Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd
Snaha o udrţení výroby v EU s aplikací na politiku ČR Diplomová práce
Autor:
Jan Cieslar Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Zbyněk Dubský, CSc.
Srpen, 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne ...... srpna 2011
Jan Cieslar
2
Poděkování: Chci poděkovat především panu Ing. Zbyňkovi Dubskému, CSc., vedoucímu své diplomové práce, za všestrannou pomoc a řadu uţitečných podnětů a připomínek. Dále bych chtěl poděkovat Jiřímu Belingerovi, předsedovi představenstva společnosti VARI, a.s., a zároveň místopředsedovi Asociace malých a středních podnikatelů a ţivnostníků ČR, za poskytnutí uţitečných informací a podkladů z praxe v podnikání v ČR.
3
Anotace Diplomová práce „Snaha o udrţení výroby v EU s aplikací na politiku ČR“ stručně popisuje snahy o podporu domácí produkce v rámci EU a zvláště v ČR. Práce se zaměřuje na dopady změn, které v evropském průmyslu v posledních desetiletích nastaly, především v souvislosti s přesunem některé výroby do zemí s niţšími výrobními náklady. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá historií výroby a analýzou změn, které nastaly v souvislosti s budováním jednotného vnitřního trhu EU a narůstající globalizací. Dále jsou stručně popsány některé dopady těchto změn na hospodářství, a to především z makroekonomického hlediska. Druhá a třetí kapitola se zabývá opatřeními na podporu výroby v EU a ČR s tím, ţe se detailněji věnuje pouze opatřením v ČR. Čtvrtá kapitola představuje případovou studii s příklady vyuţité podpory z praxe a popisuje dopad některých opatření na hospodaření podniku. Závěr práce shrnuje a vyhodnocuje efektivnost uvedených opatření a zamýšlí se nad moţným budoucím vývojem.
Klíčová slova: výroba, podpora výroby, přesun výroby, globalizace, deindustrializace.
4
Annotation Thesis “The Endeavour to Maintain Production in EU Applied to the CR Policy” briefly describes efforts of European Union (EU) and especially Czech Republic (CR) to support domestic production. Thesis is focusing on impact of changes in European industry in last decades, particularly due to relocation of selected production to the countries with lower costs. Thesis is split into four chapters. First one concerns history of production and analysis of changes related with development of single EU market and increasing globalization. Furthermore there is briefly described impact of those changes on economy, mostly from macroeconomic point of view. The second and third chapter briefly concern production supporting measures in EU and CR with detail look on Czech Republic measures. The fourth chapter represents a case study with practical examples of utilization of support and its impact on economy of enterprise. The conclusion summarizes and evaluates effect of mentioned measures and considers possible future development.
Key words: production, production support, relocation of production, globalization, deindustrialization.
5
OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 8 1.
ANALÝZA VÝVOJE VÝROBY V EU ....................................................................... 10 1.1
Historie výroby v Evropě ....................................................................................... 11
1.2
Výroba v ČR............................................................................................................ 14
1.3
Evropská integrace ................................................................................................. 18
1.3.1 1.4
2.
Dopady liberalizace trhu na výrobu v EU ............................................................ 25
1.4.1
Současná výroba v EU.................................................................................... 28
1.4.2
Alternativní teorie .......................................................................................... 31
AKTIVNÍ POLITIKA EU S DOPADEM NA PODPORU VÝROBY ..................... 33 2.1
Politiky na podporu výroby v EU ......................................................................... 34
2.2
Opatření EU s dopadem na výrobu ...................................................................... 35
2.3
Podpora zahraničního obchodu a exportu ........................................................... 36
2.4
Podpora MSP .......................................................................................................... 37
2.5
Podpora ze strukturálních fondů .......................................................................... 38
2.5.1
Evropský fond pro regionální rozvoj ............................................................ 39
2.5.2
Evropský sociální fond ................................................................................... 40
2.6 3.
Aktuální výzvy ................................................................................................ 24
Podpora z Fondu soudrţnosti ................................................................................ 40
AKTIVNÍ POLITIKA ČR S DOPADEM NA PODPORU VÝROBY..................... 40 3.1
Podpora výroby – průmyslová politika ČR ......................................................... 41
3.1.1
Systémová podpora ........................................................................................ 44
3.1.2
Informační podpora ....................................................................................... 45
3.1.3
Finanční podpora............................................................................................ 47
3.1.4
Další druhy podpory výroby.......................................................................... 47
3.2
Podpora MSP .......................................................................................................... 48
3.3
Podpora exportu ..................................................................................................... 50
3.4
Investiční pobídky .................................................................................................. 50
3.5
Evropské fondy v ČR ............................................................................................. 52
3.5.1
Strukturální fondy EU ................................................................................... 55
3.5.2
Fond soudrţnosti ............................................................................................ 55
3.5.3
Komunitární programy.................................................................................. 56 6
4.
DOPADY NA HOSPODAŘENÍ PODNIKU – PŘÍPADOVÁ STUDIE .................. 57 4.1
Faktory ovlivňující výrobu .................................................................................... 57
4.1.1
Makroekonomické faktory ............................................................................ 57
4.1.2
Mikroekonomické faktory ............................................................................. 58
4.2
Příklady vyuţitých dotačních programů .............................................................. 60
4.2.1
Zvýšení efektivity ............................................................................................ 61
4.2.2
Inovace ............................................................................................................. 62
4.2.3
Investiční pobídka .......................................................................................... 63
4.2.4
Vzdělávání zaměstnanců ................................................................................ 64
4.2.5
Ţivotní prostředí ............................................................................................. 65
4.3
Společnost VARI, a.s. .............................................................................................. 66
ZÁVĚR .................................................................................................................................... 70 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .................................................................................. 72 SEZNAM POUŢITÝCH GRAFŮ......................................................................................... 79 SEZNAM POUŢITÝCH SCHÉMAT................................................................................... 79 SEZNAM POUŢITÝCH TABULEK ................................................................................... 79 SEZNAM POUŢITÝCH PŘÍLOH ....................................................................................... 80
7
ÚVOD Výroba patří mezi základní činnosti, které člověka provázejí od samého počátku civilizace. Předmět, proces, ale i pohled na výrobu se v průběhu staletí měnil podle potřeb a moţností společnosti a k výrazným změnám došlo a dochází i v současné době. Během několika posledních desetiletí došlo nejen k výraznému technologickému pokroku, jenţ vedl k vzniku nových oborů, jako je kybernetika, bioinţenýrství či nanotechnologie, ale také ke změně struktury, priorit i vnímání výroby. Rozvoj mezinárodního obchodu a infrastruktury vedl mimo jiné ke zjednodušení a rozšíření mezinárodní spolupráce ve výrobě, ale zároveň i k větší provázanosti ekonomik1. Také evropská společnost se výrazně změnila. Mnohem větší důraz je v současné době kladen na sociální politiku, ţivotní prostředí, energeticky a ekologicky šetrnou výrobu, obnovitelné zdroje energie a úspory nákladů. Omezené zdroje surovin, rostoucí ceny výrobních faktorů i konkurence donutily podniky hledat nové cesty k úsporám. V zemích Evropské unie v důsledku těchto změn například nastal odklon od těţkého průmyslu a některých tradičních průmyslových odvětví, jakými jsou třeba textilní či obuvnický průmysl. Tato odvětví ale nemají potíţe z důvodu nedostatečné poptávky po textilních výrobcích či obuvi, ale díky tomu, ţe mnoho výrobců světových značek přesunulo výrobu do zemí s niţšími výrobními náklady. Tím byli schopni dosáhnout výrazně niţší ceny neţ domácí producenti, kteří se buď přizpůsobili trhu, nebo zanikli. Takovéto chování vede ke strukturálním změnám, které se často týkají celých regionů a ovlivňují hospodářství v makroekonomickém i mikroekonomickém měřítku. Přímo se dotknou tisíců zaměstnanců, ale nepřímo všech obyvatel v ekonomice, neboť spolu s odvětvím upadají i související řemesla, sluţby a vzdělávací obory. Zároveň s rostoucí nezaměstnaností klesají daňové příjmy státu a rostou veřejné výdaje. Evropská unie i jednotlivé státy EU se tyto vlivy snaţí identifikovat, hledat východiska a mírnit negativní dopady těchto změn. Tématem této diplomové práce jsou opatření na podporu výroby v EU a v ČR. Toto téma jsem si zvolil, přestoţe nepracuji ve výrobě, ale v bankovnictví. Měl jsem totiţ moţnost setkat se s podniky, které pocítily dopady asijské konkurence, ale i se společnostmi, které například výrobu přesunuly. Tento trend povaţuji za velmi rizikový zejména z hlediska dlouhodobé udrţitelnosti hospodářského růstu a je to jeden z hlavních důvodů, proč jsem si toto téma
1
Zdroj: KALÍNSKÁ, E. A KOLEKTIV, Mezinárodní obchod v 21. století, Grada Publishing a.s., 2010, s. 92– 93.
8
vybral. Dalším důvodem bylo, ţe jsem chtěl získat představu, jak se tomuto problému staví EU a ČR. Podpora podnikání, výroby či konkurenceschopnosti je v médiích často zmiňována, ale podle mého názoru konkurence ze strany asijských zemí nadále roste. Vzhledem k šíři tématu se zaměřuji především na průmyslovou výrobu a oblast ČR. Ve své práci vyuţívám také materiály zabývající se podporou podnikání, konkurenceschopnosti či export, neboť podpora výroby s danými tématy úzce souvisí. Cílem mé práce je na základě analýzy výroby v EU popsat opatření na podporu výroby a na dvou úrovních posoudit jejich efektivnost. Zabývám se tak změnami, které v posledních desetiletích ovlivnily evropský průmysl i jeho podporu, a snaţím se hodnotit jejich dopad na hospodářství. Pro psaní práce jsem získával poznatky studiem odborné literatury, ekonomicky zaměřených internetových stránek, sledováním aktuálního dění v tištěných i on-line periodikách a ze zkušeností oslovených společností.
