Jak pracovat s lidmi, aby omezili

N° 8

METODIKA Marnie Engelander Ernie Lang Rob Lacy Richard Cash

Efektivní regulace užívání marihuany Jak pracovat s lidmi, aby omezili nebo přestali užívat konopí

NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI

Autoøi pùvodního vydání/ Marnie Engelander, Ernie Lang, Rob Lacy, Richard Cash Pøeklad/ Mgr. Jiøí Bareš Editoøi èeského vydání/ Mgr. Roman Pešek a MUDr. Viktor Mravèík Jazyková korektura èeského pøekladu/ PhDr. Alena Palèová

© Turning Point Alcohol and Drug Centre, 2002 ISBN pùvodního vydání v angliètinì 1 74001 078 7 © Vydal/ Úøad vlády Èeské republiky, 2010 1. vydání v jazyce èeském

ISBN 978-80-7440-041-4

Efektivní regulace užívání marihuany Jak pracovat s lidmi, aby omezili nebo pøestali užívat konopí Tato publikace je do èeského jazyka pøeloženým vydáním publikace Clinical Treatment Guidelines for Alcohol and Drug Clinicians. No. 6: Effective Weed Control – Working with people to reduce or stop cannabis use. Publikace byla pùvodnì vydána v Austrálii.

OBSAH Shrnutí

9

Vítáme vás

10

Podìkování

11

O organizaci Turning Point

12

1 ÚVOD

14

Prevalence užívání konopí v Austrálii

15

Užívání konopí ve státì Victoria

16

Syndrom závislosti na konopí

16

Poptávka po léèbì u uživatelù konopí

16

Rozsah a závažnost negativních dopadù užívání konopí

17

Konopí a psychózy

18

Konopí a øízení motorových vozidel

18

Konopí jako lék

19

Úèinnost strategií léèby užívání konopí

20

Vznik publikace Efektivní regulace užívání marihuany

22

Léèebné modely

22

2 APLIKAÈNÍ ZÁSADY

24

Komu jsou dané modely léèby urèeny

25

Integrovaná krátká intervence

25

Skupinová intervence

26

Fáze modelu zmìny

27

Prekontemplace

27

Kontemplace

27

Odhodlání

27

Akce

27

Udržování

27

Relaps

28

3 POKYNY PRO PRAXI

30

LÉÈEBNÝ MODEL 1: INTEGROVANÁ KRÁTKÁ INTERVENCE

32

Jednotlivé kroky integrované krátké intervence

33

1. krok: Moment prvního kontaktu a screeningu

33

2. krok: Rozesílání informací

34

3. krok: Jednorázové sezení

35

Jednotlivé kroky skupinové intervence

40

LÉÈEBNÝ MODEL 2: SKUPINOVÁ INTERVENCE

6

40

1. krok: Zhodnocení

41

2. krok: Orientaèní sezení

42

OBSAH 3: krok: Šest navazujících sezení v týdenních intervalech

43

4. krok: Doplòkové sezení (ètyøi týdny po šestém sezení)

52

4 KLINICKÉ PROSTØEDKY PRACOVNÍ ARCHY

54 55

PRACOVNÍ ARCH A: EVIDENCE UŽÍVÁNÍ KONOPÍ

56

PRACOVNÍ ARCH B: ZVAŽOVÁNÍ PRO A PROTI

57

PRACOVNÍ ARCH C: REGULACE UŽÍVÁNÍ MARIHUANY

59

PRACOVNÍ ARCH D: ROZPOZNÁVÁNÍ A ZVLÁDÁNÍ RIZIKOVÝCH SITUACÍ

61

PRACOVNÍ ARCH E: ODKLAD, ODVEDENÍ POZORNOSTI, ODPOR

63

I HAVE A CHOICE (Mám na vybranou)

64

PRACOVNÍ ARCH F: BAŽENÍ A NUTKÁNÍ

65

INFORMAÈNÍ ARCHY

66

1. VZOR ÚVODNÍHO DOPISU

67

2. JAK KONOPÍ PÙSOBÍ NA VAŠI PSYCHIKU A ORGANIZMUS?

68

3. JAK TO ZVLÁDNOUT BEZ KOUØENÍ

72

4. DETOXIKACE Z KONOPÍ

74

5. KONTROLOVANÉ UŽÍVÁNÍ KONOPÍ

76

6. PREVENCE RELAPSU

78

7. MINIMALIZACE ŠKOD

79

8. TIPY JAK LÉPE SPÁT

82

9. FÁZE MODELU ZMÌNY

84

10. KONTAKTNÍ INFORMACE NA SLUŽBY POSKYTUJÍCÍ PORADENSTVÍ A PODPORU

85

BIBLIOGRAFIE

86

7

Shrnutí Materiál Efektivní regulace užívání marihuany: Jak pracovat s lidmi, aby omezili nebo pøestali užívat konopí je souèástí publikaèní øady Metodické pokyny pro klinickou léèbu pøipravené støediskem pro problematiku alkoholu a drog1 Turning Point (Turning Point Alcohol and Drug Centre). Jedná se o jeden z prvních referenèních materiálù svého druhu, které byly doposud v Austrálii zpracovány. Reaguje na potøebu øešit nejednotný pøístup v léèbì uživatelù konopí a na nedostatek náležitì uplatòovaných standardù. Tato publikace seznamuje ètenáøe se dvìma modely léèby vytvoøenými organizací Turning Point, a sice integrovanou krátkou intervencí a skupinovým programem, které klinickým pracovníkùm nabízejí jakýsi standardizovaný rámec pro jejich práci. K obìma modelùm léèby je zpracována podrobná metodika. Oba terapeutické postupy jsou vhodné pro klienty vykazující závislostní užívání konopí bez dalších komplikací a mohou je provádìt rùzní pracovníci ve zdravotnických nebo sociálních službách v nejrùznìjších prostøedích. Publikace Efektivní regulace užívání marihuany má klinickým adiktologùm a dalším pracovníkùm ve zdravotní a sociální sféøe pomoci vytvoøit jednotnou koncepci, pøispìt ke zpracování evaluaèní metodiky sloužící k hodnocení léèby a zkvalitnit klinickou praxi pøi realizaci intervencí pro uživatele konopí. Tento metodický materiál je rovnìž zdrojem relevantních informací pro zodpovìdné èinitele v oblasti státní správy a péèe o veøejné zdraví, pedagogy a další osoby a subjekty, jichž se problematika léèby drogových závislostí týká. Publikace Efektivní regulace užívání marihuany èerpá z tuzemské i zahranièní literatury, z údajù poskytnutých poskytovateli služeb pro osoby závislé na alkoholu a/nebo drogách pùsobících ve státì Victoria, které disponují odpovídajícími zkušenostmi, z informací od klientù a dále ze dvou projektù realizovaných organizací Turning Point. Materiál poskytuje pøehled nejnovìjších poznatkù o užívání konopí a jeho dopadech na zdraví, jakož i praktické informace a soubor uživatelsky pøístupných pracovních a informaèních archù. Jako doplnìk k této publikaci je rovnìž možné si opatøit kapesní brožurku Efektivní regulace užívání marihuany: Návod pro všechny, kdo chtìjí omezit nebo pøestat užívat konopí. Jedná se o svépomocnou pøíruèku, jež má posloužit všem, kdo se nacházejí ve fázi, kdy se snaží skoncovat s užíváním drog nebo je omezit. Dá se využít v kombinaci s klinickou intervencí nebo i samostatnì jako referenèní materiál a pomùcka pro každého, kdo se snaží pøestat užívat konopí nebo toto užívání omezit. I když je publikace Efektivní regulace užívání marihuany cenným zdrojem informací sama o sobì, souèasná praxe léèby drogových závislostí využívá celou škálu intervencí. Z toho dùvodu, jakož i s ohledem na holistický pøístup pøi práci s lidmi, kteøí mají problémy s drogami,

1 Výraz „drogy“ se v této publikaci používá zamìnitelnì se spojeními „alkohol a drogy“ a „alkohol a jiné drogy“. Tímto termínem se rozumí tabák, alkohol, farmaceutické pøípravky na lékaøský pøedpis, nezákonné drogy a jakékoli chemické látky, které vyvolávají zmìnu psychiky a mohou být opakovanì užívány k navození takových stavù.

9

by se tento materiál mìl používat v návaznosti na další publikace, spadající do souboru Metodické pokyny pro klinickou léèbu. Doposud v této øadì vyšly následující tituly: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Hlavní zásady a postupy Motivaèní rozhovor Prevence relapsu Snižování rizik u klientù, kteøí pokraèují v užívání drog Intervence založené na kontrolovaném užívání drog Efektivní regulace užívání marihuany Práce s polyvalentními uživateli Aktivní udržování kontaktù s osobami, které pøedèasnì ukonèili léèbu Farmakoterapie pøi odvykacích stavech

Vítáme vás Vítáme vás na stránkách Metodických pokynù pro klinickou léèbu. Pracovníci støediska pro problematiku alkoholu a drog Turning Point vìøí, že tento soubor publikací se stane dùležitou pomùckou a zdrojem informací pro klinické adiktology. V dnešní dobì se hodnì mluví o „dobré praxi“. Podstatnì složitìjší je však pøijít na to, co tento výraz vlastnì znamená. Výsledky klinického výzkum jsou èasto publikovány v nejrùznìjších periodikách. Tyto výstupy, které se mnohdy nedostanou dál než na stránky odborných èasopisù, vypovídají o obtížích pøi šíøení výzkumných poznatkù a jejich následného uplatnìní v každodenní praxi. Kliniètí pracovníci nìkdy rozvíjejí svou vlastní praxi na základì kazuistik a zkušeností. Neustálé sledování výzkumných aktivit po celém svìtì a jejich následné zaèleòování do práce s klienty však èasto pøesahuje možnosti mnohých klinických pracovníkù a klinických organizací, jejichž zamìøením je praxe, nikoli výzkum. V reakci na poptávku po zdrojích aktuálních informací o léèbì drogových závislostí pro klinické pracovníky vydává organizace Turning Point soubor publikací pod názvem Metodické pokyny pro klinickou léèbu. Hlavní náplní èinnosti organizace Turning Point je propojování výzkumu, klinické praxe a vzdìlávání. Vìnujeme zvýšenou pozornost intervencím, o jejichž efektivitì vypovídají výsledky výzkumných studií („dobré praxe“), a následnì se snažíme urèit, zda je možné a praktické, aby se tyto postupy uplatòovaly pøi každodenní klinické práci s klienty. Naším pøedsevzetím je hledat nové pøístupy v léèbì. Dokud však nejsou k dispozici konkrétní dùkazy o nìjaké úèinnìjší metodì, dùslednì se držíme osvìdèených a zavedených postupù. Metodické pokyny pro klinickou léèbu jako produkt tohoto úsilí pøedstavuje kombinaci praktických a teoretických znalostí, které je možné podle potøeby pøizpùsobit specifikùm jednotlivých pracovních prostøedí. Tento soubor publikací

10

– je urèen odborným pracovníkùm rùzného zaøazení, – poskytuje praktické informace a mapuje i nejnovìjší teoretické poznatky, – je možné využít v mnoha rùzných prostøedích.

Práce obsažené v tomto souboru pojednávají o pøíkladech „dobré praxe“, známých v dobì jejich publikování. Není ovšem možné opomenout nejnovìjší poznatky, které by mìly být odpovídajícím zpùsobem zohledòovány. Doufám, že soubor publikací Metodické pokyny pro klinickou léèbu, a už jako celek, nebo jeho jednotlivé èásti, vám bude k užitku pøi vaší práci s lidmi, kteøí mají problémy s drogami.

Prof. Margaret Hamilton øeditelka Turning Point Alcohol and Drug Centre

Podìkování Materiál Efektivní regulace užívání marihuany je souèástí publikaèní øady Metodické pokyny pro klinickou léèbu, kterou pøipravilo støedisko pro problematiku alkoholu a drog Turning Point za finanèní podpory odboru pro léèbu drogových závislostí Ministerstva zdravotnictví a sociálních vìcí australského státu Victoria. Tento soubor publikací se podaøilo zpracovat díky spolupráci mnoha lidí, kteøí tomuto projektu ochotnì vìnovali svùj èas. Jejich pøínosu, a už ve formì odborných rad, námìtù nebo kritických pøipomínek, si velmi vážíme. Není možné se na tomto místì zmínit o všech spolupracovnících. Následující osoby a subjekty si nicménì zaslouží zvláštní podìkování autorù: – kolegové z organizace Turning Point, – odbor pro léèbu drogových závislostí Ministerstva zdravotnictví a sociálních vìcí australského státu Victoria, který poskytl finanèní prostøedky a další podporu pro zpracování této publikace, – Colleen Murphy a John Boyle za poskytnutí podrobných informací o programu skupinové léèby, realizovaném v komunitním zdravotním støedisku v Monash (Monash Community Health Centre) v letech 1992–1996, – profesor Roger Roffman z Washingtonské univerzity v USA za výstupy z workshopu, které vedl v organizaci Turning Point v roce 1997, – støedisko pro vzdìlávání a poradenství v oblasti drog v Manly, Nový Jižní Wales, za možnost použít výòatky z jejich pøíruèky Mulling it over (Bleeker a Malcolm, 1998),

11

– èlenové referenèních skupin, spoleènì s klinickými adiktology ze státu Victoria, za jejich trpìlivost a vytrvalost navzdory nárokùm, které na nì byly kladeny, – Janine Kirkbride, knihovnice australské nadace pro otázky drog (Australian Drug Foundation), a Di Piper, knihovnice australské rady pro alkohol a jiné drogy (Alcohol and Other Drugs Council of Australia), za jejich ochotu provádìt rešerše a poskytovat informace a rady. O organizaci Turning Point Organizace Turning Point se specializuje na problematiku alkoholu a drog. Jejím cílem je vést a podporovat rozvoj komunitních koncepcí a programù zamìøených na prevenci a minimalizaci rizik užívání alkoholu a drog. Aktivity organizace Turning Point v sobì spojují léèbu a poskytování podpùrných služeb s výzkumem, osvìtou a vzdìláváním. Tento pøístup k otázkám alkoholu a drog je koncipován tak, aby pùsobil na tøi hlavní oblasti: – rozšiøování a zkvalitòování léèebných a podpùrných služeb urèených pro osoby zasažené užíváním alkoholu a drog, – zvyšování odborné pøipravenosti pracovníkù pùsobících ve službách pro uživatele alkoholu a drog, – podporování postupného vytváøení kvalitních koncepcí a programù vycházejících z vìdecky podložených faktù.

Organizace Turning Point pùsobí v rámci rozsáhlé sítì místních, celostátních i mezinárodních služeb a disponuje proto komplexními znalostmi o problematice alkoholu a drog, jakož i o dalších pøidružených oblastech zdravotní a sociální péèe. Organizace Turning Point provádí svou èinnost ve spolupráci se státními orgány, sektorem služeb pro uživatele alkoholu a drog a dalšími pøíbuznými obory, odbornou veøejností, lidmi, jichž se užívání alkoholu a drog týká, jakož i ve spolupráci s širokou veøejností. Autoøi Metodických pokynù pro klinickou léèbu tak mají jedineènou pøíležitost èerpat z nejnovìjších klinických zkušeností, výzkumných poznatkù a vzdìlávacích a výcvikových materiálù. Jsou rovnìž ve výhodné pozici z hlediska možných konzultací s odbornými pracovníky, kteøí se vìnují poskytování klinické léèby.

12

Ú VOD

ÚVOD

Užívání konopí je v australské spoleènosti na vzestupu. Tento jev s sebou nese øadu otázek pro klinické pracovníky, výzkumníky i zodpovìdné èinitele ve státní správì, pøièemž v nemalé míøe tyto problémy zasahují oblast léèby. Publikace Efektivní regulace užívání marihuany poskytuje východisko pro zvýšení systematiènosti léèby prostøednictvím zavedení standardù a metodických pokynù. Pøes uplatòovaná opatøení sloužící k rozpoznání problému existující závislosti nejsou zatím pøíliš rozšíøené léèebné programy, které by se konkrétnì zamìøovaly na užívání konopí. Informace o úspìšnosti takových programù se obtížnì získávají. Nicménì spolehlivé informace o faktické i potenciální úspìšnosti intervencí zamìøených na léèbu užívání konopí, vèetnì její nákladové efektivnosti, mohou poskytnout dùležitá vstupní data pro úèely analýzy zdravotnické politiky a pøispìt k rozvoji úèinnìjších intervencí. Efektivní regulace užívání marihuany mùže poskytnout rámec pro provedení zevrubného zmapování léèby užívání konopí a posouzení jednotlivých intervenèních modelù. Povinností všech, kdo pracují s tìmito pokyny a využívají navrhované modely léèby, je vyhodnotit jejich užiteènost a pøispìt tìmito poznatky k pøípadnému budoucímu pøepracování tohoto materiálu.

Prevalence užívání konopí v Austrálii Konopí je v Austrálii nadále nejužívanìjší nezákonnou psychoaktivní drogou. Za posledních dvacet let došlo v užívání konopí k výraznému nárùstu; podíl dospìlých Australanù uvádìjících, že užili tuto drogu alespoò jednou za život, zaznamenal skokový nárùst z 12 % v roce 1973 na 28 % v roce 1985 a na 31 % v roce 1995 (Donnelly a Hall, 1994; Makkai a McAllister, 1998). Nejménì jedno užití konopí za život uvedla tøetina osob nad 14 let a 72 % osob z vìkové skupiny od 20 do 24 let. Více než polovina tìchto lidí však již buï s užíváním pøestala, nebo pokraèují v užívání, jehož frekvence je nižší než jednou týdnì. Sedm procent žen a 15 % mužù uvedlo, že užívají nejménì jednou týdnì, což je trend, který je bìžnìjší spíše u mladších vìkových skupin, zejména mezi 20–24letými (Donnelly a Hall, 1994). Pøi celostátním prùzkumu provádìném v roce 1998 uvedlo 11 % lidí ve vìku nad 20 let, že za pøedchozích 12 mìsícù užili konopí (Makkai a McAllister, 1998), což je èíslo, které se od roku 1988 v celostátním mìøítku v podstatì nemìní. Je tøeba poznamenat, že mnoho lidí užije konopí jen pøi nìkolika málo pøíležitostech. Mùže to být jednou nebo dvakrát, pøípadnì pøíležitostnì po dobu nìkolika mìsícù, a pak už nikdy. Je pravda, že nedošlo k žádnému markantnímu nárùstu v podílu lidí, kteøí pokraèovali v užívání konopí v letech 1985–1995, jež byly pøedmìtem výzkumu provádìného v australských domácnostech v rámci národní protidrogové strategie (National Drug Strategy Household Survey; Makkai a McAllister, 1998). Prevalence celoživotního i souèasného užívání konopí (v rámci uplynulých 12 mìsícù) je vyšší u mužù než u žen. Bowman a Sanson-Fisher (1994) zjistili celoživotní užívání konopí u 47 % mužù a u 31 % žen. Podíl mužù, kteøí uvádìli, že užili konopí za posledních 12 mìsícù, èinil 21 % oproti 10 % žen.

15

1

1

ÚVOD

Užívání konopí ve státì Victoria Míra prevalence celoživotního i souèasného užívání konopí ve státì Victoria je srovnatelná s celostátními statistikami. Také profil uživatelù konopí z hlediska vìku a pohlaví je podobný. Stejnì jako v dalších státech, i uživatelé drog ve Victorii uvádìjí, že konopí je snadno dostupné a má vysokou potenci. Hlavní zdroj informací o prevalenci užívání konopí ve státì Victoria pøedstavují výsledky tøí výzkumných studií: prùzkum provádìný v domácnostech v rámci národní protidrogové strategie (National Drug Strategy Household Survey, 1996), prùzkum zamìøený na užívání drog ve státì Victoria, provádìný v domácnostech (Victorian Drug Household Survey, 1995), a celostátní prùzkum realizovaný v roce 1994 (Bowman a Sanson-Fisher, 1994). Urèité údaje, týkající se léèby, je možné získat z databáze ADIS (Alcohol and Drug Information System). Napøíklad v letech 1996/1997 uvádìlo 11 % všech klientù zaøízení pro uživatele návykových látek ve státì Victoria, že konopí pøedstavovalo jejich primární problém s drogami (Victorian Department of Human Services (DHS), 1997).

Syndrom závislosti na konopí V rámci posledních klinických a epidemiologických studií, realizovaných za použití standardizovaných diagnostických kritérií, byly shromáždìny dùkazy o existenci syndromu závislosti na konopí. Tento syndrom je charakterizován poruchou èi ztrátou kontroly nad užíváním konopí, kognitivními a motivaèními deficity narušujícími pracovní èinnost, studium a sociální vztahy, jakož i dalšími problémy, mezi nìž patøí snížené sebevìdomí a deprese (Budney, Kandel, Cherek et al., 1997; WHO, 1997). Ukazuje se, že stejnì jako u jiných psychoaktivních drog je riziko rozvoje závislosti nejvìtší u osob, které konopí užívají dennì. Uvádí se, že pøibližnì polovina osob užívajících konopí každodennì si na této látce vypìstuje závislost (Anthony a Helzer, 1991, citováno v WHO, 1997). Je navíc zøejmé, že závislost souvisí s èastým intenzivním užíváním po delší èasové období (Budney et al., 1997).

Poptávka po léèbì u uživatelù konopí V letech 1985-1995 došlo k významnému navýšení míry dlouhodobého užívání konopí (Makkai a McAllister, 1998). Objevují se názory, že rozpor mezi odhadovanou prevalencí v populaci a relativnì nízkými poèty uživatelù konopí vyhledávajících léèbu mùže vypovídat o vysoké míøe vymizení negativních následkù užívání i pøi absenci léèby. Nelze však vylouèit ani nedostateènou motivaci vyhledat odbornou pomoc a s užíváním pøestat (Roffman, Klepsch, Wertz et al., 1993; Stephens, Roffman a Simpson, 1993).

16

ÚVOD

Problémy související s užíváním konopí se navíc mohou projevit až po delší dobì. Na základì nezávazných informací, pocházejících ze tøí léèebných zaøízení pro uživatele konopí, která v roce 1996 pùsobila v Melbourne, bylo možné konstatovat, že vìtšina klientù žádajících o léèbu užívala konopí dlouhodobì, èasto a ve velkých dávkách, naèež se u tìchto lidí zaèaly objevovat zdravotní a sociální problémy a své užívání pøestávali zvládat (Engelander, Kellehear, Lang et al., 1997). Vìtšina klientù, kteøí se v poslední dobì zapojili do programu pro uživatele konopí, realizovaného organizací Turning Point, byla považována za dlouhodobé intenzivní uživatele s ohledem na skuteènost, že již užívali konopí nejménì 10 let.

