech, v personálním obsazení a při změně vnitřních a vnějších podmínek Postup řízení změn je stanoven v SGŘ-04-02 „Řízení změn v technologii výrob a výrobním zařízení“. Cílem této SGŘ je systémově ošetřit procesy změn od okamžiku námětu přes realizaci až po aktualizaci technické či technologické dokumentace a zároveň zamezit negativním vlivům v oblasti bezpečnosti práce či havarijní prevence. Zde je uvedeno: 1 ÚVOD

Tato SGŘ definuje kompetence a zodpovědnosti : • V procesech změn v technologii či technickém vybavení ve výrobě (včetně změn spojených se zaváděním nových výrobků) od návrhu změny až po její trvalé užívání. • Upravuje věcné postupy při změnách technického zařízení, které mají dopad do změn v technologii chemických výrob podniku a v technologiích závodu EVH. Dokumenty vypracované podle této SGŘ jsou podkladem pro investiční akci v případech, kdy dochází ke změně technologie nebo jejího technického vybavení. Každá změna v existující technologii včetně změn majících charakter investice je před zařazením do přípravy před realizací posouzena řízeným postupem formou „Námětu na změnu technologického zařízení“ popsaným v příloze č.5 této SGŘ. Při sestavování „technického zadání“ takové investice je pak zpracovatel vždy vázán věcným postupem v části „Náležitosti Návrhu změny technologického zařízení“ v příloze č.1 této SGŘ. Součástí rozhodnutí o přijetí „Námětu na změnu technologického zařízení“ je i rozhodnutí o tom, zda pro zadávací dokumentaci změny bude vypracován „Návrh změny technologického zařízení“ nebo technické zadání investice. • Při zajištění činností spojených s uplatňováním práv k vynálezům, užitným vzorům, průmyslovým vzorům a zlepšovacím návrhům, s jejich odměňováním a s prováděním dalších úkonů směřujících k jejich řádné právní ochraně a k ochraně oprávněných zájmů jejich původců a podniku. 3 DEFINOVÁNÍ OKRUHU ZMĚN 3.1 Pro účely této SGŘ se jedná o veškeré změny a úpravy zařízení ve výrobě s dopadem na změny technologie (zejména změny technického řešení, technologického postupu, programového vybavení provozních systémů řízení a algoritmů, změny s dopadem do počtu či kvalifikace pracovníků obsluhy nebo změnu způsobu obsluhy a údržby technologického zařízení, změny konstrukčních materiálů). Pro účely této SGŘ je změnou myšlen souhrn navazujících aktivit a procesů od předložení námětu na změnu, jeho projednání a přijetí, zpracování návrhu řešení, oponentní řízení, schválení a zařazení do plánu, realizaci, vyhodnocení změny až po její trvalé užívání a zanesení do technické či technologické dokumentace. Příloha č. 3 této SGŘ je závazná i pro aktualizaci stávající provozní dokumentace (PID).

3.2 Určité procesy nebo jejich části jsou popsány v následující podnikové legislativě: • Zavádění nových výrobků a rušení stávajících (SGŘ-04-03 „Schvalování a rušení výrobků“) • Realizace investičních akcí (SGŘ-25-02 „Příprava, provádění a užívání investic“), popřípadě v legislativní formě, která tuto SGŘ nahradí (jiná směrnice, procesní mapa)

344

• Realizace (změna) řídicích systémů (SGŘ-09-14 „Automatizované systémy řízení technologických procesů“) • Schvalování a realizace provozní zkoušky (SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“) • Činnosti spojené s vydáváním podnikových technických předpisů (TOP TOÚ-05-01 „Podnikové technické předpisy“) • Tvorba návrhu změny (útvarové legislativní dokumenty – TOP aj.) Postupy a zodpovědnosti stanovené výše uvedenými předpisy jsou v rámci daných činností závazné pro všechny pracovníky vstupující do procesu změn (řešitelé, připomínkující, schvalovatelé, správci změn atd.). 4 ZÁKLADNÍ KRITÉRIA POTŘEBNOSTI / PŘÍPUSTNOSTI ZMĚNY Zdrojem „Námětů na změnu technologického zařízení“ jsou především rozvojové a optimalizační záměry výrobních závodů zařazené příslušným Technologickým oddělením do plánu rozvojové činnosti závodu („Plán technického rozvoje závodu“). „Plán technického rozvoje závodu“ je souhrnem iniciativ závodu rozvojového charakteru na příští rok s odhadem externích nákladů na jejich realizaci. OŘTV předkládá souhrnný Plán technického rozvoje Výrobně-provozního sektoru na příslušný rok ke schválení výrobně-provoznímu řediteli vždy před termínem předkládání návrhu do plánu režijních nákladů vyhlašovaného Finančním úsekem (tj. před 1.9.). Návrh „Plánu technického rozvoje závodu“ obsahuje zejména stručnou charakteristiku akce, jednoznačnou definici cíle, kterého má být dosaženo, náklady na řešení v členění na jednotlivé roky, termín řešení, odhad přínosů (nelze-li číselně, tak slovně) a důvod pro zařazení úkolu do plánu. „Náměty na změnu technologického zařízení“ (náležitosti viz příloha č.5 této SGŘ) musí být přiměřeně podle závažnosti změny prověřeny buď podklady z hodnocení technologie, nebo podklady z provozních zkoušek, případně doloženy oponovanými výsledky externě pořízených technických studií stávajících technologických procesů. Změny jsou uskutečňovány pro: • omezení negativních vlivů výroby na životní prostředí, • zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu, • snížení energetické nebo surovinové náročnosti výroby, • zvýšení kvality produktu, • zvýšení kapacity výrobního zařízení, • snížení nároků na obsluhu zařízení (snížení počtu pracovníků), • snížení nákladů na údržbu. Jakákoliv změna nesmí zhoršit bezpečnost práce a nesmí způsobit nebo negativně ovlivnit vznik či následky závažné havárie. 5 SPRÁVCE ZMĚNY 5.1 Jmenování správce změny ----------------------------------V případě rozhodnutí o vypracování „Návrhu změny technologického zařízení“ (NZTZ) / Technického zadání investice jmenuje výrobně-provozní ředitel současně i správce změny na základě návrhu vedoucího útvaru, kde bude změna navrhována. U složitých změn technologie, kde je zapotřebí zapojení pracovníků podniku mimo příslušný závod, určí výrobně-provozní ředitel na návrh uvedený v „Návrhu změny technologického zařízení“ složení přípravného týmu a termín předložení postupu změny. Pokud se změna týká více útvarů, musí být o jmenování správce změny informován rovněž vedoucí pracovník dotčeného útvaru. Oproti tomu sdělí vedoucí dotčeného útvaru kontaktní údaje osob(y) pro další komunikaci se správcem změny. Správce změny:

345

• může být i pracovník jiného útvaru, • musí být způsobilý řídit celý proces změny od přípravy po zavedení včetně zapracování do dokumentace (dokumentace zařízení, provozní technologické schéma - PID, technologická provozní dokumentace, atd.) bez ohledu na organizační hierarchii zúčastněných útvarů, • může / nemusí být současně řešitelem, garantem investice nebo vedoucím projektu ve smyslu předpisů uvedených v odst. 3.2 této SGŘ. 5.2 Základní povinnosti správce změny ---------------------------------------------• sleduje a koordinuje celý proces změny od začátku až do konce, • zodpovídá za dodržení celého legislativního postupu změny – zadání návrhu k řešení, oponenturu návrhu ve všech dotčených útvarech podniku (okruh útvarů závisí na konkrétní změně a na rozsahu působnosti útvarů – viz kap. 9 této SGŘ, případně je stanoven v příslušném předpisu – viz odst. 3.2 této SGŘ), zadání realizace, zapracování změny do provozní a technické dokumentace, vyhodnocení změn, • pro zdárný průběh realizace návrhu změny může jmenovitě navrhnout sestavu týmu spolupracovníků, který rovněž podléhá schválení a jmenování výrobně-provozním ředitelem. 6 PŘÍPRAVA, ZAŘAZENÍ DO PLÁNU A REALIZACE NÁVRHU ZMĚNY 6.1 Vypracování „Návrhu změny technologického zařízení“ ---------------------------------------------------------------------Dle náročnosti změny je její řešení prováděno pracovníky závodu nebo pracovníky odborných útvarů podniku, případně je zadáno k řešení externí firmě. • V případech změn majících charakter investice jsou podklady pro změnu zpracovávány formou "technického zadání" při dodržení věcných náležitostí postupu předepsaného v příloze č.1 této SGŘ. • V ostatních případech musí být zpracován „Návrh změny technologického zařízení“ – jde o souhrn podkladů dostatečných pro posouzení navrhované změny v těch aspektech, podle nichž se rozhoduje o efektivním vynaložení nákladů na změnu; slouží i jako podklad ke zpracování dokumentace před realizací změny. • Správce změny vyplní formulář titulní strany „Návrhu změny technologického zařízení“ (vzor viz příloha č. 1 této SGŘ). Rozdělovník „Návrhu“ viz příloha č. 1 této SGŘ. • Řešitel obdrží od správce změny zadání (námět) v písemné podobě s uvedením termínu vypracování návrhu řešení a určení rozsahu výsledné dokumentace. • Schvalovací a připomínkové řízení „Návrhu změny technologického zařízení“ je prováděno v systému iProject podle zásad dle přílohy č. 3 SGŘ-05-03. 6.2 Náležitosti „Návrhu změny technologického zařízení“ (technické zadání) --------------------------------------------------------------------------------------------• technický popis a specifikace rozsahu navrhované změny, • požadavky na cílové parametry a způsob ověření dosažení cílových parametrů, • požadavky na technické parametry (materiály, typy přístrojů, přesnosti přístrojů, …), • požadavky na nákup měřidel a jejich zařazení do metrologického řádu podniku, • požadavky na návody v českém jazyce, atesty (u nebezpečí výbuchu), protokoly o shodě výrobku s uvedenými parametry, kalibrační protokoly, • požadavky na posouzení důsledků realizovaného řešení na celý podnik (umístění, meziútvarové vazby aj.), • odhad celkových nákladů s přesností na 30%, • předpokládaný termín dokončení,

346

• podkladové výkresy, provozní technologická schémata (PID), situace, protokoly o stanovení vnějších vlivů atd. Za úplnost a technickou správnost technického zadání zodpovídá příslušný správce změny, spolupracuje na něm s provozovatelem (příslušným závodem, pro který se změna připravuje). 6.3 Obsah „Návrhu změny technologického zařízení“ ----------------------------------------------------------------Obsah je podrobně rozveden v příloze č. 1 této SGŘ. 6.4 Oponentní řízení a schvalování „Návrhu změny technologického zařízení“ ------------------------------------------------------------------------------------------------Řešitel předá vypracovaný „Návrh“ řešení správci změny. Správce změny poté: • stanoví kritéria, dle nichž bude možno realizovanou změnu vyhodnotit, • popíše dotčené podnikové gesce, • pro změny s ekonomickým přínosem, překročí-li realizační náklady 50 tis. Kč, zajistí v útvaru Finanční analýza a reporting zpracování propočtu ekonomické efektivnosti změny, • stanoví dotčené útvary podniku (viz kap. 9 této SGŘ), kterým odešle „Návrh“ k oponentuře, přičemž musí respektovat minimální okruh připomínkujících stanovený příslušnými předpisy dle typu změny (viz odst. 3.2 této SGŘ); připomínkové řízení probíhá v prostředí iProject. V případě neshod rozhoduje výrobně-provozní ředitel o dalším postupu na poradě, na kterou musí být přizváni vedoucí všech dotčených útvarů. Na základě výsledků oponentního řízení rozhodne výrobněprovozní ředitel o schválení / neschválení navrženého řešení. Pokud „Návrh“ není schválen a je vrácen k dopracování, předává jej správce změny řešiteli k provedení úprav „Návrhu“ dle výsledků oponentního řízení; upravený „Návrh“ je znovu postoupen do dalšího kola oponentního řízení. Konečný „Návrh“ musí být schválen vedoucími všech dotčených útvarů, kteří tímto spolu s řešitelem zodpovídají za úplnost a správnost „Návrhu“ v mezích působnosti svého útvaru. Schválení se potvrzuje po změnách v prostředí iProject a poté podpisem na formuláři „Návrh změny technologického zařízení“ (viz příloha č. 1 této SGŘ). 6.5 Zařazení do plánu -----------------------V průběhu řízení o „Návrhu“ určuje specialista plánování investic a údržby účetní zařazení nákladů na změnu a tím formu realizace. Podle účetního zařazení jsou akce realizovány buď v rámci rezervy v plánovaných režijních nákladech závodu, nebo navrženy do realizace formou plánu investic, nebo do plánu nákladů na opravy v příslušných plánovacích termínech. Náklady akcí „Plánu technického rozvoje závodu“ v přípravné fázi jsou plánovány do režijních nákladů příslušného závodu. 6.6 Průběh realizace „Návrhu“ ---------------------------------Realizaci změny zadává výrobně-provozní ředitel dotčeným útvarům (příslušný závod / závody nebo závod ve spolupráci s útvarem Investice) v rozsahu dle jejich působnosti; vyústí-li změna ve změnu s charakterem investiční akce, zadává návrh investice do plánu investic.

347

Uvádění změny technologie do provozu se provádí formou provozní zkoušky (postup definuje SGŘ05-03 „Technologická provozní dokumentace“). Jde-li pouze o dílčí změnu, která se dotkne např. výkonového parametru stroje beze změny výkonu technologické linky, PZ se neuskutečňuje – je nutno provést pouze úpravu provozně technologické dokumentace a seznámení obsluhy a údržby se změnou (pokud přitom nedojde ke změně, která vyžaduje například ověření trvanlivosti použitých komponent stroje, korozní odolnost apod.). Změny technologického zařízení, které vedou ke změně technologického postupu a ke změnám, které vyžadují např. ověření trvanlivosti použitých komponent stroje, korozní odolnost apod., musí být vyhodnoceny provozní zkouškou. Správce změny sleduje postup realizace a odpovídá za dodržení schváleného „Návrhu“. V případě, že dojde k novým poznatkům, na jejichž základě je nutno – byť jen částečně – upravit schválený návrh řešení, musí zajistit písemný souhlas výrobně-provozního ředitele a dotčených útvarů a o úpravě informovat všechny útvary, které se účastnily oponentního řízení. Úpravy technického řešení při realizaci formou investiční akce se řeší postupem dle SGŘ-25-02, popřípadě v legislativní formě, která tuto SGŘ nahradí (jiná směrnice, procesní mapa); v případě, že dojde k novým poznatkům, na jejichž základě je nutno – byť jen částečně – upravit schválený návrh řešení, musí správce změny zajistit písemný souhlas výrobně-provozního ředitele a dotčených útvarů a o úpravě informovat všechny útvary, které se účastnily oponentního řízení.

5.2.3.2 Informace o tom, zda součástí procesu plánování a provádění změny je i odborné posouzení změny z hlediska bezpečnosti Posouzení změny z hlediska bezpečnosti je zabezpečno procesem posuzování změn stanoveném v SGŘ-04-02 „Řízení změn v technologii výrob a výrobním zařízení“, kde je uvedeno: 9 KOMPETENCE V PROCESU POSUZOVÁNÍ ZMĚN Posuzování (připomínkování) návrhů změn formou oponentury provádějí vždy: • • • • • • • • •

vedoucí Technologického oddělení závodu vedoucí provozu hlavní mechanik závodu útvar OŘTV – technicko-hospodářské normy, náležitosti řídicích systémů, technologická koncepce, chemicko-inženýrské posouzení, sektor Bezpečnosti a kontroly – požární a havarijní prevence, bezpečnostní prevence a hygiena práce, útvar Centralizovaná údržba – vyhrazená technická zařízení, koncepce údržby, specialista plánování investic a údržby – účetní zařazení nákladů na změnu, útvar Životní prostředí – odpady, čistota odpadních vod a ovzduší, případná nutnost změnit Integrované povolení (IPPC) nebo nutnost registrace (či změny zaregistrované) chemické látky v systému REACH, vedoucí závodu.

Z hlediska své působnosti (v případě, je-li dotčena gesce): • • • •

závod EVH (podnikový energetik), útvar Finanční analýza a reporting – ekonomické vyhodnocení, úsek SCM a útvar Správa areálu – v oblasti infrastruktury podniku (vlečka, silnice apod.) a logistických návazností (váhy apod.). útvar Řízení jakosti – analytika, vlivy na kvalitu výrobků a potřebné vybavení laboratoří.

348

5.2.3.3 Informace o personální odpovědnosti za dílčí části procesu řízení změny Je stanoveno v SGŘ-04-02 „Řízení změn v technologii výrob a výrobním zařízení“, kde je uvedeno: 5 SPRÁVCE ZMĚNY 5.1 Jmenování správce změny ----------------------------------V případě rozhodnutí o vypracování „Návrhu změny technologického zařízení“ (NZTZ) / Technického zadání investice jmenuje výrobně-provozní ředitel současně i správce změny na základě návrhu vedoucího útvaru, kde bude změna navrhována. U složitých změn technologie, kde je zapotřebí zapojení pracovníků podniku mimo příslušný závod, určí výrobně-provozní ředitel na návrh uvedený v „Návrhu změny technologického zařízení“ složení přípravného týmu a termín předložení postupu změny. Pokud se změna týká více útvarů, musí být o jmenování správce změny informován rovněž vedoucí pracovník dotčeného útvaru. Oproti tomu sdělí vedoucí dotčeného útvaru kontaktní údaje osob(y) pro další komunikaci se správcem změny. Správce změny: • může být i pracovník jiného útvaru, • musí být způsobilý řídit celý proces změny od přípravy po zavedení včetně zapracování do dokumentace (dokumentace zařízení, provozní technologické schéma - PID, technologická provozní dokumentace, atd.) bez ohledu na organizační hierarchii zúčastněných útvarů, • může / nemusí být současně řešitelem, garantem investice nebo vedoucím projektu ve smyslu předpisů uvedených v odst. 3.2 této SGŘ. 5.2 Základní povinnosti správce změny ---------------------------------------------• sleduje a koordinuje celý proces změny od začátku až do konce, • zodpovídá za dodržení celého legislativního postupu změny – zadání návrhu k řešení, oponenturu návrhu ve všech dotčených útvarech podniku (okruh útvarů závisí na konkrétní změně a na rozsahu působnosti útvarů – viz kap. 9 této SGŘ, případně je stanoven v příslušném předpisu – viz odst. 3.2 této SGŘ), zadání realizace, zapracování změny do provozní a technické dokumentace, vyhodnocení změn, • pro zdárný průběh realizace návrhu změny může jmenovitě navrhnout sestavu týmu spolupracovníků, který rovněž podléhá schválení a jmenování výrobně-provozním ředitelem.

5.2.3.4 Informace o pravidlech a postupech informování zaměstnanců dotčených změnou Změna je promítnuta do příslušné dokumentace dle SGŘ-04-02 „Řízení změn v technologii výrob a výrobním zařízení“, kde je uvedeno: 8 AKTUALIZACE DOKUMENTACE

349

Správce změny je zodpovědný za uskutečnění revizního řízení pro zapracování změn do provozní a technické dokumentace: • provozní technologické dokumentace (způsob zpracování, připomínkování, schvalování a operativního řízení řeší SGŘ-05-03), • technické dokumentace (dokumentace skutečného stavu – strojní, stavební, elektro a M+R) po dokončení změny a před uvedením změny do provozu, • zahájení revizního řízení provozních technologických schémat (PID) – viz příloha č. 3 této SGŘ, případně technologických schémat (tzv. PFD ) do 14 dnů po obdržení dokumentace skutečného stavu (včetně povinnosti předkládat změny PID vedoucímu OŘTV k posouzení, jak se promítnou změny PID do navazující provozní technologické dokumentace – viz SGŘ-05-03). Činnost správce změny končí zařazením změny do trvalého provozu po úspěšné realizaci, případně po úspěšně provedené provozní zkoušce (nebo v případě neúspěšné zkoušky po odstranění změny) a aktualizací provozní a technické dokumentace.

S revidovanou dokumentací jsou seznámeni příslušní zaměstnanci, jichž se změna přímo dotýká postupem stanoveným v SGŘ-23-08 „Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence“, kde je uvedeno: 12.3 V případě vydání nového předpisu /revizí platných předpisů je přímý nadřízený pracovník povinen zajistit neprodlené seznámení s tímto předpisem všech podřízených pracovníků určených v příslušném předpisu, popř. dalších podřízených pracovníků, jejichž profese se předmětný předpis nebo změna týká. Přímý nadřízený pracovník / školitel provede o proškolení pracovníků zápis do příslušné karty bezpečnosti práce, podepíše a zajistí podpisy školených pracovníků. Nový předpis ihned doplní do osnovy školení pro dotčená pracovní místa (viz odst. 4.3 této SGŘ).

5.2.3.5 Informace o zásadách kontrolní činnosti po provedené změně Zásady kontrolní činnosti po realizaci změny jsou stanoveny SGŘ-04-02 „Řízení změn v technologii výrob a výrobním zařízení“, kde je uvedeno: 7 VYHODNOCENÍ ZMĚNY Správce změny zodpovídá za vyhodnocení změny po její realizaci, a to z hlediska technického i ekonomického. Pokud postup vyhodnocení změny stanovuje příslušná legislativní podniková norma (např. SGŘ-05-03), řídí se tímto postupem. Správce změny při tom spolupracuje s odbornými útvary podniku. Písemné vyhodnocení změny předá správce změny prostřednictvím systému iProject (jako dokument přiložený ke schválenému NZTZ). V případě změny provozně bezpečnostního charakteru se předkládá vyhodnocení nejpozději do 6 měsíců po realizaci změny (výjimkou jsou změny, jejichž účinek lze hodnotit až po delším období, např. opatření omezující zanášení výměníků v období mezi celozávodními zastávkami). Změny s ekonomickým přínosem se hodnotí před uplynutí jednoho roku od změny. Každé vyhodnocení podléhá ověření – viz příloha č.2 této SGŘ.

5.2.3.6 Informace o opravných patřeních vyvolaných kontrolou po provedené změně V SGŘ-04-02 „Řízení změn v technologii výrob a výrobním zařízení je uvedeno“: 8 AKTUALIZACE DOKUMENTACE

350

Správce změny je zodpovědný za uskutečnění revizního řízení pro zapracování změn do provozní a technické dokumentace: • provozní technologické dokumentace (způsob zpracování, připomínkování, schvalování a operativního řízení řeší SGŘ-05-03), • technické dokumentace (dokumentace skutečného stavu – strojní, stavební, elektro a M+R) po dokončení změny a před uvedením změny do provozu, • zahájení revizního řízení provozních technologických schémat (PID) – viz příloha č. 3 této SGŘ, případně technologických schémat (tzv. PFD ) do 14 dnů po obdržení dokumentace skutečného stavu (včetně povinnosti předkládat změny PID vedoucímu OŘTV k posouzení, jak se promítnou změny PID do navazující provozní technologické dokumentace – viz SGŘ-05-03). Činnost správce změny končí zařazením změny do trvalého provozu po úspěšné realizaci, případně po úspěšně provedené provozní zkoušce (nebo v případě neúspěšné zkoušky po odstranění změny) a aktualizací provozní a technické dokumentace.

5.2.4

Havarijní plánování

5.2.4.1 Zásady a postupy zjišťování a odhalování možných situací a stavů, které mohou vyvolat závažnou havárii Zjištění a popisu havarijních situací je založeno na komplexní analýze všech činností v areálu společnosti a jeho okolí. Každý objekt, zařízení, používané látky, pracovní postupy a zavedená ochranná opatření jsou posouzeny ve smyslu příslušných legislativních předpisů a norem (zákon o PZH, zákon o požární ochraně, zákon o vodách, zákon o ovzduší). Stejně tak jsou posouzeny jakékoliv změny provedené ve výše jmenovaných oblastech. Dále se při zjišťování možných havarijních situací využívá připomínek především bezpečnostního technika, státních orgánů i vlastních zaměstnanců, zkušeností jiných provozovatelů, zkušeností zpracovatelů analýzy rizik. SPOLANA a.s. má přijaty, zavedeny a zdokumentovány postupy pro zjišťování a popis možných havarijních situací. Tyto postupy umožňují zjistit a definovat předpokládané havarijní situace a účinně na tyto havarijní situace reagovat. Ke zjišťování bezpečnosti, resp. rizikovosti instalovaných nebo nových technologií jsou využívány obecně známé postupy a metody: – metoda relativní klasifikace Dow´s Fire & Explosion Index, – analýza stromem událostí – ETA, – analýza stromem poruch – FTA, – analýza metodou HAZOP. Povinnost provádět tyto postupy je uvedena v SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“ viz následující: 3.1 Sektor Bezpečnosti a kontroly -------------------------------------3.1.1 Je gestorem systému požární a havarijní prevence. Dále zajišťuje (ve spolupráci s externími firmami zajišťujícími na smluvním základě oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a oblast požární a havarijní prevence) : • metodické řízení při hodnocení rizik na závodech, shromažďování těchto údajů a jejich využívání pro hodnocení podniku při zpracovávání havarijní dokumentace. Hodnocení rizik zajišťuje dle vyhlášky MŽP č. 227/2015 Sb. s použitím vhodných světově uznávaných metod. • poskytování odborné poradenské činnosti a pomoci závodům při zpracovávání havarijní dokumentace. Kap.3.2 Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů) zajišťují

351

• Ve spolupráci s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly a s externími firmami určení zdroje rizik na závodu ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., odhadují scénáře možných havárií, oceňují závažnost následků a pravděpodobnosti možných havárií a posuzují přijatelnost rizik. K tomu využívají doporučené kvalitativní metody (např. Check-list, What-If, Safety Review, DOW F&EI, PHA, HAZOP aj.), kvantitativní metody (např. FTA, ETA, FMEA, CPQRA) či jejich kombinace. Veškeré údaje a výsledky zaznamenávají a postupují vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly pro případné aktualizace dokumentace požadované zákonem č. 224/2015 Sb. • Identifikaci druhu, množství a umístění nebezpečných látek definovaných zákonem č. 224/2015 Sb. na závodu. Tyto podklady a včetně změny druhu a množství umístěné nebezpečné látky přesahující 10 % dosavadního množství neprodleně předávají vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly pro účely zařazení objektu. Znají vlastnosti vyráběných, používaných, skladovaných a dopravovaných nebezpečných látek a technických zařízení z hlediska jejich vlivu na možnost vzniku havárie. • Podmínky pro neustálý přehled o přítomnosti a činnostech zaměstnanců externích firem a návštěv na území spravovaném provozovatelem. • Nahlášení a konzultace předem se sektorem Bezpečnosti a kontroly a s útvarem ŽP při každém plánování nového nakládání s nebezpečnou látkou, jež by mohlo způsobit havárii či negativně ovlivnit životní prostředí.

Výsledky analýz rizika jsou využívány pro úpravu zařízení nebo technologických postupů za účelem zvýšení jejich bezpečnosti a při zpracování havarijních plánů.

5.2.4.2 Schopnost zásad a postupů identifikovat možné havarijní situace, vzniklé změnou vnějších nebo vnitřních podmínek V SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. jsou uvedeny následující povinnosti zabezpečující zásady a postupy identifikovat možné havarijní situace při změně viz následující: Kap.3.2 Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů) zajišťují • V případě změn technologického postupu/zařízení (nerealizovaných formou investic) provedení nového posouzení rizik možné havárie či ohrožení životního prostředí a výsledky předávají vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly. • Identifikaci druhu, množství a umístění nebezpečných látek definovaných zákonem č. 224/2015 Sb. na závodu. Tyto podklady a včetně změny druhu a množství umístěné nebezpečné látky přesahující 10 % dosavadního množství neprodleně předávají vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly pro účely zařazení objektu. Znají vlastnosti vyráběných, používaných, skladovaných a dopravovaných nebezpečných látek a technických zařízení z hlediska jejich vlivu na možnost vzniku havárie. • Nahlášení a konzultace předem se sektorem Bezpečnosti a kontroly a s útvarem ŽP při každém plánování nového nakládání s nebezpečnou látkou, jež by mohlo způsobit havárii či negativně ovlivnit životní prostředí.

5.2.4.3

Schopnost zásad a postupů akceptovat podněty a zkušenosti zaměstnanců, externích subjektů, orgánů veřejné správy, základních složek IZS apod.

Mechanismus připomínkování, tedy akceptovat podněty a zkušenosti zaměstnanců, veškeré podnikové legislativy, to znamená i legislativy týkající se PZH a havarijního plánování řeší procesní model č. 3.12 Řízení dokumentů a záznamů. Ten závazně stanovuje, že návrh každé LPN musí projít připomínkovým řízením v rámci SPOLANA, a.s. s následným vyhodnocením připomínek (řešení, dohadovací řízení, úprava dokumentu). Zpracování těchto připomínek provádí gestorský útvar, u havarijní dokumentace je gestorem útvar sektor Bezpečnosti a kontroly. Vedoucí tohoto sektoru pověřuje podřízeného pracovníka (dle popisu pracovního místa) úpravou dokumentace. Dokumentaci nižší úrovně (dílčí havarijní plány

352

závodů/útvarů), vyplývající z podnikové legislativy, zpracovávají podřízení pracovníci pověření vedoucím příslušného závodu/útvaru. Při úpravě této dokumentace využívají zkušeností ostatních pracovníků útvaru. Tyto dokumenty jsou připomínkovány a schvalovány sektorem Bezpečnosti a kontroly. Projednávání plánů opatření s orgány veřejné správy a složkami IZS je dáno příslušnými zákony (např. zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 133/1985 Sb., zákon č. 224/2015 Sb.) nebo návazností těchto opatření na mimopodnikovou sféru. Toto projednávání zajišťuje gestor příslušné dokumentace a výsledek projednání tj. připomínky jsou pak zapracovány do příslušné havarijní dokumentace, která je následně těmto orgánům v řízené formě předána. V rámci projednávání příslušných plánů je řešena i externí spolupráce v oblasti zajištění potřebných prostředků, které v případě potřeby je nutno zajišťovat z jiných zdrojů než vlastních. 5.2.4.4 Stanovené postupy a pravidla zpracování opatření pro ochranu a zásah k omezení následků závažné havárie Základní legislativní podnikovou normou pro oblast krizového řízení je RGŘ-01-09 „Krizové řízení“. V kap. 3 je uvedeno: 3 PŘEDCHÁZENÍ KRIZOVÝM SITUACÍM, PŘÍPADNĚ JEJICH ELIMINACE Zásadním cílem vedení SPOLANA a.s. je předcházet systémem havarijní prevence a krizového řízení krizovým situacím zapříčiněných činností společnosti a eliminovat dopady externích vlivů. 3.1 Havarijní prevence ------------------------Pro minimalizaci možného selhání lidí a zařízení a tím i předcházení vzniku krizové situace a závažné havárie je ve společnosti vytvořen systém havarijní prevence ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., který je nedílnou součástí EMS. Řízení havarijní prevence zajišťuje sektor Bezpečnosti a kontroly (působnost detailně definována SGŘ-01-06 „Organizační řád”). Pro oblast havarijní prevence jsou vydány následující LPN: SGŘ-05-06 SGŘ-05-03 SGŘ-22-05 prevence) SGŘ-23-06 SGŘ-23-08 SGŘ-24-03

„Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“ „Technologická provozní dokumentace“ „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.” (část řešící povinnosti v oblasti havarijní „Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků“ „Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence” „Vodní hospodářství“

3.2 Krizové řízení ------------------Pro případy vzniku krizových situací má vedení společnosti zpracovány postupy a ustanoveny orgány pro jejich řešení a minimalizaci negativních dopadů. 3.2.1 Pro minimalizaci dopadů krizové situace způsobené případným selháním lidí nebo zařízení jsou zpracovány postupy definované v následujících LPN: SGŘ-22-05

„Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.”

353

SGŘ-24-04

„Plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy“

SGŘ-09-10 „Plán regulačních opatření ve spotřebě energií, vod, technických plynů“ (případ interních vlivů). 3.2.2 Pro minimalizaci dopadů krizové situace způsobené externími vlivy existují postupy definované v následujících LPN: SGŘ-09-10 „Plán regulačních opatření ve spotřebě energií, vod, technických plynů“ (případ externích vlivů) SGŘ-22-04

„Povodňový plán podniku”

SGŘ-22-09 SGŘ-26-05

„Ohrožení areálu SPOLANA a.s.“ „Povinnosti externích firem v areálu SPOLANY“

Gestorem oblasti havarijní prevence je dle SGŘ-01-06 „Organizační řád“ sektor Bezpečnosti a kontroly. V kap. 7.5 je uvedeno: 7.5 SEKTOR BEZPEČNOSTI A KONTROLY – působnost ========================================== 1. Řídí a zajišťuje preventivní činnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2. Řídí a zajišťuje oblasti krizového řízení a havarijní a požární prevence 3. Řídí a zajišťuje spolupráci s externími firmami při ostraze areálu SPOLANA a.s. včetně vnitřní bezpečnosti 4. Řídí a zajišťuje kontrolní činnost dle zadání generálního ředitele (představenstva) 5. Řídí a zajišťuje činnosti centrálního dispečinku podniku 6. Řídí a zajišťuje činnost operačního střediska - závodní ohlašovny požárů HZS 7. Řídí a zajišťuje koordinaci a zásahy při požárech a mimořádných událostech 8. Zajišťuje podporu představitele vedení pro integrované systémy řízení při udržování a optimalizaci SMS

V SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“ v kap. 3 KOMPETENCE A ZODPOVĚDNOST PODNIKOVÝCH ÚTVARŮ V OBLASTI HAVARIJNÍ PREVENCE je v podkap. 3.1 Sektor Bezpečnosti a kontroly uvedeno: 3.1 Sektor Bezpečnosti a kontroly -------------------------------------3.1.1 Je gestorem systému požární a havarijní prevence. Dále zajišťuje (ve spolupráci s externími firmami zajišťujícími na smluvním základě oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a oblast požární a havarijní prevence) : • metodické řízení při hodnocení rizik na závodech, shromažďování těchto údajů a jejich využívání pro hodnocení podniku při zpracovávání havarijní dokumentace. Hodnocení rizik zajišťuje dle vyhlášky MŽP č. 227/2015 Sb. s použitím vhodných světově uznávaných metod. • poskytování odborné poradenské činnosti a pomoci závodům při zpracovávání havarijní dokumentace. 3.1.3 Zajišťuje a koordinuje zpracování: • „Návrhu na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B“ ve smyslu § 5 a přílohy č. 2 zákona č. 224/2015 Sb. obsahující druh a množství nebezpečných látek umístěných v areálu SPOLANA a.s. a návrhu zařazení SPOLANA a.s. do příslušné skupiny. Návrh předává na KÚ Středočeského kraje k vydání rozhodnutí o zařazení. Pokud dojde v důsledku změny druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky ke změně zařazení, doručí KÚ Středočeského kraje do 1

354

měsíce po změně (též při ukončení činnosti v areálu) nový návrh na zařazení. 21.7.2000 je SPOLANA a.s. zařazena do skupiny B.

Poznámka: Od

• Na základě informací a podkladů ze závodů „Bezpečnostní zprávy“ (BZ) ve smyslu § 12 zákona č. 224/2015 Sb. v rozsahu daném vyhláškou MŽP č. 227/2015 Sb. a předává ji ke schválení KÚ Středočeského kraje. Nejpozději do 5-ti let ode dne schválení, aktualizace nebo předchozího posouzení BZ zajistí její opětné posouzení a o jeho výsledku předloží zprávu KÚ Středočeského kraje. Při změně druhu či množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10% dosavadního množství, po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, nebo po organizačních změnách, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení, zajistí bezodkladně aktualizaci BZ. • Vnitřního havarijního plánu ve smyslu § 23 zákona č. 224/2015 Sb. v rozsahu daném vyhláškou MŽP č. 227/2015 Sb. a po jeho schválení ho předkládá KÚ Středočeského kraje a HZS Středočeského kraje. Zajišťuje aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10% dosavadního množství, nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení, a při organizačních změnách ovlivňujících systém zajištění bezpečnosti. Aktualizaci neprodleně předkládá KÚ Středočeského kraje a HZS Středočeského kraje. Zajistí prověření aktuálnosti vnitřního havarijního plánu nejméně jednou za 3 roky ode dne, kdy se stal platným dokumentem. • Písemných podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu ve smyslu § 27 zákona č. 224/2015 Sb. v rozsahu stanoveném vyhláškou MŽP č. 227/2015 Sb. a předložit je současně s BZ Krajskému úřadu Středočeského kraje a HZS Středočeského kraje. Spolupracuje s KÚ Středočeského kraje a dále jím pověřenými organizacemi a institucemi na zajištění havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování. • Plánu fyzické ochrany areálu SPOLANA a.s. a ve smyslu § 24 zákona č. 224/2015 Sb. a předává jej Krajskému úřadu Středočeského kraje a krajskému ředitelství Policii ČR, včetně následných aktualizací. Prověřuje funkčnost bezpečnostních opatření jedenkrát ročně (je součástí ročního plánu požárních a havarijních cvičení). O provedených zkouškách funkčnosti provádí zápis.

Dále je v SGŘ-22-05 uvedeno: 3.2 Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů) ----------------------------------------------------------------Zajišťují: • Připravenost zařízení a podřízených pracovníků dle příslušných předpisů a plánů na možný vznik havárie, k tomu spolupracují s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly včetně jednotky HZS. • Zpracování vnitřního havarijního plánu závodu viz kap. 4 této SGŘ, realizaci opatření v něm specifikovaných a v případě vzniku havárie se jím řídí při likvidaci havárie a omezování či odstraňování jejích důsledků (včetně zajištění asanace dle pokynů ŽP či správních úřadů).

V RGŘ-01-09 „Krizové řízení“ je uvedeno: 5.3 Postupy pro řešení předem identifikovaných krizových situací ----------------------------------------------------------------------------------V případě vzniku následujících krizových situací probíhá krizové řízení podle předem zpracované dokumentace.

355

5.3.1 Krizová situace spojená s rozsáhlou havárií technologického zařízení a únikem nebezpečných chemických látek •

Řízení první fáze zajišťuje velitel zásahu jednotky HZS s Krizovým centrem a příslušným závodem, a to v souladu s ustanoveními SGŘ-22-05 a SGŘ-24-04 (dle typu úniku) až do doby převzetí řízení předsedou Havarijní komise SPOLANA a.s. nebo Krizového štábu SPOLANA a.s.

•

GŘ (případně jeho zástupce) s přihlédnutím k rozsahu ohrožení rozhoduje, zda situaci řídí Havarijní komise SPOLANA a.s. nebo Krizový štáb SPOLANA a.s. V obou případech se orgány řídí SGŘ-22-05 a SGŘ-24-04 (dle typu úniku).

•

Krizový štáb může na základě rozhodnutí GŘ nebo jeho zástupce navázat i na činnost Havarijní komise SPOLANA a.s., pokud to vývoj situace vyžaduje.

Detail postupů: • SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“ Je povinný dokument vyplývající ze zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií. Stanovuje povinnosti útvarů a pracovníků v případech havarijních úniků nebezpečných chemických látek do životního prostředí a při požáru. Obsahuje popisy činností a opatření směřujících k co nejrychlejší likvidaci vzniklé havárie (včetně závažné havárie) a ke zmírnění jejího dopadu. Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. je prvním stupněm systému vnitřních havarijních plánů ve SPOLANA a.s. Je kompatibilní s druhým stupněm systému vnitřních havarijních plánů – s vnitřními havarijními plány závodů. • SGŘ-24-04 „Plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy“ Je povinný dokument vyplývající ze zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Určuje povinnosti útvarů k zajištění opatření zabraňujících úniku závadných látek do vod a půdy a při řešení havárií spojených s únikem těchto látek do vod a půdy. Jeho náležitosti jsou dány prováděcí vyhláškou č. 450/2005 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Plán opatření je prvním stupněm systému této dokumentace ve SPOLANA a.s. Je kompatibilní s druhým stupněm systému plánů opatření – s dílčími plány opatření závodů. •

Pokyny pro případ vzniku mimořádných událostí

Součástí provozních předpisů na jednotlivých závodech jsou postupy a pokyny pro případ vzniku nežádoucích mimořádných událostí. Jsou určeny pro obsluhy zařízení a stanovují prvotní kroky k likvidaci havarijních stavů na konkrétních jednotlivých zařízeních či výrobních uzlech. Jsou informačním zdrojem pro zpracování vnitřního havarijního plánu závodu. Zpracování pokynů a jejich aktualizace zajišťuje vedoucí závodu v rámci zpracování nebo aktualizace technologické provozní dokumentace dle SGŘ-05-03 a bezpečnostních instrukcí dle SGŘ-05-06. 5.3.2 Povodeň Řízení první fáze (1. a 2. stupeň povodňového nebezpečí) zajišťuje Povodňová komise podniku, ve své činnosti se řídí SGŘ-22-04 „Povodňový plán podniku“. Při vyhlášení třetího stupně povodňové aktivity – STAV OHROŽENÍ – aktivuje GŘ (případně jeho zástupce) Krizový štáb, který se rovněž řídí SGŘ-22-04 „Povodňový plán podniku“. Krizový štáb pak přejímá řízení všech činností souvisejících s povodní v podniku a Povodňová komise podniku – v souladu s RGŘ-01-09 – se stává podpůrným orgánem Krizového štábu. Detail postupů: •

SGŘ-22-04 „Povodňový plán podniku“

356

Je povinný dokument vyplývající ze zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Určuje koncepci, vzájemné vazby a povinnosti útvarů při prevenci, řízení a výkonu povodňových aktivit. Určuje vazbu povodňových orgánů státní správy, Povodňové komise podniku a dílčích povodňových komisí podnikových útvarů a externích firem. Povodňový plán podniku je prvním stupněm systému této dokumentace ve SPOLANA a.s. Je kompatibilní s druhým stupněm systému povodňových plánů – s dílčími povodňovými plány útvarů. 5.3.3 Ohrožení areálu (vniknutí nepovolaných osob, hrozba bombového útoku) V případě přijetí výhrůžky nebo informace o hrozbě bombovým útokem je vždy GŘ (nebo jeho zástupcem) aktivován Krizový štáb. Detail postupů: • SGŘ-22-09 „Ohrožení areálu SPOLANA a.s.“ Tato SGŘ stanovuje postup a povinnosti útvarů a pracovníků v případech ohrožení areálu podniku vniknutím nepovolaných osob do areálu podniku nebo hrozbou bombovým útokem. 5.3.4 Ostatní krizové situace V závislosti na charakteru a typu krizové situace – např.: - finanční

- ekonomická

- personální

- bezpečnostní

- politická

- informační

apod.

zajišťuje řízení v první fázi věcně odpovědný odborný útvar dle organizační struktury podniku. V závislosti na rozvoji situace navazuje řídící a koordinační činnost Krizového štábu SPOLANA a.s. (v případě jeho aktivace GŘ nebo zástupcem GŘ).

5.2.4.5 Organizační zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy závažných havarijních situací Je podrobně popsáno v kapitole 6 této bezpečnostní zprávy.

5.2.4.6 Spolupráce s externími subjekty, základními složkami IZS, havarijními službami apod. Je podrobně popsáno v kapitole 6.4 této bezpečnostní zprávy.

5.2.4.7 Aktuální přehled spojení se základními složkami IZS, s odbornými pracovišti orgánů veřejné správy a dalšími odbornými institucemi Nedílnou součástí havarijní dokumentace je přehled aktuálního spojení na výše uvedené složky, úřady a instituce. Součástí vnitřního havarijního plánu je i havarijní plán dle vodního zákona a vyhlášky č.450/2005 Sb. V podniku je zpracováno ve formě SGŘ-24-04 „Plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy“. V příloze č.4 této SGŘ je uvedena následující tabulka:

357

ADRESY A TELEFONICKÁ SPOJENÍ NA SPRÁVNÍ ÚŘADY, SUBJEKTY ÚČASTNÍCÍ SE ZNEŠKODŇOVÁNÍ HAVÁRIE

Instituce

Spojení

KOPIS HZS Kladno, Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, krajské ředitelství, Jana Palacha 1970, 272 01 Kladno

tel: 950 870 406, 950 870 407, 950 870 443, 724 180 594 fax: 950 870 150 e-mail: opis @sck.izscr.cz tel: 950 895 011, 950 895 102, 950 895 103, 950 895 111 e-mail: opis @sck.izscr.cz tel: 950 879 111 tel: 2205 (přímá linka) 974 876 740 fax: 974 870 613 tel: 495 088 720 495 088 730 fax: 495 088 733 e-mail: [email protected] tel: 315 650 334 (336-339) fax: 315 682 052 tel: 731 405 313 (vedoucí vody, havárie) 233 066 101 (sekret. řed.) fax: 233 066 103 e-mail: [email protected] [email protected] tel: 315 623 197 e-mail: [email protected] [email protected] [email protected] (dispečink Kladno) tel: 731 137 055 tel: 315 650 300 (starosta) 315 650 304 (tajemník) tel: 257 280 396 (ved. odboru) 257 280 900 (v mimo pracovní dobu) fax: 257 280 170 e-mail: [email protected] tel: 736 521 329 315 617 074 fax: 315 617 089 e-mail: [email protected]

OS HZS Mělník

Požární stanice Neratovice Obvodní oddělení Policie České republiky 5. května, 277 11 Neratovice Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové

Městský úřad Neratovice, odbor životního prostředí Kojetická 1028, 277 11 Neratovice Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Praha Wolkerova 40/11, 160 00 Praha 6

Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje, ZS oblasti Mělník–Mladá Boleslav Bezručova 3409, 276 01 Mělník E. Urxe 1027, 277 11 Neratovice Městský úřad Neratovice Kojetická 1028, 277 11 Neratovice Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství Zborovská 11, 150 21 Praha 5

Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, územní pracoviště Mělník Pražská 391, 276 01 Mělník

5.2.4.8 Aktuální přehled kontaktů na provozovatelem určené zaměstnance pohotovostních služeb v pracovní i mimopracovní době Na pracovištích s rizikem možných závažných havárií se pracuje ve směnovém režimu, z toho vyplývá i trvalá možnost kontaktovat odpovědného pracovníka na daném pracovišti v kteroukoliv dobu. Dále jsou vybraní pracovníci podniku, tedy i pracovníci držící pohotovost, vybaveni mobilními telefony k zajištění povolání do podniku v případě mimořádné události. Toto svolání zajišťuje Jednotka HZS podniku prostřednictvím OS HZSP, který pracuje ve

358

směnovém režimu. Aktuální přehled kontaktů je uložen na pracovišti OS HZS SPOLANA, a.s. V případě potřeby je organizován i návoz těchto pracovníků prostřednictvím HZS podniku, který má k dispozici osobní automobil.

