Současný stav výskytu rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus) v České republice

Příroda, Praha, 27: 155–168, 2010

Současný stav výskytu rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus) v České republice The present state of the occurrence of Potamogeton praelongus in the Czech Republic ROMANA PRAUSOVÁ1, 2 & JANA JANOVÁ2 1

Katedra biologie, Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové, Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové, [email protected] 2 Univerzita Hradec Králové, Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové, [email protected] Abstract: Potamogeton praelongus is a critically endangered species in the Czech Republic, surviving at its last native locality in a left-side cut off of the Orlice River in Malšova Lhota near Hradec Králové. The site has been under protection as a temporarily protected area Fleet by the Stříbrný rybník Pond in 1998–2002 and in 2008–2017. The conservation programme for Potamogeton praelongus was approved by the Ministry of Environment in 2003 with the following activities: 1. monitoring of size and vitality of the last native population and state of its habitat, 2. monitoring of size and vitality of reserve populations in pools in the protected landscape area Kokořínsko, which can serve as a source of plants for outplanting in suitable localities, 3. selection of suitable localities for outplanting in the Poorličí, Polabí and Českolipsko regions, 4. preparing of a complex management towards restoring of the original conditions in the locality of the last native population, 5. research of germination capacity of seeds (achenes) of Potamogeon praelongus. Keywords: conservation programme, germination capacity, Potamogeton praelongus, re-introduction Abstrakt: Vytrvalá vodní rostlina rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus), řazená mezi kriticky ohrožené taxony, se v současnosti vyskytuje na jediné původní lokalitě v České republice, a to v přechodně chráněné ploše (PCHP) Rameno u Stříbrného rybníka v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Jedná se o slepé rameno, které na levém břehu zaúsťuje do Orlice. PCHP byla vyhlášena 5. 1. 1998 na dobu pěti let, v roce 2008 byla její platnost podruhé prodloužena, a to do roku 2017. V roce 2003 byl schválen Ministerstvem životního prostředí záchranný program pro rdest dlouholistý, v rámci kterého v současné době probíhají tyto aktivity: 1. monitoring stavu populace a stanoviště v PCHP Rameno u Stříbrného rybníka, 2. monitoring stavu populace druhu v tůních v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Kokořínsko jako potenciálu pro výsadbu druhu na vhodné lokality, 155

Prausová & Janová: Současný stav výskytu rdestu dlouholistého v ČR 3. výběr potenciálních lokalit pro výsadby v Poorličí, Polabí a na Českolipsku, 4. příprava komplexu řízených zásahů v PCHP Rameno u Stříbrného rybníka na obnovu původního biotopu, 5. testování klíčivosti semen (nažek) druhu pro možnost využití jeho generativní reprodukce v obnově populace. Klíčová slova: záchranný program, test klíčivosti, Potamogeton praelongus, reintrodukce Nomenklatura: KUBÁT et al. 2002

Úvod Kriticky ohrožený druh rostliny Potamogeton praelongus (obr. 1), který je vzácný ve všech oblastech svého severského, slabě suboceánského a cirkumpolárního rozšíření, se v České republice vyskytuje na poslední lokalitě – přechodně chráněné ploše Rameno u Stříbrného rybníka v Malšově Lhotě u Hradce Králové (obr. 2, 3). Historické lokality tohoto druhu v České republice se nacházely na Českolipsku v řece Ploučnici, Ploužnickém rybníku a Ploužnickém potoku, v Praze na okraji řeky Vltavy v mírnějším proudu vody, v okolí Písku (řeka Otava a rybníky), v rybnících u Chlumce nad Cidlinou, v řece a nivě Orlice mezi Týništěm nad Orlicí a Hradcem Králové (RYDLO 1995). Současný stav je výsledkem zániku přirozených biotopů tohoto druhu v důsledku regulací toků, silné eutrofizace, ale také stárnutí říčních ramen a tůní a jejich zazemňování. Negativní roli v zániku populací v některých lokalitách sehrál i chov býložravých ryb (např. amurů bílých).

Obr. 1. Potamogeton praelongus s lodyhou typickým způsobem „cik-cak“ lomenou autor: L. Adamec 2007. Fig. 1. Potamogeton praelongus with typical zig-zag footstalk author: L. Adamec 2007.

