MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA
KATEDRA SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako obor studia na vysokých školách v České republice (diplomová práce) Obor: Sociální pedagogika
Vedoucí práce:
Vypracovala:
PhDr. Dana Knotová, PhD.
Bc. Šárka Coufalová
BRNO 2006
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Sociální pedagogika jako obor studia na
vysokých školách v České republice vypracovala samostatně a použila jsem při tom jen uvedenou literaturu a zdroje.
Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně
Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně, 18.4.2006
……………………………..
Poděkování: Na prvním místě bych chtěla poděkovat PhDr. Daně Knotové, PhD. za odborné
vedení diplomové práce, podněty, rady a vstřícný přístup při konzultacích a za pomoc při realizaci dotazníkového šetření.
Mé poděkování patří dále všem vysokoškolským pracovníkům, kteří mi
vyplněním ankety a zasláním potřebných materiálů pomohli s empirickou částí diplomové práce. Zvláštní poděkování patří PaeDr. Monice Žumárové PhD. a Mgr. Bedřichu Zapletalovi, kteří mi kromě výše uvedeného pomohli také tím, že mezi svými studenty realizovali mé dotazníkového šetření.
V neposlední řadě patří mé poděkování také přednášejícím, kteří mě umožnili
vstoupit za účelem distribuce dotazníků do jejich hodin a studentům, kteří se mého dotazníkového šetření zúčastnili.
OBSAH Úvod
8
TEORETICKÁ ČÁST
1. Historie sociální pedagogiky
1.1. Historické kořeny sociální pedagogiky 1.2. Historie sociální pedagogiky ve světě
1.3. Historie sociální pedagogiky v českých zemích 2. Sociální pedagogika jako vědecká disciplína
11
11
12
13
15
2.1. Vymezení sociální pedagogiky
15
2.3. Definice sociální pedagogiky
16
2.2. Dimenze sociální pedagogiky
16
2.4. Užší a širší pojetí sociální pedagogiky
18
2.6. Obsahové vymezení sociální pedagogiky
19
2.5. Specifika sociální pedagogiky ve srovnání s tradiční pedagogikou 2.6.1. Předmět sociální pedagogiky v historickém pohledu
2.6.2. Současné vymezování předmětu sociální pedagogiky
2.6.3. Aktuální témata sociální pedagogiky
2.7. Perspektivy vývoje a úlohy sociální pedagogiky 3. Sociální pedagogika jako studijní obor v ČR
3.1. Sociální pedagogika jako obor vysokoškolského studia 3.1.1. Vymezení studijního oboru sociální pedagogika
3.1.2. Kurikulum studijního oboru sociální pedagogika
3.2. Profil absolventa studijního oboru sociální pedagogika
3.3. Vysoké školy, na kterých se studuje sociální pedagogika 3.3.1. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
3.3.2. Masarykova univerzita v Brně 3.3.2.1. Filozofická fakulta
3.3.2.2. Pedagogická fakulta
3.3.3. Ostravská univerzita v Ostravě
3.3.4. Univerzita Hradec Králové
3.3.5. Univerzita Karlova v Praze
19 19
20
21
23
24
24
24
25
26
28
28
28
28
29
29
30
30
3.3.6. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 4. Sociální pedagog
4.1. Vymezení profese sociálního pedagoga 4.1.1. Funkce sociálního pedagoga
4.1.2. Klientela sociálního pedagoga
4.2. Možnosti uplatnění sociálního pedagoga v praxi 4.3. Kompetence sociálního pedagoga
4.3.1. Všeobecné a specifické kompetence sociálního pedagoga
5. Shrnutí teoretické části
30 33
33
33
34
35
36
37 38
EMPIRICKÁ ČÁST I. POJETÍ STUDIJNÍHO OBORU SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKKA NA VŠ V ČR (VÝZKUMNÁ ZJIŠTĚNÍ Z ANKETY)
6. Anketa- metodologie a cíle výzkumu
40
7. Charakteristika a cíle jednotlivých studijních oborů
41
7.1. Bakalářské studijní programy
42
7.3. Navazující magisterské programy
44
7.2. Magisterské studijní programy 7.4. Shrnutí
8. Počet přijímaných studentů
44
45 46
8.1. Bakalářské studijní programy
47
8.3. Navazující magisterské studijní programy
48
8.2. Magisterské studijní programy 8.4. Shrnutí
9. Studium a jeho organizace 9.1. Profilace
9.2. Skladba disciplín u státní závěrečné zkoušky 9.2.1. Bakalářské studijní programy
48
49 50
50
52
52
9.2.2. Magisterské studijní programy
9.2.3. Navazující magisterské studijní programy
9.3. Organizace výuky u kombinovaného studia 9.4. Shrnutí
10. Analýza studijních plánů 10.1.
Bakalářské studijní programy
53
54
54
55 55
56
10.1.1. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
56
10.1.3. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
59
10.1.2. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně 10.1.3.1. Sociální pedagogika a volný čas (PS) 10.1.3.2. Sociální pedagogika (KS)
10.1.4. Ostravská univerzita v Ostravě
58
59
61
63
10.1.5. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
63
10.1.5.2. Sociální pedagogika (KS)
64
10.1.5.1. Sociální pedagogika (PS)
10.2. Magisterské studijní programy
10.2.1. Univerzita Hradec Králové v Hradci Králové
10.2.1.1. Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii (KS) 10.2.1.2. Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii (PS)
10.2.1.3. Sociální pedagogika se zaměřením na TV a sport (PS)
10.3. Navazující magisterské programy
10.3.1. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
10.3.2. Ostravská univerzita v Ostravě
10.3.3. Univerzita Hradec Králové v Hradci Králové 10.3.3.1. Sociální pedagogika (PS)
10.3.3.2. Sociální pedagogika (KS)
10.4. Shrnutí
11. Profil absolventa a možnosti jeho uplatnění
11.1. Profil absolventa bakalářských studijních programů
63 66
66
66
67
69
70
70
71
72
73
74
74 76
76
11.1.1. Vědomosti a dovednosti
76
11.1.3. Možnosti uplatnění absolventů
79
11.1.2. Profesní kompetence
11.2. Profil absolventa magisterských studijních programů
77
80
11.3. Profil absolventa navazujících studijních programů 11.3.1. Znalosti a vědomosti
11.3.2. Možnosti uplatnění absolventů
11.4. Shrnutí
81
81
82
82
II. STUDIJNÍ OBOR SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA OČIMA STUDENTŮ (VÝZKUMNÁ ZJIŠTĚNÍ Z DOTAZNÍKŮ)
12. Dotazník- metodologie a cíle výzkumu 12.1. Analyzování dotazníků
13. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně 13.1. Charakteristika výzkumného vzorku 13.2. Hodnocení studia
13.3. Profese sociálního pedagoga
14. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
83
84
86
86
88
92 92
14.1. Kombinované studium
93
14.1.2. Hodnocení studia
95
14.1.1. Charakteristika výzkumného vzorku
14.1.3. Profese sociálního pedagoga
14.2. Prezenční studium
14.2.1. Charakteristika výzkumného vzorku
14.2.2. Hodnocení studia
14.2.3. Profese sociálního pedagoga 15. Ostravská univerzita v Ostravě
15.1. Charakteristika výzkumného vzorku 15.2. Hodnocení studia
15.3. Profese sociálního pedagoga
16. Univerzita Hradec Králové v Hradci Králové
93
99
100
100
101
105 106
106
109
113 114
16.1. Kombinované studium
114
16.1.2. Hodnocení studia
117
16.1.1. Charakteristika výzkumného vzorku
114
16.1.3. Profese sociálního pedagoga
16.2. Prezenční studium
16.2.1. Charakteristika výzkumného vzorku
16.2.2. Hodnocení studia
16.2.3. Profese sociálního pedagoga 17. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
17.1. Charakteristika výzkumného vzorku 17.2. Hodnocení studia
17.3. Profese sociálního pedagoga
18. Shrnutí dotazníkové šetření mezi studenty sociální pedagogiky 18.1. Charakteristika výzkumného vzorku
121
122
122
123
128 129
129
131
134 135
135
18.2. Hodnocení studia
139
18.4. Shrnutí
147
18.3. Profese sociálního pedagoga
146
Závěr
149
Resumé
158
Použitá literatura a zdroje Přílohy
Seznam zkratek použitých v textu, grafech a tabulkách
153
Úvod Od devadesátých let dochází v České republice k dynamickému vývoji ve všech
oblastech společensko-politického života. Ve společnosti se objevily nové sociální jevy
a procesy, jenž bylo možné ve většině případů označit za patologické. Tyto změny
vyvolaly mimo jiné potřebu kvalifikovaných odborníků schopných podílet se na řešeních praktických
i teoretických problémů v sociální oblasti. Pozornost se zaměřila
především na řešení těchto problémů, na minimalizaci jejich negativních dopadů na
jednotlivce i sociální skupiny a na předcházení jejich vzniku. Na základě těchto potřeb se začaly v České republice rozvíjet nové vědecké disciplíny a studijní obory, mezi nimi také sociální pedagogika.
Sociální pedagogika se
zpočátku
vyučovala jako předmět, jako součást
pedagogického vzdělání při studiu učitelství na pedagogických fakultách. Později se v České republice v souladu s tím, jak se konstituuje sociální pedagogika jako vědní
disciplína, začala sociální pedagogika objevovat také jako samostatný studijní obor na středních, vyšších odborných a vysokých školách.
Tématem mé diplomové práce se stala sociální pedagogika jako studijní obor na
českých vysokých školách. Toto téma jsem si zvolila proto, že mě jako studentku studijního oboru sociální pedagogika zajímalo, jak je mnou studovaný obor koncipován na jiných vysokých školách a jaké možnosti uplatnění mají v současné době obecně absolventi sociální pedagogiky.
Cílem mé práce je zjistit, jaká je současná situace v oblasti vysokoškolského
studia sociální pedagogiky v České republice, tedy jaké studijní programy a obory lze u nás v této studovat a v jaké formě. Dále se zaměřuji na to, jak jsou tyto programy
koncipovány a jaké možnosti uplatnění mají jejich absolventi. Tyto informace jsou na závěr práce doplněny tím, jak na studium sociální pedagogiky nahlížejí samotní studenti
a jak ho hodnotí. Diplomová práce je za tímto účelem rozdělena do dvou částí- do teoretické a empirické.
V teoretické části využívám metodu historicko srovnávací. Zabývám se sociální
pedagogikou jako vědeckou disciplínou i jako studijním oborem a jeho užším
vymezením, které je východiskem pro další empirický výzkum. V rámci teoretické části
práce hledám odpověď na otázky: co je sociální pedagogika a jakým historickým vývojem si tato vědecká disciplína prošla. Dále se zabývám tím, co zahrnuje studium
sociální pedagogiky na vysoké škole, co může v praxi nabídnout sociální pedagog a kde se může uplatnit.
8
V empirické části práce věnuji pozornost jednotlivým vysokým školám, kde se
sociální pedagogika jako samostatný studijní obor vyučuje. V rámci empirické části práce jsem si položila dvě základní výzkumné otázky:
1) Jaké jsou na vysokých školách v České republice koncepce studijního oboru
sociální pedagogika?
2) Jak studijní obor sociální pedagogika hodnotí samotní studenti tohoto oboru?
Cílem této části práce je tedy zjistit, jak je studijní obor sociální pedagogika
koncipován na českých vysokých školách a jak se jednotlivé koncepce tohoto oboru liší. Dále mě zajímalo, jaký profil absolventů a možnosti jejich uplatnění jednotlivé školy
uvádějí. Cílem empirické části práce je také zjistit, jak se na studium sociální
pedagogiky dívají samotní studenti, kteří tento obor studují, jak svoje studium hodnotí a co považují za důležité pro výkon profese sociálního pedagoga.
Za tímto účelem jsem v rámci empirické části práce realizovala dvě empirická
šetření kvantitativního charakteru a to za využití metody ankety a dotazníku.
Anketa byla určena vysokoškolským pracovištím, kde se realizuje studium
sociální pedagogiky a jejím cílem bylo zjistit koncepce studijního oboru na jednotlivých
vysokých školách. Informace jsem získala o 14 studijních oborech sociální pedagogika (7 bakalářských, 3 magisterské, 4 navazující magisterské) z pěti vysokých škol.
Dotazník byl určen přímo studentům sociální pedagogiky a to za účelem získání
informací o tom, jak studenti sociální pedagogiku jako obor svého studia hodnotí.
Dotazník byl studentům rozdán přímou formou v rámci výuky v podzimním semestru 2005. K závěrečné analýze bylo ze čtyř vysokých škol získáno celkem 218 vyplněných dotazníků od studentů prezenčního i kombinovaného studia.
Při psaní diplomové práce jsem využila různé informační zdroje. V rámci
teoretické části se jednalo především o literaturu, přičemž mi potíže působil především
nedostatek původní české literatury a špatná dostupnost publikací zahraničních autorů. Problematika sociální pedagogiky je však v současné době relativně dobře prezentována v některých odborných pedagogických časopisech, jako je Pedagogika, Pedagogická
orientace či Éthum. Proto jsem těchto časopisů při psaní diplomové práce často využívala. Informačním zdrojem k empirické části byly vyplněné ankety z jednotlivých vysokoškolských pracovišť a další materiály týkající se studia sociální pedagogiky,
které mi jednotliví vysokoškolští pracovníci ochotně zaslali. Druhým informačním zdrojem pak byly vyplněné dotazníky od studentů sociální pedagogiky. V empirické části práce jsem často používala také internetové stránky jednotlivých vysokých škol.
9
V celé diplomové práci jsem využila zejména pohledu faktualistického
a definičního paradigmatu. Faktualistické paradigma bylo využito v teoretické části a v první polovině empirické části, která se týkala popisu a
analýzy jednotlivých
koncepcí studijního oboru sociální pedagogika na českých vysokých školách. Pohled definičního paradigmatu byl využit v dotazníkovém šetření mezi studenty, kdy jsem se zajímala o to, jak sami studenti vnímají a hodnotí svoje studium.
V textu diplomové práce, v tabulkách a grafech jsem používala několik zkratek
pro označení formy a typu studia a pro označení názvů jednotlivých vysokých škol. Jejich abecední seznam je uveden na konci práce.
Jsem si vědoma toho, že moje diplomová práce přesáhla doporučený rozsah pro
diplomové práce, ale vzhledem k tomu, že se mi podařilo získat větší množství výzkumného materiálu a že jsem se danou problematiku chtěla zabývat uceleně, jsem se rozhodla, že práci ponechám v tomto rozsahu.
10
TEORETICKÁ ČÁST 1. HISTORICKÝ POHLED NA SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKU
1.1. Historické kořeny sociální pedagogiky
Sociální pedagogika není disciplínou zcela novou. Skutečnost, že výchova má
společenskou povahu a sociální význam si uvědomovali už naši předci v době antiky.
Například již Platón (428/7 – 348/7 před Kristem) zdůrazňoval vztah výchovy
k přípravě člověka na jeho společenské umístění. Prvky sociální pedagogiky ve smyslu
sociálního cítění a jednání lze spatřovat i v souvislosti se vznikem křesťanství. Postupně začala vznikat církevní zařízení s cílem odstraňovat morální úpadek dětí a mládeže a zabraňovat jeho dalšímu šíření.
Za předchůdce sociální pedagogiky jsou označováni také utopisté T. Morus
(1480- 1535) či T. Campanella (1568 – 1639) a jiní, kteří viděli ve výchově důležitý prostředek k přeměně stávajícího společenského systému.
Za prvního sociálního pedagoga je, především pro svou praktickou činnost
v Ústavu pro výchovu chudých dětí v Neuhofu a v Útulku pro osiřelé děti ve Stanzu, považován J. H. Pestalozzi (1746 – 1827). Ve své teorii i praxi usiloval Pestalozzi
o sociální vzestup dosud zanedbávaných vrstev, což je úkol, jenž má podle Haškovce
(1994) sociální pedagogika v sobě dodnes. Své pedagogické názory vyjádřil Pestalozzi
v románu Linhart a Gertruda. V tomto příběhu formuloval podle Wroczynskeho (1968) základní pedagogické teze, které později začala rozvíjet sociální pedagogika. Jedná se o tezi o výchovné úloze prostředí a o tezi o potřebě záměrných činností při utváření
kladných podnětů v prostředí. Na základě Pestalozziho myšlenek vznikl pedagogický
směr, „který byl nazván pedagogikou sociologickou, jindy, v protikladu k pedagogice individuální, se používalo názvu pedagogika sociální“ (Klapilová, 2001, str. 7). Sám Pestalozzi však termín sociální pedagogika nikdy nepoužil.
Termín sociální pedagogika se poprvé objevil až v díle Pestalozziho žáka Adolfa
Diesterwega (1790 – 1866), v knize Rukověť vzdělání pro německé učitele. I přes to, že
tento pojem blíže nedefinoval, poukázal Diesterweg přidáním přídavného jména sociální ke slovu pedagogika na propojení výchovných a sociálních cílů.
11
Za historické institucionální kořeny sociální pedagogiky můžeme podle
Schillinga považovat: -
-
-
-
péči o opuštěné děti a siroty (12. – 13. století),
školy pro chudé (14. – 16. století),
sirotčince a polepšovny (17. – 18. století),
sociální péče- sociální pomoc dětem a mládeži v novověku (20. století).
(Schilling, 1999, citováno dle Hroncová, 2005, str. 5)
1.2. Historie sociální pedagogiky ve světě
Jako pedagogická disciplína vznikla sociální pedagogika
na přelomu
19. a 20. století, přičemž byla výrazně poznamenána vznikem a rozvojem sociologie.
Sociologie ovlivnila pedagogiku tím, že za rozhodující faktor při utváření osobnosti začala považovat vliv prostředí, především prostředí společenského. Sociální
pedagogika tak společně se sociologií reagovaly na starou tradiční školu a převládající
psychologické koncepce, které považovaly člověka za biologickou a psychologickou bytost, přičemž vliv společenského prostředí opomíjely.
Za zakladatele sociální pedagogiky je často považován Paul Natorp
(1854 – 1924), novokantovsky orientovaný pedagog a filozof, který se snažil filozoficky
zdůvodnit sociální cíle výchovy. Cíl sociální pedagogiky vidí v přetváření pudů, citů,
vůle a rozumu ve smyslu socializace člověka. Pouze díky výchově se člověk může stát organickou složkou společnosti. Cílem společenského vývoje je ideální společenská jednota, k níž má výchova přispívat zejména utvářením individuálních mravních vlastností lidí.
Mezi oběmi světovými válkami vznikají v rámci sociální pedagogiky nové
přístupy a koncepce. Sociální pedagogika se rozvíjela především v Německu, kde se
objevily potřeby sociální aktivit, které měly kompenzovat válečné ztráty a zlepšit situaci národa po prohrané válce. Německo dodnes patří k evropským zemím, kde je sociální pedagogika nejvíce rozvinuta.
Sociální pedagogika se rozvíjela také v Polsku, kde vznikla celá sociálně
pedagogická škola, reprezentovaná H. Radlińskou (1879 – 1954). Polská sociální
pedagogika se zaměřovala především na přirozené prostředí výchovy (rodina, škola, vrstevnické skupiny, lokální prostředí) a na výchovu ve volném čase. Polská sociální
pedagogika se i nadále rozvíjí a má řadu významných badatelů, např. R. Wroczyńského, A. Kamińského, T. Pilcha.
12
Problematický byl vývoj sociální pedagogiky v sovětském svazu. Sociální
pedagogika byla jako vše nežádoucí odchylující se od stalinských dogmat potlačena. Důvodem k tomu bylo tvrzení, že v beztřídní společnosti neexistují sociální problémy,
proto je není třeba zkoumat. Sociologie se v Sovětském svazu začala rozvíjet až v 60. letech 20. století a v souvislosti s jejím rozvojem byl zkoumán také její vztah
k pedagogice. Ani v této době se však nerozvíjela sociální pedagogika jako samostatný
obor. Situace v Sovětském svazu se silně odrážela po roce 1948 také v československé vědě a školské praxi.
1.3. Historie sociální pedagogiky v českých zemích
Základy sociální pedagogiky v českých podmínkách se vytvářely v současně
s vývojem filozofického, pedagogického a sociologického myšlení ve druhé polovině 19. století. O rozvoj sociální pedagogiky se v této době zasloužil
především
G. A. Lindner (1828 – 1887), který zdůrazňoval sociálnost výchovných cílů. Výchova
má podle Lindnera připravit člověka k různým společenským úkolům. Lindner si přitom
uvědomoval, že vliv vnějších podmínek může být jak pozitivní, tak negativní (některé podmínky cílevědomou výchovnou činnost podporují, jiné omezují). Lindner již
používal pojem sociální pedagogika. Sociální pedagogiku chápe jako možnost k sociálnímu povznesení člověka. Linder tak vytvořil
předpoklady pro soustavnou
koncepci sociální pedagogiky, i přes to, že ji nerozpracoval v ucelenou disciplínu.
V období první republiky neexistovalo u nás žádné samostatné pracoviště, které
by se věnovalo sociální pedagogice. Sociálně pedagogickými otázkami se zabývali pouze I. A. Bláha (1879 - 1960) a S. Velínský (1899 - 1975). Bláha se věnoval
především problematice prostředí a vymezováním rozdílů mezi pedagogickou sociální a sociologickou. Významný přínos pro rozvoj sociální pedagogiky má v této době dílo S. Velínského- Individuální základy sociální pedagogiky. Podle Velínského je jedinou
správnou výchovou výchova sociální a základem pedagogiky má být sociologie. Sociální
potřeby
jsou
ale
podle
Velínského
dány
individuálně,
vyplývají
z individuálních tendencí a potřeb člověka. Proto nelze vytvořit jednu výchovnou metodu a tu aplikovat všude, je třeba respektovat individuální zvláštnosti jedince, mít
ohled na účinnost a vhodnost metod vzhledem k jedincům a skupinám a k jejich
vývojovému stupni. Cíl výchovného působení spatřoval Velínský především v mravní výchově, ta má podle něho být také předmětem sociální pedagogiky.
V období mezi válkami se zabýval sociální pedagogikou a především jejím
postavením v rámci systému pedagogických věd O. Chlup (1875 - 1965). Sociální 13
pedagogiku chápal jako „normativní vědu, která stanoví cíle výchovy a jejich sociální
dimenzi“. (Klapilová, 2001, str. 10). Do vývoje sociální pedagogiky v tomto období zasahuje také Josef Hendrich (1888 – 1950). „Sociální pedagogiku staví proti pedagogice individuální. Považuje je za dvě koncepce, které se v historii střídají“
(Knotová, 2004, str.62). Sociální pedagogiku Hendrich ztotožňuje s teorií sociální výchovy.
Po druhé světové válce se pod tlakem politických událostí vývoj sociální
pedagogiky zastavil. Dochází k jejímu vymizení. Problematika sociální pedagogiky
se jeví ve struktuře pedagogických disciplín jako nadbytečná. Například O. Kádner
(1870 -1936) uvádí, že existuje jenom jedna pedagogika, která má jak individuální tak
sociální charakter. Ustanovení zvláštní pedagogické disciplíny považuje proto za zbytečné.
V souvislosti s oživením sociologie v 60. letech 20. století se znovu objevuje
i zájem o sociální pedagogiku a o výzkumy prostředí Přispěly k tomu práce polských a německých autorů, především práce R. Wroczyńského. O nový obsah sociální
pedagogiky u nás usilovali především O. Baláž a M. Přadka. Vycházeli z toho, že
prostředí je významným činitelem utváření osobnosti a že jeho vliv často převyšuje záměrné výchovné působení. Sociální pedagogika se podle nich neměla zabývat sociální prací či sociální pomocí, měla pouze studovat druhy podnětů a způsob jejich uvolňování
v jednotlivých typech prostředí, což vedlo ke zúžení obsahu sociální pedagogiky. I na
dále však zůstává víceméně pouze u vymezování pojmu sociální pedagogika. Ani v
70. a 80. letech minulého století nepatřila sociální pedagogika k samostatně se
rozvíjejícím pedagogickým disciplínám. Jako vědní disciplína sociální pedagogika tedy v zásadě až do roku 1990 stagnuje.
Nová společensko-politická situace přinesla po roce 1989 zásadní změny, které
se mimo jiné projevily také v pedagogické oblasti. Sociální pedagogika se začala vymezovat jako samostatná pedagogická disciplína. Polistopadový vývoj sociální
pedagogiky lze však u nás považovat za chaotický. Pojem sociální pedagogika je podle Krause (2001) skloňován ve všech pádech, ale právě
pro svoje „nezakotvení
v minulosti, obtížné hledání jakékoliv kontinuity se objevuje v nejrůznějších, často velmi odlišných významech“ (Kraus, 2001, str. 10). V současné době se v České
republice situace ohledně sociální pedagogiky začíná stále více ujasňovat, postupně se
sjednocuje terminologie i pojetí profese sociálního pedagoga. I přes to však stále
existují různá pojetí termínu sociální pedagogika a to jak ve smyslu vědního tak i studijního oboru.
14
2. SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA JAKO VĚDECKÁ DISCIPLÍNA
2.1. Vymezení sociální pedagogiky
Jak bylo naznačeno v kapitole o historii sociální pedagogiky sociální pedagogika
není zdaleka novou pedagogickou disciplínou. V našich zemích však prošla sociální
pedagogika spletitým vývojem a dosud neexistuje jednotné vymezení této disciplíny.
Pohled na současnou sociální pedagogiku však „není jednoznačně a uspokojivě dodnes vyřešen ani v zemích, kde má značnou tradici a kontinuita vývoje nebyla nijak porušena“ (Kraus, 2001, str. 117).
Různí autoři se přiklánějí k několika směrům. Tyto rozdílné přístupy k pojetí
sociální pedagogiky a k jejímu vymezení uvádí Bakošová (1994). Sociální pedagogika je chápána jako: -
-
-
-
pedagogika prostředí,
pedagogika zkoumající otázky výchovy člověka,
pedagogika, která chápe výchovu jako pomoc všem věkovým kategoriím,
pedagogika, která se zabývá odchylkami sociálního chování.
Zastánci prvního přístupu (R.Wroczynski, O.Baláž, M. Přadka) dávají sociální
pedagogiku do souvislostí s pedagogikou prostředí. Zaměřují se především na zkoumání přirozeného prostředí výchovy jako je rodina, lokální prostředí a vrstevnická skupina.
Pozornost věnují také mimoškolní výchově, především výchově ve volném čase a systému dalšího vzdělávání.
Představitelé druhého přístupu (J. Lukáš, J. Mees) zdůrazňují důležitost výchovy
pro budoucnost dětí. Uvedení autoři se zabývají otázkou, zda ve výchově „nechat růst“ nebo „vést“, přičemž se přiklánějí k tomu, že pokud má být výsledkem výchovy dosažení určitého cíle, je třeba do výchovy zasahovat.
J. Schilling, zastánce třetího směru, chápe sociální pedagogiku jako pomoc všem
věkovým kategoriím při výchově, vzdělávání a celoživotním učení. Sociální pedagogiku jako pozitivní pedagogiku, ve které jde o „vývoj, prohloubení a zlepšení toho, co je známé a přitom korigování toho ostatního“ (Bakošová, 1994, str. 8).
Podle představitelů čtvrtého přístupu (H. Huppertz, E. Schnitzler, P. Gabura) by
se sociální pedagogika měla zaměřovat na odchylky sociálního chování, měla by sledovat konformitu s normami a poskytovat sociálně-integrační pomoc. Úlohy sociální
pedagogiky jsou podle tohoto přístupu: „profylakticko-kompenzační, opatrovnické,
ochranné, zaměřené na práci s mládeží, ale i na předškolní výchovu.“ (Bakošová, 1994, 15
str. 9). Cílem sociální pedagogiky by měla být pomoc skupinám stojícím na okraji společnosti.
2.2. Dimenze sociální pedagogiky
Pojem sociální pedagogika se skládá, jak je vidno, ze dvou slov. Všeobecně lze
tedy hovořit o dvou dimenzích sociální pedagogiky- sociální a pedagogické.
Sociální dimenze je dána „sociálním rámcem, společenskými podmínkami,
situací v konkrétní dané společnosti“ (Kraus, 2001, str. 24). Společnost vytváří určité podmínky, které výrazně ovlivňují socializaci jedinců a sociálních skupin. Často však dochází také k tomu, že společností vytvořené podmínky socializaci jedinců, sociálních
skupin či vrstev narušují či znesnadňují a dochází ke vzniků společenských rozporů a problémů. Především období transformace naší společnosti přineslo a přináší spoustu změn, které na jedince kladou zvýšené nároky a tím znesnadňují jejich seberealizaci.
Sociální pedagogika by měla tyto změny a podmínky, ve kterých jedinci žijí reflektovat a snažit se nacházet východiska, která pomohou optimálně rozvíjet osobnost každého jedince. Sociální dimenze se stává v současnosti stále důležitější také vzhledem
k rychlému rozvoji komunikačních technologií, vhledem ke změnám ve formách spolužití, na základě etnických a ekologických problémů a globalizačních tendencí.
Pedagogická dimenze sociální pedagogiky pak spočívá v tom, „jak prosazovat
ony společenské nároky, žádoucí cíle, požadavky, jak minimalizovat ony rozpory v daných podmínkách, a to pedagogickými prostředky“. (Kraus, 2001, str. 24). Cílem
pedagogické dimenze tedy je optimalizovat a usměrňovat životní situace jedince s ohledem na jeho potenciál a individualitu a minimalizovat rozpory mezi jedincem a společenskými podmínkami.
2.3. Definice sociální pedagogiky
Jak již bylo naznačeno, nelze uvést jednu jedinou definici sociální pedagogiky,
která by přesně vystihovala široký okruh problémů, kterými se tato disciplína zabývá. Stejně tak jako v zahraničí existují také u nás různé linie chápání tohoto oboru a různá
vymezení této disciplíny. Na tomto místě uvedu podle mého názoru nejdůležitější definice českých a slovenských autorů, kteří se sociální pedagogikou zabývají.
Podle pedagogického slovníku je sociální pedagogika aplikovaným odvětvím
pedagogiky, „jež se zabývá širokým okruhem problémů spjatých s výchovným
působením na rizikovou a sociálně znevýhodněnou skupinu mládeže a dospělých“
(Průcha, Walterová, Mareš, 2001, str. 217). Mezi hlavní okruhy problémů sociální 16
pedagogiky patří podle autorů poruchy rodiny a rodičovství, náhradní rodinná péče,
týrané a sexuálně zneužívané děti, delikvence a agresivita mládeže, drogová závislost, dětská prostituce a pornografie, resocializace a reedukace trestaných osob a další. se
Podle slovníku sociální práce je sociální pedagogika odbornou disciplínou, která
zabývá
„rozpoznáváním
sociálních
činitelů
ohrožujících
vývoj
člověka
a uplatňováním postupů, jež vyvažují jejich nepříznivé působení“ (Matoušek, 2003, str. 210).
Sociální pedagogikou se zabývá také Hradečná. Sociální pedagogiku chápe jako
hraniční obor, který využívá východisek sociologických, psychologických, sociálně
psychologických, sociálně politických a pedagogických. Sociální pedagogika překračuje podle Hradečné dimenze omezené školou a zahrnuje „jak makrosocilání hlediska
výchovy (povahu společnosti, celkový kulturní a politický stav společnosti včetně hodnotových systémů), tak hlediska mikrosociální (týkající se zejména nejbližšího
životního prostředí jedince- rodiny, školy, sociálních skupin aj.)“ (Hradečná, 1998, str. 7).
Bakošová považuje sociální pedagogiku za hraniční vědní disciplínu mezi
pedagogikou a sociologií. Sociální pedagogika „zkoumá vztahy mezi sociálním
prostředím a výchovou, formy sociální pomoci a péče o děti, mládež a dospělé, tedy člověka v sociálním prostředím.“ (Bakošová, 1994, str. 10). Úlohu sociální pedagogiky
vidí Bakošová v hledání optimálních forem pomoci člověku v jeho životní dráze, v utváření hodnotných výchovných podnětů a v kompenzování nedostatků prostředí, přičemž Bakošová zdůrazňuje formy sociální pomoci a péče. Uplatnění má sociální
pedagogika tedy všude tam, kde rodina a škola ztratila svoji funkci a kde se vyskytly problémy různého druhu.
Podle Krause je sociální pedagogika obor, „který se soustřeďuje na otázky
pomoci při utváření optimálního životního způsobu.“ (Kraus, 2004b, str.17). Sociální
pedagogika pojednává o tom, jak „optimalizovat a usměrňovat životní situace a procesy,
a to s akcentem na vnitřní potenciál jedince a jeho aktivitu.“ (Kraus, 2004b, str.17). Centrálním tématem je tedy podle Krause rozvoj sociální kreativity a aktivizace sil každého vychovávaného.
Hřebíček definuje sociální pedagogiku jako „soubor teoretických principů,
teorií, obsahových úkolů, specifických metod, forem, prostředků, institucí, jejichž
prostřednictvím se podporuje u jednotlivců i celých vrstev lidí kompetentnost pro uspokojivou realizaci jejich životních trajektorií v duchu individuálních předpokladů
17
a zájmů i v duchu objektivních společenských rolí.“ (Hřebíček, 2000b, str. 16)
možností, respektive společenských
2.4. Užší a širší pojetí sociální pedagogiky
Jak je patrné i z výše uvedených definic sociální pedagogiky českých
a slovenských autorů, při vymezování sociální pedagogiky se lze z hlediska šíře obsahu i objektu zájmu setkat s užším a širším pojetím této vědní disciplíny.
Užší pojetí chápe sociální pedagogiku jako „..teorii zabývající se výchovnými
aspekty dětí a mládeže ohrožené narušeným procesem enkulturace, socializace..“ (Kraus, 2004a, str. 11). Předmětem zájmu jsou tedy
jedinci a skupiny sociálně
znevýhodněné či ohrožené (např. ve spojitosti s chudobou, nezaměstnaností, sociálními
deviacemi apod.) a cílem sociální pedagogiky je pomoc těmto skupinám a jedincům a jejich výchova k svépomoci. Toto užší pojetí má tradice především v německé sociální
pedagogice, kde je sociální pedagogika spojována se sociální pomocí specifickým
kategoriím obyvatel (např. H. Marburger, H. Huppertz.). I v Německu se však od devadesátých let začíná postupně prosazovat poněkud širší chápání sociální pedagogiky.
V širším pojetí je sociální pedagogika považována za multidisciplinární obor,
který se orientuje na celou populaci. Příkladem tohoto pojetí může být již zmiňovaný německý autor J. Schilling, který sociální pedagogiku chápe jako pomoc všem věkovým
kategoriím v různých životních situacích. Předmětem sociální pedagogiky v širším
pojetí je vytváření souladu mezi individuálním a společenským, usnadňování procesu
enkulturace a socializace, pomoc při utváření optimálního životního způsobu a to nejen
u ohrožené, ale i u zdravé populace. Nejde tedy jen o odstraňování negativních
společenských i individuálních projevů, ale zejména o posilování těch pozitivních, a to především prostřednictvím výchovy a vzdělávání. Obsahem i cílem takto pojímané sociální pedagogiky je „rozvoj sociální kreativity a vytváření a rozvíjení životního
způsobu jedinců i sociálních skupin, a to ve smyslu kultivace a estetizace jejich životních způsobů tak, aby byl minimalizován rozpor mezi společností a jedincem“
(Klíma, 1993, str. 7). Širší pojetí sociální pedagogiky předpokládá komplexní přístup, a proto takto chápaná sociální pedagogika vychází a navazuje na poznatky dalších vědních oborů.
18
2.5. Specifika sociální pedagogiky ve srovnání s tradiční pedagogikou
Sociální pedagogika se od tradiční pedagogiky jako takové liší podle Krause
(2004b) především ve třech oblastech. Jde o objekt výchovy, cíle výchovy a o metody a prostředky výchovného působení.
