Sociální služby v Irsku

Sociální služby v Irsku Ladislav P r ů š a České Budějovice, 25. května 2016

osnova Administrativně správní členění země, struktura obyvatelstva Legislativní rámec sociálních služeb Financování sociálních služeb Plánování rozvoje sociálních služeb Sociální služby a jejich síťování Pracovníci v sociálních službách Kvalita sociálních služeb Služby sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Služby sociální prevence pro rodiny a děti, pro lidi bez přístřeší, protidrogové preventivní služby a služby sociální prevence pro minority 10. Doporučení pro Českou republiku 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Administrativně správní členění země, struktura obyvatelstva    

   

nejčastěji uváděné členění země – 26 historických okresů, 8 krajů, pro parlamentní volby je definováno 42 volebních obvodů, ve statistice – členění na 4 historické provincie (Leinster, Monster, Connacht a Ulster) v cestovním ruchu – členění na 6 turistických oblastí, pro účely čerpání z fondů EU – 2 rozvojové oblasti (JV a SZ), hl. město Dublin, počet obyvatel: 4,629 mil. (2015), dlouhodobě se zvyšuje (21 % ve věku do 14 let, 66 % ve věku 15 – 64 let, 13 % ve věku 65 +)

Legislativní rámec sociálních služeb 



sociální služby se soustřeďují na uspokojení potřeb občanů, zahrnují péči o zdraví, vzdělání, udržení příjmu, bydlení a sociální služby, narůstá závislost na sociálních službách zajišťovaných státem, které rodina a dobrovolné aktivity nejsou schopny v potřebné míře zajistit 

 

všestranně podporovat pomoc a péči poskytovanou rodinou a dobrovolnými organizacemi, nahrazovat tuto „neformální“ péči, pokud selže nebo není dostatečná, zabezpečit oblast služeb, které dobrovolné aktivity nemohou uspokojit.





 

  

poskytování služeb vychází z historické role katolické církve v oblasti politiky sociálních a zdravotních služeb, soc. služby – součást služeb společenské péče v rámci zdravotní péče (zákon o ochraně zdraví z r. 1970), přístup k soc. službám musí mít všichni členové společnosti, provádění soc. služeb je zajišťováno týmy společenské péče na místní úrovni, významná je role nevládních organizací, poskytování služeb zpravidla na základě žádosti, důraz položen na služby poskytované v domácnosti, problémy: koordinace činností poskytovaných z různých zdrojů, malý důraz na prevenci vzniku závislosti starých lidí na společenské péči

 







služby poskytované dětem – zákon o péči o děti (r. 1991) důraz na poskytování služeb tak, aby děti mohly být ponechány v péči rodiny, chrání zájmy dětí, kterým není věnována odpovídající péče (děti zanedbávané, zneužívané, ohrožené) – umožňuje policii a zdravotnickým orgánům ihned zasáhnout, zákon upravuje činnost dětských předškolních zařízení a dětských domovů, zmocňuje ministerstvo zdravotnictví ke zřizování ubytovacích zařízení pro mladistvé bezdomovce.

Financování sociálních služeb dávky při poskytování sociálních služeb     

dávky při péči o člena rodiny příspěvek na nepřetržitou péči příspěvek na domácí péči příspěvek na péči dávka při respitní péči

vypláceny přímo pečovateli, jejich výše není závislá na stupni závislosti

dávky při péči o člena rodiny     



vyplácena pečujícím osobám, platba soc. pojištění, 18 let věku, doba péče = 6 týdnů – 2 roky, bez ověřování majetkových a příjmových poměrů, odchod z trhu práce (max. 15 hod. práce týdně → péče na plný úvazek), výše dávky: 





při péči jednu osobu 204 € týdně (239 €, pokud se jedná o osobu starší 66 let), při péči o více osob 306 € týdně (358,50 €, pokud se jedná o osoby starší 66 let),

osoba, o kterou je pečováno, nesmí být v nemocnici nebo v pečovatelském domě

příspěvek na nepřetržitou péči 

 



vyplácen příjemcům dávek v invaliditě, kteří jsou natolik těžce zdravotně postiženi, že potřebují péči jiné osoby minimálně po dobu 6 měsíců, není vyžadována žádná minimální doba pojištění, dávka nepodléhá podmínce ověření majetkových a příjmových poměrů, výše dávky činí 309,50 € týdně

příspěvek na domácí péči 

 



vyplácen na děti ve věku maximálně 16 let, které žijí doma a vyžadují prokazatelně více péče a pozornosti, než ostatní děti jejich věku, není vyžadována žádná minimální doba pojištění, přiznání dávky podléhá ověření majetkových a příjmových poměrů žadatele, výše dávky činí 205 € týdně

příspěvek při péči 

 



vyplácen poskytovatelům péče, kteří dosáhli věku 18 let a kteří se starají o nemocné či invalidní osoby starší 16 let a děti, na které je vyplácen příspěvek na domácí péči, není vyžadována žádná minimální doba pojištění podléhá ověření majetkových a příjmových poměrů žadatele s ohledem na vlastní zdroje pečovatele výše příspěvku na péči činí:  