5.2.4.9 Informace vnitřním předpisu, kterým jsou stanoveny činnosti a konkrétní odpovědnosti vybraných zaměstnanců v případě závažných havarijních stavů Při řešení mimořádné události v SPOLANA a. s. spolupracuje řada pracovišť. Postup jejich činností je dán Vnitřním havarijním plánem SPOLANA a. s. (SGŘ-22-05). Řešení zásahu na místě zabezpečuje jednotka HZSP v těsné součinnosti s pracovníky havarovaného útvaru. Kompetence HZSP k řízení zásahu a předávání řízení zásahu jsou dány vyhláškou č. 247/2001 Sb. Jednotka HZS podniku postupuje při zásahu podle zpracovaných taktických postupů. Činnosti a odpovědnosti vybraných zaměstnanců v případě vážných havarijních stavů jsou uvedeny ve Vnitřním havarijním plánu SPOLANA a.s. (ve formě SGŘ-22-05) zpracovaného dle zákona č.224/2015 Sb. Zde jsou v příloze č.1 v kap.2.2 Popis úkolů jednotlivých organizačních útvarů a zásahových složek provozovatele a osob při likvidaci havárie uvedeny povinnosti zaměstnanců a útvarů při vzniku havarijní situace. Je např. uvedeno: Základní povinnosti všech pracovníků v objektu SPOLANA a.s. při zjištění havarijního úniku nebezpečné látky, požáru a výbuchu. Každý, kdo zjistí, že hrozí havárie (nebo k ní již došlo) v důsledku úniku nebezpečné látky (NL), či došlo k požáru nebo výbuchu, je povinen podle svých možností učinit nezbytná opatření k odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků události. Svá zjištění nejvhodnějším a nejrychlejším způsobem oznámí svému nadřízenému pracovníkovi nebo přímo na Operační středisko HZS podniku, linka 150 (platí i při volání z interní podnikové sítě), 315 662 222 (platí při volání z telefonu mimo podnikovou síť). 2.2.1.1 Povinnosti pracovníků při vyhlášení chemického poplachu: - Přerušit telefonické hovory, pokud nejsou nezbytně nutné pro zajištění chodu technologie, zásahů do provozu zařízení či odstavování výrobních jednotek nebo jejich částí, nebo pro varování pracovníků a organizování nutných činností souvisejících s vyhlášenou mimořádnou situací. Hovory je nutno omezit na co nejkratší dobu. - Při zaznění podnikové sirény ihned zajistit odposlech podnikového rozhlasu (v místnostech jimi vybavených). - S okamžitou platností respektovat zákaz kouření i na jinak povolených místech. - Uzavřít okna a dveře. - Vypnout elektrické spotřebiče a uhasit „otevřený“ oheň, přerušit práce s „otevřeným ohněm“. - Vypnout přivětrávání klimatizačního systému, pokud není místním provozním předpisem stanoveno jinak. - Připravit si osobní ochranné pracovní prostředky. - Řídit se pokyny příslušného vedoucího. -

Při evakuaci opustit pracoviště podle pokynů vedoucího, VZ HZS nebo požární poplachové směrnice. Při evakuaci nepoužívat výtahů. Dbát pokynů pracovníků represivních útvarů a orgánů (pracovníků HZS, ostrahy podniku, Zdravotnické záchranné služby, Policie ČR).

Pracovníci, kteří jsou pracovními instrukcemi (PI) nebo bezpečnostními instrukcemi (BI) nebo tímto vnitřním havarijním plánem (popř. VHPZ) určeni k nutné obsluze výrobního zařízení nebo technických prostředků, jsou povinni použít ochranné pomůcky a zajišťovat provoz zařízení nebo jeho odstavení podle PI a BI a příkazů směnového mistra (vedoucího pracoviště).

359

2.2.1.2 Pracovníci, kteří jsou v době vzniku mimořádné události mimo svá trvalá pracoviště, jsou povinni: - Řídit se pokyny směnových mistrů (vedoucích pracovišť) na ohrožených územích a informacemi podnikového rozhlasu. - Při pohybu po podniku respektovat pokyny osob, které organizují likvidaci vzniklé události (pracovníků HZS, Ostrahy podniku, Zdravotnické záchranné služby, Policie ČR). - Respektovat značení zákazů vstupů a vjezdů na křižovatkách a komunikacích (únik nebezpečné látky) a světelných zákazových signálů (červená světla). 2.2.1.3 Směnový mistr (předák, panelář) havarovaného útvaru - Vyhlašuje chemický poplach I. stupně pro havarovaný provoz (závod); poplach vyhlašuje místními (provozními) komunikačními prostředky (telefon, hláskový telefon, popř. radiostanicí, místní provozní sirénou). - Neprodleně oznamuje na OS HZSP (linka č. 150, 315 662 222) vyhlášení chemického poplachu (CHP) pro havarovaný provoz. - Zajistí informování pracovníků jiných útvarů nacházejících se v prostorách havarovaného provozu (jako jsou laboratoře ÚŘJ, pracoviště údržby, osádky vozidel expedičních firem aj.). - Nařizuje připravit (použít) osobní ochranné pracovní prostředky. - Zjistí, zda došlo ke zranění osob. - Zajišťuje opatření k lokalizaci a omezení úniku, protipožární opatření (chlazení, zkrápění, přípravu hasících prostředků apod.). - Organizuje činnosti podle vývoje situace a rozsahu úniku včetně eventuálního odstavení technologického zařízení nebo celé výrobní jednotky a evakuace osob. - Informuje OS HZSP (linka č. 2555, 2585, 2150, 315 662 555, 315 662 585, 315 662 150). - Zajišťuje uzavření přístupů a vjezdů do havarovaného útvaru (rozmístění výstražných tabulí). - Po příjezdu zásahové jednotky HZSP k místu havárie informuje VZ HZSP o situaci, poskytuje a upřesňuje údaje potřebné pro efektivní zásah a vyhlášení příslušného stupně CHP tj. druh unikající NL, množství NL v havarovaném zařízení, způsob poškození, pravděpodobnou prognózu dalšího rozvoje události, podmínky v zařízení (teplota, tlak), spolupracuje s VZ HZSP. - Na žádost VZ HZSP zabezpečuje vypnutí elektrického proudu v havarované části provozu. - Zajišťuje přerušení servisních a údržbářských prací, prací s otevřeným ohněm, uložení tlakových lahví do bezpečného prostoru apod. - Zabezpečuje likvidaci havárie na “svém” zařízení, které prochází územím jiného útvaru. Spolupracuje přitom s pověřeným pracovníkem dotyčného útvaru. - Další činnosti zajišťuje podle vnitřního havarijního plánu závodu, pokynů VZ HZSP a OS HZSP. - Údaje o průběhu události a provedených opatřeních zaznamená do provozní knihy. 2.2.1.4 Směnový mistr (předák, panelář) ohroženého útvaru - O nebezpečí je informován OS HZSP nebo přímo z útvaru, kde k havárii došlo, a varovným systémem. - Informuje podřízené a ostatní osoby přítomné na pracovištích útvaru a nařídí jim připravit (použít) příslušné osobní ochranné pracovní prostředky. - Zajistí informování pracovníků jiných útvarů nacházejících se v prostorách ohroženého provozu (jako jsou laboratoře ÚŘJ, pracoviště údržby, osádky vozidel expedičních firem aj.). - Podle vývoje situace, získaných informací a pokynů OS HZSP provádí zásahy do technologie (omezení, odstavování apod.). - Na pokyn OS HZSP zabezpečí uzavření ohroženého území výstražnými terči. - Další činnost koordinuje podle vnitřního havarijního plánu závodu, pokynů VZ HZSP a OS HZSP.

2.2.1.5 Jednotka Hasičského záchranného sboru podniku Operační středisko HZS podniku Operační důstojník a hasič-operátor - Zpětným dotazem ověří hodnověrnost informace o vzniku havárie a vyhlášení chemického poplachu mistrem provozu (panelářem). - Vyhlásí poplach zásahové jednotce HZS podniku, předá VZ HZSP získanou informaci. - Naváže a udržuje spojení s VZ HZSP.

360

-

-

Na základě informace směnového mistra havarovaného provozu nebo příkazu VZ HZSP vyhlašuje chemický poplach I. stupně rozhlasem (informace o situaci). Na základě příkazu VZ HZSP vyhlašuje II. a III. stupeň sirénou s doprovodnou hlasovou informací. Určuje “vstupní” vrátnici. Spolupracuje s VZ HZSP (výměna informací o situaci a postupu likvidace havárie), zabezpečuje jeho požadavky (technické a pomocné prostředky, povolání pracovníků odborných útvarů). Zabezpečuje vyrozumění útvarů a pracovníků SPOLANA a.s. dle přílohy č. 11 této SGŘ. Zabezpečuje vyrozumění mimopodnikových orgánů a obcí dle přílohy č. 11 této SGŘ. Operační důstojník zajistí po skončení mimořádné události předání vyplněného formuláře (viz příloha č.11 této SGŘ) technickému specialistovi OŘV k uložení. V případě potřeby povolává na pokyn VZ HZSP externí jednotky HZS a Zdravotnickou záchrannou službu s určením meteosituace, směru nájezdu do podniku a s určením vstupní vrátnice (technika externích jednotek HZS vjíždí dle meteosituace vrátnicemi č. 1 a 4 (vrátnici č. 1 otevírá pro vjezd/výjezd vozidel Ostraha podniku na pokyn OS HZS podniku), vozy Zdravotnické záchranné služby mohou vjíždět i vrátnicí č. 3, dovoluje-li to meteosituace). Na případné dotazy zástupců obcí z okolí podniku poskytuje informace pouze v rozsahu rozhlasové relace pro podnik. Na příkaz velitele zásahu odvolává vyhlášené stupně poplachu v podniku podnikovým rozhlasem. V případě vyřazení varovného systému VISO 2002 z činnosti zapíná elektromotorovou sirénu a využívá rozhlasového výstupu ze systému IKIS (RCS Kladno).

Velitel zásahu a jednotka HZS podniku -

-

-

-

Plní úkoly dle § 26 vyhlášky č. 247/2001 Sb. (ve znění vyhl. č. 226/2005 Sb.) a dále provádí koordinaci složek IZS v místě zásahu a ukládá příkazy vedoucím těchto složek. Organizuje, stanovuje postupy k omezení ohrožení vyvolaného mimořádnou událostí a stabilizaci v místě zásahu, např. hašení požárů, ochlazování konstrukcí, ohraničení uniklých látek, odstraňování staveb aj. Určuje stupeň protiplynové ochrany pro jednotku HZSP. Provádí průzkum místa havárie. Vydává pokyn OS HZSP k vyhlášení II. a III. stupně chemického poplachu, případně i I. stupně chemického poplachu, kdy je na místě úniku jako první jednotka HZSP (např. výjezd na signalizaci plynové detekce) a velitel zásahu nemá možnost získat okamžité a upřesňující informace o situaci. Vychází z prvotního posouzení situace - např. velikost a směr šíření mraku, získaných informací od provozních pracovníků o druhu unikající NL, množství NL v havarovaném zařízení, způsobu poškození, o prognóze dalšího rozvoje události, o podmínkách v zařízení (teplota, tlak), na základě meteosituace, informací průzkumu apod. Udržuje spojení s OS HZSP a průběžně ho informuje o situaci a provedených opatřeních. Zabezpečuje záchranu osob. Řídí, organizuje činnosti k omezení následků havárie, určuje nasazení technických a pomocných prostředků k likvidaci havárie. Určuje vytýčení ohrožených prostorů k uzavření přístupů a vjezdu do těchto prostor, žádá OS HZSP o zajištění jejich uzavření výstražnými terči. Zabezpečuje průběžnou kontrolu přítomnosti NL v ovzduší a měření její koncentrace (zaměřuje se na prostory ve směru šíření úniku). Určuje shromaždiště raněných. Zajišťuje přesun raněných na shromaždiště za pomoci pracovníků z havarovaného útvaru. V případě potřeby prostřednictvím mistra (předáka, paneláře) havarovaného útvaru povolává směnového elektrikáře. Po dohodě s mistrem havarovaného útvaru vydává pokyn OS HZSP k odvolání poplachu. Zabezpečuje následnou kontrolu po ukončení zásahových činností v havarovaném útvaru. Předává místo zásahu jednotky HZSP směnovému mistrovi (vedoucímu havarovaného útvaru). Průběh zásahu a časový záznam prováděných činností uvede ve zprávě o zásahu.

Hasič-dispečer -

Na základě informací o situaci v havarovaném útvaru od směnového mistra vyhodnotí prostory, objekty, útvary, které jsou nebo mohou být ohroženy.

361

-

-

Předává sdělení operačního důstojníka o určení „vstupní“ vrátnice veliteli směny ostrahy podniku. Podle vývoje situace koordinuje v potřebném rozsahu činnosti, nutné pro udržení chodu technologických zařízení, nebo naopak pro odstavování v havarovaných nebo ohrožených provozech či ohrožených útvarech. Spolupracuje s operačním důstojníkem (výměna informací o situaci a postupu likvidace havárie v podniku i okolí), zabezpečuje požadavky operačního důstojníka. Zabezpečuje vyrozumění útvarů a pracovníků SPOLANA a.s. dle přílohy č. 11 této SGŘ. Zabezpečuje vyrozumění mimopodnikových orgánů a obcí dle přílohy č. 11 této SGŘ. Zajišťuje ohlašovací povinnosti příslušným mimopodnikovým orgánům v souladu se SGŘ-22-02. Na základě žádosti VZ HZSP o výpomoc zajišťuje potřebné pracovníky, techniku, prostředky a materiální zabezpečení z těchto útvarů a organizací: - Provoz ČOV, - ZSD servis spol. s r.o., - Remwil sp.z.o.o., - UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o.

2.2.1.6 Ostraha podniku - Po obdržení informace od OS HZSP o chemickém poplachu, zajistí velitel směny ostrahy (příp. jeho zástupce) uzavření vrátnic pro vstup osob a vjezd vozidel. - Určenou „vstupní“ vrátnicí pak zabezpečuje průjezd jednotek HZS, Policie ČR, povolaných vedoucích pracovníků, pohotovostních vozů Zdravotnické záchranné služby. - V případě, že OS HZS určí vrátnici č. 1 (je uzamčena) jako „vstupní“, zajistí její otevření. - Řídí se pokyny OS HZSP. - Připraví si osobní ochranné pracovní prostředky. - V případě potřeby zajišťují uzavírku příslušných komunikací (dle přílohy č. 8 této SGŘ). - V případě bezpodmínečné nutnosti opustit prostor některé z vrátnic podniku oznámí pracovník ostrahy podniku (dané vrátnice) veliteli směny ostrahy opuštění vrátnice, který o této skutečnosti informuje OS HZSP. 2.2.1.7 Provoz ČOV - Pracovník provozu ČOV zajišťuje kontrolu odpadních a povrchových vod, odběr vzorků k analýze na výtoku do Labe.

2.2.1.8 Útvar Životní prostředí - Určuje rozsah analýz odebraných vzorků (viz předcházející bod).

2.2.1.9 Útvar Řízení jakosti - Přednostně provádí analýzy odebraných vzorků a o výsledcích informuje OS HZSP, útvar Životní prostředí a předáka ČOV Z-EVH.

Tímto způsobem jsou popsány povinnosti dalších zaměstnanců a útvarů i pro jiné typy havarijních popř. jiných mimořádných situací (únik kapalné látky, požár, výbuch, povodeň, vniknutí nepovolaných osob) podrobně popsáno v kap. 6.5.3 této bezpečnostní zprávy.

5.2.4.10 Informace, zda v dokumentech havarijního plánování jsou na topografickém podkladu znázorněny a) bezpečnostní zóny v provozech – nejsou, jsou vyznačeny na místě výstražnými značkami (zóna CHEMOPARK, zóny s nebezpečím výbuchu) b) oblasti se stanovenými zákazy, omezeními, zábranami apod. – nejsou, jsou vyznačeny výstražnými značkami viz předchozí bod c) trasy havarijních potrubí pro odvod nebezpečných látek a médií mimo technologii – takové trasy nejsou provozovány

362

d) míst vyústění havarijních odpouštěcích armatur pro nebezpečné látky a média – nejsou e) únikových cest a evakuačních tras, případně shromaždiště pro zaměstnance – u složitých objektů z hlediska požární ochrany jsou zpracovány plány únikových cest, evakuační trasy z prostoru technologií nelze předem zpracovat a nařídit jejich používání, vzhledem k různým zdrojům rizika (jejich umístění) a vzhledem k proměnlivé meteosituaci, shromaždiště pro zaměstance jsou označena informačními cedulemi a jsou vedle únikových cest z CHMOPARKU vyznačena na schematu, který je přílohou č.13 SGŘ-2205 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. viz následující:

363

364

f) umístění prostředků k ochraně osob, včetně umístění věcných prostředků požární ochrany a osobních ochranných pracovních prostředků v případě havarijních událostí – umístění těchto prostředků je popsáno v havarijních plánech, požárních řádech (zaměstnanci seznámeni v rámci cyklického školení), všichni zaměstnanci mají k dispozici osobní ochranné pracovní prostředky (poskytuje zaměstnavatel). Např. v SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. je v příloze č.1 v kap. 14 PLÁNY INDIVIDUÁLNÍ OCHRANY je uvedeno: Vzduchové dýchací přístroje Na výrobních provozech, na nichž se vyskytují nebezpečné látky, jsou k dispozici pro ochranu pracovníků provozu, kteří zabezpečují nutné provozní činnosti při vzniku závažných havarijních událostí a podílejí se ve spolupráci s HZSP na likvidaci události, vzduchové dýchací přístroje. Umístění vzduchových dýchacích přístrojů: Provoz Elektrolýza: E484/A centrální velín elektrolýzy

1 ks

E4890 místnost obsluhy výroby chlornanu sodného 1 ks E4910 panel komprese a zkapalňování chlóru

2 ks

E4920 kancelář mistra plnírny kapalného chlóru

4 ks

Provoz VCM a TZO: D464A panel provozu VCM

2 ks

D4680 kompresorová stanice

1 ks

D4730 TZO D368B dusíková stanice

1 ks 2 ks

Provoz PVC: D464A panel provozu PVC

2 ks

D4600 obsluhy

29 ks

Provoz Kyselina sírová: D161B panel provozu KS

3 ks

Provoz KL – výrobna Kaprolaktam: D2610 panel výrobny KL

2 ks

Provoz KL – výrobna HAS a SA: D2620 panel výrobny HAS

4 ks

C3410 výrobna SO2 panel

2 ks

F1970 stáčení čpavku – sklad

2 ks

D2660 SA panel

2 ks

Pro používání, uložení, skladování a údržbu dýchacích přístrojů platí BI-00-06 „Zásady používání izolačních dýchacích přístrojů“. Kontrola je prováděna v rámci kontrolní činnosti sektoru Bezpečnosti a kontroly a vedoucích pracovníků.

365

5.2.4.11 Informace o vnitřním předpisu, kterým je stanovena povinnost průběžně aktualizovat dokumenty havarijního plánování V SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“ je uvedeno: 3.1 Sektor Bezpečnosti a kontroly 3.1.3 Zpracovává: • Vnitřního havarijního plánu ve smyslu § 23 zákona č. 2244/2015 Sb. v rozsahu daném vyhláškou MŽP č. 227/2015 Sb. a po jeho schválení ho předkládá KÚ Středočeského kraje a Hasičskému záchrannému sboru Středočeského kraje. • Zajišťuje aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10% dosavadního množství, nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení, a při organizačních změnách ovlivňujících systém zajištění bezpečnosti. Aktualizaci neprodleně předkládá KÚ Středočeského kraje a Hasičskému záchrannému sboru Středočeského kraje. Zajistí prověření aktuálnosti vnitřního havarijního plánu nejméně jednou za 3 roky ode dne, kdy se stal platným dokumentem.

3.2 Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů) -----------------------------------------------------------------------Zajišťují: •

Včasnou aktualizaci veškeré havarijní dokumentace (havarijních plánů, havarijních postupů a pokynů v provozních předpisech).

V SGŘ-22-04 „Povodňový plán podniku“ je uvedeno: 4.2.2.1 Povinností vedoucích pracovníků podnikových útvarů je: -

zpracovat dílčí povodňové plány dle podkap. 5.2, udržovat je v aktuálním stavu a prokazatelně 1x ročně s nimi seznamovat pracovníky; aktualizaci provádět rovněž při změně Povodňového plánu podniku,

V SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“ je uvedeno: 4.5 Aktualizace VHPZ (vnitřní havarijní plán závodu) -----------------------Vedoucí závodu odpovídá za periodické prověřování aktuálnosti VHPZ minimálně 1x ročně (obvykle k 31. lednu) a vždy po každé mimořádné události spojené s únikem NL na závodu. Aktualizaci VHPZ při změně podmínek souvisejících s bezpečností zařízení nebo druhu či množství manipulované NL je povinen provést nejpozději do 1 měsíce po realizaci změny. Zpracovatel spolupracuje při zpracování (aktualizaci) VHPZ se sektorem Bezpečnosti a kontroly..

366

5.2.4.12 Informace o tom, zda k aktualizaaci havarijní dokumentace dochází vždy: a) při jakýchkoliv změnách v technologii, materiálních vstupech a výstupech, pokud mají vliv na bezpečnost b) v důsledku nových poznatků, které souvisejí s riziky rizikovými procesy c) na základě podnětů z vykonaných externích inspekcí a kontrol V SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“ je uvedeno: 3.1 Sektor Bezpečnosti a kontroly 3.1.3 Zpracovává: • Zajišťuje aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10% dosavadního množství, nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení, a při organizačních změnách ovlivňujících systém zajištění bezpečnosti. Aktualizaci neprodleně předkládá KÚ Středočeského kraje a Hasičskému záchrannému sboru Středočeského kraje. 3.2 Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů) -----------------------------------------------------------------------Zajišťují: • V případě změn technologického postupu/zařízení (nerealizovaných formou investic) provedení nového posouzení rizik možné havárie či ohrožení životního prostředí a výsledky předávají vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly. • Nahlášení a konzultace předem se sektorem Bezpečnosti a kontroly a s útvarem ŽP při každém plánování nového nakládání s nebezpečnou látkou, jež by mohlo způsobit havárii či negativně ovlivnit životní prostředí.

Obecně, lze konstatovat, že při jakýchkoliv změnách ve smyslu zákona o prevenci závažných havárií, při zjištění nových poznatků v souvislosti s riziky a na základě podnětů z externích inspekcí a kontrol je prováděna aktualizace havarijní dokumentace. Za provedení těchto změn odpovídá sektor Bezpečnosti a kontroly, který dle Organizačního řádu (SGŘ-01-06), kap. 7.5 SEKTOR BEZPEČNOSTI A KONTROLY – působnost

=================================== 1. Řídí a zajišťuje preventivní činnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2. Řídí a zajišťuje oblasti krizového řízení a havarijní a požární prevence

5.2.4.13 Informace o vnitřním předpisu, kterým je stanovena povinnost systémově prověřovat připravenost havarijních sil a prostředků provozovatele, včetně prověřování aktuálnosti kontaktů na základní složky IZS V SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. je uvedeno: 3

367

KOMPETENCE PREVENCE

A

ZODPOVĚDNOST

PODNIKOVÝCH

ÚTVARŮ

V OBLASTI

HAVARIJNÍ

3.1 Sektor Bezpečnosti a kontroly ---------------------------------------3.1.1 Je gestorem systému požární a havarijní prevence. 3.1.3 Zajišťuje a koordinuje zpracování: • Ročního plánu a přípravné dokumentace požárních a havarijních cvičení na úrovni podniku, podílí se na koordinaci součinnostních cvičení se zásahovými složkami regionu (případně armády ČR); vyhodnocení cvičení včetně přijatých opatření vkládá specialista - koordinátor ŘB do databáze „Havarijní prevence“.

3.2 Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů) -----------------------------------------------------------------------Zajišťují: • Připravenost zařízení a podřízených pracovníků dle příslušných předpisů a plánů na možný vznik havárie, k tomu spolupracují s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly včetně jednotky HZS podniku. • Provádění havarijních cvičení včetně nácviků evakuace osob dle zpracovaného ročního plánu havarijních a požárních cvičení příslušného závodu, vedou o tom záznamy včetně hodnocení cvičení. S přijatými opatřeními seznamují podřízené pracovníky.

Dále je uvedeno v SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plá SPOLANA a.s.: 9.6 Nácviky řešení likvidací havarijních úniků NL jsou prováděny dle plánu požárních a havarijních cvičení a jsou vyhlašovány velitelem Jednotky HZSP, kdy zaměření a rozsah nácviků přizpůsobuje po dohodě se zúčastněnými útvary (tj. závodem, útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly, popř. Ostrahou podniku). Cvičení vyhlašuje minimálně 2x za rok (zápis a vyhodnocení ukládá pověřený pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly). Poznámka: Vedle uvedených cvičení provádí Jednotka HZSP nácviky dle svého plánu - zprávy o cvičeních jsou uloženy na HZS podniku. 9.7 Vedoucí závodů (provozovatelé rizikových činností) zajišťují (dle podkap. 3.2): - zpracování ročního plánu havarijního a požárního cvičení příslušného závodu, - předání ročního plánu cvičení vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly do 31.1. každého roku - provedení havarijního cvičení včetně nácviku evakuace osob na všech směnách dle zpracovaného plánu, - vedou o tom záznamy včetně hodnocení cvičení, s přijatými opatřeními seznamují podřízené pracovníky.

368

5.2.4.14 Podrobnosti o systému plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tematických cvičení V předchozím odstavci je uvedeno, že sektor bezpečnosti a kontroly zpracovává roční plán cvičení, který schvaluje vedoucí sektoru. Plán je zpracováván ve spolupráci s jednotkou HZS podniku a příslušnými závody. Zaměření a rozsah nácviků je přizpůsobeno dohodě zúčastněných subjektů. Nácviky jsou vyhlašovány velitelem jednotky HZS podniku. Pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly provede záznam o průběhu cvičení a ve spolupráci s vedoucími zúčastněných útvarů provede vyhodnocení popřípadě přijetí nápravných opatření se stanovením termínu plnění a odpovědností. Kontrolu plnění zajišťuje sektor Bezpečnosti a kontroly. V SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plá SPOLANA a.s. je uvedeno: 3.2 Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů) -----------------------------------------------------------------------Zajišťují: • Připravenost zařízení a podřízených pracovníků dle příslušných předpisů a plánů na možný vznik havárie, k tomu spolupracují s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly včetně jednotky HZS podniku. • Provádění havarijních cvičení včetně nácviků evakuace osob dle zpracovaného ročního plánu havarijních a požárních cvičení příslušného závodu, vedou o tom záznamy včetně hodnocení cvičení. S přijatými opatřeními seznamují podřízené pracovníky.

Dále je ve Vnitřním havarijním plánu SPOLANA a.s. uvedeno: 7 ZÁZNAMY Roční plán havarijních a požárních cvičení příslušného závodu včetně hodnocení cvičení - 3. kapitola, odst. 3.2 Za uložení výše uvedených záznamů po dobu minimálně 1 roku zodpovídá vedoucí příslušného závodu (u provozní knihy od posledního záznamu - po dopsání knihy). Následné uchování dle SGŘ05-05. Zpráva o průběhu námětového cvičení - 9. kapitola, odst. 9.6 Uloženo v PHP po dobu 1 roku. Za uložení zodpovídá vedoucí PHP. Následné uchování dle SGŘ-0505. Zpráva o cvičení jednotky HZS - 9. kapitola, odst. 9.6 Uloženo v HZS po dobu 1 roku. Za uložení zodpovídá velitel HZS. Následné uchování dle SGŘ-05-05.

5.2.4.15 Informace o tom, zda prověřovací cvičení jsou zaměřena na: a) Prověření vhodnosti postupů řešení závažných havarijních stavů b) Nácvik dovedností c) Prověření organizace a řízení akcí, včetně prověření kordinace a komunakce všech zúčastněných složek

V SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plá SPOLANA a.s. je uvedeno:

369

3.2 Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů) -----------------------------------------------------------------------Zajišťují: • Připravenost zařízení a podřízených pracovníků dle příslušných předpisů a plánů na možný vznik havárie, k tomu spolupracují s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly včetně jednotky HZS podniku. • Provádění havarijních cvičení včetně nácviků evakuace osob dle zpracovaného ročního plánu havarijních a požárních cvičení příslušného závodu, vedou o tom záznamy včetně hodnocení cvičení. S přijatými opatřeními seznamují podřízené pracovníky.

Při cvičení jsou prověřovány postupy řešení závažných havarijní stavů (obecné postupy řešení jsou uvedeny v kap.2.2, příloha č.1 Vnitřního havarijního plánu SPOLANA a.s. (SGŘ-22-05), včetně koordinace zúčastněných útvarů, jsou procvičovány dovednosti obsluh a podnikových hasičů potřebných k úspěšnému řešení mimořádných událostí, je prověřováno i spojení na podnikové i mimopodnikové úrovni (zóna havarijního plánování, složky IZS, odborné instituce apod.).

5.2.4.16 Informace k systému zavádění a realizace opatření vyplývajících z výsledků prověřovacích a tematických cvičení, a prověřování účinnosti a efektivnosti těchto opatření V SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. je uvedeno: 3 KOMPETENCE PREVENCE

A

ZODPOVĚDNOST

PODNIKOVÝCH

ÚTVARŮ

V OBLASTI

HAVARIJNÍ

3.1 Sektor Bezpečnosti a kontroly ---------------------------------------3.1.1 Je gestorem systému požární a havarijní prevence. 3.1.3 Zajišťuje a koordinuje zpracování: • Ročního plánu a přípravné dokumentace požárních a havarijních cvičení na úrovni podniku, podílí se na koordinaci součinnostních cvičení se zásahovými složkami regionu (případně armády ČR); vyhodnocení cvičení včetně přijatých opatření vkládá specialista - koordinátor ŘB do databáze „Havarijní prevence“.

Pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly provede záznam o průběhu cvičení a ve spolupráci s vedoucími zúčastněných útvarů provede vyhodnocení popřípadě přijetí nápravných opatření se stanovením termínu plnění a odpovědností. Kontrolu plnění zajišťuje sektor Bezpečnosti a kontroly. Účinnost a efektivnost přijatých opatření je ověřována při následujících nácvicích.

5.2.4.17 Informace o způsobu informování zaměstnanců o výsledcích těchto cvičení a přijatých opatření V SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plá SPOLANA a.s. je uvedeno:

370

3.2 Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů) -----------------------------------------------------------------------Zajišťují: • Provádění havarijních cvičení včetně nácviků evakuace osob dle zpracovaného ročního plánu havarijních a požárních cvičení příslušného závodu, vedou o tom záznamy včetně hodnocení cvičení. S přijatými opatřeními seznamují podřízené pracovníky.

Zaměstnanci jsou informováni o výsledcích cvičení a přijatých opatření formou seznámení s vyhodnocením cvičení zpracovaným pověřeným pracovníkem závodu. O seznámení je prováděn záznam.

5.2.4.18 Informace o organizačně technickém řešení situace při náhlém výpadku elektrického zdroje, včetně popisu postupů aktivování náhradních zdrojů Je podrobně popsáno v kap. 2.1.6.4 Havarijní dodávky médií.

5.2.5

Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou PZH a SŘB

5.2.5.1 Postupy průběžného sledování a hodnocení stanovených úkolů a cílů Systém sledování plnění programu spočívá: 1) v uplatňování systému průběžného prověřování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu, 2) v identifikaci příčin nesplněných úkolů, 3) v návrhu a realizaci nápravných opatření. Informace o vnitřním předpisu, kterým se uvedené postupy zavádějí V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. je popsán systém průběžného prověřování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu viz následující: 5.6


5.6.1

Vedení podniku 1x ročně přezkoumává vhodnost, přiměřenost a efektivnost QMS/EMS/SMS s cílem identifikovat a odstranit slabá místa tak, aby veškeré procesy byly trvale zlepšovány (viz [75]).

5.6.2

Vstupy pro přezkoumání a) Představitel vedení předkládá 1x ročně k projednání na poradu vedení materiály obsahující závazně následující části: = kontrolu plnění úkolů z předchozích materiálů = plnění cílů managementu kvality, cílů, cílových hodnot, programů environmentálního managementu a programů bezpečnostního managementu = pro oblast EMS, EnMS vyhodnocení plnění souladu s právními a jinými požadavky = pro oblast EMS informace o komunikaci s externími zainteresovanými stranami včetně vývoje stížností (viz [50])

371

= hodnocení QMS/EMS/SMS/EnMS za sledované období, včetně hodnocení dostatečnosti zdrojů, informací o výsledcích auditů, vývoji a plnění nápravných a preventivních opatření, opatřeních z předchozích přezkoumání, změnách s možným dopadem na QMS/EMS/SMS/EnMS (v oblasti EMS včetně vývoje požadavků právních předpisů a dalších požadavků spojených s environmentálními aspekty) a návrhů doporučení pro zlepšování = pro oblast QMS informace o zpětných vazbách zákazníků, vývoji situace na trzích, výkonnosti procesů, shodě produktů, výsledků hodnocení dodavatelů. b) K projednání na poradu vedení je dále 1x ročně předkládána: = „Zpráva o stavu havarijní prevence“, materiál obsahující hodnocení za minulý rok (viz odst. 4.2.6.3), zprávu předkládá sektor Bezpečnosti a kontroly = „Zpráva o vlivu na životní prostředí“, materiál obsahující hodnocení environmentálního profilu podniku za minulý rok (viz odst. 5.4.2.4), zprávu předkládá útvar Životní prostředí. Na základě předložených materiálů jsou generálním ředitelem v případě potřeby ukládány úkoly. Úkoly z oblasti EMS jsou následně promítnuty do programu environmentálního managementu. Úkoly z oblasti havarijní prevence jsou zapracovány do programů EMS a SMS. c) Vedení podniku má k dispozici: = výsledky interních auditů QMS/EMS/SMS/EnMS prováděných v souladu se zásadami uvedenými v odst. 8.2.2 a výsledky plnění nápravných a preventivních opatření, uložených v souladu s odst. 8.5.2, = měsíční rozbory vlivu podniku na životní prostředí v oblasti • ovzduší (emise hlavních škodlivin do ovzduší, přehled plnění emisních limitů u kontinuálně měřených zdrojů a monitoring imisní situace), • odpadních vod (množství produkovaného a vypouštěného znečištění), informace o kvalitě odpadních vod jsou součástí informačního systému SAP, • nakládání s odpady (přehled produkovaného odpadu a poplatků za jeho likvidaci) (tyto měsíční rozbory jsou k dispozici v útvaru Životní prostředí) = informační systém SAP poskytující detailní informace o finančních tocích = denní informace o průběhu výroby, o případných haváriích a podaných stížnostech, tento „informační servis“ je zpracován a rozesílán elektronicky hasičem-dispečerem (viz [24]), = měsíční a pololetní zprávy o stavu kvality surovin a výrobků, zpracované útvarem Řízení jakosti, zprávy jsou dostupné v databázi QMS, = další údaje o vývoji řízených procesů (viz monitorování uvedené v podkap. 8.2), případně doporučení podřízených zaměstnanců pro zlepšování.

5.6.3

Výstupy z přezkoumání Výstup z přezkoumání obsahuje: a) Konstatování zjištěného stavu. b) Zahrnutí všech případných rozhodnutí a opatření vztahujících se: • k odstranění neshod i ke zlepšení daného procesu, každé opatření musí být termínované s definovanou odpovědností a musí být měřitelné (případně vyhodnotitelné) • ke zlepšování produktu ve vztahu k požadavkům zákazníků (oblast QMS) • k posouzení dostatečnosti zdrojů (a to nejen finančních), pokud analýza příčin neshod směřuje do oblasti zdrojů. Poznámka: Rozhodnutí a opatření mohou být aktualizovaných cílů kvality pro daný rok. Výstupy z přezkoumání mohou být zároveň vstupem do: a) oblasti zlepšování výrobků (inovace a investiční výstavba) b) zlepšování a zefektivnění procesů c) zkvalitnění pracovního a životního prostředí.

372

formulována

prostřednictvím

Základní organizační vazby a kompetence stanovuje SGŘ-01-06 Organizační řád, kde je uvedeno: 4.4 Představitel vedení pro integrované systémy řízení Představitelem vedení pro integrované systémy řízení, který zabezpečuje podmínky pro udržování a rozvoj těchto systémů, stanovil generální ředitel člena výkonného vedení – vedoucího sektoru Kvality a životního prostředí.

4.5 Pracovní skupina QMS / Pracovní skupina EMS / Pracovní skupina SMS Pracovní skupina QMS / pracovní skupina EMS / pracovní skupina SMS má funkci koordinačního, poradního a výkonného orgánu představitele vedení pro integrované systémy řízení při udržování a rozvoji QMS / EMS / SMS v podniku (prostřednictvím členů příslušných pracovních skupin pověřených řízením QMS / EMS / SMS v určeném sektoru / úseku / útvaru). složení Pracovních skupin

předseda a koordinátor

tajemník

členové

Pracovní skupina QMS

představitel vedení

technický specialista QMS

pověření pracovníci

pro integrované systémy řízení Pracovní skupina EMS

vedoucí útvaru Životní prostředí

Pracovní skupina SMS

specialista - koordinátor řízení bezpečnosti

z jednotlivých sektorů / úseků / útvarů

7.4 SEKTOR KVALITY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ – působnost ================================================ 1. Vykonává činnosti představitele vedení pro integrované systémy řízení (viz odst. 4.4 této SGŘ)

Pravomoci a odpovědnosti představitele vedení pro integrované systémy řízení Předkládat poradě vedení k projednání a generálnímu řediteli ke schválení: • aktualizaci a rozpracování politiky jakosti, environmentální politiky a politiky BOZP včetně stanovení cílů (v případě EMS i cílových hodnot) pro následující kalendářní rok v termínech dle Integrované příručky SPOLANA a.s., • roční zprávy hodnotící vhodnost a účinnost QMS / EMS / SMS a plnění stanovených cílů (cílových hodnot) při jejich zdokonalování a rozšiřování dle vypracované osnovy, • pán interních sdílených auditů QMS / EMS / SMS na kalendářní rok, Pracovní skupina QMS / Pracovní skupina EMS / Pracovní skupina SMS • zpracovává a projednává návrh harmonogramu postupu prací v oblasti příslušného systému, • připravuje podklady pro formulování politiky jakosti / environmentální politiky / bezpečnostní politiky, cílů a cílových hodnot, kontroluje plnění úkolů a projednává hodnocení funkčnosti systémů, • projednává návrhy řešení závažných úkolů v oblasti uvedených systémů a koordinuje plnění systémových opatření k nápravě (preventivních opatření).

373

V SGŘ-01-06 Organizační řád, kde je dále uvedeno: 6 OBECNÉ ČINNOSTI VEDOUCÍCH PRACOVNÍKŮ ÚTVARŮ V oblasti QMS, EMS a SMS: 29

Zodpovídá za udržování a rozvoj QMS / EMS / SMS v řízeném útvaru v souladu s vyhlášenými politikami, cíli a cílovými hodnotami a s příslušnou legislativou, zodpovídá za funkčnost, efektivnost a účinnost zavedeného QMS / EMS / SMS a pravidelně ji vyhodnocuje

30

Zodpovídá za vypracování, udržování a doplňování dokumentace QMS / EMS / SMS v řízeném útvaru, zodpovídá za kontrolu dodržování dokumentovaných postupů QMS / EMS / SMS v řízeném útvaru

Informace o tom, zda jsou při sledování plnění úkolů u měřitelných ukazatelů stanovena pravidla a postupy měření

V Integrované příručka QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a. s. je uvedeno: 8 8.1

MĚŘENÍ, ANALÝZA A ZLEPŠOVÁNÍ Smyslem procesů monitorování, měření, analýzy a zlepšování je zejména: ---------------------------------------------------------------------------------------------------------a) prokázat shodu výrobků b) zajistit shodu QMS/EMS/SMS/EnMS c) zajistit neustálé zlepšování efektivnosti QMS/EMS/SMS/EnMS d) kontrola a zlepšování pracovního a životního prostředí.

8.2.3

Monitorování a měření procesů Požadavky na způsob monitorování a měření procesů jsou stanoveny v Listech procesů. Za obsahovou správnost a optimálnost Listů procesů zodpovídají majitelé procesů. Za operativní řízení Listů procesů (v elektronické podobě v databázi QMS v prostředí Lotus Notes) zodpovídá sektor Kvality a životního prostředí. Za rozsah měření a monitorování procesů zodpovídají jejich majitelé včetně volby a rozsahu využití statistických metod. Určují vhodné ukazatele pro toto měření, vývoj ukazatelů systematicky sledují a využívají pro řízení jednotlivých procesů. Pokud monitorování a měření signalizuje neplnění stanovených hodnot, jsou majitelé procesů povinni přijímat adekvátní opatření, která povedou k nápravě zjištěného stavu. Četnost a způsob monitorování spotřeby energií a materiálů (plnění technickohospodářských norem) je popsáno v [25]. Měření a monitorování emisí, množství odpadů, množství a čistoty vstupních a výstupních vod stanovují pro jednotlivé oblasti životního prostředí postupy, uvedené v [65], [66], [70] a [86]. Monitorování starých ekologických zátěží je prováděno prostřednictvím externích organizací. Monitorování emisí CO2 (tzn. získávání primárních dat pro výpočet a vlastní výpočet) a vykazování emisí CO2 je popsáno v „Ročním plánu pro monitorování emisí“ (dále jen „Monitorovací plán“), který vytvořil útvar Životní prostředí na základě zákona č. 383/2012 Sb. (viz [108] a [70]). Monitorovací plán je schválen Ministerstvem životního prostředí, kam se předkládá jako žádost o povolení emitovat skleníkové plyny. K dispozici je v písemné podobě v útvaru Životní prostředí, v závodu Energetika a vodní hospodářství a v Závodu PVC Provozu VCM a TZO, kterých se bezprostředně týká, v elektronické podobě je k dispozici v databázi EMS v prostředí Lotus Notes.

V procesu č.3.17 Havarijní připravenost a reakce jsou stanoveny následující měřitelné ukazatele

374

-

reakční čas při vzniku krizové situace (měření času)

-

identifikace a odstranění rizik (počet identifikovaných a odstraněných rizik)

-

kontrola dodržování bezpečnostních opatření (počet kontrol)

-

havarijní prevence – školení, pravidla, systémy, legislativa… (počet úkonů)

-

mimořádná událost (počet mimořádných událostí)

-

závažnost mimořádné události (počet mrtvých, zraněných, škody na majetku, na životním prostředí)

viz následující databáze Integrovaných systémů řízení, Procesní model, Procesy podpůrné, proces č.17 Havarijní připravenost a reakce

Informace o tom, zda je v případech měření prováděna archivace naměřených dat a záznamů Způsob a pravidla archivace naměřených dat a záznamů jsou stanoveny předpisem SGŘ-1601 Záznamy. Zde je uvedeno: 1

375

ÚVOD Tato směrnice generálního ředitele stanovuje zásady pro: - vytváření a nakládání se záznamy v podniku (tj. pořizování, identifikaci, shromažďování, registraci, přístup, ukládání, úschovu, udržování a vypořádání záznamů ve smyslu ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001 a ČSN OHSAS 18001), - písemný kontakt uvnitř podniku i mimo něj, - ukládání písemností, provádění skartací a výběru archiválií ve smyslu zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"), - přidělování a používání razítek (služebních, osobních).

3 NAKLÁDÁNÍ SE ZÁZNAMY Okruh Záznamy jsou všechny údaje v písemné či elektronické podobě zaznamenávající stav záznamů procesů v podniku, jsou důkazními prostředky o plnění požadavků na zavedený QMS, EMS a SMS dle požadavků ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001 a ČSN OHSAS 18001 (formuláře, objednávky, smlouvy, provozní knihy, zprávy z interních auditů, záznamy k opatřením k nápravě a preventivním opatřením, záznamy k uplatněným reklamacím atd.).

Zásady pořizování záznamů

Zásady shromažďování a ukládání záznamů

Vyhodnocování záznamů

Okruh záznamů, pracovníky zodpovědné za pořízení záznamů, předepsanou formu a četnost pořízení záznamů definují legislativní podnikové dokumenty QMS, EMS a SMS citované Integro-vanou příručkou QMS/EMS/SMS SPOLANA a.s., dokumenty nižší úrovně citované v legislativních podnikových dokumentech uvedených v Integrované příručce, nebo schéma příslušného procesu. • čitelnost a jednoznačnost záznamu, • případná oprava chybného záznamu (pořízeného písemnou formou) se provádí škrtnutím původního údaje a novým záznamem (s uvedením, kdo a kdy opravu provedl - datum a parafa) • záznamy nesmí být vyhotoveny obyčejnou tužkou a původní údaje přepisovány / přelepovány • musí být dodržena forma záznamu stanovená v legislativních podnikových dokumentech. • záznamy jsou definovány v legislativních podnikových dokumentech nebo v příslušném schématu procesu • záznamy se shromažďují a ukládají na místě určeném vedoucím útvaru po dobu stanovenou legislativními podnikovými dokumenty nebo příslušným schématem procesu • minimální dobou uložení je 1 rok od vzniku záznamů, event. od jejich konečného vyplnění - po uplynutí lhůty pro uložení záznamů na pracovišti je příslušný vedoucí pracovník oprávněn rozhodnout o dalším nakládání se záznamy (dlouhodobé uložení nebo skartaci v souladu se skartačním rejstříkem – viz kap. 8 Skartační řád) - záznamy musí být dostupné a vhodně označeny k umožnění jejich identifikace - záznamy musí být ukládány v podmínkách a způsobem, které zamezí jejich poškození / ztrátu - zálohování a ukládání záznamů v elektronické podobě viz SGŘ-08-02. • způsob vyhodnocování záznamů stanoví buď přímo příslušné legislativní podnikové dokumenty nebo příslušné schéma procesu nebo vedoucí pracovník (na jehož útvaru záznam vzniká) • vyhodnocování záznamů je zdrojem pro : - získání důkazů o shodě procesů s požadavky na systémy QMS, EMS, SMS, informací o efektivním fungování procesů a pro jejich optimalizaci - získání důkazů o shodě s požadavky na výrobky podniku, - ukládání nápravných a preventivních opatření (OKN, OKP), - plánování kvality a tvorbu cílů QMS, cílů, cílových hodnot a programů EMS a SMS.