9
1. ANALÝZA VÝVOJE VÝROBY V EU Podle doc. Ing. Gejzy Horvatha, CSc., je výroba definována jako „proces vytváření nových uţitných hodnot účelným spotřebováním základních činitelů výroby – pracovní síla, pracovní prostředky a pracovní předmět“2. Tyto výrobní činitele je také moţno nazvat:
Práce
Kapitál (prostředky, nástroje, know-how)
Půda (zdroje, suroviny, materiál)
Evropská společnost prošla během své historie řadou velkých změn, které ji ovlivňovaly a formovaly. Od starověku po současnost se tyto změny promítaly do oblastí kultury, filozofie či umění, ale zároveň ovlivňovaly i výrobu, která odpovídala na potřeby dané společnosti. Systém výroby se postupně měnil od jednotlivých řemeslníků, cechovní systém, manufakturní výrobu, továrny po automatizované závody. Níţe uvedené schéma popisuje proces výroby.
Schéma 1 – Proces výroby Pracovní síla (pracovníci)
Pracovní prostředky (stroje, zařízení, budovy)
VÝROBA technologická transformace vstupů na výrobky a sluţby
Výrobky a sluţby
Pracovní předmět (materiál, suroviny) VSTUPY
PROCES
Zdroj: http://www.kpv.zcu.cz/mrv/MRV_pr.pdf - [cit. 2011-02-17], vlastní úprava.
2
Zdroj: http://www.kpv.zcu.cz/mrv/MRV_pr.pdf – [cit. 2011-02-17].
10
VÝSTUPY
1.1 Historie výroby v Evropě Historie výroby jde souběţně s lidskou, neboť člověk se začal odlišovat právě pouţíváním a výrobou nástrojů. V Evropě sahá aţ do paleolitu (2,5 mil.–10 tis. let př. n. l.) a prošla, stejně jako lidská společnost, obrovským vývojem3. Protoţe je často vidět paralela mezi současností a historií, povaţuji za vhodné uvést v této práci i velmi stručný vývoj výroby během zásadních období dějin. Pro období prvobytně-pospolné společnosti je typické společné vlastnictví výrobních prostředků. Nízká produktivita práce stačila pouze k základním potřebám. Téměř neexistovala nadprodukce a pouze v omezené míře směnný obchod. Nejstarší technikou bylo opracování přírodních materiálů kamene, dřeva a kostí. Zdokonalení vyuţívání ohně vedlo k rozvoji keramiky, zpracování kovů a výrobě skla. Dále se vyvíjelo stavebnictví a koţedělná, textilní a potravinářská výroba. V neolitu (8 tis.– 4,5 tis. př. n. l.) došlo k velkému vývojovému skoku díky postupnému rozšíření zemědělství, coţ mělo další poţadavky na výrobu (motyky, kopáče, sekyry, drtidla na obilí či primitivní oradla). Lidé také postupně opouštěli kočovný ţivot a v blízkosti velkých řek a obchodních stezek stavěli větší, trvanlivější a mnohdy opevněná obydlí4. Postupně vznikala první města a první starověké civilizace. V době bronzové (3 tis.–1 tis. př. n. l.) bylo základním cílem zajištění dostatku potravin a naprostá většina obyvatel pracovala v zemědělství. Staví se důmyslné zavlaţovací systémy a vzniká potřeba dopravních prostředků (kolo, plachetnice, taţná zvířata). Dochází k raţbě prvních mincí a rozvoji obchodu. Rozmach prvních civilizací posléze paradoxně vedl ke stagnaci jejich vývoje a pouze snahám zachovat stávající řád. Bylo opovrhováno prací, která byla záleţitostí otroků a neprivilegovaných osob, a technický pokrok zpomalil. Vynález ţeleza tak přišel od barbarských kmenů ţijících v horách Arménie kolem roku 1400 př. n. l., a jak tomu bývá dodnes, našel nejprve uplatnění ve vojenství. Říše Chetitů, která dobyla Babylon a konkurovala i Egyptu, měla na jeho výrobu téměř dvousetletý monopol. Po pádu této říše se však tajemství výroby ţeleza rozšířilo do dalších zemí a začala doba ţelezná. Ţelezná ruda byla daleké dostupnější neţ měď, a proto ţelezo proniklo do většiny oborů. V řeckých státech hrálo také hlaví roli zemědělství, ale díky vyuţívání ţeleza se rozvíjela řemeslná výroba, 3
Zdroj: KNOB, S.; ZÁŘICKÝ, A., Nástin dějin výroby od pravěku po současnost : Část 1: Energetika, zemědělství a průmysl, Ostravská univerzita v Ostravě, 2010, s. 14. 4 Zdroj: KNOB, S.; ZÁŘICKÝ, A., Nástin dějin výroby od pravěku po současnost : Část 1: Energetika, zemědělství a průmysl, Ostravská univerzita v Ostravě, 2010, s. 14–16.
11
stavba lodí a obchod. I tato společnost však byla postavena na otroctví, ale také rozvíjela vzdělání. Rozvoj vědy přinesl řadu vynálezů, jako bylo šroubové čerpadlo, ozubené soukolí, kladkostroj, větrný mlýn, tlaková pumpa, čerpací kolo a celá řada válečných strojů. Římané převzali většinu techniky od Řeků a Etrusků. Zároveň se jim podařilo tuto techniku zdokonalit a rozšířit (akvadukty, kanalizace, koloseum, cesty). Dokázali také vyuţít energii vody pro vodní mlýn. I keltské kmeny, které v té době ovládaly území od Británie po Malou Asii, měly velmi vyspělou řemeslnou výrobu, coţ dokazuje řada archeologických nálezů (především dochované šperky)5. Feudální společnost vznikala po rozpadu Římské říše a spočívala na lenním systému. Ten znamenal, ţe poddaný musel pánovi odvádět část ze svých výnosů, výměnou za ochranu. Na rozdíl od otroka tak byl zainteresován na výsledku své práce, a existovala tak motivace ke zlepšením a zvýšení produkce. Jednalo se převáţně o agrární společnost a většina obyvatelstva ţila na venkově. Řada vymoţeností a vynálezů antické kultury byla na čas zapomenuta a veškeré inovace šířily velmi pomalu. Určitý vliv na pomalý rozvoj inovací mělo křesťanství a církev. Jednalo se o tzv. otázku nečestného zisku (úroku), či byly některé vynálezy povaţovány za dílo ďábla. Většina inovací mířila do zemědělství, coţ vedlo k navýšení produkce. Přebytky byly prodávány ve městech, ve kterých tak se rozvíjí obchod. Z domácí výroby se přechází na řemeslnou, která je organizována a kontrolována v ceších. Jsou zakládány univerzity a města se stávají nositeli technického pokroku a vzdělanosti. Od 16. století narůstají rozdíly mezi západní a východní částí Evropy. Západní Evropa se díky zámořským objevům soustředila na rozvoj obchodu s novými trhy v Africe, Americe a Asii. Tomu přizpůsobila svou řemeslnou a zemědělskou výrobu. Obchodníci bohatli a často v bohatství předčili i šlechtu. Východní Evropa si naproti tomu udrţovala převáţně podnikání šlechticů, kteří vlastnili dostatek výrobních prostředků. V 17. a 18. století zaţila velký pokrok také věda, která se postupně osvobozovala od náboţenských dogmat. V poslední fázi tohoto období jiţ cechovní výroba přestávala stačit potřebám společnosti, zejména kvůli nedostatečné kapacitě a době nutné pro vzdělání nových pracovníků. Začaly proto vznikat manufaktury, které umoţňovaly zaměstnat více osob a zvýšit mnoţství vyrobeného zboţí6. Na vznik kapitalistické společnosti měly zásadní vliv burţoazní a průmyslová revoluce. Burţoazní revoluce utvořila občanskou společnost, která vystřídala feudální. Spolu s 5
Zdroj: KNOB, S.; ZÁŘICKÝ, A., Nástin dějin výroby od pravěku po současnost : Část 1: Energetika, zemědělství a průmysl, Ostravská univerzita v Ostravě, 2010, s. 16–19. 6 Zdroj: KNOB, S.; ZÁŘICKÝ, A., Nástin dějin výroby od pravěku po současnost : Část 1: Energetika, zemědělství a průmysl, Ostravská univerzita v Ostravě, 2010, s. 19–22.
12
průmyslovou revolucí pak spustila řadu ekonomických, společenských a kulturních změn. Díky poţadavkům na navyšování výroby v manufakturách docházelo k přesunu stále většího počtu lidí z venkova do měst. Obchodníci, bankéři i majitelé manufaktur bohatli a jejich vliv zesílil. Rozvoj vědy vedl k novým objevům a vynálezům, které se začaly uplatňovat řadě oborů. Díky vynálezům, jako byl například parní stroj vynalezený Jamesem Wattem roku 1765, tkací stroj patentovaný roku 1785 Edmundem Cartwrightem či lodní šroub patentovaný Josefem Resslem roku 1827, došlo nejen ke zvýšení výroby, ale také k rozvoji a zrychlení dopravy (ţeleznice, lodní doprava). Dřevo a dřevěné uhlí jiţ nestačily na vzrůstající spotřebu paliv a jeho úlohu převzalo uhlí a koks. To dále podpořilo báňský a koksárenský průmysl. Díky parnímu stroji a dopravě se stala průmyslová výroba nezávislá na zdrojích energie vody a větru a na blízkosti surovin. Nové stroje začaly také nahrazovat lidskou práci a výroba přecházela z ruční na tovární. Byl zahájen proces industrializace a společnost se postupně měnila na průmyslovou7. Tento proces ale současně vyvolal masové protesty dělníků a vedl aţ k rozbíjení strojů. Téměř ve všech zemích se industrializace nejdříve promítla v textilním průmyslu. Následně i do zemědělské výroby a potravinářského průmyslu, kde se díky rozvoji strojírenství rozšířily nové zemědělské a zpracovací stroje8. Koncem 19. a začátkem 20. století došlo k významným objevům a pokroku na poli získávání, vyuţívání a přenosu elektrické energie a parní stroj byl postupně vytlačen elektrickými a spalovacími motory. K rozšíření elektřiny přispěl zvláště objev vícefázového střídavého proudu, jehoţ autorem byl Nikola Tesla. Zároveň se ve větší míře začala těţit a vyuţívat ropa. Toto období se také nazývá druhou průmyslovou revolucí. Ve výrobě začala hrát podstatnou roli věda. Mění se organizace a technika výroby, například zavedení pásové výroby automobilů ve Ford Motor Company v roce 19109. Výroba v první polovině 20. století byla výrazně ovlivněna dvěma světovými válkami. Hlavní důraz byl kladen na těţký průmysl (hutnictví, báňský průmysl, strojírenství, loďařství a zvláště vojenskou výrobou). Díky rozšíření elektřiny se rozvíjel také elektrotechnický a energetický průmysl. Vynálezy telegrafu, telefonu či radiotechniky zrychlily komunikaci. Značný pokrok zaţil chemický
7
Společnost, kde více jak polovina obyvatelstva pracuje v průmyslu, nebo kde průmysl produkuje větší část důchodu. 8 Zdroj: KNOB, S.; ZÁŘICKÝ, A., Nástin dějin výroby od pravěku po současnost : Část 1: Energetika, zemědělství a průmysl, Ostravská univerzita v Ostravě, 2010, s. 23. 9 Zdroj: http://www.euroekonom.cz/osobnosti-clanky.php?type=jz-ford – [cit. 2011-03-20].
