Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Studijní obor: Regionální studia
REGIONÁLNÍ DIFERENCIACE LÁZEŇSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE diplomová práce
Autor: Bc. Tereza Vopatová Vedoucí práce: RNDr. Jana Kouřilová, Ph.D. Rok: 2013
Prohlašuji na svou čest, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
Bc. Tereza Vopatová V Kladně, dne 14.1.2014
Poděkování Ráda bych poděkovala RNDr. Janě Kouřilové, Ph.D. za odbornou pomoc, věcné rady a trpělivost s vedením této diplomové práce.
Anotace Cílem diplomové práce je zhodnotit, do jaké míry se liší lázeňství v jednotlivých regionech České republiky s ohledem na zaměření lázní podle zdravotních problémů a z hlediska poskytovaných sluţeb. V teoretické části je popsaný stručně turistický ruch obecně a z něho vycházející lázeňský cestovní ruch. V praktické části jsou popsány jednotlivé kraje České republiky z hlediska lázeňské péče. V kaţdém z krajů jsou uvedena lázeňská místa a jejich charakteristiky. Při hodnocení lázeňství v jednotlivých regionech jsou jako hlavní kritéria zvoleny statistické údaje o počtu lázeňských zařízení, počtu lůţek v zařízeních a počtu návštěvníků lázní. Práce tedy sumarizuje diferenciaci lázeňství v České republice na základě několika zvolených ukazatelů. Provedeným hodnocením bylo moţné určit, které regiony mají větší, či menší potenciál v oblasti lázeňství a lázeňské péče.
Klíčová slova Lázeňství, kraje, lázeňské zařízení, lázeňská péče
JEL klasifikace I110, I180,
Anotation The goal of this thesis is to describe chat is the diference between spa regions around Czech republic with respect to the orientation of the individual spa by health problems and the terms of sevices provided by the spa. The theoretical part describes tourism in genaral from which spatourism is genareted as one of many. The practical part describes individual spa regions of Czech republic and the care which they provide. In every region are listed spas and their characteristics. When rating the individual spas I used as thema in criteria, which I selected, statistical data of the number of spa facilities, number of beds and number of spa visitors. The work then summarizes the differentiations of the spas in the Czech republic which are based on a few selected indicators. The valuation was to determite which region has greater or less or potential then the others.
KeyWords Spa, regions NUTS 3, health spa establishment, spatreatment
JEL classification I110, I180,
Seznam zkratek ČSÚ – Český statistický úřad ÚZIS – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj KLP – komplexní lázeňská péče PLP – příspěvková lázeňská péče HKK – Královéhradecký kraj STC – Středočeský kraj PAK – Pardubický kraj JHC – Jihočeský kraj PLK – Plzeňský kraj JHM – Jihomoravský kraj OLK – Olomoucký kraj KVK – Karlovarský kraj ZLK – Zlínský kraj ULK – Ústecký kraj MSK – Moravskoslezský kraj LBK – Liberecký kraj
Úvod ........................................................................................................................................... 1 1 Cestovní ruch...................................................................................................................... 4 1.1 Lázeňský cestovní ruch ............................................................................................... 6 1.2 Potenciál lázeňství v regionálním rozvoji ................................................................... 9 2 Lázeňství v České republice ............................................................................................. 12 2.1 Přírodní léčivé zdroje................................................................................................. 13 2.2 Druhy lázeňských pobytů .......................................................................................... 15 3 Historie lázeňství v ČR .................................................................................................... 20 4 Lázeňství v jednotlivých regionech ČR ........................................................................... 23 4.1 Olomoucký kraj – lokalizace lázní, zaměření ........................................................... 27 Bludov ..................................................................................................................... 28 Jeseník ..................................................................................................................... 28 Lipová – Lázně ........................................................................................................ 29 Slatinice ................................................................................................................... 29 Teplice nad Bečvou ................................................................................................. 30 Velké Losiny ........................................................................................................... 30 Zlaté Hory ............................................................................................................... 31 4.2 Karlovarský kraj - lokalizace lázní, zaměření ........................................................... 31 Františkovy Lázně ................................................................................................... 32 Jáchymov ................................................................................................................. 33 Karlovy Vary ........................................................................................................... 33 Lázně Kynţvart ....................................................................................................... 35 Mariánské Lázně ..................................................................................................... 35 4.3 Ústecký kraj – lokalizace lázní, zaměření ................................................................. 35 Mšené – lázně .......................................................................................................... 36 Klášterec nad Ohří ................................................................................................... 36 Tereziny lázně Dubí ................................................................................................ 37 Teplice ..................................................................................................................... 37 4.4 Jihočeský kraj – lokalizace lázní, zaměření............................................................... 38 Třeboň ..................................................................................................................... 39 Vráţ ......................................................................................................................... 39 Bechyně ................................................................................................................... 40 Nové Hrady ............................................................................................................. 40 4.5 Královéhradecký kraj – lokalizace lázní, zaměření ................................................... 40 Jánské Lázně ........................................................................................................... 41 Velichovky .............................................................................................................. 41 Lázně Bělohrad ....................................................................................................... 42 4.6 Moravskoslezský kraj – lokalizace lázní, zaměření .................................................. 42 Karlova Studánka .................................................................................................... 43 Darkov – Karviná .................................................................................................... 44 Klimkovice .............................................................................................................. 44 4.7 Zlínský kraj – lokalizace lázní, zaměření .................................................................. 45 Luhačovice .............................................................................................................. 45 Kostelec u Zlína ...................................................................................................... 46 Ostroţská Nová Ves ................................................................................................ 46 4.8 Jihomoravský kraj – lokalizace lázní, zaměření ........................................................ 47 Hodonín ................................................................................................................... 47 Lázně Lednice ......................................................................................................... 48 4.9 Liberecký kraj – lokalizace lázní, zaměření .............................................................. 49 Lázně Kundratice .................................................................................................... 49
Lázně Libverda ........................................................................................................ 50 4.10 Středočeský kraj – lokalizace lázní, zaměření ........................................................... 50 Lázně Toušeň .......................................................................................................... 51 Poděbrady ................................................................................................................ 51 4.11 Pardubický kraj – lokalizace lázní, zaměření ............................................................ 52 Lázně Bohdaneč ...................................................................................................... 52 4.12 Plzeňský kraj- lokalizace lázní, zaměření.................................................................. 53 Konstantinovy Lázně............................................................................................... 54 4.13 Hlavní město Praha – lokalizace lázní, zaměření ...................................................... 54 5 Souhrnné srovnání ............................................................................................................ 56 5.1 Lázeňská místa v krajích podle léčivých přírodních zdrojů ...................................... 57 5.2 Lázeňská místa v krajích podle léčebné indikace dospělých .................................... 58 5.3 Lázeňská místa v krajích ČR podle lůţkové kapacity ............................................... 60 5.4 Lázeňská místa v krajích podle počtu přijatých dospělých pacientů......................... 65 5.5 Závěrečné shrnutí ...................................................................................................... 70 Závěr......................................................................................................................................... 72 Pouţité zdroje ........................................................................................................................... 76 Monografické publikace ....................................................................................................... 76 Legislativa ............................................................................................................................ 76 Internetové zdroje ................................................................................................................. 76 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 79 Seznam grafů ............................................................................................................................ 80 Seznam obrázků ....................................................................................................................... 80 Přílohy ...................................................................................................................................... 81 Historie lázeňských míst ...................................................................................................... 81 Přepočet lůţkové kapacity na 1000 obyvatel v kraji v roce 2002 a 2012 ............................ 94
Úvod Lázeňství je jedna z tradic naší země. Dlouholetá historie lázeňských míst na našem území je důkazem kvalitní lázeňské péče, která efektivně vyuţívá přírodní léčivé zdroje. Lázně v České republice plní ozdravnou funkci, ale chápeme je také jako velké turistické lákadlo jednotlivých měst a regionů. Význam lázeňství je také ekonomický pro obec, region i celý stát. Lázeňství a jeho rozvoj v daném místě přispívají k rozvoji celého regionu, ovlivňuje investice, zaměstnanost i další obory, které s činností lázní souvisí. Pokud nějaký region disponuje potenciálem v oblasti lázeňství, je důleţité ho vyuţít k vlastnímu rozvoji regionu. Lázeňská místa na západu České republiky představují po Hlavním městě Praze další oblíbenou atrakci pro turisty. Obecně lze tedy říci, ţe regiony, které mají lázeňská zařízení a především ty, které mají specifická lázeňská zařízení, se mohou snadno stát turistickým lákadlem. Všechny regiony v České republice nemají pro rozvoj lázeňství stejné podmínky. Většinou je jeho vznik v určitém místě podnícen událostmi z historie a v současné době se jedná pouze o rozvoj takového místa. Můţeme říci, ţe lokalizace lázeňství je v současné době dána. Lázeňská místa existují. Je třeba jejich lokalizaci popsat, zhodnotit a vyčlenit regiony s potenciálem v oblasti lázeňství. Cílem diplomové práce je blíţe zhodnotit, do jaké míry se liší lázeňství v jednotlivých regionech České republiky s ohledem na zaměření lázní podle zdravotních problémů a z hlediska poskytovaných sluţeb. Odlišnost lázeňských míst je zkoumána z hlediska:
počtu lázeňských míst a zařízení v regionu a jejich kapacity
návštěvnosti lázeňských zařízení v krajích
zaměření lázní na léčebné indikace s ohledem na vyuţívané přírodní léčivé zdroje
Pro splnění cíle práce bylo zvoleno několik hypotéz, které jsou v rámci diplomové práce potvrzeny nebo vyvráceny. Hypotéza H1: Nejvíce vyuţívaný léčivý zdroj v lázních České republiky je minerální voda. Hypotéza H2: Nejčastěji léčené nemoci v lázních České republiky jsou nemoci pohybového ústrojí.
1
Hypotéza H3: Kapacita lázeňských zařízení v krajích ČR se za 10 let nezměnila. Hypotéza H4: Návštěvnost v lázeňských zařízeních v České republice je ovlivněna způsobem financování lázeňských pobytů. Struktura diplomové práce je tvořena úvodem, závěrem a pěti kapitolami. První kapitola diplomové práce uvádí do problematiky cestovního ruchu a jeho definic s důrazem na lázeňský cestovní ruch v České republice. Ze zahraniční literatury se zmiňují příspěvky k problematice definic pojmů lázeňský cestovní ruch a wellness. Závěr kapitoly se věnuje potenciálu lázeňství v regionálním rozvoji a zahraničním poznatkům dané problematiky. V druhé kapitole jsou definovány základní pojmy spojené s lázeňstvím v České republice např. pojem přírodní léčivé zdroje, jejich popis a s nimi spojené léčebné metody. Kapitola dále rozlišuje druhy lázeňských pobytů a způsoby jejich realizace. Na závěr řeší současný problém českého lázeňství. Třetí kapitola popisuje historický vývoj lázeňství v České republice od počátku, kdy bylo lázeňství spojováno s nadpozemskou silou, přes éru největšího rozkvětu lázeňství v 19. století aţ do jeho poválečného období úpadku. Kapitola zmiňuje privatizaci lázní, která tvoří základ pro dnešní lázeňství. Historie jednotlivých lázeňských míst je uvedena v příloze. Čtvrtá, nejobsáhlejší kapitola, se věnuje jednotlivým krajům České republiky a jejich lázeňským místům. Vyuţívají se informace z odborné literatury o potenciálu kraje v oblasti cestovního ruchu. U kaţdého kraje jsou uvedeny statistické údaje pro rok 2012. Na tento popis kraje navazují popisy jednotlivých lázeňských míst. Pátá kapitola se zabývá regionální diferenciací lázeňství v České republice. Souhrnné srovnání krajů je provedeno pomocí několika ukazatelů. Kraje jsou vzájemně porovnávány podle existence přírodních léčivých zdrojů, léčených chorob a lázeňských zařízení (kapacity a návštěvnosti). Podkladem pro tvorbu této práce je především odborná literatura, v praktické části jsou pouţita data a informace z elektronických publikací Ministerstva pro místní rozvoj ČR,
Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, Českého statistického úřadu a Svazu lázní České republiky.
2
Jako hlavní metody vyuţité pro naplnění cíle diplomové práce slouţí: rešerše odborné literatury, indukce (shromaţďování informací o lázeňských zařízeních a z nich vyvozené závěry o stavu lázeňství v regionu), metoda popisu neboli deskripce, metoda analýzy lázeňství v jednotlivých regionech a metoda komparace (jejich vzájemné porovnání).
3
1 Cestovní ruch Pro pojem cestovní ruch neexistuje jednotná definice. Malá1 zmiňuje několik definic. Např. definice podle Bormana: „cestovní ruch jsou cesty, jeţ se podnikají za účelem zotavení, zábavy, obchodu a povolání nebo i jiných příčin, při nichţ dochází k dočasné změně místa bydliště“, podle Gluckmanna: „cestovní ruch je suma vztahů mezi lidmi, kteří se nacházejí v nějakém místě přechodně, a mezi obyvateli toho místa“, podle Fedora: „cestovní ruch je periodický příliv a odliv lidí do určitého místa nebo státu z jiného místa nebo státu“, podle Posera: „cestovní ruch je lokální nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, které podmiňuje vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na jedné straně a domácím obyvatelstvem, místem a jeho krajinou na straně druhé“, podle Dohnala: „cestovní ruch je cesta uspokojování potřeby lidí v oblasti rekreace, turistiky kultury, pokud k němu dochází mimo běţné ţivotní prostředí a ve volném čase“ nebo podle Kašpara: „cestovní ruch je cestování a dočasný pobyt lidí mimo místo trvalého bydliště, obvykle ve volném čase a to za účelem rekreace, poznání a spojení mezi lidmi“. Malá2 z výše zmíněných definic vyvozuje základní znaky cestovního ruchu. Těmito znaky jsou: dočasná změna místa stálého pobytu, nevýdělečný charakter cesty a vztahy mezi lidmi, které cestovní ruch vyvolává. Dva z těchto znaků jsou obsahem definice cestovního ruchu přijaté na Konferenci o statistice cestovního ruchu z roku 1991. Konferenci pořádala WTO a definice byla stanovena: „cestovní ruch je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běţné ţivotní prostředí a to na dobu kratší, neţ je stanovena, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“. Výkladový slovník cestovního ruchu rozlišuje druhy cestovního ruchu3 a formy4 cestovního ruchu. U formy cestovního ruchu je klíčová motivace účastníků. Motivací můţe být odpočinek, poznání nebo kontakt s lidmi. Druh cestovního ruchu je odvozen
MALÁ V., (2009): Základní otázky vymezení cestovního ruchu. In: INDROVÁ J. a kol., (2009): Cestovní ruch (základy). OECONOMICA. Str. 9-11 2 MALÁ V., (2009): Základní otázky vymezení cestovního ruchu. In: INDROVÁ J. a kol., (2009): Cestovní ruch (základy). OECONOMICA. Str. 11 3 PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): lázeňské místo. In: PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): Výkladový slovník cestovního ruchu. LINDE PRAHA str. 123 4 PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): lázeňské místo. In: PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): Výkladový slovník cestovního ruchu. LINDE PRAHA str. 167 1
4
od průběhu cestovního ruchu a způsobu jeho realizace v závislosti na vnějších faktorech. Faktorů je podle autorů několik. Formy a druhy cestovního definuje také Malá5. Pro potřeby této diplomové práce je důleţité dělení cestovního ruchu, ze kterého bude lázeňský cestovní ruch jako samostatný typ. Nejvhodnější je i dle Malé dělení forem cestovního ruchu podle převaţující motivace účasti na cestovním ruchu a dělení druhů cestovního ruchu dle převaţujícího prostředí pobytu. V obou případech je v rámci popisu vymezen lázeňský cestovní ruch. U forem cestovního ruchu dle převaţující motivace účasti na cestovním ruchu podle Malé6se cestovní ruch dělí:
rekreační cestovní ruch
kulturně poznávací cestovní ruch
cestovní ruch s náboţenskou orientací
cestovní ruch se vzdělávacími motivy
cestovní ruch se společenskými motivy
zdravotně orientovaný cestovní ruch – jedná se o způsoby rekonvalescence, rehabilitace a léčbu následků nemocí v lázních nebo jiných zařízeních určených k těmto účelům
sportovně orientovaný cestovní ruch
cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí
cestovní ruch s dobrodruţnými motivy
cestovní ruch s profesními motivy
cestovní ruch specificky orientovaný
Druhou typologií cestovního ruchu, která zahrnuje lázeňský cestovní ruch, jsou druhy cestovního ruchu dle převaţujícího prostředí pobytu:
městský cestovní ruch
venkovský cestovní ruch
lázeňský cestovní ruch – pobyty spojené s léčbou konkrétních obtíţí v lázeňských místech
cestovní ruch ve střediscích cestovního ruchu
MALÁ V., (2009): Typologie cestovního ruchu. In: INDROVÁ J. a kol., (2009): Cestovní ruch (základy). OECONOMICA. Str. 17-28 6 MALÁ V., (2009): Typologie cestovního ruchu. In: INDROVÁ J. a kol., (2009): Cestovní ruch (základy). OECONOMICA. Str. 17-28 5
5
V ostatním dělení cestovního ruchu můţeme lázeňství zařadit do několika kategorií (např. domácí i zahraniční cestovní ruch, krátkodobý i dlouhodobý cestovní ruch, individuální i skupinový cestovní ruch, cestovní ruch dětí, seniorů, mládeţe aj.) Podle zahraničních autorů Muellera a Kaufman7 je druhem cestovního ruchu zdravotní cestovní ruch, který se dále dělí podle stavu pacientů. Pokud je pacient zdravý, vyuţívá cestovní ruch zaměřující se na prevenci, ten je dále členěn na specifickou prevenci a obecnou tzv. wellness tourism. Pokud je pacient nemocný, vyuţívá cestovní ruch zaměřující se na rekonvalescenci neboli zdravotní (lékařský) cestovní ruch.
1.1 Lázeňský cestovní ruch Z výše uvedeného vyplývá, ţe lázeňský cestovní ruch je chápan jako dočasná změna pobytu za účelem zlepšení zdravotního stavu a vyuţívající speciální prostředí lázeňských zařízení. Podle Páskové a Zelenky8 je lázeňský cestovní ruch spojený s pobytem v lázních za účelem regenerace, poznání nebo sociálních kontaktů. Autoři definují také léčebný cestovní ruch, který je motivován lepším zdravotním stavem a celkovou kondicí za pomoci vyuţití přírodních zdrojů. Podle Páskové a Zelenky9 léčebný cestovní ruch nemusí být nutně uskutečňován v lázních a lázeňský cestovní ruch nemusí mít nutně léčebný charakter. Také u zahraničních autorů je nutné rozlišovat dva pojmy: wellness a healthtourism. Podle Muellera a Kaufman10je wellness tourism motivován zachováním nebo podporou současného zdravotního stavu, který je uskutečňován ve specializovaných hotelech poskytujících komplexní sluţby. Sluţby v tomto případě mohou být léčebného charakteru (lázeňské procedury), ale i jiného charakteru (např. kosmetické sluţby, fitness atd.). Wellness cestovní ruch je tedy chápán v překladu jako lázeňský cestovní ruch. Spatourism je v překladu léčebný cestovní ruch, kde motivem účasti je špatný zdravotní stav. V tomto se zahraniční autoři shodují s českým výkladovým slovníkem cestovního ruchu. 7
MUELLER H. and KAUFMANN E.L., (2001):Wellness tourism: Market analysis of a special health tourism segment and implications forthe hotel industry; [on-line] dostupné z:http://fama2.us.es:8080/turismo/turismonet1/economia%20del%20turismo/turismo%20de%20salud/MARKET%20ANALYSIS% 20OF%20HEALTH%20TOURISM%20SEGMENT%20HOTEL.PDF; 7.1.2014, 9:55 8 PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): lázeňský cestovní ruch. In: PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): Výkladový slovník cestovního ruchu. LINDE PRAHA str. 304 9 PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): léčebný cestovní ruch. In: PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): Výkladový slovník cestovního ruchu. LINDE PRAHA str. 305 10 MUELLER H. and KAUFMANN E.L., (2001):Wellness tourism: Market analysis of a special health tourism segment and implications forthe hotel industry; [on-line] dostupné z:http://fama2.us.es:8080/turismo/turismonet1/economia%20del%20turismo/turismo%20de%20salud/MARKET%20ANALYSIS% 20OF%20HEALTH%20TOURISM%20SEGMENT%20HOTEL.PDF; 7.1.2014, 9:55
6
Podle Mlejnkové11 je lázeňství chápáno jako součást cestovního ruchu. Autorka vysvětluje zařazení lázeňství mezi druhy cestovního ruchu. Lázeňství v daném místě pobytu vyuţívá materiální a technickou základnu cestovního ruchu jako jsou stravovací a ubytovací zařízení, infrastruktura, kulturní zařízení aj. Dalším důvodem definování lázeňství jako jednoho z typů cestovního ruchu je podle Mlejnkové12 zejména to, ţe atraktivita lázeňských míst je motivem mnoha zahraničních návštěvníků k návštěvě daného území. Autorka dále identifikuje odlišné rysy lázeňství a cestovního ruchu. Odlišné rysy vymezují lázeňství jako specifickou část cestovního ruchu, která je přímo závislá na přírodních léčivých zdrojích, zdravotním stavu návštěvníků a specifickém materiálním a personálním vybavení. Tyto faktory odlišují lázeňská místa od jiných míst cestovního ruchu. Lázeňské místo je podle Páskové a Zelenky13 oprávněno vybírat od návštěvníků poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt. Poplatek je pro lázeňská místa výhodou oproti jiným místům cestovního ruchu. Není vyloučeno, ţe některá lázeňská místa jsou i cílem jiného typu cestovního ruchu. Příkladem mohou být lázeňská místa v Jihomoravském kraji, která jsou atraktivní pro návštěvníky také vinařskou tradicí oblasti. V Karlovarském kraji lázně Karlovy Vary mohou lákat turisty v oblasti kultury díky pořádání Mezinárodního filmového festivalu. Lázeňská místa mohou na své atraktivitě získat rozšířením nabídky svých sluţeb, akcí, zajímavostí aj. Výhodou pro lázeňské obce je, pokud kromě lázeňské péče mohou svým návštěvníkům nabídnout ještě něco jiného. Ale místa, která nemají tradici lázeňské péče ani předpoklady k ní, nemohou být lázeňskými místy a centry lázeňského cestovního ruchu. Taková místa se nikdy nemohou stát cílem lázeňského cestovního ruchu. Omezení je podle Mlejnkové14 především v materiálních předpokladech pro lázeňský cestovní ruch. Nejdůleţitějším materiálním předpokladem je existence přírodního léčivého zdroje. V tom spočívá jedinečnost lázeňských míst. Podle Vystoupila15je lázeňský cestovní ruch tzv. měkkou formou cestovního ruchu s minimálními předpoklady pro masovost. Dalším plusem lázeňství jako formy cestovního ruchu je podle autora nesezónnost – lázeňský cestovní ruch je celoročním druhem cestovního ruchu.
MLEJNKOVÁ L., (2009): Lázeňský cestovní ruch. In: INDROVÁ J. a kol., (2009): Cestovní ruch (základy). OECONOMICA. Str. 85.-86 12 MLEJNKOVÁ L., (2009): Lázeňský cestovní ruch. In: INDROVÁ J. a kol., (2009): Cestovní ruch (základy). OECONOMICA. Str. 85.-86 13 PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): lázeňské místo. In: PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): Výkladový slovník cestovního ruchu. LINDE PRAHA str. 304 14 MLEJNKOVÁ L., (2009): Lázeňský cestovní ruch. In: INDROVÁ J. a kol., (2009): Cestovní ruch (základy). OECONOMICA. Str. 86-87 15 VYSTOUPIL J. (2011): Lázeňství, lázeňský cestovní ruch a wellness. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 121 11
7
Lázeňský cestovní ruch je podle Mlejnkové16 spojený s vyuţíváním komplexního balíku sluţeb. Mezi tyto sluţby patří zdravotně léčebné sluţby, ubytovací sluţby, stravovací sluţby a kulturně společenské sluţby. První ze zmíněných sluţeb jsou pro lázeňství ty nejdůleţitější. Zdravotně léčebné sluţby podle autorky zahrnují prohlídky ošetřujícího lázeňského lékaře, stanovení léčby (procedury, rozsah, délku) a aplikaci zvolených metod léčby. Zdravotně léčebné sluţby se odlišují podle zaměření lázeňských zařízení na léčbu určitých onemocnění. Dalšími z komplexu sluţeb jsou sluţby, které jsou nabízeny nejen účastníkům lázeňského cestovního ruchu. V některých případech jsou i tyto sluţby poskytovány speciálně pro lázeňskou péči např. ubytování v lázeňských domech pouze pro lázeňské hosty nebo stravovací sluţby, speciální diety, které jsou součástí léčby. V zahraniční literatuře je velmi diskutovaný problém definice lázeňského cestovního ruchu a zaměňovaných pojmů jako je wellness turistika, balneo turistika aj. V druhé polovině 90. let začal podle Muellera a Kaufmann17 v zahraničí (především ve Švýcarsku, Německu a Rakousku) vznikat nový směr v oblasti lázeňské péče – wellness. Podle autorů je definicí wellness poskytování komplexního balíčku sluţeb, které podporují nebo zlepšují fyzický a psychický stav klienta. Hlavním rozdílem od zdravotně orientovaného cestovního ruchu je, ţe wellness vyuţívají zdraví lidé. Wellness můţe vyuţívat stejná lázeňská zařízení i infrastrukturu jako zdravotně orientovaný cestovní ruch. I v České republice se nový trend s názvem wellness začal masově rozvíjet. Kaţdé ubytovací zařízení, které disponuje saunou, bazénem, vířivkou atd., můţe v současné době nabízet wellness pobyty. V budoucnu bude zřejmě nutné upravit základní kritéria vymezující sluţby hotelů a penzionů jako wellness sluţby. Také podle Georgieva a Vasilevy18 je nutné definovat pojmy lázeňský cestovní ruch, wellness cestovní ruch a k nim balneoturismus. Odlišnost podle autorů spočívá především v cílové skupině. Balneo je zaměřen na nemocné návštěvníky lázeňských zařízení, kteří potřebují zlepšit svůj aktuální zdravotní stav po nemoci nebo se zdravotními potíţemi. Balneoturismus vyţaduje přítomnost lékařského personálu. MLEJNKOVÁ L., (2009): Lázeňský cestovní ruch. In: INDROVÁ J. a kol., (2009): Cestovní ruch (základy). OECONOMICA. Str. 88-89 17 MUELLER H. and KAUFMANN E.L., (2001):Wellness tourism: Market analysis of a special health tourism segment and implications forthe hotel industry; [on-line] dostupné z: http://fama2.us.es:8080/turismo/turismonet1/economia%20del%20turismo/turismo%20de%20salud/MARKET%20ANALYSIS%20 OF%20HEALTH%20TOURISM%20SEGMENT%20HOTEL.PDF; 7.1.2014, 9:55 18 GEORGIEV G. and VASILEVA M., (2010):SOME PROBLEMS RELATED TO THE DEFINITIONS OF BALNEO, SPA AND WELLNESS TOURISM; [on-line] dostupné z: http://search.proquest.com.zdroje.vse.cz/docview/763422444/fulltextPDF?accountid=17203; 2.2.2014, 17:16 16
8
Lázeňský cestovní ruch vyhledávají lidé, kteří nejsou nemocní, ale potřebují zlepšit fyzický stav lázeňskou kúrou. Wellness podle autorů jsou sluţby, které vyváţeně zlepšují kvalitu ţivota, ale nesouvisí se zdravotním stavem. Podle Georgieva a Vasilevy19 je nutné stanovit charakteristiky koncepcí lázeňského cestovního ruchu, wellness a balneo cestovního ruchu. Dalšími problémy jsou podle autorů měřitelné ukazatele a sběr dat v oblasti lázeňství a následného měření aktivity oboru. Určitá doporučení pro další vývoj v oblasti lázeňství popisuje i Mueller a Kaufmann20 ve svém článku. Nejdůleţitější je podle autorů vymezit pojem wellness, také stanovit hodnotící kritéria, zaměřit se na kvalitu řízení, zintenzivnit spolupráci mezi cestovním ruchem a tvůrci zdravotní politiky, zlepšit vzdělanost v oblasti aj. V České republice je zatím wellness pojem, který často vyuţívají a mnohdy i zneuţívají zařízení cestovního ruchu ke své propagaci a přilákání nových klientů.
