aby svou touhu vychutnat moh znova. jak démanty a drahé kameny, Tak i čas s tebou pro mne je jak skvost, co skrývám jako poklad v pokladnici

ˇ ´IJEN R

10//2013

Jak boha´cˇ jsem, co s klı´cˇem v ruce jde otevrˇ´ıt pokladnu, v nı´zˇ sˇperky chova´, vsˇak zarazı´ se radsˇi pokazˇde´, aby svou touhu vychutnat moh znova. Proto tak vza´cne´ sva´tecˇnı´ jsou dny: zˇe je jich ma´lo, ve´vodı´ dnu˚m vsˇem, jak de´manty a drahe´ kameny, sˇperky, co zdobı´ skvostny´ diade´m. Tak i cˇas s tebou pro mne je jak skvost, co skry´va´m jako poklad v pokladnici — zrˇ´ıdka si doprˇeju tu blazˇenost, zˇe otevrˇu ji ocˇ´ım zˇadonı´cı´m. Dary mi da´va´sˇ kra´sne´ nad jine´: radost, kdyzˇ ma´m teˇ, nadeˇji, kdyzˇ ne.

Sonet 52 W. Shakespeare Sonety prˇeklad M. Hilsky´ Atlantis Brno 2011 1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ŘÍJEN 2013

Katolı´k se ma´ mı´chat do politiky Papezˇ Frantisˇek ve sve´ homilii 16. za´rˇ´ı (evangelium o setnı´kovi, ktery´ pokorneˇ a s du˚veˇrou zˇa´da´ o uzdravenı´ sve´ho sluzˇebnı´ka, prvnı´ cˇtenı´ z listu sv. Pavla Timotejovi, ve ktere´m vybı´zı´ k modlitbeˇ za vla´dce): „Nikdo z na´s nemu˚zˇe prohla´sit: To se ’ mne nety´ka´, protozˇe vla´dnou ti druzı´.‘ Nikoliv, jsem zodpoveˇdny´ za jejich vla´du a musı´m se co nejvı´ce vynasnazˇit, aby vla´dli dobrˇe. Musı´m se take´ co nejvı´ce u´cˇastnit politicke´ho zˇivota, nakolik je to pro mne mozˇne´. Podle socia´lnı´ nauky cı´rkve je politika jednou z nejvysˇsˇ´ıch forem milosrdne´ la´sky, protozˇe je to sluzˇba obecne´mu dobru. Nemohu si tedy prˇed nı´ umy´t ruce. Kazˇdy´ z na´s jı´ musı´ neˇco veˇnovat.“ Existuje rozsˇ´ırˇeny´ zvyk nada´vat na vla´du a kritizovat, co se nedarˇ´ı, podotkl papezˇ. „Posloucha´te zpra´vy v televizi — a politiky tam jen bijı´ holı´. Cˇtete noviny — a take´ tam o nich mluvı´ sˇpatneˇ a sta´le proti nim.“ Vla´dci jsou mozˇna´ hrˇ´ısˇnı´ci, tak jako David, prˇipustil svaty´ otec. My vsˇak ma´me spolupracovat — vyja´drˇit svu˚j na´zor, promluvit i opravit, nebot’ vsˇichni musı´me mı´t u´cˇast na spolecˇne´m dobru. „Cˇastokra´t jsme slysˇeli, zˇe dobry´

katolı´k se nemı´cha´ do politiky“, pokracˇoval papezˇ Frantisˇek. „To vsˇak nenı´ pravda a nenı´ to dobra´ cesta.“ „Dobry´ katolı´k se mı´cha´ do politiky a vna´sˇ´ı do nı´ to nejlepsˇ´ı ze sebe sama, aby vla´dnoucı´ mohl vla´dnout. Co nejlepsˇ´ıho vsˇak mu˚zˇeme vla´dcu˚m nabı´dnout? Modlitbu! Tedy to, co uva´dı´ sv. Pavel: Modlete se za vsˇecky lidi, ’ za kra´le a vsˇechny, kdo majı´ moc.‘ Namı´tnete: Ale Otcˇe, jak se mohu modlit za toho ’ sˇpatne´ho cˇloveˇka, ktery´ musı´ skoncˇit v pekle.‘ Modli se za neˇj nebo za ni, aby mohli dobrˇe vla´dnout, aby milovali svu˚j lid, slouzˇili mu a byli pokornı´. Krˇest’an, ktery´ se nemodlı´ za sve´ vla´dce, nenı´ dobry´ krˇest’an. Rˇeknete — Otcˇe, jak se ma´m modlit za tohoto cˇloveˇka, se ktery´m to nenı´ v porˇa´dku. Modli se za neˇj, aby se obra´til! Ale modli se! To ti nerˇ´ıka´m ja´, ale svaty´ Pavel. Je to Bozˇ´ı Slovo.“ „Da´vejme tedy to nejlepsˇ´ı, co ma´me — na´pady, podneˇty, avsˇak zejme´na modlitbu. Modleme se za nasˇe vla´dce, aby na´s dobrˇe spravovali, aby vedli nasˇi vlast, na´sˇ na´rod a take´ cely´ sveˇt kuprˇedu, aby vla´dl mı´r a spolecˇne´ dobro.“

Kalich spa´sy

cha´pe vı´no jako Bozˇ´ı dar, jelikozˇ vyjadrˇuje prˇ´ıjemne´ skutecˇnosti: prˇa´telstvı´, vza´jemnou la´sku a prˇedevsˇ´ım radost. Proto naprˇ´ıklad Ben Sirach rˇ´ıka´: „Vı´no je zˇivotem cˇloveˇka, kdyzˇ je pozˇ´ıva´ strˇ´ıdmeˇ“ (Sir 31,27).

V na´sledujı´cı´m zamysˇlenı´ se chceme zaby´vat symbolikou vı´na, ktere´ je spolecˇneˇ s chlebem znamenı´m Kristovy rea´lne´ prˇ´ıtomnosti v eucharistii. O tajemstvı´ chleba jsme jizˇ hovorˇili, nynı´ se vsˇak mu˚zˇeme zamyslet nad tı´m, procˇ Pa´n Jezˇ´ısˇ prˇi poslednı´ vecˇerˇi prohlasˇuje o kalichu s vı´nem, zˇe je jeho krvı´, ktera´ se za na´s prole´va´. V kazˇdodennı´m zˇivoteˇ Izraele ma´ vı´no vy´znamne´ mı´sto. Acˇkoliv Pı´smo svate´ varuje prˇed opilstvı´m a vybı´zı´ k strˇ´ızlivosti, prˇesto 2

prˇevzato z www.radiovaticana.cz

Jezˇ´ısˇ sa´m se pitı´ vı´na nevyhy´ba´, prˇestozˇe je za to pomlouva´n (srov. Mat 11,19). V evangeliı´ch vsˇak pozna´va´me hlubsˇ´ı vy´znam tohoto Kristova jedna´nı´: „Nove´ vı´no“ je znamenı´m prˇ´ıchodu Bozˇ´ıho kra´lovstvı´, mesia´sˇske´ho cˇasu (srov. Mk 2,22). Radost, kterou cˇloveˇk doposud zakousˇ´ı, je nedostatecˇna´ ve srovna´nı´

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

s novou radostı´, jezˇ Kristus prˇina´sˇ´ı. Tato mysˇlenka je take´ skryta ve vypra´veˇnı´ o svatbeˇ v Ka´neˇ Galilejske´: Radost svatebnı´ho veselı´ je jen prˇedzveˇstı´ jesˇteˇ veˇtsˇ´ı radosti z prˇ´ıchodu Krista — Zˇenicha sve´ cı´rkve (srov. Jan 2,10; 4,23; 5,25). Pitı´ vı´na a svatebnı´ hostina tak vyjadrˇujı´ radost vykoupeny´ch, ktera´ ma´ jizˇ svu˚j pocˇa´tek zde na zemi, trˇebazˇe je v plnosti prˇ´ıtomna azˇ v nebi v Otcoveˇ veˇcˇne´m kra´lovstvı´ (srov. Mt 26,29). Jezˇ´ısˇ proto prˇi poslednı´ vecˇerˇi pravı´ nad kalichem s vı´nem, zˇe od te´to chvı´le nebude pı´t z plodu vinne´ re´vy, dokud neprˇijde Bozˇ´ı kra´lovstvı´ (Lk 22,18). Plna´ radost v Bozˇ´ım kra´lovstvı´ na koci cˇasu˚ ma´ tedy tajemny´ pocˇa´tek v Kristoveˇ la´sce, jı´zˇ veˇrˇ´ıcı´ prˇijı´majı´ v eucharistii. Jezˇ´ısˇova la´ska ma´ podobu krˇ´ızˇe, tı´m se dosta´va´me k druhe´mu vy´znamu „pitı´ vı´na“. Na´poj z rozdrceny´ch hroznu˚ nenı´ jen symbolem radosti, ale paradoxneˇ rovneˇzˇ utrpenı´. Stary´ za´kon neˇkdy prˇirovna´va´ Bozˇ´ı trest k lisova´nı´ hroznu˚ (srov.

ŘÍJEN 2013

Iz 63,1–6) a Bozˇ´ı hneˇv k pitı´ z opojne´ho kalicha (srov. Jer 25,15–30). Kalich, ktery´ Otec da´va´ pı´t sve´mu Synu, nenı´ ovsˇem kalich Bozˇ´ıho hneˇvu, ale kalich spa´sy, obeˇtovany´ za vsˇechny lidi (srov. Jan 18,11). Kalich utrpenı´ a smrti, jenzˇ Kristus prˇijı´ma´, se sta´va´ kalichem pozˇehna´nı´ (srov. Lk 22,42). Mu˚zˇeme rˇ´ıci, zˇe Jezˇ´ısˇova la´ska promeˇnˇuje kalich utrpenı´ v kalich radosti. Prˇi slavenı´ eucharistie prˇijı´ma´me kalich spa´sy. Je to kalich Kristovy la´sky, ktery´ ma´ promeˇnit na´sˇ lidsky´ kalich horˇkosti v Bozˇ´ı kalich radosti. Mnoho lidı´ se snazˇ´ı rozpustit svou bolest v prchave´m opojenı´ nejru˚zneˇjsˇ´ıho druhu. Tato snaha vsˇak, jak vı´me, nevede k zˇa´dane´mu cı´li. Krˇest’an mu˚zˇe svou bolest „rozpustit“ v Kristoveˇ la´sce, ktera´ je podle krˇest’ansky´ch mystiku˚ „strˇ´ızlivy´m opojenı´m“ (sobria ebrietas). Proto se sv.Augustin pta´: „Kdo mi da´, abys prˇisˇel do me´ho srdce a opil je, abych zapomneˇl na svoji bı´du a objal tebe, sve´ jedine´ dobro?“ A sv. Igna´c se modlı´: „Krvi Kristova, opoj meˇ.“ Toto „strˇ´ızlive´ opojenı´ “ nenı´ jako ru˚zna´ prchava´ a mnohdy nebezpecˇna´ opojenı´, jezˇ nabı´zı´ sveˇt, ale je cestou ke svobodeˇ a radosti, kterou mu˚zˇe da´t pouze Bu˚h sa´m. Pavel Fry´valdsky´

Encyklika Lumen Fidei (Sveˇtlo vı´ry) Za´kladnı´ informace o encyklice Na sva´tek aposˇtolu˚ Petra a Pavla podepsal papezˇ Frantisˇek encykliku (verˇejny´ list) Lumen Fidei — Sveˇtlo vı´ry a 5. cˇervence byla encyklika slavnostneˇ vyhla´sˇena. V tomto cˇla´nku naleznete za´kladnı´ informace o encyklice. Text cele´ encykliky je dı´ky pra´ci redaktora Cˇeske´ sekce Vatika´nske´ho rozhlasu P. M. Glasera SJ jizˇ dostupny´ v neoficia´lnı´m cˇeske´m prˇekladu na stra´nka´ch www.radiovaticana.cz. Oficia´lnı´ autorizovany´ text se prˇipravuje k tisku.

Pra´ce dvou papezˇu˚ Encyklika Lumen Fidei je napsa´na k probı´hajı´cı´mu Roku vı´ry jako dosti sˇiroce pojaty´ podneˇt k orientaci i meditacı´m. Samotna´ encyklika je v jiste´m smyslu v deˇjina´ch papezˇsky´ch dokumentu˚ jedinecˇna´. Jak prˇed cˇasem vtipneˇ poznamenal papezˇ Frantisˇek — byla napsa´na „cˇtyrˇrucˇneˇ“. Papezˇ Benedikt XVI. jesˇteˇ za sve´ho pontifika´tu encykliku z velke´ cˇa´sti prˇipravil, ale nestacˇil ji uzˇ do sve´ho odstoupenı´ dokoncˇit a vyhla´sit. Poskytl ji vsˇak sve´mu na´stupci. Papezˇ Frantisˇek prˇijal Bene3

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

diktu˚v koncept a z jiste´ cˇa´sti i hotovy´ text a doplnil cˇi upravil jej podle sve´ho, jak sa´m uva´dı´. Prˇi ru˚znosti teologicky´ch, pastoracˇnı´ch i osobnostnı´ch rysu˚ obou velky´ch muzˇu˚ je to obdivuhodny´ projev vza´jemne´ u´cty a pokory obou. Te´ma te´to encykliky ma´ sve´ logicke´ mı´sto v te´matech, ktery´m se papezˇ Benedikt XVI. veˇnoval. Doplnˇuje tak te´mata prˇedesˇly´ch encyklik (Deus caritas est, Spe salvi a socia´lnı´ encykliky Caritas in veritate), ktere´ se zaby´valy la´skou a nadeˇjı´, o trˇetı´ ctnost, kterou je vı´ra. Jejı´ potrˇebnost i nesamozrˇejmost je spolecˇny´m te´matem obou papezˇu˚, jak plyne z jejich projevu˚ a pı´semny´ch statı´. Text k upevneˇnı´ vı´ry a k meditaci Encyklika Lumen Fidei je rozdeˇlena do cˇtyrˇ kapitol a ma´ sˇedesa´t odstavcu˚. Stylem psanı´ je to text urcˇeny´ zejme´na k upevneˇnı´ vı´ry veˇrˇ´ıcı´ch a k meditaci, ktera´ mu˚zˇe odhalovat u cˇtena´rˇe jeho vlastnı´ za´klady vı´ry i jejı´ prozˇ´ıva´nı´. Encyklika se take´ na rˇadeˇ mı´st vymezuje proti na´zoru˚m, ktere´ krˇest’anstvı´ odmı´tajı´ nebo pomlouvajı´. Nedeˇla´ to vsˇak u´tocˇneˇ, ale spı´sˇ jasny´m, laskavy´m a prˇi tom jednoznacˇny´m zpu˚sobem. Hlavnı´ rysy encykliky Lumen Fidei Pokud bychom chteˇli vystihnout hlavnı´ rysy encykliky, mu˚zˇeme rˇ´ıci, zˇe vı´ra je v nı´ prˇedstavova´na jako dynamicky´ proces, ne jako jaky´si ucˇebnı´ text, ktery´ je prosteˇ trˇeba si osvojit. Zajı´mave´ jsou souvislosti mezi la´skou a pozna´nı´m nebo mezi uveˇrˇenı´m jako prˇedpokladem porozumeˇnı´. Encyklika Lumen Fidei nepochybneˇ prˇedstavuje text, jehozˇ obsah je trˇeba postupneˇ vnı´mat a meditovat. Nenı´ jen vybı´dnutı´m k pozna´nı´ a prˇijetı´ spra´vny´ch obsahu˚ vı´ry, ale pozˇaduje neˇco jesˇteˇ na´rocˇneˇjsˇ´ıho: Opravdove´ zˇitı´ vı´ry, vnı´ma´nı´ jejı´ho hluboke´ho a sˇiroke´ho existencia´lnı´ho rozmeˇru, ktery´ je neodlucˇneˇ spojen s la´skou. Je ukazova´na jako skutecˇnost, ktera´ prˇina´sˇ´ı cˇloveˇku radost. 4

