Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Ekonomika řízení nestátních neziskových organizací
VEŘEJNÁ SBÍRKA JAKO NÁSTROJ FUNDRAISINGU Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mgr. Michal Veselý
Autor: Jiří Strogan Brno, červen 2005
2
Jméno a příjmení autora:
Jiří Strogan
Název bakalářské práce: Název v angličtině:
Veřejná sbírka jako nástroj fundraisingu The public collection as the instrument of fundraising
Katedra:
Veřejné ekonomie
Rok obhajoby:
2005 Anotace v češtině
Bakalářská práce popisuje podmínky pořádání a způsoby provádění veřejných sbírek. Dále analyzuje
vybrané veřejné sbírky z hlediska jejich organizace, využívání lidských zdrojů, nákladů, výnosů a využití s cílem zjistit jejich přínos a význam při financování veřejně-prospěšných projektů neziskových organizací.
Anotace v angličtině The bachelor’s thesis describes the conditions and methods of holding of public collection. Further, it analyses the selected public collections from the perspective of their organization, utilization of human
resources, costs and revenues with the goal to determine their contribution and function by financing the public-beneficial project of non-profit organizations. Klíčová slova v češtině:
veřejná sbírka, propagace, nezisková organizace, lidské zdroje, náklady, výnosy, veřejněprospěšné projekty
Klíčová slova v angličtině:
public collection, promotion, non-profit organization, human resources, costs, revenues, publicbeneficial projects
3
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Mgr. Michala
Veselého a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 3. 6. 2005
_________________________________ vlastnoruční podpis autora
4
Poděkování Děkuji svému vedoucímu Ing. Mgr. Michalu Veselému za poskytnutí cenných rad a podnětů při
uspořádání práce. Dále bych chtěl poděkovat panu Ing. Jiřímu Jakešovi, ředitelu oblastní charity
v Uh. Hradišti, a paní Anně Konvalinkové, místní asistentce pro Tříkrálovou sbírku v Uh. Hradišti, za ochotné poskytnutí informací a materiálů.
Mé poděkování patří především panu Marku Navrátilovi, celorepublikovému koordinátorovi
Tříkrálové sbírky 2005, za vyčerpávající odpovědi na otázky, informace a materiály ohledně Tříkrálové sbírky.
Poděkování patří také Blance Šrámkové, vedoucí projektu Pomozte dětem, za poskytnutý
rozhovor a ochotnou spolupráci.
5
Obsah Úvod.................................................................................................................................................. 8 1
2
Legislativa .............................................................................................................................. 10 Veřejná sbírka ....................................................................................................................... 11
2.1
Co je veřejná sbírka ......................................................................................................... 11
2.3
Postup předcházející konání veřejné sbírky ...................................................................... 12
2.5
Organizační zajištění veřejné sbírky................................................................................. 12
2.2 2.4
2.5.1
Návod, jak úspěšně pořádat sbírku............................................................................... 13
Propagace a publikace sbírky........................................................................................... 13
2.8
Účel sbírky ..................................................................................................................... 14
2.9
2.10
2.11
Hrozby ............................................................................................................................ 14 Náklady sbírky ................................................................................................................ 14
Výnosy sbírky ................................................................................................................. 15
Využití, hodnocení a kontrola sbírky................................................................................ 15
2.12
Aspekty daňové ............................................................................................................... 15
2.14
Kontrola a sankce ............................................................................................................ 17
2.13
Ukončení sbírky .............................................................................................................. 16
2.15
Shrnutí ............................................................................................................................ 17
3.1
Forma sbírky ................................................................................................................... 18
Veřejná sbírka jako jeden z nástrojů fundraisingu .............................................................. 18 3.1.1
3.1.2
3.1.3
4
Zahájení sbírky................................................................................................................ 12
2.6
2.7
3
Pořadatelé veřejných sbírek ............................................................................................. 11
Sbírky pokladničkami.................................................................................................. 18
Prodej vstupenek ......................................................................................................... 19 Pronájem telefonní linky ............................................................................................. 19
3.2
Shrnutí ............................................................................................................................ 21
4.1
Sdružení Česká katolická charita (SČKCH) ..................................................................... 22
4.3
Poslání tříkrálové sbírky .................................................................................................. 23
Tříkrálová sbírka................................................................................................................... 22
4.2
Historie Tříkrálové sbírky................................................................................................ 23
4.4
Propagace sbírky ............................................................................................................. 23
4.5
Způsob provedení sbírky ................................................................................................. 24
4.4.1
4.6
4.6.1
4.7
4.8
Propagace v místě konání ............................................................................................ 24
Organizační zajištění, příprava sbírky, lidské zdroje......................................................... 24 Dobrovolníci ............................................................................................................... 26
Finanční zdroje................................................................................................................ 28 Náklady sbírky ................................................................................................................ 28
6
4.9
4.9.1
4.9.2
Výnosy sbírky ................................................................................................................. 28 Výnosy v letech 2000 - 2005 ....................................................................................... 29
Rozdělení výtěžku sbírky ............................................................................................ 31
4.10
Využití Tříkrálové sbírky................................................................................................. 31
4.11
Zhodnocení sbírky ........................................................................................................... 32
4.10.1
5
4.12
Shrnutí ............................................................................................................................ 33
Projekt „Pomozte dětem!“..................................................................................................... 35
5.1
5.2
5.3
5.3.1
Česká televize ................................................................................................................. 35
Finanční zdroje................................................................................................................ 35
Lidské zdroje................................................................................................................... 36 Spolupráce s dobrovolníky .......................................................................................... 36
5.4
Náklady sbírky ................................................................................................................ 37
5.6
Princip rozdělení výtěžku sbírky „Pomozte dětem“ .......................................................... 38
5.5 5.6.1 5.6.2
5.6.3
5.7
5.8
5.8.1 5.8.2
5.9 6
Kontrola využití Tříkrálové sbírky........................................................................... 32
5.10
Výnosy sbírky a benefičních akcí..................................................................................... 37 Principy veřejného výběrového řízení .......................................................................... 38
Hodnotící komise ........................................................................................................ 38 Statistika rozdělování .................................................................................................. 39
Cílové skupiny ................................................................................................................ 40 Kontrola, monitoring ....................................................................................................... 41
Kontrola přidělených finančních prostředků................................................................. 41 Monitoring - sledování činnosti organizací .................................................................. 41
Zhodnocení ..................................................................................................................... 41
Shrnutí ............................................................................................................................ 42
Komparace sbírek.................................................................................................................. 43
6.1
Zhodnocení ..................................................................................................................... 44
Závěr............................................................................................................................................... 45 Použitá literatura ........................................................................................................................... 47
Seznam tabulek .............................................................................................................................. 49
Seznam grafů.................................................................................................................................. 49 Seznam příloh................................................................................................................................. 49
7
Úvod V současné době patří veřejná sbírka mezi obvyklý způsob, jak probudit v lidech zájem
o sociální, společenské a kulturní prostředí, v němž se jedinec nalézá. Veřejná sbírka je účelová a dává možnost jedinci pozitivně se podílet na příznivém vývoji společnosti, jejíž součástí je on sám. Veřejná sbírka nahrazuje zajištění veřejně-prospěšných projektů z daňových výnosů.
Z tohoto pohledu můžeme o veřejné sbírce hovořit jako o nástroji fundraisingu, protože
přesvědčuje lidi o naléhavosti účelu sbírky a vyvolává v lidech potřebu solidarity se svým okolím. Především také umožňuje jedinci finančně se podílet přímo na řešení problému, čímž se prohlubují
jeho morální kvality. V tom je zásadní rozdíl od pouhé podpory veřejně-prospěšných projektů z daní, kdy poplatník této daně nerozhoduje o jejím využití.
Činnost nestátní neziskové organizace je alternativou státní pomoci, přičemž její výhodou je
bezesporu její přímá vazba mezi dárcem, který poskytuje finanční pomoc, a poskytovatelem této
pomoci. Z toho vyplývá efektivnost řešení daného problému. Nutno zdůraznit, že dárce je zde seznámen s účelem pomoci, což mu umožňuje mimo jiné ověření si výsledku této pomoci.
V této práci se budu zabývat vybranými veřejnými sbírkami pořádanými na území České republiky
(ČR), jejich analýzou, komparací a zhodnocením jejich prospěšnosti pro společnost.
Cíl řešení a pracovní hypotéza Cílem této práce je zjistit přínos veřejných sbírek a na konkrétních příkladech prokázat jejich
význam při financování veřejně-prospěšných projektů neziskových organizací.
Předpokládám, že silná koncentrace lidských zdrojů se projeví ve výtěžku sbírky. Dále
předpokládám, že veřejná sbírka představuje rychlou a účinnou formu pomoci v případě
neočekávaných událostí ohrožující život člověka. A do třetice předpokládám, že sbírky nabízí široké veřejnosti přispět k uspokojivému stavu společnosti, jejíž součástí jsme všichni.
Věřím, že díky výsledku této práce se bude pohlížet na veřejnou sbírku jako na významný
prostředek financování projektů podílejících se na řešení sociálních a dalších problémů vyskytujících se ve společnosti.
Postup a použité metody V úvodní části této práce se budu zabývat konáním veřejných sbírek v souladu s platnou
legislativou za použití metody deskripce. Ve druhé části se pomocí téže metody zaměřím na způsoby
provádění veřejných sbírek. Ve třetí části se za užití metody analýzy a zjišťování pomocí písemné
8
komunikace a rozhovorů budu věnovat Tříkrálové sbírce a sbírce Pomozte dětem. Tříkrálovou sbírku
jsem si vybral proto, že ji považuji za největší na našem území a od začátku jejího fungování jsem do ní zapojen jako dobrovolník. Sbírku Pomozte dětem jsem zvolil proto, že je určena na pomoc
nejohroženější skupině ve společnosti, tj. dětem, a pro její mediální známost. Ve čtvrté části provedu srovnání analyzovaných sbírek a závěrem se pokusím vysvětlit, v čem spočívá význam veřejných sbírek.
9
1 Legislativa Veřejné sbírky představují cestu k získávání finančních prostředků na nejrůznější veřejně
prospěšné cíle. Až do 1. června 2001 byla problematika veřejných sbírek upravena poměrně
zastaralým zákonem č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších právních předpisů, a dále též vyhláškou MV ČSR č. 62/1973 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o veřejných sbírkách.
Předchozí právní úprava problematiky veřejných sbírek odpovídala době svého vzniku. Z hlediska
současných společenských a právních vztahů představovala překonanou a nedostačující právní úpravu. Zásadním problémem byl především princip povolování sbírek příslušným orgánem státní správy, který byl velmi nepružný a zastaralý. S touto skutečností pak úzce souvisela i nepřehlednost
a zbytečná centralizace systému orgánů povolujících (příp. zrušujících) konání veřejných sbírek.
Podstatným nedostatkem staré právní úpravy byla také skutečnost, že prováděcí vyhláška zakládala povinnosti jednotlivým subjektům, což v současné době představovalo podstatné porušení našeho ústavního pořádku, zejména zásady, že povinnosti lze ukládat pouze zákonem.
Dne 1. června vstoupil v účinnost nový právní předpis upravující komplexně oblast veřejných
sbírek, zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Zákon nově definuje veřejnou sbírku a nově
vymezuje jak okruh osob oprávněných konat sbírku, tak i okruh orgánů příslušných k přijetí oznámení
o konání veřejné sbírky. Za největší přínos je pak nutno zřejmě považovat nahrazení dosavadního povolovacího systému principem oznamovacím. Nově zákon upravuje i podmínky a způsob provádění
sbírek, kontrolu v této oblasti i sankční postih. Zcela nově též zákon zavádí centrální evidenci veřejných sbírek, kterou vede Ministerstvo vnitra.
Novou právní úpravu problematiky veřejných sbírek je nutno považovat za velice přínosnou.
Současná právní úprava představuje pružnější a jednodušší způsob, jak může dosáhnout právnická osoba svého cíle.
Také z hlediska mezinárodního je tato právní úprava vyhovující. Právo Evropských společenství
tuto problematiku neupravuje. Také mezinárodní závazky neurčují České republice žádné konkrétní
podmínky pro organizování veřejných sbírek. Nicméně při zpracovávání zákona se vycházelo z některých zahraničních právních úprav zabývajících se veřejnými sbírkami (zejména jde o Francii,
Belgii, Lucembursko a Bavorsko), takže nejde o izolovaně vytvořenou právní úpravu odpovídající pouze poměrům v naší zemi, ale jedná se o komplexní, přehlednou a podrobnou právní úpravu veřejných sbírek odpovídající i mezinárodnímu hledisku.1
1
Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit. 2005-04-2]. Dostupné z
.
10
2.1 Co je veřejná sbírka
2 Veřejná sbírka
Veřejná sbírka je podle zákona získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od
předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel2, zejména
humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí.3
2.2 Pořadatelé veřejných sbírek
Veřejnou sbírku je oprávněna konat za podmínek stanovených zákonem o veřejných sbírkách
pouze právnická osoba. Zákon subjekty oprávněné konat veřejnou sbírku pak dále rozlišuje do dvou
základních skupin. První skupinu oprávněných subjektů představují obce a kraje, které zákon výslovně uvádí jako subjekty oprávněné konat veřejné sbírky. Druhou skupinu oprávněných subjektů pak dle
zákona tvoří ostatní právnické osoby, mezi které patří především nestátní (nevládní) neziskové organizace - občanská sdružení, církve, obecně prospěšné společnosti aj.
Specifickými nestátními neziskovými organizacemi, které můžou konat veřejné sbírky jsou nadace,
které jsou projevem a prostředkem organizované filantropie. Jejich hlavní funkcí je shromažďovat finanční a jiné dary a podporovat jejich prostřednictvím obecně prospěšnou činnost. Hlavními příjemci
podpory jsou jiné nestátní neziskové organizace, které tuto činnost vykonávají - občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, účelová zařízení církví.
Podle zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech jsou nadace "účelová sdružení
majetku, zřízená a vzniklá pro dosahování obecně prospěšných cílů". Nadace je majetek, ale i organizace, která tento majetek spravuje. Činnost nadací je vymezena jejich posláním a zaměřením.
Hlavní náplní nadační činnosti je rozdělovat peníze v podobě grantů jiným neziskovým
organizacím, popř. i potřebným jednotlivcům.4
Můžeme říci, že nadace pořádají sbírky proto, aby jednak naplňovali účel svého vzniku
a jednak, aby pomohli realizaci projektů jiných neziskových organizací či jednotlivců, které se bez cizích prostředků neobejdou.
2
3 4
Otázkou je, co vlastně zákonodárce míní oním veřejně prospěšným účelem. Právnický slovník zná pojem veřejný zájem, což je zájem obecně prospěšný, je to prostě opak zájmu soukromého. Veřejně prospěšným účelem by tedy měl být účel obecně prospěšný. Balounová, J. Veřejné sbírky [online]. c2001 [cit. 2005-04-2]. Dostupné z . zák.č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách Co jsou a co dělají nadace [online]. c2002, poslední revize 24. 2. 2005 [cit. 2005-04-2]. Dostupné z .
