Souhrnná teritoriální informace Sierra Leone

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Sierra Leone

Souhrnná teritoriální informace Sierra Leone Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Akkře (Ghana) ke dni 06.10.2008

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/19

© Zastupitelský úřad Akkra (Ghana)


Sierra Leone

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Republika Sierra Leone (Republic of Sierra Leone)

1.2. Rozloha •

71 740 km

2

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

6,1 mil. (odhad 2006)

•

Hustota obyvatel : 79,5 obyvatel / km

2

Průměrná délka života: •

muži: 38,36 roků

•

ženy: 42,87 roků

Věková struktura: •

0 –14let: 44,8 %

•

15 – 64let: 52 %

•

nad 65 let: 3,8 %

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva : cca 1,5 mil.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

2,3 %

1.5. Národnostní složení V zemi žije kolem 20 etnických skupin. Více než 60 % obyvatel se hlásí buď ke kmeni Temne, obývajícím sever Sierry Leone, či k na jihu žijícím Mende. Dalšími skupinami jsou Limba a Koranko na severu, Kissi na východě a Sherbo na jihozápadě. Zajímavé etnikum jsou Krio (Kreolové) – potomci otroků osvobozených v 18. století na Jamajce a přesídlených do oblasti dnešního Freetownu. Početně zanedbatelná, ale ekonomicky velmi aktivní je libanonská a indická menšina.

1.6. Náboženské složení •

sunitští muslimové 60 %

•

tradiční náboženství 20 %

•

křesťané 20 %

2/19



Sierra Leone

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

angličtina

místní používané jazyky : •

Temne

•

Mende

•

Krio (vycházející z angličtiny)

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města 3 provincie, 1 oblast. Sierra Leone je tradičně dělena na 150 náčelnictví (chiefdoms), kterým vládne místní náčelník spolu s radou starších. •

Hlavní město: Freetown (500 tis. obyvatel)

•

Další velká města: Bo, Kenema, Makeni, Koidu

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Leone = 100 centů. Běžně používanou měnou je USD. Na konci roku 2007 byl směnný kurs 2982,8 Le/ USD, pro rok 2008 odhad 3200 Le/USD, odhad 2009 3420 Le/USD.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba •

1. leden,

•

1. květen,

•

Velikonoce,

•

9. srpen,

•

25. a 26. prosinec,

•

Tabaski,

•

Mouloud,

•

Id al-Fitr.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Při plánování obchodního jednání je třeba vzít v úvahu nedochvilnost. Jednání jsou často odkládána a obchodní partneři se na schůzky velmi často vůbec nedostaví. Při přípravě a plánování doby jednání je zpravidla nutné plánovat několikadenní rezervu. Jednacím jazykem při obchodních jednáních v Sierra Leone je angličtina. Oblečení je buďto tradiční nebo evropské (pro jednání je vždy žádoucí oblek s kravatou). Význam známostí a osobních kontaktů je při uzavírání obchodů zásadní.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Při ošetření v místních zařízeních, které lze doporučit jen v naléhavých případech, je nutné mít u sebe finanční hotovost. Doporučujeme před cestou uzavřít dobré cestovní pojištění. Ve vážnějších případech se doporučuje odlet do ČR.

