speciál
Partner přílohy
Energetika
Energetika
II/III Bez papírování. Velmi důležitou změnou, kterou novela přináší, je, že majitelé menších výroben elektřiny (především střešních fotovoltaických panelů) do výkonu 10 kilowattů nebudou už potřebovat žádat o licenci na tuto výrobu
nekontrolovaný solární boom v letech 2006–2010. Ministr Mládek však tako vé obavy nemá. „Je samozřejmě teore ticky možné, že se i v této novele objeví nějaké „díry“, které by to umožnily. Na takový vývoj ale bude potřeba rychle re agovat další novelou. To je naše poučení z krizového vývoje v těch letech. Kvůli střídání vlád tehdejší kabinet nezarea goval včas na vývoj na trhu, například na prudké snížení ceny fotovoltaických panelů a nesnížil včas výkupní ceny. Toto váhání nás nyní stojí 40 miliard korun ročně. Proto už víme, že vzniklé problé my na trhu je třeba řešit v reálném čase, nesmí se nechat ležet,“ řekl Mládek na konferenci Novela energetického záko na a energetická bezpečnost ČR.
Věcné břemeno Přílohu připravili:
Vlastimil Poliačik, editor
Lenka Hrochová, manažerka přílohy
Foto profimedia.cz, foto na titulní straně ČEPS
Novela energetického zákona míří do Senátu Sněmovna schválila těsnou většinou rozsáhlou a kontroverzní vládní novelu energetického zákona. Podle ní se například bude platit poplatek na podpo ru elektřiny z obnovitelných zdrojů nově podle kapa city jističe odběratelů místo podle spotřeby. Přináší však i další změny. Proti přijetí novely v současné podobě marně protestoval především Energetický regulační úřad (ERÚ) v čele s předsedkyní Alenou Vitáskovou.
E
RÚ například varuje, že nejsou známy finanční dopady této novely na spotřebitele a na re gulované subjekty. Vypočítal, že by nové normy stály státní kasu ročně až o 150 miliard korun víc než nyní a vyšší účet by za energie zaplatili i zákazníci. Podle šéfky úřadu Aleny Vitáskové prý hrozí podobný scénář jako v případě takzvaného solárního boomu, který
znamenal skokové zdražení cen energií. Nikdo jiný včetně ministerstva průmyslu a obchodu však tyto dopady nepotvrdil, ale ani samostatně nevyčíslil. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka by ale dopady na domác nosti neměly být nijak dramatické. Kdo však ušetří, je hlavně průmysl. Novela totiž zavádí platbu za obnovitelné zdroje podle velikosti jističe. Jelikož je ale cena
stále zastropovaná na úrovni 495 Kč/ MWh, nikdo si nepřiplatí víc. Očekává se tedy, že ve velkém ušetří právě průmysl – odhadem až pět miliard ročně. Ty ale nedoplatí zbylí odběratelé (domácnos ti), ale stát. Za energetickým zákonem stojí i pre miér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Pro mě je důležité, že byl zákon konečně přijat. Je to dobře z hlediska naší energeti ky, neznamená to nějaké ohrožení pro ceny elektrické energie pro domácnosti a současně to pomůže významné části českého průmyslu,“ řekl po hlasování.
Poplatky podle velikosti jističe Energetický regulační úřad zvažuje, že na platbu za velikost jističe převede i platby za distribuci elektřiny a další regulované složky ceny elektřiny. V tom případě neplatí žádný strop a paradox ně spotřebitelé, jako jsou chalupáři,
majitelé cirkulárek či garáže s vlastním jističem (tedy spotřebitelé, kteří mají nepoměrně větší jistič ke spotřebě), mohou platit za regulovanou složku až o desítky procent navíc. ERÚ se ale nakonec předběžných výpočtů zalekl a nyní zvažuje nové tarifní skupiny až od
Na novele ve velkém ušetří především průmysl – odhadem až pět miliard ročně roku 2017 s tím, že vše musí ještě znovu propočítat. Vitásková také velmi kritizovala ustanovení, že od poloviny roku 2017 by Energetický regulační úřad měla řídit rada, jejíž složení navrhne ministerstvo průmyslu a obchodu a schválí vláda,
podobně jako její odvolání, zatímco nyní šéfa úřadu navrhovala vláda a schvalo val prezident. „Rada tak nebude politic ky nezávislá, což je porušení legislativ ních pravidel EU,“ tvrdí Vitásková. Vitáskové dále vadí, že z novely vy padla také povinnost pravidelné kon troly po 10 letech, zda stát nevyplatil příliš mnoho prostředků na podporu obnovitelných zdrojů a také povinnost kontrolovaných subjektů archivovat doklady o přijatých státních dotacích. „Pokud nebudou příjemci dotací povinni tyto doklady archivovat, jsou kontroly zbytečné,“ uvedla Vitásková a dodala, že její úřad jedná s Poslaneckou sně movnou o tom, aby byl podán podnět k Ústavnímu soudu na prošetření způ sobu podpory obnovitelných zdrojů, především fotovoltaických elektráren v minulých letech. Podle Vitáskové totiž bývalé vedení ERÚ stanovilo podporu fotovoltaiky pro celou dobu životnosti
těchto zařízení, nikoli pro dobu její ná vratnosti, jak bylo uvedeno v zákoně. Stát tím přišel podle ní o mnoho mi liard.