11
2.3 Postup předcházející konání veřejné sbírky
Konání sbírek je založeno na tzv. oznamovacím principu. Tento princip spočívá ve skutečnosti, že
právnická osoba, která hodlá veřejnou sbírku konat, je povinna její konání písemně oznámit krajskému úřadu5 příslušnému podle sídla právnické osoby. Organizace pořádající sbírku v hlavním městě Praze
oznamují konání sbírky Magistrátu hlavního města Prahy.
Oznámení je nutno učinit tak, aby příslušný krajský úřad obdržel oznámení nejpozději 30 dnů
přede dnem zahájení sbírky. Jsou-li proto důvody hodné zvláštního zřetele (např. zmírnění následků
ozbrojeného konfliktu, živelné pohromy či záchrana zdraví a života), lze veřejnou sbírku při dodržení zákonného postupu konat, resp. zahájit její konání, dříve (tedy ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí
oznámení). Oznámení musí mít zákonem stanovené náležitosti a přílohy. Poté krajský úřad osvědčí právnické osobě datum přijetí oznámení. Osvědčení musí být doručeno právnické osobě do vlastních rukou, a to nejpozději před uplynutím třicátého dne ode dne přijetí řádného oznámení. Ve stejné lhůtě krajský úřad osvědčení zveřejní na své úřední desce.
Má-li oznámení nedostatky, vyzve krajský úřad právnickou osobu, aby je ve stanovené lhůtě
odstranila. Neučiní-li tak právnická osoba, úřad oznámení odloží a právnickou osobu o tom vyrozumí.6
2.4 Zahájení sbírky
Sbírka může být dle zákona zahájena nebo propagována nejdříve dnem následujícím po uplynutí
třicátého dne ode dne uvedeného v osvědčení o přijetí oznámení. Sbírka musí být zahájena nejpozději do 120 dnů ode dne oznámení příslušnému krajskému úřadu.7 Právnická osoba musí písemně nebo
ústně do protokolu informovat příslušný krajský úřad o zahájení sbírky, a to nejpozději do 30 dnů ode dne jejího zahájení.
2.5 Organizační zajištění veřejné sbírky
Na organizační zajištění sbírky jsou kladeny různé nároky podle způsobu, kterým je sbírka konána.
Pořadatel sbírky by si měl určit osoby, které budou odpovědné za sbírku a oprávněné jednat ve věci sbírky8, respektive určit koordinátora sbírky.
Tento koordinátor by měl vytvořit realizační tým, který bude zodpovědný za zorganizování sbírky.
Na tomto týmu by mělo být nejen propagační a materiální zajištění (pokladničky, sběrací listiny...)
5 6 7
8
Byla takto odstraněna předchozí roztříštěnost a nepřehlednost systému orgánů povolujících veřejné sbírky (obce, okresní úřady, Ministerstvo vnitra ČR). Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit. 2005-04-2]. Dostupné z . Jde o lhůtu prekluzivní, což znamená, že uplyne-li marně, nelze již sbírku konat. Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit. 2005-04-2]. Dostupné z . Tyto osoby je nutné uvést v oznámení o pořádání sbírky – §5 zák. č. 117/2001 Sb. o veř. sbírkách
12
sbírky. Mezi jeho úkoly by v případě potřeby mělo také patřit získání dobrovolníků pro sbírku, kteří by byli pověřeni výkonem této sbírky.
Pořádání veřejné sbírky s sebou nese organizační zajištění, které bychom neměli v žádném případě
podcenit. Kdyby se tomu tak stalo, naše nedostatečná aktivita, by byla plýtváním času, které si žádná organizace nemůže dovolit.
2.5.1 Návod, jak úspěšně pořádat sbírku 1. Zkontrolujte datum. Vyhněte se svátkům a obdobím, ve kterých probíhají jiné sbírky.
2. Získejte všechna potřebná povolení: od policie, místních úřadů a od pronajímatele objektů (kina,
nákupní střediska). Ověřte si , jaká povolení jsou předepsána zákonem.
3. Vytipujte oblasti a lokality pro sbírku. Vyberte si oblasti, ve kterých bydlí převážně střední třída,
a rušné nákupní ulice. Rozmyslete si, kdy je nejvhodnější čas zaklepat (v průběhu dne, pokud tamní lidé nechodí do práce; pokud do práce chodí, zvolte večer nebo víkend).
4. Sestavte tým dobrovolníků. Čím víc jich bude mít, tím víc peněz vyberete. Kdo bude ochoten,
může vám doporučit své přátele.
5.Připravte potřebné materiály včetně kasiček nebo obálek, letáků o práci organizace,
o podrobnostech členství a samolepky.
6. Seznamte dobrovolníky s prací neziskové organizace a zajistěte jejich základní proškolení v tom,
jak efektivně požádat.
7. Zorganizujte přijímaní peněz a jejich zaúčtování. Výtěžek okamžitě ukládejte do banky.
8. Poděkujte dobrovolníkům, řekněte jim, kolik peněz získali a jak je to pro práci organizace
důležité.
9. Poděkujte všem dárcům písemně. Rozvíjejte kontakty s těmi, kdo projevili mimořádný zájem.
10. Získejte od výběrčích zpětnou vazbu. Zjistěte, co se jim dařilo, a co ne. Doporučte jim způsoby,
jak příště postupovat lépe. Uložte záznamy o tom, na kterých místech a ve kterých čtvrtích se sbírka nejlépe vydařila.9
Pokud se sbírka podaří zorganizovat co nejlépe, můžete si být jisti, že získáte maximum příspěvků
od dobrovolných dárců.
2.6 Propagace a publikace sbírky
Propagace je cílená informovanost o sbírce v místním prostředí, např. upoutávky v místním tisku
nebo na celorepublikové úrovni upoutávky v médiích. Jeden z významných způsobů, jak o projektu dát vědět, je uvést v televizi rozhovor s lidmi, kterým je sbírka určena.
9
NORTON, M. Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace. Vyd. Nadace VIA, Leden 2003. s. 5/12. Přel. z publikace „The Worldwide Fundraiser´s Handbook“
13
Další neméně významnou formou, jak sbírku představit, je publikace článků v novinách
o naléhavosti problému, který sbírka pomůže vyřešit. Rozhodně musíme o sbírce dát vědět co nejvíce.
Organizace usilují, aby se o jejich aktivitách co nejvíce pozitivně psalo a k tomu využívají své
lidské zdroje. Nejedná se pouze o poskytování informací na veřejnost řídícími pracovníky či
zaměstnanci, ale mnohdy, a to je důležitější, i dobrovolníky, kteří sdělují své zkušenosti. Ve větších
neziskových organizacích to může být práce mluvčího, nebo-li člověka, který má na zodpovědnost vztah organizace s veřejností.
Pozitivní článek, zpráva o aktivitách organizace, je více než vytištěná reklama.
2.7 Hrozby
Při sbírkách nikdy nelze vyloučit krádež nebo zpronevěru. Je tedy důležité zajistit, aby vybírání
peněz probíhalo způsobem, který minimalizuje možnost, že se peníze k příjemci nedostanou. Zvláště je potřeba dávat si pozor na řádnou autorizaci těch, kdo vybírají, správný způsob předávání peněz
organizaci a jejich vyúčtování a na postup při vracení všech nepoužitých materiálů a dokumentů osvědčujících autorizaci výběrčích poté, co je sbírka ukončena.10
2.8 Účel sbírky
Veřejná sbírka představuje určitý proces získávání finančních prostředků pro předem stanovený
účel. Účel musí mít veřejně prospěšný charakter, přičemž zákon pouze demonstrativně uvádí, které účely lze považovat za veřejně prospěšné.11
Účel sbírky vlastně pořádanou sbírku posvěcuje. Domnívám se, abychom pracovali co nejlépe,
musíme být přesvědčeni o jeho smysluplnosti. Měli bychom na něm postavit sbírku nejen jako organizátoři, ale význam stanoveného účelu sbírky bychom měli vtisknout do srdce jak dobrovolníkům, kteří se osobně budou podílet na zajištění sbírky, tak i veřejnosti.
2.9 Náklady sbírky
Před zahájením sbírky bychom měli rozhodně stanovit, jaké náklady na sbírku jsme ochotni
akceptovat a podle toho stanovit reklamní a publicistickou kampaň (v této souvislosti ne vždy nejnižší
náklady znamenají efektivitu). Měli bychom zvážit výši nákladů vzhledem k očekávaným výnosům sbírky.
Po skončení sbírky je důležité zhodnotit, zda skutečnost výnosu odpovídá očekávání a zda byly
dodrženy určené náklady. Podle tohoto výsledku lze stanovit výnosnost této sbírky.
10 11
NORTON, M. Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace. Vyd. Nadace VIA, Leden 2003. s. 5/11. Přel. z publikace „The Worldwide Fundraiser´s Handbook“ Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit. 2005-04-2]. Dostupné z .
14
Mimoto organizace jsou povinny vykázat maximálně 5 % režijních nákladů12 sbírky vzhledem
k hrubým výnosům sbírky, což tlačí subjekty na efektivnost při organizaci těchto sbírek. Skutečností
ovšem je, že náklady pořadatelů jsou vyšší, proto se většina z nich snaží získávat financování nákladů
sbírky z jiných zdrojů než ze sbírky, a to buď financováním z vlastní provozní činnosti, dary jiných právnických osob nebo získáním jejich bezplatných služeb.
2.10 Výnosy sbírky
Výnosy sbírky dávají sbírce smysl, bez nich by bylo zbytečné sbírku pořádat. Pro každou sbírku je
právnická osoba povinna zřídit zvláštní bankovní účet, na který převede hrubý výtěžek sbírky, a vést
o něm odděleně od svého ostatního majetku a závazků účetnictví podle zvláštního právního předpisu13
(Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů).
2.11 Využití, hodnocení a kontrola sbírky
Dárci se vždy budou zajímat, na co věnují své finanční prostředky. Proto je důležité seznámit je
s využitím realizované sbírky. Efektivní nakládání s darovanými finančními prostředky je základem pro dobré jméno organizace.
Hodnotí se např. využití zdrojů, spotřebované náklady na pořádání sbírky v porovnání s výnosem
sbírky, míra naplnění cílů podporovaného projektu. Cílem může být např. záchrana lidských životů.14
Organizace by dále měla pečlivě kontrolovat a stanovit mechanismy ověřování dosahování cílů
podporovaného projektu. Kontrola by měla být zaměřena vedle věcného plnění projektu
a dosahováním jeho cílů, také na efektivitu financování projektu. Průkaznost financování je neomylně zásadou, která musí být dodržena.
2.12 Aspekty daňové
Podle ustanovení § 20 odst. 15 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani
z převodu nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů, je bezúplatné nabytí majetku z veřejných sbírek osvobozeno od daně darovací.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších právních předpisů, stanoví
v ustanovení § 15 odst. 8, že hodnotu darů poskytnutých právnickým osobám, které jsou pořadateli
veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., si může fyzická osoba při splnění dalších zákonných 12 13 14
§23 zák.č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách §23 zák.č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách Při hodnocení tohoto cíle můžeme použít analýzu nákladů a užitků, která vyjadřuje hodnotu zachráněných lidských životů v peněžních jednotkách. Cenu lidského života potom definujeme jako peněžní částku, kterou je společnost ochotna vynaložit na záchranu lidského života. Lidský život považujeme za nehmotnou položku. MALÝ, I., MALIŠOVÁ, I. Hodnocení veřejných projektů. 1.vyd. Brno: MU, 1997 s. 43. ISBN 80-210-1591-8
15
podmínek (§ 15 odst. 8) odečíst od základu daně z příjmů fyzických osob.15 Obdobně to pak platí i pro
právnické osoby, pokud jde o daň z příjmů právnických osob (§ 20 odst. 8). Od daně z příjmů
právnických osob jsou pak osvobozeny úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky (§ 19 odst. 1).16
2.13 Ukončení sbírky
Veřejná sbírka končí dnem uvedeným právnickou osobou v oznámení, popř. dnem uvedeným
v rozhodnutí příslušného krajského úřadu (rozhodl-li krajský úřad po zahájení sbírky, že ji nelze konat), nejpozději však sbírka skončí do tří let ode dne oznámení sbírky. S ukončením sbírky spojuje zákon řadu povinností.
Nejpozději do tří měsíců ode dne ukončení sbírky je právnická osoba povinna předložit
příslušnému krajskému úřadu ke kontrole a schválení celkové vyúčtování sbírky. Ve vyúčtování uvede:
- výši hrubého výtěžku sbírky (veškeré peněžní příspěvky získané sbírkou, včetně úroků z vkladů
příspěvků na bankovním účtu);
- výši skutečných nákladů spojených s konáním sbírky (jde o skutečně vynaložené náklady na její
technické a organizační zajištění, zejména na založení a vedení bankovního účtu, vytištění sběracích
listin nebo zajištění sběracích pokladniček, na propagaci sbírky). Právnická osoba může na úhradu nákladů použít pouze část hrubého výtěžku nepřesahující pět procent hrubého výtěžku;
- výši čistého výtěžku sbírky (částka získaná odečtením nákladů spojených s konáním sbírky od
hrubého výtěžku sbírky). Dále musí právnická osoba prokázat, zda a jakým způsobem bylo použito tohoto čistého výtěžku ke stanovenému účelu sbírky.17
Zároveň je nutné přiložit doklady prokazující jak hrubý výtěžek sbírky (např. sběrací listiny), tak
doklady prokazující náklady spojené s konáním sbírky. Pokud v době této kontroly nebyl využit čistý výtěžek v plném rozsahu, sdělí krajský úřad právnické osobě termín pro provedení kontroly jeho
konečného využití. Jestliže ani poté není čistý výtěžek využit k určenému účelu, je krajský úřad oprávněn rozhodnutím uložit právnické osobě odvedení nepoužité části výtěžku do rozpočtu kraje a rozhodnout o účelu, na který dle tohoto zákona bude použit.
Pokud právnická osoba propagovala sbírku, je povinna seznámit veřejnost též s konečným
vyúčtováním sbírky a s jejím využitím, a to stejným způsobem, jakým sbírku propagovala. 15
16 17
Aby dárce (fyzická nebo právnická osoba) mohl uplatnit odpočet ze základu daně musí částku poukázat složenkou s písemnou žádostí o potvrzení daru nebo poukázat takovým způsobem, aby organizátor sbírky mohl na darovanou částku vystavit potvrzení o jejím přijetím. Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit. 2005-04-2]. Dostupné z . Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit. 2005-04-2]. Dostupné z .
