Současnost a perspektivy rozvoje obce Náměšť na Hané v rámci mikroregionu Litovelsko

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Současnost a perspektivy rozvoje obce Náměšť na Hané v rámci mikroregionu Litovelsko Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

RNDr. Pavel Trnka, CSc.

Bc. Viola Přichystalová

Brno 2011

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Současnost a perspektivy rozvoje obce Náměšť na Hané v rámci mikroregionu Litovelsko“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce RNDr. Pavlu Trnkovi, CSc. za odborné vedení, cenné rady a inspiraci při tvorbě diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za trpělivost a podporu při tvorbě práce, ale i v průběhu celého studia. Dále děkuji manažerce mikroregionu Litovelsko Ing. Evě Vaňkové, která ve svém nabitém programu našla chvíli pro zodpovězení mých dotazů. Dík patří také občanům Náměště, kteří byli ochotni vyslovit své mínění v dotazníkovém šetření – bez jejich názorů by práce nebyla úplná.

ABSTRAKT Diplomová práce nese název „Současnost a perspektivy rozvoje obce Náměšť na Hané v rámci mikroregionu Litovelsko“. Práce popisuje aktuální situaci v obci i v mikroregionu Litovelsko. Cílem je poukázat na směr, kterým by se měl ubírat rozvoj obce v rámci mikroregionu. Rozvoj by měl být v souladu se strategickými dokumenty i s trendem trvale udržitelného rozvoje, jež je na této lokální a regionální úrovni uplatňována místní Agendou 21. Důležitým úkolem při zavádění místní Agendy 21 je zjištění názoru obyvatel a snaha o jejich zapojení do dění v obci a péče o obec. Proto bylo v rámci diplomové práce provedeno dotazníkové šetření. Zjištění názorů obyvatel dotazníkovým šetřením a SWOT analýza (v oblasti ekonomické, sociální i životního prostředí) jsou nástroje, které mohou usnadnit hledání správných směrů a oblastí rozvoje. V práci jsou uvedeny též návrhy projektů a rozvojových aktivit, které vycházejí z výše uvedených nástrojů.

Klíčová slova: Náměšť na Hané, místní Agenda 21, obec, mikroregion, dotace, SWOT analýza

ABSTRACT Thesis titled “The present and the future development of the municipality Náměšť na Hané in the framework of the Litovelsko microregion“. The thesis describes the current situation in the village and also in the microregion Litovelsko. The aim is to point out the direction that should take development communities in the microregion. Development should be consistent with the strategic documents with the trend of sustainable development which is at the local and regional level implemented local Agenda 21. Collecting the opinion of the population and the effort to involve citizens in the events of the village together with the care about the community, is an important task in implementing local Agenda 21. Therefore, the public opinion survey was carried out. The conclusions of the survey and SWOT analysis (economic, social and environmental sphere) are tools that can facilitate finding for the right directions and areas for development. The thesis also mentioned the proposals and development activities which based on these instruments.

Key words: Náměšť na Hané, local Agenda 21, village, microregion, grant, SWOT analysis

OBSAH 1 ÚVOD.......................................................................................................................... 10 2 CÍL ............................................................................................................................... 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................. 10 3.1 METODIKA PRÁCE ...................................................................................................... 10 3.2 TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ .................................................................................... 11 3.2.1 Agenda 21 .............................................................................................................. 11 3.2.2 Místní Agenda 21................................................................................................... 12 3.3 MIKROREGION LITOVELSKO ...................................................................................... 13 3.3.1 Přírodní podmínky ................................................................................................. 14 3.3.1.2 Ochrana přírody a krajiny v mikroregionu ........................................................ 15 3.3.2 Rozpočet ................................................................................................................ 15 3.3.3 Obce mikroregionu ................................................................................................ 16 3.3.3.1 Bílá Lhota ........................................................................................................... 18 3.3.3.2 Bílsko .................................................................................................................. 18 3.3.3.3 Bouzov................................................................................................................. 18 3.3.3.4 Červenka ............................................................................................................. 19 3.3.3.5 Dubčany .............................................................................................................. 19 3.3.3.6 Haňovice ............................................................................................................. 19 3.3.3.7 Cholina................................................................................................................ 20 3.3.3.8 Litovel ................................................................................................................. 20 3.3.3.9 Loučany............................................................................................................... 21 3.3.3.10 Loučka............................................................................................................... 21 3.3.3.11 Luká .................................................................................................................. 21 3.3.3.12 Mladeč .............................................................................................................. 22 3.3.3.13 Měrotín.............................................................................................................. 22 3.3.3.15 Náklo................................................................................................................. 22 3.3.3.16 Olbramice ......................................................................................................... 23 3.3.3.17 Senice na Hané ................................................................................................. 23 3.3.3.18 Senička .............................................................................................................. 23 3.3.3.19 Slavětín.............................................................................................................. 24 3.3.3.20 Střeň .................................................................................................................. 24

3.3.3.21 Vilémov ............................................................................................................. 24 3.3.4 Strategický plán mikroregionu............................................................................... 24 3.3.5 Uskutečněné projekty v mikroregionu................................................................... 25 3.4 OBLAST HANÉ A JEJÍ SPECIFIKA ................................................................................. 26 3.5 NÁMĚŠŤ NA HANÉ ..................................................................................................... 27 3.5.1 Charakteristika přírodního rámce .......................................................................... 28 3.5.1.1 Ochrana přírody a krajiny.................................................................................. 30 3.5.2 Historický vývoj .................................................................................................... 31 3.5.2.1 Historické památky ............................................................................................. 33 3.5.3 Sociální struktura obyvatelstva.............................................................................. 33 3.5.4 Místní organizace................................................................................................... 35 3.5.5 Ekonomická situace obce....................................................................................... 36 3.5.6 Správa městyse, územní plán................................................................................. 36 3.5.7 Průmysl a služby.................................................................................................... 37 3.5.8 Technická infrastruktura ........................................................................................ 38 3.5.9 Doprava.................................................................................................................. 39 3.6 SPOLEK OBNOVY VENKOVA, ŠKOLA OBNOVY VENKOVA ............................................. 39 3.6.1 Uskutečněné projekty v obci.................................................................................. 39 4 SWOT ANALÝZA OBCE .......................................................................................... 41 5 SWOT ANALÝZA MIKROREGIONU ..................................................................... 43 6 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ....................................................................................... 44 6.1 VÝBĚR A IDENTIFIKACE RESPONDENTŮ ...................................................................... 44 6.2 IDENTIFIKACE S MIKROREGIONEM .............................................................................. 47 6.3 PŘEDSTAVY O BUDOUCÍM ROZVOJI ............................................................................ 50 6.4 VYBAVENOST OBCE A OKOLÍ ...................................................................................... 54 6.6 PROBLÉMY KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA .......................................................................... 59 7 NAVRHOVANÉ PROJEKTY .................................................................................... 61 7.1 REVITALIZACE ZELENĚ V OBCI ................................................................................... 61 7.2 ZBUDOVÁNÍ SILNIC A CHODNÍKŮ................................................................................ 62 7.3 REKONSTRUKCE AREÁLU „U KAPLIČKY“ ................................................................... 62 7.4 REKONSTRUKCE HŘIŠTĚ ............................................................................................. 62 8 VÝSLEDKY A DISKUZE.......................................................................................... 63

9 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 63 10 LITERATURA .......................................................................................................... 65 11 SEZNAM TABULEK ............................................................................................... 68 12 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................... 68 13 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................... 70 14 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................... 70

1 ÚVOD Předložená práce na téma „Současnost a perspektivy rozvoje obce Náměšť na Hané v rámci mikroregionu Litovelsko“ se zabývá současnou situací, ale i budoucností obce i celého mikroregionu. Práce má na základě sebraných informací určit silná a slabá místa a nastínit možnosti dalšího rozvoje městyse i mikroregionu. Práci lze rozdělit dle způsobu vzniku do dvou částí – popisné a analytické. První část popisuje situaci v oblasti územního rozvoje (Agenda 21), současnou situaci v městysi i v mikroregionu. Jsou zde zahrnuty kapitoly o technické infrastruktuře, přírodních podmínkách, obyvatelstvu, kultuře i o již zrealizovaných projektech. Druhá část se skládá z výsledků dotazníkového šetření, SWOT analýzy a návrhu několika projektů vycházejících z nich.

2 CÍL Cílem diplomové práce je zhodnocení současné situace městyse Náměšť na Hané a nalezení možností jeho dalšího rozvoje v rámci mikroregionu Litovelsko s důrazem kladeným na aktivity aplikující trvale udržitelný rozvoj a principy Agendy 21 na místní úrovni. S tímto se pojí další cíl a to vypracování SWOT analýzy obce a mikroregionu a na základě výsledků analýzy navržení vhodného řešení pro další rozvoj obce. Dotazníkovým šetřením budou zjištěny názory obyvatel na obec a její úroveň, k nimž bude také přihlédnuto při navrhování rozvojových projektů.

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Metodika práce Práce se skládá ze dvou částí a stejně tak i metodika zpracování by se dala rozdělit na dvě části – na část popisnou a analytickou. Samotnému vytvoření práce předcházelo stanovení cílů, které má práce splnit. Poté byly stanoveny jednotlivé kroky, jak postupovat při její tvorbě. Následovalo vyhledávání informačních zdrojů, sběr informací o obci a mikroregionu a po té samotné sepsání popisné části práce. Dále proběhlo dotazníkové šetření, jeho vyhodnocení pomocí tabulkového editoru, přepočet na procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí a vytvoření SWOT analýzy obce i 10

mikroregionu. Posledním krokem bylo dle informací a výsledků analýzy a šetření navržení několika rozvojových projektů.

3.2 Trvale udržitelný rozvoj Co je trvale udržitelný rozvoj (TUR)? Existuje celá řada definic udržitelného rozvoje. Jedna z nejznámějších byla uveřejněna G. H. Brutlandovou ve zprávě „Naše společná budoucnost“, předložené komisi OSN pro životní prostředí v roce 1987. Zní: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který umožňuje uspokojovat potřeby lidstva v současnosti bez ohrožení možnosti budoucích generací uspokojovat jejich potřeby.“ (REITSCHMIEDOVÁ, 1998). Udržitelný rozvoj znamená rovnováhu mezi třemi oblastmi lidského života (ekonomická, sociální, životní prostředí). Znamená však i rovnováhu mezi jednotlivými zeměmi, společenskými skupinami apod. (REITSCHMIEDOVÁ, 2003). Pod pojmem udržitelný rozvoj se tedy neukrývá pouze problematika životního prostředí, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale též společenská a kulturní oblast, ekonomická, technická, hospodářská, udržitelná lidská sídla, udržitelná doprava a celistvost územního plánování (REITSCHMIEDOVÁ, 1998). Pro dosažení trvale udržitelného rozvoje je nutná kvalitní veřejná správa často uváděná v literatuře jako „dobré řízení věcí veřejných“. Dobré řízení musí vykazovat tyto rysy: otevřenost, zapojení veřejnosti do rozhodování, zodpovědnost, efektivnost, spojitost strategií a konkrétních aktivit a samozřejmě respektovat základní principy udržitelného rozvoje (REITSCHMIEDOVÁ, 2003). Tímto problémem se zabývá na regionální a lokální úrovni místní Agenda 21 (MA 21).

3.2.1 Agenda 21 Dokument Agenda 21 vznikl v roce 1992 na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiro a obsahuje 40 kapitol členěných do čtyř částí: Společenské a ekonomické rozměry, Uchovávání a šetrné využívání zdrojů a hospodaření s nimi ve prospěch rozvoje, Posilování úlohy důležitých skupin, Prostředky implementace (REITSCHMIEDOVÁ, 1998).

11

Slovo „Agenda“ pochází z latiny a je to označení pro program nebo také seznam věcí, které je třeba udělat, aby bylo dosaženo cíle. Číslo „21“ odkazuje na 21. století a na problémy, které lidstvo bude muset v zájmu přežití v tomto století řešit. Agenda 21 je programem pro 21. století, ukazujícím cestu k udržitelnému rozvoji na naší planetě. Je to koncepční program pro vytvoření místní Agendy 21 – čili pomůcka pro aplikování principů trvale udržitelného rozvoje do praxe a běžného života. Specifikaci pojmu „místní Agenda“ a činnosti místních správ v této oblasti je věnována jedna z kapitol Agendy 21 (REITSCHMIEDOVÁ, 1998).

3.2.2 Místní Agenda 21 „Místní Agenda 21 je strategický a akční plán rozvoje určitého místa (na úrovni obcí, okresů, regionů), který obsahuje principy udržitelného rozvoje, s nimiž souhlasily národní vlády na Konferenci v Rio de Janeiro. Je to proces vedoucí k zajištění dobré a udržitelné kvality života a životního prostředí v určitém území (REITSCHMIEDOVÁ, 1998).“ Místní Agenda 21 souvisí s aktuální situací v obci, městě, regionu (KRAJŠEK, 1998). Je to nepovinná aktivita směřující k veřejnosti a více ji zapojuje do rozhodovacího a plánovacího procesu. Cílem je, aby lidé pomohli místní správě udělat rozhodnutí, které by odpovídalo i jejich potřebám. MA 21 má tedy směřovat k otevřené spolupráci celého místního i širšího společenství - občanů, podnikatelů, státní správy, samosprávy i různých organizací. V současné době existují již odborníci, konzultanti, školitelé či organizace, které mohou pomoci při dílčích procesech MA 21. Mohou však pouze pomáhat a „směrovat“ jednotlivé místní aktivity a procesy. Nutné pro proces místní Agendy 21 jsou: systematičnost, kontinuita rozvoje a jeho perspektiva (REITSCHMIEDOVÁ, 2003).

Součásti systému MA21 jsou: 1. Organizační zázemí 2. Komunitní spolupráce (partnerství) 3. Kapacita pro získávání zdrojů 12

4. Formalizace procesu, politická podpora 5. Strategie udržitelného rozvoje za účasti veřejnosti 6. Výchova, vzdělávání, osvěta a informovanost 7. Management kvality 8. Vnější vztahy a vazby 9. Mikroprojekty Iniciativa pro vznik MA21 může vzejít z místní správy, od skupiny místních lidí nebo externí organizace. Důležité je, aby vedla k politickému zastřešení procesu MA 21 a k rozvoji všech prvků systému (REITSCHMIEDOVÁ, 2003).