Domácí elektrárny bez licence Velmi důležitou změnou, které no vela přináší, je, že majitelé menších výroben elektřiny (především střešních fotovoltaických panelů) do výkonu 10 kilowattů nebudou už potřebovat žádat o licenci na tuto výrobu. Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů to ozna čil za dobrý krok, podle něj ale zákon úplně ignoruje další obnovitelný zdroj, a to rozvoj větrných elektráren. Podle některých názorů by se novela mohla stát novou „Pandořinou skříň kou“, právě tím, že umožní provozování menších výroben elektřiny do 10 kW bez jakékoliv licence. Tak by mohla umožnit opakování něčeho podobného, jako byl
Poslanci také přijali řešení problé mů s nezapsanými věcnými břemeny. Týkají se pozemků, na nichž v minulých desítkách let vznikly stavby rozvodů energie. Podle nynějšího zákona je mají majitelé energetických sítí promítnout do katastru nemovitostí do roku 2017. Nařizuje to i nový občanský zákoník. Týká se to statisíců parcel. Podle ERÚ by to ale mohlo kvůli souvisejícím ná kladům zdražit plyn až o pětinu. Hos podářský výbor navrhl tuto povinnost zrušit a uzákonit povinnost poskytovat informace o infrastruktuře lidem, kteří prokážou právní zájem. Podle ministra A151000434
speciál
Mládka tento problém vyřeší až novela katastrálního zákona.
Solární baroni neuspěli Poslanci zamítli sporný pozměňovací návrh poslance Milana Urbana (ČSSD), který by umožnil, aby se solární nebo větrné elektrárny mohly rozdělit na menší a nepovažovalo by se to přitom za nové uvedení elektrárny do provozu. Panovaly obavy, že solární elektrárny by se rozdělením vyhnuly odvodu solární daně. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek řekl, že s úpravou podmínek pro rozdělování elektráren počká až na další novelu zákona. Státní rozpočet by podle něj takto mohl navíc přijít o 35 miliard korun. Poslanci odmítli také návrh Pavla Kováčika (KSČM), který chtěl zvýhodnit solární elektrárny uvedené do provozu v lednu a únoru 2011. Šlo o elektrárny vybudované v roce 2010, které se ale ne podařilo uvést do provozu do konce roku. Kvůli tomu mají nárok na nižší podporu. Podle Kováčika by měly dostat stej nou podporu, jakou mají elektrárny uve dené do provozu do konce roku 2010. Nesouhlasil s tím ale Mládek, podle kte rého by to znamenalo mimo jiné vyšší výdaje ze státního rozpočtu. Poslanci odmítli i návrh, aby v zákoně ukotvili postavení ombudsmana Ener getického regulačního úřadu, jak dopo ručoval výbor pro sociální politiku. Alena Adámková inzerce
Energetika
IV/V
Základní pilíře Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, odpovědný za oblast energetiky, uvedl, že energetická unie je nejambicióznějším projektem od vzniku Společenství uhlí a oceli v padesátých letech minulého století. Podobným způsobem jako tehdy společenství pod le něj nyní energetická unie podpoří ev ropskou integraci. Podle Šefčoviče se dotýká všech ob lastí od energetiky přes klimatickou po litiku, dopravu, průmyslovou politiku až po vědu a výzkum. Energetická unie ale nebude zcela izolovaná, spolupracovat bude i s partnery mimo EU. Mluví se na příklad o jihovýchodní Evropě. „Budeme neúnavně pracovat na diverzifikaci pře pravních cest i zdrojů,“ dodal Šefčovič. Hlavním pilířem energetické unie by měla být energetická bezpečnost, dalšími pak dokončení vnitřního trhu s energií, podpora nízkouhlíkové ekono miky prostřednictvím integrace lokální
Foto profimedia.cz
P
odle předsedy Evropské rady Donalda Tuska by funkční ener getická unie mohla základním způsobem zlepšit situaci v Evropě. Byl to právě Tusk, který loni ještě jako pol ský premiér s nápadem na vytvoření energetické unie přišel. Jeho původní návrh energetické unie, který vznikl pře devším jako reakce na zhoršené vztahy s Ruskem kvůli ukrajinské krizi, se ale od té doby proměnil. Zcela například zmizela původní představa společného nákupu zemního plynu z Ruska, naopak zůstává možnost dobrovolně „agrego vat poptávku“, pokud to nebude v roz poru s pravidly samotné EU nebo Světo vé obchodní organizace.
energie či obnovitelných zdrojů do sítě a podpora výzkumu a inovací. Přechod k nízkouhlíkové ekonomice a svobodná volba energického mixu také znamenají možnost využívat různé technologie včetně jaderné energie na nejvyšší úrov ni bezpečnosti.
je míra transparentnosti obchodních vztahů. Jde o to, jak rozsáhlý by měla mít v budoucnu Evropská komise pří stup nejen k mezivládním energetickým dohodám, ale také ke smlouvám, které o dodávkách plynu uzavírají soukromé firmy.
