Ze závěrečné zprávy a prezentace výsledků připravené exkluzivně pro
SOUČASNÝ STAV FUNDRAISINGU V NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍCH červenec 2003
MARKET VISION s.r.o. Dykova 9, 101 00 Praha 10 - Vinohrady tel: 224 255 950, 224 255 952 IČO: 26 50 20 97; OR v Praze: C/86192
email:
[email protected] web: http://www.marketvision.cz
Obsah Celková situace a cíle studie ........................................................... 3 Design a parametry studie................................................................ 4 Shrnutí výsledků................................................................................ 5 O fundraisingu a využívání zdrojů................................................... 10 O metodách fundraisingu................................................................ 21 O prezentaci na veřejnosti............................................................... 27 O vyhodnocování fundraisingu....................................................... 29 O zázemí v organizacích ................................................................. 31 Komentáře ........................................................................................ 34 Struktura vzorku .............................................................................. 37
FUNDRAISING
strana 2
Celková situace a cíle studie SPIRALIS o.s., realizovala projekt s cílem zmapovat současný stav fundraisingu v podmínkách českého neziskového sektoru. Součástí výstupů z projektu je závěrečná zpráva zpracovaná na základě primárního dotazníkového šetření. Hlavním cílem projektu je získání informací o organizaci a způsobech funfraisingu v neziskových organizacích, využívaných zdrojích, nejčastějších metodách fundraisingu, omezujících faktorech, způsobech vyhodnocování aktivit a vztahu public relations k problematice fundraisingu. Získané informace budou sloužit pro zlepšení a účinnější podporu činnosti neziskových organizací – to znamená k identifikaci potřeb a korigování fundraisingové strategie i praxe českých neziskových organizací. SPIRALIS o.s. proto požádala společnost MARKET VISION s.r.o. o primární výzkum mezi neziskovými organizacemi a o zpracování odpovídající marketingové studie.
FUNDRAISING
strana 3
Design a parametry studie METODA:
Kvantitativní výzkum na vzorku organizací neziskového sektoru metodou samovyplňování dotazníků. Vybrané neziskové organizace dostaly formou poštovní zásilky dotazník s průvodním dopisem a zpětnou obálkou. Průzkum byl prováděn anonymně.
CÍLOVÁ SKUPINA: Ředitelé, členy představenstva, zástupci správních rad neziskových organizací ČR. Výzkumu se účastnilo široké spektrum NNO – z hlediska oboru činnosti, velikosti NO, sídla organizace, regionu a právní formy (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církevní organizace, nadace a nadační fondy).
POČET:
Z rozeslaných 2814 rozeslaných dopisů se do výzkumu zapojilo 455 neziskových organizací; návratnost tedy dosáhla 16%.
TERMÍN:
Sběr dat se uskutečnil v termínu od 5. 6. do 18. 7. 2003.
FUNDRAISING
strana 4
Shrnutí výsledků
Shrnutí výsledků ZAJIŠŤOVÁNÍ FUNDRAISINGU O přístupu k plánování a zajišťování fundraisingu rozhoduje organizační struktura jednotlivé neziskové společnosti: v praxi to znamená, že hlavní odpovědnost nese většinou vedení NO (ve všech svých podobách a za všechny fáze fundraisingu). Přesto i zde postupně dochází k určité specializaci funkcí, v jejímž rámci přechází správa fundraisingu na zvláštní složky – v případě větších organizací se jedná o profesionální osoby či týmy fundraiserů, u malých NO pak o dobrovolné síly. Pouze třetina NO přitom zpracovává nějaký konkrétní plán fundraisingu, skoro polovina však rozvíjí či promýšlí alespoň určitou jeho strategii. ZDROJE FINANCOVÁNÍ Jiné aktivity než jsou ty, které bezprostředně souvisí se zaměřením NO, využívá ke svému financování pětina dotázaných, zbytek spojuje svou finanční existenci výhradně s vlastním posláním. Co se týče zdrojů, ze zahraničí systematicky čerpá peněžní prostředky jen necelých 15% oslovených NO. Dohromady více než třetina všech získaných financí plyne ze státní správy, z vlastní činnosti je to 20%; ostatní částky připadnou na příspěvky od firem, individuální dárce, různé fondy, granty či veřejné sbírky. Státní zdroje proto také momentálně představují, a podle výhledů samotných NO budou i nadále představovat, hlavní finanční podporu. FUNDRAISING
strana 6
Shrnutí výsledků METODOLOGIE FUNDRAISINGU Při získávání peněz preferují NO přímý kontakt, ať už se jedná o osobní návštěvy, poštovní zásilky, telefonické oslovování dárců nebo jejich oslovení na veřejnosti. Menšinový způsob komunikování s potenciálními i současnými přispěvateli představuje reklama, zejména z finančních důvodů. Kontakt s dárci nejčastěji zabezpečují či zprostředkovávají vlastní databáze (54%) a veřejně dostupné databáze (47%). Vlastní finance pak NO dostávají nejvíce jednorázovým platebním příkazem nebo v hotovosti. PR aktivity v této souvislosti považuje více než polovina NO za podstatnou formu podpory fundraisingu, a proto jí věnuje poměrně velkou pozornost. Soustředí se přitom hlavně na organizaci veřejných akcí, mediálních promo a na vydávání propagačních materiálů.