Rozsah a závažnost negativních dopadù užívání konopí Negativní dopady spojované s užíváním konopí jsou pøedmìtem zájmu mnoha výzkumných aktivit. Užiteèné výstupy nabízejí zejména souhrnné práce publikované Svìtovou zdravotnickou organizací (WHO, 1997) a autorským kolektivem Hall, Solowij a Lemon (1995). Studie WHO hovoøí o potøebì dalšího výzkumu v oblasti chronických nežádoucích úèinkù užívání konopí a relativní úèinnosti kanabinoidù pøi lékaøském využití. Hall, Solowij a Lemon (1995) provedli zevrubnou analýzu studií zabývajících se zdravotními a psychickými následky užívání konopí. V tomto pøehledu vymezili množství akutních a chronických úèinkù a zároveò nastínili nìkolik potenciálních terapeutických øešení. Následující tabulka uvádí pøehled aktuálních poznatkù týkajících se nežádoucích úèinkù užívání konopí a skupin osob, u nichž se pøedpokládá zvýšené riziko pùsobení tìchto úèinkù. Tabulka 1: Pøehled nežádoucích úèinkù užívání konopí a vymezení rizikových skupin akutní úèinky

poruchy pozornosti, pamìti a psychomotorických funkcí pøi intoxikaci zvýšené riziko dopravní nehody, pokud osoba øídí pod vlivem konopí v kombinaci s alkoholem zvýšené riziko psychotických symptomù u osob, kteøí jsou k nim náchylnìjší v dùsledku výskytu psychózy v osobní nebo rodinné anamnéze

nejpravdìpodobnìjší chronické úèinky

chronická bronchitida a histopatologické zmìny, jež mohou být pøedchùdcem rozvoje zhoubných onemocnìní syndrom závislosti na konopí charakterizovaný neschopností abstinovat od konopí nebo kontrolovat jeho užívání mírné poruchy pozornosti a pamìti, které pøetrvávají po dobu uživatelovy chronické intoxikace a mohou i nemusí vymizet po delším období abstinence

možné nežádoucí úèinky

zvýšené riziko rakoviny ústní dutiny, hltanu a jícnu; leukemie u dìtí vystavených konopí in utero horší studijní výsledky u dospívajících a nižší výkonnost u dospìlých v profesích kladoucích vysoké nároky na kognitivní dovednosti

17

1

1

ÚVOD

skupiny vystavené – u dospívajících s dlouhodobì špatným školním prospìchem, kteøí zároveò zaèínají s užíváním konopí již pøed patnáctým rokem života, hrozí zvýšené vyššímu riziku riziko, že budou užívat i jiné nezákonné drogy a že si vytvoøí na konopí zápùsobení nežádoucích úèinkù vislost (závislostní užívání bìhem dospívání mùže mít dopad na emocionální vývoj a utváøení vlastní identity, což jsou v tomto vìku zásadní momenty) – ženy, které pokraèují v kouøení konopí i bìhem tìhotenství, zvyšují riziko nízké porodní váhy svého dítìte – lidé s astmatem, bronchitidou, rozedmou, schizofrenií nebo závislostí na jiných drogách si užíváním konopí mohou svùj stav zhoršit ZDROJ: HALL a SOLOWIJ, 1998

Konopí a psychózy Hall a Solowij (1998) uvádìjí, že nejistota ohlednì nežádoucích zdravotních úèinkù akutního a chronického užívání konopí, jakož i potøeba tuto skuteènost zdùrazòovat, neznamená, že by lékaøi a kliniètí pracovníci nemìli svým klientùm také udìlovat rady. Tyto rady by se mìly týkat otázek, jako jsou rizika poškození dýchacího traktu v dùsledku dlouhodobého kouøení konopí, která se ještì výraznì zvyšují s kouøením tabákových výrobkù, zvýšené riziko závislosti u každodenních uživatelù, možnost lehkých kognitivních poruch u klientù, kteøí užívají konopí pravidelnì po dobu nìkolika let, a možnost dopravní nehody po užití konopí, kdy dané riziko ještì stoupá, pokud se na intoxikaci podílí alkohol i konopí souèasnì. Jednou z nejdiskutabilnìjších oblastí v souvislosti se zdravotními aspekty užívání konopí je problematika psychóz. Na základì analýzy ovìøených faktù týkajících se souvislostí mezi konopím a psychózou bylo konstatováno (Hall, 1998), že hypotéza o intenzivním užívání jako pøíèinì psychózy má jisté opodstatnìní. Takové pøípady jsou však vzácné a mohou obnášet již existující, by dosud nespecifikované, predispozice. Více objektivních skuteèností hovoøí ve prospìch hypotézy, že konopí mùže exacerbovat schizofrenii. Není sice jisté, zda užívání konopí ve skuteènosti podnìcuje rozvoj schizofrenie, nicménì považuje se to za pravdìpodobné u osob, které mají k tomuto onemocnìní dispozici s ohledem na pozitivní rodinnou anamnézu. V souvislosti s psychózou Hall (1998) doporuèuje, aby se zdravotnická zaøízení zamìøila na osoby se schizofrenií, které užívají konopí a jiné drogy, vèetnì alkoholu, a formou poradenství se je snažila pøivést k abstinenci. Pokud to nebude možné, je tøeba na klienty apelovat, aby užívání drog alespoò omezili.

Konopí a øízení motorových vozidel Podrobný výzkum vlivu konopí na øízení motorových vozidel provedl Robbe (1994). Cílem tohoto výzkumu bylo urèit vztah „dávka-odezva“ (dose-response relationship) pro konopí a objektivnì a subjektivnì pomìøované aspekty „skuteèného“ øízení za podmínek bìžného silnièního provozu.

18

ÚVOD

Výsledky odpovídaly zjištìním z pøedchozím testù provedených na simulátorech øízení a uzavøených tratích, tj. že vysoká dávka konopí významnì, by nikoli dramaticky, snižuje schopnost øídit motorové vozidlo. Tento negativní efekt ovšem nepøedèil výsledek zjištìný u øidièe s obsahem 0,8 ‰ alkoholu v krvi. Malá dávka konopí pak nepoznamenala schopnost øídit vozidlo v mìstském provozu v takové míøe jako 0,4 ‰ alkoholu v krvi. K podobným výsledkùm se dospìlo pøi porovnání schopnosti øídit vozidlo po užití bìžnì pøedepisovaných lékù. Robbeho studie potvrzuje zjištìní pøedchozích výzkumù, z nichž vyplývá, že v porovnání s užitím jiných drog jsou lidé po vykouøení konopí za volantem opatrnìjší a jsou schopni pøi øízení lépe kompenzovat jeho nepøíznivé úèinky. Vìtšinou totiž nepøíznivé úèinky konopí pøeceòují a podle možností se je tak snaží eliminovat. Mohou napøíklad vìnovat vìtší úsilí jednotlivým úkonùm a/nebo si nechávat vìtší odstup od dalších úèastníkù silnièního provozu a/nebo jet pomaleji. Pøestože nežádoucí úèinky konopí na schopnost øídit vozidlo jsou relativnì malé, Robbe zdùrazòuje, že v øadì situací mùže být øízení pod vlivem konopí nebezpeèné. Patøí sem nepøedvídané okolnosti, za nichž jsou kladeny zvýšené nároky na schopnost øidièe vyhodnotit situaci, dlouhé jednotvárné øízení, nebo je-li konopí užito v kombinaci s jinými drogami.

Konopí jako lék Role konopí v moderní terapeutice je nejednoznaèná. Podle názorù øady lidí je konopí úèinné v tìchto oblastech: – – – – – – –

tlumení bolesti a svalových køeèí, zlepšení spánku, pomùcka pøi odvykacím stavu u opiátù, snižování úzkosti, potlaèování zvracení, anorexie a deprese u poruch souvisejících s AIDS, pùsobení jako antiemetikum pøi chemoterapii, léèba roztroušené sklerózy.

Tato tvrzení jsou vesmìs hypotetická a nejsou podložena žádnými jednoznaènými vìdeckými dùkazy, pøípadnì vycházejí z výzkumu provádìného na zvíøatech (British Medical Journal, 1998; Gowing, Ali, Christie a White, 1998; Matthews, 1998; Warden, 1998a a 1998b). Urèité skuteènosti také vypovídají o tom, že THC snižuje intraokulární tlak a navozuje bronchodilataci. Nejsou však k dispozici žádná ovìøená fakta svìdèící o jeho úèinnosti pøi léèbì glaukomu nebo astmatu (British Medical Journal, 1998). Zdá se, že studie provádìné se zvíøaty a menší humánní studie poskytly doposud dostatek pøedbìžných dùkazù o potenciálním terapeutickém pøínosu, které opodstatòují další výzkum

19

1

1

ÚVOD

(Gowing et al., 1998). Britská lékaøská spoleènost (British Medical Association) doporuèila testování terapeutického využití kanabinoidù prostøednictvím realizace kontrolovaných klinických hodnocení (British Medical Journal, 1998; Warden, 1998a), pøièemž vìdecko-technický výbor britské Snìmovny lordù doporuèil pøistoupit k provádìní tìchto studií jako k „neodkladné záležitosti“ (Matthews, 1998). Spojené státy nedávno potvrdily svùj obezøetný postoj vùèi konopí, když nejvyšší soud rozhodl v neprospìch lékaøského využití konopí v nìkolika amerických státech (Reuters Health, New York, 15 May 2001).

Úèinnost strategií léèby užívání konopí Pøestože v poslední dobì došlo k nìkterým významným zmìnám v názorech na nejvhodnìjší léèbu pro uživatele konopí, programù zamìøených na tento typ léèby není mnoho. Ve výsledku se èasto spoléhá na to, že tito klienti mají vìtší zázemí ve svém osobním životì a zároveò stabilnìjší sociální a ekonomické pomìry, a ménì tak u nich tudíž dochází k pøedèasnému ukonèení léèby. Ti, kteøí v léèbì setrvají, vykazují nejvyšší úspìšnost (Roffman et al., 1993; Stephens, Wertz a Roffman, 1993). Pøi léèbì závislosti na konopí se využívají rùzné strategie. Patøí mezi nì psychoterapie, kognitivní restrukturalizace a prevence relapsu, poradenství, sociální podpora a nácvik dovedností, edukace a v nìkterých pøípadech pak abstinenènì orientované programy na bázi 12 krokù (Miller, Gold a Pottash, 1989; Zweben a O’Connell, 1988). Pravdìpodobnì nejrozšíøenìjší intervence, prevence relapsu, využívá kognitivnì-behaviorální terapii, jejímž cílem je vybavit klienty dovednostmi, které jim pomohou vyhnout se relapsu (viz Metodické pokyny pro klinickou léèbu – Prevence relapsu). Mezi stoupence tohoto pøístupu patøí pøední odborníci v oboru, ve Spojených státech napø. Roffman a kol. (Roffman, Klepsch, Wertz et al., 1993). Uplatòuje jej také Národní støedisko pro výzkum problematiky drog a alkoholu (National Drug and Alcohol Research Centre) v Sydney (Rees, Copeland, Swift a Hall, 1997). Poèet strategií využívaných k léèbì závislosti na konopí je sice vysoký, ale míra jejich efektivity je nejasná a mnoho vìcí je ještì tøeba doøešit. Není možné provést pøesné porovnání rùzných léèebných režimù. Opakovanì totiž dochází k používání rozdílných evaluaèních metod (Heather a Tebbutt, 1989). Nìkterá mìøítka se napøíklad dají uplatnit jen u urèitých typù konopí, napø. s nízkým obsahem delta-9-tetrahydrokanabinolu (THC), nebo u kategorií jednotlivých uživatelù. Ještì èastìji se stává, že se rùzné léèebné ukazatele užívají kombinovanì, což hodnocení výsledkù léèby znesnadòuje. Problémy, s nimiž se skupiny i jednotlivci setkávají v psychické, fyziologické a sociální rovinì, se totiž mohou znaènì lišit. Na zasedání k problematice drogové závislosti, konaném v roce 1966, se Roffman a Stephens zmiòovali o nedostateèném výzkumu v oblasti léèby užívání konopí (Budney et al., 1997).

20

ÚVOD

Konstatovali tehdy, že oni sami se podíleli na jediných dvou kontrolovaných klinických studiích zabývajících se tímto tématem (Stephens, Roffman a Simpson, 1993, 1994): – Jedna studie ovìøovala úèinnost modelu prevence relapsu ve srovnání s modelem sociální podpory. Mezi tìmito dvìma formami léèby nebyly zjištìny žádné významné rozdíly. Nicménì model prevence relapsu vykazoval urèité slibné výsledky z hlediska abstinence a nižší míry užívání bìhem dvanáctimìsíèní katamnézy. Dospìlo se mimo jiné k dùležitému závìru, že osoby, které vyhledají pomoc ve snaze pøestat s užíváním konopí, mohou tohoto cíle dosáhnout pøi minimální míøe intervence (Stephens, Roffman a Simpson, 1993). Tento pøístup byl zakomponován do jejich druhé studie. – Druhý výzkumný projekt byl koncipován jako randomizovaná kontrolovaná studie pracující se tøemi skupinami. Patøily sem (a) skupina zamìøená na podporu prevence relapsu (celkem 14 sezení v prùbìhu ètyø mìsícù), (b) jednorázová intervence u problémových uživatelù alkoholu spoèívající v individuálním zhodnocení na základì prohlídky a motivaèního rozhovoru a (c) kontrolní skupina sestávající z lidí na èekací listinì, u nichž došlo k odložení zaèátku léèby až o ètyøi mìsíce. Byla uèinìna dvì zajímavá zjištìní. Za prvé, v rámci katamnestického sledování rùzné délky nevykazovaly skupiny (a) a (b) žádné rozdíly v hodnotách týkajících se abstinence, poètu dnù, kdy užívali, nebo problémù s užíváním. Za druhé, u skupiny osob v poøadníku na léèbu bylo zaznamenáno významné omezení užívání konopí bìhem èekací doby. Závìrem bylo konstatováno, že u osob, které jsou dostateènì motivovány ke zmìnì, je minimální intervence nákladovì efektivnìjší alternativou (Stephens, Roffman a Simpson, 1994).

Slibný výsledek zaznamenaný u koncepce minimální intervence však nebyl potvrzen následnou studií realizovanou v Novém Jižním Walesu. Grenyer, Solowij a Peters (1997) v rámci této studie porovnávali výsledky léèby užívání konopí spoèívající v intenzivní individuální psychoterapii (16 sezení) a jednorázových konzultací, pøi nichž bylo klientovi poskytnuto motivaèní poradenství a svépomocná pøíruèka. Údaje získané pøi ètyømìsíèní katamnéze ukázaly, že dvìma tøetinám osob ze skupiny, která absolvovala intenzivní terapii (16 sezení), se podaøilo pøestat s užíváním konopí, zatímco u skupiny osob, které prošly jednorázovými konzultacemi, to bylo pouze 10 %. Je zajímavé, že 50 % osob z druhé skupiny již pøed zaèátkem ètyømìsíèní katamnézy konopí neužívalo, ale pouze nìkolik z nich bylo schopno tento stav udržet. Jako první vysvìtlení tìchto protikladných výsledkù se nabízí skuteènost, že Stephens et al. (1994) mìøili pokles v užívání, èehož lze pomìrnì snadno dosáhnout, zatímco Grenyer se svými kolegy (1997) mìøili abstinenci. Mezi další faktory, kterými je možné vysvìtlit rozdílné výsledky, patøí charakteristiky jednotlivých klientù a typ intervence. Stephens et al. (1994) napøíklad uplatòovali dvì krátká sezení zamìøená na motivaèní rozhovor a strategie zvládání; na druhé sezení pak klienti mìli pøivést nìjakou blízkou osobu. Grenyer et al. (1997) oproti tomu uplatòovali pouze jedno sezení postavené na motivaèním rozhovoru a pøedání svépomocné pøíruèky.

21

1

1

ÚVOD

První program zamìøený na léèbu užívání konopí ve státì Victoria realizovalo v letech 1992–1997 komunitní zdravotní støedisko v Monash. Jednalo se o skupinový program vycházející ze zásad minimalizace rizik. Byl založen na psychodynamickém a psychosociálním pøístupu se zamìøením na kognitivnì-behaviorální terapii spoèívající v rozpoznávání „hlasu závislosti“. V rámci evaluace provádìné klinickými pracovníky pøed intervencí a po jejím skonèení bylo zjištìno, že 75 % klientù dodrželo své léèebné cíle po dobu následujících šesti mìsícù (Murphy a Boyle, 1997). Tyto výsledky však nikdy nebyly oficiálnì publikovány a nemohly být proto zhodnoceny odbornou veøejností. S ohledem na úspìšnost monashského programu, co se týèe délky dosaženého efektu a výsledkù léèby, byly nìkteré jeho prvky použity pro první studii léèby realizované v letech 1996–1997 organizací Turning Point (Engelander, Kellehear, Lang et al.,1997). Konkrétnì byly v rámci projektu organizace Turning Point zakomponovány do skupinového modelu (viz Léèebný model 2 ve druhé èásti).

Vznik publikace Efektivní regulace užívání marihuany Mezi hlavní faktory, které pøispìly ke zpracování publikace Efektivní regulace užívání marihuany, patøily: – – – –

potøeba uplatnìní pøístupu minimalizace rizik, který není nutnì orientován na abstinenci, možnost modelu relativnì nákladovì efektivní služby, snaha doporuèit vhodné metody popsané v australské a zahranièní literatuøe, potøeba pøedávat klinické zkušenosti klinických pracovníkù v oblasti alkoholových a drogových závislostí, – potøeba podìlit se o zkušenosti a výsledky z výzkumu intervencí realizovaného organizací Turning Point – Evaluace dvou typù léèebných intervencí u klientù, kteøí sami sebe definovali jako problémové uživatele konopí (An Evaluation of Two Cannabis Treatment Interventions with Self-defined Problem Cannabis Users, 1997) a Zpráva o jednorázové intervenci u klientù, kteøí sami sebe definovali jako problémové uživatele konopí (Report on a Single Session Intervention with Self-defined Problem Cannabis Users, 1998).

Léèebné modely Na základì výše uvedených faktorù vytvoøila organizace Turning Point dva léèebné modely – integrovanou krátkou intervenci a postup založený na práci se skupinou. Tyto intervence jsou vhodné pro klienty, jejichž užívání konopí není provázeno dalšími komplikacemi a mohou je realizovat odborníci rùzného zaøazení v mnoha modalitách zdravotní a sociální péèe. Tyto dva doporuèované modely reflektují souèasnou praxi, témata, jimiž se zabývá recenzovaná literatura, a zkušenosti získané z klinických hodnocení. Metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií, tedy jakýsi „zlatý standard“, který se obvykle uplatòuje na metodiku lékaøské péèe, však zatím u léèby užívání konopí není možná. Uvádìné dva modely je možné pøijmout za pøíklad dobré praxe až poté, co budou zavedeny a vyhodnoceny specializovanými pracovišti, zabývajícími se problematikou užívání drog a praktickými lékaøi.

22

ÚVOD

Tyto modely nejsou jedinými nebo nezbytnì optimálními intervencemi ve všech pøípadech. Nelze pouštìt ze zøetele ani další modely, napø. využívání svépomocných skupin nebo dlouhodobìjší psychodynamické terapie. Úèinnost dalších možných øešení, jakým je napø. svépomocný pøístup, je sice nutné dále zkoumat, než budou moci být s dùvìrou doporuèeny jako hlavní léèebné modely, ale každopádnì je možné je považovat za doplnìk integrované krátké intervence i postupu založeného na práci se skupinou.

23

1

A PLIKAÈNÍ ZÁSADY

APLIKAÈNÍ ZÁSADY

Materiál Efektivní regulace užívání marihuany popisuje komplexní intervenci vycházející z øady stìžejních pøístupù uplatòovaných pøi léèbì uživatelù drog. Patøí sem vše od kognitivnì-behaviorální terapie, zejména prevence relapsu, motivaèního rozhovoru a fází a procesù zmìny, pøes psychoedukaèní strategie až po kontrolované užívání drog a minimalizaci rizik (viz Metodické pokyny pro klinickou léèbu – Prevence relapsu, Motivaèní rozhovor, Intervence založené na kontrolovaném užívání drog, Snižování rizik u klientù, kteøí pokraèují v užívání drog). Ovìøování integrované krátké intervence provedené organizací Turning Point prokázalo, že strategická kombinace tìchto prvkù léèby mùže být zdrojem úspìšné intervence. Mezi další faktory, které mohou kliniètí pracovníci rovnìž využít, zejména pøi integrované krátké intervenci, patøí: – psychoterapie – k propojení rùzných prvkù léèby, – empatie – vytvoøení konstruktivního terapeutického vztahu není možné bez toho, aby kliniètí pracovníci vstøícnì a s porozumìním reagovali na klientovy postoje, – podpora – s ohledem na výsledky evaluace integrované krátké intervence realizované ve Spojených státech (Roffman et al., 1993) se doporuèuje, aby se na procesu léèby podílela nìjaká osoba, která je prùbìžnì schopna klienta povzbuzovat a být mu oporou.

Kliniètí pracovníci musí dát klientovi možnost, aby zvážil výhody a nevýhody pøizvání nìjaké další osoby, která by mu mìla být zdrojem podpory, jakož i výhody a nevýhody osobních charakteristik takového èlovìka. Nemusí být napøíklad ideální pøizvat osobu, jež má sama problémy s drogami. Osoba, jež má být klientovi oporou, musí umìt naslouchat a být pøipravena klienta podporovat v dosahování cílù, které si stanovil. Kliniètí pracovníci by mìli vymezit roli této osoby hned na poèátku sezení. Pokud má být zdrojem podpory partner(ka) klienta, je dùležité, aby se vìnovala pozornost výhradnì programu sezení a nedocházelo k jeho narušení vztahovými konflikty. Ke konci sezení je možné probrat uzavøení konkrétní dohody o poskytování podpory, v jejímž rámci by bylo stanoveno, jakým zpùsobem mùže být daná osoba prùbìžnì nápomocna.

