Cesty informací k seniorům

MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta

Jana Kočí

Cesty informací k seniorům Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Renata Živorová

Brno 2012

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.

Brno 19. dubna 2012

Děkuji Mgr. Renatě Živorové za odborné vedení diplomové práce a za cenné rady a připomínky při zpracování této práce. Děkuji sestrám a sociálním pracovnicím domovů pro seniory, které jsem navštívila při sběru dat, za pomoc, ochotu a vstřícnost.

OBSAH ÚVOD............................................................................................................................. 7 1

Co je to informace ................................................................................................. 9 1.1

Informace z laického pohledu ........................................................................... 9

1.2

Typologie informace ....................................................................................... 10

1.3

Informace z pohledu kybernetiky.................................................................... 10

1.4

Informace z pohledu biologie.......................................................................... 11

1.5

Informace z pohledu informační vědy............................................................. 12

1.6

Informace z pohledu sociologie. ..................................................................... 13

2

Cesty informací aneb jak se k nám dostanou? .................................................... 15 2.1

Princip cesty informací.................................................................................... 15

2.1.1 Zdroj informací, vysílač .............................................................................. 16 2.1.2 Informační kanál.......................................................................................... 16 2.1.3 Informační šum............................................................................................ 16 2.1.4 Příjemce, přijímač ....................................................................................... 17 2.2

Komunikace a informace................................................................................. 18

2.2.1 Přímá komunikace....................................................................................... 18 2.2.2 Nepřímá komunikace .................................................................................. 19 2.2.3 Informační zátěž .......................................................................................... 25 2.2.4 Informační (komunikační) bariéry .............................................................. 25 3

Senioři a informace ............................................................................................. 29 3.1

Bio – psycho – sociální jednota a informace................................................... 29

3.2

Změny v seniorském věku............................................................................... 31

3.2.1 Tělesné změny............................................................................................. 31 3.2.2 Psychické změny ......................................................................................... 31 3.2.3 Sociální změny ............................................................................................ 32 3.3

Potřeby v seniorském věku.............................................................................. 36

3.3.1 Potřeba autonomie a seberealizace.............................................................. 36 3.3.2 Potřeba aktivity............................................................................................ 37 3.3.3 Potřeba orientace a adaptace ....................................................................... 37 3.3.4 Potřeba jistoty a bezpečí.............................................................................. 38 3.3.5 Potřeba sociálního kontaktu a citové vazby ................................................ 38 3.3.6 Potřeba stimulace a otevřenost novým prožitkům ...................................... 39

3.3.7 Potřeba otevřené budoucnosti a naděje ....................................................... 39 4

Stanovení cílů a formulace hypotéz .................................................................... 41

5

Metodika výzkumu.............................................................................................. 43 5.1

Metodologie..................................................................................................... 43

5.2

Charakteristika šetření a problémy při realizaci šetření .................................. 43

5.3

Zpracování dat................................................................................................. 44

6

Výsledky výzkumného šetření a jejich analýza .................................................. 46 6.1

Interpretace obecných dat výzkumného šetření .............................................. 46

6.2

Testování hypotéz............................................................................................ 65

6.2.1 Cíl 1: Zjistit, jestli se způsob získávání informací muži - seniory liší od způsobu získávání informací ženami – seniorkami..................................... 65 6.2.2 Cíl 2: Zjistit, zda má prostředí, ve kterém senior žije, vliv na způsob získávání informací. .................................................................................... 72 6.2.3 Cíl 3: Zjistit, zda vztah seniorů k informacím ovlivňuje zájem o obor činnosti, ve kterém senioři informace získávají. ......................................... 84 6.2.4 Cíl 4: Zjistit, zda má stupeň závislosti a soběstačnosti seniora vliv na způsob získávání informací. ........................................................................ 91 7

Diskuze................................................................................................................ 94 7.1

Demografické údaje ........................................................................................ 94

7.2

Cesty informací ............................................................................................... 95

7.2.1 Zdroje .......................................................................................................... 95 7.2.2 Lidé a místa ................................................................................................. 96 7.2.3 Nejvyhledávanější informace ...................................................................... 97 7.3

Hypotézy ......................................................................................................... 97

7.3.1 Hypotéza č. 1............................................................................................... 97 7.3.2 Hypotéza č. 2............................................................................................... 97 7.3.3 Hypotéza č. 3............................................................................................... 98 7.3.4 Hypotéza č. 4............................................................................................... 98 7.3.5 Hypotéza č. 5............................................................................................... 99 7.3.6 Hypotéza č. 6............................................................................................... 99 8

Doporučení pro praxi......................................................................................... 101

ZÁVĚR ....................................................................................................................... 103 ANOTACE ................................................................................................................. 105

ANNOTATION .......................................................................................................... 106 LITERATURA A PRAMENY................................................................................... 107 SEZNAM TABULEK ................................................................................................ 111 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................... 113 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 114 Test instrumentálních všedních činností..................................................................... 118

ÚVOD Lidé žijí v určitém prostředí a v určitém společenství. Navzájem jsou v neustálé interakci a kontaktu. Základním principem společenského styku je komunikace, jejímž prostřednictvím si lidé sdělují zprávy a informace, které se přeměňují v nové poznatky. I když se slovo informace zdá být moderním, je to termín z hlediska významového i obsahového velmi starý. Ať už mluvíme o maratónském běžci přinášejícím zprávu o vítězné bitvě, o obecním bubeníkovi, který bubnoval novinky, o krájáncích, flašinetářích či o ústní lidové slovesnosti - všichni ti, kteří od věků předávají zprávy a noviny v lidském dění, předávají informace - jen prostředky se mění. Proč člověk potřebuje informace? Proč potřebuje vědět, co se kde děje nebo co se přihodilo? Důvodů je jistě více. Například aby byl život zajímavější, pestřejší, oživený něčím, s čím se v našem životě nesetkáme. Dalším důvodem může být touha po poznání a nových zkušenostech. Důvodem nejdůležitějším je poučit se z událostí, které se již staly, pro svůj další život. Příliv nových informací, novinek, událostí udržuje naše myšlení v bdělém stavu. Ztratí – li člověk zájem o dění, život nežije, jen přežívá. Zatímco lidé v produktivním věku jsou uprostřed dění – ať už v pracovním procesu, v rodině, při zájmových činnostech – senioři jsou zpravidla o ruch života částečně ochuzeni. Samozřejmě záleží na mnoha souvislostech; na biologickém i kalendářním věku, na vzdělání, prostředí, na duševním i tělesném stavu, vliv má i předchozí zaměstnání, osobnost člověka nebo samotný vztah seniora k životu vůbec. Vezmeme – li v úvahu skutečnost, že zájem o dění a možnost přijímat do svého vědomí nové věci a poznatky je motorem pro naši mysl, je velmi důležité, aby také senioři měli volnou cestu pro příjem informací. Neboť co znamená stát se starým? „Ztratit zájem o život – smířit se s myšlenkou, že je příliš pozdě něco měnit – věřit, že na životě již nezáleží – neklást si žádné cíle a nepřijímat nové závazky – ztratit schopnost žasnout a propadnout nudě.“ 1 Téma, kterým se zabývá tato diplomová práce, jsou tedy senioři a cesty, po kterých se k nim dostávají informace. Je nanejvýš zřejmé, že kvantitativní výzkum, který je použit v této práci pro zjištění skutečností, zdaleka nepostihuje celou problematiku informací a vnímání informací seniory. Sleduje pouze četnost a možnosti pro příjem informací. Zamýšlí se nad tím, zda se liší cesty informací u seniorů žijících 1

MAHONEY, D., RESTAK, R., Moderní příručka dlouhověkosti, s. 27

7

v rozdílných prostředích, čím mohou být tyto cesty ovlivněny ve smyslu pozitivním i negativním a pokouší se najít i vztah seniorů k informacím. V teoretické části diplomové práce je nejprve objasněna podstata informace – její sémantický i pragmatický význam - a chápání informace různými vědními obory. Další část popisuje cesty informací - problematiku přenosu informace od zdroje k příjemci, problematiku bariér vznikajících během cesty, přetížení informacemi a charakterizuje jednotlivé komunikační prostředky. V poslední části se práce snaží najít vztah seniorů k potřebám informací jednak v souvislosti s biologickými změnami, které přináší stárnutí, tak i se změnami sociálními způsobenými ztrátami. Snaží se rovněž dokázat komplexnost aktivního života a potřebu informace, pokud mají být vyplněny vyšší potřeby člověka.

8

A. TEORETICKÁ ČÁST

1 Co je to informace „Informace je informace, není to ani hmota, ani energie. Žádný materialismus, který toto nepřipouští, nemůže přetrvat dnešek.“ (Norbert Wiener, 1948). Slovo informace pochází z latinského slovesa „ informo, - are, - avi, - atum“ a jeho význam je: dávat něčemu tvar, formovat, utvářet. Podstatné jméno od latinského „informare“ je „informatio,- onis, f“ a vyjadřuje české výrazy: představa, tvar, obrys, výklad, poučení. 2

1.1 Informace z laického pohledu Dnešní význam slova informace je však poněkud odlišný a my jej chápeme jinak, než naši předkové ve starém Římě. Slovo informace je natolik rozšířené a jeho používání je v dnešní době tak frekventované, že se nad jeho významem již nikdo nepozastavuje. Samozřejmostí současného světa jsou informační kanceláře, informační střediska, informační bariéry, informační gramotnost, informační věda, informační šum, informační technologie, informační zdroj, informační management, informované souhlasy, informatika, informatici. Informace je zpráva, sdělení. Je to něco nového, co nám rozšiřuje obzory. Je to něco, co musíme vědět, chceme – li se pro něco rozhodnout, něco řešit. Informace je něco, co nám zpestřuje monotónní život. Je to jakýkoliv fakt, který se dozvíme. Informace je spojena s časem i prostorem. Jedna z definicí informace zní: „Informace je sdělitelný poznatek či údaj, který má smysl a snižuje nejistotu.“ 3 Jiná definice říká: '' Informace je čerpání zpráv nebo obsahu z vnějšího světa.'' 4 Našli bychom jich mnohem více, s termínem informace pracuje mnoho oborů a každý obor definuje pojem „informace“ odlišně. Informace je zkrátka fenomén.

2 Srov. CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení, s. 13 3 Cit. KUČEROVÁ, H.,Definice informace. Data-informace-znalosti [online]. Dostupné na WWW: http://web.sks.cz/users/ku/ZIZ/inform1.htm 4 Cit. TOMAN, P. Teorie a praxe informace. s. 8

9

1.2 Typologie informace Informace na nás útočí ze všech stran – zevnitř, zvenku, z různých zdrojů a různými cestami, mají rozmanitý charakter a v našem vnímání zaujímají odlišné pozice. Z praktického hlediska je možno informace rozdělit alespoň do pomyslných kategorií. ƒ

Vědeckotechnické, politické, sociální, ekonomické, kulturní, přírodovědné, zeměpisné a další, tedy podle oboru, ve kterém vznikly

ƒ

Nové a staré informace – informace podléhají stárnutí, záleží na oboru, ze kterého pocházejí. Některé jsou staré a platí stále (fyzikální zákony), některé podléhají obměnám na základě rostoucího lidského vědění (genetické inženýrství), informace z ekonomické sféry stárnou rychleji a nejrychleji podléhají stárnutí informace z každodenního života

ƒ

Vnitřní a vnější – jednoduché dělení na informace, které probíhají uvnitř a vně systému a které se navzájem ovlivňují

ƒ

Originální a reprodukovaná – prvotní informace předaná dále se stává reprodukovanou informací

ƒ

Potenciální a aktuální – informace uložená v mozku je potenciální a při jejím vyvolání z paměti se stává aktuální. Z technického hlediska jsou potenciální informací data uložená na disku 5

1.3 Informace z pohledu kybernetiky. Teorie informace je jedním ze základních pilířů kybernetiky, uvádí ve své knize Hrazdira a Mornstein. 6 Informace nám podává zprávu o dějích nebo procesech uvnitř systému i mimo něj nebo také mezi jednotlivými komponenty systému. Kybernetika vychází z teorie pravděpodobnosti, která se zabývá studiem náhodných jevů. Jsou to děje, které se mohou nebo nemusí vyskytnout za určitých daných podmínek. Čím více pokusů se uskuteční, tím více se ozřejmí, zda je výskyt děje více nebo méně pravděpodobný. Pravděpodobnost se vyjadřuje hodnotami od 1 do 0. Jestliže je pravděpodobnost 0, děj se při pokusech ani jednou neuskutečnil. Jestliže je 5 6

Srov. TOMAN, P. Teorie a praxe informace, s.10-13 Srov. HRAZDIRA, I., MORNSTEIN, V., Lékařská biofyzika a přístrojová technika s. 33

10

pravděpodobnost 1, děj se uskutečnil v každém pokusu. Pak tedy například pravděpodobnost 0,3 vyjadřuje 30 uskutečněných dějů ze 100 pokusů. Stupeň neurčitosti se nazývá informační entropie. Čím více informací dodáme do systému, tím více je neurčitost nebo také nejistota odstraněna. Objem neboli množství informace je tedy kvantitativním vyjádřením informační entropie. „ Informace zvyšuje uspořádanost systému. Daný systém přechází přijetím informace ze stavu pravděpodobnějšího do stavu méně pravděpodobného.“ 7

1.4 Informace z pohledu biologie V živém organismu je informace produktem činnosti centrálního nervového systému. Integrita a homeostáza je neustále udržována podvědomým a pasivním přijímáním a předáváním informací z centra do periferie a naopak. Každou vteřinu jsme informováni o našich pocitech, potřebách a stavech. Neustálý tok informací je zajišťován pomocí chemických reakcí a akčního nebo klidového potenciálu buněk za účasti neuromediátorů dráhami reflexního oblouku. Na začátku stojí receptory, snímače vnitřních a vnějších podnětů. Hlavním zprostředkovatelem vnějších informací je však zrakový analyzátor s fotoreceptory (až 70 % všech informací dodává zrak 8) a sluchový

analyzátor

se

svým

vestibulárním

systémem

pro

rovnováhu

a s mechanoreceptory pro vnímání polohy těla. Aferentními dráhami je vzruch (biologický signál), který byl vyvolán nějakým podnětem, veden do korových i podkorových center, kde se vyhodnocuje, analyzuje, třídí a ukládá. Eferentní nervovou dráhou je do cílového orgánu (efektoru) doručena reakce na podnět. Celý systém je spjat s autonomním nervovým systémem a humorálním řízením organismu. Limbický systém, který není samostatným oddílem centrálního nervového systému, ale je propojen s mnoha strukturami mozku, má vliv na negativní či pozitivní a emoční prožívání podnětů a ovlivňuje jejich ukládání do paměti a proces učení. Informace je proto pro lidský mozek psychofyziologický jev. Na základě analýzy a uchování v paměti vzniká poznatek, znalost, zkušenost. Postoje, jednání a reakce na další podněty jsou srovnávány s prožitými a uloženými v paměti. 9 7

Cit. HRAZDIRA, I., MORNSTEIN, V., Lékařská biofyzika a přístrojová technika s. 33 Srov. Přehled fyziologie člověka UK Karolinum, s. 72 9 Srov. Přehled fyziologie člověka UK Karolinum, s. 53-70 8

11

1.5 Informace z pohledu informační vědy Jiří Cejpek ve své knize o informační vědě charakterizuje informaci a porovnává termíny informace, znalost a myšlení. ƒ

Informace je univerzální jev stejně jako je hmota nebo energie

ƒ

Existovala před vznikem planety Země a pravděpodobně bude existovat i po jejím zániku.

ƒ

Informace vzniká nezávisle na nás a my ji zaznamenáváme někdy vědomě a jindy nevědomě.

ƒ

Je nezávislá na energetickém nosiči

ƒ

Od hmoty a energie se liší tím, že se při používání nespotřebovává - je určena jak pro jednoho člověka, tak i pro skupiny.

ƒ

Samotná informace nemá hodnotu: ta je jí přisouzena teprve člověkem při poznání

ƒ

Informace má své vlastnosti: měla by být pravdivá, srozumitelná, včasná, relevantní a etická (není to nutná vlastnost, ale žádoucí)

ƒ

Informace je psychofyziologický jev. Doslova to znamená, že podněty z vnějšího a vnitřního světa projdou za velké spotřeby energie našimi buňkami a centrální nervovou soustavou, dojde ke zpracování a vyhodnocení a výsledkem je poznání a myšlení, které následně formuje naši osobnost informace je pro poznatek předpoklad a základ.

ƒ

Data jsou neživé údaje, které samy o sobě nic neznamenají. Teprve když jsou dána do souvislostí nebo kontextu, nabývají hodnoty informace.

ƒ

Informace je tedy pragmatičtějším jevem, než jsou data. Avšak samotná informace je uvedena do praxe až tehdy, stane- li se poznatkem, znalostí, zkušeností.

ƒ

Znalost, zkušenost nebo prožitek získaný člověkem a uložený v paměti se stává potenciální informací. Lze ji použít při dalším setkání se stejnou nebo obdobnou situací. Je-li informace převedená nějakou znakovou soustavou do konkrétní podoby, stává se potenciální pro každého dalšího člověka až tehdy, vnímá-li ji některým z lidských smyslů.

12

ƒ

Potenciální informace jsou také data uložená v digitální podobě v počítačích a transformovaná do podoby, která je pro člověka srozumitelná.

ƒ

Informační věda tedy vnímá informace ve dvou složkách: základní, kterou je psychofyziologický jev a dokumentační, která na ni navazuje 10

1.6

Informace z pohledu sociologie.

Základem sociálního styku je komunikace. Rozumí se tím především komunikace mezi dvěma jedinci. Význam slova „komunikace“ je ale mnohem širší: znamená také participaci – spolupodílení, dialog s přírodou, s okolím, ve kterém žijeme a se společností, jíž jsme součástí. Latinské „communicare est multum dare“ - komunikovat znamená mnoho dávat - vyjadřuje exaktně smysl a význam lidské komunikace: něco dávat a něco dostávat, na něčem se podílet, navzájem se obohacovat a navzájem si naslouchat. 11 Předmětem sdělení či sdílení je informace.Vychází z faktu výměny představ, idejí, nálad, pocitů a postojů. „Oproti pojetí ryze mechanického přenosu informací ukazuje, že ve styku člověka s člověkem se informace nejen přenáší, ale též zároveň formuje, zpřesňuje a rozvíjí.“ 12 Informace je tak prakticky nadřazena nad komunikaci – není – li co sdělit (není – li informace), není ani důvod komunikovat. Sociální kontakt má tři aspekty: ƒ

komunikační, kdy při setkání dvou jedinečných bytostí dochází k předání informací, je to oboustranná aktivita, která svého vrcholu dosahuje v dialogu a zároveň se mění vzájemný vztah mezi nimi

ƒ

interakční, při kterém dochází k vzájemnému sdílení nějakého obsahu či činnosti, k vzájemném působení a vytváření poznání a znalostí při spolupráci či soupeření

ƒ

perceptivní, jehož podstatou je vzájemné vnímání, je to interpersonální percepce „vnímání člověka člověkem“ 13

Při sociálním kontaktu se uplatňují emocionální prvky jako jsou sympatie, láska a nenávist, empatie, přitažlivost nebo odpudivost, roztržitost a spěch, emoce, nálady a citové rozpoložení. Informace nejsou zakódovány jen v našich verbálních projevech 10

Srov. CEJPEK, J., Informace, komunikace a myšlení, s. 13 - 14 Srov. KŘIVOHLAVÝ, J., Jak si navzájem lépe porozumíme, s. 19 12 Cit. KŘIVOHLAVÝ, J., Jak si navzájem lépe porozumíme, s. 12 13 Srov. KŘIVOHLAVÝ, J., Jak si navzájem lépe porozumíme, s. 11 11

13

sdělování informací slovy a větami - to je jen malá část (7 %). Podstatnou část (93 %) zaujímá neverbální složka. Je to mimika (hra výrazů našeho obličeje při hovoru), proxemika (přiblížení, oddálení těla), kinezika (pohyb našeho těla), haptika (vzájemný dotyk, pohlazení), posturika a gestika (postoje a pohyby hlavou a rukama), pohledy (z očí do očí, uhýbání očima či pohledem do strany) a úsměv (charakter úsměvu), úprava zevnějšku i prostředí, ve kterém se nacházíme. Další částí neverbální komunikace je paralingvistika – tón, modulace, výška a síla hlasu, tempo, kterým mluvíme, srozumitelnost slov, příkrost nebo měkkost hovoru. 14 Zrakem přijímáme 85 % informací. Celý tento složitý mechanismus vzájemného kontaktu při komunikaci je navíc registrován a umocňován našimi smysly – zrakem, sluchem, čichem a v některých případech i chutí.

14

Srov. KŘIVOHLAVÝ, J., Povídej, naslouchám, s. 18

14

2 Cesty informací aneb jak se k nám dostanou? Termín „cesty informací“ je tak široký, že pro lepší uspořádání problematiky je nutno si je rozdělit na: ƒ

cesty z hlediska principu přenosu informací

ƒ

na konkrétní způsoby, které je možno využít pro získání či dodání informací k člověku.

2.1 Princip cesty informací Komunikační model Shannona a Weavera poprvé publikovaný v článku Mathematical Theory of Communication. se vztahuje k technickému přenosu informací (viz obr. 1). Je ale také možné si ho představit jako princip komunikačního řetězce při vzájemné slovní komunikaci u člověka (viz obr. 2). Stejně jako v kybernetice či informačních technologiích je k uskutečnění předání informace potřebný zdroj informací (mluvčí), informační kanál (kontakt, kontext) a přijímač (adresát). zdroj šumu

zdroj informací

vysílač

informační kanál

přijímač

příjemce

Obr. 1: Obecné schéma informačního systému 15

sdělení kontext mluvčí ------------------------------adresát kontakt kód Obr. 2: Schéma slovní komunikace 15 16

16

Srov. HRAZDIRA, I., MORNSTEIN, V., Lékařská biofyzika a přístrojová technika, s. 34 Srov. TOMAN, P., Teorie a praxe informace, s.43

15

2.1.1 Zdroj informací, vysílač V obecné rovině je zdrojem informací cokoliv, co vysílá informaci nebo kdokoliv, kdo nějakou informaci předává. Zdrojem informací pro naše předky tedy mohl být i obraz západu slunce či měsíce na noční obloze, který podle svého zabarvení a uspořádání měl jistou vypovídací hodnotu. Zdrojem informací tedy může být i jakákoli neživá či živá součást prostoru, která nás obklopuje. Rozhodujícím prvkem tedy je, jsme-li schopni zdroji informací porozumět či nikoli. Zdroj je identifikovatelný (je známo jeho jméno), je autorem informace (vytváří ji z dat, která jsou mu známa) a jeho interpretace je jedinečná: jiný zdroj by měl u stejné skutečnosti interpretaci odlišnou. Na tom, jak kvalitně a významově přesně bude informace předána, závisí jednak znalosti zdroje, osobní vztah zdroje k informaci, kombinační schopnosti nebo také například různé rušivé vlivy (emoce, politický náklon vysílače). Pokud je zdroj ovlivněn, může dojít k nezáměrné dezinterpretaci. Jiným termínem je dezinformace: zde se zdroj záměrně snaží informaci zkreslit. 17

2.1.2 Informační kanál Informační kanál je prostředí, ve kterém se realizuje předávání informace. Nosičem informace je signál, který se prostřednictvím informačního kanálu (elektrický kabel, elektromagnetické vlnění, u člověka nervové vlákno) dostává k příjemci. Nejvyšší možné množství informace k přenosu stanovuje kapacita informačního kanálu. V ideálních podmínkách pracuje bezporuchově, v praxi je však přenos signálu komplikován poruchami: tyto rušivé vlivy jsou obecně nazývány šumem.