156

Příroda, Praha, 27: 155–168, 2010

Obr. 2. Lokalizace PCHP Rameno u Stříbrného rybníka (ZM 1:10 000). Fig. 2. Localization of temporarily protected area Fleet by the Stříbrný rybník Pond.

Obr. 3. Přechodně chráněná plocha Rameno u Stříbrného rybníka, autor: R. Prausová 2007. Fig. 3. Temporarily protected area Fleet by the Stříbrný rybník Pond, author: R. Prausová 2007.

157

Prausová & Janová: Současný stav výskytu rdestu dlouholistého v ČR

Přestože byla PCHP vyhlášena v roce 1998, byla do roku 2000 ponechána spontánnímu vývoji. V roce 2000 předložila AOPK ČR, středisko Pardubice, návrh záchranného programu pro tento druh Ministerstvu životního prostředí. Záchranný program (PRAUSOVÁ et al. 2000) byl schválen až v květnu 2003. Na podporu poslední populace tohoto druhu v PCHP bylo realizováno několik zásadních opatření: 1) prosinec 2001 – odbahnění neprůtočné části ramene, 2) prokácení břehového porostu ramene za účelem prosvětlení vodní hladiny a snížení objemu organického materiálu padajícího do vody, 3) srpen–září 2003 – odbahnění části ramene s výskytem Potamogeton praelongus sacím bagrem. V současné době existují dvě významné záložní populace tohoto druhu pro plánované zpětné výsadby do vhodných lokalit v Poorličí, Polabí a na Českolipsku, a to sbírka vodních rostlin v Botanickém ústavu Akademie věd ČR (BÚ AV ČR) v Třeboni a revitalizované tůně v CHKO Kokořínsko. Poslední původní populace Potamogeton praelongus v PCHP je ohrožována zanášením neprůtočné části ramene živinami bohatým sedimentem a ulpíváním jemných sedimentačních částic na rostlinách, dále intenzivním zanášením ramene písčitým sedimentem ze Stříbrného potoka a také vysokými koncentracemi hlavních minerálních živin ve vodě předurčujících nežádoucí růst vláknitých řas na rostlinách. Určité riziko představuje i odnos částí rostlin z lokality při povodních.

Materiál a metody Monitoring populace rdestu dlouholistého Od roku 2005 probíhá v PCHP pravidelný monitoring populace, který spočívá ve sčítání počtu trsů a lodyh z nafukovacího člunu. Zaznamenáván je též podíl kvetoucích lodyh. V letech 2005, 2007 a 2008 proběhl tento monitoring také v revitalizovaných tůních v CHKO Kokořínsko. Vzhledem k tomu, že porosty v některých tůních jsou velké, je v těchto případech zaznamenávána pokryvnost druhu v m2, nikoli počet trsů.

Monitoring stanoviště Systematický monitoring stanoviště v PCHP probíhá také od roku 2005. Spočívá v každoročních pravidelných chemických a mikrobiologických analýzách vody. Interpretace výsledků těchto analýz je konzultována s Lubomírem Adamcem (BÚ AV ČR Třeboň) a s Vladimírem Dvořákem (Univerzita Hradec Králové). Chemické analýzy sedimentu v PCHP jsou prováděny v intervalu tří let (2005, 2008). Měření mocnosti sedimentu v celém rameni bylo v roce 2005 zadáno v rámci zpracování studie Posouzení resuspendace dna (NEDVĚD 2005). V roce 2008 proběhly tytéž analýzy v tůních s výskytem Potamogeton praelongus 158

Příroda, Praha, 27: 155–168, 2010

v CHKO Kokořínsko. Současně se zjišťováním kvality vody a sedimentu probíhá kvalitativní monitoring ostatních vodních makrofyt v PCHP i v tůních v CHKO Kokořínsko.

