MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA
Ústav humanitních věd
Sociální, psychologické a ekonomické aspekty nezaměstnanosti Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autor:
doc. PhDr. Martina Urbanová, Ph.D.
Lucie Křístková
2010
ZADÁNÍ
2
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury a zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu.
V Brně dne
……………………………….
3
Děkuji doc. PhDr. Martině Urbanové, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které přispěly ke zdokonalení této bakalářské práce a také za její ochotu a trpělivost, se kterou ke mně přistupovala. Také chci poděkovat panu Mgr. Bedřichu Šenvajcovi z úřadu práce v Přerově, který mi ochotně poskytl potřebné materiály a v neposlední řadě také svým přátelům a blízkým za jejich podporu a věcnou kritiku.
4
Abstrakt Křístková, L. Sociální, psychologické a ekonomické aspekty nezaměstnanosti. Bakalářská práce. Brno, 2010. Podstatou bakalářské práce je zpracování problematiky nezaměstnanosti, konkrétně psychosociální a ekonomické aspekty nezaměstnanosti ve zvoleném regionu. Pro zjištění daného cíle bylo využito dotazníkové šetření na úřadu práce v Lipníku nad Bečvou, které mělo ověřit platnost stanovených hypotéz. Analyzuje dopady nezaměstnanosti na osobnost člověka z hlediska několika kritérií.
Klíčová slova: nezaměstnanost, dopady nezaměstnanosti, výzkum
Abstract Křístková, L. Social, psychological and economic aspekt of unemployment. Bachelor work. Brno, 2010. The focus of my bachelor work is the issue of the unemployment, in particular the psycho-social and economic aspekt of unemployment in the selected region. The goal was pursued by means of questionnaire survey by the Lipník nad Bečvou´s employment office, was used to validate selected hypothese. The work analyzes impacts of unemployment on the personal identity. Key words: unemployment, unemployment impact, research
5
OBSAH 1.
ÚVOD ................................................................................................................................ 7
2.
CÍL PRÁCE ...................................................................................................................... 8
3.
METODIKA ................................................................................................................... 10
4.
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................... 13 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4
Základní druhy nezaměstnanosti ................................................................................................... 14 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost ................................................................................ 15 Dopady nezaměstnanosti............................................................................................................... 16 Fáze nezaměstnanosti .................................................................................................................... 17
4.2
Nezaměstnanost v Československu a v České republice v období 1930 - 2004........... 18
4.3
Sociální aspekty nezaměstnanosti..................................................................................... 21
4.3.1
Zkušenosti nezaměstnaných .......................................................................................................... 23
4.4
Psychologie nezaměstnanosti ............................................................................................ 26
4.5
Nezaměstnanost v číslech................................................................................................... 28
4.5.1 4.5.2 4.5.3
4.6 4.6.1 4.6.2
5.
Charakteristika nezaměstnanosti ..................................................................................... 13
Podpora v nezaměstnanosti ........................................................................................................... 29 Míra nezaměstnanosti.................................................................................................................... 29 Vývoj nezaměstnanosti v ČR ........................................................................................................ 30
Nezaměstnanost v okrese Přerov, se zaměřením na mikroregion Lipensko ................ 32 Charakteristika okresu................................................................................................................... 32 Charakteristika mikroregionu........................................................................................................ 32
PRAKTICKÁ ČÁST...................................................................................................... 39 5.1
Projekt sociologického výzkumu ...................................................................................... 39
5.2
Interpretace výsledků ........................................................................................................ 42
5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5
5.3
Charakteristika respondentů .......................................................................................................... 42 Vztahy k rodině ............................................................................................................................. 44 Vztahy k přátelům ......................................................................................................................... 47 Pocity nezaměstnaných ................................................................................................................. 49 Postoje nezaměstnaných k hledání nové práce.............................................................................. 52
Testování hypotéz............................................................................................................... 53
6.
DISKUZE ........................................................................................................................ 56
7.
ZÁVĚR ............................................................................................................................ 58
8.
POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................ 60
9.
PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 62
6
1. ÚVOD Nezaměstnanost je jedním z ústředních problémů současného kapitalismu. Je jevem, který provází vývoj tržního hospodářství a současně s sebou přináší negativní důsledky. Nezaměstnanost nelze v dnešní době chápat jen jako ekonomický problém, je třeba ji pojmout i jako problém psychologický, sociální a dokonce politický. Všude kolem nás se o nezaměstnanosti hovoří i píše. Nezaměstnanost patří bezesporu mezi nejvýznamnější jevy a problémy moderního světa. Nejen, že vysoká míra nezaměstnanosti zhoršuje hospodářství státu, ovlivňuje také celkové společenské klima a nepříznivě působí na zdraví a spokojenost člověka. Zaměstnání je jedním z faktorů, které rozhodují o postavení člověka ve společnosti. Pro mnohé je práce běžnou formou zajištění existence a staví jedince na určitou příčku ve společnosti. Některým lidem dává práce smysl života, díky ní může mít člověk pocit společenské užitečnosti a hlavně lze v práci uplatnit své schopnosti a dovednosti. Bohužel je mezi námi spousta lidí, kteří se z určitých důvodů ocitli bez zaměstnání a nezaměstnanost se tak stává tíživým problémem společnosti. Náhlá ztráta zaměstnání u člověka vzbuzuje pocity bezvýchodnosti, neužitečnosti, neschopnosti, snižuje jeho sebehodnocení a uspokojení ze života. Vzhledem k těmto skutečnostem, kdy si uvědomuji, že lidem není příliš příjemné vyplňovat dotazník o problémech a pocitech, které s sebou nezaměstnanost přináší, si nekladu za cíl své práce zpracovat daný problém nezaměstnanosti vyčerpávajícím způsobem.
Hlavním tématem bakalářská práce je především dopad nezaměstnanosti na nereprezentativní vzorek obyvatel mikroregionu Lipensko v okrese Přerov.
7
2. CÍL PRÁCE Za hlavní cíl bakalářské práce byla stanovena analýza psychologických a sociálních aspektů nezaměstnanosti. Práce je soustředěna na okres Přerov, konkrétně na mikroregion Lipensko. Tento mikroregion byl předdefinován pro statistické účely úřadu práce. Okres Přerov má 104 obcí, z toho je 6 měst a 2 městyse. Nezaměstnanost je v dnešní době velice často používaný a probíraný pojem a skloňování tohoto slova se na nás line ze všech stran. Ať už se jedná o televizi, rádio, noviny nebo internet je to všeobecně známý problém, který se nyní, v období hospodářské krize začíná prohlubovat a stále více lidí svou práci ztrácí nebo se obává, že o ni přijde. Cílem teoretické části je získání potřebných teoretických poznatků. Pozornost je kladena na definice druhů nezaměstnanosti, její fáze a faktory zvládání ztráty práce. Na konci teoretické části je charakterizován okres Přerov i mikroregion Lipensko a je uveden vývoj nezaměstnanosti v tomto okrese. V praktické části je cílem zpracování údajů o dopadech nezaměstnanosti na nezaměstnané v mikroregionu Lipensko, které byly získány díky dotazníkovému šetření na nereprezentativním vzorku lidí. Vzorek tvoří nezaměstnaní, kteří se v době výzkumu dostavili na úřad práce v Lipníku nad Bečvou, byli osloveni s žádostí o vyplnění dotazníku a dotazník vyplnili. Data z tohoto šetření jsou pak zpracována s ohledem na dobu nezaměstnanosti nebo věk respondenta. Dále bylo stanoveno 5 hypotéz, které budou na konci teoretické části testovány: •
Ztráta zaměstnání ovlivnila život v rodině alespoň u 50% respondentů, kteří jsou nezaměstnaní déle jak 7 měsíců.
•
Alespoň 1/3 nezaměstnaných, kteří jsou bez práce déle jak 7 měsíců, se straní více společnosti.
•
Alespoň 1/3 dotazovaných, kteří jsou bez práce minimálně 7 měsíců se necítí psychicky dobře.
8
•
Alespoň 1/3 dotazovaných ve věkové skupině 50 let a více nemají pocit, že jsou užiteční.
•
Ztráta zaměstnání způsobuje alespoň u 80% nezaměstnaných déle jak rok ekonomickou nejistotu.
Při tvorbě bakalářské práce využívám literárních zdrojů (odborné literatury), otevřených zdrojů (internetu), statistických údajů Úřadu práce v Lipníku nad Bečvou a v Přerově a údajů získaných z vyplněných dotazníků.
9
3. METODIKA Bakalářská práce je rozdělena na dvě části: teoretickou, která se věnuje charakteristice nezaměstnanosti a faktorům s ní spojeným z hlediska ekonomického, sociálního a psychologického, a praktickou, kde je prováděn sociologický výzkum. Po nastudování příslušné literatury byly stanoveny hypotézy, jejichž platnost bude v praktické části bakalářské práce testována. Zdrojem dat byl zvolen primární výzkum s formou písemného dotazování, protože je nejrychlejší a výsledky lze vyjádřit číselně. Před zahájením samotného výzkumu byl realizován předvýzkum formou osobního dotazování, kdy byl osloven vzorek 13 lidí. Díky tomu byla potvrzena srozumitelnost otázek a následně sestaven vlastní dotazník, který je zdrojem dat pro zpracování této bakalářské práce a je přiložen v příloze. Sběr dat probíhal v měsíci listopadu. Dotazníky byly rozdány a následně po vyplnění sesbírány v prostorách úřadu práce v Lipníku nad Bečvou lidem, kteří byli osloveni a ochotni jej vyplnit. Praktická část bude dále řešit měření závislosti mezi slovními znaky, bude tedy prováděna analýza kontingence, kdy dojde ke stanovení tzv. průměrné čtvercové kontingence, která se vypočítá podle vzorce: r
s
χ = ∑∑ 2
(n
i =1 j =1
− nij′ )
2
ij
nij′
Podle Minaříka1 „čtvercová kontingence nabývá hodnoty od nuly (když všechny pozorované a vypočtené četnosti nabývají stejné hodnoty), která signalizuje nezávislost znaků A,B po určitou maximální hodnotu, která je tím větší, čím větší je rozsah souboru a čím větší jsou rozměry kontingenční tabulky.“ Tato charakteristika intenzity závislosti není příliš dokonalá, neboť závisí i na dalších činitelích. Proto bude vypočítán Pearsonův koeficient kontingence, který je od tohoto vlivu oproštěn.
1
MINAŘÍK, B. Statistika I (popisná statistika II.část).Dotisk 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004., str. 131
10
Pearsonův koeficient kontingence je definován jako: P=
χ2 n+ χ2
a nabývá hodnot 0 ≤ P < 1, ale jedničky nikdy nedosáhne.
Na závěr praktické části budou testovány hypotézy. Postup při testování hypotéz uvádí Lašek a Maněnová2: 1. Formulace nulové (testované) hypotézy H0 a případné alternativní hypotézy H1 dle povahy problému. 2. Volba hladiny významnosti α. Hladina významnosti je riziko nesprávného
zamítnutí
pravdivé
nulové
hypotézy.
Tuto
pravděpodobnost lze předem zvolit. Prakticky se volí α=0,01 nebo α=0,05. 3. Získání informací z výběru a výpočet hodnoty testového kritéria, toto kritérium je náhodnou veličinou, jejíž rozdělení pravděpodobnosti za předpokladu nulové hypotézy je známo. Jsou tedy známé i jeho kvantity, respektive pravděpodobnosti, že se testové kritérium odchýlí od své předpokládané hodnoty o více, než je libovolná zadaná hodnota. 4. Rozhodnutí, zda a) zamítnout hypotézu H0 a přijmout hypotézu H1, jestliže vypočtená hodnota testové charakteristiky padne do kritického oboru. b) nezamítnout hypotézu H0, jestliže vypočtená hodnota testové charakteristiky nepadne do kritického oboru. Obor přijetí testované hypotézy, nebo-li správněji obor nezamítnutí je oborem hodnot testového kritéria, do kterého při platnosti nulové hypotézy a zvolené hladině významnosti α kritérium padá prakticky jistě, tedy s pravděpodobností 1–α. Kritický obor je pak obor v němž je výskyt tentovaného kritéria za předpokladu 2
LAŠEK, J. – MANĚNOVÁ, M. Základy statistického zpracování pedagogicko psychologického výzkumu. 2.vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. s.15
11
platnosti testované hypotézy prakticky nemožný. Hranice kritického oboru tvoří tzv. kritické hodnoty, což jsou kvantity rozdělení testového kritéria. Kritický obor testového kritéria je tvořen dvěma samostatnými částmi, které jsou ohraničeny 100 × (α / 2) % a 100 ×(1-α / 2) % kvantilem testového kritéria. Podle Foreta a Stávkové3 hodnota kvantitu rozděluje soubor hodnot testového kritéria na 2 části: Obor zamítnutí (kritický obor):
(-∞, uα / 2 > ∪
Při testování hypotéz v praktické části práce bude použita hladina významnosti 5%. Pro takto stanovené riziko α = 0,05 uvádí Minařík4 v tabulkách kvantilů u0,975 = 1,96. Hypotézy budou otestovány testem relativní četnosti a to tak, že hypotéza bude testována tak, že relativní četnost určité varianty znaku v základním souboru je rovna určitému číslu.