Komu jsou dané modely léèby urèeny Tyto intervence nejsou vhodné pro osoby se silnou závislostí na konopí, které se zøejmì neobejdou bez odvykacího programu, nebo pro osoby, které se soubìžnì potýkají s psychiatrickými problémy. Integrovaná krátká intervence Jednorázová integrovaná krátká intervence, spoèívající v jednom sezení, je nejvhodnìjší pro osoby s následujícími charakteristikami: – samy sebe oznaèují za problémové uživatele konopí, – mírné problémy související s užíváním konopí,

25

2

2

APLIKAÈNÍ ZÁSADY

nízká až støední míra závažnosti užívání, zvýšená míra kontroly, motivace ke zmìnì, partner(ka) konopí nekouøí, pøípadnì existence konkrétní blízké osoby, která funguje jako motivaèní faktor ke zmìnì chování, – žádná nebo minimální pøedchozí léèba. – – – –

Tato intervence nemusí být vhodná pro osoby, které vykazují: labilní duševní zdraví, chronickou depresi/úzkostnou poruchu, hluboce zakoøenìnou dlouhodobou psychosociální dysfunkci, kognitivní poruchy, chronické, dlouhodobé, závislostní, silné užívání - tìmto uživatelùm zpravidla pomáhají intenzivnìjší, prùbìžné individuální nebo skupinové intervence. Integrovaná krátká intervence však mùže být pro tuto skupinu klientù užiteèná v pøípadì omezené dostupnosti specializovaných služeb, nebo pokud klient vykazuje rezistenci vùèi úèasti na dlouhodobìjší léèbì, – omezenou gramotnost a nulovou dostupnost odpovídajících možností podpory - dùležitou souèástí intervence je využití pracovních archù pro klienta, jež jsou urèeny k vypracování a zdokumentování osobních strategií k dosažení zmìny, a to jak pøi jednorázovém sezení, tak jako materiál, který si klienti mohou odnést s sebou domù. U klientù s omezenou gramotností bude zøejmì nutné operativnì zareagovat a využít k prezentování pøíslušné problematiky napøíklad audio nebo video nahrávku, pøípadnì pomoc osoby, která má být danému klientovi zdrojem podpory, – nízkou motivaci ke zmìnì. – – – – –

Skupinová intervence Skupinová intervence mùže být užiteèná pro klienty s následujícím charakteristikami: – – – – – –

sami sebe oznaèují za problémové uživatele konopí, mírné problémy související s užíváním konopí, nízká až støední míra závažnosti užívání, zvýšená míra kontroly, motivace ke zmìnì, partner(ka) konopí nekouøí, pøípadnì existence konkrétní blízké osoby, která funguje jako motivaèní faktor ke zmìnì chování, – žádná nebo minimální pøedchozí léèba.

Pøínosem by nebyla pro osoby, které vykazují: – silnou psychopatologii, – chronickou depresi/úzkostnou poruchu, – problémy s labilním duševním zdravím,

26

APLIKAÈNÍ ZÁSADY

– kognitivní poruchy, – malou nebo nulovou motivaci docílit zmìny v užívání konopí.

Je také tøeba zvážit vìk potenciálních èlenù skupiny. Tuto otázku je nutné øešit pøípad od pøípadu, když chceme posoudit, zda je vhodné zaøadit spoleènì mladší a starší osoby do jedné skupiny. Skupinová intervence bude zøejmì pøínosnìjší pro dlouhodobé intenzivní uživatele konopí, nicménì klinický pracovník musí nejprve posoudit, zda je užiteèné smíchat osoby vykazující rùznou míru užívání.

Fáze modelu zmìny Cenným nástrojem pøi práci s uživateli konopí je technika motivaèního rozhovoru. Zamìøuje se na fáze a procesy zmìny na základì modelu, jehož autory jsou Prochaska a DiClemente (1982, 1984, 1986). Tato problematika je podrobnì popsána v materiálu Metodické pokyny pro klinickou léèbu - Hlavní zásady a postupy. Je dùležité, aby si uživatelé konopí urèili, v jaké fázi se z hlediska svého užívání drog nacházejí. Informaèní arch 9. Fáze zmìny obsahuje diagram znázoròující 6 fází zmìny. Prochaska a DiClemente definují jednotlivé fáze zmìny takto: Prekontemplace V tomto bodì nejsou osoby motivovány k uskuteènìní zmìny ve svém užívání drog. Tyto osoby vìtšinou nesdílejí obavy druhých lidí, že jejich užívání drog v každém pøípadì pøedstavuje problém. Pozitivní pøínos užívání drog pro nì pøevažuje nad jakýmikoli negativními dùsledky. Neuvažují o zmìnì. Kontemplace Osoby, které zvažují zmìnu, obvykle vnímají dvì stránky svého užívání drog. Užívání drog jim na jedné stranì pøináší vzrušení a požitek, na druhé stranì má však své stinné stránky. Osoby nacházející se ve fázi kontemplace nedìlají nic jiného, než že pøemýšlejí o uskuteènìní zmìny ve svém užívání drog, ale u tìchto myšlenek také zùstává. Odhodlání Tato fáze je charakteristická pro osoby, které se rozhodly, že je èas na zmìnu a že tento èas právì nadešel. Je zjevné, že negativní stránky užívání drog pøevažují nad jeho pozitivy. Akce Osoby nacházející se v této fázi aktivnì usilují o dosažení zmìny ve svém užívání drog. Udržování Osoby úspìšnì dosáhly zmìny ve svém užívání drog a jsou schopny je po urèitou dobu udržet. Pøedpokládá se, že pro dosažení této fáze je nutné udržet zmìnu v užívání drog po dobu od šesti do dvanácti mìsícù. Aby mohli být bývalí uživatelé považováni za osoby, které již ne-

27

2

2

APLIKAÈNÍ ZÁSADY

užívají a které se oprostily od svého pøedchozího životního stylu, musejí v této fázi setrvat až pìt let. Relaps Jako relaps se oznaèuje fáze, kdy se nìkteøí lidé dostanou do problémù a vrátí se k pøedchozím vzorcùm užívání drog. K relapsu mùže dojít v kterékoli fázi cyklu a èlovìk se zároveò mùže vrátit do kterékoli z ostatních fází.

28

P OKYNY PRO PRAXI

POKYNY PRO PRAXI

Vzhledem k nárùstu užívání konopí, ke kterému ve státì Victoria (Austrálie) došlo za posledních 20 let, je pravdìpodobné, že poroste i poptávka po léèbì užívání této látky. Pomoc nejèastìji vyhledávají dlouhodobí uživatelé. Jednotlivým zaøízením se bude na tuto poptávku daøit efektivnì reagovat, pokud budou vytváøet modely léèby založené na následujících prvcích: – krátká intervence spoèívající ve zhodnocení, motivaèním rozhovoru a poskytnutí svépomocných prostøedkù (viz napøíklad Léèebný model 1 v této èásti), – model sociální podpory, – metodika skupinové terapie uplatòující prevenci relapsu a kognitivnì-behaviorální pøístup (viz napøíklad Léèebný model 2 v této èásti), – možnost doporuèit klienty k intenzivní psychoterapii, – zajištìní podpory okolí a dostupnosti svépomocných skupin.

Alternativnì je možné léèebný model pojmout jako kombinaci výše uvedeného, napø. postup založený na práci se skupinou mùže zahrnovat prvek sociální podpory. V podmínkách vìtšiny léèebných zaøízení však bude mít léèba pravdìpodobnì formu intenzivního procesu, který øeší rùzné klientovy problémy a pøedstavuje základ pro hodnocení klientova pokroku a pøípadné pøenastavení léèebných priorit. V následujících èástech jsou podrobnì popsány dva léèebné modely vypracované australskou organizací Turning Point – integrovaná krátká intervence a skupinová intervence.

31

3

3

POKYNY PRO PRAXI

LÉÈEBNÝ MODEL 1 INTEGROVANÁ KRÁTKÁ INTERVENCE Integrovaná krátká intervence pro uživatele konopí byla organizací Turning Point vypracována ve snaze o poskytnutí komplexního a standardizovaného souboru metodických pokynù pro léèbu uživatelù konopí. Tato léèba je nejvhodnìjší pro osoby, které si sami uvìdomují, že jim jejich užívání konopí zpùsobuje mírné problémy, jsou motivovány ke zmìnì, mají partnera/partnerku, kteøí konopí nekouøí, pøípadnì je nìjaká jiná osoba podporuje v tom, aby dosáhly zmìny ve svém chování. Jednorázové sezení je samostatná intervence, která má klientùm poskytnout pøíležitost, aby si zformulovali cíle, jichž chtìjí ve vztahu k užívání konopí dosáhnout, a stanovili si plán, jak zmìny ve svém chování dosáhnout. Pro nìkteré klienty bude jednorázové sezení spoleènì s poskytnutím individuálních pracovních listù a informací dostaèující. U dalších bude nutná obsáhlejší léèba zahrnující další individuální a/nebo skupinové poradenství. Integrovaná krátká intervence je založena na teoretickém výzkumu a praktických zkušenostech. Její teoretický základ tvoøí následující zdroje: – Vývojová teorie, která klade dùraz na zásady krátké psychoterapie (Zatzick a Johnson, 1997). – Akcelerovaná empatická terapie (AET) (Alpert a Spillman, 1997), jejímž cílem je zvýšit úèinnost intenzivní krátké psychoterapie na základì vytvoøení silného terapeutického svazku mezi klinickým pracovníkem a klientem. – Jednorázová terapie (Talmon, 1995, citováno v Green, 1998), jež akcentuje terapeutický potenciál od prvotního kontaktu po ukonèení spolupráce, spoèívající v klinické intervenci realizované v rámci jediného sezení.

Praktické základy modelu tvoøí: – pilotní ovìøování integrované krátké intervence v organizaci Turning Point v letech 1997–1998 (Brooke, Engelander, Gregg-Rowan et al., 1998), – další léèebné procesy, jako napø. kognitivnì-behaviorální terapie, zejména prevence relapsu, motivaèní rozhovor, vèetnì fází a procesu zmìny, psychoedukaèní strategie apod., – základní zásady psychoterapie jako zdroje užiteèného spojovacího prvku mezi tìmito rozliènými strategiemi, – prospìšnost budování terapeutického vztahu založeného na empatii, – poznatek, že jednorázového sezení by se mìla zúèastnit další osoba, která mùže být klientovi prùbìžným zdrojem povzbuzení a podpory, jak doporuèují Roffman et al. (1993).

32

POKYNY PRO PRAXI

Jednotlivé kroky integrované krátké intervence 1. Moment prvního kontaktu/„tøídìní“ (obvykle telefonicky). 2. Zaslání informací poštou; fakultativní, nicménì efektivní prostøedek k zajištìní pokraèování terapeutického procesu mezi prvním kontaktem/tøídìním a integrovanou krátkou intervencí v podobì jednorázového sezení. 3. Jednorázové sezení, zahrnující zhodnocení v celkové délce pøibližnì dvou a pùl hodiny NEBO pøibližnì dvouhodinové jednorázové sezení, jemuž bude pøedcházet pøípravné sezení, v jehož rámci bude provedeno zhodnocení klientova stavu.

1. krok: Moment prvního kontaktu a screeningu Klinické prostøedky Pracovní archy

Informaèní archy

neaplikuje se

neaplikuje se

Terapeutické øešení problému s konopím je u konkrétního èlovìka složitým a dynamickým procesem, který mùže zaèít již pøed uskuteènìním prvního osobního kontaktu. Jeho poèátek lze spatøovat v prvním telefonickém kontaktu nebo v rozesílání informaèních materiálù, napø. návodù jak pøestat s užíváním konopí nebo je omezit ještì pøed vlastní návštìvou léèebného zaøízení. Prvotní kontakt bude v mnoha pøípadech probíhat telefonicky. Bude zapotøebí, aby klinický pracovník službu pøedstavil a urèil, zda je pro daného klienta integrovaná krátká intervence vhodná. Pøedstavení služby Pøi pøedstavování dané služby je zapotøebí: – Maximálnì využít pøíležitost k zapojení klienta do procesu léèby, získat si jeho dùvìru a snížit jeho obavy. V ideálním pøípadì by mìl veškerou komunikaci, kontakty, zhodnocení a vedení jednorázového sezení provádìt tentýž klinický pracovník. – Prezentovat léèebný proces jako nìco zcela normálního. Dùležité je to z toho dùvodu, že vìtšina klientù, kteøí jednotlivé služby kontaktují s žádostí o pomoc se svým užíváním konopí, jsou vìtšinou „nováèci“, co se týèe léèby drogových závislostí. Je pravdìpodobné, že ještì nikdy žádné léèebné zaøízení nenavštìvovali a jen stìží budou sami sebe vnímat jako „závislé“ nebo jako „klienty“. Urèování vhodnosti Pøi prvním kontaktu by se mìlo stanovit, zda je daný klient vhodný pro integrovanou krátkou intervenci ve formì jednorázového sezení a pøípadnì doporuèení další léèby. Je tøeba: – seznámit klienta s danou intervencí a strukturou jednorázového sezení, – urèit míru závažnosti problémù spojených s užíváním konopí, stupeò motivace ke zmìnì a dostupnost sociální podpory,

33

3

3

POKYNY PRO PRAXI

– zjistit, co klient od intervence oèekává, aby bylo možné kvalifikovanìji rozhodnout o užiteènosti jednorázového sezení, – informovat klienta o dalších možných zpùsobech léèby. Pokud je integrovaná krátká intervence ve formì jednorázového sezení pro klienta vhodná, a ten je ochoten ji absolvovat, pak je tøeba co nejrychleji stanovit termín tohoto jednorázového sezení.

2. krok: Rozesílání informací Klinické prostøedky Pracovní archy

Informaèní archy

A – Evidence užívání konopí

1 – Vzor úvodního dopisu

Zaslání informací po navázání prvního kontaktu/tøídìní má posílit klientovo pøedsevzetí absolvovat léèbu. Zásilky mohou obsahovat kombinaci následujících materiálù: – – – –

informace o službì / brožurka o daném zaøízení, struèná charakteristika programu a jeho podmínek, kartièka s termínem osobního setkání, arch Evidence užívání konopí, mapující období odpovídající minimálnì poètu dní mezi prvotním kontaktem a osobním setkání u pøíležitosti zhodnocení nebo vlastní intervence (viz pracovní arch A – Evidence užívání konopí), – podrobnosti o možnostech prozatímní podpory, napø. prostøednictvím nepøetržité telefonické poradenské služby DIRECT Line (viz informaèní arch 10 – Kontaktní informace na služby poskytující poradenství a podporu), – svépomocné prostøedky, – seznam otázek, jež mají klienta pøivést k zamyšlení nad tím, jaký dopad má konopí na jeho život, napø.: o Co se ve vašem životì odehrávalo v dobì, kdy jste zaèal(a) užívat konopí pravidelnì? o Jaký dopad má konopí na vᚠživot v souèasné dobì? o Jakou roli, pokud vùbec nìjakou, by podle vás mìlo konopí hrát ve vašem životì do budoucna? Bìhem následného formálního zhodnocení je možné Evidenci užívání konopí využít k získání podrobnìjších informací o souèasném užívání a pøípadných zmìnách, k nimž mohlo dojít od uskuteènìní prvního telefonického kontaktu. Pomocí seznamu otázek je také možné pøimìt klienta k tomu, aby se ještì pøed provedením zhodnocení zamyslel nad svými cíli z hlediska stávajícího a budoucího užívání konopí. V prùbìhu formálního zhodnocení je pak možné tyto otázky uplatnit jako východisko pro individuálnìji pojatou diskuzi o konopí a jako další zdroj informací potøebných pro vypracování individuálního plánu léèby.

34

POKYNY PRO PRAXI

3. krok: Jednorázové sezení Klinické prostøedky Pracovní archy

Informaèní archy

A – Evidence užívání konopí

1 – Vzor úvodního dopisu

B – Zvažování pro a proti

2 – Jak konopí pùsobí na vaši psychiku a organizmus?

C – Regulace užívání marihuany D – Rozpoznávání a zvládání rizikových situací E – Odklad, odvedení pozornosti, odpor F – Bažení a nutkání

3 – Jak to zvládnout bez kouøení 4 – Detoxikace od konopí 5 – Kontrolované užívání konopí 6 – Prevence relapsu 7 – Minimalizace škod 8 – Tipy jak lépe spát 9 – Fáze modelu zmìny 10 – Kontaktní informace na služby poskytující poradenství a podporu

Realizace jednorázového sezení mùže být prvním a jediným klinickým kontaktem. Klinický pracovník i klient musí „chytit pøíležitost za paèesy“, soustøedit se na nalezení øešení a docílit, aby sezení pokud možno tvoøilo uzavøený celek. Klinický pracovník se rovnìž musí zabývat pøípadnými emocionálními problémy, které bìhem sezení mohou vyvstat. K vypracování plánu sezení, který bude odpovídat specifickým potøebám každého jednotlivce, je dùležitá flexibilita. Volbu konkrétních pracovních archù by mìl urèovat výsledek vyhodnocení klientových potøeb. U jednìch bude nutné se zamìøit na motivaèní rozhovor, u druhých bude zapotøebí se soustøedit na prevenci relapsu. Mezi cíle sezení obvykle patøí: – navázat a udržet terapeutický vztah založený na vzájemné spolupráci, – provést zhodnocení klienta z hlediska užívání drog a alkoholu, vèetnì dopadu užívání konopí, – seznámit klienta s technikami motivaèního rozhovoru, – seznámit klienta s technikami prevence relapsu, – seznámit klienta s pøístupem minimalizace rizik a jeho strategiemi, – seznámit klienta s informacemi o zvládání odvykacího stavu. (Další informace viz Metodické pokyny pro klinickou léèbu – Motivaèní rozhovor, Prevence relapsu, Snižování rizik u klientù, kteøí pokraèují v užívání drog, Intervence založené na kontrolovaném užívání drog.) Na rozdíl od poskytnutých faktických informací, strategie uplatòované za úèelem dosažení zmìny v chování bude nutné vysvìtlit o nìco podrobnìji a nechat zde prostor k diskuzi. Ve

35

3

3

POKYNY PRO PRAXI

struènìjší formì je možné poskytnout základní informace o strategiích minimalizace rizik, úèincích konopí na zdraví a psychiku a o problematice zvládání abstinenèních pøíznakù. Klient si mùže s sebou domù odnést pøíslušné informaèní archy, jež jsou souèástí publikace Efektivní regulace užívání marihuany, spoleènì s dalšími pracovními archy vyplnìnými bìhem sezení. Zhodnocení Pøi hodnocení klienta je tøeba urèit: – anamnézu z hlediska užívání drog, jak legálních, tak nelegálních, a podrobné zhodnocení stávajícího užívání, – zdravotní stav a aktuálnì užívané léky, – psychosociální stav a dopad užívání konopí na oblasti, jako jsou napø. zamìstnání, studium, vztahy nebo spoleèenský život, – pøedchozí léèbu užívání drog, vèetnì pozitivních a negativních zkušeností, – aktuální situaci klienta ve vztahu k právnímu øádu a její pøípadnou souvislost s užíváním drog, respektive abstinencí, – cíle z hlediska omezení užívání drog nebo abstinence, – potøebu doporuèení dalších zaøízení poskytujících služby v oblasti léèby a podpory.

Vzhledem k omezeným možnostem jednorázového sezení je nutné pragmaticky hospodaøit s èasem. V nìkterých pøípadech nebude krátké zhodnocení staèit k formulování klientových potøeb. V takových situacích je možné provést komplexnìjší zhodnocení s tím, že vlastní jednorázové sezení se mùže pøesunout na jiný termín. O nástrojích komplexnìjšího zhodnocení pojednává materiál Metodické pokyny pro klinickou léèbu – Hlavní zásady a postupy, jehož souèástí je formuláø, který mohou pracovníci zaøízení poskytujících ve státì Victora léèbu alkoholových a drogových závislostí použít k provádìní specializovaného zhodnocení klientù, a nástroj pro úèely zhodnocení a intervence urèený pro zaøízení, jež poskytují léèebné služby mladistvým, kteøí mají problémy s alkoholem a drogami. V rámci zhodnocení je také tøeba urèit klientova oèekávání, stanovit priority a formulovat dohodnutý program. Dùležité je: – snažit se zjistit, jaký výsledek sezení klient oèekává, kladením otázek typu „Co byste si z dnešního sezení rád(a) odnesl(a)?“, – vysvìtlit dùvody pro danou intervenci, nastínit strukturu jednorázového sezení a rozsah témat, na která bude upøena pozornost, – vyzvat klienta, aby v rámci dané struktury vymezil oblasti potøeb a zájmu a formuloval dohodnutý program sezení.

V rámci zhodnocení by se mìla urèit míra dopadu užívání konopí, jakož i klientovo mínìní ohlednì dopadu na jeho život. Na základì tìchto informací mùže klinický pracovník pøizpùsobit jednorázové sezení specifickým potøebám konkrétního jedince a seznámit ho s problematikou abstinence a kontrolovaného užívání drog.

36

POKYNY PRO PRAXI

Seznámení klienta s technikami motivaèního rozhovoru Motivaèní rozhovor podnìcuje motivaci a podporuje klientùv vlastní potenciál k uskuteènìní zmìny. Techniky motivaèního rozhovoru jsou nedílnou souèástí krátké intervence. Podporují vlastní potenciál klienta k uskuteènìní zmìny bez toho, aby se mu pøedepisovalo, jaké kroky má podniknout. Prostøednictvím pracovních archù B – Zvažování pro a proti a C – Regulace užívání konopí mùžete u klienta nekonfrontaèním zpùsobem zjistit negativa a pozitiva užívání konopí. Pomocí pracovních archù klienti – mají možnost snáze urèit pozitivní a negativní stránky užívání konopí, – budou schopni lépe posoudit, co jim zmìna v jejich návycích týkajících se konopí mùže pøinést nebo vzít.