FUNDRAISING
strana 7
Závěry Neziskové organizace spojují získávání prostředků na své aktivity především s vlastní činností, do velké míry se přitom spoléhají na „pomoc shora“. Jejich fundraisingové aktivity spočívají převážně ve vymáhání prostředků na státních a místních správních orgánech (které nejčastěji spočívá v „prodávání“ vlastní činnosti místním, okresním a jiným zastupitelům, apod.). Fundraising jako samostatná a relativně nezávislá složka aktivit NO podnikatelského typu není příliš častým řešením. Důvodem je mj. i velmi vysoký podíl přímého rozhodování vedení NO o plánování, zajišťování i sjednávání prostředků na činnost. Vzhledem k tomu, že tyto složky obstarávají převážně vlastní činnost NO (taková je jejich „odbornost“), logicky je spojují i se získáváním prostředků. Pravděpodobně existuje cca 15 až 20% NO, které o stávající situaci nejen přemýšlejí, ale také se snaží ji aktivně řešit. Zavádějí pozici fundraisera (nebo týmu s takovým zaměřením), ale i v těchto případech je jejich hlavním prostředkem spíše prezentace a lobbing než „podnikání“.
FUNDRAISING
strana 8
Závěry Návrhy: • Propagovat (tj. vést ke zvážení, zda není žádoucí) zejména u velkých NO rozvoj samostatného „podnikání za účelem získání prostředků“. Toto podnikání cílit spíše na podnikatelské kruhy než na státní správu, kde je značná pravděpodobnost omezování výdajů tohoto druhu do budoucna. • Využít výrazné poptávky po vzdělání v oblasti fundraisingu. Určitě školení, prezentace, ale HLAVNĚ konkrétní příklady, sjednávání schůzek s potenciálními uživateli služeb, hledání možností bartrů, ... vše na ukázkových kauzách, nikoli natrvalo. • Prosazovat legislativní změny v oblasti daňových zvýhodnění ve prospěch dárců a sponzorů.
FUNDRAISING
strana 9
O FUNDRAISINGU A VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ
Plánování a rozhodování o fundraisingu O peněžních tocích v neziskových organizacích (NO) rozhoduje v převážné většině vedení organizace, což nebylo nijak překvapivé. Dalo se očekávat i to, že u OPS je vliv vedení vyšší ve srovnání s občanskými sdruženími a jinými formami neziskových organizací. Zcela zřetelně se to projevuje u plánování a rozhodování o dárcích, kde zcela dominují jakožto rozhodující subjekty „vedení organizace“ a „členové představenstva, SR“. Kdo rozhoduje o výběru dárců, komunikace a přijímaní darů?
