SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI V OKRESECH OPAVA A NOVÝ JIČÍN

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI V OKRESECH OPAVA A NOVÝ JIČÍN Travel to services in districts Opava and Nový Jičín Diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc.

Autor: Bc. Jakub Havlíček

Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2011/2012

1.

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro:

HAVLÍČEK Jakub

Obor:

Regionální rozvoj a správa

Název tématu:

Spádovost za službami v okresech Opava a Nový Jičín Travel to services in districts Opava and Nový Jičín

Zásady pro vypracování Problémová oblast:

region, regionotvorné procesy, hierarchie služeb, vývojové tendence

Cíl práce:

Cílem práce je analýza procesů obslužné spádovosti v okresech Opava a Nový Jičín, včetně vymezení parciálních mikroregionů. Doporučuji před vlastní analýzou diskuzi s literaturou týkající se pojetí regionu, resp mikroregionu, regionotvorných procesů a hierarchie služeb. Základem pak bude analýza základních mikroregionálních obslužných procesů (školství, zdravotnictví, maloobchod a služby), současný stav a vývoj. Zde je nezbytné vlastní anketární šetření.

Postup práce a použité metody: 1. Vymezení předmětu, cíle práce a metod zkoumání. 2. Sběr informací a anketární šetření. 3. Analýza získaných informací, komparace poznatků. 4. Zhodnocení a závěry vyplývající z analýzy a komparací.

Rozsah grafických prací:

nespecifikováno

Rozsah práce bez příloh:

65 – 80 stran

Seznam odborné literatury: Hampl, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Praha 2005. Maryáš, J.: Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. [Výzkumná zpráva.] Geografický ústav ČSAV, Brno 1989. Maryáš, J.: Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV Federální statistický úřad, Brno - Praha 1987. Další literatura bude upřesněna v průběhu zpracování diplomové práce.

Vedoucí diplomové práce:

RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc.

Datum zadání diplomové práce:

5. 3. 2012

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 5. 3. 2012

………………………………………… děkan

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:

Bc. Jakub Havlíček Spádovost za službami v okresech Opava a Nový Jičín Travel to services in districts Opava and Nový Jičín Regionální ekonomie a správy RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. 2013

Anotace Cílem této diplomové práce je analyzovat spádovost za službami na nadlokální a mikroregionální úrovni v okresech Opava a Nový Jičín. Zkoumané území zahrnuje dva okresy s celkem 129 obcemi, které spadají do území 9 obcí s rozšířenou působností. Zkoumány byly obslužné procesy ve školství, zdravotnictví, maloobchodě a službách. Na základě zjištěné spádovosti byly vymezeny parciální regiony a komplexní obslužný region.

Annotation The aim of this thesis is to analyze travel to services on the local and micro levels in Opava and Novy Jicin regions. The surveyed area includes two regions with a total of 129 municipalities which are divided into the nine administrative districts. According to this questionnaire survey were defined service processes in education, health care, retail and services. On the basis of the travel to services survey were defined partial and complex servicing region. Klíčová slova Region, spádovost za službami, zdravotnictví, školství, maloobchod, služby, Opava, Nový Jičín, dotazníkové šetření Keywords Region, travel to services, medical care, education, retail, services, Opava, Nový Jičín, questionnaire survey

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Spádovost za službami v okresech Opava a Nový Jičín vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 24. dubna 2013

vlastnoruční podpis autora

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za vedení diplomové práce a za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce.

Obsah ÚVOD .......................................................................................................................................10 1.

VYMEZENÍ POJMŮ ......................................................................................................11

1.1. Region ............................................................................................................................11 1.1.1. Homogenní region ..................................................................................................11 1.1.2. Nodální region ........................................................................................................12 1.2. Hierarchické členění regionů .........................................................................................14 1.2.1. Mikroregiony 1. stupně ..........................................................................................15 1.2.2. Subregiony ..............................................................................................................15 1.2.3. Mikroregiony 2. stupně ..........................................................................................15 1.2.4. Mezoregiony ...........................................................................................................15 1.2.5. Makroregion ...........................................................................................................16 1.3. Vymezení obslužných středisek.....................................................................................16 1.3.1. Určení obslužných středisek na základě statických charakteristik .........................16 1.3.2. Určení obslužných středisek na základě dynamických charakteristik ...................17 1.3.3. Určení obslužných středisek na základě regionální působnosti .............................18 1.4. Vymezení sfér vlivu obslužných středisek ....................................................................19 1.4.1. Vymezení sfér vlivu podle interakčních modelů ....................................................19 1.4.2. Vymezení sfér vlivu pomocí anketárních šetření ...................................................20 2.

TVORBA DOTAZNÍKU PRO PRŮZKUM .................................................................23

2.1. Metody sběru dat a typy výzkumu .................................................................................23 2.1.1. Dotazování ..............................................................................................................23 2.2.

Výběr respondentů .........................................................................................................25

2.3.

Tvorba vlastního dotazníku ...........................................................................................26

2.4.

Sběr dat pro vlastní průzkum .........................................................................................27

3.

VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ .......................................................................29

3.1. Charakteristika okresu Opava ........................................................................................29 3.1.1. Počet obyvatel v okrese Opava...............................................................................30 3.2. Charakteristika okresu Nový Jičín .................................................................................35 3.2.1. Počet obyvatel v okrese Nový Jičín........................................................................37

4.

PARCIÁLNÍ OBSLUŽNÉ REGIONY..........................................................................42

4.1. Mikroregion zdravotnický .............................................................................................42 4.1.1. Nadlokální zdravotnický region .............................................................................44 4.1.2. Mikroregionální zdravotnická střediska .................................................................49 4.2. Region školství ..............................................................................................................53 4.2.1. Nadlokální školská střediska ..................................................................................53 4.2.2. Mikroregionální školská střediska ..........................................................................59 4.3. Region maloobchodu a služeb .......................................................................................62 4.3.1. Nadlokální střediska maloobchodu a služeb ..........................................................67 4.3.2. Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb ..................................................71 4.4. Komplexní obslužný region ...........................................................................................74 4.4.1. Nadlokální střediska komplexního obslužného regionu .........................................74 4.4.2. Mikroregionální střediska komplexního obslužného regionu ................................78 5. PŘÍPADOVÁ STUDIE – POROVNÁNÍ ODPOVĚDÍ ZÍSKANÝCH DOTAZNÍKEM OD STAROSTŮ A VLASTNÍM PRŮZKUMEM MEZI OBYVATELI OBCÍ ........................................................................................................................................81 ZÁVĚR ....................................................................................................................................86 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................................................89 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................92 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................92 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................93

Úvod Moderní společnost můžeme charakterizovat jako konzumní společnost, která klade stále větší důraz na kvalitu uspokojování svých potřeb. S kvalitou služeb velmi úzce souvisí právě jejich snadná dostupnost. Pokud má být tedy služba dobře dostupná celé společnosti, je nutné vhodné rozmístění této služby v území. K tomuto jevu však dochází jen velmi zřídka, jelikož by bylo neefektivní pro ekonomické subjekty pokrývat celou škálu služeb v každé územní jednotce. Z tohoto důvodu je vhodné analyzovat dojížďku za různými druhy služeb a zjistit tak jejich rozmístění v území. Právě problematikou dojížďky za různými typy služeb se budu zabývat v této práci. Ve vybraných okresech, což jsou Opava a Nový Jičín, budu zkoumat dojížďku, tedy spádovost za službami v oblastech zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb. Vybrané okresy zahrnují celkem 131 obcí, 77 pro okres Opava a 54 pro okres Nový Jičín. Pro potřeby této práce jsem sestavil dotazník týkající se spádovosti do třech výše zmíněných oblastí obslužných procesů. Vyplnění těchto dotazníku bylo uskutečněno jednotlivými obecními úřady, které náleží do zkoumaného území. Hlavním cílem této práce je vymezit nadlokální a mikroregionální obslužná střediska a jejich sféry vlivu v oblastech zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb. Na základě těchto parciálních středisek budu schopen vymezit komplexní obslužný region a to jak pro nadlokální, tak i mikroregionální úroveň. K tomuto vymezení budou sloužit zejména údaje, které jsem získal v rámci dotazníkového šetření na obecních úřadech příslušných obcí. Dílčím cílem je pak vymezit a definovat základní pojmy z oblastí regionální geografie a regionotvorných procesů. Tato práce je členěna do dvou hlavních okruhů. V teoretické části se budu zabývat vymezením základních pojmů z oblasti geografie a regionalizace. Budou zde definovány různé typy regionů a jejich hierarchické členění. Rovněž zde vymezím metodiku, ze které budu vycházet v praktické části této práce. Praktická část se bude zabývat vymezením parciálních a komplexních obslužných regionů jak na nadlokální, tak i mikroregionální úrovni. Budou zde vytvořeny kartogramy jednotlivých spádových oblastí, které poskytnou v grafické podobě přehled o výsledcích výzkumu.

-10-

1. Vymezení pojmů V teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy, které jsou klíčové pro praktickou část a správné pochopení textu. Je zde zmíněn a vysvětlem pojem region, jeho možné členění a vymezení dle několika úhlu pohledu. Dále je zde vymezena hiearchická struktura regionů a metodika práce.

1.1. Region Definovat pojem region lze hned z několika úhlů pohledů a oblastí. Z oblasti geografické, podle Touška (Toušek et al. 2008, str. 371) je region jedním ze základních konceptů v geografii, který vychází z charakteru nejobecnější podstaty geografie, což je členění naší planety. Pojetí regionu se často měnilo a dalo vzniknout některým přístupům, které se v čase vyvíjely. Deterministický přístup pojetí regionu, který se prosazoval zejména v 19. století v Evropě, chápal region tak, že veškeré ekonomické, sociální či kulturní charakteristiky jsou determinovány přírodními podmínkami regionu. Později, na přelomu 19. a 20. století se na region začalo pohlížet, více komplexnějším způsobem. Podle Paula Vidala de la Blanche1 byl region chápán jako výsledek vzájemného působení fyzickogeografických a sociálněgeografických charakteristik. V moderním pojetí je region část geografické sféry, která je uměle ohraničená a její podstata může být založena na přírodním, politickém (administrativním), ekonomickém, sociálním či kulturním základě nebo na jejich kombinaci. Jednoznačná definice tedy neexistuje a každý autor si ji upravuje. Obecně se dá na region nahlížet dle Anděla (Anděl 1996, str. 5) jako na složitý dynamický prostorový systém, který se formuje na zemském povrchu na základě určitých znaků, které jej odlišují od okolí. Regiony můžeme dále členit podle formy, a to na regiony homogenní (formální, uniformní) a regiony nodální (uzlové, spádové, funkční).

1.1.1. Homogenní region „Homogenní region je takové území, kde zvolené regionalizační kritérium platí rovnoměrně v celé ploše takového území.“ (Toušek et al. 2008, str. 378). Toto zvolené regionalizační kritérium představuje buď fyzickogeografický nebo sociálněgeografický jev či proces. Z definice tedy vyplívá, že tento typ regionu by měl mít homogenní členění celého

1

Paul Vidal de la Blanche byl významný francouzský geograf na přelomu 19. a 20. století a zakladatel regionální geografie.

-11-

svého území. To však v praxi není možné, zejména z geografického hlediska. Proto se můžeme setkat i s pojmy jako je relativní homogenní region nebo kvazihomogenní region. Homogenní region lze tedy vymezit buď podle fyzické geografie, což jsou geologické, klimatické, geomorfologické nebo biogeografické prostorové jednotky, ale také podle sociogeografických kritérií, což jsou politické, administrativní celky, regiony založené na stejném náboženství či stejné národnosti obyvatelstva. V rámci jednoho území se tedy může vyskytovat i více homogenních regionů, např. obce s podobnou hustotou obyvatel v rozmezí 100 – 200 ob. na km2 mohou tvořit jeden homogenní region a obce s hustotou 200-400 ob. na km2 další homogenní region, viz obr. č. 1. Homogenní regiony mohou být členěny podle více znaků, než je jen hustota obyvatel na km2. Poté je ale nutné, aby tato kritéria spolu úzce souvisela, nejlépe ve vertikálním směru (Toušek et al. 2008, str. 379). Dle Anděla (Anděl 1996, str. 21) je pro tento typ regionu charakteristická maximální vnitřní stejnorodost a zároveň maximální odlišnost od ostatních regionů. Obrázek č. 1: Homogenní region

Zdroj: Parysek 1982, převzato z Toušek et al. 2008, str. 378.

1.1.2. Nodální region Tento typ regionu není založen jako předcházející homogenní region na vnitřní podobnosti jevů, ale na intenzitě vazeb, které jej propojují s jeho různými částmi. „Základ vymezování nodálních regionů tvoří funkční vztahy v území typicky se uskutečňující ve -12-

směru horizontálním“(Toušek et al. 2008, str. 379). Nodální region bývá lokalizován kolem jádra (také nodus), které hraje důležitou roli. Vztahy mezi jádrem a nodálním regionem jsou určovány intenzitou nebo sílou regionálních vazeb. Intenzita vazeb se dá určit např. podle Touška takto: „V případě dojížďkového regionu je tato intenzita vyjádřena pomocí počtu obyvatel vyjíždějících z určité prostorové jednotky (obce) za prací do centra regionu.“ Nejčastější příklady nodálních regionů najdeme v humánní geografii a jsou to regiony obslužnosti, regiony spádovosti nemocnic a podobně. Nodální regiony jsou oproti homogenním regionům vnitřně heterogenní, viz obrázek č. 2 (Toušek et al. 2008, str. 380). Obrázek č. 2: Nodální region

Zdroj: Parysek 1982, převzato z Toušek et al. 2008, str. 380.

Podmnožinou nodálního regionu je sociogeografický region, ten podle Hampla a kol. (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, str. 129) je to komplex sociálně geografických jevů, které jsou ovlivňovány jejich vzájemnými vztahy. Organizace těchto vztahů odráží současně formu příslušné územní dělby práce, vnitřní diferenciaci relativně komplexního celku do základních funkčních částí. Přičemž důraz by měl být kladen zejména na ty části, které jsou prioritní (nejvýznamnější). „Vymezení sociogeografických2 regionů různých řádů a vyhodnocení jejich hierarchické organizace představuje relativně nejsyntetičtější část studia komplexní 2

Také se používá pojem sociálněgeografických.

-13-

organizace sociogeografických systémů. V zásadě jde o vymezení relativně autonomních – objektivně existujících – komplexů sociálně geografických prvků a jejich vztahů, tj. organických územních celků. Klíčový význam má právě zdůraznění vztahů mezi příslušnými prvky i dílčími funkčními systémy (bydliště, pracoviště, služby atd.), neboť právě vztahy, respektive odpovídající procesy mají rozhodující integrační úlohu.“ Rozhodujícím hlediskem pro tvorbu sociogeografických regionů je tedy hledisko funkční (vztahové).

1.2. Hierarchické členění regionů Pokud budeme vycházet z faktu, že moderní regiony jsou uměle vytvořeny za účelem administrativním nebo ekonomickým je logické, že budou mít vytvořenou i svou vlastní hierarchii. Ta je tvořena z důvodů přehlednosti a vzájemné závislosti mezi velkými centry a menšími celky. Nejvhodnějším způsobem jak na tuto hierarchii nahlížet je socioekonomická regionalizace, kterou vytvořil Hampl. Ten vycházel zejména ze dvou pro něj stěžejních a dostatečně reprezentativních faktorů a to dojížďkou za prací a dojížďkou do škol 3. Jeho poslední verze sociogeografické regionalizace z roku 2001 byla vytvořena podle následujících zásad: a) Nejdříve je nutno vymezit elementární funkční jednotky – mikroregiony 1. stupně. Ty podle něj tvoří základní stavební jednotky celého regionálního systému. Hlavním kritériem je zde převládající směr pracovní vyjížďky4 z jednotlivých obcí do vybraných středisek. b) Druhým stupněm hierarchického uspořádání jsou mikroregiony 2. stupně. Zde je původní kritérium z mikroregionů 1. stupně rozšířeno a vyjížďku do škol a vzniká tak celková vyjížďka5. c) Kritérium celkové vyjížďky se dá následně použít k vytvoření vícestupňové hierarchie středisek a jejich regionů a vznikají tak ještě mezoregiony a makroregion (což je celá ČR). d) Nutná je územní celistvost vymezovaných regionů s vyloučením enkláv a dostatečná velikost jak celého regionu, tak i samotného zázemí střediska. (Hampl 2005, str. 7980).

3

Jedná se zejména o dojížďku na střední a vysoké školy. Intenzita pracovní dojížďky výrazně převyšuje všechny ostatní formy mobility obyvatelstva, je tedy nejvýznamnějším ukazatelem, a proto nám k vyčlenění nejnižších sociogeografických jednotek plně vystačuje. 5 Celková vyjížďka se tedy skládá z vyjížďky do zaměstnání a vyjížďky do škol. 4

-14-

1.2.1. Mikroregiony 1. stupně Jedná se o regiony, které obsahují základní regionální procesy, jako jsou dojížďka za prací a dojížďka za základním typem služeb popřípadě dojížďkou do škol. Hampl stanovil základní kritéria takto: „Požadovaná minimální velikost celého regionu je15 tisíc obyvatel a samotného zázemí 5 tisíc obyvatel. Tyto hodnoty odpovídají přibližně modální velikosti pracovních obvodů a lze je proto označit za kritické pro formování elementárně vyvinutého funkčního mikroregionu s odpovídající polaritou střediska a zázemí.“ (Hampl 2005, str. 79 – 99). V České republice se jedná o obce s rozšířenou působností, kterých je 205.

1.2.2. Subregiony Jedná se o relativně nekomplexní územní celky, kde nejvýznamnějšími vztahy jsou vazby mezi bydlištěm a některými základními službami. Jak je patrné, je zde absence pracovních příležitostí a ty jsou realizovány mimo prostor subregionů (Hampl et al. 1987, str. 129). Subregiony jsou často příměstskou zónou velkých měst a jejich obyvatelé pracují právě v nich. Subregiony jsem zařadil jako mezikrok mezi mikroregiony 1. a 2. stupně a to podle posledního vymezení dle Hampla. Ten uvádí následující 2 typy6: 

Subregiony typu A – Ty splňují požadavek počtu obyvatel v pracovním obvodu, avšak nemají dostatek obyvatel v zázemí.



Subregiony typu B – Ty zase naopak nesplňují základní požadavek počtu obyvatel v pracovním obvodu, ale mají dostatek obyvatel v zázemí.

1.2.3. Mikroregiony 2. stupně Jsou to takové regiony, ve kterých je velmi silné propojení mezi bydlištěm, pracovištěm a základními službami. Hampl (Hampl 2005, str. 79 – 99) tento typ regionu opět vymezil početním kritériem. Počet obyvatel maximálního regionu (nejširší působnosti střediska) stanovil na 40 tisíc. Dále zde automaticky spadají střediska, která si podřizují jiný mikroregion 1. stupně. Mikroregionů 2. stupně je 64 a do konce roku 2002 se jednalo o okresy.

1.2.4. Mezoregiony Podle Hampla, (Hampl 2005, str. 78 – 98) „mezoregiony odpovídají územně rozsáhlým jednotkám, jejichž integrita je již částečně vázána na prostorové vztahy 6

Požadavky na počet obyvatel jsou porovnávány s mikroregionem 1. stupně.

-15-

obyvatelstva. Zde je již charakteristická nedenní dojížďka za prací (přechodná migrace), dojížďka do vyšších školských zařízení a dojížďka do vyšších druhů občanské vybavenosti. Velký význam na této úrovni mají vztahy mezi výrobními jednotkami a institucemi a zejména kvartérní činností. Integritu mezoregionu již nezajišťuje jediné centrum, jak to bylo u výše zmíněných, ale spíše celý systém silných a vzájemně propojených středisek.“ Mezoregionů je v České republice celkem 12 a odpovídají krajskému členění. Zvláštní postavení potom mají mezoregiony Ostrava a Brno. Dříve bývaly považovány za tzv. mezoregiony 2. stupně, ale postupem času se ukázalo, že jejich postavení není tak silné a jejich roli převzala Praha.

1.2.5. Makroregion Za makroregion je považováno celé území České republiky s výhradním postavením hlavního města Prahy. (Hampl 2005, str. 82).

1.3. Vymezení obslužných středisek Pro vymezení úrovní obslužných středisek budu vycházet z metodiky sestavené Dickinsonem a Smailesem a to „Na základě údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení maloobchodu a služeb v sídlech, nebo na základě velikosti obsluhovaného území, tedy na základě obslužných procesů mezi sídly“. V prvním zmíněném případě se jedná a ukazatele statické (zde jsou využívána statistická data nebo data z resortních soupisů) a ve druhém o ukazatele dynamické, zde se využívají především data z „anketárních šetření spádovosti obyvatelstva za obslužným vybavením sídel.“ (Maryáš 1983, str. 61). Jak uvádí ve své práci Maryáš, tak „nejvýhodnější pro výběr obslužných středisek jsou metody používající ukazatele dynamické, případně kombinace metod založených na statických a dynamických ukazatelích.“ (Maryáš 1988, str. 8).