Objektem tradiční pedagogiky je jedinec (žák). Sociální pedagogika naproti
tomu soustředí svoji pozornost spíše na skupiny (vrstevnické skupiny, komunity apod.). Pokud se zaměřuje na jedince, tak se na něj nedívá jako na izolovanou jednotku, ale pojímá ho v širších souvislostech prostředí, ve kterém žije.
Co se týká cílů výchovy, převažují u sociální pedagogiky tendence
demokratizace a humanismu. Sociální pedagogika preferuje „orientaci na altruistické
chování, filantropické cítění, spolupráci a vzájemnou pomoc, především pomoc slabším..“ (Kraus, 2004b, str. 18).
Zatímco tradiční pedagogika využívá především metody přímého výchovného
působení, sociální pedagogika akcentuje metody a prostředky nepřímé. Ovlivnit vychovávaného se sociální pedagogika nesnaží bezprostředně, přímočaře, ale prostřednictvím podmínek, prostředí, vztahů apod.
2.6. Obsahové vymezení sociální pedagogiky 2.6.1. Předmět sociální pedagogiky v historickém pohledu
Sociální pedagogika se ve své historii věnovala širokému okruhu sociálních
problémů. Tyto různorodé a diferenciované problémy v jednotlivých obdobích
a v jednotlivých zemích se projevily ve vzniku různých názorových proudů a přístupů při vymezování jejího předmětu. Hroncová (2005) uvádí, že předmětem zájmu sociální pedagogiky bylo a je například: -
poskytování praktické sociálně-výchovné péče, zaměřené na řešení sociálních
-
zkoumání společenských cílů výchovy, zdůrazňování sociální determinace
-
zkoumání vztahu výchovy a sociálního prostředí (P. Bergemann, H. Radlinská,
-
řešení problémů moderní společnosti (H. Marburger, P. Ondřejkovič,
-
-
problémů ve společnosti (A. Diesterweg, J. H. Pestalozzi, R. Owen)
výchovy a vývoje člověka (P. Natorp, P. Barth, K. Mollenhauer)
R. Wroczyński, M. Přadka) J. Schilling)
sociální aspekty výchovy (O. Baláž, B. Kraus, J. Hroncová)
odchylky sociálního chování a jednání (P. Gabura, N. Hupertz, P. Ondřejkovič)
19
-
-
rozvoj sociální výchovy a prosociálního chování (Š. Strieženec)
pomoc všem věkovým kategoriím, s důrazem na pomoc dětem a mládeži
(J. Schilling)
preventivní činnost a intervence do socializačních procesů u dětí a mládeže (P. Ondřejkovič, J. Hroncová, Z. Bakošová).
2.6.2. Současné vymezování předmětu sociální pedagogiky
Sociální pedagogika nemá ani v současnosti dosud jednoznačně vymezen svůj
předmět zkoumání. Různí autoři se přiklánějí k rozličným pojetím a preferují také odlišné pohledy na obsah této disciplíny.
Podle Krause (2000) existují dvě hlavní oblasti, na které by se měla sociální
pedagogika zaměřit. Jde o sociálně pedagogickou prevenci a následně o sociálně pedagogickou terapii. Sociálně pedagogická prevence představuje podle výše
uvedeného autora teoretickou analýzu výchovy. V tomto případě klade velký důraz na
prostředí, které má dominantní vliv na rozvoj osobnosti. Prevence se týká oblasti výchovných aspektů v prostředí rodiny či vrstevnických skupin. Důležitou součástí je
i vyhledávání lidí, u kterých by se dalo očekávat sociálně patologické jednání. Sociálně
pedagogická terapie na druhé straně už je zaměřena na určité problémové skupiny.
Jedná se o specifické postupy u lidí, kteří pro společnost mohou představovat určité problémy (nezaměstnaní, přistěhovalci, nepřizpůsobiví, trestaní apod.). K oběma bodům
se váže i činnost příslušných institucí. V případě prevence se jedná o různá protidrogová centra, střediska prevence pro děti a mládež, linky důvěry apod. Na terapii jsou zaměřené např. léčebny, výchovné ústavy apod.
Konkrétní problémy, kterými by se měla zabývat sociální pedagogika, uvádí
v českém prostředí Průcha. Jedná se o následující: -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
poruchy rodiny a rodičovství,
náhradní rodinná výchova a ústavní výchova dětí a mládeže,
vzdělávání dětí uprchlíků a imigrantů,
týrané, zneužívané a zanedbávané děti,
děti ohrožené drogami aj. a sociokulturní deprivací,
sociální klima školy a psychosociální deviace ve školním prostředí,
školní fobie,
delikvence a agrese mládeže,
kriminogenní skupiny a subkultury mládeže,
dětská prostituce a pornografie,
20
-
-
dodržování práv dítěte,
resocializace trestaných osob, korektivní a převýchovné postupy (reedukace). (Průcha, 2000, str. 90)
Podobný výčet uvádí také Hřebíček (2000b), který považuje za jeden ze
základních okruhů zájmu sociální pedagogiky sociální jevy a to především jevy
patologického charakteru, např. závislosti lidí na drogách, patologické formy prožívání
volného času, agresivitu, kriminalitu mládeže a dospělých, bezdomovectví, rasovou nesnášenlivost apod. Sociální pedagogika by se podle Hřebíčka měla zaměřit také na řešení problémů společenského charakteru jako je masová nezaměstnanost, emigrace,
imigrace, chudoba rozsáhlých vrstev obyvatel, nerovnost ve vzdělávacích, profesních a sociálních příležitostech.
Na sociální pedagogiku bylo a je často nahlíženo jako na pedagogickou
disciplínu, která se věnuje především výchovným problémům patologického charakteru. Předmětem zájmu sociální pedagogiky však nejsou pouze sociálně patologické jevy. A to i přes to, že je jim vzhledem k jejich současnému velkému rozšíření v naší
společnosti v rámci sociální pedagogiky věnována velká pozornost. Obsah sociální
pedagogiky nelze zužovat pouze na tuto problematiku. Je třeba vycházet z širšího
vymezení jejího předmětu. Knotová (2004) například uvádí, že v současné době jsou v rámci sociálně pedagogických aktivit akcentovány pojmy jako pedagogizace prostředí, pomáhání, volnočasové aktivity, zážitek, podpora, zdravý životní styl, aktivní
přístup k životu apod., což vypovídá o tom, že sociální pedagogika stále více získává kompenzační a preventivní charakter.
2.6.3. Aktuální témata sociální pedagogiky
Širší pohled na obsahové vymezení sociální pedagogiky zastává Kraus (2004b),
přičemž uvádí výčet významných a aktuálních témat pro sociální pedagogiku. Sociální pedagogika by se podle něj měla zabývat: -
sociální podmíněností výchovného procesu- důležité je vnímat souvislosti mezi
-
výchovou jako součástí procesu socializace- důležité je zkoumat, jak výchova
-
prostředím a výchovou – jde o to reflektovat jaké důsledky mají na výchovu
vývojem společnosti a výchovně vzdělávacím procesem,
ovlivňuje a reguluje proces socializace,
změny prostředí (od lokálního až po globální), dále je třeba vyhledávat prostředí, 21
která ohrožují optimální vývoj jedince a snažit se taková ohrožení -
-
-
prostřednictvím profylaxe a kompenzace minimalizovat,
charakteristikou konkrétních prostředí – zabývat by se sociální pedagogika měla
především rodinou, vrstevnickými skupinami, školou a dalšími výchovnými institucemi,
působením médií na výchovný proces - důležité je reflektovat pozitivní
i negativní účinky médií (především internetu) a hledat vztahy a možnosti výchovy v souvislosti s jejich působením,
životním způsobem a jeho utvářením - je třeba analyzovat strukturu životního stylu současné populace a všímat si především zdravého životního stylu a funkcí
volného času, pozornost je třeba věnovat také sociálně deviačnímu životnímu -
způsobu a možnostem jak ho kompenzovat,
životními a výchovnými situacemi, krizovými situacemi a jejich řešením – je
důležité analyzovat výchovné situace (fáze, znaky, uzlové body, principy
ovlivňování), sociální pedagogika může pomáhat řešit krizové životní situace -
-
-
-
-
a hledat možnosti, jak jim předcházet,
profesí sociálního pedagoga - je třeba dostatečně vypracovat charakteristiku
profese sociálního pedagoga (pracovní činnosti, kompetence, podmínky pro výkon profese..),
prací sociálních pedagogů v terénu - jedná se o práci s určitými cílovými
skupinami (např. drogově závislí, prostitutky apod.) v časoprostoru s cílem pomoc těmto lidem při zvládání krizového období jejich života,
sociálně výchovným působením v minoritních a rizikových skupinách, prací s komunitami
-
velmi
aktuální
téma
v souvislosti
multikulturality a s ní související multikulturní výchovy,
s problematikou
probací a mediací – jde o zabezpečení hladkého průběhu odklonu v trestním
řízení (mladistvým pachatelům by mělo být nabídnuto alternativní soudní řízení a resocializace),
pomáháním, dobrovolnickou prací- pomáhání vychází z morálních norem,
z altruistických potřeb člověka, v současné době je pomáhání aktuální na
nestátní, neprofesionální úrovni- na úrovni dobrovolnictví (nadace, charity, -
občanská sdružení apod.),
metodami sociálně výchovného působení- v rámci sociální pedagogiky by měl
jedinec co nejméně pocítit, že je vychováván, sociální pedagogika by spíše než
přímé metody výchovného působení měla využívat metody nepřímé (např. 22
organizování prostředí, práce se skupinami, využívání životních situací, hry apod.).
2.7. Perspektivy vývoje a úlohy sociální pedagogiky
Sociální pedagogika má před sebou řadu úkolů, na kterých je třeba pracovat, aby
se chápání sociální pedagogiky jako vědecké disciplíny ujednotilo a sociální pedagogika
se tak mohla zařadit mezi ostatní vědecké obory. Jako potřebné se podle Krause
a Poláčkové (2001) jeví především: -
-
-
ujasnit a relativně sjednotit terminologii,
vyjasnit a v hlavních rysech vymezit předmět zkoumání,
akceptovat globální problémy společnosti,
-
přispívat k utváření zdravého životního stylu (nabídkou hodnotného využívání
-
rozpracovat formy a specifické metody sociálně výchovné činnosti,
-
-
volného času, preventivními programy, rozvíjením sociální kreativity apod.),
vypracovat profesní mode sociálního pedagoga,
vyvíjet maximální snahu o uplatnění poznatků v praxi. Ondrejkovič (2004) v souvislosti s budoucím vývojem sociální pedagogiky
uvádí, že je třeba, aby sociální pedagogika zahrnula do své teorie a praxe
mikrosociologické a hermeneutické teorie, teorie symbolického interakcionalismu a etiketizační teorie. Dále je podle Ondrejkoviče důležité, aby sociální pedagogika
nerezignovala na vlastní vědu a výzkum a neredukovala se pouze na „řemeslo“ a aby se tímto způsobem zabránilo splynutí sociální pedagogiky se sociální prací. V neposlední
řadě je podle uvedeného autora potřebné, aby se sociální pedagogika otevírala hraničním
vědeckým
disciplínám
(především
sociologii
výchovy,
sociální
a pedagogické psychologii) a věnovala větší prostor sebereflexi (profesní specializace, příprava sociálních pedagogů apod.).
Posledně uvedený požadavek na větší sebereflexi zdůrazňují i jiní autoři. Kraus
(2004) například uvádí, že by bylo žádoucí, kdyby existovala určitá odborná platforma
(např. asociace), kde by bylo možné aktuální problémy sociální pedagogiky diskutovat a řešit.
23
3. SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA JAKO STUDIJNÍ OBOR Zásadní sociální a společenské změny, jež se odehrály na konci minulého století
v naší společnosti, zasáhly výrazným způsobem také do výchovného a vzdělávacího procesu. Tyto změny vyvolaly mimo jiné potřebu kvalifikovaných odborníků
schopných podílet se na řešeních praktických i teoretických problémů v sociální oblasti. Na základě těchto potřeb se začaly rozvíjet nové studijní obory, mezi nimi také sociální
pedagogika. Sociální pedagogika jako studijní obor se postupně formuje v souladu s tím, jak se konstituuje sociální pedagogika jako vědní disciplína.
Nejdříve se sociální pedagogika vyučovala pouze jako předmět, jako součást
pedagogického vzdělání při studiu učitelství na pedagogických a filozofických
fakultách, později začaly vznikat vyšší odborné školy sociální (např. Praha, Olomouc, Kroměříž, Ostrava). V neposlední řadě se začala sociální pedagogika prosazovat jako samostatný studijní obor také na českých vysokých školách.
Předmětem zájmu mé diplomové práce je sociální pedagogika jako specifický
studijní obor vysokoškolského studia, proto se v dalším textu budu věnovat pouze této problematice, nikoliv školám středním a vyšším odborným.
3.1. Sociální pedagogika jako obor vysokoškolského studia v ČR 3.1.1. Vymezení studijního oboru sociální pedagogika
Obecně charakterizovat studijní obor sociální pedagogika je velmi obtížné.
V souvislosti s tím, že ani jako vědní obor není sociální pedagogika u nás dodnes
jednoznačně vymezena, není ani pojetí studijního oboru sociální pedagogika u nás na školách jednotné. Pokud
bychom
hledali
charakteristiku
sociální
pedagogiky
jako
vysokoškolského studijního oboru, bylo by nejvhodnější použít vymezení Hřebíčka
(2000a), který charakterizuje sociální pedagogiku jako vysokoškolský studijní obor, jenž je podmíněn odpovídající sociálně-vědní teorií, má široce a přitom přesně
vyjádřený smysl a obsah, je adekvátně strukturovaný a zprostředkovává odborné i všeobecné vědomosti, dovednosti a schopnosti, přičemž vychází z požadavků praxe.
Cílem studijního oboru sociální pedagogika je příprava náležitě vybavených
odborníků- sociálních pedagogů, kteří se mohou uplatnit v široké oblasti společenského života (školství, sociální sféra, zdravotnictví, resort vnitra a spravedlnosti) v práci s dětmi, mládeží a dospělými.
24
3.1.2. Kurikulum studijního oboru sociální pedagogika
Pro účel mé práce je velmi důležité vymezit si, jaký obsah by studium sociální
pedagogiky na vysoké škole mělo mít. Je tedy třeba si obecně definovat kurikulum
tohoto studijního oboru. Na základě tohoto obecného kurikula je pak možné srovnávat kurikula a pojetí tohoto studijního oboru na jednotlivých vysokých školách.
Kurikulum studijního oboru sociální pedagogika má být podle Bakošové
koncipováno tak, aby „student získal poznatky o osobnosti, vývoji, výchově, prostředí, sociální
politice,
péči,
pomoci,
o
sociologických,
ekonomických,
psychologických i medicínských otázkách“ (Bakošová, 2000, str. 367).
právních,
Konkrétněji se ke kurikulu studijního oboru sociální pedagogika vyjadřuje
Hřebíček (2000a), podle kterého by se toto kurikulum mělo skládat ze tří hlavních
položek. Těmito položkami jsou: obecně odborný základ, všeobecně-vzdělanostní část a specifická odborná část.
Základ oboru by měl být tvořen obecně odbornou částí, kam Hřebíček (2000a)
řadí následující disciplíny: -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
filozofie socializace jedince,
základy sociální pedagogiky,
dějiny sociální pedagogiky,
metodologie sociální pedagogiky,
teorie sociálně-edukativního utváření osobnosti,
teorie didakticko-osvojovacího procesu,
teorie školy a školské politiky,
teorie rodiny jako sociální a edukativní instituce
teorie volného času a volnočasového utváření osobnosti,
teorie sociálně-edukativního (včetně profesního) poradenství,
teorie sociálního a výchovně-vzdělávacího managementu aj.
Druhou část studijního oboru sociální pedagogika by měly, jak již bylo výše
zmíněno, tvořit disciplíny všeobecně-vzdělanostního a interdisciplinárního rázu.
Studenti prostřednictvím těchto disciplín nabývají jednak vzdělanost, jednak získávají
profesní mobilitu, která je v současné době považována za velmi důležitou. Podle Hřebíčka (2000a) do této oblasti patří tyto disciplíny: -
-
-
základy filozofie,
základy ekonomie,
základy politologie, 25
-
-
-
-
cizí jazyky
základy statistiky
základy výpočetní techniky
vybrané hraniční vědy- např. psychologie, právo, sociologie. Poslední část studijního oboru sociální pedagogika, specificky odborná část, by
měla být tvořena disciplínami a kurzy, díky kterým studenti získají speciální, odborné vědomosti a dovednosti. Hřebíček (2000a) uvádí například tyto: -
-
-
-
-
profesní poradenství,
speciální pedagogika,
pedagogika volného času,
management školních a sociálních zařízení,
řízení lidských zdrojů aj.
Poslední jmenované disciplíny mohou být podle Hřebíčka (2000a) chápány také
jako profilace oboru sociální pedagogika. Studenti nemusí procházet všemi uvedenými disciplínami, ale mohou si podle svého zájmu volit kurzy vztahující se pouze k jedné z těchto disciplín.
3.2. Profil absolventa studijního oboru sociální pedagogika
Profil absolventa je kategorie, která určuje vzdělávací cíle studijního programu
či oboru. Jde o vyjádření žádoucího výsledku studia v podobě souboru vědomostí,
dovedností, návyků a vlastností, které by měl student během studia získat pro úspěšný výkon dané profese. Profil absolventa tedy „stanovuje kvality, jimiž by se měl
vyznačovat absolvent dané školy poté, co úspěšně dokončí studium a obdrží příslušný
právní doklad“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, str. 182).
Sociální pedagog, jako pracovník v pomáhajících profesích, potřebuje kromě
velkého množství poznatků a vědomostí, také dovednosti a schopnosti, které mu jeho náročnou práci umožní vykonávat. Obecně můžeme vymezit některé základní oblasti dovedností, jimiž by měl každý sociální pedagog disponovat. Švec (2002) považuje za
důležité, aby sociální pedagog uměl: -
-
-
poznávat (diagnostikovat) jedince i prostředí,
komunikovat s jednotlivcem i sociální skupinou,
poskytovat dětem, mládeži i dospělým a starým lidem sociální oporu, 26
-
volit a prakticky uskutečňovat výchovné a resocializační intervence v práci
-
pracovat na sobě (tj. kromě jiného např. umět reflektovat důsledky svého
s dětmi, mládeží a dospělými,
působení na klienty, autoregulovat svoje chování v sociální komunikaci s druhými, chtít se dále vzdělávat atp.).
(Švec, 2002, str.12)
Kraus (2000) dodává, že absolvent studijního oboru sociální pedagogika by se
měl umět orientovat také v sociálně ekonomické problematice soudobé české
společnosti. A to proto, aby byl schopen „identifikovat dané sociální situace, které mohou být příčinou vzniku sociálního i výchovného problému jedince i celých skupin a dokázal hledat řešení“ (Kraus, 2000, str. 74).
Bakošová (2000) uvádí v souvislosti s profilem absolventů konkrétní všeobecné
a speciální cílové požadavky na absolventy sociální pedagogiky.
-
Všeobecné cílové požadavky odborné
znalosti
teoretických
základů
výchovy
(filozoficko-historické,
pedagogické, sociálně-pedagogické, etické, psychologické, sociologické aj.),
-
odborné způsobilosti (sociálně-komunikační schopnosti, alternativní výchovné
-
profesionálně-morální postoje (vycházející z hodnotové orientace a z etických
-
odborné
-
-
postupy, asertivita),
norem),
sebevzdělávání,
základní
metodologické
schopnosti
(návyky
systematického studia pedagogických inovací a tvořivosti v oblasti aplikovaného výzkumu),
schopnost aplikovat teoretické poznatky v praxi. Speciální cílové požadavky:
znalosti, schopnosti a návyky plánovat, organizovat, monitorovat, metodicky
a koncepčně usměrňovat sociálně-pedagogickou práci,
-
rozlišovat sociální problémy, specifikovat sociálně-pedagogické aspekty,
-
schopnost spolupracovat s klienty a jinými pracovníky,
-
-
respektovat odborné kompetence jiných profesí,
schopnost z vývojového hlediska porozumět životnímu cyklu,
zdokonalovat vlastní pedagogické kompetence,
27
-
schopnost porozumět základním lidským právům, specifikám jednotlivých
-
schopnost
-
informační a komunikační gramotnost,
-
-
kultur a etnických skupin, rozhodovat,
přijímat
i
vyjadřovat
s individuálními a společenskými potřebami,
rozhodnutí
v souladu
jazykové schopnosti,
manažerské schopnosti.
3.3. Vysoké školy, na kterých se studuje sociální pedagogika
V současné době se sociální pedagogika jako samostatný studijní obor studuje
v České republice na šesti vysokých školách. V následujícím textu uvádím konkrétní informace o tom, v jakém studijním programu a v jakém studijním oboru se sociální
pedagogika v České republice vyučuje, od kdy a v jakých formách. Vysoké školy jsou řazeny abecedně. Informace jsou na závěr kapitoly shrnuty do přehledné tabulky. 3.3.1. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU)
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích nabízí studijní obor Sociální
pedagogika ve studijním programu Specializace v pedagogice. Studijní obor Sociální
pedagogika je realizován na Pedagogické fakultě, na Katedře pedagogiky a psychologie. Jedná se o tříletý bakalářský studijní obor, který je uskutečňován v kombinované formě.
Obor byl pro uchazeče otevřen v akademickém roce 2001/2002. Obor je realizován ve spolupráci s Fakultou managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. 3.3.2. Masarykova univerzita v Brně (MU)
Masarykova univerzita v Brně nabízí studium sociální pedagogiky hned na dvou
fakultách- na fakultě pedagogické a na fakultě filozofické. Pojetí sociální pedagogiky se
na těchto fakultách poněkud liší, což je patrné již z názvů studijních oborů, ze kterých vyplývá, jakým směrem tento studijní obor tyto dvě fakulty zaměřují. Zatímco na
filozofické fakultě se sociální pedagogika orientuje na poradenství, pedagogická fakulta zdůrazňuje zaměření na volný čas.
3.3.2.1. Filozofická fakulta
Na filozofické fakultě je obor Sociální pedagogika a poradenství nabízen ve
studijním programu Pedagogika. Jedná se o tříletý bakalářský modul. Tento studijní
obor je realizován na Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy 28
univerzity v Brně již od akademického roku 1995/1996. Zpočátku byl nabízen
v kombinované formě studia. Od akademického roku 1999/2000 se Sociální pedagogika a poradenství vyučuje ve formě prezenční.
Vzhledem k velkému zájmu uchazečů vznikala postupně koncepce navazujícího
magisterského studijního oboru, který by měl navázat na koncepci stávajícího
akreditovaného studijního oboru Sociální pedagogika a poradenství. Magisterské studium bude v prezenční formě a pro zájemce by mělo být otevřeno v akademickém roce 2006/2007.
3.3.2.2. Pedagogická fakulta
Na pedagogické fakultě se obor sociální pedagogika vyučuje na Katedře sociální
pedagogiky. V rámci studijního programu Pedagogika nabízí pedagogická fakulta dva
obory- studijní obor Sociální pedagogika a volný čas, což je tříleté bakalářské studium realizované v prezenční formě a studijní obor Sociální pedagogika, který je také bakalářský, ale ve formě kombinované. Pro zájemce o další studium tohoto oboru je na
pedagogické fakultě otevřen také navazující magisterský obor Sociální pedagogika.
Magisterské studium je realizováno pouze v kombinované formě. Sociální pedagogika
se na Pedagogické fakultě MU začala vyučovat v akademickém roce 1995/1996 a to v prezenční formě.
3.3.3. Ostravská univerzita v Ostravě (OU)
Na Ostravské univerzitě v Ostravě je sociální pedagogika vyučována na
Pedagogické fakultě, konkrétně na Katedře pedagogiky. Tato katedra nabízí studium sociální pedagogiky ve studijním programu Specializace v pedagogice. Samotný studijní obor se nazývá Sociální pedagogika- prevence a resocializace. Tento studijní
obor je otevřen v tříletém bakalářském i dvouletém navazujícím magisterském modulu,
vždy v kombinované formě. Bakalářský studijní obor je pro uchazeče realizován od roku 1994, navazující magisterské studium bylo otevřeno o deset let později, tedy v roce 2004. Navazující magisterské studium vzniklo původně na základě zadání Ministerstva vnitra a bylo určeno speciálně pro přípravu policistů a pracovníků z oblasti prevence
a represe negativních sociálních jevů. Postupně se, vzhledem k velkému zájmu, obor otvíral i dalším uchazečům. V rámci studia sociální pedagogiky se na této fakultě uskutečnil v letech 1995-1999 experiment s čistě distanční organizací studia. Výsledky
experimentu byly dobré, ale ukázalo se, že čistě distanční forma studia vyžaduje velké 29
změny v organizaci studia a je finančně velmi nákladná, proto se od čistě distančního studia upustilo a nadále studium pokračuje pouze v kombinované formě. 3.3.4. Univerzita Hradec Králové (UHK)
Univerzita Hradec Králové je jedinou univerzitou u nás, na které je možné
studovat sociální pedagogiku přímo v magisterském studijním programu. Děje se tak na
Pedagogické fakultě, na Katedře sociální pedagogiky. V prezenční formě je ve
studijním programu Vychovatelství nabízeno studium oboru Sociální pedagogika se zaměřením na tělesnou výchovu a sport a Sociální pedagogika se zaměřením na
etopedii. Druhý jmenovaný obor je vedle prezenční formy realizován také v kombinované formě. Všechny tři tyto obory jsou čtyřleté. Kromě toho nabízí Katedra sociální pedagogiky také dvouleté navazující magisterské studium oboru Sociální
pedagogika, a to jak v prezenční formě, tak ve formě kombinované. Tento studijní obor je nabízen v rámci studijního programu Specializace v pedagogice. Sociální pedagogika
se v Hradci Králové vyučuje od roku 1998, kdy byl v kombinované i prezenční formě otevřen právě navazující studijní obor Sociální pedagogika. 3.3.5. Univerzita Karlova v Praze (UK)
V Praze lze studovat sociální pedagogiku na Karlově univerzitě v Praze. Obor
Sociální pedagogika je ve studijním programu Specializace v pedagogice nabízen na
Husitsko teologické fakultě, konkrétně na Katedře učitelství. Jedná se o tříletý
bakalářský modul v prezenční formě, který je pro zájemce otevřen od akademického roku 2003/2004. Obor vznikl a byl akreditován ve spolupráci s Vyšší odbornou školou pedagogickou a sociální v Evropské ulici v Praze 6.
3.3.6. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB)
Sociální pedagogika se studuje také na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně,
přičemž realizace tohoto studia probíhá na Univerzitním institutu, konkrétně v Centru humanitních studií. Bakalářský studijní obor Sociální pedagogika se realizuje ve
studijním oboru Pedagogika a je nabízen jak v kombinované, tak v prezenční formě.
V kombinované formě probíhá organizace a výuka ve spolupráci s Institutem
mezioborových studií v Brně. V kombinované formě byl tento obor otevřen v akademickém roce 2003/2004, v prezenční formě o rok později, tedy v akademickém roce 2004/2005. Kromě bakalářského studia zamýšlí Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
otevřít také navazující magisterské studium oboru Sociální pedagogika. Toto studium 30
by mělo být v kombinované formě a uchazečům by mělo být přístupné stejně jako na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně od akademického roku 2006/2007.
V následující tabulce jsou uvedeny výše jmenované české vysoké školy (zkratky
vysokých škol byly použity již v předchozím textu), na kterých se v současné době vyučuje sociální pedagogika jako samostatný obor vysokoškolského studia. Tabulka dává přehled o tom, v jakých studijních programech a v jakých studijních oborech se
sociální pedagogika v ČR vyučuje. Dále tabulka obsahuje informace o typu programu,
formě a délce studia. Pro vyjádření typu programu jsou použity zkratky, a to v následujícím významu: B (bakalářský studijní program), M (magisterský studijní program) a N-M (navazující magisterský studijní program). Forma studia je buď prezenční (P) nebo K (kombinovaná). Délka studia je vyjádřena v letech studia.
31
Tabulka č.1: Sociální pedagogika na vysokých školách v ČR VŠ
JU
MU
Fakulta
Pedagogická
Filozofická
Pedagogická
OU
Pedagogická
UK
Husitsko teologická
UHK Pedagogická
UTB
Univerzitní institut
Studijní program Specializace v pedagogice Pedagogika
Typ Studijní obor programu B Sociální pedagogika B Sociální pedagogika a poradenství B Sociální Pedagogika pedagogika B Sociální pedagogika a volný čas N-M Sociální pedagogika Sociální B pedagogikaprevence a Specializace resocializace v pedagogice Sociální N-M pedagogikaprevence a resocializace B Sociální Specializace v pedagogice pedagogika M Sociální pedagogika se zaměřením na Vychovatelství tělesnou výchovu a sport M Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii Specializace v N-M Sociální pedagogice pedagogika Pedagogika B Sociální pedagogika
Forma studia K
Délka studia 3
K
3
K
2
P
P
3
3
K
3
K
2
P
3
P
4
P, K
4
P, K
2
P, K
3
32
4. SOCIÁLNÍ PEDAGOG Vzhledem k tomu, že vysokoškolské studium sociální pedagogiky je u nás
relativně novou záležitostí, problémy často bývají s pojetím sociálního pedagoga, jako absolventa tohoto studijního oboru a s jeho uplatněním v praxi. I přes to, že existuje
pojmové vymezení sociálního pedagoga a existují oblasti, ve kterých se může tento pracovník reálně uplatnit, v nomenklatuře profesí sociální pedagog chybí. Proto bývá sociální pedagog často označován za vychovatele, což není příliš výstižné, nepostihuje
to plnou šíři sociálně pedagogické problematiky a značně to zužuje možnosti uplatnění
sociálního pedagoga v praxi. Proto je třeba věnovat více pozornosti vymezení profese sociálního pedagoga a možnostem jeho uplatnění v praxi. Důležité je také zabývat se tím, jakými kompetencemi by měli být sociální pedagogové pro efektivní výkon své profese vybaveni.
4.1. Vymezení profese sociálního pedagoga
Sociální pedagogika se ve formě praktických činností řadí mezi obory, které jsou
označovány jako pomáhající profese. Humanistická orientace není dána pouze potřebou a ochotou pomáhat druhým lidem, ale zejména zaměřením na individuální potřeby určitého jedince.
Při vymezování profese sociálního pedagoga je třeba začít od toho, že se jedná
o absolventa bakalářského či magisterského vysokoškolského studijního oboru sociální
pedagogika nebo oboru pedagogika se studijní specializací sociální pedagogika. Jde tedy o odborně vzdělaného pracovníka.
Dále je třeba si při vymezování profese
sociálního pedagoga zodpovědět na dvě základní otázky- jaké funkce má profese sociálního pedagoga a s jakou klientelou sociální pedagog v rámci své profese pracuje. 4.1.1. Funkce sociálního pedagoga
Pole praxe sociálního pedagoga jsou četná a proměnlivá, proto je obtížné najít
společného jmenovatele, který by funkci sociálních pedagogů v současné společnosti
jasně a zřetelně definoval. I přes to lze najít společné funkční znaky, které jsou pro tuto profesi charakteristické. V souvislosti s tím uvádí Tuggener (1995) dvě hlavní funkce sociálního pedagoga. Jedná se o funkci integrační a funkci rozvojovou.
Funkce integrační obsahuje především defensivní moment- jde o to zeslabit
nebo zcela odstranit sociální segregaci osoby, která je psychicky, sociálně nebo psychosociálně na překážku a potřebuje proto odbornou pomoc a podporu.
33
Funkce rozvojová obsahuje především moment prevence a týká se prakticky celé
populace. Jde tedy především o zajištění žádoucího vývoje osobnosti ve směru správného životního způsobu a hodnotného naplnění volného času. 4.1.2. Klientela sociálního pedagoga
Profese sociálního pedagoga se neomezuje na práci s jednou věkovou skupinou.
I přes to, že dominujícím zájmem sociální pedagogiky je práce s dětmi a mládeží,
neznamená to, že se sociální pedagogika nepodílí na službách pro jiné věkové kategorie. Specifikem sociální pedagogiky je na rozdíl od jiných pomáhajících profesí, že se věnuje práci s lidmi nejrůznějšího věku- ať už se jedná o děti, mládež či dospělé osoby
středního či vyššího věku. Podle Klímy (1993) se sociální pedagogika dominantně zaměřuje na práci s dětmi a mladistvými, na práci s rodinou a na práci s marginálními
skupinami. Parciálně se pak sociální pedagogika věnuje práci s dospělými a se seniory. Lze však předpokládat, že práce s dospělou populací bude v rámci sociální pedagogiky
stejně tak jako v rámci jiných disciplín vzhledem k demografickým změnám naší společnosti stále častější.
Na základě výše uvedeného lze obecně charakterizovat profesi sociálního
pedagoga. Kraus a Poláčková (2001) uvádějí v této souvislosti Klímovu charakteristiku profese sociálního pedagoga. Podle Klímy se jedná o specializovaného odborníka,
vybaveného teoreticky, prakticky a koncepčně pro záměrné působení na osoby a sociální skupiny, především tam, kde se životní způsob těchto jednotlivců či skupin
vyznačuje destruktivním či nekreativním způsobem uspokojování potřeb a utváření vlastní identity.
Toto pojetí sociálního pedagoga však není zcela úplné, protože opomíjí funkci
rozvoje, tedy funkci preventivní. Kraus (2000) tedy Klímovo vymezení profese sociálního pedagoga doplňuje právě o tuto funkci a formuluje charakteristiku profese sociálního pedagoga následovně: „jde o komplexní zabezpečování sociálně výchovné
práce ve směru činností integračních (týká se osob , které potřebují odbornou pomoc, nachází se v ohrožení či v krizových životních situacích) a rozvojových (jedná se
o zajištění optimálního rozvoje osobnosti ve směru zdravého životního způsobu, hodnotného naplňování volného času, což se týká vlastně celé populace, dětí a mládeže
především)“ (Kraus, 2000, str. 74). V profesi sociálního pedagoga se podle Krause (2000) střídají činnosti přímého působení s činnostmi organizačními, výzkumnými či manažerskými.
34
Z takto obecně vymezené charakteristiky profese sociálního pedagoga lze
usuzovat na velmi rozsáhlé možnosti, ve kterých se mohou sociální pedagogové uplatnit.
4.2. Možnosti uplatnění sociálního pedagoga v praxi
Sociální pedagogika, jak již bylo naznačeno, patří k disciplínám, jejichž pole
působnosti je velmi široké, stejně tak jako možnosti uplatnění absolventů tohoto oboru. Kraus (2001) považuje za klíčové oblasti, ve kterých se může uplatnit sociální pedagogika, respektive sociální pedagogové, následující: -
-
vlastní výchovná činnost (především spojená s ovlivňováním volného času),
sociálně výchovná práce v nejrůznějších výchovných zařízeních včetně škol,
-
činnost reedukační a resocializační (včetně penitenciární a postpeniterciární
-
činnosti poradenské, depistážní,
-
-
-
-
péče),
organizování různých akcí (táborů, kurzů apod.),
tvorba programů a projektů,
vzdělávání (výchovných, sociálních pracovníků), osvěta (rodičovské veřejnosti),
vědeckovýzkumná činnost (v rámci resortních institucí, vysokých škol, občanských sdružení apod.).
Sociální pedagogové se mohou uplatnit jak ve státních tak v soukromých
institucích a organizacích. Jedná se především o instituce a organizace působící v resortu školství, práce a sociálních věcí, zdravotnictví, vnitra a spravedlnosti.
Konkrétní možnosti uplatnění podle výše uvedených resortů uvádějí Kraus
a Poláčková (2001). Jedná se o tyto:
a) resort školství, mládeže a tělovýchovy: -
-
-
-
školní kluby, družiny, domovy mládeže,
dětské domovy,
domy dětí a mládeže, střediska volného času,
instituce ochranné výchovy,
-
instituce výchovného poradenství (včetně výchovného poradce na
-
systémy preventivně výchovné péče (krizová centra, střediska pro
školách),
mládež),
35
b) resort spravedlnosti: -
oblast penitenciární a postpenitenciární péče (vychovatelé v nápravných zařízeních, věznicích, institut probačního pracovníka),
c) resort zdravotnictví: -
-
psychiatrické léčebny,
rehabilitační instituce,
-
kontaktní centra (protidrogová apod.),
-
sociální asistenti,
d) resort sociálních věcí: -
-
sociální kurátoři pro mládež,
instituce sociálně výchovné péče pro seniory,
-
ústavy sociální péče,
-
utečenecké tábory,
e) resort vnitra: -
nápravná zařízení.
