Turecko obchodní partner ČR

Partneři přílohy

Turecko – obchodní partner ČR

1HFKWHYýWwLQXUL]LN]DKUDQLúQ»KRREFKRGXQD&LWL


III

Hospodářský boom

Turecko zažívá historickou proměnu

3RERúNRY¯V»Ė&LWLYHY»FHQHĝ]HP»FKVYýWD]DKUQXM»F»PLPRMLQ·$IULNX/DWLQVNRX $PHULNX6WĒHGQ»D'¯OQÊYÊFKRGSĒLQ¯w»NOLHQWęP&LWLPQRK·FHQQ·YÊKRG\ r I\]LFNRXSĒ»WRPQRVW&LWLQDGDQ·PWUKX]DUXúXM»F»MHKR]QDORVW r RGERUQRXSRPRFSĒLUHDOL]DFLğQDQFRY¯Q»D]DMLwWýQ»REFKRGQ»FKSĒ»SDGęUHVSHNWXM»F» VSHFLğNDGDQ·KRWUKXREFKRGQ»]Y\NORVWLDSĒ»VOXwQRXSU¯YQ»ÇSUDYX r UR]V¯KORXV»ĖSDUWQHUVNÊFKEDQNJDUDQWXM»F» r SURLPSRUW·U\wLURNRXDNFHSWDFLGRNXPHQW¯UQ»FKDNUHGLWLYęDEDQNRYQ»FK]¯UXN r SURH[SRUW·U\PRĝQRVWSRWYU]HQ»DNUHGLWLYęY\VWDYHQÊFKP»VWQ»PLEDQNDPL

V poslední dekádě se Turecko pyšní jedním z nejrychlejších růstů ekonomiky na světě. Do roku 2023, kdy bude země slavit sto let své existence, se chce propracovat do elitní

VELMOC NA DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY. Turecko je silné ve výrobě autobusů, traktorů či aut. Tato továrna ve městě Eskişehir zase vyrábí moderní lokomotivy.

desítky největších ekonomik

ZZZFLWLEDQNF]_VPHVHUYLV#FLWLFRP_

světa. Kvůli tomu ale musí

Commercial Bank

Foto profimedia.cz

Turecko velkoryse investovat do průmyslu či energetiky. To přilákalo české dodavatele.



in ze rce A131013197

V

češtině se bude muset zřejmě brzy změnit jedno rčení, respektive jeho význam. Ještě donedávna platilo spojení „turecké hospodářství“ za symbol zmatku a nepořádku. Pohled na současnou našlápnutou tureckou ekonomiku ale budí spíš úctu a obdiv. Turecko dokázalo po reformách na přelomu tisíciletí nastoupit v posledních deseti letech k neuvěřitelně dravému hospodářskému růstu. Dnes se pomalu začíná měnit v mezinárodní ekonomickou velmoc. Výčet faktů, které dokládají strmý růst tureckého hospodářství, lze začít u pohledu na HDP. Hrubý domácí produkt země rostl několik let po sobě rychlostí kolem devíti procent ročně. V současnosti Turecko trošku „přibrzdilo“, přesto všechny odhady hovoří o stabilním růstu kolem pěti procent ročně nejméně do sezony 2017. Turecký růst táhne v současnosti především domácí spotřeba, kterou obstarává už téměř 75 milionů obyvatel. Z hlediska spotřeby i získávání pracovních sil je výhodou, že turecká populace je vůbec nejmladší v Evropě. Průměrný věk v Turecku je v současnosti pouhých 29 let, zatímco v Evropské unii je to více než 41 let.

Na vývoz jdou trička i traktory

Země na pomezí Evropy a Asie chce ale čím dál víc stavět i na obchodu se zahraničím. Jen za prvních osm měsíců letošního roku vyvezli Turci zboží za víc než 100 miliard dolarů. Exportu pomáhá také v současnosti slabá turecká lira. Turecko už je velmocí zejména ve výrobě autobusů, traktorů a automobilů. Dalším, co se týče objemu, klíčovým vývozním artiklem jsou oděvy, které Turci ve velkém dodávají i do České republiky. Silnou tureckou disciplínou je stavebnictví. Turecké firmy dokázaly perfektně ovládnout stavební projekty zejména ve středoasijských republikách, jako jsou Kazachstán, Turkmenistán či Kyrgyzstán. Obyvatelé těchto zemí jsou jazykově i etnicky s Turky příbuzní, takže tam mají turecké firmy velkou výhodu oproti světové konkurenci. V případě Turecka tak není poznámka o strategické poloze jen prázdnou frází. Země je ideálně rozkročena mezi Evropou a Asií. Platí to doslovně o hospodářském epicentru – o Istanbulu. Ten leží zčásti na asijském a zčásti na evropském kontinentu, ale záro-

veň kontroluje v severojižní ose i obchod mezi prostorem Černého a Středozemního moře. Turecko je ale obchodní křižovatkou i jako celek. Co se týče byznysu s Východem, je považováno za vhodnou základnu pro obchod s Íránem, iráckým Kurdistánem či už zmíněnými středoasijskými republikami. Ve vztahu k Západu se sice sáhodlouze diskutuje o možnosti vstupu Turecka do Evropské unie, argumenty o kulturní či náboženské odlišnosti ale řeší spíš média či laická část veřejnosti. O nezbytném hospodářském propojení s Tureckem evropský byznys už dávno nepochybuje. Vyjádřením je mimo jiné celní unie zavedená mezi EU a Tureckem již v roce 1996.

Export má být půl bilionu dolarů

Turci jsou na svůj rodící se hospodářský zázrak náležitě hrdí. Všechno nyní směřují k roku 2023, kdy má země velkolepě oslavit sto let své existence. Vláda stanovila ambiciózní cíl, že v době stých narozenin se má Turecko zařadit mezi elitní desítku největších ekonomik světa. Není to nereálné, už nyní

Turecko objemem hrubého domácího produktu zaujímá 17. příčku na světě, když loni dosáhlo HDP země 800 miliard dolarů. Turecká vláda chce celkem logicky a správně přesměrovat hospodářství země na export, který by měl podle představ tureckých prognostiků v onom vyhlíženém roce 2023 přesáhnout hranici 500 miliard dolarů. To by znamenalo zhruba zečtyřnásobení vývozu. Všechny tyto megalomanské plány ale vyžadují velké investice. Turci musejí výrazně zmodernizovat strojní vybavení svých továren, zlepšit dopravní obslužnost měst i venkova a hlavně postavit nové elektrárny a rozvodné sítě. Sprintující ekonomice totiž přestávají stačit současné zdroje energie. A právě všechna tato odvětví jsou šancí pro české dodavatele, která už se nebude muset v turecké historii jen tak opakovat. Tomáš Stingl

Turecká republika

Počet obyvatel: 75 milionů Rozloha: 780 tisíc km2 Hlavní město: Ankara Měna: turecká lira (TRY) je asi 9,6 Kč


IV/V

Hospodářský boom

Sté narozeniny chce Turecko oslavit mezi světovou elitou CENTRUM BYZNYSU. Je jím Istanbul, který má už téměř 14 milionů obyvatel.

EXTRAVAGANTNÍ OBCHODNÍ CENTRUM. Areál Kanyon Shopping Mall v Istanbulu poutá pozornost výstředním architektonickým řešením. dodávkami kvalitního průmyslového zboží, technologií a významných investičních celků. Patřily mezi ně například cukrovar Uşak, pivovar Efes, elektrárny Soma a Afşin Elbistan B, závod na výrobu pneumatik

Foto profimedia.cz 2x

A130006377

Turecko prožívá zlatá léta strmého hospodářského rozvoje. S výjimkou minulého roku dosahuje růstu HDP kolem devíti procent ročně. Rekordy zaznamenává také obchod s Českou republikou. Dalším impulzem může být i nový balíček pobídek, kterým chce turecká vláda přilákat další investory.

