Sociální šetření v domovech pro seniory
Soňa Chloupková Martina Panenková Krajský úřad Královéhradeckého kraje
Sociální šetření v zákoně o sociálních službách • § 109 – sociální pracovník vykonává sociální šetření • § 25 – obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí pro účely posuzování stupně závislosti sociálního šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí
Co je to sociální šetření a k čemu může posloužit? • Právní předpisy konkrétně nedefinují pojem sociální šetření • Definujte sociální šetření uveďte, k čemu je dobré • Zamyslete se, kde jsou hranice, jaké kompetence má sociální pracovník při sociálním šetření • Jaké kroky jsou legitimní a proč? („např. Zubatá a komínky“) http://filmovy.stream.cz/ukazka/3322kolja-driv-nez-si-pro-nas-prijde-zubata
Co je sociální šetření: • • • • • • •
poznání potřeb klienta zjišťování jeho očekávání osobní přístup – kontakt „face to face“ proces vyjasňování ověřování informací – jak vznikla nepříznivá sociální situace, její řešení podávání informací o službě (nabídka služeb, úhrada…) Pracovní verze: sociální šetření je metoda, kterou získáváme informace o zájemci/žadateli o službu, od zájemce/žadatele o službu i z jiných zdrojů, ověřujeme získané informace a předáváme informace o naší službě. Sociální šetření je nástrojem pro ověření skutečnosti, zda zájemce/žadatel spadá do okruhu osob, pro které je naše sociální služba určena.
předávání informací
získávání informací
ověřování informací
Kompetence sociálního pracovníka při sociálním šetření: • poskytovatel může do vnitřních předpisů uvést vzor průkazu, kterým se sociální pracovník prokazuje, popíše jeho účel apod. • pro sociálního pracovníka průkaz může znamenat sdělení toho, že patří k organizaci, vstup do domácnosti žadatele je pro něj legitimnější; pro žadatele se může jednat o prvek zvýšení důvěry, pocitu bezpečí • souhlas se vstupem do domácnosti: možno uvést v žádosti informaci o tom, že bude provedeno sociální šetření, souhlas • kompetentní jsme k tomu, co nám zájemce dovolí (př. pokud si nebude přát, abychom se šli podívat na koupelnu a WC, přání respektujeme) • diskuse: povinnost podrobení se sociálnímu šetření lze vyžadovat jako podmínku, pokud zájemce odmítne, nelze mu poskytnout službu?
Práva a povinnosti: • Sociální pracovník má právo na „svoji ochranu“ (zejména LZPS) • Má povinnost: zachovávat práva zájemce, mlčenlivosti, předávání informací • Další např. Etický kodex sociálních pracovníků ČR http://socialnirevue.cz/item/eticky-kodex-socialnich-pracovniku-ceske-republiky http://www.socialnipracovnici.cz/index.php?section=sspcr&lang=cz -
-
Zájemce udělí písemný souhlas ve věci předávání informací rodině (komu a co můžeme říci?) Souhlas lze udělit i dopředu („legitimace a priori“) – udělení písemného souhlasu pro případný budoucí zhoršený zdravotní stav, který už osobě nedovolí komunikovat, rozhodovat Rodina bez souhlasu nemůže získat informace o zdravotním stavu, financích apod.
Sociální šetření jako nedílná součást jednání se zájemcem Standard č. 3 – příloha č. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb. Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla, podle kterých informuje zájemce o sociální službu srozumitelným způsobem o možnostech a podmínkách poskytování sociální služby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; Poskytovatel projednává se zájemcem o sociální službu jeho požadavky, očekávání a osobní cíle, které by vzhledem k jeho možnostem a schopnostem bylo možné realizovat prostřednictvím sociální služby; Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro postup při odmítnutí zájemce o sociální službu z důvodů stanovených zákonem; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje.
Pojmy, dojmy, intuitivní označení nebo jasně dané definice zájemce o informace/o sociální službu – žadatel – klient zájemce o informace KDOKOLI zájemce o sociální službu – POTENCIONÁLNÍ ŽADATEL žadatel – potencionální klient (osoba, která podá žádost o poskytnutí sociální služby)
klient – osoba, které začne být v již známém termínu poskytována sociální služba
• Kdo je žadatelem o službu domova pro seniory? potencionální klient rodina může být zájemcem o informace, nikoli však zájemcem o službu a následně žadatelem – službu budeme poskytovat klientovi, nikoli jeho rodině!