(Kraus, Poláčková, 2001 str.39 - 40)
4.3. Kompetence sociálního pedagoga
V současné době se často můžeme v souvislosti s vymezováním profilu
absolventa určitého studijního oboru či s vymezováním požadavků na pracovníka v určité profesi setkat s pojem kompetence. Obecně lze říci, že kompetence představují
jistou způsobilost, připravenost k výkonu určitých aktivit, k výkonu konkrétní profese. „Kompetence pracovníka bývají vyjádřeny popisem jeho znalostí, schopností, povahových rysů, postojů, dovedností a zkušeností“ (Palán, 2002, str.99).
Mozaika činností sociálního pedagoga je jak již bylo naznačeno v předchozím
textu velmi pestrá a široká. Kompetence sociálního pedagoga zahrnují jednak
vědomosti, znalostmi a dovednosti, jednak jisté osobnostní charakteristiky, které sociální pedagogovi pomohou zvládnout jeho často velmi náročnou profesi.
V souvislosti s tím, uvádějí Kraus a Poláčková (2001) model kompetencí
sociálního pedagoga, který se skládá ze tří částí (viz. příloha č.1)- vědomosti, dovednosti a osobní vlastnosti.
Vědomosti autoři dále rozdělují na všeobecné a speciální. Mezi všeobecné
vědomosti patří vědomosti širšího společensko-vědního základu (obecné pedagogiky, psychologie, sociologie, filozofie), dále vědomosti z oblasti biomedicíncké (biologie
člověka, somatologie, zdraví a nemoc), z oblasti sociální politiky, práce a práva. 36
Speciální vědomosti zahrnují především poznatky ze sociální pedagogiky, z pedagogiky
volného času, poznatky o metodách sociálně-výchovné práce, o řízení výchovy ve volném čase, poznatky z personalistiky a managementu apod.
Co se týká dovedností, měla by být výbava sociálního pedagoga založena na
dovednosti sociální komunikace, diagnostiky, vedení dokumentace, využívání metod sociálně pedagogické prevence i terapie. Chybět by neměla ani dovednost tvořit projekty, asertivně řešit problémy a další dovednosti v určitých zájmových oblastech.
Požadavky na vlastnosti osobnosti (jak po stránce psychické, tak po stránce
fyzické) zahrnují především citlivost k různým životním situacím, vyrovnanost,
emocionální stabilitu, trpělivost, sebekontrolu, aktivitu, originalitu a kreativitu. 4.3.1. Všeobecné a specifické kompetence sociálního pedagoga
Podle Bakošové (2005) by sociální pedagog měl mít všeobecné a specifické
kompetence.
Všeobecné kompetence sociálního pedagoga spočívají v pomoci dětem, mládeži
a dospělým v situacích vyrovnávání se s deficity socializace a hledání možnosti zlepšení
kvality života dětí, mládeže a rodin prostřednictvím výchovy, vzdělávání, prevence a poradenství.
Specifické kompetence sociálního pedagoga pak rozděluje na kompetence
vychovatelské, reedukační, poradenské, preventivní, manažerské.
Sociální pedagog je v nejširším slova smyslu vychovatel a vzdělavatel, a proto
musí mít především vychovatelské kompetence. Je třeba, aby znal zákonitosti
výchovného procesu, charakteristiky prostředí, metody výchovy apod. a uměl tyto znalosti využít ve své práci. Důležité je také, aby byl sám příkladem toho, jak se vyrovnávat s překážkami a podporoval a pomáhal ostatním při sebevýchově.
S vychovatelskými kompetencemi úzce souvisí kompetence reedukační. Pokud
je sociální
pedagog dobře vybavený
vychovatelskými
kompetencemi,
lehce
diagnostikuje odklon od normy a může včas zahájit intervenci, přičemž by měl využívat především metody podpory a pomoci, které jsou považovány za efektivnější než metody represivní.
Velmi výrazné jsou u sociálních pedagogů kompetence poradenské. Sociální
pedagog může v oblasti školy plnit poradenskou funkci ve vztahu k dětem a mládeži
(např. pomoc při začleňování se do kolektivu, v případě rodinných problémů, při řešení šikany, záškoláctví apod.),
ve
vztahu k učitelům (pomoc začínajícím učitelům,
předcházení syndromu vyhoření, organizování dalšího vzdělávání učitelů apod.) a ve 37
vztahu k rodičům dětí (rady, jak komunikovat s dítětem, nabídka pomoci v případě rodinných problémů, zprostředkovávání odborné pomoc apod.). Uvedené kompetence může sociální pedagog realizovat také v jiných resortech a institucích.
Preventivní kompetence sociálního pedagoga zasahují především do oblasti
primární a sekundární prevence. V oblasti primární prevence usiluje sociální pedagog
organizováním různých, především volnočasových, aktivit o optimální rozvoj jedince
a sociálních skupin. Cílem je předejít problémům. V oblasti sekundární prevence pracuje sociální pedagog s jedinci či skupinami, jejichž vývoj je určitým způsobem narušen. Cílem je uchování či obnovení žádoucího společenského chování.
Manažerské kompetence jsou potřebné k tomu, aby sociální pedagog dokázal
poskytovat a koordinovat účinnou pomoc tomu, kdo ji potřebuje. Za tímto účelem by měl sociální pedagog umět přistupovat k problémům interdisciplinárně, měl by umět spolupracovat s jinými odborníky a institucemi. 5. SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI Sociální pedagogiku nelze, i přes to, že se na vědecké scéně objevuje
intenzivněji od počátku devadesátých let, považovat za disciplínu zcela novu. Sociální
pedagogika se jako pedagogická disciplína s rozdílnou intenzitou rozvíjí v různých zemích od přelomu 19. a 20 století, přičemž dodnes neexistuje jednotné pojetí jejího obsahu a předmětu a to mezi jednotlivými zeměmi a často ani v rámci jedné země.
Obecně lze říci, že pro Českou republiku je charakteristické spíše širší pojetí
sociální pedagogiky. Široce chápaná sociální pedagogika se nezaměřuje pouze na problémy patologického charakteru, ale především na celou populaci ve smyslu utváření
optimálního způsobu života a trávení volného času jednotlivců a sociálních skupin.
Sociální pedagogika se tedy zabývá především prostředím a jeho vlivem na utváření osobnosti, vztahem jedince a společnosti, procesy socializace a resocializace.
Sociální pedagogika se jako studijní obor na českých vysokých školách objevila
poprvé v akademickém roce 1994/1995 na OU v Ostravě. Později začaly vnikat studijní programy zaměřené na sociální pedagogiku i na dalších vysokých školách. V současné
době lze sociální pedagogiku studovat v České republice na šesti vysokých školách,
a to jak v bakalářských, tak v magisterských a navazujících magisterských studijních programech.
Cílem studijního oboru sociální pedagogika je příprava náležitě vybavených
odborníků, kteří se mohou uplatnit v široké oblasti společenského života v preventivní
38
a terapeutické práci s dětmi, mládeží a dospělými. Absolventi studijního oboru sociální
pedagogika by měli s rámci studia získat jednak všeobecné vědomosti a znalosti, jednak znalosti z oblasti sociální, pedagogické a sociálně pedagogické. Rozvíjeny by měly také
být také schopnosti a dovednosti studentů, které upotřebí při výkonu profese sociálního pedagoga.
Uplatnění sociálních pedagogů je možno spatřovat jak ve státních institucích, tak
v soukromých organizacích a sdruženích. Jedná se především o instituce a organizace působící v resortu školství, práce a sociálních věcí, zdravotnictví, vnitra a spravedlnosti.
Problémem však zůstává absence sociálního pedagoga v nomenklatuře profesí, která uplatnitelnost sociálních pedagogů v praxi často velmi komplikuje.
39
EMPIRICKÁ ČÁST Cílem empirické části diplomové práce je zjistit, jak je studijní obor sociální
pedagogika na vysokých školách v České republice koncipován, jaké jsou cíle tohoto studijního oboru a jaká je u jednotlivých studijních oborů struktura studijních plánů. Dále si práce dává za cíl zjistit, jaký je na jednotlivých školách profil absolventa a jaké
jsou předpokládané možnosti uplatnění těchto absolventů v praxi. Výsledkem mé diplomové práce by mělo být také zjištění o tom, jak studium sociální pedagogiky
vnímají samotní studenti, jak jsou s tímto studiem spokojeni a co považují za důležité pro výkon profese sociálního pedagoga.
K naplnění tohoto cíle jsem realizovala dvě empirická šetření kvantitativního
charakteru a využila jsem při tom následující metody: anketa, dotazník, analýza informací z webových stránek jednotlivých vysokoškolských pracovišť.
Empirickou část je možno rozdělit na dvě části- v první části budou analyzovány
výsledky z ankety (tedy informace o jednotlivých studijních oborech), v druhé části budou analyzovány výsledky dotazníkového šetření mezi studenty sociální pedagogiky.
I. POJETÍ STUDIJNÍHO OBORU SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA NA VŠ V ČR (VÝZKUMNÁ ZJIŠTĚNÍ Z ANKETY)
6. ANKETA - METODOLOGIE A CÍLE VÝZKUMU Svoji činnost v rámci empirické části diplomové práce jsem začala rozesláním
ankety (viz. příloha č.2) všem vedoucím pracovníkům kateder a ústavů, na kterých se
v akademickém roce 2005/2006 realizuje vysokoškolské studium sociální pedagogiky. Při vytváření seznamu těchto pracovišť jsem vyšla z informací o vysokoškolských
studijních programech a oborech v ČR, uveřejněných v Učitelských novinách (č. 39-40, 2005). Dále jsem analyzovala informace z webových stránek MŠMT ČR a informace z webových stánek vysokých škol v České republice.
Na základě takto vytvořeného seznamu byla anketa rozeslána elektronickou formou
v říjnu 2005 a to na tato vysokoškolská pracoviště: -
Pedagogickou fakultu JU v Českých Budějovicích- Katedra pedagogiky
-
Filozofickou fakultu MU v Brně- Ústav pedagogických věd,
a psychologie,
40
-
-
-
-
-
Pedagogicku fakultu MU v Brně- Katedra sociální pedagogiky,
Pedagogickou fakultu OU v Ostravě- Katedra pedagogiky,
Pedagogickou fakultu UHK v Hradci Králové- Katedra sociální pedagogiky,
Husitsko teologickou fakultu UK v Praze- Katedra učitelství,
Univerzitní institut UTB ve Zlíně- Centrum humanitních studií.
Anketa se skládala z otevřených otázek, jejichž cílem bylo zjistit jaký studijní
program a studijní obor vysoká škola konkrétně realizuje, v jaké formě, jaký je typ
studijního programu a kolik uchazečů je přijímáno ke studiu. Dále jsem se zajímala o to, jaká je organizace studia, jaká je struktura studijního plánu a profil absolventa.
Vyplněné ankety a další materiály potřebné pro získání požadovaných informací
jsem obdržela převážně během podzimních měsíců v roce 2005 a na počátku roku 2006
(leden až únor), a to ze všech uvedených škol kromě Univerzity Karlovy v Praze, která se do výzkumného šetření nezapojila.
Na základě obdržených informací a na základě využití webových stránek
jednotlivých fakult a pracovišť jsem si vytvořila přehled o tom, jak je v současnosti sociální pedagogika na českých vysokých školách pojímána a jak se studijní plány studijního oboru sociální pedagogika na jednotlivých vysokých školách liší .
V následujícím textu jsou uvedeny informace o 14 studijních oborech sociální
pedagogika z pěti vysokých škol v ČR, na kterých se v akademickém roce 2005/2006 tento obor studuje. Jedná se o vysoké školy, které se zapojily do mého výzkumného
šetření a poslaly mi vyplněné ankety a další materiály. Konkrétně jde o tyto vysoké školy: JU v Českých Budějovicích, MU v Brně, OU v Ostravě, UHK v Hradci Králové, UTB ve Zlíně.
Sociální pedagogika se na těchto školách studuje ve třech typech studijních
programů- v bakalářském, magisterském a navazujícím magisterském. Studium se realizuje jak v prezenční tak v kombinované formě. 7.
CHARAKTERISTIKA A CÍLE JEDNOTLIVÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ V této části se zabývám tím, jak jednotlivé vysoké školy charakterizují svůj
studijní program a jeho cíle. Nejprve se zaměřím na bakalářské studijní programy, dále na magisterské studijní programy a na závěr na navazující magisterské programy.
41
7.1 Bakalářské studijní programy Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Bakalářský studijní program Sociální pedagogika na JU v Českých Budějovicích
je vytvořen tak, aby poskytoval vysokoškolské vzdělání pro pracovníky z různých oblastí veřejné správy (státní správy i samosprávy), ale také pro pracovníky z jiných
institucí, které se zabývají sociální prací, prevencí a bezpečnostními otázkami (nadace, neziskové organizace, soukromé bezpečnostní služby, vzdělávací instituce). Důraz je
kladen na rozvinutí potřebných profesních kompetencí, a to především v oblasti sociální, preventivní a výchovné práce. Cílem je budovat proklientsky orientované pojetí sociálně pedagogické práce a posilovat takové pojetí profese, jehož součástí je pomáhající a poradenská činnost. Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta
Studijní obor Sociální pedagogika a poradenství realizovaný na FF MU v Brně
„vychází z koncepce sociálně pedagogických aktivit jako výchovné pomoci v různých etapách životní dráhy a z poradenství jako nepostradatelné součásti sociální i osobní
dimenze života a pomoci při orientaci v nejednoznačných životních situacích“ (Anketa, FF MU v Brně, 2006). Studijní program se vyznačuje výraznou prakticistní orientací, která se projevuje jednak charakterem vybraných kurzů i zařazením různých typů praxí
přímo do studijního programu. Cílem studijního programu je připravit profesionála,
který bude schopen poskytnout přiměřenou a adekvátní podporu lidem a podpořit jejich
fungování, bude umět pomoci při zvládání náročných životních situací a bude se orientovat v možnostech poradenské intervence i dlouhodobé poradenské péče.
Pedagogická fakulta Cílem kombinovaného bakalářského studia studijního oboru Sociální pedagogika na PdF MU v Brně je připravit kvalifikované odborníky pro náročnou profesi sociálních
pedagogů, pracovníků v oblasti primární, sekundární a terciární prevence a intervence.
Snahou je poskytnout studentům teoretický základ z jednotlivých pedagogických a psychologických disciplín, přičemž je kladen důraz na aplikaci soudobých poznatků do oblasti sociální pedagogiky a problematiky sociální práce. Nedílnou součástí je také
seznámení se základy právní problematiky. Teoretické vědomosti a praktické dovednosti jsou rozšířeny o osobnostní přípravu budoucích sociálních pedagogů.
42
Prezenční bakalářské studium oboru Sociální pedagogika a volný čas na PdF
v Brně připravuje své studenty na působení v oblasti volnočasové pedagogiky, v oblasti
sociální práce, prevence sociálních patologií, gerontopedagogiky, etnopedagogiky a multikulturní výchovy. Cílem je vybavit studenty teoretickými znalostmi, ale také praktickými dovednostmi a schopnostmi, které se požadují po pracovníkovi
v pomáhajících profesích (např. schopnost vysoce kreativní práce s dětmi, mládeží a dospělými).
Ostravská univerzita v Ostravě
Cílem kombinovaného bakalářského studia Sociální pedagogika – prevence
a resocializace na OU v Ostravě je příprava pracovníků pro výkon činností v oblastech prevence negativních společenských jevů a resocializace problémových či potenciálně problémových osob. Studijní obor se tedy zaměřuje přímo na problematiku sociálních deviací a práci s rizikovou či již deviantně jednající částí dospělé populace. Cílem studia
je vytvoření potřebných studijních návyků a dovedností, vytvoření teoretického
vědomostního základu (společenské vědy, oborové a právní disciplíny), rozvoj
a zdokonalení organizačních a praktických dovedností jak navrhovat, řídit a posuzovat převýchovně-vzdělávací proces u dospělých, rozvoj schopností a dovedností přiblížit se
k dospělým, získávat jejich důvěru a ovlivňovat je směrem k samostatnosti a aktivitě a k rozvoji prosociálního jednání. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Kombinovaná forma bakalářského studia sociální pedagogiky na UTB ve Zlíně
je uskutečňována na základě společné akreditace s Institutem mezioborových studií
v Brně, přičemž výuka probíhá především v Brně. Ve Zlíně je uskutečňováno studium se zaměřením na pomáhající profese, v Brně je uskutečňováno studium se zaměřením
na státní správu. Cílem kombinovaného studia je „poskytnout studentům vědomosti, dovednosti a další osobní předpoklady nezbytné pro kvalifikovaný výkon odborných funkcí a profesních činností
(Anketa, UTB ve Zlíně, 2006)
i pro jejich pedagogické působení v příslušném resortu“.
Cílem prezenčního bakalářského studia studijního oboru Sociální pedagogika na
UTB ve Zlíně je připravit kvalifikované pedagogické pracovníky pro oblast školství
a sociálních služeb. Studenti si v rámci studia osvojují teoretické znalosti z oboru
pedagogiky, psychologie, sociologie a dalších oborů všeobecného zaměření. Tyto poznatky jsou dále rozvíjeny v prakticky zaměřených předmětech, přičemž je důraz
43
položen na zkušenostní učení, tedy na praktické aktivity studentů v seminářích a cvičeních. Získané poznatky a dovednosti si studenti dále ověřují na praxích ve
školských a sociálních zařízeních. Studenti jsou dále podněcováni k tomu, aby samostatně vytvářeli projekty zaměřené na monitorování a řešení problémů ve společnosti
7.2 Magisterské studijní programy
Univerzita Hradec Králové nabízí v akademickém roce 2005/2006 magisterské
studium sociální pedagogiky ve třech podobách (viz. tabulka č.2)
Tabulka č. 2: Magisterské studijní obory na UHK v Hradci Králové Název studijního oboru
Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii
Sociální pedagogika se zaměřením na TV a sport
Forma studia
Délka studia
KS
4 (dříve 5)
PS
PS
4
4
Studijní obor Sociální pedagogika se zaměřením na tělovýchovu a sport je
nabízen pouze v prezenční formě a jeho cílem je příprava pracovníků, kteří se budou
specializovat především na zdravý rozvoj osobnosti ve směru správného životního způsobu a hodnotného naplnění volného času.
Studijní obor Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii se realizuje jak ve
formě prezenční, tak ve formě kombinované. V kombinované formě byl dříve tento obor pětiletý, v současné době je jeho délka stejná jako u prezenčního studia, tedy 4 roky. Studijní obor má za cíl připravovat studenty na práci s osobami v krizových
životních situacích, kteří potřebují odbornou pomoc a podporu. Absolventi tohoto studijního oboru by měli být schopni působit jednak ve smyslu prevence sociálních deviací, jednak by měli být schopni pracovat s „deviantními“ jedinci ve smyslu jejich reedukace a resocializace.
7.3 Navazující magisterské programy Masarykova univerzita v Brně
Cílem kombinovaného magisterského studia studijního oboru Sociální
pedagogika na PdF MU v Brně je stejně jako u kombinovaného bakalářského studia na 44
této fakultě příprava kvalifikovaných odborníků pro práci v oblasti primární, sekundární
a terciární prevence a intervence. Studenti jsou připravováni pro výkon činností výchovných, poradenských, resocializačních, výzkumných, řídících, plánovacích a organizačních.
Ostravská univerzita v Ostravě
Navazující kombinované magisterské studium studijního programu Sociální
pedagogika- prevence a resocializace na OU doplňuje a rozvíjí znalosti a dovednosti,
které studenti získali v předchozím bakalářském studiu. Kromě předmětů z oblasti prevence, resocializace a reedukace obsahuje nástavbové studium speciální předměty, zabývající se specifiky policejní práce a vybranými oblastmi práva. Cílem je dovybavit
absolventy „znalostmi a praktickými dovednostmi pro sociální a pedagogickou (andragogickou) diagnostiku a hodnocení společenských jevů cestami sociologického, resp. pedagogického (andragogického) výzkumu“ (Anketa, OU v Ostravě, 2006). Univerzita Hradec Králové v Hradci Králové
Univerzita v Hradci Králové realizuje navazující magisterský program jednak
v kombinované, jednak v prezenční formě. Magisterské studium je koncipováno tak, aby vytvářelo předpoklady pro uplatnění v řídících funkcích, a to v oblasti sociálně pedagogické prevence a v oblasti sociálně pedagogické terapie.
7.4 Shrnutí
Z uvedených informací je patrné, že jak bakalářské, tak magisterské studijní
obory vzdělávají budoucí sociální pedagogy v souladu s Krausovým pojetím sociální
pedagogiky jako sociálně pedagogické prevence a sociálně pedagogické terapie. Studenti sociální pedagogiky v České republice jsou tedy vzděláváni tak, aby byli připraveni především na preventivní a terapeutickou (reedukační a resocializační) práci s dětmi, mládeží i dospělými. Evidentní je toto pojetí u studijního oboru Sociální
pedagogika- prevence a resocializace (OU v Ostravě). Tento obor se však odlišuje
v oblasti cílové populace, na kterou mají budoucí absolventi působit- na rozdíl od všech ostatních oborů se zaměřuje především na práci s dospělou populací.
Příprava především na preventivní působení je zdůrazňována na PdF MU v Brně
(jak u kombinovaného, tak u prezenčního studia, které se přímo zaměřuje na oblast volného času), ale také na UHK v Hradci Králové (obor Sociální pedagogika se zaměřením na TV a sport).
45
Práce s již nějakým způsobem narušenou populací je charakteristická pro
všechny bakalářské i
magisterské obory, více je akcentována na UHK v Hradci
Králové, kde se magisterský obor zaměřuje na oblast etopedie a na OU v Ostravě.
Zdůrazňována je často také poradenská činnost, která je vyzdvihována nejen na
FF MU v Brně, kde je studijní obor na poradenství přímo specializován, ale také na jiných školách (např. JU v Českých Budějovicích). I poradenská činnost je pojímána
z obou hledisek- jako prevence (předcházení problémů) i jako pomoc a podpora při řešení složitých životních situací.
Navazující magisterské studijní obory jsou koncipovány tak, aby rozvíjely
v bakalářském studiu získané znalosti a dovednosti, aby připravily studenty na výkon řídících a vedoucích funkcích. Studenti se pak mohou uplatnit nejen při práci
výchovné, poradenské, preventivní a resocializační, ale také při výkonu činností výzkumných, řídících a organizačních.
8. POČET PŘIJÍMANÝCH STUDENTŮ V této části diplomové práce pojednávám o tom, kolik studentů je v současné
době (akademický rok 2005/2006) přijímáno na jednotlivé vysoké školy ke studiu do studijního oboru „sociální pedagogika“. Cílem této části je udělat si představu o tom, kolik studentů má v současné době možnost studovat sociální pedagogiku a o tom, jaké
jsou v současné době v České republice počty studentů sociální pedagogiky. Informace o tom, kolik studentů by v současnosti mohlo studovat sociální pedagogiku jsou vypočteny z údajů o přijímaných studentech, přičemž není zohledněno, že ke studiu
může být přijato více či méně studentů než se předpokládá, že někteří studenti mohou
v průběhu svého vzdělávání studia zanechat, přestoupit na jiný obor, že někteří studenti studují déle než je standardní délka studia apod. Proto jsou uvedené údaje pouze
orientační. Do celkového počtu studentů nejsou zahrnuty informace o počtech studentů na UK v Praze. UK v Praze byla v rámci výzkumného šetření oslovena, ale nezapojila se do něj.
46
8.1 Bakalářské studijní programy Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Do bakalářského studia studijního oboru Sociální pedagogika na JU v Českých
Budějovicích je přijímáno každoročně 60 studentů. Předpokládaný současný počet studentů je tedy 180.
Masarykova univerzita v Brně
FF MU v Brně přijímá ke studiu oboru Sociální pedagogika a poradenství každý
rok 45 studentů. Přibližně by tedy mělo tento obor na této fakultě studovat 135 studentů. PdF MU v Brně přijímá
k prezenčnímu studiu oboru Sociální pedagogika
a volný čas každý rok také 45 studentů. Předpokládaný počet studentů je tedy stejný
jako na FF MU v Brně 135 studentů. Ke kombinovanému bakalářskému studiu je přijímáno přibližně 80 studentů ročně- v kombinované formě by tedy mělo
v současnosti studovat 240 studentů. Celkem by PdF MU v Brně měla v bakalářském studiu sociální pedagogiky vzdělávat 375 studentů. Ostravská univerzita v Ostravě
K bakalářskému studiu Sociální pedagogika- prevence a resocializace,
realizovaném na OU v Ostravě je každoročně přijato přibližně 100 uchazečů o studium. Celkový počet studentů tohoto oboru by se měl pohybovat kolem 300 studentů. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
UTB ve Zlíně přijímá každý rok do prvního ročníku kombinovaného studia
sociální pedagogiky 250 studentů (100 do Zlína a 150 do Brna). Kombinovanou formu studia by v současné době mělo studovat 750 studentů. Do prezenčního studia, které je realizováno výhradně ve Zlíně, bylo přijato zatím přibližně 220 studentů (100 v prvním
roce, 120 v druhém roce, třetí ročník toto studium zatím nemá). Celkově tedy na UTB ve Zlíně studuje sociální pedagogiku 970 studentů.
Každý rok by mělo tedy ke studiu sociální pedagogiky v bakalářském modulu
být přijato zhruba 670 studentů. Obdobný počet studentů by měl v daném roce studium ukončit. Celkem by mělo v akademickém roce 2005/2006 být zapsáno k bakalářskému
studiu sociální pedagogiky přibližně 1960 studentů, přičemž přibližně 1470 studentů by 47
mělo být z řad kombinovaných studentů, pouze přibližně čtvrtina zbývajících studentů (490) z řad prezenčních studentů.
8.2 Magisterské studijní programy
UHK v Hradci Králové přijímá do každého ze svých magisterských studijních
oborů v prezenční i v kombinované formě 25 studentů. Ročně tedy přijme UHK ke studiu sociální pedagogiky přibližně 75 studentů. Obdobný počet studentů by měl
studium v každém akademickém roce ukončit. Vzhledem k čtyřleté délce studia předpokládám, že v současné době by tedy na UHK v Hradci Králové mělo ve všech
ročnících těchto studijních programů studovat přibližně 300 studentů (třetina v kombinované formě studia, dvě třetiny v prezenční formě studia).
8.3 Navazující magisterské programy Masarykova univerzita v Brně
Do navazujícího kombinovaného magisterského studia sociální pedagogiky na
PdF MU v Brně je každoročně přijato 80 uchazečů o studium. V současné době by mělo tedy v navazujícím magisterském studiu studovat 160 studentů. Ostravská univerzita v Ostravě
OU v Ostravě přijímá ke studiu navazujícího magisterského studia přibližně
40 studentů ročně. V současné době by v tomto typu studia mělo studovat na OU 80 studentů.
Univerzita v Hradci Králové v Hradci Králové V Hradci
Králové
se
realizuje
navazující
magisterské
studium
jak
v kombinované, tak v prezenční formě. Do kombinované formy studia je přijímáno ročně 60 studentů, do prezenční formy 20 studentů. V současné době by tak mělo studovat navazující magisterské studium 40 prezenčních studentů a 120 kombinovaných studentů.
Každý rok je do navazujícího magisterského programu přijato přibližně 200
uchazečů. Podobný počet studentů by měl studium v navazujícím magisterském studiu každý rok ukončit. Celkem by
mělo v akademickém roce 2005/2006 studovat
navazující magisterské studium sociální pedagogiky přibližně 400 studentů, přičemž
48
převážná těchto studentů (360) studuje kombinovanou formu studia, pouze desetina studuje v prezenčním studiu.
8.4 Shrnutí
Výše uvedené údaje o počtech přijímaných studentů a o předpokládaném počtu
studujících oboru sociální pedagogika shrnují následující dvě tabulky.
Tabulka č. 3 Počet uchazečů, který je každoročně přijat ke studiu sociální pedagogiky na jednotlivých školách
Bakalářský
VŠ JU FF MU PdF MU OU UHK UTB CELKEM
KS 60 80 100 250 490
690
PS 45 45 110 200
Typ a forma studijního programu Magisterský Navazující magisterský KS PS KS PS 80 40 25 50 60 20 25 50 180 20 75 200
CELKEM 60 45 205 140 155 360 965
Z tabulky je patrné, že ke studiu je každoročně přijato přibližně 965 uchazečů,
přičemž převážná část těchto uchazečů je přijata ke studiu bakalářskému. Studenti přijatí k magisterskému či navazujícímu magisterskému studiu tvoří pouze asi třetinu ze
všech přijatých uchazečů, což svědčí o tom, že příprava budoucích sociálních pedagogů je pro zatím založena spíše na bakalářském modulu.
S tím souvisí také velká disproporce mezi počtem absolventů, kteří ukončí ročně
bakalářské studium sociální pedagogiky (cca 690) a mezi počtem přijímaných studentů
do navazujícího magisterského studia (cca 200). Přibližně pouhá třetina studentů, kteří absolvovali bakalářské studium sociální pedagogiky, může tedy ve svém studiu
pokračovat v navazujícím magisterském modulu. K této informaci je třeba dodat, že v současné době se na dvou vysokých školách (FF MU a UTB ve Zlíně) připravuje otevření navazujícího magisterského studia, přičemž první přijatí uchazeči by měli začít studovat již v příštím akademickém roce 2006/2007.
49
Tabulka č. 4: Předpokládané počty studentů studujících v současné době sociální pedagogiku na vysokých školách v ČR Bakalářský
VŠ JU FF MU PdF MU OU UHK UTB CELKEM
KS 180 240 300 750 1470 1960
PS 135 135 220 490
Typ a forma studijního programu Magisterský Navazující magisterský KS PS KS PS 160 80 100 200 120 40 100 200 360 40 300 400
CELKEM 180 135 535 380 460 970 2660
Z tabulky č. 4 je patrné, že v akademickém roce 2005/2006 by mělo být podle
dostupných informací a předpokladů na českých vysokých školách zapsáno přibližně
1960 studentů bakalářského studia, 300 studentů magisterského studia a 400 studentů navazujícího magisterského studia.
Velký nepoměr je mezi studenty prezenčního a kombinovaného studia, který je
evidentní hlavně u studentů navazujícího magisterského studia, kde prezenčně studuje pouhá desetina studentů. Ale i
u bakalářského studia sociální pedagogiky mají
kombinovaní studenti značnou převahu a tvoří přibližně tři čtvrtiny ze všech studentů. 9. STUDIUM A JEHO ORGANIZACE
V této části se věnuji tomu, zda mají studenti v rámci svého studia možnost
profilace a v případě, že ano, jaké profilace jsou studentům nabízeny. Dále se zabývám
tím, z jakých disciplín skládají absolventi jednotlivých oborů státní závěrečnou zkoušku. Neposlední řadě se zmiňuji o způsobu organizace výuky u kombinované formy studia.
9.1 Profilace
Specifická forma profilace probíhá v rámci studia na PdF MU v Brně, na JU
v Českých Budějovicích a na UHK v Hradci Králové. Masarykova univerzita v Brně
Studenti kombinovaného bakalářského studijního oboru Sociální pedagogika na
PdF MU mají možnost si zvolit jednu z těchto tří profilací:
50
-
-
-
pedagogika a výchova ve volném čase,
mediace a probace,
multikulturní výchova a enviromentální výchova.
Profilování probíhá tak, že si student zvolí jednu z uvedených profilací a od
čtvrtého semestru studia má povinnost si v rámci povinně volitelných předmětů zapisovat ty předměty, které se k jeho profilaci vztahují.
Stejné profilace jsou nabízeny také studentům navazujícího kombinovaného
magisterského studia, přičemž v tomto případě probíhá profilování již od prvního
semestru tohoto studia. Při absolvování všech předmětů dané profilace v bakalářském a následném magisterském studiu a vypracování diplomové práce ze zvolené profilace, může student požádat o vydání osvědčení o specializaci v dané oblasti.
Také prezenční studium na PdF MU v Brně (obor Sociální pedagogika a volný
čas) dává studentům možnost profilovat se v jedné ze tří oblastí. Jde o tyto profilace: -
-
-
dramatická výchova,
technické a přírodovědné aktivity,
speciální pedagogika.
Student si musí zvolit jednu z těchto profilací a absolvovat ji. Na konci studia
pak ze svého profilačního modulu skládá státní závěrečnou zkoušku. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Na JU v Českých Budějovicích mají studenti možnost volit si jednu
z následujících profilací: -
-
-
problematika práce bezpečnostních služeb
základy veřejné správy
výchovná a vzdělávací praxe.
Profilace probíhá podobným systémem jako v rámci kombinovaného studia na
PdF MU. Ve čtvrtém semestru si student zvolí jednu z uvedených profilací a na základě této volby si pak v dalších semestrech vybírá disciplíny z nabídky povinně volitelných předmětů, které se k této profilaci vztahují. Univerzita Hradec Králové
Také na UHK v Hradci Králové probíhá určitá forma profilace. Studenti mají
svého možnost zvolit si jeden předmět, ze kterého budou skládat na konci studia státní
závěrečnou zkoušku. Za tímto účelem však musí absolvovat určité předměty a to 51
z nabídky povinných, ale i povinně volitelných předmětů, které jsou nutné jako prerekvizity pro konání státní závěrečné zkoušky ze zvoleného předmětu.
Jistá forma individuální profilace však probíhá takřka v rámci všech uvedených
studijních oborů a to tak, že si student sám může volit určitý počet povinně volitelných
disciplín podle vlastního zájmu a osobního zaměření. Například skladba jednotlivých
disciplín a volitelných kurzů v rámci studia Sociální pedagogiky a poradenství na FF MU v Brně vytváří podmínky pro „individuální vzdělávací profilace a to ve třech níže uvedených směrech: -
profilace zaměřená na sociálně pedagogickou práci výchovného a vzdělávacího
-
profilace na sociálně pedagogickou práci a poradenskou práci zaměřenou na
-
profilace orientovaná na sociálně pedagogickou práci a poradenskou práci pro lidi
charakteru,
podporu sociálně ohrožených, vyloučených či rizikových osob,
v krizi a jiných náročných životních situacích“ (Anketa, FF MU v Brně, 2006).
Záleží však na studentovi, jestli se bude profilovat jedním z těchto směrů nebo
zda si povinně volitelné předměty bude volit podle svého momentálního zájmu a potřeby ze všech těchto oblastí.
9.2 Skladba disciplín u státní závěrečné zkoušky 9.2.1 Bakalářské studijní programy
Ve všech bakalářských programech se státní závěrečná zkouška skládá
z obhajoby bakalářské práce a ze státní závěrečné zkoušky, která zahrnuje 3 disciplíny. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Na JU v Českých Budějovicích zahrnuje státní závěrečná zkouška tyto
disciplíny: Sociální pedagogika, Aplikované sociální vědy (základy sociologie,
psychologie a managementu) a povinně volitelný předmět příslušný k profilaci, kterou
daný student vystudoval (tzn. buď Problematika práce bezpečnostních služeb nebo Základy veřejné správy nebo Výchovná a vzdělávací praxe).
52
Masarykova univerzita v Brně
Na FF MU v Brně uzavírají studenti svoje bakalářské studium státní závěrečnou
zkouškou z Pedagogiky a sociální pedagogiky, z Poradenství a poradenských služeb a ze Základů sociálně pedagogické a poradenské profese.
