Komerční speciál
Turecko Obchodní partner ČR
PARTNER PŘÍLOHY
| 18 | turecko
Komerční speciál
Rodinné klany, neúčinná prohibice a drsné miliardářky
Turecké hospodářství roste a země se stále víc sbližuje s Evropskou unií. Turecký trh si ovšem pořád udržuje osobitou atmosféru. Přinášíme méně známé postřehy třeba o postavení žen nebo o konzumaci alkoholu.
Prohibice nezabrala, spotřeba piva roste Současné Turecko v sobě nese zvláštní kontrast. Na jedné straně si užívá růžový
sen o hospodářském zázraku a modernizaci, na druhé straně se nyní vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje AKP vrací k tužšímu pojetí islámu a k jeho propojení s celkovým fungováním země. K tomu pasuje i postupné zavádění prohibice na alkohol. Prodej je v různých denních hodinách omezen a například reklama na alkoholické nápoje je zakázána úplně. Nastupující generace si ale chuť na zábavu doprovázenou sklenkou
něčeho ostřejšího nechce nechat vymluvit. A tak navzdory prohibici roste třeba spotřeba piva každoročně o osm procent. Nákup šumivého vína, které se z devíti desetin do Turecka dováží, dokonce v sezoně 2012 stoupla skokově v meziročním srovnání skoro na dvojnásobek. Pro české dodavatele alkoholických nápojů jsou ovšem zatím vedle prohibičních zákonů komplikací i vysoká dovozní cla.
Komerční speciál Hospodářství ovládly rodinné klany
Vyrobí nejvíc televizí i železa
Zvláštností turecké ekonomiky je, že v ní vládnou hlavně rodinné klany. Rodina je přitom vnímána v podstatně rozmáchlejším pojetí, než jak tomu je v Česku. Do rodiny je počítáno několik generací a i vzdálené větve příbuzenstva. Firmy se v rodině dědí a nástupci cítí povinnost majetek udržet a rozhojnit. Dva největší turecké byznysové klany jsou v současnosti rodiny Koc a Sabanci. Například největší holding Koc kontroluje víc než 110 firem a zaměstnává na 90 tisíc lidí. Pro zahraničního dodavatele tak je darem z nebes, pokud si dokáže získat přízeň některé velké turecké podnikatelské rodiny. To pak může znamenat zakázky od mnoha podniků napříč obory.
Zlomyslné poznámky o tureckém hospodářství už jsou dávno zapomenuty, země kraluje na špičce statistik hned v několika průmyslových oborech. Visačku made in Turkey má například víc než polovina všech televizí vyrobených v Evropě. Turecko je také největším evropským výrobcem užitkových vozů a domácích bílých spotřebičů. Ve světovém měřítku je největším producentem železa.
(tos)
77 milionů
Rozloha
780 tisíc km2
Hlavní město
Ankara
Měna
turecká lira (1 TRY je 8,2 Kč)
Růst HDP (2014)
3 %
Obchod České republiky s Tureckem /v miliardách dolarů/
0,5
1,30
1,15
1,0
1,36
1,5
2,15
2,22
Vývoz Dovoz
1,69
2,0
1,10
2,5
1,29
Turecko je díky klimatickým podmínkám a rozlehlým úrodným rovinám předurčeno být velkým producentem potravin. Například v jižních oblastech kolem Antalye tak vyrostly až děsivě působící klastry tisícovek skleníků, které ve velkém chrlí ovoce i zeleninu. Ale právě protože jde o klíčové odvětví, Turci si svůj trh s potravinami žárlivě střeží. Na dovoz potravin je tak uvaleno krvavé clo až do výše 150 procent. To míří hlavně proti dovozům z Číny, protože z té mají Turci největší strach. Jestliže dovoz potravin tak může být do Turecka těžký, naopak dodavatele strojů pro potravinářské továrny nebo výrobce klimatizace a další výbavy pro skleníky Turci vítají. V tom také tkví jedna z šancí pro české strojírenství.
Počet obyvatel
1,00
V turecké kultuře bývaly peníze – a to ať v podobě hmatatelných bankovek, tak i v přeneseném smyslu jako abstraktní hodnota – tradičně považovány za „špinavé“. I proto byly pro práci s nimi v bankách či účtárnách v historii nasazovány převážně ženy. Bankovnictví jako celek mělo ještě donedávna i v moderní éře dost problémů. Turecký bankovní sektor však prošel na přelomu tisíciletí podobnou očistnou kúrou, jakou tehdy zažil i ten český. Mnoho bank zkrachovalo, ale ty zbylé jsou zdravější a stabilnější. V současnosti je v Turecku aktivních 49 bankovních domů.