Kdo plánuje aktivity v oblasti fundraisingu? vedení organizace
vedení organizace
57
členové představenstva
členové představenstva
35
dobrovolníci
13
7
fundraiser
tým pracovníků
10
někdo jiný
5
tým pracovníků
5
20
40
60
5
0
80
20
40
% respondentů
% respondentů
FUNDRAISING
8
11
0
36
dobrovolníci
fundraiser
někdo jiný
57
strana 11
60
80
Zajišťování fundraisingu U větších organizací logicky roste vliv speciálních pracovníků – fundraiserů, případně jejich organizovaných týmů. Nicméně ani v tomto případě nepřesahuje jejich množství cca. 36% z celkového počtu organizací. Vlastní realizace (oslovování dárců) sice stále převážně zůstává v rukou vedení, přesto se již více přesouvá z vedení NO na výkonné složky. U malých NO jsou touto výkonnou složkou především dobrovolníci, u velkých NO specializované osoby nebo týmy – fundraiseři (cca. polovina velkých NO využívá jejich služeb). U výše uvedených otázek nejsou výrazné rozdíly regionální ani pokud jde o velikost místa sídla NO.
Kdo zajišťuje samotné oslovování dárců a získávání prostředků?
vedení organizace
51
dobrovolníci
27
členové představenstva
19
fundraiser
19
tým pracovníků
15
více nezávislých lidí
11
0
20
40
% respondentů
FUNDRAISING
strana 12
60
80
Systémové zajištění fundraisingu Pohled dotazovaných neziskových organizací na systémové zajištění fundraisingu je značně uniformní. Necelá polovina je přesvědčena, že má zpracovanou strategii oslovování dárců, trvale s nimi pracuje a dodržuje přitom etická pravidla, zhruba třetina pak svoji práci konkrétně plánuje, sleduje a vyhodnocuje. Opět není překvapující, že sebevědoměji se v tomto směru projevují větší NO.
Máte ve Vaší organizaci zpracovanou .... ?
strategii oslovování dárců
48
strategii trvalé práce s dárci
46
etická pravidla
45
fundraisingový plán
36
systém hodnocení výsledků
32
0
20
40 % respondentů
FUNDRAISING
strana 13
60
80
Zdroje a původ finančních prostředků Finanční prostředky získávají prakticky všechny NO v souvislosti s vlastním posláním organizace, cca. 1/5 provozuje ještě jiné aktivity vedoucí k zisku prostředků na jejich činnost. Opět je patrná větší „odvaha“ obecně prospěšných společností ve srovnání s jinými formami neziskových organizací, a také připravenost větších NO provozovat i čistě fundraisingové činnosti nesouvisející s vlastním posláním NO. V převážné většině se NO financují z domácích zdrojů; více než polovina velkých NO však uvádí příjmy i ze zdrojů ze zahraničí. Zdroje finančních prostředků z hlediska poslání organizace
částečně z jiných aktivit 21%
pouze z jiných aktivit 2%
Zdroje finančích prostředků z hlediska původu
domácí a zahraniční zdroje 9%
bez odpovědi 2%
většinou domácí zdroje 30%
pouze z aktivit v souvisl. s posláním 75%
FUNDRAISING
strana 14
většinou zahraniční bez odpovědi zdroje 1% 5%
pouze domácí zdroje 55%
Podíl jednotlivých zdrojů na ročních příjmech Pohled na hlavní zdroje získávání prostředků usvědčuje NO spíše z pasivního přístupu ke shánění prostředků k činnosti – ve velké míře se spoléhají na státní správu a regionální podporu (jejich příspěvky tvoří průměrně více než třetinu příjmů, u velkých NO téměř polovinu). Příjmy z vlastní činnosti činí jen asi 20% příjmů; veřejnost, individuální a firemní dárci se podílí celkem také asi 20%. U malých NO přitom roste význam individuálních a firemních darů.
Podíl finančních zdrojů na financování NO státní správa a samospráva (ministerstva, kraje, města, obce).............. 36% příjmy z vlastní činnosti ......................................................................... 20% podnikatelé a obchodní firmy (české a zahraniční) ................................ 11% nadace a nadační fondy .........................................................................10% individuální dárci (české a zahraniční osoby).......................................... 7% členské příspěvky ................................................................................... 6% jiné zdroje ................................................................................................ 5% veřejnost (anonymní sbírky) .................................................................... 2% zahraniční zastupitelstva v ČR ................................................................ 2%
FUNDRAISING
strana 15
Podíl jednotlivých zdrojů na ročních příjmech Struktura finančních zdrojů NNO je do značné míry ovlivněna tím, na co se jednotlivé organizace zaměřují, co je jejich posláním. Zatímco NNO se zaměřením na sociální oblast, zdraví člověka a volnočasové aktivity (sport, děti) jsou vysoce závislé na orgánech státní správy, u ostatních organizací lze vysledovat větší podíl právě nestátních typů zdrojů. Vlastní činnost jako jeden ze způsobů finančního zajišťování využívají zejména servisní organizace, organizace zaměřené na kulturu a ochranu památek, organizace působící v oblasti ekologie a ochrany přírody.