Seznámení klienta s technikami prevence relapsu Prostøednictvím informaèního archu 6 – Prevence relapsu mùžete klienta struènì seznámit s problematikou a terminologií týkající se lapsu, relapsu a prevence relapsu a následnì otevøít téma fází modelu zmìny a stanovování cílù. n Urèení fáze zmìny, v níž se klient nachází Pomocí informaèního archu 9 – Fáze modelu zmìny by mìl klinický pracovník:

– struènì charakterizovat jednotlivé fáze zmìny, – vyzvat klienta, aby urèil, v jaké fázi cyklu zmìny se nacházel pøed tøemi mìsíci, kde je nyní a kam by rád dospìl za šest a dvanáct mìsícù, – poukázat na možnost lapsu a relapsu v kterékoli fázi cyklu, – zdùraznit, že zmìna není jednorázová událost, ale proces, který vyžaduje odhodlání a cílevìdomé úsilí.

n Urèení rizikových situací a strategií jejich zvládání Pomocí pracovního archu D – Rozpoznávání a zvládání rizikových situací by mìl klinický pracovník:

– pomoci klientovi všímat si potenciálnì rizikových situací s ohledem na citové rozpoložení/náladu, bažení, denní dobu, místa a osoby, – pohovoøit s klientem o možných zpùsobech zvládnutí takových situací, napø.: o pøedcházet urèitým situacím nebo se jim vyhýbat, o zmìnit zvyklosti, o vìnovat se pøíjemným èinnostem, o vyhledávat spoleènost lidí, kteøí budou klientovi oporou v jeho úsilí, napø. pøátel, kteøí konopí neužívají, o hledat podporu u pøátel, pøíbuzných, u poradce.

37

3

3

POKYNY PRO PRAXI

Zvládání projevù bažení S odkazem na informaèní arch 3 – Jak to zvládnout bez kouøení a pracovní arch E – Odklad, odvedení pozornosti, odpor: n

– øeknìte klientovi, aby s odkazem na výèet pozitivních aspektù konopí sestavený v pøedchozí èásti sezení oznaèil alternativní èinnosti, kterými by se dalo kouøení nahradit, pøípadnì èinnosti, jež by rozptýlily jeho nutkání a bažení. Ještì více klienta motivovat a povzbudit jeho potenciál k uskuteènìní zmìny mùžete prostøednictvím pracovního sešitu B – Zvažování pro a proti, – pøijmìte klienta, aby se zamyslel nad èinnostmi, které pøedstavují bezprostøední/okamžité øešení, i nad aktivitami, které se mohou stát souèástí jejich životního stylu až v rámci realizace urèitého plánu, – vybídnìte klienta, aby pouvažoval nad lidmi, kteøí by ho v tìchto nových èinnostech mohli podporovat, povzbuzovat a pøípadnì je provozovat spoleènì s ním.

Stanovení cílù a pøíslušných strategií k jejich dosažení Podrobný rozbor a formulování osobních cílù týkajících se užívání konopí je dùležitou souèástí jednorázového sezení. Na základì stanovení cílù získá klient jasnou pøedstavu o svých dalších krocích; v pøípadì integrované krátké intervence pak cíle pùsobí jako koneèný bod celého procesu. n

Diskutujte spoleènì o pøínosu stanovování cílù; požádejte klienta, aby vám povìdìl nìco o svých pøedchozích zkušenostech se stanovováním cílù a novì formuloval své dlouhodobé cíle ve vztahu k užívání konopí, tj. buï užívat konopí v omezené míøe, nebo abstinovat. Pomocí pracovního archu C – Regulace užívání konopí – pomozte klientovi stanovit nejrealistiètìjší zpùsob dosažení formulovaného cíle, – požádejte klienta, aby se zamyslel a oznaèil: o míru užívání, množství a frekvenci, které jsou pro nìj osobnì pøijatelné v krátkodobém, støednìdobém a dlouhodobém horizontu, se speciálním zøetelem na první týden, o jak plánuje dosáhnout kontrolované míry užívání nebo abstinence, jak bude užívání postupnì omezovat v prùbìhu vymezeného èasového období, od kterého data zaène, o jaké strategie je tøeba realizovat, aby bylo možné splnit vytyèené cíle v dané èasové lhùtì, o kdo nebo co by mohlo zkomplikovat dodržování plánu vedoucího ke stanovenému cíli, o kdo nebo co by mu mohlo pomoci vytrvat, – upozornìte klienta, že cíle se mohou postupem èasu mìnit, a doporuète mu, aby je s pøihlédnutím k výše uvedeným bodùm prùbìžnì pøehodnocoval, – pomocí informaèního archu pro klienty 5 – Kontrolované užívání konopí seznamte klienta se základními strategiemi kontrolovaného užívání drog, které je možné realizovat v rámci sezení nebo podle situace až pozdìji, – doporuète klientovi, aby i nadále používal pracovní arch A – Evidence užívání konopí, a udržoval si tak lepší povìdomí o svém chování a zùstával soustøedìn na své cíle.

38

POKYNY PRO PRAXI

Seznámení klienta s pøístupem minimalizace rizik a jeho strategiemi Za využití informaèního archu pro klienty 2 – Jak konopí pùsobí na vaši psychiku a organizmus pohovoøte s klientem o potenciálních negativních úèincích dlouhotrvajícího intenzivního užívání konopí na fyzické a psychické zdraví a o skupinách osob, jež jsou v tomto ohledu vystaveny zvýšenému riziku. Pokud klinický pracovník dospìje k závìru, že klient spadá do jedné z následujících rizikových skupin, je možné pøistoupit k adresnému pouèení o nežádoucích zdravotních a psychických následcích. Mezi jedince, kteøí jsou vystaveni zvýšenému riziku, patøí: – dospívající, – tìhotné ženy, pøípadnì ženy, které tìhotenství plánují, – osoby s preexistujícími onemocnìními, napø. srdce nebo dýchacího traktu, – osoby se schizofrenií, – osoby vykazující psychotické symptomy, – osoby s psychózou v osobní nebo rodinné anamnéze. Pomocí informaèního archu 7 – Minimalizace škod klientovi vyložte, jak je možné minimalizovat fyzickou a psychickou újmu související s užíváním konopí. Seznámení klienta s informacemi o zvládání odvykacího stavu Upozornìte klienta na možnost abstinenèních pøíznakù, pokud zcela vysadí nebo omezí užívání konopí. Za využití informaèních archù 4 – Detoxikace z konopí a 8 – Tipy jak lépe spát – pohovoøte s klientem o jeho pøedchozích zkušenostech s odvykacím stavem u konopí a struènì charakterizujte typické abstinenèní pøíznaky, – pomozte klientovi písemnì zformulovat jakékoli další nápady a strategie, jak pøekonat tyto pøíznaky, – poskytnìte klientovi informace o nejrùznìjších dostupných možnostech léèby odvykacího stavu, mezi nìž mùže patøit doplòková terapie, ambulantní léèba, odvykání v domácím prostøedí nebo v rámci hospitalizace apod., – podle potøeby klienta odkažte na pøíslušné zaøízení. Závìr sezení Na závìr sezení: – zeptejte se klienta, zda by nechtìl probrat ještì nìjaké další otázky nebo problémy, – zrekapitulujte cíle a strategie, – pro pøípad potøeby nabídnìte klientovi možnost dalšího kontaktu v budoucnu; nezapomínejte, že u nìkterých osob nebude jediné sezení staèit k naplnìní cílù léèby; klientùm by mìla být dána možnost širšího kontaktu, jaký pøedstavuje napø. individuální nebo skupinové poradenství, – v pøípadì potøeby zajistìte klientovi další odpovídající péèi, – poskytnìte kontaktní informace na podpùrné služby (viz informaèní arch 10 – Kontaktní informace na služby poskytující poradenství a podporu).

39

3

3

POKYNY PRO PRAXI

LÉÈEBNÝ MODEL 2 SKUPINOVÁ INTERVENCE Organizace Turning Point vypracovala model skupinové intervence ve snaze o poskytnutí komplexního a standardizovaného souboru metodických pokynù pro léèbu uživatelù konopí. Skupinová intervence je nejvhodnìjší pro osoby, kterým podle jejich vlastního mínìní užívání konopí pùsobí mírné problémy. Podle zkušeností organizace Turning Point mohou skupiny dobøe fungovat, i když jejich èlenové sledují rozdílné cíle. Klíèovým faktorem je, že jednotliví èlenové se sami rozhodli docílit zmìny ve svém užívání drog. Skupinová intervence mùže obnášet pouze ètyøi nebo až šestnáct sezení; o nejefektivnìjší délce intervence nepanuje jednoznaèná shoda. V rámci níže popsané skupinové intervence se doporuèuje šest sezení, jimž pøedchází jedno orientaèní sezení. Po intervenci se pak ještì koná jedno doplòkové sezení. Pøestože jednotný názor nepanuje ani na optimální velikost skupiny, osm až dvanáct èlenù se obvykle považuje za maximální únosný poèet. Jednotlivá sezení konaná v týdenních intervalech trvají obvykle 90 minut, orientaènímu i doplòkovému sezení je pak obìma vymìøena jedna hodina. Cíle skupiny se mohou v každém zaøízení lišit. Nìkterá zaøízení/facilitátoøi mohou vést skupiny pro klienty s dohodnutým spoleèným cílem, jakým je abstinence nebo omezené užívání drog. Ryder (1987) konstatuje, že kromì konkrétního cíle ve vztahu k užívání drog není mezi léèebnými procesy zamìøenými na abstinenci a na snížení míry užívání drog výrazný rozdíl. Charakteristiky jednotlivých skupin se budou z øady dùvodù lišit. V nìkterých skupinách se mùže uplatòovat didaktiètìjší styl, kdy facilitátoøi skupiny na sebe berou vùdèí roli. Jiné mohou být zcela v režii klientù a klinický pracovník se zde soustøedí pouze na to, aby napomáhal interpersonálnímu procesu mezi èleny skupiny. Ze zkušeností organizace Turning Point vyplývá, že optimální je kombinace obou stylù, kdy klienti mohou mít pocit, že do urèité míry spolupracují na tvorbì obsahu tohoto adresného programu, a pøijmout jej tak za svùj. Rozhodnì doporuèujeme, aby skupiny vedli dva kliniètí pracovníci. Skupinová intervence organizace Turning Point vychází z principù behaviorální zmìny. Patøí sem mimo jiné motivaèní rozhovor (Miller a Rollnick, 1991), prevence relapsu (Marlatt a Gordon, 1985) a kontrolované užívání drog (Mattick a Jarvis, 1993). Vhodnìjší je pracovat s uzavøenou skupinou. Osoby, které pøijdou pozdìji, je možné umístit do poøadníku na další cyklus skupinových sezení a mezitím jim zprostøedkovat nìjaký terapeutický kontakt, aby neztratili zájem svou situaci øešit. Orientaèní sezení k pøíštímu programu by se mohlo uskuteènit ke konci již probíhající skupiny, aby se tak pøedešlo tomu, že potenciální úèastníci budou na léèbu èekat pøíliš dlouhou dobu. Jednotlivé kroky skupinové intervence 1. Zhodnocení

40

POKYNY PRO PRAXI

2. Orientaèní sezení 3. Šest navazujících sezení v týdenních intervalech 4. Doplòkové sezení (ètyøi týdny po posledním z pravidelných týdenních sezení)

1. krok: Zhodnocení Pøed doporuèením skupinové intervence je vhodné její potenciální úèastníky podrobit komplexnímu klinickému zhodnocení. V rámci zhodnocení je tøeba vìnovat pozornost zejména otázkám, jako je duševní stav, tìlesné zdraví a existence polymorfního užívání. Zhodnocení slouží k tomu, aby: – klinický pracovník mohl lépe urèit, v jaké fázi modelu zmìny se klient nachází, a zvolil pro nìj nejvhodnìjší léèbu, – získal vhled do specifických problémù klienta, – provedl další screening z hlediska kritérií pro zaøazení/vyøazení, – stanovil míru dopadu, jaký na klienta užívání konopí má, – vzbudil u klienta dùvìru, – v pøípadì potøeby doporuèil jiné léèebné modality.

V rámci zhodnocení je tøeba posuzovat: – anamnézu z hlediska užívání drog, jak legálních, tak nelegálních, a podrobné zhodnocení stávajícího užívání, – zdravotní stav a aktuálnì užívané léky, – aktuální duševní stav, vèetnì pøedchozí psychiatrické léèby a aktuálnì užívaných lékù, – psychosociální stav a následky užívání konopí, napø. dopad na zamìstnání, studium, vztahy nebo spoleèenský život, – pøedchozí léèbu užívání drog, vèetnì negativních a pozitivních zkušeností, – aktuální situaci klienta ve vztahu k právnímu øádu a její pøípadnou souvislost s užíváním drog a motivací k léèbì, – klientovy cíle týkající se omezení užívání drog nebo abstinence. O provádìní komplexního klinického zhodnocení pojednává materiál Metodické pokyny pro klinickou léèbu – Hlavní zásady a postupy, jehož souèástí je formuláø sloužící pracovníkùm zaøízení poskytujících ve státì Victora léèbu alkoholových a drogových závislostí k provádìní specializovaného zhodnocení klientù a nástroj pro úèely zhodnocení a intervence urèený pro zaøízení, jež poskytují léèebné služby mladistvým, kteøí mají problémy s alkoholem a drogami. Pøi rozhodování o nejvhodnìjším léèebném pøístupu je nutné posoudit, zda bude daný jedinec schopen zvládat sociální interakci v rámci skupiny a profitovat z tohoto procesu, jakož i stupeò kognitivního a psychického fungování této osoby. Kliniètí pracovníci musí brát v potaz specifické charakteristiky konkrétní skupiny. Za zvážení také stojí kritéria pro vyøazení klienta z dané intervence.

41

3

3

POKYNY PRO PRAXI

2. krok: Orientaèní sezení Klinické prostøedky Pracovní archy

Informaèní archy

A – Evidence užívání konopí

4 – Detoxikace z konopí

C – Regulace užívání marihuany

8 – Tipy jak lépe spát

Cílem orientaèního sezení je: – – – – –

poskytnout èlenùm skupiny a klinickým pracovníkùm možnost, aby se vzájemnì seznámili, seznámit zúèastnìné s pravidly pro práci skupiny, pøedstavit pøedbìžný program intervence, pohovoøit o zvládání odvykacího stavu, seznámit zúèastnìné s pracovním archem A – Evidence užívání konopí.

Klinický pracovník by se mìl skupinì pøedstavit a poskytnout také èlenùm skupiny pøíležitost, aby se vzájemnì pøedstavili. Struèné seznámení zúèastnìných s pravidly skupinové práce Vysvìtlete, že je potøeba zachovávat mlèenlivost o skuteènostech sdìlených v rámci skupiny, dochvilnost, respekt vùèi ostatním, jak postupovat pøi vznášení pøípadných stížností. Je vhodné, když se èlenové skupiny kolektivnì zaváží, že nebudou skupinová sezení navštìvovat pod vlivem drog. Seznámení zúèastnìných s náplní skupinové intervence Vyzvìte klienty, aby se vyjádøili k navrženému programu skupinových sezení a k poøadí, v jakém se jednotlivá sezení mají konat. Formulujte a pøedstavte skupinì (pokud možno na flipchart apod.) koneènou verzi programu. Diskuze o možných odvykacích symptomech Snažte se mezi èleny skupiny rozproudit diskuzi o jejich pøedchozích zkušenostech s odvykacím stavem u konopí a jeho typických pøíznacích. Rozdejte každému èlenu skupiny kopie informaèních archù 4 – Detoxikace z konopí a 8 – Tipy jak lépe spát, které jsou obsahem ètvrté èásti tìchto pokynù. Na flipchart vypište tipy a strategie užiteèné pøi zvládání abstinenèních pøíznakù. Seznamte zúèastnìné s podstatou stanovování cílù a pracovním archem A – Evidence užívání konopí Vyzvìte klienty, aby si pomocí pracovních archù C – Regulace užívání marihuany a A – Evidence užívání konopí vedli osobní pøehled a mìli tak po celou dobu trvání intervence k dispozici písemné záznamy. Evidence užívání konopí by mìla sloužit k vedení záznamù o každodenních cílech ve vztahu k užívání konopí, množství a frekvenci užívání konopí, okolnostech týkajících se doby a místa užívání konopí a zároveò osob, s nimž klient konopí užíval, jakož

42

POKYNY PRO PRAXI

i klientovo duševní rozpoložení pøed užitím drogy. Vysvìtlete, že zaznamenávání tìchto informací mùže být užiteèným nástrojem v rámci jakékoli intervence zamìøené na zmìnu v chování. Jejich pomocí budou totiž klienti schopni lépe pochopit vzorce svého chování, vytvoøit si povìdomí o chováních, které je tøeba zmìnit, a rozpoznávat potenciální spouštìèe a rizikové situace.

3. krok: Šest navazujících sezení v týdenních intervalech PRVNÍ SEZENÍ: ZVAŽOVÁNÍ PRO A PROTI Klinické prostøedky Pracovní archy

Informaèní archy

A – Evidence užívání konopí

3 – Jak to zvládnout bez kouøení

B – Zvažování pro a proti

6 – Prevence relapsu 9 – Fáze modelu zmìny

Cílem prvního sezení je: – pojmenovat pozitivní a negativní aspekty užívání konopí a urèit, co mùže pøípadná zmìna klientovi vzít a naopak pøinést, – prostøednictvím informaèního archu 6 – Prevence relapsu klienty struènì seznámit s termíny „laps“ a „relaps“ a s problematikou prevence relapsu, – pøedstavit klientùm fáze modelu zmìny podle Prochasky a DiClementeho (1982, 1984, 1986), – zdùraznit význam stanovování cílù.

V tomto bodì bude zøejmì vhodné provést v rámci skupiny nìjaké „zahøívací“ cvièení, které pomùže rozptýlit poèáteèní napìtí a pøispìje v úvodu sezení k lepší vzájemné komunikaci mezi èleny skupiny. Diskuze o pozitivech a negativech užívání konopí Vyzvìte klienty, aby do pracovního archu B – Zvažování pro a proti poznamenali jak pozitivní, tak negativní aspekty svého užívání konopí. Požádejte nìkolik dobrovolníkù ze skupiny o jejich reakce a zapište je na flipchart. Vyzvìte skupinu, aby se k uvedeným odpovìdím vyjádøila, a pokuste se mezi nimi urèit spoleèná témata. Alternativnì je tuto èinnost možné provádìt v menších skupinkách, které se pak o své výstupy, zapisované na flipchart, podìlí se zbytkem celé skupiny. Vysvìtlete skupinì proces behaviorální zmìny. Poukažte na skuteènost, že ke zmìnì v chování obvykle dochází tehdy, když èlovìk usoudí, že negativní aspekty jeho chování pøevažují

43

3

3

POKYNY PRO PRAXI

nad aspekty pozitivními. Vysvìtlete, že udržení dosažené zmìny není možné bez trvalé motivace a odhodlání. Navrhnìte èlenùm skupiny, aby si ponechali své osobní seznamy negativních aspektù a èas od èasu do nich nahlédli, aby si tak pøipomnìli, proè usilují o dosažení zmìny. Právì negativa jsou èasto tìžištìm diskuzí o užívání drog. Nicménì pojmenování pozitivních aspektù užívání konopí mùže nabídnout bližší pohled na jednotlivé dùvody jeho užívání. Ve výètu pozitiv mùže napøíklad figurovat uvolnìní, únik z nudy a úleva od stresu. Tyto pozitivní aspekty je tøeba vnímat jako individuální potøeby, které nelze opomíjet, ale spíše je naplòovat zpùsobem, který s sebou nenese negativní dùsledky. Vyzvìte klienty, aby se zamìøili na svùj seznam pozitiv a zamysleli se nad tím, jak jinak mohou naplòovat své nejdùležitìjší potøeby. Za tímto úèelem je možné využít informaèní arch 3 – Jak to zvládnout bez kouøení. Na základì pozitiv a negativ vypsaných v pøedchozí èásti na flipchart diskutujte o zpracování nouzového plánu a uplatnìní alternativních èinností. S odkazem na kolonky „pøínos“ a „ztráty” na pracovním archu B – Zvažování pro a proti otevøete diskuzi o potenciálních výhodách kontrolovaného užívání nebo abstinence od konopí a nevýhodách rezignace na pøípadnou zmìnu. Klienti by si pak mìli nejdùležitìjší dùvody zaznamenat do svých pracovních archù. Seznámení klienta s technikami prevence relapsu Prostøednictvím informaèního archu 6 – Prevence relapsu mùžete klienta struènì seznámit s problematikou a terminologií týkající se lapsu, relapsu a prevence relapsu a následnì otevøít téma fází modelu zmìny a stanovování cílù. Urèení fáze zmìny, v níž se klient nachází Pomocí informaèního archu 9 – Fáze modelu zmìny by mìl klinický pracovník – struènì charakterizovat jednotlivé fáze zmìny, – vyzvat klienta, aby urèil, v jaké fázi cyklu zmìny se nacházel pøed tøemi mìsíci, kde je nyní a kam by rád dospìl za šest a dvanáct mìsícù, – poukázat na možnost lapsu a relapsu v kterékoli fázi cyklu, – zdùraznit, že zmìna není jednorázová událost, ale proces, který vyžaduje odhodlání a cílevìdomé úsilí.

Diskuze o pøedbìžném stanovení cílù Vybídnìte skupinu, aby svou pozornost zamìøila na formulování cílù z hlediska užívání konopí pouze na nadcházejících sedm dní. Seznamte je s pracovním archem A – Evidence užívání konopí, jimž si klienti mohou pomoci pøi stanovení prvotních cílù a pøi monitorování svého vzorce užívání v prùbìhu jednoho týdne. Klienti by mìli zauvažovat, které strategie a osoby by jim mohly být nápomocny pøi dosahování tìchto cílù, a zároveò si uvìdomit, které osoby, pocity a situace by jim mohly stát v cestì. O stanovování cílù je podrobnìji pojednáno v další èásti.

44

POKYNY PRO PRAXI

DRUHÉ SEZENÍ: STANOVOVÁNÍ CÍLÙ Klinické prostøedky Pracovní archy

Informaèní archy

A – Evidence užívání konopí

5 – Kontrolované užívání konopí

C – Regulace užívání marihuany

Cílem druhého sezení je: – dále zdùraznit význam stanovování cílù, – pùsobit na klienty, aby si urèovali další okamžité, støednìdobé a dlouhodobé cíle vztahující se k užívání konopí a formulovali si individuální plány k dosažení tìchto cílù, – vést klienty k sebemonitorování.