1.2 Potenciál lázeňství v regionálním rozvoji Lázeňství jako specifická forma cestovního ruchu můţe sehrát významnou roli pro rozvoj těch regionů, které mají pro tyto aktivity vhodné předpoklady. Nicméně je třeba postupovat tak, aby tento rozvoj byl udrţitelný z hlediska budoucnosti a nepoškozoval zdroje, které rozvoj lázeňských aktivit umoţňují či přímo podmiňují. Takai21 uvádí na příkladech z Japonska dva druhy regionálního rozvoje: endogenní a exogenní. Exogenní regionální rozvoj je iniciován vládou a vyuţívá cizí zdroje. Endogenní regionální rozvoj je proces z iniciativy místních lidí a vyuţívá místní zdroje, biologickou rozmanitost, kulturu, tradice aj. Podle autora existuje také moţnost propojení obou typů regionálního rozvoje. V regionálním rozvoji hraje důleţitou roli vyuţití místních zdrojů, ale také podpora vlády a legislativní prostředí. Podle Tittelbachové22 je cestovní ruch významným faktorem regionálního rozvoje. Cestovní ruch je podle autorky vázán na region svého vzniku a tím podporuje stabilitu a rozvíjí místní ekonomiky. U lázeňského cestovního ruchu je vazba na region vzniku intenzivnější díky lokalizaci přírodních 19
GEORGIEV G. and VASILEVA M., (2010): SOME PROBLEMS RELATED TO THE DEFINITIONS OF BALNEO, SPA AND WELLNESS TOURISM; [on-line] dostupné z: http://search.proquest.com.zdroje.vse.cz/docview/763422444/fulltextPDF?accountid=17203; 2.2.2014, 17:16 20 MUELLER H. and KAUFMANN E.L., (2001):Wellness tourism: Market analysis of a special health tourism segment and implications forthe hotel industry; [on-line] dostupné z: http://fama2.us.es:8080/turismo/turismonet1/economia%20del%20turismo/turismo%20de%20salud/MARKET%20ANALYSIS%20 OF%20HEALTH%20TOURISM%20SEGMENT%20HOTEL.PDF; 7.1.2014, 9:55 21 TAKAI K.,: Endogenous Regional Development; [on-line] dostupné z :http://www.uncrd.or.jp/events/doc/130528/UNCRD_EGM_Takai.pdf; 24.2.2014, 19:56 22 TITTELBACHOVÁ Š., (2008): Politika cestovního ruchu. In: WOKOUN R. a kol. (2008): Regionální rozvoj (Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). LINDE PRAHA, a.s.. str. 205-214
9
léčivých zdrojů. Kaţdá destinace lázeňského cestovního ruchu je závislá na mnoţství a kvalitě přírodního léčivého zdroje. Podle Tittelbachové23 je turistická destinace místem, kde jsou spotřebovávány sluţby. Spotřeba sluţeb souvisí se vznikem a rozvojem podnikatelských aktivit a vytváření nových pracovních míst. Existence lázeňských zařízení v regionu zaručuje další počet pracovních míst a podnikatelských aktivit souvisejících s lázeňskou péčí. Při svém pobytu lázeňští hosté určitě navštíví společenské akce (výstavy, koncerty, divadlo atd.), restaurace, kavárny, obchody apod. Výhodou je, ţe lázeňské pobyty trvají obvykle déle neţ pobyty v destinacích zimní a letní rekreace. Potenciál lázeňství pro rozvoj regionu spočívá v dlouhodobém pobytu návštěvníků, kteří v lázeňském místě vyuţijí sluţeb a spotřebují zboţí. Neexistuje jednotný postup, jak podnítit rozvoj lázeňského cestovního ruchu. Můţeme si vzít několik příkladů ze zahraničí. Jak uvádí Bakucz a Flink24 v Maďarsku, spolupráce lázeňských míst je důleţitým krokem a vede k inovacím v oboru. Podle autorů je také kladen důraz na větší mnoţství kvalitního ubytování. Hosté vyţadují v lázeňských zařízeních téměř domácí komfort. Maďarská lázeňská místa neposkytují dostatečnou kvalitu ubytovacích sluţeb. Zahraniční návštěvníci proto stále volí jako cílovou destinaci v Maďarsku Budapešť, kde je kvalita ubytování na vyšší úrovni. Další příklad ze zahraničí je z Rumunska. Colonisteanu25uvadí silné stránky rumunského
lázeňství:
existence
kvalitních
přírodních
zdrojů,
profesionalita
zdravotnického personálu, různorodost léčebných procedur a stárnutí populace. Slabou stránkou je podle autorky především špatná regionální infrastruktura a nedostatečné napojení na infrastrukturu na národní úrovni (dálnice). Hrozbami pro rumunské lázeňství jsou podle autorky: podobná nabídka tradičních destinací (Maďarsko), zvýšení poptávky po nových destinacích (Chorvatsko, Slovinsko, Bulharsko) a nedostatek partnerství soukromého a veřejného sektoru. Colonisteanu26 ve své práci definuje kroky podstatné pro úspěšný rozvoj lázeňského cestovního ruchu. Lázně by se měly účastnit domácích i zahraničních veletrhů cestovního ruchu. Důleţitý je úzký vztah s orgány státní správy v oblasti cestovního TITTELBACHOVÁ Š., (2008): Politika cestovního ruchu. In: WOKOUN R. a kol. (2008): Regionální rozvoj (Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). LINDE PRAHA, a.s.. str. 205-214 24 BAKUCZ M. a FLINK A.: Competitiveness and potentialin spas and healthresorts in somecentraleuropeanregions; [on-line] dostupné z: http://www.regionalstudies.org/uploads/Bakucz_and_Flink.pdf; 12.2.2014; 19:21 25 COLONISTEANU C.: Theanalyysisoftheregional and localspa market. Starting a spa business; [on-line] dostupné z: http://www.asecu.gr/files/RomaniaProceedings/72.pdf; 12.2.2014, 19:23 26 COLONISTEANU C.: Theanalyysisoftheregional and localspa market. Starting a spa business; [on-line] dostupné z: http://www.asecu.gr/files/RomaniaProceedings/72.pdf; 12.2.2014, 19:23 23
10
ruchu. Výsledkem obchodní a marketingové strategie lázní by měly být produkty v souladu s trendy, které si ţádá poptávka. Důleţité je průběţné hodnocení trhu, který se neustále vyvíjí.
11
2 Lázeňství v České republice Pásková a Zelenka27 definují lázeňství jako souhrn aktivit a lidských zdrojů zaměřených na znalost přírodních zdrojů a realizaci procedur pro léčbu různých problémů. Podle Procházky28je hlavním úkolem lázeňské péče šetřit lidský organismus a zároveň ho systematicky připravovat na návrat do aktivního ţivota. Předností lázeňského léčení je celkové působení na organismus. Toto působení nelze poskytnout v nemocničním nebo domácím léčení, protoţe k léčbě je dle autora potřeba mnoho činitelů. Lázeňský reţim je komplex činitelů zahrnující především podávání lázeňských procedur, ale také rozvrh dne v lázních a celkové prostředí lázeňského místa. Podle Páskové a Zelenky29 je lázeňské místo definováno jako místo, kde jsou zřízeny přírodní léčebné lázně. Procházka30dále uvádí, ţe základním článkem léčby v lázních je aplikace přírodních léčivých zdrojů. Celková nauka o lázeňství se nazývá balneologie, jak uvádí Procházka31 i Dědina32 zároveň. Dále podle Dědiny33má balneologie jako věda počátky v Anglii, kde v 18. století léčil John Floyer horečku pomocí studené vody. Podle Procházky34 termín balneologie nezahrnuje jen vlastní léčení. Zahrnuje také nauku o pramenech tzv. krenologii a nauku o zpracování, přípravě a podávání léčebných koupelí tzv. balneace aj. Speciální lékařský obor zabývající se léčením přírodními zdroji je balneoterapie. Za přírodní zdroje jsou podle Dědiny35v lázeňství povaţovány minerální vody, rašeliny, slatiny, bahna či plyny. Lázeňská místa v České republice se liší svými přírodními zdroji léčby.
PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): lázeňství. In: PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): Výkladový slovník cestovního ruchu. LINDE PRAHA str. 304 28 PROCHÁZKA J., (1980): Obecná charakteristika lázeňství a jeho funkce. In: KAŠPAR J., PROCHÁZKA J., (1980): Ekonomika lázeňství. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. Str. 9 29 PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): lázeňské místo. In: PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): Výkladový slovník cestovního ruchu. LINDE PRAHA str. 304 30 PROCHÁZKA J., (1980): Obecná charakteristika lázeňství a jeho funkce. In: KAŠPAR J., PROCHÁZKA J., (1980): Ekonomika lázeňství. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. Str. 7 31 PROCHÁZKA J., (1980): Obecná charakteristika lázeňství a jeho funkce. In: KAŠPAR J., PROCHÁZKA J., (1980): Ekonomika lázeňství. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. Str. 5 32 DĚDINA J., (2005): Pojem lázeňství. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. Str. 10 33 DĚDINA J., (2005): Balneologie. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. Str. 11 34 PROCHÁZKA J., (1980): Obecná charakteristika lázeňství a jeho funkce. In: KAŠPAR J., PROCHÁZKA J., (1980): Ekonomika lázeňství. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. Str. 5 35 DĚDINA J., (2005): Balneologie. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. Str. 11 27
12
2.1 Přírodní léčivé zdroje Přírodní léčivé zdroje se dělí podle Dědiny36 na tři základní skupiny. První skupinou jsou minerální vody. Druhou skupinou jsou peloidy neboli rašelina, slatina nebo bahno. Třetí skupinou jsou plyny. Burachovič37 uvádí, ţe přírodní léčivé zdroje je soubor léčivých prostředků vyuţívaných v lázních. Mezi tyto prostředky řadí minerální vody, peloidy, klima aj. O minerální vodě, peloidu nebo plynu jako přírodním léčivém zdroji musí být podle Dědiny38 vydáno Ministerstvem zdravotnictví České republiky osvědčení. Minerální voda uţívaná pro léčebné účely je podle Vylity39podzemní voda, která se vyskytuje v původní čistotě, má stálé sloţení a vlastnosti. Důleţitý je obsah pro zdraví významných chemických prvků. Opakem minerálních vod jsou podle MMR40 prosté vody. V České republice se minerální vody podle Vylita41odlišují od prostých vod dle pěti kritérií: celkové mnoţství rozpuštěných látek, obsah oxidu uhličitého, teplota, radioaktivita a obsah jiných důleţitých látek. Minerální prameny se dělí podle teploty na studené minerální prameny a teplé minerální prameny (ty se dále mohou dle teploty dělit). Díky geologickému vývoji najdeme v České republice rozmanitý výskyt minerálních pramenů. Minerální vody jsou v balneoterapii vyuţívány několika léčebnými metodami, které uvádí Dědina42:
pitná kúra43 – pití minerální vody přímo z vývěrů jako přímá součást terapie nebo doprovodná součást terapie; minerální voda je pro pacienty většinou zdarma, pro správu zdrojů je vyuţívána tzv. lázeňská taxa
léčebná inhalace44 – vyuţití minerálních a mořských vod pro léčbu horních a dolních cest dýchacích
DĚDINA J., (2005): Balneologie. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. Str. 11 37 BURACHOVIČ S. (2001): Přírodní léčivé zdroje. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 396 38 DĚDINA J., (2005): Balneologie. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. Str. 11 39 VYLITA T.., (2001): Minerální vody. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. 40 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 41 VYLITA T.., (2001): Minerální vody. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 380 42 DĚDINA J., (2005): Balneologie. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. Str. 11-12 43 DĚDINA J., (2005): Balneologie. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. Str. 11 44 DĚDINA J., (2005): Balneologie. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. Str. 11 36
13
termoterapie45– ohřívání (kladná termoterapie) nebo ochlazování (záporná termoterapie) organismu; u minerálních vod metodou vodoléčby
vodoléčba46– nejrozšířenější léčebný postup spočívající v aplikaci minerálních vod pomocí otěrů, omývání, zábalů, obkladů, sprch, střiků a koupelí (částečné, celkové, vířivé, přísadové, perličkové, plavání, podvodní masáţe aj.); vysoké pořizovací i provozní náklady
uhličitá terapie47– kombinace uhličitých vodních koupelí, uhličitých plynových koupelí a aplikace plynových injekcí
Druhá skupina léčebných přírodních zdrojů jsou rašeliny, bahna a slatiny neboli peloidy. Rašelina je „sediment organického původu, který vzniká z odumřelé rostlinné hmoty
pod
vodou
za
nedostatku
atmosférického
kyslíku“48.Slatinou
nazýváme„sedimenty organického původu tvořené odumřelými zbytky převážně travin a rákosů. Většinou vznikají zarůstáním stojatých vod“49. Peloidy jsou „slatinné a rašelinné zeminy, bahna apod., které mají vlastnosti a účinky léčebných zdrojů“50. Peloidy jsou podle Knopa51vyuţívány léčebnými metodami peloidoterapie a parafínoterapie. Jedná se o jistý druh termoterapie. U těchto dvou metod je zdrojem tepla peloid (rašelina, slatina nebo bahno) či parafín. Peloidy jsou aplikovány na postiţená místa částečně v podobě zábalů nebo celkově v podobě koupelí. Tyto léčebné metody jsou pro provoz lázní finančně náročnější. S peloidem je spojena řada logistických činností – těţení peloidu, jeho přeprava, příprava k aplikaci, aplikace a následná regenerace. Mimo metod vyuţívajících přírodní léčivé zdroje uvádí Knop52 další metody vyuţívané v lázeňství.
DĚDINA J., (2005): Balneologie. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. Str. 1 46 DĚDINA J., (2005): Balneologie. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. Str. 11 47 DĚDINA J., (2005): Balneologie. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. Str.12 48 BURACHOVIČ S. (2001): Minerální vody. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 397 49 BURACHOVIČ S. (2001): Minerální vody. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. str. 398 50 BURACHOVIČ S. (2001): Minerální vody. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. str. 396 51 KNOP K. a kol., (1999): Lázeňská péče. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. Str. 51 52 KNOP K. a kol., (1999): Lázeňská péče. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. str. 51-56 45
14
rehabilitace53 – vyuţití pohybové energie pacienta. S pacientem cvičí rehabilitační pracovník (pasivní cvičení) nebo pacient cvičí sám (aktivní cvičení). Součástí rehabilitace je i dechová terapie. Rehabilitace mají minimální náklady.
elektroterapie a magnetoterapie54 – vyuţití působení elektrického a magnetického pole na lidské tělo. Metody, které se dynamicky vyvíjejí díky technologickému pokroku, avšak stále existují negativní účinky s nimi spojené. Vstupní náklady jsou vysoké.
dietoterapie55– uplatnění vlivu stravovacích návyků na zdraví pacienta. Dieta můţe být pouze podpůrná součást terapie nebo vlastní jádro celé léčby. Diety jsou jedny z nákladnějších variant metod léčby v lázeňských zařízeních.
klimatoterapie56 – jedná se o celkové působení prostředí lázeňského místa na pacienta, především působení klimatických a přírodních podmínek (teplota, tlak vzduchu, čistota vzduchu, vítr, sráţky atd.). Tato metoda je nejjednodušší a nejméně nákladná metoda léčby a je důvodem existence lázní v horských a podhorských oblastech.
fototerapie57 – metoda vyuţívající světelné záření. Nejčastěji uţívaná záření jsou: infračervené, ultrafialové (u nemoci kostí) a viditelné světlo.
2.2 Druhy lázeňských pobytů Základní dělení lázeňské péče je podle Dědiny58 na ambulantní a ústavní pobyt. Podle autora je ústavní neboli sanatorní pobyt chápan jako komplexní poskytování sluţeb v lázeňských zařízeních. Sluţbami je myšleno vyšetření pacientů, soustavná léčba v lázních, stravování, ubytování a také kulturně-společenská činnost v lázních. Druhy lázeňských pobytů se dělí do dvou velkých skupin podle účasti nebo neúčasti
KNOP K. a kol., (1999): Lázeňská péče. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. str. 51-56 54 KNOP K. a kol., (1999): Lázeňská péče. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. str. 51-56 55 KNOP K. a kol., (1999): Lázeňská péče. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. str. 51-56 56 KNOP K. a kol., (1999): Lázeňská péče. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. str. 51-56 57 KNOP K. a kol., (1999): Lázeňská péče. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. str. 51-56 58 DĚDINA J., (2005): Druhy lázeňských pobytů. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. Str. 13 53
15
zdravotní pojišťovny na platbě. Pacient můţe v České republice vyuţívat lázeňské sluţby jako samoplátce (vše si hradí sám) nebo sluţby hrazené ze zdravotního pojištění. Prvním způsobem lázeňských pobytů je podle Dědiny59pobyt hrazený z vlastních zdrojů. V tomto případě si pacient volí léčebný ústav, ubytování i stravování podle sebe a svých finančních moţností. Většina lázní poskytuje v období od listopadu do března mimosezónní slevy. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR na vlastní náklady navštívilo české lázně v roce 2012 celkem 106 38160 pacientů. Jako druhý způsob Dědina61 uvádí lázeňský pobyt hrazený zcela nebo zčásti zdravotní pojišťovnou. Celkově hrazená lázeňská péče se dle autora nazývá komplexní lázeňská péče a v roce 2012 ji vyuţilo 80 42462 pacientů. Lázeňská péče, při které pojišťovna hradí pouze procedury a pacient si sám hradí ubytování a stravu, se podle autora nazývá příspěvková lázeňská péče a v roce 2012 jí vyuţilo 14 84863 pacientů. Určitým způsobem příspěvkové lázeňské péče je ambulantní léčba, která je hrazena pojišťovnou. Pacient v tomto případě bydlí a stravuje se doma a do lázní pouze dojíţdí ambulantně. Ambulantní lázeňskou péči vyuţilo v roce 2012 celkem 43 78564 pacientů. Způsob vyuţití lázeňské péče placený za účasti zdravotní pojišťovny je méně frekventovaný, protoţe pacient musí splnit určité podmínky, které jsou uváděny na internetových stránkách většiny lázeňských zařízení65. Návštěvě lázní hrazené ze zdravotního pojištění předchází také podle Dědiny66delší proces. Odborný lékař musí pacientovi napsat doporučení na lázeňský pobyt. Pacient musí poté navštívit svého obvodního lékaře, který mu po posouzení zdravotního stavu je oprávněn navrhnout komplexní nebo příspěvkovou lázeňskou péči a také místo vhodné pro léčbu určitého onemocnění. Návrh je zaslán zdravotní pojišťovně, která ho schválí nebo zamítne. V instituci zdravotní pojišťovny existuje osoba revizního lékaře, který je pověřený DĚDINA J., (2005): Druhy lázeňských pobytů. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. str. 15 60 Lázeňská péče 2012; [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/lazenska-pecelazne; 22.10.2013, 13:24 61 DĚDINA J., (2005): Druhy lázeňských pobytů. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. Str. 14 62 Lázeňská péče 2012; online dostupné z: http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece-lazne; 22.10.2013, 13:24 63 Lázeňská péče 2012; online dostupné z: http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece-lazne; 22.10.2013, 13:24 64 Lázeňská péče 2012; online dostupné z: http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece-lazne; 22.10.2013, 13:24 65 Jak do lázní – Prostřednictvím zdravotní pojišťovny; [online] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/pro-klienty/jak-dolazni/prostrednictvim-zdravotni-pojistovny; 4.11.2013, 18:25 66 DĚDINA J., (2005): Druhy lázeňských pobytů. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. Str. 15-17 59
16
prozkoumáváním návrhů na lázeňskou péči. Zdravotní pojišťovna pro návrh poţaduje speciální formulář. Pro posouzení návrhu a poskytnutí lázeňské léčby slouţí tzv. indikační seznam, který pokrývá veškerá onemocnění léčená v lázeňských zařízeních České republiky. Indikační seznam pro lázeňskou péči pro dospělé vydává ve vyhlášce Ministerstvo zdravotnictví ČR. V případě schválení komplexní lázeňské péče zdravotní pojišťovna odešle návrh přímo konkrétním lázním, které na jeho základě vyzvou pacienta k nástupu. Komplexní lázeňskou péči čerpá pacient ve zdravotní neschopnosti. V případě schválení příspěvkové lázeňské péče k návrhu na lázeňskou péči pacient připojí své poţadavky na ubytování a stravování. Tento typ lázeňské péče pacient vyuţívá v rámci své dovolené. Dle vyhlášky č. 267/201267 je seznam indikačních skupin:
I. nemoci onkologické II. nemoci oběhového ústrojí III. nemoci trávicího ústrojí IV. nemoci z poruch výměny látkové a ţláz s vnitřní sekrecí V. nemoci dýchacího ústrojí VI. nemoci nervové VII. nemoci pohybového ústrojí VIII. nemoci močového ústrojí IX. duševní poruchy X. nemoci koţní XI. nemoci gynekologické
V říjnu 2012 nabyla účinnosti nová vyhláška č.267/2012, která upravuje indikační seznam pro lázeňskou péči. Vyhláška podle Bláhy68 přinesla do lázeňství určité změny,např. zkrácení délky komplexní lázeňské péče, rozšíření některých diagnóz a zkrácení jiných aj.. Podle Válkové69se hlavní změna týká délky léčebného pobytu zcela hrazeného pojišťovnou. S novou vyhláškou je délka zkrácena z 28 dní na 21 dní. U příspěvkové péče je délka pobytu také zkrácena a to z 21 dní na 14 dní. Vyhláška také významně omezuje moţnost opakované léčby stejného problému v lázeňských zařízeních. Se stejnou nemocí nemohou jet pacienti do lázní dva roky po sobě. Důvodem změn v lázeňské péči jsou především úspory, se kterými stát kalkuluje. Na Vyhláška č. 267/2012 sb. o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost BLÁHA E.: Lázeňská léčba: co se mění a co zůstává; [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/pro-klienty/lazne-vroce-2013; 10.12.2013, 12:25 69 VÁLKOVÁ H.: Získat lázně na pojišťovnu bude od října těţší, stát změnil pravidla; [on-line] dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zmeny-v-laznich-zacnou-platit-od-rijna-dh3-/domaci.aspx?c=A120816_080554_domaci_hv; 28.12.2013, 19:03 67 68
17
druhé straně změna vyhlášky způsobila lázeňským zařízením velké problémy. Jak uvádí Zedník70, problémy mají i lázeňská zařízení v Karlovarském kraji. Na přelomu let 2011 a 2012 musely lázně Jáchymov propustit 50 zaměstnanců. Také lázně v ostatních krajích mají díky nové vyhlášce potíţe, jak uvádí Lesková71. Kvůli úbytku pacientů a s nimi i financí byly zavřeny lázně Velichovky, předčasně byla ukončena sezona v lázních Lipová a zavřena byla také část lázní Darkov. Podle autorky lázeňská zařízení čekají na nového ministra zdravotnictví, který by mohl krizi lázeňství zmírnit. Jak uvádí Válková72, bývalý ministr zdravotnictví Martin Holcát vytvořil pracovní skupinu, která by měla pomoci zmírnit dopady lázeňské vyhlášky. Do pracovní skupiny se zapojili provozovatelé lázní, lékaři i odbory. Nejspíše se podaří opět prodlouţit délku pobytu hrazeného zdravotní pojišťovnou na 28 dnů a obnovit tzv. edukační pobyty. Tyto druhy pobytů učí pacienty, jak mohou ţít např. s cukrovkou. Autorka uvádí, ţe i po odchodu ministra Holcáta z funkce, je problém lázní řešen stejným směrem. Ministerstvo špatně odhadlo úspory, kterých chtělo docílit přísnějšími pravidly. Lázně přišly za půl roku podle autorky o půl miliardy korun. Situace v lázeňství uţ způsobila uzavření několika lázeňských zařízení. Tabulka 1: Počty pacientů v lázních v letech 2008-2012 Rok
kraj 2008
2009
2010
2011
2012
KLP
91488
98113
97032
88035
71406
PLP
15149
15040
14989
16968
14734
na vlastní náklady
266691
254310
252924
243426
263568
celkem
373328
367463
364945
348429
349708
Zdroj: Lázně 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 26.11. 2013, 20:54; vlastní zpracování
Podle statistických údajů ÚZIS neklesl v roce 2012 celkový počet pacientů v lázních. Ale výrazně (o více neţ 16 000) klesl počet pacientů vyuţívajících lázeňskou péči plně hrazenou pojišťovnou a také klesl počet pacientů vyuţívajících příspěvkovou lázeňskou péči. Tento pokles potvrzují výše zmíněné články z internetu. Celková návštěvnost
ZEDNÍK V.: Musíme šetřit a budeme propouštět, zní z lázeňských domů; [on-line] dostupné z: http://vary.idnes.cz/do-lazni-vkarlovarskem-kraji-jezdi-mene-lidi-fnf-/vary-zpravy.aspx?c=A121210_1864842_vary-zpravy_ba; 28.12.2013, 19:36 71 LESKOVÁ I.: Moravskoslezské lázně bojují o přeţití. Starý Darkov zůstane zavřený; [on-line] dostupné z: http://ostrava.idnes.cz/moravskoslezske-lazne-bojuji-o-preziti-stary-darkov-zustane-zavreny-1e4-/ostravazpravy.aspx?c=A131011_1987154_ostrava-zpravy_jog; 28.12.2013, 19:26 72 VÁLKOVÁ H.: Pravidla pro lázně se opět změní. Nejspíš v délce pobytu a u dětí; [on-line] dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/dalsi-zmeny-v-lazenske-peci-df2-/domaci.aspx?c=A131126_110310_domaci_hv; 28.12.2013, 19:39 70
18
českých a moravských lázní je podle statistických dat na stejné úrovni díky samoplátcům (českým i zahraničním).
19
3 Historie lázeňství v ČR Dějiny lázeňství jsou dle Kříţka73 součástí dějin lékařství, ale zapadají také do mozaiky dějin přírodních věd, či do dějin kultury. Konkrétní písemné zápisy o lázních a lázeňství jsou známé od doby vynalezení knihtisku (1450). Podle Kováře74 lze existenci lázeňství předpokládat uţ v dřívějších dobách. Dále podle Kováře75 slovanští předci uctívali sílu léčivých pramenů a teplých vřídel vykonáváním obřadů a nošením darů. Tento zvyk zaznamenal Kosmas ve své kronice. V době křesťanství lidé věřili v zázračnou sílu léčivých pramenů, které dokázaly uzdravit nemocného, nebo se u nich zjevovala nadpozemská bytost. Tak vznikala poutní místa, kde léčivé prameny hrály významnou roli76. Například podle Knopa77 je vznik Karlových Varů spojen s legendou o honu, kdy byl za účasti panovníka Karla IV. náhodně objeven horký pramen. Další z nejstarších objevených pramenů jsou ty ve Františkových Lázních (1542) nebo v Mariánských Lázních. Naopak mezi nejpozději objevené patří prameny v Poděbradech (1905)78. Jak píše Kovář79, rozvoj léčebného lázeňství u nás začal v 16. století a vrcholil v následujících staletích. Na počátku vzniklo mnoho lázní a lázniček, které vlivem konkurence nebo ztráty pramenů postupně zanikly80. Podle Knopa81 nebylo nejstarší období lázeňství na našem území příliš významné, protoţe lidé v této době příliš nedbali na hygienu, koupele v lázních byly spíše jako součást jiných akcí. Koncem 18. století a počátkem 19. století se na našem území lázeňství rozvíjí plně, jak uvádí Knop82. Velkou zásluhu na tomto rozvoji má technický pokrok a rozvoj společnosti. Začaly vznikat velké lázeňské domy, kolonády a stavby u zřídel. Dle Knopa83 se jedná o odklon od původního léčebného poslání lázní. Lázně byly navštěvovány nejen za účelem léčby, ale i za účelem kulturního a společenského vyţití.
