Cesty k účinnému fundraisingu

Cesty k účinnému fundraisingu

SPIRALIS je občanské sdružení pro vaši komunikaci s veřejností Spiralis, občanské sdružení

je tady proto, aby pomohlo propagovat neziskové organizace a jejich aktivity, podporovalo jejich komunikaci s potenciálními partnery (veřejná správa, firmy, politici, sdělovací prostředky) a s veřejností, přispívalo k jejich postavení plnoprávného a rovnocenného aktéra společenských procesů.

• • • •

Spiralis, občanské sdružení je tady proto

aby o vás věděli všichni, kdo o vás vědět mají, aby o vás věděli to, co vědět mají, abyste se prezentovali jako organizace, která je pro své klienty nezbytná, abyste se prezentovali jako organizace, která si zaslouží podporu a spolupráci.

www.spiralis-os.cz


PROJEKT PODPOŘILI

CESTY K ÚČINNÉMU FUNDRAISINGU Vydává SPIRALIS, o.s. Mánesova 39, 120 00 Praha 2 www.spiralis-os.cz Redakčně připravili Marcela Bergerová a Jan Kříž Grafická úprava Altair DTP studio Jinonická 329, 150 07 Praha 5

Ministerstvo zahraničí ČR Názory zde prezentované vyjadřují postoje občanského sdružení Spiralis a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropského společenství.

Tisk Tiskárna Tobola Jinonická 329, 150 07 Praha 5 Vydání první Náklad výtisků 500 Praha 2004 ISBN 80-903015-4-1


© Spiralis, o.s., Praha 2004 ISBN 80-903015-4-1

OBSAH O projektu Cesty k účinnému fundraisingu ................................................... 5 Z výsledků výzkumu o stavu fundraisingu v neziskových organizacích ČR .............................................................................................. 9 Mezinárodní workshop Setkávání 2004 ......................................................... 17 Program mezinárodního workshopu .............................................................. 19 I. Než začneme s fundraisingem … ..................................................... 28 I/1 Fundraiser - superman českých neziskových organizací ... 28 I/2 Plánujeme reálně a efektivně? ................................................ 30 II. EU fondy .............................................................................................. 32 II/1 Evropská praxe ve financování EU projektů ....................... 32 II/2 Jak získat kvalitního a spolehlivého zahraničního partnera pro EU projekty? ...................................................... 34 III. Veřejné rozpočty .................................................................................. 36 III/1 Rub a líc dotací z veřejných rozpočtů ................................... 36 III/2 „Zákon o 1 %“ – přínosy a rizika ........................................... 38 IV. Veřejnost ............................................................................................... 41 IV/1 Jak získat podporu veřejnosti pro svou organizaci? ........... 41 IV/2 Média - vítaný partner celonárodních veřejných sbírek ..... 44 IV/3 Profesionální agentury a neziskové organizace .................. 46 IV/4 Celebrity v neziskovém sektoru ............................................ 47 IV/5 Malá, ale naše I - Regionální veřejné sbírky v případových studiích českých neziskových organizací .................................................................................. 49 IV/6 Malá, ale naše II - Zahraniční zkušenosti s regionálními veřejnými sbírkami ........................................ 51 IV/7 Benefiční akce - podpora nebo likvidace neziskové organizace? ............................................................. 52 V. Individuální dárci ............................................................................... 54 V/1 Jste naší správnou dárcovskou skupinou? ........................... 54 V/2 Kdy je direct marketing efektivní? ........................................ 55 V/3 Odkaz ze závěti – tabuizovaný fundraisingový zdroj ........ 57 V/4 Odkaz ze závěti –naše legislativní možnosti a praktické zkušenosti ............................................................. 59

3


VI.

Firmy .................................................................................................... V/1 Firemní nadace - způsob efektivního „dávání“? .................. V/2 Společné projekty firem a neziskových organizací .............. V/3 Corporate Social Responsibility (CSR) - firemní PR nebo podpora společenského rozvoje? .................................. VII. Příjmy z vlastní činnosti ..................................................................... VII/1 Vlastní činnost NNO - perspektivní fundraisingový zdroj ........................................................................................... VII/2 Příjmy z vlastní činnosti - legislativa .................................... VIII. Jak usnadnit a zkomplikovat fundraising a dárcovství ................ Kontakty ............................................................................................................... Internetové adresy .............................................................................................. About the “Approaches to Successful Fundraising” Project ...................... ”Meeting Point 2004” International Workshop ............................................. International Workshop Programme ................................................................

O projektu

61 61 63 65 68 68 70 73 77 87 91 95 97

O projektu Cesty k účinnému fundraisingu Knížka, kterou právě berete do ruky, přináší (spolu s přiloženým CD-ROM) informace o projektu, který řešilo občanské sdružení Spiralis společně se svým partnerem, Informačním centrem neziskových organizací, o.p.s., od ledna 2003 do června 2004. Projekt podpořilo Evropské společenství (prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti), Nadace Roberta Bosche, obchodní společnost Philip Morris a Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Proč jsme se na počátku roku 2003 pustili právě do tohoto projektu? Zneklidňovaly nás, stejně jako další neziskové organizace, již uskutečňované nebo signalizované změny a pohyby v oblastech, odkud neziskové organizace čerpají finanční prostředky pro svou činnost. Dělo se toho příliš mnoho najednou. Uzavíraly se finanční zdroje z amerických a nadnárodních nadací a ze zahraničních ambasád, působících v České republice. Připravovaly se nové cesty pro průtok peněz z evropských fondů. Pracovalo se na přesunu prostředků z veřejných rozpočtů, které budou putovat z ministerstev na kraje. Kraje pokračovaly ve vytváření svých grantových systémů, někdy již i podle metodik Evropské unie a evropských projektů. Změna finančního prostředí pro život neziskových organizací dozrávala a jisté bylo jen to, že nic není jisté. Projekt Cesty k účinnému fundraisingu měl jedinou ambici. Inspirovat a motivovat neziskové organizace k důkladnějšímu a všestrannému uvažování o jejich fundraisingu, poskytnout jim potřebné informace a dovednosti k tomu, aby rozvíjely efektivní a komplexní fundraising, který zajistí jejich dlouhodobý rozvoj. O co nám konkrétně šlo? • Zvýšit informovanost neziskových organizací o současném stavu fundraisingu v ČR. • Rozšířit jejich znalosti o dosažitelných finančních zdrojích a o „klíčích“ (metodách a mechanismech), kterými je lze otevřít. • Zlepšit fungování sítě českých lektorů a konzultantů fundraisingu. • Propojit české a zahraniční fundraisery. • Motivovat komerční subjekty k efektivnější a frekventovanější spolupráci s neziskovými organizacemi. • Prostřednictvím médií získat podporu širší veřejnosti.

4

5


Jak na to? Projekt měl tyto fáze: 1. Výzkum současného stavu fundraisingu První specializovaný výzkum zaměřený na fundraising, provedený v prostředí českých neziskových organizací, proběhl formou dotazníkového šetření na území celé České republiky. Byl zaměřen na strukturu rozpočtů neziskových organizací, na typy a rozsah jejich fundraisingových zdrojů, na metody získávání finančních prostředků, na plánování a vyhodnocování fundraisingu, na jeho personální zajištění, ad. Výzkum zpracovala společnost Market Vision. Klíčové informace z výsledků výzkumu přinášíme na následujících stranách. Výsledky výzkumu byly též zveřejněny na mezinárodním workshopu v lednu 2004 (Setkávání 2004). Celou výzkumnou zprávu najdete na www.spiralis-os.cz a www.neziskovky.cz. 2. Mezinárodní workshop Cesty k účinnému fundraisingu, Praha 29. – 30. ledna 2004 Dvoudenní workshop byl zaměřen zejména na aktuální informace a profesionální dovednosti vztahující se ke klíčovým fundraisingovým zdrojům (evropské fondy, veřejné rozpočty, veřejnost, individuální dárci, firmy, příjmy z vlastní činnosti neziskových organizací) a k mechanismům a metodám, kterými je lze získat. Ve 28 workshopech se diskutovalo o dobré i problematické praxi českých neziskových organizací, které efektivně a tvořivě využívají v ČR dosažitelné finanční zdroje. Zazněly informace a zkušenosti ze zahraničí, kde se daří to, co u nás ještě neumíme. Své názory a postoje zveřejnily firmy a profesionální agentury, které s neziskovými organizacemi spolupracují. Do diskuse vstoupila i veřejná správa, která poskytuje finanční prostředky na projekty neziskových organizací. Workshop probíhal v 8 tematických sekcích, zúčastnilo se ho 340 osob. Stručný, redakčně zpracovaný obsah workshopů najdete v této knize. Detailnější informace si můžete přečíst, otevřete-li přiložený CD-ROM. Na něm je zkrácený záznam z jednání. Oba dokumenty jsou dosažitelné na www.spiralis-os.cz a www.neziskovky.cz.

O projektu

4. Propagace projektu Po celou dobu realizace projektu jsme o fundraisingu komunikovali s médii, která ochotně zveřejňovala informace o tom, jak neziskové organizace získávají finanční prostředky pro svou činnost, s jakými problémy se setkávají, co ohrožuje jejich existenci a rozvoj. Těší nás, že zájem médií trvá i poté, co jsme projekt dokončili, a že česká veřejnost je trvale motivována k podpoře neziskových organizací. 5. Publikace Konečně posledním článkem projektu je tato publikace, včetně její elektronické verze, která přináší nejvýznamnější výsledky z provedeného výzkumu a jak věříme inspirativní náměty z mezinárodního workshopu. Najdete v ní i kontakty na ty, kteří na workshopu vystoupili, a seznam webových stránek týkajících se fundraisingu. Jde o údaje, které zazněly na workshopu a které jsme zjistili v době přípravy projektu.

Marcela Bergerová, Spiralis, o.s. koordinátorka projektu

3. Tréninky pro české fundraisery Na základě výzkumu jsme vytipovali dvě kritická místa ve fundraisingu neziskových organizací – vlastní činnost (samofinancování) a práce s individuálními dárci. Právě na tato témata byly zaměřeny workshopy, které uspořádalo ICN, o.p.s. ve třech regionech ČR (Praha, Brno, Liberec). Workshopy byly určené fundraiserům, lektorům a konzultantům fundraisingu. 6

7

Z výsledků výzkumu

Z výsledků výzkumu o stavu fundraisingu v neziskových organizacích ČR 1. Proč jsme začali výzkumem? V českém neziskovém sektoru chybí korektní data o fundraisingu neziskových organizací. Mnohé informace jenom odhadujeme. I když jsou naše odhady často kvalifikované, v diskusích s partnery (s veřejnou správou, zákonodárci, komerční sférou ad.) nám chybí fakta podložená argumenty. Proto jsme se rozhodli podniknout relativně komplexní výzkum stavu fundraisingu v českých neziskových organizacích. Zpracování výzkumu jsme zadali společnosti Market Vision. 2. Jaké byly cíle výzkumu? • Získat kvalifikované údaje a data pro jednání s partnery, • zjistit, kam je potřeba zaměřit další vzdělávání ve fundraisingu, • poskytnout neziskovým organizacím informace k tomu, aby mohly svoji situaci porovnat se současnými trendy a se standardem českého fundraisingu, • upozornit je na rizika jejich fundraisingových aktivit. 3. Hlavní oblasti výzkumu Zdroje financování • původ finančních zdrojů (české, zahraniční) • podíl jednotlivých typů zdrojů (veřejná správa, firmy, nadace a nadační fondy, zahraniční zastupitelstva, individuální dárci, veřejnost/anonymní sbírky, členské příspěvky, příjmy z vlastní činnosti) na ročních příjmech organizace • představy neziskových organizací o jejich perspektivních finančních zdrojích Organizace fundraisingu • personální zajištění fundraisingu (kdo plánuje aktivity, kdo rozhoduje o výběru dárců a o práci s dárci, kdo fundraising prakticky zajišťuje) • systémové ošetření fundraisingových aktivit neziskových organizací (zda mají organizace zpracovanou strategii oslovování dárců a práce s dárci, etická pravidla pro jednání s dárci, fundraisingový plán, systém vyhodnocování fundraisingu) 9


Metodologie fundraisingu • využívané metody fundraisingu (dotace, účelové granty, vlastní činnost, přímé příspěvky firem, přímé dary od stálých individuálních dárců, nepeněžité dary, veřejné sbírky, benefiční akce apod., odkazy v závěti) • formy komunikace s dárci • využívání databází • forma převodu peněz Prezentace na veřejnosti • vztah PR a fundraisingu v neziskové organizaci • využívané formy PR podpory fundraisingu Vyhodnocování fundraisingu • způsoby vyhodnocování Úroveň znalostí v oblasti fundraisingu • sebehodnocení organizací o obecných a specifických znalostech z oblasti fundraisingu 4. Metoda výzkumu Kvantitativní výzkum kombinoval uzavřené a otevřené otázky. Byl realizován na reprezentativním vzorku neziskových organizací metodou samovyplňování dotazníků. Výzkum byl prováděn anonymně. Rozesláno bylo 2 814 dotazníků. Do výzkumu se zapojilo 455 neziskových organizací. Návratnost činila 16 %. Sběr dat se uskutečnil v červnu až srpnu 2003. 5. Respondenti výzkumu Skupina respondentů byla sestavena tak, aby pokryla • organizace s různě velkými objemy rozpočtů, • standardní právní formy (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, účelová zařízení církví), • všechny obory činnosti neziskových organizací, • organizace sídlící ve velkých, středních a malých městech, • organizace sídlící ve všech regionech republiky. Jako respondenty jsme oslovili ředitele neziskových organizací, členy představenstva, zástupce správních rad.

10


6. Z výsledků výzkumu S kolika typy finančních zdrojů organizace pracuje? Průměrná organizace využívá čtyři typy zdrojů. Podíl zdrojů na ročním rozpočtu organizace není vyvážený. S jedním finančním zdrojem pracuje pouze 5 % neziskových organizací. Čím je rozpočet organizace větší, tím větší je i počet jejích zdrojů. S menším počtem zdrojů pracují organizace sociální a zdravotní, které se výrazněji než organizace jiné orientují na veřejné rozpočty. Původ financí 85 % neziskových organizací čerpá finanční prostředky výlučně nebo většinou z domácích zdrojů, pouze 5 % pracuje většinou se zahraničními zdroji. Objem rozpočtů neziskových organizací 24 % neziskových organizací hospodaří s ročním rozpočtem menším než 100 000 Kč, 31 % s rozpočtem 100 000 Kč - 1 milion, 28 % s rozpočtem 1 – 5 milionů, 15 % s rozpočtem větším než 5 milionů. Struktura finančních zdrojů Struktura finančních zdrojů je ovlivněna tím, na jaký obor činnosti se organizace zaměřují. Organizace z oblasti sociální a zdravotní a organizace, pečující o volnočasové aktivity, jsou vysoce závislé na veřejných rozpočtech. U ostatních organizací stoupá podíl soukromých zdrojů. Veřejné rozpočty Zhruba 36 % příjmů neziskových organizací pochází z veřejných rozpočtů. Jak už bylo řečeno, nejvíce jsou na nich závislé organizace sociální a zdravotní a organizace, zabývající se volnočasovými aktivitami. Čím je rozpočet organizace větší, tím je větší i její závislost na veřejných rozpočtech (u tzv. velkých organizací tvoří příjmy z tohoto zdroje až polovinu ročního rozpočtu). Veřejné rozpočty vůbec nevyužívá 36 % respondentů. Pro dalších 16 % znamenají jen malý doplněk rozpočtu. Naopak pro zhruba polovinu neziskových organizací představují podstatnou část rozpočtu. Vlastní činnost 20 % z celkových příjmů organizací plyne z jejich vlastní činnosti. V tomto směru jsou nejaktivnější organizace ekologické, organizace z oblasti kultury a ochrany památek a organizace servisní. Téměř polovina neziskových organizací příjmy z vlastní činnosti nemá. Pro čtvrtinu neziskových organizací je naopak vlastní činnost klíčovou příjmovou 11



položkou rozpočtu. Asi 20 % neziskových organizací o vlastní činnosti jako o možném zdroji příjmů vůbec neuvažuje.

Současnost a budoucnost fundraisingu podle představ neziskových organizací.

Firmy Komerční sféra naplňuje rozpočty neziskových organizací z 11 %. Firmy přispívají nejvíce organizacím zdravotním a organizacím z oblasti regionálního rozvoje. Nejméně podporují organizace ekologické. Téměř polovina neziskových organizací pracuje bez firemní podpory, pro 40 % organizací představují příspěvky firem malou, pro 12 % podstatnou pomoc.

Nejdůležitější zdroje

Nadace a nadační fondy Nadace a nadační fondy doplňují rozpočty neziskových organizací 10 %. Největší podporu získávají ekologické organizace. S nadační podporou se nesetkává asi 60 % neziskových organizací, pro 16 % znamená nadační podpora podstatné naplnění rozpočtu. Individuální dárci Podpora individuální dárců tvoří 7 % rozpočtů a směřuje nejvíce do oblasti charity (účelová zařízení církve). S individuálním dárcovstvím nemá žádnou zkušenost 51 % organizací, pro 42 % představuje malou, pro 6 % velkou část příjmů. Anonymní sbírky Anonymní sbírky pokrývají rozpočty organizací ze 2 %. Využívá jich asi čtvrtina neziskových organizací. 76 % neziskových organizací tuto formu fundraisingu nevyzkoušelo. Dalšími finančními zdroji jsou členské příspěvky (6%), granty ambasád (2%).

v současnosti zdroj veřejné rozpočty

v budounu

% respondentů 46

zdroj

% respondentů

ministerstva

44

městské úřady

26

krajské úřady

11

EU fondy

14

vlastní činnost

25

vlastní činnost

24

nadace

16

nadace

14

firmy

12

firmy

27

individuální dárci

6

individuální dárci

0

členské příspěvky

6

členské příspěvky

5

veřejnost

2

veřejnost

2

ambasády

2

ambasády

0

Personální ošetření fundraisingu Plánování fundraisingu a rozhodování o fundraisingových aktivitách je v rukou vedení organizace a představenstva. V malých a středních organizacích (tzn. v těch, které mají roční rozpočet 1 milion a méně) je aktivita vedení organizace a představenstva (správních rad a výkonných výborů) zhruba vyrovnaná. V organizacích s většími ročními rozpočty výrazně klesá aktivita představenstva a významně stoupá aktivita vedení. Vlastní výkon fundraisingu je převážně v rukou vedení organizace. Je však zřejmé, že se tato činnost přesouvá i na jiné osoby. U velkých organizací jsou to fundraiseři. Jejich služeb využívá zhruba polovina velkých neziskových organizací. V malých neziskových organizací přebírají tuto roli dobrovolníci. Celkově se fundraiseři uplatňují asi ve třetině organizací. Pouze třetina neziskových organizací zpracovává fundraisingový plán, téměř polovina rozvíjí nebo promýšlí alespoň určitou strategii.