13
průmysl, který následně ovlivnil i další odvětví (umělá barviva, umělé textilní vlákno, léčiva, hnojiva, výbušniny) 10. Konec 30. let 20. století je povaţován za počátek vědecko-technické revoluce, a to díky úzkému sepětí vědy a techniky a postupnému přecházení z extenzivního rozvoje výroby na intenzivní. Stále větší význam byl kladen na rozvoj vzdělanosti a věda mnohdy předstihla techniku ve vývoji. Toto období značně ovlivnila 2. světová válka, která na jedné straně stála miliony ţivotů a téměř vyčerpala evropské hospodářství, ale díky zintenzivnění výzkumu a vývoje válčících mocností přispěla novým vynálezům. Většina z nich však nalezla širší uplatnění aţ po válce (raketová technika, vyuţití atomové energie, radar, televize nebo počítač). Díky automatizaci, robotizaci a digitalizaci ve výrobě se rapidně změnila role člověka ve výrobě z převáţně výrobní na kontrolní či řízení. Jsou kladeny stále větší nároky na vzdělání a kvalifikaci. Vznikají nové obory jako kybernetika, jaderná fyzika či bioinţenýrství. Další pokrok zaţívá chemický průmysl, který vyvíjí a dodává řadu syntetických látek dalším odvětvím. Značným způsobem se rozvíjí medicína a farmacie. Vyuţívají se nové zdroje energie jako je geotermální, přílivová či sluneční energie. Díky obrovskému rozvoji v dopravě a komunikaci se většina procesů zrychluje, a zároveň tak otevírá cesty globalizaci. V druhé polovině 20. století nastává postupný odklon od těţkého průmyslu ve prospěch lehkého spotřebního průmyslu, elektroniky a sluţeb11.
1.2 Výroba v ČR Podobně jako v Evropě měla v 19. století na rozvoj výroby v Čechách zásadní vliv průmyslová revoluce, která se také nejdříve promítla v textilním a potravinářském průmyslu. Čechy, tehdejší součást Rakouského císařství a od roku 1867 Rakouska-Uherska, byly oblastí s vysoce rozvinutou řemeslnou výrobou i zemědělstvím. První strojní továrnu na spřádání bavlny představil Johann Leitenberg koncem 18. století. Ve třicátých letech 19. století dochází k velkému rozmachu cukrovarnictví a roku 1839 byl zaloţen pivovar v Plzni. V roce 1894 byl zaloţen obuvnický podnik Baťa12. Dvojnásobně stoupl počet obyvatel, kdy v roce 1800 ţilo
10
Zdroj: KNOB, S.; ZÁŘICKÝ, A., Nástin dějin výroby od pravěku po současnost : Část 1: Energetika, zemědělství a průmysl, Ostravská univerzita v Ostravě, 2010, s. 23–24. 11 Zdroj: KNOB, S.; ZÁŘICKÝ, A., Nástin dějin výroby od pravěku po současnost : Část 1: Energetika, zemědělství a průmysl, Ostravská univerzita v Ostravě, 2010, s. 24–25. 12 Zdroj: http://www.zajimavosti.info/historie/prumyslova-revoluce-v-ceskych-zemich – [cit. 2011-02-19].
14
v Českých zemích 4 659 000 osob, zatímco v roce 1900 tento počet narostl na 9 333 853 obyvatel13. Po první světové válce zůstalo na území Československé republiky přibliţně 70 % průmyslové výroby z bývalého Rakousko-Uherska a rozsáhlé zásoby uhlí. Zároveň zde bylo dostatek kvalitní pracovní síly i vedoucích pracovníků. Tyto předpoklady daly nově vzniklému státu příleţitost se dále rozvíjet. Uvnitř českého státu však byly velké rozdíly, kdy Slovensko a Zakarpatská Ukrajina zůstávaly zejména zemědělskými oblastmi. Vznikala ale řada nových podniků. Rostla nadále úloha hutnictví a strojírenství, rozvíjela se výroba automobilů, motocyklů, vodních turbín a obory elektrotechniky a výroba elektrické energie. Československo vyváţelo své výrobky do celého světa, rostl vývoz i HDP a nezaměstnanost pohybovala okolo jednoho procenta. V roce 1929 pracovalo v zemědělství 35 % práceschopného obyvatelstva, 34 % v průmyslu a téměř 31% ve sluţbách14. Rozvoj však stejně jako v Evropě a USA zastavila velká hospodářská krize ve 30. letech 20. století, kdy průmyslová výroba oproti předkrizovému období klesla o 60,2 % a počet nezaměstnaných dosáhl počtu 920 00015. Jedno z východisek z krize představovaly nové státní zakázky, často orientované na vojenskou výrobu a stavbu vojenských pohraničních pevností, jako odpověď na obavy ze sílícího nacionalismu v Německu. Po obsazení Německem a během druhé světové války vojenská výroba dále rostla, zejména díky moderním závodům a výhodné poloze. Na jaře 1945 produkovala plzeňská Škodovka 30 % veškerých zbrojních dodávek německé armády. Na konci války však opět přichází útlum kvůli vyčerpání válkou a poničením infrastruktury a podniků během spojeneckých náletů16. Československo zůstalo ve sféře vlivu Sovětského svazu a obnova válkou zničeného hospodářství i následná vzájemná spolupráce zemí tzv. „východního bloku“ probíhala v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), zaloţené v roce 1949. Znárodnění podniků a kolektivizace zemědělství v letech 1945 aţ 1948 vedly k zániku soukromého sektoru. Nadále byl kladen největší důraz na těţký a zbrojní průmysl, ale vzhledem ke kvalitní technologické základně,
v porovnání
s ostatními
členy
RVHP,
se
rozvíjí
přesné
strojírenství,
elektrotechnický, textilní, chemický, potravinářský, zpracovatelský průmysl. Většina produkce směřovala na trh v rámci RVHP, který byl dostatečně velký ji pojmout. Minimální konkurence v RVHP, absence soukromého podnikání a také centrálně plánované hospodářství 13
Zdroj: http://notes2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu – [cit. 2011-02-20]. Zdroj: http://www.czech.cz/cz/87961-historie-ceskeho-hospodarstvi – [cit. 2011-08-02]. 15 Zdroj: KOUDELKOVÁ, J.; SKLENÁŘ, K., Naše dějiny v datech, Albatros, 1989, s. 296. 16 Zdroj: http://www.czech.cz/cz/87961-historie-ceskeho-hospodarstvi – [cit. 2011-08-02]. 14
15
nemotivovalo podniky dostatečně dalšímu rozvoji a k inovacím. Kvůli zastaralým strojům a značné energetické náročnosti začaly československé výrobky na světových trzích postupně zaostávat za západoevropskou konkurencí17. V roce 1989 došlo v ČR k tzv. sametové revoluci a následně rozpadu „východního bloku“ a RVHP. Československé hospodářství muselo hledat nové trhy pro své výrobky a snaţilo přeorientovat především na Západ. V roce 1991 tak Československo podepsalo spolu s Polskem a Maďarskem tzv. asociační dohody o budoucím vstupu do EU18. Na počátku 90. let 20. století pak započal v ČR proces transformace centrálně plánovaného hospodářství na trţní. Tento proces s sebou nesl velké mnoţství změn, které se promítly do celé ekonomiky země. Jednalo se v prvé řadě o privatizaci státního majetku, dále cenovou liberalizaci, vybudování soukromého sektoru a liberalizaci vnějších ekonomických vztahů19. Většina výrobků ale technologicky zaostávala, měla energeticky náročnější provoz a jejich design neodpovídal poţadavkům zákazníků, a proto nebyly často konkurenceschopné. To vedlo k obrovskému propadu výroby. Otevření ekonomiky pak vedlo k tomu, ţe zboţí ze zemí západní Evropy a USA doslova zaplavilo český trh, coţ ještě zhoršilo postavení domácích výrobců. Se zboţím ale přicházely i zahraniční investice a tolik potřebné inovace. Mnoho podniků se nedokázalo vyrovnat s novou situací na trhu a zbankrotovalo. Restrukturalizace výroby, rušení závodů, snahy o vyšší efektivnost, produktivitu práce či krachy firem vedly k propouštění a ke značným strukturálním změnám. Začala růst nezaměstnanost, která do té doby téměř nebyla. S trţní ekonomikou se ale začalo rozvíjet soukromé podnikání. Nové společností se snaţily vyplnit mezery na trhu, a to převáţně v sektoru sluţeb20. Dne 1. května 2004 Česká republika vstoupila do EU a tento krok ovlivnil všechny oblasti hospodářství ČR do dnešních dnů. Největší dopad měl zpočátku vstup ČR do EU na prudký růst zahraničního obchodu. První rok po vstupu vzrostl dovoz o 17,5 %, a vývoz dokonce o 23,8 %21. Toto navýšení souviselo s velmi otevřenou ekonomikou ČR, odstraněním cel a dalších administrativních překáţek, které zahraniční obchod ovlivňují a projevují se u všech nových členů. Tento růst ilustruje níţe uvedený graf.
