Analýza nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo v letech

MASARYKOVA UNIVERZITA

Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce

Analýza nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 - 2014 Bakalářská práce Ota Jurkovský

Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Hora, Ph.D.

Brno 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Analýza nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 - 2014 vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Ondřeje Hory, Ph.D. a pouţil pouze elektronické zdroje a literaturu, které jsou uvedeny v seznamu literatury.

V Brně dne 13. 5. 2015 ………………... Ota Jurkovský

2

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu své bakalářské práce Mgr. Ondřeji Horovi, Ph.D. za ochotu, cenné rady a připomínky, kterými mi byl vţdy velmi nápomocen. Dále bych rád poděkoval všem osloveným respondentům za vstřícné jednání, věnovaný čas a za velice přínosné informace.

3

Obsah ÚVOD ....................................................................................................................................................... 6 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................................................... 8 1. Nezaměstnanost .................................................................................................................................. 9 1.1 Definice .......................................................................................................................................... 9 1.2 Míra nezaměstnanosti ................................................................................................................... 9 1.3 Druhy nezaměstnanosti............................................................................................................... 10 1.4 Důsledky nezaměstnanosti .......................................................................................................... 13 1.5 Vývoj nezaměstnanosti v ČR mezi lety 1990 až 2008 .................................................................. 14 1.6 Shrnutí kapitoly ........................................................................................................................... 15 2. Trh práce............................................................................................................................................ 16 2.1 Definice TP a příčiny nezaměstnanosti........................................................................................ 16 2.2 Rizikové skupiny pohybující se na trhu práce.............................................................................. 17 2.2.1 Z hlediska věku ..................................................................................................................... 18 2.2.2 Z hlediska kvalifikace ............................................................................................................ 18 2.2.3 Z hlediska pohlaví ................................................................................................................. 19 2.3 Shrnutí kapitoly ........................................................................................................................... 19 3. Hospodářská krize ............................................................................................................................. 20 3.1 Hospodářská krize v USA a v Evropě ........................................................................................... 20 3.2 Hospodářská krize v ČR ............................................................................................................... 21 3.3 Shrnutí kapitoly ........................................................................................................................... 22 4. Charakteristika okresu Hodonín a Znojmo ........................................................................................ 23 4.1 Charakteristika okresu Hodonín .................................................................................................. 23 4.2 Charakteristika okresu Znojmo ................................................................................................... 25 4.3 Shrnutí kapitoly ........................................................................................................................... 27 5. Vymezení výběru kritérií výzkumu .................................................................................................... 27 5.1 Nezaměstnanost podle věku ....................................................................................................... 28 5.2 Nezaměstnanost podle výše dosaženého vzdělání ..................................................................... 28 5.3 Nezaměstnanost podle pohlaví ................................................................................................... 28 5.4 Nezaměstnanost podle délky trvání ............................................................................................ 28 METODOLOGICKÁ ČÁST ........................................................................................................................ 29 6. Cíle výzkumu ...................................................................................................................................... 29 7. Metoda výzkumu ............................................................................................................................... 31 4

8. Operacionalizace dat ......................................................................................................................... 32 EMPIRICKÁ ČÁST .................................................................................................................................... 37 9. Část A – Statistická sekundární analýza dat ...................................................................................... 37 9.1. Vývoj obecné míry nezaměstnanosti/podílu nezaměstnaných osob ......................................... 37 9.2 Nezaměstnanost podle věku ....................................................................................................... 39 9.3 Nezaměstnanost podle dosaženého vzdělání ............................................................................. 43 9.4 Nezaměstnanost podle pohlaví ................................................................................................... 47 9.5 Nezaměstnanost podle délky trvání ............................................................................................ 49 9.6 Shrnutí části A.............................................................................................................................. 54 10. Část B – Rozhovory s odborníky ...................................................................................................... 55 10.1 Komentář odborníků ................................................................................................................. 56 10.2 Shrnutí části B ............................................................................................................................ 61 ZÁVĚR .................................................................................................................................................... 62 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ................................................................................................................ 65 ANOTACE ............................................................................................................................................... 68 ANGLICKÁ ANOTACE.............................................................................................................................. 69 JMENNÝ A VĚCNÝ REJSTŘÍK ................................................................................................................... 70 PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 71

5

ÚVOD Nezaměstnanost je fenoménem, který se jiţ stal součástí našich ţivotů. Téma nezaměstnanosti je ostře sledovaným jevem, který v současné společnosti velmi silně rezonuje. Téměř kaţdý se s ním nějakým způsobem ve svém ţivotě jiţ setkal. Někteří zaţívají její krutou realitu nebo se jí snaţí uniknout. Někteří ji zkoumají a někteří se o ní učí. V praxi se nezaměstnanost v moderní české historii znovu objevuje aţ po roce 1989 a okamţitě se stává diskutovaným tématem pro laiky i odborníky. Pro lidi, ţijící po většinu ţivota v komunistickém reţimu, kde existovala pracovní povinnost a jejíţ neplnění bylo sankcionováno státem, znamenalo objevení se nezaměstnanosti šok. Spousta pamětníků si vybavovala prvorepubliková léta, ve většině případů poznamenaná velkou hospodářskou krizí, bohuţel u některých byly jejich vzpomínky zahaleny (i přes nepopiratelnou proţitou bídu) pesimismem a u jiných názory pokřiveny komunistickou propagandou, takţe určitá část obyvatel hleděla do budoucna s nedůvěrou a obavami. Tyto obavy se ukázaly být lichými i přes určité problémy provázející proces zavedení a fungování trţní ekonomiky V rámci Jihomoravského kraje jsou nejvíce problémy zasaţeny okresy Hodonínsko a Znojemsko. Proto jsem se rozhodl prozkoumat vývoj struktury nezaměstnanosti v těchto regionech podrobněji. Analýzu vývoje nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo jsem si vybral hlavně z důvodu jejich dlouhodobých ekonomických problému v rámci Jihomoravského kraje, spojených se strukturálními změnami a orientací zvláště na zemědělství. Navíc zde bydlí část mojí rodiny a mám tak moţnost se dozvědět o praktické stránce ţivota ve jmenovaných regionech. Práce si klade za cíl popis, srovnání a interpretaci vývoje hodnot nezaměstnanosti na regionálních trzích práce v okresech Hodonín a Znojmo u vybraných skupin obyvatel, a upozornění na problémový jev jakým je bezesporu trend vysoké nezaměstnanosti, rozmáhající se v rámci Jihomoravského kraje zvláště ve výše uvedených okresech. Ve své práci se chci zaměřit na stav nezaměstnanosti objevující se v letech 2008 aţ 2014, jelikoţ se v roce 2008 s nástupem globální ekonomické krize problémy na těchto regionálních trzích práce ještě prohloubily a rok 2014 je poslední moţným zkoumaným rokem. Mezi krizí nejvíce zasaţené skupiny na trhu práce patří zejména ţeny, čerství absolventi a pracovníci nad 50 let či pracovníci s nízkou kvalifikací. Proto jsem se rozhodl ve své práci podrobit zkoumání kategorie nezaměstnaných podle pohlaví, věku a dosaţeného vzdělání. 6

K těmto skupinám bych pak rád přiřadil zkoumání nezaměstnanosti z hlediska délky trvání, jelikoţ další rizikovou skupinou jsou nezaměstnaní déle neţ jeden rok. Vysoká nezaměstnanost v kombinaci s dlouhodobou ekonomickou recesí dle mého názoru působí negativně jak na samotné lidi bez práce (např. ztráta pracovních návyků, deprese, finanční problémy), tak skupiny zaměstnanců s určitým znevýhodněním (nejistota pracovního místa, zkrácené úvazky) a v konečném důsledku na daný region a také stát (vyšší výdaje rozpočtů vedoucí k deficitům a růstu státního dluhu). V krajním případě se v postiţených oblastech často rozmáhají sociálně patologické jevy, jakými jsou například kriminalita nebo drogová

závislost,

jimiţ

jsou

ohroţeny

ţivotní

podmínky

občanů

a

sníţena

konkurenceschopnost oblasti. Tato bakalářská práce by mohla slouţit jako nástroj lepší informovanosti veřejnosti a také lokálním i regionálním představitelům státní správy či samosprávy. Dále by mohla být práce pouţita jako základ návazného šetření výše zmíněných subjektů a následně třeba jako součást řešení např. programů sníţení nezaměstnanosti a zlepšení fungování trhu práce. Určitý přínos by mohla představovat i pro organizace působící nebo chystající se působit ve vybraných regionech. Hlavním poznávacím cílem je pak odpověď na otázku: Jaký byl vývoj nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo podle vybraných kritérií v letech 2008 aţ 2014?

7

TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části práce chci vymezit pojmy, se kterými budu v praktické části pracovat a které souvisejí s definováním cílů práce. Nejprve je důleţité vymezit si trh práce, kde probíhá střet poptávky s nabídkou práce. Dále je zapotřebí definovat nezaměstnanost a určit její druhy a příčiny. Následně je vhodné popsat proč je nezaměstnanost tak akcentovaným problémem a jak se vyvíjela a měnilo v minulosti; poté popsat její důsledky na jedince i společnost. Nezbytnou součástí práce je i vymezení rizikových skupin na trhu práce. V další části se zaměřuji na ekonomickou stránku související s vývojem české ekonomiky po roce 1989 a charakteristiku doplněnou o vývoj nedávné hospodářské krize v USA a Evropě. V poslední kapitole teoretické části pak stručně popisuji a charakterizuji cílové okresy. Klíčovým pojmem celé mé práce je nezaměstnanost, se všemi souvisejícími kategoriemi. Avšak co je to vlastně nezaměstnanost, proč nebo kdy je povaţována za problém a proč je předmětem takového zájmu? Mezi českými autory většinou dochází ke shodě. Mareš (2002) popisuje nezaměstnanost jako přirozený fenomén a atributem svobodné společnosti vyplývající z potřeb ekonomiky a ze svobodné volby osob přijmout zaměstnání. Dodává, ţe nezaměstnanost nebývá povaţována za problém, dokud se nestává masovou a dokud není nerovnoměrně rozvrstvena – poté přináší vládám finanční, politické a organizační potíţe. Sirovátka s Řezníčkem (1995) pak dodávají, ţe krátkodobá nezaměstnanost tvoří nezbytnou podmínku správného fungování trhu práce a upozorňují na destabilizující a devastující vliv nezaměstnanosti (zejména dlouhodobé) na lidský kapitál a rozvoj sociálně patologických jevů. Ty pak mají negativní vliv na legitimitu a astabilitu politického a sociálního systému. Krebs (2010) také nepovaţuje nezaměstnanost nutně za zlo, dokud nepřekročí přirozenou míru nezaměstnanosti. Dále vyzdvihuje důleţitost lidského prvku v ekonomice a rostoucí vliv jeho sociálního kapitálu, který povaţuje za nejdůleţitější faktor úspěchu na trhu práce. Navazujíc na výše uvedené teze o důleţitosti lidského faktoru ve světě ekonomik a trhů, si myslím, ţe hospodářská krize, vypuknuvší v roce 2008, se stala jakýmsi katalyzátorem sociálních problémů, které ještě znásobila a zvýšila důleţitost nalezení jejich řešení na globální, regionální i lokální úrovni. Proto bych se rád pokusil ukázat vývoj nezaměstnanosti ve dvou lokalitách jednoho regionu, jejich společný nebo rozdílný vývoj a příčiny.

8

1. Nezaměstnanost 1.1 Definice Nezaměstnanost lze chápat jako stav, kdy určitá část ekonomicky aktivního obyvatelstva nepracuje. Nezaměstnaný je člověk, který je starší 15 let a v daném období splňoval tři základní podmínky: 1. je bez placené práce 2. práci aktivně hledá – prostřednictvím Úřadu práce, médií nebo sociálních sítí 3. má schopnost pracovat – je schopen a ochoten do práce do 14 dnů nastoupit Naopak za zaměstnaného je povaţován člověk, starší 15 let, který má placené zaměstnání či sebe zaměstnání. Zaměstnaní a nezaměstnaní dohromady tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo (Musil, Fuchs, Franc, Grigarčíková, 2008).

1.2 Míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost měříme pomocí ukazatele jménem míra nezaměstnanosti:

x 100% Kde u značí míru nezaměstnanosti, U je počet nezaměstnaných a L označuje celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel. (Krebs, 2010) Při měření nezaměstnanosti v ČR je třeba rozlišovat mezi mírou registrované nezaměstnanosti a obecnou mírou nezaměstnanosti. Míra registrované nezaměstnanosti ukazuje počty nezaměstnaných, které evidují Úřady práce (dále také označení ÚP), zatímco Obecná míra nezaměstnanosti zahrnuje výsledky tzv. výběrového šetření pracovních sil, které realizuje Český statistický úřad (dále ČSÚ). Tyto výpočty se liší v metodice zjišťování počtu nezaměstnaných, kdy míra registrované nezaměstnanosti zjišťuje pouze uchazeče registrované na Úřadech práce, tedy nezjistí informace od dlouhodobě nezaměstnaných, kteří nejsou na ÚP evidování. Tento nedostatek právě řeší výběrové šetření pracovních sil, které dotazníkovou formou můţe získat komplexnější data a dokáţe tak lépe odhalovat skrytou nezaměstnanost. I tato metoda má však určitou nevýhodu, nedokáţe totiţ dlouhodobě monitorovat jednotlivé případy nezaměstnaných a jejich vývoj, protoţe šetření provádí v náhodně vybraných domácnostech.

9

V lednu 2013 došlo ke změně výpočtu registrované míry nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále MPSV) zavedlo novou formu ukazatele nezaměstnanosti v České republice (dále ČR) nazvaného Podíl nezaměstnaných osob, který nově vyjadřuje podíl nezaměstnaných osob ve věku 15 aţ 64 let vzhledem ke všem obyvatelům této věkové skupiny, zatímco předchozí ukazatel měl ve jmenovateli skupinu všech ekonomicky aktivních osob. V této změně tak spočívá největší kontroverze. Mnoho odborníků varuje, ţe nový ukazatel nebude mít dostatečnou vypovídající hodnotu, kvůli zahrnutí osob ekonomicky neaktivních navíc nominálně nezaměstnanost poklesne, avšak reálně bude vyšší. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od nového ukazatele nezaměstnanosti naopak slibuje získání přesnějších dat z regionů, snadnější popis situace a jednodušší mezinárodní srovnání. (ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD c - Změna výpočtu ukazatele registrované nezaměstnanosti)

1.3 Druhy nezaměstnanosti Ekonomická teorie rozlišuje mnoho druhů nezaměstnanosti. Mezi základní patří podle Mareše dělení na frikční, strukturální a cyklickou. Některé z níţe uvedených druhů nezaměstnanosti se bude pravděpodobně objevovat na trzích práce na Hodonínsku a Znojemsku, proto je zahrnu do obou částí své práce.

Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost označuje podle Mareše (2002) stav na trhu práce, kdy dochází k nezaměstnanosti vyvolané přirozenou mobilitou pracovníků mezi pracovními místy a kdy v určitou chvíli zůstává pracovník bez placeného zaměstnání. Tento druh nezaměstnanosti trvá ve většině případů krátkou dobu, ale bývá ovlivněn nastavením sociálního systému státu, konkrétně výší příspěvků v nezaměstnanosti (vyšší příspěvky prodluţují čas hledání práce). Frikční nezaměstnanost podle Krebse (2010) poměrně dobře vystihuje anglický výraz „People between two jobs” kde je akcentována přechodnost tohoto stavu. Často můţe být také spojena s ţivotním cyklem a hledáním lepšího pracovního místa.

Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost je charakterizována jako nesoulad mezi poptávkou a nabídkou práce na jednotlivých segmentech trhu práce. Její vznik přisuzuje Mareš (2002) rozvoji určitých odvětví nebo naopak jejich omezování. Pak dochází k přizpůsobování se novému stavu ekonomiky a pracovníkům určitou dobu trvá, neţ získají nově potřebnou kvalifikaci nebo naleznou práci v jiném regionu. Indikátorem strukturální nezaměstnanosti je výskyt 10

volných pracovních míst a zároveň výskyt vysokého počtu nezaměstnaných. Jak dodávají Sirovátka a Řezníček (1995), tento typ nezaměstnanosti se často vyskytuje v transformujících se ekonomikách.

Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost souvisí s ekonomickým cyklem. Dochází k ní při recesích, kdy je nízká poptávka po práci kvůli nízkému odbytu produktů a upravování stavu zaměstnanců organizacemi. V minulosti byla často spojena s přírodním cyklem. Dodnes proto k cyklické nezaměstnanosti bývá, jak píše Krebs (2010), řazena také sezonní nezaměstnanost, kdy dochází k omezení výroby a růstu nezaměstnanosti zejména v zimních měsících typicky v zemědělství nebo stavebnictví, ale také v souvislosti s turismem mimo letní sezonu. Dále je vhodné definovat si několik dalších druhů nezaměstnanosti jako je skrytá, nepravá, dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost na základě Mareše (2002) nebo Krebsem (2010) přidané dělení na dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnanost.

Skrytá nezaměstnanost Skrytá nezaměstnanost označuje formu nezaměstnanosti, kdy si nezaměstnaná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje. Většinu v této kategorii tvoří podle Mareše (2002) obvykle vdané ţeny a mladiství. Jedná se o osoby, které na hledání práce rezignovaly, buď protoţe unikly do jiného statusu jako je mateřství, práce v domácnosti či studium nebo si práci hledají přímo u zaměstnavatele nebo také přes svoje neformální sociální sítě. Další část této skupiny tvoří dle Krebse (2010) osoby s nízkou kvalifikací, vysokým věkem nebo jiným znevýhodněním, pro které není ani podnět k registraci na Úřadu práce kvůli oprávnění pobírat podporu v nezaměstnanosti dostatečný.

Nepravá nezaměstnanost Do této kategorie patří podle Mareše (2002) osoby, které jsou sice registrované jako nezaměstnané, avšak práci nehledají či ji rovnou odmítají a spíše se snaţí vyčerpat v plném rozsahu nárok na dávky v nezaměstnanosti. Také sem patří osoby registrované na Úřadech práce, ale zároveň pracující v šedé či černé ekonomice, jak dodává Krebs (2010).

11

Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost Nezaměstnanost se dá také sledovat z hlediska délky a četnosti. Definice dlouhodobé nezaměstnanosti se mírně liší, ale zpravidla se jedná o nezaměstnanost delší neţ jeden nebo dva roky. Informace o ní mohou být důleţitým indikátorem problémových regionů. V posledních letech dochází k nárůstu podílu osob dlouhodobě nezaměstnaných a průměrnému prodluţování délky trvání tohoto stavu. Tento typ nezaměstnanosti vzniká při extrémní nerovnoměrnosti distribuce nezaměstnanosti koncentrované do určitých skupin populace. Dlouhodobá nezaměstnanost je spojena s dalším jevem, kterým je opakovaná nezaměstnanost v pracovní kariéře jednotlivce a dochází k nesouvislé a přerušované zaměstnanosti, která má neblahý vliv na další uplatnění jedince na trhu práce. Tento trend postihuje určité sociální kategorie (typicky jedince s nějakým druhem znevýhodnění), ale také jednotlivé regiony. (Mareš, 2002) Na dlouhodobou nezaměstnanost navazuje podle Sirovátky a Řezníčka (1995) další problém jménem sociální exkluze (sociální vyloučení). Pod tímto názvem se skrývá rozpad nebo absence sociálních vztahů a nedostatečná sociální participace. Nejčastěji vyskytujícími se formami exkluze jsou právě dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost, nestabilita rodinných vztahů. Proto lze shrnout aspekty deprivace na pracovně – trţní a sociální.

Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Další důleţité dělení nezaměstnanosti, tentokrát na základě důvodu, je podle Krebse (2010), na dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnanosti. Dobrovolná označuje jev na pracovním trhu, kdy určitá část populace nechce za daných mzdových podmínek pracovat (i kdyţ pracovní místa existují, ale není o ně při výši mezd zájem) nebo nechce pracovat vůbec (ţivobytí zajišťuje z podpor a charit, více si cení volného času apod.). Pro moderní ekonomiky je typické, ţe mohou fungovat a zároveň vytvářet tento typ nezaměstnanosti. Pro nedobrovolnou nezaměstnanost platí, ţe vzniká v důsledku existence většího počtu pracovníků neţ je pracovních míst, tedy nabídka po práci převyšuje její poptávku. (Krebs, 2010)

12

1.4 Důsledky nezaměstnanosti Vzhledem k významu práce pro ţivot člověka, má nezaměstnanost negativní vliv na běţné, kaţdodenní činnosti, vztahy či hodnoty jedince a interakci s jeho okolím. Ačkoliv zkušenost s nezaměstnaností dopadá na člověka různě podle věku nebo pohlaví, určité charakteristiky jsou přesto sdíleny všemi. Z výzkumu, který provedli Sirovátka s Řezníčkem v rámci knihy Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť (1995), vyplývá, ţe za hlavní problém související s nezaměstnaností označili sami nezaměstnaní finanční problémy a sníţení ţivotní úrovně (46% z nich). Ta se dostaví se sníţením příjmu, ačkoliv nízká ţivotní úroveň nemusí být nutně spojena jen s nezaměstnaností (velkou část chudých tvoří špatně placení zaměstnanci). Mareš pak dodává, ţe příjem z podpory v nezaměstnanosti stěţí pokrývá základní potřeby jednotlivce, natoţ pak rodiny a v této situaci se můţe roztočit dluhová spirála, ze které se těţko uniká a můţe se stát odrazovým můstkem pro rozvoj dalších patologických jevů, zvláště v kombinaci s dlouhodobou nezaměstnaností. Podle výzkumu se tento problém se častěji vyskytuje u pracovníků na sekundárním trhu práce. Těsně na druhém místě se podle odpovědí respondentů umístila změna v psychickém proţívání a sebehodnocení. Tato odpověď převaţovala u lidí, zaujímajících v zaměstnáních spíše vyšší pracovní pozici. Projevující se deprivace je podle Mareše (2002) úzce spojena s konzumním stylem ţivota a jeho ohroţením či tlakem na jeho udrţení. Je také spojena s pohledem blízkého okolí na nezaměstnaného a pohledem nezaměstnaného na sebe sama, který můţe cítit stigma ze svého sociálního statutu, zvláště pokud se mu nedostane psychické pomoci a podpory. Velký vliv má i na rodinné vztahy nezaměstnaného. Můţe dojít k narušení rodinných zvyklostí, ztrátou rodinného statusu a autority jedince v rámci rodinného systému nebo ztrátě společenského statusu dané rodiny. Nezaměstnaní tedy vidí dva zmíněné problémy jako hlavní. Avšak jako vedlejší problémy uvádějí i nedostatek aktivity, zhoršení zdravotního stavu. Podle Krebse (2010) nezaměstnaný ztratí časovou strukturu dne a začne být náchylný k pasivitě, vzhledem k nově nabytému volnu a snaţí se ho nějak vyplnit. Nezřídka však zabíjením nudy u televizorů nebo hracích automatů. Čas pak pro člověka přestává hrát roli a náprava tohoto stavu je velmi obtíţná. Jen málo nezaměstnaných si dokáţe udrţet aktivní ţivotní styl. Se zdravím a fyzickým stavem jedince v dnešní době dochází nejvíce k nemocem spojeným se stresem, který velmi souvisí

13

z nezaměstnaností a následnou nejistotou. V tomto období se také zvyšuje konzumace alkoholů, léků či drog, které zdravotní problémy ještě zesilují.

1.5 Vývoj nezaměstnanosti v ČR mezi lety 1990 až 2008 V roce 1989 patřila československá ekonomika mezi centrálně plánované ekonomiky, kde byly veškeré ekonomické a hospodářské procesy řízeny centrálním plánem. Trh v zásadě neexistoval a docházelo ke zvyšujícímu se ekonomickému a technologickému zaostávání. Od roku 1989 se československá (od roku 1993 česká) ekonomika transformovala na relativně vyspělou trţní ekonomiku s fungující demokratickou společností. Proces transformace české ekonomiky se skládala z liberalizace cen a zahraničního obchodu, z privatizace (malé a velké) a restitucí. Podle autorů publikace Hospodářství a ţivotní prostředí v České republice po roce 1989, byly reakcí na výše uvedené změny nejprve skokový růst cenové hladiny a propad produkce. V souvislosti s transformačními procesy také docházelo ke vzniku a nárůstu nezaměstnanosti. V ČR se výrazně projevila nezaměstnanost z pohledu strukturálního a regionálního. Strukturálně se projevily problémy s útlumem těţby hnědého a černého uhlí a restrukturalizací průmyslu. S těmito problémy souvisí regionální nezaměstnanost, která se objevila zvláště v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Objevila se rovněţ dlouhodobá nezaměstnanost, postihující zejména mládeţ, seniory, nekvalifikované pracovníky, lidi se zdravotními problémy a matky s dětmi. Do konce první poloviny 90. let byla nezaměstnanost na relativně nízké úrovni vzhledem k nedokončené transformaci, kdy podniky nebyly ještě vystaveny plným trţním podmínkám. (Broţová, 2008) Tomeš pak dodává, ţe od druhé poloviny 90. let se začal počet nezaměstnaných prudce zvyšovat a také došlo k nárůstu počtu uchazečů na jedno volné místo. Souběţně se však ekonomika stabilizovala a docházelo k růstu Hrubého domácího produktu (dále jen HDP), HDP na osobu a celkovému zvyšování ţivotní úrovně. V roce 1997 došlo ke zpomalení ekonomiky a objevily se problémy s nerovnováhou zahraničního obchodu, na které reagovala vláda fiskální restrikcí v podobě tzv. balíčků. Důsledkem byl útěk zahraničních investorů od české měny, coţ se projevilo měnovou krizí a znehodnocením koruny. To mělo za následek i růst nezaměstnanosti, vlnu bankrotů a prohloubení krize v bankovním sektoru. K obnovení ekonomického růstu došlo aţ v roce 1999. Míra registrované nezaměstnanosti však v následujících dvou letech stagnovala a naopak v letech 2002 aţ 2004 - kdy dosáhla maxima – dokonce rostla. 14

České republice z ekonomického hlediska velmi pomohl vstup do Evropské unie (dále jen EU) v roce 2004, hlavně z hlediska nárůstu zahraničních investicí. (Tomeš, 2008) Míra nezaměstnanosti však začala klesat aţ v roce 2005, avšak klesala setrvale aţ do roku 2008. Graf č. 1: Průměrná roční míra registrované nezaměstnanosti v ČR 1990 - 2008

12,00 10,00 8,00 6,00 Průměrná roční míra registrované nezaměstnanosti v…

4,00 2,00

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

0,00

Zdroj: Tomeš (2008, s. 248), KURZY.CZ b - Nezaměstnanost v ČR, vlastní zpracování

1.6 Shrnutí kapitoly Cílem této kapitoly bylo definovat klíčový pojem celé práce: nezaměstnanost, její druhy, dopady a vývoj v České republice. V praktické části pak vyuţiju tyto informace k přesnějšímu popisu situace v cílových oblastech. Nezaměstnanost, jak uţ bylo řečeno, představuje jeden z nejostřeji sledovaných ukazatelů v hospodářství státu. V 90. letech je zaměstnanost ovlivněna ve vyspělých zemích zejména rostoucí propojeností trhů a rychlým rozvojem technologií. Právě s rozvojem technologií souvisí rychlé zastarávání a strukturální problémy. Z toho vyplývá, ţe strukturální ekonomické problémy převyšovaly cyklické, kdy byly (aţ na výjimky jako v roce 1997) ekonomiky relativní stabilní. Došlo ke zvýšení ţivotního standardu, i kdyţ nezaměstnanost poklesla oproti předchozí dekádě jen minimálně. Nově se objevila v postkomunistických zemích, kde souvisela s transformací ekonomiky na trţní hospodářství. (Mareš, 2002)

15

V České republice je její výše poměrně stabilní, s výjimkou skoků v letech 1998 a 1999 nebo 2007 a 2008. Zkoumání, měření a vnímání nezaměstnanosti se od třicátých let 20. století do dnešních dob velmi proměnilo. Avšak jedno zůstává stejné: vlivy a jevy, které s sebou přináší, zvláště pak v dlouhodobé fázi není radno podceňovat ani dnes.

2. Trh práce 2.1 Definice TP a příčiny nezaměstnanosti Nezaměstnanost je důsledkem fungování trhu práce. Trh práce je místem, kde se střetává poptávka po práci ze strany potenciálních zaměstnavatelů s nabídkou práce, představovanou jednotlivci ucházejícími se o zaměstnání. Předmětem koupě a prodeje práce. V trţní ekonomice představuje trh práce hlavní distributivní mechanismus. V klasickém pohledu organizuje směnu práce za mzdu. Svým fungováním trh práce inklinuje k nerovnováze projevující se ve formě nezaměstnanosti v důsledku velké míry segmentace (vyplývá z rozdílů mezi dispozicemi lidí, jejich pracovní kvalifikací a z územní alokace trhů práce) a také regulace ze strany státu (ve formě administrativních zásahů, např. minimální mzda) se všemi negativními ekonomickými a sociálními dopady. Příčiny nezaměstnanosti se dají dělit podle mnoha hledisek. Dle mého názoru je zřejmě nejvýstiţnější, na základě poznatků Sirovátky, Řezníčka, Mareše a Mankiwa dělení podle úrovně působení nepříznivých faktorů na vyšší (makro), střední (mezo) a niţší (mikro) úrovni. Nejčastějšími příčinami nezaměstnanosti na makro úrovni jsou v předchozí kapitole popsané druhy nezaměstnanosti: frikční, strukturální a cyklická. Jedním z dalších důleţitých jevů na makro úrovni je tzv. dualizace pracovních trhů. Podle této teorie můţe být trh práce členěn na vnitřní a vnější: vnitřním je míněn střet nabídky a poptávky práce stávajících zaměstnanců uvnitř konkrétní organizace a vnějším interakce poptávky firem po práci a nabídkami osob, které mohou na nová pracovní místa nastoupit. Dalším moţným členěním je podle teorie duálního trhu práce dělení trhu práce na primární a sekundární. Primární trh práce je místem výskytu pracovních míst, jeţ se vyznačují vysokou mzdou, vysokou společenskou prestiţí, moţností kariérního růstu a jistotou pracovního místa. Zatímco na sekundárním trhu práce se objevují pracovní místa, vyznačující se nízkou mzdou, nízkými nároky na kvalifikaci, nízkou atraktivitou a minimální pracovní jistotou. Platí také, ţe jednotlivci mohou být z primárního

16

trhu práce vytlačeni na sekundární, ale k pohybu opačným směrem dochází jen zřídka. (Mareš, 2002) Dalším výrazným makro faktorem způsobujícím nezaměstnanost můţe být tzv. teorie efektivnostních mezd. Podle této teorie zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům vyšší mzdy, neţ jsou vypláceny jinými zaměstnavateli, z důvodu zvýšení motivace a produktivity. Dochází pak k nerovnováze na trhu práce a navíc k podpoře dělení na primární a sekundární trh. Dalším ekonomickým vysvětlením nezaměstnanosti na makro úrovni je minimální mzda. Podle některých autorů zavedení minimální mzdy porušuje automaticky vyrovnávací mechanismus na trhu práce a způsobuje nerovnosti projevující se vznikem nezaměstnanosti. Na střední úrovni, tedy úrovni regionů a firem, je podle některých ekonomů jedním z nejdůleţitějších příčin existence odborů. Argumentují, ţe vyšší mzda sjednaná v kolektivním vyjednávání sníţí mnoţství poptávané práce zaměstnavateli a výsledkem je nezaměstnanost a tlak na pokles mezd v ostatních částech odvětví. Dalším výrazným faktorem na této úrovni je stav nabídky a poptávky po práci na lokálních trzích práce. (Mankiw, 1999) Na mikro úrovni, která směřuje k individuálním charakteristikám uchazeče o práci, je velmi důleţitá výše lidského kapitálu a ochota k přijetí zaměstnání. Pojem lidský kapitál v sobě zahrnuje soubor fyzických, intelektuálních schopností, získaných zejména vzděláním. Lidský kapitál se pak odráţí v mezní produktivitě jako výrobním faktoru. Souvislost mezi výší lidského kapitálu a úspěchem na trhu práce vysvětluje Teorie lidského kapitálu (Sirovátka, 1997). Ochota přijetí zaměstnání závisí na více okolnostech. Mareš popisuje přímo úměrnou souvislost mezi výší a délkou doby pobírání sociálních dávek a dobou nezaměstnanosti. Mankiw (1999) zase rozebírá z ekonomického hlediska vliv důchodového a substitučního efektu na substituci mezi prací a volným časem při růstu příjmu (substituční efekt zvyšuje počet odpracovaných hodin, důchodový sniţuje).

2.2 Rizikové skupiny pohybující se na trhu práce Ve své bakalářské práci se zaměřuji na rozdělení skupin s problémy na trhu práce podle poznatků Sirovátky a Mareše (2003) z několika hledisek a to z hlediska věku (kdy pracovníci na trhu práce překonávají bariéry související s jejich ţivotním cyklem), z hlediska kvalifikace (kdy jsou výzvou překonání bariéry spojené s nedostatečnou kvalifikací či pracovní zkušeností) a z hlediska pohlaví (ţeny jsou obecně na trhu práce zranitelnější a náchylnější k nezaměstnanosti neţ muţi).

17

2.2.1 Z hlediska věku Mladiství uchazeči o zaměstnání Tato skupina označuje uchazeče o zaměstnání mezi 15 a 18 lety. Mareš (2002) přičítá hlavní důvod problémů na trhu práce této skupiny charakteristicky absenci pracovních zkušeností a návyků, často poznamenaná sociálním postavením rodičů a dáváním přednosti sociálním dávkám před pracovním příjmem. Nevýhodou je, jak dodávají autoři, i nemoţnost nést některé odpovědnosti nebo vykonávat určité práce z důvodu nedosaţení zletilosti. Mladiství jsou ve většině případů neschopni samostatného řešení vlastní situace, proto je pro ně důleţitá vnější pomoc, navíc zaměstnavatelé obecně nejeví o tuto skupinu zájem. Mladiství na trhu práce se podle Sirovátky (1997) také vyznačují malou ochotou k návratu do vzdělávacího procesu, který by mohl významně řešit jejich problémy.

Starší osoby Pracovníci z vyšší věkové kategorie bývají často povaţováni za skupinu nejohroţenější marginalizací na trhu práce. Do této skupiny bývají řazení lidé starší 50 let, ovšem v současné době se v praxi věková hranice podle Mareše (2002) ještě sniţuje. Důvody nezaměstnanosti starších lidí mohou plynout buď ze strany očekávání zaměstnavatele, nebo ze strany charakteristiky samotného jednotlivce. Zaměstnavatelé dávají podle autorů přednost mladším pracovníkům kvůli nárokům spojeným s prací s moderní technikou, znalostí jazyků nebo poţadovanou flexibilitou. Starší lidé mají také často vyšší mzdové nároky, jsou více vázáni na své rodiny a mnohdy je problémem i zastarávající kvalifikace. Na trhu práce je sledován trend, kdy se vzrůstajícím věkem uchazeče o zaměstnání klesá jeho adaptabilita.

2.2.2 Z hlediska kvalifikace Absolventi škol Ke hlavním příčinám nezaměstnanosti absolventů patří zejména nesoulad mezi profesní strukturou absolventů a potřebami trhu práce, jak píše Mareš (2002), ale také nedostatek praktických zkušeností. Určitou roli hraje i neschopnost či nezájem některých absolventů na trhu práce, často navíc v kombinaci s nízkou mobilitou, zapříčiněnou špatnou situací na trhu s byty. Dalším problémem bývá nereálnost poţadavků nebo neochota změnit povolání či přijmout pracovní místo pod úrovní své kvalifikace. Naopak výhodou této skupiny na trhu

18

práce jsou časová flexibilnost, znalost aktuálnějších teoretických znalostí či vyšší adaptabilita a kreativita v porovnání se staršími pracovníky.

Osoby s nízkou kvalifikací Termín osoba s nízkou kvalifikací označuje podle Sirovátky a Mareše (2003) osoby s nedostatečnou pracovní zkušeností nebo s nízkým vzděláním (zvláště základním nebo nedokončeným základním). Velikost této skupiny klesá se vzrůstajícím věkem. Problémy, vyskytující se u této skupiny, jsou zejména neschopnost řešení vlastních problémů, nereálné poţadavky na trhu práce nebo dávání přednosti sociálním dávkám před pracovním příjmem (jelikoţ jejich výše se moc neliší). Také často trpí předsudky ze strany zaměstnavatelů, ohledně nízké kvality a špatných pracovních návyků. Častým řešením situace je práce mimo oficiální trh práce v černé ekonomice, coţ s sebou přináší další problémy.)

2.2.3 Z hlediska pohlaví Ţeny na trhu práce Další skupinou na trhu práce, která je častěji ohroţena nezaměstnaností, jsou ţeny. Podle Čermákové v České republice i přes relativně vysokou zaměstnanost ţen přetrvávají určité nerovnosti na trhu práce. Jsou mezi nejčastější řazeny mzdová nerovnost (kdy ţena se stejným vzděláním na stejné úrovni pracovního zařazení dostává niţší mzdu neţ muţ), pracovní segregace (v určitých oborech jako školství dochází k výrazné převaze ţen nad muţi, coţ můţe vést k poklesu prestiţe a niţšímu ocenění jejich práce) a častější pobyt ţen mimo trh práce v důsledku péče o rodinu (vedoucí k niţší atraktivitě pro zaměstnavatele). (Čermáková, 1995)

2.3 Shrnutí kapitoly Trh práce je jistě nejlepším mechanismem, který alokuje práci. Je však třeba myslet i na jeho nedokonalosti a limity, které mohou vytvářet nerovnosti a deformace. V této kapitole jsem se snaţil definovat trh jako místo, kde se setkává nabídka a poptávka po práci, příčiny vzniku nezaměstnanosti, které jsem rozdělil je do kategorií podle úrovně působení a ukázal jejich konkrétní příklady, jakými jsou segmentace pracovního trhu, existence minimální mzdy, efektivnostních mezd, kolektivního vyjednávání, stavu nabídky a poptávky na lokálních trzích, velikost lidského kapitálu a ochotu přijmout práci. V další části jsem popsal a zdůvodnil výběr skupin uchazečů o práci, kteří těmito nerovnostmi trpí nejvíce, a rozdělil je podle kritérii, jakými jsou věk, mnoţství pracovních zkušeností a pohlaví. V budoucnu bude 19

klíčové vyřešit problémy starších pracovníků na trhu práce vzhledem ke stárnutí populace. Zaměstnanost ţen naopak neustále stoupá.