Závratná cla na potraviny jsou vzkazem hlavně pro Čínu
Turecko
0,97
Peníze bývaly špinavé, banky prošly očistou
Hospodářský boom v Turecku samozřejmě vynesl k pohádkovému bohatství hned pár desítek šťastlivců. Loni bylo v zemi už 43 dolarových miliardářů. Z toho 37 boháčů žije v Istanbulu. Nejmajetnějším Turkem je v současnosti Murat Ülker, který kontroluje skromný majeteček v úhrnné hodnotě čtyř miliard dolarů. Ülker zdědil a v současnosti vede rodinné impérium, které nabízí hlavně potraviny a pamlsky, jako jsou čokolády nebo krekry. V tomto odvětví je Ülkerův koncern největším na tureckém trhu.
0,84
Poněkud v rozporu se stereotypem, že ženy mají v islámských zemích submisivní pozici, kontrolují v současnosti turecké koncerny často silné ženy-manažerky. Souvisí to i se zmíněným děděním rodinných firem. Například druhý největší klan Sabanci tak nyní vede jako hlava rodiny i hlava impéria manažerka Güler Sabanci. Možná nejmocnější žena Turecka zdědila textilní holding, který založil ve třicátých letech minulého století její otec. Koncern generuje v tržbách ročně 9,5 miliardy dolarů. Güler Sabanci je také největším tureckým soukromým přispěvatelem na charitu.
Miliardáři se rojí v Istanbulu, ten nejbohatší prodává čokoládu
0,74
Rozhodují často ženy-manažerky
| 19 |
0 2009
2010
2011
2012
2013
2014 Pramen ČSÚ
A151011438
inzerce
LOGISTIKOU ŽIJEME Od kartonu po kamion S výhodami sběrné služby
Vaše spojení s Balkánem Odjezdy několikrát týdně
Mezinárodní tým Domluvíme se i v balkánských jazycích
VOLEJTE IHNED! 272 011 384
xxxxxx_GTL_inzerce_212x68.indd 1
www.gtl.cz 2.10.2015 10:53:33
| 20 | turecko
Komerční speciál
Propad cestovního ruchu mají vyvážit „zdravotní turisté“ Kvůli úbytku ruských turistů a strachu z války v sousední Sýrii hlásí turecký turistický průmysl velké ztráty. Buduje ale nové odvětví – luxusní sanatoria určená nemocným lidem ze zahraničí. Na tyto projekty připravují Turci i daňové úlevy a speciální investiční zóny. Současné Turecko masivně investuje do výstavby a modernizace nemocnic. Vedle zdravotnické péče o samotné Turky je důvodem i to, že má rozvoj oboru přilákat i zahraniční pacienty, kteří hledají kombinaci kvalitního servisu a příjemného prostředí. Zatímco za letošek má takzvaných „zdravotních turistů“ přijet do Turecka ještě jen zhruba půl milionu, v často skloňovaném roku 2023 to mají být už dva miliony lidí. Zdravotnictví tak má kupodivu stimulovat jiný, zdánlivě nesouvisející obor – turistický ruch. Ten letos v Turecku zažil strmý pád kvůli úbytku návštěvníků z postsovětských zemí a strachu některých západních turistů kvůli válce v sousední Sýrii. Turecko se chce ale stát světovou jedničkou ve zdravotnické turistice i tím, že chystá daňové úlevy a další pobídky pro firmy, které budou investovat v tomto odvětví. Pro projekty speciálně ušité na míru zdravotní turistice mají vzniknout dokonce zvláštní investiční zóny zaručující daňové prázdniny.
Zdraví zaplacené přes PPP projekty V Turecku je v současnosti asi 1,5 tisíce nemocnic. Při rozvoji zdravotnictví přitom Turci experimentují i s modelem PPP, v jehož rámci spolupracují na stavbě nemocnic státní instituce se soukromý-
mi investory. Jen v nejbližších třech letech se má tímto způsobem dostat do provozu 32 městských nemocnic. Tendry na dodavatele probíhají například ve městech Urfa, Denizli nebo Tekirdag. Podle tureckého ministerstva zdravotnictví každý z těchto projektů představuje investici za zhruba půl miliardy dolarů.