POSLÁNÍ ORGANIZACE
Celkem % podíl veřejnosti na příjmech
2%
% podíl individuálních dárců na příjmech
oblast zdraví
sociální oblast
2%
4%
práce s servisní dětmi, sport organizace 1%
1%
kultura a och. památek
ekologie
ostatní činnosti
charita
1%
1%
7%
6%
regionální rozvoj
bez odpovědi
0%
1%
7%
7%
5%
6%
14%
9%
5%
5%
14%
2%
1%
% podíl podnikatelů a obchodních firem na příjmech
11%
15%
8%
11%
13%
11%
7%
8%
11%
15%
3%
% podíl nadací a nadačních fondů na příjmech
10%
7%
5%
5%
13%
11%
23%
19%
15%
7%
9%
% podíl státní správy a samospráv na příjmech
36%
47%
46%
45%
18%
28%
25%
21%
15%
24%
54%
% podíl zahraničních zastupitelstev v čr na příjmech
2%
0%
1%
1%
3%
5%
1%
3%
0%
1%
2%
% podíl příjmů z vlastní činnosti na příjmech
20%
13%
21%
14%
27%
29%
29%
25%
5%
25%
24%
% podíl členských příspěvků na příjmech
6%
6%
3%
9%
7%
6%
4%
6%
7%
22%
7%
% podíl jiných zdrojů na příjmech
5%
3%
7%
8%
5%
0%
4%
5%
28%
2%
0%
Počet respondentů
FUNDRAISING
455
114
87
57
strana 16
54
43
33
26
17
16
8
Podíl jednotlivých zdrojů na ročních příjmech Poměrně velkou účast státních orgánů na finančním fungování NO potvrzuje i následující graf, který jednotlivé zdroje dále diferencuje podle důležitosti, kterou jejich příspěvky představují pro NO během roku. Jak se podílí následující zdroje na celkových ročních příjmech Vaší organizace? státní správa a samospráva (ministerstva, kraje... příjmy z vlastní činnosti
76
22
2
zahraniční zastupitelstva v ČR
84
8
7
veřejnost (anonymní sbírky)
66
27
6
jiné zdroje
51
42
6
členské příspěvky
60
24
16
individuální dárci (české a zahraniční osoby)
47
40
12
nadace a nadační fondy
43
30
25
podnikatelé a obchodní firmy (české a zahraniční)
36
16
46
92
2 6 0%
20%
40%
60%
80%
% respondentů veškeré příjmy
FUNDRAISING
podstatná část
strana 17
malá část
žádné příjmy
100%
Důležitost finančních zdrojů Úměrně k stávající situaci způsobů financování vypadá i budoucí očekávání NO. Státní úřady zůstávají nejdůležitějším zdrojem financí pro plných 44 % respondentů. Ty se také necelou jednou třetinou podílejí i na provozních nákladech NO, vlastní příjmy v tomto případě dělají 40%.
Které zdroje považujete pro budoucnost Vaší NO za nejdůležitější? stát, ministerstva
vlastní příjmy
44
sponzorské dary, firmy
27
městské úřady
26
vlastní příjmy 14
strukturalni fondy, EU
14
40
stát, ministerstva
24
nadace
Z jakých finančních zdrojů financujete provozní náklady?
