Zaměstnanecké benefity - obecné principy RNDr. Ivan BRYCHTA • snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance … • motivace „mzdou“ je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance … • můžeme zaměstnanci poskytnout něco navíc výhodněji než mzdu? 1
Výchozí pozice • „běžná“ mzda je z pohledu zaměstnavatele drahá: - odvody zdravotního pojištění 9 % z hrubých mezd, - odvody sociálního pojištění 25 % příp. 26 %, - související pojištění odpovědnosti zaměstnavatele … • „běžná“ mzda je drahá i pro zaměstnance: - odvod zdravotního 4,5 % z hrubých mezd, - odvody sociálního pojištění 6,5 %, příp. 3,5 % + 5 % při důchodovém spoření ve II. pilíři, - zdanění zaměstnance na principu ze superhrubé mzdy (15 % → 20,1 %), příp. zdanění 7% solidární daní
2
Strategie při hledání benefitů • Strategie zaměstnavatele: - poskytovat benefity, z nichž se nehradí sociální a zdravotní pojištění … - poskytovat takové benefity, které budou pro zaměstnavatele představovat daňově účinný náklad … • Strategie zaměstnance: - využít takové benefity, které budou představovat příjmy od zaměstnavatele, které zaměstnanec nezdaní (tj. nebudou předmětem daně nebo budou od daně osvobozené) … - využít takové benefity, které budou představovat příjmy, z nichž se neplatí zdravotní ani sociální pojištění, příp. pojistné na důchodové spoření … - nechat si hradit formou benefitu něco, co by jinak musel zaměstnanec hradit ze mzdy po zdanění a po pojistných odvodech …
3
Příklad • Zaměstnanec si spoří na stáří ve III. pilíři, tj. prostřednictvím doplňkového penzijního spoření (příp. penzijního připojištění) 1.000 Kč měsíčně. • Varianta bez benefitu - spoří si sám aneb ani mzda 1.000 Kč nestačí … - odvod zdravotního pojištění za zaměstnance 4,5 % = 45 Kč - odvod sociálního pojištění za zaměstnance 6,5 % = 65 Kč 201 Kč - daň ze superhrubé mzdy (15 % z částky 1.340 Kč) = - zaměstnanci zbývá (částka nestačí k úhradě spoření) 689 Kč - náklady zaměstnavatele (mzda + odvod pojistného) 1.340 Kč • Varianta s benefitem - pojištění 1.000 Kč měsíčně hradí zaměstnavatel … - odvod zdravotního pojištění z benefitu = neodvádí se neodvádí se - odvod sociálního pojištění z benefitu = - daň z benefitu = osvobozeno - zaměstnancův „příjem“ 1.000 Kč - náklady zaměstnavatele (jen hrazený benefit) 1.000 Kč 4
Hledání vhodných benefitů Hledání vhodných benefitů z pohledu daňového = • hledání příjmů zaměstnance, které nejsou předmětem daně z příjmů nebo jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků osvobozeny … • hledání příjmů zaměstnance, z nichž se neodvádí zdravotní ani sociální pojištění (ani pojistné na důchodové spoření) … • hledání takových příjmů zaměstnance, které by u zaměstnavatele mohly být daňovým nákladem …
5
Komu lze zaměstnanecké výhody poskytnout?
• pojem „zaměstnanec“ zahrnuje z pohledu zákona o daních z příjmů (a i pojistných zákonů) větší množinu než zaměstnanec ve smyslu zákoníku práce 6
Vymezení zaměstnance v zákoně o daních z příjmů • § 6 odst. 1 a 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) … vymezuje zaměstnance jako osoby mající příjmy: - příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru (kdy zaměstnanec je při výkonu práce pro zaměstnavatele povinen dbát jeho příkazů plátce), vč. příjmů žáků a studentů z praktického výcviku, - příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů s.r.o. a komanditistů k.s., a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce a příjmy za práci likvidátorů, - odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, - příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle předchozího nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává, - funkční požitky (poskytované v souvislosti se současným či dřívějším výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů, soudců, v orgánech obcí , územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách …)
7
Pohled na benefity z pozice pojistných zákonů • vyměřovací základ (základ pojistného) … zahrnuje příjmy (peněžní, nepeněžní, dosažené směnou), ze kterých se určuje výše pojistného, a to jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele … • v případě zaměstnanců zaměstnaných dle tuzemských právních předpisů je uveden: - v § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (ZPZP) - v § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení (ZPSP) - základ pojistného pro pojistné na důchodové spoření (II. pilíř důchodové reformy) = všeobecný vyměřovací základ pro sociální pojištění
8
Vyměřovací základ (základ pojistného) • vyměřovací základ zaměstnance = úhrn příjmů - které jsou (pro SP: nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR), předmětem daně z příjmů FO a nejsou od této daně osvobozeny a - které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním … pro SP: které zakládá účast na nemocenském pojištění • zúčtovaný příjem = plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance
9
Vyměřovací základ - výjimky • výjimky - co se do vyměřovacího základu nezahrne jsou pouze tyto: - náhrada škody podle zákoníku práce - odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů - odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů (zákon o obcích, o krajích, o hlavním městě Praze) - věrnostní přídavek horníků - odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání
10