1.3.1. Určení obslužných středisek na základě statických charakteristik Tato metoda vychází z Christallerovy teorie centrálních míst7, která říká, že střediska jsou vymezeny dle statistických ukazatelů buď podle druhů funkcí sídla, přebytku významnosti sídla, nebo podle komplexnějších ukazatelů. To záležení především na tom, které druhy zařízení maloobchodu a služeb jsou v sídlech umístěny, nebo jestli se zde vyskytují specializované druhy zařízení. Je prokázáno, že počet druhů obslužných zařízení v sídle závisí na počtu obyvatel. Pokud vymezujeme střediska dle přebytku významu, tak 7

Centrální místo je jednotka osídlení, která poskytuje služby ve svém zázemí.

-16-

zjišťujeme „zda sídlo dosahuje vyšší ukazatele, než by podle průměrných ukazatelů na 1 obyvatele ve zkoumaném území a vzhledem k počtu obyvatel mělo dosahovat.“ (Maryáš 1983, str. 62-68). Zmíněné vymezení se opírá o následující ukazatele: 1) počet obslužných zařízení, 2) kapacita obslužných zařízení, 3) využití obslužných zařízení. Poslední zmíněný ukazatel používá údaje o realizovaném maloobchodním obratu, a proto jej můžeme považovat za nejdůležitější. Maryáš dále uvádí ještě jeden metodický postup, který považuje za nejvhodnější a to vymezení středisek podle komplexnějších ukazatelů. V tomto přístupu jsou využívány buď kombinace výše zmíněných ukazatelů, nebo komplexní matematické indexy.

1.3.2. Určení obslužných středisek na základě dynamických charakteristik Určení obslužných středisek podle dynamických charakteristik, především podle údajů o spádovosti za občanským vybavením se využívá při vymezování a hierarchickém členění obslužných středisek. Rovněž se využívají k zjištění intenzity vztahu středisko – zázemí. Údaje týkající se spádovosti obyvatel za nákupy jsou většinou získávány z anketárních šetření, jelikož se jimi statistické výzkumy moc často nezabývají. Podle Maryáše (Maryáš 1983, str. 68) je metodicky nejpřijatelnější formou sběru dat anketární šetření prováděné přímo na domácnostech. To se však velmi těžce realizuje při zkoumání většího územního celku, jelikož významnou otázkou je zde totiž velikost reprezentativního vzorku. Proto se využívají takzvaná náhradní šetření například s využitím obecních úřadů. Takto získané údaje jsou sice mírně zkreslené, jsou však více reprezentativnější než statické charakteristiky. Jak jsem uvedl výše, tak pro výběr obslužných středisek jsou nejvhodnější ukazatele dynamické, popřípadě kombinace dynamických a statických ukazatelů. „Stanovení obslužných středisek pouze na základě dynamických charakteristik nelze pro naše účely aplikovat beze zbytku. Údaje získané z anketárního šetření mohou být totiž v konkrétních případech (vzhledem k způsobu jejich pořizování) zatíženy určitou subjektivitou, a to především při hodnocení obslužného významu místa bydliště respondentů, kde může -17-

docházet k nadhodnocování, případně i k nedocenění. Proto je vhodné použít určité „korekce“ těchto údajů pomocí charakteristiky o úrovni vybavenosti obce.“ (Maryáš 1988, str. 8).

1.3.3. Určení obslužných středisek na základě regionální působnosti „Prvořadým úkolem při rozboru anketárního šetření je určení úrovně, od které se již uplatňuje regionální působnost obcí jakožto středisek základní obslužné úrovně. Za základní obslužnou úroveň přitom považujeme úroveň, na které jsou uzavřeny nejpodstatnější a nejvíce frekventované obslužné procesy projevující se na vyšší než lokální hierarchické úrovni. Podle odborné literatury tuzemské (Hampl et al., 1978) nebo zahraniční (Berry, 1967) vyšlo najevo, že za takové služby můžeme považovat dojížďku za nákupy různého průmyslového zboží a dojížďku za komunálními službami.“ (Maryáš 1988, str. 17 – 19). Na této úrovni rozlišujeme dva typy cílů8. Jedná se o hlavní cíle (To jsou takové, které obce označili za převážný cíl) a veškeré uváděné cíle (vedle převážného cíle i jako částečné, nebo výjimečné cíle). Za základní obslužné procesy nadlokální úrovně můžeme podle Maryáše (Maryáš 1988, str. 19) považovat dojížďku za nákupy běžného textilu a obuvi, běžného průmyslového zboží, knih, nábytku, léků a dojížďku za běžnými i speciálními typy služeb. Pro stanovení hierarchické úrovně, kdy již můžeme obec považovat za obslužné středisko, vycházíme z faktu, že středisko vyšší obslužné úrovně je automaticky střediskem i na všech nižších obslužných úrovních. Proto středisko nadlokální úrovně musí být hlavním cílem dojížďky pro procesy nižší úrovně (nákupy běžného textilu a obuvi, běžného průmyslového zboží, léků a běžných služeb). (Berry, 1967). „Za postačující jsme zvolili podmínku, aby obec byla alespoň jednou další obcí uvedena jako jednoznačný cíl dojížďky ve výše uvedených obslužných procesech. Pro zvýšení objektivnosti bylo nutné rozšířit podmínku pro určení středisek na základě obslužné regionální působnosti. Obec se tedy mohla stát obslužným střediskem, když byla uvedena jako jednoznačný cíl dojížďky alespoň jedním nestřediskovým sídlem trvalého významu. V zázemí velkých měst9 byla podmínka ještě více zpřísněna – obec mohla být obslužným střediskem, pokud byla jednoznačným cílem alespoň pro tři obce nebo sídla trvalého významu.“ (Maryáš 1988, str. 23).

8

Rozloženy na základě převážných, částečných a výjimečných cílů, kde se realizuje 90% všech cest, a jsou měřeny vzdušnou vzdáleností. 9 Více než 50 tis. obyvatel a vzdálenost nejbližšího zázemí 16km od středu města.

-18-

1.4. Vymezení sfér vlivu obslužných středisek V geografii maloobchodu a služeb je správné vymezení sféry vlivu obslužných středisek velmi významné, protože dojížďka za občanskou vybaveností tvoří spolu s dojížďkou do zaměstnání nejdůležitější regionotvorné procesy. K tomuto vymezení jsou využívány zejména následující dva přístupy. Jedná se o metodické přístupu založené buď na využití interakčních modelů, nebo na využití údajů z anketárního šetření.

1.4.1. Vymezení sfér vlivu podle interakčních modelů Mezi nejpoužívanější modely, které se zabývají vymezením sféry vlivu obslužných středisek, patří Gravitační modely (ty se člení na modely bez omezení a s omezením) a Modely intervenujících příležitostí. Tyto modely si rozebereme trochu podrobněji. U Gravitačních modelů je východiskem Newtonův gravitační zákon a patří mezi první modely10, které se využívaly pro vymezení spádových území obslužných středisek. Původní vyjádření k těmto modelům zní takto11: „Interakce mezi dvěma středisky (zónami) koncentrace obyvatelstva se mění přímo úměrně s velikostí obyvatel těchto středisek (zón) a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi.“ Tento model byl však dále rozvíjen a například místo počtu obyvatel sídla byla použita tzv. produkční proměnná, což je v podstatě úroveň poptávky v sídle a tzv. proměnné aktivity, což je úroveň nabídky v jiném sídle. Rovněž i vzdálenost byla nahrazována tzv. generalizovanou dopravní funkcí ( Maryáš 1983, str. 69). Gravitační model bez omezení – ten se dá nejlépe definovat pomocí Reillyho zákona maloobchodní gravitace takto12: „V zásadě Reillyho model respektuje několik skutečností při hodnocení konkurenční schopnosti středisek (středisek maloobchodu): místa (střediska) o stejné měřitelné významnosti mají bod rovnováhy na polovině své vzdálenosti (vzájemné odlehlosti), v případě míst nestejného měřitelného významu (tedy nestejné masy) se bod rovnováhy předem předvídatelným způsobem vychyluje směrem k menšímu z obou konkurenčních středisek. Další důsledek předchozích vztahů mimo přímku spojující obě střediska je ten, že zatímco v případě středisek se stejnou masou je množinou bodů rovnováhy přímka, v případě dvou nestejně významných středisek je pak množinou bodů rovnováhy kružnice (kruhový oblouk). Kromě toho je jasné, že masa se hodnotí jen u konkurujících si

10

Od 30. let 20. století, původně byly použity jen pro demografické účely. Původním autorem této definice je Carrothers, 1956. 12 Reillyho model byl původně konstruován za účelem zjišťování spádovosti za maloobchodem a vycházel z čistě formálních vztahů (Reilly 1929, 1931). 11

-19-

středisek, zatímco v případě potenciálních bodů rovnováhy či jiných mezilehlých bodů masu nijak nehodnotíme.“ (Řehák et al. 2009, str. 48) Gravitační model s omezením – ten se využívá, pokud nejsou k dispozici potřebné údaje, které lze nahradit zástupnými proměnnými. Zavedou se určitá omezení, která mohou vyústit v tyto případy: produkčně omezený případ, atrakčně omezený příklad nebo jejich kombinace, tedy produkčně – atrakčně omezený případ. V geografii maloobchodu a služeb se nejčastěji vyskytuje produkčně omezený případ. Modely intervenujících příležitostí, na rozdíl od předchozích, využívají intervenující (možné) příležitosti, které definuje Stouffer (Stouffer, 1940, str. 846) takto: „Počet cest do cílového sídla je přímo úměrný počtu příležitostí v tomto sídle a nepřímo úměrný počtu intervenujících ostatních příležitostí.“ Pokud je tento model upraven pomocí gravitačního modelu, dá se dobře využít pro vymezení nákupních zón ve velkoměstech a aglomeracích. Tento model se však potýká s řadou omezení, jako je například rovnovážný stav daného jevu, neuvažuje spádovost za nákupy apod.

1.4.2. Vymezení sfér vlivu pomocí anketárních šetření Pro zjištění spádovosti za nákupy a službami můžeme v zásadě použít dva typy anketárních šetření. První z nich je možné provádět ve vybraných zařízeních obslužné sféry střediska, zde však bývá problematické stanovení vhodných kritérií k vymezení rozsahu spádovosti, proto se považuje za vhodnější využít druhé varianty a to provést anketární šetření ve všech sídlech zkoumané oblasti (Maryáš 1983, str. 76). Pro praktickou část této práce jsem zvolil metodu vymezení sfér vlivu dle anketárních šetření, provedenou skrze náhradní šetření přes vedení obecních úřadů. Tuto metodu podrobně rozebral ve své práci Maryáš (Maryáš 1988, str. 33 – 36), ze které vycházím a budu ji dále citovat. „Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek byly odpovědi z anketárních šetření hodnoceny tím způsobem, že vykazované směry spádu byly roztříděny podle intenzity spádu do tří typů“( Maryáš 1988, str. 33). 

Převážný spád

10bodů



Částečný spád

5 bodů



Výjimečný spád

1 bod -20-

Pro jednotlivé obce byla každému cíli i, který byl obcí vykazován v daném obslužném procesu j, přiřazena hodnota vij, která určuje relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obslužném procesu:

Vij 

kde:

Tij

*100

PCij * PT j

Tij

- bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném procesu j

PCij

- počet cílů v tomto typu

PTj

- součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j.

V každé obci byl součet hodnot vij roven 100 % pro každý obslužný proces j. Každému obslužnému procesu byl dále přiřazen koeficient kj podle významu resp. frekvence využívání. Celkový relativní význam cvi cíle i pro danou obec za všechny hodnocené obslužné procesy je potom roven:

cv i 

 v *k  v * k i

opět platí, že

 cv

i

ij

j

j

j

ij

* 100 j

 100% “ (Maryáš 1988, str. 33-34).

i

„Při vymezování sfér vlivu obslužných středisek bylo hlavním problémem ohodnocení jednotlivých obslužných procesů nadmístní úrovně z hlediska frekvence využívání a tím i určité vyjádření důležitosti procesu pro uspokojování potřeb obyvatelstva.“ Na základě analýzy hlavních cílů (tj. cílů uváděných jako cíle převážných nákupů) byly pro ČSSR rozlišeny čtyři podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně. Těm byly pro další hodnocení přiděleny různé koeficienty. -21-

„Tento koeficient byl stanoven na základě poměrů počtů hlavních cílů uvedených v daných obslužných procesech, a počtu hlavních cílů v dojížďce za speciálními službami, která vykazovala nejmenší počet hlavních cílů ze zjišťovaných základních obslužných procesů nadlokální úrovně. Poměry byly následující - speciální služby : nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy léků : nákupy běžného průmyslového zboží : běžné služby : nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0. (Maryáš 1988, str. 34) Koeficienty byly potom stanoveny následujícím způsobem: 

Koeficient 1 – nákupy knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výběrového zboží,



Koeficient 2 – nákupy léků,



Koeficient 3 – nákupy běžného průmyslového zboží,



Koeficient 4 – nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby.“ „K vybraným střediskům byly ostatní obce přiřazovány na základě převažujícího

spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvou třetin hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Ostatní obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku, byly považovány za oscilační. Při výpočtu populační velikosti základních obslužných regionů byl počet jejich obyvatel rozdělen mezi příslušná konkurenční střediska.“ (Maryáš 1988, str. 3536).

-22-

2. Tvorba dotazníku pro průzkum V této kapitole se budu věnovat jak možnostem sběru dat, tak i vlastnímu sestavení dotazníku pro tuto diplomovou práci. Praktická část diplomové práce vychází z průzkumu, který jsem prováděl podle výše uvedené metodiky. Proto bylo třeba shromáždit data o spádovostech v regionech Opava a Nový Jičín. Nejdříve se tedy zmíním, jaké jsou formy sběru dat, poté podrobněji rozeberu mnou vybranou metodu.

2.1. Metody sběru dat a typy výzkumu Pro tuto práci bylo nezbytné shromáždit primární údaje, které musí být relevantní, přesné a aktuální. V zásadě existují podle Kotlera (Kotler et al. 2007) tři hlavní metody sběru primárních dat. Jsou to dotazování, pozorování a experiment. „Pozorování znamená shromažďování primárních údajů pozorováním příslušných osob, jejich jednání a situací. Experiment, nebo také experimentální výzkum poskytuje kauzální informace. Při experimentu jsou vybrány odpovídající skupiny respondentů, které jsou sledovány v různých podmínkách s kontrolovanými souvisejícími faktory. Poté jsou sledovány rozdíly v odpovědích skupin. Experiment se tedy snaží vysvětlit vztah příčina/následek“ (Kotler et al. 2007, str. 410 – 412). Pomocí výše zmíněných metod, tedy pozorováním a dotazováním se mohou shromažďovat informace pro experiment. Dále se budu podrobněji zabývat metodou dotazování, která je nejvhodnější pro potřeby této práce.

2.1.1. Dotazování Tuto metodu jsem vybral jako základní způsob sběru primárních dat. Dotazování představuje metodu sběru primárních dat založenou buď na přímém (osobní rozhovor), nebo zprostředkovaném (dotazník) kontaktu mezi osobou provádějící výzkum a respondenty. Osobní rozhovor má dvě formy – individuální a skupinový rozhovor. Individuální rozhovor se odehrává doma nebo v zaměstnání dotazovaných, na ulici nebo v nákupních centrech. Tazatel se snaží získat respondenta ke spolupráci a délka rozhovoru může být od několika minut i po několik hodin. Zejména u časově náročnějších typu průzkumu se respondentům často platí za jejich čas. U skupinového rozhovoru se setkává většinou šest až deset respondentů, kteří tráví několik hodin se školeným moderátorem a baví se buď o konkrétní službě, výrobku nebo například firmě. Důraz je zde kladen na objektivitu moderátora, jeho dobrou znalost problému a měl by znát základní návyky zkoumaných skupin. (Kotler et al. 2007, str. 413 – 415). Pro úspěšné dotazování je nutné mít předem stanovenou formu otázek, díky které bude usnadněno následné vyhodnocení dat získaných průzkumem (Kozel et al., str. 175). -23-

Dotazování má několik forem, jako jsou osobní dotazování (hlavní výhodou je zpětná vazba, ale je velmi finančně náročné), telefonické dotazování (hlavní výhoda je zde rychlost, nicméně je třeba počítat s nutnou trpělivostí respondenta), v poslední době velmi hojně používané online dotazování (mezi výhody patří nízká finanční i časová náročnost) a písemné dotazování (nebo také dotazování poštou.) U písemného dotazování musí být otázky formulovány co možná nejjednodušeji a nejpřesněji, protože se respondent nemá koho dotázat na jejich upřesnění. Součástí tohoto typu dotazování bývá i průvodní dopis a ofrankovaná obálka pro zaslání odpovědi. Pro potřeby této práce bylo dotazování vedeno skrze emailovou, tedy elektronickou, komunikaci. Jednalo se o náhradní dotazníkové (nebo také anketární) šetření vedené skrze obecní úřady jednotlivých obcí. Osobní rozhovor s respondenty byl taktéž využit během získávání dat pro tuto práci. Konkrétně byla tato technika použita v případě, kdy na vzorku obyvatel příslušných obcí byla zjišťována spádovost do jednotlivých středisek. Tyto údaje posloužily k porovnání odpovědí uvedenými starosty obcí a zjištění, zdali jsou relevantní. Nyní bych zmínil obecnou metodiku konstrukce dotazníku. „Dotazník představuje formulář (papírový nebo elektronický) se sérií otázek, na něž respondenti odpovídají, případně obsahují také varianty jejich odpovědí. Dotazník může sloužit tazateli, respondentovi, nebo oběma stranám. Je to vlastně způsob psaného řízeného rozhovoru. Význam dotazníku spočívá v následujících čtyřech oblastech“ (Kozel et al. 2011, str. 200). 

Získává informace od respondentů



Poskytuje strukturu a usměrňuje proces rozhovoru (čtení)



Zajišťuje standardní jednotnou matrici (šablonu) pro zapisování dat (odpovědí)



Ulehčuje zpracovávání dat

Při vytváření dotazníku je velmi důležitá konstrukce otázek. Měly by být dodrženy tyto zásady: 

Ptát se přímo – otázka musí být jasná.



Ptát se jednoduše – otázky musí pochopit každý respondent, bez rozdílu vzdělání.



Užívat známy slovník – vyhnout se nadměrnému používání cizích slov a odborných výrazů.



Ptát se konkrétně – otázka musí být jasně formulovaná a přesná.

-24-



Užívat krátké otázky – čím je otázka delší, tím je větší riziko, že se v ní respondent přestane orientovat.



Vyloučit zdvojené otázky atp. Rovněž délka dotazníku by měla být podle Kozla (Kozel et al. 2011, str. 205)

přiměřená a pokud možno přijatelně časově náročná. Uvádí se, že více jak dvacet otázek nebo délka vyplňování více jak dvacet minut již potencionálního respondenta odradí od jeho vyplnění. Dotazník by měl na první pohled upoutat pozornost. Měl by být: 

Srozumitelný



Přehledný



Jednoduchý na vyplnění



Měl by mít patřičnou formální úpravu



Logickou strukturu

2.2. Výběr respondentů Pro potřeby primárního výzkumu je nutné stanovit tzv. výběrový soubor. Ten nám poskytne reprezentativní segment populace, který je v ideálním případě reprezentativní natolik, že můžeme učinit závěry platné pro širší část populace. Aby bylo možno vytvořit takový výběrový soubor, je podle Kotlera (Kotler et al. 2007, str. 419 – 420) nutné odpovědět na tyto tři otázky: 1) Kdo bude sledován (jaká výběrová jednotka). 2) Kolik lidí se má výzkumu zúčastnit (velikost výběrového souboru). Větší soubory poskytují spolehlivější výsledky, než malé. Přesto není nutné pro získání spolehlivých výsledků použít celý cílový vzorek nebo jeho větší část. Dobře vybraný soubor, který může být i menší než 1 % může být často velmi spolehlivý. 3) Jak by měl být výběrový soubor vybrán (jaký zvolit proces). Pro potřeby této práce a po konzultaci s vedoucím diplomové práce RNDr. Jaroslavem Maryášem jsem však zvolil velikost zkoumaného souboru na 2 %.