12

13


Metodologie fundraisingu Při komunikaci preferují neziskové organizace osobní kontakt. Menšinovou formou komunikace je reklama, které využívá asi 20 % neziskových organizací s větším ročním rozpočtem. Při fundraisingových aktivitách neziskové organizace počítají zejména s vlastními databázemi (54 %) a s veřejně dostupnými databázemi (47 %). Přibližně čtvrtina organizací s databázemi při fundraisingu vůbec nepracuje. Organizace získávají peníze většinou jednorázovým platebním příkazem (82 % respondentů) nebo v hotovosti (42 % respondentů „občas“, 24 % respondentů „často“). Pravidelné příspěvky formou trvalého bankovního příkazu inkasuje 24 % organizací. Zastoupení internetu a mobilu jako nástroje fundraisingu je statisticky nízké (14 %) a jen občasné. PR fundraisingových aktivit Zhruba polovina neziskových organizací se domnívá, že jejich PR funguje jako přímá podpora fundraisingových aktivit. Tyto organizace si uvědomují význam PR a dle svého vyjádření se vlastní prezentací aktivně zabývají. Soustředí se hlavně na organizaci veřejných akcí, na mediální prezentaci, na vydávání propagačních materiálů a výročních zpráv. Vyhodnocování fundraisingu Přibližně polovina neziskových organizací uvádí, že své fundraisingové aktivity vyhodnocuje. Většinou se však omezuje jen na hodnocení vlastních akcí. Pouze 15 % z celkového počtu respondentů hodnotí návratnost prostředků investovaných do fundraisingu. Ostatní způsoby vyhodnocování jsou percentuelně ještě slabší.


Fundraising ve formě samostatných a relativně nezávislých aktivit podnikatelského typu není příliš častým řešením. Důvodem je mj. i vysoký podíl přímého rozhodování vedení organizací na plánování, zajišťování a sjednávání prostředků na jejich provoz a činnost. Vzhledem k tomu, že vedení zajišťuje převážně vlastní činnost organizací (taková je jeho „odbornost“), logicky ji spojuje i se získáváním prostředků. Pravděpodobně existuje zhruba 15 – 20 % organizací, které o stávající situaci nejen přemýšlejí, ale snaží se ji i aktivně řešit. Zavádějí pozici fundraisera (nebo týmu s takovým zaměřením). Ale i v těchto organizacích jde spíše o prezentaci a lobbing, než o „podnikání“. 8. Návrhy • Propagovat, zejména u velkých organizací, rozvoj samostatného „podnikání za účelem získání prostředků“. Toto podnikání cílit spíše na podnikatelské kruhy, než na státní správu, kde je do budoucna značná pravděpodobnost omezování výdajů tohoto druhu. • Využívat výrazné poptávky po vzdělání v oblasti fundraisingu. Pořádat školení a prezentace s významným podílem konkrétních příkladů a případových studií (např. sjednávání schůzek s potenciálními uživateli služeb, atd.). • Prosazovat legislativní změny v oblasti daňových zvýhodnění ve prospěch dárců a sponzorů. Závěrečnou zprávu Market Vision redakčně zpracovala Spiralis, o.s.

Znalosti o fundraisingu Respondenti hodnotí své obecné znalosti o fundraisingu jako průměrné. Hodnocení specifických znalostí fundraisingu je podprůměrné. 7. Závěry Neziskové organizace spojují získávání prostředků na své aktivity především se svým posláním. Do velké míry se přitom spoléhají na „pomoc shora“. Jejich fundraisingové aktivity spočívají převážně v získávání prostředků od státních a místních správních orgánů a v „prodávání“ vlastní činnosti místním a jiným zastupitelům, apod. 14

15

Setkávání 2004

Mezinárodní workshop Setkávání 2004 Mezinárodní workshop jsme připravili pro fundraisery a řídící pracovníky českých neziskových organizací a pro jejich partnery z firem a z veřejné správy. Představili jsme fundraising jako komplexní práci se všemi dostupnými typy finančních zdrojů. Tímto pojetím jsme chtěli neziskové organizace také motivovat k rozvíjení vícezdrojového financování. Současně jsme využili výsledků výzkumu, kde se ukázalo, že se zvyšuje počet fundraiserů v neziskových organizacích. Jejich „pracovní náplň“ je rozdílná a často i velmi „těkavá“, podle momentálních potřeb organizace. Současně nás překvapila nízká připravenost k plánování fundraisingu. Proto jsme vstupní tematickou sekci „Než začneme s fundraisingem“otevřeli právě těmito otázkami. V dalších šesti tematických sekcích jsme se zaměřili na evropské fondy, veřejné rozpočty, veřejnost, individuální dárce, firmy, příjmy z vlastní činnosti neziskových organizací. Probrat všechny zdroje důkladně nebylo možné. Proto jsme předem vymezili dílčí témata, která jsme vytipovali na základě výzkumu fundraisingu a v diskusi s neziskovými organizacemi. V poslední, osmé tematické sekci jsme se věnovali technickým mechanismům a nástrojům, kterými lze fundraising i dárcovství usnadnit. Na workshopu nám šlo jak o předávání informací, tak o konfrontování postojů, o sdílení zkušeností a rozvíjení dovedností. Proto se témata projednávala formou přednášek, diskusí, workshopů a prezentováním případových studií. (Pro zjednodušení používáme v následujícím textu pro všechna jednání označení workshop). Využili jsme zkušeností a znalostí zahraničních fundraiserů. Ti prezentovali informace o metodách a formách fundraisingu, kterým se v zahraničí daří a které u nás nejsou příliš používané. Prostor měly i české neziskové organizace, ať už byly jejich zkušenosti dobré, či problematické. Ke slovu se dostali ti, kteří neziskovým organizacím nejrůznějším způsobem pomáhají a spolupracují s nimi - firmy, komunikační a PR agentury, veřejná správa. Výsledky výzkumu fundraisingu nás přesvědčili o tom, že je třeba věnovat prostor nejenom tématům aktuálním (např. kofinancování a zálohování evropských projektů) a specifickým (např. odkaz ze závěti), jak jsme původně 17


zamýšleli. Do programu bylo třeba zařadit i motivační a svým způsobem „elementární“ workshopy k plánování fundraisingu, k individuálnímu dárcovství a k vlastní činnosti neziskových organizací. Právě to jsou kritické oblasti fundraisingu neziskových organizací v ČR. Ve workshopech zazněla témata jak z oblasti fundraisingu, tak z oblasti public relations, což je pro nás druhá strana „fundraisingové mince“. Mezinárodní workshop se konal 29. – 30. ledna 2004 v Černínském paláci Ministerstva zahraničí ČR. Probíhal paralelně ve čtyřech sálech. Jednání bylo rozděleno do 8 tematických sekcí, uskutečnilo se 28 workshopů. Účastníci mluvili, naslouchali a pracovali celkem 42 hodin. Jednání se zúčastnilo 340 osob. Program počítal s vystoupením 56 mluvčích. Kromě nich diskutovaly desítky dalších. Na jednání se mluvilo česky a anglicky (se simultánním překladem). Na následujících stranách najdete stručný, redakčně zpracovaný obsah workshopů. Zkrácený záznam z jednání si přečtete na přiloženém CD-ROMu. Oba dokumenty jsou dosažitelné na www.spiralis-os.cz a www.neziskovky.cz.

18

Program mezinárodního workshopu

19


I. NEŽ ZAČNEME S FUNDRAISINGEM … Dříve než začneme získávat finanční prostředky pro naši organizaci, musíme mít k dispozici osobu, která se této role ujme. V řadě organizací plní roli fundraiserů ředitelé, někde pomáhají projektoví manažeři. Organizace, které jsou si vědomy důležitosti své finanční stability, fundraisera již mají. Co od něho očekávají? Co by měl fundraiser znát a umět, aby byla jeho činnost úspěšná? Na co všechno musí myslet při zpracovávání fundraisingového plánu organizace? Na tyto otázky (pracovní náplň fundraisera a jeho kvalifikační předpoklady, tvorba fundraisingových plánů) jsme se zaměřili v první tematické sekci konference.

I/1 Fundraiser - superman českých neziskových organizací Jaká je role fundraisera v českých neziskových organizacích? Jaké dovednosti od něj očekáváme? Co fundraiser může a nemůže zvládnout? Jak vnímají roli fundraisera v zahraničí? Moderátorka: Olga Medlíková, nezávislá konzultantka, Praha Informační vstupy: Marek Šedivý, ICN, o.p.s., Praha Eva Dvořáková, občanské sdružení Šance, Olomouc Finlay Craig, Factsinternational.com, Rossarden, Skotsko

Než začneme s fundraisingem

Co je úkolem fundraisera? 1. plánování Fundraiser vytváří fundraisingový plán, spravuje databázi dárců a kontaktů, spolupracuje s ekonomem na přípravě rozpočtů a sleduje jejich plnění, připravuje komunikaci s dárci. 2. administrativa Práce zahrnuje evidenci spojenou s realizací projektů, zpracování průběžných a závěrečných zpráv, ale také spolupráci na vytváření nových projektů (žádosti o udělení grantů a dotací). 3. komunikace Fundraiser v nejširším slova smyslu reprezentuje organizaci, komunikuje se stávajícími i potenciálními dárci, vytváří a distribuuje materiály (nabídky, prezentace, informace ad.). 4. strategie Fundraiser pravidelně vyhodnocuje vlastní činnost i fundraisingový plán, připravuje podklady pro jednání správní rady, podílí se na strategickém plánování a na vedení organizace. Jaké dovednosti se od fundraisera očekávají? • Komunikovat, argumentovat, vyjednávat, ovlivňovat, reprezentovat. • Myslet analyticky i kreativně, být proaktivní, být schopný plánovat, ovládat informační technologie a nástroje. Neziskové organizace od fundraisera očekávají, že bude stratégem a manažerem fundraisingu, výkonnou silou pro realizaci fundraisingu v celém jeho rozsahu a pečlivým úředníkem.

Shrnutí: 1. České neziskové organizace očekávají, že jejich fundraiser bude vytvářet strategické koncepce a fundraisingové plány, zpracovávat podklady a materiály pro fundraisingové procesy, zajišťovat vlastní výkon fundraisingu (tedy získávat finanční prostředky) a vést veškerou administrativu, týkající se fundraisingu. 2. V zahraničí je úspěšný fundraiser především manažerem, který fundraisingové procesy organizuje.

Na českou představu fundraisera, tedy osoby schopné zvládnout široký rozsah aktivit a splnit vysoké kvalifikační požadavky, reagoval Finlay Craig. Podle Craiga má být fundraiser manažerem, který vede dobrovolníky, zaměstnance, členy správní rady, členy sdružení atd., nikoliv člověkem, který sám peníze získává. Na případové studii z Hong Kongu Craig demonstroval finanční propad organizace, která se rozhodla změnit metodu dosud úspěšného fundraisingu, a veškeré procesy kolem získávání finančních prostředků naložila na bedra svého fundraisera.

V první části workshopu účastníci zpracovávali „seznam“ povinností a potřebných dovedností fundraisera. Jejich náměty shrnul Marek Šedivý. Co tedy neziskové organizace od fundraisera vlastně očekávají?

Bude pro české neziskové organizace efektivnější, když připustí, že fundraiser je jenom člověk, zredukují své nároky a přijmou představu fundraisera jako manažera fundraisingu?

28

29


I/2 Plánujeme reálně a efektivně? Umíme vytipovat vhodné fundraisingové zdroje pro naši činnost? Umíme vytvořit fundraisingový plán s využitím všech typů fundraisingových zdrojů? Známe osvědčené metody vyhodnocování fundraisingu? Víme, jak je aplikovat? Lektorka: Jolana Šopovová, nezávislá konzultantka, Praha Shrnutí: 1. Plánování fundraisingových procesů je nezbytné pro zajištění finanční stability organizace a posílení její konkurenceschopnosti. 2. Rozsah fundraisingových plánů se odvíjí od činnosti organizace. 3. Fundraisingový plán by měl vzít v úvahu všechny relevantní zdroje. 4. Pravidelné vyhodnocování plánu je nutné pro případné korekce a změny fundraisingových strategií. Výsledky práce ve skupinách a diskusi účastníků motivačního workshopu shrnujeme do následujících bodů. Důvody plánování fundraisingu: • zjištění potřebného rozsahu prostředků, včetně lidských zdrojů, pro realizaci cílů, • posílení důvěryhodnosti, stability a konkurenceschopnosti organizace. Kdy začínáme s plánováním? Většinou tehdy, když se mění struktura zdrojů, když je potřeba hledat nové zdroje, protože současné jsou ohrožené. Typy zdrojů: • státní prostředky, • příspěvky nadací a nadačních fondů, • příspěvky samosprávy, • dary individuálních dárců, • prostředky firem, • zdroje z vlastní činnosti, • zahraniční zdroje, nejčastěji nadace, velvyslanectví a strukturální fondy EU. 30

Než začneme s fundraisingem

Kritéria pro výběr zdroje: • dosažitelnost zdrojů a možnost přístupu ke zdrojům, • opakovatelnost podpory, trvalá podpora, • možnosti a forma plnění, • použitelnost zdrojů. Co je dále třeba vzít v úvahu při stanovování strategie přístupu ke zdrojům: • etická přijatelnost zdroje, • lokalita, ve které se projekt realizuje, • přitažlivost tématu, • rozsah potřebných zdrojů, • využití stávajících zdrojů (vytěžili jsme je na maximum?), • případnou konkurenci, se kterou se u zdroje setkáme, • omezení, vyplývající z právního typu naší organizace. Jak postupovat při plánování: • Plánování začínáme pohledem dozadu. V tabulce zachytíme jednotlivé zdroje a jejich procentuální pokrytí v čase. Z tohoto záznamu je možné vysledovat tendence z minulosti, odhadnout trendy do budoucna a objevit rezervy. • Optimální je zpracovat fundraisingový plán na základě strategického plánu organizace a v něm definovaného poslání. Na základě poslání lze udělat první selekci zdrojů. Dále můžeme v selekci pokračovat zvážením etické přijatelnosti zdroje atd. • Vymezíme účel, na který zdroje potřebujeme, potřebnou částku a termín, do kterého ji musíme zajistit. Tím je dokončena první polovina plánu. Jejím porovnáním s dostupnými zdroji dotvoříme výsledný plán, nejlépe v podobě přehledné tabulky. Co je třeba vzít v úvahu při plánování: • poslání organizace, • poměr výtěžnosti zdrojů k nákladům na jejich získání, • možná rizika. Vyhodnocování: • Předem stanovíme kritéria a na jejich základě provedeme vyhodnocení. • Hodnotit lze z několika hledisek (celková plánovaná suma/celková získaná suma, náklady na jeden získaný dar, průměrný příjem z daru apod.). • Průběžně vyhodnocujeme činnost fundraisera. Počítáme s tím, že práce fundraisera je v prvním roce jeho činnosti zpravidla ztrátová. 31


II. EU FONDY Řada českých neziskových organizací netrpělivě čeká na úplné otevření evropských fondů a domnívá se, že „evropské peníze“ zaplní prázdná místa jejich rozpočtů. Tato očekávání však často neodpovídají realitě. Záměrně jsme ponechali stranou schémata evropských fondů a možnosti jejich čerpání. Tyto informace poskytují jiné projekty a organizace. Zajímaly nás dva dílčí problémy, které mohou českým neziskovým organizacím buď zabránit v přístupu k evropským projektům, nebo tento přístup významně zkomplikovat. Jde zejména o kofinancování a zálohování evropských projektů. Dále o uzavírání mezinárodních partnerství, neboť i tato oblast podléhá regulím evropské grantové politiky.

II/1 Evropská praxe ve financování EU projektů Jak získávají řešitelé EU projektů v zahraničí finance na zálohování a kofinancování grantů? V čem se od nich mohou české neziskové organizace inspirovat? Jsou české finanční instituce připraveny na pomoc při zálohování EU projektů? Moderátor: David Stulík, NROS, Praha Informační vstupy: Cecilie Liljegren, ECAS, Brusel Jakub Wygnanski, KLON, Varšava Petr Slabý, Komerční banka, a.s., Praha Shrnutí: Neziskové organizace ČR mají již zkušenosti s čerpáním některých evropských fondů. Další evropské zdroje se v nejbližších měsících otevřou. Na jaké problémy s financováním evropských projektů se mají neziskové organizace připravit? 1. Evropské fondy jsou pouze jedním z finančních zdrojů pro realizaci projektu. 2. Zdroje z Evropské unie je třeba kofinancovat. Výše finanční spoluúčasti je minimálně 20 %. Evropské projekty tedy vyžadují vícezdrojové financování. 32

EU fondy

3. Evropské finance jsou v některých případech uvolňovány až po skončení projektu, a to v závislosti na úspěšnosti realizace. Projekt je tedy třeba zálohovat. 4. Při finančně méně náročných projektech lze projekt zálohovat z vlastních zdrojů organizace. 5. K zálohování projektů je možné využít bankovní produkty. Ty jsou vhodné pro finančně zajištěné neziskové organizace, schopné poskytnout záruky a uhradit nákladné bankovní služby. 6. Zálohování by mohl zprostředkovat stát. Polské neziskové organizace se pokouší (zatím neúspěšně) přesvědčit stát, aby poskytl zálohy pro evropské projekty. 7. Neziskové organizace by měly opustit představu, že evropské finance nahradí dosavadní, objemem mnohem menší účelové dotace a granty. 8. Objem finančních prostředků evropských projektů, jejich forma, rozsah a náročnost předpokládá, že se k jejich realizaci sdruží skupiny neziskových organizací s dalšími sociálními partnery, s partnery z komerční oblasti a z veřejné správy (kraje, mikroregiony, obce). 9. Tomuto typu řešitelů (sítě neziskových organizací, partnerství a konsorcia) dává EU ve výběrovém řízení přednost, protože jsou do jisté míry zárukou stability a úspěšné realizace projektu. Cecilie Liljegren pracuje v organizaci ECAS, která se zaměřuje na evropskou spolupráci neziskových organizací. Představila schéma finančních zdrojů EU, které by mohly být pro české neziskové organizace dostupné. Aktuální informace lze získat v Průvodci pro neziskové organizace o financování z evropských prostředků, který ECAS každoročně vydává. Cecilie Liljegren na konkrétních příkladech z vlastní organizace ukázala, jak lze vícezdrojové financování a zálohování projektů zajistit. Jakub Wygnanski si položil otázku, jakým způsobem změní financování z Evropské unie občanskou společnost přistupujících států, do jaké míry nahrazuje a doplňuje jiné formy financování, jak posune chápání neziskovosti. Podle Wygnanského musí polské neziskové organizace posílit své postavení v regionech, vytvářet sítě, naučit se realizovat objemné integrační projekty. Polsko se snaží aktivně zapojit i do rozhodovacích procesů v Bruselu. Kancelář polských neziskových organizací, která v Bruselu funguje, by mohla v budoucnu sloužit jako středisko pro neziskové organizace visegrádského prostoru. 33


Petr Slabý prezentoval produkt „Ponte“. Jde o produkt Komerční banky, který bude sloužit k zálohování evropských projektů. Banka má zájem působit u kvalitních projektů, ale vždy bude sledovat návratnost svých investic a omezení vlastních rizik. Banka je připravena spolupracovat zejména s municipalitami a komerčními subjekty. Ty budou pro neziskové organizace silnou konkurencí. Nicméně banka neziskové organizace ze soutěže předem nevylučuje. Při žádosti o úvěr nebo zálohování posuzuje banka schopnost neziskové organizace dokončit projekt podle evropských kritérií. Nejlepší garancí je pro banku společná realizace projektu neziskových organizací s municipalitami nebo silnými nadacemi, které mohou poskytnout adekvátní záruky. Diskuse se zaměřila téměř výhradně na konkrétní postupy bank a jejich produkty.