ŘÍJEN 2013

Strucˇneˇ o obsahu encykliky

? V u´vodu je prezentova´n a do soucˇasnosti uva´deˇn tradicˇnı´ pojem „sveˇtlo vı´ry“. Jako sveˇtlo zˇivota je vı´ra uzˇitecˇna´ dnes jako drˇ´ıve. Nenı´ zˇa´dny´m tma´rˇstvı´m. ? V dalsˇ´ıch odstavcı´ch je nahlı´zˇena vı´ra z ru˚zny´ch pohledu˚, ktere´ jsou vesmeˇs vy´razneˇ biblicky ukotveny. ? Prvnı´ kapitola prˇipomı´na´ biblicke´ obrazy uveˇrˇenı´, zˇivotnı´ho pohybu ve vı´rˇe a jejı´ho ru˚stu, tak, jak to lze vycˇ´ıst ze Stare´ho za´kona. Jezˇ´ısˇ je potom prˇedstaven jako ten, kdo prˇiva´dı´ vı´ru k plnosti. Tato plnost vı´ry je nesena a zakousˇena v cı´rkvi, ktera´ je v encyklice opakovaneˇ prezentova´na jako vlastnı´ prostor uchova´va´nı´, prˇeda´va´nı´ a ru˚stu vı´ry. ? Druha´ kapitola prezentuje strukturu uveˇrˇenı´ a zˇivota ve vı´rˇe. Vı´ra a pravda, pozna´nı´ a la´ska, vı´ra jako videˇnı´ a slysˇenı´ jsou te´mata, ktera´ cˇtena´rˇe uvedou k podneˇtne´mu rozjı´ma´nı´ nad vı´rou vlastnı´ i vı´rou druhy´ch. ? Trˇetı´ kapitola se zaby´va´ prˇeda´va´nı´m vı´ry a jeho souvislostı´ se slavenı´m sva´tostı´, ktere´ je zde prezentova´no jako prˇeda´va´nı´ „pameˇti cı´rkve“, ktera´ v sobeˇ nese vı´ru. ? Cˇtvrta´ kapitola prˇedstavuje vı´ru jako nesmı´rneˇ uzˇitecˇnou pomoc pro budova´nı´ takove´ho sveˇta, v neˇmzˇ by se cˇloveˇk cı´til bezpecˇneˇ. Je take´ ukazova´na jako pomoc a u´teˇcha v utrpenı´ cˇi jako velka´ pomoc pro rodinu. ? Encyklika koncˇ´ı kra´tkou prosebnou modlitbou k Panneˇ Marii, ktera´ je videˇna jako ta, ktera´ mu˚zˇe cˇloveˇku poma´hat na cesteˇ vı´ry. Vy´beˇr te´mat encykliky na webu Na stra´nka´ch www.pastorace.cz mu˚zˇete najı´t rozpracovana´ neˇktera´ te´mata encykliky, aby tak poslouzˇila k tomu, k cˇemu je urcˇena, tedy k plodne´mu prozˇ´ıva´nı´ Roku vı´ry, ktery´ u prˇ´ılezˇitosti padesa´te´ho vy´rocˇ´ı zaha´jenı´ 2. vatika´nske´ho koncilu v cele´ cı´rkvi slavı´me. Alesˇ Opatrny´, prˇevzato z www.pastorace.cz

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

23. Aby i jine´ zemeˇ ´ nikova´ cesta z Moravy vedla pro veˇtsˇinu U vyhnany´ch kneˇzˇ´ı na jih a vy´chod. Nejvy´znamneˇjsˇ´ımi lokalitami se stala u´zemı´ dnesˇnı´ho Chorvatska, Makedonie, Alba´nie, Srbska, Slovinska, Bulharska a pozdeˇji i Kyjevske´ Rusi. Vsˇude zˇijı´ Slovane´, prostı´ lide´ i velmozˇove´, mnohde je rˇ´ımska´ cı´rkevnı´ spra´va. V chorvatske´m Ninu zakla´da´ papezˇ Mikula´sˇ I. biskupstvı´ uzˇ v roce 860. Pobrˇezˇnı´ meˇsta spadajı´ tehdy pod byzantskou spra´vu, ˇ ´ıma. ale uzna´vajı´ cı´rkevnı´ jurisdikci R Slovansky´m kneˇzˇ´ım poskytli azyl velmozˇove´, liturgii i (P)pı´smo si oblı´bil lid. Vı´c informacı´, bohuzˇel, nema´me, pokud se neobra´tı´me na „rˇ´ımskou“ stranu, kde se o Metodeˇjovi tvrdilo, zˇe byl tvu˚rcem hereticke´ho ucˇenı´ a tote´zˇ postihlo i hlaholici. Jejı´ pı´smena dostala prˇ´ızvisko go´tska´ a toto hodnocenı´ ji staveˇlo na rovenˇ hereticke´mu arianismu.

ŘÍJEN 2013

zˇe mlcˇ´ı k tomu, kdyzˇ se lide´ v jeho diece´zi hla´sı´ k nauka´m Metodeˇje a prˇikazuje, aby se msˇe konaly podle obrˇadu rˇ´ımske´ho. Biskupske´ synody v letech 925 a 1060, jejichzˇ akta se na´m zachovala, potvrzujı´ za´kaz sveˇtit kleriky slovanske´ho jazyka a nepovolovat jim slouzˇit bohosluzˇby. Ze stejny´ch Akt ale vyply´va´ i u´silı´ neˇktery´ch velmozˇu˚ dosa´hnout (i za cenu podvodu) povolenı´ slovanske´ liturgie.

Basˇska´ hlaholska´ stezka, pı´smeno Z, Basˇka, ostrov Krk, Chorvatsko

Prˇes vsˇechny tyto prˇeka´zˇky slovanska´ liturgie a pı´smo zˇije. V 10. stoletı´ se na u´zemı´ Chorvatska patrneˇ dostala starosloveˇnska´ Legenda o sv. Va´clavu. Jejı´ charva´tska´ redakce se dokonce zda´ by´t ze vsˇech trˇ´ı dochovany´ch nejstarsˇ´ı. A byl zde zna´m i Zˇivot Konstantinu˚v. Prˇi psanı´ se pouzˇ´ıvala specificka´ forma abecedy — tzv. hranata´ hlaholice. Bu˚h je schopen pouzˇ´ıt i lidsky´ nesmysl, aby uchoval dı´lo jı´m pozˇehnane´. Pama´tku na Metodeˇje zacˇala pomalu vytlacˇovat legenda, zˇe stru˚jcem hlaholice a tedy slovanske´ho pı´semnictvı´ je roda´k z Dalma´cie, slavny´ prˇekladatel Pı´sma do latiny, sv. Jerony´m. To pohnulo i papezˇem a s odvola´nı´m pra´veˇ na tuto tradici Cyril a Metodeˇj, Misa´l Jana z Budova, 1384, oficia´lneˇ ze strany Rˇ´ıma povoluje v roce 1247 nejstarsˇ´ı strˇedoveˇka´ knizˇnı´ malba pouzˇ´ıva´nı´ hlaholice a celebrova´nı´ bohosluzˇeb Nenı´ tedy divu, zˇe papezˇ Jan X. svy´m dopi- ve slovanske´ rˇecˇi, i kdyzˇ jen pro ty kraje, kde sem v roce 924 biskupa ve Splitu napomı´na´, se uvedeny´ zvyk zachova´va´. To je pro na´s du˚5

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

kaz, zˇe se zachova´val a prˇetrval a papezˇ to jen potvrdil. Latina byla nahrazena slovansky´m jazykem, ale ritus zu˚stal rˇ´ımsky´. A jak to sˇlo najednou rychle . . . Prˇed prˇ´ıchodem Metodeˇjovy´ch zˇa´ku˚ nemeˇla zrˇejmeˇ Bulharska´ rˇ´ısˇe knı´zˇete Borise zˇa´dnou zkusˇenost se slovanskou liturgiı´. Mlcˇ´ı o tom Konstantinopolsky´ koncil (879/880) i korespondence mezi papezˇem Janem VIII. a knı´zˇetem. Ten ale pochopil, jake´ mozˇnosti mu uprchlı´ci poskytujı´; zˇe skrze neˇ se mu˚zˇe intenzivneˇji sˇ´ırˇit christianizace v odlehly´ch cˇa´stech rˇ´ısˇe, zˇe mu˚zˇe nastat vy´chova doma´cı´ho kle´ru, ktery´ bude neza´visly´ na rˇecky´ch kneˇzˇ´ıch. Proto neprˇekvapı´ vysla´nı´ Klimenta Ochridske´ho a jeho bratra Nauma do Makedonie, jak jsme jizˇ zmı´nili. Borisu˚v syn Symeon, ktery´ vla´dne od roku 893, prˇena´sˇ´ı sı´dlo rˇ´ısˇe do Preslavi. Pod jeho vlivem jejı´ architektura prˇipomı´na´ Byzanc, kde zˇil a zı´skal vzdeˇla´nı´. Bulharska´ cı´rkev ma´ v te´ dobeˇ sedm diece´zı´ obsazeny´ch rˇecky´mi biskupy. Osmy´m a prvnı´m slovansky´m se sta´va´ pra´veˇ Kliment se sı´dlem v obci Velika. Jejı´ prˇesna´ lokalizace ale nenı´ dodnes zna´ma. V Preslavi u hradisˇteˇ se nacha´zela keramicka´ dı´lna proslula´ vy´robou keramicky´ch ikon, ale i litera´rnı´ sˇkola. Nejzna´meˇjsˇ´ım prˇedstavitelem je nepochybneˇ Konstantin Presbyter. Je to pra´veˇ on, preslavsky´ biskup, ktery´ zjednodusˇil hlaholici a vznika´ tak nova´ abeceda — cyrilice, ktera´ usnadnˇuje prˇekla´da´nı´ textu˚ a rozvoj vlastnı´ tvorby.

ŘÍJEN 2013

Tzv. Zlaty´ (okrouhly´) chra´m, Preslav, pocˇ. 10. stol.

Inicia´torem prˇekladatelske´ cˇinnosti byl i car a pra´vem bylo toto obdobı´ pozdeˇji oznacˇeno jako zlaty´ veˇk bulharske´ literatury. Navı´c je od na´stupu Symeona na tru˚n slovansky´ jazyk uza´koneˇn jako oficia´lnı´ jazyk bulharske´ cı´rkve a sta´va´ se de facto i jazykem sta´tnı´m. Slovanska´ liturgie je tak za´kladem cı´rkevnı´ho zˇivota a slovanska´ cı´rkev se stala oporou sta´tnı´ho zrˇ´ızenı´ v dobeˇ rozmachu i u´padku. Petr Mecl

Cı´rkevnı´ gymna´zium Plzenˇ „Von bude fara´rˇem!“ Tak reagovali v roce 1993 spoluzˇa´ci Martina Kubici ze stanˇkovske´ za´kladnı´ sˇkoly, kdyzˇ se dozveˇdeˇli, zˇe byl prˇijat na Cı´rkevnı´ gymna´zium v Plzni. Ten k te´to 6

da´vne´ vzpomı´nce doda´va´: „Jsem ra´d a jsem vdeˇcˇny´, zˇe dnes je pohled na cı´rkevnı´ sˇkolstvı´ obecneˇ jiny´, zˇe se cı´rkevnı´ sˇkoly staly prˇirozenou a obohacujı´cı´ ingrediencı´ modernı´ho

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

sˇkolske´ho syste´mu v Cˇeske´ republice. Mu˚zˇe za to nejen zmeˇna spolecˇnosti, ale take´ dobra´ pra´ce kantoru˚ cı´rkevnı´ch sˇkol. Dnes je norma´lnı´ jı´t ucˇit na cı´rkevnı´ sˇkolu. Tehdy to potrˇebovalo osobnı´ i ekonomickou odvahu.“ Martin Kubica, ktery´ dnes zasta´va´ vysoky´ post na Sta´tnı´m fondu zˇivotnı´ho prostrˇedı´, zazˇil jesˇteˇ dobu, kdy budova gymna´zia prˇipomı´nala spı´sˇe stavenisˇteˇ nezˇ sˇkolu, a je jednı´m z mnoha absolventu˚, kterˇ´ı na le´ta zde stra´vena´ vzpomı´najı´ ra´di, ba s la´skou. Stejneˇ jako dalsˇ´ı absolventi, naprˇ. Marek Zˇenı´sˇek, soucˇasny´ lı´dr TOP 09 a doneda´vna 1. na´meˇstek ministra zdravotnictvı´, ktery´ rˇ´ıka´: „Jsem prˇesveˇdcˇen, zˇe pro svoji otevrˇenost a individua´lnı´ prˇ´ıstup ke studentu˚m patrˇ´ı k teˇm nejlepsˇ´ım sˇkola´m v regionu. Va´zˇ´ım si vysoke´ho mora´lnı´ho kreditu vyucˇujı´cı´ch a hodnot, ktere´ vy´chovou prˇeda´vajı´ studentu˚m.“ Je prˇ´ıznacˇne´, zˇe mezi absolventy plzenˇske´ho Cı´rkevnı´ho gymna´zia najdeme mnozˇstvı´ takovy´ch, kdo se vypracovali do vy´znamny´ch veˇdecky´ch cˇi spolecˇensky´ch pozic. A jak se docˇteme na webovy´ch stra´nka´ch sˇkoly www.cg-plzen.cz, u´speˇsˇnost v prˇijı´macı´ch rˇ´ızenı´ch na vysoke´ sˇkoly je zde azˇ peˇtadevadesa´tiprocentnı´. Gymna´zium starsˇ´ı nezˇ biskupstvı´ Zajı´mave´ je, zˇe Cı´rkevnı´ gymna´zium, jehozˇ zrˇizovatelem je Biskupstvı´ plzenˇske´, je starsˇ´ı nezˇ plzenˇska´ diece´ze, tedy i samotne´ biskupstvı´. Prvnı´ zˇa´ci zde totizˇ usedli do lavic 1. za´rˇ´ı 1992 jesˇteˇ pod spra´vou Arcidiece´ze prazˇske´, kdezˇto Diece´ze plzenˇska´ byla zalozˇena azˇ k 31. kveˇtnu 1993. Zakla´dajı´cı´ rˇeditelka Jana Hrboticka´ ma´ dobu, kdy se gymna´zium teprve rodilo, v zˇive´ pameˇti: „Oslovil mne Frantisˇek Lobkowicz, tehdejsˇ´ı vika´rˇ pro za´padnı´ cˇa´st Arcidiece´ze prazˇske´, zda bych nebyla ochotna´ pomoci se zrˇ´ızenı´m sˇkoly, zˇe budova je k ma´nı´. Po Va´nocı´ch jsem zacˇala chodit po u´rˇadech a vyjedna´vat. Po nocı´ch jsem si doma hra´la s ucˇeb-

ŘÍJEN 2013

nı´mi pla´ny a beˇhem dne hledala ochotne´ lidi a obcˇas chodila do rozhlasu na na´meˇstı´ Mı´ru vypra´veˇt o tom, co se chysta´. Bylo trˇeba psa´t i do novin. Zpra´va o zrˇizova´nı´ nove´ a k tomu cı´rkevnı´ sˇkoly se po Plzni a okolı´ rychle roznesla. Veˇdeˇla jsem, zˇe ted’uzˇ to nemohu uta´hnout sama, zˇe je trˇeba najı´t spolupracovnı´ky.“ Cı´rkevnı´ gymna´zium zı´skalo starobylou budovu na Mikula´sˇske´m na´meˇstı´, ktera´ ovsˇem byla v dost bı´dne´m stavu. Opravovalo se „za pochodu“, bylo otevrˇeno sˇest trˇ´ıd, v nichzˇ se sesˇlo 210 studentu˚. Prvnı´ krˇest’ansky zameˇrˇena´ sˇkola v za´padnı´ch Cˇecha´ch otevrˇela na´rucˇ prvnı´m sveˇrˇencu˚m. Dı´lna lidskosti „Nasˇe sˇkola je dı´lnou lidskosti, prostrˇedı´m, kde se nebojı´me zˇa´kyneˇ a zˇa´ky vychova´vat, prˇeda´vat jim hodnoty a rozvı´jet u nich pozitivnı´ vztah k duchovnı´m korˇenu˚m evropske´ civilizace — ke krˇest’anstvı´,“ rˇ´ıka´ Daniel Petrˇ´ıcˇek, soucˇasny´ rˇeditel plzenˇske´ho Cı´rkevnı´ho gymna´zia. „Usilujeme o vsˇestranny´ rozvoj osobnosti zˇa´ka, vsˇeobecneˇ vzdeˇla´vacı´ prˇedmeˇty doplnˇuje proto i religionistika — prˇedmeˇt, ktery´ zprostrˇedkova´va´ studentu˚m informace o krˇest’anstvı´ a jiny´ch na´bozˇenstvı´ch, vede k pochopenı´ korˇenu˚ nasˇ´ı civilizace, seznamuje s mora´lnı´mi principy a usnadnˇuje orientaci v dnesˇnı´m slozˇite´m sveˇteˇ. Gymna´zium je otevrˇeno vsˇem, bez ohledu na vı´ru. Veˇrˇ´ıcı´m deˇtem nabı´zı´ sˇkola navı´c dalsˇ´ı duchovnı´ rozvoj, mohou navsˇteˇvovat sˇkolnı´ kapli sv. Ducha, kde se pravidelneˇ slouzˇ´ı msˇe. Vsˇem studentu˚m je k dispozici spiritua´l sˇkoly P. Mgr. Robert Bergman.“ Cı´rkevnı´ gymna´zium Plzenˇ je dnes vsˇeobecneˇ zameˇrˇene´ osmilete´ gymna´zium. Poskytuje kvalitnı´ vsˇestranne´ vzdeˇla´nı´, vycha´zı´ z krˇest’ansky´ch tradic, respektuje osobnost studenta, nabı´zı´ otevrˇenou a prˇa´telskou atmosfe´ru. Klade du˚raz na vy´uku cizı´ch jazyku˚, uzˇ od prvnı´ho rocˇnı´ku se studenti ucˇ´ı dva cizı´ jazyky, ve vysˇsˇ´ıch rocˇnı´cı´ch se prˇida´va´ latina 7