Rodina – zájemce o informace – řeší životní situaci osoby blízké
Babička má zájem o službu = zájemce o sociální sužbu Babička – má/nemá zájem o pobytovou sociální službu
Babička nemá zájem o sociální službu – zájemce neexistuje
Zájemce o informace/zájemce o službu/žadatel
• Vymezení kompetencí a povinností vůči zúčastněným osobám. Kdo má na co právo? O čí zájem nám jde? Jak jsme schopni si to ustát? • Odpovězte na uvedené otázky dle Vaší praxe
Kdo je klientem služby • Do jaké fáze je to žadatel a od kdy se již jedná o klienta? • Zamyslete se nad konkrétním okamžikem, kdy se s žadatele stává klient vaší služby?
Jak to vidíme my? • Zákon o sociálních službách hovoří pouze o „osobách“, nikoli o klientech, uživatelích
Klient latinsky cliens, což znamená svěřenec, chráněnec, poddaný (soc. slovník) Podle Emanuela Troppa (Johnson) je klient: • ten, kdo hledá profesionální pomoc, • ten, kdo si žádá pomoc od někoho jiného, • ten, komu sociální zařízení nebo instituce poskytuje nějakou službu.
Klientem je ten, kdo má nějakou objednávku – tomu se poskytuje POMOC Klientem je ale také ten, kdo blokuje uspokojování potřeb jiné osoby – zde se provádí KONTROLA (ZR?) Pomoc • = dojednaný způsob společné práce, kterou si klient přeje, pracovník ji nabídl a klient zvolil • - klientova objednávka → pracovníkova nabídka → kroky se opakují ve sledu (dojednávání) → výsledkem je dohoda o pomoci Kontrola • = pracovník jedná podle svého uvážení bez ohledu na klientovo přání • - je rychlá, mnohdy nevyhnutelná, účelná a potřebná • - je postavena na zájmech jiných lid než toho o kterého se jedná
nejčastější pohled – okamžik podpisu smlouvy • náš pohled - okamžik dojednání termínu nástupu do zařízení (protože obě strany už se dohodly, že bude poskytována sociální služba) • Př. odjinud: když se v bance domluvíme, že si vezmeme půjčku, banka nás už vnímá jako klienta, neboť byl vysloven souhlas obou zúčastněných stran a není nejdůležitější, že „papíry“ budou teprve v budoucnu podepsány Lze rozlišovat zejména dva pohledy: 1) čistě právní 2) sociální (resp. pohled sociální práce)
informovanost o službě – standard č. 12 • Jedná se o důležitou fázi, která bývá podceňována • Kde případný zájemce nalezne informace o vaší službě? • Jakým způsobem jsou informace zpracovány, co konkrétně se může zájemce dozvědět? • Prvotní oslovení - letáky, web, akce, noviny, televize, frekvence opakování, dostupnost, srozumitelnost, prestiž, zajímavé zpracování, které osloví…
Informace o službě k nalezení na,v: • • • • • • • • • •
Internet Leták – úřady, lékaři Vitrína ve městě Kabelová televize Městský zpravodaj, rozhlas, na telefonu Veřejnost („lidé si mezi sebou řeknou“) Akce jako např. den otevřených dveří Veřejný registr Informace od zřizovatele Pracovnice sociálních odborů obcí, kraje
Podáváme informace: • kdo, kde, jak, za kolik, komu, proč, komu ne • kontakty • jednoduché srozumitelné zpracování, vyhýbáme se cizím slovům, dlouhým větám, zkratkám, „našemu slovníku“ – bez vysvětlení neuvádět supervizi, klíčového pracovníka, individuální plán, autonomii…, využíváme obrázky, fotky, formy: CD, prezentace, tištěné materiály apod.