Do roku 2023 chce Turecko docílit poměru 30 nemocničních lůžek na 100 tisíc obyvatel, což je víc než zdvojnásobení současné kapacity. Celkově chce mít země v nemocnicích 175 tisíc lůžek a hodlá proto investovat do zdravotnictví v následujících osmi letech až 200 miliard dolarů. (tos)
Na rozvoj zdravotnictví v Turecku vsadila mimo jiné i česká firma Mediatrade z Valašského Meziříčí, která vyrábí externí kardiostimulátory. V Turecku je představila poprvé loni na zdravotnickém veletrhu Expomed v Istanbulu. Snadno ovladatelné kardiostimulátory si okamžitě získaly pozornost tureckých doktorů a letos je už firma ve velkém do Turecka prodává. Mediatrade má v současné době z Turecka objem zakázek, který je už na úrovni více než 50 procent v poměru k prodanému množství v České republice. Kardiostimulátory EPG 10P slouží pro dočasnou stimulaci srdce. Používají se například pro okamžité zajištění pulzu pacienta a využívají ho hlavně koronární jednotky nebo kardiochirurgická oddělení. Za předešlých 15 let výroby a vývoje prodal Mediatrade zhruba už tisíc kardiostimulátorů. V Turecku firma ocenila, že Turci uznávají značku CE. Ta dokládá, že přístroj splňuje
požadavky trhu Evropské unie. S touto značkou je pak už velice snadné výrobek zaregistrovat i v Turecku. Překážkou naopak prý je, že každý
distributor musí „mít svého Turka“. Veškeré lékařské přístroje se musejí registrovat na tureckém ministerstvu zdravotnictví, a to pouze tureckou firmou. Registrace přístroje lze udělat pouze jednou na jednu firmu. Není to tedy tak, že by například jeden typ českého externího kardiostimulátoru dodávaly v Turecku dvě či více firem. Produktový manažer Mediatradu Adam Frank říká, že úspěch v Turecku zřejmě vyvolal i zájem lékařů z dalších zemí Asie. „Máme teď desítky nových objednávek z Íránu. Přitom Íránci se nám ozvali sami. Bylo to až potom, co se naše kardiostimulátory začaly úspěšně prodávat v Turecku. Nemám proto sice přímý důkaz, ale jsem si skoro jist, že to vyvolalo i zájem v okolních zemích,“ říká Adam Frank. O kardiostimulátory z Valašského Meziříčí se tak nedávno začali zajímat například i klienti z Pákistánu. (tos)
A150003441 inzerce
Nemocnice nakoupily české kardiostimulátory
Beko chce přispívat k lepší kvalitě života nejen svými spotřebiči Tureckou značku Beko dlouhé roky tradiční západní značky podceňovaly a nevnímaly ji jako nebezpečného konkurenta. Jenže značka Beko poskočila velmi rychle mezi jedny z nejvýznamnějších výrobců domácích spotřebičů na evropském trhu a ve Velké Británii je už dnes dokonce lídrem trhu. Filozofii značky i její úspěchy nám přiblížil Roman Kantor, country manažer českého zastoupení. Značka Beko se stala jednou z nejvýznamnějších na evropském trhu s domácími spotřebiči. Čemu vděčí za svůj úspěch?
Beko nabízí produkty pro uživatele s jedním z nejlepších poměrů cena/výkon. Stále více a více rozšiřujeme svou nabídku a průběžně ji přizpůsobujeme nejrůznějším požadavkům zákazníků. Naše spotřebiče jsou nejen naprosto srovnatelné s ostatními, ale většinou nabízejí i vyšší užitnou hodnotu pro majitele. Samozřejmostí je pro nás zkvalitňování nejen prodejního aspektu, ale i poprodejního servisu. Novinkou je například prodloužení pracovní doby zákaznického centra na sedm dní v týdnu.
Jak si stojí v současnosti Beko na českém trhu?