Záložní populace Záložní populace Potamogeton praelongus, pěstovaná od roku 1998 v BÚ AV ČR Třeboň ve sbírce vodních rostlin, pochází z PCHP Rameno u Stříbrného rybníka. Kultivace probíhá ve venkovních nádržích, v hlubší vodě. Nádrže jsou přistíněny proti přehřívání vody a růstu řas. Průběžně jsou odstraňovány fytofágní plovatky. Přezimování probíhá ve skleníku, případně ve venkovní nádrži v hluboké vodě nebo na sucho pod vrstvou suchého listí přikrytého folií. Péči o sbírku zajišťují pracovníci Botanického ústavu, zejména pak spoluautor záchranného programu Lubomír Adamec. Dočasná záložní populace Potamogeton praelongus v CHKO Kokořínsko je soustředěna v revitalizovaných tůních, kam byl druh vysazován nezávisle na záchranném programu v letech 2001–2005. Populace opět pochází z PCHP Rameno u Stříbrného rybníka. Jedná se o tůně nad rybníkem Harasov, pod Plešivcem na revitalizovaném odvodňovacím příkopu – přítoku Nedamovského potoka, dále v nivě Liběchovky, u Štampachu a v mokřadu u Želíz.

Výběr potenciálních lokalit a výsadby do vhodných potenciálních lokalit Výběr potenciálních lokalit je soustředěn zejména do nivy Orlice, kde bylo dosud prověřeno 11 lokalit. Dále byl v roce 2008 proveden monitoring zachovalé části Ploužnického potoka. Ve všech těchto lokalitách jsou zjišťovány hodnoty pH, konduktivity a výskyt dalších vodních makrofyt (požadované parametry pro následné úspěšné vysázení druhu jsou: pH ≥7, konduktivita > 200–250 μS/cm). Dosavadní výsadby Potamogeton praelongus byly prováděny v PCHP Rameno u Stříbrného rybníka za účelem posílení populace a na vybraných slepých ramenech v nivě Orlice, kde byly splněny parametry uvedené v předchozím odstavci. K výsadbě byly použity rostliny poskytnuté ze sbírky vodních rostlin v BÚ AV ČR v Třeboni. Výsadby proběhly v měsících červenec a srpen (2000, 2004, 2005, 2008). Jednotlivé rostliny byly ve vhodné části vybrané potenciální lokality zapraveny spodní částí lodyhy do sedimentu, přihrnuty okolním materiálem a zpravidla zatíženy kamenem. Ověřování úspěšnosti výsadeb probíhá v následující vegetační sezóně.

Testování klíčivosti Testování klíčivosti u Potamogeton praelongus proběhlo v letech 2007–2008 v rámci bakalářské práce na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové (JANOVÁ 2008). Cílem testu klíčivosti bylo stanovení nejlepších podmínek, při kterých je druh schopen vyklíčit. V prvním testu realizovaném v roce 2007 159


byly použity nažky poskytnuté ze sbírky vodních rostlin v BÚ AV ČR v Třeboni. Ve druhém testu realizovaném v roce 2008 byly použity nažky sebrané ve vegetační sezóně 2007 v jedné tůni (nad rybníkem Harasov) se záložní populací druhu v CHKO Kokořínsko. Základním principem testu bylo vystavení nažek různým podmínkám, které ukončí dormanci, a následná kultivace v laboratorních podmínkách a v termostatu. V roce 2007 byly provedeny čtyři varianty testu: 1) kontrolní, 2) vyschnutí 36 hodin, 3) ošetření Savem Originál ve 100 % koncentraci po 36 hodin a 4) mrazicí box po dobu 36 hodin. Nažky byly uloženy v Petriho miskách a zatemněny. V laboratoři probíhal test při teplotě 23–25 °C a v termostatu při stálé teplotě 23 °C. Nezbytné bylo pravidelné vlhčení vodou z PCHP. Průběžně bylo prováděno měření délky kořínku, lístků, prýtu. V roce 2008 byly provedeny dvě varianty testu: 1) vyschnutí 150 dní, 2) ošetření Savem Originál ve 100 % koncentraci po dobu dvou hodin. Klíčení probíhalo opět na Petriho miskách a za tmy v laboratoři při teplotě 23–25 °C a v termostatu při stálé teplotě 28 °C. V průběhu testu probíhalo pravidelné vlhčení vodou z PCHP. Tento test klíčivosti byl komplikován šířením plísní, proto musely být některé Petriho misky založeny znovu. Průběžně bylo prováděno měření délky kořínku, lístků, prýtu.