3. Hospodářská krize 3.1 Hospodářská krize v USA a v Evropě První globální hospodářská krize nového století má své počátky v roce 2007, kdy došlo k prasknutí bubliny na americkém trhu s bydlením. Americké domácnosti se od začátku století díky politice levných peněz, kdy klesala úroková míra a začaly hromadně zadluţovat a následně nakupovat domy a další předměty dlouhodobé spotřeby. Na své výdaje si brali zejména hypoteční a spotřebitelské úvěry, které byly snadno dostupné a levné. Během několika let se sice zvýšilo bohatství domácností, avšak zároveň mnohonásobně vzrostly ceny bydlení a akcií a také úrokové sazby, čímţ došlo k prodraţení splácení hypoték. Došlo tak podle autorů knihy Světová hospodářská krize k platební neschopnosti domácností, následně se problémy přelily do finančního sektoru a na podzim roku 2008 došlo ke krachu nebo úpadku finančních firem, coţ ovlivnilo i reálnou ekonomiku. Krize reálné ekonomiky se pak rychle rozšířila do globalizovaného světa a přerostla v celosvětovou ekonomickou krizi. (Klvačová, 2009) Došlo tak podle Eurostatu k výraznému poklesu HDP ve všech státech Evropské unie. V roce 2008 se sníţení ekonomického růstu HDP projevilo v záporných číslech u několika států (zvláště Pobaltí, Irsko a Velká Británie), v roce 2009 pak v záporných číslech skončily všechny státy EU s výjimkou Polska, u kterého jen došlo ke sníţení ekonomického růstu. V roce 2010 se u většiny států EU situace stabilizovala kromě států PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko, Španělsko) jejichţ problémy přetrvávají do dnes, ale objevily se výrazné problémy s rostoucími deficity veřejných rozpočtů. Během let 2011 a 2012 se objevovaly recese jen u některých států, například Kypr, Slovinsko nebo Česká republika v roce 2012 a 2013. Během let 2012 aţ 2014 docházelo k pomalému zlepšování situace reálné ekonomiky, avšak zůstávaly problémy s veřejnými rozpočty. (Eurostat - GDP per capita - annual Data) Současně s finančními problémy a poklesem HDP docházelo k růstu nezaměstnanosti. Na základě statistik autorů Jansenové a Uexkülla z broţury Trade and employment in the global crisis (ILO, 2010) vyplývají tyto informace: K nárůstu nezaměstnanosti došlo oproti roku 2007 globálně v kaţdém regionu. Zároveň došlo k poklesu reálných mezd, v roce 2009 například v polovině zemí sledovaných ILO. Oblastmi nejvíce zasaţenými nezaměstnaností 20

byly rozvojové ekonomiky společně s jiţní a východní částí Evropské unie. Rizikovou skupinou na trhu práce, která nejvíce pocítila následky, byla skupina mladých pracovníků, jejichţ nezaměstnanost se například v Evropě vyšplhala nad 20%. Překvapivé je, ţe nezaměstnanost ţen a muţů byla v Evropě víceméně na stejné úrovni – okolo 8%. (Jansen, Uexkűll, 2010)

3.2 Hospodářská krize v ČR Do České republiky se hospodářská krize rozšířila na konci roku 2008, ale naplno propukla aţ v roce následujícím. V polovině roku 2008 česká koruna dosáhla rekordního posílení, v kurzu vůči Euru dosahovala pod 24 Kč/euro. Silná koruna však činila problémy exportérům a experti začali předpovídat prudké zpomalení české ekonomiky. K tomu opravdu došlo, projevilo se to například na sníţení HDP mezi 3. a 4. čtvrtletím roku 2008 o 3,5%! V roce 2009 pak v 1. čtvrtletí HDP klesl znovu o 3,5% a během roku se ještě sníţilo. Během roku 2010 a 2011 došlo k oţivení, ale v roce 2012 a 2013 se česká ekonomika znovu dostala do recese a k oţivení došlo aţ na začátku roku 2014. (KURZY.CZ a - HDP v ČR) Zajímavostí je, jak dodává Kohout (2011), ţe v ČR na rozdíl od USA a mnoha zemí západní Evropy nedošlo ke kolapsu bank a pojišťoven. K čemu ovšem podle stejného autora došlo je zvýšení nezaměstnanosti, sníţení exportu a zpřísňování pravidel poskytování hypoték a úvěrů. Největší dopad měla krize na český průmysl. V oblasti

zaměstnanosti

podle

Analýz

vývoje

zaměstnanosti

a

nezaměstnanosti

zpracovávaných MPSV České republiky na kaţdý rok došlo na začátku roku 2009, kdy se objevila hospodářská krize v České republice, oproti konci roku 2008 k výraznému poklesu zaměstnanosti (o 1,7%) a meziročně se zvýšil i počet uchazečů na 1 místo z 3,9 na 17,4. Během roku klesl podíl osob zaměstnaných v průmyslu o 10%, ale vzrostla zaměstnanost v sektoru sluţeb. Regionální zaměstnanost poklesla ve všech oblastech s výjimkou Prahy a Středočeského kraje, nejvíce ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti přesáhla 8%. V roce 2010 pak jen k mírnému sníţení zaměstnanosti oproti roku 2009. Na konci roku 2010 byl počet uchazečů na 1 volné místo 18,9. Sektorem, který byl v roce 2010 nejvíc zasaţen poklesem zaměstnanosti, bylo stavebnictví. Zaměstnanost klesla ve všech krajích kromě Středočeského, Jihomoravského, Libereckého a Karlovarského. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti pak znovu stoupla, tentokrát na 9%. Roku 2011 pak došlo k mírnému oţivení ekonomiky a objevil se i růst zaměstnanosti a to o 0,4%, na zvýšení se podílely zejména ţeny – počet zaměstnaných 21

ţen stoupl o 22,7 tisíce. Nárůst také zaznamenal počet osob pracujících na dobu určitou. Sekundární sektor zaţil nárůst zaměstnanosti o 0,4%, ke sníţení došlo pouze ve stavebnictví. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti se sníţila meziročně na 8,6% . V roce 2012 se pak projevil zpomalující se vývoj ekonomiky. Pokles zaměstnanosti byl sice pozorován v průmyslu i stavebnictví, avšak byl překonán růstem zaměstnanosti v primárním a terciárním sektoru. Největší nárůst byl pozorován v Praze a Středočeském kraji, naopak v Ústeckém, Jihočeském a dalších čtyřech krajích byl zaznamenán pokles. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti se meziročně nezměnila, ačkoliv v prvním pololetí zaznamenala pokles a v druhém nárůst nezaměstnanosti.

V roce 2013 byl vypozorován pokles HDP, přesto

zaměstnanost v absolutních číslech rostla, hlavně díky sektoru sluţeb. Největší nárůst zaměstnanosti

byl

zaznamenán

v Jihomoravském

kraji,

naopak

největší

pokles

v Olomouckém kraji. Podíl nezaměstnaných osob (od roku 2013 nový ukazatel) na celorepublikové úrovni byl meziročně 8,2%.

3.3 Shrnutí kapitoly V kapitole byly popsány příčiny krize, její průběh a následné dopady. Období začínající rokem 2008 a trvající v podstatě do dnes je označováno jako hospodářská krize. Avšak období krize podle mnoha autorů trvala v období mezi lety 2008 aţ 2010 a byla spojena s propadem hospodářství, poté následovalo krátké období růstu a následně se objevily recese plynoucí z nastavení fiskálních politik jednotlivých států. Toto období představuje neobvyklý šok, který se následně promítnul do mnoha oblastí fungování státu i lidských ţivotů. V České republice se pokles ekonomiky vyvolaný krizí nejvíce projevil v roce 2009, v dalších letech se objevilo mírné oţivení, následováno krátkou recesí. Nezaměstnanost se v ČR v kritických letech vyšplhala na vrchol na přelomu roku 2009 a 2010 kdy její míra dosahovala téměř 10%, avšak od té doby pomalu, ale setrvale klesá. Nejproblémovější stránkou ekonomiky v ČR dnes zůstává opakovaný deficit veřejných rozpočtů a postupný nárůst veřejného dluhu.

22

4. Charakteristika okresu Hodonín a Znojmo 4.1 Charakteristika okresu Hodonín Mapa č. 1: Mapa okresu Hodonín

Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD a - Charakteristika okresu Hodonín

Základní informace Okres Hodonín se nachází v jihovýchodní části Jihomoravského kraje při hranicích se Slovenskou republikou. Z jihomoravských okresů sousedí na západě s okresem Břeclav a na severozápadě s okresem Vyškov. Na severu a severovýchodě pak hraničí s okresy Kroměříţ a Uherské Hradiště ze Zlínského kraje. V okrese Hodonín ţilo k 31.12 2012 celkem 155 742 obyvatel. Území okresu o celkové rozloze 1 099 km2 zaujímá 15,3 % rozlohy území Jihomoravského kraje a je charakteristické svým protáhlým tvarem ze západu na východ. Na území okresu se nachází několik z mála zdrojů minerálních vod jiţní Moravy. Z hlediska podnebí leţí okres v nejteplejší a nejsušší oblasti České republiky. Nejteplejší část okresu je reprezentována stanicemi Stráţnice a Hodonín s průměrnou roční teplotou 9,4 aţ 9,5°C. Zemědělská půda tvoří přibliţně 63 % z celkové plochy okresu. Nejkvalitnější jsou plochy v nivě řeky Moravy, v západní a severovýchodní části okresu, kde mohou zemědělci plně vyuţít 23

výhodné klimatické, terénní i půdní podmínky. Celý region je také protkán vinařskými cyklistickými stezkami se zastaveními u nejpozoruhodnějších historických vinných sklepů v jednotlivých obcích. Okres Hodonín je proslulý svými bohatými kulturními tradicemi a památkami. Střediskem lidových tradic je Stráţnice se skanzenem lidové architektury a kaţdoročním mezinárodním folklórním festivalem. Město Kyjov oţívá kaţdý čtvrtý rok festivalem lidové kultury Slovácký rok. Je to vrcholná přehlídka lidových tradic, řemesel, tance a zpěvu. Turisticky vyhledávanou atraktivitou Veselí nad Moravou je vodní cesta Baťův kanál.

Geografické členění Z geografického hlediska je pro okres charakteristický členitý terén. Severní část Hodonínska tvoří listnaté lesy Ţdánického lesa a Chřibů, jiţní část lemují hřebeny Bílých Karpat, které byly pro své mimořádné bohatství rostlinných i ţivočišných druhů v roce 1980 vyhlášeny na ploše 715 km2 chráněnou krajinnou oblastí a v roce 1996 získaly statut biosférické rezervace UNESCO. Středem území prochází úrodný Dolnomoravský úval. Střední nadmořská výška okresu je 263 metrů. Nejníţe poloţený bod (159,5 m n. m.) leţí u obce Mikulčice, v místě, kde řeka Morava opouští území okresu. Nejvyšší nadmořskou výšku dosahuje území okresu na trojmezí se Zlínským krajem a Slovenskem v blízkosti kóty Durda (842 m n. m). Území okresu Hodonín náleţí jako téměř celá Morava k povodí řeky Moravy, ze kterého lze vyčlenit tři dílčí povodí řek Moravy, Dyje a Myjavy.

Správní členění Administrativně se okres Hodonín člení po narovnání hranic k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) na 82 obcí a dále pak na 93 částí. Celkem 75 obcí má pouze 1 část obce, 7 obcí se dělí na 2 a více částí obce, město Kyjov má 4 části obce. Celkem 8 obcí má statut města (Bzenec, Dubňany, Hodonín, Kyjov, Stráţnice, Veselí nad Moravou, Vracov a Ţdánice). Počtem obyvatel je okres Hodonín po brněnských okresech v kraji 3. největší. Na území okresu Hodonín působí tři obce s rozšířenou působností (ORP) – Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou (obce 3. stupně). ORP Kyjov má také největší rozlohu (470 km2) a spadá pod něj nejvíce obcí – 42, následuje ORP Veselí nad Moravou s rozlohou 343 km2 a 22 obcemi. V obvodu ORP Hodonín 18 obcí rozlohou zaujímá 286 km2.

24

Socioekonomická charakteristika Zánik, popřípadě různé transformace velkých průmyslových podniků, které v minulosti patřily k hlavním zaměstnavatelům obyvatel okresu Hodonín, se plně projevily ve vysoké míře nezaměstnanosti obyvatelstva. Ani vznik převáţně menších podniků, ať uţ v průmyslové nebo zemědělské sféře, neměl vliv na zlepšení zaměstnanosti. Míra registrované nezaměstnanosti je z dlouhodobého hlediska v meziokresním srovnání jednou z nejvyšších v České republice. (ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD a - Charakteristika okresu Hodonín)

4.2 Charakteristika okresu Znojmo Mapa č. 2: Mapa okresu Znojmo

Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD b - Charakteristika okresu Znojmo

Základní informace Okres Znojmo se nachází v jihozápadní části Jihomoravského kraje při jiţních hranicích s Republikou Rakousko. Severním sousedem okresu Znojmo je okres Brno-venkov a východním okres Břeclav, na severozápadě okres Třebíč z kraje Vysočina, krátkou hranici má na západě i s okresem Jindřichův Hradec z Jihočeského kraje. V okrese Znojmo ţilo k 31.12 2012 celkem 113 288 obyvatel. S rozlohou 1590 km2 se řadí mezi největší okresy České republiky. Základní podobu a velikost získal v roce 1961 25

sloučením okresu Znojmo a Moravský Krumlov s částí okresu Moravské Budějovice, současné hranice byly upraveny 1.1 2007.

Geografické členění Celé území okresu náleţí do povodí řeky Dyje, která je tak nejvýznamnější řekou okresu. Na jejím horním toku byla ve třicátých letech minulého století vybudována Vranovská údolní nádrţ. Tato slouţí nejen jako zásobárna vody pro část okresů Znojmo a Třebíč, ale kromě výroby elektrické energie také vyrovnává i průtok na střední části toku. Postupem doby se tato přehrada stala také hlavním letním rekreačním centrem. V okrese Znojmo se také nachází z hlediska turistického ruchu Národní park Podyjí, v nedávné době zaţívá rozvoj tematická turistika – zde zaměřena zvláště na lokální vinařskou tradici. Z hospodářského hlediska je okres Znojmo okresem zemědělsko průmyslovým. Právě zemědělská půda tvoří téměř 68 % výměry okresu.

Správní členění Administrativně se okres Znojmo po sladění hranic k 1. 1. 2007 člení na 144 obcí a dále pak na 170 částí obcí. Celkem 129 obcí má pouze jednu část obce, 15 obcí se dělí na dvě a více částí obce, město Znojmo má 9 částí obce. Celkem 5 obcí má statut města – jsou to Hrušovany nad Jevišovkou, Miroslav, Moravský Krumlov, Znojmo a Jevišovice. Statut městyse má 13 obcí – Běhařovice, Blíţkovice, Lukov, Mikulovice, Olbramkostel, Olbramovice, Oleksovice, Prosiměřice, Šatov, Štítary, Vémyslice, Višňové, a Vranov nad Dyjí. Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí. Na území okresu Znojmo působí 2 obce s rozšířenou působností (ORP) – Moravský Krumlov a Znojmo (obce 3. stupně). Správní obvod Znojmo má rozlohu 1 243 km2, patří sem 111 obcí, správní obvod Moravský Krumlov má rozlohu 348 km2 a 33 obcí.

Socioekonomická charakteristika V uplynulých letech, podobně jako v celé České republice, vstoupil do mnoha podniků na území okresu zahraniční kapitál. V tomto období také některé větší či menší podniky nevydrţely z různých důvodů tlak konkurence a zanikly nebo musely změnit svoji činnost. Naproti tomu vznikla celá řada převáţně menších podniků, které si své místo na trhu jiţ našly. Podobná situace nastala i v zemědělství. Část podniků se transformovala do velkých celků, 26

kromě toho vznikla celá řada větších či menších rodinných farem. Ve sluţbách také došlo k dalšímu rozvoji. V obchodní síti, zvláště ve městě Znojmě, vznikla celá řada supermarketů, které ovlivnily vývoj obchodní sítě nejen ve městě, ale i v jeho okolí. Veškeré tyto změny se odrazily na trhu práce. Vzhledem k poměrně nízkému zprůmyslnění okresu, absenci velkých podniků a sezónnosti některých činností, dosahuje okres Znojmo vysoké nezaměstnanosti, která se prohlubuje v zimních měsících, kdy klesá zájem o pracovníky v zemědělství, stavebnictví a sluţbách. (ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD b - Charakteristika okresu Znojmo)

4.3 Shrnutí kapitoly Jako územní jednotky pro sledování cílů své práce jsem si vybral okresy Hodonín a Znojmo. Oba sledované okresy toho mají mnoho společného, jako například poloha u hranic Jihomoravského kraje s cizím státem, dlouhá a svébytná lidová tradice, ale i zaměření se na primární a sekundární pracovní sektor. Společným znakem jsou bohuţel i dlouhodobé strukturální nedostatky. V neposlední řadě jsou oba okresy známy dlouhodobě nejvyššími mírami nezaměstnanosti v celém Jihomoravském kraji.

5. Vymezení výběru kritérií výzkumu V této části práce zformuluji kritéria, dle kterých budu hodnotit údaje o nezaměstnanosti a podle kritérii vymezím jejich výzkumné kategorie, které budou podrobeny v praktické části práce analýze. Nezaměstnanost můţe být hodnocena podle mnoha různých kritérií a hledisek. Já jsem se snaţil vybrat kritéria, které co nejkomplexněji vystihnou situaci na vybraných lokálních trzích práce a zároveň přinesou odpověď na hlavní výzkumnou otázku. U všech vybraných kategorií budu sledovat strukturální vývoj průměrných ročních podílů nezaměstnaných jedinců (v empirické části a závěru dále označován zkráceně jen jako podíl) z daných skupin podle statistik Úřadu práce. Tento nástroj sledování vývoje nezaměstnanosti jsem se rozhodl pouţít kvůli nedostupnosti nebo nekompletnosti dat a provést tak strukturální analýzu. Kontaktními osobami z Úřadů práce jsem byl rovněţ odkázán pouze na statistiky z Integrovaného portálu MPSV, kde se ovšem nenachází dostatečné údaje důleţité pro výpočet specifické míry nezaměstnanosti vybraných skupin nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných jedinců vybrané skupiny je vypočítán jako počet nezaměstnaných dané skupiny k počtu celkově nezaměstnaných v okrese. K výzkumu ještě přidám podkapitolu zobrazující vývoj ukazatele míry registrované nezaměstnanosti a podílu nezaměstnaných osob na Hodonínsku a 27

Znojemsku z dostupných dat mezi lety 2008 aţ 2014 jako doplnění kontextu situace na lokálním trhu práce, ve kterém se vybrané skupiny pohybovaly.

5.1 Nezaměstnanost podle věku Kritérium nezaměstnanosti podle věkového sloţení ukazuje, jak nezaměstnanost zasahuje skupiny v různých fázích ţivota. Podle obecných trendů získaných ze statistik se předpokládá vyšší nezaměstnanost u věkových skupin 15-25 a nad 50 let většinou z důvodu kumulace rizikových faktorů. (Sirovátka, Mareš, 2003)

5.2 Nezaměstnanost podle výše dosaženého vzdělání Dalším kritériem je dosaţená úroveň vzdělání. Podle jiţ zmíněné Teorie lidského kapitálu existuje předpoklad vyšší atraktivity pro zaměstnavatele s rostoucí úrovní produktivity vyjádřené maximálním dosaţeným vzděláním. Tedy předpokládá se niţší nezaměstnanost u uchazečů o práci s vyšším vzděláním a naopak vyšší nezaměstnanost u uchazečů s niţším nebo ţádným dosaţeným vzděláním. (Sirovátka, Mareš, 2003)

5.3 Nezaměstnanost podle pohlaví Toto kritérium ukazuje rozloţení nezaměstnanosti v populaci mezi muţi a ţenami. Obecným předpokladem je vyšší míra zaměstnanosti muţů neţ ţen. Ţeny jsou pak ohroţeny přerušováním pracovní kariéry kvůli rodině, mzdovou nerovností a pracovní segregací. Určitou roli můţe hrát i diskriminace ze strany zaměstnavatele. (Čermáková, 1995)

5.4 Nezaměstnanost podle délky trvání Kritérium, které nezaměstnanost dělí dle délky trvání, je důleţitá kvůli rizikovosti skupin, které se octnou bez zaměstnání na delší dobu, většinou platí čím delší trvání nezaměstnanosti, tím větší riziko k výskytu sociálně patologického chování. (Sirovátka, Mareš, 2003)

28

METODOLOGICKÁ ČÁST V této části práce se budu zabývat metodologií, další nezbytnou součástí výzkumu. Jak zmiňuje Hendl (2005): „Metodologie se zabývá systematizací, posuzováním a navrhováním strategií a metod výzkumu.“ Zaměřím se tedy na cíle výzkumu, metodu výzkumu a operacionalizaci dat. Dále popíšu triangulaci dat, tedy pouţití více výzkumných metod v rámci jednoho výzkumu, kterou také vyuţiji.