-25-

2.3. Tvorba vlastního dotazníku Pro potřeby této práce jsem vytvořil dotazník, který zjišťuje spádovost obyvatel za službami. Pro sestavování otázek a stanovení formální úpravy jsem po konzultaci s RNDr. Jaroslavem Maryášem použil již dříve schválený a ověřený dotazník. Jak jsem zmiňoval výše, tak stejná struktura dotazníku usnadní následnou analýzu a zpracování dat. Proto bylo výhodné užití již zavedené „standardizované“ formy tohoto dotazníku. Tento dotazník (k dispozici v příloze č. 2) jsem následně zasílal spolu s průvodním dopisem (k dispozici v příloze č. 1), kde jsem se představil, uvedl důvod, proč jim tento dotazník zasílám a zdvořile poprosil o jeho vyplnění. Byly zde uvedeny poměrně podrobně pokyny pro jeho vyplnění, včetně názorného příkladu, jak postupovat. Pro jistotu jsem uvedl ještě telefonické a emailové spojení na svou osobu pro případ, že by se vyskytli nějaké nejasnosti. Rovněž zde byla uvedena i emailová adresa, na kterou jsem žádal zaslání vyplněných dotazníků. Po grafické stránce jsem se snažil tento dotazník upravit, aby byl maximálně přehledný a jednoduchý. Jedná se o tabulku, která je rozčleněná do tří základních okruhů, které se nacházejí v jednotlivých řádcích. Jsou to zdravotnictví, školství a ostatní služby. Dále jsou zde další tři sloupce, do kterých je možno doplňovat odpovědi. Jsou zde nabízeny varianty převážně (pravidelně), částečně (méně často), výjimečně (velmi zřídka). Tento dotazník měl celkově 28 otázek, a jak jsem uvedl výše, jsou rozděleny do tří základních okruhů. První okruh se zabývá zdravotnictvím a jsou zde uvedeny tyto otázky: 

Návštěva pohotovosti



Návštěva nemocnice



Návštěva všeobecného lékaře



Návštěva dětského lékaře



Návštěva zubního lékaře



Návštěva ženského lékaře



Návštěva specialisty

Druhý okruh byl věnován školství a patří zde: 

Návštěva mateřské školky



Návštěva základní školy (1. stupeň) -26-



Návštěva základní školy (2. stupeň)



Návštěva střední školy (gymnázia, obchodní akademie, SOU)



Návštěva vyšší odborné školy



Návštěva vysoké školy

Poslední okruh s názvem ostatní služby zahrnuje tyto otázky: 

Denní nákupy (potraviny, drogerie, běžné domácí potřeby)



Nákupy textilu a obuvi



Běžné služby (holičství, čistírny, opravny atd.)



Nákupy v lékárně



Nákupy běžného průmyslového zboží (elektronika atd.)



Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů



Nákupy nábytku a bytových doplňků



Nákupy speciálního výběrového zboží (šperky, auta atd.)



Speciální služby (fotograf, oprava hodinek, šití šatů atd.)



Návštěvy kina



Návštěva zábavného zařízení (diskotéka, bowling, biliardový klub atd.)



Návštěvy restaurací, vináren, barů atd.



Návštěvy kulturních zařízení (divadel, muzeí, koncertů, galerií atd.)



Návštěvy sportovních zařízení (fitcentra, aerobic, tělocvičny, bazény, regenerační centra atd.)



Návštěva finančních institucí Odpovědi sloužily k určení středisek, kam lidé směřují za daným typem služeb. Pokud

lidé z dané obce směřovali za danou službou převážně do jednoho střediska, byl vyplněn název tohoto střediska ve sloupci „převážně“. Pokud nešlo jednoznačně určit jeden převažující směr, je vyplněn sloupec „částečně“, nebo „výjimečně“. Přičemž u této možnosti bylo možno uvést i více obcí. Pokud lidé dojížděli za daným typem služeb převážně do jedné obce a výjimečně i do jiné, byly uvedeny obě možnosti.

2.4. Sběr dat pro vlastní průzkum Pro praktickou část této diplomové práce bylo potřeba získat primární data. Na základě těchto získaných údajů jsem poté mohl provést šetření a vyvodit závěry. Pro potřeby mého průzkumu jsem zvolil metodu dotazování, konkrétně metodu náhradního anketárního -27-

šetření vedeného přes obecní úřady. Tuto metodu jsem zvolil z důvodu, že starostové, popřípadě místostarostové a úředníci obecního úřadu mají o své obci nejlepší a objektivní informace. Proto jsou nejvíce kompetentní odpovídat na otázky týkající se spádovostí za službami v jejich obci. Pro toto šetření jsem využil dotazník již popsaný výše a jeho kompletní podoba je v příloze č. 2. Sběr dat probíhal ve třech fázích. V první fázi, která trvala od ledna do března 2013, jsem zaslal dotazník starostům jednotlivých obcí prostřednictvím emailů.13 Jelikož se mi vrátila jen velmi malá část (asi 20% pro okres Opava a 30% pro okres Nový Jičín) nazpět, tento proces jsem opakoval celkem pětkrát, většinou s odstupem 2 – 3 týdnů. Přičemž jsem k obcím, které mi odpověď neposlaly, přidal i emailové adresy místostarostů a úředníků obecních úřadů. Tímto způsobem se mi podařilo získat z okresu Opava přibližně 80% dotazníků a z okresu Nový Jičín téměř 90%. Ve druhé fázi jsem telefonicky obvolával ty obce, u kterých jsem se nedočkal žádné odpovědi. Většinou se mi podařilo sehnat telefonický kontakt přímo na starosty obcí. Zejména v okrese Opava jsem se však setkal s neochotou se mnou jakkoliv komunikovat. V okrese Nový Jičín se mi nakonec podařilo v této fázi získat všechny odpovědi. V druhé polovině března mi scházely z okresu Opava odpovědi z 11 obcí, které již nereagovali na emailovou korespondenci ani na telefonickou výzvu. Tyto data jsem získal ve třetí fázi sběru dat, kdy jsem osobně navštívil jednotlivé obecní úřady v jejich úředních hodinách. Během osobní návštěvy mi starostové, popřípadě místostarostové vyšli vstříc a dotazník se mnou osobně vyplnili. Na konci března 2013 jsem tak měl veškerá potřebná data pro analýzu okresů a určení spádovosti jednotlivých obcí.

13

Jednotlivé emailové adresy jsem získal na internetových stránkách obcí.

-28-

3. Vymezení zkoumaného území V této kapitole se budu zabývat stručnou charakteristikou obou zkoumaných okresů, zaměřím se na počty obyvatel, i s jejich vývojem v čase s rozdělením na pohlaví a věkové skupiny. Dále uvedu detailní seznam všech mnou zkoumaných obcí, včetně jejich příslušnosti k obci s rozšířenou působností (ORP).

3.1. Charakteristika okresu Opava Okres Opava vznikl v roce 1960 sloučením bývalého okresu Hlučín, větší části okresu Opava, severních částí okresů Bílovec a Vítkov a několika obcí okresů Bruntál a Ostravaokolí. Okres Opava leží ve středu severní části Moravskoslezského kraje. Na severní straně okresu leží státní hranice mezi Českou republikou a Polskem, východní částí sousedí s Ostravou a malou částí okresu Karviná, jižní hranice probíhá v sousedství okresů Nový Jičín a Olomouc a na západní straně hraničí s obcemi okresu Bruntál a Olomouc. Jeho celková rozloha činí 1 113 km2. Jedná se o třetí největší okres Moravskoslezského kraje.14 Průměrná rozloha obce je 1446 ha (největší obcí je Opava s 9061 ha a Budišov nad Budišovkou se 7652 ha, naopak nejmenší jsou Nové Sedlice se 158 ha a Mladecko s 266 ha). Tento okres je složen ze 77 obcí, které se člení na 149 částí obcí a 139 katastrálních území. Je zde celkem 7 měst (Opava, Hradec nad Moravicí, Hlučín, Dolní Benešov, Vítkov, Kravaře a Budišov nad Budišovkou), z nichž je největším městem Opava, která má pozici statutárního města a žije zde téměř 60 tisíc obyvatel. Přibližně 48 % obcí má méně než 1 000 obyvatel. Malé obce leží především v západní a jihozápadní části okresu.15 Okres Opava je členěn do čtyř správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) Jsou jimi Hlučín, Kravaře, Opava a Vítkov viz obrázek č. 3.

14

Data jsou ke dni 31. 12. 2012. Charakteristika okresu Opava [online]. 2013. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z WWW: 15

-29-

Obrázek č. 3: Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Opava

Zdroj: Upraveno autorem podle dat z Českého statistického úřadu (ČSÚ)16

3.1.1. Počet obyvatel v okrese Opava Počet obyvatel v okrese Opava je od roku 2000 poměrně ustálený a pohybuje se okolo 177 tisíc. Poměr mužů a žen je relativně vyrovnaný (49% mužů a 51% žen). Z šetření prováděné Českým statistickým úřadem vyplívá, že populace v tomto okrese mírně stárne. Zatímco v roce 2000 zde žilo jen 12,7% obyvatel starších 65 let, tak v roce 2011 to bylo již 15,4%. Zajímavé je, že počet obyvatel v produktivním věku je pořád ustálený na zhruba 70% a ubývá nově narozených a obyvatel ve věku 0 - 14 let. Průměrný počet obyvatel na jednu obec činí 2296. Největší jsou Opava s 58 923 a Hlučín s 14 232 obyvateli a nejmenší jsou pak Bratříkovice se 156 a Mladecko se 174 obyvateli.

16

Český statistický úřad MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ [online]. 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z WWW:< http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/administrativni_rozdeleni_okresu_opava_k_1_1_2008/$File/Opava.gif>

-30-

Tabulka č. 1: Celkový počet obyvatel v okrese Opava od roku 2000 do roku 2011 Počet

Z toho

Ve věku:

Ve věku:

Ve věku: 65 a

obyvatel

ženy

0–14

15–64

více

%

%

%

Měřicí jednotka

osoby

2000

178 006

91 133

17,1

70,3

12,7

2001

177 712

90 992

16,7

70,5

12,8

2002

177 287

90 794

16,2

70,9

12,9

2003

177 040

90 664

15,8

71,2

13,1

2004

176 870

90 501

15,4

71,2

13,5

2005

176 653

90 343

15,0

71,0

14,0

2006

176 624

90 292

14,8

71,0

14,3

2007

176 820

90 371

14,7

70,9

14,5

2008

177 213

90 446

14,6

70,7

14,7

2009

177 133

90 434

14,6

70,5

14,9

2010

177 236

90 502

14,7

70,3

15,0

2011

177 173

90 383

14,9

69,7

15,4

Zdroj: Vytvořeno autorem podle dat z ČSÚ

První ze dvou zkoumaných oblastí je okres Opava, kde jak jsem již zmínil výše, spadá celkem 77 obcí. Jsou jimi: Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Březová, Budišov nad Budišovkou, Budišovice, Čermná ve Slezsku, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hať, Hlavnice, Hlubočec, Hlučín, Hněvošice, Holasovice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Kružberk, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Ludgeřovice, Markvartovice, Melč, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Moravice, Neplachovice, Nové Lublice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Píšť, Pustá Polom, Radkov, Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov, Služovice, Sosnová, Staré Těchanovice, Stěbořice, Strahovice, Sudice, Svatoňovice, Šilheřovice, Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Těškovice, Třebom, Uhlířov, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Větřkovice, Vítkov, Vršovice, Vřesina a Závada. Na následujícím obrázku č. 4 je vidět podrobné členění celého okresu a jsou zde vyznačeny i správní obvody obce s rozšířenou působností. V tabulkách č. 2 až č. 5 níže je uveden podrobný seznam obcí včetně důležitých údajů, jako jsou rozloha obce, celkový počet -31-

obyvatel v dané obci a procentuální rozložení mužů a žen v obci. Tabulky jsou rozděleny pro jednotlivé správní obvody obcí s rozšířenou působností, do kterého daná obec spadá. Obrázek č. 4: Administrativní členění okresu Opava

Zdroj: Český statistický úřad17

Tabulka č. 2: Seznam obcí pro SO ORP Hlučín Název obce

Rozloha (ha)

Počet obyvatel

Muži v %

Ženy v %

Bělá

286

670

48

52

Bohuslavice

1533

1649

51

49

Darkovice

514

1298

49

51

Děhylov

508

691

49

51

Dobroslavice

724

749

48

52

Dolní Benešov

1481

4203

49

51

Hať

1575

2575

49

51

Hlučín

2114

14122

49

51

17

Český statistický úřad MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ [online]. 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z WWW:< http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/administrativni_rozdeleni_okresu_opava_k_1_1_2008/$File/Opava.gif>.

-32-

Kozmice

1087

1826

49

51

Ludgeřovice

1082

4722

50

50

Markvartovice

679

1886

50

50

Píšť

1568

2108

50

50

Šilheřovice

2165

1596

49

51

Vřesina

689

1502

48

52

Závada

527

581

47

53

Zdroj: Vytvořeno autorem podle dat z ČSÚ.

Do správního obvodu obce s rozšířenou působností Hlučín patří celkem 15 obcí. Jedná se o druhý nejpočetnější správní obvod ORP v rámci okresu Opava. Jeho celková rozloha je 16 532 ha a žije zde 40 178 obyvatel. Tabulka č. 3: Seznam obcí pro SO ORP Kravaře Název obce

Rozloha (ha)

počet obyvatel

Muži v %

Ženy v %

Bolatice

1324

4430

49

51

Chuchelná

767

1277

49

51

Kobeřice

1715

3280

50

50

Kravaře

1937

6736

50

50

Rohov

664

619

49

51

Strahovice

507

916

50

50

Sudice

942

671

49

51

Štěpánkovice

1253

3145

48

52

Třebom

951

219

55

45

Zdroj: Vytvořeno autorem podle dat z ČSÚ.

Správní obvod ORP Kravaře je vůbec nejmenším obvodem v počtu obcí i v celkové rozloze v rámci okresu Opava. Patří zde pouze 9 obcí a jeho rozloha je 10 060 ha. Ovšem žije zde 21 293 obyvatel, což je o zhruba 7 tisíc více než u SO ORP Vítkov, který má téměř trojnásobnou rozlohu. Tabulka č. 4: Seznam obcí pro SO ORP Opava Název obce

Rozloha (ha)

počet obyvatel

Muži v %

Ženy v %

Branka u Opavy

692

1077

50

50

Bratříkovice

374

161

54

46

Brumovice

2550

1489

49

51

-33-

Budišovice

702

666

51

49

Dolní Životice

1126

1141

55

45

Háj ve Slezsku

1379

3281

49

51

Hlavnice

1109

630

50

50

Hlubočec

936

576

51

49

Hněvošice

616

1019

50

50

Holasovice

1623

1377

50

50

Hrabyně

1001

1173

49

51

Hradec nad Moravicí

4403

5470

49

51

Chlebičov

362

1100

48

52

Chvalíkovice

446

698

50

50

Jakartovice

5004

1091

52

48

Jezdkovice

360

220

53

47

Kyjovice

693

812

49

51

Lhotka u Litultovic

507

202

51

49

Litultovice

1035

840

50

50

Mikolajice

740

264

54

46

Mladecko

265

152

50

50

Mokré Lazce

1057

1148

49

51

Neplachovice

573

935

49

51

Nové Sedlice

158

496

48

52

Oldřišov

1578

1351

49

51

Opava

9061

58281

48

52

Otice

720

1343

49

51

Pustá Polom

1658

1451

49

51

Raduň

802

985

51

49

Skřipov

2022

1004

50

50

Slavkov

1104

1864

49

51

Služovice

599

815

50

50

Sosnová

1302

410

50

50

Stěbořice

1776

1399

51

49

Štáblovice

1037

626

50

50

Štítina

302

1204

50

50

-34-

Těškovice

917

844

48

52

Uhlířov

387

342

50

50

Velké Heraltice

3930

1659

49

51

Velké Hoštice

1004

1781

47

53

Vršovice

794

497

53

47

Zdroj: Vytvořeno autorem podle dat z ČSÚ.

Správní obvod ORP Opava je největším ze zkoumaného území. Patří zde 41 obcí a taktéž celkovou rozlohou 56 704 ha zaujímá dominantní postavení v celém okrese. Rovněž počtem obyvatel 101 874 výrazně převyšuje ostatní správní obvody ORP. Tabulka č. 5: Seznam obcí pro SO ORP Vítkov Název obce

Rozloha (ha)

počet obyvatel

Muži v %

Ženy v %

Březová

3888

1391

50

50

Budišov nad Budišovkou

7649

3036

50

50

Čermná ve Slezsku

1233

363

50

50

Kružberk

830

266

51

49

Melč

1403

638

52

48

Moravice

1110

251

57

43

Nové Lublice

687

209

50

50

Radkov

1537

508

50

50

Staré Těchanovice

747

152

57

43

Svatoňovice

1645

279

49

51

Větřkovice

1783

754

52

48

Vítkov

5503

5981

49

51

Zdroj: Vytvořeno autorem podle dat z ČSÚ.

Do správního obvodu ORP Vítkov patří 12 obcí a jeho celková rozloha je 28 015 ha. V tomto správním obvodu žije nejmenší počet obyvatel (13 828) ve zkoumaném území okresu Opava.

3.2. Charakteristika okresu Nový Jičín Okres Nový Jičín leží v jižní části ostravské průmyslové aglomerace. Svou rozlohou 882 km2 se řadí spíše mezi menší okresy České republiky. Z hlediska geomorfologického náleží území okresu Nový Jičín ke dvěma odlišným geologickým útvarům – k České vysočině, zabíhající na území okresu výběžky Nízkého Jeseníku s Vítkovskou vrchovinou a Karpatům s Podbeskydskou pahorkatinou a Moravskoslezskými Beskydami. Území -35-

Moravské brány podél toku řeky Odry odděluje obě horopisné jednotky úrodným pruhem údolní nivy. I přesto, že počtem obyvatel přes 150 tis. je druhým nejmenším okresem v rámci kraje, mu v rámci republiky patří 16. místo mezi všemi 76 okresy.18 Průměrná rozloha obce je 1663 ha, přičemž největší rozlohu má obec Odry (7408 ha) a Fulnek (6846 ha) a nejmenší jsou naopak obce Heřmánky (331 ha) a Jakubčovice nad Odrou (338 ha). V současnosti se okres administrativně člení do 54 obcí, z toho je 9 měst (Bílovec, Studénka, Fulnek, Odry, Nový Jičín, Příbor, Kopřivnice, Štramberk a Frenštát pod Radhoštěm), z nichž počtem obyvatel největší jsou Nový Jičín (přes 25 tis.) a Kopřivnice (přes 23 tis.). Okres Nový Jičín je členěn do pěti správních obvodů obcí s rozšířenou působnosti, viz obrázek č. 5. S účinností od 1. 1. 2003 zajišťují města Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice, Nový Jičín a Odry přenesený výkon státní správy. Obrázek č. 5: Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Nový Jičín

Zdroj: Upraveno autorem podle ČSÚ19

18

Charakteristika okresu Nový Jičín [online]. 2013. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z WWW:< http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_novy_jicin>. 19 Český statistický úřad MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z WWW:< http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/administrativni_rozdeleni_okresu_novy_jicin_k_1_1_2008/$File/Nov%C3 %BD%20Ji%C4%8D%C3%ADn.gif>.

-36-

3.2.1. Počet obyvatel v okrese Nový Jičín Podobnou situaci jako v okrese Opava nalezneme rovněž i v okrese Nový Jičín. Je třeba si uvědomit, že celý Moravskoslezský kraj se potýká se stejným problémem jako tyto dva okresy. Ačkoliv je počet obyvatel i zde poměrně ustálený (přibližně 152 tisíc obyvatel), tak ubývá nově narozených (v roce 2000 bylo celkem 18% obyvatel okresu ve věku 0 – 14 let a v roce 2011 již jen 15%). Procentuální vyjádření obyvatelstva v produktivním věku je poměrně ustálené a pohybovalo se v rozmezí 70,4% (v roce 2000) až 71,6% (v roce 2005 – 2006). V současnosti to představuje 71%. Mírně v okrese Nový Jičín přibývá osob důchodového věku (tedy 65 let a více). V roce 2000 to bylo 11,6% a aktuálně to činí 13,7%. Podrobnější údaje jsou v tabulce č. 6. Průměrný počet obyvatel na jednu obec je 2875. Největší obec je Nový Jičín (s 26 071obyvateli) a Kopřivnice (s 23 248 obyvateli). Naopak nejmenší jsou obce Heřmánky (se 169) obyvateli a Vrchy (s 219 obyvateli). Tabulka č. 6: Celkový počet obyvatel v okrese Nový Jičín v letech 2000 - 2011 Počet obyvatel z toho ženy

Ve věku Ve věku Ve věku 0–14

15–64

65 a více

%

%

%

Měřící jednotka

osoby

2000

152 799

77 888

18

70,4

11,6

2001

152 502

77 765

17,6

70,6

11,7

2002

152 268

77 694

17,2

70,9

11,9

2003

152 066

77 589

16,7

71,3

12

2004

151 870

77 467

16,3

71,5

12,2

2005

151 835

77 421

15,8

71,6

12,6

2006

151 957

77 471

15,4

71,6

13

2007

152 352

77 655

15,2

71,5

13,3

2008

152 506

77 674

15

71,3

13,7

2009

152 563

77 732

14,9

71

14,1

2010

152 524

77 739

15

70,6

14,4

2011

152 222

77 376

15,2

69,7

15

Zdroj: Český statistický úřad

Do zkoumaného okresu Nový Jičín náleží tyto obce: Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Bordovice, Bravantice, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Hodslavice, Hostašovice, -37-

Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřinice, Kopřivnice, Kujavy, Kunín, Libhošť, Lichnov, Luboměř, Mankovice, Mořkov, Mošnov, Nový Jičín, Odry, Petřvald, Příbor, Pustějov, Rybí, Sedlnice, Skotnice, Slatina, Spálov, Starý Jičín, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Štramberk, Tichá, Tísek, Trnávka, Trojanovice, Velké Albrechtice, Veřovice, Vražné, Vrchy, Závišice, Ženklava a Životice u Nového Jičína. Na obrázku č. 6 níže je opět vidět podrobné členění celého okresu. V tabulkách č. 7 11 je uveden podrobný seznam obcí včetně nejdůležitějších údajů, jako jsou rozloha obce, celkový počet obyvatel v dané obci a procentuální rozložení mužů a žen v obci. Rovněž jsem pro lepší přehlednost uvedl tabulky pro jednotlivé správní obvody obcí s rozšířenou působností. Obrázek č. 6: Administrativní členění okresu Nový Jičín

Zdroj: Český statistický úřad20

20

Český statistický úřad MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z WWW:< http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/administrativni_rozdeleni_okresu_novy_jicin_k_1_1_2008/$File/Nov%C3 %BD%20Ji%C4%8D%C3%ADn.gif>.