H0 ≡ π = π0
π = relativní četnost, π0 = určité číslo
Hypotézu lze ověřit pomocí testového kritéria :
.
3
FORET, F. – STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum: Jak poznat své zákazníky. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 4 MINAŘÍK, B. Statistika II. 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007.
12
4. TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část obsahuje vysvětlení nezaměstnanosti z pohledu ekonomie zde jsou vymezeny její druhy a charakterizovány její fáze, zmínka je zde i o české nezaměstnanosti v minulosti. Dále je nastíněna nezaměstnanost z pohledu sociologie - především charakteristiky zaměstnání, které mají pro člověka klíčový význam, potřeby
uspokojované
zaměstnáním
a
nejvýznamnější
sféry,
které
jsou
nezaměstnaností ovlivněny. Další součást teoretické části práce je psychologie nezaměstnanosti a zde jsou formulovány především faktory zvládání situace ztráty práce. Na konci je uvedena nezaměstnanost v číslech obecně a poté soustředěně na okres Přerov a mikroregion Lipensko.
4.1 Charakteristika nezaměstnanosti Pro vymezení pojmu nezaměstnanost existuje velká řada definic. Jako nezaměstnaného můžeme chápat člověka, který je schopen pracovat a pracovat chce, ale z určitých důvodů nemůže nastoupit do pracovního procesu, ve kterém by dostával za svou práci mzdu. Podle Mareše5 není zaměstnaný každý kdo pracuje a zároveň každý, kdo nepracuje není nezaměstnaný. Zaměstnání se vztahuje k práci na smluvním základě, kde je i mimo jiné uvedena materiální odměna za její výkon. Nezaměstnaný je ten, který nemá práci a nějakou si hledá. Hledání zaměstnání je důležitým znakem nezaměstnaného. Jedinec, který zaměstnán není a nehledá si žádnou práci je ekonomicky neaktivní, nelze ho označit za nezaměstnaného. Ouroda6 doplňuje, že do zaměstnání nelze zahrnovat domácí práce, sebezaměstnávání, vzájemnou výpomoc nebo dobrovolné práce pro dobročinné účely. Podle Buchtové7 je nezaměstnanosti v moderní ekonomii věnována zvýšená pozornost. Její význam je potvrzen tím, že od třicátých let 20. století se stala nezaměstnanost prioritním tématem hospodářské politiky.
5
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém.1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. OURODA, S. Sociologie. 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 7 BUCHTOVÁ, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 6
13
Definice nezaměstnaného podle ILO (Mezinárodní organizace práce) obsahuje podmínky: •
věk nad 15 let,
•
aktivní hledání práce,
•
postavení na trhu práce – není v placeném zaměstnání či sebezaměstnání,
•
připravenost nastoupit do zaměstnání okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů.
Definice podle Eurostatu je shodná s ILO, jen navíc krom spodní vymezuje i horní hranici věku nezaměstnaného a to do výše 74 let. V České republice jsou platné obě definice, ovšem možnost získávání dávek po dobu nezaměstnanosti je u nás podmíněná registrací na úřadu práce . Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří podmínek, jsou považovány za zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. 4.1.1
Základní druhy nezaměstnanosti
Rozlišení druhů nezaměstnanosti pomáhá ekonomům při odhadech stavu pracovního trhu. Samuelson8 charakterizuje tři druhy nezaměstnanosti: •
Frikční nezaměstnanost Díky mobilitě pracovníků se frikční nezaměstnanost vyskytuje na pracovním
trhu v každém okamžiku. Doba frikční nezaměstnanosti je dána časem potřebným pro získání nového pracovního místa. Pokud jedinec opustí své původní místo dobrovolně, znamená to, že na trhu práce jsou dobré podmínky pro zaměstnání. V případě, že by hospodářství dosahovalo plné zaměstnanosti, stále by existovala frikční nezaměstnanost a to díky příchodu absolventů nebo žen po mateřské dovolené na pracovní trh. •
Strukturální nezaměstnanost Nastává při růstu poptávky po novém druhu práce, při současném poklesu
poptávky po stávající práci, přičemž nabídka se ještě nepřizpůsobila.Tento druh 8
SAMUELSON, P. A. -- NORDHAUS, W. D. Ekonomie : 18. vydání. 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007. s. 654 - 656
14
nezaměstnanosti je spojen se změnou v odvětvové a územní struktuře ekonomiky, díky níž charakteristiky zaměstnanců již neodpovídají požadavkům nových pracovních míst. Část strukturální nezaměstnanosti je dána pohybem pracovních míst mezi odvětvími, kterým se musí struktura pracovní síly přizpůsobovat. Jsou-li rušena pracovní místa v některém odvětví, přechází část pracovní síly do nových, dynamičtěji rozvíjejících se odvětví. Druhou část tvoří osoby ztrácející zaměstnání v důsledku rušení pracovních míst a nahrazením živé práce technikou (někdy je tato nezaměstnanost označována jako technologická). Je tedy dána poklesem poptávky po pracovnících v důsledku technologického a technického vývoje. •
Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost se projevuje v období hospodářského poklesu –
v recesi. Jedná se o nezaměstnanost způsobenou nedostatečnou poptávkou po zboží více méně ve všech odvětvích. Lidé propuštěni v jednom odvětví, nemohou najít práci v odvětví jiném právě proto, že poptávka po práci klesá všude a postihuje téměř všechny profese. Je-li cyklická nezaměstnanost pravidelná a spojená s přírodním cyklem, hovoří o ní Mareš9 jako o sezónní nezaměstnanosti, která je charakteristická
pro
zemědělské
oblasti
nebo
„zimní“
nezaměstnanost
ve
stavebnictví. 4.1.2
Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost
Dobrovolná nezaměstnanost Je stav, kdy je více volných pracovních míst než je nezaměstnaných. Dobrovolně nezaměstnaný je člověk, který hledá práci, ovšem za mzdu vyšší, než která na trhu práce převládá. Dobrovolně nezaměstnaní tak dávají před prací přednost volnému času, studiu, péči o rodinu a děti, odchodu do předčasného důchodu apod. Mohou to být i absolventi, kteří hledají svoji první práci, nebo i člověk s nízkou kvalifikací, pro kterého je výhodnější žít na sociálních dávkách nebo odejít do předčasného důchodu.
9
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém.1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994.
15
Délka dobrovolné nezaměstnanosti závisí na alternativní příležitosti, kterou nezaměstnaní mají. Mezi ně patří podpory v nezaměstnanosti. Je-li podpora v nezaměstnanosti vysoká a doba jejího poskytování dlouhá, je i dobrovolná nezaměstnanost vysoká, protože nezaměstnaní nejsou příliš motivováni k tomu, aby si našli novou práci. Dobrovolná nezaměstnanost značně zkresluje obraz nezaměstnanosti v naší společnosti, protože určitý počet takto nezaměstnaných je evidován na úřadu práce. Nedobrovolná nezaměstnanost Nastává tehdy, kdy je na trhu absolutně více lidí hledajících práci než je volných pracovních pozic. Nezaměstnaní hledají práci za mzdu, která na trhu převládá a mnozí z nich jsou ochotni pracovat i za mzdu nižší, avšak práci nemohou najít. Nedobrovolná nezaměstnanost má pro člověka mnohem horší dopady než nezaměstnanost dobrovolná.
4.1.3
Dopady nezaměstnanosti
S vysokou
nezaměstnaností
jsou
spojeny
problémy
v hospodářství
i ve společnosti. V hospodářství se jedná především o ztrátu zdrojů. Ve společenské oblasti je problém projeven v poklesu příjmu a s dalšími problémy s tímto poklesem spojené. V období, kdy je nezaměstnanost vysoká, se nízký výkon hospodářství promítá také do postojů lidí a především do jejich rodinného života.
Hospodářský dopad Samuelson10 konstatuje: „Každé zvýšení nezaměstnanosti značí, že ekonomika vyhazuje oknem zboží a služby, které by nezaměstnaný člověk mohl vyrobit. Hospodářská recese vyjadřuje situaci, kdy obrovská kvanta aut, oblečení a dalšího zboží mizí v černé díře.“
10
SAMUELSON, P. A. -- NORDHAUS, W. D. Ekonomi: 18. vydání. 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007. s.651.
16
Hospodářské ztráty, které vznikají v době nezaměstnanosti, jsou v moderní ekonomice evidovány jako ztráty nejvyšší. Dokonce mnohonásobně převyšují i odhady mikroekonomů na neefektivitu, která vzniká díky existenci monopolů, cel a kvót.
Společenský dopad V penězích nevyjádřitelné je psychické a společenské strádání lidí, kteří jsou dlouhodobě nedobrovolně nezaměstnaní. Podle několika psychologů může být ztráta práce pro mnohé lidi natolik traumatická jako například vyloučení ze studia nebo úmrtí blízkého přítele.
4.1.4
Fáze nezaměstnanosti
Nezaměstnanost může trvat různě dlouhou dobu. S plynutím času postupně přichází 3 fáze nezaměstnanosti. Přesto, že každý člověk vnímá nezaměstnanost rozdílně, všichni si těmito fázemi projdou. Plesník11 je charakterizuje: Počáteční fáze – období aktivní Lidé jsou na začátku nezaměstnanosti často optimističtí a aktivně si hledají novou práci. Věří v úspěch svého snažení, pociťují podporu rodiny a přátel. Druhá fáze – období zklamání I přesto, že každý člověk má jinou psychickou odolnost, jedno mají společnéopakované neúspěchy nikdo nevydrží dlouhou dobu. Tato fáze nastává v období mezi šestým a dvanáctým měsícem nezaměstnanosti. Je doprovázena zklamáním, úzkostí, depresemi a pesimismem. Třetí fáze nezaměstnanosti a životní strategie nezaměstnaných Třetí fáze lze nazvat také fázi pasivity, kdy se nezaměstnaný soustředí na udržení své psychické rovnováhy a vyhýbá se veškerým stresovým podnětům, takže se neúčastní výběrových řízení, snaží se na problémy nemyslet. Dlouhodobě
11
PLESNÍK, V. Problém dlouhodobé nezaměstnanosti. 1. vyd. Krnov: Reintegra, 2006. s. 9-17
17
nezaměstnaný člověk si volí novou životní strategii. Tyto strategie jsou v literatuře označovány jako kultury nezaměstnaných. • Rovnostářská kultura je založena na pocitu povinnosti k práci. Ztráta zaměstnání je chápána jako ztráta nezávislosti. Život bez práce je pro tyto lidi chápán jako velký osobní problém a tak práci hledají a jsou ochotni přijmout i práci, která neodpovídá jejich rekvalifikaci a není tolik výhodná. • Fatalistická kultura se cítí odevzdaná osudu. Tito lidé jsou uzavřeni do sebe a absolutně závislí na podpoře sociálního státu. Zaměstnání nehledají, jsou úplně pasivní, žijí v uzavřeném světě, často s alkoholem nebo drogou. • Individualistická kultura převážně bezohledně využívá nabízených příležitostí. Lidé přiklánějící se k této kultuře vzdorují normám společnosti, ale zároveň se je snaží maximálně využít ve svůj prospěch. Kladou důraz na volný čas a svobodu. Příslušníci kultury jsou rozdělováni na podnikavé a kalkulující. Kalkulující udržují svojí úroveň spotřeby na úrovni sociálních podpor a jiných příjmů, jejichž zdrojem je stát. Nestojí o získání práce. Podnikaví chtějí dosahovat stále vyšší životní úrovně, práci si hledají, ale své příjmy si zajišťují na černém trhu práce. K individualistické kultuře lze přiřadit i autonomní osoby, které si zaměstnání nehledají a své potřeby přizpůsobují svým finančním možnostem. Jedná se o bezdomovce, lidi věnující se dobrovolné práci nebo studiu apod.