Priorita
Pozice Česka
Prioritou Evropské unie budou podle Bruselu jednoznačně úspory, jež by měly být vnímány jako energetický zdroj, a mají mít také potřebnou finanční podporu. Dalším klíčovým bodem by se mělo stát propojení sítí. Summit zdů raznil nutnost urychlit výstavbu potřeb né infrastruktury a propojení členských zemí elektrickými i plynárenskými sítě mi. Pomoci by to mělo nejen energetické bezpečnosti, ale také skutečnému vzni ku jednotného energetického trhu. „Propojíme 28 evropských energetic kých trhů do jednoho,“ doplnil Šefčovič. Podle odhadu komise by dostatečné propojení mělo spotřebitelům ušetřit až 40 miliard eur (asi 1,1 bilionu korun). V příštích měsících Evropská komise připraví jednotlivé konkrétní legislativní návrhy. Okolo těch se očekává bouřli vá debata mezi zeměmi i v Evropském parlamentu. Jedním ze sporných témat
České republice se do závěru jednání společně s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky podařilo prosadit zmínku, že je třeba klást důraz i na téma dostupných cen elektrické energie pro domácnosti i podniky. Obecně je zde rovněž nově naznačeno, že by do budoucna nemělo docházet k podobným náporům elektři ny z Německa, kterým česká přenosová soustava čelila na začátku letošního roku. V zásadě Česko projekt energetické unie podporuje. „Česká republika je na straně projektu energetické unie, podpořili jsme ho již v okamžiku, kdy Polsko s tímto návrhem přišlo. Chceme z toho udělat jednu z priorit českého předsednictví Visegrádu,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka. „Energetická unie přinese České republice vyšší bezpeč nost a spolehlivost dodávek i větší propojení a kapacitu sítí,“ dodal pak
Sobotka po jednání s místopředsedou Evropské komise odpovědným za ener getickou unii Marošem Šefčovičem za čátkem dubna. Podle státního tajemníka pro evrop ské záležitosti Tomáše Prouzy ale pro jekt společné energetické unie nemůže uspět, pokud nebudou platit stejná pravidla pro všechny. „Každá země musí nést zodpovědnost za svá rozhodnutí,“ konstatoval Prouza a poukázal na pří klad Bulharska, které podle něj do své energetické infrastruktury v posledních letech prakticky neinvestovalo. „A po kud je nějaká země ve strategickém energetickém nebezpečí, je to právě Bulharsko,“ dodal Prouza. Podle Šefčo viče se státy jihovýchodní Evropy možná až příliš spoléhaly na realizaci plynovo dů Nabucco a South Stream, která se neuskutečnila. „Myslím, že se nám ale podařilo zástupce těchto zemí přesvěd čit, že je třeba změnit přístup,“ uvedl Šefčovič. Evropská komise připravuje dokument, který by měl státům jihový chodní Evropy ukázat technická řešení a schopnost EK jim finančně pomoci, jak získat plyn pro tyto země minimálně ze tří zdrojů. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mlá dek pak zdůraznil, že je potřebné, aby se prolnula národní a evropská deba ta o energii a že Česká republika chce v následujících letech klást důraz na domácí zdroje energie. „Chceme zajistit energetickou bezpečnost země, a proto nechceme být závislí na energii ze za hraničí,“ dodal Mládek. Česko uznává evropské klimaticko-energetické cíle, nechce se ale zavazo vat ke konkrétním číslům pro podíl ob novitelných zdrojů. Také energetickou účinnost si chce zvyšovat po svém. Žádá proto volné nastavení systému, který má sledovat, jak členské státy naplňují evropské strategie. Pro Česko to napří klad znamená, že mu nikdo nebude brá nit, aby emise skleníkových plynů ve své energetice snižovalo s pomocí jaderné energie. Alena Adámková
Jedním z důvodů, proč šetřit energiemi v domácnosti, je určitě finanční úspora. Ale není to zdaleka důvod jediný. Výroba elektřiny, těžba plynu a zpracování vody zatěžují přírodu. Zdroje navíc nejsou neomezené, měli bychom tedy něco zanechat i příštím generacím. Společně s odborníky společnosti E.ON na energetické úspory jsme si proto pro vás připravili několik tipů a rad, jak za energie v domácnosti co nejvíce ušetřit. Víte, jaký je rozdíl ve spotřebě energie při ohřívání čtvrt litru vody a celého litru? Je to plných 300 %! Takže když si vaříte vodu na čaj či kávu, raději předtím nadbytečnou vodu z konvice vylijte. Nejlevněji obecně vychází vaření na zemním plynu. Následuje indukce, která je až o 50 % úspornější než sklokeramická deska nebo klasické elektrické plotýnky. Vaření na propan-butanu není s ohledem na jeho vyšší cenu už tak výhodné jako dříve.
Máte-li elektrický sporák s litinovými plotýnkami, vypínejte ho dříve než indukci nebo plyn. Krásně totiž využijete zbytkové teplo díky tepelné setrvačnosti plotýnek. K ohřevu vody, a to i na těstoviny nebo polévku, využívejte místo elektrického sporáku rychlovarnou konvici. Voda se v ní uvaří mnohem rychleji a úsporněji než na sporáku. Až se voda začne vařit, přelijte ji do hrnce a pokračujte ve vaření. Pokud máte indukční sporák nebo vařič, uvaříte na něm vodu v kvalitní konvici nebo hrnci rychleji a levněji než v rychlovarné konvici. Záleží i na velikosti hrnce a plotýnky. Aby zbytečně neutíkalo teplo, vybírejte nádobí s rovným dnem a přibližně stejnou velikostí, jakou má plotýnka, a zakrývejte ho pokličkami. Místo dlouhého vaření ve vodě používejte tlakový či parní hrnec. Tlakový hrnec spotřebuje o 40 až 70 % méně energie než obyčejný. Při vaření zeleniny nepoužívejte příliš vody. Stačí ponořit zeleninu zhruba do třetiny.