16
Povinnost prokázat krajskému úřadu, zda a jakým způsobem byl použit čistý výtěžek sbírky, má na
vyžádání krajského úřadu i ten, v jehož prospěch byla sbírka konána. Jde o zcela nově konstituovanou povinnost oproti předchozí právní úpravě, a to velmi přínosnou, neboť umožňuje sledovat
a kontrolovat tok finančních prostředků získaných veřejnou sbírkou až k samotnému cíli a účelu jejich užití.18
2.14 Kontrola a sankce
Kontrolu a dozor nad konáním veřejných sbírek provádí příslušný krajský úřad (Magistrát
hlavního města Prahy). Ten je oprávněn kdykoli v průběhu sbírky se přesvědčit, zda je sbírka konána v souladu s oznámením a s právními předpisy. Právnická osoba je povinna na vyzvání předložit krajskému úřadu veškeré doklady potřebné ke kontrole. Koná-li se sbírka déle než jeden rok, provádí krajský úřad kontrolu průběžného vyúčtování sbírky každoročně.
Pokud právnická osoba konající sbírku či subjekt, v jehož prospěch byla sbírka konána, neplní
tímto zákonem jim stanovené povinnosti, uloží jim příslušný krajský úřad správní sankci ve formě
pokuty. Důležitá je též skutečnost, že pokutu lze uložit opakovaně. Krajský úřad pokuty nejen ukládá, ale též je vybírá a vymáhá.19 Výnosy z pokut uložených krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu
kraje. V případech, že pokutu ukládá Ministerstvo vnitra, je výnos z pokuty příjmem státního rozpočtu.
2.15 Shrnutí
Pořadateli veřejných sbírek jsou obce, kraje nebo nestátní neziskové organizace, které splňují
podmínky zákona o veřejných sbírkách. Veřejnými sbírkami neziskové organizace zajišťují
financování veřejně-prospěšných projektů, které realizují sami nebo prostřednictvím jiné neziskové
organizace. Uspořádání veřejné sbírky vyžaduje důkladnou přípravu a splnění povinností plynoucí ze zákona. Úspěch sbírky proto spočívá i ve schopnosti ji co nejlépe zorganizovat.
Účel sbírky dává sbírce smysl, proto by měl být jasně definovaný. Organizátor by měl předem znát
výši svých nákladů spojených se sbírkou a zajistit řádné financování sbírky i z jiných zdrojů, než je povolených 5 % režijních nákladů z hrubého výnosu sbírky.
Každý podpořený projekt, který se uskutečňuje, by měl být pečlivě kontrolován organizací, která
ho zajišťuje nebo podporuje, aby tak měla přehled o jeho naplňování. Pokud by sbírka nebyla použita
k financování stanoveného účelu, došlo by nejen k nedůvěryhodnosti organizace, ale i k finančnímu postihu. 18 19
Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit. 2005-04-2]. Dostupné z . Při výběru a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu – zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších právních předpisů. Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit. 2005-04-2]. Dostupné z .
17
3 Veřejná sbírka jako jeden z nástrojů fundraisingu Každá nestátní nezisková organizace si volí způsob, jak zabezpečit finanční prostředky na svou
činnost. Jedním způsobem, jak organizace může zabezpečit pokrytí svých aktivit, je zrealizovat veřejnou sbírku. Veřejnou sbírku je možné pokládat za nástroj fundraisingu. Fundraising totiž chápeme jako řízené získávání finančních prostředků, a to různým způsobem, s cílem vytvořit
životaschopnou, stabilní organizaci (neziskovou), která bude trvale udržitelná. Fundraising jinými
slovy znamená prodávat. Je to schopnost ukázat lidem, že existuje důležitá potřeba a že vy dokážete k jejímu naplnění smysluplně přispívat. Fundraising znamená především prodat dárci myšlenku, že může být užitečný, a ne ho požádat o peníze.20
Se získáváním prostředků z veřejných sbírek souvisí i způsob, kterým se rozhodneme sbírku
provést. V následující kapitole se proto zaměříme na formy veřejných sbírek.
3.1 Forma sbírky
1. shromažďováním příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu zřízeném pro tento účel u banky, a to po dobu uvedenou v oznámení o konání sbírky;
2. sběracími listinami; 3. pokladničkami;
4. prodejem předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně;
5. prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, jestliže je příspěvek zahrnut v ceně vstupenek;
6. pronájmem telefonní linky určené ke shromažďování příspěvků z telefonního účtu, a to po dobu uvedenou v oznámení o konání sbírky;
Veřejnou sbírku lze konat jedním, ale i kombinací více z uvedených způsobů. Tatáž právnická
osoba nesmí ke stejnému účelu konat souběžně několik veřejných sbírek. Příspěvky mají formu příspěvků pouze peněžitých (nikoli tedy např. věci).21
3.1.1 Sbírky pokladničkami Sbírky prováděné pokladničkami můžeme dále rozdělit na:
1. Sbírky po domácnostech, při kterých zaklepete na dveře a požádáte o podporu, případně lidem necháte obálku s informacemi o práci vaší organizace a následující den jim zavoláte.
20 21
NORTON, M. Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace. Vyd. Nadace VIA, Leden 2003. s. 2/2. Přel. z publikace „The Worldwide Fundraiser´s Handbook“ Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit. 2005-04-2]. Dostupné z .
18
2. Pouliční sbírky a sbírky na veřejných místech, jako jsou nákupní střediska nebo centra měst. Organizátor zpravidla s sebou nosí kasičku a za příspěvek někdy rozdává nějakou drobnost (třeba samolepku, bonbón).
3. Sbírky do kasiček umístěných na prodejních pultech, v nichž mohou lidé nechávat drobné, nebo do větších kasiček umístěných před obchody. Nalezení míst vhodných pro umístění kasiček je prací pro přesvědčivého dobrovolníka – musí totiž přesvědčit správce nebo majitele prostor. Když je
kasička umístěna, musí se o ni někdo dál starat. Je třeba dohlédnout, aby ji někdo nepoškodil nebo neukradl, aby byla dobře viditelná, aby nebyla přeplněná tak, že do ní nelze házet další peníze, ale
i to, aby si vaše organizace vybírala výtěžek pravidelně. Někdy si kasičku může vzít na starost přímo majitel zařízení, ale mnohem lepší bývá, když odpovědnost za celý program a jeho plynulý průběh převezme některý váš dobrovolník, takže peníze jsou pravidelně vybírány, ukládány do banky i zaúčtovány.
4. Sbírky do kasiček v domácnostech přispěvatelů, do nichž mohou oni sami vhazovat příspěvky nebo požádat o příspěvek přátele, kteří je navštíví.22
3.1.2 Prodej vstupenek V této souvislosti hovoříme zejména o pořádání benefiční akce. Před jejím uskutečněním, ať už se
rozhodneme pro uspořádání koncertu ve městě nebo oslavu 100. výročí organizace večírkem v parku a ohňostrojem či sportovního závodu, v každém případě musíme zvážit nejen fundraisingový potenciál příslušné akce, ale také náklady a úsilí s jejím uspořádáním spojené i případné riziko, že na akci proděláme, místo, abychom peníze získali.23
3.1.3 Pronájem telefonní linky V dnešní době tento způsob sbírky zahrnuje
především
výběr finančních prostředků
prostřednictvím DMS - služby s názvem Donors Message Service, který znamená dárcovskou SMS. DMS je společným projektem Fóra dárců - organizace pro dárce, usilující o podporu filantropie v ČR a Asociací provozovatelů mobilních sítí.24
Cílem projektu DMS je nabídnout nadacím a dalším neziskovým organizacím možnost získávat
příspěvky od jednotlivců prostřednictvím mobilního telefonu formou SMS zpráv. Tato služba probíhá na nekomerčním principu25 a nabízí neziskovým organizacím možnost získávat příspěvky od
individuálních dárců, kteří na číslo 87777, společné pro všechny mobilní operátory a Český Telecom, 22 23 24 25
NORTON, M. Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace. Vyd. Nadace VIA, Leden 2003. s. 5/12, 5/11. Přel. z publikace „The Worldwide Fundraiser´s Handbook“ NORTON, M. Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace. Vyd. Nadace VIA, Leden 2003. s. 5/12, 5/11. Přel. z publikace „The Worldwide Fundraiser´s Handbook“ Dárcovská SMS [online] [cit. 2005-04-12]. Dostupné z . Dárcovská SMS [online] [cit. 2005-04-12]. Dostupné z .
19
zasílají SMS zprávy s heslem vybrané organizace (DMS = 30 Kč + DPH, nezisková organizace získá 27,03 Kč).26
Kdo je zapojený do systému DMS?
Do systému DMS je aktuálně zapojeno 39 neziskových organizací s různým zaměřením. Některé
pomáhají fyzicky nebo mentálně postiženým, uprchlíkům nebo lidem bez domova, jiné se věnují
problematice ekologické, humanitární, dodržování lidských práv, obnově poničených kulturních památek a dalším veřejně prospěšným věcem.27 Podpora prostřednictvím DMS
Posílání darů prostřednictvím SMS zpráv z mobilních telefonů je českým vynálezem a rychle se
rozšířilo. Lidé takto přispívali především na pomoc jihovýchodní Asii, kterou na konci roku 2004 zasáhlo ničivé zemětřesení a následné vlny tsunami zabily přes 270 000 lidí. Společnost Člověk v tísni
do poloviny dubna obdržela na obnovu Srí Lanky jen prostřednictvím 162 000 dárcovských zpráv téměř 4,4 milionu korun. Ještě úspěšnější byla Nadace ADRA, která na Asii vybrala textovými
zprávami téměř 46 milionů korun. Lidé nadaci do poloviny dubna zaslali 1,6 milionu dárcovských zpráv. Více než 22 000 SMS, což přesahuje částku 600 000 korun, poslali zatím dárci na konto České katolické charity na projekty v Indonésii.28
Přednosti systému DMS
Systém DMS je unikátní tím, že spojuje všechny české mobilní operátory a od ledna 2005
i Český Telecom. Každý, kdo posílá SMS zprávy, tak může prostřednictvím DMS jednoduše přispět na dobrou věc.29 Systém DMS je schopen velké, rychlé pomoci, jak se ukázalo v případě pomoci
jihovýchodní Asii.
Zhodnocení DMS
Tento způsob sbírky je dle mého názoru efektivním získáváním finančních prostředků, který
nevyžaduje organizační a materiální zajištění sbírky a nevyužívá lidských zdrojů. To znamená, že
minimalizuje režijní náklady sbírky. Za další výhodu považuji jeho účinnost vyplývající z toho, že v dnešní době umožňuje rychlý způsob, jak pomoci.
Za nevýhodu DMS pak považuji, že dárce postrádá přímý kontakt s člověkem, který by mu sdělil
potřebné informace a naléhavost pomoci. Tomu jakoby předurčuje, že se osvědčí převážně při
živelných katastrofách, epidemiích a jiných nepříznivých událostí, které jsou šířeny mediálně, ale po odvanutí „medializace“ výrazně výtěžek z DMS stagnuje.
26 27 28 29
Dárcovská SMS [online]. [cit. 2005-04-12]. Dostupné z . Dárcovská SMS [online]. [cit. 2005-04-12]. Dostupné z . Dárcovská SMS [online]. [cit. 2005-04-12]. Dostupné z . Dárcovská SMS [online]. [cit. 2005-04-12]. Dostupné z .
20
Proto se domnívám, že z hlediska dlouhodobé podpory projektů výběr tohoto způsobu sbírky není
vhodný, ale je spíše doplňující systém pomoci.
3.2 Shrnutí
Veřejnou sbírku považujeme za jeden ze způsobů, jak zajistit finanční prostředky na činnost
neziskové organizace. Pokládáme ji proto právem za jeden z nástrojů fundraisingu. Veřejná sbírka má různé formy, které jsou specifické způsobem výběru sbírky a svým zajištěním. Podle vybraného způsobu provedení přináší různé nároky na organizaci.
Sbírky lze provést různými způsoby např. prodejem vstupenek v jejíž ceně je zahrnut příspěvek na
konkrétní účel. Dalším způsob poskytování příspěvků může být pomocí systému DMS.
21
4 Tříkrálová sbírka Patří nesporně mezi největší veřejnou sbírku v naší republice. Sbírka je pořádána Sdružením Česká
katolická charita. Do sbírky je každoročně zapojeno několik tisíc dobrovolníků, což sbírku řadí mezi přední místa zapojených dobrovolníků do veřejné sbírky u nás. V prvním roce konání Tříkrálové sbírky se koledovalo pouze v rámci arcidiecézní charity Olomouc30 a vybralo se neuvěřitelných
8 414 699,- Kč. Je to sbírka, která již po prvním roce svého vzniku u nás, předeslala velkou
budoucnost a vytvořila tak úrodné pole pro podporování charitativních činností nejen u nás, ale i v zahraničí.
4.1 Sdružení Česká katolická charita (SČKCH)
Sdružení Česká katolická charita, jehož zřizovatelem je Česká biskupská konference (ČBK) a které
je samostatnou právnickou osobou, podle nových stanov schválených 26. ledna 2000, je sdružením
diecézních a arcidiecézních charit v ČR a dalších právnických osob založených na principech
katolické církve a působících zejména v charitativní, humanitární, sociální a zdravotní oblasti. Přidruženými členy mohou být další právnické a fyzické osoby, jejichž činnost vychází z křesťanských principů.
Celkem jsou v ČR dvě arcidiecézní charity (v Praze a Olomouci) a šest diecézních charit (v Brně,
Českých Budějovicích, Hradci Králové, Litoměřicích, Ostravě a Plzni).31 30 Území arcidiecéze Olomouc: Rozloha: 10 020 km2 Obyvatel: 1 375 000 Děkanátů: 21
Zdroj: Děkanáty v olomoucké arcidiecézi [online]. [cit. 2005-04-18]. Dostupné z . 31 Kdo jsme [online]. [cit. 2005-04-18]. Dostupné z .
22
4.2 Historie Tříkrálové sbírky
Nejhlubší kořeny této sbírky lze hledat ve zkušenostech ze zahraničí, kde se podobné sbírky také
úspěšně konají. Konkrétním impulsem ale byla výzva olomouckého arcibiskupa Mons. Jana Graubnera, který se s tímto úkolem v roce 1999 obrátil na Arcidiecézní charitu Olomouc.
První Tříkrálová sbírka se v roce 2000 konala pouze v olomoucké arcidiecézi (zhruba území
olomouckého a zlínského kraje). Sbírka se konala dvěma způsoby - koledováním tříkrálových
koledníků a rozesláním "tříkrálových složenek". Celkový výnos z první sbírky přesahoval 8 milionů korun a podepsala se na něm účast více než čtyř tisíců dobrovolníků.
Na základě těchto pozitivních zkušeností se v roce 2000 rozhodla Česká biskupská konference
pořádat tuto sbírku celostátně. Organizací byl pověřen pražský sekretariát České katolické charity.
Všech osm diecézních charit na území ČR, které se do sbírky zapojily, mohly po první celostátní Tříkrálové sbírce konané v roce 2001 konstatovat: „že tříkrálové koledování pro pomoc potřebným se u veřejnosti setkalo s podporou“.