4.2 Nezaměstnanost v Československu a v České republice v období 1930 - 2004 Také je třeba podívat se na nezaměstnanost v naší zemi do minulosti. V období třicátých let 20.století postihla Velká hospodářská krize československou ekonomiku a celý její průmysl. Nezaměstnanost rostla neuvěřitelným tempem, kdy v roce 1930 byla průměrná roční nezaměstnanost 105 000 osob, každým rokem
18
značně stoupala a vyšplhala se až na 738 000 osob v roce 1933. Obrat nastal až v roce 1937 a tento rok je považován za nejúspěšnější pro hospodářství v třicátých letech. V období socialismu nezaměstnanost nepoklesla pod 2-3%, jen byla tato skutečnost celých 40 let popírána. Lidé bez práce neměli nárok na podporu a často skončili ve věznicích za příživnictví, nebo byli umístěni v blázinci. Tento minulý direktivní způsob řízení ekonomiky je nesrovnatelný s tržní ekonomikou středně vyspělých západoevropských států. Cílem ekonomické transformace, která nastala, byla změna centrálně řízené ekonomiky na tržní ekonomiku. Kotýnková12 uvádí, že tato změna s sebou přinesla otevření trhu práce. Do roku 1990 na českém trhu výrobků a služeb neexistovala žádná vnější konkurence. Pracovně-právní vztahy byly natolik regulovány, že zaměstnancům nehrozila jakákoli ztráta pracovního místa, což se odráželo především na nízké výkonnosti zaměstnanců a tím pádem také na neefektivním využívání pracovní síly. V důsledku přezaměstnanosti byla dosahována velmi nízká produktivita práce. Na začátku transformačního období se situace na trhu práce projevovala plnou zaměstnaností a převažující poptávkou po pracovní síle nad její nabídkou. Zásadní zvrat nastal na počátku 90. let, kdy politické, sociální a ekonomické reformy přinesly transformaci společnosti. Ekonomická opatření se snahou liberalizace obchodu, jehož příčinou byla neexistující konkurenceschopnost, znamenala otevření ekonomiky světovým trhům. Na trhu práce byly zaznamenány změny v podobě poklesu zaměstnanosti a vzniku nezaměstnanosti, která se tak stala sociálně-ekonomickou realitou společnosti. Ekonomickou reformu doprovázela i sociální reforma. Jejím cílem bylo zabránit propadu do chudoby sociálně slabých skupin obyvatelstva, které byly ohroženy nebo čelily nezaměstnanosti. Proto došlo ke vzniku chybějících sociálních institucí, jako je úřad práce a také byly přijaty nové sociální instituty. Došlo ke stanovení minimální mzdy a životního minima a vznikly také sociální dávky jako 12
KOTÝNKOVÁ, M. Trh práce na přelomu tisíciletí.1.vyd. Praha:Oeconomica, 2006. s 110-112.
19
je podpora v nezaměstnanosti, sociální příspěvek a další. Z tohoto důvodu byla na počátku 90. let přijata řada nových zákonů.
Vývoj zaměstnanosti po roce 1989 Od počátku ekonomické transformace docházelo k poklesu nezaměstnanosti díky ekonomickému vývoji. V letech 1991 – 1994 byli z trhu práce vyčleněni pracující důchodci, kterých bylo přibližně čtvrt milionu, tedy 5% pracovní síly a stali se tak ekonomicky
neaktivní
při
současném
zachování
velmi
nízké
úrovně
nezaměstnanosti. Spěváček13 uvádí, že v minulosti došlo k podstatným změnám v rámci vzdělanosti populace, z důvodu velkého vlivu starších věkových ročníků, u kterých je zastoupeno procento osob s nižším vzděláním vyšší. Od roku 1989 dochází k poklesu pracovníků s nízkou kvalifikací a přibývá těch středně a vysoce kvalifikovaných. Přesto, že roste účast na vysokoškolském vzdělávání, celková úroveň vzdělání populace není zatím ovlivněna. Nezaměstnanost byla pro společnost po roce 1989 zcela novým jevem. V tu dobu se pohybovala okolo 3% a nikdo ji zatím nevnímal příliš negativně. V roce 2007 nastal obrat a nezaměstnanost se projevila hlavně mezi rizikovými skupinami jako jsou absolventi škol, osoby s nízkou nebo žádnou kvalifikací, či zdravotně postižení. Je zřejmé, že klíčovým faktorem úspěšnosti na trhu práce začíná být úroveň dosaženého vzdělání. Specifickou skupinu tvořili absolventi škol. Od roku 1997 došlo k téměř 50% nárůstu jejich nezaměstnanosti. Obecně platí, že nejvyšší nezaměstnanosti dosahují absolventi technických a zemědělských škol. To se týká i absolventů vysokých škol. Tak to alespoň uvádí Spěváček14. Nejpříznivější byla situace v učitelských, zdravotnických a ekonomických oborech. 13
SPĚVÁČEK, V. Transformace české ekonomiky : politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha: Linde, 2002. 14 SPĚVÁČEK, V. Transformace české ekonomiky : politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha: Linde, 2002. s. 468.
20
Podle Kolibové a Kubicové15 došlo v roce 2000 k pozvolnému snížení počtu osob bez práce, což pozitivně ovlivnilo: •
růst výkonnosti domácí ekonomiky,
•
výraznější realizace aktivní politiky nezaměstnanosti,
•
investiční
pobídky
především
v regionech
s vysokou
mírou
nezaměstnanosti. V letech 2001 až 2004 docházelo k mírnému nárůstu zaměstnanosti, ovšem přetrvávajícím problémem byl růst regionálních rozdílů.
4.3 Sociální aspekty nezaměstnanosti
„Jen se zaměstnáním existuje budoucnost. Bez zaměstnání je jen pomalá smrt všeho, co tvoří člověka ambiciózním, pracovitým. Smrt radosti bez života.“ Bakke
Proč je v naší kultuře, při rozvinutém sociálním státě, který umožňuje existenci i bez příjmů ze zaměstnání, pro člověka práce tolik důležitá? Mareš16 tvrdí, že to souvisí s centrální rolí práce a zaměstnání v naší kultuře. Nezaměstnaný se cítí deprimovaný v základních lidských potřebách, které jsou zaměstnáním přímo uspokojovány. Lidé se stále neshodují v tom, proč se práci v naší kultuře dává tak vysoký význam, přesto je jasné, že hraje velkou roli jak v uspořádání společnosti, tak v psychice člověka. Práce přináší člověku materiální prospěch, dává mu pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Díky ní se člověk může zařadit do sociálních vztahů, jsou uspokojeny jeho potřeby sebeuplatnění, sebeúcty a ctižádosti.
15
KOLIBOVÁ, H. – KUBICOVÁ, A. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2005. s.95 16 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém.1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994.
21
Mareš dále definuje šest charakteristik placené práce, které mají pro život člověka klíčový význam: •
Peníze – určují, jaké má člověk potřeby, ve formě platu nebo mzdy jsou hlavním zdrojem jejich uspokojování.
•
Úroveň činnosti – díky zaměstnání získáváme a zdokonalujeme své dovednosti a schopnosti a to i v případě, že se jedná o rutinní práci.
•
Rozmanitost
žití
–
zaměstnání
představuje
kontrast
domácího
žití.
Nezaměstnanost tak nabízí člověku jen domácí prostředí. •
Struktura času – zaměstnání nabízí smysluplné uspořádání času a tak i denních aktivit. U nezaměstnaných se vytváří apatie k vnímání času a často pociťují nudu.
•
Sociální kontakt – v zaměstnání se objevuje možnost přátelství s kolegy a příležitost podílet se na větším množství aktivit s ostatními.
•
Osobní identita – zaměstnání je obvykle ceněno i pro stabilní sociální identitu, kterou nabízí. Pro muže je jeho sebeúcta většinou založena na finančním příspěvku pro jeho rodinu. Samozřejmě nejde jen o práci jako takovou. Práci lze pojmout dvěma způsoby
– tedy jako práci a skutečnou práci, kterou chápeme jako zaměstnání a za kterou jsme peněžitě odměněni. Lidé si nehledají práci proto, aby měli co dělat, aby mohli pracovat, ale proto, aby za své vynaložené úsilí získali peníze. A tyto vydělané peníze je uspokojují mnohem více než ty, které získají ze sociálních dávek. Podle Buchtové17 člověk pozná skutečnou hodnotu práce, až když ji ztratí. Ztráta zaměstnání má podle ní negativní sociální, psychologické i zdravotní důsledky. Dochází tak ke vzniku rodinné a osobní ekonomické nejistotě, mizí pracovní dovednosti a návyky. Dlouhodobá nezaměstnanost pak může způsobit, že člověk ztrácí smysl života, mohou být omezeny kontakty s přáteli-tedy hlavně se spolupracovníky. Dlouhodobě nezaměstnaného se zmocní strach a nejistota z budoucnosti, může začít pochybovat i o svých schopnostech. Z toho všeho 17
BUCHTOVÁ, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002.
22
je patrné, že ztráta zaměstnání je stresující životní událost, která je navíc v naší společnosti vnímána okolím jako selhání jedince. Existuje 5 základních potřeb, které jsou uspokojovány zaměstnáním a které nezaměstnanost omezuje. Práce v zaměstnání svým charakterem: •
vytváří pro zaměstnaného člověka reálnou strukturu času;
•
znamená příležitost pravidelně sdílené sociální zkušenosti mimo rámec rodiny;
•
umožňuje jedinci podílet se na cílech a účelech, které ho přesahují;
•
vymezuje jeho osobní status a osobní identitu;
•
vynucuje si řadu aktivit, k nimž bez zaměstnání člověk není motivován. 4.3.1
Zkušenosti nezaměstnaných
Každý z nás jsme jiní, každý z nás těžkosti spojené s nezaměstnaností snášíme jinak, přesto některé zkušenosti sdílí všichni, i když každý s jinou intenzitou. Práce v naší kultuře má pro člověka velký význam a nezaměstnanost bez pochyb značně ovlivňuje společenský i osobní život nezaměstnaných jedinců.
Mareš18 uvádí
nejvýznamnější z životních sfér ovlivněných nezaměstnaností: Životní úroveň Žít z životní podpory nebo jen ze sociální podpory znamená pro nezaměstnaného i jeho rodinu velké snížení životní úrovně. Podpora sotva pokryje základní potřeby rodiny, ty se tak dostávají do těžkých finančních problémů, které se prohlubují s délkou nezaměstnanosti. Podpora v nezaměstnanosti není příliš vysoká, přesto jsou její příjemci v určité výhodě. Avšak ani těch není příliš – buď někteří nezaměstnaní nesplňují podmínky, např. absolventi, nebo již vyčerpali lhůtu, po kterou je podpora přiznávána (v případě navštěvování rekvalifikačních kurzů, po dobu jejich trvání, nárok na podporu opět vzniká). Finanční potíže jsou hlavním důvodem, proč nezaměstnaní berou méně kvalifikovanou a hůře placenou práci. 18
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém.1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. s. 63-73
23
Deprivace Deprivace nezaměstnaných je spojena s jejich vyloučením ze sociálních vztahů a vyloučením z konzumu jako centrální aktivity moderní společnosti. Lidé rádi nakupují, vnímají to jako příjemnou událost a získávání nových věcí jim dává uklidňující pocit psychického bezpečí a sociálního statusu. Nemožnost získat požadované zboží či služby může vyvolat deprivaci absolutní nebo relativní. Absolutní deprivace je chápána jako existenční ohrožení života. V našich podmínkách je zcela ojedinělá, protože systém sociálních podpor jejímu vzniku zabraňuje. Relativní deprivace je jevem doprovázející nezaměstnanost. Je způsobena tlakem sociálního okolí na udržení určité úrovně spotřeby, kterou si nezaměstnaní díky nízkým příjmům nemohou dovolit. Změna času Jeden z nejvýraznějších psychologických důsledků nezaměstnanosti je rozbití časové struktury dne. Nezaměstnanému ubíhá čas pomaleji než když byl zaměstnaný. Čas přestává hrát důležitou roli a je vyplněn pocitem nudy. Nezaměstnanost ale nevylučuje aktivní život, záleží to na postoji každého, jak s časem naloží. Ti, co v práci nebyli spokojeni, nebo jedinci, kteří jsou zaměstnáni kratší dobu dovedou svůj čas využít aktivněji než jiní. Rodina Důsledky ztráty zaměstnání krom těch, kteří o práci přišli, pociťuje i rodina a to i ta v širších vztazích.Dochází ke ztrátě statusu v širší společenské struktuře, ale hlavně ztráty statusu zaměstnaného v rámci rodiny, což je pro každého dosti bolestivé. Při hledání důsledků nezaměstnanosti je nutno vidět osobní odezvu na situaci, odezvu rodiny i domácnosti jako celku. Na rodinu má nezaměstnanost kromě finančních potíží také vliv: •
strukturální dezorganizace a krize, narušení rodinných denních zvyklostí,
•
změna v sociálních vztazích a sociální izolace rodiny v nezaměstnanosti,
•
změna postavení nezaměstnaného v rodinném systému, ztráta statusu a autority, odvozených ze zaměstnání a z příspěvku příjmům rodiny, 24
•
změna v rozdělení domácí práce. Může dojít také k narušení nebo rozbití vztahů mezi členy rodiny. Přispívá
k tomu
stres
z nedostatku
finančních
prostředků
k životu.