2.1.3 Informační šum Jak tvrdí Cejpek ve své knize, „ nic reálného není ideální“ 18 Při přenosu informace se ve sdělovacím kanálu objevují různé chyby, zkreslení, poruchy. Šum je rušivý vliv, který působí na signál ve smyslu zkreslení výsledné informace na straně příjemce. Je to rozdíl toho, co bylo do kanálu vloženo a tím, co bylo přijato. Příčinou je nedokonalost systému, který informaci přenáší (technický šum) nebo zkomolení zprávy (sémantický šum). U sémantického šumu se může jednat o poruchu přechodu z jednoho kanálu do druhého (percepční nebo kognitivní problém), o poruchu při 17 18

Srov. TOMAN, P., Teorie a praxe informace, s.47 CEJPEK, J., Informace, komunikace a myšlení s. 43

16

prolínání více zpráv (vzájemné neporozumění) anebo poruchu pro významový posun (odlišné chápání skutečnosti). 19

2.1.4 Příjemce, přijímač Na konci informačního či komunikačního řetězce je příjemce informace (přijímač). Aby mohl přijímač přijmout signál, musí mít splněny technické předpoklady (napětí v elektrické síti, bezporuchový příjem samotného přijímače). Při vzájemné slovní komunikaci je to podobné. Aby mohl adresát přijmout zprávu, musí být v kontaktu s mluvčím. Musí chápat kontext, ve kterém je mu zpráva předávána, rozumět významu zprávy a analyzovat ji. Protože příjemce (adresát) uzavírá komunikační řetězec, mohou se zde sejít všechny chyby, které se přihodí po cestě přenosu. Může přijít informace záměrně nebo nezáměrně zkreslená (chyba zdroje, mluvčího), informace nepřesná nebo mylná (šum informačního kanálu, adresát není v kontaktu s mluvčím) nebo je příčinou sám příjemce v nedokonalém nebo mylném přijetí informace (neznalost jazyka). 20

19 20

Srov. CEJPEK, J., Informace, komunikace a myšlení, s.44 Srov. TOMAN, P., Teorie a praxe informace, s.45-46

17

2.2 Komunikace a informace Při získávání i předávání informací hraje, jak už bylo uvedeno v předchozí kapitole, komunikace klíčovou roli. Naprosto zásadní pro charakter komunikace je, zda se jedná o přímou nebo nepřímou.

2.2.1 Přímá komunikace I když v naší době stále vzrůstá význam komunikace nepřímé, tedy zprostředkované moderními komunikačními prostředky, základní jednotkou pro sociální kontakt je přímá komunikace. Osobní kontakt: Nejstarším, stále platným a nejdůležitějším prostředkem přímé komunikace je osobní slovní kontakt s jedním či několika jedinci. Mluvíme tedy o lidské komunikaci. Je to obousměrný proces, během kterého se vyměňují role hovořícího a posluchače, z hovoru se stává dialog. Dva, kteří spolu hovoří, se navzájem obohacují, vzájemně na sebe působí, vyjadřují postoje, očekávání a reakce od toho druhého, volbou slov a slovních spojení dodávají hovoru citové zabarvení. Vzniká mezi nimi zpětná vazba a používáním verbálních i neverbálních prvků komunikace je přenos jakoby „vícekanálový“. 21 Žijeme-li ve společnosti, jsme součástí sociální sítě: nemůžeme nekomunikovat. Pokud se tak stane, je to vždy vinou nějaké poruchy či abnormality (neslyšící, nehody, lidé uzavření či neschopní komunikace,...). Náš dialog začíná již po narození v úzkém spojení s matkou a otcem. Dalšími členy komunikační sítě se stává naše nejbližší okolí (sourozenci, babičky a dědečkové), které je postupně s naším růstem a zráním obohacováno o spolužáky ve škole, při sportovních aktivitách, při cestování, ve studentských kruzích, v pracovním procesu, při hledání partnera, při založení rodiny, při výchově dětí, při hlídání vnuků, v seniorských klubech, v domovech pro seniory. Ve stáří se komunikační síť opět podstatně zužuje. Dopisy: Korespondence nebo také dopisování je jeden z nejstarších způsobů předávání zpráv a informací. Jeho vznik pravděpodobně souvisí se zavedením písma. Dopis je písemná zpráva. Obsahuje aktuální informaci, která je pisatelem odesílána prostřednictvím poštovní služby adresátovi. Protože většinou adresát reaguje na dopis a odpovídá na něj, je možné dopisování přirovnat k písemnému pomalému dialogu. Je 21

Srov. KŘIVOHLAVÝ, J., Jak si navzájem lépe porozumíme s. 23

18

samozřejmě ochuzen o neverbální prvky komunikace, ale na emoční rozpoložení odesílatele je možné usuzovat z obsahu dopisu, ze stylu psaní a z charakteru písma. Celá staletí bylo dopisování jediným existujícím způsobem komunikace na dálku. Jeho význam byl potlačen po vzniku telegrafu, telefonu a v posledních letech internetu. Telefon: Vynález telefonu se datuje do roku 1849 a jeho autorem je Ital Antonio Meucci. Ve své době byl převratným objevem a výrazně zkrátil komunikační vzdálenosti mezi lidmi. Telefonní sluchátko není jen sluchátkem - obsahuje reproduktor i mikrofon, takže během telefonování umožňuje změnu rolí a rychlou výměnu informací. Hovořící i naslouchající jsou ve vzájemné interakci, reagují na slyšené a zaujímají postoje k přijatým zprávám.

2.2.2 Nepřímá komunikace Prvním svědectvím nepřímé sociální komunikace jsou nákresy a obrazy v jeskyních. Jsou to odkazy, které nás informují o životě v dobách, kdy lidé ještě neznali písmo a malby nebo ústní podání byla jediná možná cesta předání informací. Obrazy mají svou informační hodnotu, jsou mezinárodní a interkulturní. Přelomem ve kvalitě předávání informací bylo objevení písma. Po jeho vynálezu se lidé navzájem dorozumívali také pomocí psaných textů, svitků, nápisů na tabulkách, vzkazů, dopisů a události zaznamenávali do ručně psaných knih. Od 15. století po vynálezu knihtisku to byly knihy tištěné, noviny a časopisy. Na rozhraní mezi komunikací přímou a nepřímou se nachází funkce obecního bubeníka, kterého je bez obav možné označit za předchůdce hromadných sdělovacích prostředků. Přinášel zprávy pro početnou skupinu posluchačů, jeho význam však byl jen regionální. Hromadné sdělovací prostředky (média) jsou nejdůležitějšími zprostředkovateli nepřímé komunikace. Velkou revolucí ve vývoji hromadných sdělovacích prostředků byl vynález elektřiny a následně telegrafu, telefonu, gramofonu, rozhlasu, promítacího přístroje, přehrávače, televize, osobních počítačů, mobilních telefonů a internetu. Ten v sobě kombinuje vše z výše uvedených sdělovacích prostředků. Nepostradatelné jsou elektronické nosiče, jejichž zásluhou vznikly dříve neexistující možnosti uchovat celé texty, obrazy a zvuky v digitální

19

podobě a přiblížit informace velkým skupinám lidí. Otevřely se nebývalé možnosti pro předávání a šíření informací 22 K hromadným sdělovacím prostředkům – masovým médiím - se řadí jak tiskoviny (noviny, časopisy, knihy, reklamní letáky), tak prostředky umožňující zvukový a obrazový přenos (rozhlas, televize, internet, film, videozáznamy). Masová média zajišťují jednosměrný tok informací směrem k velké skupině lidí. Hlavními funkcemi médií je rozšiřovat nové zprávy a události, socializovat společnost (komentáře ke stavu společnosti), podporovat kulturní prostředí a vzorce morálky, rozptylovat společnost ve smyslu zábavných programů a získávat pro nové společenské cíle. 23 Média mají na společnost pozitivní i negativní vliv. K pozitivům patří formování lidí, rozšíření informačního rozhledu (v globálním měřítku) a vyšší informovanost o problémech v životě. K negativním stránkám řadíme nenápadné potlačování vlastního

mínění

a

tím

nebezpečí

manipulace

veřejnosti

(dezinterpretace

a dezinformace). Informace v rukou médií se stávají nástrojem moci. Slouží-li nějakému politickému či společenskému směru, vzniká nebezpečí záměrné manipulace s lidskými masami. Pro velkou početnost a různorodost médií je pro lepší orientaci nutné rozdělit je do skupin. Podle velikosti skupiny, na kterou média působí, je lze členit na lokální (vývěsky, billboardy, nástěnky, propagační noviny) a masová (televize, rozhlas, internet, noviny, časopisy). Dalším způsobem dělení může být podle toho, jak média na příjemce informací působí emotivně – na horká (televize, rozhlas, internet, film) a chladná (noviny, časopisy, telefon). Dělení na klasická a elektronická média je sice v dnešní době nejednoznačné pro možnost digitalizace klasických médií na elektronická, ale je to členění velmi srozumitelné. ƒ

Klasická

Noviny: Historicky první noviny pocházejí z 16. století. Je to periodická tiskovina, která se jako první snažila ovlivnit masy. Předpokladem snadné distribuce mezi čtenáře by měla být finanční dostupnost a nejdůležitějším úkolem podat fakta co nejdříve po události Zpočátku obsahovaly noviny jen tištěný text, ve 20. století se přidaly fotografie, na konci století došlo také k jejich digitalizaci. Výhodou novin je dostupnost a možnost uchovat pro pozdější použití či osvěžení informací, nevýhodou

22 23

Srov. CEJPEK, J., Informace, komunikace a myšlení, s. 71 Srov. TOMAN, P., Teorie a praxe informace, s. 65

20

distribuce závislá na dopravě ke čtenáři a jak píše Toman - jednostranný příjem informací bez emotivního působení. O tom by se ovšem dalo polemizovat - grafické ztvárnění přední stránky, přední černá strana při tragédii, speciální vydání, fotografie, emotivně působí. Podobný účel jako noviny mají časopisy, které jsou vydávány rovněž periodicky, ale jsou zaměřeny na lehčí žánr informací. Nezbytnou podmínkou pro působení tisku je gramotnost lidí. 24 Knihy: Ještě v minulém století bylo vlastnictví osobní knihovny s díly klasiků znakem sečtělosti a moudrosti. Knihy mají různá zaměření – beletrie pro děti a dospělé, poezie, detektivní žánr, biografie, cestopisy, učebnice. I když v dnešní době jsou knihy stále oblíbené, je přece jen nepraktické plnit jimi často nevelké obytné prostory a tak hodně čtenářů dává přednost půjčování knih z veřejných knihoven. I studenti preferují půjčování skript a učebnic z ústavních knihoven před nakupováním drahých titulů. Knihovny byly a i nadále jsou místem setkávání lidí s kulturními zájmy. Jsou zde pořádány literárně naučné akce a realizovány vzdělávací programy. Činnost knihoven je zaměřena i na další obory jako je hudba, historie, architektura nebo cestování. Novým trendem jsou elektronické knihy (e-book), které se dají číst pomocí elektronické čtečky. Reklamní letáky (vysokonákladové tiskoviny): Reklama je poměrně stará věc. Existovala nejprve jen ve slovní podobě (povolávání prodavačů na tržištích), s rozvojem tisku se rozvíjela poměrně rychle v podobě psané. Dnešní doba zaplavuje domácnosti reklamními letáky ze všech oborů lidské činnosti: hlavním cílem zůstává propagace zboží. I přes jejich množství, které nachází člověk ve své poštovní schránce, jsou reklamní letáky zdrojem užitečných informací, které lze po vyloučení těch zbytečných dobře využít. Reklamní letáky však mohou obsahovat záměrně nesprávné informace a předem plánované chyby s cílem přilákat zákazníky, stejně tak jako cenovky, které mají často za cíl zákazníky klamat. Výkladní skříně: Mají podobný úkol jako reklamní letáky. Jejich funkcí by mělo být lákat kolemjdoucího člověka a informovat ho o druhu a vzhledu zboží, které je nabízeno uvnitř. Důležitý je estetický dojem, má působit stimulujícím a manipulujícím efektem. V dnešní době však výkladní skříně spíše vnucují kolemjdoucím své jméno, své logo a svou firemní image, která se právě v době přemíry informací stává stále a stále jednodušší, jako příkladem by byl obrázek jablka, který jednoznačně 24

Srov. TOMAN, P., Teorie a praxe informace, s. 68

21

reprezentuje výrobce počítačů Apple. Stejný obrázek jablka by tak před 100 lety nejspíše znamenal pouze označení ovoce. Dost často se již ve výkladních skříních nenachází ani vzorek nabízeného zboží, ale dobře propracovaná strategie s cílem přitáhnout pozornost potencionálního zákazníka. Nástěnky, vývěsky: Plní funkci informátora o veřejném dění. Zavěšena jsou zde data, fakta, dokumenty, oznámení či upozornění na záležitosti minulé nebo budoucí. Druh informací vyvěšený na nástěnce (vývěsce) je přímo závislý na tom, kdo je jejím vlastníkem. Billboardy: Anglické slovo v češtině běžně užívané má význam „velkoplošná reklamní tabule, plakátovací plocha“ 25 nebo také jednoduše „poutač“ a svůj význam skutečně plní. Poutá pozornost nejen svou velikostí, ale také vzhledem, designem. Informuje kolemjdoucí nebo také kolemjedoucí, neboť billboardy lemují dopravní tepny, většinou o aktuální věci jako jsou volební billboardy, propagace firem, výrobků nebo nadcházejících událostí. Informace na nich rychle stárnou a tak se témata na billboardech často obměňují. Obaly: Žijeme v době obalové módy – všechny spotřební věci mají svoje obaly. Pomineme-li skutečnost, že zbytečnou výrobou někdy zbytečných obalů plýtváme materiály a zamořujeme si životní prostředí odpadky, mají obaly svoji nezastupitelnou úlohu v informování zákazníka či spotřebitele o výrobku. Informace na obalu by měly být napsány srozumitelně - tedy v dnešní době globalizace úředním jazykem státu, ve kterém je výrobek prodáván - a čitelně, což velmi často není dodrženo z důvodu přílišné miniaturizace textu. ƒ

Elektronická

Televize: Televize je nejrozšířenější elektronické médium, jehož počátky sahají až do roku 1884. Toho roku byl vyzkoušen a patentován přístroj německému vynálezci P. Nipkowi, první použitelné zařízení však bylo předvedeno až v roce 1925 (Brit J.L. Baird a Američan C.F. Jenkins). 26 První televizní program byl v roce 1928 realizován v Americe společností Bell – Telephone. V Evropě bylo televizní vysílání zahájeno v Německu, Francii a Anglii v roce 1935. Do Československé socialistické republiky televize dorazila v roce 1953, zahájení vysílání se uskutečnila 1. května. Nejprve byla televize součástí Českého rozhlasu, posléze se osamostatnila jako Československá 25

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=billboard [online]Dostupné na WWW: http://slovnik.abz.cz 26 Srov. Ilustrovaný encyklopedický slovník, 3.díl. s. 558

22

televize a držela si bezkonkurenčnost až do roku 1989. 27 Televize pronikla od těch dob do každé domácnosti, televizní přijímač se stal standardním vybavením bytu, ať už to byl od svých počátků až donedávna televizor s elektronkovou obrazovkou nebo nyní nově plazmová televize či LCD displey. Analogový signál se pomalu vytrácí a nahrazuje ho digitální. Televize se jeví jako nejmocnější komunikační médium. Působí na více smyslů (zrak, sluch) a jeho vliv je tedy emotivní. Poskytuje informace bezprostředně po události nebo ji monitoruje během přímého přenosu. Zaměření je všestranné, od zpravodajství až po zábavu. Nevýhodou je jednosměrné působení na diváka a při sledování televizního programu nemožnost jiné činnosti. Je však běžné používat televizi jako kulisu při jiné činnosti – pak ale vnímání televize není plnohodnotné. Biograf, video: Biograf („záznam života“) byl v minulosti často navštěvovaným zařízením. Ač sloužil pro pobavení nebo rozptýlení, zpravodajské týdeníky, které předcházely vlastnímu promítání filmu, přinášely návštěvníkům nové zprávy a informace z domova i ze světa. Vzpomeňme na Velké kino ve Zlíně, postavené v roce 1933 firmou Baťa, které bylo dimenzováno pro 2270 osob 28 a určeno pro dělníky Baťovy firmy pro shlédnutí krátkých filmů a týdeníků během polední dvouhodinové pauzy. Záměrem bylo vzdělávat i prosté dělníky a rozšiřovat jim obzory. Po objevu televize a posléze videozáznamů filmů, CD a DVD nosičů se zájem o kino sice snížil, nicméně se stále těší oblibě pro svoji neopakovatelnou atmosféru, mohutnost promítacího plátna a společenství ostatních diváků. Důkazem je vznik multikin a v letních měsících promítání filmů v letních kinech pod širým nebem. Rozhlas: U jeho zrodu stojí jména jako H. R. Hertz, A. S. Popov a G. M. Marconi, počátky existence sahají do roku 1910. První pravidelné vysílání začalo v Pittsburghu v USA v roce 1920 a v roce 1922 v Londýně. V Československu bylo zahájeno vysílání 18. května 1923, byli jsme druhý stát v Evropě, který pravidelně vysílal. Rozhlas po drátě jako levný a jednoduchý hromadný sdělovací prostředek byl zaveden v roce 1954. 29 I když je sledování televize velmi rozšířeno a oblíbeno, rozhlas stále patří ke špičce a jeho využitelnost je důležitá zvlášť pro krizové informace v mimořádných situacích. Přístroje pro příjem rozhlasového vysílání jsou mobilní a dnes prakticky i každý mobilní telefon má funkci „Rádio FM“. Tudíž i přes enormní vývoj 27

Srov. TOMAN, P., Teorie a praxe informace, s. 72 Srov. NOVÁK, P., Zlínská architektura, s. 103 29 Srov. TOMAN, P., Teorie a praxe informace, s. 70 28

23

a změny ve struktuře komunikačních technologií je rádio stále oblíbeným a hlavně finančně nenáročným informačním zdrojem. Nespornou výhodou rozhlasu je možnost vnímání informací i při jiné činnosti, negativem této skutečnosti je vnímání informací jakoby okrajově a v případě velkého objemu informací nemožnost si je zapamatovat. Další nevýhodou se zdá fakt, že vysílání informací je omezeno jen na zvuk a postrádá obraz, na druhou stranu při chybění obrazového sdělení podporuje u posluchače představivost a povoluje uzdu fantazii (důležité zvláště v dětském věku např. při poslechu rozhlasových pohádek). Internet: Nejmodernější produkt civilizace, který pronikl do všech sfér lidské činnosti. Jeho počátky mají kořeny v americké armádě – zde byla vytvořena komunikační síť, jejímž hlavním úkolem bylo zachovat tok informací i přes poruchu některé její části. V roce 1989 se systém dostal i do civilního života a my jej známe pod názvem World Wide Web. Česká republika se k internetu připojila v roce 1991 prostřednictvím sítě CESNET. 30 Rozšíření tohoto nového způsobu komunikace už bylo podmíněno jen dostatečnou výrobou osobních počítačů a jejich finanční dostupností. World Wide Web je jen jednou z mnoha funkcí internetu. Internet jako takový je síť, která umožňuje propojení počítačů pospojovaných přístupovými body a podpořena funkcí serverů, neboli počítačů, které jsou zapnuty 24 hodiny denně tak, aby informace byly přístupné kdykoli. Internetové vyhledávače poskytují informace všech oborů, na které si lze jen pomyslet. V digitální podobě jsou zde k dispozici časopisy a noviny, jízdní řády, mapy, programy kin, divadel, koncertů a kulturních akcí, webové stránky obcí a měst, firem a sociálních zařízení. Nic to ale nevypovídá o zdroji, na kterém je daná informace umístěna. Internet je velkým shlukem všeho možného, je prakticky nekonečnou knihovnou, v které jsou ale zařazeny i informace nízké výpovědní hodnoty, informace anonymně uvedené a tedy i informace nepravdivé. Internet a informace v něm obsažené se tedy jednoduše stávají opět vhodným nástrojem pro manipulátory. Pro práci s internetem platí určitá pravidla a není dobré věřit všemu, co v něm nalezneme. Velmi oblíbenou se stala e-mailová pošta, prostřednictvím které si lze velmi rychle vyměňovat zprávy osobního i pracovního charakteru. Existence sociálních sítí (např. Facebook) zajišťuje komunikaci mezi lidmi žijícími i na opačných polokoulích Země.

30

Srov. TOMAN, P., Teorie a praxe informace, s. 74

24

Další z funkcí internetu je tzv. VoIP funkce neboli telefonování po internetu. Ten se proslavil především díky programu Skype, který se stal synonymem pro telefonování přes internet. Doplnění hovoru o obraz už bylo jen otázkou rychlosti přenosu a kvality připojení tak, aby se obrazová data přenášela v reálném čase. Práce s internetem je velmi zajímavá pro všechny věkové kategorie.