-38-

Tabulka č. 7: Seznam obcí pro SO ORP Bílovec Název obce

Rozloha (ha)

Počet obyvatel

Muži v %

Ženy v %

Albrechtičky

397

705

50

50

Bílov

1041

584

50

50

Bílovec

3882

7558

49

51

Bítov

440

428

52

48

Bravantice

1134

867

54

46

Jistebník

1586

1538

49

51

Kujavy

942

562

51

49

Pustějov

857

979

48

52

Slatina

746

746

50

50

Studénka

3091

9984

49

51

Tísek

820

955

50

50

Velké Albrechtice

1300

1052

50

50

Zdroj: Vytvořeno autorem podle dat z ČSÚ.

Ve správním obvodu ORP Bílovec se nachází celkem 12 obcí a jeho celková rozloha je 16 236 ha. Počet obyvatel je 25 958. Tabulka č. 8: Seznam obcí pro SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Název obce

Rozloha (ha)

Počet obyvatel

Muži v %

Ženy v %

Bordovice

630

576

51

49

Frenštát pod Radhoštěm

1143

10990

48

52

Lichnov

1208

1484

51

49

Tichá

1644

1727

49

51

Trojanovice

3581

2333

50

50

Veřovice

1657

1969

49

51

Zdroj: Vytvořeno autorem podle dat z ČSÚ.

Správní obvod ORP Frenštát pod Radhoštěm je nejmenším jak do počtu obcí, tak i svou rozlohou, která je 9863 ha. Žije zde 19 079 obyvatel což je po SO ORP Odry druhý nejmenší počet v rámci okresu Nový Jičín.

-39-

Tabulka č. 9: Seznam obcí pro SO ORP Kopřivnice Název obce

Rozloha (ha)

Počet obyvatel

Muži v %

Ženy v %

Kateřinice

551

634

48

52

Kopřivnice

2748

22825

50

50

Mošnov

1207

694

52

48

Petřvald

1249

1791

49

51

Příbor

2215

8642

49

51

Skotnice

913

739

50

50

Štramberk

933

3385

49

51

Trnávka

610

737

51

49

Závišice

633

937

51

49

Ženklava

1067

1024

50

50

Zdroj: Vytvořeno autorem podle dat z ČSÚ.

Rozloha SO ORP Kopřivnice je 12 126 ha, kterou tvoří celkem 10 obcí. Celkový počet obyvatel v tomto správním obvodu je 41 408. Tabulka č. 10: Seznam obcí pro SO ORP Nový Jičín Název obce

Rozloha (ha)

Počet obyvatel

Muži v %

Ženy v %

Bartošovice

2415

1683

51

49

Bernartice nad Odrou

957

955

51

49

Hladké Životice

1593

970

49

51

Hodslavice

1085

1735

49

51

Hostašovice

927

756

50

50

Jeseník nad Odrou

2893

1882

49

51

Kunín

1712

1888

49

51

Libhošť

819

1568

50

50

Mořkov

1017

2489

50

50

Nový Jičín

3652

23867

48

52

Rybí

902

1199

49

51

Sedlnice

1372

1429

48

52

Starý Jičín

3368

2667

50

50

Suchdol nad Odrou

2300

2547

50

50

Šenov u Nového Jičína

1563

2099

50

50

Životice u Nového Jičína

909

611

50

50

Zdroj: Vytvořeno autorem podle dat z ČSÚ. -40-

Správní obvod ORP Nový Jičín je největším obvodem, který čítá celkem 16 obcí, ve kterých žije 48 345 obyvatel. Také svou rozlohou 27 484 ha zaujímá dominantní postavení v rámci okresu Nový Jičín. Tabulka č. 11: Seznam obcí pro SO ORP Odry Název obce

Rozloha (ha)

Počet obyvatel

Muži v %

Ženy v %

Fulnek

6847

5921

49

51

Heřmanice u Oder

1195

322

50

50

Heřmánky

331

175

50

50

Jakubčovice nad Odrou

338

673

53

47

Luboměř

762

376

50

50

Mankovice

1012

589

50

50

Odry

7408

7423

49

51

Spálov

1931

898

49

51

Vražné

1521

845

50

50

Vrchy

1054

210

51

49

Zdroj: Vytvořeno autorem podle dat z ČSÚ.

Správní obvod ORP Odry je co do rozlohy druhým největším obvodem s celkovou rozlohou 22 399 ha. Ovšem má nejméně obyvatel z celého zkoumaného okresu Nový Jičín. Žije zde 17 432 obyvatel v celkem 10 obcích.

-41-

4. Parciální obslužné regiony V praktické části diplomové práce budou data z dotazníku vyhodnocena a na jejich základě budou určena nadlokální a mikroregionální obslužná střediska, což je hlavním cílem této diplomové práce. Tyto střediska budou zvlášť rozčleněna na zdravotnictví, školství a obchod a služby jak ukazuje následující přehled. Zdravotnictví 

Nadlokální zdravotnický region



Mikroregionální zdravotnický region

Školství 

Nadlokální školský region



Mikroregionální školský region

Obchod a služby 

Nadlokální region obchodu a služeb



Mikroregion obchodu a služeb Poté co budou určeny nadlokální a mikroregionální střediska, bude možno vytvořit

tzv. komplexní obslužný region, který poskytne ucelený pohled na zkoumanou problematiku. Nejdříve se budu zabývat mikroregionem zdravotnickým a konkrétně pro okres Opava. Poté bude tento region vymezen pro okres Nový Jičín. Jako další bude stejným způsobem (tedy nejdříve pro okres Opava a poté pro okres Nový Jičín) vymezen mikroregion školský a jako poslední vymezím mikroregion obchodu a služeb.

4.1. Mikroregion zdravotnický Pro vymezení zdravotnického regionu jsem použil hodnocení podle dojížďky do zdravotnických zařízení, kde byly dále tyto procesy rozděleny na nadlokální a mikroregionální úroveň. Do nadlokálních procesů jsem zařadil návštěvu praktického lékaře, lékaře pro děti a dorost (pediatra), stomatologa a gynekologa. V mikroregionální úrovni byla zařazena návštěva specializovaných lékařů poliklinik a nemocnic. Jako nadlokální střediska jsem určil takové střediska, ve kterých se nacházely alespoň tři typy služeb vymezující nadlokální procesy ze čtyř výše uvedených. U střediska mikroregionální úrovně byla stanovena nutnost přítomnosti nejméně čtyř specializovaných lékařů, zároveň muselo být -42-

středisko střediskem na nadlokální úrovni. Pro upřesnění vybavenosti jednotlivých obcí zdravotnickými zařízeními jsem je ještě dodatečně porovnával s informacemi na internetových stránkách jednotlivých obcí a také jsem využil data z ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.21 V následující tabulce jsou přehledně seřazeny počty jednotlivých zdravotnických zařízení v mnou zkoumaném území. Tabulka č. 12: Přehled počtu zdravotnických zařízení Zdravotnické zařízení

Počet Nový Opava Jičín

Nemocnice

1

3

Polikliniky

2

1

zdravotnická střediska

3

0

Praktický lékař pro dospělé

77

66

Praktický lékař pro děti

30

29

Stomatolog

88

71

Gynekolog

20

16

108

83

primární péče

Samostatná ordinace lékaře specialisty

Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ze zdravotní ročenky Moravskoslezského kraje 2011.

Odpovědi získané z dotazníkového šetření jsem hodnotil tak, že jsem vycházel z metodiky uvedené v teoretické části. Počítal jsem u každé obce relativní významy všech uvedených cílů. Hodnota relativního významu závisela na počtu cílů uvedených danou obcí. Pokud byl u sledovaného procesu obcí určen pouze jeden cíl, obec jsem k cíli přiřadil automaticky. V případech, kdy obec označila více cílů, jsem jí přiřazoval podle převažujícího spádu, kde celkový relativní význam druhého cíle nedosahoval dvou třetin celkového relativního významu prvního cíle. Obce, které neměly dostatečný spád k některému z uvedených cílů, jsou označeny jako oscilační. Přičemž obce mohou být oscilační jak mezi dvěma, tak i mezi třemi cíli.

21

ÚZIS, dostupné z WWW http://uzis.cz/

-43-

4.1.1. Nadlokální zdravotnický region Na nadlokální úrovní byla ve zkoumaném území okresu Opava určena tato střediska: Bílovec, Bolatice, Budišov nad Budišovkou, Dolní Benešov, Háj ve Slezsku, Hať, Hradec nad Moravicí, Hlučín, Holasovice, Hrabyně, Chuchelná, Jakartovice, Koběřice, Kravaře, Litultovice, Ludgeřovice, Melč, Opava, Pustá Polom, Stěbořice, Šilheřovice, Štěpánkovice, Velké Heraltice a Vítkov. Mimo zkoumané území to byla Ostrava. Obce Bolatice, Háj ve Slezsku, Holasovice, Hrabyně, Jakartovice, Šilheřovice, Štěpánkovice a Velké Heraltice označily za nadlokální úroveň samy sebe a nebyly označeny už žádnou jinou obcí. Obec Bolatice disponuje na svém území všemi čtyřmi výše zmíněnými procesy. Avšak žádná jiná obec z jejího okolí ji za nadlokální neoznačila. Háj ve Slezsku disponuje také všemi čtyřmi typy zdravotnických služeb, ovšem žádná z okolních obcí je nevyužívá. Je to dáno nejspíše polohou obce, protože se nachází v blízkosti větších měst, které jsou taktéž nadlokální střediska. Obec Háj ve Slezsku také disponuje všemi čtyřmi výše zmíněnými druhy zdravotnických služeb. Ovšem jeho poloha je taktéž v blízkosti větších měst, která jsou nadlokálními středisky. Proto jej neoznačila žádná jiná obec. Obec Hrabyně má na svém území všeobecného lékaře pro dospělé, gynekologa a zubního lékaře a sama obec se označila jako oscilační mezi Hrabyní a Opavou. Jakartovice mají ve své obci všeobecného lékaře pro dospělé, všeobecného lékaře pro děti a dorost a gynekologa. I tato obec se označila jako oscilační mezi Jakartovicemi a Litultovicemi. Šilheřovice i Štěpánkovice mají na svém území všeobecného lékaře pro dospělé, všeobecného lékaře pro děti a dorost a zubního lékaře. Velké Heraltice disponují všemi čtyřmi výše zmíněnými typy zdravotnických služeb, proto se jedná o nadlokální zdravotnické středisko. Ve zkoumaném území okresu Opava se nachází celkem čtyřiadvacet nadlokálních středisek, které splňují výše zmíněné požadavky. Středisko s největším počtem spádových obcí je Opava. Opava je spádovou oblastí pro devatenáct obcí. Jsou to: Brumovice, Březová, Dolní Životice, Hněvošice, Chlebičov, Mikolajice, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Raduň, Slavkov, Služovice, Sosnová, Štítina, Uhlířov, Velké Hoštice a Vršovice. Středisko s druhým největším počtem spádových obcí je Hlučín, kde patří Děhylov, Dobroslavice, Hlučín, Kozmice, Píšť, Vřesina a Závada. Dalším střediskem je Melč, kde patří Melč a Moravice, další nadlokální středisko jsou Koběřice, do kterých spadají Kobeřice, Rohov, Sudice a Třebom. Do střediska Litultovice patří Bratříkovice, Hlavnice, Lhotka u Litultovic, Litultovice a Mladecko. Do střediska Vítkov spadá Čermná ve Slezsku, Vítkov a Věřkovice. Ludgeřovice jsou nadlokálním střediskem pro Ludgeřovice a Markvartovice. -44-

Pustá Polom je nadlokální středisko pro Pustou Polom, Budišovice a Hlubočec. Bílovec je pro Těškovice, Budišov nad Budišovkou je pro Budišov nad Budišovkou a Svatoňovice, Dolní Benešov je pro Dolní Benešov a Bohuslavice, Hať označila sama sebe, ale navíc je jednou ze dvou oscilačních obcí pro Darkovice, tak samo je to u Hradce nad Moravicí, který je označen jako jeden z cílů u obce Chvalíkovice a sám sebe taktéž označil, Chuchelná je spádovou oblastí pro obce Chuchelná a Bělá, Kravaře pro Kravaře a Mokré Lazce, a Stěbořice jsou pro Stěbořice a Jezdkovice. Ve zkoumaném okrese Opava je na nadlokální zdravotnické úrovni celkem dvanáct obcí s nejasným spádem, tedy obcí oscilujících. Nejvíce jich osciluje mezi Melčem a Vítkovem (Kružberk, Nové Lublice, Radkov), dále mezi Opavou a Hradcem nad Moravicí (Branka u Opavy, Chvalíkovice, Skřipov), mezi Hatí a Hlučínem jsou to Darkovice, mezi Hrabyní a Opavou je to Hrabyně, Mezi Jakartovicemi a Litultovicemi jsou to Jakartovice, mezi Vítkovem a Budišovem nad Budišovkou jsou to Staré Těchanovice, mezi Kobeřicemi a Chuchelnou jsou to Strahovice a mezi Opavou a Melčem jsou to Štáblovice. Obrázek č. 7: Nadlokální zdravotnický region Opava

-45-

Spádové obvody obcí:

Obce oscilující mezi:

Bílovec

Melčem a Vítkovem

Bolatice

Hatí a Hlučínem

Budišov n/B

Hrabyní a Opavou

Dolní Benešov

Jakartovicemi a Litultovicemi

Háj ve Slezsku

Vítkovem a Budišovem n/B

Hať

Kobeřicemi a Chuchelnou

Hradec nad Moravicí

Opavou a Melčem

Hlučín

Opavou a Hradcem n/M

Holasovice Chuchelná Jakartovice Kobeřice Kravaře Litultovice Ludgeřovice Melč Opava Pustá Polom Stěbořice Šilheřovice Štěpánkovice Velké Heraltice Vítkov Zdroj: Vytvořeno autorem na základě zkoumaného území Na nadlokální úroveň v okrese Nový Jičín patří následující střediska: Bílovec, Bartošovice, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Hodslavice, Kopřivnice, Kunín, Mořkov, Nový Jičín, Odry, Petřvald, Příbor, Studénka, Veřovice. Obce Hodslavice, Mořkov, Kunín a Petřvald označily jako nadlokální středisko samy sebe, ale jiná obec už je dále neoznačila. Obec Hodslavice má na svém území všeobecného lékaře pro dospělé, všeobecného lékaře pro děti a dorost a zubního lékaře. Obec Mořkov je oscilační mezi Mořkovem a Novým Jičínem přičemž má v obci všeobecného lékaře pro dospělé, všeobecného lékaře pro děti a dorost a -46-

zubního lékaře. Kunín je taktéž oscilační obec mezi Kunínem a Novým Jičínem. Opět má v obci všeobecného lékaře pro dospělé, všeobecného lékaře pro děti a dorost a zubního lékaře. V Obci Petřvald u Nového Jičína se nachází praktický lékař pro dospělé, všeobecný lékař pro děti a dorost a zubní lékař. Ve zkoumaném území okresu Nový Jičín se nachází čtrnáct nadlokálních zdravotnických středisek. Nejpočetnější je Bílovec, který je nadlokálním zdravotnickým střediskem pro Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Slatinu, Tísek a Velké Albrechtice. Nový Jičín je nadlokální zdravotnické středisko pro Bernartice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Libhošť, Nový Jičín, Starý Jičín, Šenov u Nového Jičína a Životice u Nového Jičína. Dále jsou to Odry, které jsou spádovou oblastí pro Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Luboměř, Mankovice, Odry, Spálov. Další nadlokální zdravotnická střediska jsou Studénka pro obce Studénka, Albrechtičky a Pustějov, Frenštát pod Radhoštěm pro obce Frenštát pod Radhoštěm, Tichá a Trojanovice, Příbor pro Kateřinice, Mošnov, Příbor a Skotnice, Kopřivnice pro Kopřivnice, Závišice a Ženklavu a Fulnek pro Fulnek, Kujavy a Vrchy. Do obce Bartošovice spádují Sedlnice, Veřovice označily samy sebe a navíc jsou označeny obcí Bordovice jako jedna ze dvou oscilačních obcí. Ve zkoumaném území okresu Nový Jičín se nachází celkem patnáct obcí s oscilující spádovostí. Jsou to Bartošovice oscilující mezi Novým Jičínem a Bartošovicemi, Bordovice oscilující mezi Veřovicemi a Frenštátem pod Radhoštěm, Heřmanice u Oder mezi Odry a Vítkovem, Hladké Životice mezi Fulnekem a Novým Jičínem, Hostašovice mezi Hodslavicemi a Novým Jičínem, Jistebník mezi Bílovcem a Ostravou, Kunín mezi Kunínem a Novým Jičínem, Lichnov mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Kopřivnicí, Mořkov mezi Mořkovem a Novým Jičínem, Rybí mezi Novým Jičínem a Kopřivnicí, Sedlnice mezi Sedlnicí a Bartošovicemi, Suchdol nad Odrou mezi Suchdolem nad Odrou a Novým Jičínem, Štramberk mezi Štramberkem a Kopřivnicí, Trnávka mezi Příborem a Petřvaldem u Nového Jičína a Vražné mezi Odry a Novým Jičínem.

-47-

Obrázek č. 8: Nadlokální zdravotnický region Nový Jičín

Spádové obvody obcí:

Obce oscilující mezi:

Bílovec

Novým Jičínem a Bartošovicemi

Frenštát pod Radhoštěm

Veřovicemi a Frenštátem p/R

Nový Jičín

Odry a Vítkovem

Odry

Fulnekem a Novým Jičínem

Příbor

Odry a Novým Jičínem

Fulnek

Hodslavicemi a Novým Jičínem

Bartošovice

Bílovcem a Ostravou

Hodslavice

Kunínem a Novým Jičínem

Kopřivnice

Frenštátem p/R a Kopřivnicí

Kunín

Mořkovem a Novým Jičínem

Mořkov

Novým Jičínem a Kopřivnicí

Petřvald

Sedlnicí a Bartošovicemi

Studénka

Suchdolem n/O a Novým Jičínem

Veřovice

Štramberkem a Kopřivnicí Příborem a Petřvaldem

Zdroj: Vytvořeno autorem na základě zkoumaného území -48-

4.1.2. Mikroregionální zdravotnická střediska Na této úrovni byly zjišťovány dojížďky za lékaři specialisty. Určování mikroregionálních středisek jsem prováděl za pomoci Registru zdravotnických zařízení. Mikroregionálním střediskem se mohla stát obec, která má na svém území alespoň čtyři lékaře specialisty. Nejdříve jsem je vymezil pro okres Opava, kde se nachází celkem čtyři mikroregionální zdravotní střediska a jedno mimo zkoumanou oblast. Jsou to tato: Hlučín, Kravaře, Opava, Vítkov a Ostrava. Nejpočetnější středisko je Opava, do kterého spadá celkem pětačtyřicet obcí. Jsou to tato: Bělá, Bolatice, Branka u Opavy, Brumovice, Budišovice, Dolní Benešov, Dolní Životice, Hlavnice, Hlubočec, Hněvošice, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kružberk, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Moravice, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Pustá Polom, Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov, Služovice, Staré Těchanovice, Stěbořice, Svatoňovice, Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Uhlířov, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Větřkovice a Vršovice. Druhé nejpočetnější středisko je Hlučín, do kterého spadají obce Bohuslavice, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Hlučín, Píšť a Závada. Třetím významným mikroregionálním zdravotnickým střediskem je Vítkov. Zde patří Budišov nad Budišovkou, Čermná ve Slezsku, Nové Lublice, Radkov a Vítkov. Dalším střediskem je Vítkov, kde spadá pouze Vítkov a Třebom. Další středisko, které je mimo zkoumané území, je Ostrava, do kterého spadá šest obcí. Jsou to Hať, Kyjovice, Ludgeřovice, Šilheřovice, Těškovice a Vřesina. Jako oscilační obce jsem vymezil celkem dvanáct obcí. Jsou to Bratříkovice, Březová, Háj ve Slezsku, Holasovice, Hrabyně, Kobeřice, Kozmice, Markvartovice, Melč, Sosnová, Strahovice a Sudice. Největší počet oscilujících obcí je mezi Opavou a Ostravou. Jsou to obce Bratříkovice, Háj ve Slezsku, Holasovice, Hrabyně, Strahovice a Sudice. Další oscilující obce jsou Březová mezi Opavou a Novým Jičínem, Kobeřice mezi Kravařemi a Hlučínem, Kozmice mezi Opavou a Hlučínem, Markvartovice mezi Ostravou a Hlučínem, Melč mezi Opavou a Vítkovem. Z dotazníkového šetření mi vyšlo, že obec Sosnová je oscilační mezi třemi středisky, z nichž dvě leží mezi zkoumanou oblastí. Sosnová je tedy oscilační mezi Opavou, Krnovem a Bruntálem.