30
sponzorské dary, firmy
16
městské úřady
15
členské příspěvky
12
granty
krajské úřady
11
granty
8
členské příspěvky
5
veřejnost, anonymní sbírky
strukturalni fondy, EU
3
krajské úřady
2 2 1
bez odpovědi 20
40
60
80
% respondentů
FUNDRAISING
3
různé příjmy 7
0
nadace
veřejnost, anonymní sbírky
2
neví, bez odpovědi
7
14 0
20
40 % respondentů
strana 18
60
80
Nejdůležitější zdroje v současnosti v budoucnu typ příjmu % resp typ příjmu % resp veřejné rozpočty 46 ministerstva 44 městské úřady 26 krajské úřady 11 EU fondy 14 vlastní činnost 25 vlastní činnost 24 nadace 16 nadace 14 firmy 12 firmy 27 individuální dárci 6 individuální dárci 0 členské příspěvky 6 členské příspěvky 5 veřejnost 2 veřejnost 2 ambasády 2 ambasády 0 FUNDRAISING
strana 19
Počet využívaných zdrojů Průměrná nezisková organizace využívá 4 různé finančních zdroje (resp. kategorie finančních zdrojů). Podle sledovaných statistických parametrů vyplývají největší rozdíly z velikosti rozpočtu organizace – čím větší rozpočet daná organizace má, tím je počet jejích zdrojů vyšší. Velikost sídla organizace nehraje významnou roli. Nižší množství zdrojů se projevilo u NO působících na Moravě.
1 zd ro j
5
2 zd ro je
10
3 zd ro je
13
4 zd ro je
16
5 zd ro jů
17
6 zd ro jů
12
7 zd ro jů
5
8 zd ro jů
2
9 zd ro jů 0 n e ví, b e z o d p o vě d i 0
18 10
20 % res pondentů
FUNDRAISING
strana 20
30
Počet využívaných zdrojů Počet využívaných zdrojů posuzovaný z hlediska zaměření organizace neodkrývá žádné významné rozdíly. Jisté tendence je však možné pozorovat u organizací zaměřených na sociální oblasti a zdraví člověka, které se výrazněji spoléhají na menší počet zdrojů (viz. důležitost státních zdrojů u této skupiny organizací). POÈET FINANÈNÍCH ZDROJÙ (otázka 5) POSLÁNÍ ORGANIZACE
ekologie
oblast zdraví
kultura a och. památek
servisní organizace
práce s dìtmi, sport
regionální rozvoj
ostatní èinnosti
charita
bez odpovìdi
15
21
12
23
28
21
19
27
12
13
5
7
0
3
5
9
5
6
8
12
0
Celkem
sociální oblast
bez odpovìdi
18
1 zdroj 2 zdroje
(v procentech)
10
7
9
9
7
17
12
13
12
6
38
3 zdroje
13
9
15
15
12
11
16
13
15
18
0
4 zdroje
16
18
21
15
12
20
16
19
8
24
0
5 zdrojù
17
18
12
25
19
6
11
19
19
12
38
6 zdrojù
12
18
12
11
16
6
11
0
12
12
0
7 zdrojù
5
6
3
6
5
4
9
13
0
6
0
8 zdrojù
2
1
6
4
2
0
0
0
0
0
13
9 zdrojù
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
455
87
33
114
43
54
57
16
26
17
8
Celkem procent Poèet respondentù
FUNDRAISING
strana 21
O METODÁCH FUNDRAISINGU
Využíváné metody fundraisingu Zcela klíčovým zdrojem jsou dotace z veřejných rozpočtů, které využívá „často“ 40% NO a „občas“ dalších 32% (u velkých NO ale celých 60% využívá tento zdroj „často“). Obdobně důležitým zdrojem příjmů je získávání účelových grantů (opět je „často“ využívá cca. 40% organizací celkově a 60% velkých NO). Další zdroje jsou už slabší. Dary od firem, podnikatelů resp. osob jsou ve srovnání s důležitostí příjmů z veřejných rozpočtů zhruba poloviční.
Které z následujících metod fundraisingu využíváte a jak často? dotace z veřejného rozpočtu účelové granty na projekty vlastní činnost
40
32
42
26
46
přímé příspěvky od firem přímé dary od stálých individ. dárců nepeněžité dary
8
24
33
25
29
26
25
veřejné sbírky (pokladničky ...)