2.2.3 Informační zátěž Nakládání s informacemi je v dnešní době velmi složité. Je možné zpochybnit definici, která říká, že informace je údaj, který má smysl a snižuje jistotu. Informovanost či nové informace také mohou vést k nejistotě, což je v rozporu s výše uvedenou definicí. Jednoduchým příkladem může být panika na burze vyvolaná pouhou jedinou zprávou či tiskovým prohlášením, napjatá situace vzniklá na Blízkém východě nebo ozbrojený konflikt. Člověk je díky nadbytku informací stavěn do pozice volby a tak se snižuje míra spokojenosti s tím, jak si člověk není a nemůže být jistý svou volbou a je stále nucen volit znovu a znovu. Nové technologie tak přinášejí nový zdroj stresu: informační přetížení. Už pouhý objem informací vyvolává stres. Je také na místě položit si otázku, jestli větší informovanost nevede k větší úzkosti způsobené informovaností jedince o všech možných potenciálních nebezpečích, například možné komplikace při porodu, které jsou ženě sděleny již týdny a měsíce před samotným porodem (informované souhlasy). Mnoho informací dnes nenabývá velkého smyslu a přesto jsou žádané, příkladem mohou být bulvární plátky nebo firemní prezentace, které vždy uvádějí jen jednu část celého obrazu či tvaru. Informace v podobě reklam rozhodně neulehčuje nakupování, naopak nám volbu stěžují tím, že jsme zahrnuti informacemi o různých produktech a následně stavěni do pozice volby. 31

2.2.4 Informační (komunikační) bariéry Výměna informací, tj. vzájemné dorozumívání, se uskutečňuje při komunikaci jako součásti sociálního kontaktu. Aby byl tento kontakt uskutečnitelný, musí být oba komunikující partneři ochotni a schopni takovou interakci realizovat. 32 Překážky vzájemné komunikace lze nazvat bariérami. Takovou překážkou může být rozpor mezi 31 32

Srov. MAHONEY, D., RESTAK, R., Moderní příručka dlouhověkosti, s. 66 Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, dospělost a stáří, s. 351

25

záměrem a účinkem, rozdíl mezi kontextem a obsahem nebo také chybění zpětné vazby a váznoucí konverzace.33 Příčin je celá řada, jediným důsledkem je znesnadnění, zhoršení nebo zcela zamezení toku informací. ƒ

Jazykové bariéry

Shodnost jazyka nebo znalost cizího jazyka je pro předání informací a zachování komunikačního řetězce nezbytná. Pro mezinárodní komunikaci je často využíváno služeb tlumočníka (interlingvistické bariéry). Odlišnou jazykovou bariérou je také sémantické (lingvistické) neporozumění informacím, například specializovaná terminologie v oblasti bankovnictví, zdravotnictví a jiných oborů nebo slova přejatá do mateřského jazyka z cizích jazyků mohou navodit situaci nepochopení a neporozumění informaci. ƒ

Technické bariéry

Stojí na straně vysílače, informačního kanálu nebo přijímače. Porouchaný telefon, vybitá baterie, nulové napětí v elektrické síti zcela znemožní realizaci komunikace a posun informací od zdroje k adresátovi. ƒ

Bariéry ze sociální izolace

Sociální izolace znamená omezenou možnost vzájemného setkávání, vedení dialogu, naslouchání jeden druhému, sdílení reality. Je zredukován počet sociálních kontaktů, člověk může být z nějakého důvodu vyčleněn či vyloučen ze společnosti. Následně zanikají předchozí sociální vazby a dochází k tzv. sociální exkluzi. 34 ƒ

Percepční bariéry

Nedoslýchavost nebo hluchota jsou imobilizujícím nedostatkem v příjmu informací. Takoví lidé se soustředí na mluvené slovo, aby je zachytili svým sluchem, ale rychleji se z důvodu vyššího úsilí unaví. Sluchový příjem informací je nedokonalý, obsah sdělení zůstane velmi často nepochopen. Smysl se naučí odhadovat z kontextu, ale při odhadu většinou dojde k chybám. Nakonec se společnosti vyhýbají. „Podle výsledků výzkumného šetření (Hrubý, 2009) je v České republice přibližně 1 milion (10%) osob se sluchovým postižením. Z toho většinu tvoří starší osoby, kterým se sluch zhoršil z důvodu stárnutí. Z této skupiny se rekrutuje kolem 7 500 uživatelů znakové řeči“ 35

33

Srov. PLÁŇAVA, I., Průvodce mezilidskou komunikací, s.117 http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/socialni-exkluze [online] Dostupné na WWW:http://slovnikcizich-slov.abz.cz" 35 KURKOVÁ, P. a kol., Nevidíme, neslyšíme, nechodíme, přesto si však rozumíme II, s.17 34

26

Slabozrakost nebo nevidomost je dalším zásadním problémem v přístupu k informacím. Zrak nám dodává až 90 % informací z okolního světa. „Celá živočišná říše je převážně světem vizuálním.Vše je řešeno tak, aby tvary a barvy byly jasným signálem, který plní funkci informační, výstražnou nebo maskovací.“ 36 Pro orientaci v prostoru nevidomý využívá všech svých dalších smyslů, ovšem v největší míře sluchu, který se mu stává nejvýznamnějším informačním kanálem. ƒ

Bariéry z narušené komunikační schopnosti

Narušenou komunikační schopností rozumíme vývojovou nebo získanou poruchu exprese. Jsou to poruchy psychogenní nebo organické. Patří sem různé typy afázií, dysartrií a poruchy řeči, které z dětství při neúspěšné či zanedbané terapii mohou přetrvávat i do dospělosti. 37 ƒ

Bariéry z mentálního postižení a poruchy sociální interakce

Příčin, které způsobí mentální postižení, je celá řada a může k němu dojít kdykoliv během našeho života. Mentálně postižení jedinci vnímají vnější svět svým specifickým způsobem, odlišným od našeho. Informace registrují zúženým vnímáním reality, zpomaleným myšlením s jednodušším nedostatečným vyhodnocením informací a neschopností je utřídit, paměťové schopnosti jsou omezené, logické a kombinační schopnosti nízké. Jsou to však postižení velmi individuální a proto naše schopnost komunikovat s mentálně postiženým člověkem závisí na nás, na naší komunikační schopnosti a vcítivosti. 38 ƒ

Bariéry z nižší mozkové kapacity

Pomalost: Uspokojivost komunikace ztěžuje pomalost, která je typická pro seniory nebo pro nemocné s kognitivním postižením. Týká se pomalého zpracování příjmu informací a také pomalou reakcí při odpovědi. Paměťové problémy: Týká se jednak uchování nových informací, jednak vybavení potřebných slov a termínů. Protože kapacita krátkodobé paměti je u seniorů nízká, mají tendenci svoje sdělení opakovat pro lepší zapamatování. Paměťovými problémy trpí však i lidé v produktivním věku nebo lidé trpící neurologickým onemocněním. Změna jazykových kompetencí: Projeví se po 70. roku věku v závislosti na biologickém stárnutí. I když se slovní zásoba během stárnutí nemění, je hůře

36

KURKOVÁ, P. a kol., Nevidíme, neslyšíme, nechodíme, přesto si však rozumíme II, s.11 Srov. JURKOVIČOVÁ, P. a kol.,Komunikace a lidé se smyslovým postižením, s. 38-52 38 Srov. JURKOVIČOVÁ, P. a kol.,Komunikace a lidé s mentálním postižením, s. 39-47 37

27

využívána díky nižší výbavnosti a zhoršuje se schopnost jejího využití. Vázne plynulost řeči, redukuje se syntaktická přesnost a vznikají potíže s porozuměním sdělení, zvlášť je-li je text složitěji formulován. V komunikačně a sociálně chudém prostředí se také snižuje okruh událostí a vznikají komunikační stereotypy. Pak vázne komunikace z důvodu neporozumění tématu, které je probíráno. 39

39

Srov.VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, dospělost a stáří, s. 351

28

3 Senioři a informace 3.1 Bio – psycho – sociální jednota a informace Potřeby každého jedince vyjadřuje Maslowova hierarchie (pyramida) potřeb. Na základně stojí tzv. nižší potřeby, nad ně se hierarchicky řadí vyšší potřeby. Umístění do pyramidy má svůj smysl – tvoří kompaktní integrovaný celek, jedna část může existovat bez druhé jen obtížně. Vyplnění potřeb závisí jedna na druhé, vzájemně se propojují, jsou v interakci. Nejsou – li uspokojeny nižší potřeby, není možné dosáhnout uspokojení vyšších potřeb a naopak – uspokojení nižších potřeb člověku nestačí ke spokojenosti. 40 Stejně jako Maslowova pyramida potřeb, tak i poměrně nový terapeutický směr PessoBoyden určuje potřeby lidí, jejichž neuspokojení vyvolává nemoci. Této nové psychoterapeutické škole dali v polovině devadesátých let 20. století ve Spojených státech vznik a nadále ji rozvíjejí manželé Albert Pesso a Diana Boyden. 41 „Pesso-Boyden systém psycho-motor je psychoterapeutický přístup, který je založen na předpokladu, že každý jedinec je po narození vybaven určitým očekáváním toho, co potřebuje bytostně najít ve svém životě a má energii, která ho nutí nasycovat své základní potřeby“. 42 Patří mezi ně opět základní potřeby, které jsou nazvány jako vývojové: potřeba místa, péče a výživy, podpory, bezpečí a ochrany a potřeba limitů. K vyšším potřebám se řadí cíl sjednotit naše biologické a psychologické bytí, rozvíjet své vědomí, rozvíjet svého vnitřního „pilota“ a realizovat svou osobní jedinečnost. Terapeutický směr je tedy víceméně založen na vyplnění vyšších životních potřeb, ale vždy v souvislosti s biologickou stránkou našeho života. Potřeba péče a výživy se neomezuje jen na příjem jídla a pití, ale jak vyjadřuje Klevetová, „tato potřeba neznamená jen být vyživován jídlem, ale také těmi správnými informacemi a podněty pro život a vývoj. Dostávat tu správnou péči, něhu, podněty a kontakty. Být dobře živen informacemi znamená zažít pocit naplnění svého života. A mít také právo vyptávat se a dostávat potřebné informace, kterým rozumím.“ 43 40

TRACHTOVÁ, E., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 14 -15 SIŘÍNEK, J., PBSP – úvodní text. [online]. Dostupné na WWW: http://www.pbsp.cz/ 42 KLEVETOVÁ, D., Motivační prvky při práci se seniory, s.71 43 Tamtéž, s.73 41

29

Jak tedy z uvedeného vyplývá, oba směry, Maslowova hierarchie hodnot i Pesso Boyden psychomotorický systém, se soustředí na biologické potřeby člověka skutečně jen v základu. Hlavním cílem jsou potřeby vyšší, které upevňují existenci člověka, uvědomování si svého vlastního já, svoji důležitost a jedinečnost. Toho může být dosaženo jen v dobrém sociálním prostředí se začleněním do společnosti, s dostatkem sociálních kontaktů a dostatkem informací. U stárnoucí populace je to mnohem důležitější, neboť vzhledem k přibývání informačních bariér je volný přístup k informacím poněkud ztížen (viz podkap. 2.2, oddíl 4). „Prioritním požadavkem pro celý lidský organismus od početí až do smrti je dostávat správné podněty na správném místě, ve správný čas a v přiměřeném množství a kvalitě. Přijímat, zpracovávat a ukládat informace je jednou ze základních činností centrálního nervového systému a také nepostradatelným prostředkem rozvoje řízení celého organismu. Mozkové buňky mají hlad po podnětech a degenerují, pokud je nedostávají. Je důležité připomenout, že příjem informací je vždy spojen s prožitkem ve smyslu příjemné versus nepříjemné. Naše smysly jsou branou poznávání, vnímají každý objekt živý i neživý čtyřmi rozměry – výškou, šířkou, délkou a časovým omezením. Vnímáme trojrozměrný prostor a čas. Být orientován a vybaven dostatečnými informacemi je základem fungování člověka ve světě. Starý člověk musí dostávat dostatečné informace, kterým dokáže rozumět.“ 44

44

KLEVETOVÁ, D., Motivační prvky při práci se seniory, s. 52

30

3.2 Změny v seniorském věku Stáří je poslední etapa lidského života. Na jedné straně s sebou přináší moudrost, zkušenosti, nadhled, vyrovnanost, na druhé straně dochází ke změně rolí, k úbytku energie a ztrátám ve všech oblastech. V období raného stáří, tj. od 60 do 74 let, tyto změny ještě nejsou tak patrné jako později od 75 let, tj. v období pravého stáří. Všechny tyto změny mají přímý vztah k přijímání informací v seniorském věku.

3.2.1 Tělesné změny Tělesné stárnutí je velmi individuální. Podílí se na něm jednak dědičné dispozice, jednak životní styl, kterým člověk žil. Ve stáří se zhoršuje činnost orgánových systémů vlivem přirozené involuce, neprobíhá však stejnoměrně. Typickým znakem seniorů je polymorbidita. Přibývá chorob, které z akutního stadia přecházejí do chronického a ovlivňují tak další průběh stárnutí ve smyslu funkčního postižení a snížení soběstačnosti. Příčinou mohou být kardiovaskulární nemoci, cévní mozkové příhody, nemoci pohybového ústrojí, metabolická onemocnění, demence. Kompenzační mechanismy pro zvládnutí nemocí jsou nižší nebo úplně chybí, vznik závislosti na jiném člověku vede ke ztrátě pocitu pohody a spokojenosti. Ztráta soběstačnosti tak zasahuje do psychiky seniora a ovlivňuje i život v sociální oblasti. V problematice dostupnosti k informacím to znamená omezení mobility a tím pádem omezení možnosti dostat se například do divadla, na společenské akce, do klubu seniorů, na procházku do parku nebo si jen nakoupit.

3.2.2 Psychické změny Změny, kterým v procesu stárnutí podléhají psychické funkce, jsou rovněž velmi individuální. Závisí na jedinci, jak aktivně či pasivně prožívá stárnutí. Z biologického hlediska sice dochází ke zmenšování neuronů a k atrofii mozku, na druhé straně však začíná fungovat tzv. plasticita, která kompenzuje nedostatečnou funkci částí mozku a nahrazuje ji komplexností řízení. 45 Úbytek psychických funkcí je však také podmíněn sociálně a je tak ovlivněn změnou role seniora. Některé dovednosti a schopnosti, které byly nutné v aktivním životě a nyní již nejsou třeba, zanikají v každodenním jednodušším stereotypu. Rovněž postoje společnosti k seniorům, jejich 45

Srov.VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, dospělost a stáří, s. 347

31

uplatnění a místo v životě, mají pozitivní či negativní vliv na jejich psychiku. Významnou změnou je omezená kognitivní kapacita. Dochází k oslabení a zpomalení poznávacích procesů a tím zhoršenému přijímání, třídění, ukládání a vyhodnocování informací.Tím se prodlužuje tzv. reakční čas nutný ke zvládnutí nějakého problému a s tím souvisí obtížnost rozhodování a volby pro řešení situace. V průběhu stárnutí klesá kvalita a koncentrace pozornosti, zvlášť tehdy, nejedná – li se o rutinní činnost. Zhoršení paměti závisí jednak na biologických změnách, jednak na genetických vlivech, individuálních vlastnostech osobnosti člověka, vzdělání a míře používání paměti. Je patrný úbytek epizodické paměti - starší lidé mají potíže se zapamatováním nových informací a s výbavností nedávno prožitých událostí. Rovněž intelektové vlastnosti – rozum, moudrost, myšlení, uvažování – jsou ve stáří ve velké míře ovlivněny sociálními faktory a osobností člověka. Převažuje krystalická inteligence pramenící ze zkušeností a znalostí. Další důležitou změnou je nedostatečná percepce – oslabení zrakových a sluchových funkcí. Ty souvisí se schopností dobré orientace a ovlivňují poznávací procesy. Starší člověk se musí více soustředit, aby viděl a slyšel právě to, co potřebuje a ani používání kompenzačních

pomůcek

mnohdy

nestačí

k plnohodnotné

orientaci.

Brýle

a naslouchadla jsou pro mnohé seniory stigmatizující a technicky je neuspokojují. Vyhýbají.se pak jejich používání a rezignují na činnosti, které jim dělají potíže. Uzavírají se do sebe, jsou neradi ve společnosti, ve které nestačí vnímat, pocitově strádají a vzdalují se přirozené komunikaci. 46 To následně vede ke zhoršení příjmu informací ze svého okolí, které jsou nutné k životu (na ulici neslyší nebo nevidí projíždějící auto) i obohacujících informací (neslyší ostatní kolem sebe, co říkají, tak omezí společenské kontakty, nechodí nakupovat, neposlouchá rádio). Omezení psychických funkcí a snížení kvality percepce je součástí informačních bariér (viz podkap. 2.2, oddíl 4, s. 25)

3.2.3 Sociální změny Stárnutí s sebou přináší celou řadu změn, kterými se výrazně mění sociální prostředí a vztahy ve smyslu redukce sociálních rolí. Jedná se o změny, které jsou podmíněny jednak biologicky, jednak sociálně. Odchod dospělých dětí z domova, odchod do penze, ztráta partnera, postupné zužování okruhu přátel a vrstevníků, ztráta vlastního 46

Srov VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, dospělost a stáří. s. 320

32

domova. Nelze je chronologicky seřadit, přicházejí do života člověka neuspořádaně a často neočekávaně. Do života seniora zasahují velmi intenzivně, přinášejí riziko osamění a izolace a tak ovlivňují kvalitu komunikace, příjmu nových informací a integrace osobnosti do každodenního dění. ƒ

Syndrom opuštěného hnízda

Odchod dospělých dětí od rodičů je metaforicky charakterizován „prázdným hnízdem“. Má vztah ke změnám v komunikaci mezi osamělými stárnoucími rodiči. Následně pak ovlivňuje jejich postoj k získávání nových informací a má vliv na úroveň jejich aktivity v oblasti nových podnětů. V tomto období připadají v úvahu dvě alternativy: Tou první je větší spokojenost ve vztahu rodičů z důvodu absence konfliktních situací, které vznikaly při výchovných problémech s dospívajícími dětmi. Takoví partneři se cítí svobodnější, nejsou svázáni povinnostmi, mění svůj životní styl, najdou si novou náplň vzniklého volného času – věnují se koníčkům, vzdělávání, cestování – jsou obohaceni o nebývalé informace, zážitky a zkušenosti. Druhou alternativou je vyprázdněnost partnerského vztahu. Po letech usilovného starání o děti nenacházejí po jejich odchodu společnou řeč, zájmy a ideály se vytrácejí a na povrch vyjde odlišnost potřeb, postojů a hodnot, která byla potlačována v zájmu priority výchovy dětí. To je důvodem pozdního rozpadu manželství a případné izolace a osamění jednoho z partnerů. 47 Je zde pak zvýšená pravděpodobnost, že tak osamělý partner ztratí smysl života, ztratí zájem o všechno nové a soustředí se jen sám na sebe. V konečném důsledku má podnětově a informačně chudé prostředí dopad na somatickou stránku člověka. Objeví se tělesné potíže (psychosomatózy), ze kterých se za čas vyvinou skutečné nemoci. Nedostatek informací a ztráta aktivity se odrazí na zdravotním stavu. ƒ

Ztráta partnera

I když ztráta životního partnera je vysoce pravděpodobná událost, kterou každý z partnerů může očekávat a která je v tomto věku obvyklá, nebývají na ni připraveni. Přináší jim velký stres a hluboký zármutek. Je to pro ně nenahraditelná ztráta, kterou nemůže nikdo žádným způsobem kompenzovat. Vede k postupnému ochuzení sociální sítě. Často dochází ke ztrátě vlastní identity (jsem bez něho jen půlka), je zhroucen jejich po léta zavedený denní režim a stereotyp, zaniká perspektiva společných plánů. 47

Srov VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, dospělost a stáří. s. 268

33

V mnoha případech se zhoršuje i ekonomická situace zbylého partnera. Po vyřízení nezbytných formalit kolem pohřbu a vyřízení pozůstalosti se děti vracejí ke svému zaměstnání a nemají na rodiče čas. Není tu nikdo, s kým by zbylý partner projednal a prodiskutoval nové věci, nové informace, zážitky, zdary i nezdary. Fáze truchlení a vyrovnávání se s osaměním prožívá partner sám, uzavírá se do sebe, nemá zájem o okolní svět. Není vzácností ani nadměrné požívání alkoholu, následkem toho úpadek osobnosti, ztráta přátel a dokonce odklon dětí a dalších rodinných příslušníků. Psychický stav z nedostatku nových podnětů a strádání z absence sdílení společných věcí se odrazí na celkovém tělesném stavu. Ztráta životního partnera má proto významný negativní dopad na příjem informací a společenský kontakt. 48 ƒ

Odchod do penze

Ztráta profesní životní role, která je způsobena odchodem do důchodu, je nejdůležitějším

sociálním

mezníkem

v životě

seniora.

Signalizuje

ukončení

produktivního věku a přechod do stáří. Ztrácí se společenská prestiž a důležitost postavení ve společnosti, která má ve vztahu k seniorům často zevšeobecňující tendence a nebere příliš na zřetel, co v životě znamenali a co vykonali. Nese s sebou zhoršení ekonomické nezávislosti a vyloučení z účasti na společenském dění. Člověk v důchodu odchází z pracovního prostředí do svého soukromí, které se mu může stát i izolací, pokud nenajde náhradní program pro další období. Jsou ukončeny mnohé sociální vztahy s přáteli a známými z pracovního prostředí, se kterými byl člověk denně v kontaktu a od kterých denně obdržel sousty informací a novinek z běžného života. Odpadají cesty do práce a z práce, které jsou rovněž zdrojem informací chtěných

(záměrných)

i

nechtěných

(na

člověka

padajících).

Odchodem

z produktivního života se snižuje pocit osobní pohody. Deprese, které vznikají skrytě a nepozorovaně, mohou skončit i sebevražedným pokusem, jsou-li přehlédnuty a opomenuty. Senioři, kteří se špatně vyrovnávají s odchodem do penze, prožívají v této fázi života citově a informačně chudé období. 49 ƒ

Ztráta vlastního domova

S přibývajícími léty seniorského věku se snižuje soběstačnost a narůstá závislost na jiných lidech. Zhoršuje se úroveň tělesných i duševních kompetencí, snižuje se autonomie

48 49

nezbytná

pro

samostatný

život

ve

svém

domově.

Nedostatky

Srov VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, dospělost a stáří. s. 376 Srov VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, dospělost a stáří. s. 355

34

v soběstačnosti mohou překlenout vzájemnou pomocí partneři, kteří jsou na tom zdravotně lépe nebo děti a vnuci žijící se seniory nebo blízko jejich domova. Také lidé v sousedství mohou být cennými pomocníky v podpoře soběstačnosti. Další pomoc může zajistit domácí péče či pečovatelská služba. Pokud ale všechny tyto podpůrné složky nestačí nebo úplně selžou, je senior nucen opustit domácí prostředí a přijmout pobyt v penzionu nebo v domově pro seniory. Ztráta domova je přitom vnímána spíše jako ztráta sociální sítě, ve které byl člověk po léta navyklý žít, vytržení z kontaktů vztahů, které byly každodenní a blízké. Protože adaptabilita seniorů na nové prostředí a navazování nových vztahů je poměrně nízká, je zde potenciální nebezpečí izolace a osamění. Známé a důvěrné pohodlí vlastního domova je nenávratně pryč. Klesá i dostupnost sdělovacích prostředků (televize je jen ve společenské místnosti). Zhoršení citového ladění snižují motivaci pro příjem informací nebo zcela vylučují realizaci sociálního kontaktu. 50

50

Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, dospělost a stáří. s. 415

35

3.3 Potřeby v seniorském věku V průběhu života a tedy i ve stáří se mění mnohé potřeby. Mění se jejich zaměření, význam a upřednostňovaný způsob uspokojování. Starší člověk musí často vyvinout větší úsilí k dosažení uspokojení základních biologických potřeb, protože v důsledku ubývání soběstačnosti leccos již není samozřejmostí. Bývá orientován více sám na sebe, klade důraz na jistotu a stabilitu, nerad přijímá změny. Přesto je v období stárnutí velmi důležité uspokojení i vyšších potřeb, které navozují pocit životní pohody. 51 Principy zdravého stárnutí, které jsou obsaženy také v programu WHO „Zdraví 21“, podporují začlenění seniorů do aktivní účasti na politickém, kulturním a společenském životě ve státě. Snahy o dostatečně široký prostor pro seberealizaci seniorů jsou zřejmé. Na druhé straně se však i senioři musí sami zasadit o využití všech možností, které jim společnost nabízí, snažit se o zodpovědný a aktivní přístup k vlastnímu životu, péči o zdraví a účast na aktivitách, prostě nestát opodál. Jen tak lze dosáhnout uspokojení potřeb a žít život v informačně bohatém prostředí. 52 Zjednodušeně lze říct, že hlavní vyšší potřebou je potřeba informace, něčeho nového, co člověka udržuje v bdělosti. A potřeba informace je vyjádřena prostřednictvím všech níže uvedených potřeb.