II/2 Jak získat kvalitního a spolehlivého zahraničního partnera pro EU projekty? Jak vyhledat vhodného zahraničního partnera? Existují v Evropě instituce, které tento servis poskytují? Jsou tyto služby dosažitelné pro české neziskové organizace? Jaké mají české neziskové organizace zkušenosti se zahraničními partnery při realizaci předvstupních projektů? Moderátor: David Stulík, NROS, Praha Informační vstupy: Cecilie Liljegren, ECAS, Brusel Silvia Petrová, Národní vzdělávací fond, Praha Jana Kostková, Národní vzdělávací fond, Praha Shrnutí: 1. EU podporuje projekty, které přesahují hranice jednotlivých států a mají evropský rozměr. 2. Pro některé evropské programy je rozvoj mezinárodní spolupráce a partnerství jednou z předepsaných, často i klíčových podmínek realizace projektů. 3. Strukturované partnerství předpokládá zapojení subjektů z různých sektorů (neziskové organizace a sociální partneři, subjekty veřejné správy, komerční sféry). 34

EU fondy

4. Rozvojové partnerství (vychází z něj např. iniciativa EQUAL) představuje spolupráci klíčových subjektů z různých sektorů daného regionu a jejich zapojení do sítě obdobných partnerství v dalších evropských zemích. 5. Zdrojem informací o potenciálních partnerech jsou zejména národní a evropské databáze programů. Zahrnují organizace, které již získaly grant z evropských fondů a jejich způsobilost je tedy určitým způsobem prověřená. Informace poskytují svým členům též evropské sítě a evropské zastřešující organizace. V současné době působí v Evropě 120 – 150 sítí ve třiceti oborových oblastech. Dále lze partnera nalézt též prostřednictvím internetových databází a stránek generálních ředitelství programů Společenství. 6. Předpoklady úspěšného partnerství: stejný cíl a relevantní přínos partnerů, vyjasněné a dohodnuté úlohy partnerů, jistý stupeň autonomie, jasný, trvalý a funkční systém komunikace, ale i připravenost vyměnit partnera, pokud to okolnosti vyžadují. 7. Co přináší partnerství: zkvalitnění spolupráce, mobilizaci místních materiálních a nemateriálních zdrojů, znalost lokálních potřeb, demokratičtější způsob rozhodování a implementace programu, vytváření sociálního kapitálu. Partnerství vytváří přidanou hodnotu projektu. Cecilie Liljegren připomněla klíčové důvody pro utváření partnerství. Poukázala na principy úspěšných partnerství i na rizika spolupráce neznámých partnerů. Prezentovala nástroje pro hledání partnera. Důkladněji se zaměřila na evropské sítě a zastřešující organizace, které jsou žádoucím informačním zdrojem (poskytují reference na partnery a informace o jejich uskutečněných projektech) i vhodným prostředím pro bližší poznání budoucích partnerů. Pracovnice Národního vzdělávacího fondu Silvia Petrová představila evropský předvstupní program Leonardo da Vinci, který se v České republice realizuje již několik let. Jeho cílem je podpora evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Je založen na mezinárodním strukturovaném partnerství. Iniciativu EQUAL, jejímž cílem je podpora rovného přístupu k zaměstnání a potlačování diskriminace a nerovnosti na trhu práce, prezentovala Jana Kostková z téže instituce. Klíčovým principem této programové řady je rozvojové partnerství. Obě vystoupení přinesla informace o metodice vyhledávání partnerů v daných programech, o databázích partnerů, o výhodách a rizicích mnohočetných partnerství, o přínosech partnerství i o charakteristikách tzv. nekvalitního partnerství. Diskuse se zaměřila na praktické problémy vyhledávání partnerů, na záruky a podmínky členství v evropských sítích a v zastřešujících organizacích. 35


III. VEŘEJNÉ ROZPOČTY Veřejné rozpočty jsou objemově silným finančním zdrojem. Avšak i tento zdroj, neziskovými organizacemi často považovaný za dominantní a stabilní, prochází vnitřní proměnou. Proto je důležité probíhající změny monitorovat a připravit se na jejich pozitivní i negativní důsledky. V této tematické sekci nás zajímal nejenom stávající systém čerpání z veřejných rozpočtů a jeho proměny, ale i nové možnosti, které se v budoucnu mohou neziskovým organizacím otevřít. Jde zejména o legislativní zakotvení daňových asignací (tzv. zákon o 1 %).

III/1 Rub a líc dotací z veřejných rozpočtů Jaké změny nastávají ve financování z veřejných rozpočtů? Jak tyto změny ovlivní neziskové organizace? Podporují krajské a městské dotační systémy rozvoj neziskových organizací? Jak jsou nastaveny? Jaké s nimi mají české neziskové organizace zkušenosti? Moderátorka: Daniela Brůhová, Český rozhlas, Praha Informační vstupy: Hana Frištenská, Rada vlády pro NNO, Praha Zdeněk Bogoč, Krajský úřad Olomouc Petr Holý, Tomáš Hermann, Krajský úřad Vysočina, Jihlava Daniel Olivík, Městský úřad Vsetín Shrnutí: 1. Veřejné rozpočty se stále významně podílejí na financování NNO (v roce 2002 částkou převyšující 4 miliardy Kč). 2. Decentralizace finančních prostředků z centrálních úřadů (ministerstva) na kraje probíhá pomalu. V horizontu několika let však budou ministerské zdroje pro většinu neziskových organizací uzavřeny. 3. NNO by měly počítat s tím, že stát v budoucnu pravděpodobně sjednotí dosavadní roztříštěný systém podpory neziskových organizací, a to v souladu s evropskými zvyklostmi. V praxi to znamená, že stát bude od neziskových organizací převážně nakupovat služby a hradit pouze ty náklady, které s poskytováním služeb přímo souvisí. 36

Veřejné rozpočty

4. Podpora ministerstev, krajů a obcí se liší nejen objemem prostředků, ale i stanovením priorit, vymezením kritérií pro přidělení grantu/dotace a formou financování. 5. Kraje do svých grantových systémů leckdy zapracovávají i náročnější metodiku financování evropských projektů. To vyžaduje od neziskových organizací vyšší stupeň profesionality. 6. Města disponují sice menším objemem finančních prostředků. Pokud však mají partnerský vztah ke svým neziskovým organizacím a dostatečně znají neziskové prostředí, jsou schopna nastavit grantový systém tak, aby byl dosažitelný pro všechny typy neziskových projektů. Hana Frištenská informovala o současném stavu decentralizace veřejných financí a upozornila na čtyři základní problémy, které se v průběhu decentralizace prohlubují (nejednotná forma podpory neziskových organizací z veřejnoprávních subjektů, disproporce v podpoře jednotlivých oblastí veřejně prospěšných služeb, nejasnost pojmu veřejně prospěšná služba, nejistota o konečném vynakládání finančních prostředků převáděných z ministerstev na kraje). Ministerstva, která stále ještě rozdělují většinu prostředků z veřejných rozpočtů, předají během několika let finance krajům. Je otázkou, jaké objemy prostředků a za jakých podmínek budou kraje neziskovým organizacím poskytovat. Zdeněk Bogoč představil systém poskytování prostředků na veřejně prospěšné účely v Olomouckém kraji, včetně kontroverzně přijímaného Operačního programu Olomouckého kraje. Nastavením tvrdých podmínek v Operačním programu chtěl kraj žadatele připravit na náročnější realizaci evropských projektů. Proto je grantový systém postaven podle programu Phare, včetně nutného kofinancování (ve výši 51 %) a včetně úplného zálohování projektu. Měkčí podmínky mají neziskové organizace Kraje Vysočina. V roce 2002 zde vznikl Fond Vysočiny. Je rozdělen do šestnácti oblastí, z nichž více než polovina je plně otevřena neziskovým organizacím. Finance čerpané z Fondu představují zhruba 20 % všech zdrojů neziskových organizací kraje. Lze je využít i na financování provozních nákladů. Projevem dobrého vztahu města k neziskovým organizacím je komplexně promyšlený grantový systém Města Vsetín, který prezentoval projektový manažer Daniel Olivík. Grantový systém pomáhá realizovat rozsáhlé pro37


jekty, současně je dostupný i malým organizacím s nenáročnými záměry. Jeden z projektových manažerů města se věnuje téměř výhradně spolupráci s neziskovými organizacemi, takže radnice své neziskovky, jejich možnosti a schopnosti dobře zná. Město se snaží své neziskové organizace podporovat a poskytnout jim nezbytný základ pro rozvoj vícezdrojového financování. Na workshopu se diskutovalo se o praktickém využití všech prezentovaných grantových modelů, o jejich kritériích, vyhodnocovacích mechanismech a o harmonogramech grantových procesů. Neziskové organizace se musí připravit na zásadní změnu ve financování z veřejných rozpočtů. Nejde jen o mechanickou obměnu poskytovatelů financí, ale o vstup do zcela jiného prostředí s jinými pravidly. Co je pro toto prostředí charakteristické? Konkurence, zvýšené nároky na zpracování projektu a na finanční spoluúčast žadatele. Tato okolnost předpokládá aktivní finanční politiku neziskových organizací, vycházející s vícezdrojového financování.

III/2 „Zákon o 1 %“ – přínosy a rizika Zákon o 1 % (zákon o daňových asignacích) dává osobě, která je plátcem daně z příjmu, možnost převést 1 % z vypočítané výše daně na účet neziskové organizace. Proč jsme tuto tematiku zařadili do bloku „veřejné rozpočty“? Asignovanou částku (tedy 1 % daně) měl původně obdržet stát a jeho příjem je o tuto částku snížen. Na daňové asignace je tedy třeba pohlížet jako na součást veřejných rozpočtů. Jak jsme daleko s přípravou „zákona o 1%“? Jak vymezuje proces asignací legislativa sousedních zemí? Je tento zákon rizikem nebo přínosem pro neziskové organizace? Moderátorka: Daniela Brůhová, Český rozhlas, Praha Informační vstupy: Pavlína Kalousová, Fórum dárců, Praha Jakub Wygnanski, Klon, Varšava Anikó Porkoláb, Niok, Budapešť Milan Andrejkovič, 1.SNSC, Bratislava 38

Veřejné rozpočty

Shrnutí: 1. Zákon o daňových asignacích je v platnosti v Maďarsku a na Slovensku, zpracovává se v Polsku a v Litvě. 2. Na přípravě „zákona o 1 %“ pracuje v ČR Fórum dárců. Tato nezisková organizace očekává, že se daňové asignace uplatní už pro daňové období 2004. 3. Zákon může zvýšit příjmy do neziskového sektoru, nikoliv však plošně. Obecně lze říci, že ze zákona budou profitovat na jedné straně velké a veřejnosti známé neziskové organizace, na druhé straně malé organizace, ke kterým má vztah veřejnost v regionech. 4. Proces daňových asignací může přispět k propagaci neziskového sektoru. 5. Největším rizikem je špatné pochopení záměru zákona státní správou. Asignace by měla pouze doplnit, nikoliv nahradit stávající formy státního financování neziskového sektoru. Neměla by být důvodem pro rušení daňových úlev nebo redukci dosavadní státní podpory. Fórum dárců pracuje déle než rok na legislativním návrhu, který by měl asignace zavést do českého právního řádu. Jak sdělila Pavlína Kalousová, návrh počítá s tím, že asignovat mohou jen fyzické osoby. Příjemcem asignace by měly být „veřejně prospěšné“ organizace těchto právních forem - nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení a církevní právnické osoby. Projednávání zákona bude předcházet přijetí právní definice „veřejné prospěšnosti“. Příjemci asignací budou neziskové subjekty vykonávající veřejně prospěšnou činnost v zákonem vymezených oblastech. Nebudou se předem registrovat, ale na výzvu příslušného finančního úřadu musí doložit potřebné náležitosti (mj. též bezdlužnost). Fórum dárců očekává, že se asignace uplatní již pro daňové období za rok 2004 a že očekávaný výnos pro první rok bude cca 300 milionů Kč, přičemž příjem z asignací nenaruší stávající objemy prostředků z veřejných rozpočtů. Jakub Wygnanski se domnívá, že asignace zastírají podstatu a smysl neziskových organizací a jejich problémy zbytečně převádějí jen na rovinu financí. On sám preferuje dlouhodobý rozvoj filantropie, který vede k vytváření sociálního kapitálu. Objem financí, které asignace přinášejí, považuje za nevýznamný. Za přínosné naopak považuje to, že neziskové organizace budou nutně zkvalitňovat komunikaci s veřejností, pokud budou chtít asignace získat. Model daňových asignací je podle názoru Wygnanského výhodný zvláště pro stát, který se nepochybně stane subjektem budoucí kampaně. Kromě toho mohou být daňové asignace vhodnou záminkou k omezení jiných podpor z veřejných zdrojů. 39


V Maďarsku je asignace zavedena zvláštním zákonem, který se prozatím každoročně novelizuje. Zejména se zpřesňují subjekty, které mohou asignaci přijmout, zavádí se jednodušší mechanismy pro poplatníka a pro příjemce. Asignace přijímá asi 22 000 organizací. Menší organizace získávají v průměru 20 asignací, velké organizace průměrně 50 asignací. Je pravdou, že příjem z daňových asignací tvoří méně než 1 % financí neziskového sektoru. Podle Anikó Porkoláb je třeba se na ně dívat jako na součást vícezdrojového financování a jako na metodu, která by veřejnost mohla vychovávat k filantropii. Na Slovensku mohou asignovat kromě fyzických osob také osoby právnické, což je ale kompenzováno redukcí některých výhod (zrušením možnosti odpisu darů). Zákon vyžaduje předchozí registraci všech příjemců. Slovenský daňový poplatník si potom vybírá ze seznamu organizací, které jsou způsobilé asignaci přijmout. Problémem, který by se mohl objevit i v České republice, jsou organizační složky občanských sdružení a jejich nevyjasněné vztahy k mateřským organizacím. Praxe zemí, ve kterých jsou daňové asignace jakoukoliv formou uzákoněny, ukazuje, že legislativa nebyla napoprvé přijata v ideální podobě a bylo nutno na ní dále pracovat. Obavy z omezování stávající finanční podpory z veřejných rozpočtů také nejsou zcela bezdůvodné. Jak řekl Jakub Wygnanski na závěr svého vystoupení: „Stát počítá vždycky lépe než neziskové organizace.“

Veřejnost

IV. VEŘEJNOST Nezbytným předpokladem úspěšného fundraisingu je kvalitní PR neziskových organizací. Aby se veřejnost stala významným fundraisingovým zdrojem, je třeba ji zaujmout a přesvědčit o užitečnosti naší činnosti. Kdo neziskovým organizacím pomáhá s oslovováním veřejnosti? Nepochybně média, často i profesionální komunikační, reklamní a PR agentury, někdy i celebrity. Jak a v čem mohou pomoci, jaké jsou podmínky vzájemné spolupráce? Jsou na ni neziskové organizace dobře připraveny? Podařilo-li se nám získat zájem veřejnosti, můžeme začít s fundraisingovými akcemi a uspořádat celonárodní nebo regionální veřejnou sbírku či benefiční akci. Jak si počínat, aby naše akce byly úspěšné? Využíváme všech forem, které se osvědčily v zahraničí? I na to jsme hledali odpověď v této tematické sekci. Otevíráme ji předáním zkušeností, které se nám mohou velmi brzy hodit. V nejbližší budoucnosti nás patrně čeká kampaň na podporu daňových asignací, která masivně osloví veřejnost. Výsledky z kampaní sousedních států pro nás mohou být poučné. Stejně jako poznatky o tom, jak reaguje veřejnost, když se do fundraisingu současně pustí velké množství neziskových organizací.

IV/1 Jak získat podporu veřejnosti pro svou organizaci? V tematické sekci „veřejné rozpočty“ jsme se věnovali především tomu, jak jsou v jednotlivých zemích daňové asignace legislativně ošetřeny. Mechanismus asignací se v různých zemích liší. Před neziskovými organizacemi však stojí společný problém. Přesvědčit veřejnost, aby možnost daňových asignací vůbec využila a aby příslušnou částku převedla právě jejich organizaci. Jak se tedy neziskové organizace v Maďarsku a na Slovensku ucházely o přízeň veřejnosti? Koho asignace oslovily, kdo na ně reagoval, jaké komunikační nástroje byly efektivní, jaké neziskové aktivity veřejnost podporovala? Moderátor: René Kubášek, nezávislý konzultant, Praha 40

41


Informační vstupy: Anikó Porkoláb, NIOK, Budapešť Jana Kadlecová, nezávislá konzultantka, Bratislava Jakub Wygnanski, KLON, Varšava Případová studie: Petra Vančová, Nadácia pre deti Slovenska, Bratislava Shrnutí: 1. V „asignačních“ kampaních se nekomunikuje o daru, ale o poukazu z části peněz, které daňový poplatník musí odevzdat státu. Argumentace kampaně se tím liší od standardních fundraisingových kampaní. 2. Kampaně se vedou zejména prostřednictvím médií, včetně internetu, ale využívají se i další formy a nástroje komunikace (rozdávání propagačních materiálů, adresná poštovní a mailová rozesílka, ad.). 3. Kampaně probíhají v silně konkurenčním prostředí, v němž mohou selhat i doposud úspěšné metody komunikace. 4. Žebříček preferovaných oblastí podpory se v různých zemích liší. V Maďarsku se asignuje už od roku 1997. Anikó Porkoláb tak mohla prezentovat výsledky několikaletých výzkumů NIOKu, který řídil celonárodní kampaň, propagující asignace. Na ni navazovaly kampaně jednotlivých organizací. Výzkumy sledovaly ochotu veřejnosti asignovat, oblasti, do kterých občané nejčastěji asignují, i mechanismy kampaní jednotlivých organizací. Model asignace obecně podporuje asi 90 % maďarské populace. Ochotněji asignují lidé s vyšším vzděláním a profesním zařazením, od nichž pochází asi 34 % výtěžku z asignací. Ženy asignují častěji než muži, nejvíce přispěvatelů je ve věkové skupině 46-60 let. Asignace směřují především do oblasti vzdělání, sportu a kultury. „Asignační“ kampaně se od jiných fundraisingových kampaní významně liší zejména tím, že jejich organizátoři od cílové skupiny nežádají peníze navíc, ale pouze část z peněz, které poplatník tak jako tak odvede státu. To podstatně ovlivňuje a usnadňuje argumentaci kampaní. Kampaně jednotlivých organizací probíhají v prostředí silné konkurence neziskových organizací. Největší výtěžek mají emocionálně zaměřené kampaně, které argumentují tím, že organizace pomáhají lidem. 42

Veřejnost

I když se kampaně vedou zejména prostřednictvím médií, daňoví poplatníci získávají nejvíce informací především v okruhu svých přátel a známých. Adresné dopisy daňovým poplatníkům a kampaně „dům od domu“ vykazují statisticky nízkou efektivitu, pro malé regionální organizace však mohou mít význam. Obecně platí, že dobrá reputace a obecná známost organizace přináší preferenční body. Nezávislá konzultantka Jana Kadlecová spolupracuje na celonárodní informační a propagační podpoře daňových asignací na Slovensku. V čem jsou si slovenské a maďarské zkušenosti blízké, v čem se liší? V obou zemích probíhá celonárodní kampaň propagující asignace, na ni navazují kampaně jednotlivých organizací. V obou zemích bylo klíčovým problémem kampaní vysvětlit, že se v asignacích nejedná o dar, a tedy o peníze navíc. Českým kolegům Jana Kadlecová doporučuje, aby v kampaních od počátku mluvili o poukazování prostředků, nikoliv o daru. Slovenští daňoví poplatníci, na rozdíl od maďarských, výrazně preferovali podporu zdraví. Za ní se se značnou ztrátou umístily oblasti vzdělávání a sportu. O možnosti asignace se lidé nejčastěji dozvídali z médií (televize a tisk). Okruh přátel a známých ( v Maďarsku klíčový informační zdroj) na Slovensku figuruje až na třetím místě. Největší podíl z asignací mají neziskové organizace se sídlem v Bratislavě, přestože nutně nemusí působit pouze v okruhu města. Jakub Wygnanski z organizace Klon/ Jawor, která v Polsku propaguje téma filantropie a s tím i související asignace, upozornil na řadu praktických, ale zejména filosofických problémů, které s sebou asignace přinášejí. Zejména na zúžení diskuse o občanských organizacích a jejich roli ve společnosti a převedení této diskuse na aspekty finanční. Po zástupcích organizací, které zajišťují celonárodní propagaci asignací jako takových a kterým jde především o to, aby daňoví poplatníci možnost asignace vůbec využili, vystoupila Petra Vančová z Nadácie pre deti Slovenska. Tato nadace je jedním z příjemců asignací a jde jí především o to, aby asignace dospěly právě k ní. Jak nadace postupovala? Kampaň spojila se jménem svého nejznámějšího programu – „Hodina deťom“. V kampani vsadila na tyto nástroje – televizní spot, internetový portál, adresná rozesílka informačních materiálů. Nadace skutečně asignace získala. Příjmy z asignací však byly nesrovnatelně nižší, než příjmy z kampaně „Hodina deťom“. Téma asignací otevírá nový prostor pro komunikaci neziskových organizací s veřejností. Prostor, pro který je charakteristické především silně konkurenční 43


Veřejnost

prostředí. Komunikační nástroje, které doposud organizace užívaly, se v něm mohou osvědčit. Stejně tak mohou i selhat. Např. Nadácia pre deti Slovenska s finančně mimořádně úspěšným a mediálně známým projektem „Hodina deťom“ se mezi deseti nejsilnějšími příjemci asignací vůbec neobjevila. Asignace jsou v každém případě výzvou, a to i pro rozvoj vztahů s veřejností.