Diskuze o stanovování cílù Diskutujte o užiteènosti stanovování cílù. Vyzvìte klienty, aby vyprávìli o svých pøedchozích zkušenostech se stanovováním cílù. Poukažte na pracovní arch C´– Regulace užívání marihuany a vybídnìte klienty, aby si ve vztahu k užívání konopí formulovali dlouhodobé cíle – snížení míry užívání nebo abstinenci. Vysvìtlete èlenùm skupiny, že zvolené cíle nemusí vyjít tak, jak si pùvodnì naplánovali. Nalezení realistického, dosažitelného cíle s udržitelným výsledkem se èasto neobejde bez postupu metodou zkoušky a omylu. Dùležité je, aby si klienti byli schopni zvolit ty nejrealistiètìjší zpùsoby, jak svých vytyèených cílù dosáhnout, a èas od èasu je pøehodnotili. Pøi stanovování cílù je tøeba vést klienty k tomu, aby zvážili, zdokumentovali a prodiskutovali: – jaké množství a frekvence užívání jsou pro nì pøijatelné z krátkodobého, støednìdobého a dlouhodobého hlediska, – jak plánují dosáhnout svého dlouhodobého cíle, zda snížením užívání drog nebo abstinováním, – zda budou užívání omezovat postupnì po vymezené èasové období nebo zmìnu uskuteèní k nìjakému urèenému datu, – jaké strategie musí uplatnit, aby se jim podaøilo jejich vytyèené cíle splnit.

Klientùm by mìlo být jasné, co nebo kdo by mohl zkomplikovat dodržování plánu vedoucího ke stanovenému cíli a souèasnì co nebo kdo by jim mohl pomoci vytrvat. Èlenové skupiny by s sebou domù mìli dostat kopii informaèního archu 5 – Kontrolované užívání konopí.

45

3

3

POKYNY PRO PRAXI

Vedení klientù k sebemonitorování Èlenové skupiny by mìli dostat další výtisk pracovního archu A – Evidence užívání konopí, aby s ním mohli pracovat ve zbývající èásti programu. Vyzvìte klienty, aby jej prùbìžnì aktualizovali a nosili jej na každou skupinu. Na závìr sezení by se mìl každý èlen rozhodnout pro nìjaký cíl na nadcházející týden. Pohovoøte o strategiích nutných k dosažení vytyèených cílù. TØETÍ SEZENÍ: RIZIKOVÉ SITUACE Klinické prostøedky Pracovní archy

Informaèní archy

A. Evidence užívání konopí

3. Jak to zvládnout bez kouøení

D. Rozpoznávání a zvládání rizikových situací

6. Prevence relapsu

Cílem tøetího sezení je: – – – –

zrekapitulovat prùbìh uplynulého týdne z hlediska dosažení urèených týdenních cílù, zvýšit povìdomí o individuálních rizikových situacích, stanovit strategie pro zvládání rizikových situací, formulovat plány na dosažení cílù pro následující týden.

Rekapitulace minulého týdne Otevøete ve skupinì diskuzi o užívání konopí v dobì od posledního sezení s odkazem na tehdy formulované plány k dosažení cílù a na pracovní arch A – Evidence užívání konopí. Vyzvìte klienty, aby identifikovali psychické a sociální problémy, na nìž pøi pokusu o zmìnu svého užívání konopí narazili. Byly splnìny cíle? Byly tyto cíle realistické? Co a kdo pomohl? Co a kdo vìci komplikoval? Rozpoznání rizikových situací a zvýšení povìdomí o tìchto situacích Poukažte na prospìšnost povìdomí o individuálních rizikových situacích a spouštìèích, které mohou vést k nezamýšlenému užití konopí. Požádejte èleny skupiny, aby do pracovního archu D – Rozpoznávání a zvládání rizikových situací zapsali situace, které sami pro sebe považují za rizikové. Tyto informace by mìly zahrnovat emoce, lidi, prostøedí a èasové periody. Za použití informaèního archu 6 – Prevence relapsu vybídnìte èleny skupiny, aby se o své výstupy podìlili s ostatními a uvedli, jak se tyto skuteènosti promítají do jejich zkušeností s lapsem/relapsem. Diskuze o zvládání rizikových situací Jakmile skupina pojmenuje a prodiskutuje jednotlivé rizikové situace, poukažte na dùležitost tvorby strategií k øešení urèitých situací. Odkažte klienty na pracovní arch D – Rozpoznávání a zvládání rizikových situací, konkrétnì na kolonky „Jak to zvládnout“.

46

POKYNY PRO PRAXI

Upozornìte, že rùzní lidé mohou se svými spouštìèi bojovat rùzným zpùsobem. S odkazem na seznam rizikových situací vyzvìte klienty, aby pøicházeli s návrhy, jak øešit jednotlivé scénáøe, a poznaèili jakékoli strategie, které by se daly využít. Bìžnou rizikovou situací je napøíklad sociální kontakt s pøáteli, kteøí kouøí konopí. Jedním z možných øešení této situace by mohlo být takové spoleènosti se vyhýbat, pokud je pravdìpodobné, že zde konopí pøijde na øadu, a to zejména bìhem prvních dní, kdy se èlovìk snaží o zmìnu, nebo tato fáze pøedstavuje nejkritiètìjší momenty. Další možnost je stýkat se pøípadnì s pøáteli v nekuøáckém prostøedí, napøíklad v kavárnách, restauracích, kinech nebo na sportovních akcích. Diskuze o plánech k dosažení cílù Ještì dokud je problematika urèování rizikových situací a strategií zvládání v èerstvé pamìti, uzavøete sezení tím, že èlenové skupiny si stanoví své individuální cíle z hlediska užívání konopí, a to v krátkodobém (pøíštích sedm dní) a støednìdobém (pøíštích šest mìsícù) horizontu. Diskutujte o tom, jak budou øešit jakékoli pøedvídané problémy a snažte se úèastníky pøimìt, aby si vzájemnì radili a podporovali se. ÈTVRTÉ SEZENÍ: ZDRAVOTNÍ A PSYCHICKÉ DOPADY Klinické prostøedky Pracovní archy

Informaèní archy

A – Evidence užívání konopí

2 – Jak konopí pùsobí na vaši psychiku a organizmus?

C – Regulace užívání marihuany

7 – Minimalizace škod

Cílem ètvrtého sezení je: – zrekapitulovat prùbìh uplynulého týdne z hlediska dosažení urèených týdenních cílù, – poskytnout informace o zdravotních a psychických dopadech užívání konopí, – pøedstavit strategie zamìøené na minimalizaci rizik.

Rekapitulace minulého týdne Otevøete ve skupinì diskuzi o užívání konopí v dobì od posledního sezení s odkazem na tehdy formulované plány k dosažení cílù a pracovní arch A – Evidence užívání konopí. Vyzvìte klienty, aby identifikovali psychické a sociální problémy, na nìž pøi pokusu o zmìnu svého užívání konopí narazili. Byly splnìny cíle? Byly tyto cíle realistické? Co a kdo pomohl? Co a kdo vìci komplikoval? Pøedstavení pøístupu minimalizace rizik a pøíslušných strategií Za využití informaèního archu 2 – Jak konopí pùsobí na vaši psychiku a organizmus? pohovoøte o potenciálních negativních úèincích dlouhotrvajícího intenzivního užívání konopí na fyzické a psychické zdraví.

47

3

3

POKYNY PRO PRAXI

Z hlediska tìlesného zdraví mùže užívání konopí postihovat tyto oblasti: – – – – – – –

dýchací ústrojí, imunitní systém, kardiovaskulární systém, bunìèné zmìny v organizmu, reprodukce, tìhotenství, kojení.

V psychické oblasti se mohou vyskytnout tyto problémy: – – – – – – –

poruchy soustøedìní a pamìti, závislost, poruchy duševního zdraví, panika, úzkost, deprese, ztráta motivace.

Pohovoøte o skupinách osob, které mohou být vystaveny zvýšenému riziku pùsobení nežádoucích úèinkù (tabulka 1 na str. 17). Mezi tyto osoby patøí: – – – – – –

dospívající, tìhotné ženy, pøípadnì ženy, které tìhotenství plánují, osoby s preexistujícími onemocnìními, napø. srdce nebo dýchacího traktu, osoby se schizofrenií, osoby vykazující psychotické symptomy, osoby s psychózou v osobní nebo rodinné anamnéze.

Nabídka strategií zamìøených na minimalizaci rizik Tipy na eliminaci možné újmy související s kouøením konopí obsahují informaèní archy 7 – Minimalizace škod a 8 – Tipy jak lépe spát. Za pomoci tìchto materiálù diskutujte o konkrétních zpùsobech, jimiž by klienti mohli snížit rizika spojená s jejich užíváním konopí. Diskuze o plánech k dosažení cílù Na závìr sezení øeknìte èlenùm skupiny, aby si stanovili své individuální cíle z hlediska užívání konopí na pøíštích sedm dní a pøíštích šest mìsícù. Diskutujte o tom, jak budou èlenové skupiny øešit jakékoli pøedvídané problémy a snažte se je pøimìt, aby si vzájemnì radili a podporovali se.

48

POKYNY PRO PRAXI

PÁTÉ SEZENÍ: ZVLÁDÁNÍ PROJEVÙ BAŽENÍ Klinické prostøedky Pracovní archy

Informaèní archy

A – Evidence užívání konopí

3 – Jak to zvládnout bez kouøení

E – Odklad, odvedení pozornosti, odpor F – Bažení a nutkání

Cílem ètvrtého sezení je: – – – –

zrekapitulovat prùbìh uplynulého týdne z hlediska dosažení urèených týdenních cílù, zmapovat zkušenosti s bažením a nutkáním, diskutovat o tipech a strategiích sloužících k pøekonání bažení a nutkání – „Tøi O“, nacvièit si dovednosti odmítání.

Rekapitulace minulého týdne Otevøete ve skupinì diskuzi o užívání konopí v dobì od posledního sezení s odkazem na tehdy formulované plány k dosažení cílù a na pracovní arch A – Evidence užívání konopí. Vyzvìte klienty, aby identifikovali psychické a sociální problémy, na nìž pøi pokusu o zmìnu svého užívání konopí narazili. Byly splnìny cíle? Byly tyto cíle realistické? Co a kdo pomohl? Co a kdo vìci komplikoval? Diskuze o bažení a nutkání Zdùraznìte skupinì, že projevy bažení jsou bìžným prùvodním jevem snah o zmìnu v návykovém užívání drog a nevypovídají nutnì o nedostatku motivace. Vysvìtlete, že projevy bažení jsou èasto pøechodné, liší se svou intenzitou a èasem vìtšinou odezní nebo jsou mnohem lépe zvládnutelné. Nauèí-li se klienti zvládat a potlaèovat bažení, získají nad sebou vìtší kontrolu a sníží pravdìpodobnost neplánovaného užití konopí v dùsledku svého bažení po droze. Vyzvìte dobrovolníky z øad èlenù skupiny, aby se s ostatními podìlili o své osobní zkušenosti s bažením a okolnostmi, které mohou bažení nastartovat. Vyzvìte klienty, aby prezentovali své zkušenosti a nápady týkající se možných zpùsobù, jak se ubránit bažení a nutkání užít konopí. Tyto postøehy znaète na flipchart (je-li k dispozici).

49

3

3

POKYNY PRO PRAXI

Seznamte klienty s technikou „Tøi O“ – odklad, odvedení pozornosti a odpor 1 Jakmile bude skupina hotova s výètem strategií sloužících k zvládnutí bažení, seznamte je s podstatou techniky „Tøi O“ – odklad, odvedení pozornosti a odpor – jako jednou z možných strategií k pøekonání projevù bažení. Vybídnìte klienty, aby do pøíslušných oddílù v pracovním archu G – Odklad, odvedení pozornosti a odpor vypsali návrhy možných postupù. Odklad Vysvìtlete skupinì, že je-li èlovìk vystaven vnitønímu dilematu, zda drogu vzít èi nevzít, je užiteèné takové rozhodnutí odložit, tøeba o hodinu. Zdùraznìte, že vìtšina projevù nutkání a bažení dosáhne vrcholu a pak odezní. U nìkterých klientù mùže pøi zvládání bažení pomoci pøedstavivost. Projevy bažení mohou být napøíklad jako vlny na moøi. Na zaèátku je to jen drobné vzedmutí hladiny, které pak nabírá na síle, aby se následnì rozbilo o pøekážku a vyšumìlo do ztracena. Tato technika je známa jako „surfování na vlnách nutkání“ a je podrobnì popsána v materiálu Metodické pokyny pro klinickou praxi – Prevence relapsu. Dalším pøíkladem je hladová toulavá koèka, která se bude vracet, když ji budete krmit, zatímco, když ji budete ignorovat, nakonec odejde. Odvedení pozornosti Diskutujte o možných aktivitách, pokud možno pøíjemných, které by odvedly pozornost od nutkání. Vysvìtlete, že jakmile se klient, který pociuje projevy bažení, zamìstná nìèím jiným, toto bažení obvykle vymizí. Formou brainstormingu nechte èleny skupiny uvádìt pøíklady èinností, které by mohly sloužit k odvedení pozornosti, napø. turistika, jízda na kole, jóga, návštìva kina, èetba, výtvarná èinnost, psaní dopisù, vaøení nebo konverzace s pozitivnì naladìným pøítelem. Odpor Apelujte na klienty, aby v prvé øadì nezapomínali na dùvody, pro které se rozhodli s užíváním konopí pøestat nebo je dostat pod vìtší kontrolu, a aby si uvìdomovali, co mohou ztratit, když podlehnou své nutkavé touze drogu užít. Jako referenèní materiál lze v této souvislosti využít seznam pozitiv a negativ poøízený v rámci prvního sezení. Nácvik dovedností odmítání Pro èleny skupiny mùže být rovnìž prospìšné, když se na základì informací z pracovních archù E – Odklad, odvedení pozornosti, odpor a F – Bažení a nutkání a dále informaèního archu 3 – Jak to zvládnout bez kouøení probere problematika dovedností odmítání a bude se diskutovat o asertivních zpùsobech odmítání možných nabídek konopí. Diskuze o plánech k dosažení cílù Na závìr sezení øeknìte èlenùm skupiny, aby si stanovili své individuální cíle z hlediska užívání konopí, a to v krátkodobém (pøíštích sedm dní) a støednìdobém (jeden až tøi mìsíce) horizontu. Diskutujte o tom, jak budou øešit jakékoli pøedvídané problémy a snažte se úèastníky pøimìt, aby si vzájemnì radili a podporovali se.

1 V originále jsou to „Tøi D“ – Delay, Distract and Detest (pozn. pøekl.)

50

POKYNY PRO PRAXI

ŠESTÉ SEZENÍ: REKAPITULACE/MOŽNOSTI PRÙB̎NÉ LÉÈBY Klinické prostøedky Pracovní archy

Informaèní archy

A – Evidence užívání konopí

10 – Kontaktní informace na služby poskytující poradenství a podporu

Cílem šestého sezení je: zrekapitulovat prùbìh uplynulého týdne z hlediska dosažení urèených týdenních cílù, zrekapitulovat a provést shrnutí náplnì pøedchozích sezení, diskutovat o plánech k dosažení cílù, požádat èleny skupiny, aby vyjádøili své postøehy a dojmy z práce ve skupinì a z celé intervence, – stanovit, zda bude pøípadnì nutné nadále pokraèovat v léèbì èi v poskytování podpory, – rozlouèit se s èleny skupiny a pozvat je na doplòkové sezení. – – – –

Rekapitulace minulého týdne Otevøete ve skupinì diskuzi o užívání konopí v dobì od posledního sezení s odkazem na tehdy formulované plány k dosažení cílù a na pracovní arch A – Evidence užívání konopí. S odkazem na pracovní arch A – Evidence užívání konopí vyzvìte klienty, aby identifikovali psychické a sociální problémy, na nìž pøi pokusu o zmìnu svého užívání konopí narazili. Byly splnìny cíle? Byly tyto cíle realistické? Co a kdo pomohl? Co a kdo vìci komplikoval? Rekapitulace a shrnutí jednotlivých sezení Proveïte rekapitulaci jednotlivých témat a otázek probíraných na pøedchozích sezeních. Vypište je na flipchart. Vyzvìte klienty, aby urèili, které aspekty této intervence a práce ve skupinì jim byly k užitku, jakož i ty, které podle nich byly ménì prospìšné. Vybídnìte èleny skupiny, aby se s ostatními podìlili o své názory a pocity ohlednì ukonèení programu. Diskuze o plánech k dosažení cílù Vybídnìte èleny skupiny, aby si stanovili své individuální cíle z hlediska užívání konopí na pøíštích sedm dní a na pøíští ètyøi týdny. Diskutujte o tom, jak budou øešit jakékoli pøedvídané problémy. Snažte se úèastníky pøimìt, aby si vzájemnì radili a podporovali se. Diskuze o potøebì léèby a podpory v budoucnu Dejte èlenùm skupiny prostor, aby se každý za sebe mohl vyjádøit, zda nebude i nadále potøebovat podporu v rámci fungování nìjaké sociální sítì nebo odbornou pomoc. Pohovoøte o spektru možných léèebných modalit, které lze využít pro úèely prùbìžné léèby. Vyzvìte klienty, aby se na vás obraceli individuálnì, budou-li chtít v pøípadì zájmu probrat eventuální potøebu další léèby. Poskytnìte jim seznam odborných pracoviš pùsobících v dosahu jejich

51

3

3

POKYNY PRO PRAXI

bydlištì, na nìž se lze v pøípadì potøeby obrátit. Informujte úèastníky skupiny o možnosti kontaktovat nìkterou z non-stop služeb poskytujících poradenství a podporu, ve Victorii napø. DIRECT Line, a sdìlte jim pøíslušné kontaktní údaje. Kontaktní èísla na služby zajišující léèbu a podporu obsahuje informaèní arch 10 – Kontaktní informace na služby poskytující poradenství a podporu. Rozlouèení se skupinou Pøipomeòte èlenùm skupiny naplánované doplòkové sezení. Doporuète klientùm úèast na tomto sezení bez ohledu na pokroky, kterých dosáhli.

4. krok: Doplòkové sezení (ètyøi týdny po šestém sezení) Cílem doplòkového sezení je: – poskytnout pøíležitost pro kontrolu dosažených pokrokù a pøípadné pøehodnocení cílù, – zdokonalit a dopracovat prùbìžné plány na dosažení zmìny. Kontrola dosažených pokrokù a pøípadné pøehodnocení cílù Vyzvìte jednotlivé úèastníky, aby pohovoøili o zmìnách ve svém užívání konopí od posledního sezení, jakož i o jakýchkoli vnímaných psychických a psychosociálních zmìnách. Je dùležité mít na pamìti, že, co se týèe plnìní cílù z hlediska užívání konopí a dopadu zmìny na životní styl, výsledky udávané jednotlivými úèastníky se budou lišit. Otevøete diskuzi o dosažených pokrocích a o pøípadných obtížích, s nimiž se klienti od posledního sezení setkali. Byly splnìny cíle? Byly tyto cíle realistické? Co a kdo pomohl? Co a kdo vìci komplikoval? Vyzvìte klienty, aby znovu formulovali své krátkodobé, støednìdobé a dlouhodobé cíle Diskutujte o tom, zda se od doby konání døívìjších sezení nìjak nezmìnily stanovené cíle a zda tyto cíle jsou èi nejsou realistické a obhajitelné. Pokud ne, pøehodnote je a stanovte si splnitelnìjší cíle. Pøipomeòte klientùm, že zmìna je proces, nikoli jednorázová událost, a že vyžaduje odhodlání a vytrvalost. Snažte se zjistit, jakým zpùsobem si èlenové skupiny pomáhali udržet motivaci – co si sami pro sebe øíkali, jak se povzbuzovali a co si pøipomínali. Není na škodu, když si klienti vytvoøí nìjaký nouzový plán, jehož souèástí mùže být realizace konkrétních krokù v pøípadì, že užívání konopí pøekroèí meze, které si sami pro sebe stanovili. Užiteèné indicie je v tomto ohledu možné získat na základì ústních odpovìdí èlenù skupiny na následující otázky: Jak poznám, že u mì došlo k relapsu? Co bych s tím mohl dìlat? Opìtovnì klienty upozornìte na možnost kontaktování dalších léèebných a podpùrných služeb.

52

K LINICKÉ PROSTØEDKY

KLINICKÉ PROSTØEDKY

PRACOVNÍ ARCHY A – Evidence užívání konopí B – Zvažování pro a proti C – Regulace užívání marihuany D – Rozpoznávání a zvládání rizikových situací E – Odklad, odvedení pozornosti, odpor a karta „Mám na vybranou“ F – Bažení a nutkání

55

4

Po

Út

St

Èt

Pá

So

Ne

56 Pokud ne, proè jsem pøekroèil(a) svùj limit?

Pokud ano, co mi v tom pomohlo?

Držel(a) jsem se svého cíle nebo ne?

Kolik jsem utratil(a)?

Kde jsem byl(a)? S kým jsem byl(a)?

V kterou denní dobu to bylo?

Kolik? bongy/jointy

Co jsem užil(a)?

Den

4 KLINICKÉ PROSTØEDKY

PRACOVNÍ ARCH A

EVIDENCE UŽÍVÁNÍ KONOPÍ

EVIDENCE UŽÍVÁNÍ KONOPÍ

Bìhem pøíštích sedmi dní mám z hlediska svého užívání konopí tento cíl (sledujte množství, frekvenci a denní dobu)

KLINICKÉ PROSTØEDKY

PRACOVNÍ ARCH B ZVAŽOVÁNÍ PRO A PROTI Pozitiva V dobì, kdy jste s kouøením konopí zaèínali, se vám pravdìpodobnì zdálo, že tato droga má mnoho pozitivních stránek. Postupem èasu však možná zjišujete, že již neskýtá tolik pozitiv a že postupnì získávají navrch její negativní stránky. Zpoèátku napøíklad kouøení konopí pomáhá potlaèovat pocity úzkosti èi blokovat depresivní myšlenky, ale èasem mùže úzkost a depresi ještì zhoršovat. Jedním z dùvodù, proè je pro nìkteré lidi obtížné omezit nebo zcela eliminovat užívání konopí, pøípadnì jakékoli jiné drogy, je, že i pøesto postrádají to dobré, co jim droga pøinášela. Tyto pozitivní aspekty nelze pøehlížet už jen proto, že èasto pøedstavují dùvody, pro které jste s kouøením zaèali. Negativa Negativa mohou být èasto dùvodem, proè chcete s užíváním pøestat nebo je dostat pod kontrolu. Když si budete tato negativa pøipomínat, zejména když pociujete nutkání/bažení si zakouøit, své rozhodnutí, zda kouøit èi nikoli, tím mùžete ovlivnit. Zvažování pozitiv a negativ Do pøíslušných sloupcù v tabulce vypište, co se vám na kouøení konopí zdá pøíjemné, a zároveò uveïte i negativní stránky kouøení. Když si budete tyto skuteènosti pøipomínat a zvažovat obì strany mince, mùžete tím ovlivnit své rozhodnutí pøestat s užíváním nebo je omezit a tohoto pøedsevzetí se držet. POZITIVA Pozitiva ohlednì kouøení konopí Vypište vše, co se vám na užívání konopí líbí.