P

rávě nyní je turecká ekonomika a její dynamický trh velmi „trendy“ cílem českých exportérů i investorů. V tomto kontextu lze rovněž pozitivně hodnotit výběr Turecka jako partnerské země

letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Proč je v současnosti právě Turecko v hledáčku českých firem? Mezi důvody patří geografická dostupnost tureckého trhu, jeho demografická struktura, dynamicky se rozvíjející průmyslová základna, rostoucí spotřeba na obyvatele a stabilní růst hrubého domácího produktu. To vše činí z Turecka atraktivního partnera se strategickým významem. Byť turecká ekonomika zažívá dle aktuálních makroekonomických dat „soft landing“, který byl již patrný v minulém roce s růstem o 2,2 procenta, přesto její ekonomika rostla v prvním pololetí letošního roku téměř o čtyři procenta, tj. o 3,7 procenta. V roce 2011 se Turecko s raketovým růstem HDP ve výši 8,8 procenta zařadilo na světovou

špičku, hned za Čínu. V roce 2010 dosáhl růst turecké ekonomiky téměř dvouciferné hodnoty, a to celých 9,2 procenta. Turecko tak patří mezi nejsilnější státy v dravé skupině rychle se rozvíjejících trhů – takzvaných rapid growth markets.

Mezníkem má být rok 2023

Z hlediska objemu HDP představuje Turecko už 16. největší ekonomiku světa a 6. v Evropě. Cílem tureckých vládních entit je proniknout mezi desítku nejsilnějších ekonomik světa do roku 2023, tedy k výročí sta let od založení novodobé Turecké republiky. Je tak jasné, že již zdaleka neplatí ustálené slovní spojení „turecké hospodářství“, dříve s oblibou užívané jako synonymum pro chaotický a neefektivní systém.

Soudobé Turecko je rychle se rozvíjející zemí na pomezí Evropy a Asie. Má aktuálně dobré makroekonomické výsledky a stále velký absorpční potenciál trhu s téměř 76 miliony obyvatel. Plánuje investiční a infrastrukturální projekty. To vše je velkou výzvou pro české EPC kontraktory a subjekty s exportním a investičním „drivem“. Záleží jen na flexibilitě českých podnikatelů, zda využijí šanci svézt se na vlně tureckého rozvoje.

Češi dodali i pistole pro tureckou policii

Česko-turecké ekonomické a obchodní vazby mají dlouholetou tradici a jejich kořeny sahají až do dvacátých let minulého století. Tehdejší Československo se v průběhu let minulých podílelo na výstavbě průmyslové základny Turecka

Kirşehir. Z pozdějších úspěšných aktivit jsou to pak dodávky zbrojní produkce, zejména legendárních pistolí ČZ-75 pro tureckou policii. Byť jsou v současné době obě ekonomiky konfrontovány s glo-

bálním ekonomickým zpomalením a turbulentními finančními trhy, je možné konstatovat, že náš vzájemný obchod v poslední dekádě setrvale a dynamicky roste. Objem vzájemné obchodní výměny od počátku milénia vzrostl více než desetinásobně. Pozitivní historická stopa je tak znát.

Letos jistě obrat překoná rekordní tři miliardy dolarů

Po rekordním obratu vzájemného obchodu v roce 2011, kdy přesáhl hranici 2,6 miliardy dolarů, byla loni dokonce prolomena hodnota 2,8 miliardy dolarů. Šlo tak o historicky nejvyšší hodnotu vzájemné obchodní výměny. Exportní

výkony České republiky dosáhly též historicky nejvyšší hodnoty, a to 1,7 miliardy dolarů, což znamenalo raketový růst o více než 25 procent. Pokud jde o exportní odbytiště České republiky, Turecko zaujalo 18. příčku. Import z Turecka dosáhl v roce 2012 hodnoty 1,1 miliardy dolarů. Pozitivním faktem vzájemné obchodní výměny pro Česko je od roku 2009 trvale kladná obchodní bilance. Ta loni po propadu nominální hodnoty českého importu z Turecka a výrazně posíleném exportním výkonu do Turecka dosáhla historicky rekordní úrovně 601,6 milionu dolarů. Skvělou dynamiku vzájemné obchodní výměny potvrzují i data i n ze rce

Prodej aut v Turecku


VI/VII

Škoda prodává už přes 10 tisíc vozů ročně

za prvních sedm měsíců letošního roku. Obrat dosáhl 1,9 miliardy dolarů, což meziročně znamená růst o víc než 17 procent. Velmi výrazně – o 31 procent – rostly i exportní výkony, a to na 1,27 miliardy dolarů. Stále pokračuje vývoj pozitivního salda obchodní bilance ve prospěch České republiky. V tomto období to bylo 642 milionů dolarů. Již teď je patrné, že letos bude zcela jistě překonána hranice tří miliard dolarů obratu a rok 2013 tak bude pro české exportéry opět rokem rekordním.

Bohatnoucí turecká společnost nakupuje stále více aut. Na tamějším trhu si dokázala v posledních letech vybudovat skvělou pozici česká automobilka Škoda Auto. Loni její prodeje v Turecku poprvé překonaly hranici deseti tisíc prodaných vozů za rok.

snaží o maximalizaci domácí produkce, a to napříč všemi sektory.

Kde jsou šance pro české firmy

Nelze s klidným svědomím jmenovat pouze některý z perspektivních sektorů či položek s větším exportním či investičním „drivem“. Obchodní příležitosti nicméně skýtají především moderní technologie s vysokou přidanou hodnotou (environmentální technologie ve vodohospodářství a sanaci odpadů, nanotechnologie) a dále pak energetika včetně obnovitelných zdrojů energie. V tomto oboru jde zejména o participaci českých firem ve výstavbě produktovodů, ve výstavbě a subdodávkách obnovitelných zdrojů energie a subdodávek pro plánované jaderné elektrárny. Aktuální jedničkou je pak výstavba investičních celků v energetice, kde se profilujeme jako EPC kontraktoři. Dále představují příležitost důlní a těžební zařízení a technologie včetně dodávek zařízení pro navazující chemická odvětví, chemický průmysl, automobilový průmysl a návazné obory, dopravní strojírenství včetně dodávek pro „light-rail“, kolejová vozidla, zejména nákladních vagonů. Dále jde o projekty

v městské dopravě – dodávky CNG autobusů a plnicích stanic, o potravinářsko-agrární sektor – export živého skotu a hovězího masa, potravinářské technologie v oblasti zařízení pro mlékárny, pekárny a jatka, konzervárny, mrazené potraviny a „ready-to-eat meals“. Šance je samozřejmě ve strojírenské produkci – české a turecké výrobky nejsou považovány za konkurenční. Turecké společnosti vynikají především v lisování, dobré jsou i v řezání materiálu plazmou či vysekávání plechu. V obráběcích strojích jsou naopak lepší české společnosti. Nelze opomenout zdravotní zařízení a zdravotnickou techniku, kde se profilujeme jako dodavatelé nemocničních lůžek a laboratorní techniky.