3.3 Mikroregion Litovelsko Původně (tj. od roku 1997) byl mikroregion Litovelsko pouze neformálním sdružením obcí na správním území města Litovle (URL 2). Od února roku 2004 však vznikl pod tímto názvem nový subjekt - dobrovolné sdružení obcí, které měly společné cíle: koordinovat postupy v řešení problémů týkajících se rozvoje samosprávy obcí, hospodářského a společenského rozvoje obcí mikroregionu a vztahu k orgánům státní správy a krajské samosprávy (URL 2). Dle vyjádření manažerky Ing. Vaňkové patřila původně Náměšť k mikroregionu Olomoucko a na vlastní žádost se přiřadila spolu i se sousední obcí Loučany do mikroregionu Litovelsko. Další změnou bylo vystoupení obce Pňovice ze svazku k 31. 12. 2008. V současné době má mikroregion 21 členských obcí; jsou jimi: Litovel, Bílá Lhota, Bílsko, Bouzov, Haňovice, Cholina, Loučka, Luká, Měrotín, Slavětín, Vilémov, Dubčany, Loučany, Náměšť na Hané, Olbramice, Senice na Hané, Senička, Červenka, Mladeč, Náklo, Střeň (URL 9). Sídlem mikroregionu i jakýmsi jeho pomyslným centrem je město Litovel. Rozloha mikroregionu je 25 500 km2 (URL 12). K 31. 12. 2009 žilo v obcích mikroregionu téměř 25 500 obyvatel (URL 12). Centrum pro komunitní práci (CpKP) ve zpracované strategii vymezuje mikroregion jako: „územní celek, který je tvořen soustavou

13

venkovských obcí s horní hranicí počtu obyvatel 2000–5000, jež jsou charakterizovány vzájemnými interakcemi danými hierarchizovanou správní a funkční strukturou a vzájemnými osobními vztahy jeho obyvatel“. V tomto smyslu je Litovelsko jakousi výjimkou – do mikroregionu náleží i město Litovel (cca 10 000 obyvatel) a mikroregion zahrnuje 21 obcí, což znemožňuje to, aby existovaly vazby a osobní vztahy mezi obyvateli.

3.3.1 Přírodní podmínky Mikroregion Litovelsko se člení podle rozdílných typů krajiny na tři menší podoblasti a to na: Hanou (kopcovitá krajina), Litovelské Pomoraví (krajina lužního lesa a mokřadů) a Bouzovskou vrchovinu (URL 9). Mikroregionem vede hranice provincií Západní Karpaty (kde leží většina území), celek Hornomoravský úval (podcelky Středomoravská niva a Prostějovská pahorkatina) a Česká vysočina, celek Zábřežská vrchovina (podcelek Bouzovská vrchovina). V geologickém podkladu jsou uloženy ve východní části (celek Zábřežská vrchovina) paleozoické zvrásněné, nemetamorfované horniny – břidlice, droby, křemence a vápence. Bouzovskou vrchovinou se táhne úzký pruh devonských vápenců s krasovými jevy (Javoříčský a Mladečský kras). Hornomoravský úval je vyplněn mladšími kvartérními horninami – hlínami, spraší, písky a štěrky. Z půdních typů je nejvíce zastoupena černozem, dále jsou velmi častým typem fluvizemě. Místy se vyskytují hnědozemě, kambizemě, vtroušeně i gleje a rendziny (URL 13). Nejvýznamnějším vodním tokem mikroregionu je meandrující řeka Morava, tvořící slepá ramena a protékající Litovlí. Velká část řeky protéká lužními lesy, většinou se jedná o lesy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Litovelské Pomoraví, kde tok není nijak regulován. Do Moravy se vlévají všechny menší říčky a potoky mikroregionu Čerlinka, Šumice, Cholinka, Loučka, Blata, Hradečka, Špraněk a Javoříčka. V mikroregionu se taktéž nacházejí vodní plochy, z nichž největší je umělá nádrž pískovny v Nákle. Z menších vodních ploch to je rybník v Sobáčově a bývalý lom v Nové vsi (URL 13).

14

3.3.1.2 Ochrana přírody a krajiny v mikroregionu V obcích mikroregionu se nachází celkem 8 samostatných památných stromů (v obci Bílá Lhota, Střeň, Litovel a Mladeč) a jedna skupina památných stromů (lipové aleje Náměšť na Hané) čítající cca 180 jedinců (URL 14). V okolí Litovle se nachází 96 km2 rozsáhlá CHKO Litovelské Pomoraví. CHKO byla zřízena v roce 1990 v údolní nivě řeky Moravy mezi Olomoucí a Mohelnicí. Ve středu Litovelského Pomoraví leží město Litovel, které celé oblasti propůjčilo své jméno a kde sídlí správa tohoto území. Chráněná krajinná oblast má jednak zajišťovat ochranu přírody a krajiny v mimořádně cenném území a jednak má zajistit ekologicky vhodné hospodářské využívání krajiny. Lesy zaujímají 56 % z celkové rozlohy území, zemědělská půda tvoří 27 % (louky 9,5 %), vodní plochy 8 % zastavěné a ostatní pozemky 9 % (ŠAFÁŘ, 2003). Litovelské Pomoraví je také zapsáno na seznamu mezinárodně významných mokřadů – tzv. Ramsarská smlouva a patří mezi oblasti NATURA 2000 (ptačí oblast i evropsky významná lokalita) (URL 14). V rámci CHKO je vyčleněna řada vzácných míst, ve kterých jsou zřízena maloplošně zvláště chráněná území (MZCHÚ). Mimo to se v mikroregionu nachází přírodní rezervace (PR) Terezské údolí, národní přírodní rezervace (NPR) Špraněk, přírodní památka (PP) Geologické varhany a národní přírodní památka (NPP) - park v Bílé Lhotě (URL 14).

3.3.2 Rozpočet Rozpočet svazku se pohybuje kolem 1 milionu Kč. Velikost rozpočtu je závislá na výši schválené dotace. Jedinou jistou položkou rozpočtu jsou příspěvky obcí (25 Kč/obyvatele), což činí cca 630 tis. Kč (VAŇKOVÁ, 2010). Proto se mikroregion soustředil prozatím na malé projekty, např. prezentaci mikroregionu jako zajímavého turistického cíle a na přípravné projekty, které budou moci využít jak jednotlivé obce, tak třeba i mikroregion jako právní subjekt při podávání žádostí o dotace (URL 2). Na rozdíl od některých mikroregionů nemá Litovelsko žádné zaměstnance – správu a potřebnou administrativu zajišťuje Ing. Vaňková (manažerka mikroregionu), zaměstnaná na městském úřadu v Litovli. Pro propagaci Litovelska byly zřízeny internetové stránky (v jednom období existovaly dokonce dvě internetové adresy, v současnosti je v provozu pouze jedna, a to

15

bohužel pouze v nouzovém režimu, kdy mnoho odkazů nefunguje a nelze zde zjistit ani základní informace o svazku – datum založení, rozpočet, realizované projekty apod. Stránky pouze podávají základní informace o jednotlivých obcích, památkách a pořádaných akcích. Tento režim stránek trvá minimálně od srpna 2010.). Dalším zviditelněním je vydávání různých materiálů, prospektů, mapek a používání loga mikroregionu. Bohužel, logo mikroregionu je používáno spíše náhodně, ne systematicky (např. na internetových stránkách není vůbec uvedeno) a jediná mapa mikroregionu má velikost 21 cm x 30 cm, kterou lze ovšem jen velmi obtížně získat. V rámci mikroregionu se vytvořily dvě místní akční skupiny (MAS). Starší z nich je MAS Region Haná, občanské sdružení, které vzniklo již v roce 2004 a v současnosti působí na území 29 obcí (URL 10). Mladší MAS Moravská cesta (Litovelsko – Pomoraví), o. s. vznikla neformálně (jako partnerství podnikatelů, obcí a neziskových organizací) v roce 2005; rok na to bylo sdružení formálně ustanoveno (URL 4). Mikroregion a příslušnost obcí k němu je málo viditelný – označení v obcích více či méně zřetelně připomíná jejich příslušnost k existujícím MAS.

3.3.3 Obce mikroregionu Značnou část katastrů obcí zaujímá zemědělská půda, a to zejména půda orná. Tento poměr je často zachován i u obcí nacházejících se ve vyšší nadmořské výšce. Asi ve třetině obcí převažuje lesní půda nad zemědělskou (URL 12). Mikroregion zahrnuje z více jak 60 % obce s méně jak 1000 obyvateli. Kromě města

Litovel

leží

v mikroregionu

jediná

obec s více jak

2000

obyvateli

(Náměšť na Hané). Obce však většinou mají poměrně dobrou technickou infrastrukturu – až na dvě výjimky je všude zaveden obecní vodovod; u plynofikace obcí je situace stejná. Obecní kanalizace, není zavedena ani v ½ obcí, což se dalo očekávat, vzhledem k velkému počtu obcí pod 1000 obyvatel (viz tabulka č. 1). Míra registrované nezaměstnanosti (k roku 2009) se pohybuje nejčastěji od 8,3 do 15,5 %, ve čtyřech menších obcích (vždy do 1000 obyvatel) se pohybuje od 18,8 do 23,5 % (URL 12). Průmysl je koncentrován zejména v Litovli – a to přímo ve městě, ale

16

i v nově zřízené průmyslové zóně. K nejvýznamnějším podnikům patří pivovar, cukrovar, konzervárenský podnik Alibona, sýrárna Orero, papírny Papcel; dalším významným

podnikem

v mikroregionu

je

PANAV

Senice

na

Hané.

Z konaných kulturních i sportovních akcí, které mají větší význam a svým jménem přesahují hranice mikroregionu, to jsou: BOBR CUP Litovel (extrémní závod štafet), Balony nad hradem (závod horkovzdušných balonů – hromadné starty v obci Bouzov), Hanácké slavnosti (dříve Krajské Dožínky s národopisnou tematikou, nyní slavnosti s lunaparkem a dvoudenním kulturním programem), folkový festival ZAHRADA, Litovelské slavnosti (hudební festival s doprovodným programem), Hanácké Benátky (festival seznamující širokou veřejnost s litovelskými památkami a historií města i regionu, s ukázkou řemesel).

obyvatelé k 31. 12. 2009

nadmořská výška

vodovod

kanalizace

plynofikace

pošta

sportovní zařízení

knihovna

mateřská škola

základní škola

zdravotnické zařízení

ukazatel

Tabulka č. 1: Základní přehled obcí mikroregionu (zdroj: ČSÚ)

1118 212 1529 1418 213 462 721 9990 628 206 800 275 766 1514 2004 212 1812 353

290 346 366 233 240 254 262 231 236 360 483 327 242 230 247 394 238 260

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano

ne ano ne ano ano ne ne ano ano ne ne ne ano ano ano ne ano ne

ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

1 0 1 0 0 0 1 3 0 0 0 0 0 1 1 0 1 0

8 1 4 4 1 3 3 23 2 2 2 3 2 7 7 2 5 2

4 1 4 1 1 1 1 13 1 1 2 1 2 3 1 1 3 1

1 0 1 1 0 1 1 3 1 0 1 0 0 1 1 0 1 0

1 0 1 1 0 1 1 3 1 0 1 0 0 0 1 0 1 0

2 0 3 1 0 0 3 49 0 0 2 1 2 5 5 0 7 0

obec BÍLÁ LHOTA BÍLSKO BOUZOV ČERVENKA DUBČANY HAŃOVICE CHOLINA LITOVEL LOUČANY LOUČKA LUKÁ MĚROTÍN MLADEČ NÁKLO NÁMĚŠŤ N/ H OLBRAMICE SENICE N/ H SENIČKA

17

SLAVĚTÍN STŘEŇ VILÉMOV

204 569 465

435 225 395

ne ano ano

ne ne ne

ano ne ano

1 0 1

1 3 3

1 1 1

1 1 1

0 1 1

0 1 2

3.3.3.1 Bílá Lhota Bílá Lhota je součástí západní uzávěry Hornomoravského úvalu a leží v nadmořské výšce 290 m n. m. Obec má sedm částí (Bílá Lhota, Červená Lhota, Řimice, Hrabí, Měník, Páteřín a Hradečná). V obci se nachází Arboretum, které bylo založeno v roce 1700 jako zámecký park (v současnosti je areál parku NPP) (URL 6). Okolí obcí se vyznačovalo zemědělskou činností (zejména pěstování obilnin), známé byly i kamenné a vápencové lomy. Ze sakrálních staveb lze zhlédnout kapli Sv. Cyrila a Metoděje, smírčí kříže, historické sochy stojící na místním hřbitově, pravoslavný chrám Sv. Ludmily či technickou památku vodní elektrárnu u Nových Mlýnů (URL 9).

3.3.3.2 Bílsko Obec Bílsko se nachází v blízkosti svahů Drahanské vrchoviny (URL 1). Dominantou vesnice je Římskokatolický kostel, vedle kterého stojí budova bývalého redemptoristického kláštera. V obci se nacházejí i další sakrální stavby: smírčí kříž s poškozenými rameny (z 15. až 17. století), boží muka z 19. století a kamenná socha Sv. Františka z počátku 19. století. I přesto, že jde o malou obec, je Bílsko aktivní v zapojování se do různých projektů. Při tom však nezapomíná na své historické kořeny a v roce 2003 získala obec „Diplom za citlivý přístup k duchovnímu bohatství vesnice“ (URL 9).

3.3.3.3 Bouzov Bouzov leží na úpatí kopce Drahanské vrchoviny. Historie obce je spjata s historií místního hradu, který je obklopen udržovaným parkem. K Bouzovu patří dalších 12 obcí: Bezděkov, Blážov, Doly, Hvozdečko, Jeřmaň, Kadeřín, Kovářov, Kozov, Obectov, Olešnice, Podolí a Svojanov. Místní středověký hrad patří mezi nejnavštěvovanější hrady v České republice vůbec. Objevil se také v řadě pohádek a filmů (O létajícím ševci a princezně

18

Jasněnce, Princezna Fantagiro aj.). Další bouzovskou památkou je chrám Sv. Máří Magdaleny z konce 14. století a kamenný kříž Ukřižovaného Krista z roku 1816. Kromě těchto památek mohou turisté navštívit i galerii v podhradí s expozicí uměleckých děl a 15 m vysokým Trojským koněm. Jako vhodný cíl pro procházku či projížďku na kole mohou sloužit Panské rybníky (URL 9).

3.3.3.4 Červenka Obec Červenka leží nedaleko Litovle, na rozhraní Hornomoravského úvalu a Středomoravské nivy. Území bylo původně zalesněno, převážně listnaté lesy však byly vyklučeny a přeměněny na pole. Červenka je mimo jiné známá jako důležitý železniční uzel na trati číslo 270 - Železniční trať (Praha -) Česká Třebová - Přerov – Bohumín (součást 3. železničního koridoru). Mezi místní památky patří kaple sv. Pavlíny z roku 1789. V obci stojí taktéž kostel sv. Alfonse a sýpka ve Svatoplukově ulici u č. p. 8, která je součástí statku z nepálených cihel krytého sedlovou střechou. Stavba je součástí lidové architektury 19. století (URL 9).