3/19



Sierra Leone

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Vízum je možné získat na velvyslanectví Sierry Leone v Moskvě (26 Rublyovskoje Chausee, Flat 58/59, Moscow, Russia, Tel /Fax: 095 415-2985) nebo v Bonnu (Rheinallee 20, tel. 0228352001). Do Freetownu je možné cestovat z Evropy přímo z Londýna, nebo přes Ghanu ( kde je též možno požádat o vystavení vstupního víza do země). Sierra Leone je silně malarická oblast, cestovatelům důrazně doporučujeme kontaktovat před cestou lékaře a případná zdravotní rizika před cestou konzultovat. Povinné je očkování na žlutou zimnici. Při cestách mimo hlavní město je dobré znát aktuální bezpečnostní situaci v cílovém regionu.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi 17. září 2007 vyhlásila Národní volební komise oficiálně vítězem prezidentských voleb v Sierra Leone 54 letého kandidáta Všelidového kongresu (APC) Ernesta Bai Koromu. Přes určité zlepšení ekonomické situace zůstává Sierra Leone i v roce 2008 nadále jednou z nejchudších zemí světa a její ekonomika bude nadále silně závislá na podpoře mezinárodních donorů. Snadná dostupnost zbraní, slabost centrální vlády, neshody vedoucích představitelů země, rychle rostoucí korupce, špatná výkonnost státní správy, chudoba a vysoká nezaměstnanost zůstávají dlouhodobě hrozbou bezpečnosti a stability této země. Prezident Koroma a jeho vládnoucí strana ACP mají pro nejbližší období nesnadný úkol zavést v zemi extensivní reformy do většiny oblastí života země. Mezi tyto cíle patří zvýšení výkonnosti vlády, boj s korupcí, obnova činnosti nezávislé antikorupční komise (ACC) a ekonomické reformy. Činnost státní správy je ochromena nízkou úrovní práce, endemickou korupcí a je prakticky nefunkční. Problémem je zároveň nedostatek kvalifikovaných pracovní sil. Prezident Koroma zároveň vyzývá k nezbytné potřebě pokračovat v procesu národního usmíření. Zmírňování chudoby je hlavní výzvou. Světové statisticky trvale uvádějí, že až 70 % obyvatel žije buď na hranicí bídy nebo pod její hranicí. V době, kdy byl přijat Akční program pro nejméně rozvinuté země na roky 2001–2010 byla Sierra Leone ještě ve válečném konfliktu se všemi důsledky více než desetiletého trvání občanské války. Po oficiálním ukončení konfliktu v roce 2002 se země otevřela pro volný pohyb zboží a služeb, byl zahájen proces na obnovu nerostných zdrojů a na obnovu ekonomických a sociálních struktur. Pomocnými programy jsou pro Sierra Leone Brussels Programme of Action a Millenium Development Goals.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Embassy of the Czech Republic Kanda High Road No. 2, House No. C 260/5 P. O. Box 5226, Accra - North Tel : 00233 21 223540, 247 282 Fax: 0023321 225337 Velvyslanec: ing. Miroslav Křenek Teritoriální působnost ZÚ ČR v Ghaně : Ghana, Togo, Libérie, Sierra Leone, Pobřeží slonoviny, Burkina Faso, Niger, Guinea, Guinea-Bissau, Gambie, Kapverdy

4/19



Sierra Leone

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V Sierra Leone nemá zastoupení žádná česká instituce.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) www.leonedirect.com

1.18. Internetové informační zdroje www.sledic-sl.org, www.awarenesstimes.com, www.standardtimessl.com

1.19. Adresy významných institucí www.leonedirect.com

5/19



Sierra Leone

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Sierra Leone je republika prezidentského typu. Vláda je řízena přímo prezidentem se značnými pravomocemi. Prezident stojí v čele vlády, kterou jmenuje. Je volen na pětileté funkční období, přičemž může být zvolen dvakrát. Působnost vlády a prezidenta je možno prodloužit o šest měsíců. Ústava připouští toto prodloužení pouze dvakrát. Zákonodárná moc patří parlamentu, kde zasedá 124 poslanců, z nichž 112 je voleno ve všeobecných volbách a zbylých 12 křesel je obsazováno (nebo jejich obsazení určeno) oblastními náčelníky. Významné politické strany: Lidová strana Sierry Leone (SLPP), Všelidový kongres (APC), Lidové hnutí za demokratickou změnu (PMDC), Strana míru a osvobození (PLP), Strana revoluční sjednocené fronty (RUFP), Sjednocená národní lidová strana (UNPP).

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Prezident republiky, Ernest Bai Koroma stojí v čele státu od voleb, konaných 17. září 2007.