Odrazový můstek pro Blízký východ i Střední Asii

Turecko plní významnou roli v oblasti regionální stability a má důležitou pozici na Blízkém východě. V obchodně-ekonomické oblasti je významná příležitost pro Česko i Turecko, jak dosáhnout synergického efektu, tedy spojit Turecko jako tradičního obchodního partnera na těchto trzích a české podnikatelské

subjekty, jakožto nositele know-how a vyspělých technologií a inovativních produktů. Turecké firmy jsou tradičně pozitivně vnímány například v Libyi, Iráku a ve Střední Asii – zejména v turkických republikách, kde jsou velmi aktivní a realizují rozsáhlou exportní činnost. Stejně tak lze brát české podnikatelské subjekty a Česko obecně jako vhodnou bránu nejen k trhům střední Evropy, ale též trhům na východ od České republiky. Zásadní pro úspěšnou penetraci takzvaných třetích trhů jsou projekty budované jako joint-venture, případně v konsorcionálním přístupu. Významným předpokladem pro úspěch je maximální rozsah financování ze strany dodavatele, přičemž v této oblasti nabývá na významu, respektive přidané hodnotě možnost výhodného financování a pojišťování prostřednictvím ČEB a EGAP. Arnošt Kareš vedoucí obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Ankaře

Turecko je významným růstovým trhem a tím také důležitou součástí naší růstové strategie.“ Aktuální tržní podíl Škody na tureckém trhu činí přibližně dvě procenta. Nově uvedené modely

Prodeje vozů Škoda zákazníkům v Turecku

2009 2010

(počet kusů za rok) 3100 6400

2011

7400

2012

10 400

Škoda Citigo a Škoda Rapid jsou na tureckém trhu velmi úspěšné. Citigo se stalo dokonce lídrem ve svém segmentu. Úspěchy má automobilka také s novým modelem Octavia třetí generace a omlazeným modelem Superb. V Turecku přitom zastupuje značku Škoda více než 30 dealerů. Výhodou je, že ve spolupráci se silnou místní importérskou organizací YÜCE Auto je Škoda schopna pružně reagovat na kurzové výkyvy turecké liry vůči euru a dolaru. V růstu chce Škoda pokračovat i v následujících letech. Díky modelové ofenzivě, která se dotýká i tureckého trhu, očekávám v blízké budoucnosti nárůst

Historie Škody v zemi půlměsíce  Značka Škoda zahájila v Turecku působení v roce 1960. Prvními vozy na zdejším trhu byly pickupy Škoda 1202.  V šedesátých letech v Turecku probíhala u firmy Celik Montaj montáž pickupů Škoda 1202 z dovážených dílů. V roce 1966 totiž tehdejší turecká vláda zakázala dovoz kompletních vozů do země.

 Od počátku sedmdesátých let turecký partner odebíral z Československa podvozky modelů Škoda 1202 a 1203, na které montoval vlastní karoserie.  V letech 1985 až 1990 se do Turecka dovážel osobní model Škoda 120 L.  Od roku 1989 Škoda na tureckém trhu působí ve spolupráci

s importérem YÜCE Auto, který je aktivní mimo jiné také jako prodejce dílů značky Volkswagen. Spolupráce dodala působení automobilky na tomto trhu novou sílu. Škoda v posledních pěti letech v Turecku více než zdvojnásobila své prodeje – z 3900 prodaných vozů v roce 2008 až na 10 400 vozů v roce 2012. Winfried Vahland, předseda představenstva

prodaných vozů i tržního podílu. Vedle představování nových modelů bude společnost také dále posilovat svou prodejní síť v zemi. Turecký trh s automobily má mnohá specifika. Například jen necelá čtvrtina prodaných vozů pochází z místní produkce. Podíl naftových a benzinových motorů je zhruba 60 procent ku 40 procentům. Velké oblibě se těší automatické převodovky. Zhruba třetina všech prodaných vozů má automat. Nejprodávanější jsou vozy s karoserií se splývavou zádí (sedany, liftbacky), ty představují více než polovinu prodaných vozů. Hatchbacky mají zhruba pětinu trhu.

Škoda Auto, o působení na tureckém trhu říká: „Škoda je s touto zemí spojena už více než půl století. Naše několik desetiletí dlouhá přítomnost na trhu je vynikajícím základem pro další růst v této zemi.“  Se svým partnerem YÜCE Auto je Škoda také sponzorem tureckého národního šampionátu v rallye.

p r č l án ek

PROTESTY EKONOMIKU NEPODLOMILY. Nedávná vlna demonstrací a pouličních nepokojů v tureckých městech růst tamějšího hospodářství nijak výrazně nepoznamenala.

Bouřlivý rozvoj tureckého hospodářství a bohatnutí tureckých spotřebitelů i firem zvedá v zemi poptávku po automobilech. Tento trend dokázala dobře využít automobilka Škoda Auto. V loňském roce se jí podařilo překonat hranici deseti tisíc prodaných aut za rok, což ji zařadilo mezi největší hráče na tureckém trhu. Navíc se jí daří lépe, než konkurenci. V období od ledna do srpna letošního roku činily celkové prodeje všech značek zákazníkům v Turecku 399 tisíc vozů. To představuje zhruba pětinový nárůst ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Ovšem Škoda s meziročním nárůstem v prvních osmi měsících téměř o 26 procent rostla výrazně rychleji než celkový trh. Prodala za tu dobu 7700 vozů. Winfried Vahland, předseda představenstva Škoda Auto, říká: „Škoda chce v příštích letech na celém světě dále posilovat.



Rozhodujícím faktorem z pohledu tureckých investičních programů rozvoje je aktuální ambiciózní balík vládních pobídek, které mohou generovat významné příležitosti a zejména úlevy v daňové oblasti, odvodech z titulu sociálních a zdravotního pojištění či alokace pozemků i pro české podnikatelské subjekty hodlající investovat v Turecku. Incentivní balík byl postaven na stimulačním paketu vládních pobídek z roku 2009, nicméně jde výrazně dál v úsilí multiplikovat kýžený efekt, tedy snížit importní závislost Turecka, vyrovnat ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými provinciemi a posílit domácí produkci. Incentivní balík zahrnuje takzvanou strategii „Input Supply Strategy – ISS“, která de facto určuje snahu o substituci komodit vysoce závislých na importu. Obchodně politický režim země v důsledku přístupových jednání Turecka k Evropské unii je postupně liberalizován a prost zásadních omezení, přičemž základní normou v této oblasti je Celní unie s EU, a v bilaterální oblasti Dohoda o ochraně investic. Je ovšem patrné, že v návaznosti na stále se prohlubující trend negativního vývoje obchodní bilance a zhoršující se exportní výkony turecké ekonomiky se Turecko snaží snížit importní závislost. V této souvislosti je třeba, aby se případný český exportér připravil na situaci, kdy se Turecko

Foto reuters

Vláda nabídla balíček investičních pobídek


VIII/IX

Tipy pro jednání

Desatero pro obchodování s Tureckem Obchodní zvyklosti v Turecku a mentalita tamějších obchodníků má tradičně některé odlišnosti oproti našim zažitým zvyklostem. Nabízíme proto několik praktických doporučení, na co se při jednání s tureckými obchodními partnery připravit. řeneste celní formality spojené  P



M

Y

Foto profimedia.cz

CM

MY

CY

CMY

Chytré spotřebiče pro chytrou generaci

K







může českým vývozcům pomoci ke stanovení vlastních optimálních cen a cenových mantinelů. T urecké firmy i vámi vybraní agenti či zprostředkovatelé zpravidla nemívají ve zvyku vázat se jen na jednání s jedním dodavatelem, ale ve stejném období jich testují několik. Případy, kdy si místní firma nakonec vybere konkurenční společnost a českému exportérovi ani nesdělí, že již nadále s nákupem jeho zboží nepočítá, jsou bohužel dost časté. P očínající obchodní vztahy opečovávejte. Mnoho vypitých čajů při osobním jednání teprve vede k vytouženému cíli. Turecký obchodník očekává, že veškerá iniciativa bude vyvíjena na straně prodávajícího. Z praxe je možno uvést řadu případů, kdy slibně se rozvíjející kontakty nedosáhly fáze realizace jen z důvodu přerušení osobní komunikace. P okud potenciální turecký zá