3.3.3.5 Dubčany Název obce má svůj původ v pojmenování místních obyvatel – Dubčanů – obyvatel dubisk, tedy míst kde rostly duby, dubové křoví. V současné době je obec obklopena poli (tedy ornou půdou), která jsou tu a tam přerušena remízky. Obec má tvar tzv. staroslovanské okrouhlice a domy zde mívaly tzv. „žudry“ (výstupky typické pro hanáckou architekturu), které se však nedochovaly. Ze sakrálních památek zde nalezneme kostel, sloup Panny Marie Immaculaty, kapli sv. Isidora z roku 1869 a sochu sv. Jana Nepomuckého (URL 9).

3.3.3.6 Haňovice Obec leží asi 3 km jihozápadně od Litovle na obou březích potoka Loučky. Většina katastru má rovinatý charakter, západní část obce se vlní pod výběžky Bouzovské vrchoviny. K obci Haňovice náleží i dřívější osada Kluzov (dnes horní konec Haňovic) (URL 7). Na návsi stojí kaple sv. Cyrila a Metoděje, před kaplí pak kříž se sousoším kalvárie. Původní tvrz

19

z 16. století, která byla později přestavěna na zámek, dnes slouží jako správní budova zemědělského družstva (ZD). Jednou z největších atrakcí a zároveň tradic jsou „Kluzovské hody“, které připadají vždy na první neděli po svátku Všech Svatých (URL 9).

3.3.3.7 Cholina Obec Cholina se rozkládá pod kopcem Rampach a protéká jí potok Cholinka pramenící nedaleko v kopcích u vsi Loučka. Cholina je typickou hanáckou obcí s vesnickými grunty se sedlovými střechami a širokým návsím, v roce 2003 získala ocenění v rámci akce Vesnice roku za uchování kulturních památek folklóru (URL 8). V obci se nachází hanácké národopisné muzeum se sbírkou předmětů, které používali v běžném vesnickém životě naši předkové. Mezi další zajímavosti patří kostel Nanebevzetí Panny Marie, rizalit se sochou Sv. Jana Nepomuckého z roku 1746, starobylá stodola z 19. století, socha Sv. Barbory z roku 1715 a dále výklenková zděná boží muka se smírčím křížem, boží muka z roku 1693 studánkou zvanou Svatá voda (URL 9). V obci byl v roce 1986 založen národopisný soubor Cholinka, fungující dodnes (URL 8).

3.3.3.8 Litovel Desetitisícové město Litovel leží asi 18 km severozápadně od Olomouce (počet obyvatel je uveden včetně integrovaných obcí). Protéká jím řeka Morava a jedno z jejích ramen protéká přímo pod radniční věží i celým náměstím. I proto se Litovli říká Hanácké Benátky. K Litovli je v současnosti integrováno 11 dříve samostatných obcí Březové, Chořelice, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves, Rozvadovice, Savín, Tři Dvory, Unčovice a Víska. Litovel je sídlem mikroregionu Litovelsko. Je také jakýmsi střediskem ať už v oblasti zdravotnictví, průmyslu, turistiky i veřejné správy. Nachází se zde střední odborné učiliště a gymnázium. Ke koncentraci průmyslu ve městě napomáhá jak dlouholetá tradice a dobrá jméno některých podniků (pivovar, cukrovar, SEV Litovel aj.), tak zřízení průmyslové zóny za městem a vytvoření podmínek pro nové firmy. Historická část města se nachází uprostřed bývalých hradeb, jejichž zbytky se ve městě dochovaly. Mimo hradby patří k litovelským památkám místní kostely (kostel sv. Filipa

20

a Jakuba, kostel sv. Marka, kaple sv. Jiří), dále pak most Sv. Jana z 16. století, budova radnice s věží i měšťanské domy, morový sloup z 18. století a jiné stavby. Město je též centrem CHKO Litovelské Pomoraví. I v Litovli se dbá na tradice Hané, jejichž nositelem je folklorní soubor (FS) Hanačka i místní muzeum (URL 9).

3.3.3.9 Loučany Loučany jsou malá hanácká vesnička, jíž protéká říčka Šumice. Obec leží v rovině, ve výšce 236 m n. m obklopené poli. Mezi místní pamětihodnosti patří: kaple sv. Floriána a Isidora z roku 1724, kříž s korpusem Ukřižovaného Krista z roku 1818, se sochou sv. Floriána a s reliéfem Panny Marie Bolestné – také z roku 1818, či sloup se sochou Jana Nepomuckého s reliéfem Krista na hoře Olivetské, který má po stranách německé nápisy a letopočty 1818 a 1883 (URL 9).

3.3.3.10 Loučka Obec Loučka leží na rozmezí Hanácké roviny a Bouzovské vrchoviny. Vesnicí protéká říčka Loučka, jižně od obce pak pramení potok Cholinka. V obci se dodnes dochovaly prvky původní venkovské architektury. Její jádro tvoří široká náves, kolem níž stojí stavení, většinou bývalé zemědělské statky. V obci najdeme kapli Sv. Jana Křtitele z roku 1838, kamenný kříž s korpusem Ukřižovaného Krista z 2. pol. 19. století, boží muka a socha Panny Marie Lourdské z roku 1918 a památník T. G. Masaryka již z roku 1919 – tedy první na světě! V obci se nachází integrační centrum „Mosty v Lukách“ (URL 9).

3.3.3.11 Luká Obec Luká leží v krajině mezi poli, pastvinami a lesy. Protékají jí říčky Špraněk a Javoříčka a je tvořena dalšími 5 přidruženými obcemi: Březina, Javoříčko, Ješov, Střemeníčko a Veselíčko. V okolí obce se z přírodních zajímavostí nachází Javoříčské jeskyně, které

21

najdeme v chráněném přírodním území Špraněk. Ze staveb je zajímavostí kostel Sv. Jana Křtitele, obklopený starým hřbitovem, kde se však již dnes nepohřbívá. V obci nachází socha sv. Jana Nepomuckého a několik křížů. V Javoříčku stojí také památník z roku 1955, připomínající vypálení Javoříčka a zavraždění 38 mužů z této obce, vykonané jednotkami SS v květnu roku 1945 (URL 9).

3.3.3.12 Mladeč Obec Mladeč leží na potoku Hradečce a ramenech Moravy. Součástí Mladče je osada Nové Zámky a vesnička Sobáčov. Název obce je odvozen od jména Mládek a znamená „lid Mládkův“. V přidruženém Sobáčově stojí jeden z nejstarších mlýnů na Litovelsku zmiňovaný již v roce 1371. Osada Nové zámky je pro turistu zajímavá areálem klasicistního zámku. Přímo v Mladči se nachází druhý jeskynní komplex v mikroregionu s krápníkovou výzdobou, které jsou známé také jako paleontologické a archeologické naleziště kosterních pozůstatků pravěkého člověka (URL 9).

3.3.3.13 Měrotín Měrotín leží na svazích Drahanské vrchoviny, v nadmořské výšce 327 m. V minulosti se v okolí obce těžil na několika místech vápenec. Těžba se soustředila do lomu Skalka, nedaleko obce. V současnosti se jeho těžbou zabývá vápenka Vitoul v Mladči. Mezi místní památky patří barokní kostel Sv. Martina Tourského s farou a kaplička z konce 19. století (URL 9).

3.3.3.15 Náklo Náklo leží v Hanácké rovině, v nadmořské výšce 230 m a jsou k němu přidruženy dvě obce: Mezice a Lhota na Moravě. K místním památkám patří kostel sv. Jiří, kříž z roku 1745, socha sv. Floriána z roku 1768, stodola u silnice vedoucí do Lhoty na Moravě – hospodářská budova z 1. poloviny 19. století. Mezi památky můžeme zařadit i hrob a pomník Jana Opletala. Náklo je jednou z obcí, která dodržuje alespoň některé dřívější tradice – na tomto poli 22

působí národopisný soubor Pantla a dechovka Nákelanka. Z památek v přidružených obcích stojí za zmínku dřevěná zvonička spolu s kaplí (URL 9). Za obcí Náklo se nachází velká vodní plocha vytvořená při těžbě písku a štěrku, kterou v současnosti využívají rybáři a lidé z širokého okolí ke koupání, či vodním sportům. Těžba zde probíhá dodnes.

3.3.3.16 Olbramice Obec Olbramice získala jméno po svém zakladateli Olbramovi. Jde o malou vísku, kde stojí sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého a s reliéfem sv. Floriána - lidová kamenická práce z poloviny 19. století, dále kapli sv. Víta a kříž s reliéfem Panny Marie bolestné a korpusem Ukřižovaného Krista z počátku 20. století (URL 9).

3.3.3.17 Senice na Hané Obec Senice na Hané leží v úrodné rovině a jsou k ní integrovány vsi Odrlice a Cakov. Název obce „Senice“ je odvozen od vyjádření „hodně sena“. Z památek zde nalezneme: kostel Maří Magdalény, dostavěný roku 1705, sochu sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století, socha sv. Jiljí v poustevnickém rouchu, s laní ležící světci u levé nohy z roku 1824, dále barokní kaple sv. Josefa z 18. Století, smírčí kříž z 15.– 17. století a dále řada božích muk, soch svatých, či křížů. Nedaleko od přidružené vsi Cakov se nachází poutní místo „Svatá voda“ s pramenem svaté vody a kapličkou se sochou Panny Marie a kopií sošky Pražského Jezulátka (URL 9).

3.3.3.18 Senička Obec, v minulosti byla obec známá chovem koní, leží nedaleko od Senice v předhůří hanácké vrchoviny. Od roku 1994 je obec vyhlášena památkovou zónou. Z památek obce se zachovala kaple Svatých andělů strážných, smírčí kříž z 16. století, socha sv. Jana Nepomuckého a ohrady proti povodním v zahradě domu č. p. 28 (URL 9). 23

3.3.3.19 Slavětín Slavětín je stará slovanská obec s 202 obyvateli, jejíž katastr je z poloviny pokryt bouzovskými lesy. Ve Slavětíně najdeme barokní kapli sv. Cyrila a Metoděje z 18. století a několik křížů a náspí domu (č. p. 1) z 19. století (URL 9).

3.3.3.20 Střeň Obec leží ve výšce 225 m n. m. K místním památkám patří kaplička z roku 1718 a boží muka a kříže z konce 19. století. Již od 18. století začali hanáčtí sedláci na rozhraní lužních lesů a zemědělských pozemků nasypávat menší protipovodňové hráze, které se proto nazývají selské (URL 9).

3.3.3.21 Vilémov Vilémov je obec ležící v podhůří Drahanské vrchoviny přibližně 14 km jihozápadně

od

Litovle.

Roku

1991

bylo

v

obci

založeno

Cyrilometodějské duchovní centrum sv. Gorazda při pravoslavném monastýru Zesnutí Přesvaté Bohorodice. Památky a zajímavosti: kostel sv. Kateřiny z 18. století, výklenková kaple sv. Floriána, smírčí kříž v předzahrádce domu, Gorazdovo centrum (URL 9).

3.3.4 Strategický plán mikroregionu Strategický plán, respektive jeho aktualizace pro období 2006 – 2013 vychází z původní Strategie rozvoje mikroregionu Litovelsko (zpracována v roce 2002) a je vypracovaný na období 2006 – 2013. Jedná se o dokument zajišťující soulad se strategií Olomouckého kraje. Aktualizace vychází z požadavků mikroregionu Litovelsko, využívá principy nové metody Leader a bere v potaz stávající projekty. Při grafickém znázornění aktualizace strategie má pyramidový tvar - širokou základnu tvoří jednotlivé aktivity, které vedou k naplnění opatření, ta pak k naplnění cílů a výše k naplnění priorit tvořících vrchol „pyramidy“. 24

Priority rozvoje – klíčové směry rozvoje společné pro všechny obce, nebo většinu obcí mikroregionu Cíle – specifikují konečné stavy, kterých by mělo být dosaženo realizací programového dodatku. Díky definování cílů je možné využívat měřitelných ukazatelů, pomocí kterých lze vyhodnocovat úspěšnost realizace. Opatření – jednotlivé záměry/projekty, nutně realizované pro řešení problémů. Aktivity – jejich realizace má určitou časovou posloupnost a vede k uskutečnění opatření Akční plán – je databází aktivit, jejichž realizace je v silách mikroregionu v 1. až 2. roce od počátku realizace programového dodatku. Akční plán obsahuje předpoklady a finanční náročnost jednotlivých aktivit, osobní zodpovědnost za uskutečnění aktivity. Akční plán je po uplynutí období, na které je sestaven, aktualizován.

Aktualizace strategického plánu obsahuje celkem 5 priorit: 1. Tvorba a obnova kvalitního životního prostředí 2. Rozvoj technické a dopravní infrastruktury 3. Rozvoj sociálních služeb a zaměstnanosti 4. Zlepšení infrastruktury cestovního ruchu 5. Vytvoření a udržení efektivního systému partnerské spolupráce – uplatnění iniciativy LEADER (kapitola sestavena dle CpKP)

3.3.5 Uskutečněné projekty v mikroregionu V roce 2009 získal mikroregion příspěvek z Programu obnovy venkova (POV) 2009 Olomouckého kraje: 300 000,- Kč, spoluúčast 200 000,- Kč v rámci projektu Zvyšování kvality života obyvatel Litovelska. V rámci projektu bylo uskutečněno 25

sázení lip v obcích Olbramice, Náměšť na Hané, Měrotín, Bílá Lhota; dále koncerty vážné i populární hudby v Bouzově, Bílá Lhotě, Náměšti na Hané a Chudobíně; divadelní představení v Senici na Hané a v obci Haňovice, poznávací zahraniční zájezdy a tisk propagačních materiálů (rybníky, parky, historie) (VAŇKOVÁ, 2010). V roce 2008 získal mikroregion příspěvek ve výši 200 000 Kč z POV Olomouckého kraje v rámci projektu Zvyšování kvality života obyvatel Litovelska. Za současné finanční spoluúčasti mikroregionu 135 000 Kč byly provedeny opravy drobných sakrálních staveb, zbudování a opravy dřevěných odpočívek, výsadba a úprava stromů a keřů, označení cyklotras a tisk propagačních materiálů – skládačka Smírčí kříže mikroregionu Litovelsko (VAŇKOVÁ, 2009).