Je
zřejmé,
že nezaměstnanost přispívá i k míře rozvodovosti a má i souvislost s násilnými činy v rodině – ať už mezi partnery či na dětech. Sociální izolace Sociální izolaci lze pojmout ze dvou pohledů. Samotná ztráta zaměstnání s sebou přináší i ztrátu přátel, kolegů, spolupracovníků a dalších sociálních kontaktů. Nezaměstnaní se vyhýbají těm, co jsou zaměstnaní, ale i ostatním nezaměstnaným, protože jsou pro ně depresivní. Sociální izolaci chápeme ale především jako izolaci od majoritní-zaměstnané populace. Je zřejmé, že věk bude mít na míru izolace značný vliv. Mladí lidé se neocitají v takové sociální izolaci jako lidé staršího věku. Fyzické zdraví Hlavním problémem ve vztahu mezi nezaměstnaností a fyzickým zdravím je stres. Ten totiž napadá a ohrožuje kardiovaskulární a imunitní systém člověka. K tomuto stresu po ztrátě zaměstnání se často přidává ještě kouření, alkohol, různé léky nebo dokonce drogy. Psychické zdraví Vyšší napětí, negativní pocity, nižší úroveň štěstí a životního uspokojení, to vše je důvodem četnějšího psychického onemocnění u nezaměstnaných osob. Je to dáno poklesem životní úrovně, ke kterému dochází při ztrátě zaměstnání po vyčerpání nároků na podporu v nezaměstnanosti. Navíc jedinec ztrácí svou cenu ve vlastních očích, ale pociťuje i ztrátu ceny v očích ostatních. U nezaměstnaných se více vyskytují deprese, pocit úzkosti, jsou více nespokojení, ztrácí sebevědomí a sebeúctu a trpí poruchami spánku. Těmito psychickými potížemi netrpí všichni. Je to opět individuální, dáno osobnostními předpoklady jako dědičnost nebo organická vada.
25
4.4 Psychologie nezaměstnanosti „Komu se nelení, tomu se zelení.“
„Bez práce nejsou koláče.“
Tato přísloví známe všichni určitě už z dětství. Práce lidem určuje strukturu času dne, týdne, měsíce i období svátků. A proto předchozí věty na nás určitě nepůsobí nijak tísnivě. Hůře už zní tvrzení o všeobecném dostatku práce ze stran politiků a představitelů státní správy : „Kdo chce, si práci vždycky najde.“ Buchtová19 je toho názoru, že u mnoha lidí, kteří delší dobu práci najít nemohou, to vyvolá ještě silnější pocit vlastní neschopnosti. Tyto pocity sebeobviňování a deprese se dostavují nejen při neúspěšném hledání nového pracovního místa, ale také při osvojování si těchto složitých postupů hledání. Samozřejmě ztráta zaměstnání působí na každého jedince jinak. Je to dáno obrannými reakcemi dotyčného, jeho vnitřní odolností, sociálním zázemím apod. Každý je disponován více či méně k tomu, aby byla díky ztrátě zaměstnání postižena jejich psychická rovnováha. Zároveň má každý jiné možnosti a predispozice k tomu, aby nezaměstnanost nesl hůře či lépe. Existují určité faktory, kterými je zvládání této životní nelehké situace podmíněno. Buchtová20 je vyjmenovává a charakterizuje: Odolnost osobnosti vůči psychické zátěži – Se ztrátou práce se lépe vyrovnávají ti, kteří hledají příčinu u sebe, nikoli ve vnějších faktorech, nepodléhají panice, práci hledají aktivně, jsou méně podrážděni a stresováni. Také lidé, kteří vidí ve ztrátě zaměstnání novou příležitost, zvládají nezaměstnanost lépe. Jsou to hlavně ti, kteří umějí prohrávat a po neúspěchu neztrácejí sebevědomí, ale očekávají nové šance. Věk jedince souvisí s jeho finančními povinnostmi, sociálním a rodinným očekáváním, touhou po kariéře nebo s potížemi naučit se novým věcem. Pohlaví má psychologický a sociální význam. Muž je ve společnosti vnímán jako živitel rodiny. Proto se jinak nahlíží na nezaměstnanou ženu než na 19
BUCHTOVÁ, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. BUCHTOVÁ, B. Psychologie a nezaměstnanost. Zkušenosti z praxe. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. s. 99-103
20
26
nezaměstnaného muže. Žena může jako alternativu pracovního pole zvolit rodinu a zde najít seberealizaci, tak bude její zátěž z nezaměstnanosti značně utlumena. Pohlaví má velký význam i v hodnotě společenského uznání. Ženy bez práce uvádějí více než muži, že se cítí unaveně, depresivně, jsou podrážděné. Málokdy se cítí v dobré náladě či uvolněné, stále jsou nervózní a hlavně jsou nespokojeny se svým vzděláním a zdravím. Zkreslující je zde ovšem fakt, že muži nejsou tolik ochotni mluvit o svých pocitech strachu a nejistoty. Dosažená kvalifikace má rozhodující roli, protože nekvalifikovaní lidé o práci přijdou snáz a obtížněji ji znovu nacházejí. Méně kvalifikovaní pracovníci s převahou praktických schopností podléhají pocitu, že se stali obětí technologických a společenských změn. Jejich schopnost aktivního a iniciativního jednání je často snížená. V době nezaměstnanosti vykazují nižší sebeuznání a větší psychickou zátěž. Podle Spěváčka21 hraje kvalifikace roli i v příjmových rozdílech. Tyto rozdíly jsou každým rokem mezi jednotlivými úrovněmi vzdělání větší. Poptávka po vysoce kvalifikované pracovní síle je tak stále nenasycena. Finanční možnosti nezaměstnaného – i když dnes ztráta práce nemusí rovnou znamenat bídu, tak s rostoucí dobou nezaměstnanosti se vyhrocuje i finanční strádání. Finanční obavy mohou způsobovat často zátěž i nepřímo, kdy nezaměstnaní
mohou
pociťovat
nepříjemné
pocity
plnohodnotného života, protože v rámci šetření úspor
v rámci
dosavadního
omezují své volnočasové
aktivity. Osobní aktivita ve volném čase se v době ztráty práce mění a to rozsahem i smyslem. Samotnou ztrátou zaměstnání dochází k velkému přírůstku volného času. Čím smysluplněji je využíván, tím menší je psychická zátěž během nezaměstnanosti. Pokud se lidé stanou díky ztrátě zaměstnání méně aktivními, ať už omezením finančních prostředků, ztrátou sociálních vztahů nebo osobními schopnostmi, tím více jsou potom důsledky nezaměstnanosti tíživé. 21
SPĚVÁČEK, V. Transformace české ekonomiky : politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha: Linde, 2002. s. 468.
27
Délka nezaměstnanosti - ztráta práce je nejprve prožívána jako šok, který způsobuje pocit apatie a beznaděje. Po nějakém čase začnou být nezaměstnaní optimističtější a hodně se snaží najít si práci. Po opakovaném neúspěchu ale opět prožívají strach a později chápou svou nezaměstnanost jako nezměnitelný osud. Po delší době než šest měsíců nezaměstnanosti trpí člověk poruchami spánku, celkovou labilitou, masivními depresemi, které jsou doprovázeny nadměrnou únavou bez jakéhokoli vynaložení sil. Tyto symptomy mohou v malé míře přetrvávat i když si nezaměstnaný najde novou práci.
4.5 Nezaměstnanost v číslech Pro potřebu měření a srovnávání nezaměstnanosti, je třeba rozdělit obyvatelstvo do dvou skupin: ekonomicky aktivní obyvatelstvo – to jsou zaměstnaní a nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní obyvatelstvo – osoby, které nejsou zaměstnány ani ekonomicky aktivní. Statistiky nezaměstnanosti a objemu pracovní síly patří mezi nejúplnější a nejlépe zpracovaná národohospodářská data. Samuelson22 řadí obyvatele starší šestnácti let na čtyři skupiny: Zaměstnaní – osoby s placenou prací, včetně momentálně nepracujících jedinců, kteří jsou nemocní , na dovolené či ve stávce. Nezaměstnaní – osoby, které nemají práci, ale aktivně ji vyhledávají. K tomu, aby byl jednotlivec klasifikován jako nezaměstnaný, nestačí pouze jeho subjektivní názor. Musí vykazovat prokazatelné úsilí o získání práce (například v podobě rozesílání životopisů či pracovních pohovorů). Mimo pracovní sílu – určité procento dospělé populace, například ženy v domácnosti, starobní a invalidní důchodci a všichni, kteří rezignovali na hledání práce.
22
SAMUELSON, P. A. -- NORDHAUS, W. D. Ekonomie : 18. vydání. 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007. s.651.
28
Pracovní síla – souhrn zaměstnaných a nezaměstnaných. Jako nezaměstnaný je v ekonomické teorii považován každý, kdo je schopný pracovat, avšak nemůže najít placené zaměstnání.
4.5.1
Podpora v nezaměstnanosti
Problematika nezaměstnanosti je starostí státu, v jeho moci ovšem není udržet plnou zaměstnanost, aniž by nepoškodil trh práce, proto ustanovil sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti. Ta může zmírnit dopady nezaměstnanosti na jedince a udržuje jeho životní úroveň na určité hranici. Podpora nezaměstnanosti je poskytnuta během podpůrčí doby, která je různě dlouhá podle věku uchazeče o zaměstnání. Tabulka 1: Doba podpůrčí doby pro rok 2009 a 2010 věk žadatele podpůrčí doba do 50 let 5 měsíců od 50 do 55 let 8 měsíců nad 55 let 11 měsíců
Výše podpory je stanovena procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku v posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období23. Tabulka 2: Procentní sazby doba výše sazby 1. a 2. měsíc 65% 3. a 4. měsíc 50% zbývající období 45%
4.5.2
Míra nezaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti se vyjadřuje jako podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle. Pro výpočet Klíma24 používá obecný vzorec:
23 24
Rozhodným obdobím jsou myšlené poslední tři roky. KLÍMA, J. Makroekonomie Dotisk 2. vyd. Brno: B.I.B.S.,a.s. 2002.
29
u = ( U / L ) x 100
u – míra nezaměstnanosti U – nezaměstnaní, kteří aktivně hledají práci
L – pracovní síla – tedy ti, kteří pracují nebo se o práci ucházejí.
4.5.3
Vývoj nezaměstnanosti v ČR
Graf 1: Nezaměstnanost v letech 2004 až 2008
Nezaměstnanost (v tis. os.) v ČR
229,8
425,5 2004
276,3
2005 2006 2007 410,2
371,3
30
2008
Graf 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2004 až 2008 Vývoj míry nezaměstnanosti (v %) 8,3
7,9
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
7,1 5,3 4,4
2004
2005
2006
2007
2008
Míra nezaměstnanost v celoročním průměru od roku 2004 postupně klesala. Průměr míry nezaměstnanosti za rok 2004 byl 8,3%, pro rok 2008 to byla téměř polovina, tedy 4,4%. Bohužel v druhé polovině roku 2009 se průměrné měsíční míry nezaměstnanosti vyšplhaly opět hodně vysoko. Míra registrované nezaměstnanosti k 30.11.2009 vzrostla na 8,6%, oproti listopadu předcházejícího roku to bylo 5,3%.
Graf 3: Volná pracovní místa v ČR v prosinci v letech 2004 až 2008 Volná pracovní místa v prosinci daných let v tis. míst
91,2
52,9 2004
53
2005 2006 2007
141,3
2008
93,5
31
4.6 Nezaměstnanost v okrese Přerov, se zaměřením na mikroregion Lipensko
4.6.1
Charakteristika okresu
Okres Přerov se nachází v regionu Střední Morava na spojnici hlavních dopravních tras. Sousedí s okresy Olomouc, Nový Jičín, Vsetín, Kroměříž a Prostějov. Od roku 2001 náleží do nově zřízeného Olomouckého kraje. Celková rozloha okresu činí 845 km2 , průměrná hustota osídlení tak představuje 159 obyvatel na 1 km2 . Počet obyvatel v okrese Přerov činil k datu 31.3.2009 celkem 134 605 obyvatel, z toho 68 705 žen (tj. 51%). Počtem obyvatel se okres Přerov řadí v Olomouckém kraji na druhé místo po okrese Olomouc, rozlohou je na místě třetím. V produktivním věku je 65,1% obyvatelstva. 4.6.2
Charakteristika mikroregionu
Mikroregion Lipensko tvoří 11 obcí, které se nacházejí v centru Moravské brány - v prstenci kolem historického města Lipník nad Bečvou, které je také centrem správního obvodu vedle měst Hranice a Přerov. Mnohé obce Lipenska jsou přitom členy i dalších mikroregionů, takže se tato území vzájemně překrývají.