kazník nereagoval na zaslanou korespondenci, bývá to na straně české firmy často chápáno jako vyjádření nezájmu o zboží. Tak to ale být nemusí. E-mailovou nabídkou a neosobní korespondencí ovšem v Turecku neprodáte. Nutný je osobní kontakt. C ena je až na prvním místě. Základním a rozhodujícím bodem obchodního jednání bývá jednání o ceně. Je třeba počítat s tím, že cena dozná proti původnímu návrhu podstatných změn. Český vývozce by měl být vybaven potřebnými argumenty a marketingovými informacemi, být tak připraven na licitaci o cenách a rovněž vybaven příslušnými pravomocemi rozhodovat o cenové politice a platebních podmínkách. S liby chyby, aneb neschopnost turecké strany přiznat nesnáze. Samotné obchodní jednání ne-



vybočuje ze zaběhnutých norem jednání s evropskými obchodními partnery. Dohody je nutno uzavírat vždy písemně. Během jednání je možno se občas setkat s přísliby, které nejsou později splněny. Mentalitě Turků je vlastní, že v zájmu příznivého průběhu jednání slíbí něco, co pak nemohou splnit. N ěkteří turečtí obchodníci neradi řeší, nebo neumí řešit různé problémy, které mohou nastat při realizaci obchodního případu. Typickým případem je například přístup tureckého obchodního partnera k řešení problémů při celním odbavení a uvolnění zboží do oběhu. Proto se zvláště zpočátku doporučuje zvolit vhodné dopravní a platební podmínky tak, aby neohrozily inkaso. Arnošt Kareš vedoucí obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Ankaře

více informací na Beko přišlo na český trh s moderními výrobky a špičkovou technologií výroby v roce

2005

bekocr.cz

čistší chutnější čerstvější

chytřejší

Desítky chytrých technologií ve spotřebičích Beko se starají o perfektní výsledek s minimem námahy

jednadvacet dvaadvacet

2 vteřiny

Každé 2 vteřiny se na světě prodá domácí spotřebič značky Beko

Dnes už spotřebiče Beko najdete na více než

568

místech v ČR

in zerce A130006669



C





se vstupem zboží do země na importéra. Turecký celní systém, především ale vlastní celní praxe, je opakovaně předmětem kritiky jak obchodních partnerů, tak i ekonomické diplomacie řady zemí včetně orgánů Evropské unie. Některé celní orgány občas bez jakéhokoli varování začnou požadovat dokumenty, které předtím nevymáhaly, a povinnost jejich předložení ani není ve vzájemných dohodách zakotvena. P řipravte se argumentačně na to, že turecký trh je atakován levnou čínskou produkcí a před vámi již podobný produkt čínské provenience byl nabízen. Nicméně turecký partner již vnímá rozdíl mezi evropskou kvalitou a čínskou produkcí. Mnohdy, byť se čínské firmy například účastní veřejných tendrů, jsou již „pečlivě“ sestavenou zadávací dokumentací eliminovány. Z ískání první referenční export ní zakázky na tureckém trhu je prubířským kamenem. Tamější zákazník nebude ohromen úspěšně realizovanými exportními případy v západní Evropě či jinde, ale prvním reálně završeným obchodem na trhu tureckém. Pokud takový máte, neváhejte uvést referenční tureckou firmu. Z nalost zahraniční i domácí konkurence, která působí na trhu,

440 000 000

1

Číslo

v chladničkách a předem plněných pračkách v ČR

zákazníků už má chytrou domácnost se spotřebiči Beko ve více než 100 zemích

Chytré technologie umožňují fungovat spotřebičům Beko automaticky a Vám šetřit práci. Chytrou troubu tak třeba dokonale ovládnete pomocí USB


X/XI

Michal Koščo, zahraniční zastoupení MPO v Istanbulu

Otevíráme druhou kancelář v Ankaře Turecká vláda skutečně intervenci v Sýrii velmi hlasitě podporuje, nakolik je ale silná podpora pro intervenci mezi tureckou veřejností, zůstává otázkou. Turecká lira na tato prohlášení reaguje dalším oslabením. Pro české exportéry není slabá turecká lira dobrou zprávou, neboť znamená zvýšení ceny českých výrobků zejména vůči domácí konkurenci. V Turecku je cenový faktor jedním z nejvíce rozhodujících. Pro naše dodavatele tak bude složitější v nejbližší době uspět na tureckém trhu. Podle zpráv, které pravidelně analyzujeme, nelze bohužel v této věci čekat zlepšení ani případnou intervencí centrální banky. Například ministr hospodářství je se slabou měnou spokojen, přímo tím podporuje turecký export. Případná intervence v Sýrii je velkým otazníkem pro další vývoj v regionu. Turecko má silné obchodní vazby s Íránem, který dodává Turecku ropu. Írán je spolu s Ruskem dalším velkým obchodním partnerem Turecka. Obě země jsou proti intervenci do Sýrie. Jestli politické otázky zasáhnou do obchodních vztahů, je otázkou budoucího vývoje. Vývoj se dá v současné chvíli jen velmi těžko predikovat.

v Turecku nijak neohrozily růst tamější ekonomiky. Potvrzuje to Michal Koščo, vedoucí zahraniční kanceláře českého ministerstva průmyslu a obchodu v Istanbulu. Na obchodní příležitosti v Turecku český stát naopak sází stále více, a proto v těchto dnech otevírá další zastoupení v metropoli Ankara. České ministerstvo průmyslu a obchodu otvírá novou zahraniční kancelář přímo v tureckém hlavním městě Ankara. Jak vychází tato metropole v obchodním srovnání s Istanbulem? Které z měst doporučujete podnikateli, který přichází na turecký trh poprvé? Istanbul je obchodním centrem Turecka, ale Ankara je hlavním městem, kde sídlí všechny vládní instituce. Odpověď by vyžadovala konkrétnější znalosti o obchodním záměru. Nastavujeme takový modus operandi mezi oběma kancelářemi, abychom se mohli oborově profilovat a nedublovali zbytečně činnost v Istanbulu i v Ankaře. Podobně jako vedení CzechTrade věříme v to, že má smysl se oborově profilovat a být odborným konzultantem pro české společnosti. Například zde v kanceláři v Istanbulu se delší dobu věnujeme energetice. Vypracovali jsme řadu studií, máme rozjeté další projekty a naši pracovníci se v tomto oboru velmi dobře orientují. Chceme v tom pokračovat.

deset let ekonomická a politická stabilita. Turecko si tak vybudovalo důvěru mezi investory a podnikateli. Minulý rok bylo ohodnoceno jako třináctá nejatraktivnější země pro investice. A zahraniční investice se do Turecka opravdu hrnou. Podobné protesty jako v Turecku jsme viděli nedávno i ve Španělsku, Velké Británii a jinde. Na chod Turecka prakticky neměly vliv. Situace je Tureckem nedávno otřásaly nyní klidná. Pomalu začíná volební protivládní protesty. Už se situ- kampaň na volby, které se uskuteční ace uklidnila, nakolik protesty v březnu příštího roku, kde se budou ovlivnily výkonnost ekonomiky moci obě strany vyjádřit. Nejvíce na a obchodní prostředí? protestech utrpěla pověst Turecka. Hlavní devízou země byla posledních Podle analýz měly protesty na tu-

dodávku 70 tramvají pro město Konya. Společnost Borcad dodává sedačky pro osobní vozy. Ve zdravotnictví se daří Linetu a Borcadu. Velkou část obchodu mezi Českem a Tureckem představují subdodávky do automobilového průmyslu, ve kterém jsou obě země mocnostmi. Výroba v počtu kusů vozidel včetně zemědělské techniky je mezi našimi zeměmi prakticky vyrovnaná. V Turecku má svůj závod osm automobilek. Jaké jsou naopak hlavní investiční a exportní aktivity tureckých podniků v České republice?

Z Turecka dovážíme tradičně zemědělské plody jako například lískové oříšky a citrusy. Dále textil, boty a bílou techniku. V České republice investují turecké korporace, jednou z nich je Odien Group, která v roce 2008 převzala českou cestovní kancelář Čedok. Komoditně se dá říci, že Turci k nám dodávají spíše spotřební zboží a my naopak vyvážíme spíše investiční dodávky.