Značka Beko oslavila v srpnu letošního roku již 10 let působnosti na českém trhu. Během těchto let jsme se dostávali do povědomí zákazníků a naše pozice na trhu v daném segmentu postupně posilovala. A v současné době Beko zaujímá první místo jako nejprodávanější značka na českém trhu ve velké bílé technice. Loni jsme doufali v nárůst tržního podílu během letošního roku, což se nám také podařilo.
ho partnerství spočívá v tom, že chceme společně pomáhat lidem a přispívat k tomu, aby se jejich životy měnily k lepšímu. Značka Beko je nyní na vzestupu, vždy jsme se však zasazovali o to, abychom něco vraceli společnosti, která umožňuje náš růst. Partnerství je uzavřeno na čtyři roky.
Beko je turecká značka patřící do turecké skupiny Arçelik. Vyrábíte spotřebiče převážně v Turecku? Kde ještě máte výrobní linky?
Vraťme se ještě ke značce Beko. Loni změnila své logo a do jisté míry i styl komunikace. Co stojí za touto strategickou změnou?
Výrobní závody společnosti Arçelik naleznete v Turecku, Rumunsku, Rusku, Číně a Jižní Africe. Produkty pro Českou republiku se vyrábějí zejména v závodech v Turecku. Další závod, kde vyrábíme, se nachází v Rumunsku. Odtud odebíráme především produktovou kategorii chlazení.
V roce 2014 jste se stali sponzory fotbalového klubu FC Barcelona. Jaký byl důvod a hlavní účel tohoto sponzorství? A na jak dlouho je partnerství uzavřeno?
Důvodů je několik. Jsme upřímně přesvědčeni o tom, že sport má moc změnit lidský život a jeho přínosy nejsou jen fyzické. Sportem se člověk také učí řadě zásadních hodnot, jako je například přátelství, věrnost, důvěra a soudržnost. Ze sociálního hlediska může sport přinést obrovskou změnu a my jsme hrdí na to, že právě to je jádrem našeho firemního DNA a že napomáháme změnám k lepšímu. Proto také aktivně podporujeme různá odvětví sportu, například basketbal, cyklokros a jiné. V podpoře FC Barcelona jde o více než jen tradiční sponzorskou smlouvu. Pravý základ naše-
Naše nové logo je ztělesněním nové kapitoly rozvoje firmy, která vychází z našeho pohledu na svět, že Beko může stát za změnami k lepšímu. Od svého založení před 60 lety na sobě značka Beko neustále pracuje a vyvíjí se. Naše produkty jsou neustále zlepšovány a dnes jsme nejrychleji rostoucí značkou bílého zboží v Evropě. Nastal čas potvrdit, že myšlenka „změny k lepšímu“ je východiskem naší vize. Věříme, že průběžnými změnami k lepšímu můžeme zlepšit i životy lidí na celém světě. Nejde jen o to, abychom jim poskytovali stále lepší výrobky. Znamená to také investovat do sociálních programů, které přispívají k utváření a budovaní lidských společenství. A přesně o to jde i ve smlouvě s FC Barcelonou, o které jsem hovořil výše. Chceme využít moc fotbalu a přinést radost a zábavu milionům lidí.
Ve kterých produktových kategoriích na českém trhu je Beko nejsilnější? A ve kterých byste s ní chtěli v příštím roce posílit?
Beko je na českém trhu stále nejsilnější v produktové kategorii chlazení. V těsném závěsu je ale kategorie praní a mytí, kde stále pomalu posilujeme. A to i díky novým pračkám a myčkám Superia, které jsme na trh uvedli na podzim loňského roku a jaře roku letošního. Novinkou je především design a invertorový motor, který zajišťuje velmi tichý chod pračky i myčky. A po registraci se na ně vztahuje záruka 10 let na motor. Další kategorií, která velmi rychle posiluje, je kategorie sušiček prádla. Na sušičky jsme nyní obdrželi ocenění časopisu dTest jako výhodný nákup, konkrétně jsou to modely DPU 8360 X, DPU 7360 X. Již od loňského roku máme oceněnou sušičku DPU 7380 X. Pro příští rok budeme určitě podporovat produktové kategorie, ve kterých se nám dlouhodobě daří. Velký důraz budeme klást na podporu vestavných spotřebičů. Již oproti loňskému roku máme navýšení v prodeji vestavných spotřebičů o 49 procent. Nejsilnější je kategorie myček, následně trouby, desky a chlazení.