17
Zdroj: http://www.czech.cz/cz/87961-historie-ceskeho-hospodarstvi – [cit. 2011-08-02]. Zdroj: BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing, a.s., 2008, s. 50. 19 Zdroj: TETŘEVOVÁ L. A KOLEKTIV, Veřejný a podnikatelský sektor, Professional Publishing, 2009, s. 34–42. 20 Zdroj: http://www.czech.cz/cz/87961-historie-ceskeho-hospodarstvi – [cit. 2011-08-02]. 21 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/30003FEA14/$File/15280501.pdf – [cit. 2011-04-22]. 18
16
Graf 1 – Akcelerace vývozu ekonomik Španělska, Řecka a Portugalska vč. EU 15 a ČR
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/300041558B/$File/15280504.pdf – [cit. 2011-04-22]. Vysvětlivky: (1995 = 100, 2005–2006 odhad Eurostat)
Do ČR také začaly ve větší míře proudit zahraniční investice z vyspělých zemí. Díky geograficky výhodné pozici, levné a kvalifikované pracovní síle, nízkým provozním nákladům a relativní bezpečnosti zřídila řada zahraničních společností v ČR své pobočky či výrobní závody. S investicemi přicházely i nové technologie a inovace a výroba začala postupně odpovídat evropskému standardu22. Hospodářství ČR je nadále závislé především na exportu, a tím i průmyslové výrobě, přestoţe je podíl sluţeb na HDP ve výrazně vyšší. Z teritoriálního hlediska je pro českou ekonomiku zásadní EU, kam směřuje 86 % všech vývozů. Zvláštní postavení pak má zejména Spolková republika Německo, kam směřuje 36 % veškerého exportu23. Silné postavení má v ČR tradičně průmysl, který v roce 2010 tvořil 38,3 % HDP. Za posledních 20 let však došlo k výraznému navýšení v podílu sluţeb na HDP, které jiţ tvoří 59,5 %. Zemědělství pak produkuje jen 2,2 % HDP. Obdobné poměry jsou u struktury zaměstnanců podle sektorů, kdy je v průmyslu zaměstnáno 38,6 %, ve sluţbách 58,3 % a v zemědělství 3,1 % obyvatelstva24. V současné době se hospodářství ČR zotavuje ze světové finanční krize, která v roce 2008 postihla většinu zemí a způsobila hluboký propad jejich ekonomik. Je vhodné uvést, ţe lví podíl na oţivení české ekonomiky nese zahraniční obchod, a to především díky růstu hospodářství Německu. Vliv obchodní bilance na tvorbě HDP je vidět na grafu níţe. Hlavním tahounem 2,2 % růstu HDP za rok 2010 byla především průmyslová výroba, která v roce 22
Zdroj: http://www.czech.cz/cz/87961-historie-ceskeho-hospodarstvi – [cit. 2011-08-02]. Zdroj: http://cfoworld.cz/financni-sluzby/exportni-financovani-poznejte-zakonitosti-487 – [cit. 2011-08-02]. 24 Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html – [cit. 2011-08-02]. 23
17
2010 vzrostla o 10,5 %. Největší podíl tvoří zpracovatelský průmysl a konkrétně výroba dopravních prostředků s růstem o 22,2 %, dále pak strojírenství a elektrotechnický průmysl25. Spotřeba sluţeb naproti tomu nadále klesá. Ve druhém čtvrtletí 2011 tak sluţby meziročně poklesly o 0,7 % s tím, ţe nejvíce poklesly poradenské sluţby (o 15,1 %), reklamní sluţby (o 10,6 %) a sluţby spojené s vydavatelskými činnostmi (o 9,5 %)26. Graf 2 – Rozklad růstu HDP (růst v %, příspěvky k růstu v p.b.)
Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Konvergencni-program-CR_2011-04_pdf.pdf – Data ČSÚ pro MF ČR, – [cit. 2010-08-04].
1.3 Evropská integrace Proces evropské integrace začíná po druhé světové válce. Aby bylo moţné pochopit důvody, které k integraci vedly, je třeba si uvědomit, jaká situace vládla v Evropě v poválečných letech. Tato válka stála více neţ 50 milionů lidských ţivotů27. Z toho přibliţně 8 milionů v zemích západní Evropy a více neţ 9 milionů ve střední a východní Evropě (bez Sovětského svazu, kde zahynulo více neţ 20 milionů obyvatel). V roce 1945 se tak většina evropských zemí nacházela ve velmi těţké situaci. Obrovské ztráty na ţivotech, enormní materiální a ekonomické škody, vyčerpané hospodářství a poničená infrastruktura, to vše vedlo k nízké produkci potravin a řada zemí v letech 1946–1947 trpěla hladem. Aţ do poloviny 50. let 20. století tak byly v mnoha zemích potraviny na příděl a většina států byla závislá na humanitární pomoci. Proto bylo jedním z hlavních cílů válkou postiţených zemí zajistit 25
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp060911.doc – [cit. 2011-08-03]. Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cslu080511.doc – [cit. 2011-08-06]. 27 Zdroj: GRANT, R. G., Bitvy, Euromedia Group, k. s., 2006, s. 296. 26
18
soběstačnost ve výrobě potravin. Dalším neméně důleţitým cílem bylo vyvarovat se případné další války. V roce 1946 přišel Winston Churchill v projevu s návrhem nového uspořádání Evropy, který nazýval „Společné evropské státy“. Německo bylo rozděleno do čtyř okupačních zón, a to sovětské, francouzské, britské a americké. Dřívější spojenectví mezi USA, Velkou Británií a Sovětským svazem skončilo a bylo vystřídáno soupeřením „Východu“ a „Západu“. Toto soupeření se neustále stupňovalo a dostalo označení „Studená válka“. Západní Evropa však byla značně politicky nestabilní. Velká Británie i USA se obávaly narůstajícího vlivu Sovětského svazu a došly ke shodě, ţe Evropa bude silnější se spojeným Německem. V roce 1947 proto došlo ke sloučení britské a americké okupační zóny Německa a v roce 1948 byla připojena i francouzská okupační zóna. Tato skutečnost se stala významným zlomem pro další spolupráci v Evropě28. Tabulka 1– Poválečná obnova
Rok, kdyHDPdosáhlo předválečnéúrovně Temporůstuv (vzhledemknevyšší obdobídohánění dosaženéúrovni HDPdo předválečné Země roku1939) úrovně(v%) Rakousko 1951 15,2 Belgie 1948 6,0 Dánsko 1946 13,5 Finsko 1945 nedostupné Francie 1949 19,0 Německo 1951 13,5 Itálie 1950 11,2 Nizozemsko 1947 39,8 Norsko 1946 9,7 Zdroj: BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing, a.s., 2008, vlastní úprava.
Ekonomická integrace představuje proces vzájemného otevírání trhů členských zemí, postupné
uvolňování
obchodních
i
technických
bariér
a
slaďování
jednotlivých
hospodářských politik29. Je rozdělena do pěti fází, které se vzájemně prolínají a liší se
28
Zdroj: BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing, a.s., 2008, s. 31– 33. 29 Nalezl jsem několik definic ekonomické integrace, ale nakonec jsem zvolil vlastní. Vycházel jsem z literatury: BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH., Ekonomie evropské integrace, 2008 a Kalínská E. a kolektiv, Mezinárodní obchod v 21. století, 2010.
19
intenzitou propojení ekonomik členských zemí. Kaţdá vyšší fáze pak v sobě obsahuje všechny předchozí: I.
Zóna, nebo také pásmo volného obchodu – představuje odstranění bariér obchodu na vybrané zboţí,
II.
Celní unie – představuje odstranění bariér obchodu, zrušení cel a společnou celní politiku vůči třetím zemím,
III.
Společný trh, nebo také jednotný, či vnitřní trh – jedná se de facto o celní unii s volným pohybem výrobních faktorů,
coţ
v rámci
evropské integrace
představovalo čtyři svobody: volný pohyb zboţí, sluţeb, osob a kapitálu, spolu se sladěním norem a bez vnitřních hranic, IV.
Hospodářská a měnová unie představuje – kromě společného trhu – také společnou měnu, měnovou politiku a rozhodování v některých oblastech,
V.
Ekonomická a politická unie – představuje plnou integraci a společnou politiku30.