Nulová cla, ale hodně papírování

Turecko usiluje o vstup do Evropské unie a v té souvislosti nabízí některé vstřícné postoje při administrativním či celním

ošetření obchodu s členskými státy Evropské unie. V čem se to konkrétně projevuje při obchodu s českými firmami? Díky snahám o vstup do unie přijalo Turecko řadu norem, které vzájemný obchod zjednodušují. V Turecku nyní platí, že není ani tak důležité být členem EU jako mít její dobré zákony. Turecko je nyní pro české firmy významným obchodním partnerem. Náš export do Turecka v posledních letech stabilně narůstal a s Tureckem držíme od roku 2009 výrazně kladnou obchodní bilanci. V minulém roce vyvezly české firmy do Turecka zboží v hodnotě přes 33 miliard korun. Foto profimedia.cz

Nedávné pouliční nepokoje

Mezi Tureckem a EU platí dohoda o celní unii, která vstoupila v platnost již v roce 1995. V reálu to znamená, že při exportu českých výrobců do Turecka není placené clo.

České úspěchy? Tramvaje, elektrárny, sedačky reckou ekonomiku pouze omezený vliv. V Istanbulu během protestů výrazně ubylo turistů, což se promítlo do zisku hoteliérů a provozovatelů restaurací. Se začátkem protestů se také pojí oslabování turecké liry, které pokračuje dodnes a nyní dosahuje již zhruba 15 procent. Turecko je ovšem také zastáncem intervence do sousední Sýrie, občanskou válkou v této zemi se cítí ohroženo. Může tento konflikt nějak ohrozit obchodní aktivity českých firem v Turecku. Kterých regionů se to zejména týká?

Které byly v poslední době nejzajímavější obchodní úspěchy českých firem na tureckém trhu? Dlouhodobě nejúspěšnějším oborem je pro Českou republiku energetika. Nejvýznamněji zde investovala elektrárenská společnost ČEZ. Ta zprivatizovala jednu z distribučních sítí nedaleko Istanbulu a staví elektrárnu v oblasti Hatay. Vítkovice Heavy Machinery Group zde staví uhelnou elektrárnu o výkonu dvakrát 145 megawattů. Další společnosti dodávají v rámci subdodávek na tento rychle se rozvíjející energetický trh. Velmi perspektivním oborem do budoucna pak zůstává kolejová doprava. Škoda Transportation připravuje

ANKARA ROSTE. Pětimilionová metropole má stále větší hospodářskou sílu. Za hlavní město vybral Ankaru první turecký prezident Mustafa Kemal.

Foto profimedia.cz

Mezi Tureckem a EU platí dohoda o celní unii, která vstoupila v platnost již v roce 1995. V reálu to znamená, že při exportu českých výrobců do Turecka není placené clo. Tím získávají čeští výrobci stejně jako ostatní členové EU při vývozu výhodu nad exportéry z ostatních částí světa. Zboží musí projít celním řízením, avšak sazba cla je nulová. Aby vývozci získali toto zvýhodnění, musí doložit původ zboží v EU. Tento certifikát u nás vydává Hospodářská komora ČR. Stejnou výhodu získávají turečtí výrobci při vývozu do EU. Nutno ale říci, že zahraniční podnikatelé se stále potýkají s byrokratickým procesem, který je i přes výrazné zlepšení těžkopádný. Zákony a různá nařízení jsou nastaveny obecněji a méně konkrétně, než jsme zvyklí v EU. Prostředí je tak méně čitelné. Není přesně stanovené, jaké doklady je nutné pro získání různých oprávnění dodržet, a normy často bývají popsány pouze v turečtině. Při řešení takových případů je nutné používat místní společnosti, které vám s řešením pomohou. Firmám nezbývá než důvěřovat místním partnerům a zprostředkovatelským agenturám. Naše kancelář často pomáhá právě při vyjasňování různých norem a nařízení. Daří se nám to především díky zaměstnávání místních sil, které jsou schopné informace rozšifrovat a v kombinaci s námi „přelouskat“ českým společnostem, tak aby byly pochopitelné.

E

Šance čeká i v Kurdistánu

V Iráku je nejzajímavějším regionem z pohledu obchodních příležitostí kurdská část země. Nakolik je v současnosti obchodně zajímavý turecký Kurdistán? A nakolik je bezpečný zejména v souvislosti s rizikem akcí kurdských separatistů? Irák je pro Turecko jako obchodního partnera zajímavý celý. Turecko je neoficiálním obchodním vítězem irácké války. Turecké stavební společnosti a EPC kontraktoři se podílejí na většině projektů obnovy Iráku. Ten nicméně zůstává nevyzpytatelný, platí však, že v severní části – Kurdistánu je bezpečnostní situace lepší než ve zbytku země. V Kurdistánu probíhá hlavně díky příjmům z ropy masivní boom zejména ve stavebnictví, ale i ve službách. I turecká část Kurdistánu zažívá rozmach ve stavebnictví. Pro Česko je zajímavý především sever Iráku řízený Kurdskou regionální samosprávou. S touto částí země se odhaduje, že letos Turecko uskuteční obchodní výměnu za 12 milionů dolarů. Brzdou zůstává horší infrastruktura, na které se pracuje, aby byla vzájemná výměna ještě vyšší. Na některých projektech je možné se podílet právě přes turecké společ-

Podobné protesty jako v Turecku jsme viděli nedávno i ve Španělsku, Velké Británii a jinde. Na chod Turecka prakticky neměly vliv. Situace je nyní klidná.

nosti. Příkladem spolupráce je projekt české společnosti PSG a tureckého stavebního gigantu Rönesans holding na stavbě 980 megawattové elektrárně v Erbilu, financované za účasti ČEB. Některé kulturní zvyklosti v Turecku jsou výrazně odlišné oproti západnímu stylu jednání. Jak pojmout jednání, jaká je typická obchodní mentalita Turků? Turci jsou velmi přátelští, rádi vám pomůžou a nic za to nechtějí. Jsou

také velmi společenští, muži se objímají i líbají. Přátelé se zdraví dotekem hlavy z obou stran. Dobrým tématem k hovoru je fotbal, který je tu prakticky druhým náboženstvím. Je dobré na tohle všechno přistoupit, Turci se pak více otevřou a může to usnadnit jednání. V byznysu jsou totiž docela tvrdí a důrazně tlačí na cenu. V Turecku jsou opravdu důležité osobní vztahy. Firmy jsou tu často rodinnými podniky. Obchodní vztahy jsou postaveny na důvěře. Turci raději podnikají s těmi, které znají. Místní tržní prostředí pak ocení především takzvaní praví obchodníci, kteří se vyžívají ve smlouvání o cenách a společenské stránce obchodních vztahů. Připravte se na podstatně delší jednání, než jste zvyklí z Evropy. Při jednání se obrňte trpělivostí a připravte se na něj a mějte vše dopředu rozmyšlené. V průběhu jednání pojčítejte s přestávkami při pití čaje, kdy se o obchodě zas tak nemluví, a nutno dodat, že se čaje pije dost a je výborný. Svým způsobem se při obchodování přeneseně dostanete do prostředí blízkovýchodních tržišť, kde máte prostor na využívání taktických plánů a obchodních triků, jehož se vám v západní Evropě nedostane. Tomáš Stingl

xportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) pojistila v posledních pěti letech český export do Turecka v hodnotě více než 35 miliard korun. Vývoz výrazně posiluje zejména v posledních třech letech, kdy se Turecko z teritoriálního pohledu dostalo v objemu EGAP podpořeného exportu na druhé místo za tradiční Rusko. Hlavní oblastí pro český vývoz a investice je jednoznačně energetika. České firmy mají přitom v tomto odvětví v Turecku velmi dobrou pověst a dobré reference. Už po roce 2000 se české firmy výraznou měrou podílely na dodávkách pro tepel-

nou elektrárnu Afšin Elbistan, na tento úspěch navázal další export armatur pro plynovody a ropovody a dodávky velkých obráběcích strojů. Jedním z největších investorů je nyní společnost Energo-Pro. Ta v posledních letech odkoupila od dvou tureckých společností celkem pět vodních elektráren ve třech kaskádách. Z nich byly dvě hotové a tři se musely dokončovat. EGAP tak pojistil investici v hodnotě více než sedmi miliard korun a všechny elektrárny už jsou nyní v plném provozu. Největším projektem je pak v současné době výstavba elektrárny Adularya, kterou zaštiťuje skupina Vítkovice Machinery