6. Cíle výzkumu Stanoveným cílem mé práce je analýza nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 – 2014 a nalezení odpovědi na hlavní výzkumnou otázku: „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 až 2014?“ Nezaměstnanost ve vybraných regionech bude analyzována z více hledisek pomocí stanovených kritérií. Zvolenými kritérii jsou nezaměstnanost podle věku, nezaměstnanost podle dosaţeného vzdělání, nezaměstnanost podle pohlaví a nezaměstnanost podle délky trvání. Hlavní výzkumná otázka (HVO): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 až 2014?“ Na hlavní otázku navazuji dílčími otázkami, které zpřesňují hlavní výzkumnou otázku podle stanovených kritérií. Kaţdou dílčí výzkumnou otázku rozdělím na tři podotázky, zohledňující vývoj v jednotlivém okresu a ukazující srovnání s republikovým průměrem. Dílčí výzkumná otázka 1 (DVO 1): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska věkových skupin v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 1a (DVO 1a): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska věkových skupin v okrese Hodonín v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 1b (DVO 1b): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska věkových skupin v okrese Znojmo v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 1c (DVO 1c): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska věkových skupin v České republice v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 2 (DVO 2): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska dosažené úrovně vzdělání v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 až 2014?“

29

Dílčí výzkumná otázka 2a (DVO 2a): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska dosažené úrovně vzdělání v okrese Hodonín v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 2b (DVO 2b): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska dosažené úrovně vzdělání v okrese Znojmo v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 2c (DVO 2c): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska dosažené úrovně vzdělání v České republice v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 3 (DVO 3): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska pohlaví v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 3a (DVO 3a): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska pohlaví v okrese Hodonín v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 3b (DVO 3b): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska pohlaví v okrese Znojmo v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 3c (DVO 3c): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska pohlaví v České republice v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 4 (DVO 4): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska její délky v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 4a (DVO 4a): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska její délky v okrese Hodonín v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 4b (DVO 4b): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska její délky v okrese Znojmo v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 4c (DVO 4c): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska její délky v České republice v letech 2008 až 2014?“ V navazující části pak výsledky mého výzkumu podrobím komentářům odborníků, kterým budou poloţeny následující otázky: 1. Jaké významné události na lokálním trhu práce ovlivnily vývoj nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 aţ 2014?

30

2. Jaké faktory vedou k vyšší míře nezaměstnanosti/podílu nezaměstnanosti u okresů Hodonín a Znojmo neţ je republikový průměr? 3. Jaké jsou podle Vás důvody zvyšování podílu nezaměstnaných skupiny mezi 35 – 49 lety u obou okresů (i ČR) ve sledovaném období (2008 aţ 2014)? 4. Čím je podle Vás zapříčiněn dvojnásobný podíl nezaměstnaných vysokoškoláků v letech 2008 a 2014 u obou okresů? 5. Jaké jsou podle Vás faktory způsobující rozloţení nezaměstnanosti podle pohlaví v okrese Znojmo (potaţmo v ČR) v roce 2008 a proč podle Vás došlo k výrazné proměně v roce 2009? 6. Jaké důvody podle Vašeho názoru vedly k nárůstu podílu nezaměstnaných muţů v okrese Hodonín v roce 2009 a jeho udrţení aţ do roku 2014? 7. Jak si vysvětlujete stav podílů nezaměstnanosti podle délky trvání mezi lety 2008 a 2010? 8. Čím je podle Vás způsoben razantní nárůst podílů nezaměstnaných nad 12 měsíců u všech vybraných územních celků od roku 2010?

7. Metoda výzkumu Můj výzkum bude probíhat ve dvou fázích, nejprve analyzuji dostupná data a následně provedu rozhovory s odborníky, kde reflektuji zjištěné skutečnosti. Rozhovory mají za cíl zvýšit validitu výzkumu a zpřesnit jeho výsledky. Jako hlavní výzkumnou metodu jsem si pro svou práci zvolil typ kvantitativní výzkumné techniky zvanou sekundární analýza dat. Zároveň jsem si však vybral výzkumnou techniku rozhovor, kterým získám komentáře ke zjištěným výsledkům výzkumu od vybraných odborníků. Dochází tedy, jak píše Hendl (2005), k metodologické triangulaci neboli kombinaci více výzkumných metod. Tento způsob získávání informací označuje jako výhodný, díky doplnění a obohacení výzkumu a zároveň zvýšení jeho validity. Sekundární analýza dat je podle Dismana (2000) způsob zkoumání jiţ sebraných dat, určených pro jiný výzkum. Výhodu vidí v dostupnosti, jelikoţ data jsou čím dál více k dispozici v digitální podobě a také v nízkonákladovosti pořízení těchto dat, protoţe jsou většinou k dostání na webových stránkách zdarma. Nevýhodou je ovšem sesbírání a pouţití dat za jiným účelem, problém můţe nastávat zejména v lokální nepřenosnosti dat. Hendl (2005) také dodává, ţe výzkumník je omezen v získávání dat, které nemůţe doplňovat. Pro 31

svůj výzkum budu vyuţívat primárně data ze čtvrtletních statistik Úřadů práce a portálu MPSV. Data pochází z let 2008 aţ 2014. Rozhovor je pak podle Reichla technikou získávání dat od respondentů, která je hojně vyuţívaná ve společenských vědách. Rozhovor můţe být pouţit jak v kvalitativních, tak také kvantitativních přístupech, záleţí pak na míře standardizace. Hendl (2005) pak zahrnuje mezi výhody zisk dat přímo od zdroje či velkou míru kontroly při sběru dat. Disman (2000) upozorňuje na nedostatky rozhovoru, mezi které řadí například časovou náročnost, nákladnost nebo zkreslení vyvolané tazatelem. Ve své práci budu vyuţívat techniku sběru dat zvanou polo strukturovaný rozhovor. Jak píše Reichel (2009) se polo strukturovaný rozhovor, zvaný téţ rozhovor pomocí návodu, vyznačuje souborem předem připravených otázek, které budou jeho součástí, ale neexistuje pevně stanovené pořadí jejich kladení. Navíc obsahuje moţnost modifikace a reakce na získané informace ve formě doplňujících otázek. Hendl (2005) ještě dodává, ţe tento typ rozhovoru umoţňuje provést rozhovor s několika lidmi strukturovaněji a ulehčuje jejich srovnání. Také ještě zmiňuje teoretický druh polo strukturovaného rozhovoru, který nazývá problémově zaměřený rozhovor, ve kterém tazatel uvede určitý problém a následně se k němu neustále vrací a postupně se v něm odráţí poznatky z provedené analýzy. Respondenty pro rozhovory jsem vybíral podle geografického klíče, proto je jeden z okresu Hodonín a druhý z okresu Znojmo. Za okres Hodonín mi na otázky osobně odpovídal Respondent 1 z okresní pobočky Úřadu práce. Následně mi kontaktní osobou na Úřadu práce ve Znojmě byli doporučeni ke konzultaci odborníci z Krajské pobočky Úřadu práce v Brně a po domluvě mi elektronicky z časového důvodu na otázky odepisoval Respondent 2. Jako třetího jsem si vybral Respondenta 3 z vyššího územně-správního celku a to představitele Jihomoravského kraje, z odboru regionálního rozvoje, který mi při osobním rozhovoru poskytnul vhled na oba regiony současně.

8. Operacionalizace dat Operacionalizací dat se podle Reichla (2009) rozumí převod definovaných pojmů do empiricky zkoumatelné podoby na měřitelné či tříditelné údaje. Těmto údajů se říká znaky nebo indikátory. V následující části kapitoly přiřadím konkrétní indikátory dílčím výzkumným otázkám.

32

Indikátory: Nezaměstnanost podle věku - nezaměstnanost věkových skupin do 34 let, 35 – 49 let, nad 50 let Nezaměstnanost podle vzdělání – osob se základním vzděláním, se středním vzděláním bez maturity, se středním vzděláním s maturitou a osob s vysokoškolským vzděláním Nezaměstnanost podle pohlaví - nezaměstnanost muţů a ţen Nezaměstnanost podle délky trvání – do 3 měsíců, 3 aţ 12 měsíců, nad 12 měsíců Dílčí výzkumná otázka 1 (DVO 1): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska věkových skupin v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 až 2014?“ - podíl nezaměstnaných ve věkové skupině do 34 let na celkové regionální nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo - podíl nezaměstnaných ve věkové skupině 35 – 49 let na celkové regionální nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo - podíl nezaměstnaných ve věkové skupině nad 50 let na celkové regionální nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo Dílčí výzkumná otázka 1a (DVO 1a): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska věkových skupin v okrese Hodonín v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 1b (DVO 1b): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska věkových skupin v okrese Znojmo v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 1c (DVO 1c): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska věkových skupin v České republice v letech 2008 až 2014?“ Všechny skupiny jsou zpracovány podle statistik úřadu práce. Do kategorie věkové skupiny do 34 let jsem zahrnul skupiny do 19 let, 20-24 let a skupiny 25 – 29, 30 – 34. Do kategorie věkové skupiny 35 – 49 let jsem zařadil skupiny, 35 – 39, 40 – 44, 45 – 49. Do kategorie věkové skupiny nad 50 let jsem zařadil skupiny 50 – 54, 55 – 59, 60 – 64 a nad 65 let.

33

Dílčí výzkumná otázka 2 (DVO 2): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska dosažené úrovně vzdělání v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 až 2014?“ - podíl osob se základním vzděláním na celkové regionální nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo - podíl osob s niţším středním vzděláním bez maturity na celkové regionální nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo - podíl osob se středním vzděláním s maturitou na celkové regionální nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo - podíl osob s vysokoškolským vzděláním na celkové regionální nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo Dílčí výzkumná otázka 2a (DVO 2a): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska dosažené úrovně vzdělání v okrese Hodonín v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 2b (DVO 2b): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska dosažené úrovně vzdělání v okrese Znojmo v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 2c (DVO 2c): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska dosažené úrovně vzdělání v České republice v letech 2008 až 2014?“ Všechny skupiny jsou upraveny podle statistik Úřadu práce. Do skupiny osob se základním vzděláním jsem zahrnul podle statistik skupinu bez vzdělání, s nedokončeným základním vzděláním a základním vzděláním (podle značení statistik MPSV skupiny A, B, C vzdělanostní struktury). Do skupiny osob se středním vzděláním bez maturity jsem zahrnul osoby s niţším středním vzděláním a osoby se středním a odborným vzděláním s výučním listem, bez maturity a bez výučního listu (podle značení statistik MPSV skupiny D, E a H vzdělanostní struktury). Do skupiny osob se středním vzděláním s maturitou jsem sloučil skupiny s úplným středním odborným vzděláním s výučním listem a maturitou i s maturitou bez výučního listu, skupinu s úplným středním vzděláním (podle značení statistik MPSV skupiny J, K, L, M vzdělanostní struktury). Do skupiny osob s vysokoškolským vzděláním jsem zařadil osoby s vyšším odborným,

bakalářským vzděláním, vysokoškolským

(magisterským) vzděláním i doktorským vzděláním (podle značení statistik MPSV skupiny N, R, T, V vzdělanostní struktury).

34

Dílčí výzkumná otázka 3 (DVO 3): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska pohlaví v okrese Hodonín a Znojmo v letech 2008 až 2014?“ - podíl muţů na celkové regionální nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo - podíl ţen na celkové regionální nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo Dílčí výzkumná otázka 3a (DVO 3a): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska pohlaví v okrese Hodonín v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 3b (DVO 3b): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska pohlaví v okrese Znojmo v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 3c (DVO 3c): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska pohlaví v České republice v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 4 (DVO 4): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska délky trvání v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 až 2014?“ - podíl nezaměstnaných v délce trvání do 3 měsíců na celkové regionální nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo - podíl nezaměstnaných v délce trvání 3 aţ 12 měsíců na celkové regionální nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo - podíl nezaměstnaných v délce trvání více neţ 12 měsíců na celkové regionální nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo Dílčí výzkumná otázka 4a (DVO 4a): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska délky trvání v okrese Hodonín v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 4b (DVO 4b): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska délky trvání v okrese Znojmo v letech 2008 až 2014?“ Dílčí výzkumná otázka 4c (DVO 4c): „Jaký byl vývoj nezaměstnanosti z hlediska délky trvání v České republice v letech 2008 až 2014?“ Uvedené rozvrţení skupin je upraveno dle statistik Úřadu práce. Ke skupině nezaměstnaných do 3 měsíců jsem zařadil pouze stejnojmennou kategorii. Do skupiny nezaměstnaných mezi 3 aţ 12 měsíci jsou sloučeny skupiny 3 aţ 6 měsíců, 6 aţ 9 měsíců a skupina 9 aţ 12 měsíců. Ve 35

skupině nezaměstnaných v délce trvání nad 12 měsíců jsou zahrnuty skupiny 12 aţ 24 a nad 24 měsíců.

36

EMPIRICKÁ ČÁST Jak jsem jiţ naznačil v metodologické části, ve své analýze budu pouţívat triangulaci metod, konkrétně vyuţiji statistickou sekundární analýzu dat, následně obohacenou o komentáře a hodnocení plynoucí z rozhovorů s vybranými odborníky. Proto i svoji empirickou část rozdělím na dvě části: část A se bude zabývat analýzou dat a část B bude vyhrazena rozhovorům.

9. Část A – Statistická sekundární analýza dat 9.1. Vývoj obecné míry nezaměstnanosti/podílu nezaměstnaných osob V roce 2008 sice v USA a posléze i v západní Evropě propukla hospodářská krize, avšak jak píše Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12 2011 (dále jen PZJMK 2011), kromě posledního čtvrtletí tento rok zaznamenala česká ekonomika ekonomický růst, projevující se i sniţující se nezaměstnaností. Ze statistik Regionálního informačního servisu vyplývá, ţe průměrná hodnota registrované míry nezaměstnanosti v České republice byla 5,9%, v okresech Hodonín a Znojmo pak dosahovala nad 10%, konkrétně na Hodonínsku 10,9 a Znojemsku 10,8. Kdyţ se podíváme na vývoj hodnot počtu nezaměstnaných v obou okresech podle čtvrtletních statistik, zjistíme, ţe se mezi okresy objevuje rozdíl. Zatímco na Hodonínsku je nejvyšší počet nezaměstnaných v posledním čtvrtletí (konkrétně 8819), na Znojemsku je nejvyšší počet nezaměstnaných v prvním čtvrtletí (konkrétně 6 523). V roce 2009 se jiţ česká ekonomika potýkala s recesí a počty nezaměstnaných rostly. Průměrná hodnota míry nezaměstnanosti v České republice se tedy poměrně výrazně zvýšila a dosáhla 9,3. V obou sledovaných okresech registrovaná nezaměstnanost překročila dokonce patnáctiprocentní hranici, v případě Hodonínska 15,9 a na Znojemsku 15,4%. V průběhu roku došlo u obou okresů k nárůstu nezaměstnanosti, který byl lehce zbrzděn pouze v druhém čtvrtletí, a vrcholu dosáhl u obou zároveň v posledním čtvrtletí (konkrétně na Hodonínsku 12 681 a Znojemsku na 8956 osob). Rok 2010 a zvláště pak jeho počátek znamenal podle PZJMK 2011 dosaţení vrcholu problémů české ekonomiky a postupně docházelo k růstu HDP i ke sniţování nezaměstnanosti, někteří odborníci začali mluvit o odeznění krize. Průměrná hodnota registrované míry nezaměstnanosti v České republice tedy ještě zůstala na relativně vysoké úrovni 9,6%, avšak ve třetím a čtvrtém čtvrtletí začala klesat. Okresní hodnoty v prvním čtvrtletí přesahovaly dokonce 16% hranici, avšak na podzim na Znojemsku se sníţily k 10% a 37

v zimě vzrostly ona 14%, bohuţel na Hodonínsku se po celý rok drţely hodnoty míry nezaměstnanosti okolo hranice 14% a na konci roku se vrátily na 16%. V roce 2011 ve druhém pololetí se v České republice objevily recesní problémy, které měly podle PZJMK 2011 kořeny v dlouhodobých problémech Eurozóny s vysokým zadluţením a růstem nezaměstnanosti. HDP ČR se sníţilo o několik procent, avšak v průměru vykázala česká ekonomika růst 1,7. Průměrná hodnota míry nezaměstnanosti v ČR oproti předchozímu roku klesla na 8,6%. Vývoj hodnot nezaměstnanosti v obou sledovaných krajích sice nebyl ovlivněn recesí, ale i přes určitý pokles oproti předchozímu roku, zůstaly průměrné hodnoty na výši 14,5% pro Hodonínsko a 14,1% na Znojemsku. Počátkem roku 2012 se recese projevila naplno, kdy podle dat z Integrovaného portálu MPSV Analýzy zaměstnanosti došlo v prvním čtvrtletí k poklesu HDP o 0,4% a v dalších obdobích se HDP sníţilo ještě o více neţ procento. Také došlo k úbytku výdajů domácností, meziročně o 4%. Negativní vliv recese se odrazil i ve vývoji registrované nezaměstnanosti, jejíţ průměrná míra doznala zvýšení na 9,4%. V Hodonínském a Znojemském okresu pak také došlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti, zajímavostí však je, ţe zatímco na Hodonínsku se oproti předchozímu roku zvýšila hodnota průměrné roční míry nezaměstnanosti o 0,4% na 14,9%, Znojemsko bylo recesí zasaţeno více - hodnota průměrné roční míry nezaměstnanosti se zvýšila oproti předchozímu roku o procento na 15,1%. Rok 2013 pak představoval zlom ve vývoji recese. Zatímco většina roku byla ve znamení stagnujícího vývoje hodnot HDP, v posledním čtvrtletí se začal zvedat, podle informací MPSV byl hlavním důvodem růst investic. Hodnoty nezaměstnanosti byly ovlivněny novým ukazatelem, který začal platit od ledna a byl nazván Podíl nezaměstnaných osob a vypočítává se jako podíl dosaţitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Podle nového ukazatele tedy byla průměrná hodnota podílu nezaměstnaných v České republice 7,7%. V Hodonínském a Znojemském okresu nový ukazatel významně sníţil počty nezaměstnaných, kdyţ došlo k poklesu o několik procent – v Hodonínském okrese na 10,7% a ve Znojemském na 10,2%. Rok 2014 byl ve znamení růstu české ekonomiky, MPSV uvádí, ţe jenom v prvním čtvrtletí vzrostl český HDP o 2,5%. Za zlepšením vidí odborníci hlavně vliv zahraničního kapitálu a zvýšení spotřeby domácností. Hodnoty nezaměstnanosti však neukazují ţádný jednotný trend nezaměstnanosti, průměrný roční podíl nezaměstnaných osob zůstal na republikové úrovni na

38

7,7%. V Hodonínském okrese pak došlo ke sníţení průměrného ročního podílu nezaměstnaných osob na 10,5%, zatímco ve Znojemském došlo k nárůstu o 0,2% na 10,4%. Graf č. 2: Průměrné roční hodnoty míry nezaměstnanosti (2008-20012) /podílu nezaměstnaných osob (od 2013) 18 16 14 12 10

ČR HOD

8

ZNO 6 4 2 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti pro rok 2009 - 2014, REGIONÁLNÍ INFORMAČNÍ SERVIS Statistická data Nezaměstnanost: Míra registrované nezaměstnanosti, vlastní zpracování