• Zabývá se poskytovatel konkrétním zaměřením na danou cílovou skupinu či informuje o službě aniž by uvažoval, koho může oslovit? • Jak se poskytovatel vypořádává se srozumitelností, jak ji vnímá, koho všeho se týká? • Jak důležitou roli hraje „konkurence“? Existuje v sociálních službách s ohledem na naplněné pořadníky? Potřebujeme ji? • Je naším hlavním cílem „získat zákazníka“ nebo je naším cílem něco trochu jiného (viz konkurence)? • Jakou roli může hrát lokalita zařízení, jak ovlivňuje zájem nastavená úhrada za ubytování a stravu, nabídka služeb? V čem jsou priority zájemce o službu? • Zjišťuje poskytovatel, kde se zájemce o službě dozvěděl? Pokud ano, jak dále pracuje s touto zpětnou vazbou?
• Žádost – jak ji může zájemce obdržet, co obsahuje a PROČ? Jak může žádost obdržet? • Přímo v zařízení • Na internetu • U pracovnic obcí • U lékařů • Při sociálním šetření • „na kusu papíru“ – poskytovatel do vnitřního předpisu zapracuje, jak postupuje v takovém případě
Co žádost obsahuje? • Datum narození • Příjmení, jméno, titul • Bydliště – trvalé, toho času, korespondenční adresa • Kontakty (e-mail, telefon) na rodinu i zájemce • Důvod podání žádosti (popis nepříznivé sociální situace, očekávání) • Podpis zájemce, zástupce • Souhlas s nakládáním osobních údajů • Datum podání, datum přijetí, č.j.
• Vyjádření lékaře – jak se zájemce dostane k formuláři a jak je informován o úhradě za vyplnění ošetřujícím lékařem? Jak je v zařízení s tímto vyjádřením nakládáno? • doporučuje se informovat o platbě za vyplnění vyjádření
sociální šetření • Varianty: - poskytovatel sociální šetření považuje za zbytečné - poskytovatel provádí 1 sociální šetření A) po podání žádosti B) nebo před nástupem - poskytovatel provádí 2 sociální šetření (A) i B)
KDY
• ačkoli je šetření v domácnosti, LDN apod. časově a personálně náročnější, má svoje opodstatnění. Podle standardu 3.b Poskytovatel projednává se zájemcem o sociální službu jeho požadavky, očekávání a osobní cíle, které by vzhledem k jeho možnostem a schopnostem bylo možné realizovat prostřednictvím sociální služby • pokud je jednání prováděno pouze s rodinou, zájemce z jednání zcela „vypadává“, a přestože rodina může znát potřeby svého blízkého, fakticky může docházet ke střetům zájmů, kdy potřeby a přání rodiny nejsou v souladu s potřebami a přáními potencionálního klienta zařízení. Adaptace takového klienta je namísto pozitivních kroků ztížena a „klient“ může být „klientem proti své vůli“. To zatěžuje nejen klienta, ale také celý pracovní tým v zařízení
• při sociálním šetření v domácnosti má sociální pracovnice prostor pro výkon vlastní sociální práce, pro poskytnutí základního sociálního poradenství, má možnost zjistit prvotní informace o zájemci-klientovi, které mohou dobře posloužit jako stavební kámen individuálního plánování a může tyto informace zprostředkovat celému týmu a zejména klíčovému pracovníkovi. Klient tak nepřichází „nepoznán“ týmem pracovníků, zároveň je již seznámen alespoň se sociální pracovnicí a např. vrchní sestrou. V domácím prostředí se klient cítí v bezpečí a při rozhovoru se může více otevřít, vnímat důvěru • šetření v domácnosti může přinést mnohé poznatky o klientovi – v jakém prostředí žije, co má rád, co mu vyhovuje, jaké má zvyklosti, kdo a jak o něj pečuje, sociální pracovnice rozhovorem a pozorováním vytvoří komplexní obraz klienta, který předá svým kolegyním v přímé péči. Zároveň zjišťuje potřeby klienta v kontextu jeho přirozeného prostředí a vyhodnocuje jejich možné naplňování v kontextu zařízení
Kdo by měl provádět sociální šetření a proč? • Sociální šetření po podání žádosti: - sociální pracovnice (§ ZSS) • Sociální šetření před nástupem: - sociální pracovnice, zástupce „zdravotního úseku“, klíčový pracovník
KDO - Pozn.: je vhodné, aby měl poskytovatel ve vnitřním předpisu stanovený vzor „průkazky“ sociálního pracovníka či jiných osob pro prokázání se při jednání se zájemcem
KDE - nejlépe v přirozeném prostředí zájemce (jeho domov) - LDN, nemocnice, jiná sociální služba…