Úsporně lze i péct. Dlouhé předehřívání trouby není u většiny pokrmů nutné. Také u trouby můžete využít zbytkové teplo a vypnout ji už před dopečením. Pečení s pomocí horkého vzduchu zajišťuje rovnoměrné proudění tepla, a tak můžeme péci v několika úrovních, což ušetří energii, třeba při pečení vánočního cukroví. Jestliže budete kupovat novou troubu, vybírejte ji také podle energetického štítku ve třídě energetické účinnosti A. K ohřívání potravin je z hlediska úspor nejlepší mikrovlnná trouba. Rozmrazování potravin volně na vzduchu je samozřejmě zdarma. Nezapomínejte, že při každém otevření trouby uniká 20 % tepla, proto ji neotvírejte zbytečně a postup pečení sledujte přes skleněná dvířka. Při rozpékání pečiva raději použijte speciální nástavec na toustovači, ušetříte tím až 70 % energie. Více rad, jak uspořit energie v domácnosti, najdete přehledně a srozumitelně na www.ekobonus.cz.
advertorial
Březnový summit lídrů Evropské unie se shodl na tom, že v Evropě by měla vzniknout energetická unie. Projekt by měl zajistit bezpečnou a levnou energii, snížit evropskou závislost na dovozech plynu z Ruska a zároveň posílit evropskou pozici při sjednávání energetických kontraktů. Pomoci by to mělo také skutečné mu vzniku jednotného energetického trhu.
Úsporným vařením a pečením výrazně ušetříte
A151004066
Energetická unie by mohla být významným mezníkem
speciál
inzerce
A150001308
Pražská energetika, více než dodavatel energií Již více než rok Pražská energetika (PRE) poskytuje širokou nabídku nadstavbových energetických služeb. Snažíme se, abychom pro vás byli nejen zajímavým dodavatelem energií, ale i společností, na kterou se můžete obrátit také v jiných energetických oblastech. Naše portfolio služeb je opravdu široké a různorodé a my pevně věříme, že jej využijete vy nebo vaše bytové družstvo. INSTALACE A SERVIS TEPELNÝCH ČERPADEL Realizujeme výstavbu tepelných čerpadel jak pro rodinné, tak pro bytové domy dle požadavků zákazníků. V nabídce máme pouze kvalitní prověřené výrobky a poskytujeme záruční i pozáruční servis.
jektovou dokumentaci, pomůžeme s financováním a výstavbou zařízení a následně zajistíme provoz, servis a údržbu celého systému. PRODEJ AKUMULAČNÍCH KAMEN, PŘÍMOTOPŮ A BOJLERŮ Elektrotepelná zařízení různých značek prodáváme v naší prodejně v Jungmannově ulici, Praha 1, kde si můžete výrobky prohlédnout, popř. i vyzkoušet. U vybraných zařízení zajišťujeme i montáž a demontáž vč. odvozu a ekologické likvidace. INSTALACE A SERVIS OSVĚTLENÍ
INSTALACE KONDENZAČNÍCH PLYNOVÝCH KOTLŮ Zajišťujeme komplexní řešení pro vytápění bytů, domů i nebytových prostor. Zpracujeme prvotní analýzu a studii proveditelnosti, zhotovíme pro-
15-2-1800_PRE_PR_clanek_225x178.indd 1
Zhodnotíme energetickou náročnost stávajícího osvětlení a navrhneme nové řešení včetně ekonomické efektivnosti a investičních a provozních nákladů. Samozřejmostí je následná realizace projektu na klíč. Dále nabízíme revize a opravy osvětlení a poradenství v oblasti řízení a regulace osvětlení.
ELEKTROINSTALAČNÍ PRÁCE Díky kvalifikovaným pracovníkům a technickému zázemí zajistíme rychle a za příznivou cenu veškeré činnosti související s dodávkou elektřiny. Obnovujeme dodávku, zřizujeme nebo rekonstruujeme odběrná místa pro přímé i nepřímé měření elektrické energie, rekonstruujeme hlavní domovní vedení a bytové rozvody. Vyřídíme také potřebné formality při jednání s příslušným distributorem elektřiny. www.premereni.cz/sluzby tel.: 733 143 143, e-mail:
[email protected]
21.4.2015 16:00:58
Energetika
VI/VII
S růstem výroby elektřiny z bioplynu nelze počítat vloni zprovozněna žádná nová země dělská bioplynová stanice, pouze dva nové zdroje spalující kalový plyn. Výroba elektřiny z bioplynu strmě rostla od roku 2005, kdy byla zavedena podpora obnovitelných zdrojů. Do jejího ukončení se počet stanic připojených do sítě zvýšil více než dvacetkrát – ze 23 na 415 v roce 2013. Také instalova ný výkon prudce narůstal – ze 7,5 MW na nynějších více než 330 MW. Celková hrubá produkce elektřiny z bioplynu dosáhla vloni 2,556 TWh, což zname ná 14procentní nárůst oproti roku 2013. Spalováním bioplynu se v České repub lice vyrobilo dvakrát více elektřiny než ze zemního plynu. Podíl bioplynu na celkové výrobě elektrické energie dosá hl v minulém roce tří procent, podíl bio plynu na výrobě z obnovitelných zdrojů 25,2 procenta.
Foto e.on
Problém je vzdálenost od stanic
Možná poslední. Nejúspěšnější projekt s elekrárnou na biomasu je v Třeboni. Z důvodu omezení dotací podobných projektů nejspíš nepřibude
P
rojekt za 125 milionů korun pod pořil Evropský fond pro regio nální rozvoj. Náhrada zemního plynu za teplo z bioplynu přináší úspory – město, které je vlastníkem lázní, ušetří ročně více 1,5 milionu korun. Přesto se žádný podobný projekt nechystá. Česká bioplynová asociace (CZBA) potvrdi la, že plány na výstavbu nových stanic prakticky nevznikají. Stát přestal výrobu elektřiny z bioplynu podporovat, takže zařízení uvedené do provozu po 31. pro sinci 2013 nemá nárok na garantovanou výkupní cenu. Podporu může dostat pouze vysoce účinná kombinovaná vý roba elektřiny a tepla, a to spíše menší zdroje. „Za těchto podmínek je možné
uvažovat o větším využití tepla ze stá vajících bioplynových stanic, nelze však stavět nové,“ vysvětluje Jan Matějka z CZBA. Náklady na vybudování zaří zení s instalovaným výkonem 500 kW převyšují 50 milionů korun. Bioplynová stanice v Třeboni byla uvedena do pro vozu v době (2009), kdy stát garanto val výkupní cenu elektřiny 4,12 Kč/kWh. Nedotovaná výkupní cena elektřiny se dnes pohybuje kolem koruny za kWh.