7
14
benefiční akce, aukce
5
15 často občas
odkazy v závěti 11 0
20
40
% respondentů
FUNDRAISING
strana 23
60
80
Využíváné metody fundraisingu Zhruba polovina NO uvádí jako nejpodstatnější zdroj příjmů „vlastní činnost organizace“ (46% využívá často), pouze asi 20% ji nikdy takto nevyužívá. Znamená to, že neziskové organizace svoji rozpočtovou politiku výrazně opírají o předmět vlastní činnosti, resp. že tuto svoji činnost přímo nebo nepřímo finančně zhodnocují. Kde a jakým způsobem ukazuje následující graf. „Vlastní činnost“ – spontánně uvedené činnosti
za služby
29
školení, přednášky
24
vystoupení, kulturní akce
20
prodej výrobků, zboží
14
nájem, za ubytování
9
členské příspěvky
6
reklamní činnost
6
vydavatelství
5 0
10
20
30
40
% respondentů, kteří využívají "vlastní činnost"
FUNDRAISING
strana 24
50
Preferovaný způsob platebního styku Celých 82% neziskových organizací získává finance prostřednictvím jednorázového platebního příkazu (z to více než polovina často). V hotovosti dostává „občas“ peníze 42% NO a „často“ 24%. Pravidelné příspěvky formou trvalého bankovního příkazu inkasují NO ve 24%. Zastoupení internetu a mobilních telefonů je vzhledem k jejich malému rozšíření při finančních operacích minimální.
Jakým způsobem získáváte peněžité dary?
jednorázovým bank. příkazem
32
50
v hotovosti
42
24
složenkou
29
8
trvalým bank. příkazem
8
internetem a mobilem
14
0
16
často občas 20
40
60
% respondentů
FUNDRAISING
strana 25
80
100
Využívané formy komunikace Při komunikaci se nejvíce uplatňují osobní návštěvy dárců, adresní poštovní zásilky, případně telefonické domluvy. Poměrně často je využíváno i anonymní oslovování dárců na veřejnosti.
Které formy komunikace využíváte k fundraisingu a jak často?
osobní návštěvy
37
adresní poštovní zásilky
Klasické formy reklamy (tisk, televize, outdoor) využívá necelá 1/5 neziskových organizací, pochopitelně se jedná především o organizace s vyšším ročním rozpočtem. Respondenti spontánně uvádějí další formy komunikace – prezentace na www, email, barter v oblasti reklamy, pozvání dárců na akce apod.
22
telefonické oslovování
reklama v tisku
distribuce neadresních letáků reklama v rozhlase
31
14
oslovení dárců na veřejnosti
venkovní reklama
41
32
7
33
6
32
4 16 4 16 2 19
reklama v TV 0 13
Veškeré tyto aktivity směřují především k tomu, aby NO získala „dar“, nikoli aby peníze dostala za určitou reálnou protihodnotu. FUNDRAISING
strana 26
často občas
jiné formy 5 5 0
20
40
60
% respondentů
80
100
Využívané databáze dárců NO při fundraisingových aktivitách vycházejí především z vlastních a veřejně dostupných databází potenciálních dárců (zůstává ovšem otázkou, jak kvalitní a rozsáhlé jsou – hlubší pohled nebyl předmětem tohoto šetření). Přibližně čtvrtina NO nevyužívá žádné databáze. Míra exploatace databází se přímo odvíjí od velikosti rozpočtu organizace – databáze tak používá 63% malých organizací, 86% velkých NO. Jaké databáze nebo seznamy potenciálních dárců využíváte pro účely získávání finančních prostředků? 60 50
% 54 47
40 30 23 20 10
8
5
0
vlastní databáze jiné databáze databáze nevyužívame veřejně dostupné databáze databáze od agentur a klubů
FUNDRAISING
strana 27
O PREZENTACI NA VEŘEJNOSTI
Vztah Public Relations a fundraisingu Více než polovina neziskových organizací považuje PR aktivity za podstatnou formu podpory fundraisingu. I proto se neziskové organizace zabývají vlastní prezentací (dle svého vlastního vyjádření) velice aktivně.
Funguje PR ve Vaší organizaci jako přímá podpora fundraisingu?
spíše ne 16%
ani ano, ani ne 18%
určitě ne 9%
určitě ano 27%
Které formy PR pro podporu fundraisingu využívate? spíše ano 28%
pořádání akcí pro veřejnost
Hlavní část této prezentace (soudě podle užívaných metod) se orientuje na zviditelnění vlastní působnosti, představení vlastní důležitosti a „nepostradatelnosti“. Proto jsou zhruba stejně častým prostředkem (pořádá je okolo 40% dotázaných NO) akce na veřejnosti, mediální prezentace (tedy PR prostředky, nikoli klasická reklama- do této kategorie spadají i dále uváděné tiskové zprávy), propagační materiály a také výroční zprávy (otázkou je jejich dostupnost).
