Spokojenost s veřejně poskytovanými sluţbami seniorům v Brně

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Spokojenost s veřejně poskytovanými sluţbami seniorům v Brně Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Klára Plecitá

Veronika Trčková Brno 2011

Mé poděkování patří vedoucí Ing. Kláře Plecité za její čas, vstřícnost a podnětné rady, které přispěly ke zdárnému sepsání této práce. Ráda bych poděkovala také sociálním pracovnicím a pečovatelkám za ochotu a umoţnění dotazníkového šetření v zařízeních. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat všem respondentům za čas věnovaný zodpovězení dotazníků a také Radku Fešarovi a Mgr. Jiřímu Hamerskému za neskutečnou podporu a za pomoc při sběru dat.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Spokojenost s veřejně poskytovanými sluţbami seniorům v Brně vypracovala samostatně za pouţití uvedených zdrojů.

V Brně dne 27. května 2011

____________________________

Abstract This bachelor thesis is concerned with satisfaction of seniors with public provided services in Brno. The first part of this thesis is focused on demographical situation, which presents up-to-date demographical data and forecast of these indicators in the future. It also includes immediate socioeconomic impact of population aging on national budget and pension system financing, health and social services, labour market and consumption structure of aging population. This part also describes aging as one of the life processes, presents the current attitude of society to aging and captures the changing needs of fathers. The second part of this thesis is based on a questionnaire that was held in April 2011 among the elderly living in Brno. The goal is to find out problematic areas that affect the quality of their life and make suggestions for improvements in these areas. This part also includes an approximate cost accounting for implementation of these solutions and possible sources of funding. Keywords Demographical development, population aging, consequences of population aging, active aging, social and health services, seniors, questionnaire

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá spokojeností seniorů s veřejně poskytovanými sluţbami ve městě Brně. První část práce se zaměřuje na demografickou situaci, kde jsou uvedeny aktuální údaje demografických ukazatelů a jejich prognóza do budoucna. Jsou zde zahrnuty bezprostřední dopady stárnutí populace v socio-ekonomické oblasti a to především na státní rozpočet a financování důchodového systému, zdravotní a sociální sluţby, trh práce a strukturu spotřeby seniorské populace. Tato část práce také popisuje stárnutí člověka jako jeden ze ţivotních procesů, dále uvádí, jaký postoj společnost ke stáří zaujímá a zachycuje měnící se potřeby seniorů. Druhá část práce je vypracovaná na základě dotazníkového šetření, které proběhlo v dubnu 2011 mezi brněnskými seniory. Práce si klade za cíl identifikaci problémových oblastí, jeţ mají vliv na kvalitu ţivota seniorů a navrţení doporučení vedoucí k jejich zlepšení. Tato část práce obsahuje také finanční vyčíslení případné implementace těchto doporučení a určení moţných zdrojů financování. Klíčová slova demografický vývoj, stárnutí populace, důsledky stárnutí populace, aktivní stáří, sociálně-zdravotní sluţby, senioři, dotazníkové šetření

Obsah

9

OBSAH 1

2

Úvod a cíl práce .................................................................................................................. 11 1.1

Úvod .......................................................................................................................... 11

1.2

Cíl práce ..................................................................................................................... 11

Literární rešerše ................................................................................................................. 12 2.1

2.2

2.3

2.4

Demografické stárnutí populace .................................................................................. 12 2.1.1

Situace ve světě ........................................................................................... 13

2.1.2

Situace v ČR ................................................................................................ 15

2.1.3

Situace ve městě Brně .................................................................................. 16

Důsledky stárnutí populace pro společnost .................................................................. 18 2.2.1

Dopad na státní rozpočet .............................................................................. 18

2.2.2

Dopad na trh práce ....................................................................................... 20

2.2.3

Dopad na sociální a zdravotní sluţby............................................................ 21

2.2.4

Změna struktury spotřeb seniorů .................................................................. 23

Stárnutí a stáří............................................................................................................. 25 2.3.1

Biologická charakteristika stárnutí ............................................................... 26

2.3.2

Psychologická charakteristika stárnutí .......................................................... 27

2.3.3

Sociální charakteristika stárnutí .................................................................... 27

2.3.4

Gerontologie a geriatrie................................................................................ 28

Postoj společnosti ke stáří ........................................................................................... 28 2.4.1

3

Heterogenita a feminizace stáří .................................................................... 29

2.5

Potřeby seniorů ........................................................................................................... 30

2.6

Sluţby a programy pro seniory ................................................................................... 30 2.6.1

Sociální sluţby pro seniory ve městě Brně.................................................... 32

2.6.2

Podpora zdravého a úspěšného stárnutí ........................................................ 33

2.6.3

Podpora aktivit pro seniory ve městě Brně.................................................... 34

Metodika ............................................................................................................................. 37 3.1

Definice výzkumného problému ................................................................................. 37

3.2

Charakteristika cílové skupiny .................................................................................... 37

3.3

Sestavení dotazníku .................................................................................................... 37

3.4

Realizace dotazníkového průzkumu ............................................................................ 38

10

Obsah 3.5

4

Vlastní práce ........................................................................................................................41 4.1

Navštívená zařízení .....................................................................................................41 4.1.1

Domov pro seniory Foltýnova, p. o. ..............................................................41

4.1.2

Domov pro seniory Kociánka, p. o. ...............................................................42

4.1.3

Domov pro seniory Koniklecová, p. o. ..........................................................42

4.1.4

Domov pro seniory Vychodilová, p. o. ..........................................................43

4.1.5

Domy s pečovatelskou sluţbou .....................................................................43

4.2

Další místa sběru dat....................................................................................................44

4.3

Výsledky dotazníkového šetření ..................................................................................45

4.4 5

Statistické metody .......................................................................................................38

4.3.1

Obecné charakteristiky zkoumaného vzorku ..................................................45

4.3.2

Hodnocení sluţeb nabízených ve městě Brně ................................................46

4.3.3

Porovnání výsledků dotazníkového šetření s výsledky ankety........................51

4.3.4

Informovanost a prevence .............................................................................52

Testování hypotéz ........................................................................................................53

Návrhy řešení.......................................................................................................................56 5.1

Informovanost .............................................................................................................56 5.1.1

Informovanost o prevenci ve stáří a cvičení ...................................................56

5.1.2

Informovanost v oblasti sociální péče pro seniory .........................................56

5.1.3

Informovanost o moţnostech aktivního trávení času ......................................57

5.2

Bydlení pro seniory .....................................................................................................58

5.3

Bezpečnost ..................................................................................................................58

5.4

Vybavenost veřejného prostranství ..............................................................................59

6

Diskuze .................................................................................................................................60

7

Závěr ....................................................................................................................................64

Seznam pouţitých zkratek ..........................................................................................................67 Seznam tabulek ...........................................................................................................................68 Seznam grafů ..............................................................................................................................70 Seznam pouţitých zdrojů............................................................................................................71 Přílohy .........................................................................................................................................75

Úvod a cíl práce

11

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE První kapitola popisuje důvody, které vedly ke vzniku této práce, a prezentuje cíle, které si práce stanovila.

1.1

Úvod

Tématem této bakalářské práce je spokojenost s veřejně poskytovanými sluţbami seniorům v Brně. Tato práce je volně inspirována studií Livable Cities, kterou vypracoval tým časopisu The Economist za podpory společnosti Philips, a zabývá se přívětivostí měst pro firmy a mladší generaci, aby zde našli vhodné místo ke svému ţivotu. Pro tuto práci byla zvolena jiná cílová skupina, ke které by současná města měla být přívětivá – pro seniory. Tato stále poměrně přehlíţená část obyvatel, i kdyţ čítá více neţ 2,2 milionu osob české populace, se stává stále významnější nejen početně, ale i ekonomicky. Demografické stárnutí populace má bezprostřední dopady v socio-ekonomické oblasti, jedná se zejména o dopad na státní rozpočet a financování důchodového systému, trh práce, sociální a zdravotní sluţby a strukturu spotřeby. Nejde pouze o ekonomickou zátěţ vyvolanou růstem objemu vyplácených sociálních dávek či rostoucích nákladů na zdravotní péči, ale téţ rostoucí potenciál nového typu spotřebitele. Velká města, jako je Brno, se často stávají domovem starších občanů díky lepší dostupnosti všech sluţeb. Proto by se měla naučit, jak této výzvě čelit a umoţnit starším lidem plnohodnotné proţití podzimu ţivota. Město Brno pro tento účel zpracovalo komunitní plán sociálních sluţeb, jehoţ jedna část je zaměřena právě na seniory. Vyhodnocení spokojenosti seniorů s veřejně poskytovanými sluţbami, tedy i sociálními, je přínosem této práce. V návaznosti na výsledek tohoto vyhodnocení bude vytvořen soubor návrhů a doporučení, jak učinit město Brno pro seniory ještě příjemnějším a přátelštějším.

1.2

Cíl práce

Hlavním cílem práce je na základě výsledků z dotazníkového šetření identifikovat klíčové oblasti, které mají vliv na kvalitu ţivota brněnských seniorů, a formulovat doporučení vedoucí k jejich zlepšení. Práce si dále stanovuje dva dílčí cíle. Jedním z dílčích cílů je vyčíslení nákladů na případnou implementaci navrţených doporučení spolu s návrhem moţných zdrojů financování. Druhým dílčím cílem práce je testovat platnost stanovených hypotéz na základě dat získaných dotazníkovým šetřením. Byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1: Hodnocení spokojenosti s vlastním lékařem ovlivňuje hodnocení kvality lékařské péče ve městě Brně obecně; Hypotéza 2: Informovanost o moţnostech sociální péče závisí na vzdělání respondenta.

Literární rešerše

12

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE Tato kapitola zahrnuje přehled literatury k problematice stárnutí populace jako globálního jevu, stárnutí jako jednoho z ţivotních procesů člověka, postojů společnosti ke stáří, měnících se potřeb seniorů a uvádí sluţby a aktivity, jeţ jsou seniorům nabízeny.

2.1

Demografické stárnutí populace

Demografie se zabývá reprodukcí lidských populací, studuje podmínky, které ji ovlivňují, a hledá pravidelnosti, jimiţ se proces demografické reprodukce řídí. Demografický vývoj je dle Dufka a Minaříka (2008, s. 5) úzce spjat s geografickými, politickými, ekonomickými, sociologickými, ekologickými a dalšími podmínkami, kdy vyspělé populace tendují k poklesu porodnosti i úmrtnosti a prodluţující se střední délce ţivota. Tyto skutečnosti vedou k nevyhnutelnému stárnutí těchto populací. Z demografického hlediska je dle Schmeidlera (2009, s. 9) stárnutí populace proces, v jehoţ průběhu se postupně mění věková struktura obyvatelstva určité územní jednotky takovým způsobem, ţe se zvyšuje podíl osob seniorského věku a sniţuje se podíl dětské sloţky. Základními procesy (Kalvach, 2004, s. 50), jeţ charakterizují vývoj populace, jsou porodnost (natalita), úmrtnost (mortalita) a migrace. Pro vyjádření porodnosti a úmrtnosti se vyuţívá především jejich hrubých měr získaných podílem počtu narozených (zemřelých) ve zvoleném kalendářním roce a středního stavu obyvatelstva 1, přepočteno na 1000 obyvatel. Nejčastěji uţívaným demografickým ukazatelem je naděje dožití (nebo také střední délka ţivota, life expectancy – e0). Dle Topinkové a Neuwirtha (1995, s. 17) tento údaj nejlépe vystihuje zdravotní stav dané populace. Kalvach (2004, s. 50–53) dodává, ţe střední délka ţivota udává předpokládaný počet let, který má hypotetická skupina osob narozená v určitém roce ještě před sebou za předpokladu, ţe budou zachovány intenzity úmrtnosti dle věku, na základě kterých byla konstruována tabulka úmrtnosti (řád vymírání). Stárnutí obyvatelstva vystihuje index stáří vyjadřující počet seniorů ve věku 65 let 2 a více připadajících na 100 dětí ve věku 0–14 let. Ekonomicky významným ukazatelem je index ekonomického zatížení, který popisuje poměr předproduktivní (0–14 let) a poproduktivní (65+) části populace na 100 osob ekonomicky produktivní sloţky (15–64). Index ekonomické závislosti předproduktivními popisuje poměr dětské sloţky na 100 osob ekonomicky produktivní sloţky, Katedra demografie VŠE v Praze (2004, s. 20) dále uvádí, ţe index ekonomické závislosti poproduktivními (nebo také index šedého zatížení) zachycuje poměr poproduktivní sloţky na 100 osob ekonomicky produktivní sloţky. Hodnota indexu pak závisí na zvolené hranici pro produktivní věk.

1

Dle dokumentu Počet obyvatel od ČSÚ (2011) se rozumí středním stavem obyvatelstva počet obyvatel určitého území k půlnoci ze dne 31. 6. na 1. 7. daného roku. 2 Demografické analýzy zabývající se stárnutím populace se liší ve stanovení hranice stáří. WHO (Světová zdravotnická organizace) definuje staré obyvatelstvo věkovou hranicí 65 let. Pro účely této práce bude uţita právě věková hranice 65 let.


13

Jarošová (2006, s. 16) uvádí, ţe pro definování populace jako mladé, staré či stárnoucí je třeba znát její věkovou strukturu a vzájemné proporce věkových skupin 0–14 let, 15–59 let, 60 a více let. Jiţ koncem 19. století bylo prokázáno, ţe podíl obyvatelstva ve věku 15–59 let je v kaţdé zemi přibliţně stejný (50 %), a tento podíl prakticky nezávisí na mírách natality a mortality. Jednotlivé země se od sebe odlišují podílem skupin 0–14 a 60 a více let, které jsou jiţ výrazně závislé na míře porodnosti a úmrtnosti. Na tomto základě byla vytvořena typologie rozlišující populace progresivní (mladé), stacionární (vyváţené) a regresivní (staré). Strukturální sloţení populace z hlediska věkových skupin a pohlaví reflektují nejlépe stromy ţivota neboli věkové pyramidy. V současnosti se, jak píše Rabušic (1995, s. 22), projevují dva různé procesy, které demografové pojmenovali „stárnutí od základny“ a „stárnutí na vrcholu“. Dle Schmeidler (2009, s. 7) tvoří základnu věkové pyramidy děti (0–14 let). Rodí-li se mnoho dětí, základna stromu ţivota bude široká a tvarem bude tento strom připomínat pyramidu. Bude-li tomu naopak a dětí se bude rodit málo, populace začne stárnout, základna stromu ţivota bude úzká a podíl mladé populace vůči staré se sníţí. Vrchol věkové pyramidy tvoří lidé v seniorském věku (60 let a více). Vzhledem k procesům modernizace, měnícímu se ţivotnímu stylu, zlepšení hygienických podmínek, úrovně zdravotnictví a mnoha dalším faktorům dochází k niţší úmrtnosti a prodluţování délky lidského ţivota. Vrchol pyramidy narůstá a zároveň se mírně rozšiřuje. Pokud tedy dochází současně ke sníţení porodnosti a zvýšení věku doţití, tvar stromu ţivota pozbývá tvaru pyramidy a připomíná spíše tvar urny aţ obdélníku. Dle Rabušice (1995, s. 22) bylo stárnutí od základny typem stárnutí, který dosud v demograficky vyspělých zemích převaţoval. Nyní se však začíná postupně prosazovat stárnutí na vrcholu věkové pyramidy.

2.1.1

Situace ve světě

Kalvach (2004, s. 53) uvádí, ţe koncem 60. let 20. století doporučila OSN označovat populace za staré, pokud podíl osob ve věku 65 a více let přesáhne 7 %. Tuto hranici jiţ většina zemí překonala, některé aţ dvojnásobně a v několika zemích dokonce překročil 7% hranici i podíl osob starších 75 let (např. Norsko, Švédsko, Velká Británie či Německo). Dle Jarošové (2006, s. 17) patří k nejstarším kontinentům jednoznačně Evropa, kde probíhá proces stárnutí nejrychleji. Podle předpokladů OSN bude v Evropě ţít v roce 2050 přibliţně 35 % obyvatelstva nad 65 let věku. Kalvach (2004, s. 51) upozorňuje, ţe demografický vývoj od poloviny 20. do poloviny 21. století probíhá odlišně v zemích hospodářsky vyspělých a rozvojových. Česká i Slovenská republika budou mít oproti většině hospodářsky vyspělých zemí pravděpodobně méně výhodnou věkovou strukturu. Proces demografického stárnutí je v hospodářsky vyspělých státech ovlivněn zvláště populační vlnou „poválečných dětí“, narozených po roce1945.


14 Index ekonomického zatížení poproduktivními

80 70 60

50 40 30 20 10 0 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 EU 27

Česká republika

Slovenská republika

Zdroj: Eurostat: Altenquotient a Vorausgeschätzter Altenquotient (2011). Vlastní přepočty i zpracování.

Graf 1: Poměr seniorů ve věku 65+ k ekonomicky aktivní sloţce v EU, ČR a SR v % V příručce Regionální strategie a demografické stárnutí (Regions for all ages, 2009, s. 7), kterou vypracovalo Výzkumné středisko pro evropskou politiku při Strathclydeské univerzitě (European Policies Research Centre at the University of Strathclyde) ve spolupráci s Výborem regionů EK se uvádí, ţe předpokládaná délka doţití se od roku 1960 zvýšila o 8 let a během padesáti let by měla narůst o dalších 6 let. Tabulka 1, publikovaná v příručce Regionální strategie a demografické stárnutí (Regions for all ages, 2009, s. 8), zachycuje změny jednotlivých věkových kohort roku 2050 oproti roku 2005. K největší změně dojde ve věkové skupině nad 80 let, která se téměř zdvojnásobí. Věková skupina 65–79, coţ je další skupina osob, které se jiţ zpravidla aktivně nezapojují do pracovního procesu, poté poroste téměř o polovinu. Jedinou produktivní sloţkou populace, která poroste, bude věková skupina 55-64 let, a to o necelých 9 %, coţ zdaleka nevyváţí růst poproduktivní sloţky obyvatel. Také ve skupině 15-39 let dojde k poklesu o čtvrtinu, coţ dále zvýší podíl seniorů ve společnosti, neboť celkový počet obyvatel zůstane téměř konstantní (-2,1 %). Tabulka 1: Populační změny jednotlivých věkových kohort v období 2005–2050 (EU-25) Celkem -2,1%

0–14 -19,4%

15–24 -25,0%

25–39 -25,8%

40–54 -19,5%

55–64 8,7%

65–79 44,1%

80+ 180,5%

Zdroj: Regions for all ages. Populační změny jednotlivých věkových kohort v období 2005–2050 (2009, s. 8). Vlastní zpracování.


2.1.2

15

Situace v ČR

V České republice se projevují také demografické změny. Dufek a Minařík (2008, s. 5–11) konstatují, ţe se obecně po politických, ekonomických a sociálních změnách počátkem 90. let naše obyvatelstvo přizpůsobuje trendům západních civilizací, s čímţ souvisí sniţování sňatečnosti, pokles plodnosti i porodnosti vyvolaný snahou produktivní části populace o realizaci vlastní osoby. Na druhé straně dochází kromě změn v reprodukčním chování k prodluţování lidského ţivota. Kalvach (2004, s. 53) uvádí, ţe ČR má především problém s fertilitou, vyjádřenou úhrnnou plodností3. Ta od prvního baby-boomu v roce 1950, kdy se u nás rodilo 2,8 dítěte na 1 dospělou ţenu, s určitými výkyvy klesá. Svého minima dosáhla v roce 1999, kdy připadalo 1,13 dítěte na 1 dospělou ţenu. O mírném zlepšení se dá hovořit aţ v roce 2009. V tomto roce dle statistiky Eurostatu Total fertility rate (2011) připadalo na 1 dospělou ţenu 1,49 dítěte, avšak Kalvach (2004, s. 53) poznamenává, ţe statisticky je k zachování stabilního počtu obyvatel –

prosté reprodukce – zapotřebí minimálně 2,1 dítěte na 1 dospělou ţenu. Dufek a Minařík (2008, s. 11–15) uvádí, ţe dle prognóz publikovaných ČSÚ bude tento trend demografického vývoje pokračovat. Pro Českou republiku bude typickým rysem úbytek počtu obyvatel a současně i nepříznivý vývoj věkové struktury se stále klesajícím podílem dětské (předproduktivní) sloţky obyvatelstva a rostoucím podílem poproduktivní sloţky starších lidí, coţ má za následek stárnutí populace, na které se musí Česká republika nutně připravit. Jak píše Haškovcová (2002, s. 14), také oficiální odhady OSN upozorňují, ţe při zachování současného trendu se ČR do poloviny 21. století stane s téměř 35% podílem seniorů jednou z nejstarších populací na světě. Tabulka 2: Demografické stárnutí populace ČR v historickém vývoji i v prognóze Senioři Osoby nad 65 let Osoby nad 80 let Index stáří

1950 8,30% 1,00%

1975 12,90% 1,70%

2000 13,90% 2,50%

2025* 23,10% 5,30%

2050* 32,70% 9,50%

51,7

82,3

111,8

243

296,1

*prognóza Zdroj: Topinková (2005, s. 4). Vlastní zpracování.

Index stáří české populace dosáhl v roce 1997 poprvé hodnoty 100, coţ znamená, ţe na 100 dětí připadlo právě 100 seniorů. Na konci roku 2009 připadalo na 100 dětí dle statistiky ČSÚ Věková struktura ČR (2011) jiţ 107 seniorů a prognózy předpovídají, ţe v roce 2025 překročí index stáří dokonce hodnotu 243. Jarošová (2006, s. 19) uvádí, ţe i z hlediska této míry se Česká

3

Dle Burjanka (2007, s. 5) představuje úhrnná plodnost počet ţivě narozených dětí, které by připadly na jednu ţenu během celého jejího reprodukčního věku (15–49 let), pokud by se během tohoto období neměnily míry plodnosti ţen podle věku a setrvaly na úrovni daného roku.


16

republika jednoznačně řadí mezi stárnoucí populace, s čímţ přichází řada otázek a problémů, které předešlé generace řešit nemusely. Dle MPSV (2006, s. 38) je zřejmé, ţe při hodnocení demografického vývoje České republiky je třeba vycházet nejen z celostátních ukazatelů, ale i z ukazatelů jednotlivých regionů. Dufek a Minařík (2008, s. 5) uvádí, ţe v demografickém sloţení České republiky existují regionální rozdíly v obou hlavních procesech přirozené reprodukce. Tabulka 3: Pořadí krajů dle výše podílu obyvatel nad 65 let v roce 2009 Hlavní město Praha Králove-hradecký kraj

16,10% 16,08%

Vysočina Olomoucký kraj

15,56% 15,50%

Středočeský kraj Liberecký kraj

14,50% 14,28%

Jihomoravský kraj Zlínský kraj

15,86% 15,84%

Pardubický kraj Jihočeský kraj

15,48% 15,16%

Karlovarský kraj Ústecký kraj

14,05% 13,68%

Plzeňský kraj

15,63%

Moravsko-slezský kraj

14,88%

Zdroj: ČSÚ: Věkové složení obyvatel dle krajů (2011). Vlastní zpracování.

2.1.3

Situace ve městě Brně

Burjanek (2007, s. 3) uvádí, ţe stejně jako v jiných velkých městech, docházelo i ve městě Brně od počátku 60. let k růstu celkového počtu obyvatel, a to i přes to, ţe se hrubá míra porodnosti4 dlouhodobě pohybovala pod úrovní hrubé míry úmrtnosti 5. Tento přirozený úbytek byl více neţ vyváţen imigrací a počátkem 90. let dosáhl počet obyvatel města Brna téměř 400 tis. Toto období se stává zlomovým, neboť dosavadní imigrační vlna byla nahrazena vlnou emigrační, kdy se velká část populace přesouvá do suburbií – obcí leţících okolo města Brna. Dle MMB (2007, s. 17) ţilo k datu 1. 1. 2008 na území města Brna 400 247 obyvatel. Ve srovnání s průměrným stavem v České republice je ve statutárním městě Brně trvale zaznamenán vyšší podíl ţenské sloţky obyvatelstva, coţ souvisí s výrazně vyšším podílem obyvatel v postproduktivním věku. Naopak podíl dětské sloţky obyvatelstva (0–14 let) se pohybuje pod celorepublikovým průměrem. Burjanek (2007, s. 4) uvádí, ţe rozdíl mezi narozenými a zemřelými, tzv. přirozený přírůstek, se pohybuje ve městě Brně v záporných hodnotách; jedná se pak o přirozený úbytek populace.

4 Hrubá míra porodnosti udává počet ţivě narozených dětí na 1000 obyvatel středního stavu (Burjanek, 2007, s. 4). 5 Hrubá míra úmrtnosti udává počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu (Burjanek, 2007, s. 4).


17

7 000

2 000

6 000

1 500 1 000

5 000

500

4 000

0 3 000

-500

2 000

-1 000

1 000

-1 500

0

-2 000

Přirozený přír./úbyt.

Narození Zemřelí

Zdroj: ČSÚ: Vývoj populace Brna 1971–2009 (2001). Vlastní zpracování.