3.3.1 Potřeba autonomie a seberealizace Potřeba udržení svobody rozhodování o sobě a o svém životě je ve stáří velmi důležitá. Možnost svobodného jednání přímo závisí na míře soběstačnosti. S autonomií souvisí možnost seberealizace. Uznání a ocenění jiných lidí vyvolává u stárnoucích jedinců pocit užitečnosti a udržení smyslu života. Ztráta profesní role a ukončení aktivního života v pracovním procesu vytváří v seniorech pocit ztráty identity a důležitosti. Vyplnění potřeb seberealizace a autonomie se pak stává ve stáří hůře dosažitelné. Mnoho seniorů se během svého života vzdělává, cestuje a jsou aktivní a je pro ně přirozené pokračovat ve svém stylu života i ve stáří. Proto náhradní program ve formě koníčků a zájmových činností nebo vzdělávání třetího věku je pro ně nezbytnou

51 52

Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, dospělost a stáří, s.344 Srov. KLEVETOVÁ, D., Motivační prvky při práci se seniory, s. 15

36

součástí života, aby si udrželi nezávislost a měli přístup k informacím, i když často odlišného charakteru a hodnot, než za jejich produktivního života. 53

3.3.2 Potřeba aktivity „Mens sana in corpore sano - Ve zdravém těle zdravý duch“ je pravda pocházející už ze starého Říma. Tělesná aktivita posiluje nejen tělo, ale cvičí také mozek, kondice podporuje kognici. 54 Vzhledem k omezeným fyzickým možnostem je ve stáří obtížnější najít optimální druh pohybu Svoji roli zde hraje také snazší unavitelnost nebo sklon k pohodlnosti. Potřeba aktivity je velmi individuální. Někteří starší lidé jsou aktivní jen na svých zahrádkách a ve svých domácnostech, avšak senioři, kteří se starají o vnuky či dokonce pravnuky, musí prokázat docela dobrou fyzickou kondici. Prospěšná je pravidelná chůze, kterou zvládnou i méně zdatní senioři. Mnoho seniorů nachází uspokojení při turistice, tenisu, lyžování a dalších docela náročných sportech. Jedinci, kteří se účastní různých pohybových aktivit, se tak stávají členy spolků či sdružení, zvyšuje se možnost získávání nových informací a zpráv o dění v komunitě, setkávají se s druhými lidmi a jsou aktivním článkem života. Potřeba aktivity nesouvisí přímo s úrovní dostupnosti získávání informací, potřeba informace může být vyplněna i u zcela lenivého člověka, který sleduje sport s ovladačem u svého televizoru. Pravidelný pohyb má však pozitivní dopad na fyzickou stránku organismu. Podporuje lepší okysličení mozku, udržení mladistvého ducha, snazší přijímání nových informací a lepší adaptibilitu na změny. 55

3.3.3 Potřeba orientace a adaptace V informacích, kterými je denně starší člověk zahlcován, se někdy lze jen těžko orientovat (viz kapitola Informační zátěž). Proto se někteří vyhýbají přílivu informací, vypínají televizor (agresivní zprávy) a vypínají rádio (hrají jen anglické písničky). „Senior, který je v důchodu, už nevyužívá všechny své schopnosti a dovednosti tak jako dřív, a proto mohou některé z nich postupně upadat. Po určité době mohou vyhasínat i některé pracovní návyky. V důsledku toho se zvyšuje stagnace osobnosti.“ Nelze ale vypnout sdělovací prostředky – „vypnout svět“ a nepřijímat žádné informace z venku. Je důležité informace třídit, orientovat se v nich a vybírat si ty, které přinášejí 53

Srov VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, dospělost a stáří, s.346 KLEVETOVÁ, D., Motivační prvky při práci se seniory, s.36 55 Srov VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, dospělost a stáří, s.345 54

37

užitek a potěšení. Starší člověk se musí s novými situacemi vyrovnat a najít novou orientaci svého života, aby mu přinášel uspokojení a naplnění. Všechny aktivity, všechny stereotypy, které jsou ve všedním životě prožívány, mají svůj smysl a motivují člověka, aby přijímal nové věci a skutečnosti a aby se jim přizpůsobil. 56

3.3.4 Potřeba jistoty a bezpečí Potřeba jistoty a bezpečí bývá ve stáří mnohem více zvýrazněna než ve středním věku. Pocit ohroženosti se vztahuje jednak ke znevýhodnění v oblasti pohybových, percepčních a kognitivních schopností, jednak k reálné možnosti ztráty partnera, domova, přátel, zhoršení finanční situace, zhoršení morálky společnosti. Jistota a bezpečí nabývá mnohem vyšší hodnoty, než měla dřív. Roste potřeba pozitivních podnětů, je umocněna pocitem, že člověk někam patří, někdo ho oceňuje, někdo s ním počítá. Saturovaná potřeba jistoty a bezpečí vede ke klidnějšímu a vyrovnanějšímu životu ve stáří. 57 Tato potřeba, v souvislosti se získáváním informací, však v dnešní době příliš splněna není. Globalizace světa, hektický způsob života, všeobecný úpadek morálky, rostoucí kriminalita, která postihuje i staré občany neschopné se bránit, nejistota střechy nad hlavou – to všechno jsou informace, které vzbuzují u seniorů pocit nebezpečí a nejistoty.

3.3.5 Potřeba sociálního kontaktu a citové vazby Sociální kontakt má z hlediska získávání informací zásadní postavení. Starší lidé potřebují dostatek sociálních podnětů, potřebují však i své soukromí. Vztahy s lidmi by měly mít vyvážený charakter a orientovány by měly být vnitřně (na rodinu, partnera) i vně (přátelé, komunita). Většinou mezi nimi vzniká i citová vazba. Jsou-li vztahy orientovány jednostranně, při jejich ztrátě vzniká izolace a osamění. Senior těžko hledá adekvátní náhradu, jeho adaptace na nové kontakty je omezená a obtížně si vytváří nové citové vazby na nové lidi. 58 Poměrně velký přínos pro stárnoucí seniory má kontakt s mladšími rodinnými příslušníky, i když se navzájem názorově liší a způsobu prožívání moderního života senioři často nerozumí a nechápou jej. Přebírají totiž od mladších potomků nové podněty a zážitky, které by se k nim nikdy nedostaly pro omezenost a stereotypnost 56

VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, dospělost a stáří, str. 365 Srov VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, dospělost a stáří, s.345 58 Tamtéž s.345 57

38

jejich života. „ Rodiče a děti jsou celoživotně součástí rodinné identity, zdrojem informací, emoční opory a sebepotvrzení a to platí samozřejmě i u seniorů. Život dětí a vnuků jim poskytuje nové informace a zprostředkovává mnohé informace, které překračují hranice jejich generační skupiny. Přibližují je společnosti, která se mění i v době, kdy oni sami zůstávají spíš na jejím okraji.“ 59 Předávání informací by však mělo fungovat oboustranně. I mladší generace by se měla učit od starší, využít zkušeností a poučit se z prožitých situací, které jim mohou pomoci v řešení problému. Zájem starších o problémy a informace aktuálního světa a naopak zájem mladších o prožitý život v minulosti zprostředkovává a ulehčuje sociální kontakt a posiluje citové vazby.

3.3.6 Potřeba stimulace a otevřenost novým prožitkům Ve stáří klesá potřeba silných a intenzivních podnětů, které mohou navozovat spíše nejistotu, pocit ohrožení a nepříjemný pocit dezorientace. Nepřiměřené zážitky mohou seniory dráždit a unavovat. Určitá míra stimulace je však nutná. Přiměřený přísun podnětů je motivují, aktivizují a informují o dění v jejich okolí. 60 Je ovšem důležité, aby stárnoucí lidé měli sami zájem o nové věci, zapojili svoji vlastní iniciativu při získávání informací a byli otevřeni snahám okolí jim informace poskytnout. Přiměřený a přirozený přísun podnětů je ideálně zajištěn v dobře fungující rodině, kde jsou navzájem sdíleny vícegenerační problémy i radosti všedního života. Informačně bohaté a programově vyplněné prostředí se však snaží seniorům zajistit i různé typy sociálních zařízení. Záleží už jen na nich, zda nabízené aktivity akceptují.

3.3.7 Potřeba otevřené budoucnosti a naděje Stáří je poslední etapou života, která přináší nemoci, bolesti a je završena smrtí. Vlastní budoucnost je vyjádřena na jedné straně ubývajícími silami a na druhé straně plnohodnotným prožíváním každého dne, které je v tomto věku častěji než dříve komplikováno zdravotními obtížemi nebo nemocemi. Aby měl stárnoucí člověk naději a výhled do budoucnosti, je mu potřeba sdělovat pravdivé informace o prognóze nemoci, o léčení, rehabilitaci a všech součástech zdravotní péče. Zvlášť důležité je

59 60

Srov VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, dospělost a stáří, s.388 Srov VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, dospělost a stáří, s.344

39

sdělování špatných informací – špatných zpráv. To by mělo být naší komunikační dovedností. Budoucnost a naděje je také vyjádřena ve spirituálních hodnotách. Starší člověk musí přijmout nevyhnutelnost vlastního odchodu z tohoto světa a těšit se z hodnot, které vznikly za jeho života. Proto ve stáří narůstá potřeba spirituálního prožívání života. Víra otevírá prostor pro odpoutávání se od reálného bytí a dává naději pokračování života, který přesahuje vlastní fyzickou existenci. Staří lidé potřebují jak víru, tak církevní společenství. Dostávají zde informace v podobě naděje, že po tomto životě na Zemi přijde další. Společenství věřících jim přisuzuje určitou sociální roli, nabízí srozumitelné podněty, sounáležitost s ostatními členy společenství a vzájemné sdílení stejných ideálů. 61

61

Srov VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II, dospělost a stáří, s.428

40

B. EMPIRICKÁ ČÁST

4 Stanovení cílů a formulace hypotéz Cíl 1: Zjistit, jestli se způsob získávání informací muži - seniory liší od způsobu získávání informací ženami – seniorkami. H10: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi způsobem získávání informací muži - seniory a způsobem získávání informací ženami seniorkami. H1A: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi způsobem získávání informací muži - seniory a způsobem získávání informací ženami seniorkami. Cíl 2: Zjistit, zda má prostředí, ve kterém senior žije, vliv na způsob získávání informací. H20: Předpokládám, že mezi způsobem získávání informací u seniorů žijících v domácím prostředí a způsobem získávání informací u seniorů žijících v domovech pro seniory neexistuje statisticky významná závislost. H2A: Předpokládám, že mezi způsobem získávání informací u seniorů žijících v domácím prostředí a způsobem získávání informací u seniorů žijících v domovech pro seniory existuje statisticky významná závislost. H30: Předpokládám, že mezi způsobem získávání informací u seniora, který žije sám a způsobem získávání informací u seniora, který žije s mladší generací, neexistuje statisticky významná závislost. H3A: Předpokládám, že mezi způsobem získávání informací u seniora, který žije sám a způsobem získávání informací u seniora, který žije s mladší generací, existuje statisticky významná závislost.

41

Cíl 3: Zjistit, zda vztah seniorů k informacím ovlivňuje zájem o obor činnosti, ve kterém senioři informace získávají. H40: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vztahem seniorů k informacím a mezi četnostmi informací z uvedených oborů lidské činnosti H4A: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vztahem seniorů k informacím a mezi četnostmi informací z uvedených oborů lidské činnosti H50: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vztahem seniorů k informacím a upřednostňováním oboru lidské činnosti H5A: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vztahem seniorů k informacím a upřednostňováním oboru lidské činnosti

Cíl 4: Zjistit, zda má stupeň závislosti a soběstačnosti seniora vliv na způsob získávání informací. H60: Předpokládám, že mezi stupněm závislosti a soběstačnosti seniora a způsobem získávání informací neexistuje statisticky významná závislost. H6A: Předpokládám, že mezi stupněm závislosti a soběstačnosti seniora a způsobem získávání informací existuje statisticky významná závislost.

42

5 Metodika výzkumu 5.1 Metodologie Pro výzkumné kvantitativní šetření byl použit strukturovaný dotazník, který sloužil jako zdroj k získání dat k výzkumu (viz příloha 1). Dotazník byl tvořen 12 otázkami. Otázky 1 – 6 se vztahovaly k demografickým údajům o respondentu, otázky 7, 11 a 12 byly uzavřené, otázky 8 – 10 otevřené s možností výběru více položek. Protože se výzkum týkal

přístupu

seniorů k informacím a

v případě

určitého

stupně

nesoběstačnosti by mohl být tento přístup ovlivněn, je dotazník zakončen Testem instrumentálních všedních činností podle Lawsona a Bodyho (Instrumental Activities of Daily Living, dále jen IADL). Výzkumné šetření bylo zaměřeno na seniory od věku 65 let a výše. Výběr respondentů byl záměrný a cílený. Distribuce dotazníků proběhla v listopadu a prosinci 2011. První polovina dotazníků byla směřována do domovů pro seniory (Domov pro seniory Burešov Zlín a Domov s chráněným bydlením Zlín, Domov pro seniory Napajedla, Domov pro seniory Lukov, Dům s pečovatelskou službou Hvozdná, Domov pro seniory Otrokovice a Centrum pro seniory Holešov). Druhá polovina byla určena pro seniory žijící v domácím prostředí (Zlínsko, Jesenicko, Opavsko). Abych si ověřila srozumitelnost formulací otázek v dotazníku, otestovala jsem dotazník za pomoci svých příbuzných – seniorů. Tyto dotazníky nebyly zahrnuty do databáze pro výzkum.

5.2 Charakteristika šetření a problémy při realizaci šetření Bylo distribuováno celkem 170 dotazníků. V domovech pro seniory bylo rozdáno i získáno 82 dotazníků (100 % návratnost). Zde byl výběr respondentů cílený, výběr většinou proběhl s pomocí sociální pracovnice, která vytipovala seniory kognitivně schopné spolupráce. I přesto byla při vyplňování dotazníků téměř ve všech případech nutná asistence. Respondenti při vyplňování dotazníků váhali s výběrem odpovědi, obtížné pro ně zejména bylo rozhodnout se pro odpovědi v IADL testu. Seniorům žijícím v přirozeném sociálním prostředí – v domácím prostředí - bylo rozdáno 88 dotazníků a zpět bylo navráceno 83 dotazníků (návratnost 94,3 %). Senioři žijící v domácím prostředí většinou nepotřebovali při vyplňování dotazníků asistenci. Konečný počet dotazníků byl tedy 165, výzkumný vzorek je tvořen 165 respondenty.

43

5.3 Zpracování dat Data získaná z dotazníků byla zanesena do kontingenční tabulky v programu Microsoft Office Excel 2003. Deskriptivní zpracování informací o obecných datech zkoumaného vzorku respondentů bylo provedeno pomocí programu StatSoft STATISTICA, verze 10

a

programu

Microsoft

Excel

2003.

Prostřednictvím

funkce

Základní

statistiky/tabulky byly vyjádřeny četnosti a relativní četnosti jevů ve zkoumaném vzorku. Zpracování hypotéz bylo provedeno pomocí kontingenčních tabulek a funkce Pearsonova chí-kvadrát testu. Položky dotazníku č. 8, 9 a 10 obsahovaly mnohočetné odpovědi, proto byly odpovědi překódovány, a to tímto způsobem: ƒ

Odpověď DENNĚ byla ohodnocena číslem 2 = 2 body

ƒ

Odpověď OBČAS byla ohodnocena číslem 1 = 1 bod

ƒ

Odpověď vyjadřující zápor – NE, NESLEDUJE, NEPOSLOUCHÁ – byla ohodnocena číslem 0 = 0 bodů

Tak vznikla u každého respondenta řada čísel, vyjadřujících bodové ohodnocení odpovědí. Následně byly body agregovány do jednoho číselného kódu, se kterým bylo pracováno při statistickém důkazu hypotéz. Čím častější kladná odpověď v položce dotazníku, tím vyšší číselný kredit respondenta (viz příloha 3). U položek č. 9 a 10 ale vznikla rozsáhlá řada číselných kódů, se kterou by nebylo možno pracovat, proto byla tato číselná řada zúžena sdružením do skupin: ƒ

Položka č. 9 (od koho nebo při jakých příležitostech dostáváte nebo hledáte informace a jak často): Respondenti obdrželi body v rozmezí 0 – 15. Do 1. skupiny byly sdruženy odpovědi ohodnocené body 0 – 3, do 2. skupiny odpovědi ohodnocené body 4 – 6, do 3. skupiny byly sdruženy odpovědi ohodnocené 7 – 9 body a do poslední, 4. skupiny, byly přiřazeny odpovědi s body 10 – 15 (viz příloha 4).

ƒ

Položka č. 10 (z kterého oboru lidské činnosti nejčastěji nebo nejraději vyhledáváte informace): Respondenti obdrželi body v rozmezí 0 – 22. Do 1. skupiny byly sdruženy odpovědi ohodnocené body 0 – 3, do 2. skupiny odpovědi ohodnocené body 4 – 8, do 3. skupiny byly sdruženy odpovědi ohodnocené 9 – 14 body a do 4. skupiny byly přiřazeny odpovědi s body 15 – 22. (viz příloha 5).

44

Číselná řada výsledků IADL testu u položky č. 13 byla zkategorizována dle hodnocení úrovní závislosti do tří stupňů: 1. stupeň (0 – 40) = závislí respondenti, 2. stupeň (41 – 75) = částečně závislí respondenti a 3. stupeň (76 – 80) = nezávislí respondenti.

45

6 Výsledky výzkumného šetření a jejich analýza 6.1 Interpretace obecných dat výzkumného šetření Položka č. 1: Počet žen a mužů ve výzkumném vzorku respondentů a jeho vyjádření prostřednictvím četnosti a relativní četnosti v %.

Tabulka 1 - Zastoupení respondentů muž/žena Tabulka četností: zastoupení respondentů muž/žena Kategorie Četnost žena 107 muž 58

Rel.četnost

64,8 35,2

Histogram muži/ženy f inální v erze v Databáze 57v *178c pohlav í = 165*1*normal(x; 101,3515; 0,4789) 120 64,8% 100

Počet pozorování

80

35,2%

60

40

20

0 žena

muž

Graf 1: Zastoupení respondentů v kategoriích muž/žena.

Výzkumný vzorek respondentů je zastoupen 107 ženami (64,8 %) a 58 muži (35,2 %).

46

Položka č. 2: ƒ

Věkové rozložení respondentů ve věkových intervalech a jeho vyjádření prostřednictvím četnosti a relativní četnosti v %.

Tabulka 2 – Rozložení respondentů ve věkových intervalech Tabulka četností: rozložení respondentů ve věkových intervalech Kategorie 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90 a vic

Četnost

Rel.četnost

31 39 34 31 21 9

18,8 23,6 20,6 18,8 12,7 5,5

Histogram - v ěkov é interv aly f inální v erze v Databáze 57v *178c interv al = 165*1*normal(x; 103,2121; 1,7136) 45 23,6%

40 35

20,6% 18,8%

18,8%

Počet pozorování

30 25 12,7% 20 15 5,5%

10 5 0 75-79

65-69

70-74

90 a v ic

80-84

85-89

Graf 2: Četnosti respondentů ve věkových intervalech.

Nejpočetněji byl respondenty zastoupen věkový interval od 70 – 74 let (23,6 %), nejméně byl zastoupen věkový interval 90 let a víc (5,5 %). Průměrný věk respondentů byl 76,7 let.

47

Položka č. 3: Vzdělání respondentů a jeho vyjádření prostřednictvím četnosti a relativní četnosti v %. Tabulka 3 – Vzdělání respondentů Tabulka četností: vzdělání respondentů Četnost Kategorie vysokoškolské 14 středoškolské 42 vyučen 62 základní 47

Rel.četnost

8,5 25,5 37,6 28,5

Histogram - v zdělání f inální v erze v Databáze 57v *178c v zdělání = 165*1*normal(x; 102,8606; 0,9298) 70 37,6% 60

Počet pozorování

50

28,5% 25,5%

40

30

20 8,5% 10

0 v y sokoškolské

středoškolské

v y učen

základní

Graf 3: Vzdělání respondentů

Nejvíce respondentů, a to v počtu 62 (37,6 %), zastupuje kategorii vzdělání vyučen, 47 (28,5 %) respondentů má základní vzdělání, 42 (25,5 %) respondentů má středoškolské vzdělání a do kategorie vysokoškolské vzdělání se řadí 14 (8,5 %) respondentů.

48

Položka č. 4: Rodinný stav respondentů a jeho vyjádření prostřednictvím četnosti a relativní četnosti v %. Tabulka 4 – Rodinný stav respondentů Tabulka četností: rodinný stav respondentů Kategorie rozvedená(ý)

Četnost

Rel.četnost

16

9,7

svobodná(ý)

8

4,8

vdaná/ženatý

57

34,5

vdova/vdovec

84

50,9

Histogram z rod.stav finální verze v Databáze.stw 52v*178c rod.stav = 165*1*normal(x; 111,2667; 0,9379) 90

50,9%

80

Počet pozorování

70 60

34,5%

50 40 30 20

9,7% 4,8%

10 0 rozvedená(ý)

svobodná(ý)

vdaná/ženatý

vdova/vdovec

rod.stav

Graf 4: Rodinný stav respondentů

Nejvyšší počet respondentů zastupuje kategorii vdova/vdovec, a to 84 (50,9 %) respondentů, Nejnižší zastoupení respondenty je kategorie svobodná/svobodný, a to 8 (4,8 %) respondentů.

49

Položka č. 5: Bydliště respondentů a jeho vyjádření prostřednictvím četnosti a relativní četnosti v %. Tabulka 5 – Bydliště respondentů Tabulka četností: bydliště respondentů Kategorie město vesnice

Četnost 90 75

Rel.četnost

54,5 45,5

Histogram: bydliště finální verze v Databáze 52v*178c bydliště = 165*1*normal(x; 101,4545; 0,4994) 100 90

54,5%

80

45,5%

Počet pozorování

70 60 50 40 30 20 10 0 město

vesnice bydliště

Graf 5: Bydliště respondentů

Výzkumný vzorek zastupuje 90 (54,5 %) respondentů žijících ve městě a 75 (45,5 %) respondentů žijících na vesnici.

50

Položka č. 6: ƒ

Druh bydliště respondentů a jeho vyjádření prostřednictvím četnosti a relativní četnosti v %.

Tabulka 6 – Druh bydliště respondentů Tabulka četností: druh bydliště respondentů Kategorie Četnost doma 83 DPS 82

Rel.četnost

50,3 49,7

Histogram - kde žije finální verze v Databáze.stw 52v*178c kde žije = 165*1*normal(x; 101,497; 0,5015) 90 50,3%

49,7%

doma

DPS

80

Počet pozorování

70 60 50 40 30 20 10 0 kde žije

Graf 6: Druh bydliště

Výzkumný vzorek je zastoupen 83 (50,3 %) respondenty žijícími v domácím přirozeném prostředí a 82 (49,7 %) respondenty žijícími v sociálních zařízeních pro seniory (DPS – domovy pro seniory, dále jen DPS).

51

ƒ

Sdílení bydlení respondentů a jeho vyjádření prostřednictvím četnosti a relativní četnosti v %.

Tabulka 7 – Sdílení bydlení respondentů Tabulka četností: sdílení bydlení respondentů Kategorie 1: sám(a) 2: s partnerem 3: s ml. generací

Četnost

Rel.četnost

90 58 17

54,5 35,2 10,3

Histogram - sdílení bydlení finální verze v Databáze 52v*178c s kým = 165*1*normal(x; 1,5576; 0,6749) 100 90

54,5%

80

Počet pozorování

70 35,2%

60 50 40 30 20

10,3%

10 0 1

2

3

1: sám(a), 2: s partnerem, 3: s ml. generací

Graf 7: Sdílení bydlení respondentů

Největší počet respondentů se řadí do kategorie sama/sám. Nejméně respondentů sdílí bydlení s mladší generací, a to pouze 17 (10,3 %) respondentů.