376

Poskytování záznamů zákazníkům

Zákazníkům lze poskytnout záznamy přímo nebo zapůjčit k nahlédnutí k prokázání shody kvalitativních parametrů odebíraných výrobků, plnění požadavků EMS / SMS. Záznamy jsou poskytovány buď na základě smluvního ujednání nebo v rámci zákaznických auditů (dle zásad stanovených SGŘ-17-01). Zákazníkům nejsou poskytovány záznamy tvořící součást obchodního tajemství (viz SGŘ-22-03).

V jednotlivých podnikových směrnicích je i kapitola Záznamy, kde je seznam záznamů vzniklých při činnostech popisovaných danou směrnicí. Pro ilustraci lze použít např. SGŘ-2205 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. viz následující: 7 ZÁZNAMY Provozní kniha (obecný název záznamů směnových mistrů o průběhu směny) - příloha č.1, bod 2.2.1.3 a 2.2.3.1 Roční plán havarijních a požárních cvičení příslušného závodu včetně hodnocení cvičení - 3. kapitola, odst. 3.2 Za uložení výše uvedených záznamů po dobu minimálně 1 roku zodpovídá vedoucí příslušného závodu (u provozní knihy od posledního záznamu - po dopsání knihy). Následné uchování dle SGŘ16-01. Postup vyrozumění při vzniku mimořádné události - příloha č. 11 Zpráva o zásahu HZS - příloha č.1, bod 2.2.1.5 a 2.2.3.3 Ukládá technický specialista OŘV po dobu minimálně 1 roku. Následné uchování dle SGŘ-16-01. Záznam o proškolení do Osobní karty bezpečnosti práce „B“ - 9. kapitola, odst. 9.1, příloha č.10. Odpovědnost, doba a způsob uložení viz SGŘ-23-08. Zpráva o průběhu námětového cvičení - 9. kapitola, odst. 9.6 Uloženo v sektoru Bezpečnosti a kontroly po dobu 1 roku. Za uložení zodpovídá pověřený pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly. Následné uchování dle SGŘ-16-01. Zpráva o cvičení jednotky HZS - 9. kapitola, odst. 9.6 Uloženo v HZS po dobu 1 roku. Za uložení zodpovídá velitel Jednotky HZS. Následné uchování dle SGŘ-16-01.

Informace o tom, zda je v případě nesplněného úkolu prováděna identifikace příčin Způsob identifikace příčin nesplněných úkolů spočívá ve zjištění aktuálního stavu jeho plnění ke stanovenému termínu (splněn, nesplněn, rozpracován, zrušen, přeformulován) a ve zjištění důvodů nesplnění popř. změny úkolu. V materiálu, který předkládá představitel vedení na poradu vedení jsou uvedeny i identifikované příčiny nesplněných úkolů. V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a. s. je uvedeno: 8.5

Zlepšování ----------------

8.5.1

Neustálé zlepšování Strategickým cílem podniku je neustálé zlepšování všech procesů směřující ke zvyšování výkonnosti. Akce směřující ke zlepšování efektivnosti QMS/EMS/SMS/EnMS jsou prováděny na základě úkolů uložených poradou vedení podniku. Za účelem dokumentování a vyhodnocování akcí pro zlepšování QMS/EMS/SMS/EnMS je sektorem Kvality a životního prostředí veden v databázi QMS pohled „Zlepšování procesů“. Vyhodnocení zadaných úkolů je předmětem přezkoumání vedením podniku.

377

8.5.2

Nápravná a preventivní opatření Tímto odstavcem Příručky jsou stanoveny kompetence a postupy pro: - ukládání nápravných opatření (dále též OKN) - při zjištění neshod (odchylek), - ukládání preventivních opatření (dále též OKP) pro předcházení neshodám a řešení závažných problémů ve všech oblastech. Dále uváděná opatření platí pro všechny útvary podniku s působností v definovaném QMS/EMS/SMS/EnMS. Zaměstnanci, kteří jsou odpovědni za vyšetření příčin neshod (identifikaci problémů) a oprávněni k ukládání OKN (OKP) jsou definováni dle druhu neshody (problému) v odst. 8.5.2.2.

8.5.2.1 Definice neshod a zdroje jejich zjištění Neshoda - nesplnění stanovených požadavků, které je po vyhodnocení závažnosti a míry rizik podnětem k uložení OKN. Podnětem k uložení OKP je zjištěný problém (zjištěná možnost vzniku neshody). Systémové neshody (problémy) - veškeré zjištěné odchylky (nalezené možnosti vzniku odchylky) prováděných činností od postupů definovaných legislativou nebo zjištěné odchylky těchto postupů nebo činností od požadavků ČSN EN ISO 9001:2009, ČSN EN ISO 14001:2005, ČSN OHSAS 18001:2008, ČSN EN ISO 50001:2012. Zdroje zjištění odchylek (problémů) prováděných činností od postupů definovaných příslušnou legislativou nebo jejich prevence jsou zejména: - externí audity QMS/EMS/SMS/EnMS prováděné zákazníkem nebo smluvní organizací, - interní audity QMS/EMS/SMS/EnMS, - rozborová činnost představitele vedení, - poznatky představitele vedení získané z činností sektorů Kvality a životního prostředí, Bezpečnosti a kontroly a útvaru Řízení a optimalizace technologie výrob jako útvarů s celopodnikovou působností v QMS/EMS/SMS/EnMS, - kontrolní činnost všech vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení jako součást vlastní řídící práce. Zdroje zjištění odchylek (problémů) postupů definovaných systémovou dokumentací nebo činností od požadavků ČSN EN ISO 9001:2009, ČSN EN ISO 14001:2005, ČSN OHSAS 18001:2008, ČSN EN ISO 50001:2012 nebo jejich prevence jsou zejména: - pravidelná prověrka dokumentace (viz odst. 4.2.4) - ostatní zdroje uvedené v předchozím textu u odchylek činností.

Informace o tom, zda v případě nesplněného úkol jsou bezodkladně přijata příslušná nápravná opatření V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a. s. je uvedeno: 8.5.2.2 Ukládání OKN při systémových a závažných výrobkových neshodách a OKP při systémových a závažných výrobkových problémech Po zjištění neshod (problémů) ze zdrojů uvedených v odst. 8.5.2.1 jsou ukládána nápravná opatření (OKN) nebo preventivní opatření (OKP) postupem dle [48] následujícími zaměstnanci: Systémové neshody (problémy) - OKN (OKP) ukládá: generální ředitel

:

ředitelé/vedoucí sektorů:

představiteli vedení a ředitelům/vedoucím sektorů na návrh představitele vedení vedoucím podřízených útvarů

378

představitel vedení

:

vedoucím útvarů s výjimkou ředitelů/vedoucích sektorů

Postup pro ukládání OKN (OKP) včetně kompetencí, formální a obsahové náplně OKN (OKP) a jeho plnění, případně sledování účinnosti stanovuje [48]. Informaci o uložených OKN (OKP) včetně jejich vyhodnocení předkládá představitel vedení poradě vedení jako součást ročního hodnocení QMS/EMS/SMS/EnMS (podkap. 5.6).

8.5.2.3 Řešení odchylek (problémů) v oblasti pracovního prostředí Řešení odchylek v pracovním prostředí (dodržování hygienických limitů) je v kompetenci sektoru Bezpečnosti a kontroly.

8.5.2.4 Řešení odchylek (problémů) v ostatních případech Postupem uvedeným v odst. 8.5.2.2 se neřeší odchylky (problémy) technologického charakteru nebo méně závažné výrobkové neshody (problémy), jejichž řešení je v kompetenci přímého řízení jednotlivých podnikových útvarů. Jedná se zejména o následující odchylky a problémy řešené: V působnosti výrobních závodů - změny technologického postupu na základě zjištěných odchylek nebo na základě vyhodnocených provozních zkoušek (problém). Detailní postupy nápravných opatření technologického charakteru závodů jsou součástí dokumentů řízení výrobního procesu (viz podkap. 7.5). V působnosti nakupujících útvarů: - podle charakteru odchylek (problémů) některé z opatření od projednání s dodavatelem až po změnu dodavatele. Okruh opatření při neshodách surovin je specifikován v [09]. V působnosti útvaru Řízení jakosti: - oblast kontroly kvality surovin - podle charakteru odchylek některé z opatření specifikované v [09], - rozšíření mezioperační kontroly technologického procesu v laboratořích útvaru Řízení jakosti, - oblast kontroly kvality výrobků - podle charakteru odchylky (problému) některé z interních opatření (např. přerušení redukované výstupní kontroly a zavedení kontroly v plném rozsahu – viz [36]). V případě nezbytnosti realizovat nápravná opatření nebo řešit problém součinností několika podnikových útvarů, je postup stanoven na základě projednání vedoucích příslušných podnikových útvarů nebo jimi pověřených zaměstnanců. Neopomenutelným účastníkem jednání je: - v případě systémových neshod (problémů): vedoucí sektoru Kvality a životního prostředí vedoucí útvaru Životní prostředí vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly - v případě výrobkových neshod (problémů): vedoucí útvaru Řízení jakosti. Povinnost a oprávnění vyvolat výše uvedené jednání má kterýkoliv podnikový útvar při zjištění odchylek (problémů) souvisejících s kvalitou výrobků a s postupy zavedenými v QMS/EMS/SMS/EnMS. Vyvolává-li realizace OKN (OKP) změnu dokumentovaných postupů je povinen útvar, zodpovědný za změnové řízení této dokumentace, neprodleně provést změnu.

Pravidla přijímání příslušných nápravných opatření jsou stanovena v modelu procesu č.3.13 Řízení auditů a nápravných opatření. Popsáno podrobně v následující kapitole Audit systému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažných havárií..

379

5.2.5.2 Postupy zahrnující systém hlášení, evidence a vyšetřování závažných havárií, nehod, skronehod nebo selhání bezpečnostních a ochranných systémů Informace o vnitřním předpisu, kterým se uvedené postupy zavádějí Systém hlášení a evidence havárií a nehod stanovuje podnikový předpis SGŘ-22-02 „Hlášení, vyšetřování a evidence mimořádných událostí a pracovních úrazů“. Zde je uvedeno: 1 ÚVOD Tato směrnice generálního ředitele stanovuje jednotný postup při hlášení, vyšetřování a evidenci mimořádných událostí (havárií, závažných havárií, požárů a výbuchů) a pracovních úrazů. 2 ROZSAH PLATNOSTI A ROZDĚLOVNÍK Tato SGŘ je závazná pro všechny podnikové útvary a je šířena v elektronické podobě v prostředí Lotus Notes. 3 HAVÁRIE, POŽÁR, VÝBUCH 3.1 Havárie -----------Pro účely této SGŘ havárie je: a) porucha (poškození – zničení) zařízení, která způsobila zastavení nebo výrazné omezení či ohrožení chodu podnikového útvaru, případně podniku, b) nenadálý nebo neočekávaný stav, při němž bezprostředně a výrazně vzrostou emise znečišťujících látek nad povolené limity a zdroj nelze zpravidla regulovat ani zastavit běžnými technickými postupy; v podniku je spojen s vyhlášením 2. a 3. stupně chemického poplachu dle SGŘ-22-05, c) mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod (stanoví povolaný pracovník útvaru Životní prostředí), d) živelná pohroma – událost způsobená přírodními jevy (např. povodeň, zemětřesení, vichřice apod.), která má za následek ohrožení nebo poškození majetku, zdraví nebo životního prostředí v rozsahu uvedeném v bodech a), b), c) tohoto odstavce. Při poruchách na zařízeních sloužících ke koncovému čištění výstupních proudů do atmosféry či vodního recipientu se postupuje dle podmínek uvedených v příslušném provozním řádu zařízení (viz SGŘ-24-07, SGŘ-24-03). 3.2 Požár ---------Požár je každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k zranění či usmrcení osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí. Za požár se považuje i nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí ohroženy. 3.3 Výbuch -----------Výbuch je náhlá a prudká oxidační nebo rozkladná reakce vyznačující se vzrůstem teploty, tlaku nebo vzrůstem obou těchto veličin (chemický výbuch). Výbuchem je i nárůst tlaku způsobený změnou objemu při náhlém odpaření kapaliny (fyzikální výbuch). 3.4

380

Hlášení havárií, požárů, výbuchů ------------------------------------------------Každý pracovník je povinen: • ihned oznámit havárii vzniklou na jeho pracovišti sám nebo prostřednictvím svého nadřízeného na OS HZS: - z pevné podnikové linky 150, 112, 2222 (ozve se Operační středisko HZS SPOLANA a.s.), - z mobilního telefonu nebo telefonu mimo areál podniku 150, 112 (ozve se Krajské operační a informační středisko HZS Středočeského kraje) nebo 315 662 222 (ozve se Operační středisko HZS SPOLANA a.s.), • oznámit každý požár nebo výbuch na území podniku, i když byl zlikvidován bez účasti HZS, svému nadřízenému nebo sám událost oznámit na OS HZS SPOLANA a.s. Při oznámení postupovat v souladu s havarijním plánem (viz SGŘ-22-05) nebo požární poplachovou směrnicí. 3.4.1 Hlášení havárií • Dispečer vypracuje, na základě informace příslušného vedoucího útvaru (mistra), písemné hlášení o havárii (dle přílohy č. 1) a předává je neprodleně mimopodnikovým orgánům dle následující tabulky. • Při úniku nebezpečných látek do vod a půdy stanoví klasifikaci události povolaný pracovník ŽP (viz SGŘ-24-04). Havárie Porucha (poškození / zničení) zařízení - viz podkap. 3.1 a)

Podává hlášení V případě havárie v oblasti energetiky – orgánům, které určí pověřený pracovník Z-EVH.

Únik nebezpečných látek do ovzduší - viz podkap. 3.1 b)

ČIŽP - ochrana ovzduší, Policie ČR Neratovice, KOPIS HZS Kladno, KHS Mělník, KÚ Střč. kraje - Odbor ŽP a Z 1)

Únik nebezpečných látek

KOPIS HZS Kladno, ČIŽP - ochrana vod, KHS Mělník, Povodí Labe,

do vod a půdy - viz podkap. 3.1 c)

KÚ Středočeského kraje - Odbor ŽP a Z, MěÚ Neratovice odbor ŽP 2) Živelná pohroma - viz podkap. 3.1 d)

dle charakteru události (viz předcházející případy)

1) Při vyhlášení II. a III. stupně chemického poplachu. 2) Vždy ve spolupráci s pracovníkem útvaru ŽP.

3.4.2 Hlášení požárů a výbuchů Dispečer vypracuje (na základě informace příslušného vedoucího útvaru / mistra) písemné hlášení o požáru / výbuchu (dle přílohy č. 1) a předává je neprodleně níže uvedeným mimopodnikovým orgánům. Při požáru (výbuchu), v jehož důsledku došlo k: a) poškození (zničení) zařízení, které způsobilo zastavení nebo výrazné omezení či ohrožení chodu podnikového útvaru, případně podniku – na KOPIS HZS Kladno a dále dle odst. 3.4.1 (viz tabulka), b) bezprostřednímu ohrožení nebo zhoršení kvality ovzduší – dle odst. 3.4.1 (viz tabulka), c) mimořádně závažnému zhoršení nebo mimořádnému ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod – dle odst. 3.4.1 (viz tabulka).

381

4 ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE 4.1 Závažná havárie je mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, zejména závažný únik nebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážným následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo více nebezpečných látek..

4.2 Hlášení o vzniku závažné havárie --------------------------------------------V případě mimořádné události (havárie, požár, výbuch, úraz) způsobené nebezpečnou látkou v množství a v důsledcích dle podkap. 4.1 (závažná havárie) je zachována povinnost podat hlášení dle podkap. 3.4 a 5.2. Každou závažnou havárii musí dispečer neprodleně oznámit Krajskému úřadu Středočeského kraje Odboru ŽP a Z na základě hodnocení události, které zajistí vedoucí útvaru Bezpečnost a prevence. Do 24 hodin od vzniku závažné havárie vypracuje vedoucí útvaru Bezpečnost a prevence „Hlášení o vzniku závažné havárie“ (šablona formuláře W:\OI_FORMS\1havar1.dot, evidenční číslo závažné havárie přidělí vedoucí útvaru Bezpečnost a prevence) a předá je v písemné a současně i v elektronické podobě Krajskému úřadu Středočeského kraje - Odboru ŽP a Z. „Hlášení o vzniku závažné havárie“ (dle této podkapitoly) předá vedoucí útvaru Bezpečnost a prevence v písemné a elektronické podobě technickému specialistovi OŘV k uložení.

SGŘ-23-09 „Prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ stanovuje pravidla monitorování, evidenci a šetření rizikových stavů a skoronehod viz následující: 1.4 Dále tato SGŘ stanovuje postup pro monitorování rizikových stavů a skoronehod ohlášených v rámci SPOLANA a.s. a stanovuje postup pro jejich šetření a vyhodnocování. 6 MOTIVACE PRACOVNÍKŮ K OZNAMOVÁNÍ RIZIKOVÝCH STAVŮ A SKORONEHOD (RSS) 6.1 Monitorování rizikových stavů a skoronehod (RSS) -----------------------------------------------------------------RSS jsou zpravidla průvodním jevem vzniku pracovních úrazů, nehod a havárií. V mnoha případech předcházejí závažnému následku. Jejich faktická četnost je o několik řádů vyšší než četnost nehod a umožňuje tak, za předpokladu jejich evidence a vyhodnocení, shromažďování dostatečného objemu poznatků k formulaci odpovídajících preventivních opatření. Příčiny RSS spočívají v tom, že došlo k porušení ustanovení platných legislativních dokumentů podniku, nebo se jedná o stav, který tyto předpisy neřeší. Monitorování RSS napomáhá rychlému získávání informací o rizikách na daném pracovišti s cílem jejich odstranění, případně jejich minimalizace.

6.2 Oznamování RSS

382

-------------------------Oznámení je prováděno na podnikovou tel. linku 5555 se záznamníkem. Poznámka: Pracovník, který oznámil RSS a rozhodl se spolupracovat při jejich vyhodnocení, nesmí být nijak postižen, a to ani v případě vlastního podílu na jejich vzniku (nejedná-li se o trestný čin). Jeho účast při oznámení RSS je považována za dostačující výchovné opatření.

Popis pravidel a postupů užívaných při vyšetřování havárií a nehod, sestavování vyšetřujícího týmu, dokumentování průběhu a výsledku vyšetřování, projednání závěrů šetření vedením organizace, přijetí nápravných a preventivních opatření Pravidla způsobu vyšetřování havárií a nehod stanovuje podnikový předpis SGŘ-22-02 Hlášení, vyšetřování a evidence mimořádných událostí a pracovních úrazů. Zde je uvedeno: 1 ÚVOD Tato směrnice generálního ředitele stanovuje jednotný postup při hlášení, vyšetřování a evidenci mimořádných událostí (havárií, závažných havárií, požárů a výbuchů) a pracovních úrazů. 3.5 Vyšetřování havárií, požárů a výbuchů -------------------------------------------------K šetření příčin vzniku mimořádné události (včetně události spojené s vyhlášením I. stupně chemického poplachu dle SGŘ-22-05) jsou ustanoveny vyšetřovací komise – viz následující tabulka: Členové Zřízeno v Předsed Tajemník útvarech a komise Technolog Závodní (útvarové) Výrobní Vedoucí závodu Pracovník útvaru Centralizovaná údržba, vyšetřovací komise závody závodu pracovník útvaru Bezpečnost a prevence a 1) další pracovníci určení vedoucím závodu Podniková Je jmenována GŘ na návrh výrobně-provozního ředitele / vedoucího, v jehož vyšetřovací komise útvaru došlo k mimořádné události, individuálně pro každou událost (vyžaduje-li to rozsah a charakter události). Při požáru / výbuchu je členem komise pracovník HZS. 1) Na závodech jmenuje komisi vedoucí závodu. V případě ostatních útvarů jmenuje komisi vždy pro konkrétní událost vedoucí, v jehož útvaru došlo k mimořádné události (ve složení, které určí). Při šetření havárie/ požáru/ výbuchu je vždy členem komise pracovník útvaru Bezpečnost a prevence. V případech, kdy je jmenována na vyšetření téže události podniková vyšetřovací komise, vyšetřování závodní (útvarové) vyšetřovací komise (po předání dosavadních poznatků podnikové komisi) končí. 3.5.1 Za objektivní zajištění podkladů a vyšetření příčin mimořádné události zodpovídá předseda příslušné vyšetřovací komise. 4.3 Vyšetřování závažných havárií -------------------------------------------4.3.1 Činnost vyšetřovací komise Při vyšetřování závažné havárie komise postupuje dle zásad stanovených podkap. 3.5 této SGŘ. 4.3.2

383

Konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné havárie Vedle zprávy zpracované dle přílohy č. 2 je v případě závažné havárie povinností vyšetřovací komise vypracovat „Konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie“ (šablona formuláře W:\OI_FORMS\1havar2.dot). Po schválení GŘ předá předseda komise konečnou zprávu Krajskému úřadu Středočeského kraje v písemné a současně i v elektronické podobě, a to nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné havárie. „Konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie“ předá předseda komise v jednom vyhotovení (písemně a elektronicky) sektoru Bezpečnosti a kontroly k archivaci.

V příloze č.2 SGŘ-22-02 „Hlášení, vyšetřování a evidence mimořádných událostí a pracovních úrazů“ je uvedena osnova vyšetřovací zprávy OSNOVA ZPRÁVY VYŠETŘOVACÍ KOMISE 1 Úvodní část Obsahuje datum, čas a místo vzniku události, stručný popis události včetně následků. 2 Plnění ohlašovací povinnosti 3 Popis místa události Situace před vznikem události, stav zařízení před událostí (četnost a poslední kontrola, proškolení obsluh z PI, BI a dalších předpisů, předepsané revize a kontroly). 4 Průběh události Popis všech okolností souvisejících s průběhem události, provedená rozhodnutí a opatření z průběhu události v časovém sledu, výpovědi svědků. 5 Následky události Rozsah škod: a) škody přímé b) škody následné (i na majetku mimo podnik) - ekologické důsledky, jejich likvidace, stanovení množství uniklé nebezpečné látky - přehled pracovních úrazů, ke kterým při události došlo - předpokládaná doba obnovy 6 Příčina vzniku události Objektivní stanovení příčiny vzniku události na základě šetření (posudky, odborná vyjádření a stanoviska, výpovědi apod.), posouzení dodržení či nedodržení PI, BI, TR, požárních řádů a dalších norem a předpisů. 7 Návrhy na opatření Přehled technicko-organizačních, výchovných a dalších opatření zabraňujících opakování události (jedním z návrhů na opatření je vždy seznámení pracovníků s výsledky šetření viz kapitola 6 této SGŘ). 8 Přehled předpisů použitých při šetření 9 Seznam příloh 10 Podpisy členů komise 11 Rozdělovník Výtisk vyšetřovací zprávy povinně obdrží: - Předseda vyšetřovací komise - Vedoucí závodu / útvaru, kde k události došlo

384

- Technický specialista OŘV – vedle písemné i v elektronické podobě - Útvar Životní prostředí (v případě úniku nebezpečných látek do životního prostředí) - Vedoucí útvaru Bezpečnost a prevence – vedle písemné i v elektronické podobě - ČIŽP (v případě úniku nebezpečných látek do životního prostředí, kdy je zasláno hlášení dle odstavce 3.4.1 - tabulka) - OIP (v případech smrtelných úrazů a úrazů při kterých došlo k hospitalizaci delší než 5 kalendářních dnů) - Policie ČR (vždy, jedná- li se o podezření z trestného činu, které šetří; jinak na vyžádání) - popř. další (na vyžádání) 12 Přílohy ke zprávě (dle potřeby) - výpovědi obsluh, postižených, svědků - kopie záznamů o úrazech v souvislosti s událostí (viz podkap. 5.3 této SGŘ) - kopie provozních záznamů - kopie protokolů o revizích apod. - technologická schémata apod. - situační plánek místa události - fotodokumentace - analýzy odebraných vzorků, meteosituace apod. - jmenovací dopis GŘ na složení podnikové komise (vždy).

Vyšetřovací zprávy jsou projednávány a schvalovány na poradě vedení viz příloha č.2 SGŘ22-02, kde je uveden vzor titulního listu viz následující:

ZPRÁVA (závodní/útvarové, podnikové) VYŠETŘOVACÍ KOMISE o události ………………………………

Vypracoval: předseda vyšetřovací komise

………………………………………………........ Jméno, funkce, datum, podpis

Schválil: příslušný ředitel / vedoucí sektoru ………………………………………………..…… (v jehož útvaru došlo k mimořádné události)

Schváleno poradou vedení dne:

Jméno, funkce, datum, podpis

……………………………..………………………

(týká se pouze zpráv podnikové vyšetřovací komise, není-li určeno jinak)

Výtisk č. ……………

SGŘ-23-09 „Prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ stanovuje pravidla monitorování, evidenci a šetření rizikových stavů a skoronehod viz následující: 6.3

385

Vyzvednutí RSS ---------------------Pravidelné vyzvedávání oznámených RSS ze záznamníku zajišťuje specialista - koordinátor ŘB (v případě jeho nepřítomnosti jím pověřený pracovník SBK) a písemně je zaznamenává. Tento pracovník smí jako jediný oznámené RSS ze záznamníku vymazat. (Postup pro vyzvednutí RSS: Obsluha záznamníkové služby je prováděna dle „Návodu k použití Panasonic KX-TS620FX“.) 6.4 Šetření a vyhodnocení RSS ------------------------------------6.4.1 Šetření RSS zajišťuje vedoucí útvaru BP nebo jím pověřený pracovník SBK. Šetření může přidělit specialistovi prevence BOZP (dle místa vzniku RSS – rajonizace) nebo tohoto pracovníka může k šetření pouze přizvat. Pokud problematika bude zasahovat do oblasti působnosti útvaru Životní prostředí (ŽP) nebo jiných odborných útvarů podniku, budou zástupci těchto útvarů přizváni k prošetření RSS. 6.4.2 Šetřením RSS se rozumí: - objektivní zjištění příčiny a zdroje oznámených RSS, - stanovení nápravných opatření k oznámeným RSS, - stanovení dalších (preventivních) opatření proti opakování obdobných RSS, - informování vedoucího pracovníka (vedoucího závodu / útvaru) formou předání autorizované kopie dokumentu „OZNÁMENÍ RSS vyhodnoceno jako RIZIKOVÝ STAV / SKORONEHODA“ vytištěného z databáze „Motivace“ v Lotus Notes. 6.4.3 K šetření musí být přizván vždy vedoucí pracoviště (výrobny), kde byly RSS zjištěny. Šetření se může na základě vlastní žádosti zúčastnit rovněž pracovník, který RSS oznámil. 6.4.4 Pracovník, který vedl šetření, ve spolupráci s příslušným vedoucím pracoviště (výrobny) vyhodnotí RSS. Vyhodnocením se rozumí: - stanovení, zda se jedná o skoronehodu nebo o rizikový stav, - objektivní posouzení vzniku oprávněného nároku na odměnu pracovníkovi (oznamovateli RSS). 6.4.5 Oznámení RSS, výsledky šetření a vyhodnocení se zapisují do dokumentu „OZNÁMENÍ RSS vyhodnoceno jako RIZIKOVÝ STAV / SKORONEHODA“ v databázi „Motivace“ v Lotus Notes. 6.4.6 Pracovník, který vedl šetření, sleduje (kontroluje) vždy plnění nápravných opatření u jím šetřených RSS. Jejich realizaci pak uvede do příslušného dokumentu dle předcházejícího odstavce 6.4.5. 6.4.7 Vznikne-li předpoklad možného vzniku obdobných RSS i v rámci jiných útvarů podniku, zajistí útvar BP sektoru Bezpečnosti a kontroly vhodnou formu seznámení vedoucích těchto útvarů s výsledky šetření a přijatými opatřeními.

Informace o pravidlech a způsobu archivace dokumentů z vyšetřování havárií a nehod Způsob a pravidla archivace naměřených dat a záznamů jsou stanoveny předpisem SGŘ-1601 „Záznamy“. V předpisu pro vyšetřování havárií a nehod SGŘ-22-02 „Hlášení, vyšetřování a evidence mimořádných událostí a pracovních úrazů“ je tedy povinnou kapitolou i kapitola Záznamy, kde je uveden způsob archivace dokumentů z vyšetřování viz následující:

386

9 ZÁZNAMY Hlášení o mimořádné události - kapitola 3, podkap. 3.4, osnova viz příloha č.1 této SGŘ Hlášení o vzniku závažné havárie - kapitola 4, podkap. 4.2 (šablona formuláře W:\OI_FORMS\1havar1.dot) Výše uvedené záznamy ukládá technický specialista OŘV na svém pracovišti po dobu 5-ti let. Konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné havárie - kapitola 4, odst. 4.3.2 (šablona formuláře W:\OI_FORMS\ 1havar2.dot). Ukládá technický specialista OŘV na svém pracovišti po dobu 5-ti let. Zpráva vyšetřovací komise - kapitola 3, odst. 3.5.3, osnova viz příloha č. 2 této SGŘ Ukládá na svém pracovišti po dobu 5-ti let: technický specialista OŘV, předseda příslušné vyšetřovací komise, vedoucí příslušného útvaru. Další nakládání s výše uvedenými záznamy se řídí dle SGŘ-16-01.

Informace o tom, jak je zajištěno informování zaměstnanců o příčinách, následcích a důsledcích havárií a nehod Zajištění informovanosti zaměstnanců s výsledky šetření řeší podnikový předpis SGŘ-22-02 „Hlášení, vyšetřování a evidence mimořádných událostí a pracovních úrazů“, kde je uvedeno: 6 SEZNÁMENÍ PRACOVNÍKŮ 6.1 Seznámení pracovníků s výsledky šetření havárií, požárů, výbuchů a závažných havárií ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Předseda vyšetřovací komise ve vyšetřovací zprávě (viz příloha č. 2, osnova vyšetřovací zprávy, bod 7 – návrhy na opatření), navrhne okruh pracovníků, kteří budou seznámeni s výsledky šetření mimořádné události (příčina, následky, opatření). Příslušný vedoucí pak zajistí prokazatelné seznámení těchto pracovníků (do jednoho měsíce od schválení vyšetřovací zprávy) s výsledky šetření.

Informace o tom, zda jsou zaměstnanci informováni o nápravných a preventivních opatřeních přijatých v souvislosti s haváriemi a nehodami Zajištění informovanosti zaměstnanců s nápravnými a preventivními opatření přijatými v souvislosti s haváriemi a nehodami řeší podnikový předpis SGŘ-22-02 „Hlášení, vyšetřování a evidence mimořádných událostí a pracovních úrazů“, kde je uvedeno: 6 SEZNÁMENÍ PRACOVNÍKŮ 6.1 Seznámení pracovníků s výsledky šetření havárií, požárů, výbuchů a závažných havárií ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Předseda vyšetřovací komise ve vyšetřovací zprávě (viz příloha č. 2, osnova vyšetřovací zprávy, bod 7 – návrhy na opatření), navrhne okruh pracovníků, kteří budou seznámeni s výsledky šetření mimořádné události (příčina, následky, opatření). Příslušný vedoucí pak zajistí prokazatelné seznámení těchto pracovníků (do jednoho měsíce od schválení vyšetřovací zprávy) s výsledky šetření.

387

Podrobně jsou pravidla seznamování pracovníků s přijatými opatřeními popsána v kapitole 5.1.5 Řízení změn v objektu. 5.2.6

Audit systému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažných havárií

Jako řídící dokument pro řešení procesu auditů má SPOLANA a. s. zpracovaný proces č. 3.13 Řízení auditů a nápravných opatření viz následující mapa procesu:

388

Interní audity

389

5.2.6.1 Informace o zdokumentovaném systému plánování interních auditů a jejiích zaměření

Dle SGŘ-01-06 Organizační řád je zajištění kontrol funkčnosti systémů řízení a řízení provádění auditů v odpovědnosti představitele vedení pro QMS, EMS a SMS viz následující: 4.4 Představitel vedení pro integrované systémy řízení Představitelem vedení pro integrované systémy řízení, který zabezpečuje podmínky pro udržování, zdokonalování a rozšiřování těchto systémů, stanovil generální ředitel člena výkonného vedení – vedoucího sektoru Kvality a životního prostředí.

Pravomoci a odpovědnosti představitele vedení pro integrované systémy řízení stanovuje generální ředitel pro vytvoření, uplatnění a udržování QMS / EMS / SMS v souladu s ČSN EN ISO 9001:2009 / ČSN EN ISO 14001:2005 / ČSN OHSAS 18001:2008, ČSN EN ISO 50001:2012 v podniku takto: • sestavovat, udržovat a po schválení generálním ředitelem vydávat Integrovanou příručku QMS / EMS / SMS /EnMS SPOLANA a.s. • předkládat poradě vedení k projednání a generálnímu řediteli ke schválení: - aktualizaci a rozpracování politiky jakosti, environmentální politiky a bezpečnostní politiky včetně stanovení cílů (v případě EMS i cílových hodnot) pro následující kalendářní rok v termínech dle Integrované příručky QMS / EMS / SMS /EnMS SPOLANA a.s., - pololetní zprávy hodnotící vhodnost a účinnost QMS / EMS / SMS /EnMS a plnění stanovených cílů (cílových hodnot) při jejich zdokonalování a rozšiřování dle vypracované osnovy, - plán interních auditů integrovaných systémů řízení (ISŘ) QMS / EMS / SMS /EnMS na kalendářní rok, Interní prověrky integrovaných systémů řízení (dále jen audity ISŘ) se provádějí pro splnění následujících cílů: - ověření shody činností, týkajících se ISŘ, se stanovenými pravidly (externími i podnikovými), - zvyšování efektivnosti a účinnosti ISŘ (jeho optimalizací na měnící se podmínky), - dosažení nápravy při zjištění neshod a pro předcházení neshodám. Pod pojem „externí prověrky (audity)“ se zahrnují: - kontrolní a certifikační audity oprávněné certifikační firmy v oblasti QMS, EMS,SMS a EnMS, - audity zákazníků odebírajících výrobky podniku, - audity prováděné pracovníky podniku u dodavatelů surovin, materiálů a služeb. Plánování interních auditů je dále uvedeno v dokumentaci k procesu č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ kde je uvedeno: PLÁN INTERNÍCH A EXTERNÍCH AUDITŮ K PROCESU č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ

390

Plán interních a externích auditů integrovaných systémů řízení (komplexních i dílčích) sestavuje a schvaluje PVISŘ na základě vlastních poznatků, námětů vedoucích pracovníků a námětů vedoucího útvaru Životní prostředí a vedoucího sektoru Bezpečnosti a kontroly. Cílem plánování interních auditů je: - ověření shody činností, týkajících se integrovaných systémů řízení, se stanovenými pravidly (externími i podnikovými), - zvyšování efektivnosti, účinnosti a udržování integrovaných systémů řízení (jejich optimalizací na měnící se podmínky), - dosažení nápravy při zjištění neshod a pro jejich předcházení. Cílem plánování externích auditů u dodavatelů je: - ověření, zda dodavatel může pravidelně expedovat výrobky nebo poskytovat služby bez podstatného kolísání kvality - objasnění chronických nebo jednotlivých problémů v kvalitě dodávek - vývoj komunikace, důvěry a respektu mezi podnikem a dodavatelem - ověření samohodnocení dodavatele na základě vyplněného dotazníkového auditu - ověření chování dodavatele z hlediska ochrany životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - rozšíření znalostí o systému kvality dodavatele, aby bylo možno zodpovědně rozhodnout o zadání objednávek. Při plánování auditů se přihlíží zejména k termínům konání zastávek na výrobních provozech a k výběru auditorského týmu (využití specialistů k prověření odborných oblastí). Distribuci plánu interních auditů provádí PVISŘ prostřednictvím databází QMS, EMS, SMS a databáze Audity-OKN, vedoucí útvarů zodpovídají za seznámení pracovníků v jimi řízených sektorech/útvarech

Plán interních auditů závazně obsahuje tyto náležitosti: Typ auditu - Udává rozlišení auditu - komplexní nebo dílčí (např. audity oblasti metrologie) Termín auditu - Udává časové období, v němž se audit uskuteční (tj. měsíc v příslušném roce). Pořadové číslo auditu, auditovaný útvar - Udává pořadové číslo auditu a název podnikového útvaru, kde se audit uskuteční. Cíl a rozsah auditu - Obsahuje vždy číslo oblasti (které se audit v auditovaném útvaru týká) v souladu s čísly kapitol Integrované příručky QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s., zpracované dle ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001, ČSN OHSAS 18001 a ČSN EN ISO 50001:2012. Plán externích auditů závazně obsahuje tyto náležitosti: Termín auditu - Udává časové období, v němž se audit uskuteční (tj. měsíc v příslušném roce). Pořadové číslo auditu - Udává pořadové číslo auditu v daném roce. Auditovaný dodavatel - Udává název firmy, kde se audit uskuteční. Rozsah auditu - Obsahuje výčet činností, které dodavatel vykonává pro SPOLANA a.s., a které budou předmětem auditu.

Příprava auditorů na interní audit je popsána v dokumentaci k procesu č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ, kde je uvedno: PŘÍPRAVA AUDITORŮ NA INTERNÍ AUDIT K PROCESU č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ

Vlastní přípravu k auditu provádí auditoři s cílem seznámit se s oblastmi QMS, EMS a SMS v auditovaném útvaru.

391

Pozn.: V případě, že nelze ze závažných důvodů provést interní audit v termínu dle schváleného plánu, řeší přeložení termínu vedoucí auditor, příp. vedoucí útvaru s PVISŘ, který má kompetenci přeložení termínu schválit či zamítnout. 1 Vypracování otázek pro interní audit integrovaných systémů řízení V rámci přípravy na audit vypracují vedoucí auditoři seznam otázek pro příslušný audit. Zdroje pro sestavení otázek jsou zejména: - dokumentace a procesní mapy příslušné danému útvaru a oblastem QMS, EMS, SMS - základní otázky pro provádění auditů integrovaných systémů řízení, - protokoly o výsledcích předchozích auditů v auditovaném útvaru, tj. interních (plánovaných, neplánovaných) a externích (certifikačních, zákaznických), - nápravná a preventivní opatření (OKN/OKP) uložená auditovanému útvaru. Uvedenou dokumentaci poskytuje na základě požadavku vedoucího auditora: - v případě auditu QMS - sektor Kvality a Životního prostředí (zodpovídá vedoucí sektoru) - v případě auditu EMS - útvar Životní prostředí (zodpovídá vedoucí útvaru) - v případě auditu SMS - sektor Bezpečnosti a kontroly (zodpovídá vedoucí sektoru). Dokumentaci QMS, EMS, SMS příslušnou danému útvaru poskytuje vedoucí auditovaného útvaru. 2 Příprava auditorského týmu Vlastní přípravu před uskutečněním auditu provádí auditoři pod vedením vedoucího auditora, který zorganizuje schůzku auditorského týmu. Na schůzce předloží auditorům připravené otázky pro audit a další podklady potřebné pro provedení auditu. Na základě seznámení s podklady a jejich projednání s auditory doplní vedoucí auditor v případě potřeby seznam otázek pro provedení auditu o další specifické otázky.

5.2.6.2 Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření správnosti politiky prevence závažné havárie a systému řízení bezpečnosti Nedílnou součástí auditů QMS EMS/SMS/EnMS je i ověření správnosti politky prevence závažných havárií a systému řízení bezpečnosti viz předchozí text. 5.2.6.3 Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření úrovně naplňování bezpečnostní politiky prevence závažných havárií prostřednictvím systému řízení bezpečnosti Nedílnou součástí auditů QMS/EMS/SMS/EnMS je i ověření úrovně naplňování bezpečnostní politky prevence závažných havárií prostřednictvím systému řízení bezpečnosti viz předchozí text. 5.2.6.4 Přehled kontrolovaných oblastí významných z hlediska prevence závažných havárií Předmětem kontroly a auditu je kontrola úplnosti a aktuálnosti organizačně řídících norem SPOLANA a.s. a kontrola jejich naplňování v oblastech: – –

lidské zdroje (kvalifikace, školení, zdělávání) řízení provozu objektu (technologická dokumentace, bezpečné postupy, aktuálnost a úplnost, metrologie) – řízení změn v objektu (provádění, schvalování, posuzování, seznamování) – havarijní plánování (scénáře, opatření, nácviky, školení) – aaudity systému řízení bezpečnosti (realizace opatření, vyhodnocování vhodnosti)

392

5.2.6.5 Zdokumentovaní zásad a postupů kontrolní činnosti Infomace o zdokumentovaných zásadách a postupech kontrolní činnosti, včetně informací o požadavcích na kvalifikaci a zkušenost kontrolního orgánu, na konkrétnost a komplexnost záznamu z auditu, na bezodkladné postoupení výsledků auditu vedení k projednání a následné přijetí a provedení příslušných opatření. Zásady provádění auditů jsou uvedeny v dokumentaci k procesu č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ, kde je uvedeno: ZÁSADY PROVÁDĚNÍ AUDITŮ ISŘ, ZÁKLADNÍ PRÁVA A POVINNOSTI AUDITORŮ ISŘ A VEDOUCÍCH PROVĚŘOVANÝCH ÚTVARŮ K PROCESU č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ

Audit integrovaného systému řízení provádí skupina auditorů pod vedením vedoucího auditora. 1

Zásady provádění auditů integrovaných systémů řízení (ISŘ)

1.1 Zahajovací jednání Zahajovací jednání provádí vedoucí auditor a vedoucí prověřovaného útvaru, účelem tohoto jednání je zejména: - představení auditorů, - představení pracovníka pověřeného vedoucím útvaru účastí na auditu za prověřovaný útvar, - rekapitulace věcného a časového programu auditu s časovým upřesněním včetně termínu projednání závěru auditu, - potvrzení dostupnosti zdrojů (dokumentace, vybavení apod.), které auditoři potřebují k auditu. 1.2 Provádění vlastního auditu Úkolem auditorů je: - Zjišťování souladu s postupy definovanými QMS, EMS, SMS, EnMS (dle ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001, ČSN OHSAS 18001, ČSN EN ISO 50001:2012) nebo s dokumentací QMS, EMS, SMS, EnMS. Pro zabezpečení tohoto úkolu provádějí auditoři zejména: - kontrolu předložených dokumentů, záznamů a podkladů, - ověření shody činností jednotlivých pracovníků a útvarů s dokumentovanými postupy. Ověřování provádí pomocí pohovorů, zkoumáním dokumentů, záznamů a zjišťováním činností a podmínek v daných oblastech zájmu. Informace shromážděné při pohovorech musí být testovány získáním stejných informací z jiných nezávislých zdrojů, jako je např. fyzické zjišťování, měření, záznamy apod. - Zhodnocení funkčnosti, efektivnosti a vhodnosti QMS, EMS, SMS, EnMS v prověřovaném útvaru se uvádí v závěru protokolu variantně: Funkčnost a efektivnost: - systém je funkční a efektivní nebo - systém je funkční a efektivní s výhradou … (uvést, jakou, co udělat pro nápravu) nebo - systém není funkční a efektivní - bude řešeno uložením OKN a sledováním jeho plnění nebo neplánovaným auditem Vhodnost: - systém je pro útvar vhodný, event. pro vykonávané činnosti je vypracována … dokumentace. - systém není pro útvar vhodný - zdůvodnit 1.3 Záznamy z průběhu auditu

393

O průběhu auditu vedou jednotliví auditoři záznamy (šablona záznamového listu je dostupná v adresáři W:\OI_forms\1zaznam_list.dot). Tyto záznamy obsahují zejména zjištění charakteru odchylek (neshod), eventuálně charakter doporučení. Všechna zjištění odchylek musí být vyjádřena jasně a stručně, úplně dokumentována a identifikována ve vztahu k požadavkům dokumentace, podle nichž byl audit proveden. 2 Práva a povinnosti auditorů - oznámit vedoucímu prověřovaného útvaru zahájení auditu a vyvolat zahajovací jednání, - korigovat a zpřesňovat zjištění jednotlivých auditorů v oblastech QMS, EMS, SMS a EnMS - vstupovat do objektů, zařízení a provozů (pokud souvisí s předmětem auditu), - požadovat na pověřených pracovnících prověřovaného útvaru, aby předložili originální doklady, záznamy včetně dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, - požadovat na pověřených pracovnících prověřovaného útvaru poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, - zajišťovat v odůvodněných případech doklady, jejich převzetí musí pověřenému pracovníku prověřovaného útvaru písemně potvrdit a ponechat mu kopie převzatých dokladů, - předat neprodleně převzaté doklady pověřenému pracovníku prověřovaného útvaru, pominou-li důvody jejich převzetí, - zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití, - šetřit práva a právem chráněné zájmy prověřovaného útvaru, - zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které vyplynuly při výkonu auditu a nezneužít znalosti těchto skutečností, - seznámit s výsledky auditu vedoucího prověřovaného útvaru a po projednání výsledků vypracovat protokol z auditu.

Poznámka: tučně vyznačený text přísluší vedoucímu auditorovi. 3 Povinnosti vedoucích prověřovaných útvarů - vytvořit základní podmínky k provedení auditu, zejména poskytnout součinnost odpovídající oprávněním auditorů, uvedeným v bodu 2, - poskytnout v nezbytném rozsahu materiální a technické zabezpečení pro výkon auditu.