-49-

Obrázek č. 9: Mikroregionální zdravotnický region Opava

Spádové obvody obcí:

Obce oscilující mezi:

Hlučín

Opavou a Ostravou

Kravaře

Opavou a Novým Jičínem

Opava

Kravařemi a Hlučínem

Ostrava

Opavou a Hlučínem

Vítkov

Ostravou a Hlučínem Opavou a Vítkovem Opavou, Krnovem a Bruntálem

Zdroj: Vytvořeno autorem na základě zkoumaného území

-50-

V okrese Nový Jičín se nachází celkem 8 mikroregionálních středisek. Mezi ně patří Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice, Nový Jičín, Odry, Příbor, a mimo zkoumané území Hranice a Ostrava. Nejpočetnější je Nový Jičín s celkem jednadvaceti obcemi. Patří zde Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Hodslavice, Hostašovice, Jeseník nad Odrou, Kujavy, Kunín, Libhošť, Mankovice, Mořkov, Nový Jičín, Pustějov, Starý Jičín, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Vrchy, Životice u Nového Jičína. Druhé nejpočetnější středisko je Bílovec, kam spadá Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Jistebník a Slatina. Jako třetí nejpočetnější je Kopřivnice, kde spadají tyto střediska: Kateřinice, Kopřivnice, Mošnov, Skotnice, Štramberk a Závišice. Dalším střediskem je Frenštát pod Radhoštěm, kde patří Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Tichá a Trojanovice. Jako další jsou Odry, kde patří Jakubčovice nad Odrou, Odry, Spálov a Vražné. Do mikroregionálního zdravotnického střediska Příbor patří Příbor a Sedlnice. Mimo zkoumané území se vyskytuje mikroregionální zdravotnické středisko Hranice, kde patří Luboměř a středisko Ostrava, kam spadá Tísek. Obce Fulnek, Lichnov, Petřvald, Rybí, Studénka, Trnávka, Velké Albrechtice, Veřovice a Ženklava jsem zařadil jako oscilující. Petřvald a Studénka oscilují mezi Novým Jičínem a Ostravou, Rybí, Trnávka a Ženklava mezi Novým Jičínem a Kopřivnicí, Velké Albrechtice mezi Bílovcem a Novým Jičínem, Veřovice mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Novým Jičínem. Obec Lichnov je dle výsledků šetření spádující mezi Frenštátem pod Radhoštěm, Kopřivnicí a Novým Jičínem a obec Fulnek je spádující mezi Bílovcem, Odry a Novým Jičínem.

-51-

Obrázek č. 10: Mikroregionální zdravotnický region Nový Jičín

Spádové obvody obcí:

Obce oscilující mezi:

Bílovec

Novým Jičínem a Ostravou

Frenštát pod Radhoštěm

Novým Jičínem a Kopřivnicí

Nový Jičín

Bílovcem a Novým Jičínem

Odry

Frenštátem p/R a Novým Jičínem

Příbor

Frenštátem p/R, Kopřivnicí a N.

Hranice

Jičínem Bílovcem, Odry a Novým Jičínem

Ostrava

Zdroj: Vytvořeno autorem na základě zkoumaného území

-52-

4.2. Region školství Školský region se od ostatních dvou liší v tom, že je zaměřen pouze na specifickou skupinu obyvatelstva. Dojížďka do škol je totiž uskutečňována pouze žáky a studenty. To ovšem nijak nesnižuje jeho hodnotu v porovnání s regionem obchodu a služeb a zdravotnickým regionem. I zde bude školský region rozdělen na nadlokální a mikroregionální úroveň. Aby se obec mohla stát nadlokálním školským střediskem, musela mít na svém území úplnou základní školu. Záměrně říkám úplnou (což je všech devět tříd), protože v dotazníku, pomocí kterého jsem sbíral data, byly uvedeny oba stupně základní školy. Tedy první stupeň (třídy 1 – 5) a druhý stupeň (třídy 5 – 9). Tento postup jsem zvolil z toho důvodu, že v některých obcích se nachází pouze první stupeň ZŠ a na druhý stupeň ZŠ musí žáci dojíždět do jiné obce. Kdybych to takto nerozdělil, mohlo by se stát, že respondenti by uvedli, že se na území obce nachází ZŠ a nerozlišovali by mezi prvním a druhým stupněm. Takto by mohlo snadno dojít ke zkreslení výsledků. Pro určení obce mikroregionálním školským střediskem je třeba, aby obec měla na svém území alespoň dvě střední školy a to buď gymnázia, střední školy, nebo střední odborná učiliště. K určení sféry vlivu školských středisek jsem využil metodiku popsanou v teoretické části práce, konkrétně v kapitole 1.4.2. Pro výpočet byla však využita pouze první část vzorce, celkový relativní spád, jelikož hodnotíme pouze jeden obslužný proces na každé zkoumané úrovni. Na základě tohoto vzorce jsem vypočítal relativní spád pro každou obec a následně ji přiřadil k výslednému středisku. Opět záleželo na celkovém počtu uvedených cílů. Pokud byl uveden u obslužného procesu pouze jeden cíl, obec jsem k němu přiřadil automaticky, pokud však bylo uvedeno více cílů, byla obec přiřazena ke středisku na základě převažujícího spádu, pokud tedy spád druhého nejsilnějšího střediska nepřekračoval hodnotu dvou třetin prvního nejsilnější střediska. Pokud ano, byla obec označena jako oscilační mezi těmito dvěma cíli.

4.2.1. Nadlokální školská střediska Jak jsem již uvedl výše, tak aby se obec mohla stát nadlokálním školským střediskem, musela mít na svém území úplnou základní školu. Musela tedy mít všech devět tříd. Díky tomu, že struktura školství je pevně daná, mohla se obec stát nadlokálním střediskem i tehdy, pokud ji jako nadlokální středisko neoznačila žádná jiná obec. Tedy i v tom případě, že obec označila jako nadlokální středisko pouze sama sebe. Hlavní podmínkou totiž byla přítomnost kompletní základní školy.

-53-

Z celkového počtu 76 obcí v okrese Opava nemá úplnou základní školu na svém území celkem 31 obcí. Jsou to: Bělá, Bratříkovice, Budišovice, Čermná ve Slezsku, Děhylov, Dobroslavice, Hlubočec, Holasovice, Chlebičov, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kružberk, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Moravice, Nové Lublice, Nové Sedlnice, Radkov, Rohov, Služovice, Sosnová Staré Těchanovice, Strahovice, Svatoňovice, Štáblovice, Třebom, Uhlířov, Vršovice a Závada. Nadlokální školská střediska v okrese Opava jsou tyto obce: Bohuslavice, Bolatice, Branka u Opavy, Brumovice, Březová, Budišov nad Budišovkou, Darkovice, Dolní Benešov, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hať, Hlavnice, Hlučín, Hněvošice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chuchelná, Koběřice, Kozmice, Kravaře, Litultovice, Ludgeřovice, Markvartovice, Melč, Mladecko, Mokré Lazce, Neplachovice, Oldřišov, Opava, Otice, Píšť, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Stěbořice, Sudice, Šilheřovice, Štěpánkovice, Štítina, Těškovice, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Větřkovice, Vítkov a Vřesina.22 Bílovec, Lichnov a Velká Polom byly označeny taktéž, avšak jsou mimo zkoumanou oblast. V nadlokálním školském regionu již není taková dominance Opavy, jako ve zdravotnickém regionu. Opava je nadlokálním školským střediskem pro obce Mikolajice, Opava, Otice a Uhlířov. Dalšími významnými středisky jsou Vítkov, do kterého spádují obce jako Čermná ve Slezsku, Staré Těchanovice, Svatoňovice a Vítkov, dále Melč do kterého spádují Melč, Moravice, Nové Lublice a Radkov, Mladecko kde patří Bratříkovice, Hlavnice, Jakartovice a Mladecko, Bohuslavice jsou pro Bohuslavice a Závadu, Březová pro Březovou a Větřkovice, Hať pro Darkovice a Hať, Hlučín pro Hlučín a Dobroslavice, Chuchelná pro Chuchelnou, Bělou a Strahovice, Kobeřice pro Hněvošice a Kobeřice, Ludgeřovice pro Ludgeřovice a Markvartovice. Dále jsou to Neplachovice pro Brumovice, Holasovice a Neplachovice, Oldřišov pro Oldřišov a Služovice, Raduň pro Chvalíkovice, Vršovice a Raduň, Stěbořice pro Stěbořice a Jezdkovice, Sudice pro Sudice a Třebom, Štítina pro Nové Sedlice a Štítinu. Pustá Polom je pro Budišovice, Hlubočec, Kyjovice a Pustou Polom. Velké Hoštice jsou pro Chlebičov a Velké Hoštice. Velká Polom, která je mimo zkoumané území, je spádovou oblastí pro obec Hrabyně. Lichnov, který je taktéž mimo zkoumanou oblast je pro obec Sosnová a Bílovec, který rovněž není ve zkoumaném území je pro obec Těškovice. Obce, které neprokázaly jednoznačný spád k jednomu středisku, jsou, jak jsem zmínil již výše, označeny jako oscilační. Při vymezování nadlokálního školského regionu v okrese Opava jsou to tyto obce: Branka u Opavy, která osciluje mezi Hradcem nad Moravicí a

22

Ověřeno podle Rejstříku škol a školských zařízení. Dostupné z WWW: http://rejskol.msmt.cz/

-54-

Opavou, Dolní Životice oscilující mezi Opavou a Slavkovem, mezi Hlučínem a Dolním Benešovem to je obec Kozmice, mezi obcemi Melč a Vítkov to je Kružberk, mezi Slavkovem a Mladeckem jsou to Lhotka u Litultovic a Litultovice, mezi Sudicemi a Kobeřicemi je to Rohov a mezi Opavou a Melčem to jsou Štáblovice. Obrázek č. 11: Nadlokální školský region Opava

Spádové obvody obcí:

Obce oscilující mezi:

Bílovec

Hradcem n/M a Opavou

Bolatice

Opavou a Slavkovem

Bohuslavice

Hlučínem a Dolním Benešovem

Březová

Melč a Vítkovem

Budišov n/B

Slavkovem a Mladeckem

Dolní Benešov

Sudicemi a Kobeřicemi

Děhylov

Opavou a Melčem

Háj ve Slezsku Hať Hradec nad Moravicí Hlučín -55-

Holasovice Hrabyně Chuchelná Jakartovice Kobeřice Kravaře Litultovice Ludgeřovice Melč Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Opava Oldřišov Pustá Polom Píšť Raduň Stěbořice Skřipov Šilheřovice Štěpánkovice Sudice Štítina Velké Heraltice Velké Hoštice Velká Polom Lichnov Vítkov Vřesina Zdroj: Vytvořeno autorem na základě zkoumaného území

Z celkového počtu 53 obcí v okrese Nový Jičín jich celkem 12 nemá úplnou základní školu, tudíž se nemohou řadit na nadlokální školskou úroveň. Jsou to následující obce: Bítov, Bordovice, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hostašovice, Kateřinice, Luboměř, Mankovice, -56-

Skotnice, Vrchy, Závišice a Životice u Nového Jičína. Nadlokální školská střediska v okrese Nový Jičín jsou tedy tato: Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bravantice, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Hladké Životice, Hodslavice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kopřivnice, Kujavy, Kunín, Lichnov, Libhošť, Mořkov, Mošnov, Nový Jičín, Odry, Petřvald, Příbor, Pustějov, Rybí, Sedlnice, Slatina, Spálov, Starý Jičín, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Štramberk, Tichá, Tísek, Trnávka, Trojanovice, Velké Albrechtice, Veřovice, Vražné a Ženklava.23 Středisko s největším spádem v oblasti nadlokálního školství v okrese Nový Jičín je Bílovec, který označily obce Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Slatina a Tísek. Nový Jičín je druhým nejvýznamnějším střediskem. Jako nadlokální školské středisko jej označilo celkem pět obcí. Jsou to, Bernartice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Libhošť, Nový Jičín a Životice u Nového Jičína. Třetím nejvýznamnějším střediskem jsou Odry, které označily tyto střediska: Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Mankovice, Odry a Vražné. Další nadlokální střediska jsou Fulnek pro Fulnek, Hladké Životice, Kujavy a Vrchy, Frenštát pod Radhoštěm pro Frenštát pod Radhoštěm, Tichou a Trojanovice, Příbor pro Příbor, Kateřinice a Skotnice, Hodslavice pro Hodslavice a Hostašovice, Lichnov pro Bordovice a Lichnov, Spálov pro Luboměř a Spálov, Starý Jičín pro Starý Jičín. Dále jsou to střediska Studénka pro Studénku, Pustějov a Albrechtičky, Kopřivnice pro Kopřivnici a Závišice. Mimo zkoumané území to je Vítkov pro a Heřmanice u Oder. V okrese Nový Jičín byly dle průzkumu zjištěny čtyři obce, které neměly jednoznačný spád k jednomu středisku, a proto jsou označeny jako obce oscilující. Jsou to Mošnov a Trnávka mezi Petřvaldem u Nového Jičína a Příborem, Rybí mezi Novým Jičínem a Kopřivnicí a Ženklava mezi Štramberkem a Kopřivnicí.

23

Ověřeno podle Rejstříku škol a školských zařízení. Dostupné z WWW: http://rejskol.msmt.cz/

-57-

Obrázek č. 12: Nadlokální školský region Nový Jičín

Spádové obvody obcí:

Obce oscilující mezi:

Bílovec

Petřvaldem a Příborem

Nový Jičín

Novým Jičínem a Kopřivnicí

Odry

Štramberkem a Kopřivnicí

Fulnek Studénka Frenštát pod Radhoštěm Kopřivnice Kunín Příbor Hodslavice Lichnov Spálov Suchdol nad Odrou Sedlnice Vítkov -58-

Velké Albrechtice Starý Jičín Jistebník Petřvald Štramberk Šenov u Nového Jičína Veřovice Zdroj: Vytvořeno autorem na základě zkoumaného území

4.2.2. Mikroregionální školská střediska Na mikroregionální úrovni byla hodnotícím kritériem, pro určení obce jako mikroregionální školské středisko, přítomnost alespoň dvou středních škol. Jedná se o gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště. Data získaná z dotazníkového šetření byla ověřena podle Rejstříku škol a školských zařízení. V okrese Opava jsem poté vymezil tato mikroregionální školská střediska: Hlučín, Opava a Vítkov, mimo zkoumané území to byla Ostrava a v okrese Nový Jičín to byla tato: Frenštát pod Radhoštěm, Nový Jičín a Odry. Pro vymezení sfér vlivu mikroregionálních obslužných školských středisek jsem postupoval stejně jako při určování nadlokální úrovně. Na základě dat získaných dotazníkovým šetřením jsem vypočítal relativní spád pro každou obec a následně ji přiřadil k výslednému středisku. Opět záleželo na celkovém počtu uvedených cílů. Pokud byl uveden u obslužného procesu pouze jeden cíl, obec jsem k němu přiřadil automaticky, pokud však bylo uvedeno více cílů, byla obec přiřazena ke středisku na základě převažujícího spádu, pokud tedy spád druhého nejsilnějšího střediska nepřekračoval hodnotu dvou třetin prvního nejsilnější střediska. Pokud ano, byla obec označena jako oscilační mezi těmito dvěma cíli. V okrese Opava je obec s největší spádovou oblastí Opava. Patří sem celkem 44 obcí a jsou to: Bolatice, Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Březová, Dolní Životice, Hlavnice,

Hněvošice,

Holasovice,

Hradec

nad

Moravicí,

Chlebičov,

Chuchelná,

Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kobeřice, Kravaře, Kružberk, Lhotka u Litultovic, Melč, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Moravice, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Raduň, Skřipov, Slavkov, Služovice, Stěbořice, Svatoňovice, Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Třebom, Uhlířov, Velké Heraltice, Velké Hoštice a Vršovice. Hlučín je spádovou oblastí pro Bělou a Bohuslavice, Vítkov pro Staré Těchanovice a Větřkovice. Mimo -59-

zkoumanou oblast je velmi početným střediskem Ostrava s celkem 8 obcí. Jsou to Budišovice, Děhylov, Dobroslavice, Kyjovice, Ludgeřovice, Píšť, Těškovice a Závada. Celkem 21 obcí jsem vymezil jako „oscilační“. Mezi Opavou a Ostravou jsou to Háj ve Slezsku, Hlubočec, Hrabyně, Kozmice, Pustá Polom a Strahovice. Mezi Opavou a Vítkovem jsou to Budišov nad Budišovkou, Čermná ve Slezsku, Litultovice, Nové Lublice, Radkov a Vítkov. Mezi Hlučínem a Ostravou to jsou Darkovice, Hlučín, Markvartovice, Šilheřovice a Vřesina. Mezi Opavou a Hlučínem to jsou Dolní Benešov a Sudice. Mezi Opavou a Bruntálem, který není zahrnut v mnou zkoumaném území, je to obec Sosnová. Z dotazníkového šetření mi vyplynulo, že obec Hať je oscilující mezi třemi středisky. Jsou to Opava, Ostrava a Hlučín. Obrázek č. 13: Mikroregionální školská střediska Opava

-60-

Zdroj: Vytvořeno autorem na základě zkoumaného území

V okrese Nový Jičín je dominantním a nejvýznamnější střediskem Nový Jičín s celkovým počtem 38 obcí. Nový Jičín je spádovou oblastí pro Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Fulnek, Heřmanice u Oder, Hladké Životice, Hodslavice, Hostašovice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Kateřinice, Kopřivnice, Kujavy, Kunín, Libhošť, Luboměř, Mankovice, Mořkov, Mošnov, Nový Jičín, Odry, Petřvald, Příbor, Pustějov, Rybí, Sedlnice, Skotnice, Starý Jičín, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Štramberk, Vražné, Závišice Ženklava a Životice u Nového Jičína. Druhým nejvýznamnějším střediskem je Frenštát pod Radhoštěm. Zde patří obce Albrechtičky, Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Tichá a Trojanovice. Obec Odry, ačkoliv také splňuje požadavky mikroregionálního školského střediska, neoznačila žádná jiná obec. Samotné Odry se označily jako spádující do střediska Nový Jičín. Mimo mnou zkoumané území zde patří Ostrava, která je spádovou oblastí pro Bravantice, Jistebník a Tísek, Hranice, které jsou spádovou oblastí pro Spálov a dále Opava, která je spádovou oblastí pro Vrchy. V tomto zkoumaném území jsem dále vymezil celkem pět obcí jako oscilačních. Obce Studénka, Trnávka a Velké Albrechtice oscilují mezi Novým Jičínem a Ostravou. Dále mi z dotazníkového šetření vyplynulo, že obec Slatina je oscilující mezi středisky Nový Jičín, Opava a Ostrava a obec Veřovice mezi Novým Jičínem, Frenštátem pod Radhoštěm a Ostravou.