42
mediální prezentace
39
propagační materiály
39
výroční zprávy
38
tiskové zprávy
28
reklama zdarma, za symbol. cenu
18
tiskové konference
14
jiná forma
9
placená reklama, PR články
6 0
20
40
% respondentů, kteří odpověděli "ano"
FUNDRAISING
strana 29
VYHODNOCOVÁNÍ FUNDRAISINGU
Způsob vyhodnocování fundraisingu Přibližně polovina neziskových organizací vyhodnocuje úspěšnost svých fundraisingových aktivit. Nicméně jejich hodnocení se většinou zabývá vlastními akcemi (a tato hodnocení bývají často velice subjektivní) – pouze cca. 30% z této poloviny (tj. zhruba 15% celkově) hodnotí rovněž návratnost investovaných prostředků. Jakým způsobem vyhodnocujete FR aktivity?
návratnost investic
Vyhodnocujete ve Vaší organiizaci úspěšnost fundraisingových aktivit?
27
poměr dárců/kontaktů
ne 48%
ano 52%
24
úspěšnost zdrojů
22
úspěšnost forem
16
časová náročnost
8
jiný způsob
4 0
10
20
% respondentů, kteří odpověděli "ano"
FUNDRAISING
strana 31
30
O ZÁZEMÍ V ORGANIZACÍCH
Pracovní podmínky osob zabývajících se fundraisingem Pokud v NO existuje pozice fundraisera (což je ale poměrně vzácné – viz výše), má osoba na této pozici obvykle poměrně dobré zázemí včetně e-mailu, internetu aj. Jen o málo horší jsou možnosti se vzdělávat. Tento stav souvisí nepochybně s faktem, že fundraiseři působí převážně ve velkých NO, kde jsou podobné podmínky prakticky samozřejmé. Jaké pracovní podmínky má osoba, která se zabývá fundraisingem? telefon
84
počítač
82
email a přístup na internet
77
kancelář
76
možnost vzdělávat se
58
přístup k odborné literatuře
53
přístup k databázím
51 0
20
40
60
% respondentů
FUNDRAISING
strana 33
80
100
Úroveň znalostí v oblasti fundraisingu Celkové hodnocení fundraisingu je dosti rozpačité. (Je dobré mít na paměti, že odpovídali převážně ředitelé NNO, předsedové správních rad a jiné osoby z nejužšího vedení). Hodnocení obecných znalostí se jeví jako převážně průměrné, u ostatních kritérií (zdroje a metody, plánování, vyhodnocování) dosahuje evidentně podprůměrných hodnot. Obecné znalosti o fundraisingu
nedostatečné 23%
bez odpovědi 4%
Znalosti o zdrojích a metodách fundraisingu
velmi dobré 18% nedostatečné 33%
bez odpovědi 7%
velmi dobré 12%
průměrné 55%
průměrné 48%
Znalosti o plánování a řízení fundraisingu bez odpovědi 6%
FUNDRAISING
nedostatečné 45%
Znalosti o vyhodnocování fundraisingu
velmi dobré 10%
velmi bez dobré odpovědi 8% 6%
průměrné 39%
strana 34
nedostatečné 50%
průměrné 36%
KOMENTÁŘE
Komentáře Vyšší daňové úlevy ... • Navrhujeme zvýšení daňového odpočtu darců. • Zvýšit daňové úlevy z darovaných částeksponzorům i obdarovaným. • Žádné zvýhodnění podnikatelů při poskytování fin. daru - horší pozice neziskových organizací. • Vláda by měla uznat daňové asignace. • Vzhledem k finančním předpisům a zákonům nemají podnikatelé zájem a motiv neziskovým organizacím poskytovat dary. • Jako naprosto základní problém u NNO poskytujících sociální služby vidíme chybějící legislativu zrovnoprávňující NNO a státní, krajské, městské a obecní organizace. • Nutnost zlepšit podmínky pro získání finančních prostředků. • Pochopení nalézáme u nadací, státních orgánů a samosprávy. Vzhledem k podnikatelské sféře i občanům je každá žádost či oslovení chápána jako "žebrání". Chybí stimulace pro dárce (daňová, morální).