2.3. Složení vlády 1. Prezident – Ernest Bai Koroma 2. Viceprezident – Samuel SAMSUMANA 3. Ministr zemědělství a potravinové bezpečnosti – Sam SESAY 4. Ministr pro rozvoj venkova, lesnictví, životní prostředí a sociální věci – Alfred Bobson SESAY 5. Ministr obrany a státní bezpečnosti – Paulo CONTEH 6. Ministr pro rozvoj a ekonomické plánování – Mohamed B. DARAMY 7. Ministr školství, mládeže a sportu – Minkailu BAH 8. Ministr energetiky a elektřiny – Haja Afsatu KABBA 9. Ministerstvo financí a rozvoje – David Omashola CAREW 10. Ministryně zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce – Zainab Hawa BANGURA 11. Ministr zdravotnictví – Soccoh KABIA, Dr. 12. Ministr bydlení a rozvoje infrastruktury – John SAAD 13. Ministr informací a vysílání Ibrahim – Ben KARGBO 14. Ministr vnitra a místní správy – Dauda KAMARA 15. Ministr spravedlnosti a generální prokurátor – Abdul SERRY-KAMAL 16. Ministr práce a pracovních vztahů – Minkailu MANSARAY 17. Ministr pro místní správu a rozvoj komunit – Sidikie BRIMA 18. Ministr mořských zdrojů – Moses KAPU 19. Ministr nerostných zdrojů – Abubacar JALLOH 20. Ministr pro prezidentské a veřejné záležitosti – Alpha KANU 21. Ministr sociálních věcí – Musu KANDEH 22. Ministr turistiky a kultury – Hindole TRYE 23. Ministr průmyslu a obchodu – Alimamy KOROMA 24. Ministr dopravy a letectví – Kemoh SESAY 25. Státní ministr pro východní region – Sahr Randolph FILLIE-FABOE 26. Státní ministr pro severní region – Alex Alie KARGBO 27. Státní ministr pro jižní region – S. U. M. JAH

6/19



Sierra Leone

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních UN, AU, ECOWAS, WTO, IMF, UNCTAD, UNESCO, aj. Sierra Leone patří mezi země ACP.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Částečné pokračování obchodní dohody s EU, smlouvy vyplývající z členství v ECOWAS a WAEMU.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. •

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Republiky Sierra Leone o kulturní spolupráci z roku 1984

•

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Sierra Leone o letecké dopravě z roku 1969

7/19



Sierra Leone

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Sierra Leone je mimořádně chudá země. I když vlastní značné bohatství nerostných surovin, má rezervy v zemědělství a rybolovu, je sociální infrastruktura a rozvoj lidských zdrojů na velmi nízké úrovni. Závažné sociální rozdíly vedou k nepokojům a jsou překážkou pro ekonomický rozvoj. Ekonomický růst je za rok odhadován na 7 %, pro rok 2008 na 6,5 % a pro rok 2009 na 6,3 %. Tyto odhady reflektují zejména aktivity v těžebním průmyslu. Inflace bude i nadále na poměrně vysoké úrovni díky poměrně vysokým cenám na domácím trhu i dovozového zboží (15 % 2008, 12,5 % 2009). Nemalou měrou připívá růst cen ropy na světových trzích a znehodnocování místní měny. Další hrozbu představuje sousední Guinea, kde pokračující pokles ekonomiky vede k nedostatku potravin i spotřebního zboží a ty jsou odčerpávány ze Sierra Leona prostřednictvím příhraničního obchodu. Cca 50–70 % obyvatel Sierra Leone pracuje v zemědělství, které vytváří přibližně 52 % hrubého domácího produktu. I tento sektor se díky mezinárodním donorům vzpamatovává z následků občanské války a prodělává růst – země však stále ještě není potravinově soběstačná (dováží se hlavně rýže). Pěstují se zejména kasava, rýže, tropické ovoce, sladké brambory, káva a kakao. Sierra Leone má pouze malý dřevařský průmysl soustředěný na východě země. Země začala exportovat zemědělské produkty – kakao, kávu, cukr a zázvor. Rychlým tempem roste rybolov. V prosinci 2006 dosáhla Sierra Leone tzv. „completion point" v rámci iniciativy HIPC. Věřitelé tak ocenili reformy prováděné vládou a program snižování chudoby a odpustili SL 90 % zahraničního dluhu (1,5 mld. USD). Výroba se orientuje pouze na zpracování surových materiálů a lehkých výrobků pro domácí trh. Těžba diamantů zůstává základním zdrojem zahraničních měn a tvoří téměř 50 % exportu. Ekonomika je prakticky závislá na udržení míru v zemi a tím na pokračování význačné zahraniční pomoci, která je nezbytná pro chod země. MMF dokončil program na omezování chudoby na roky 2006–2009, který by měl napomoci ke stabilizaci ekonomického růstu a k postupnému snižování inflace. Začátek období politické stability napomohl nedávné minulosti k rehabilitaci těžby bauxitu a rutilu. Díky vyčerpávání povrchových ložisek byla těžba diamantů proti roku 2006 nižší – vytěžilo se jich 630 tis. karátů. Rozbíhá se rovněž průzkum ložisek zlata a železné rudy. Vládou naprosto nekontrolovaná a neregulovaná je těžba coltanu. Průzkum na ropu provádí španělská firma Repsol, nigerijská Oranto a Frazimex a americká 8Investment. Nedostatek elektrické energie je hlavní brzdou rozvoje. Vyrobí se kolem 260 mil. kWh elektrické energie. Freetown je zásobován energií z naftou poháněné generátorové stanice King Tom. Ostatní části země jsou zcela nebo zčásti bez dodávky elektrické energie. Země je zcela závislá na dovozu ropy. Pro nedostatek finančních prostředků a nezaplacené pohledávky, dochází často k výpadkům dodávek pohonných hmot. Vláda připravuje privatizaci celého energetického sektoru země. Ekonomická politika příštích let bude zaměřena na snižování chudoby, udržení fiskální a monetární disciplíny, obnovu infrastruktury a zabezpečení potravinové soběstačnosti.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Hrubý domácí produkt (HDP) •