Výsledky Monitoring populace Do roku 1996 byla populace Potamogeton praelongus v PCHP dosti početná, ale v roce 1997 byla silně poškozena povodněmi. V roce 2001 byly nalezeny jen jednotlivé rostliny, populace neprosperovala. V roce 2005 bylo zjištěno pouze sedm trsů (celkem 32 prýtů, dva kvetoucí) u zaústění ramene do Orlice. V roce 2006 byla velikost populace rdestu dlouholistého srovnatelná s předchozím rokem. V následujícím roce 2007 se celkový počet trsů zvýšil na devět (52 prýtů, z toho 27 kvetoucích), v roce 2008 počet trsů výrazně stoupl na 20 (87 prýtů), ale vůbec nekvetl, to pravděpodobně dokládá převažující vegetativní rozmnožování druhu na lokalitě. Nové trsy byly nalezeny na plochách nepřímo ovlivněných činností sacího bagru (realizace v roce 2003). Při použití sacího bagru byly totiž ponechány bez zásahu pruhy podél břehů o šířce ca tři metry, naopak střední část ramene byla odbahněna. V následujících letech se bahnitý sediment od břehů ramene sesunul do odbahněné střední části. Podél břehů tak vznikly mělké plochy s výrazně tenčí vrstvou bahna, které jsou v současné době pozvolna osídlovány novými rostlinami (vegetativní šíření z původních trsů, ale i uchycení vysázených prýtů). Vzestupný trend růstu populace zobrazuje graf na obr. 4.

160

Příroda, Praha, 27: 155–168, 2010

Počet prýtů / number of sprouts

Obr. 4. Stav populace Potamogeton praelongus v přechodně chráněné ploše v letech 2005–2008. Fig. 4. Condition of the population of Potamogeton praelongus in the temporarily protected area in years 2005–2008.

Monitoring stanoviště Z chemických analýz vzorků vody z PCHP (tab. 1) vyplývá, že elektrická vodivost odpovídá nížinnému toku v oblasti s tvrdou vodou. Hodnoty pH jsou ve srovnání s přirozenými tvrdými a neznečištěnými vodami relativně nízké (běžně se pohybují v rozmezí 7,5–8,3). Nižší hodnoty pH indikují přítomnost respiračních procesů ve vodě a v půdě. Důsledkem je relativně vyšší koncentrace CO2, což je výhodné pro všechny rostliny včetně rdestu dlouholistého. Hodnoty Mn-oxidovatelnosti jsou mírně zvýšené, což je charakteristické pro beta-saprobní vody. Hodnoty NO2 jsou úměrné nížinné tvrdé vodě. Hodnoty NH4+ jsou dostatečně nízké, což indikuje dostatečnou nasycenost vody kyslíkem O2. Hodnoty NO3 jsou v celé lokalitě mimořádně vysoké. Nejvyšších hodnot dosahují v blízkosti zaústění ramene do Orlice, kde musí být zdroje dusičnanů (splachy, částečně komunální odpad). Nezastíněné vody v tomto úseku pak snadno zarůstají eutrofními druhy vláknitých řas. Hodnoty PO43- jsou mírně zvýšené ve výpusti pod Stříbrným rybníkem, což je projevem eutrofizace (optimum pro tento typ vody je ca 0,2 mg/l.). Koncentrace vápenatých kationtů Ca2+ jsou vysoké, narozdíl od nízkých koncentrací kationtů hořčíku Mg2+ a draslíku K+. Tento jev je normální v nížinných tvrdých vodách a pro rdest se jeví jako optimální.

Tab. 1. Chemické a mikrobiologické vlastnosti vody v PCHP v místě zaústění do Orlice, 25.6.2007. Table 1. Chemical and microbiology characteristics of water in temporarily protected area at the point of estuary to the Orlice River, 25.6.2007.