Korupce ... • Nadace, které byly podpořeny z NIFu by měly zvážit míru spravedlivé podpory NNO. Zatím platí konexe, kamarádíčkování, nespravedlivé vyhodnocení projektů, často i nekompetentnost a nízká odbornost hodnotících komisí i schvalovacích orgánů. • Hodnocení projektů nadacemi bývá často nespravedlivé! Peníze se přidělují známým a přátelům či spřízněným • Trápí nás zejména korupce úředníků samosprávy a nedostatečné daňové zvýhodnění dárců - nevyplatí se jim něco dávat
FUNDRAISING
strana 36
Komentáře Nedostatek know-how, informací ... • Větší míra možností seznámit se s jednotlivými dotačními programy. • Neúměrná časová náročnost, příliš složitá administrativa, upřednostňování formálních náležitostí před obsahovými. • Sebelepší školení máloschopných pracovníků a s malým zájmem je málo platné!!! O získávání finančních prostředků rozhodují schopní lidé! • U školení preferujeme: - krátkodobá, - po celé ČR, - jednoduché návody a materiály, - databáze volně přístupné. • Velkým plusem je pokud má fundraiser vzdělání v obl. soc. práce, psychologie a marketingu. • Přání - mít člověka na fudraising (snad bude na podzim splněno), prosadit legisl. změny ve prospěch dárců, možnost dlouhodobějšího financování projektů - cca 3 roky, vzdělávání ohledně projektů v rámci EU - tvorba žádostí… • Zajišťování fin. prostředků z veřejných (státních) zdrojů je pro nás velice složité. Na to, abychom zpracování projektu zadali profesionální firmě, nemáme peníze. Formuláře k projektům by měly být jednodušší stejně jako jejich vyhodnocování. Jiné návrhy ... • Jsme specificky zaměřená nezisková organizace. Zpracovávání, např. žadostí z prostředků EU s mnohastránkovými dotazníky a absolutně nejistým výsledkem, spíše odrazuje od pokusu prostředky takto získat. • Ziskávání peněz je pro nás nutné zlo. Chceme se naplno věnovat naší činnosti. • V regionálním prostředí postrádám článek typu komunitní nadace(významná a důvěryhodná organizace komunikující s velkými dárci a malými NNO, snižující konkurenci NNO a nepřehlednost sektoru ve vnímaní darců
FUNDRAISING
strana 37
STRUKTURA VZORKU
Popis vzorku respondentů Grafy ukazují na reprezentativní zastoupení ve vzorku dotazovaných NNO (podle různých kritérií). Rok založení organizace 98-2000 22%
20012003 10%
Právní forma organizace cirkevní org. 13%
94-97 25%
OPS 16%
do 1993 43%
nespec. 2%
o.s. 58%
NNF 7%
Pozice respondenta v rámci organizace
Roční rozpočet organizace 5mil+ 15%
jiná forma 5%
fundraiser 5%
do 100 tisíc 24%
předseda 34%
jiná 21%
+
1-5mil 28%
FUNDRAISING
5001mil 11%
100-500 tisíc 20%
vedoucí 9%
strana 39
ředitel 31%
Popis vzorku respondentů
Poslání organizace sociální 19%
zdraví 25%
ostatní 15%
FUNDRAISING
ekologi e 7%
kultura 9%
Velikost města či obce, ve které je sídlo nad 500 tisíc 21%
děti, sport 13%
servisní 12% 100-500 tisíc 12%
strana 40
do 5 nespec. tisíc 12% 2%
25-100 tisíc 31%
5-25 tisíc 21%
Popis vzorku respondentů Sídlo neziskové organizace
Morava 28%
nespec. 1%
Praha 22%
Regionální působnost neziskové organizace
Praha
30
Středočeský kraj
29
Ústecký kraj
27
Moravskoslezský kraj
Čechy 49%
27
Olomoucký kraj
24
Jihočeský kraj
24
Jihomoravský kraj
24
Zlínský kraj
23
Královéhradecký kraj
23
Vysočina
22
Plzeňský kraj
21
Pardubický kraj
21
Karlovarský kraj
20
Liberecký kraj
20 0
10
20 % respondentů
30
40
Děkujeme Vám za pozornost!