Následující další dva úspěšné ročníky jsou důkazem toho, že si Charita uvědomuje velkou
důležitost této akce pro své působení ve prospěch potřebných. Velká řada projektů a konkrétních případů lidského utrpení nejen u nás, ale také v zahraničí, by patrně zůstala bez větší pomoci, kdyby veřejnost nepodpořila Tříkrálovou sbírku.32
4.3 Poslání tříkrálové sbírky
Hlavním posláním Tříkrálové sbírky je upozornit na ty lidi kolem nás, kteří potřebují pomoci. Chce
nám přinést zkušenost, že upřímné otevřené srdce a štědrá ruka přinášejí radost a uspokojení i dárcům.33
4.4 Propagace sbírky
Akce je provázena celostátní propagační kampaní, která zahrnuje zejména zveřejnění inzerátů
v tisku, reklamní spoty v rozhlase a v televizi a distribuci letáků se složenkami do všech domácností v ČR.
Propagační aktivity na úrovni diecézí a farních charit v regionech jsou v kompetenci příslušných
diecézních či arcidiecézních charit a jejich organizátorů skupinek. Tyto musí při propagaci používat jednotných propagačních prvků, které budou stanoveny (logo a motto sbírky – zkrácené motto:
„Pomozme lidem v nouzi“ nebo úplné: „pomoc rodinám a lidem v nouzi u nás i v zahraničí a podpora charitního díla“).
32 33
Historie Ttříkrálové sbírky [online]. [cit. 2005-04-20]. Dostupné z . Tříkrálová sbírka [online]. [cit. 2005-04-20]. Dostupné z .
23
Za účelem kvalitní propagace sbírky se před zahájením koledování doporučuje uspořádat na
diecézních charitách tiskovou konferenci a na ni pozvat novináře z regionu. Stejně tak je vhodné tuto konferenci uspořádat po ukončení sbírky a spočítání veškerých výnosů v diecézi. V průběhu koledování je pak vhodné průběžně vydávat aktuální tiskové zprávy. Přitom se osvědčuje aktuální
údaje zveřejňovat také na webových stránkách diecézní charity, tak aby novináři měli tyto čerstvé zprávy neustále k dispozici.34
4.4.1 Propagace v místě konání Již od začátku prosince (sbírka se od svého vzniku pravidelně koná v první polovině měsíce ledna)
je třeba zajistit propagaci sbírky v místě konání s použitím dostupných propagačních prostředků.
Používají se např. články v místním tisku, zpravodajích, farních zpravodajích, vývěskách, webových
stránkách charity či farnosti, formou pořadů v místních televizních či rozhlasových vysíláních, ohlášením v obecním rozhlase, ohláškami v kostelech, pořádáním doprovodných akcí apod.35
4.5 Způsob provedení sbírky 1. pokladničkami;
2. poštovními poukázkami;
3. bankovními převody, popř. hotovostí s následným převodem na běžný účet.36
4.6 Organizační zajištění, příprava sbírky, lidské zdroje Tříkrálová sbírka je organizována na 3 úrovních:37
I. celorepubliková koordinace;
II. diecézní koordinace - republika je rozdělena do 8 diecézí;
III. v každé diecézi pak fungují místní farní či oblastní charity, které si organizují tříkrálové skupinky. Koordinace
Za Tříkrálovou sbírku jako takovou zodpovídá generální sekretář SČKCH. Ten jmenuje
celorepublikového koordinátora,38 který dohlíží na celkový průběh sbírky a sbírá údaje o jejích
celkových příjmech. Za průběh koledování v jednotlivých diecézích jsou odpovědni ředitelé diecézních nebo arcidiecézních charit. Ti jmenují své diecézní koordinátory.39
34 35 36 37 38 39
Tříkrálová sbírka 2005. Organizační pokyny pro diecézní koordinátory – poskytnuté p. Markem Navrátilem, celorepublikovým koordinátorem Tříkrálové sbírky 2005. Tříkrálová sbírka 2005. Organizační pokyny pro organizátory skupinek – poskytnuté p. Markem Navrátilem, celorepublikovým koordinátorem Tříkrálové sbírky 2005. Zdroj: Oznámení o konání sbírky dne 24. 10. 2003 – osvědčeno 28. 11. 2003. Informace poskytnuty p. Markem Navrátilem, celorepublikovým koordinátorem Tříkrálové sbírky 2005. Organizační pokyny pro celorepublikového koordinátora nejsou zpracovány. Tříkrálová sbírka 2005.Organizační pokyny pro diecézní koordinátory – poskytnuté p. Markem Navrátilem, celorepublikovým koordinátorem Tříkrálové sbírky 2005.
24
Diecézní koordinátor
Úkolem diecézního koordinátora není vyhledávat dobrovolníky pro skupinky koledníků, ale
vytváření vhodných podmínek pro práci „tříkrálových“ asistentů, organizátora skupinek, odpovědnost za organizaci sbírky v diecézi a spolupráce s celorepublikovým koordinátorem.
Pro případ nemoci apod. je nutné k diecéznímu koordinátorovi také předem jmenovat jeho
zástupce. Za toto jmenování je odpovědný diecézní ředitel. Neurčení zástupce koordinátora může vážně ohrozit průběh sbírky.
Jména a kontakty diecézních koordinátorů a jejich zástupců se nahlašují celorepublikovému
koordinátorovi. Po celou dobu organizace Tříkrálové sbírky, tj. od zahájení příprav až po ukončení
evidence výnosů, je povinností diecézního koordinátora informovat celorepublikového koordinátora o případných změnách v kontaktech a skutečnostech, které omezují činnost diecézního koordinátora či jeho zástupce (nemoc apod.).40
Tříkrálová komise a její činnost
Při každé diecézní či arcidiecézní charitě je diecézním biskupem či arcibiskupem jmenována
nejméně tříčlenná komise. Jejím úkolem je dohlížet nad efektivním a účelným využíváním té části
výnosu tříkrálové sbírky, která se vrací zpět do diecézních či arcidiecézních charit. Rozhodnutí komise musí být zpracováno písemně a komise se musí vyjádřit ke všem financím, které budou do diecéze, či arcidiecéze vráceny k využití.41
Seznam tříkrálových komisařů je veden u celorepublikového koordinátora dle údajů dodaných
diecézními koordinátory. Diecézní koordinátoři dále dbají o to, aby celorepublikový koordinátor měl aktuální seznam členů tříkrálových komisí. Veškeré písemnosti týkající se práce příslušné diecézní tříkrálové komise archivuje diecézní koordinátor.42 Informace diecéznímu biskupovi
Dle dohody s diecézním ředitelem je třeba o přípravách, průběhu a výsledcích informovat
diecézního biskupa.43
Asistent pro Tříkrálovou sbírku
Za organizaci Tříkrálové sbírky 2005 v místě jejího konání je zodpovědný příslušný ředitel či
předseda FCH či OCH (pokud koledování organizuje farnost samostatně – pak její duchovní správce),
dále jen organizátor skupinek. Ten jmenuje svého tříkrálového asistenta (dále jen asistent), který bude pověřen veškerými organizačními úkoly. Pro případ nemoci apod. je nutné k asistentovi také předem
jmenovat jeho zástupce. Asistentem může být také sám ředitel či předseda (duchovní správce), ale pro 40 41 42 43
Tříkrálová sbírka 2005. Organizační pokyny pro diecézní koordinátory – poskytnuté p. Markem Navrátilem, celorepublikovým koordinátorem Tříkrálové sbírky 2005. Tříkrálová sbírka 2005. Organizační pokyny pro diecézní koordinátory – poskytnuté p. Markem Navrátilem, celorepublikovým koordinátorem Tříkrálové sbírky 2005. Tříkrálová sbírka 2005. Organizační pokyny pro diecézní koordinátory – poskytnuté p. Markem Navrátilem, celorepublikovým koordinátorem Tříkrálové sbírky 2005 Tříkrálová sbírka 2005.Organizační pokyny pro diecézní koordinátory – poskytnuté p. Markem Navrátilem, celorepublikovým koordinátorem Tříkrálové sbírky 2005
25
případ nemoci apod. musí ve věci Tříkrálové sbírky také předem jmenovat svého zástupce. S takto
určeným asistentem pak bude komunikovat diecézní koordinátor. Povinnosti asistenta jsou např.
vybavovat potřenými informacemi vedoucí kolednických skupin, rozdělovat místa výběru koledování, opatřit všechny průkazky plastickým obalem a zabezpečit tak průkazku před poškozením (roztržení, promočení apod.), být v kontaktu s místními vedoucími kolednických skupin atd.
Pokud sbírka probíhá ve větším počtu obcí, je možné, dle uvážení organizátora skupinek
a asistenta, do sbírky zapojit různý počet místních asistentů pro pomoc s organizováním sbírky v přilehlých obcích či částech města, či např. pro skupinky skautů apod. Účelem je efektivnější práce
asistenta, který s pomocí svých místních asistentů bude schopen kvalitněji pracovat s větším počtem
skupinek. Tito místní asistenti pak podléhají asistentovi či jeho zástupci. Za výběr místních asistentů
stejně jako za stanovení jejich kompetencí, jejich řízení atd. je zodpovědný ředitel či předseda (event. duchovní správce). Stanovené kompetence místního asistenta musí být v souladu s organizačními pokyny a nesmí překračovat kompetence asistenta.44
4.6.1 Dobrovolníci Do tříkrálové sbírky se od jejího vzniku zapojuje již několik tisíc dobrovolníků. Jsou to skupiny
3 králů a vedoucího, kteří navštěvují převážnou část domácností po celé naší republice. Vedoucím
skupinky může být i jeden ze tří králů – v tom případě ale musí být jeho maska pouze taková, aby bylo
možné dle občanského průkazu ověřit jeho totožnost.45 Do sbírky se zapojují dobrovolníci z organizací
Skaut, Orel a především děti, mládež a dospělí z farností po celé republice.
Koledníky České katolické charity bylo možné poznat nejen podle pověření - průkazky, která je
zplnomocňuje sbírku provádět, ale také podle toho, že koledu přijímali do úředně zapečetěné kasičky.46
44 45 46
Tříkrálová sbírka 2005. Organizační pokyny pro organizátory skupinek – poskytnuté p. Markem Navrátilem, celorepublikovým koordinátorem Tříkrálové sbírky 2005. Tříkrálová sbírka 2005. Organizační pokyny pro organizátory skupinek – poskytnuté p. Markem Navrátilem, celorepublikovým koordinátorem Tříkrálové sbírky 2005. Tříkrálová sbírka [online]. c2004 [cit. 2005-04-30]. Dostupné z .
26
Tabulka č. 1
Počty kolednických skupin po diecézích 2000-2005 Brno
Diecéze
České Budějovice Hradec Králové Litoměřice Olomouc
ostravsko-opavská Plzeň
Praha
Celkem
2000 *)
0
0
0
2001
1 040
2002
176
1 544 250
2003
1 853 323
2004
2 145 350
2005
2 501 531
850
1 355
1 428
1 560
1 845
1 079
1 948
2 384
2 922
3 419
3 647
0
298
498
600
657
701
0 0
0
1 079
100
127
910
1 228
250
411
5 572
*) v roce 2000 proběhla sbírka jen v olomoucké arcidiecézi
7 797
171
1500
413
170
1 621 500
9 210 10 422
Zdroj: Tříkrálová sbírka [online]. c2004, poslední revize 1. 3. 2005 [cit. 2005-04-30]. Dostupné z .
Graf č. 1
Počty kolednických skupin po diecézích 2000-2005*
*) v roce 2000 proběhla sbírka jen v olomoucké arcidiecézi
Zdroj: Tříkrálová sbírka [online]. c2004, poslední revize 1. 3. 2005 [cit. 2005-04-30]. Dostupné z .
27
257
2 123 807
12 412
4.7 Finanční zdroje
SČKCH uplatňuje dle zákona č. 117/2001 Sb. 5 % režijních nákladů na pokrytí Tříkrálové sbírky
z hrubých výnosů sbírky. Arcidiecézní, diecézní, oblastní a farní charity své náklady (administrativa, technické zabezpečení) pak hradí ze zdrojů na provozní činnost na příslušný rok.47
4.8 Náklady sbírky
„Náklady, které organizátorovi sbírky vznikly při přípravě Tříkrálové sbírky 2005, nelze hradit
proti příjmům z Tříkrálové sbírky (režijní náklady ACHO v roce 2005 byly 121 091,- Kč48). Je možné
je ale hradit buď proti příjmům na správu nebo proti jiným příjmům na projekty (tedy ne přímo proti
Tříkrálové sbírce) jako náklad spojený se získáním daru z Tříkrálové sbírky (náklady na prezentaci, propagaci, fundraising apod.)“49 Tabulka č. 2
Tříkrálová sbírka 2005 - režijní náklady*
Kategorie Částka pokladničky nákup 163 363,00 pokladničky doprava 4 512,00 Cukr příprava (graf., sazba, tisk aj.) 7 140,00 Cukr výroba 390 400,00 Cukr doprava 25 128,00 jiné služby 12 384,00 složenky příprava (graf., sazba aj.) 83 600,00 složenky tisk 1 580 320,00 složenky distribuce 533 358,00 Průkazky – tisk 17 398,50 propagace (spot, inzerce aj.) 129 742,00 pojištění koledníků 168 700,00 Celkem 3 116 045,50 *jedná se o náklady vzniklé na centrální úrovni Sdružení Česká katolická charita Zdroj: Marek Navrátil, celorepublikový koordinátor Tříkrálové sbírky
4.9 Výnosy sbírky
Všechen výnos sbírky - obsah každé jednotlivé pokladničky, peníze poslané složenkami či
převodem z bankovního konta dárce je shromažďován na centrálním sbírkovém účtu. Z něj pak peníze odcházejí na pomoc potřebným či na podporu charitativních projektů. Vše je tedy dobře kontrolovatelné a pod dohledem Magistrátu hlavního města Prahy, který sbírku dozoruje.50
47 48 49 50
Informace poskytnuté p. Markem Navrátilem, celorepublikovým koordinátorem Tříkrálové sbírky 2005. Informace poskytnuté p. Markem Navrátilem, celorepublikovým koordinátorem Tříkrálové sbírky 2005. Tříkrálová sbírka 2005. Organizační pokyny pro organizátory skupinek – poskytnuté p. Markem Navrátilem, celorepublikovým koordinátorem Tříkrálové sbírky 2005. Tříkrálová sbírka [online]. c2004 [cit. 2005-05-2]. Dostupné z .
28
Tabulka č. 3
Tříkrálová sbírka 2005 - průběžné výsledky (diecézní členění)* Diecézní nebo arcidiecézní charita Brno
Počet úředně otevřených kasiček 2 501 2 501
Počty evidovaných skupinek
565
565
České Budějovice Hradec Králové
1 845
1 845
Olomouc
3 647
3 647
701
701
2 123
ostravsko - opavská
Plzeň
ostatní dary
Celkem
12 446
100
12 115 238,00
100
7 841 728,11
100
2 123
807
Praha
Průběžný výnos
100
257
257
Litoměřice
% úředně spočítaných
969 858,50
100
17 630 088,80
100
2 933 692,19
100
807
2 256 549,10
10 915 499,00 2 853 282,00
100
12 446
4 891 731,46
62 407 667,16*
* dle sdělení Marka Navrátila koordinátora Tříkrálové 2005 jsou tyto výnosy v podstatě za tento rok konečné Zdroj: Tříkrálová sbírka [online]. c2004, poslední revize 1. 3. 2005 [cit. 2005-05-10]. Dostupné z .