Prezenční bakalářské studium na PdF MU v Brně je ukončeno státní závěrečnou
zkouškou z: Pedagogiky, Psychologie a ze Sociální pedagogiky a volného času. Studenti v rámci studia absolvují také jeden z profilačních modulů a podle své zvolené profilace skládají také závěrečnou zkoušku.
Studenti kombinovaného bakalářského studia oboru Sociální pedagogika
ukončují svoje studium na PdF MU v Brně zkouškou z těchto disciplín: Sociální pedagogika, Aplikovaná psychologie, Základy práva. Ostravská univerzita v Ostravě
Na OU v Ostravě se státní závěrečná zkouška skládá z disciplín: Pedagogika
a sociologie, Kriminologie, Kriminalistika a vybrané oblasti práva. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
UTB prověřuje znalost svých studentů na závěr kombinovaného studia, které je
realizováno ve Zlíně, těmito předměty: Sociální pedagogika, Psychologie, Sociální
práce. V případě, že je toto kombinované studium realizováno ve spolupráci
s Institutem mezioborových studií v Brně, skládají studenti státní závěrečnou zkoušku
ze Sociální pedagogiky, Psychologie a Práva. Na prezenční studenty bakalářského studia čeká ve Zlíně státní závěrečná zkouška ze Sociální pedagogiky, Psychologie a Sociální práce a sociální politiky.
9.2.2 Magisterské studijní programy
U magisterského studia se státní závěrečná zkouška skládá z obhajoby
diplomové práce a ze zkoušky ze tří disciplín. Studenti magisterských studijních oborů na UHK v Hradci Králové skládají státní závěrečnou zkoušku z předmětů: Sociální
pedagogika, Etopedie nebo Tělesné výchovy a sportu (podle zaměření studovaného
studijního programu) a z volitelného předmětu z následující nabídky: Management a řízení lidských zdrojů, Sociální politika a právo, Pedagogika a Psychologie, Psychopedie, Výchovné poradenství.
53
9.2.3 Navazující magisterské studijní programy
Také u navazujících studijních programů je podmínkou pro ukončení studia
obhajoba diplomové práce a složení státní závěrečné zkoušky. Masarykova univerzita v Brně
V Brně se navazující magisterské studium realizuje na PdF MU a státní
závěrečná zkouška zahrnuje tyto disciplíny: Sociální pedagogika, Pedagogika a Psychologie.
Ostravská univerzita v Ostravě
Ostravská univerzita v Ostravě požaduje od svých studentů, aby na konci
navazujícího studia složili zkoušku ze Sociální pedagogiky, Psychologie a Právních odvětví.
Univerzita Hradec Králové v Hradci Králové
Na konci studia na UHK v Hradci Králové se skládá státní závěrečná zkouška
ze těchto předmětů: Sociální pedagogika, Management a řízení lidských zdrojů, Sociální politika a právo.
9.3 Organizace výuky u kombinované formy studia
Specifický průběh má organizace kombinované formy studia, proto mě zajímalo,
jak se tento typ výuky realizuje na různých vysokých školách. V kombinované formě
probíhá studium bakalářského, magisterského či navazujícího magisterského programu na JU v Českých Budějovicích, na OU v Ostravě, na UTB ve Zlíně, na UHK v Hradci Králové a na pedagogické fakultě MU v Brně.
Obecně lze konstatovat, že organizace kombinované formy výuky na
jednotlivých školách je velmi podobná. Výuka vedená formou přednášek a seminářů
probíhá většinou jednou za čtrnáct dní v pátek a v sobotu. Dále probíhá výuka formou individuálních konzultací a samostudia. Časová dotace předmětů se průměrně pohybuje v rozmezí od 8 do 10 hodin za semestr.
Poněkud specifická je organizace kombinovaného studia na OU v Ostravě, kde
kombinovaná výuka probíhá v závislosti na centrálním harmonogramu akademického roku fakulty. V rámci třináctitýdenního semestru je zařazeno 5 – 7 výukových dnů
s 2-6 dvouhodinovými výukovými bloky, resp. tutoriály u distančně vedených předmětů.
54
9.4 Shrnutí
Obecně lze říci, že určitá forma individuální profilace je charakteristická pro
všechny uvedené studijní programy a spočívá v tom, že si studenti mohou libovolně volit určitý počet předmětů z nabídky povinně volitelných či volitelných disciplín.
Specifickou podobu má však na PdF MU v Brně, JU v Českých Budějovicích,
kde se studenti musí v průběhu studia přihlásit k jedné z nabízených profilací a podle
vybrané profilace si pak zapisují povinně volitelné předměty, které k jejich profilaci
přísluší. Na závěr studia pak ze zvolené profilace skládají státní závěrečnou zkoušku. Obdobným způsobem probíhá profilace i na UHK v Hradci Králové.
Složení disciplín u státní závěrečné zkoušky odpovídá většinou celkovému
zaměření studia- na ostravské univerzitě se tedy státní závěrečná zkouška zaměřuje hlavně na oblast práva a kriminalistiky, FF MU v Brně je charakteristické zaměřením na poradenství a poradenské služby, UTB ve Zlíně upřednostňuje sociální práci a sociální politiku
apod.
Všichni
studenti
bakalářských,
magisterských studijních programů skládají
magisterských
i
navazujících
státní závěrečnou zkoušku ze sociální
pedagogiky. Výjimkou je OU v Ostravě, kde se nejedná přímo o sociální pedagogiku,
ale o předmět Pedagogika a sociologie. Velmi často jsou studenti u státních závěrečných zkoušek zkoušeni také z Psychologie (UTB ve Zlíně, PdF MU v Brně, JU v Českých Budějovicích, jako volitelný předmět na UHK v Hradci Králové).
Co se týká kombinované formy studia, lze konstatovat, že průběh výuky u této
formy studia je na všech školách velmi podobný. Většinou probíhá výuka jednou za čtrnáct dní v pátek a v sobotu, časová dotace jednotlivých předmětů se pohybuje kolem 8-10 hodin.
10. ANALÝZA STUDIJNÍCH PLÁNŮ Stěžejní částí výzkumu je analýza studijních plánů studijního oboru sociální
pedagogika. Zaměřila jsem se zejména na strukturu studijního plánu, co se týká jednotlivých disciplín. Z textu uvedeného v teoretické části práce vyplývá, že by
doporučená skladba kurikula studijního oboru sociální pedagogika měla obsahovat obecně odborné disciplíny (pedagogika, sociální pedagogika, psychologie), všeobecněvzdělávací disciplíny (informatika, cizí jazyky, ekonomie apod.) a speciální odborné disciplíny (hlubší zaměření na určitou oblast sociální pedagogiky).
Já jsem si při své analýze vytvořila obdobnou kategorizaci disciplín, používala
jsem tyto 3 kategorie:
55
1) disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia (např. filozofie, etika,
informatika a výpočetní technika, metodologie, semináře k závěrečným pracím, cizí jazyky, ekonomie, právo, management)
2) oborové disciplíny (disciplíny pedagogické, psychologické, sociologické, poradenské, medicínské)
3) disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta (např. komunikační dovednosti, osobnostně-sociální výcvik, praxe, tělesná výchova)
Do těchto kategorií jsem zařazovala jednotlivé vyučovací předměty a v textu pak
u každé z této kategorie uvádím absolutní počet disciplín, které se ve studijním plánu
k té dané kategorii vyskytují. Zvlášť jsem takto analyzovala povinné, povinně volitelné a v případě, že je studium nabízí tak i volitelné předměty. Věnovala jsem při tom
pozornost také tomu, jaký je poměr mezi tím, kolik předmětů musí student absolvovat a kolik si jich může zvolit v rámci povinně volitelných či volitelných předmětů. Studijní plány jsem analyzovala také z hlediska toho,
jaký je poměr mezi
teoretickými a praktickými disciplínami, přičemž jsem vycházela z toho, jakým způsobem je podle studijního plánu
vedena výuka. Za teoretické předměty jsem
považovala předměty vedené formou přednášky, případně kombinace přednášky
a semináře. Za praktické předměty jsem považovala předměty vedené čistě formou semináře či cvičení.
Sledovala jsem také, jakým způsobem jsou předměty ukončovány (zápočet,
klasifikovaný zápočet, kolokvium, zkouška či různé kombinace) a jaký prostor je v rámci studia ponechán praxím a jazykovému vzdělávání.
10.1
Bakalářské studijní programy
Bakalářský studijní program by podle Zákona 111/1998 Sb. měl být zaměřen na
přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu.
V bakalářském studijním programu by se měly využívat soudobé poznatky a metody,
obsahovat by měl také vybrané teoretické poznatky. Standardní doba bakalářského studia je stanovena na tři, maximálně čtyři roky. V rámci bakalářského studia musí studenti získat 180 kreditů a složit státní závěrečnou zkoušku včetně obhajoby bakalářské práce.
10.1.1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Studenti oboru Sociální pedagogika na JU v Českých Budějovicích v rámci
svého studia musí absolvovat jednak povinné předměty, jednak předměty z nabídky
56
povinně volitelných předmětů. Studenti si mohou předměty zapisovat libovolně,
přičemž ale existuje v rámci návaznosti předmětů jejich doporučené řazení. Každý předmět má časovou dotaci 6-12 hodin za semestr, přičemž nejčastěji se jedná buď o 8 hodin u předmětu zakončeného zápočtem a 12 hodin u předmětu zakončeného zkouškou.
Povinné předměty
Z celkových 180 kreditů získají studenti 131 kreditů za 32 povinných předmětů.
Dvacet těchto povinných předmětů je zakončeno zápočtem, dvanáct z nich je ukončeno zkouškou. Součástí povinných předmětů jsou dva semináře k bakalářské práci a dvě
praxe (Úvodní odborná praxe a Odborná praxe). Studijní plán však neobsahuje údaj
o tom, kolik hodin praxe musí studenti absolvovat, aby získali potřebný zápočet. Součástí je také Seminář reflexivní praxe.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
11
16 5
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia jsou zastoupeny především
informatikou, právními a manažerskými disciplínami. V rámci oborových disciplín
převažují předměty psychologické a předměty ze sociální oblasti. Pedagogika je zastoupena pouze Úvodem do pedagogiky a Sociální pedagogikou. Povinně volitelné předměty
Za povinně volitelné předměty musí studenti získat 49 kreditů. V nabídce je
celkem 30 předmětů. Student z nich musí absolvovat dva semestry výuky cizího jazyka
(na výběr je anglický nebo německý jazyk). První semestr výuky je ukončen zápočtem
(3 kredity), druhý zkouškou (7 kreditů). Od čtvrtého semestru si student zapisuje povinně volitelné předměty na základě profilace, ke které se přihlásil (viz. kapitola 8.1).
V rámci svého studia musí student projít všemi předměty, které jeho profilace nabízí, včetně Reflexivní praxe II.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
12
13 5
57
Téměř vyrovnaný počet všeobecně odborných disciplín a oborových disciplín je
dán především velkým důrazem na oblast práva, managementu a kriminalistiky, které jsem zahrnula do prvně jmenované kategorie. Poměr teoretických a praktických předmětů
Studijní plán neudává u předmětů rozlišení na přednášky a cvičení. Vzhledem ke
kombinované formě studia ale předpokládám, že se jedná spíše o teoretické předměty vedené formou přednášek.
10.1.2 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Studenti studijního oboru Sociální pedagogika a poradenství na FF MU v Brně
musí v rámci svého studia získat kredity za povinné předměty (tzv. A kredity), za
povinně volitelné předměty z nabídky mateřského studijního programu (tzv. B kredity), kredity za předměty z fakultní či celouniverzitní nabídky (tzv. C kredity), přičemž část
C kreditů může být nahrazeno kredity typu B. Za povinné předměty získá student 118 kreditů, dále musí získat 45 kreditů B a 15 kreditů C. Dále musí student během studia povinně absolvovat nejméně 2 kurzy tělesné výchovy a sportu (2 kredity). Podmínkou
k ukončení studia je také dvousemestrální výuka cizího jazyka (4kredity), která však není součástí nabídky ani povinných ani povinně volitelných předmětů. Kredity získané za cizí jazyk se studentovi započítávají do tzv. B kreditů. Z nabídky povinně volitelných
předmětů musí student dále ještě povinně absolvovat seminář k bakalářské práci, jinak si předměty z této nabídky může volit libovolně.
Specifikem tohoto studijního oboru je to, že na konci prvního ročníku skládají
studenti postupovou zkoušku z Obecné pedagogiky, Pedagogických teorií, Sociální
pedagogiky, Úvodu do studia dějin pedagogiky a ze Základů poradenství. Úspěšné složení této zkoušky je podmínkou pro zápis do třetího semestru. Studenti mají také v rámci povinných předmětů napsat a obhájit ve druhém roce studia ročníkovou práci.
Všechny předměty kromě praxí a instruktorského kurzu mají rozsah dvou
vyučovacích hodin. Praxe mají za minimální počet stanoveno 15 hodin, u dlouhodobé praxe, která je součástí povinně volitelných předmětů je to 70 hodin. Povinné předměty
Povinných předmětů musí student absolvovat celkem 26, přičemž 19 z nich je
ukončeno zkouškou, 7 zápočtem. Předměty ukončené zkouškou jsou ohodnoceny
čtyřmi kredity, předměty zakončené zápočtem jsou ohodnoceny dvěmi kredity. 58
Výjimku tvoří pouze zkouška z filozofie, která má hodnotu dvou kreditů a praxe. V rámci povinných předmětů musí student projít 5 odbornými praxemi (praxe v zařízení sociální práce, v poradenských zařízeních, v pedagogických a speciálně pedagogických zařízeních, v občanských sdruženích a občanských organizacích a individuální praxe), za které získá vždy po 6 kreditech.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
4
17 5
V rámci oborových disciplín značně převažují disciplíny pedagogické. Větší
zastoupení mají také disciplíny ze sociální oblasti. Povinně volitelné předměty
Nabídka povinně volitelných předmětů je značně rozsáhlá. Studenti si mohou
studenti vybírat z 40 předmětů. Všechny tyto předměty jsou zakončené zápočtem a mají
hodnotu 2 kreditů, s výjimkou semináře k bakalářské práci, který je za tři kredity a dlouhodobé praxe, která má hodnotu 6 kreditů.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
6
28 6
Z oborových disciplín převažují stejně jako u povinných předmětů disciplíny
pedagogické, větší zastoupení mají vzhledem k zaměření studijního oboru také disciplíny poradenské.
Poměr teoretických a praktických disciplín
U povinných předmětů je tento poměr 20:6, u povinně volitelných předmětů je
tento poměr 31: 9. Převažují tedy spíše teoreticky vedené předměty. 10.1.3 Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně 10.1.3.1 Studijní obor Sociální pedagogika a volný čas (PS)
Studenti tohoto prezenčního studijního programu potřebují získat k ukončení
studia 138 kreditů za povinné předměty a 42 kreditů za povinně volitelné a volitelné
předměty. Specifikem prezenčního studia na PdF MU v Brně je to, že na této fakultě 59
jako na jediné ze sledovaných má většina povinných předmětů zvlášť vypsanou přednášku a zvlášť seminář. Důsledkem toho je na první pohled velmi vysoký počet povinných předmětů, které musí student v rámci studia absolvovat. Časová dotace je
většinou hodinu na seminář a hodinu na přednášku, někdy však může být i dvě hodiny
na seminář a hodinu na přednášku či opačně. Seminář k předmětu bývá ukončen zápočtem a přednáška pak zkouškou či kolokviem. Povinné předměty
Za povinné předměty získá student 138 kreditů. Z celkového počtu 69
povinných předmětů je 39 ukončeno zápočtem, 11 kolokviem a 19 zkouškou. V rámci
povinných předmětů musí studenti absolvovat 6 praxí (Pedagogická praxe průběžná 1aktivity ve volném čase, Pedagogická praxe souvislá 1- aktivity ve volném čase, dvě
Pedagogické praxe průběžné 2- sociální, Pedagogická praxe souvislá 2- sociální,
Pedagogická praxe souvislá 3- výběrová) a dva semestry přípravu na psaní bakalářské práce (Bakalářská práce 1 a 2).
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
12
43
14
Z oborových disciplín převažují disciplíny pedagogické a to především spojené
s pedagogikou volného času, multikulturní a enviromentální výchovy. Dále jsou více zastoupeny disciplíny psychologické a sociální. Povinně volitelné předměty
Nabídku povinně volitelných předmětů tvoří 51 předmětů. 14 předmětů je
ukončeno zápočtem, 11 kolokviem a 25 zkouškou. U těchto předmětů se už nezapisují
zvlášť přednáška a zvlášť seminář. V rámci povinně volitelných předmětů musí student
absolvovat třikrát kurz cizího jazyka (buď anglického nebo německého). Dva kurzy
cizího jazyka jsou ukončené zápočtem a ziskem 2 kreditů, poslední je ukončený zkouškou a studenti za něj obdrží 3 kredity. Předměty z nabídky povinně volitelných
předmětů si student vybírá na základě své profilace buď z oblasti dramatické výchovy, technických a přírodovědných aktivit nebo ze speciální pedagogiky.
60
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
6
27
18
Také v rámci povinně volitelných předmětů zaujímají velkou část oborových
předmětů disciplíny pedagogické. Vzhledem k profilacím studia se jedná především o předměty z oblasti dramatické výchovy a speciální pedagogiky. Objevují se zde ale i medicínské předměty (např. psychiatrie, neurologie apod.) a předměty psychologické. Volitelné předměty
Kromě povinných a povinně volitelných předmětů mohou studenti absolvovat
také volitelné předměty, které mají výrazně praktický charakter a zaměřují se především
na rozvoj osobnosti studenta, jeho schopností a dovedností. Jedná se o 26 předmětů, ze
kterých je 23 ukončeno zápočtem, 2 zkouškou a jeden kolokviem. Jde většinou o předměty zaměřené na sebepoznání a sebezkušenostní formy vzdělávání, o kurzy dramatické výchovy, hiporehabilitace, arteterapie apod. V nabídce jsou také zimní a letní pobytový kurz.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
3
0
23
Poměr teoreticky a prakticky vedených předmětů
U povinných předmětů je tento poměr 25:44. Výsledný poměr ve prospěch praktických
předmětů je pravděpodobně způsoben rozdělením předmětů na seminář a přednášku.
U povinně volitelných předmětů, které již takto rozdělené nejsou je poměr 10:4převažují tedy stejně jako u jiných škol disciplíny vedené teoreticky. Volitelné předměty jsou všechny vedeny prakticky.
10.1.3.2 Studijní obor Sociální pedagogika (KS)
Studijní plán kombinované formy studia má na rozdíl od prezenčního studia
standardní podobu. U předmětů se tedy nezapisuje zvlášť seminář a zvlášť přednáška. Rozsah výuky u jednotlivých předmětů je většinou 15 hodin, u některých kurzů je rozsah výuky 10 či 8 hodin.
61
Povinné předměty
Povinných předmětů musí studenti absolvovat 36, z čehož 18 je ukončeno
zkouškou, 13 zápočtem a 5 kolokviem. Získají tak 149 kreditů. V rámci povinných předmětů musí student absolvovat předmět Bakalářská práce. Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
12
21 3
V rámci oborových disciplín dominují disciplíny pedagogické a psychologické.
Velké zastoupení mají také disciplíny ze sociální oblasti. Povinně volitelné předměty
V rámci povinně volitelných předmětů má student povinnost absolvovat výuku
cizího jazyka (v nabídce je anglický nebo německý jazyk) v rozsahu jednoho předmětu,
za který student získá zápočet a 3 kredity. Dále si musí zapisovat předměty, které přísluší k jeho zvolené profilaci. Celkem je nabízeno 21 předmětů, 5 z nich je ukončeno zápočtem, 10 kolokviem a 6 zkouškou.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
3
12 7
V rámci oborových disciplín převažují předměty z oblasti pedagogiky volného
času, enviromenální výchovy a multikulturní výchovy, což je dáno jednotlivými profilacemi.
Volitelné předměty
Studentům jsou nabízeny také 3 volitelné předměty z nabídky prezenčního
studia, které mají praktický charakter. Specifický je především třídenní Kurz- turistika a pobyt v přírodě.
Poměr teoretických a praktických předmětů
Ve studijním plánu není rozlišováno, zda se jedná o přednášku nebo o seminář či
cvičení. Lze předpokládat, že v rámci povinných předmětů dominují teoreticky vedené disciplíny. Jako více prakticky zaměřené se zdají předměty povinně volitelné a volitelné.
62
10.1.4 Ostravská univerzita v Ostravě
Studenti kombinovaného oboru Sociální pedagogika získají požadovaný počet
180 kreditů pouze za povinné předměty. Nemají tudíž možnost se žádným způsobem
profilovat. V rámci celého studia mají možnost se dobrovolně zúčastnit pouze jednoho výběrového předmětu, kterým je Informační a počítačová gramotnost. Předměty mají
rozsah 8-20 hodin. Nejčastěji je to 12 nebo 16 hodin. Každý semestr absolvují studenti přibližně 60 hodiny výuky. Povinné předměty
Celkem musí studenti absolvovat 29 povinných předmětů, ze kterých je 14
zakončených zápočtem a 15 zkouškou. V rámci povinných předmětů musí student absolvovat Seminář k závěrečným pracím a Seminář k závěrečným zkouškám. Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
12
16 1
Velký počet disciplín patřící do první kategorie je dán stejně jako na JU
v Českých Budějovicích důrazem na právní a kriminalistické disciplíny, které jsou řazeny do této skupiny. U obrových předmětů je přibližně vyrovnané zastoupení pedagogických, psychologických a sociálních disciplín. Poměr teoretických a praktických předmětů
Ve studijním plánu značně převažují teoretické předměty (vedené formou
přednášky a tutoriálu) nad praktickými (vedené formou cvičení či semináře) a to v poměru 26:3.
10.1.5 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 10.1.5.1 Studijní obor Sociální pedagogika (PS)
Studenti prezenčního studia na UTB ve Zlíně musí v rámci svého studia
absolvovat 35 povinných a 6 povinně volitelných předmětů. Za povinné předměty získají studenti 156 kreditů, za povinně volitelné 24 kreditů. Výuka každého povinného či povinně volitelného předmětu je dvě u některých předmětů čtyři hodiny týdně.
63
Povinné předměty
Povinné předměty jsou ukončené v 10 případech zápočtem, v 5 případech
klasifikovaným zápočtem, v 18 případech zápočtem a zkouškou, v jednom případě samotnou zkouškou a v jednom případě zápočtem a klasifikovaným zápočtem. V rámci
povinných předmětů musí studenti projít čtyřmi semestry výuky cizího jazyka (třikrát ukončenou zápočtem, poslední kurz je ukončen zkouškou), průběžnou praxí v rozsahu
40 hodin, dvěmi souvislými praxemi v rozsahu 80 a 160 hodin a dvěma semináři k bakalářské práci.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
11
17 7
Z oborových disciplín jsou přibližně ve vyrovnaném poměru předměty
pedagogické, sociální a psychologické. Povinně volitelné předměty
Povinně volitelné předměty si studenti vybírají z celkové nabídky 16 předmětů
a to podle svého individuálního zájmu. Povinně volitelné předměty jsou ukončeny zápočtem a klasifikovaným zápočtem.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
0
13 3
Povinně volitelné předměty jsou z různých oblastí sociální pedagogiky. Ve větší
míře jsou zastoupeny pedagogické, sociální a medicínské předměty. Poměr teoretických a praktických předmětů
U povinných předmětů je poměr teoretických a praktických předmětů téměř
vyrovnaný- 18:17. Povinně volitelné předměty jsou podle studijního plánu pojímány všechny prakticky.
10.1.5.2 Studijní obor Sociální pedagogika (KS)
Kombinované studium studijního oborou Sociální pedagogika probíhá na
základě společné akreditace s Institutem mezioborových studií. U převážné části
předmětů probíhá výuka v Brně, pouze některé z nabídky povinně volitelných předmětů 64
se vyučují ve Zlíně. Časová dotace na jednotlivé předměty je buď 30 nebo 15 hodin na semestr.
Povinné předměty
Povinných předmětů musí studenti ve svém studiu projít celkem 30, za což
získají 123 kreditů. Čtrnáct předmětů je zakončeno zkouškou, 13 zápočtem
a 3 kolokviem. V rámci povinných předmětů mají studenti povinnost absolvovat 3 semestry výuky cizího jazyka ( v nabídce je angličtina, francouzština, němčina a ruština) a v souvislosti s psaním bakalářské práce také odbornou stáž. Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
7
19 4
Z oborových disciplín jsou nejvíce zastoupeny disciplíny z pedagogické oblasti,
přibližně vyrovnané je zastoupení sociálních a psychologických disciplín. Povinně volitelné předměty
Nabídka povinně volitelných předmětů obsahuje 16 disciplín, přičemž 8 z nich
je vyučováno v Brně a 8 ve Zlíně. Deset z těchto předmětů je ukončeno zkouškou, 4 zápočtem a 3 kolokviem.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia
10
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
2
Oborové disciplíny
4
Velké zastoupení první kategorie předmětů je dáno především větší orientací na
právní disciplíny.
Volitelné předměty
Volitelné předměty jsou studentům nabízeny 3 a všechny jsou ukončeny zápočtem.
Ve dvou případech se jedná o předměty spadající do první kategorie předmětů, jeden předmět je orientován prakticky.
Poměr teoreticky a prakticky vedených předmětů
Tento poměr nelze na základě studijního plánu určit. Vzhledem ke kombinované
formě studia předkládám větší zastoupení teoretických předmětů.
65
10.2
Magisterské studijní programy
Magisterský studijní program má být podle vysokoškolského zákona zaměřen na
„získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání,
výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti.“ (Zákon 111/1998 Sb.) Standardní doba studia je nejméně čtyři roky a nejvýše
šest let. Během studia musí studenti získat podle délky studia stanovený počet kreditůu čtyřletého studia 240 kreditů, u pětiletého 300 kreditů, u šestiletého 360 kreditů. 10.2.1 Univerzita Hradec Králové v Hradci Králové
V rámci svého magisterského studia na UHK v Hradci Králové musí studenti
získat 240 kreditů. Výjimku tvoří studenti kombinovaného magisterského studia, kteří jsou nyní ve třetím a vyšším ročníku studia a kteří byli přijímáni ještě ke studiu
pětiletému a mají tedy povinnost získat kreditů 300. Já ve svém textu vycházím již
z toho, že poslední dva roky je i toto kombinované studium čtyřleté a studenti mají tedy povinnost získat pouze 240 kreditů, stejně jako studenti prezenčního studia.
Ve studijních plánech UHK v Hradci Králové chybí není u předmětů uvedeno,
jakou formou je předmět vyučován. Proto nelze u těchto studijních programů určit poměr teoreticky a prakticky vedených předmětů.
10.2.1.1 Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii (KS) Povinné předměty
Celkem musí studenti absolvovat 44 povinných předmětů, z čehož je 19
zakončeno zápočtem, 25 má jako ukončení zápočet a zkoušku. Mezi povinnými
předměty jsou dva semináře k diplomové práci. Za povinné předměty získají studenti 180 kreditů.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
11
31 2
Z oborových disciplín převažují disciplíny pedagogické a to především v oblasti
speciální
pedagogiky
(etopedie,
psychopedie).
Velké
zastoupení
mají
také
psychologické a sociální disciplíny. Pozornost studenti musí zaměřit také do oblasti medicínské (např. Základy neurologie, Základy psychiatrie apod.).
66
Povinně volitelné předměty
Povinně volitelných předmětů je nabízeno celkem 35, přičemž je z nich
zakončeno 26 zápočtem, 2 zkouškou a 7 zápočtem a zkouškou. V rámci povinně
volitelných předmětů musí student absolvovat kurz cizího jazyka (v nabídce je anglický,
ruský, německý, francouzský a španělský jazyk). Kurz jazyka je ukončen buď zkouškou nebo zápočtem a zkouškou a má hodnotu 4 kreditů.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
9
12
14
Z oborových disciplín převažují předměty pedagogického zaměření, některé
předměty jsou do jednotlivých kategorií velmi těžko zařaditelné (např. Výběrový seminář 1 a Výběrový seminář 2). Volitelné předměty
Studenti si mohou také zapsat kurzy z nabídky 14 volitelných předmětů.
Všechny tyto předměty jsou ukončeny zápočtem, který má hodnotu 2 nebo 3 kreditů. Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
0
9
5
Z oborových disciplín značně převažují disciplíny zaměřené na sociální práci
s různými skupinami (např. s uživateli drog, starými lidmi, s handicapovanými apod.). 10.2.1.2 Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii (PS) Povinné předměty
Každý student musí absolvovat 49 povinných předmětů, ze kterých je 24
ukončeno zápočtem a 25 zkouškou. V rámci povinných předmětů musí student absolvovat dva semináře k diplomové práci. Za povinné předměty získá student celkem
190 kreditů. Složení disciplín je velmi podobné jako u kombinovaného studia tohoto oboru, navíc musí studenti absolvovat 4 praxe (Observační praxe, Praxe 1, Praxe 2, Souvislá praxe).
67
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
11
32 6
Z oborových disciplín převažují stejně jako u kombinovaného studia disciplíny
pedagogické. Zastoupeny jsou také psychologické a sociální disciplíny a disciplíny z medicínské oblasti.
Povinně volitelné předměty
Nabídka povinně volitelných předmětů obsahuje 34 předmětů- 24 ukončených
zápočtem, 7 ukončených zápočtem a zkouškou, 2 zkouškou a 1 klasifikovaným
zápočtem. V rámci povinně volitelných předmětů musí student absolvovat stejně jako v případě kombinovaného studia kurz cizího jazyka (v nabídce je opět anglický, ruský,
německý, francouzský a španělský jazyk). Výuka cizího jazyka je ukončena buď
zkouškou nebo zápočtem a zkouškou a ziskem 4 kreditů. V rámci povinně volitelných předmětů může student projít dalšími 3 praxemi (Praxe v LDT, Praxe 3 a Praxe 4). Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
10
10
14
Z oborových disciplín převažují předměty pedagogického zaměření. Volitelné předměty
Také prezenční studenti mohou v rámci svého studia absolvovat volitelné
předměty. Jedná se o stejné kurzy jako v případě kombinovaného studia. Navíc jsou přidány semináře k cizím jazykům a tělesná výchova. V nabídce je celkem 19 kurzů- 18 ukončených zápočtem, 1 ukončený zkouškou.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
2
10 7
I zde převažují z oborových disciplín předměty zaměřené na sociální práci
s různými skupinami (např. s uživateli drog, starými lidmi, s handicapovanými apod.).
68
10.2.1.3 Sociální pedagogika se zaměřením na TV a sport Povinné předměty
Během svého studia získají studenti 195 kreditů za celkem 67 povinných
předmětů, ze kterých je 33 ukončeno zápočtem, 7 zkouškou, 23 zápočtem a zkouškou
a 4 klasifikovaným zápočtem. Do povinných předmětů jsou zahrnuty stejně jako u prezenčního studia zaměřeného na etopedii dva semináře k diplomové práci a 4 praxe (viz výše).
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
11
31
25
V rámci oborových disciplín převažují disciplíny pedagogické, které se často
zaměřují na tělesnou výchovu a sport (např. didaktika školní tělesné výchovy, didaktika
plávání apod.), skoro stejně velké zastoupení mají disciplíny medicínské (např. anatomie, fyziologie zátěže, kineziologie apod.). Velká početnost třetí skupiny disciplín
je dána povinností absolvovat v průběhu studia celou řadu disciplín zaměřených na různé sportovní aktivity (např. plavání, atletika, sportovní gymnastika, zdravotní tělesná výchova apod.) a 3 kurzy (vodácký, cyklistický, lyžařský). Povinně volitelné předměty
Studenti tohoto prezenčního studia mají velmi bohatou nabídku povinně
volitelných předmětů- celkem 65. Tyto předměty jsou vedeny spíše praktickým způsobem. I u tohoto oboru musí studenti absolvovat stejně jako v případě
předcházejících oborů kurz cizího jazyka (anglický, ruský, německý, francouzský nebo španělský jazyk) ukončený zápočtem a zkouškou nebo pouze zkouškou a ziskem
4 kreditů. V nabídce mají studenti stejně jako u prezenčního studia zaměřeného na etopedii další 3 praxe.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
14
19
32
Velký počet třetí skupiny disciplín je dán především další bohatou nabídkou
předmětů zaměřených na sport a tělesnou výchovu.
69
Volitelné předměty
Volitelných předmětů je v rámci tohoto oboru nabízeno 22, z toho má většina
jako zakončení zápočet, pouze u jednoho předmětu je to zkouška a u jednoho je to zápočet a zkouška.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
2
13 7
Z oborových disciplín převažují disciplíny zaměřené na sociální práci s různými
skupinami (jako u předcházejících dvou programů), zahrnutá je zde také problematika sociálních patologií, socioterapie či patopsychologie.
10.3
Navazující magisterské programy
O navazujícím magisterském studijním programu hovoříme, když studium
tohoto studijního programu navazuje na studium určitého bakalářského programu.
Standardní doba studia je nejméně dva a nejvýše tři roky a studenti v rámci tohoto studia mají povinnost získat 120 kreditů.
Pouze u OU v Ostravě jsou ve studijním plánu uvedeny informace o formě
výuky a lze tedy určit poměr teoretických a praktických předmětů. Ve studijních plánech PdF MU v Brně a UHK v Hradci Králové tyto informace chybí. 10.3.1 Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Povinné předměty
Povinných předmětů musí student absolvovat 19, z toho 13 je ukončeno
zkouškou, 3 kolokviem a 3 zápočtem. Za povinné předměty získá student 106 kreditů. Do povinných předmětů je zařazena také Diplomová práce. Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta Z oborových disciplín jsou v zastoupení
7
12 0
přibližně vyrovnané disciplíny
pedagogické a sociální. Dále jsou zastoupeny disciplíny psychologické.
70
Povinně volitelné předměty
V nabídce povinně volitelných předmětů je celkem 15 předmětů. Tři z toho jsou
zakončené zápočtem, 5 zkouškou a 7 kolokviem. V rámci povinně volitelných předmětů musí studenti absolvovat jeden kurz cizího jazyka (nabízen je anglický či německý), který je za 4 kredity a je ukončen zkouškou. Dále si student volí disciplíny, které se vztahují k jeho profilaci (viz kapitola 8.1).
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
Oborové povinně volitelné předměty
6
9
0
jsou dány charakterem jednotlivých
profilací, častěji se vyskytují předměty z oblasti pedagogiky. Volitelné předměty
Volitelné předměty jsou nabízeny 2, jsou ukončeny zápočtem a mají spíše praktický charakter.
Poměr teoretických a praktických předmětů Poměr teoreticky a prakticky
vedených předmětů nelze stejně
u bakalářského kombinovaného studia na této fakultě určit.
jako
10.3.2 Ostravská univerzita v Ostravě Povinné předměty
Povinných předmětů má student povinnost absolvovat 17, přičemž 10 je
zakončeno zkouškou a 7 zápočtem. Za tyto předměty získá student 84 kreditů. Součástí povinných předmětů je také státní závěrečná zkouška, která není hodnocena žádnými kredity. Proto jsem ji do celkového seznamu disciplín nezahrnula. Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
6
10 1
Z oborových disciplín převažují předměty ze sociální a psychologickou
tématikou.
71
Povinně volitelné předměty
V rámci povinně volitelných předmětů je celková nabídka 7 předmětů. Studenti
povinnost absolvovat dva semestry výuky cizího jazyka (buď anglického nebo
německého). První kurz je zakončen zápočtem a 6 kredity, druhý pak zkouškou a 6 kredity. Dále pak má student možnost vybrat si ze tří předmětů dva, které absolvuje.