9.2 Nezaměstnanost podle věku Okres Hodonín V Hodonínském

okrese

nejvyšší

podíl

za celé sledované období

tvoří

skupina

nezaměstnaných do 34 let, druhý nejvyšší podíl zaujímá skupina nezaměstnaných mezi 35 a 49 lety a nejmenší podíl zbývá na skupinu nezaměstnaných nad 50 let. Během sledovaného období můţeme z grafu vyčíst, jak se podíly měnily v jednotlivých letech. V roce 2009 došlo k nárůstu podílu u skupin nezaměstnaných do 34 let (o téměř 2%) a mezi 35 aţ 49 lety (o 1,3%), zatímco u nezaměstnaných do 50 let se podíl sníţil o 1,7%. Tento vývoj byl zřejmě zapříčiněn situací na trhu práce, který ovlivnila nastupující hospodářská krize. Během následujícího roku pak vidíme, ţe došlo ke zpomalení růstu podílu nezaměstnanosti u skupiny do 34 let, která zaznamenala nárůst o 0,6% (a také dosáhla 39

nejvyššího podílu za sledované období). U zbylých dvou skupin pak došlo ke sníţení, ačkoli u skupiny nezaměstnaných mezi 35 aţ 49 let pouze o 0,01%. V roce 2011 pak u skupiny nezaměstnaných do 34 let vidíme pokles podílu, který trvá aţ do posledního sledovaného roku 2014 a kde také tato skupina dosahuje minima 37,97%. Podíl skupiny nezaměstnaných mezi 35 aţ 49 lety naopak aţ do roku 2014 nepřetrţitě roste a v tomto roce dosahuje maxima sledovaného období 34,16%. Roku 2011 dosáhla minima skupina nezaměstnaných nad 50 let s podílem 24,87%. Podíl skupiny pak do konce sledovaného období narůstal aţ na konečných 27,28% v roce 2014. Graf č. 3: Struktura nezaměstnanosti podle věku v okrese Hodonín

Podíl věkových skupin v %

45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

HOD do 34

41,43

43,35

43,93

43,02

41,60

40,25

37,97

HOD 35 - 49

30,07

31,05

31,04

32,09

32,66

33,44

34,16

HOD nad 50 let

28,48

25,59

25,02

24,87

25,73

26,29

27,28

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

Okres Znojmo V okrese Znojmo byla situace na rozdíl od Hodonínska mírně odlišná. Stejné byly pouze jasně nejvyšší podíl skupiny nezaměstnaných do 34 let a postupný nárůst podílu skupiny 35 aţ 49 let ve sledovaném období. V roce 2008 se za nejpočetnější skupinou do 34 let s 37,55% na druhém místě ve výši podílu skupiny nezaměstnaných umístila skupina nad 50 let s 32,38% a aţ třetí místo zaujala skupina 35 aţ 49 let s 30,05%. Následující rok však vzhledem k vývoji české ekonomiky došlo 40

k nárůstu podílu u skupin do 34 let (o 1,5 %), skupiny 35 aţ 49 (o 0,3 %), která však nadále zaujímala nejmenší podíl. Jen ve skupině nad 50 let došlo ke sníţení podílu o 1,7% na 30,62%. Ve stejném duchu se nesl i následující rok 2010, kdy znovu vzrostly podíly skupiny do 34 let a 35 aţ 49, tentokrát však u první jmenované skupiny tvoři nárůst 1% na 40,10 % maximum sledovaného období, zatímco nárůst skupiny 35 aţ 49 byl oproti předchozímu roku dvojnásobný (0,6%) a znamenal přeskočení skupiny nad 50 let na druhém místě, které si skupina udrţela do konce sledovaného období a maxima dosáhla podobně jako v Hodonínském okrese v roce 2014, s hodnotou podílu 33, 31 %. V roce 2011 lze z grafu vypozorovat pokles podílu skupiny do 34 let (o 1,3 %) a naproti tomu růst podílu skupiny nad 50 let (o 0,6%), roku 2012 sice hodnoty podílu obou skupin poklesly, ale v letech 2013 a 2014 se znovu pohybovaly protichůdně, tedy nejprve v roce 2013 mírně rostly hodnoty pro skupinu do 34 let a klesaly pro skupinu nad 50 let a o rok později naopak, avšak tentokrát byly změny výraznější – pokles hodnot u skupiny do 34 let byl oproti předchozímu roku o 2% a nárůst skupiny nad 50 let o 1,6%. Graf č. 4: Struktura nezaměstnanosti podle věku v okresu Znojmo

Podíl věkových skupin v %

45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

ZNO do 34

37,55

39,01

40,10

38,73

38,48

38,78

36,72

ZNO 35 - 49

30,05

30,35

30,93

31,70

32,38

32,90

33,31

ZNO nad 50 let

32,38

30,62

28,96

29,55

29,13

28,31

29,97

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

41

Srovnání okresů a ČR U obou okresů zaujímá shodně největší podíl skupina nezaměstnaných do 34 let, v Hodonínském okrese průměrně o několik procent více neţ ve Znojemském, stejně tak při srovnání podílů u skupiny mezi 35 aţ 49, která se však podíly liší jen minimálně. Znojmo má vyšší hodnoty podílu pouze pro skupinu nad 50 let, rozdíl hodnot mezi okresy činí v průměru 4 %. Celkově tedy ze srovnání obou okresů vychází lépe Znojmo, díky niţší nezaměstnanosti skupin do 34 a 35 aţ 49 let. Srovnání s průměrem podílů nezaměstnaných dle věku s ČR vyznívá příznivěji při srovnání skupiny do 34 let očekávaně pro Znojemský okres, které se po celou dobu sledování pohybovalo pod průměrem ČR, zatímco hodnoty pro Hodonínský okres se pohybovaly po celou dobu nad průměrem ČR. U srovnání skupiny 35 aţ 49 se hodnoty podílu pro oba okresy pohybovaly, s výjimkou hodnot pro okres Hodonín z roku 2009, pod hranicí průměru ČR. Hodnoty pro okres Znojmo byly podle předchozího srovnání niţší, navíc hodnoty pro okres Hodonín z roku 2013 se nedotýkaly průměru jen těsně (33,44 ku 33,49). Při srovnání hodnot skupiny nad 50 let pak ze srovnání s průměrem ČR vychází lépe okres Hodonín, který se svými hodnotami podílu po celou dobu pohyboval pod hranicí průměru ČR, hodnoty pro okres Znojmo této skupiny se naopak pohybovaly kaţdý rok nad průměrem ČR. Graf č. 5: Struktura nezaměstnanosti podle věku v České republice

Podíl věkových skupin v %

50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

ČR do 34

38,82

41,78

41,29

40,41

39,70

39,73

37,36

ČR 35 - 50

30,54

30,83

31,65

32,53

33,21

33,49

34,40

ČR nad 50

30,63

27,38

27,04

27,05

26,88

26,77

28,22

42

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

9.3 Nezaměstnanost podle dosaženého vzdělání Okres Hodonín V Hodonínském okrese tvořili výrazně nejpočetnější skupinu nezaměstnaných podle podílu ve sledovaném období lidé se středním vzděláním bez maturity, výrazně menší byla skupina se středním vzděláním, těsně následovaná skupinou lidí se základním vzděláním, nejméně početná byla skupina s vysokoškolským vzděláním. Skupina nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity v roce 2008 dosahovala na podíl 48% podle úrovně vzdělání uchazečů. O rok později se její podíl s nástupem krize ještě zvýšil o dvě procenta a mírný nárůst podílu byl zaznamenán i v roce 2010. V roce 2011 však podíl poklesl o více neţ jedno procento. Ovšem v letech 2012 a 2013 znovu zaznamenal nárůst o necelé procento a další rok o dvě desetiny procenta na maximum sledovaného období v okrese Hodonín hodnotu 50,81%. Roku 2014 se však objevil propad, tentokrát o 1%. U skupiny nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou byl vývoj ve sledovaném období relativně stabilní. V letech 2008 aţ 2010 se hodnota podílu lehce oscilovala okolo hodnoty 23 %, maxima sledovaného období pak dosáhla v roce 2010. V letech 2011 aţ 2013 pak přišel mírný pokles podílu aţ na hodnotu z roku 2013, která činila 22, 56%. Roku 2014 pak tato skupina zaţila inverzní vývoj neţ skupina se středním vzděláním bez maturity a to konkrétně nárůst podílu o více neţ procento. Skupina nezaměstnaných se základním vzděláním pak zaţila ve sledovaném období pokles podílu s výjimkou roku 2011. Během let 2008 aţ 2010 poklesly hodnoty podílu z 24,75 % (maximum sledovaného období) aţ na 21,02 %. V jiţ zmíněném roce 2011 pak došlo naopak k 0,5% nárůstu podílu. V období mezi lety 2012 a 2014 ale pokračoval pokles podílu a zastavil se v roce 2014 na minimální hodnotě celého sledovaného období 20,98 %. Nejméně početná skupina, která také zabírá výrazně nejmenší podíl ve srovnání skupin podle vzdělání je skupina nezaměstnaných vysokoškoláků. Na vývoji nezaměstnanosti této skupiny je pozoruhodná tendence k růstu podílu, která byla přerušena v roce 2013 stagnací hodnot na stejné úrovni jako v roce 2012. Roku 2014 pak došlo znovu k nárůstu podílu o 0,5% na maximum období 5,6 %.

43

Graf č. 6: Struktura nezaměstnanosti podle dosaženého vzdělání v okrese Hodonín 60

Podíl skupin v %

50 40 30 20 10 0

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Základní vzdělání

24,75

22,24

21,02

21,67

21,56

21,49

20,98

Střední vzdělání bez maturity

48,21

50,63

50,75

49,74

50,66

50,81

49,76

Střední vzdělání s maturitou

22,27

23,03

23,72

23,48

22,62

22,56

23,65

Vysokoškolské

4,28

4,08

4,5

5,08

5,12

5,12

5,59

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

Okres Znojmo Ve Znojemském okrese byla situace s nezaměstnanými podle vzdělání ve sledovaném období i přes některé společné vlastnosti s Hodonínským okresem (jako největší podíl nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity a nejmenším podílem vysokoškoláků) v některých aspektech vývoje mírně odlišná. Jak uţ bylo zmíněno, i ve Znojemském okrese zaujímá výrazně nejvyšší podíl skupina se středním vzděláním bez maturity. V roce 2008 dosáhl podíl této skupiny 48,5%. Během sledovaného období pak můţeme vidět během let 2009 a 2010 nárůst podílu skupiny aţ na 51,8 %. V roce 2011 se objevil mírný pokles podílu o 0,6%, následující rok však podíl narostl na maximum sledovaného období 52,12 %. V letech 2013 a 2014 znovu následoval postupný pokles podílu, v roce 2013 strmější o 0,8 %, v roce 2014 pak pozvolnější o 0,5%. Ve Znojemském okrese zaujímá relativně velký podíl skupina nezaměstnaných se základním vzděláním. V roce 2008 tato skupina tvořila 28,16 %, maximum sledovaného období. V následujících letech 2009 a 2010 sice podíl klesal, v roce 2010 dokonce o 2 %, ovšem roku

44

2011 se pokles zastavil a dokonce se objevil velmi nízký nárůst podílu, který následně přešel v následujícím období do roku 2014 v drobné oscilace v pásmu 24 %. Druhou podílově nejméně početnou skupinu tvoří ve Znojemském okrese nezaměstnaní se středním vzděláním s maturitou. Tato skupina vykázala ve sledovaném období velmi stabilní vývoj podílu nezaměstnanosti podle vzdělání, kdyţ počáteční hodnotu 20,42 uţ nepřekročila a jinak se hodnoty pohybovaly v rozmezí procenta mezi zmíněným maximem z roku 2008 a minimem z roku 2009. Skupina nezaměstnaných vysokoškoláků ve Znojemském okrese tvořila roku 2008 pouze zanedbatelný podíl 2,87%, ovšem během následujících let z grafu vyplývá nepříjemná tendence neustálého a nepřerušovaného růstu podílu na nezaměstnanosti, který se ve sledovaném období téměř zdvojnásobil, kdyţ v roce 2014 dosáhl 4,64 %. Graf č. 7: Struktura nezaměstnanosti podle dosaženého vzdělání v okrese Znojmo 60 50 Název osy

40 30 20 10 0

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Základní vzdělání

28,16

26,68

24,62

24,74

24,15

24,36

24,37

Střední vzdělání bez maturity

48,53

50,91

51,88

51,17

52,12

51,27

50,69

Střední vzdělání s maturitou

20,42

19,41

20,14

20,18

19,78

20,02

20,28

Vysokoškolské

2,87

2,98

3,34

3,88

3,93

4,32

4,64

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

Srovnání okresů a ČR Při srovnání hodnot obou okresů vyplývá, ţe u obou je nejpočetnější skupina nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity, ovšem příznivěji ze srovnání vychází okres Hodonín, jehoţ hodnoty podílu jsou niţší neţ znojemské v kaţdém roce sledovaného období, i kdyţ 45

mezi nimi bylo menší rozpětí neţ 1% jako v letech 2008, 2009 a 2013. Nejméně početnou skupinu pak shodně tvoří vysokoškoláci, jejichţ podíly se příliš neliší, ovšem v kaţdém roce jsou niţší v okresu Znojmo. Avšak do budoucna by mělo být bráno v úvahu varování, vzhledem k vývoji nezaměstnanosti této skupiny, kdy byl na Znojemsku sledován nepřetrţitý nárůst podílu, zatímco na Hodonínsku nikoliv. Dalším varováním by mělo být téměř zdvojnásobení počtu nezaměstnaných vysokoškoláků v obou okresech za sledované období. Skupiny, jejichţ velikost podílu a pořadí se u okresů liší, jsou skupina se středním vzděláním s maturitou a skupina se základním vzděláním. Ze srovnání skupiny se středním vzděláním s maturitou vychází příznivěji s niţším podílem na nezaměstnanosti okres Znojmo, který dosahoval kaţdý rok niţších hodnot, několikrát aţ o téměř 4 %. U hodnot pro oba okresy pak tato skupina rovněţ dosáhla stabilnějšího vývoje úrovně podílu, který se měnil v rámci necelého procenta (u okresu Hodonín lehce nad 1 %). U skupiny nezaměstnaných se základním vzděláním pak při srovnání naopak vítězí s niţším podílem v kaţdém roce okres Hodonín. Tato skupina také dosahovala o více neţ 4 procenta niţšího podílu u obou okresů v roce 2009, kdy Českou republiku zasáhla hospodářská krize. Ve srovnání s průměrem podílu nezaměstnaných podle dosaţené výše vzdělání v ČR dosahovaly hodnoty u obou okresů u skupiny se středním vzděláním bez maturity nadprůměru ČR v kaţdém roce, u skupiny se středním vzděláním s maturitou se hodnoty pro Znojemský okres pohybovaly pod hranicí republikového průměru, zatímco hodnoty pro Hodonínský kraj se kromě hodnot z let 2008, 2012 a 2013 pohybovaly nad republikovým průměrem. Skupina nezaměstnaných se základním vzděláním u obou okresů vychází ve srovnání s republikovým průměrem lépe, v kaţdém roce dosáhly na niţší hodnotu, Hodonínský okres dokonce v roce 2008 aţ o téměř 7% méně, Znojemský zhruba o 3% méně. Skupina nezaměstnaných vysokoškoláků u obou okresů vychází ze srovnání s průměrem ČR rovněţ lépe, hodnoty se také po celé sledované období pohybují pod republikovým průměrem. Také na úrovni republikového průměru byla znát stejná tendence jako u hodnot okresu Znojmo, kdy se hodnoty nezaměstnaných vysokoškoláků po celé sledované období zvyšovaly.

46

Graf č. 8: Struktura nezaměstnanosti podle dosaženého vzdělání v České republice

Název osy

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Základní vzdělání

31,08

27,77

27,12

27,95

28,26

28,06

27,72

Střední vzdělání bez maturity

41,31

44,27

43,82

42,33

42,16

41,91

40,58

Střední vzdělání s maturitou

22,37

22,73

23,34

23,37

22,94

23,06

23,09

Vysokoškolské

5,17

5,21

5,7

6,33

6,62

6,95

7,28

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

9.4 Nezaměstnanost podle pohlaví Okres Hodonín Z grafu rozdělení nezaměstnanosti podle pohlaví v Hodonínském okrese vyplývá několik důleţitých informací. V roce 2008 na počátku sledovaného období byl podíl nezaměstnaných muţů 48,4% a ţen 51,6%. Další rok, který byl zřejmě poznamenán krizí, došlo ke zřetelné změně podílu nezaměstnaných muţů a ţen, kdy se většinový podíl překlopil na stranu muţů s 53,1%. Následujícího roku se podíl nezaměstnaných muţů ještě zvýšil o 2 % a roku 2011 podíl dosáhl v podstatě totoţné hodnoty 55,3%, která byla nejvyšší za sledované období. Následující tři roky vidíme proměnlivé střídání poklesu a růstu podílu okolo hodnoty 54%. Ve sledovaném období tedy můţeme z grafu vyčíst neobvyklou tendenci v Hodonínském okrese, tedy zřetelnou převahu podílu nezaměstnanosti muţů nad podílem ţen, která se objevila roku 2009 a trvala aţ do roku 2014, pouze v roce 2008 převaţoval podíl nezaměstnaných ţen.

47

Okres Znojmo V okrese Znojmo v roce 2008 bylo rozloţení nezaměstnanosti podle pohlaví poměrně vychýlené v neprospěch ţen v poměru podílů 56,2% u ţen a 43,8% u muţů. Tyto hodnoty se následujícího roku velmi přiblíţily na 51 % ku 49 % opět s převahou nezaměstnaných ţen. Roku 2010 pak hodnoty zůstaly na stejné úrovni, ovšem došlo u nich k výměně pohlaví a tento rok s 51% převládal podíl muţů, téměř totoţná situace. Mezi lety 2012 aţ 2014 se však převládající podíl nezaměstnanosti vrátil ke skupině ţen, avšak Ve sledovaném období můţeme z grafu vyčíst v okresu Znojmo nerovnoměrné rozvrţení nezaměstnanosti mezi pohlavími v roce 2008, které se od roku 2009 a 2010 dočkalo určitého vyrovnání rozdílů a ve vývoji aţ do roku 2014 dosahovalo vyrovnanějších a stabilních hodnot.

Srovnání okresů a ČR Při srovnání obou krajů nám vychází jako stabilněji se vyvíjející a rovnoměrněji distribuující nezaměstnanost okres Znojmo. Nelze však opomenout zdůraznit vývoj mezi lety 2008 a 2009, kdy došlo ke skokovému nárůstu nezaměstnanosti muţů v obou krajích, ve Znojemském dokonce ještě více neţ v Hodonínském. Další vývoj byl rozdílný, a zatímco v okresu Znojmo docházelo ke střídání poklesu a růstu podílu okolo nedaleko hodnoty 50 %, v okresu Hodonín výrazněji převládala nezaměstnanost muţů s hodnotami mezi 53 % a 55%. Srovnání obou krajů s republikovým průměrem nejprve rozdělme zvlášť podle pohlaví. U muţů se ve sledovaném období podíl skupiny muţů z Hodonínského okresu pohyboval po celou dobu nad republikovým průměrem, naopak podíl skupiny muţů z okresu Znojmo se pohyboval většinu sledovaného období pod republikovým průměrem, pouze v roce 2011 dosahovaly hodnoty nad republikový průměr. U ţen ze srovnání vychází ze srovnání s republikovým průměrem skupina ţen z Hodonínska, jejichţ podíl se po sledované období vţdy pohyboval o několik procent pod průměrem v ČR. Podíl skupina ţen ze Znojemska se potom inverzně proti hodnotám muţů pohyboval kromě hodnot z roku 2011 nad republikovým průměrem. Z grafů také vyplývá, ţe z hlediska rovnosti distribuce nezaměstnanosti, kdy ideálním stavem je 50/50 vychází nejlépe republikový průměr, který se tomuto stavu nejvíce blíţí v letech

48

2011, 2012 a 2014. Dále platí, ţe okres Znojmo se svými hodnotami blíţí rovnováţnému stavu více neţ okres Hodonín, zejména hodnotami z roku 2013. Graf č. 9: Struktura nezaměstnanosti podle pohlaví v České republice a okresech

Podíl skupiny podle pohlaví v %

Hodonín i Znojmo 60 50 40 30 20 10 0

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Muži ČR

45,6

50,8

51,2

50,3

49,7

50,9

50,4

Ženy ČR

54,3

49,2

48,8

49,7

50,3

49,1

49,6

Muži H

48,4

53,1

55,2

55,3

53,9

54,8

53,9

Ženy H

51,6

46,9

44,8

44,7

46,1

45,2

46,1

Muži Z

43,8

49

51

50,8

48,6

49,5

48,9

Ženy Z

56,2

51

49

49,2

51,4

50,5

51,1

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

9.5 Nezaměstnanost podle délky trvání Okres Hodonín V Hodonínském okrese bylo podle statistik rozloţení nezaměstnanosti podle délky následující. Největší podíl tvořila skupina nezaměstnaných nad 12 měsíců s téměř 40 %, druhý nejvyšší podíl zaujímala skupin nezaměstnaných od 3 do 12 měsíců s přibliţně 32,5 % a nejmenší podíl zabrala skupina nezaměstnaných do 3 měsíců s necelými 28%. Následující rok 2009 znamenal výrazný pokles podílu pro skupinu nezaměstnaných nad 12 měsíců a to téměř o 11 %! Ještě překvapivější je pak podle statistik návrat v roce 2010 na téměř stejné hodnoty z roku 2008. Růst podílu se však ještě nezastavil a roku 2011 dosáhl dokonce 43,56 %. Zde během roku téměř nezřetelně poklesl, ale v letech 2013 a 2014 znovu rostl aţ na konečných téměř 48%.