4.9.1 Výnosy v letech 2000 - 2005
Následující tabulky a grafy jsou členěny podle jednotlivých diecézních a arcidiecézních Charit
(DCH), protože Tříkrálovou sbírku pořádá Sdružení Česká katolická charita v celé ČR podle své
organizační struktury. V každé diecézní charitě pak lze nalézt podrobnosti dle jednotlivých farních, oblastních a městských Charit. Tabulka č. 4
Výnosy koledování po diecézích (stav k 1.3.2005) Diecéze
Brno
2000 *)
Hradec Králové Olomouc
Ostrava-Opava Plzeň
Praha
Celkem
4 621 119
2002
2003
2004
2005
2000-2005
41 740 453
4 352 241
6 739 769
8 957 620
9 605 975
12 084 848
3 066 696
4 567 938
5 536 149
5 908 588
7 841 728
26 921 099
755 357
České Budějovice Litoměřice
2001
357 655
1 069 649 504 854
1 388 978 835 222
1 560 583 772 999
2 256 549 969 859
7 031 116 3 440 589
8 283 934
9 967 955
12 376 166
13 173 279
17 630 089
66 052 542
1 171 654
1 739 283
2 194 118
2 168 558
2 933 692
10 207 305
4 394 551 1 121 081
4 621 119 23 503 169
6 142 312 1 486 345
7 473 045 1 603 340
8 016 601 2 033 089
10 915 499
2 853 282
36 942 008 9 097 137
32 218 105 40 364 638 43 239 672 57 485 545 201 432 248
*) v roce 2000 proběhla sbírka jen v olomoucké arcidiecézi
Zdroj: Tříkrálová sbírka [online]. c2004, poslední revize 1. 3. 2005 [cit. 2005-05-10]. Dostupné z .
29
Tabulka č. 5
Výnosy sbírky 2000 – 2005 po diecézích celkem
- jedná se o součty výnosů z koledování + ostatní dary, tj. složenky, převody, přímé dary apod.
Diecéze
Brno
2000*)
3 959 556
Hradec Králové Olomouc
Ostrava-Opava
8 414 699
Plzeň
Praha
Celkem
5 814 181 1 428 219
České Budějovice Litoměřice
2001
8 414 699
854 064
2002
2003
2004
1 477 406
1 612 718
7 191 445
9 527 967
4 844 639
5 888 629
1 587 962 873 122
888 402
2005
2000 - 2005
45 543 814
9 926 883
13 083 338
6 105 978
8 495 664
29 294 466
798 823
2 443 650 1 050 737
8 549 955 4 465 148
10 249 081
11 021 720
13 023 396
13 613 361
19 099 832
75 422 089
1 646 103
2 093 007
2 333 830
2 241 003
3 178 338
11 492 281
5 534 726 2 439 387
31 925 317
6 696 881 2 740 395
37 049 171
7 948 867 1 705 421
42 793 918
8 284 413 2 101 009
44 684 188
11 825 762
3 091 222
62 268 543
*) v roce 2000 proběhla sbírka jen v olomoucké arcidiecézi Zdroj: Tříkrálová sbírka [online]. c2004, poslední revize 1. 3. 2005 [cit. 2005-05-10]. Dostupné z .
Graf č. 2
Srovnání výnosů celkem 2000-2005
*) v roce 2000 proběhla sbírka jen v olomoucké arcidiecézi Zdroj: Tříkrálová sbírka [online]. c2004, poslední revize 1. 3. 2005 [cit. 2005-05-10]. Dostupné z .
30
40 290 650 12 077 435
227 135 836
4.9.2 Rozdělení výtěžku sbírky Dle rozhodnutí rady SČKCH a odsouhlasení ČBK bude celý výnos této sbírky (z koledování i ze
složenek) rozdělen následovně:51
65 % organizátorům skupinek (tj. farní či oblastní charity (dále jen F/OCH) a farnosti , které se samy zapojí do organizace koledování – tzn. samostatně, ne pod některou z F/OCH) – tzn. vrací se
zpět do místa výběru
15 % diecézní charity
10 % humanitární pomoc pro zahraničí 5% 5%
sekretariát – činnost centrály SČKCH režie sbírky
Klíčem k dělení výnosu ze složenek dle jednotlivých diecézí resp. organizátorů skupinek je
vykoledovaný výnos z pokladniček (např. diecéze XY vykoleduje 30% na celkem vykoledovaných – z výnosu složenek obdrží taktéž 30%).
Rozdělení v rámci Arcidiecézní charity Olomouc je takto:52 58 % FCH a OCH
5 % Krizový fond
2 % Nouzový fond
10 % Humanitární pomoc
15 % Arcidiecézní charita Olomouc 5 % Činnost SČKCH 5 % Režie sbírky
4.10 Využití Tříkrálové sbírky
Tříkrálová sbírka podporuje stovky nejrůznějších projektů: domovy pokojného stáří, dětské
stacionáře, jednotlivé hendikepované či sociálně slabé rodiny a mnoho charitních zařízení podle určení místních Charit.53
Kterým projektům pomůže Tříkrálová sbírka v roce 2005?54
OCH Blansko - Automobil pro klienty boskovického stacionáře Emanuel (pro mentálně postižené
děti).
OCH Brno - Nová keramická pec pro zařízení EFFETA pro lidi s mentálním postižením a autismem.
51 52 53 54
Tříkrálová sbírka 2005. Organizační pokyny pro diecézní koordinátory – poskytnuté p. Markem Navrátilem, celorepublikovým koordinátorem Tříkrálové sbírky 2005. Informace poskytnuté paní Annou Konvalinkovou, asistentkou TS 2005 Oblastní charity Uh. Hradiště. Tříkrálová sbírka [online]. c2004 [cit. 2005-05-10]. Dostupné z . Tříkrálová sbírka [online]. c2002 [cit. 2005-05-10]. Dostupné z .
31
OCH Břeclav - Domov sv. Agáty (dům pro matky s dětmi v tísni) Břeclav-Poštorná. OCH Hodonín - Denní centrum a noclehárna pro bezdomovce Hodonín.
OCH Jihlava - Příspěvek na nákup automobilu pro účely Charitní ošetřovatelské a pečovatelské služby.
OCH Třebíč - Dům pokojného stáří v Kněžicích. OCH Znojmo - Chráněná dílna s. Kláry.
OCH Žďár nad Sázavou - Rehabilitační pomůcky pro Denní stacionář pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením Velké Meziříčí.
Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa - Obnova hospicového parku a desítky dalších... Pozn.: Využití sbírky je vybráno pouze na projekty oblastních charit brněnské diecéze.
Jak pomůže Tříkrálová sbírka obětem neštěstí v jihovýchodní Asii? 55
„Výnos, jak už bylo uvedeno, se z většiny vrací do míst, kde byl vykoledován - tedy do oblastních
charit - a právě tam se rozhoduje, jak s darovanými penězi naloží. Vedle deseti procent, které jsou
z celorepublikového výtěžku standardně určeny na humanitární pomoc, se přímo jednotlivé Charity rozhodují pomoci obětem prosincového neštěstí56 (r. 2004) v Asii ještě dalšími způsoby. Např. ve
Znojmě poukáží na tento účel deset procent svého výtěžku, na Žďársku je to částka kolem padesáti tisíc.“57
4.10.1 Kontrola využití Tříkrálové sbírky Tříkrálová sbírka je osvědčena dle momentálně aktuálního osvědčení – z roku 2003 (viz příloha)
Magistrátem hlavního města Prahy. Tzn. tomuto orgánu je předkládáno průběžné vyúčtování každým rokem a po uplynutí tříletého osvědčení se předkládá její celkové vyúčtování.
4.11 Zhodnocení sbírky
Úspěšnost této sbírky dle mého názoru spočívá ve vhodném načasování a především ve způsobu
provádění sbírky, tj. koledování. První dva týdny v měsíci lednu (tj. obvyklá doba v níž se koleduje) doznívá idyla Vánoc, kdy většina lidí je otevřenější díky těmto vnějším skutečnostem než jindy. Navíc sbírka uchovává lidovou tradici chození Tří králů a spojuje ji s dobrým úmyslem pomoci lidem v nouzi.
55 56 57
Tříkrálová sbírka [online]. c2002 [cit. 2005-05-10]. Dostupné z . Jihovýchodní Asii postihly vlny tsunami, které vyvolalo silné zemětřesení. Neštěstí si vyžádalo tisíce lidských životů a obrovské materiální škody. SČKCH mimo to má založené účty na pomoc jihovýchodní Asii na kterých je shromážděno 60 430 538,70 Kč a DMS (dárcovská SMS), jejíž výtěžek je 721 280,- Kč – jedná se o stavy k 1. 6. 2005 Jihovýchodní Asie [online]. c2004 [cit. 2005-06-1]. Dostupné z .
32
Koledující tak přinášejí svým zpěvem, doprovodem na hudební nástroje do domovů radost
z příchodu Tří králů, kteří se před dvěma tisíci lety přišli poklonit malému Ježíškovi v jesličkách. Darující jsou mimo to odměněni cukříkem či kalendáříkem s logem tříkrálové sbírky, které je vyjádřením poděkování.
Organizátorům se tímto podařilo najít si cestu k lidem a vytvořit pozitivní povědomí o této sbírce.
SČKCH díky výnosům z této sbírky může financovat své veřejně-prospěšné projekty, které pomáhají k řešení sociálních a nepředvídaných problémů v naší republice i v zahraničí.
Ze svých vlastních zkušeností vedoucího skupinky Tří králů mohu sdělit: „ že když jsme denně
navštívili kolem 100 rodin po dobu 8 dní, většinou jsme se shledali s kladným přijetím. To bylo velkou odměnou nejen pro děti, které byly převlečeny v kostýmech, ale i pro mě. Jen výjimečně se stalo, že někdo zavřel dveře nebo zareagoval s nevolí“. Kritický pohled
Stává se, že někdo si dary na charitu, zaměňuje s dary na církev. I když SČKCH je skutečně
katolická organizace a katolickou církví je kontrolována, účelem jejích aktivit není zabezpečovat financování církve, ale pomoci potřebným po vzoru křesťanské lásky lidem. Charita mimo jiné
provozuje mnoho azylových domů, vytvořila projekt Adopce na dálku, kde je možné podporovat vzdělání dítěte tím, že mu dárce uhradí ročně pevnou částku, která dítěti zabezpečí školní docházku
místo tvrdé práce na poli od raného věku; a mnohé další jako např. zajištění provozu chráněných dílen
pro lidi fyzicky i psychicky postižené, péče o staré, nemocné a postižené lidi a jiné. Charita patří bezesporu mezi největší a nejplošnější poskytovatele pomoci lidem, kteří se nalézají v nouzi nebo nejsou schopni se zařadit do běžného společenského života.
To je podle mě vysvětlení, které přispívá k vyjasnění, že dary na charitu nelze zaměňovat s dary na
církev, jejíž hlavní náplň spočívá ve hlásání evangelia (radostné zvěsti). Činnost charity spíše poslání církve doplňuje.
4.12 Shrnutí
Tříkrálová sbírka probíhá na území ČR již od roku 2000, jejím pořadatelem je SČKCH vyjma
prvního ročníku, který pořádala pouze arcidiecézní charita Olomouc. Posláním této sbírky je pomoc
lidem v nouzi. Sbírka se těší velkému výnosu, velkému počtu dobrovolníků i počtu podpořených charitativních aktivit. Za Tříkrálovou sbírku zodpovídá generální sekretář SČKCH. Ten jmenuje
celorepublikového koordinátora, který mimo jiné sbírku koordinuje a shromažďuje celkový výnos sbírky. Za průběh koledování v jednotlivých diecézích jsou odpovědni ředitelé diecézních nebo
arcidiecézních charit. Ti jmenují své diecézní koordinátory. Diecézní koordinátor je zodpovědný za vytváření vhodných podmínek pro práci asistentů, organizátora skupin ve své diecézi a je spolupracovníkem celorepublikového koordinátora.
33
Při každé diecézní či arcidiecézní charitě je diecézním biskupem či arcibiskupem jmenována
nejméně tříčlenná komise. Jejím úkolem je dohlížet nad efektivním a účelným využíváním té části výnosu Tříkrálové sbírky, která se vrací zpět do diecézních či arcidiecézních charit.
Za organizaci Tříkrálové sbírky v místě jejího konání je zodpovědný příslušný ředitel či předseda
FCH či OCH. Ten jmenuje svého tříkrálového asistenta, který má na starosti organizační úkoly. Povinnosti asistenta jsou např. vybavovat potřenými informacemi vedoucí kolednických skupin,
rozdělovat místa výběru koledování, opatřit všechny průkazky plastickým obalem, být v kontaktu s místními vedoucími kolednických skupin atd.
Propagace sbírky probíhá na celorepublikové i místní úrovni. Náklady sbírky si vyžadují více než
povolených 5 % režijní nákladů vůči hrubému výnosu sbírky. Organizátoři částečně hradí náklady
sbírky ze svých provozních zdrojů. Sbírka je rozdělena na základě rozhodnutí rady SČKCH a odsouhlasení ČBK. Nejvíce finančních prostředků se vrací do místa výběru, je to až 65 %. Výtěžek sbírky je především využíván na projekty charit a humanitární pomoc.
34
5 Projekt „Pomozte dětem!“ NADACE ROZVOJE OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) byla v roce 1993 založena k tomu, aby spravovala
a rozdělovala finanční prostředky, které Evropská unie (EU) v rámci předvstupních programů (program PHARE) poskytovala ČR pro budování a posilování neziskového sektoru. V tomto směru své činnosti pokračuje NROS i po vstupu ČR do EU.
Sbírkový projekt „Pomozte dětem!“ byl prvním programem NROS, který nadace realizovala
komplexně – tedy nezabývá se „pouze grantovou činností“ (tzn. správou finančních prostředků a jejich
administrací, včetně monitoringu a kontroly podle pravidel stanovených pro program jejich dárcem
/poskytovatelem). NROS tento projekt iniciovala, získala pro něj Českou televizi a od počátku tento projekt buduje a rozvíjí v úzké spolupráci s Českou televizí jako společný projekt. Projekt má kromě
části, v níž jsou každoročně rozdělovány finanční prostředky shromážděné sbírkou na pomoc ohroženým a znevýhodněným dětem v ČR (organizování procesu veřejného výběrového řízení),
monitoringu podpořených projektů a kontroly užití finančních prostředků ze sbírky, také část sbírkovou, která je spojena s marketingem a PR (public relations – veřejné vztahy).58
5.1 Česká televize
Česká televize se významným způsobem podílí na organizování sbírkového projektu. Česká
televize vysílá sbírku v přímém přenosu velkého zábavného večerního pořadu, informuje o ní pořady
z regionálních studií, celodenními vstupy Studia Pomozte dětem v den konání akce. V neposlední řadě vysílá cyklus Kde peníze pomáhají, který přináší divákům zpětnou vazbu o tom, kam šly jejich peníze.