-61-

Obrázek č. 14: Mikroregionální školská střediska Nový Jičín

Zdroj: Vytvořeno autorem na základě zkoumaného území

Spádové obvody obcí:

Obce oscilující mezi:

Frenštát pod Radhoštěm

Novým Jičínem a Ostravou

Nový Jičín

N. Jičínem, Opavou a Ostravou

Hranice

N. Jičínem, Fren. p/R a Ostravou

Ostrava Opava Zdroj: Vytvořeno autorem na základě zkoumaného území

4.3. Region maloobchodu a služeb Předmětem výzkumu parciálního regionu maloobchodu a služeb je dojížďka obyvatel ve zkoumaném území, za nákupy v maloobchodu a dalšími typy služeb. Konkrétně se jedná o tyto položky:24 Denní nákupy (potraviny, drogerie, běžné domácí potřeby), nákupy textilu a obuvi, běžné služby (holičství, čistírny, opravny atd.), nákupy v lékárně, nákupy běžného průmyslového zboží (elektronika atd.), nákupy knih, hudebních a filmových nosičů, nákupy nábytku a bytových doplňků, nákupy speciálního výběrového zboží (šperky, auta atd.) a speciální služby (fotograf, oprava hodinek, šití šatů atd.). Denní nákupy jsem nakonec 24

V dotazníku jsou uvedeny jako „Ostatní služby.“

-62-

nezařadil do vyhodnocování, jelikož tímto typem maloobchodu disponuje téměř každá obec v mnou zkoumaném území. Jedná se tedy o lokální úroveň dostupnosti a ta není předmětem této práce. Pouze obce Děhylov, Holasovice, Lhotka u Litultovic, Radkov, Svatoňovice, Uhlířov a Vršovice se neoznačili v dotazníkovém šetření v položce „denní nákupy“ ani v jedné možnosti z nabízených variant četnosti. Z toho lze tedy usuzovat, že se tento typ služeb v jejich obci vůbec nevyskytuje. Proto jsem u těchto obcí zvlášť zjišťoval, jak daleko musí za těmito typy služeb dojíždět.25 Vyšlo mi, že průměrná vzdálenost dojížďky je 4,9 km. Pro přehlednost uvádím i tabulku s údaji. Tabulka č. 13: Spádovost za „denními nákupy“ v okrese Opava

Obec Děhylov Holasovice Lhotka u Litultovic Radkov Svatoňovice Uhlířov Vršovice

Průměrná vzdálenost v km 5

Spádová oblast Hlučín, Ostrava Neplachovice, Opava, Krnov

7

Litultovice, Opava Melč, Vítkov Vítkov, Budišov n/B Opava, Otice Raduň

8,5 4 4,2 4,5 1

Zdroj: Vlastní zpracování

V okrese Nový Jičín se vyskytly tři obce, které neuvedly v položce „denní nákupy“ samy sebe. Stejným způsobem jsem i zde zjišťoval vzdálenost, kterou musí urazit. Vyšlo mi, že průměrná vzdálenost je zde o něco vyšší než v Opavě, tj. 6,14 km. Pro přehlednost rovněž uvedu údaje v tabulce č. 14. Tabulka č. 14: Spádovost za „denními nákupy“ v okrese Nový Jičín

Obec Starý Jičín Trnávka Závišice

Spádová oblast Nový Jičín, Valašské Meziříčí Příbor, Kopřivnice Kopřivnice, Nový Jičín

Průměrná vzdálenost v km 6,5 7,4 4,5

Zdroj: Vlastní zpracování

25

Výpočet vzdáleností prováděn pomocí webu mapy.cz. Dostupné z WWW: www.mapy.cz

-63-

Pro určení středisek a to jak nadlokálních, tak i mikroregionálních jsem použil metodiku popsanou v teoretické části, konkrétně v kapitole 1.4.2. Tato metodika vychází z Maryášovi práce (Maryáš 1988, str. 17) a byla kompletně použita pro výpočty v oblasti maloobchodu a služeb. Pro oblasti zdravotnictví a školství stačilo použít pouze první část vzorce, jelikož hierarchická struktura zdravotnický a školství je pevně dána. To však u služeb a maloobchodu neplatí. Nejdříve jsem zjišťoval, do jaké vzdálenosti se uskutečňuje 90%26 všech cest a to jak u hlavních, tak i u dalších dvou typů cílů. Zjištěné údaje jsou v tabulce č. 15. Tabulka č. 15: Vzdálenosti, do kterých se uskuteční 90% dojížďky pro okres Opava (v km) Hlavní cíle 8,4 5,8 5,0

Veškeré cíle 14,0 9,7 11,8

Nákupy běžného průmyslového zboží (elektronika atd.)

8,6

19,2

Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů

10,4

19,1

Nákupy nábytku a bytových doplňků

11,6

21,6

Nákupy speciálního výběrového zboží (šperky, auta atd.)

11,6

23,0

Speciální služby (fotograf, oprava hodinek, šití šatů atd.)

9,0

16,7

Textil a obuv Běžné služby Návštěva lékárny

Zdroj: Vypracováno autorem podle zjištěných dat

Tabulka č. 16: Vzdálenosti, do kterých se uskuteční 90% dojížďky pro okres Nový Jičín (v km) Hlavní cíle 7,0

Veškeré cíle 15,2

3,3

11,4

3,7

10,6

7,2

18,3

Textil a obuv Běžné služby Návštěva lékárny Nákupy běžného průmyslového zboží (elektronika atd.) 26

Zjišťoval jsem vzdálenost do všech uvedených cílů a poté odečetl 10% nejvíce vychylujících se hodnot.

-64-

8,6

19,8

13,1

21,1

Nákupy speciálního výběrového zboží (šperky, auta atd.)

15,8

27,6

Speciální služby (fotograf, oprava hodinek, šití šatů atd.)

5,6

13,4

Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů Nákupy nábytku a bytových doplňků

Zdroj: Vypracováno autorem podle zjištěných dat

Největší rozdíl ve vzdálenostech mezi hlavními cíli a veškerými cíli je jak v okrese Opava, tak i v okrese Nový Jičín, v položce „Nákupy speciálního výběrového zboží“. Tyto rozdíly jsou 11,4 km v okrese Opava, respektive 11,8 km v okrese Nový Jičín. V této položce je taktéž naměřena i největší vzdálenost hlavního cíle. Vzhledem k charakteru „speciálního výběrového zboží“, což jsou například šperky a auta, se tento jev předpokládal. Dalším krokem, který jsem před přiřazováním obcí k jednotlivým střediskům musel udělat, bylo zjistit koeficienty významnosti jednotlivých procesů. Vycházel jsem z Maryášova poznatku, že nejvíce cílových středisek se objevuje u nejvýznamnějších obslužných procesů. Tyto koeficienty jsem tedy stanovil tak, že čím vyšší počet cílů byl u jednotlivého obslužného procesu uveden, tím vyšší byl i jeho koeficient. V následujících dvou tabulkách uvedu počty hlavních cílů pro jednotlivé obslužné procesy a také jejich koeficienty jak pro okres Opava, tak pro okres Nový Jičín. Tabulka č. 17: Počty hlavních cílů a koeficienty pro okres Opava Počet hlavních cílů 10 22 19

Koeficient 3,3 7,3 6,3

Nákupy běžného průmyslového zboží (elektronika atd.)

11

3,7

Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů

4

1,3

Nákupy nábytku a bytových doplňků

3

1

Nákupy speciálního výběrového zboží (šperky, auta atd.)

4

1,3

Speciální služby (fotograf, oprava hodinek, šití šatů atd.)

9

3,0

Textil a obuv Běžné služby Návštěva lékárny

Zdroj: Vypracováno autorem podle zjištěných dat -65-

Tabulka č. 18: Počty hlavních cílů a koeficienty pro okres Nový Jičín Počet hlavních cílů 10 22 12

Koeficient 1,1 2,4 1,3

Nákupy běžného průmyslového zboží (elektronika atd.)

10

1,1

Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů

9

1

Nákupy nábytku a bytových doplňků

11

1,2

Nákupy speciálního výběrového zboží (šperky, auta atd.)

10

1,1

Speciální služby (fotograf, oprava hodinek, šití šatů atd.)

12

1,3

Textil a obuv Běžné služby Návštěva lékárny

Zdroj: Vypracováno autorem podle zjištěných dat

Pro stanovení hodnot koeficientů jsem vycházel z poměru počtu hlavních cílů uvedených obcemi. Cíl, který měl nejnižší hodnotu, byl zvolen jako výchozí a poté jsem mohl vypočítat poměr, v jakém jsou ostatní hlavní cíle oproti výchozímu. Pro okres Opava byla výchozí hodnota „Nákupy nábytku a bytových doplňků“ a pro okres Nový Jičín to byla „Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů.“ Výsledné poměry tedy jsou: nákupy nábytku a bytových doplňků : nákupy knih, hudebních a filmových nosičů : nákupy speciálního výběrového zboží : speciální služby : nákupy běžného textilu a obuvi : nákupy běžného průmyslového zboží : nákupy v lékárně : běžné služby = 1 : 1,3 : 1,3 : 3,0 : 3,3 : 3,7 : 6,3 : 7,3 pro okres Opava respektive nákupy knih, hudebních a filmových nosičů : nákupy speciálního výběrového zboží : nákupy běžného průmyslového zboží : nákupy textilu a obuvi : nákupy nábytku a bytových doplňků : speciální služby : nákupy v lékárně : běžné služby = 1 : 1,1 : 1,1 : 1,1 : 1,2 : 1,3 : 1,3 : 2,4 pro okres Nový Jičín. Jakmile jsem určil hodnotu koeficientů, mohl jsem začít počítat spádovost jednotlivých obcí. V tomto případě jsem již musel použít oba vzorce, které jsem uvedl v teoretické části této práce, konkrétně v podkapitole 1.4.2. Právě druhý vzorec umožnil zohlednění významnosti jednotlivých procesů, jelikož se v něm operuje s vypočítanými koeficienty.

-66-

4.3.1. Nadlokální střediska maloobchodu a služeb Jako nadlokální obslužné procesy jsem určil nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby a návštěvy lékáren. Aby se obec mohla stát střediskem, musela mít na svém území alespoň dva z těchto tří typů obslužných procesů a jako další podmínka byla, že ji musela označit jako středisko i jiná obec. Výše zmíněné podmínky splňovaly v okrese Opava tyto obce: Hlučín, Hrabyně, Kobeřice, Kravaře, Opava, Vítkov a mimo zkoumané území Bruntál, Ostrava a Krnov. Na nadlokální úrovní je Opava střediskem, do kterého spadá nevětší počet obcí. Je jich celkem 38 a jsou to: Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Březová, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hlavnice, Hlubočec, Hněvošice, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Melč, Mikolajice, Mladecko, Moravice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov, Služovice, Stěbořice, Strahovice, Štáblovice, Štěpánkovice, Třebom, Uhlířov, Velké Heraltice a Vršovice. Druhé nejpočetnější středisko je Vítkov. Zde patří osm obcí a jsou to: Čermná ve Slezsku, Kružberk, Nové Lublice, Radkov, Staré Těchanovice, Svatoňovice, Větřkovice a Vítkov. Pro středisko Hlučín, kde spadá celkem osm obcí, jsou to: Bělá, Bohuslavice, Darkovice, Hlučín, Kozmice, Píšť, Šilheřovice a Závada. Obec Hrabyně to je pro Budišovice a Hrabyni, ovšem samotná obec Hrabyně je oscilační, viz níže. Mimo zkoumané území leží Ostrava, kterou označily jako převážný směr spádu obce Dobroslavice, Kyjovice a Ludgeřovice. Obce bez jednoznačného spádu, tedy obce oscilační: mezi Opavou a Kravařemi to jsou Bolatice, Kravaře, Mokré Lazce a Štítina, mezi Hlučínem a Ostravou jsou to Děhylov, Hať a Markvartovice, mezi Opavou a Krnovem jsou to Holasovice a Neplachovice, mezi Opavou a Vítkovem je to Budišov nad Budišovkou, mezi Kobeřicemi a Opavou jsou to Kobeřice, mezi Opavou a Ostravou to jsou Pustá Polom a Těškovice, mezi Kobeřicemi a Kravařemi to jsou Sudice, mezi Hlučínem a Opavou to je obec Vřesina. Obec Hrabyně je taktéž oscilační obcí, ale rovnou mezi třemi středisky. Jsou to Hrabyně, Opava a Ostrava. Obec Sosnová je oscilační mezi Bruntálem, Krnovem a Opavou.

-67-

Obrázek č. 15: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb Opava

Spádové obvody obcí:

Obce oscilující mezi:

Hlučín

Opavou a Kravařemi

Hrabyně Opava v a. v g a. o v g n a. o g g n ol o g o n ol v g o a ol v @ o a se v @ zn a se a @ zn m Zdroj: se a .c zn m z a .c m z .c z

Vítkov Ostrava

Vytvořeno autorem na

v Hlučínem a Ostravou a. v Opavou a Krnovem g a. o v Opavou a Vítkovem g n a. o v g Opavou a Kobeřicemi g n a. ol o olova@s g Opavou a Ostravou g o n eznam.cz ol o v g Kobeřicemi a Kravařemi o n a a. ol v @ g Opavou a Hlučínem o a a. ol se o v v @ Hrabyní, Opavou, Ostravou g o zn n a a. se o v a g @ Bruntálem, Krnovem a Opavou g zn n a. a m ol se o v a g g @ .c o zn n a. m ol o se z v a g g .c o n zn a m ol základě zkoumaného území o z v g a @ .c o n a ol m se z v g @ o .c zn a ol se v z a @ o zn a m se v a -68@ .c zn a m se z a @ .c zn m se z a .c zn

V okrese Nový Jičín jsem vymezil za nadlokální střediska obchodu a služeb tyto: Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Kopřivnice, Nový Jičín, Odry, Příbor a Studénka. Mimo zkoumané území se zde vyskytují Hranice a Ostrava. Největším střediskem na nadlokální úrovni maloobchodu a služeb v okrese Nový Jičín je Nový Jičín. Patří sem patnáct obcí. Jsou to: Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Hodslavice, Hostašovice, Jeseník nad Odrou, Kunín, Libhošť, Mořkov, Nový Jičín, Pustějov, Sedlnice, Starý Jičín, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína a Ženklava. Druhým nejpočetnějším střediskem je Bílovec. Zde patří obce Bílov, Bílovec, Bítov, Jistebník, Kujavy, Slatina, Tísek, Velké Albrechtice. Dalším střediskem je Frenštát pod Radhoštěm, kde patří Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Tichá, Trojanovice. Fulnek je nadlokálním střediskem pro Fulnek a Vrchy, Odry jsou nadlokálním střediskem pro Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Mankovice a Odry. Dalším střediskem je Příbor, kde patří Kateřinice, Příbor, Skotnice a Trnávka. Pro obce Kopřivnice, Petřvald, Štramberk, Závišice a Životice u Nového Jičína to je nadlokální středisko Kopřivnice. Jako oscilační obce jsem označil celkem deset obcí. Jsou to Bravantice (mezi Bílovcem a Ostravou), Lichnov (mezi Kopřivnicí a Frenštátem pod Radhoštěm), Luboměř a Spálov (mezi Odry a Hranicemi), Rybí (mezi Novým Jičínem a Kopřivnicí), Veřovice (mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Novým Jičínem) a Vražné (mezi Hranicemi a Novým Jičínem), Albrechtičky (mezi Studénkou a Novým Jičínem), Hladké Životice (mezi Fulnekem a Novým Jičínem), Studénka (mezi Studénkou a Ostravou). Obec Mošnov je oscilační mezi třemi středisky, což jsou: Ostrava, Příbor, Kopřivnice.

-69-

Obrázek č. 16: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb Nový Jičín

Spádové obvody obcí:

Obce oscilující mezi:

Frenštát pod Radhoštěm

Bílovcem a Ostravou

Nový Jičín

Kopřivnicí a Frenštátem p/R

Bílovec

Odry a Hranicemi

Fulnek

Novým Jičínem a Kopřivnicí

Odry

Frenštátem p/R a Novým Jičínem

Příbor

Hranicemi a Novým Jičínem

Kopřivnice

Studénkou a Novým Jičínem Fulnekem a Novým Jičínem Studénkou a Ostravou Ostravou, Příborem, Kopřivnicí

Zdroj: Vytvořeno autorem na základě zkoumaného území

-70-

4.3.2. Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb Na mikroregionální úroveň jsem zařadil následující typy obslužných procesů: nákupy běžného průmyslového zboží, nákupy knih, hudebních a filmových nosičů, nákupy nábytku a bytových doplňků, nákupy speciálního výběrového zboží (šperky, auta) a speciální služby (jako je fotograf, oprava hodinek atp.). Aby byla obec označena jako středisko, musela mít na svém území alespoň čtyři z výše uvedených pěti druhů obslužných procesů. Rovněž, jako na nadlokální úrovni, ji musela označit jiná obec jako středisko. Pro určení spádovostí obcí do středisek jsem opět použil oba dva vzorce, které jsou uvedeny v teoretické části této práce. Na této úrovni byly z dotazníkového šetření v okrese Opava určeny celkem tři střediska. Jsou jimi Hlučín, Opava a Ostrava. Nejpočetnějším střediskem je Opava s 53 obcemi. Jsou jimi: Bolatice, Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Březová, Budišov nad Budišovkou, Budišovice, Čermná ve Slezsku, Dolní Benešov, Dolní Životice, Hlavnice, Holasovice, Hněvošice, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Jezdkovice, Kravaře, Kružberk, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Melč, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Moravice, Neplachovice, Nové Lublice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Radkov, Raduň, Rohov, Skřipov,

Slavkov,

Služovice,

Sosnová,

Staré

Těchanovice,

Stěbořice,

Strahovice,

Svatoňovice, Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Třebom, Uhlířov, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Větřkovice, Vítkov a Vršovice. Druhým nejpočetnějším střediskem, které však leží mimo zkoumanou oblast, je Ostrava. Zde patří obce Děhylov, Dobroslavice, Hať, Kozmice, Kyjovice, Ludgeřovice, Šilheřovice a Vřesina. Hlučín nebyl jako jednoznačný cíl uveden ani u jedné obce, ovšem byl uveden jako jeden z cílů celkem u šesti obcí, které byly oscilující mezi více středisky. Proto jsem jej zařadil také jako středisko, jelikož splňuje výše zmíněné požadavky. Obce oscilující mezi Ostravou a Hlučínem jsou tyto: Darkovice, Hlučín, Markvartovice, Píšť a Závada. Obec Bohuslavice je oscilující mezi třemi středisky, která jsou Hlučín, Opava a Ostrava. Mezi Ostravou a Opavou jsou oscilující obce tyto: Bělá, Háj ve Slezsku, Hlubočec, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Kobeřice, Pustá Polom, Sudice a Těškovice.

-71-

Obrázek č. 17: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb Opava

Spádové obvody obcí:

Obce oscilující mezi:

Opava

Opavou a Ostravou

v v Ostrava Ostravou a Hlučínem a. a. v v g Hlučínem, Opavou, Ostravou g a. a. o o v g g n n a. o Zdroj:go Vytvořeno autorem na základě zkoumaného území g g n n ol ol o g g o o n ol ol v v g V okrese Nový Jičín jsem dle výše zmíněných kritérii definoval tyto střediska: o o a a ol v v @ Bílovec, Nový Jičín, Frenštát pod Radhoštěm a @ mimo zkoumané území je to Ostrava. o a a se se v @ Středisko s největším počtem spádových obcí je Nový Jičín. Označilo jej celkem 23 obcí. @ zn zn a se se a a Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Heřmanice Jsou zn to: @ u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, zn m m se a a .c Hodslavice, Hostašovice, Kateřinice, Kunín, Libhošť,zn Mankovice, Mořkov, Nový Jičín, Rybí, .c m m z z a .c Sedlnice, Spálov, Starý Jičín, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Veřovice, Vražné, .c m z z Ženklava a Životice u Nového Jičína. Druhým nejpočetnějším střediskem je Ostrava, která .c z

leží mimo území okresu Nový Jičín. Patří zde: Albrechtičky, Bravantice, Jistebník, Kopřivnice, Mošnov, Odry, Příbor, Studénka a Závišice. Jako třetí nejvýznamnější středisko jsem identifikoval Frenštát pod Radhoštěm, kam za službami směřují tyto obce: Bordovice, -72-

Lichnov, Tichá a Trojanovice. Dalším střediskem je Bílovec, kde patří obce Bílov, Bílovec a Velké Albrechtice. Další dvě střediska jsou mimo katastrální území okresu Nový Jičín. Jsou to Hranice, kde spadá obec Luboměř a Opava, kam spádují Vrchy. Ostatní obce jsou oscilující mezi více středisky. Nejvíce jich osciluje mezi Ostravou a Novým Jičínem. Jsou to tyto obce: Fulnek, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Kujavy, Petřvald, Pustějov, Skotnice, Štramberk a Trnávka. Mezi Bílovcem a Ostravou jsou to Bítov a Tísek. Mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Ostravou je to Frenštát pod Radhoštěm a obec Slatina je oscilační mezi třemi středisky. Jsou to Bílovec, Ostrava, Nový Jičín. Obrázek č. 18: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb Nový Jičín

Spádové obvody obcí:

Obce oscilující mezi:

Frenštát pod Radhoštěm

Ostravou a Novým Jičínem

Nový Jičín

Bílovcem a Ostravou

Ostrava

Frenštátem p/R a Ostravou

Bílovec

Bílovcem, Ostravou a N. Jičínem

Hranice Opava Zdroj: Vytvořeno autorem na základě zkoumaného území -73-

4.4. Komplexní obslužný region Pro vymezení komplexního obslužného regionu jsem vycházel ze všech třech výše vymezených regionů obslužnosti. Přičemž i komplexní obslužný region jsem rozdělil na úroveň nadlokální a mikroregionální. Určování středisek komplexního obslužného regionu probíhalo tak, že pokud obec byla vymezena jako středisko ve třech výše uvedených regionech, tak byla přiřazena jako středisko i v komplexním obslužném regionu. V okrese Opava se tedy na nadlokální úrovni jedná o tyto obce: Bartošovice, Bílovec, Bolatice, Budišov nad Budišovkou, Dolné Benešov, Hať, Háj ve Slezsku, Hlučín, Hradec nad Moravicí, Chuchelná, Kobeřice, Kravaře, Ludgeřovice, Litultovice, Melč, Opava, Ostrava, Pustá Polom, Stěbořice, Šilheřovice, Štěpánkovice, Velké Heraltice a Vítkov. V okrese Nový Jičín jsem na nadlokální úrovni vymezil tyto obce: Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Hodslavice, Kopřivnice, Nový Jičín, Odry, Petřvald, Příbor, Studénka, Suchdol nad Odrou a Veřovice. Na mikroregionální úrovni v okrese Opava jsou to poté obce Hlučín, Opava, Vítkov a mimo zkoumané území Ostrava. Vítkov však jako středisko s převažujícím spádem nebyl vymezen ani u jedné obce, ovšem jej uvedlo jako jednu z oscilačních obcí hned několik obcí. V okrese Nový Jičín jsou na mikroregionální úrovni stanovena tato střediska: Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Hranice, Kopřivnice, Nový Jičín, Odry a mimo zkoumané území Opava a Ostrava. Pro výpočet spádovosti jednotlivých obcí jsem postupoval tak, že pokud obec označila jako středisko stejnou obec v oblastech školství, zdravotnictví a maloobchodu a služeb, tak byla přiřazena k tomuto středisku automaticky i v komplexním obslužném regionu. Pokud však obec spádovala u každého obslužného procesu k jinému středisku, použil jsem výpočet pro určení převažujícího spádu, tedy jsem jednotlivým dílčím obslužným procesům přiřadil koeficient. Ten vycházel z myšlenky, že školství, které zahrnuje výhradně pohyb žáků a studentů, jsem ohodnotil jedním bodem. Zdravotnictví, maloobchod a služby jsem ohodnotil dvěma body, jelikož zachycují pohyb všech obyvatel v konkrétním okrese. Poté jsem již snadno mohl vypočítat převažující spád obce a přiřadit ji k danému středisku.