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

a volitelneˇ i dalsˇ´ı cizı´ jazyk. Na sˇkole pu˚sobı´ rodilı´ mluvcˇ´ı. Ve spolupra´ci s Francouzskou Aliancı´ v Plzni umozˇnˇuje gymna´zium svy´m studentu˚m skla´dat mezina´rodnı´ zkousˇky Delf scolaire, porˇa´da´ pro neˇ exkurze a vy´meˇnne´ pobyty v SRN, Francii, Sˇvy´carsku cˇi Velke´ Brita´nii a Ita´lii. Rˇada studentu˚ odjı´zˇdı´ na sta´zˇe do partnersky´ch sˇkol v SRN, Francii a Velke´ Brita´nii. Otevrˇenost prˇedevsˇ´ım Podle svy´ch za´jmu˚ si studenti volı´ na konci sˇeste´ho rocˇnı´ku prˇ´ırodoveˇdnou nebo spolecˇenskoveˇdnı´ trˇ´ıdu, aby tak meˇli mozˇnost intenzivneˇji se veˇnovat prˇedmeˇtu˚m, ktere´ povazˇujı´ za rozhodujı´cı´ pro prˇ´ıpravu na sve´ dalsˇ´ı studium. „Dı´ky tomu, zˇe na sˇkole neexistuje syste´m klasicky´ch kabinetu˚ a ucˇitele´ sdı´lejı´ otevrˇeny´ pracovnı´ prostor ve trˇech propojeny´ch sborovna´ch, je v pedagogicke´m sboru zajisˇteˇna velmi dobra´ komunikace. Toto specificke´ usporˇa´da´nı´ vytva´rˇ´ı velmi pozitivnı´ a otevrˇenou atmosfe´ru mezi ucˇiteli, ktera´ se promı´ta´ i do jejich vztahu ke studentu˚m a do vztahu˚ mezi studenty navza´jem. I prˇi relativneˇ vysoke´m pocˇtu studentu˚ je tak vytvorˇen prostor pro individua´lnı´ prˇ´ıstup a je zamezeno anonymiteˇ,“ zdu˚raznˇuje Daniel Petrˇ´ıcˇek a doda´va´, zˇe cesty k sobeˇ i k ostatnı´m hledajı´ studenti take´ na takzvany´ch meditacˇnı´ch dnech, beˇhem nichzˇ mohou v neforma´lnı´m prostrˇedı´ diskutovat a uvazˇovat o podneˇtech ze sve´ blı´zkosti i okolnı´ho sveˇta. Sˇkola svy´m studentu˚m nabı´zı´ nejru˚zneˇjsˇ´ı nadstandardnı´ i netradicˇnı´ aktivity. Osveˇdcˇila se naprˇ. spolupra´ce se Za´padocˇeskou univerzitou, kdy vybranı´ studenti gymna´zia dosta´vajı´ mozˇnost osobneˇ se podı´let jako asistenti na projektech univerzity, at’uzˇ z prˇ´ırodoveˇdne´ cˇi technicke´ oblasti. Vysokosˇkolsˇtı´ odbornı´ci zase prˇicha´zejı´ studentu˚m gymna´zia prˇedna´sˇet na ru˚zna´ te´mata z teˇchto oboru˚. Opomenout nesmı´me ani na u´speˇsˇny´ a v zahranicˇ´ı 8

ŘÍJEN 2013

hostujı´cı´ peˇvecky´ sbor, stejneˇ jako na mnozˇstvı´ divadelnı´ch prˇedstavenı´ nastudovany´ch zˇa´ky i profesory. Nabı´zı´me kompas do zˇivota Kromeˇ dennı´ho studia nabı´zı´ Cı´rkevnı´ gymna´zium take´ da´lkove´ studium urcˇene´ pro dospeˇle´, kterˇ´ı si prˇi zameˇstna´nı´ chteˇjı´ doplnit strˇedosˇkolske´ vzdeˇla´nı´ zakoncˇene´ maturitnı´ zkousˇkou, prˇ´ıpadneˇ mlady´m lidem, kterˇ´ı studium jizˇ drˇ´ıve zapocˇali, ale z ru˚zny´ch du˚vodu˚ nedokoncˇili. Letosˇnı´ uzˇ dvaadvaca´ty´ sˇkolnı´ rok zde zaha´jilo na peˇt set studentu˚ v osmilete´m dennı´m studiu a na sˇedesa´t u´cˇastnı´ku˚ cˇtyrˇlete´ho da´lkove´ho studia. Tedy te´meˇrˇ trˇikra´t tolik studentu˚ nezˇ na zacˇa´tku. Daniel Petrˇ´ıcˇek k tomuto faktu s opra´vneˇnou hrdostı´ doda´va´: „Prvkem, ktery´ sˇkolu po celou dobu existence utva´rˇ´ı, je kromeˇ zˇa´ku˚ prˇedevsˇ´ım kvalitnı´ pedagogicky´ sbor i nepedagogicˇtı´ zameˇstnanci. O stabiliteˇ nejle´pe vypovı´da´ fakt, zˇe te´meˇrˇ 25% pedagogu˚ je na gymna´ziu od zaha´jenı´ vy´uky, tedy prˇes dvacet let.“ Hezky´ je i pohled na samotnou historickou budovu, kterou jsme byli le´ta zvyklı´ vı´dat s omsˇelou a opry´skanou fasa´dou. Nynı´ za´rˇ´ı novotou a tvorˇ´ı oku lahodı´cı´ dominantu Mikula´sˇske´ho na´meˇstı´, jezˇ dostalo novou parkovou u´pravu. „Sta´lo to hodneˇ u´silı´, nezˇ se biskupovi Frantisˇku Radkovske´mu a vedenı´ sˇkoly podarˇilo zajistit prostrˇedky na opravu fasa´dy sˇkoly. V roce 2011 byly opraveny zhruba dveˇ trˇetiny fasa´dy bocˇnı´ho traktu v Housˇkoveˇ ulici, o rok pozdeˇji byla opravena cˇelnı´ fasa´da na Mikula´sˇske´m na´meˇstı´. Jde o velky´ posun,“ rˇ´ıka´ k tomu rˇeditel Petrˇ´ıcˇek a na za´veˇr nasˇeho povı´da´nı´ doda´va´: „Nabı´zı´me nasˇim sveˇrˇencu˚m kompas, ktery´ — budou-li se jı´m rˇ´ıdit — jim umozˇnı´ svobodneˇ se rozhodovat, da´t sve´mu zˇivotu pozitivnı´ cı´l, tvorˇiveˇ jej naplnit a rozvı´jet sve´ lidstvı´ ve vztahu k ostatnı´m. To je du˚lezˇity´ smeˇr nasˇ´ı sˇkoly.“ Alena Ourˇednı´kova´

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ŘÍJEN 2013

Kostely a kaple sv. Jana Nepomucke´ho ve vikaria´tu Plzenˇ–jih Nejstarsˇ´ı stavbou ve vikaria´tu, zasveˇcenou sv. Janu Nepomucke´mu, je za´mecka´ kaple v Dolnı´ Lukavici. Za´mek byl postaven podle na´vrhu plzenˇske´ho architekta Jakuba Augustona v roce 1708 a kaple se nacha´zı´ v severnı´m bocˇnı´m krˇ´ıdle za´mku, ktere´ prostupuje prˇes obeˇ jeho podlazˇ´ı. Prˇi pohledu na za´mecke´ krˇ´ıdlo ale nic neukazuje na to zˇe se jedna´ o kapli. Ve 30. letech 18. stoletı´ byla jesˇteˇ jednou upravena. Pu˚dorysneˇ skoro cˇtvercova´ prostora byla vyzdobena malbami malı´rˇe Frantisˇka Julia Luxe, ktery´ na jejı´ strop vymaloval obraz apoteo´zy sveˇtce. Na olta´rˇi jsou sochy sv. Vojteˇcha a sv. Va´clava od vynikajı´cı´ho baroknı´ho plzenˇske´ho socharˇe Lazara Widemanna. Nejveˇtsˇ´ım kostelem zasveˇceny´m sv. Janu Nepomucke´mu v tomto vikaria´tu je pu˚vabny´ kostel v Novy´ch Mitrovicı´ch. Jeho origina´lnı´ rˇesˇenı´ sva´deˇlo k prˇedstaveˇ, zˇe jeho autorem je Jan Santini, ale zrˇejmeˇ se jedna´ o lichou domneˇnku, blizˇsˇ´ı pravdeˇ se zda´ dohad o autorstvı´ Santiniho spolupracovnı´ka Ondrˇeje Kondela. Te´meˇrˇ romanticky´ vzhled kostela je da´n postupny´m rozsˇirˇova´nı´m starsˇ´ı kaple, ktere´ vyu´stilo v hmotoveˇ zajı´mavou stavbu. Jejı´ pocˇa´tek je v presbyta´rˇi, postavene´m na osmiboke´m pu˚dorysu v letech 1722 azˇ 1726. Byla to samostatna´ kaple, ktera´ byla rozsˇ´ırˇena o lod’ a veˇzˇ v pru˚cˇelı´ v roce 1777. Za´meˇr pocha´zel z doby vla´dy Vratislavu˚ z Mitrovic, kterˇ´ı v obci, ktere´ dali jme´no, meˇli maly´ lovecky´ za´mecˇek, ale realizace se ujala azˇ nova´ majitelka panstvı´ hrabeˇnka Clary Aldringen. Kapli vysveˇtil pı´secky´ vika´rˇ Va´clav Bezdeˇka 16. kveˇtna 1726, tedy jesˇteˇ prˇed svatorˇecˇenı´m budoucı´ho sveˇtce. Byla urcˇena pro hornı´ky, kterˇ´ı v okolı´ teˇzˇili strˇ´ıbro a pro deˇlnı´ky ze skelny´ch a zˇelezny´ch hutı´ a nepochybneˇ

se jednalo o mı´sto zapadle´ v hluboky´ch lesı´ch. Mala´ stavba vsˇak nedostacˇovala pocˇtu lidı´ a proto byla v roce 1777 rozsˇ´ırˇena o pomeˇrneˇ drobnou kostelnı´ lod’ a veˇzˇ v pru˚cˇelı´. Prazˇsky´ sveˇtı´cı´ biskup Frantisˇek Tvrdy´ vysveˇtil kostel 27. cˇervence 1777. Pro kostel je typicke´ vysoke´ presbyterium pu˚vodnı´ kaple, kryte´ kopulı´, v nı´zˇ horˇejsˇ´ı cˇa´st by´vale´ho hlavnı´ho olta´rˇe mizı´ lidem v lodi pohledoveˇ do vy´sˇky kopule.

Nove´ Mitrovice

Dalsˇ´ı svatyneˇ, zasveˇcene´ sv. Janu Nepomucke´mu jsou vesnicky´mi kaplemi. V Prˇ´ıchovicı´ch stojı´ kaple sv. Jana Nepomucke´ho orientovana´ k vy´chodu, s trojboky´m neodsazeny´m za´veˇrem. Nad sˇtı´tem na valbove´ strˇesˇe je cˇtyrˇboka´ veˇzˇicˇka pro zaveˇsˇenı´ zvonku. Jedna´ se o pu˚vodnı´ kapli z 18. stoletı´, prˇestaveˇnou 9

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ŘÍJEN 2013

v 19. stoletı´, kdy zı´skaly jejı´ fasa´dy novoroma´nsky´ vzhled. Uvnitrˇ je zachova´n olta´rˇ s obrazem sv. Jana Nepomucke´ho. Kaple byla v letosˇnı´m roce opravena. Uprostrˇed rozlehle´ na´vsi v Leloveˇ se nacha´zı´ pomeˇrneˇ velka´ kaple. Je obde´lna´ s trojboky´m za´veˇrem, s troju´helnı´kovy´m sˇtı´tem a valbovou strˇechou, na nı´zˇ dominuje sˇestiboka´

Dolnı´ Lukavice

Struharˇe

Lelov

Prˇ´ıchovice

´ neˇtice U

´ tusˇice U

Struharˇe majı´ kapli sv. Jana Nepomucke´ho od roku 1908. Ma´ tradicˇnı´ obde´lnı´kovy´ tvar se sˇtı´tem a valbovou strˇechou, ktera´ nese sˇtı´hlou sˇestibokou veˇzˇicˇku. Fasa´dy jsou secesnı´, cozˇ kaplicˇku cˇinı´ jedinecˇnou. Interie´r je ozdoben na´stropnı´ i na´steˇnnou malbou provedenou v lidove´m to´nu. 10

veˇzˇicˇka. Jednoduche´ fasa´dy umocnˇujı´ jejı´ du˚stojny´ vzhled. ´ neˇticı´ch byla na nevelke´ na´vsi postaVU vena v roce 1885 cˇtverhranna´ kaple se stanovou strˇechou, kterou korunuje veˇzˇicˇka. Na cˇiste´m a upravene´m vnitrˇku je videˇt vzorna´ pe´cˇe. Mı´sto velke´ho olta´rˇnı´ho obrazu, zrˇejmeˇ ztracene´ho, je mensˇ´ı rytina sveˇtcova oslavenı´.

´ tusˇice se mohou pochlubit sˇestibokou U kaplı´ s jehlancovou strˇechou, ktera´ je ale oprˇedena za´hadou jak sve´ho vzniku, tak i zasveˇcenı´. Pasportizace z roku 1978 ji eviduje jako kapli sv. Jana Nepomucke´ho, ale v popisu vnitrˇku je zminˇova´n pouze obraz Panny Marie. Farnost Plzenˇ — Bory ji na svy´ch

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

stra´nka´ch zminˇuje jako kapli sv. Prokopa. Tomu by odpovı´dal za´pis v Soupisu pama´tek z roku 1982, ktery´ kapli popisuje jako baroknı´ z 18. stoletı´ uvnitrˇ se sochou biskupa (mozˇna´ opata, tedy sv. Prokopa). Na olta´rˇnı´ menze je zachova´n zdobny´ prvek, na ktere´m je pameˇtnı´

ŘÍJEN 2013

na´pis s datem 1819, ale na Stabilnı´m katastru ´ tusˇicı´ch nestojı´. z roku 1838 zˇa´dna´ kaple v U Zrˇejmeˇ bude nutne´ si rˇ´ıci s pameˇtnı´ky — jak ´ tuto je a potom se sjednotit. Takzˇe kapli v U sˇicı´ch do te´ doby, podmı´neˇneˇ prˇipojuji mezi kaple sv. Jana Nepomucke´ho. Jan Soukup

„Jako Otec poslal mne, tak i ja´ posı´la´m va´s . . . “ (Jan 20,18) Milı´ prˇa´tele´, prˇed 87 lety vyhla´sil Sv. otec Pius XI. kazˇdou prˇedposlednı´ rˇ´ıjnovou nedeˇli za Misijnı´ nedeˇli (letos 20. rˇ´ıjna), kterou od te´ doby na cele´m sveˇteˇ organizuje Papezˇske´ misijnı´ dı´lo sˇ´ırˇenı´ vı´ry. Tento celosveˇtovy´ den modliteb je spojeny´ s financˇnı´ sbı´rkou, z nı´zˇ se pravidelneˇ podporujı´ projekty na pomoc nejpotrˇebneˇjsˇ´ım. Vy´teˇzˇky letosˇnı´ sbı´rky v nasˇ´ı zemi podporˇ´ı prˇeva´zˇneˇ chude´ lidi na Srı´ Lance. Pra´veˇ na tento u´cˇel mu˚zˇeme veˇnovat vy´teˇzˇek jednoho pracovnı´ho dne. V ra´mci misijnı´ch oslav prˇicha´zı´me s nabı´dkou vytvorˇenı´ Misijnı´ho mostu modlitby, a to v prˇedvecˇer Misijnı´ nedeˇle, tj. v sobotu 19. rˇ´ıjna. Vsˇichni za´jemci se mohou doma cˇi v kostele sejı´t, zapa´lit svı´cˇku a pomodlit se ru˚zˇenec nebo jinou modlitbu za misie, misiona´rˇe, za chude´ a trpı´cı´ lidi, za sˇ´ırˇenı´ radosti evangelia. Svı´ce pro tuto aktivitu mohou by´t prˇedem pozˇehna´ny v kostele. Prosı´m, prˇipojme se k tomuto celosveˇtove´mu spojenı´ krˇest’anu˚. Pro Misijnı´ nedeˇli mu˚zˇete vyuzˇ´ıt ve farnostech, komunita´ch, sˇkola´ch, spolecˇenstvı´ch i rodina´ch naprˇ.:

?