Správní obvod Lipnicko a svazek obcí Lipensko Svazek obcí (jinak také mikroregion) Lipensko, kde žije více než 14 tisíc obyvatel, byl založen v prosinci roku 2001. Sdružuje město Lipník nad Bečvou a okolní obce Bohuslávky, Dolní Újezd, Hlinsko, Jezernice, Kladníky, Lhota, Oldřichov, Osek nad Bečvou, Týn nad Bečvou a Veselíčko. Lipník má dále čtyři místní části – Loučku, Nové Dvory, Trnávku a Podhoří, Dolní Újezd zahrnuje katastr Staměřic, Skoků a Veselíčka, které má ještě místní část Tupec. Všechny obce kromě nejmenšího Oldřichova patří do lipnického správního obvodu, který tvoří celkem čtrnáct obcí.
32
Většina obcí sdružených v mikroregionu je malých. Pět z nich nemá ani pět set obyvatel, tři další počítají své obyvatele do tisícovky. Všechny jsou navázány na Lipník nad Bečvou i v případě pracovních příležitostí, školství a zdravotnictví.
Demografická struktura obyvatel mikroregionu V tabulce č.3 je uvedena věková struktura obyvatel města Lipníka nad Bečvou. Demografická struktura Lipenska je vyjádřena v tabulce č. 4. Je zde sledován vývoj od roku 2000 až po rok 2008, a rok 2004 se zde jeví jako rok zlomový. Přirozený i celkový přírůstek přechází ze záporných čísel do kladných, stejně je tomu v tomto roce i u migrace. Tabulka 3: Věková struktura obyvatel města Lipník nad Bečvou k 31.12.2008 věková skupina ženy muži celkem 0 - 14 let
585
637
1222
15 - 64 let
2 929
2 981
5 910
nad 65 let
781
473
1254
Celkový počet obyvatel celkem
4 295
4 091
8 386
Zdroj: www.portal.gov.cz Tabulka 4: Základní demografické ukazatele pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lipník n./B. celkový přirozený migrační živě rok přírůstek přírůstek zemřelí přistěhovalí vystěhovalí 25 saldo narození obyvatel obyvatel 2000 -105 -42 -63 114 156 186 249 2001 -64 -45 -19 126 171 201 220 2002 -42 -26 -16 136 162 233 249 2003 -69 -26 -43 135 161 170 213 2004 38 11 27 152 141 237 210 2005 30 11 19 163 152 263 244 2006 61 38 23 176 138 273 250 2007 2008
Nezjištěný údaj
12
Nezjištěný údaj
15
-3 43
163 173
155 158
318 314
321 271
Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ
25
Migrační saldo (někdy "čistá migrace") - rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých ve zkoumaném územním celku.
33
Hospodářská činnost Pomocí výčtu hospodářské činnosti jsou nastíněny pracovní možnosti v mikroregionu Lipensko. Ty budou vyčísleny ze dvou hledisek a to podle právní formy podnikání v tabulce č.5 a také podle převažující činnosti v tabulce 6. Tabulka 5: Hospodářská činnost podle právní formy v mikroregionu Lipensko, stav k 31.12.2008 Právní forma podnikání
Počet
Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Peněžní organizace - počet subjektů Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy Celkem hospodářských subjektů
15 4 109 1 1318 69 97 11 136 1760
Zdroj: www.portal.gov.cz Tabulka 6: Hospodářská činnost podle převládající činnosti, v mikroregionu Lipensko, stav k 31.12.2008 Převažující činnost podnikání Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Celkem hospodářských subjektů
počet 113 264 205 57 632 275 6 51 157 1760
Zdroj: www.portal.gov.cz
Struktura nezaměstnaných v mikroregionu Na základě údajů získaných od pracovníka, který má na starosti zpracování statistik nezaměstnanosti celého okresu na úřadu práce v Přerově, byla graficky znázorněna struktura nezaměstnaných mikroregionu Lipensko podle věku (graf č.4), 34
podle stupně dosaženého vzdělání (graf č.5) a podle délky nezaměstnanosti (graf č.6).
Graf 4: Věková struktura nezaměstnaných v mikroregionu Lipensko, stav v září 2009 Věková truktura nezam ěstnaných v m ikroregionu Lipensko, září 2009 400
počet obyvatle
350 300
192
250
192
148
200
muži
150 100 50 0
ženy
24
184
145
164
35-49
50 a více
22 do 19
20-34 věková kategorie
Zdroj: vlastní zdroj Nejméně nezaměstnaných je ve věkové skupině do 19 let. Může to být způsobené tím, že se jedná o příliš nízký věk, mladí lidé se snaží studovat dokud mají možnost. Naopak nejvíce nezaměstnaných je v následující věkové skupině, tedy 20 – 34 let. Zde můžou být absolventi vyšších odborných nebo vysokých škol, či mladí lidé, kterým studium na těchto školách nesvědčilo a předčasně jej ukončili nebo kvůli nedostačujícím výsledkům byli ze studia vyřazeni. Jedná se také o jedince, kteří nejsou pro zaměstnavatele zajímaví, protože nemají dostatečně dlouhou praxi, která je v dnešní době často požadovaná. Lidé ve věkové skupině 50 let a více se řadí do problémové skupiny, kdy zaměstnavatelé opět nemají zájem o jejich zaměstnávání, například z toho důvodu, že nejsou tolik kreativní jako mladší lidé, jejich výkonnost už není taky příliš vysoká a přesto, že zkušenost mají a to i mnoholetou, mladší generace má mnohdy přednost.
35
Graf 5: Struktura nezaměstnaných podle dosaženého vzdělání, září 2009 struktura nezaměstnaných pode dosaženého vzdělání na Lipensku září 2009
350
250 200
ženy
150
260
zá
2
4
1
3
31
15
rs ké
73
ou
vy uč en
s
m
at ur it
vy uč en
zd ěl án í kl ad ní v
vz dě lá ní
0
be z
120
31 34
m ag is te
123
ba ka lá řs ké
87
0
ls ké
0
vy šš ío db or né
100 50
muži
287
st ře do šk o
počet osob
300
vzdělání
Zdroj: Vlastní zdroj Ve vzdělanostní struktuře nezaměstnaných absolutně převládají lidé vyučení bez maturity. Ti mají velkou nevýhodu oproti vyučeným lidem s maturitou. V dnešní době při poměrně vysoké míře nezaměstnanosti si zaměstnavatelé mohou vybírat a ne náhodou dávají přednost vyučeným lidem s maturitou než bez ní. Překvapující zůstává, že se zde neobjevuje jediný člověk bez práce, který nemá ani základní vzdělání. Povzbuzující by mohlo být, že se jich v mikroregionu vyskytuje minimum. Stejně tak je zarážející, že 46 nezaměstnaných má magisterský titul.
Graf 6: Struktura nezaměstnaných v mikroregionu Lipensko podle délky nezaměstnanosti Struktura nezaměstnaných podle doby nezaměstnanosti na Lipensku, září 2009
350
počet osob
300 250
152
200
ženy 126
100
muži
106
150
116 152
50
131
56
111
41
0 do 3 měsíců
3-6 měsíců
7-12 měsíců
13-24 měsíců
80 nad 24 měsíců
doba nezem ěstnanosti
Zdroj: Vlastní zdroj Nejvíce uchazečů o zaměstnání je na úřadu práce evidováno po dobu do 3 měsíců. Může se jednat o frikční nezaměstnanost, která nejeví známky špatného 36
fungování ekonomiky. Horším případem by bylo, kdyby tito nezaměstnaní o práci přišli nedobrovolně, z důvodu krachu podniku, snižování stavů a podobných jevů, které s sebou hospodářská krize přináší. Počet uchazečů, kteří jsou bez práce 2 roky a déle je téměř zastrašující. Je to příliš dlouhá doba na to, aby člověk měl ještě chuť práci získat. Navíc za takovou dobu lidé ztratí svoje schopnosti a dovednosti, které právě díky statusu nezaměstnaného nemohou dále rozvíjet.
Statistiky nezaměstnanosti
Graf 7: Počet nezaměstnaných v okrese Přerov a v mikroregionu Lipensko v období let 2004 –2008
Vývoj počtu nezaměstnaných osob v průběhu let 2004 - 2008 v okrese Přerov a mikroregionu Lipensko 12000
1267 1197
10000
1077
8000 6000
942
826
9154 8214
4000
Lipensko
7741 6067
5452
2000 0 2004
2005
2006
2007
rok
37
2008
okres Přerov
Graf 8: Počet volných pracovních míst v okrese Přerov v letech 2004-2008
Počet volných pracovních míst v okrese Přerov v letech 2004-2008 1289
1400
počet míst
1200
963
1000
645
800 600 400
377
358
2004
2005
200 0 2006 rok
38
2007
2008
5. PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části je cílem zpracování údajů o dopadech nezaměstnanosti na nezaměstnané v mikroregionu Lipensko, které byly získány díky dotazníkovému šetření na nereprezentativním vzorku lidí. Vzorek tvoří nezaměstnaní, kteří se v době výzkumu dostavili na úřad práce v Lipníku nad Bečvou, byli osloveni s žádostí o vyplnění dotazníku a ten vyplnili. Získaná data z dotazníkového šetření budou dále analyzována a nakonec bude provedeno testování hypotéz.
5.1 Projekt sociologického výzkumu Sociologický výzkum definují Nový a Surynek26 jako cílevědomé, systematické a organizované získávání, zpracování a interpretaci informací o sociální dimenzi objektivní reality. Protože se ve výzkumu jedná o jevy relativně jednoduché a do určité míry již poznané, bude realizován kvantitativní výzkum. V kvantitativním výzkumu se nesleduje, jestli sociální jev existuje, ale je zaměřen na tyto charakteristiky: a) rozsah výskytu, zastoupení b) frekvence c) intenzita
Osnova přípravy projektu 1. Námět a výzkumný problém Tématem bakalářské práce je Sociální, psychologické a ekonomické aspekty nezaměstnanosti. V této práci bude zkoumán vliv nezaměstnanosti na psychiku člověka. Lidé bez práce se potýkají s problémy, které s sebou nezaměstnanost přináší. Každý člověk má jinou psychickou odolnost vůči těmto problémům. Práce je zaměřena na dopady spojené s nezaměstnaností v oblasti rodiny, přátel, pocitů nezaměstnaných a postojů k získání nové práce. Výsledky zkoumání budou 26
NOVÝ, I. – SURYNEK, A.Sociologie Pro ekonomy a manažery. 1.vyd. Praha: Grada Publishing a.s. 2002.
39
zohledněny rozdílně podle délky nezaměstnanosti, u některých se bude sledovat závislost těchto jevů na věku nezaměstnaných respondentů. Konkrétně se práce soustředí na nezaměstnané v mikroregionu Lipensko. 2. Dosavadní poznání V přípravné fázi bakalářské práce bylo zahrnuto studium odborné literatury k bližšímu pochopení a seznámení se s tématem. Existuje nespočetné množství již uskutečněných výzkumů v této oblasti. Je třeba si určit cíl, ten musí být zjistitelný a srozumitelný. Značný význam má i volba techniky výzkumu. 3. Cíl výzkumu V realizovaném
výzkumu
budou
sledovány
sociální,
psychologické
a ekonomické aspekty nezaměstnanosti v mikroregionu Lipensko v závislosti na době nezaměstnanosti. 4. Předmět výzkumu Předmětem výzkumu jsou dopady nezaměstnanosti v mikroregionu Lipensko, konkrétní operacionalizací jsou dopady na rodinu, přátelé, pocity nezaměstnaného a postoje k hledání nové práce. Po nastudování příslušné literatury bylo stanoveno 5 hypotéz. Hypotézy:
a) Ztráta zaměstnání ovlivnila život v rodině alespoň u 50% respondentů, kteří jsou nezaměstnaní déle jak 7 měsíců. b) Alespoň 1/3 nezaměstnaných déle jak 7 měsíců se straní více společnosti. c) Alespoň 1/3 dotazovaných, kteří jsou bez práce minimálně 7 měsíců se necítí psychicky dobře. e) Alespoň 1/3 dotazovaných ve věkové skupině 50 let a více nemají pocit, že jsou užiteční. f) Ztráta zaměstnání způsobuje alespoň u 80% nezaměstnaných déle jak rok ekonomickou nejistotu.