4.4.1. Nadlokální střediska komplexního obslužného regionu Pro okres Opava je nejpočetnějším střediskem na nadlokální úrovni Opava. Patří zde celkem 22 obcí. Jsou to Branka u Opavy, Brumovice, Březová, Dolní Životice, Hněvošice, Chlebičov, Chvalíkovice, Mikolajice, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Raduň, Skřipov, Slavkov, Služovice, Štáblovice, Štítina, Uhlířov, Velké Hoštice a Vršovice. Středisko Hlučín zahrnuje tyto obce: Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Hlučín, Kozmice, -74-

Píšť, Vřesina a Závada. Středisko Vítkov je pro tyto obce: Čermná ve Slezsku, Kružberk, Staré Těchanovice, Svatoňovice, Větřkovice a Vítkov. Obec Chuchelná se stala střediskem pro obce Bělá, Chuchelná a Strahovice. Pustá Polom je střediskem pro Budišovice, Hlubočec a Pustou Polom. Ludgeřovice jsou střediskem pro Ludgeřovice a Markvartovice, Stěbořice pro Jezdkovice a Stěbořice, Kravaře pro Kravaře a Mokré Lazce, Melč pro Melč a Moravice, Kobeřice, pro Kobeřice a Sudice. Mimo zkoumané území je Ostrava střediskem pro obec Kyjovice a Bílovec pro Těškovice. Obce Bolatice, Budišov nad Budišovkou, Dolní Benešov, Háj ve Slezsku, Hať, Hradec nad Moravicí, Dolní Benešov, Šilheřovice, Štěpánkovice a Velké Heraltice jsou nadlokální komplexním obslužným regionem samy pro sebe. Jako obce oscilační jsem označil následující obce: Bratříkovice, Hlavnice, Jakartovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice a Mladecko oscilující mezi Opavou a Litultovicemi, mezi středisky Melč a Vítkov to jsou Nové Lublice a Radkov, mezi Dolním Benešovem a Hlučínem to jsou Bohuslavice, Mezi Holasovicemi a Opavou jsou to Holasovice. Mezi středisky Hrabyně a Opava jsou to Hrabyně, mezi Kobeřicemi a Opavou to jsou Rohov a Třebom. Mezi Dolním Benešovem a Opavou to je obec Sosnová. Obrázek č. 19: Nadlokální komplexní obslužný region Opava

-75-

Spádové obvody obcí

Obce oscilující mezi:

Opava

Opavou a Litultovicemi

Hlučín

Melčem a Vítkovem

Vítkov

Dolním Benešovem a Hlučínem

Chuchelná

Holasovicemi a Opavou

Pustá Polom

Hrabyní a Opavou

Ludgeřovice

Kobeřicemi a Opavou

Stěbořice

Dolním Benešovem a Opavou

Kravaře Melč Kobeřice Ostrava Bolatice Budišov n/B Dolní Benešov Šilheřovice Štěpánkovice Velké Heraltice Hradec nad Moravicí Zdroj: Vytvořeno autorem na základě zkoumaného území

V okrese Nový Jičín je nejpočetnějším střediskem Nový Jičín. Spadají do něj obce Bernartice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Libhošť, Nový Jičín, Starý Jičín, Šenov u Nového Jičína a Životice u Nového Jičína. Středisko se stejným počtem jako Nový Jičín je Bílovec. Rovněž do něj spadá osm obcí a jsou to: Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Jistebník, Slatina, Tísek a Velké Albrechtice. Ke středisku Odry patří Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Luboměř, Mankovice, Odry, Spálov a Vražné. Do střediska Frenštát pod Radhoštěm patří obce Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Tichá a Trojanovice. Ke středisku Fulnek jsem přiřadil obce Fulnek, Kujavy a Vrchy, k Příboru Kateřinice, Mošnov, Příbor, Skotnice a Trnávka. Studénka je nadlokálním komplexním obslužným střediskem pro Albrechtičky, Pustějov, Rybí a Studénku. Do střediska Fulnek jsem zařadil Fulnek, Kujavy a Vrchy. Středisko Kopřivnice obsahuje tyto obce: Kopřivnice, Závišice a Ženklava. Obce Hodslavice, Petřvald, Suchdol nad Odrou a Veřovice označily jako středisko samy sebe. Dále -76-

jsem vymezil celkem osm obcí bez jednoznačného spádu, tedy oscilující. Jsou to: Bartošovice a Sedlnice oscilující mezi Bartošovicemi a Novým Jičínem, Hladké Životice oscilující mezi Fulnekem a Novým Jičínem, Hostašovice mezi Hodslavicemi a Novým Jičínem, Kunín mezi Kunínem a Novým Jičínem, Lichnov mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Kopřivnicí, Mořkov, mezi Mořkovem a Novým Jičínem a Štramberk mezi Štramberkem a Kopřivnicí. Obrázek č. 20: Nadlokální komplexní obslužný region Nový Jičín

Spádové obvody obcí

Obce oscilující mezi:

Nový Jičín

Bartošovicemi a Novým Jičínem

Bílovec

Fulnekem a Novým Jičínem

Odry

Hodslavicemi a Novým Jičínem

Frenštát p/R

Kunínem a Novým Jičínem

Fulnek

Frenštátem p/R a Kopřivnicí

Příbor

Mořkovem a Novým Jičínem

Studénka

Štramberkem a Kopřivnicí

Kopřivnice Hodslavice Petřvald -77-

Suchdol n/O Veřovice

Zdroj: Vytvořeno autorem na základě zkoumaného území

4.4.2. Mikroregionální střediska komplexního obslužného regionu V okrese Opava se na mikroregionální úrovni projevila dominance Opavy s celkem 52 středisky. Jsou to Bělá, Bolatice, Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Březová, Budišovice, Dolní Benešov, Dolní Životice, Hlavnice, Hněvošice, Holasovice, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kobeřice, Kravaře, Kružberk, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Melč, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Moravice, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov, Služovice, Staré Těchanovice, Stěbořice, Strahovice, Svatoňovice, Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Třebom, Uhlířov, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Větřkovice, Vítkov a Vršovice. Druhým nejpočetnějším střediskem, které však leží mimo zkoumanou oblast, je Ostrava. Zde Patří obce Děhylov, Dobroslavice, Hať, Kyjovice, Ludgeřovice, Šilheřovice, Těškovice a Vřesina. Dalším střediskem je Hlučín, kde patří pouze Bohuslavice. Obce oscilující mezi Hlučínem a Ostravou jsou Darkovice, Hlučín, Markvartovice, Píšť a Závada. Mezi Vítkovem a Opavou to jsou Budišov nad Budišovkou, Čermná ve Slezsku, Nové Lublice a Radkov. Mezi Opavou a Ostravou jsou to Háj ve Slezsku, Hlubočec, Hrabyně, Kozmice, Pustá Polom, Sudice. Obec Sosnová je oscilující mezi Opavou a Bruntálem.

-78-

Obrázek č. 21: Mikroregionální komplexní obslužný region Opava

Spádové obvody obcí

Obce oscilující mezi:

Opava

Ostravou a Hlučínem

Ostrava

Hlučínem, Opavou a Ostravou Ostravou a Opavou Opavou a Bruntálem Vítkovem a Opavou

Zdroj: Vytvořeno autorem na základě zkoumaného území

Na mikroregionální úrovni v okrese Nový Jičín, se projevila dominance střediska Nový Jičín, s celkem 29 obcemi. Jsou to Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Hodslavice, Hostašovice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Kateřinice, Kujavy, Kunín, Libhošť, Mankovice, Mořkov, Nový Jičín, Pustějov, Rybí, Sedlnice, Starý Jičín, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Štramberk, Trnávka, Veřovice, Vražné, Ženklava a Životice u Nového Jičína. Dalším střediskem je Bílovec, kde patří Bílov, Bílovec, Bítov a Velké Albrechtice. Středisko Frenštát pod Radhoštěm obsahuje obce Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Tichá a Trojanovice. Odry jsou střediskem pro Luboměř a Spálov. Mimo zkoumané území jsem -79-

vymezil středisko Ostrava, kam spádují obce Bravantice, Jistebník a Tísek. Dále to je Opava, kde patří Vrchy. Jako obce oscilační jsem označil celkem deset obcí. Mezi Ostravou a Novým Jičínem jsou to Albrechtičky, Odry, Petřvald a Studénka. Mezi Kopřivnicí a Ostravou jsou to Kopřivnice, Mošnov a Závišice. Dále je obec Příbor oscilující mezi Příborem a Ostravou. Obec Skotnice je oscilující mezi třemi středisky: Nový Jičín, Ostrava, Kopřivnice. Obec Slatina je taktéž oscilující mezi třemi středisky: Bílovec, Nový Jičín a Ostrava. Obrázek č. 22: Mikroregionální komplexní obslužný region Nový Jičín

Spádové obvody obcí

Obce oscilující mezi:

Bílovec

Ostravou a Kopřivnicí

Nový Jičín

Příborem a Ostravou

Frenštát p/R

Bílovcem, N. Jičínem a Ostravou

Ostrava

Kopřivnicí, Ostravou a N. Jičínem

Odry Opava Zdroj: Vytvořeno autorem na základě zkoumaného území

-80-

5. Případová studie – porovnání odpovědí získaných dotazníkem od starostů a vlastním průzkumem mezi obyvateli obcí V této kapitole se budu zabývat porovnáním výsledků, které jsem získal prostřednictvím náhradního šetření přes jednotlivé obecní úřady a přímým šetřením, které jsem v jednotlivých obcích provedl osobě. Cílem je zjistit, jestli jsou odpovědi z obecních úřadů dostatečně přesné a reprezentativní a je možné je použít pro potřeby celé práce. Pro ověření správnosti údajů z obecních úřadů byl v osobním průzkumu stanoven 2% vzorek obyvatelstva27 dané obce. Jelikož nebylo v mých silách získat 2% vzorek obyvatelstva z obou zkoumaných regionů (což by bylo zhruba 6600 dotazníků), vybral jsem z každého okresu obce, u kterých se tento kontrolní vzorek dal relativně snadno28 získat. Pro získání dat jsem provedl osobní rozhovor s každým respondentem, kde jsem mu nejdříve vysvětlil, k čemu tato data potřebuji a jak má odpovídat na otázky a následně jsem si zapisoval získané odpovědi. Výběr respondentů probíhal náhodně, ovšem snažil jsem se dodržet rovnoměrný poměr mezi muži a ženami. U každého vyplňování dotazníku jsem si poznamenal, zda se jedná o muže nebo ženu a ve výsledku jsem zjistil, že mi odpovědělo 54% žen a 46% mužů.29Rovněž jsem si stanovil věk respondentů v rozmezí 18 – 64 let. V okrese Opava jsem vybral obce Čermná ve Slezsku, Hlavnice, Kružberk, Nové Lublice, Radkov a Třebom. V okrese Nový Jičín jsem zvolil obce Kateřinice, Bordovice, Hostašovice, Luboměř, Mankovice, Kujavy a Trnávka. Dotazování probíhalo na začátku dubna 2013 a respondenti, což byli osoby v produktivním věku, byli velmi vstřícní a až na pár výjimek se mnou ochotně dotazník vyplnili. Tabulka č. 19: Obce zahrnuté do vlastního šetření Název obce Okres Opava Čermná ve Slezsku Hlavnice Kružberk Nové Lublice Radkov Třebom

Počet obyvatel / potřebný vzorek30

Získaný vzorek

363 / 7 630 / 13 266 / 5 209 / 4 508 / 10 219 / 4

7 13 5 5 10 4

27

2% vzorek byl zvolen po konzultaci s vedoucím práce RNDr. Jaroslavem Maryášem. Snažil jsem se vybrat obce, kde bylo reálné tyto údaje získat s ohledem na čas a náklady. 29 Tedy 57 žen a 49 mužů. 30 2% vzorek obyvatel zaokrouhlený na celé číslo. 28

-81-

Celkem: Okres Nový Jičín Kateřinice Bordovice Heřmanice u Oder Luboměř Mankovice Kujavy Celkem:

2195 / 43

44

634 / 13 576 / 12 322 / 6 376 / 8 589 / 12 562 / 11 3059 / 62

13 12 6 8 12 11 62

Zdroj: Vlastní zpracování za pomocí dat z Českého statistického úřadu.

Zpracování dat z dotazníků jsem prováděl stejným způsobem, jako s dotazníky získanými náhradním anketárním šetřením, jak jsem již popisoval výše.

Opět jsem

identifikoval nadlokální a mikroregionální parciální obslužné regiony a poté i komplexní obslužný region.

V oblasti zdravotnictví v okrese Opava jsem zaznamenal jednu změnu

oproti odpovědím od starostů na nadlokální úrovni a jednu na úrovni mikroregionální. U obce Nové Lublice, která je dle odpovědi starosty oscilující mezi Melčem a Vítkovem, došlo ke změně jednoho střediska. Dle občanů obce jsou Nové Lublice opět oscilační avšak mezi středisky Melč a Budišov nad Budišovkou. Na mikroregionální úrovni došlo ke změně u obce Radkov, kde podle starosty je obec v oblasti zdravotnictví spádová do střediska Vítkov. Dle občanů obce je však oscilující mezi středisky Vítkov a Opava. V okrese Nový Jičín jsem zaznamenal 100% shodu odpovědí.

Tabulka č. 20: Porovnání odpovědí v oblasti zdravotnictví Název obce Starostové Okres Opava Čermná ve Slezsku Hlavnice Kružberk Nové Lublice Radkov Třebom Okres Nový Jičín Bordovice Heřmanice u Oder Kateřinice Kujavy

ZDRAVOTNICTVÍ Nadlokální Mikroregionální Občané Starostové Občané

Vítkov Litultovice Melč, Vítkov Melč, Vítkov Melč, Vítkov Kobeřice

Vítkov Litultovice Melč, Budišov n/B Melč, Vítkov Melč, Vítkov Kobeřice

Vítkov Opava Opava Vítkov Vítkov Kravaře

Vítkov Opava Opava Vítkov Vítkov/Opava Kravaře

Veřovice, Frenštát Odry, Vítkov Příbor Fulnek

Veřovice, Frenštát p/R Odry, Vítkov Příbor Fulnek

Frenštát p/R Nový Jičín Kopřivnice Nový Jičín

Frenštát p/R Nový Jičín Kopřivnice Nový Jičín

-82-

Luboměř Mankovice

Odry Odry

Odry Odry

Hranice Nový Jičín

Odry Nový Jičín

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů získaných z dotazníkového šetření

V oblasti školství jsem naopak u okresu Opava zaznamenal úplnou shodu odpovědí, ale v okrese Nový Jičín jsem zaznamenal odchylku na nadlokální úrovni. Konkrétně u obce Bordovice. Podle starosty je obec spádová do střediska Lichnov, avšak podle mého průzkumu jsem zjistil, že je oscilační mezi středisky Lichnov a Veřovice. Tabulka č. 21: Porovnání odpovědí v oblasti školství ŠKOLSTVÍ Název obce

Nadlokální Starostové Občané

Mikroregionální Starostové Občané

Okres Opava Čermná ve Slezsku Vítkov Vítkov Opava, Vítkov Hlavnice Mladecko Mladecko Opava Kružberk Melč, Vítkov Melč, Vítkov Opava Nové Lublice Melč Melč Vítkov, Opava Radkov Melč Melč Opava, Vítkov Třebom Sudice Sudice Opava Okres Nový Jičín Bordovice Lichnov Veřovice, Lichnov Frenštát p/R Heřmanice u Oder Vítkov Vítkov Nový Jičín Kateřinice Příbor Příbor Nový Jičín Kujavy Fulnek Fulnek Nový Jičín Luboměř Spálov Spálov Nový Jičín Mankovice Odry Odry Nový Jičín Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů získaných z dotazníkového šetření

Vítkov, Opava Opava Opava Opava, Vítkov Opava, Vítkov Opava Frenštát p/R Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín

Zejména v oblasti maloobchodu a služeb bylo riziko většího počtu rozdílných výsledků z důvodu různého stupně mobility obyvatelstva a také různých preferencí v oblasti nakupování. Odchylka nakonec nebyla tak výrazná, jak jsem se očekával. Pokud jsem totiž z hodnot získaných vlastním šetření udělal průměr, zjistil jsem, že se tak výrazně neliší od odpovědí uvedených starosty. Ke změně došlo pouze u obce Mankovice a Kujavy a jen na nadlokální úrovni. Starosta obce Kujavy uvedl jako převážný spát obec Bílovec, přitom podle občanů Kujav jsou oscilující mezi Bílovcem a Fulnekem. Starosta Mankovic uvedl jako převážný spád Odry, ovšem občané uvedli jako převážný spád Nový Jičín. Zde se tedy úplně změnilo středisko, ke kterému je obec přiřazena.

-83-

Tabulka č. 22: Porovnání odpovědí v oblasti maloobchodu a služeb Název obce

MALOOBCHOD A SLUŽBY Nadlokální Mikroregionální Starostové Občané Starostové Občané

Okres Opava Čermná ve Slezsku Vítkov Vítkov Opava Hlavnice Opava Opava Opava Kružberk Vítkov Vítkov Opava Nové Lublice Vítkov Vítkov Opava Radkov Vítkov Vítkov Opava Třebom Opava Opava Opava Okres Nový Jičín Bordovice Frenštát p/R Frenštát p/R Frenštát p/R Heřmanice u Oder Odry Odry Nový Jičín Kateřinice Příbor Příbor NJ Kujavy Bílovec Bílovec, Fulnek Ostrava, NJ Luboměř Odry, Hranice Odry, Hranice Hranice Mankovice Odry Nový Jičín Nový Jičín Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů získaných z dotazníkového šetření

Opava Opava Opava Opava Opava Opava Frenštát p/R Nový Jičín NJ Ostrava, NJ Hranice Nový Jičín

Výsledné změny, které jsem získal z vlastního šetření, se nakonec projevily i ve změně nadlokálního komplexního regionu. U obce Bordovice v okrese Nový Jičín jsem musel na nadlokální úroveň přiřadit ke středisku Frenštát pod Radhoštěm, který byl uveden jak starosty, tak občany, přiřadit ještě středisko Veřovice. Tím se obec stala oscilující mezi těmito dvěma středisky. Podobně tomu bylo i obce Mankovice, kde občané uvedli u regionu maloobchodu a služeb jako převážný spád Nový Jičín místo Oder. Tím se staly Mankovice oscilující mezi Odry a Novým Jičínem. Tabulka č. 23: Porovnání výsledného komplexního regionu Název obce Starostové Okres Opava Čermná ve Slezsku Hlavnice Kružberk Nové Lublice Radkov Třebom Okres Nový Jičín Bordovice Heřmanice u Oder

KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÝ REGION Nadlokální Mikroregionální Občané Starostové Občané

Vítkov Opava/Litultovice Vítkov Melč/Vítkov Melč/Vítkov Opava/Kobeřice

Vítkov Opava/Litultovice Vítkov Melč/Vítkov Melč/Vítkov Opava/Kobeřice

Frenštát p/R Odry

Frenštát p/R, Veřovice Frenštát p/R Odry Nový Jičín -84-

Vítkov/Opava Opava Opava Vítkov/Opava Vítkov/Opava Opava

Vítkov/Opava Opava Opava Vítkov/Opava Vítkov/Opava Opava Frenštát p/R Nový Jičín

Kateřinice Příbor Příbor Nový Jičín Kujavy Fulnek Fulnek Nový Jičín Luboměř Odry Odry Hranice Mankovice Odry Odry, Nový Jičín Nový Jičín Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů získaných z dotazníkového šetření

Nový Jičín Nový Jičín Hranice Nový Jičín

Celkem tedy v porovnání údajů získaných od starostů a údajů získaných vlastním šetřením od obyvatel obcí došlo k šesti změnám, které vyústily ve dvě změny v oblasti komplexního obslužného regionu. Je důležité zde podotknout, že ke změně střediska došlo pouze jednou a to u obce Mankovice v oblasti maloobchodu a služeb. U zbylých změn došlo k tomu, že k jednomu převažujícímu středisku přibylo další, čímž se obec stala oscilující mezi dvěma střediska. Původní uváděné středisko však pokaždé zůstalo jako jedno ze dvou středisek. Ve většině případů (téměř 90%) se však odpovědi naprosto shodovaly. Na základě tohoto zjištění můžu potvrdit věrohodnost údajů získaných prostřednictvím náhradního šetření vedeného přes starosty obcí a obecní úřady.

