Jak pracovat s učebnicí Učebnice je koncipována tak, aby si každý učitel mohl pro své žáky vybrat vhodné aktivity, se kterými bude po určitý časový úsek pracovat. V praxi to funguje tak, že učitel naplánuje např. na září/říjen téma KOMUNIKACE a bude se snažit s žáky dosáhnout daného očekávaného výstupu (viz červená kap. 7) – podle jejich individuálních možností. První hodinu tohoto tématu si žáci z učebnice společně s učitelem připraví tematický sešit. Pro práci s učebnicí bude každý žák potřebovat: učebnici, 1 ks umělohmotný rychlovazač, 2 ks folie na psaní, 1 ks tužka obyčejná ořezanou , 1 ks blok s otvory pro zakládání do šanonu. (viz obrázek 1 a 2)
Učitel společně se žáky tedy vezmou každý jednu učebnici a vyjmou příslušnou kapitolu. Na její místo založí šedý rozdružovač, který je v každé učebnici umístěn na začátku šanonu. Rozdružovač pomůže označit místo, kam mají žáci vyjmuté listy poté vrátit, pomůže tedy udržet v učebnici pořádek. (viz obrázek 3 a 4) Tato činnost je řízena učitelem, než si žáci takto zvyknout pracovat sami!
Žáci vloží listy do rychlovazače. (viz obrázek 5) Učitel může žákům nechat čas na prohlédnutí kapitoly a vypsání úkolů, které by chtěli oni sami splnit (nějakým způsobem je zaujaly) – individualizace. Platí, že ne všichni žáci splní všechny aktivity, učitel vybírá ty, které splní v hodině, žáci si mohou individuálně plnit vybrané aktivity doma. Rovněž platí, že v jedné vyučovací hodině mohou různí žáci plnit různé úkoly (a třeba i používat jiné listy Učebnice) – tak jak by se měla probíhat diferenciace ve třídě,tedy individualizace podle obtížnosti, podle zájmu apod.
Aby mohli žáci psát přímo do pracovních listů, každý z nich bude k učebnici potřebovat 2 ks folie na psaní. (viz obrázek 6 a 7)
Žáci budou rychlovazač využívat jako portfolio. Budou do něj zakládat i své výtvarné práce k tématu a listy s poznámkami či splněnými úkoly. K tomu poslouží děrovaný blok. Do něj budou žáci zapisovat řešení úkolů, kreslit, shromažďovat informace, případně dělat zápisky. Poté jej založí do rychlovazače. Když pak kapitolu dokončí a listy učebnice vloží zpět do učebnice, zůstanou jim zápisky a soubor produktů k danému tématu. (viz obrázek 9 a 10)
Pro větší přehlednost a lepší orientaci je dobré opatřit rychlovazač obsahem. Každý list bloku, který žáci do portfolia vloží, očíslují a do obsahu napíší, co se na daném listu nalézá – tedy označení strany, téma a označení cvičení, která jsou na listech řešena (viz obrázek 11).
Samozřejmě, učebnici lze využívat i různými dalšími způsoby: kopírovat z ní pracovní listy, číst z ní příběhy, promítat její části vizualizérem či jinak didakticky pracovat.
FAQ Proč je učebnice tak veliká? Každá škola má v současné době vlastní školní vzdělávací program, který se škola od školy liší. Jediné, co je stejné, že učitel musí žáky „učit“ očekávané výstupy (v naší knize jsou vypsány v obsahu), ale na jedné škole může učitel učit očekávaný výstup v 6. ročníku a jiný učitel v jiné škole ten samý výstup bude učit v 9. ročníku. Také proto nevyhovují běžné učebnice (které vlastně předepisují, co v kterém
ročníku učit a to nemusí odpovídat plánům jednotlivých škol). Proto jsme se rozhodli, že učebnici budeme koncipovat jako souhrnnou pro celé 4 roky a učitel si sám vybere, co kdy bude učit. Druhým důvodem, který s tím prvním souvisí, je to, že když učitelé učí ten samý výstup v různých ročnících, je třeba, aby v učebnici byly ke stejné látce různě obtížné úkoly a cvičení – což objem samozřejmě zvětšuje. A dalším důvodem je snaha o rozmanitost. Chtěli jsme, aby učitel, který používá učebnici, měl možnost vyučovat různými metodami, a tak rozvíjet různé dovednosti žáků a také různé stupně myšlenkových operací (od zapamatování a pochopení přes aplikaci, analýzu, syntézu až k hodnocení a vlastní tvůrčí činnost). Učitel také může snáz diferencovat výuku podle obtížnosti, když žákům zdatnějším ve čtení dá přečíst delší text, zatímco méně zdatní čtenáři budou řešit nějakou kreativní úlohu, nebo připravovat scénku. Učitel může také nechat žáky vypracovávat úkoly podle zájmu (informatici budou připravovat prezentaci na PC, matematici budou počítat procenta, grafici budou kreslit apod.).
Proč je učebnice tak těžká? To souvisí jednak s jejím objemem, jednak s gramáží papíru, na němž je učebnice vytištěna. Listy z učebnice budou žáci často vyjímat, proto bylo třeba zvolit vyšší gramáž papíru, aby se jednotlivé listy neponičily.
Jak budou děti nosit učebnici domů? Učebnice vůbec není určena k přenášení domů ani nikam jinam, žáci by měli mít učebnice ve třídě v knihovničce, případně u učitele v kabinetu. Učitel vždy na několik týdnů dopředu naplánuje, které listy budou žáci potřebovat. Společně s učitelem si všichni žáci pak vezmou svůj šanon, ze kterého vyjmou potřebný počet listů a na jejich místo vloží šedý rozdružovač. Když budou listy zase vracet, budou vědět, na které místo je mají založit a v učebnici nebude „nepořádek“. Šedý rozdružovač je hned na začátku knihy. Mimo jiné se takto žáci učí organizaci a základům archivace. Pro přenášení domů by měl každý žák vlastnit jeden umělohmotný rychlovazač, do kterého vždy listy vloží. Tento rychlovazač poslouží jako sešit či portfolio, když si k němu žáci pořídí ještě děrovaný blok, do kterého budou zapisovat a listy pak vloží do rychlovazače. Pro dobrou orientaci je vhodné rychlovazač opatřit obsahem.
V učebnici jsou předtištěné řádky, je tedy učebnice na jedno použití? V žádném případě. Učebnice j majetkem školy a materiál, ze kterého je vyrobena, předpokládá delší trvanlivost. Řádky jsou přetištěny pro žáky, kteří chtějí pracovat s folií (podobně jako na 1. stupni zš). Na folii je možné psát tužkou a vše pak gumovat. List učebnice tedy vloží do folie a řeší úkol. Grafika učebnice také předpokládá, že někteří učitelé nebudou mít učebnici k dispozici pro celu třídu, proto budou jednotlivé listy kopírovat a žáci budou dopisovat přímo do listů.