Graf 2: Narození a zemřelí na 1 000 obyvatel ve městě Brně Věková pyramida města Brna má regresivní povahu, ilustruje převahu poprodukční sloţky nad dětskou sloţkou. Při bliţším pohledu na tuto pyramidu je patrné, ţe stárnutí probíhá nejen od vrcholu, ale téţ od paty věkové pyramidy. 95+ 90-94 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 1-4 0

Muži Ženy

Zdroj: ČSÚ: Počet obyvatel podle pohlaví a věku Brna k 31. 12 2009, (2011). Vlastní zpracování.

Graf 3: Věková pyramida populace města Brna v roce 2009


18

Dle demografické prognózy Věkové složení obyvatel podle krajů zpracované ČSÚ (2011) bude počet osob v seniorském věku (65 let a více) do roku 2050 tvořit více neţ třetinu celkového počtu obyvatel JMK. Tabulka 4: Podíly věkových skupin populace Jihomoravského kraje6, projekce dle ČSÚ Věková skupina 0-14 let 15-64 let 65 a více let Celkem

2009* 13,84% 70,63%

2010 13,92% 70,17%

2020 15,64% 63,58%

2030 13,66% 61,89%

2040 12,52% 58,74%

2050 13,77% 52,27%

2060 13,30% 50,74%

15,53% 100,00%

15,91% 100,00%

20,78% 100,00%

24,45% 100,00%

28,74% 100,00%

33,95% 100,00%

35,96% 100,00%

* reálné údaje Zdroj: ČSÚ: Věkové složení obyvatel podle krajů (2011). Vlastní přepočty i zpracování.

2.2

Důsledky stárnutí populace pro společnost

Dle Dufka a Minaříka (2008, s. 71) se se stárnutím populace potýkají nejen vyspělé země, ale i země rozvojové. Jde o globální jev, který přináší problémy demografické, politické, ekonomické či sociální a má tak výrazné dopady do řady oblastí ţivota celé společnosti. Rabušic (1995, s. 91) upozorňuje, ţe k velmi závaţnému problému stárnoucí společnosti patří vznik mohutné skupiny ekonomicky závislé populace se specifickým ţivotním stylem a potřebami v oblasti spotřeby, zdravotní a sociální péče či bydlení. S tím také souvisí proměna společenského klimatu, způsobená značným mnoţstvím osamoceně ţijících seniorů7.

2.2.1

Dopad na státní rozpočet

Rabušic (1995, s. 101) uvádí, ţe v ekonomicko-sociální oblasti je alarmující především dopad na průběţný důchodový systém, vyuţívaný v České republice, který nestojí na principu, kde by si kaţdý jedinec během svého ţivota utvářel pravidelnými odvody z příjmu rezervu na své stáří, ale naopak funguje na tzv. průběţném systému, kdy současná ekonomicky aktivní sloţka financuje důchody jiţ neaktivní sloţky a zároveň spoléhá na budoucí generace, ţe budou později v rámci sociální solidarity financovat důchody jich samotných. Tento systém ovšem začíná kolabovat ve chvíli, kdy počet důchodců na jednu ekonomicky aktivní osobu neúměrně roste. Je proto nutné důchodovou politiku reformovat ve vazbě na financování důchodového systému. ECOFIN a Výbor pro hospodářskou politiku ve své Zprávě o dopadech stárnutí obyvatelstva na veřejné výdaje (Regions for all ages, 2009, s. 11) předpovídají do roku 2050 při zachování současné politiky růst výdajů spojených se stárnutím populace o 3,4 procentního

6 7

Projekce obyvatelstva se zpracovává pouze do úrovně krajů. Burjanek (27, s. 7) uvádí, ţe půjde především o ţeny, jak vyplývá z niţší úmrtnosti této sloţky.


19

bodu HDP. Tyto výdaje je moţné sníţit nejen reformou důchodového systému, ale i zvýšením zaměstnanosti starších pracujících. V České republice (ČSÚ: Důchodci a důchody, 2011) pobíralo v roce 2010 některý z důchodů (mimo sirotčích) téměř 31 % obyvatel ve věkové skupině 15 a více let. Starobní důchod pobírá 17 % obyvatel, starobních důchodců včetně osob pobírajících vdovský, vdovecký či kombinovaný důchod je 24,5 %. Invalidních důchodů je vypláceno celkem 5,9 %. Dle statistiky ČSSZ (2011) k 31. 12. 2010 připadali na jednoho důchodce pouze necelí dva (1,78) poplatníci důchodového pojištění. V případě starobních důchodců je tento poměr o něco příznivější a na jednoho důchodce připadali více neţ dva poplatníci důchodového pojištění (2,22). V absolutních číslech to znamená, ţe k 31. 12. 2010 bylo v ČR přes 3,4 milionu důchodců, z toho téměř 2,3 milionu starobních důchodců. Dle Schmeidlera (2009, s. 17) vyjádří nejlépe ekonomické i sociální zatíţení index závislosti. SPČR (2009) uvádí, ţe index ekonomického zatížení porovnává ekonomicky neaktivní obyvatele k aktivní části populace, propočítává se jako podíl:

Index ekonomického zatížení s projekcí pro kraje ČR 120

116

110 109 111 109 110 112 108 103 108 108 106 101 106

100 80 60

57 56 57 55 55 56 55 49 54 55 54 53 53 54

40

2009

20

2065

0

Zdroj: SPČR: Projekce obyvatelstva do roku 2065 (2009). Vlastní zpracování.

Graf 4: Index ekonomického zatíţení s projekcí pro kraje ČR Dle SPČR (2009) byla úroveň tohoto indexu na počátku roku 2009 poměrně příznivá, protoţe se v ekonomické aktivitě nachází právě nejsilnější generace narozené v polovině 70. let 20. století. Podle Projekce krajů se neaktivní sloţka nad aktivní sloţkou časem převáţí. Ve druhé polovině 40. let 21. století se očekává překročení hodnoty 100, coţ znamená, ţe se poměr aktivní a neaktivní sloţky vyrovná.


20

2.2.2

Dopad na trh práce

Senioři představují velmi rychle rostoucí segment populace, jeţ bude do budoucna nejpočetnější. Schmeidler (2009, s. 17) uvádí, ţe s problematikou zvyšující se ekonomické a sociální závislosti úzce souvisí zapojení seniorů do pracovního procesu. Nezbytností bude vytvoření podmínek pro zvýšení potenciálu a soběstačnosti seniorů jako platné součásti společnosti. Ač dynamika stárnutí probíhá individuálně rozdílně, platí, ţe fyzická i psychická aktivita udrţuje adaptabilitu a koncentraci jedince. Schmeidler (2009, s. 18) také píše, ţe v celosvětovém měřítku se uplatněním seniorů v pracovní a společenské oblasti zabývá Madridský akční plán OSN pro problematiku stárnutí z roku 2002. Jak uvádí příručka Regionální strategie a demografického stárnutí (Regions for all ages, 2009, s. 10), na stále početnější seniorskou populaci reaguje v rámci EU Lisabonská strategie stanovením jako jednoho z cílů zvýšení zaměstnanosti právě v kohortě 55–65 let na 50 %, coţ je v absolutním vyjádření 5 milionů zaměstnaných navíc. Eliminace „deficitu zaměstnanosti“ v této kohortě pozitivně ovlivní růst hospodářství EU a zamezí vyloučení řady lidí ze společnosti. Jak se dále uvádí v příručce Regionální strategie a demografické stárnutí (Regions for all ages, 2009, s. 8–15), je nutné naučit se vyuţívat produktivní potenciál seniorů, neboť spolu s rostoucí délkou ţivota a klesajícím mnoţstvím mladých pracujících stárne celý pracovní trh. Roste také podíl zdravých a aktivních seniorů, kteří mají zájem dále se angaţovat nejen v ţivotě rodinném, ale i pracovním. Jiţ dnes se někteří senioři aktivně zapojují jako podnikatelé, či zaměstnanci na plný i částečný úvazek. Je také mnoho seniorů, kteří by se mohli znovu zapojit mezi pracující, pokud budou k dispozici příslušná školení a vhodné pracovní podmínky. Starší lidé pracují často téţ bezplatně, ať uţ jako dobrovolníci, nebo ještě častěji pečovatelé o starší příbuzné a vnoučata. Je třeba odstranit v kultuře zakořeněnou diskriminaci seniorů, která povzbudí firmy k progresivnějšímu přístupu ke starším pracujícím, čímţ se nejen zvýší hospodářský růst, ale téţ se tím sníţí náklady na řešení nezaměstnanosti. Také se zamezí hospodářskému a sociálnímu vyloučení seniorů ze společnosti, jejich ztrátě sebedůvěry či sebeúcty. Jako příklad proaktivního přístupu k seniorům uvádí časopis Respekt (2011) virginskou firmu NRECA (National Rural Electric Co-operative Association), jeţ zaměstnává více neţ třetinu zaměstnanců nad 50 let a průměrný zaměstnanec u ní pracuje bezmála 12 let. Tato firma se vyrovnává s řízením starších zaměstnanců upravením pracovní doby, umoţňuje tři dny v týdnu pracovat z domova, platí zaměstnancům zdravotní prohlídky, radí jim, jak se vyrovnávat se stresem a pořádá oslavy pro dlouholeté zaměstnance. Jedním z dalších zahraničních příkladů, píší LN (2011), je tallinnská autobusová společnost, která přesunuje starší řidiče na linky do příměstských oblastí s menším dopravním ruchem či britská vládní organizace Prime Iniciative, která starším lidem pomáhá zdarma zahájit vlastní podnikání. Dufek a Minařík (2008, s. 70–71) uvádí, ţe také Vláda ČR reagovala na stárnutí české populace a v roce 2001 vytvořila Návrh základních principů Národního programu přípravy


21

na stárnutí populace v ČR. Aktuálně je realizován Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 aţ 2012 (Kvalita ţivota ve stáří) vytvořen MPSV. Tento program, vycházející z výše

uvedených mezinárodních dokumentů, má za cíl postihnout potřeby českých seniorů a směřovat k zajištění rovného práva pro seniory, jejich nezávislosti, důstojnosti a plnohodnotné účasti na sociálním, hospodářském, kulturním a politickém ţivotě. Schmeidler (2009, s. 18) dodává, ţe jednou z priorit tohoto programu je podpora strategie zaměstnavatelů vůči starším zaměstnancům a zvýšení jejich zaměstnanosti, zlepšování funkčního zdraví seniorů a zabránění diskriminace na základě věku a ochrana seniorů v krizových situacích. Dle ankety LN (2011) však firmy v ČR zastávají názor, ţe starší pracovníci jsou oproti mladším pomalejší, častěji nemocní, jazykově i počítačově méně gramotní, mají zaběhlé pracovní stereotypy a často niţší úroveň vzdělání či odpor k novým technologiím. Za klad staršího člověka lze však povaţovat jeho vytrvalost, disciplínu, loajalitu k firmě, menší fluktuaci, cenné zkušenosti a stálost ve vztazích i názorech. České firmy však zaměstnávají minimum seniorů a lidé po padesátém roku věku mají velmi málo moţnosti pracovních příleţitostí. Jako příklad jedné z firem v ČR se staršími zaměstnanci uvádí LN (2011) firmu Aero Vodochody, která v současné době zaměstnává 74 lidí nad šedesát let a do pěti let se má jejich počet zvýšit na 282, coţ bude téměř 24 % všech zaměstnanců. České firmy se proto budou muset naučit, jak efektivně zacházet se staršími zaměstnanci.

2.2.3

Dopad na sociální a zdravotní sluţby

ECOFIN a Výbor pro hospodářskou politiku ve své Zprávě o dopadech stárnutí obyvatelstva na veřejné výdaje (Regions for all ages, 2009, s. 11–12) předpovídají do roku 2050 při zachování současné politiky růst výdajů spojených se stárnutím populace o 3,4 procentního bodu HDP. Tyto výdaje je moţné sníţit nejen reformou důchodového systému, ale téţ zvýšením zaměstnanosti starších pracujících či vhodnými opatřeními pro podporu zdravého ţivota. Právě opatření na podporu zdravého ţivota by mohla vést k úspoře aţ 50 % nákladů na zdravotnictví, dlouhodobou péči a postiţení. Jak uvádí příručka Regionální strategie a demografické stárnutí (Regions for all ages, 2009, s. 8–17), rostoucí počet seniorů potřebuje podporu pro zachování nezávislosti v pozdějším věku. Mezi těmito jedinci ale panuje velmi různorodá úroveň příjmů. Haškovcová (2002, s. 14) dodává, ţe ze sociálního hlediska vyvstávají otázky o tom, jak zajistit kaţdému senioru základní a důstojné materiální předpoklady pro kvalitní proţívání ţivota a jak zabezpečit dostupnou a kvalitní péči o nemocné a nesoběstačné staré občany odpovídající současnému vývoji společnosti. K tomu bude nutné vytvořit více míst v domovech seniorů a domech s pečovatelskou sluţbou. Dufek a Minařík (2008, s. 69) a také Neuwirth a Topinkové (1995, s. 272) píší, ţe ačkoli dochází k úsporám například při uzavírání mateřských či základních škol z důvodu poklesu počtu dětí, zdaleka to nevyvaţuje prudký nárůst nákladů především na poskytování adekvátní

22


zdravotnické8 péče neustále rostoucímu počtu klientů z řad seniorů – dochází k tzv. geriatrizaci medicíny.9 V důsledku toho bude nutná téţ změna struktury zdravotnických zařízení, spektra poskytovaných sluţeb i charakteru péče. Jak doplňuje Kalvach (2004, s. 63), je s tím spojena i problematika neúčelného vyuţívání lůţkové péče, částečně způsobená nepropojeností a bariérami mezi sektorem sociálním a zdravotním, potaţmo ústavní a ambulantní péče. Neustále rostoucími náklady na zdravotnictví se ve své práci The Economic Argument for Disease Prevention: Distinguishing Between Value and Savings zabývá například Partnership for Prevention (2011), podle něhoţ je nutné se zamyslet, zda lze prevencí ušetřit peníze a vyřešit tím krizi zdravotnictví. Jak dále PfP uvádí, tato otázka ve skutečnosti není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Důleţitá je hlavně ekonomická efektivita, tedy výnos na investovanou jednotku finančních zdrojů. Je nezbytné vyvolat diskusi o balíčku efektivních klinických prevencí za relativně nízkou cenu. Výdaje na zdravotnictví mohou být kontrolovány a přesouvány od drahých sluţeb s nízkou přidanou hodnotou k ekonomicky efektivnějším zásahům. Ve studii (Partnership for Prevention, 2011) se dále píše, ţe stoupající náklady na zdravotnictví představují výzvu pro zákonodárce, neboť například v USA tvoří náklady na zdravotnictví 16 % HDP a očekává se růst tohoto podílu na 25 % do roku 2025. Podle rozpočtové komise kongresu porostou tyto náklady pravděpodobně ještě rychleji kvůli stárnoucí populaci, rostoucímu počtu chronických chorob a růstu cen nových léků a způsobů léčby. Dle studie PfP (2011) Trust for America’s Health informoval, ţe preventivní programy by USA mohly v následujících 5 letech ušetřit 16 bilionů USD ročně, coţ znamená výnos 5,6 USD na kaţdý investovaný dolar. Commonwealth Fund zase odhadl, ţe pokles spotřeby tabáku a míry obezity by USA během následujících 10 let ušetřil ve zdravotnictví asi 474 bilionů USD. Jak se dále píše ve výše zmíněné studii (Partnership for Prevention, 2011), jestli lze prevencí skutečně ušetřit, je od konce 80. let dodnes velmi diskutovanou otázkou, na kterou neexistuje jednoznačná a nezpochybnitelná odpověď. Jako ilustrující příklad poslouţí opět USA, kde 3 nezávislé studie vyčíslily cenu preventivních mamografových vyšetření na částky od 4 200 USD do 140 000 USD (přepočteno dle QALY – Quality Adjusted Life Years, ukazatele hodnotícího nejen délku ţivota, ale i jeho kvalitu). Partnership for prevention (2011) dále uvádí, ţe při výpočtu „výhodnosti“ prevence je důleţitý i pohled, ze kterého je tato „výhodnost“ posuzována, zda jsou zohledněny výnosy či náklady jednotlivých sektorů, společenská perspektiva a hlavně časový horizont tohoto hodnocení. Problémem je téţ komplexní zhodnocení celé škály dopadů, kdy například studie vlivu kouření na rakovinu nezapočítává do „zisku“ sníţení výskytu srdečních chorob, předčasných porodů či poškození dětí vdechovaným kouřem. Není také důleţité, zdali je konkrétní činnost 8

Neuwirth a Topinková (1995, s. 272) uvádějí, ţe dle informací VZP jde nejvíce úhrad na zdravotnickou péči poskytovanou věkové skupině 66–80let. 9 Dle Haškovcové (2002, s. 9) podstatou tohoto jevu je, ţe se pacienti-senioři majoritně objevují v kaţdém lékařském oboru.


23

povaţována jiţ za léčbu nemoci, či prevenci návazných chorob (např. obezitu někteří povaţují za nemoc a boj s ní za léčbu této nemoci, jiní povaţují boj s obezitou za prevenci srdečních chorob, jakoţto nevyhnutelného důsledku obezity). Přínosy prevence chorob také nebývají vţdy zohledněny zaměstnavateli, i kdyţ jim můţe přinést vyšší produktivitu práce, niţší absence či míru neschopnosti. Jak zdůrazňuje výše uvedená studie (Partnership for Prevention, 2011), je zdraví komodita, stejně jako čistá voda nebo nové auto. Komodity nejsou nikdy pořizovány za účelem úspory peněz, ale je moţné disponibilní zdroje vyţít tak, aby z kaţdé investované jednotky bylo dosaţeno maximálního výnosu. Varovným příkladem budiţ USA, kde jsou ročně utraceny více neţ 2 triliony USD za drahé testy a léčby, které přináší jen nepatrné zlepšení kvality ţivota (zdraví). Jak PfP (2011) dále uvádí, správnou otázkou tedy není, zda prevence ušetří peníze, ale jestli je jednotka na ni vynaloţená efektivnější neţ jednotka vynaloţená na samotnou léčbu choroby. Státy jako Kanada, Velká Británie, Francie či Japonskou ukazují, ţe se jedná o správnou cestu, neboť ačkoli se zde výdaje na zdravotnictví pohybují mezi 8–11 % HDP, oproti 16 % v USA, vykazují ve srovnání lepší hodnoty zdravotních ukazatelů, jako je novorozenecká úmrtnost či očekávaná délka ţivota. Studie PfP (2011) uvádí také ekonomické přínosy prodluţování délky ţivota, která neznamená jen růst nákladů spojených s léčbou, které jsou s vyšším věkem spojeny, ale téţ vyšší daňové příjmy pracujících seniorů či pozitivní vliv jejich zkušeností na produktivitu práce. Cílem by tedy měla být takzvaná „komprese morbidity“, maximalizující délku zdravého ţivota odsunutím nemocí do pozdějšího věku. Ve studii PfP (2011) se také píše, ţe tvrzení o rovnosti nákladů na léčbu i prevenci trpí fundamentálním problémem: člověk přirozeně preferuje prevenci, i kdyby měla být o něco draţší neţ případná léčba jiţ propuknuté nemoci. Ekonomové jen těţko zohlední tuto skutečnost, kdy by se navíc projevil i dopad na zaměstnanost ve zdravotnických sluţbách, který by umoţnil přesun části zaměstnanců do jiných odvětví a tím růst celkové produktivity společnosti.

2.2.4

Změna struktury spotřeb seniorů

Jak píše Vlach a kol. (2010, s. 7), jsou senioři významnou, početně rostoucí skupinou české populace, která svými zvyšujícími se výdaji podstatně ovlivňuje výkonnost ekonomiky a tím i příjmy a výdaje státního rozpočtu. Vlach a kol. (2010, s. 20) dále uvádí, ţe domácnosti zaměstnanců ve většině oblastí převyšují svými výdaji domácnosti důchodců s výjimkou nákupu potravin a nápojů, výdajů na zdraví a nákladů na bydlení. Vlach a kol. (2010, s. 22) také uvádí strukturu spotřebních vydání domácností zaměstnanců a důchodců. Nejvýznamnější poloţkou jsou výdaje na bydlení a energie, tvořící asi 27 % výdajů důchodcovských domácností a 18 % výdajů zaměstnaneckých domácností. Je tak vidět 9% rozdíl relativního vyjádření těchto výdajů na celkové spotřebě. Druhou nejvýznamnější poloţkou jsou výdaje na potraviny a nápoje, tvořící 26 % výdajů důchodcovských


24

domácností a o 7,5 % méně zaměstnaneckých domácností. Další poloţkou, jejíţ podíl na výdajích je v důchodcovských domácnostech vyšší, neţ v zaměstnaneckých jsou náklady na zdraví (růst z 2,2 % na 4,7 %). Naopak niţší jsou náklady důchodcovských domácností na oděvy a obuv (pokles z 5,5 % na 3,2 %), dopravu (pokles z 12,5 % na 5,9 %), rekreaci a kulturu (pokles z 10,7 % na 9,1 %), vzdělání (pokles z 0,7 % na 0 %) či stravování a ubytování (pokles z 5,7 % na 2,7 %). K vývoji spotřebních vydání domácností důchodců v letech 2004–2008 Vlach a kol. (2010, s. 23) píše, ţe k významnějšímu poklesu v tomto období došlo pouze u potravin a nápojů (pokles z 28,1 % na 26,1 %). Pokles výdajů na tyto statky byl kompenzován především růstem výdajů na zdraví (růst z 3,3 % na 4,7%) a rekreaci a kulturu (růst z 8,3 % na 9,1 %). I kdyţ například náklady na bydlení zůstaly relativně stejné, došlo k jejich absolutnímu růstu. S tím se domácnosti důchodců vyrovnávaly sniţováním elektrické spotřeby nahrazováním starých spotřebičů novými, energeticky úspornějšími. Také došlo k poklesu spotřeby tepla díky zateplování domů či sníţení teplot v domácnostech. Tato varianta byla mnohem častější neţ například přechod do malometráţních bytů s niţším nájmem. Ten omezuje jednak rigidita trhu bytů a jednak neochota starších lidí se kamkoli stěhovat. Podle Vlacha a kol. (2010, s. 35) můţeme obecně říci, ţe s rostoucím věkem rostou výdaje na zdraví, kde 71% podíl zaujímají náklady na léky. Náklady na nezbytné potřeby zůstávají relativně stejné a musejí tak klesat výdaje na zbytné statky, jako je alkohol, tabák, odívání, doprava či rekreace. Vlach a kol. (2010, s. 28–29) také říká, ţe pro skupinu starobních důchodců odpadají náklady související se zaměstnáním či předměty dlouhodobé spotřeby, neboť jsou v naprosté většině jiţ součástí domácnosti. Poklesnou také významné investice (např. bydlení) a podíl výdajů na nezbytné statky. Jak dále uvádí Vlach a kol. (2010, s. 27), důchodcovské domácnosti se kromě dovybavování „tradičními“ spotřebiči zaměřují i na trh moderní elektroniky, jako jsou mobilní přístroje, CD přehrávače či počítače a stírá se tím rozdíl ve vybavenosti zaměstnaneckých domácností. Vlach a kol. (2010, s. 30) rozebírá i strukturu spotřebních vydání v jednotlivých fázích ţivotního cyklu. Vychází zde z Modiaglianiho modelu ţivotního cyklu, podle kterého si jedinec průběţně spoří, aby vyrovnával spotřebu v jednotlivých obdobích. Zcela základní pojetí tak předpokládá, ţe pracující člověk si spoří na stáří, aby si po odchodu do důchodu zachoval stejnou úroveň spotřeby. Pokročilejší verze této teorie dělí lidský ţivot na tři základní etapy, kdy na počátku produktivní fáze ţivota má jedinec vysoké náklady na bydlení a zaloţení rodiny, takţe se zadluţuje. V následující fázi se zvyšuje jeho příjem, coţ mu umoţní splácet dříve vzniklé dluhy a po jejich umoření si začít spořit na stáří. Tyto úspory pak začíná čerpat s odchodem do důchodu a v době smrti je akumulovaný majetek roven nule.


25

Vlach a kol. (2010, s. 31–33) ovšem upozorňuje, ţe ve skutečnosti se kvůli ne zcela předvídatelným příjmům v průběhu ţivota tuto teorii nedaří zcela naplnit a při odchodu do důchodu v řádném věku tak dochází k poklesu příjmů asi o 15 %. U osob odcházejících do důchodu později dosahuje tento propad aţ 27 %. Výši důchodů u nás také významně ovlivňuje historický aspekt, kdy minulý reţim nerespektoval profesní statusy a odpovědnost z jednotlivce přesouval na kolektiv, čímţ došlo k deformaci moţností si spořit kumulací majetku či formou jiného vlastnictví. Dalším zásadním faktorem byla diskriminace ţen, jejichţ příjem byl povaţován jen za doplňkový a také měly zákonem stanovenu hranici pro odchod do důchodu, závislou na počtu dětí. Tím jim bylo efektivně znemoţněno dosaţení vyššího základu pro výpočet důchodu. Vlach a kol (2010, s. 33–36) ale také zdůrazňuje, ţe samotný pokles výdajů při odchodu do důchodu neznamená nutně sníţení uţitku. Není jiţ například nutné platit za dopravu do zaměstnání, závodní stravování či předepsané oblečení. Také se můţe stát výhodnějším praní, vaření či úklid spolu s úspornějším nakupováním díky většímu mnoţství volného času. Americké odhady například ukazují, ţe senioři si pro stejnou ţivotní úroveň vystačí s menším absolutním objemem finančních prostředků. Další oblastí, kde omezení absolutních výdajů nemusí znamenat sníţení spotřeby je například doprava, kde většina seniorů vyuţívá moţnost bezplatné dopravy od určitého věku. Také poplatky za studium univerzit třetího věku či návštěvy kurzů pro seniory jsou spíš symbolické.