Celonárodní sbírky „Hodina deťom“ (Nadácia pre deti Slovenska) a „Pomozte dětem“ (Nadace rozvoje občanské společnosti) vycházejí z téhož britské modelu, a to ze sbírky Children in Need, kterou pořádá BBC. Obě sbírky jsou provázeny kampaní, založenou na spolupráci s médii. Obě sbírky každoročně vrcholí televizním pořadem. V čem jsou tedy odlišnosti těchto projektů, alespoň co se médií týče?

IV/2 Média - vítaný partner celonárodních veřejných sbírek

Slovenský projekt zvolil cestu nezávislosti. „Hodina deťom“ nemá generálního mediálního partnera. Mediální politiku rozkládá nejen mezi různé druhy médií, ale i mezi konkurenční subjekty. Organizátoři tak docilují silné propagace projektu i přesto, že kampaň zahajují před Vánocemi, tedy v mediálně mimořádně exponovaném období. K propagaci využívají všechna média, nejvýrazněji televizi, dále rozhlas, tisk a internet. Absence generálního mediálního partnera přináší i volnost ve volbě komunikačního stylu. Nadácia vsadila na kreativnost, chce především potěšit a pobavit. Proto se obklopila dvaceti osobnostmi, převážně herci, kteří mají na Slovensku vysoký kredit. I díky nim média kampaň ochotně přijímají a zařazují do vysílání. Dílem Nadácie je i dvouhodinový televizní program, kterým mediální kampaň vrcholí. Televize na něj dává zdarma vysílací čas.

Jak připravit celonárodní veřejnou sbírku s podporou médií? Jakým způsobem může nezisková organizace s médii spolupracovat? Jaká jsou rizika této spolupráce? Moderátorka: Jolana Šopovová, nezávislá konzultantka, Praha Případové studie: Lucia Gvozdjáková, Nadácia pre deti Slovenska, Bratislava Blanka Šrámková, Nadace rozvoje občanské společnosti, Praha Marie Peřinová, Člověk v tísni, o.p.s., Praha Shrnutí: 1. Při pořádání veřejných sbírek jsou média nejen vítaným, ale i nezbytným a nezastupitelným spolupracovníkem neziskové organizace. 2. Média propagují akci, aby se o ní veřejnost dozvěděla, zprostředkovávají fundraising, monitorují průběh akce. 3. Aby spolupráce s médii byla úspěšná, je třeba dodržet základní pravidla. Trvale pěstovat kontakty s médii bez ohledu na to, zda se chystáme na kampaň, či nikoliv. Komunikovat s širokou škálou médií, výpadek jednoho média pak náš projekt neohrozí. Zachovat si nezávislost. Být aktivní a dodávat médiím i hotové produkty. Celonárodní veřejnou sbírku nelze uspořádat bez podpory médií. Jaká je obecně role médií při sbírkách tohoto typu? Blanka Šrámková přisuzuje médiím funkci informační, edukační, apelativní, reklamní, fundraisingovou a monitorovací. Naplnění těchto funkcí vyžaduje spolupráci obou subjektů – médií a neziskových organizací. Tato spolupráce se může případ od případu výrazně lišit. 44

„Pomozte dětem“ je společným projektem Nadace rozvoje občanské společnosti a České televize. Zdá se však, že Česká televize do projektu jako takového nezasahuje. V její kompetenci jsou upoutávky, série krátkých dokumentů o příjemcích finančních prostředků ze sbírky a televizní program vysílaný na Velikonoční pondělí. Tyto produkty může NROS ovlivnit pouze jako konzultant. Mediální partnerství komplikuje projektu přístup do konkurenčních televizí. Vlastní projekt „Pomozte dětem“ tak komunikuje především prostřednictvím jiných médii, než je televize. Největší pozornost sbírce věnují regionální média (52 % mediálních výstupů se objevilo v regionálních denících). NROS vidí rezervy mediální komunikace zejména ve zlepšení spolupráce se společenskými časopisy. Marie Peřinová z o.p.s. Člověk v tísni představila profil organizace, která je v trvalém kontaktu s médii (organizace má mediální oddělení a další pracovníky s kompetencí komunikovat s médii). S profesionálním zázemím tohoto typu lze relativně snadněji získat média pro spolupráci na dlouhodobých a krátkodobých kampaních. Na případové studii kampaně SOS Irán Marie Peřinová ukázala, jak je možné udělat úspěšnou mediální kampaň rychle a bez velkých nákladů. V čem vidí Člověk v tísni limity své spolupráce s médii? Zatím se nepodařil vstup do soukromých televizí. Některé projekty 45


organizace Člověk v tísni média neakceptují. Jde o často kontroverzní a pro některá média nepřijatelné politické kampaně (např. kampaň Nejezděte na Kubu). Workshop přinesl též řadu informací o zásadách pořádání veřejných sbírek a všestranné informace o českém a slovenském projektu na podporu dětí.

IV/3 Profesionální agentury a neziskové organizace Komunikační a PR agentury mohou neziskovým organizacím výrazně pomoci při realizaci jejich projektů. Jaká je spolupráce s agenturami, co od ní můžeme očekávat, co očekávají agentury od nás, jak se máme na spolupráci připravit? Moderátorka: Jolana Šopovová, nezávislá konzultantka, Praha Informační vstupy: Simona Černá, Euro RSCG, Praha Milan Hejl, AMI Communications, Praha Shrnutí: 1. Jaký bezplatný produkt mohou neziskové organizace od profesionální agentury získat? Záleží na typu agentury. Výsledkem může být dílčí servis nebo komplexně zpracovaný projekt. 2. V každém případě neziskové organizace získají rady a zkušenosti profesionálů, poznají systém jejich práce. 3. Je třeba, aby neziskové organizace zlepšily svou komunikaci s agenturami i s dárci (naučit se argumentovat, přesvědčit). Simona Černá jasně vymezila, co může full-servisová reklamní agentura udělat pro neziskovou organizaci, a co naopak udělat nemůže. Bezplatně navrhne komunikační strategii a kreativní řešení, naplánuje mediální komunikaci. Rozhodně nemůže financovat akce a nákup médií. Je ale schopna zajistit menší prostory a plochy zdarma nebo ve slevě. Pracovníkům reklamní agentury přináší dobrovolná práce pro neziskové organizace atraktivní témata, větší míru tvůrčí svobody a možnost seberealizace. Právě s produkty pro 46

Veřejnost

neziskové organizace agentury na soutěžích získávají prestižní ceny. Nezisková organizace zase získá zdarma špičkový produkt. Na případové studii kampaně pro Nový prostor a výstavy Útěk a azyl v umění Simona Černá demonstrovala, jak práce pro neziskové organizace probíhá. AMI Communications, kterou zastupoval její ředitel Milan Hejl, je komunikační agenturou se širším polem působnosti. I ona má zkušenost s neziskovými organizacemi, které podporuje přímými službami. Např. pomáhá doladit strategii, poradí jak komunikovat s médii a kde hledat dárce, jak si počínat v krizových situacích. Nezisková organizace musí počítat s tím, že získá cenné rady, vedení a také nutný odstup. Musí však vložit díl vlastní práce. Tím ovšem podpora neziskových organizací nekončí. AMI Communications zpracovává pro své klienty koncepce CSR (Corporate Social Responsibility) a projekty firemní filantropie. Právě zde se mohou záměry neziskových organizací dobře uplatnit. Takovéto projekty pak agentura vyvíjí komplexně. Workshop byl pro účastníky i cenným školením o mediální komunikaci. Milan Hejl dal neziskovým organizacím nejenom rady o spolupráci s médii. Na základě svých zkušeností vytipoval i slabá místa neziskových organizací a doporučil jim, jak zlepšit komunikaci s dárci a s agenturami. V diskusi se mluvilo o tom, jaký servis nabízejí různé typy agentur a co mohou neziskovým organizacím poskytnout, jak mají neziskové organizace vyhledat vhodnou agenturu, jak nejúčinněji motivovat její pracovníky. Účastníci workshopu uvedli své dobré zkušenosti s agenturami, vyslovovali ale i obavy z arogance agentur a z jejich snahy prosadit svou myšlenku bez ohledu na poslání a zvyklosti organizace. Podpora profesionálních agentur je v neziskovém prostředí vítaná. Některé projekty se bez ní dokonce neobejdou. Bohužel počet neziskových organizací mnohonásobně překračuje počet agentur, schopných neziskovým organizacím pomoci. Tato forma spolupráce nebude nikdy dostupná všem organizacím, které o kvalitní PR usilují.

IV/4 Celebrity v neziskovém sektoru Mohou celebrity neziskovým organizacím pomoci? Jak? Jak s nimi spolupracovat, co od nich očekávat? 47


Lektorka: Fiona Duncan, Capability Scotland, Edinburgh Shrnutí: 1. Celebrity mohou podpořit publicitu neziskové organizace a rozšířit její kontakty. 2. Snažte se pochopit, co celebritu motivuje ke spolupráci s vaší organizací. Lépe vymezíte pravidla spolupráce a vyhnete se nepříjemným překvapením. 3. Sladění vzájemných představ a očekávání je klíčovou podmínkou pro dlouhodobou spolupráci a vytváření přátelského vztahu s celebritou.

Veřejnost

Vyjasněním vzájemných postojů a očekávání teprve vše začíná. Celebrity nepřetěžujte a neočekávejte od nich příliš. Poskytujte jim vhodný objem informací. Nezapomeňte jim veřejně děkovat. Komunikujte s nimi, i když od nich nic nechcete, zajímejte se o jejich práci a jejich problémy. Budujte s celebritami vztah. Dlouhodobá spolupráce v přátelské atmosféře může přinést dobré výsledky.

IV/5 Malá, ale naše I Regionální veřejné sbírky v případových studiích českých neziskových organizací

Co mohou celebrity udělat pro neziskovou organizaci? Mohou jí usnadnit přístup k vlivným lidem a k médiím. Posílí důvěryhodnost neziskové organizace a podpoří zájem veřejnosti. V některých případech získají pozornost takových cílových skupin, které by organizace sama nemohla oslovit.

Neziskové organizace, které jsou veřejnosti známé, si mohou troufnout na celonárodní veřejnou sbírku. S kampaní jim často pomáhají silní mediální partneři a kus práce odvedou profesionální agentury. I za těchto podmínek je pořádání veřejných sbírek náročné.

Jakými formami mohou celebrity pomoci neziskové organizaci? Mohou se zúčastnit pořádaných akcí, poskytnout záštitu, přivést nové dárce a dobrovolníky. Vystupují také jako mluvčí nebo „velvyslanci“ organizace. Stanou-li se dárcem organizace, mohou k podobnému kroku motivovat veřejnost.

Jak probíhají regionální veřejné sbírky, jejichž organizátoři se musí obejít bez pomoci profesionálů a sponzorů? Lze takové sbírky zvládnout? Mohou splnit svůj účel?

Proč celebrity pomáhají neziskovým organizacím? Důvody jsou různé. Pochopí-li nezisková organizace skutečnou motivaci celebrit, může předejít možným krizím a vytěžit ze spolupráce maximum. Spolupráce s celebritami má výhody i rizika. Ohlášená celebrita se nemusí na akci dostavit a tím poškodí vaše renomé. Může se projevit jako osoba velmi málo informovaná o vaší činnosti nebo může svým chováním neziskovou organizaci výrazně poškodit. Také je třeba počítat s tím, že málokterá celebrita získá sympatie všech vašich cílových skupin. Jak si vybrat celebritu? Pokud chcete svou neziskovou organizaci spojit s celebritou, musíte si nejdříve ujasnit, jaký osobnostní profil by celebrita měla mít a co od ní očekáváte. Pak teprve vytipujte vhodné osobnosti. Zjistěte o nich maximum informací a pečlivě vybírejte. Snažte se správně odhadnout jejich osobní motivaci. Jasně si vzájemně vysvětlete, co od spolupráce očekáváte. 48

Moderátorka: Jolana Šopovová, nezávislá konzultantka, Praha Případové studie: Petra Zimermanová, občanské sdružení Lorm, Praha Eva Dvořáková, občanské sdružení Šance, Olomouc Josef Zetěk, Centrum ekologické výchovy Chaloupky, Kněžice Shrnutí: 1. Regionální sbírky považuje lokální veřejnost „za své“. 2. Účelem regionální veřejné sbírky je příjem finančních prostředků i propagace organizace a její činnosti. 3. Organizátoři regionálních sbírek spolupracují s lokálními médii, získat jejich zájem není tak obtížné. 4. Pokud regionální sbírka probíhá „face to face“, je třeba do ní zapojit stovky dobrovolníků, což je náročné na koordinaci akce. 49


Na položené otázky reagovali Petra Zimermanová z neziskové organizace Lorm (sbírka „Červenobílé dny“ na podporu hluchoslepých), Eva Dvořáková z občanského sdružení Šance (sbírka „Vánoční hvězda“ na děti postižené rakovinou) a Josef Zetěk ze Střediska ekologické výchovy Chaloupky (sbírka „Chaloupky v novém kabátě“ na opravu budovy školícího střediska). Pořadatelé regionálních sbírek odpovídají, že jejich sbírky smysl rozhodně mají. Jsou malé, ale opravdu naše. Veřejnost k nim má totiž blízko, protože řeší situaci nebo problém dané lokality. Co vede neziskové organizace k pořádání lokálních sbírek? Finanční efekt je očekávaným výsledkem sbírky. Stejně významná je ale propagace problémů, které organizace řeší a propagace organizace samotné. Z výzkumu víme, že nejznámější neziskové organizace jsou ty, které pořádají veřejné sbírky. Regionální veřejná sbírka plní účel fundraisingové i PR akce. Ani skromnější regionální sbírky se neobejdou bez podpory médií, nejčastěji jde o lokální média. Získat jejich zájem není tak náročné. Prostřednictvím médií organizace předem informují o připravované sbírce, po skončení sbírky zveřejňují její výsledek a děkují veřejnosti. Celonárodní veřejné sbírky v televizních pořadech vybízejí dárce, aby zasílali peníze na účet sbírky, sbírají prostřednictvím telefonních hovorů a SMS zpráv. Regionální sbírky fungují na základě jiných mechanismů. Sbírky probíhají převážně formou „face to face“. V prezentovaných případových studiích se sbíralo do pevných a přenosných pokladniček, došlo i na prodej vánočních hvězd. Aby byla taková sbírka efektivní, musí se do ní zapojit stovky lidí. Členové sdružení a jejich rodinní příslušníci, příznivci a přátelé, ale i lidé dosud neznámí, převážně studenti. Pro pořadatele sbírky je jistě obtížné stovky dobrovolníků vyškolit a koordinovat. Nezisková organizace v nich však získává nejenom pomocníky, ale i propagátory sbírky, kteří neformálně šíří informace o sbírce ve svých sociálních sítích . A to je neméně významné. V diskusi padaly otázky o administraci veřejné sbírky, o vstřícnosti úřadů, které sbírky registrují, o technickém zázemí sbírky a její organizaci. Jak se ukázalo, i malá regionální sbírka může organizaci přinést cenné finanční zdroje a potřebnou publicitu.

50

Veřejnost

IV/6 Malá, ale naše II Zahraniční zkušenosti s regionálními veřejnými sbírkami Jak se organizují regionální veřejné sbírky v zahraničí? Využíváme všechny formy, které se osvědčily jinde? Můžeme se inspirovat, nebo jsou zahraniční zkušenosti do našeho prostředí nepřenosné? Lektor: Finlay Craig, Factsinternational.com, Rossarden, Skotsko Shrnutí: 1. Při pořádání sbírek je třeba mít odvahu neustále zkoušet a testovat (místo, čas, vizuální propagaci atd.). 2. Buďte kreativní, zajímaví a zábavní! 3. Neobtěžujte své dárce, překvapujte je! Finlay Craig se zaměřil na tři nejrozšířenější druhy veřejných sbírek: pouliční sbírky, sbírky prováděné dům od domu a sbírky do pevných boxů. Organizace, která se rozhodne pro pouliční sbírku, by měla mít dobré jméno. Musí jasně a jednoduše pojmenovat účel sbírky a postarat se o její publicitu. Výsledek sbírky je podmíněn i vhodným výběrem sběrných míst a načasováním sbírky. Důležitým faktorem je motivace a informovanost dobrovolníků, kteří peníze na ulicích vybírají. Rozhodující je i jejich počet. Když je jich mnoho, obtěžují veřejnost. Vhodné je spojit sbírku s prodejem vtipných a atraktivních předmětů, které jsou viditelně nositelné. Sbírky prováděné dům od domu nejsou v ČR příliš rozšířené, v zahraničí jsou však poměrně obvyklou formou fundraisingu. Touto metodou lze sbírat nejen peníze, ale i věci pro přímou pomoc nebo pro prodej. I zde je rozhodující doba sbírky. Neúspěšné jsou sbírky, které probíhají za tmy a v době, kdy jsou lidé převážně v práci. Záleží také na kvalitě sousedských vztahů v lokalitě, kde sbírka probíhá. Především je potřeba získat důvěru obyvatel. Proto je vhodné zapojit do sbírky místní dobrovolníky, které lidé znají a věří jim. Na sbírku je třeba předem upozornit. Lidé nebudou nedůvěřiví, když budou mít dostatek času získat o sbírce další informace a ověřit je. Mohou se na sbírku připravit, což je v případě sbírání předmětů zvlášť důležité. 51


Sbírky do pevně umístěných boxů mají také svá specifika. Sběrné boxy musí být dost veliké a pevné, aby je nikdo neukradl. Zároveň by měly být atraktivní, aby přitáhly pozornost. Tato forma sbírky nevyžaduje tolik práce a nasazení dobrovolníků. Finlay Craig uvedl řadu případových studií a další formy sbírání peněz. S účastníky workshopu vytipovával nejvhodnější místa pro pouliční sbírku, výběr atraktivních předmětů atd.