S KÝM - vždy se ZÁJEMCEM (měl by být přítomen, i když je např. zbavený způsobilosti k PÚ, jeho zdravotní stav nedovoluje komunikovat apod. – etický přístup, nikoli „o nás bez nás“ - rodina či jiná osoba (souhlas zájemce, je-li schopen ho udělit) – primární je požadavek zájemce
CO
Co zjišťujeme
• datum, místo šetření (rozsah a hloubku zjištěných informací bude ovlivňovat to, zda je sociální šetření prováděno v domácím prostředí či např. v nemocnici) • osobní údaje žadatele (jméno, příjmení, titul, datum a místo narození, bydliště (trvalé? aktuální?), případně opatrovník a rozsah omezení způsobilosti k PÚ) popis sociální situace (rozhovor, při němž se otázky zaměřují na následující): napište, prosím, na jaké oblasti se zaměřujete
• O kterou službu má zájemce zájem, která je pro něj vhodná (DpS, ZR…) • O jaký pokoj má zájem (1-lůžkový, více lůžkový) • S kým žije • V jakém prostředí žije • Využívá sociální služby? • Má rodinu? Pomáhá mu? Jakým způsobem a jak často? • Jeho subjektivní pohled na vlastní situaci • Orientace časem, místem osobami • Popis stavu v době šetření (veselý, plačtivý…) • Kompenzační pomůcky • Co má rád – koníčky, zájmy, denní režim, rituály • Co od služby očekává • Lze využít 36 úkonů z příspěvku na péči • Test soběstačnosti či jiný
• Ověření, zda chce skutečně do služby (nepřeje si to pouze rodina?) • Diety, omezení, zdravotní stav, • Co má/nemá rád k jídlu, pití • Povolání • Život ve městě, na vesnici • Citlivá témata, o kterých nechce hovořit (zjistíme zejména od rodiny) • Jak bude hradit úhradu za ubytování, stravu a péči (HS, hotově, přes účet), v jaké výši, informovat o možnosti snížené úhrady za podmínky doložení příjmů • Příspěvek na péči • Souhlas s nakládáním s jeho osobními údaji (pro jaké účely) • Souhlas s poskytováním informací (rodině) • Ověření toho, zda ví, jaké jsme zařízení
• Zájemce/žadatel z větší dálky: lze ho pozvat do zařízení či požádat obecní úřad nebo jiného poskytovatele o provedení šetření – není zakotveno v právních předpisech – pouze na dohodě •
lze vyřadit žadatele z „evidence“, kteří podali žádost před rokem 2007? – ano – nutno je však obeznámit, komunikovat s nimi, provést nejlépe šetření (tento postup byl užit u pořadníků „překlopených“ z krajského úřadu příspěvkovým organizacím do jejich evidence)
Vodítka pro zjišťování jednotlivých oblastí: • bydlení - druh, bariérovost, velikost, komp. pomůcky, koupelna, kuchyň, topení, prostředí (nepořádek apod.) – popsat konkrétně
Konkrétní příklady možného záznamu zjištění:
Příklad šetření v domácnosti • žadatelka žije v rodinném domě na okraji města, kde obývá 3 místnosti s příslušenstvím. Žije v přízemním bytě, kde nemusí překonávat schody. Menší překážky (prahy) zvládne. V 1. patře domu žije dcera s manželem. Vytápění v domácnosti žadatelky je na plyn. V koupelně je pouze vana, do které se žadatelka sama bez pomoci druhé osoby nedostane, dcera pomáhá s hygienou, žadatelka se koupe 1 x v týdnu.Koupelna není vybavena žádnou pomůckou pro ulehčení hygieny. Dům, ve kterém žadatelka žije, je vzdálen od ordinace praktického lékaře a obchodu asi 2 km. Je odkázána na přepravu osobním autem. Domácnost byla poklizená, úklid zajišťuje dcera, žadatelka pouze dle nálady setře prach na dobře dostupných místech, odpadky vyhazuje do koše, který vynáší taktéž dcera…
Příklad šetření v LDN • žadatelka je umístěna v LDN Dolní Lhota. Je zde 3 měsíce, verbálně nekomunikuje. Z výpovědi rodiny zjištěno následující: žadatelka žije v rodinném domě na okraji města Horní Lhota, kde obývá 3 místnosti s příslušenstvím. Žije v přízemním bytě, kde nemusí překonávat schody. Menší překážky (prahy) zvládne. V 1. patře domu žije dcera s manželem. Vytápění v domácnosti žadatelky je na plyn. V koupelně je pouze vana, do které se žadatelka sama bez pomoci druhé osoby nedostane, dcera pomáhá s hygienou, žadatelka se koupe 1 x v týdnu. Koupelna není vybavena žádnou pomůckou pro ulehčení hygieny. Dům, ve kterém žadatelka žije, je vzdálen od ordinace praktického lékaře a obchodu asi 2 km. Je odkázána na přepravu osobním autem. Úklid zajišťuje dcera, žadatelka pouze dle nálady setře prach na dobře dostupných místech, odpadky vyhazuje do koše, který vynáší taktéž dcera…v oblasti bydlení personál LDN nebyl schopen podat žádné informace.