KŘÍŢEK V., (2001): O lázních balneologii Čech, Moravy a Slezska. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 15 74 KOVÁŘ D., (1996): O lázeňství léčebném. In: KOVÁŘ D., (1996): Lázeňství na Českobudějovicku. JELMO. Str. 62 75 KOVÁŘ D., (1996): O lázeňství léčebném. In: KOVÁŘ D., (1996): Lázeňství na Českobudějovicku. JELMO. Str. 62 76 KOVÁŘ D., (1996): O lázeňství léčebném. In: KOVÁŘ D., (1996): Lázeňství na Českobudějovicku. JELMO. Str. 62 77 KNOP K. a kol., (1999): Vývoj a situace lázeňství na území dnešní ČR. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. Str. 11 78 KNOP K. a kol., (1999): Vývoj a situace lázeňství na území dnešní ČR. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. Str. 11 79 KOVÁŘ D., (1996): O lázeňství léčebném. In: KOVÁŘ D., (1996): Lázeňství na Českobudějovicku. JELMO. Str. 64 80 KOVÁŘ D., (1996): O lázeňství léčebném. In: KOVÁŘ D., (1996): Lázeňství na Českobudějovicku. JELMO. Str. 64 81 KNOP K. a kol., (1999): Vývoj a situace lázeňství na území dnešní ČR. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. Str. 12 82 KNOP K. a kol., (1999): Vývoj a situace lázeňství na území dnešní ČR. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. Str. 12 83 KNOP K. a kol., (1999): Vývoj a situace lázeňství na území dnešní ČR. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. Str. 12 73
20
Jak uvádí Kříţek84, lázně a lázeňské domy vznikaly na místech zdrojů termálních vod ke koupeli, či k pití, u loţisek rašeliny, slatiny, bahna, ale také mimo přírodní zdroje. Mimo tyto přírodní zdroje vznikala léčebná místa díky průkopnickým objevům laiků i doktorů v oblasti léčitelství. Takto vznikly díky V. Priessnitzovi a jeho vodoléčbě například lázně v Jeseníku85. Největší rozkvět lázeňství byl na našem území dle Knopa86 na přelomu 19. – 20. století a to díky rozvoji lékařství a baleonologie. Modernizují se léčebné postupy i přístroje k těmto postupům určené. Naše lékařství se v tomto období proslavuje, jak píše Knop87. Vzniká řada lázeňských domů a jejich okolí jako celé lázeňské komplexy. Se stavbami byla spojena řada významných architektů – Zítek, Gočár, Jurkovič. Lázeňské domy byly vystavěny v novoklasicistickém, novorenesančním a secesním stylu, které si i po mnoha rekonstrukcích zachovávají dodnes. Neoklasicistické stavby jsou stylově čisté a pravidelné, navracejí se k antické architektuře. Neoklasicistická budova je například Pavilon Kříţového pramene v Mariánských Lázních (1818, přestavba 1912). V novorenesančním stylu byly ve své době stavěny velké veřejné budovy. Typickými rysy novorenesance jsou: kamenná nebo kámen napodobující průčelí, arkády, ozdobné štíty, sgrafita a malby na fasádách. V tomto slohu je postaven například Hotel Nové Lázně (1893-1896)88v Mariánských Lázních nebo Mlýnská kolonáda (1871-1881)89 v Karlových Varech. Oproti těmto dvěma směrům byl styl secesních budov, které byly zdobené, zaoblené a vyuţívaly prvky z ţivé přírody. V secesním stylu byly postaveny například lázeňské domy a sanatorium Smetana v Luhačovicích. První lázeňské domy v Luhačovicích byly vytvořeny podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče a spojují regionální karpatskou tvorbu a dekorativní secesi. Lázně se na počátku 20. století stávají místem kulturního a společenského dění a cílem pro cestovní ruch. Jak píše Knop90 pobyt v lázních a zapojení se do kulturního ţivota v těchto místech patřilo k novému ţivotnímu stylu. Po Praze jsou lázeňská města druhým nejnavštěvovanějším místem na našem území. Na kolonádách hrají významné orchestry, v divadlech významní herci a KŘÍŢEK V., (2002): Úvodem. In: KŘÍŢEK V., (2002): Obrazy z dějin lázeňství. LIBRI. Str. 11 KŘÍŢEK V., (2002): Úvodem. In: KŘÍŢEK V., (2002): Obrazy z dějin lázeňství. LIBRI. Str. 11 86 KNOP K. a kol., (1999): Vývoj a situace lázeňství na území dnešní ČR. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. Str. 12 87 KNOP K. a kol., (1999): Vývoj a situace lázeňství na území dnešní ČR. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. Str. 12 88 MIKOLÁŠ D., Mgr., Novorenesance, [On-line] dostupné z : http://www.davidmikolas.cz/dejepis/texty/osmicka/novorenesance.pdf; 3. 3. 2013, 16:01 89 MIKOLÁŠ D., Mgr., Novorenesance, [On-line] dostupné z : http://www.davidmikolas.cz/dejepis/texty/osmicka/novorenesance.pdf; 3. 3. 2013, 15:58 90 KNOP K. a kol., (1999): Vývoj a situace lázeňství na území dnešní ČR. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. Str. 12 84 85
21
v galeriích vystavují uznávaní umělci. Lázeňská města zvyšují svoji prestiţ a postavení díky zájmu bohatších vrstev o lázeňskou péči. Lázně uveřejňují seznamy svých hostů jako prostředek reklamy a marketingu. Během první poloviny 20. století jsou lázeňská města místem podnikatelských příleţitostí a moţností zisku. Po první světové válce vznikají společnosti, které se snaţí zpřístupnit lázeňské sluţby i méně majetným hostům91. Zlatá éra lázeňství byla přerušena druhou světovou válkou, v té době byly lázně většinou uţívány pro vojenské účely92. Další vývoj lázeňství nebyl příliš optimistický, jak píše Knop93. Po druhé světové válce byla většina léčivých pramenů a s nimi i lázně znárodněny zákonem a byly tak ve státním vlastnictví. Lázně v této době slouţily především jako léčebné ústavy pro tuzemské pacienty. Lázeňská péče je organizována hromadně za pomoci odborových orgánů. Od 70. let 20. století poptávka po lázeňských sluţbách převyšuje nabídku kapacit o 30%. Výkon lázeňské péče a její efektivnost nedosahují potřebné úrovně. V lázeňských zařízeních chyběly investice na údrţbu, opravy a modernizace zařízení. Veškeré procesy byly řízeny státem a jednotlivé lázně neměly motivaci ke zlepšování stávajícího stavu. To vše zapříčinilo v 80. letech 20. století postupnou krizi lázní a lázeňských měst na našem území. Podle Knopa94 postupně klesala kvality sluţeb, výkon i efektivnost, lázně nedostačovaly dynamickému rozvoji oboru. Stát se spoléhal na to, ţe on je plátcem lázeňské péče a pacient si tudíţ nemůţe na nic stěţovat. Další vývoj dle Knopa následoval po roce 1989 a tím byla vlna privatizace v oboru lázeňství a změny financování lázeňské péče. Nejdříve mělo dojít k transformaci lázeňských podniků na akciové společnosti se 100% vlastnictvím státu a posléze odkup podílů jinými akcionáři v rámci malé i velké privatizace95. Soukromé vlastnictví lázní mělo být základem pro zdravé konkurenční prostředí a z něj plynoucí výhody pro pacienty.
KNOP K. a kol., (1999): Vývoj a situace lázeňství na území management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. Str. 13 92 KNOP K. a kol., (1999): Vývoj a situace lázeňství na území management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. Str. 13 93 KNOP K. a kol., (1999): Vývoj a situace lázeňství na území management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. Str. 13 94 KNOP K. a kol., (1999): Vývoj a situace lázeňství na území management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. Str. 13 95 KNOP K. a kol., (1999): Vývoj a situace lázeňství na území management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. Str. 13 91
dnešní ČR. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a dnešní ČR. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a dnešní ČR. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a dnešní ČR. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a dnešní ČR. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a
22
4 Lázeňství v jednotlivých regionech ČR Pro regionální diferenciaci lázeňství je důleţité nejdříve odlišit pojmy lázeňské místo a lázeňské zařízení. Podle Dědiny96 lázeňské místo je obec nebo její část resp. území, na kterém se nacházejí přírodní léčivé lázně. Přírodní léčivé lázně zahrnují soubor zařízení slouţících k poskytování lázeňské péče – lázeňských zařízení. Lázeňská místa stanovuje vláda na návrh Ministerstva zdravotnictví České republiky. Podle Vystoupila97je lázeňské místo základní funkční a prostorovou jednotkou organizace lázeňství. Ve výkladovém slovníku cestovního ruchu98 je lázeňské místo definováno jako území, kde jsou, nebo kde mají být přírodní léčivé lázně. Vláda stanovuje lázeňská místa, kterým je udělen lázeňský statut. V tomto statutu je stanoven rozsah území lázeňského místa a ochranná opatření. Obce se statutem lázeňského místa jsou oprávněny vybírat tzv. lázeňský poplatek. Z definic plyne, ţe na území jednoho lázeňského místa můţe být i více lázeňských zařízení. Vystoupil99 uvádí kategorizaci lázeňských míst dle významu a atraktivity pro cestovní ruch. Autor zvolil jako parametry hodnocení počty lůţek, zvláště pak počty lůţek v lázeňských zařízeních, ceny lůţek související s kategorizací ubytovacích zařízení, vybavenost doprovodnými aktivitami a celkovou návštěvnost doplněnou o specifikaci návštěvnosti samoplátců. Vystoupilova kategorizace dělí lázeňská místa do pěti kategorií:
I. Mezinárodní význam lázeňského místa o parametry: více neţ 9000 lůţek, vysoký podíl čtyř a pětihvězdičkových ubytovacích kapacit, více neţ 70 000 hostů ročně, vysoká kvalita i kvantita nabízených sluţeb i doprovodných aktivit, evropská tradice o v České republice pouze Karlovy Vary
II. Mezinárodní význam lázeňského místa o parametry: více neţ 1500 lůţek, střední podíl čtyř a pětihvězdičkových ubytovacích zařízení, více neţ 15 000 hostů ročně, vysoká kvalita i kvantita nabízených sluţeb i doprovodných aktivit, tradice o 6 nejvíce vyuţívaných a vyhlášených lázeňských míst: Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice, Poděbrady, Teplice a Jáchymov
DĚDINA J., (2005): Balneologie. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. Str. 12-13 97 VYSTOUPIL J. (2011): Lázeňství, lázeňský cestovní ruch a wellness. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 121 98 PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): Lázeňské místo. In: PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): Výkladový slovník cestovního ruchu. LINDE PRAHA str. 304 99 VYSTOUPIL J. (2011): Lázeňství, lázeňský cestovní ruch a wellness. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 127 96
23
Národní význam lázeňského místa o parametry: více neţ 750 lůţek, většina tří a čtyřhvězdičkových ubytovacích zařízení, více neţ 5 000 hostů ročně, středně vysoká kvalita i kvantita nabízených sluţeb i doprovodných aktivit
Regionální význam lázeňského místa o parametry: více neţ 350 lůţek, většina tříhvězdičkových ubytovacích zařízení, více neţ 2500 hostů ročně, proměnlivá kvalita i kvantita nabízených sluţeb i doprovodných aktivit
Lokální význam lázeňského místa o parametry: méně neţ 350 lůţek, většina tříhvězdičkových a niţších ubytovacích zařízení, méně neţ 2500 hostů ročně, proměnlivá aţ niţší kvalita i kvantita nabízených sluţeb i doprovodných aktivit
Karlovy Vary byly jako jediné lázeňské místo zařazeny do první kategorie mezinárodního významu. Do druhé kategorie mezinárodního významu je z celkových šesti lázeňských míst polovina také z Karlovarského kraje. Uţ tento fakt svědčí o dominanci Karlovarského kraje v oblasti lázeňství v celé České republice. I lázeňská zařízení jsou rozdělena do různých kategorií. Podle Dědiny100 je pět kategorií lázeňských zařízení:
balneoprovoz o zařízení vyuţívající přírodní léčivý zdroj a poskytující lázeňské výkony
lázeňský penzion o ubytovací zařízení pro lázeňské hosty, neposkytuje lázeňské procedury
lázeňský hotel o ubytovací zařízení poskytující i lázeňské stravování (diety), vlastní procedury nebo smluvně v jiném balneoprovozu
lázeňské sanatorium o poskytování komplexní péče – ubytování, strava, balneoprovoz, zdravotnický personál
lázeňská klinika
DĚDINA J., (2005): Balneologie. In: DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. Str. 12-13 100
24
o zařízení zapojena do výzkumných programů, převáţně v Německu a Rakousku V roce 2012 bylo dle údajů ÚZIS101 v provozu 88 lázeňských zařízení s kapacitou 25 891 lůţek. Podle Ministerstva pro místní rozvoj ČR102 je v České republice 37 lázeňských
míst.
Mapa 1: Mapa lázeňských míst v české republice
Lázeňství je zastoupeno ve všech krajích České republiky
kromě
Vysočina
a
kraje
Hlavního
města Prahy – tyto dva regiony
nemají
ţádná
lázeňská místa. Lázeňská místa nejsou podle mapy v České rovnoměrně
republice rozmístěna.
Nerovnoměrné rozmístění je dáno především
nepravidelným
zdroj: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/lazne/ceska-republika; online 28.3.2013 16:41
výskytem přírodních léčivých zdrojů, které jsou základním předpokladem lázeňské péče. Nejvíce lázeňských míst nalezneme v oblasti Krkonoš, Krušných hor a Jeseníků. Za lázeňskou oblast číslo jedna jsou ale povaţovány západní Čechy. Regionální diferenciace lázeňství závisí především na rozmístění přírodních léčivých zdrojů, protoţe ty jsou základem lázeňské péče. Není ale s jistotou dáno, ţe je přírodní léčivý zdroj vţdy vyuţíván ve všech regionech stejně. V kaţdém regionu je proto odlišná kromě počtu lázeňských zařízení také jejich kapacita (počet lůžek v lázeňských zařízeních). Pro celkové srovnání lázeňství v České republice je důleţitý popis jednotlivých lázeňských míst, včetně statistických údajů o jejich kapacitě a návštěvnosti. Diferenciace lázeňství pak plyne z těchto jednotlivých popisů lázeňských míst v regionech.
Lázeňská péče 2012; [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/lazenska-pecelazne; 22.10.2013, 13:30 102 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 101
25
Regiony v České republice se v oblasti lázeňství liší z hlediska:
počtu lázeňských zařízení
kapacity lázeňských zařízení
zaměření lázeňských zařízení na určité nemoci a aplikace procedur
vyuţitého přírodního léčivého zdroje
Tabulka 2: Lázeňská místa České republiky v roce 2012 lázeňské místo Bechyně Bludov Darkov Dubí Františkovy Lázně Hodonín Jáchymov Janské Lázně Jeseník Karlova Studánka Karlovy Vary Klášterec nad Ohří Klimkovice Konstantinovy Lázně Kostelec u Zlína Lázně Bohdaneč Lázně Bělohrad Lázně Kundratice Lázně Kynžvart
kraj Jihočeský Olomoucký Moravskoslezský Ústecký Karlovarský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Olomoucký Moravskoslezský Karlovarský Ústecký Moravskoslezský Plzeňský Zlínský Pardubický Královéhradecký Liberecký Karlovarský
lázeňské místo Lázně Libverda Lázně Toušeň Lednice Lipová-lázně Luhačovice Mšené-lázně Mariánské Lázně Nové Hrady Ostrožská Nová Ves Poděbrady Slatinice Teplice Teplice nad Bečvou Třeboň Velichovky Velké Losiny Vráž Zlaté Hory
kraj Liberecký Středočeský Jihomoravský Olomoucký Zlínský Ústecký Karlovarský Jihočeský Zlínský Středočeský Olomoucký Ústecký Olomoucký Jihočeský Královéhradecký Olomoucký Jihočeský kraj Olomoucký
Zdroj: Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874d37481baccb8/Ceske-lazne-a-lazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18, vlastní zpracování
Tabulka 3: Počet lázeňských míst v krajích ČR v roce 2012 kraj Olomoucký Karlovarský Jihočeský Ústecký Královéhradecký Moravskoslezský Zlínský Jihomoravský Liberecký Středočeský Pardubický Plzeňský
počet lázeňských míst 7 5 4 4 3 3 3 2 2 2 1 1
Zdroj: Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874d37481baccb8/Ceske-lazne-a-lazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18, vlastní výpočty a zpracování
26
Rozdílnost krajů v počtu lázeňských míst není tak veliká. První dva kraje se liší o dvě lázeňská místa, u dalších skupin krajů je rozdíl pouze jednoho lázeňského místa. Olomoucký kraj se sedmi lázeňskými místy a Karlovarský kraj s pěti jsou na špičce pomyslného ţebříčku. Za nimi můţeme kraje rozdělit na další čtyři příčky. Jihočeský je na třetím místě společně s Ústeckým krajem se čtyřmi lázeňskými místy. Na čtvrtém místě jsou kraje Královéhradecký, Moravskoslezský a Zlínský se třemi lázeňskými místy. Další post mají Jihomoravský, Liberecký a Středočeský kraj se dvěma lázeňskými místy. Posledními regiony s jedním lázeňským místem jsou kraje Pardubický a Plzeňský. Ale počet lázeňských míst nic neříká o kapacitě lázeňských zařízení v daném regionu. Můţe existovat lázeňské místo s kapacitou 100 lůţek a lázeňské místo s kapacitou 1000 lůţek. V počtu lázeňských míst jsou brány jako jedna jednotka, ale při zohledňování lůţkové kapacity by druhé lázeňské místo nekompromisně překonalo první. Následující řazení jednotlivých krajů vychází z počtu lázeňských míst v kraji. Kraje jsou seřazeny sestupně.
4.1 Olomoucký kraj – lokalizace lázní, zaměření Kraj má obecně předpoklady pro rozvoj jiné formy cestovního ruchu díky krajinné různorodosti, kulturní a folklorní tradici, jak uvádějí Vystoupil a Šauer103. Podle autorů kraj patří mezi regiony s nejdelší průměrnou délkou pobytu převáţně domácích turistů. Olomoucký kraj má podle údajů MMR104 nejvíce lázeňských míst ze všech krajů České republiky, ale v počtu lůţkové kapacity je podle ÚZIS105 aţ na třetím místě (za Karlovarským krajem a Zlínským krajem). Tento fakt je dán přítomností většiny menších lázeňských míst v regionu. Z hlediska přírodních léčivých zdrojů má Olomoucký kraj výjimečné postavení. Většina lázeňských míst má jako léčivý zdroj minerální vody. V kraji také existují lázeňská místa, která mají jako přírodní léčivý zdroj klimatické podmínky. Tato místa jsou celkem tři, coţ je nejvíce ze všech krajů v České republice. V roce 2012 bylo podle informací ÚZIS106 přijato v Olomouckém kraji celkem 24 123 pacientů, z toho více neţ 50% na vlastní náklady. ÚZIS uvádí návštěvnost 14 743 tuzemských klientů a 289 cizinců na vlastní náklady. Tato čísla
103
VYSTOUPIL J. (2011): Olomoucký kraj. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 250 104 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 105 Lázně 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 26.11. 2013, 20:54 106 Lázně 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 26.11. 2013, 20:54
27
jasně dokazují, ţe lázeňská místa v Olomouckém kraji nejsou vyhledávanou turistickou zajímavostí pro návštěvníky ze zahraničí. Bludov Jak píše Burachovič107, lázně Bludov leţí v okrese Šumperk 4 km od samotného města, pod vrcholky Jeseníků. Bludov je známý díky léčbě pohybového aparátu a v posledních letech také díky
Mapa 2: Bludov
léčbě obezity, především u dětí. Přírodním léčivým zdrojem je v lázních Bludov slabě mineralizovaná termální vlaţná voda, pozitivně působící na léčbu pohybového ústrojí. V lázních se léčí také pacienti s onemocněním dýchací soustavy, močových cest a kvůli detoxikaci. Dle autora se Bludov řadí mezi mladší lázně České republiky. V současnosti mají i vlastní
Zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/laz enska-mista/bludov-15.html; on-line 22. 10. 2013, 11:25
detoxikační centrum. Jeseník Lázně
Jeseník
jsou
klasickými
lázněmi
České Mapa 3: Jeseník
republiky leţící ve stejnojmenném okrese. V okolí lázní, podle oficiálních stránek Svazu léčebných lázní České republiky108, vyvěrá okolo 80 pramenů minerální studené vody. Lázně Jeseník jsou známé pod názvem Priessnitzovy léčebné lázně. Podle Burachoviče109 je tento název odvozen od místního lidového
léčitele,
původně
sedláka,
Vincenze
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/la zenska-mista/jesenik-16.html; on-line 22. 10. 2013, 12:35
Priessnitze. Významnou se stala jeho metoda aplikace léčivých zdrojů. Technika metody se zachovala dodnes. V roce 2010 byl v areálu lázní otevřen Balneopark. Balneopark je revitalizovaná a obnovená část areálu lázní. Je výsledkem spolupráce české a polské strany a jedná se o vytvoření vodní zahrady slouţící k hydroterapii a relaxaci. Balneopark mohou vyuţít pacienti lázní i široká veřejnost. Veškerá léčba zde probíhá zcela v přírodě a je doprovázena příjemným klimatickým prostředím Jeseníků. Opět je to celkové navázání na tradici zaloţenou BURACHOVIČ S. (2001): Bludov. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 34-35 108 Jeseník, [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/jesenik; 22.10.2013, 12:20 109 BURACHOVIČ S. a WIESER S., (2001): Lázně Jeseník. In: BURACHOVIČ S. a WIESER S., (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 184 107
28
Vincenzem Priessnitzem. Metoda léčby v lázních Jeseník pomáhá pacientům s problémy onkologického charakteru, nemocemi dýchací soustavy, koţními nemocemi a duševními poruchami. Lipová – Lázně Lázně Lipová leţí v okrese Šumperk a vyznačují se Mapa 4: Lipová - Lázně jedním z nejčistších ovzduší. Podle Burachoviče110 je právě klima jediným přírodním léčivým zdrojem v lázních Lipová. V současnosti se lázně specializují na léčbu metabolických a koţních onemocnění, obezity, nemoci štítné ţlázy a koţních neinfekčních chorob. Podle oficiálních internetových stránek111 lázně Lipová ukončí svůj provoz ke konci roku 2013.
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/laz enska-mista/lipova-lazne-18.html; on-line 22. 10. 2013, 14:05
Slatinice Jak uvádí Burachovič112, lázně Slatinice leţí 9 km
Mapa 5: Slatinice
západně od města Olomouc a jsou to jedny z nejstarších
moravských
lázní.
Podle
Burachoviče113 je zde hlavním přírodním léčivým zdrojem sirná voda s obsahem sirovodíku a suché klima. Léčba ve Slatinicích je zaloţena na koupelích v sirné vodě ohřívané na 37°C. Koupele jsou kombinovány s dalšími léčebnými metodami. Do
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/laze nska-mista/slatinice-30.html; on-line 22. 10. 2013, 14:38
lázní Slatinice jezdí pacienti s potíţemi především pohybového ústrojí, především s bolestmi zad a páteře, artrózou, také za léčbou pooperačních a poúrazových stavů. Jak uvádí oficiální informace114, další léčebné indikace v lázních Slatinice jsou nemoci onkologické, nervové a koţní.
BURACHOVIČ S. (2001): Lipová-lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 206-209 111 Lázně Lipová, [on-line] dostupné z:http://www.lazne.cz/; 1.12.2013, 14:55 112 BURACHOVIČ S. (2001): Slatinice. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 298-300 113 BURACHOVIČ S. (2001): Slatinice. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 298 114 Přírodní léčivý zdroj; [on-line] dostupné z: http://www.lazneslatinice.cz/prirodni-lecivy-zdroj.html;1.12.2013, 15:07 110
29
Teplice nad Bečvou Lázně Teplice nad Bečvou leţí v okrese Přerov a tvoří, jak uvádí Burachovič Burachovič minerální
116
115
Mapa 6: Teplice nad Bečvou
, okraj města Hranice.
uvádí jako přírodní léčivý zdroj
vodu
s teplotou
21°C.
Léčebnými
metodami s pomocí zdroje jsou koupele, dalšími metodami jsou elektroléčba, tělocvik, parafínové zábaly aj. Oficiální údaje lázní Teplice nad Bečvou
117
říkají, ţe do lázní míří pacienti s potíţemi
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/laze nska-mista/teplice-nad-becvou-32.html; on-line 22. 10. 2013, 15:09
oběhové soustavy, pohybového aparátu, nervovými obtíţemi, s onkologickými problémy a s koţními nemocemi dětí a dorostu. Velké Losiny Burachovič118 uvádí, ţe lázně Velké Losiny leţí 6 km od města Šumperk. Podle Svazu léčebných lázní119jsou Velké Losiny jedny z nejstarších Mapa 7: Velké Losiny lázní na Moravě. Přírodním léčivým zdrojem jsou ve Velkých Losinách termální sirné prameny. Prameny mají okolo 36°C. Další zajímavostí je podle Svazu léčebných lázní ČR120venkovní termální koupaliště pro návštěvníky lázní. Podle oficiálních informací lázní121 se sirné prameny uţívají především pro koupele, proto do lázní Velké Losiny jezdí pacienti s potíţemi
pohybového
aparátu,
s koţním
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/la zenska-mista/velke-losiny-19.html; online 26. 10. 2013, 14:19
onemocněním, ale také s dýchacími problémy, problémy onkologickými
aj.
V současnosti se mimo léčby neurologických onemocnění lázně specializují i na léčbu pohybového ústrojí.
BURACHOVIČ S. (2001): Teplice nad Bečvou. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 335 116 BURACHOVIČ S. (2001): Teplice nad Bečvou. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 335 117 Léčba-Lázně Teplice nad Bečvou; [on-line] dostupné z: http://www.ltnb.cz/lecba.html?id=30, on-line 1.12.2013, 15:20 118 BURACHOVIČ S. (2001): Velké Losiny. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 358 119 Velké Losiny, [on-line] dostupné z:http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/velke-losiny;10.12.2013, 22:01 120 Velké Losiny, [on-line] dostupné z:http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/velke-losiny;9.12.2013, 21:49 121 Termální lázně Velké Losiny, [on-line] dostupné z: http://www.lazne-losiny.cz/; 9.12.2013, 21:47 115
30
Zlaté Hory Zlaté Hory jsou podle MMR122 v současnosti dětská léčebna specializující se na respirační problémy s kapacitou 105 lůţek pro dětské pacienty a 33 lůţek pro doprovod. Ministerstvo dále uvádí, jak probíhá léčebná metoda speleoterapie. Od roku 1995 je tato metoda realizována v důlním díle zrekonstruovaných rudných dolů. Teplota se zde pohybuje okolo 7°C. Pro děti jsou prostory vybaveny tělocvičnou, hřištěm pro míčové hry a odpočívárnou. Podle Burachoviče123 speleoterapie trvá 180 minut a dětský pacient ji absolvuje asi 15krát během svého pobytu. Podle informací MMR124 jsou jako přírodní léčivé zdroje uváděny příznivé klimatické podmínky a dále jsou to mikroklimatické podmínky v zrekonstruovaných rudných dolech.
4.2 Karlovarský kraj - lokalizace lázní, zaměření Podle Vystoupila125 jsou čtyři z pěti lázeňských míst Karlovarského kraje v kategorii míst mezinárodního významu. Karlovarský kraj je tedy, podle očekávání, lázeňským krajem číslo jedna v České republice. Pouze v počtu lázeňských míst je aţ na druhém místě za Olomouckým krajem. Tato skutečnost není ale rozhodující při hodnocení diferenciace lázeňství. Podle čísel ÚZIS126 je Karlovarský kraj první v kapacitě s počtem 12 456 lůţek. V lůţkové kapacitě je tedy daleko před druhým Zlínským krajem o více neţ 10 000 lůţek. Počet lázeňských zařízení v kraji je přes 50% celkového počtu těchto zařízení v celé České republice. I v návštěvnosti si podle ÚZIS127 kraj drţí jisté prvenství. V roce 2012 navštívilo Karlovarský kraj 175 924 lázeňských hostů. Tento počet pacientů je téměř polovina všech přijatých pacientů v lázeňských zařízeních v České republice za rok 2012. Další prvenství si Karlovarský kraj drţí v počtu návštěvníků z ciziny. Za rok 2012 jich z počtu 175 924 bylo více neţ 145 000. Ministerstvo pro místní rozvoj128 definuje všechna lázeňská místa a jejich přírodní léčivé zdroje v kraji. Lázeňská místa v Karlovarském kraji vyuţívají k léčbě pacientů velké mnoţství přírodních léčivých zdrojů. Uţívanými zdroji jsou slatina, minerální voda, radonová minerální voda a oxid uhličitý. Karlovarský kraj je oblíbeným Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 123 BURACHOVIČ S. (2001): Zlaté Hory. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 373-374 124 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 125 VYSTOUPIL J. (2011): Lázeňství, lázeňský cestovní ruch a wellness. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 127 126 Lázně 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 26.11. 2013, 20:54 127 Lázně 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 26.11. 2013, 20:54 128 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 122
31
lázeňským místem návštěvníků ze zahraničí. O věhlasu kraje za hranicemi svědčí i článek Amy R. Speiera129, který se v překladu jmenuje Zdravotní cestovní ruch v českých lázních. Z českých lázní jsou v článku zmíněny pouze Mariánské Lázně. To dokládá, ţe pro cizince jsou české lázně především lázeňská místa v Karlovarském kraji. Také podle Vystoupila a Šauera130 je Karlovarský kraj velmi intenzivně zaměřený na lázeňský cestovní ruch. Podle autorů se jedná o nejznámější lázeňskou oblast ve střední Evropě. Františkovy Lázně Františkovy Lázně se nacházejí v okrese Cheb. Podle Burachoviče131 byly místní minerální prameny známé uţ ve středověku a byly nazývány Chebská kyselka. Od počátku 20. století se Františkovy Lázně specializují Mapa 8: Františkovy Lázně
na
léčbu ţenských nemocí a dětské gynekologie. Tuto léčbu doplňuje léčebná indikace nemoci srdce a cév, onkologická onemocnění a také nemoci pohybového ústrojí. Přírodním léčivým zdrojem je 21 minerálních pramenů, které se pouţívají ke koupelím a pitné kúře. Dle oficiálních údajů společnosti Lázně Františkovy
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/la zenska-mista/frantiskovy-lazne35.html; on-line 24.11.2013, 18:16
Lázně a.s.132 mají prameny průměrnou teplotu od 9 do 11°C. Dalším léčivým zdrojem je podle Burachoviče133sirno-ţelezitá slatina pouţívaná k zábalům, koupelím a vaginálním tamponům. Třetím zdrojem je přírodní zdroj suchého kysličníku uhličitého, který se uţívá především k injekčním aplikacím. V roce 2013 mají Františkovy Lázně dle oficiálních údajů134 3 500 ubytovacích kapacit a samotné město má 5 500 obyvatel.
SPEIER A.R. (2010): Healthtourism in a Czech healthspa; [on-line] dostupné z:http://ar9zk7pw9f.search.serialssolutions.com/?ctx_ver=Z39.88-2004&ctx_enc=info%3Aofi%2Fenc%3AUTF8&rfr_id=info:sid/summon.serialssolutions.com&rft_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:journal&rft.genre=article&rft.atitle=Health+tour ism+in+a+Czech+health+spa&rft.jtitle=Anthropology+%26+medicine&rft.au=Speier%2C+Amy+R&rft.date=2011-0401&rft.eissn=14692910&rft.volume=18&rft.issue=1&rft.spage=55&rft_id=info:pmid/21563003&rft.externalDocID=21563003¶mdict=cs; 7.1.2014, 9:38 130 VYSTOUPIL J. (2011): Karlovarský kraj. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 215 131 BURACHOVIČ S. (2001): Františkovy Lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 76 132 Přírodní léčivé zdroje; [on-line] dostupné z: http://www.frantiskovylazne.cz/cs/prirodni-lecive-zdroje/, on-line 24.11.2013, 18:24 133 BURACHOVIČ S. (2001): Františkovy Lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 76 134 Historie a současnost; [on-line] dostupné z: http://www.frantiskovylazne.cz/cs/prirodni-lecive-zdroje/, on-line 24.11.2013, 18:32 129
32
Jáchymov Město Jáchymov leţí v okrese Karlovy Vary. Samotné lázně Jáchymov jsou podle Burachoviče135 prvními radonovými lázněmi na světě. Dle autora radioaktivní pramen vytryskl v roce 1864 při těţbě uranové rudy. Roku
Mapa 9: Jáchymov
1950 se Jáchymov stal centrem těţby uranové rudy pro SSSR, součástí byly integrační tábory pro politické vězně. Tato změna znamenala úpadek jáchymovského lázeňství. V průběhu osmdesátých let
prošla
lázeňská
zařízení
v Jáchymově
rekonstrukcí a modernizací. I v současnosti se lázně těší velké oblibě díky svému jedinečnému přírodnímu léčivému zdroji – pramenu radioaktivní vody, který uţívají
k léčebným
koupelím.