3.4 Oblast Hané a její specifika Haná je moravská národopisná oblast významná z hlediska zemědělství, známá svou vysokou úrodností, kroji a lidovými zvyky (DVOŘÁČEK, RŮŽIČKA, 2008). Haná je také oblastí s nejstarším osídlením (dokládají to nálezy pravěkého osídlení v Předmostí u Přerova a v Mladečských jeskyních) (KARPAS a kol., 1970). Podstatnou část Hané tvoří nížiny kolem horního toku řeky Moravy – Hornomoravský úval. Nejvyšším bodem („horou“) Hané je kopec Velký Kosíř (442 m n. m.) (DVOŘÁČEK, RŮŽIČKA, 2008). Hanácké vesnice jsou výstavné a rozlehlé. Typická byla selská usedlost (grunt – hanácky grônt) – obytný dům, hospodářské stavení, kůlny a stodoly. Obytný dům měl zvláštní přístavbu – žudr. Byl to jednopatrový masívní přístavek (výstupek do návsi) čtvercového půdorysu s klenutým vchodem (KARPAS a kol., 1970). Hanácký kroj patří k našim nejmalebnějším krojům. Oplývá množstvím výšivek a krajek a mísí se v něm barokní i renesanční prvky. Ze zvyků se jich do současnosti příliš nedochovalo a jsou dodržovány spíše výjimečně. Patří mezi ně ukončení masopustu průvodem maškar, „klepání“ na Velký pátek a Bílou sobotu, zdobení vajíček slámou, stavění a kácení máje (KARPAS a kol., 1970). Tyto zvyky a mnohé jiné související s běžným životem Hanáků jsou uchovávány a předávány dalším generacím díky národopisným souborů působícím v Nákle, Cholině a Litovli. Zvykům (hanáckým i

26

českým) jsou věnovány též speciální vzdělávací programy pro základní školy na zámku v Náměšti na Hané. Hanácké nářečí je možné dodnes slyšet na vesnicích, ale i ve městech. Je možné se sním setkat též v lidových písních i v pořadech regionálních médií. Hanou se ve své tvorbě inspiroval např. Fr. S. Procházka, Valentin Šindler, Josef Vaca, Josef Koudelák aj. (KARPAS a kol., 1970). Mezi nejznámější osobnosti, které se Hanou inspirovaly, patří i malíř Josef Mánes, který pobýval v letech 1846 -1867 na zámku v Čechách pod Kosířem (VACA, 1995).

3.5 Náměšť na Hané Náměšť na Hané je moravské městečko ležící v Olomouckém kraji, asi 16 km západně od Olomouce. Katastr městečka má rozlohu 1869 ha. Titul městyse byl Náměšti na Hané navrácen poslaneckou sněmovnou 23. ledna 2007. Symbolem městyse byla dříve pečeť spolu s erbem. Od roku 2002 je symbolem Náměště vlajka, jejíž podoba vychází z dřívějších symbolů. Jedná se o bílo - červeně šachovaný orlí spár na modrém poli (URL 3). Dění v obci je od roku 1898 zaznamenáváno do obecní kroniky. Období předchozí je shrnuto v 6 kapitolách, které Vítězslav Houdek zařadil do prvního dílu kroniky (URL 3). Aktuální informace byly sdělovány obecním rozhlasem, od roku 1999 začala obec vydávat občasník Náměšťské noviny. V současné době se mohou občané důležité informace dovědět z internetových stránek obce, nebo si zřídit službu zasílání hlášení na svůj e-mail. V Náměšti se mimo různých drobných sakrálních staveb nachází též 3 panská sídla, z nichž nejzachovalejším je horní zámek. Dolní zámek byl od svého postavení několikrát přestavován, v posledním období od roku 1875 zde měla své sídlo sladovna (PAPAJÍK, 1996). V komplexu bylo zřízeno 5 bytů pro zaměstnance sladovny. V její nynější podobě by laik hledal historickou stavbu, panské sídlo, jen stěží. Nejméně zachovalým je středověký hrad z poloviny 13. století. Současnou kulturu v Náměšti zajišťují a podílí se na ní samotní občané, jako např. RNDr. Josef Srovnal a Mgr. Eva Zajíčková organizující v obci koncerty vážné i populární hudby, divadelní spolek,

27

zaměstnanci obce a dobrovolníci účinkující na zámku v rámci jeho kulturního programu (tematické prohlídky pro děti a dospělé, pro školy). Ke kulturním akcím patří též plesy některých sdružení působících v městysi, kácení Máje pořádané místním sbor dobrovolných hasičů (SDH). Mimo to, se zde konají rozličné sportovní turnaje – cyklistický výjezd („Náměšťské cyklovéjezd“), turnaj v petanque, či turnaje jednotlivých oddílů Sokola. Nejvýznamnějšími událostmi, které navštěvují lidé nejen z Olomoucka, ale často z celé republiky jsou Hanácké slavnosti a folkový festival Zahrada. O původu názvu obce se spřádají různé teorie, z nichž dle PAPAJÍK (1996) je nejpravděpodobnější teorie R. Šrámka, který vychází z nejstarších psaných podob názvu. Ten má být odvozen od Námest – složeného z předpony Na- a slovesného základu mest – (patří k mstíti - „rächen“). Městečko až do roku 1925 neslo název Náměšť, přídomek – na Hané byl připojen až v tomto roce, pravděpodobně proto, aby se odlišila tato Náměšť od Náměště nad Oslavou. Mezi nejvýznamnější rodáky patří mimo jiné Dr. Ignác Fiegerle (biskup v Rakouském císařství v letech 1852-1863), Dr. Vítězslav Houdek (moravský viceprezident v letech 1908-1914, historik), básník František Serafín Procházka, spisovatel Ludvík Přidal, národopisec Josef Vaca a herec Doc. Ladislav Lakomý. Velkou část svého života v Náměšti prožil i známý scénograf Prof. Ladislav Vychodil, který se za svého života podporoval místní ochotnické divadlo a kulturu obecně (URL 3).

3.5.1 Charakteristika přírodního rámce Krajina ve studovaném území má dvě rozdílné podoby – hanáckou - rovinatou a kopcovitou. Katastrem probíhá předěl jak mezi geomorfologickými systémy, tak i mezi jednotlivými celky a nižšími kategoriemi s rozdílným charakterem reliéfu. Zatímco západní část náleží Hercynskému systému, celku Zábřežská vrchovina a má kopcovitý charakter, východ území (rovinatá Haná) patří do systému Karpatského, celku Hornomoravský úval (URL 13). Náměšť leží v nadmořské výšce 247 m n. m. Nejvyšším místem je kopec Křemela ležící asi 4 km západně od městečka a tyčící se do výšky 406 m n. m.

28

Katastrální území patří do úmoří Černého moře a protékají jím 2 vodní toky - říčka Šumice a potok Baběnec. Šumice (tok 3. řádu) pramení u obce Luká v nadmořské výšce 485 m n. m. Šumice je vedena jako vodohospodářsky významný tok. Délka říčky je přibližně 23 km a plocha povodí je 83,5 km2. Šumice je pravostranným přítokem říčky Blaty, do které se vlévá u obce Těšetice. Ta po několika kilometrech ústí do řeky Moravy. Průměrný průtok u ústí Šumice do Blaty je 0,23 m3. s-1 (KESTŘÁNEK a kol., ČÁSTEČKOVÁ). Druhý tok – potok Baběnec pramení v lesích na SZ katastru a v městečku se vlévá do Šumice. Správcem obou vodních toků je Zemědělská vodohospodářská správa. V podloží pod kopci Zábřežské vrchoviny se nacházejí nejstarší horniny, a to paleozoické laminované břidlice, dále pak prachovce myslejovického souvrství a kulmské droby. V devonu bylo okolí Náměště dnem hlubokého moře, i v třetihorách se nad Náměšťskem rozlévalo moře, nebylo však již tolik hluboké. Po jeho ústupu se na jeho bývalé dno začaly ukládat čtvrtohorní svahové (hlinito-písčité) a naváté sedimenty (písčité, štěrkovité sedimenty a spraše) (KRATOCHVÍL, 1925). Na tomto podkladu se vyvinuly různé typy kambizemě a luvizemě. Pod povrchem východní části území jsou uloženy pleistocenní spraše, které daly vzniknout úrodné černozemi. Holocenní fluviální hlíny, místy s příměsí štěrku, jsou uložené zejména kolem říčky Šumice a potoka Baběnce. Zde se vyvinuly hnědozemě spolu s kambizemí a luvizemí (URL 3). Dle Quitta patří východ území do mírně teplé oblasti MT 10, pro něž jsou charakteristické průměrné roční teploty 8,4 °C a průměrný roční úhrn srážek 612 mm. Západní část leží v mírně teplé oblasti MT 11, kde se průměrné roční teploty pohybují kolem 8 °C a průměrné roční srážky mohou klesat až k 550 mm (QUITT, 1971). Během roku zde převládají severní a severozápadní větry o průměrné rychlosti 4,7 m . s-1. CULEK (1996) dělí území dle biogeografického členění do bioregionů, přičemž katastr Náměště se rozkládá na dvou bioregionech. Východ území leží v bioregionu Litovelském a západ v Drahanském (patří však mezi nereprezentativní místa bioregionu). Na SZ až SV a JV katastru leží zemědělská půda. Rozloha zemědělské půdy činí 850 ha (tj. 45,5 %) jedná se o ornou půdu (URL 12). Většina zemědělské půdy je obdělávána Zemědělským družstvem Senice na Hané. V období kolektivizace zemědělství byly na katastru obce prováděny zásahy do vodního režimu toků a proběhlo

29

i scelování půdy (KUBÍČEK, OPLUŠTIL, 1969). Památkou této doby jsou zchátralé a zčásti i nevyužité komplexy JZD (kravín, skladiště). Od JZ až po SZ katastru se rozprostírají lesy (lesní půda zaujímá celých 857,2 ha). Lesnatost katastru je 45,8 % (URL 12), což je pro hanáckou obec velmi netypické a zároveň to potvrzuje i dvojí charakter krajiny, který je dán umístěním Náměště na rozhraní dvou geomorfologických systémů. Z velké většiny jsou to lesy státní 89 %, 11 % tvoří lesy soukromé. Jedná se převážně o lesy jehličnaté, smíšené lesy se příliš nevyskytují. Valná část lesů v k. ú. náleží revíru Náměšť na Hané, menšina spadá pod revír Čechy pod Kosířem. V katastru městyse se nacházejí též plochy trvalých travních porostů (TTP), doprovodné a břehové porosty kolem říčky. Silnice (často i polní cesty) jsou lemovány zatravněnými příkopy či zatravněnými pásy a stromořadími listnatých stromů. Jsou zde vymezeny i plochy pro sport a rekreaci, plochy veřejné zeleně. Areály průmyslových podniků (výrobny) zabírají poměrně malou část katastrálního území (PŘICHYSTALOVÁ, 2009).

3.5.1.1 Ochrana přírody a krajiny Na katastru Náměště nebyly zaregistrovány žádné významné krajinné prvky, nachází se zde jen VKP ze zákona – lesy a vodní toky. Přímo v městečku se nachází památné stromy, lipové aleje (lípa malolistá – Tilia cordata Mill.), které byly vyhlášeny památnými už v roce 1973 (URL 14). Velice významným z hlediska rozlohy i z hlediska přítomnosti vzácných druhů rostlin a živočichů je Terezské údolí – přírodní park, jehož nejvzácnější místa byla vyhlášena přírodní rezervací a vztahuje se na ně vyšší ochrana a tedy i přísnější režim. Přírodní park byl vyhlášen v roce 1996, má rozlohu 789 ha a z velké většiny leží na náměšťském katastru. Zasahuje však i na katastrální území obcí Laškov a Ludéřov (URL 14). Rezervací bylo v roce 2006 vyhlášeno necelých 86 ha parku. Největší část tvoří lesy (asi 61,3 ha), zbytek jsou většinou louky. Předmětem ochrany zde jsou: přirozený ráz údolí meandrující říčky Šumice v inverzním zaříznutém údolí, luční niva, údolní jasanoolšové luhy a teplomilná rozvolněná doubrava (KRÁTKÝ, SERVUS, 2009). Údolí bývá nazýváno Moravským babiččiným údolím, a to kvůli podobnosti obou míst – přítomnosti mlýnu, pily a blízkosti zámku. Jedná se o široké údolí s vysokými příkrými zalesněnými svahy, jehož dnem meandruje říčka Šumice. Nejpříkřejší svahy 30

má údolí pod obcí Laškov, postupně směrem k Náměšti se tyto svahy snižují. Údolí je také archeologicky cennou oblastí. Zejména kopec Rmiz – pravěké hradiště s doloženým pobytem kultur s nálevkovitými poháry a s kanelovanou keramikou pozdní doby kamenné (4. – 3. tisíciletí př. n. l.), platěnické kultury doby halštatské (7. – 6. století př. n. l.), kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné (5. tisíciletí př. n. l.) a z pozdní doby laténské (2. – 1. století př. n. l.) (URL 3). Krajina v údolí je jakousi mozaikou složenou z mokřadních ploch, luk nížinného charakteru i charakteru podhorního, suchých trávníků a lesů. Lesy v okolí Šumice mají charakter lužních lesů. Z původních teplomilných doubrav se dodnes zachovaly jen jejich segmenty - většina jich byla přeměněna v jehličnaté monokultury (SERVUS, KRÁTKÝ, 2009). Přesto však tyto malé ostrůvky smíšeného lesa tvoří důležitou část údolí a jejich barevně kvetoucí bylinné patro je v jarním období ozdobou celého údolí. Mezi běžnými druhy rostlin je v údolí možné nalézt i druhy chráněné zákonem např. prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), kosatec sibiřský (Iris sibirica), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), sasanka lesní (Anemone sylvestris) i rostliny, které nejsou sice chráněné, ale kvůli malému výskytu vyžadují zvýšenou pozornost. Jsou to např. mochna bílá (Potentilla alba), m. písečná (Potentilla arenaria), dymnivka plná (Corydalis solida) a lilie zlatohlavá (Lilium martagon) (FIALA, 2003). Největším zástupcem fauny v údolí je luční hmyz. V údolí je možné pozorovat jedince chráněných druhů např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), ohniváček černočárý (Lycaena dispar), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), čolek horský (Triturus alpestris), čolek obecný (Triturus vulgaris), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan štíhlý (Rana dalmatina), kuňka ohnivá (Bombina bombina), ještěrka obecná (Lacerta agilis), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), výr velký (Bubo bubo), čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), netopýr velkouchý (Myotis bechsteini), netopýr Brandtův (Myotis brandti) (KRÁTKÝ, SERVUS, 2009).