IV/7 Benefiční akce - podpora nebo likvidace neziskové organizace? Co od benefiční akce očekáváme? Je prostředkem našeho PR nebo nástrojem fundraisingu? Umíme benefiční akci naplánovat? Co udělat, aby byla naše benefiční akce úspěšná? Lektorka: Fiona Duncan, Capability Scotland, Edinburgh Shrnutí: 1. Ujasněte si účel benefiční akce. 2. Neočekávejte enormní a okamžitý zisk. 3. Snažte se, aby vaše benefiční akce byla zábavná. 4. Pečlivě plánujte, vytvořte časový harmonogram a rozpočet. 5. Odhadněte hranici, za kterou již bude benefiční akce prodělečná. 6. Plán průběžně kontrolujte a korigujte. 7. Proveďte vyhodnocení akce. Benefiční akce mohou být přínosné i zničující. Nesou sebou určité riziko, přesto je však neziskové organizace s oblibou pořádají. Ředitelky fundraisingu Fiony Duncan jsme se zeptali, co udělat, aby benefiční akce splnila svůj účel. Především je nutné stanovit, co od benefiční akce očekáváme. Neměli bychom mít přehnané představy o zisku z akce. Z hlediska finančního přínosu je benefiční akce nejméně efektivním fundraisingovým zdrojem. Jejím cílem však nemusí být pouze získání peněz, ale také propagace organizace, nava52

Veřejnost

zování nových kontaktů, prezentace organizace veřejnosti a dárcům, posílení zájmu médií o organizaci atd. Jaká musí benefiční akce být? Zábavná a zajímavá. Lidé nechodí na benefiční akci, protože jde o prospěšnou věc. Přicházejí, protože se chtějí bavit. A toto jejich očekávání musíme naplnit. Benefiční akci může organizace pořádat buď sama nebo s dalšími partnery. Méně náročné je vpojit benefiční akci do jiné firemní, kulturní nebo sportovní události. Dívejme se na benefiční akci jako na marketingový mix, který je strukturou složenou z těchto prvků: lidé, místo, produkt, čas, účel a cena. Změna jakéhokoliv prvku ovlivňuje prvky ostatní i celou strukturu. Vyvážení všech prvků je nutnou podmínkou úspěchu. Co to pro nás v praxi znamená? Změnou některé z proměnných můžeme dospět ke zcela jinému vyznění akce, které poznamená její výsledný efekt. Úspěch benefiční akce může ovlivnit řada vnějších faktorů (počasí, chřipková epidemie atd.). O to pečlivěji plánujte to, co můžete mít pod kontrolou. Plán akce zpracujte na časové ose. Pečlivě připravte rozpočet a přemýšlejte, které položky mohou zajistit vaši dárci. Nezapomínejte na vedlejší náklady (např. na čas pracovníků, kteří akci připravují). Pracujte s časovou i finanční rezervou. Při plánování a rozpočtování benefiční akce je nutné stanovit hranici, za kterou se akce stává prodělečnou (např. počet vstupenek, které je nutné prodat). Abychom tuto hranici nepřekročili, je nutné plán i rozpočet neustále konfrontovat se skutečností a korigovat. Benefiční akce může selhat z mnoha důvodů. Může být špatně naplánovaná a realizovaná. Může selhat marketing, váš partner nebo dodavatel služeb (např. nedostaví se moderátor), náklady akce přesáhnou její výnosy, nastanou jiné nepředvídatelné okolnosti. I když všechna tato rizika nemůžeme předem ošetřit, nemáme důvod se benefiční akce jako fundraisingového nástroje a nástroje komunikace s veřejností vzdávat. Benefiční akci je třeba vyhodnotit vzhledem k jejím cílům, poučit se z nedostatků a chyb, abychom se jim při naší příští benefiční akci vyhnuli. 53


V. INDIVIDUÁLNÍ DÁRCI Individuální dárcovství je fundraisingový zdroj skýtající obrovské možnosti. Přesto je u nás využívaný jen omezeně. Zařazením tohoto tématu jsme chtěli neziskové organizace motivovat k tomu, aby tento potenciální zdroj vzaly více na vědomí. Soustředili jsme se na problematiku standardní (vyhledávání dárců, stanovení cílových skupin a metody komunikace s nimi) i specifickou (odkazy ze závěti).

V/1 Jste naší správnou dárcovskou skupinou? Motivační workshop byl zaměřený na vyhledávání dárců a péči o ně. Lektor: Finlay Craig, Fatsinternational.com, Rossarden, Skotsko Shrnutí: 1. Individuální dárcovství má potenciál nejsilnějšího fundraisingového zdroje. 2. Lidé se často nestávají dárci jenom proto, že je o to nikdo nepožádal. 3. Oslovování individuálních dárců se zásadně liší od oslovování jiných cílových skupin. 4. Dárcovská skupina organizace má vnitřní strukturu. Na různé úrovně dárcovské skupiny aplikujeme specifické metody komunikace a specifické formy fundraisingu. 5. Získat nové dárce je stejně důležité, jako pečovat o dárce stávající. 6. Nabídněte svým dárcům zábavu. Finley Craig zahájil workshop charakteristikou individuálního dárcovství, poté se zaměřil na klasickou pyramidu dárců. Vymezil její jednotlivé úrovně, propojil je s vhodnými metodami oslovování dárců a s odpovídajícími formami získávání finančních prostředků. Výklad dokumentoval případovými studiemi. S účastníky workshopu pracoval na adekvátním využití různých fundraisingových metod. Individuální dárcovství je zdroj, ze kterého lze získat nejvíce finančních prostředků. Pro dárce, ať už jsou jejich motivace jakékoliv, je totiž nejjednodušší darovat peníze. Nejcennějším darem je jejich čas (dobrovolná práce). 54

Individuální dárci

Oslovování individuálních dárců se liší od oslovování firem nebo veřejné správy. Na jednotlivce je třeba působit emociálně. Tento styl komunikace naopak není vhodný pro jiné cílové skupiny. Model pyramidy dárců ukazuje strukturu a množství podporovatelů organizace, přičemž ke každému stupni pyramidy náleží jiné metody komunikace a jiné formy získávání prostředků. Obecně platí, že vyšší úroveň pyramidy znamená větší dary, ale také větší participaci dárce a jeho větší očekávání. Není důležité usilovat jen o velký počet individuálních dárců, ale i o jejich správné rozložení v pyramidě. Cílem fundraisingu není pouze získávat nové dárce, ale trvale pečovat o dárce stávající. Čím více dárců organizace má, tím více času jí zabere péče o ně a tím méně času jí zbývá na získávání nových dárců. Rolí fundraisera je proto zapojit do hledání a oslovování nových dárců co nejvíce osob a cílových skupin, které organizaci obklopují, znají ji a ztotožňují se s jejími cíli. Existují různé způsoby, jak oslovit individuální dárce. Univerzálním receptem je nabídnout jim zábavnou formu participace na prospěšné činnosti. Lidé se především chtějí bavit. Pokud je forma dárcovství zábavná, podaří se získat i ty podporovatele, které účel dobročinné akce nemusí nutně zajímat. Dobročinnost je pro ně jakousi třešničkou na dortu. Individuální dárcovství je náročnou fundraisingovou disciplinou. Vyžaduje trpělivost, každodenní péči o dárce a v neposlední řadě nápaditost. V konečném důsledku se organizaci nepochybně vyplatí.

V/2 Kdy je direct marketing efektivní? Je direct marketing vhodným nástrojem pro získávání finančních prostředků od individuálních dárců? Jak jej využívat, aby byl efektivní? Lektoři: Martin Souček, EMES, Praha Martin Hrehovčík, Market Vision, Praha

55


Shrnutí: 1. Direct marketing jako forma přímé komunikace je vhodný právě pro fundraising od individuálních dárců. 2. Rozesílání adresných poštovních zásilek je nejčastěji aplikovaným direct marketingovým nástrojem, hojně využívaným i v oblasti neziskového sektoru. 3. Využijte znalostí o svém adresátovi a ušijte mu sdělení na míru. 4. Nezapomeňte, že výzva je klíčovou součástí sdělení. 5. Vyhodnocujte výsledky direct marketingových akcí, a to včetně zpětné vazby od adresátů. Existují dvě základní formy komunikace. Nepřímá, při které plošně oslovujeme určitý segment veřejnosti a v podstatě anonymního adresáta. V přímé komunikaci se obracíme na konkrétního jedince, na někoho, koho známe. Právě proto je přímá komunikace vhodnou formou pro pěstování individuálního dárcovství. Tuto oblast komunikace ošetřuje direct marketing. Zahrnuje mapování relevantní cílové skupiny, realizaci přímé komunikace a její vyhodnocení. Jaké jsou výhody direct marketingové komunikace? Podle Martina Součka je to především možnost přesně zacílit sdělení, „ušít ho na míru“, evokovat oboustrannou komunikaci, získat zpětnou vazbu. Limitujícím faktorem je cena direct marketingových kampaní. V diskusi se však ukázalo, že některé direct marketingové agentury poskytují neziskovým organizacím služby za režijní ceny. Podle Martina Hrehovčíka je standardním direct marketingovým nástrojem fundraisingu rozesílání adresných poštovních zásilek. Z výzkumu o stavu fundraisingu českých neziskových organizací (Spiralis, 2003) vyplynulo, že tento nástroj využívá přibližně 50 % neziskových organizací, 25 % ho využívá často. Neziskové organizace při direct marketingu většinou pracují s vlastními databázemi a s databázemi veřejně přístupnými. Vytváření specializovaných databází nebo jejich nákup je spíše výjimkou. Kampaně využívající metody přímé komunikace jsou pro neziskové organizace mimořádně důležité. Jsou finančně i časově náročné, důkladná příprava je proto na místě. Je nutné co nejlépe znát svého adresáta, s rozvahou vymezit velikost oslovované skupiny, připravit konkrétně zacílené sdělení, kterému 56


nechybí výzva, zabezpečit technickou stránku kampaně a vyhodnotit její efektivitu. V druhé části workshopu se řešily konkrétní situace z praxe neziskových organizací - vymezování cílových skupin, obsah a zformulování sdělení, vyhodnocování přímé komunikace. Ukázalo se, že většina problémů, které na workshopu neziskové organizace zveřejnily, nemá jednoduchá řešení. Nástroje direct marketingu využívá při fundraisingových kampaních značná část neziskových organizací. Často s nimi pracuje intuitivně a výsledek má nízkou efektivitou. Neziskové organizace se buď musí profesionalizovat, nebo využít služeb direct marketingových agentur. Tuto druhou cestu zvolil pro fundraisingovou kampaň např. Fond ohrožených dětí a jeho výsledky jsou mimořádné (250 000 přispěvatelů a výnos 20 milionů Kč ročně).

V/3 Odkaz ze závěti – tabuizovaný fundraisingový zdroj Česká veřejnost má jen slabé povědomí o tom, že svůj majetek může odkázat neziskové organizaci. Přesto o této možnosti s veřejností téměř nemluvíme. Zdá se nám to netaktní a nezdvořilé. Jak téma odkazu ze závěti odtabuizovat a propagovat? Pomohou nám zahraniční zkušenosti? Lektor: Finlay Craig, Fatsinternational.com, Rossarden, Skotsko Shrnutí: 1. Odkazy ze závěti lze chápat jako vrcholný projev individuálního dárcovství. 2. Z hlediska objemu finančních prostředků mohou být jedním z nejvýznamnějších příjmů organizace. 3. Často vypovídají o úrovni vztahu mezi dárcem a obdarovaným. 4. Lidé neodkazují majetek neziskovým organizacím i proto, že si tuto možnost vůbec neuvědomují. 5. Proto je s nimi třeba o této eventualitě komunikovat. 6. O odkazu ze závěti lze komunikovat s lidmi všech generací. 7. Komunikovat je třeba citlivě a taktně, v popředí argumentace by měl být apel na uspořádání vlastních věci. 8. Média jsou vhodným pomocníkem pro propagaci tohoto tématu. 57



Odkazy ze závěti stojí na vrcholu dárcovské pyramidy. Dominantní postavení na špičce pomyslného trojúhelníka vypovídá o dvou skutečnostech. O objemu finančních prostředků, které odkazy ze závěti přinášejí, a o kvalitě (hloubce a dlouhodobosti) vztahu mezi dárcem a obdarovaným.

Se závětí souvisí tzv. „dary in memoriam“, které poskytují pozůstalí. Kupují si tak vzpomínku na zesnulého, např. v podobě zápisu v pamětní knize, ve formě tabule na veřejných prostranstvích atd. I zde je pro neziskové organizace značný prostor.

Přesvědčit člověka, aby vám odkázal svůj majetek, event. jeho část, vyžaduje dva kroky. Prvním krokem je sepsání závěti, druhým krokem zakotvení odkazu pro neziskovou organizaci. Problémem je, že většina lidí závěť nikdy nesepíše. To platí pro Českou republiku stejně jako pro Velkou Británii. Přesto ve Velké Británii tvoří odkazy ze závěti přibližně třetinu příjmů zhruba stovky největších neziskových organizací.

Pracovat s odkazem ze závěti jako s fundraisingovým zdrojem vyžaduje dlouhodobou péči, takt a zkušenost. Ani britští fundraiseři nejsou na tomto poli tak úspěšní, jak by si přáli. Motivy zesnulých jsou často záhadou. Stává se, že organizace získá dědictví od osoby, která s ní nikdy nebyla v kontaktu a která během svého života nepodporovala žádnou neziskovou organizaci. Odkaz ze závěti je jistě polem, které by se mělo v ČR více využívat.

Kdo odkazuje majetek neziskovým organizacím? Na dobročinné účely odkazují zejména lidé, jejichž rodiny jsou dobře zajištěné a další prostředky nepotřebují, popř. ti, kteří rodiny nemají. Většinou jsou to osoby zvyklé dávat prostředky na neziskovou činnost v průběhu celého života a chtějí v tom pokračovat i po smrti. Někteří si také přejí, aby se na ně vzpomínalo. Ale pozor! Nezanedbatelné procento odkazů ze závěti do organizací přichází od lidí, kteří nepatřili mezi její dárce či příznivce. Lidé píší závěť většinou v období životních zlomů, jako je první zahraniční cesta, svatba, narození dítěte, rozvod, koupě domu či získání jiného většího majetku, odchod do důchodu, nebo smrt blízké osoby. Jak je vidět, závěť sepisují i lidé mladší, s nimiž není komunikace o jejich případném odkazu tak náročná a citlivá. Zůstavitelé často neziskovým organizacím neodkazují proto, že si tuto možnost vůbec neuvědomují nebo neví, jak odkaz neziskové organizaci udělat. Jak můžeme rozšířit informaci o možnosti odkazu neziskové organizaci? Např. zpracujeme jednoduchý návod, jak sepsat závěť s odkazem neziskové organizaci, a nabídneme zájemcům bezplatné poradenství. Účinnost materiálu, který jsme vytvořili, nejdříve otestujeme u nejbližších příznivců organizace. Setkáme-li se s pochopením, můžeme okruh adresátů rozšířit. Lze využít i inzerci a média. Při komunikaci s případným dárcem je třeba postupovat citlivě metodou postupné argumentace. Zvolte např. tyto kroky: myslete na budoucnost, poraďte se s právníkem, uspořádejte si své záležitosti, postarejte se o rodinu, sepište poslední vůli, a možná byste v ní mohli pamatovat i na nás. 58

V/4 Odkaz ze závěti – naše legislativní možnosti a praktické zkušenosti Je u nás vhodné legislativní prostředí pro tuto nejvyšší formu dárcovství? Je tento instrument v praxi využíván? Jaké jsou naše zkušenosti s odkazem ze závěti? Moderátorka: Marcela Bergerová, Spiralis, o.s., Praha Informační vstup: Lenka Deverová, První poradenská, o.p.s., Praha Případová studie: Zdeněk Říha, Středisko Betlém, Diakonie ČCE, Klobouky u Brna Shrnutí: 1. Díky české legislativě mohou dědická řízení probíhat neúměrně dlouho. 2. Problémy s převzetím odkazu ze závěti nastávají zejména tehdy, má-li zůstavitel příbuzné, zákonné dědice. 3. Závěť sepsaná formou notářského zápisu může redukovat problémy příjemců odkazu.

59


Z výzkumu o stavu fundraisingu v českých neziskových organizacích (Spiralis, 2003) vyplývá, že pouze 1 % respondentů přijalo odkaz ze závěti. Co je příčinou opomíjení tohoto fundraisingového zdroje? Podle Lenky Deverové za to částečně může naše nedávná minulost, kdy nebylo komu odkazovat a co odkazovat. Veřejnost se teprve učí s odkazy ze závěti nakládat. To se týká jak zůstavitelů závěti, tak příjemců odkazů. V současné době je problémem nedokonalý právní rámec, který dovoluje neúměrné prodlužování dědických řízení. Optimální situace nastává, když zůstavitel, který učinil odkaz ve prospěch neziskové organizace, nemá příbuzné, kteří jsou dědici ze zákona. I v takových případech však mohou neziskové organizaci vzniknout problémy s převzetím dědictví. A to tehdy, je-li v závěti špatně označeno jméno dědice (jméno neziskové organizace uvedené v závěti neodpovídá jménu uvedenému ve statutu organizace). Také se stává, že odkazovaný majetek už není ve vlastnictví zůstavitele. Závěť lze sepsat buď vlastnoručně nebo formou notářského zápisu. Tento druhý způsob je nejbezpečnější a může omezit námitky dalších dědiců. Lenka Deverová neziskovým organizacím, které tuší, že jim někdo chce odkázat majetek, doporučuje, aby přesvědčily dárce o potřebě notářského zápisu. Zdeněk Říha přednesl případovou studii, ve které vylíčil, s jakými problémy se jejich organizace setkala při vyřizování odkazu ze závěti. Nejdříve měla problémy s převzetím dědictví, kterým byl družstevní byt. Organizace se jako právnická osoba totiž nemohla stát členem družstva. Potom závěť soudně napadl zákonný dědic. Proces se táhl neúměrně dlouho a poplatky za byt, který byl předmětem odkazu, narůstaly. Po dlouhých peripetiích se nezisková organizace dědictví vzdala. S ostatními pozůstalými se mimosoudně vyrovnala. Ve srovnání se zahraniční praxí, kterou popsal Finley Craig, je odkaz ze závěti v českém prostředí málo známou a využívanou formou. O možnosti odkazu ze závěti je třeba veřejnost citlivým způsobem, nejlépe s pomocí médií, informovat.

60

Firmy

VI. FIRMY Spolupráce firem a neziskových organizací má různé úrovně. Na nejnižším stupni je intuitivní a náhodná, často jednorázová firemní pomoc. Promyšlenější formou je systémová a dlouhodobá podpora geografických nebo tematických oblastí, které si firmy vymezí. Tu firmy realizují samy, nebo prostřednictvím stávajících neziskových organizací. V některých případech firmy za tímto účelem nadace nebo nadační fondy samy zakládají. Náročnější variantou jsou společné projekty firem a neziskových organizací. Uvedené způsoby spolupráce vyžadují různou míru participace, vstřícnosti a pochopení obou zúčastněných stran. Překlenuje je koncept společenské odpovědnosti firem, který zahrnuje i řadu dalších aspektů. Jak v praxi spolupráce firem a neziskových organizací probíhá, s jakými problémy se obě strany setkávají?