Tyto předměty jsou ohodnoceny také 6 kredity. Za povinně volitelné předměty musí student získat 24 kreditů.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
6
1
0
V nabídce povinně volitelných předmětů dominují jazyky a právní disciplíny,
oborová disciplína je zastoupen pouze Protidrogovou prevencí. Volitelné předměty
Studijní plán nabízí studentům celkem 3 volitelné předměty, které jsou
zakončené zápočtem a ziskem 12 kreditů. Student si musí z této nabídky vybrat nejméně jeden.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
1
2
0
Poměr teoretických a praktických předmětů
Podle studijního plánu je poměr teoretických a praktických předmětů
u povinných předmětů 14:3, u povinně volitelných 3:4. V rámci volitelných předmětů jsou předměty vedené pouze teoreticky (formou přednášky). 10.3.3 Univerzita Hradec Králové
Ani u navazujícího magisterského studia na UHK (stejně jako v případě
magisterských oborů) není možno ze studijního plánu vyčíst formu výuky z hlediska toho, zda se jedná o prakticky či teoreticky vedenou disciplínu.
72
10.3.3.1 Navazující studijní program Sociální pedagogika (PS) Povinné předměty
Povinností studenta je absolvovat 15 povinných předmětů, ze kterých je
7 zakončeno zápočtem, 8 zápočtem a zkouškou. Za tyto předměty získá student 74 kreditů. Součástí nabídky povinných předmětů jsou také dva semináře k diplomové práci a jedna praxe (Souvislá praxe).
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
9
5
1
Početnost první kategorie disciplín je dána vyšším zastoupením právních
disciplín a disciplín z oblasti managementu. Povinně volitelné předměty
Celková nabídka povinně volitelných předmětů činí 20 předmětů, ze kterých je
12 ukončeno zápočtem, 4 zápočtem a zkouškou a 4 pouze zkouškou. Studenti musí
absolvovat semestr výuky cizího jazyka (buď anglického, německého, ruského, francouzského či španělského). Kurzy cizího jazyka jsou ukončeny buď zkouškou nebo zápočtem a zkouškou a mají hodnotu 4 kreditů.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
9
7
4
Široká nabídka jazykových kurzů má společně s ekonomicky a manažersky
zaměřenými předměty za následek největší zastoupení první kategorie předmětů. Oborové disciplíny jsou zastoupeny předměty z různých oblastí sociální pedagogiky (např. Zdravý životní styl, Výchova k rodičovství apod.) Volitelné předměty
Studijní plán nabízí studentům pouze 2 volitelné předměty, které jsou zakončené
zápočtem a ziskem 2 a 3 kreditů. Jedná se o prakticky vedené disciplíny vztahující se k jazykovému vzdělání (Seminář k německému jazyku a Speciální seminář cizojazyčný)
73
10.3.3.2 Navazující studijní program Sociální pedagogika (KS) Povinné předměty
Student musí projít čtrnácti povinnými předměty, za které získá 73 kreditů.
Z těchto předmětů je 6 zakončeno zápočtem, 8 zápočtem a zkouškou. Složení disciplín je úplně stejné jako v případě prezenčního studia pouze s tím rozdílem, že kombinovaní studenti nemusí v rámci povinných předmětů absolvovat žádnou praxi. Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
9
5
0
Povinně volitelné předměty
Nabídka povinně volitelných předmětů obsahuje 16 předmětů. Studenti musí
absolvovat semestr výuky cizího jazyka (buď anglického, německého, ruského, španělského nebo francouzského). Kurzy cizího jazyka jsou jako u prezenční formy studia zakončeny zkouškou nebo zápočtem a zkouškou a ziskem 4 kreditů. Složení disciplín je velmi podobné jako u prezenčního studia.
Disciplíny tvořící všeobecný odborný základ studia Oborové disciplíny
Disciplíny rozvíjející osobnost a dovednosti studenta
9
5
2
Volitelné předměty nejsou studentům kombinovaného studia nabízeny.
10.4
Shrnutí
Bakalářské studijní programy
Bakalářské studijní programy lze podle mého názoru rozdělit na dvě velké
skupiny. První skupina se zaměřuje především na pedagogické a psychologické disciplíny a směřuje tak své absolventy spíše do oblasti prevence negativních jevů. Jde především o pojetí sociální pedagogiky, které se uplatňuje na FF MU a PdF MU v Brně.
Blízké je toto pojetí také UTB ve Zlíně. Bakalářské programy, ze druhé skupiny se
zaměřují více na oblast práva, kriminalistiky a na disciplíny ze sociální oblasti. Toto pojetí je blízké především JU v Českých Budějovicích, kde je ve studijním plánu
pedagogika a její disciplíny zastoupena jen velmi málo. Dále je toto pojetí charakteristické pro OU v Ostravě.
74
V rámci bakalářských studijních programů musí všichni studenti kromě studentů
OU v Ostravě absolvovat výuku cizího jazyka v rozsahu 2-4 semestrů. Cizí jazyk je
přitom většinou řazen mezi povinně volitelné předměty. Studenti prezenčního studia mají také povinnost projít systémem různě zaměřených praxí. Praxe mají v rámci kombinovaného studia povinné také studenti JU v Českých Budějovicích.
Největší prostor pro volbu povinně volitelných předmětů mají studenti FF MU
v Brně, nejmenší pak studenti OU v Ostravě, kteří všech 180 kreditů získají za předměty povinné a povinně volitelné předměty nemusí absolvovat žádné. Nabídka
povinně volitelných předmětů je ve většině případů dosti široká. U bakalářských programů, ve kterých se studenti profilují určitým směrem však tato nabídka
předepisuje, které disciplíny jsou určeny pro kterou profilaci a uzavírá se tak studentům možnost individuální volby mezi všemi povinně volitelnými předměty. Magisterské studijní programy
Co se týká magisterského studia na UHK v Hradci Králové, lze konstatovat, že
studijní obor Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii má v kombinované
i prezenční formě velmi podobnou skladbu studijních disciplín. Liší se pouze povinností
prezenčních studentů absolvovat 4 různé praxe. Studium se zaměřuje především na pedagogické disciplíny, přičemž je zdůrazňována vzhledem k zaměření studia oblast speciální pedagogiky. Velké zastoupení mají také disciplíny sociální a psychologické.
V rámci studia musí studenti absolvovat dva semestry výuky cizího jazyka, která je řazena mezi povinně volitelné předměty. Studenti mají možnost volit si přibližně
stejnou část předmětů z nabídky povinně volitelných předmětů. Tato nabídka je u obou forem studia velmi podobá, stejně jako nabídka povinně volitelných předmětů. Studijní
obor Sociální pedagogika se zaměřením na TV a sport se skladbou disciplín poněkud odlišuje a to tím, že kromě pedagogických a psychologických disciplín jsou v hojné
míře zastoupeny i disciplíny medicínské. Specifické je také velké zastoupení
praktických předmětů (výuka tělesné výchovy). Ve všem ostatním je jeho struktura stejná jako u oboru se zaměřením na etopedii. Navazující magisterské programy
Pro navazující magisterské programy je typické vyšší zastoupení disciplín
z oblasti práva a managementu. Dále jsou zastoupeny v přibližně stejném poměru
disciplíny pedagogické, psychologické a sociální. V rámci navazujících magisterských programů musí studenti projít dalším jazykovým vzděláním v rozsahu jednoho či dvou
75
semestrů. Možnost volit si předměty z nabídky povinně volitelných předmětů mají
studenti ve všech těchto studijních programech. Na OU v Ostravě je však tato nabídka
značně omezená a na PdF MU je možnost volby částečně snížena příslušností k určité profilaci.
11. PROFIL ABSOVLENTA A JEHO UPLATNĚNÍ V této části se budu zabývat tím, jak jednotlivé vysoké školy charakterizují
profil absolventa svého studijního programu. Nejprve se zaměřuji na bakalářské studijní programy, dále na magisterské studijní programy a na závěr na navazující magisterské
programy. Cílem je zjistit jednak to, čím se tyto profily liší (co je specifické pro jednotlivé školy), jednak to, co je pro tyto profily společné a co lze tedy považovat za základní charakteristiku absolventa sociální pedagogiky.
11.1 Profil absolventa bakalářských studijních programů Obecně lze říci, že
profily absolventů potvrzují skutečnost, že absolvent
vysokoškolského studia sociální pedagogiky by měl v rámci svého studia získat jednak
určité vědomosti a znalosti, jednak by si měl osvojit určité schopnosti a dovednosti a získat tak pro výkon své profese jisté kompetence. 11.1.1 Vědomosti a dovednosti
Vědomosti a znalosti nejsou většinou v uvedených profilech charakterizovány
samostatně, ale často jsou uváděny v rámci vymezování profesních kompetencí, o kterých bude pojednáno dále.
V profilu prezenčního bakalářského studia Sociální pedagogika a volný čas na
PdF MU v Brně jsou vědomosti a dovednosti rozděleny do čtyř oblastí. První je
společensko-vědní základ, v rámci něhož by se měl student zorientovat ve filozofických otázkách výchovy a vzdělávání, v základních pojmech a jejich souvislostech
a v základní pedagogické metodologii. Druhou oblastí je aplikovaný a oborový základ-
student by v něm měl získat specifické vědomosti z oblasti sociálně pedagogické
edukace dětí, mládeže i dospělých. Měl by si osvojit základní vědomosti z disciplín jako sociální pedagogika, sociální psychologie, speciální pedagogika, pedagogická a psychologická diagnostika či sociální patologie. Třetí oblastí je osobnostní výcvik,
který studentům umožňuje prostřednictvím psychologických a psychoterapeutických technik získat základní dovednosti a zkušenosti s procesem poznávání sebe sama
76
a druhých. Důraz je kladen také na rozvoj komunikačních dovedností a na osvojování
technik pro práce s klientem či skupinou. Poslední oblastí jsou praktické dovednosti, které si student rozvíjí v rámci odborných praxí.
Profil absolventa studijního oboru Sociální pedagogia- prevence a resocializace
uvádí, že absolvent sociální pedagogiky by měl mít znalosti všeobecné, odborné a speciální. Všeobecné zahrnují znalosti z disciplín jako je filozofie výchovy, obecná
pedagogika, sociologie, andragogika, obecná psychologie, obecné základy teorie řízení. Odborné znalosti jsou představovány takovými disciplínami jako sociální pedagogika,
speciální pedagogika, vývojová psychologie, forenzní psychologie, psychopatologie, sociologie výchovy, sociologie rodiny, mládeže, základy personalistiky. Speciální
znalosti jsou dány obsahem předmětů jako kriminalistika, trestní právo, soudy a soudní
řízení, péče o společensky nepřizpůsobivé osoby apod. Přičemž je třeba dodat, že právě tato speciální část je hodně ovlivněna zaměřením studia na prevenci a resocializaci.
Co se týká dovedností, lze konstatovat, že téměř ve všech uvedených profilech je
zdůrazňována dovednost a schopnost komunikace a spolupráce, schopnost řešit konfliktní situace, diagnostikovat jedince a prostředí, schopnost aplikovat vědomosti
a znalosti v praxi, vytvářet a realizovat projekty a programy. Absolvent „…zvládá komunikaci s občany i podřízenými, umí je poznávat a spolupracovat s nimi i řídit
a regulovat jejich činnosti…. Dokáže analyzovat protispolečenské jevy a volit účinné
prostředky k jejich zamezení. Disponuje dovednostmi řešit konfliktní situace
a vyjednávat. Je dostatečně připravený k řešení situací vyplývajících z výkonu veřejné služby“ (Anketa, JU v Českých Budějovicích, 2006). 11.1.2 Profesní kompetence
Shrnutí toho, co by měl absolvent umět a znát je většinou vyjádřeno v rámci
profesních kompetencí. Obecně jsou kompetence absolventa studijního oboru sociální pedagogika charakterizovány v profilu absolventa studijního programu Sociální
pedagogika a poradenství na FF MU. A to tímto způsobem: „Absolvent je vybaven profesionálními kompetencemi, které v sobě zahrnují teoretické vědomosti, spektrum
praktických sociálních dovedností a také jistou profesionálně etickou identitu.“ (Anketa, FF MU v Brně, 2006). Důraz na tyto tři složky (teoretické vědomosti, sociální
dovednosti a profesionálně etická identita) je charakteristický také pro profily
absolventů prezenčního i kombinovaného bakalářského studia na pedagogické fakultě MU v Brně. Jako specifické se mi v tomto případě jeví důraz na rozvoj osobnosti studenta po osobnostní a etické stránce a vytváření jeho profesionálně etické identity.
77
Podrobněji jsou
charakterizovány kompetence absolventů bakalářského
programu sociální pedagogiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a na
Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. V těchto profilech se hovoří o konkrétních profesních kompetencích.
Profil absolventa studijního oboru Sociální pedagogika na JU v Českých
Budějovicích hovoří o následujících profesních kompetencích:
„Kompetence profesně oborové představují odbornou teoretickou erudovanost, zvládnutí profesních dovedností a schopnost aplikace teoretických poznatků do praxe,
Kompetence sociálně pedagogické obsahují
znalosti o sociálních procesech,
podmínkách výchovy a vzdělávání člověka, a znalosti a dovednosti potřebné pro individuální působení na kultivaci jedince i sociálních skupin a pro prevenci sociálně patologických jevů,
Kompetence diagnostické zahrnují znalosti a dovednosti potřebné k diagnostice
pedagogických procesů, osobnosti člověka a interpersonálních vztahů,
Kompetence intervenční umožní absolventu redukovat zjištěné nedostatky a optimálně řešit standardní i nestandardní situace v pracovních týmech,
Kompetence komunikativní obsahuje znalost procesů sociální komunikace, dovednost analyzovat podmínky a prostředky a schopnost tuto komunikaci pozitivně ovlivňovat,
Kompetence řídící a normativní je podmíněna znalostí legislativy a administrativních
úkonů spojených s profesí a schopnostmi odborně a kreativně řešit problémové situace,
Kompetence osobnostně kultivující jsou systémem nezbytného všeobecného přehledu v základních vědních oborech a o aktuálním dění ve společnosti.“
(Anketa, JU v Českých Budějovicích, 2006)
Podobně jsou charakterizovány profesní kompetence absolventů prezenčního
studijního oboru Sociální pedagogika na UTB ve Zlíně. Jedná se o následující kompetence:
„Sociálně – komunikativní kompetence zahrnuje zejména schopnosti a dovednosti adekvátně reagovat na různé sociální situace a komunikovat s dětmi a jejich rodiči,
dospělými klienty a jejich partnery, kolegy, kolektivy (třídy, výchovné skupiny, apod.) a sociálními skupinami.
Diagnostická kompetence zahrnuje znalosti a dovednosti diagnostikovat osobnost člověka a vytvářet sociálně psychologické charakteristiky skupin.
78
Koncepční kompetence zahrnuje schopnosti a dovednosti vytvářet koncepční program a projekty v oblasti školství a sociální, zaměřených na monitorování a řešení úkolů k prevenci sociálně patologických jevů ve společnosti.
Výchovně - vzdělávací kompetence spočívá v souboru dovedností podněcovat rozvoj základních složek osobnosti člověka a řešit základní výchovné problémy a působit na jeho další rozvoj a vzdělání.
Výzkumná kompetence je dovednost připravit a realizovat výzkum v oblasti školství a sociálních služeb, který by přispěl ke zkvalitnění vzdělávacího, výchovného a sociálního působení pedagoga.
Sebereflektivní kompetence zahrnuje dovednosti reflektovat vlastní pedagogickou činnost a její důsledky a autoregulovat svoje výchovně – sociální aktivity v pedagogické komunikaci.“
(Anketa, UTB ve Zlíně, 2006)
11.1.3 Možnosti uplatnění absolventů
Možnosti uplatnění absolventů jsou uvedeny pouze v profilu absolventa
studijního oboru Sociální pedagogika- prevence a resocializace na OU v Ostravě.
V profilu ostravské univerzity se uvádí, že absolvent je připraven především pro
práci s dospělou částí populace (mladí dospělí, dospělí v produktivním věku, senioři). A to především v oblasti -
-
-
v oblasti prevence, resp.potlačování negativních sociálních jevů,
v oblasti resocializace (reformativní působení na dospělé),
v oblasti reedukace (převýchovy).
Kompetence získané v rámci studia mohou absolventi využít: „k výkonu práce
ve všech složkách a službách Policie ČR,
městských policií, ve vězeňské službě,
u justiční stráže a v dalších obdobných profesích. Dále jsou kompetence využitelné v činnosti sociálních odborů magistrátů a městských, resp. obecních úřadů, poraden,
vzdělávacích a osvětových organizací, úřadů práce. V neposlední řadě jsou absolventi
kompetentní vykonávat činnosti s dospělými v různých typech státních i nestátních zařízení pro sociální potřeby dospělých, včetně zařízení charitativních a podpůrných“ (Anketa, OU v Ostravě, 2006).
Možnosti uplatnění absolventů uvádějí v zaslaných materiálech také obě
brněnské fakulty. Tyto informace však nejsou součástí profilu absolventa. Možnosti
uplatnění jsou na pedagogické i filozofické fakultě uvedeny podle jednotlivých resortů 79
a jsou proto velmi podobné tomu, jak je uvádějí ve své knize Kraus a Poláčková (2001). Obě fakulty uvádějí, že se jejich absolventi mohou uplatnit: -
v resortu školství mládeže a tělovýchovy (jako pracovníci a vychovatelé v náhradní rodinné výchově, institucích ochranné výchovy, pracovníci v rámci
preventivně výchovné péče, přičemž pedagogická fakulta více zdůrazňuje
vzhledem k zaměření svého oboru působení v oblasti volného času- centra volného času, domovy mládeže, školní kluby a družiny, filozofická fakulta
vzhledem ke svému zaměření zdůrazňuje možnost pracovat v této oblasti jako -
-
poradce- např. výchovný poradce),
v resortu
spravedlnosti
(jako
vychovatelé
a
pracovníci
v institucích
penitenciární a postpenitenciární péče, filozofická fakulta uvádí také možnost působit jako mediační či probační pracovníci)
v resortu sociálních věcí (jako sociální pracovníci, asistenti v ústavech sociální
péče, v oblasti péče o seniory, podle filozofické fakulty také jako poradci na úřadech práce)
-
v resortu zdravotnictví (jako terapeuti, vychovatelé, animátoři a herní terapeuti
-
v resortu vnitra (jako kurátoři, sociální pracovníci a asistenti v rámci zařízení
v léčebnách, krizových centrech, rehabilitačních ústavech)
pro uprchlíky, azylových center a obecních a krajských úřadů)
Absolventi mohou dále pracovat v nestátní sféře- v humanitárních, charitativních
organizacích, občanských sdruženích a nadacích.
U studentů prezenčního studia na UTB se předpokládá uplatnění především
v resortu školství, mládeže a tělovýchovy, v rezortu sociálních věcí a v rezortu zdravotnictví. Tomu odpovídá také struktura studijního plánu (viz předchozí kapitola).
Absolventi kombinovaného studia jsou připravování spíše pro práci v oblasti ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti, v oblasti státní správy a samosprávy.
11.2 Profil absolventa magisterských studijních programů
Profil absolventů magisterského studijního oboru Sociální pedagogika se
zaměřením na etopedii a Sociální pedagogika se zaměřením na tělesnou výchovu a sport je téměř stejný, liší se pouze tím, že v prvním případě získají absolventi hlubší znalosti
a dovednosti v oblasti etopedie, v druhém případě se studium specializuje na tělesnou výchovu a sport.
V profilu absolventa není uvedeno, jaké znalosti, vědomosti a dovednosti by měl
student v rámci studia získat. Profil se zaměřuje především na to, jaké jsou možnosti 80
uplatnění: „absolvent získá kvalifikaci pro práci s dětmi a mládeží, případně dospělými
v jejich volném čase - především na základních a středních školách (školní kluby, školní
družiny, domovy mládeže), jako organizátoři volného času v dětských domovech, střediscích pro volný čas, v různých osvětových zařízeních, krizových centrech mládeže apod.“ (Anketa, UHK v Hradci Králové, 2006). Profil dále uvádí, že absolventi daných magisterských oborů by měli být způsobilí k výkonu vedoucích a řídících funkcí ve výchovných zařízeních v oblasti volného času pro děti, mládež i dospělé a v oblasti sociálně pedagogické prevence.
11.3 Profil absolventa navazujících studijních programů
Navazující magisterské studium sociální pedagogiky se realizuje na UHK
v Hradci Králové, na OU v Ostravě a PdF MU v Brně.
Navazující magisterské studium často přímo navazuje na bakalářský studijní
program, který je na dané fakultě realizován a poskytuje studentům odborné předpoklady pro samostatný výkon náročnějších činností, je tedy často pojímáno jako příprava pro výkon středních a vyšších řídících funkcí v dané oblasti. 11.3.1 Znalosti a vědomosti
V rámci navazujícího magisterského studijního programu sociální pedagogika na
UHK v Hradci Králové si absolvent „doplní své vědomosti z oblasti sociální pedagogiky, sociologie, práva a rozšíří si své znalosti o další oblasti - sociální politiky,
antropologie, řízení lidských zdrojů, demografie, managementu a statistických metod“ (Anketa, UHK v Hradci Králové, 2006).
Navazující magisterské studium Sociální pedagogiky-prevence a resocializace
na OU v Ostravě „vybavuje studující
znalostmi hlouběji pojatých navazujících
a doplňujících společensko-vědních, právních a speciálních disciplín,
znalostmi
a dovednostmi pro výkon vědecko-výzkumné práce v oblasti sociologie a andragogiky
(pedagogiky), základy komunikace.“ (Anketa, OU v Ostravě, 2006) Absolventi tohoto studijního oboru by měli dále projít rozšiřující jazykovou přípravou a měli by být teoreticky i prakticky připraveni pro aplikaci metod a technik výzkumu sociálních věd.
Do navazujícího magisterského programu zaměřeného na sociální pedagogiku
na pedagogické fakultě v Brně jsou zařazovány víceméně předměty teoretické povahy. „Absolvent musí získat vědomosti patřící do širšího společensko-vědního základu (pedagogika, psychologie, filozofie, sociologie, antropologie, sociální práce), dále vědomosti z oblasti biomedicínské (biologie člověka, somatologie, zdraví a nemoc)
81
a v neposlední řadě vědomosti z oblasti práva a managementu.“ (Anketa, FF MU v Brně, 2006)
Dovedností výbava by měla být u absolventů navazujícího magisterského studia
stejná jako u absolventů studia bakalářského. Vhledem k dalšímu uplatnění absolventů
jsou navíc zdůrazňovány manažerské a organizační schopnosti, schopnosti provádět a vyhodnocovat výzkum, dovednost vytvořit a zrealizovat projekt. 11.3.2 Možnosti uplatnění absolventů
Uplatnění absolventa je především v oblasti sociální sféry, absolvent získá
„kvalifikaci pro vedoucí a řídící funkce v sociální oblasti, např. v oblasti sociálně
pedagogické prevence v práci s dětmi, mládeží a dospělými ve volném čase i v oblasti sociálně pedagogické terapie či sociální politiky.“ (Anketa, UHK v Hradci Králové, 2006)
Absolventi
navazujícího
magisterského
studia
Sociální
pedagogika-
resocializace a prevence jsou připravováni pro výkon profesí ve dvou oblastech působení. První oblastí je oblast prevence, ve které se absolventi uplatní jako pracovníci Policie ČR, městských policí, vězeňské služby, celní správy a další pracovníci z oblasti
ochrany a bezpečnosti. Druhou oblastí je oblast resocializace, která připravuje pracovníky pro výkon činností v rámci státní správy (magistráty, úřady práce, poradny pro dospělé), v záchytných zařízeních, charitativních domovech pro seniory apod.
organizacích
pro dospělé,
V profilu absolventa navazujícího magisterského studia na pedagogické fakultě
MU v Brně se mluví o tom, že jsou absolventi připravováni
nejen pro činnosti
výchovné a vzdělávací, ale i řídící, plánovací, diagnostické a výzkumné. Možnosti uplatnění absolventů magisterského studia bude jinak odpovídat tomu, co bylo uvedeno u pedagogické fakultu MU v Brně u studia bakalářského.
11.4 Shrnutí
Na základě studia profilů absolventů jednotlivých studijních programů lze
konstatovat, že se uvedené vysoké školy značně liší především v tom, jak tento profil
absolventa pojímají. Na některých vysokých školách je tento profil pouze obecnou charakteristikou, na jiných je velmi podrobný a zahrnuje vymezení toho, co by měl absolvent na konci studia znát a umět, ale také to, jakými profesními kompetencemi by
měl být vybaven. Některé profily absolventů uvádějí také možnosti, kde se absolvent jejich oboru může reálně uplatnit.
82
Obecně lze říci, že tyto profily potvrzují teoretické předpoklady, že absolvent
studijního oboru sociální pedagogika by měl mí jednak teoretické znalosti, jednak by
měl disponovat určitými schopnostmi a dovednostmi. U vědomostí jsou zastoupeny zejména vědomosti všeobecné, vědomosti oborové - z oblasti sociální pedagogiky,
psychologie, pedagogiky, sociologie apod. a v souvislosti s určitou profilací vědomosti speciálně zaměřené na konkrétní oblast působení. U magisterských a navazujících programů jsou navíc zdůrazňovány
hlubší znalosti z managementu, práva či
metodologie. Za důležité schopnosti a dovednosti pro výkon profese jsou považovány: dovednost a schopnost komunikace a spolupráce, schopnost řešit konfliktní situace, dovednost diagnostikovat jedince a prostředí, schopnost aplikovat vědomosti a znalosti v praxi, vytvářet a realizovat projekty a programy.
Co se týká možností uplatnění absolventů, potvrzují zkoumané profily
absolventů teoretická východiska hovořící o širokém poli působnosti sociálních pedagogů. I jednotlivé školy udávají, že se jejich absolventi mohou uplatnit ve více
oblastech (podle jednotlivých resortů či podle celkového zaměření studia). Velmi často je zdůrazňována možnost uplatnění pro práci s dětmi, mládeží a dospělými ve volném
čase (PdF MU v Brně, UHK v Hradce Králové). Především pro OU v Ostravě, ale také pro JU v Českých Budějovicích je charakterické, že uplatnění jejich absolventů spadá převážně do oblasti Policie ČR, vězeňství a státní správy.
II. STUDIJNÍ OBOR SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA OČIMA STUDENTŮ (VÝZKUMNÁ ZJIŠTĚNÍ Z DOTAZNÍKŮ)
12. DOTAZNÍK- METODOLOGIE A CÍLE VÝZKUMU
Druhou metodou, kterou jsem k empirickému šetření v rámci své diplomové
práce využila, byla metoda dotazníku (viz příloha č.3). Dotazník byl určen studentům
vysokoškolského oboru „sociální pedagogika“ a to jak studentům prezenčního, tak studentům kombinovaného studia. Cílem dotazníku bylo zjistit: -
-
-
-
-
základní údaje o studentech sociální pedagogiky (věkové složení, zastoupení pohlaví, absolvované vzdělání, u studentů kombinovaného studia také jejich profese),
důvody, které vedly studenty k rozhodnutí studovat sociální pedagogiku,
jak studenti chápou sociální pedagogiku, jak ji definují,
co považují studenti za důležité pro práci sociálního pedagoga,
jak jsou studenti se studiem sociální pedagogiky spokojeni.
83
Dotazník byl vzhledem ke svému zaměření určen studentům vyšších ročníků
studia, u kterých lze předpokládat, že na základě svých dlouhodobějších zkušeností se
studiem již mohou studium sociální pedagogiky určitým způsobem hodnotit a posuzovat. Skládal se z otevřených, uzavřených i polozavřených otázek. Dvě otázky
(otázky č. 14 a 15) byly konstruovány jako pořadová škála, otázka č. 10 je škálou intervalovou.
Dotazník byl mezi studenty distribuován v podzimních měsících v roce 2005.
S distribucí dotazníků mi velmi pomohli vysokoškolští pracovníci PaeDr. Monika
Žumárová, PhD. (UHK v Hradci Králové) a Mgr. Bedřich Zapletal (OU v Ostravě), kteří mezi své studenty distribuovali dotazníky, které jsem jim zaslala poštou. Dále mi
s distribucí pomohla PhDr. Dana Knotová, PhD., která v rámci své výuky rozdala dotazníky na UTB ve Zlíně (konkrétně při výuce na Institutu mezioborových studií
v Brně) a FF MU v Brně. Já jsem osobně dotazníky distribuovala mezi prezenční a kombinované studenty PdF MU v Brně.
Dotazníky byly studentům rozdávány v rámci výuky a to především proto, aby
se zajistila jejich co největší návratnost. Celkem bylo rozdáno přibližně 350 dotazníků.
Vyplněných se jich vrátilo 258, z toho bylo pro moje výzkumné účely použito 218 kompletně a správně vyplněných dotazníků (127 dotazníků od studentů kombinovaného studia a 91 dotazníků z řad prezenčních studentů).
12.1 Analyzování dotazníků
Vzhledem k tématu a k již značnému rozsahu mé práce jsem se v textu zaměřila
pouze na vybrané cíle. Konkrétně jsem se zaměřila na tři oblasti: -
-
-
jak studenti sociální pedagogiky vnímají a hodnotí svoje studium,
jak jsou se svým studiem spokojeni,
co považují za důležité pro práci sociálního pedagoga.
Za nezbytné jsem považovala charakterizovat výzkumný vzorek respondentů
z hlediska věku, pohlaví, předchozího studia, v případě kombinovaného studia také profese. Z dotazníku jsem vzhledem k výše uvedeným cílům vyhodnocovala pouze otázky č. 1, 2, 6, 7, 10, 11, 12, 14, 15, 16, 17.
Pro účely svého výzkumu jsem si vytvořila následující hypotézy:
1) Sociální pedagogiku studují ve větší míře ženy než muži.
2) Studenti kombinovaného studia pracují převážně v pedagogické oblasti.
3) Pro studenty prezenčního studia je charakteristická větší spokojenost s organizací studia, kvalitou výuky a s přístupem vyučujících.
84
4) Ve skladbě disciplín převažují podle studentů kombinovaného i prezenčního studia teoreticky zaměřené disciplíny.
5) Se skladbou disciplín z hlediska zastoupení teoretických a praktických předmětů jsou studenti prezenčního i kombinovaného studia nespokojeni.
6) Z vědomostí považují studenti za nejvíce důležité pro práci sociálního pedagoga vědomosti z oblasti sociální a sociálně pedagogické.
7) Z dovedností a schopností považují studenti za nejdůležitější schopnost komunikace s jedincem a se skupinou.
Při vyhodnocování dotazníkového šetření jsem si vytvořila u některých položek
vlastní kategorizaci.
U položky věk jsem si stanovila kategorie: 18-24 let, 25-29 let, 30-34 let, 35-39
let, 40-44 let, 45-49 let, 50-54 let, 55-59 let a 60 a více let.
Položku předchozí studium jsem kategorizovala podle položek uvedených
v dotazníku (viz. příloha č.3).
U položky profese jsem zvolila následující kategorizaci profesí: profese
v pedagogické oblasti (učitelé, vychovatelé, volnočasoví pedagogové apod.), profese v sociální oblasti (sociální pracovníci, pracovníci v oblasti sociální péče, pracovníci
neziskových organizací apod.), profese v oblasti bezpečnostních složek (Policie ČR,
Městská policie, Vězeňská služba ČR, ale také např. hasiči či celníci), profese v rámci
státní správy (pracovníci městských, krajských a obecních úřadů, úřadů práce, soudů apod. ) a jiné profese.
Při vyhodnocování otázek č. 14 a 15 (pořadové škály) jsem pracovala s četností.
Studenti měli seřadit uvedené profesní kompetence a schopnosti a dovednosti tak, jak je
považují za důležité pro výkon profese sociálního pedagoga. Pro umístění konkrétní
položky z nabídky profesních kompetencí do celkové hierarchie jsem vycházela z toho, na jaké místo jí umístil největší počet studentů. Řazení položek bylo tedy vytvořeno na základě toho, jak tyto položky nečastěji řadili studenti.
Výsledky dotazníkového šetření mezi studenty jsou nejprve uvedeny zvlášť pro
jednotlivé vysoké školy. A to z toho důvodu, že to z jaké školy studenti pochází, značně ovlivňuje jejich názory a postoje týkající se jejich studia. Výsledky
dotazníkového šetření mezi studenty interpretované takto samostatně pro každou vysokou školu, mohou být podle mého názoru také jistou zpětnou vazbou pro školy,
jejichž studenti se dotazníkového šetření zúčastnili. Na závěr jsou shrnuty výsledky 85
dotazníkového šetření pro všechny vysoké školy a jsou srovnány výsledky v rámci prezenčního a kombinovaného studia.
V grafickém znázornění jsou u jednotlivých položek vždy uvedeny absolutní
počty respondentů i procentuální vyjádření tohoto počtu. 13. FILOZOFICKÁ FAKULTA MU V BRNĚ
V rámci výzkumného šetření mezi studenty FF MU v Brně jsem získala 23
vyplněných dotazníků, přičemž 4 z nich byly vyplněny nesprávně či neúplně.
Výzkumný vzorek je tedy tvořen 19 studenty prezenčního studia studijního oboru Sociální pedagogika a poradenství. Všichni studenti se v době vyplňování nacházeli ve třetím semestru svého studia.
13.1 Charakteristika výzkumného vzorku
Co do věkového složení a pohlaví byl výzkumný vzorek velmi homogenní. Jak
ukazují následující dva grafy, převažovaly ženy a věk studentů byl nejčastěji v rozmezí 18-24 let.
Graf č. 1: Pohlaví respondentů FF MU v Brně POHLAVÍ RESPONDENTŮ
2; 11%
17; 89%
muž
žena
86
Graf č. 2: Věk respondentů FF MU v Brně VĚK RESPONDENTŮ 1; 5%
18; 95%
18-24 let
25-29 let
Graf č. 3: Předchozí studium respondentů FF MU v Brně PŘEDCHOZÍ STUDIUM RESPONDENTŮ 1; 5% 1; 5%
2; 11% 9; 47%
3; 16% 3; 16%
gymnázium
SOŠ jiného zaměření VOŠ jiného zaměření
SOŠ ped. či soc. zaměření VOŠ ped či soc. zaměření VŠ
Rozmanitější bylo složení výzkumného vzorku z hlediska toho, jaký typ školy
absolvovali studenti před započetím vysokoškolského studia sociální pedagogiky. Jak je
patrné z grafu č.3, téměř polovina studentů absolvovala před nástupem na vysokou školu gymnázium. Mezi středními školami jiného zaměření byly zastoupeny školy
zaměřené na knihkupectví a nakladatelství, na podnikání a na ochranu osob a majetku.
Vyšší odbornou školu jiného zaměření představovala škola zaměřená na právo. Studenti, kteří měli již absolvovanou jinou vysokou školu se vzdělávali v oblasti ekonomie (finanční podnikání) a jazyků (studium německého jazyka).
87
13.2 Hodnocení studia
Graf č. 4: Spokojenost respondentů FF MU v Brně s obsahem studia SPOKOJENOST S OBSAHEM STUDIA
1; 5%
10; 53%
8; 42%
spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
Jak je patrné z grafu č. 4, více jak polovina respondentů je s obsahem studia
spokojena. Zbývající část studentů je s obsahem studia spíše spokojena. Pouze jeden respondent vyjadřuje názor, že je s obsahem studia spíše nespokojen.
Graf č. 5: Spokojenost respondentů FF MU v Brně s organizací studia SPOKOJENOST S ORGANIZACÍ STUDIA 1; 5%
4; 21%
9; 48%
spokojen/a
spíše nespokojen/a
5; 26% spíše spokojen/a nespokojen/a
Velmi zajímavé je hodnocení studentů FF MU kategorie organizace studia.
Téměř polovina respondentů je s organizací studia spíše nespokojena. Stejná část studentů udává, že je s organizací studia spokojena (4 studenti z 19) či spíše spokojena
(5 studentů z 19). Jeden student z celkového počtu 19 respondentů vyjadřuje s organizací studia úplnou nespokojenost.