52

Položka č. 7: Subjektivní názor respondentů na svůj osobní vztah k informacím a jeho vyjádření prostřednictvím četnosti a relativní četnosti v %. Tabulka 8 – Osobní vztah k informacím Tabulka četností: subjektivní názor respondentů na svůj osobní vztah k informacím Kategorie aktivni pasivni

Četnost

Rel.četnost

138 27

83,6 16,4

Histogram - aktiv ita/pasiv ita f inální v erze v Databáze 57v *178c aktiv ita = 165*1*normal(x; 101,1636; 0,3711) 160 140

83,6%

Počet pozorování

120 100 80 60 40 16,4% 20 0 aktiv ni

pasiv ni

Graf 8: Aktivita /pasivita respondentů

Osobní vztah k informacím považuje za aktivní 138 (83,6 %) respondentů, pasivní vztah k informacím má ze svého subjektivního pohledu 27 (16,4 %) respondentů.

53

Položka č. 8: Zdroje, odkud respondenti získávají (sbírají) informace a jejich vyjádření prostřednictvím četnosti a relativní četnosti v %. Tabulka 9 – Zdroje informací Tabulka četnosti: zdroje, odkud respondenti získávají informace Četnost Rel.četnost

Četnost

denně

kategorie

139 92 59 35 27 14 21 1

televize rozhlas noviny časopisy knihy počítač místní zdroje jinde, nezájem

Četnost

občas 84,2 55,8 35,8 21,2 16,4 8,5 12,7 0,6

14 15 46 62 42 7 55 5

denně jinde, nezájem

Rel.četnost

vůbec 8,5 9,1 27,9 37,6 25,5 4,2 33,3 3,0

občas

Rel.četnost

12 58 60 68 96 144 89 159

7,3 35,2 36,4 41,2 58,2 87,3 53,9 96,3

vůbec 96,3

3,0

0,6

místní zdroje

33,3

12,7

počítač

4,2

87,3

8,5

knihy

16,4

časopisy

noviny.

41,2 37,6

27,9

rozhlas

9,1

televize

7,3 8,5

58,2

25,5

21,2

0

53,9

36,4

35,8 35,2

55,8

84,2 20

40

60

80

100

120

Graf 9: Zdroje, odkud respondenti získávají informace

54

Nejčastěji využívá televize jako zdroje pro denní získávání informací 139 (84,2 %) respondentů, rozhlas využívá denně 92 (55,8 %) respondentů. Nejméně je pro získávání informací využíván počítač, vůbec s ním nepracuje 144 (87,3 %) respondentů. Knihy nečte ani občas 96 (58,2 %) respondentů (viz tab. 9, graf 9, s. 54).

55

Položka č. 9: ƒ

Lidé, od kterých respondenti získávají informace a jejich vyjádření prostřednictvím četnosti a relativní četnosti v %.

Tabulka 10 – Lidé, od kterých získávají informace Tabulka četnosti: lidé, od kterých respondenti získávají informace kategorie

Četnost Rel.četnost denně

54 31

rodina přátelé

Četnost Rel.četnost občas

32,7 18,8

denně

83 89

občas

50,3 53,9

Četnost Rel.četnost vůbec

28 45

17 27,3

vůbec

27,3

přátelé

53,9

18,8

17

rodina

50,3

32,7

0

10

20

30

40

50

60

Graf 10: Lidé, od kterých respondenti získávají informace

V souvislosti s denním získáváním informací v oblasti osobního kontaktu s lidmi uvádějí respondenti častěji rodinu než přátele. 54 (32,7 %) respondentů hodnotí příjem informací od rodiny, 31 (18,8 %) respondentů příjem informací od přátel. V hodnocení občasného obdržení informací je však četnostní zastoupení odpovědí respondentů přibližně stejné – občasné informace od přátel uvádí 89 (53,9 %) respondentů a občasné informace od rodiny 83 (50,3 %) respondentů.

56

ƒ

Místa, kde respondenti získávají (sbírají) informace a jejich vyjádření prostřednictvím četnosti a relativní četnosti v %.

Tabulka 11 – Místa, kde získávají informace Tabulka četnosti: místa, kde respondenti získávají informace Četnost Rel.četnost denně

kategorie

7 3 9 12 1 1 8 15 6 0 0

restaurace knihovna kluby nakupování banka pošta společenské akce koníčky lékař někde jinde U3V

4,2 1,8 5,5 7,3 0,6 0,6 4,8 9,1 3,6 0 0 denně

U3V

0

někde jinde

společenské akce

72,7

18,2

46,1 49,1

89,7

95,2

4,2

kluby

4,2

0

77,6

17

5,5

1,8

67,3

25,5

7,3

restaurace

vůbec

9,7

0,6

nakupování

83,6 83,6 77,6 67,3 95,2 89,7 46,1 72,7 69,1 86,7 96,4

69,1

4,8

0,6

138 138 128 111 157 148 76 120 114 143 159

86,7

27,3

9,1

knihovna

12,1 14,5 17 25,5 4,2 9,7 49,1 18,2 27,3 13,3 3,6

13,3

koníčky

banka

občas

Četnost Rel.četnost vůbec

96,4

3,6

pošta

20 24 28 42 7 16 81 30 45 22 6

3,6

0

lékař

Četnost Rel.četnost občas

83,6

14,5

83,6

12,1

20

40

60

80

100

120

Graf 11: Místa, kde respondenti získávají informace

57

Místo, které respondenti hodnotí jako místo nejčastějšího získání informací, jsou společenské akce, a to denně 8 (4,8 %) respondentů a občas 81 (49,1 %) respondentů. Dalším místem jsou místa pro nákupy - denně 12 (7,3 %) respondentů a občas 42 (25,5 %) respondentů. Třetím místem v pořadí nejčastějšího obdržení informací je lékař (ordinace, čekárna), každodenní informace od lékaře uvádí 6 (3,6 %) respondentů a občasné informace 45 (27,3 %) respondentů. Dle hodnocení respondentů je nejméně navštěvované místo pro obdržení informací banka - 157 (95,2 %) respondentů. Poštu nepovažuje za místo získávání informací 148 (89,7 %) respondentů. U3V (Univerzitu třetího věku, dále jen U3V) navštěvuje z celkového počtu respondentů 6 (3,6 %) respondentů (viz tab. 11, graf 11, s. 57).

58

Položka č. 10: Informace, které respondenti nejčastěji vyhledávají, vyjádřené prostřednictvím četnosti a relativní četnosti v %.

Tabulka 12 – Nejčastěji vyhledávané informace Tabulka četnosti: informace, které respondenti nejčastěji vyhledávají kategorie počasí příroda politika sport zdraví a nemoc vaření a výživa historie věda a technika církevní dění kultura z nejbližšího okolí cestování kvizy a soutěže jiné informace

Četnost Rel.četnost denně

100 42 72 31 30 24 17 9 12 20 31 10 28 0

60,6 25,5 43,6 18,8 18,2 14,5 10,3 5,5 7,3 12,1 18,8 6,1 17 0

Četnost Rel.četnost občas

21 67 31 38 65 79 50 31 46 59 52 48 47 13

12,7 40,6 18,8 23 39,4 47,9 30,3 18,8 27,9 35,8 31,5 29,1 28,5 7,9

Četnost Rel.četnost vůbec

44 56 62 96 70 62 98 125 107 86 82 107 90 152

26,7 33,9 37,6 58,2 42,4 37,6 59,4 75,8 64,8 52,1 49,7 64,8 54,5 92,1

59

denně

jiné informace

0

92,1

věda, technika historie vaření, výživa

49,7

31,5

18,8

52,1

35,8

12,1

64,8

27,9

7,3

75,8

18,8

5,5

59,4

30,3

10,3

37,6

47,9

14,5

zdraví, nemoc

42,4 39,4

18,2

sport

18,8

politika

58,2

23 37,6

18,8

43,6 33,9

příroda počasí

64,8

29,1

6,1

kultura

54,5

28,5

17

z okolí

církevní dění

vůbec

7,9

kvízy, soutěže cestování

občas

25,5 12,7

40,6

26,7 60,6

Graf 12: Informace, které respondenti nejčastěji vyhledávají

Nejčastěji denně vyhledávané informace jsou informace o počasí - 100 (60,6 %) respondentů a informace z politického života uvádí 72 (43,6 %) respondentů. Mezi obory, ze kterých jsou informace vyhledávány nepravidelně (občas), patří vaření a výživa - 79 (47,9 %) respondentů, příroda, - 67 (40,6 %) respondentů a zdraví a nemoc - 65 (39,4 %) respondentů. Nejméně vyhledávanými informacemi jsou informace z oboru věda a technika, o tento obor se zajímá denně pouze 9 (5,5 %) respondentů a občas 31 (18,8 %) respondentů (viz tab.12, s.59).

60

Položka č. 11: Upřednostňování

způsobu

získávání

informací

seniory

a

jeho

vyjádření

prostřednictvím četnosti a relativní četnosti v %. Tabulka 13 – Způsoby získávání informací Tabulka četností: jaký způsob upřednostňuje respondent při získávání informací Kategorie obě možnosti osobní kontakt média

Četnost

Rel.četnost

129 22 14

78,2 13,3 8,5

Histogram - upřednostňování získávání informací finální verze v Databáze 57v*178c dává přednost = 165*1*normal(x; 101,303; 0,619) 140 78,2% 120

Počet pozorování

100

80

60

40 13,3%

20

8,5%

0 obě možnosti

kontakt

média

Graf 13: Upřednostňování způsobu získávání informací

Obě možnosti způsobu získávání informací, tj. prostřednictvím médií i prostřednictvím přímého kontaktu, upřednostňuje 129 (78,2 %) respondentů, 22 (13,3 %) respondentů dává přednost osobnímu kontaktu při získávání informací a pouze 14 (8,5 %) respondentů uvádí média.

61

Položka č. 12: Subjektivní hodnocení možnosti respondentů získávat (dostávat) informace a její vyjádření prostřednictvím četnosti a relativní četnosti v %. Tabulka 14 – Přístup k informacím Tabulka četností: subjektivní hodnocení respondentů v možnosti přístupu k informacím Kategorie Četnost mám 150 nemám 15

Rel.četnost

90,9 9,1

Histogram - přístup k informacím finální verze v Databáze 57v*178c přístup k informacím = 165*1*normal(x; 101,0909; 0,2884) 160

90,9%

140

Počet pozorování

120 100 80 60 40 20

9,1%

0 mám

nemám

Graf 14: Subjektivní hodnocení možnosti přístupu k informacím

V otázce subjektivního hodnocení možnosti přístupu k informacím se 150 (90,9 %) respondentů domnívá, že přístup k informacím má a 15 (9,1 %) respondentů přístup k informacím nemá.

62

Položka č. 13: Hodnocení IADL testu (Instrumental Activities of Daily Living) u respondentů a jeho vyjádření prostřednictvím četnosti a relativní četnosti v %. Tabulka 15 – IADL test

Tabulka četností: hodnocení respondentů v kategoriích testu IADL Kategorie 1: 0 - 40, závislí 2: 41 - 75, částečně závislí 3: 76 - 80, nezávislí

Četnost

Rel.četnost

38 77 50

23,0 46,7 30,3

Histogram - kategorie závislosti podle testu IADL finální verze v Databáze.stw 48v*178c IADL = 165*1*normal(x; 2,0727; 0,7289) 90 80

46,7%

Počet pozorování

70 60 30,3%

50 40

23,0%

30 20 10 0 1

2

3

IADL

Graf 15: Kategorie závislosti respondentů podle testu IADL

Test IADL rozděluje hodnocení nezávislosti do tří stupňů. Podle tohoto dělení je ve 3. kategorii (nezávislí) 50 (30,3 %) respondentů, ve 2. kategorii (částečně závislí) je 77 (46,7 %) respondentů a do 1. kategorie (závislí) se zařadilo 38 (23,0 %) respondentů.

63

Tabulka 16 – Závislost IADL x druh bydliště 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů podle druhu bydliště a závislosti podle testu IADL IADL 1: závislí celková 2: částečně závislí celková 3: nezávislí celková celkem celková

kde žije: doma

kde žije: DPS

Řádk. součty

5 3,0% 36 21,8% 42 25,5% 83 50,3%

33 20,0% 41 24,8% 8 4,8% 82 49,7%

38 23,0% 77 46,7% 50 30,3% 165 100,0%

Počet pozorování

Kategoriz. histogram : IADL x kde žije 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

24,8% 21,8%

20,0%

3,0% doma

DPS

doma

IADL: 1 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

DPS IADL: 2

25,5%

4,8%

doma

DPS IADL: 3

druh bydliště

Graf 16: Druh bydlení respondentů a závislost podle testu IADL

Respondenti úrovně 1 (závislí) IADL testu žijí převážně v domovech pro seniory, 33 (20,0 %), zatímco v domácím prostředí žije pouze 5 (3,0 %) těchto respondentů. Respondenti nezávislí (úroveň testu 3) žijí převážně v domácím prostředí, 42 (25,5 %), v domovech pro seniory jich ze zkoumaného vzorku žije pouze 8 (4,8 %).

64

6.2

Testování hypotéz

6.2.1 Cíl 1: Zjistit, jestli se způsob získávání informací muži - seniory liší od způsobu získávání informací ženami – seniorkami. Hypotéza 1: H10: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi způsobem získávání informací muži - seniory a způsobem získávání informací ženami – seniorkami. H1A: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi způsobem získávání informací muži - seniory a způsobem získávání informací ženami seniorkami. Srovnáváme položku č. 1 ( ženy, muži) s položkou č.8 (zdroje k získávání informací vyjádřené počtem dosažených bodů respondenta). Každá odpověď položky č. 8 v dotazníku byla ohodnocena číslem. Ta spolu vytvořila číselnou řadu bodů, které byly následně agregovány v určitý bodový kredit respondenta (viz kap. 5.3, s. 42, příloha 3) Tabulka 17 – Četnosti respondentů x četnost zdrojů 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů x četnost užitých zdrojů k získání informací body: body: body: body: body: 0 2 3 4 5 pohlaví ženy celková muži celková celk. celková

body: 6

body: body: body: body: body: body: ř. 7 8 9 10 11 12 součty

5 9 6 7 14 18 9 21 7 7 2 2 107 3,0% 5,5% 3,6% 4,2% 8,5% 10,9% 5,5% 12,7% 4,2% 4,2% 1,2% 1,2% 64,8% 0 4 3 9 6 12 5 7 2 5 4 1 58 0,0% 2,4% 1,8% 5,5% 3,6% 7,3% 3,0% 4,2% 1,2% 3,0% 2,4% 0,6% 35,2% 5 13 9 16 20 30 14 28 9 12 6 3 165 3,0% 7,9% 5,5% 9,7% 12,1% 18,2% 8,5% 17,0% 5,5% 7,3% 3,6% 1,8% 100,0%

Tabulka 18 – Statist.: pohlaví x zdroje Statist. : pohlaví(2) x zdroje_suma(12) Statist. Pearsonův chí-kv. M-V chí-kvadr.

Chí-kvadr.

sv

11,26939df=11 12,68182df=11

p

p=,42098 p=,31463

65

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,42 > 0,05 (hladina významnosti), přijímáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu zamítáme. Mezi způsobem (četnost užitých zdrojů) získávání informací muži - seniory a způsobem získávání informací ženami – seniorkami neexistuje statisticky významná závislost (viz tab. 17 a 18, s. 65). Závěr: Muži – senioři a ženy – seniorky využívají informační zdroje k získávání informací stejnou měrou.

66

Srovnáváme položku č. 1 (ženy, muži) s položkou č. 9 (osobní kontakty při získávání informací vyjádřené sdruženými body respondenta do skupiny, viz kap. 5.3, s. 42, příloha 4)

Tabulka 19 – Četnosti respondentů x osobní kontakty 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: muži/ženy x osobní kontakty při získávání informací

pohlaví ženy celková muži celková celkem Celková

0 - 3 body skupina 1

4 - 6 bodů skupina 2

7 - 9 bodů skupina 3

10 - 15 bodů skupina 4

řádk. součty

43 26,1% 16 9,7% 59 35,8%

41 24,8% 29 17,6% 70 42,4%

18 10,9% 8 4,8% 26 15,8%

5 3,0% 5 3,0% 10 6,1%

107 64,8% 58 35,2% 165 100,0%

Tabulka 20 – Statist.: pohlaví x zdroje Statist. : pohlaví(2) x od koho_suma(4) Statist. Pearsonův chí-kv. M-V chí-kvadr.

Chí-kvadr.

4,066327 4,069095

sv

df=3 df=3

p

p=,25439 p=,25410

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,25 > 0,05 (hladina významnosti), přijímáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu zamítáme. Mezi způsobem (četnost osobních kontaktů) získávání informací muži - seniory a způsobem získávání informací ženami – seniorkami neexistuje statisticky významná závislost. Závěr: Muži – senioři využívají osobní kontakty při získávání informací stejnou měrou jako ženy – seniorky.

67

Nejvyužívanějším zdrojem k získávání informací je televize. Srovnáváme položku č. 1 (ženy, muži) s položkou č. 8 (sledování televize vyjádřené body respondenta). Tabulka 21 – Četnosti respondentů x televize 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: ženy x muži x sledování televize pohlaví ženy celková muži celková celkem celková

TV vůbec 0

TV občas 1

TV denně 2

řádk. součty

10 6,1% 2 1,2% 12 7,3%

10 6,1% 4 2,4% 14 8,5%

87 52,7% 52 31,5% 139 84,2%

107 64,8% 58 35,2% 165 100,0%

Tabulka 22 – Statist.: pohlaví x televize Statist. : pohlaví(2) x TV(3) Statist. Pearsonův chí-kv.

Chí-kvadr.

sv

p

2,375713

df=2 p=,30487

M-V chí-kvadr.

2,613835

df=2 p=,27065

Kategoriz. histogram : muži x ženy x TV 100 90

52,7%

80

Počet pozorování

70 60 31,5%

50 40 30 20 10

6,1%

6,1% 2,4%

1,2%

0 0

1

2

pohlaví: žena pohlaví: muž

TV

Graf 17: Sledování televize ženy x muži

68

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,30 > 0,05 (hladina významnosti), přijímáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu zamítáme. Mezi sledováním televize jako zdroje informací muži - seniory a sledováním televize ženami – seniorkami neexistuje statisticky významná závislost (viz tab. 21 a 22, graf 17, s. 68). Závěr: Sledování televize jako zdroje informací se u mužů – seniorů i žen – seniorek uplatňuje stejnou měrou.

69

Dalším nejvyužívanějším zdrojem k získávání informací je rozhlas. Srovnáváme položku č. 1 (ženy, muži) s položkou č. 8 (poslouchání rozhlasu vyjádřené body respondenta.) Tabulka 23 – Četnosti respondentů x rozhlas 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: ženy x muži x poslouchání rozhlasu

pohlaví ženy celková muži celková celkem celková

rozhlas vůbec 0

rozhlas občas 1

rozhlas denně 2

řádk. součty

41 24,8% 17 10,3% 58 35,2%

10 6,1% 5 3,0% 15 9,1%

56 33,9% 36 21,8% 92 55,8%

107 64,8% 58 35,2% 165 100,0%

Tabulka 24 – Statist.: Pohlaví x rozhlas Statist. : pohlaví(2) x rozhlas(3) Statist. Pearsonův chí-kv.

Chí-kvadr.

sv

1,528842 1,544250

M-V chí-kvadr.

p

df=2 df=2

p=,46560 p=,46203

Kategoriz. histogram : ženy x muži x rozhlas 60 33,9%

50

Počet pozorování

40

24,8% 21,8%

30

20

10,3%

6,1%

10

3,0%

0

0

1

2

pohlaví: žena pohlaví: muž

rozhlas

Graf 18: Poslouchání rozhlasu ženy x muži

70

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,46 > 0,05 (hladina významnosti), přijímáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu zamítáme. Mezi posloucháním rozhlasu jako zdroje informací muži - seniory a posloucháním rozhlasu ženami – seniorkami neexistuje statisticky významná závislost (viz tab. 23 a 24, graf 18, s. 70). Závěr: Poslouchání rozhlasu jako zdroje informací se u mužů – seniorů i žen – seniorek uplatňuje stejnou měrou.

71

6.2.2 Cíl 2: Zjistit, zda má prostředí, ve kterém senior žije, vliv na způsob získávání informací. Hypotéza 2: H20: Předpokládám, že mezi způsobem získávání informací u seniorů žijících v domácím prostředí a způsobem získávání informací u seniorů žijících v domovech pro seniory neexistuje statisticky významná závislost. H2A: Předpokládám, že mezi způsobem získávání informací u seniorů žijících v domácím prostředí a způsobem získávání informací u seniorů žijících v domovech pro seniory existuje statisticky významná závislost. Srovnáváme položku č. 6 (druh bydlení) s položkou č. 8 (zdroje k získávání informací vyjádřené počtem bodů respondenta). Každá odpověď položky č. 8 v dotazníku byla ohodnocena číslem. Ta spolu vytvořila číselnou řadu bodů, které byly následně agregovány v určitý bodový kredit respondenta (viz kap. 5.3, s. 42, příloha 3)

Tabulka 25 – Druh bydlení x zdroje 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: druh bydlení x četnost užitých zdrojů k získávání informací kde žije doma celková DPS celková celkem celková

body: 0

body: body: body: body: body: 2 3 4 5 6

0 3 3 9 10 13 0,0% 1,8% 1,8% 5,5% 6,1% 7,9% 5 10 6 7 10 17 3,0% 6,1% 3,6% 4,2% 6,1% 10,3% 5 13 9 16 20 30 3,0% 7,9% 5,5% 9,7% 12,1%18,2%

body: body: body: body: body: 7 8 9 10 11

body: 12

10 16 7 7 3 2 83 6,1% 9,7% 4,2% 4,2% 1,8% 1,2% 50,3% 4 12 2 5 3 1 82 2,4% 7,3% 1,2% 3,0% 1,8% 0,6% 49,7% 14 28 9 12 6 3 165 8,5% 17,0% 5,5% 7,3% 3,6% 1,8% 100,0%

Tabulka 26 – Statist.: Druh bydlení x zdroje Statist. : kde žije(2) x zdroje_suma(12) Statist. Pearsonův chí-kv. M-V chí-kvadr.

Chí-kvadr.

17,13443 19,55350

sv

df=11 df=11

řádk. součty

p

p=,10396 p=,05185

72

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,10 > 0,05 (hladina významnosti), přijímáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu zamítáme. Mezi způsobem (četnost užitých zdrojů) získávání informací u seniorů žijících v domácím prostředí a způsobem získávání informací u seniorů žijících v domovech pro seniory neexistuje statisticky významná závislost (viz tab. 25 a 26, s. 72). Závěr: Z hlediska celkového pohledu se využívání a četnost užitých zdrojů pro získávání informací uplatňuje u seniorů žijících v domácím prostředí stejnou měrou, jako u seniorů žijících v domovech pro seniory.

73

Pro upřesnění využívání

zdrojů respondenty v závislosti na druhu bydlení

přistupujeme k testování jednotlivých zdrojů. U žádného zdroje pro získávání informací (televize, rozhlas, denní tisk, časopisy, knihy, počítač, místní zdroje a jiné) nevznikla při testování závislost na druhu bydlení kromě využívání počítače. Srovnáváme položku č. 6 (druh bydlení) s položkou č. 8 (využívání počítače). Tabulka 27 – Druh bydlení x využívání počítače 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: druh bydlení x využívání počítače

kde žije doma celková DPS celková celkem celková

počítač vůbec 0

počítač občas 1

počítač denně 2

řádk. součty

65 39,4% 79 47,9% 144 87,3%

5 3,0% 2 1,2% 7 4,2%

13 7,9% 1 0,6% 14 8,5%

83 50,3% 82 49,7% 165 100,0%

Tabulka 28 – Statist.: Druh bydlení x počítač Statist. : kde žije(2) x počítač(3) Statist. Pearsonův chí-kv.