Politické rozhodnutí Důvodem zrušení podpory bylo poli tické rozhodnutí přijaté kvůli rostoucím nárokům na dotace. Podle údajů Ener getického regulačního úřadu nebyla
Další navyšování výroby elektřiny z bioplynu nelze očekávat. Pro podpo rovanou kogeneraci – společnou výrobu elektřiny a tepla – má tento zdroj jen malý prostor. „Zásadní překážkou je neexistence odběratelů tepla v rozum né vzdálenosti, to je zhruba kilometr od bioplynové stanice. Ale i tam, kde od běratelé (podnik, škola, domov seniorů a tak podobně) jsou, není jednoduché vybudovat tepelnou infrastrukturu, roz vody vedou přes řadu pozemků, je zde konkurence zemního plynu a podobně,“ říká Matějka. Určitou nadějí podle něj je, že náklady na budování této infrastruk tury bude částečnou dotací pokrývat nově vypisovaná výzva Operačního pro gramu Podnikání a inovace pro konku renceschopnost. „Pokud jde o efektivitu, není na tom řádně provozovaná bioplynová stanice v žádném případě hůř než fotovoltaic ká nebo větrná elektrárna,“ připomíná Matějka. Za řádně provozovanou stanici se považuje taková, která nepoškozuje půdu nadměrným a nevhodným pěs
Staví se hráz proti přetokům elektřiny z Německa
P továním kukuřice, zaměřuje se na jiné vstupy, maximálně využívá vyrobené teplo a má minimální vlastní spotřebu energií. Podle evropského sdružení European Biogas Association (EBA) vloni dodali výrobci bioplynu do sítí 47,5 TWh elek trické energie, což je množství, jež od povídá téměř polovině české produkce veškeré elektřiny (86,2 TWh). „Bioplyn si dosud vedl velmi dobře. Negativní změny jako krácení nebo rušení do tačních schémat v některých zemích v uplynulých dvou letech mu možná vezmou vítr z plachet, ve většině zemí však podpora i nadále pokračuje,“ píše se ve zprávě EBA za rok 2014.
S Kyprem na chvostu Kromě České republiky byl jedinou zemí, jež dotace pro bioplyn úplně zru šila, Kypr. Největší podpoře se naopak vloni těšili švýcarští producenti (380 eur/ MWh pro zařízení s instalovaným výko nem do 50 kW plus bonusy za zpracování zemědělského odpadu a využití tepla. Itálie podporuje i větší producenty – do 300 kW, a to 276 eury za MWh dodané elektřiny. V současné době je v Evropě přes 14 tisíc bioplynových stanic (BPS). Nejvíce jich je v Německu, Itálii, Švýcarsku a Francii. Česká republika je co do počtu BPS na pátém místě. I když v Česku při spívají do celkového množství elektřiny vyrobené obnovitelnými zdroji téměř čtvrtinou, asi jich nebude přibývat. Bu doucnost by měla patřit spíše biometa nu, který může plně nahradit politicky rizikový zemní plyn, a to jak v energetice, tak v dopravě. Ve využití tohoto produktu vznikajícího čistěním bioplynu jsou zatím v Evropské unii nejdál země jako Němec ko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko, ve světě Kalifornie nebo Kanada. V České republice se již podařilo vyvinout unikát ní mobilní zařízení na čistění bioplynu. Se sériovou výrobou by se mohlo začít už v příštím roce. Vše ale bude záležet na dobře promyšlené podpoře ze strany státu. Beata Holečková
rovozovatel české přenosové soustavy ČEPS zahajuje na hra nici s Německem stavbu prvního speciálního transformátoru, který má chránit české domácnosti a podniky před možným výpadkem proudu kvůli enormní produkci německých větrných elektráren. Transformátory s řízeným posunem fáze na hranicích s Německem propustí jen takový výkon, aby soustava umožnila bez omezení dodávat elektři nu přednostně v rámci Česka. Bezpečný provoz elektrizačních sou stav střední Evropy ohrožují neplánova né toky energie z obnovitelných zdrojů. Levná elektřina vyrobená ve větrných parcích na severu Německa je přenáše na pro uspokojení poptávky do jižního Německa (kde se nacházejí odstavené jaderné elektrárny) a do Rakouska. Vel ká část výkonu se tlačí cestou nejmen šího odporu – přes českou přenosovou
Foto ČEPS
Bioplynová stanice v Třeboni ročně dodá do sítě přes šest tisíc kilowatthodin elektřiny. Její produkce tak kryje spotřebu města z jedné třetiny. V České repub lice je tak nejúspěšnějším projektem svého druhu, mimo jiné díky více než čtyřkilometrovému plynovo du, jímž proudí bioplyn do městské teplárny. Vyrobe né teplo slouží hlavně k vytápění objektů a ohřevu vody i bazénů v nedalekých lázních Aurora. Podob ných projektů však nejspíš již nepřibude.