Česká televize dále realizuje velkou televizní i mimo televizní kampaň v období vyvrcholení projektu. Nutno podotknout, že na projekt Česká televize vynaloží řádově několik miliónů korun a to jak na vysílání informačních spotů, tak spotů zaměřených na podporu sbírky a samozřejmě televizních pořadů. Tyto náklady Česká televize kryje ze svého rozpočtu.59
5.2 Finanční zdroje
Rozpočet projektu v NROS byl dříve kryt z režijních prostředků NROS poskytovaných EU ke
správě prostředků z jejích programů.
Projekt si dále získal podporu Delegace Evropského komise (DEC), ovšem bez možnosti
poskytnout
speciální fondy, které by jej mohly financovat. DEC na projekt nahlížela tak, že
významně posiluje a podporuje propagaci NROS a podporuje její vztahy s širokou veřejností.
58 59
Informace poskytla p. Blanka Šrámková, vedoucí projektu Pomozte dětem. Informace poskytla p. Blanka Šrámková, vedoucí projektu Pomozte dětem.
35
Vstupem ČR do EU vznikl pro NROS požadavek zajistit projektu novou možnost krytí osobních i ostatních režijních nákladů projektu.
Pro rozvoj projektu, pro rozsah jeho rostoucích marketingových i PR aktivit i pro zabezpečování
všech povinností vyplývajících ze zákona o veřejných sbírkách, jsou nynější zdroje nedostatečné.
Současné řešení stavu vidí vedoucí projektu Blanka Šrámková v posilování finančních zdrojů na
realizaci projektu ze soukromého sektoru. Projekt potřebuje velkého finančního partnera (sponzora), který by stabilizoval finanční zázemí projektu v oblasti osobních, materiálových i nemateriálových režijních nákladů. Tento hlavní partner by měl - spolu s několika dalšími subjekty, které budou projekt rovněž částečně finančně podporovat (obdobně jako to NROS předpokládá i u menších finančních
sponzorů), podporovat i bezplatným poskytnutým některých pro projekt potřebných služeb/výrobků ze
svého portfolia. Aby se mohly naplnit představy o dalším vývoji projektu, potřeboval by projekt přibližně disponovat s částkou 2, 5 mil. Kč ročně na straně nákladů (+ 5 % z hrubého výtěžku sbírky).60
5.3 Lidské zdroje
Celoroční realizací projektu se zpravidla zabývají 2 – 3 zaměstnanci (nejméně 2 přepočtené plné
úvazky). Tito zaměstnanci jsou odpovědní za řízení, koordinaci a realizaci projektu (za administrativní i právní úkony, marketing, fundraising, sponzoring a PR celého projektu i sbírky, za správu financí sbírky, za veškerý grantový proces atd.). 61
5.3.1 Spolupráce s dobrovolníky Významným a jedinečným prvkem projektu „Pomozte dětem!“ je organizování podpůrných
sbírkových a benefičních akcí, při nichž může veřejnost přispívat na sbírkové konto projektu (sbírkové
pokladničky, příspěvky ze vstupného apod.). Organizátoři nejrůznějších společenských, kulturních, sportovních aj. akcí většinou sami kontaktují pracovníky NROS a nabízejí tento typ podpory. 62
NROS poskytne takovýmto akcím a jejich pořadatelům odborné zázemí, propagační podporu,
informační materiály o projektu a uzavře s každým subjektem smlouvu. Za každou takovouto akcí je řada osob, které se automaticky stávají dobrovolníky „Pomozte dětem!“ (v projektu mají speciální označení „spojenci“).63
Nezanedbatelná je pomoc organizací pracující s dětmi a mládeží. Největší ohlas u veřejnosti již
podruhé za sebou sklidily sbírkové akce, které pořádal Junák - svaz skautů a skautek ČR.64
60 61 62 63 64
Informace poskytla p. Blanka Šrámková, vedoucí projektu Pomozte dětem. Informace poskytla p. Blanka Šrámková, vedoucí projektu Pomozte dětem. Informace poskytla p. Blanka Šrámková, vedoucí projektu Pomozte dětem. Informace poskytla p. Blanka Šrámková, vedoucí projektu Pomozte dětem. Tisková zpráva [online]. [cit. 2005-05-19]. Dostupné z .
36
Dalším zdrojem dobrovolníků jsou též vysokoškolští studenti - nejčastěji z Filozofické fakulty
nebo z Fakulty humanitních studií Karlovy univerzity, kteří působí v nadaci na stáži a zajišťují některé administrativní nebo dílčí odborné práce v marketingu, PR nebo v grantové agendě.
Na tomto projektu pracuje již 3. rokem dobrovolnice, která pravidelně dochází 2x – 3x týdně
během běžné provozní doby do nadace a věnuje se tomuto projektu celkem 12 h týdně jako
marketingová asistentka. Tato dobrovolnice získala v tomto roce ocenění „Dobrovolník roku“ udělované občanským sdružením Hestia. 65
5.4 Náklady sbírky
Nadace až do svého 5. ročníku pořádání sbírky neuplatňovala režijní náklady ze sbírky,
uplatňovala pouze náklady na částku získanou úročením vkladů z této sbírky na účtu. Přitom zákon č. 37/1973 Sb., který platil až do roku 2001 umožňoval použít do provozu sbírky méně než polovinu finančního výsledku sbírky. Z tohoto pohledu můžeme říci, že sbírka Pomozte dětem ve svém počínání byla naprosto výjimečná.66
5.5 Výnosy sbírky a benefičních akcí
Celkem 69 725 389 Kč za sedm let již bylo shromážděno na sbírkovém kontě „Pomozte dětem!“.
Celkem 11 884 487 Kč je připraveno k rozdělení na kontě 7. ročníku sbírky (sbírka trvala od května 2004 – do května 2005) „Pomozte dětem!“. Tento ročník je v porovnání s ostatními druhý finančně nejúspěšnější.
Nejvíce peněz věnovala veřejnost prostřednictvím služby DMS. Uživatelé mobilních telefonů od
začátku března do poloviny května tohoto roku, kdy bylo možné této služby ve prospěch konta „Pomozte dětem!“ využít, přispěli částkou 7 680 312 Kč. Většina DMS přišla během velikonočního
pondělí. Do finanční částky není započteno DPH z došlých SMS. O vrácení těchto peněz požádá Nadace rozvoje občanské společnosti.
Prostřednictvím více než 160 sbírkových a benefičních akcích pořádaných po celé ČR veřejnost
přispěla částkou, která přesáhla 1 500 000 Kč.67
Jak jste mohli přispět na konto Pomozte dětem?
Přispět na sbírkové konto „Pomozte dětem!” bylo možno šesti způsoby: bankovním převodem
nebo prostřednictvím poštovní poukázky, příspěvkem do sbírkových pokladniček „Pomozte dětem!“,
65 66 67
Informace poskytla p. Blanka Šrámková, vedoucí projektu Pomozte dětem. Informace poskytla p. Blanka Šrámková, vedoucí projektu Pomozte dětem. Tisková zpráva [online]. [cit. 2005-05-19]. Dostupné z .
37
využitím služby DMS (dárcovské sms), uspořádáním vlastní sbírkové nebo benefiční akce, uzavřením darovací smlouvy.68
5.6 Princip rozdělení výtěžku sbírky „Pomozte dětem“
Nadace rozvoje občanské společnosti vyhlašuje každoročně veřejné výběrové řízení a vyzývá
nestátní neziskové organizace, které pracují s dětmi k podávání žádostí na poskytnutí nadačních příspěvků. Projekty mohou předkládat občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a církevní právnické osoby.69 Peníze se rozdělují mezi nestátní neziskové organizace na základě výsledků
veřejného výběrového řízení, do kterého se musí každý zájemce o příspěvek přihlásit.70
5.6.1 Principy veřejného výběrového řízení Dlouhodobě vychází veřejné výběrové řízení sbírky "Pomozte dětem!" z těchto principů:71
- Pomoc dětem realizují jednotlivé nestátní neziskové organizace (NNO) na základě jednoletých
projektů, na jejichž realizaci jsou příspěvky ze sbírky určeny. (Projekty se obvykle realizují v období od listopadu do října.)
- Pokud o nadační příspěvek žádá NNO, která je zároveň pořadatelem sbírkové akce, není tím ve výběrovém řízení nijak zvýhodněna.
- Každá NNO může podat do výběrového řízení jen jednu žádost. (Dále může svým prostřednictvím pomoci jednomu individuálnímu dítěti, resp. podat jednu žádost o individuální příspěvek).
- Příspěvky nejsou zásadně poskytovány na cesty do zahraničí, zahraniční pobyty nebo jakékoliv požadavky realizované v zahraničí, na jednorázové krátkodobé akce, na výzkum, na deficitní
financování nebo na úhradu půjček, na přerozdělování finančních prostředků další organizaci, na úhradu zákonné povinnosti.
5.6.2 Hodnotící komise Hodnotící komise posuzují žádosti o příspěvek, které postoupily do 2. kola veřejného výběrového
řízení.72
68 69 70 71 72
Tisková zpráva [online]. [cit. 2005-05-19]. Dostupné z . Co je NNO [online]. [cit. 2005-05-10]. Dostupné z . Veřejné výběrové řízení [online]. [cit. 2005-05-10]. Dostupné z . Principy veřejného výběrového řízení [online]. [cit. 2005-05-10]. Dostupné z . Hodnotící komise [online]. [cit. 2005-05-10]. Dostupné z .
38
Úkolem hodnotitelů je: 73
- individuálně prostudovat žádosti a ohodnotit je dle daných kritérií a svého subjektivního dojmu; - na společném zasedání navrhnout seznam žádostí (na kterém se většinově shodnou) k podpoře. Principy hodnotících komisí: 74
- hodnotitelé pracují dobrovolně bez nároku na finanční odměnu;
- hodnotící komise jsou regionální - hodnotitelé pocházejí z příslušné oblasti a jednání komise probíhají vždy v regionech;
- komise jsou sedmičlenné a mají toto složení: 2 organizátoři sbírkových akcí, 2 zástupci odborné
veřejnosti, 1 zástupce médií, 1 zástupce České televize a 1 zástupce NROS nebo regionálního partnera NROS;
- každým rokem se složení komisí obměňuje s výjimkou pracovníků NROS; - jednání komisí jsou veřejná;
- střet zájmů: pokud je mezi hodnotiteli osoba spřízněná s NNO, která se uchází o příspěvek, žádost
této NNO nehodnotí, v danou chvíli opustí jednání a po celou dobu se k této žádosti nevyjadřuje. Místo bodového hodnocení hodnotitele se střetem zájmu, nastupuje u tohoto projektu průměr ze součtu bodového hodnocení ostatních hodnotitelů.
5.6.3 Statistika rozdělování V průběhu 1. až 6. ročníku sbírky byly získané finanční prostředky rozděleny mezi 497 projektů
zaměřených na přímou a účinnou pomoc 70 tisícům znevýhodněných a ohrožených dětí v celé ČR.75 Následující tabulka umožňuje zjistit, kolik peněz ze sbírky "Pomozte dětem!" bylo v minulých ročnících nebo celkem rozděleno do jednotlivých regionů či podle cílových skupin.
73 74 75
Hodnotící komise [online]. [cit. 2005-05-10]. Dostupné z . Hodnotící komise [online]. [cit. 2005-05-10]. Dostupné z . Tisková zpráva [online]. [cit. 2005-05-19]. Dostupné z .
39
Tabulka č. 6
Statistika rozdělování 6. ročníků sbírky „Pomozte dětem“ VVP
Jihovýchod
1.325.700
Moravsko-Slezko
1.032.563
Severovýchod
1.826.579
Jihozápad Praha
Severozápad
Střední Čechy
ŽMR
791.800
340.100
2.092.779
1.209.500
1.089.559
2.154.257
2.594.552
1.522.676
520.000
143.850
522.900
468.417
1.183.272
1.048.150
celkem
9.989.056
7.767.846
0
110.000
526.961
392.450
1.691.819
0
ZP
3.188.641
977.260
Střední Morava
Česká republika
TZ
1.946.077
175.000 166.100
0
6.002.640
3.003.412 6.023.286 2.704.154 1.673.130 1.205.270
DZ
414.353
890.864
Celkem
8.557.435
142.000
1.197.000
407.167
2.008.241
14.277.062
111.600
1.078.100
5.049.356
250.000 125.000 0
3.592.745
55.450
23.483.417
1.505.570
0
JP
0
792.568
1.337.012 1.479.888 600.900
0
9.384.573
6.639.172 4.976.427 7.702.978 3.775.508 7.155.164
0
58.133.102
Zdroj: Statistika rozdělování [online]. [cit. 2005-10-5]. Dostupné z .
VVP děti s vývojovými a výchovnými problémy ŽMR děti žijící mimo vlastní rodinu TZ ZP
děti týrané, zneužívané a zanedbávané
DZ
děti s tělesným a duševním nebo smyslovým postižením děti ohrožené různými formami závislosti
5.7 Cílové skupiny
Sbírka podporuje děti a mladé lidi, kteří nejsou starší 18-ti let, žijí na území ČR a jsou ohrožené
a znevýhodněné:76
- výchovnými a vývojovými problémy (VVP) - děti ohrožené trávením převážné většiny volného času na ulici, neorganizovaná mládež, děti hledající náplň volného času, mládež v období pubescence,
děti s problémy v rodině, ve škole nebo ve svém okolí - do této skupiny spadá např. činnost nízkoprahových zařízení, středisek volného času, poradenské a diagnostické centra apod.
- životem mimo vlastní rodinu (ŽMR) - děti a mladí lidé žijící v náhradní rodině nebo v ústavním
zařízení, děti, které jsou trvale bez původní nebo vlastní rodiny - do této skupiny patří zařízení pro výkon pěstounské péče např. SOS dětské vesničky, soukromý dětský domov apod.
- týráním, zneužíváním a zanedbáváním (TZ) - děti se zkušeností násilí v rodině, děti sexuálně
zneužívané, děti sociálně zanedbávané, děti z dysfunkčních rodin - do této kategorie patří např. práce
typu azylového zařízení, terapeutických středisek, krizových center apod.
- tělesným, duševním nebo smyslovým postižením (ZP) - tato skupina souvisí s činností stacionářů, speciálních školních zařízení pro děti s postižením, dopravou dětí s postižením apod.
76
Cílové skupiny [online]. [cit. 2005-05-19]. Dostupné z .
40
- drogovou či jinou závislostí (DZ) – adolescentní mládež, experimentující mladí lidé
(s drogou či alkoholem), děti závislých matek, děti závislé - do této skupiny patří prevence, práce protidrogových zařízení, K-center, terapeutických komunit apod.
- jinými nepříznivými životními podmínkami (JP) - děti uprchlíků, děti žijící dlouhodobě
v izolovaném prostředí, děti a mládež z minoritních komunit, děti zasažené živelnou nebo humanitární katastrofou apod. Zde spadá práce uprchlických center (na území ČR), komunitních středisek v sociálně potřebných lokalitách apod.