Chí-kvadr.

sv

p

12,92695

df=2

p=,00156

M-V chí-kvadr.

14,88869

df=2

p=,00058

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,00 < 0,05 (hladina významnosti), zamítáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu přijímáme. Mezi způsobem získávání informací (využívání počítače) u seniorů žijících v domácím prostředí a způsobem získávání informací u seniorů žijících v domovech pro seniory existuje statisticky významná závislost. Závěr: Senioři žijící v domácím prostředí mají více možností a šancí pracovat s počítačem a čerpat informace z internetu.

74

Srovnáváme položku č. 6 (druh bydlení) s položkou č. 9 (osobní kontakty při získávání informací vyjádřené sdruženými body respondenta do skupiny, viz kap. 5.3, s. 42, příloha 4)

Tabulka 29 – Druh bydlení x osobní kontakty 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: druh bydlení x osobní kontakty při získávání informací

kde žije: doma celková DPS celková celkem celková

0 - 3 body skupina 1

4 - 6 bodů skupina 2

7 - 9 bodů skupina 3

10 - 15 bodů skupina 4

řádk. součty

22 13,3% 37 22,4% 59 35,8%

38 23,0% 32 19,4% 70 42,4%

15 9,1% 11 6,7% 26 15,8%

8 4,8% 2 1,2% 10 6,1%

83 50,3% 82 49,7% 165 100,0%

Tabulka 30 – Statist.: Druh bydlení x kontakty Statist. : kde žije(2) x od koho_suma(4) Statist. Pearsonův chí-kv.

Chí-kvadr.

M-V chí-kvadr.

sv

p

8,537482

df=3

p=,03612

8,837330

df=3

p=,03153

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,03 < 0,05 (hladina významnosti), zamítáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu přijímáme. Mezi způsobem (četnost osobních kontaktů) získávání informací u seniorů žijících v domácím prostředí a způsobem získávání informací u seniorů žijících v domovech pro seniory existuje statisticky významná závislost. Závěr: Senioři žijící v domovech pro seniory mají méně možností pro získávání informací prostřednictvím osobních kontaktů než senioři žijící v domácím prostředí.

75

Protože u seniorů žijících v domovech pro seniory byla nalezena statisticky významná závislost při získávání informací v oblasti četnosti osobních kontaktů, přistupujeme k testování závislosti na kontaktech s rodinou a přáteli (nejčetněji využívané kontakty při získávání informací). Srovnáváme položku č. 6 (druh bydlení) a položku č. 9 (osobní kontakty s rodinou vyjádřené body respondenta). Tabulka 31 – Druh bydlení x kontakty rodina 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: druh bydlení x kontakty s rodinou

kde žije doma celková DPS celková celkem celková

rodina vůbec 0

rodina občas 1

rodina denně 2

řádk. součty

6 3,6% 22 13,3% 28 17,0%

36 21,8% 47 28,5% 83 50,3%

41 24,8% 13 7,9% 54 32,7%

83 50,3% 82 49,7% 165 100,0%

Tabulka 32 – Statist.: Druh bydlení x kontakty rodina Statist. : kde žije(2) x kontakty rodina (3 Statist. Pearsonův chí-kv. M-V chí-kvadr.

Chí-kvadr.

sv

p

25,11407 26,42705

df=2 df=2

p=,00000 p=,00000

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,00 < 0,05 (hladina významnosti), zamítáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu přijímáme. Mezi způsobem (kontakty s rodinou) získávání informací u seniorů žijících v domácím prostředí a způsobem získávání informací u seniorů žijících v domovech pro seniory existuje statisticky významná závislost. Závěr: Senioři žijící v domovech pro seniory mají méně možností kontaktů s rodinou než senioři žijící v domácím prostředí.

76

Srovnáváme položku č. 6 (druh bydlení) a položku č. 9 (osobní kontakty s přáteli vyjádřené body respondenta). Tabulka 33 – Druh bydlení x kontakty přátelé 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: druh bydlení x kontakty s přáteli

kde žije doma celková DPS celková celkem celková

přátelé vůbec 0

přátelé občas 1

přátelé denně 2

řádk. součty

17 10,3% 28 17,0% 45 27,3%

50 30,3% 39 23,6% 89 53,9%

16 9,7% 15 9,1% 31 18,8%

83 50,3% 82 49,7% 165 100,0%

Tabulka 34 – Statist.: Druh bydlení x kontakty přátelé Statist. : kde žije(2) x kontakty přátelé (3) Statist. Pearsonův chí-kv.

Chí-kvadr.

sv

p

4,074787

df=2

p=,13037

M-V chí-kvadr.

4,105565

df=2

p=,12838

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,13 > 0,05 (hladina významnosti), přijímáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu zamítáme. Mezi způsobem (kontakty s přáteli) získávání informací u seniorů žijících v domácím prostředí a způsobem získávání informací u seniorů žijících v domovech pro seniory neexistuje statisticky významná závislost. Závěr: Senioři žijící v domovech pro seniory využívají možností kontaktů s přáteli téměř stejnou měrou jako senioři žijící v domácím prostředí.

77

Hypotéza 3: H30: Předpokládám, že mezi způsobem získávání informací u seniora, který žije sám a způsobem získávání informací u seniora, který žije s mladší generací, neexistuje statisticky významná závislost. H3A: Předpokládám, že mezi způsobem získávání informací u seniora, který žije sám a způsobem získávání informací u seniora, který žije s mladší generací, existuje statisticky významná závislost. Srovnáváme položku č. 6 (sdílení bydlení respondentů) a položku č. 8 (zdroje k získávání informací vyjádřené počtem bodů respondenta). Každá odpověď položky č. 8 v dotazníku byla ohodnocena číslem. Ta spolu vytvořila číselnou řadu bodů, které byly následně agregovány v určitý bodový kredit respondenta (viz kap. 5.3, s. 42, příloha 3) Tabulka 35 – Sdílení bydlení x zdroje 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: sdílení bydlení x četnost užitých zdrojů k získávání informací s kým 1: sám/a celková 2: s partner. celková 3: s ml. gen. celková celkem celková

body: 0 5 3,0% 0 0,0% 0 0,0% 5 3,0%

body: 2 11 6,7% 0 0,0% 2 1,2% 13 7,9%

body: 3 7 4,2% 2 1,2% 0 0,0% 9 5,5%

body: 4 9 5,5% 5 3,0% 2 1,2% 16 9,7%

body: 5 11 6,7% 6 3,6% 3 1,8% 20 12,1%

body: 6 18 10,9% 11 6,7% 1 0,6% 30 18,2%

body: 7 5 3,0% 8 4,8% 1 0,6% 14 8,5%

body: 8 11 6,7% 11 6,7% 6 3,6% 28 17,0%

body: 9 5 3,0% 4 2,4% 0 0,0% 9 5,5%

body: 10 5 3,0% 6 3,6% 1 0,6% 12 7,3%

body: 11 2 1,2% 3 1,8% 1 0,6% 6 3,6%

body: 12 1 0,6% 2 1,2% 0 0,0% 3 1,8%

Tabulka 36 – Statist.: Sdílení bydlení x zdroje Statist. : s kým(3) x zdroje_suma(12) Statist. Pearsonův chí-kv. M-V chí-kvadr.

Chí-kvadr.

sv

28,28496 df=22 35,91849 df=22

p

p=,16643 p=,03098

78

řádk. součty 90 54,5% 58 35,2% 17 10,3% 165 100,0%

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,16 > 0,05 (hladina významnosti), přijímáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu zamítáme. Mezi způsobem (četnost užitých zdrojů) získávání informací u seniora, který žije sám a způsobem získávání informací u seniora, který žije s mladší generací, neexistuje statisticky významná závislost (viz tab. 35 a 36, s. 78). Závěr: Z celkového testování vyplývá, že senioři, kteří sdílí bydlení s mladší generací, využívají zdrojů pro získávání informací stejnou měrou jako senioři žijící sami.

79

Pro přesnější vymezení závislosti sdílení bydlení seniorů a využívání zdrojů k získávání informací přistupujeme k testování jednotlivých zdrojů informací. Srovnáváme položku č. 6 (sdílení bydlení respondentů) a položku č. 8 (sledování televize) Tabulka 37 – Sdílení bydlení x sledování televize 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: sdílení bydlení x sledování televize

s kým 1: sám/a celková 2: s part. celková 3: s ml. gen. celková celkem celková

televize vůbec 0

televize občas 1

televize denně 2

řádk. součty

11 6,7% 0 0,0% 1 0,6% 12 7,3%

13 7,9% 0 0,0% 1 0,6% 14 8,5%

66 40,0% 58 35,2% 15 9,1% 139 84,2%

90 54,5% 58 35,2% 17 10,3% 165 100,0%

Tabulka 38 – Statist.: Sdílení bydlení x televize Statist. : s kým(3) x televize(3) Statist. Pearsonův chí-kv. M-V chí-kvadr.

Chí-kvadr.

sv

p

19,13228 27,07021

df=4 df=4

p=,00074 p=,00002

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,00 < 0,05 (hladina významnosti), zamítáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu přijímáme. Mezi způsobem (sledování televize) získávání informací u seniora, který žije sám a způsobem získávání informací u seniora, který žije s mladší generací, existuje statisticky významná závislost Závěr: Z testování vyplývá, že senioři, kteří sdílí bydlení s mladší generací, využívají televize jako zdroje pro získávání informací více, než senioři žijící sami.

80

Srovnáváme položku č. 6 (sdílení bydlení respondentů) a položku č. 8 (poslouchání rozhlasu.) Tabulka 39 – Sdílení bydlení x rozhlas 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: sdílení bydlení x poslouchání rozhlasu

s kým 1: sám/a celková 2: s part. celková 3: s ml. gen. celková celkem celková

rozhlas vůbec 0 41 24,8% 13 7,9% 4 2,4% 58 35,2%

rozhlas občas 1 9 5,5% 3 1,8% 3 1,8% 15 9,1%

rozhlas denně 2 40 24,2% 42 25,5% 10 6,1% 92 55,8%

řádk. součty 90 54,5% 58 35,2% 17 10,3% 165 100,0%

Tabulka 40 – Statist.: Sdílení bydlení x rozhlas Statist. : s kým(3) x rozhlas(3) Statist. Pearsonův chí-kv. M-V chí-kvadr.

Chí-kvadr.

sv

p

13,51261 13,54527

df=4 df=4

p=,00902 p=,00890

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,00 < 0,05 (hladina významnosti), zamítáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu přijímáme. Mezi způsobem (poslouchání rozhlasu) získávání informací u seniora, který žije sám a způsobem získávání informací u seniora, který žije s mladší generací, existuje statisticky významná závislost Závěr: Z testování vyplývá, že senioři, kteří sdílí bydlení s mladší generací, využívají rozhlasu jako zdroje pro získávání informací více, než senioři žijící sami.

81

Srovnáváme položku č. 6 (sdílení bydlení respondentů) a položku č. 8 (využívání počítače). Tabulka 41 – Sdílení bydlení x počítač 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: sdílení bydlení x počítač

s kým 1: sám/a celková 2: s part. celková 3: s ml. gen. celková celkem celková

počítač vůbec 0 86 52,1% 43 26,1% 15 9,1% 144 87,3%

počítač občas 1 1 0,6% 5 3,0% 1 0,6% 7 4,2%

počítač denně 2 3 1,8% 10 6,1% 1 0,6% 14 8,5%

řádk. součty 90 54,5% 58 35,2% 17 10,3% 165 100,0%

Tabulka 42 – Statist.: Sdílení bydlení x počítač Statist. : s kým(3) x počítač(3) Statist. Pearsonův chí-kv. M-V chí-kvadr.

Chí-kvadr.

sv

p

14,85646 14,80325

df=4 df=4

p=,00501 p=,00513

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,00 < 0,05 (hladina významnosti), zamítáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu přijímáme. Mezi způsobem (využívání počítače) získávání informací u seniora, který žije sám a způsobem získávání informací u seniora, který žije s mladší generací, existuje statisticky významná závislost Závěr: Z testování vyplývá, že senioři, kteří sdílí bydlení s mladší generací, využívají počítače jako zdroje pro získávání informací méně, než senioři žijící sami nebo s partnerem (kou). Mezi další zdroje pro získávání informací, které byly otestovány, patří denní tisk, časopisy, knihy, místní zdroje a jiné zdroje uvedené respondenty.. Protože však již u žádného z nich nebyla potvrzena statisticky významná závislost, výsledky testů v práci neuvádíme.

82

Srovnáváme položku č.6 (sdílení bydlení respondentů) a položku č. 9 (osobní kontakty při získávání informací vyjádřené sdruženými body respondenta do skupiny, viz kap. 5.3, s. 42, příloha 4) Tabulka 43 – Sdílení bydlení x osobní kontakty 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: sdílení bydlení x osobní kontakty při získávání informací

s kým 1:sám/a celková 2: s partnerem celková 3: s ml. gener. celková celkem celková

0 - 3 body skupina 1

4 - 6 bodů skupina 2

7 - 9 bodů skupina 3

10 - 15 bodů skupina 4

řádk. součty

38 23,0% 15 9,1% 6 3,6% 59 35,8%

37 22,4% 28 17,0% 5 3,0% 70 42,4%

12 7,3% 10 6,1% 4 2,4% 26 15,8%

3 1,8% 5 3,0% 2 1,2% 10 6,1%

90 54,5% 58 35,2% 17 10,3% 165 100,0%

Tabulka 44 – Statist.: Sdílení bydlení x osobní kontakty Statist. : s kým(3) x od koho_suma(4) ) Chí-kvadr. Statist. Pearsonův chí-kv. M-V chí-kvadr.

7,537189 7,587532

sv

p

df=6 df=6

p=,27401 p=,26991

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,27 > 0,05 (hladina významnosti), přijímáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu zamítáme. Mezi způsobem (četnost osobních kontaktů) získávání informací u seniora, který žije sám a způsobem získávání informací u seniora, který žije s mladší generací, neexistuje statisticky významná závislost. Závěr: Senioři, kteří sdílí bydlení s mladší generací, využívají osobních kontaktů pro získávání informací stejnou měrou jako senioři žijící sami.

83

6.2.3 Cíl 3: Zjistit, zda vztah seniorů k informacím ovlivňuje zájem o obor činnosti, ve kterém senioři informace získávají. Hypotéza 4: H40: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vztahem seniorů k informacím a četnostmi informací z uvedených oborů lidské činnosti H4A: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vztahem seniorů k informacím a četnostmi informací z uvedených oborů lidské činnosti

Srovnáváme položku č. 7 (aktivní/pasivní vztah respondentů k informacím) a položku č. 10 (četnosti informací vyhledávané respondenty vyjádřené sdruženými body respondenta do skupiny, viz kap. 5.3, s. 42, příloha 5) Tabulka 45 – Aktivita/pasivita x četnosti informací 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: aktivita/pasivita x četnost vyhledávaných informací

aktivita aktivni celková pasivni celková celkem celková

0 - 3 body skupina 1

4 - 8 bodů skupina 2

6 3,6% 13 7,9% 19 11,5%

59 35,8% 9 5,5% 68 41,2%

9 - 14 bodů skupina 3 49 29,7% 4 2,4% 53 32,1%

15 - 22 bodů skupina 4

řádk. součty

24 14,5% 1 0,6% 25 15,2%

138 83,6% 27 16,4% 165 100,0%

Tabulka 46 – Statist.: Aktivita x informace Statist. : aktivita(2) x info_suma(4) Statist. Pearsonův chí-kv. M-V chí-kvadr.

Chí-kvadr.

sv

43,91086 33,45292

df=3 df=3

p

p=,00000 p=,00000

84

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,00 < 0,05 (hladina významnosti), zamítáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu přijímáme. Mezi uvedenými obory lidské činnosti a vztahem seniorů k informacím existuje statisticky významná závislost v četnosti vyhledávaných informací (viz tab. 45 a 46, s. 84). Závěr: Senioři, kteří jsou aktivní, vyhledají a získají z různých oborů činnosti více informací než senioři, kteří mají k informacím vztah pasivní.

85

Hypotéza 5: H50: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vztahem seniorů k informacím a upřednostňováním oboru lidské činnosti H5A: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vztahem seniorů k informacím a upřednostňováním oboru lidské činnosti Srovnáváme položku č. 7 (aktivní/pasivní vztah respondentů k informacím) a položku č. 10 (informace z oboru „počasí“ vyjádřené body respondenta). Tabulka 47 – Aktivita/pasivita x počasí 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: aktivita x informace o počasí

aktivita aktivni celková pasivni celková celkem celková

počasí vůbec 0

počasí občas 1

počasí denně 2

řádk. součty

29 17,6% 15 9,1% 44 26,7%

16 9,7% 5 3,0% 21 12,7%

93 56,4% 7 4,2% 100 60,6%

138 83,6% 27 16,4% 165 100,0%

Tabulka 48 – Statist.: Aktivita x počasí Statist. : aktivita(2) x informace o počasí (3) Statist. Pearsonův chí-kv. M-V chí-kvadr.

Chí-kvadr.

sv

p

17,36036

df=2

p=,00017

16,82026

df=2

p=,00022

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,00 < 0,05 (hladina významnosti), zamítáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu přijímáme. Mezi uvedenými obory lidské činnosti a vztahem seniorů k informacím existuje statisticky významná závislost v upřednostňování vyhledávaných informací oboru – „počasí¨“. Závěr: Informace o počasí vyhledávají aktivní senioři častěji než pasivní senioři.

86

Srovnáváme položku č. 7 (aktivní/pasivní vztah respondentů k informacím) a položku č. 10 (informace z oboru „příroda“ vyjádřené body respondenta). Tabulka 49 – Aktivita/pasivita x příroda 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: aktivita x informace o přírodě

aktivita aktivni celková pasivni celková celkem celková

příroda vůbec 0

příroda občas 1

příroda denně 2

řádk. součty

39 23,6% 17 10,3% 56 33,9%

60 36,4% 7 4,2% 67 40,6%

39 23,6% 3 1,8% 42 25,5%

138 83,6% 27 16,4% 165 100,0%

Tabulka 50 – Statist.: Aktivita x příroda Statist. : aktivita(2) x informace o přírodě (3) Statist. Pearsonův chí-kv. M-V chí-kvadr.

Chí-kvadr.

sv

p

12,33500

df=2

p=,00210

11,83298

df=2

p=,00269

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,00 < 0,05 (hladina významnosti), zamítáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu přijímáme. Mezi uvedenými obory lidské činnosti a vztahem seniorů k informacím existuje statisticky významná závislost v upřednostňování vyhledávaných informací oboru – „příroda“. Závěr: Senioři s aktivním vztahem k informacím vyhledávají informace o přírodě častěji než pasivní senioři.

87

Srovnáváme položku č. 7 (aktivní/pasivní vztah respondentů k informacím) a položku č. 10 (informace z oboru „politika“ vyjádřené body respondenta). Tabulka 51 – Aktivita/pasivita x politika 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: aktivita x informace z politiky

aktivita aktivni celková pasivni celková celkem celková

politika vůbec 0

politika občas 1

politika denně 2

řádk. součty

44 26,7% 18 10,9% 62 37,6%

27 16,4% 4 2,4% 31 18,8%

67 40,6% 5 3,0% 72 43,6%

138 83,6% 27 16,4% 165 100,0%

Tabulka 52 – Statist.: Aktivita x politika Statist. : aktivita(2) x informace z politiky(3) Statist.

Chí-kvadr.

sv

p

Pearsonův chí-kv.

12,20942

df=2

p=,00223

M-V chí-kvadr.

12,20381

df=2

p=,00224

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,00 < 0,05 (hladina významnosti), zamítáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu přijímáme. Mezi uvedenými obory lidské činnosti a vztahem seniorů k informacím existuje statisticky významná závislost v upřednostňování vyhledávaných informací oboru – „politika“. Závěr: Aktivní senioři se zajímají o politiku a informace z politického života mnohem více než senioři s pasivním vztahem k informacím.

88

Srovnáváme položku č. 7 (aktivní/pasivní vztah respondentů k informacím) a položku č. 10 (informace z oboru „zdraví, nemoc“ vyjádřené body respondenta) Tabulka 53 – Aktivita/pasivita x zdraví a nemoc 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: aktivita x informace o zdraví a nemoci

aktivita aktivni celková pasivni celková celkem celková

zdraví nemoc vůbec 0

zdraví nemoc občas 1

zdraví nemoc denně 2

řádk. součty

53 32,1% 17 10,3% 70 42,4%

56 33,9% 9 5,5% 65 39,4%

29 17,6% 1 0,6% 30 18,2%

138 83,6% 27 16,4% 165 100,0%

Tabulka 54 – Aktivita x zdraví a nemoc Statist. : aktivita(2) x zdraví, nemoc (3) Statist. Pearsonův chí-kv. M-V chí-kvadr.

Chí-kvadr.

sv

p

7,232795

df=2

p=,02688

8,406063

df=2

p=,01495

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,02 < 0,05 (hladina významnosti), zamítáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu přijímáme. Mezi uvedenými obory lidské činnosti a vztahem seniorů k informacím existuje statisticky významná závislost v upřednostňování vyhledávaných informací oboru – „zdraví, nemoc“. Závěr: Informace o zdraví a nemocech vyhledávají častěji aktivní než pasivní senioři.

89

Srovnáváme položku č. 7 (aktivní/pasivní vztah respondentů k informacím) a položku č. 10 (informace z oboru „vaření, výživa“ vyjádřené body respondenta). Tabulka 55 – Aktivita/pasivita x vaření, výživa 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: aktivita x vaření, výživa

aktivita aktivni celková pasivni celková celkem celková

vaření výživa vůbec 0

vaření výživa občas 1

vaření výživa denně 2

řádk. součty

47 28,5% 15 9,1% 62 37,6%

69 41,8% 10 6,1% 79 47,9%

22 13,3% 2 1,2% 24 14,5%

138 83,6% 27 16,4% 165 100,0%

Tabulka 56 – Statist.: Aktivita x vaření výživa Statist. : aktivita(2) x vaření, výživa(3) Statist. Pearsonův chí-kv. M-V chí-kvadr.

Chí-kvadr.

4,700732 4,673027

sv

p

df=2 df=2

p=,09533 p=,09666

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,09 > 0,05 (hladina významnosti), přijímáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu zamítáme. Mezi uvedenými obory lidské činnosti a vztahem seniorů k informacím neexistuje statisticky významná závislost v upřednostňování vyhledávaných informací oboru – „vaření, výživa“. Závěr: Jedinou výjimkou v oborech lidské činnosti, kdy nevzniká závislost na aktivitě či pasivitě respondentů, je vaření a výživa a informace z tohoto oboru. I pasivní senior se aktivně zajímá o vaření. Mezi další obory, které byly uvedeny v dotazníku a ve kterých respondenti získávají informace, patří sport, historie, věda a technika, církevní dění, kultura, informace z okolí bydliště, cestování, kvizy a soutěže. Protože však již u žádného z nich nebyla přijata nulová hypotéza a vždy tedy byla potvrzena závislost respondentů na aktivitě, výsledky testování pro velkou obsažnost a nevyužitelnost v práci nejsou uváděny.

90

6.2.4 Cíl 4: Zjistit, zda má stupeň závislosti a soběstačnosti seniora vliv na způsob získávání informací. Hypotéza 6: H60: Předpokládám, že mezi stupněm závislosti a soběstačnosti seniora a způsobem získávání informací neexistuje statisticky významná závislost. H6A: Předpokládám, že mezi stupněm závislosti a soběstačnosti seniora a způsobem získávání informací existuje statisticky významná závislost.