speciál
soustavu a způsobuje jí přetížení ohro žující spolehlivost dodávek energie. Naposledy se to stalo na přelomu roku, kdy produkce z větrných parků přesahovala 30 tisíc megawattů. Mezi
Německem a Rakouskem proudilo až 7,7 tisíce megawattů, přičemž většina produkce mířila přes okolní státy. Jen přes českou přenosovou soustavu to bylo okolo 3,4 tisíce megawattů, což je
více než trojnásobek výkonu jednoho reaktoru Temelína. „Nárůst výkonu a výroby obnovitel ných zdrojů v Německu nedoprovází adekvátní výstavba přenosových vede ní. Zatímco původní plán do roku 2015 zněl 1887 kilometrů vedení, realita ve třetím čtvrtletí loňského roku byla ani ne třetinová,“ uvedl předseda předsta venstva ČEPS Vladimír Tošovský. Ochrana před případným blackou tem vyšla ČEPS loni na šedesát milionů korun. „Naše soustava nebyla ohrožená, ale stálo to hodně peněz,“ konstatoval Tošovský. „Opakovaně jsme žádali ně mecké a rakouské provozovatele přeno sové soustavy o snížení výroby v Němec ku a zvýšení výroby v Rakousku,“ dodal.
Elektrická železná opona Napříště by k lepší regulaci měly na pomoci speciální transformátory na inzerce
A151002430
JSME NEZÁVISLÍ. PRACUJEME S NADŠENÍM O TO VÍCE. Přinášíme našim klientům elektřinu a plyn za výborné ceny. A k tomu dodáváme vždy něco navíc: radu, doporučení, péči. Naše zaměření na firemní zákazníky a veřejný sektor nám umožňuje hlubší pochopení jejich potřeb. Naši obchodníci nabízí jen to, co sami připravili a pochopili. Jejich slovo a podaná ruka vždy platí.
Lumius, spol. s r.o. Ulice Míru 3267, 738 01 Frýdek-Místek (T) +420 800 331 167 (E)
[email protected], www.lumius.cz
Energetika
XIII/IX
speciál
hranicích s Německem, které dokážou tok proudu podle potřeby přiškrtit a na směrovat i do jiných států. Se stavbou první „elektrické železné opony“ v Hrad ci u Kadaně začíná ČEPS právě v dubnu, vyjde na 2,5 miliardy korun a fungovat začne na konci příštího roku. Podle místopředsedy představenstva ČEPS Milana Kovaříka bylo například zapo třebí vykoupit pozemky o velikosti dvou hektarů, což je pro lepší představu asi polovina Václavského náměstí, které má něco přes čtyři hektary. Firma však plánuje do přenosové soustavy investovat i v dalších letech, do roku 2024 počítá s ročním průměrem investic ve výši 4,5 miliardy korun. Další plánované opatření spočívá v posílení (zdvojení) některých vedení, např. v úseku Výškov Čechy Střed, kte ré má délku 98 km a prochází územím 2127 vlastníků. I přes tyto náklady by ke zdražení elektřiny dojít nemělo. „Konečných spotřebitelů se tento náklad přímo ne dotkne, s náklady už dopředu počítáme. Jedna věc jsou investice do budoucnos ti, ty jsou v řádech desítek miliard. Druhá jsou okamžité náklady, se kterými v ce nách už počítáme,“ uvedl mluvčí ERÚ Jiří Chvojka. Podnětné jsou i návrhy visegrádské čtyřky na vznik obchodně ohraniče ných energetických regionů Německa a Rakouska, které by promítly do ceny elektřiny v daném regionu skutečný energetický potenciál a zabránily by tak obchodování elektřinou na neúměrné vzdálenosti. Podle Jiřího Gavora, energetického
experta z firmy ENA, však plošný black out České republice nehrozí. „Není prav děpodobné, že by došlo k celoplošnému výpadku na celém území České republi ky. Spíš by se jednalo o výpadek, který je lokálně omezený, a předpokládám spíše v řádu hodin než dnů,“ vysvětlil energetický konzultant ENA Jiří Gavor. Tošovský pak dodal, že naposledy na stala taková situace v roce 2006, kdy bylo 15 milionů lidí na hranici Německa a Francie bez elektřiny.
Transformátor staví i Polsko Stavbu obdobného transformátoru s takzvaným řízeným posuvem fáze chystá i Polsko, přes které také proudí elektřina z německých obnovitelných zdrojů. Poláci mají PST transformá tor zprovoznit dokonce ještě před tím českým. Společnost ČEPS se zároveň snaží řešit problém s opakovanou enormní výrobou v německých větr ných parcích a fotovoltaických elekt rárnách i na mezinárodní úrovni. Touto otázkou se už dokonce zabývá Evrop ská komise. Vedení ČEPS například upozornilo, že na neplánované přetoky elektřiny z Německa a přetěžování české distri buční soustavy doplácejí čeští obchod níci s elektřinou, protože na ně už není v drátech místo.