Takovou
léčbu
Zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/laze nska-mista/jachymov-34.html; on-line 24.11.2013, 17:32
vyuţívají pacienti s nemocí pohybového ústrojí, s nervovým onemocněním nebo s metabolickými problémy jako je cukrovka nebo dna. Karlovy Vary Podle Burachoviče136 jsou Karlovy Vary největší a nejznámější české lázně. Prvenství si drţí díky ročnímu počtu pacientů a poskytovaných procedur. Přírodním léčivým zdrojem jsou zde termální a minerální vody. Počet termálních pramenů je podle autora více neţ šedesát,
Mapa 10: Karlovy Vary
pro léčebné účely je uţíváno třináct z nich, k pitným kúrám se vyuţívá deset z těchto třinácti pramenů. Teplota zřídel termálních pramenů se pohybuje od 34°C do 73°C. Nejteplejším pramenem v Karlových Varech je pramen Vřídlo se 72,7°C. Nejstudenějším pramenem je jediné studené vřídlo Štěpánka s 10°C. Burachovič
137
uvádí způsob „tvorby“ minerálních
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/lazens ka-mista/karlovy-vary-36.html; on-line 5.12.2013, 20:29
vod. Jedná se o dešťové sráţky vsakující se do země, které sestupují do několika kilometrů. Tato voda se při tom setká s hlubinnými látkami, oxidem uhličitým a
BURACHOVIČ S. (2001): Jáchymov. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 114-119 136 BURACHOVIČ S. (2001): Karlovy Vary. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 136-137 137 BURACHOVIČ S. (2001): Karlovy Vary. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 141 135
33
minerálními látkami z vylouhovaných hornin. Teplotu pramenům dává zemské teplo. Podél Krušnohoří termální voda vystupuje k zemskému povrchu. Vztlak je dán další vsakující se vodou a také proplyněním. Všechny prameny v Karlových Varech mají stejný zdroj, tudíţ i téměř stejné chemické sloţení. Odlišují se pouze teplotou. Od roku 1843 jsou minerální vody stáčeny a exportovány do celého světa. V současnosti export zajišťuje společnost Karlovarské minerální vody a.s., která pokračuje v tradici slavné firmy Mattoni. Burachovič138 jako další přírodní léčivé zdroje uvádí rašelinu, slatinu, vřídelní plyn a zdejší klima. Také v léčebných indikacích se Karlovy Vary řadí mezi lázně s jejich největší škálou. Mezi léčebné indikace patří: nemoci trávicího ústrojí, poruchy látkové výměny, nemoci pohybového ústrojí, nemoci nervové, onkologické nemoci aj. Podle Burachoviče139 navštíví Karlovy Vary ročně 70 000 lázeňských pacientů a kolem 250 000 turistů. Od ostatních lázní se Karlovy Vary liší především provozovateli léčebných zařízení. V Karlových Varech lázeňskou léčbu zajišťuje mnoho samostatných subjektů. Jak uvádí Mikeš140, tento fakt byl určen v období transformačního procesu v lázeňství po roce 1989. Do roku 1990 spadaly všechny lázeňské objekty pod Československé státní lázně - lázeňskou organizaci Karlovy Vary. Během privatizace přešlo vlastnictví většiny objektů především na soukromé osoby. Většina z nich byla mimo Karlovy Vary. V současnosti jsou, podle Svazu léčebných lázní České republiky141, největšími provozovateli lázeňské péče v Karlových Varech Bohemia Lázně, a.s., Imperial Karlovy Vary, a.s., Thermal-F, a.s. a Sanatorium Astoria a.s..
138138
BURACHOVIČ S. (2001): Karlovy Vary. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 137 139 BURACHOVIČ S. (2001): Karlovy Vary. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 137 140 MIKEŠ F., (1999): Lázně Karlovy Vary. In: KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. Str. 156-163 141 Karlovy Vary, [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/karlovy-vary; 5.12.2013, 20:27
34
Lázně Kynžvart Lázně
Kynţvart
leţí
v okrese
Cheb
Mapa 11: Lázně Kynžvart
nedaleko
Mariánských Lázní. Podle Burachoviče142 se lázně specializují
na
léčbu
nespecifických
nemocí
dýchacích cest u dětí ve věku od 2 do 15 let a také na koţní onemocnění. Přírodním léčivým zdrojem je pro tuto léčbu místní příznivé klima, přírodní prostá studená kyselka a také místní slatina. Od roku 1950 se v lázních Kynţvart začaly léčit především děti s nemocemi dýchacích cest.
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/lazens ka-mista/lazne-kynzvart-38.html; on-line 24.11.2013, 17:51
Mariánské Lázně Jak
uvádí
Burachovič143,
Mariánské
Lázně
patří
Mapa 12: Mariánské Lázně
k nejmladším v České republice. Podle Burachoviče144 se dnes v lázních léčí dospělí i dětští pacienti s různými druhy onemocnění (onkologické, dýchací, pohybové, gynekologické aj.). Přírodním léčivým zdrojem jsou podle Burachoviče145: studené kyselky (teplota 7-10°C), místní rašelina a také léčivý plyn (Mariin plyn). Jak autor uvádí146,
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/laze nska-mista/marianske-lazne-39.html; online 1.12.2013, 15:40
v okolí vyvěrá přes sto minerálních pramenů a přímo ve městě čtyřicet. Minerální prameny slouţí k pitné kúře, inhalacím a koupelím. V současnosti jsou minerální prameny v Mariánských Lázních také stáčeny a exportovány.
4.3 Ústecký kraj – lokalizace lázní, zaměření Obecně je podle Vystoupila a Šauera147 Ústecký kraj jedním z méně oblíbených regionů, který není turisticky nijak orientovaný. Podle autorů existují v kraji urbanizované a průmyslové lokality, které kraji ubírají na atraktivitě. Na druhé straně má kraj potenciál v oblasti cestovního ruchu díky nepoznamenaným horským oblastem, BURACHOVIČ S. (2001): Lázně Kynţvart. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 188-191 143 BURACHOVIČ S. (2001): Mariánské Lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 222-231 144 BURACHOVIČ S. (2001): Mariánské Lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 222-231 145 BURACHOVIČ S. (2001): Mariánské Lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 222 146 BURACHOVIČ S. (2001): Mariánské Lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 227-228 147 VYSTOUPIL J. (2011): Ústecký kraj. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 220 142
35
turistickým a cykloturistickým trasám nebo díky lokalitám s podmínkami pro letní (Kamencové jezero) i zimní (středisko Bouřňák v Krušných horách) turistický ruch. Ústecký kraj nemá pro rozvoj cestovního ruchu dobrou pověst spojenou s určitými předsudky. Pro lázeňský cestovní ruch mají podle autorů v kraji významné postavení lázně Teplice. Ústecký kraj má z hlediska přírodních léčivých zdrojů zástupce ve všech kategoriích. Podle MMR148 z celkových čtyř lázeňských míst vyuţívá jedno minerální vodu, jedno peloidy, jedno oboje zároveň a jedno klima. Skladba přírodních léčivých zdrojů je v Ústeckém kraji rovnoměrná. Ze statistických dat podle ÚZIS 149 patří v roce 2012 s 1 093 lůţky mezi kraje s nejmenší kapacitou. V počtu návštěvnosti těsně přes 20 000 se Ústecký kraj řadí do středu ţebříčku. Ústecký kraj tedy má reálně dost lázeňských míst, ale jejich kapacita a obsazenost není příliš velká v porovnání s jinými kraji České republiky. Mšené – lázně Podle Burachoviče150 se Mšené lázně nachází v Ústeckém kraji nedaleko města Roudnice nad Labem. Do lázní jezdí pacienti Mapa 13: Mšené - lázně především s nemocemi pohybového ústrojí a s neurologickými
obtíţemi.
Hlavním
přírodním
léčivým zdrojem je zde slatinná zemina. V lázních je pacientům poskytována řada léčebných procedur. Mezi nejčastější procedury k léčbě pohybového ústrojí patří vodoléčebné procedury, fyzikální terapie, masáţe, zábaly, léčebný tělocvik aj.
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/l azenska-mista/lazne-msene-41.html; on-line 8.10. 2013, 19:47
Klášterec nad Ohří Lázně a současně město Klášterec nad Ohří leţí v okrese Chomutov 6 km od města Kadaň. V současnosti jsou podle Burachoviče151lázně zaniklé a vyvěrá zde pouze pramen alkalické kyselky nazývaný Evţenie. Podle MMR152 vznikla v Klášterci nad
Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 149 Lázeňská péče 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 1.12.2013, 14:48 150 BURACHOVIČ S. (2001): Mšené - lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 240-244 151 BURACHOVIČ S. (2001): Klášterec nad Ohří. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. str. 152-154 152 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 148
36
Ohří v roce 1886 stáčírna minerální vody. Přírodním léčivým zdrojem je tedy slabě mineralizovaná ţeleznatá kyselka, kterou uţívají pacienti s nemocemi dýchacích cest, močových cest a se zaţívacími obtíţemi. Během 90. let 20.století proběhla rekonstrukce lázeňských budov pro komerční účely. Dnes slouţí jako restaurace a wellness centrum. Historii lázní připomíná stále funkční stáčení minerálního pramenu, které je za poplatek. Tereziny lázně Dubí Město nedaleko Teplic slouţí podle Burachoviče153jako klimatické lázně v Krušných horách. Podle autora jsou v lázeňském zařízení vyuţívány mnohé léčebné procedury. Do lázní Dubí jezdí pacienti s obtíţemi zaţívacími, Mapa 14: Dubí
nervovými, pohybového ústrojí, oběhovými aj. Podle MMR154 jsou počátky lázeňství v Dubí datovány okolo roku 1860, kdy byla postavena první lázeňská budova. Burachovič155 uvádí zaloţení lázní v roce 1871 doktorem Brecherem a o rok později získalo město statut lázeňské město. V první polovině 20. století byly lázně velmi oblíbené.
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/lazenskamista/lazne-msene-41.html; on-line 14.11.2013, 22:37
Teplice Jedny z nejznámějších lázní České republiky se nacházejí
ve
Burachoviče156
stejnojmenném
okrese.
se Teplice chlubí
Podle Mapa 15: Teplice
označením
jedněch z nejstarších lázní ve střední Evropě. Podle autora je název města odvozen od teploty minerálních pramenů, které se označují jako teplé aţ horké a jsou hlavním přírodním léčivým zdrojem v lázních. Podle MMR157 jsou přírodním léčivým zdroje makrotermy – termální prameny
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/l azenska-mista/teplice-22.html; on-line 17.10. 2013, 18:55
BURACHOVIČ S. (2001): Dubí. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. str. 71-73 154 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 155 BURACHOVIČ S. (2001): Dubí. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. str. 71-73 156 BURACHOVIČ S. (2001): Teplice. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 328 157 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 153
37
o teplotě 29-44°C. Minerální prameny jsou se slabým obsahem radonu. K Teplicím patří lázeňská obec Šanov známá Horským pramenem, který má teplotu 42°C a je lehce radioaktivní. Šanov je mnohem mladším lázeňským místem neţ samotné Teplice. Podle informací MMR158 se v současnosti do Teplic jezdí léčit pacienti s nemocemi nervové soustavy, pohybového ústrojí a duševními poruchami. Léčba probíhá především prostřednictvím termálních koupelí. Lázně Teplice se skládají z komplexu několika lázeňských budov.
4.4 Jihočeský kraj – lokalizace lázní, zaměření Podle Vystoupila a Šauera159 má Jihočeský kraj potenciál pro rozvoj mnoha forem cestovního ruchu. Nejvyhledávanější formou je letní rekreace u vody (Třeboňsko, Lipno) a také zimní rekreace (Šumava). Velmi rozšířený je i městský cestovní ruch (Tábor, Český Krumlov, České Budějovice aj.). V kraji jsou také velmi dobře značené turistické trasy a cyklostezky. Jihočeský kraj má velký potenciál pro rozvoj několika forem cestovního ruchu a lázeňský cestovní ruch můţe být rozvíjen samostatně nebo v kombinaci s rozvojem jiné formy. Jihočeský kraj má podle informací MMR160 čtyři lázeňská místa, z toho jedno je ale spíše penzion na místě bývalých lázní. Z ostatních tří lázeňských míst všechny vyuţívají jako přírodní léčivý zdroj peloidy. V Jihočeském kraji nejsou ţádné lázně, které by léčily pacienty za pomoci minerálních vod. Podle statistických údajů ÚZIS 161 se s kapacitou 1588 lůţek řadí Jihočeský kraj aţ na 5. místo. Ale v celkovém počtu přijatých pacientů v roce 2012 je kraj na druhém stupni za Karlovarským krajem, i kdyţ rozdíl mezi nimi je téměř 50 000 pacientů za rok.
158
Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 159 VYSTOUPIL J. (2011): Jihočeský kraj. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 206 160 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 161 Lázeňská péče 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 1.12.2013, 14:48
38
Třeboň Lázně Třeboň se nacházejí ve stejnojmenném městě v jiţních Čechách. Podle Burachoviče162 se jedná o slatinné lázně, kde Mapa 16: Třeboň přírodním léčivým zdrojem je slatina z místních loţisek a příznivé klima. Léčí se zde pacienti s nemocemi pohybového ústrojí, především po operacích
kloubních
náhrad
a
také
pacienti
s nervovými obtíţemi. V současnosti je město Třeboň známé především díky rybolovu a rybníkářství. Spojení tohoto plus a lázeňské péče je zaručeně příjemným záţitkem pro
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/l azenska-mista/hodonin-23.html; online 17.11.2013, 13:39
návštěvníky. Vráž Podle Burachoviče163 se lázně nacházejí ve stejnojmenné obci asi 7km od Písku v povodí řeky Otavy. Podle autora byla původně budova lázní šlechtickým zámečkem v novogotickém stylu. Přestavba v období první republiky změnila architektonický sloh zámečku na funkcionalistický. Jak uvádějí lázně na svých internetových stránkách164, získalo město Vráţ lázeňský statut a samotná obec podporuje lázeňství na svém území (v lázeňské zóně jsou omezeny aktivity, které nejsou součástí lázeňské péče). Přírodním léčivým zdrojem je, podle informací MMR165,v lázních Vráţ slatina uţívaná k obkladům a klima. Jezdí sem proto pacienti s nemocemi pohybového ústrojí, ale také pacienti s nemocemi dýchacích cest, s neurologickým onemocněním, nemocemi krevního oběhu a s některými duševními chorobami.
162
BURACHOVIČ S. (2001): Třeboň. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 344 163 BURACHOVIČ S. (2001): Vráţ. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 365 164 Historie vzniku lázní a lázeňské léčby, [on-line] dostupné z: http://www.lazne-vraz.cz/cs/o-laznich/historie-lazni, 17.11.2013, 14:09 165 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18
39
Bechyně Lázně Bechyně, podle MMR166,leţí v okrese Tábor nedaleko města Týn nad Vltavou. Podle Burachoviče167jiţ v 16. století byla v lázních Mapa 17: Bechyně Bechyně poskytována léčba slatinou. V první polovině 18. století byly podle autora objeveny minerální prameny, které jsou v současné době zaniklé. V roce 1960 zmizel nejvydatnější minerální pramen a od roku 1970 je přírodním léčivým zdrojem pouze slatina. Podle MMR168 se v současné době v lázních Bechyně léčí pacienti s nemocemi pohybového ústrojí. Lázně se
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/la zenska-mista/hodonin-23.html; on-line 17.11.2013, 14:20
specializují na léčbu stavů po popáleninách. Nové Hrady Jak uvádí MMR169, jsou Nové Hrady lázeňské místo o kapacitě jednoho penzionu s názvem Tereziny lázničky. Jméno má po hraběnce, která zde nechala v roce 1788 vybudovat malé lázně. Na tuto tradici dodnes penzion navazuje. Léčivým zdrojem je zde přírodní podhorské klima. Procedury jsou poskytovány v původním pavilonu se saunou a bazénkem v jeskyni. Burachovič170 ve své knize uvádí Nové Hrady jako bývalé lázně.
4.5 Královéhradecký kraj – lokalizace lázní, zaměření Podle Vystoupila a Šauera171 je pro Královéhradecký kraj významnou formou cestovního ruchu horská turistika (především zimní). Krkonoše patří k nejvytíţenějším lokalitám pro zimní rekreaci a zároveň poskytují vysoký standart sluţeb v porovnání s ostatními oblastmi. Do kraje patří také Orlické hory, významné pro zimní turistiku. Lázeňství je v kraji podle autorů významné v Jánských Lázních s vysokou návštěvností zahraničních turistů. Ostatní lázeňská místa uvádějí autoři jako lázeňská místa s regionální působností. Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 167 BURACHOVIČ S. (2001): Bechyně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 23-25 168 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 169 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 170 BURACHOVIČ S. (2001): Nové Hrady. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 249 171 VYSTOUPIL J. (2011): Královéhradecký kraj. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 231 166
40
Královéhradecký kraj se třemi lázeňskými místy zapadá do středu ţebříčku krajů. Dvě z lázeňských míst vyuţívají odlišný léčivý zdroj – minerální vodu a peloid. Třetí lázeňské místo vyuţívá hned oba dva najednou. Lázeňské místo Velichovky je ale v současné době v insolvenčním řízení a je pro pacienty uzavřené. V číselných ukazatelích lůţkové kapacity a návštěvnosti podle ÚZIS172 je Královéhradecký kraj pod polovinou všech krajů. Lázeňství není v tomto kraji dominantním lákadlem pro návštěvníky. Jánské Lázně Burachovič173 uvádí, ţe se Jánské Lázně nachází uprostřed Mapa 18: Jánské Lázně stejnojmenného městečka v okrese Trutnov. Od Trutnova jsou vzdáleny 12 km. Přírodním léčivým zdrojem je v těchto lázních, podle autora, pramenitá termální voda o teplotě 27°C.
Společně s termálními prameny vyvěrá v okolí
Jánských Lázní také několik studených ţelezitých pramenů. Podle údajů MMR174 jezdí do Jánských Lázní dospělí i děti za léčbou pohybového ústrojí, popálenin, onkologických
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/l azenska-mista/janske-lazne-43.html; on-line 17.10. 2013, 17:52
onemocnění a nemoci pohybového ústrojí po obrně, díky které jsou lázně známé i ve světě. Léčba se v lázních provádí především léčebným tělocvikem za přispění přírodních léčivých zdrojů a podmínek. Velichovky Obec
Velichovky
se
podle
MMR175nachází
Mapa 19: Velichovky
v Královéhradeckém kraji v okrese Náchod. Léčebným přírodním zdrojem je v lázních křídová slatina a hlavní léčebnou indikací jsou nemoci pohybového ústrojí. V roce 1992 vznikla akciová společnost Lázně Velichovky a.s., která vlastní zařízení dodnes. Lázně jsou ale v současné době v insolvenci, a proto jsou pro pacienty uzavřené, jak
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/la zenska-mista/velichovky-47.html; on-line 14.11. 2013, 22:18
Lázeňská péče 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 1.12.2013, 14:48 BURACHOVIČ S. (2001): Jánské Lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 122 174 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 175 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 172
173
41
uvádí na serveru Tůmová176. Velichovky dluţí bankám za úvěry, dodavatelům i státním institucím, celkový dluh je 62 milionů korun. Nadějí na záchranu lázní můţe být jen kupec, který koupí lázně jako celek, zaplatí dluhy a obnoví lázeňskou péči. Lázně Bělohrad Lázně leţí podle Burachoviče177v podhůří Krkonoš Mapa 20: Lázně Bělohrad v okrese Jičín, přesněji 20 km od Jičína. V okolí lázní se podle MMR178nachází bohatá loţiska léčebné rašeliny, která se podává ve formě zábalů a koupelí. Dalším přírodním léčivým zdrojem je příznivé horské klima, které napomáhá ke správnému průběhu léčby. Jak uvádí Burachovič179, střídaly lázně v historii názvy Anenské slatinné lázně a Lázně Bělohrad,
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/la zenska-mista/lazne-belohrad-44.html; on-line 22.10. 2013, 9:20
kterými se definitivně staly v roce 2011. Do Lázní Bělohrad jezdí pacienti za léčbou obtíţí různého původu. Podle MMR180 se sem jezdí léčit především s nemocemi pohybového ústrojí a také kvůli léčbě ran a jizev po úrazech. K léčbě je vyuţívána především výše zmíněná sirno-ţelezitá slatinná rašelina ve formě koupelí, obkladů a zábalů. Lázně Bělohrad jsou vyhledávané pro svoji filosofii spočívající ve specifickém přístupu k pacientům definovaném na oficiálním serveru lázní181. Tímto přístupem se personál lázní snaţí vytvořit příjemnou a domácí atmosféru.
4.6 Moravskoslezský kraj – lokalizace lázní, zaměření Obecně je Moravskoslezský kraj spojován s těţbou nerostných surovin a existencí průmyslu. Podle Vystoupila a Šauera182 má Moravskoslezský kraj rozvojový potenciál v oblasti cestovního ruchu díky čistému ţivotnímu prostředí v horských oblastech. TŮMOVÁ Š., (2013): Lázně Velichovky mají naději na záchranu. Uţ se o ně hlásí kupci; [on-line] dostupné z: http://hradec.idnes.cz/lazne-velichovky-maji-nadeji-na-zachranu-ffi-/hradec-zpravy.aspx?c=A131009_1985999_hradec-zpravy_pos; 7.1.2014, 11:17 177 BURACHOVIČ S. (2001): Lázně Bělohrad. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 176 178 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 179 BURACHOVIČ S. (2001): Lázně Bělohrad. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 176 180 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 181 Lázně Bělohrad a.s.,-Známe vaše zdravotní problémy a víme, jak je léčit a předcházet jim; [on-line] dostupné z:http://www.belohrad.cz/; 7.1.2014, 11:33 182 VYSTOUPIL J. (2011): Severomoravský kraj. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 260 176
42
Nejrozšířenější formou cestovního ruchu je v kraji horská turistika, především v zimních měsících. Horské klima je jedním z přírodních léčivých zdrojů v lázeňských místech. Autoři ve své knize nazývají Moravskoslezský kraj jako Severomoravský kraj. Moravskoslezský kraj se podle statistických údajů ÚZIS183 řadí ve všech hodnocených kritériích mezi průměrné regiony. S lůţkovou kapacitou je velmi lehce nad polovinou. Co se týká návštěvnosti, je téměř v půlce hodnocených krajů, a to i v hodnocení přijatých pacientů z hlediska nákladovosti. Z celkových 21 494 pacientů ročně vyuţila polovina lázeňskou péči na náklady zdravotní pojišťovny a polovina na své vlastní náklady. Z hlediska statistických údajů není Moravskoslezský kraj příliš zajímavým lázeňským místem. Při hodnocení přírodních léčivých zdrojů Moravskoslezský kraj také ničím nevyniká. V kraji se vyuţívá minerální vody i peloidů. Jediným unikátem Moravskoslezského kraje je typ minerální vody pouţívané k léčbě. Jedná se o jodobromovitou minerální vodu neboli solanku. Tato minerální voda se vyskytuje v omezeném mnoţství, protoţe se sama v přírodě nevytváří, jak jiţ bylo uvedeno. Karlova Studánka Lázně Karlova Studánka podle informací MMR184leţí v pohoří Hrubý Jeseník v okrese Bruntál asi 10 km od vrcholu Praděd. Vedle přírodní minerální uhličité vody je v lázních Karlova Studánka, podle Burachoviče185, oficiálně uváděn jako přírodní léčivý pramen prostředí a klima lázní. Podle autora je v lázních a jejich okolí nejčistší vzduch v České
Mapa 21: Karlova Studánka
republice i střední Evropě. Svaz léčebných lázní ČR186 uvádí dále jako přírodní léčivý zdroj v Karlově Studánce přírodní oxid uhličitý a rašelinu. Karlova Studánka je historické lázeňské místo. V současné době se v lázních léčí obsáhlý seznam
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/l azenska-mista/karlova-studanka17.html; on-line 22. 10. 2013, 10:44
indikací. Mezi tyto indikace podle MMR187patří
Lázeňská péče 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 1.12.2013, 14:48 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 185 BURACHOVIČ S. (2001): Karlova Studánka. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 133 186 Karlova Studánka, [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/karlova-studanka; 7.1.2014, 11:44 187 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 183
184
43
onkologické nemoci, nemoci oběhové soustavy, dýchací soustavy, pohybového ústrojí, koţní nemoci, ale také duševní poruchy. Darkov – Karviná Lázně Darkov jsou podle Burachoviče188 součástí města Karviná v Moravskoslezském kraji. Kapacita lázeňského zařízení Darkov je podle autora něco málo přes 1200 lůţek. Hlavním přírodním léčivým zdrojem je zde podle informací MMR189jodobromová solanka, pozůstatek pravěkého moře. Do Karviné jezdí pacienti s potíţemi pohybového ústrojí,
oběhové
soustavy,
koţními
nemocemi,
neurologickými
obtíţemi
a
gynekologickými problémy. V roce 2012 byla podle informací Leskové190 uzavřená část lázní a pacienti tak mohou vyuţívat pouze novější Rehabilitační sanatorium v KarvinéHranicích. Lázně takto řeší úbytek pacientů. Klimkovice Lázně Klimkovice se podle MMR191nachází na Mapa 22: Klimkovice úpatí Nízkého Jeseníku v okrese Nový Jičín. Od krajského města Ostravy jsou vzdálené 14 km. Lázně jsou podle Svazu léčebných lázní ČR192vyhledávány návštěvníky především díky unikátnímu přírodnímu léčivému zdroji. Tímto zdrojem je jodobromová minerální voda neboli solanka. Tato minerální voda podle oficiálního
Zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/laz enska-mista/klimkovice-27.html; on-line 22. 10. 2013, 10:55
serveru lázní193existuje jen v omezeném mnoţství, protoţe se sama v přírodě nevytváří. Jedná se o pozůstatek vody z pravěkého moře staré aţ několik milionů let. Mineralizace jodobromové solanky je větší neţ vody například z Rudého nebo Středozemního moře. Zásoby této minerální vody jsou velmi cenné. Jodobromová solanka se aplikuje v podobě koupelí nebo obkladů. V Klimkovicích se solankou léčí pacienti s nemocemi pohybového aparátu, nervovým onemocněním, s gynekologickými obtíţemi a také s cévním onemocněním. 188
BURACHOVIČ S. (2001): Lázně Darkov. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 182-183 189 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 190 LESKOVÁ I.: Moravskoslezské lázně bojují o přeţití. Starý Darkov zůstane zavřený; [on-line] dostupné z: http://ostrava.idnes.cz/moravskoslezske-lazne-bojuji-o-preziti-stary-darkov-zustane-zavreny-1e4-/ostravazpravy.aspx?c=A131011_1987154_ostrava-zpravy_jog; 28.12.2013, 19:26 191 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 192 Klimkovice; [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/klimkovice; 7.1.2014, 12:10 193 Jodobromová solanka; [on-line] dostupné z: http://www.sanatoria-klimkovice.cz/www/cz/prirodni-lecivy-zdroj/; 7.1.2014, 12:16
44
4.7 Zlínský kraj – lokalizace lázní, zaměření Podle Vystoupila a Šauera194 je obecně Zlínský kraj turisticky atraktivní především díky rozmanitosti místních tradic a folklóru a také díky existenci významných středisek letní i zimní rekreace (v Beskydech a Bílých Karpatech). Nevýhodou kraje je poloha území a s tím související slabá zahraniční poptávka z Polska a Slovenska. Autoři zmiňují lázně Luhačovice jako evropsky známé lázeňské středisko. Zlínský kraj je kapacitně podle údajů ÚZIS195 s 2 240 lůţky na druhém místě za Karlovarským krajem. Karlovarský kraj drţí prvenství o více neţ 10 000 lůţek. Velká kapacita Zlínského kraje v lázeňství je především díky lázním Luhačovice. Podle MMR196 jsou ve Zlínském kraji ještě další dvě lázeňská místa. Ve všech lázeňských místech kraje je přírodním léčivým zdrojem pouze minerální voda. V lázních Luhačovice je minerální voda známa pod názvem Vincentka. Podle ÚZIS 197 v roce 2012 navštívilo Zlínský kraj celkem 31 954 lázeňských pacientů, z toho přes 20 000 byli tuzemští pacienti, kteří si péči hradili z vlastních zdrojů. Návštěvnost českých klientů na vlastní náklady je ve Zlínském kraji největší ze všech krajů České republiky. Luhačovice Podle Burachoviče198 jsou lázně Luhačovice největší lázně na Moravě a podle Svazu léčebných lázní ČR199 čtvrté největší v České republice. Mapa 23: Luhačovice Podle Svazu se nachází nedaleko města Zlín v CHKO Bílé Karpaty. Léčebným přírodním zdrojem jsou léčivé vody bohaté na minerální látky, vyvěrající z patnácti
pramenů
o
teplotě
mezi
10-12°C.