Srovnáváme položku č. 13 (úrovně IADL testu) a položku č. 8 (zdroje k získávání informací vyjádřené body respondenta) Každá odpověď položky č. 8 v dotazníku byla ohodnocena číslem. Ta spolu vytvořila číselnou řadu bodů, které byly následně agregovány v určitý bodový kredit respondenta (viz kap. 5.3, s. 42, příloha 3) Tabulka 57 – IADL x četnosti zdrojů 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: Úrovně IADL testu x četnost užitých zdrojů k získávání informací

IADL 1: závislí celková 2: částečně závislí celková 3: nezávislí celková celkem celková

body 0

body: body: body: body: body: body: body: body: body: body: body: řádk. 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 součty

5 3,0%

10 2 1 5 5 2 5 1 2 0 0 38 6,1% 1,2% 0,6% 3,0% 3,0% 1,2% 3,0% 0,6% 1,2% 0,0% 0,0% 23,0%

0 0,0% 0 0,0% 5 3,0%

3

4

14

8

16

6

9

4

7

5

1

1,8% 2,4% 8,5% 4,8% 9,7% 3,6% 5,5% 2,4% 4,2% 3,0% 0,6% 46,7% 0 3 1 7 9 6 14 4 3 1 2 50 0,0% 1,8% 0,6% 4,2% 5,5% 3,6% 8,5% 2,4% 1,8% 0,6% 1,2% 30,3% 13 9 16 20 30 14 28 9 12 6 3 165 7,9% 5,5% 9,7% 12,1% 18,2% 8,5% 17,0% 5,5% 7,3% 3,6% 1,8% 100,0%

Tabulka 58 – Statist.: IADL x zdroje Statist. : IADL(3) x zdroje_suma(12) Statist. Pearsonův chí-kv. M-V chí-kvadr.

77

Chí-kvadr.

sv

p

64,38200 62,65135

df=22 df=22

p=,00000 p=,00001

91

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,00 < 0,05 (hladina významnosti), zamítáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu přijímáme. Mezi stupněm závislosti a soběstačnosti seniora a způsobem (četnost užitých zdrojů) získávání informací existuje statisticky významná závislost (viz tab.57 a 58, s. 91). Závěr: Méně soběstační senioři jsou výrazně znevýhodněni v oblasti využívání zdrojů k získávání informací.

92

Srovnáváme položku č. 13 (úrovně IADL testu) a položku č. 9 (osobní kontakty při získávání informací vyjádřené sdruženými body respondenta do skupiny, viz kap. 5.3, s. 42, příloha 4). Tabulka 59 – IADL x osobní kontakty 2-rozměrná tabulka: Četnosti respondentů: Úrovně IADL testu x osobní kontakty při získávání informací

IADL 1: závislí celková 2: částečně závislí celková 3: nezávislí celková celkem

0 - 3 body skupina 1

4 - 6 bodů skupina 2

7 - 9 bodů skupina 3

10 - 15 bodů skupina 4

řádk. součty

21 12,7%

15 9,1%

2 1,2%

0 0,0%

38 23,0%

24

36

11

6

77

14,5% 14 8,5% 59 35,8%

21,8% 19 11,5% 70 42,4%

6,7% 13 7,9% 26 15,8%

3,6% 4 2,4% 10 6,1%

46,7% 50 30,3% 165 100,0%

celková

Tabulka 60 – Statist.: IADL x osobní kontakty Statist. : IADL(3) x od koho_suma(4) Statist. Pearsonův chí-kv. M-V chí-kvadr.

Chí-kvadr.

sv

15,07184 17,20577

df=6 df=6

p

p=,01971 p=,00856

Výsledek testování: Protože p-hodnota 0,01 < 0,05 (hladina významnosti), zamítáme nulovou hypotézu a alternativní hypotézu přijímáme. Mezi stupněm závislosti a soběstačnosti seniora a způsobem (četnost osobních kontaktů) získávání informací existuje statisticky významná závislost. Závěr: Méně soběstační senioři jsou výrazně znevýhodněni v oblasti osobních kontaktů k získávání informací.

93

7 Diskuze 7.1 Demografické údaje Respondenty výzkumného šetření tvořilo 107 (64,8 %) žen a 58 (35,2 %) mužů. Převaha žen byla jednak způsobena větší ochotou žen vyplnit dotazník, tak i vyšším zastoupením žen z důvodu delšího věku dožití. Průměrný věk respondentů byl 76,7 let, nejmladší respondent měl 65 let, nejstarší respondent 93 let. Nejvíce respondentů u jednotlivých dosažených let bylo ve věku 74 let, 12 (7,3 %) respondentů. Podle věkových kategorií bylo nejčetnější zastoupení v kategorii 70 – 74 let, 39 (23,6 %) respondentů a nejméně početné zastoupení bylo v kategorii 90 let a více, 9 (5,5 %) respondentů. Co se týká vzdělání, nejvyšší počet (62, 37,6 %) respondentů tvořil kategorii vyučen, oproti tomu vysokoškolské vzdělání mělo ve výzkumném vzorku pouze 14 (8,5 %) respondentů, což je pro toto věkové rozmezí přirozeným zjištěním. V populaci nad 65 let je podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2009 asi 14 % mužů vysokoškolsky vzdělaných, žen je o 9 % méně. 62 Jako bydliště uvedlo 75 respondentů vesnici a město 90 respondentů. Vysoký počet respondentů byl v kategorii rodinný stav jako vdovec/vdova – 84 (50,9 %), v manželském svazku žilo 57 (34,6 %) žen a mužů. Poměrně vysoký počet mužů a žen, 90 respondentů, uvedli bydlení sám nebo sama. Pouze 17 respondentů uvedlo společné bydlení s mladší generací, což charakterizuje trend současnosti bydlet samostatně bez generačních problémů a sporů. Zajímavé bylo hodnocení respondentů v otázce soběstačnosti a zjištění souvislostí s druhem bydlení (domácí prostředí x domovy pro seniory). Hodnocení soběstačnosti bylo provedeno pomocí Testu instrumentálních denních činností podle Lawsona a Bodyho. Nejvyšší počet respondentů (77, 46,7 %) byl v kategorii částečně závislí. Zcela nezávislí tvořili skupinu 50 (30,3 %) respondentů a 38 (20,3 %) respondentů se umístilo do kategorie závislých. Zatímco u částečně závislých respondentů je bydlení vyjádřeno téměř rovnocenným počtem v domácím prostředí i v domovech pro seniory, u zcela závislých a nezávislých respondentů je rozdělení právě opačné, jak je nejlépe vidět na grafu (viz graf 16, s.64). 62

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Genderové statistiky, Gender: Vzdělání. [online]. DostupnéWWW.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/gender_vzdelani

94

7.2 Cesty informací Další část výzkumu se týkala informací, jak je vnímají senioři a byla rozdělena do tří otázek: ƒ

kde všude respondenti dostávají, hledají či sbírají informace a jak často

ƒ

od koho nebo při jakých příležitostech dostávají, hledají či sbírají informace a jak často

ƒ

z kterého oboru lidské činnosti nejčastěji nebo nejraději vyhledávají informace a jak často

Jednou z otázek dotazníku byl dotaz, co respondenti upřednostňují při získávání informací. Většina (129, 78,2 %) respondentů uvedla, že využívá obě možnosti – sdělovací prostředky i komunikaci s jinými lidmi. Předpokládala jsem, i když tato hypotéza nebyla součástí práce, že výsledek bude takový. Domnívám se totiž, že jen málo lidí získává informace jednostranně. Obvykle využívá smíšené zdroje k získávání informací a své poznatky a znalosti potřebuje s někým projednat, podiskutovat o nich, s někým je sdílet. Také na otázku, zda se respondenti domnívají, že mají dostatečný přístup k informacím, odpověděla většina (150, 90,9 %) kladně. I když je to názor subjektivní, má vysokou výpovědní hodnotu právě z toho důvodu, že vyjadřuje vnitřní přesvědčení respondentů, takže jejich kladnou odpověď lze považovat za vyjádření spokojenosti. Vezmeme – li v úvahu, že celá polovina výzkumného vzorku respondentů žije v domovech pro seniory, je to dobrá bilance a svědčí o kvalitní péči srovnatelné s domácím prostředím. Na otázku vztahu respondentů k informacím, tedy jejich vlastního postoje k tomu, zda se sami zajímají o nové věci a nové informace, odpovědělo téměř 85%, že jsou aktivní a sami si je vyhledávají. Jejich aktivita se projevila i v tom, že kromě pěti respondentů všichni vrátili dotazníky vyplněné a někteří projevovali zájem i o to, jak průzkum dopadne.

7.2.1 Zdroje Ze sdělovacích prostředků se na prvním místě umístila televize. Z tabulky 9 a grafu 9 na s. 54 je patrné, že ji sleduje jednak denně, tak i jen občas naprostá většina respondentů, takže je pro ně nejpoužívanějším elektronickým zdrojem informací.

95

Rozhlasové vysílání je méně využívané, na další pozici jsou noviny, pak časopisy a z tiskovin jsou na posledním místě knihy. Někteří respondenti uvádějí horší zrak a únavnost očí, takže číst knihy je pro ně příliš namáhavé a volí raději kratší texty v časopisech. Jedna respondentka s kvadruplegíí velmi oceňuje, že jí chodí do domova pro seniory předčítat dobrovolník. Dva respondenti uvádějí, že denně sledují letáky a reklamní tiskoviny. Domnívám se, že reklamy a letákové akce sleduje mnohem více respondentů, ale pravděpodobně si při vyplňování dotazníků neuvědomili, že jsou to rovněž informace. Počítač je v seniorském věku podle výsledků výzkumu této práce nejméně využívaným prostředkem. Protože generaci současných seniorů expanze počítačů do sdělovacích prostředků nezastihla, necítí se být ani o moc ochuzeni, někteří se práce s počítačem obávají (něco pokazím) a jiní cítí nechuť začínat se s ním ve svém věku učit pracovat. Svůj podíl na tom má také horší komunikace (vzpomeňme Svěrákův film Vratné lahve a větu v počítačové učebně „hoď to do koše“, což je typický příklad konotace) a dalším faktem je bydlení bez mladší generace a tím pádem absence příkladu. Proto je velmi přínosné, že obce i domovy pro seniory pořádají kurzy práce na počítači, takže si smělejší senioři pod vedením lektora mohou na počítači leccos vyzkoušet.

7.2.2 Lidé a místa Tabulka 10 a graf 10 na s. 56 znázorňují osobní kontakty, jejichž prostřednictvím respondenti dostávají informace. U obou skupin – rodiny a přátel – nejvíce dominuje občasný kontakt. U skupiny přátel je to pochopitelné, neboť s přáteli se setkáváme opravdu občas. Převaha občasného kontaktu s rodinou potvrzuje fakt, že většina respondentů ve výzkumném vzorku žije sama nebo s partnerem. S rodinnými příslušníky, a to i s dětmi, udržují kontakt většinou telefonický nebo při občasných návštěvách. Místa, která respondenti navštěvují ať už denně nebo občas, jim rovněž poskytují informace. Jak je zřejmé z grafu 11 na straně 57, sloupce „vůbec“(to znamená, že tato místa respondent vůbec nenavštěvuje) vysoko přečnívají nad sloupce „občas“ nebo „denně“. Vyrovnané jsou jen hodnoty u kategorie společenské akce, blíže však nejsou specifikovány. Někteří uvádějí mše, návštěvy kostela, účast na schůzích a účast na akcích pořádaných Parkinson klubem. Více se zmiňují o svých koníčcích. Koníčky

96

dělá denně 15 (9,1 %) respondentů, občas 30 (18,2 %) respondentů. Patří mezi ně houbaření, křížovky, včelařství, cvičení, šití, kuželky, zpívání, cvičení paměti, karty.

7.2.3 Nejvyhledávanější informace Nejvyhledávanější denní informací jsou zcela pochopitelně zprávy o počasí. I pro nás, pracující populaci, je počasí důležité, pro seniory tím více, že při špatné předpovědi odloží například návštěvu lékaře nebo nakupování. Dalšími vyhledávanými informacemi jsou především ty, které se respondentů nejvíce týkají: z přírody, o zdraví a nemocech, z oblasti vaření, zprávy z okolí bydliště, z kultury. Nápadně vysoko se vyšplhal sloupec politika – denně i občas ji sleduje 103 (62,4 %) respondentů. Je vidět, že dění na politické scéně nenechá klidným ani seniory. Poměrně vysoký zájem je o kvizy, soutěže a cestování. Velmi pěkně popsala 90iletá respondentka svůj vztah k cestopisům: „Mám zapsané všechny cestopisy, co jsem viděla v televizi a i dříve na přednáškách, je jich celkem 690, to asi nemá nikdo z důchodců, velmi pochybuji, proto tím já jsem už viděla celý svět.“ (viz příloha 2)

7.3 Hypotézy 7.3.1 Hypotéza č. 1 Hypotéza, že by se významně lišil způsob získávání informací ženami a muži, se nepotvrdila ani v oblasti zdrojů pro informace (viz tab. 17 a 18, s. 65), ani v oblasti osobních kontaktů nebo míst navštěvovaných respondenty (viz tab. 19 a 20, s. 67). Muži jistě využívají jiných zdrojů a v jiné časové frekvenci, než ženy, muži navštěvují jiná místa a potkávají se s jinými lidmi, než ženy. Nicméně globálně jsou výsledky výzkumu sledovaného souboru rovnocenné. Není nalezena ani žádná statistická závislost mezi ženami - seniorkami a muži – seniory ve sledování televize a poslouchání rozhlasu, což jsou respondenty nejvyužívanější zdroje pro získávání informací.

7.3.2 Hypotéza č. 2 Hypotéza, že by se významně lišil způsob získávání informací (v oblasti četnosti využívaných zdrojů) seniory žijícími v domácím prostředí a seniory žijícími

97

v domovech pro seniory, se nepotvrdila. Všechny zdroje jsou využívány ve stejné míře u obou skupin seniorů kromě počítače – ten je více užíván seniory v domácím prostředí. Je to očekávaný výsledek, protože v domovech pro seniory i v domácnostech respondentů jsou běžně dostupné televize a rozhlas jako nejvyužívanější zdroje k získávání informací a domovy pro seniory se rovněž snaží zajistit dostupnost všech dalších zdrojů k získávání informací pro nejlepší spokojenost svých obyvatel. V oblasti osobních kontaktů s jinými lidmi na různých místech se hypotéza potvrdila. Způsob získávání informací u seniorů žijících v domácím prostředí a domovech pro seniory se v této oblasti významně liší. I když je v domovech pro seniory nabízena celá řada společenských akcí, programů a aktivit, kterých se mohou senioři účastnit pro vzájemné setkávání a vyplnění jejich volného času zajímavými podněty, je zde přece jen patrna částečná izolace a snížená možnost setkávat se s ostatními lidmi. Svoji roli v tom hraje jistě i vyšší počet zde žijících respondentů závislých v oblasti soběstačnosti. Domnívám se ale, že je to záležitost značně individuální. Jistě jsou senioři, kteří mají pocit osamění a izolace, ale jiným to vyhovuje a mají rádi svůj klid a ustálený běh věcí. Jsem přesvědčena, že z tohoto kvantitativního šetření není možné vyvozovat jednoznačné závěry.

7.3.3 Hypotéza č. 3 Hypotéza, že by se významně lišil způsob získávání informací seniory, kteří žijí sami a seniory, kteří žijí s mladší generací, se nepotvrdila v celkovém testování ani v oblasti zdrojů ani v oblasti osobních kontaktů s jinými lidmi. Při testování jednotlivých zdrojů byl významný výsledek u sledování televize a poslouchání rozhlasu – zde je větší využití jmenovaných zdrojů u seniorů, kteří žijí s partnerem nebo s mladší generací. Práce s počítačem využívají více senioři, kteří žijí s partnerem (kou) nebo sami. Tento výsledek byl víceméně očekáván, protože jen malá část výzkumného vzorku této práce, 17 respondentů (10,3 %), žije ve společné domácnosti s mladší generací a není ani zřejmé, jaké společensky prospěšné úrovně jejich vzájemné soužití dosahuje.

7.3.4 Hypotéza č. 4 Hypotéza, že by úroveň aktivity seniorů k informacím ovlivňovala četnost získávání informací z různých oborů lidské činnosti, se potvrdila. Výsledek této hypotézy se dal

98

předpokládat. Pasivnější způsob přijímání informací zúží možnosti a škálu zprostředkovatelů informací. Nutno podotknout, že z 27 (16,4 %) respondentů, kteří uvádějí, že informace nevyhledávají, ale jen čekají, co jim kdo řekne nebo sdělí, jich bydlí 21 v domovech pro seniory. To jen dosvědčuje pravděpodobnost nižší samostatnosti, a tedy i důvod jejich pobytu v domově. Nižší samostatnost a schopnost se rozhodovat se projevily i při vyplňování dotazníků. Nebo naopak: je - li o ně dobře postaráno, nemusí se tolik o sebe starat sami, spoléhají se na personál a pak se málo zajímají o věci, o které by se jinak v domácím prostředí zajímat museli. Opět zde musím uvést případ respondentky s kvadruplegií, která byla odkázána na pomoc druhého i v ovládání ovladače na televizi. Televizní programy byly jediným zdrojem, který měla k dispozici k získávání informací. Přesto uváděla, že se zajímá o všechny obory, které existují, uvedla, že se aktivně zajímá a že podle svého mínění má k informacím dostatečný přístup. Je to postoj velmi individuální a souvisí se subjektivním pocitem kvality života, což přesahuje rámec této práce.

7.3.5 Hypotéza č. 5 Záměrem této hypotézy byla snaha zjistit, zda aktivita či pasivita respondentů má vliv na upřednostňování získávání informací z vybraných oborů. Stejně jako v hypotéze č. 4 aktivní respondenti vyhledávají více informací, i v důkazu této hypotézy se projevila závislost tvrzení na aktivitě respondentů u téměř všech oborů lidské činnosti kromě jednoho - výjimku tvoří pouze obor „vaření, výživa“, ze kterého získávají informace jak aktivní, tak pasivní respondenti. Není to nic překvapujícího. Dobré jídlo je důležité v každém věku, přijímání jídla patří k základním biologickým potřebám a vezmeme – li v úvahu, kolik pořadů o vaření, pečení a přípravě jídla vůbec nabízí televize, je to zjištění zcela přirozené.

7.3.6 Hypotéza č. 6 Hypotéza, že by se významně lišil způsob získávání informací seniory s různým stupněm závislosti, se potvrdila i v oblasti zdrojů i v oblasti osobního kontaktu s jinými lidmi. Senioři se sníženou soběstačností jsou skutečně více znevýhodněni v možnostech přístupu k informacím. Často jsou omezeni pohybově, je pro ně problém přesunout se z místa na místo, nejsou schopni nastoupit do autobusu, jeden respondent není dokonce schopen převozu osobním autem, takže jej syn nemůže odvézt ani

99

k lékaři. Porucha pohyblivosti a upoutání na lůžko po mozkových iktech je vyřazuje z normálního života zcela: jsou odkázáni jen na televizi, rozhlas a návštěvy, které přijdou za nimi. Někteří respondenti žijící v domovech pro seniory uvádějí jako jediné „živé“ prostředníky informací zvenku zaměstnance domova – sestřičky, ošetřovatelky, sociální pracovnice. Je to výsledek, který jsem víceméně očekávala. Během své praxe a také během výzkumného šetření jsem postupně navštívila sedm domovů pro seniory a byla jsem velmi mile překvapena, jaké je tam všeobecně rodinné a milé prostředí. Vedení domovů připravuje pro své seniory pravidelné akce s nápaditými náměty a těm, kteří se jich skutečně nemohou z fyzických příčin zúčastnit, se snaží naplánovat náhradní program. Nic se však nemění na tom, že se mohou cítit izolováni. Částečně je tento problém řešen pomocí dobrovolnické činnosti.

100

8 Doporučení pro praxi Naše společnost stárne. Vlivem zkvalitnění medicínské péče, lepší medializace prevence onemocnění a tím také vlastního uvědomování si potřeby zdraví vede k růstu průměrného věku dožití. To ale znamená, že podíl seniorů v naší společnosti bude stoupat – v roce 2050 by mělo dojít ke zdvojnásobení počtu seniorů, tedy osob nad 65 let věku. 63 Program Aktivní stárnutí, který se snaží vést stárnoucí populaci ke zdravému životnímu stylu, je založen na změnách postojů společnosti ke starým lidem a větší integraci seniorů do společnosti. Stárnoucí lidé jsou a v budoucnu stále více budou součástí našeho života. Je tedy zapotřebí nepodceňovat jejich roli v našem životě, počítat s nimi při každodenním prožíváním věcí a zapojovat je do společenského dění, aby byl jejich život neustále naplněn novými podněty a informacemi. Snahy o uskutečnění těchto cílů by měly vycházet jak ze společnosti, tak z jednotlivců i ze seniorské populace samotné. Společnost by měla na globální i regionální úrovni vytvářet dobré podmínky pro realizaci volného času seniorů a jejich vzdělávání

a přístup k informacím i po

změnách sociálních rolí. Na celostátní úrovni u nás už v mnoha městech fungují univerzity a akademie 3. věku nebo méně náročná univerzita volného času, vznikají kluby seniorů a různá centra pro seniory na úrovni měst, ale i vesnic. Důležité je sdružování seniorů v rámci společných zájmů, koníčků nebo zdravotního hendikepu. Dalším krokem je umožnění bezbariérového přístupu do veřejných

prostor pro

společenské akce jako jsou divadla, výstavy nebo koncerty. Neméně důležité jsou vzdělávací programy a kurzy na počítači pro seniory a umožnění vzdělávání a rozšiřování obzorů prostřednictvím internetu. Jak píše Čornaničová, většina aktivit pro vzdělávání seniorů a jejich integraci mezi mladší generaci vzniká neustále zásluhou jednotlivců nebo malých skupin lidí s touto vizí. 64 Tyto vize a cíle by do budoucna měl převzít stát. K základním předpokladům realizace péče o seniory je systémové nastavení programu celoživotního vzdělávání, dostatečné sociální zabezpečení, zapojení dalších organizací a veřejnosti do akcí pro seniory a vyčlenění dostatku finančních prostředků. 63

JEŘÁBKOVÁ, V., Zdravotně sociální péče o seniory v České republice. [online] Dostupné na: WWW http://kdem.vse.cz/resources/relik09/Prispevky_PDF/Jerabkova.pdf

64

Srov. ČORNANIČOVÁ, R. Vzdelávacie programy pre seniorov u nás a v zahraničí, s. 39

101

Jednotlivci jsme my sami. I když se třeba přímo neúčastníme organizování akcí pro seniory, přece jen žijeme neustále vedle nich nebo s nimi. Měli bychom je respektovat, vážit si jich pro jejich zkušenosti, snažit se s nimi komunikovat i přes generační neshody, vyhnout se předsudkům a stereotypizaci a umět se o ně postarat v nemoci a nesoběstačnosti. Podle údajů z roku 2010 je u nás 466 domovů pro seniory 65, jejichž využití je 95,7% a v budoucnu to jistě nebude stačit pro všechny. Prožívání stáří v přirozeném domácím prostředí je pro seniory také nejlepším informačním prostředím. Je jen na nás, zda si najdeme cestu, jak skloubit pracovní vytížení, svůj volný čas a péči o své příbuzné seniory. To ovšem také předpokládá sociální podporu společnosti. Senioři se často s termínem „stáří“ vůbec neztotožňují. Většinou se cítí starými až při rozvoji nemocí, které je vyřadí ze společenského života nebo stáří spojují s poruchou duševního zdraví. Dokud mají zdravé myšlení a dobrou kondici, stáří si nepřipouštějí. Po odchodu do penze mají příležitost uskutečnit své sny a realizovat věci, na které dříve neměli čas. Vlastní aktivita seniorů a zapojení se do společenského života jsou velmi důležité faktory pro všechny zúčastněné pomáhající složky a organizace. Jim samotným přináší větší možnosti nových poznatků, zážitků a učení se novým věcem.