49

Skupina nezaměstnaných mezi 3 a 12 měsíci v roce 2009 zaţila 8% nárůst a pokořila 40% hranici, čímţ se stala skupinou s největším podílem podle délky trvání nezaměstnanosti a na tomto postu vydrţela ještě následující rok 2010. Tento rok však uţ podíl skupiny zaznamenal sestupnou tendenci, která se zastavila v roce 2012. Roky 2013 a 2014 se nesly ve znamení poklesu podílu aţ na necelých 32%, tedy méně neţ hodnota na počátku sledovaného období. Skupina nezaměstnaných do 3 měsíců, jeţ na počátku sledovaného období zahrnovala nejmenší podíl, v roce 2009 zaţila téměř 3% vzestup a posunula se pro tento rok na druhé místo ve velikosti podílu. Následujícího roku se velikost podílu zmenšila o více neţ 6% a sestupnou tendenci potvrdil i rok 2011. V roce 2012 se u skupiny objevil mírný nárůst podílu, který byl ale hned následující roky aţ do konce období nahrazen poklesem. Graf č. 10: Struktura nezaměstnanosti podle délky trvání v okrese Hodonín 50

Podíl skupiny v %

45 40 35 30 25 20

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

HOD do 3 měsíců

27,92

30,61

24,47

21,86

22,4

21,51

20,1

HOD 3-12 měsíců

32,47

40,53

37,96

34,57

35,32

33,46

31,93

HOD nad 12 měsíců

39,59

28,85

37,56

43,56

42,88

45,01

47,97

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

Okres Znojmo Ve Znojemském okrese podle statistik rozloţení nezaměstnanosti podle délky v roce 2008 tvořili podílově největší skupinu nezaměstnaní déle neţ 12 měsíců s necelými 36 %, druhý největší podíl zaujímala skupina nezaměstnaných mezi 3 aţ 12 měsíci s 33 % a nejmenší podíl tvořila skupina nezaměstnaných do 3 měsíců. 50

Pro skupinu nezaměstnaných nad 12 měsíců znamenal rok 2009 výrazný pokles podílu obdobně jako u hodnot z Hodonínského okresu a téměř totoţná byla i jeho procentuální hodnota. Roku 2010 se u skupiny ale objevil nárůst podílu, tentokrát na úroveň lehce nad 31 %, tedy o polovinu předchozího poklesu. Roku 2010 také začala vzestupná tendence podílu skupiny, která trvala aţ do konce sledovaného období, kdy v roce 2014 dosáhl podíl nejvyšší hodnoty ze všech skupin podle délky trvání nezaměstnanosti a to necelých 43%. V roce 2013 také vzhledem ke strmému, téměř 6% nárůstu podílu nezaměstnaní nad 12 měsíců vystřídali skupinu nezaměstnaných mezi 3 – 12 měsíci na nelichotivém prvním místě ve velikosti podílu nezaměstnaných dle délky trvání. Skupina nezaměstnaných mezi 3 a 12 měsíci roku 2009 zaţila strmý nárůst podílu a překročila 40% hranici s hodnotou téměř 41,5 %. Následující roky 2010 a 2011 se u podílu objevil nejprve 3% pokles, vystřídaný další rok mírným nárůstem aţ na 40% hranici hodnoty podílu skupiny. V roce 2012 podíl začal znovu mírně klesat a tento pokles trval aţ do konce sledovaného období, kde se zastavil na hodnotě 35 %. Rok 2009 znamenal u skupiny nezaměstnaných do 3 měsíců 2,5% nárůst podílu a neradostný posun na druhou příčku mezi velikostí podílů skupin, kterou ale obsadil pouze na tento rok. Následně totiţ od roku 2010 nastala u podílu skupiny výrazně sestupná tendence, která trvala aţ do konce období, kde se hodnota podílu zastavila na necelých 22%. Rozdíl mezi hodnotami z roku 2009 a 2014 tak činil téměř 12 %.

51

Graf č. 11: Struktura nezaměstnanosti podle délky trvání v okrese Znojmo 50

Podíl skupiny v %

45 40 35 30 25 20

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

ZNO do 3 měsíců

31,13

33,52

30,64

27,71

25,51

23,15

21,86

ZNO 3-12 měsíců

33,05

41,41

37,96

40,27

39,87

36,5

35,26

ZNO nad 12 měsíců

35,8

25,06

31,39

32,01

34,6

40,34

42,88

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

Srovnání okresů a ČR Ze srovnání hodnot obou krajů vychází lépe, tedy s niţšími hodnotami u skupiny nezaměstnaných nad 12 měsíců okres Znojmo, který ve sledovaném období dosahoval kaţdý rok niţších hodnot neţ okres Hodonín. Rozdíl v jejich vývoji byl patrný zejména v roce 2011, kdy činil propastných 11 %, naopak nejblíţe si byly podíly v roce 2009, kdy rozdíl činil necelá 4 %. Srovnání okresů u skupiny nezaměstnaných mezi 3 aţ 12 měsíci vyznívá lehce příznivěji pro okres Hodonín, vzhledem k vývoji hodnot po roce 2011, kdy u okresu Znojmo došlo k výraznému nárůstu podílu skupiny, zatímco podíl okresu Hodonín zřetelně klesal. Do roku 2011 však byl vývoj velmi podobný a lišil se maximálně do velikosti 1 %. U skupiny nezaměstnaných do 3 měsíců ze srovnání vyplývá, ţe niţších hodnot v celém sledovaném období dosahoval okres Hodonín. Rozdíl mezi hodnotami obou okresů činil v průměru několik procent a rovněţ výrazný pokles podílu, který se objevil u obou okresů mezi lety 2009 a 2011 byl na Hodonínsku strmější.

52

Ve srovnání s průměrem nezaměstnaných v ČR podle délky trvání se hodnoty podílů u obou okresů u skupiny nezaměstnaných nad 12 měsíců většinou pohybovaly nad republikovým průměrem. Hodnoty pro okres Hodonín byly nadprůměrné po celou dobu, hodnoty pro okres Znojmo vyjma let 2011 a 2012 také. U skupiny nezaměstnaných mezi 3 a 12 měsíci byla situace značně proměnlivá. V roce 2008 se hodnoty podílů obou okresů pohybovaly nad republikovým průměrem, avšak v roce 2009 se dostaly okresní hodnoty pod republikový průměr. Taková situace zůstala i roku 2010. Zatímco hodnoty pro okres Hodonín poté aţ do konce sledovaného období klesaly uţ pod hranicí republikového průměru, hodnoty pro okres Znojmo v letech 2011 a 2012 vykázaly několika procentní nárůst nad průměr ČR. O rok později se znojemský podíl dostal zpět pod republikový průměr, ovšem roku 2014 znovu vystoupal nad něj. Ze srovnání skupiny nezaměstnaných do 3 měsíců vychází příznivěji hodnoty podílu pro okres Hodonín, které se opět pohybovaly po celou sledovanou dobu pod republikovým průměrem, zatímco podíly okresu Znojmo se dostaly v letech 2010 a 2011 nad úroveň republikového průměru. Graf č. 12: Struktura nezaměstnanosti podle délky trvání v České republice 50

Podíl skupiny v %

45 40 35 30 25 20

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

ČR do 3 měsíců

33,47

35,56

29,05

26,36

25,88

24,12

22,2

ČR 3-12 měsíců

31,97

42,07

39,8

37,54

37,5

37,3

34,48

ČR nad 12 měsíců

34,55

22,35

31,14

36,08

36,62

38,57

43,3

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

53

9.6 Shrnutí části A Ve vývoji nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo podle vybraných kritérií došlo podle statistik k několika pozoruhodným jevům. Při porovnání hodnot průměrné roční míry nezaměstnanosti (od roku 2013 Podílu nezaměstnaných osob) obou regionů bylo zjištěno, ţe se hodnoty pohybovaly na téměř totoţné úrovni, avšak s výjimkou roku 2012 byly hodnoty pro okres Znojmo nepatrně niţší. Ve srovnání s průměrnými ročními hodnotami České republiky se regionální hodnoty pohybovaly o několik procent nad republikovým průměrem. V kategorii nezaměstnaných podle věku byly zjištěny společné tendence u obou regionů v nárůstu podílu skupiny nezaměstnaných do 34 let do roku 2010 a následný pokles do roku 2014, hodnoty pro okres Hodonín dosahovaly o několik procent vyšších čísel. Také skupina nezaměstnaných mezi 35 aţ 49 lety u obou regionů vykazovala podobné tendence vývoje, kdyţ její podíl od roku 2008 neustále rostl. U skupiny nezaměstnaných nad 50 let pak podíl v obou okresech do roku 2010 klesal, mezi lety 2011 a 2013 stagnoval a v roce 2014 rostl, ovšem v okresu Znojmo dosahoval o několik procent vyšších hodnot. V kategorii nezaměstnaných podle dosaţeného vzdělání dosahovaly podobného vývoje nejpočetnější skupina – nezaměstnaní se středním vzděláním bez maturity, která v obou okresech oscilovala okolo 50% hodnoty podílu a také skupina vysokoškoláků, která u obou okresů dosáhla neustále rostoucího podílu nezaměstnaných (u okresu Znojmo dokonce dvojnásobného podílu v roce 2014 neţ byl na počátku v roce 2008). Rozdílná situace nastala u skupin nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou a se základním vzděláním. Zatímco v okrese Hodonín většího podílu dosahovala skupina se středním vzděláním s maturitou, v okrese Znojmo byla početnější skupina se základním vzděláním. V kategorii nezaměstnaných podle pohlaví byl zpozorován zajímavý úkaz, kdy mezi lety 2008 a 2010 došlo k výraznému nárůstu podílu nezaměstnaných muţů, v okrese Hodonín se pak podíl nezaměstnaných muţů udrţel nad 53% aţ do konce sledovaného období, zatímco u okresu Znojmo došlo v následujících letech k vyrovnanějšímu vývoji, kdy se většinový podíl nezaměstnanosti mezi pohlavím střídal okolo 50% hodnoty. V kategorii nezaměstnaných podle délky trvání byly v grafech zjištěny dva významné úkazy. Prvním je výrazný pokles podílu skupiny nezaměstnaných nad 12 měsíců a nárůst podílů skupin nezaměstnaných do 3 měsíců a mezi 3 aţ 12 měsíci v roce 2009. Dalším pozoruhodným vývojem je nárůst podílu nezaměstnaných nad 12 měsíců od roku 2010 do 2014, kdy se zvýšil o více neţ 10%. 54

10. Část B – Rozhovory s odborníky Ve druhém úseku empirické části své bakalářské práce jsem se rozhodl zjistit příčiny jevů z části A, kde byl rozebrán vývoj nezaměstnanosti podle věku, dosaţeného vzdělání, pohlaví a délky trvání nezaměstnanosti. Respondentům jsem poloţil osm stejných otázek, z nichţ dvě popisují obecný stav na lokálních trzích práce, a zbylých šest otázek se zabývá výsledky mého výzkumu. Otázky: 1. Jaké významné události na lokálním trhu práce ovlivnily vývoj nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 aţ 2014? 2. Jaké faktory vedou k vyšší míře nezaměstnanosti/podílu nezaměstnaných osob u okresů Hodonín a Znojmo neţ je republikový průměr? 3. Jaké jsou podle Vás důvody zvyšování podílu nezaměstnaných skupiny mezi 35 – 49 lety u obou okresů (i ČR) ve sledovaném období (2008 aţ 2014)? 4. Čím je podle Vás zapříčiněn dvojnásobný podíl nezaměstnaných vysokoškoláků v letech 2008 a 2014 u obou okresů i ČR? 5. Jaké jsou podle Vás faktory způsobující rozloţení nezaměstnanosti podle pohlaví v okrese Znojmo (potaţmo v ČR) v roce 2008 a proč podle Vás došlo k výrazné proměně v roce 2009? 6. Jaké důvody podle Vašeho názoru vedly k nárůstu podílu nezaměstnaných muţů v okrese Hodonín v roce 2009 a jeho udrţení aţ do roku 2014? 7. Jak si vysvětlujete stav podílů nezaměstnanosti všech skupin podle délky trvání mezi lety 2008 a 2010? 8. Čím je podle Vás způsoben razantní nárůst podílů nezaměstnaných nad 12 měsíců u všech vybraných územních celků od roku 2010? Nejdůleţitějším tématem, které je třeba zodpovědět je, jaké důleţité události a klíčové jevy na trhu práce formovaly úroveň nezaměstnanosti v obou vybraných okresech v letech 2008 aţ 2014.

55

10.1 Komentář odborníků Všichni respondenti se shodli, ţe v daném období bylo nejdůleţitějším faktorem působení hospodářské krize. Na době jejího příchodu do Česka se však uţ názory lišily. Respondent 3 se domnívá, ţe její počátky lze vysledovat jiţ v druhém pololetí roku 2008. Respondent 1 však poukazuje na nárůst nezaměstnaných v evidenci aţ na počátku roku 2009. Podle Respondenta 2 se krize projevila na přelomu let 2008 a 2009. Nicméně shoda panovala nad názorem, ţe krize ovlivnila zejména druhý sektor (průmysl) a částečně i primární sektor, které jsou historicky na Hodonínsku a Znojemsku silně zastoupeny (zejména zpracovatelský průmysl). Podle Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12 2009 (které si nechává dotazníkovým způsobem zpracovávat Úřad Jihomoravského kraje a které mi byly doporučeny k vyuţití), bylo v roce 2008 v sekundárním sektoru zaměstnáno 52% pracovníků v Hodonínském okrese a 42% ve Znojemském okrese. V roce 2010 bylo v sekundárním sektoru zaměstnáno 41% v Hodonínském okrese a 31% ve Znojemském! V letech 2011 a 2012 zaznamenaly firmy v sekundárním sektoru nárůst počtu zaměstnanců, např. v celém Jihomoravském kraji v roce 2012 o 9 tisíc více oproti předchozímu roku. Nejvýznamnějšími firmami, které v době ekonomické krize procházely existenčními problémy a ovlivnily tak okresní nezaměstnanost, podle všech respondentů byly Ţelezárny ve Veselí nad Moravou (nyní v likvidaci), kordárna ve Velké nad Veličkou (výrazně omezila provoz) a ve Znojemském okrese podniky Fruta a Znojmia. V roce 2013 pak firmy v sekundárním sektoru znovu propouštěli zaměstnance, typickým příkladem z Hodonína je podle Respondenta 1 krach firmy Ploma, která se specializovala na zpracování dřeva a v roce 2013 uvolnila do evidence aţ 280 zaměstnanců. Rok 2013 jako kritický pro Jihomoravský kraj také potvrzuje Respondent 2 a dodává, ţe v tomto roce dosáhly hodnoty nejhorších výsledků za sledované období. Počet uchazečů o práci narostl aţ na 72 tisíc, počet volných míst naopak dramaticky klesl na minimum období 2,2 tisíce a na jedno místo tak připadalo 32 uchazečů (zatímco průměr ČR byl 17). Respondent 3 dále ještě přikládá určitý vliv pokřivení trţního mechanismu po vstupu České republiky do Evropské unie, kdy podle jeho názoru firmy spíš začaly získávat evropské dotace, místo získávání zakázek konkurenční soutěţí. „Začal proces druhého programového období a dotační vlny sledující kohezní politiku měly vliv na zkreslení trhu se zakázkami z hlediska jejich získávání“ vysvětlil. Jako další klíčový problém jsem identifikoval podle grafu 2 výrazně vyšší míru registrované nezaměstnanosti (od roku 2013 podílu nezaměstnaných osob) u okresů Hodonín a Znojmo 56

neţ je republikový průměr (například podle statistik MPSV hodnoty u obou okresů z let 2009 a 2010 převyšovaly republikový průměr téměř o 6 %). Respondentům jsem proto poloţil otázku, která měla odhalit příčiny, ovlivňující výši této odchylky. Od respondentů jsem získal mnoho názorů vysvětlujících tento stav. Nejčastěji zmiňovaným problémem byla dopravní obsluţnost. V obou okresech prý existuje dobré spojení pouze do okresních měst, tedy Hodonína a Znojma. Respondent 3 pak poukázal na skutečnost, ţe Integrovaný dopravní systém byl na Znojemsku dokončen aţ v roce 2010. „Do dnešního dne není na Znojemsku dobře dopravně dostupná oblast Vranovska, kde je nezaměstnanost nejhorší“ dodal následně. Respondent 1 pak doplnil, ţe horší dopravní dostupnost v Hodonínském okrese je zejména ve Veselí nad Moravou a Kyjově. Podle něj horší dopravní obsluţnost stojí za neochotou velkých investorů podnikat na Hodonínsku a naopak jejich shromaţďováním v Brně, Břeclavi nebo Vyškově. Dalším důvodem, který stojí za vyšší nezaměstnaností v okresech je neochota stěhovat se za prací zvláště u starších ročníků s niţší kvalifikací a naopak odchod mladých lidí do větších měst, zejména do Brna a tedy stárnutí místní populace. Respondent 3 uvedl trefný příklad, kdy: „Město Hodonín v devadesátých letech okolo 30 tisíc obyvatel a dnes okolo 25 tisíc“. Podle jeho názoru pak za neochotou stěhovat se za prací typicky v okresu Hodonín „vztah k rodné hroudě”, kdy se lidé neradi zbavují pozemků, které jejich rodiny vlastnily po generace. „Navíc si mohou přivydělávat prodejem vypěstovaných plodin na svých zahradách a záhumenkách“ doplnil. Tento vztah pak naopak nevidí na Znojemsku, kde dnes dorůstá teprve třetí generace, jejichţ předkové se na Znojemsko přistěhovali po Druhé světové válce. U Znojemska vidí velký problém právě v odchodu mladých lidí do větších měst. Vlivným faktorem je podle respondentů i niţší dosaţené vzdělání a kvalifikace. V obou okresech výrazně převaţují lidé s niţším středoškolským bez maturity. Respondent 1 potvrzuje tento vliv na příkladu konce ţelezáren ve Veselí nad Moravou a ukončení činnosti mnoha lignitových dolů, kdy se náhle propuštění zaměstnanci těţko vyrovnávali s novými poţadavky potenciálních zaměstnavatelů. „Tito lidé potom, kteří tam skončili, se měli přizpůsobit nějakým jiným podmínkám, ale často to nedokázali, často to byli lidé s nízkou kvalifikací a firmy, které tady jsou, tak mají požadavky na nějakou odbornost, takže oni nedokázali tady tento přechod zvládnout a tím pádem zůstávali dlouho v evidenci“. Podle Respondenta 2 má také vliv na vyšší nezaměstnanost v okresu Znojmo nevyváţený trh práce, který tak má velké výkyvy v zaměstnanosti kvůli sezonním pracím. Dále, je dle jeho 57