Nejznámější z nich je pramen Vincentka. Podle Burachoviče200 je většina pramenů pojmenována po muţských představitelích rodu Serényiů, kteří lázně
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/la zenska-mista/luhacovice-24.html; online 28. 10. 2013, 19:26
vlastnili aţ do počátku 20. století. Minerální vody se
194
VYSTOUPIL J. (2011): Zlínský kraj. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 255 195 Lázeňská péče 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 1.12.2013, 14:48 196 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 197 Lázeňská péče 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 1.12.2013, 14:48 198 BURACHOVIČ S. (2001): Luhačovice. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 211 199 Luhačovice; [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/luhacovice; 7.1.2014, 13:10 200 BURACHOVIČ S. (2001): Luhačovice. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 213
45
v lázních uţívají k pitným kúrám, inhalacím, uhličitým koupelím, vodním a podvodním masáţím. Podle MMR201 jsou Luhačovice známé také díky své nenapodobitelné architektuře. Burachovič202 jako zajímavost uvádí, ţe významnou postavou v dějinách lázní Luhačovice je hudební skladatel Leoš Janáček, který byl častým návštěvníkem. Na jeho počest se v lázních kaţdoročně koná hudební festival „Janáček a Luhačovice“. Kostelec u Zlína Lázně s přírodním léčivým zdrojem – sirnaté vody s obsahem sirovodíku – leţí podle Burachoviče203nedaleko krajského města Zlín. Sirné minerální prameny se začaly pro své léčebné schopnosti vyuţívat podle autora v první polovině 18. století. Vodoléčba je dodnes jednou z léčebných metod v lázních Kostelec u Zlína. Do lázní jezdí podle MMR204pacienti s nemocemi pohybového aparátu, ale také s onemocněním koţním. Lázně prošly podle Burachoviče205rekonstrukcí po druhé světové válce, během totality byly tzv. rekreačním střediskem. Ostrožská Nová Ves Podle MMR206 leţí Ostroţská Nová Ves v okrese Mapa 24: Ostrožská Nová Ves Uherské Hradiště v níţině Dolnomoravského úvalu. Podle Burachoviče207 je přírodním léčivým zdrojem v lázních sirná minerální voda a také příznivé klima. MMR208 uvádí pouze mírně sirovodíkový
pramen.
Lázně
se
podle
Burachoviče209 od roku 1995 specializují na léčbu psoriázy (lupénky). Léčí se zde i jiná koţní
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/la zenska-mista/ostrozska-nova-ves26.html; on-line 28. 10. 2013, 19:52
onemocnění a také onemocnění pohybového 201
Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 202 BURACHOVIČ S. (2001): Luhačovice. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 217-218 203 BURACHOVIČ S. (2001): Kostelec u Zlína. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 163 204 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 205 BURACHOVIČ S. (2001): Kostelec u Zlína. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 163 206 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 207 BURACHOVIČ S. (2001): Ostroţská Nová Ves. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 257 208 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 209 BURACHOVIČ S. (2001): Ostroţská Nová Ves. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 257
46
aparátu. Podle Svazu léčebných lázní ČR210 je zajímavostí výroba místní kosmetiky Sinova vyuţívající léčebné účinky sirných pramenů.
4.8 Jihomoravský kraj – lokalizace lázní, zaměření Podle Vystoupila a Šauera211 nedominuje v kraji ţádná z forem cestovního ruchu. Velký potenciál má kraj v rozvoji vinařské turistiky. Podle autorů je vinařská turistika spojena s různými formami cestovního ruchu (letní rekreace, městská turistika aj.). Je tedy pravděpodobné, ţe by vinařská turistika mohla být spojena také s lázeňským cestovním ruchem. Jihomoravský kraj se můţe podle informací MMR212 pochlubit dvěma z nejmladších lázeňských zařízení v České republice. Má oproti ostatním krajům relativně nová lázeňská místa. Jedinečností jihomoravských lázeňských míst je přírodní léčivý zdroj, kterým je jodobromová minerální voda.
Kapacitně je na tom ale podle dat
ÚZIS213Jihomoravský kraj s 312 lůţky nejhůře ze všech krajů v České republice. I s návštěvností v roce 2012 je Jihomoravský kraj na spodních místech v pomyslném ţebříčku. Díky tomu, ţe pro Plzeňský kraj ÚZIS neuvádí data návštěvnosti, je Jihomoravský kraj na předposledním místě. Výhodou Jihomoravského kraje můţe být zmíněný potenciál ve spojení vinařství s lázeňskou péčí. Hodonín Podle MMR214 leţí lázně Hodonín v Jihomoravském kraji ve stejnojmenném okrese. Podle Svazu léčebných lázní ČR215 se jedná o jedny z nejmladších lázní v České republice. Burachovič216 je ve své knize uvádí ještě jako nejmladší v ČR. MMR217 informuje o historii lázní Hodonín. Původně byly lázně otevřeny pod záštitou lázní Luhačovice. Od roku 1993 existují samostatné lázně Hodonín.
Ostroţská Nová Ves; [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/ostrozska-nova-ves; 7.1.2014, 15:34 VYSTOUPIL J. (2011): Jihomoravský kraj. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 245 212 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 213 Lázeňská péče 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 1.12.2013, 14:48 214 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 215 Hodonín; [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/hodonin; 8.1.2014, 21:30 216 BURACHOVIČ S. (2001): Hodonín. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 88 217 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 210
211
47
Přírodním
léčivým
zdrojem
je
výše
zmíněná
Mapa 25: Lázně Hodonín
jodobromová minerální voda – solanka, čerpaná ze dvou
vrtů.
Podle
MMR218
se
jedná
o
jednu
z nejkvalitnějších vod svého druhu v Evropě. Solanka je uţívána zejména k léčbě pohybového ústrojí, neurologických onemocnění a nemocí oběhového sytému. Podle oficiálních informací lázní219 jsou hlavním prostředkem léčby koupele – především
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/l azenska-mista/hodonin-23.html; online 10. 4. 2013, 14:20
jodobromová koupel. Lázně Lednice Podle údajů MMR220 jsou lázně Lednice nejmladšími v České republice. Jejich historie se datuje od roku 2007, kdy byl v lázních zahájen provoz. Lázně ani neuvádí Burachovič ve své encyklopedii. Podle MMR221 se lázně nacházejí přímo uvnitř Lednicko-valtického areálu, významné památky UNESCO. Přírodním léčivým zdrojem je zde podle MMR222, stejně jako v lázních Hodonín, jodobromová minerální voda. Díky svému obsahu jodu patří mezi nejkvalitnější v Evropě, jak uvádí oficiální server lázní223. Léčebné indikace v lázních Lednice jsou podle MMR224nemoci pohybového ústrojí, oběhového systému, neurologické nemoci, ale také gynekologické problémy. Hlavní léčebnou procedurou je jodobromová koupel, během které dochází ke vstřebávání jodu kůţí. Průběh koupele popisují internetové stránky lázní225. Teplota koupele je okolo 37°C a netrvá déle neţ 20 minut. Dalšími procedurami jsou přísadové koupele, perličková koupel, rašelinová koupel aj. Lázně Lednice nabízí svým hostům také pestrý kulturní program, často spojený s místním turistickým lákadlem – s vínem. Lázně Lednice nemá uvedené mezi lázněmi Svaz
218
Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 219 Léčebné metody; [on-line] dostupné z: http://www.laznehodonin.cz/text/lecebne-metody; 8.1.2014, 21:37 220 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 221 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 222 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 223 O lázních; [on-line] dostupné z: http://www.lednicelazne.cz/text/o-laznich; 8.1.2014, 21:46 224 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 225 Léčebné metody; [on-line] dostupné z: http://www.lednicelazne.cz/text/lecebne-metody; 8.1.2014, 21:49
48
léčebných lázní ČR226. Důvodem je zřejmě ještě neudělení oficiálního lázeňského statutu.
4.9 Liberecký kraj – lokalizace lázní, zaměření Podle Vystoupila a Šauera227 je dominantní formou cestovního ruchu v Libereckém kraji horská turistika v zimní i letní sezóně. Nejznámější střediska rekreace najdeme v Krkonoších (Harrachov) i Jizerských horách (Tanvaldský Špičák). Vedle horské turistiky je významná také rekreace u vody (Máchovo jezero). Autoři uvádí význam lázeňství v kraji pouze regionální. Liberecký kraj má podle údajů MMR228 dvě lázeňská zařízení. Jejich kapacita 618 lůţek z roku 2012 se podle ÚZIS229 řadí mezi nejmenší čtyři ze všech krajů v České republice. Kaţdé ze dvou zařízení poskytuje léčby na základě odlišných přírodních zdrojů – minerální voda a peloidy. I v návštěvnosti 4 265 pacientů se podle statistiky ÚZIS230 Liberecký kraj umístil v roce 2012 na spodních příčkách. Malý počet lázeňských míst, malá kapacita a malá návštěvnost jasně definuje Liberecký kraj jako jeden z nejméně lázeňsky rozvinutých krajů České republiky. Lázně Kundratice Lázně Kundratice leţí podle MMR231v Libereckém Mapa 26: Lázně Kundratice kraji asi 20 km od města Liberec u města Osečná. Lázně se podle ministerstva nachází v krajině s příznivými podmínkami pro léčbu a odpočinek, bohaté na lesy, luka a rybníky. Jako přírodní léčivý zdroj je uţívána sirno-ţelezitá slatina a příznivé místní klima. Lázně podle Burachoviče232slouţí pacientům
s onemocněním
pohybového
ústrojí.
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/l azenska-mista/osecna-lazne-kundratice21.html; on-line 17.10. 2013, 16:54
Přehled lázní; [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni; 8.1.2014, 21:50 VYSTOUPIL J. (2011): Liberecký kraj. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 226 228 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 229 Lázeňská péče 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 1.12.2013, 14:48 230 Lázeňská péče 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 1.12.2013, 14:48 231 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 232 BURACHOVIČ S. (2001): Lázně Kundratice. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 187 226
227
49
Léčena je zde především arthritida, blokace páteře, Bechtěrevova choroba, onemocnění šlach a svalů aj. Hlavním léčebným programem jsou koupele v přírodní léčivé sirnoţelezité slatině, doplněné o řadu dalších procedur. Lázně Libverda Lázně Libverda podle MMR233leţí v okrese Liberec. Míří
Mapa 27: Lázně Libverda
sem především pacienti s nemocemi oběhové soustavy, srdce, pohybového ústrojí a také onkologičtí pacienti. Přírodním léčivým zdrojem je podle MMR přírodní minerální voda hydrouhličitanového typu. V současnosti jsou Lázně Libverda podle MMR234 vyhledávány i jako centrum lázeňské rekreace a turistiky
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/l azenska-mista/lazne-libverda-20.html; on-line 17.10. 2013, 17:20
s moţností výletů do Jizerských hor.
4.10 Středočeský kraj – lokalizace lázní, zaměření Podle Vystoupila a Šauera235 je jedna z hlavních forem cestovního ruchu ve Středočeském kraji rekreace u vody (podél vodních toků Vltavy, Berounky a Sázavy). Další rozšířenou formou je městský cestovní ruch (Kutná Hora, Mělník) díky blízkosti k Praze. Lázeňství není pro Středočeský kraj dominantní formou cestovního ruchu, ale autoři zmiňují Poděbrady jako jedny z nejvýznamnějších českých lázní díky své vybavenosti a vysoké úrovni sluţeb. Lázeňství ve Středočeském kraji není dominantní pro rozvoj regionu. V kraji se podle MMR236 nachází malé mnoţství lázeňských míst a to dvě. Ani svou lůţkovou kapacitou 1 162 lůţek se podle statistik ÚZIS237 nemůţe kraj vyrovnat regionům s velkým lázeňským potenciálem. Tuto kapacitu si kraj drţí zejména díky lázeňskému místu Poděbrady. V roce 2012 lázeňská zařízení Středočeského kraje navštívilo podle údajů ÚZIS238 celkem 11 599 pacientů, coţ je o několik tisíc více neţ v krajích se stejným počtem lázeňských zařízení. Z přijatých pacientů si více neţ polovina tuzemských 233
Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 234 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 235 VYSTOUPIL J. (2011): Středočeský kraj. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 201 236 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 237 Lázeňská péče 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 1.12.2013, 14:48 238 Lázeňská péče 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 1.12.2013, 14:45
50
návštěvníků (6 246) pobyt hradila na své vlastní náklady. Středočeský kraj se můţe ale chlubit, při existenci dvou lázeňských míst, zastoupením lázní se dvěma typy přírodních minerálních zdrojů – peloidy i minerální voda. Právě minerální voda ze Středočeského kraje je známá po celé České republice, je jí Poděbradka. V tomto regionu se tedy nacházejí významné lázně, ale v ţebříčku lázeňství se drţí spíše na spodních pozicích. Lázně Toušeň Lázně Toušeň se nachází podle MMR239 ve Mapa 28: Lázně Toušeň Středočeském kraji v okrese Praha – východ, asi 25 km od Prahy. Podle Burachoviče240 je zde přírodním léčivým zdrojem sirno-ţelezitá slatina a léčí se zde nemoci pohybového ústrojí, zejména artróz a Bechtěrevovy choroby. Od roku 1899 jsou hlavní procedurou Lázní Toušeň koupele a zábaly v sirno-ţelezité slatině. V roce 2013, jak uvádějí oficiální
internetové stránky lázní241,
je léčba
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/l azenska-mista/lazne-tousen-40.html; on-line 10. 4. 2013, 16:11
prováděna stále formou těchto koupelí a zábalů, společně s moţností další klasických procedur. Poděbrady Lázně Poděbrady leţí ve Středočeském kraji, konkrétně v okrese Nymburk. Jak uvádí Burachovič242, Poděbrady patří mezi nejznámější
Mapa 29: Lázně Poděbrady
lázně v České republice. Autor uvádí, ţe léčivým zdrojem je v lázních především přírodní minerální voda – Poděbradka (1985), která je vyuţívána k pitným i koupacím kúrám. Léčba je podle MMR243zaměřená na nemoci oběhového ústrojí, cukrovku a nemoci pohybového ústrojí. Mimo klasickou lázeňskou léčbu nabízejí lázně také
239
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/l azenska-mista/podebrady-42.html; online 3.10. 2013, 17:30
Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 240 BURACHOVIČ S. (2001): Toušeň. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 341-343 241 Léčebné procedury, [on-line] dostupné z: http://www.slatinnelaznetousen.cz/www/JAZYK/cs/cs_3.html, 26.11. 2013, 20:01 242 BURACHOVIČ S. (2001): Poděbrady. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 256-269 243 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18
51
moderní léčebné programy a pobyty zaměřené na určité skupiny klientů. Podle Burachoviče244 se jedná o pobyty zaměřené na pomoc při odvykání kouření nebo ke sniţování nadváhy. Lázně ve městě Poděbrady zabírají celou jednu čtvrť. Centrum lázní je včleněno do historické části města.
4.11 Pardubický kraj – lokalizace lázní, zaměření Podle Vystoupila a Šauera245 nedominuje v kraji ţádná z forem cestovního ruchu. Rozšířenou formou je rekreace u vody (toky Tiché a Divoké Orlice) nebo zimní rekreace (Orlické hory). Lázeňství autoři zmiňují pouze jako formu cestovního ruchu regionálního významu. V Pardubickém kraji se nachází jediné lázeňské zařízení – Lázně Bohdaneč. Lázně vyuţívají dva přírodní léčebné zdroje – slatinu a minerální vodu. Slatina byla pro léčebné účely uţívána dříve. V roce 2012 navštívilo dle údajů ÚZIS246 Pardubický kraj 6023 lázeňských pacientů, z toho ţádný pacient si lázeňskou péči nehradil z vlastních zdrojů. Většina lázeňských klientů vyuţila tzv. komplexní lázeňskou péči, zcela hrazenou zdravotní pojišťovnou. Přestoţe má Pardubický kraj jedno lázeňské místo, nemá nejmenší návštěvnost z krajů České republiky. Menší návštěvnost pacientů měly v roce 2012 kraje Jihomoravský, Liberecký a u Plzeňského kraje nejsou dostupné údaje. V Pardubickém kraji lázeňství určitě není prioritním lákadlem pro návštěvníky. O tom svědčí zejména fakt, ţe lázeňská místa v tomto kraji v roce 2012 nevyhledal ţádný pacient na vlastní náklady. Lázně Bohdaneč Mapa 30: Lázně Bohdaneč
Lázně Bohdaneč jsou jedinými lázněmi v Pardubickém kraji. Podle Svazu léčebných lázní ČR247 se nacházejí v okrese Pardubice, asi 8 km od města a s městem je spojuje příměstská doprava (od roku 1908). Přírodní léčivé zdroje jsou podle MMR 248v lázních dva – slatina a
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz /cs/lazenska-mista/lazne-bohdanec45.html; on-line 10. 4. 2013, 16:11
BURACHOVIČ S. (2001): Poděbrady. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 256-269 245 VYSTOUPIL J. (2011): Pardubický kraj. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 236 246 Lázně 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 26.11. 2013, 20:54 247 Lázně Bohdaneč, [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/lazne-bohdanec; 7.1.2014, 12:28 248 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 244
52
minerální voda (alkalická kyselka). Minerální pramen je nazýván Panenka. Minerální vody v okolí lázní se vyznačují vyšším obsahem mineralizace a jsou uţívány převáţně ke koupelím. V roce 2013 se podle oficiálních internetových stránek249 lázně specializují na léčbu pohybového ústrojí s orientací na zánětlivá revmatologická onemocnění, artrózu a Bechtěrevovu nemoc. Léčba je určena pacientům s dlouhodobými obtíţemi, před operací, po operacích i poúrazových stavů. Lůţková kapacita jediného lázeňského zařízení v Pardubickém kraji byla v roce 2012 podle statistických údajů ÚZIS250 572 lůţek.
4.12 Plzeňský kraj- lokalizace lázní, zaměření Podle Vystoupila a Šauera je Plzeňský kraj předurčen pro více forem cestovního ruchu. Nejrozšířenější formou je horská turistika a rekreace u vody. Městský cestovní ruch a kongresový cestovní ruch je v Plzeňském kraji také poměrně rozšířený. Lázeňský cestovní ruch zmiňují autoři jako formu cestovního ruchu s neregionálním významem. I kdyţ toto tvrzení statistické údaje nepotvrzují. Jediné lázně v Plzeňském kraji jsou Konstantinovy Lázně. Ty svou polohou patří skoro uţ do Karlovarského kraje. Jsou to jedny ze starších lázní na našem území. Pro Plzeňský kraj je lázeňství spíše symbolické a to zejména z důvodu malé kapacity Konstantinových Lázní, jedná se asi o 400 osob. ÚZIS nemá ani oficiální informace o návštěvnosti lázní za rok 2012. Burachovič uvádí návštěvnost 5 000251 pacientů ročně. Toto číslo ale není aktuální. Kniha byla vydaná v roce 2001. Podle statistik ÚZIS252, ohledně vývoje v posledních letech, klesá počet pacientů v lázeňských zařízeních. Je tedy velmi pravděpodobné, ţe i v Konstantinových Lázních resp. v Plzeňském kraji je počet návštěvníků menší neţ 5 000. Přírodním léčivým zdrojem je v Konstatntinových Lázních minerální voda, která je zároveň jediným přírodním léčivým zdrojem v celém kraji. Z výše uvedeného vyplývá, ţe lázeňství není pro Plzeňský kraj potenciální zdroj rozvoje cestovního ruchu.
Současnost lázní, [on-line] dostupné z: http://www.llb.cz/o-nas/soucasnost-lazni.htm, 26.11. 2013, 20:38 Lázně 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 26.11. 2013, 20:54 BURACHOVIČ S. (2001): Františkovy Lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 76-82 252 Lázně 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 26.11. 2013, 20:54 249 250 251
53
Konstantinovy Lázně Konstantinovy Lázně se nacházejí v Plzeňském kraji (jediné lázně v tomto kraji) v okrese Tachov. Podle informací Svazu léčebných lázní České republiky253 se Konstantinovy Lázně v roce 2013 skládaly z deseti lázeňských domů s kapacitou 404 lůţek. ÚZIS254 uvádí přesně 407 lůţek v roce 2012.
Mapa 31: Konstantinovy Lázně
Hlavní léčebné indikace jsou zde podle MMR255 kardiovaskulární choroby a jejich rekonvalescence a vedlejší léčebná indikace je léčba pohybového ústrojí či látkové výměny. V případě léčby kardiovaskulárních chorob se podle oficiálních informací256jedná především o pooperační péči o pacienty v tzv. přesunu z lůţka na lůţko. Po prodělané operaci srdce v nemocnici je pacient
zdroj:http://www.jedemedolazni.cz/cs/l azenska-mista/konstantinovy-lazne37.html; on-line 10.4.2013, 16:11
přeloţen do Konstantinových Lázní. Zde je pomocí koupelí, cvičení, rehabilitací, masáţí aj. uveden opět do normálního ţivota. Hlavní léčebné metody jsou zaloţeny na přírodním léčivém zdroji, kterým je minerální uhličitá voda. Přírodním léčivým zdrojem je v Konstantinových Lázních podle MMR257 pramen ţeleznaté kyselky. Podle Burachoviče258 se zde nachází 7 pramenů (Karlův, Františkův, Ţofiin, Skalní, Giselin, Ţíhaný, Rudolfův), z toho 3 jsou vyuţívané pro léčebné účely.
4.13 Hlavní město Praha – lokalizace lázní, zaměření Hlavní město Praha nemá v současné době ţádné lázeňské zařízení. V minulosti se v hlavním městě nacházely minerální prameny a lázně, které jsou dnes jiţ zaniklé. Jak uvádí Burachovič259, z nejznámějších byly lázně v Malé Chuchli a nazývaly se Fuchsovy. Byly oblíbeným místem, především Praţanů, k nedělním a svátečním výletům. Postupem času se z lázní v Malé Chuchli stalo jen výletní místo a jejich lázeňský potenciál zcela zanikl. Známé jsou i dnes tzv. Karlovy lázně. Jejich budova stojí na nábřeţí Vltavy. Byla nejprve postavena jako mlýn a později přestavěna na Konstantinovy lázně,;[on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/konstantinovy-lazne, 3. 3. 2013, 16:59 Lázně 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 26.11. 2013, 20:54 255 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 256 O léčení; [on-line] dostupné z: http://www.konstantinovy.cz/cz/o-leceni/; 7.1.2014, 12:45 257 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 258 BURACHOVIČ S. (2001): Konstantinovy Lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 158 259 BURACHOVIČ S. (2001): Praha- Malá Chuchle. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 272-274 253 254
54
městské lázně. Svůj název mají Karlovy lázně dodnes. V současnosti slouţí jako centrum zábavy, jsou několikapatrovou diskotékou. Současný nedostatek lázeňských míst Praze neubírá na turistické atraktivitě. Hlavní město je stále nejoblíbenějším turistickým cílem, především zahraničních turistů.
55
5 Souhrnné srovnání Lázeňská zařízení se odlišují v několika hodnotících kritériích. Tato kritéria jsou: léčivé zdroje, léčebné indikace, kapacita a návštěvnost. Pro souhrnné srovnání diferenciace lázeňství v ČR je rozhodující počet lázeňských zařízení všech druhů v jednotlivých regionech, ale důleţitější pro hodnocení je lůţková kapacita jednotlivých zařízeních a jejich návštěvnost. Statistické informace o lázeňských zařízeních a pacientech jsou od roku 1962 obsaţeny v kaţdoročním vydání statistické publikace Lázeňská péče. Tuto publikaci vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky na základě Ročních výkazů o činnostech lázeňských zařízení. Výkaz vyplňují všechna lázeňská zařízení v republice, od roku 2003 vyplňují výkaz i hotely poskytující lázeňskou léčbu. Další statistiku o návštěvnosti lázeňských zařízeních vede ČSÚ. Tyto údaje se od údajů ÚZIS liší. ČSÚ podle Vystoupila260 do statistiky zahrnuje všechna ubytovací zařízení na území lázeňského místa a jejich návštěvníky. Ubytovací zařízení nemusí ani spadat přímo pod lázně, hosté nemusejí vyuţívat lázeňské procedury, přesto jsou zařazeny do lázeňské statistiky. Proto jsou pro potřeby této diplomové práce pouţívána data, která poskytuje ÚZIS. Kompletní informace o léčivých přírodních zdrojích a léčebných indikací jednotlivých lázeňských zařízení vydává Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky v publikaci České lázně a lázeňství. Monografie slouţí jako zdroj informací o historii i současné situaci lázeňství. Informace o jednotlivých lázeňských místech poskytuje také internetový server Svazu léčebných lázní České republiky.
VYSTOUPIL J. (2011): Lázeňství, lázeňský cestovní ruch a wellness. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 125 260
56
5.1 Lázeňská místa v krajích podle léčivých přírodních zdrojů Přírodní léčivé zdroje jsou rozděleny do tří základních skupin: minerální vody, peloidy a jiný zdroj. Jiným zdrojem je myšleno především klima. Tabulka 4: Lázně podle přírodních léčivých zdrojů v roce Olomoucký kraj
Karlovarský kraj
Minerální pramen Bludov Slatinice Teplice nad Bečvou Velké Losiny Františkovy Lázně Jáchymov Karlovy Vary Lázně Kynţvart Mariánské Lázně
Jihočeský kraj Ústecký kraj
Liberecký kraj
Teplice Klášterec nad Ohří Jánské Lázně Lázně Bělohrad Karlova Studánka Darkov-Karviná Klimkovice Luhačovice Kostelec u Zlína Ostroţská Nová Ves Hodonín Lednice Lázně Libverda
Středočeský kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Celkem
Poděbrady Lázně Bohdaneč Konstantinovy lázně 25
Královéhradecký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Jihomoravský kraj
Slatina/rašelina
Jiný zdroj Lipová – lázně (klima) Jeseník (klima) Zlaté Hory (klima)
Františkovy Lázně Mariánské Lázně
Františkovy Lázně (oxid uhličitý)
Třeboň Vráţ Bechyně Mšené-lázně Teplice Lázně Bělohrad Velichovky Karlova Studánka
Bechyně (klima) Nové Hrady (klima) Dubí (klima)
Kundratice Lázně Libverda Lázně Toušeň Lázně Bohdaneč 14
7
Zdroj dat: Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874d37481baccb8/Ceske-lazne-a-lazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18, vlastní zpracování
Z tabulky vyplývá, ţe většina lázní v České republice vyuţívá k léčbě minerální vody. Ve všech krajích, kromě Jihočeského, jsou zastoupena lázeňská zařízení s tímto přírodním léčivým zdrojem. V Jihočeském kraji vyuţívají lázeňská zařízení pouze rašelinu nebo klima. Ve Zlínském, Jihomoravském a Plzeňském kraji je lázeňství postaveno pouze na minerálních pramenech, jiný léčivý zdroj zde není. Pardubický kraj má sice jedno lázeňské místo, ale to disponuje oběma léčivými zdroji (minerální vodou i peloidy). Nejvíce lázeňských míst vyuţívajících minerální vodu je v Karlovarském kraji.
57
Druhý typ přírodního léčivého zdroje – slatina – není v regionech České republiky tolik rozšířený. Nejvíce vyuţívaný je k léčbě v Jihočeském kraji, kde je zásadním přírodním léčivým zdrojem. Lázeňská místa, která se specializují pouze na léčbu pomocí peloidů, nalezneme v Ústeckém kraji (Mšené-lázně), v Královéhradeckém kraji (Velichovky), v Libereckém kraji (Kunratice), ve Středočeském kraji (Lázně Toušeň) a především ve výše zmíněném Jihočeském kraji (Třeboň a Vráţ). Nejméně rozšířeným léčivým zdrojem je klima. Jako přírodní léčivý zdroj je klima nejvíce vyuţíváno v Olomouckém kraji (Lipová – lázně, Jeseník a Zlaté Hory) a o něco méně v Jihočeském a Ústeckém kraji. Ojedinělým přírodním léčivým zdrojem je oxid uhličitý ve Františkových Lázních v Karlovarském kraji. Podle informací MMR261 existuje šest lázeňských míst, která poskytují léčbu pomocí obou hlavních přírodních léčivých zdrojů – minerální vody a slatiny. Tato lázeňská místa jsou Františkovy Lázně a Mariánské Lázně v Karlovarském kraji, Teplice v Ústeckém kraji, Lázně Bělohrad v Královéhradeckém kraji, Karlova Studánka v Moravskoslezském kraji a Lázně Bohdaneč v Pardubickém kraji. Všechny tři typy přírodních léčivých zdrojů jsou vyuţívány pouze v Ústeckém kraji. Na základě výše uvedeného lze potvrdit hypotézu H1: Nejvíce vyuţívaný léčivý zdroj v lázních České republiky je minerální voda.
5.2 Lázeňská místa v krajích podle léčebné indikace dospělých Lázeňská léčebná procedura je vţdy zaměřená na určité nemoci a zdravotní komplikace pacientů. Nabízené procedury jsou z velké části omezeny vyuţívanými přírodními zdroji. Lázně nabízejí k léčbě také procedury, které nemusí nutně vyuţívat přírodní léčivé zdroje. Důleţitý je výsledek poskytnuté péče, kterým je zlepšení zdravotního stavu pacienta. Lázně můţeme odlišit podle skupiny nemocí, na kterou jsou zaměřeny. Lázeňské zařízení si pacient vybírá (nebo je mu přiděleno) podle zdravotních problémů.
Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 261
58
Tabulka 5: Lázně podle léčebné indikace dospělých Onkologi cké onemocn ění STC
Oběhové ústrojí
Trávicí ústrojí
Poruchy látkové výměny
Dýchací ústrojí
Pohybové ústrojí
X
PLK
Močové ústrojí
Duševní poruchy
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X
ULK LBK
X
HKK PAK
X
X
JHM
X
OLK
X
ZLK
X
MSK
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
Z tabulky vyplývá, ţe v rozmanitosti léčebných indikací dominuje Karlovarský kraj, ve kterém se mohou léčit pacienti téměř se všemi nemocemi. V Karlovarském kraji se, jako v jediném, léčí pacienti s nemocemi močového ústrojí. Dalšími kraji s větším mnoţstvím specializace léčby jsou Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský kraj. Ostatní kraje se specializují na léčbu menšího okruhu nemocí. Při hodnocení České republiky jako celku se nejvíce léčí nemoci pohybového ústrojí a nervové soustavy. Nejméně frekventovaná je léčba močových cest, trávicí soustavy a koţních onemocnění. Z tabulky vyplývá, ţe podle MMR se gynekologické nemoci neléčí v ţádném lázeňském zařízení. V dokumentu MMR Lázně a lázeňství v kapitole Lázeňská léčba a léčebné procedury, kde jsou všechny indikační skupiny definovány, zcela chybí indikační skupina gynekologických nemocí. Ale v popisu jednotlivých lázeňských míst v tomto dokumentu ţenské nemoci v indikačních skupinách nalezneme. Podle Svazu léčebných lázní ČR262 se ţenské nemoci léčí v lázních: Františkovy Lázně (Karlovarský
kraj),
Klimkovice
(Moravskoslezský
kraj),
(Královéhradecký kraj) a Lázně Lednice (Jihomoravský kraj).