3.5.2 Historický vývoj Historie Náměšťska je velmi bohatá a jak potvrzují archeologické průzkumy, sahá až do období pravěku. Nejdůležitějším nalezištěm v tomto směru je kopec Rmiz v západní části katastru. Kde byly nalezeny pozůstatky z 2. ½ 4. tisíciletí před Kristem – jde o neolitické výšinné sídliště lidu nálevkovitých pohárů. Později zde žili též lidé 31

s kulturou kanelovanou a lid s kulturou popelnicových polí. Pozitivní vliv na osídlení měly přírodní podmínky, ale též Polská cesta (větev euroasijské magistrály) vedoucí kolem Náměště (PAPAJÍK, 1996). Další období historie nejsou vůbec zmiňována až do roku 1141, kdy byla ve Zdíkově listině zmínka o osadě Náměšť, která byla majetkem kostela Sv. Václava v Olomouci. Mezi tři nejvýznamnější majitele Náměště patřil rod Švábeniců, který postavil první sídlo – středověký hrad. Navíc byl Náměšti za jejich panování udělen Janem Lucemburským v roce 1319 titul trhovního městečka. Druhý významný rod byli Harrachové, kteří nechali vystavět nejmladší náměšťské sídlo - horní zámek. Navíc patřili mezi elitu habsburské říše a zastávali v ní významné funkce. Posledním panovnickým rodem byl rod Kinských, taktéž velmi důležitý český rod. Za jejich vlády vznikla osada Nové Dvory (dnes část obce). Panování tohoto rodu bylo ukončeno zrušením poddanství v roce 1848. Z celého panství zůstal rodině zámek spolu s náměšťsko-ludéřovským statkem. Po roce 1850 převzal správu obce volený obecní výbor v čele se starostou. Po roce 1848 se v Náměšti začaly rozvíjet různé podnikatelské aktivity. Tento rozvoj byl podpořen i stavbou železnice z Olomouce do Čelechovic na Hané a zřízením poštovního úřadu (PAPAJÍK, 1996). V průběhu 1. světové války prodal poslední potomek rodu Kinských zámek olomouckému velkoobchodníkovi Františku Ottahalovi. Po válce, v roce 1924 byla obec elektrifikována, 5 let na to Náměšť navštívil T. G. Masaryk, na jehož počest byl v roce 1946 vystavěn na náměstí pomník (ten přečkal období socialismu a stojí zde dodnes). Po druhé světové válce byl zámek na základě Benešových dekretů zkonfiskován. V roce 1948 byly znárodněny také všechny větší podniky v obci a byla rozpuštěna řada spolků, čímž značně utrpěl kulturní život obce (PAPAJÍK, 1996). Od konce války do roku 1950 byly v obci vystavěny tzv. veřejně prospěšné objekty – koupaliště v přírodě, sportovní stadion a kino. Na konci roku 1950 bylo v Náměšti založeno jednotné zemědělské družstvo (JZD). Probíhala též výstavba objektu dvora – adaptace kravína, dílen, kůlny a garáží (KUBÍČEK, OPLUŠTIL, 1969). Od roku 1953 se konaly krajské Dožínky s národopisnou náplní. V 80. letech byly v obci zbudovány tenisové kurty a v místě, kde stával středověký hrad, proběhly nejprve amatérské, v 90. letech i odborné výzkumy. V roce 1996 proběhla plynofikace obce (PAPAJÍK, 1996). Mezi nejdůležitější události posledních let patří získání zámku do vlastnictví obce a zbudování hloubkové kanalizace. 32

3.5.2.1 Historické památky V Náměšti se dochovala celkem tři panská sídla. Jedná se o zříceninu středověkého hradu, dolní zámek a horní zámek. V obci se nachází mnoho dalších památek (často s křesťanskou tematikou): kostel Sv. Kunhuty, kaple Nejsvětější Trojice, kaple s hrobkou rodu Kinských, boží muky, socha Panny Marie Imacullaty, socha Sv. Jana Nepomuckého, kaple na Nových Dvorech, sochy svatých; dále pomník padlých ve 2. světové válce a socha T. G. Masaryka jako upomínka na jeho návštěvu v roce 1929 (URL 3).

3.5.3 Sociální struktura obyvatelstva Nejstarší údaje o počtu obyvatel jsou z roku 1771, kdy na panství žilo 864 obyvatel (448 obyvatel v Náměšti a 416 v Biskupství; tyto dvě obce se v roce 1949 spojily v jednu) (PAPAJÍK, 1996). Nejstarší data českého statistického úřadu o počtu obyvatel Náměště na Hané pochází z roku 1869. Graf č. 1 znázorňuje vývoj počtu obyvatel v jednotlivých intervalech celostátního sčítání. Ke snížení počtu obyvatel došlo v období po světových válkách, vždy však došlo k jeho opětovnému nárůstu. Od roku 1961 do roku 1991 však počet obyvatel postupně klesal. Důvodem poklesu byl záporný (nebo velmi nízký) přirozený přírůstek (rozdíl počtu narozených a zemřelých osob) v součinnosti s malým (nebo i záporným) migračním přírůstkem (rozdíl počtu přistěhovalých a odstěhovaných osob) (URL 12). Největšího přírůstku obyvatel se Náměšť dočkala při sčítání v roce 1980, kdy pod Náměšť patřily též obce Loučany (připojeny c roce 1974) i Olbramice (připojeny v roce 1980). Tyto obce se v roce 1990 opět osamostatnily (PAPAJÍK, 1996). Od roku 2005 docházelo k nárůstu obyvatel díky přírůstku z migrace. K 1. 1. 2010 měla Náměšť 2004 obyvatel, poměr žen a mužů byl velmi vyrovnaný (998 mužů: 1006 ženám) a průměrný věk byl 42,1 let (URL 12).

33

počet obyvatel

2800 2600 2400 2200 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

rok Náměšť

Loučany

Olbramice

Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel od roku 1869 do roku 2001(RŮŽKOVÁ A KOL.)

Graf č. 2: Věková pyramida (stav k 1. 3. 2001, ČSÚ)

34

Tabulka č. 2: Struktura obyvatelstva dle ekonomické aktivity (stav k 1. 3. 2001, ČSÚ) obyvatelé celkem ekonomicky aktivní ekonomicky neaktivní nezjištěno

1 890 903 976 11

Tabulka č. 3: Obyvatelstvo starší 15 let dle nejvyššího dosaženého vzdělání (stav k 1. 3. 2001, ČSÚ) Celkem obyvatel

1570

bez vzdělání

4

základní a neukončené

384

základní vyučení a střední odborné bez maturity

678

úplné střední s maturitou

354

vyšší odborné a nástavbové

42

vysokoškolské

96

nezjištěné

12

Z toho

3.5.4 Místní organizace PAPAJÍK (1996) datuje vznik prvních spolků na konec 19. století. Tyto spolky působily na poli osvěty - pořádaly kulturní akce a rekreačních vycházek do okolí obce. V současnosti zde fungují tyto spolky: Občanské sdružení ZA DVEŘMI (ochotnické divadlo), cimbálová muzika Šumica, Senior klub, Rodinné centrum Pohádka (sdružující rodiče s dětmi předškolního věku), Sbor dobrovolných hasičů, Český zahrádkářský svaz, Český svaz chovatelů, Základní kynologická organizace, Myslivecké sdružení

35

Náměšť n. H., tělocvičná jednota SOKOL Náměšť n. H., SK Náměšť na Hané a Klub vytrvalostních sportů (URL 3).

3.5.5 Ekonomická situace obce V roce 2011 bude městys hospodařit s rozpočtem 24 240 000 Kč. Největší příjmy plynou městysi z daní (z nemovitosti, DPH, daň z příjmu), dále pak ze vstupného na zámek, prodeje pozemků a z poskytování služeb (pohřebnictví). Nejvyšší finanční výdaje plynou na provoz zámku, činnost místní správy, splátky úvěrů a na financování oprav silnic a chodníků. Pro léta 2010 až 2014 je stanoven rozpočtový výhled, což je nástroj, který slouží pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Cílem je účinně řídit rozpočet Městyse Náměšť na Hané, zejména pro zabezpečení zdrojů jak pro financování projektů a programů z evropských fondů, tak pro zabezpečení finančních zdrojů pro další investiční záměry včetně zabezpečení financování příspěvkových organizací zřízených městysem Náměšť na Hané. Rozpočtový výhled slouží k lepšímu strategickému plánování a ke stanovení priorit rozvoje obce, včetně řízení závazků, to je schopnost tyto závazky splácet. Slouží také při rozhodování o rozsahu investičních akcí v letech a podporuje zachování finančního zdraví. Předpokládá se, že očekávaná zadluženost nepřesáhne 30 % (URL 3).

3.5.6 Správa městyse, územní plán Městys patří mezi základní územní správní celky, úřad městyse však vede i matriku a stavební úřad. Pověřeným obecní úřad, úřad s rozšířenou pravomocí, finanční úřad aj. se nacházejí v Olomouci. V roce 2010 zahájila obec práce na novém územním plánu, ten se bude vztahovat jak centrální část obce, tak i na místní část Nové Dvory. Zpracovatelem územního plánu je Ing. arch. Čehovská, která zpracovávala už předešlý územní plán a místní podmínky jí nejsou zcela neznámé. Úkolem územního plánu je: vymezit nové plochy pro výstavbu rodinných domků, vymezit plochy pro drobné a střední podnikání, vymezit plochy pro občanskou vybavenost, vymezit prostory pro rekreačně sportovní vyžití a vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) (ČEHOVSKÁ, 2010).

36

ÚSES je systémem ekologicky významných prvků – biocenter, biokoridorů a interakčních prvků. Podle významu rozlišujeme ÚSES lokální, regionální neregionální, provinciální a biosférický (KUBEŠ, 1996). V katastru jsou navrženy prvky nadregionálního, regionálního i místního ÚSES. Vymezení ÚSES v novém územním plánu se dále odkazuje na projekt komplexních pozemkových úprav, který ještě nebyl započat a na jehož základě může dojít k lokálním úpravám ve výměře a umístění prvků ÚSES (ČEHOVSKÁ, 2010).

3.5.7 Průmysl a služby Z průmyslových podniků v Náměšti se zde nachází Sladovna, výrobna světelných reklam, podnik lehkého strojírenského průmyslu, dále výrobna ocelových konstrukcí a zámečnictví, autovrakoviště a stavebniny. Ze služeb mohou občané využívat v oblasti zdravotnictví ordinace praktických lékařů pro děti a dorost i pro dospělé, zubní ordinaci, lékárnu a nově (od roku 2011) ordinaci gynekologa a neurologa, oční optiku. V oblasti sociální péče působí Dům seniorů František. V Náměšti se nacházejí také pobočky české pošty s české spořitelny. Relaxaci a sportovní vyžití nabízí dům aktivního odpočinku Svatojánská zahrada a organizace Sokol ve svých prostorách. Zásobenost obyvatel potravinami, drogistickým i jiným zbožím zajišťují dvě prodejny smíšeného zboží, prodejna potravin, cukrárna, dvě řeznictví, prodejna květin a zahradnických potřeb, novinový stánek, prodejna elektroniky, prodejna stavebnin, prodejna vín a fotoateliér. Občané mohou též využít služeb kosmetického salonu, kadeřnictví, nehtového studia i dalších služeb (opravy elektrospotřebičů, výroba dřevěného nábytku, topenářství, elektroinstalatér, projektování staveb, cykloservis, dvě opravny automobilů, palírna). V oblasti pohostinství fungují v Náměšti pivnice, pizzerie a dvě restaurace. V městečku se nachází mateřská škola a základní škola prvního i druhého stupně. Střední školy a učiliště se nacházejí v okolních městech – v Lutíně (střední odborné učiliště, 9 km), v Litovli (střední odborné učiliště, gymnázium; 14 km), v Prostějově (střední odborné učiliště, gymnázium; 17 km) a v Olomouci (střední odborné školy, učiliště, gymnázia, vysoká škola, univerzita; 16 km). Mezi vzdělávací zařízení můžeme 37

zařadit i místní knihovnu, ve které mohou registrovaní čtenáři navíc využívat zdarma přístup k internetu.

3.5.8 Technická infrastruktura Pitná voda je do obce přiváděna vodovodem Pomoraví ze skupinového vodovodu Olomouc. Provozovatelem vodovodu je Moravská vodárenská a.s, dodavatelem společnost Insta Prostějov (moravská vodárenská). Kvalita dodávané pitné vody zcela vyhovuje evropským standardům po stránce fyzikální, chemické, mikrobiologické i biologické; z hlediska tvrdosti vody (koncentrace rozpuštěných vápenatých a hořečnatých solí) je přiváděná voda hodnocena jako tvrdá (URL 5). Městečko bylo plynofikováno roku 1996. Zemní plyn do obce dodává společnost Severomoravská plynárenská (PŘICHYSTALOVÁ, 2009). Elektrifikace proběhla nejprve v obci Náměšť (r. 1924) a později v obci Biskupství (r. 1929) (PAPAJÍK, 1996). Elektrická energie je nyní do obce dodávána firmou ČEZ (PŘICHYSTALOVÁ, 2009). Odvoz a nakládání s vyprodukovaným odpadem zajišťuje firma EKO unimed Medlov. Domovní odpad je vyvážen v intervalu 1x za dva týdny. Tříděnými komoditami v Náměšti jsou: plast, sklo (bílé i barevné), papír, kartónové obaly tetrapack, elektrozařízení. Sklo i papír odkládají občané na jedno z 6 sběrných míst do vyhrazených kontejnerů. Třídění a sběr plastů a obalů tetra-pack je prováděno v jednotlivých domácnostech do přidělených plastových pytlů, které po naplnění občané mohou ve stanovených termínech dopravit na sběrná místa, odkud jsou posléze odvezeny. Svoz nebezpečného a velkoobjemového odpadu se koná 2x do roka, Sběr železa organizuje místní organizace sboru dobrovolných hasičů dvakrát ročně. Elektrozařízení mohou občané odevzdat v Náměšti na Hané v tzv. e-domku. Poplatek za svoz a likvidaci odpadu v současnosti činí 370 Kč na osobu (URL 3). V současnosti je již obec odkanalizována hloubkovou jednotnou kanalizací, která byla v městysi budována ve dvou etapách v letech 2006 – 2010. Tato kanalizace je napojena na čistírnu odpadních vod (ČOV) nacházející se v sousední obci Loučany, společné pro obě sídla. Čistírna je vybudována na kapacitu 2930 ekvivalentních obyvatel (PŘICHYSTALOVÁ, 2009).

38

3.5.9 Doprava Hromadnou dopravu do okolních měst zajišťují v Náměšti jak autobusové, tak vlakové linky. Nejlepší spojení (autobusové i vlakové) je s městem Olomouc. Spojení s ostatními většími městy v okolí (Prostějov, Litovel, Lutín) jsou horší. Stejně jako v mnoha jiných obcích se dopravní obslužnost snižuje ve státní svátky a o víkendech. Katastrálním územím procházejí značené cyklotrasy 6025, 6033, 6247 vedené po silnicích III. třídy, místních a účelových komunikacích. Katastrem jsou vedeny tři značené pěší turistické trasy a naučná stezka (URL 3).