VI/1 Firemní nadace - způsob efektivního „dávání“? Komerční a neziskovou sféru propojují firemní nadace, které zprostředkovávají účelnou a efektivní podporu veřejně prospěšných činností. Jak u nás firemní nadace fungují, jaká je jejich politika a jejich priority? Jaké mají neziskové organizace zkušenosti s grantováním firemních nadací? Moderátorka: Pavlína Kalousová, Fórum dárců, Praha Případové studie: Ivana Šatrová, Nadace Eurotel, Praha Pavel Tvrdík, Centrum J. J. Pestalozziho, Chrudim Shrnutí: 1. Nadace a nadační fondy tvoří 1 % neziskových organizací. 2. Firemní nadace a fondy pokrývají 6 % z celkového počtu nadačních subjektů. 3. Převážná většina firemních nadací má pouze zákonem vymezené minimální jmění a rozděluje peníze své mateřské firmy. 4. Firemní nadace podporují především zdravotnictví, vzdělávání a sociální projekty. 61


5. Nově vzniklé firemní nadace mohly využít několikaletých zkušeností českých nadací. Měly tedy šanci vyhnout se kritickým bodům nadačních grantových systémů. Aplikují např. zásadu víceleté podpory a propagují příjemce grantů. Pavlína Kalousová tvrdí, že firmy považují dárcovství za součást konceptu společenské odpovědnosti. Chápou, co dárcovství společnosti i jim samým přináší. Začínají rozlišovat mezi sponzoringem a dárcovstvím a obě formy rozdílným způsobem využívají. V ČR stoupá jak objem prostředků, které firmy rozdělují neziskovým organizacím, tak počet subjektů, odepisujících dary z daní. Některé firmy své dárcovské aktivity institucionalizovaly a daly podnět k založení nadace. V současné době v ČR působí 20 firemních nadací (celkově je registrováno 370 nadací) a 59 firemních nadačních fondů (z celkového počtu 900). Zhruba 6 % nadačních subjektů tvoří firemní nadace a nadační fondy. Obecně se dají rozlišit dva typy nadačních firemních subjektů. První typ je založen za účelem realizace firemních cílů, je řízen firmou a zcela kopíruje její cíle. Druhý typ je do značné míry nezávislý. V ČR mají firemní nadace převážně minimální jmění a rozdělují peníze z mateřských firem. Nadace se silným nadačním jměním, které mohou grantovat z pouhých úroků, jak je to běžné v zahraničí, jsou u nás výjimkou. Patří mezi ně Nadace České spořitelny, Nadace Preciosa a CS Cabot. Které oblasti podporují firemní nadace nejvíce? Zdravotnictví, vzdělávání a sociální projekty. Dále vzdělávání dětí a mládeže, popř. vysoké školství. Minimálně podporují kulturu a sport. Významné projekty z těchto oblastí financují přímo firmy, a to převážně formou sponzoringu. Ivana Šatrová vysvětlila, jak Nadace Eurotel dospěla k vymezení oblasti prioritní podpory (znevýhodněné děti) a jak nastavila grantový systém. Nadace působí celorepublikově. Grantový systém je postaven na udělování regionálních, v některých případech dlouhodobých grantů. Nadace grantový systém doplňuje udělováním cen (Cena Nadace Eurotel, Cena sympatie) a dalšími účelovými projekty (Linka domů, Podpora vzdělávání). Do svých aktivit nadace zapojuje zaměstnance firmy (dobrovolnická činnost, finanční sbírky). Rozděluje peníze zakladatele, je však do značné míry autonomní. V orgánech 62

Firmy

nadace zasedají členové managementu i lidé z neziskového prostředí a nezávislí odborníci. Do procesu oceňování projektů je zapojena i veřejnost. Dlouhodobým cílem nadace je změnit přístup veřejnosti k filantropii. Centrum J. J. Pestalozziho, které je již 3 roky příjemcem grantů z Nadace Eurotel, reprezentoval Pavel Tvrdík. S přístupem nadace a jejích pracovníků, kteří jsou ochotni s projektem poradit, je spokojen. Přimlouvá se však za to, aby regionální grantový systém kopíroval krajské uspořádání. Diskutovalo se o systému udělování grantů a o vyhodnocování projektů. Padla i otázka k výběru prioritní oblasti podpory Nadace Eurotel (děti). Jde o typicky „líbivé“ a mediálně atraktivní téma. Podle vyjádření Ivany Šatrové nadace neuvažuje o změně svého zaměření. Ustavení nadace nebo nadačního fondu odráží připravenost firmy dlouhodobě podporovat veřejně prospěšné cíle. Přesto je možné klást otázku, zda poskytnuté firemní prostředky sledují aktuální společenské potřeby, nebo spíše atraktivitu a návratnost propagovaného tématu. Budiž řečeno, že i atraktivní témata potřebují své podporovatele a prostředků pravděpodobně nebude nikdy dost.

VI/2 Společné projekty firem a neziskových organizací Umíme neprosit o peníze, nabízet nápady, vytvářet společné projekty s firmami? Umí se firmy a neziskové organizace navzájem podporovat? Moderátor: Marek Šedivý, ICN, o.p.s., Praha Případové studie: Jana Matoušková, Tesco Stores ČR, Praha Kateřina Smejkalová, UPS, Praha Shrnutí: 1. Společné projekty firem a neziskových organizací mají několik stabilních prvků. 2. Firma projekt financuje, často i propaguje, nezisková organizace jej realizuje. 3. Často je to firma, která přichází s rámcovým tématem projektu. 63


Firmy

4. Projekt musí naplňovat cíle firemní podpory i poslání neziskové organizace. 5. Splnit tyto zdánlivě jednoduché podmínky není vždy jednoduché.

dém případě v ČR existuje značný a nevyužitý prostor pro společné projekty firem a neziskových organizací, naplňující veřejně prospěšné cíle.

Jana Matoušková přestavila koncepci společenské odpovědnosti firmy Tesco. Součástí této koncepce je dlouhodobá spolupráce a oboustranně prospěšné partnerství s neziskovými organizacemi v lokalitách, kde Tesco působí. Firma nabízí neziskovým organizacím spolupráci na společných tematických projektech. Dále dává organizacím k dispozici zázemí sítě hypermarketů i objemnou cílovou skupinu svých zákazníků pro pořádání sbírek, poskytuje prostor pro propagaci, finanční a materiální dary. Neziskové organizace realizují firemní záměry podpory a umožní firmě, aby se veřejnosti prezentovala jako sociálně odpovědná obchodní společnost.

VI/3 Corporate Social Responsibility (CSR) - firemní PR nebo podpora společenského rozvoje?

Firma vyžaduje aktivní partnerství s kreativní neziskovou organizací. V tomto směru nejsou její očekávání vždy naplněna. Tesco hledalo neziskovou organizaci, která by připravila dlouhodobý projekt „Charita roku“, jehož model Tesco převzalo od mateřské firmy z Anglie. Tesco chce projekt financovat a propagovat. V neziskovém sektoru se nepodařilo najít partnera, který by byl schopen projekt zpracovat. V Tescu proto vytvoří projekt sami a jeho realizaci nabídnou některé neziskové organizaci.

Moderátor: Tomáš Nejedlo, Business Leaders Forum, Praha

UPS operuje v České republice krátkou dobu a uplatnění pro svoji koncepci CSR teprve hledá. Předpokládá, že koncepce CSR naváže na americkou tradici firmy UPS a její nadace, která financuje charitativní projekty po celém světě. UPS Foundation mj. dává prostředky neziskovým organizacím, pokud pro ně pobočky UPS odpracují určitý počet dobrovolnických hodin. UPS klade velký důraz na dobrovolnou činnost vlastních zaměstnanců, specializuje se i na koordinaci, řízení a výcvik dobrovolníků. Podobně jako Tesco, i UPS se setkalo v ČR s velkými problémy při hledání partnerské neziskové organizace. Teprve po dlouhé době se podařilo nalézt organizaci, která byla ochotna přijmout práci jejich dobrovolníků. Nepochybně existují doklady o úspěšných společných projektech firem a neziskových organizací. Stejně tak najdeme případy, kdy se potencionální partneři z různých důvodů nesejdou. Je otázkou, zda jsou na vině neslučitelné postoje a očekávání firem a neziskových organizací, zda jde o neschopnost propojit nabídku s poptávkou, či zda neziskovým organizacím chybí aktivní přístup a potřebná dávka profesionality. I tento signál v diskusi zazněl. V kaž64

Co je to vlastně Corporate Social Responsibility (CSR)? Připravují firmy své koncepty CSR? Vycházejí přitom z reálných společenských potřeb? Je koncepce společenské odpovědnosti firem perspektivním rámcem pro spolupráci obchodních společností a neziskových organizací? Jak se tento prostor v České republice naplňuje?

Informační vstupy: Ivo Jupa, AISIS, o.s., Kladno Táňa Hlavatá, Nadace VIA, Praha Případové studie: Jaroslav Vaněk, SILVER, B.C., s.r.o., Praha Ivana Bartáková, Johnson & Johnson, s.r.o., Praha Shrnutí: 1. Corporate Social Responsibility (CSR) je výrazem ochoty firem vzít na sebe odpovědnost za věci veřejné a přispívat k řešení společenských problémů. 2. CSR není filantropie. Jde o oboustranně prospěšný vztah, z kterého profituje firma i společnost. 3. Koncept společenské odpovědnosti uskutečňují firmy ve spolupráci s neziskovými organizacemi, případně se samosprávami. 4. Aktivity firem ve prospěch společnosti nemají mantinely a standardizovaný obsah. Týkají se širokého okruhu rozmanitých sfér života. Výběr konkrétních oblastí společenského působení firem závisí především na potřebách dané lokality. 5. Podle expertů je vhodné CSR zaměřit právě na nejbližší lokalitu. 6. Spolupráce firem a neziskových organizací má různé formy, nejčastěji jde o finanční a materiální podporu, předání know-how, dobrovolnou práci zaměstnanců ad. 65


7. Tato spolupráce má své problémy. Firmy často preferují atraktivní témata, rychlá a jednoduchá řešení, okamžitě viditelný a propagovatelný efekt. Poslání neziskových organizací zpravidla předpokládá dlouhodobé a komplikované řešení problému. V úvodu workshopu Tomáš Nejedlo sdělil, jak si Business Leaders Forum, sdružující významné obchodní společnosti, vysvětluje pojem Corporate Social Responsibility. CSR není charita, ani sponzorování, ale dlouhodobý a komplexní postoj firmy ke svému okolí. Základním motivem CSR je vždy prospěch firmy. Firmy často vnímají CSR jako třetí fázi komunikace s veřejností. CSR řeší problémy, které reklama a public relations již nezvládají. To však neznamená, že firmy svou činností nemohou společnosti významně pomoci. Téma společenské odpovědnosti v ČR otevřely především nadnárodní firmy. Malé a střední podniky také CSR uskutečňují, nikoliv však komplexně. Jak vnímá pojem CSR veřejnost? Na základě jakých kritérií posuzuje společenskou odpovědnost firem? Na tyto otázky byl zaměřený výzkum, který pro společnost Philip Morris provedl STEM u dvou skupin respondentů – poučená veřejnost a „elita“. Z výzkumu, který prezentoval Ivo Jupa, vyplynulo, že veřejnost hodnotí společenskou odpovědnost firem na základě dvou ukazatelů - kvalita produktů a vztah firmy k zaměstnancům. Pro „elitu“ jsou významné i další aktivity firmy, přesahující účel, pro který byla firma zřízena. „Elita“ požaduje otevřenost a citlivost k sociálním tématům a očekává dobré hospodářské výsledky. Názor, že by firmy měly vytvářet hodnoty pro společnost, je obecně menšinový. Výsledky výzkumu ukazují, že veřejnost zatím příliš netuší, co by mohla a měla od firem chtít. Praktické zkušenosti a případové studie již přesto existují. Philip Morris představil pět projektových řad, které realizuje ve spolupráci s neziskovými organizacemi v rámci svého konceptu CSR. Jde o projektovou řadu řešící problém psychické a fyzické bezbariérovosti („Bez bariér“), o komunitní projekty („Zelené město“), o projekty zaměřené na prevenci kouření mladistvých, které se snaží minimalizovat negativní dopady produkce firmy („Dokážu to“), a o preventivní program zajišťující efektivní předání informací o zákazu prodeje tabákových výrobků mladistvým („Paragraf 11/55“). Společnost Philip Morris se zaměřuje na kontroverzní témata. Její projekty jsou dlouhodobé a zahrnují celou škálu aktivit. Firma projekty iniciuje a financuje, neziskové organizace jej domyslí, rozpracují a realizují. 66

Firmy

Profilový projekt firmy Philip Morris „Domácí násilí“ představil Jindřich Vaněk. Téma bylo vytipováno na základě průzkumu společensky škodlivých jevů. Philip Morris vyzval ke spolupráci neziskovou organizaci Bílý kruh bezpečí jako odborného garanta a řešitele projektu a agenturu SILVER BC, která projekt komunikuje. Kontroverzní projekt, jehož téma bylo na okraji společenského zájmu, se realizoval v několika fázích. Od výzkumu o stavu domácího násilí v ČR, přes propagaci tabuizovaného tématu, až k systémovému řešení problému, které vyžadovalo legislativní úpravu. I poté, co byl přijat odpovídající zákon, pokračuje Philip Morris v dlouhodobé podpoře dalších aktivit tohoto projektu. V krédu společnosti Johnsons & Johnsons ČR, zformulovaném již v roce 1945, se mluví o dobročinnosti, ale i o dobrém občanství, o odpovědnosti vůči společnosti, o podpoře společenského pokroku, zdravotnictví a vzdělávání. Jak uvedla Ivana Bartáková, v těchto intencích se rozvíjí koncepce sociální odpovědnosti firmy i v současnosti. Firma podporuje rozvoj oblastí rámcově vymezených v kodexu. Za tímto účelem spolupracuje s neziskovými organizacemi. Vyhledává organizace ověřené a důvěryhodné, s těmi potom udržuje dlouhodobá partnerství. Zainteresovanost vlastních zaměstnanců na rozvoji a naplňování CSR je dalším rysem této firmy, která CSR důsledně odděluje od svého public relations. Táňa Hlavatá se zabývala způsoby firemního dárcovství, přičemž za formu „nejvyšší“ považuje právě CSR. Koncept sociální odpovědnosti firem sleduje totiž i další aspekty, které dárcovství přesahují. Táňa Hlavatá se zaměřila na možné interakce firem a neziskových organizací, včetně jejich kontroverzních momentů, vyplývajících z falešných očekávání obou stran. Neziskové organizace vidí v dárcovství filantropii, firmy součást svého marketingu. Firmy očekávají od neziskových organizací účinnou propagaci, tomu neziskové organizace nemohou dostát. Firmy preferují své cíle, neziskové organizace své poslání. Firmy dávají přednost rychlým a jednoduchým řešení, což je často v protikladu s posláním organizace, jehož naplnění je dlouhodobým a komplikovaný procesem. Firmy mají rády atraktivní témata. Věnují se nejčastěji dětem, protože jim to zajišťuje větší publicitu a potenciál pro public relations. Věřme, že postupem času se CSR stane standardní součastní firemního života a že vzájemné pochopení firem a neziskových organizací přispěje k tomu, aby CSR byla skutečným přínosem pro společnost. 67


VII. PŘÍJMY Z VLASTNÍ ČINNOSTI

Příjmy z vlastní činnosti

„Vlastní činnost“ nebo „samofinancování“ jsou podnikatelské aktivity neziskových organizací uskutečňované za účelem zisku.

Organizace NESsT spolupracuje s neziskovými organizacemi ve střední Evropě a v latinské Americe na rozvoji jejich podnikatelských záměrů. NESsT se podílel i na zpracování projektu P-Centra Olomouc, který v případové studii prezentoval Pavel Němeček.

Pro rozvíjení vlastní činnosti je potřeba odvaha, tvořivost, změna uvažování o efektech práce a mnoho dalšího. Tematická sekce je motivací i poučením pro ty, kteří chtějí s tzv. vlastní činností, jako s doplňkovým zdrojem financování, začít.

Éva Varga představila dvě koncepce financování neziskových organizací. Model krátkodobého nestabilního růstu a model systematického a dlouhodobého plánování. Právě tento druhý model je příznivým prostředím pro rozvoj samofinancování.

VII/1 Vlastní činnost NNO - perspektivní fundraisingový zdroj Co v praxi znamená tzv. vlastní činnost neziskových organizací? Máme všichni možnost provozovat vlastní činnost? Co udělat, aby nám vlastní činnost skutečně přinášela zisk? Jak začít? Jak o vlastní činnosti uvažovat? Lektoři: Éva Varga, NESsT, Budapešť Pavel Němeček, nezávislý konzultant, Olomouc Shrnutí: 1. Samofinancování je jedním z předpokladů trvale udržitelného rozvoje organizace, není však předpokladem jediným. 2. Samofinancování nenahrazuje jiné druhy financování, pouze je doplňuje. 3. Samofinancování pomůže lépe diverzifikovat zdroje a omezit závislost na některém z nich. 4. Samofinancování dává prostor pro kvalitnější finanční řízení organizace. Příjmy z vlastní činnosti nejsou, na rozdíl od jiných příjmů, účelově vázány. 5. Organizační, finanční a manažerské dovednosti potřebné pro podnikání mohou zlepšit celkovou efektivitu neziskové organizace, její plánování a systematiku práce. 6. Vždy je nutné zvážit vliv podnikání na poslání organizace a na její základní hodnoty. 7. Podnikání není řešením pro organizace, které se nacházejí ve finanční krizi. Podnikání vyžaduje finanční stabilitu, specifické dovednosti a odbornosti. Ne všechny organizace tyto předpoklady mají. 68

Nejvhodnější formou samofinancování je tzv. sociální podnikání, tedy ekonomické zhodnocení činnosti neziskové organizace a jejího přínosu společnosti. Výsledkem tohoto kroku je vytvoření zdrojů pro další aktivity organizace. Se samofinancováním může organizace začít tak, že ekonomicky vytěží své stávající činnosti. Pak postupně dále rozšiřuje jak okruh svých klientů, tak okruh služeb. Tímto postupným rozvojem organizace minimalizuje rizika podnikání. Nad čím by se měla organizace zamyslit, než začne podnikat? Měla by zvážit důsledky a vlivy podnikání na poslání a základní hodnoty organizace. Měla by zjistit, zda má pro podnikání dostatečné dovednosti, zkušenosti a kapacitu. Měla by ověřit, zda podnikání podporují její členové, zaměstnanci, dárci, klienti ad. Konečně by měla posoudit, zda je na podnikání dostatečně finančně připravena. Neziskové organizace často nemají s podnikáním žádné zkušenosti. Systém práce obchodních společností však odmítají přijmout. Neziskové organizace si však musí osvojit metody prověřené v komerčním prostředí. I v neziskové organizaci musí každý podnikatelský záměr projít určitým analytickým a plánovacím procesem. Po přípravných pracích je třeba zpracovat studii proveditelnosti a vytvořit business plán. Nezisková organizace musí, stejně jako obchodní společnost, aplikovat marketingové postupy a využívat dostupné formy reklamy. Ne všechny neziskové organizace mohou generovat příjmy z vlastní činnosti. Brání jim v tom řada důvodů - finanční, ideologické, kapacitní, legislativní ad. Samofinancování přináší výhody i rizika, jako je např. obchodní ztráta, nebo kolize s původním posláním organizace. Neexistuje žádný univerzální recept na to, jak v rozvoji vlastní činnosti uspět. 69


Prezentovaná případová studie P-Centra Olomouc a jeho chráněné dílny dokládá, že podnikatelský záměr lze sladit s posláním organizace a že původně neziskové činnosti mohou organizaci přinést peníze. Organizace provozuje v chráněných dílnách i nadále terapeutickou činnost. Klienti však produkují takové výrobky, po kterých je na trhu poptávka. Uskutečnění podnikatelského záměru však vyžadovalo změnit myšlení, plánovací systém i zažité mechanismy a osvojit si obchodní přístup k věci. Samofinancování rozhodně není východiskem pro ekonomicky slabé a nestabilní organizace. I pro podnikatelsky úspěšné neziskové subjekty je jenom jedním z finančních zdrojů. Přináší stabilní příjmy, které nejsou účelově, ani časově vázány. V případě, že je samofinancování kvalitní, úspěšně a nekoliduje s posláním organizace, přináší i další nefinanční zisky. Posiluje důvěryhodnost i sebevědomí organizace, otevírá jí nové kontakty. I tímto způsobem samofinancování podporuje dlouhodobou udržitelnost organizace.