Přehled lázní; [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni; 4.2.2014, 15:07
59
X X
Zdroj dat: Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874d37481baccb8/Ceske-lazne-a-lazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18;vlastní zpracování
262
Kožní nemoci
X
JHC
KVK
Nervová soustava
Lázně
Bělohrad
Gynekol ogické nemoci
Na základě uvedených výsledků lze konstatovat, ţe hypotéza H2: Nejčastěji léčené nemoci v lázních České republiky jsou nemoci pohybového ústrojí je pravdivá.
5.3 Lázeňská místa v krajích ČR podle lůžkové kapacity Lůţková kapacita je součet ubytovací kapacity ve všech lázeňských zařízeních v kraji. Z pohledu hodnocení lázeňství v regionech je počet lůţek důleţitějším parametrem neţ jen samotný počet lázeňských míst. Kapacita lůţek můţe být chápána jako „velikost lázeňství“ v krajích. Můţeme hodnotit stav počtu lůţek nebo jeho vývoj v čase. Tabulka 6: Lůžková kapacita lázeňských zařízení v krajích v letech 2002, 2007 a 2012 Území Česká republika Karlovarský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Jihomoravský kraj
2002
2007
2012
22008 8838 2142 2676 1831 1039 1510 872 1292 602 576 430 200
25 737 11 872 2 242 2 505 1 864 1451 1 511 937 1 386 693 567 397 312
26835 12 456 2240 2092 1863 1588 1488 1162 1093 618 572 407 312
Zdroje dat: Lázně 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenskapece, 26.11. 2013, 20:54; Lázně 2002, [on-line] dostupné z:http://uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnickastatistika/lazenska-pece-lazne?page=2, 31.1.2014, 15:55; Lázně 2007, [on-line] dostupné z:http://uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece-lazne?page=2, 31.1.2014, 15:55; vlastní zpracování
Z tabulky vyplývá, ţe v průběhu posledních deseti let (2002-2012) se lůţková kapacita změnila ve všech krajích České republiky. Pouze v Pardubickém kraji (v Lázních Bohdaneč) se lůţková kapacita za deset let změnila jen velmi nepatrně. Ve většině krajů počet lůţek mezi lety 2002 – 2012 narostl. Největší nárůst lůţkové kapacity byl v Karlovarském kraji (téměř 4 000 lůţek), významně stoupl počet lůţek také v Jihočeském kraji (o 500 lůţek) a Středočeském kraji (o 300 lůţek). Mezi lety 2002 a 2007 se zvýšil počet lůţkové kapacity v Jihomoravském kraj o 112 lůţek. Právě v roce 2007 zahájily svůj provoz lázně Lednice – nejmladší lázně na našem území. Jako stabilní počet lůţek můţeme označit ve výše zmíněném Pardubickém kraji, Zlínském kraji, Moravskoslezském kraji a Libereckém kraji. 60
Pokles zaznamenal Olomoucký kraj (asi o 600 lůţek), Královéhradecký kraj (o necelých 30 lůţek), Ústecký kraj (v prvních pěti letech nárůst a pak pokles) a Plzeňský kraj. Pro rok 2012 můţeme podle tabulky zhodnotit situaci lůţkové kapacity lázeňských zařízení na našem území. Z tabulky vyplývá, ţe téměř 50% veškeré lůţkové kapacity bylo situováno v Karlovarském kraji. Z celkových téměř 27 000 lůţek jich bylo v tomto kraji skoro 12 500. Další kraje se v kapacitě lůţek lišily od Karlovarského kraje minimálně o 10 000 lůţek. V sestupné řadě následuje Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj, které se od sebe kapacitně příliš nelišily (měly okolo 2 000 lůţek). Za nimi je dvojice krajů Jihočeský a Královéhradecký kraj (měly přibliţně 1 500 lůţek). Přes 1 000 lůţek měl Středočeský a Ústecký kraj. Ostatní kraje Liberecký, Pardubický, Plzeňský a Jihomoravský měly v roce 2012 kapacitu pod 1 000 lůţek. Rozloţení lůţkové kapacity v roce 2012 v lázních ČR ukazuje následující graf. Graf 1: Počet lůžek v lázeňských zařízeních v krajích v roce 2012
Plzeňský Jihomoravský Pardubický Liberecký Ústecký Středočeský
Karlovarský
Královéhradecký
Jihočeský Moravskoslezský Olomoucký
Zlínský
Zdroje dat: Lázně 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenskapece, 26.11. 2013, 20:54; vlastní zpracování
Lůţková kapacita figuruje při hodnocení diferenciace lázeňství jako spolehlivější ukazatel neţ pouze počet lázeňských míst v jednotlivých krajích. Ale ani samotná lůţková kapacita neumoţní spolehlivě porovnat kraje mezi sebou. Je potřeba zvolit
61
ukazatel, který zohlední parametry kraje a zároveň kapacitu lázeňských zařízení. Pro hodnocení lázeňských míst v roce 2012 byly zvoleny dva přepočtené ukazatele. První ze dvou zvolených ukazatelů je přepočet lůţek na jedno lázeňské místo v kraji. Zhodnotí se tím průměrná kapacita jednoho lázeňského místa v kraji. Počet lázeňských míst vychází z publikace MMR Lázně a lázeňství. Pro rok 2002 ale ţádná publikace vydaná nebyla. Pro potřeby diplomové práce budeme uvaţovat v roce 2002 stejný počet lázeňských míst jako v roce 2012 (kromě lázní Lednice v Jihomoravském kraji, které vznikly v roce 2007). Tabulka 7: Přepočet lůžkové kapacity na lázeňské místo v kraji v roce 2012 počet lůžek 2002
počet lůžek 2012
Karlovarský kraj
8 183
12 456
počet lázeňských míst 2012 (2002) 5
Zlínský kraj
1 841
2240
Moravskoslezský kraj
1 613
Středočeský kraj Pardubický kraj
počet lůžek na 1 lázeňské místo 2002
počet lůžek na 1 lázeňské místo 2012
1636,6
2491,20
3
613,67
746,67
1863
3
537,67
621
796
1162
2
398
581
576
572
1
576
572
1 117
1488
3
372,33
496
Plzeňský kraj
430
407
1
430
407
Jihočeský kraj
1 039
1588
4
259,75
397
Liberecký kraj
602
618
2
301
309
Olomoucký kraj
1 821
2092
7
260,14
298,86
Ústecký kraj
1 148
1093
4
287
273,25
200
156
kraj
Královéhradecký kraj
Jihomoravský kraj
200
312
263
2 (1 )
Zdroje dat: Lázně 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenskapece, 26.11. 2013, 20:54; Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-a-lazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18, vlastní výpočty a vlastní zpracování
Z tabulky vyplývá, ţe jednoznačně nejvyšší průměrnou kapacitu lázeňského místa v roce 2002 i v roce 2012 měl Karlovarský kraj. V roce 2002 byl počet lůţek na jedno lázeňské místo o 1 000 vyšší neţ v dalším kraji (Zlínském). V roce 2012 byl počet lůţek na jedno lázeňské místo o 1500 vyšší neţ v dalším kraji (opět Zlínském). Karlovarský kraj disponuje oproti ostatním krajům velkým počtem lázeňských míst i velkým počtem lůţek. Mezi lety 2002 – 2012 vzrostl počet lůţek nejvíce v Karlovarském kraji. To znamená, ţe v tomto období vzrostl nejvíce počet lůţek na jedno lázeňské místo také v tomto kraji.
263
2002
62
U dalších krajů není v jednotlivých letech (2002 a 2012) rozdíl v průměrné kapacitě jednoho lázeňského místa tak výrazný. Na druhém a třetím místě je Zlínský a Moravskoslezský kraj. Tyto dva kraje mají pouze tři lázeňská místa, ale jejich velká průměrná kapacita je dána zřejmě velkými lázeňskými zařízeními v těchto místech. Ve Zlínském kraji jsou to lázně Luhačovice a v Moravskoslezském kraji jsou to lázně Karlova Studánka. V období 2002 – 2012 výrazně klesl počet lůţek na jedno lázeňské místo v Jihomoravském kraji. Tato skutečnost je dána zaloţením nových lázní Lednice v roce 2007, které ale nemají tak velkou kapacitu (asi 112 lůţek). Pokud jsme pro výpočet pouţili pro rok 2002 i 2012 stejný počet lázeňských míst, vývoj počtu lůţek na jedno lázeňské místo má stejný průběh jako lůţková kapacita lázeňských míst. Srovnávání krajů z pohledu průměrné lůţkové kapacity není zcela přesné. Počet lázeňských zařízení není významný parametr kraje pro přepočet. Pro další srovnání je potřeba zvolit vhodnější ukazatel. Druhý ze dvou ukazatelů je přepočet lůţkové kapacity na 1 000 obyvatel v kraji. Tabulka 8: Lůžková kapacita na 1000 obyvatel v kraji v roce 2002 a 2012
kraj Karlovarský kraj
počet lůžek na 1 tis. obyvatel 2002 26,94
počet lůžek na 1 tis. obyvatel 2012 41,18
Zlínský kraj
3,1
3,81
Moravskoslezský kraj
1,28
1,52
Středočeský kraj
0,71
0,9
Pardubický kraj
1,14
1,11
Královéhradecký kraj
2,04
2,69
Plzeňský kraj
0,78
0,71
Jihočeský kraj
1,66
2,5
Liberecký kraj
1,41
1,41
Olomoucký kraj
2,86
3,28
Ústecký kraj
1,4
1,32
Jihomoravský kraj
0,18
0,27
Zdroje dat: Lázně 2002, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenskapece, 26.11. 2013, 20:54; Demografická ročenka 2002, [on-line] dostupné z:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/casova_rada_demografie_2009_1990, 4.2.2014, 16:05; Lázně 2012, [online] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 26.11. 2013, 20:54; Vybrané ukazatele krajů (NUTS 3) v roce 2012, In: Statistická ročenka České republiky 2013, [on-line] dostupné z:http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/0001-13-r_2013-2900, 1.2.2014, 13:05vlastní výpočty a vlastní zpracování
63
Graf 2: Lůžková kapacita na 1000 obyvatel v kraji v roce 2002 a 2012
JHM ULK OLK LBK JHC PLK HKK PAK STC MSK ZLK KVK 0
5
10
15
20
počet lůžek na 1 tis. obyvatel 2012
25
30
35
40
počet lůžek na 1 tis. obyvatel 2002
Zdroje dat: Lázně 2002, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenskapece, 26.11. 2013, 20:54; Demografická ročenka 2002, [on-line] dostupné z:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/casova_rada_demografie_2009_1990, 4.2.2014, 16:05; Lázně 2012, [online] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 26.11. 2013, 20:54; Vybrané ukazatele krajů (NUTS 3) v roce 2012, In: Statistická ročenka České republiky 2013, [on-line] dostupné z:http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/0001-13-r_2013-2900, 1.2.2014, 13:05vlastní výpočty a vlastní zpracování
Parametr počet lůţek na 1 000 obyvatel umoţňuje porovnat kraje mezi sebou. Z tabulky vyplývá, ţe v přepočtu lůţkové kapacity na 1 000 obyvatel je na tom jednoznačně nejlépe Karlovarský kraj, která má 41,18 lůţek na 1 000 obyvatel. Daleko za ním jsou podle grafu ostatní kraje. Na druhém místě jsou Zlínský a Olomoucký kraj s necelými čtyřmi lůţky na 1 000 obyvatel. Tyto dva kraje mají podobné počty lůţek i počty obyvatel. Přes dvě lůţka na 1 000 obyvatel mají Královéhradecký a Jihočeský kraj. Více neţ 1 lůţko na 1 000 obyvatel mají čtyři kraje: Moravskoslezský, Pardubický, Liberecký a Ústecký. Moravskoslezský kraj má oproti ostatním třem krajům velkou lůţkovou kapacitu i velký počet obyvatel. Necelé jedno lůţko na 1 000 obyvatel mají Středočeský, Plzeňský a Jihomoravský kraj. Také v tomto srovnání se na prvních místech drţí vedle Karlovarského kraje Zlínský a Olomoucký kraj. Dále z tabulky i z grafu vyplývá, ţe zásadní změnu v počtu lůţek na 1 000 obyvatel během deseti let zaznamenal v České republice pouze jeden kraj – Karlovarský kraj. Karlovarský kraj zaznamenal nárůst počtu lůţek na 1 000 obyvatel z 26,94 lůţek v roce 2002 na 41,18 v roce 2012. U ostatních krajů je růst počtu lůţek na 1 000 obyvatel pouze v řádu desetin. V Karlovarském kraji vzrostl výrazně absolutní počet lůţek, počet 64
45
obyvatel kraje přitom vzrostl jen nepatrně. Při srovnávání počtu lůţek na 1 000 obyvatel během deseti let je důleţité, zda klesá nebo roste počet lůţek, ale také pohyb počtu obyvatel. Pokud je v kraji stejný počet lůţek a klesl počet obyvatel, tak vzroste počet lůţek na 1000 obyvatel. Pokud počet obyvatel vzroste, počet lůţek na 1 000 obyvatel klesne. Pro porovnávání dvou období je nutné brát v úvahu, o kolik vzrostl nebo klesl počet obyvatel kraje a počet lůţek. Ve třech krajích (Pardubický, Plzeňský a Ústecký) se počet lůţek na 1 000 obyvatel v období 2002-2012 sníţil (i kdyţ vţdy jen velmi nepatrně). V Libereckém kraji jako jediném zůstal počet lůţek na 1 000 obyvatel stejný. V ostatních krajích počet lůţek na 1 000 obyvatel stoupl, ale ani v jednom kraji to nebyl výrazný růst (maximálně v Jihočeském kraji o 0,84 lůţka na 1 000). Z toho plyne, ţe v Karlovarském kraji můţeme během posledních deseti let pozorovat největší růst lůţkové kapacity na 1000 obyvatel. To je způsobeno růstem lůţkové kapacity, která reaguje na rostoucí poptávku po lázních v Karlovarském kraji. V ostatních krajích lůţková kapacita na 1000 obyvatel významně nerostla, někde i klesla. Lůţková kapacita ostatních krajů vzhledem k počtu jejich obyvatel zřejmě dosáhla maxima vzhledem k poptávce po lázeňské péči. Z výše uvedeného vyplývá, ţe za 10 let (2002-2012) se lůţková kapacita změnila ve všech lázeňských zařízeních. Tento fakt vyvrací hypotézu H3: Kapacita lázeňských zařízení v krajích se za 10 let nezměnila.
5.4 Lázeňská místa v krajích podle počtu přijatých dospělých pacientů Vedle zdravotních problémů je dalším kritériem pro výběr lázní také jejich atraktivita. Návštěvnost lázeňských míst vypovídá o kvalitě nabízených sluţeb. Oblíbenost lázní je vyjádřena počtem návštěvníků, kteří je za rok navštíví. Údaje za jeden kalendářní rok, ale nevypovídají o tom, zda oblíbenost lázeňských míst roste, klesá nebo se udrţuje. Pro lepší hodnocení návštěvnosti lázeňských míst byla vybrána data za roky 2005, 2007 a 2012. V tomto hodnocení nemohla být zvolena data z roku 2002, protoţe ÚZIS v publikaci Lázeňská péče 2002 neuvádí počet celkem přijatých pacientů v lázeňských zařízeních v jednotlivých krajích České republiky. Proto byla zvolena data z roku 2005. 65
Tabulka ukazuje, jak se během sedmi let změnila návštěvnost lázeňských míst v jednotlivých krajích. Tabulka 9: Počet celkem přijatých dospělých pacientů v lázeňských zařízeních v letech 2005, 2007 a 2012 Území Česká republika Karlovarský kraj Jihočeský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Ústecký kraj Královéhradecký kraj Středočeský kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Jihomoravský kraj Plzeňský kraj
2005
2007
2012
299 359 128 289 24 470 29 110 29 911 20 138 17 372 15 197 12 426 8 896 7 223 3 108 3 219
333 970 153 188 12 512 33 091 31 051 22 882 21 958 16 966 12 729 7 624 12 858 5 898 3 213
349 708 175 924 34 747 31 954 24 123 21 494 20 735 15 173 11 599 6 023 4 265 3 671
Zdroje dat: Lázně 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenskapece, 26.11. 2013, 20:54; Lázně 2005, [on-line] dostupné z: http://uzis.cz/category/tematickerady/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece-lazne?page=2, 31.1.2014, 15:55; Lázně 2007, [on-line] dostupné z: http://uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece-lazne?page=2, 31.1.2014, 15:55; vlastní zpracování
Z tabulky vyplývá, ţe návštěvnost lázeňských zařízení celkově v republice od roku 2005 do roku 2012 vzrostla o 50 000 přijatých pacientů. V jednotlivých krajích ale návštěvnost neměla vţdy vzestupnou tendenci. Největší nárůst návštěvnosti zaznamenal Karlovarský kraj (o 50 000 pacientů od roku 2005). Další kraje, ve kterých vzrostl počet návštěvníků,
jsou
Jihočeský
kraj,
Zlínský
kraj,
Ústecký
kraj
a
nepatrně
Moravskoslezský kraj. Většina krajů zaznamenala pokles návštěvnosti a to především mezi lety 2007 a 2012. V tomto období se sníţil počet přijatých pacientů ve všech krajích České republiky kromě Karlovarského kraje a Jihočeského kraje. Pouze tyto dva kraje neztratily od roku 2007 své návštěvníky. Je to zřejmě důsledek nové vyhlášky č.267/2012, která vešla v platnost v říjnu 2012 a ovlivnila návštěvnost lázeňských míst v roce 2012. Celkové údaje o poskytnuté lázeňské péči o oblíbenosti lázeňského zařízení příliš nevypovídají. Vyčíslují vytíţení jednotlivých lázeňských míst. Nejvytíţenější je Karlovarský kraj, který ročně navštíví téměř polovina všech lázeňských pacientů.
66
Abychom mohli hodnotit oblíbenost lázní a poskytovaných sluţeb, musíme porovnávat počty návštěvníků, kteří si péči hradí na vlastní náklady. Protoţe u pobytů hrazených zdravotní pojišťovnou pacientovi pojišťovna lázeňské zařízení přiřazuje. U pobytů hrazených na vlastní náklady si pacient lázeňské zařízení vybírá sám. Významnou roli při výběru lázeňského zařízení hrají zdravotní potíţe. Důleţitým faktorem jsou také poskytované sluţby a celková úroveň lázeňské péče. Podle Mlejnkové264 je u samoplátců častějším motivem pobytu v lázních relaxace a odpočinek neţ samotná léčba. I Vystoupil265 v kategorizaci lázeňských míst podle významu bere jako jeden z důleţitých parametrů celkovou návštěvnost lázeňských míst samoplátci. Atraktivitu a kvalitu lázeňských zařízení je tedy moţné posuzovat podle statistických údajů o návštěvnosti lázní, která je hrazena z vlastních zdrojů. Podle ÚZIS266 z celkového počtu dospělých pacientů v roce 2012 bylo 45 % cizinců samoplátců, 30,3 % tuzemských samoplátců, 20,4 % pacientů vyuţívající komplexní lázeňskou péči a 4,2 % pacientů vyuţilo příspěvkovou lázeňskou péči. Tabulka 10: Počet přijatých dospělých pacientů v lázeňských zařízeních v roce 2012 na vlastní náklady a na náklady zdravotní pojišťovny kraj
na náklady ZP KLP
267
PLP
na vlastní náklady
268
tuzemci
cizinci
Česká republika
71406
14734
106075
157493
Středočeský kraj
3856
328
6246
1169
Jihočeský kraj
11055
2402
20776
514
Karlovarský kraj
12264
2566
15826
145268
Ústecký kraj
4195
1449
10253
4838
Liberecký kraj
1576
562
1658
469
Královéhradecký kraj
6983
1259
6510
421
Pardubický kraj
4921
1102
-
-
Jihomoravský kraj
2776
895
-
-
Olomoucký kraj
7737
1354
14743
289
Zlínský kraj
5464
2014
20982
3494
Moravskoslezský kraj
10579
803
9081
1031
Zdroj dat: Lázně 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 26.11. 2013, 20:54, vlastní zpracování
MLEJNKOVÁ L.: Spotřební chování v lázeňském cestovním ruchu České republiky; [on-line] dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=aop&pdf=326.pdf, 4.2.2014, 20:11 265 VYSTOUPIL J. (2011): Lázeňství, lázeňský cestovní ruch a wellness. In:VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. Str. 127 266 Lázně 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 2.1.2014, 17:29 267 = komplexní lázeňská péče 268 = příspěvková lázeňská péče 264
67
Na vlastní náklady (péče hrazená z jiných zdrojů neţ je veřejné zdravotní pojištění) podle tabulky celkově navštívilo v roce 2012 česká lázeňská zařízení více cizinců neţ tuzemských pacientů. Výrazně dominuje opět Karlovarský kraj, který v roce 2012 navštívilo téměř 150 000 zahraničních návštěvníků. Pokud bychom nebrali v úvahu návštěvnost Karlovarského kraje, jsou české lázně více navštěvovány tuzemskými návštěvníky neţ cizinci. V návštěvnosti tuzemských pacientů je Karlovarský kraj aţ na třetím místě za Jihočeským a Zlínským krajem. Tyto dva kraje jsou pro českého návštěvníka větším lákadlem také díky dalším turistickým zajímavostem. Jihočeský kraj nabízí návštěvníkům tradiční rybníkářkou oblast s moţností návštěvy památek UNESCO (Český Krumlov a Holašovice). Ve Zlínském kraji lákají návštěvníky především lázně Luhačovice a to svoji nenapodobitelnou architekturou tzv. lidové secese. Jihočeský a Zlínský kraj se liší v počtu cizinců navštěvující lázně na vlastní náklady. Zlínský kraj navštívilo téměř šestkrát více cizinců neţ Jihočeský kraj. Čtvrtý nejnavštěvovanější kraj tuzemskými lázeňskými hosty je Olomoucký. V Olomouckém kraji je pro návštěvníky určitě zajímavá moţnost spojit pobyt v lázních (např. Jeseník, Velké Losiny, Lipová - lázně a Zlaté Hory) s moţností letní i zimní horské turistiky. Oproti ostatním krajům je velmi slabá návštěvnost na vlastní náklady lázní v Libereckém kraji. Pro Plzeňský a Jihomoravský kraj nejsou uvedena ţádná čísla počtu návštěvníků na vlastní náklady. Návštěvnost lázeňských zařízení souvisí s výsledky tamější léčby, ale také s jejich atraktivitou pro turisty. Okolí lázeňského místa a moţnosti dalšího vyţití jsou důleţitým kritériem při výběru. V současné době, kdy se omezil počet pacientů pobývajících v lázních na náklady zdravotního pojištění, by se lázně měly soustředit na pestřejší nabídku svých sluţeb a jejich propagaci. Pokud ubývá pacientů tzv. „na kříţek“, měl by být stabilní (nebo přibývat) počet pacientů na vlastní náklady. V následujícím grafu jsou znázorněny počty tuzemských pacientů, kteří navštívili lázeňská zařízení v roce 2012. Graf samostatně znázorňuje tři skupiny pacientů: samoplátce, pacienty vyuţívající příspěvkovou lázeňskou péči a pacienty vyuţívající komplexní lázeňskou péči. V grafu není znázorněný Karlovarský kraj, protoţe příliš převyšuje ostatní kraje. Také zde není Plzeňský kraj, protoţe pro tento kraj nebyly zveřejněny potřebné údaje.
68
Graf 3: Počet přijatých tuzemských pacientů v lázeňských zařízeních v roce 2012 na vlastní náklady a na náklady zdravotní pojišťovny (bez Karlovarského kraje)
21000 18000 15000 12000 9000 6000 3000
KLP
0
PLP STC
JHC
ULK
LBK
HKK
PAK
JHM
OLK
ZLK
MSK
Zdroj dat: Lázně 2012, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 26.11. 2013, 20:54, vlastní zpracování
Z údajů vyplývá, ţe hypotézu H4: Návštěvnost v lázeňských zařízeních je ovlivněna způsobem financování lázeňských pobytů nelze jednoznačně potvrdit ani vyvrátit. Do jisté míry je návštěvnost lázní ovlivněna způsobem financování lázeňských pobytů. Samoplátci si lázeňské zařízení vybírají sami. U pobytů hrazených za účasti zdravotní pojišťovny jsou lázeňská zařízení přidělována z rozhodnutí lékaře.
69
tuzemci
5.5 Závěrečné shrnutí Na základě informací ze 4. a 5. kapitoly lze shrnout získané poznatky takto:
Nejrozšířenějším přírodním léčivým zdrojem v České republice je minerální voda. Na druhém místě je rašelina a na třetím klima.
Nejvíce nemocí a zdravotních potíţí se léčí v Karlovarském kraji, následují kraje Olomoucký a Zlínský.
Nejvíce pacientů se léčí s nemocemi pohybového ústrojí.
Mezi lety 2002 – 2012 nejvíce lázeňských lůţek přibylo v Karlovarském kraji, dále v Jihočeském a Středočeském kraji. V Olomouckém, Královéhradeckém, Ústeckém a Plzeňském kraji naopak evidujeme v tomto období pokles lůţkové kapacity.
V roce 2012 bylo téměř 50 % veškeré lůţkové kapacity v Karlovarském kraji, vyšším počtem lůţek oproti ostatním krajům disponoval Zlínský a Olomoucký kraj.
Největší počet lůţek na jedno lázeňské místo byl v roce 2012 v Karlovarském kraji, stejně tak v roce 2002.
V roce 2012 v počtu lůţek na 1 000 obyvatel jednoznačně vedl Karlovarský kraj (41,18 lůţek na 1 000 obyvatel). Ostatní kraje se pohybovaly v rozmezí 0,27 – 3,81 lůţek na 1 000 obyvatel.
Největší nárůst počtu lůţek na 1 000 obyvatel v období 2002 – 2012 byl rovněţ v Karlovarském kraji. V Libereckém kraji, jako jediném, zůstal v tomto období počet lůţek na 1 000 obyvatel stejný.
V celkové návštěvnosti lázeňských míst v roce 2012 dominoval opět Karlovarský kraj. Tentýţ kraj v roce 2012 navštívilo nejvíce zahraničních turistů. V počtu tuzemských návštěvníků na vlastní náklady v roce 2012 však vedly Zlínský a Jihočeský kraj.
V období 2005 – 2012 vzrostla celková návštěvnost nejvíce v Karlovarském, Jihočeském, Zlínském a Ústeckém kraji.
Lázeňským krajem číslo jedna je Karlovarský kraj. Další kraje, které mají podle hodnotících kritérií pozitivní výsledky, jsou Olomoucký kraj, Zlínský kraj a Jihočeský kraj.
70
Na základě výše uvedeného lze kraje České republiky podle potenciálu pro rozvoj lázeňského cestovního ruchu zařadit do pěti kategorií: 1, Karlovarský kraj – nejrozvinutější lázeňský kraj: Karlovarský kraj má dlouhodobý největší potenciál pro rozvoj lázeňského cestovního ruchu. Lázeňství v tomto kraji dominuje cestovnímu ruchu. V kraji se nachází dostatečné mnoţství kvalitních lázeňských, ubytovacích a stravovacích zařízení. Lůţková kapacita v kraji má rostoucí charakter. V kraji je vysoký podíl zahraničních návštěvníků lázní. 2, Olomoucký, Zlínský a Jihočeský kraj – rozvinuté lázeňské kraje: Kraje mají velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Lázeňská zařízení v těchto krajích poskytují různorodé sluţby. Kraje disponují velkou lůţkovou kapacitou a vysokou návštěvností tuzemských klientů. V krajích je dostatek kvalitních ubytovacích a stravovacích sluţeb. Výhodou těchto krajů je moţnost rozvoje lázeňství ve spojení s jinými druhy cestovního ruchu. 3, Moravskoslezský, Ústecký a Středočeský kraj – stagnující lázeňské kraje: Lázeňství je zaloţené spíše na tradicii a historii velkých lázeňských míst. Lázeňská zařízení disponují velkou lůţkovou kapacitou, ale jejich kvalita je na stejné nízké úrovni po několik let. 4, Královéhradecký, Liberecký, Jihomoravský, Pardubický a Plzeňský kraj – slabé lázeňské kraje: Kraje mající v oblasti rozvoje lázeňského cestovního ruchu jen omezené moţnosti. Lázeňství je v těchto krajích kapacitně omezeno malým počtem lůţek. Kraje jsou málo navštěvované tuzemskými i zahraničními lázeňskými turistů, v některých případech návštěvnost v čase klesá. Lázeňství je v těchto krajích pouze okrajovou formou cestovního ruchu. 5, Hlavní město Praha a kraj Vysočina – kraje bez lázeňského potenciálu: V krajích nejsou ţádné vyuţívané přírodní léčivé zdroje ani lázeňská zařízení. Kraj nemá potenciál pro rozvoj lázeňství.