88
Graf č. 6: Spokojenost respondentů FF MU v Brně s kvalitou výuky SPOKOJENOST S KVALITOU VÝUKY
3; 16%
6; 32%
10; 52%
spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
S kvalitou výuky jsou studenti na FF MU ve větší míře spíše spokojeni či
spokojeni. Tři respondenti z 19 udávají, že jsou s kvalitou výuky spíše nespokojeni. Graf č. 7: Spokojenost respondentů FF MU v Brně s přístupem vyučujících SPOKOJENOST S PŘÍSTUPEM VYUČUJÍCÍCH 2; 11%
6; 32%
11; 57%
spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
Výše uvedený graf č. 7 ukazuje, že podobně je i přístup vyučujících hodnocen
spíše kladně. Více jak polovina respondentů (57%) je s ním spíše spokojena. Úplně spokojeno je 32% respondentů. Spíše nespokojeni jsou dva respondenti z 19. Jak vyplývá z následujícího grafu č. 8, přibližně dvě
třetiny respondentů
uvádějí, že se v rámci svého studia setkávají převážně s teoreticky zaměřenými předměty. To by odpovídalo zjištění v rámci analýzy studijního plánu tohoto studijního
oboru (viz. kapitola 10.1.2). Téměř třetina respondentů považuje poměr teoreticky a prakticky vedených předmětů za vyvážený.
89
Graf č. 8: Hodnocení skladby disciplín respondenty FF MU v Brně HODNOCENÍ SKLADBY DISCIPLÍN
6; 32%
13; 68%
především teoretické předměty
vyvážený poměr teoretických a praktických předmětů
Graf č. 9: Spokojenost respondentů FF MU v Brně se skladbou disciplín SPOKOJENOST SE SKLADBOU DISCIPLÍN
8; 42% 11; 58%
ano
ne
Jak ukazuje graf č. 9, se skladbou disciplín jsou respondenti ve větší míře
nespokojeni. Nespokojeno je 58 % respondentů. Spokojenost naopak vyjadřuje 42 % studentů.
Za příčinu své nespokojenosti udávají málo prakticky zaměřených předmětů,
krátké praxe, malý kontakt s realitou. Jeden respondent konkrétně uvádí: „..vadí mi, že
znám deset teorií, ale ani jedna není v praxi použitelná“. Respondenti také by také
uvítali, kdyby mohli v rámci svého studia získávat a rozvíjet praktické dovednosti potřebné pro výkon profese. Spokojenost vyjadřují především respondenti, kteří považují poměr praktických a teoretických předmětů za vyvážený. Spokojení studenti poukazují na to, že teoretické základy jsou velmi důležité, že slouží k rozšíření jejich
obzoru a že je teoreticky orientované předměty učí pracovat s informacemi. Někteří spokojení
studenti
také
chválí
systém
praxí
v různých
pedagogických
i nepedagogických zařízeních, při kterých si mohou svoje teoretické znalosti prakticky ověřit.
90
Graf č. 10: Studium sociální pedagogiky jako příprava na výkon pomáhající profese očima respondentů FF MU v Brně
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA JAKO PŘÍPRAVA NA VÝKON POMÁHAJÍCÍ PROFESE 5; 26%
14; 74%
ano
ne
Většina studentů považuje studium sociální pedagogiky za dobrou přípravu na
výkon pomáhající profese. Domnívají se, že mají dostatek teoretických znalostí
a rozhled po sociální problematice a že je studium připravuje částečně i po stránce praktické. Koncepci studia považují studenti za vyhovující, ale dodávají k tomu, že je
třeba, aby se student sám angažoval a byl aktivní. Nespokojeným respondentům nevyhovuje teoretické pojetí výuky a rádi by se ve studiu setkali s více prakticky zaměřenými předměty, které by je více připravily na budoucí profesní uplatnění.
Graf č. 11: Kolik respondentů FF MU v Brně by si ke studiu znovu zvolilo sociální pedagogiku
ZVOLIL/A BYCH SI KE STUDIU ZNOVU SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKU 2; 11%
17; 89%
ano
ne
O tom, že studenti považují studium sociální pedagogiky za prospěšné vypovídá
i to, že na otázku, zda by si ke studiu znovu zvolili sociální pedagogiku odpovídá 17 respondentů z 19, že ano. Znázorňuje to výše uvedený graf č.11.
91
13.3 Profese sociálního pedagoga
Profesní kompetence řadili respondenti FF MU v Brně z hlediska důležitosti pro
výkon profese sociálního pedagoga nejčastěji následovně:
1. vědomosti ze sociální a sociálně pedagogické oblasti
2. vědomosti z oblasti sociální politiky, sociální práce a práva 3. všeobecné znalosti a vědomosti 4. informační gramotnost 5. jazykové znalosti
6. vědomosti z biomedicíncké oblasti 7. manažerské schopnosti
Nejvíce studentů FF MU v Brně se domnívá, že schopnosti a dovednosti by
vzhledem k důležitosti pro práci sociálního pedagoga měly být podle seřazeny takto: 1. schopnost komunikace s jedincem i se skupinou 2. schopnost diagnostikovat prostředí i jedince 3. dovednost asertivního řešení problémů
4. schopnost využívat metod sociálně pedagogické prevence a terapie 5. schopnost pracovat na sobě (sebereflexe, sebevzdělávání) 6. schopnost tvorby projektů
7. schopnost vést dokumentaci Za důležité pro práci sociálního pedagoga považují respondenti nad rámec
nabídnutých možností také empatii, asertivitu, odolnost, flexibilitu, znalosti psychologie a psychoterapie, orientaci v institucích a legislativě. 14. PEDAGOGICKÁ FAKULTA MU V BRNĚ Výzkumného šetření na PdF MU v Brně se v rámci výuky podzimního semestru
2005 zúčastnilo celkem 52 studentů. Do závěrečného zpracování bylo zařazeno 45
kompletně vyplněných dotazníků, přičemž 22 těchto dotazníků pocházelo od studentů 5. semestru kombinovaného bakalářského studia oboru Sociální pedagogika a 23
dotazníků pocházelo od prezenčních studentů 5. semestru bakalářského studia Sociální pedagogika a volný čas.
92
14.1 Kombinované studium 14.1.1 Charakteristika výzkumného vzorku
Z grafu č. 12 je patrné, že se výzkumný vzorek skládal převážně z žen.
Z celkového počtu 23 respondentů tvořily ženy počtem 17 téměř tři čtvrtě respondentů. Věkové složení respondentů bylo vzhledem ke kombinované formě studia velmi pestré (viz. graf č. 13). Zastoupení jednotlivých věkových kategorií je poměrně vyrovnané, nejpočetnější skupinou jsou lidé ve věku 25-29 let.
Graf č. 12: Pohlaví respondentů kombinovaného studia na PdF MU v Brně POHLAVÍ RESPONDENTŮ 6; 26%
17; 74%
muž
žena
Graf č. 13: Věk respondentů kombinovaného studia PdF MU v Brně VĚK RESPONDENTŮ 4; 17%
3; 13%
4; 17%
7; 31% 5; 22%
18-24 let 35-39 let
25-29 let 40-44 let
30-34 let
93
Graf č. 14: Předchozí studium respondentů kombinovaného studia PdF MU v Brně PŘEDCHOZÍ STUDIUM RESPONDENTŮ
2; 9%
1; 4%
7; 30%
3; 13%
gymnázium
10; 44%
VOŠ ped. či soc. zaměření VŠ
SOŠ jiného zaměřní
VOŠ jiného zaměření
Také kategorie předchozí studium respondentů je u studentů PdF MU velmi
pestrá. Největší část tvoří lidé, kteří mají vystudovanou střední odbornou školu jiného než pedagogického či sociálního zaměření. Respondenti studovali tyto střední školy: elektrotechnická (2x), ekonomická (2x), policejní, textilní, dopravní a podnikatelská.
Dva studenti z 23 respondentů mají vystudovanou vyšší odbornou školu jiného zaměření (grafologie,
fyzioterapie). Jeden respondent z 23 uvedl jako předchozí
studium vysokou školu- jednalo se o distanční studium pro mistry odborného výcviku. Graf č. 15: Profese respondentů kombinovaného studia PdF MU v Brně PROFESE RESPONDENTŮ
7; 30%
10; 44% 3; 13% pedagogická oblast bezpečnostní složky
3; 13%
sociální oblast jiné
Z hlediska profesí má největší zastoupení kategorie jiné, kde se vyskytovala tato
zaměstnání: administrativní pracovnice (2x), grafička (2x), nezaměstnaný/á (2x), vedoucí v obchodě, fyzioterapeut, úřednice v bance a studentka jiného prezenčního studia. Druhé největší zastoupení mají pedagogické profese. Kategorie sociální oblast a bezpečnostní složky jsou co do počtu respondentů vyrovnané.
94
14.1.2 Hodnocení studia
S obsahem studia jsou respondenti ve větší míře spíše spokojeni. Přibližně
třetina respondentů (8 respondentů z 23) je zcela spokojena, 14 respondentů z 23 je
s obsahem studia spíše spokojeno, pouze jeden respondent z 23 je spíše nespokojen. Patrné je to z grafu č. 16.
Graf č. 16: Spokojenost respondentů kombinovaného studia PdF MU v Brně s obsahem studia
SPOKOJENOST S OBSAHEM STUDIA
1; 4% 8; 35%
14; 61%
spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
Graf č. 17: Spokojenost respondentů kombinovaného studia PdF MU v Brně s organizací studia
SPOKOJENOST S ORGANIZACÍ STUDIA
1; 4%
5; 22%
17; 74%
spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
Také u položky organizace studia převažují, a to ještě větší měrou než u položky
obsah studia, respondenti, kteří jsou s organizací studia spíše spokojeni. Pět respondentů z 23 je s organizací studia zcela spokojeno a jeden respondent z 23 je spíše nespokojen.
95
Graf č. 18: Spokojenost respondentů kombinovaného studia PdF MU v Brně s kvalitou výuky
SPOKOJENOST S KVALITOU VÝUKY
4; 17%
5; 22%
14; 61% spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
Zajímavé jsou u kombinovaného studia na PdF MU výsledky v kategorii kvalita
výuky. 61% studentů je s kvalitou výuky spíše spokojeno. 17 % respondentů je s kvalitou výuky spokojeno zcela. 22 % respondentů však vyjadřuje s kvalitou výuky spíše nespokojenost.
Graf č. 19: Spokojenost respondentů kombinovaného studia PdF MU v Brně s přístupem vyučujících
SPOKOJENOST S PŘÍSTUPEM VYUČUJÍCÍCH
1; 4%
7; 30%
15; 66%
spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
Přístup vyučujících ke studentům je, jak ilustruje graf č. 19, hodnocen spíše
kladně. 66 % studentů je s přístupem vyučujících spíše spokojeno, 30 % respondentů je spokojeno úplně a pouze jeden respondent z 23 vyjadřuje spíše nespokojenost.
96
Graf č. 20: Hodnocení skladby disciplín respondenty kombinovaného studia PdF MU v Brně
HODNOCENÍ SKLADBY DISCIPLÍN
10; 43% 13; 57%
převážně teoretické předměty
vyvážený poměr teoretických a praktických předmětů
Studenty lze na základě hodnocení skladby disciplín rozdělit na dvě téměř
vyrovnané skupiny. O něco větší část respondentů (57%) uvádí, že poměr teoretických a praktických předmětů je vyrovnaný. Zbývající část respondentů (43%) se domnívá, že ve skladbě disciplín převažují spíše předměty teoretické. Vhledem k tomu, že v rámci
analýzy studijního plánu tohoto oboru nebylo možné určit poměr teoretických a praktických disciplín, nelze potvrdit názor ani jedné ani druhé skupiny.
Graf č. 21: Spokojenost respondentů kombinovaného studia PdF MU v Brně se skladbou disciplín
SPOKOJENOST SE SKLADBOU DISCIPLÍN 7; 30%
16; 70% ano
ne
Graf č. 21 ukazuje, že se skladbou disciplín je převážná část respondentů
spokojena. Respondenti, kteří jsou spokojeni s tím, že se setkávají spíše s teoretickými
předměty uvádějí, že chápou, že v kombinované formě studia není na praktické
předměty prostor a že ani oni sami nemají např. na praxe čas. Spíše teoretický způsob výuky tedy některým studentům vyhovuje, teorii považují za důležitý základ pro výkon
svojí profese. Studenti, kteří jsou spokojeni s vyváženým poměrem teoretických 97
a praktických předmětů dodávají, že jim tato vyváženost umožňuje naučit se vše důležité a zároveň si to vyzkoušet a tím také zapamatovat.
Studenti, kteří jsou
nespokojeni se skladbou disciplín by si přáli, aby bylo studium více praktické,
konkrétně jeden respondent by požadoval více psychologických předmětů a hlubší jazykovou přípravu.
Graf č. 22: Studium sociální pedagogiky jako příprava na výkon pomáhající profese
očima studentů kombinovaného studia PdF MU v Brně
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA JAKO PŘÍPRAVA NA VÝKON POMÁHAJÍCÍ PROFESE 1; 4%
22; 96%
ano
ne
Až na jednoho respondenta z 23 se všichni respondenti domnívají, že je studium
sociální pedagogiky dobře připravuje na výkon pomáhající profese. Dodávají k tomu, že
studium sociální pedagogiky jim poskytuje dostatek celistvých informací z různých
oblastí sociálně pedagogické práce a legislativy a rozšiřuje tak jejich vědomosti
a celkový rozhled v problematice. Oceňují široký obsah studia a teoretické zaměření, které dává jejich profesi stabilní základ. Někteří respondenti však uvádějí, že pro výkon
profese pouze znalosti nestačí, že je důležitá osobnost daného člověka a jeho motivace pro výkon pomáhající profese.
98
Graf č. 23: Kolik studentů kombinovaného studia PdF MU v Brně by si ke studiu zvolilo znovu sociální pedagogiku
ZVOLIL/A BYCH SI KE STUDIU ZNOVU SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKU? 2; 9%
21; 91%
ano
ne
Na otázku, zda by si respondenti za obor svého studia zvolili znovu sociální
pedagogiku, odpověděli téměř všichni, že ano. Pouze dva respondenti z 23 uvedli, že by si sociální pedagogiku jako obor studia už znovu nevybrali. 14.1.3 Profese sociálního pedagoga
Profesní kompetence seřadila většina respondentů kombinovaného studia na
PdF MU v Brně podle důležitosti tímto způsobem:
1. vědomosti ze sociální a sociálně pedagogické oblasti
2. vědomosti z oblasti sociální politiky, sociální práce a práva 3. všeobecné znalosti a vědomosti 4. informační gramotnost
5. vědomosti z biomedicíncké oblasti 6. manažerské schopnosti 7. jazykové znalosti
Schopnosti a dovednosti jsou většinou studentů kombinovaného studia na PdF
MU v Brně vzhledem k důležitosti pro práci sociálního pedagoga řazeny takto: 1. schopnost komunikace s jedincem i se skupinou 2. schopnost diagnostikovat prostředí i jedince
3. schopnost využívat metod sociálně pedagogické prevence a terapie 4. schopnost pracovat na sobě (sebereflexe, sebevzdělávání) 5. dovednost asertivního řešení problémů 6. schopnost tvorby projektů
7. schopnost vést dokumentaci 99
Vedle nabídnutých možností uváděli respondenti, že pro práci sociálního
pedagoga jsou důležité také vědomosti z psychologie, emoční zralost, osobní vyzrálost a empatie.
14.2 Prezenční studium 14.2.1 Charakteristika výzkumného vzorku
Výzkumný vzorek respondentů z řad prezenčního studia byl, jak ukazují
následující dva grafy, značně homogenní z hlediska pohlaví a věkového složení. Ve
výzkumném vzorku byl zastoupen pouze jeden muž a pouze dvě věkové kategorie, přičemž značně převažovala kategorie první (18-24 let).
Graf č. 24: pohlaví respondentů prezenčního studia PdF MU v Brně POHLAVÍ RESPONDENTŮ 1; 5%
21; 95%
muž
žena
Graf č. 25: Věk respondentů prezenčního studia PdF MU v Brně VĚK RESPONDENTŮ
4; 18%
18; 82%
18-24 let
25-29 let
100
Graf č. 26: Předchozí studium respondentů prezenčního studia PdF MU v Brně PŘEDCHOZÍ STUDIUM RESPONDENTŮ 1; 5% 1; 5% 9; 40%
4; 18% 3; 14%
4; 18%
gymnázium
SOŠ ped. či soc. zaměření
VOŠ jiného zaměření
VŠ
SOŠ jiného zaměření
VOŠ ped. či soc. zaměřní
Daleko rozmanitější byl výzkumný vzorek z pohledu předchozího studia, které
respondenti absolvovali. Zastoupeny byly všechny v dotazníku uvedené kategorie. Největší část tvořili studenti s vystudovaným gymnáziem, dále se středními školami pedagogického či sociálního zaměření. Mezi středními odbornými školami jiného
zaměření byla zastoupena škola sklářská, škola památkové péče a škola právní
administrativy. Vyšší odborné školy jiného zaměření byly zastoupeny školou ekonomickou zaměřenou na cestovní ruch. Předchozí vysokoškolské studium jednoho respondenta bylo také z oblasti ekonomické. 14.2.2 Hodnocení studia
S obsahem studia je 50% studentů spíše spokojeno. 27 % respondentů vyjadřuje
s obsahem studia úplnou spokojenost, 23% respondentů je s obsahem studia spíše nespokojeno.
Graf č. 27: Spokojenost respondentů prezenčního studia PdF MU v Brně s obsahem studia
SPOKOJENOST S OBSAHEM STUDIA
5; 23%
6; 27%
11; 50%
spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
101
Graf č. 28: Spokojenost respondentů prezenčního studia PdF MU v Brně s organizací studia
SPOKOJENOST S ORGANIZACÍ STUDIA 1; 5%
1; 5% 7; 32%
13; 58%
spokojen/a
spíše nespokojen/a
spíše spokojen/a nespokojen/a
Specifické jsou výsledky v kategorii organizace studia - více jak polovina
studentů vyjadřuje s organizací spíše nespokojenost, jeden respondent z 22 je zcela
nespokojen. 7 respondentů z 22 je s organizací studia spíše spokojeno. Pouze jeden respondent ze 22 hodnotí organizaci bez výhrad kladně.
Graf č. 29: Spokojenost respondentů prezenčního studia PdF MU v Brně s kvalitou výuky
SPOKOJENOST S KVALITOU VÝUKY
1; 5% 6; 27%
1; 5%
14; 63%
spokojen/a
spíše nespokojen/a
spíše spokojen/a nespokojen/a
S kvalitou výuky je, jak je patrné z výše uvedeného grafu, 63 % studentů spíše
spokojeno, 1 respondent z 22 je spokojen úplně. 27 % respondentů je spíše nespokojeno a 1 respondent z 22 je zcela nespokojen.
102
Graf č. 30: Spokojenost studentů prezenčního studia PdF MU v Brně s přístupem vyučujících
SPOKOJENOST S PŘÍSTUPEM VYUČUJÍCÍCH
1; 5% 10; 45% 11; 50%
spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
Přístup vyučujících je hodnocen spíše pozitivně. Polovina studentů je s ním bez
výhrad spokojena, téměř celá druhá polovina je spíše spokojena. Výjimku tvoří jeden respondent, který je spíše nespokojen.
Graf č. 31: Hodnocení skladby disciplín respondenty prezenčního studia PdF MU v Brně
HODNOCENÍ SKLADBY DISCIPLÍN
7; 32% 11; 50% převážně teoretické předměty
4; 18%
převážně praktické předměty
vyvážený poměr teoretických a praktických předmětů
Co se týká hodnocení skladby disciplín, považuje polovina respondentů tuto
skladbu z hlediska praktických a teoretických předmětů za vyváženou. 32% respondentů se domnívá, že převažují spíše teoretické předměty, 18% respondentů se přiklání k předmětům praktickým. Situace do jisté míry odpovídá výsledkům analýzy
studijního plánu tohoto studijního oboru, při které byl zjištěn vyšší poměr prakticky zaměřených předmětů.
103
Graf č. 32: Spokojenost respondentů prezenčního studia PdF MU v Brně se skladbou disciplín
SPOKOJENOST SE SKLADBOU DISCIPLÍN
11; 50%
11; 50%
ano
ne
Postoje ke skladbě disciplín rozdělují respondenty do dvou polovin- jedna
polovina je s touto skladbou spokojena, druhá nikoliv. Spokojení respondenti chválí
především praxe, kde si mohou porovnat teorii s realitou a ověřit a dále rozvíjet svoje znalosti a dovednosti. Oceňují ale i teoretické předměty jako základ, který jim umožní
orientovat se v problematice a rozšíří jejich všeobecný přehled. Nespokojení studenti poukazují na to, že poměr teoretických a praktických předmětů je sice vyrovnaný
během celého studia, ale že jsou „semestry přecpané teorií a semestry přecpané praxí“. Některé teoretické předměty považují respondenti za zbytečné a pro praxi nepoužitelné.
Udávají také, že se náplň některých předmětů v průběhu studia kryje, „některé předměty se ve studiu vícekrát opakují pod jiným názvem“. Některým respondentům chybí také praktičtější pojetí výuky, možnost setkávání s odborníky v praxi a informace o tom, jak s konkrétním problémem profesionálně pracovat.
Graf č. 33: Studium sociální pedagogiky jako příprava na výkon pomáhající profese očima studentů prezenčního studia PdF MU v Brně
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA JAKO PŘÍPRAVA NA VÝKON POMÁHAJÍCÍ PROFESE 6; 27%
16; 73% ano
ne
104
Jak je patrné z grafu č. 33, většina studentů (16 z 22) se domnívá, že je studium
sociální pedagogiky dobře připravuje na výkon pomáhající profese. Odůvodňují to tím,
že je studium dostatečně seznamuje se sociální problematikou a že získávají spoustu informací, které mohou v pozdější profesi uplatnit. Respondenti ale sami dodávají, že
pro budoucí uplatnění je třeba se již v rámci studia profilovat, individálně se o určitou problematiku hlouběji zajímat a být aktivní. Nespokojení studenti se vyjadřují ve smyslu, že je třeba ještě více informací a předmětů z praxe, aby si uměli více „představit, jak to ve skutečnosti chodí“.
Graf č. 34: Kolik studentů prezenčního studia PdF MU v Brně by si zvolilo ke studiu znovu sociální pedagogiku
ZVOLIL/A BYCH SI KE STUDIU ZNOVU SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKU? 4; 18%
18; 82%
ano
ne
I přes některé svoje výhrady k obsahu a k organizaci studia, ke kvalitě výuky
a k tomu, jak je studium připravuje pro výkon pomáhající profese, by 18 z 22 respondentů v případě možnosti nového rozhodnutí opětovně volilo studium sociální pedagogiky.
14.2.3 Profese sociálního pedagoga
Na základě nejčastějšího řazení položek jednotlivými studenty, lze profesní
kompetence za respondenty prezenčního studia na PdF MU v Brně seřadit z hlediska důležitosti pro práci sociálního pedagoga takto:
1. vědomosti ze sociální a sociálně pedagogické oblasti
2. vědomosti z oblasti sociální politiky, sociální práce a práva 3. všeobecné znalosti a vědomosti 4. informační gramotnost 5. jazykové znalosti
6. manažerské schopnosti 105
7. vědomosti z biomedicíncké oblasti Schopnosti a dovednosti by většina respondentů prezenčního studia na PdF MU
v Brně vzhledem k důležitosti pro práci sociálního pedagoga seřadila následovně: 1. schopnost komunikace s jedincem i se skupinou 2. schopnost diagnostikovat prostředí i jedince 3. dovednost asertivního řešení problémů
4. schopnost pracovat na sobě (sebereflexe, sebevzdělávání)
5. schopnost využívat metod sociálně pedagogické prevence a terapie 6. schopnost tvorby projektů
7. schopnost vést dokumentaci Nad rámec nabídnutých možností uváděli respondenti, že pro práci sociálního
pedagoga je dále potřeba empatie, citlivost, osobní motivace, schopnost rychlého a pohotového jednání, nediskriminující postoj, flexibilita, nadání a nadšení pro práci s lidmi.
15. OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ Na OU v Ostravě se dotazníkového šetření zúčastnilo 63 studentů
kombinovaného bakalářského studijního oboru Sociální pedagogika- prevence
a resocializace. Studenti se v době realizace výzkumu nacházeli ve třetím semestru svého studia. dotazníků.
Do konečného zpracování bylo zahrnuto 54 správně vyplněných
15.1 Charakteristika výzkumného vzorku
Výzkumný vzorek OU v Ostravě je specifický tím, že v něm jako v jediném,
dominují muži nad ženami. Jak ukazuje následující graf, muži tvoří přibližně dvě třetiny respondentů.
106
Graf č. 35: Pohlaví respondentů OU v Ostravě POHLAVÍ RESPONDENTŮ
17; 31%
37; 69%
muž
žena
Graf č. 36: Věk respondentů OU v Ostravě VĚK RESPONDENTŮ
9; 17%
4; 7%
2; 4%
10; 19%
18-24 let 40-44 let
10; 19%
19; 34%
25-29 let 45-49 let
30-34 let
35-39 let
Věkové složení respondentů je, jak je patrné z grafu č. 36, velmi pestré.
Vzhledem ke kombinované formě studia je velmi malé zastoupení věkové kategorie 18-24 let. Mezi respondenty dominují lidé ve věku 30-34 let, kteří tvoří přibližně třetinu
všech respondentů. Početně stejně zastoupené (10 respondentů z 54) jsou pak kategorie 25-29 let a 35-39 let.
107
Graf č. 37: Předchozí studium respondentů OU v Ostravě PŘEDCHOZÍ STUDIUM RESPONDENTŮ 9; 17%
45; 83%
gymnázium
SOŠ jiného zaměření
Respondenti z OU jsou specifičtí také relativní homogenností ohledně toho, jaký
typ školy absolvovali před počátkem současného vysokoškolského studia. Všichni respondenti měli ukončené pouze střední vzdělání- většina z nich získala toto vzdělání na středních odborných školách různého zaměření. Šlo především o technicky zaměřené školy ( 8 × strojírenská, 6 × elektrotechnická, 6 × stavební, 2 × dopravní). Dále šlo
o školy zemědělské (4 ×), ekonomické (7 ×), policejní (3×) a podnikatelské (2 ×).
Jednotlivě se vyskytla tato zaměření: ochrana osob a majetku, výpočetní technika, hutnictví, potravinářská technologie, oděvnictví, zdravotnictví. Žádný z respondentů se před započetím studia sociální pedagogiky nevzdělával v sociální či pedagogické oblasti.
Graf č. 38: Profese respondentů OU v Ostravě PROFESE RESPONDENTŮ 1; 2%
1; 2%
6; 11% 10; 19%
36; 66%
pedagogická oblast státní správa
sociální oblast
bezpečnostní složky jiné
Také z hlediska profesí se výzkumný vzorek značně odlišuje od ostatních.
Výrazně v něm dominují lidé pracující v oblasti bezpečnostních složek, přičemž největší
zastoupení mají zaměstnanci Policie ČR. Mezi 54 respondenty se našel pouze jeden student, který pracuje v oblasti pedagogické a jeden, který pracuje v oblasti sociální.
108
Kategorie jiné
zahrnuje následující profese: personalista (2 ×), studijní referent,
ekonom, probační asistent, product manager.
15.2 Hodnocení studia
Graf č. 39: Spokojenost respondentů OU v Ostravě s obsahem studia SPOKOJENOST S OBSAHEM STUDIA 16; 30%
38; 70%
spokojen/a
spíše spokojen/a
S obsahem studia jsou 70 % studentů spokojeno. Zbývajících 30% studentů je
se studiem spíše spokojena.
Graf č. 40: Spokojenost respondentů OU v Ostravě s organizací studia SPOKOJENOST S ORGANIZACÍ STUDIA
1; 2% 23; 43% 30; 55%
spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
Graf č. 40 ukazuje, že z celkového počtu 54 respondentů je s organizací studia
spokojeno zcela 30 studentů , spíše spokojeno 23 studentů a spíše nespokojen 1 student.
109
Graf č. 41: Spokojenost respondentů OU v Ostravě s kvalitou výuky SPOKOJENOST S KVALITOU VÝUKY
25; 46% 29; 54%
spokojen/a
spíše spokojen/a
Kvalita výuky je pro necelou polovinu respondentů důvodem ke spokojenosti.
Zbylá část respondentů je s kvalitou výuky spíše spokojena. Ve výzkumném vzorku se nenašel ani jeden respondent, který by měl ke kvalitě výuky větší výhrady, které by byly důvodem k nespokojenosti.
Také s přístupem vyučujících jsou studenti spokojeni či spíše spokojeni. Ani pro
jednoho respondenta není přístup vyučujících důvodem k nespokojenosti. Názorně to znázorňuje následující graf č. 42
Graf č. 42: Spokojenost respondentů OU v Ostravě s přístupem vyučujících SPOKOJENOST S PŘÍSTUPEM VYUČUJÍCÍCH
24; 44% 30; 56%
spokojen/a
spíše spokojen/a
110
Graf č. 43: Hodnocení skladby disciplín respondenty OU v Ostravě HODNOCENÍ SKLADBY DISCIPLÍN
25; 46%
26; 48%
3; 6%
převážně teoretické předměty převážné praktické předměty
vyvážený poměr teoretických a praktických předmětů
Při hodnocení skladby disciplín se respondenti rozdělili přibližně do dvou
vyrovnaných skupin. První skupina (26 respondentů z 54) považuje poměr teoreticky
a prakticky vedených disciplín za vyvážený. Druhá skupina (25 respondentů z 54) uvádí, že se v rámci studia setkává převážně s teoreticky zaměřenými disciplínami. Ve výzkumném vzorku se vyskytují ale i tři respondenti, kteří uvádějí, že se setkávají
převážně s prakticky orientovanými předměty. Tato situace příliš neodpovídá
výsledkům analýzy studijního plánu tohoto studijního oboru, kde jsem došla k závěru, že převažují spíše teoreticky zaměřené předměty.
Graf č. 44: Spokojenost respondentů OU v Ostravě se skladbou disciplín SPOKOJENOST SE SKLADBOU DISCIPLÍN 5; 9%
49; 91%
ano
ne
Se skladbou disciplín je převážná část respondentů spokojena (91%).
Nespokojení respondenti by uvítali více praktických předmětů a větší propojenost studia s praxí, ocenili by také orientaci na rozvoj schopností a dovedností studentů spíše než „biflování pouček“. Studenti, kteří uvádějí, že se setkávají spíše s teoretickými
předměty vyjadřují svoji spokojenost ve smyslu, že v rámci své profese potřebují často zejména doplnit právě teoretické znalosti, rozšířit si obzor a změnit tak svůj často
111
intuitivní a laický přístup ke klientům a lidem. Studenti považují teoretické poznatky za přínosné a oceňují jejich uplatnitelnost ve svých profesích. Respondenti, kteří považují
poměr teoreticky a prakticky zaměřených předmětů za vyvážený se domnívají, že je
důležité, aby v rámci studia docházelo k propojení praxe a teorie. Chválí také široké a zajímavé spektrum předmětů a jejich jasnou provázanost.
Graf č. 45: Studium sociální pedagogiky jako příprava na výkon pomáhající profese očima studentů OU v Ostravě
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA JAKO PŘÍPRAVA NA VÝKON POMÁHAJÍCÍ PROFESE 4; 7%
50; 93%
ano
ne
Jak je vidět z grafu č. 45, padesát respondentů z 54 se domnívá, že je studium
sociální pedagogiky dobře připravuje na výkon pomáhající profese. Respondenti vypovídají, že informace získané v rámci studia uplatňují ve svých profesích, ale i v jiných oblastech svého života. Respondenti především zdůrazňují, že jim studium rozšiřuje
obzor
a
zdokonaluje
výkon
zaměstnání
hlavně
v oblasti
práce
a komunikace s lidmi. Jeden respondent konkrétně uvádí: „studium přináší nové podněty k lepšímu a kvalitnějšímu řešení problematických situací ve styku s lidmi“. Jiný respondent k tomu dodává: „studium mi usnadňuje komunikaci s lidmi, pomáhá mi
diagnostikovat osobnost člověka, jeho chování a napomáhá mi řešit různé situace“. Respondenti u této kategorie také chválí rozsah a kvalitu výuky.
112
Graf č. 46: Kolik studentů OU v Ostravě by ke studiu zvolilo znovu sociální pedagogiku ZVOLIL/A BYCH SI KE STUDIU ZNOVU SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKU? 4; 7%
50; 93%
ano
ne
U odpovědi na tuto otázku se vyskytuje úplně stejné procentuální rozložení
studentů jako u odpovědi na předchozí otázku. 93% studentů se přiklání k odpovědi ano, což jenom potvrzuje jejich celkově kladné hodnocení jejich studia.
15.3 Profese sociálního pedagoga
Studenti OU v Ostravě řadili profesní kompetence z hlediska důležitosti pro
práci sociálního pedagoga nejčastěji následovně:
1. vědomosti ze sociální a sociálně pedagogické oblasti
2. vědomosti z oblasti sociální politiky, sociální práce a práva 3. všeobecné znalosti a vědomosti 4. informační gramotnost
5. manažerské schopnosti 6. jazykové znalosti
7. vědomosti z biomedicíncké oblasti Nejdůležitější schopnosti a dovednosti, kterými by měl sociální pedagog
disponovat, by měly být podle většiny studentů seřazeny takto: 1. schopnost komunikace s jedincem i se skupinou 2. schopnost diagnostikovat prostředí i jedince
3. schopnost využívat metod sociálně pedagogické prevence a terapie 4. schopnost pracovat na sobě (sebereflexe, sebevzdělávání) 5. dovednost asertivního řešení problémů 6. schopnost tvorby projektů
7. schopnost vést dokumentaci 113
Kromě výše nabídnutých možností napsal jeden respondent, že pro práci
sociálního pedagoga je důležité sociální cítění. 16. UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ
Výzkumného šetření se na UHK v Hradci Králové zúčastnilo celkem 96
studentů. Dotazníky byly studentům rozdány během výuky v podzimním semestru 2005. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 80 kompletně vyplněných dotazníků, přičemž 30 dotazníků pochází od studentů kombinovaného studia. Z toho je: -
15 od studentů čtyřletého kombinovaného magisterského studia studijního oboru Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii (jednalo se o 9 studentů
v 9. semestru studia, 5 studentů v 7. semestru studia a o 1 studenta v 5. semestru
-
studia),
15 od studentů navazujícího kombinovaného magisterského studia studijního
oboru Sociální pedagogika (jednalo se o studenty 3. semestru navazujícího studia)
Zbylých 50 dotazníků pochází od studentů prezenčního čtyřletého magisterského
studia. Z toho je: -
-
37 do studentů studijního oboru Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii
(15 studentů ze 3. semestru, 8 studentů z 5. semestru a 14 studentů ze 7. semestru studia)
13 od studentů studijního oboru Sociální pedagogika se zaměřením na TV
a sport (11 studentů ze 3. semestru, 1student z 5. semestru a 1 student ze 7. semestru).
16.1 Kombinované studium 16.1.1 Charakteristika výzkumného vzorku
Výzkumný vzorek byl v rámci kombinovaného studia na UHK z jedné třetiny
tvořen muži a ze dvou třetin ženami. Znázorňuje to následující graf č. 47.
114
Graf č. 47: Pohlaví respondentů kombinovaného studia UHK v Hradci Králové POHLAVÍ RESPONDENTŮ
10; 33% 20; 67%
muž
žena
Graf č. 48: Věk respondentů kombinovaného studia UHK v Hradci Králové VĚK RESPONDENTŮ
4; 13%
1; 3%
6; 20%
4; 13% 9; 31%
6; 20%
25-29 let 40-44 let
30-34 let 45-49 let
35-39 let 50-54 let
Věkové složení respondentů je v rámci kombinovaného studia velmi pestré.
Vzhledem k formě studia a k tomu, že polovinu výzkumného vzorku tvoří studenti navazujícího magisterského studia jsou všichni respondenti starší 25 let.