Další oblasti, které můžeme popsat obdobně jako „bydlení“ • trávení volného času - záliby, co rád/a dělá, původní zaměstnání, volný čas – s někým(kým)/sám/sama, rituály… • stravování – vaří sám/sama? nakupuje si sám/sama? ne/oblíbené jídlo, pití, nají se sám/sama? …. • kontakt se společenským prostředím - zvládá si zavolat pomoc (pokud ano, popíše, jak)? dojde si na poštu? na nákupy? k lékaři? vyzvednutí léků, kontakty s rodinou, jinými osobami, využívá jinou sociální službu např. PS? Vítá společnost? Je samotářský/á...
Co dále můžeme zjišťovat? • důvod podání žádosti, přání, potřeby, očekávání od služby • oblasti, při kterých potřebuje žadatel/ka pomoc, specifika (lze využít 36 úkonů pro účely příspěvku na péči): • dorozumívání, komunikace – • chůze – • podávání léků – • finance – • použití WC – • orientace v prostoru, čase, orientace osobami – • stravování (zejména např. alergie na potraviny apod.) – • oblékání – • denní hygiena – • soužití s jinými osobami – • schopnost posadit se, otočit se apod. na lůžku -
…zpátky k informovanosti: v nabídce služeb se doporučuje uvést informaci o tom, že rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob (tj. § 2 zákona o sociálních službách) – formou srozumitelnou pro zájemce – tuto informaci zdůraznit při jednání se zájemcem a to žadateli i jeho rodině
Co žadatel požaduje, co si přeje a co potřebuje: • co žadatel POTŘEBUJE, POŽADUJE? (nemusí zde být „=„) • „=„ nemusí být ani mezi představami žadatele a jeho rodiny • potřeby žadatele (klienta) musí být uspokojovány v souladu s § 2 ZSS (viz předešlé) – musí být informován o tom, že to, co je schopen udělat sám, i když s obtížemi, nebude dělat personál (nebudou mu poskytovány hotelové služby „de luxe“) • žadatel by měl být v této souvislosti seznámen s rozlišováním míry 1. podpory, 2. pomoci a 3. péče Obr. – znázornění míry účasti na činnostech klienta 1.stupeň pracovník
2. stupeň pracovník
3. stupeň pracovník
klient
klient
klient
Co zjišťujeme, jak a na co se ptáme? (potřeby a přání) • co žadatel zvládá zjistíme z již předešlého • Základní metody: rozhovor a pozorování • pokud je schopen verbálně komunikovat a je orientovaný: v čem mu může naše služba pomoci, co by si přál, co si myslí, že se v jeho životě změní, až přijde do naší služby… • pokud není schopen verbálně komunikovat, není orientovaný, obecně – určitá specifika žadatele vyžadují hledat další zdroje informací: rodina, jiné blízké osoby, ošetřující lékař, personál LDN či jiné, pečovatelská služba (je-li žadatelem využívána), další • dodržujeme základní pravidla dle potřeby – žadatel se zhoršeným sluchem, zrakem, negramotný…
CO
Co nabízíme
• doporučujeme nabídnout žadateli prohlídku zařízení, mít zpracovanou fotodokumentaci zařízení • doporučujeme mít zpracovanou „nabídku služeb“ s uvedením garance rozsahu a obsahu služby • „nabídka služeb“ vychází z vyhlášky č. 505/2006 Sb., obsahuje mj. informace o základním sociálním poradenství, § 2 ZSS • garance vymezuje možnosti konkrétního poskytovatele, odráží se v ní možnosti dané služby ať už technického, materiálního, personálního, ošetřovatelského, zdravotního aj. charakteru • Př. domov pro seniory je sice pobytovou službou, která je poskytována 24 hodin denně, ale nelze v ní zajistit 24 hodinovou „osobní asistenci“
další příklady: • rozlišení a definice péče ošetřovatelské, zdravotní, lékařské, rehabilitační… (co do té které spadá, v jakém časovém rozsahu je nabízena, poskytována) • doprovod k lékaři – jak často je poskytovatel schopen ho zajistit jednomu klientovi, kdy se bude už jednat o službu fakultativní • stravování – např. pokud klient přijímá stravu pouze prostřednictvím PEGu, nebude hradit úhradu za stravu • ubytování – klienti mohou mít na pokoji vlastní elektrické spotřebiče • návštěvy – není možné zajistit ubytování v zařízení návštěvám klientů • apod.