Vyměřovací základ - výjimky - pokračování - jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události, - plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo důchodu pro invaliditu 3 stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání - pouze pro SP: pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak - nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, - obdobně v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec 11
Vyměřovací základ pracovníků v pracovním vztahu podle cizích právních předpisů • vyměřovací základ při zaměstnávání pracovníků podle cizích právních předpisů pro zdravotní pojištění - § 3 odst. 13 ZPZP • vyměřovací základ pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů = úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů FO podle ZDP, s výjimkou: - příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují: - výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem - škodu vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem - jednorázové sociální výpomoci … - plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu … 12
Maximální vyměřovací základ (základ pojistného) • z benefitů, ale i běžných mezd a ostatních zdanitelných příjmů ze závislé činnosti, poskytnutých v jednom kalendářním roce od jednoho zaměstnavatele nad úroveň maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, se neodvádí sociální pojištění ani důchodové spoření • způsob určení maximálního vyměřovacího základu: rok maxim. vyměř. základ = tj. Kč výpočet průměrné mzdy dle 2013 48 násobek průměrné mzdy 1.242.432 vyhláška č. 324/2012 Sb. • průměrná mzda = částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru … 13
Pohled na benefity zákonem o daních z příjmů Hledáme příjmy, které nejsou předmětem zdanění zaměstnance nebo jsou u zaměstnance od zdanění osvobozeny. Preferujeme výhody, které jsou u zaměstnavatele daňově účinným nákladem. • obecné vymezení příjmů v ZDP: „příjmem se rozumí příjem peněžní i příjem nepeněžní, a to i příjem dosažený směnou“ • ocenění nepeněžitého příjmu v ZDP: - speciální vymezení při použití automobilu pro služební i soukromé účely (§ 6 odst. 6) - cenou obvyklou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (ZOM) v ostatních případech
14
Cena obvyklá dle ZOM • obvyklá cena podle zákona o oceňování majetku = cena která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění - přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv - avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby • mimořádné okolnosti trhu = například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit • osobní poměr = zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím • zvláštní obliba = zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim 15
Speciální vymezení příjmů zaměstnanců v ZDP • příjmy zaměstnanců ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 odst. 2 ZDP) = příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to: - zda je na ně právní nárok či nikoli, - zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo (na dědice po smrti zaměstnance), - zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti
16
Speciální vymezení příjmů zaměstnanců v ZDP • příjmem se rozumí rovněž (§ 6 odst. 3 ZDP) částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku, nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, a také částka za použití vozidla pro služební a soukromé účely (§ 6 odst. 6 ZDP) … Příklad - pokyn GFŘ D-6 k § 6 odst. 3 ZDP: Při bezúplatném poskytnutí práva opce na koupi akcií za předem sjednanou cenu se za příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) a odst. 3 zákona považuje majetkový prospěch, který zaměstnanci plyne až v okamžiku uplatnění opce, nikoliv při jejím poskytnutí; výše příjmu se stanoví jako rozdíl mezi vyšší obvyklou cenou akcií v okamžiku uplatnění opce a jejich nižší sjednanou kupní cenou.
17
Schématický pohled na benefity
18
Příjmy zaměstnance, které nejsou předmětem zdanění (§ 6 odst. 7 a 8 ZDP) • náhrady cestovních výdajů do výše stanovené nebo umožněné zákoníkem práce pro „státní“ zaměstnance (§ 109 odst. 3 zákoníku práce) • hodnota bezplatného stravování na pracovních cestách • hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ochranných nápojů • hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování • částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil zaměstnavatel • náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce … možná je i paušalizace všech těchto plnění … 19
Příjmy zaměstnance, které jsou předmětem zdanění, ale jsou osvobozeny (§ 6 odst. 9 ZDP) • vzdělávání (odborný rozvoj, rekvalifikace) za určitých podmínek • stravování jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování • nealkoholické nápoje ke spotřebě na pracovišti • nepeněžní plnění ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce (poskytnutí rekreace včetně zájezdů limitováno 20.000 Kč za rok) • zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek • nepeněžní dary do úhrnné výše 2.000 Kč ročně 20
Příjmy zaměstnance, které jsou předmětem zdanění, ale jsou osvobozeny (§ 6 odst. 9 ZDP) • přechodné ubytování maximálně do výše 3.500 Kč měsíčně • poskytování bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, a to v omezené výši na určité tituly • částka do výše 500.000 Kč jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav • platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 30.000 Kč ročně jako příspěvek na penzijní připojištění, penzijní pojištění, doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění … a další plnění … 21
a to je vše k výkladu
22