V roce 1948 vznikla na základě dohody, kterou parafovalo 17 evropských zemí, Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, anglicky: The Organization for European Economic Cooperation (OEEC). Jedním z jejích hlavních úkolů bylo rozdělování americké pomoci poskytnuté na základě Marshallova plánu31 v letech 1948–1952 svým členům. Ta se pohybovala ve výši přibliţně 13 miliard USD a přispěla k rekonstrukci hospodářství západní Evropy, obnovení průmyslu, zemědělství i oţivení mezinárodního obchodu. Dalším úkolem OEEC bylo zajistit potravinovou soběstačnost v západní Evropě. Evropské země však měly po krizi z 30. let 20. století a skončené válce zavedeno mnoho ochranářských opatření a bariér obchodu. Kvůli rozdělování pomoci USA v roce 1949 po OEEC ţádaly, aby vytvořila otevřenější podmínky pro evropskou integraci a liberalizaci vnitřního trhu. OEEC tak na tlak USA zrušila mnoţství bariér regulujících soukromé dovozy. Jednalo se tzv. „Code of Liberalization“, který zavazoval ke sníţení bariér na 25 % jejich původní úrovně. Výsledným efektem byl prudký nárůst volného obchodu z 60 % v roce 1950 na 89 % v roce 1959, růst příjmů, HDP a průmyslové produkce. Tyto skutečnosti následně vedly v argumentacích při prosazování další integrace a liberalizačních kroků32. 30
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/e/ekonomicka-integrace/1000697/6264/ – [cit. 2011-08-03]. Oficiální název Plán evropské obnovy (angl. European Recovery Program) vyhlášen státním tajemníkem USA George C. Marshall 5. června 1947. 32 Zdroj: BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing, a.s., 2008, s. 31– 38. 31
20
Těţký průmysl měl dominantní postavení v Evropě i začátkem druhé poloviny 20. století. Těţba uhlí a výroba oceli byla povaţována za základ industriální ekonomiky mající zásadní význam pro průmysl a armádu. Roku 1952 tak vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), na základě tzv. Schumanova plánu33, jehoţ hlavní ekonomickou ideou bylo vytvoření společného evropského trhu. Do tohoto společenství vstoupily Francie, Německo, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko a Itálie. Tato šestice států se následně stala hybnou sílou procesu evropské integrace34. Snahy o vyvarování se další válce a obavy ze Sovětského svazu vedly v roce 1949 k vytvoření Severoatlantické aliance, anglicky: North Atlantic Treaty Organization, (NATO), ke které se v roce 1955 připojilo i Německo. Jako odpověď a protiváha této organizace byla ze strany „východního bloku“ vytvořena Varšavská smlouva. Soupeření mezi Východem a Západem pokračovalo a význam evropské integrace dále sílil. V roce 1957 tak na základě dvou římských dohod vznikly mezi výše uvedenou šesticí států dvě nové organizace. Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) a Evropské hospodářské společenství (EHS). Pod pojmem „Římská smlouva“ je ale většinou myšlena smlouva o EHS, která byla z pohledu evropské integrace zásadní. Právě druhá římská smlouva o EHS si totiţ dala za cíl vytvoření celní unie. Ta měla být vytvořena během následujících 15 let, ale podařilo se ji dokončit jiţ v roce 1968. Tato smlouva také slibovala volný pohyb pracovních sil, svobodný obchod sluţeb, zboţí a integraci kapitálového trhu, označované jako „čtyři svobody“. EHS mělo sjednotit cla vůči nečlenským zemím a postupně odbourat cla v rámci společenství. Ostatní západoevropské státy se obávaly vyčlenění, a proto v roce 1959 dohodou mezi Dánskem, Norskem, Portugalskem, Rakouskem, Švédskem, Švýcarskem a Vekou Británií vzniklo Evropské sdruţení volného obchodu (ESVO). V roce 1967 se ESUO, Euratom a EHS sloučily do Evropského společenství (ES). Také OEEC byla, zejména z důvodu širšího mezinárodního zapojení, v roce 1961 nahrazena novou Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, anglicky: The Organisation for Economic Co-operation and Development, (OECD). OECD nadále koordinuje spolupráci 34 členských zemí zejména v ekonomických a sociálněpolitických oblastech. Podílí se na liberalizaci mezinárodního obchodu a zprostředkovává nové investice35.
33
Robert Schuman, francouzský ministr zahraničí. Zdroj: BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing, a.s., 2008, s. 37. 35 Zdroj: BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing, a.s., 2008, s. 34– 43. 34
21
Po dokončení celní unie v roce 1968 byl členskými státy zaveden společný vnější tarif u dovozních cel, který byl uplatňován vůči třetím zemím. V roce 1972 došlo k podepsání dohod o volném obchodu mezi ES a ESVO a rok poté vstupuje do ES Dánsko, Irsko a Velká Británie. V roce 1978 pak byl zaloţen Evropský měnový systém (EMS) a měnová jednotka ECU. V 70. letech 20. století došlo k surovinové krizi, která další integrační procesy zpomalila. Tato krize způsobila prudké zvýšení cen výrobních faktorů, především ropy, a značně tak ovlivnila evropský průmysl. Jednotlivé země se snaţily řešit problémy v hospodářství, které se v důsledku zdraţení vstupů potýkalo se strukturálními změnami. Další dialog o integraci se tak posunul aţ do druhé poloviny 80. let 20. století36. V roce 1986 byl podepsán Jednotný evropský akt, který navazoval myšlenku jednotného trhu a posílení „čtyř svobod“. Mezi jeho hlavní úkoly patřila liberalizace obchodu a liberalizace pohybu výrobních faktorů: zmodernizování nebo odstranění formalit na hranicích; harmonizace sazeb DPH; liberalizace trhu veřejných zakázek; harmonizace a vzájemné uznávání technických norem ve výrobě, balení a marketingu; odstranění kontrol kapitálu; zvýšení stupně integrace trhu kapitálu; liberalizace politik přeshraničního hospodářského styku a pravidel vstupu na trhy37.
Konec 80. a začátek 90. let 20. století byl ve znamení velkých změn v Evropě. Došlo k rozpadu „východního bloku“ a RVHP. Země střední a východní Evropy tak houfně ţádaly o vstup do EU. V roce 1992 byl dokončen proces jednotného trhu. Evropská unie (EU) vzniká na základě Maastrichtské smlouvy, která byla podepsána v roce 1991. Mimo jiného řešila posílení pravomocí Evropského parlamentu, změnu rozhodovacího procesu Evropské rady na kvalifikovanou většinu a také přístup nových členů. V roce 1991 jsou s Československem, Maďarskem a Polskem podepsány asociační dohody. V roce 1992 podepisují ES a ESVO dohodu o vytvoření Evropského hospodářského prostoru (EHP) 38.
36
Zdroj: BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing, a.s., 2008, s. 46–47 Zdroj: BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing, a.s., 2008, s. 46– 47. 38 Zdroj: BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing, a.s., 2008, s. 59– 60. 37
22
Po vytvoření jednotného trhu jsou další kroky soustředěny na dokončení hospodářské a měnové unie. Jiţ Maastrichtská smlouva stanovila pět přístupových kritérií, které musí jednotliví členové splnit pro vstup do Evropské hospodářské a měnové unie (EMU). Jednalo se o: inflace – míra inflace nesmí o více neţ 1,5 procentního bodu překročit průměr tří nejniţších měr inflace členských zemí; dlouhodobé úrokové sazby – dlouhodobá úroková sazba nesmí o více neţ 2 procentní body překročit průměr tří nejniţších dlouhodobých úrokových sazeb členských zemí; členství v EMS – měna země musí být alespoň po dva roky zapojena v Evropském mechanismu směnných kurzů II (ERM II); deficit veřejných rozpočtů – podíl deficitu veřejných financí na HDP musí být niţší neţ 3 %; veřejný dluh – podíl státního dluhu na HDP musí být niţší neţ 60 %39. Pro dodrţování Maastrichtských kritérií byl v roce 1997 přijat Pakt stability a růstu, anglicky: The Stability and Growth Pact, (SGP). V roce 1998 rozhodli představitelé EU o 11 členských zemích, které přijmou jednotnou měnu Euro a ve stejném roce je zaloţena Evropská centrální banka (ECB). V roce 1999 se stává Euro právoplatnou měnou pro devizové operace a od roku 2002 je zavedeno i v podobě bankovek a mincí. Tímto krokem byla hospodářská a měnová unie dovršena40. Integrační proces dále pokračoval ve snaze o těsnější propojení a vytvoření politické unie. Vzhledem k tomu, ţe tyto kroky představují zasahování do politiky suverénních států, je proces politické integrace často diskutován. Jiţ Maastrichtská smlouva zavedla tři pilíře EU:
první pilíř představoval politiku v rámci společenství;
druhý pilíř zahrnoval společnou zahraniční a bezpečnostní politiku; třetí pilíř zahrnoval spolupráci policie a justice41.
39
Zdroj: BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing, a.s., 2008, s. 398– 400. 40 Zdroj: BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing, a.s., 2008, s. 69– 70. 41 Zdroj: BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing, a.s., 2008, s. 69– 70.
23
Dalším krokem k politické integraci byl podpis Lisabonské smlouvy v roce 2009. Tato smlouva je také nazývána Smlouva o Evropské unii, neboť na jejím základě získala Evropská unie právní subjektivitu. Tabulka 2 – Indikátory evropské integrace
Zdroj: BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing, a.s., 2008, s. 68.
Kromě výše jmenovaných společenství, to byla celá řada dalších událostí, smluv a dohod, jeţ pomáhaly vytvořit Evropskou unii tak, jak ji známe dnes. Počet členských zemí od roku 1948 postupně narůstal na současných 27 států včetně České republiky. Proces integrace nadále trvá a před EU se otvírají stále nové výzvy.
1.3.1 Aktuální výzvy Změny si vynutila i finanční a ekonomická krize, jeţ na konci roku 2008 zasáhla celý svět a výrazně oslabila také ekonomiku EU. Strategie formulovaná v závěru lisabonského zasedání Evropské rady v roce 2000, podle které se EU měla stát "nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností"42, nebyla do roku 2010 naplněna.
42
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/lisabonska-strategie/1000521/9599/ – [cit. 2011-0514].
24
Evropská rada (ER) proto v roce 2010 schválila novou strategii EVROPA 202043, která Lisabonskou strategii střídá a zaměřuje se na pět hlavních cílů:
úsilí o dosaţení 75% zaměstnanosti ţen a muţů ve věku od 20 do 64 let, mimo jiné i prostřednictvím vyšší účasti mladých lidí, starších pracovníků a pracovníků s nízkou kvalifikací a lepší integrace legálních migrantů;
zlepšení podmínek pro výzkum a vývoj, zejména s cílem zajistit, aby veřejné a soukromé investice v tomto odvětví dosáhly v úhrnu 3 % HDP;
sníţení emisí skleníkových plynů o 20 % oproti úrovním roku 1990; zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v konečné spotřebě energie na 20 %; a posun ke zvýšení energetické účinnosti o 20 %;
zlepšení úrovně vzdělání;
podpora sociálního začlenění, zejména prostřednictvím sniţování chudoby44.