2.3

Stárnutí a stáří

Topinková a Neuwirth (1995, s. 17) popisují stárnutí (involuci) jako nenávratný, univerzální a neopakovatelný biologický proces, na jednu stranu společným všem ţivým organizmům, na druhou ale pro kaţdý z nich specifický a individuální. Dle Langmeiera a Krejčířové (2006, s. 202) probíhá stáří kontinuálně jiţ od početí, i kdyţ jeho projevy začínají být patrné aţ dosaţením sexuální dospělosti jako pokles schopností a výkonnosti a z toho vyplývající větší zranitelnosti, s čímţ souhlasí i Topinková (2005, s. 8). Kalvach (2004, s. 67) uvádí, ţe projevy jsou velmi individuální, u jednotlivců existují podstatné rozdíly v involuci jednotlivých orgánů, tkání či schopností. Haškovcová (2002, s. 10) i Kalvach (2004, s. 67) se shodují na tom, ţe stáří neboli senium, je výsledkem stárnutí a tedy konečnou etapou geneticky vyměřeného trvání ţivota, nicméně jeho bliţší definice je jiţ po staletí předmětem dohadů filosofů a přírodovědců. Dle Klevetové a Dlabalové (2008, s. 11) tato skutečnost ovšem nemůţe sníţit důleţitost tohoto někdy aţ 40 let trvajícího období lidského ţivota. Proto by mu ze strany sociální a zdravotní politiky měla být věnována patřičná pozornost s cílem vytvoření nového modelu osobního růstu, chápajícího lidský ţivot jako jeden celek, nerozlišujíc mezi mládím, dospělostí a stářím. Langmeier a Krejčířová (2006, s. 203–204) však uvádějí, ţe k tomu je nutná změna chápání stáří v celé společnosti, která svým postojem určuje, kdo je jiţ povaţován za starého. I kdyţ se tato hranice neustále


26

zvyšuje, stále existuje dle Kalvacha (2004, s. 47) asi desetiletá odchylka od názoru geriatrů. 10 Důsledkem různých pohledů bylo vytvoření několika typů klasifikace stáří, kdy se rozlišuje zpravidla věk kalendářní, sociální a biologický. Dle Jarošové (2006, s. 7) popisuje délku ţivota věk, který měříme nejčastěji počtem proţitých let – kalendářně – pro jednoznačnou vymezitelnost. Tento pohled je ale dle Říčana (2004, s. 317–331) silně zkreslující, neboť ve skutečnosti stárne kaţdý jinak a rozdíl mezi věkem kalendářním a biologickým (tzv. funkčním) je nezanedbatelný. Pro objektivní stanovení klasifikace vyššího věku je proto, jak uvádí Jarošová (2006, s. 11), uţíván věk kalendářní (nebo také chronologický). Haškovcová (2002, s.10) píše, ţe se v zájmu mezinárodní srovnatelnosti experti pod hlavičkou OSN shodli na tomto členění věku: a)

45 – 59 let: střední, nebo téţ zralý věk,

b) c) d)

60 – 74 let: vyšší věk, nebo také rané stáří (senescence), 75 – 89 let: senium nebo také vlastní stáří (senium), 90 a více: dlouhověkost (patriarchium).

Samotná délka ţivota je dle Haškovcové (2002, s. 10) limitována geneticky, lze ji však podstatně ovlivnit ţivotosprávou a vnějším prostředím. Dle Štilce (2004, s. 14) je proto důleţité jiţ v raném věku věnovat pozornost dostatku pohybu, správnému stravování či neuţívání návykových látek, abychom si i ve stáří co nejdéle zachovali svou vitalitu a soběstačnost. Kalvach (2004, s. 74) uvádí, ţe s věkem roste mnoţství chyb v organismu, které sniţují odolnost, adaptabilitu a regulační schopnosti.

2.3.1

Biologická charakteristika stárnutí

Biologické stárnutí se vyznačuje dle Klevetové a Dlabalové (2008, s. 20–22) povětšinou nápadnými a snadno rozpoznatelnými změnami. Jednou z nejvýraznějších bývá sniţování tělesné výšky, způsobené především vysycháním a oplošťováním meziobratlových plotének a uvolněním vazů a svalstva. To spolu s řídnutím kostí, zhoršením svalové koordinace a pomalejším hojením ran sniţuje celkovou odolnost a adaptabilitu organismu. Další zaznamenatelnou změnou je zhoršení vnímání, ať uţ zrakového, sluchového či čichového, kdy se špatným odhadem vzdálenosti či teploty předmětů je spojen i růst úrazů. Topinková a Neuwirth (1995, s. 22) uvádějí, ţe dochází téţ k řídnutí a šedivění vlasů, tvorbě vrásek, pigmentových skvrn a propadu očních bulv. Kalvach (2004, s. 97), Štilec (2004, s. 17–18) a mnoho dalších autorů uvádí, ţe seniory často téţ trápí různá degenerativní onemocnění, jako je osteoartróza, osteoporóza či osteomalacie, postihující celý pohybový aparát, která významně omezují mobilitu a tím i uspokojování potřeb a celkovou kvalitu ţivota.11 U starších osob je dle Klevetové a Dlabalové (2008, s. 20) i zvýšený sklon 10

Ti povaţují, dle Kalvacha (2004, s. 47), za seniory osoby starší 75 let. Vágnerová (2007, s. 312) uvádí, ţe základním znakem nemocnosti ve stáří je polymorbidita, znamená to, ţe staří lidé dost často trpí větším počtem různých, zpravidla chronických onemocnění. 11


27

k nádorovým onemocněním a často také plicní dušností, způsobené poklesem srdeční výkonnosti. Kalvach (2004, s. 99) uvádí, ţe se tělesné projevy a změny mezi mladými a starými, způsobené věkem, označují za stařecký fenotyp.

2.3.2

Psychologická charakteristika stárnutí

Říčan (2004, s. 315) píše, ţe na stárnutí se podílejí i psychické stresy, které stáří přináší, spolu s nedostatkem radosti, poniţováním, špatně snášeným zármutkem a lpěním na minulosti. Dlabalová a Klevetová (2008, s. 23) uvádí, ţe starý člověk zůstává nepochopen se svými problémy, starostmi a potřebou náklonnosti, coţ často vede k jisté formě izolace. Dle Jarošové (2006, s. 80) pak senior preferuje zůstávat sám a ve známém prostředí, aby nemusel přiznat svůj strach ze selhání při nezvládnutí nové či nečekané situace. Je to podporováno i zhoršením poznávacích schopností (vnímání, pozornost, představy), způsobené změnami ve smyslových orgánech, přenosu informací i jejich centrálním zpracování. To zvyšuje strach, úzkost, náchylnost k pádům a komplikuje sociální začlenění. Dlabalová a Klevetová (2008, s. 23) zmiňují, ţe kolem 80. roku ţivota se přidávají poruchy rozhodovacích schopností, paměti a myšlení. Výše uvedené problémy bývají souhrnně označovány jako demence. Je ovšem, jak uvádí Jarošová (2006, s. 25), důleţité zmínit, ţe kvalitu psychiky ve stáří ovlivňuje úroveň osobnosti člověka, i kdyţ můţe docházet ke změnám v ţebříčku hodnot a cílů. Langmeier a Krejčířová (2006, s. 213) tvrdí, ţe bylo také empiricky dokázáno, ţe senioři sice nemají problém smířit se se smrtí, ale velmi těţko snášejí představu, ţe by byli závislí na druhých. Ve stáří se podstatně mění i emoční stránka jedince. Langmeier a Krejčířová (2006, s. 207) píší, ţe člověk začíná být citlivější, snadněji se dojímá, naproti tomu ovšem vnímá mnoho věcí s patřičným odstupem díky celoţivotním zkušenostem a jiţ se pro nové věci tak snadno nenadchne. Říčan (2004, s. 337) uvádí, ţe s postupujícím věkem se také sniţuje z počátku významná potřeba uţitečnosti pro druhé a senior se stále více soustředí na sebe. Dlabalová a Klevetová (2008, s. 23) uvádí, ţe velkou ránou ovšem můţe být smrt ţivotního partnera, kdy v důsledku neschopnosti přijmout novou roli vdovy/vdovce můţe dojít ke ztrátě chuti dále ţít. Dle Vágnerové (2007, s. 300) navzdory všem výše uvedeným skutečnostem vyuţívají senioři nejrůznější způsoby vyrovnávání se se zátěţemi a náročnými situacemi. S tím souvisí důleţitost dosaţení integrity pojetím vlastního ţivota jako celku, který měl smysl. Jeho pozitivní hodnocení je nezbytné, aby senior dokázal přijmout smrt jako jeho nevyhnutelný důsledek.

2.3.3

Sociální charakteristika stárnutí

Ze sociálního hlediska je dle Jarošové (2006, s. 31) za starého většinou povaţován ten, kdo má nárok, či jiţ pobírá penzi. S odchodem do důchodu, uvádí Kalvach (2004, s. 47), je spojena maladaptace na penzionování, coţ zahrnuje ztrátu ţivotního programu a celkový nadbytek nestrukturovaného volného času, ztrátu společenské prestiţe a autority, pokles ţivotní úrovně,


28

věkovou diskriminaci nebo omezení soběstačnosti. Jarošová (2006, s. 29–30) doplňuje, ţe dochází také ke změně sociálních potřeb a rolí, kdy člověk ztrácí úctu, kterou poţíval jako pracující, musí se smířit s odchodem dětí z domova, narozením vnoučat a přijetím role prarodiče, dále se vyrovnávat se smrtí svých vrstevníků, tzv. generační osamělostí. Další ránou je propad ekonomický, kdy zpravidla dojde ke skokovému poklesu příjmu, který znemoţňuje pokračování v zavedeném ţivotním stylu a společenských aktivitách. Jarošová (2006, s. 30) píše, ţe staří lidé se pro svou sníţenou manuální zručnost, úbytek schopností, tělesné změny, zdravotní úskalí (například močová inkontinence, porucha mobility aj.) a problémy s orientací vyčleňují ze svého okolí a straní se účasti na obvyklých sociálních vztazích, případně je jim pro zmíněné komplikace zcela znemoţněna. Tím však můţe jejich osobnost trpět, jedná se o tzv. handicap sociální integrace. Starý člověk by měl být proto aktivní ve společenském ţivotě aţ do vysokého věku, aby si co nejdéle udrţel sociální, psychickou i fyzickou rovnováhu.

2.3.4

Gerontologie a geriatrie

Haškovcová (2002, s. 9) píše, ţe gerontologie je věda o stárnutí a stáří. Název je odvozen od řeckého slova gerón = starý člověk, stařec a logos = nauka. Tento obor zkoumá problematiku starých lidí, zaměřuje se na jejich specifické potřeby a zkvalitňování ţivota. Gerontologie bývá členěna na tři důleţité části: gerontologie experimentální, sociální a klinická nazývaná téţ geriatrií. Kalvach (2004, s. 49) uvádí, ţe geriatrie je samostatný lékařský obor, v České republice od roku 1982. Poskytuje specializovanou zdravotní péči nemocnému vyššího věku, shrnuje a zobecňuje napříč všemi obory seniorskou problematiku zdravotního a funkčního stavu, specifických potřeb geriatrických pacientů, průběhu vyšetřování, zvláštnosti ve výskytu, léčení, prevenci i sociálních souvislostech chorob ve stáří. Cílem geriatrie je dle Topinkové (2005, s. 3) zvýšit šance starého pacienta uchovat si dobré zdraví včasným rozpoznáním aktuálních onemocnění a jejich léčbou, dosáhnout tak funkční zdatnosti, soběstačnosti a nezávislosti v prostředí obvyklém pro pacienta, coţ významně přispívá k udrţení kvality jeho ţivota. Jak uvádí Topinková s Neuwirthem (1995, s. 16), v geriatrii se povaţuje za léčebný úspěch, kdyţ pacient zůstane dále soběstačný nebo ţe se podaří dosáhnout zlepšení psychického či tělesného stavu, i kdyţ základní chorobu nelze vyléčit.

2.4

Postoj společnosti ke stáří

Štilec (2004, s. 14) uvádí, ţe současná společnost se staví ke stáří převáţně negativně aţ odmítavě. Moţná je to způsobeno tím, ţe lidem připomíná jejich vlastní perspektivu, coţ je dle Haškovcové (2002, s. 49) dále podpořeno i médii a celospolečenským postojem propagujícím mládí a jeho svěţest, tzv. kult mládí. Vágnerová (2007, s. 308) poznamenává, ţe stáří je tak podstatně znevýhodněno, podceňováno a z pragmatického pohledu není ničím přínosným. Jedná se dle Štilce (2004, s. 14) o podstatnou změnu oproti dobám, kdy bylo stáří uctíváno pro svou zkušenost, moudrost a vyrovnanost. Štilec (2004, s. 14) s Klevetovou a Dlabalovou (2008, s. 13) konstatují, ţe jednoznačnou příčinu této pozvolné změny lze nalézt jen stěţí, podstatné však je, ţe současný


29

postoj ke stáří se stává vzorem mladší generaci, kdy velké mnoţství rodičů nevede své děti k úctě ke stáří a dostatečně si neuvědomuje, ţe jejich přístup ke stáří (svým rodičům) si osvojí i jejich potomci a nemohou tedy počítat s jejich solidaritou a pomocí, aţ ji budou sami potřebovat. Dle Jiráskové (2005, s. 22) bývá přístup mladší generace ovlivněn různými předsudky, třebaţe mylnými. Se stářím jsou spojovány např.: nemoci, impotence, samota, chudoba, zbytečnost, ošklivost, homogenita, umírání, smrt aj. S těmito představami o stáří se objevuje, jak uvádí Vágnerová (2007, s. 308), nový termín – ageismus (z angl. age = věk), postoj, který vyjadřuje obecně sdílené přesvědčení o nízké hodnotě a nekompetentnosti stáří. Langmeier a Krejčířová (2006, s. 214) vidí důsledek tohoto postoje v nedostatku úcty a neadekvátním zacházení se starými lidmi ve společnosti. Dle Vágnerové (2007, s. 309) však tato diskriminace nebere ohled na individualitu a značné diferenciace, které mezi seniory existují. Dle MPSV (2006, s. 59) se objevují kromě ageismu stále častěji případy fyzického či psychického týrání, zanedbávání základní péče o staré lidi, finančního nebo materiálního vykořisťování, sexuálního zneuţívání apod. Langmeier a Krejčířová (2006, s. 214) uvádějí, ţe nejde jen o skutečně tělesné týrání a ubliţování, ale i o záměrné vystavování rizikům a úrazům, omezování autonomie či vyhroţování umístěním do ústavního zařízení. MPSV (2006, s. 46–59) uvádí, ţe projevy domácího násilí nelze vţdy jednoznačně rozpoznat, neboť pády a následná poranění nebávají ve stáří neobvyklé. Rovněţ se upozorňuje na nevhodné podávání léků, kdy dochází k úmyslnému utlumení seniorů např. v domovech důchodců. Je proto na místě, aby se o tomto problému hovořilo, aby se upravovala legislativa, ale i vlastní činnost organizací, které se starají o ţivot třetí generace a hájí její zájmy, např. Rada seniorů ČR. V aktuálně proklamovaných sociálních normách se zdůrazňuje nutnost poskytnout starším lidem potřebné zabezpečení, ale není zde zahrnutý respekt a ochota přijímat je jako rovnocenné partnery, jak uvádí Vágnerová (2007, s. 309). Haškovcová (2010, s. 17) poznamenává, ţe člověk má právo na vstřícnost, ohleduplnost, lásku a intimitu v kaţdém věku.

2.4.1

Heterogenita a feminizace stáří

Přes veškeré předsudky, které ve společnosti a především mladé generaci panují, jsou velmi zkreslené. Jak píše Schmeidler (2009, s. 21), stáří je kategorií značně heterogenní. Mezi seniory začíná vedle sebe ţít více věkových kohort s odlišnými ţivotními zkušenostmi, záţitky i ţivotním stylem. Rabušic (1995, s. 171) upozorňuje, ţe kohorta důchodců po roce 2010 bude mohutná co do své velikosti, bude energická, sebevědomá, vzdělaná (např. i počítačově gramotná) a bude mít přesnější představy o aktivním trávení let svého seniorského ţivota. Je tedy třeba, aby společnost pozměnila své mínění o seniorech a stáří obecně. Rabušic (1995, s. 152) uvádí, ţe svět starých lidí patří především ţenám. Počty muţů se po jejich šedesátém roce věku sniţují, coţ přináší vdovství a osamělost ţen. Muţi mají velkou pravděpodobnost, pokud je ve stáří postihne choroba, která povede k jejich nemohoucnosti, ţe vedle nich bude manţelka, která se o ně postará. U nemocných či nemohoucích ţen tomu tak není. Ţeny


30

vyhledávají pomoc u svých dětí, především dcer. Ovšem tyto dcery většinou pečují také nejen o své rodiče ale často i manţela. Zajímavostí tedy je, ţe má průměrný manţelský pár více rodičů neţ dětí.

2.5

Potřeby seniorů

Dle Vágnerové (2007, s. 312) se ve stáří nemění struktura potřeb, avšak některé nabývají větší důleţitosti, neţ tomu bylo dříve, například potřeba učení se sniţuje, zvyšuje se potřeba jistoty a bezpečí, mění se charakter sociálního kontaktu apod. Klevetová a Dlabalová (2008, s. 9–14) píší, ţe mnoho seniorů je závislých na péči svých blízkých, kteří ovšem nezřídka kdy nemají čas nebo z jiného důvodu odmítají tuto péči poskytnout a přesouvají ji na sociální a zdravotní instituce, kde se o seniory má starat kvalifikovaný personál. Ten ovšem stále častěji selhává a nechápe jejich změněné potřeby. Cílem by mělo být naučit se tyto změny chápat a umoţnit seniorům naplnění jejich ţivotní role ve stáří zaměřením se na to, co senior umí a dokáţe, dát mu čas na pochopení probíhajících fyziologických změn a jednat s ním jako s plnohodnotným občanem. Problematická je téţ dostupnost a kapacita příslušných zařízení či absence rehabilitačních programů zacílených na návrat seniorů do domácího prostředí. Psychologickým problémem je dle Štilce (2004, s. 23) neochota lidí zabývat se prevencí a oddálením zdravotních obtíţí před jejich propuknutím. Je také jasné, ţe zdraví je důleţitým faktorem pro hodnocení kvality ţivota a nemoc vţdy znamená jeho zhoršení. Naopak radostné a šťastné okamţiky ve vazbě na umění, práci či meditaci, mají pozitivní vliv na toto hodnocení. Jarošová (2006, s. 32) uvádí, ţe rovněţ naplňování psychosociálních potřeb pozitivně ovlivňuje tělesné zdraví a ochotu starých lidí pro sebe ještě něco udělat. Mezi tyto patří mimo jiné potřeba sounáleţitosti, lásky či pevné pozice v rodině.

2.6

Sluţby a programy pro seniory

V oblasti péče o seniory převaţují mezi poskytovanými sluţbami dle Jarošové (2006, s.44) zejména sociální a zdravotní sluţby, jejichţ cílem je podpora zdraví a pohody seniora, prevence nemocí, zajištění základních ţivotních potřeb, posilování autonomie a soběstačnosti apod. Kalvach (2004, s. 467) uvádí, ţe sociálně-zdravotní péče není povaţována za zvláštní typ péče, ale za oblast péče nacházející se v průniku dvou resortů: zdravotnictví a sociální péče. Můţe se jednat o převáţně péči sociální s prvky péče zdravotní či opačně nebo o péči integrovanou, kde lze jednotlivé prvky velmi těţko odlišit či oddělit. Sociální sluţby Zákon 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách (§2) říká, ţe sociální sluţba je činnost nebo soubor činností, jeţ zajišťují pomoc a podporu osobám v nepříznivé sociální situaci.12 Rozsah a forma pomoci musí zachovávat lidskou důstojnost osob, vycházet z jejich individuálních potřeb 12

Dle zákona o sociálních sluţbách (§3) můţe jít například o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, zdravotní postiţení, krizovou sociální situaci apod.


31

a musí aktivně motivovat a podporovat jejich samostatnost. Přičemţ dle MMB (2007, s. 20) není posláním sociálních sluţeb jen samotná pomoc a podpora při uspokojování potřeb uţivatelů sluţeb, ale pomoc udrţet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde ţijí. Zákon 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách (§32) vymezuje tři základní oblasti sluţeb: a) b)

sociální poradenství, sluţby sociální péče,

c)

sluţby sociální prevence.

Poskytování sociálních sluţeb dle místa poskytování člení Zákon 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách (§33) a MMB v komunitním plánu sociálních sluţeb (2007, s.20) takto: a)

pobytové – sluţby spojené s ubytováním v zařízení sociálních sluţeb, kde člověk ţije

b)

(např. domovy pro seniory, chráněné bydlení či azylové domy), ambulantní – sluţby, za kterými člověk dochází nebo je doprovázen či dopravován

c)

(např. poradny a denní centra), terénní – sluţby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí tam, kde člověk ţije, tj. v domácnosti, v místě, kde se vzdělává či pracuje (příkladem je pečovatelská sluţba či osobní asistence).

Jarošová (2006, s. 47) uvádí, ţe sociální péče o seniory zahrnuje především poskytování sociálních dávek, jeţ jsou realizovány výhradně státními subjekty a sociálních sluţeb, které mohou poskytovat státní i nestátní subjekty současně, např. terénní sluţby. Zdravotní sluţby Podle způsobu a místa poskytovatele péče rozlišuje Neuwirth a Topinková (1995, s. 274) sluţby na ambulantní, ústavní a terénní. Rozdělení zdravotních sluţeb dle Kalvacha (2004, s. 464): a)

geriatrická ambulance,

b) c) d) e)

geriatrické oddělení, zařízení následné péče (rehabilitační a doléčovací oddělení), ošetřovatelské oddělení, hospice,

f) g)

geriatrické denní centrum, domácí péče.

Zdravotně-sociální politika by měla dle Kalvacha (2004, s. 465) v zájmu klientů i celé společnosti usilovat o aktivní ambiciózní seniorskou populaci zachovávající si zodpovědnost za sebe sama, usilující o udrţení a zlepšování svého zdravotně funkčního stavu, o tzv. zdravé stárnutí. Dále by se měli senioři aktivně podílet na ovlivňování kompenzačních sluţeb, které jsou jim poskytovány. V tomto duchu se hledají nové modely zdravotnických i sociálních sluţeb.


32

2.6.1

Sociální sluţby pro seniory ve městě Brně

Město Brno v současné době realizuje jiţ druhý Komunitní plán sociálních sluţeb města Brna pro období let 2010–2013, který byl vytvořen na principech Národního programu přípravy na stárnutí a principu komunitního plánování tj. za přítomnosti zástupců poskytovatelů, skupin uţivatelů, zástupců města a také odborníků. MMB (2007, s. 4–10) uvádí, ţe komunitní plán sociálních sluţeb nabízí jedinečnou moţnost, jak ovlivňovat budoucí podobu sociálních sluţeb ve městě Brně. Dokument popisuje síť sociálních sluţeb pro jednotlivé cílové skupiny a definuje priority a cíle, kterých by mělo být do konce roku 2013 dosaţeno. Komunitní plán je také východiskem při rozhodování o finančních dotacích z rozpočtu města Brna na jednotlivé sociální sluţby a také pro posuzování ţádostí o dotace na sociální sluţby ze Strukturálních fondů EU. Dle údajů z registru poskytovatelů MPSV ČR je v Brně celkem 223 sociálních sluţeb (údaje z roku 2009). 90

90

služby socíální péče sociální poradenství služby sociální prevence

43 Zdroj: Komunitní plán socicálních sluţeb města Brna pro období 2010–2013 (2007). Vlastní zpracování.

Graf 5: Zastoupení jednotlivých typů sociálních sluţeb ve městě Brně v roce 2009 Tabulka 5: Sociální sluţby a jejich poskytovatelé ve městě Brně v roce 2009

statutární město Brno příspěvkové organizace (z toho 1 organizační sloţka státu) nestátní neziskové organizace - občanská sdruţení - církevní organizace - obecně prospěšné společností celkem

počet poskyt. 1 15 70 55 8 7 86

v% 1

počet soc. sluţeb 21

v% 9

17 82

46 156

21 70

100

223

100

Zdroj: MMB: Komunitní plán sociálních sluţeb města Brna pro období 2010–2013 (2007).

Brněnským seniorům je poskytováno celkem 23 % z nabízených sociálních sluţeb.


33

Tabulka 6: Sociální sluţby poskytované seniorům ve městě Brně Typ poskytované péče § 37 odborné sociální poradenství § 39 osobní asistence § 40 pečovatelská sluţba § 44 odlehčovací sluţba § 45 centra denních sluţeb § 46 denní stacionáře § 49 domovy pro seniory § 50 domovy se zvláštním reţimem § 66 sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením celkem

Počet poskytovaných sluţeb 3 1 14 8 9 5 17 6 1 64

Zdroj: MMB: Komunitní plán sociálních sluţeb města Brna pro období 2010-2013 (2007).