205 € týdně, pokud je péče poskytována jedné osobě, 307,50 € týdně, pokud je péče poskytována více osobám

dávka při respitní péči 

 



roční platba vyplácená pečovatelům starším 16 let, kteří na plný úvazek pečují o určité kategorie osob vyžadující péči na plný úvazek, není vyžadována žádná minimální doba pojištění, nepodléhá podmínce ověření majetkových a příjmových poměrů, výše dávky činí 1 700 €

plánování rozvoje sociálních služeb  

komunitní princip klíčové aktivity:         

definice regionu, pro který je plán připravován, identifikace klíčových aktérů jednotlivých účastníků procesu plánování, předběžné konzultace jednotlivých stran, zpracování projekce demografického vývoje, identifikace klíčových otázek a problémů (SWOT analýza), identifikace praktických opatření, zřízení místních monitorovacích mechanismů, identifikace zdrojů, realizace programu

sociální služby a jejich síťování   







služby organizovány centrálně (nejcentralizovanější systém) poskytovány na základě všeobecného oprávnění, za poskytování je odpovědné min. zdravotnictví a mládeže (dostupnost zdrojů, měření výkonnosti) prostřednictvím Zdravotní správy (Health Service Executive, HSE) ve čtyř správních oblastech, služby zahrnují primární péči, zdravotnické a osobní sociální služby a průběžnou nemocniční péči a služby zajišťované prostřednictvím 32 místních zdravotnických zařízení služby poskytovány na základě obecného nároku na zdravotní služby bez ohledu na věk posouzení potřeby péče – rozhodnutí, zda je vhodnější dlouhodobá ústavní péče nebo mu může být poskytnuta podpora umožňující, aby nadále žil doma

pracovníci v sociálních službách 

pro práci sociálního pracovníka se vyžaduje vysokoškolské studium: 



4 roky bakalářského studia pro získání prvního stupně (National Qualification in Social Work (NQSW) 2 roky magisterského studia pro získání MSW (Master of social work)



dosažený vzdělanostní stupeň potřeba ověřit od Národního úřadu pro kvalifikace v oblasti sociální práce



sociální pracovníci registrováni v Radě zdravotnických a sociálních pracovníků (CORU), sdruženi jsou v organizaci Irish Association of Social Care Workers

kvalita sociálních služeb 

oddíl 1: Práva (7 standardů – informace, konzultace a participace, souhlas, ochrana osobních údajů a důstojnost, občanská, politická a náboženská práva, stížnosti, smlouva o podmínkách poskytování služby),

 

oddíl 2: Ochrana (2 standardy – ochrana, finance klienta), oddíl 3: Potřebná zdravotní a sociální péče (7 standardů – posuzování, plán rezidenční péče, podpora zdraví, zdravotní péče, podávání léků, monitoring a aktualizace podávání léků, úmrtí),



oddíl 4: Kvalita života (5 standardů – autonomie a nezávislost, postupy a očekávání, stravování, sociální kontakty, reakce na náročné chování),



oddíl 5: Personál (3 standardy – nábor, kvalifikace personálu, školení a supervize),



oddíl 6: Péče o životní prostředí (2 standardy – fyzické prostředí, zdraví a bezpečnost),



oddíl 7: Řízení a management (6 standardů – řízení provozu, účel a funkce, systém řízení, zajištění trvalého zlepšování kvality, finanční řízení, registrace a evidence poskytovatele)

služby sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením  





důraz na multidisciplinární přístup balíčky domácí péče (2006) – pomoc v domácnosti, ošetř. péče, fyzioterapie, respitní péči, atd. – poskytovány zdarma jako součást veřejné zdravotní péče, pro zařazení do systému je potřeba více než 10 hodin péče za týden, od r. 2012 standardizace na úrovni HSE pokud není možné zajistit péči doma, cílem vládní politiky je zajišťovat kvalitní dlouhodobou ústavní péči cca 50 000 osob (cca 28 % osob nad 65 let) je příjemcem nějaké formy domácí péče