Jestli se cíle strategie EVROPA 2020 naplní, ukáţe čas. Horizont 10 let je v dnešním globalizovaném světě příliš dlouhý a situace na světových trzích se můţe změnit během několika dní. EU tak bude stále čelit novým výzvám, ke kterým se bude muset společně postavit. Světová krize v roce 2008, rozpočtová nekázeň členských zemí, rostoucí zadluţení a neplnění Paktu stability a růstu jsou jen některé z nich. Dluhová krize v zemích eurozóny, jako je Řecko, Irsko, Španělsko, Portugalsko či Itálie, oslabuje evropskou měnu i ekonomiku, která se jen pomalu zotavuje z jedné z největších hospodářských krizí v historii45.
1.4 Dopady liberalizace trhu na výrobu v EU Proces evropské integrace vedl spolu s liberalizací trhu a světovou globalizací zároveň ke strukturálním změnám v ekonomice. Dotkl se totiţ celých průmyslových odvětví. Liberalizace trhu představovala vytvoření jednotného trhu s volným pohybem zboţí, sluţeb, osob a kapitálu. Jednalo se o postupné odstraňování technických, fyzických a daňových bariér mezi jednotlivými členskými zeměmi. To vedlo mimo jiné k prohloubení hospodářské
43
Přesný název: „EUROPE 2020, A strategy for smart, sustainable and inclusive growth“. Zdroj: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/CS/ec/115366.pdf – [cit. 2011-0314]. 45 Zdroj: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/investori-prodavaji-italske-a-spanelske-dluhopisy-boji-sekrize-687179 – [cit. 2011-08-04]. 44
25
soutěţe, změnám ve struktuře průmyslu i sluţeb, slučování společností, ale také k niţším cenám výrobků. Tyto změny působily na celé hospodářství a země EU prošly v průběhu liberalizace evropského trhu několika vlnami deindustrializace.
První byla v době surovinové krize v sedmdesátých letech 20. století;
Druhá byla spojena s přesunem výroby do asijských zemí v osmdesátých letech 20. století;
Třetí způsobil příliv nových členů v devadesátých letech minulého století (ČR i Polsko byly země s těţkým průmyslem, který přestal být klíčový).
Pozitivní dopady deindustrializace jsou převáţně:
zlepšení ţivotního prostředí;
zvýšení vzdělanosti (díky rekvalifikaci a dalšímu vzdělávání);
růst podnikání;
růst podílu sluţeb;
Negativní dopady deindustrializace jsou převáţně:
růst nezaměstnanosti – strukturální nezaměstnanost;
niţší odvody do státního rozpočtu;
vyšší sociální výdaje;
pokles podílu výroby ke sluţbám;
zhoršení platební bilance;
větší závislost na zahraničních dodavatelích46.
Liberalizace trhu EU úzce souvisí s procesem evropské integrace. Po druhé světové válce existovala mezi jednotlivými státy v Evropě řada bariér, které měly chránit národní hospodářství a ztíţit vstup zahraničních výrobků na domácí trhy. Byla to často protekcionistická opatření zavedená v době velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století. Tato opatření, představující většinou dovozní cla a kvóty, však ještě více omezila mezinárodní obchod. Evropské hospodářství, které bylo zničené druhou světovou válkou, vyţadovalo rychlou obnovu. Proto v roce 1949 členové OEEC a Evropské platební unie (EPU) souhlasili se sníţením těchto bariér na 25 % původní výše. Tento krok způsobil výrazný nárůst zahraničního obchodu, a především výroby i produktu. Ve 40. a 50. letech 20. století přinesla 46
Zdroj: BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing, a.s., 2008, s. 167– 209.
26
evropská integrace růst všem zemím a její význam byl vnímán spíše jako ekonomický neţ politický47. V roce 1968 byla dokončena celní unie a subjekty v rámci společenství mohly obchodovat bez cel. Nadále však zůstávaly překáţky v obchodu v podobě technických, fyzických a daňových bariér a pro podniky bylo jednodušší prodávat na domácím trhu. V 70. letech 20. století ale další vývoj poznamenala surovinová a energetická krize, která díky značnému omezení dodávek ropy z Perského zálivu zvedla ceny energií a pohonných hmot. Tento nárůst se v zápětí negativně promítl do nákladů evropských podniků. Řada zejména energeticky náročných odvětví, jako je hutnictví a strojírenství, procházela krizí a rostla nezaměstnanost. Kvůli rostoucí konkurenci z asijských zemí značně trpěl také textilní průmysl. Jednotlivé země tak řešily své vlastní hospodářské potíţe a proces integrace stagnoval. Surovinová a energetická krize se promítla do struktury hospodářství jednotlivých zemí, a také podniků. Ty začaly s nárůstem cen hledat moţnosti, jak sníţit energetickou náročnost výroby, ale i výrobků. Jako jedna z moţností bylo přesunout část energeticky náročné výroby do zemí s nízkými náklady. Dopad do ekonomik jednotlivých zemí byl velice pozitivní. Dovoz polotovarů zvyšoval sice import, ale při kompletaci v rámci domácí ekonomiky byla zachována pracovní místa, výrazně niţší výrobní náklady umoţnily sníţit cenu, díky niţší ceně rostla spotřeba i export a ekonomiky začaly opět růst. V 80. letech 20. století začal nový dialog nad dokončením jednotného trhu. Právě další liberalizace a vytvoření jednotného vnitřního trhu mělo velký vliv na růst konkurenčního prostředí a k prohloubení hospodářské soutěţe mezi jednotlivými podniky v EHS. Volný pohyb zboţí, sluţeb, osob a kapitálu dalo integraci další rozměr. Konkurence, snahy o zvyšování efektivnosti a tlak na cenu vedly k řadě fúzí a akvizic. Podniky se zvětšovaly, neboť hledaly další cesty pro zvýšení konkurenceschopnosti zejména v úsporách z rozsahu. Tyto skutečnosti se dotkly mnoha odvětví a vyvolaly strukturální změny v celém hospodářství EU. Další vlnu strukturálních změn spustil proces rozšiřování EU o nové členy ze střední a východní Evropy v 90. letech 20 století. Negativní dopady, které působí deindustrializace a přesun výroby do třetích zemí, se snaţí zmírnit jak EU, tak i přímo jednotlivé země, a to zejména prostřednictvím sociální politiky a aktivní politiky zaměstnanosti. Především jde o podporu osob postiţených strukturálními změnami, rekvalifikačních programů, dalšího 47
Zdroj: BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing, a.s., 2008, s. 35.
27
vzdělávání a pobídky pro společnosti investující v regionech s negativními dopady restrukturalizace. V tabulce níţe jsou vidět dopady těchto strukturálních změn v jednotlivých sektorech. Tabulka 3 − Struktura zaměstnanců dle sektorů Země
Zemědělství / Agriculture
Průmysl / Industry
Služby/ Services
Country 1995 2000 2006 2007 1995 2000 2006 2007 1995 2000 2006 2007 EU27 8,5 7,2 6,2 6,0 28,6 26,9 24,9 24,9 62,9 65,9 68,9 69,1 EU27 Eurozóna15 5,8 4,9 4,2 4,0 28,6 26,8 24,9 24,8 65,6 68,3 70,9 71,2 Euroarea15 ztoho: incl.: Belgie 2,8 2,3 2,0 1,9 24,5 22,7 20,3 20,0 72,7 75,0 77,7 78,0 Belgium Bulharsko . 24,4 20,4 19,7 . 27,6 28,0 28,3 . 48,1 51,6 52,0 Bulgaria Českárepublika CzechRepublic Dánsko 4,3 3,5 2,9 2,9 24,6 23,0 20,8 20,8 71,1 73,6 76,2 76,3 Denmark Estonsko 10,2 7,1 4,9 4,7 34,0 33,2 33,1 34,6 55,8 59,7 62,0 60,7 Estonia Finsko 7,9 6,0 5,0 4,8 27,2 27,8 25,8 25,9 65,0 66,3 69,2 69,3 Finland Francie 4,6 3,9 3,5 3,3 23,8 21,9 20,3 20,2 71,6 74,2 76,3 76,5 France Irsko 10,6 7,7 5,7 5,5 28,3 28,8 27,6 27,2 61,1 63,5 66,7 67,2 Ireland Itálie 6,0 4,8 4,2 4,0 30,9 29,4 28,5 28,5 63,1 65,8 67,3 67,5 Italy Kypr 7,5 6,0 4,2 4,5 25,1 20,7 20,4 20,3 67,4 73,3 75,4 75,1 Cyprus 1) 19,3 18,7 12,4 10,3 1) 29,2 26,7 29,5 30,5 1) 51,5 54,7 58,1 59,1 Lithuania Litva Lotyšsko 17,8 14,3 11,4 9,9 27,4 25,9 26,8 28,2 54,8 59,8 61,8 62,0 Latvia Lucembursko 2,1 1,5 1,5 1,4 27,6 23,1 21,7 21,4 70,4 75,4 76,9 77,2 Luxembourg Maďarsko Hungary Malta . 1,9 . . . 34,3 . . . 63,7 . . Malta Německo Germany Nizozemsko 4,0 3,4 3,1 3,0 21,0 19,4 17,2 17,0 75,0 77,1 79,7 80,0 Netherlands Polsko 26,9 27,5 18,7 . 29,7 26,3 26,9 . 43,5 46,2 54,4 . Poland Portugalsko 14,4 12,6 11,9 11,8 32,5 32,9 29,1 29,1 53,0 54,5 59,0 59,1 Portugal Rakousko 14,7 13,4 11,9 12,1 26,1 23,9 22,2 22,1 59,1 62,8 66,0 65,7 Austria Řecko Greece Slovensko 9,0 5,7 3,9 3,6 37,1 35,0 33,7 34,3 53,9 59,3 62,3 62,1 Slovakia Slovinsko 14,2 11,8 9,5 9,0 39,9 37,6 34,7 34,7 45,9 50,6 55,8 56,2 Slovenia Spojenékrálovství 2,0 1,7 1,4 1,4 23,3 21,3 17,9 17,7 74,6 77,0 80,7 80,8 UnitedKingdom Španělsko Spain Švédsko 3,6 3,0 2,2 2,2 25,0 24,3 22,8 22,7 71,4 72,7 75,1 75,1 Sweden Ostatní země Othercountries Chorvatsko . 14,5 . . . 28,9 . . . 56,6 . . Croatia Japonsko 7,2 6,4 . . 32,1 30,0 . . 60,8 63,7 . . Japan Norsko 5,1 4,1 3,1 2,9 21,7 21,0 20,4 20,8 73,2 74,9 76,5 76,2 Norway Spojenéstáty . 1,8 1,5 . . 23,2 21,1 . . 75,1 77,4 . UnitedStates 6
, 4
4
, 8
3
, 6
3
, 5
4
0
, 5
3
9
, 1
3
8
, 2
3
8
, 2
5
3
, 1
5
6
, 0
5
8
, 2
5
8
, 3
8
, 2
6
, 4
4
, 8
4
, 6
3
3
, 1
3
3
, 9
3
2
, 3
3
2
, 6
5
8
, 7
5
9
, 8
6
3
, 0
6
2
, 8
2
, 9
2
, 4
2
, 2
2
, 1
3
2
, 6
2
8
, 9
2
5
, 5
2
5
, 4
6
4
, 6
6
8
, 7
7
2
, 3
7
2
, 4
7
, 0
1
, 7
1
, 3
1
9
, 8
1
9
, 3
1
9
, 7
6
3
, 3
6
8
, 9
6
8
, 9
6
, 3
4
, 7
4
, 5
2
9
, 9
2
9
, 0
2
8
, 7
6
3
, 8
6
6
, 3
6
6
, 8
.