Multimedia´lnı´ DVD — Misijnı´ nedeˇle (11x VIDEO, 11x AUDIO, 210x FOTO a 129x INFO souboru˚).

? DVD Oa´zy Perlove´ho ostrova — zˇivot sirotku˚ na Srı´ Lance — filmova´ kola´zˇ prˇ´ıbeˇhu˚ ze sirotcˇincu˚ podporovany´ch da´rci z CˇR,

sveˇdectvı´ zˇive´ vı´ry prˇedstaveny´ch i sirotku˚, de´lka: 25 minut + bonusy. ? Misijnı´ za´palky — poslouzˇ´ı k modlitbeˇ, prˇipomenou du˚lezˇitost sveˇtovy´ch misiı´ i to, zˇe pra´veˇ na tento u´cˇel mu˚zˇeme veˇnovat vy´teˇzˇek jednoho dne. ? K dispozici je taky novy´ Misijnı´ kalenda´rˇ 2014 a maly´ kalenda´rˇ´ık ze Srı´ Lanky. Z dopisu na´rodnı´ho rˇeditele PMD P. Jirˇ´ıho Sˇle´gra k Misijnı´ nedeˇli 20. rˇ´ıjna Drazı´ prˇa´tele´ misiı´, letos na´s k podporˇe Misijnı´ nedeˇle poprve´ vybı´zı´ svaty´ otec Frantisˇek. Pra´veˇ on beˇhem neda´vne´ cesty do Brazı´lie navsˇtı´vil chudinskou cˇtvrt’, kde rˇekl: „Prˇa´l jsem si zaklepat na kazˇde´ dverˇe, pozdravit a rozmlouvat, jako bych byl doma mezi prˇa´teli, a naslouchat srdci kazˇde´ho cˇloveˇka. Umeˇnı´ prˇijı´mat je velice du˚lezˇite´. Pokud neˇkoho velkoryse prˇijmeme a neˇco s nı´m sdı´lı´me — trochu jı´dla, prostor svy´ch domovu˚ cˇi svu˚j cˇas, nejenom nezchudneme, ale obohacujeme se. Vı´m dobrˇe, zˇe zaklepe–li u vasˇich dverˇ´ı hladoveˇjı´cı´ cˇloveˇk, vzˇdy naleznete zpu˚sob, jak se s nı´m o jı´dlo rozdeˇlit. Jak rˇ´ıka´ prˇ´ıslovı´ Do hrnce s fazolemi ’ lze vzˇdy prˇilı´t vodu‘ . Je to tak? Ano, vzˇdy lze prˇilı´t dalsˇ´ı vodu . . . A vy se deˇlı´te s la´skou, cˇ´ımzˇ ukazujete, zˇe prave´ bohatstvı´ nespocˇ´ıva´ ve veˇcech, ny´brzˇ v srdci!“ Papezˇ Frantisˇek chce, abychom si neusta´le prˇipomı´nali, zˇe pouze schopnost sdı´lenı´ na´s skutecˇneˇ obohacuje; vsˇe, co sdı´lı´me, se na´11

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ŘÍJEN 2013

sobı´. Prozˇijme tedy i my v tomto duchu MiMisijnı´ u´mysl na meˇsı´c rˇ´ıjen: Aby slavenı´ sijnı´ nedeˇli a rozdeˇlme se s potrˇebny´mi ve Sveˇtove´ho misijnı´ho dne povzbudilo vsˇechny sveˇteˇ. Miriam Svobodova´, za´stupce PMD, krˇest’any ve veˇdomı´, zˇe jsou nejen prˇ´ıjemci, [email protected], 608 976 598 ale te´zˇ hlasateli Bozˇ´ıho slova.

• Mra´kovsky´ kostel slavil 200 let V pa´tek 30. srpna se konala v mra´kovske´m kostele velka´ oslava. Ten, kdo vstoupil do kostela kra´tce prˇed 19. hodinou, si jen steˇzˇ´ı hledal mı´sto (i ja´ jsem tedy sta´la jizˇ jen na ku˚ru). Dvouste´ narozeniny je porˇa´dny´ du˚vod k oslaveˇ, a tak program koncertu a doprovodne´ho slova byl opravdu pecˇliveˇ prˇipraven. Velkou za´sluhu na neˇm meˇla Anna Cı´slerova´ a ProVikaria´tBand (na vysveˇtlenou band jako kapela, „provikaria´t“ protozˇe hrajı´ pro vikaria´t prˇi ru˚zny´ch prˇ´ılezˇitostech jako je Noc kostelu˚, va´nocˇnı´ koncerty, vikaria´tnı´ den apod.). Deˇvcˇata proka´zala nejen velke´ nada´nı´ pro zpeˇv, vı´cehlasy, hru na ru˚zne´ hudebnı´ na´stroje, ale i schopnost moderova´nı´, improvizaci a vtip. Specia´lneˇ na tento koncert byla prˇizva´na i panı´ ucˇitelka klavı´ru B. Zˇivna´. Velkoplosˇne´ promı´ta´nı´ stary´ch fotografiı´ z oprav kostela a ze zˇivota farnosti a na´sledneˇ i textu˚ vsˇech pı´snı´ s krˇest’anskou te´matikou bylo urcˇiteˇ dobry´m na´padem. V pru˚beˇhu vecˇera jsme se doveˇdeˇli spoustu zajı´mavy´ch informacı´. Kostel byl postaven na mı´steˇ kaple z roku 1783. Samotna´ stavba kostela probı´hala v letech 1811–1813, vysveˇcenı´ kostela prˇipada´ na den 15. srpna 1813. Ma´lokdo mozˇna´ veˇdeˇl i o historii kostelnı´ch zvonu˚ nebo o pu˚vodu obrazu sv. Vavrˇince. Pomalu se stmı´valo a tı´m vynikala sveˇty´lka svı´cˇek, ktery´mi byl kostel vyzdoben. Po za´veˇrecˇne´ pı´sni Happy Day vyzvala Anicˇka vsˇechny, kdo se zaslouzˇili o prˇ´ıpravu koncertu, aby si prˇisˇli pro maly´ da´rek — kra´snou cˇervenou ru˚zˇi a za´rovenˇ pozvala vsˇechny prˇ´ıtomne´ na prˇipravene´ pohosˇteˇnı´. Take´ pan 12

fara´rˇ podeˇkoval obeˇtavy´m farnı´ku˚m a deˇvcˇatu˚m za prˇipraveny´ vecˇer. Sa´m nemohl zakry´t sve´ nadsˇenı´ z kra´sne´ho vecˇera, a tak hned pozval vsˇechny u´cˇastnı´ky na 201. narozeniny . . . zˇa´dne´ cˇeka´nı´ na dalsˇ´ı kulate´ vy´rocˇ´ı. Moje zpocˇa´tku vyhlı´zˇejı´cı´ nevy´hodna´ pozice na ku˚ru (opravdu jen tam bylo ten vecˇer pra´zdno) se mi vsˇak nakonec stala odmeˇnou. Ten pohled z ptacˇ´ı perspektivy meˇ obohatil o celou rˇadu dojmu˚. Krom toho, zˇe cˇloveˇk tam ma´ pocit, zˇe do toho nebe to snad nenı´ azˇ tak daleko, doty´kaly se meˇ velmi z blı´zka vzpomı´nky na praprarodicˇe „od Ra´dlu˚“ (zˇili jesˇteˇ v my´ch 13 letech) a jejich deˇti (tedy mojı´ babicˇku a jejı´ch osm bratru˚) . . . oni vsˇichni byli v tomto kostele pokrˇteˇni, birˇmova´ni, meˇli tady svatby, vedli zde sve´ deˇti k vı´rˇe, ke vza´jemne´ la´sce, k pokorˇe . . . kolik takovy´ch rodin a kolik deˇticˇek tady poklekalo . . . ? Naskytl se mi neobvykly´ pohled na celou paletu chodsky´ch jupek a sˇa´tku˚ dole v lavicı´ch, na zpı´vajı´cı´ mlada´ deˇvcˇata, ktera´ doka´zala nakazit svou radostı´ a nadsˇenı´m vsˇechny prˇ´ıtomne´, ale i na mlade´ rodinky snazˇ´ıcı´ se uhlı´dat sve´ deˇti v klidu . . . radostny´ pohled na nadeˇjnou budoucnost mra´kovske´ho kostela. Deˇkuji za tento na´dherny´ vecˇer cele´ farnosti Mra´kov. Ludmila Brychova´

• Nova´ kaple sv. Va´clava byla vysveˇcena u Smrzˇovic Velkou uda´lostı´ v kdynˇske´ farnosti o nedeˇli 1. za´rˇ´ı bylo pozˇehna´nı´ nove´ kaple zasveˇcene´ patronu cˇeske´ zemeˇ, svate´mu Va´clavu, ktera´ je postavena na stra´ni nad obcı´ Smrzˇovice ve vikaria´tu Domazˇlice. Stavitelem te´to kaple je

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ŘÍJEN 2013

pan Va´clav Mra´z z cˇp. 27, po chalupeˇ U Va´c- Vrˇele podeˇkoval stavebnı´kovi te´to kaple a lavu˚. Tento slavnostnı´ okamzˇik si nenechala rˇekl, zˇe Mra´zove´ prˇedstavujı´ ve Smrzˇovicı´ch ujı´t asi stovka veˇrˇ´ıcı´ch. asi cˇtvrtinu obyvatel a zˇijı´ v osmi stavenı´ch. Dodal, zˇe stavebnı´k to nemeˇl od same´ho pocˇa´tku stavby jednoduche´, musel vyrˇ´ıdit vesˇkera´ vyja´drˇenı´ k povolenı´ te´to stavby a vy´sledek byl, zˇe stavba nebyla povolena jako kaple, ale jako mı´sto relaxace a trvale´ho odpocˇinku. A zdu˚raznil, zˇe je ale du˚lezˇite´, zˇe kaple opravdu stojı´. A svoji rˇecˇ zakoncˇil slovy z pı´sneˇ: „Svaty´ Va´clave, nedej zahynouti na´m ni budoucı´m.“ Slavnostnı´ bohosluzˇbu zakoncˇili veˇrˇ´ıcı´ za zpeˇvu stare´ cˇeske´ duchovnı´ pı´sneˇ „Svaty´ Va´clave, ve´vodo cˇeske´ zemeˇ“. A u´plneˇ na za´Pı´snı´ „V zemi veˇrny´ch Cˇechu˚“ zacˇala slavveˇr, na prˇa´nı´ pana Va´clava Mra´ze, zazpı´nostnı´ msˇe svata´, kterou celebroval kdynˇsky´ vali vsˇichni prˇ´ıtomnı´ zna´mou pı´senˇ „Cˇechy vika´rˇ Miroslav Kratochvı´l. V u´vodu pozdravil kra´sne´, Cˇechy me´“, jejı´zˇ melodie a text se vsˇechny poutnı´ky a rˇekl: „Je to moc vza´cna´ v tento slavnostnı´ okamzˇik kra´sneˇ nesl a rozprˇ´ılezˇitost, neby´va´ to tak cˇasto, abychom sveˇle´hal v tomto slunne´m dni krajinou. tili takove´to objekty. Ja´ mohu jen dodat, Bohu Martina Mateˇjkova´ dı´ky za tuto kaplicˇku a take´ dı´ky tomu, kdo ji vlastnı´ma rukama a s la´skou postavil.“ Procˇ • Na pout’k Dobre´ Vodeˇ prˇisˇly byla tato kaple zbudova´na si mu˚zˇe kazˇdy´ kostovky poutnı´ku˚ lemjdoucı´ prˇecˇ´ıst na pameˇtnı´m sˇtı´tku nad zdobeny´mi vchodovy´mi dverˇmi, kde stojı´ na´pis: Letosˇnı´ hlavnı´ poutnı´ msˇe svata´ u Dobre´ Vody „Postaveno L.P. 2013 jako podeˇkova´nı´, zˇe u Pocinovic se konala v nedeˇli 15. za´rˇ´ı, prˇesneˇ na´m bylo da´no zˇ´ıt a pracovat v tomto kra´sne´m v den sva´tku Panny Marie Bolestne´. Zu´cˇastkraji.“ A opravdu vy´hled od kaple je na´dherny´ nilo se jı´, tak jako kazˇdy´ rok, velke´ mnozˇstvı´ na vsˇechny sveˇtove´ strany, prˇedevsˇ´ım na roz- poutnı´ku˚ z Domazˇlicka i Klatovska a zapllehle´ kopce Sˇumavy. nili tak cele´ prostranstvı´ okolo kaple. Cesta Soucˇa´stı´ msˇe svate´ byl take´ krˇest nejmlad- sem vede z Libkova po silnici smeˇrem na Posˇ´ıho Va´clava Mra´ze, potomka z tohoto rodu a cinovice. Kdyzˇ pojedete autem, zastavı´te na take´ stavitelova vnuka. Vsˇichni byli oblecˇeni louce, sebeˇhnete kousek po lesnı´ cesteˇ a jste do kra´sny´ch chodsky´ch kroju˚. u kaple. Tomuto zna´me´mu poutnı´mu mı´stu V ka´za´nı´ rˇekl pan vika´rˇ take´ to, zˇe takovy´ch ve´vodı´ veˇtsˇ´ı kaple zasveˇcena´ Panneˇ Marii Bostaveb nenı´ nikdy dost, zˇe na Sˇumaveˇ i v na- lestne´ a v jejı´ blı´zkosti stojı´ mensˇ´ı kaplicˇka se sˇem okolı´ je spousta na´dherny´ch mı´st, kde by sta´ly´m pramı´nkem vody, o ktere´m se rˇ´ıka´, zˇe takove´to stavby mohly sta´t. Vysveˇtlil take´, zˇe ma´ za´zracˇne´ u´cˇinky. A protozˇe by se vsˇichni poutnı´ci do kaple posveˇtit nebo pozˇehnat takovou stavbu, znamena´ vyjmout ji z beˇzˇne´ho uzˇ´ıva´nı´ a zasveˇtit nevesˇli, byl prˇipraveny´ zastrˇesˇeny´ kamenny´ ji Bohu. a kveˇtinami vyzdobeny´ olta´rˇ venku prˇed kosPrˇed za´veˇrecˇny´m pozˇehna´nı´m promluvil telı´kem. Neˇkterˇ´ı si mohli sednout na prˇistatake´ kronika´rˇ zdejsˇ´ı obce, pan Va´clav Mra´z. veˇne´ drˇeveˇne´ lavicˇky, ostatnı´ museli zu˚stat 13

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

sta´t. V u´vodu slavnostnı´ bohosluzˇby prˇivı´tal kdynˇsky´ pan vika´rˇ Miroslav Kratochvı´l prˇ´ıtomne´ poutnı´ky a Msgre. Vladislava Sysla, ktery´ v letosˇnı´m roce oslavil devadesa´te´ prvnı´ narozeniny. A hned pote´ prˇedstavil hlavnı´ho kazatele a celebranta msˇe svate´, ktery´m se letos stal P. Frantisˇek Hrana´cˇ. Ten pocha´zı´ z Nalzˇovsky´ch Hor, drˇ´ıve pu˚sobil take´ jako kaplan v Domazˇlicı´ch a v soucˇasne´ dobeˇ ho mu˚zˇeme potkat v Udine v severovy´chodnı´ Ita´lii. Sve´ ka´za´nı´ zaha´jil promluvou o Panneˇ Marii a o vy´znamu rodiny a deˇtı´ v dnesˇnı´ dobeˇ a srovna´val take´ podmı´nky a mozˇnosti rodin zˇijı´cı´ch v minulosti a soucˇasnosti. V blı´zkosti hlavnı´ kaple mohli veˇrˇ´ıcı´ prˇistoupit ke sva´tosti smı´rˇenı´, kde na neˇ cˇekal Msgre. Josef Zˇa´k, genera´lnı´ vika´rˇ nasˇ´ı diece´ze. U neˇho si take´ mohli na´vsˇteˇvnı´ci pouteˇ zakoupit obra´zkove´ publikace vydane´ ku prˇ´ılezˇitosti 20. vy´rocˇ´ı vzniku plzenˇske´ diece´ze.