1,650 mil. USD

2005 8/19

Meziroční přírůstky HDP v procentech oproti předchozímu roku 2006 2007 2008

2009



Sierra Leone

7,3

7,1

7,0

6,5

6,3

(podle EIU)

HDP na obyvatele •

251 USD/obyvatele

Míra inflace •

15 %

2003 7,5 %

Měsíc/ rok Kurs

2004 14,2 %

6/04

12/04

2685

2860

Vývoj inflace za období posledních 5 let 2005 2006 2007 12,0 % 9,7 % 11,7 % Vývoj devizového kurzu LE vůči USD 6/05 12/05 6/06 12/06 2884

2932

2976

2982

2008* 15 %

12/07 2985,2

09/08* 3200

2009* 12,5 %

2009* 3420

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Na celkové tvorbě HDP se průmyslová výroba v roce 2006 podílela 30,6 %. Nosným odvětvím je těžební průmysl, ostatní průmysl stagnuje a potýká se s levnými asijskými dovozy.

Těžební průmysl V roce 2006 vykázal výrazný růst. Byla obnovena těžba bauxitu (1,1 mil. tun) a rutilu (74 tis. tun). Díky vyčerpávání povrchových ložisek byla těžba diamantů proti roku 2005 nižší– vytěžilo se jich 582 tis. karátů. Průzkum hlubších zdrojů provádí dvě kanadské a jedna britská firma – zahájení těžby se očekává v roce 2007. Rozbíhá se rovněž průzkum ložisek zlata a železné rudy. Vládou naprosto nekontrolovaná a neregulovaná je těžba coltanu. Průzkum na ropu provádí španělská firma Repsol, nigerijská Oranto a Frazimex a americká 8Investment.

4.4. Stavebnictví Programy rekonstrukce infrastruktury i soukromá poptávka po bytech podporují výrazný růst tohoto sektoru.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělství zůstává páteří sierraleonské ekonomiky. Na celkové tvorbě HDP se sektor zemědělství v roce 2006 podílel 52,5 %, zaměstnává však až 2/3 obyvatel. I tento sektor se díky mezinárodním donorům vzpamatovává z následků občanské války a prodělává růst – země však stále ještě není potravinově soběstačná (dováží se hlavně rýže). Pěstují se zejména kasava, rýže, tropické ovoce, sladké brambory, káva a kakao. Sierra Leone má pouze malý dřevařský průmysl soustředěný na východě země. Země začala exportovat zemědělské produkty – kakao, kávu, cukr a zázvor. Rychlým tempem roste rybolov.