40
5. Zkoumaný soubor Zkoumaným souborem jsou občané mikroregionu Lipensko, kteří se dostavili v době průběhu výzkumu na úřad práce v Lipníku nad Bečvou. Šetření bude náhodné
a
nevyčerpávající,
realizované
formou
výběru
50
náhodných
nezaměstnaných osob. V okrese Přerov bylo k 31.10.2009 evidováno 8 049 uchazečů o zaměstnání, z toho 1051 bylo v mikroregionu Lipensko (o 334 více uchazečů než ve stejnou dobu loňského roku). 6. Metody a techniky Jak uvádí Nový a Surynek27 jsou dotazník a standardizovaný rozhovor nejvyužívanějšími technikami sociologického výzkumu. Popularita dotazníku se opírá o několik výhod: •
je jednoduché a snadné dotazník vytvořit,
•
lze získat velké množství údajů od velkého množství respondentů za relativně krátkou dobu,
•
k zajištění výzkumu prostřednictvím dotazníku jsou nízké náklady,
•
je možné statisticky dotazník zpracovat a vyjádřit výsledky číselně. Základ dotazníku tvoří otázky, ty mohou být otevřené, uzavřené nebo
polootevřené. Otevřená otázka je pouhým dotazem s možností libovolné odpovědi. Používá se v případě, kdy je nemožné zformulovat nabídku odpovědí. Nevýhodou otevřené otázky je složitost jejího zpracování, proto v mém dotazníku není zastoupena. Uzavřená otázka má zformulovaný dotaz a varianty odpovědí. Dobře se zpracovávají. Polootevřená otázka také má zformalizovaný dotaz a varianty odpovědí, jedna z variant není zformalizována a nabízí dotazovanému vyjádřit se vlastními slovy.
27
NOVÝ, I. – SURYNEK, A.Sociologie Pro ekonomy a manažery. 1.vyd. Praha: Grada Publishing a.s. 2002.
41
Pár zásad formulace otázek podle Sirovátky28: •
otázka by měla být co nejjednodušší,
•
otázka by měla být jednoznačná
•
kategorie nabízených odpovědí by měly být vyčerpávající
•
otázka by neměla být sugestivní, tedy neměla by navádět k určité odpovědi.
5.2 Interpretace výsledků Protože u nezaměstnanosti hraje velkou roli doba nezaměstnanosti, budou všechny otázky sledovány s ohledem na délku nezaměstnanosti jednotlivých respondentů. Je patrné, že člověk, který je bez práce 2 měsíce se bude psychicky cítit dost jinak než ten, který práci hledá déle jak 1 rok. Úřad práce v Lipníku nad Bečvou má stanovou mez pro dlouhodobou nezaměstnanost 5 měsíců, tak to alespoň uvedla jedna ze zprostředkovatelek práce občanům.Někdy mohou být pocity vyvolané nezaměstnaností ovlivněny i věkem respondentů, proto u některých otázek bude zjišťováno, jestli se jedná o větší závislost odpovědí na věku nebo na době nezaměstnanosti. Závislost bude měřena Pearsonovým koeficientem.
5.2.1
Charakteristika respondentů
Na úřadu práce bylo během výzkumného šetření rozdáno celkem 63 dotazníků, z nichž bylo 50 použitelných. U 13 zbylých chyběla odpověď na jednu nebo více otázek a tak se stal dotazník pro výzkum dále nepoužitelným. Složení respondentů 50 správně vyplněných dotazníků lze charakterizovat prostřednictvím 3 identifikačních otázek – viz. dotazník v příloze.
28
SIROVÁTKA, T. Úvod do sociologie pro ekonomy. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1992.
42
Složení respondentů dle pohlaví Průzkumu se zúčastnilo více mužů (28, relativní četnost 56%) než žen (22, v realitním vyjádřeni 44%). Tabulka vyjadřuje rozdělení respondentů podle pohlaví a délky nezaměstnanost. Tabulka 7: Struktura respondentů podle pohlaví a délky nezaměstnanosti méně jak 3 3-6 7-12 13-24 více než 24 Celkem pohlaví měs. měs. měs. měs. měs. 44% žena 4% 14% 12% 8% 6% 56% muž 16% 20% 12% 8% 0% celkem 20% 34% 24% 16% 6% 100%
Složení respondentů podle věku
Graf 9: Struktura dotazovaných podle věku Struktura dotazovaných podle věku
procentní podíl na celkovém počtu respondentů
45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5%
44% 30%
24%
2%
0% do 20 let
21-35 let
36-49 let
50 let a více
věková skupina
Graf 9 znázorňuje procentuální zastoupení jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu dotazovaných. Ve věku do 20 let se šetření zúčastnil pouze jeden člověk. Nejvíce dotazovaných lidí bylo ve věkové skupině 36 - 49 let. Tabulka 8 zobrazuje podíl, kolik procent nezaměstnaných v dané věkové skupině spadá do příslušného intervalu doby nezaměstnanosti
43
Tabulka 8: Věková struktura dotazovaných s ohledem na délky nezaměstnanosti: Věková méně jak 3 3-6 7-12 13-24 více než 24 Celkem skupina měs. měs. měs. měs. měs. 2% do 20 let 2% 0% 0% 0% 0% 30% 21-35 let 6% 10% 4% 10% 0% 44% 36-49 let 8% 14% 14% 4% 4% 24% 50 let a více 4% 10% 6% 2% 2% Celkem 20% 34% 24% 16% 6% 100%
Složení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání Graf 10: Struktura respondentů podle nejvyššího dokončeného vzdělání Struktura respondentů podle nejvyššího dokončeného vzdělání
absolutní počet respondentů
25 20 15
24
10 12
5 3
0
ZŠ
0
2
VOŠ
VŠ Bc.
6 SOU
vzdělání
SOU s mat.
SŠ
3 VŠ Mgr.
V grafu struktury nejvyššího dokončeného vzdělání dotazovaných můžeme vidět, že nejvíce nezaměstnaných je vyučeno bez maturity, druhou nejčetnější skupinou jsou lidé se středoškolským vzděláním a třetí nejčetnější jsou lidé vyučení s maturitou.
5.2.2
Vztahy k rodině
Tabulka 9: Statistické vyhodnocení otázky č.2 Otázka č. 2: Ovlivnila ztráta Vašeho zaměstnání život ve Vaší rodině? méně jak 3 3-6 7-12 13-24 více než 24 Celkem měs. měs. měs. měs. měs. Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem
4% 4% 10% 2% 20%
12% 14% 6% 2% 34%
10% 10% 2% 2% 24%
44
8% 4% 0% 4% 16%
4% 0% 0% 2% 6%
38% 32% 18% 12% 100%
Nezaměstnanost
způsobila
změny
v rodině
u
70%
respondentů.
Nezaměstnaní kratší dobu než 3 měsíce změny v rodině příliš nepociťují. To může být dáno tím, že například po finanční stránce zatím příliš nestrádají. Krom podpory v nezaměstnanost, na kterou mají nárok, tito lidé pravděpodobně mohou dále čerpat odstupné nebo mají nějaké peníze našetřené. U nezaměstnaných 7-12 měsíců jsou změny v rodině rozhodně cítit více. Absolutní většina respondentů (70%), kteří jsou nezaměstnaní 7-12 měsíců změny v životě rodiny pociťují. Jsou to lidé v období, kdy jim vypršel nárok na podporu v nezaměstnanosti a i když podpora není příliš vysoká, na celkových příjmech rodiny se to rozhodně projevit může. Tabulka 10: Statistické zpracování otázky č.3 Otázka č.3: Je pro Vás rodina zdrojem podpory? méně jak 3 3-6 7-12 13-24 více než 24 měs. měs. měs. měs. měs. Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem
12% 2% 4% 2% 20%
16% 10% 6% 2% 34%
14% 4% 4% 2% 24%
4% 4% 6% 2% 16%
Celkem 48% 22% 20% 10% 100%
2% 2% 0% 2% 6%
Opět kladně odpovídalo 70% respondentů, tentokrát na otázku, zda je pro ně rodina zdrojem podpory, což je poměrně pozitivní. U zbylých 30% by se jejich záporná dopověď dala vysvětlit například tím, že podporu hledají spíše mezi přáteli nebo s rodinou již nežijí a jsou v nesezdaném partnerství, takže pro ně může být podporou přítel/kyně, které nelze za rodinu považovat. Tabulka 11: Statistické zpracování otázky č.4 Otázka č. 4: Cítíte nějaké změny chování Vaší rodiny k Vám? méně jak 3 7-12 13-24 více než 24 3-6 měs. měs. měs. měs. měs. Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem
4% 2% 6% 8% 20%
0% 2% 16% 16% 34%
2% 6% 8% 8% 24%
0% 2% 6% 8% 16%
2% 0% 0% 4% 6%
Celkem 8% 12% 36% 44% 100%
Tato otázka odpovídá na problém, zda se změnilo chování rodiny k nezaměstnanému jedinci. Tyto změny pociťuje jen 20% všech dotazovaných. Z toho
45
6% je zastoupeno u respondentů, kteří jsou nezaměstnaní méně jak 3 měsíce. Člověk, který chodil pravidelně do práce a teď tráví hodně času doma je rodinou určitě vnímán jinak než doposud. Dalších 8% je ze skupiny lidí, kteří se stali dlouhodobě nezaměstnanými, tedy jsou nezaměstnaní 7 až 12 měsíců a navíc jim vypršel nárok na podporu v nezaměstnanosti, tudíž nemají žádný příjem a je na rodině, aby tohoto nezaměstnaného živila.
13-24 měs. více než 24 měs.
9%
9%
6%
6% 3%
Graf 11: Vztahy k rodině
Graf 12: Vztahy k rodině
ne od ně Ro
zh
ně an o zh od
Sp í še an o
0%
Ro
Ro zh od ně an o
Sp í še
Sp í še
Ro zh od ně ne
0%
ne
0% an o
3%
Ro zh od ně an o
3%
Ro zh od ně ne
více než 24 měs.
6%
ne
13-24 měs.
více než 24 měs.
12%
15%
Sp í še
9%
13-24 měs.
15%
3-6 měs. 7-12 měs.
méně jak 3 měs.
18%
7-12 měs.
12%
18%
an o
12%
Otázka č.4
3-6 měs.
3-6 měs. 7-12 měs.
méně jak 3 měs.
Sp í še
15%
Otázka č.3 méně jak 3 měs.
Sp í še ne
Otázka č. 2
Graf 13: Vztahy k rodině
U otázek v oblasti vztahů k rodině bude zkoumán vliv závislosti u otázky č.3: „Je pro Vás rodina zdrojem podpory?“ a bude zde zkoumána závislost těchto pocitů na době nezaměstnanosti. Poté bude tato závislost porovnána se závislostí na věku respondentů.
Porovnání
bude
prováděno
pomocí
Pearsonova
koeficientu
kontingence, který nabývá hodnot 0 ≤ P < 1.
Tabulka 12: Porovnání závislostí podle Pearsonova koeficientu kontingence (3) Je pro Vás rodina zdrojem podpory? závislost na věku závislost na délce nezaměstnanosti
chí kvadrát 6,971 9,151
Pearsonův koeficient 0,39333 0,34982
Pearsonův koeficient kontingence vyšel o 0,05 bodů vyšší u závislosti na věku než u závislosti na délce nezaměstnanosti. Rozdíl je ale zanedbatelný. Odpovědi respondentů jsou jen mírně závislé na identifikačních činitelích.
46
5.2.3
Vztahy k přátelům
Tabulka 13: Statistické zpracování otázky č.5 Otázka č.5: Myslíte si, že se ztrátou zaměstnání souvisí i ztráta přátel? méně jak 3 3-6 7-12 13-24 více než 24 Celkem měs. měs. měs. měs. měs. 6% Rozhodně ano 0% 2% 2% 0% 2% 10% Spíše ano 0% 6% 0% 2% 2% 40% Spíše ne 4% 16% 14% 6% 0% 44% Rozhodně ne 16% 10% 8% 8% 2% Celkem 100% 20% 34% 24% 16% 6%
V páté otázce respondenti odpovídali na otázku, jestli si myslí, že při ztrátě práce ztratili i přátelé. Jen 16% respondentů tuto ztrátu vnímá. Zbylých 84% mají pocit, že o své přátelé nepřišli. Může to být způsobené tím, že průzkum byl vykonáván v mikroregionu Lipensko, který není příliš velký a tak když někdo přijde o práci, tak přátelé má stále na blízku, pokud však do práce nedojížděl například do krajského města nebo někam dále než v rámci mikroregionu.