Komunitní plán (MMB , 2007) rozděluje poskytované sociální sluţby ve městě Brně v podstatě na dvě základní skupiny – terénní sluţby a rezidenční sluţby, ty jsou pak doplňovány ostatními druhy sluţeb. Postupně dochází k rozvoji zařízení specializovaných na osoby trpící demencí a vznikají odlehčovací sluţby. Kapacita těchto sluţeb je však stále nedostatečná a je třeba ji postupně navyšovat. Město Brno vytvořilo několik projektů pro získání dotací od Evropské unie v oblasti sociálních sluţeb, ke kterým přišly podněty při tvorbě Komunitního plánu sociálních sluţeb v Brně, jde například o projekty: Zajištění analýzy potřeb uţivatelů v oblasti poskytování sociálních sluţeb na území JMK, Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v JMK či Vytvoření webového portálu o sociálních sluţbách a komunitním plánování v JMK.

2.6.2

Podpora zdravého a úspěšného stárnutí

Světová zdravotnická organizace chápe dlouhověkost jako jeden z největších úspěchů v historii lidstva. Je však třeba začít prosazovat model tzv. úspěšného stárnutí, aby si stárnoucí populace zachovávala soběstačnost a proţívala kvalitní stáří. Langmeier a Krejčířová (2006, s. 213) uvádí, ţe dnešní koncepce „úspěšného stárnutí“ a „zdravého stárnutí“ kladou značný důraz na zachování dostatečné, nikoli však nadměrné a vynucené, aktivity seniorů. Je to dáno tím, ţe nečinnost je patogenní, a to jak fyzicky (atrofie svalů a smyslových orgánů, imobilizační syndrom13), tak psychicky i sociálně. Navíc jsou ve vyšším věku daleko závaţnější důsledky emoční a podnětové deprivace. Právě tyto faktory urychlují involuční změny.

13

Ztráta pohybových aj. dovedností po dlouhodobějším upoutání na lůţko (Langmeier, Krejčířová, 2006, s. 213).


34

Haškovcová (2002, s. 20–21) uvádí, ţe pro prevenci těchto změn jsou rozvíjeny programy nejen preventivní, zaměřené na zdravou stárnoucí populaci, ale téţ léčebné, kombinované se sekundární prevencí pro osoby s počínajícími chorobami, za účelem zpomalení jejich postupu. Dle Klevetové a Dlabalové (2008, s. 52–53) jsou v zahraničí poměrně vyhledávané kurzy pro trénink paměti či kreativního myšlení, v ČR jsou pak preventivní programy realizovány hlavně formou univerzit třetího věku, poskytujících vzdělávací programy speciálně pro seniory, vyţadující nejen účast, ale i důkladné studium, které je následně ověřeno zkouškami. Jednou z dalších alternativ jsou akademie třetího věku, nabízející aţ roční monotematické kurzy zaměřené na zdravotní osvětu, jazyky, nové informační technologie, cvičení paměti aj. Kromě sociálního kontaktu s podobně smýšlejícími vrstevníky všeobecných kurzů bývá účelem i inovace profesních dovedností a znalostí pro udrţení odborné kvalifikace a umoţnění pokračování v aktivním zapojení do společenského a pracovního ţivota. Haškovcová (2002, s. 21) píše, ţe mezi další univerzity volného času, odlišující se od předchozích dvou typů svou multigenerační a silně sociální orientací, patří seniorská centra, dříve velmi populární kluby důchodců a kluby aktivního stáří. Štilec (2004, s. 13–25) píše, ţe právě pohyb je nejlevnější, ale zároveň jednou z nejúčinnějších metod prevence zdravotních i proţitkových komplikací. Jsou s ním spojeny nejen pocity radosti či uvolnění, ale téţ únavy, bolesti a frustrace, pozitivně ovlivňující vůli a odolnost jedince. Pohyb je také vhodným motivačním nástrojem pro osamoceně ţijící starší osoby. Langmeier a Krejčířová (2006, s. 213) uvádí, ţe aktivizační programy musí zohledňovat individuální moţnosti kaţdého seniora, vytvořit vhodné cíle pro krátký i dlouhý časový horizontu, pomoci nalézt nezbytnou motivaci a umoţnit tak proţít záţitky úspěchu a tím posilovat jeho sebeúctu. Nadměrná aktivizace ovšem můţe dosáhnout aţ formy týrání. Opačným – v ČR častějším extrémem – je nedostatečná aktivizace a podnětová deprivace. Dle Haškovcové (2002, s. 20) je kromě konceptu „úspěšného stárnutí“ stále častějším pojmem „druhý životní program“, jehoţ cílem je přinést lidem důchodového věku pocit uspokojení a společenského uznání, které poţívali, dokud byli ekonomicky aktivní. Zahrnují se sem různé formy dobrovolnictví, rozvíjení individuálních aktivit a koníčků, jiţ výše zmíněné akademie a univerzity třetího věku či v neposlední řadě moţnost dále pracovat. Kalvach (2004, s. 455) píše, ţe kombinací ústavní péče s domácím prostředím jsou projekty seniorského bydlení, financované jak soukromými, tak veřejnými prostředky. Fyzicky zdatným seniorům nabízí bydlení v malých bytových jednotkách se snadnou dostupností zdravotních i sociálních sluţeb a volnočasových aktivit. Samozřejmostí je návaznost sluţeb v případě ztráty soběstačnosti a potřeby intenzívní ošetřovatelské péče.

2.6.3

Podpora aktivit pro seniory ve městě Brně

Dle oficiálních webových stránek MMB (2004) město Brno se zúčastňuje od roku 1994 projektu Evropská síť Zdravých měst, zastřešenou WHO, jehoţ výsledkem má být doporučení, jak postupovat při řešení otázky stárnutí obyvatel a jak zapojit občany do aktivit pro zdraví. Město


35

Brno jiţ vytvořilo síť, ve které spolupracují odborníci se zástupci nevládních organizací a radnice, školy a různá sdruţení (Vesna, Ţeny50, Svaz důchodců aj.). K hlavním činnostem kanceláře BrnoZdravé město patří tvorba Plánu zdraví a kvality a realizace preventivních programů, například bezpečnost v dopravě, podpora pohybových aktivit, prevence úrazů či zdravého stárnutí apod. Dále se v rámci projektu Brno-Zdravé město uskutečňuje celoroční cyklus komunitních kampaní a akcí se zaměřením na podporu zdravého ţivotního stylu pro všechny generace, například Den země, Světový den bez tabáku, Národní dny bez úrazů, Evropský týden mobility, Zdravé stárnutí – Pochod všech generací. MMB (2004) uvádí, ţe v dubnu roku 2011 se mohli senioři zúčastnit akcí, které probíhaly během desetidenní kampaně Brněnské dny pro Zemi. Senioři měli moţnost se zapojit do pohybového cvičení v přírodě – taoistického Tai-chi, dovědět se něco o zdravé výţivě nebo projít tréninkem paměti. Také během Evropského týdne mobility jsou pro seniory kaţdoročně pořádány různé aktivity, v roce 2010 to byl například kurz Nordic Walking14. Na Brněnských dnech pro zdraví mohou senioři shlédnout zdravotně kondiční cvičení pro seniory a vyuţít poradenských sluţeb v oblasti zdravého ţivotního stylu nebo stomatologie. Poslední zmiňovanou kampaní kanceláře Brno-Zdravé město je Pochod generací, který se koná pravidelně na podzim daného roku a nabízí pestrý program aktivit pro udrţení fyzické i psychické kondice. Probíhají zde ochutnávky zdravé výţivy, seniorům jsou zde podávány informace o univerzitách třetího věku a programech celoţivotního vzdělávání. I při této příleţitosti si mohou zájemci vyzkoušet Nordic Walking v doprovodu vyškolených instruktorů. Dle bulletinu Ţeny50 (2009) nabízí Masarykova univerzita (MU) moţnost vzdělávání, Univerzitu třetího věku. Senioři se mohou vzdělávat v tématech týkajících se zdraví, přírody, umění a společnosti. Kromě univerzity třetího věku, organizuje MU také krátkodobé tematické kurzy na počítačové technologie, výuku cizích jazyků nebo pohybové aktivity. Podobně nabízí Univerzitu třetího věku Mendelova univerzita, kdy organizace zahrnuje i poradenství v péči o seniory, Klub U3V, který sdruţuje aktivní posluchače i absolventy. Kromě toho realizuje pro seniory cyklus přednášek zaměřených na ekonomická témata, zdraví či výţivu. Univerzitu třetího věku provozuje také Vysoké učení technické a Veterinární a farmaceutická univerzita. Odbor prevence Městské policie v Brně (MPB) (2010–2011) pořádá pro seniory v letošním roce 2011 jiţ 5. ročník Senior akademie. Cílem projektu je vzdělávání a předávání informací důleţitých pro bezpečný ţivot ve společnosti seniorům formou intenzivního šestiměsíčního cyklu, cyklus má připravit straší lidi na moţná úskalí a rizika. Obsahem projektu jsou přednášky, kurzy i exkurze. V rámci akademie probíhají specializované kurzy, které jsou orientovány zejména na získávání praktických dovedností, například posluchači oblíbený kurz

14

Nordic Walking (severská chůze) je chůze se speciálními hůlkami, která se vyvinula z lyţařského běhu. Tuto chůzi je moţno provozovat po celý rok, kdekoliv a v kterémkoli věku. Pomocí holí jsou namáhány svaly především horní části těla a klouby dolních končetin jsou odlehčeny (Nordic Walking UK, 2011).

36


sebeobrany, kurz první pomoci či informativní kurz prevence počítačové kriminality. Nově se v letošním ročníku objeví i paměťové tréninky. Dalším projektem Odboru prevence MPB (Městská policie Brno, 2010-2011) je projekt Řetízek. Jedná se o bezplatnou montáţ bezpečnostních řetízků na vstupní dveře bytů a domů, zahrnující také poučení seniora o bezpečném postupu při jednání s cizími osobami. Dále probíhají pod záštitou tohoto odboru Besedy pro seniory a širokou veřejnost, na kterých se posluchači seznamují s aktuálními formami trestné činnosti a metodami zajištění bezpečnosti osob i majetku. Městská policie Brno zřídila také zvláštní telefonní informační Senior linku bezpečí 541 248 844.

Metodika

37

3 METODIKA Práce je rozdělená na dvě části, teoretickou a praktickou. Při vypracování teoretické části práce je vycházeno ze studia literatury uvedené v seznamu pouţitých zdrojů. Je zde nastíněna problematika stárnutí populace a rozebrány socio-ekonomické dopady tohoto jevu, jedná se především o dopad na státní rozpočet a důchodový systém, trh práce, sociální a zdravotní sluţby a strukturu spotřeby. Dále je objasněn pojem stáří a jeho průběh, jaký postoj společnost ke stáří zaujímá, jak se mění potřeby s přibývajícím věkem a jak jsou v současnosti zajištěny. Druhá část práce se věnuje představení vybraných rezidenční zařízení a pečovatelských domů a také lokalizaci respondentů dle místa bydliště v městských částech města Brna, kteří byli dotazováni přímo na ulicích. Následuje rozbor výsledků dotazníkového šetření, poté bude provedeno testování hypotéz stanovených v cíli práce a vyvození závěrů. Na základě zjištěných skutečností budou vytvořeny doporučení a návrhy na zlepšení.

3.1

Definice výzkumného problému

Práce identifikuje problémové oblasti, jeţ mohou ovlivňovat kvalitu ţivota brněnských seniorů. Tyto jsou nezbytným předpokladem pro formulaci doporučení, která by mohla vést ke zkvalitnění ţivota seniorů.

3.2

Charakteristika cílové skupiny

Cílovou skupinou jsou senioři ve věku nad 65 let ţijící ve městě Brně. Pro získání komplexního pohledu na spokojenost s veřejně poskytovanými sluţbami vzorku budou senioři rozděleni na tři skupiny dle prostředí, ve kterém ţijí. První dílčí skupinou budou senioři, kteří bydlí v rezidenčním zařízení, druhou dílčí skupinou budou senioři ţijící v domech s pečovatelskou sluţbou a poslední, třetí, senioři ţijící ve své domácnosti. Aby byla zajištěna objektivnost získaných odpovědí pro celé město Brno, byli respondenti vybírání zcela náhodně a co nejrovnoměrněji z různých městských částí města Brna. Bylo dotazováno celkem 249 respondentů, z toho 17 odmítlo odpovídat. Jedná se tedy o 232 skutečně dotázaných osob. Ve městě Brně ţilo dle statistiky Počet obyvatel podle pohlaví a věku Brna k 31.12.2009 ČSÚ (2011) k 31. 12. 2009 celkem 65 064 seniorů, bylo dotazováno 0,36 % populace brněnských seniorů.

3.3

Sestavení dotazníku

Dotazník sestává ze dvou částí. První část je obecná a týká se všech tří dílčích skupin. Úkolem této části je nejen zjistit respondentovy základní charakteristiky, ale také hodnocení faktorů společných všem dílčím skupinám. Druhá část se bude odvíjet od prostředí, ve kterém respondent ţije a jejím úkolem je zjistit hodnocení faktorů specifických právě pro toto prostředí. Obecná část obsahuje 20 otázek. Počet otázek druhé části je pro kaţdou dílčí skupinu jiný. Pro dílčí skupinu osob ţijících v domácím prostředí se jedná o 7 otázek, které se soustřeďují především na informovanost a osobní zkušenosti s poskytovanými sociálními sluţbami v městě Brně. Část dotazníku pro osoby ţijících

38

Metodika

v domě s pečovatelskou sluţbou obsahuje 12 otázek soustřeďujících se na hodnocení a vyuţívání sluţeb poskytovanými těmito domy jejich obyvatelům. Poslední dílčí část, určená osobám ţijícím v rezidenčních zařízeních, obsahuje 10 otázek, jeţ jsou opět věnovány hodnocení a vyuţívání sluţeb v těchto zařízeních poskytovaných. V závěru všech dílčích části mohou respondenti vyjádřit své návrhy a připomínky ke skutečnostem, které ovlivňují jejich spokojenost. Zařazení dvou otázek dotazníku bylo inspirováno anketou s názvem „Je Brno přátelské k seniorům?“ zveřejněnou kanceláří Brno-Zdravé město (Kancelář primátora města Brna, 2010) nejen na oficiálních webových stránkách MMB. Jedná se o otázky všeobecného pohledu na kvalitu ţivota seniorů a moţnosti pro seniory ve vybraných oblastech nabízených ve městě Brno. Ač se této ankety zúčastnili i jiné věkové kategorie, výsledky jsou povaţovány za představu brněnské populace o moţnostech a kvalitě ţivota brněnských seniorů. Výsledků zmiňované ankety budou porovnány s výsledky dotazníkového šetření v části této práce s výsledky dotazníkového šetření. Samotnému dotazníkovému průzkumu předcházelo pilotní dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 10 náhodně vybraných respondentů pro zjištění srozumitelnosti a vypovídací hodnoty otázek. Vzhledem k charakteristice cílové skupiny probíhal dotazníkový průzkum formou strukturovaného rozhovoru, kdy odpovědi zaznamenával do formuláře dotazníku sám tazatel. Díky tomuto postupu byla zajištěna maximální moţná návratnost dotazníků a také bylo získáno mnoho kvalitativních informací, které běţná dotazníková šetření nemohou postihnout.

3.4

Realizace dotazníkového průzkumu

Sběr a shromaţďování dat probíhal na území města Brna v dubnu 2011. V průzkumu byli oslovováni jak lidé na ulicích, tak osoby v cíleně navštěvovaných domovech seniorů a domech s pečovatelskou sluţbou s náhodným výběrem respondentů. Vyplňování dotazníků bylo zcela anonymní, čímţ se rozumí respektování důvěrného charakteru zde sdělených informací a jejich vyuţití výhradně pro hromadné zpracování potřeb této práce.

3.5

Statistické metody

Jak uvádí Foret (2008, s. 77), statistické postupy zpracování údajů získaných z dotazníkového výzkumu se liší nejen podle cílů šetření, ale také podle charakteru získaných dat. Hodnoty sledovaných vlastností se zjišťují pomocí znaků (proměnných). Znak je měřícím nástrojem vlastnosti jednotky souboru. V případě techniky dotazování je znakem otázka s předem vymezenými variantami odpovědí. Pokud se jedná o otevřenou otázku, varianty se tvoří aţ dodatečně kategorizací získaných odpovědí. Jak dále uvádí Minařík (2007, s. 45), analýza slovních znaků je často zaloţena na různých operacích s četnostmi. Třídění podle více neţ jednoho znaku můţe být v principu prováděno jako: a)

Třídění vícestupňové (hierarchické), kdy je soubor roztříděn nejprve podle jednoho znaku. Uvnitř vytvořených skupin je provedeno třídění podle dalšího znaku a celý postup můţe libovolněkrát pokračovat. Počet stupňů třídění a pořadí třídících znaků

Metodika

39

b)

záleţí na okolnostech a úsudku uţivatele. Výsledkem třídění je hierarchická stromová struktura. Třídění kombinační, prováděné současně podle dvou znaků do kombinační tabulky. Vytvořená kombinační tabulka pro dvojici číselných znaků se nazývá korelační tabulka. Kombinační tabulka pro dvojici slovních znaků se nazývá kontingenční tabulka. Pokud jsou oba tříděné slovní znaky alternativními, jedná se o zvláštní případ kontingenční tabulky – tabulku asociační. V úvahu se musí vzít i případ, kdy jeden ze znaků je číselný a druhý slovní. V tomto případě se hovoří o smíšené tabulce.

Minařík (2009, s. 130) píše, ţe kontingenční tabulka vzniká kombinačním tříděním prováděným podle dvou slovních znaků, z nichţ alespoň jeden je znakem mnoţným. Jak uvádí Hendl (2006, s. 307), kaţdý jednotlivec, resp. experimentální jednotka populace W, můţe být klasifikována podle dvou proměnných (kritérií) A a B. Proměnná A má r kategorií (úrovní) a proměnná B má s kategorií (úrovní). nij označuje počet prvků z výběru o rozsahu n, které podle proměnné A patří do kategorie Ai a podle proměnné B do kategorie Bj. ni dále označuje počet prvků z výběru, které patří do kategorie Ai (bez ohledu na hodnotu proměnné B), a podobně nj počet prvků patřících do kategorie Bj. Analýza kontingenční tabulky je zaloţena na tom, ţe pro kaţdé políčko tabulky lze stanovit četnost, která by zde byla v případě, ţe znaky A, B by byly nezávislé. Tato četnost se nazývá četností vypočtenou a stanoví se podle vztahu (Minařík, 2009, s. 130):

Minařík (2009, s. 130) dále pokračuje, ţe z povahy vypočtené četnosti vyplývá, ţe závislost slovních znaků v kontingenční tabulce je tím vyšší, čím rozdílnější jsou pozorované a vypočtené četnosti. Charakteristikou, která měří tuto rozdílnost pozorovaných a vypočtených četností souhrnně za celou tabulku, je čtvercová kontingence, která je definována jako ∑∑

(

)

Jek se v Minaříkovi (2009, s. 131) lze dočíst, čtvercová kontingence je charakteristikou intenzity závislostí v kontingenční tabulce, ovšem ne příliš dokonalou, neboť kromě stupně závislosti zkoumaných znaků závisí ještě na dalších činitelích (rozsah souboru, rozměry kontingenční tabulky). Vliv rozsahu souboru lze odstranit stanovením tzv. průměrné čtvercové kontingence

, která však neřeší vliv různé velikosti kontingenční tabulky. Snahou

je proto přejít na charakteristiky intenzity závislostí, které by byly od tohoto vlivu oproštěny. Těmito charakteristikami jsou tzv. koeficienty kontingence.

40

Metodika

Jak dále píše Minařík (2009, s. 131), Pearsonův koeficient kontingence je definován jako: √

√

a nabývá hodnot z intervalu 0 ≤ P< 1. Je však zřejmé, ţe hodnoty jedna nemůţe nikdy dosáhnout (činitel je vţdy menší neţ jmenovatel) a jeho maximální moţná hodnota je případ od případu různá. Cramérův koeficient kontingence dle Minaříka (8, s. 131): √

*(

),

-+

√

*(

)(

)+

jiţ nabývá hodnoty 0 ≤ C ≤ 1 bez ohledu na rozměry kontingenční tabulky. Zápis ve jmenovateli zlomku udává, ţe pro výpočet se bere v úvahu menší z čísel udávající počet sloupců nebo řádků zmenšených o jedna. Výsledky dotazníkového šetření budou zpracovány v programu Statistica 9.1 společnosti Statsoft, Inc., který všechny tyto statistické charakteristiky vyuţívá. V zájmu jednotného grafického vzhledu budou výstupy tohoto programu s výjimkou příloh a testovaných hypotéz formátovány prostřednictvím aplikace MS Excel 2010.

Vlastní práce

41

4 VLASTNÍ PRÁCE V úvodu této části práce jsou popsána jednotlivá navštívená zařízení a na mapě města Brna zobrazeny další lokality dotazování. Následuje vyhodnocení dotazníků a vyvození závěrů v dílčích oblastech. V závěru kapitoly Vlastní práce jsou testovány hypotézy stanovené v cíli této práce.

4.1

Navštívená zařízení

Bylo kontaktováno celkem 9 brněnských rezidenčních zařízení, z toho 4 z nich umoţnily provést bez jakýchkoliv komplikací a v relativně krátké době dotazníkové šetření. Jde o příspěvkové organizace zřízené Magistrátem města Brna: Domov pro seniory Foltýnova, Domov pro seniory Kociánka, Domov pro seniory Koniklecová a Domov pro seniory Vychodilová.

4.1.1

Domov pro seniory Foltýnova, p. o.

Dle oficiálních webových stránek organizace se Domov pro seniory Foltýnova (2007), příspěvková organizace, nachází v městské části Bystrc na ulici Foltýnova 1008/21. Nabízí sociální pobytovou sluţbu s celoročním provozem zajištěnou pomocí kvalifikovaného personálu. Kapacita domova je 213 lůţek, z toho 125 jednolůţkových a 44 dvoulůţkových obytných jednotek. V kaţdé obytné jednotce se nachází předsíň, kuchyňská linka, koupelna, WC, balkon nebo lodţii. Klienti si mohou svou obytnou jednotku nechat vybavit zařízením domova nebo svým vlastním nábytkem. Klientem se můţe stát osoba starší 65 let, jeţ má přiznán starobní důchod a sníţenou soběstačnost zejména z důvodu věku. V případě partnerů stačí dosaţení obou podmínek u jednoho z nich, druhý musí splňovat podmínku dosaţení veku pro přiznání starobního důchodu. Domov získal v roce 2011 od inspekce kvality poskytování sociálních sluţeb 140 bodů ze 144 moţných. Mezi poskytované, jak organizace uvádí (Domov pro seniory Foltýnova, 2007), sociální sluţby nabízené zařízením patří především úklid, praní loţního a osobního prádla, ţehlení, poskytování stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, nácvik dovednosti pro zachování vlastní soběstačnosti, pomoc při přesunu na lůţko nebo vozík, pomoc při osobní hygieně, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, vzdělávací a aktivizační činnosti, pomoc při uplatnění práv a zájmů, základní sociální poradenství, odborná péče privátního lékaře, péče sociálních pracovníků a dále také rehabilitace. Externě umoţní toto zařízení zprostředkovat sluţby, jeţ jsou hrazeny klientem, a to kadeřníka, pedikérky, maséra, kosmetičku, moţnost nákupu v obchůdku umístěného přímo v areálu zařízení, moţnost zavedení telefonní linky a kabelové televize a také zavedení internetu na pokoj. Domov nabízí kulturní a společenské vyţití prostřednictvím informačního centra s PC a internetem, keramické dílny, klubovny pro ruční práce, herny se šipkami, kuţelek, dílny pro kutily, canisterapie, knihovny, televizní místnosti, návštěv plaveckého a termálního bazénu, moţnosti práce na zahradě, účasti na výletech a zájezdech, 1x měsíčně pořádanou bohosluţbou.

Vlastní práce

42

4.1.2

Domov pro seniory Kociánka, p. o.