| 22 | turecko
Komerční speciál Jaderná elektrárna v Akkuyu roste, licence ještě nemá Jedním z největších projektů současného Turecka je stavba jaderné elektrárny v Akkuyu. Ta již spolkla celkově tři miliardy dolarů a práce na stavbě by měly pokračovat, přestože potřebné licence dosud nebyly vydány. Celkově se investice do tohoto projektu odhadují na 20 miliard dolarů, přičemž elektrárna bude dosahovat výkonu 4800 MW se čtyřmi jednotkami, jak vyplývá z mezivládní dohody mezi Ruskem a Tureckem. „Licence nám nebyla prozatím vystavena, avšak v investování budeme pokračovat, jelikož Turecko a turecká ekonomika má i nadále naši důvěru,“ řekl na konci září šéf projektu Fuat Akhundov. Podle plánu by měla být licence vydaná do konce roku 2015 a první jednotka by se tak měla začít stavět v lednu 2016. Výroba elektřiny prostřednictvím této první jednotky je plánovaná na rok 2019, dle posledních zpráv agentury Reuters by však měla začít fungovat až v roce 2022.
Na chudé dopadlo zdražení potravin Od počátku letošního roku v Turecku stabilně rostou ceny potravin. Miliony spotřebitelů si proto nemohou dovolit ani základní potravinářské výrobky, varují místní odbory a zároveň dodaly, že údajně víc než 70 procent obyvatel žije pod oficiální hranicí chudoby. Turecká kupní síla strmě klesla právě kvůli cenám potravin, ty jsou ovlivněny inflací. Růst cen předčil vládní prognózy. Předseda Tureckého sdružení pro ochranu spotřebitelů Turhan Çakar informoval, že ceny potravin vzrostly například v období od července 2014 do července 2015 téměř o 15 procent a zatížily tak výrazně hlavně rodiny s nízkými příjmy.
Letos přišlo o třetinu víc investic Do energetiky chce vláda investovat 120 miliard dolarů Bouřlivě rostoucí turecká ekonomika žízní po elektřině. Varováním pro Turecko byl nedávný blackout, při němž se velká část země ocitla bez elektřiny. Vláda proto masivně investuje do rozvoje elektráren i přenosové sítě, což je jedna z hlavních příležitostí pro české firmy. „Turecko zaznamenalo rapidní nárůst spotřeby elektřiny a do roku 2023 potřebuje investovat kolem 120 miliard dolarů do energetických projektů,“ oznámil počátkem letošního roku Prezident Recep Erdogan. „Turecko významně rostlo v minulých 12 letech. To způsobilo zdvojení spotřeby
elektřiny. Do roku 2023 zdvojnásobí Turecko svou spotřebu elektřiny,“ uvedl Erdogan. Podle něj je ropovod Kirkuk-Yumurtalık opět aktivním, i když živná půda byla podkopána pro Jižní plynový koridor v Baku. Jako „vzrušující projekt” označil prezident Trans-anatolský plynový projekt (TANAP), který povede plyn na evropské trhy skrze Turecko. „Jsme velmi odhodlaní rozvíjet jadernou energii v Turecku stejně tak jako obnovitelnou energii,“ dodal Erdogan. Prezident dále připojil otázku ohledně zařazení energetické kapitoly do přístupových vyjednávání s Evropskou unií.
Během prvních osmi měsíců letošního roku přilákalo Turecko přímé zahraniční investice ve výši 11,8 miliardy dolarů. To představuje nárůst o 36 procent oproti stejnému období loňského roku. Podle tureckých úřadů je to důkaz, že Turecko zůstává atraktivní pro zahraniční investory i přes neklid v sousedních zemích a při nejistotě během nadcházejících voleb. Podle turecké centrální banky láká investory hlavně chemický průmysl, dále finanční služby a energetika. Banka je optimistická při prognóze na celý letošní rok, když na jeho konci očekává celkově vyšší příliv přímých investic, než v loňském roce. Optimismus u tureckých institucí podporuje i komentář, který poskytla v říjnu na adresu tureckého hospodářství Světová banka. Podle jejího odhadu by měl být růst hrubého domácího produktu Turecka o něco vyšší než loni, když je očekáván na úrovni 3,2 procenta.