NEGATIVA Negativa ohlednì kouøení konopí Vypište vše, co se vám na užívání konopí nelíbí.

57

4

4

KLINICKÉ PROSTØEDKY

Pøínos a ztráty Co vám podle vašeho názoru mùže pøinést uskuteènìní zmìny ve vašem užívání konopí? Do sloupce „Pøínos“ vypište vše, co mùžete získat. Co mùžete ztratit, když na svém užívání konopí nic nezmìníte? Do sloupce „Ztráty“ vypište vše, o co mùžete pøijít. PØÍNOS

58

ZTRÁTY

KLINICKÉ PROSTØEDKY

PRACOVNÍ ARCH C REGULACE UŽÍVÁNÍ MARIHUANY

Na zaèátku Proces stanovování cílù si mùžeme pøedstavit jako schodištì. Odpoèívadlo na jeho horním konci pøedstavuje vaše dlouhodobé cíle, pøièemž jednotlivé stupnì pøedstavují krátkodobé cíle, které vám pomohou dosáhnout vaše dlouhodobé cíle. Prozatímní cíle mohou pøedstavovat problémy, které je nutné vyøešit, anebo vìci, které je tøeba zmìnit, abyste své dlouhodobé cíle splnili a dosažený stav udrželi. Zamyslete se nad svými dlouhodobými cíli z hlediska užívání konopí. Jde vám o jeho omezení nebo chcete s konopím pøestat úplnì? Mùj dlouhodobý cíl je: _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________

Plán na dosažení cíle Dùležitým krokem na cestì k „efektivní regulaci užívání marihuany“ je plán, jehož souèástí budou vaše cíle týkající se kouøení. – Ujasnìte si, zda-li chcete užívání omezit nebo úplnì pøestat. – Stanovte si realistické a konkrétní cíle, napište si je. Nebojte se své cíle vyjadøovat v èíslech a datech, napø. že svou týdenní spotøebu snížíte z 15 na 10 g nebo že týdnì za konopí utratíte jen urèitý obnos. Pouvažujte, co (nebo kdo) by mohlo zkomplikovat dodržování vašeho plánu a souèasnì co (nebo kdo) by vám mohlo pomoci vytrvat. Je-li vaším cílem omezení užívání, na jaké množství a frekvenci byste se chtìli dostat? _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ Budete své užívání omezovat postupnì po vymezené èasové období, nebo uskuteèníte náhlou zmìnu k nìjakému urèenému datu? Jaký bude vᚠplán? Buïte konkrétní! _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________

59

4

4

KLINICKÉ PROSTØEDKY

REGULACE UŽÍVÁNÍ MARIHUANY (pokraèování) Jaké kroky budete muset podniknout k dosažení cílù, které jste si stanovili? Zvažte, jaké kroky bude zapotøebí podniknout ve vztahu k vašemu chování a situacím, v nichž se ocitáte, abyste dosáhli zmìny v užívání konopí. Mùžete si napøíklad sepsat situace, kdy je vám konopí k dispozici, a zpùsoby, jak tuto dostupnost omezit. _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ Co (nebo kdo) by vám mohlo ztížit dodržování vašeho plánu, jak dosáhnout stanoveného cíle? _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ Jak tyto pøekážky pøekonáte? _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ Co (nebo kdo) by vám mohlo pomoci vytrvat ve vašem úsilí? _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________ Nalezení realistického, dosažitelného a udržitelného cíle se èasto neobejde bez postupu metodou zkoušky a omylu. V pravidelných intervalech své cíle pøehodnote a podle potøeby je pøeformulujte.

60

KLINICKÉ PROSTØEDKY

PRACOVNÍ ARCH D ROZPOZNÁVÁNÍ A ZVLÁDÁNÍ RIZIKOVÝCH SITUACÍ

Konzumace konopí se èasto pojí s konkrétními situacemi, náladami a lidmi. Užití konopí vám napøíklad mùže pomoci v nìjaké konkrétní situaci nebo když zažíváte nepøíjemné pocity. Tento pracovní arch vám má být pomùckou pøi rozpoznávání tìchto nároèných situací, abyste se pøi jejich zvládání nemuseli spoléhat na konopí nebo jiné drogy. Snaha o úplnou eliminaci nebo omezení užívání konopí je trochu jako jízda po silnici plné nebezpeèných zatáèek, které musíte projet. Rozpoznávání situací, v nichž byste mohli užít konopí, a dopadu, jaký by to na vás mohlo mít, smìøuje vaši pozornost na varovné znaèky podél cesty, a vy se tak mùžete odpovídajícím zpùsobem pøipravit. Prostøednictvím tohoto cvièení se budete schopni lépe pøipravit na situace, v nichž máte chu užít konopí. Nejlepší zøejmì bude, když toto cvièení provedete spoleènì s poradcem nebo klinickým pracovníkem za pomoci informaèního archu 4 – Jak to zvládnout bez kouøení. Vᚠklinický terapeut vám mùže pomoci tak, že spolu proberete povahu situací, které pro vás pøedstavují riziko, a pomùže vám pouvažovat o možných strategiích, jejichž prostøednictvím byste mohli z tìchto krizových situací vyváznout. Až pøijdete na to, které strategie zvládání zátìžových situací jsou pro vás nejlepší, bude dùležité, abyste si je nacvièili nebo vyzkoušeli, a byli tak schopni je snadno uplatnit v nìjaké rizikové situaci. 1. Negativní emocionální stavy (špatné citové rozpoložení, napø. pocit sklíèenosti) Vᚠvlastní pøíklad_______________________________________________________ _____________________________________________________________________ Jak to zvládnout ________________________________________________________ _____________________________________________________________________

2. Sociální tlak (tlaky ze strany vrstevníkù a rodinných pøíslušníkù fungující jako stimuly ke kouøení) Vᚠvlastní pøíklad_______________________________________________________ _____________________________________________________________________ Jak to zvládnout ________________________________________________________ _____________________________________________________________________

61

4

4

KLINICKÉ PROSTØEDKY

3. Interpersonální konflikt (neshody s druhými lidmi, stres) Vᚠvlastní pøíklad_______________________________________________________ _____________________________________________________________________ Jak to zvládnout ________________________________________________________ _____________________________________________________________________

4. Pozitivní emocionální stavy (dobrá nálada, oslavy) Vᚠvlastní pøíklad_______________________________________________________ _____________________________________________________________________ Jak to zvládnout ________________________________________________________ _____________________________________________________________________

5. Zkouška sebekontroly Vᚠvlastní pøíklad_______________________________________________________ _____________________________________________________________________ Jak to zvládnout ________________________________________________________ _____________________________________________________________________

6. Pøístup k penìzùm/drogám Vᚠvlastní pøíklad_______________________________________________________ _____________________________________________________________________ Jak to zvládnout ________________________________________________________ _____________________________________________________________________

7. Negativní fyzické stavy (únava, fyzická bolest) Vᚠvlastní pøíklad_______________________________________________________ _____________________________________________________________________ Jak to zvládnout ________________________________________________________ _____________________________________________________________________

62

KLINICKÉ PROSTØEDKY

PRACOVNÍ ARCH E ODKLAD, ODVEDENÍ POZORNOSTI, ODPOR

Úsilí o zmìnu v návykovém užívání konopí èasto provázejí projevy bažení, které však nevyplývají z nedostatku motivace. Bažení mnohdy trvá jen krátce, má rùznou intenzitu a èasem zpravidla odezní nebo se stane snáze zvládnutelným. Nauèí-li se klienti zvládat a potlaèovat bažení, získají nad sebou vìtší kontrolu a sníží pravdìpodobnost neplánovaného užití konopí v dùsledku svého bažení po droze. Jednu z možností, která mùže pomoci pøi zvládání projevù bažení, pøedstavuje strategie „Tøi O“. Odklad – odkládat rozhodnutí, jak nejdéle to bude možné. Odvedení pozornosti – díky nìjaké jiné èinnosti odvedete své myšlenky od bažení po droze. Odpor – pøipomínání si dùvodù, pro které chcete pøestat s užíváním konopí, pøípadnì je dostat pod kontrolu. Na další stranì tohoto pracovního archu najdete kartu „Mám na vybranou“ (I have a choice), která slouží jako pomùcka pøi zvládání rizikových situací. Vystøihnìte si ji a noste ji s sebou v penìžence nebo kabelce. „Tøi O“ – tipy pro rizikové situace Své rozhodnutí, že drogu užijete, odkládejte, jak nejdéle to bude možné. Mé bažení obvykle odezní bìhem ______ minut. pùvodní cíl

rychlá øešení

plánované èinnosti

rozptýlit se nìjakou jinou oblíbenou èinností

1)

1)

2)

2)

3)

3)

lidé, kteøí by se ke mnì mohli pøidat, pøípadnì mì v tìchto èinnostech podpoøit

1)

1)

2)

2)

3)

3)

odpor – nezapomínat na hlavní dùvody, pro které jsem chtìl(a) pøestat užívat nebo své užívání dostat pod kontrolu

1)

1)

2)

2)

3)

3)

nezapomínat na své dosavadní úspìchy, konfrontovat své myšlenky na užívání konopí s pozitivními myšlenkami

1)

1)

2)

2)

3)

3)

63

4

4

KLINICKÉ PROSTØEDKY

I HAVE A CHOICE (Mám na vybranou) Tato karta vám mùže pomoci v situacích, kdy máte pocit, že ztrácíte kontrolu nad svým rozhodnutím, že nebudete užívat konopí. Vyplòte ji a noste ji s sebou. MÁM NA VYBRANOU Tipy pro rizikové situace: Vyhnout se dané situaci nebo ji zmìnit. Bezpeèná místa, kam bych mohl(a) jít: _____________________________________________________________________________ Odložit své rozhodnutí užít drogu o 15 minut. Mé bažení obvykle odezní bìhem ___ minut. Rozptýlit se nìjakou oblíbenou èinností. 1) ___________________________________________________________________________ 2) ___________________________________________________________________________ 3) ___________________________________________________________________________ Zavolat nìkomu ze seznamu osob, které jsou mi oporou v mém úsilí. Jména a èísla: 1) ___________________________________________________________________________ 2) ___________________________________________________________________________ 3) ___________________________________________________________________________ Nezapomínat na své dosavadní úspìchy. Konfrontovat své myšlenky na užívání konopí s dùvody, pro které jsem se rozhodl(a) abstinovat/omezit užívání.

64

KLINICKÉ PROSTØEDKY

PRACOVNÍ ARCH F BAŽENÍ A NUTKÁNÍ

Bažení je silná fyzická a psychická touha užít konopí. Bažení se mùže projevovat jako smìs objektivních i subjektivních pøíznakù, napø. zrychlený tep a sucho v ústech, netrpìlivé pøecházení z místa na místo, vyvolávání konfliktù s druhými lidmi, náladovost, podráždìnost a napìtí, pøípadnì potøeba být na urèitém místì spojeném s užíváním. Bažení mùžete pociovat i poté, co již nìjakou dobu konopí neužíváte. Budete-li schopni rozpoznat objektivní i subjektivní pøíznaky bažení, získáte nad nimi vìtší kontrolu. Je dùležité mít na pamìti, že projevy bažení a nutkání: – – – – – –

jsou normální a oèekávanou souèástí abstinence od drog, mají promìnlivou povahu, nebo jsou rùznì silné a vìtšinou pøicházejí ve vlnách, jsou úporné, mohou se objevit „zèistajasna“, pøicházejí automaticky, neznaèí slabost, malou motivaci ani nedostatek vùle.

Veïte si záznamy o svém bažení a nutkání ve vztahu k užití konopí, o intenzitì tìchto nutkání a strategiích, které uplatòujete za úèelem jejich zvládnutí. Toto cvièení slouží k lepší identifikaci pøíležitostí, pøi nichž existuje vyšší pravdìpodobnost pociování bažení a nutkání, rozpoznávání objektivních a subjektivních pøíznakù vašeho bažení a stanovování strategií k jejich zvládání, které jsou ve vašem pøípadì nejúèinnìjší. objektivní a subjektivní pøíznaky bažení strategie zvládání projevù bažení nebo nutkání ve vztahu k užívání konopí a nutkání tìlesné vjemy pocity myšlenky pozorovatelné chování situace (okolní prostøedí)

65

4

4

KLINICKÉ PROSTØEDKY

INFORMAÈNÍ ARCHY 1 – Vzor úvodního dopisu 2 – Jak konopí pùsobí na vaši psychiku a organizmus? 3 – Jak to zvládnout bez kouøení 4 – Detoxikace z konopí 5 – Kontrolované užívání konopí 6 – Prevence relapsu 7 – Minimalizace škod 8 –Tipy jak lépe spát 9 – Fáze zmìny 10 – Kontaktní informace na služby poskytující poradenství a podporu

66

KLINICKÉ PROSTØEDKY

INFORMAÈNÍ ARCH 1 VZOR ÚVODNÍHO DOPISU

Datum Vážený/vážená, dìkujeme za vᚠzájem o Efektivní regulaci užívání marihuany, léèebný program urèený lidem, kteøí chtìjí omezit své užívání konopí nebo s ním úplnì pøestat. Pokud jste rozhodl(a) pro úèast v programu Efektivní regulace užívání marihuany a ještì si nesjednal(a) schùzku, spojte se s námi a domluvte si termín s nìkterým z našich pracovníkù. Souèástí tohoto dopisu je nìkolik informací o našem pracovišti a o archu Evidence užívání konopí. Evidenci užívání konopí pøikládáme proto, abyste si mohl(a) vést pøehled o tom, kolik užíváte a jaký z toho máte pocit. Tento arch vyplòujte od této chvíle až po termín schùzky s naším pracovníkem. Tyto údaje vám mohou být dobrým východiskem pro diskuzi o vašich cílech, o tom, kolik užíváte, a zda došlo ve vámi užívaném množství k nìjaké zmìnì od chvíle, kdy jste nás poprvé kontaktoval(a). Budete-li mít k programu Efektivní regulace užívání marihuany jakékoli dotazy, neváhejte nám prosím zavolat. S pozdravem Detaily schùzky Datum: _________________________Èas: __________________________________ Jméno pracovníka: ______________________________________________________ Adresa: _______________________________________________________________

67

4

4

KLINICKÉ PROSTØEDKY

INFORMAÈNÍ ARCH 2 JAK KONOPÍ PÙSOBÍ NA VAŠI PSYCHIKU A ORGANIZMUS?

Co je konopí Marihuana, maruška, tráva, gandža, skunk, brko, špek, zelí, kouøení, hulení, haš, bahno … øíká se mu ledajak! Pochází z rùzných odrùd rostliny konopí, z nichž nejznámìjší je sativa a indica. Konopí se rovnìž pìstuje pro svá silná vlákna používaná pøi výrobì odìvù, provazù a papírnických výrobkù. V této souvislosti se obvykle hovoøí o prùmyslovém konopí. Konopí pìstované pro své psychoaktivní úèinky pak bude vìtšina lidí znát jako marihuanu, což je mexický výraz pro konopí. Jak pùsobí Konopí obsahuje více než 400 úèinných látek. Hlavní psychoaktivní složka je známa jako delta-9-tetrahydrokanabinol (THC). Kouøením nebo požitím se THC vstøebá do krevního obìhu a dostává se do mozku, kde se váže na specifické receptory, známé jako kanabinoidové receptory, v dùsledku èehož dochází k ovlivnìní mozkových funkcí. Ne že by tyto receptory byly v mozku jen kvùli kouøení konopí a následnému rauši. Reagují také na dvì chemické látky podobné THC, oznaèované jako anandamid a 2-AG, které tìlo samo produkuje. Proè však tìlo tyto chemické látky vytváøí a jakou mají pøesnì další funkci, je stále pøedmìtem výzkumu. Jak se jej tìlo zbaví THC a jeho metabolity jsou rozpustné v tucích a mohou v tìlesných tukových tkáních zùstat po dlouhou dobu, bìhem níž se postupnì uvolòují zpìt do krevního obìhu a vyluèují v moèi. V dùsledku jeho pomalého uvolòování je možné stopy THC detekovat až nìkolik týdnù po užití konopí. Jak je silné Síla konopí závisí na tom, v jakých podmínkách se pìstuje a která èást rostliny se konzumuje. Koncentrace v jednotlivých èástech se liší, což také platí pro rùzné konopné produkty, jako je hašiš nebo hašišový olej. Obecnì platí, že hašiš nebo hašišový olej mají vyšší koncentraci THC než rostlinná surovina. Koncentrace THC se mùže pohybovat od 0,5 % v listech až po 20 % u palic a kvìtù. Od šedesátých let 20. století síla neboli potence konopí prùbìžnì narùstá v dùsledku dokonalejších zpùsobù pìstování, využití hydrotechniky a selektivního køížení semen vyšší kvality, výsledkem èehož je vìtší množství rostlinných hybridù. Mnoho kuøákù tvrdí, že v posledních letech došlo k prudkému nárùstu síly konopí. Pravdìpodobné úèinky Užívání konopí, zejména intenzivní a dlouhodobé, mùže mít dopad na mnoho rùzných stránek života daného jedince. Na tomto místì pojednáváme o pravdìpodobnìjších a bìžnìjších dopadech. Respiraèní systém (dýchací ústrojí) Kouøení konopí pùsobí škodlivì zejména na respiraèní systém. Dlouhodobé užívání mùže mít za následek dušnost, chronický kašel a sípot a zároveò u dané osoby zvyšovat náchylnost k rozvoji rakoviny jazyku, ústní dutiny, hrtanu a plic v pozdìjším životì. Riziko tìchto kom-

68

KLINICKÉ PROSTØEDKY

plikací se zvyšuje, pokud daná osoba souèasnì kouøí tabákové výrobky. Pøedpokládá se, že vìtšinu tìchto poškození zpùsobuje vdechování kouøe a dehtu a jejich pøíèinou mùže být také kouøení spalitelných produktù (napøíklad tabáku, bylinných cigaret a bylinných èajù používaných ve smìsích), nejen konopí. Chemické složení tabákového kouøe a konopného kouøe je velmi podobné, nicménì ve srovnání s prùmyslovì vyrábìnými cigaretami je množství dehtu vdechovaného pøi kouøení konopí ètyøikrát vìtší. Imunitní systém Nìkolik studií se zamìøilo na negativní úèinky konopí na lidskou imunitu. Ze studií provedených na zvíøatech vyplývá, že konopí oslabuje nìkteré èásti imunitního systému zodpovìdné za zajišování odolnosti vùèi infekci zpùsobované bakteriemi a viry. Kardiovaskulární systém K závìru, že užívání konopí má škodlivý efekt na kardiovaskulární systém, není dostatek dùkazù. Avšak vzhledem k tomu, že bezpochyby pùsobí zmìny srdeèní frekvence (mezi 20 a 50 %) a krevního tlaku, je lidem s vysokým krevním tlakem a s onemocnìním srdce doporuèováno, aby užívání konopí omezili nebo s ním úplnì pøestali. Reprodukce Dlouhodobé úèinky konopí na reprodukci nebyly prozatím v širší míøe zkoumány, ale dosavadní poznatky naznaèují, že konopí snižuje sexuální touhu a poèet spermií a zvyšuje podíl defektních spermií. Mùže rovnìž vést k menstruaèním problémùm a nepravidelnosti period, což komplikuje plánování rodièovství a užívání antikoncepce. Tìhotenství Ženy, které užívají konopí v tìhotenství, riskují, že se jejich dítì narodí pøedèasnì nebo s nízkou porodní váhou. Dùvod je stejný jako v pøípadì žen, které kouøí tabákové výrobky – plod je nedostateènì zásoben kyslíkem. Toto riziko se zvyšuje, je-li konopí kombinováno s tabákem. Výsledky nìkterých studií naznaèují, že užívání konopí bìhem tìhotenství mùže souviset se zvýšenou možností výskytu vrozených vad a dìtskou leukemií. Jiné práce tato zjištìní nepotvrdily, ale jelikož se ví, že THC prochází placentární bariérou, je rozumné se užívání konopí v tìhotenství vyhnout, dokud nebudou jeho úèinky detailnì zmapovány. Kojení THC se rovnìž vyskytuje v mateøském mléku. Jeho úèinky na kojence však zatím nejsou dostateèné známé. Kojícím matkám se doporuèuje, aby konopí nekouøily, pøípadnì jeho kouøení omezily. Soustøedìní a pamì Dlouhodobé intenzivní užívání konopí sice nevede k vážným poškozením mozku, které je spojováno s dlouhodobým užíváním alkoholu, bezpochyby však poznamenává krátkodobou pamì, pozornost a soustøedìní. Zdá se, že tyto úèinky nejsou nijak výrazné a projevují se vìtšinou u nároènìjších duševních èinností a dovedností. O vlivu na každodenní fungování toho zatím není dost známo. Neví se také, zda se tyto deficity spraví, když daná osoba pøestane konopí užívat. Tyto úèinky vìtšinou souvisí s tím, jak dlouho daná osoba již kouøí,

69

4

4

KLINICKÉ PROSTØEDKY

a èastìji pøetrvávají i poté, co daná osoba s kouøením pøestala, pokud pøedtím kouøila po mnoho let. Tolerance a závislost Z vìdeckých poznatkù vyplývá, že osoby, které konopí užívají pravidelnì a intenzivnì, si mohou vytvoøit toleranci vùèi jeho úèinkùm. Stejnì jako u jiných drog, tolerance vùèi konopí znamená, že k dosažení stejného úèinku je zapotøebí užít vìtší množství. V minulosti bylo konopí zpravidla považováno za drogu bez rizika závislosti, a proto byla problematika existence závislosti na konopí zanedbávána. Závislost na konopí je obvykle charakterizována neschopností kontrolovat jeho užívání bez ohledu na pociování negativních dùsledkù v každodenním životì a výskytem množství odvykacích symptomù, pokud èlovìk pøestane konopí užívat. Možné úèinky Na základì výsledkù øady studií, které se zabývaly konopím a jeho dopady, byly zjištìny následující možné nežádoucí úèinky na jeho uživatele: Bunìèné zmìny v organizmu Ze studií vyplývá, že kouø z konopí mùže zpùsobovat zmìny v buòkách (bunìèné mutace), jež mohou vést k nádorovým onemocnìním dýchacího traktu. Konopný kouø pravdìpodobnì zpùsobuje rakovinu z týchž dùvodù jako cigaretový kouø – obsah kanabinoidù zde nehraje až takovou roli. Je-li dlouhodobé kouøení konopí pøíèinou vzniku rakoviny, onemocnìní se s nejvìtší pravdìpodobností rozvine v nejexponovanìjších oblastech, jako jsou plíce, hrtan, ústní dutina a jazyk. Psychické zdraví Dopad užívání konopí na duševní zdraví je pøedmìtem mnoha studií. Vzhledem k tomu, že tato látka bezpochyby navozuje zmìnu nálady a duševního rozpoložení, její dlouhodobé intenzivní užívání by eventuálnì mohlo mít negativní dopad na duševní zdraví, a to zejména u osob, které nebyly duševnì zcela v poøádku již pøedtím, než s užíváním konopí zaèaly, a které následnì konopí užívají jako prostøedek, kterým regulují a mìní své nálady a emoce. Motivace Nìkteøí uživatelé konopí (a lidé, kteøí uživatele konopí mají možnost pozorovat) hovoøí o snížené míøe motivace a zhoršení sociálních dovedností a koncentrace. Nìkteøí výzkumníci tento jev oznaèují termínem „amotivaèní syndrom“. Obvykle se charakterizuje jako úbytek energie/motivace k fyzické èinnosti a zhoršení schopnosti soustøedit se na nároènìjší úkoly. Zatím se jednoznaènì neprokázalo, zda takový syndrom skuteènì existuje, by vy sami o tom možná víte své. Pøi diskuzích s lidmi, kteøí pøestali konopí užívat, je to každopádnì èasté téma. Rizikové skupiny Nìkteré skupiny osob jsou vystaveny vìtšímu riziku výskytu nežádoucích úèinkù v dùsledku jejich užívání konopí. Patøí mezi nì: – dospívající, u nichž konzumace konopí dosahuje výrazné míry - u této skupiny mùže dojít k opoždìní v emoèním vývoji a snížení studijních a pracovních výkonù, což mùže mít nepøíznivý dopad na jejich možnosti v dalším životì,

70

KLINICKÉ PROSTØEDKY

– tìhotné ženy, pøípadnì ženy, které tìhotenství plánují, – osoby s preexistujícími onemocnìními, napø. srdce nebo dýchacího traktu, – osoby s psychotickými poruchami; nìkteré výzkumy naznaèují, že užívání konopí zvyšuje riziko výskytu psychotických symptomù – èlovìk napøíklad vidí nebo slyší neexistující vìci, vìøí nìèemu, co není pravda, a má neuspoøádané a rozptýlené myšlenky; vìtší náchylnost mohou v tomto ohledu vykazovat osoby, u nichž psychotické poruchy figurují v osobní nebo rodinné anamnéze, – osoby se schizofrenií.