4.6. Služby Na tvorbě HDP se podílí 16,9 %. Země má nevyužívaný turistický potenciál (čínští investoři představili plán výstavby luxusního hotelového komplexu u Freetownu). Bankovní sektor je slabý, prudce se rozvíjejí doprava a telekomunikace.

9/19



Sierra Leone

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava Země má cca 11300 km silnic, z toho pouze 900 km asfaltových. Dopravní cesty byly silně zanedbány a válka zničila zbytek. Silnice jsou většinou ve velmi špatném stavu, hlavní tahy jsou v současnosti opravovány s pomocí WB. V zemi je asi 800 km splavných vodních cest. Na letišti ve Freetownu byl znovu otevřen terminál pro mezinárodní lety. Přístav ve Freetownu je rovněž rekonstruován za pomoci WB. Železniční síť byla během války zničena.

Telekomunikace Jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví služeb jsou informační technologie.I když telekomunikace byly silně postiženy válkou, v současnosti je telefonní síť ve Freetownu a větších městech funkční a má kolem 25 tisíc účastníků. Největším operátorem mobilní telefonní sítě je Celtel se 115 tisíci účastníky. Ostatní operátoři (Comium, Africell, Millitel a Mobitel) zahájili činnost až v roce 2005 a jejich podíl na trhu je prozatím nízký. Rychle se zvyšuje počet uživatelů internetu (kolem 10000).

Energetika Nedostatek elektrické energie je hlavní brzdou rozvoje. Vyrobí se kolem 260 mil. kWh elektrické energie. Freetown je zásobován energií z naftou poháněné generátorové stanice King Tom. Ostatní části země jsou zcela nebo zčásti bez dodávky elektrické energie. První fáze rekonstrukce vodní elektrárny Bumbuna (50 MW) by měla být dokončena v roce 2007. Země je zcela závislá na dovozu ropy. Pro nedostatek finančních prostředků a nezaplacené pohledávky, dochází často k výpadkům dodávek pohonných hmot. Vláda připravuje privatizaci celého energetického sektoru země.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Státní rozpočet země je na rozvojové pomoci silně závislý - největšími donory jsou Velká Británie, EU, WB, USA, Nizozemí a Německo. Celková výše ZRS dosahuje 343 mil. USD. V roce 2006 IMF odsouhlasil nový program redukce chudoby zaměřený na udržení fiskální a monetární rovnováhy a strukturální reformy (46 mil. USD). Ochota donorů poskytovat pomoc i nadále bude záviset na pokroku v boji proti korupci a zneužívání poskytnutých finančních prostředků.

10/19



Sierra Leone

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet je dlouhodobě deficitní a schodek je financován ze zahraničních zdrojů. Vláda se snaží posílit příjmovou stránku lepším výběrem daní, situace se pravděpodobně zlepší díky příjmům od mezinárodních těžebních společností. Výdajová stránka je zatěžována obnovou infrastruktury, vysokou cenou ropy ale také rostoucími sociálními výdaji. Podle údajů Státní banky SL se vládě v roce 2006 nepodařilo naplnit ani příjmovou stránku rozpočtu (zejména díky příliš optimistickému očekávání přílivu ZRS od mezinárodních donorů) ani stránku výdajovou (SL nemá kapacitní možnosti realizovat projekty financované donory). Rozpočet na rok 2007 počítá s nízkým deficitem, málokdo však věří, že ve volebním roce, kdy poroste tlak na sociální výdaje, se ho podaří dodržet.