systém podpory dlouhodobé péče v domech ošetřovatelské péče  cíl: poskytování finanční podpory lidem, kteří potřebují dlouhodobou ošetřovatelskou péči,  hlavní princip: každý by měl dostat stejnou úroveň státní podpory bez ohledu na to, jaký druh zařízení (veřejné, neziskové, privátní) si vybere,  proces žádosti o dávku  





hodnocení potřeby dlouhodobé péče, testování disponibilních finančních prostředků a majetku (za účelem stanovení výše příspěvku klienta na péči, v úvahu všechny příjmy a hodnota nemovitého majetku, každému zůstane 20 % fin. prostředků ze svého příjmu nebo 20 % max. výměry státního důchodu, klientům je účtován týdenní poplatek v max. výši 175 € v závislosti na příjmu.









služby osobám s postižením poskytovány prostřednictvím center denní péče (denní aktivační programy, volnočasové, sportovní a rekreační zařízení), medicínsko-rehabilitační centra jsou méně rozšířené centra vznikla jako alternativa nemocnic nebo ústavního zařízení pro osoby s postižením a staré lidi, rozsah poskytovaných služeb se v jednotlivých komunitách liší, v rámci komunity může být poskytnuto speciálně upravené bydlení osobám s postižením je poskytován příspěvek na úpravu bydlení – testovaná dávka

služby sociální prevence pro rodiny a děti Agentura na pomoc rodinám (2013)  komunitní centra rodinné péče a služeb (informace, poradenství, praktická pomoc v oblasti vzdělávání, kurzy, skupiny osamělých rodičů, kluby "po škole", kurzy výchovy k rodičovství),  finanční podpora dobrovolným organizacím, které poskytují poradenské služby v oblasti manželských a partnerských vztahů, péči o dítě a péči o osoby, které ztratily své blízké,  rodinná mediační služba pro partnery, kteří procházejí obdobím rozchodu nebo rozvodu – cíl: zvládnout konflikt způsobem, který chrání zájmy dítětě,  poskytování informací týkajících se rodinných otázek

služby sociální prevence pro lidi bez přístřeší zodpovědnost místních samospráv dle zákona o bydlení (1988)  terénní služby – kontakt, jídlo, pomoc při nalezení ubytování  zařízení urgentního a dočasného ubytování (krátkodobý nebo dlouhodobý pobyt)  privátní urgentní ubytování (postel včetně snídaně) – určeno pro rodiny, event. zdrav. důvody  přechodná ubytovací zařízení – pomoc pro přípravu na samostatné bydlení (krátkodobý program – 6 měsíců až 2 roky),  projekty pro mladé lidi, děti opouštějící pěstounskou nebo ústavní péči, osamělé rodiče – analýza ind. potřeb, osobní plánování, právní poradenství, podporu vzdělávání a přípravy na zaměstnání apod.

protidrogové preventivní služby financuje HSE  preventivní, poradenské, rehabilitační a terapeutické služby  bezplatná telefonní linka Drugs/HIV Helpline  webové stránky s informacemi o službách pomoci a podpory pro uživatele drog a alkoholu. služby zajišťují místní nebo regionálních organizace, např.:  YoDA – organizace poskytující pomoc a léčbu osobám mladším 18 let, které mají problémy s užíváním drog a alkoholu, provádí expertní léčbu na základě individuálních potřeb klienta,  Soilse – organizace, která poskytuje rehabilitační služby pro uživatele drog v centru Dublinu

služby sociální prevence pro minority 



minoritní etnické skupiny považovány z hlediska sociálního vyloučení za rizikové → uspokojování jejich potřeb vyžaduje provádění speciálních komunitních služeb (např. dobrovolný zdravotní screening žadatelů o azyl a uprchlíků, služby pro těhotné a matky v uprchlických zařízeních, tlumočnické služby atd.). služby poskytuje HSE, financuje nestátní neziskové organizace, které poskytují této cílové skupině další potřebné služby (např. CAIRDE se snaží řešit nerovnosti v oblasti přístupu ke zdravotnickým službám ze strany etnických menšin z Afriky, východní Evropy a z pobaltských států)

doporučení pro Českou republiku 

vzhledem k odlišnému charakteru sociálních systémů Irska a ČR, které se projevuje i v uspořádání systémů sociálních služeb, se nedoporučuje přenášet žádný princip uplatňovaný v irském systému při úpravách systému sociálních služeb v naší zemi



východiska změn je – z hlediska principu dobré praxe – nutno spatřovat ve středoevropských zemích

podrobněji:

PRŮŠA, L. Sociální služby v Irsku http://podporaprocesu.cz/wpcontent/uploads/2013/01/1_Irsko.pdf

děkuji za pozornost [email protected]