Ukazatel vodiv. 25 pH CHSK Mn NO2 NH4 NO3 PO4 Ca Mg K koliformní bakterie psychrofil. bakterie

Jedn. mS/m mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l KTJ/1 ml KTJ/1 ml

Hodn. 35 7,44 5,6 0,28 0,16 11,8 0,4 69,8 5,3 4,5 15 1600

161


Na základě mikrobiologických analýz vody z PCHP (tab. 1) lze konstatovat, že hodnoty u koliformních bakterií nepřesáhly mezní hodnotu, která je 200 KTJ/ml. Indikátorem celkového mikrobiálního znečištění jsou zvýšené hodnoty u psychrofilních bakterií. Extrémně vysoké hodnoty bývají zaznamenány u zaústění ramene do Orlice a v místě odbahněném sacím bagrem. Zvýšený počet psychrofilních bakterií signalizuje znečištění vody snadno rozložitelnými organickými látkami z vnějšího prostředí. V tomto případě lze předpokládat, že příčinou tohoto stavu je kvalita vody v řece Orlici, která tyto dvě části ramene bezprostředně ovlivňuje. Z chemických analýz sedimentu (tab. 2) celkově vyplývají střední hodnoty pH, avšak extrémně vysoké hodnoty celkového fosforu, obsahu těžkých kovů ve výpusti ze Stříbrného rybníka, která je do PCHP zaústěna. Z výsledků měření mocnosti sedimentu (NEDVĚD 2005) vyplývá, že v horní části ramene (plocha 3050 m2) je celkem 1580 m3 sedimentu a průměrná mocnost sedimentu činí 0,52 m. Dolní část ramene (zaústěná do Orlice) má plochu 6500 m2, objem sedimentu 2860 m3 a průměrnou mocnost sedimentu 0,44 m. Vyšší koncentrace NH4+ souvisí s chatovou osadou u horní části ramene. Z dalších vodních makrofyt v PCHP rostou Potamogeton alpinus, P. obtusifolius, Batrachium circinatum, B. trichophyllum, Nuphar lutea. Ukaz. pH P NH4 NO3 Hg As Cd Cr Cu Ni Pg Zn

Jedn. mg/kg mg/kg mg/kg μg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg

Hodn. 7,39 87 1 < 2,5 12 1,14 0,7 3,2 3,1 4,3 3,7 13

Tab. 2. Vlastnosti sedimentu v PCHP v místě zaústění do Orlice, 24.5.2005. Table 2. Characteristics of sediment in the Temporarily protected area at the point of estuary to the Orlice River, 24.5.2005.

Záložní populace Záložní populace Potamogeton praelongus ve sbírce vodních rostlin v BÚ AV ČR Třeboň je pěstována ve třech nádržích o ploše 2,5 m2 a objemu vody 1,5 m3 a ve dvou velkých květináčích ve sbírkové části kultivace (obr. 5). Počet rostlin kolísá rok od roku hlavně podle toho, jak rostliny v daném roce přezimují. Koncem léta roku 2008 byl celkový počet prýtů 50–60. Rostliny produkují ročně 50–200 semen. V letech 2005, 2007 a 2008 byly ověřovány populace Potamogeton praelongus v lokalitách v CHKO Kokořínsko. V tůni u Štampachu nebyl 162

Příroda, Praha, 27: 155–168, 2010

v roce 2007 vysazený rdest dlouholistý ověřen. V roce 2008 byl zaznamenán jeden trs (ústní sdělení, Beran 2008). V ostatních lokalitách se porosty rdestu dlouholistého mírně rozrůstají (obr. 6). Jsou vitální a tvoří generativní orgány. Největší nárůst populace nastal v tůních nad rybníkem Harasov a v tůních pod Plešivcem, kde je realizováno pravidelné kosení rákosin. Z dalších vodních makrofyt byly v tůních zaznamenány: rdest alpský (Potamogeton alpinus), r. vzplývavý (P. natans), r. světlý (P. lucens), rdest hustolistý (Groenlandia densa), prustka obecná (Hippuris vulgaris), hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata) a okřehek menší (Lemna minor). Populace prustky obecné ustupuje, v některých tůních se tvoří povlaky zelených řas.