Group. Strojírenská skupina projekt vede, je výrobcem klíčových komponentů, jako jsou kotle, drtiče, dopravníky nebo membránové stěny. Mimo to ale zajišťuje i nákupy stavebního materiálu, subdodávky, dopravní logistiku a zodpovídá za celkové uvedení elektrárny do provozu. Jen v letošním roce pojistil EGAP dodávky pro výstavbu této elektrárny v hodnotě téměř šesti miliard korun. Podle expertů se v případě Turecka mluví o potřebě investic v nejbližších letech ve výši 12 miliard dolarů pouze do energetiky. Turecko ale mohutně buduje i průmyslové kapacity a to je další oblast, ve které máme co

nabídnout. Jako nejschůdnější se jeví joint-ventury s tureckými partnery. Velké možnosti se rýsují i v oblasti potravinářských technologií a čističek odpadních vod všech velikostí. Turecká vláda vytváří příznivé podmínky jak zahraničním investorům, tak i tureckým firmám pro realizaci zajímavých obchodních případů se zahraničními partnery. Tato skutečnost otevírá četné možnosti i pro české firmy. Je ale nezbytné, aby projekty byly kvalifikovaně připravené tak, aby obstály mezi četnými konkurenty, které perspektivní turecký trh dlouhodobě přitahuje.

Hana Hikelová

Škoda dodá 60 tramvají do města v Anatólii Mezi úspěšné české vývozce na turecký trh se řadí mimo jiné plzeňská společnost Škoda Transportation. Ta letos získala zakázku na dodávku šedesáti plně nízkopodlažních tramvají pro město Konya. Škodovka dokázala porazit ve výběrovém řízení pět firem. Mezi nimi i kanadský Bombardier, polskou Pesu, nebo čínský podnik CNR Tangshan Railway Vehicles. Celková hodnota zakázky je více než 2,6 miliardy korun. Škoda Transportation dokázala v Turecku uspět s pětičlánkovým vozidlem, které je dodáváno také pro maďarské město Miskolc. Škodovka získala zakázku především díky technickému provedení, ceně a důležité byly také termíny dodacích lhůt. „Vítězství v tomto tendru je dalším velkým krokem, který potvrzuje naší strategii rozšířit aktivity na mezinárodní úrovni. Turecko je velmi dynamický a rychle rostoucí trh, kde se počítá s významnými

investicemi do městské dopravy i v dalších velkých městech jako je Bursa, Gaziantep, Izmir nebo Adana. Turecko je také vstupní branou do dalších blízkovýchodních zemí,“ uvedl po vítězství Škody v tendru Zal Shahbaz, viceprezident pro obchod společnosti Škoda Transportation. Konya je sedmé nejlidnatější město Turecka, které hraje stále důležitější roli v tamním hospodář-

ství. Obyvatelé tohoto milionového města v centrální Anatólii se mohou těšit na více než 30 metrů dlouhé, plně klimatizované a stoprocentně nízkopodlažní tramvaje, které splňují poslední evropské normy. V současnosti má Konya 21 kilometrů tratí, které obsluhuje 20 starších vozidel zakoupených na počátku devadesátých let v Kolíně nad Rýnem. Na tureckém trhu uspěla nedáv-

no i Škoda Electric, dceřiná společnost Škody Transportation, která tam dodává kompletní elektrické pohony pro osmdesát nových lokomotiv společnosti Hyundai Rotem v hodnotě dvě miliardy korun. Škoda Electric také dodala v roce 2007 a 2008 elektrovýzbroje pro lehká kolejová vozidla určená pro dopravní podnik Istanbul za více než dvě stě milionů korun.



Velkou část obchodu mezi Českem a Tureckem představují subdodávky do automobilového průmyslu, ve kterém jsou obě země mocnostmi.

pr č l ánek

EGAP: Energetika – strategické odvětví pro export do Turecka


XII/XIII


XIV/XV

Letos v zemi přibylo Turecká poptávka po energiích nahrá vá českým firmám přes 130 elektráren Elektrárny

hospodářství zahrnujícího i vlastní těžbu uhlí.

ka si žádá nové zdroje ener-

Převažuje zájem o kompletní elektrárny

gie. To představuje šanci pro české dodavatele, kteří mohou

Z hlediska české ekonomiky je turecký trh zařízení pro výrobu elektrické energie zajímavý tím, že ve stále větší míře požaduje dodávky kompletních elektráren. To představuje možnost zhodnocení práce nejenom ve formě technologicky vysoce náročných a často unikátních hmotných výrobků, ale i zajišťování souvisejících činností spojených s jejich komerčním zpracováním, projekční přípravou, výstavbou, uváděním do provozu i dlouhodobým zajištěním spolehlivého provozu. Celý tento řetězec musí být přitom podložen zajištěním odpovídajících forem dlouhodobého financování.

nabídnout i kompletní investiční celky.

P

odle údajů U.S. Energy information Administration vzrostla v turecké ekonomice poptávka po energiích nejvíc ze všech zemí OECD. V průběhu příštích deseti let by se navíc měla ještě zdvojnásobit. To je dobrá zpráva pro české exportéry. Potvrzuje to i Pavel Mráz, ředitel odboru exportního financování České exportní banky, když říká: „Mezi nejvýznamnější příjemce produktů podpořeného financování České exportní banky se zhruba patnáctiprocentním podílem patří v posledních letech firmy z Turecké republiky. Tento – z hlediska rozlohy i počtu obyvatel – velký stát patřil i v období, kdy se ostatní země potýkaly s následky světové hospodářské krize, k nejrychleji rostoucím ekonomikám přinejmenším v evropském měřítku. Růst jeho hospodářství v roce 2010 dosahoval 9,2 procenta a o rok později 8,5 procenta,“ připomíná Pavel Mráz. „Takový ekonomický růst, spojený především s rozvojem průmyslové výroby, vyžaduje odpovídající zajištění novými energetickými zdroji, a to zejména elektrickou energií,“ dodává Mráz. Předpověď společnosti International Energy Agency (IEA) uvádí, že v průběhu příštích deseti let by se měla tato poptávka zdvojnásobit. V případě elektrické energie bude nárůst ještě vyšší. Řešení této situace si vyžaduje odpovídající investice do energetických odvětví, z nichž většina bude pocházet ze soukromých zdrojů. To je velká příležitost

Zkušenosti jako bonus

Objem úvěrů od ČEB na financování vývozu do Turecka (v miliardách korun)

60 23,8

2007

66,2

68,5

40,8

32,3

2009

2008

2010

2011

2012

Struktura úvěrů od ČEB na vývoz do Turecka přímé odběratelské na financování investic

54 %

46 % přímé vývozní odběratelské Pramen ČEB

pro české výrobce energetických investičních celků.