Složení auditorských týmů, základní otázky k auditům, kvalifikační požadavky na auditory jsou uvedeny v dokumentaci k procesu č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ, kde je uvedeno: SLOŽENÍ AUDITORSKÝCH TÝMŮ, ZÁKLADNÍ OTÁZKY K AUDITŮM, KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY NA AUDITORY K PROCESU č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ 1 Složení auditorských týmů integrovaných systémů řízení (ISŘ) Okruh auditorů k provedení konkrétního auditu (interního a externího) jmenuje PVISŘ na základě návrhu (příp. po konzultaci) příslušného ředitele/vedoucího sektoru. PVISŘ schvaluje „Složení auditorských týmů ISŘ“, následně zajistí jeho rozeslání auditorům a umístění do databází QMS, EMS, SMS a Audity-OKN. Náležitosti „Složení auditorských týmů ISŘ“ jsou: - typ auditu, - časové období, v němž se audit uskuteční, - pořadové číslo auditu, - auditovaný útvar (u externích auditů název dodavatele/auditované firmy), - jméno vedoucího auditora (útvar), - jména auditorů, příp. specialistů/odborných pracovníků (útvar). 2 Základní otázky pro provádění interních auditů integrovaných systémů řízení

394

Základní otázky pro provádění auditů ISŘ zpracovává a aktualizuje vždy do 15.1. běžného roku pro oblast QMS technický specialista QMS, pro oblast EMS vedoucí útvaru Životní prostředí, pro oblast SMS specialista-koordinátor ŘB. Vypracované otázky schvaluje PVISŘ, který následně zajistí jejich rozeslání auditorům ISŘ. Zdroje pro sestavení základních otázek jsou zejména: - dokumentace QMS, EMS, SMS, EnMS (tj. ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001, ČSN OHSAS 18001, ČSN EN ISO 50001:2012 a příslušné legislativní podnikové dokumenty a procesní mapy viz proces řízení dokumentů a záznamů), - zjištění a závěry interních auditů ISŘ (předešlých), - zjištění a závěry externích auditů (tj. certifikačních a zákaznických), - uložená nápravná a preventivní opatření, - hodnocení QMS, EMS, SMS a EnMS za příslušné období. Tyto základní otázky jsou pro vedoucí auditory podkladem k vypracování konkrétních otázek pro příslušný audit. 3 Kvalifikační požadavky na auditory integrovaných systémů řízení Auditor integrovaných systémů řízení QMS, EMS, SMS, EnMS (dále jen auditor) je pracovník podniku, s prokázanými osobními vlastnostmi, kompetencemi a kvalifikací k provádění auditů ISŘ a je na činnostech auditovaného útvaru nezávislý. Vedoucí auditoři a auditoři jsou jmenováni představitelem vedení pro integrované systémy řízení (dále PVISŘ) po konzultaci s příslušným ředitelem / vedoucím sektoru. 3.1 Kvalifikační požadavky na interní auditory -----------------------------------------------------------K provádění auditů v oblasti QMS, EMS, SMS, EnMS může být jmenován pracovník, který splňuje následující kvalifikační požadavky: • minimálně středoškolské vzdělání, • minimálně čtyři roky praxe v podniku, • úspěšné absolvování kurzu interních auditorů některé z oblastí QMS, EMS, SMS, • znalosti v oblasti technik, postupů, zásad a metod auditů, organizačního uspořádání, QMS, EMS, SMS, EnMS, legislativních a smluvních požadavků, základních provozních a technických požadavků, • dovednosti tj. organizační a analytické schopnosti, pochopení složitých operací v širších souvislostech, schopnosti reálně vnímat situace, objektivnost, zdravý úsudek, porozumění úloze jednotlivých útvarů v rámci celého podniku, • osobní vlastnosti tj. spravedlnost, upřímnost, slušnost, diskrétnost, přístupnost k názorům, taktnost, pozornost, vnímavost, přizpůsobivost, houževnatost, rozhodnost, samostatnost, odpovědnost) • v intervalech stanovených PVISŘ (zpravidla tříletých) absolvovat opakované proškolení interních auditorů z dané oblasti ISŘ.

3.2 Kvalifikační požadavky na vedoucí auditory --------------------------------------------------------------Vzhledem k integrovaným auditům oblastí QMS, EMS, SMS, EnMSmusí vedoucí auditor (navíc oproti požadavkům uvedeným v odst. 3.1) splňovat následující požadavky: • absolvování kurzu interních auditorů ze všech tří oblastí (QMS, EMS, SMS) • minimálně dvouletá praxe výkonu funkce auditora v oblasti QMS, EMS nebo SMS • řídící a organizační schopnosti, způsobilost k jasnému a plynnému vyjadřování pojmů a myšlenek ústně i písemně, dovednost navázat mezilidské vztahy, diplomatické jednání, schopnost naslouchat a udržet si nezávislost a nestrannost, schopnost vytvářet správné úsudky, schopnost předcházet konfliktům a řešit je, • zvládnutí principů asertivního chování a odolnost vůči stresu. 3.3 Do auditorského týmu může být jmenován i auditor v zácviku, který nesplňuje některé výše uvedené kvalifikační požadavky. Podmínkou však je, že činnosti provádí pod dohledem zaškoleného auditora (vedoucího auditora), a že není ve funkci vedoucího auditora.

395

Do auditorského týmu lze jmenovat specialistu (technického experta), který poskytuje týmu technickou podporu, odborné posudky a specifické znalosti v určité oblasti. Specialista musí splňovat minimálně následující požadavky: • dostatečné znalosti svého oboru pro využití k interním auditům ISŘ (zejména splnění kvalifikačních požadavků) • minimálně 1 rok praxe v podniku • osobní vlastnosti (tj. objektivnost, analytické schopnosti, pochopit složité operace v širších souvislostech, porozumět úloze jednotlivých útvarů v rámci celého podniku). Specialista nevystupuje v roli auditora, ale je vedoucímu auditorovi odbornou podporou. 3.4 Hodnocení interních auditorů -------------------------------------------Hodnocením interních auditorů je prověřována odborná způsobilost pracovníků a jejich kompetence pro výkon auditora v dané oblasti ISŘ. Hodnocení interních auditorů provádí PVISŘ ve spolupráci s vedoucím útvaru Životní prostředí (dále jen vedoucí ŽP) a s vedoucím sektoru Bezpečnosti a kontroly (dále jen vedoucí SBK) s využitím záznamů o vzdělání a školení auditorů a na základě poznatků získaných z přezkoumání protokolů z auditů, zpětné vazby od auditovaných útvarů, pohovorů s auditory apod. Výsledek hodnocení PVISŘ zaznamená do „Listu hodnocení auditora“ (šablona W:\OI_forms\1hod_aud.dot), který je u PVISŘ uložen. Výsledné hodnocení slouží k identifikování potřeb pro další zdokonalování nebo školení auditorů.

Z každého auditu je zpracován protokol jehož obsah je uveden v dokumenatci k procesu č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ, kde je uvedeno:

VYPRACOVÁNÍ PROTOKOLŮ Z AUDITŮ INTEGROVANÝCH SYSTÉMŮ ŘÍZENÍ (ISŘ) K PROCESU č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ Na základě výsledků z auditu zpracovává vedoucí auditor (do 1 týdne) soupis zjištěných odchylek a projedná jej s vedoucím útvaru s cílem navrhnout způsob řešení zjištěných neshod (formou pracovního pořádku nebo uložením OKN/OKP) a stanovit termín pro jejich odstranění. V případě, že zjištěné odchylky spadají do oblasti EMS/SMS, zašle vedoucí auditor návrh protokolu k posouzení vedoucímu útvaru Životní prostředí nebo vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly. Následně vedoucí auditor vypracuje protokol (šablona W:\OI_forms\ 1audit.dot), v němž uvede termíny pro odstranění odchylek a zhodnocení funkčnosti QMS/EMS/SMS/EnMS v útvaru: Funkčnost a efektivnost: - systém je funkční a efektivní nebo - systém je funkční a efektivní s výhradou … (uvést, jakou, co udělat pro nápravu) nebo - systém není funkční a efektivní - bude řešeno uložením OKN a sledováním jeho plnění nebo neplánovaným auditem Vhodnost: - systém je pro útvar vhodný, event. pro vykonávané činnosti je vypracována … dokumentace. - systém není pro útvar vhodný - zdůvodnit

Zpracovaný protokol, se zohledněnými připomínkami vedoucího útvaru Životní prostředí a vedoucího sektoru Bezpečnosti a kontroly, postupuje vedoucí auditor představiteli vedení pro ISŘ.

396

Představitel vedení pro ISŘ protokol posoudí a následně jej elektronicky postoupí vedoucímu útvaru k seznámení. V případě nejasností nebo nedostatků v protokolu vyzve představitel vedení pro ISŘ vedoucího auditora k úpravě protokolu. Vedoucí auditovaného útvaru provede seznámení s protokolem elektronicky v databázi AudityOKN. Představitel vedení pro ISŘ protokol elektronicky schvaluje a ukládá opatření k nápravě (viz subproces „Uložení OKN“). Schválený protokol o auditu je elektronicky zaslán vedoucímu útvaru, vedoucímu auditorovi a všem zainteresovaným pracovníkům. V případě vážnějších nedostatků, zjištěných auditem, rozhoduje představitel vedení pro ISŘ ve spolupráci s vedoucím útvaru Životní prostředí a s vedoucím sektoru Bezpečnosti a kontroly o opakovaném prověření útvaru. Pozn.: Zodpovědnost za odstranění neshod ve stanoveném termínu má zpravidla vedoucí auditovaného útvaru, případně pracovník určený představitelem vedení pro ISŘ.

5.2.6.6 Informace o způsobu evidence a archivace záznamů z provedených auditů systému řízení bezpečnosti Evidence a archivace záznamů z provedených auditů je uvedena v dokumentaci k procesu č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ, kde je uvedeno: ZÁZNAMY K INTERNÍM AUDITŮM K PROCESU č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ List hodnocení auditora - šablona W:\OI_forms\1hod_aud.dot - ukládá PVISŘ Návrh a rozhodnutí o konání neplánovaného interního auditu - ukládá PVISŘ Plán interních a externích auditů ISŘ – ukládá PVISŘ Složení auditorských týmů ISŘ – ukládá PVISŘ Základní otázky pro provádění auditů ISŘ – ukládá PVISŘ Písemná žádost o přeložení termínu auditu – ukládá PVISŘ Otázky pro audit - ukládá vedoucí auditor ISŘ Program auditu - elektronická forma Protokol o výsledku auditu - elektronická forma, šablona W:\OI_forms\1audit.dot Stanovisko vedoucího auditora k plnění OKN - elektronická forma Výše uvedené dokumenty ukládají uvedení pracovníci na svých pracovištích po dobu minimálně 3 let, další nakládání se záznamy se řídí dle Skartačního rejstříku. Dokumenty tvořené v databázi Audity-OKN jsou uloženy v elektronické formě dle zásad SGŘ-08-02.

VÝKLAD POJMŮ A ZKRATEK K PROCESU č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ audit integrovaného systému řízení - systematický, nezávislý a dokumentovaný proces získávání důkazů, s cílem objektivně vyhodnotit a stanovit rozsah splnění kritérií systému QMS/EMS/SMS a kritérií stanovených podnikem; audit může být: - interní - prováděný pracovníky podniku (auditory) - externí - prováděný stranami, které v podniku uplatňují svůj zájem (tzn. zákazníci) nebo prováděný nezávislými společnostmi oprávněnými k provádění auditů, které nabízejí certifikaci zavedených systémů

397

- plánovaný - interní audit provedený v podnikovém útvaru nebo u externí firmy (komplexní nebo dílčí) zařazený do plánu interních auditů - neplánovaný - interní audit provedený v podnikovém útvaru nebo u externí firmy (komplexní nebo dílčí), nezařazený do plánu interních auditů ISŘ auditor -

osoba s odbornou způsobilostí k provádění auditů v případě interních auditů ISŘ (a externích auditů u dodavatelů) pracovník, pověřený provedením konkrétního auditu v případě externích auditů (mimo auditů u dodavatelů) auditor, pověřený externí organizací provedením konkrétního auditu

-

databáze Audity-OKN - databáze „Audity-OKN-QMS/EMS/SMS“ v prostředí Lotus Notes sloužící k elektronickému šíření dokumentace k provádění interních auditů QMS/EMS/SMS, tj. plánů, programů a protokolů interních auditů ISŘ a OKN(P) dílčí audit ISŘ - audit provedený v podnikovém útvaru v rozsahu vybrané oblasti (odpovídající Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s.), která se týká činnosti útvaru komplexní audit ISŘ -

audit provedený v podnikovém útvaru v rozsahu všech oblastí (odpovídajících Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s.), které se týkají

činnosti útvaru neshoda - nesplnění stanovených požadavků i zjištění možnosti vzniku neshody (prevence). Rozlišujeme: - systémové neshody - veškeré zjištěné odchylky prováděných činností od postupů definovaných legislativou QMS/EMS/SMS příp. zjištěné odchylky těchto postupů nebo činností od požadavků ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001, ČSN OHSAS 18001 nebo ČSN EN ISO 50001:2012 - výrobkové neshody - za tyto neshody se považují odchylky výrobků od kvalitativní specifikace, předepsané technickou dokumentací nebo kupní smlouvou, zjištěné zejména z následujících zdrojů: oprávněná reklamace zákazníka, oprávněná připomínka zákazníka ke kvalitě výrobků, výstupní kontrola výrobků plán auditu - pro účely interních auditů platí, že „plánem auditu“ je myšlen „program auditu“ ve smyslu ČSN EN ISO 19011 program auditu - pro účely interních auditů platí, že „programem auditu“ je myšlen „plán auditu“ ve smyslu ČSN EN ISO 19011 problém - zjištěná skutečnost, která při neřešení může vést k neshodě. Rozlišujeme: - systémové problémy - veškeré zjištěné skutečnosti, které nejsou doposud systémem řešeny nebo bez dalšího řešení mohou vést k systémovým neshodám - výrobkové problémy - veškeré zjištěné skutečnosti, které bez dalšího řešení mohou vést k výrobkovým neshodám specialista (technický expert) - pro účely podniku je jím pracovník kteréhokoliv podnikového útvaru, který je odborníkem v určité oblasti, do auditorského týmu je jmenován představitelem vedení pro ISŘ vedoucí auditor - pracovník určený představitelem vedení pro ISŘ jako vedoucí skupiny auditorů EMS ISŘ OKN(P) PVISŘ

-

Systém environmentálního managementu dle ČSN EN ISO 14001 integrované systémy řízení (QMS, EMS, SMS, EnMS) opatření k nápravě (opatření k prevenci) představitel vedení pro integrované systémy řízení (QMS, EMS, SMS, EnMS)

398

QMS SMS EnMS

- Systém managementu kvality dle ČSN EN ISO 9001 - Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle ČSN OHSAS 18001 - Systém managementu hospodaření s energií dle ČSN EN ISO 50001:2012

5.2.6.7 Informace o tom, zda v rámci auditů plnění úkolů prevence závažných havárií je mimo jiné ověřována • • • • •

znalost zaměstnanců o existujících rizicích a odpovídající způsoby ochrany úroveň dodržování technologických postupů ze strany obsluhy úroveň dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů provozovatele znalost zaměstnanců o postupech a činnostech při mimořádných událostech úroveň dodržování právních předpisů externími subjekty v objektu provozovatel

Základní otázky pro provádění interních auditů integrovaných systémů řízení Základní otázky pro provádění auditů ISŘ zpracovává a aktualizuje vždy do 15.1. běžného roku pro oblast QMS technický specialista QMS, pro oblast EMS vedoucí útvaru Životní prostředí, pro oblast SMS specialista-koordinátor ŘB. Vypracované otázky schvaluje PVISŘ, který následně zajistí jejich rozeslání auditorům ISŘ. Zdroje pro sestavení základních otázek jsou zejména: dokumentace QMS, EMS, SMS, EnMS (tj. ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001, ČSN OHSAS 18001, ČSN EN ISO 50001:2012 a příslušné legislativní podnikové dokumenty a procesní mapy - viz proces řízení dokumentů a záznamů), zjištění a závěry interních auditů ISŘ (předešlých), zjištění a závěry externích auditů (tj. certifikačních a zákaznických), uložená nápravná a preventivní opatření, hodnocení QMS, EMS, SMS a EnMS za příslušné období. Tyto základní otázky jsou pro vedoucí auditory podkladem k vypracování konkrétních otázek pro příslušný audit.

Příklad vypracování konkrétních otázek na rok 2016 viz následující: Otázky pro provedení interního auditu integrovaných systémů řízení na rok 2016 sektor Kvality a životního prostředí

4.2 POŽADAVKY NA DOKUMENTACI 1. 2. 3.

4. 5.

6. 7.

Jaká dokumentace je k činnostem útvaru vypracována? (LPN, TOP, TR, PI, ZP, PN, PTP, ČSN, manipulační řády, provozní řády apod.) Je tato dokumentace pracovníkům útvaru k dispozici? Prověřit přístup k dokumentaci, případně rozsah vybavení pracovníků ověřenými kopiemi. Jsou dodržovány zásady pro řízení dokumentace? Tzn. číslování výtisků, seznamy, rozdělovníky, řízené kopie, úplnost dokumentace, stahování neplatných výtisků, operativní řízení výtisků poskytovaných mimo útvar dle procesu č. 3.12 Řízení dokumentů a záznamů. Je dokumentace ukládána podle SGŘ-16-01 „Záznamy“? Jsou v útvaru k dispozici technické normy nebo mimopodnikové normy, jejichž užívání předepisuje dokumentace QMS, EMS, SMS (např. ČSN dle MP-11-02 „Řízení mimopodnikových technických norem..“)? Jsou gestorskými útvary dodržovány zásady pro řízení mimopodnikové dokumentace? Mají pracovníci útvaru k dispozici dokumentaci vyplývající z řídících LPN pro oblast ochrany ŽP? (provozní řád, dílčí povodňový plán, dílčí plán opatření pro případy havárie, dokumentace PO, vnitřní havarijní plán závodu, v útvarech, kde je instalován SPD „Pracovní předpis pro systém plynové detekce“, Místní regulační plány atd.).

399

8. 9.

10. 11. 12. 13.

Jsou prováděny záznamy o seznámení pracovníků s dokumentací QMS, EMS, SMS (LPN, TPD, TOP, ZP, PI, BI, SOP ÚŘJ a další)? Je v rámci školení SMS prováděno seznámení pracovníků s kapitolou 6 k SGŘ-23-09 – Prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ – motivace pracovníků? Prověřit provádění záznamů o provedeném školení. Jak je zajištěna identifikace nových právních požadavků a jejich implementace do řízení podniku? Mají pracovníci útvaru zajištěnu dostupnost legislativních požadavků (týká se pracovníků, kteří jsou zodpovědní za aplikaci do interní legislativy)? Je veden registr právních a jiných požadavků (zodpovědnost, aktualizace, dostupnost)? Prověřit záznamy o provedeném seznámení s RG-R-01-16 „Změna systému podnikové legislativy SPOLANA a.s.“ – zavedení procesních modelů.

4.2.4 ŘÍZENÍ ZÁZNAMŮ 14. Jsou dodržovány zásady dle SGŘ-16-01 „Záznamy“, tj. provádění záznamů v souladu s předepsaným postupem a dostatečná čitelnost záznamů (ne tužkou, opravy záznamů – autorizace apod.)? 15. Je v útvarové dokumentaci (LPN, TOP, PI, BI, TR, PrŘ apod.) předepsán rozsah záznamů QMS, EMS, SMS a lhůta pro ukládání záznamů (kdo, kde, jak dlouho) - kontrola dodržování. 16. Jsou záznamy vyhodnocovány, pokud ano, jakým způsobem?

5.3 POLITIKA A CÍLE QMS, EMS, SMS 5.4 PLÁNOVÁNÍ 1.

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Má vedoucí útvaru k dispozici Politiku integrovaných systémů řízení, Cíle QMS, EMS a SMS, Cílové hodnoty včetně konkrétních programů EMS a SMS? (databáze QMS, EMS a SMS, materiál pro poradu vedení). Je v útvaru prováděno seznámení pracovníků s Politikou integrovaných systémů řízení, Cíli QMS, EMS a SMS a Cílovými hodnotami a programy EMS a SMS? Jsou prováděny záznamy v Q-kartách o seznámení pracovníků? Namátkově ověřit znalosti pracovníků o cílech a programech, které se týkají útvaru. Vyplývají z cílů QMS a programů EMS a SMS pro útvar úkoly? Lze dokladovat stav rozpracování, včetně hodnocení plnění úkolů? Jakým způsobem zadává vedoucí útvaru úkoly z pravidelných hodnocení QMS/EMS/SMS svým podřízeným a jak kontroluje jejich plnění? Je v útvaru zpracován registr environmentálních aspektů a dopadů na životní prostředí? Jsou stanoveny postupy pro identifikaci environmentálních aspektů? Jsou některé dopady na životní prostředí uvedené v registru útvaru vyhodnoceny jako významné? Přehled významných dopadů na životní prostředí viz SGŘ-05-07 „Registry EMS“.

5.5 ODPOVĚDNOST, PRAVOMOC A KOMUNIKACE 1. 2.

3. 4.

5. 6.

Je útvar začleněn do QMS a EMS plně nebo částečně? U útvarů nezačleněných plně do QMS/EMS předložit organizační schéma útvaru s vyznačením zahrnuté části; v SMS jsou všechny útvary zařazeny plně - viz Integrovaná příručka QMS/EMS/SMS. Má útvar gesci za nějakou oblast QMS/EMS/SMS nebo zvláštní práva (dle SGŘ-01-06)? Lze doložit výkon těchto činností? Jsou externí organizace působící v areálu SPOLANA a.s. seznámeny s pravidly pro ochranu životního prostředí a pravidly BOZP? (v rámci vstupního školení a školení na příslušných útvarech - SGŘ-26-05 „Povinnosti externích firem v areálu Spolany“) Mají podnikové útvary (pronajímatelé nebo objednatelé) k dispozici informace o rizicích od externích firem, které vnášejí při svých činnostech do areálu podniku (SGŘ-26-05)? Jsou podnikovými útvary (pronajímatelé nebo objednatelé) předávány specialistovi – koordinátorovi ŘB a útvaru ŽP informace o rizicích vnášených externí firmou? Předávání informací ověřit u uvedených útvarů.

400

7. 8. 9.

Jakým způsobem jsou řešeny stížnosti veřejnosti nebo pracovníků podniku na registraci pachu? (SGŘ-22-01 „Oznamování a prošetřování stížností na registraci pachu“ - dokladování) Jsou vedeny záznamy o šetření stížností, tj. výsledky měření a kontrol, informace o výsledcích šetření stížností. Má útvar vytvořeny postupy pro externí komunikaci, včetně předávání informací veřejnosti (Příručka b. 5.5.4, programy EMS v oblasti externí komunikace – dokladování plnění)?

5.6 PŘEZKOUMÁNÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU 1.

Prověřit proces přezkoumání QMS, EMS, SMS – tj. ověřit způsob zadání úkolů/programů týkajících se podnikových útvarů, ověřit sledování plnění úkolů/programů (včetně vývoje sledovaných ukazatelů) a jejich vyhodnocování (1x ročně), ověřit předávání informací v rámci útvarů o úkolech/programech, které se jich týkají.

6.1 LIDSKÉ ZDROJE 1.

Prověřit plánovací procesy.

6.2 LIDSKÉ ZDROJE 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

8. 9. 10. 11.

12. 13. 14. 15. 16.

Mají pracovníci útvaru vypracovány popisy pracovních míst a kvalifikační požadavky a jsou s nimi seznámeni? Je u vedoucího útvaru založen stejnopis, popř. kopii popisu pracovního místa a listu kvalifikace? Namátkově ověřit shodu popisu pracovního místa s kvalifikačním požadavkem. Prověřit, zda odpovídají kvalifikační požadavky skutečnosti (zejména u „Speciálních znalostí“). Jsou kvalifikační požadavky na jednotlivé funkce (profese) stanoveny dostatečně? Jsou řešeny případné odchylky kvalifikačních požadavků od skutečnosti a jakým způsobem jsou řešeny? Je u nových pracovníků vypracován „Zaškolovací plán a výjimka z kvalifikace“ se zapracováním plánu pro splnění kvalifikačních požadavků? Jsou se zaškolovacím plánem pracovníci seznámeni? Je prováděno vyhodnocení zaškolení a výjimky z kvalifikace? Je kopie vyhodnocení odeslána sektoru Lidské zdroje? (originál ukládá vedoucí útvaru dle SGŘ-18-02) Jsou potřeby školení hlášeny v souladu s podnikovou legislativou (např. prostřednictvím výchovně vzdělávacích akcí na příslušné období)? U funkcí, kde je stanoveno pravidelné obnovování oprávnění, ověřit jeho platnost. Je prováděno vyhodnocení kurzu účastníkem (hodnocení se provádí do 1 týdne od ukončení akce) nebo vyhodnocení efektivity vzdělávací akce (získaných poznatků a zkušeností) vedoucím útvaru (hodnocení se provádí od 3 do 6 měsíců od ukončení akce)? Jsou výsledky vyhodnocení kurzů a školení předávány do sektoru Lidské zdroje? Prověřit proškolení pracovníků zodpovědných za realizaci regulačních opatření v kartách D (viz SGŘ-24-06 „Regulační opatření při nepříznivých rozptylových podmínkách“). Jsou pracovníci nakládající s nebezpečnými CHLP pravidelně proškolováni? (SGŘ-23-11 „Nebezpečné chemické látky“). Prověřit vedení evidence toxických látek.. Je jmenován v útvaru pracovník pro nakládání s odpady? Prověřit činnosti a vedení příslušných záznamů dle SGŘ-24-01 „Odpadové hospodářství“. Je jmenován v útvaru pracovník za ochranu ovzduší dle SGŘ-24-07 „Podmínky ochrany ovzduší při provozování stacionárních zdrojů znečišťování“? (oblast měření emisí, vedení evidence a výkaznictví).

6.4 PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ 1. 2.

Provést kontrolu uzavřených prostorů za velíny (pouze v doprovodu zodp. pracovníka M+R). Hodnocení stavu hmotného majetku v souladu s platnou legislativou? Další otázky a oblasti jsou uvedeny v Kontrolním listu pro audity BOZP.

401

8.2.2 INTERNÍ AUDIT 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Jsou dodržovány zásady stanovené v procesu č. 3.13 Řízení auditů a nápravných opatření pro provádění interních auditů ISŘ. Je vypracován plán interních auditů ISŘ, programy interních auditů, otázky k provedení auditů, protokoly z auditů? Mají uvedené dokumenty příslušní pracovníci k dispozici? Jakým způsobem jsou řešeny případy, kdy nelze provést interní audit podle schváleného plánu? Je prováděno vyhodnocování interních auditů? Jsou z výsledků interních auditů ukládána opatření k nápravě (k prevenci)? Je prováděno hodnocení interních auditorů?

8.2.3 MONITOROVÁNÍ A MĚŘENÍ PROCESŮ 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Je prováděno monitorování kritických bodů procesů, které jsou uvedeny v Listech procesů (databáze QMS)? Jsou zaznamenávány a vyhodnocovány výsledky monitorování? Je u výrobních procesů sledován a dokumentován vývoj vnitřních neshod? (databáze „Reklamace, stížnosti, náměty“) Jsou přijímána opatření při neplnění stanovených hodnot/parametrů? Využívá útvar při svých činnostech statistické metody? Je vedena evidence využívaných statistických metod? Je znalost statistických metod součástí kvalifikačních požadavků - plnění?

8.5 ZLEPŠOVÁNÍ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Jsou výsledky monitorování a měření procesů využívány pro zlepšování procesů? Uskutečňuje se systematicky vyhodnocení vad a odchylek činností od definovaných postupů? Jsou na základě výsledků hodnocení přijímána nápravná opatření nebo jsou přijímána preventivní opatření pro předcházení neshodám? Je uložení nápravných opatření zaměřeno na odstranění příčin vzniklých nedostatků? Je sledována účinnost a efektivita uložených opatření? Jakým způsobem je vedena evidence uložených nápravných a preventivních opatření v sektoru KŽP? Ověřit evidenci včetně způsobu sledování lhůt plnění a vyhodnocování nápravných a preventivních opatření. Ověřit sledování účinnosti a efektivity uložených opatření. U zjištěných nedostatků prověřit stav plnění z: a) minulého interního/externího auditu, příp. zákaznického auditu b) mimořádné události – zprávy vyšetřovací komise c) kontroly ČIŽP d) kontroly pracovníků ŽP e) kontroly zákona o prevenci závažných havárií.

9 HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOST A REAKCE 1. 2. 3. 4.

Prověřit, jakým způsobem jsou na útvaru signalizovány havarijní situace (Systém elektrické požární signalizace, Systém plynové detekce – dle SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“). Jsou postupy při vzniku mimořádné situace zapracovány do provozní dokumentace? Dílčí havarijní plány. Jakým způsobem probíhá na útvaru vyšetřování vzniklé nenadálé situace, jsou ukládána preventivní opatření? Jsou prostředky nutné pro likvidaci havarijních úniků závadných látek udržovány ve stavu pohotovosti?

402

(do konce února běžného roku při preventivní povodňové prohlídce provést kontrolu úplnosti a připravenosti věcných prostředků pro likvidaci havarijních úniků závadných látek uvedených v Dílčím plánu opatření – ukládá odst.16.1 SGŘ-24-04 „Plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy“). 5. Jsou o těchto prohlídkách prováděny zápisy v dílčích povodňových knihách (ukládá SGŘ-22-04 „Povodňový plán podniku“, odst. 4.2.2.1). 6. Ověřit u jednotlivých pracovníků znalosti: a) způsobu oznámení havárie, úrazu, přivolání lékařské pomoci b) poskytování první pomoci u používaných NCHLP c) způsobu likvidace NCHLP d) o vybavení a způsobu použití OOPP. Další otázky a oblasti jsou uvedeny v Kontrolním listu pro provádění interních auditů SMS.

9.2 Školení k havarijní připravenosti a reakcím 7.

Kontrola dodržování termínů školení dle SGŘ-23-08 „Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence“ (zápisy v kartách, osnovách školení…). Kontrola činností a dokumentů dle SGŘ-23-13 (Požární evakuační plán, Požární řád, Požární poplachová směrnice,…). Je vypracován plán nácviku reakce na nenadálou situaci?

8. 9.

Rozsah kontroly při auditu BOZP v r. 2016 (Kontrolní list) Rozsah školení: dle SGŘ-23-08 - prověřit, zda jsou používány osnovy školení vycházející z databáze ORGAPER a HODNOCENÍ RIZIK (datum, doba školení, podpisy). - důsledně prověřit obsah osnov školení – BI, seznam strojů a zařízení, kategorizace pracovníků, smluvní lékař, hodnocení rizik, u T-1x za 3 roky, u D –1x za 1 rok. - způsob ověření znalostí při školení (test, pohovor) - BI (varné konvice, kávovary, ventilátory, skartovačky … BI-00-01 „Základní bezpeč. předpisy pro zaměstnance“, BI-00-03 „Pravidla používání osobních ochranných prostředků“; BI-00-05 „Používání soukromých a služebních jízdních kol v areálu Spolana“) - PI, návody od výrobce - příslušné LPN - kontrola plnění cílů, cílových hodnot a programů bezpečnostního managementu (při rozpracovanosti kontrola stavu plnění úkolu) - školení elektro dle SGŘ-09-08 na pracovníky poučené ve smyslu § 4 vyhlášky č. 50/1978 Sb. - viz odst. 4.7 této SGŘ - školení řidičů referentů dle SGŘ-15-06, MP-06-01:

-

- pracovníci, kterým je přenechán do osobního užívání osobní služební automobil, - pracovníci, kteří užívají automobil ke služebním účelům k zabezpečení činností jednotlivých útvarů, - pracovníci, kteří užívají služební automobil z podnikové autopůjčovny jednorázově ke služebním účelům – služební cesty. Odborná způsobilost pracovníků : - ověřit, zda je v souladu odborná způsobilost – zdravotní způsobilost pracovníků – popis PM a list kvalifikace (podmínky kvalifikace).

Prověrka bezpečnosti práce: dle SGŘ-23-09 - Zápis z prověrky BOZP - Kontrola plnění opatření z prověrky - Pravidelné kontroly BOZP na pracovištích, Knihy kontrol BOZP Ověření znalostí zaměstnanců: dle SGŘ-23-08, 22-04, 22-05, BI-00-01

403

-

BI s celopodnikovou působností – základy, BI 00-01, BI 00-03, BI 00-05, (proškolení + záznamy o přezkoušení = testy + uvedení kontrolních otázek) BI s útvarovou působností (proškolení + záznamy o přezkoušení) provozní řády – uvedeno v procesu č. 3.12 Řízení dokumentů a záznamů. havarijní plán (druhy poplachů a způsob vyhlašování) – uvedeno v SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“ – příloha č. 11 povodňový plán – SGŘ-22-04 „Povodňový plán podniku“ – příloha č. 3 tísňová telefonní čísla kdy bylo provedeno poslední školení

Revize vyhrazených technických zařízení, kontrola provedení a odstranění závad z revizí (viz databáze Technická zařízení a systém SAP) - Tlaková zařízení – revizní zprávy+odstranění závad – dle SGŘ-09-03 - Elektrická zařízení +hromosvody – revizní zprávy+odstranění závad – dle SGŘ-09-08 - Zdvihací zařízení – revizní zprávy+odstranění závad – Systém bezpečné práce, Deníky ZZ – dle SGŘ-09-07, pověření pracovníků, revize vázacích prostředků (včetně označení) prověřit skutečný fyzický stav na pracovištích! Jak systém funguje po uzavření smlouvy se ZSD servis) - Seznamy pracovníků pověřených k obsluze nákladních výtahů – odborná a zdravotní způsobilost těchto osob - Plynová zařízení – revizní zprávy+odstranění závad – SGŘ-09-09 - Zdravotní způsobilost pracovníků, kteří obsluhují VTZ Provozní dokumentace: - Ověření aktuálnosti BI, PrŘ, DPrŘ, PrŘ výměníkových stanic - Šetření pracovních úrazů – kontrola opatření, ověření záznamů o seznámení s pracovními úrazy a přijatými opatřeními - Provozní deníky, řády - Záznamy z vícestupňové kontroly dodržování BOZP dle SGŘ-23-09 (kontroly používání OOPP) - Revizní zprávy z kontrol VTZ a záznamy o způsobu odstraňování závad - Plán pravidelné kontroly a údržby zařízení dle NV 101/2005 Sb., NV 378/2001 Sb. - Karty el. revizí ručního nářadí a el. spotřebičů - PC, tiskárny, varné konvice, el. prodlužováky, vysavače, kompresory a jiná el. zařízení s pohyblivým přívodem (řádné označení) SGŘ-09-08 - Evidence vstupu osob do kontrolovaného pásma dle MP-12-01 Evidence vstupu do kontrolovaného pásma, SGŘ-23-11 - Povolenky na práci + seznam pověřených pracovníků k povolování prací na zařízení- SGŘ23-14 - Evidence o provozu vozidla dle MP-06-01, příl. č. 3 (Kniha jízd) - Protokoly o stanovení prostředí s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par dle NV č.406/2004 Sb. - Záznam o prověření aktuálnosti dokumentace o ochraně před výbuchem (DOPV) útvaru - 1x ročně záznam v dokumentaci -

Záznamy o přezkoušení funkčnosti bezpečnostních prvků (např.koncové vypínače u zábran kolem balicích linek, vypínání pasových dopravníků – lanka, koncové vypínače apod.)

Projektová dokumentace k investičním akcím (útvar Investice): • Doklady o připomínkovém řízení • Jmenování koordinátora BOZP na staveništi, Zákon č. 309/2006 Sb. § 14 • Plán BOZP stavby - Zákon č. 309/2006 Sb. § 15 • Informace o rizicích Zákon č. 309/2006 Sb. § 18 • Přejímky Projektová dokumentace k akcím drobného charakteru v rámci údržby: • Doklady o připomínkovém řízení • Dokumentace a uvedení do provozu Dokumentace k lešení: • Doklady o předání lešení do užívání • Pravidelné odborné kontroly instalovaného lešení - záznamy

404

•

Stav konstrukce lešení, úplnost bezpečnostních prvků – zábradlí, podlážky a jejich zajištění, žebříky, značení dle platných norem a pod.

Kouření: - dodržování zákazu kouření dle SGŘ-01-10 (ověřit, zda byly odstraněny staré tabulky a nápisy kouření povoleno) Telefony: - označení telefonů (telefonní číslo, číslo objektu) dle BI-00-01, část IV. bod 10. - Seznam důležitých telefonních čísel Lékárna 1. pomoci: - znalost umístění - kontrola výbavy a expirační doby - doporučený seznam – dle SGŘ-22-05, příl. č. 12 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“ - na dveřích označení " Místo první pomoci", tj. tabulka uprostřed je bílý kříž na zeleném podkladu – stanoveno NV 101/2005 Sb., Příloha - bod č.8 Kontrola zařízení – nevýrobní úsek: NV101/2005, NV361/2007, Zákon č. 309/2006 Sb. § 2 - stav nábytku, židle - okna – stav skel (bezpečné otevírání a neporušenost skel) - skleněné výplně - značení - osvětlení pracoviště (stav osvětlovacích těles – neporušenost a čistota krytů) - PC (ověření doby používání PC – bezpečnostní přestávky – po 2 hodinách na 5-10 min.) - archiv – nosnost regálů (nosnost 1 buňky a počet buněk v regálu) - technický stav soc. zařízení (vybavení a provádění pravidelného úklidu WC+umývárny+ šatny) Kontrola zařízení – výrobní úsek: NV101/2005, NV361/2007; Zákon č. 309/2006 §§ 2, 4; BI-0001 - pořádek na pracovišti - stav nábytku - židle (u PC – podpěrky rukou) - okna (bezpečné otevírání a neporušenost skel) - skleněné výplně - značení - osvětlení pracoviště (stav osvětlovacích těles – neporušenost a čistota krytů) - PC (ověření doby používání PC – bezpečnostní přestávky) - archivy-nosnost regálů, sklady–nosnost regálů a podlahy - stav soc. zařízení – WC, sprchy, šatny, denní místnosti (vybavení a provádění pravidelného úklidu) - stav výrobního zařízení – stav ochranných nátěrů - zajištění vrat proti samovolnému zavření - zabezpečení otvorů v podlahách, stropech a jímek kryty zajištěnými proti samovolnému posunu - stav ochranných zábradlí (pevná) - ochranná zábradlí (přemístitelná) – v místech určených pro sestup z volného okraje pochůzné plochy po pevném žebříku dle PTP-09-109 Stav bezpečnostního značení (bezp. tabulky, bezp. nátěry) a ochranných. zařízení: Zákon č. 309/2006 Sb. § 6, NV 11/2002 Sb., NV 101/2005 Sb. - stav bezpečnostního značení (nátěry, výstražné tabulky, zařízení a prostředky PO) - vymezení a vyznačení komunikací v provozu (bezp. značení, označení vymezených manipulačních a skladovacích prostorů) - stav barevného značení potrubí dle PTP-09-108 - označení zásobníků pro skladování chemických látek - označení lešení - označení hrany prvního a posledního schodu na ramenech schodiště - bezp. značení na profilech vrat, kde projíždí manipulační technika - označení el. vypínačů stroj. zařízení – pozice, vypnuto/zapnuto - označení nosnosti na zdvihacím zařízení - označení volného okraje nakládací rampy bezpečnostním značením - označení a zabezpečení prostoru nakládky/vykládky proti vstupu neoprávněným osobám

405

-

označení vymezeného kontrolovaného pásma proti vstupu neoprávněným osobám na provoze: VCM, PVC, Elektrolýza ochranná zařízení strojů ochranná zábradlí (pevná, přemístitelná) označení vymezeného prostoru s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par dle NV č.406/2004 Sb.

Zabezpečení proti neoprávněnému používání: NV 378/2001 Sb. - zdvihacích zařízení – zabezpečení hlavního vypínače (zámek, odpojení od el. napájení) - manipulační techniky (vozíky, multikáry) – uzamčení, vyjmutí klíčku ze spínací skříňky, zabezpečené klíčky (např.uložením v kanceláři mistra) - vrátků pro místní posun – zabezpečení hlavního vypínače (zámek, odpojení od el. napájení) - el. rozvodny a rozvodné skříně Kontrola volných prostorů: SGŘ-23-13, NV 101/2005Sb. únikových cest u hasicích prostředků u hlavních vypínačů a el. rozvodných skříní nástupní prostory pro zásah požární techniky prostředků pro poskytování 1. pomoci - lékárničky OOPP: dle SGŘ-23-06 - kontrola pracovníků při používání OOPP stanovených regulativem – přilby doba použitelnosti na 5 let, na maskách je lhůta vyznačena - regulativ (druh), aktualizace regulativů podle org. struktury, seznamy - evidence (výdejní karty) - podpisy pracovníků k převzetí osobních ochranných pracovních prostředků, mají pracovníci na závodech k dispozici i ochranné pracovní pomůcky? - kontrola stavu (čistota prac. oděvu) a doby použitelnosti u OOPP (ochr. přilba, ochr.masky, ochr. filtry) - označení ochranných přileb dle BI-00-03 - vybavení vozidla výstražnou vestou (multikáry, osobní vozy pro služební účely) Hodnocení rizik: Zák. práce č. 262/2006 §§ 101, 102 - ověření znalostí pracovníka s jakými riziky je pracoviště zatíženo - kontrola pořádku na pracovišti Komunikační prostředky: SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“ - podnikový rozhlas (funkčnost, předávání informací) Kategorizace prací: SGŘ-23-01 „ Zařazování pracovníků na pracoviště dle zdravotní způsobilosti k práci“, Zák. práce č. 262/2006 §§ 103, 106 - ověření znalosti pracovníka (do jaké kategorie je zařazen) - který smluvní lékař poskytuje závodní preventivní péči. Kategorie 2R a 3 je riziková a je nutná preventivní prohlídka. - Další profesní zařazení je dle vykonávané práce – např. obsluha výtahů bude mít jiné nároky. Práce s nebezpečnými látkami – pracovníci by měli vědět, co pro ně při této práci vyplývá. Preventivní prohlídky: V ORGAPERU v pohledu Preventivní prohlídky uvidíte u pracovníků následující symboly. Význam symbolů: Vše v pořádku Termín preventivní prohlídky je propadlý Nutno doplnit termín platnosti preventivní prohlídky (pouze pokud je místo obsazené) Během měsíce je třeba absolvovat preventivní prohlídku - V současné době je k prohlídkám, kde u kódu není uvedeno datum, přiřazen symbol bomby (pokud je místo neobsazené, je tento symbol v pořádku, v opačném případě datum v databázi chybí).

406

Potvrzení lékařského posudku: smluvní lékař provede vyplnění dokladů – 1x u sebe archivuje a 1x zajistí jeho předání do SPOLANA a.s. vedoucí pracovník v rámci seznámení pracovníka s lékařským posudkem (po obdržení vyplněného formuláře od lékaře) potvrdí seznámení pracovníka s obsahem lékařského posudku - vyznačí datum a zajistí podpisy Povinností každého příslušného vedoucího je v ORGAPERU průběžně doplňovat u svých podřízených aktuální údaj o termínu platnosti do rubriky „Preventivní prohlídky“. Před auditem doporučuji vytištění sestavy příslušného úseku pomocí výběru tisku, pro porovnání s reálným stavem v kartách. Závěrečné hodnocení útvaru/závodu (celkový dojem) Provádí se na závěr protokolu - podobné hodnocení jako u interních auditů QMS a EMS: funkčnost systému vhodnost systému efektivnost systému. U oblastí, které jsou splněny pouze částečně se navrhnou formou doporučení postupy k zajištění splnění požadovaného stavu. Přehled databází: Bezpečnostní instrukce - s celopodnikovou platností a útvarovou platností, SMS, Hodnocení rizik, Závady BOZP - tj. přestupky, závady + plnění, EBA – bezpečnostní audit, hodnocení rizik, povolení na práci, Technická zařízení/SAP – odstraňování závad z revizí, Úrazy - vedení záznamů o úrazech + šetření, ORGAPER - Preventivní prohlídky, Testy, Bezpečnostní listy, SHEET, Havarijní prevence, ČSN, ASPI. Vypracoval: vedoucí auditor Dne: 02.03.2016

Jedním z typů externích auditů jsou audity prováděné pracovníky podniku u dodavatelů a externích subjektů v areálu SPOLANA a.s. v dokumentaci k procesu č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ je uvedeno:

PLÁN INTERNÍCH A EXTERNÍCH AUDITŮ K PROCESU č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ

Plán interních a externích auditů integrovaných systémů řízení (komplexních i dílčích) sestavuje a schvaluje PVISŘ na základě vlastních poznatků, námětů vedoucích pracovníků a námětů vedoucího útvaru Životní prostředí a vedoucího sektoru Bezpečnosti a kontroly. Cílem plánování externích auditů u dodavatelů je: - ověření, zda dodavatel může pravidelně expedovat výrobky nebo poskytovat služby bez podstatného kolísání kvality - objasnění chronických nebo jednotlivých problémů v kvalitě dodávek - vývoj komunikace, důvěry a respektu mezi podnikem a dodavatelem - ověření samohodnocení dodavatele na základě vyplněného dotazníkového auditu - ověření chování dodavatele z hlediska ochrany životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - rozšíření znalostí o systému kvality dodavatele, aby bylo možno zodpovědně rozhodnout o zadání objednávek - popř. úrověň dodržování právních předpisů SPOLANA a.s..

407

Při plánování auditů se přihlíží zejména k termínům konání zastávek na výrobních provozech a k výběru auditorského týmu (využití specialistů k prověření odborných oblastí).

Plán externích auditů závazně obsahuje tyto náležitosti: Termín auditu - Udává časové období, v němž se audit uskuteční (tj. měsíc v příslušném roce). Pořadové číslo auditu - Udává pořadové číslo auditu v daném roce. Auditovaný dodavatel - Udává název firmy, kde se audit uskuteční. Rozsah auditu - Obsahuje výčet činností, které dodavatel vykonává pro SPOLANA a.s., a které

budou předmětem auditu.