5.8 Kontrola, monitoring
5.8.1 Kontrola přidělených finančních prostředků Každý nadační příspěvek je NNO přidělený na základě smlouvy. Součást smlouvy je rozpočet,
který přesně specifikuje náklady, na které lze příspěvek použít.77
5.8.2 Monitoring - sledování činnosti organizací Příjemce peněz se zavazuje vypracovat tzv. průběžnou zprávu v polovině realizace projektu
a závěrečnou zprávu o realizaci projektu po jeho ukončení. Průběžná zpráva je zároveň žádostí o druhou splátku nadačního příspěvku v případě, že příspěvek nebyl poskytnut jednorázově. Obě
zprávy musí obsahovat vyúčtování nadačního příspěvku. Organizace jsou dále navštěvovány pracovníky nadace přímo v místech realizace projektů.78
5.9 Zhodnocení
V porovnání s dalšími charitativními projekty poskytuje nejširší podporu ohroženým
a znevýhodněným dětem v ČR. Děje se tak každoročně od roku 1999, kdy rozdělil poprvé ve veřejném výběrovém řízení finanční prostředky získané sbírkou.79
Jelikož 7. ročník, který právě skončil (květen 2005), byl druhý nejúspěšnější za dobu trvání
projektu, můžeme konstatovat, že vynaložené úsilí jak zaměstnanců, tak dobrovolných pracovníků, přineslo nesporné výsledky.
77 78 79
Komu pomáháme [online]. [cit. 2005-05-19]. Dostupné z . Komu pomáháme [online]. [cit. 2005-05-19]. Dostupné z . Tisková zpráva [online]. [cit. 2005-5-19]. Dostupné z .
41
5.10 Shrnutí
Projekt pomozte dětem je dlouhodobý charitativní projekt organizovaný společně Českou televizí
a Nadací rozvoje občanské společnosti spojený s celonárodní veřejnou sbírkou zaměřenou na přímou a účinnou pomoc ohroženým a znevýhodněným dětem do 18 let v celé ČR.
Hlavními cíli projektu jsou - zvýšení kvality života dětí, vytváření rovných příležitostí pro všechny
děti a různé skupiny populace a podpora práv dětí na život v rodině nebo v náhradním rodinném prostředí.
Sbírkové konto, které spravuje Nadace rozvoje občanské společnosti na základě osvědčení ke
sbírce vydaného Magistrátem hl. m. Prahy je otevřené pro individuální příspěvky i dárcovství, pro firemní dárcovství, pro výtěžky podpůrných sbírkových a benefičních akcí.
Jedinečná charakteristika sbírky – sbírkové a benefiční akce pořádané tzv. spojenci sbírky na
základě smluvních vztahů s NROS kdekoliv v ČR a kdykoliv během roku.
Peníze ze sbírky jsou každoročně rozdělovány ve veřejném výběrovém řízení Nadace rozvoje
občanské společnosti – peníze ze sbírky jsou v poměru dle počtu obyvatel distribuovány do všech regionů ČR.
Česká televize se významným způsobem podílí na organizování sbírkového projektu
a realizuje velkou televizní i mimo televizní kampaň v období vyvrcholení projektu. 80
Do projektu jsou zapojeni dobrovolníci zejména z řad studentů a organizací pracujících s dětmi
a mládeží.
Společný sbírkový projekt České televize a Nadace rozvoje občanské společnosti se těší stálé
podpoře a důvěře široké veřejnosti.
80
Tisková zpráva [online]. [cit. 2005-5-19]. Dostupné z .
42
6 Komparace sbírek Co mají sbírky společného a v čem se liší?
1. V obou případech se jedná o celorepublikovou sbírku.
2. Pořadatel Tříkrálové sbírky je víceúrovňoví (do sbírky jsou zapojeny organizační složky SČKCH v místě konání), pořadatel sbírky Pomozte dětem je jednoúrovňoví (bez možnosti zapojit organizační složky).
3. Spolupořadatel u Tříkrálové sbírky ne, u sbírky Pomozte dětem ano.
4. Lidské zdroje jsou výrazně rozdílné. Obě organizace spolupracují při výběru sbírky s dobrovolníky. Tříkrálová sbírka soustředí velký počet dobrovolníků při samotném výběru, tj. v době koledování. Sbírka Pomozte dětem využívá nabídky dobrovolnických organizací či pořadatelů různých kulturních a sportovních akcí, kteří jsou ochotni podpořit sbírku během celého roku.
5. Organizace Tříkrálové sbírky je vnitřně více organizačně strukturovaná narozdíl od organizace sbírky Pomozte dětem, která do sbírky zapojuje i tzv. „spojence“ (to jsou ti, kteří provádějí sbírku v rámci vlastních akcí). Z tohoto pohledu je náročnost organizace odlišná.
6. Propagace sbírky – u obou je celorepubliková. Tříkrálová sbírka se zaměřuje zvlášť na propagaci v rámci katolické církve.
7. Způsob sbírky
- je shodný u výběru finančních prostředků:
poštovní poukázkou
bankovním převodem
- je rozdílný u výběru finančních prostředků: Tříkrálová sbírka
pokladničkami - navštěvování domácností
příspěvky do sbírkových pokladniček „Pomozte dětem!“,
Pomozte dětem
využitím služby DMS (dárcovské sms)
uspořádáním vlastní sbírkové nebo benefiční akce
uzavřením darovací smlouvy
8. Celkové náklady obou sbírek vzhledem k výnosům sbírky je obtížné posoudit, protože u Tříkrálové sbírky jsme se seznámili pouze s celorepublikovými a nebyly brány v úvahu náklady všech
organizačních složek pořadatele. U sbírky Pomozte dětem jsou nám známy náklady řádově
v miliónech korun. Navíc náklady u obou sbírek se liší v samotném použití a zejména v jejich výši. U Tříkrálové sbírky dosahují nejvyšší známé náklady na tisk složenek a u sbírky Pomozte dětem
jsou pak nejvyšší náklady vynaloženy v souvislosti přímého přenosu České televize v den
vyvrcholení sbírky a ostatních televizních pořadů a spotů. Tyto náklady (režijní náklady) sbírky
43
Pomozte dětem narozdíl od uvedených nákladů u Tříkrálové sbírky nejsou hrazeny proti hrubému výnosu sbírky, ale jsou hrazeny z rozpočtu České televize.
9. Celkové výnosy sbírek jsou rozdílné. Tříkrálová sbírka dosahuje výnosy řádově v desítkách miliónů korun ročně. Sbírka Pomozte dětem řádově v miliónech korun ročně.
10. Rozdíl v poskytování podpory projektům. Tříkrálová sbírka podporuje projekty pořadatele různého zaměření a poskytuje humanitární pomoc. Sbírka Pomozte dětem podporuje projekty jiných nestátních neziskových organizací pro konkrétní cílovou skupinu, tj. děti nacházející se v ohrožení.
11. Využití obou sbírek je kontrolováno Magistrátem hlavního města Prahy. Využití Tříkrálové sbírky
při každé diecézní či arcidiecézní charitě kontroluje komise ustanovená arcibiskupem nebo biskupem, která má nejméně 3 členy. Nadace rozvoje občanské společnosti kontroluje neziskové organizace, jejichž projekty ze sbírky Pomozte dětem podpořila na základě smluv uzavřenými s těmito organizacemi.
6.1 Zhodnocení
Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že příležitost oslovení stejného počtu dárců mohli využít obě
strany. Sbírky se od sebe odlišují především svou organizační strukturou, která má možnost zapojit
rozdílný počet lidských zdrojů. U Tříkrálové sbírky se jedná o systematické zorganizování lidských zdrojů sbírky před dobou koledování. Sbírka Pomozte dětem naopak dává dobrovolníkům zapojit se do sbírky kdykoliv během roku.
Z výše uvedeného můžeme konstatovat, že silná koncentrace lidských zdrojů zapojených do sbírky
se výrazně projevila na straně výnosů sbírky, což znamená, že výtěžek sbírky roste s počtem zapojených dobrovolníků.
To pokládám za hlavní důvod, proč je výtěžek Tříkrálové sbírky výrazně vyšší než je tomu
u sbírky Pomozte dětem. K tomu přispívá i osobnější ráz Tříkrálové sbírky, kdy dárci plošně přicházejí do styku s dobrovolníky.
Z hlediska podpořených projektů považuji obě sbírky za přínosné pro společnost.
44
Závěr V první části této práce jsem se zabýval popisem sbírek v obecné rovině, především kdo a za
jakých podmínek může sbírku provádět, jaké požadavky ze zákona je potřebné splnit, aby sbírka mohla být pořádána apod.
Ve druhé části jsem se zabýval způsoby konání sbírky, které poskytly přehled o tom, jak lze sbírky
uskutečňovat.
Ve třetí části jsem se zaměřil na analýzu 2 sbírek. Analyzoval jsem je z hlediska organizačního
a materiálního zajištění, využití lidských zdrojů, nákladovosti. Dále jsem se zabýval výnosy sbírek a jejich využitím.
Ve čtvrté části jsem provedl srovnání analyzovaných sbírek a zdůraznil jejich rozdíly.
Za výsledek první části považuji schopnost orientace v problematice pořádání veřejných sbírek,
druhá část pak vyústila ve znalost forem sbírek a některých jejich předností.
Výsledek třetí části bezesporu prokazuje výnosnost sbírek vzhledem k jejich nákladům
a prospěšnost využití sbírek pro společnost.
Výsledek čtvrté části konstatuje, že výtěžek sbírky roste s počtem zapojených dobrovolníků.
Stanovená hypotéza, že silná koncentrace lidských zdrojů se projeví ve výtěžku sbírky byla
verifikována na základě srovnání výnosů sbírek vzhledem k počtu dobrovolníků a osob zodpovědných za organizaci.
Druhá stanovená hypotéza, že veřejná sbírka představuje rychlou a účinnou formu pomoci
v případě neočekávaných událostí ohrožující život člověka, se taktéž potvrdila zejména díky novému systému DMS – dárcovské SMS, který umožňuje rychle shromažďovat finanční prostředky.
Hypotéza, že sbírky nabízí široké veřejnosti přispět k uspokojivému stavu společnosti, jejíž
součástí jsme všichni, byla rovněž potvrzena a to zejména díky podpoře konkrétních cílových skupin jako jsou děti v ohrožení a jiné diskriminované skupiny lidí.
Domnívám se, že tato práce prokázala, že veřejné sbírky mohou být úspěšným nástrojem
získávání finančních prostředků, pokud je legitimní její účel pro veřejnost.
Za výsledek této práce považuji, že dala jasně najevo, že nezisková sféra se umí postarat
o financování veřejně-prospěšných projektů, přičemž se nespoléhá pouze na dotační programy státu, dary právnických a fyzických osob, ale hledá zdroje i jinde. Dle mého názoru se jí díky tomu daří přispívat k vytváření přijatelného sociálního stavu ve společnosti, i když samozřejmě řeší
v nedokonalé podobě především důsledky vzniklých problémů. To potvrzuje i využití sledovaných sbírek.
Kdyby nestátní neziskové organizace (veřejný sektor) nepořádali veřejné sbírky, společnost by
ztratila významný nástroj, který tlumí nedostatky společnosti a jedinec by navíc přišel o jednu z
možností podílet se přímo na řešení stávajících defektů či neočekávaných událostí ve společnosti. Tyto organizace by naopak přišly o významný finanční zdroj a některé jejich projekty by nebyly
životaschopné. Z tohoto hlediska považuji za přínosné i zapojení široké veřejnosti do aktivit těchto
45
organizací prostřednictvím
veřejných sbírek. Dávají tak
možnost každému jedinci
spoluzodpovědnost za situaci ve společnosti. Navíc vyvolávají solidaritu s postiženými.
nést
Domnívám se, že veřejné sbírky jsou zde i proto, aby nám ukazovaly, že nežijeme v ideální
společnosti a sami pro sebe, ale že se nás týkají i všechny negativní stránky, které společnost produkuje. Naše příspěvky by měly vyjadřovat, že si uvědomujeme závažnost těchto problémů a že máme zájem podílet se na odstraňování nepříznivého stavu ve společnosti.
Další přínosem veřejných sbírek pro společnost považuji, že díky tomuto příjmu nestátní neziskové
organizace, stát není jediným zajišťovatelem finanční pomoci v oblasti sociální, zdravotní aj., ale přebírá zde odpovědnost i tzv. třetí sektor, který tvoří právě nestátní neziskové organizace.
Z tohoto pohledu se domnívám, že je nutné i veřejné sbírky pořádané nestátními neziskovými
organizacemi, přijmout jako princip fungování demokracie ve společnosti.
46
Použitá literatura NORTON, M. Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace. Vydala Nadace VIA,
Leden 2003. s. 2/2., s. 5/1- 5/13. Přel. z publikace „The Worldwide Fundraiser´s Handbook“ MALÝ, I., MALIŠOVÁ, I. Hodnocení veřejných projektů. 1. vyd. Brno: MU, 1997 s. 43. ISBN 80-210-1591-8
Tříkrálová sbírka 2005.Organizační pokyny pro diecézní koordinátory
Tříkrálová sbírka 2005.Organizační pokyny pro organizátory skupinek Zákon č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách
Informační zdroje Frumarová, K. Obce, kraje a veřejné sbírky [online]. c2002 [cit. 2005-04-2].
Dostupné z . Balounová, J. Veřejné sbírky [online]. c2001 [cit. 2005-04-2].
Dostupné z . Co jsou a co dělají nadace [online]. c2002, poslední revize 24. 2. 2005 [cit. 2005-04-2]. Dostupné z . Dárcovská SMS [online] [cit. 2005-04-12].
Dostupné z . Dárcovská SMS [online]. [cit. 2005-04-12].
Dostupné z . Dárcovská SMS [online]. [cit. 2005-04-12].
Dostupné z . Dárcovská SMS [online]. [cit. 2005-04-12].
Dostupné z . Kdo jsme [online]. [cit. 2005-04-18]. Dostupné z . Historie Ttříkrálové sbírky [online]. [cit. 2005-04-20].
Dostupné z . Tříkrálová sbírka [online]. [cit. 2005-04-20].
Dostupné z .
47
Tříkrálová sbírka [online]. c2004 [cit. 2005-04-30].
Dostupné z . Tříkrálová sbírka [online]. c2004 [cit. 2005-05-2].
Dostupné z .
Tříkrálová sbírka [online]. c2004 [cit. 2005-05-10].
Dostupné z . Tříkrálová sbírka [online]. c2002 [cit. 2005-05-10].
Dostupné z . Jihovýchodní Asie [online]. c2004 [cit. 2005-06-1].
Dostupné z . Tisková zpráva [online]. [cit. 2005-05-19].
Dostupné z . Co je NNO [online]. [cit. 2005-05-10].
Dostupné z . Veřejné výběrové řízení [online]. [cit. 2005-05-10]. Dostupné z
. Principy veřejného výběrového řízení [online]. [cit. 2005-05-10].