3.6 Spolek obnovy venkova, škola obnovy venkova Spolek pro obnovu venkova České Republiky (SPOV ČR) je otevřenou zájmovou nevládní a nestranickou organizací, která vznikla v roce 2003. Spolek se samostatnou právní subjektivitou působí v oblasti obnovy a rozvoje venkova. Členy jsou zástupci obcí, zemědělců, orgánů územní samosprávy, mikroregionů a skupin pro místní akce, dále pracovníci státní správy, odborných institucí, škol, projekčních pracovišť a peněžních ústavů. Škola obnovy venkova Olomouckého kraje, o. p. s. (ŠOV OK), je neziskovou organizací založenou Spolkem pro obnovu venkova. Účelem vzniku školy je vzdělávání a předávání informací zejména pro venkovskou samosprávu a subjekty působící na venkově v Olomouckém kraji. Mezi hlavní činnosti školy obnovy venkova patří organizování konferencí, školení a odborných kurzů, odborných setkání mezi mikroregiony, dále konzultační činnost a poradenství při přípravě projektů, získávání grantů v oblasti obnovy a rozvoje venkova. V neposledním případě se ŠOV OK zabývá i publikační a osvětovou činností (URL 11).

3.6.1 Uskutečněné projekty v obci Kanalizace První etapa budování hloubkové jednotné kanalizace proběhla v letech 2006 – 2007. Byla zbudována hlavní stoka a odbočky k jednotlivým domům v 8 ulicích městečka.

39

Druhá etapa byla ukončena v roce 2009 a v rámci ní bylo odkanalizováno dalších 15 ulic. Kanalizace byla financována z operačního programu infrastruktura, z fondu životního prostředí, z operačního programu životní prostředí a z rozpočtu městyse. Jednalo se o největší investiční akci v historii obce (URL 3). Celkové náklady obou etap činily 163 040 478 Kč, z čehož 28 613 005 Kč uhradila Náměšť (HUSIČKOVÁ, 2009).

Rekonstrukce krajských komunikací a budování cyklostezky V roce 2009 byla dokončena rekonstrukce krajských komunikací. Stavba trvala dva roky a byla financována Olomouckým krajem a Státním fondem dopravní infrastruktury. Celková částka činila 129,4 mil. Kč (URL 3). Současně s opravou krajských komunikací probíhala rekonstrukce chodníků a byla vybudována část cyklostezky. Na cyklostezku přispěl Olomoucký kraj částkou 1.662.500,- Kč a Státní fond dopravní infrastruktury částky 1.592.000,- Kč, zbylou část hradil městys (celková finanční náročnost byla 13 mil. Kč). Výstavba byla ukončena v roce 2010 (URL 3).

Veřejně prospěšné práce Od roku 2008 do roku 2010 byla vytvářena pracovní místa veřejně prospěšných prací (VPP) v rámci projektu Veřejně prospěšné práce (v rámci operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost), který je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Pracovní místa byla zaměřena na úklid a údržbu veřejných prostranství, komunikací a zeleně. Cílem bylo zaměstnání obtížně umístitelných osob na volném trhu práce. V období od 1. 10. 2008 do 6. 4. 2009 byla v městyse Náměšť na Hané v rámci projektu podpořena 4 pracovní místa na VPP za 294.164 Kč, v období od 1. 4. 2009 do 31. 5. 2009 bylo v městyse Náměšť na Hané v rámci projektu podpořeno 6 pracovních míst na VPP za 89.402 Kč, v období od 7. 12. 2009 do 31. 1. 2010 bylo v městyse Náměšť na Hané v rámci projektu podpořeno 1 pracovní místo na VPP za 12.000 Kč, v období od 1. 4. 2010 do 31. 10. 2010 bylo v městyse Náměšť na Hané v rámci projektu podpořeno 12 pracovních míst na VPP za

40

434.119 Kč. Příspěvek byl poskytnut vždy z 85 % z Evropského sociálního fondu, zbylých 15 % poskytl státní rozpočet České republiky (URL 3).

4 SWOT ANALÝZA OBCE Tabulka č. 4: SWOT ANALÝZA - OBLAST EKONOMIKY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

-

blízkost větších měst

-

zadluženost

-

atraktivita oblasti

-

špatná dopravní dostupnost

-

zbudování základní technické

některých okolních měst

infrastruktury

-

aktivita a členství v mikroregionu Litovelsko a MAS Region Haná, existence ŠOV OK

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

-

získání dotací

-

nezájem turistů

-

příchod nových investorů

-

nezájem investorů

-

odchod stávajících podnikatelů

Tabulka č. 5: SWOT ANALÝZA - SOCIÁLNÍ OBLAST SILNÉ STRÁNKY -

SLABÉ STRÁNKY

bohatá spolková a sportovní

-

zánik některých tradic

-

vandalismus a jiné společensky

činnost -

existence základní a mateřské

nežádoucí jevy

školy, lékařských zařízení -

-

pořádání kulturních i sportovních

málo vzdělávacích aktivit, kurzů apod.

41

akcí -

existence zařízení sociální péče PŘÍLEŽITOSTI

-

příchod nových obyvatel

-

získání dotací

-

příchod nového investora

OHROŽENÍ -

odchod mladých a kvalifikovaných lidí

-

mezigenerační spory

-

zhoršení dopravní obslužnosti

Tabulka č. 6: SWOT ANALÝZA OBLAST ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY -

existence územního plánu

-

existence PR a přírodního parku

-

dobudování ČOV a hloubkové

SLABÉ STRÁNKY -

zchátralých budov bývalého JZD

kanalizace

-

malé povědomí lidí

-

vandalismus

-

černé skládky

PŘÍLEŽITOSTI -

vytvoření zelených zón

-

provedení komplexních

OHROŽENÍ -

přílišné zvýšení turistiky v některých místech

pozemkových úprav -

staré ekologické zátěže v podobě

realizace návrhu ÚSES dle územního plánu

42

5 SWOT ANALÝZA MIKROREGIONU Tabulka č. 7: SWOT ANALÝZA - OBLAST EKONOMIKY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

-

existence svazku

-

nečerpání dotací každoročně

-

existence průmyslových podniků

-

malá a nejednotná propagace

-

existence strategického plánu

mikroregionu -

vysoká nezaměstnanost v některých obcích

-

absence manažera mikroregionu „na plný úvazek“

PŘÍLEŽITOSTI -

příchod nových investorů

-

získání dotací

OHROŽENÍ -

odliv kvalifikované síly z mikroregionu

Tabulka č. 8: SWOT ANALÝZA - SOCIÁLNÍ OBLAST SILNÉ STRÁNKY -

tradice kulturních událostí

-

existence svazku

-


-

existence ŠOV OK

-

místní organizace SDH, Sokol aj.

SLABÉ STRÁNKY -

velikost mikroregionu – nemožnost vytvoření vazeb mezi členskými obcemi

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

-

zvyšování kvalifikace obyvatel

-

odliv financí

-

příliv investorů, podnikavých lidí

-

krach klíčových podniků

43

Tabulka č. 9: SWOT ANALÝZA - OBLAST ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY -

SLABÉ STRÁNKY

existence CHKO Litovelské

-

Pomoraví a MZCHÚ -

absence odkanalizování více jak ½ obcí


-

PŘÍLEŽITOSTI

vysoké procento zornění půdy OHROŽENÍ

- zvýšený tlak dopravy

- získání dotací -vytvoření územních plánů všech obcí

6 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Dotazníkové šetření bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2011 mezi občany Náměště na Hané. Občané využili možnosti vyplnění již vytištěných dotazníků i dotazníků v elektronické podobě. Výsledky byly následně zpracovány pomocí tabulkového editoru MS Excel. Návratnost dotazníků nebyla příliš velká – v průměru 64 % (menší návratnost byla u elektronicky vyplňovaných dotazníků). V dotazníku byly zkombinovány otázky uzavřené a otevřené. Bohužel častokrát respondenti na otevřené otázky neodpověděli, což je škoda, protože právě tyto otázky mohly pomoci lépe popsat skutečné potřeby obyvatel.

6.1 Výběr a identifikace respondentů Z celkového počtu 2004 obyvatel (k 31. 12. 2009) bylo vybráno 130 respondentů starších 15 let. Mladší respondenti nebyli osloveni, jelikož se u nich nepředpokládá všeobecný přehled o dění v obci a o jejím vybavení. Ze 130 respondentů zodpovědělo dotazník 83 lidí. Při procentuálním vyjádření velikosti vzorku obyvatel starších 15 let, činí 83 lidí cca 4 %.

44

Věková struktura obyvatelstva 13%

0-14 let 15 let a starší 87%

Graf č. 3: Věková struktura obyvatelstva

Velikost vzorku respondentů 5%

respondetni obyvatelé starší 15 let

95%

Graf č. 4: Velikost vzorku respondentů

Respondenti dle pohlaví

muž 48% 52%

žena

Graf č. 5: Respondenti dle pohlaví 45

Respondenti dle věkové kategorie 6%

7%

11%

do 20 let 21 - 35 let 36 - 50 let 51 - 65 let

41%

nad 65 let 35%

Graf č. 6: Respondenti dle věkové kategorie

Respondenti dle ekonomické aktivity a oboru činnosti 4% 7%

zemědělství

1%

služby

19%

průmysl

10%

doprava stavebnictví veřejná správa

13%

student důchodce

31%

nezaměstnaný

12%

nezjištěno

2% 1%

Graf č. 7: Respondenti dle ekonomické aktivity a oboru činnosti

Respondenti dle podnikatelské činnosti 12%

podnikatel nepodnikatel

88%

Graf č. 8: Respondenti dle podnikatelské činnosti 46

Respondenti dle nejvyššího dosaženého vzdělání 10% 19% základní 4%

27%

střední bez maturity střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské

40%

Graf č. 9: Respondenti dle nejvyššího dosaženého vzdělání

6.2 Identifikace s mikroregionem Otázka č. 1: Co Vás pojí s místem, ve kterém žijete? Respondenti měli možnost u této otázky uvést i vícero pojících faktorů. Pouze jeden faktor (z 65 % to byla rodina) váže k místu bydliště 31 dotazovaných (tj. 37 %). Více faktorů uvedlo 63 % dotazovaných, nejčastějšími byla rodina a přátelé, sousedé, známí.

Co Vás pojí s místem, ve kterém žijete?

37%

1 faktor více faktorů

63%

Graf č. 10: Co Vás pojí s místem, ve kterém žijete?- uvedení jednoho či více faktorů

47

Otázka č. 1 - faktory dle četnosti uvedení

69

rodina 52

přátelé, sousedé, známí pozemek, na kterém bydlím kulturní nebo sportovní akce zvyky, tradice, folklór

30

10 5

Graf č. 11: Otázka č. 1- faktory dle četnosti uvedení

Otázka č. 2: Odstěhoval(a) byste se, pokud byste měl(a) možnost? Tato otázka částečně zodpovídá i celkovou spokojenost s bydlením v městysi, s jeho vybavením, chováním lidí atp. Většina dotázaných 63 % by se z městyse neodstěhovala. Tato odpověď se nejčastěji objevovala u lidí, kteří uváděli vícero faktorů, které je váží k místu bydliště. Ve dvou případech byla označena odpověď d) ano, za jiných podmínek. V jednom případě byla uvedena bez upřesnění podmínek a po druhé byl faktorem, který znemožňoval (znesnadňoval) stěhování, věk respondenta.

Odstěhoval (a) byste se, pokud byste měl (a) možnost? 3% ne 29%

ano, okamžitě ano, v horizontu 5 let

1%

63%

4%

ano, v případě výhodné nabídky ano za jiných podmínek

Graf č. 12: Odstěhoval(a) byste se, pokud byste měl(a) možnost?

48

Otázka č. 3: Chybí Vám v městysi něco, co k němu dříve patřilo? Nadpoloviční většině dotazovaných v městysi nechybí nic, co by k němu dříve patřilo. Při kladné odpovědi dotazovaní často uváděli i několik důvodů. Nejčastěji se v odpovědích objevovalo kino, dále bylo zmíněno koupaliště (s důrazem na jeho funkčnost) a byly zmíněny i kulturní akce – ve třech případech to byly i krajské dožínky s jejich folklorním charakterem (dnes se tato událost jmenuje Hanácké slavnosti a s folklorem nemá pranic společného, jedná se o „šňůru“ koncertů českých či slovenských zpěváků a hudebních skupin). Odpovědi také často poukazovaly na změnu charakteru Náměště z vesnice na městečko a s tím spojený postrádaný klid (obecně), klid na silnicích, více zeleně, vesnický vzhled, dodržování tradic a folklor. V jedné z odpovědí bylo dokonce přímo uvedeno, že lidé drží méně pospolu.

Chybí Vám v městysi něco, co k němu dříve patřilo? 4%

ano 43%

ne nezjištěno

53%

Graf č. 13: Chybí Vám v městysi něco, co k němu dříve patřilo?

Otázka č. 4: Co je dle Vašeho názoru typické pro městys a jeho okolí? Přestože u městyse může být typického pro každého něco jiného, velmi často se odpovědi shodovaly. Nejčastěji byl uváděn zámek. Některé odpovědi poukazovaly i na nedostatky, které mohly být pro dotazované také typické pro městys – vandalismus mládeže, pomalá správa, odosobnění vztahů a neúspěšné kulturní akce. Celkem 7 dotazovaných neuvedlo žádnou odpověď. Přehled nejčastějších odpovědí viz. graf č. 13. V odpovědích se objevilo také divadlo, festivaly, kostel, sportovní vyžití, spolky a region Haná.

49

Otázka č. 4 - četnost uvedení odpovědi zámek 54

příroda, Terezské údolí Zahrada (festival) "dožínky" neuvedeno

28

lokace

20

amfiteátr a okolí 10

7

6

památky 5

4

3

3

koupaliště kulturní život

Graf č. 14: Otázka č. 4 – četnost uvedení jednotlivých odpovědí

6.3 Představy o budoucím rozvoji Otázka č. 5: Jak hodnotíte pracovní příležitosti v městysi? Hodnocení pracovních příležitostí spadá z 87 % do špatné (spíše špatná i velmi špatná), což se odráží i v následujících otázkách, kde se jako klíčové pro městys objevuje i příchod nového investora.

Jak hodnotíte pracovní příležitosti v městysi?

13% 27% spíše dobrá spíše špatná velmi špatná 60%

Graf č. 15: Jak hodnotíte pracovní příležitosti v městysi?

50

Otázka č. 6: Jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje městyse? Hodnocení budoucího rozvoje městyse vychází pozitivně. U negativních odpovědí je někdy zmíněno zadlužení obce, které bude možnosti rozvoje po určitou dobu v budoucnosti omezovat.

Jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje městyse? 7% 28% vekmi pozitivně pozitivně negativně

65%

Graf č. 16: Jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje městyse?