-85-

Závěr Hlavním cílem této diplomové práce bylo analyzovat spádovost za službami v okresech Opava a Nový Jičín a vymezit nadlokální a mikroregionální střediska nejdříve pro parciální regiony zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb a poté vymezit komplexní obslužné regiony pro oba okresy. Tyto dva okresy se člení celkem na 9 SO ORP (správních obvodů obcí s rozšířenou působností). Pro okres Opava jsou to Hlučín, Kravaře Opava a Vítkov a pro Nový Jičín jsou to Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice, Nový Jičín a Odry. Ve zkoumaném území se nachází celkem 131 obcí, u kterých byla zjišťována spádovost ve třech kategoriích obslužných procesů, jmenovitě ve zdravotnictví, školství a maloobchodu a službách. Údaje potřebné pro určení spádovosti dané obce a její přiřazení ke středisku byly získány z provedeného dotazníkového šetření na obecních úřadech příslušných obcí. Na základě těchto údajů poté bylo možno vymezit jednotlivá střediska a výpočtem spádovosti pro jednotlivé obce určit jejich spád v nadlokálním a mikroregionálním měřítku. Jakmile byly získány tyto údaje a vymezeny parciální regiony, mohly být sestaveny komplexní obslužné regiony jak pro nadlokální, tak i pro mikroregionální úroveň. Tento region se skládá ze třech výše zmíněných parciálních regionů. Sběr dat pro tuto práci probíhal tři měsíce a poté byla ještě pravdivost těchto dat ověřena vlastním šetřením, které probíhalo formou přímého osobního dotazování u obyvatel ve vybraných obcích obou regionů. Jako reprezentativní vzorek byly zvoleny 2% z celkového počtu obyvatel dané obce. Tímto průzkumem se podařilo potvrdit věrohodnost odpovědí z obecních úřadů, a proto mohl být učiněn závěr, že náhradní šetření vedené skrz obecní úřady je relevantní formou sběru dat pro tuto práci. Pro oblast zdravotnictví bylo vymezeno v okrese Opava na nadlokální úrovni celkem 24 středisek. Nejvýznamnějším střediskem je Opava, kam spadá celkem 19 obcí.

Na

mikroregionální úrovni jsou v okrese Opava celkem 4 střediska, která odpovídají obcím s rozšířenou působností. Jsou to Hlučín, Kravaře, Opava a Vítkov. V katastrálním území okresu Nový Jičín bylo na nadlokální úrovni vymezeno celkem 14 středisek, z toho nejvýznamnější jsou Bílovec, Odry a Nový Jičín. Na mikroregionální úrovni bylo zjištěno celkově 8 středisek, z toho se jich však pouze jen 6 nacházelo ve zkoumaném území. Jsou to tyto střediska: Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice, Nový Jičín, Příbor a Odry. Jedná se tedy opět o správní obvody obcí s rozšířenou působností.

-86-

V oblasti školství byl vymezen největší počet středisek na nadlokální úrovni. Je to dáno zejména pevnou hierarchickou strukturou školství v České republice, kde je docházka na základní školy povinná. Proto musí být i rozmístění škol rovnoměrné, aby bylo dostupné všem žákům. V okrese Opava se na nadlokální úrovni nachází úplná základní škola (tedy všech 9 tříd) celkem ve 45 obcích ze 76, což představuje 59%. V obcích, které nemají úplnou základní školu, se většinou nalézá alespoň první stupeň základní školy a na druhý musí žáci dojíždět do okolních obcí. V okrese Nový Jičín je situace na nadlokální úrovni podobná, tedy úplnou základní škola má na svém katastrálním území celkem 41 z 53 obcí. Oproti okresu Opava je tedy procento obcí s úplnou základní školou o něco vyšší, konkrétně 77%. Na mikroregionální úrovni, kde byla vymezena nutnost přítomnosti alespoň dvou středních škol pro určení obce jako střediska, je situace následující. V okrese Opava se nachází čtyři mikroregionální školská střediska, z toho jedno mimo zkoumané území. Tyto střediska opět odpovídají správním obvodům ORP a jsou to Hlučín, Opava a Vítkov. Nejpočetnějším střediskem je Opava, která představuje spádovou oblast pro 44 obcí ze 76. Pro okres Nový Jičín byly vymezeny tři střediska, což jsou Frenštát pod Radhoštěm, Nový Jičín a Odry. Tyto střediska rovněž odpovídají SO ORP. Nejpočetnějším střediskem s celkem 38 obcemi je Nový Jičín. V oblasti maloobchodu a služeb bylo pro okres Opava vymezeno na nadlokální úrovni celkem 9 středisek, z toho 6 jich leží ve zkoumaném území okresu Opava. Tyto střediska jsou Hlučín, Hrabyně, Kobeřice, Kravaře, Opava a Vítkov. Nejpočetnějším střediskem se stala Opava, kde za maloobchodem a službami dojíždí 38 obcí. V okrese Nový Jičín se nachází na nadlokální úrovni celkem 10 středisek, z toho jsou však 2 mimo zkoumané území. Nejpočetnějším střediskem se stal Nový Jičín, kde za nákupy v maloobchodu a službách směřuje 15 obcí. Na mikroregionální úrovni jsou v okrese Opava pouze dvě střediska ve zkoumaném území, což jsou Opava a Hlučín a jedno mimo zkoumané území, kterým je Ostrava. Dominantní postavení má Opava, kam směřuje 53 obcí. V okrese Nový Jičín jsou mikroregionální střediska celkem 4, kdy jedním z nich je opět středisko Ostrava nacházející se mimo zkoumanou oblast. Těmito středisky jsou tedy Bílovec, Nový Jičín a Frenštát pod Radhoštěm. Dominantním střediskem se stal Nový Jičín, kam směřuje celkem 23 obcí. Určení komplexního obslužného regionu, který se skládá z výše vymezených parciálních regionů, je logickým vyústěním této práce. Komplexní obslužný region poskytuje ucelený náhled na celé zkoumané území a je vhodné jeho vymezení opět jak pro nadlokální, tak i mikroregionální úroveň. Na nadlokální úrovni byly v okrese Opava vymezeny tyto -87-

střediska: Bartošovice, Bílovec, Bolatice, Budišov nad Budišovkou, Dolné Benešov, Hať, Háj ve Slezsku, Hlučín, Hradec nad Moravicí, Chuchelná, Kobeřice, Kravaře, Ludgeřovice, Litultovice, Melč, Opava, Pustá Polom, Stěbořice, Šilheřovice, Štěpánkovice, Velké Heraltice a Vítkov. Na mikroregionální úrovni byly stanoveny již jen 4 střediska a to Hlučín, Opava, Vítkov a Ostrava nepatřící do zkoumaného území. V okrese Nový Jičín byla vymezena na nadlokální úrovni následující střediska: Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Hodslavice, Kopřivnice, Nový Jičín, Odry, Petřvald, Příbor, Studénka, Suchdol nad Odrou a Veřovice. Na mikroregionální úrovni bylo určeno 6 středisek jmenovitě Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Hranice, Kopřivnice, Nový Jičín, Odry a mimo zkoumané území Opava a Ostrava. V této práci byla identifikována nejdůležitější střediska a nejčastější směry dojížďkových procesů pro okresy Opava a Nový Jičín ležících v Moravskoslezském kraji. Jak je patrné z parciálních regionů, tak dostupnost služeb v obou okresech je poměrně rovnoměrná. Jak v okrese Opava, tak v okrese Nový Jičín plní nejvýznamnější roli centra těchto okresů, tedy Opava a Nový Jičín. Na mikroregionální úrovni ve všech třech typech parciálních regionů jsou téměř vždy středisky obce s rozšířenou působností.

Poměrně

významnou roli u obou středisek hraje také obec Ostrava, která sice není zahrnuta do zkoumaného území, ovšem značná část obyvatel zkoumaných obcí ji označila jako převažující nebo částečný cíl své dojížďky. Oba okresy poskytují svým obyvatelům dostatečné zázemí v oblasti služeb, což se projevilo zejména na nadlokální úrovni v komplexním obslužném regionu. Tímto průzkumem bylo také zjištěno, že nadlokální střediska postupem času budou ztrácet na svém významu, jelikož se čím dál více zvětšuje mobilita obyvatelstva. Díky tomu se mohou formovat větší mikroregionální střediska, která poskytují širokou základnu služeb nejen pro místní obyvatele, ale rovněž i obyvatele z přilehlých obcí, pro které již není problémem cestovat za kvalitnější službou i několik desítek kilometrů.

-88-

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní publikace [1] ANDĚL, J.: Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 1996, 85 s. ISBN 80-7044-112-7 [2] BERRY, B. J. L. Geography of Market Centres and Retail Distribution. Englewood Cliffs, New Jersey, Prentice – Hall, 1967, 146 s. [3] HAMPL, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005, 147 s. ISBN 80-8764602-X [4] HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K.: Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Prof. RNDr. Václav Prosser, CSc. 1. vyd. Praha: Polygrafia, n. p., 1987, 255 s. Univerzita Karlova. ISBN 60-047-87 [5] KOTLER, P., WONG, V., SAUNDERS, J., ARMSTRONG, G: Moderní marketing. 4. vyd. Praha: Grada 2007. 1048 s. ISBN 978-80-247-1545-2 [6] KOZEL, R., MYNÁŘOVÁ, L., SVOBODOVÁ, H. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha. Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3527-6 [7] MARYÁŠ, J.: K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3. ISSN 0375-6122 [8] MARYÁŠ, J.: Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu [Výzkumná zpráva.], Brno 1988, Geografický ústav ČSAV, 96 s. [9] MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy geografického ústavu ČSAV. roč. 20, č. 3. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1983, s. 61-76. ISSN 0375-6122 [10] ŘEHÁK, S., HALÁS, M., KLAPKA, P. Několik poznámek k možnostem aplikace Reillyho modelu, Geographia Moravica. 1. vyd. Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, s. 47 – 58. ISBN 978-80-244-2464-4 [11] STOUFFER, S. A. Intervening Opportunities: A Theory Relating Mobility and Distance. American Sociological Review Vol. 5, No. 6, s. 845-867, 1940. -89-

[12] TOUŠEK a kol.: Ekonomická a sociální geografie. 1.vyd. Plzeň, vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008, 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4

-90-

Elektronické zdroje [1] Český statistický úřad, Charakteristika okresu Nový Jičín [online]. 2013. [cit. 2013-0323]. Dostupné z WWW:. [2] Český statistický úřad, Charakteristika okresu Opava [online]. 2013. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z WWW:. [3] Český statistický úřad MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ [online]. 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z WWW:< http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/administrativni_rozdeleni_okresu_opava_k_1_1_2008/$F ile/Opava.gif>. [4] Český statistický úřad MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ [online]. 2013. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z WWW:< http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/administrativni_rozdeleni_okresu_novy_jicin_k_1_1_200 8/$File/Nov%C3%BD%20Ji%C4%8D%C3%ADn.gif>. [5] Mapy české republiky [online] c2005-10. [cit. 2013-02-25]. Dostupné z WWW: . [6] Rejstřík škol a školských zařízení [online]. 2013 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z WWW: . [7] Města a obce online [online]. 2013. [cit. 2013-02-12]. Dostupné z WWW: . [8] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, ÚZIS [online]. 2013. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z WWW:.

-91-

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Celkový počet obyvatel v okrese Opava od roku 2000 do roku 2011 ................31 Tabulka č. 2: Seznam obcí pro SO ORP Hlučín .......................................................................32 Tabulka č. 3: Seznam obcí pro SO ORP Kravaře .....................................................................33 Tabulka č. 4: Seznam obcí pro SO ORP Opava .......................................................................33 Tabulka č. 5: Seznam obcí pro SO ORP Vítkov......................................................................35 Tabulka č. 6: Celkový počet obyvatel v okrese Nový Jičín v letech 2000 - 2011 ....................37 Tabulka č. 7: Seznam obcí pro SO ORP Bílovec .....................................................................39 Tabulka č. 8: Seznam obcí pro SO ORP Frenštát pod Radhoštěm ...........................................39 Tabulka č. 9: Seznam obcí pro SO ORP Kopřivnice ................................................................40 Tabulka č. 10: Seznam obcí pro SO ORP Nový Jičín .............................................................40 Tabulka č. 11: Seznam obcí pro SO ORP Odry .......................................................................41 Tabulka č. 12: Přehled počtu zdravotnických zařízení .............................................................43 Tabulka č. 13: Spádovost za „denními nákupy“ v okrese Opava .............................................63 Tabulka č. 14: Spádovost za „denními nákupy“ v okrese Nový Jičín ......................................63 Tabulka č. 15: Vzdálenosti, do kterých se uskuteční 90% dojížďky pro okres Opava (v km) .64 Tabulka č. 16: Vzdálenosti, do kterých se uskuteční 90% dojížďky pro okres Nový Jičín (v km) ............................................................................................................................................64 Tabulka č. 17: Počty hlavních cílů a koeficienty pro okres Opava ..........................................65 Tabulka č. 18: Počty hlavních cílů a koeficienty pro okres Nový Jičín ...................................66 Tabulka č. 19: Obce zahrnuté do vlastního šetření ...................................................................81 Tabulka č. 20: Porovnání odpovědí v oblasti zdravotnictví .....................................................82 Tabulka č. 21: Porovnání odpovědí v oblasti školství ..............................................................83 Tabulka č. 22: Porovnání odpovědí v oblasti maloobchodu a služeb .......................................84 Tabulka č. 23: Porovnání výsledného komplexního regionu ...................................................84

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Homogenní region ..............................................................................................12 Obrázek č. 2: Nodální region ....................................................................................................13 Obrázek č. 3: Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Opava ......................................30 Obrázek č. 4: Administrativní členění okresu Opava ...............................................................32 Obrázek č. 5: Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Nový Jičín ...............................36 Obrázek č. 6: Administrativní členění okresu Nový Jičín ........................................................38 Obrázek č. 7: Nadlokální zdravotnický region Opava ..............................................................45 Obrázek č. 8: Nadlokální zdravotnický region Nový Jičín .......................................................48 Obrázek č. 9: Mikroregionální zdravotnický region Opava .....................................................50 Obrázek č. 10: Mikroregionální zdravotnický region Nový Jičín ............................................52 -92-

Obrázek č. 11: Nadlokální školský region Opava ....................................................................55 Obrázek č. 12: Nadlokální školský region Nový Jičín .............................................................58 Obrázek č. 13: Mikroregionální školská střediska Opava ........................................................60 Obrázek č. 14: Mikroregionální školská střediska Nový Jičín .................................................62 Obrázek č. 15: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb Opava .........................................68 Obrázek č. 16: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb Nový Jičín ..................................70 Obrázek č. 17: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb Opava ................................72 Obrázek č. 18: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb Nový Jičín .........................73 Obrázek č. 19: Nadlokální komplexní obslužný region Opava ................................................75 Obrázek č. 20: Nadlokální komplexní obslužný region Nový Jičín .........................................77 Obrázek č. 21: Mikroregionální komplexní obslužný region Opava........................................79 Obrázek č. 22: Mikroregionální komplexní obslužný region Nový Jičín.................................80

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Průvodní dopis Příloha č. 2: Dotazník a pokyny pro jeho vyplnění

-93-

Příloha č. 1: Průvodní dopis Vážená paní starostko, vážený pane starosto, jmenuji se Bc. Jakub Havlíček, studuji na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity, obor Regionální rozvoj a správa. Obracím se na Vás s prosbou o spolupráci na mé diplomové práci s názvem „Spádovost za službami v okresech Opava a Nový Jičín“. V mém zkoumaném území je zahrnuta i Vaše obec. Proto bych Vás rád poprosil o vyplnění přiloženého dotazníku, které Vám nezabere více než 10 minut Vašeho drahocenného času. Předem děkuji za Váš čas a za Vaši spolupráci. Bc. Jakub Havlíček

Příloha č. 2: Dotazník a pokyny pro jeho vyplnění Pokyny pro vyplnění: Prosím o vyplnění názvu obcí, kam lidé směřují za daným typem služeb. Pokud lidé z vaší obce směřují za danou službou převážně do jedné obce, vyplňte název této obce do sloupce převážně. Pokud nelze určit jeden převažující směr, vyplňte jen sloupce částečně či výjimečně (můžete v obou sloupcích uvést více obcí). Při vyplnění sloupce převážně můžete vyplnit i sloupce částečně či výjimečně. Vyplněné dotazníky, prosím, zašlete na adresu: [email protected] Dotazník vyplňte prosím tak, aby prázdná políčka obsahovala názvy obcí, do kterých se za danou službou dojíždí a to dle intenzity. 1. Ve sloupci „převážně“ bude uvedena jedna obec, kam lidé směřují za danou službou nejvíce. Zároveň můžete vyplnit i další dva sloupce pro částečné a výjimečné cíle. 2. Jestliže za danou službou lidé nejezdí výhradně do jedné obce, vyplníte až políčko „částečně“ – kde uvedete alespoň dvě obce a také můžete vyplnit políčko „výjimečně“. VZOR VYPLNĚNÍ: 1. Obyvatelé Vaší obce navštěvují nejčastěji pohotovost u Vás v obci, částečně v Opavě a jen výjimečně v Kravařích. Druhy služeb

Název navštěvované obce Převážně (pravidelně)

Částečně (méně často)

Výjimečně (velmi zřídka)

Zdravotnictví 1.

Návštěva pohotovosti

Vaše obec

Opava

Kravaře

2. V obci např. nemáte gymnázium a obyvatelé Vaší obce dojíždějí zhruba stejně do Opavy a do Hlučína a zřídka do Kravař. Druhy služeb

Název navštěvované obce Převážně (pravidelně)

Částečně (méně často)

Výjimečně (velmi zřídka)

Školství 2.

Návštěva Gymnázia

-

Opava, Hlučín

Kravaře

Název vaší obce

Druhy služeb

Název navštěvované obce Převážně (pravidelně)

Zdravotnictví 1.

Návštěva pohotovosti

2.

Návštěva nemocnice

3.

Návštěva všeobecného lékaře

4.

Návštěva dětského lékaře

5.

Návštěva zubního lékaře

6.

Návštěva ženského lékaře

7.

Návštěva specialisty Školství

8.

Návštěva mateřské školky

9a.

Návštěva základní školy (1. Stupeň)

9b.

Návštěva základní školy (2. Stupeň)

10.

Návštěva střední školy (gymnázia, obchodní akademie, SOU)

11.

Návštěva vyšší odborné školy

12.

Návštěva vysoké školy Ostatní služby

13. 14.

Denní nákupy (potraviny, drogerie, běžné domácí potřeby) Nákupy textilu a obuvi

15.

Běžné služby (holičství, čistírny, opravny atd.)

16.

Nákupy v lékárně

17.

Nákupy běžného průmyslového zboží (elektronika atd.)

18.

Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů

19.

Nákupy nábytku a bytových doplňků

20.

Nákupy speciálního výběrového zboží (šperky, auta atd.)

21.

Speciální služby (fotograf, oprava hodinek, šití šatů atd.)

22.

Návštěvy kina

23.

Návštěva zábavného zařízení (diskotéka, bowling, biliardový klub atd.)

24.

Návštěvy restaurací, vináren, barů atd.

25.

Návštěvy kulturních zařízení (divadel, muzeí, koncertů, galerií atd.)

26.

Návštěvy sportovních zařízení (fitcentra, aerobic, tělocvičny, bazény, regenerační centra atd.)

27.

Návštěva finančních institucí

Částečně (méně často)

Výjimečně (velmi zřídka)