Dostupné z .
Hodnotící komise [online]. [cit. 2005-05-10].
Dostupné z . Cílové skupiny [online]. [cit. 2005-05-19].
Dostupné z . Komu pomáháme [online]. [cit. 2005-05-19].
Dostupné z .
48
Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Počty kolednických skupin po diecézích 2000-2005 Tabulka č. 2 - Tříkrálová sbírka 2005 - režijní náklady
Tabulka č. 3 - Tříkrálová sbírka 2005 - průběžné výsledky (diecézní členění) Tabulka č. 4 - Výnosy koledování po diecézích (stav k 1.3.2005) Tabulka č. 5 - Výnosy sbírky 2000 – 2005 po diecézích celkem
Tabulka č. 6 - Statistika rozdělování 6. ročníků sbírky „Pomozte dětem“
Seznam grafů Graf č. 1 Počty kolednických skupin po diecézích 2000-2005 Graf č. 2 Srovnání výnosů celkem 2000-2005
Seznam příloh Příloha č. 1: Oznámení o konání sbírky Příloha č. 2: Osvědčení oznámení
Příloha č. 3: Využití Tříkrálové sbírky 2004 - farními a oblastními charitami arcidiecézní charity Olomouc
Příloha č. 4: Tříkrálové sbírky Oblastní charity Uherské Hradiště
49
Příloha č. 1
50
Příloha č. 2
51
Příloha č. 3
Využití Tříkrálové sbírky 2004 - farními a oblastními charitami arcidiecézní charity Olomouc
Organizátor skupinek Charita Bohuňovice Oblastní charita Bystřice pod Hostýnem Oblastní charita Bystřice pod Hostýnem Oblastní charita Bystřice pod Hostýnem Oblastní charita Bystřice pod Hostýnem Charita Dub nad Moravou Farní charita Fryšták Farní charita Fryšták
Název záměru Podpora Nouzového fondu Podpora projektu "Církevního dětského domova Emanuel - Stará Ves"
Charita Holešov Charita Holešov Charita Hranice
Příspěvek na dětský domov Emanuel ve Staré Vsi Přímá pomoc Chráněné dílny Přímá pomoc potřebným lidem v nouzi a krizových situacích Osobní asistenční služba Hranice Podpora Nouzového fondu Podpora činnosti dobrovolné charity Přímá pomoc Podpora Nouzového fondu Přímá pomoc Provoz začínající Charity Podpora Nouzového fondu Přímá pomoc Podpora stacionáře Emanuel OCH Blansko Podpora Nouzového fondu Přímá pomoc Podpora nové CHOS Přímá pomoc rodinám DPS Bohuslavice - vybavení jídelny Podpora CHOPS - automobil pro dovoz klientů Denní stacionář pro seniory Kroměříž Přímá pomoc Podpora Nouzového fondu Přímá pomoc Podpora pokračování činnosti a rozvoje aktivit seniorů a klientům se zdravotním postižením Rekonstrukce CHDPS v Čeložnici - vybudování jídelny Přímá pomoc Zvýšení kvalita a rozšíření činnosti CHOPS
Charita Hranice Charita Hranice Charita Hranice Charita Hulín Charita Hulín Charita Hulín Farní charita Chropyně Farní charita Chropyně Farní charita Chropyně Farní charita Jevíčko Farní charita Jevíčko Farní charita Jevíčko Charita Kojetín Charita Kojetín Charita Konice Charita Konice Charita Konice Oblastní charita Kroměříž Oblastní charita Kroměříž Oblastní charita Kroměříž Farní charita Kvasice Farní charita Kvasice Charita Kyjov Charita Kyjov Charita Kyjov
Přímá pomoc sociálně potřebným rodinám Přímá pomoc
Schválená částka 25 113,13 10 000,00 25 000,00 100 000,00
Podpora Nouzového fondu Rozjezd CHOPS Přímá pomoc Podpora Nouzového fondu
52
1 417,74 18 180,97 14 000,00 16 039,07 10 000,00 31 790,19 120 000,00 50 000,00 118 000,00 796,76 3 559,50 50 000,00 10 619,24 30 000,00 30 000,00 2 512,40 10 000,00 12 000,00 8 186,68 8 921,28 34 000,00 25 000,00 83 720,00 83 721,00 150 000,00 70 000,00 42 653,64 11 815,00 12 112,61 250 000,00 40 145,83 110 000,00
Farní charita Lipník Farní charita Lipník Farní charita Lipník Charita Litovel Charita Litovel Charita Moravská Třebová Charita Moravská Třebová Charita Nový Hrozenkov Charita Nový Hrozenkov Charita Olomouc Charita Olomouc Charita Olomouc Charita Olomouc Charita Olomouc Charita Olomouc Charita Olomouc Charita Otrokovice Charita Otrokovice Charita Prostějov Charita Prostějov Charita Prostějov Charita Prostějov Oblastní charita Přerov Oblastní charita Přerov Oblastní charita Přerov Oblastní charita Přerov Oblastní charita Přerov Farní charita Rožnov pod Radhoštěm Farní charita Rožnov pod Radhoštěm Farní charita Rožnov pod Radhoštěm Farní charita Rožnov pod Radhoštěm Charita Slavičín Charita Slavičín Charita Slavičín Charita Slavičín Farní charita Strážnice Farní charita Strážnice Charita Svitavy Charita Svitavy Charita Svitavy Charita Šternberk Charita Šternberk Charita Šternberk Charita Šternberk Charita Šumperk
Přímá sociální výpomoc Podpora začínající CHOPS Podpora Nouzového fondu Podpora zahájení provozu CHOPS Podpora Nouzového fondu Podpora činnosti dobrovolné charity Přímá pomoc Osobní asistenční služba Dům pokojného stáří Pomoc lidem v nouzi - řešení krizové situace Charitní stacionář Khamoro Azylový dům Samaritán - pomoc ženám bez domova Charitní poradenské centrum Podpora dětského domova Emanuel ve Staré Vsi Azylový dům Samaritán - pomoc mužům bez domova Podpora Nouzového fondu Přímá pomoc Charitní domov (senioři) – přístavba Přímá pomoc Denní stacionář Pečovatelská služba Podpora Nouzového fondu Přímá pomoc rodinám a lidem v nouzi Podpora projektu Církevní dětský domov Emanuel ve Staré Vsi Zakoupení kompenzačních pomůcek Navýšení - podpora projektu Církevní dětský domov Emanuel ve Staré Vsi Podpora Nouzového fondu Přímá pomoc
20 000,00 70 000,00 8 069,42 130 000,00 703,52 1 414,35 36 000,00 15 000,00 172 309,55 26 000,00 50 000,00 150 000,00 5 000,00 10 000,00 50 000,00 558,69 100 000,00 166 951,38 40 000,00 80 000,00 110 000,00 1 881,68 90 000,00 90 000,00 60 000,00 9 000,00 903,85 55 000,00
Náprava neudržitelného stavu pracoviště Charity Podpora o. s. Rodina sv. Zdislavy Podpora Nouzového fondu Přímá pomoc sociálně potřebným Dostavba denního centra Maják Podpora pečovatelské služby ve Štítné nad Vláří Podpora Nouzového fondu Přímá pomoc Středisko AVE Přímá pomoc Nákup kompenzačních pomůcek Podpora projektu CHOPS - opravy automobilu Přímá pomoc Podpora projektu Jiloro Podpora projektu - Centrum služeb pro osoby s duševním onemocněním Podpora projektu - Denní pobyt Rozkvět Poradna pro ženy a dívky - Sdružení ochrana nenarozeného života
53
229 501,00 10 000,00 0,96 20 000,00 100 000,00 30 400,00 15,75 15 000,00 84 229,60 14 523,20 25 000,00 25 000,00 15 226,35 20 000,00 10 000,00 30 000,00 10 000,00
Charita Šumperk Charita Šumperk Charita Šumperk Charita Trnava u Zlína Charita Trnava u Zlína Oblastní charita Uherské Hradiště Oblastní charita Uherské Hradiště Oblastní charita Uherské Hradiště Oblastní charita Uherské Hradiště Oblastní charita Uherské Hradiště Oblastní charita Uherské Hradiště Oblastní charita Uherský Brod Oblastní charita Uherský Brod Oblastní charita Uherský Brod Oblastní charita Uničov Oblastní charita Uničov Oblastní charita Uničov Oblastní charita Uničov Charita Valašská Bystřice Charita Valašská Bystřice Farní charita Valašské Klobouky Farní charita Valašské Meziříčí Farní charita Valašské Meziříčí Farní charita Valašské Meziříčí Farní charita Valašské Meziříčí Farní charita Valašské Meziříčí Farní charita Valašské Meziříčí Farní charita Valašské Meziříčí Farní úřad Velké Opatovice Charita Veselí nad Moravou Charita Veselí nad Moravou Charita Veselí nad Moravou Charita Veselí nad Moravou Charita Veselí nad Moravou Charita Veselí nad Moravou
Přímá pomoc Projekt SOL Rozvoj projektu CHOPS v odlehlých obcích Podpora činnosti dobrovolné charity Podpora Nouzového fondu
15 000,00 46 000,00 151 616,18 1 636,20 25 380,20
Přímá pomoc
150 000,00
Středisko humanitární pomoci
31 000,00
Podpora projektu Stacionář sv. Ludmily
92 000,00
Podpora projektu chráněné dílny Navýšení přímé pomoci Rozšíření pečovatelských služeb Dispečink CHOPS a Charita Luhačovice Přímá pomoc Rekonstrukce denního stacionáře Uh. Brod Pořízení testů na žloutenky pro klienty KPM Uničov pro drogově závislé Přímá pomoc sociálně potřebným Podpora projektu CHOPS, zlepšení kvality péče o klienty, nákup zdravotních pomůcek Podpora Nouzového fondu Pomoc při zakoupenjí automobilu pro pečovatelskou službu Přímá pomoc Podpora Nouzového fondu Dovybavení Azylového domu pro matky s dětmi Osobní asistence Podpora o. s. "Pod křídly" Podpora přímé pomoci pro rodinu Hegerových Přímá pomoc Navýšení - přímá pomoc Podpora Nouzového fondu Podpora Nouzového fondu Poradna pro ženy a dívky Přímá pomoc Nákup kompenzačních pomůcek Navýšení - přímá pomoc Pomoc lidem bez přístřeší Příspěvek na opravu skladu pomůcek
Charita Vsetín
Příspěvek na zahájení provozu stacionáře Toník zařízení pro denní pobyt dětí s kombinovaným postižením Osobní asistenční služba Dovybavení Denního stacionáře pro seniory v Brumově – Bylnici
Charita Vsetín Charita Vsetín Farní charita Všechovice Oblastní charita Vyškov
Podpora Hospice Citadela ve Valašském Meziříčí Přímá pomoc rodinám a lidem v nouzi Podpora Nouzového fondu Přímá pomoc
Charita Veselí nad Moravou Charita Vsetín
54
400 000,00 20 000,00 68 734,59 50 000,00 150 000,00 455 423,49 8 000,00 10 000,00 42 042,96 12 000,00 20 000,00 19 321,10 102 110,45 60 000,00 15 000,00 20 000,00 5 000,00 30 000,00 40 000,00 69 798,97 39 285,14 10 000,00 50 000,00 50 000,00 50 000,00 6 000,00 100 000,00 120 133,26 66 051,70 10 000,00 10 000,00 50 000,00 28 151,17 30 000,00
Oblastní charita Vyškov Charita Zábřeh Charita Zábřeh Charita Zábřeh Charita Zábřeh Charita Zábřeh
Denní stacionář Fond akutní pomoci Církevní domov Emanuel Přímá pomoc Podpora projektu osobní asistence Nouzový sociální nocleh Podpora vzniku denního centra pro mladé lidi s Charita Zábřeh kombinovaným postižením Charita Zábřeh Pomoc a poradenství ženám a dívkám v nouzi Charita Zlín Přímá pomoc Charita Zlín Pomoc nemocnici Milosrdných Bratří Vizovice Charita Zlín Pomoc obyvatelům Litovle postiženým tornádem Charita Zlín Podpora projektu - Kluby seniorů Farní úřad Koryčany Podpora Nouzového fondu Farní úřad Městečko Trnávka Podpora Nouzového fondu Farní úřad Rychnov na Moravě Podpora Nouzového fondu Farní úřad Vranová Lhota Podpora Nouzového fondu Zdroj: Arcidiecézní charita Olomouc [online]. [cit. 2005-05-30]. Dostupné z .
55
172 188,58 5 000,00 50 000,00 100 000,00 100 000,00 25 200,00 170 559,20 20 000,00 70 000,00 100 000,00 100 000,00 129 575,00 26 407,40 14 486,66 17 767,72 2 637,26
Příloha č. 4
Příjmy
Tříkrálové sbírky Oblastní charity Uherské Hradiště
ROK Počet zapojených obcí Počet koled.skupinek Výnosy - včetně poukázek
2000 25 82 503.550,40
2001 34 173 822.854,83
ROK UH-Humanitární sklad
2000 70.000
2001 23.300
2002 22.000
UH-Azylový dům UH-Chráněná dílna UH-TULiP UH-asistenční služba UH-přímá pomoc UH-režijní náklady UH-pobyt Srbů /uprch.táb./ UH-Stacionář sv.Ludmily UHStřed.humanit.pomoci ACHO - Nouzový fond UH-nákup nemovitosti pro další rozvoj sociál. služeb UH-podpora činnosti Domácí péče UH-Celkem Hospic na sv.Kopečku Zahraniční humanit. pomoc Sociál. projekty ACHO Humanit. pomocpovodně, požáry, zápl.blátem…… Kriz.a nouzová pomocČR Režijní náklady sbírky v ČR …….ne Charita Uh.Hradiště
230.000 0 0 122.000 13.339 0
257.075 50.000 0 16.000 100.000 36.700 0
190.000 64.000 20.000 0 84.396 0 4.000
0
0
0
Koordinace a realiz. humat. Činnosti v ČR a zahraničí
2002 2003 2004 35 40 45 178 247 285 854.213,26 1.238.590,80 1.351.166,19
7 Rozdělení sbírky
2003
2004
Ve středisku humanitární pomoci
Ve středisku humanitární pomoci
0
92.000
92.000
0
0
33.000
31.000
0 0
0 0
0
1.344,38 305.000
0
0
0
435.339 0 68.211,40
483.075 3.354,83 336.425
384.396 42.722,26 85.000
0 0 0 0 121.600 0 0
0 400.000 0 0 170.000 0 0
0 0
0
68.734,59
552.944,38 190.210,13 123.859,08
761.734,59 0 131.333,60
0 0
0 0
0 85.842
0 247.718,18
197.000,40 Litovel 37.830,69
0
0
213.553
61.929,54
91.933,52
0
0
42.700
61.929,55
65.666,70
0
0
0
0
65.666,70
56
Rozdělení – celkem
503.550,40
822.254,83
854.213,26
Zdroj: Oblastní charita Uh. Hradiště (poskytla paní Anna Konvalinková)
57
1.238.590,80
1.351.166,19