Otázka č. 7: Byl(a) byste ochoten/ochotna se osobně podílet na rozvoji městyse a jeho okolí? Ochota podílet se na rozvoji městyse je velmi vysoká, což je pro rozvoj městyse dobře. Tuto odpověď označili jak někteří senioři starší 65 let, tak i mladí lidé do 20 let a i v ostatních věkových kategoriích odpověděla vždy více jak ½ dotazovaných kladně. Byl (a) byste ochoten/ochotna se osobně podílet na rozvoji městyse?

27% ano ne

73%

Graf č. 17: Byl(a) byste ochoten/ochotna se osobně podílet na rozvoji městyse a jeho okolí?

51

Otázka č. 8: Na co by podle Vás měly být vynaloženy veřejné finanční prostředky v městysi nebo v jeho okolí? Občané mohli vybrat více z uvedených možností, nebo navrhnout oblast novou, do které by se podle jejich názoru mělo v budoucnu investovat. Z navrhovaných oblastí to byl zejména sport, volnočasové aktivity mládeže, koupaliště, školní jídelna, „dotažení“ stávajících aktivit, vybudování ubytovacích kapacit, zlepšení propagace a využívání zámku, zbudování prostor pro děti, zajištění pořádku a bezpečnosti a vytvoření pracovních příležitostí pro nezaměstnané.

Četnost uvedení jednotlivých odpovědí 48

budování infrastrutktury zkrášlení veřejných prostranství ochrana přírody

47

34

kultura

33

15

dům s pečovatelskou službou jiné účely 14 8

řešení bytové otázky 6 1

rozvoj zemědělství nezjištěno

Graf č. 18: Vyhodnocení otázky č. 8 – četnost uvedení jednotlivých odpovědí

Otázka č. 9: Jak hodnotíte informovanost obyvatel o připravovaných společenských akcích a projektech v městysi a okolí? Tato otázka byla zacílena na zjištění reálné situace v informovanosti obyvatel. Informovanost o připravovaných akcích a projektech může být klíčovou pro úspěch celého projektu.

52

Jak hodnotíte inforomovanost obyvatel o připravovaných společenských akcích a projektech v městysi a jeho okolí? 15%

1%

dobrou špatnou nezjištěno

84%

Graf č. 19: Jak hodnotíte informovanost obyvatel o připravovaných společenských akcích a projektech v městysi a okolí?

Otázka č. 10: Co by bylo potřeba ještě učinit pro další rozvoj městyse a jeho okolí? V této otázce mohli dotazovaní vyjádřit svůj názor a jmenovat obecně oblasti vhodné k rozvoji, nebo i konkrétní akce pro realizaci či jejich nápravu. K této otázce se vyjádřila nadpoloviční většina (65 %) dotazovaných. Nejčastěji bylo jmenováno: dobudování infrastruktury v bočních a nově vybudovaných ulicích, získání peněz a lepší hospodaření s nimi, přitáhnutí podnikavých lidí a nových investorů, vybudování ubytovacích kapacit a podpora cestovního ruchu, větší zapojování mládeže (spolky, kroužky), častější pořádání kulturních akcí, zlepšení morální úrovně obyvatel, zapojit obyvatele do práce ve veřejném zájmu, oprava koupaliště. Dále bylo zmíněno i lepší plánování akcí, zlepšení přístupu úřadu městyse, zvýšení zeleně v obci, hřiště pro nejmenší, atletická dráha, bankomat, splatit dluhy a lepší propagace městyse.

Otázka č. 11: Jak vnímáte členství ČR v Evropské unii (EU)? Největší část respondentů vidí ve spojitosti s Evropskou unií a členství ČR v ní problémy – znesnadnění a zkomplikování řady věcí. Názory že členství ČR v EU nemá na náš běžný život vliv i názor, že toto členství řadu věcí zlepšilo, zastává vždy cca 1/5 lidí. Zajímavé je, že 16 % lidí zkombinovalo obě odpovědi.

53

Jak vnímáte členství ČR v Evropské unii? 3%

mnoho věcí se zlepšilo

19%

16%

na náš běžný život nemá zapojení do EU žádný vliv mnoho věcí je složitějších

22%

mnoho věcí se zlepšilo, ale mnoho věcí je i složitějších nezjištěno

40%

Graf č. 20: Jak vnímáte členství ČR v Evropské unii (EU)?

6.4 Vybavenost obce a okolí Otázka č. 12: Jak hodnotíte vybavenost městyse? V této otázce měli obyvatelé uvést své hodnocení jednotlivých složek vybavenosti obce. Hodnocení bylo prováděno tzv. „známkováním“ dle jejich spokojenosti. Nejhorší hodnocení dosáhla zásobenost ostatním zbožím, nejlépe dopadlo pohostinství. Překvapující může být poměrně vysoká známka i technické infrastruktury. Městys má již plně zbudovanou základní infrastrukturu, ovšem vzhledem k rychlému postupu nové zástavby, chybí často asfaltové koberce i chodníky v nově vzniklých ulicích. Navíc stav komunikací v některých bočních ulicích městyse, není příliš dobrý. Tyto faktory tedy mohly ovlivnit hodnocení technické infrastruktury.

Tabulka č. 10: Vyhodnocení otázky č. 12 VYBAVENOST

PRŮMĚRNÁ ZNÁMKA

zásobování obchodu s potravinami

2,4

zásobenost ostatním zbožím

2,8

technická infrastruktura

2,6

54

dopravní infrastruktura pohostinství

2,5 2,1

sport, volný čas

2,3

přístup k internetu

2,4

Otázka č. 13: Jak hodnotíte služby poskytované v městysi? Dotazovaní občané v této otázce hodnotili kvalitu služeb stejným způsobem jako u předešlé otázky. Nejlépe hodnocený byl svoz odpadu, nejhůře oblast dalšího vzdělávání.

Tabulka č. 11: Vyhodnocení otázky č. 13 SLUŽBA školství řemeslné služby, opravy svoz odpadu zdravotnictví sociální péče další vzdělání (kurzy, knihovna atd.)

PRŮMĚRNÁ ZNÁMKA 1,9 2,5 1,7 2,0 2,2 2,6

Otázka č. 14: Jaký odpad pravidelně separujete? Otázka zjišťuje, jaké návyky ve třídění odpadu občané mají a které druhy odpadu pravidelně separují. Jeden z dotazovaných odpad pravidelně netřídí, zbylí třídí vždy alespoň dvě komodity. Nejčastěji lidé separují plast a sklo. Z jiných druhů odpadů lidé nejčastěji separují železný šrot a textil, méně často obaly tetra-pack, nebezpečný a velkoobjemový odpad.

55

Jaký odpad pravidelně separujete? 82

plast

74 67

sklo papír

49

elektroodpad

30

biologicky rozložitelný odpad hliník

11 1

žádný

Graf č. 21: Vyhodnocení otázky č. 14- četnost uváděných odpovědí

Otázka č. 15: Jaké opatření by podle Vás zlepšilo čistotu v městysi a vzhled sběrných míst? Tato otázka měla zjistit názor obyvatel na čistotu v městysi i na čistotu sběrných míst a zjistit jejich názory a nápady na jejich zlepšení. Stejně jako v u ostatních otevřených otázek i tuto otázku řada lidí nezodpověděla. Sběrná místa i jejich čistota byla několikrát pochválena. Velmi často se objevoval názor nepořádnost některých obyvatel, na jejich výchovu a bylo zdůrazněno, že bez tohoto bude vzhled vždy někdo kazit. Z opatření pro zlepšení čistoty sběrných míst bylo navrhováno: jejich ohrazení, plotem, živým plotem, přidání kontejnerů, častější svoz odpadů. Z opatření týkajících se spíše městyse to bylo: uklízení výkalů vlastníky psů, využívání nezaměstnaných pro úklid veřejných prostranství, více košů (s důrazem na jejich odolnost vůči vandalismu), zřízení obecní policie, dohlížení a pokutování přestupků a několikrát zazněl i návrh na zřízení sběrného dvora.

Otázka č. 16: Jste spokojen(a) s kulturou v městysi? Překvapivých 80 % respondentů je spokojeno s kulturou v městysi, určité procento nespokojenosti se dalo předpokládat již podle některých předešlých odpovědí, kdy bylo 56

doporučováno pořádat více kulturních akcí, či kde si zmiňovali, že jim některé kulturní akce pořádané v dřívějšku chybí.

Jste spokojen(a) s kulturou v městysi? 20% ano ne

80%

Graf č. 22: Jste spokojen(a) s kulturou v městysi?

Otázka č. 17: Co Vám nejvíce v městysi chybí? Tato otázka měla zjistit potřeby obyvatel – vyskytovaly se podobné odpovědi jako u otázek 4 a 10. Nejčastěji byl vzpomínán bankomat, dále pak chodníky v některých částech obce, kino, zrekonstruované koupaliště, zeleň, sportovní vyžití, volnočasové aktivity pro mládež, místa pro matky s dětmi, kulturní akce, dobré zásobování obchodů, obecní policie.

6.5 Hodnotové preference Otázka č. 18: Jste spokojen(a) s tím, jak se lidé v městysi k sobě chovají? Překvapivě velká část dotázaných (40 %) obyvatel není spokojeno chováním lidí v městysi. Nejčastěji jim vadí vandalismus a ničení majetku (obecního i soukromého), znečišťování prostředí mládeží a jejich bezohlednost, nerespektování, lhostejnost a neochota, pomluvy a závist, spalování plastů v domácnostech.

57

Jste spokojen(a) s tím, jak se lidé v městysi k sobě chovají?

ano

40%

ne 60%

Graf č. 23: Jste spokojen(a) s tím, jak se lidé v městysi k sobě chovají?

Otázka č. 19: Myslíte si, že lidé ve Vašem městysi mají během roku dostatek příležitostí ke společným kontaktům? Již v odpovědích na předešlé otázky zazněly místy „stížnosti“ na změnu charakteru obce a na změnu chování lidí. Přítomnost vandalismu, neúcta mládeže, lhostejnost, závist a sousedské spory jsou na vině z rozčarování nad chováním obyvatel. Přesto si myslím, že nespokojenost 40 % dotazovaných je nečekaně vysoká.

Myslíte si, že lidé v městysi mají během roku dostatek příležitostí ke společným kontaktům? 12%

1%

ano ne nezjištěno

87%

Graf č. 24: Myslíte si, že lidé ve Vašem městysi mají během roku dostatek příležitostí ke společným kontaktům?

58

Otázka č. 20: Znáte místní tradice? Většina obyvatel místní tradice zná. Lidé, kteří uvedli, že místní tradice neznají, byli většinou ve věku do 35 let. Důvodem proč tradice naznají může být, že nejsou místní rodáci anebo fakt, že v poslední době tradice stále více upadají.

Znáte místní tradice? ano, znám, jsem na ně hrdý, chci je předávat svým dětem ano, znám,ale jsou přežité

5% 17%

49% ne, neznám

29% nezjištěno

Graf č. 25: Znáte místní tradice?

6.6 Problémy každodenního života Otázka č. 21: Jak hodnotíte dostupnost zdravotnických služeb? Drtivá většina dotazovaných uvedla, že považují zdravotnické služby za dostupné. Základní zdravotnická zařízení (obvodní lékař, dentista) se nacházejí přímo v obci. Za specialisty musí obyvatelé jet do okolních měst (Litovel, Olomouc, Prostějov). Tato dojížďka je však do 20 km, což je pro většinu přijatelné. Jak hodnotíte dotupnost zdravotníckých služeb? 11%

1%

vyhovující nevyhovující nezjištěno

88%

Graf č. 26: Jak hodnotíte dostupnost zdravotnických služeb? 59

Otázka č. 22: Jak hodnotíte veřejnou dopravu v rámci mikroregionu? Při hodnocení dopravy byl použit stejný systém jako u hodnocení služeb a vybavenosti v městysi. Nejlépe hodnocená je kvalita dopravních prostředků. Nejhůře pak frekvence spojů. Toto hodnocení mohlo být ovlivněno odpověďmi obyvatel osady Nové Dvory, kde je dopravní obslužnost špatná i v pracovní dny.

Tabulka č. 12: Vyhodnocení otázky č. 22

návaznost spojů

PRŮMĚRNÁ ZNÁMKA 2,2

frekvence spojů

2,3

kvalita autobusů

1,7

celková obslužnost mikroregionu

2,1

HLEDISKA

Otázka č. 23: Při cestách za nákupy, zaměstnáním/školou, zábavou apod. používáte nejčastěji? Z výsledků vyplývá, že pouze veřejnou dopravu využívá jen málo obyvatel. Téměř 1/5 jich jezdí výhradně automobilem a převažující většina kombinuje různé prostředky.

Při cestách za nákupy, zaměstnání, školou, zábavou nejčastěji využíváte? 24%

automobil kolo

1%

veřejnou dopravu

6% 69%

kombinaci různých prostředků

Graf č. 27: Při cestách za nákupy, zaměstnáním/školou, zábavou apod. používáte nejčastěji?

60

Otázka č. 24: Co pokládáte za největší problém městyse a jeho okolí? Poslední dvě otázky byly opět otevřené. Asi 1/3 respondentů nezodpověděla ani jednu z nich. Zbylí lidé nejčastěji uváděli jako problém: nevychovanou mládež, nově vybudované a zúžené silnice, malé vyžití (sportovní i kulturní), nepořádek (zejména psí výkaly), nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek financí, ničení zeleně, absence komunikací k novostavbám, špatný kontakt mezi občany a úřadem, špatná dostupnost některých měst. Jmenováni byli i místní opilci, kteří postávají před obchody a absence urbanistického plánu.

Otázka č. 25: Co Vám osobně nejvíce komplikuje běžný život? Jako největší komplikace byl uváděn: opět špatný stav silnic, hluk, nezaměstnanost, psí exkrementy před domem závistivost, nedostatečný svoz odpadů, růst cen zboží, parkování na chodnících, zásobování obchodů a špatné dopravní spojení.

7 NAVRHOVANÉ PROJEKTY 7.1 Revitalizace zeleně v obci Přímo v obci se nachází velké množství stromů. Jedná se často o stromy velmi staré, které stojí jak v ulicích městyse, tak i v zámeckém parku. Často jde o významné stromy

či přímo stromy památné, které jsou zanedbávány. Jsou prováděny pouze nejpotřebnější zásahy – např. pokud je ohrožen přímo strom a jeho statika nebo při ohrožení veřejného zdraví atp. Tyto situace nastávají po vichřicích a bouřích, kdy z proschlých korun padají ulámané větve. Cílem ošetření by bylo v prvé řadě zlepšit zdravotní stav stromů, které utváří typický vzhled některých částí městyse. Zároveň se tím i zabrání možným škodám na majetku či zdraví osob. Současně by mohla proběhnout výsadba nových stromů ve vybraných místech, tak aby po úhynu stávajících stromů nebylo narušení vzhledu části obce tak patrné. Tyto aktivity by mohly být financované z Operačního programu životního prostředí – osa 6: Dotace pro zlepšování stavu přírody a krajiny. Další možností financování by byl program rozvoje venkova ČR – III. Osa – Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova.