Sociální poradenství v rámci sociálního šetření (nutno rozlišovat mezi zájemcem a žadatelem): • má žadatel přiznán PnP? Ví o možnosti podat návrh na zvýšení? Nepotřebuje naši pomoc? • pokud pečuje rodina, ví o možnosti účasti na důchodovém a zdravotním pojištění? • je rodina informována o důsledcích a projevech případné diagnózy seniora? (např. demence, Parkinsonova choroba…) • je žadatel dostatečně informován o možnostech získání kompenzačních pomůcek? • jak bude žadatel řešit svou situaci, než se k nám dostane? Využívá terénní či ambulantní sociální služby?
Dokumenty, které dáme žadateli k dispozici (nutno rozlišovat mezi zájemcem a žadatelem): • • • • • • • • • • • • •
formulář žádosti, vyjádření lékaře „nabídka služeb“ letáček, brožuru o zařízení obecný formulář smlouvy o poskytnutí sociální službu ceník služeb pravidla společného soužití, Domácí řád pravidla k vratkám srozumitelně zpracovaný písemný materiál obsahující informace o tom, jak probíhá příjem do zařízení co si má sebou žadatel vzít přidělení čísla na ošacení jak si stěžovat/jak vyjadřovat spokojenost kontakty na kompetentní pracovníky (doporučuje se zpracovat samostatně, např. i s využitím fotografií pracovníků) kontakty na příslušný úřad – např. pro vyřízení příspěvku na péči
Ověření cílové skupiny – jakou váhu má sociální šetření a jakou vyjádření lékaře? • Jak ověřujete, že žadatel spadá do vaší cílové skupiny? • nutno zohledňovat výstupy z vyjádření lékaře i ze sociálního šetření
Cílová skupina • je to okruh osob, pro které je sociální služba určena • je v souladu s veřejným závazkem a nabídkou služeb • slouží k tomu, abychom do služby přijímali pouze ty klienty, kterým můžeme uspokojit jejich potřeby (v návaznosti na to se může personál vzdělávat s ohledem na daná specifika cílové skupiny)
Cílová skupina v pobytové sociální službě pobytová sociální služba
terénní či ambulantní sociální služba – osoba v přirozeném prostředí
pomoc rodiny či jiných osob – osoba v přirozeném prostředí
V rámci sociálního šetření ověřujeme cílovou skupinu Domov důchodců Dolní Lhota je určen seniorům starším 65 let, kteří mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, přičemž jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby a nelze ji již zajistit ambulantní či terénní sociální službou nebo rodinou či jinou osobou. Domov důchodců Dolní Lhota je určen zároveň seniorům, jejichž potřeby je schopen naplnit. -
senior starší 65 let snížená soběstačnost (co to znamená???) pravidelná pomoc (v čem spočívá???) ověření dostupnosti a možnosti využití terénních, ambulantních sociálních služeb a rodiny
Odmítnutí zájemce • Jaká je Vaše praxe? Z jakého důvodu jste odmítli žadatele o službu? • Jaké náležitosti má písemná informace pro žadatele o odmítnutí??? Co je vhodné uvést a jakým způsobem – viz srozumitelnost? • vysvětlení důvodů (viz zákonné důvody) • možné řešení situace, odkaz na sociální a jiné služby • praxe: informace zasílána všem odmítnutým zájemcům automaticky, nikoli na vyžádání
Zákonné důvody pro odmítnutí Poskytovatel sociálních služeb může odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb pouze, pokud a) neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá, a to i s ohledem na vymezení okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb, b) nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá, c) zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis, nebo d) osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.