Komerční speciál
| 23 |
Ruských turistů dramaticky ubylo, cestovní ruch hlásí ztráty Letošní rok uzavře turecký turistický průmysl pravděpodobně se ztrátou 10 až 11 miliard dolarů. Podle nejvyšších představitelů cestovního ruchu je to v důsledku dramatického úbytku ruských turistů a kvůli výraznému snižování cen hotelových pokojů po celé zemi. „Turecký sektor cestovního ruchu v posledních 25 letech rostl dvojciferným tempem. Sektor cestovního ruchu nicméně čelí těžkému období kvůli přetrvávajícím ekonomickým problémům Ruska a zejména kvůli bezpečnostním obavám vyplývajícím z důsledků arabského jara v regionu a přetrvávajícího konfliktu v Sýrii,“ řekl šéf Federace hoteliérů Turecka Osman Ayik. Země podle něj zaznamenala úbytek ruských turistů až o 25 procent, naproti tomu však došlo k navýšení německých a evropských turistů zhruba o desetinu. „Bohužel ani narůstající počet evropských turistů nedokáže vyrovnat ztráty z ruského trhu. Očekáváme i ztráty v příjmech rozpočtu. Pokles se bude v jednotlivých regionech lišit, ale pravděpodobně neuzavřeme rok s pozitivním růstem,“ doplnil šéf federace.
Ministr hospodářství Nihat Zeybekci představil ambiciózní cíl Turecka. Země se chce stát do roku 2023 jednou ze tří největších ekonomik Evropy. Plánuje zřejmě překonat jednoho z ekonomických gigantů – Německo, Francii nebo Spojené království. „Do roku 2023 tato země bude patřit mezi TOP 10 ekonomik světa a mezi tři nejsilnější evropské ekonomické tahouny,“ prohlásil během setkání v jihozápadní provincii Denizli u příležitosti 100. výročí založení moderní Turecké republiky. Vlád-
noucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) má do roku 2023 vysoké cíle, které zdůrazňuje během předvolebních kampaní. Ministr hospodářství taktéž zpochybnil tvrzení, že až 17 milionů z celkového počtu 77 milionů obyvatel Turecka žije pod hranicí chudoby. Řekl, že strana AKP, která se dostala k moci v roce 2002, snížila v daném období do konce roku 2013 procento lidí žijících se 4,35 dolaru na den ze 30 na pouhá dvě procenta.
Víza bude možné vyřídit i mimo ambasádu Rozvoji vzájemných vztahů České republiky a Turecka od nynějška pomůže flexibilnější vyřízení víz pro žadatele v Turecku. V září byla v Ankaře a v Istanbulu otevřena vízová centra, která provozuje externí poskytovatel služeb společnost VFS Global. Vízová centra umožní žadatelům plynulé podání žádostí o krátkodobá schengenská víza i mimo zastupitelský úřad, což umožní ambasádě zpracování většího počtu žádostí. Vízová procedura tak bude pro žadatele jednodušší, což je při zvýšeném zájmu žadatelů zejména z řad turistů výrazná pomoc. V budoucnosti zvažuje české ministerstvo zahraničních věcí rovněž otevření vízových center i v dalších tureckých městech. Na konzulárním oddělení velvyslanectví bude nadále možno podat žádost o vízum pouze jednou v týdnu, a to každou středu v době od 9.30 do 12.00 hodin. Každý zájemce o podání žádosti o krátkodobá víza tímto způsobem se musí zaregistrovat v systému Visapoint a zajistit si tak termín schůzky pro podání žádosti. Počet termínů je však omezen. Mimo registrační systém Visapoint mají možnost nadále podávat žádost o vízum rodinní příslušníci občana EU. Žadatel musí o svém záměru podat žádost informovat konzulární oddělení písemně e-mailem nebo telefonicky. Nicméně v případě, že se žadatel sám dobrovolně rozhodne služeb externího poskytovatele využít, vztahují se na něj stejné podmínky jako na ostatní kategorie žadatelů včetně uhrazení servisního poplatku. Zdroje: Agentura CzechTrade, portál BusinessInfo.cz, Ministerstvo zahraničních věcí ČR
A151010645 inzerce
Turecko chce mezi deset největších ekonomik světa
TICHÁ PRAČKA
s invertorovým motorem
Úspora energie energetická třída A+++ zaručuje vysoké energetické úspory
Program BabyProtect v pračkách svým složením zajistí dokonalé vyprání a vymáchání. Prádlo je čistší a jemnější.
Velké 34 cm dveře Velké kusy, jako jsou deky, prostěradla nebo župany můžete dát snadno do pračky díky velkým 34 cm dveřím.
bekocr.cz