Položka /rok Celkové příjmy včetně grantů Celkové výdaje Rozpočtový deficit

Státní rozpočet (novější údaje nejsou k dispozici) 2005 2006 765,8 838,2 830,4 -64,6

2007* 1179

913,8 -75,6

1222 -44

Dle EIU, v mld. LE. * rozpočet na rok 2007. Struktura rozpočtu (mld. LE) – novější údaje nejsou k dispozici Položka /rok 2007 Celkové příjmy a dary (mld.FG) Fiskální příjmy Daně, cla Důlní činnost, rybolov Granty Celkové výdaje a půjčky Běžné výdaje Kapitálové výdaje Rozpočtový deficit

1179 675 563 42 504 1222 776 447 -44

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Položka /rok Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Celková bilance Devizové rezervy

2002 -124,6 7,5 18,8 -114,5 84,7

Platební bilance 2003 -99,1 16,0 33,5 -99,9 66,6

2004

2005 -140,8 18,4 76,2 -99,7 125,1

-168,6 36,8 38,1 -129,6 170,5

(mil. USD, odhad IMF; údaje se podstatně rozcházejí v závislosti na zdroji, trend zvyšování pasiva běžného účtu je patrný ze všech zdrojů)

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba 2002

11/19

Vývoj celkového zahraničního dluhu v mil. USD 2003 2004 2005 2006

2007*



Sierra Leone

1544

1638

1737

1698

1518

0,1

(podle údajů EIU, * – odhad)

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Bankovní sektor je stále ještě slabý. Centrální banka má pouze omezenou možnost kontrolovat množství peněz a inflaci, protože nemá žádnou centrální úrokovou sazbu. Počet komerčních bank vzrostl na osm (Rokel Commercial Bank, Sierra Leone Commercial Bank (státní), Union Trust Bank, First International Bank (nigerijský kapitál), Standard Chartered Bank, Guaranty Trust Bank (nigerijský kapitál), International Commercial Bank (malajský kapitál) a Ecobank). Úrokové sazby komerčních bank zůstávají díky rizikovosti a míře inflace vysoké – kolem 30 %.

5.5. Daňový systém •

viz. www.sledic-sl.org

12/19



Sierra Leone

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka 2002 59,8

2003 110,8

Vývoz zboží celkem (v mil. USD) 2004 2005 2006 154,1 185,1 272,9

2007 300,0

2008* 360,0

2007 -390,0

2008 -440,0

EIU odhad vč. neregistrovaného vývozu diamantů

2002 -254,4

2003 -310,8

2002

2003 -194,6

Dovoz zboží celkem (v mil. USD) 2004 2005 2006 -274,3 -361,7 -351,2 Obchodní bilance (v mil. USD) 2004 -200 -120,2

2005

2006 -176,6

-152,8

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Hlavními dovozcem zboží ze Sierry Leone je Belgie (diamanty – 130 mil. USD), následují Německo, USA a Indie. Sierra Leone dováží zboží z Německa, Pobřeží slonoviny, Velké Británie a USA, rychle rostou dovozy z ČLR.

6.3. Komoditní struktura Nejdůležitějším vývozním artiklem jsou diamanty, dále se vyváží bauxit a rutil, zlato, železná ruda, platina, dřevo, v omezené míře káva a kakao. Dováží se potraviny všeho druhu, spotřební zboží, ropné produkty a chemikálie. Rychle roste poptávka po dopravních prostředcích.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Základními dokumenty pro vývoz do Sierra Leone jsou: exportní faktura, seznam zboží, nákladní list, celní faktura a doklad o předexpediční inspekci (API). Faktura musí obsahovat stručný, ale přesný popis zboží, určení množství, platební podmínku a ceny v USD. Celková cena musí být rozepsána: cena ex works + cena dopravy + pojistné = celková cena CIF. Celní sazby jsou v rozmezí 0 – 30 % (luxusní zboží). Importované zboží se prodává s 20 % daní, na tabák a alkohol je ještě zvláštní přirážka ve výši 30 %. Do země se smí dovézt hotovost do výše 10 tis. USD.

6.5. Ochrana domácího trhu Licenčnímu řízení podléhá zboží, které by mohlo ohrozit zdraví. Zakázán je dovoz munice, uniforem, vojenského materiálu a drog. Kontrole vlády podléhá vývoz diamantů a zlata.