65

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Dostupné z: WWW.czso.cz/csu/2011

102

ZÁVĚR Téma této diplomové práce – jak přichází současná starší generace k informacím - je součástí a náplní aktivního stárnutí. Informace ve své technické, biologické i sociologické podstatě jsou esenciální potřebou každého člověka, aby mohl žít. Touto problematikou se zabývá teoretická část práce. Čtyři cíle, které jsou náplní praktické části práce, se snaží najít souvislosti mezi soběstačností, aktivitou, bydlením seniora a dostupností informací. První cíl se zabývá otázkou, zda způsob získávání informací závisí na tom, zda je vyhledávají muži nebo ženy. Zde se nepotvrdila statisticky významná závislost ani v oblasti zdrojů k získávání informací, ani v oblasti osobních kontaktů. Druhý cíl hledá závislosti mezi druhem bydlení seniorů a způsobem získávání informací. Zde byly potvrzeny dvě významné závislosti. V oblasti osobních kontaktů jsou znevýhodněni senioři žijící v domovech pro seniory, 22 (13,3 %) respondentů se vůbec nesetkává s rodinou proti 6 (3,6 %) respondentům z domácího prostředí. Denně se setkává s rodinou jen 13 (7,9 %) respondentů oproti 41 (24,8 %) respondentům bydlících doma. V oblasti zdrojů byla nalezena významná závislost pouze při využívání počítače k získávání informací - 18 (10,9 %) seniorů žijících doma pracuje s počítačem oproti 3 (1,8 %) seniorům z domova pro seniory. Třetí cíl posuzuje vztah seniorů k informacím z hlediska jejich aktivity či pasivity při vyhledávání informací. V otázce četnosti vyhledaných informací se potvrdila významná závislost na aktivitě seniora. Dalším úkolem třetího cíle bylo zjistit, zda má aktivita seniorů při vyhledávání informací vliv na upřednostňování některého z oborů lidské činnosti. Ze 14 oborů, které byly uvedeny v dotazníku, se nepotvrdila významná závislost na aktivitě seniora pouze u oboru „vaření, výživa“. Poslední statisticky významnou závislostí, která byla potvrzena, je závislost úrovně soběstačnosti stanovené IADL testem a způsobem získávání informací. Pouze 5 (3,0%) seniorů se soběstačností 1 IADL testu (závislí) se dostali při hodnocení do střední úrovně četnosti získaných informací oproti 25 (15,2 %) seniorům částečně závislým nebo zcela nezávislým. V oblasti osobních kontaktů při získávání informací byla rovněž potvrzena významná statistická závislost - senioři se sníženou soběstačností jsou tedy znevýhodněni i ve využívání zdrojů i v osobních kontaktech.

103

V průběhu práce jsem se při hodnocení získaných dat neustále setkávala s problémem, abych oddělila kvantitativní pohled na informace od subjektivního pohledu na skutečnou váhu informace, kterou hodnotíme vždy neoddělitelně i z hlediska kvality. Z toho důvodu nemůže být toto kvantitativní šetření dostatečným posouzením a komplexním zhodnocením vztahu seniorů a jejich dostupnosti k informacím, ale naznačuje cesty, jak řešit zjištěné nedostatky a možnosti další práce se seniory. Být dobře informován, být spokojen s tím, co se denně dozvídám a s kým se setkávám, je záležitost velmi individuální a reálnější vyjádření pravého stavu věci by přinesl kvalitativní výzkum.

104

ANOTACE

Příjmení a jméno autora:

Kočí Jana

Instituce:

Masarykova univerzita, fakulta ošetřovatelství

Název práce:

Cesty informací k seniorům

Vedoucí práce:

Mgr. Renata Živorová

Počet stran:

125

Počet příloh:

5

Rok obhajoby:

2012

Klíčová slova:

informace komunikace informační bariéry senioři potřeby seniorů

Diplomová práce je zaměřena na seniory a informace. Výzkumný vzorek kvantitativního dotazníkového šetření tvořili senioři žijící jak v domácím prostředí, tak i v domovech pro seniory. Cílem práce bylo zjistit, jak současná starší generace přichází k informacím jakéhokoliv druhu. Předmětem práce je zjištění zdrojů, které senioři využívají k získávání informací, míst a osob, které jim je poskytují a průzkum oborů lidské činnosti, ze kterých senioři nejčastěji informace získávají. Analýza získaných dat vyjadřuje souvislost mezi sociálními aspekty života a přístupem seniorů k informacím a posuzuje vliv úrovně soběstačnosti seniora na jeho možnosti přístupu k informacím.

105

ANNOTATION

Author’s name and surname: Jana Kočí Institution:

Masaryk University, Medical Faculty) Department of Nursing Care, Brno

Name of labour:

Ways of pensioners getting informed

Acting supervisor:

Mgr. Renata Živorová

Number of page:

125

Number of annexes:

5

Year of defence:

2012

Keywords:

information communication communication barriers pensioners pensioners´ needs

The thesis focuses on the ways how pensioners get informed. The research sample of quantitative survey consisted of both pensioners living at their homes and in homes for the elderly. The goal of the thesis was to find out how the elderly generation today gets information of any kind. The subject of the thesis is to identify the sources pensioners use to get informed, the places and people providing seniors with the information, as well as research of fields of human activities which the elderly get the information most often from. The analysis of the collected data expresses coherence among social aspects of life and pensioners´ access to information and judges the influence of pensioner´s self-sufficiency on their opportunities to reach information.

106

LITERATURA A PRAMENY CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd Praha: Karolinum, 2005.. 233 s. ISBN 80-246-1037-X. ČORNANIČOVÁ, Rozália. Vzdelávacie programy u nás a v zahraničí. In PETŘKOVÁ, Anna. Aktuální problémy vzdělávání seniorů. Sborník příspěvků z odborného semináře se zahraniční účastí. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1999. 103 s. ISBN 80-244-0007-3. ČORNANIČOVÁ, Rozália. Potencionál a limity edukatívnych prístupov v treťom veku. Bratislava: Národne osvetové centrum v Bratislave, 1994. 261 s. ISBN 80-7121068-4. DUŠOVÁ, Bohdana, JAROŠOVÁ, Darja. Volnočasové aktivity seniorů. IV. Gerontologické dny. Sborník kongresu. Dům techniky Ostrava, 2002. 138 s. ISBN 8002-015110-X. GRUSS, Peter. Perspektivy stárnutí z pohledu psychologie celoživotního vývoje. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 224 s. ISBN 978-80-7367-605-6. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. 2.přeprac. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2010. 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9. HRAZDIRA, Ivo, MORNSTEIN, Vojtěch. Lékařská biofyzika a přístrojová technika. 1. vyd. Brno: Neptun, 2001. 395 s. ISBN 80-902896-1-4. IVANOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 98 s. ISBN 80-244-0992-5.

107

JURKOVIČOVÁ, Petra a kol. Komunikace a lidé se smyslovým postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 94 s. ISBN 978-80-244-2649-5. JURKOVIČOVÁ, Petra a kol. Komunikace a lidé s mentálním postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 50 s. ISBN 978-80-244-2648-8. KLEVETOVÁ, Dana, DLABAJOVÁ, Irena. Motivační prvky při práci se seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2169-9. KOVAL, Štefan. Step by step k vitalite. VI. Gerontologické dny. Sborník kongresu. Dům techniky Ostrava, 2002. 138 s. ISBN 80-02-015110-X. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. 236 s. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Povídej, naslouchám. 1. vyd Praha: Návrat, 1993. 105 s. ISBN 80-85495-18-X. KURKOVÁ, Petra a kol. Nevidíme, neslyšíme, nechodíme, přesto si však rozumíme. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 63 s. ISBN 987-80-244-25443. MAHONEY, David., RESTAK, Richard. Moderní příručka dlouhověkosti. 1.vyd. Praha: Academia, 2000. 183 s. ISBN 80-200-0260-X. NOVÁK, Pavel. Zlínská architektura. 1. vyd. Zlín: Agentura Čas, 1993. 320s. PLÁŇAVA, Ivo. Průvodce mezilidskou komunikací. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 148 s. ISBN 80-247-0858-2. POKORNÝ, Jaroslav. Přehled fyziologie člověka.1. díl. 2. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 104 s. ISBN 80-7184-165-X.

108

POMAHAČOVÁ, Marie., ŘÍPOVÁ, Naděžda. Zdraví do domova důchodců pro klienty i personál. IX. Gerontologické dny. Sborník kongresu. Dům techniky Ostrava, 2005. 138 s. ISBN 80-02-01757-9. RHEINWALDOVÁ, Eva. Novodobá péče o seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 88 s. ISBN 80-7169-828-8. SÝKOROVÁ, DANA. Autonomie ve stáří. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007. 284 s. ISBN 978-80-86429-62-5. TOMAN, Prokop. Teorie a praxe informace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, nakladatelství Oeconomica, 2003. 128 s. ISBN 80-245-0632-7. TONDL, Ladislav. Znalost a její lidské, společenské a epistemické dimenze. 1. vyd. Praha: Filosofia, 2002. 73 s. ISBN 80-7007-167-2. TRACHTOVÁ, Eva a kol. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. Brno: IDVPZ, 2001. 186 s. ISBN 80-7013-324-8. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2007. 431 s. ISBN 978- 80- 246-1318-5. ZAVÁZALOVÁ, Dana.Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001. 97 s. ISBN 80-246-0326-8. ELEKTRONICKÉ ZDROJE: ABZ.cz: slovník cizích slov:web. php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=billboard [online] [cit. 2012-02-10] Dostupné na WWW: ABZ.cz: slovník cizích slov

109

ABZ.cz:slovníkcizíchslov:http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani= prefix&cizi_slovo=soci%E1ln%ED+exkluze [online] [cit. 2012-03-02] Dostupné na WWW: ABZ.cz: slovník cizích slov ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Genderové statistiky. Gender: Vzdělání. [online].[update2012-04-02] Dostupné na WWW: czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/gender_vzdelani ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Sociální zabezpečení. [online] [update 2012-02-22] Dostupné na: WWW.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/3300408E3B/$File/0001112514.xls JEŘÁBKOVÁ, Věra. Zdravotně sociální péče o seniory v České republice. [online] [cit.2012-04-06] Dostupné na:WWW: tkdem.vse.cz/resources/relik09/Prispevky_PDF/Jerabkova.pdf KUČEROVÁ, Helena. Definice informace. Data – informace – znalosti. Vyšší odborná škola informačních služeb Praha [online] update 20. 2. 2012. [cit. 2012-01-25] Dostupné na WWW: http://web.sks.cz/users/ku/ZIZ/inform1.htm SIŘÍNEK, Jan. PBSP – úvodní text. [online] [cit. 2012/02/22] update 2012/01/18. Dostupné na WWW: http://www.pbsp.cz/

110

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Zastoupení respondentů muž/žena ............................................................ 46 Tabulka 2 – Rozložení respondentů ve věkových intervalech ..................................... 47 Tabulka 3 – Vzdělání respondentů ............................................................................... 48 Tabulka 4 – Rodinný stav respondentů......................................................................... 49 Tabulka 5 – Bydliště respondentů ................................................................................ 50 Tabulka 6 – Druh bydliště respondentů........................................................................ 51 Tabulka 7 – Sdílení bydlení respondentů ..................................................................... 52 Tabulka 8 – Osobní vztah k informacím ...................................................................... 53 Tabulka 9 – Zdroje informací ....................................................................................... 54 Tabulka 10 – Lidé, od kterých získávají informace...................................................... 56 Tabulka 11 – Místa, kde získávají informace ............................................................... 57 Tabulka 12 – Nejčastěji vyhledávané informace .......................................................... 59 Tabulka 13 – Způsoby získávání informací.................................................................. 61 Tabulka 14 – Přístup k informacím .............................................................................. 62 Tabulka 15 – IADL test ................................................................................................ 63 Tabulka 16 – Závislost IADL x druh bydliště .............................................................. 64 Tabulka 17 – Četnosti respondentů x četnost zdrojů.................................................... 65 Tabulka 18 – Statist.: pohlaví x zdroje ......................................................................... 65 Tabulka 19 – Četnosti respondentů x osobní kontakty................................................. 67 Tabulka 20 – Statist.: pohlaví x zdroje ......................................................................... 67 Tabulka 21 – Četnosti respondentů x televize .............................................................. 68 Tabulka 22 – Statist.: pohlaví x televize....................................................................... 68 Tabulka 23 – Četnosti respondentů x rozhlas............................................................... 70 Tabulka 24 – Statist.: Pohlaví x rozhlas ....................................................................... 70 Tabulka 25 – Druh bydlení x zdroje ............................................................................. 72 Tabulka 26 – Statist.: Druh bydlení x zdroje ................................................................ 72 Tabulka 27 – Druh bydlení x využívání počítače ......................................................... 74 Tabulka 28 – Statist.: Druh bydlení x počítač .............................................................. 74 Tabulka 29 – Druh bydlení x osobní kontakty ............................................................. 75 Tabulka 30 – Statist.: Druh bydlení x kontakty ............................................................ 75

111

Tabulka 31 – Druh bydlení x kontakty rodina.............................................................. 76 Tabulka 32 – Statist.: Druh bydlení x kontakty rodina................................................. 76 Tabulka 33 – Druh bydlení x kontakty přátelé ............................................................. 77 Tabulka 34 – Statist.: Druh bydlení x kontakty přátelé ................................................ 77 Tabulka 35 – Sdílení bydlení x zdroje .......................................................................... 78 Tabulka 36 – Statist.: Sdílení bydlení x zdroje............................................................. 78 Tabulka 37 – Sdílení bydlení x sledování televize ....................................................... 80 Tabulka 38 – Statist.: Sdílení bydlení x televize .......................................................... 80 Tabulka 39 – Sdílení bydlení x rozhlas ........................................................................ 81 Tabulka 40 – Statist.: Sdílení bydlení x rozhlas ........................................................... 81 Tabulka 41 – Sdílení bydlení x počítač ........................................................................ 82 Tabulka 42 – Statist.: Sdílení bydlení x počítač ........................................................... 82 Tabulka 43 – Sdílení bydlení x osobní kontakty .......................................................... 83 Tabulka 44 – Statist.: Sdílení bydlení x osobní kontakty ............................................. 83 Tabulka 45 – Aktivita/pasivita x četnosti informací..................................................... 84 Tabulka 46 – Statist.: Aktivita x informace .................................................................. 84 Tabulka 47 – Aktivita/pasivita x počasí ....................................................................... 86 Tabulka 48 – Statist.: Aktivita x počasí........................................................................ 86 Tabulka 49 – Aktivita/pasivita x příroda ...................................................................... 87 Tabulka 50 – Statist.: Aktivita x příroda....................................................................... 87 Tabulka 51 – Aktivita/pasivita x politika ..................................................................... 88 Tabulka 52 – Statist.: Aktivita x politika...................................................................... 88 Tabulka 53 – Aktivita/pasivita x zdraví a nemoc ......................................................... 89 Tabulka 54 – Aktivita x zdraví a nemoc....................................................................... 89 Tabulka 55 – Aktivita/pasivita x vaření, výživa ........................................................... 90 Tabulka 56 – Statist.: Aktivita x vaření výživa ............................................................ 90 Tabulka 57 – IADL x četnosti zdrojů ........................................................................... 91 Tabulka 58 – Statist.: IADL x zdroje............................................................................ 91 Tabulka 59 – IADL x osobní kontakty ......................................................................... 93 Tabulka 60 – Statist.: IADL x osobní kontakty ............................................................ 93

112

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Zastoupení respondentů v kategoriích muž/žena. ............................................ 46 Graf 2: Četnosti respondentů ve věkových intervalech. ............................................... 47 Graf 3: Vzdělání respondentů ....................................................................................... 48 Graf 4: Rodinný stav respondentů ................................................................................ 49 Graf 5: Bydliště respondentů ........................................................................................ 50 Graf 6: Druh bydliště .................................................................................................... 51 Graf 7: Sdílení bydlení respondentů ............................................................................. 52 Graf 8: Aktivita /pasivita respondentů.......................................................................... 53 Graf 9: Zdroje, odkud respondenti získávají informace ............................................... 54 Graf 10: Lidé, od kterých respondenti získávají informace.......................................... 56 Graf 11: Místa, kde respondenti získávají informace ................................................... 57 Graf 12: Informace, které respondenti nejčastěji vyhledávají ...................................... 60 Graf 13: Upřednostňování způsobu získávání informací ............................................. 61 Graf 14: Subjektivní hodnocení možnosti přístupu k informacím ............................... 62 Graf 15: Kategorie závislosti respondentů podle testu IADL....................................... 63 Graf 16: Druh bydlení respondentů a závislost podle testu IADL ............................... 64 Graf 17: Sledování televize ženy x muži ...................................................................... 68 Graf 18: Poslouchání rozhlasu ženy x muži ................................................................. 70

113

SEZNAM PŘÍLOH 1. Dotazník 2. Dotazník vyplněný respondentkou 3. Postup při kódování odpovědí, položka č. 8 4. Postup při kódování odpovědí, položka č. 9 5. Postup při kódování odpovědí, položka č. 10

114

Příloha 1 D O T A Z N Í K Vážená paní, pane, jmenuji se Jana Kočí a studuji na Masarykově univerzitě v Brně obor ošetřovatelství se zaměřením na seniory – gerontologii. Ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku, který se zabývá tím, jak současná starší generace přichází v dnešním světě k informacím jakéhokoliv druhu. (prosím označte křížkem vybranou odpověď) 1. Jste : F muž

F žena

2. Váš věk: _________ 3. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: F základní F vyučen(a) F středoškolské F vysokoškolské 4. Rodinný stav: F svobodný(á) F ženatý/vdaná F rozvedený/á F vdovec/vdova 5. Žijete: F ve městě

F na vesnici

6. Bydlíte: F v domově pro seniory F v domácím prostředí: F sám/sama F s partnerem (manžel/manželka, druh/družka, jiná osoba blízká věkem) F pouze s mladší generací (děti, vnuci, pravnuci, jiná osoba blízká věkem 7. Jaký máte názor na svůj osobní vztah k informacím? F sám se zajímám, vyhledávám si informace F čekám, až někdo přijde s nějakou novou informací, informace se ke mně dostávají zcela náhodně

115

Příloha 1 - pokračování

8. Kde všude dostáváte, hledáte (sbíráte) informace a jak často? (označte křížkem, můžete uvést více možností) V televizi V rozhlasu V denním tisku V časopisech V knihách V počítači – internetu V místních zdrojích (zpravodaj, nástěnka, plakáty) Jinde, napište kde:………………………… ………………………………………………. ……………………………………………….. ……………………………………………….. ……………………………………………….. Nikde, nezajímám se 9. Od koho nebo při jakých příležitostech nejčastěji

denně denně denně denně denně denně

občas občas občas občas občas občas

denně

občas

denně denně denně denně denně

občas občas občas občas občas

dostáváte nebo hledáte

(sbíráte) informace a jak často? (označte křížkem, můžete uvést více možností). Od rodinných příslušníků Od sousedů, známých, kamarádů V hospodě, v restauraci V knihovně V seniorských klubech Při nakupování V bance Na poště Při společenských akcích U svých koníčků, zálib V čekárně lékaře, v ordinaci Jinde, napište, kde: ……………………….. ……………………………………………… ………….. ……………………………………………… ………….. ……………………………………………… ………….. ……………………………………………… …………… Na univerzitě třetího věku V jazykových kurzech Nikam nechodím, nezajímám se

denně denně denně denně denně denně denně denně denně denně denně denně

občas občas občas občas občas občas občas občas občas občas občas občas

denně

občas

denně

občas

denně

občas

denně

občas

116

Příloha 1 – pokračování

10. Z kterého oboru lidské činnosti nejčastěji nebo nejraději vyhledáváte informace?(označte křížkem, můžete uvést více možností) O počasí O přírodě Z politiky Ze sportu, zápasů, závodů O nemoci a zdraví O výživě a vaření Z historie Z vědy a techniky Z církevního dění Z kultury a umění Ze svého nejbližšího okolí O cestování Soutěže a kvízy Jiné, napište, jaké:………………………….. ……………………………………………….. ………………………………………………… ………………………………………………… ……….. ………………………………………………. Nic nehledám, nezajímám se

denně denně denně denně denně denně denně denně denně denně denně denně denně denně denně denně

občas občas občas občas občas občas občas občas občas občas občas občas občas občas občas občas

denně

občas

denně

občas

11. Při získávání nových informací dáváte přednost: F osobnímu kontaktu - rozhovoru s rodinnými příslušníky, s přáteli, s lékařem, se sousedem, F hromadným sdělovacím prostředkům - televizi, rozhlasu, novinám, časopisům nebo internetu a prostředkům, které poskytuje internet – SKYPE, ICQ F využívám obě možností 12. Jak hodnotíte své možnosti získávat (dostávat) informace? F mám dostatečný přístup k informacím F nemám dostatečný přístup k informacím

Děkuji Vám za váš čas strávený nad dotazníkem

117

Příloha 1 - pokračování

Test instrumentálních všedních činností podle Lawsona a Bodyho (IADL - Instrumental Activities of Daily Living) Hodnocení:

Body:

Činnost:

01. Telefonování Vyhledá samostatně číslo, vytočí je Zná několik čísel, odpovídá na zavolání Nedokáže používat telefon Cestuje samostatně dopravním prostředkem 02. Transport Cestuje, je-li doprovázen, vyžaduje pomoc druhé osoby Speciálně upravený vůz 03. Nakupování Dojde samostatně nakoupit Nakoupí s doprovodem a radou druhé osoby Neschopen bez podstatné pomoci Uvaří samostatně celé jídlo 04. Vaření Jídlo ohřeje Jídlo musí být připraveno druhou osobou Udržuje domácnost s výjimkou těžkých prací 05. Domácí práce Provede pouze lehčí práce nebo neudrží přiměřenou čistotu Potřebuje pomoc při většině prací nebo se prací v domácnosti neúčastní 06. Práce okolo Provádí samostatně a pravidelně domu Provede pod dohledem Vyžaduje pomoc, neprovede 07. Užívání léků Samostatně v určenou dobu správnou dávku, zná názvy léků Užívá, jsou-li připraveny a připomenuty Léky musí být podány druhou osobou Spravuje samostatně, platí účty, zná příjmy a výdaje 08. Finance Zvládne drobné výdaje, potřebuje pomoc se složitějšími operacemi Neschopen bez pomocí zacházet s penězi

Hodnocení

Závislí Částečně závislí Nezávislí

10 05 00 10 05 00 10 05 00 10 05 00 10 05 00 10 05 00 10 05 00 10 05 00

00-40 bodů 41-75 bodů 76-80 bodů

118

Příloha 2

119

Příloha 2 - pokračování

120

Příloha 2 - pokračování

121

Příloha 2 - pokračování

122

Příloha 3

123

Příloha 4

124

Příloha 5

125