I na letosˇnı´ pout’ prˇijel autobus neˇmecky´ch poutnı´ku˚ z bavorske´ho meˇsta Schwarzach, ktere´ je partnersky´m meˇstem Pocinovic. Letos to byla uzˇ jejich desa´ta´ na´vsˇteˇva te´to slavnosti. Spolu s nimi prˇijel i starosta Schwarzachu, pan Alois Bo¨hm s manzˇelkou, ktery´ prˇi bohosluzˇbeˇ prˇecˇetl druhe´ cˇtenı´. Zpeˇv veˇrˇ´ıcı´ch doprova´zela i letos dechova´ hudba a na varhany hra´la panı´ Milada Nejdlova´. Prˇed ukoncˇenı´m bohosluzˇby podeˇkoval pan vika´rˇ Kratochvı´l vsˇem, kterˇ´ı opeˇt na pout’ prˇisˇli, a shrnul promluvu P. Hrana´cˇe teˇmito slovy: „Pa´ter Hrana´cˇ na´m dal vlastneˇ na´vod 14

ŘÍJEN 2013

na to, jak se sta´t svaty´mi, to znamena´ u´plneˇ se odevzdat Duchu svate´mu a ochraneˇ Panny Marie.“ Pote´ vsˇechny pozval na dalsˇ´ı pout’, ktera´ se zde bude konat opeˇt naprˇesrok po sva´tku Panny Marie Bolestne´ a to v nedeˇli 21. za´rˇ´ı a dodal: „Bud’ se sejdeme prˇ´ısˇtı´ rok taky nebo potom v nebi.“ Po za´veˇrecˇne´m pozˇehna´nı´ a za doprovodu dechove´ hudby zazpı´vali veˇrˇ´ıcı´ dveˇ sloky z pı´sneˇ „Otcˇe na´sˇ, vyslysˇ na´s“ a pote´ se pomalu rozcha´zeli do svy´ch domovu˚ nebo se jesˇteˇ mohli obcˇerstvit nebo zakoupit neˇjakou sladkost v prˇilehly´ch kra´mcı´ch. Modlitba, Bozˇ´ı slovo, zpeˇv poutnı´ku˚, promluva o zˇivoteˇ v dnesˇnı´m sveˇteˇ a setka´va´nı´ s prˇa´teli, tak to byla zase dalsˇ´ı kra´sna´ Dobrovodska´ pout’. Martina Mateˇjkova´

• Co mi dala akce: „Natrˇi si sve´ okno“ ´ PAD. Na pocˇa´tku byl (v tomto prˇ´ıpadeˇ) NA Zkusit pozˇa´dat pana fara´rˇe, abnorma´lneˇ zrucˇne´ho a pracovite´ho (nasˇi farnost totizˇ lehce identifikujete podle nejvzorneˇji opraveny´ch kostelu˚ a kaplicˇek v cele´ diece´zi), o prˇideˇlenı´ neˇjake´ cˇinnost farnı´ku˚m, abychom sta´le jen tak neprˇihlı´zˇeli. Ocˇeka´vali jsme jarnı´ u´klid farnı´ho dvora, susˇenı´ sena apod., ale dostalo se na´m u´kolu mnohem vza´cneˇjsˇ´ıho. „Je trˇeba natrˇ´ıt okna na kostele“. Nejdrˇ´ıve nadsˇeni vy´znamnostı´ u´kolu jsme postupneˇ zjisˇt’ovali u´skalı´. K dispozici je jeden zˇebrˇ´ık, dveˇ sˇteˇtky, okna jsou ve vy´sˇce neˇkolika metru˚ a pra´zdniny prˇed na´mi, takzˇe se spolecˇne´ briga´dy svola´vajı´ jen obtı´zˇneˇ. Mohli jsme take´ vybrat nejsˇikovneˇjsˇ´ıho z na´s a po ty´dnu nahla´sit „Je hotovo“. Velmi jednoduche´ na organizaci, mozˇna´ idea´lnı´ na pochvalu. Ale my jsme chteˇli zapojit co nejvı´ce lidı´. Udeˇlal se tedy soupis vsˇech oken, oky´nek a dverˇ´ı na kostele i ve veˇzˇi, a pak se postupneˇ vkla´daly do pe´cˇe rodin i jednotlivcu˚. Natı´ralo se cele´ pra´zdniny, podle toho, jak meˇl

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

kdo cˇas. Mozˇna´ o neˇco pozdeˇji hla´sı´me splneˇnı´ u´kolu, mozˇna´ nejsou vsˇechna okna na jednicˇku, mozˇna´ se spotrˇebovalo vı´ce barvy, ale vsˇechny ztra´ty prˇedcˇily za´zˇitky a dojmy. Co mi tedy dala akce: Natrˇi si sve´ okno? Krom citove´ vazby k jednomu z oken i pobavenı´ (jak jsem v pru˚beˇhu zjistila, neˇkterˇ´ı farnici si prˇecˇetli jen na´zev akce a vysveˇtlili si jej jako vy´zvu k natrˇenı´ svy´ch vlastnı´ch doma´cı´ch oken), tak prˇedevsˇ´ım jako prˇ´ılezˇitost obdivovat se rozlicˇny´m daru˚m svy´ch prˇa´tel ve farnosti. Jeden ochotneˇ vypracoval rozpis oken, termı´nu˚ a veˇnoval se jejich prˇideˇlova´nı´, u´zˇasny´ byl vyna´lez nasˇeho hlavnı´ho koordina´tora akce — du˚myslneˇ prˇedeˇlany´ zˇebrˇ´ık, ze ktere´ho nemohl spadnout ani nejveˇtsˇ´ı nesˇika, prˇekona´va´nı´ strachu z vy´sˇky jen proto, abych se mohla take´ zapojit. Nadsˇenı´ pro spolecˇnou pra´ci, ale i hru za´rovenˇ. Radost z mozˇnosti podı´let se na u´drzˇbeˇ nasˇeho svatosta´nku. Dı´ky vsˇem za to. u´cˇastnice akce

• Svata´ Justina Padovska´ — patronka Bena´tek a Padova Pocha´zela ze vznesˇene´ rodiny v italske´ Pata´vii, dnesˇnı´ho Padova. Rodicˇe, rˇ´ımsky´ cı´sarˇ Vitalian a jeho manzˇelka Prepedinga, byli pu˚vodneˇ pohane´ a pokrˇtil je zˇa´k sv. Petra, Rˇek Prostocim. Stali se horlivy´mi krˇest’any a svoji dceru Justinu vychova´vali v ba´zni Bozˇ´ı. Po smrti rodicˇu˚ zˇila na okraji meˇsta na zdeˇdeˇne´m statku a milovala Krista tak, zˇe mu zasveˇtila nejen cele´ sve´ srdce, ale z la´sky k neˇmu jako vyznavacˇka krˇest’anstvı´ polozˇila zˇivot.

ŘÍJEN 2013

Po smrti Vitaliana se rˇ´ımsky´m cı´sarˇem stal surovy´ a rozmarˇily´ pohan Maximilian, ktery´ zacˇal krˇest’any prona´sledovat, mucˇit a vrazˇdit. Kdyzˇ se doveˇdeˇl, zˇe dcera jeho prˇedchu˚dce je krˇest’ankou, rozhodl se, zˇe ji prˇinutı´ k modlosluzˇbeˇ. Jednou byla na cesteˇ za dalsˇ´ımi krˇest’any zajata prˇi pokusu o u´teˇk prˇed voja´ky z obav o svoji nevinnost. Voja´ci ji prˇedvedli prˇed Maximiliana. Kdyzˇ se jı´ vladarˇ zeptal, jak se jmenuje, jake´ho je stavu a jake´ na´bozˇenstvı´ vyzna´va´, odpoveˇdeˇla: „Rˇ´ıkajı´ mi Justina, jsem stavu svobodne´ho, dcera rodicˇu˚ urozeny´ch. Vyzna´va´m prave´ho Boha, jenzˇ stvorˇil nebe i zemi a vsˇechno co na nich je a nikdy nebudu obeˇtovat hluchy´m a neˇmy´m modla´m, ktere´ jsou dı´lem lidsky´ch rukou.“ Maximilian po nı´ chteˇl obeˇt’ bohu Martovi. „Rˇekla jsem jizˇ, zˇe vyzna´va´m Jezˇ´ısˇe Krista a neodstoupı´m od neˇj. Jenom jemu se obeˇtuji, protozˇe on sa´m je cesta, pravda a zˇivot.“ Po hrozbeˇ mucˇenı´m odpoveˇdeˇla cı´sarˇovi: „Vymysli si mucˇenı´, jake´ jen chcesˇ, a vyzkousˇej je na mneˇ. Jsem sluzˇebnice Bozˇ´ı a neleknu se nicˇeho. Touzˇ´ım prˇijı´t k Pa´nu Jezˇ´ısˇi Kristu, ktere´mu patrˇ´ım od deˇtstvı´.“ Tehdy cı´sarˇ rozhodl, aby byla popravena. Nakonec ji kat mecˇem probodl bok. Zˇila jesˇteˇ hodinu a prosila Boha: „Pane Jezˇ´ısˇi Kriste, vezmi mou dusˇi do veˇcˇne´ho odpocˇinku, protozˇe jsem teˇ milovala a dychtı´m po tobeˇ.“ Nad jejı´m hrobem v Padoveˇ byl kolem roku 450 postaven chra´m, prˇi neˇmzˇ byl pozdeˇji zalozˇen benediktinsky´ kla´sˇter, jejı´ sva´tek se slavı´ 7. rˇ´ıjna. Veronika Pechova´

Nove´ zvony pro katedra´lu prˇivı´ta´me 3. rˇ´ıjna Vloni v za´rˇ´ı zacˇal pracovat Vy´bor pro porˇ´ızenı´ zvonu˚ pro katedra´lu sv. Bartolomeˇje. Jeho pra´ce zacˇala sedmdesa´t let po jejich zrekvı´rova´nı´ pro va´lecˇne´ u´cˇely v roce 1942. V pa´tek 23. srpna jizˇ byl ve meˇsteˇ Asten v Ho-

landsku odlit za u´cˇasti dvou cˇlenu˚ vy´boru Mons. Emila Soukupa a arch. Jana Soukupa druhy´ zvon Marie. Odlitı´ rˇ´ıdil pan zvonarˇ Petr Rudolf Manousˇek ve zvona´rneˇ Klokkengieterij Eijsbouts. 15

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ŘÍJEN 2013

jı´zdnou zvonohru pana Rudolfa Manousˇka. Vsˇechny jejı´ zvony rozeznı´ carillone´r (hra´cˇ na zvonohru) z Holandska pan Gert Oldenbeuving. Zveme vsˇechny prˇ´ıznivce obnovy historicke´ sestavy zvonu˚ na plzenˇske´ katedra´le k prˇivı´ta´nı´ prvnı´ch dvou zvonu˚ a k u´cˇasti na mimorˇa´dne´m za´zˇitku premie´rove´ho vystoupenı´ Prazˇske´ zvonohry v Plzni. za vy´bor Jan Soukup

V poslednı´m ty´dnu letosˇnı´ho za´rˇ´ı byla postavena prˇed katedra´lou konstrukce, na kterou budou tyto dva zvony zaveˇsˇeny a kde budou ocˇeka´vat dalsˇ´ı — bl. Hroznatu a sv. Bartolomeˇje, se ktery´mi budou spolecˇneˇ najednou v roce 2014 umı´steˇny na veˇzˇ katedra´ly. Slavnostnı´ prˇedstavenı´ prvnı´ch dvou zvonu˚ bude cˇtvrtek 3. rˇ´ıjna v 1730 za u´cˇasti otce biskupa Frantisˇka Radkovske´ho, prima´tora meˇsta Martina Baxy a dalsˇ´ıch hostu˚. Prˇi te´ prˇ´ılezˇitosti bude usporˇa´da´n koncert na po-

Prˇehled nejvy´znamneˇjsˇ´ıch vy´nosu˚ a na´kladu˚ diece´ze v roce 2012 Hlavnı´mi zdroji vy´nosu˚ Biskupstvı´ plzenˇske´ho byly dotace a to ve vy´sˇi 81% z celkovy´ch vy´nosu˚, z toho dotace na platy duchovnı´ch vcˇetneˇ zdravotnı´ho a socia´lnı´ho pojisˇteˇnı´ cˇinily 87 %. Druhy´m nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ım zdrojem byly vy´nosy z na´jemne´ho ve vy´sˇi 9% z celkovy´ch vy´nosu˚, da´le vy´znamny´m zdrojem byly dary, prˇ´ıspeˇvky a sbı´rky a to ve vy´sˇi 8% z celkovy´ch vy´nosu˚. Hlavnı´mi zdroji vy´nosu˚ farnostı´ byly dotace, zejme´na na opravy kulturnı´ch pama´tek (39% z celkovy´ch vy´nosu˚), dalsˇ´ı vy´znamny´m prˇ´ıjmem farnostı´ byly dary, prˇ´ıspeˇvky a sbı´rky (37%). Vy´nosy (v tis. Kcˇ) Dotace Na´jemne´ Dary, sbı´rky, prˇ´ıspeˇvky Ostatnı´ vy´nosy Celkem

16

Biskupstvı´ 57 464 6 099 5 628 1 493 70 684

Farnosti 31 115 8 842 29 340 9 774 79 071

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

Na´klady (v tis. Kcˇ) Mzdove´ na´klady vcˇetneˇ odvodu˚ zdravotnı´ho a soc. pojisˇteˇnı´ (* vcˇetneˇ duchovnı´ch ve farnostech) Opravy, rezˇie Dary, prˇ´ıspeˇvky Odpisy, vyrˇazenı´ (vy´daje na dlouhodoby´ majetek) Daneˇ, ostatnı´ na´klady Celkem

ŘÍJEN 2013

Biskupstvı´ 55 058*

Farnosti 610

8 490 977 7 627 1 126 73 278

61 628 3 162 5 058 7 734 78 192

Na´klady na platy a s nimi spojene´ odvpdy prˇedstavovaly u biskupstvı´ nejvysˇsˇ´ı na´klady (75% z celkovy´ch na´kladu˚). V roce 2012 platilo celkem 183 zameˇstnancu˚, z toho 169 duchovnı´ch (pru˚meˇrny´ prˇepocˇteny´ stav). Dalsˇ´ı dle vy´sˇe byly na´klady na opravy, sluzˇby a rezˇie (12%). Nejvysˇsˇ´ı na´kladovou polozˇkou u farnostı´ byly na´klady na opravy kulturnı´ch pama´tek a rezˇie. Jejich vy´sˇe cˇinila 79% z celkovy´ch na´kladu˚.

Vizitace v rokycanske´m vikaria´tu zaha´jı´ biskup Frantisˇek v rˇ´ıjnu. Vizitace probeˇhne ve farnosti Zbiroh 12.–13. rˇ´ıjna a 2. listopadu, ve farnosti Rokycany 3., 16. a 17. listopadu.