Na oficiálních webových stránkách organizace se uvádí, ţe Domov pro seniory Kociánka (2007), příspěvková organizace, sídlí v Brně na ulici Kociánka 1/8 na rozhraní katastrálního území Králova Pole a Sadové. Objekt je situován v 5,5 ha lesoparku a je plně bezbariérový. Sluţby jsou specificky odborně zaměřeny na ošetřovatelsko-zdravotnickou péči o klienty se sníţenou mobilitou. Kapacita domova je 329 lůţek, 1 jednopokojový pokoj a 164 dvoulůţkových pokojů. Pokoje jsou vybaveny zařízením příspěvkové organizace, kaţdý pokoj nabízí hygienický kout s umyvadlem. Koupelny s vanou, sprchovým koutem i WC jsou společné na chodbě pro více pokojů. Součástí objektu jsou pobytové terasy, bufet s televizí, společenské odpočinkové místnosti s televizí a videem atd. Klientem se můţe stát osoba starší 65 let se sníţenou soběstačností zejména z důvodu seniorského věku. Organizace, jak uvádí na svých oficiálních webových stránkách Domov pro seniory Kociánka (2007), poskytuje sociální sluţby, a to především ubytování, stravování, pomoc při zvládání běţných úkonů v péči o vlastní osobu, nepřetrţitou ošetřovatelskou péči, pomoc s osobní hygienou, zprostředkování kontaktů se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv a zájmů, rehabilitační péči a podporu dobrovolníků. Dále organizace zprostředkovává péči praktického lékaře, psychologa a jiných odborných lékařů, duchovní sluţby, kadeřnictví, pedikúru, prodej smíšeného zboţí přímo v areálu, poštovní a bankovní sluţby a matriční sluţby. Domov také podporuje dobrovolnictví. Aktivizační program je v zařízení naplňován pravidelnými bohosluţbami, procházkami po lesoparku, krátkými výlety po okolí Brna vozidlem organizace, návštěvami brněnských divadel, výstav, pořádáním tanečních zábav, zahradních slavností s muzikou, opékání špekáčku, sportovních her, módních přehlídek, různých kulturních představení, zapojením do prací na zahradě, šití pro celý domov apod. Klienti mají k dispozici také počítačové pracoviště s internetem, moţnost navštívit tématicky zaměřenou dílnu, muzikoterapii, biblioterapii a zkusit si zooterapii.

4.1.3

Domov pro seniory Koniklecová, p. o.

Dle oficiálních webových stránek organizace se Domov pro seniory Koniklecová (2007), příspěvková organizace, nachází na Kamenném vrchu v ulici Koniklecová 442/1 při městské části Nový Lískovec. Kapacita zařízení je 70 lůţek, umístěných v 54 obytných jednotek, z toho 39 je jednopokojových a 15 dvoupokojových. Součásti kaţdé obytné jednotky je předsíň, kuchyňská linka, WC, koupelna a lodţie. V domově je zajištěna nepřetrţitá sluţba pracovníků v sociálních sluţbách, Klientem se můţe stát osoba starší 65 let v nepříznivé sociální situaci se sníţenou soběstačnost zejména z důvodu věku. Mezi poskytované sluţby, uvádí se na oficiálních webových stránkách organizace Domov pro seniory Koniklecová (2007), patří poskytování ubytování a stravy, pomoc při běţných úkonech v péči o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatnění práv a zájmů.

Vlastní práce

43

Klientům je poskytována ošetřovatelská a rehabilitační péče, péče praktické lékařky docházející do zařízení dvakrát týdně. Do domova pravidelně dochází masér, kadeřnice a pedikérka. Klienti mohou vyuţívat volnočasové aktivity a to zpívání pro radost, filmový klub, skupinové cvičení, denní centrum, modlitební setkání, trénování paměti, odpolední aktivity dle měsíčního rozpisu. Zařízení umoţňuje také návštěvu hvězdárny, výstav, koncertů, pořádá různé výlety a vycházky, zábavné akce, kulturní vystoupení, společenské hry apod.

4.1.4

Domov pro seniory Vychodilová, p. o.

Dle oficiálních webových stránek organizace sídlí Domov pro seniory Vychodilová (2007), příspěvková organizace, na ulici Vychodilova 3077/20 v městské části Ţabovřesky. Kapacita domova je 82 lůţek, z toho je 61 pokojů jednolůţkových a 10 pokojů pro dva obyvatele vyuţívaných především manţelskými páry. Vzhledem k bezbariérovým úpravám je vhodný i pro handicapované klienty. Pokoje mají vlastní koupelnu s WC, jsou vybaveny kuchyňskou linkou a nábytkem domova, více neţ polovina pokojů má lodţii. Domov disponuje vlastní prádelnou a kuchyní. Klientem se můţe stát osoba, která dosáhla rozhodného věku pro přiznání starobního důchodu v nepříznivé sociální situaci a má sníţenou soběstačnost zejména z důvodu věku a zdravotního stavu. V roce 2011 získal domov od inspekce kvality poskytování sociálních sluţeb hodnocení 138 bodů ze 144 moţných. Klientům jsou dle webových stránek Domova pro seniory Vychodilová (2007) poskytovány především sluţby: ubytování, strava, pomoc při zvládání běţných úkonů v péči o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práva a zájmů. Ošetřovatelská a rehabilitační péče je poskytována nepřetrţitě odborným personálem. Zdravotní péče je poskytována klientům prostřednictvím zdravotnických zařízení. Klienti mají k dispozici knihovnu, internetovou učebnu, výtvarnou a keramickou dílnu. Kaţdé podlaţí má svou denní společenskou místnost. Pro pořádání kulturních a společenských akcí domovem slouţí prostory jídelny. V zadním traktu přiléhá k budově menší zahrada s altánkem a lavičkami k posezení. V prvním patře slouţí klientům ke stejnému účelu také venkovní terasa. Klienti mají moţnost skupinové rehabilitace, cvičení paměti, zúčastnění se kulturních a společenských akcí, canisterapie.

4.1.5

Domy s pečovatelskou sluţbou

Tyto instituce jsou přechodem mezi rezidenčním zařízením a bydlením ve vlastní domácnosti. Do domu s pečovatelskou sluţbou jsou umísťováni lidé ve starobním či invalidním důchodu, jejichţ stav umoţnuje vést poměrně samostatný ţivot. Lidé zde mají, podobně jako ve vlastní domácnosti, soukromí a nejsou podřízeni ţádnému zvláštnímu řádu, ale podobně jako v domovech seniorů mohou vyuţívat sluţeb pečovatelek, ať uţ se jedná o dovoz obědů, úklid, nákupy či praní prádla. Zpravidla se jedná o bytové domy s malometráţními byty, které navíc bývají pronajímány seniorům za zvýhodněné ceny.

Vlastní práce

44

Dotazníkové šetření bylo umoţněno v osmi brněnských domech s pečovatelskou sluţbou (DsPS). Jedná se o tyto: DsPS Brno - Rotalova 15, 19 v Husovicích (Brno-Sever), DsPS Brno - Poláčkova 2381/7 v Líšni, DsPS Brno - Libušina třída 583/8 v Kohoutovicích, DsPS Brno – Pálavské náměstí 4102/1 ve Vinohradech, DsPS Brno – Bzenecká 4136/21 ve Vinohradech, DsPS Brno - Součkova 4, 6 v Komíně, DsPS Brno – Vavřinecká 13 v Komíně, DsPS Brno – Hybešova 65a,b,c ve Starém Brně (Brno-Střed).

4.2

Další místa sběru dat

Město Brno je rozděleno na 29 městských části. Na Obr.1 jsou pro představu barevně zvýrazněny městské části, které respondenti uváděli jako svá bydliště. Respondenti, kteří uvedli jako místo bydliště Husovice, Lesná nebo Černá pole, jsou zařazeni do městské části Brno-Sever. Zvýrazněných oblastí je celkem 19 městský částí. Obrázek 1: Mapa městských částí města Brna

Zdroj: Úřad městské části Brno-Líšeň: Městské části Brna (2010). Vlastní zpracování.

Vlastní práce

4.3

45

Výsledky dotazníkového šetření

Vzor dotazníku je zařazen do příloh práce spolu s vybranými tabulkami četností odpovědí na otázky dotazníku. Do části práce s výsledky dotazníkového šetření budou zařazeny otázky, které se týkaly obecné charakteristiky respondenta, celkové spokojenosti s kvalitou vybraných sluţeb a moţností trávení volného času, jeţ Brno nabízí, dále pak informovanosti zdravotní prevence a informovanosti v oblasti sociální péče.

4.3.1

Obecné charakteristiky zkoumaného vzorku

V dotazníkovém šetření bylo dotazováno celkem 232 respondentů, jejichţ sloţení dle věku a pohlaví ilustruje Graf 6. Ve vzorku bylo 30 % muţů a 70 % ţen. Průměrný věk u muţů byl 74 let a u ţen 77,3 roků. 25 20 Ţeny

15

Muţi 10 5 0 65 67 69 71 73 75 77 79 81 83 85 87 89 91 93 95 97 Zdroj: Vlastní zpracování.

Graf 6: Struktura respondentů dle pohlaví a věku Další graf znázorňuje nejvyšší dosaţené vzdělání jednotlivých respondentů. Největší zastoupení má střední škola ukončená maturitou, následuje střední škola ukončená výučním listem a základní vzdělání. Vysokoškolské vzdělání dokončilo pouze 18 % dotazovaných.

Vlastní práce

46

0,86%

0,43%

17,67% 36,64%

Středoškolské s maturitou Středoškolské s výučním listem

21,12%

Základní Vysokoškolské Jiné

23,28%

Žádné

Zdroj: Vlastní zpracování.

Graf 7: Vzdělanostní sloţení dotazovaného vzorku Podrobnější tabulka s relativní četností respondentů dle místa bydliště, tedy městských částí a případně zařízení, je zařazená v přílohách této práce. Následující tabulka obsahuje rozdělení respondentů dle městských částí bez rozdílů prostředí, ve kterém ţijí (rezidenční zařízení, domy s pečovatelskou sluţbou a domácí prostředí). Tabulka 7: Rozdělení respondentů dle městských částí MČ Bohunice Bystrc Jundrov Kníničky Kohoutovice Komín Královo Pole Líšeň Medlánky

Absolutní četnost 7 18 4 1 20 10 29 13 9

Relativní četnost 3,02% 7,76% 1,72% 0,43% 8,62% 4,31% 12,50% 5,60% 3,88%

MČ Řečkovice Sever Starý Lískovec Střed Tuřany Vinohrady Žabovřesky Žebětín Židenice

Absolutní četnost 5 27 5 17 7 17 21 7 6

Relativní četnost 2,16% 11,64% 2,16% 7,33% 3,02% 7,33% 9,05% 3,02% 2,59%


4.3.2

Hodnocení sluţeb nabízených ve městě Brně

Tato část se zabývá celkovým hodnocením města Brna seniory v několika aspektech. Podíly relativního zastoupení jednotlivých hodnocení kvality ve vybraných oblastech ilustruje následující tabulka. Někteří respondenti poznamenali k jednotlivým oblastem zdůvodnění své odpovědi, coţ bude rozebráno níţe pod tabulkou.

Vlastní práce

47

Sociální péče

MHD

Možnosti pěší chůze

Bezpečnost

Hodnocení Ano, zcela Spíše ano Spíš ne

Zdravotní péče

Tabulka 8: Jak je podle Vás ve městě Brně zajištěna kvalita v těchto oblastech?

35,26% 41,03% 17,95%

30,77% 28,21% 16,03%

46,79% 22,44% 7,69%

59,62% 25,00% 5,13%

11,54% 17,95% 26,28%

1,92% 3,85%

3,85% 21,15%

1,92% 21,15%

0,00% 10,26%

28,21% 16,03%

Vybavenost veř.prostr.

Vhodné bydlení

Stravování

Nakupování

Technické služby

Vůbec ne Nevím

Ano, zcela Spíše ano

31,41% 37,82%

3,21% 4,49%

10,26% 21,15%

50,64% 25,64%

23,72% 35,90%

Spíš ne Vůbec ne

19,23% 4,49%

21,79% 44,87%

11,54% 3,85%

5,13% 1,92%

26,28% 5,13%

7,05%

25,64%

53,21%

16,67%

8,97%

Hodnocení

Nevím Zdroj: Vlastní zpracování.

Zdravotní péče získala od respondentů poměrně kladné hodnocení (ano či spíše ano zvolily více neţ tři čtvrtiny dotazovaných). Nejčastějšími připomínkami respondentů ke zdravotní péči, jedná se o 5 % hodnotících respondentů, je ţe kvalitní můţe být, jen pokud má pacient v této oblasti známé. Dalších 2,6 % dotazovaných je přesvědčeno o tom, ţe jsou spokojeni s kvalitou lékařskou péčí jen proto, ţe jsou to jejich známí. Stejné procento dotazovaných se vyjádřilo kriticky k nemocnici v Bohunicích a 2 % naopak vyjádřila spokojenost s nemocnicí u Sv. Anny. Dalšími otázkami dotazníku směřujícími ke spokojenosti se zdravotní péči bylo zjištěno, ţe mezi seniory vyuţívajícími lékaře v zařízeních a lékaře působící ve vlastních ordinacích existuje rozdíl ve spokojenosti s péčí těchto lékařů. Graf 8 znázorňuje podíl osob spokojených a nespokojených se svým lékařem. S prací lékařů mimo zařízení je spokojeno téměř 84 % respondentů, zatímco u lékařů v zařízení je tato hodnota o více neţ 10 % niţší.

Vlastní práce

48

Podíl odpovědí

100% 80% 72,5%

60%

83,9%

Ano, zcela

40% 20%

Ne

27,5% 16,1%

0% V zařízení

Jiný

Typ lékaře Zdroj: Vlastní zpracování.

Graf 8: Podíl spokojenosti s prací lékařů v zařízeních a ostatních Následující graf ilustruje vliv spokojenosti s prací vlastního lékaře na celkové hodnocení kvality zdravotnictví ve městě Brně. Je patrné, ţe respondenti spokojení s prací vlastního lékaře dávají o stupeň lepší hodnocení celkové úrovni zdravotnictví ve městě Brně a pozitivní hodnocení tak vyjádřilo téměř 80 % dotazovaných v této skupině. Naproti tomu osoby nespokojené s prací vlastního lékaře hodnotilo pozitivně jen v 55 % případů. O skutečné úrovni závislosti spokojenosti s vlastním lékařem a hodnocením kvality zdravotní péče ve městě Brně ze statického pohledu pojednává následující podkapitola Testování hypotéz.

Podíl hodnocení

40,0%

Jste spokojen(a) se svým lékařem

40,9% 38,6% 41,7%

50,0%

37,5%

30,0% 20,0%

16,7%

14,4%

10,0%

2,3%

0,0%

0,0% Ano, zcela

Spíše ano

Spíše ne

3,8% 4,2%

Ano, zcela Ne

Vůbec ne

Nevím

Je v městě Brně zajištěna kvalitní zdravotní péče? Zdroj: Vlastní zpracování.

Graf 9: Vliv spokojenosti s prací vlastního lékaře na celkové hodnocení kvality zdravotní péče ve městě Brně Mezi respondenty nespokojenými s péčí vlastního lékaře byla jako důvod této nespokojenosti nejčastěji uváděna neochota lékaře a to téměř v polovině případů. Dále byla

Vlastní práce

49

problémem špatná komunikace (19 % případů) a nedůvěra, kterou povaţuje za problém 17 % dotázaných. Z kvalitativní části výzkumu vyplynuly téţ problémy s nediskrétností některých lékařů, nedodrţováním hygieny, nezájmem o pacienty či absence lékaře v zařízení během udaných ordinačních hodin. Oblast sociální péče si také udrţela kladné hodnocení, a to od 59 % respondentů. Nejčastější připomínkou 9 % dotázaných byla nedostatečná informovanost o nárocích na dávky a sluţbách, které by mohli mít k dispozici. Z další části dotazníku, zaměřeného na spokojenost uţivatelů domovů seniorů, vyplynulo, ţe výjimkou dvou případů jsou všichni tito respondenti zcela spokojeni se sluţbami svého zařízení. Do tohoto hodnocení je zahrnuta spokojenost s přístupem personálu i materiálním zázemím. Velmi podobný výsledek měla tato část šetření i v domech s pečovatelskou sluţbou, kde se ke kladnému hodnocení také přiklonilo 100 % dotázaných, kteří některou ze sluţeb poskytovaných v těchto zařízeních vyuţívají. Jak vidíme v následujícím grafu, jedná se o 31 % respondentů z těchto zařízení, kteří sluţby vyuţívají pravidelně a 42 % respondentů vyuţívajících tyto sluţby občas. 31%

42% Pravidelně

Občas

27% Ne Zdroj: Vlastní zpracování.

Graf 10: Vyuţívání pečovatelských sluţeb obyvateli DsPS Městskou hromadnou dopravu hodnotilo kladně přes 69 % dotázaných a častěji se objevila pouze výtka k chybějícím nástupním ostrůvkům (2 % respondentů). Další velmi pozitivně hodnocenou oblastí je moţnost pěší chůze, celkem 85 % kladných hodnocení respondentů. Mezi nejvíce zmiňované připomínky zde patřil nedostatek přechodů pro chodce (2,56 % dotazovaných). Kvalitativní část výzkumu odhalila také několik dalších problémů, se kterými se senioři při pěším pohybu setkávají. Jedná se hlavně o nerovnosti chodníků a neukázněnost řidičů, kteří parkují na chodnících či nezastavují na přechodech. Naopak spíše negativně hodnotilo téměř 55 % respondentů oblast bezpečnosti. Více neţ pětina respondentů (22 %) by uvítala častější hlídky policie a to hlavně ve večerních hodinách a v problémových místech, které zmínilo 9 % dotázaných. Další oblastí, jejíţ hodnocení dotazník zkoumal, byla vybavenost veřejných prostranství. Tuto hodnotilo pozitivně téměř 70 % dotazovaných. I tak by ale přes 13 % respondentů uvítalo více laviček. V souvislosti s tím se někteří dotazovaní téţ vyjádřili, ţe by byly lepší lavičky s opěradly. Přes 5 % dotazovaných také uvedlo, ţe by uvítali větší mnoţství laviček na zastávkách městské hromadné dopravy. A 4 % dotázaných by také ocenily více košů v ulicích.

Vlastní práce

50

Jednou z na první pohled nejdůleţitějších oblastí, kterou museli respondenti v dotazníku hodnotit, je bydlení pro seniory. Ta získala většinově záporné hodnocení a to od 66 % dotázaných. Téměř čtvrtina respondentů také uvedla, ţe je ve městě Brně nedostatek vhodného bydlení pro seniory. O nedostatku kapacit bydlení pro seniory vypovídá i průměrná čekací doba na místo v těchto typech zařízení, která se dle odpovědí respondentů pohybuje mezi 2-3 roky, ale nejvyšší zmíněná čekací doba činila dokonce 9,5 roku. S bydlením souvisí i moţnost vhodného stravování pro seniory. Spíše dobře si Brno v této oblasti vede podle 31 % dotázaných. Více neţ polovina respondentů (53 %) však nebylo schopno tuto oblast zhodnotit. Problémem tak nemusí být nedostatek moţností stravování, ale hlavně informovanost, coţ ve svých připomínkách zmínily 4 % dotázaných. Část dotazníku věnovaná stravování v DsPS ukázala, ţe 55 % obyvatel těchto domů vyuţívá moţnosti nechat si dováţet stravu. Z těchto respondentů je 14 % zcela spokojeno a 46 % je spíše spokojeno. Spíše negativně či negativně hodnotilo 29, respektive 11 % dotázaných. Situace se stravováním v domovech seniorů je velmi podobná. Zcela či spíše je zde s jídlem spokojeno 54 % respondentů, spíše nespokojeno je 28 % dotazovaných a vůbec není spokojeno necelých 18 % respondentů. 27 % dotazovaných, kteří zvolili moţnost nespokojen/á či spíše nespokojen/á, si raději vaří samo. Z kvalitativní části výzkumu vyplynulo, ţe nejčastějšími důvody nespokojenosti se stravou je chuť a kvalita jídel či nedostatek ovoce a zeleniny. Oblast nakupování je s více neţ 75 % kladných hodnocení jednou z nejlépe vnímaných oblastí. Připomínky měli senioři jen k nedostatku menších obchodů (7 %) a vzdálenosti těch velkých (2 %). Činnost technických sluţeb hodnotili respondenti také převáţně kladně (60 % případů). Mezi nejčastější připomínky patřily problémy v zimě, kdy nebývají odklízeny chodníky či nejsou ošetřeny posypem. Obzvláště kluzký povrch se pak stává značně nebezpečným, neboť u seniorů hrozí při pádu vznik zlomenin, které se následně jen velmi špatně hojí. Další oblastí, kterou měli respondenti hodnotit, byla moţnost trávení volného času. Konkrétně se jednalo o názory na několik nejčastějších aktivit, jak je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 9: Jak jste spokojen/á s moţnostmi ve městě Brně v následujících oblastech? Hodnocení Ano, zcela Spíše ano Spíš ne Vůbec ne Nevím

Vzdělání 51,28% 17,31% 1,28% 0,00% 30,13%


Práce 7,69% 14,10% 22,44% 16,03% 39,74%

Pohyb 45,51% 16,03% 1,28% 0,00% 37,18%

Kluby 50,00% 13,46% 2,56% 0,64% 32,69%

Kultura 64,74% 15,38% 3,21% 0,00% 16,67%

Vlastní práce

51

První hodnocenou aktivitou bylo vzdělávání, které získalo velmi kladné hodnocení od poloviny respondentů. Dalších 17 % dotazovaných uvedlo, ţe moţnosti vzdělávání pro seniory jsou v městě Brně spíše dostatečné a zbytek dotazovaných (30 %) nebyl schopen tuto oblast posoudit. 21 respondentů (9 %) uvedlo, ţe jiţ má osobní zkušenost se vzděláváním v seniorském věku. 20 z těchto respondentů navštěvovalo či navštěvuje jednu z univerzit třetího věku, přičemţ kladně hodnotilo náplň tohoto vzdělávání polovina z těchto dotazovaných. Jediným důvodem, který uváděli respondenti, nespokojení s náplní tohoto vzdělávání, byla tematická neucelenost s tím, ţe by spíše neţ soubor přednášek na různá témata uvítali jejich tematické zaměření na konkrétní oblast, jako je například archeologie, zeměpis či podnikání ve vyšším věku. Z kvalitativní části výzkumu vyplynulo, ţe velkým problémem je informovanost o moţnostech vzdělávání pro seniory. Problémy informovanosti nejen v této oblasti se bude zabývat část práce s návrhy řešení. Vedle vzdělávání měli dotazovaní hodnotit i moţnost pracovního uplatnění pro seniory, tedy hlavně fyzicky nenáročné práce na zkrácené úvazky či formou brigád. Jedná se o jednu z nejhůře hodnocených oblastí, ke které se kladně či spíše kladně vyjádřilo pouze 22 % respondentů. Naopak negativně či spíše negativně hodnotilo moţnost pracovního uplatnění seniorů 38 % dotazovaných. Jak ukázala kvalitativní část výzkumu, mnoho seniorů se domnívá, ţe pokud někdo má zájem pracovat, práci si najde. Další skupina si naopak myslí, ţe není dost práce ani pro mladé lidi či se jedná pouze o práce vhodné pro vitálnější důchodce. Moţnosti pohybových a sportovních aktivit pro seniory byly velmi příznivě hodnoceny 45 % dotázaných a spíše kladně se vyjádřilo 16 % respondentů. Kvalitativní část výzkumu opět ukazuje nedostatečnou informovanost o těchto moţnostech spíše neţ skutečný nedostatek moţností těchto aktivit. Často byla zmiňována doba konání kurzů, které končívají převáţně ve večerních hodinách a mnozí senioři pak mají strach se venku pohybovat sami. Problematická je pro některé z nich také finanční dostupnost těchto aktivit. Moţnost scházet se v klubech a zájmových krouţcích hodnotí kladně či spíše kladně 63 % dotázaných. Mezi problémy, které odhalila kvalitativní část výzkumu, patří podobně jako v jiných oblastech nedostatečná informovanost. Příleţitosti kulturního vyţití hodnotilo pozitivně 80 % dotazovaných seniorů s tím, ţe je zde velké mnoţství divadel, koncertů a dalších programů, které jsou zpravidla dostupné i bezbariérově. Mezi negativní připomínky patřila opět informovanost o těchto moţnostech, dále pozdní časy konání a v neposlední řadě obtíţná finanční dostupnost.

4.3.3

Porovnání výsledků dotazníkového šetření s výsledky ankety

Porovnání výsledků dotazníkového šetření s výsledky ankety „Je Brno přátelské k seniorům?“ (Kancelář primátora města Brna, 2010) v názorech na kvalitu ţivota brněnských seniorů ve vybraných aspektech, lze u vhodného bydlení, zdravotní péče, sociální péče, bezpečnosti, vybavenosti veřejných prostranství, stravování, pěším pohybu a MHD.

Vlastní práce

52

Sociální péče

MHD

Pěší chůze

Bezpečnost

Vybavenost veř pros.

Vhodné bydlení

Stravování

Výsledky ankety Výsledky dotaz.šetření

Zdravotní péče

Tabulka 10: Porovnání kvality ţivota seniorů ve vybraných oblastech

71% 76%

46% 59%

69% 69%

67% 85%

35% 30%

38% 70%

20% 8%

63% 31%


Co se týče jednotlivých oblastí pro aktivní ţivot seniorů, porovnávány mohou být moţnosti kulturního vyţití, pohybové aktivity, klubové a spolkové vyuţití a pracovní uplatnění. Po srovnání výsledku ankety a dotazníkového šetření této práce, je patrné mírně optimistější hodnocení námi oslovených respondentů, kdy výsledky z dotazníkového šetření jsou zhruba o 10 p.b. vyšší s výjimkou v oblasti pracovního uplatnění, kdy se výsledky prakticky shodují.