Prim hraje hnědé uhlí

V roce 2010 bylo v celém Turecku instalováno přibližně 49 500 MW. Tato kapacita představovala zhruba sedmdesátiprocentní nárůst v porovnání s rokem 2001, přičemž naprostá většina instalovaných zdrojů využívala tradiční způsoby výroby elektřiny, tedy v tepelných či vodních elektrárnách. Výrazné rozšíření zaznamenaly zejména elektrárny využívající jako palivo zemní plyn, kde Turecko hraje důležitou roli tranzitního území. V současné době se však projevuje snaha o diverzifikaci energetických zdrojů, a to dvěma

směry – využíváním jaderné energie a zvýšením podílu domácího zdroje primární energie, kterým je zejména hnědé uhlí. Tento vývoj nahrává českým výrobcům, kteří mohou při dodávkách energetických investičních celků – elektráren – do Turecka navazovat na bohaté a pozitivní tradice z dob bývalého Československa. Skutečnost, že hlavním tureckým domácím primárním zdrojem energie je – podobně jako v případě České republiky – hnědé uhlí s poměrně vysokým obsahem popílku a síry, umožňuje využívat i zkušenosti s výstavbou a provozem podobných elektráren na našem území. V některých případech včetně celého uhelného

V tomto směru má dokonalý přehled Česká exportní banka. Ta svými aktivitami v tureckém teritoriu usiluje o vytvoření podmínek pro české vývozce, které jsou srovnatelné s podmínkami exportérů z jiných průmyslově vyspělých zemí. Dodávky zařízení pro výrobu elektrické energie, zejména ve formě kompletních elektráren na turecký trh vyžadují z pohledu financujících institucí využívání nejnáročnějších forem financování včetně projektového financování. „Základním produktem České exportní banky, který je možné pro podporu realizace energetických investičních celků v Turecku využít, je dlouhodobý exportní odběratelský úvěr, jehož příjemcem je turecký dovozce. Odběratelský úvěr je poskytován v souladu s pravidly konsenzu OECD a ostatními pravidly pro poskytování státní podpory vývozu, se splatností do 10 let, přičemž může pokrýt až 85 procent hodnoty smlouvy o exportu, zbytek hradí dovozce ve formě platby předem,“ konkretizuje nabídku České exportní banky Pavel Mráz.

T

urci nechtějí zažít stejný problém, jaký trápil a někdy ještě trápí čínský či indický průmysl. Daní za snad až příliš překotný růst výroby a počtu průmyslových podniků byly v těchto asijských zemích časté výpadky proudu, které postihovaly či postihují celé velké regiony. Turecko v obavě před stejným problémem nekompromisně investuje do energetické sítě. Jen za prvních osm měsíců letošního roku tak bylo v Turecku zprovozněno celkem 131 nových elektráren o celkové kapacitě 4100 MW a hodnotě šesti miliard dolarů. Oznámil to turecký ministr energetiky Taner Yildiz s tím, že za celý minulý rok přibyly do sítě elektrárny o kapacitě 4150 MW. Podle informací poskytnutých kolektivem pracovníků českého ministerstva průmyslu a obchodu v Istanbulu byly letos v srpnu v tu-

recké síti zapojeny elektrárny mající dohromady kapacitu 61 151 MW. Je to nárůst o více než 10 procent oproti stejnému období v minulém roce. Celkem je nyní v Turecku v provozu už 861 elektráren. Podle ministra Tanera Yildize je potěšitelným faktem to, že došlo k výraznému nárůstu energie získané z obnovitelných zdrojů. Při „krmení“ elektráren se mohou Turci nicméně opřít mimo jiné i o solidní naleziště uhlí. Ostatně bohatá ložiska nerostných surovin jsou dalším plusem, který může podpořit turecký hospodářský růst. Internetový portál Wikipedie uvádí, že je v Turecku například zhruba 3500 nalezišť kovových rud a zhruba 2000 nalezišť průmyslových materiálů. Země má mimo jiné bohatá naleziště boru, zlata, uranu, mramoru či sádrovce a vápníku. >red

Foto profimedia.cz 2x

Rychlý hospodářský růst Turec-


XVI/XVII

Roman Kantor

V Česku se dobře prodávají spotřebiče BEKO od tureckého koncernu Arçelik Značka domácích spotřebičů BEKO posiluje během posledních let na českém trhu stále víc. Jelikož patří do tureckého koncernu a výroba většiny produktů probíhá také v Turecku, požádali jsme o rozhovor českého country manažera společnosti Romana Kantora. BEKO patří do tureckého koncernu Koç Holding. V jakých hlavních oblastech mateřská společnost působí? A jak důležité jsou pro ni domácí spotřebiče a značka Beko? Značka BEKO je jednou z nejvýznamnějších značek společnosti Arçelik, která podniká v oblasti zboží dlouhodobé spotřeby a v odvětví spotřební elektroniky. A to v rámci působnosti Koç Group, největšího konglomerátu v Turecku. Koç Group, pohybující se v energetice, automobilovém průmyslu, ve zboží dlouhodobé spotřeby a finančním odvětví, je jedinou tureckou společností, která se umístila v žebříčku „Fortune Global 500“, a to na 222. místě. Arçelik má po celém světě 25 tisíc zaměstnanců, 14 výrobních zařízení, které nalezneme v Turecku, Rumunsku, Rusku, Číně a Jižní Africe. Společnost nabízí své produkty a služby ve více než

z hlediska spotřeby energie nebo vody, a to díky vysoké technické úrovni, která je důsledkem 22 let zkušeností v oblasti výzkumu a vývoje.

100 zemích světa. Arçelik je jedním z klíčových hráčů svého sektoru v Turecku a také na mezinárodní úrovni. BEKO coby globální značka Arçelik vyrábí celosvětově své produkty, tak aby využívaly přírodní zdroje efektivně, byly šetrné k životnímu prostředí, a také využívaly nejmodernější technologie a design. Svůj tržní podíl zvýšila na evropském trhu nejvíce v posledních pěti letech. V současné době je druhým největším dodavatelem bílého zboží v západní Evropě. Při zachování svého vedoucí postavení na trhu ve Velké Británii a Litvě se stala také vedoucí značkou v Polsku. Na českém trhu se prodávají spotřebiče BEKO už dlouhé roky, ale teprve v posledních pěti až šesti letech zažila značka rapidní růst tržního podílu. Jak se vám toho po-

Nejdůležitějšími produktovými skupinami jsou pro výrobce domácích spotřebičů chladničky a pračky. Které nyní možná přehlížené produktové skupiny mají do budoucna potenciál růstu? V současné době jsme nejprodávanější značkou v ledničkách, předem plněných pračkách, druhou nejprodávanější v myčkách nádobí a třetí v oblasti sporáků. Stále zlepšující se výsledky máme nyní i v segmentu vestavěných spotřebičů či sušiček prádla. V posledních dařilo dosáhnout v období letech se ukazuje, že čeští záekonomické nejistoty? kazníci oceňují komfort Nabízíme produkty pro kona praktičnost sušičky. Je možno cové zákazníky s jedním z nej- si také povšimnout rostoucí lepších poměrů cena / výkon. poptávky po vestavěných spoSpolečnost neustále rozšiřuje třebiči kvůli rostoucímu počtu svůj nabízený sortiment a lidí, kteří budují nové bydlení, přizpůsobuje ho zákaznickým nebo rekonstruují stávající. preferencím a požadavkům. A svou nabídkou je navíc Výrobci se nyní ženou především za vysokou energeticschopna rychle reagovat na kou účinností. V tom ale nemístní potřeby trhu, přizpůsobovat produktové řady, aby lze pokračovat donekonečna. Jak je na tom BEKO? splňovaly potřeby rozdílných lidí, různých kultur a také růz- Víme, že v dnešní době jsou úspory jedním z klíčových ných způsobů života. parametrů, které určují výběr Své standardy zlepšuje nejen spotřebičů. Na tuto oblast v kategorii prodeje, ale také v poprodejním servisu. Mateř- tedy výrazně zaměřujeme naši ská společnost BEKO zaměřu- pozornost. A+++ energetické třídy ledniček, A+++ (-10 %) je svou pozornost na rostoucí význam globální značky, výro- pro pračky nebo myčky nádobu produktů, které jsou inova- bí, A-40 % pro vestavné troutivní a poskytují vyšší úroveň by – to vše patří mezi nejvíce energeticky úsporné spotřebiče služeb díky účinnému využína našem trhu. Samozřejmě vání přírodních zdrojů. Cíl je i nadále vyrábět výrobky „nej- máte pravdu, že tato situace lepší ve své třídě“, mimo jiné asi nebude trvat věčně. Přesto,

inkrementální inovace a zlepšení probíhají neustále, jedná se o zlepšování parametrů výrobků snižujících spotřebu jak energie, tak vody a pracího prostředku. Objevily se ve spotřebičích BEKO letos nějaké nové technologie a funkce? A které letošní produktové novinky považujete za nejdůležitější? BEKO spotřebiče jsou neustále vybavovány novými chytrými funkcemi a inovativními technologiemi. Je to nepřetržitý proces rozvoje a přizpůsobení spotřebičů pro potřeby