61

7.2 Zbudování silnic a chodníků Dalším z navrhovaných projektů je zpevnění (asfalt) současných místních komunikací a vybudování nových chodníků. Chodníky i zpevněné asfaltové silnice totiž chybí v nově vzniklých ulicích obce, kam se přistěhovaly zejména mladé rodiny, mladé páry, u kterých se založení rodiny přepokládá. Zbudování zejména chodníků je žádoucí pro zajištění bezpečnosti dětí, které by v případě nevybudování se musely pohybovat po frekventovaných silnicích. Položení silnic by mohlo být financováno z Regionálního Operačního Programu NUTS II Střední Morava.

7.3 Rekonstrukce areálu „U kapličky“ Současný stav venkovních hudebního pavilonu v areálu U kapličky je jakýmsi provizoriem a potřebuje generální opravu. Stavba je hojně využívaná v období od jara do podzimu i během folkového festivalu. V areálu kapličky by byl opraven zděný altán (obezdívka, interiér), posuvná vrata, dveře i sousední dřevěná stavba, byly by provedeny nové rozvody elektřiny. Záměr by bylo možné realizovat a financovat z Regionálního Operačního Programu NUTS II Střední Morava (osa 3 - Cestovní ruch).

7.4 Rekonstrukce hřiště V současnosti se v obci nachází areál fotbalového hřiště s hřištěm volejbalovým a asfaltovým. Tento areál by byl kompletně zrekonstruován a přebudován na multifunkční hřiště. Rekonstrukce by se dotkla i vybavení hlavní budovy (rekonstrukce šaten, sprch, rekonstrukce přilehlé ubytovny na sociální zázemí náležící k hřišti). Areál volejbalového hřiště s technickou místností by byl opraven. Taktéž asfaltová by prošla povrchovou úpravou, hřiště by bylo osazeno novými basketbalovými koši, U-rampou. Na přilehlých travnatých plochách by bylo zřízeno malé posezení (lavičky, stůl) a atrakce pro děti (např. houpačky, dřevěné průlezky apod.). I tento projekt by bylo možné realizovat a financovat z Regionálního Operačního Programu NUTS II Střední Morava (osa 3 - Cestovní ruch).

62

8 VÝSLEDKY A DISKUZE Obec Náměšť na Hané v roce 2009 dokončila budování kanalizace a tím završila budování základní technické infrastruktury. Mohlo by se zdát, že základ je připraven a nyní se budou realizovat jen nástavbové projekty. Ovšem díky rychlému rozvoji výstavby rodinných domů vznikly nové ulice, které postrádají právě i tuto základní nejnutnější infrastrukturu – osvětlení, zpevněné komunikace a chodníky. Zejména poslední zmiňované chodníky jsou důležité pro bezpečný pohyb lidí – hlavně maminek s dětmi. Tyto rozvojové plochy leží vždy na okraji obce a rodiny musí docházet/dojíždět do obchodů, lékárny, na poštu i k lékařům do centra Náměště. S rychlým nárůstem obyvatelstva i se „změnou doby“ se v obci vyskytly další problémy typické spíše pro města – vandalismus a náznaky mezigeneračních sporů. Na druhou stranu se zde vyskytují i problémy typické pro vesnici – špatná dopravní obslužnost - zejména o víkendech, nezaměstnanost a málo pracovních příležitostí. V dotazníkovém šetření vyjádřila řada lidí svou nevůli nad vandalismem a podobným chováním, zároveň vyslovili svou ochotu se podílet na rozvoji městyse, což je pro dobrou budoucnost městyse klíčové. Možnosti, kterými směry by se mohla Náměšť ubírat, byly dány jak SWOT analýzou, tak byly zjištěny přímo od obyvatel. Myslím, že toto může být velmi dobrý začátek pro zavedení Místní Agendy 21.

9 ZÁVĚR Práce si kladla za cíl najít možnosti rozvoje Náměště na Hané, k čemuž dopomohlo jak dotazníkové šetření, tak provedení SWOT analýzy (určení silných, slabých stránek, příležitostí a ohrožení). Mikroregion Litovelsko patří mezi větší mikroregiony. Je velmi rozmanitý, co se týká přírodních poměrů, a obsahuje i dostatek historických, technických i přírodních zajímavostí, tudíž není jednotvárný. Tyto své klady může turistům ukázat jen, když o něm budou vědět, proto je důležitá jeho důsledná a jednotná propagace, strategické plánování v souladu se stanovanými cíly mikroregionu.

63

Taktéž městys Náměšť na Hané může turistům, ale i svým obyvatelům poskytnout široké spektrum služeb a nabídnout řadu zážitků. I zde bych zdůraznila důležitost strategického plánování, dále pak zapojení veřejnosti a hledání nových dotačních příležitostí pro financování svých záměrů.

64

10 LITERATURA CULEK M. a kol., 1996: Biogeografické členění České republiky (1. díl), Praha: Enigma, 347 s. ISBN 80-853-6880-3

ČÁSTEČKOVÁ P., 1999: Řeky a potoky v ČR. Olomouc: Alda, 317 s. ISBN 80-8560063-3 DVOŘÁČEK P, RŮŽIČKA J., 2008: Haná: Olomoucko, Prostějovsko, Přerovsko. Praha: Levné knihy, 112 s. ISBN 978-80-7309-516-1 FIALA J., 2003: Přírodní park Terezské údolí, 56 s., ISBN 80-239-1212-7 HUSIČKOVÁ

M.,

2009:

Kanalizace

v

Náměšti

dokončena. In

Náměšťské

noviny. 32, s. 1 KARPAS J. a kol., 1970: Haná. Praha: Olympia, 190 s. KESTŘÁNEK J. a kol., 1984: Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 315 s. KRAJŠEK B., 1998: Úvod k místním Agendám 21 v České republice. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 43 s., 80-7212-052-2 KRATOCHVÍL J., 1925: Náměšť na Hané, Biskupství a Nové Dvory: Obrázek

minulosti a přítomnosti hanáckého městečka, Náměšť na Hané: Družstevní tiskárna, 252 s. KUBEŠ J., 1996: Plánování venkovské krajiny, Ostrava:VŠB-Technická univerzita, 186 s., ISBN 80-7078-358-3 KUBÍČEK A., OPLUŠTIL J., 1969: Hospodářský vývoj Náměště na Hané. s. 23-29 In

Sborník prací o životě v obci, Náměšť na Hané, 55 s. PAPAJÍK D., 1996: Paměti obce Náměště na Hané, Olomouc: DANAL, 63 s., ISBN 80-85-973-20-0 PŘICHYSTALOVÁ V., 2009: Ekologické a environmentální problémy obce Náměšť na

Hané (případová studie k. ú. Náměšť na Hané), bakalářská práce, Brno, MZLU v Brně QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Brno

65

REITSCHMIEDOVÁ A., 1998: Práce s veřejností a místní Agenda 21. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR a Český ekologický ústav, 88 s., 80-7212-047-6 REITSCHMIEDOVÁ A. a kol., 2003: Metodika pro místní Agendy 21 v České

republice. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR a Český ekologický ústav, 88 s. RŮŽKOVÁ J. a kol., 2006: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005: 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 759 s. ISBN 80-250-1310-3 ŠAFÁŘ J. (red.), 2003: Olomoucko. In Mackovčin P a Sedláček M. (ed.): Chráněná

území ČR, svazek VI, Agentura ochrany přírody a krajiny a Ekocentrum Brno, 454 s., ISBN 80-860-6446-8 VACA, J., 1995: Hanáckým krajem Mánesovým s pověstí a zkazkou. 47s.

Koncepty a strategické plánovací dokumenty: Centrum pro Komunitní Práci Aktualizace strategického plánu mikroregionu Litovelsko

na období 2006 – 2013 ČEHOVSKÁ I. 2010, Územní plán Náměšť na Hané KRÁTKÝ M., SERVUS M. Plán péče o přírodní rezervaci Terezské údolí pro období

2009 – 2014, Olomoucký kraj ve spolupráci s organizací Sagittaria, 2009 VAŇKOVÁ E. (zpracovala), 2009: Závěrečný účet 2008 mikroregionu Litovelsko VAŇKOVÁ E. (zpracovala), 2010: Závěrečný účet 2009 mikroregionu Litovelsko

Internetové zdroje: [URL 1]

Bílsko obec [online]. 2011 [cit. 9. 3. 2011], Dostupné na:

[URL 2]

GRASS M. (red.), 2005: Představujeme mikroregiony kraje: Litovelsko. In

Olomoucký kraj [online]. [cit. 15. 1. 2010] dostupný na:

66

[URL 3]

Městys Náměšť na Hané [online]. [cit. 15. 1. 2011], Dostupné na:

[URL 4]

Moravská cesta [online]. [cit. 8. 2. 2011], Kdo jsme. Dostupné na:

[URL 5]

Moravská vodárenská, a.s. [online]. 2011

[cit. 8. 2. 2011], Dostupné na:

[URL 6]

Obec Bílá Lhota [online]. [cit. 9. 3. 2011], Bílá Lhota. Dostupné na:

[URL 7]

Obec Haňovice [online]. [cit. 1. 3. 2011], Místopis. Dostupné na:

[URL 8]

Obec Cholina [online]. [cit. 1. 3. 2011], Dostupné na:

[URL 9]

Průvodce mikroregionem Litovelsko [online]. [cit. 15. 1.2011], Dostupné na:

[URL 10] Region Haná, o. s. [online]. 2011 [cit. 23. 2. 2011], Dostupné na: [URL 11]

Spolek pro obnovu venkova Olomouckého kraje [online]. 2011 [cit. 2. 4. 2011], Dostupné na:

[URL 12]

Český statistický úřad (ČSÚ) [online]. 2011 [cit. 8. 2. 2011], Dostupné na:

[URL 13]

Mapy – Národní geoportál INSPIRE [online]. 2010 [cit. 10. 1. 2011] Dostupné na:

[URL 14]

AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny [online]. [cit. 15. 1. 2011], Dostupné na:

67

11 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Základní přehled obcí mikroregionu Tabulka č. 2: Struktura obyvatelstva dle ekonomické aktivity Tabulka č. 3: Obyvatelstvo starší 15 let dle nejvyššího dosaženého vzdělání Tabulka č. 4: SWOT analýza - oblast ekonomiky Tabulka č. 5: SWOT analýza - sociální oblast Tabulka č. 6: SWOT analýza - oblast životního prostředí Tabulka č. 7: SWOT analýza - oblast ekonomiky Tabulka č. 8: SWOT analýza - sociální oblast Tabulka č. 9: SWOT analýza - oblast životního prostředí Tabulka č. 10: Vyhodnocení otázky č. 12 Tabulka č. 11: Vyhodnocení otázky č. 13 Tabulka č. 12: Vyhodnocení otázky č. 22

12 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel od roku 1869 do roku 2001 Graf č. 2: Věková pyramida Graf č. 3: Věková struktura obyvatelstva Graf č. 4: Velikost vzorku respondentů Graf č. 5: Respondenti dle pohlaví Graf č. 6: Respondenti dle věkové kategorie Graf č. 7: Respondenti dle ekonomické aktivity a oboru činnosti Graf č. 8: Respondenti dle podnikatelské činnosti Graf č. 9: Respondenti dle nejvyššího dosaženého vzdělání 68

Graf č. 10: Otázka č. 1: Co Vás pojí s místem, ve kterém žijete?- uvedení jednoho či více faktorů Graf č. 11: Otázka č. 1- faktory dle četnosti uvedení Graf č. 12: Odstěhoval(a) byste se, pokud byste měl(a) možnost? Graf č. 13: Chybí Vám v městysi něco, co k němu dříve patřilo? Graf č. 14: Otázka č. 4 – četnost uvedení jednotlivých odpovědí Graf č. 15: Jak hodnotíte pracovní příležitosti v městysi? Graf č. 16: Jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje městyse? Graf č. 17: Byl(a) byste ochoten/ochotna se osobně podílet na rozvoji městyse a jeho okolí? Graf č. 18: Vyhodnocení otázky č. 8 – četnost uvedení jednotlivých odpovědí Graf č. 19: Jak hodnotíte informovanost obyvatel o připravovaných společenských akcích a projektech v městysi a okolí? Graf č. 20: Jak vnímáte členství ČR v Evropské unii (EU)? Graf č. 21: Vyhodnocení otázky č. 14- četnost uváděných odpovědí Graf č. 22: Jste spokojen(a) s kulturou v městysi? Graf č. 23: Jste spokojen(a) s tím, jak se lidé v městysi k sobě chovají? Graf č. 24: Myslíte si, že lidé ve Vašem městysi mají během roku dostatek příležitostí ke společným kontaktům? Graf č. 25: Znáte místní tradice? Graf č. 26: Jak hodnotíte dostupnost zdravotnických služeb? Graf č. 27: Při cestách za nákupy, zaměstnáním/školou, zábavou apod. používáte nejčastěji?

69

13 SEZNAM ZKRATEK CpKP – Centrum pro komunitní práci

ČOV – čistírna odpadních vod CHKO – chráněná krajinná oblast MAS – místní akční skupina MA 21 – místní Agenda 21 NPP – národní přírodní památka NPR – národní přírodní rezervace POV – program obnovy venkova PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace SPOV ČR – spolek pro obnovu venkova České republiky ŠOV OK – škola obnovy venkova Olomouckého kraje TUR – trvale udržitelný rozvoj ÚSES – územní systém ekologické stability

15 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Náměšť a okolí na Komenského mapě Moravy z roku 1624 Příloha č. 2: Náměšť a okolí na mapě 1. vojenského mapování (1764-1768) Příloha č. 3: Ortofotomapa Náměště a okolí Příloha č. 4: Současná mapa mikroregionu Příloha č. 5: Chráněná území mikroregionu Příloha č. 6: Zámek Náměšť na Hané,

70

Příloha č. 7: Zřícenina hradu Náměšť na Hané Příloha č. 8: Sladovna Náměšť na Hané („dolní“ zámek) Příloha č. 9: Vodní elektrárna Nové Mlýny Příloha č. 10: Letecký pohled na hrad Bouzov a jeho okolí Příloha č. 111: Most Sv. Jana v Litovli Příloha č 12: Protipovodňové hráze v Seničce Příloha č. 13: PR Terezské údolí Příloha č. 14: Ukázka krápníkové výzdoby Javoříčských jeskyní Příloha č. 15: Letecký pohled Litovelské Pomoraví Příloha č. 16: Ukázka hanáckého kroje (ženský a mužský svatební kroj) Příloha č. 17: Dotazník

71

Současnost a perspektivy rozvoje obce Náměšť na Hané v rámci mikroregionu Litovelsko

Recommend Documents