4.3.4

Informovanost a prevence

Jak je moţno vidět v níţe uvedené tabulce, informovanost o moţnostech cvičení a prevence chorob ve stáří je velmi malá a pohybuje se jen okolo 12,5 %, zatímco 87,5 % nebylo nikdy informováno o moţnostech prevence. Jak jiţ bylo psáno dříve, je prevence jedním ze způsobů, jak nejen podstatně zvýšit kvalitu ţivota seniorů, ale také značně omezit dopady na zdravotnické výdaje, potaţmo na národní produkt. Velká část populace si to uvědomuje, neboť téměř 41% respondentů vyjádřilo svůj zájem o poskytování těchto informací při odchodu do důchodu a během sénia. Tabulka 11: Informovanost o prevenci nemocí a zájem o tyto informace Ano Informace o prevenci Zájem o tyto informace

Ne 12,5% 40,9%

87,5% 57,8%


Pokud jde o informovanost o sociální péči, vyslovilo se kladně jen 30 % dotazovaných. Více neţ polovina tyto informace nemá a 14 % nebylo schopno posoudit, zda má dostatek informací o těchto sluţbách. Více neţ polovina respondentů by však ocenila broţuru či jinou formu přehledu o nárocích na úlevy či příspěvky související s vysokým věkem a zhoršeným zdravotním stavem. Vedle toho by téţ ocenili přehled pečovatelských sluţeb a zařízení či klubů pro seniory spolu s krátkými hodnotícími recenzemi stávajících klientů.

Vlastní práce

53

Tabulka 12: Informovanost o sociální péči a zájem o tyto informace Ano Přehled o sociální péči Zájem o informace v této oblasti

Ne 30,6% 54,7%

Neposoudím 55,2% 14,2% 45,3% 0,0%


Následuje Graf 11 znázorňující nejčastěji pouţívané informační zdroje, které respondenti uváděli. Jednoznačně nejvíce je mezi dotazovanými seniory vyuţíván denní tisk a místní zpravodaje, s odstupem pak televize, rádio a internet. Tato zjištění budou zohledněna při tvorbě návrhů řešení.

5%

8%

7% 48%

9% 11% 12%

Denní tisk a místní zpravodaj TV Rádio Internet Rodina Letáky či jiné tiskoviny Jiné


Graf 11: Nejčastěji vyuţívané informační zdroje

4.4

Testování hypotéz

Tato kapitola obsahuje testování hypotéz uvedených v cíli práce. Hypotéza H1: Hodnocení spokojenosti s vlastním lékařem ovlivňuje hodnocení kvality lékařské péče ve městě Brně obecně. Pro test platnosti H1 je nejprve stanovena nulová hypotéza H10: Hodnocení spokojenosti s vlastním lékařem nemá vliv na hodnocení kvality lékařské péče ve městě Brně obecně. Jelikoţ se jedná o test nominálních veličin, je nutné nejprve ověřit podmínky dobré aproximace pomocí tabulky očekávaných četností. Jelikoţ pro původní mnoţství variant nebyla splněna podmínka dobré aproximace (tab. viz příloha), byly pro účely dalšího zpracování negativně hodnotící odpovědi „Spíše ne“ a „Vůbec ne“ sloučeny do jedné varianty. Jak dokazuje níţe uvedená tabulka očekávaných četností vytvořená v programu Statistica 9.1, předpoklad dobré aproximace byl splněn a všechny teoretické četnosti jsou větší neţ 5.

Vlastní práce

54

Tabulka 13: Kontingenční tabulka očekávaných četností pro závislost hodnocení praktického lékaře a kvality zdravotnictví ve městě Brně obecně Očekávané četnosti (Hodnocení praktického lékaře a zdravotnictví obecně) Četnost označených buněk > 5 Pearsonův chí-kv. : 8,53430, sv=3, p=,036174 Hodnocení Spokojenost s Spokojenost s Celkem zdravotnictví praktickým praktickým lékařem lékařem Ne Ano, zcela Ano, zcela 45,0431 9,95690 55,0000 Spíše ano 52,4138 11,58621 64,0000 Spíše ne a Vůbec ne 25,3879 5,61207 31,0000 Nevím 67,1552 14,84483 82,0000 Celkem 190,0000 42,00000 232,0000 Zdroj: Statistica 9.1. Vlastní zpracování.

V záhlaví tabulky je uvedena téţ p-hodnota 0,036, takţe na asymptotické hladině významnosti 0,05 je zamítnuta hypotéza o nezávislosti spokojenosti s praktickým lékařem a hodnocením zdravotnictví v městě Brně obecně. Z následující tabulky je patrné, ţe mezi hodnoceními lékaře a zdravotnictví obecně sice existuje závislost, ovšem jen velmi malá (Cramérův koeficient dosahuje jen hodnoty 0,19). Tabulka 14: Závislost hodnocení kvality zdravotnictví ve městě Brně obecně na hodnocení praktického lékaře Závislost spokojenosti s praktickým lékařem a hodnocením zdravotnictví ve městě Brně obecně Chí-kvadr. sv p Statist. Pearsonův chí-kv. 8,534295 df=3 p=,03617 M-V chí-kvadr. 9,178012 df=3 p=,02702 Fí ,1917961 Kontingenční koeficient ,1883629 Cramér. V ,1917961 Zdroj: Statistica 9.1. Vlastní zpracování.

Závěr: Hypotéza H1 byla potvrzena, ale dle hodnoty Cramérova koeficientu je závislost sledovaných proměnných jen velmi slabá. To naznačuje správné pochopení nezávislosti otázek respondenty, kteří se při hodnocení zdravotnické péče ve městě Brně jako celku nenechali příliš ovlivnit zkušenostmi se svým praktickým lékařem.

Vlastní práce

55

Hypotéza H2: Informovanost o možnostech sociální péče závisí na vzdělání respondenta. Nejprve musí být vytvořena nulová hypotéza H20: Informovanost o moţnostech sociální péče nezávisí na vzdělání respondenta. Následně je vytvořena tabulka očekávaných četností v programu Statistica 9.1. Tabulka 15: Kontingenční tabulka očekávaných četností pro závislost dosaţeného vzdělání a přehledu o moţnostech sociální péče Očekávané četnosti (Dosažené vzdělání a informovanost o možnostech sociální péče) Pearsonův chí-kv. : 7,02153, sv=6, p=,318870 Přehled o Nejvyšší Nejvyšší Nejvyšší Nejvyšší Celkem možnostech dosažené dosažené dosažené dosažené součty sociální péče vzdělání vzdělání vzdělání vzdělání Středoškolské s Jiné Středoškolské s Vysokoškolské maturitou výučním listem Ne 46,89655 28,68966 29,79310 22,62069 128,0000 Ano 26,01293 15,91379 16,52586 12,54741 71,0000 12,09052 7,39655 7,68103 5,83190 33,0000 Celkem 85,00000 52,00000 54,00000 41,00000 232,0000 Zdroj: Statistica 9.1. Vlastní zpracování.

I kdyţ jsou podmínky pro minimální četnosti splněny, na asymptotické hladině spolehlivosti 0,05 není moţné zamítnout hypotézu o nezávislosti dosaţeného vzdělání a přehledu o moţnostech sociální péče. Nemá tedy smysl pokračovat hledáním Cramérova koeficientu, vyjadřujícího míru závislosti dosaţeného vzdělání a přehledu o moţnostech sociální péče. Závěr: Hypotézu H2 není na základě výpočtů moţné potvrdit ani vyvrátit a testem se nepodařilo prokázat závislost či nezávislost testovaných proměnných.

Návrhy řešení

56

5 NÁVRHY ŘEŠENÍ Tato kapitola navazuje na výsledky dotazníkové šetření a navrhuje moţná řešení dílčích oblastí spolu s přibliţným vyčíslením nákladů, a pokud to bude moţné, i s návrhem případných zdrojů financování.

5.1

Informovanost

Jak vyplývá z výsledků dotazníkového šetření, není mezi seniory dostatečná informovanost o moţnostech aktivního trávení volného času, v oblasti sociální péče a prevence chorob ve stáří. Dotazníkové šetření také ukázalo, ţe lidé by měli o takovéto informace zájem.

5.1.1

Informovanost o prevenci ve stáří a cvičení

Jelikoţ podstatná část respondentů nebyla při odchodu do důchodu informována o tom, jak by měla předcházet chorobám stáří či jaké proměny jejich tělo a mysl mohou očekávat, je prvním navrhovaným řešením vydání broţur, které by obsahovaly seznámení s těmito změnami a moţnými riziky, které tyto změny přinášejí. Vedle seznámení s negativními důsledky těchto změn by byla zdůrazněna moţnost prevence a jejich oddálení vhodným cvičením a dalšími aktivitami. Tuto část broţury by sestavili odborníci z oborů lékařství a fyzioterapie s ohledem na fyzické moţnosti seniorů. Další část broţury by obsahovala seznam a stručnou charakteristiku institucí, věnujících se související problematice, jako jsou nemocnice, geriatrická střediska či rehabilitační zařízení a dále zdroj, odkud čerpat aktualizované informace. Jako zdroj těchto aktualizovaných informací by mohl slouţit jiţ existující Portál sociální péče ve městě Brně, vytvořený během plnění KPSS. Přibliţné náklady na vyhotovení 10 000 výtisků takovéto broţury se pohybují okolo 110 000 Kč. Nálady na samotný tisk by dle Ceny tisku (2004) dosahovaly 92,5 tisíce korun. Odhad honorářů autorů činí 15 000 Kč, neboť část broţury bude napsána v reţii zdravotnických zařízení a sdruţení pro seniory. Zhotovení ilustrační grafiky poté vyjde asi na 5 000 korun. Distribuční náklady budou zanedbatelné, neboť broţury budou rozdávat lékaři v případě zájmu pacienta při pravidelných prohlídkách při odchodu do důchodu a také budou k dostání na radnicích jednotlivých městských částí, knihovnách a na jiných vhodných místech. O tom kde si budou moci občané vyzvednout tuto publikaci, budou informování v místních zpravodajích jednotlivých městských částí. Náklady na vznik publikace vzhledem ke své relativně nízké hodnotě mohou být financovány přímo z rozpočtu města Brna v rámci výdajů na sociální sluţby.

5.1.2

Informovanost v oblasti sociální péče pro seniory

Další problematickou oblastí, jak ukázalo dotazníkové šetření, je informovanost v oblasti sociální péče. Kvalitativní část dotazníků zjistila přání seniorů o vznik souhrnné publikace, kde by mohli najít seznam poskytovatelů sociální či jiné pomoci a recenze těchto poskytovatelů od stávajících či bývalých klientů. Publikace by zahrnovala téţ seznam pomocí a dávek, na které má senior nárok spolu s odkazy na bliţší informace či aktuální výši těchto dávek. Na tvorbě této části by se měli

Návrhy řešení

57

podílet především lidé z běţné praxe. Poslední část by obsahovala moţnosti slev pro seniory, jako je zlevněné jízdné, úlevy na ceně energií a mnohé další. Náklady na tuto broţuru by byly o něco niţší neţ v předešlém případě, neboť zařízení a instituce by měly moţnost za úplatu zde nabízet své produkty a také poskytovat rozšířené informace, neţ by byly v základních souhrnech. Počítá se tedy opět s náklady na samotný tisk ve výši 92,5 tisíce korun, tentokráte bez dodatečných nákladů. Obsah broţury by vytvořili partneři a zainteresované organizace zdarma výměnou za moţnost většího místa pro prezentaci vlastní firmy. Distribuce by kromě způsobů uvedených v předchozím případě zajistily opět partnerské instituce, podílející se na tvorbě publikace. Pro uhrazení části či celých nákladů na tisk by byly vyuţity zdroje z plateb za rozšířený rozsah informací o institucích, které projeví zájem. Zbývající část nákladů by mohla být uhrazena přímo z rozpočtu města, neboť částky, které plynou z rozpočtu města na provozní výdaje související se sociální péčí (Statutární město Brno, 2011), mají dosahovat například v roce 2011 výše 415 milionů korun. Je zde tak prostor k relativně nepatrnému navýšení této sloţky rozpočtu o částku nezbytnou pro vytvoření a distribuci výše uvedené publikace. Jako zdroj aktuálních informací, včetně platných sazeb různých podpor či probíhajících slev pro seniory by mohl slouţit jiţ dříve zmíněny Portál sociální péče ve městě Brně.

5.1.3

Informovanost o moţnostech aktivního trávení času

Další oblastí, která spíše neţ faktickým nedostatkem moţností trpí velmi špatnou informovaností cílové skupiny o těchto moţnostech, je aktivní trávení volného času seniorů. I v tomto případě se jeví jako jednou z moţností jakýsi „souhrník“, který by v pravidelných intervalech poskytoval přehled nejen o programech divadel, koncertních síní, kin, muzeí, ale téţ moţnostech účasti v různých tematických či sportovních klubech a spolcích, nabídce studií nejen na univerzitách třetího věku. Kromě obsáhlé verze tohoto „souhrníku“, která by byla publikována například čtvrtletně, by vycházely také stručnější přehledy v měsíčních či týdenních intervalech, které by byly zveřejňovány v tisku a místních zpravodajích. Cena čtvrtletního „souhrníku“ by byla obdobná, jako u předešlých broţur, tedy asi 92,5 tisíce korun. Tvorba broţury by byla financována ze sponzorských darů zainteresovaných organizací, které by na výměnu získaly větší prostor na svou prezentaci v dané broţuře. Cena stručnějších přehledů by byla zanedbatelná v místních zpravodajích a v případě jiných tiskovin by se pohybovala od 1 Kč za ks formou vloţené přílohy novin, ceny dle Deníku (2011). Financování „souhrníku“by mohlo být také vzhledem k ceně přímo z rozpočtu města, konkrétně z kapitoly výdajů na sociální péči. Část nákladů by se vrátila ve formě plateb od organizací, které by měly zájem o větší rozsah prezentace, neţ jen základní údaje. Dalším bodem, který z kvalitativního výzkumu vyplynul, byla nespokojenost značné části studentů univerzit třetího věku s náplní a zaměřením přednášek. Řešením tohoto problému je předání těchto výsledků právě univerzitám třetího věku, které mohou samy provést podrobnější

Návrhy řešení

58

výzkum a zjistit, o jakou náplň by byl větší zájem a jestli mají pro výuku takovéhoto obsahu dostatečné kapacity.

5.2

Bydlení pro seniory

V této oblasti byl často skloňován problém nedostatečné kapacity bydlení pro seniory. Prvním krokem, který můţe vést k částečné nápravě tohoto stavu, je zodpovědnější výběr klientů těchto zařízení. Mnoho stávajících klientů si stěţuje, ţe se do zařízení dostává velké mnoţství lidí, kteří zatím ţádnou pomoc nepotřebují a nevyuţívají. Jak dokládají výsledky dotazníkového šetření v oblasti sociální péče, téměř 30 % respondentů ţijících v DsPS pomoc pečovatelky nevyuţívá. S pomocí tvorby přísnějších hodnotících kritérií pro příjem do těchto domovů bude moţné omezit zbytečné plýtvání finančních prostředků a kapacitou těchto zařízení a vyuţít takto získanou kapacitu pro ty opravdu potřebné. Řešením realizovatelným aţ v dlouhodobém horizontu je výstavba či přestavba za účelem vzniku nových domovů seniorů, domů s pečovatelskou sluţbou či malometráţních a pro seniory cenově dostupných bytů. Náklady realizace a takováto řešení se pohybují v řádech desítek aţ stovek milionů v závislosti na velikosti projektu. Například, jak uvádí zpravodaj Prio (2009), v Ostravské Porubě byl postaven dům s pečovatelskou sluţbou s kapacitou pro 100 seniorů za částku 230 milionů korun. Výstavbu nových či rekonstrukci stávajících nemovitostí je moţné spolufinancovat nejen zdroji municipálními a národními, ale téţ za účasti sponzorů a dárců. Dalším problémem, se kterým se senioři v domech s pečovatelskou sluţbou setkávají, je nedostatek pečovatelek či jejich úplná absence v domě. Aby mohly být sluţby v dostatečné kvalitě poskytovány všem nájemcům v domě, bylo by nutné v některých domech najmout další pečovatelky. Jelikoţ tyto domy jiţ zpravidla mají vybudováno zázemí pro tyto pečovatelky, jsou dodatečné náklady spojeny především s měsíčními výdaji na mzdu a s ní související poloţky (daně, pojištění). Roční náklady na kaţdou další ošetřovatelku tak činí dle MMB (2007) přibliţně 240 000 korun. Část těchto nákladů se však vrací ve formě úhrad za poskytovanou péči (40 %), které se pohybují mezi 85-100 Kč/h v případě terénní i ambulantní péče, u odlehčovacích sluţeb 250-280 Kč/hod. Zbývající část nákladů by hradil OSP MMB s pomocí příspěvků JMK a MPSV, jako je tomu i v současnosti. Z důvodu nedostatečné odbornosti některých pečovatelek by bylo moţné vytvořit projekt v rámci OP VK nebo OP LZZ, 2. prioritní osa, jeţ podporuje mimo jiné odborné praxe.

5.3

Bezpečnost

Oblast bezpečnosti má dle dotazníkového výzkumu také několik problémů. Nejčastěji zmiňovaným je nepřítomnost policistů v ulicích. Obzvláště důleţitá je přítomnost policie v okolí problémových lokalit s nepřizpůsobivými spoluobčany či v podvečerních hodinách. Na první pohled nejsnadnějším a nejjednodušším řešením je nahrazení automobilových policejních hlídek pěšími, aby měli občané pocit, ţe přichází s policií bezprostředněji do kontaktu

Návrhy řešení

59

a stejně tak policie s nimi, coţ významně zvýší pocit důvěry v tuto instituci. Zároveň je zde i potenciál k úspoře nákladů, neboť v nedávném období hospodářské krize se mnohá města rozhodla z důvodu rostoucích cen benzínu a nafty vysílat své policisty raději pěšky či na kolech. Tímto získané úspory by pak bylo moţno vyuţít na personální posílení policejního sboru a další posílení pocitu bezpečí vnímaného občany města Brna. Zvýšením počtu pěších hlídek by se omezily i další problémy, mezi které patří vandalismus, bezohlednost pejskařů, kteří neuklízejí po svých psech či by bylo více pokutováno špatné parkování, které chodce mnohdy velmi omezuje. Jedním z řešení by také bylo, aby si jednotlivé městské části mohli moţnost ovlivňovat činnost městské policie na svém katastrálním území, tedy vytvořit si jakási vlastní detašovaná pracoviště a hlídala by problémová místa na území dané městské části.

5.4

Vybavenost veřejného prostranství

Téma vybavenosti veřejných prostranství bylo jedno z nejvíce sporných, coţ je dáno i značnou subjektivitou vnímání problémů, jako je mnoţství laviček či odpadkových košů. Naopak poměrně jednotní byli respondenti v názoru na chybějící lavičky u některých zastávek MHD. Cena laviček, konkrétně typ litinové lavičky Brno, která je vyuţívána právě ve městě Brně, stojí 6 500 Kč, spolu s instalací by tak pořízení nové lavičky přišlo přibliţně na 6 700 Kč. Odpadkové koše nejsou nejlevnější záleţitostí, jeden kus například koše typu Rex 1 se sloupkem, který je moţno na některých místech města Brna vidět, přijde i s instalací na zhruba 10 500 Kč. Instalace laviček na zastávkách MHD je dle MMB v kompetenci jednotlivých Úřadů městských části, nicméně v současné době probíhá rekonstrukce těchto zastávek a instalace laviček by se měla do těchto rekonstrukcí zahrnout, aby se sníţila výše dodatečných nákladů. Za účelem financování vybavenosti veřejných prostranství je moţno vytvořit například projekt spolufinancovaný fondy EU v rámci ROP Jihovýchod, jako komplexní úpravy a revitalizace veřejných prostranství. Tímto způsobem by bylo moţné s relativně nízkými náklady pro město uskutečnit rozsáhlé rekonstrukce odpočinkových ploch.

60

Diskuse

6 DISKUZE Tato část práce se zabývá tématy, která zkoumaný vzorek trápí, ale nejsou zařaditelné do jedné z předchozích kapitol či je jejich řešení poměrně komplexní otázkou, která je mimo moţnosti této práce. Výsledky výzkumu v těchto oblastech mohou poslouţit jako námět k diskusi o těchto tématech nejen v odborných kruzích, ale téţ s širokou veřejností, aby bylo dosaţeno pokud moţno co nejlepšího řešení pro obyvatele. Kvalita lékařské péče v domovech pro seniory Snad nejzávaţnějším problémem, který je na první pohled viditelný, je rozdíl ve spokojenosti s lékaři ve vlastních ordinacích a lékařů dojíţdějících a praktikujících v zařízeních, jako jsou domovy seniorů. Velké mnoţství obyvatel těchto domů se vyjádřilo, ţe místního lékaře vyuţívají jen proto, ţe jiţ nemají moţnost se dopravit ke svému dřívějšímu praktikovi. Lékaři působící v domech seniorů jsou často kritizováni pro svůj přístup k pacientům, neochotu je vyslechnout, poradit jim či dbát o dodrţování hygieny. Často pak své pacienty ani neprohlíţejí a odmítají s nimi řešit jakékoli jejich problémy nebo je s problémy rovnou doporučí ke specialistovi či do nemocnice. Pak zde tento doktor plní úlohu „předepisovatele“ léků, které si klient přinese jako seznam na poznámkovém papíře. Respondenti se vyjádřili, ţe od lékaře očekávají úctu a psychologickou podporu, kterou nenaházejí. Bohuţel, i kdyţ by se tak mohlo na první pohled zdát, není tento problém jen černý a je třeba vidět jej i z druhé strany. Jak píše iDnes v článku Domovy pro seniory chtějí, aby se do nich vrátili lékaři (2011), před více neţ 6 lety měl kaţdý domov svého lékaře, který tak znal své pacienty a mohl se jim více věnovat. Ovšem byly tyto pozice zrušeny a situace v domovech se řešila dojíţděním praktiků z jejich vlastních ordinací. Tato v jádru ne aţ tak špatná praxe ovšem narazila na problém se zdravotními pojišťovnami. Ty totiţ jako kterákoli jiná firma sledují hlavně ziskovost a tak lékařům, vykazujícím velké mnoţství úkonů či předepisujících velké mnoţství léků, udělují výtky či dokonce pokuty. Lékaři dojíţdějící do domovů jsou tak nuceni k omezení své péče, neboť je to jediný způsob, jak zamezit vlastnímu postihu. I kdyţ třeba mohou v rámci spokojenosti se sebou samými provádět vyšetření, které si nevykáţí k úhradě od pojišťovny, předepisování léků se jiţ před pojišťovnou skrýt nedá. Proto je pochopitelná praxe lékařů, kteří aby zajistili opravdu kvalitní péči svým pacientům a předešli vlastnímu postihu, raději pouze přeposílají své pacienty ke specialistům a píší jen sanitky či základní léky. Dále iDnes (2011) uvádí, ţe situace je o něco lepší v menších domovech seniorů, které většinou vznikly z bývalých penzionů. Zde bývají mladší důchodci, kteří nepotřebují tak častou péči. Naopak velké domovy často pečují o klienty s degenerativními onemocněními či po mozkové příhodě a náklady spojené s léčbou a úkony souvisejícími s těmito pacienty se blíţí nákladům na pacienta v léčebnách dlouhodobě nemocných. Pokud se domovům podaří prosadit návrh na změnu, která jim umoţní opět zaměstnávat vlastního lékaře, bude úkony související s péčí vykazovat samotný dům pro seniory a předejde se tak postihům lékařů od pojišťoven. Ti také budou

Diskuse

61

mít více času na své pacienty a i sama skutečnost, ţe své pacienty budou opět znát, bude mít značně pozitivní psychologický dopad na samotné pacienty. Nedostatek bydlení pro seniory V souvislosti s nedostatečnou kapacitou bydlení pro seniory byla jiţ zmíněna skutečnost, ţe se v domech s pečovatelskou sluţbou nachází téměř třetina respondentů z dotazníkového šetření, která sluţby těchto domů vůbec nevyuţívají. Jednou ze zjištěných příčin tohoto jevu je plánovaná změna legislativy, která jiţ dále nemá umoţňovat přechod nájmu obecních a státních bytů na děti, vnuky či další osoby, ţijící prokazatelně v době úmrtí nájemce či jeho trvalého opuštění domácnosti ve společné domácnosti. V období před vstoupením tohoto zákona v platnost se tak mnoho lidí snaţí své byty na děti převést a sami si poţádali o umístění v domech s pečovatelskou sluţbou s předpokladem, ţe jednou pečující sluţbu budou potřebovat. Jedná se však často o velmi vitální seniory, kteří nadále pracují a péči poskytovanou v těchto domovech vůbec nepotřebují. Jak uvádí iDnes v článku Na Brněnsku přibude míst v domovech důchodců (2011), čekají na Brněnsku na jedno místo v domově seniorů aţ čtyři lidé. Tuto nelichotivou bilanci by měly napravit nově vznikající domovy seniorů v Zastávce u Brna, Ivančicích či Modřicích. Konkrétně právě nový pavilon v Zastávce u Brna, určený pro 48 klientů s těţšími formami demencí či syndromem Alzheimerovy nemoci, by měl být uveden do provozu počátkem příštího roku. Náklady dosahující 80 milionů korun hradí v plné výši kraj. Další domov pro seniory, vznikající v Ivančicích, bude realizován v průběhu příštího roku a jeho cena pohybující se okolo 90 milionů korun bude opět hrazena krajem. Vznikne tak 63 nových lůţek pro seniory z Ivančic a okolí. Poměrně originální dům s pečovatelskou sluţbou má vzniknout v Modřicích. Má se jednat o pasivní dům s nízkou energetickou náročností, který bude velmi přátelský k ţivotnímu prostředí. Nedostatek nízkopodlaţních spojů Respondenti také často zmiňovali nedostatek nízkopodlaţních vozů MHD. Z výroční zprávy DPMB za rok 2009 (2010) vyplývá, ţe ke konci roku 2009 bylo 27 % tramvají, 40 % trolejbusů a 30 % autobusů nízkopodlaţních. Další vozidla jsou průběţně nakupována, například ve zmiňovaném roce bylo zakoupeno 13 nových nízkopodlaţních tramvají, přičemţ 9 z nich bylo financováno dotací ROP. Pořizování nových nízkopodlaţní vozů je vzhledem k finanční náročnosti je spíše dlouhodobým závazkem a tak důleţitější neţ nákup nových vozů za miliardy korun bude optimalizace jejich rozmístění na linkách tak, aby co nejvíce zohledňovalo potřeby starších lidí, vozíčkářů a maminek s kočárky. Technické sluţby města Brna Poslední problémovou oblastí, kterou respondenti často zmiňovali, je kvalita výkonů poskytovaných brněnskými technickými sluţbami, které především v zimě občas nezvládají údrţbu pěších cest. V této oblasti je velmi těţké dosáhnout zlepšení sluţeb, aniţ by došlo k adekvátnímu růstu nákladů. Jednou z moţností je ovšem vhodný výběr firmy, kterou ta která městská část vyuţívá na úklid veřejných prostranství a údrţbu chodníků a tím získat větší uţitek při zachování