5.2.6.8 Informace o způsobu stanovení a realizace opatření, která jsou přijímána na základě zjištění z prováděných sledování a měření, při kontrolní činnosti, auditech a vyhodnocení Způsob stanovování a realizace nápravných a preventivních opatření je popsán v dokumentaech k procesu č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ, kde je uveden následující postup: VYPRACOVÁNÍ PROTOKOLŮ Z AUDITŮ INTEGROVANÝCH SYSTÉMŮ ŘÍZENÍ (ISŘ) K PROCESU č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ Na základě výsledků z auditu zpracovává vedoucí auditor (do 1 týdne) soupis zjištěných odchylek a projedná jej s vedoucím útvaru s cílem navrhnout způsob řešení zjištěných neshod (formou pracovního pořádku nebo uložením OKN/OKP) a stanovit termín pro jejich odstranění. V případě, že zjištěné odchylky spadají do oblasti EMS/SMS, zašle vedoucí auditor návrh protokolu k posouzení vedoucímu útvaru Životní prostředí nebo vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly. Následně vedoucí auditor vypracuje protokol (šablona W:\OI_forms\ 1audit.dot), v němž uvede termíny pro odstranění odchylek a zhodnocení funkčnosti QMS/EMS/SMS/EnMS v útvaru: Funkčnost a efektivnost: - systém je funkční a efektivní nebo - systém je funkční a efektivní s výhradou … (uvést, jakou, co udělat pro nápravu) nebo - systém není funkční a efektivní - bude řešeno uložením OKN a sledováním jeho plnění nebo neplánovaným auditem Vhodnost: - systém je pro útvar vhodný, event. pro vykonávané činnosti je vypracována … dokumentace. - systém není pro útvar vhodný - zdůvodnit Zpracovaný protokol, se zohledněnými připomínkami vedoucího útvaru Životní prostředí a vedoucího sektoru Bezpečnosti a kontroly, postupuje vedoucí auditor představiteli vedení pro ISŘ. Představitel vedení pro ISŘ protokol posoudí a následně jej elektronicky postoupí vedoucímu útvaru k seznámení. V případě nejasností nebo nedostatků v protokolu vyzve představitel vedení pro ISŘ vedoucího auditora k úpravě protokolu. Vedoucí auditovaného útvaru provede seznámení s protokolem elektronicky v databázi Audity-OKN. Představitel vedení pro ISŘ protokol elektronicky schvaluje a ukládá opatření k nápravě (viz subproces „Uložení OKN“). Schválený protokol o auditu je elektronicky zaslán vedoucímu útvaru, vedoucímu auditorovi a všem zainteresovaným pracovníkům. V případě vážnějších nedostatků, zjištěných auditem, rozhoduje představitel vedení pro ISŘ ve spolupráci s vedoucím útvaru Životní prostředí a s vedoucím sektoru Bezpečnosti a kontroly o opakovaném prověření útvaru.

408

Pozn.: Zodpovědnost za odstranění neshod ve stanoveném termínu má zpravidla vedoucí auditovaného útvaru, případně pracovník určený představitelem vedení pro ISŘ.

5.2.6.9 Informace o způsobu sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti stanovených opatření Vedoucí auditor provede na základě plnění opatření k nápravě (které obdrží od vedoucího útvaru) vyhodnocení způsobu a dostatečnosti řešení zjištěných nedostatků. Své stanovisko uvádí přímo v „Listu uložení OKN(P)“ v databázi Audity- OKN, a to po ověření provedených opatření a ověření, zda byla odstraněna příčina neshody. Stanoviskoo k plnění OKN(P) slouží k vyhodnocení komplexnosti a kvality řešení zjištěných nedostatků představitelem vedení pro ISŘ. Způsob odstranění neshod je předmětem prověření při náísledném interním auditu útvaru, a může být námětem k prověření zjištěných odchylek i v jiných podnikových útvarech.

5.2.6.10 Informace o systému prověřování politiky prevence závažných havárií a systému řízení bezpečnosti s důrazem na • přiměřenost, časovou a věcnou aktuálnost a správnost definovaných cílů stanovených plitikou prevence závažných havárií a systémem řízení bezpečnosti, • dostatečnou náročnost a efektivnost politiky prevence závažných havárií a systému řízení bezpečnosti, • úplnost systému řízení bezpečnosti, • existenci kontrolních a regulačních mechanismů v systému řízení bezpečnosti, • možnost dynamického chování systému řízení bezpečnosti k jeho postupnému zdokonalování. V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. je popsán systém průběžného prověřování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu viz následující: 5.6


5.6.1

Vedení podniku 1x ročně přezkoumává vhodnost, přiměřenost a efektivnost QMS/EMS/SMS/EnMS s cílem identifikovat a odstranit slabá místa tak, aby veškeré procesy byly trvale zlepšovány (viz mapa procesu č.3.14 Přezkoumání systému managementu).

5.6.2

Vstupy pro přezkoumání a) Představitel vedení předkládá 1x ročně k projednání na poradu vedení materiály obsahující závazně následující části: = kontrolu plnění úkolů z předchozích materiálů = plnění cílů managementu kvality, cílů, cílových hodnot, programů environmentálního managementu a programů bezpečnostního managementu = pro oblast EMS, EnMS vyhodnocení plnění souladu s právními a jinými požadavky = pro oblast EMS informace o komunikaci s externími zainteresovanými stranami včetně vývoje stížností (viz [50]) = hodnocení QMS/EMS/SMS,EnMS za sledované období, včetně hodnocení dostatečnosti zdrojů, informací o výsledcích auditů, vývoji a plnění nápravných a preventivních opatření, opatřeních z předchozích přezkoumání, změnách s možným dopadem na QMS/EMS/SMS, EnMS (v oblasti EMS včetně vývoje požadavků

409

právních předpisů a dalších požadavků spojených s environmentálními aspekty) a návrhů doporučení pro zlepšování = pro oblast QMS informace o zpětných vazbách zákazníků, vývoji situace na trzích, výkonnosti procesů, shodě produktů, výsledků hodnocení dodavatelů. b) K projednání na poradu vedení je dále 1x ročně předkládána: = „Zpráva o stavu havarijní prevence“, materiál obsahující hodnocení za minulý rok (viz odst. 4.2.6.3), zprávu předkládá sektor Bezpečnosti a kontroly = „Zpráva o vlivu na životní prostředí“, materiál obsahující hodnocení environmentálního profilu podniku za minulý rok (viz odst. 5.4.2.4), zprávu předkládá útvar Životní prostředí. Na základě předložených materiálů jsou generálním ředitelem v případě potřeby ukládány úkoly. Úkoly z oblasti EMS jsou následně promítnuty do programu environmentálního managementu. Úkoly z oblasti havarijní prevence jsou zapracovány do programů EMS a SMS. c) Vedení podniku má k dispozici: = výsledky interních auditů QMS/EMS/SMS/EnMS prováděných v souladu se zásadami uvedenými v odst. 8.2.2 a výsledky plnění nápravných a preventivních opatření, uložených v souladu s odst. 8.5.2, = měsíční rozbory vlivu podniku na životní prostředí v oblasti • ovzduší (emise hlavních škodlivin do ovzduší, přehled plnění emisních limitů u kontinuálně měřených zdrojů a monitoring imisní situace), • odpadních vod (množství produkovaného a vypouštěného znečištění), informace o kvalitě odpadních vod jsou součástí informačního systému SAP, • nakládání s odpady (přehled produkovaného odpadu a poplatků za jeho likvidaci) (tyto měsíční rozbory jsou k dispozici v útvaru Životní prostředí) = informační systém SAP poskytující detailní informace o finančních tocích = denní informace o průběhu výroby, o případných haváriích a podaných stížnostech, tento „informační servis“ je zpracován a rozesílán elektronicky hasičem-dispečerem (viz [24]), = měsíční a pololetní zprávy o stavu kvality surovin a výrobků, zpracované útvarem Řízení jakosti, zprávy jsou dostupné v databázi QMS, = další údaje o vývoji řízených procesů (viz monitorování uvedené v podkap. 8.2), případně doporučení podřízených zaměstnanců pro zlepšování.

5.6.3

Výstupy z přezkoumání Výstup z přezkoumání obsahuje: a) Konstatování zjištěného stavu. b) Zahrnutí všech případných rozhodnutí a opatření vztahujících se: • k odstranění neshod i ke zlepšení daného procesu, každé opatření musí být termínované s definovanou odpovědností a musí být měřitelné (případně vyhodnotitelné) • ke zlepšování produktu ve vztahu k požadavkům zákazníků (oblast QMS) • k posouzení dostatečnosti zdrojů (a to nejen finančních), pokud analýza příčin neshod směřuje do oblasti zdrojů. Poznámka: Rozhodnutí a opatření mohou být aktualizovaných cílů kvality pro daný rok. Výstupy z přezkoumání mohou být zároveň vstupem do: a) oblasti zlepšování výrobků (inovace a investiční výstavba) b) zlepšování a zefektivnění procesů c) zkvalitnění pracovního a životního prostředí.

formulována

prostřednictvím

Tento způsob prověřování systémů řízení zaručuje možnost dynamického chování systémů směřující k jeho postupnému zdokonalování.

410

Přezkoumání systému managementu

411

5.3

Anotace legislativních podnikových norem SPOLANA a. s.

SGŘ-01-06 Organizační řád Organizační řád SPOLANA a. s. Neratovice je základní řídící normou ze soustavy legislativních podnikových norem. Vychází ze Stanov, upravuje vztahy mezi jednotlivými útvary uvnitř SPOLANA a. s., stanovuje základní organizační vazby a povinnosti útvarů a je dále rozvíjen soustavou legislativních podnikových dokumentů a popisy pracovních míst. SGŘ-01-07 Propustkový řád Tato směrnice generálního ředitele stanovuje pravidla pro pohyb osob, materiálů, předmětů a vozidel vrátnicemi podniku a v obou zónách areálu podniku. SGŘ-01-10 Pracovní řád Společnost SPOLANA a.s., IČ: 45147787, se sídlem ul. Práce 657, 277 11 Neratovice (dále jen „zaměstnavatel“), tímto v souladu s ustanovením § 306 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ nebo jen „ZP“) vydává pracovní řád, který vymezením vzájemných práv, povinností a odpovědnosti zaměstnanců blíže rozvádí ustanovení zákoníku práce, popřípadě zvláštních právních předpisů podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele (dále jen „pracovní řád“). SGŘ-04-02 Řízení změn v technologii výrob a výrobním zařízení Tato SGŘ definuje kompetence a zodpovědnosti : • V procesech změn v technologii či technickém vybavení ve výrobě (včetně změn spojených se zaváděním nových výrobků) od návrhu změny až po její trvalé užívání. • Upravuje věcné postupy při změnách technického zařízení, které mají dopad do změn v technologii chemických výrob podniku a v technologiích závodu EVH. Dokumenty vypracované podle této SGŘ jsou podkladem pro investiční akci v případech, kdy dochází ke změně technologie nebo jejího technického vybavení. Každá změna v existující technologii včetně změn majících charakter investice je před zařazením do přípravy před realizací posouzena řízeným postupem formou „Námětu na změnu technologického zařízení“ popsaným v příloze č.5 této SGŘ. Při sestavování „technického zadání“ takové investice je pak zpracovatel vždy vázán věcným postupem v části „Náležitosti Návrhu změny technologického zařízení“ v příloze č.1 této SGŘ. Součástí rozhodnutí o přijetí „Námětu na změnu technologického zařízení“ je i rozhodnutí o tom, zda pro zadávací dokumentaci změny bude vypracován „Návrh změny technologického zařízení“ nebo technické zadání investice. • Při zajištění činností spojených s uplatňováním práv k vynálezům, užitným vzorům, průmyslovým vzorům a zlepšovacím návrhům, s jejich odměňováním a s prováděním dalších úkonů směřujících k jejich řádné právní ochraně a k ochraně oprávněných zájmů jejich původců a podniku. SGŘ-05-03 Technologická provozní dokumentace Stanovuje zásady a postupy pro vypracování, schvalování a vydávání technologické provozní dokumentace (TPD) včetně stanovení pravidel pro její operativní řízení.

412

Druhy a okruh uplatnění technologické provozní dokumentace Technologický reglement a Předběžný technologický reglement ----------------------------------------------------------------------------Technologický reglement (TR) - základní technický dokument o výrobě, který závazně určuje operace technologického postupu, včetně popisu výrobního zařízení, ukazatelů technologického režimu a ekonomie výroby. Dále obsahuje údaje o fyzikálně chemických vlastnostech, toxikologické údaje a údaje o požadavcích na jakost surovin a výrobků. Jejich dodržování je základním předpokladem dodržení jakosti výrobku, hospodárného vedení výroby a bezpečnosti práce. TR dále obsahuje výčet nejvýznamnější domácí i zahraniční literatury, patentových spisů, výzkumných zpráv apod. V této formě se stává technologický reglement i instruktivním materiálem, informujícím o základních pracích teoretického charakteru, které mají spojitost s problematikou technologie výroby popisovaného procesu. Předběžný technologický reglement (PTR) - se vypracovává pouze pro záběhovou a zkušební výrobu a vždy pro nové výrobky; obsah a uspořádání PTR se řídí pravidly platnými pro technologický reglement. PTR obsahuje provozní předpisy předané v rámci projektové dokumentace (včetně nákupu licencí) a předpisy výzkumných a projektových úkolů, včetně předpisů dodavatelů strojních zařízení. Provozování těchto výrobních procesů bez PTR je nepřípustné. Pracovní instrukce (PI) -------------------------------PI výrobních závodů jsou podrobným předpisem pro bezpečnou a správnou obsluhu zařízení. Zahrnují rozpracování technologického postupu a organizace výroby na každém jednotlivém pracovišti - pracovním místě. Navazují na TR nebo PTR, který podrobně rozvádějí. PI obsahují podrobný instruktivní popis technologie a manipulace s výrobním zařízením, normy technologického režimu, analytickou kontrolu výroby, měření a regulaci procesu. Provozní zkouška (PZ) -------------------------------Je způsob vedení technologického procesu, kdy dochází k odchylkám oproti parametrům předepsaným technologickým reglementem. Důvodem k těmto změnám mohou být ověření nových poznatků získaných na základě výzkumu, technického rozvoje či poznatků převzatých z literatury, ověření nových surovin či strojního vybavení, event. poznatky získané výrobními zkušenostmi. Formou provozní zkoušky se dále provádí ověřování technologie při výzkumné, vývojové a rozvojové činnosti. SGŘ-05-06 Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí Stanovuje jednotný postup při zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí v SPOLANA a.s.. Zpracování bezpečnostních instrukcí vyplývá ze zákonných povinností zaměstnavatele prokazatelně seznamovat každého zaměstnance s pravidly, zásadami, postupy a požadavky bezpečného jednání a chování při provádění pracovních a ostatních činností v potřebném rozsahu dle jeho pracovního zařazení. Okruh působnosti bezpečnostních instrukcí: • BI s celopodnikovou působností jsou zpracovány centrálně pro činnosti opakující se na více pracovištích podniku, útvaru.

413

• BI s útvarovou působností musí být zpracovány pro činnosti, které nejsou pokryty BI s celopodnikovou působností nebo Provozními řády. Tyto BI jsou součástí provozní technologické dokumentace a musí být vypracovány popř. aktualizovány (v případě změn majících vliv na bezpečnost práce) souběžně se zpracováním popř. aktualizací provozní technologické dokumentace. Za včasné vyhotovení těchto BI odpovídá vedoucí příslušného • BI prozatímní – s útvarovou působností, pro provádění činností pro určité, časově omezené období nebo pro provedení konkrétní, krátkodobé práce. • Návody a doporučení výrobce nebo dodavatele zařízení, ČSN – v případě, že existuje ekvivalent BI ve formě dokumentace výrobce/dodavatele zařízení nebo ČSN (kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí), může být BI tímto dokumentem doplněna nebo nahrazena. Návod a doporučení nebo příslušná ČSN v tomto případě musí být součástí „řízené provozní dokumentace“, tj. pro pořizování a šíření výtisků platí stejná pravidla jako pro BI (pro šíření ČSN platí zvláštní předpis); pokud jsou použity jako příloha BI, jsou řízeny společně s tímto dokumentem. SGŘ-05-07 Registry EMS Stanovuje postup a zodpovědnosti při zpracování registrů (přehledů) údajů a informaci se vztahem k životnímu prostředí. Registry slouží k souhrnnému přehledu vlivů na životní prostředí v důsledku podnikatelských aktivit SPOLANA a. s. Vyhodnocením dopadů je získán přehled významných dopadů, který je výchozím materiálem pro stanovení environmentálních cílů a cílových hodnot. SGŘ-09-03 Vyhrazená tlaková zařízení Účelem této směrnice generálního ředitele je zajistit bezpečný provoz vyhrazených tlakových zařízení v SPOLANA a. s.. Tato SGŘ stanovuje v oblasti VTZ: • odpovědnost podniku (SPOLANA a.s. je provozovatelem ve smyslu vyhlášky ČÚBP č.18/1979 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ČSN 69 0012 a ČSN 07 0710 v oblasti provozu, revizí a zkoušek VTZ, • povinnosti vnitropodnikových provozovatelů (útvarů podniku) při zadávání požadavků na nákup výkonů externích firem v oblasti konstrukce, výroby, montáže, údržby, oprav a rekonstrukcí VTZ, • způsob a rozsah technické a provozní dokumentace (pasportu), technologických postupů, revizí a tlakových zkoušek tak, aby byly v souladu s požadavky vyhlášky ČÚBP č. 18/1979 Sb. ve znění pozdějších předpisů a dalších souvisejících předpisů a norem uvedených v příloze č. 1 této SGŘ, • rozsah předávané technické konstrukční dokumentace VTZ do podniku. Tato SGŘ se vztahuje i na VTZ v rámci investičních akcí. SGŘ nenahrazuje předepsané technické normy (ČSN) a platná ustanovení právních předpisů, ale vyjímá z nich zásadní povinnosti a stanovuje kompetence útvarů podniku ve vztahu k VTZ. SGŘ-09-04 Elektrorozvodný systém Stanovuje zásady pro zajištění spolehlivého a bezporuchového provozu elektrorozvodného systému a jeho správnou funkci, která je jednou ze základních podmínek bezpečné a plynulé chemické výroby a správného chodu celé SPOLANA a. s.. Zároveň tato SGŘ určuje

414

odpovědnosti jednotlivých elektrorozvodného systému.

útvarů

za

provozování,

údržbu

a

technický

rozvoj

SGŘ-09-08 Řád preventivní údržby elektrozařízení a revize Účelem této SGŘ je určení postupu a zodpovědnosti při údržbě a revizích elektrických zařízení a ověření jejich stavu z hlediska bezpečnosti. Požadavky bezpečnosti se považují za splněné, pokud elektrické zařízení odpovídá z hlediska bezpečnosti příslušným ustanovením norem, uvedených v kap. 6 této SGŘ. SGŘ-09-09 Vyhrazená plynová zařízení Účelem této SGŘ je zajistit bezpečný provoz vyhrazených plynových zařízení (VPZ) v podniku. Tato SGŘ stanovuje v oblasti VPZ: Tato SGŘ stanovuje v oblasti VPZ: • odpovědnost provozovatele v oblasti provozu, kontrol, revizí a zkoušek VPZ, • povinnosti vnitropodnikových provozovatelů při zadávání požadavků na nákup výkonu externích firem v oblasti výroby, montáže, údržby, oprav a rekonstrukcí VPZ, • způsob a rozsah technické a provozní dokumentace (revizní kniha), technologických postupů, revizí a tlakových zkoušek tak, aby byly v souladu s požadavky vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb. ve znění pozdějších předpisů a dalších souvisejících předpisů a norem, • požadavky na odbornou způsobilost pracovníků pověřených obsluhou VPZ v podniku ve smyslu vyhlášky ČÚBP č. 21/1979 Sb., popř. vyhlášky ČÚBP č. 18/1979 Sb. (obě ve znění pozdějších předpisů). Tato SGŘ nenahrazuje předepsané normy a platná ustanovení právních předpisů, ale vyjímá z nich zásadní povinnosti a stanovuje kompetence útvarů podniku ve vztahu k VPZ. SGŘ-09-10 Plán regulačních opatření ve spotřebě energií, vod, technických plynů Tato směrnice generálního ředitele stanovuje: • Regulační opatření zabezpečující řízení odběru všech druhů energií, vod a technických plynů z podnikových rozvodů v případě poruch a havárií a v době energetických špiček a vyhlašovaných regulačních stupňů. Dále upravuje zásady pro řízení v období plánovaných a neplánovaných změn ve spotřebě energií s dopadem do podnikových bilancí tepla a výroby elektrické energie. • Zásady dodržování sjednaných odběrů zemního plynu ve SPOLANA a.s. SGŘ-11-01 Metrologický řád Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, v platném znění, ukládá podniku povinnost zajišťovat jednotnost a správnost měřidel a měření a vytvořit metrologické předpoklady pro ochranu zdraví pracovníků, bezpečnosti práce a životního prostředí přiměřeně ke své činnosti. Používání správných měřidel, měřicích přístrojů a zkušebního zařízení je jedním ze základních požadavků ČSN EN ISO 9001 pro zajištění kvality výrobků, věrohodnosti a zdokonalení ochrany zájmů spotřebitelů, ČSN EN ISO 14001 pro minimalizaci dopadů na životní prostředí a ČSN OHSAS 18001 pro zajištění ochrany zdraví při práci. Tento „Metrologický řád“ a proces č. 3.10 Řízení měřicích a monitorovacích zařízení stanovuje pravidla k zabezpečení metrologického pořádku v podniku v souladu s výše uvedenou externí legislativou.

415

SGŘ-16-01 Záznamy Stanovuje základní požadavky na identifikaci, shromažďování, registraci, přístup, ukládání, úschovu, udržování a vypořádání záznamů v oblasti QMS, EMS a SMS vychází z normy ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001 a ČSN OHSAS 18001. Záznamy jsou všechny údaje, které jsou důkazními prostředky o plnění požadavků na zavedený QMS, EMS a SMS dle požadavků normy ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001 a ČSN OHSAS 18001. Tyto záznamy vznikají ve všech oblastech QMS, EMS a SMS, v písemné či elektronické podobě. Přehled záznamů, které se týkají řešené problematiky, je vždy součástí: •

legislativních podnikových dokumentů QMS/EMS/SMS SPOLANA a. s.,

•

dokumentace nižší úrovně, která je citovaná v legislativních podnikových dokumentech uvedených v Integrované příručce QMS/EMS/SMS SPOLANA a. s..

citovaných

Integrovanou

příručkou

Okruh záznamů definují legislativní podnikové dokumenty QMS, EMS a SMS. Tyto dokumenty určují zodpovědné pracovníky za pořízení záznamů, předepsanou formu záznamu, četnost pořízení. SGŘ-22-01 Oznamování a prošetřování nestandardních stavů Tato směrnice generálního ředitele stanovuje povinnosti a sled činností jednotlivých podnikových útvarů po ohlášení: • stížnosti na zvýšené emise na území podniku a v jeho okolí • předpokládaných nebo neočekávaně zvýšených emisí na území podniku a v jeho okolí • podezření nebo zjištění situace s možným epidemiologickým dopadem Emise – jedná se o komplexní pojem zahrnující: • emise do ovzduší (plynné – pach, barevná vlečka, tuhé znečišťující látky – spad, kouřová vlečka, aerosoly) • emise do vod – znečištění povrchové vody (pěna, změna barvy, zápach vody) • emise hluku – zvýšená hlučnost v okolí podniku vzhledem k běžnému pozadí. Situace s možným epidemiologickým dopadem – jedná se o pojem zahrnující: • závadnou vodu – pitnou nebo používanou k očistě pracovníků (tj. v umyvadlech, sprchách, zařízení pro havarijní výplach očí) – netýká se technologických vod • hromadné zdravotní problémy (zdravotní potíže obdobného druhu u více osob současně, z jakéhokoliv zdroje) Tento postup se nevztahuje na mimořádné události řešené dle SGŘ-22-05 "Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.". SGŘ-22-02 Hlášení, vyšetřování a evidence mimořádných událostí a pracovních úrazů Stanovuje jednotný postup při hlášení, vyšetřování a evidenci mimořádných událostí (havárií, závažných havárií, požárů a výbuchů) a pracovních úrazů. SGŘ-22-04 Povodňový plán podniku Zákon č. 254/2001 Sb. (vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů) v § 63 stanoví, že škodám způsobeným povodněmi je třeba předcházet, jejich rozsah a následky omezovat a průběh

416

povodní ovlivňovat. Děje se tak zejména systematickou prevencí a zabezpečovacími a záchrannými pracemi prováděnými podle povodňových plánů (viz § 65 a § 71) a příkazů povodňových orgánů. Dále ukládá právnickým a fyzickým osobám umožnit vstup na své pozemky a do objektů k provádění zabezpečovacích a záchranných prací a přispět dle svých možností, na příkaz povodňových orgánů, osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů. Tato SGŘ rozpracovává ustanovení výše uvedeného zákona na podmínky podniku. Určuje koncepci, vzájemné vazby, vztahy a povinnosti podnikových útvarů a externích firem při prevenci, řízení a výkonu povodňových aktivit. Určuje vazbu povodňových orgánů státní správy, povodňové komise podniku (viz příloha č. 1 této SGŘ) a dílčích povodňových komisí podnikových útvarů a externích firem. Rovněž stanovuje způsob organizačního zajištění a činnosti v podniku k řešení situace a následků vzniklých rozrušením vodního díla Slapy - Orlík. SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a. s. Tato SGŘ stanovuje: • kompetence a zodpovědnost podnikových útvarů v oblasti havarijní prevence, • povinnosti pracovníků a útvarů podniku v případech havarijních úniků nebezpečných látek (do ovzduší, do vody a půdy a při úniku látek s následným požárem, výbuchem), • zásady a postupy při činnostech spojených s řešením likvidace úniků, • potřebná preventivní opatření, • způsoby přenosu informací a vyrozumění příslušných orgánů a okolí podniku o havárii ve SPOLANA a.s. • zásady poskytování první pomoci a způsob přivolání lékařské pomoci Tento „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“ (informační a operativní část řešená v příloze č. 1 této SGŘ) vychází z vyhlášky MŽP č. 227/2015 Sb. Účelem havarijního plánu je zajistit havarijní připravenost pracovníků podniku a technických prostředků potřebných k řešení havárie a minimalizaci následků při jejím vzniku, vývoji a likvidaci. SGŘ-22-09 Ohrožení areálu SPOLANA a.s. Tato SGŘ stanovuje postupy v případech ohrožení areálu podniku vniknutím nepovolaných osob do areálu společnosti nebo hrozbou bombovým útokem. SGŘ-23-06 Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků Stanovuje podmínky, povinnosti a zodpovědnosti pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a desinfekčních prostředků a jejich používání. Dále tato SGŘ stanoví pravidelné hodnocení rizik pro výběr osobních ochranných pracovních prostředků. Osobními ochrannými pracovními prostředky pro účely této směrnice nejsou: • běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, • výstroj a vybavení záchranných sborů a služeb vykonávajících činnost podle zvláštních právních předpisů, • speciální ochranné prostředky používané v armádě nebo pořádkových a bezpečnostních silách, • výstroj a vybavení používané při provozu na pozemních komunikacích, • sportovní výstroj a vybavení,

417

• •

ochranné prostředky určené pro sebeobranu, prostředky pro zjišťování a signalizování rizik a škodlivin na pracovišti.

Osobní ochranné pracovní prostředky musí: • být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko, • odpovídat podmínkám na pracovišti, • být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců, • respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců. SGŘ-23-08 Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence. Účelem této směrnice generálního ředitele je stanovení postupu školení pracovníků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) a v oblasti havarijní prevence, a v přiměřeném rozsahu rovněž postupu školení z profesních předpisů (tj. potřebných pro výkon konkrétní profese). Tato SGŘ neřeší školení pracovníků o požární ochraně – tuto problematiku komplexně řeší SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“. SGŘ-23-09 Prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Ve smyslu zákona č. 262/2006 Sb. Zákoník práce (ve znění pozdějších předpisů), § 108 odst. 5, je uloženo všem zaměstnavatelům organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací a zjištěné nedostatky odstraňovat. Pro splnění výše uvedené povinnosti vydává generální ředitel tuto směrnici, ve které jsou stanoveny podmínky k provedení prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v podniku. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je jednou z hlavních priorit podniku. Její plnění je uplatňováno přímou odpovědností všech zaměstnanců bez ohledu na jejich zařazení. Povinností vedoucích zaměstnanců na všech úrovních řízení je mimo jiné provádění kontrolní činnosti, a to s ohledem na rizika možného ohrožení života nebo zdraví na celém území a v prostorách jimi řízeného úseku / sektoru / útvaru. Pro splnění výše uvedené povinnosti vydává generální ředitel pravidla pro provádění kontrolní činnosti vedoucích zaměstnanců. Dále tato SGŘ stanovuje postup pro monitorování rizikových stavů a skoronehod ohlášených v rámci SPOLANA a.s. a stanovuje postup pro jejich šetření a vyhodnocování. SGŘ-23-11 Nebezpečné chemické látky Tato směrnice generálního ředitele řeší podmínky pro používání chemických karcinogenů, mutagenů a biologických činitelů v podniku. Dále řeší ochranu zdraví při práci s azbestem a olovem. V souladu s platnými předpisy pro tuto oblast stanoví základní hygienické a bezpečnostní požadavky na ochranu zdraví pracovníků. Dále tato SGŘ vychází ze zákona č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon) a zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Stanoví povinnosti a zodpovědnosti pro výrobu, uvádění na trh nebo používání látek samotných nebo obsažených ve směsích nebo v předmětech (matice povinností a odpovědností viz příloha č.5 této SGŘ). Touto SGŘ je zvláště vymezeno nakládání s chemickými látkami a směsmi, které jsou z hlediska svých vlastností klasifikovány jako nebezpečné. Chemický zákon a tato SGŘ se nevztahuje na :

418

* radioaktivní látky * látky samotné nebo obsažené v směsi nebo v předmětu, které podléhají celnímu dohledu, pokud neprocházejí žádnou úpravou ani zpracováním, a které jsou dočasně uskladněné nebo se nacházejí ve svobodném pásmu či svobodném skladu za účelem zpětného vývozu anebo v tranzitu * neizolované meziprodukty * humánní nebo veterinární léčivé přípravky * potraviny a krmiva * polymery * přepravu nebezpečných látek samotných nebo obsažených v nebezpečných směsích po železnici, silnici, vnitrozemských vodních cestách, po moři nebo letecky (v těchto případech musí být splněny požadavky zvláštních předpisů upravujících přepravu nebezpečných věcí – např. ADR, RID – viz procesní model č.3.7. Realizace expedic). SGŘ-23-13 Zajištění požární ochrany Účelem této směrnice generálního ředitele je: * vytvoření podmínek pro účinnou ochranu života, zdraví pracovníků a majetku SPOLANA a.s. před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, * stanovení organizace zabezpečení požární ochrany ve smyslu zákona č. 133/1985 Sb. ve znění pozdějších předpisů a prováděcích vyhlášek č. 246/2001 Sb., č. 247/2001 Sb. a č. 23/2008 Sb. s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti včetně stanovení povinností pracovníků podniku v oblasti požární ochrany. SGŘ-23-14 Povolování práce na zařízení a prací za mimořádných podmínek Komplexně řeší problematiku povolování prací na zařízeních a prací za mimořádných podmínek v areálu SPOLANA a. s. Stanovuje požadavky na zajištění BOZP, kompetence při řízení prací, koordinace činností a vzájemných informací o rizicích při provádění prací v areálu podniku. Vymezuje okruh prací, na které se povolení vystavuje, stanovuje kompetence a pravidla pro vystavování “Povolení“ a provádění daných činností. SGŘ-24-03 Vodní hospodářství Tato SGŘ: * vymezuje činnosti v oblasti vodního hospodářství podniku a vzájemné vztahy jednotlivých útvarů, které se týkají nakládání s vodami a se závadnými látkami, * stanovuje způsob projednávání vodohospodářských problematik a staveb s mimopodnikovými orgány a organizacemi. * určuje závazné činnosti z oblasti nakládání s vodami pro externí firmy působící v areálu SPOLANA a.s. na smluvním základu. Hospodaření s vodou v podniku - včetně ochrany podzemních vod - je metodicky řízeno ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. v aktuálním znění pracovníkem útvaru ŽP – podnikovým vodohospodářem. SGŘ-24-04 Plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy Ustanovením zákona o vodách č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je uložena uživatelům závadných látek povinnost vypracovat Plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy (ohrožení jakosti povrchových nebo

419

podzemních vod), dále jen Plán opatření. Náležitosti tohoto Plánu opatření stanoví prováděcí vyhláška MŽP č.450/2005 Sb. Tento Plán opatření, zpracovaný ve formě SGŘ, určuje postupy řešení havárií (mimořádných událostí) spojených s únikem závadných látek do vod a půdy ve SPOLANA a.s. a ukládá povinnosti pracovníkům podnikových útvarů k zabezpečení požadavků, vyplývajících z výše uvedené prováděcí vyhlášky k vodnímu zákonu. SGŘ-24-05 Mimořádná a havarijní situace při přepravě chemických látek a výrobků Stanovuje povinnosti jednotlivých útvarů po obdržení informace o nehodě při přepravě chemických látek po komunikacích a železnici na území ČR. SGŘ-26-05 Povinnosti externích firem v areálu SPOLANY SPOLANA a.s. klade zásadní důraz na: * bezpečnost a ochranu zdraví při práci jak vlastních pracovníků, tak i pracovníků externích firem působících v areálu podniku, * minimalizaci dopadů činností vykonávaných v areálu podniku na životní prostředí. Tato směrnice GŘ stanovuje externím firmám a jejím pracovníkům působícím v areálu SPOLANA a.s. základní pravidla a povinnosti v oblasti požární ochrany, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, havarijní prevence včetně rizik vyplývajících z umístění nebezpečných chemických látek a ochrany životního prostředí, jimiž se tito pracovníci musí bezpodmínečně řídit. Povinnost dodržovat tuto SGŘ a další v ní citované legislativní podnikové normy je dána smluvním ujednáním mezi externí firmou a SPOLANA a.s. Předmětem smluvního ujednání může být i povinnost dodržování dalších legislativních podnikových norem. Příslušné smluvně závazné legislativní podnikové dokumenty pro externí firmy jsou dostupné na internetových stránkách SPOLANA a.s., adresa „http://www.spolana.cz/“ v pohledu „Služby a areál / Legislativa“. Předmětem smluvního ujednání může být i povinnost dodržování dalších legislativních podnikových norem. Smluvní ujednání o dodržování legislativních norem SPOLANA a.s. nezbavuje externí firmu povinnosti dodržovat obecně závazné právní předpisy, zejména z oblasti požární ochrany, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, havarijní prevence a ochrany životního prostředí. RGŘ-01-06 Organizační struktura a počty pracovních míst Určuje aktuální organizační strukturu SPOLANA a. s. a počty pracovních míst. RGŘ-01-09 Krizové řízení Toto rozhodnutí generálního ředitele stanovuje cíle a zásady krizového řízení, povinnosti vyplývající pro SPOLANA a.s. ze zákonů č. 224/2015 Sb., č. 239/2000 Sb., č. 240/2000 Sb., č. 241/2000 Sb. (vše ve znění pozdějších předpisů). Dále stanovuje organizační strukturu krizového řízení, základní postupy, odpovědnosti a činnosti při řešení krizových situací s cílem minimalizace škod a zajištění kontinuity podnikání společnosti. Integrovaná příručka QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. Tato Příručka je integrovanou příručkou Systému managementu jakosti (dále QMS), Systému environmentálního managementu (dále EMS), Systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále SMS) a Systém managementu hospodaření s energií déle EnMS) SPOLANA a.s. se sídlem v Neratovicích (dále též „SPOLANA a.s.“, též „podnik“).

420

Příručka popisuje QMS, EMS, SMS a EnMS včetně postupů k jejich zabezpečení a vychází ze zásad a terminologie: * QMS z ČSN EN ISO 9001:2009, * EMS z ČSN EN ISO 14001:2005, * SMS z ČSN OHSAS 18001:2008 * EnMS ČSN EN ISO 50001:2012. Příručka je dokument, který je nadřazen legislativním podnikovým normám (SGŘ, RGŘ) uvedeným v předcházejícím přehledu této kapitoly.

Některé legislativní podnikové normy byly nahrazeny procesními modely, které stanovují postupy řešené problematiky např. Procesní model č. 3.12 Řízení dokumentů a záznamů: Tento procesní model stanovuje postup pro tvorbu, změnové řízení, schvalování, vydávání, operativní řízení, evidenci a ukládání: - politik kapitálové skupiny PKN ORLEN S.A. a ANWIL SA ve SPOLANA a.s., - legislativních podnikových norem (LPN), - technickoorganizačních postupů (TOP), - metodických pokynů (MP), - provozních řádů (PrŘ) pro skladování výrobků, polotovarů, surovin a manipulačních činností s tím spojených a uzavřených objektů. V případě ostatních legislativních podnikových dokumentů uvádí odkaz na související dokumentaci, která danou problematiku řeší. Legislativní podnikové normy (LPN): Politiky kapitálové skupiny PKN ORLEN S.A. a ANWIL SA ve SPOLANA a.s. - stanovují pravidla platná v rámci celé kapitálové skupiny v definovaných oblastech. V podmínkách SPOLANA a.s. jsou po schválení Představenstvem společnosti vydávány formou LPN (SGŘ řady 00 ve tvaru SGŘ-00-XX). SGŘ řady 00 jsou politikami společnosti nadřazenými ostatním LPN s tím, že mohou být rozpracovány dalšími legislativními podnikovými dokumenty (prováděcími předpisy). Gestoři daných prováděcích předpisů (např. LPN) zodpovídají za to, že nejsou v rozporu s příslušnou politikou. Legislativní podnikové normy (LPN) - vymezují odpovědnosti a kompetence úseků/SBU a jednotlivých útvarů (rozpracovávají Organizační řád a politiky kapitálové skupiny) a stanovují postupy a zásady vybraných meziúsekových činností. Technickoorganizační postupy (TOP) - vymezují odpovědnosti a kompetence (při respektování příslušných LPN) jednotlivých útvarů (zpravidla v rámci jednoho úseku), případně jednotlivých pracovníků a stanovují postupy a zásady vybraných meziútvarových činností. Metodické pokyny (MP) - stanovují postupy specifických činností (např. oblast účtování, plánování, odměňování apod.). Provozní řády (PrŘ) - pro účely této SGŘ se jedná o PrŘ, které stanovují souhrn pravidel při jednotlivých pracovních činnostech (skladování výrobků, polotovarů, surovin a manipulačních činností s

421

tím spojených). Zpracovává se tam, kde není pracovní postup předepsán v pracovních instrukcích dle SGŘ-05-03. Dále se jedná o PrŘ, které stanovují zásady pro činnosti v uzavřených objektech. Dodržování provozního řádu je závazné a jeho porušení je posuzováno jako porušení pracovní kázně. Externí dokumentaci řeší samostatně Integrovaná příručka QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. Procesní model č. 3.13 Řízení auditů a nápravných opatření: Tento procesní model stanovuje postup pro plánovací činnosti v oblasti interních auditů, provedení auditů, ukládání opatření k nápravě, monitorování odchylek a opatření k nápravě. Další procesní modely jsou použity a okomentovány v předchozích kapitolách této bezpečnostní zprávy.

422

6 Popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení možnosti vzniku a následků závažné havárie 6.1

Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů snižujících riziko vzniku závažné havárie

6.1.1

Automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízení

Neoddělitelnou součástí řídících systémů jednotlivých výrobních technologií jsou automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízení. K aktivaci těchto systémů dochází při vybočení nastavených technologických parametrů (obvykle teplota, tlak, průtok, hladina) mimo požadované rozmezí. Podrobně jsou tyto systémy popsány u jednotlivých technologií v kap. 2.1.4. Některé automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízení jsou napojeny na detekční a poplachové systémy. Skladování a stáčení chloru Vnitřní prostor skladu chloru, objekt E4920, je vybaven 4 detektory plynové detekce (PD), na pracovišti stáčení chloru jsou instalovány 3 detektory PD. Světelná a zvuková signalizace těchto detektorů je vyvedena na panel zkapalňování chloru (místo stálé obsluhy) a na venkovní výstražná světla. Detekují chlor a mají nastaveny dvě koncentrační hladiny detekce (1. a 2. stupeň plynové detekce). Všechny zásobníky kapalného chloru v objektu E 4920 jsou vybaveny pneumatickými bezpečnostními ventily, instalovanými na všech potrubních větvích jednotlivých zásobníků (4 ks pro každý zásobník, 3 ks pro monžík), zajišťujícími uzavření zásobníku v případě mimořádné situace, např. úniku chloru. Tyto ventily se automaticky zavírají na základě signalizace systému plynové detekce, nebo zásahem obsluhy pomocí havarijních tlačítek. Rovněž obě potrubní trasy pro plnění kapalného chloru do železničních cisteren jsou vybaveny pneumatickými bezpečnostními ventily. Stejně jako v předcházejícím případě i tyto ventily se automaticky uzavírají na základě signalizace systému plynové detekce, nebo zásahem obsluhy pomocí havarijního tlačítka. Signál 1. stupně plynové detekce Optická signalizace reakce detektoru (rozsvícení výstražného světla nad rampou ve východní straně objektu E 4920 a ) nastane tehdy, je-li chlor v okolí některého ze sedmi detektorů v koncentraci rovné nebo větší než 6 mg/m3. Signál indikující překročení koncentrace 1. stupně plynové detekce je monitorován a vyhodnocován i v počítači na panelu pracoviště komprese a zkapalňování chloru. Signál 2. stupně plynové detekce Signál, indikující překročení koncentrace 2. stupně plynové detekce některým ze sedmi instalovaných detektorů, tj. vyšší než 24 mg/m3, je monitorován a vyhodnocován v počítači na panelu pracoviště komprese a zkapalňování chloru, následuje zvuková i optická signalizace

423

na západní čelní zdi objektu E4910 – Zkapalňování chloru a chladící stanice a optická signalizace na rampě stáčení kapalného chloru. Překročením úrovně 2. stupně plynové detekce se automaticky provedou následující akce: Sklad kapalného chloru • při signalizaci některého z detektorů uvnitř skladu chloru nebo na rampě se automaticky uzavřou všechny automatické ventily na všech zásobnících kapalného chloru a monžíku (tj. plnění zásobníku, stáčení, odvzdušnění a přívod vzduchu) a oba automatické ventily na rampě stáčení kapalného chloru, • při signalizaci některého z detektorů uvnitř skladu chloru se automaticky odstaví i přivětrávací a odvětrávací ventilátory včetně automatického uzavření výtlačných klapek. •

Odparka kapalného chloru při signalizaci detektoru v místnosti odparky se mimo uzavření všech pneumatických ventilů i automaticky odstaví odvětrávací ventilátor v místnosti odparky včetně automatického uzavření klapky na výtlaku ventilátoru

Uvedení ventilátorů do provozu po ukončení signalizace plynové detekce je nutno provést ručně. Signalizuje-li, kterýkoliv detektor 2. stupeň, nelze tyto ventilátory uvést do provozu. Rampa stáčení kapalného chloru • při signalizaci jakéhokoliv detektoru se na rampě automaticky uzavřou oba pneumatické ventily pro plnění železničních cisteren. Mimo automatického uzavření blokovacích ventilů na zásobnících chloru, monžíku a stáčecí rampě při signalizaci 2. stupni plynové detekce, lze všechny výše zmíněné ventily uzavřít havarijním tlačítkem umístěným na východní straně plnírny chloru v objektu E4920, dále havarijním tlačítkem pod zařízením pro signalizaci na západní stěně budovy E4910 nebo obdobným tlačítkem v panelu komprese chloru v objektu E4900. Skladování amoniaku Případné úniky NH3 na skladu (objekt F197AB) detekuje 6 detektorů systému plynové detekce. Překročení koncentračních limitů 600 ppm (v 1. stupni) a 800 ppm (ve 2. stupni) je opticky a akusticky signalizováno na velínu provozu HAS a OS HZS podniku. V případě reakce detektoru pod zásobníkem, spolu s detektorem umístěným na obvodu uprostřed zásobníku, v úrovni 800 ppm, dojde automaticky ke spuštění drenčerového zařízení a uzavření dálkově ovládaných armatur kapalného a plynného amoniaku u zásobníku a tím k oddělení skladu NH3 od technologie. Vodíkový kotel Na závodě Kaprolaktam v prostoru objektu C3530 (spalovací stanice vodíku) je umístěno šest detektorů ( 3 ks na zemní plyn, 3 ks na vodík). Při dosažení úrovně 20 % dolní meze výbušnosti, na kterémkoliv detektoru, dojde k uzavření hlavního uzávěru na vstupu spalovaného média (zemní plyn nebo vodík) do kotle. Signalizace detektorů je vyvedena na panel výrobny SO2.

424

Plynový kotel K 4 Na závodě EVH v prostoru kotelny je instalováno 12 detektorů na zemní plyn, které při dosažení koncentrace zemního plynu v kotelně na hodnotu 20 % dolní meze výbušnosti uzavírají hlavní uzávěr plynu do kotle. Signalizace detektorů je vyvedena na panel kotelny a OS HZS podniku. Dešťová kanalizace Kanál K6a je vybaven havarijním uzávěrem, který je ovládán řídícím systémem (ŘS). V ŘS jsou zavedeny meze pro hodnoty pH a vodivosti odpadních vod na jednotlivých kanálech pro signalizaci akustickou i optickou a spínání havarijního čerpání kontaminované odpadní vody na neutralizaci a ČOV. Nastavené mezní hodnoty:

hodnota pH

6,0–9,0

vodivost

maximálně 5,0 mS/cm

Překročení těchto hodnot je ŘS akusticky signalizováno a v případě kanálu K6a uzavře ŘS výstup odpadních vod do Labe automaticky hradítkem. Kontaminovaná odpadní voda je odčerpávána havarijními čerpadly (označována jako Č1) na ČOV.

6.1.2

Detekční a poplachové systémy

6.1.2.1 Systém plynové detekce Detekci přítomnosti směsí výbušných látek v ovzduší a zjišťování úniků nebezpečných látek do ovzduší z výrobních resp. skladovacích zařízení a potrubních tras, zabezpečuje systém plynové detekce (PD). Popis, postupy a činnosti zainteresovaných subjektů při signalizaci čidel, zodpovědnost a zásady při provozování systému, nastavení koncentračních limitů, řeší SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“. Popis systému plynové detekce Systém plynové detekce (PD) je zařízení pro kontinuální měření přítomnosti nebezpečných látek (hořlavých, toxických) v ovzduší, které při dosažení nastavených koncentračních limitů nebezpečných látek spouští varovnou signalizaci (na panelu provozu a OS HZSP) popř. SHZ. Základní prvky systému: - snímače, detektory, senzory - vyhodnocovací jednotky, ústředny - přenosový systém, LOOP (smyčka) - vyhodnocovací systém, DMS (danger management systém) * Snímač, detektor, senzor - je polovodičový, peristorový nebo elektrochemický senzor reagující na přítomnost plynu v ovzduší a elektronický blok pro úpravu signálu. Je proveden v nevýbušném provedení a zařazen mezi pracovní měřidla. * Vyhodnocovací jednotka, ústředna PD - je určena k vyhodnocování elektrického signálu ze snímače PD v závislosti k nastaveným mezním koncentracím sledovaného plynu a signalizuje dosažení těchto koncentrací v prostoru sledovaném snímači. Je umístěna mimo sledovaný prostor v normálním prostředí. Porucha funkce je hlášena akustickou a optickou signalizací.