Setka´nı´ deˇtı´ a ministrantu˚ v Plzni 13.–14. za´rˇ´ı

17

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

• Jubilejnı´ 15. setka´nı´ sboru˚ plzenˇske´ diece´ze se uskutecˇnı´ v katedra´le sv. Bartolomeˇje v Plzni v sobotu 12. rˇ´ıjna. Program zacˇ´ına´ tradicˇneˇ msˇ´ı sv. Zaznı´ prˇi nı´ zpeˇvy z repertoa´ru gregoria´nske´ho chora´lu v poda´nı´ plzenˇske´ Scholy Cantorum, ktera´ pu˚sobı´ prˇi katedra´le sv. Bartolomeˇje. Da´le bude na´sledovat spolecˇna´ zkousˇka vsˇech sboru˚ a ve 1300 Prˇehlı´dka — so´lova´ vystoupenı´ jednotlivy´ch sboru˚. V 1700 se pak uskutecˇnı´ v katedra´le sv. Bartolomeˇje spolecˇny´ koncert vsˇech zu´cˇastneˇny´ch sboru˚. ´ cˇast prˇislı´bil te´zˇ plzenˇsky´ biskup Mons. U Frantisˇek Radkovsky´. Vı´ce informacı´ zı´ska´te a prˇihla´sˇky zası´lejte na [email protected]. Miroslav Psˇenicˇka

• 20 let jsme s Va´mi Diece´znı´ charita Plzenˇ zve na 1. listopadu do Plzneˇ: 1400 msˇe svata´ v katedra´le sv. Bartolomeˇje Da´le Kulturnı´ du˚m Peklo: 1530 zaha´jenı´ vy´stavy 1630 slavnostnı´ zaha´jenı´ programu, projevy hostu˚, prˇeda´nı´ oceneˇnı´ 1730 kytarovy´ recita´l L. Brabce 1815 raut pro pozvane´ 1900 koncert Touch of Gospel

• Dny du˚veˇry Praha 15.–17. listopadu organizuje komunita bratrˇ´ı z Taize´. Setka´nı´ na´m mu˚zˇe pomoci podı´vat se na na´sˇ kazˇdodennı´ zˇivot ve sveˇtle evangelia: skrze spolecˇnou modlitbu, biblicke´ dı´lny, vy´meˇnu zkusˇenostı´ a semina´rˇe zameˇrˇene´ na prohloubenı´ vztahu mezi vı´rou a zˇivotem v oblastech studia a pra´ce, socia´lnı´ch ota´zek, umeˇnı´ a kultury atd. Info a registrace: www.dnyduvery.cz. 18

ŘÍJEN 2013

• Evangelizacˇnı´ formace pro pastoracˇnı´ asistenty a veˇrˇ´ıcı´ plzenˇske´ diece´ze. Svy´m krˇtem jsme byli poveˇrˇeni posla´nı´m hla´sat evangelium vsˇemu stvorˇenı´. Cı´rkev prˇipomı´na´ nale´havost tohoto posla´nı´, jezˇ je trˇeba vykona´vat „s novy´m za´palem, hleda´nı´m novy´ch metod a vy´razovy´ch prostrˇedku˚“ (Jan Pavel II.). Toto posla´nı´ zavazuje na´s vsˇechny ke spolupra´ci prˇi Nove´ evangelizaci v plzenˇske´ diece´zi. Je k tomu zapotrˇebı´ take´ tre´nink, jenzˇ je zarucˇen sta´lou formacı´ a sta´le osobneˇjsˇ´ı angazˇovanostı´, pozornou vu˚cˇi potrˇeba´m blizˇnı´ch. Cı´lem je, aby se lide´ vzda´lenı´ od vı´ry setkali s Jezˇ´ısˇem a sami se tak stali zveˇstovateli evangelia. K tomu pak je trˇeba, aby se kazˇdy´ z na´s zapojil do tohoto procesu vı´ry, procesu prˇiva´deˇjı´cı´mu na´s k touze po cı´rkvi, ktera´ evangelizuje. V nove´m pastoracˇnı´m roce se bude konat program, urcˇeny´ vsˇem veˇrˇ´ıcı´m plzenˇske´ diece´ze. Formacˇnı´ program bude probı´hat formou trˇ´ı celodennı´ch setka´nı´ 7. prosince, 11. ledna, 8. u´nora a jednoho vı´kendove´ho setka´nı´ 7.–9. brˇezna (pa´tek vecˇer azˇ nedeˇle dop.), celkem tedy cˇtyrˇi setka´nı´ za rok; bude je tvorˇit modlitba, sdı´lenı´, vyucˇova´nı´ na ru˚zna´ te´mata a prakticke´ pedagogicke´ provedenı´. Vzhledem k formacˇnı´mu charakteru je zˇa´doucı´ ochota zu´cˇastnit se cele´ho programu. ´ cˇastnicky´ poplatek je ponecha´n na uva´zˇenı´ U a mozˇnostech kazˇde´ho. Za´jemci necht’ se obra´tı´ na kancela´rˇ biskupske´ho vika´rˇe pro evangelizaci (sekretaria´t: Pavla Anderlova´, tel. cˇ´ıslo 731 619 660 nebo mail: [email protected], a to bud’ prˇ´ımo, anebo skrze sve´ho fara´rˇe. ˇ NI´: drˇ´ıve ohla´sˇeny´ termı´n UPOZORNE 12. rˇ´ıjna se posouva´, prvnı´ setka´nı´ se bude konat azˇ 7. prosince.

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

• Vecˇery chval

? Plzenˇ 3. rˇ´ıjna od 2000 v Domecˇku ? Plasy 12. rˇ´ıjna v 1830 ve farnı´m domeˇ ? Plzenˇ 15. rˇ´ıjna v 1930 na DCM • Stoletı´ Ru˚zˇencove´ho chra´mu V rˇ´ıjnu slavı´me v Plzni na Slovanech, u dominika´nu˚ 100 let od posveˇcenı´ kostela Panny Marie Ru˚zˇencove´. Tuto pozoruhodnou modernistickou stavbu s prvky doznı´vajı´cı´ secese posveˇtil 30. rˇ´ıjna 1913 tehdejsˇ´ı prazˇsky´ arcibiskup kardina´l Lev Skrbensky´. Vy´rocˇ´ı oslavı´me programem duchovnı´m, vzdeˇla´vacı´m a kulturnı´m, nad nı´mzˇ prˇevzal za´sˇtitu plzenˇsky´ biskup Mons. Frantisˇek Radkovsky´ a provincia´l dominika´nu˚ P. Benedikt Mohelnı´k OP. Srdecˇneˇ zveme na bohaty´ program. ? 6. rˇ´ıjna Poutnı´ slavnost P. M. Ru˚zˇencove´ 900 slavnostnı´ bohosluzˇba; 1030 vernisa´zˇ vy´stavy fotografiı´ „Stoletı´ ru˚zˇencove´ho chra´mu“ (v sa´le kla´sˇtera); 1630 prohlı´dka kostela s vy´kladem arch. Jana Soukupa. ? 10. rˇ´ıjna 1930 Varhannı´ podzim koncert Jirˇ´ıho Lisˇky: Charpentier, Giazotto, Stanley aj. ? 13. rˇ´ıjna 1500 Vzpomı´nky na domov — odpoledne nejen pro seniory. Recitujı´ Ludmila Sˇevcˇ´ıkova´, Libusˇe Fisˇerova´ a Zdeneˇk Malina. Klavı´r: Anna Baborova´. ? 17. rˇ´ıjna 1915 A.D.1913–2013 — Cı´rkev a spolecˇnost v pru˚beˇhu jednoho stoletı´. Prˇedna´sˇ´ı historik PhDr. Jan Strˇ´ıbrny´, viceprezident Cˇeske´ krˇest’anske´ akademie. ? 23. rˇ´ıjna 1930 Varhannı´ podzim: varhany Vladimı´r Roubal, trubka Jan Werner: Bach, Vejvanovsky´, Teleman, Albinoni, Franck aj. ? 25. rˇ´ıjna 1700 kajı´cı´ pobozˇnost — odevzda´nı´ uda´lostı´ minuly´ch sto let do Bozˇ´ıho milosrdenstvı´, pak msˇe sv., nesˇpory a adorace

ŘÍJEN 2013

? 26. rˇ´ıjna 900–1130 farnı´ rekolekce s P. Pavlem Petrasˇovsky´m

? 27. rˇ´ıjna Posvı´cenı´ — 100. vy´rocˇ´ı posveˇcenı´ kostela Panny Marie Ru˚zˇencove´ 900 slavnostnı´ msˇe svata´ za u´cˇasti plzenˇske´ho biskupa Mons. Frantisˇka Radkovske´ho a provincia´la dominika´nu˚ P. Benedikta Mohelnı´ka OP; 1030 Jak by´t sveˇdkem vı´ry i poslem pokoje beseda s Mons. F. Radkovsky´m, B. Mohelnı´kem a bratry dominika´ny (v sa´le kla´sˇtera); 1630 Maria v hudbeˇ a slovu — maria´nske´ modlitby a versˇe naprˇ´ıcˇ staletı´mi. Za doprovodu houslı´, zpeˇvu a kytary Jany, Miloslava a Lucie Lejcˇkovy´ch prˇednesou Pavla Sovova´ a Irena Pulicarova´.

?

30. rˇ´ıjna 1900 Vecˇer modlitby, chval a dı´ku˚ — v modlitbeˇ propojı´me minulost a prˇ´ıtomnost farnosti a cele´ cˇtvrti Plzenˇ–Slovany (v kostele).




• Kolegium katolicky´ch le´karˇu˚ Plzenˇske´ diece´ze

zve srdecˇneˇ vsˇechny sve´ cˇleny i prˇa´tele na msˇi sv., kterou bude slouzˇit o. biskup Frant. Radkovsky´ na sva´tek sv. Luka´sˇe v pa´tek 18. rˇ´ıjna v 1500 v Hospici sv. Lazara v Plzni, Sladkovske´ho 66. Po msˇi sv. na´sleduje setka´nı´ a beseda s o. biskupem.

• Cˇeska´ krˇest’anska´ akademie Plzenˇ zve na setka´nı´ s P. Karlem Satoriou „Zˇivot je sacra zajı´mavej“ (zamysˇlenı´ nad te´matem knihy) ve strˇedu 30. rˇ´ıjna ve 2000 v ucˇebneˇ biskupstvı´. P. Satoria bude take´ slouzˇit v 1900 studentskou msˇi sv. v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie (u frantisˇka´nu˚). 19

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

• Studentska´ duch. spra´va Plzenˇ P. Vojteˇch Soudsky´ OP ([email protected]) P. Pavel Petrasˇovsky´ [email protected] 737 814 525

Pravidelne´ akce:

? Nedeˇle 2000 msˇe sv. s u´cˇastı´ studentu˚ v kos-

ŘÍJEN 2013

– 23. rˇ´ıjna quaestiones disputatae aneb ptejte se kneˇzˇ´ı na cokoliv – 30. rˇ´ıjna prˇedna´sˇka P. Karla Satorii — prˇedstavenı´ knihy Zˇivot je sacra zajı´mavej (ucˇebna na biskupstvı´)

? Aktua´lneˇ http://hora.signaly.cz Meditacˇnı´ zahrada Pama´tnı´k obeˇtem zla v Plzni

tele Nanebevzetı´ Panny Marie ve Frantisˇka´nske´ ulici, po nı´ se jde na kofolu, kafe cˇi pivo ? U´tery´ 1500–1630 prˇ´ılezˇitost ke sv. smı´rˇenı´, rozhovoru nebo jen tak posezenı´, studentsky´ klub Frantisˇka´nska´ ul., P. Pavel; 2000 volejbal v teˇlocvicˇneˇ C. gymna´zia, Mikula´sˇske´ na´m. ? Strˇeda 1900 hlavnı´ studentska´ msˇe v kostele Nanebevzetı´ P. Marie, Frantisˇka´nska´ ul., po nı´ od 2015 program na farˇe, nesˇpory ve 2200 ? Cˇtvrtek 2000– 2130 msˇe sv. a adorace v kapli na farˇe (Frantisˇka´nska´ ul). Beˇhem adorace prˇ´ılezˇitost ke sv. smı´rˇenı´ nebo duchovnı´mu rozhovoru (P. Vojteˇch nebo P. Pavel) ? Sobota 2000 anglicka´ msˇe sv. v kostele Nanebevzetı´ P. Marie ve Frantisˇka´nske´ ul. ? Kazˇdy´ vsˇednı´ den v 720 modlitba rannı´ch chval ve studentske´m klubu ve Frantisˇk. ulici ? Prˇ´ıpravy na sva´tosti (krˇtu, eucharistie, birˇmova´nı´) po domluveˇ s P. Vojteˇchem

L. Hrusˇky i cizojazycˇneˇ

HORAcke´ strˇedy

• Knihovna na biskupstvı´

2015

? 13. rˇ´ıjna ukoncˇenı´ sezony 1500 Podzimnı´ na´lada, hudebnı´ doprovod: Jan Va´neˇ st.

? 27. rˇ´ıjna otevrˇeno 10–16 h., vstupne´ 28 Kcˇ ? msˇe svate´ 10. a 24. rˇ´ıjna v 16 hod. ? otevrˇeno strˇeda–nedeˇle 10–17 hod. ? DVD „Plody zla a odpusˇteˇnı´“ — sveˇdectvı´ ? Kontakt: 603 809 798, [email protected] • Nabı´dka sluzˇby sva´tostı´ smı´rˇenı´ v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie v Plzni:

? strˇeda P. St. Uhlı´rˇ 1030–1200; 1230–1330 ? cˇtvrtek bratrˇi frantisˇka´ni 1430–1630 ? pa´tek P. Ludolf Kazda 1530–1615 (adorace) ? prvnı´ pa´tek 700–1100 ru˚znı´ zpoveˇdnı´ci




(strˇeda ve farnı´m sa´le, Frantisˇka´nska´ 11) Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ nabı´zı´ pu˚jcˇova´nı´ knih na – 2. rˇ´ıjna obcˇerstvenı´ po zahajovacı´ msˇi pastoracˇnı´m oddeˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) od – 9. rˇ´ıjna kla´nı´ cechu˚ pondeˇlı´ do pa´tku 900–1500, jindy po domluveˇ, – 16. rˇ´ıjna modlitebnı´ vecˇer TAIZE 377 223 112, [email protected].

1100

29. za´rˇ´ı Stra´zˇ u Tachova, sv. Va´clava 1400 Mezihorˇ´ı, sv. Va´clava 1600 Ejpovice, sv. Va´clava 1600 Skorˇice, sv. Va´clava 5. rˇ´ıjna 1030 Trˇeby´cinka, sv. Va´clava 20

6. rˇ´ıjna 1400 Krˇenice, P. Marie Ru˚zˇencove´ 1400 Skoky, P. Marie Ru˚zˇencove´ 27. rˇ´ıjna 1400 Bolfa´nek (Chudenice), sv. Wolfganga. Za neprˇ´ıznive´ho pocˇası´ bude msˇe slouzˇena v kostele sv. Jana Krˇt.

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ŘÍJEN 2013

ke kazˇde´mu z na´s. Sejdeme se 7. a 21. rˇ´ıjna v 19 hod. na biskupstvı´, abychom se povzbuPastoracˇnı´ centrum zve vsˇechny za´jemce na zovali na cesteˇ vı´ry i vza´jemny´m sveˇdectvı´m. pravidelne´ biblicke´ hodiny s Josefem Kasˇe. Teˇsˇ´ıme se na Va´s v hezke´m spolecˇenstvı´. Info Tento cˇas s Pı´smem nabı´zı´ prostor nejen ke na 728 930 030. za organizacˇnı´ ty´m Majka cˇtenı´ a nasloucha´nı´, ale Bozˇ´ı slovo promlouva´ Lachmanova´ a Anicˇka Sˇlajsova´

• Biblicke´ hodiny na biskupstvı´

Centrum pro rodinu

• Adventnı´ rekolekce pro manzˇele

[email protected],

probeˇhne 7. prosince v Teˇnovicı´ch.

731 619 704

• Kra´sa a du˚stojnost zˇeny Vı´kend pro zˇeny s Komunitou Blahoslavenstvı´ 11.–12. rˇ´ıjna v Plzni. V pa´tek 1930–2100, v sobotu 900–1700. Prˇedna´sˇky, msˇe sv., cˇas tiche´ osobnı´ modlitby, biblicke´ tance a gesta. Prˇ´ıspeˇvek na program a obeˇd 150 Kcˇ.

• Poradna PPR Vysˇkolene´ instruktorky nabı´zejı´ bezpl. konzultace ohledneˇ symptoterma´lnı´ metody prˇirozene´ho pla´n. rodicˇovstvı´. Domluva na tel. 608 200 601 (Veˇrka), 776 200 028 (Hanka).

• Vı´kend pro chlapy

• Pojd’me chva´lit Pa´na tancem

se kona´ 15.–17. listopadu v Teˇnovicı´ch. Te´ma „Muzˇ a zmeˇna“ Va´s zve k zamysˇlenı´ nad svojı´ zˇivotnı´ cestou v tichu a samoteˇ i ve spolecˇenstvı´ Chlapu˚ na cesteˇ.