7
1
, 9
1
1
.
2
8
, 2
.
6
3
, 9
1) Změnametodiky
1) Changeinm ethodology
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/kapitola/1607-08-2008_(vybrane_udaje)-3 – [cit. 2010-1024].
1.4.1 Současná výroba v EU Evropská unie je největší ekonomikou světa. Zaujímá první místo s 20% podílem na světovém obchodu (dovozu a vývozu)48 a dosahuje také nejvyššího HDP, který v roce 2010
48
Zdroj: http://europa.eu/pol/comm/index_cs.htm – [cit. 2011-08-02].
28
dosáhl 16 070 miliard USD49. Je tak předním hráčem na světových trzích. Pro výrobce z členských zemí tak představuje obrovský trh, který je navíc liberalizován, a umoţňuje tak relativně snadný přístup na trhy členských zemí. Značná část vyrobeného zboţí se vyváţí mimo Evropskou unii, a z toho důvodu věnuje EU značnou pozornost exportní politice. EU má, z pozice světové obchodní jedničky, daleko lepší vyjednávací pozici při uzavírání dohod se třetími zeměmi. Průmyslovou výrobu v EU představují především: Automobilový průmysl je jedním ze zásadních průmyslových odvětví EU, která je největším výrobcem motorových vozidel na světě. Díky vyuţívání nových technologií a velkému mnoţství kvalifikovaných zaměstnanců hraje důleţitou roli v rozvoji inovací a oblasti výzkumu a vývoje. Podílí se významně na tvorbě HDP, zejména díky kladné obchodní bilanci. Chemický průmysl spolu s výrobou umělých hmot a gumárenským průmyslem patří k největším a nejdynamičtějším průmyslovým odvětvím. Celkem 60 000 podniků zaměstnává 3,2 miliony osob. V roce 2007 dosáhl prodej chemikálií 537 miliard EUR, coţ představuje zhruba 30% podíl na světovém obchodu. Elektrotechnický průmysl představuje 3 % celkové výroby, přidané hodnoty a pracovních pozic v EU. V roce 2004 vyrobilo 9 615 elektrotechnických podniků s 1 237 000 zaměstnanci výrobky v hodnotě 192 miliard EUR. Evropský elektrotechnický trh s objemem 181 miliard EUR je největší na světě. Strojírenství, které je jedno z největších průmyslových odvětví v EU. Zahrnuje asi 169 000 podniků, převáţně MSP a zaměstnává 3,3 milionu osob. Dosahuje největšího objemu výroby a přidané hodnoty. EU je s 36 % podílem na světovém trhu největším výrobcem a vývozcem strojních zařízení. Textilní průmysl, jenţ představuje velmi různorodé odvětví zahrnující aktivity, jako jsou zpracování textilních vláken, výroba tkanin, syntetických vláken, geotextilií či průmyslových filtrů. Odvětví je důleţitou součástí zpracovatelského průmyslu. V roce 2006 bylo v tomto sektoru 220 000 podniků, které zaměstnávaly 2,5 milionu osob a dosahovaly 190 miliard EUR obratu50.
49 50
Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ee.html – [cit. 2011-08-03]. Zdroj: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/index_cs.htm – [cit. 2011-08-08].
29
Liberalizace přinesla dnešním výrobcům řadu výhod, ale její budování nebylo bezbolestné. Podstatnou část nákladů tvoří mzdové náklady, které jsou v zemích EU díky vysokému standardu, sociální politice, odborům a dalším vlivům podporujícím práva zaměstnanců vyšší neţ například v asijských zemích. Také náklady související s opatřeními na výrobu ohleduplnou k ţivotnímu prostředí jsou v evropských zemích vyšší, a to se samozřejmě promítá do ceny zboţí i sluţeb. V zemích jako je Čína, Indie, Tchaj-wan, Jiţní Korea či Brazílie jsou poţadavky zaměstnanců daleko menší a mnohdy pracují jen za zlomek minimální mzdy běţné ve vyspělých zemích. Ceny energií jsou v těchto zemích daleko niţší, zejména díky vysoké spotřební dani v EU. Také odpovědnost k ţivotnímu prostředí zatím není tolik rozšířena a výrobní náklady mohou klesnout natolik, ţe i s cenou za dopravu jsou pak tyto výrobky levnější neţ tuzemské. Firmy tak mohou na trh uvést výrazně levnější produkty renomovaných značek, na kterých se pak objevuje tolik známé „Made in China“, Made in Thaiwan“. Z toho důvodu jsou tyto země často destinací, kde vyrábí přední světoví výrobci, jako jsou HP, Nokia, Volkswagen, Chrysler, Ford. Řada spotřebitelů zaměřených na značkovou kvalitu mnohdy ani netuší, ţe v jejich počítači, mobilním telefonu, vrtačce či autu se značkou „Made in USA“, „Made in Germany“ můţe být i 90 % dílů vyrobených jinde. Shenzhen, hlavní město provincie Guangdong, jeţ je spolu s Pekingem, Šanghají a Guangzhou jedním z největších technologických center v Číně, bylo v 70. letech 20. století pouze malou vesnicí. Díky liberalizaci čínské ekonomiky se však stalo jednou z nejúspěšnějších Zvláštních ekonomických zón, anglicky „Special Economic Zone“. Zvláštní ekonomické zóny byly jedním z výsledků čínské politiky reforem a otevření se světu. Začaly vznikat od 80. let 20. století ve městech Shenzhen, Zhuhai, Shantou, Xiamen Guangzhou a v řadě dalších, převáţně pobřeţních městech. Jednalo se o zóny se zvláštními daňovými výhodami pro zahraniční investice a větší nezávislosti v mezinárodním obchodu51. Přesun výroby samozřejmě znamená zrušení značného mnoţství pracovních míst. Tito pracovníci mohou hledat uplatnění v podobných oborech, rekvalifikovat se na jinou práci a například začít pracovat ve sluţbách nebo mohou začít sami podnikat. Pro podnikání je potřeba nejvíce kapitál a vhodné prostředí. Ale také rozvoj v informačních technologiích, které umoţňují propojit celý svět, umoţňuje nyní poskytovat mnohé sluţby z libovolného místa na světě. Indie proto patří mezi jednu z nevyhledávanějších destinací pro oblast informační technologie, helpdesk a call-centra52. V konkurenčním prostředí se ostatní firmy 51 52
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/cina-zahranicni-obchod-zeme/6/1000539/ – [cit. 2011-07-20]. Zdroj: http://www.outsource2india.com/Clients/success_stories.asp – [cit. 2011-01-20].
30
musí přizpůsobit a také hledat cesty ke sníţení nákladů. Postupně se tak výroba a někdy celá odvětví přesouvají ze zemí EU dál na východ, coţ má dopad na celé hospodářství EU. Negativní dopady tohoto trendu se EU snaţí zmírnit různými opatřeními podporujícími konkurenci, inovace, zaměstnanost či podporu regionů. Proti současnému trendu se postavila v roce 2010 společnost MECCANO, světoznámý výrobce hraček, která přesula většinu výrobu z Číny zpět do Francie53.
1.4.2 Alternativní teorie Při psaní této práce jsem se věnoval studiu řady materiálů a publikací zabývajících se výhodami mezinárodního obchodu a prosazující teorii komparativních výhod. Nalezl jsem ale i jiné teorie, které povaţuji za vhodné uvést. Vzhledem k výrazným změnám ve struktuře evropského hospodářství totiţ mají svá opodstatnění. Jednou z těchto teorií je Vanekova teorie destruktivního obchodu. Jaroslav Vanek, je významným světovým ekonomem, který se proslavil rozvojem neoklasické teorie mezinárodního obchodu. Vanekovu teorii destruktivního obchodu ve své práci blíţe rozebírá Ing. Petr Gočev. Tato teorie, stejně jako klasická a neoklasická teorie, vychází z arbitráţí, jeţ jsou realizovány za účelem maximalizace zisku. Ale na rozdíl od těchto teorií, které vychází z modelu komparativních výhod54 či různé vybavenosti výrobními faktory tvrdí, ţe arbitráţe motivované propastnými rozdíly v reálných mzdách mohou být v konečném důsledku pro vyspělejší ekonomiku nevýhodné. Podle Vaneka jsou sice tyto arbitráţe v obchodních vztazích mezi tzv. desetidolarovým a tzv. deseticentovým světem vysoce ziskové, ale v konečném důsledku mají negativní dopad na hospodářství vyspělejší země. Ing. Petr Gočev uvádí ilustrativní příklad této teorie, který jsem upravil: 1. v EU propustit natrvalo 10 zaměstnanců (tím klesne výstup výroby přístrojů o 100 tun); 2. jednoho z propuštěných zaměstnanců zaměstnat v zemědělství, kde vyprodukuje 10 tun potravin; 3. 10 tun potravin exportovat do Číny;
53
Zdroj: http://www.bbc.co.uk/news/12038966 – [cit. 2011-07-20]. O rozpracování se zaslouţil David Ricardo v knize The Principles of Political Economy a Taxation v roce 1817. Teorie komparativních výhod porovnává dvě země rozdílně vybavené v oblasti nákladů na výrobu produktů a omezených zdrojů z pohledu jejich produktivity. Zdroj: Zdroj: KALÍNSKÁ, E. A KOLEKTIV, Mezinárodní obchod v 21. století, Grada Publishing a.s., 2010, s. 50–51. 54
31
4. export nepotřebné části továrny z EU do Číny; 5. najmout 10 čínských dělníků za 10 tun potravin, aby na dovezené části továrny vyrobili 100 tun přístrojů; 6. import 100 tun přístrojů z Číny do EU (výsledkem je čistý zisk 90 tun přístojů). Podle Vaneka tak dochází ve vyspělejších zemí v důsledku realizace těchto arbitráţí především k přerozdělení příjmů od zaměstnanců k vlastníkům. Dále k růstu nezaměstnanosti, poklesu reálné produkce a strukturálním změnám55.