425

* Přenosový systém - je zařízení pro přenos signálů z vyhodnocovací jednotky nebo ústředny PD na OS HZSP, kde jsou informace zpracovány na DMS, počítači a archivovány. Na centrálních panelech příslušných provozů je signalizace úniku nebezpečných látek a tiskárnou automaticky evidována. * Vyhodnocovací systém : vyhodnocovací PC a DMS - je zařízení pro kompletní sběr dat z jednotlivých vyhodnocovacích jednotek. Slouží pro jejich zpracování, vyhodnocování, evidenci a poskytnutí potřebných informací jednotce HZS k zásahu.

Hlavní úkoly a povinnosti podnikových útvarů při signalizaci PD Signál I. stupně signalizace plynové detekce Ohlášení reakce snímače na přítomnost nebezpečné látky v okolí snímače, kdy byl překročen koncentrační limit I. stupně: a) opticky a akusticky na příslušném panelu provozu, závodu, útvaru, b) opticky na monitoru vyhodnocovacího DMS a PC na OS HZS. - Panelář nebo směnový mistr neprodleně zajistí kontrolu výrobního zařízení v prostoru reagujícího detektoru pracovníky příslušného útvaru (provozu apod.). - Směnový mistr zajistí likvidaci zdroje úniku v případě, že je zdroj zjištěn. Není-li zdroj zjištěn a přítomnost nebezpečné látky je v ovzduší prokazatelně smyslově zjištěna, požádá směnový mistr (panelář) o technickou pomoc jednotku HZS. Signál II. stupně signalizace plynové detekce Ohlášení reakce snímače na přítomnost nebezpečné látky v okolí snímače, kdy byl překročen koncentrační limit II. stupně: a) opticky a akusticky na příslušném panelu provozu, závodu, útvaru, b) opticky a akusticky na PC a DMS na OS HZSP s automatickým přenosem do výjezdového systému HZS SPOLANA a.s.. - Panelář nebo směnový mistr neprodleně zajistí kontrolu výrobního zařízení v prostoru reagujícího detektoru pracovníky příslušného útvaru (provozu apod.) a likvidaci zdroje úniku v případě, že je zdroj zjištěn. - jednotka HZS SPOLANA a.s. vyjíždí automaticky na místo signalizace detektoru a provádí činnosti dle zjištěné situace (průzkum, měření, zásah) v souladu se svými útvarovými předpisy a ostatními legislativními podnikovými normami. - Směnový mistr nebo panelář oznámí telefonicky pracovníkovi OS HZSP příčinu reakce detektoru na únik nebezpečné látky

Zodpovědnost a spolupráce podnikových útvarů Výrobní útvary, na nichž je systém PD instalován, zodpovídají: - za periferie připojené k těmto jednotkám, - za ohlášení vzniklé závady pracovníkovi, zodpovědnému za provoz PD nebo na OS HZSP. Jednotka HZS SPOLANA a.s. zodpovídá: - za provoz vyhodnocovací DMS a PC na OS HZSP a připojené periferie, - za provoz detektorů, vedení, vyhodnocovací jednotky, ústředny, - za kontrolu správné funkce systému PD a jeho efektivního využívání jako prvku havarijní prevence v podniku,

426

- za koordinaci zúčastněných subjektů v průběhu oprav systému, při zpracování projektové dokumentace a řízení změn ve stávajícím PD. Jednotka HZS SPOLANA a.s. vede aktuální evidenci detektorů v podniku a jejich umístění na objektech jednotlivých závodů. V následující tabulce je uveden přehled pokrytí jednotlivých provozů (technologií) podniku detektory systému plynové detekce (počet) a přehled detekovaných látek. Podrobné umístění detektorů systému plynové detekce, druh detekované látky a povinnosti mistra, operátora a obsluh na příslušném provozu, jsou popsány v Pracovních předpisech pro systém plynové detekce jednotlivých provozů.

Rozmístění detektorů systému plynové detekce v podniku Technologie

Detektory systému plynové detekce - počet

Elektrolýza

6

VCM + PVC

55 + 22

TZO

39

Kaprolaktam+ CON

4+5

HAS+NH3+SO2+H2

6+9+5+3

Energetika

12

ÚŘJ

4

Celkem

169

Přehled detekovaných látek látky toxické - NH3, Cl2, HCl, SO2 látky hořlavé - EDC, VCM, C2H4, C3H6, C2H5OH, zemní plyn, cyklohexanon, vodík 6.1.2.2 Místní systémy plynové detekce Vedle tohoto podnikového systému plynové detekce (signalizace detektoru vyvedena na OS HZSP) jsou instalovány místní provozní systémy plynové detekce s vyvedením signálu na pracovištích provozu (např. na panel obsluhy). Ve skladu chloru (objekt E4920) a na stáčecí rampě je umístěno celkem 7 detektorů chloru napojených na vyhodnocovací jednotku umístěnou ve skladu chloru. Signál z vyhodnocovací jednotky je veden do řídící jednotky PLC a odtud jsou ovládány pneumatické bezpečnostní ventily instalované na jednotlivých zásobnících kapalného chloru a monžíku. Dále je signál veden do počítačového monitorovacího systému pracoviště komprese a zkapalňování chloru, kde je aktuální stav jednotlivých detektorů kontinuálně monitorován.

427

Číslo na Číslo vyhodnocovací detektoru jednotce

Číslo objektu, ve kterém je detektor umístěn

Umístění detektoru

1

B 211.07

E 4920

v SV části uvnitř skladu kapalného chloru

2

B 211.08

E 4920

v JV části uvnitř skladu kapalného chloru

3

B 211.09

E 4920

v západní části uvnitř skladu kapalného chloru

4

B 211.10

E 4920

v místnosti odparky kapalného chloru

5

B 211.11

E 4920

JV strana rampy stáčení kapalného chloru

6

B 211.12

E 4920

střed rampy stáčení kapalného chloru

7

B 211.13

E 4920

SV strana rampy stáčení kapalného chloru

V objektu E 4880 (komprese vodíku) je umístěn snímač k detekci vodíku s vyvedením signálu na panel elektrolýzy. V objektu D4600 (polymerace PVC) jsou instalovány 4 detektory k detekci VCM (vzduchotechnika) s vyvedením signálu na panel PVC. Na závodě Kaprolaktam v prostoru objektu C3530 (spalovací stanice vodíku) je umístěno šest snímačů (3 ks na zemní plyn, 3 ks na vodík). Při dosažení úrovně 20 % dolní meze výbušnosti, na kterémkoliv detektoru, dojde k uzavření hlavního uzávěru na vstupu spalovaného média (zemní plyn nebo vodík) do kotle. Signalizace detektoru je vyvedena na panel SO2. V objektu B1170 (výrobna kyseliny chlorovodíkové) jsou instalovány 2 detektory HCl a 1 detektor chloru s vyvedením signálu na panel HCl (přenos pomocí telefonní horké linky). Výrobna je mimo provoz. 6.1.2.3 Automatický imisní monitoring Skladba a dislokace systému Automatický imisní monitoring (AIM) tvoří: – 4 stacionární monitorovací stanice, umístěné v lokalitách Neratovice Stadion, Libiš Základní škola, Tuhaň a Tišice – hlavní meteosystém + centrální pracoviště – areál Spolana - obj. B5100 Všechny stacionární stanice jsou od roku 2009 odstaveny a neprovozovány. Jsou elektricky připojeny a využívány na zakázku k jednorázovým měřením emisí Hg (4 x ročně) a trichloretylénu (1 x ročně). Na hlavním meteosystému (objekt B5100) jsou prostřednictvím AIM sledovány následující meteorologické parametry: – teplota vzduchu – ve třech výškových úrovních (0,5 m, 2 m a 15 m) – vlhkost vzduchu – směr větru – rychlost větru – barometrický tlak – množství srážek.

428

Hlavní meteosystém je vybaven UPS (záložní el. zdroj) pro záložní běh systému v případě výpadku napájení. V případě potřeby může Jednotka HZS podniku využít svojí vlastní meteostanici, umístěnou přímo na objektu HZS podniku. Pro orientaci zaměstnanců v otevřených provozech výrobních závodů jsou k určení směru větru instalovány „větrné pytle“: Provoz Elektrolýza: obj. E4950, obj. B1170 obj. C464A -1 m3 reaktor, obj. D4600 – polymerace

Provoz PVC:

Provoz VCM a TZO: obj. D4660 - oxichlorace S 301, destilace C 103 obj. D368D - dusíková stanice obj. F305A – kulový zásobník T 1412 Závod KL:

obj. F197 B – kulový zásobník NH3 obj. D2620 – výrobna dusitanu amonného.

6.1.2.4 Ochrana vod – monitoring odpadních vod (MOV) Monitoring odpadních vod (MOV) je technologické zařízení zajišťující kontrolu odpadních vod ze Spolany a.s. Zařízení slouží dále k předávání informací o množství a kvalitě odp.vod jak chemicky znečištěných, přitékajících na čistírnu odpadních vod otevřenými chemickými kanály, tak i dešťových a chladících vod vytékajících do Labe. V případě výskytu znečištěné odpadní vody v kanálech signalizuje vzniklou situaci a zabraňuje vniknutí této vody do Labe, zajišťuje přečerpání znečištěné vody na ČOV, kde jsou tyto vody odpovídajícím způsobem zpracovány. Řídící počítač je integrován do počítačové sítě Spolany a.s. Neratovice, je umístěn na velínu obsluhy ČOV - obj. E1910. Za účelem získání potřebných informací jsou kanály odpadních vod osazeny měřícími přístroji a dalším technologickým zařízením, potřebným pro plnění funkce monitoringu. Ovládání technologie a údaje měřících přístrojů jsou soustředěny do analyzátorových domků (AD). Chemicky znečištěné vody

Sledování kvality chemicky znečištěných vod je prováděno: 1) na otevřených kanálech u vstupu na ČOV 2) na výstupu vod po vyčištění na ČOV Instalované vzorkovače periodicky každou hodinu odebírají dílčí vzorek vody do nádoby pro slévaný vzorek. Laboratoře ÚŘJ provádí rozbory a podle nich se sleduje účinnost čištění. Zároveň instalovanými průtokoměry je sledováno hydraulické zatížení čistírny a též bilance vracených vod. Dešťové a chladící vody

Dešťové a chladící vody jsou svedeny do Labe a jejich kvalita je v kanálech K6a, K7 a v kanále K10 (vyčištěné odpadní vody) kontinuálně sledována měřícími přístroji (pH-metry, měřiče vodivosti). Údaje těchto měřících přístrojů jsou přenášeny do řídícího informačního systému (ŘS), instalovaného ve velínu ČOV. Obsluha na monitoru může kontrolovat důležité hodnoty na uvedených kanálech. Mimo zmíněná měření jsou pro účely bilancí zavedeny do ŘS údaje o průtoku odpadních vod z průtokoměrů v jednotlivých kanálech. Vzorky dešťové a chladící vody z jednotlivých kanálů jsou odebírány automatickými vzorkovači (slévaný 24hodinový vzorek). Vzorky jsou analyzovány v laboratoři mezioperační kontroly (UŘJ).

429

Kanál K6a je vybaven havarijním uzávěrem, který je ovládán jak řídícím systémem, tak z rozvaděče M+R. Uzávěr (hradítko) je možno pro účely údržby po provedení deblokace ovládat ručně z místa. V ŘS jsou zavedeny meze pro hodnoty pH a vodivosti odpadních vod na jednotlivých kanálech pro signalizaci akustickou i optickou a spínání havarijního čerpání kontaminované odpadní vody na ČOV. Nastavené mezní hodnoty:

hodnota pH

6,0–9,0

vodivost

maximálně 5,0 mS/cm

Překročení těchto hodnot je ŘS akusticky signalizováno a zdůrazněno na monitoru v displeji změnou barvy pro dotyčné místo. Současně provádí ŘS následující opatření při překročení nastavených mezních hodnot. V případě kanálu K6a uzavře přívod odpadních vod do Labe automaticky hradítkem. Kontaminovaná odpadní voda je odčerpávána havarijními čerpadly na ČOV do systému čištění odpadních vod. Specificky se provádí monitoring dešťové kanalizace, která odvádí dešťové vody ze západní části levobřežního areálu podniku (včetně např. parkoviště) do meliorační strouhy Libiš. Kvalita těchto vod je kontrolována 1x měsíčně ve 2 profilech meliorační strouhy, a to v profilu u vrátnice č. 4 SPOLANA a.s. (místo MS1) a po zaústění vtoku u 1. mostu od garáží u sídliště v Libiši (místo MS2). Hasební vody

Likvidace hasebních vod včetně monitoringu se provádí v souladu s výše uvedenými body. 6.1.2.5 Elektrická požární signalizace Detekci vzniku požárů ve SPOLANA a.s. zabezpečuje systém elektrické požární signalizace (EPS). Popis, postupy subjektů při signalizaci čidel, zodpovědnost a zásady provozování systému jsou uvedeny v SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“. Popis systému elektrické požární signalizace Systém slouží k detekování zplodin hoření, kouře, plamene a teploty s následnou signalizací vzniklé situace, k ovládání doplňujících zařízení EPS a vyhlášení poplachu jednotce HZSP. Systém EPS je komplexní soubor zařízení od čidel přes ústředny až po systém DMS (Danger Management Systém) - vyhodnocovací systém elektrické požární signalizace, včetně doplňujících zařízení. Základní prvky elektrické požární signalizace: HLÁSIČ POŽÁRU - přístroj, který vytváří výstupní elektrický signál a) samočinně při dosažení hodnoty reakce - automatický hlásič, b) uvedením do činnosti osobou - tlačítkový hlásič. ÚSTŘEDNA EPS - přijímá a vyhodnocuje data od hlásičů, řídí a ovládá doplňující zařízení a vyhodnocená data přenáší do DMS, - je vybavena bezzánikovým zdrojem napětí. PŘENOS DAT

430

- je zajišťován optickým kabelem sběrnicí LOOP (smyčka pro kruhový sériový přenos dat elektrické požární signalizace), k této sběrnici jsou přes převodníky napojovány podřízené ústředny. VYHODNOCOVACÍ SYSTÉM DMS - zpracovává data od ústředen, zajišťuje jejich dálkové ovládání, s textovým a grafickým stromem tvoří podklady pro řídící systém počítačového pracoviště OS HZSP, - je vybaven bezzánikovým zdrojem napětí. SYSTEM LMS - zpracovává a soustředí vybraná data od vybraných ústředen pro informování velínů výrobních závodů. Hlavní úkoly a povinnosti podnikových útvarů při aktivaci EPS VÝROBNÍ ZÁVODY a) paneláři a obsluhy jednotlivých velínů a provozů, kde jsou umístěny ústředny EPS, se při jejich aktivaci řídí: - předpisy pro obsluhu zařízení EPS (manuály od dodavatele zařízení), - technologickým reglementem, - požárním řádem pracoviště, - požární poplachovou směrnicí, - ohlašuje vzniklou závadu pracovníkovi, zodpovědnému za provoz EPS nebo na OS HZSP b) vedoucí pracovníci útvarů - zabraňují neoprávněným zásahům do systému EPS a jeho poškozování, - v souladu se SGŘ-23-14 povolují přístup k základním prvkům EPS pracovníkům jednotky HZSP a servisním pracovníkům. JEDNOTKA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU PODNIKU - zajišťuje provoz EPS prostřednictvím pracovníka, zodpovědného za provoz EPS, a to v souladu s výše uvedenými předpisy a normami, - zajišťuje výjezd a činnost jednotky dle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb., - pracovník odpovědný za provoz EPS vede evidenci o revizích a zkouškách. Seznam umístění ústředen systému Cerberus (EPS) a počet připojených čidel k 09/2014. Číslo ústředny

Umístění ústředny

Majitel

Čidla počet kusů

111

D3680

D3680 dusíková stanice

SPOLANA a.s. (provoz VCM a TZO)

15

113

C2470

C2470, B1520, B1540, E2770

SPOLANA a.s. (Z-EVH)

72

131

E4840

E4840, E4830

SPOLANA a.s. (provoz Elektrolýza)

36

E5860 sklad katalyzátorů

SPOLANA a.s. (provoz PVC)

17

Chráněný objekt

132

C1410

C1410 – K4, K6, K7

SPOLANA a.s. (Z-EVH)

47

134

D562a

D6170

SPOLANA a.s. (SAR)

15

142

A111b

A1250 podniková spisovna

SPOLANA a.s (FÚ)

33

A1230

NeraAgro, spol. s.r.o.

10

A1080 sklad hořlavých kapalin

SPOLANA a.s. (SCM)

9

431

114

C5460

C5460

SPOLANA a.s. (ÚŘJ)

49

C5490, C5500

Cayman Pharma s.r.o.

98

115

B5140

B5140

SPOLANA a.s. (SAR)

39

144

D4640

D4740, D4730 (TZO)


21

D4640


9

D4640, D4600, C4410

SPOLANA a.s. (provoz PVC)

60

E3050

SPOLANA a.s. (provoz KL)

7

213

6.1.3

D2620

Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem

Automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízení uvedené v kap. 2.1.4 a 6.1.1 rovněž zabezpečují ochranu před požárem a výbuchem. Další systémy: Na podavačích paliva pro kotel K6 a K7 je instalováno zařízení detekce jisker (fy. Grecon), které automaticky spouští SHZ. Signál je přiváděn na OS HZSP. Součástí mlýnských okruhů kotlů K6 a K7 je protiexplozivní ochranný systém HRD, který v případě vzniku exploze zajistí extrémně rychlé vnesení hasicího prostředku do chráněného zařízení (zamezení rozšíření nebo zajistí izolaci výbuchu již ve fázi vzniku). 6.1.4

Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek

Automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízení uvedené v kap. 2.1.4 a 6.1.1 rovněž zabezpečují ochranu před úniky nebezpečných toxických látek. Žádný další samostatný automatický systém ochrany před úniky nebezpečných toxických látek není instalován. 6.1.5

Zvláštní opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím

Oplocení podniku Proti neoprávněnému vniknutí cizích osob do areálu SPOLANA a.s. je celý levobřežní areál oplocen z části betonovým oplocením, z části drátěným pletivem. Objekt skládky toxických odpadů na pravém břehu Labe je rovněž oplocen a proti nežádoucímu vniknutí zabezpečen bezpečnostním systémem, jehož signál je vyveden na mobilní telefony obsluhy. Evidence vstupu do podniku Kontrolu a evidenci vstupu do podniku zajišťují vrátnice III., IV., s nepřetržitým provozem. Zaměstnanci podniku a pracovníci externích firem s trvalým sídlem v areálu podniku se při průchodu vrátnicí prokazují magnetickými kartami. Vstupy cizích osob (návštěvy obchodních partnerů, exkurze a pod.) zabezpečuje recepce v objektu B5100. Obchůzková činnost, kontrolní stanoviště Obchůzková kontrolní činnost je prováděna pracovníky ostrahy po celém areálu SPOLANA a.s. včetně skládky toxických odpadů. Pochůzková činnost je každodenně vyhodnocována v případě potřeby přijímána odpovídající opatření (například okamžitá oprava poškozeného oplocení, nefunkční osvětlení apod.).

432

Další opatření např. oplocení uvnitř areálu apod. Oplocení a uzamčení Levobřežní areál podniku je kompletně zabezpečen oplocením, oplocení je zčásti betonové, zčásti pletivové s ostnatým drátem, včetně vybraných pomocných objektů umístěných vně areálu tj. objekty C6000 a C600A rozvodna 110 kV, objekty C601A, C601B regulační stanice zemního plynu, objekt D6020 měření etylénu. Oplocený je rovněž objekt P1050 skládka toxického odpadu (pravý břeh Labe), který je vybaven čidly detekujícími pohyb. Uvnitř areálu je kompletně oplocen (pletivo) CHEMOPARK, vyjma průjezdních komunikací. Dále jsou uvnitř CHEMOPARKU oploceny následující objekty s umístěnými nebezpečnými látkami: Sklad amoniaku (objekt F 197A, F197B, umístěny 2 zásobníky po 500 t) – zařízení bez trvalé obsluhy, pouze na ranní směně je prováděno stáčení, v ostatní dobu provádí kontrolu směnový mistr provozu kaprolaktam, oplocení pletivové s uzamykatelnou brankou. Kontrolní zásobníky VCM (objekt E6610, umístěny zásobníky 3 x 91 t, 1 x 77 t) – zařízení bez trvalé obsluhy, kontrolu v rámci pochůzkové činnosti provádí obsluha provozu VCM a TZO, oplocení betonové a z části pletivové s uzamykatelnou bránou. Jednotlivé zásobníky chloru (E4920) jsou umístěny v uzavřené budově a proti neoprávněnému vniknutí osob je sklad zabezpečen pravidelnými obchůzkami směnové obsluhy provozu elektrolýza. Vstup do skladu je osazen detekcí otevření dveří se signalizací vyvedenou na panel komprese chloru. V Komerční zóně jsou oplocené některé pomocné objekty (sklad hořlavin A1080) a prostory (např. šrotiště) podniku a některé pronajaté prostory (např. areál firmy ZAPA) Výškové objekty Proti neoprávněnému vstupu nepovolaných osob jsou tyto objekty ( chladící věž – F3030, komín energetiky – C1460, komín čistírny exhalací – C3480 ) zajištěny uzamčením vstupů. Kamerový systém V areálu SPOLANA a.s. je instalován kamerový systém tvořený 39 kamerami (k 31.12.2015) s výstupem na pracoviště PCO s trvalou obsluhou. Chráněná zóna CHEMOPARK Kamerový systém (17 kamer) monitoruje vjezd a výjezd z CHEMOPARKU, dále všechna křížení pozemních komunikací s železničními vlečkami na perimetru CHEMOPARKU a severní hranici areálu. Na provoze PVC je instalována kamera k monitorování provozu pracoviště linky pro plnění PVC do big-bag vaků. Chráněná zóna KOMERČNÍ Kamerový systém (22 kamer) nepřetržitě sleduje všechny vstupy a vjezdy do areálu (vrátnice, recepce, vlečka) a přilehlé prostory (kolárny, parkoviště, silniční váha). 6.1.6

Pulty integrované havarijní ochrany

Pulty integrované havarijní ochrany nejsou instalovány.

433

6.2

Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření

Zpracovaná analýza rizika poskytuje přehled o možných následcích havárií v okolí SPOLANA a.s. probíhající dle stanovených scénářů a za definovaných podmínek. Na základě určené pravděpodobnosti a následků havárie vně podniku bylo určeno skupinové riziko a provedeno posouzení přijatelnosti rizika. Z výsledků posouzení míry přijatelnosti rizika vyplývá, že všechny hodnocené zdroje mají přijatelnou míru skupinového rizika. Lze tedy konstatovat, že stávající bezpečnostní preventivní opatření a opatření ke zmírnění následků havárií jsou dostatečná ve smyslu míry přijatelnosti skupinového rizika. Vzhledem k systému hospodaření s odpadními vodami a realizovanými opatřeními proti úniku nebezpečných látek do vodoteče Labe je možnost ekologické újmy, ve smyslu přílohy č. 3 zákona č. 224/2015 Sb. minimální. V rámci zpracování Plánu fyzické ochrany ve smyslu § 21 zákona č. 224/2015 Sb. byla provedena analýza možných neoprávněných činností a posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření. Lze konstatovat, že realizovaná bezpečnostní a ochranná opatření jsou přiměřená. V listopadu 2004 bylo firmou KRASO Praha zpracováno nové Posouzení požárního nebezpečí, reagující na skutečnost odstavení a asanaci závodu Lineárních alfaolefínů. Posouzením nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by ukazovaly, mimo jiné, na nesoulad bezpečnostních a ochranných opatření v oblasti požární ochrany se stanovenými kritérii dle legislativy této oblasti. Posouzení požárního nebezpečí bylo schváleno rozhodnutím krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje ze dne 3.6.2005. V září 2011 bylo zpracováno posouzení požárního nebezpečí pro skladování cyklohexanonu v objektu E3050. Bylo schváleno rozhodntím krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje ze dne 11.11.2011. Přesto stále existují možnosti dalšího zlepšování a zdokonalování bezpečnostních a ochranných opatření v rámci zavedeného systému prevence závažných havárií. V rámci provedených analýz rizika jednotlivých zdrojů rizika závažné havárie bylo provedeno posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření viz následující: Pracoviště s těmito zdroji rizika byla posuzována z hlediska technické bezpečnosti provozovaných zařízení, vybavení a funkce zabezpečovacích systémů při normálním provozu a v případech vzniku odchylek, byl posuzován způsob organizace a řízení pracovního procesu, vybavení prostředky k řešení havarijních situací, dostupnost, možnosti a způsoby jejich použití. Vlastní technologická zařízení (zásobník HCl T-204, zásobník VCM T-1411, zásobník amoniaku T1.1, zásobník chloru TK 12.01) a cisterna kapalného chloru, kapalného čpavku na pozici plnění, potrubní a instrumentální rozvody byly hodnoceny z konstrukčního a materiálového hlediska ve vztahu k provoznímu zatížení, provozním podmínkám a parametrům. Dále pak z hlediska požadavků na bezpečnostní výstroj, na systémy měření a regulací, na ovládací prvky a elektrozařízení. Posuzováno bylo působení chemických vlivů (koroze, křehnutí, snižování odolnosti apod.). Neméně důležitou oblastí bylo posouzení způsobu organizace a řízení pracovního procesu na těchto pracovištích s ohledem i na vliv lidského činitele. Stávající preventivní a represivní opatření technického i organizačního

434

charakteru, která ve svém důsledku mohou ovlivnit vznik havarijní situace a zmírnit následky případné havárie, byla porovnávána s požadavky příslušných ustanovení, zejména: 1. Obecně platných předpisů − Vyhlášky ČUBP č. 48/1982 Sb. – „Základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení“ − Vyhlášky MV č. 246/2001 Sb. o požární prevenci − NV č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu 2. − − − − − −

Technických norem ČSN ČSN – 690010 – Tlakové nádoby stabilní – technická pravidla ČSN – 690012 – Tlakové nádoby stabilní – provozní požadavky ČSN – 650205 – Hořlavé zkapalněné uhlovodíkové plyny – Výrobny a sklady ČSN – 650201 – Hořlavé kapaliny. Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci ČSN – 753415 – Ochrana vody před ropnými látkami ČSN řady 3303, 3320, 3322, 3323 (příslušná ustanovení vztahující se k provozovaným zařízením)

3. − − − − − − − −

Legislativních podnikových norem SGŘ-09-03 Vyhrazená tlaková zařízení SGŘ-09-08 Řád preventivní elektroúdržby a revize SGŘ-09-09 Vyhrazená plynová zařízení SGŘ-23-11 Nebezpečné chemické látky SGŘ-23-14 Povolování prací na zařízení a prací za mimořádných podmínek. SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. SGŘ-23-13 Zajištění požární ochrany SGŘ-24-04 Plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy − SGŘ-23-08 Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence

4. Bezpečnostních instrukcí s celopodnikovou platností − BI-00-01 Základní bezpečnostní instrukce pro zaměstnance − Pracovní postup PRP 3 Posun drážních vozidel mechanizačními prostředky, silničními prostředky a posun ruční. 5. Místních provozních předpisů − reglementy, pracovní a bezpečnostní instrukce, dílčí havarijní plány, požární řády a další provozní předpisy platné pro dané pracoviště s analyzovaným zdrojem rizika. Skutečný stav byl zjišťován prohlídkami zařízení a prostředků na pracovištích dotčených provozů výrobního úseku. Dále pak z předložené dokumentace (pro výrobu, přepravu, provoz, údržbu a opravy zařízení, technické dokumentace, včetně záznamů o zkouškách, kontrolách a revizích) nejen vlastních zařízení, ale i zabezpečovacích systémů a prostředků. Posuzování a hodnocení stávajících preventivních a represivních opatření bylo částečně prováděno již při kritickém prověřování pracovního procesu kvalitativní metodou HAZOP (za účelem odhalení potenciálních nebezpečných situací, nalezení jejich příčin a stanovení možných následků), dále pak při sestavování scénářů havárií a oceňování jejich frekvencí a při modelování pro stanovení účinků havarijních projevů nezbytných k celkovému ocenění rizika závažné havárie.

435

Následující přehled stávajících nejdůležitějších preventivních a represivních opatření prokazuje, že na výrobních závodech, na nichž se provozují rizikové činnosti, je zaveden funkční systém prevence závažných havárií a vhodný způsob řízení provozů, zahrnující v odpovídajícím rozsahu aspekty bezpečnosti práce, požární ochrany a havarijní prevence. Přestože, z výsledků hodnocení míry skupinového rizika v případech havárií analyzovaných zdrojů rizik, vyplynulo, že toto riziko je přijatelné, byla navržena a doporučena realizace dalších preventivních opatření, která by v konečném důsledku přispěla ke zmírnění následků případné závažné havárie. Kulový zásobník VCM T 1411 Technická preventivní a represivní opatření – – – – –

–

– –

–

Kulový zásobník vinylchloridu T 1411 byl uveden do provozu v roce 1981. Zásobník je vybaven záchytnou jímkou a havarijní jímkou. Havarijní jímka je společná i pro vedle umístěný kulový zásobník VCM T 1412. Zásobník je osazen třemi prstenci rozvodu s chladící vodou. Zařízení se spouští výjimečně v případě potřeby k ochlazení a snížení tlaku v letním teplém období. Zásobník není izolován a je natřen antireflexním nátěrem, který jej chrání proti tepelnému vlivu slunečního záření. Po obvodu záchytné jímky jsou umístěna čidla (5 ks) systému plynové detekce. Překročení koncentračních limitů 10 % a 20 % DMV je akusticky a opticky signalizováno na velínu VCM a OS HZSP. Při překročení 20 % DMV automaticky vyjíždí HZS k místu signalizace. Havarijní i záchytná jímka je vybavena stabilním hasicím zařízením Sides pro tvorbu hasící pěny, která je vyvíjena v 8 monitorech (generátorech) vyvíječů pěny umístěných po obvodech jímek. Zařízení se spouští místně ze strojovny a dálkově z velínu VCM. Potrubní trasy přívodu a odtahu kapalného i plynného VCM jsou u zásobníku opatřeny dálkově ovládanými armaturami. Zásobník je vybaven systémem dvou pojišťovacích ventilů s odfukem do atmosféry , které zabraňují přetlakování zásobníku (trojcestná armatura, možnost přepojení, v provozu vždy je pouze jeden). Zásobník je vybaven dálkovým měřením tlaku, teploty a hladiny. Tlak je měřen také místně. Dosažení vysoké i nízké hladiny je akusticky a světelně signalizováno (v obou případech 2x jištěno-předalarm, alarm), rovněž tlak a teplota.

Opatření organizačního charakteru Provádění pravidelných provozních prohlídek, kontrol, zkoušek a revizí a řádné vedení dokumentace. Pro provádění údržby jsou zpracovány plány údržby, zahrnující prvky strojní, elektro i měření a regulace. – Zajišťování údržby a oprav v potřebném rozsahu a při dodržování bezpečných postupů. Revize zajišťuje útvar CÚ a opravy zajišťuje externí firma, odborně způsobilými pracovníky, revize, zkoušky, kontroly a prohlídky jsou prováděny ve stanovených lhůtách (provozní revize 1x ročně, vnitřní 1x za 5 let, tlaková zkouška 1x za 9 let). Záznamy jsou vedeny v souladu s příslušnými předpisy, uloženy u revizního technika TNS. – Vypracování provozních postupů a opatření k bezpečnému provádění činností ve všech stadiích provozu a provádění kontroly jejich dodržování. Pro provoz a obsluhu jsou zpracovány provozní předpisy: bezpečnostní instrukce (BI-35-01), pracovní instrukce „Pro obsluhu štěpení (Z-PVC-VCM/03)“, požární řád, havarijní plány provozu PVC. –

436

–

Pravidla pro zacházení s VCM jako karcinogenní látkou jsou součástí provozní dokumentace a směrnice SGŘ-23-11. Obsluhou zařízení jsou pověřeni pouze pracovníci, splňující stanovená kvalifikační kriteria, obsluha je každoročně z ovládání zařízení a znalostí příslušné provozní dokumentace přezkušována.

Zhodnocení dosavadních opatření a doporučení Stávající preventivní technická a organizační opatření k bezpečnému provozování zařízení lze považovat za odpovídající požadavkům příslušných předpisů a norem. Posouzení požárního nebezpečí skladu VCM je zpracováno, schváleno. Požární technika, zásoby hasiva, vycvičený personál (též vlastní jednotka HZSP) odpovídá požadavkům předpisů PO. Doporučení: 1.

Opravit spádování záchytné jímky do betonového žlabu. Realizováno v listopadu 2005! Zajistit protipožární odolnost podpor kulového zásobníku (nástřik protipožární hmotou). Realizováno v listopadu 2005!

2.

Válcový ležatý zásobník chlorovodíku T-204 Technická preventivní a represivní opatření – – – – – – – – – – – – – –

Zásobník vyrobený roku 1975 je uložený na dvou podporách ve výšce 2,1 m nad zemí. Materiál zásobníku TT St-E-39 (tloušťka stěny 17 mm). Zásobník je izolován (polyuretanová pěna) a chráněn z vnější strany povrchově ošetřeným plechem. Všechna hrdla (vyjma hladinoměru) jsou uchycena na průlezech. Zásobník je osazen armaturami umístěnými na průlezech ve vrchní části (žádná armatura pod zásobníkem). Potrubí připojeno pouze na armaturách (těsnění na přírubách pero-drážka). Ve vzdálenosti 3 metrů od zásobníku je na přívodním potrubí dálkově ovládaná armatura (uzavře do 2 min.). Zásobník je osazen dvěma pojistnými ventily přes trojcestnou armaturu. Otevírací přetlak je 1,6 MPa (průtržné membrány Hast Alloy). Odfuk odplynu na pračku C-253. Možnost odplynění zásobníku do zásobníku kyselého odplynu T-411, popř. do technologie. Zásobník je vybaven dálkovým a místním měřením tlaku a hladiny. Zásobník je osazen dvěma dvoustupňovými detektory plynové detekce nastavenými na 10 a 40 mg/m3 vysílajícími signál na panel operátorů VCM a OS HZSP. Vyspádovaná nepropustná plocha pod zásobníkem. Zařízení je v dosahu vodních monitorů a hydrantů. Mobilní vodní clony jednotky HZSP.

Opatření organizačního charakteru Provádění pravidelných provozních prohlídek, kontrol, zkoušek a revizí a řádné vedení dokumentace. Pro provádění údržby jsou zpracovány plány údržby, zahrnující prvky strojní, elektro i měření a regulace. – Zajišťování údržby a oprav v potřebném rozsahu a při dodržování bezpečných postupů. Revize provádí útvar CÚ a opravy zajišťuje externí firma, odborně způsobilými pracovníky, revize, zkoušky, kontroly a prohlídky jsou prováděny ve stanovených lhůtách (provozní revize 1x ročně, vnitřní 1x za 5 let, tlaková zkouška 1x za 9 let). –

437

Záznamy jsou vedeny v souladu s příslušnými předpisy, uloženy u revizního technika TNS. – Vypracování provozních postupů a opatření k bezpečnému provádění činností ve všech stadiích provozu a provádění kontroly jejich dodržování. Pro provoz a obsluhu jsou zpracovány provozní předpisy: bezpečnostní instrukce (BI-35-01), pracovní instrukce „Pro obsluhu štěpení (Z-PVC-VCM/03)“, požární řád, havarijní plán provozu VCM a TZO. – Obsluhou zařízení jsou pověřeni pouze pracovníci, splňující stanovená kvalifikační kriteria, obsluha je každoročně z ovládání zařízení a znalostí příslušné provozní dokumentace přezkušována Zhodnocení dosavadních opatření a doporučení Stávající preventivní technická a organizační opatření k bezpečnému provozování zařízení lze považovat za odpovídající požadavkům příslušných předpisů a norem. Doporučení: 1.

2.

Provést stanovení zbytkové životnosti zásobníku T-204 (s ohledem na vlastnosti skladovaného média a možné následky vnitřního selhání. Provedeno posouzení životnosti v srpnu 2004 firmou Energoservis Chomutov. Výsledek kontroly potvrdil dobrý stav zásobníku! Instalovat druhé nezávislé měření hladiny. Druhé měření instalováno v srpnu 2005!

Železniční cisterna chloru na pozici plnění Technická preventivní a represivní opatření – –

– – – – –

– –

–

Používané ŽC pro přepravu chloru jsou jednoúčelové a jejich konstrukce a vybavení odpovídá předpisům pro přepravu kapalného chloru. Zabezpečení ŽC proti nežádoucímu vjezdu uzavřením koleje plnícího (stáčecího) stanoviště z obou stran uzamčenou výhybkou v poloze „do odbočky“ před zahájením obslužných činností. Zajištění ŽC proti pohybu ruční brzdou a zarážkami kol. Signalizace zákazu vjezdu červeným světlem v době plnění. Možnost pouze „vrchního plnění“. Plnění ŽC na kolejové váze (současná kontrola proti přeplnění i kontinuálním vážením vyprazdňovaného zásobníku). Vybavení ŽC třemi rychlouzavíracími pneuventily typu „Gestra“ (2× kapalná fáze, 1× plynná fáze), ovládanými z velínu na plnící rampě (s uzavřením pneuventilů na ŽC dojde i k uzavření pneuventilu na plnícím potrubí). Osazení ŽC slunečními štíty – zabraňují významnému zvýšení teploty a následně tlaku v ŽC, především v letních měsících. Vybavení plnícího místa dvěma čidly plynové detekce; překročení koncentračních limitů 6 mg/m3 a 24 mg/m3 je opticky a akusticky signalizováno na centrální velín provozu Elektrolýza a OS HZSP; při překročení druhé úrovně automaticky vyjíždí jednotka HZSP k zásahu; další tři čidla plynové detekce, umístěná v prostoru plnění, mají signál sveden na místní panel provozu Elektrolýza a jsou spřažena a automatickými bezpečnostními ventily na potrubních větvích všech zásobníků a obou plnících trasách. Mobilní vodní clony jednotky HZSP.

Opatření organizačního charakteru

438

–

Provádění revizí ŽC v rozsahu a termínech podle příslušných norem (vnitřní revize a kontroly těsnosti, tlakové zkoušky apod.) provádí společnost UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. – Předání ŽC ze strany UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. na plnící místo je podloženo tzv. „plnícím listem“, kterým se dokladuje schopnost ŽC k naplnění. – Vypracování provozních postupů a opatření k bezpečnému provádění činností ve všech stadiích provozu a provádění kontroly jejich dodržování. Pro provoz a obsluhu jsou zpracovány provozní předpisy: bezpečnostní instrukce (BI-32-13), pracovní instrukce „Pro obsluhu skladu a plnírny kapalného chloru (PI-32-16)“, požární řád, havarijní plány provozu Elektrolýza. – Obsluhou zařízení jsou pověřeni pouze pracovníci, splňující stanovená kvalifikační kriteria, obsluha je každoročně z ovládání zařízení a znalostí příslušné provozní dokumentace přezkušována. Zhodnocení dosavadních opatření Stávající preventivní technická a organizační opatření k bezpečnému provádění plnění ŽC lze považovat za odpovídající nejen z pohledu požadavků příslušných předpisů a norem, ale i s ohledem na minimalizaci rizika vzniku havárie. Kulový zásobník amoniaku T1.1AB Technická preventivní a represivní opatření – – – –

– – –

– – –

– – –

Konstrukčně shodné kulové zásobníky amoniaku jsou umístěny v relativně odlehlé lokalitě objektu SPOLANA a. s, prostor skladu má svoje vlastní oplocení, kulové zásobníky jsou relativně krátkou dobu v provozu (T-1.1A, uvedený do provozu r.1996, T-1.1B v r.1997), oba kulové zásobníky jsou vybaveny kruhovými železobetonovými záchytnými jímkami pod zásobníky. Stabilita konstrukce jímky není ohrožena nárůstem hladiny spodních vod., objem havarijní jímky je dostatečný, 520 m3 , vnější kruhový val jímky je vysoký cca 2,7 m, jímky zásobníků jsou potrubně propojitelné, obsah jímky (čpavkové vody) je možno přečerpat do železničních cisteren, zásobníky jsou vybaveny drenčerovým skrápěcím zařízením, (vysokotlaký skrápěcí systém se automaticky spouští při současném sepnutí spodního a prostředního čidla zásobníku v 2 stupni plynové detekce a uzavírá rychlouzavírací armatury kapalného a plynného amoniaku u zásobníku), drenčerový systém (kapacita 50 l/s) lze spustit dálkově z velínu skladu amoniaku a velínu výrobny HAS. rozvody drenčerové vody jsou v provedení „suché“ a rozvaděč drenčerové vody je otápěn, čímž je eliminována možnost zamrznutí vody v rozvodech. případné úniky amoniaku v objektu skladu detekuje 9 ks čidel plynové detekce. Překročení koncentračních limitů 600 a 800 ppm je opticky a akusticky signalizováno na velínu skladu, velínu výrobny HAS a OS HZSP. Při signalizaci čidla v 2 stupni automaticky vyjíždí jednotka HZSP k zásahu. výstupy a vstupy potrubních tras zásobníku amoniaku jsou osazeny dálkově ovládanými armaturami( vedle ručních). zásobník je izolován, (izolace chladová, protikorozní, protisluneční) izolační chladová polyuretanová vrstva o tloušťce cca 10 cm, zásobník je vybaven pojistnou armaturou vyvedenou do atmosféry,

439

–

– – – – – – –

zásobníky jsou osazeny dálkovým měřením tlaku, teploty a hladiny, tlak měřen i místně (dosažení nastavených hodnot je signalizováno na velínu skladu a velínu výrobny HAS) , těsnění na přírubách pero-drážka, komunikace obsluha, velín, HZS - telefon, příjezdové komunikace pro mobilní požární techniku umožňují případné provedení zásahu kolem celého objektu, v prostoru skladu jsou umístěny ze všech čtyř stran požární hydranty (5 ks), v objektu čerpací stanice jsou 2 sněhové hasící přístroje, na objektu stáčecí stanice je umístěno „havarijní tlačítko“, jehož signál okamžitě informuje velín HAS o vzniku mimořádné situace v prostoru skladu, praktickými zkouškami je ověřená doba dojezdu jednotky HZS SPOLANA, a. s. ke skladu do 5 minut.

Opatření organizačního charakteru Provádění pravidelných provozních prohlídek, kontrol, zkoušek a revizí a řádné vedení dokumentace. Pro provádění údržby jsou zpracovány plány údržby, zahrnující prvky strojní, elektro i měření a regulace. – Zajišťování údržby a oprav v potřebném rozsahu a při dodržování bezpečných postupů. Revize provídí útvar CÚ a opravy zajišťuje externí firma, odborně způsobilými pracovníky, revize, zkoušky, kontroly a prohlídky jsou prováděny ve stanovených lhůtách (provozní revize 1x ročně, vnitřní 1x za 5 let, tlaková zkouška 1x za 9 let). Záznamy jsou vedeny v souladu s příslušnými předpisy, uloženy u revizního technika TNS. – Vypracování provozních postupů a opatření k bezpečnému provádění činností ve všech stadiích provozu a provádění kontroly jejich dodržování. Pro provoz a obsluhu jsou zpracovány provozní předpisy: bezpečnostní instrukce (BI-33-02), pracovní instrukce „Pro obsluhu skladu amoniaku a oxidu uhličitého“, požární řád, havarijní plány provozu KL. Obsluhou zařízení jsou pověřeni pouze pracovníci, splňující stanovená kvalifikační kriteria, obsluha je každoročně z ovládání zařízení a znalostí příslušné provozní dokumentace přezkušována. –

Zhodnocení dosavadních opatření a doporučení Stávající preventivní technická a organizační opatření k bezpečnému provozování zařízení lze považovat za odpovídající požadavkům příslušných předpisů a norem. Posouzení požárního nebezpečí skladu je zpracováno, schváleno. Požární technika, zásoby vody, vycvičený personál (též vlastní jednotka HZS), odpovídá požadavkům předpisů PO. Na základě výsledků vizuální prohlídky a posuzování stávajícího zařízení z hlediska konstrukce, vybavení, územního umístění a zajištění bezpečnosti provozu lze konstatovat, že zařízení je osvědčené konstrukce, konstrukční uspořádání, vybavení měřícími, regulačními a bezpečnostními systémy je provedeno odpovídajícím způsobem a splňuje požadavky a podmínky příslušných ustanovení předpisů a souvisejících norem pro provoz tlakových zásobníků se zkapalněnými plyny. Oba zásobníky amoniaku jsou dobře udržovány, provádějí se pravidelné kontroly, zkoušky armatur a měřících a zabezpečovacích systémů. Při vizuální prohlídce byly zjištěny tyto skutečnosti:

440

• na kulových zásobnících je jeden pojistný ventil. Současná legislativa EU doporučuje zásobníky této skupiny osazovat dvěma nezávislými pojistnými ventily na každém zásobníku. • při automatickém spuštění systému drenčerového skrápění zásobníků je také přiváděna voda potrubím DN 80 přímo do jímky. V případě, že v jímce bude uniklý kapalný amoniak, dojde dodávanou vodou ke zvýšení odparu. Přestože z výsledků hodnocení míry skupinového rizika v případech havárií analyzovaného zdroje rizika, vyplynulo, že toto riziko je přijatelné, navrhujeme a doporučujeme realizovat další preventivní opatření, která by v konečném důsledku přispěla ke zmírnění následků případné závažné havárie: Doporučení: Vzhledem k době provozování zásobníku od jeho uvedení do provozu, vlastnostem skladovaného média, provozním podmínkám a vnějšímu prostředí, se doporučuje: • na oba kulové zásobníky postupně instalovat druhý nezávislý pojistný ventil • uvážit úpravy na drenčerovém systému v souvislosti s možností úniku kapalné fáze • pravidelně nadále kontrolovat situaci z hlediska koroze pod chladovou izolací.