71
Závěr Aktuálním lázeňským tématem v současnosti je úbytek návštěvníků v českých lázních v souvislosti se změnou legislativy. Všechny lázně se s tímto problémem nepotýkají. Od roku 2005 se zaznamenává celkový pokles návštěvnosti jen ve čtyřech krajích (Olomoucký, Středočeský, Pardubický a Liberecký). Celkově v České republice v období 2005-2012 lázeňských návštěvníků spíše přibývá. V kaţdém kraji se situace v lázeňství liší. Diferenciace lázeňství v České republice je prvním stupněm v pochopení tohoto problému. Ve své diplomové práci jsem se zabývala právě touto diferenciací v jednotlivých krajích České republiky. Zvolené téma diplomové práce je aktuální a národohospodářsky významné. Cílem diplomové práce bylo blíţe zhodnotit, do jaké míry se liší lázeňství v jednotlivých regionech České republiky s ohledem na zaměření lázní podle zdravotních problémů a z hlediska poskytovaných sluţeb. Pro splnění cíle práce bylo zvoleno několik hypotéz, které byly v rámci diplomové práce potvrzeny nebo vyvráceny. Hypotéza H1: „Nejvíce vyuţívaný léčivý zdroj je minerální voda. Hypotéza H1 byla potvrzena.“ Minerální voda je vyuţívána jako přírodní léčivý zdroj v dvaceti pěti lázeňských místech (rašelina ve čtrnácti a jiný zdroj v sedmi). Hypotéza H2: „Nejčastěji léčené nemoci jsou nemoci pohybového ústrojí.“ Hypotéza H2 byla potvrzena. Nemoci pohybového ústrojí jsou léčeny v jedenácti z dvanácti sledovaných krajů (nejsou léčeny v Plzeňském kraji). Na druhém místě jsou nemoci nervové, které jsou léčeny v osmi ze sledovaných dvanácti krajů. Hypotéza H3: „Kapacita lázeňských zařízení v krajích se za 10 let nezměnila.“ Hypotéza H3 byla vyvrácena. V kaţdém kraji se během let 2002-2012 změnila lůţková kapacita, nelze však jednoznačně určit nárůst nebo pokles. V některých krajích byl zaznamenán růst lůţkové kapacity (Karlovarský, Zlínský, Moravskoslezský, Jihočeský, Středočeský, Liberecký, Jihomoravský) a v některých krajích byl naopak zaznamenán pokles kapacity (Olomoucký, Královéhradecký, Ústecký, Pardubický a Plzeňský). Hypotéza H4: „Návštěvnost v lázeňských zařízeních je ovlivněna způsobem financování lázeňských pobytů.“ Hypotézu nelze jednoznačně potvrdit ani vyvrátit. Do jisté míry je návštěvnost ovlivňována způsobem financování. Samoplátci si lázně pro 72
svůj pobyt vybírají sami. V případě financování zdravotní pojišťovnou se lázeňské zařízení pacientovi často přiřazuje bez moţnosti výběru. Návštěvnost lázeňských zařízení ovlivňuje kvalita a kvantita nabízených lázeňských sluţeb a procedur a celková atraktivita lázeňských míst. Diferenciace lázeňství v České republice nemůţe být hodnocena jen na základě jednoho kritéria. Regiony se v oblasti lázeňství odlišují v několika směrech. Jeden kraj můţe mít zajímavou a dlouhou historii lázeňství, jiný kraj má velkou lůţkovou kapacitu, další pouţívá ojedinělý přírodní minerální zdroj nebo produkt z něj vytvářený, jiný má vysokou návštěvnost tuzemských návštěvníků… Například Ústecký kraj disponuje všemi druhy přírodních léčivých zdrojů, ale má jednu z nejmenších lůţkových kapacit na 1000 obyvatel. Lázně nacházíme na našem území několik stovek let a řadíme je do kulturního bohatství našeho státu. Tradice lázeňských míst láká mnohé návštěvníky z domova i ze zahraničí. Jedná se především o místa v krajích Karlovarském (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně), Moravskoslezském (Karlova Studánka) a ve Zlínském kraji (Luhačovice). Nalezneme také lázeňská místa (především v Jihomoravském kraji lázně Hodonín a Lednice), která nemají tak pestrou historii. Moţná proto je návštěvnost jihomoravských lázní zatím nízká, ale disponují určitým potenciálem přilákat nové návštěvníky. Jako velmi perspektivní se jeví spojení vinařské turistiky s pobytem v lázních. České lázeňství si zakládá na třech přírodních léčivých zdrojích. Nejrozšířenějším léčivým zdrojem je minerální voda, kterou lázně vyuţívají pro léčbu pacientů téměř ve všech krajích. Nenachází se pouze v Jihočeském kraji. V Moravskoslezském a v Jihomoravském kraji se pro léčbu vyuţívá vzácný druh minerální vody – jodobromová minerální voda. V Karlovarském kraji (lázně Jáchymov) se pacienti léčí pomocí další vzácné minerální vody – radonové vody. Nejméně vyuţívaným léčivým zdrojem se jeví klima. S klimatem spojujeme především Olomoucký kraj, který má nejvíce lázeňských míst (tři) vyuţívající tento přírodní zdroj. Kraje se odlišují i z hlediska léčebné indikace lázeňských míst. V různých zařízeních se léčí různé problémy a nemoci. Velmi všestranně z hlediska léčebné indikace vidíme Karlovarský, Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský kraj. V těchto krajích nalezneme 73
lázeňská zařízení zaměřující se téměř na všechny skupiny nemocí. Oproti tomu v kraji Středočeském, Jihočeském, Pardubickém, Plzeňském a Královéhradeckém se lázeňská zařízení specializují pouze na omezený okruh léčených potíţí. Tento fakt potvrzuje malý počet lázeňských míst. Při hodnocení diferenciace lázeňství je počet lázeňských pouze základním parametrem. Pouze pro kraj Vysočina a Hlavní město Prahu je podstatné, ţe na jejich území nenacházíme ţádné lázeňské místo. Hlavní město Praha lázeňskými místy v minulosti disponovala, ale na území kraje Vysočina lázeňská místa nejsou a nikdy nebyla. V ostatních krajích nalezneme vţdy alespoň jedno lázeňské místo. Za důleţitější pokládáme lázeňská zařízení, především jejich kapacitu a návštěvnost. V jednom lázeňském místě můţe být i více lázeňských zařízení (např. Karlovy Vary je lázeňské místo, ale lázeňských zařízení v něm několik). Prvenství ve všech hodnotících kritériích ovládá Karlovarský kraj. Povaţujeme ho za „mekku“ českého lázeňství. Karlovarský kraj disponuje největší lůţkovou kapacitou, více neţ polovinou lázeňských zařízení z celé republiky, polovinou přijatých pacientů na našem území za rok 2012 a je také nejoblíbenějším krajem lázeňských pacientů ze zahraničí. Mezi kraje, které mají potenciál v lázeňství, řadíme Zlínský a Moravskoslezský kraj. Tyto dva kraje nedosahují takových hodnot jako Karlovarský kraj, ale lázně Luhačovice (Zlínský kraj) a Karlova Studánka (Moravskoslezský kraj) jsou tradičními lázeňskými místy s relativně vysokou návštěvností, ale téţ vyhlášenou lázeňskou péčí. Zlínský kraj patří kapacitně na druhé místo za Karlovarský kraj a drţí si prvenství v návštěvnosti tuzemských klientů. Od roku 2002 do roku 2012 se zvýšila lůţková kapacita lázeňských zařízení v celé České republice. Nejvíce vzrostla v Karlovarském kraji, v Jihočeském, Středočeském a Jihomoravském kraji. V posledním ze zmíněných krajů je zvýšení lůţkové kapacity dáno vznikem lázní Lednice v roce 2007. V období 2002-2012 se zásadně změnil počet lůţek na 1 000 obyvatel jen v Karlovarském kraji. V ostatních krajích nebyla změna vyšší neţ 1 lůţko na 1 000 obyvatel. Počet lůţek vzhledem k počtu obyvatelů je v krajích České republiky v čase stabilní (vyjma Karlovarského kraje) V České republice existují lázeňská místa s velkým potenciálem pro fungování a rozvoj tohoto druhu cestovního ruchu, avšak také existují regiony, pro které lázeňství není a 74
zřejmě nikdy nebude prvořadé pro rozvoj cestovního ruchu. I v těchto místech lze vyuţívat lázní a lázeňských procedur jako součást jiného druhu cestovního ruchu. Lázně nabízí svým klientům řadu moţností, které nejsou zaměřeny pouze na léčbu určitých nemocí. Existuje varianta spojení pobytu v lázních s horskou, vinařskou nebo sportovní turistikou (např. rybolovem). V lázeňství je důleţité sledovat trendy v tomto dynamicky se rozvíjejícím odvětví. Lázeňství se rozvíjí a buduje na daných přírodních podmínkách daného místa. Na území České republiky existují kvalitativně i kvantitativně bohaté přírodní léčivé zdroje. Na základě těchto zdrojů můţeme lázeňství udrţovat a rozvíjet i pro budoucí generace.
75
Použité zdroje Monografické publikace [1] BURACHOVIČ S. a WIESER S., (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. [2] DĚDINA J., (2005): Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. PRAGOLINE. ISBN 80-86592-01-4 [3] INDROVÁ J. a kol., (2009): Cestovní ruch (základy). OECONOMICA. [4] KAŠPAR J., PROCHÁZKA J., (1980): Ekonomika lázeňství. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. [5] KNOP K. a kol., (1999): Lázeňství ekonomika a management. GradaPublishing. ISBN 80-7169-717-6. [6] KOVÁŘ D., (1996): Lázeňství na Českobudějovicku. JELMO. [7] KŘÍŢEK V., (2002): Obrazy z dějin lázeňství. LIBRI.ISBN 80-7277-092-6 [8] PÁSKOVÁ M. a ZELENKA J., (2012): Výkladový slovník cestovního ruchu. LINDE PRAHA [9] VYSTOUPIL J., ŠAUER M. a kol., (2011): Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o.. ISBN 978-80-7380-340-7. [10] WOKOUN R. a kol. (2008): Regionální rozvoj (Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). LINDE PRAHA, a.s.. ISBN 978-80-7201-699-0
Legislativa [1] Vyhláška č. 267/2012 sb. o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost
Internetové zdroje [1] BAKUCZ M. a FLINK A.: Competitiveness and potentialin spas and healthresorts in somecentraleuropeanregions; [on-line] dostupné z: http://www.regionalstudies.org/uploads/Bakucz_and_Flink.pdf; 12.2.2014; 19:21 [2] BLÁHA E.: Lázeňská léčba: co se mění a co zůstává; [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/pro-klienty/lazne-v-roce-2013; 10.12.2013, 12:25 [3] COLONISTEANU C.: Theanalyysisoftheregional and localspa market. Starting a spa business; [on-line] dostupné z: http://www.asecu.gr/files/RomaniaProceedings/72.pdf; 12.2.2014, 19:23 [4] Demografická ročenka 2002, [on-line] dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/casova_rada_demografie_2009_1990, 4.2.2014, 16:05 [5] GEORGIEV G. and VASILEVA M., (2010):SOME PROBLEMS RELATED TO THE DEFINITIONS OF BALNEO, SPA AND WELLNESS TOURISM; [on-line] dostupné z: http://search.proquest.com.zdroje.vse.cz/docview/763422444/fulltextPDF?accounti d=17203; 2.2.2014, 17:16 [6] Historie a současnost; [on-line] dostupné z: http://www.frantiskovylazne.cz/cs/prirodni-lecive-zdroje/, on-line 24.11.2013, 18:32 76
[7] Historie lázní, [on-line] dostupné z: http://www.llb.cz/o-nas/historie-lazni.htm, 26.11. 2013, 20:38 [8] Historie lázní; [on-line] dostupné z :http://www.lazneslatinice.cz/historie.html; 1.12.2013, 15:04 [9] Historie; [on-line] dostupné z: http://www.sanatoriaklimkovice.cz/www/cz/historie/; 7.1.2014, 12:21 [10] Historie; [on-line] dostupné z: http://www.sanatoriaklimkovice.cz/www/cz/historie/; 7.1.2014, 12:21 [11] Hodonín; [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehledlazni/hodonin; 8.1.2014, 21:30 [12] Jak do lázní – Prostřednictvím zdravotní pojišťovny; [online] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/pro-klienty/jak-do-lazni/prostrednictvim-zdravotnipojistovny; 4.11.2013, 18:25 [13] Jeseník, [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehledlazni/jesenik; 22.10.2013, 12:20 [14] Jodobromová solanka; [on-line] dostupné z: http://www.sanatoriaklimkovice.cz/www/cz/prirodni-lecivy-zdroj/; 7.1.2014, 12:16 [15] Jodobromová solanka; [on-line] dostupné z: http://www.sanatoriaklimkovice.cz/www/cz/prirodni-lecivy-zdroj/; 7.1.2014, 12:16 [16] Karlova Studánka, [on-line] dostupné z: http://www.lecebnelazne.cz/cs/prehled-lazni/karlova-studanka; 7.1.2014, 11:44 [17] Karlova Studánka, [on-line] dostupné z: http://www.lecebnelazne.cz/cs/prehled-lazni/karlova-studanka; 7.1.2014, 11:44 [18] Klasicismus; [on-line] dostupné z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=5&cad=rja& ved=0CFUQFjAE&url=http%3A%2F%2Fwww.uur.cz%2Fimages%2Fuzemnirozv oj%2Fcestovniruch%2Fstavebnislohy%2Ftexty%2F5-klasicismus-empirtext.pdf&ei=wjpcUdGFOcmHtAbX2YD4DA&usg=AFQjCNHzlw2HHOHTWwH 4NZSDVyIK_0P2Kw&sig2=ZSG4s7_Pjh9yjbwGOstLSg; 3.3.2013, 16:29 [19] Klimkovice; [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehledlazni/klimkovice; 7.1.2014, 12:10 [20] Klimkovice; [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehledlazni/klimkovice; 7.1.2014, 12:10 [21] Klimkovice; on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehledlazni/klimkovice; 7.1.2014, 12:10 [22] Konstantinovy lázně, Historie, [on-line] dostupné z:http://www.jedemedolazni.cz/cs/lazenska-mista/konstantinovy-lazne-37.html,
3.
3. 2013, 16:59 [23] Lázeňská péče 2012; dostupné z: http://www.uzis.cz/category/tematickerady/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece-lazne; 22.10.2013, 13:03 [24] Lázeňské domy; [on-line] dostupné z: http://www.lazneteplice.cz/lazenskedomy/; 7.1.2014, 10:29 [25] Lázně 2002, [on-line] dostupné z: http://uzis.cz/category/tematickerady/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece-lazne?page=2, 31.1.2014, 15:55 [26] Lázně 2005, [on-line] dostupné z: http://uzis.cz/category/tematickerady/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece-lazne?page=2, 31.1.2014, 15:55 77
[27] Lázně 2007, [on-line] dostupné z: http://uzis.cz/category/tematickerady/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece-lazne?page=2, 31.1.2014, 15:55 [28] Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-a-lazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 [29] Lázně Bělohrad a.s.,-Známe vaše zdravotní problémy a víme, jak je léčit a předcházet jim; [on-line] dostupné z: http://www.belohrad.cz/; 7.1.2014, 11:33 [30] Lázně Bohdaneč, [on-line] dostupné z: http://www.jedemedolazni.cz/cs/lazenska-mista/lazne-bohdanec-45.html, 10. 4. 2013, 16:07 [31] Léčba-Lázně Teplice nad Bečvou; [on-line] dostupné z: http://www.ltnb.cz/lecba.html?id=30, on-line 1.12.2013, 15:20 [32] Léčebné metody; [on-line] dostupné z: http://www.lednicelazne.cz/text/lecebnemetody; 8.1.2014, 21:49 [33] Léčebné procedury, [on-line] dostupné z: http://www.slatinnelaznetousen.cz/www/JAZYK/cs/cs_3.html, 26.11. 2013, 20:01 [34] LESKOVÁ I.: Moravskoslezské lázně bojují o přežití. Starý Darkov zůstane zavřený; [on-line] dostupné z: http://ostrava.idnes.cz/moravskoslezske-lazne-bojujio-preziti-stary-darkov-zustane-zavreny-1e4-/ostravazpravy.aspx?c=A131011_1987154_ostrava-zpravy_jog; 28.12.2013, 19:26 [35] MLEJNKOVÁ L.: Spotřební chování v lázeňském cestovním ruchu České republiky; [on-line] dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=aop&pdf=326.pdf, 4.2.2014, 20:11 [36] MUELLER H. and KAUFMANN E.L., (2001):Wellness tourism: Market analysis of a special health tourism segment and implications forthe hotel industry; [on-line] dostupné z: http://fama2.us.es:8080/turismo/turismonet1/economia%20del%20turismo/turismo %20de%20salud/MARKET%20ANALYSIS%20OF%20HEALTH%20TOURISM %20SEGMENT%20HOTEL.PDF; 7.1.2014, 9:55 [37] O lázních, [on-line] dostupné z: http://www.lednicelazne.cz/text/o-laznich, 11. 4. 2013, 14:44 [38] O lázních; [on-line] dostupné z: http://www.lednicelazne.cz/text/o-laznich; 8.1.2014, 21:46 [39] O léčení; [on-line] dostupné z: http://www.konstantinovy.cz/cz/o-leceni/; 7.1.2014, 12:45 [40] Ostrožská Nová Ves; [on-line] dostupné z: http://www.lecebnelazne.cz/cs/prehled-lazni/ostrozska-nova-ves; 7.1.2014, 15:34 [41] Pohled do historie, Prvopočátky lázeňství u nás; [on-line] dostupné z: http://www.jedemedolazni.cz/cs/dovolena-v-laznich/pohled-do-historie.html; 3.3.2013, 14:27 [42] Přehled lázní; [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehledlazni; 8.1.2014, 21:50 [43] Současnost lázní, [on-line] dostupné z: http://www.llb.cz/o-nas/soucasnostlazni.htm, 26.11. 2013, 20:38 [44] Současnost lázní, [on-line] dostupné z: http://www.llb.cz/o-nas/soucasnostlazni.htm, 26.11. 2013, 20:38 [45] SPEIER A.R. (2010): Healthtourism in a Czech healthspa; [on-line] dostupné z:http://ar9zk7pw9f.search.serialssolutions.com/?ctx_ver=Z39.882004&ctx_enc=info%3Aofi%2Fenc%3AUTF78
8&rfr_id=info:sid/summon.serialssolutions.com&rft_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx :journal&rft.genre=article&rft.atitle=Health+tourism+in+a+Czech+health+spa&rft. jtitle=Anthropology+%26+medicine&rft.au=Speier%2C+Amy+R&rft.date=201104-01&rft.eissn=14692910&rft.volume=18&rft.issue=1&rft.spage=55&rft_id=info:pmid/21563003&rft.e xternalDocID=21563003¶mdict=cs; 7.1.2014, 9:38 [46] TAKAI K.,: Endogenous Regional Development; [on-line] dostupné z :http://www.uncrd.or.jp/events/doc/130528/UNCRD_EGM_Takai.pdf; 24.2.2014, 19:56 [47] Termální lázně Velké Losiny, [on-line] dostupné z: http://www.lazne-losiny.cz/; 9.12.2013, 21:47 [48] TŮMOVÁ Š., (2013): Lázně Velichovky mají naději na záchranu. Už se o ně hlásí kupci; [on-line] dostupné z: http://hradec.idnes.cz/lazne-velichovky-majinadeji-na-zachranu-ffi-/hradec-zpravy.aspx?c=A131009_1985999_hradeczpravy_pos; 7.1.2014, 11:17 [49] TŮMOVÁ Š., (2013): Lázně Velichovky mají naději na záchranu. Už se o ně hlásí kupci; [on-line] dostupné z: http://hradec.idnes.cz/lazne-velichovky-majinadeji-na-zachranu-ffi-/hradec-zpravy.aspx?c=A131009_1985999_hradeczpravy_pos; 7.1.2014, 11:17 [50] VÁLKOVÁ H.: Pravidla pro lázně se opět změní. Nejspíš v délce pobytu a u dětí; [on-line] dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/dalsi-zmeny-v-lazenske-peci-df2/domaci.aspx?c=A131126_110310_domaci_hv; 28.12.2013, 19:39 [51] VÁLKOVÁ H.: Získat lázně na pojišťovnu bude od října těžší, stát změnil pravidla; [on-line] dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zmeny-v-laznich-zacnouplatit-od-rijna-dh3-/domaci.aspx?c=A120816_080554_domaci_hv; 28.12.2013, 19:03 [52] Velké Losiny, [on-line] dostupné z:http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehledlazni/velke-losiny;9.12.2013, 21:49 [53] Vybrané ukazatele krajů (NUTS 3) v roce 2012, In: Statistická ročenka České republiky 2013, [on-line] dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/0001-13-r_2013-2900, 1.2.2014, 13:05; vlastní zpracování [54] Z historie lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/ceskelazenstvi/z-historie-lazenstvi, 3.3.2013, 14:39 [55] ZEDNÍK V.: Musíme šetřit a budeme propouštět, zní z lázeňských domů; [online] dostupné z: http://vary.idnes.cz/do-lazni-v-karlovarskem-kraji-jezdi-menelidi-fnf-/vary-zpravy.aspx?c=A121210_1864842_vary-zpravy_ba; 28.12.2013, 19:36
Seznam tabulek Tabulka 1: Počty pacientů v lázních v letech 2008-2012................................................ 18 Tabulka 2: Lázeňská místa České republiky v roce 2012 ............................................... 26 Tabulka 3: Počet lázeňských míst v krajích ČR v roce 2012 .......................................... 26 Tabulka 4: Lázně podle přírodních léčivých zdrojů v roce ............................................. 57 Tabulka 5: Lázně podle léčebné indikace dospělých ...................................................... 59 Tabulka 6: Lůţková kapacita lázeňských zařízení v krajích v letech 2002, 2007 a 2012 ......................................................................................................................................... 60 Tabulka 7: Přepočet lůţkové kapacity na lázeňské místo v kraji v roce 2012 ................ 62 79
Tabulka 8: Lůţková kapacita na 1000 obyvatel v kraji v roce 2002 a 2012 ................... 63 Tabulka 9: Počet celkem přijatých dospělých pacientů v lázeňských zařízeních v letech 2005, 2007 a 2012 ........................................................................................................... 66 Tabulka 10: Počet přijatých dospělých pacientů v lázeňských zařízeních v roce 2012 na vlastní náklady a na náklady zdravotní pojišťovny ......................................................... 67
Seznam grafů Graf 1: Počet lůţek v lázeňských zařízeních v krajích v roce 2012 ................................ 61 Graf 2: Lůţková kapacita na 1000 obyvatel v kraji v roce 2002 a 2012......................... 64 Graf 3: Počet přijatých tuzemských pacientů v lázeňských zařízeních v roce 2012 na vlastní náklady a na náklady zdravotní pojišťovny (bez Karlovarského kraje) .............. 69
Seznam obrázků Mapa 1: Mapa lázeňských míst v české republice .......................................................... 25 Mapa 2: Bludov ............................................................................................................... 28 Mapa 3: Jeseník ............................................................................................................... 28 Mapa 4: Lipová - Lázně .................................................................................................. 29 Mapa 5: Slatinice ............................................................................................................. 29 Mapa 6: Teplice nad Bečvou ........................................................................................... 30 Mapa 7: Velké Losiny ..................................................................................................... 30 Mapa 8: Františkovy Lázně ............................................................................................. 32 Mapa 9: Jáchymov .......................................................................................................... 33 Mapa 10: Karlovy Vary................................................................................................... 33 Mapa 11: Lázně Kynţvart ............................................................................................... 35 Mapa 12: Mariánské Lázně ............................................................................................. 35 Mapa 13: Mšené - lázně .................................................................................................. 36 Mapa 14: Dubí ................................................................................................................. 37 Mapa 15: Teplice ............................................................................................................. 37 Mapa 16: Třeboň ............................................................................................................. 39 Mapa 17: Bechyně ........................................................................................................... 40 Mapa 18: Jánské Lázně ................................................................................................... 41 Mapa 19: Velichovky ...................................................................................................... 41 Mapa 20: Lázně Bělohrad ............................................................................................... 42 Mapa 21: Karlova Studánka ............................................................................................ 43 Mapa 22: Klimkovice ...................................................................................................... 44 Mapa 23: Luhačovice ...................................................................................................... 45 Mapa 24: Ostroţská Nová Ves ........................................................................................ 46 Mapa 25: Lázně Hodonín ................................................................................................ 48 Mapa 26: Lázně Kundratice ............................................................................................ 49 Mapa 27: Lázně Libverda ............................................................................................... 50 Mapa 28: Lázně Toušeň .................................................................................................. 51 Mapa 29: Lázně Poděbrady ............................................................................................. 51 Mapa 30: Lázně Bohdaneč .............................................................................................. 52 Mapa 31: Konstantinovy Lázně ...................................................................................... 54
80
Přílohy Historie lázeňských míst Bludov Dle autora se Bludov řadí mezi mladší lázně České republiky. Lázně zde byly zaloţeny v roce 1929 Zdeňkem Pospíšilem, který pozemky lázní odkoupil od šlechtického rodu Ţerotínů. Tento šlechtický rod vyuţíval účinky místních termálních vod uţ dříve. Výstavbu lázní v Bludově Ţerotínové neplánovali, protoţe vlastnili lázně Velké Losiny. Od roku 1929 se lázně Bludov rozrůstají o nové lázeňské budovy a lázeňský park. V současnosti mají lázně Bludov i vlastní detoxikační centrum. Jeseník Burachovič269 popisuje historii lázní. Nejdříve Priessnitz léčil ve svém domě, ale v roce otevřel 1822 dům, který byl prvním vodoléčebným ústavem na světě. I přes nemalý odpor se jeho lázně staly roku 1831 státem uznávané. Priessnitz vyuţíval vodoléčbu, úpravu stravy, léčbu prací a také klimatickou léčbu. Jeho léčba byla úspěšná a získávala věhlas i v mezinárodním měřítku. Růst klientely šel v ruku v ruce s růstem výstavby lázeňských budov. V roce 1895 se přijelo do lázní Jeseník léčit 2 914270 pacientů. Na tradiční metody Vincenze Priessnitze navazuje i současný provoz lázní Jeseník. Lázně procházejí v posledních dvaceti letech rekonstrukcí. V roce 2010 byl v areálu lázní otevřen Balneopark. Balneopark je revitalizovaná a obnovená část areálu lázní. Je výsledkem spolupráce české a polské strany a jedná se o vytvoření vodní zahrady slouţící k hydroterapii a relaxaci. Balneopark mohou vyuţít pacienti lázní i široká veřejnost. Veškerá léčba zde probíhá zcela v přírodě a je doprovázena příjemným klimatickým prostředím Jeseníků. Opět je to celkové navázání na tradici zaloţenou Vincenzem Priessnitzem. Metoda léčby v lázních Jeseník pomáhá pacientům s problémy onkologického charakteru, nemocemi dýchací soustavy, koţními nemocemi a duševními poruchami. Lipová – Lázně Lipová – Lázně zaloţil v roce 1829 lidový léčitel Johann Schroth a aplikoval na pacienty metodu dnes známou pod názvem Schrothova léčebná kúra. Na rozdíl od BURACHOVIČ S. a WIESER S., (2001): Lázně Jeseník. In: BURACHOVIČ S. a WIESER S., (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 184-186 270 BURACHOVIČ S. a WIESER S., (2001): Lázně Jeseník. In: BURACHOVIČ S. a WIESER S., (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 184 269
81
Priessnitze (lázně Jeseník) zaloţil léčebnou kúru na vlhkém teple. Kombinace teplých a vlhkých obkladů, suché stravy, omezené pití vína, potní kúry a horský vzduch byly základem léčby v lázních Lipová. Metoda vyţadovala od pacientů pevnou vůli a výdrţ. V roce 1840 dostal k povolení lázeňské léčby pod podmínkou lékařského dohledu nad pacienty. Dědicové lázní v průběhu dalších let dali Schrothově metodě lidštější podobu a v určité modifikaci vydrţela dodnes. Podle autora úspěchy metody přilákaly v první polovině 20.století do lázní pacienty z Evropy i Ameriky. V 50. - 60. letech 20. století se procedury v lázních zaměřovaly především na léčbu otylosti. Slatinice Historie lázní se začala datovat od roku 1558, kdy byla v některých publikacích uvedena léčivá schopnost místních pramenů. Lázeňská tradice byla zahájena v roce 1733 výstavbou první lázeňské budovy na místě původního barokního statku – dnešní lázeňský dům Morava. Podle oficiálního internetového serveru lázní Slatinice271 měl lázeňský dům původně stát přímo u pramene, ale podmáčená půda tento záměr překazila. Další tři lázeňské budovy byly přistavěny aţ v průběhu 20. století. Teplice nad Bečvou Burachovič272 popisuje historii lázní. V roce 1553 nechal majitel zdejšího panství podchytit několik zdejších pramenů. Nechal vybudovat bazén a vanové koupelny. Během třicetileté války lázně téměř zanikly. V 18. století se dočkaly opětovného rozkvětu výstavbou nové lázeňské budovy v roce 1711 a kaple v roce 1775. V 19. století prošly lázně přestavbou. V roce 1865 byla postavena nová hlavní lázeňská budova. V dalším vývoji lázně prodělaly ještě několik proměn, neţ dostaly dnešní podobu. V průběhu let vznikaly budovy na obou březích řeky Bečvy, to si vyţádalo stavbu lávky přes řeku. Na počátku 20. století prošly lázně další stavební proměnou, poznamenanou funkcionalismem. V průběhu druhé světové války slouţily pro německé vojáky a v poválečném období sovětským letcům. Velké Losiny Burachovič273 popisuje historii lázní, která se daruje od 16. století. Jako své panství drţeli město Ţerotínové, kteří se zaslouţili o rozvoj místních lázní. První dřevěné lázně Historie lázní; [on-line] dostupné z :http://www.lazneslatinice.cz/historie.html; 1.12.2013, 15:04 BURACHOVIČ S. (2001): Teplice nad Bečvou. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 336-339 273 BURACHOVIČ S. (2001): Velké Losiny. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 358-359 271 272