62

Diskuse

nákladů na stejné či dokonce niţší úrovni. To je také důvod, proč některé městské části v posledních letech vypovídají či jiţ dále neprodluţují kontrakty dlouholetým poskytovatelům technických sluţeb a navazují spolupráci s novými a progresívními firmami, snaţícími se prorazit nízkými cenami či jinou přidanou hodnotou jimi poskytovaných sluţeb. Prvotní příčinou problémů s odklízením a údrţbou komunikací v zimě byla změna legislativy, která převedla povinnost odklízení chodníku na vlastníka komunikace. Města z důvodu finanční i personální náročnosti raději zvolila cestu pojištění, která je sice levnější neţ samotná údrţba, ale staršími lidmi je tato varianta vnímána spíše negativně, neboť finanční kompenzace následně nevyváţí poškození zdraví, mnohdy s dlouhotrvajícími následky, v některých případech dokonce trvalým upoutáním na lůţko z důvodu křehkosti a špatné hojivosti kostí starších lidí. Nepřipravenost obyvatel na své stáří Námětem k diskusi je i velmi negativní postoj, který staří lidé ke svému věku zaujímají. Je to ale z velké části způsobeno hlavně nepřipraveností na změny, ke kterým v tomto věku dochází. Pokud by lidé byli jakýmkoli způsobem informováni o změnách, které jejich organismus čekají, jak tyto změny oddálit a jak se s nimi vyrovnat, proţili by své stáří mnohem optimističtěji a plněji. Se subjektivním vnímáním stáří ale souvisí i vnímání seniorů mladšími generacemi, které se musí naučit chápat stáří jako zkušenost a moudrost a nikoli jím pohrdat. Podceňovaná role ošetřovatelek Mnoho respondentů z domů s pečovatelskou sluţbou velmi kladně hodnotilo své pečovatelky. I kdyţ mají mnoho práce, protoţe je jich málo, dokáţí se na své klienty přesto usmívat a být na ně příjemné. Bohuţel ale nemají kvůli své časové vytíţenosti moţnost se svým klientům věnovat například na společné procházce či cestě do obchodu. Právě pokud jde o procházky, mají senioři strach chodit jen se svými vrstevníky, neboť v případě pádu či úrazu nemusí být v jejich silách si vzájemně pomoci. Oblastní problémy Dalšími problémy zmiňovanými respondenty se týkají především jednotlivých oblastí, městských částí. Protoţe v jednotlivých městských částech bylo dotazováno co do počtu nejvíce okolo dvaceti, nelze vyvodit jednoznačné závěry o situaci v této městské části. Smyslem uvedení těchto problémů je, ţe mohou slouţit jako námět další studie, která by přispěla k řešení těchto problémů v jednotlivých částech města Brna. Několik respondentů také upozornilo na nedostatečné spojení na Lesnou. Jak vyplývá z rozpočtu města Brna na letošní rok (Statutární město Brno, 2011), tento problém se jiţ řeší a na prodlouţení příslušné tramvajové tratě je v rozpočtu vyhrazena částka 220 milionů korun. Dokončení tohoto projektu a řešení problému je tak jiţ otázkou času, pokud nedojde k nečekanému nedostatku finančních zdrojů, kvůli kterým by se musela realizace zastavit.

Diskuse

63

Mezi další zmiňované problémy patří lékárna na Lesné, která je situována v zastrčené panelákové zástavbě a nejen senioři se zde často stávají obětí krádeţí. V souvislosti s tímto lidé často zmiňují i problémy v oblastech s větším mnoţstvím sociálně nepřizpůsobivých občanů. Zajímavá je také jistá protichůdnost názorů mladších a starších seniorů, kdy ti starší kritizovali nepřítomnost menších a specializovaných obchůdků ve svém okolí, zatímco mladší senioři naopak postrádali supermarkety. To svědčí o měnících se spotřebních zvycích stárnoucí populace, která je jiţ více zvyklá na tento relativně moderní trend nakupování a má zájem v něm pokračovat i po odchodu do důchodu. Problém s moţnostmi nakupování zmínili všichni dotázání, 20 respondentů, v Kohoutovicích, kteří uváděli, ţe zde fungují pouze dva supermarkety Albert a jedna samoobsluha, která se jim jeví cenově jako velmi drahá. Postrádají zde jiné nákupní moţností. V Husovicích na zastávce Vozovna Husovice směrem od Tomkova náměstí, postrádají starší lidé nástupní ostrůvek MHD, silnice je ještě k tomu mírně vyvýšená a starším lidem se nejen těţko nastupuje, ale především mnohem hůře vystupuje. Vzhledem k tomu, ţe je to zastávka blízko dvou domů s pečovatelskou sluţbou na ulici Rotalová, měl by se tento problém řešit. Na Vinohradech respondenti často vyjádřili připomínky na špatnou návaznost trolejbusové linky 27 končící na Pálavském náměstí na linky 25 a 26, které dále pokračují na zastávku Novolíšeňská. Mezi návrhy respondentů zaznělo prodlouţení trolejbusové linky 27 na Novolíšeňskou a posunutí linek 25 a 26 na další místa Líšně. V Líšni by respondenti uvítali redukci mnoţství heren, čímţ by se zamezilo vandalství dopouštěného na veřejném vybavení – lavičky či vybitá skla na zastávkách MHD. Výše uvedené náměty by si jistě v mnoha případech zaslouţily samostatnou studii pro vyhodnocení skutečných závaţností těchto problémů a na základě těchto analýz by mohla být vytvořena relevantní doporučení pro řešení těchto problémů.

Závěr

64

7 ZÁVĚR Pro naplnění cílů práce bylo provedeno dotazníkové šetření mezi brněnskými seniory. Osloveni byli senioři v rezidenčních zařízeních, domech s pečovatelskou sluţbou a senioři na veřejných místech, jeţ ţijí ve svém domácím prostředí. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 232 respondentů. Dotazník obsahoval otázky zaměřené na hodnocení zvolených oblastí ţivota ve městě Brně ovlivňujících kvalitu ţivota zde ţijících seniorů. Jednalo se především o oblast kvality zdravotní a sociální péče, zohlednění potřeb seniorů v MHD či pěším pohybu, vnímání bezprostředního okolí a moţnosti trávení volného času. Vzhledem k charakteru cílové skupiny byla zvolena metoda strukturovaného rozhovoru, kdy byly otázky dotazníku zaznamenávány samotným tazatelem na základě vhodně poloţených otázek dotazovaným. Po analýze tohoto šetření vyplynulo několik skutečností. Jedním z nejdůleţitějších závěrů na základě výsledků dotazníkového šetření bylo zjištění, ţe mnoho seniorů ve městě Brně nemá dostatečné informace o moţnostech vyuţívání sociální péče, nároků na příspěvky a kompenzace související s jejich vysokým věkem či prevence chorob vysokého věku. V reakci na zjištění byly vytvořeny návrhy na zvýšení této informovanosti pomocí tištěných broţur shrnujících informace v příslušných oblastech. Broţury by byly doplněny online prezentací, která by byla umístěna na jiţ existujícím Portálu sociální péče ve městě Brně a obsahovala vţdy nejaktuálnější informace. Náklady na tyto návrhy byly finančně vyčísleny na několik set tisíc korun ročně, přičemţ náklady na samotné vydání jednoho čísla libovolné broţury dosahují asi sta tisíc korun při nákladu 10 000 ks. Jako moţné zdroje financování byly navrţeny peníze z kapitoly sociální péče v rozpočtu města Brna a finanční příspěvky organizací, které by se spolupodílely na realizaci těchto informačních broţur. Další skutečností, kterou mnoho respondentů vnímalo negativně, byla kapacita domovů pro seniory, domů s pečovatelskou sluţbou a mnoţství pečovatelek v těchto domech. Reakcí na tento problém je doporučení přísnějších pravidel pro výběr klientů domů s pečovatelskou sluţbou, neboť asi třetina respondentů z těchto zařízení vůbec nevyuţívá pečovatelských sluţeb. Jedna z příčin tohoto jevu je rozebrána i v diskuzi této práce. Jedná se o plánovanou změnu legislativy související s přechodem nájemního práva ke státním či obecním bytům po smrti nájemníka. V reakci na tuto plánovanou změnu mnoho vitálních důchodců raději odešlo právě do domů s pečovatelskou sluţbou, aby mohli své byty přenechat dětem či vnukům. Dalšími moţnými řešeními problému s nedostatečnou kapacitou ubytování pro seniory jsou výstavby či rekonstrukce nemovitostí za účelem vzniku nového bydlení pro seniory. Tyto akce jsou ovšem finančně velmi nákladné a jedná se tak spíše o řešení v dlouhodobějším časovém horizontu. Mezi moţné zdroje financování patří Odbor sociální péče MMB či rozpočet Jihomoravského kraje a státní příspěvky. V úvahu lze brát téţ sponzoring, dary či dotace z fondů EU na výstavbu či vybavení těchto zařízení.

Závěr

65

Řešení problému s nedostatkem pečovatelek je pak spíše otázkou moţnosti navýšení celkové výše zdrojů, neboť jedna pečovatelka představuje roční náklad téměř čtvrt milionu korun. I kdyţ se část těchto nákladů (asi 50 %) vrací ve formě úhrad za poskytovanou péči, musí zbytek hradit OSP MMB s pomocí příspěvkú od JMK a MPSV. Na mzdy bohuţel není moţné čerpat dotace z fondů EU, jak tomu bývá u investičních akcí, a tak je nutné najít potřebné zdroje v městských, krajských či státním rozpočtu. Další skutečností, kterou velké mnoţství respondentů povaţuje za problémovou, je nedostatek laviček. Návrhem řešení této problematiky je jak zahrnutí instalace laviček do rekonstrukcí či výstavby nových zastávek MHD, tak vyuţití zdrojů evropských strukturálních fondů, např. pro financování regenerací urbanizovaného území v rámci ROP Jihovýchod. V souvislosti s finančně náročnými investičními projekty, jako je vznik nových ubytovacích zařízení pro seniory, revitalizace urbanizovaných zón či rekonstrukce zastávek MHD a nákup nových nízkopodlaţních vozidel je nutné zdůraznit, ţe jelikoţ financování z rozpočtu města či kraje bývá často kvůli velkému mnoţství poţadavků a malému mnoţství disponibilních zdrojů značně problematické, je nezbytné hledat jiné finanční zdroje. Těmi se mohou stát fondy Evropské unie. Je ovšem nutné zpracovat kvalitní projekt, na základě kterého jsou dotace následně přidělovány. Je škoda, ţe mnoho českých obcí a firem se o tyto zdroje zbytečně připravuje tím, ţe nepřikládají vyhotovení projektové dokumentace dostatečný vliv a následně jsou jejich ţádosti zamítány. V praktické části práce proběhlo také testování hypotéz stanovených v cíli práce. K testování těchto hypotéz byl pouţit program Statistica 9.1. Hypotéza 1 o vlivu hodnocení spokojenosti s vlastním lékařem na hodnocení kvality zdravotní péče ve městě Brně obecně byla potvrzena, ale zjištěná závislost je jen velmi slabá. Z toho lze odvodit, ţe respondenti dokázali posoudit kvalitu zdravotní péče ve městě Brně bez toho, aby toto hodnocení významně ovlivnila zkušenost s vlastním lékařem. V souvislosti s touto hypotézou byl šetřením zjištěn téţ patrný rozdíl mezi spokojeností s péčí vlastního lékaře u osob vyuţívajících lékaře v domovech pro seniory a osob navštěvujících praktického lékaře mimo tato zařízení. Pacienti lékařů působících v zařízení si často stěţují na nepřítomnost lékaře, jeho přístup k pacientům či neochotu. Řešení této situace je bohuţel nad rámec moţností této práce, a proto je rozebráno v rámci diskuse, kde jsou uvedeny důvody tohoto stavu. Počátek můţeme spatřovat v době před 6 lety, kdy byli zrušeni stálí lékaři v zařízeních a do zařízení začali dojíţdět soukromí lékaři ze svých ordinací, aby zde několikrát týdně ordinovali. Jelikoţ ale díky pacientům v domovech lékaři vykazovali velké mnoţství úkonů a předepsaných léků, stali se terčem kritiky pojišťoven, které jim ukládaly výtky či dokonce pokuty. Proto lékaři v zařízeních začali plnit spíše roli „předepisovačů“ léků a v případě jakýchkoli zdravotních problémů pacienty pouze přeposílali za odborníky. Řešením tohoto stavu je opětovné zařazení lékařů mezi zaměstnance domovů pro seniory, o který usiluje mnoho lékařů i zařízení. Úkony by poté pojišťovně vykazoval sám domov a lékaři by nehrozil ţádný postih. Zároveň by měl více času na své pacienty.

66

Závěr

Testování druhé hypotézy o závislosti nejvyššího dosaţeného vzdělání respondenta a informovanosti o moţnostech sociální péče nevedlo k jednoznačnému závěru a nelze tedy nic vyvodit. Všechny cíle, které si práce stanovila, byly řešeny v rámci praktické části práce, kde je podrobný rozbor jednotlivých odpovědí, na jehoţ základě byly vytvořeny výše uvedené návrhy řešení zjištěných problematických oblastí spolu s kalkulací nákladů a moţnými zdroji jejich financování. Další problematické oblasti, které z průzkumu vyplynuly, ale jejich řešení je příliš komplexní či vyţaduje i legislativní změny, jsou rozebrány v diskuzi. Problémy specifické pro jednotlivé městské části budou těmto částem tlumočeny spolu s předáním podkladů, aby mohly slouţit jako námět samostatných studií toho kterého problému.

Seznam pouţitých zkratek

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

ČSÚ

Český statistický úřad

DPMB

Dopravní podnik města Brna

DS

Domov seniorů

DsPS

Dům s pečovatelskou sluţbou

ECOFIN

Rada ve sloţení pro hospodářské a finanční věci

EK

Evropská komise

EU

Evropská unie

JMK

Jihomoravský kraj

KPSS

Komunitní plán sociálních sluţeb

LN

Lidové noviny

MČ

Městská část

MHD

Městská hromadná doprava

MMB

Magistrát města Brna

MPB

Městská policie Brno

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MU

Masarykova univerzita

OP LZZ

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

OSP (MMB)

Odbor sociální péče (Magistrátu města Brna)

PfP

Partnership for Prevention

QALY

Quality Adjusted Life Years

ROP

Regionální operační program

SPCR

Svaz průmyslu České republiky

U3V

Univerzita třetího věku

USA

Spojené státy americké (United States of America)

USD

Americký dolar (United States Dollar)

VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna

WHO

Světová zdravotnická organizace (World Health Organization)

67

68

Seznam tabulek

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Populační změny jednotlivých věkových kohort v období 2005–2050 (EU-25) ............14 Tabulka 2: Demografické stárnutí populace ČR v historickém vývoji i v prognóze ........................15 Tabulka 3: Pořadí krajů dle výše podílu obyvatel nad 65 let v roce 2009 .......................................16 Tabulka 4: Podíly věkových skupin populace Jihomoravského kraje, projekce dle ČSÚ ................18 Tabulka 5: Sociální sluţby a jejich poskytovatelé ve městě Brně v roce 2009 ................................32 Tabulka 6: Sociální sluţby poskytované seniorům ve městě Brně ..................................................33 Tabulka 7: Rozdělení respondentů dle městských částí ..................................................................46 Tabulka 8: Jak je podle Vás ve městě Brně zajištěna kvalita v těchto oblastech? ............................47 Tabulka 9: Jak jste spokojen/á s moţnostmi ve městě Brně v následujících oblastech?...................50 Tabulka 10: Porovnání kvality ţivota seniorů ve vybraných oblastech ...........................................52 Tabulka 11: Informovanost o prevenci nemocí a zájem o tyto informace .......................................52 Tabulka 12: Informovanost o sociální péči a zájem o tyto informace .............................................53 Tabulka 13: Kontingenční tabulka očekávaných četností pro závislost hodnocení praktického lékaře a kvality zdravotnictví ve městě Brně obecně ................................................................................54 Tabulka 14: Závislost hodnocení kvality zdravotnictví ve městě Brně obecně na hodnocení praktického lékaře.........................................................................................................................54 Tabulka 15: Kontingenční tabulka očekávaných četností pro závislost dosaţeného vzdělání a přehledu o moţnostech sociální péče ..........................................................................................55 Tabulka 17: Absolutní a relativní četnost respondentů dle místa bydliště .......................................83 Tabulka 18: Struktura respondentů dle pohlaví a věku ...................................................................84 Tabulka 19: Struktura respondentů dle nejvyššího dosaţeného vzdělání ........................................85 Tabulka 20: Hodnocení oblasti zdravotní péče ..............................................................................85 Tabulka 21: Hodnocení oblasti sociální péče .................................................................................85 Tabulka 22: Hodnocení oblasti MHD ............................................................................................86 Tabulka 23: Hodnocení oblasti moţností pěší chůze ......................................................................86 Tabulka 24: Hodnocení oblasti bezpečnosti ...................................................................................86 Tabulka 25: Hodnocení oblasti vybavenosti veřejných prostranství ...............................................87 Tabulka 26: Hodnocení oblasti vhodného bydlení pro seniory .......................................................87 Tabulka 27: Hodnocení oblasti moţnosti stravování ......................................................................87 Tabulka 28: Hodnocení oblasti nakupování ...................................................................................88 Tabulka 29: Hodnocení oblasti technických sluţeb ........................................................................88 Tabulka 30: Hodnocení oblasti vzdělávání ....................................................................................88 Tabulka 31: Hodnocení oblasti práce.............................................................................................89 Tabulka 32: Hodnocení oblasti pohybu .........................................................................................89 Tabulka 33: Hodnocení oblasti kluby a spolky ..............................................................................89 Tabulka 34: Hodnocení oblasti kultura ..........................................................................................90 Tabulka 35: Závislost spokojenosti s lékařem na typu lékaře .........................................................90

Seznam tabulek

69

Tabulka 36: Závislost spokojenosti se zdravotnictvím v Brně na spokojenosti s vlastním lékařem 90 Tabulka 37: Vyuţívání pečovatelských sluţeb obyvateli domů s pečovatelskou sluţbou ............... 91 Tabulka 38: Nejčastěji vyuţívané informační zdroje ..................................................................... 91

70

Seznam grafů

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Poměr seniorů ve věku 65+ k ekonomicky aktivní sloţce v EU, ČR a SR v % ...................14 Graf 2: Narození a zemřelí na 1 000 obyvatel ve městě Brně .........................................................17 Graf 3: Věková pyramida populace města Brna v roce 2009 ..........................................................17 Graf 4: Index ekonomického zatíţení s projekcí pro kraje ČR........................................................19 Graf 5: Zastoupení jednotlivých typů sociálních sluţeb ve městě Brně v roce 2009 .......................32 Graf 6: Struktura respondentů dle pohlaví a věku ..........................................................................45 Graf 7: Vzdělanostní sloţení dotazovaného vzorku .......................................................................46 Graf 8: Podíl spokojenosti s prací lékařů v zařízeních a ostatních ..................................................48 Graf 9: Vliv spokojenosti s prací vlastního lékaře na celkové hodnocení kvality zdravotní péče ve městě Brně ....................................................................................................................................48 Graf 10: Vyuţívání pečovatelských sluţeb obyvateli DsPS ...........................................................49 Graf 11: Nejčastěji vyuţívané informační zdroje ...........................................................................53

Seznam pouţitých zdrojů

71

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ BURJANEK A.: Socio-demografická analýza Brna [online]. Podkladový materiál pro proces komunitního plánování sociálních sluţeb ve městě Brno. cMMB 2007, poslední revize 2010-0203 [cit.2011-10-04]. Dostupné z: . Ceny tisku: Online kalkulace .

tisku

[online].

c2010

[cit.2011-17-05].

Dostupné

z:

Česká správa sociálního zabezpečení: Přehled poplatníků pojistného ČSSZ k 31.12.2010 [online]. 2011 [cit.2011-18-04]. Dostupné z: . Český statistický úřad: Důchodci a důchody [online]. 2011, zveřejněno 2011-10-01. [cit.2011-10-04]. Dostupné z: Český statistický úřad: Počet obyvatel [online]. 2011, poslední revize 2010-02-07 [cit.2011-10-04]. Dostupné z: . Český statistický úřad: Počet obyvatel podle pohlaví a věku Brna k 31.12.2009 [online]. 2011, zveřejněno 2010-06-15 [cit.2011-09-04]. Dostupné z: . Český statistický úřad: Věková struktura ČR [online]. 2011 [cit.2011-09-04]. Dostupné z: . Český statistický úřad: Věkové složení obyvatel podle krajů [online]. 2011, zveřejněno 2010-29-10 [cit.2011-09-04]. Dostupné z: . Český statistický úřad: Vývoj populace Brna 1971-2009 [online]. 2011 [cit.2011-09-04]. Dostupné z: . Deník:

Ceník

inzerce

č.12/2011

[online].

2011

[cit.2011-17-05].

Dostupné

z:

. Domov pro seniory Foltýnova [online]. c2007, poslední revize 2007-11-05 [cit.2011-09-05]. Dostupné z: . Domov pro seniory Kociánka [online]. c2007, poslední revize 2011-22-02 [cit.2011-09-05]. Dostupné z: . Domov pro seniory Koniklecová [online]. c2007, poslední revize 2009-09-02 [cit.2011-09-05]. Dostupné z: . Domov pro seniory Vychodilova [online]. c2007, poslední revize 2011-01-02 [cit.2011-09-05]. Dostupné z: .


72

Dopravní podnik města Brna: Výroční zpráva za rok 2009 [online]. 2010, poslední revize 2010-30-6 [cit.2011-21-05]. Dostupné z: . DUFEK, J., MINAŘÍK, B.: Stárnutí obyvatel České republiky a vývoj zatížení produktivní populace. 1. vyd. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. 80 s. ISBN 978-80-7375-253-8. Eurostat: Altenquotient [online]. 2011, poslední revize 2011-12-04 [cit.2001-10-04]. Dostupné z: . Eurostat: Total fertility rate [online]. 2011, poslední revize 2011-11-03 [cit.2011-11-04]. Dostupné z: . Eurostat:

Vorausgeschätzter

Altenquotient

[online].

2011,

poslední

revize

2011-06-04

[cit.2011-12-04]. Dostupné z: . FORET, M.: Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2. HAŠKOVCOVÁ, H.: Fenomén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2010. 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9. HAŠKOVCOVÁ, H.: Manuálek sociální gerontologie. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2002. 72 s. ISBN 80-7013-363-5. HENDL, J.: Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. 2. vyd. Praha: Portál, 2006, 583 s. ISBN 80-7367-123-9. iDnes: Domovy pro seniory chtějí, aby se do nich vrátili lékaři. Zlepšila by se péče. [online]. c2011, poslední revize 2010-03-09 [cit.2011-15-05]. Dostupné z: . iDnes: Na Brněnsku přibude míst v domovech důchodců [online]. c2011, poslední revize 2011-21-05 [cit.2011-21-05]. Dostupné z: . JAROŠOVÁ, D.: Péče o seniory. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2006. 110 s. ISBN 80-7368-110-2. JIRÁSKOVÁ, V. a kol.: Mezigenerační porozumění a komunikace. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. 198 s. ISBN 80-86861-80-5. KALVACH, Z. a kol.: Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 864 s. ISBN 80-247-0548-6.