Graf č. 49: Předchozí studium studentů kombinovaného studia UHK v Hradci Králové PŘEDCHOZÍ STUDIUM RESPONDENTŮ
5; 17% 1; 3% 15; 50%
gymnázium
SOŠ jiného zaměření VŠ
2; 7%
7; 23%
SOŠ ped. či soc. zaměření VOŠ ped.či soc.zaměření
115
Také informace o předchozím studiu respondentů jsou ovlivněny tím, že
polovinu výzkumného vzorku tvoří studenti navazujícího magisterského studia, kteří musí mít již absolvovaný bakalářský stupeň vysokoškolského studia. Jednalo se
šestkrát o obor Sociální patologie a prevence na UHK, čtyřikrát o Policejní akademii
ČR, jedenkrát o obor Sociálně výchovná péče o smyslově postižené na UHK,
o Andragogiku, Zootechniku, Sociální práci a o Fakultu tělesné výchovy a sportu na UK v Praze. Studenti kombinovaného čtyřletého magisterského studia před nástupem na
vysokou školu studovali nejčastěji střední odbornou školu jiného než pedagogického či sociálního zaměření. Jednalo se o tyto školy: stavební (2×), kožešnická, hotelová,
veřejnoprávní, , ekonomická, zemědělská.
Graf č. 50: Profese studentů kombinovaného studia UHK v Hradci Králové PROFESE RESPONDENTŮ 7; 23%
2; 7%
9; 30%
pedagogická oblast
bezpečnostní složky jiné
10; 33%
2; 7%
sociální oblast státní správa
Třetina studentů pracuje v pedagogické oblasti- jedná se především o učitele na
základních školách a učilištích a o pedagogy volného času. Další téměř třetina studentů pracuje v oblasti bezpečnostních složek. Velká část studentů pracuje také na různých pozicích ve státní správě. Položka jiné zahrnuje nezaměstnané.
116
16.1.2 Hodnocení studia Graf č. 51: Spokojenost studentů kombinovaného studia UHK v Hradci Králové s obsahem studia
SPOKOJENOST S OBSAHEM STUDIA
2; 7%
15; 50%
13; 43%
spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
S obsahem studia je přesně polovina studentů spokojena. Zbývající polovinu
tvoří převážně studenti, kteří jsou s obsahem studia spíše spokojeni. Pouze dva respondenti ze 30 vyjadřují spíše nespokojenost.
Graf č. 52: Spokojenost studentů kombinovaného studia UHK v Hradci Králové s organizací studia
SPOKOJENOST S ORGANIZACÍ STUDIA
2; 7% 11; 37%
17; 56%
spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
S organizací studia je více jak polovina studentů spíše spokojena. Zbývající část
studentů vyjadřuje svoji spokojenost či spíše nespokojenost.
117
Graf č. 53: Spokojenost studentů kombinovaného studia UHK v Hradci Králové s kvalitou výuky
SPOKOJENOST S KVALITOU VÝUKY
2; 7%
8; 27%
20; 66%
spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
S kvalitou výuky je 27 % respondentů spokojeno, 66% respondentů spíše
spokojeno a 7% respondentů spíše nespokojeno.
Přístup vyučujících je, jak vyplývá z následujícího grafu č. 54, důvodem pro
spokojenost pro polovinu respondentů. Zbývající polovina se pak rozděluje na větší část (43 %), která je s přístupem vyučujících spíše spokojena a menší část (7%), která je spíše nespokojena.
Graf č. 54: Spokojenost studentů kombinovaného studia UHK v Hradci Králové s přístupem vyučujících
SPOKOJENOST S PŘÍSTUPEM VYUČUJÍCÍCH 2; 7%
15; 50%
13; 43%
spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
118
Graf č. 55: Hodnocení skladby disciplín studeny kombinovaného studia UHK v Hradci Králové
HODNOCENÍ SKLADBY DISCIPLÍN
10; 33%
20; 67%
převážně teoretické předměty
vyvážený poměr teoretických a praktických předmětů
Jak vyplývá z grafu č. 55, dvě třetiny studentů udávají, že se v rámci svého
studia setkávají převážně s teoreticky zaměřenými předměty. Zbylá třetina považuje poměr teoretických a praktických předmětů za vyvážený. Vzhledem k tomu, že ve
studijním plánu není uvedena forma výuky nebylo možné v rámci analýzy studijního
plánu určit poměr prakticky a teoreticky vedených předmětů. Výpovědi studentů není tedy s čím porovnat.
Graf č. 56: Spokojenost studentů kombinovaného studia UHK v Hradci Králové se skladbou disciplín
SPOKOJENOST SE SKLADBOU DISCIPLÍN
12; 40% 18; 60%
ano
ne
Jak je patrné z výše uvedeného grafu, více jak polovina studentů je se skladbou
disciplín spokojena. Svoji spokojenost odůvodňují tím, že vhledem k formě studia považují poměr praktických a teoretických předmětů za dostačující. Respondentům v převážné většině větší zastoupení teoretických předmětů nevadí, naopak to často vítají
s tím, že praxi a zkušenosti získávají ve svém zaměstnání a že potřebují často právě teoretický základ, prostřednictvím něhož se budou moci dále rozvíjet. Studenti, kteří
119
nejsou se skladbou předmětů spokojeni naopak argumentují tím, že jim prakticky zaměřené předměty a celkově praktičtější pojetí výuky chybí. Studium považují za příliš
odtažité od praxe. Výstižně svoje důvody k nespokojenosti uvedl jeden respondent: „hodně historických pramenů a teorie, málo praktických ukázek“.
Graf č. 57: Studium sociální pedagogiky jako příprava na výkon pomáhající profese očima studentů kombinovaného studia UHK v Hradci Králové SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA JAKO PŘÍPRAVA NA VÝKON POMÁHAJÍCÍ PROFESE 4; 13%
26; 87%
ano
ne
26 respondentů ze 30 považuje sociální pedagogiku za dobrou přípravu pro
výkon pomáhající profese. Oceňují především dobrou skladbu předmětů a širokou náplň
studia, která prohlubuje jejich rozhled po všech oblastech sociálně pedagogické práce.
Kladně hodnotí také využitelnost teoretických předmětů ve svých profesích.
Respondenti, kteří se domnívají, že je studium na výkon pomáhající profese nepřipravuje dobře naopak udávají, že teoretické znalosti jsou v praxi nepoužitelné a že je studium nepřipravuje pro konkrétní činnosti.
I přes tyto výhrady by však většina studentů při novém rozhodování, jaký obor
studovat, znovu zvolila sociální pedagogiku. Je to patrné z následujícího grafu č. 58.
120
Graf č. 58: Kolik studentů kombinovaného studia UHK v Hradci Králové by si ke studiu znovu zvolilo sociální pedagogiku
ZVOLIL/A BYCH SI KE STUDIU ZNOVU SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKU? 5; 17%
25; 83%
ano
ne
16.1.3 Profese sociálního pedagoga
Respondenti kombinovaného studia na UHK v Hradci Králové řadili nabídnuté
profesní kompetence dle důležitosti nejčastěji tímto způsobem:
1. vědomosti ze sociální a sociálně pedagogické oblasti
2. vědomosti z oblasti sociální politiky, sociální práce a práva 3. všeobecné znalosti a vědomosti 4. manažerské schopnosti 5. informační gramotnost 6. jazykové znalosti
7. vědomosti z biomedicíncké oblasti Schopnosti a dovednosti vzhledem k důležitosti pro práci sociálního pedagoga
jsou většinou respondentů kombinovaného studia na UHK v Hradci Králové řazeny takto:
1. schopnost komunikace s jedincem i se skupinou 2. schopnost diagnostikovat prostředí i jedince 3. dovednost asertivního řešení problémů
4. schopnost pracovat na sobě (sebereflexe, sebevzdělávání)
5. schopnost využívat metod sociálně pedagogické prevence a terapie 6. schopnost tvorby projektů
7. schopnost vést dokumentaci
121
Nad rámec nabídnutých možností považují studenti za potřebné pro profesi
sociálního
pedagoga
ještě
vědomosti
z multikulturní
výchovy,
z etnografie
a psychologie a znalost veřejné správy (resorty, instituce, legislativy..). Dále považují za
důležité schopnost empatie, spolupráce a organizační schopnosti. Zdůrazňují také význam osobnostních předpokladů pro výkon této profese.
16.2 Prezenční studium 16.2.1 Charakteristika výzkumného vzorku
Zastoupení respondentů ve výzkumném vzorku je, jak je patrné z grafu č. 59,
z hlediska pohlaví poměrně vyrovnané. Z 50 studentů je 28 žen a 22 mužů. Graf č. 59: Pohlaví studentů prezenčního studia UHK v Hradci Králové POHLAVÍ RESPONDENTŮ
22; 44% 28; 56%
muž
žena
Graf č. 60: Věk studentů prezenčního studia UHK v Hradci Králové VĚK RESPONDENTŮ 7; 14%
1; 2%
42; 84%
18-24let
25-29 let
40-44 let
122
Věkové složení respondentů bylo relativně homogenní, většina studentů spadá
do kategorie 18-24 let. Pouze 7 z 50 respondentů spadá do kategorie 25-29 let a jeden respondent do kategorie 40-44 let.
Graf č. 61: Předchozí studium studentů prezenčního studia UHK v Hradci Králové PŘEDCHOZÍ STUDIUM RESPONDENTŮ
4; 8%
20; 40%
3; 6% 18; 36% gymnázium
SOŠ jiného zaměření VŠ
5; 10% SOŠ ped. či soc. zaměření
VOŠ ped. či soc. zaměření
V kategorii předchozí studium respondentů se, jak je patrné z grafu č. 61,
objevily až na jednu všechny nabídnuté možnosti. Nejvíce studentů absolvovalo před
nástupem na vysokou školu gymnázium, o něco méně studentů vystudovalo střední
odbornou školu jiného než pedagogického či sociálního zaměření. Jednalo se to tyto
školy: ekonomická (2×), obchodní akademie (2×), stavební (2×), průmyslová (3×), automobilní, zdravotnická, veterinární, umělecko-průmyslová, zemědělská, textilní,
elektrotechnická, strojní a technická. Vysoké školy byly zastoupeny těmito obory: sportovní management, sociálně výchovná péče o smyslově postižené, speciální pedagogika a sociální práce. 16.2.2 Hodnocení studia
Obsah studia hodnotí většina respondentů spíše kladně. Jak ukazuje následující
graf č. 62, více jak polovina respondentů (28 z 50) je s obsahem spíše spokojena, 16 studentů z 50 je spokojeno zcela. Šest respondentů z 50 je spíše nespokojeno.
123
Graf č. 62: Spokojenost studentů prezenčního studia UHK v Hradci Králové s obsahem studia
SPOKOJENOST S OBSAHEM STUDIA
6; 12%
16; 32%
28; 56%
spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
Graf č. 63: Spokojenost studentů prezenčního studia UHK v Hradci Králové s organizací studia
SPOKOJENOST S ORGANIZACÍ STUDIA
4; 8%
6; 12%
15; 30%
25; 50%
spokojen/a
spíše nespokojen/a
spíše spokojen/a nespokojen/a
S organizací studia je podle grafu č. 63 přesně polovina studentů spíše
spokojena. Ze zbývajících 25 studentů je s organizací studia 15 spíše nespokojeno, 6 zcela spokojeno a 4 zcela nespokojeni.
124
Graf č. 64: Spokojenost studentů prezenčního studia UHK v Hradci Králové s kvalitou výuky
SPOKOJENOST S KVALITOU VÝUKY 1; 2%
9; 18%
5; 10%
35; 70%
spokojen/a
spíše nespokojen/a
spíše spokojen/a nespokojen/a
S kvalitou výuky jsou studenti převážně spíše spokojeni (70%). Úplně spokojeno
je 10% respondentů, 18% respondentů je spíše nespokojeno. Jeden respondent z 50 je s kvalitou výuky nespokojen úplně.
Graf č. 65: Spokojenost studentů prezenčního studia UHK v Hradci Králové s přístupem vyučujících
SPOKOJENOST S PŘÍSTUPEM VYUČUJÍCÍCH 1; 2%
9; 18%
13; 26%
27; 54%
spokojen/a
spíše nespokojen/a
spíše spokojen/a nespokojen/a
Podobně jako kvalita výuky je hodnocen také přístup vyučujících ke studentům.
Více jak polovina studentů (27 z 50) je s přístupem vyučujících spíše spokojena, 13
respondentů z 50 je spokojeno zcela. Podobně jako u kvality výuky je 9 respondentů z 50 s přístupem vyučujících spíše nespokojeno a 1 respondent je nespokojen zcela.
125
Graf č. 66: Hodnocení skladby disciplín studenty prezenčního studia UHK v Hradci Králové
HODNOCENÍ SKLADBY PŘEDMĚTŮ
15; 30%
35; 70%
převážně teoretické předměty
vyvážený poměr teoretických a praktických předmětů
Co se týká skladby disciplín, uvádí 70% respondentů, že se setkávají v rámci
studia převážně s teoretickými předměty, 35% respondentů považuje poměr teoretických a praktických předmětů za vyrovnaný. Tuto situaci nelze ze stejných důvodů jako u studentů kombinovaného studia na této škole srovnat s informacemi ze studijního plánu.
Graf č. 67: Spokojenost studentů prezenčního studia UHK v Hradci Králové se skladbou disciplín
SPOKOJENOST SE SKLADBOU DISCIPLÍN
15; 30%
35; 70% ano
ne
Graf č. 67 vyjadřuje spokojenost studentů se skladbou disciplín, přičemž je na
něm zřejmé, že většina studentů, kteří v předchozí kategorii uvedli, že se studium skládá převážně z teoretických předmětů jsou s touto situací nespokojeni. Tito studenti by v rámci
výuky
ocenili
více
praxí,
více
prakticky
orientovaných
předmětů
a praktických činností, které by rozvíjely kompetence potřebné pro budoucí profesi. Studentům schází také dostatek modelových situací, na jejichž základě by se naučili
pracovat s konkrétními jevy (např. postup při řešení šikany apod.). Teorie je podle 126
studentů často velmi odtažitá od praxe a nemá v praxi využití. Studenti, kteří považují
poměr teoreticky a prakticky vedených předmětů, jsou naopak s touto situací spokojeni.
Jedná se převážně o studenty, jejichž studium je zaměřeno na TV a sport. U této specializace je daleko více praktických předmětů v podobě kurzů tělesné výchovy, což studentům vyhovuje, protože to vyvažuje jinak teoretický charakter výuky.
Graf č. 68: Studium sociální pedagogiky jako příprava na výkon pomáhající profese očima studentů prezenčního studia UHK v Hradci Králové
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA JAKO PŘÍPRAVA NA VÝKON POMÁHAJÍCÍ PROFESE 13; 26%
37; 74%
ano
ne
Téměř tři čtvrtiny studentů se domnívají, že je studium sociální pedagogiky
dobře připravuje na výkon pomáhající profese. Jeden respondent to shrnul následovně:
„studium je velice kvalitní, pestré a pro práci sociálního pedagoga vyvážené“. Respondenti vypovídají, že jim studium poskytuje základy činností a vědomostí potřebných pro práci sociálního pedagoga, vybavuje je teoretickými znalostmi
a všeobecným přehledem v dané problematice. Zajímavá byla v této souvislosti poznámka jednoho respondenta, který považuje sociální pedagogiku za dobrou přípravu
na výkon pomáhající profese, ale upozorňuje na to, že je třeba vhodně vybírat zájemce
o studium. Domnívá se, že někteří studenti nemají pro výkon této profese potřebné kvality, které ani sebelepším studiem získat nemohou. Studenti, kteří se domnívají, že
je studium na výkon pomáhající profese nepřipravuje kvalitně to odůvodňují tím, že studium je málo zaměřené na praxi a na rozvoj praktických dovedností a činností. Jeden respondent si stěžuje také na špatnou koncepci studia a nízkou kvalitu výuky.
127
Graf č. 69: Kolik studentů prezenčního studia UHK v Hradci Králové by si ke studiu zvolilo znovu sociální pedagogiku
ZVOLIL/A BYCH SI KE STUDIU ZNOVU SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKU? 8; 16%
42; 84%
ano
ne
Sociální pedagogiku by si z 50 respondentů znovu ke studiu zvolilo 42 z nich,
což jistě vypovídá o tom, že i když mají respondenti ke svému studiu jisté výhrady, tak celkově hodnotí studium sociální pedagogiky kladně. 16.2.3 Profese sociálního pedagoga
Studenti prezenčního studia na UHK řadili profesní kompetence podle
důležitosti pro práci sociálního pedagoga nejčastěji následovně:
1. vědomosti ze sociální a sociálně pedagogické oblasti
2. vědomosti z oblasti sociální politiky, sociální práce a práva 3. všeobecné znalosti a vědomosti 4. informační gramotnost
5. manažerské schopnosti 6. jazykové znalosti
7. vědomosti z biomedicíncké oblasti Na základě toho, jak schopnosti a dovednosti řadili jednotliví studenti
prezenčního studia na UHK, lze vytvořit tuto hierarchi:
1. schopnost komunikace s jedincem i se skupinou 2. schopnost diagnostikovat prostředí i jedince 3. dovednost asertivního řešení problémů
4. schopnost využívat metod sociálně pedagogické prevence a terapie 5. schopnost pracovat na sobě (sebereflexe, sebevzdělávání) 6. schopnost tvorby projektů
7. schopnost vést dokumentaci 128
Kromě nabídnutých možností uváděli studenti, že je důležité, aby sociální
pedagog dále měl znalosti z psychologie, poradenství a etopedie. Dále považují za
potřebné, aby si student osvojil etické zásady pro práci s klientem. Z osobnostních rysů vyzdvihují respondenti motivaci pro práci s lidmi, schopnost rozhodovat se, empatii, kreativitu a „talent pro práci s lidmi“.
17. UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ Výzkumného šetření se z UTB ve Zlíně zúčastnilo celkem 24 studentů
kombinovaného bakalářského studia studijního oboru Sociální pedagogika. Z toho bylo do výzkumného šetření zařazeno 20 plně vyplněných dotazníků. Studenti byli osloveni
v rámci své výuky na Institutu mezioborových studií v Brně. Z výzkumného vzorku se 15 studentů nacházelo ve čtvrtém semestru studia a 5 v pátém semestru studia.
17.1 Charakteristika výzkumného vzorku
Jak je patrné z grafu č. 70, co se týká pohlaví byl výzkumný vzorek poměrně
vyrovnaný, i přes to však ženy nad muži mírně převažovaly. Graf č. 70: Pohlaví studentů UTB ve Zlíně POHLAVÍ RESPONDENTŮ
8; 40% 12; 60%
muž
žena
129
Graf č. 71: Věk studentů UTB ve Zlíně VĚK RESPONDENTŮ
3; 15%
2; 10%
6; 30%
3; 15%
6; 30%
25-29 let 40-44 let
30-34 let 50-54 let
35-39 let
Věkové složení respondentů je, jak ukazuje graf č. 71, velmi rozmanité.
Vhledem ke kombinované formě studia i zde převažují lidé druhé a třetí věkové kategorie, tedy lidé ve věku 25-34 let. Počtem respondentů jsou pak vyrovnané další
dvě věkové skupiny (35-39 let a 40-44 let). První věková kategorie (18-24 let) není zastoupena ani jedním respondentem.
Graf č. 72: Předchozí studium studentů UTB ve Zlíně PŘEDCHOZÍ STUDIUM RESPONDENTŮ 1; 5%
5; 25%
9; 45% 5; 25%
gymnázium
SOŠ jiného zaměření
SOŠ ped. či soc. zaměření VOŠ jiného zaměření
Z grafu č.72 je patné, že mezi typy předchozího studia respondentů dominují
jako u všech studentů kombinovaného studia střední školy jiného než pedagogického či sociálního zaměření. Stejný podíl pak zaujímají respondenti, kteří před studiem sociální pedagogiky studovali na gymnáziu nebo na střední odborné škole pedagogického či
sociálního zaměření. Mezi středními školami jiného zaměření je zastoupena střední škola ekonomická (2×), hotelová, stavební, elektrotechnická, zdravotní, pěstitelská, společného a veřejného stravování a uměleckých řemesel. Ve výzkumném vzorku se
objevila také jedna vyšší odborná škola jiného zaměření, která byla orientována na právo.
130
Graf č. 73: Profese studentů UTB ve Zlíně
PROFESE RESPONDENTŮ
3; 15%
5; 25%
4; 20% 8; 40%
pedagogická oblast státní správa
bepečnostní složky jiné
Mezi profesemi respondentů převažují profese v oblasti bezpečnostních složek.
Čtvrtina respondentů je pak zaměstnána v oblasti pedagogické, 4 respondenti z 20
pracují ve státní správě. Do kategorie jiné byly zařazeny tyto profese: umělecká maskérka, obchodní zástupce a žena v domácnosti.
17.2 Hodnocení studia
Následující graf č. 74 ukazuje, že s obsahem studia jsou spokojeny tři čtvrtiny
studentů. Zbývající čtvrtina respondentů je s obsahem spíše spokojena. Graf č. 74: Spokojenost studentů UTB ve Zlíně s obsahem studia SPOKOJENOST S OBSAHEM STUDIA
5; 25%
15; 75%
spokojen/a
spíše spokojen/a
131
Graf č. 75: Spokojenost studentů UTB ve Zlíně s organizací studia SPOKOJENOST S ORGANIZACÍ STUDIA
1; 5% 9; 45% 10; 50%
spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
I co se týká organizace studia, vyjadřují respondenti UTB spokojenost či spíše
spokojenost. Mezi 20 respondenty se vyskytl ale i jeden student, který je s organizací studia spíše nespokojen.
Graf č. 76: Spokojenost studentů UTB ve Zlíně s kvalitou výuky SPOKOJENOST S KVALITOU VÝUKY
10; 50%
10; 50%
spokojen/a
spíše spokojen/a
Kvalita výuky je, jak ukazuje graf č. 76, studenty hodnocena spíše kladně.
Polovina respondentů je s kvalitou výuky spokojena, druhá polovina se přiklání k hodnocení „spíše spokojen/a“.
Nejlépe hodnotí respondenti přístup vyučujících. 70% respondentů je
s přístupem vyučujících zcela spokojeno, zbylých 30% respondentů je s přístupem spíše spokojeno. Znázorňuje to následující graf č. 77.
132
Graf č. 77: Spokojenost studentů UTB ve Zlíně s přístupem vyučujících SPOKOJENOST S PŘÍSTUPEM VYUČUJÍCÍCH
6; 30%
14; 70%
spokojen/a
spíše spokojen/a
Graf č. 78: Hodnocení skladby disciplín studenty UTB ve Zlíně HODNOCENÍ SKLADBY DISCIPLÍN
6; 30%
14; 70% převážně teoretické předměty
vyvážený poměr teoretických a praktických předmětů
Podle 70% respondentů převažují ve skladbě disciplín teoretické předměty. 30%
respondentů považuje poměr teoretických a praktických předmětů za vyvážený. Graf č. 79: Spokojenost studentů UTB ve Zlíně se skladbou disciplín SPOKOJENOST SE SKLADBOU DISCIPLÍN
9; 45% 11; 55%
ano
ne
V postoji ke skladbě disciplín se respondenti rozdělili do dvou přibližně
vyrovnaných skupin (viz předešlý graf č. 79). Mírně převažující skupina (55%) je se skladbou disciplín spokojena, přičemž studentům buď vyhovuje vyrovnaný poměr
133
teoretických a praktických předmětů, nebo dávají přednost teoretickému studiu, protože jsou si vědomi, že praktické dovednosti se rozvíjejí až v závislosti na praktických
činnostech, na které není v rámci dálkového studia čas. Druhá skupina respondentů (45%) je se stávající skladbou disciplín nespokojena a chtěli by, aby bylo v rámci studia
více prakticky vedených předmětů a aby měli možnost si získané vědomosti v rámci studia někde ověřit.
Graf č. 80: Studium sociální pedagogiky jako příprava na výkon pomáhající profese očima studentů UTB ve Zlíně
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA JAKO PŘÍPRAVA NA VÝKON POMÁHAJÍCÍ PROFESE 2; 10%
18; 90%
ano
ne
Téměř všichni respondenti (18 z 20) se domnívají, že je studium sociální
pedagogiky dobře připravuje na výkon pomáhající profese. Respondenti oceňují, že jim
studium dává teoretické znalosti a rozhled po sociální problematice, což mohou uplatnit přímo ve svých profesích.
Na otázku, zda by si student/ka opětovně zvolil/a ke studiu obor sociální pedagogika
odpověděli všichni respondenti, že ano.
17.3 Profese sociálního pedagoga
Profesní kompetence, kterými by měl disponovat sociální pedagog, řadili
respondenti z UTB nejčastěji takto:
1. vědomosti ze sociální a sociálně pedagogické oblasti
2. vědomosti z oblasti sociální politiky, sociální práce a práva 3. všeobecné znalosti a vědomosti 4. informační gramotnost 5. jazykové znalosti
6. manažerské schopnosti 134
7. vědomosti z biomedicíncké oblasti Většina studentů UTB řadila schopnosti a dovednosti potřebné výkon pro
profese sociálního pedagoga takto:
1. schopnost komunikace s jedincem i se skupinou 2. schopnost diagnostikovat prostředí i jedince
3. schopnost využívat metod sociálně pedagogické prevence a terapie 4. dovednost asertivního řešení problémů
5. schopnost pracovat na sobě (sebereflexe, sebevzdělávání) 6. schopnost tvorby projektů
7. schopnost vést dokumentaci 18. SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI STUDENTY SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY (OVĚŘENÍ HYPOTÉZ)
18.1 Charakteristika výzkumného vzorku
Graf č. 81: Pohlaví všech respondentů z řad studentů sociální pedagogiky POHLAVÍ RESPONDENTŮ
86; 39% 132; 61%
muž
žena
Ve výzkumném vzorku bylo celkově větší zastoupení žen, čímž byla potvrzena
první moje hypotéza, která tuto okolnost předpokládala. Větší zastoupení žen je podle mého názoru dáno tím, že se jedná zaměření.
o obor humanitního, konkrétně pedagogického
Jak ukazuje následující graf č. 82, ženy převažovaly především v rámci
prezenčního studia, v kombinované formě studia byl poměr žen a mužů téměř vyrovnaný. Ve vzorku kombinovaného studia na OU v Ostravě bylo dokonce zastoupeno více mužů než žen.
135
Graf č. 82: Pohlaví všech respondentů z řad studentů sociální pedagogiky závislosti na formě studia
absolutní počet respondentů
POHLAVÍ RESPONDENTŮ V ZÁVISLOSTI NA FORMĚ STUDIA 66
70
61
60
66
50 40 30
muž žena
25
20 10 0
PS
KS
Graf č. 83: Věk všech respondentů z řad studentů sociální pedagogiky VĚK RESPONDENTŮ
21; 10%
8; 4%
3; 1%
23; 11%
83; 37%
39; 18%
18-24 let 40-44 let
41; 19%
25-29 let 45-49 let
30-34 let 50-54 let
35-39 let
Z hlediska věkového složení byl výzkumný vzorek velmi heterogenní. Je to
patrné z grafu č. 83. Zastoupeno bylo 7 věkových kategorií, přičemž největší zastoupení měly první tři kategorie.
Graf č. 84 ukazuje, že v rámci prezenčního studia dominuje první kategorie,
tedy studenti ve věku 18-24 let, pouze 12 z 91 respondentů je z druhé věková kategorie a jeden z páté věkové kategorie. V rámci kombinovaného studia se naopak velmi málo
vyskytuje první věková skupina a největší zastoupení mají druhá a třetí kategorie, tedy lidé ve věku 25-34 let.
136
Graf č. 84: Věk všech respondentů z řad studentů sociální pedagogiky v závislosti na formě studia
VĚK RESPONDENTŮ V ZÁVISLOSTI NA FORMĚ STUDIA
absolutní počet respondentů
90 80 70
78
60 50 40 30 20 10
29 12
0
18-24 let 40-44 let
39 23 20 8
5
1 PS
24-29 let 45-49 let
30-34 let 50-54 let
3
KS
35-39 let
Graf č. 85: Předchozí studium všech respondentů z řad studentů sociální pedagogiky PŘEDCHOZÍ STUDIUM RESPONDENTŮ
5; 2%
23; 11% 64; 29%
13; 6%
95; 44%
18; 8%
gymnázium
SOŠ ped. či soc. zaměření
VOŠ jiného zaměřní
VŠ
SOŠ jiného zaměření
VOŠ ped. či soc. zaměření
Výše uvedený graf ilustruje, že v rámci předchozího studia studentů sociální
pedagogiky převažují střední školy jiného než pedagogického či sociálního zaměření. To je typické především pro studenty kombinovaného studia (viz graf č. 86). Prezenční
studenti nejčastěji před vstupem na vysokou školu vystudovali gymnázium.
U prezenčních studentů je také častější absolvování středních či vyšších odborných škol pedagogického či sociálního zaměření. Poměrně vysoké zastoupení vysokých škol je
dáno tím, že ve výzkumném vzorku je také 15 studentů navazujícího magisterského studia.
137
Graf č. 86: Předchozí studium všech respondentů z řad studentů sociální pedagogiky v závislosti na formě studia
absolutní počet respondentů
PŘEDCHOZÍ STUDIUM RESPONDENTŮ V ZÁVISLOSTI NA FORMĚ STUDIA 80 70 60 50 40 30 20 10 0
71
38 12
26
24 8
2
PS
gymnázium
SOŠ jiného zaměření VOŠ jiného zaměřní
7
6
5 3
16
KS SOŠ ped. či soc. zaměření
VOŠ ped. či soc. zaměření VŠ
Graf č. 87: Profese všech respondentů kombinovaného studia z řad studentů sociální pedagogiky
PROFESE RESPONDENTŮ 22; 17%
23; 18% 6; 5%
20; 16% 56; 44%
pedagogická oblast
bezpečnostní složky jiné
sociální oblast státní správa
Velmi zajímavé je zjištění, že 44% studentů kombinovaného studia sociální
pedagogiky pracuje v oblasti bezpečnostních složek, zejména v rámci Policie ČR.
V pedagogické oblasti jich pracuje ze 127 pouze 23, tedy 18 % studentů. Moje druhá hypotéza, která předpokládala, že většina studentů kombinovaného studia pracuje v pedagogické oblasti, se tedy nepotvrdila. Překvapivá je i poměrně velká část respondentů pracujících v jiných, se studiem nesouvisejících profesích.
138
18.2 Hodnocení studia
Graf č. 88: Spokojenost všech respondentů z řad studentů sociální pedagogiky s obsahem studia
SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBSAHEM STUDIA 15; 7% 108; 49%
95; 44%
spokojen/a
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
Podle grafu č. 88, je s obsahem studia téměř polovina studentů spokojena,
zbytek studentů je v převážné míře spíše spokojen, pouze 15 studentů z celkového počtu 218 respondentů je spíše nespokojeno.
Graf č. 89: Spokojenost všech respondentů z řad studentů sociální pedagogiky s obsahem studia vhledem k formě studia
absolutní počet respondentů
SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S OBSHEM STUDIA V ZÁVISLOSTI NA FORMĚ STUDIA 80 70 60 50 40 30 20 10 0
spokojen/a
76 48
47 32 12
PS spíše spokojen/a
3
KS spíše nespokojen/a
Graf č. 89 ukazuje, že v rámci kombinovaného studia je obecně více
spokojených studentů než v rámci prezenčního studia. Počet spíše spokojených studentů je v rámci prezenčního a kombinovaného studia takřka vyrovnán. Studenti, kteří jsou spíše nespokojeni pochází převážně z řad prezenčního studia.
139
Graf č. 90: Spokojenost všech respondentů z řad sociální pedagogiky s organizací studia
SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S ORGANIZACÍ STUDIA 6; 3%
42; 19%
66; 30%
104; 48%
spokojen/a
spíše nespokojen/a
S organizací studia je 48%
spíše spokojen/a nespokojen/a
studentů spíše spokojeno, 30% studentů je
s organizací studia spokojeno zcela. Spíše nespokojeno je 19 % studentů, 3% studentů jsou s organizací studia zcela nespokojeny.
Graf č. 91: Spokojenost všech respondentů z řad sociální pedagogiky s organizací studia vzhledem k formě studia
absolutní počet respondentů
SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S ORGANIZACÍ STUDIA V ZÁVISLOSTI NA FORMĚ STUDIA 80 70 60 50 40 30 20 10 0
55
67
37 37 11
6
PS spokojen/a
spíše nespokojen/a
5
KS spíše spokojen/a nespokojen/a
Jak vyplývá z grafu č. 91, spokojenost či spíše spokojenost s organizací studia je
typická především pro studenty kombinovaného studia. U prezenčních studentů je
s organizací studia z celkového počtu 91 respondentů 37 studentů spíše spokojeno, 37 spíše nespokojeno a 6 zcela nespokojeno. Pouze 11 z 91 prezenčních studentů je
s organizací studia zcela spokojeno- na rozdíl od respondentů kombinovaného studia, kde je ze 127 zcela spokojeno 55 studentů.
140
Graf č. 92: Spokojenost všech respondentů z řad sociální pedagogiky s kvalitou výuky SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S KVALITOU VÝUKY 2; 1%
25; 11%
59; 27%
132; 61%
spokojen/a
spíše nespokojen/a
spíše spokojen/a nespokojen/a
Graf č. 92 znázorňuje spokojenost respondentů s kvalitou výuky, přičemž z něj
lze usoudit, že kvalita výuky je studenty posuzována spíše kladně. Z 218 respondentů
je132 studentů s kvalitou výuky spíše spokojeno, dalších 59 studentů je spokojeno úplně.
Graf č. 93: Spokojenost všech respondentů z řad sociální pedagogiky s kvalitou výuky v závislosti na formě studia
absolutní počet respondentů
SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S KVALITOU VÝUKY V ZÁVISLOSTI NA FORMĚ STUDIA 80 70 60 50 40 30 20 10 0
73
59
12
47 18
PS spokojen/a
7
2
spíše nespokojen/a
KS spíše spokojen/a nespokojen/a
I pro kvalitu výuky platí, že je pozitivněji hodnocena z řad studentů
kombinovaného studia. Mezi respondenty kombinovaného studia je větší počet studentů, kteří jsou s kvalitou výuky zcela spokojeni než v mezi studenty prezenčními. Naopak v rámci
prezenčních studentů se nachází více respondentů, kteří jsou
s kvalitou výuky spíše nespokojeni.
Také přístup vyučujících je, jak ukazuje následující graf č. 94,
hodnocen
studenty většinou pozitivně v oblasti spíše spokojenosti či spokojenosti úplné. 141
Z celkového počtu 218 respondentů je s přístupem vyučujících pouze 15 respondentů
spíše nespokojeno, jeden respondent vyjadřuje svoji úplnou nespokojenost. Spokojenost s přístupem vyučujících v závislosti na formě studia ilustruje graf č. 95.
Graf č. 94: Spokojenost všech respondentů z řad sociální pedagogiky s přístupem vyučujících
SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S PŘÍSTUPEM VYUČUJÍCÍCH 1; 0%
15; 7%
95; 44% 107; 49%
spokojen/a
spíše nespokojen/a
spíše spokojen/a nespokojen/a
Graf č. 95: Spokojenost všech respondentů z řad sociální pedagogiky s přístupem vyučujících v závislosti na formě studia
absolutní počet respondetnů
SPOKOJENOST RESPONDENTŮ S PŘÍSTUPEM VYUČUJÍCÍCH V ZÁVISLOSTI NA FORMĚ STUDIA 70 60 50 40 30 20 10 0
66 49
58
29 12
PS spokojen/a
1
spíše nespokojen/a
3
KS spíše spokojen/a
nespokojen/a
Vyhodnocení předchozích tří kategorií vyvrátilo moji třetí hypotézu, ve které
jsem předpokládala, že studenti prezenčního studia budou hodnotit organizaci studia,
kvalitu výuky a přístup vyučujících pozitivněji než studenti studia kombinovaného.
Přesvědčení, že větší časová dotace výuky u prezenčního studia a častější kontakt studentů s vyučujícími bude mít pozitivní vliv na hodnocení těchto položek se ukázalo jako mylné.