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem
Tabulka 14: Statistické zpracování otázky č.6: Otázka č.6: Straníte se více společnosti? méně jak 3 3-6 7-12 13-24 více než 24 měs. měs. měs. měs. měs. 0% 0% 0% 2% 2% 0% 6% 2% 10% 0% 6% 16% 12% 2% 0% 14% 12% 10% 2% 4% 20% 34% 24% 16% 6%
Celkem 4% 18% 36% 42% 100%
Na otázku, zda se respondenti straní více společnosti, než když byli zaměstnaní kladně odpovědělo 22%. Tato otázka může navazovat na předchozí otázku o tom, zda si nezaměstnaní myslí, že se ztrátou zaměstnání přišli i o přátelé. Možná právě díky tomu, že se tito nezaměstnaní společnosti příliš nestraní, mohou i s bývalými kolegy udržovat kontakt. Nebo by se to dalo vysvětlit i naopak, že díky tomu, že mají přátelé z bývalého zaměstnání, o které nechtějí přijít jen kvůli tomu, že přišli o práci, tak chodí do společnosti právě proto, aby s nimi zachovali kontakt.
47
Tabulka 15: Statistické zpracování otázky č.7 Otázka č. 7: Zhoršilo se nějakým způsobem chování Vašich přátel vůči Vám? méně jak 3 3-6 7-12 13-24 více než 24 Celkem měs. měs. měs. měs. měs. 4% Rozhodně ano 0% 2% 0% 0% 2% 4% Spíše ano 0% 2% 0% 2% 0% 38% Spíše ne 4% 20% 12% 2% 0% 54% Rozhodně ne 16% 10% 12% 12% 4% Celkem 100% 20% 34% 24% 16% 6%
Další otázka se zabývala změnou chování přátel k respondentům, kteří přijdou o práci. Je velice pozitivní, že tuto jistě nepříjemnou změnu cítí pouhých 8% všech dotazovaných. Otázka č.5
Otázka č.5
Otázka č.7
méně jak 3 měs .
18%
12%
7-12 měs.
8%
hod ně an o Ro z
Ro z
Ro zh od ně ne
ne Sp í še
an o Sp í še
Graf 14: Vztahy k přátelům
0%
ho dn ěn e
0%
Ro z
0%
více než 24 měs.
5%
ne
2%
2%
13-24 měs.
ho dn ěa no
4%
6% 4%
6%
10%
Sp í še
víc e než 24 měs.
Ro zho dn ěa no
15%
an o
8%
10%
13-24 měs .
3-6 měs.
více než 24 měs.
Sp í še
10%
méně jak 3 měs.
20%
13-24 měs .
Graf 15: Vztahy k přátelům
hod ně ne
7-12 měs.
7-12 měs.
Ro z
14%
12%
25%
3-6 měs.
16%
ne
3-6 měs .
Sp íše
méně jak 3 měs .
14%
an o
16%
Sp í še
18%
Graf 16: Vztahy k přátelům
I v této části bude zkoumána závislost znaků. Jak moc je zkoumaný jev závislý na době nezaměstnanosti respondentů a také porovnání se závislostí na věku bude zkoumáno u otázky „Straníte se více společnosti?“ Porovnání bude realizováno opět pomocí Pearsonova koeficientu kontingence. Tabulka 16: Porovnání závislostí podle Pearsonova koeficientu kontingence (6) Straníte se více společnosti? závislost na věku závislost na délce nezaměstnanosti
chí kvadrát
Pearsonův koeficient
4,0987
0,2752
29,0029
0,6059
V případě otázky stranění se společnosti nezaměstnanými je znatelné, že zde existuje střední intenzita závislosti na délce nezaměstnanosti a jen velice slabá závislost na věku.
48
5.2.4
Pocity nezaměstnaných Tabulka 17: Statistické zpracování otázky č.8 Otázka č. 8: Jak na Vás působí nezaměstnanost? méně jak 3 7-12 13-24 více než 24 3-6 měs. měs. měs. měs. měs.
Pokles sebedůvěry Deprese Zdravotní potíže Ekonomická nejistota Jiné Celkem
Celkem
0% 0%
4% 2%
2% 2%
0% 4%
0% 0%
6% 8%
0%
0%
0%
2%
6%
8%
14% 6% 20%
24% 4% 34%
20% 0% 24%
10% 0% 16%
0% 0% 6%
68% 10% 100%
68% všech respondentů cítí díky tomu, že jsou nezaměstnaní ekonomickou nejistotu. Úplně jinak tomu je u nezaměstnaných déle jako 2 roky. Všichni respondenti nezaměstnaní déle jak 2 roky mají zdravotní potíže. 10% respondentů uvedlo na tuto otázku odpověď jiné, jednalo se například o častější pocit nudy, dostatečný čas na sebevzdělávání apod.
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem
Tabulka 18: Statistické zpracování otázky č.9 Otázka č.9: Cítíte se psychicky dobře? méně jak 3 13-24 více než 24 3-6 měs. 7-12 měs. měs. měs. měs. 4% 8% 12% 6% 4% 12% 12% 8% 6% 0% 4% 10% 4% 0% 0% 0% 4% 0% 4% 2% 20% 34% 24% 16% 6%
Celkem 34% 38% 18% 10% 100%
Na otázku psychického rozpoložení odpovědělo 72% respondentů pozitivně. I u lidí s nezaměstnaností delší jak 2 roky se u většího procenta projevuje dobrý pocit. Jinak nelze jednoznačně charakterizovat závislost psychického rozpoložení podle délky nezaměstnanosti respondenta.
49
Tabulka 19: Statistické zpracování otázky č.10
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem
Otázka č.10: Připadáte si užiteční? méně jak 3 13-24 3-6 měs. 7-12 měs. měs. měs. 8% 4% 8% 6% 10% 14% 12% 4% 2% 12% 4% 4% 0% 4% 0% 2% 20% 34% 24% 16%
více než 24 měs. 4% 0% 0% 2% 6%
Celkem 30% 40% 22% 8% 100%
I na otázku, jestli si dotazovaní připadají užitečni odpovědělo 70% kladně. Nejvíce respondentů, kteří se užitečnými necítí jsou lidé nezaměstnaní 3-6 měsíců. Možná se ještě nenaučili žít s takovým množstvím volného času. U respondentů nezaměstnaných déle jak 2 roky převládají ti, co se užitečnými cítí nad těmi, kteří ne (poměr 2:1). Tito lidé asi dokáží využít volný čas a tráví ho smysluplně.
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem
Tabulka 20: Statistické zpracování otázky č.11 Otázka č.Otázka č.11: Trávíte volný čas sportem? méně jak 3 3-6 7-12 13-24 více než 24 měs. měs. měs. měs. měs. 2% 2% 0% 2% 2% 6% 12% 16% 2% 2% 12% 12% 8% 6% 0% 0% 8% 0% 6% 2% 20% 34% 24% 16% 6%
Celkem 8% 38% 38% 16% 100%
Pouhých 46% respondentů tráví svůj volný čas sportem, zbylých 54% nikoli. Ostatně provozovat v dnešní době jakýkoli sport, k tomu jsou potřeba i finance. A těch nezaměstnaní lidé příliš nemají a nebo prostě jen nejsou příliš sportovně nadání a nemají ke sportu žádný vztah. Tabulka 21: Statistické zpracování otázky č.12: Otázka č. 12: Pozorujete na sobě, že konzumujete alkohol častěji než dříve? méně jak 3 3-6 7-12 13-24 více než 24 Celkem měs. měs. měs. měs. měs. 0% Rozhodně ano 0% 0% 0% 0% 0% 2% Spíše ano 0% 0% 0% 2% 0% 30% Spíše ne 4% 14% 10% 2% 0% 68% Rozhodně ne 16% 20% 14% 12% 6% Celkem 100% 20% 34% 24% 16% 6%
50
Tato otázka přináší mile překvapující odpověď. Jen jeden z 50 respondentů na sobě zpozoroval, že alkohol konzumuje častěji než dříve. Z toho lze usoudit, že tito nezaměstnaní z mikroregionu Lipensko nemají potřebu utápět své problémy spojené s nezaměstnanosti v alkoholu. Otázkou zůstává, jak moc upřímní a otevření tito nezaměstnaní při vyplňování dotazníku byli.
Otázka č. 9
otázka č. 10 méně jak 3 měs.
16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%
7-12 měs. 13-24 měs.
Graf 17: Pocity nezaměstnaných
Graf 18: Pocity nezaměstnaných
Otázka č. 11
Otázka č. 12 méně jak 3 měs. 7-12 měs. více než 24 měs.
18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%
Ro zh od ně ne
více než 24 měs.
Ro zh od ně an o
Sp í še
Ro zh od ně ne
ne
an o Sp í še
Ro zh od ně an o
více než 24 měs.
3-6 měs.
ne
13-24 měs.
méně jak 3 měs.
Sp í še
7-12 měs.
an o
3-6 měs.
Sp í še
14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%
25%
3-6 měs. 13-24 měs.
méně jak 3 měs.
20%
3-6 měs.
15%
7-12 měs.
10%
13-24 měs.
5%
více než 24 měs.
Graf 19: Pocity nezaměstnaných
Ro
zh
Sp
od
ně
íš e
ne
ne
o íš e Sp
Ro
Ro
zh
zh
od
ně
od n
an
an
o
e ěn
ne Sp í še
Sp í še an o
Ro
zh
od
ně
an
o
0%
Graf 20: Pocity nezaměstnaných
I ve skupině otázek k pocitům nezaměstnaných bude zkoumaná závislost-zda je vyšší na době nezaměstnanosti nebo věku respondentů. Konkrétně se zaměřením na otázku: „Cítíte se psychicky dobře?“
Tabulka 22 : Porovnání závislostí podle Pearsonova koeficientu kontingence (9)
Cítíte se psychicky dobře? závislost na věku závislost na délce nezaměstnanosti
51
chí kvadrát 5,6719 14,4445
Pearsonův koeficient 0,3191 0,4734
I u porovnání této otázky je patrné, že odpovědi respondentů jsou více závislé na době jejich nezaměstnanosti než na jejich věku. Podle věku se závislost řadí ještě k mírné závislosti, kdežto u doby nezaměstnanosti to již středně silná závislost. 5.2.5
Postoje nezaměstnaných k hledání nové práce
Tabulka 23: Statistické zpracování otázky č.13 Otázka č.13: Jakou formou hledáte zaměstnání? méně jak 3 7-12 13-24 více než 24 3-6 měs. měs. měs. měs. měs. Pouze prostřednictvím ÚP Hledám aktivně sám Celkem
Celkem
4%
0%
2%
0%
0%
6%
16% 20%
34% 34%
22% 24%
16% 16%
6% 6%
94% 100%
Naprostá většina respondentů (94%) si hledá nové zaměstnání aktivně sama. Každý chce získat dobrou práci, která ho bude bavit a kde bude mít co možná nejvyšší plat. Pravděpodobnost, že úřad práce dovede najít pro každého práci, která je bude uspokojovat není příliš vysoká. A tito nezaměstnaní by byli sami proti sobě, kdyby aktivně sami nevyhledávali a jen pasivně čekali, co pro ně najde úřad práce.
Ano Ne Celkem
Tabulka 24: Statistické zpracování otázky č. 14 Otázka č. 14: Podstoupil/a by jste rekvalifikaci? méně jak 3 7-12 13-24 více než 24 3-6 měs. měs. měs. měs. měs. 16% 32% 22% 8% 4% 4% 2% 2% 8% 2% 20% 34% 24% 16% 6%
Celkem 82% 18% 100%
Rekvalifikaci by podstoupilo 82% respondentů. Může to být způsobené tím, že většina dotazovaných má nejvyšší dokončené vzdělání střední odborné bez maturity a zaměstnavatelé často požadují vzdělání s maturitou. Tím, že jsou lidé ochotní podstoupit rekvalifikaci, dávají najevo, že se chtějí naučit něco nového, chtějí získat nové zkušenosti a dovednosti a tím zvýšit i své možnosti na trhnu práce.
52
Ano Ne Celkem
Tabulka 25: Statistické zpracování otázky č. 15 Otázka č. 15: Spokojíte se i s prací, která neodpovídá Vaší kvalifikaci? méně jak 3 7-12 13-24 více než 24 3-6 měs. Celkem měs. měs. měs. měs. 76% 18% 24% 18% 12% 4% 24% 2% 10% 6% 4% 2% 100% 20% 34% 24% 16% 6%
Poměrně velké procento dotazovaných se spokojí i s prací, která neodpovídá jejich kvalifikaci. 76% dotazovaných je ochotno dělat jinou, mnohdy i podřadnou práci. V době, kdy míra nezaměstnanosti stále stoupá, nemají nezaměstnaní příliš světlé vyhlídky a tak jsou ochotni vzít i práci, kterou by dříve možná odmítali.