71

4

4

KLINICKÉ PROSTØEDKY

INFORMAÈNÍ ARCH 3 JAK TO ZVLÁDNOUT BEZ KOUØENÍ

Kouøení konopí mùže neoèekávanì zaèít hrát ve vašem životì významnou roli. Když nìjak zmìníte dùležitou souèást svého života, mùže se vám stát, že budete nìco postrádat, mùže se dostavit pocit, že vám nìco chybí. Pro nìkteré lidi, kteøí pøestali kouøit nebo své užívání konopí omezili, to znamená ménì èasu stráveného s urèitým okruhem pøátel nebo úèast na èinnostech majících souvislost s kouøením, napøíklad poslouchání hudby nebo dívání se na video. Jiní lidé zase mohou mít pocit, že pøišli o berlièku, která jim pøechodnì pomáhala zvládat životní tìžkosti. Vyplnìní tìchto mezer dá zabrat! Tento informaèní arch pojednává o rozvíjení strategií zvládání zátìžových situací a èinnostech, kterými je možné tyto mezery vyplnit. Nouzový plán Zkuste si vybavit situace, v nichž by vám nìkdo mohl nabídnout konopí, a osoby, které by v takových situacích figurovaly. Naplánujte si možné zpùsoby odmítání takových nabídek. Možné tipy, jak reagovat na nabídku konopí: – – – – – –

nejprve øeknìte „Ne, díky“, vaše odpovìï by mìla znít jasnì, rozhodnì a bez známky váhání, neuhýbejte oèima, požádejte danou osobu, aby vám pøestala konopí nabízet, nebojte se si stanovit meze, nenechávejte „dveøe otevøené“ dalším nabídkám v budoucnu (vyhnìte se napøíklad odpovìdím typu „Dnes ne“), – nezapomínejte na rozdíl mezi asertivní, pasivní a agresivní reakcí, – nevyèítejte si, že jste konopí odmítli.

Alternativní èinnosti Od silného nutkání kouøit vás také mohou odvést rùzné alternativní èinnosti, které vám zároveò mohou pomoci zvládnout rizikové situace. Zamyslete se nad tím, které vìci vám umožní prožívat pozitivní stránky abstinence bez negativních dùsledkù. Mìjte na pamìti, že když èlovìk zaène s nìèím novým a zanechá zabìhaných návykù, mùže se cítit nepøíjemnì a nesvùj. Hledání tìchto náhradních aktivit a zmìny chování vyžadují èas, odhodlání a vynalézavost. Zmìna je proces, nikoli jednorázová událost. Nìkteré z tìchto èinností budou pøedstavovat bezprostøední okamžitá øešení. Pokud vám napøíklad kouøení konopí pøináší uvolnìní a pomáhá vám na konci dne „vypnout“, jako alternativní èinnosti se nabízejí vycházky se psem, plavání, jóga nebo meditace, kondièní bìhání, návštìva fitness centra nebo vaøení. Také byste si mohli nìjakou dobu èíst, poslouchat hudbu nebo si dopøát koupel s aromaterapeutickými oleji. Jiné èinnosti bude zøejmì zapotøebí pøedem plánovat, než se stanou souèástí vašeho životního stylu a pomohou vám dopracovat se

72

KLINICKÉ PROSTØEDKY

k vašim cílùm. Mohli byste se napøíklad stát èlenem nìjakého klubu, hrát za nìjaké mužstvo, zaèít trénovat nìjaký sport, uèit se hrát na hudební nástroj, studovat, vìnovat se výtvarné èinnosti a øemeslùm, jezdit chytat ryby nebo cestovat. S ohledem na svùj individuální seznam pozitiv a za využití pracovního archu G – Odklad, odvedení pozornosti, odpor si poznaète alternativní èinnosti, které by vás bavily a kterým byste se mohli vìnovat, a osoby, které by vás v tìchto nových èinnostech mohly podporovat, povzbuzovat a pøípadnì je provozovat spoleènì s vámi.

73

4

4

KLINICKÉ PROSTØEDKY

INFORMAÈNÍ ARCH 4 DETOXIKACE Z KONOPÍ

Pøi absenci jakékoli drogy ve vašem organizmu po jejím pøedchozím dlouhodobém užívání mùže vaše tìlo procházet obdobím návratu do stavu „normálního“ fungování bez drog. Toto období opìtovného pøizpùsobení se pùvodním podmínkám se oznaèuje jako odvykací stav. Pøíznaky a intenzita odvykacího stavu pøi vysazení konopí mohou být u každého èlovìka jiné. Nìkteøí lidé odvykací stav nepocítí vùbec, zatímco jiní vykazují mimoøádnì silné abstinenèní pøíznaky. Bìhem odvykacího stavu se v dùsledku eliminace užívání konopí mohou objevit problémy duševní povahy, napøíklad úzkost, panika a náladovost. Mezi bìžné abstinenèní pøíznaky u konopí patøí: – Poruchy spánku – Zvýšený výskyt snù, respektive noèních mùr – Pocení – Podráždìnost – Zvýšené bažení (craving)

– Návaly úzkosti/paniky – Náladovost – Nevolnost – Tøes

Tyto symptomy se vìtšinou vyskytují po dobu ètyø až sedmi dní, ale mohou pøetrvávat až 28 dní. Podle nìkterých lidí mohou poruchy spánku a náladovost pøetrvávat i déle. Zvládání odvykacího stavu Jedním z dùležitých faktorù, který vám umožní zvládnout odvykací stav, je vìdìt, co mùžete oèekávat. Užiteènou pomùckou vám mùže být následující výèet strategií zvládání odvykacího stavu: – – – – –

snažte se stále nìèím zamìstnávat – plánujte rùzné èinnosti a rozptýlení, jezte zdravì v zájmu dosažení optimální tìlesné pohody, zvyšte pøísun tekutin, aby vaše tìlo mohlo lépe vyplavovat toxiny a rehydratovat buòky, dbejte na vydatný spánek – viz informaèní arch 8 – Tipy jak lépe spát, hledejte oporu u lidí, kteøí vás podpoøí v tìžkých chvílích, a vyhýbejte se naopak tìm lidem, kteøí vám vaše odvykání mohou ztížit, – využijte poradenství – obrate se na nìjaké zaøízení, které nabízí podporu a kontakty na dostupné léèebné služby (viz informaèní arch 10 – Kontaktní informace na služby poskytující poradenství a podporu), – cviète/sportujte – vydáte energii, zlepšíte si spánkové vzorce, zaženete nudu a zrychlíte svùj metabolizmus, èímž se vám toxiny rychleji uvolní z tìla; tìlesná aktivita mùže mít také pozitivní vliv na vaše duševní rozpoložení a odvést vás od pocitù bažení, – zkuste doplòkové terapie, které mohou zlepšit vᚠcelkový pocit pohody a jejichž prostøednictvím se mùžete být schopni uvolnit a lépe zvládat svùj neklid, úzkost, podráždìnost a náladovost; za úvahu stojí masáže, jóga, meditace, akupunktura, využití lázeòských procedur/saunování/koupele, aromaterapie, tkáòové soli, bylinné èaje, napø. heømánek, kozlík lékaøský a jiné èaje pro lepší spánek, jakož i Bachova kvìtová terapie,

74

KLINICKÉ PROSTØEDKY

– na základì porady s naturopatem, homeopatem nebo bylináøem se vám mùže podaøit najít pøírodní léèivé produkty, které mohou nejlépe zabírat na vaše specifické symptomy; pokud zjistíte, že výše uvedená doporuèení vám pøi zvládání abstinenèních pøíznakù nepomáhají, je zøejmì naèase navštívit svého lékaøe nebo pouvažovat a dalších možnostech, jaké napøíklad pøedstavují služby zabývající se léèbou alkoholových a drogových závislostí, které nabízejí osobám v odvykacím stavu ambulantní a/nebo hospitalizaèní péèi, jakož i následné poradenství a podporu.

Budete-li chtít získat údaje o zaøízení, které by vám mohlo nejlépe pomoci vyøešit vaše problémy, kontaktujte telefonicky nìkterou ze služeb poskytujících podporu a informace (viz informaèní arch 10 – Kontaktní informace na služby poskytující poradenství a podporu).

75

4

4

KLINICKÉ PROSTØEDKY

INFORMAÈNÍ ARCH 5 KONTROLOVANÉ UŽÍVÁNÍ KONOPÍ

Stanovte si nìjaká pravidla Vymyslete si nìjaká svá osobní pravidla, která vám mohou pomoci v dosažení vašich cílù. Napøíklad: – Nebudu kouøit pøed 20. hodinou. – Nekoupím si žádné konopí, dokud nezaplatím všechny své úèty.

Užívání konopí lze úèinnì regulovat prostøednictvím kombinace pravidel a regulí, které si sami pro sebe stanovíte. Je dùležité, abyste si stanovili pravidla, která budou realistická a dodržitelná, ale zároveò dostateènì tvrdá, aby mìla nìjaký efekt. Tipy, které se mohou hodit – Nemíchejte si velké dávky, je velmi pravdìpodobné, že to pak všechno vykouøíte. – Nepoužívejte „party“ kotlíky (vìtší násadka na vodní dýmku pro více lidí pojme více kuøiva), dávejte pøednost malým. – Vyhýbejte se seancím se silnými kuøáky.

Pøídìly Limity na jeden veèer se mohou zdát jako utopie krátce poté, co jste si zrovna drogu opatøili, ale právì to je ta nejlepší chvíle pro zavedení pravidel. Pøipravte si obálky s odmìøeným množství svého konopí na každý veèer, kdy jste se rozhodli, že budete kouøit. Pokud pøeci jen sáhnete do pøídìlu na další veèer, budete mít o to ménì co kouøit. Neuškodí také, pokud si na obálky s odmìøenými dávkami konopí napíšete nìkteré z dùvodù, proè jste se rozhodli užívání omezit, a budete si je tak neustále pøipomínat. Hlídejte si své „tempo“ Budete-li si hlídat své tempo, vaše pøídìly vám vydrží! – Rozhodnìte se, kolik bongù/jointù si ten který veèer dáte. NEBO – Rozhodnìte se pro urèité tempo a držte se ho – napøíklad jeden bong/joint za hodinu bìhem urèitého èasového období (napø. 20.00 – pùlnoc).

Mìjte pøehled o množství užitého konopí. Dìlejte si poznámky na krabièku od zápalek nebo pøíslušné údaje znaète do své Evidence užívání konopí. Snažte se najít si nìjakou èinnost Pobývání v prostøedí, které je pro vás spojeno s kouøením konopí, mùže být mocným spouštìèem kouøení a bažení po kouøení. V dobì, kdy se rozhodnete nekouøit, je dùležité, abyste se

76

KLINICKÉ PROSTØEDKY

nìjak zamìstnali. Když vyrazíte za nìjakou oblíbenou èinností spolu s lidmi, kteøí jsou vám oporou, vaše „vysazovací“ veèery pro vás budou mnohem víc než jen veèery, kdy jste si nezakouøili. Pomùže také, pokud své aktivity budete plánovat s pøedstihem. Získejte si podporu druhých Èasto je k užitku vìci, když se svým poèínáním seznámíte nìjakou vstøícnou osobu a budete u ní hledat oporu, povzbuzení a pochopení pro problémy, s nimiž se mùžete potýkat. Situace, kdy jste vystaveni pokušení, mùžete také eliminovat tím, že o svém úmyslu omezit užívání konopí øeknete svým „spolukuøákùm“. Nìkteøí vás ve vaší snaze mohou podpoøit, ale buïte pøipraveni na to, že jiní se zase nemusí pro vaše plány nadchnout stejnì jako vy. Buïte pozitivnì naladìni! Držte se svého plánu! Pokud to radìji ostatním nechcete øíkat, pøirozenou oporou se vám mùže stát vyhledávání spoleènosti lidí, kteøí konopí nekouøí. Podporu a poradenství také nabízí množství zaøízení. Zavolejte si napø. na linku DIRECT Line nebo jinou podobnou službu poskytující informace a podporu, kde vám poradí, pøípadnì vám doporuèí služby nìkterého z vhodných zaøízení (viz informaèní arch 10 – Kontaktní informace na služby poskytující poradenství a podporu). Pamatujte na pozitiva Když své užívání budete regulovat, zjistíte, že: – – – –

se vám snižuje tolerance, drogy vám déle vydrží, neutratíte tolik penìz, máte èistší hlavu a více toho zvládnete.

Odmìòujte se Je dùležité, abyste se za „dobøe odvedenou práci“ odmìòovali. Zjistíte zøejmì, že si mùžete nìco dopøát za èást penìz, které se vám podaøilo ušetøit v dùsledku snížení konzumace konopí. Aby vám tyto odmìny skýtaly bezprostøední povzbuzení a dobrý pocit, bude pravdìpodobnì nejlepší, když se odmìníte v podstatì neprodlenì. Anebo mùžete chvilku poèkat, až se vám na úètu nastøádá víc penìz, a koupit si nìco dražšího. Taky mùžete zjistit, že když neutratíte tolik penìz za konopí, budete schopni zaplatit pøípadné neuhrazené úèty.

77

4

4

KLINICKÉ PROSTØEDKY

INFORMAÈNÍ ARCH 6 PREVENCE RELAPSU

Relaps Relapsem se rozumí návrat k užívání konopí po urèitém období zmìny. Co je to laps? Laps se definuje jako „uklouznutí“ (slip) – jednorázové užití konopí poté, co jste již s drogou pøestali, pøípadnì èastìjší užívání, než jste si vytyèili ve svém plánu na dosažení zmìny. Laps nemusí nutnì vyústit v relaps, nicménì je to signál k tomu, aby èlovìk „pøibrzdil“. Zda laps pøejde v relaps èi nikoli, bude záviset na jednání daného jedince poté, co u nìj dojde k lapsu. Ze svého jednoho èi více uklouznutí se mùžete pouèit a rozhodnout se, že nedovolíte, abyste se vrátili k pøedchozím vzorcùm užívání. Dùležité je, aby na sebe èlovìk nebyl pøíliš tvrdý, protože k uklouznutí èas od èasu dochází. Pouèení z lapsu Z jednorázového uklouznutí v podobì užití konopí po pøedchozím období abstinence se mùžeme pouèit, když si položíme následující otázky: 1) Proè jsem zase zaèal užívat konopí? Èím byla tato situace riziková? 2) Co jsem mìl v dané situaci radìji udìlat? 3) Není nutné, abych zmìnil své strategie zvládání zátìžových situací nebo plán k dosažení svých cílù?

Bude zøejmì dobré, když se vrátíte k pracovnímu archu E – Zvládání rizikových situací, znovu si jej projdete a zamyslíte se nad faktory, které k lapsu pøispìly. Je snadné hledat pøíèiny lapsu (respektive relapsu) ve vìcech, které se vám zdají nekontrolovatelné. K lapsùm však dochází v dùsledku faktorù, které bylo možné kontrolovat prostøednictvím vìtší ostražitosti a plánování. Nezapomínejte, že nakonec bude vždy záležet na vás, zda konopí užijete èi nikoli. Prevence relapsu Prevencí relapsu se rozumìjí strategie uplatòované za úèelem dosažení zmìny v chování, jež mají pøedcházet návratu k pùvodní míøe užívání konopí.

78

KLINICKÉ PROSTØEDKY

INFORMAÈNÍ ARCH 7 MINIMALIZACE ŠKOD

Upozornìní vydavatele èeského vydání Celá publikace vèetnì informaèního archu 7 je urèena odborníkùm, kteøí terapeuticky pracují s intenzivními uživateli konopných drog. Cílem poradenství a léèby je toto užívání v ideálním pøípadì zastavit. U nìkterých k abstinenci dosud ménì motivovaných uživatelù je však adekvátním cílem poradenství jejich užívání omezit èi alespoò snížit negativní zdravotní a sociální dopady, které mohou z konzumace konopí vyplývat. To je také jediným úèelem Informaèního archu 7, který slouží jako metodický podklad terapeutùm pøi práci s klientem. Úèelem informací uvedených v Informaèním archu 7 rozhodnì není navádìt nebo nabádat k užívání omamných a psychotropních látek, v tomto pøípadì konopných drog. Snižování rizik spojených s užíváním drog je jedním ze základních pilíøù protidrogové politiky Èeské republiky. Tento informaèní arch pojednává o tom, jak si klient mùže v maximální míøe zachovat zdraví, i pokud kouøí. Je dùležité si uvìdomit, že konopí mùže mít potenciální vliv na duševní i tìlesné zdraví. Návaly paranoi, úzkosti a paniky mohou postihnout jednorázové i dlouhodobé uživatele, by èastìjší jsou ménì výrazné dopady, napø. problémy s pamìtí a soustøedìním. Pokud se u klienta vyskytnou závažné problémy, je tøeba s užíváním konopí pøestat, a pokud pøíznaky pøetrvávají, je tøeba navštívit lékaøe nebo kontaktovat nejbližší zaøízení zabývající se léèbou alkoholových a drogových závislostí. Následující informace slouží k minimalizaci nìkterých bìžnìjších negativních dopadù. Myslete Pøi pøípravì „matroše“ odstraòte semena a stonky. Neobsahují žádné THC, dráždí krk a mohou zpùsobovat bolesti hlavy. Listy obsahují ménì THC než palice, což znamená, že musíte vykouøit víc, abyste si navodili stav „zhulenosti“, èímž zvyšujete pravdìpodobnost poškození dýchacích cest. Mìjte pøehled o obsahu svého „matroše“ Tabák je silnì návyková droga sama o sobì a, i když mùže vaší smìsi dodat stimulující úèinek, zvyšuje množství dehtu a karcinogenù obsažených v kouøi. U osob, které nekouøí tabák, mohou být nepøíjemné pocity na druhý den ráno ještì násobeny odvykacím stavem po nikotinu. Pokud už musíte užívat tabák, použijte lehký tabák/cigarety s nízkým obsahem nikotinu. Je rovnìž dobré si hlídat podíl konopí na jednu cigaretu – množství konopí by nemìlo pøesáhnout jeden gram na cigaretu. Míchání konopí s nìèím jiným než tabákem (bylinné èaje/bylinné cigarety) není o nic lepší. Nezapomínejte, že jakákoli spalovaná látka, kterou vdechnete, vám mùže poškodit dýchací cesty. Brko, špek, joint, smotek, raketa Marihuanové cigarety umožòují lepší kontrolu konzumovaného množství. Èím ménì papírkù se na pøípravu jointu spotøebuje, tím lépe; snižuje se tím podíl spalitelných produktù. V ob-

79

4

4

KLINICKÉ PROSTØEDKY

chodech s vodními dýmkami (bongy) jsou rovnìž k dostání konopné papírky nebo papírky se sníženým obsahem chemikálií. Na základì výzkumu provedeného v USA bylo zjištìno, že užívání cigaretových filtrù (tj. filtrù k balení cigaret) u jointù snižuje množství THC pøibližnì o 60 %, což znamená, že byste museli vykouøit dva a pùl krát víc konopí, abyste dosáhli stejného úèinku jako v pøípadì marihuanové cigarety bez filtru. Cigaretové filtry rovnìž zvyšují pomìr dehtu k THC. Improvizované filtry z tvrdého papíru („roaches“) ve skuteènosti kouø nefiltrují, jen o nìco prodlužují vzdálenost mezi hoøícím koncem marihuanové cigarety a vašimi rty. Používáním tìchto náustkù se minimalizuje odpad, nebo odhazovaný nedopalek je už jen kouskem tvrdého papíru. Na tyto „filtry“ by se mìl používat jen obyèejný tvrdý papír, jelikož z lesklých nebo potištìných kartónù se pøi hoøení uvolòují škodlivé chemikálie. Bongy, dýmky apod. Bongy (vodní dýmky) jsou oblíbeným zpùsobem kouøení a zároveò umožòují snadno odmìøovat dávky. Z výzkumù ovšem vyplývá, že bongy èlovìku škodí nejvíc. Potažením z bongu dochází k intenzivnímu návalu kouøe hluboko do plic, èímž se zvìtší plocha pro pùsobení karcinogenù a dehtu. Pøi potahování z kotlíkù (i jointù) se nesnažte zadržovat kouø dlouho v plicích. Vìtšina pøítomného THC se do krevního obìhu vstøebá bìhem nìkolika sekund, takže zadržením dechu pouze navýšíte množství dehtu, které vám pronikne do tìla. Dávejte pozor, abyste do plic nenasáli vodu z bongu. Dbejte na dostateènou vzdálenost mezi náustkem bongu a hladinou vody (20 cm a více). Tahejte z bongu pomalu. Pøi rychlém vytažení smìsi z kotle se uvolní ménì THC než pøi pomalém kouøení. Zásadní je konstrukèní provedení bongu. Z bongù vyrábìných z plastových lahví, pryže, PVC a plastových hadic a za využití hliníkových nebo staniolových kotlíkù se pøi zahøátí uvolòují škodlivé výpary. Narychlo doma vyrobený bong mùže posloužit pøi mimoøádných situacích, ale jestli vám záleží na vašich plicích, používejte sklenìné, keramické, nerezové nebo mosazné bongy a dýmky. Bongy s dvojitou nebo trojitou baòkou eliminují více ve vodì rozpustných karcinogenù a dehtu a dále ochlazují kouø. Dùležitá je také pravidelná údržba bongù, a to jak z hlediska odstranìní choroboplodných zárodkù, tak zajištìní vdechování co možná nejèistšího kouøe. Když voda ve vašem bongu dosáhne èajového zabarvení, je èas ji vymìnit. Voda ponechaná v bongu pøes noc je obzvláštì nevhodná. Pøi èištìní bongù nepoužívejte agresivní chemické pøípravky. Nejlepší je horká voda, tekutý pøípravek na mytí nádobí a kartáè na èištìní lahví. „Bongdomy“ Dávejte si pozor na choroboplodné zárodky pøenášené ústy pøi spoleèném užívání bongù a jointù. Vyrobte si svùj vlastní „bongdom“ pomocí kousku tkaniny pøiloženého k náustku bongu anebo èistýma rukama zamezte pøímému kontaktu svých úst s bongem nebo jointem.