6.6. Zóny volného obchodu V současné době neexistují.

13/19



Sierra Leone

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna viz. 3.3

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka rok vývoz dovoz obrat saldo

2001 262 643 905 -381

Vývoj vzájemné obchodní výměny (v tis.USD) 2002 2003 2004 2005 2006 846 316 237 2223 297 752 498 6890 1751 1805 1598 814 7127 3974 2102 94 -182 -6653 472 -1508

2007 2704 4844 7548 -2140

VI/08 958 3636 4594 -2678

(podle údajů MPaO ČR)

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Pořadí podle komoditního složení našeho vývozu podle SITC v roce 2006 Pořadí Komoditní skupina podle SITC SITC 2 – Surové materiály SITC 6 – Tržní výrobky tříděné SITC 7 – Stroje a přepravní zařízení

1. 2. 3.

(podle údajů ČSÚ) Hlavní vývozní komodity ČR: •

pneumatiky, oděvy (i obnošené), přenosová zařízení, čerpadla a kompresory

Hlavní dovozní komodity ČR: •

káva, kaučuk, tropické ovoce, sladidla

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Jde o malý trh charakterizovaný nízkou kupní silou obyvatel a vysokou konkurencí levných dovozů. Prioritní sektory pro vývozce: zemědělství a zpracování potravin, těžba nerostných surovin, stavebnictví a telekomunikace. Perspektivními oblastmi jsou potravinářské výrobky, domácí potřeby všeho druhu, bižuterie, sklo a porcelán, chemikálie, strojní zařízení (i repasované), jednoduché strojní vybavení dílen, stavební materiály, stavební, důlní a zemědělské stroje, generátory, automobily (i ojeté), ošacení (včetně second-handu), pneumatiky atd.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Údaje nejsou k dispozici.

14/19



Sierra Leone

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci ZÚ Akkra se nesetkal s poptávkou ze Sierry Leone.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce V roce 2006 ČR poskytla studijní stipendia dvěma studentům ze Sierry Leone.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Údaje nejsou k dispozici.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

15/19



Sierra Leone

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Navázání vztahu s místním spolehlivým partnerem (dovozcem, distributorem, zástupcem) s dobrými kontakty je základní podmínkou úspěšného obchodu. Smlouvy o zastupování nereguluje žádný místní zákon. Konzumní zboží je většinou dováženo a distribuováno velkoobchodníky (Libanonci). Dovozci luxusního zboží většinou nakoupí a dovezou zboží přímo od výrobce.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Sierra Leone má nedostatek kvalifikované pracovní síly. Podmínky zaměstnávání místních sil jsou relativně liberální a vychází z britských zvyklostí. Pracovník může být propuštěn po dvou předchozích varováních z důvodu nekompetentnosti, porušení pracovní kázně atd. Pokud je důvodem nadbytečnost, je situaci nutno konzultovat s odbory a vyplatit odstupné. Zaměstnavatel přispívá 10 % platu do penzijního fondu.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Vychází z britské tradice. Základním krokem je registrace jména společnosti na Obchodním registru (třeba předložit stanovy, iniciály managementu, kontaktní adresu v Sierra Leone a zemi původu). Sierra Leone Export Development Investment Corporation při Ministerstvu obchodu je místo, kde se dají vyřídit všechny formality. Registrace obvykle trvá asi 1 měsíc, základní poplatek je 200 USD. Neexistuje žádné omezení vlastnictví – podnik může být 100 % vlastněn zahraničním subjektem. (www.sledic-sl.org).

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Inzeráty v denním tisku mají vzhledem k nízké vzdělanosti a nákladu pouze omezený dosah. Největší impakt má reklama v rozhlasu.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Lze využít místních soudních a arbitrážních orgánů – jejich rozhodnutí však bývají zdlouhavá a snadno ovlivnitelná. Při řešení obchodních sporů je vždy žádoucí dát přednost mimosoudnímu jednání. V každém případě doporučujeme zakomponovat do kontraktu ustanovení, na základě kterého by případné arbitrážní řízení probíhalo mimo Sierru Leone, která rozhodnutí zahraničních arbitrážních soudů uznává (SL podepsala Washingtonskou dohodu o řešení investičních sporů). Ve vztahu k českým firmám jsme dosud nezaznamenali případ obchodního sporu, který by musel být řešen třetí stranou (soudem).