73

Kancelář primátora města Brna: Anketa: Je Brno přátelské k seniorům? [online]. 2010, poslední revize 2011-28-02 [cit.2011-14-05]. Dostupné z: . Katedra demografie, VŠE v Praze: Co s ekonomickými důsledky stárnutí naší populace? [online]. 2004 [cit.2010-18-04]. Dostupné z: . KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I.: Motivační prvky při práci se seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2169-9. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9. Lidové noviny: Tahle země není pro starý. 2011, roč. XXIV, č. 107 – víkendové číslo, příloha Peníze & Byznys LITE, s. 13–15. Magistrát města Brna: 2. Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období 2010 – 2013 [online]. cMMB 2007, poslední revize 2010-02-03 [cit.2011-10-04]. Dostupné z: . Magistrát města Brna: Brno-Zdravé město [online.]. cMMB 2004, poslední revize 2010-02-02 [cit.2011-08-04]. Dostupné z: . Městská policie Brno: Pro seniory [online]. c2010-2011, poslední revize 2010-08-12 [cit.2011-08-04]. Dostupné z: . MINAŘÍK, B.: Statistika I: Popisná statistika 1. část. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007. 98 s. ISBN 978-80-7157-928-1. MINAŘÍK, B.: Statistika I: Popisná statistika 2. část. 3. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009. 121 s. ISBN 978-80-7375-152-4. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Postavení a diskriminace seniorů v České republice. 1. vyd. Praha: FOKUS, 2006. 140 s. ISBN 80-86878-52-X. Nordic walking UK: About nordic walking [online]. 2011 [cit.2011-08-04]. Dostupné z: . Partnership for Prevention: The Economic Argument for Disease Prevention – Distinguishing Between Value and Savings [online]. c2011 [cit.2011-05-05]. Dostupné .

z:

Prio – zpravodaj: Poruba slavnostně otevřela nový dům s pečovatelskou službou [online]. 2009, č. 6 [cit.2011-14-05]. Dostupné z: . RABUŠIC, L.: Česká společnost stárne. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 192 s. ISBN 80-210-1155-6.


74

Regions for all ages: Regionální strategie a demografické stárnutí, Age Proofing Toolkit – Příručka ke strategii pro demografické stárnutí [online]. 2009 [cit.2011-05-05]. Dostupné z: <www.mpsv.cz/files/clanky/4276/ageing_toolkit_czech.pdf>. Respekt: Věk je nezkruší. 2011, č. 15, s. 40-41. ŘÍČAN, P.: Cesta životem. 2. vyd. Praha: Portál, 2004. 392 s. ISBN 80-7178-829-5. SCHMEIDLER, K. a kol.: Problémy mobility stárnoucí populace. 1. vyd. Brno: Novpress, 2009. 180 s. ISBN 978-80-87342-05-3. Statutární město Brno: Bilance zdrojů a výdajů statutárního města Brna [online].c2011, poslední revize 2011-08-04 [cit.2011-14-05]. Dostupné z: . Svaz průmyslu a dopravy ČR: Projekce obyvatelstva do roku 2065 [online]. c2009, poslední revize 2010-20-01 [cit.2011-19-04]. Dostupné z: . ŠTILEC, M.: Program aktivního stylu života pro seniory. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 135 s. ISBN 80-7178-920-8. TOPINKOVÁ, E., NEUWIRTH, J.: Geriatrie pro praktického lékaře. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1995. 312 s. ISBN 80-7169-099-6. TOPINKOVÁ, E.: Geriatrie pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. 270 s. ISBN 80-7262-365-6. Úřad městské části Brno-Líšeň: Městské části Brna [online]. c2004 [cti.2011-13-05]. Dostupné z: . VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie II.: Dospělost a stáří. 1. vyd. Praha: Karlova univerzita, 2007. 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5. VLACH, J. a kol.: Struktura spotřeby domácností zaměstnanců a důchodců v letech 2004-2008, sociálně-ekonomické souvislosti na začátku 21. století. 1.vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2010. 84 s. ISBN 978-80-7416-082-0. Zákon 108/2006 Sb, o sociálních sluţbách. Ţeny50: Stále v pohybu a duševně fit. I v Brně se dá aktivně stárnout [online]. 2009, č.10, s.12–13 [cit.2011-08-04]. Dostupné z: .

Vzor dotazníku

75

PŘÍLOHY Vzor dotazníku Dobrý den, jmenuji se Veronika Trčková a jsem studentkou Mendelovy univerzity v Brně, obor Veřejná správa. V rámci své bakalářské práce se zabývám spokojeností seniorů s poskytovanými sluţbami v Brně. Mým cílem je identifikovat problémové oblasti kvality ţivota brněnských seniorů a vytvořit návrh moţností na zlepšení. Tento dotazník bude slouţit jako podklad k mému výzkumu. Cílovou skupinou jsou osoby nad 65 let věku. Chci Vás tímto poţádat o spolupráci a vyplnění předloţeného dotazníku. Tento dotazník je zcela anonymní a bude vyuţit výhradně pro účely mé bakalářské práce. Mnohokrát děkuji za Váš čas a ochotu, Veronika Trčková Obecná část 1.

Jaké je Vaše pohlaví? ☐ Muţ. ☐ Ţena.

2.

Kolik je Vám let? _____

3.

Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? ☐ Základní. ☐ Středoškolské s výučním listem. ☐ Středoškolské s maturitou. ☐ Vysokoškolské. ☐ Jiné, uveďte prosím __________________

4.

V jaké městské části Brna bydlíte? _________________________

5.

V jakém prostředí ţijete? ☐ Ve svém domácím prostředí. ☐ V pobytovém (rezidenčním) zařízení. ☐ V domě s pečovatelskou sluţbou.

6.

Ţijete v domácnosti: ☐ S partnerem/partnerkou. ☐ S rodinnými příslušníky.

☐ Sám/a. ☐ V blízkosti bydliště rodinných příslušníků.

Vzor dotazníku

76 7.

Byl/a jste před odchodem do důchodu informován/a o moţnostech cvičení a prevence nemocí ve stáří? ☐ Ano, uveďte prosím kým či kde _____________________________ ☐ Ne.

8.

Pokud ne, uvítal/a byste takové informace? ☐ Ano. ☐ Ne, uveďte prosím proč ______________________

9.

Myslíte si, ţe máte dostatek informací o pomoci, sluţbách pro seniory apod.? ☐ Ano. ☐ Ne. ☐ Nevím, nedokáţi posoudit.

10. Pokud ne, ocenil/a byste více informací? ☐ Ano. ☐ Ne. 11. Jaký způsob dopravy nejčastěji vyuţíváte? ☐ Pěší chůze. ☐ Auto. ☐ Jízdní kolo. ☐ Taxi. ☐ MHD. ☐ Jiný, uveďte prosím který ___________________________________ 12. Jste spokojen/á s městskou hromadnou dopravou v Brně? ☐ Ano, velmi, zohledňuje potřeby seniorů. ☐ Ano, částečně, uveďte prosím proč _________________________ ☐ Ne, uveďte prosím proč ___________________________ ☐ Nedokáţi posoudit, MHD k dopravě nevyuţívám. 13. Dáváte přednost samotě nebo pobytu ve společnosti? ☐ Společnost aktivně vyhledávám. ☐ Společnost mi nevadí. ☐ Vyváţený poměr společnosti i samoty. ☐ Samota mi nevadí. ☐ Do společnosti nechodím. 14. Vyuţíváte moţností kulturních programů a akcí pořádaných pro seniory v Brně? (Brněnské dny zdraví, Pochod generací, Knihovna přátelská seniorům, Senior-akademie) ☐ Ano, uveďte prosím kterých ___________________________ ☐ Ne, ale ráda bych se účastnila. ☐ Ne, nevím o nich. ☐ Ne, nemám o ně zájem. 15. Pokud ano, jak jste se o těchto moţnostech dověděl/a? ☐ Na Městském úřadě. ☐ Z TV, rádia. ☐ Od rodiny. ☐ Z letáčků, plakátů a jiných tiskovin. ☐ Od známých. ☐ Z Internetu. ☐ Jinak, uveďte prosím ____________________________

Vzor dotazníku

77

16. Pokud ne, jaké informační zdroje nejčastěji uţíváte? ☐ Denní tisk či místní zpravodaje. ☐ Rodina a známí. ☐ Letáčky či jiné tiskoviny. ☐ Internet. ☐ Informační tabule úřadů městských částí. ☐ TV, rádio. ☐ Jiné, uveďte prosím které ___________________________ 17. Navštěvujete nebo jste navštěvoval/a vzdělávací programy pro seniory? ☐ Některou z Univerzit třetího věku. ☐ Městská policie Brno – Senior-Akademie. ☐ Ne. ☐ Jiné, uveďte prosím které _______________________________ 18. Pokud ano, byl/a jste s organizací a náplni programu spokojen/á? ☐ Ano, zcela. ☐ Ne, uveďte prosím proč _____________________________ 19. Jak je podle Vás v Brně či v části Brna, ve které ţijete, zajištěna kvalita v těchto oblastech? Oblast Zdravotní péče Sociální péče MHD Moţnost pěší chůze Bezpečnost Vybavenost veřejných prostranství Moţnost vhodného bydlení Moţnost stravování Nakupování

Určitě ano ☐ ☐ ☐ ☐ ☐

Spíše ano ☐ ☐ ☐ ☐ ☐

Spíše ne ☐ ☐ ☐ ☐ ☐

Určitě ne ☐ ☐ ☐ ☐ ☐

Nevím ☐ ☐ ☐ ☐ ☐

☐

☐

☐

☐

☐

☐

☐

☐

☐

☐

☐ ☐

☐ ☐

☐ ☐

☐ ☐

☐ ☐

20. Jak hodnotíte moţnosti níţe uvedených aktivit pro seniory v Brně? Okruh aktivit Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

Nevím

Vzdělávání

☐

☐

☐

☐

☐

Pracovní příleţitosti

☐

☐

☐

☐

☐

Pohybové aktivity

☐

☐

☐

☐

☐

Kluby, spolky

☐

☐

☐

☐

☐

Kulturní vyţití

☐

☐

☐

☐

☐

78

Vzor dotazníku

Část pro osoby ţijící v domácím prostředí 22. Jste spokojen/a se svým praktickým lékařem? ☐ Ano, zcela (mé obtíţe vyšetří a nepřipisuje je pouze věku). ☐ Ne, uveďte prosím proč ____________________________ 23. Vyuţíváte pomoci pečovatelů/ek či profesionálních asistentů? ☐ Ano, pravidelně. ☐ Ano, občas. ☐ Ne. 24. Jak jste spokojen/á se sluţbami profesionální pomoci? ☐ Zcela spokojen/á. ☐ Spíše spokojen/á. ☐ Spíše nespokojen/á. ☐ Nespokojen/á. ☐ Tuto pomoc nevyuţívám. 25. Pokud nevyuţíváte pomoci profesionálních sluţeb, proč tomu tak je? ☐ Nevím o moţnostech těchto sluţeb. ☐ Vím o moţnostech pomoci, ale nevím, kde o ně zaţádat. ☐ Nedůvěřuji těmto sluţbám. ☐ Nepotřebuji, stačí pomoc rodiny či sousedů. ☐ Nemohu si je z finančních důvodů dovolit. ☐ Tyto sluţby vyuţívám. 26. Ţádal/a jste jiţ o umístění do zařízení pro seniory? ☐ Ne. ☐ Ano, ale mé ţádosti nebylo vyhověno. 27. Pokud zařízení Vaši ţádost odmítlo, jaký byl důvod? ☐ Nedostatečná kapacita. ☐ Nespadáte do cílové skupiny. ☐ Nevyhovující nabídka sluţeb. ☐ Jiný důvod, uveďte prosím ________________________________ 28. Co byste změnil/a či uvítal/a v bezprostředním okolí Vašeho bydliště? Jmenujte prosím: ____________________________________________________________________________ ____________________________________________________________________________

Vzor dotazníku

Část pro osoby ţijící v domě s pečovatelskou sluţbou 21. Jste spokojen/a se svým praktickým lékařem? ☐ Ano, zcela (mé obtíţe vyšetří a nepřipisuje je pouze věku). ☐ Ne, uveďte prosím proč ____________________________ 22. Vyuţíváte pomoci pečovatelů/ek? ☐ Ano, pravidelně. ☐ Ano, občas. ☐ Ne. 23. Jak jste spokojen/á se sluţbami profesionální pomoci? ☐ Zcela spokojen/á. ☐ Spíše spokojen/á. ☐ Spíše nespokojen/á. ☐ Nespokojen/á. ☐ Tuto pomoc nevyuţívám. 24. Pokud nevyuţíváte pomoci profesionálních sluţeb, proč tomu tak je? ☐ Nevím o moţnostech těchto sluţeb. ☐ Vím o moţnostech pomoci, ale nevím, kde o ně zaţádat. ☐ Nedůvěřuji těmto sluţbám. ☐ Nepotřebuji, stačí pomoc rodiny či sousedů. ☐ Nemohu si je z finančních důvodů dovolit. ☐ Tyto sluţby vyuţívám. 25. Pokud si necháváte jídlo dováţet, jak jste spokojen/á s kvalitou stravy? ☐ Určitě ano. ☐ Spíše ano. ☐ Spíše ne, uveďte prosím proč _______________________________ ☐ Určitě ne, uveďte prosím proč _______________________________ 26. Jak jste se o zařízení dověděl/a? ☐ Na Městském úřadě. ☐ Jste místní a víte, ţe toto zařízení zde existuje. ☐ Od rodiny. ☐ Média a reklama. ☐ Od známých. ☐ Z letáčků, plakátů. ☐ Dny otevřených dveří. ☐ Elektronicky. ☐ Jinak, uveďte ____________________________

27. Jak dlouho jste čekala na umístění do tohoto zařízení? ________

28. Jak dlouho zde ţijete? ________

79

80

Vzor dotazníku

29. Co nového byste v zařízení uvítal/a? ☐ Sociální aktivizační sluţby (výlety, procházky, ruční práce, kultura apod.). ☐ Stálou přítomnost zdravotnického personálu. ☐ Cvičení, masáţe. ☐ Kosmetika, pedikúra, kadeřnice – sluţby. ☐ Jiné, uveďte prosím které ____________________________ 30. Jaká je podle Vás dopravní dostupnost zařízení? ☐ Velmi dobrá. ☐ Dobrá, uveďte prosím proč _________________ ☐ Špatná, uveďte prosím proč _________________ ☐ Nevím, nedokáţi posoudit. 31. Jak jsou pro Vás finančně dostupné sluţby poskytované zařízením? ☐ Velmi dobře, vyuţívám sluţby, které potřebuji. ☐ Dobře, ale nemohu si dovolit všechny, o které mám zájem. ☐ Špatně, musí mi finančně vypomáhat například rodina. 32. Co byste změnil/a či uvítal/a v bezprostředním okolí Vašeho bydliště? Jmenujte prosím: ____________________________________________________________________________ ____________________________________________________________________________

Vzor dotazníku

Část pro osoby ţijící v rezidenčním zařízení 21. Jak jste se o zařízení dověděl/a? ☐ Na Městském úřadě. ☐ Jste místní a víte, ţe toto zařízení zde existuje. ☐ Od rodiny. ☐ Média a reklama. ☐ Od známých. ☐ Z letáčků, plakátů. ☐ Dny otevřených dveří. ☐ Elektronicky. ☐ Jinak, uveďte ____________________________ 22. Jak dlouho jste čekala na umístění do tohoto zařízení? ________ 23. Jak dlouho zde ţijete? ________ 24. Jste obecně spokojen/á s poskytovanými sluţbami v zařízení? ☐ Určitě ano. ☐ Spíše ano. ☐ Spíše ne, uveďte prosím důvody ____________________________ ☐ Určitě ne, uveďte prosím důvody ____________________________ 25. Co nového byste v zařízení uvítal/a? ☐ Sociální aktivizační sluţby (výlety, procházky, ruční práce, kultura apod.). ☐ Stálou přítomnost zdravotnického personálu. ☐ Cvičení, masáţe. ☐ Kosmetika, pedikúra, kadeřnice – sluţby. ☐ Jiné, uveďte prosím které ____________________________ 26. Navštěvujete praktického lékaře v tomto zařízení? ☐ Ano. ☐ Ne. 27. Jste spokojen/a se svým praktickým lékařem? ☐ Ano, zcela (mé obtíţe vyšetří a nepřipisuje je pouze věku). ☐ Ne, uveďte prosím proč ____________________________ 28. Jste spokojen/á se stravou v tomto zařízení? ☐ Určitě ano. ☐ Spíše ano. ☐ Spíše ne, uveďte prosím proč _______________________________ ☐ Určitě ne, uveďte prosím proč _______________________________ 29. Jaká je podle Vás dopravní dostupnost zařízení? ☐ Velmi dobrá. ☐ Dobrá, uveďte prosím proč _________________ ☐ Špatná, uveďte prosím proč _________________ ☐ Nevím, nedokáţi posoudit.

81

82 30. Jak jsou pro Vás finančně dostupné sluţby poskytované zařízením? ☐ Velmi dobře, vyuţívám sluţby, které potřebuji. ☐ Dobře, ale nemohu si dovolit všechny, o které mám zájem. ☐ Špatně, musí mi finančně vypomáhat například rodina.

Vzor dotazníku

Tabulky

83

Tabulka 16: Absolutní a relativní četnost respondentů dle místa bydliště Počet dotazov aných dle místa bydliště Bydliště Bohunice Bystrc Černá P ole DsPS B zenecká DsPS Hybešova DsPS K ohoutovice DsPS P álavského nám. DsPS P oláč kova DsPS Rotalova DsPS S ouč kova DsPS V avřinecká Foltýnová, B ystrc Husovice Jundrov Knínič ky Kociánka, K P Kohoutovice Koniklecova, N.Lískovec Královo Pole Lesná Líšeň Medlánky Nový Lískovec Řeč kovice Starý Lískovec Střed Tuřany Vinohrady Vychodilova, Žabovřesky Žabovřesky Žebětín Židenice


Poč et respondentů 7 6 3 1 6 10 7 7 10 3 7 12 7 4 1 22 10 8 7 7 6 9 1 5 5 11 7 9 15 6 7 6

Relativní č etnost =a/100 3,02% 2,59% 1,29% 0,43% 2,59% 4,31% 3,02% 3,02% 4,31% 1,29% 3,02% 5,17% 3,02% 1,72% 0,43% 9,48% 4,31% 3,45% 3,02% 3,02% 2,59% 3,88% 0,43% 2,16% 2,16% 4,74% 3,02% 3,88% 6,47% 2,59% 3,02% 2,59%

84

Tabulky

Tabulka 17: Struktura respondentů dle pohlaví a věku Struktura respondentů dle pohlaví a věku Věk Ženy Muži Celkem 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 94 95 98 Celkem

2 10 5 6 7 5 9 16 5 2 5 9 6 9 2 5 4 9 7 7 7 4 2 3 4 5 2 2 1 1 1 162

3 2 4 9 4 2 5 5 3 4 3 4 3 3 1 3 2 1 2 1 1 1 2 1 1 0 0 0 0 0 0 70

Zdroj: Statistica 9.1. Vlastní zpracování.

5 12 9 15 11 7 14 21 8 6 8 13 9 12 3 8 6 10 9 8 8 5 4 4 5 5 2 2 1 1 1 232

Tabulky

85

Tabulka 18: Struktura respondentů dle nejvyššího dosaţeného vzdělání Struktura respondentů dle nejvyššího dosaženého vzdělání Četnost Rel.četnost Nejvyšší dosažené vzdělání Středoškolské s maturitou Základní Žádné Středoškolské s výučním listem Vysokoškolské Vyšší odborné vzdělání Celkem

85 49 1 54 41 2 232


Tabulka 19: Hodnocení oblasti zdravotní péče Hodnocení oblasti zdravotní péče Rel.četnost Ano, zcela Spíše ne Vůbec ne Nevím Spíše ano

35,25641 17,94872 1,92308 3,84615 41,02564


Tabulka 20: Hodnocení oblasti sociální péče Hodnocení oblasti sociální péče Rel.četnost Ano, zcela Nevím Vůbec ne Spíše ne Spíše ano ChD

30,76923 21,15385 3,84615 16,02564 28,20513 0,00000


36,63793 21,12069 0,43103 23,27586 17,67241 0,00000 1,00000

86

Tabulky

Tabulka 21: Hodnocení oblasti MHD Hodnocení oblasti MHD Rel.č etnost Spíše ano Nevím Ano, zcela Vůbec ne Spíše ne ChD

22,43590 21,15385 46,79487 1,92308 7,69231 0,00000


Tabulka 22: Hodnocení oblasti moţností pěší chůze Hodnocení oblasti možnosti pěší chůze Rel.četnost Ano, zcela Nevím Spíše ano Spíše ne ChD

59,61538 10,25641 25,00000 5,12821 0,00000


Tabulka 23: Hodnocení oblasti bezpečnosti Hodnocení oblasti bezpečnosti Rel.četnost Ano, zcela Nevím Spíše ano Spíše ne Vůbec ne ChD

11,53846 16,02564 17,94872 26,28205 28,20513 0,00000


Tabulky

87

Tabulka 24: Hodnocení oblasti vybavenosti veřejných prostranství Hodnocení oblasti vybavenosti veřejných prostranství Rel.četnost Ano, zcela Nevím Spíše ne Spíše ano Vůbec ne ChD

31,41026 7,05128 19,23077 37,82051 4,48718 0,00000


Tabulka 25: Hodnocení oblasti vhodného bydlení pro seniory Hodnocení oblasti vhodného bydlení pro seniory Rel.četnost Nevím Vůbec ne Ano, zcela Spíše ano Spíše ne ChD

25,64103 44,87179 3,20513 4,48718 21,79487 0,00000


Tabulka 26: Hodnocení oblasti moţnosti stravování Hodnocení oblasti možností stravování Rel.četnost Nevím Ano, zcela Spíše ano Spíše ne Vůbec ne ChD Zdroj: Statistica 9.1. Vlastní zpracování.

53,20513 10,25641 21,15385 11,53846 3,84615 0,00000

88

Tabulky

Tabulka 27: Hodnocení oblasti nakupování Hodnocení oblasti možnosti nakupování Rel.četnost Kategorie Ano, zcela Nevím Spíše ano Spíše ne Vůbec ne ChD

50,64103 16,66667 25,64103 5,12821 1,92308 0,00000


Tabulka 28: Hodnocení oblasti technických sluţeb Hodnocení oblasti technických služeb Rel.četnost Spíše ano Nevím Vůbec ne Ano, zcela Spíše ne ChD

35,89744 8,97436 5,12821 23,71795 26,28205 0,00000


Tabulka 29: Hodnocení oblasti vzdělávání Hodnocení oblasti vzdělávání Rel.četnost Ano, zcela Nevím Spíše ano Spíše ne ChD

51,28205 30,12821 17,30769 1,28205 0,00000


Tabulky

89

Tabulka 30: Hodnocení oblasti práce Hodnocení oblasti práce Rel.četnost Spíše ano Vůbec ne Nevím Ano, zcela Spíše ne ChD

14,10256 16,02564 39,74359 7,69231 22,43590 0,00000


Tabulka 31: Hodnocení oblasti pohybu Hodnocení oblasti pohybu Rel.četnost Ano, zcela Nevím Spíše ne Spíše ano ChD

45,51282 37,17949 1,28205 16,02564 0,00000


Tabulka 32: Hodnocení oblasti kluby a spolky Hodnocení oblasti kluby a spolky Rel.četnost Nevím Spíše ano Spíše ne Vůbec ne Ano, zcela ChD Zdroj: Statistica 9.1. Vlastní zpracování.

32,69231 13,46154 2,56410 0,64103 50,00000 0,64103

90

Tabulky

Tabulka 33: Hodnocení oblasti kultura Hodnocení oblasti kultura Rel.četnost Ano, zcela Nevím Spíše ano Spíše ne ChD

64,74359 16,66667 15,38462 3,20513 0,00000


Tabulka 34: Závislost spokojenosti s lékařem na typu lékaře Spokojenost s lékařem dle typu lékaře Spokojenost s Lékař působící Lékař působící lékařem v ústavu ve vlastní ordinaci Četnost Ano, zcela Sloupc. četn. Četnost Ne Sloupc. četn. Četnost Vš.skup.

29 72,50% 11 27,50% 40

Řádk. součty

161 83,85% 31 16,15% 192

190 42 232


Tabulka 35: Závislost spokojenosti se zdravotnictvím v Brně na spokojenosti s vlastním lékařem Závislost spokojenosti se zdravotnictvím ve městě Brně v závislosti na spokojenosti s vlastním lékařem Hodnocení Spokojenost s Spokojenost s zdravotnictví ve vlastním lékařem vlastním lékařem městě Brně Ano, zcela Ne

Sloupc. Sloupc. Sloupc. Sloupc. Sloupc.

četn. četn. četn. četn. četn.

Ano, zcela Spíše ano Spíše ne Vůbec Nevím


38,64% 40,91% 14,39% 2,27% 3,79%

16,67% 41,67% 37,50% 0,00% 4,17%

Tabulky

91

Tabulka 36: Vyuţívání pečovatelských sluţeb obyvateli domů s pečovatelskou sluţbou Využívání pečovatelských služeb obyvateli domů s pečovatelskou službou Četnost Rel.četnost Pravidelně Občas Ne

16 22 14

30,76923 42,30769 26,92308


Tabulka 37: Nejčastěji vyuţívané informační zdroje Nejčastěji využívané informační zdroje Četnost Rel.četnost Denní tisk a místní zpravodaj TV Rádio Internet Rodina Letáky či jiné tiskoviny Jiné Zdroj: Statistica 9.1. Vlastní zpracování.

111 28 25 21 16 12 19

47,84483 12,06897 10,77586 9,05172 6,89655 5,17241 8,18966

Spokojenost s veřejně poskytovanými sluţbami seniorům v Brně

Recommend Documents