Stáčení amoniaku z ŽC Technická preventivní a represivní opatření – – – – – – – – – – – – –

stáčení železničních cisteren amoniaku se provádí na koleji č. 208. v odlehlé lokalitě areálu podniku. kolej je zabezpečena proti najetí vozů zabudováním výhybkového zámku. cisterna proti pohybu je jištěna zabržděním tlakovou a ruční brzdou ovládanou z brzdařské plošiny a zarážkami proti posunu. železniční cisterny jsou tlakové, konstrukce a vybavení odpovídá předpisům pro přepravu kapalného amoniaku. cisterny jsou osazeny bezpečnostním systémem EVA nebo GESTRA s vnějšími mechanickými a vnitřními hydraulickými ventily. vnitřní ventily lze v případě vzniku havarijní situace při stáčení okamžitě uzavřít pomocí kolejového háku cisterny jsou vybaveny protislunečními kryty. stáčení je prováděno pomocí stáčecích ramen. Pohyblivé spoje jsou tvořeny klouby, které jsou těsněny proti tlaku. materiál potrubí stáčecích ramen 12 022.1, tloušťka stěny 4,5 mm, zkušební tlak 2,4 MPa, provozní tlak 1,6 MPa. plocha se stáčecími rameny mezi kolejištěm a objektem strojovny a místního velínu je vybetonována, kolejiště vyloženo štěrkem a zeminou. prostor stáčecích stolic je proti dešťovým srážkám chráněn zastřešením. komunikace obsluha, velín, HZS – telefon. případné úniky amoniaku v objektu skladu a stáčení cisteren detekuje 9 ks detektorů plynové detekce: 2 na stáčecím místě, 1 ve strojovně u čerpadla, 3 na každém zásobníku.

441

–

– – – –

překročení koncentračních limitů 600 a 800 ppm je opticky a akusticky signalizováno na velínu skladu, velínu výrobny HAS a OS HZSP. Při signalizaci čidla v 2 stupni automaticky vyjíždí jednotka HZS podniku k zásahu. objekt je vybaven 5 požárními hydranty, v prostoru objektu skladu jsou umístěny 2 ks sněhových přenosných hasicích přístrojů. havarijní tlačítko – světelný a akustický signál na velín výrobny o vzniku mimořádné situace v objektu skladu. příjezdová komunikace pro mobilní požární techniku je v odpovídajícím provedení, doba dojezdu jednotky HZS SPOLANA a.s. k objektu do 5 minut (mobilní vodní clony).

Opatření organizačního charakteru Vypracování provozních postupů a opatření k bezpečnému provádění činností ve všech stadiích provozu a provádění kontroly jejich dodržování. Pro provoz a obsluhu jsou zpracovány provozní předpisy: bezpečnostní instrukce (BI-33-02), pracovní instrukce „Pro obsluhu skladu amoniaku a oxidu uhličitého“, požární řád, Vnitřní havarijní plán závodu KL. – Obsluhou zařízení jsou pověřeni pouze pracovníci, splňující stanovená kvalifikační kriteria, obsluha je každoročně z ovládání zařízení a znalostí příslušné provozní dokumentace přezkušována. – Pravidelné revize železničních cisteren, jejich údržbu a opravy zabezpečuje firma UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. –

Zhodnocení dosavadních opatření a doporučení Stávající preventivní technická a organizační opatření k bezpečnému provádění stáčení ŽC lze považovat za odpovídající nejen z pohledu požadavků příslušných předpisů a norem, ale i s ohledem na minimalizaci rizika vzniku havárie. Přestože z výsledků hodnocení míry skupinového rizika v případech havárií analyzovaného zdroje rizika, vyplynulo, že toto riziko je přijatelné, navrhujeme a doporučujeme realizovat další preventivní opatření, která by v konečném důsledku přispěla ke zmírnění následků případné závažné havárie: Doporučení: S ohledem na rostoucí tlak na procesní bezpečnost v zemích EU a s ohledem na trvalý tlak na prevenci rizik se doporučuje: • stáčecí stolice vybavit záchytnou jímkou pod celým půdorysem cisterny, která umožní minimalizovat odpar v případě vzniku závažné havarijní situace, • stáčecí stolice vybavit systémem stabilního skrápění pro případ úniku plynné fáze amoniaku, • uvážit realizaci opatření k vypuzení vzduchu ze zavzdušněné komory ramene. Skladování chloru v zásobníku TK-12.01 Technická preventivní a represivní opatření –

Zásobníky jsou umístěny v hale skladu s přetlakovými pojistkami a před prostorem uvolnění chlóru jsou instalovány sprinklery ke zkrápění vodou,

442

–

–

– – – – – – – –

–

–

–

každý zásobník je umístěn v jímce na tenzometrické vážící soupravě se optickou i akustickou signalizací (WIAHL), což je významný příspěvek k bezpečnosti provozu, dává informaci o skutečné zádrži v zásobníku, všechny zásobníky kapalného chlóru jsou vybaveny pneumatickými bezpečnostními armaturami, instalovanými na všech potrubních větvích jednotlivých zásobníků (4 ks pro každý zásobník), armatury jsou uzavírány systémem plynové detekce, lze je uzavřít i obsluhou pomocí havarijního tlačítka, zásobníky jsou osazeny dálkovým měřením tlaku s optickou i akustickou signalizací (PIAHL) a místním měřením tlaku (membránový tlakoměr), zásobníky jsou osazeny dálkovým měřením teploty s optickou i akustickou signalizací (TIAHL), na každém zásobníku je umístěn pojistný pružinový ventil s průtržnou membránou a odtahem na chloraci, materiál zásobníku: ocel tř. 11 tloušťka stěny 25 mm, materiál dna a víka 11 503.1 potrubní trasy kapalného chlóru: ocel tř.11, 11369.1 (do –50°C), tloušťka stěny 5 mm, potrubní trasy plynného chlóru: ocel tř.11, 11369.1 (do –50°C), tloušťka stěny 4,5 mm, potrubní spoje- těsnění na přírubách pero-drážka, uvnitř skladu jsou umístěny detektory úniku s vyvedením optické a akustické signalizace na panel operátora, 2 stupně detekce (6 mg/m3 pro 1. stupeň a 24 mg/m3 pro 2. stupeň), detektory jsou spřaženy s pneumatickými bezpečnostními ventily zásobníků, při detekci druhého stupně dojde k automatickému uzavření všech pneumatických bezpečnostních ventilů, v okolí skladu jsou umístěny detektory úniku s vyvedením optické a akustické signalizace na panel operátora a OS HZSP, stejné stupně jako předchozí, při detekci druhého stupně automaticky vyjíždí jednotka HZS, odsávání z prostoru skladu je napojeno na technologii havarijního zpracování úniku chlóru (odsávaní je umístěno v dostatečné výšce nad případnou hladinou zátopové vody, aby prostor skladu bylo možno odsávat i při zatopení retenčních van), pro případné zatopení skladu chlóru při povodni jsou zásobníky vedeny vodící konstrukcí, umožňující pouze jejich vertikální pohyb po demontáži potrubních tras (demontovatelných doměrků), obslužná lávka chlórových zásobníků je rozdělena na oddělitelné segmenty, zamezující vzájemné zachycení sousedních segmentů při zvedání zásobníků s různým obsahem chlóru vztlakem vody při povodni.

Opatření organizačního charakteru Provádění pravidelných provozních prohlídek, kontrol, zkoušek a revizí a řádné vedení dokumentace. Pro provádění údržby jsou zpracovány plány údržby, zahrnující prvky strojní, elektro i měření a regulace. – Zajišťování údržby a oprav v potřebném rozsahu a při dodržování bezpečných postupů. Revize zajišťuje útvar Centralizovaná údržba (SPOLANA a.s.), opravy pak provádí externí firma, odborně způsobilými pracovníky, revize, zkoušky, kontroly a prohlídky jsou prováděny ve stanovených lhůtách (provozní revize 1 x ročně, vnitřní 1 x 2 roky, tlaková zkouška 1 x 4 roky). Záznamy jsou vedeny v souladu s příslušnými předpisy, uloženy u revizního technika VTZ. – Vypracování provozních postupů a opatření k bezpečnému provádění činností ve všech stádiích provozu a provádění kontroly jejich dodržování. Pro provoz a obsluhu jsou zpracovány písemné provozní předpisy: bezpečnostní instrukce (BI-32-13), pracovní instrukce PI-32-16 „Pro obsluhu skladu a plnírny kapalného chlóru“, požární řád, havarijní plán provozu Elektrolýza. Obsluhou zařízení jsou pověřeni pouze pracovníci, –

443

splňující kvalifikační kritéria, obsluha je každoročně z ovládání zařízení a znalostí příslušné provozní dokumentace přezkušována. Zhodnocení dosavadních opatření a doporučení Stávající preventivní technická a organizační opatření k bezpečnému provozování zařízení lze považovat za odpovídající požadavkům příslušných předpisů a norem. Disponibilní technika, zásoby vody, vycvičený personál (též vlastní jednotka HZS), odpovídá požadavkům předpisů PO. Na základě výsledků vizuální prohlídky a posuzování stávajícího zařízení z hlediska konstrukce, vybavení, územního umístění a zajištění bezpečnosti provozu lze konstatovat, že zařízení je osvědčené konstrukce, konstrukční uspořádání, vybavení měřícími, regulačními a bezpečnostními systémy je provedeno odpovídajícím způsobem a splňuje požadavky a podmínky příslušných ustanovení předpisů a souvisejících norem pro provoz tlakových zásobníků se zkapalněnými plyny. Sklad chlóru • na vstupu do sanační technologie je instalována pouze ruční armatura. V případě nutného otevření dané armatury je zapotřebí přítomnost obsluhy. Z výsledků hodnocení míry společenského rizika v případech havárií analyzovaného zdroje rizika vyplynulo, že riziko je přijatelné. S ohledem na další potřebné snižování míry rizika navrhujeme a doporučujeme realizovat další preventivní opatření, která by v konečném důsledku přispěla ke zmírnění následků případné závažné havárie: Doporučení: • Instalace dálkově ovládané armatury na vstupu do sanační technologie.

444

6.3

Popis vlastních ochranných a zásahových prostředků

6.3.1

Stabilní technické prostředky

Stabilní a polostabilní hasicí zařízení Vodní stabilní hasicí zařízení (SHZ) jsou instalována převážně jako chladící na zásobnících hořlavých kapalin a zkapalněných plynů. Dále jako SHZ drenčerového typu na zauhlovacích trasách a k požárnímu oddělení úseků technologie a ochraně velínů a obsluh zařízení. Pěnové SHZ a polostabilní hasicí zařízení (PHZ) slouží ve většině případů k zapěnění havarijních jímek nadzemních zásobníků hořlavých kapalin a zkapalněných plynů. Pěnová SHZ jsou použita také k ochraně některých výrobních technologií. Dále jsou na provoze VCM a TZO instalovány lafetové proudnice trvale napojené na vodovodní řád. Zajištění objektů a technologií stabilním a polostabilním hasícím zařízením Závod provoz

Objekt

Typ

KL KL KL VCM a TZO VCM a TZO VCM a TZO VCM a TZO VCM a TZO VCM a TZO VCM a TZO EVH

F197A, B E3050 E3050 D4660 D4690 D4690 E6610 E6610 F305A,B F305A,B,C C141B

EVH EVH

C141B C1010

vodní clona skrápění PHZ monitory skrápění PHZ skrápění SHZ skrápění SHZ protiexpolz. zařízení vodní clona skrápění

Použité zkratky:

Výrobce (dodavatel) PZB Leňo Karosa Karosa Rosenbauer Rosenbauer Karosa PZB Leňo PZB Leňo VŽKG Ostrava Sides RSBP

voda voda pěna T voda voda pěna T voda pěna L voda pěna L prášek

kulové zásobníky čpavku zásobníky cyklohexanonu zásobníky cyklohexanonu destilační kolony zásobníky EDC zásobníky EDC denní zásobníky VCM záchytná jímka kulové zásobníky VCM zásobníky VCM a vyhořívací jímka mlýnské okruhy kotlů K6 a K7

čidla plynové detekce ruční ruční ruční ruční ruční dálkové vel. VCM, místní dálkové vel. VCM, místní ruční dálkové z velínu VCM, místní detektory tlaku

PBS Znojmo Karosa

voda + Pyrocool Voda

zauhlovače K6, K7 zauhlovací mosty

čidla GreCon ruční

SHZ – stabilní hasící zařízení PHZ – polostabilní hasící zařízení

Hasivo

Místo

Ovládání

Pěna T – těžká pěna (napěnění roztoku vody a pěnidla cca 20 krát) Pěna L – lehká pěna (napěnění roztoku vody a pěnidla 200 a vícekrát)

445

Požární voda Čerpací stanice pro čerpání a distribuci labské surové a alkalicky čiřené vody (AČV) je umístěna v objektu C 1510. Maximální špičkový výkon čerpací stanice je 2 600 m3/hod. Do rozvodu SPOLANA a. s. je hrubě filtrovaná voda (HFV) dle potřeby čerpána čerpadly č. 9-12 zajišťujícími vysoký tlak HFV udržovaný na hodnotě 400-450 kPa (dvě potrubní větve DN 500) a čerpadly č. 13-16 zajišťujícími nízký tlak HFV udržovaný na hodnotě 200-280 kPa. Rozvod v areálu společnosti je kombinace okruhového a větveného systému. Z rozvodu vysokého tlaku HFV je zajištěno zásobování areálu požární vodou (nadzemní a podzemní hydranty). Pro areál závodu PVC je k dispozici samostatný vysokotlaký systém požární vody napájený z rozvodu HFV (přívod DN 500). V případě započetí odběru je posilové požární čerpadlo, umístěné v objektu D 4680, automaticky uvedeno v činnost a ve všech hydrantech (nadzemních) tohoto systému je zajištěn tlak 1,1 MPa. Pro zabezpečení kulových zásobníků čpavku T1.1ab je k dispozici samostatný vysokotlaký systém požární vody o tlaku 1 MPa. Zásobování tohoto vysokotlakého systému je ze zásobníku požární vody o objemu 3 000 m3, který je automaticky doplňován z nízkotlakého řadu HFV. Při výpadku elektrické energie dojde k automatickému přepnutí na dieselagregát. Zásoba vody je dostačující pro dvouhodinový zásah při spotřebě 540 litrů/s. Přenosné hasicí přístroje a nástěnné hydranty Množství a rozmístění přenosných hasicích přístrojů a nástěnných hydrantů je uváděno v požárních řádech jednotlivých útvarů. Protipožární stěny V místech, kde by mohlo dojít k vzájemnému ohrožení technologických zařízení, jsou instalovány protipožární stěny. Mezi blokem E 3 a závodem Elektrolýza a na závodu VCM a TZO u kontrolních zásobníků vinylchloridu.

6.3.2

Mobilní technické prostředky

Podniková jednotka HZS vlastní následující mobilní technické prostředky: Plovoucí čerpadlo – 3 ks Přetlakový ventilátor - 2 ks Norné stěny - 150 m Automobilové plošina – 1 ks ( 40 m), viz kap. 6.3.3 Řetězová pila – 3 ks Rozbrušovací pila – 1 ks Hydraulické nůžky a rozpínák – 1 ks Pneumatické vaky Holmatro – 1 ks Další viz tabulka v kap. 6.3.3

446

6.3.3

Dopravní prostředky a speciální mechanismy

Technické prostředky strojní služby jednotky HZS SPOLANA a. s.

vol. znak AFP

Požární technika

SPZ

201

KHA K 12 MB 814 MEA 20-92

1200

200 LW 1%

202

KHA K 32 T-815

2500

4000 KP

203

PPLA MB 814

MEA 43-20

204

PHA 40 T-815

ME 98-71

4000

5000 KP

-

-

205

AP 40 BS T-815

MEA 00-08

-

-

-

-

206

CAS 40 T-815

ME 88-68

8200

800 K

2 x 6*

-

207

CAS 40 TA T-815

1S4 8373

3000

400 K

2 x 6*

208

CAS 40 T-815

ME 72-64

8200

800 K

2 x 6*

209

MB Sprinter

3S8 5590

záchranný automobil

-

-

-

křísicí přístroj, dlahy, obvazy, fyz. roztok, scoop rám, VDP

210

KHA K 32 T-815

1S4 8294

2000

2500 KP

3000

-

VDP

211

VEA LR 110

1S8 3891

-

-

-

-

Přívěs nákladní NP 18

5S6 4553

Přívěs s centrálou 140 kV

5S3 8795

ME 97-68

Voda [l]

Pěnidlo,

Prášek

množství [l]

Monnex

CO2 [kg]

[kg] 100 + 12*

120

1000 + 12*

-

Další vybavení, příp. pozn.

bezkontaktní teploměr, megafon, detekční trubičky a explozimetr, nádoby pro odběr vzorků, VDP

VDP a KDP, protichem. a protižár. obleky, detekční trubičky a přístroje (explo a toximetry), elektrocentrála, osvětlovací stožár VDP

plovčerp., přetlak. vent., VDP

2 x 6* řetězová a rozbrušovací pila, hydr. nůžky a rozpínák, vaky Holmatro, těsnící klíny, sorbenty, EVAK 500, elektrocentrála, osvětlovací stožár,VDP plovčerp., přetlak. vent., VDP

Motorový člun Přívěs hadicový Přívěs - odsavač kouře

Použité zkratky :

Zkratky hasiv :

AP CAS KA KDP KHA LR MB PHA plovčer. PPLA PRHA

LW

-

automobilová plošina cisternová automobilová stříkačka kontejnerový automobil kyslíkový dýchací přístroj kombinovaný hasící automobil Land Rover Mercedes-Benz pěnový hasící automobil plovoucí čerpadlo protiplynový automobil práškový hasicí automobil

K KP

447

- 3 M LIGHT WATER AFFF/AFC (1 % syntet. koncentrát) - Silvani SOLVENSEAL K/AFFF (syntetické) - Silvani SOLVENSEAL KP/FP (fluor proteinové)

přetlak. vent - přetlakový ventilátor VEA - velitelský automobil VDP - vzduchový dýchací přístroj

6.3.4

Zásahové a havarijní materiály

Zásoby hasebních látek jednotky HZS SPOLANA a. s. a) Pěnidlo v l TUTOGEN U 200 SOLVENSEAL K/AFFF 37 670 SOLVENSEAL KP/FP 6 000 LIGHT WATER 1 % 1 000 EXPYROL 1 % 3 000 b) Prášek v kg MONNEX

30 148

c) Sorbenty a roztoky k likvidaci úniků škodlivin VAPEX v kg 32 Lit.Dry v kg 30 Absodan v kg 40 Spilkleen (různé typy) v kg 155 soda technická krystalická v kg 360 Zásoby hadicového materiálu v m Hadice C Hadice C TECHMATEX Hadice B Hadice B TECHMATEX

2 000 1 100 2 300 1 000

Vedle těchto zásahových a havarijních materiálů udržují jednotlivé výrobní závody zásobu sorbentů popř. prostředků k neutralizaci pro likvidaci úniků nebezpečných látek do vody a půdy. Tato povinnost je uložena v SGŘ-24-04 Plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy. V kap.6.3.2 je uvedeno: Vybavení uživatelů závadných látek Prostředky k likvidaci havárie uložené na jednotlivých závodech/útvarech jsou popsány v Dílčích plánech opatření. Obecně se jedná o sorbenty, neutralizační prostředky, hadice, přenosná čerpadla, hradítka, prázdné sudy, nářadí apod.

448

Technické prostředky chemicko technické služby Jednotky HZS SPOLANA a. s.

Druh

Typ

Vzduchové dýchací přístroje

VDP Saturn S 5/7

36

Interspiro

5

Pluto 300

15

Pluto 60 ver.94

46

Kyslíkové dýchací přístroje

BG-4 EP

10

Křísící přístroje

Ambuvak

2

RK-34

1

Saturn OXY

6

Excalor

2

Dräger Isotemp 2000

2

OL-2

4

Trellchem VPS

5

Dräger Team Master Pro

1

Drager CPS

3

OPCH 90 PO

10

Harmonikový nasávač

3

Drager X-am

2

Drager PAC 7000

2

CMS

1

GasAlert micro 5

2

GasAletr Microclip XP

2

Sonda pro odběr vzorků z půdy

1

Přístroje na měření teploty

Termometr Infratrace 801

1

Ostatní prostředky

norné stěny 150m

Protižárové obleky

Protichemické obleky

Přístroje na měření škodlivin

Kusů

449

6.3.5

Osobní ochranné prostředky

Osobní ochranné prostředky jednotky HZS SPOLANA a.s. jsou uvedeny v předcházející tabulce. Další prostředky jsou umístěny výrobních provozech. Vzduchové dýchací přístroje Na výrobních provozech, na nichž se vyskytují nebezpečné látky, jsou k dispozici pro ochranu pracovníků provozu, kteří zabezpečují nutné provozní činnosti při vzniku závažných havarijních událostí a podílejí se ve spolupráci s HZSP na likvidaci události, vzduchové dýchací přístroje. Pracovníci výrobních závodů kyslíkové přístroje nepoužívají. Umístění vzduchových dýchacích přístrojů: Závod elektrolýza: E 484/A centrální velín elektrolýzy E 4890 místnost obsluhy výroby chlornanu sodného E 4910 panel komprese a zkapalňování chloru E 4920 kancelář mistra plnírny kapalného chloru Závod VCM a TZO: D 464A panel provozu VCM D 4680 kompresorová stanice D 4730 TZO D 368B dusíková stanice Závod PVC: D 464A panel provozu PVC D 4600 obsluhy Provoz kyselina sírová: D 161B panel provozu KS Výrobna kaprolaktam: D 2610 panel výrobny KL Výrobna HAS a SA: D 2620 panel výrobny HAS C 3410 výrobna SO2 panel F 1970 stáčení čpavku – sklad D 2660 SA panel

1 ks 1 ks 2 ks 4 ks 2 ks 1 ks 1 ks 2 ks 2 ks 29 ks 3 ks 2 ks 4 ks 2 ks 2 ks 2 ks

Pro používání, uložení, skladování a údržbu dýchacích přístrojů platí BI-00-06 „Zásady používání izolačních dýchacích přístrojů“. Kontrola je prováděna v rámci kontrolní činnosti útvarů Bezpečnost a prevence a Jednotky HZSP a vedoucích pracovníků. Ochranné masky a filtry Všichni pracovníci SPOLANA a. s. tj. nejen pracovníci výrobních závodů a útvarů, kteří provádějí činnosti spojené s řešením havarijních situací dle havarijních plánů podniku, jsou vybaveni ochrannými maskami (popř. únikovými maskami) s příslušnými filtry (nebo filtry kombinovanými „AVEC“ např. typu AVEC A2 B2 E2 K2 - P3), který chrání dýchací cesty proti uvedeným nebezpečným látkám viz následující tabulka:

450

Ochranný filtr proti Látka 1,2 dichlorethan amoniak cyklohexanon etylén chlor chlorovodík oxid siřičitý propylen vinylchlorid (VCM) vodík zemní plyn

6.3.6

organickým parám amoniaku organickým parám organickým parám kyselým plynům kyselým plynům kyselým plynům organickým parám organickým parám není toxický, při poklesu kyslíku pod 17% objemu nutno použít izolační dýchací přístroj není toxický, při poklesu kyslíku pod 17% objemu nutno použít izolační dýchací přístroj

Prostředky pro zajištění první pomoci

Příruční lékárničky Jednotlivá pracoviště v podniku jsou vybavena lékárničkami první pomoci. Za vybavenost lékárniček první pomoci zodpovídají vedoucí pracovníci jednotlivých útvarů. Vybavení lékárničky bylo stanoveno s ohledem na existenci podnikové Jednotky HZS, zajišťující poskytování odborné předlékařské první pomoci prostřednictvím vlastních odborně vyškolených a přezkoušených zaměstnanců. Seznam byl projednán s KHS Stč. kraje a smluvním lékařem poskytujícím pracovnělékařské služby. SEZNAM VYBAVENÍ LÉKÁRNIČKY (příruční) Hydrofilní gáza skládaná sterilizovaná

5 ks

Obinadla hydrofilní pletená 8cm/5m

10 ks

Šátek trojcípý

2 ks

Elastické obinadlo

3 ks

Esmarchovo obinadlo (škrtidlo)

1 ks

Polštářková náplast

1 ks

Běžná kotoučková náplast

2 ks

Nůžky

1 ks

Desinfekční přípravek na kůži (dop. Septonex)

1 ks

Buničitá vata

1 bal.

Resuscitační rouška

5 ks

Rozmístění inhalačních místností v podniku Inhalační přístroje jsou umístěny na závodě PVC, provoze Elektrolýza v objektech: • E4810 přízemí - kanceláře, sociální zařízení, dílny

451

• E4910 přízemí - zkapalňování chlóru a chladicí stanice Za vybavenost a funkčnost inhalačních místností zodpovídají vedoucí pracovníci jednotlivých útvarů. Bezpečnostní sprchy Na pracovištích, kde hrozí potřísnění pracovníků nebezpečnou chemickou látkou nebo směsí jsou instalovány bezpečnostní sprchy (33 ks) k očistě těla a k výplachu očí. Za funkčnost zodpovídají vedoucí pracovníci jednotlivých útvarů. 6.3.7

Personální zajištění

Jednotlivé výrobní provozy a Jednotka HZS SPOLANA a. s. pracují ve čtyřsměnném nepřetržitém režimu. Z tohoto důvodu nejsou drženy hotovosti zaměstnanců podniku z výrobních a obslužných útvarů, v souvislosti s řešením havarijních událostí.

6.4

Popisy smluvně zajištěných ochranných a zásahových prostředků

SPOLANA a. s., jako podnik mající vlastní jednotku HZS, nemá uzavřeny smlouvy o poskytnutí ochranných a zásahových prostředků v případě mimořádné události. Následky závažné havárie v areálu SPOLANA a.s. bude odstraňovat podniková jednotka HZS. V případě potřeby zajištění dalších sil a zásahových prostředků v místě havárie žádá velitel zásahu přes OS HZS SPOLANA a.s. o poskytnutí pomoci pro provádění záchranných činností a likvidačních prací prostřednictvím IZS (KOPIS HZS Kladno) dle § 5 zákona č. 239/2000 Sb., § 28 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Z prostředků, které v případě potřeby je nutno zajišťovat z jiných zdrojů než vlastních, se jedná o prostředky těžkého transportu (jeřáb) a přepravního vozu na přečerpávání kontaminovaných vod, které na vyžádání poskytuje ZSD servis, spol.s r.o. Odstraňování následků závažné havárie mimo areál SPOLANA a.s. zajišťují složky IZS.

6.5

Informace k systémům vyrozumění a provádění zásahu

6.5.1

Popis systému a způsob varování

Při vzniku závažné havárie je aktivován varovný systém k zajištění varování a informování zaměstnanců, obyvatelstva v zóně havarijního plánování, mimopodnikových orgánů a organizací. Způsoby a prostředky varování Ve SPOLANA a.s. instalovaný a provozovaný varovný systém VISO 2002, jehož součástí jsou síť venkovních a vnitřních reproduktorů (podnikový rozhlas), bezdrátové přijímače a bezdrátové hlasové sirény umístěné na objektech B5150, C1530 a D562A. Systém umožňuje vstup do varovných systémů připojených okolních obcí. K 1.1.2015 jsou připojeny tyto obce: Neratovice, Libiš, Tišice, Obříství, Kly ( tj. obce v zóně havarijního plánování), Dřínov, Kojetice, Chlumín, Všetaty, Odolená Voda. Z obcí v zóně havarijního plánování není připojena k systému obec Tuhaň. Obsluhu varovného sytému zajišťuje OS HZSP.

452

Jako záloha v systému varování slouží elektromotorová siréna (záloha) umístěná v areálu SPOLANA a.s.

Systém varovných signálů Při závažné havárii typu toxického rozptylu spojené s možným ohrožením okolí vyhlašuje OS HZS SPOLANA a.s., na základě příkazu velitele zásahu, chemický poplach III. stupně. Varování je prováděno zvukovým signálem sirény a je charakterizováno jako

nepřerušovaný kolísavý tón po dobu 140 vteřin.

Po odeznění tónu sirény pak následuje slovní informace o vyhlášení III. stupně CHP ve SPOLANA a.s., místě úniku (závod, provoz, objekt), o druhu nebezpečné látky a směru větru. Stejný signál je používán i při vyhlášení II. stupně chemického poplachu při havárii typu toxického rozptylu, která neohrožuje okolí areálu. Vznik požáru není v podniku ohlašován sirénou, pokud není spojen s vyhlášením CHP. Varování a informace pracovníkům jsou podávány hlasovou relací! Žádné další varovné signály, kromě vozidel jednotky HZS podniku, nejsou používány!

6.5.2

Popis systémů a způsobů vyrozumění příslušných subjektů v případě vzniku havarijního stavu

Způsob a postup vyrozumění, varování a informování je součástí Vnitřního havarijního plánu SPOLANA a.s. V případě závažné havárie typu toxický rozptyl spojené s vyhlášením III. stupně chemického poplachu (ohrožení okolí rozptylem toxické látky) probíhá následovně: 1. OS HZS SPOLANA a. s. přijalo informaci o vzniku mimořádné události 2. OS HZS SPOLANA a. s. provede vyhodnocení meteosituace 3. Velitel zásahu HZS SPOLANA a.s. rozhodl o vyhlášení chemického poplachu III.stupně 4. Následují činnosti jednotlivých funkcí na společném pracovišti OS HZS SPOLANA a.s. dle tabulky: Hasič-dispečer Doplní přednastavenou SMS zprávu a odešle informaci o vyhlášení chemického poplachu Příjemci viz poznámka č.1

Hasič-operátor Vyhlásí varovným systémem VISO (siréna, rozhlasy) III. stupeň chemického poplachu v podniku + připojené okolní obce (siréna a informace) viz poznámka č.2 Telefonicky informuje ohrožené Telefonicky informuje obce v pořadí dle směru větru Ohrožené útvary podniku (starosta popř. zástupce) Ostrahu podniku

453

Operační důstojník Telefonicky informuje KOPIS HZS Kladno Policii ČR Neratovice

Telefonicky informuje vedení podniku

OÚ Libiš MěÚ Neratovice OÚ Tišice OÚ Obříství OÚ Tuhaň OÚ Kly Telefonicky informuje vybrané pracovníky SPOLANA a. s. Při požadavku svolává KŠ nebo HK V případě závažné havárie telefonicky informuje Krajský úřad Středočeského kraje SMS zprávou informuje výše uvedené příjemce o změnách vyhlašovaných stupňů a odvolání chemického poplachu

ČOV Vlečku UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. Povolá vedoucího havarovaného útvaru

Při požadavku svolává KŠ nebo HK

Varovným systémem VISO informuje o snížení a odvolání chemického poplachu podnik + připojené okolní obce

Telefonicky informuje výše uvedené obce o změnách vyhlašovaných stupňů a odvolání chemického poplachu

Poznámka č.1 Příjemci SMS zpráv: starostové a místostarostové obcí v zóně havarijního plánování, vedoucí pracovníci podniku, odborní pracovníci podniku, starostové obcí mimo zónu havarijního plánování, mimopodnikové orgány a organizace např. ČIŽP, KHS, Mě Policie Neratovice, KÚ Středočeského kraje, Policie ČR, firma LACH-NER, pískovna Tišice, MěÚ Mělník, MěÚ Neratovice odbor ŽP, KOPIS HZS Kladno atd. Celkem cca 75 telefonních čísel. Poznámka č.2 Vyhlášení chemického poplachu je systémem VISO pro podnik a připojené obce prováděno nejprve signálem sirény a pak následuje slovní informace.

je

Příklad vyhlášení III. stupně CHP (po odeznění tónu sirény): „Pozor, pozor, ve Spolaně Neratovice je vyhlášen III. stupeň chemického poplachu. Jedná se o únik chlóru na provoze elektrolýza, sklad kapalného chlóru, objekt E 4920. Směr větru západní, tj. ve směru Labe, Tišice“. Text hlášení obsluha OS HZSP vyhlašuje 3x po sobě s 5 - 10 sekundovou odmlkou.

Odvolání III. stupně chemického poplachu Oznamuje OS HZS hlasovou relací následujícím způsobem: „Pozor, pozor, chemický poplach III. stupně ve Spolaně Neratovice je odvolán a dále trvá II. stupeň chemického poplachu“ nebo „Pozor, pozor, ve Spolaně Neratovice jsou odvolány všechny stupně CHP“. Text hlášení obsluha OS HZS vyhlašuje 3x po sobě s 5 - 10 sekundovou odmlkou.

454

Vyrozumění o vzniku mimořádné situace (únik nebezpečné látky, požár, výbuch) zabezpečuje pracoviště OS HZSP. Obsluha pracoviště (hasič-dispečer, hasič-operátor, operační důstojník vyrozumění provádí souběžně) neprodleně zajišťuje vyrozumění příslušných subjektů. Způsob vyrozumění příslušných subjektů při vzniku havarijního stavu (rozptyl toxické látky) je popsán v předcházející tabulce. K vyrozumění a varování je tedy souběžně používán varovný systém VISO 2002, telefonické spojení a hromadné zasílání SMS. Při požáru, výbuchu (v případě, že není spojeno s chemickým poplachem) jsou vyrozuměni: – Zainteresované útvary, subjekty v podniku - ohrožené, Ostraha, ČOV, UNIPETROL DOPRAVA (telefonicky) – KOPIS HZS Kladno (telefonicky) – Policie ČR (telefonicky) – Vedení podniku (telefonicky) – Dle závažnosti (rozhodne VZ HZS) hromadné poslání SMS zprávy – Při kouřové vlečce starostové (zástupci) okolních obcí Neratovice, Libiš, Tišice, Obříství, Tuhaň, Kly (telefonicky) – KHS Mělník, ČIŽP „vzduch“ (telefonicky, když není poslána SMS zpráva) Popsaný systém a způsob vyrozumění příslušných subjektů při vzniku havarijního stavu je zakotven ve Vnitřním havarijním plánu SPOLANA a. s. (SGŘ-22-05) a v případě změn je projednáván s příslušnými mimopodnikovými subjekty. Vedle vyrozumění výše uvedených subjektů zabezpečuje OS HZS oznamovací povinnosti (písemné hlášení), stanovené podle zvláštních právních předpisů (o ochraně ovzduší, vod). Tato povinnost je blíže stanovena v podnikové směrnici SGŘ-22-02. Informace mediím poskytuje pouze tiskový mluvčí SPOLANA a.s., generální ředitel a jeho statutární zástupce. 6.5.3

Popis postupů provádění zásahu vlastními silami a prostředky

Při řešení mimořádné události v SPOLANA a. s. spolupracuje řada pracovišť. Postup jejich činností je dán Vnitřním havarijním plánem SPOLANA a. s. (SGŘ-22-05). Řešení zásahu na místě zabezpečuje jednotka HZSP v těsné součinnosti s pracovníky havarovaného útvaru. Kompetence HZSP k řízení zásahu a předávání řízení zásahu jsou dány vyhláškou č. 247/2001 Sb. Jednotka HZS podniku postupuje při zásahu podle zpracovaných taktických postupů. 6.5.3.1 Únik nebezpečné látky 6.5.3.1.1 Únik plynné nebezpečné látky do ovzduší Povinnosti pracovníků při vyhlášení chemického poplachu - Přerušit telefonické hovory, pokud nejsou nezbytně nutné pro zajištění chodu technologie, zásahů do provozu zařízení či odstavování výrobních jednotek nebo jejich částí, nebo pro varování pracovníků a organizování nutných činností souvisejících s vyhlášenou mimořádnou situací. Hovory je nutno omezit na co nejkratší dobu. - Při zaznění podnikové sirény ihned zajistit odposlech podnikového rozhlasu (v místnostech jimi vybavených). - S okamžitou platností respektovat zákaz kouření i na jinak povolených místech. - Uzavřít okna a dveře.

455

- Vypnout elektrické spotřebiče a uhasit „otevřený“ oheň, přerušit práce s „otevřeným ohněm“. - Vypnout přivětrávání klimatizačního systému, pokud není místním provozním předpisem stanoveno jinak. - Připravit si osobní ochranné pracovní prostředky. - Řídit se pokyny příslušného vedoucího. - Při evakuaci opustit pracoviště podle pokynů vedoucího, VZ HZSP nebo požární poplachové směrnice. - Při evakuaci nepoužívat výtahů. - Dbát pokynů pracovníků represivních útvarů a orgánů (pracovníků HZSP, ostrahy podniku, Zdravotnické záchranné služby, Policie ČR). Pracovníci, kteří jsou pracovními instrukcemi (PI) nebo bezpečnostními instrukcemi (BI) nebo tímto vnitřním havarijním plánem (popř. VHPZ) určeni k nutné obsluze výrobního zařízení nebo technických prostředků, jsou povinni použít ochranné pomůcky a zajišťovat provoz zařízení nebo jeho odstavení podle PI a BI a příkazů směnového mistra (vedoucího pracoviště). Povinnosti pracovníků, kteří jsou v době vzniku mimořádné události mimo svá trvalá pracoviště - Řídit se pokyny směnových mistrů (vedoucích pracovišť) na ohrožených územích a informacemi podnikového rozhlasu. - Při pohybu po podniku respektovat pokyny osob, které organizují likvidaci vzniklé události (pracovníků HZSP, Ostrahy podniku, Zdravotnické záchranné služby, Policie ČR). - Respektovat značení zákazů vstupů a vjezdů na křižovatkách a komunikacích (únik nebezpečné látky) a světelných zákazových signálů (červená světla). Směnový mistr (předák, panelář) havarovaného útvaru - Vyhlašuje chemický poplach I. stupně pro havarovaný provoz (závod); poplach vyhlašuje místními (provozními) komunikačními prostředky (telefon, hláskový telefon, popř. radiostanicí, místní provozní sirénou). - Neprodleně oznamuje na OS HZSP (linka č. 150, 315 662222) vyhlášení chemického poplachu (CHP) pro havarovaný provoz. - Zajistí informování pracovníků jiných útvarů nacházejících se v prostorách havarovaného provozu (jako jsou laboratoře útvaru Řízení jakosti, pracoviště údržby, osádky vozidel expedičních firem aj.). - Nařizuje připravit (použít) osobní ochranné pracovní prostředky. - Zjistí, zda došlo ke zranění osob. - Zajišťuje opatření k lokalizaci a omezení úniku, protipožární opatření (chlazení, zkrápění, přípravu hasících prostředků apod.). - Organizuje činnosti podle vývoje situace a rozsahu úniku včetně eventuálního odstavení technologického zařízení nebo celé výrobní jednotky a evakuace osob. - Informuje OS HZSP (linka č. 2555, 2585, 315 662555, 315 662585). - Zajišťuje uzavření přístupů a vjezdů do havarovaného útvaru (rozmístění výstražných tabulí). - Po příjezdu zásahové jednotky HZSP k místu havárie informuje VZ HZSP o situaci, poskytuje a upřesňuje údaje potřebné pro efektivní zásah a vyhlášení příslušného stupně CHP tj. druh unikající NL, množství NL v havarovaném zařízení, způsob poškození, pravděpodobnou prognózu dalšího rozvoje události, podmínky v zařízení (teplota, tlak), spolupracuje s VZ HZSP. - Na žádost VZ HZSP zabezpečuje vypnutí elektrického proudu v havarované části provozu.

456

- Zajišťuje přerušení servisních a údržbářských prací, prací s otevřeným ohněm, uložení tlakových lahví do bezpečného prostoru apod. - Zabezpečuje likvidaci havárie na “svém” zařízení, které prochází územím jiného útvaru. Spolupracuje přitom s pověřeným pracovníkem dotyčného útvaru. - Další činnosti zajišťuje podle vnitřního havarijního plánu závodu, pokynů VZ HZSP a OS HZSP. - Údaje o průběhu události a provedených opatřeních zaznamená do provozní knihy. Směnový mistr (předák, panelář) ohroženého útvaru - O nebezpečí je informován OS HZS nebo přímo z útvaru, kde k havárii došlo, a varovným systémem. - Informuje podřízené a ostatní osoby přítomné na pracovištích útvaru a nařídí jim připravit (použít) příslušné osobní ochranné pracovní prostředky. - Zajistí informování pracovníků jiných útvarů nacházejících se v prostorách ohroženého provozu (jako jsou laboratoře ÚŘJ, pracoviště údržby, osádky vozidel expedičních firem aj.). - Podle vývoje situace, získaných informací a pokynů OS HZS provádí zásahy do technologie (omezení, odstavování apod.). - Na pokyn OS HZS zabezpečí uzavření ohroženého území výstražnými terči. - Další činnost koordinuje podle vnitřního havarijního plánu závodu, pokynů VZ HZSP a OS HZSP. Jednotka Hasičského záchranného sboru podniku Operační středisko HZS podniku Operační důstojník a hasič-operátor - Zpětným dotazem ověří hodnověrnost informace o vzniku havárie a vyhlášení chemického poplachu mistrem provozu (panelářem). - Vyhlásí poplach zásahové jednotce HZSP, předá VZ HZSP získanou informaci. - Naváže a udržuje spojení s VZ HZSP. - Na základě informace směnového mistra havarovaného provozu nebo příkazu VZ HZS vyhlašuje chemický poplach I. stupně rozhlasem (informace o situaci). - Na základě příkazu VZ HZSP vyhlašuje II. a III. stupeň sirénou s doprovodnou hlasovou informací. - Určuje “vstupní” vrátnici. - Spolupracuje s VZ HZSP (výměna informacíé o situaci s postup likvidace havárie), zabezpečuje jeho požadavky. - Zabezpečuje vyrozumění útvarů a pracovníků SPOLANA a.s. dle Vnitřního havarijního plánu. - Zabezpečuje vyrozumění mimopodnikových orgánů a obcí dle Vnitřního havarijního plánu. - V případě potřeby povolává na pokyn VZ HZSP externí jednotky HZS a Zdravotnickou záchrannou službu s určením meteosituace, směru nájezdu do podniku a s určením vstupní vrátnice (technika externích jednotek HZS vjíždí dle meteosituace vrátnicemi č. 1 a 4, vozy Záchranné služby mohou vjíždět i vrátnicí č. 3, dovoluje-li to meteosituace). - Na případné dotazy zástupců obcí z okolí podniku poskytuje informace pouze v rozsahu rozhlasové relace pro podnik. - Na příkaz velitele zásahu odvolává vyhlášené stupně poplachu v podniku podnikovým rozhlasem.

457

- V případě vyřazení varovného systému VISO 2002 z činnosti zapíná elektromotorovou sirénu a využívá rozhlasového výstupu z výjezdového systému Jednotky HZS podniku (IKIS RCS Kladno) Hasič-dispečer - Na základě informací o situaci v havarovaném útvaru od směnového mistra vyhodnotí prostory, objekty, útvary, které jsou nebo mohou být ohroženy. - Předává sdělení operačního důstojníka o určení „vstupní“ vrátnice veliteli směny ostrahy podniku. - Podle vývoje situace koordinuje v potřebném rozsahu činnosti, nutné pro udržení chodu technologických zařízení, nebo naopak pro odstavování v havarovaných nebo ohrožených provozech či ohrožených útvarech. - Spolupracuje s operačním důstojníkem (výměna informací o situaci a postupu likvidace havárie v podniku i okolí), zabezpečuje požadavky operačního důstojníka. - Zabezpečuje vyrozumění útvarů a pracovníků SPOLANA a.s. dle Vnitřního havarijního plánu. - Zabezpečuje vyrozumění mimopodnikových orgánů a obcí dle Vnitřního havarijního plánu. - Zajišťuje ohlašovací povinnosti příslušným mimopodnikovým orgánům v souladu se SGŘ22-02. - Na základě žádosti VZ HZS o výpomoc zajišťuje potřebné pracovníky, techniku, prostředky a materiální zabezpečení z těchto útvarů: - provoz Čistírna odpadních vod, - ZSD servis spol. s r.o., - REMWIL Serwis Sp. z o.o. (údržba), - UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. Velitel zásahu a jednotka HZS - Plní úkoly dle § 26 vyhlášky č. 247/2001 Sb. (ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.) a dále provádí koordinaci složek IZS v místě zásahu a ukládá příkazy vedoucím těchto složek. - Organizuje, stanovuje postupy k omezení ohrožení vyvolaného mimořádnou událostí a stabilizaci v místě zásahu, např. hašení požárů, ochlazování konstrukcí, ohraničení uniklých látek, odstraňování staveb aj. - Určuje stupeň protiplynové ochrany pro jednotku HZS. - Provádí průzkum místa havárie. - Vydává pokyn OS HZSP k vyhlášení II. a III. stupně chemického poplachu, případně i I. stupně chemického poplachu, kdy je na místě úniku jako první jednotka HZS (např. výjezd na signalizaci plynové detekce) a velitel zásahu nemá možnost získat okamžité a upřesňující informace o situaci. - Vychází z prvotního posouzení situace např. velikost a směr šíření mraku, získaných informací od provozních pracovníků o druhu unikající nebezpečné látky, množství látky v havarovaném zařízení, způsobu poškození, o prognóze dalšího rozvoje události, o podmínkách v zařízení (teplota, tlak), na základě meteosituace, informací průzkumu apod. - Udržuje spojení s OS HZSP a průběžně ho informuje o situaci a provedených opatřeních. - Zabezpečuje záchranu osob. - Řídí, organizuje činnosti k omezení následků havárie, určuje nasazení technických a pomocných prostředků k likvidaci havárie. - Určuje vytýčení ohrožených prostorů k uzavření přístupů a vjezdu do těchto prostor, žádá OS HZSP o zajištění jejich uzavření výstražnými tabulemi.