Modlitebnı´ setka´nı´ pro ty, kdo chteˇjı´ chva´lit Pa´na tancem i slovem — 15. rˇ´ıjna v 1830 v ucˇebneˇ biskupstvı´ v Plzni. Info: M. Linkova´ 736 748 440, M. Fenclova´ 606 739 549. • V Domazˇlicı´ch se 21. za´rˇ´ı konalo Setka´nı´ rodin z diece´ze. Po turnaji v badmintonu a obeˇdu na farˇe rodicˇe vyslechli prˇedna´sˇku Josefa a Manky Kutilovy´ch „Pecˇujte o sve´ manzˇelstvı´ (deˇti va´m cˇasem odejdou)“. Deˇtsky´ program navsˇtı´vil i kouzelnı´k. Po slovu biskupa Frantisˇka, msˇi a agape setka´nı´ zakoncˇil koncert skupiny Zrcadla. 21




ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

Sady 5. kveˇtna cˇ. 8, Plzenˇ www.plzenskepanenky.cz

Program v rˇ´ıjnu

ŘÍJEN 2013

prˇece podivuhodneˇ celistvy´. Moc bych prˇa´la sobeˇ i na´m vsˇem, abychom jeden z pramenu˚ tvorˇive´ radosti nacha´zeli i ve spolecˇenstvı´ Plzenˇsky´ch panenek, ktere´ je radosti a odvaze k zˇivotu otevrˇeno. Teˇsˇ´ıme se na vsˇechny, zˇe Va´s hezka´ nabı´dka prˇila´ka´ a tusˇ´ıme, zˇe nebudete litovat cˇasu ani cesty k na´m. za ty´m Plzenˇsky´ch panenek Majka Lachmanova´ a Martina Podlipna´

Podrobnosti o mı´steˇ a o programech najdete Porˇa´d neˇco vymy´sˇlı´m a tvorˇ´ım, cˇasto ani ne- na www.plzenskepanenky.cz v naˇ´ vı´m, co meˇ k tomu prˇimeˇje. Inspiruje meˇ prˇ´ı- bı´dce RIJEN. roda, kra´sa hezky upraveny´ch vy´loh, kdyzˇ se AKCE PRO RODINY vracı´m z pra´ce, setka´nı´ se zajı´mavy´mi lidmi, ˇ H PROTI SRSTI pu˚vabny´ na´pad, ktery´ na meˇ odneˇkud vy- • BE koukne? Sveˇt kolem meˇ, kolem na´s je utva´rˇen V nedeˇli 13. rˇ´ıjna 2013 se kona´ dalsˇ´ı beˇh ve sve´m prvotnı´m za´meˇru tak, aby probouzel Roudenske´ho 1/4 marathonu, tentokra´t Proti vnitrˇnı´ prameny nasˇ´ı tvorˇivosti. Nasˇe srdce srsti. Startovat budeme opeˇt v 1430 z obvykzacˇne by´t postupneˇ vnı´maveˇjsˇ´ı na kdejake´ le´ho mı´sta (registrace od 1400 na TJ Union). male´ podneˇty a najednou jsme prostoupeni Kromeˇ klasicke´ trati cˇtvrtmarathonu je prˇijaky´msi jasem. V u´zˇasu se zastavı´me a hle- pravena trasa Chut’ovky na laskavy´ch 2,8 km, dı´me na sve´ ruce, ktery´ch se zmocnı´ tvo- ktera´ pocˇ´ıta´ s fyzicˇkou a sportovnı´ kapacitou rˇiva´ radost. Ta se vyle´va´ kolem a zaplavuje rodin s deˇtmi i docela male´ho veˇku. Je vyvsˇechno co, deˇla´me, zasahuje ty, ktere´ potka´- zkousˇeno, zˇe u´cˇastnit se mu˚zˇe kazˇdy´. My se va´me. Radost, ktera´ vytryskla z nasˇeho srdce, teˇsˇ´ıme zase na va´s, a nejen na startu. Prˇijd’te je pru˚vodkynı´ nasˇeho zˇivota a cˇinı´ jej smys- se podı´vat, povzbudit, pomoct organizovat luplny´m. Vybavila se mi slova me´ oblı´bene´ cˇi jen tak poby´t. Pro deˇti, ktere´ budou cˇeknihy o radosti, ve ktere´ autor hleda´ zdroje kat na sve´ beˇzˇ´ıcı´ rodicˇe, ma´me prˇekvapenı´ sı´ly a pramenu˚ v zˇivoteˇ cˇloveˇka a tvorˇiva´ ra- v podobeˇ programu: MALOVA ´ NI´ NA OBdost je jednı´m z nich: „Cˇloveˇk naplneˇny´ ra- LICˇEJ. Nasˇe lektorka Deny je v tom moc dostı´ nechce by´t pouze nesen, sa´m chce ne´st. dobra´, tak si to prˇijd’te uzˇ´ıt. Prˇ´ıspeˇvek na Nechce by´t zˇivotem pouze modelova´n, sa´m malova´nı´ je 40,–Kcˇ. Pokud byste na´s chteˇli jej chce modelovat. Radost prˇekona´va´ zˇivotnı´ jakkoli podporˇit nebo se informovat, pisˇte na mdlobu tvorˇivy´m cˇinem. Mluvme o tvorˇivosti, [email protected]. jejı´zˇ plody nesmy´va´ de´sˇt’ jako deˇtske´ za´mky ˇ ´ ˇ z pı´sku: mluvme o tvorˇivosti deˇlne´.“ (Knı´zˇka • SVETYLKA NA CESTE 00 o radosti, PhDr. Jirˇ´ı Mrkvicˇka). V pa´tek 1. listopadu v 16 na sva´tek Vsˇech Mneˇ prˇina´sˇ´ı radost i trˇeba dobrodruzˇstvı´ svaty´ch zveme rodiny s deˇtmi na Sveˇty´lka hleda´nı´ na´padu˚ a programu˚ pro materˇske´ cen- na cesteˇ aneb lampio´novy´ pru˚vod s lucernicˇtrum, prˇemy´sˇlenı´ o tom co poteˇsˇ´ı druhe´, co je kami z Roudne´ na hrˇbitov ke Vsˇem Svaty´m. naplnı´ radostı´ a doda´ odvahu svu˚j zˇivot tvo- Po sveˇteˇ potka´me jednoho z da´vny´ch sveˇtcu˚ rˇit. Radost mi deˇla´ pomysˇlenı´ na to, zˇe zˇivot a dozvı´me se, jaky´ zajı´mavy´ zˇivot prozˇil a kazˇde´ho z na´s je tak barvity´ a mnohotva´rny´, a jake´ poselstvı´ by na´m mohl prˇedat do nasˇ´ı 22

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

doby. Budeme putovat malı´ i velcı´ na mı´sto poslednı´ho odpocˇinku teˇch, kterˇ´ı uzˇ nejsou mezi na´mi a na ktere´ nechceme nikdy zapomenout. Ma´me pro Va´s prˇipravene´ na´dherne´ lampio´nky, ktere´ si mu˚zˇete za 30 Kcˇ zakoupit na mı´steˇ schu˚zky. Sraz u autobusove´ zasta´vky Rondel (smeˇr Kosˇutka) v 1600 hod. teˇsˇ´ı se na Va´s a na Vasˇe deˇti organiza´torky Plzenˇske´ panenky

ˇ EDNA ´ SˇKA A ZA ´ DUSˇNI´ • PR ´ MSˇE SVATA V sobotu 2. listopadu 2013 v 1800 hod. v katedra´le sv. Bartolomeˇje v Plzni zveme na prˇedna´sˇku Zdroje u´teˇchy tva´rˇ´ı v tva´rˇ smrti nasˇich blizˇnı´ch. Prˇedna´sˇ´ı PhD. Katerˇina Lachmanova´, ThD. V 1900 hod. tamte´zˇ, v katedra´le sv. Bartolomeˇje slouzˇ´ı P. Krzysztof Dedek za´dusˇnı´ msˇi svatou, ve ktere´ mu˚zˇeme prozˇ´ıt u´kon smı´rˇenı´ vu˚cˇi prˇedku˚m. Srdecˇneˇ vsˇechny zveme. Pastoracˇnı´ centrum Biskupstvı´ plzenˇske´ho a MC Plzenˇske´ panenky

ˇ EDNA ´ SˇKA PRO • PR ˇ VEREJNOST Pastoracˇnı´ centrum ve spolupra´ci s MC Plzenˇske´ panenky zve ve strˇedu 20. 11. 2013

ŘÍJEN 2013

ve 2000 hod. na prˇedna´sˇku pro verˇejnost, ktera´ se kona´ v ucˇebna´ch biskupstvı´ Plzenˇske´ho, ˇ ESna´m. Republiky 35, Plzenˇ. Na te´ma KR TˇAN — BOHATY´ NEBO CHUDY´? prˇedna´sˇ´ı P. Doc. Ing. Mgr. Alesˇ Opatrny´, Th.D. Prˇedna´sˇka je pro vsˇechny za´jemce. Vstupne´ obvykle´: jednotlive´ 30,–Kcˇ, pa´r 50,–Kcˇ. Teˇsˇ´ıme se na Va´s. Informace na 728 930 030.

ˇ ENY • REKOLEKCE PRO Z REKOLEKCE PRO ZˇENY se konajı´ v Perninku ve dnech 15.–17. 11. 2013 a nesou ˇ RYCHLE DOLU˚, NEBOT ˇ na´zev: POJD DNES MUSI´M ZU˚STAT V TVE´M DOMEˇ (LK 19,5). Zveme vsˇechny pokrˇteˇne´ zˇeny nebo katechumenky, ktere´ touzˇ´ı po tichu, odpocˇinku, nacˇerpa´nı´ sil fyzicky´ch a dusˇevnı´ch. V programu nebude chybeˇt prostor pro vlastnı´ i spolecˇnou modlitbu, v nabı´dce budou promluvy, msˇe svata´, osobnı´ nocˇnı´ adorace, sluzˇba prˇ´ımluvne´ modlitby apod. Cena rekolekce je 460,–Kcˇ. V prˇ´ıpadeˇ Vasˇeho za´jmu napisˇte na adresu [email protected]. Obdrzˇ´ıte mail s podrobny´mi informacemi o akci. Teˇsˇ´ıme se na Va´s. za organizacˇnı´ ty´m Majka, Martina a Vlad’ka

opusˇteˇny´m, trpı´cı´m, lidem v nouzi), at’uzˇ konkre´tnı´ pomocı´, na´vsˇteˇvou nebo modlitbou cˇi obeˇtı´. Veˇnujeme svu˚j cˇas neˇkomu druhe´mu, kdo to potrˇebuje. Scha´zı´me se dvakra´t do meˇsı´ce v Plzni ke spolecˇne´ modlitbeˇ, k povzbuzenı´ ve sluzˇbeˇ a deˇlenı´ se o vsˇe, co jsme v uplynule´m cˇase prozˇili. Budeme ra´di, kdyzˇ se prˇida´sˇ . Lucka, [email protected]

• Od srdce k srdci (na´vsˇteˇvy potrˇebny´ch)

´ NA • Valna´ hromada O. s. BRA

Rok se s rokem sesˇel, a tak zveme vsˇechny prˇ´ıChcesˇ poma´hat? Nevı´sˇ, jak na to? Jsme ote- znivce a cˇleny nasˇeho obcˇanske´ho sdruzˇenı´ na vrˇene´ spolecˇenstvı´ mlady´ch, kterˇ´ı touzˇ´ı by´t dalsˇ´ı valnou hromadu. Uskutecˇnı´ se v u´tery´ blı´zko vsˇem potrˇebny´m (nemocny´m, stary´m, 1. rˇ´ıjna v 1900 v prostora´ch nove´ho DCM 23

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ve Frantisˇka´nske´ ulici v Plzni (pu˚l hodiny prˇed adoracı´ za mla´dezˇ). Probereme novinky, schva´lı´me vy´rocˇnı´ zpra´vu . . . rozhodneˇ to nebude zˇa´dna´ nudna´ schu˚ze . Zva´ni jsou opravdu vsˇichni a pokud nevı´te, co je to ta ´ NA“, podı´vejte se na nasˇe internetove´ „BRA stra´nky (a prˇijd’te ).

• Face to Face ´ ternı´ adorace za mla´dezˇ Plzenˇske´ diece´ze. U Od rˇ´ıjna srdecˇneˇ vsˇechny zveme kazˇde´ u´tery´ v 1930 hodin do kaple DCM ke ztisˇenı´ a modlitbeˇ formou eucharisticke´ adorace. Prˇi te´to modlitbeˇ chceme prosit za mla´dezˇ diece´ze. Vchod na DCM se nale´za´ na parkovisˇti mezi kostelem Nanebevzetı´ Panny Marie a sporˇitelnou. I kdyzˇ v rˇ´ıjnu uzˇ by´va´ parkovisˇteˇ setmeˇle´, nemusı´te se ba´t prˇijı´t. Po skoncˇenı´ bude mozˇnost setka´nı´ u cˇaje . . . Zacˇ´ına´me 1. rˇ´ıjna a prˇijı´t mu˚zˇe kazˇdy´.

• Gate to the World — Rio de Janeiro pohledem u´cˇastnı´ku˚ setka´nı´ s papezˇem 7. rˇ´ıjna Nebyli jste letos v Riu? Nevadı´! Prˇijd’te na setka´nı´ s teˇmi, kdo tam byli — uka´zˇ´ı na´m fotky a budou vypra´veˇt sve´ osobnı´ za´zˇitky. Dozvı´te se veˇci, ktere´ va´m nerˇekne zˇa´dna´ televize. Teˇsˇ´ıme se 7. rˇ´ıjna v 1900 na DCM.

• Miluj a du˚veˇrˇuj! 11.–13. rˇ´ıjna Vı´kend s Bozˇ´ım milosrdenstvı´m na DCM. Chcesˇ poznat sestry z Kongregace sester Matky Bozˇ´ıho milosrdenstvı´, zakusit Bozˇ´ı la´sku a sezna´mit se s mlady´mi lidmi? Prˇijed’ na vı´kend do Plzneˇ. Prˇihla´sit se je trˇeba co nejdrˇ´ıve — kapacita je velmi omezena´!

• Vecˇer chval na DCM 15. rˇ´ıjna Na vecˇerech chval na´m jde o to, abychom skrze pı´sneˇ, modlitby a slova opeˇtovali la´sku nasˇemu Bohu, Otci, Synu i Duchu Svate´mu, ucˇili se prˇeby´vat v jeho blı´zkosti a sta´vali se mu podobny´mi. Dalsˇ´ı se uskutecˇnı´ opeˇt trˇetı´ 24

ŘÍJEN 2013

u´tery´ v meˇsı´ci — tedy 15. rˇ´ıjna v 1930 v sa´le frantisˇka´nske´ho kla´sˇtera v Plzni. Pozva´nı´ platı´ pro vsˇechny — chvalme Pa´na!

• Pout’mla´dezˇe s biskupem do ˇ ezna 18.–20. rˇ´ıjna Pasova a R Trˇetı´ rˇ´ıjnovy´ vı´kend se jizˇ tradicˇneˇ s nasˇ´ım biskupem Frantisˇkem chysta´me do baˇ ezna. Tentokra´t nasˇi pout’spojı´me vorske´ho R i s na´vsˇteˇvou Pasova, starobyle´ho meˇsta na soutoku trˇ´ı rˇek. Prohle´dneme si pama´tky, urcˇiteˇ se setka´me se zajı´mavy´mi lidmi, nebude chybeˇt koupa´nı´ v baze´nu a mozˇna´ i neˇjake´ to prˇekvapenı´ — na to vsˇechno se mu˚zˇete teˇsˇit beˇhem spolecˇne´ho putova´nı´. Odjezd z Plzneˇ bude v 1700, na´vrat v nedeˇli vpodvecˇer. Prˇedpokla´dana´ cena 500 Kcˇ (pro cˇleny o. s. Bra´na: 400 Kcˇ) Je poslednı´ mozˇnost se prˇihla´sit!

• Setka´nı´ mla´dezˇe ve vika´ria´tech Cheb, Rokycany S novy´m sˇkolnı´m rokem rozjı´zˇdı´me projekt setka´nı´ mla´dezˇe ve vikaria´tech. Garantem je KVS z Plas pod vedenı´m P. Vlastı´ka Kadlece, takzˇe to urcˇiteˇ nebude zˇa´dna´ nuda a je na co se teˇsˇit! Zacˇ´ına´me 18.–20. rˇ´ıjna v Asˇi (vikaria´t Cheb), 8.–10. listopadu to pak rozjedem v Rokycanech . . . Prˇihla´sˇky na tyto jedinecˇne´ vı´kendy se uzˇ prˇijı´majı´ .

• Kurz pro anima´tory 2013/14 Anima´tor je krˇest’an, ktery´: – zˇije s Hospodinem a vı´, co to znamena´ – inspiruje sve´ okolı´ k hleda´nı´ Krista – ozˇivuje spolecˇenstvı´, prˇijı´ma´ za neˇj zodpoveˇdnost, doprova´zı´ druhe´ – umı´ koordinovat skupinu, zorganizovat hru, setka´nı´, vı´kendovku, ta´bor – prohlubuje zˇivot z vı´ry i organ. schopnosti Pokud se takovy´m cˇloveˇkem chcesˇ ucˇit by´t, je pra´veˇ pro tebe urcˇen! V sˇesti vı´kendovy´ch setka´nı´ch zazˇijesˇ:

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

– sdı´lenı´ v atmosfe´rˇe spolecˇenstvı´ – poutave´ prˇedna´sˇky a debaty – na´vsˇteˇvy zajı´m. hostu˚ vcˇetneˇ o. biskupa – nova´ prˇa´telstvı´, nove´ aktivity, nove´ hry – duchovnı´ obnovu Kurz anima´toru˚ se tak mu˚zˇe sta´t du˚lezˇitou soucˇa´stı´ tve´ho zˇivotnı´ho prˇ´ıbeˇhu. Poprve´ se sejdeme 25.–27. rˇ´ıjna. Dalsˇ´ı termı´ny: 10.–12. ledna, 31. ledna – 2. u´nora, 28. u´nora – 2. brˇezna, 25.–27. dubna, 23.–25. kveˇtna. Je nejvysˇsˇ´ı cˇas se prˇihla´sit. Teˇsˇ´ı se na tebe DCM Plzenˇ a . . . ja´hen Elva Frouz — koordina´tor kurzu

• Filmovy´ vecˇer na DCM V listopadu opeˇt nava´zˇeme na u´speˇsˇny´ cyklus filmovy´ch vecˇeru˚ na DCM — v pondeˇlı´ 4. listopadu v 1930 budeme promı´tat japonsky´ film Pru˚vodce (rezˇie: Jo´dzˇiro´ Takita). Prˇijd’te si uzˇ´ıt hezky´ vecˇer v prˇ´ıjemne´m prostrˇedı´.

