Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s důvody pro zavedení symbolu pro neznámé, tak jak

Jakub Hadam: Proč “Ю”?

Proč “Ю”? Jakub Hadam

© 2009 Jakub Hadam, [email protected] 3. prosince 2009 po Kristu (o. č.), revize 15.12.2009 Morava, Evropa, Země, Sluneční soustava, Mléčná Dráha

Motto:

„Jak se obrací pes?“ „Pravidelně, aby se nepřipálil!“ Český vtip nebo řádek z jihovýchodoasijské kuchařky

Abstrakt: Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s důvody pro zavedení symbolu pro neznámé, tak jak byl zaveden.

Úvod: K zavedení symbolu “Ю” do formální logiky jako symbolu pro to, co je NEZNÁMÉ, mě vedlo několik důvodů. Samozřejmě prvotním podnětem pro zavedení nového symbolu byla potřeba zaznamenat obecně známou skutečnost, s kterou se však ve formální logice dříve nepracovalo. Šlo tedy o zavedení hodnoty „NEZNÁMÉ“ do formální logiky. Popravdě nejsem schopen říci, jakými logickými operacemi jsem došel k výběru tohoto symbolu, ale na následujících řádcích uvedu důvody, proč je tento symbol, dle mého názoru, dobrou volbou. Uvedení těchto důvodů není pokusem tento symbol ospravedlnit, ale spíše snahou pomoci dalším studentům v jejich studiu.

Důvody pro zavedení symbolu “Ю ”, coby symbolu pro neznámé: 1) potřeba jednoduchého, základního symbolu, který by byl snadno zapamatovatelný, čitelný a

Jakub Hadam: Proč “Ю”? zapisovatelný 2) původní symbol, který se nebude překrývat se zavedenou symbolikou již užívanou ve vědě 3) vyjádřit v symbolu pro NEZNÁMÉ jeho význam a zařadit jej po bok již zavedených symbolů formální logiky pro PRAVDA (“1”) a NEPRAVDA (“0”) 4) vyjádřit, že tato otázka není jen otázkou formální logiky, ale vskutku otázkou filosofickou a lidskou 5) rozesmát lidi, aby se symbol a jeho význam lépe pamatoval

Detaily: ad 1) základní symbol Když jsem si uvědomil potřebu zavedení nového výrazu do formální logiky, byl jsem si téměř okamžitě také vědom, že je nutné pro tento výraz najít vhodný symbol, s kterým půjde dobře pracovat a bude možné jej použít i v oblastech mimo formální logiku. Potřeboval jsem tedy jednoduchý a vyzkoušený symbol nepřekrývající se s již zavedenou symbolikou. Dobře zavedeným zdrojem symbolů je jazyk a jeho psaná forma – abeceda. Tato skutečnost ovšem také znamená, že symboly v mé kulturní oblasti „běžně“ užívaných abeced (latinské a řecké) jsou již rozebrány. Zákonitě jsem se proto obrátil k další abecedě, se kterou jsem se setkal a kterou jsem používal, k azbuce. Použitím azbuky jsem získal zásobu symbolů v přírodních vědách zatím víceméně nepoužitých, ale přitom ověřených několika stoletími užívání. Měl jsem tedy záruku, že vybraný symbol bude snadno čitelný i zapisovatelný.

ad 2) původní symbol Vybrání azbuky coby zdroje nového symbolu mi poskytlo pestrou nabídku původních ověřených symbolů, zatím široce nepoužívaných v přírodních vědách. Z této množiny pak již bylo jednoduché dojít k vybranému symbolu. Úmyslně říkám, že to bylo jednoduché, protože tento symbol mě prostě napadl. Nezvolil jsem ho tedy ani logickou ani systematickou cestou. (Humorná poznámka

Jakub Hadam: Proč “Ю”? – původně jsem ovšem tento symbol považoval za reprezentaci úplně jiné hlásky ruského jazyka, než ke které je přiřazen.)