458

- Zabezpečuje průběžnou kontrolu přítomnosti chemické látky v ovzduší a měření její koncentrace (zaměřuje se na prostory ve směru šíření úniku). - Určuje shromaždiště raněných. - Zajišťuje přesun raněných na shromaždiště za pomoci pracovníků z havarovaného útvaru. - V případě potřeby prostřednictvím mistra (předáka, paneláře) havarovaného útvaru povolává směnového elektrikáře. - Po dohodě s mistrem havarovaného útvaru vydává pokyn OS HZSP k odvolání poplachu. - Zabezpečuje následnou kontrolu po ukončení zásahových činností v havarovaném útvaru. - Předává místo zásahu jednotky HZS směnovému mistrovi (vedoucímu havarovaného útvaru). - Průběh zásahu a časový záznam prováděných činností uvede ve zprávě o zásahu. Ostraha podniku - Po obdržení informace od OS HZSP o chemickém poplachu zajistí velitel směny ostrahy (příp. jeho zástupce) uzavření vrátnic pro vstup osob a vjezd vozidel. - Určenou „vstupní“ vrátnicí pak zabezpečuje průjezd jednotek HZS, Policie ČR, povolaných vedoucích pracovníků, pohotovostních vozů Zdravotnické záchranné služby. - Řídí se pokyny OS HZSP. - Připraví si osobní ochranné pracovní prostředky. - V případě potřeby zajišťují uzavírku příslušných komunikací dle Vnitřního havarijního plánu. - V případě bezpodmínečné nutnosti opustit prostor některé z vrátnic podniku oznámí pracovník ostrahy podniku (dané vrátnice) veliteli směny ostrahy opuštění vrátnice, který o této skutečnosti informuje OS HZSP. Provoz ČOV - Pracovník provozu ČOV zajišťuje kontrolu odpadních a povrchových vod, odběr vzorků k analýze na výtoku do Labe. Útvar Životní prostředí - Určuje rozsah analýz odebraných vzorků. Útvar řízení jakosti - Přednostně provádí analýzy odebraných vzorků a o výsledcích informuje OS HZSP, útvar Životní prostředí a předáka ČOV Z-EVH. 6.5.3.1.2

Únik nebezpečné látky do půdy nebo vody

Směnový mistr (předák, panelář) útvaru, kde k události došlo: - Oznámí skutečnost OS HZS podniku. - Organizuje činnost spojenou se zamezením dalšího úniku, s asanací a likvidací úniku dle dílčího plánu havarijních opatření v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy a vnitřního havarijního plánu příslušného závodu (při vyhlášení chemického poplachu), v případě potřeby žádá OS HZS podniku o zabezpečení osob a prostředků. - Zajišťuje prvotní podklady pro šetření mimořádné události.

Jednotka Hasičského záchranného sboru podniku Operační středisko HZS podniku Hasič-dispečer

459

- Povolá předáka ČOV Z-EVH na místo události. - Povolá vedoucího útvaru Životní prostředí nebo jeho zástupce a směnového mistra útvaru, kde k události došlo. - Dále zajišťuje vyrozumění dle přílohy č. 11 Vnitřního havarijní plánu SPOLANA a.s. - Na základě rozhodnutí pracovníka útvaru Životní prostředí zajišťuje ohlašovací povinnosti příslušným mimo-podnikovým orgánům v souladu se SGŘ-22-02. - Na základě žádosti VZ HZSP o výpomoc zajišťuje potřebné pracovníky, techniku, prostředky a materiální zabezpečení. - Při vyhlášení chemického poplachu zajišťuje činnosti uvedené kap.6.5.3.1.1. Operační důstojník - Vyšle jednotku HZSP na místo úniku, udržuje s ní spojení a zabezpečuje požadavky VZ HZSP. - Informuje KOPIS HZS Kladno. - Dále zajišťuje vyrozumění dle přílohy č.11 Vnitřního havarijního pláínu SPOLANA a.s. - Při vyhlášení chemického poplachu zajišťuje činnosti dle kap. 6.5.3.1.1. Velitel zásahu - Přejímá výkonné řízení omezení důsledků a likvidaci mimořádné události a řídí činnost zasahující jednotky. - Při vyhlášení chemického poplachu zajišťuje činnosti dle kap. 6.5.3.1.1. Jednotka HZS Vlastní rozsah prací jednotky je vymezen těmito úkoly: - vymezení nebezpečného prostoru, - záchrana osob, - omezení havárie, - utěsnění trhliny obalu, pláště nebo poškozené armatury, - ohraničení vyteklé a šířící se nebezpečné látky na zemi nebo vodní hladině, - jímání vyteklé látky do náhradních obalů, - přečerpání látky z poškozeného obalu, - přečerpávání velkých objemů látek, - snížení kontaminace okolního prostředí odstraňováním nebezpečné látky z povrchu země a vodní hladiny, - okamžité zabezpečení odběru vzorků ke zjištění vývoje události (odběr kapalného vzorku do 10-ti litrového kanystru - v případě vizuální detekce ropných látek také cca 0,5 l vzorku do skleněné vzorkovnice, odběr zeminy 2-3 kg do plastového sáčku), předání odebraných vzorků do laboratoře ÚŘJ. - fotodokumentace průběhu a následků události. Po zásazích na zneškodnění havárie se Jednotka HZS, v případě potřeby, podílí na činnostech při odstraňování následků havárie, jimiž jsou práce a činnosti spojené s odstraněním a likvidací zachycených a sebraných nebez-pečných látek, použitých sorbčních prostředků, obalů apod. Tyto činnosti jsou prováděny ve spolupráci s pracovníky útvaru, kde k události došlo, dle pokynů pracovníka útvaru Životní prostředí, vodoprávního úřadu případně ČIŽP. Povolaný pracovník útvaru Životní prostředí - Provede kontrolu prvotních represivních opatření.

460

- Navrhuje a doporučuje veliteli zásahu postup likvidace z hlediska ochrany životního prostředí. - Spolupracuje na specifikaci zdroje úniku. - Ve spolupráci s velitelem zásahu určuje způsob nakládání se vzniklými pevnými i tekutými odpady. - Klasifikuje událost a výsledek klasifikace oznámí OS HZSP. - Spolupracuje s OS HZSP na plnění ohlašovací povinnosti. - V případě potřeby zajišťuje kontakt s vodohospodářskými orgány. - Účastní se šetření příčin mimořádné události a vyjadřuje se k navrženým opatřením k zabránění opakování úniku. - Určuje rozsah analýz odebraných vzorků. Provoz Čistírna odpadních vod - Spolupracuje s VZ HZS a směnovým mistrem útvaru, kde k události došlo. - Předák ČOV Z-EVH informuje telefonicky OS HZSP o situaci v síti kanalizace nebo v profilu řeky Labe, zjištěné na základě vizuální kontroly popřípadně z jiných zdrojů. - Předák ČOV Z-EVH zjišťuje mimořádné odběry vzorků na vstupu do ČOV a v případě potřeby na výstupu z dešťové kanalizace do Labe. - Zabezpečí rozvoz a aplikaci sorbční látky do určených částí kanalizace. - Koordinuje činnost technických prostředků (např. feka-vozu) při odsávání nebo snižování hladiny v kanalizaci a při jiných likvidačních činnostech. - Spolupracuje při identifikaci zdroje úniku závadné látky. - V dalším se řídí svými provozními předpisy (pracovní instrukce, dílčí plán opatření pro případy havárie). Útvar řízení jakosti - Přednostně provádí analýzy odebraných vzorků a o výsledcích informuje OS HZSP, útvar Životní prostředí a předáka ČOV Z-EVH.

6.5.3.1.3 Taktický postup zásahu - únik nebezpečné látky z technologie Únik nebezpečné plynné látky z technologie může způsobit výbuch, požár nebo otravu uniklým médiem. Po případném výbuchu a požáru může dojít k následné destrukci dalších zařízení a řetězové reakci. Cílem následujícího zásahu je zamezit šíření uniklé látky nebo alespoň rozšiřující se látku vhodně usměrnit. Ochranné prostředky hasiče : 1) pracovní stejnokroj PS II 2) přilba 3) zásahová obuv 4) ochranné rukavice 5) kompletní převlekový oblek z Nomexu 6) Izolační dýchací přístroje 7) Ochranný oblek (plynotěsný nebo proti sálavému teplu) 8) Detektory plynů a par 9) Dekontaminační roztoky a prostředky Další ochranná opatření : - snížení počtu zasahujících na nezbytně nutné minimum - omezení doby zásahu v nebezpečném prostředí na nezbytné minimum

461

-

evidence zasahujících a evidence doby použití dýchacích přístrojů a ochranných obleků při podezření na intoxikaci lékařské vyšetření po zásahu při nebezpečí výbuchu krytí za konstrukcemi nebo technikou

Úkoly a postup činnosti 1) V případě úniku je nutno se zaměřit především na : a) zjištění meteosituace – směr a síla větru a směr převládajícího proudění – konvekce/inverze, b) vhodný výběr trasy příjezdu k zásahu – pokud možno z návětrné strany, c) zjištění co největšího množství informací o unikající látce, zejména : - druh látky a její vlastnosti (toxicita, výbušnost, hořlavost,…), - zařízení, ze kterého látka uniká, - tlak unikající látky, - teplota unikající látky. d) zjištění počtu ohrožených osob a míst, kde se osoby nalézají, e) informování KOPIS HZS Kladno a ZZS. 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9)

Stanovení bezpečné vzdálenosti a příjezd z návětrné strany k zásahu. Vybavení průzkumné skupiny ochrannými prostředky a detekční technikou. Vyhledání a záchrana ohrožených osob, zhodnocení nasazení dalších sil a prostředků. Detekce ve směru šíření látky. Vyhlášení stupně chemického poplachu. Vyloučení zápalných zdrojů. Ověření možnosti uzavření havarovaného zařízení. Použití technických prostředků a vybavení :

Únik látky plynné : -

stabilní vodní clony tříštěné vodní proudy těsnící tmely, klíny, vaky detekce, příp. odběr vzorků ředění, příp. neutralizace kontaminované vody jímání kontaminované vody

-

těsnící tmely, klíny, vaky ohrazení nornou stěnou utěsnění kanálových vpustí pokrytí pěnou pro snížení odparu ředění, příp. neutralizace detekce, příp. odběr vzorků jímání látky

Únik látky kapalné :

Únik kapalné látky do vodního toku (ve vodě nerozpustné) : - ohrazení nornou stěnou, příp. kaskádou norných stěn - posyp vhodným sorbentem - detekce, příp. odběr vzorků - jímání látky Při úniku látky ve vodě rozpustné je nutno zamezit dalšímu vnikání látky do vodního toku.

462

10) Příprava zálohy a prostředků pro případ požáru uniklé látky : a) pěnové proudy pro uhašení a zchlazení b) práškové proudy pro uhašení 11) Dekontaminace zasahujících a techniky 12) V případě potřeby uložení vedoucímu havarovaného úseku zajistit odvoz kontaminované zeminy zachycených uniklých látek. 13) Písemné předání místa zásahu vedoucímu havarovaného úseku. Další informace Při zásazích na úniky nebezpečných látek je nutno trvale sledovat aktuální meteosituaci a mít připravenu variantu při radikální změně meteosituace. 6.5.3.2

Požár, výbuch

Směnový mistr (předák, panelář) havarovaného útvaru: - Vyhlašuje požární poplach místními provozními komunikačními prostředky (telefon, hláskový telefon, popř. radiostanicí) pro havarovaný provoz (závod), při požáru VCM, EDC, amoniaku a trichloretylenu zároveň i chemický poplach I. stupně. - Neprodleně oznamuje na OS HZSP (linka 150, 315 662222) vyhlášení požárního poplachu nebo chemického poplachu pro havarovaný provoz. - Nařizuje připravit (použít) osobní ochranné pracovní prostředky. - Zjišťuje, zda došlo ke zranění osob. - Zajišťuje opatření k lokalizaci a omezení požáru (úniku) a protipožární opatření (chlazení, zkrápění, použití hasících zařízení a prostředků apod.). - Organizuje činnosti podle vývoje situace a rozsahu požáru (úniku) včetně eventuálního odstavení technologického zařízení nebo celé výrobní jednotky a evakuace osob. - Zajišťuje uzavření přístupů a vjezdů do havarovaného útvaru (rozmístění výstražných tabulí) dle vnitřního havarijního plánu závodu. - Zabezpečuje navedení zásahové jednotky k místu zásahu. - Po příjezdu zásahové jednotky HZSP k místu havárie informuje VZ HZSP o situaci, poskytuje a upřesňuje údaje potřebné pro efektivní zásah, spolupracuje s VZ HZSP. - Řídí se pokyny VZ HZSP a na jeho žádost zabezpečuje vypnutí elektrického proudu v havarované části provozu. - Zajišťuje přerušení servisních a údržbářských prací, prací s otevřeným ohněm, uložení tlakových lahví do bezpečného prostoru apod. - Zabezpečuje likvidaci havárie na “svém” zařízení, které prochází územím jiného útvaru. Spolupracuje přitom s pověřeným pracovníkem dotčeného útvaru. - Další činnosti zajišťuje podle vnitřního havarijního plánu závodu, pokynů VZ HZSP a OS HZSP. - Údaje o průběhu události a provedených opatřeních zaznamená do provozní knihy. Směnový mistr (předák, panelář) ohroženého útvaru: - O nebezpečí je informován OS HZSP nebo přímo z útvaru, kde k havárii došlo, a varovným systémem. - Informuje podřízené a ostatní osoby přítomné na pracovištích útvaru a nařídí jim připravit (použít) příslušné osobní ochranné pracovní prostředky. - Podle vývoje situace, získaných informací z OS HZSP provádí zásahy do technologie (omezení, odstavování, evakuaci osob apod.). - Na pokyn OS HZSP zabezpečí uzavření ohroženého území výstražnými terči.

463

- Další činnosti koordinuje podle vnitřního havarijního plánu závodu, pokynů VZ HZSP a OS HZSP. Jednotka Hasičského záchranného sboru podniku Operační stžedisko HZSP Operační důstojník a hasič-operátor - Zpětným dotazem ověří hodnověrnost informace o vzniku havárie na provozu (u paneláře, mistra). - Na základě informace z provozu nebo signalizace EPS vyhlásí poplach zásahové jednotce HZSP, předá VZ HZSP získanou informaci. - Naváže a udržuje spojení s VZ HZSP. - Na základě příkazu VZ HZSP vyhlašuje požární poplach rozhlasem popř. chemický poplach II. a III. stupně (únik a následný požár VCM,EDC, amoniaku a trichloretylenu) sirénou s doprovodnou hlasovou informací. - Určuje “vstupní” vrátnici. - Spolupracuje s VZ HZSP (výměna informací o situaci a postupu likvidace havárie), zabezpečuje jeho požadavky (technické a pomocné prostředky, povolání pracovníků odborných útvarů). - Zabezpečuje vyrozumění útvarů a pracovníků SPOLANA a.s. a mimopodnikových orgánů a obcí dle Vnitřního havarijního plánu. - V případě potřeby povolává na pokyn VZ HZSP externí jednotky HZS a Zdravotnickou záchrannou službu s určením meteosituace, směru nájezdu do podniku a s určením vstupní vrátnice (technika externích jednotek HZS vjíždí dle meteosituace vrátnicemi č. 1 a 4, vozy Zdravotnické záchranné služby mohou vjíždět i vrátnicí č. 3, dovoluje-li to meteosituace). - Na případné dotazy zástupců obcí z okolí podniku poskytuje informace pouze v rozsahu rozhlasové relace pro podnik. - Na pokyn velitele zásahu odvolává vyhlášené stupně poplachu v podniku rozhlasem. Hasič-dispečer - Na základě informací o situaci v havarovaném útvaru od směnového mistra a meteosituace vyhodnotí prostory, objekty, útvary, které jsou nebo mohou být ohroženy. - Informuje mistry (vedoucí) ohrožených útvarů o situaci, na základě požadavku VZ HZSP ukládá těmto mistrům (vedoucím), ostraze podniku příkaz k uzavření křižovatek komunikací (výstražnými tabulemi). - Podle vývoje situace koordinuje v potřebném rozsahu činnosti, nutné pro udržení chodu technologických zařízení nebo naopak pro odstavování v havarovaných nebo ohrožených provozech či ohrožených útvarech. - Spolupracuje s operačním důstojníkem (výměna informací o situaci a postupu likvidace havárie v areálu i okolí), zabezpečuje požadavky operačního důstojníka. - Zabezpečuje vyrozumění útvarů a pracovníků SPOLANA a.s. a mimopodnikových orgánů a obcí dle Vnitřního havarijního plánu. - Zajišťuje ohlašovací povinnosti příslušným mimopodnikovým orgánům v souladu se SGŘ22-02. - Na základě žádosti VZ HZSP o výpomoc zajišťuje potřebné pracovníky, techniku, prostředky a materiální zabezpečení.

464

Velitel zásahu a Jednotka HZSP - Plní úkoly dle § 26 vyhlášky č.247/2001 Sb. a dále provádí koordinaci složek IZS v místě zásahu a ukládá příkazy vedoucím těchto složek (v případě jejich povolání). - Organizuje, stanovuje postupy k omezení ohrožení vyvolaného mimořádnou událostí a stabilizaci v místě zásahu, např. hašení požárů, ochlazování konstrukcí, ohraničení uniklých látek, odstraňování staveb aj. - Určuje stupeň protiplynové ochrany pro jednotku HZSP. - Provádí průzkum místa havárie. - Při požáru VCM a EDC vydává příkaz OS HZSP k vyhlášení chemického poplachu. - Vychází z prvotního posouzení situace, informací provozních pracovníků o charakteru NL, množství NL v havarovaném zařízení, způsobu poškození, o prognóze dalšího rozvoje události, o podmínkách v zařízení (teplota, tlak), na základě meteosituace, informací průzkumu apod. - Udržuje spojení s OS HZSP a průběžně ho informuje o situaci a provedených opatřeních. - Zabezpečuje záchranu osob. - Řídí, organizuje činnosti k omezení následků havárie, určuje nasazení technických a pomocných prostředků k likvidaci havárie. - Určuje vytýčení ohrožených prostorů k uzavření přístupů a vjezdu do těchto prostor, žádá OS HZSP o zajištění jejich uzavření výstražnými tabulemi. - Určuje shromaždiště raněných. - Zajišťuje přesun raněných na shromaždiště za pomoci pověřených pracovníků z havarovaného útvaru. - V případě potřeby prostřednictvím mistra (předáka, paneláře) havarovaného útvaru povolává směnového elektrikáře. - Vydává pokyn OS HZSP k odvolání poplachu. - Zabezpečuje následnou kontrolu po ukončení zásahových činností v havarovaném útvaru. - Předává místo zásahu jednotky HZSP směnovému mistrovi (vedoucímu havarovaného útvaru). - Průběh zásahu a časový záznam prováděných činností uvede ve zprávě o zásahu. Ostraha podniku - Řídí se pokyny OS HZSP. Provoz Čistírna odpadních vod - Pracovník ČOV zajišťuje kontrolu odpadních a povrchových vod a odběr vzorků k analýze na výtoku do Labe. Útvar Životní prostředí - určuje rozsah analýz odebraných vzorků. Útvar řízení jakosti - Přednostně provádí analýzy odebraných vzorků a o výsledcích informuje OS HZSP, útvar Životní prostředí a předáka ČOV Z -EVH.

6.5.3.2.1 Taktický postup zásahu - požár technologie Požár technologie může způsobit následný výbuch nebo otravu zplodinami hoření. Po případném výbuchu a požáru může dojít k následné destrukci dalších zařízení a řetězové

465

reakci. Cílem následujícího zásahu je uhasit požár, zamezit šíření toxických zplodin nebo alespoň zplodiny vhodně usměrnit. Ochranné prostředky hasiče : 1) pracovní stejnokroj PS II 2) přilba 3) zásahová obuv 4) ochranné rukavice 5) kompletní převlekový oblek z Nomexu 6) Izolační dýchací přístroje 7) Ochranný oblek (plynotěsný nebo proti sálavému teplu) 8) Detektory plynů a par 9) Dekontaminační roztoky a prostředky 10) Další ochranná opatření : - snížení počtu zasahujících na nezbytně nutné minimum - omezení doby zásahu v nebezpečném prostředí na nezbytné minimum - evidence zasahujících a evidence doby použití dýchacích přístrojů a ochranných obleků - při podezření na intoxikaci lékařské vyšetření po zásahu - při nebezpečí výbuchu krytí za konstrukcemi nebo technikou Úkoly a postup činnosti 1) V případě úniku je nutno se zaměřit především na :

2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9)

a) zjištění meteosituace – směr a síla větru a směr převládajícího proudění – konvekce/inverze, b) vhodný výběr trasy příjezdu k zásahu – pokud možno z návětrné strany, c) zjištění co největšího množství informací o unikající látce, zejména : - druh látky a její vlastnosti (toxicita, výbušnost, hořlavost,…), - zařízení, ze kterého látka uniká, - tlak unikající látky, - teplota unikající látky. d) zjištění počtu ohrožených osob a míst, kde se osoby nalézají, e) informování KOPIS HZS Mladá Boleslav a ZZS . Stanovení bezpečné vzdálenosti a příjezd z návětrné strany k zásahu. Vybavení průzkumné skupiny ochrannými prostředky a detekční technikou. Vyhledání a záchrana ohrožených osob, zhodnocení nasazení dalších sil a prostředků. Detekce ve směru šíření látky. Vyhlášení stupně chemického poplachu. Vyloučení zápalných zdrojů. Ověření možnosti uzavření havarovaného zařízení. Použití technických prostředků a vybavení

Únik látky plynné : -

stabilní vodní clony tříštěné vodní proudy těsnící tmely, klíny, vaky detekce, příp. odběr vzorků ředění, příp. neutralizace kontaminované vody jímání kontaminované vody

466

Únik látky kapalné : -

těsnící tmely, klíny, vaky ohrazení nornou stěnou utěsnění kanálových vpustí pokrytí pěnou pro snížení odparu ředění, příp. neutralizace detekce, příp. odběr vzorků jímání látky

Únik kapalné látky do vodního toku (ve vodě nerozpustné) : -

ohrazení nornou stěnou, příp. kaskádou norných stěn posyp sorbentem detekce, příp. odběr vzorků jímání látky

Při úniku látky ve vodě rozpustné je nutno zamezit dalšímu vnikání látky do vodního toku. 10) Příprava zálohy a prostředků pro případ požáru uniklé látky : a) pěnové proudy pro uhašení a zchlazení b) práškové proudy pro uhašení 11) Dekontaminace zasahujících a techniky 12) V případě potřeby uložení vedoucímu havarovaného úseku zajistit odvoz kontaminované zeminy zachycených uniklých látek. 13) Písemné předání místa zásahu vedoucímu havarovaného úseku. 6.5.4

Havarijní komise SPOLANA a.s.

V případě vzniku rozsáhlé mimořádné události aktivuje generální ředitel SPOLANA a.s. havarijní komisi podniku, která zajišťuje plnění následujících úkolů: - koordinace všech složek podnikových i externích, podílejících se na likvidaci mimořádné události, - zajištění prostředků nezbytně nutných pro tuto likvidaci ze zdrojů podniku nebo z externích zdrojů, - regulace provozu výrobních technologií, - řízení evakuace pracovníků podniku a ostatních osob v areálu podniku, - komunikace s externími institucemi, orgány státní správy a mediálními složkami. Aktuální složení havarijní komise a způsob její aktivace je popsán v SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.

467

7

Závěrečné shrnutí

Historie chemického průmyslu v Neratovicích se datuje od r. 1898, kdy byla zahájena výstavba výrobny karbidu vápníku. V průběhu století se výroba rozvíjela, měnil se program i majitelé. Výroba těžké chemie v podniku byla zahájena v r. 1940. V roce 2001 se stala SPOLANA a.s. součástí holdingu Unipetrol a.s., který byl v roce 2005 privatizován polskou společností PKN ORLEN. V roce 2006 byl odprodán v rámci PKN Orlen skupině ANWIL S.A. Areál SPOLANA a.s. se nachází v jižní části bývalého okresu Mělník, na katastrálním území obcí Neratovice a Libiš. Areál je situován severně od Neratovic po obou březích řeky Labe. Na levém břehu, na ploše cca 150 ha, jsou umístěny výrobní objekty, sklady, administrativní budovy, poloprovozy, laboratoře, sociální objekty, sklady a objekty externích firem. Na pravém břehu Labe je na ploše 96 ha areál skládkového hospodářství společnosti (odpady, uhlí). Na jižní straně areál SPOLANA a.s. sousedí s obcí Neratovice, firmami LACH-NER, FCC Neratovice s.r.o., ARRIVA s.r.o. a nádražím ČD. Obec Libiš, vzdálenou cca 450 m, odděluje od areálu SPOLANA a.s. na západní straně ochranné lesní pásmo. V bezprostředním okolí severní hranice areálu společnosti se nachází přírodní rezervace Černínovsko. Východním směrem přes Labe je oblast bez blízkého osídlení. Nejbližší obytná zástavba je obec Tišice, vzdálená od výrobního areálu SPOLANA a.s. cca 2,5 km. Areálem společnosti protéká meliorační kanál, ve směru k obci Libiš a v obci Obříství je zaústěn do Labe. Okolní území je využíváno k průmyslové a zemědělské výrobě. Bezprostřední okolí SPOLANA a.s. plní rovněž sídelní funkce – v jižním kvadrantu zájmového území je obec Neratovice, v západním obec Libiš. Území je protkáno poměrně hustou sítí silnic, železnic, podzemních rozvodů, produktovodů, inženýrských sítí. V severním směru od podniku je území pokryto zalesněnými pásy po obou březích Labe.

Základní oblasti výrobního programu SPOLANA a.s.: – – –

Výroba PVC. Výroba suroviny pro polyamidová vlákna a konstrukční plasty (kaprolaktam). Výroba anorganických produktů (hydroxid sodný, chlor, kyselina chlorovodíková, chlornan sodný, kyselina sírová, oleum, síran amonný).

Pro celý komplex vzájemně propojených technologií je ve vlastní teplárně vyráběna elektrická energie a technologická pára. Společnost zajišťuje vlastními zařízeními úpravu a čištění vod, exhalací a provozuje vlastní skládky odpadů. SPOLANA a.s. disponuje cca 40 km vlastní železniční vlečky a přístavem pro lodní přepravu po Labi. SPOLANA a. s. Neratovice jako objekt v němž jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky a chemické směsi v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií, podléhá režimu tohoto zákona. Bylo potvrzeno zařazení SPOLANA a.s., na základě poslední verze zpracovaného a předaného Návrhu na zařazení objektu do skupiny B (25.11.2015), rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje č.j. 154641/2016/KUSK/OŽP/VITK ze dne 5.1 2016 do skupiny B. Z tohoto zařazení vyplývají pro SPOLANA a. s. následující základní povinnosti:

468

-

zpracovat a předložit Bezpečnostní zprávu (§ 12)

-

součástí Bezpečnostní zprávy je posouzení rizik závažné havárie (§ 9) a popis systému řízení bezpečnosti

-

zpracovat a předložit Plán fyzické ochrany (§ 21)

-

zpracovat a předložit Vnitřní havarijní plán (§ 23)

-

zpracovat a předložit Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu (§ 27)

Zákon č.224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií požaduje po SPOLANA a.s.vytvoření systému prevence závažné havárie. K vytvoření tohoto systému bylo využito zavedených systémů řízení kvality, ochrany životního prostředí a bezpečnosti. Tyto systémy řízení v SPOLANA a.s. jsou certifikovány a auditovány externími odbornými firmami. Představenstvo SPOLANA a.s. Neratovice spolu s výkonným vedením na základě své odpovědnosti k akcionářům, obchodním partnerům, svým zaměstnancům, regionu a celé společnosti vydalo veřejné prohlášení tzv. Politiku integrovaných systémů řízení, ve které přijalo, mimo jiné, spoluzodpovědnost za postupné zlepšování životních podmínek pro současnou i budoucí generaci. Proto jako nejvyšší priority společnosti chápe ochranu a tvorbu životního prostředí včetně prevence jeho znečišťování a havarijní prevenci. Dále přijímá závazek pro zachycení širších cílů společnosti k vytváření bezpečných a zdraví neohrožujících pracovních podmínek a bezpečného provozu veškerých zařízení vzhledem k zaměstnancům podniku i jeho okolí. Pro zvládnutí závazků uvedených v Politice má společnost vybudován a dále rozvíjí integrovaný systém řízení - systém řízení kvality (QMS) - systém řízení ochrany životního prostředí (EMS) - systém řízení bezpečnosti (SMS) Nedílnou součástí systému řízení ochrany životního prostředí a systému řízení bezpečnosti je systém prevence závažné havárie podle zákona č.224/2015 Sb. Všechny tyto systémy řízení jsou založeny na několika krocích, jejichž řádné naplňování vede ke zlepšování procesu řízení. 1) vyhlášení politiky – jasné stanovení celkových cílů 2) plánování - stanoven program k postupnému dosažení celkového cíle 3) zavedení, provoz – realizace programu 4) kontrola, měření a hodnocení – kontrola plnění programu 5) přezkoumání a zlepšování - vedení organizace přezkoumává efektivnost systému řízení a vyhodnocuje potřebu provedení změn systému řízení, stanoví potřebná opatření, nové priority k neustálému zlepšování – úprava politiky, stanovení nových cílů, úprava programu atd. Jedná se tedy o cyklický, neustále se opakující proces zajišťující dosažení vyšší kvality řízení (pohyb po spirále). Zavedené systémy QMS, EMS a SMS včetně postupů k jejich zabezpečení jsou popsány v Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. Generální ředitel stanovil představitele vedení pro integrované systémy řízení, který zabezpečuje podmínky pro udržování, zdokonalování a rozšiřování těchto systémů a zároveň stanovil jeho pravomoci a odpovědnosti.

469

Pro minimalizaci možného selhání lidí a zařízení a tím i předcházení vzniku krizové situace a závažné havárie je ve společnosti vytvořen systém havarijní prevence ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., který je nedílnou součástí EMS. Metodické řízení oblasti havarijní prevence náleží do působnosti útvaru Bezpečnost a prevence. Pro zabezpečení systému havarijní prevence vytváří vedení SPOLANA a.s. optimální organizační strukturu se stanovením rozsahu činností jednotlivých článků této struktury a určením odpovědností s vymezením vzájemných vztahů a vazeb. Vedle útvaru Bezpečnost a prevence , který řídí oblast havarijní prevence, zabezpečují specifické úkoly v oblasti PZH i další odborné útvary: – Integrované systémy řízení – Životního prostředí – Centralizovaná údržba – Jednotka HZS podniku Jednotlivé oblasti řízení systému bezpečnosti a prevence závažných havárií jsou popsána a dokladovány soustavou důkazních prostředků a postupů uvedených v kap. 5 této bezpečnostní zprávy. Stěžejní kapitolou bezpečnostní zprávy je kapitola 3 Analýza a hodnocení rizika závažné havárie. Všechny ostatní kapitoly bezpečnostní zprávy jsou popisné a slouží: k seznámení veřejnosti s činnosti společnosti, s riziky vyplývajícími z umístění nebezpečných chemických látek ve velkých množstvích a s bezpečnostními a preventivními opatřeními SPOLANA a.s., které vedou k minimalizaci vzniku závažných havárií a jejich následků na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí a majeteku. 2) jako podklad k analýze a hodnocení rizika, jehož závěrem je stanovení společenské přijatelnosti analyzovaného zdroje rizika.

1)

Rizika závažné havárie v SPOLANA a.s. vyplývají z charakteru umístěných nebezpečných chemických látek. Obecně může dojít v areálu SPOLANA a.s. k následujícím závažným havarijním situacím: - únik plynné nebezpečné látky do ovzduší - únik kapalné nebezpečné látky do půdy nebo vody - požár, výbuch Podle projevů možných havarijních situací lze uvažovat o - havárii typu toxického rozptylu - chlor, amoniak, chlorovodík - havárie typu exploze oblaku par nebo plynů - VCM - havárie typu požár - VCM V SPOLANA a. s. Neratovice je počet tzv. bezpečnostních jednotek (z hlediska bezpečnosti samostatných/efektivně oddělitelných zařízení s nebezpečnými látkami) poměrně vysoký. Poněvadž ne všechna zařízení významně přispívají k riziku, není nutno uvažovat všechny jednotky/zařízení při kvalitativním hodnocení rizika (QRA). Pro identifikaci takových jednotek/zařízení, která nejvíce přispívají k riziku byla vyvinuta metoda výběru podle CPR 18E, umožňující selekci těchto jednotek/zařízení. Vybrané jednotky/zařízení odhalené metodou výběru musejí být zahrnuty do detailního kvantitativního hodnocení rizika. Metodou výběru bylo oceněno celkem 85 nezávislých jednotek – zdrojů rizika. Pro části výrobních zařízení považované ve smyslu metody výběru za jednotky byla stanovena indikační čísla (míra nebezpečnosti). Na základě indikačních čísel byla stanovena selektivní čísla pro všechny zdroje ve všech bodech na hranicích objektu. Tento postup směřuje k

470

identifikaci zdrojů rizika závažné havárie. Posouzením všech identifikovaných jednotek a možných dopadů případné havárie na hranici objektu bylo z celkového počtu jednotek identifikováno 34 jednotek, které mohou svými následky dosahovat za hranici objektu. Hodnoty selektivních čísel jednotlivých zdrojů se významně odlišují, následky menších zdrojů rizika jsou překryty většími zdroji rizika. Proto lze použít pravidlo výběru těch zdrojů rizika, jejichž selektivní číslo dosahuje alespoň 50 % největšího selektivního čísla v daném kontrolním bodě. Takových zdrojů rizika je celkem 7, některé aparáty jsou shodné (dva zásobníky amoniaku, dva zásobníky VCM). Po doplnění zásobníků chlóru bylo pro další podrobné posouzení vybráno 6 typových zdrojů rizika závažné havárie, které vyžadují další detailní a kvantitativní posouzení rizika. Pro podrobnou kvantitativní analýzu rizika byly vybrány následující zdroje rizika: –

Kulové zásobníky – VCM (T1411, T1412),

–

Zásobník T 204 – chlorovodík,

–

Železniční cisterna (plnění) – chlór,

–

Železniční cisterna (stáčení) – amoniak,

–

Kulové zásobníky – amoniak (T1.1A, T1.1B),

–

Válcové zásobníky – chlór (TK12.01A,B,C,D,E).

Na základě analýzy metodou HAZOP byly identifikovány u jednotlivých zdrojů rizika scénáře závažné havárie v důsledku úniku nebezpečné látky ze zařízení. Pro účely modelování následků pak byly vybrány, s přihlédnutím k závažnosti a pravděpodobnosti jejich vzniku, representativní scénáře, které jsou z hlediska následků dominantní. Obecně lze říci, že u všech výše uvedených zdrojů byly modelovány dva základní scénáře 1) okamžitý únik nebezpečné látky ze zařízení, uvolnění celého obsahu zásobníku (rozlomení zásobníku) 2) kontinuální únik nebezpečné látky ze zařízení, otvorem daným největším průměrem připojovacího potrubí (utržení potrubí)

Pro matematické modelování příslušných scénářů havárií jsou určena kritéria, na základě kterých byly potom vyhodnoceny možné následky. Tímto kritériem u toxických látek je především koncentrace v ovzduší respektive toxická dávka, způsobující smrtelné poškození lidského organismu při působení inhalačním způsobem. V případě havárie typu exploze je pak rozhodujícím kritériem maximální hodnota přetlaku vzniklé výbuchové vlny v zájmové oblasti, která může způsobit daný typ poškození. Ztráty na životech nebo poškození zdraví osob lze očekávat zejména v případě havárií typu toxický rozptyl, kdy dojde k úniku toxické látky ze zařízení a šíření oblaku o různých koncentracích nebezpečné látky do okolí. Odhad počtu osob, které budou usmrceny v okolí SPOLANA a.s. v důsledku závažných havárií, byl proveden na základě počtu osob na zasaženém území a stanovených kritérií. Rozhodujícím kritériem při modelování rozptylu toxických látek je především koncentrace v ovzduší respektive toxická dávka, způsobující smrtelné poškození lidského organismu při působení inhalačním způsobem. Výpočet byl proveden vždy pro nejhorší rozptylové podmínky, rychlost větru a směr větru do oblasti s nejhoršími následky a dále pro nejpravděpodobnější rozptylové podmínky, rychlost a směr větru.

471

Jako scénář s nejhoršími dopady na životy a zdraví lidí byl identifikován okamžitý únik kapalného chloru ze zásobníku – největší dosah toxického oblaku a nejvíce fatálně zraněných lidí. popis scénáře

množství NL

třída stability ovzduší

teplota okolí [°C]

okamžitý únik ze zásobníku TK-12.01

85 t Cl2

F expozice t = 900 sekund

10

rychlost fatální větru zranění [%] [m/sec] 1,7

1 10 20 30 40 50 60 70 80 90 99

délka zasažené oblasti [m] 4019 2782 2346 2057 1834 1644 1466 1293 1099 846 468

šířka zasažené oblasti [m] 1110 950 874 820 774 733 693 652 607 547 424

zasažená plocha [ha] 350,20 207,47 160,96 132,41 111,43 94,60 75,75 66,18 52,37 36,33 15,44

Modelování ukázalo, že v případě třídy stability ovzduší F je celková zasažená plocha 350,20 ha. Uvažovaná meteosituace je charakterizována severním směrem větru. Odhad počtu fatálních zranění : 204 Poškození nebo zničení majetku v okolí SPOLANA a.s. lze očekávat zejména v případě havárií typu exploze (VCE), kdy dojde k vygenerování tlakové vlny o dostatečném přetlaku. Poškození však nelze vyloučit ani v případě, kdy oblak vyhoří (Flash Fire) bez výrazných tlakových účinků. Dominantním efektem je v tomto případě tepelná radiace. Oblak sice vyhoří ve velmi krátké době, ale tepelný tok je vysoký. Proto lze předpokládat, že dojde k hoření materiálů jako jsou lesní porosty, plasty, barvy na konstrukcích apod. K ohrožení ocelových konstrukcí by pravděpodobně nemělo dojít. Podle odborné literatury se při kvantitativní analýze rizika v takových případech uvažuje, že dojde k požárům domů a lesů. Vzhledem k velmi krátké době hoření se však nepředpokládá významné ohrožení mimo oblast plamene. Ostatní typy požárů (Jet Fire, Pool Fire) nemají, v případě primárních účinků, vliv na poškození majetku mimo areál SPOLANA a.s. Zdrojem rizika výše uvedených typů havárie jsou, v případě SPOLANA a.s., zásobníky VCM. Vzhledem k tomu, že při havárii typu VCE se uplatňuje vliv atmosférických podmínek byly scénáře modelovány opět pro nejhorší a pro nejpravděpodobnější meteosituace. Z uvedených výsledků modelování následků havárie typu VCE zásobníku kapalného VCM vyplývá, že jenom v případě okamžitého úniku dojde k tlakové vlně, která svými následky zasáhne oblast mimo areál SPOLANA a.s. a to tlakovou vlnou o přetlaku > 3,5 kPa do vzdálenosti 1 130 m. Přibližně v této vzdálenosti od zdroje se nacházejí obce Libiš (1 150 m) a Tuhaň (1 000 m). To znamená, že východní okraj obce Libiš a jižní okraj obce Tuhaň bude zasažen tlakovou vlnou o přetlaku cca 3,5 kPa. Při tomto přetlaku může dojít k rozbití oken a dveří, ke vzniku mírných prasklin ve zdech, k částečnému poničení střech. Vzhledem k tomu, že mezi centrem exploze a těmito obcemi (především ve směru na Tuhaň) je lesní porost (Černínovsko) bude předpokládané poškození budov mimo areál SPOLANA a.s. minimální. Ztráty na životech a zdraví v okolí SPOLANA a.s., případě těchto typů havárií, nejsou pravděpodobné.

472

V závěru všech analýz hodnocení rizika jednotlivých výše uvedených zdrojů je konstatováno, že v porovnání s konzervativním kritériem přijatelnosti rizika pro existující zařízení se jeví rizika všech hodnocených scénářů závažné havárie jako přijatelná. SPOLANA a.s. trvale zvyšuje úroveň preventivních bezpečnostních opatření k omezení vzniku a následků závažných havárií. V následujícím přehledu jsou uvedeny některé základní jako např. -

Neoddělitelnou součástí řídících systémů jednotlivých výrobních technologií jsou automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízení. K aktivaci těchto systémů dochází při vybočení nastavených technologických parametrů (obvykle teplota, tlak, průtok, hladina) mimo požadované rozmezí. Některé automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízení jsou napojeny na detekční a poplachové systémy.

-

Detekci přítomnosti směsí výbušných látek v ovzduší a zjišťování úniků nebezpečných látek do ovzduší z výrobních resp. skladovacích zařízení a potrubních tras, zabezpečuje systém plynové detekce (PD). Systém plynové detekce je zařízení pro kontinuální měření přítomnosti nebezpečných látek (hořlavých, toxických) v ovzduší, které při dosažení nastavených koncentračních limitů nebezpečných látek spouští varovnou signalizaci (na panelu provozu a OS HZSP) popř. SHZ.

-

Monitoring odpadních vod (MOV) je technologické zařízení zajišťující kontrolu odpadních vod ze Spolany a.s. Zařízení slouží dále k předávání informací o množství a kvalitě odpadních vod jak chemicky znečištěných, přitékajících na čistírnu odpadních vod otevřenými chemickými kanály, tak i dešťových a chladících vod vytékajících do Labe. V případě výskytu znečištěné odpadní vody v kanálech signalizuje vzniklou situaci a zabraňuje vniknutí této vody do Labe.

-

Systém elektrické požární signalizace (EPS) slouží k detekování zplodin hoření, kouře, plamene a teploty s následnou signalizací vzniklé situace, k ovládání doplňujících zařízení EPS a vyhlášení poplachu jednotce HZS podniku.

-

Vodní stabilní hasicí zařízení (SHZ) jsou instalována převážně jako chladící na zásobnících hořlavých kapalin a zkapalněných plynů. Dále jako SHZ drenčerového typu na zauhlovacích trasách a k požárnímu oddělení úseků technologie a ochraně velínů a obsluh zařízení. Pěnové SHZ a polostabilní hasicí zařízení (PHZ) slouží ve většině případů k zapěnění havarijních jímek nadzemních zásobníků hořlavých kapalin a zkapalněných plynů. Pěnová SHZ jsou použita také k ochraně některých výrobních technologií. Dále jsou na provoze VCM a TZO instalovány lafetové proudnice trvale napojené na vodovodní řád.

-

Rozvod požární vody po celém areálu podniku s velkým počtem hydrantů.

-

Vlastní jednotka HZS pracující v směnovém režimu je vycvičena a vybavena k zásahům při vzniku havárií v areálu podniku. Jednotka se podílí i na zásazích mimo podnik.

-

Všechny obsluhy zařízení jsou periodicky cvičeny a přezkušovány ze znalostí týkajících se oblastí bezpečnosti, požární a havarijní prevence, znalosti rizik obsluhovaných technologií, zpracovávaných nebezpečných látek, možných následků při vzniku havárie apod.

-

SPOLANA a.s. rozvíjí a udržuje systém prevence závažných havárií.

473

-

SPOLANA a.s. zabezpečuje informování a varování okolí v případě vzniku závažné havárie.

-

SPOLANA a.s. má zpracovány postupy řešení mimořádných událostí.

Představenstvo SPOLANA a.s. Neratovice spolu s výkonným vedením přijímá spoluzodpovědnost za postupné zlepšování životních podmínek pro současnou i budoucí generaci. Proto jako nejvyšší priority společnosti chápe ochranu a tvorbu životního prostředí včetně prevence jeho znečišťování a havarijní prevenci. Dále přijímá závazek pro zachycení širších cílů společnosti k vytváření bezpečných a zdraví neohrožujících pracovních podmínek a bezpečného provozu veškerých zařízení vzhledem k zaměstnancům podniku i jeho okolí. Jako doklad plnění tohoto závazku lze považovat i závěry jednotlivých analýz hodnocení rizik uvedených v přílohách této bezpečnostní zprávy.

474

8

Seznam příloh

Příloha č.1

SPOLANA a.s. - okolí

Příloha č.2

Neratovice – Libiš

Příloha č.3

Situační schéma chemické kanalizace – napojení závodů/provozů

Příloha č.4

Situační schéma nezávadné (dešťové) kanalizace

Příloha č.5

Selekce zdrojů rizika závažné havárie metodou výběru podle CPR 18E v objektu SPOLANA a.s.

Příloha č.5a

Dodatek č.1 k selekci zdrojů rizika závažné havárie metodou výběru podle CPR 18E v objektu SPOLANA a.s.

Příloha č.6

Systematická bezpečnostní studie skladování VCM v zásobníku T-1411 metodou HAZOP a Analýza a hodnocení rizika skladování VCM v zásobníku T 1411

Příloha č.7

Systematická bezpečnostní studie metodou HAZOP – skladovací zásobník kapalného chlorovodíku a plnění železničních cisteren kapalným chlórem a Analýza hodnocení rizika pro zařízení identifikovaná selektivní metodou

Příloha č.8

Systematická bezpečnostní studie metodou HAZOP – skladování amoniaku v zásobnících T-1.1A,B a stáčení železničních cisteren s amoniakem a Modelování následků a posouzení přijatelnosti rizika závažné havárie – sklad amoniaku a železniční cisterna s amoniakem

Příloha č.9

Systematická bezpečnostní studie metodou HAZOP – skladování kapalného chlóru ve válcových zásobnících TK-12.01 A, B, C, D, E, objem zásobníku 80 m3 a Modelování následků a posouzení přijatelnosti rizika závažné havárie – sklad kapalného chlóru zásobníky TK-12.01 A, B, C, D, E

Příloha č.10

Posouzení DOMINO efektů v objektu SPOLANA a.s.

Příloha č.11

Spolehlivost lidského činitele

Příloha č.12

Analýza a hodnocení ritik havárie – Výroba PVC bez provozu Elektrolýza

Poznámka: Přílohy č. 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 byly schváleny v rámci schvalovacího řízení aktualizace č. 2 Bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s. viz kap.3. Závěry a výsledky těchto příloh jsou platné a aktuální a po konzultaci s Krajským úřadem Středočeského kraje nebyly předány znovu v tištěné podobě. Pro zachování celistvosti aktualizované bezpečnostní zprávy v průběhu nového schvalovacího řízení jsou tyto přílohy součástí bezpečnostní zprávy, aktualizace č.3, předané v elektronické podobě.

475

SPOLANA a.s. Neratovice. člen skupiny ANWIL AKTUALIZACE Č. 3 (březen 2016) Výtisk č.:

Recommend Documents