142
Graf č. 96: Hodnocení skladby disciplín všemi respondenty z řad studentů sociální pedagogiky
HODNOCENÍ SKLADBY DISCIPLÍN
87; 40% 124; 57% 7; 3%
převážně teoretické předměty převážně praktické předměty
vyvážený poměr teoretických a praktických předmětů
Co se týká skladby disciplín, uvádí 57% studentů, že se ve svém studiu setkává
především s teoreticky zaměřenými předměty. 40% studentů považuje poměr teoreticky
a prakticky zaměřených předmětů z vyvážený. Pouze 3% respondentů uvádí, že se v rámci studia setkávají spíše s prakticky zaměřenými předměty (viz graf č. 96).
Čtvrtá hypotéza, která předpokládala, že studenti budou uvádět, že ve studiu
převažují spíše teoretické předměty se tedy potvrdila. Výsledek je ale relativně těsný. Graf č. 97: Hodnocení skladby disciplín všemi respondenty z řad studentů sociální pedagogiky v závislosti na formě studia
absolutní počet respondentů
HODNOCENÍ SKLADBY DISCIPLÍN V ZÁVISLOSTI NA FORMĚ STUDIA 80 70 60 50 40 30 20 10 0
69
55
55
32 4
3
PS
KS
převážně teoretické předměty převážně praktické předměty
vyvážený poměr teoretických a praktických předmětů
Graf č. 97 ukazuje, že forma studia nemá na hodnocení skladby disciplín příliš
velký vliv. Studenti prezenčního a kombinovaného studia se ke skladbě disciplín vyjadřovali velmi podobně. .
143
Graf č. 98: Spokojenost všech respondentů z řad studentů sociální pedagogiky
se skladbou disciplín
SPOKOJENOST SE SKLADBOU DISCIPLÍN
90; 41% 128; 59%
ano
ne
Graf č. 99: Spokojenost všech respondentů z řad studentů sociální pedagogiky se skladbou disciplín v závislosti na formě studia
absolutní počet respondentů
SPOKOJENOST SE SKLADBOU DISCIPLÍN V ZÁVISLOSTI NA FORMĚ STUDIA 94
100 80 60 40
57 34
33
20 0
PS
KS ano
ne
Jak ukazují dva výše uvedené grafy, se skladbou předmětů je 59% studentů
spokojeno, zbývajících 41 % respondentů se skladbou disciplín spokojeno není. Velmi
se však odlišuje situace u prezenčního a u kombinovaného studia. Zatímco studenti kombinovaného studia jsou se skladbou disciplín ve větší míře spokojeni, u prezenčních studentů převažují studenti nespokojení.
84 % studentů se, jak je vidno z následujícího grafu č. 100,
domnívá, že
studium sociální pedagogiky je vhodnou přípravou na výkon pomáhající profese. 16 %
respondentů pak sociální pedagogiku za dobrou přípravu na výkon pomáhající profese nepovažuje, přičemž většina těchto respondentů je z řad prezenčního studia (graf č. 101)
144
Graf č. 100: Studium sociální pedagogiky jako příprava na výkon pomáhající profese očima všech respondentů s řad studentů sociální pedagogiky
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA JAKO PŘÍPRAVA NA VÝKON POMÁHAJÍCÍ PROFESE 35; 16%
183; 84%
ano
ne
Graf č. 101: Studium sociální pedagogiky jako příprava na výkon pomáhající profese očima všech respondentů s řad studentů sociální pedagogiky (v závislosti na formě studia)
absolutní počet respondentů
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA JAKO PŘÍPRAVA NA VÝKON POMÁHAJÍCÍ PROFEE (V ZÁVISLOSTI NA FORMĚ STUDIA) 140
116
120 100 80 60
ano ne
67
40
24
20 0
PS
11
KS
Ještě větší část studentů (91%) uvádí, že by si v případě nového rozhodování
zvolilo ke studiu opět sociální pedagogiku (viz. graf č. 102). Graf č. 103 ukazuje, že
v této kategorii není rozdíl mezi studenty prezenčního a kombinovaného studia příliš
velký. Obecně lze tedy konstatovat, že většina studentů sociální pedagogiky považuje toto studium za přínosné a za dobrou přípravu na výkon pomáhající profese.
145
Graf č. 102: Kolik studentů by si ze všech respondentů z řad studentů sociální pedagogiky zvolilo ke studiu znovu sociální pedagogiku
ZVOLIL/A BYCH SI KE STUDIU ZNOVU SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKU? 25; 11%
193; 89%
ano
ne
Graf č. 103: Kolik studentů by si ze všech respondentů z řad studentů sociální pedagogiky zvolilo ke studiu znovu sociální pedagogiku (v závislosti na formě studia)
absolutní počet respondentů
KOLIK RESPONDENTŮ BY SI ZVOLILO KE STUDIU ZNOVU SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKU (V ZÁVISLOSTI NA FORMĚ STUDIA) 140
116
120 100
80
77
ano ne
60 40
14
20 0
PS
11
KS
18.3 Profese sociálního pedagoga
Na základě toho, jak profesní kompetence důležité pro výkon pomáhající profese
nejčastěji řadili jednotliví studenti, lze vytvořit jejich následující pořadí takto: 1. vědomosti ze sociální a sociálně pedagogické oblasti
2. vědomosti z oblasti sociální politiky, sociální práce a práva 3. všeobecné znalosti a vědomosti 4. informační gramotnost
5. manažerské schopnosti 6. jazykové znalosti
7. vědomosti z biomedicíncké oblasti 146
Schopnosti a dovednosti potřebné pro výkon profese sociálního pedagoga řadili
respondenti prezenčního i kombinovaného studia nejčastěji následovně: 1. schopnost komunikace s jedincem i se skupinou 2. schopnost diagnostikovat prostředí i jedince
3. schopnost využívat metod sociálně pedagogické prevence a terapie 4. schopnost pracovat na sobě (sebereflexe, sebevzdělávání) 5. dovednost asertivního řešení problémů 6. schopnost tvorby projektů
7. schopnost vést dokumentaci Takto se potvrdily moje poslední dvě hypotézy, které předpokládaly, že
z profesních kompetencí budou studenti prezenčního i kombinovaného studia na první
místo nejčastěji řadit vědomosti ze sociální a sociálně-pedagogické oblasti a ze schopností a dovedností pak schopnost komunikace s jedincem i se skupinou.
18.4 Shrnutí
Dotazníkové šetření mezi 218 studenty sociální pedagogiky (127 studentů
kombinovaného studia, 91 studentů prezenčního studia) ukázalo, že sociální pedagogika
jako obor vysokoškolského studia je studenty hodnocen spíše kladně. Obecně lze konstatovat, že studenti jsou s obsahem studia, jeho organizací, kvalitou výuky
a s přístupem vyučujících v převážné většině spokojeni či spíše spokojeni, přičemž
vyšší míra spokojenosti je překvapivě charakteristická především pro studenty kombinovaného studia.
Ve skladbě disciplín převažují dle výpovědí respondentů spíše teoretické
předměty, relativně
velká část respondentů považuje ale poměr teoreticky
a prakticky zaměřených předmětů za vyrovnaný. Se skladbou disciplín z hlediska
teoretického či praktického zaměření jsou studenti spíše nespokojeni, přičemž je opět
charakteristická nižší míra spokojenosti pro studenty prezenčního studia než pro studenty kombinovaného studia.
Pro profesi sociálního pedagoga považuje většina studentů za nejvíce důležité
vědomosti ze sociální a sociálně pedagogické oblasti, vědomosti ze sociální politiky,
sociální práce a práva a všeobecné vědomosti a znalosti. Ze schopností pokládá většina
respondentů za nejdůležitější schopnost komunikace s jedincem i se skupinou, schopnost diagnostikovat jedince i prostředí a schopnost využívat metod sociálně pedagogické prevence a terapie.
147
Při interpretaci výsledků dotazníkového šetření je třeba mít na paměti, že názory
a postoje studentů jsou značně ovlivněny tím, na jaké škole obor sociální pedagogika
studují. V této souvislosti je třeba opatrnosti také vzhledem k tomu, že výzkumné
vzorky respondentů z jednotlivých škol byly různě početné, což samozřejmě závěrečné shrnutí výsledků také ovlivnilo.
148
Závěr
Sociální pedagogiku nelze, i přes to, že se na vědecké scéně objevuje
intenzivněji od počátku devadesátých let, považovat za disciplínu zcela novu. Jako
pedagogická disciplína se sociální pedagogika s rozdílnou intenzitou rozvíjí v různých zemích od přelomu 19. a 20 století. Dodnes přitom neexistuje jednotné pojetí sociální
pedagogiky, jejího obsahu a předmětu a to mezi jednotlivými zeměmi a často ani mezi autory v rámci jedné země. Toto neukončené hledání vědního profilu může být na jednu
stranu pociťováno jako slabina a nedostatek sociální pedagogiky, na stranu druhou ponechává prostor pro změnu, vývoj a otevřenost potřebám praxe.
Obecně lze konstatovat, že pro Českou republiku je charakteristické spíše širší
pojetí sociální pedagogiky i nově se rozvíjejícího se studijního oboru sociální
pedagogika. Sociální pedagogika je chápána jako vědecká disciplína, která se zabývá především člověkem jako individualitou, vztahem jedince a společnosti, prostředím a jeho vlivem na utváření osobnosti, procesy
socializace a resocializace. Sociální
pedagogika svoje působení postupně zaměřila zejména do dvou hlavních směrů: jednak do oblasti preventivní péče, jednak do oblasti terapeutické, nápravné péče. Preventivní
péče se zaměřuje především na takové působení na jednotlivce a skupiny, které vede k jejich optimálnímu rozvoji ve smyslu zdravého životního způsobu a hodnotného
naplňování volného času. V tomto směru se sociální pedagogika orientuje na celou populaci.
Terapeutická oblast sociální pedagogiky se zaměřuje zejména na oblast
sociálních deviací, na pomoc deviantně se chovajícím jedincům či skupinám a na
podporu skupin a jedinců nějakým způsobem rizikových, ohrožených nebo sociálně znevýhodněných.
V souvislosti s tím, jak se od počátku devadesátých let konstituovala sociální
pedagogika jako vědecká disciplína, se začala sociální pedagogika formovat také jako studijní obor na středních, vyšších odborných a vysokých školách. Na českých vysokých školách se sociální pedagogika objevuje jako samostatný studijní obor poprvé
v akademickém roce 1994/1995, kdy byl v kombinované formě otevřen na Ostravské
univerzitě v Ostravě bakalářský studijní obor Sociální pedagogika- prevence
a resocializace. Později se, především vzhledem ke stále větší poptávce po kvalifikovaných odbornících schopných podílet se na řešení praktických i teoretických problémů v sociální oblasti, dalších vysokých školách.
studijní obor sociální pedagogika začal objevovat na
V současné době lze v České republice studovat sociální pedagogiku na šesti
vysokých školách, celkem v 15 studijních oborech a to jak v prezenční tak 149
v kombinované formě. Více jak polovinu těchto studijních oborů tvoří studijní obory
bakalářské (8), magisterské studijní obory jsou realizovány pouze na Univerzitě Hradec
Králové (3). Absolventi bakalářského studia sociální pedagogiky mohou na třech
vysokých školách pokračovat ve studiu v navazujícím magisterském programu (4). V současné době se však připravuje otevření navazujícího magisterského programu na dalších dvou vysokých školách. Možnosti studovat studijní obor sociální pedagogika se
tedy nadále rozšiřují, což může být důkazem toho, že si tento obor již vydobyl své místo mezi studijními humanitně zaměřenými obory a že se prokázala jeho potřebnost.
Realizace studijního oboru sociální pedagogika probíhá v České republice, jak je
patrné z analýzy 14 vysokoškolských studijních oborů, ve dvou základních koncepcích.
První pojetí tohoto studijního oboru více zdůrazňuje preventivní oblast a to především svým zaměřením do oblasti volného času. Jedná se například o studijní obor Sociální
pedagogika a volný čas (PdF MU v Brně), obor Sociální pedagogika se zaměřením na
TV a sport (UHK v Hradci Králové) či obor Sociální pedagogika a poradenství (FF MU v Brně). Druhé pojetí tohoto studijního oboru zdůrazňuje spíše problematiku sociálních
deviací a práci s již nějakým způsobem ohroženou či rizikovou populací, tedy oblast terapeutickou. Jde o studijní obory jako Sociální pedagogika- prevence a resocializace (OU v Ostravě), Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii (UHK v Hradci Králové) či Sociální pedagogika (JČU v Českých Budějovicích).
Tyto dvě koncepce se odráží také v tom, jaké disciplíny obsahují studijní plány
jednotlivých škol. Analýza studijních plánů, kterou jsem v rámci své diplomové práce
provedla, ukázala, že studijní obory, které se zaměřují především na oblast prevence akcentují především disciplíny z oblasti pedagogické a psychologické. Ve studijních
oborech zaměřených do oblasti terapeutické převažují naopak spíše disciplíny z oblasti sociální, z oblasti práva a kriminalistiky.
Cílem studijního oboru sociální pedagogika se podle mého názoru v České
republice obecně stala příprava náležitě vybavených odborníků- sociálních pedagogů, kteří se mohou uplatnit v široké oblasti společenského života v preventivní
a terapeutické práci s dětmi, mládeží a dospělými. Jejich uplatnění je z teoretického hlediska možno spatřovat jak ve státních institucích, tak v soukromých organizacích a sdruženích. Jedná se především o instituce a organizace působící v resortu školství, práce a sociálních věcí, zdravotnictví, vnitra a spravedlnosti. To potvrzují také profily
absolventů jednotlivých vysokoškolských studijních oborů. Problém však lze spatřovat v tom, že označení sociální pedagog se prozatím nepodařilo dostat do nomenklatury profesí, což sociálním pedagogům jejich uplatnitelnost v praxi často znesnadňuje.
150
Profily absolventů oboru sociální pedagogika jednotlivých vysokých škol v ČR
dále uvádějí, že by sociální pedagogové měli mít vědomosti všeobecné, vědomosti
oborové a vědomosti specifické, zaměřené na určitou oblast působení (často v souvislosti s profilací v určité oblasti sociální pedagogiky). Za důležité schopnosti
a dovednosti pro výkon profese sociálního pedagoga jsou ve shodě s teorií považovány
dovednost a schopnost komunikace a spolupráce, schopnost řešit konfliktní situace, dovednost diagnostikovat jedince a prostředí, schopnost aplikovat vědomosti a znalosti v praxi, vytvářet a realizovat projekty a programy.
Dotazníkové šetření mezi 218 studenty sociální pedagogiky (127 studentů
kombinovaného studia, 91 studentů prezenčního studia) ze 4 vysokých škol ukázalo, že sociální pedagogika jako obor vysokoškolského studia je studenty hodnocen spíše
kladně. Hodnocení studentů se samozřejmě liší v závislosti na tom, na jaké vysoké škole
studují. Obecně lze říci, že jsou studenti s obsahem studia, jeho organizací, kvalitou výuky a s přístupem vyučujících v převážné většině spokojeni či spíše spokojeni.
Překvapivé je, že vyšší míra spokojenosti je charakteristická především pro studenty kombinovaného studia. Studenti prezenčního studia naopak zaujímají ke svému studiu celkově více kritických postojů. Ve skladbě disciplín převažují dle výpovědí respondentů spíše teoretické předměty, velká část respondentů však ale považuje poměr
teoreticky a prakticky zaměřených předmětů za vyrovnaný. Mezi studenty spokojenými
či nespokojenými se skladbou disciplín mají mírnou převahu studenti nespokojení,
přičemž je opět charakteristická nižší míra spokojenosti pro studenty prezenčního studia
než pro studenty kombinovaného studia. Tuto situaci lze na základě vysvětlení respondentů interpretovat tak, že studentům kombinovaného studia teoretický ráz výuky
často vyhovuje, protože je pro ně příležitostí k doplnění chybějících teoretických
profesních poznatků. Praxi a zkušenosti s uplatňováním těchto poznatků v konkrétních situacích mají pak studenti kombinovaného studia možnost získat v rámci svého zaměstnání.
Studenti prezenčního studia možnost aplikace poznatků do praxe ve
většině případů nemají a proto považují pouze teoretické studium za nedostačující.
Chybí jim právě moment aplikace, představa a pochopení toho, jak uvedené teoretické poznatky mohou v praxi fungovat a kde je mohou uplatnit. I přes to považuje většina respondentů z řad prezenčních i kombinovaných studentů studium sociální pedagogiky
za dobrou přípravu pro výkon pomáhající profese a pokud by se měli znovu rozhodnout,
tak by si ke studiu znovu zvolili právě sociální pedagogiku, což podle mého názoru zpětně vypovídá o jejich spokojenosti se studiem.
151
Pro profesi sociálního pedagoga považuje většina studentů za nejvíce důležité
vědomosti ze sociální a sociálně pedagogické oblasti, vědomosti ze sociální politiky,
sociální práce a práva a všeobecné vědomosti a znalosti. Ze schopností pokládá většina
respondentů za nejdůležitější schopnost komunikace s jedincem i se skupinou, schopnost diagnostikovat jedince i prostředí a schopnost využívat metod sociálně pedagogické prevence a terapie. Studenti se dále domnívají, že by sociální pedagog měl
mít další charakteristiky nad rámec těch, které byly uvedeny v dotazníku. Nejvíce
respondentů v této souvislosti uvádělo empatii, flexibilitu, kreativitu, emoční zralost, talent a nadšení pro práci s lidmi, schopnost rozhodovat se a organizační schopnosti. Tyto charakteristiky lze často považovat za určité osobnostní předpoklady pro výkon
profese sociálního pedagoga. Z toho je patrné, že sami studenti jsou vědomi toho, že pro výkon profese sociálního pedagoga jsou vedle určitých vědomostí, znalostí a dovedností potřeba také jisté osobnostní předpoklady, které sociálnímu pedagogovi pomohou zvládnout často velmi vysoké nároky pomáhající profese.
Na závěr lze říci, že vysokoškolský studijní obor sociální pedagogika již má
svoje místo mezi ostatními humanitními obory. Toto místo si sociální pedagogika bezpochyby získala tím, že prokázala svoji potřebnost a svůj velký potenciál, jenž podle mého názoru spočívá především v přípravě profesionálů, kteří jsou prostřednictvím
různých metod a forem působení (např. edukativního, poradenského, intervenčního, preventivního aj) schopni pozitivně ovlivňovat životní dráhy jednotlivců i sociálních skupin a tím přispívat k řešení sociálních problémů současnosti i budoucnosti.
152
Literatura:
POUŽITÉ ZDROJE
Aktuální problémy sociální pedagogiky. Brno: Paido, 1999. 58 str. ISBN 80-85931-66-4
BAKOŠOVÁ, Zlatica. Sociálna pedagogika (vybrané problémy). Bratislava: Univerzita
Komenského v Bratislavě, 1994. 80str. ISBN 80-223-0817
BAKOŠOVÁ, Zlatica. Sociálna pedagogika ako študijný odbor. Pedagogická revue,
2000, č. 4, s. 367 – 375
BAKOŠOVÁ, Zlatica. Sociálny pedagog a jeho kompetencie. Pedagogická revue, 2005, roč. 57, č.1. s. 12 – 21
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 207 str.
ISBN 80-85931-79-6
HAŠKOVEC, Jiří. Ke koncepci české sociální pedagogiky. Éthum, 1995, č. 8/9, s.10 – 14
HRADEČNÁ, Marie a kol. Vybrané problémy sociální pedagogiky. Praha: Karolinum, 1998. 89 str.
ISBN 80-7184-015-7 HRONCOVÁ, Jolana. Sociálna pedagogika-vývin a súčasný stav. Pedagogická revue, 2005, roč. 57, č.1, str.4 -10
HŘEBÍČEK, Libor. Ke koncepci vysokoškolského oborového studia- sociální
pedagogika. In Sociální pedagogika jako vědecká a společensky užitá disciplína. Brno:
Institut mezioborových studií Brno, 2000a str. 361-364 ISBN 80-90-2936-0-3
153
HŘEBÍČEK, Libor. Vědní a aplikační tvář sociální pedagogiky. In Sociální pedagogika
jako vědecká a společensky užitá disciplína. Brno: Institut mezioborových studií Brno, 2000b str. 7 – 16
ISBN 80-90-2936-0-3 JEDLIČKA, Richard, KLÍMA, Petr. Aktuální otázky terénní sociálně pedagogické
práce s neorganizovanými skupinami dětí a mládeže. Pedagogika, 2004, roč. 54 , č. 1, str. 4-18
KLAPILOVÁ, Světla. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Olomouc: UP, 2001. 63 str. ISBN 80-7067-699-8
KLÍMA, Petr. K epistemologickým a metodologickým zdrojům sociální pedagogiky. Éthum, 1993, str.3 -11
KNOTOVÁ, Dana. Sociální pedagogika a její studium na vysoké škole. In Transformace našeho školství. Brno: Česká pedagogická společnost, 1997. str. 161 -162 ISBN 80-85615-21-5
KNOTOVÁ, Dana. Jaká je česká sociální pedagogika? In Konstituování Sociální
pedagogiky jako vědeckého oboru. Brno: Institut mezioborových studií, 2004. str. 61 – 66
ISBN 80-902936-5-4 KRAUS, Blahoslav. K aktuálním problémům sociální pedagogiky. Pedagogická
orientace, 1995, č. 15. s. 58 - 61
KRAUS, Blahoslav. Pohled na současnou sociální pedagogiku. Pedagogika, 1996, roč.
46, č.1, s. 117 – 123
KRAUS, Blahoslav. Sociální pedagogika jako vědní disciplína a jako studijní obor. In
Sociální pedagogika jako vědecká a společensky užitá disciplína. Brno: Institut mezioborových studií Brno, 2000. str. 68 - 76 ISBN 80-90-2936-0-3
154
KRAUS, Blahoslav, POLÁČKOVÁ, Věra a kol. Člověk K otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido, 2001. 199 str.
prostředí – výchova.
ISBN 80-7315-004-2
KRAUS, Blahoslav. Sociální pedagogika, její antropologická orientace a aktuální
trendy vývoje oboru. In Socialia Olomouc 2003. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004a. str. 10-16
ISBN 80-244-0878--3 KRAUS, Blahoslav. K aktuálnímu pojetí a postavení sociální pedagogiky. In
Konstituování Sociální pedagogiky jako vědeckého oboru. Brno: Institut mezioborových
studií, 2004b. str. 9 – 19 ISBN 80-902936-5-4
KUČERA Zdeněk, ŠTVERÁK, Vladimír. Chrestomatie z dějin pedagogiky. Praha: Karolinum, 1999. 491 str. ISBN 80-7184626
MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2003. 288str. ISBN 80-7178-549-0
MOUCHA, Zdeněk. Historické aspekty vývoje vědeckého oboru sociální pedagogika. Éthum, 1993, č. 3. str. 4-9
ONDREJKOVIČ, Peter. Poznámky ke konstituovanou sociálnej pedagogiky ako vedy.
In Konstituování Sociální pedagogiky jako vědeckého oboru. Brno: Institut
mezioborových studií, 2004. str. 78 - 86 ISBN 80-902936-5-4
PALÁN, Zdeněk. Lidské zdroje. Výkladový slovník. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7
PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 4. vydání.
Praha: Portál, 2001. 322 str. ISBN 80-7178-579-2
155
PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2000. 272 str. ISBN 80-7178-399-4
PŘADKA, Milan, KNOTOVÁ, Dana, FALTÝSKOVÁ, Jarmila. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999. 45 str. ISBN 80-210-1946-8
Přehled bakalářských a magisterských studijních programů a studijních oborů na
vysokých školách, fakultách a jiných součástech vysokých škol v České republice, k jejichž studiu budou uchazeči přijímáni pro akademický rok 2006/2007. Učitelské noviny, 2005, roč. 108, č. 39-40.
ŠVEC, V. Vzdělávací a vědecko-výzkumná dimenze sociální pedagogiky. In Sociální pedagogika jako obor vysokoškolského studia. Brno: Institut mezioborových studií, 2002. str. 11 – 17
ISBN 80-902936-1-1 TUGGENER, Hans. Sociální pedagog- profesní model. Éthum, 1995, č.8/9, s. 47 – 54 VELÍNSKÝ, Stanislav. Individuální základy sociální pedagogiky: pokus o vymezení oboru a úkolu sociální pedagogiky. Brno: Nové školy, 1927. 265 str.
WROCZYŃSKI, Ryszard. Sociálna pedagogika. Bratislava: Slovenské pedagogické
nakladatelstvo Bratislava, 1968. 309 str.
Zákon 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů
[online] [cit. 29.9.2005 ]
Dostupný z :< http://certik.ruk.cuni.cz/asuk/zakon9804.html>
Internetové zdroje:
Webové stránky jednotlivých vysokých škol a pracovišť: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích http://www.jcu.cz/index.html/cs
http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/bc-socped.phtml 156
Masarykova univerzita v Brně http://www.muni.cz
http://www.phil.muni.cz
http://www.phil.muni.cz/ped http://www.ped.muni.cz
http://www.ped.muni.cz/wsocedu/ Ostravská univerzita v Ostravě http://www.osu.cz/
http://www.osu.cz/fpd/kpd/index.php Univerzita Hradec Králové v Hradci Králové http://www.uhk.cz
http://www.uhk.cz/pdf/
http://pdf.uhk.cz/ksop/kscp.htm Univerzita Karlova v Praze http://www.cuni.cz
http://www.htf.cuni.cz/ Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně http://web.utb.cz/
http://web.uni.utb.cz/
http://web.utb.cz/?id=0_1_19&lang=cs&type=0 http://www.ims-brno.cz/index.php?aID=56 Ostatní:
http://web.uni.utb.cz/cs/docs/_stav_pedagogick_ch_v_d_2(1).ppt http://www.msmt.cz
157
RESUMÉ Diplomová práce se zabývá relativně novým studijním oborem „sociální pedagogika“,
který se v České republice začal realizovat od poloviny devadesátých let minulého století. Diplomová práce podává přehled o tom, co je sociální pedagogika a jaké
studijní obory lze v rámci sociální pedagogiky v České republice v současné době
studovat. Analyzováno je celkem 14 studijních oborů (7 bakalářských, 3 magisterské a 4 navazující magisterské) z pěti vysokých škol. Pozornost je zaměřena především na
to, jak jsou tyto studijní obory na jednotlivých vysokých školách koncipovány a jaké možnosti uplatnění mají jejich absolventi v praxi. Tyto informace jsou doplněny tím,
jak studium sociální pedagogiky hodnotí samotní studenti tohoto studijního oboru (studenti prezenčního i kombinovaného studia) a co považují za důležité pro výkon své budoucí profese.
Thesis deals with relatively new field of study of „social pedagogy“, which has begun to realize in the Czech republic since mid-1990s. Thesis offers survey about what is social pedagogy and which university fields of study are possible in the Czech republic in
present time to attend. Thesis includes analysis of 14 fields of study (7 bachelors degree, 3 masters degree and 4 follow-up degree programs) from five universities. The
attention is paid to how are these social pedagogy fields of study at particulary universities drawn and what possibilities of being of use have their graduates. These pieces of information are replenished with how is study of social pedagogy evaluated by
students of this field of study theirself (students of full-time and also in-service courses) and what students consider to be important to excercise of their future proffesion.
158
PŘÍLOHY
Příloha č. 1: Model kompetencí sociálního pedagoga
(převzato z Kraus, Poláčková, 2001, str. 36)
Příloha č. 2: Anketa
Instrukce pro vyplnění:
ANKETA
Anketa se skládá z otevřených otázek. Odpovědi vpisujte přímo k těmto otázkám U jednotlivých otázek je ponechán prostor pro Vaši odpověď, přičemž si samozřejmě velikost tohoto prostoru můžete přizpůsobit svým potřebám. Přípustná je samozřejmě i možnost, že pokud se Vám nechce některé otázky vyplňovat a můžete mi poskytnout materiál, ve kterém odpovědi na své otázky najdu, že mi tyto materiály zašlete, aniž byste to v této anketě vypisovali (předpokládám to především u otázek č. 3, 5 a 6). Další instrukce jsou uvedeny kurzívou přímo u otázek. 1. V jaké podobě se na vašem pracovišti v současné době studuje sociální pedagogika? Do následující tabulky prosím vypište v jakých programech a pod jakými názvy se obor sociální pedagogika na Vaší škole vyučuje. Instrukce k vyplnění: Typ programu: B = bakalářské studium, M = magisterské studium, N= následné magisterské studium Forma studia: P = prezenční forma, K = kombinovaná forma Délku studia uvádějte v letech. Počet studentů = kolik studentů je ročně přijímáno ke studiu Název programu
Typ Název oboru programu
Forma Délka Počet studia studia studentů
2. Odkdy se obor sociální pedagogika na vašem pracovišti studuje jako samostatný studijní obor?
V jakém akademickém roce byl obor sociální pedagogika studentům otevřen?
Jaký byl název oboru?
V jaké formě byl tento obor nabízen?
3. Uveďte prosím charakteristiku Vámi nabízeného studijního oboru sociální pedagogika. V případě, že nabízíte studium sociální pedagogiky ve více podobách, napište prosím charakteristiky všech Vámi nabízených studijních oborů sociální pedagogika.
4. Jaká je organizace studia? V případě, že Vaše pracoviště nabízí studium oboru sociální pedagogika ve více podobách, vypište prosím odpovědi pro všechny obory, typy a formy studia, které nabízíte a označte o jaký o jaký obor, typ programu či formu studia se jedná.
Mají studenti možnost volit si v rámci studia nějakou studijní profilaci? V případě, že ano, vypište prosím jaké profilace program nabízí?
Jaká je skladba disciplín u státní závěrečné zkoušky?
Jak často a s jakou časovou dotací probíhá výuka u kombinované formy studia?
Je ve studiu využíván kreditový systém? V případě, že ano, odkdy kreditový systém na Vaší škole funguje?
5. Jaká je struktura studijního plánu?
názvy předmětů kreditové hodnoty předmětů (v případě, že využíváte kreditový systém) rozsah výuky jednotlivých předmětů zakončení předmětů
6. Jaký je profil absolventa?
Příloha č. 3: Dotazník DOTAZNÍK
Vážené studentky, vážení studenti,
ráda bych Vás požádala o vyplnění krátkého dotazníku, který se týká Vašeho studia sociální pedagogiky. Dotazník je koncipován pouze pro mé studijní účely, jeho vyplněním mi budete nápomocni při psaní mé diplomové práce na téma Sociální pedagogika jako studijní obor na vysokých školách v České republice. Výzkum je zcela anonymní, v žádném případě se tedy nemusíte obávat zneužití informací, které poskytnete.
Instrukce pro vyplnění: Dotazník se skládá z uzavřených, polozavřených i otevřených otázek. Není-li uvedeno jinak, volte při svých odpovědích vždy pouze jednu možnost. U Vámi zvolené odpovědi vyznačte do naznačeného pole křížek. V případě, že se zmýlíte, celé pole zabarvěte a vyznačte křížkem jiné. Dále se řiďte vždy podle instrukcí u jednotlivých otázek. Doplňující instrukce k otázkám jsou uváděny tučnou kurzívou. 1. Pohlaví: 2. Věk:
muž
____________
žena
3. Sociální pedagogiku studujete ve formě: 4. Jaký typ studijního programu studujete:
5. V současné době se nacházíte v semestru: prvním druhém třetím šestém
sedmém
osmém
devátém
prezenční
kombinované
čtvrtém
pátém
bakalářský
magisterský
desátém
6. Před zahájením studia oboru sociální pedagogika jste vystudoval/a: gymnázium střední odbornou školu pedagogického či sociálního zaměření
střední odbornou školu jiného zaměření (doplňte prosím jakého)
___________________________________________________ vyšší odbornou školu pedagogického či sociálního zaměření
vyšší odbornou školu jiného zaměření (doplňte prosím jakého)
___________________________________________________
vysokou školu (doplňte prosím o jakou školu a o jaký obor se jednalo)
___________________________________________________
7. V případě, že jste studentem/kou kombinovaného studia, jaká je vaše současná profese?
8. Jaké důvody Vás vedly k rozhodnutí studovat sociální pedagogiku? (U této otázky můžete zvolit, případně vypsat až 3 možnosti) zájem o sociálně-pedagogickou problematiku přání pracovat s dětmi, s lidmi bylo to přání / požadavek současného zaměstnavatele přání rozšířit si své obzory, získat nové informace široké možnosti uplatnění na trhu práce přání získat akademický titul chuť pomáhat lidem přání změnit zaměstnání jiné (Vypište)
9. Možná jste se někdy již setkal/a s tím, že když někomu řeknete, že studujete obor sociální pedagogika, že se okamžitě zeptá, co že to vlastně je? Jak mu obor sociální pedagogika přiblížíte?
10. Vyjádřete se prosím na základě Vaší zkušenosti se studiem sociální pedagogiky k uvedeným položkám ve smyslu vaší spokojenosti či nespokojenosti: Spokojen/a
Obsah studia Organizace studia Kvalita výuky Přístup vyučujících
Spíše spokojen/a
Spíše nespokojen/a
Nespokojen/a
11. V rámci svého studia se setkáváte: především s teoreticky zaměřenými předměty především s prakticky zaměřenými předměty s vyváženým poměrem prakticky a teoreticky zaměřených předmětů
12. Jste s touto situací (s poměrem teoreticky a prakticky předmětů ve studiu) spokojen/a: Svoji odpověď zdůvodněte ano ne
13. V jakém resortu se podle Vašeho názoru v současné době nejvíce uplatňují absolventi sociální pedagogiky? resort zdravotnictví resort spravedlnosti resort školství, mládeže a tělovýchovy resort práce a sociálních věcí resort vnitra jiný (Vypište)
profesně
14. Uvedené profesní kompetence seřaďte podle toho, jak jsou podle Vašeho názoru důležité pro práci sociálního pedagoga (1 = nejvíce důležité….. 7 = nejméně důležité) _____
vědomosti ze sociální a sociálně-pedagogické oblasti
_____
jazykové znalosti
_____ _____ _____ _____
manažerské schopnosti
vědomosti z biomedicíncké oblasti informační gramotnost
všeobecné znalosti a vědomosti
_____
vědomosti z oblasti sociální politiky, sociální práce a práva
_____
………………………………………………..
_____
………………………………………………..
V případě potřeby připište a očíslujte další profesní kompetence, které jsou podle Vašeho názoru pro sociálního pedagoga důležité: _____
…………………………………………………
15. Uvedené dovednosti a schopnosti seřaďte podle toho, jak jsou podle Vašeho názoru důležité pro práci sociálního pedagoga (1 = nejvíce důležité….. 7 = nejméně důležité) _____
schopnost diagnostikovat prostředí i jedince
_____
dovednost asertivního řešení problémů
_____ _____ _____ _____ _____
schopnost komunikace s jedincem i se skupinou schopnost tvorby projektů
schopnost vést dokumentaci
schopnost využívat metod sociálně pedagogické prevence a terapie schopnost pracovat na sobě (sebereflexe, sebevzdělávání)
V případě potřeby připište a očíslujte další dovednosti a schopnosti, které jsou podle Vašeho názoru pro sociálního pedagoga důležité: _____
………………………………………………..
_____
…………………………………………………
_____
…………………………………………………
16. Domníváte se, že Vás studium sociální pedagogiky dobře připravuje na výkon pomáhající profese? Svoji odpověď zdůvodněte ano ne
17. Kdybyste stál/a znovu před rozhodnutím, jaký obor studovat, volil/a byste znovu sociální pedagogiku? ano ne
Velice Vám děkuji za Vaši ochotu a spolupráci. Přeji hezký den a mnoho úspěchů při studiu. Šárka Coufalová
SEZNAM ZKRATEK POUŽITÝCH V TEXTU, GRAFECH A TABULKÁCH B
bakalářský studijní program
JU
Jihočeská univerzita
M
magisterský studijní program
FF MU KS
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
kombinovaná forma studia
MU
Masarykova univerzita
OU
Ostravská univerzita
PS
prezenční forma studia
N-M PdF MU
navazující magisterský program
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity
UHK
Univerzita Hradec Králové
UTB
Univerzita Tomáše Bati
UK
Univerzita Karlova