ad 3) sebevysvětlující symbol Pro dobré používání a zapamatování symbolu je nutné, aby byl tento jednoduše, intuitivně (přesněji řečeno fylogeneticky, ontogeneticky a/nebo evolučně) vztažitelný jednak ke skutečnosti, kterou zastupuje, ale zároveň také k ostatním symbolům ze stejné množiny. Zjednodušeně řečeno, mají-li k sobě nějaké skutečnosti vztah v realitě, měl by být takovýto vztah zachován i mezi symboly tuto „realitu“ popisujícími. Pokud znáte azbuku a budete na ni aplikovat výše napsané za účelem volby symbolu pro NEZNÁMÉ, domnívám se, že dojdete k stejnému znaku jako já, tedy k znaku „Ю“. Znak „Ю“ totiž není nic jiného než svislá úsečka (tedy reprezentace číslice jedna „1“ - obecně uznávaného symbolu pro „PRAVDA“) a kružnice / ovál (tedy reprezentace číslice nula „0“ - obecně uznávaného symbolu pro NEPRAVDA), tyto dvě části jsou poté spojeny dohromady vodorovnou, tedy rovnovážnou, úsečkou v jeden celek a zároveň tato vodorovná úsečka vyjadřuje přechod mezi hodnotou PRAVDA a NEPRAVDA. Pokud tuto úsečku čteme jako mínus, tak zahrnuje i vrozenou lidskou snahu oddělit PRAVDU od NEPRAVDY. Nebo snad NEPRAVDU od PRAVDY? Zároveň je znak „Ю“ již zavedeným členem množiny alfanumerických znaků - tedy vhodně doplňuje a zapadá do již používané množiny (1, 0) znaků hodnot formální logiky. Aby tento nový logický symbol vycházel z alfanumerické množiny znaků považuji za důležité. Samozřejmě se nabízelo použití znaku „?“ jako symbolu pro NEZNÁMÉ, nicméně proti jeho použití stojí dva zásadní důvody: a) nejedná se o znak alfanumerický, nezapadá tedy v zápise logiky do množiny již používaných znaků logických hodnot (1, 0) b) jedná se o znak interpunkční, tedy by se v zápise logiky vizuálně řadil do množiny symbolů výrokových spojek Pro výše uvedené dva důvody považuji použití znaku „?“ jako logického symbolu pro NEZNÁMÉ za nepřijatelné.

Jakub Hadam: Proč “Ю”? Zásadně také odmítám nahrazení znaku „Ю“ pouze jeho střední částí, tedy vodorovnou úsečkou „-“, a to z důvodu užití znaku „-“ pro značení odčítání v matematice, oboru blízce příbuzném s logikou. Pokud by snad někdo namítal, že navrhovaný znak je vzhledem k ostatním znakům logických hodnot příliš náročný na psaní, nezbývá mi než toto potvrdit a prozradit, že se jedná o záměr: S poznaným neznámým je vždy více práce než se známým, ať už je známé pravdivé či nepravdivé. Samozřejmě s nepoznaným neznámým není žádná práce.

ad 4) filosofický a lidský význam symbolu „Ю “ K pochopení tohoto významu logického symbolu „Ю“ doporučuji studium lidí (Homo sapiens sp.) a jejich činností. Pokud si nejste jisti svými pozorovacími a vyvozovacími schopnostmi, doporučuji studium činností s tradicí jako je přirozený jazyk, náboženství, umění, lidová tvořivost či řemesla. Z mě známých a dostupných materiálních zdrojů pak mohu doporučit studium díla architekta Josipa Plečnika a především jeho práci na přestavbě Pražského hradu počátkem 20. století. Z literárních zdrojů bude vhodným úvodem katalog a další literární prameny k výstavě o Josipu Plečnikovi a jeho díle na Pražském hradě. Tato výstava byla uspořádána v 90. letech 20. století.

Ad 5) a trocha úsměvu pro odpočinek – úsměv je strašně vážná a důležitá věc Znak „Ю“ je v ruském jazyce vokalizován jako [jú], toto zvolání je v české jazykové kulturní oblasti vyjádřením opravdu nečekaného příjemného překvapení – bohužel ho většinou uslyšíte pouze od dětí. Zcela náhodně vokalizace [jú] v anglickém jazyce označuje Tebe, vás i Vás. Pokud se náhodou domníváte, stejně jako původně autor, že „Ю“ se vokalizuje [jo], pak Vás milerád informuji, že v české jazykové kulturní oblasti je toto zvolání označením úspěchu, v angličtině tomuto zvolání odpovídá [ie]. (Spojitost se zkratkou pro Internet Explorer společnosti Microsoft je samozřejmě čistě náhodná. Nebo taky ne.)

Jakub Hadam: Proč “Ю”? Shrnutí: Nově zaváděný logický symbol „Ю“ pro hodnotu NEZNÁMÉ je intuitivně i logicky nejlepším možným označením dané hodnoty. Tento symbol organicky vychází z lidské kultury a současné úrovně lidského poznání. Je tedy dobrý předpoklad, aby byl přijat do širokého používání.

Poděkování: Děkuji sobě, lidem, komunitě, planetě i vesmíru za jejich spolupráci při vytvoření tohoto textu, zároveň se omlouvám těm, které jsem ve výčtu neuvedl a také vám děkuji. Budu rád, pokud se připomenete.

Poznámka 1: Autor tohoto článku hledá společenství / instituci pro podporu a rozvoj svých myšlenek a nápadů. Pokud byste rádi na tomto spolupracovali, kontaktujte mě prosím na emailu: [email protected].

Poznámka 2: Znak Ю použitý v tomto textu je z následujícího fontu:

Ю Andale Mono Open Office build 3.0.0.9 from distribution Linux 2.6.27.37-0.1-default x86_64, openSUSE 11.1 (x86_64), 4.1.3 (KDE 4.1.3) "release 4.10.4"