Německo konečně zareagovalo Německo se zřejmě konečně roz hodlo s přetoky elektřiny ze stále ros toucího výkonu obnovitelných zdrojů
do sousedních zemí něco udělat. Letos proto investuje 300 milionů eur (8,3 miliardy korun) do výstavby přenosové soustavy na východě země. Provozo vatelé německých přenosových sítí se navíc obávají většího zatížení vlastní soustavy, až Česká republika a Polsko spustí transformátory, které mají ne kontrolované přetoky německé elek třiny zastavit. To bude znamenat větší zátěž pro Německo, kde dosud chybí infrastruktura pro dopravu zelené elek třiny ze severu na jih země. „Reagujeme na rostoucí příliv elek třiny z obnovitelných zdrojů,“ řekl de níku Freie Presse Adolf Schweer ze společnosti Mitnetz. Ta spravuje pře nosovou soustavu v Sasku, Durynsku, Braniborsku a Sasku-Anhaltsku. Podle něj by peníze měly směřovat jak do stavby nových vedení vysokého napětí a transformátorů, tak do modernizace současných technologií. Na severovýchodě Německa se oproti jiným částem země vyrábí z ob novitelných zdrojů výrazně víc elektřiny. U zákazníků firmy Mitnetz tvoří zelená elektřina až 70 procent jejich spotře by, v celém Německu je to 30 procent. Vzhledem k tomu, že výkon obnovitel ných zdrojů na rozdíl od těch klasických kolísá v závislosti na počasí, znamená to velký nápor na přenosovou sousta vu. „Rezervy východoněmecké přeno sové soustavy jsou vyčerpané,“ přiznal Schweer. Technici Mitnetz prý museli loni kvůli přebytku elektřiny z obnovi telných zdrojů ve 34 případech nechat odstavit klasické elektrárny. aa
Letošní zima skončila, a i když nebyla příliš tuhá, prověřila stav ply nových spotřebičů, které se starají o vytápění na šich domů a bytů. V této souvislosti možná mnozí zjistili, že jejich plynový kotel nebo topidlo má své nejlepší dny takříka jíc za sebou a výměna za nový a modernější spotřebič klepe čím dál důrazněji na dveře. Právě jarní a letní období před stavuje ideální příleži tost pro to něco s tím udělat.
V
ývoj plynových spotřebičů jde stále velmi rychlým tempem ku předu a současné moderní mo dely jsou tak oproti těm již letitým při stejném výkonu výrazně úspornější. Sta rý plynový spotřebič vyrobený například před dvaceti lety může být zbytečnou černou dírou na vaše peníze. Například plynové kondenzační kotle mohou být oproti běžným kotlům staršího data vý roby úspornější až o třetinu. Podobné je to i v případě oblíbených plynových to pidel, takzvaných wawek, které jsou na tuzemském trhu dostupné již desítky let a jejichž výdechy najdeme na fasádách domů v každém větším městě. Moderní topidla s vyspělými regulačními prvky a hořáky mohou ve srovnání s těmi sta rými ušetřit až 15 procent nákladů na plyn. To jsou jistě velmi pádné důvody, proč se nad modernizací vytápění svého domu nebo bytu zamyslet.
Finanční spoluúčast dodavatele Na druhé straně to však kromě určité finanční investice znamená i čas spojený
s nezbytným zařizováním souvisejících záležitostí, což mnohé z nás odrazuje a nutí k odkladům. Řešením může být obrátit se na svého dodavatele plynu. Někteří z nich totiž poskytují svým zá kazníkům v těchto záležitostech účinnou pomoc v podobě poradenství, různých cenových zvýhodnění nebo i finanční spoluúčasti. Nutno však podotknout, že jich v tuzemsku zatím není mnoho. Jste-li však právě jejich zákazníkem, máte z vel ké části vyhráno a po starostech.
Konkrétní nabídka Jedním z takových dodavatelů je na příklad i druhý největší tuzemský doda vatel plynu, Pražská plynárenská. Ta na bízí za zvýhodněných podmínek nejen plynové kotle od renomovaných výrobců jako například Viessmann, ale i plynová topidla různých typů nebo průtokové A150000923
Foto profimedia.cz
Foto profimedia.cz
Staré spot řebiče mohou být černou dírou na peníze ohřívače vody. Prostřednictvím svých partnerů zajišťuje i odbornou montáž a uvedení spotřebiče do provozu. Navíc se při splnění určitých podmínek může na nákladech souvisejících se zmíněnou montáží i finančně spolupodílet. „Přidanou hodnotu k dodávce ply nu poskytujeme našim zákazníkům v podobě různých doplňkových služeb a výhod, které budou dříve či později po třebovat, dlouhodobě. Kromě zajištění nových spotřebičů a jejich montáže jim pomůžeme například i s opravou porou chaného spotřebiče, se zajištěním de tektorů úniku plynu nebo spalin, revizí a podobně. Jsme opravdu velmi rádi, že tyto naše služby jsou ze strany zákaz níků vyhledávané a naši pomoc využily již desítky tisíc z nich“, uvedl předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček. mik inzerce
Energetika
X/XI
speciál
Tomáš Varcop: Vrátilo se k nám až 30 tisíc někdejších zákazníků
E15: Podivných dodavatelů se na trhu pohybovalo hodně a spousta lidí s nimi zažila hororové zkušenosti. Nastalo z vašeho pohledu v tomto směru zlepšení? Řekl bych, že se situace na domácím trhu v poslední době poněkud stabilizo vala. Český trh s energiemi je nicméně jeden z nejliberálnějších v Evropě. Změ nit dodavatele je u nás velmi snadné a logicky tak vznikla řada nových ob chodníků. To je ostatně hlavním smys lem liberalizace, aby si zákazník mohl vybírat z rozmanitější nabídky. Hlavně
Foto RWE
E15: Mluvíte často o kultivovanějším trhu. Jak si jej představujete? Zmíním jeden příklad. Podomní ob chodníci u lidí obecně příliš sympatií ne vzbuzují. I my je používáme jako jeden z distribučních kanálů, ale máme vůči nim extrémně tvrdé podmínky, z nichž nehodláme ustoupit. Každý obchodník je kontrolován. Zpětně voláme zákaz níkům, jestli s nimi bylo jednáno slušně, zda na ně obchodník nevyvíjel nátlak a jestli porozuměli nabídce a všemu, co podepsali. Pokud obchodník udělá ně jakou chybu, tak s ním okamžitě ukon číme spolupráci. Jen pro představu, na Energetickém regulačním úřadu se před pár lety hromadily tisíce stížností na chování prodejců, v jednu dobu se tam sešlo asi 3500 stížností a z toho na nás jich mířilo jen sedmnáct. Samozřejmě že nikdy neuděláte všechno stoprocentně, ale ta poctivost se vyplatí.