Obr. 5. Venkovní nádrže – sbírka v BÚ AV ČR Třeboň, autor: L. Adamec 2007. Fig. 5. Outdoor cultivation tanks – collection of aquatic plants in the Institute of Botany, Academy of Sciences, Třeboň, author: L. Adamec 2007.

pokryvnost (m2) / cover abundance (m2)

Obr. 6. Stav výsadeb rdestu dlouholistého v CHKO Kokořínsko (2005, 2007, 2008), lokality: 1. tůně nad rybníkem Harasov, 2. tůně pod Plešivcem, 3. tůně v nivě Liběchovky, 4. tůně u Želíz, 5. tůň u Štampachu. Fig. 6. Conditions of outplantings of Potamogeton praelongus in the protected landscape area Kokořínsko (2005, 2007, 2008), 2005 locations: 1. Pools over the 2007 2008 Harasov Pond, 2. Pools below Plešivec, 3. Pools in the alluvium of the Liběchovka River, 4. Pools by Želízy, 5. Pool by Štampach.

163


Výběr potenciálních lokalit a výsadby do vhodných potenciálních lokalit V roce 2000 byl proveden výběr potenciálních lokalit v nivě Orlice na Hradecku a v několika pískovnách na Hradecku a Pardubicku. V roce 2001 byly ze seznamu lokalit vybrány dvě lokality – Horecké písníky u Lázní Bohdaneč (ca 10 prýtů) a slepé rameno Orlice u Nepasic (ca 10 prýtů). Obě lokality splňovaly požadované parametry, výsadby však byly neúspěšné (PRAUSOVÁ 2005). Další výběr byl proveden v roce 2004. Vybrány byly dvě nové lokality – tůně u Malšovic (12 prýtů) a nově vytvořené tůně u Štěnkova u Týniště nad Orlicí (13 prýtů). První lokalita již byla v pokročilejším stadiu zazemnění, druhá naopak vznikla před ca třemi lety v rámci revitalizační akce městského úřadu v Týništi nad Orlicí. Obě lokality splňovaly podmínky z hlediska požadovaných vlastností vody, přesto se ani v těchto lokalitách vysázené rostliny neuchytily (PRAUSOVÁ 2005). Výsadby Potamogeton praelongus v letech 2005, 2008 byly prováděny v PCHP Rameno u Stříbrného rybníka za účelem posílení populace. Úspěšné uchycení rostlin vysázených v roce 2005 proběhlo u asi pěti prýtů. Další výběr potenciálních lokalit proběhl v roce 2008 na Ploužnickém potoce. Výsledky měření pH a elektrické konduktivity i geomorfologický režim toku podporují záměr provést zde výsadby rostlin z dočasné záložní populace v revitalizovaných tůních v CHKO Kokořínsko.

Testování klíčivosti Úspěšné vyklíčení nastalo pouze u variant: vyschnutí (rok 2007 – 23,5 %, rok 2008 – 7,55 %) a ošetření Savem Originál (rok 2007 – 94,12 % – následně inhibováno, rok 2008 – 9,13 %). Celková klíčivost v roce 2007 činila 7,75 %, v roce 2008 8,28 % (obr. 7, 8, 9). Prokázáno bylo úspěšnější klíčení při vyšší a stálé teplotě, tj. v termostatu (obr. 10). Zajímavým výsledkem bylo úspěšné klíčení semen ošetřených Savem Originál, avšak šetrným způsobem, tj. nižší koncentrace, kratší doba působení. V opačném případě nastala inhibice procesu pokračování klíčení. V případě dlouhého působení Sava Originál v testu v roce 2007 (36 hodin) bylo u většiny semen (94,12 %) klíčení zastaveno při délce klíčku v rozsahu 1–1,26 mm. Při opakování testu klíčivosti v roce 2008 bylo působení Sava Originál zkráceno na dvě hodiny, což se projevilo pokračováním klíčení (prodlužování kořínku, lístků, prýtu). Z testu klíčivosti jednoznačně vyplývá, že přerušení dormance a zahájení klíčení je podmíněno narušením povrchových vrstev nažek a osemení Savem Originál nebo vyschnutím (JANOVÁ 2008).