80

KLINICKÉ PROSTØEDKY

Vaporizéry Dá se øíci, že vaporizéry jsou jakýmsi zlatým grálem mezi kuøáckým náèiním. Tráva se v nich nespaluje, ale spíše zahøívá, a škodlivé toxiny a dehty se zachycují ve vaporizéru a nedostanou se tak do dýchacích cest. Není jasné, k jaké ztrátì THC v rámci tohoto procesu dochází. V Austrálii nejsou vaporizéry bìžnì k mání, i když nìkteré obchody s bongy je prodávají. Jednou z možností je objednat si je pøes internet. Kombinování s jinými látkami Neužívejte konopí v kombinaci s jinými drogami nebo alkoholem. Užití více látek souèasnì mùže znaènì zvýšit intoxikaci, což mùže vést k nežádoucím úèinkùm, napø. zvracení, dezorientaci a výpadkùm pamìti. Øízení motorových vozidel a obsluha strojù Úèinky konopí mohou negativnì ovlivnit vaše soustøedìní, zpùsobovat dezorientaci a poznamenat koordinaci pohybù. Zmìnìné vnímání se také mùže projevit nesprávným odhadem vzdálenosti nebo rychlosti. Øídit motorové vozidlo nebo obsluhovat stroje pod vlivem konopí je riskantní (a zároveò nezákonné). Snížení tolerance Tolerancí se rozumí, že vaše tìlo si zvyká na pøítomnost THC. Tolerance vùèi konopí znamená, že musíte postupnì kouøit stále víc, abyste pocítili požadované úèinky „zkouøení“. Toleranci si mùžete snižovat tím, že mezi kouøením si budete dávat jednodenní nebo vícedenní pøestávky. Snížíte tak riziko, že se stanete na konopí závislí, jakož i riziko výskytu vážných zdravotních a psychických problémù. Snížení tolerance vám pøinese tu výhodu, že až se rozhodnete zase si zakouøit, budete potøebovat ménì konopí, abyste se „zhulili“. Vaøení a pojídání Pøi požívání konopí v jídle se eliminuje újma zpùsobovaná dýchacím cestám pøi kouøení konopí. Jedná se pravdìpodobnì o nejbezpeènìjší zpùsob jeho konzumace. Mìjte na pamìti, že pøi pojídání konopí se požadovaný opojný úèinek mùže dostavit až po nìjaké dobì (1-3 hodiny) a obvykle postupnì narùstá na intenzitì. Na rozdíl od rychlého nástupu, který se dostaví pøi kouøení, je v tomto pøípadì zapotøebí trpìlivosti! Opojný úèinek je obvykle intenzivnìjší a pøetrvává mnohem déle, 4-12 hodin, takže urèité plánování není na škodu. Není také od vìci konopím upravené potraviny nìjak oznaèit, aby si na nich omylem „nepochutnala“ vaše babièka. POZOR: Hotové pochoutky, které vaøením vzniknou, mohou být mimoøádnì silné, i pokud se použijí listy. Poznámka vydavatele èeského vydání Na tomto místì byl v pùvodní publikaci uveden recept na pøípravu marihuanového másla. Vzhledem k tomu, že by jeho publikace v ÈR mohla být orgány èinnými v trestním øízení posuzována jako trestný èin šíøení toxikomanie podle § 287 zákona è. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, a s pøihlédnutím k tomu, že se nejedná o informaci klíèovou vzhledem k úèelu této publikace, byla pasហobsahující recept na pøípravu marihuanového másla z èeského vydání vypuštìna.

81

4

4

KLINICKÉ PROSTØEDKY

INFORMAÈNÍ ARCH 8 TIPY JAK LÉPE SPÁT

Mnozí kuøáci konopí uvádìjí, že, pokud si na dobrou noc nezakouøí, mají problémy se spaním a nejsou schopni na konci dne „vypnout“ a uvolnit se. Nekvalitní èi pøerušovaný spánek je v pøípadì konopí èastým pøíznakem odvykacího stavu. Následuje nìkolik doporuèení, jak postupovat, abyste lépe spali. Neukládejte se k noènímu spánku, dokud nebudete opravdu ospalí Pro nìkteré lidi to znamená chodit spát mnohem pozdìji než obvykle. Svou postel užívejte jen ke spánku V posteli neètìte, nedívejte se na televizi, nejezte ani nepøemýšlejte o nepøíjemných vìcech. Jedinou výjimkou z tìchto pravidel je sex. Pokud zjistíte, že vám èetba pomáhá usnout, mùžete toto pravidlo klidnì porušit a v posteli si èíst, ale nemìlo by to trvat déle než 20 minut. Dodržujte 30minutové pravidlo Pokud neusnete do pøibližnì 30 minut poté, co zhasnete, vstaòte, bìžte do jiné místnosti a dìlejte nìco, co vás pøíliš nerozebere, napø. si ètìte nebo si puste televizi. Zùstaòte vzhùru, jak dlouho se vám bude chtít, a pak se vrate do ložnice a snažte se usnout. Jde o to, aby ve vás vaše postel vyvolávala pøedstavu rychlého usnutí. Pokud ani pak nemùžete usnout, znovu vstaòte. Tento postup opakujte tak èasto, jak to bude nutné, dokud neusnete bìhem 30 minut od ulehnutí do postele. Vytvoøte si pravidelné návyky Každé ráno sedm dní v týdnu vstávejte v tutéž dobu bez ohledu na to, jak dlouho jste spali. Vaše tìlo si tím lépe vytvoøí pravidelný spánkový rytmus. Vyvarujte se krátkých zdøímnutí bìhem dne I pìtiminutové zdøímnutí u televize mùže „obrousit hrany“ vaší únavy a zpùsobit tak, že budete v noci hùøe spát. Zkuste nìjakou formu relaxace Urèitì neusínejte bìhem nìjaké odpoèinkové èinnosti bìhem dne, napø. pøi józe, èetbì nebo meditaci. Avšak veèer, když už je èas spát, klidnì mùžete pøi relaxaci v posteli usnout. Rùzné relaxaèní metody mohou být obzvláštì užiteèné pro osoby, které se probouzí uprostøed noci a nemohou pak znovu usnout, nebo pro osoby, které mají lehké spaní. Pokud se vám nebude daøit držet se nìjaké konkrétní metody, mùžete si vypomoci relaxaèními nahrávkami. Tìlesné aktivity bìhem dne Cvièením/sportováním zvýšíte svou fyzickou únavu a budete tak lépe spát. Nepøemýšlejte v posteli o nepøíjemných vìcech Vìtšinou myšlenek a starostí, které nás napadají v posteli, se døíve nebo pozdìji budeme muset zabývat, ale proè bychom jim museli vìnovat pozornost zrovna v posteli? O problémech

82

KLINICKÉ PROSTØEDKY

se snažte pøemýšlet spíše pøes den. A pokud na nìco musíte myslet, když už jste v posteli, øeknìte si: „Už jsem o tom dneska pøemýšlel(a) dost. A dneska už s tím stejnì nic nenadìlám. Nechám to na zítra. Teï je èas jít spát!“ Nìkterým lidem pomáhá, když vstanou a své myšlenky si zapíší. Podaøí se jim tak pustit tyto myšlenky z hlavy. Vždycky to nefunguje, ale pokud to zabere alespoò v polovinì pøípadù, je to lepší než nic. Neužívejte povzbuzující látky Vyvarujte se užívání povzbuzujících látek, jako je kofein nebo cigarety, pozdì veèer a omezte spotøebu kofeinu bìhem dne. Po alkoholu mùžete být sice ospalí, ale po nìkolika hodinách se mùžete probudit s pocitem bdìlosti, což èasto zhoršuje kvalitu noèního spánku. Èaje z heømánku nebo kozlíku lékaøského, teplé mléko a další teplé nápoje vám v noci mohou pomoci usnout.

83

4

4

KLINICKÉ PROSTØEDKY

INFORMAÈNÍ ARCH 9 FÁZE MODELU ZMÌNY

prekontemplace (pøed uvažováním o zmìnì)

relaps

kontemplace (uvažování o zmìnì)

udržování

akce rozhodnutí/pøíprava

Zdroj: Prochaska, J., DiClemente, C. (1986). Towards a comprehensive model of change. In W. Miller a N. Heather (eds). Treating Addictive Behaviours: Process of Change. New York: Plenum Press.

84

KLINICKÉ PROSTØEDKY

INFORMAÈNÍ ARCH 10 KONTAKTNÍ INFORMACE NA SLUŽBY POSKYTUJÍCÍ PORADENSTVÍ A PODPORU

Poznámka editora èeského vydání V originálním textu byly v této kapitole uvedeny kontakty na poradenská pracovištì v Austrálii (viz http://www.turningpoint.org.au/library/lib_ctgs.html). Èeského ètenáøe, který má zájem získat kontakty na podobná zaøízení v ÈR, odkazujeme na aplikaci „Mapa pomoci“ dostupnou na http://www.drogy-info.cz.

85

4

B IBLIOGRAFIE

LITERATURA

Adams, I., Martin B.R. (1996). Cannabis: Pharmacology and toxicology in animals and humans. Addiction, 91(11): 1585–1614. AGB McNair, Victorian Drug Strategy Unit (1995). 1993 Victorian Drug Household Survey. Melbourne: Public Health Branch, Department of Health and Community Services. Alpert, J.E., Spillman, M.K. (1997). Psychotherapeutic approaches to aggressive or violent patients. Journal of Clinical Psychiatry North America, 20(2): 453–472. Anthony, J.C., Helzer J.E. (1991). Syndromes of drug abuse and dependence. In L.N. Robins, D.A. Regier (eds). Psychiatric Disorders in America. New York: McMillan. Arif, A., Westermeyer, J. (eds) (1988). Manual of Drug and Alcohol Abuse: Guidelines for Teaching in Medical and Health Institutions. New York: Plenum Medical Book Co. Bleeker, A., Malcolm, A. (1998). Mulling it over. Health Information for People who use Cannabis. Sydney: Manly Drug Education and Counselling Centre. Bowman, J., Sanson-Fisher, R. (1994). Public Perceptions of Cannabis Legislation. National Drug Strategy Monograph Series No. 28. Canberra: AGPS. British Medical Journal (1998). Cannabis as a medicine: Time for the phoenix to rise? [Editorial], 316 (April 4): 1034–1035. Brooke, T., Engelander, M., Greg-Rowan, K., Lacy, R., Lang, E., O’Reilly, S. (1998). Report on a Single Session Intervention with Self-defined Problem Cannabis Users. Fitzroy: Turning Point Alcohol and Drug Centre. Budney, A.J., Kandel, D.B., Cherek, D.R., Martin, B.R., Stephens, R.S., Roffman, R. (1997). College of Problems of Drug Dependence meeting, Puerto Rico (June 1996). Marijuana use and dependence. Drug and Alcohol Dependence, 45: 1–11. Commonwealth Department of Health and Family Services (1996). National Drug Strategy Household Survey: Survey Report 1995. Canberra: AGPS. Department of Human Services (1997). Alcohol and Drug Treatment Services in Victoria 1995 to 1997. Drug Treatment Services, Aged, Community and Mental Health Division. Donnelly, N., Hall, W. (1994). Patterns of Cannabis use in Australia. National Drug Strategy. Monograph Series No. 27. Canberra: AGPS. Engelander, M., Kellehear, A., Lang, E., Lacy, R. (1997). An Evaluation of Two Cannabis Treatment Interventions with Self-defined Problem Cannabis Users. Turning Point Alcohol and Drug Centre. Engelander, M., Lang, E., Lacy, R., Rowan-Gregg K. (2002). Effective Weed Control: A Guide for People Trying to Cut Down or Stop Cannabis Use. Turning Point Alcohol and Drug Centre.

87

LITERATURA

Green, L. (1998). Single session therapy: An interview with Moshe Talmon. Psychotherapy in Australia, 4(2): 26–30. Grenyer, B., Solowij, N., Peters, R. (1997). Brief versus intensive psychotherapy for cannabis dependence. Pøíspìvek pøednesený na konferenci APSAD, Adelaide 1–3 øíjna 1997. Gowing, L.R., Ali, R.L., Christie, P., White, J.M. (1998). Therapeutic use of cannabis: Clarifying the debate. Drug and Alcohol Review, 17: 445–452. Hall, W. (1998). Cannabis use and psychosis. Drug and Alcohol Review, 17(4): 433–444. Hall, W., Nelson, J. (1996). Correlates of the perceived health risks of marijuana use among Australian adults. Drug and Alcohol Review, 15: 137–143. Hall, W., Solowij, N., Lemon, J. (1995). The Health and Psychological Consequences of Cannabis Use. National Drug Strategy Monograph Series No. 25. Canberra: AGPS. Hall, W., Solowij, N. (1998). Adverse effects of cannabis. The Lancet, 352 (9140): 1611–1616. Heather, N., Tebbutt, J. (1989). The Effectiveness of Treatment for Drug and Alcohol Problems. NCADA Monograph No. 11. Canberra: AGPS. Kandel, D.B. (1993). The social demography of drug use. In R. Bayer, G. Oppenheimer (eds). Confronting Drug Policy: Illicit Drugs in a Free Society. Cambridge: Cambridge University Press. Makkai, T., McAllister, I. (1998). Patterns of Drug Use in Australia, 1985–1995. Canberra: Commonwealth Department of Health and Family Services. Marlatt, G.A., Gordon, G.R. (1985). Relaps Prevention: Maintenance Strategies in the Treatment of Addictive Behaviours. New York: Guildford Press. Matthews, H. (1998). UK report recommends medical trials of cannabis. British Medical Journal, 317(1337). Mattick, R.P., Jarvis, T. (1993). An Outline for the Management of Alcohol Problems: Quality Assurance in the Treatment of Drug Dependence Project. National Campaign Against Drug Abuse Monograph Series, Canberra: AGPS. Miller, N.S., Gold, M.S., Pottash, A.C. (1989). A 12-step treatment approach for marijuana (cannabis) dependence. Journal of Substance Abuse Treatment, 6: 241–250. Miller, W.R., Rollnick, S. (1991). Motivational Interviewing: Preparing People to Change Addictive Behaviour. New York: Pergamon Press. Murphy, C., Boyle J. (1997). Cannabis treatment program – a clinical experience. Pøíspìvek pøednesený na celostátní konferenci APSAD, Adelaide, 1.–3. øíjen 1997.

88

LITERATURA

Musty, R.E., Consroe, P., Makriyannis A. (1991). Pharmacological, chemical, biochemical and behavioural research on cannabis and the cannabinoids. Pharmacology, Biochemistry a Behaviour, 40: 457–708. Prochaska, J., DiClemente, C.C. (1986). Toward a comprehensive model of change. In W.R. Miller, N. Heather (eds). Treating Addictive Behaviours: Processes of Change. New York: Plenum Press. Rees, V., Copeland, J., Swift, W., Hall, W. (1997). Brief cognitive behavioural interventions for cannabis dependence. Pøíspìvek pøednesený na celostátní konferenci APSAD, Adelaide, 1.–3. øíjen 1997. Reuters (1999). US government issues guidelines on marijuana for medical research. Reuters Health, http://www.reutershealth.com/archive/1999/05/24/professional/links/199905 24plcy003.html. Robbe, H.W.J. (1994). Influence of Marijuana on Driving. Maastricht: Institute for Human Psychopharmacology, University of Limburg. Roffman, R.A. (1997). The Assessment and Treatment of Marijuana Dependence. Workshop realizovaný ve støedisku Turning Point Alcohol and Drug Centre. Roffman, R.A., Klepsch, R., Wertz, J.S., Simpson, E.E., Stephens, R.S. (1993). Predictors of attrition from an outpatient marijuana-dependence counselling programme. Addictive Behaviours, 18(5): 553–566. Ryder, D. (1987). Surviving a controlled drinking therapist. Australian Drug and Alcohol Review, 6: 153–156. Stephens, R.S., Roffman, R.A., Simpson, E.E. (1993). Adult marijuana users seeking treatment dependence. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 61: 1100–1104. Stephens, R.S., Roffman, R.A., Simpson, E.E. (1994). Treating adult marijuana dependence: A test of the relaps prevention model. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 62: 92–99. Stephens, R.S., Wertz, J.S., Roffman, R.A. (1993). Predictors of marijuana treatment outcomes: The role of self-efficacy. Journal of Substance Abuse, 5: 341–353. Warden, J. (1998a). UK experts will speed up work on cannabis. British Medical Journal, 316(1333). Warden, J. (1998b). Some encouragement given for research into cannabis. British Medical Journal, 317(302). Warden, J. (1998c). UK government backs research on cannabis. British Medical Journal, 316(1477).

89

LITERATURA

World Health Organization (1997). Cannabis: A Health Perspective and Research Agenda. Geneva: WHO. Zatzick, D. F., Johnson, F. A., (1997). Alternative psychotherapeutic practice among middle class Americans: Conceptual and practical comparisons. Journal of Cultural Medical Psychiatry, 21(2): 213–246. Zweben, J.E., O’Connell, K. (1988). Strategies for breaking marijuana dependence. Journal of Psychoactive Drugs, 20: 121–127.

90

Marnie Engelander, Ernie Lang, Rob Lacy, Richard Cash Efektivní regulace užívání marihuany Jak pracovat s lidmi, aby omezili nebo pøestali užívat konopí © Turning Point Alcohol and Drug Centre, 2002 ISBN pùvodního vydání v angliètinì 1 74001 078 7 © Vydal Úøad vlády Èeské republiky, 2010 1. vydání v jazyce èeském Redakènì uzavøeno 5. 11. 2010 Design Missing-Element Sazba Vladimír Vašek ISBN 978-80-7440-041-4

92

EFEKTIVNÍ REGULACE UŽÍVÁNÍ MARIHUANY JAK PRACOVAT S LIDMI, ABY OMEZILI NEBO PŘESTALI UŽÍVAT KONOPÍ n Česká republika patří mezi evropské země s vyšší prevalencí užívání konopných drog, a to zejména mezi mladými lidmi. Tuto nepříznivou situaci by mohl zlepšit soubor komplexních opatření, jejichž součástí je také efektivní poradenská a terapeutická práce s uživateli konopných látek. Tato publikace představuje metodiku pro provádění integrované krátké intervence a skupinového programu pro léčbu klientů, kteří intenzivně užívají konopné drogy, popřípadě jsou na nich závislí. Uvedené postupy založené na moderních, empiricky ověřených poznatcích vycházejících ze zahraniční poradenské praxe, jsou velmi srozumitelným, podrobným a erudovaným způsobem popsané. Materiál také poskytuje přehled poznatků o užívání konopí a jeho dopadech na zdraví. Publikace je určena lékařům, terapeutům a dalším pracovníkům v pomáhajících profesích, kteří se ve své praxi setkávají s uživateli konopných drog. Jejím účelem je zaplnit mezeru v odborné literatuře, která je věnována léčbě drogových závislostí – jedná se totiž o první léčebnou metodiku určenou pro práci s uživateli konopných drog. n Publikaci čtenářům předkládá Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, které je pracovištěm Úřadu vlády České republiky. Plné znění této publikace a informace o dalších připravovaných publikacích najdete na webové stránce www.drogy-info.cz v sekci Publikace. Distribuci zajišťuje vydavatel.

ISBN 978-80-7440-042-1

9 788074 400421

Neprodejné

Vydal / Úřad vlády České republiky n Nábřeží Edvarda Beneše 4 n 118 01 Praha 1 n www.drogy-info.cz