82
byly u místních pramenů budovány v roce 1592. V 17. století bylo město Velké Losiny známé především díky tzv. „čarodějnickým procesům“. V 18. století byly Velké Losiny známé jako Kníţecí lázně a nastal tak jejich největší rozkvět. Ţerotínové museli zadluţené losinské panství prodat Liechtensteinům, kteří se zaslouţili o jejich modernizaci. Lázeňské budovy pocházejí z počátku 20. století. V roce 1930 postihl lázně poţár, který zničil jejich velkou část. Obnova trvala dva roky. Během druhé světové války slouţily lázně jako německý domov pro matky s dětmi. Po válce se lázně Velké Losiny specializovaly na léčbu dětské obrny. V k tomuto zaměření se začala aplikovat léčebná metoda sestry Kennyové (ta navštívila Velké Losiny v roce 1950). Jak uvádí Burachovič274, systém léčby Kenny spočívá v horkých zábalech. Metoda se vyuţívá výhradně při léčbě dětské obrny. Zlaté Hory Podle Burachoviče275 není historie Zlatých Hor jako lázeňského místa příliš pestrá. Ke konci 19. století se v lázních začaly aplikovat různé lázeňské metody. Lázně zde fungovaly veřejně aţ do druhé světové války. Během ní bylo z lázní zřízeno sanatorium pro německé vojáky pro léčbu tuberkulózy. Po druhé světové válce lázně patřily Ministerstvu národní obrany ČSR a od roku 1952 zde byla zřízena dětská ozdravovna. Od roku 1995 jsou lázně ve vlastnictví společnosti EDEL, spol. s r.o., která v léčbě dětských pacientů pokračuje. Františkovy Lázně Podle Burachoviče276 je první písemná zmínka o chebských kyselkách z roku 1406. Okolo roku 1600 byl objeven Františkův pramen, dodnes je to nejstarší uţívaný pramen. V roce 1714 byla u vývěru kyselky postavena lázeňská budova. Lázně zde oficiálně vznikly v roce 1793. Lázně se postupně, ale zároveň cíleně, rozrůstaly. V roce 1827 byl zaloţen veřejný lázeňský dům a také rozlehlé parky podle anglického stylu. V roce 1835 lázně navštívil císař Ferdinand I. Věhlas lázní rostl a s ním i lázeňská výstavba. V roce 1865 získaly Františkovy Lázně statut města a zároveň připojení na evropskou ţelezniční síť přes město Cheb. Od počátku 20. století se Františkovy Lázně specializují na léčbu ţenských nemocí a dětské gynekologie. BURACHOVIČ S. (2001): Slovníček; Kenny. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 391 275 BURACHOVIČ S. (2001): Zlaté Hory. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 373-374 276 BURACHOVIČ S. (2001): Františkovy Lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 76 274
83
Jáchymov Samotné lázně Jáchymov jsou podle Burachoviče277 prvními radonovými lázněmi na světě. Dle autora radioaktivní pramen vytryskl v roce 1864 při těţbě uranové rudy. Koncem 19. století byla prokázána přítomnost radonu v místních termálních vodách. Následné pokusy prokázaly léčivé účinky místních vod a daly tak vzniknout prvním soukromým a později i dalším veřejným lázním. V roce 1906 byl podle autora Jáchymov prvním lázeňským místem na světě, kde léčba byla zaloţena na radonu. Postupně se v první polovině 20. století změnil Jáchymov na lázeňské město. Návštěvnost v roce 1913 byla dle Burachoviče278 2 500 pacientů a v roce 1930 přes 9 000 pacientů. Druhá světová válka změnila lázně Jáchymov ve vojenský lazaret a nemocnici. Po válce byly lázně obnoveny. Roku 1950 se Jáchymov stal centrem těţby uranové rudy pro SSSR, součástí byly integrační tábory pro politické vězně. Tato změna znamenala úpadek jáchymovského lázeňství. Po ukončení těţby byly lázně opět obnoveny. Do Jáchymova se v 60. letech podle Burachoviče279 přijelo léčit 8 000 pacientů ročně, v polovině 70. let to bylo aţ 13 000 pacientů ročně a v 80.letech aţ 18 000 pacientů za rok. V průběhu osmdesátých let prošla lázeňská zařízení v Jáchymově rekonstrukcí a modernizací. Karlovy Vary Historie Karlových Varů jako lázeňského místa je podle Burachoviče280 známa díky pověsti o Karlu IV., který měl karlovarské termální prameny objevit okolo roku 1350 při lovu. Kolem tohoto roku se datuje vznik osídlení okolo pramenu Vřídlo. V roce 1370 císař Karel IV. povýšil město na královské. Aţ do 16. století se léčba v Karlových Varech vyznačovala dlouhými koupelemi (10-12 hodin denně). Aţ v polovině 16. století se další léčebnou procedurou stala pitná kúra. V 17. století byla pitná kúra více uţívanou procedurou neţ koupele. V některých případech bylo pití minerálních vod extrémní. Díky rozvoji lázeňství se začalo rozvíjet i samotné město společenskými i lázeňskými stavbami. První veřejný lázeňský dům byl vystavěn v roce 1711. V 18. století působil v Karlových Varech doktor David Becher, který stanovil optimální kombinaci pitné kúry a koupelí, prosadil jako součást léčby pití vody u pramene a BURACHOVIČ S. (2001): Jáchymov. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 114-119 278 BURACHOVIČ S. (2001): Jáchymov. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 114-119 279 BURACHOVIČ S. (2001): Jáchymov. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 116 280 BURACHOVIČ S. (2001): Karlovy Vary. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 139-148 277
84
dlouhé procházky. Zřejmě tyto procházky vedly k výstavbě lázeňských kolonád a lesních promenád okolo Karlových Varů. Pití minerální vod přímo u pramene zase přineslo pouţívání tradičních kameninových a později porcelánových lázeňských koflíků. Tyto koflíky byly přizpůsobeny pití teplé vody za chůze a plnily také funkci módního doplňku a suvenýru. Jako suvenýr se prodávají dodnes. V roce 1805 byla zavedena tzv. lázeňská taxa, která slouţila jako zdroj pro údrţbu lázeňských zařízení. Významní lázeňští hosté byli i v minulosti skvělou příleţitostí k propagaci lázeňského místa. Z toho důvodu byly pořizovány seznamy hostů tzv. Kurlisty. Mezi slavné návštěvníky Karlových Varů patří mnoţství spisovatelů, politiků, hudebních skladatelů aj. Nejslavnějšími návštěvníky byli car Petr Veliký, Karel IV., František Josef I., J. S. Bach, L. van Beethoven, F. Chopin, Karel Čapek a mnoho dalších. K rozvoji Karlových Varů výrazně pomohl rozvoj ţelezniční sítě na lokální i na regionální úrovni. Postupně rostla návštěvnost v lázních. Konec 19. století je podle Burachoviče281 označován jako Zlatý věk Karlových Varů. Autor dále zmiňuje povodeň, která město postihla, následnou rekonstrukci spojenou s modernizací. Během své historie byly Karlovy Vary zasaţeny nejedním poţárem, povodněmi a válečnými konflikty. Díky lázeňství se ale vţdy jejich funkci podařilo obnovit. Podle autora návštěvnost Karlových Varů začala klesat po obou světových válkách. Důvodem byla změna ţivotního stylu, která spočívala v preferenci jiné formy regenerace, svou roli sehrál také odsun obyvatelstva. Karlovy Vary ztratily velkou část bohatších hostů. Tento fakt způsobil redukování lázeňských provozů, nezaměstnanost a celkový úpadek města. Po roce 1948 byly lázně zestátněny. Tehdejší doba se v lázeňství vyznačovala drancováním zdrojů a zařízení s absencí investic do obnovy. Rok 1989 znamenal mezník v rozvoji lázeňských zařízení v Karlových Varech. Mnoho jich bylo zprivatizováno rozdílnými subjekty a následně prošly rekonstrukcí a modernizací. Lázně Kynžvart Podle Burachoviče282 existují zmínky o místních pramenech jiţ v 15. století. Samotné lázně byly zaloţeny aţ v roce 1822. Roku 1856 bylo zaloţeno několik lázeňských objektů na podnět lékaře kníţete Metternicha. A roku 1862 byly lázně prohlášeny za léčivé. Koncem 19. toletí se k léčbě, kromě minerální vody, začala pouţívat místní
BURACHOVIČ S. (2001): Karlovy Vary. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 147 282 BURACHOVIČ S. (2001): Lázně Kynţvart. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 188-191 281
85
slatina ze Slavkovského lesa. Od roku 1950 se v lázních Kynţvart začaly léčit především děti s nemocemi dýchacích cest. Mariánské Lázně Podle Burachoviče283 byla první lázeňská sezona uskutečněna v roce 1808 a ten rok dostalo místo název Mariánské Lázně – Marienbad. Aţ roku 1818 byly Mariánské Lázně uznány jako veřejné lázeňské místo. V roce 1822 se v Mariánských Lázních začalo léčit pomocí koupelí v ţelezité rašelině (jako v prvních lázních na našem území). Mariánské Lázně zaţívaly velký rozkvět, zejména po napojení na ţeleznici do Chebu, Plzně a později do Karlových Varů. Během druhé světové války byly Mariánské Lázně lazaretním městem. Jak uvádí autor, po roce 1948 se lázně staly jedny z nejvyhledávanějších lázní pro odborové rekreanty. Mšené – lázně Burachovič284 uvádí pohled do historie lázní. Lázně byly zaloţeny v 18. století hrabětem Kinským. Zmínky o léčivé slatině byly jiţ dříve v Dalimilově kronice. Oficiálně jsou Mšené lázně lázeňským místem od roku 1796, kdy byl podchycen léčebný pramen. Rod Kinských se významně podílel na rozvoji lázní především z hlediska architektury. Počátkem 20. století se v lázních Mšené začala podávat léčba prostřednictvím speciálních slatinných lázní. Mšenské prameny postupně ztratily minerální látky. Klášterec nad Ohří Podle MMR285 vznikla v Klášterci na Ohří v roce 1886 stáčírna minerální vody. Lázně vznikly podle Burachoviče286 v 19. století a aţ do poloviny 20. století poskytovaly péči pacientům s nemocemi dýchacích cest, močových cest a se zaţívacími obtíţemi. Během 90. let proběhla rekonstrukce lázeňských budov pro komerční účely.
BURACHOVIČ S. (2001): Mariánské Lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 222-231 284 BURACHOVIČ S. (2001): Mšené - lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 240-244 285 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 286 BURACHOVIČ S. (2001): Klášterec nad Ohří. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. str. 152-154 283
86
Tereziny lázně Dubí Podle MMR287 jsou počátky lázeňství v Dubí datovány okolo roku 1860, kdy byla postavena první lázeňská budova. Burachovič288 uvádí zaloţení lázní v roce 1871 doktorem Brecherem a o rok později získalo město status lázeňské město. V první polovině 20. století byly lázně velmi oblíbené. V roce 1934 byla návštěvnost lázní 2 000 osob ročně. Po druhé světové válce lázně Dubí vyhořely a dočkaly se obnovy v roce 1950. Teplice Podle Burachoviče289 se Teplice chlubí označením jedněch z nejstarších lázní ve střední Evropě. Podle Burachoviče290 byly teplické prameny známy uţ v prvních stoletích našeho letopočtu. Tento fakt dokazují archeologické nálezy z dob Keltů a Římanů. O rozvoj lázní se ve středověku zaslouţila manţelka Jiřího z Poděbrad Jana z Roţmitálu. Lázně Teplice se vystřídaly ve vlastnictví mnoha majitelů. V roce 1654 zcela vyhořely, poté byly znovuobnoveny a zvelebeny. Největšího rozkvětu zaznamenaly lázně koncem 18. století po druhém velkém poţáru. Díky této obnově se Teplice staly předními evropskými lázněmi a místem pro setkávání elity. Mezi slavné návštěvníky patřil podle Burachoviče291 básník Goethe nebo hudební skladatel Ludwig van Beethoven, po kterém je v současnosti pojmenován největší lázeňský komplex sestávající se z jedenácti budov. Dalšími slavnými návštěvníky byli hudební skladatelé Fryderyk Chopin, Carl Maria von Weber, Ferenc List, spisovatelé Henryk Sienkiewicz, Max Brod či Hans Christian Andersen. Teplice byly v době své největší slávy salonem Evropy. Lázně Teplice se staly místem setkání ruského cara, rakouského císaře a pruského krále. Ještě na počátku 19. století byla voda z léčivých pramenů vyváţena do Pruska a Ruska. V roce 1906 bylo v lázních Teplice evidováno 7 000292 hostů. Sláva lázní se neudrţela věčně. Ke konci 19. století začala sláva lázní Teplice upadat vlivem konkurence jiných lázní a také jako důsledek rozmáhající se těţby uhlí v okolí. Lázeňské prameny na
Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 288 BURACHOVIČ S. (2001): Dubí. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. str. 71-73 289 BURACHOVIČ S. (2001): Teplice. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 328 290 BURACHOVIČ S. (2001): Teplice. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 328-329 291 BURACHOVIČ S. (2001): Teplice. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 334-335 292 BURACHOVIČ S. (2001): Teplice. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 332 287
87
nějaký čas kvůli důlní činnosti vyschly. Podařilo se je obnovit a s nimi i lázeňský provoz. Nikdy Teplice jiţ nedosáhly věhlasu, který měly počátkem 19. století. Třeboň Lázně Třeboň jiţ oslavily 130. výročí od svého zaloţení. Burachovič293 uvádí, ţe lázně v roce 1883 zaloţil místní učitel pro svoji nemocnou dceru Bertu. Proto byly lázně dlouho dobu známy jako Bertiny lázně. Téměř do poloviny 20. století se jednalo o lázně soukromé. Aţ v roce 1940 lázně Třeboň koupila obec a po rekonstrukci je otevřela jako městské lázně. Další rekonstrukcí prošly v roce 1950 a také v roce 1990. V roce 1960 získalo město Třeboň lázeňský statut. Vráž Podle
Burachoviče294
byla
původně
budova
lázní
šlechtickým
zámečkem
v novogotickém stylu. Přestavba v období první republiky změnila architektonický sloh zámečku na funkcionalistický. Bechyně Podle Burachoviče295 se jedná se o jedno z nejstarších lázeňských míst v Čechách. Jiţ v 16. století byla v lázních Bechyně poskytována léčba slatinou. V první polovině 18. století byly podle autora objeveny minerální prameny, které jsou v současné době zaniklé. Na základě minerálních pramenů byla postavena lázeňská budova. Rekonstrukcí prošly lázně v roce 1886 a počátkem 20. století. Podle Burachoviče296 bylo velkým přínosem v roce 1903 zavedení ţelezniční tratě Bechyně-Tábor (první elektrifikovaná trať v Rakousko-Uhersku). O rok později byla zahájena stavba hlavní budovy v secesním stylu. V roce 1960 zmizel nejvydatnější minerální pramen a od roku 1970 je přírodním léčivým zdrojem pouze slatina. Jánské Lázně Podle Burachoviče297 byl termální pramen objeven v roce 1006 zbrojnošem Janem z Chockova a dostal po něm jméno – Janův pramen. Autor dále popisuje historii lázní, BURACHOVIČ S. (2001): Třeboň. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 345 294 BURACHOVIČ S. (2001): Vráţ. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 365 295 BURACHOVIČ S. (2001): Bechyně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 23-25 296 BURACHOVIČ S. (2001): Bechyně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 23-25 297 BURACHOVIČ S. (2001): Jánské Lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 124-125 293
88
kdy sláva pramenů sahala uţ v 16. století za hranice našeho území a dále rostla. V roce 1624 se majitelem obce Jánské Lázně stal vévoda Albrecht z Valdštejna. Vlastní lázně zaloţil ke konci 17. století Adolf Schwarzenberg, který nechal postavit u pramenů první lázeňskou budovu a nechal chemicky prozkoumat léčivou termální vodu. Ke konci 19. století se v lázních léčilo podle Burachoviče298 téměř 3 000 hostů ročně a počátkem 20. století dokonce přes 5 500 hostů. V roce 1926 proběhla komplexní renovace lázní. Jako prvním lázním v Evropě se Jánským Lázním podařilo úspěšně léčit následky dětské obrny uţ ve třicátých letech 20. století. Velichovky Podle Burachoviče299 uţ během 19. století odebíral jistý lékař místní slatinu pro léčebné účely. V roce 1887 zaloţily majitelky panství akciovou společnost, která zahájila výstavbu vlastních lázní. V polovině 20. století se lázně dočkaly modernizace. Jak dále uvádí Burachovič300, v průběhu 2. světové války slouţily Velichovky jako lazaret a zároveň jako velitelství armád SS Mitte. Po válce byly majetkem nemocenské pojišťovny. V roce 1992 vznikla akciová společnost Lázně Velichovky a.s., která vlastní zařízení dodnes. Lázně Bělohrad Lázně Bělohrad byly podle Burachoviče301 zaloţeny roku 1885 pruskou hraběnkou Annou na základě testů léčebných účinků místní rašeliny, které dopadly pozitivně. Do současnosti jsou lázně známy i pod názvem Anenské slatinné lázně. Koncem 19. století byl postaven velký lázeňský dům a první polovině 20. století prošly lázně obdobím rozvoje. V roce 1901 byl objeven v lázních další přírodní léčivý zdroj – sirnoţelezitý pramen. Byla zde vystavěna řada nových budov slouţících pro poskytování lázeňské péče, ubytovacích a stravovacích sluţeb. Během komunistické éry byly lázně součástí lázní Poděbrady. Jak uvádí Burachovič302, střídaly lázně v historii lázně názvy Anenské slatinné lázně a Lázně Bělohrad, kterými se definitivně staly v roce 2011.
298
BURACHOVIČ S. (2001): Jánské Lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 125 299 BURACHOVIČ S. (2001): Velichovky. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 355-356 300 BURACHOVIČ S. (2001): Velichovky. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 355-356 301 BURACHOVIČ S. (2001): Lázně Bělohrad. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 176 302 BURACHOVIČ S. (2001): Lázně Bělohrad. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 176
89
Karlova Studánka Karlova Studánka je historické lázeňské místo. Podle Burachoviče303 byly první zmínky o léčivých účincích místních pramenů publikovány koncem 18. století renomovaným balneologem. Autor dále rozvíjí velice pestrou historii lázní Karlova Studánka. V roce 1785 byl postaven první lázeňský dům. V 19. století se staly lázně Karlova Studánka velmi oblíbenými lázněmi v Rakousko-Uhersku. Aţ do konce tohoto století byly lázně známé pro svůj netradiční způsob ohřevu minerální vody pomocí rozţhavené ţelezné strusky. Nejprve se struska vkládala přímo do van, později se voda s její pomocí ohřívala centrálně v kádích. Ohřívání struskou bylo nahrazeno ohřevem horkou parou. V 19. století zaznamenaly lázně největší rozkvět. Po záboru pohraničí v roce 1938 byly lázně zkonfiskovány a v roce 1945 pro změnu znárodněny. Darkov – Karviná Historie lázní Darkov podle Burachoviče304 sahá aţ do 13. století, z této doby jsou první zmínky o léčebných účincích zdejších pramenů. Tyto účinky pozorovali benediktínští mniši. Objeveny byly prameny oficiálně aţ v druhé polovině 19. století při geologických průzkumech oblasti. Samotný lázeňský provoz byl zahájen aţ v roce 1869. Lázně se pomalu rozrůstaly a v druhé polovině 20. století prošly rekonstrukcí. V této době se také plně vyuţívá darkovská odpařovaná sůl s jodem jako přísada do koupelí. Klimkovice Historicky patří Klimkovice mezi mladší lázeňská místa České republiky. Podle oficiálních informací lázní305 probíhaly v 50. a 60. letech 20. století v lokalitě lázní geologické průzkumy, které odhalily přítomnost minerálních pramenů. S výstavbou lázní se začalo aţ počátkem 90. let 20. století. V roce 1994 byly lázně oficiálně slavnostně otevřeny. Od roku 2001 se Klimkovice osamostatnily, součástí je i dětská léčebna pohybových potíţí.
303
BURACHOVIČ S. (2001): Karlova Studánka. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 134-135 304 BURACHOVIČ S. (2001): Lázně Darkov. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str.183 305 Historie; [on-line] dostupné z: http://www.sanatoria-klimkovice.cz/www/cz/historie/; 7.1.2014, 12:21
90
Luhačovice Podle Burachoviče306 je samotná lázeňská historie Luhačovic stará více neţ dvě stovky let. Jiţ ve středověku byly známé účinky místních pramenů. První písemné zmínky o lázních se objevily v 16. století. O století později byly u pramenů postaveny první domy slouţící pro ubytování hostů. V roce 1777 bylo o luhačovických pramenech napsáno v Lexikonu lázní habsburské monarchie. To vedlo k renovaci lázní a lázeňských budov, které byly postaveny roku 1789. V 19. století byla v lázních postavena kolonáda a stáčírna. Koncem tohoto století ale lázně nebyly schopné další modernizace a konkurence jiným lázeňským místům. V roce 1902 byla zaloţena akciová společnost Lázní Luhačovických, která lázně odkoupila. Díky tomuto mezníku se lázně Luhačovice vrátily opět do popředí. Byla započata rozsáhlá rekonstrukce a výstavba v duchu secese, modernismu a moravské lidové architektury. Tato doba dala lázním dnešní podobu. V roce 1949 měly podle autora307 lázně kapacitu 4 500 lůţek. V průběhu 20. století se léčba v Luhačovicích začala specializovat především na onemocnění horních a dolních cest dýchacích. Ostrožská Nová Ves Historie lázeňství je podle Burachoviče308 v Ostroţské Nové Vsi velmi mladá. Lázně zde byly zaloţeny v roce 1903 otevřením první lázeňské budovy. V průběhu 20. století byly lázně přiřazeny k lázním Luhačovice. V roce 1992 se osamostatnily a staly se soukromými. V roce 1997 byly zrekonstruovány. Hodonín Podle Svazu léčebných lázní ČR309 se jedná o jedny z nejmladších lázní v České republice. Burachovič310 je ve své knize uvádí ještě jako nejmladší v ČR. MMR311 informuje o historii lázní Hodonín, kdy v padesátých letech 20. století byly díky těţbě ropy objeveny zdroje jodobromové vody. Hodonínská voda byla podrobena zkoumání a prověřování. V sedmdesátých letech bylo doporučeno vybudovat zde lázně. Původně 306
BURACHOVIČ S. (2001): Luhačovice. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 212-215 307 BURACHOVIČ S., (2001): Luhačovice. In: BURACHOVIČ S. a WIESER S., (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 215 308 BURACHOVIČ S. (2001): Ostroţská Nová Ves. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 257 309 Hodonín; [on-line] dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/hodonin; 8.1.2014, 21:30 310 BURACHOVIČ S. (2001): Hodonín. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 88 311 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18
91
byly lázně otevřeny pod záštitou lázní Luhačovice. Od roku 1993 existují samostatné lázně Hodonín. Lázně Lednice Podle údajů MMR312 jsou lázně Lednice nejmladšími v České republice. Jejich historie se datuje od roku 2007, kdy byl v lázních zahájen provoz. Lázně Kundratice V dokumentu MMR313 je stručně zmíněna historie lázní. Lázně byly zaloţeny otcem a synem Schwanovými v roce 1881. Nejprve byly lázně jen jedno stavení se dvěma vanami, později se rozšířily o další objekty. Počátkem 20. století lázně odkoupilo od rodiny město a lázně modernizovalo. Roku 1933 byly lázně Kundratice jedny z nejmodernějších na našem území. Lázně Libverda Podle Burachoviče314 začaly lázně Libverda svou historii ve 14. století, ale samotné lázně vznikly aţ v 18. století výstavbou léčebných domů a chemickým testováním léčebných pramenů. Za zakladatele je povaţován Filip z rodu Clam-Gallas. Podle MMR315 byl počátek 19. století ve znamení rozkvětu lázní. V roce 1836 byl lázním udělen statut „léčivé lázně“. V druhé polovině 19. století ale podle MMR začala klesat návštěvnost lázní z důvodu preference Teplic a západočeských lázní tehdejší klientelou. Oţivení nastalo aţ koncem 19. století. Lázně Toušeň Burachovič316 uvádí, ţe uţ v 17. století zde byl objeven léčivý ţelezitý pramen (ten se v historii ztratil a znovu byl objeven roku 1914). Proto byly lázně původně zaloţeny místním občanem jako malé ţelezité lázně s pěti vanami. Koncem 19. století byl prokázán léčebný účinek slatiny z místních loţisek. Od roku 1899 jsou hlavní procedurou Lázní Toušeň koupele a zábaly v sirno-ţelezité slatině.
312
Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 313 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 314 BURACHOVIČ S. (2001): Lázně Libverda. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 191-194 315 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 316 BURACHOVIČ S. (2001): Toušeň. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 341-343
92
Poděbrady Podle Burachoviče317 počátky lázeňství v Poděbradech se datují do 17. století, kdy byly pouze lokálními lázněmi. V roce 1905 byl ve městě objevem silný pramen. V této době začal rozmach lázní. Nejdříve byly lázně v majetku města a roku 1919 přešly do majetku akciové společnosti, která dala lázním dnešní podobu. Ve třicátých letech 20. století byla v Poděbradech vybudována moderní lázeňská ubytovací a stravovací zařízení. Během druhé světové války slouţila lázeňská zařízení především dětem z Říše a vojákům německého Wehrmachtu. V roce 1948 byly lázně zestátněny a od roku 1992 je provoz zajišťován akciovou společností. Lázně Bohdaneč Lázně Bohdaneč vznikly v tzv. zlaté éře lázeňství na konci 19. století. Vznik lázní je podle Burachoviče318 spojen se jménem Jana Veselého z Bohdanče, který pouţil rašelinu z místních luk k léčebným účelům. Podle oficiálních informací lázní319 zaloţil lázně, které nebyl schopen splácet. Server popisuje dále historii lázní, kdy odkoupením Občanskou záloţnou a později v roce 1913 obcí Bohdaneč se z lázní stávají obecní lázně. V této etapě Lázně Bohdaneč zaţívají největší rozšíření. Byl vystavěn pavilon Gočár (pojmenovaný podle architekta Josefa Gočára), který je v provozu dodnes. Ve stejném roce byl v lázních navrtán teplý minerální pramen (21°C) – vrt Panenka. V roce 1922 se z finančních důvodů dostaly Lázně Bohdaneč do vlastnictví československého státu. Návštěvnost lázní vzrostla a s ní i potřeba další lázeňské budovy – Jubilejní palác a pavilon Langer. Mimo období druhé světové války byly Lázně Bohdaneč stále vylepšovány, modernizovány, rekonstruovány, přistavovány atd. Konstantinovy Lázně Jak uvádí Burachovič320, první lázeňská budova s příslušenstvím zde byla postavena roku 1812. V té době se podle informací MMR321 lázně jmenovaly Nová Ves. Podle Burachoviče322 název Konstantinovy Lázně (od roku 1900) získaly po kníţeti Konstantinovi z Löwensteinu, který odkoupil lázně od obce, nechal vybudovat BURACHOVIČ S. (2001): Poděbrady. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 256-269 318 BURACHOVIČ S. (2001): Lázně Bohdaneč. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 180-181 319 Historie lázní, [on-line] dostupné z: http://www.llb.cz/o-nas/historie-lazni.htm, 26.11. 2013, 20:38 320 BURACHOVIČ S. (2001): Konstantinovy Lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 158-160 321 Lázně a lázeňství; [on-line] dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/88405a4e-039f-4025-8874-d37481baccb8/Ceske-lazne-alazenstvi.pdf; 24.11.2013, 19:18 322 BURACHOVIČ S. (2001): Konstantinovy Lázně. In: BURACHOVIČ S., WIESER S. a archiv autorů, (2001): Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-048-9. Str. 158-160 317
93
kolonádu, park atd. a lázně pronajal. Muselo zůstat zachováno koupání zdarma pro chudé. Autor líčí historii lázní, kdy byly v roce 1901 Konstantinovy Lázně napojeny na ţeleznici, to vedlo k výstavbě dalších lázeňských budov.
Přepočet lůžkové kapacity na 1000 obyvatel v kraji v roce 2002 a 2012 počet lůžek 2012
počet obyvatel kraje 2012
303761
počet lůžek na 1 tis. obyvatel 2002 26,94
12 456
302484
počet lůžek na 1 tis. obyvatel 2012 41,18
1 841
593458
3,1
2240
588299
3,81
1 613
1264347
1,28
1863
1228251
1,52
Středočeský kraj
796
1125735
0,71
1162
1285945
0,9
Pardubický kraj
576
506849
1,14
572
516409
1,11
počet lůžek 2002
počet obyvatel kraje 2002
Karlovarský kraj
8 183
Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
kraj
Královéhradecký kraj
1 117
548698
2,04
1488
553290
2,69
Plzeňský kraj
430
549369
0,78
407
572016
0,71
Jihočeský kraj
1 039
624778
1,66
1588
636381
2,5
Liberecký kraj
602
427418
1,41
618
438593
1,41
Olomoucký kraj
1 821
637401
2,86
2092
637837
3,28
Ústecký kraj
1 148
819442
1,4
1093
827317
1,32
200
1122759
0,18
312
1167142
0,27
Jihomoravský kraj
Zdroje dat: Lázně 2002, [on-line] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenskapece,
26.11.
2013,
20:54;
Demografická
ročenka
2002,
[on-line]
dostupné
z:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/casova_rada_demografie_2009_1990, 4.2.2014, 16:05; Lázně 2012, [online] dostupné z: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/lazenska-pece, 26.11. 2013, 20:54; Vybrané ukazatele krajů (NUTS 3) v roce 2012, In: Statistická ročenka České republiky 2013, [on-line] dostupné z:http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/0001-13-r_2013-2900, 1.2.2014, 13:05vlastní výpočty a vlastní zpracování
94