164

Příroda, Praha, 27: 155–168, 2010 1% 2% 5% 1%

kořínek do 1 mm / length of radicle shorter than 1 mm prýt do 5 mm / length of sprou shorter than 5 mm prýt do 15 mm / length of sprout shorter than 15 mm prýt + list / sprout + leave

Obr. 7. Inhibiční účinky dlouhého působení Sava Original v testu klíčivosti v r. 2007. Fig. 7. Inhibitory effect of long-acting of Savo Original in a test of germination capacity in 2007.

nevyklíčená / non germinating

91%

počet semen / number of seeds

klíčící / germinating neklíčící / non germinating

vyschnutí / Savo / desiccation chlorine agent

mrazák / freezer

bez zásahu / without intervention

Obr. 8. Porovnání variant testu klíčivosti v roce 2007. Fig. 8. Comparision of four treatmens of germination capacity in 2007.

počet semen / number of seeds

klíčící / germinating neklíčící / non germinating

vyschnutí / desiccation

Savo / chlorine agent

Obr. 9. Porovnání variant testu klíčivosti v roce 2008. Fig. 9. Comparision of treatmens of germination capacity in 2008.

Diskuse Velikost populace Potamogeton praelongus v PCHP Rameno u Stříbrného rybníka mírně vzrůstá, stále však představuje jedinou a značně ohroženou lokalitu s výskytem tohoto kriticky ohroženého druhu rostliny. Proto je důležitá existence plně funkčních záložních populací (pro výsadby do potenciálních lokalit) ve sbírce vodních rostlin v BÚ AV ČR Třeboň a v revitalizovaných tůních v CHKO Kokořínsko. Přestože výsadbám v Poorličí předcházel vždy monitoring potenciálních lokalit včetně měření hodnot pH a elektrické vodivosti, nebyly dosavadní výsadby v nivě Orlice úspěšné. Pouze v případě posilování stávající populace v PCHP byla úspěšnost zaznamenána asi u pěti vysázených prýtů. Zda je příčinou vysoký stupeň zazemnění ramen, eutrofizace, odnos vysázených rostlin proudem nebo nějaký jiný faktor, není známo. Stále se jeví jako účelné sledovat vlastnosti stanovištních podmínek PCHP, kde druh prosperuje, a zároveň dokončit šetrné odbahnění v horní části ramene, kde se v současnosti Potamogeton praelongus již nevyskytuje. Tato opatření musí být naplánována na jednotlivé dílčí plochy ramene na základě znalostí 165


mocnosti sedimentu, výsledků chemických a mikrobiologických analýz a podle vzdálenosti od stávající populace tak, aby tato populace nebyla ohrožena. Rovněž pokračování ve výběru potenciálních lokalit pro výsadby v nivě Orlice, Ploužnického potoka a na dalších historických lokalitách v rámci celé ČR je nezbytné. Nabízí se otázka, zda mezi potenciální lokality zařadit i pískovny, které v současné krajině ramena řek zastupují. Nejeden případ výskytu vzácnějšího druhu rdestu v opuštěné pískovně je toho dokladem (např. Potamogeton nodosus v pískovně Oplatil na Pardubicku a další). V roce 2008 proběhl též monitoring části Ploužnického potoka, kde jak geomorfologie koryta, tak výsledky měření pH a elektrické konduktivity podporují záměr provést zde výsadby rostlin z dočasné záložní populace v revitalizovaných tůních v CHKO Kokořínsko. Svoji úlohu v záchraně Potamogeton praelongus má i generativní reprodukce, která dosud není příliš probádaná. Z výsledků testů klíčivosti realizovaných na Pedagogické fakultě Univerzity v Hradci Králové vyplývá nízká klíčivost semen (ca 8 %), která je podmíněna přerušením dormance. V přírodě k přerušení dormance dochází pravděpodobně střídáním teplot a postupným rozkladem oplodí biochemickými procesy, v laboratorních podmínkách lze přerušit dormanci i šetrnou aplikací Sava Originál nebo jiného přípravku s podobným účinkem. Právě v této oblasti se otevírají další možnosti studia, za jakých podmínek je klíčivost nejvyšší a růst vyklíčených rostlin nadále perspektivní. Drobné semenáčky lze dopěstovat v laboratorních podmínkách (klimabox) a následně ve venkovní sbírce v BÚ AV ČR Třeboň do požadované velikosti. Získají se tak další rostliny, z nichž lze ve sbírce vegetativní cestou vypěstovat materiál pro výsadby do PCHP a vhodných potenciálních lokalit. Využitím generativní reprodukce lze zvýšit genetickou variabilitu populace.

počet klíčících semen / number of germinated seeds počet klíčků - termostat / number of sprouts in laboratory

počet klíčků - laboratoř / number of sprouts in thermostat

Obr. 10. Křivky vývoje v počtu klíčků během testu ve dvou prostředích – laboratoř, termostat. Fig. 10. Graphic chart of increasing number of a sprouts in the test under two different conditions – laboratory, thermoregulator.