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Vládní zakázky jsou vyhlašovány ve sdělovacích prostředcích a podléhají výběrovému řízení pod dohledem speciálního úřadu (Procurement Agency). Rozvojové agentury si obvykle řídí výběrová řízení přímo.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Omezený trh a nízká koupěschopnost velké většiny obyvatelstva tlačí dovozní ceny na minimum. Dovozci hledají nejlacinější nákupní možnosti, často na úkor kvality, významnou část dovozů tvoří použité výrobky (textil, obuv, ojeté pneumatiky, dopravní prostředky). Zákazník dává přednost nižší technické úrovni před 16/19



Sierra Leone

technickými novinkami, zahraniční firmy se orientují především na své země. Český exportér musí počítat s tím, že dodané stroje budou pracovat ve vlhkém prostředí a vysokých teplotách, při značném kolísání elektrického napětí. Česká firma musí být připravena na nestandardní postupy a jednání partnera, pomalou státní správu a vysokou korupci.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Vláda Sierry Leone řeší základní existenční problémy obyvatel, ochrana duševního vlastnictví nepatří mezi její priority. Podíl plagiátů (asijského původu) na trhu rychle roste.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Nezbytnou podmínkou obchodu by měla být stoprocentně zajištěná platba předem či neodvolatelným akreditivem. Za odebírané zboží není radno platit předem.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Neexistují.

17/19



Sierra Leone

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Řídícím zákonem je Zákon o investicích z roku 2005 (www.sierra-leone.org). Neexistuje předpis, který by znevýhodňoval zahraniční investory, který by jim bránil investovat do některého sektoru nebo bránil vývozu zisku. Složité je vlastnictví půdy – cizinec si pouze smí půdu pronajmout max. na 99 let. Existují tři typy obchodních licencí – obecná pro každý subjekt, speciální pro vybraná odvětví (stavebnictví, restaurace, hotely, stavebnictví) a speciální (těžební průmysl, telekomunikace, rybolov). Vláda pracuje na doplňku investičního zákona, ve kterém budou definovány investiční pobídky.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Dosahují výše cca 60 – 80 mil. USD. Soustřeďují se zejména do těžebního průmyslu.

9.3. České investice v teritoriu V roce 2008 neinvestovala v Sierra Leone žádná česká firma.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Vláda dlouhodobě plánuje privatizaci 24 státních podniků (včetně energetiky, pošt, přístavu, telekomunikací a bank), skutečný pokrok je však pomalý. Nejperspektivnějšími odvětvími pro investice zůstává těžba nerostných surovin, telekomunikace, turistika a zemědělská infrastruktura.

9.5. Rizika investování v teritoriu Sierra Leone je stále bezpečnostně riziková a investice jsou v ČR obtížně pojistitelné. Země je ale členem Multilateral Investment Guarantee Agency WB. Vládní garance jsou poskytovány, nicméně nezaručují skutečné platby. Dále je třeba počítat s velmi špatnou infrastrukturou, omezenými bankovními službami a možnostmi komunikace, pomalou a nevýkonnou státní správou, vysokou korupcí, nízkou kvalifikací pracovníků a praktickou nevymahatelností případných pohledávek .

18/19



Sierra Leone

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Sierraleonská ekonomika zůstává a zůstane závislá zejména na vývozu diamantů, případně dalších minerálů a na pomoci mezinárodních donorů. Díky rostoucí těžbě i oddlužení země se očekává relativně dobrý růst HDP. Pro rok 2008 je odhadován na 6,5 % a pro rok 2009 na 6–7%. Inflace zůstane kolem 15 %. Ekonomická politika příštích let bude zaměřena na snižování chudoby, udržení fiskální a monetární disciplíny, obnovu infrastruktury a zabezpečení potravinové soběstačnosti. Prezident Koroma a jeho vládnoucí strana ACP mají pro nejbližší období nesnadný úkol zavést v zemi extensivní reformy do většiny oblastí života země.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

19/19


Souhrnná teritoriální informace Sierra Leone

Recommend Documents