Evidence, pořadník Jakým způsobem evidujete: • Zájemce o službu, se kterými nemůžete uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodu naplněné kapacity • Odmítnuté zájemce o službu (způsob, zjišťované údaje, archivace….)
Nastavení kritérií pro výběr žadatele • Jaká kritéria máte nastavena a jakou mají váhu? • Kdo rozhoduje o výběru žadatele? Kritéria, „plusové“ body: - Bydliště - Zajištění péče – dostupnost - Není nutné zvýhodňovat osoby uvedené v § 75 odst. 2 ZSS - Nemožnost žít v domácnosti (nesoběstačnost, nedostačující terénní, ambulantní sociální služby) - Doporučuje se přiznání/nepřiznání příspěvku na péči považovat za kritérium pouze orientační, nikoli kritérium mající váhu
• Datum žádosti (v případě 2 a více shodně posouzených žádostí) • Je-li již v zařízení manžel/ka či jiná blízká osoba • Je-li žadatel týrán • Konkrétní uvolněné lůžko – pokoj, mobilita, muž/žena, nelze např. na jeden pokoj umístit osobu s astmatem a osobu s obtížemi s močovým měchýřem) • Některá městská zařízení zvýhodňují žadatele využívající pečovatelskou službu
Možná kritéria • sociální situace klienta, neschopnost se o sebe postarat a nedostupnost ambulantních a terénních služeb • závislost žadatele určená přiznáním příspěvku na péči (doporučuje se nepřikládat tomuto kritériu zásadní význam) • zdravotní stav • datum podání žádosti • lokalita, kde žadatel žije (např. přednostní umístění z Královéhradeckého kraje) • uvolněný pokoj – počet lůžek, „ošetřovatelské“ oddělení, muž/žena apod. • Jaká by měla být váha jednotlivých kritérií a proč?
Sociální šetření jako základ IP • Kdo dělá v zařízení prvotní IP, jak probíhá spolupráce sociálního pracovníka, klíčového pracovníka a ostatních pracovníků v přímé péči? • Jak jsou informace předávány, v jaké fázi procesu, v jakém rozsahu? • Má zařízení zpracován pracovní postup (ad standard č. 1) k nástupu klienta do zařízení?
Standard č. 15 Poskytovatel průběžně kontroluje a hodnotí, zda je způsob poskytování sociální služby v souladu s definovaným posláním, cíly a zásadami sociální služby a osobními cíly jednotlivých osob; Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociální služby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; Poskytovatel zapojuje do hodnocení poskytované sociální služby také zaměstnance a další zainteresované fyzické a právnické osoby; Poskytovatel využívá stížností na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby jako podnět pro rozvoj a zvyšování kvality sociální služby
• standard č. 15 je úzce spojen se standardem č. 1 – zpětná vazba toho, jestli máme správně vydefinovanou cílovou skupinu – resp. reagujeme na potřebnost v dané lokalitě • napomáhá nám, abychom adekvátně reagovali na neustále se vyvíjející potřeby jak zájemců, žadatelů, tak klientů o službu • ověřování toho, jak službu znají a vnímají zaměstnanci a další zainteresované fyzické a právnické osoby • nastavené zrcadlo poskytované sociální služby
Vnitřní předpis bude obsahovat zejména: • kdo je kompetentní v organizaci podat jaký rozsah informací • kde se vede jednání se zájemcem, kdo je přítomen • jak jednání se zájemcem probíhá (a zásady pro komunikaci) • je-li stanoven počet jednání, fáze celého procesu • jaké informace jsou zájemci sdělovány, předávány • jaké informace jsou zjišťovány • jaké jsou výstupy z jednání se zájemcem
Děkujeme za pozornost