166

Příroda, Praha, 27: 155–168, 2010

Shrnutí V roce 2003 byl schválen Ministerstvem životního prostředí záchranný program pro Potamogeton praelongus, v rámci kterého probíhají současně aktivity zaměřené na monitoring stávající poslední populace a jejího biotopu v PCHP Rameno u Stříbrného rybníka, monitoring záložních populací v BÚ AV ČR Třeboň a v revitalizovaných tůních v CHKO Kokořínsko. Dále probíhá výběr vhodných potenciálních lokalit pro výsadbu druhu v rámci Poorličí, Polabí a Českolipska, testování klíčivosti tohoto druhu a v neposlední řadě příprava komplexu šetrných zásahů na obnovu celého biotopu v PCHP Rameno u Stříbrného rybníka, kde populace přežívá pouze v místě zaústění ramene do Orlice. Z dosavadních výsledků vyplývá, že velikost populace v PCHP Rameno u Stříbrného rybníka mírně stoupá, stále však přežívá v jediné části původního biotopu. Proto je nezbytný komplex řízených zásahů na jeho obnovu. Výsadby na potenciální lokality byly dosud neúspěšné. Vysázené prýty se ujaly pouze v PCHP, kde měla výsadba sloužit k posílení stávající populace. Při testování klíčivosti semen byly zjištěny metody, které klíčení aktivují. Výsledky laboratorních testů prokázaly přibližně 8 % úspěšnost klíčení aktivovaných semen (nažek) Potamogeton praelongus.

Summary The conservation programme for Potamogen praelongus was approved by the Ministry of Environment in 2003. This programme includes several simultaneous activities. The last existing native population and its biotope in the temporarily protected area Fleet by the Stříbrný rybník Pond is monitored, as well as reserve populations in the Institute of Botany, Academy of Sciences, Třeboň and in pools in the protected landscape area Kokořínsko. Selection of suitable potential biotopes for outplanting of Potamogeton praelongus in the Poorličí, Polabí and Českolipsko regions has been in progress. Laboratory tests were conducted to identify methods activating seed germination research of germination capacity. One of the main goals is to prepare complex management plan for restoring the biotope in the temporarily protected area Fleet by the Stříbrný rybník Pond where the population survives only at the point where the fleet empties into the Orlice River. Present results indicate that population in the temporarily protected area slightly increases, however, it still occurs in only a part of the original locality. It is therefore necessary to implement a complex of management actions for its regeneration. Outplantings to new localities were unsuccessful, new plants took roots only in the temporarily protected area where the outplantings could support the current population. Methods activating seed germination at the level of approximately 8% were identified in laboratory tests. 167


Poděkování Děkujeme Lubomírovi Adamcovi za průběžné konzultování realizovaných aktivit a za pomoc při interpretaci chemických analýz vody. Děkujeme Vladimírovi Dvořákovi za průběžné konzultování testu klíčivosti a za pomoc při interpretaci mikrobiologických analýz vody.

Literatura JANOVÁ J. (2008): Biologie a ekologie rodu rdest (Potamogeton L.) a možnosti zachování a obnovy populace kriticky ohroženého rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus Wulfen) v České republice. – Ms. [Bak. pr.; depon. in: Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové.] NEDVĚD L. (2005): Měření mocnosti sedimentu a odběr dnového sedimentu. – Ms. [Závěr. zp..; depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha]. Prausová R. (2005): Záchranný program pro rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus Wulfen) – zpráva za rok 2005. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha]. PRAUSOVÁ R., RYBKA V., ADAMEC L., HUSÁK Š. & RYDLO J. (2000): Záchranný program pro rdest dlouholistý. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha]. RYDLO J. (1995): Vodní makrofyta Orlice v letech 1984 a 1994. – Muz. Současn., ser. natur., 9: 161–164.

168

Současný stav výskytu rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus) v České republice

Recommend Documents