v letech 2010–2013 ale někteří konku renti používali hodně nekalé praktiky. Nám se často stávalo, že do vesnice při jel autobus plný prodejců, načež se roz běhli k domům a řekli lidem, že RWE tu končí a kdo nepodepíše novou smlouvu s nimi, je bez plynu či elektřiny. Občané pak roztřesenou rukou podepisovali ve dveřích nové, často nevýhodné smlou vy. V té době jsme takovýmto způsobem přišli o dost zákazníků. E15: Vrátili se zpátky? Máme čísla za rok 2014 a kromě toho, že jsme získali nové zákazníky, tak se nám vrátilo i 30 tisíc někdejších zákaz níků. Z námi provedené analýzy nabí dek alternativních dodavatelů jsme zjistili, že ve 30–50 procentech je jejich nabídka cenově srovnatelná či horší než naše. A to vůbec nemluvím o tom, že nikdo z nových obchodníků se nám ne může rovnat kvalitou zákaznického ser
visu z hlediska dostupnosti, erudice lidí a toho, jak se řeší požadavky a případné stížnosti zákazníků. E15: Takže držet plný servis se vám vyplatil. Určitě, kvalitní zákaznický servis zna mená klíčový prvek naší obchodní stra tegie. Náklady nás vyjdou přes půl mili ardy korun ročně. Tolik nás stojí provoz klientských center, zákaznické kanceláře plus všechny ostatní prodejní a obslužné kanály včetně webové služby. Investovat do toho ale chceme i v budoucnu, proto že je to věc, která nás pozitivně odlišuje od konkurenčních firem. Ty mají leckdy jednu kancelář a telefonní linku, na kte rou se těžko dovoláte, a když ano, často zjistíte, že se s nimi nedohodnete. E15: Zákazníky získáváte i novými nabídkami. Na co všechno se zaměřujete?
Stále rozvíjíme nabídku produktů s fi xací ceny včetně toho, že třeba nabízíme produkty s dvojím snížením ceny, které garantujeme už dopředu. Samozřejmě to vždy závisí na vývoji velkoobchodních cen plynu a elektřiny. To jsou všechno nabídky směřované především na do mácnosti. Velkým podnikům už tři roky nabízíme řadu produktů, mimo jiné vel mi úspěšný systém postupného náku pu. Firemní zákazník se v podstatě sta ne účastníkem velkoobchodního trhu s energiemi. Přitom díky vztahu s námi nepotřebuje licenci, speciálně proško lený personál ani složité IT systémy, a přesto může nakupovat energii přímo z trhu. Denně od nás dostává informa ce o vývoji cen na trhu, které sledujeme a upozorňujeme na případný pokles. Pro podniky typu ocelárna či petrochemic ký závod, kde náklady na energie tvoří běžně 20–40 procent celkových nákla dů, může úspora o procento znamenat miliony korun. Pro daný typ produktu nabízíme oproti konkurenci velmi efek tivní webové rozhraní jak u plynu, tak u elektřiny. E15: Zákazníci určitě neradi slyší slovo „zdražování“… Hodně se debatuje o tom, jak moc obchodníci promítají nebo nepromítají pohyb velkoobchodních cen do koneč ných cen pro zákazníky. Za nás mohu říci, že to děláme už dlouhodobě. To, co zákazníkům nabídneme, máme nakou peno. Výhoda je v tom, že zákazník ví, do čeho jde. Pokud s námi uzavře smlouvu třeba na dva nebo tři roky, má jistotu a zafixovanou cenu. Kdyby se dělo co koli na velkoobchodním trhu, jemu cena neporoste. Nabízíme i takové produkty, které garantují postupné snížení ceny, pokud velkoobchodní ceny klesnou a nám se podaří nakoupit plyn levněji. Prostě když to shrnu, tak výhody na stra ně nákupu promítáme do podmínek pro zákazníky. Přes 70 procent zákazníků chce mít jistotu a uzavírá proto smlouvu s garancí ceny. Michal Král
vedeme elektřinu nejvyššího napětí
A150001141 inzerce
K
onkurenční boj je v Česku, po kud jde o prodej energií, tvrdý a nesmlouvavý. Přesto se sku pině RWE daří držet si pozici jedničky v oblasti dodávek plynu a už několik let se pravidelně umisťuje mezi třemi nejúspěšnějšími alternativními dodava teli elektřiny. „Důležité je vybudovat si u zákazníků důvěru a zároveň tuzemský trh s energiemi kultivovat,“ říká Tomáš Varcop, předseda představenstva RWE Energie.
Jsme výhradním provozovatelem elektroenergetické přenosové soustavy České republiky. Dispečersky zajišťujeme rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektřiny v každém okamžiku. Obnovujeme, udržujeme a rozvíjíme přenosovou soustavu. Všem účastníkům trhu s elektřinou poskytujeme přístup k přenosové soustavě za rovných a transparentních podmínek. Aktivně se podílíme na formování liberalizovaného trhu s elektřinou v ČR i v Evropě.
ČEPS, a.s. Elektrárenská 774/2 101 52 Praha 10 tel.: +420 211 044 111 fax: +420 211 044 568 e-mail:
[email protected] www.ceps.cz