Tabulka 26: Statistické zpracování otázky č. 16 Otázka č. 16: Byl/a by jste ochoten/ochotna přestěhovat se za zaměstnáním? méně jak 3 7-12 13-24 více než 24 3-6 měs. Celkem měs. měs. měs. měs. 32% Ano 8% 14% 8% 2% 0% 68% Ne 12% 20% 16% 14% 6% Celkem 100% 20% 34% 24% 16% 6%
Přestěhovat se za zaměstnáním je ochotno jen 32% respondentů. Ostatní by se kvůli práci nestěhovali. Nejspíše je to dané ekonomickou situací, kdy každý nemá možnost a hlavně finance opustit svůj stávající domov a odstěhovat se jinam. Spousta respondentů má rodinu s dětmi, tyto děti by musely například změnit školu. A co partneři nebo manželé těchto nezaměstnaných? Museli by měnit zaměstnání? Stal by se z toho bludný kruh a otázka stěhování se za zaměstnáním by zasáhla nejen přímou rodinu nezaměstnaného.
5.3 Testování hypotéz Všechny hypotézy budou testovány na 5% hladině významnosti. Pro ní je kritická hodnota 1,96. S tímto číslem budou porovnávány hodnoty testových kritérií.
53
Hypotéza 1: Ztráta zaměstnání ovlivnila život v rodině alespoň u 50% respondentů, kteří jsou nezaměstnaní déle jak 7 měsíců. (obsahuje odpovědi rozhodně ano+spíše ano) Nulová hypotéza: H0 ≡ π ≥ 0,5 n = 23
p = 0,478 (rozhodně ano) + 0, 304 (spíše ano) = 0,782
Testové kritérium: U =
0, 782 − 0,5 = 2, 7 0,5 ∗ (1 − 0, 5) 23
Protože vypočtená hodnota nespadá do oboru zamítnutí, hypotézu nezamítáme.
Hypotéza 2: Alespoň 1/3 nezaměstnaných déle jak 7 měsíců se straní více společnosti. (obsahuje odpovědi rozhodně ano+spíše ano) Nulová hypotéza: H0 ≡ π ≥ 0,333 n=23
p=0,087 (rozhodně ano) + 0,261 (spíše ano) = 0,348
Testové kritérium: U =
0,348 − 0,333 = 0,153 0,333 ∗ (1 − 0,333) 23
Nulovou hypotézu nezamítáme.
Hypotéza 3: Ztráta zaměstnání způsobuje alespoň u 80% nezaměstnaných déle jak rok ekonomickou nejistotu.
Nulová hypotéza: H0 ≡ π≥ 0,8 n= 11
p=0,455
Testové kritérium: U =
0, 455 − 0,8 = −2,861 0,8 ∗ (1 − 0,8) 11
Jelikož spadá vypočtená hodnota do oboru zamítnutí, nulovou hypotézu zamítáme. 54
Hypotéza 4: Alespoň 1/3 dotazovaných, kteří jsou bez práce minimálně 7 měsíců se necítí psychicky dobře.
Nulová hypotéza: H0 ≡ π ≥ 0,333 n=23
p= 0,087 (spíše ne) + 0,130 (rozhodně ne) = 0,217
Testové kritérium: U =
0, 217 − 0, 333 = −1,18 0,333 ∗ (1 − 0,333) 23
Nulovou hypotézu nezamítáme.
Hypotéza 5: Alespoň 1/3 dotazovaných ve věkové skupině 50 let a více nemají pocit, že jsou užiteční.
Nulová hypotéza: H0 ≡ π ≥ 0,333 n=12
p=0,417
Testové kritérium: U =
0, 417 − 0, 333 = 0, 646 0,333 ∗ (1 − 0,333) 12
Nulovou hypotézu nezamítáme.
55
6. DISKUZE Slabinou
této
bakalářské
práce
je
malý
rozsah
souboru
–
pouze
50 respondentů. Jedná se o zcela nereprezentativní vzorek. Proto nelze výsledky pojmout za všeobecně platné a směrodatné. Získání i tak malého počtu správně vyplněných dotazníků nebylo příliš jednoduché a v mnohých situacích ani příjemné. Především mladé ženy nebyly často ochotné dotazník vyplnit, ale byly i příjemnější situace, kdy měli nezaměstnaní chuť si povídat a někdy i dokonce vtipkovat. Výzkum byl realizován v mikroregionu Lipensko, kde míra nezaměstnanosti v průběhu let 2004 až 2008 měla tendenci klesat. Na konci roku 2008 byla míra nezaměstnanosti v mikroregionu Lipensko 10,3% kdežto o tři čtvrtě roku později se vyšplhala díky hospodářské krizi na 13,5% (září 2009). Dopady nezaměstnanosti byly zkoumány formou dotazníkového šetření. Následným statistickým zpracováním získaných dat bylo dosáhnuto přehledných výsledků, které budou postupně shrnuty. Z oblasti vztahů k rodině a přátelům bylo položeno 6 otázek. Většina respondentů vnímá po ztrátě zaměstnání změny v životě celé rodiny (70% respondentů). Zbylých 30% jsou především lidé krátkodobě nezaměstnaní. Nejvíce záporných odpovědí se projevilo u respondentů nezaměstnaných méně jak 3 měsíce. Co se týká podpory, 70% respondentů potvrzuje, že je pro ně zdrojem podpory rodina. Změny chování rodinných příslušníků k nezaměstnanému nevnímá celých 80% respondentů. Velké většině nezaměstnaných (84%) zůstali po ztrátě práce všichni přátelé a dokonce 92% nevnímá žádné změny v jejich chování. A celých 78% respondentů chodí do společnosti stejně často jako před ztrátou zaměstnání. Další zkoumanou položkou byly pocity nezaměstnaných. 68% všech dotazovaných
vnímá
svou
nezaměstnanost
jako
ekonomickou
nejistotu.
U respondentů nezaměstnaných déle jak 2 roky pak převládají zdravotní potíže. Ve špatném psychickém rozpoložení se ocitá 28% respondentů, ostatní se cítí psychicky dobře. A jen 30% respondentů si nepřipadají užitečnými. Problémy nezaměstnanosti
56
naštěstí vzorek dotazovaných neřeší pitím alkoholu a jen 1 respondent přiznal, že občas sáhne po skleničce. 54% respondentů nemá vztah ke sportu a nezabývá se jim ve volném čase. Každý nezaměstnaný zaujímá nějaký postoj k hledání nové práce. Vzorek, na kterém byl výzkum aplikován je velice aktivní a celých 96% respondentů si hledá práci samo a nespoléhá jen na úřad práce. 82% dotazovaných je ochotných podstoupit rekvalifikaci a 76% by přijalo i práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci. Odstěhovat se za prací je ochotno 32% respondentů. Všechny otázky byly zkoumány v závislosti na době nezaměstnanosti. U 3 otázek bylo zjišťováno, jestli je silnější závislost mezi jednotlivými dobami nezaměstnanosti nebo mezi věkovými skupinami. U dvou z nich bylo potvrzené, že je silnější závislost mezi jednotlivými dobami nezaměstnanosti a jen u jedné více ač nepatrně převládala závislost na věku.
57
7. ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo analyzovat sociální, psychologické a ekonomické aspekty nezaměstnanosti a tyto dopady porovnávat u jednotlivých respondentů podle délky doby nezaměstnanosti. Nereprezentativním vzorkem dotazovaných se stali lidé navštěvující úřad práce v Lipníku nad Bečvou v době dotazníkového šetření, kteří byli ochotni příslušný dotazník vyplnit. V práci
byla
charakterizována
nezaměstnanost
z pohledu
sociálního,
psychologického i ekonomického, charakterizován byl také mikroregion Lipensko, na který se výzkum soustředil. Provedený výzkum potvrdil následující hypotézy: •
Ztráta zaměstnání ovlivnila život v rodině alespoň u 50% respondentů, kteří jsou nezaměstnaní déle jak 7 měsíců.
•
Alespoň třetina lidí, kteří jsou bez práce déle jak 7 měsíců se straní více společnosti.
•
Alespoň 1/3 dotazovaných, kteří jsou bez práce min. 7 měsíců se necítí psychicky dobře.
•
Alespoň 1/3 dotazovaných ve věkové skupině 50 let a více nemají pocit, že jsou užiteční. Nezaměstnanosti není totiž jev pouze ekonomický, ale především sociálně
psychologický, který proniká do hloubky lidského prožívání. Změny chování jedinců, kteří o práci přišly se může dotknout celé společnosti. •
Ztráta zaměstnání způsobuje alespoň u 80% nezaměstnaných déle jak rok ekonomickou nejistotu byla jako jediná z hypotéz zamítnuta. Pravděpodobně je
to způsobeno volbou vysokého procenta. Aby bylo možné předejít situacím, kdy se člověk ocitá dlouhodobě nezaměstnaným, je třeba, aby tito lidé byli stále aktivní a především trpěliví. Nezaměstnaným může být nápomocné poradenství, které se orientuje na trh práce, především na rozvoj orientace nezaměstnaných na tomto trhu, dále také na informace o pracovních příležitostech nebo i možnostech rekvalifikace. Je potěšující, že na zkoumaném vzorku je 82% respondentů ochotno podstoupit rekvalifikaci. Lidé
58
jsou si vědomí, že díky novým vědomostem mohou snadněji nalézt práci a především mohou potencionálnímu zaměstnavateli nabídnou víc. Pro úspěchy v budoucnu těch, kteří se někdy ocitnou nebo momentálně jsou bez práce lze doporučit neustálou aktivitu v hledání práce, zdokonalování se v cizích jazycích, prohlubování schopností v práci s počítačem a neustálý rozvoj vzdělávání.
59
8. POUŽITÁ LITERATURA
1. BUCHTOVÁ, B. Psychologie a nezaměstnanost. Zkušenosti z praxe. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 249 s. ISBN 80-210-3457-2. 2. BUCHTOVÁ,
B.
a
kolektiv.
Nezaměstnanost.
1.
vyd.
Praha:
Grada
Publishing a.s., 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 3. ČAČKA, O. Psychologie vrstev duševního dění osobnosti a jejich autodiagnostika. 3. vyd. Brno: Doplněk, 382, 1997 s. ISBN 80-85765-70-5. 4. FISHER, S., ŠKODA, J. Sociální patologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-2781-3. 5. FORET, F. – STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum: Jak poznat své zákazníky. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 159 s. ISBN 80-247-0385-8. 6. HOLMAN, R. Ekonomie. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 714 s. ISBN 80-7179-681-6. 7. JANDOUREK, J. Úvod do sociologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 232 s. ISBN 80-7178-749-3. 8. KOTÝNKOVÁ, M.Trh práce na přelomu tisíciletí.1.vyd. Praha:Oeconomica, 2006. 256 s. ISBN 80-245-1149-5. 9. LAŠEK, J. – MANĚNOVÁ, M. Základy statistického zpracování pedagogicko psychologického výzkumu. 2.vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 42s. ISBN 978-80-7041779-9. 10. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém.1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 151 s. ISBN 80-901424-9-4. 11. MINAŘÍK, B. Statistika I (popisná statistika II.část).Dotisk 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004. 108 s. ISBN 80-7157-427-9. 12. MINAŘÍK, B. Statistika II. 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007. 136. s. ISBN 978-80-7375-033-6.
60
13. NOVOTNÝ, I. a kol. Sociologie pro ekonomy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol.s.r.o, 1997. 168 s. ISBN 80-7169-433-9. 14. NOVÝ, I. – SURYNEK, A.Sociologie Pro ekonomy a manažery. 1.vyd. Praha: Grada Publishing a.s. 2002. 191 s. ISBN 80-247-0384-X. 15. OURODA, S. Sociologie. 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 160 s. ISBN 80-7157-766-9. 16. PLESNÍK, V. Problém dlouhodobé nezaměstnanosti. 1. vyd. Krnov: Reintegra, 2006. 99 s. ISBN 80-239-7140-9. 17. SAMUELSON, P. A. -- NORDHAUS, W. D. Ekonomie: 18. vydání. 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007. 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. 18. SIROVÁTKA, T. Úvod do sociologie pro ekonomy. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1992. 169 s. ISBN 80-210-0520-3. 19. SPĚVÁČEK, V. Transformace české ekonomiky: politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha: Linde, 2002. 525 s. ISBN 80-86131-32-7. 20. VEČEŘA, M. – URBANOVÁ, M. Sociologie práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. 335s. ISBN 80-86898-72-5.
Další zdroje 21. Portál veřejné správy České republiky [online]. c2009 [cit. 2009-12-06]. Dostupný z WWW:
.
22. Ministerstvo práce a sociálních věcí : Informační bulletiny [online]. c2002-2009 , 11.11.2009 [cit. 2009-12-02]. Dostupný z WWW: . 23. Město Lipník nad Bečvou [online]. 2006 [cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .
61
9. PŘÍLOHY Příloha 1: Dotazník pro nezaměstnané z mikroregionu Lipensko Příloha 2: Mapa: Míra nezaměstnanosti v okrese Přerov, prosinec 2008
62