názoru znát nerovnoměrné rozloţení průmyslu v okrese, kdy je většinou koncentrován do oblasti okolo Znojma, zatímco okrajové regiony jako Vranovsko nebo Hrušovansko tímto trpí. U okresu Hodonín Respondent 2 poukázal na jeho postiţení restrukturalizací hospodářství, kdy v minulosti na území okresu působilo mnoho zaměstnavatelů s několika stovkami, případně i tisícem zaměstnanců. „ Tyto podniky však během poměrně krátké doby zanikly nebo výrazně snížily počty zaměstnanců a do dnešní doby za ně nevznikla adekvátní náhrada“ připojil. Respondent 1 ještě poukázal na zajímavost, vyplývající z polohy okresu Hodonín a sousedství se Slovenskou republikou, kdy na Hodonínsku pracuje aţ 1300 občanů Slovenské národnosti, zatímco českých občanů dojíţdí za prací na Slovensko pouze zanedbatelný počet. „Slováci jsou skromnější, pracují za menší peníz, a víc si toho váží a ty místa potom ukrajují Čechům “ dodal ještě. Respondent 3 pak ohledně dojíţdění za prací na Hodonínsku argumentoval dobrým dopravním spojením na Uherské Hradiště, Zlín a Olomouc, kam také někteří pracovníci dojíţdějí. Respondent 2 ohledně dojíţdění za prací z okresu Znojmo do zahraničí (Rakouska) sice uznává určitý vliv na zaměstnanost v okresu, avšak argumentuje, ţe zaměstnání, ve kterých tito lidé pracují, mají vesměs charakter pomocných sezonních prací v zemědělství a ve sluţbách. Další otázky se jiţ týkají výsledků výzkumu mé bakalářské práce. V kapitole zkoumající nezaměstnanost podle věku je nejzajímavějším údajem plynoucím z grafů č. 3, 4, 5 růst křivky podílu nezaměstnaných ve věku mezi 35 aţ 49 lety, která u obou okresů téměř nepřetrţitě rostla po celé sledované období. U této otázky se odpovědi respondentů různí. Respondent 3 vidí nejdůleţitější faktory ve výši dosaţené kvalifikace této skupiny a jejich zaměstnání nejčastěji v primárním a sekundárním sektoru společně s niţší ochotou k absolvování rekvalifikací. Respondent 2 pak doplňuje, ţe roli můţe hrát i fakt, ţe skupina pracovníků mezi 35 aţ 49 lety není brána z pohledu Úřadů práce mezi rizikové, proto jí není věnována tak velká pozornost. „Dalším faktorem je, že právě obyvatelstvo ve věkové skupině 35-49 náleží do silných populačních ročníků“ dodal následně. Respondent 1 pak vyslovil domněnku, ţe někteří zaměstnavatelé moţná brali v době hospodářské krize v úvahu věk propuštěných zaměstnanců a raději nejprve uvolnili mladší zaměstnance s lepší perspektivou nalezení nového zaměstnání. Pozoruhodný trend se mi podařilo vysledovat také u skupiny nezaměstnaných podle dosaţeného vzdělání. Z grafů č. 6, 7, 8 vyplývá téměř nepřerušovaný trend zvyšování počtu 58

nezaměstnaných vysokoškoláků, který zvláště v okresu Znojmo (a v republikovém průměru) dosáhl v roce 2014 dvojnásobné hodnoty z roku 2008. Podle některých respondentů je tento nárůst zapříčiněn zejména neschopností a nemoţností vysokoškolských škol flexibilně reagovat na změny na trhu práce. Respondent 3 přisuzuje hlavní důraz délce průměrného vysokoškolského studia, která trvá pět let, tedy neumoţňuje pruţnou reakci studentů a škol ve změně studovaných či vyučovaných oborů. Další důleţitý vliv přiřazuje směřování vysokoškolských studentů z Hodonínska a Znojemska do Brna, kde je podle jeho názoru spíše většina oborů humanitně a sociálně zaměřených. „Absolventi těchto oborů mají po ukončení studia větší problém se uplatnit na trhu práce než studenti technických oborů“ vysvětlil. A pokud navíc vysokoškolsky vzdělaní studenti našli uplatnění v administrativě, byli v časech hospodářské propouštěni mezi prvními kvůli sniţování nákladů firem. Respondent 2 naopak nesouhlasí, ţe by měli vysokoškolští studenti výrazný problém s uplatněním. „S nárůstem jejich podílu souvisí pouze nárůst vysokoškolsky vzdělaných osob ve společnosti“ oponuje. Respondent 1 pak dodává, ţe určitý vliv mohly mít také zániky podniků v sektoru průmyslu a následné propouštění kvalifikovaných, ale úzce specializovaných odborníků. Další neobvyklá situace nastala v grafech v kapitole ukazující vývoj nezaměstnanosti podle pohlaví. Podle grafu č. 9 v roce 2008 bylo více nezaměstnaných ţen neţ muţů, avšak v roce 2009 počet nezaměstnaných muţů narostl o několik procent a v okrese Hodonín dokonce skupina muţů dosáhla většiny podle pohlaví. V okresu Znojmo se pak na stejných hodnotách skupiny muţů a ţen prohodily. Na základě odpovědí respondentů je nejvýznamnějším faktorem způsobujícím nárůst nezaměstnanosti muţů v okrese Hodonín je větší procentuální zastoupení muţů, zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu, těţbě a stavebnictví, u okresu Znojmo kromě těchto segmentů patřily mezi výrazné zaměstnavatele také potravinářské podniky jako Fruta (skončila) a Znojmia (přesunula se), na něţ byly navázány další zpracovatelské podniky. Podle Průzkumů zaměstnanosti v Jihomoravském kraji bylo v roce 2008 zaměstnáno na Znojemsku v primárním sektoru 11,5% pracovní síly, v roce 2013 pak 8,5% Jak jiţ bylo popsáno výše, sekundární sektor zaměstnával na Hodonínsku polovinu pracovníků a na Znojemsku přes 40%. Kromě zmíněných ţelezáren ve Veselí nad Moravou a kordárny ve Velké nad Veličkou mělo vliv na zaměstnanost na Hodonínsku podle Respondenta 1 také uzavírání lignitových dolů na Kyjovsku a Dubňansku. 59

Stavebnictví podle Respondenta 3 zaţívalo nejhorší krizi mezi lety 2009 aţ 2012, kdy doplácelo na niţší objem soukromých i veřejných investic. Průzkumy zaměstnanosti Jihomoravského kraje mu dávají za pravdu, kdyţ uvádí, ţe mezi lety 2010 a 2012 ztratilo práci ve stavebnictví aţ 12 tisíc pracovníků v celém Jihomoravském kraji. „Teprve v roce 2014 a letos zaznamenává růst“ doplnil. Podle Respondenta 2 se vývoj rozloţení nezaměstnanosti podle pohlaví odráţí kromě zmíněného vyššího zastoupení muţů v průmyslových oborech více zasaţených krizí ještě rozdílné uplatnění muţů a ţen v sezonně orientovaných odvětvích. „Muži bývají více nezaměstnaní na přelomech roku a v jeho prvních měsících, zatímco převaha žen v evidenci ÚP se objevuje spíše v letních měsících v souvislosti s úvazky na dobu určitou a také s odkládáním nástupu do nového zaměstnání až po prázdninách kvůli péči o rodinu“. V kapitole rozebírající strukturu nezaměstnanosti podle délky trvání mě v grafech č. 10, 11 a 12 zaujaly dvě situace. Mezi lety 2008 a 2010 došlo k rapidnímu poklesu podílu skupiny nezaměstnaných nad 12 měsíců, zatímco výrazně přibyly podíly nezaměstnaných do 3 měsíců a 3 aţ 12 měsíců. Také mě upoutal následný vývoj podílu skupiny nezaměstnaných nad 12 měsíců od roku 2010, kdy do roku 2014 dosáhl více neţ 10% nárůstu. Podle Respondenta 3 můţe mít určitý vliv na rapidní nárůst podílů nezaměstnanosti skupin do 3 měsíců a 3 aţ 12 měsíců následný efekt poklesu kupní síly, který navázal na uvolňování pracovní síly v primárním a sekundárním sektoru a následně ovlivnil terciární sektor sluţeb, do kterého se poklesem poptávky přenesly problémy. „Nejprve musíte zabezpečit primární potřeby jako je strava, bydlení, takže v případě poklesu kupní síly začnete omezovat kulturu nebo dovolenou“ dodává. Respondent 1 pak vidí velký vliv u nárůstu podílů zmíněných skupin příchodem hospodářské krize, kdy došlo náhle během několika měsíců v roce 2009 ke skokovému nárůstu nezaměstnaných v evidenci ÚP, kteří zde následně delší dobu setrvávali. Co se týče nárůstu podílu dlouhodobě nezaměstnaných po roce 2010, mají všechny odpovědi většinou podobný charakter. Respondent 3 přisuzuje největší vliv nastavení sociálnímu systému v České republice, který podle jeho názoru formuje skupinu lidí, která nemá motivaci pracovat na svých schopnostech a kvalifikaci, jelikoţ získají finanční prostředky od státu. „Těchto lidí je dlouhodobě zhruba okolo 5% a k nim se bohužel přidávají další lidé z propuštěné pracovní síly, většinou s nízkou kvalifikací“ doplnil. Respondent 2 souhlasí a doplňuje, ţe: „Vliv na pokles dlouhodobé nezaměstnanosti a setrvání v evidenci ÚP měly

60

zejména zákony ze sociální oblasti přijaté v letech 2007 – 2008, postupně však dochází k tendenci v celé ČR k nárůstu a návratu úrovně, která byla dosažena před rokem 2007“.

10.2 Shrnutí části B Z odpovědí respondentů vyplývá, ţe nejvlivnějšími faktory, které měly vliv na zaměstnanost v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 aţ 2014 jsou zejména zemědělsko – průmyslové zaměření regionů, které bylo obzvláště silně zasaţeno působením hospodářské krize, jeţ donutila mnoho podniků k ukončení činnosti nebo jejímu výraznému omezení. Kritickými lety byly hlavně roky 2009, kdy došlo ke skokovému nárůstu nezaměstnanosti, 2010, kdy toto navýšení dosáhlo vrcholu a pak rok 2013, který zasáhl silně Jihomoravský kraj. Dalším výrazným faktorem je pak nízká úroveň dosaţeného vzdělání a získané kvalifikace obyvatel, která je v kombinaci se stárnutím populace a vylidňování většiny měst v okresech silně determinující. V obou okresech také existují oblasti, které jsou obtíţně dopravně dostupné, coţ odrazuje podnikatele od investic na jejich území. Růst podílu nezaměstnaných osob mezi 35 aţ 49 lety ve skupině nezaměstnaných podle věku je podle dotazovaných zapříčiněn jejich zaměstnáním v primárním a sekundárním sektoru, poškozeném hospodářskou krizí, případně nezařazením mezi rizikové skupiny na trhu práce či jejich

příslušností

k populačně

silným

ročníkům.

Růst

podílu

nezaměstnaných

s vysokoškolským titulem ve skupině nezaměstnaných podle dosaţeného vzdělání je pak podle názoru odborníků způsoben nárůstem absolventů s humanitním a sociálním vzděláním, kteří často nacházejí práci v administrativě. Nárůst podílu nezaměstnaných muţů ve skupině nezaměstnaných podle pohlaví je zřejmě způsoben jejich větším podílem zaměstnanosti v průmyslu a zemědělství v obou regionech. Příčinu nárůstu podílu nezaměstnaných do 3 měsíců a mezi 3 aţ 12 měsíci vidí odborníci především v zásahu hospodářské krize, kdy se naráz uvolnilo větší mnoţství pracovní síly. Navazující nárůst podílu nezaměstnaných nad 12 měsíců si pak vysvětlují nepřizpůsobení se propuštěných nárokům zaměstnavatelů a část viny také odborníci přičítají nastavení českému sociálnímu systému.

61

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se zabýval vývojem nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 - 2014. Cílem mé práce bylo odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: Jaký byl vývoj nezaměstnanosti podle vybraných kritérií v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 - 2014? V teoretické části jsem definoval základní koncepty a důleţité pojmy vyuţité v dalších částech jako míra registrované nezaměstnanosti, podíl nezaměstnaných osob, dlouhodobá nezaměstnanost, rizikové skupiny na trhu práce. Další významné pojmy pro moji bakalářskou práci jsou následně rozebíraný vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1990 a také podoba hospodářské krize, jeţ zasáhla ČR na přelomu let 2008 a 2009. Také se zaměřuji na charakteristiku okresů Hodonín a Znojmo z geografického, socio – ekonomického a správního hlediska. V metodologické části jsem specifikoval cíle své bakalářské práce, popsal metody, které jsem pouţil při výzkumu a rozebral operacionalizaci dat. V empirické části, kterou jsem rozdělil na dvě pod části (sekundární analýza dat ze statistik MPSV a komentáře vybraných situací na trhu práce z rozhovorů s odborníky). V analýze dat jsem se zaměřil na prozkoumání průměrných ročních podílů nezaměstnanosti skupin podle věku, dosaţeného vzdělání, pohlaví a délky trvání. Ve výsledcích jsem pak srovnal okresy mezi sebou a následně jejich hodnoty porovnal s průměrnými hodnotami ČR. Nejvýraznější situace z grafů jsem pak předloţil odborníkům ke komentáři, získaném ve formě rozhovoru. Co se týče vývoje nezaměstnanosti v obou vybraných okresech, lze v obou okresech často spatřit podobný vývoj. Z výzkumu čtvrtletních statistik nezaměstnanosti MPSV plynou následující výsledky. V kategorii nezaměstnaných podle věku byly zjištěny společné tendence u obou regionů v nárůstu podílu skupiny nezaměstnaných do 34 let do roku 2010 a následný pokles do roku 2014, hodnoty pro okres Hodonín dosahovaly o několik procent vyšších čísel. Také skupina nezaměstnaných mezi 35 aţ 49 lety u obou regionů vykazovala podobné tendence vývoje, jejíţ podíl od roku 2008 neustále rostl. U skupiny nezaměstnaných nad 50 let podíl v obou okresech do roku 2010 klesal, mezi lety 2011 a 2013 se pokles zastavil a dosáhl téměř totoţných hodnot, ale v roce 2014 rostl, ovšem v okresu Znojmo dosahoval vţdy o několik procent vyšších hodnot neţ v okrese Hodonín. Vývoj struktury nezaměstnanosti okresu 62

Hodonín se blíţil průměru ČR, avšak u průměru ČR dosahoval vyšších hodnot podíl nezaměstnaných nad 50 let a u okresu Hodonín podíl nezaměstnaných do 34 let. U kategorie nezaměstnaných podle dosaţeného vzdělání dosahovaly podobného vývoje největší skupina nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity, která v obou okresech oscilovala okolo 50% hodnoty podílu a také skupina vysokoškoláků, která u obou okresů dosáhla neustále rostoucího podílu nezaměstnaných, u okresu Znojmo se dokonce podíl mezi lety 2008 a 2014 zdvojnásobil. Rozdílná situace nastala u skupin nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou a se základním vzděláním. Zatímco v okrese Hodonín většího podílu dosahovala skupina se středním vzděláním s maturitou, v okrese Znojmo (také u hodnot průměru ČR) byla početnější skupina se základním vzděláním. Obě skupiny ovšem vykazovaly stabilní vývoj, který se pohyboval v rozmezí několika procent. Průměr ČR pak ve velikosti podílu přesahoval oba okresy ve skupině nezaměstnaných vysokoškoláků. V kategorii nezaměstnaných podle pohlaví došlo v obou regionech mezi lety 2008 a 2010 k výraznému nárůstu podílu nezaměstnaných muţů, v okrese Hodonín se pak podíl nezaměstnaných muţů udrţel nad 53% aţ do konce sledovaného období, zatímco u okresu Znojmo (i u hodnot průměru ČR) došlo v následujících letech k vyrovnanějšímu vývoji, kdy se většinový podíl nezaměstnanosti mezi pohlavím střídal okolo 50% hodnoty, v okresu Znojmo převaţovaly nezaměstnané ţeny, u průměru ČR muţi. U kategorie nezaměstnaných podle délky trvání byl v grafech zjištěn výrazný výkyv ve vývoji podílů skupin nezaměstnanosti, kdy v roce 2009 došlo k neobvykle rapidnímu poklesu podílu nezaměstnaných (o 10 %) a zároveň nárůstu podílu skupin nezaměstnaných do 3 měsíců a mezi 3 a 12 měsíci o několik procent. V roce 2010 se ale situace změnila a došlo ke značnému nárůstu skupiny nezaměstnaných nad 12 měsíců, zatímco podíl skupiny do 3 měsíců a mezi 3 aţ 12 měsíci o několik procent poklesl (tento pokles trval u obou skupin aţ do roku 2014). Skupina nezaměstnaných nad 12 měsíců zaznamenala od roku 2010 do roku 2014 nepřerušovaný nárůst podílu, který u všech sledovaných územních celků překročil 10 %. U odpovědí odborníků na vybrané stavy struktury nezaměstnanosti panovala převáţná shoda. Jako významné události označili konce nebo výrazné omezení provozu několika specializovaných podniků, jejichţ propuštění zaměstnanci se pak těţko uplatňovali na trhu práce. Respondenti za klíčové slabiny vedoucí k vyšší nezaměstnanosti obyvatel obou regionů označili zemědělsko – průmyslový charakter výroby, tyto dva sektory hospodářství jsou velmi náchylné na cyklické výkyvy v podobě recesí a krizí. Dále pak niţší dosaţené vzdělání a 63

kvalifikaci obyvatel, společně se špatnou dopravní obsluţností. Všechny tyto faktory pak vyúsťují v odchod mladých lidí do větších měst, takţe dochází k vylidňování oblastí a stárnutí populace. Růst podílu věková skupina mezi 35 aţ 49 lety na nezaměstnanosti je podle názoru respondentů zapříčiněn zaměstnáním této skupiny převáţně v průmyslu a zemědělství, další důvody vidí v příslušnosti lidí v tomto věku k silným populačním ročníkům a také nezařazení Úřady práce této skupiny mezi rizikové. Jedinou kategorií, u které respondenti nenašli shodu na příčině nebo vůbec existenci problému, je skupina vysokoškoláků. Podle některých odborníků je patrný nárůst zdůvodněn převaţujícími absolventy studia s humanitním zaměřením nad absolventy technických oborů a s tím související obtíţnější uplatnění na trhu práce. Určitý vliv přičítají nemoţnosti vysokých škol reagovat flexibilně na poţadavky zaměstnavatelů. Další respondent nesouhlasí, ţe by vysokoškoláci měli problém s uplatněním se na trhu práce a nárůst jejich podílu vysvětluje nárůstem vysokoškolsky vzdělaných lidí ve společnosti. Převaha průmyslových a zemědělských podniků měla také vliv na větší míru nezaměstnanosti muţů v období hospodářské krize. V letech nepoznamenaných hospodářskou krizí se pak podíly podle pohlaví vyrovnávají a případně převaţují nezaměstnané ţeny. Výkyvy v podílech nezaměstnanosti podle délky jsou dle názoru odborníků způsobeny nárazovým růstem nově nezaměstnaných v roce 2009, kteří v dalších letech zůstávali v evidenci Úřadů práce jako dlouhodobě nezaměstnaní. Určitý vliv přisuzují respondenti i stavu kupní síly obyvatelstva a nastavení sociálního systému v České republice. Okresy Hodonín a Znojmo patří v rámci České republiky mezi regiony více ohroţené nezaměstnaností (oba se pravidelně pohybují ve statistikách MPSV v první desítce okresů podle výše nezaměstnanosti), avšak statistiky a prognózy z konce roku 2014 naznačují, ţe by v nejbliţší době mělo na trzích práce na Hodonínsku a Znojemsku dojít ke zlepšení situace a zvýšení zaměstnanosti.