VII/ 2 Příjmy z vlastní činnosti - legislativa Jaký je legislativní rámec vlastní činnosti neziskové organizace? Jaké jsou možnosti vlastní činnosti v jednotlivých právních typech neziskových organizací? Jaké jsou daňové aspekty příjmů z vlastní činnosti? Moderátorka: Lenka Deverová, První poradenská, o.p.s., Praha Informační vstupy: Lenka Deverová, První poradenská, o.p.s., Praha Jaromír Adamec, daňový poradce, Liberec Shrnutí: 1. Workshop se zaměřil na problematiku těchto právních subjektů – občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy. 2. Český právní řád nezná pojem vlastní činnost. Právo rozlišuje činnosti hlavní a vedlejší (doplňkové). 3. Každá činnost se účtuje odděleně a odděleně se daní. Z hlediska daní tedy nelze výnosem z vedlejší činnosti kompenzovat ztrátu z hlavní činnosti. 4. I hlavní činnost podléhá dani z příjmů, pokud je zisková. 70

Příjmy z vlastní činnosti

5. Ne každá činnost, která přináší zisk, je podnikáním. Aby činnost naplnila znaky podnikání, musí být od počátku uskutečňována za účelem zisku. Činnost, která neplánovaně přináší zisk, nemusí nutně znamenat podnikání. 6. Zákon neziskovým organizacím podnikání nezakazuje. Výjimkou jsou nadace a nadační fondy. Ty mohou podnikat pouze v rámci výjimek stanovených zákonem. Nadace mohou omezeně participovat na podnikání jiných subjektů. Nadační fondy tuto možnost nemají. 7. Je-li nezisková organizace podnikatelem, chová se jako standardní podnikatel, včetně odvodu příslušných daní. 8. Neziskové organizace mohou snížit základ daně dle mechanismu daného zákonem. Workshop vychází z právního stavu platného k 30. lednu 2004. Možné změny pouze signalizuje. To se týká zejména Zákona o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb., který nabyl účinnosti k 1. květnu 2004 a který významně ovlivňuje finanční správu neziskových organizaci. Náš právní řád nezná pojem „vlastní činnost“. Právo rozlišuje činnosti hlavní a vedlejší. Podíl těchto činností není zákonem vymezen. Vedlejší hospodářská činnost většinou podléhá živnostenskému zákonu. I tato činnost musí být zakotvena ve stanovách, protože na jejich základě je vydáváno živnostenské oprávnění. Experti doporučují vymezovat cíle i činnosti ve stanovách konkrétně, aby neziskové organizace měly oporu pro jednání s finančními a živnostenskými úřady. Otázkou je, zda se v případě konkrétní vedlejší činnosti jedná či nejedná o podnikání. Existují činnosti, které přinášejí zisk, přesto však podnikáním nejsou, např. proto, že nejsou uskutečňovány za účelem zisku. Dále existují činnosti, které z podstaty živnostenského zákona živností nikdy nejsou, i když jsou za účelem zisku uskutečňovány (např. pronájem prostor). Lenka Deverová detailně informovala o možnostech a omezeních ziskové činnosti občanských sdružení, obecně prospěšných společností, nadací a nadačních fondů. Je však třeba počítat s tím, že připravovaný nový občanský zákoník bude mít pravděpodobně vliv na všechny tyto neziskové subjekty. Organizace by se podle něj měly dělit na majetkové a členské. Nový zákoník bude přijat nejdříve v roce 2007 a je otázkou, jaké bude jeho konečné znění. 71


Podnikatelská činnost neziskových organizací přináší povinnosti ve formě odvodu daní. Jaromír Adamec uvedl typy daní, které se mohou neziskových organizací týkat, což je daň z přidané hodnoty, silniční daň, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí a daň, která je vždy v popředí zájmu neziskových organizací - daň z příjmu. Existují příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu vždy (např. příjmy z reklamy, nájmu, atd.). Jiné příjmy jsou sice předmětem daně, ale neziskové organizace mohou být od daně osvobozeny (např. hlavní činnost, která nevytváří zisk). Některé příjmy pak nejsou předmětem daně z příjmu v žádném případě (např. úroky z účtu). Neziskové organizace mohou snížit základ daně o 30 %, minimálně o 300.000 Kč, maximálně o 1.000.000 Kč. Tím vygenerují daňovou úsporu, kterou musí investovat během následujících tří let do neziskové činnosti. Jinak bude nutné uskutečnit dodatečné zdanění. . Chová-li se nezisková organizace jako podnikatel, tedy provozuje-li vedlejší činnost za účelem zisku, platí pro tento okruh její činnosti stejný režim jako pro podnikatelské subjekty. Na rozdíl od subjektů založených za účelem podnikání však nemůže kompenzovat zisky a ztráty jednotlivých činností. Diskuse se zaměřila na konkrétní problémy účastníků z neziskových organizací. Poučným výstupem bylo i tvrzení, že v oblasti daní je pravdou to, co se podaří obhájit před finančním úřadem. Právní i daňová situace neziskové organizace, která se rozhodne pro podnikatelskou činnost, není jednoduchá. Vzhledem k tomu, že vlastní činnost není zákonem definována, hraje důležitou roli i to, jak různé finanční úřady interpretují právní ustanovení a jak je aplikují na konkrétní situace.

72

Jak usnadnit a zkomplikovat fundraising a dárcovství

VIII. JAK USNADNIT A ZKOMPLIKOVAT FUNDRAISING A DÁRCOVSTVÍ Dosud jsme se zabývali metodami a nástroji fundraisingu, které převážně vytváříme a aplikujeme sami. Při fundraisingu však stále častěji vstupujeme do vnějších procesů a systémů, které jsou mimo naši kontrolu a vliv. Přesto na nich úspěch fundraisingu závisí. Vezměme jen faktický příjem daru, který se uskutečňuje převážně prostřednictvích finančních institucí. Ty mohou proces fundraisingu i darování zjednodušit nebo zkomplikovat. Lze tyto vnější okolnosti ovlivnit? V tematické sekci jsme se zaměřili jen na některé aspekty tohoto problému. Zejména na internetový fundraising a telefunding. Dále na možnosti jednoduchého a levného poskytování a přijetí daru prostřednictvím bank. Moderátor: Michal Černý, nezávislý konzultant, Liberec Informační vstupy: Ludmila Baars, Greenpeace International, Amsterdam Jiří Kubera, Komerční banka, a.s., Praha Jiří Suk, CÍGLER SOFTWARE, a.s., Praha Jaroslav Bengl, ATLAS.CZ, a.s., Praha Případové studie: Jitka Nesrstová, Greenpeace ČR, Praha Marek Winkler, Máme otevřeno, Praha Shrnutí: 1. Integrované použití fundraisingových metod a nástrojů zvyšuje efektivitu fundraisingu. 2. Při fundraisingu od individuálních dárců je třeba kombinovat prověřené a účinné metody - osobní styk, telefunding, telemarketing, direct mail. 3. Telefunding a telemarketing je sice efektivní, ale finančně náročnou metodou. Proto ji užíváme jen pro přesně vymezenou a limitovanou cílovou skupinu. 4. Internet, zasahující rozměrnou skupinu potenciálních dárců, u nás slouží převážně ke komunikační a propagační podpoře fundraisingu. V ČR zatím není vyvinutý spolehlivý nástroj pro internetové darování. 73


5. Aby mohly neziskové organizace účinně komunikovat a fundraisovat, potřebují kvalitní počítačové zázemí. Nevyhovující situaci neziskových organizací se snaží systémově zlepšit Centrála IT. 6. Akciová společnost ATLAS.CZ je připravena poskytnout svůj mediální prostor neziskovým organizacím. 7. Ať už nezisková organizace získá dar jakoukoliv metodou, jeho přijetí se v masivní většině případů uskutečňuje prostřednictvím bankovních systémů. Ty k poskytnutí daru nemotivují a darování neusnadňují. 8. Prolomit tuto bariéru se pokouší projekt občanského sdružení Máme otevřeno, který počítá se systémem on-line plateb prostřednictvím webové aplikace. Ludmila Baars se nejdříve zaměřila na profil fundraisera a jeho roli v neziskové organizaci, na principy a metody individuálního dárcovství. Aby byly metody fundraisingu od individuálních dárců úspěšné, je nutno je využívat integrovaně (osobní styk, telefunding, telemarketing, direct mail). Telefonní komunikace je prostředkem telefundingu a telemarketingu. Limitem této metody je její finanční náročnost. Proto je vhodné telefonní komunikaci používat pouze jako doplňkový nástroj pro omezenou cílovou skupinu (např. pro obnovení daru, pro významnější dárce). Co nám, kromě financí, chybí pro rozvoj telemarketingu a telefundingu? Potřebujeme podpůrný počítačový systém, abychom mohli v databázi rychle aktualizovat údaje o komunikaci s dárci. Rezervy máme i ve zvládání telefonní komunikace. Těchto problémů nás může zbavit telemarketingová firma. Má lepší efektivitu, zkušenost s databázemi, je pohotovější. Využití služeb agentury má i nevýhody. Jednak jsou tyto služby pro neziskové organizace často drahé, jednak organizace ztrácí přímou kontrolu nad komunikací s dárci, nezíská zpětnou vazbu. Přesto je možné telefon úspěšně využít jako doplňkový nástroj kampaní. Internet je nástrojem komunikace, propagace i fundraisingu. V roce 2002 využívalo internet 28 % obyvatel České republiky. Uživatelé internetu tedy dnes už představují obrovskou cílovou skupinu. Z celosvětových výzkumu víme, že 58 % uživatelů někdy vyhledalo stránky neziskové organizace, 37 % uživatelů podepsalo na výzvu neziskové organizace petici, 20 % hledalo informaci o konkrétní neziskové organizaci, 4 % hledala způsob, jak darovat on-line. Organizace může využít internet různými způsoby. Mezi nejčastější patří e-mail, internetová stránka, elektronická péče o klienta i dárce. Internet slouží 74

Jak usnadnit a zkomplikovat fundraising a dárcovství

i k rozesílání SMS, k vysílání elektronické televize a rozhlasu, k propagaci, např. formou reklamních bannerů. Brzdou rozvoje elektronického fundraisingu je to, že v ČR zatím nelze uskutečnit dar on-line formou. Většinou to není vinou poskytovatelů internetu a internetových služeb. Problémem je nepružnost bankovních ústavů a chybějící nástroje pro on-line platby prostřednictvím jednoduchých webových aplikací. Zvláštní výjimkou v bankovním sektoru je v tomto směru E-banka. Aby organizace vůbec mohla internet v plné míře využívat, potřebuje kvalitní počítačové zázemí. Jiří Suk prezentoval výzkum, který stál na počátku iniciativy vedoucí k založení obecně prospěšné společnosti Centrála IT. Z výzkumu vyplynulo, že 47 % neziskových organizací vůbec nemá počítač, 93 % používá nelegálně získaný software a 46 % s ním neumí zacházet. Centrála IT chce nevyhovující situaci neziskových organizací systémově řešit za asistence známých výrobců hardwaru a softwaru, a to cenově přijatelným pronájmem počítačů s legálním softwarem, i dalšími připravovanými produkty. Firma Cígler Software zpracovává pro Českou poštu projekt elektronické podatelny. V rámci tohoto projektu apeluje i na to, aby služby pro neziskové organizace byly levnější. I to by mohlo neziskovým organizacím výrazně pomoci, nejen ve fundraisingu. Jaroslav Bengl představil možnosti, které pro neziskové organizace může znamenat portál www.atlas.cz. Záměrem firmy je poskytnout neziskovým organizacím část svého mediálního prostoru a ve spolupráci s Centrálou IT podpořit zviditelnění neziskových organizací na internetu. Dárcovství se uskutečňuje v převážné většině prostřednictvím bankovních účtů. Rychlost, jednoduchost a bezpečnost, to jsou základní charakteristiky, které často rozhodují o tom, zda potencionální dárce dar uskuteční. Forma platebního styku v ČR k dárcům není vstřícná, rozhodně nemotivuje k dárcovství. Naopak, žádá od dárce ještě jiný vklad než jen peníze (jeho čas). Z workshopu jasně vyplynulo, že stávající bankovní systémy jsou imunní ke změnám usnadňujícím proces darování a že na straně bankovních institucí chybí vůle k jakémukoliv usnadnění dárcovství. Popravdě budiž řečeno, že jakékoliv, byť drobné změny zavedených systémů jsou technicky i finančně náročné. Jistou nadějí je vstup ČR do Evropské unie. Klienti totiž budou moci vést účty v zahraničí a české bankovnictví se tak dostane do přímé konkurence se službami bankovnictví evropského. 75


Marek Winkler představil projekt sdružení Máme otevřeno, který je projektem pilotním. Jeho cílem je vytvořit a zprovoznit systém dárcovství na internetu. K tomu je potřeba vytvořit kvalitní internetové stránky, které budou obsahovat automatizovanou aplikaci umožňující on-line platby. Kromě vytvoření a zprovoznění stránky je nutné zajistit její propagaci prostřednictvím veřejných portálů a vyhledávačů a dlouhodobě se starat o cílovou skupinu dárců. Rizikem projektu je jak nepružný přístup bank, tak pasivita a nedůvěra uživatelů internetu. Techniky fundraisingu nejsou u nás v plné míře využívané. Překážkou je na jedné straně nevyhovující počítačové zázemí neziskových organizací, na druhé straně postoj bank. Právě ony jsou ve většině případů konečným zprostředkovatelem našich příjmů, bez kterého se nemůžeme obejít. Na jejich vstřícnosti záleží především.

Kontakty

Kontakty Jaromír Adamec Organizace/firma: ADAMEC AUDIT s.r.o. Funkce: daňový poradce Hlavní činnost: daňové poradenství a audity Adresa organizace/firmy: Daliborova 130/7, 460 07 Liberec E – mail: [email protected] Milan Andrejkovič Organizace/firma: 1. Slovenské neziskové servisné centrum Funkce: koordinátor programu „rozhodni.sk“ Hlavní činnost: poradenství pro NNO Adresa organizace/firmy: Koceľova 9, 821 08 Bratislava E – mail: [email protected] Ludmila Baars Organizace/firma: Greenpeace International Funkce: Fundraiser/Supporter Services Administrator Hlavní činnost: ochrana životního prostředí Adresa organizace/firmy: Ottho Heldringstraat 5, 1066 AZ Amsterdam E – mail: [email protected] Ivana Bartáková Organizace/firma: Johnson & Johnson, s.r.o Funkce: manažer pro strategické partnerství Hlavní činnost: výrobce produktů pro zdravotní péči Adresa organizace/firmy: Na Radosti 399, 150 00 Praha 5 E – mail: [email protected] Jaroslav Bengl Organizace/firma: Atlas.cz, a.s. Funkce: výkonný ředitel Hlavní činnost: internetové služby Adresa organizace/firmy: Vinohradská 174, 120 00 Praha 2 E – mail: [email protected] Marcela Bergerová Organizace/firma: Spiralis, o.s. Funkce: výkonná ředitelka Hlavní činnost: podpora PR a komunikace neziskových organizacím s veřejností Adresa organizace/firmy: Mánesova 39, 120 00 Praha 2 E – mail: [email protected]

76

77

Cesty k účinnému fundraisingu Zdeněk Bogoč Organizace/firma: Krajský úřad Olomouckého kraje Funkce: pracovník odboru strategického rozvoje kraje, oddělení regionálního rozvoje Hlavní činnost: samospráva Adresa organizace/firmy: Jeremenkova 40b, 779 11 Olomouc E – mail: [email protected] Daniela Brůhová Organizace/firma: ČRo 2 - Praha Funkce: redaktorka Hlavní činnost: zpravodajství, komentáře a reportáže Adresa organizace/firmy: Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 E – mail: [email protected] Finlay Craig Organizace/firma: Factsinternational.com Funkce: ředitel Hlavní činnost: konzultace a školení v oblastech fundraising, strategické plánování a komunikace Adresa organizace/firmy: Rossarden, Shore Road, Cove G84 0NU, Scotland, UK E – mail: [email protected] Simona Černá Organizace/firma: Euro RSCG Funkce: obchodní manažerka Hlavní činnost: reklama, marketingové služby a komunikace Adresa organizace/firmy: EXPO 58, Letenské sady 1500, 170 00 Praha 7 E – mail: [email protected] Michal Černý Organizace/firma: Funkce: nezávislý konzultant Hlavní činnost: konzultace v oboru fundraising Adresa organizace/firmy: Rýnovická 44, 466 01 Jablonec nad Nisou E – mail: [email protected]

Kontakty Eva Dvořáková Organizace/firma: Sdružení Šance Funkce: místopředsedkyně Hlavní činnost: pomoc dětem s onkologickým a hematologickým onemocněním Adresa organizace/firmy: Puškinova 6, 775 20 Olomouc E – mail: [email protected] Hana Frištenská Organizace/firma: Úřad vlády ČR Funkce: tajemnice Rady vlády pro NNO Hlavní činnost: poradní, iniciativní a koordinační orgán vlády České republiky Adresa organizace/firmy: Úřad vlády ČR, nábř. E. Beneše 4, 118 01 Praha 1 E – mail: [email protected] Lucia Gvozdjáková Organizace/firma: Nadácia pre deti Slovenska Funkce: manažerka kampaně Hodina deťom Hlavní činnost: pomoc dětem a mladým lidem Adresa organizace/firmy: Heydukova 3, 811 08 Bratislava E – mail: [email protected] Milan Hejl Organizace/firma: AMI Communications, s.r.o. Funkce: Managing Partner Hlavní činnost: komplexní služby public relations zahrnující poradenství, krizovou komunikaci i řízení a organizaci PR programů Adresa organizace/firmy: Dlouhá 13, 110 00 Praha 1 E – mail: [email protected] Tomáš Hermann Organizace/firma: Krajský úřad Kraje Vysočina Funkce: radní Hlavní činnost: samospráva Adresa organizace/firmy: Žižkova 57, 587 33 Jihlava E – mail: [email protected]

Lenka Deverová Organizace/firma: První poradenská, o.p.s. Funkce: právnička Hlavní činnost: právní poradenství, legislativa pro NNO Adresa organizace/firmy: K podjezdu 3, 140 00 Praha 4 E – mail: [email protected]

Táňa Hlavatá Organizace/firma: Nadace Via Funkce: vedoucí manažerka pro rozvoj filantropie Hlavní činnost: podpora a posilování aktivní účasti veřejnosti na rozvoji demokratické společnosti v České republice Adresa organizace/firmy: Jelení 200/3, 118 00 Praha 1 E – mail: [email protected]

Fiona Duncan Organizace/firma: Capability Scotland Funkce: ředitelka fundraisingu Hlavní činnost: pomoc handicapovaným dětem a mladým lidem a jejich rodinám Adresa organizace/firmy: 22 Corstorphine Road, Edinbourgh EH12 6HP, Scotland E – mail: [email protected]

Petr Holý Organizace/firma: Krajský úřad Kraje Vysočina Funkce: referent oddělení regionálního rozvoje Hlavní činnost: samospráva Adresa organizace/firmy: Žižkova 16, 587 33 Jihlava E – mail: [email protected]

78

79


Kontakty

Martin Hrehovčík Organizace/firma: Market Vision, s.r.o. Funkce: jednatel společnost Hlavní činnost: výzkum trhu Adresa organizace/firmy: Dykova 9, 101 00 Praha 10 E – mail: [email protected]

Cecilia Liljegren Organizace/firma: ECAS - European Citizen Action Service Funkce: projektová manažerka Hlavní činnost: podpora spolupráce neziskových organizací v rámci Evropské unie Adresa organizace/firmy: 53 rue de la Concorde, 1050 Bruxelles E – mail: [email protected]