• Dny du˚veˇry na zemi — Praha 15.–17. listopadu Jak mozˇna´ vı´te, komunita bratrˇ´ı v Taize´ kazˇdorocˇneˇ organizuje takzvanou Pout’du˚veˇry na Zemi. Tentokra´t se uskutecˇnı´ u na´s v Praze! Setka´nı´ na´m mu˚zˇe pomoci podı´vat se na na´sˇ kazˇdodennı´ zˇivot ve sveˇtle evangelia: skrze spolecˇnou modlitbu, biblicke´ dı´lny, vy´meˇnu zkusˇenostı´ a semina´rˇe zameˇrˇene´ na prohloubenı´ vztahu mezi vı´rou a zˇivotem v oblastech studia a pra´ce, socia´lnı´ch ota´zek, umeˇnı´ a kultury atd. Vı´ce informacı´ a registrace: www.dnyduvery.cz

• „Let‘ s dance!“ — zaha´jenı´ plesove´ sezo´ny 23. listopadu

ŘÍJEN 2013

a bohaty´ zajı´mavy´ program plny´ prˇekvapenı´, mozˇna´ prˇijde i Leosˇ Maresˇ . . . . Prˇedprodej vstupenek (120 Kcˇ): DCM Plzenˇ; rezervace lı´stku˚ (prˇ´ıpadneˇ noclehu) a dotazy na: [email protected]

• 8. celodiece´znı´ volejbalovy´ turnaj o putovnı´ poha´r plzenˇske´ho biskupa 7. prosince Vsˇechny amate´rske´ i (polo)profesiona´lnı´ ty´my jsou zva´ny k u´cˇasti na sedme´m celodiece´znı´m volejbalove´m „BiskupCUPu“. Opeˇt se uskutecˇnı´ v sobotu prˇed druhou nedeˇlı´ adventnı´ v teˇlocvicˇneˇ 4. ZSˇ v Plzni na Kosˇutce (Kralovicka´ 12). Hra´t se bude klasicky´ turnaj, tentokra´t v kazˇde´ sˇestici musı´ hra´t min. dveˇ zˇeny cˇi dı´vky . Na´zev druzˇstva a kontakt na kapita´na nahlaste na DCM. Pro mimoplzenˇske´ nabı´zı´me mozˇnost noclehu (nutno domluvit prˇedem).

• Silvestr ve Sˇtrasburku — Pout’ du˚veˇry 2012/13 I letos na´s bratrˇi z Taize´ zvou ke slavenı´ konce roku, tentokra´t do Sˇtrasburku (28. prosince – 1. ledna). Na programu bude spolecˇna´ modlitba, prˇedna´sˇky, bohosluzˇby a zpeˇv. Pokud tedy jesˇteˇ nema´te zˇa´dne´ pla´ny, moc va´m doporucˇujeme vyrazit na Silvestra pra´veˇ tam. Blizˇsˇ´ı informace najdete na internetove´ adrese www.taize.fr/cs, na te´to adrese se take´ mu˚zˇete (nejpozdeˇji do 1. prosince) online prˇihla´sit.

MALE´ OHLE´DNUTI´

• Cˇeka´nı´ na Rosnicˇku, aneb jak bylo na vodeˇ Srdecˇneˇ vsˇechny zveme na zaha´jenı´ plesove´ sezo´ny — nenechte si ujı´t Diece´znı´ ples krˇest’anske´ mla´dezˇe v Plzni! Opeˇt se bude konat v centru SECESE v pivovaru Plzenˇsky´ Prazdroj 23. listopadu od 19 hod. Teˇsˇit se mu˚zˇeme na hudebnı´ doprovod kapely Trˇi cˇunı´ci

V pondeˇlı´ 19. srpna vyrazila skupina nadsˇeny´ch voda´ku˚ a nova´cˇku˚ smeˇrem do Polska, aby zde stra´vila poslednı´ch 14 pra´zdninovy´ch dnu˚. Prvnı´ch pa´r dnı´ jsme putovali po sousˇi, navsˇtı´vili jsme nasˇe sˇteˇdre´ sponzory: maso 25

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

a uzeniny Szatan, Rolnik — dobroty vsˇeho druhu, vy´tecˇny´ obeˇd u Valdiho a odpolednı´ pohosˇteˇnı´ v pekarˇstvı´ Polmarkus. Vsˇem sponzoru˚m patrˇ´ı velky´ dı´k! Trˇetı´ den byl opravdu kriticky´, protozˇe jsme se po na´rocˇne´m dni u sponzoru˚ prˇipojili k peˇsˇ´ı pouti do Czestochowe (27 km!). Nakonec jsme vsˇak vsˇichni dorazili u´speˇsˇneˇ do cı´le. Neˇkterˇ´ı nevydrzˇeli vydy´chany´ vzduch v kapli u obrazu Cˇerne´ Madony, ale silne´ ja´dro vytrvalo .

V dalsˇ´ıch dnech jsme se prˇesunuli na sever do semina´rˇe v Pelplinu, odkud jsme si udeˇlali jednodennı´ vy´let k morˇi do polske´ho trojmeˇstı´: Gdanˇsku, Gdyneˇ a Sopot. Romanticka´ procha´zka po pla´zˇi ze Sopot do Gdyneˇ, lody a gofry a nakonec na´vsˇteˇva sester karmelitek. Nutno podotknout, zˇe na´s po celou

26

ŘÍJEN 2013

dobu Rosnicˇka informoval o prˇedpoveˇdi pocˇası´, nicme´neˇ jsme na neˇj cˇekali jako na Godota. V sobotu na´s cˇekalo nalodeˇnı´. Sraz byl u jezera v Koscierzyneˇ. Prˇipojila se k na´m i skupina Pola´ku˚, ale Rosnicˇka sta´le nikde. Vsˇichni jsme se sbalili do lodnı´ch pytlu˚, rozdeˇlili se do dvojic na ha´cˇky a kormidelnı´ky, vybrali si kajaky, ujasnili si pravidla a celoty´dennı´ hra mohla zacˇ´ıt! Vyhraje ten, kdo: projede bez zava´ha´nı´ vsˇechny prˇeka´zˇky z popadany´ch stromu˚, prˇepa´dluje nejrychleji jezera, probojuje se veˇtvemi a zˇabincem, kazˇdy´ den prˇenese nejme´neˇ dvakra´t plny´ kajak kolem elektra´rny, nevadı´ mu, kdyzˇ se obcˇas neˇkde uhodı´ a sˇkra´bne, vydrzˇ´ı se my´t v rˇece ve studene´ vodeˇ, doka´zˇe postavit stan, rozdeˇlat ohenˇ a uvarˇit asponˇ trochu chutne´ jı´dlo, nezmrzne prˇes noc ve stanu a kazˇde´ ra´no je opeˇt cˇily´, usmeˇvavy´ a prˇipraveny´ k dalsˇ´ı etapove´ hrˇe . Na letosˇnı´ rˇece Wierzyce jsme vyhra´li vsˇichni! Nikdo se necvakl, nikdo neumrzl, kazˇdy´ meˇl neˇkdy krizi, ale vsˇechno jsme spolecˇneˇ zvla´dli, skveˇle se bavili a nakonec prˇijel i Rosnicˇka . Kdo nezkusı´, nepochopı´. A tak neva´hejte a prˇipojte se k na´m prˇ´ısˇtı´ rok! Eli a Baru

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

´ LE SI POZNAMENEJTE . . . DA

ŘÍJEN 2013

? Setka´nı´ mla´dezˇe sok. vikaria´tu jaro 2014 ? Sveˇtovy´ den mla´dezˇe v Plzenˇske´ diece´zi





? Duchovnı´ obnova

pro dı´vky v kla´sˇterˇe v Doksanech 8.–10. listopadu (vı´ce najdete 11.–12. dubna na: www.klasterdoksany.cz) ? Kajaky v zahranicˇ´ı 30. 6.–12. 7. ? Gate to the World — Volgograd & okolı´ ? Celosta´tnı´ setka´nı´ anima´toru˚ v Trˇesˇti pohledem studentky 25. listopadu 17.–23. srpna z DCM zdravı´ P. Krysˇtof & Petr ? Setka´nı´ mla´dezˇe dom. vikaria´tu jaro 2014

• P. Antonı´n Bachan, Hluk, byl uvolneˇn ke 31. srpnu z funkce vy´pomocne´ho duchovnı´ho Farnosti u katedra´ly sv. Bartolomeˇje v Plzni a odcha´zı´ do starobnı´ho du˚chodu. Podeˇkova´nı´ za obeˇtavou sluzˇbu Bohu a Cı´rkvi v Za´padnı´ch Cˇecha´ch s prˇa´nı´m Bozˇ´ı ochrany a pozˇehna´nı´ a posı´lenı´ zdravı´.

torem filia´lnı´ho kostela sv. Petra a Pavla ve Svojsˇ´ıneˇ. • P. Maciej Go´zdik, Kladruby u Strˇ´ıbra, byl uvolneˇn k 31. srpnu z funkce farnı´ho vika´rˇe farnosti Kladruby u Strˇ´ıbra. Odcha´zı´ do Arcidiece´ze Szczeci´nsko-Kamie´nske´. • P. Wojciech Kaczmarek OFMCap, Os• P. Petr Mecl, Bor u Tachova, byl usta- trov, byl ustanoven se souhlasem sve´ho rˇeholnoven od 1. za´rˇ´ı administra´torem excurrendo nı´ho prˇedstavene´ho od 1. za´rˇ´ı farnı´m vika´rˇem farnosti Kladruby u Strˇ´ıbra a jmenova´n rek- farnosti Ostrov pod vedenı´m P. Marka Hrice.

Josemarı´a Escriva´ de Balaguer: Cesta Knihkupectví ?Kniha zakladatele Opus Dei s mysˇlenkami,

Jungmannovo n. 18 110 00 PRAHA 1, 224 818 757, [email protected], www.paulinky.cz

? Benedikt XVI.: Jste nadeˇjı´ cı´rkve (I.a II.)

ktere´ cˇtena´rˇe podneˇcujı´ k dialogu s Bohem. V textu se zrcadlı´ kneˇzˇska´ pra´ce, kterou autor zacˇal v roce 1925: rozhovory, u´vahy nad Pı´smem, u´ryvky z dopisu˚ a dalsˇ´ı. va´z., 312 str., cena 275 Kcˇ

Setka´va´nı´ Benedikta XVI. s mlady´mi lidmi

? Spes vitae. Duchovnı´ vitaminy

Prvnı´ dı´l mapuje pru˚beˇh sveˇtovy´ch dnu˚ mla´dezˇe a obsahuje studii P. Jana Balı´ka. Druhy´ dı´l prˇina´sˇ´ı vy´beˇr z jeho promluv pro mla´dezˇ beˇhem aposˇtolsky´ch cest a neˇkolik steˇzˇejnı´ch projevu˚ o mla´dezˇi. Kazˇda´ promluva je zakoncˇena inspirujı´cı´mi ota´zkami „pro zˇivot“.

Origina´lnı´ krabicˇka na za´veˇr Roku vı´ry. Obsahuje krˇ´ızˇ, desa´tek ru˚zˇence a „prˇ´ıbalovy´ leta´k“ s texty modliteb a vysveˇtlenı´m za´kladnı´ch bodu˚ zˇivota z vı´ry. To vsˇe dolozˇeno citacemi z Pı´sma a z katechismu ve formeˇ klasicke´ho na´vodu k pouzˇitı´ le´ku˚.

va´z., 344 a 232 stran, v prodeji oba dı´ly spolu, 288 Kcˇ

Nynı´ take´ v karmelita´nsky´ch knihkupectvı´ch, 55 Kcˇ 27

Praha, CˇBK, zaseda´nı´ SR CˇBK Dolany, msˇe sv., vizitace farnosti Sˇvihov ˇ 2. 10. Praha, Sˇede´ sestry, Bartolomeˇjska´ ul., plena´rnı´ zaseda´nı´ KVPZˇR Kotovice — Za´luzˇ´ı, Dvu˚r Gigant, zˇehna´nı´ zvonu Plzenˇ, kostel P. Marie Nanebevzate´, msˇe na zaha´jenı´ akademicke´ho roku 3. 10. Plzenˇ, Biskupstvı´ Plzenˇske´, tiskova´ konference o zvonech pro katedra´lu Plzenˇ, na´m. Republiky, zaveˇsˇenı´ dvou zvonu˚ na konstrukci u katedra´ly Plzenˇ, Biskupstvı´ plzenˇske´, setka´nı´ s Ackermann–Gemeinde Freiburg 4. 10. Plzenˇ, parkovisˇteˇ Frantisˇka´nska´, zˇehna´nı´ zvı´rˇat 4.–5. 10. Zˇd’a´r n. Sa´zavou, u´cˇast na setka´nı´ Neokatechumena´tnı´ cesty 5. 10. 1600 Chudenice, msˇe sv., vizitace farnosti Sˇvihov 6. 10. 1130 Beˇsˇiny, msˇe sv., vizitace farnosti Klatovy 1500 Stary´ Hroznˇatov, Maria Loreto, poutnı´ msˇe sv. 8. 10. 930 Plzenˇ, Biskupstvı´ plzenˇske´, kneˇzˇsky´ den 2000 Choteˇsˇov, kla´sˇter, otevrˇenı´ vy´stavy obrazu˚ Jaroslava Sˇindela´rˇe 9. 10. 1600 Plzenˇ, Biskupstvı´ plzenˇske´, ekonomicka´ rada diece´ze 10. 10. Bolesˇiny ZSˇ, Pla´nice ZSˇ, vizitace farnosti Pla´nice 00 12. 10. 9 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. na diece´znı´m setka´nı´ sboru˚ 12.–14. 10. Zbiroh, vizitace farnosti 14. 10. 1430 Praha, CˇBK, setka´nı´ hnutı´ a komunit 15. 10. Zbiroh, vizitace farnosti Zbiroh (1800 msˇe sv. Zbiroh) 00 17. 10. 9 Liblı´n, Du˚m soc. sluzˇeb, vizitace farnosti Zbiroh; 1600 fara Zbiroh, fara Radnice 1400 Plzenˇ, Biskupstvı´ plzenˇske´, setka´nı´ s tiskovy´mi mluvcˇ´ımi 18. 10. Radnice, Brˇasy, vizitace farnosti Zbiroh 1500 Plzenˇ, Hospic sv. Lazara, msˇe sv. pro katolicke´ le´karˇe 18.–19. 10. u´cˇast na pouti mlady´ch z diece´ze do Pasova 19. 10. 1700 Kutna´ Hora, msˇe sv. na IX. sneˇmu skautske´ho kmene dospeˇly´ch 20. 10. 1030 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. prˇi misijnı´ nedeˇli 1500 Velky´ Malahov, Ostromecˇ, msˇe sv., zˇehna´nı´ kaplicˇek 22.–24. 10. Vranov, spolecˇne´ plena´rnı´ zaseda´nı´ CˇBK a KBS 25. 10. 800 Bor, kostel sv. Mikula´sˇe, msˇe sv. na zaha´jenı´ konference o Borsky´ch tezı´ch 1400 Plzenˇ, hotel Mariott, konference „Partnerstvı´ meˇst Plzenˇ — Zˇilina“ 1800 Plzenˇ, kostel sv. Jana Nepomucke´ho, Pout’Slova´ku˚, spolu s biskupem Ga´lisem 26. 10. 1400 Kysˇice, zˇehna´nı´ pivovaru 1900 Bor, kostel sv. Mikula´sˇe, koncert (Milosˇ Bok, Missa sollemnis) 27. 10. 730 Plzenˇ, DCM, zaha´jenı´ kurzu pro anima´tory 900 Plzenˇ, kostel P. M. Ru˚zˇencove´, msˇe na podeˇkova´nı´ (sto let od posveˇcenı´ kostela) 1400 Plzenˇ, otevrˇenı´ stare´ synagogy 28. 10. 1500 Dy´sˇina, kostel Nejsveˇteˇjsˇ´ı Trojice a sv. Sˇimona a Judy, poutnı´ msˇe sv. U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny. 1. 10.

900 1800 900 1600 1900 1000 1730 1800 1700

ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsı´cˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsı´cˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 27. za´rˇ´ı, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 31. rˇ´ıjna, uza´veˇrka je 23. rˇ´ıjna. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 5 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).