218x144_spad_5 4.9.13 11:47 Stránka 1

a požadavky zákazníků. Chceme, a myslím, že se nám to i daří, neustále zlepšovat naše produkty, aby ulehčovaly život našich zákazníků a ti měli více času na rodinu a koníčky. Klademe současně důraz na ochranu životního prostředí. Začíná to již v továrnách, kde i odpadní voda je tak čistá, že v ní mohou žít ryby. Samotné spotřebiče také využívají detergenty vysoce efektivně, takže i následné odpadní vody z domácností jsou tak čisté, jak jen to je možné. Myslím, že je těžké říct, které inovace jsou nejdůležitější. Nic-

méně bych se zmínil o kombinaci pračky a sušičky v jednom spotřebiči, která šetří místo v domácnosti, nebo dokonalý Active Dual Cooling System u No Frost chladniček, který poskytuje ty nejlepší podmínky pro skladování potravin. Díky

oddělenému systému chlazení a cirkulaci vzduchu v chladničce a mrazničce zůstanou potraviny déle čerstvé. Na druhé straně jsou například pračky, myčky a sušičky vybaveny programem BabyProtect pro dosažení nejvyšší hygieny.

Roman Kantor (38) V oblasti domácích spotřebičů a spotřební elektroniky se pohybuje v různých pozicích přes 15 let. V roce 2005 nastoupil na pozici obchodního ředitele již osmým rokem je na pozici Country Managera značky BEKO pro Českou republiku, kde působí dodnes. Jeho největším zájmem je rodina, se kterou se snaží trávit maximum volného času. Jinak se zajímá o sport, zejména hokej, který sám i hraje, motorky a cestování.

A130006703

Česká banka pro český export

Česká exportní banka, a.s., Vodičkova 34, 111 21 Praha 1, Česká republika, tel.: +420 222 843 111, e-mail: [email protected], fax: +420 224 226 162

i n ze rce

www.ceb.cz


XVIII/XIX

Země chce začít vyrábět letadla pro osobní dopravu

Foto profimedia.cz

Turecko plánuje konstrukci letadel s kapacitou od 60 do 120 míst. Informoval o tom nedávno ministr dopravy Binali Yıldırım v rozhovoru pro Turkish Radio a televizní stanici TRT. „Za poslední desetiletí Turecko utratilo přibližně 14,5 miliard dolarů na letecké dopravní

BUSINESS DAILY WITH THE HIGHEST CIRCULATION IN THE CZECH REPUBLIC

prostředky a s nimi související materiál. Potřebujeme produkovat vlastní letadla, abychom snížili deficit platební bilance,” poznamenal ministr. Prvním krokem je vytvoření plánu na výrobu menších letadel s doletem do tří hodin určených k dopravě v regionu.

Ropovod z Kurdistánu zkomplikuje vztahy s Irákem

Dokončení stavby kontroverzního ropovodu z iráckého Kurdistánu do Turecka pravděpodobně přinese zásadní změny ve vztazích mezi Kurdskou regionální vládou (KRG) a federální vládou v Bagdádu na jedné straně a Tureckem na straně druhé. Investoři předpokládají, že Před měsícem začal v Turecku platit kontroverzní zákon omezující prodej ropovod bude dostavěn koncem a reklamu na alkoholické nápoje. Prodejci nově nebudou smět prodávat alkohol v noci mezi desátou hodinou večerní až šestou hodinou ranní. Alko- letošního roku. Kapacita ropovodu bude zhruba 300 tisíc barelů denně. hol se nyní nesmí prodávat ani v blízkosti škol a mešit. Zákon se ovšem nevztahuje na provozovatele restaurací a podobných podniků, kteří budou moci nadále alkohol prodávat. Již se ozývají hlasy některých prodejců, kteří odmítají nový zákon respektovat. Jeden z maloobchodních prodejců se nechal slyšet pro list Daily Hurriet: „Většina obchodníků bude nadále alkohol v této době prodávat, protože je to doba, kdy se prodává nejvíce. Nechápu, proč vláda schválila takovýto zákon. Již nyní je na alkohol uvalena vysoká spotřební daň. Tento zákon podpoří jen ilegální prodej.“ Další kritici podotýkají, že spotřeba alkoholu je již nyní v Turecku jedna z nejnižších na světě. Zatímco v Turecku vypije průměrně jedna osoba ročně 3,4 litry alkoholu, v Moldávii je to 19 litrů a v Jižní Koreji 14,8 litrů.

Turecká vláda omezila prodej alkoholu, obchodníci protestují

Použitelný bude i pro zemní plyn. Očekává se, že jakmile bude ropovod v provozu, posílí pozici KRG a dá celkově Kurdům, kteří dlouhou dobu v celém regionu čelili diskriminaci, více nezávislosti. Zároveň je pravděpodobné, že povede i ke zhoršení vztahů mezi Tureckem a federální iráckou vládou v Bagdádu, kterou kurdský ropovod zásadně oslabí.

zajistit tyto komodity sama,” uvedl pro týdeník Sunday’s Zaman Kürşat Göncü, generální tajemník průmyslové komory ve městě Gaizentep. Město Gaizantep je situováno v jihovýchodním Turecku a nachází se zde dva hraniční přechody do Sýrie. Dle dat zveřejněných Tureckým Statistickým Institutem (TurkStat)

byla pro rok 2010 hodnota celkového exportu Turecka do Sýrie zhruba 1,8 miliardy dolarů. Od vypuknutí syrské občanské války uběhly již více než dva roky a objem vyvezeného zboží z Turecka do této země je tento rok prozatím pouze půl miliardy dolarů. Celkový pokles je způsoben především snížením dodávek průmyslových

produktů jako jsou například kovy, plasty a cement. Tento deficit v objemu pak částečně vyrovnává nárůst vyvezených základních komodit jako je mouka, olej a masné výrobky. Strana byla připravena za využití informací zpracovaných kolektivem pracovníků českého Ministerstva průmyslu a obchodu v Istanbulu.



Přes celkový pokles tureckého exportu do válkou zmítané Sýrie v minulých dvou letech se export základního zboží do této země zdvojnásobil. „Turecký export základních komodit do Sýrie se navýšil tak dramaticky právě z toho důvodu, že si Sýrie v momentálním stavu občanské války nemůže

in zerce A131013806

Válka v Sýrii zvedla vývoz potravin

Na zahraničních trzích se vyznáme Informace z celého světa     

Sledujeme pro vás dění na světových trzích Pomůžeme vám s prezentací vašeho produktu Poradíme vám s výběrem vhodného trhu Naučíme vás, jak se nejlépe pohybovat ve světě zahraničního obchodu Po celém světě máme zástupce, kteří znají místní prostředí a obchodní zvyklosti

www.czechtrade.cz

Turecko obchodní partner ČR

Recommend Documents