Ivo Jupa Organizace/firma: Aisis, o.p.s Funkce: výkonný ředitel a člen správní rady Hlavní činnost: vzdělávací kurzy, volný čas dětí a mládeže, poradenství pro NNO Adresa organizace/firmy: Gorkého 499, 272 01 Kladno E – mail: [email protected]

Jana Matoušková Organizace/firma: Tesco Stores ČR, a.s. Funkce: Corporate Affairs Coordinator - koordinátor oddělení pro vnější a vnitřní vztahy Hlavní činnost: obchodní aktivity Adresa organizace/firmy: Veselská 663, 199 00 Praha 9 - Letňany E – mail: [email protected]

Jana Kadlecová Organizace/firma: 1. Slovenské neziskové servisné centrum Funkce: externí spolupracovnice na projektu „2 % pre hodnotnejší život“ Hlavní činnost: poradenství pro NNO Adresa organizace/firmy: Koceľova 9, 821 08 Bratislava E – mail: [email protected]

Olga Medlíková Organizace/firma: Funkce: soukromá lektorka a konzultantka Hlavní činnost: lektorování a konzultace v oblasti sociálních dovedností a moderování veřejných akcí, diskusí Adresa: Františkova 905, 198 00 Praha 9 E – mail: [email protected]

Pavlína Kalousová Organizace/firma: Fórum dárců Funkce: výkonná ředitelka Hlavní činnost: podpora dárců a rozvoj filantropie Adresa organizace/firmy: Štěpánská 61, 116 02 Praha 1 E – mail: [email protected] Jana Kostková Organizace/firma: Národní vzdělávací fond Funkce: projektová konzultantka – Iniciativa Equal Hlavní činnost: rozvoj lidských zdrojů a podpora celoživotního vzdělávání Adresa organizace/firmy: Opletalova 25, 110 00 Praha 1 E – mail: [email protected]

Tomáš Nejedlo Organizace/firma: Business Leaders Forum Funkce: výkonný ředitel Hlavní činnost: pěstování etiky v podnikatelské praxi Adresa organizace/firmy: Štěpánská 61, 116 02 Praha 1 E – mail: [email protected] Pavel Němeček Organizace/firma: P-Centrum Olomouc Funkce: místopředseda správní rady Hlavní činnost: prevence, léčba a integrace osob ohrožených drogovou závislostí Adresa organizace/firmy: Lafayettova 9, 772 00 Olomouc E – mail: [email protected]

René Kubášek Organizace/firma: Nadace Forum 2000 Funkce: konzultant Hlavní činnost: pořádání konferencí a seminářů s cílem zprostředkovat dialog mezi znesvářenými póly v rámci debaty o globalizaci Adresa organizace/firmy: Jelení 15, 118 00 Praha 1 E – mail: [email protected]

Jitka Nesrstová Organizace/firma: Greenpeace Funkce: manažerka fundraisingu a komunikace s veřejností Hlavní činnost: ochrana životního prostředí Adresa organizace/firmy: Českomalínská 27, 160 00 Praha 6 E – mail: [email protected]

Jiří Kubera Organizace/firma: Komerční banka, a.s. Funkce: produktový manažer Hlavní činnost: bankovnictví Adresa organizace/firmy: Na Příkopě 33, P.O.BOX 839, 114 07 Praha 1 E – mail: [email protected]

Daniel Olivík Organizace/firma: Město Vsetín Funkce: projektový manažer Hlavní činnost: samospráva Adresa organizace/firmy: Svárov 1080, 755 01 Vsetín E – mail: [email protected]

80

81


Kontakty

Marie Peřinová Organizace/firma: Člověk v tísni, společnost při České televizi, o.p.s. Funkce: infoservis Hlavní činnost: humanitární pomoc, dlouhodobé rozvojové projekty a podpora snah o demokratizaci a dodržování lidských práv ve světě Adresa organizace/firmy: Sokolská 18, 120 00 Praha 2 E – mail: [email protected]

David Stulík Organizace/firma: NROS Funkce: projektový manažer Hlavní činnost: rozvoj neziskového sektoru, dárcovství a dobrovolnictví, a tím přispění k rozvoji občanské společnosti a k evropské integraci Adresa organizace/firmy: Jelení 15, 118 00 Praha 1 E – mail: [email protected]

Silvia Petrová Organizace/firma: Národní vzdělávací fond Funkce: vedoucí kanceláře programu Leonardo da Vinci Hlavní činnost: rozvoj lidských zdrojů a podpora celoživotního vzdělávání Adresa organizace/firmy: Opletalova 25, 110 00 Praha 1 E – mail: [email protected]

Jiří Suk Organizace/firma: Cígler software, a.s. Funkce: ředitel pro klíčové zákazníky Hlavní činnost: péče o klíčové zákazníky firmy Adresa organizace/firmy: Nad Vršovskou horou 10, 101 00 Praha 10 E – mail: [email protected]

Anikó Porkoláb Organizace/firma: Niok - Nonprofit Information and Training Centre Foundation Funkce: projektová manažerka Hlavní činnost: informační a tréninkové centrum pro NNO Adresa organizace/firmy: Margit krt. 43-45. IV/3, 1024 Budapest E – mail: [email protected]

Ivana Šatrová Organizace/firma: Nadace Eurotel Funkce: manažerka projektů Hlavní činnost: podpora projektů, které přispívají ke zdravému vývoji dětí a mládeže a k jejich lepšímu duševnímu i tělesnému rozvoji Adresa organizace/firmy: Vyskočilova 1442/1B, 140 21 Praha 4 - Michle E – mail: [email protected]

Zdeněk Říha Organizace/firma: Diakonie ČCE - středisko BETLÉM Funkce: manažer pro vnější vztahy Hlavní činnost: péče o dospělé s těžkým tělesným postižením a o děti s mentální retardací Adresa organizace/firmy: Císařova 27, 691 72 Klobouky u Brna E – mail: [email protected] Petr Slabý Organizace/firma: Komerční banka, a.s. Funkce: náměstek pro marketing Hlavní činnost: bankovnictví Adresa organizace/firmy: Na Příkopě 33, P.O.BOX 839, 114 07 Praha 1 E – mail: [email protected] Kateřina Smejkalová Organizace/firma: UPS Funkce: supervisor lidských zdrojů Hlavní činnost: doručovatelské služby Adresa organizace/firmy: K Letišti 57/1049, 161 00 Praha 6 - Ruzyně E – mail: [email protected] Martin Souček Organizace/firma: EMES Marketing Services Funkce: majitel Hlavní činnost: marketing, marketingové poradenství Adresa organizace/firmy: Americká 26, 120 00 Praha 2 E – mail: [email protected]

82

Marek Šedivý Organizace/firma: ICN, o.p.s. Funkce: výkonný ředitel Hlavní činnost: profesionalizace činnosti nevládních neziskových organizací a podpora jejich vzájemné spolupráce Adresa organizace/firmy: Malé náměstí 12, 110 00 Praha 1 E – mail: [email protected] Jolana Šopovová Organizace/firma: Občanské sdružení Nový les Funkce: zakládající člen Hlavní činnost: záchrana památek kulturního dědictví České republiky Adresa organizace/firmy: Lužická 32, 120 00 Praha 2 E – mail: [email protected] Blanka Šrámková Organizace/firma: NROS Funkce: projektová manažerka Hlavní činnost: rozvoj neziskového sektoru, dárcovství a dobrovolnictví, a tím přispění k rozvoji občanské společnosti a k evropské integraci Adresa organizace/firmy: Jelení 15, 118 00 Praha 1 E – mail: [email protected]

83

Cesty k účinnému fundraisingu Pavel Tvrdík Organizace/firma: Centrum J.J. Pestalozziho, o.p.s. Funkce: ředitel Hlavní činnost: poskytování psychosociálních, poradenských a vzdělávacích služeb ohroženým a znevýhodněným skupinám Adresa organizace/firmy: Štěpánkova 108, 537 01 Chrudim E – mail: [email protected] Petra Vančová Organizace/firma: Nadácia pre deti Slovenska Funkce: manažerka komunitních sbírek kampaně Hodina deťom Hlavní činnost: pomoc dětem a mladým lidem Adresa organizace/firmy: Heydukova 3, 811 08 Bratislava E – mail: [email protected]

Kontakty Josef Zetěk Organizace/firma: Chaloupky, o.p.s Funkce: ředitel Hlavní činnost: ekologická výchova Adresa organizace/firmy: Kněžice 109, 675 21 pošta Okříšky E – mail: [email protected] Petra Zimermanová Organizace/firma: LORM – společnost pro hluchoslepé Funkce: ředitelka Hlavní činnost: poskytování pomoci a služeb hluchoslepým všech věkových skupin i ostatním lidem, kteří jsou s hluchoslepými v kontaktu nebo se zajímají o tuto problematiku Adresa organizace/firmy: Zborovská 62, 150 00 Praha 5 E – mail: [email protected]

Jaroslav Vaněk Organizace/firma: SILVER, B.C., s.r.o. Funkce: ředitel společnosti Hlavní činnost: reklamní služby Adresa organizace/firmy: Pevnostní 948/30, 160 00 Praha 6 E – mail: [email protected] Éva Varga Organizace/firma: NESsT Funkce: spolupracovnice pro rozvoj podnikání v rámci NESsT Venture Fund ve Střední Evropě Hlavní činnost: školení a tréninky v oblasti fundraisingu Adresa organizace/firmy: Kalvin ter 2. I/2, H-1053 Budapest, Hungary E – mail: [email protected] Marek Winkler Organizace/firma: Máme otevřeno?, o.s. Funkce: koordinátor projektu Internetová dárcovství Hlavní činnost: podpora dětí a dospělých se speciálními potřebami - převážně s mentálním postižením a autismem - v procesu resocializace a integrace do společnosti Adresa organizace/firmy: Chodská 21, 120 00 Praha 2 E – mail: [email protected] Jakub Wygnanski Organizace/firma: KLON/JAWOR Funkce: expert výzkumného programu Třetí sektor Hlavní činnost: informační a vzdělávací centrum pro NNO Adresa organizace/firmy: ul. Szpitalna 5 lok. 5, 00-031 Warszawa, Poland E – mail: [email protected]

84

85

Internetové adresy

Internetové adresy http://europa.eu.int/comm/civil_society/coneccs/index_en.htm možnosti evropského síťování http://europa.eu.int/comm/enlargement/pas/phare/index.htm informace o Phare obecně http://europa.eu.int/grants/ evropské granty http://leonardo.cec.eu.int/psdhttp informace o potenciálních partnerech pro program Leonardo http://www.blf.cz Business Leaders Forum - CSR http://www.bsr.org Business for Social Responsibility, organizace podporující informovanost, tréninky a semináře http://www.capability-scotland.org.uk informace o fundraisingových akcích http://www.centralait.cz informace o projektu Centrála IT http://www.csreurope.org nezisková organizace podporující CSR http://www.csrwire.com CSR, novinky a zprávy http://www.donorsforum.cz o firemní filantropii apod. http://www.ecas.org pomoc při lobbování v EU, poradenství pro získávání zdrojů z fondů EU, školení a stáže, evropské síťování http://www.europeum.org informace o evropských fondech http://www.eurovision-eu.com společnost zabývající se i grantovým a organizačním poradenstvím pro programy EU, správce www.subvence.cz http://www.evropska-unie.cz informace o programech EU v ČR http://www.factsinternational.com konzultační činnost http://www.fondvysociny.cz dotace Kraje Vysočina 87


http://www.fundraising.co.uk fundraisingové informace, UK http://www.fundraising.cz České centrum fundraisingu, katalog knih a prací http://www.greenpeace.cz oficiální stránky Greenpeace ČR http://www.greenpeace.org oficiální stránky Greenpeace International http://www.institute-of-fundraising.org.uk fundraisingové informace, UK http://www.jedenprocent.pl o polské kampani za 1% (jen v polštině) http://www.justgiving.com mezinárodní fundraisingový portál http://www.kb.cz program Ponte - úvěry na předfinancování a spolufinancování EU projektů http://www.mpsv.cz informace o iniciativě EQUAL v ČR a dalších EU programech http://www.nesst.org podpora samofinancování NNO http://www.neziskovky.cz informace o způsobu dárcovství, výsledky výzkumů http://www.niok.hu 1 % v Maďarsku, zákonné znění, pokyny pro NNO, plátce daně a zaměstnavatele, studie o 1% http://www.nvf.cz/equal/index.htm informace o projektech EQUAL http://www.nvf.cz/leonardo informace o programu Leonardo http://www.odpovedny-business.cz informace o CSR http://www.onepercent.hu projekt 1%, legislativní rámec, experti zapojení v projektu, včetně jejich e-mailových adres http://www.osi.hu/brussels/ průvodce o financování a zapojení se do programů EU http://www.philanthropynow.com články o dárcovství (např. e-philanthropy) 88

Internetové adresy

http://www.platba.cz nástroj pro platby v České republice http://www.pozytek.ngo.pl o polské kampani za 1% (jen v polštině) http://www.resource-alliance.org.uk mobilizace organizací pro fundraising, workshopy, e-poradenství (pouze pro členy) http://www.rozhodni.cz kampaň pro 1% v ČR http://www.rozhodni.sk instrukční materiály s popisem jednotlivých kroků pro odvod 2 % http://www.spiralis-os.cz výsledky výzkumu fundraisingu v ČR, materiály z mezinárodního workshopu Praha 29.-30.1.2004 http://www.strukturalni-fondy.cz o fondech EU/MMR ČR

89

About the Project

About the “Approaches to Successful Fundraising” Project The Spiralis civic association, together with its partner the NGO Information Center (Informační centrum neziskových organizací), was involved with the Approaches to Successful Fundraising project from January 2003 to June 2004. The project was supported by the European Union through the Civil Society Development Foundation (Nadace rozvoje občanské společnosti), by the Robert Bosch Foundation, by Philip Morris and the Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic. Why did we take on this project at the beginning of 2003? We were concerned, as were other non-profit organizations at the time, about the approaching changes, some already implemented, in the arena of finance for non-profit organizations. Such many changes were taking place at the same time. Financial resources from American and multinational foundations as well as from foreign embassies in the Czech Republic were coming to an end. Channels were being prepared to allow the inflow of new European resources. Public funds were being transferred from the ministries to the regions. The regions continued establishing their own systems of grantmaking, in some cases according to European Union standards. Change in the financial environment of the Czech non-profit sector was underway and the only certain thing was that nothing was certain. The sole ambition of the Approaches to Successful Fundraising project was to inspire and motivate non-profit organizations to think about their fundraising more thoroughly and broadly, and provide them with the necessary information and skills to be able to develop an effective and thorough fundraising approach that would assure their long-term development. What did we want to achieve? • Raise awareness in the non-profit sector about the current state of fundraising in the CR. • Expand NGOs’ knowledge of accessible financial resources and about the “keys” (methods and mechanics) needed to open them. • Improve the network of Czech fundraising tutors and consultants. • Increase contact between Czech and foreign fundraisers. 91

Approaches to Successful Fundraising

• Motivate commercial enterprises to cooperate more effectively and regularly with non-profit organizations. • Gain the public’s support by cooperating with the media. How did we go about it? The project had the following stages: 1. Research into the current state of fundraising The first specialized research into the Czech non-profit sector environment occurred in the form of a nationwide questionnaire. The questionnaire focused on NGO budget structures, on the types and scope of NGOs’ fundraising resources, on fundraising methods, planning and evaluation, on the role of a fundraiser, etc. Findings were processed by Market Vision, a market research firm. Results of the research were presented at an international workshop which took place in January 2004 (2004 Meetings - Setkávání 2004). Excerpts from the report can be found at www.spiralis-os.cz and www.neziskovky.cz. 2. “Approaches to Successful Fundraising” international workshop, Prague, January 29th – 30th 2004 This two-days workshop focused on information and professional skills with respect to key fundraising sources (European funds, public budgets, general public, individual donors, companies, self-financing activities) and on the mechanisms and methods through which it is possible to obtain them. In 28 workshops we discussed the effective as well as questionable practices of Czech NGOs that creatively make use of financial resources in the Czech Republic. We had the opportunity of learning about the experiences of foreign NGOs where they have been able to achieve some things we still have not. We heard the opinions of private firms and professional agencies that cooperate with NGOs. Public administration bodies which provide funding for NGO projects also contributed to the discussion. The workshop was held in four parallel sections, and welcomed 340 participants.

About the Project

4. Project promotion During the course of the project implementation we communicated with the media who promptly published information on how non-profit organizations finance their activities, what problems they face, and what threatens their existence and development. We are pleased that this media interest persists even after the project’s completion and that the Czech public is permanently motivated to support NGOs. 5. Publication This publication is the final step of the project. It summarizes the most important results of the research conducted and also, we believe, provides some inspiration from the international workshop. It is also available in electronic format and in it you can find contacts for people who delivered workshop presentations as well as a list of web pages covering fundraising topics. These are data that were discussed either during the workshop or that we researched during the preparation of the project itself. Marcela Bergerová, Spiralis, c.a. Project Coordinator

3. Training for Czech fundraisers Based on the research we defined two critical areas in NGO fundraising – their own self-financing activities and work with individual donors. Workshops that were held in three regions (Praha, Brno, Olomouc) focused specifically on these topics. These workshops were aimed at fundraisers and fundraising tutors and consultants.

92

93

Meeting Point 2004

”Meeting Point 2004” International Workshop During the workshop we presented fundraising as a complex activity exploring all available financial resources. Using this approach we aimed to motivate non-profit organizations, among others, to diversify their finances. The following six themes were addressed in separation sections: European funds, public budgets, the general public, individual gifts, corporations and income from NGOs’ own self-financing activities. It was not possible to investigate all possible sources thoroughly. Thus in advance we defined subthemes based on fundraising research and in discussions with NGOs. The research results indicated that the number of fundraisers in NGOs is on the rise. Nevertheless we discovered that fundraisers’ duties are mixed and may change quite often depending on the day to day needs of the organization. At the same time we were surprised at the low level of planning going into fundraising. As a result we addressed these issues specifically in the introductory section “Before You Begin Fundraising”. For the theme of the final section we wanted to focus on mechanisms and tools for simplifying fundraising and giving. The workshop was aimed at fundraisers and NGO managers as well as their corporate and public administration partners. Topics were discussed in lectures, group discussions, workshops and case study presentations. We were concerned not only with merely transmitting information, but also examining approaches, sharing experiences and developing skills. We utilized the experience and knowledge of foreign fundraisers. They presented information on different forms of fundraising which are as yet not much in use in the Czech Republic. Czech NGOs also participated, some having had good and others problematic experiences as did those organizations such as companies, communication and PR agencies and public administration bodies which assist and cooperate with NGOs in various ways. The results of the fundraising research persuaded us that it is necessary to devote some attention not only to current topics (for example co-financing and project backup from the European Union) and specific topics (for 95

Approaches to Successful Fundraising

example legacies) as we had originally planned. It was necessary to include also workshops on motivation and such basics as fundraising planning, individual giving and NGOs’ self-financing activities. These are areas critical to fundraising for non-profit organizations. Workshops discussed topics not only on fundraising but also on public relations, the other side of the “fundraising coin”. The international workshop took place January 29th – 30th, 2004, in the Czech Foreign Ministry’s Cerninsky Palace. It was conducted in four different rooms in parallel. Meetings were divided into eight themed sections and overall 28 workshops were held. Participants spoke, listened and worked a total of 42 hours. 340 people took part. The program consisted of 56 speakers. In addition to these, dozens of others spoke also. Discussions were held in Czech and English with simultaneous interpretation.

International Workshop Programme

On the following pages you will find the workshop program with annotations to the individual program blocks.

96

97

Cesty k účinnému fundraisingu

Recommend Documents