64

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ BROŢOVÁ, Kateřina. Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989 [online]. Vyd.1, Praha: Cenia, 2008, 185 s. [cit. 2015-05-14]. ISBN 978-80-85087-67-3. Dostupné

z:


pub2.nsf/$pid/CENMSFT22M28/$FILE/hospodarstvi.pdf/> ČERMÁKOVÁ, Marie. „Gender, společnost a pracovní trh.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 31 (1): 7-24, 1995, Sociologický ústav AV ČR, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. a. Charakteristika okresu Hodonín [online]. [cit. 2015-0129]. Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD b. Charakteristika okresu Znojmo [online]. [cit. 2015-0129]. Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD c. Změna výpočtu ukazatele registrované nezaměstnanosti [online].

[cit.

Dostupné

2015-01-29].

z:

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3.vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 80-246-0139-7 EUROSTAT. GDP per capita - annual Data [online]. [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2 INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti pro rok 2009

-

2014.[online].

[cit.

2015-05-13]

Dostupné

z:

JANSEN, Marion a Erik von UEXK LL. Trade and employment in the global crisis [online]. New Delhi: Academic Foundation, 2010, 174 p. [cit. 2015-01-28]. ISBN 978-817-1888-399. Dostupné

z:

65

KLVAČOVÁ, Eva. Světová ekonomická krize: příčiny, projevy, perspektivy. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2009, 102 s. ISBN 978-80-7431-012-6. KOHOUT, Pavel. Finance po krizi: Evropa na cestě do neznáma. 3., rozš. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-4019-5. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 544 s. ISBN 978-807-3575-854 KURZY.CZ

a.

HDP

v

ČR

[online].

[cit.

Dostupné

2015-01-28].

z:

KURZY.CZ

b.

Nezaměstnanost

v

ČR

[online]. [cit.

Dostupné z:

2015-01-28].

MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 80-716-9891-1 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1.vyd. Praha: Slon - sociologické nakladatelství, 1994, 151 s. ISBN 80-901-4249-4 MPSV. Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 - 2014 [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: MUSIL, Petr, Kamil FUCHS, Aleš FRANC a Šárka GRIGARČÍKOVÁ. Ekonomie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7. PORTÁL JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. Průzkumy zaměstnanosti v Jihomoravském kraji 2008

-

2014

[online].

[cit.

Dostupné

2015-04-24].

z:


jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=168630&TypeID=1/> REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6. REGIONÁLNÍ INFORMAČNÍ SERVIS. Statistická data - Nezaměstnanost: Míra registrované

nezaměstnanosti

[online].

2013

[cit.

2015-04-28].

Dostupné

z:



66

SIROVÁTKA, Tomáš. Marginalizace na pracovním trhu: příčiny diskvalifikace a selhávání pracovní síly. 1. vyd. V Brně: Masarykova univerzita, 1997, 138 s., [14] p. ISBN 80-2101716-3 SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 272 s. ISBN 80-210-3048-8. SIROVÁTKA, Tomáš a Ivo ŘEZNÍČEK. Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť: Srovnávací studie tří okresů. 1.vyd. Brno: Vydavatelství MU v Brně, 1995, 117 s. ISBN 80-210-1246-3. TOMEŠ, Zdeněk. Hospodářská politika: 1900-2007. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2008, xiv, 262 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-002-7

67

ANOTACE Cílem mé bakalářské práce je prozkoumání a zhodnocení vývoje nezaměstnanosti v okresech Hodonín a Znojmo v letech 2008 – 2014. Analýza zkoumá vývoj struktury nezaměstnanosti podle věku, pohlaví, dosaţeného vzdělání a délky trvání nezaměstnanosti. V teoretické části jsou vymezeny klíčové pojmy jako nezaměstnanost a její druhy, trh práce a rizikové skupiny. Dále se zabývám vývojem nezaměstnanosti v ČR od roku 1990 a vlivem ekonomické krize na hospodářství a zaměstnanost České republiky. Další část věnuji charakteristice okresů Hodonín a Znojmo. V poslední části pak vymezuji kritéria výběru cílových skupin nezaměstnaných, podrobeným zkoumání. V metodologické části popisuji pouţité výzkumné techniky statistickou analýzu dat a polo strukturovaný rozhovor a následně pojem triangulace. Empirickou část pak dělím na dvě poloviny. V části A se zabývám výzkumem vývoje struktury nezaměstnanosti ve jmenovaných okresech. V části B pak vybírám důleţité situace z části A a nechávám je okomentovat odborníky. Hlavním zjištěním práce je téměř totoţný pohyb hodnot průměrných ročních podílů nezaměstnanosti cílových skupin u obou okresů. Minimální rozdíl byl pouze ve velikosti podílů. Nejvýznamnějšími jevy byl nepřerušovaný nárůst podílu skupiny nezaměstnaných mezi 35 a 49 lety, nenápadný nárůst podílu nezaměstnaných vysokoškoláků během sledovaného období, který se oproti počátku téměř zdvojnásobil. Neobvyklým zjištěným jevem u nezaměstnaných podle pohlaví je převaţující podíl ţen v roce 2008, avšak v roce 2009 došlo s nástupem hospodářské krize k nárůstu podílu nezaměstnaných muţů, který dosáhl téměř totoţných hodnot jako v roce 2008 u kategorie ţen. Důleţitým poznatkem je také vývoj u kategorie podle délky trvání nezaměstnanosti, kdy v roce 2009 došlo k nárůstu podílu nezaměstnaných do 3 a 12 měsíců, zatímco od roku 2010 pravidelně narůstal podíl nezaměstnaných déle neţ 12 měsíců. počet slov: 17 429 klíčová slova: nezaměstnanost, vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1990, rizikové skupiny na trhu práce, hospodářská krize, struktura nezaměstnanosti, okres Hodonín, okres Znojmo

68

ANGLICKÁ ANOTACE The aim of my thesis is to examine and evaluate the development of unemployment in regions Hodonin and Znojmo in the years 2008 - 2014. The analysis examines the evolution of the structure of employment by age, sex, educational attainment and duration of unemployment. The theoretical part defines key concepts such as unemployment and its types, the labor market and risk groups. I also deal with the development of unemployment in the Czech Republic since 1990 and the impact of the economic crisis on the economy and employment Czech Republic. Another section devoted to the characteristics of Hodonín and Znojmo regions. In the last part I define the criteria for the selection of target groups of the unemployed, which has been subjected to scrutiny. The methodology section describes the used research techniques - statistical data analysis, interview and subsequently the concept of triangulation. The empirical part is divided into two halves. Part A deals with research developments in the structure of unemployment in the mentioned districts. In Part B, then selecting important situation of part A and let the experts comment them. The main finding of the work is almost identical movement of the average annual value of the unemployment shares target groups in both districts. Minimum difference was discovered only in the amount of the shares. Among the most significant events belongs the continuous rise in the proportion of the unemployed between 35 and 49 years, inconspicuous increase in the share of unemployed university graduates during the period, which almost doubled compared to the beginning. Unusual phenomenon was found among the unemployed by sex, where existed the predominant proportion of women in 2008, but in 2009 there was the onset of the economic crisis which led to growth of the share of unemployed men, which reached almost identical levels as in 2008 the women's category. An important finding is also developement in the category by duration of unemployment, as in 2009, when the proportion of the unemployed to 3 and 12 months grew, while since 2010, regularly growing share of the unemployed for longer than 12 months has been discovered. Words count: 17 429 Key words: Unemployment, trends in unemployment in the Czech Republic since 1990, risk groups on the labour market, the Economic crisis, unemployment structure, Hodonin district, Znojmo district 69

JMENNÝ A VĚCNÝ REJSTŘÍK Broţová .................................................................................................................................... 14 Cyklická nezaměstnanost ......................................................................................................... 11 Čermáková ......................................................................................................................... 19, 28 Disman ............................................................................................................................... 31, 32 Dlouhodobá nezaměstnanost .............................................................................................. 12, 13 dualizace pracovních trhů......................................................................................................... 16 Eurostat..................................................................................................................................... 20 Frikční nezaměstnanost ............................................................................................................ 10 HDP ...................................................................................................... 14, 20, 21, 22, 37, 38, 66 Hendl ............................................................................................................................ 29, 31, 32 Hodonín1, 2, 6, 7, 23, 24, 25, 27, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 37, 39, 40, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 61, 62, 63, 64, 65, 68, 69, 71, 73, 74, 75 hospodářská krize ............................................................................. 8, 20, 21, 22, 37, 39, 46, 68 Jansen, Uexkűll ........................................................................................................................ 21 Jihomoravský kraj .............................................................................................................. 56, 61 Klvačová................................................................................................................................... 20 Kohout ...................................................................................................................................... 21 Krebs .......................................................................................................................... 8, 9, 11, 12 lidský kapitál ........................................................................................................................ 8, 17 Mankiw..................................................................................................................................... 17 Mareš ................................................................................................ 8, 10, 12, 13, 15, 17, 18, 28 minimální mzda .................................................................................................................. 16, 17 Míra registrované nezaměstnanosti ........................................................................ 14, 25, 39, 66 Musil........................................................................................................................................... 9 Nezaměstnanost ...................... 6, 9, 12, 15, 16, 22, 27, 28, 29, 33, 39, 43, 47, 49, 66, 76, 78, 82 Podíl nezaměstnaných osob ......................................................................................... 10, 22, 38 průmysl ............................................................................................................................... 21, 56 Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji ...................................................................... 37 recese ...................................................................................................................... 20, 21, 22, 38 regionální nezaměstnanost ....................................................................................................... 14 Reichel ...................................................................................................................................... 32 Řezníček ................................................................................................................................... 11 segmentace ......................................................................................................................... 16, 19 sektor sluţeb ............................................................................................................................. 60 Sirovátka............................................................................................................. 8, 11, 13, 17, 28 Strukturální nezaměstnanost .................................................................................................... 10 Tomeš ................................................................................................................................. 14, 15 transformace ....................................................................................................................... 14, 25 trh práce ........................................................................................................ 8, 16, 19, 57, 66, 68 Trh práce .................................................................................................................................. 16 UNESCO .................................................................................................................................. 24 Veselí nad Moravou ............................................................................................... 24, 56, 57, 59 Vranovsko .......................................................................................................................... 57, 58 zemědělství ......................................................................................................... 6, 11, 26, 58, 61 Znojmo1, 2, 6, 7, 23, 25, 26, 27, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 37, 40, 41, 42, 44, 45, 46, 48, 49, 50, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 61, 62, 63, 64, 65, 68, 69, 71, 72, 73, 74, 75

70

PŘÍLOHY Příloha č. 1 -Tabulky Tabulka č. 1: Průměrné roční hodnoty nezaměstnaných celkem Okres Hodonín

Okres Znojmo

ČR

2008

8 159,5

5 679,75

321 563

2009

11 194,3

7 548,25

488 104

2010

12 392,3

7 970,25

533 839

2011

11 611,5

7 591,5

502 526

2012

11 503,8

7 618,75

509 566

2013

11 982,3

8 025,75

570 533

2014

11 478

8 018

566 625

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování Tabulka č. 2: Průměrné roční hodnoty nezaměstnaných podle věku okres Hodonín Do 34 let

35 až 49 let

Nad 50 let

2008

3382,75

2455,75

2321

2009

4858,25

3475,75

2860,25

2010

5437,5

3852,75

3102

2011

4989,75

3730,75

2891

2012

4785,25

3759,75

2958,75

2013

4821

4011,25

3150

2014

4358,75

3925,25

3194

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

71

Tabulka č. 3: Průměrné roční hodnoty nezaměstnaných podle věku okres Znojmo Do 34 let

35 až 49 let

Nad 50 let

2008

2124,25

1714

1841,5

2009

2939,75

2296,25

2312,25

2010

3174

2478,75

2317,5

2011

2927

2419,5

2245,25

2012

2925,25

2476,75

2216,75

2013

3104,25

2650

2271,5

2014

2 941

2 678

2 399

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování Tabulka č. 4: Průměrné roční hodnoty nezaměstnaných podle věku ČR Do 34 let

35 až 49 let

Nad 50 let

2008

126 354

99 392,25

99 500

2009

204 114,75

150 478,75

133 510,3

2010

220 283

169 107

144 389

2011

202 948

163 544

136 033,5

2012

202 230

169 279

136 895

2013

226 613,5

191 165,25

152 754,3

2014

211 883,75

194910,25

159 816,3

Zdroj: MPSV, vlastní zpracování

72

Tabulka č. 5: Průměrné roční hodnoty nezaměstnaných podle dosaženého vzdělání okres Hodonín Základní

Střední vzdělání Střední vzdělání Vysokoškolské

vzdělání

bez maturity

s maturitou

vzdělání

2008

2 015,75

3 941

1 855

348,25

2009

2 481,25

5 670

2 583,25

459,75

2010

2 597,75

6 307,5

2 932,75

554,25

2011

2 508,5

5 791,75

2 723,75

587,5

2012

2 474,25

5 840,25

2 599,75

587

2013

2 569,5

6 099,5

2 701

612,25

2014

2 404,75

5 723,5

2 712

637,75

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování Tabulka č. 6: Průměrné roční hodnoty nezaměstnaných podle dosaženého vzdělání okres Znojmo Základní

Střední vzdělání Střední vzdělání Vysokoškolské

vzdělání

bez maturity

s maturitou

vzdělání

2008

1 601,25

2 769,25

1 148,25

161

2009

2 009,5

3 861,25

1 454,75

222,75

2010

1 955

4 170

1 586

259,25

2011

1 871,75

3 912,25

1 519,75

287,75

2012

1 834

3 987,75

1 500,75

296,25

2013

1 948

4 134,75

1 598,75

344,25

2014

1 946,5

4 081,75

1 622

367,5

Zdroj: MPSV, vlastní zpracování

73

Tabulka č. 7: Průměrné roční hodnoty nezaměstnaných podle dosaženého vzdělání ČR Základní

Střední vzdělání Střední vzdělání Vysokoškolské

vzdělání

bez maturity

s maturitou

vzdělání

2008

101 046,25

134 574,25

72 691,75

16 802,75

2009

135 224

216 165

111 170,75

25 544

2010

144 589,5

234 455

124 457,5

30 337

2011

140 267,75

213 189,5

117 364

31 704,25

2012

143 848

215 184,25

116 853,75

33 679,5

2013

159 999

239 385

131 510,75

39 627

2014

157 067,5

230 108

130 820,25

41 136,25

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování Tabulka č. 8: Průměrné roční hodnoty nezaměstnaných podle pohlaví Muži

Ženy

Muži

Hodonín

Hodonín

Znojmo

2008

3 963

4 197

2 501

3 178,75

145190 176 373

2009

5 948

5 246,5

3 714

3 834,25

248061 240 043

2010

6 863

5 529,5

4 104

3 866,5

274179 259 660

2011

6 436

5 175,25

3 881

3 710,75

253325 249 201

2012

6 212

5 291,75

3 726

3 892,25

253794 255 772

2013

6 578

5 404,25

3 989

4 036,25

290977 279 556

2014

6 207

5 271

3 944

4 074

286057 280 568

Ženy Znojmo

Muži

Ženy

ČR

ČR

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

74

Tabulka č. 9: Průměrné roční hodnoty nezaměstnaných podle délky trvání okres Hodonín Do 3 měsíců

3 až 12 měsíců

Nad 12 měsíců

2008

2 285,75

2 655,5

3 218,25

2009

3 421,75

4 546

3 226,5

2010

3 063,5

4 702,5

4 626,25

2011

2 529,5

4 043,75

5 038,25

2012

2 589,5

4 072

4 917,25

2013

2 601

4 006,75

5 374,5

2014

2 310,75

3 682,00

5 485,25

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování Tabulka č. 10: Průměrné roční hodnoty nezaměstnaných podle délky trvání okres Znojmo Do 3 měsíců

3 až 12 měsíců

Nad 12 měsíců

2008

1 787,75

1 884,25

2 007,75

2009

2 571,75

3 098,5

1 878

2010

2 498,75

3 035,75

2 435,75

2011

2 113

3 086

2 392,5

2012

1 980

3 026,5

2 612,25

2013

1 889,5

2 932,5

3 203,75

2014

1 776,25

2 835,25

3 406,25

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

75

Tabulka č. 11: Průměrné roční hodnoty nezaměstnaných podle délky trvání ČR Do 3 měsíců

3 až 12 měsíců

Nad 12 měsíců

2008

109 295,5

104 066

111 884,75

2009

172 487,8

206 419,5

109 196,5

2010

155 885

212 496,75

165 457,25

2011

132 280,3

189 349

180 896,25

2012

132 395,50

190 935,25

186 234,75

2013

138 007

212 620

219 906

2014

125 671,8

195 896,75

245 056,75

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

Příloha č. 2 - Grafy Nezaměstnanost podle věku Graf č. 13: Nezaměstnaní do 19 let 6 5 4 ČR 3

HOD

2

ZNO

1 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

76

Graf č. 14: Nezaměstnaní 20 – 34 let 42 40 38 ČR 36

HOD ZNO

34 32 30 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování Graf č. 15: Nezaměstnaní 35 – 49 let 35 34 33 ČR 32

HOD ZNO

31 30 29 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

77

Graf č. 16: Nezaměstnaní nad 50 let 34 32 30 28

ČR HOD

26

ZNO 24 22 20 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

Nezaměstnanost podle vzdělání Graf č. 17: Nezaměstnaní bez vzdělání 0,8 0,7 0,6 0,5 ČR 0,4

HOD

0,3

ZNO

0,2 0,1 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování 78

Graf č. 18: Nezaměstnaní se základním vzděláním 32 30 28 ČR 26

HOD ZNO

24 22 20 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování Graf č. 19: Nezaměstnaní s nižším středním vzděláním 55 53 51 49 47

ČR

45

HOD

43

ZNO

41 39 37 35 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

79

Graf č. 20: Nezaměstnaní se středním a odborným vzděláním 11 10 9 8

ČR HOD

7

ZNO 6 5 4 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování Graf č. 21: Nezaměstnaní s úplným středním vzděláním 3,5 3 2,5 2

ČR HOD

1,5

ZNO 1 0,5 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

80

Graf č. 22: Nezaměstnaní s úplným středním odborným 18 17 16 15 ČR 14

HOD

13

ZNO

12 11 10 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování Graf č. 23: Nezaměstnaní s vysokoškolským vzděláním 7 6 5 4

ČR HOD

3

ZNO 2 1 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

81

Nezaměstnanost podle pohlaví Graf č. 24: Nezaměstnanost podle pohlaví 100% 90% 80% 70%

Ženy Z

60%

Muži Z

50%

Ženy H

40%

Muži H

30%

Ženy ČR

20%

Muži ČR

10% 0% 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

Nezaměstnanost podle délky trvání Graf č. 25: Nezaměstnaní do 3 měsíců 40 35 30

ČR HOD

25

ZNO

20 15 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

82

Graf č. 26: Nezaměstnaní 3 – 6 měsíců 24 22 20 18

ČR HOD

16

ZNO 14 12 10 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování Graf č. 27: Nezaměstnaní 6 – 9 měsíců 13 12 11 10 ČR 9

HOD ZNO

8 7 6 5 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

83

Graf č. 28: Nezaměstnaní 9 – 12 měsíců 10 9,5 9 8,5 8

ČR

7,5

HOD

7

ZNO

6,5 6 5,5 5 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování Graf č. 29: Nezaměstnaní nad 12 měsíců 50 45 40 ČR 35

HOD ZNO

30 25 20 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: MPSV Statistiky nezaměstnanosti podle struktury uchazečů: Čtvrtletní statistiky 2008 2014, vlastní zpracování

84