Také Evropská komise si uvědomuje změny, které vlivem liberalizace trhu EU a světové globalizace nastaly. Nechala proto zpracovat studii THE FUTURE MANUFACTURING IN EUROPE56. Autory studie, která byla publikována 26. června 2007, jsou Felix Brandes, Arjan Lejour, Gerard Verweij a Frans van der Zee. Studie konstatuje, ţe výroba v Evropě je ovlivněna měnícím se světem a uvádí tři hlavní důvody. První důvod přikládá vstupu nových zemí ze střední a východní Evropy do EU v letech 2004 a 2007. Uvádí, ţe řada států měla rozdílnou strukturu hospodářství a jiné komparativní výhody neţ původní 15 zemí. Nicméně rozšíření EU vedlo k vytvoření většího trhu. Druhý důvod představuje podle studie novou vlnu globalizace, která se stává nevypočitatelná. Kdy proces mezinárodní integrace, zejména v mobilním přístupu k výrobním faktorům, vzájemnému propojení světových ekonomik a finančních trhů, zásadně ovlivní budoucí výrobu. Jmenuje především Čínu a Indii, které jednotlivě s cca 20% podílem světové populace představují hnací sílu v regionu Asie s obrovským domácím trhem. Obě země jsou významnými exportéry, Indie v softwaru a informačních technologiích (IT) a Čína ve výrobě. To do značné míry ovlivní evropské výrobce. Díky niţším výrobním nákladům a velkému potencionálu na nových trzích budou muset zvýšit kvalitu i design svých výrobků, aby je na tyto trhy mohly umístit.
55
Zdroj: http://nb.vse.cz/~gocev/globalizace.pdf – [cit. 2011-08-03]. Zdroj: BRANDES, Felix; LEJOUR, Arjan; VERWEIJ, Gerard; van der ZEE, Frans. The Future of Manufacturing in Europe. Brusel : European Commission. 26th June2007, final report. 56
32
Třetí důvod vidí ve změně spotřebitelské poptávky v Evropě. S rostoucím bohatstvím občané vyţadují více sluţeb a zároveň se zvyšují poţadavky na vyrobené zboţí. Globalizaci i evropskou integraci ovlivňuje poptávka a vědecký pokrok. Díky rychlým technologickým změnám proto bude záleţet na podpoře výzkumu a vývoje a rozvoj nových technologií, jak bude vypadat výroba v EU. Studie se dále zabývá dvěma rozdílnými scénáři chování a snaţí se odhadnout budoucí vývoj výroby v EU za 20 aţ 30 let. Scénáře se liší v přístupu a chování daných subjektů. První scénář nazvaný „Cosy at Home“ vychází z introvertního přístupu, opatrného nahlíţení na riziko a nerozhodného chování veřejnosti i firem. Druhý scénář nazvaný „Adventuring the World“ představuje opak prvního. Extrovertní a proaktivní jednání, pozitivní přistup k riziku. Tyto dva scénáře jsou v závěru studie vyhodnoceny a v naprosté většině ukazatelů vyhází ve prospěch scénář „Adventuring the World“. U tohoto modelu vychází například niţší nezaměstnanost, vyšší trend produktivity práce, vyšší trend energetické efektivity. Předpokládá se u něj také vyšší růst HDP, ale zároveň studie upozorňuje, ţe se výroba z větší části přesune do Asie. Dále studie konstatuje, ţe podíl výroby na zaměstnanosti v zemích OECD bude klesat dále ve prospěch sluţeb. Předpokládá, ţe Asie se stane nejdůleţitějším globálním výrobcem57.
2. AKTIVNÍ POLITIKA EU S DOPADEM NA PODPORU VÝROBY Evropská unie je největší ekonomikou světa. Díky rozšíření, liberalizaci vnitřního trhu a postupující integraci jsou evropští výrobci vystaveni vzájemně narůstající konkurenci. Vlivem globalizace je pak výroba v EU vystavena značné konkurenci na světových trzích. Konkurenční prostředí je sice pro ekonomiku zdravé a v dlouhodobém období se mu hospodářství adaptuje, ale jak řekl anglický ekonom John Maynard Keynes „z dlouhodobého hlediska jsme všichni mrtví“. Proto je nutné, aby měla EU dostatek nástrojů a akceschopnosti a mohla, v případě váţných problémů, vzniklou situaci řešit.
57
Zdroj: Zdroj: BRANDES, Felix; LEJOUR, Arjan; VERWEIJ, Gerard; van der ZEE, Frans. The Future of Manufacturing in Europe. Brusel : European Commission. 26th June2007, final report, s. 2–33.
33
2.1 Politiky na podporu výroby v EU Evropská unie nechává podporu průmyslu a výroby v kompetencích jednotlivých členských zemí, ale vytváří rámcové podmínky pro rozvoj podniků, inovací a příznivého ekonomického klimatu. Vzhledem k významu malých a středních podniků se soustřeďuje zejména na tento sektor. Dále EU dohlíţí především na dodrţování hospodářské soutěţe. Neboť podpora určitého odvětví jednou členskou zemí můţe vést k narušení vnitřního trhu. To by následně mohlo ovlivnit ekonomiky ostatních členských zemí. Evropská unie podporuje výrobu v Evropě především prostřednictvím:
vytvářením vnitřního trhu;
rámcovými desetiletými hospodářskými strategiemi;
iniciativou na sniţování byrokracie;
podporou MSP;
podporou inovací a ochranou duševního vlastnictví;
podporou strategických odvětví;
podporou tradičních odvětví58.
Dalším nástrojem pro ovlivňování výroby, průmyslu a celého hospodářství EU jsou evropské fondy. Tato podpora je nejviditelnější zároveň velmi efektivní. Jejich prostřednictvím EU například podporuje strategická odvětví a naplňuje zvolenou dlouhodobou strategii. Zároveň fondy EU mohou slouţit pro kompenzaci negativních dopadů liberalizace či globalizace. Určitým způsobem mohou ovlivňovat výrobu všechny politiky EU. Uvádím zde však jen výběr těch, podle mého názoru nejdůleţitějších:
58 59
Průmysl a podnikání;
Hospodářská soutěţ;
Obchodní politika;
Společná zahraniční politika;
Společná zemědělská politika;
Regionální politika;
Energetická politika59.
Zdroj: http://www.euroskop.cz/682/sekce/prumysl-a-podnikani/ – [cit. 2011-08-08]. Zdroj: http://www.euroskop.cz/8/sekce/evropska-unie/ – [cit. 2011-08-08].
34
2.2 Opatření EU s dopadem na výrobu Evropské unie podniká většinou jen rámcová opatření, která jsou následně zapracována do hospodářských politik jednotlivých členských zemí. Důraz je kladen především na konkurenceschopnost a rozvoj inovací. Stanovuje dále desetileté hospodářské strategie, aby určila směr a cíle, kterých chce dosáhnout. Lze tak jmenovat aktuální schválenou strategii Evropa 2020. Dále má EU k dispozici klasické nástroje protekcionistické politiky, jako jsou cla a kvóty, kterými můţe chránit určitá odvětví před konkurencí ze zahraniční nebo naopak podporovat sníţením cel dovozy surovin, které jsou zásadní pro rozvoj určité výroby60. Mnoho průmyslových odvětví se jiţ setkalo s levnými dovozy ze zemí třetího světa. Zejména současná ekonomika, která se jen pomalu vzpamatovává ze světové hospodářské krize, je na jakékoli zásahy citlivá. Dovoz výrobků, jejichţ dumpingová nebo jinak podpořená cena je hluboko pod náklady domácích výrobců, by mohl poškodit jinak konkurenční odvětví. Lze jej proto povaţovat za „unfair import“. EU dává domácím výrobcům, kteří byly těmito levnými dovozy postiţeny, moţnost bránit se a zaţádat o nápravu.61 Na celém hospodářství EU se značně podepsala hospodářská recese z roku 2008. Finanční krize zmrazila úvěry a došlo k výraznému propadu spotřeby a nových zakázek. Jako jedno z protikrizových opatření je moţné uvést i zjednodušení čerpání dotací z EU fondů, které urychlilo přístup k finančním prostředkům a mělo stimulovat regionální ekonomiky62. Dopad této recese na výrobu v EU je patrný na následujícím grafu:
60
Zdroj: http://www.euroskop.cz/680/sekce/obchodni-politika/ – [cit. 2011-08-08]. Zdroj: http://www.cov.com/files/Publication/46576487-73aa-45bd-842329d2bcbb61c4/Presentation/PublicationAttachment/3086605b-fd4e-40b6-b20536bb178ae65d/Protection%20Against%20Unfair%20Imports%20%20How%20European%20Industries%20Can%20Obtain%20Relief%20f.pdf – [cit. 2011-08-08]. 62 Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/Pro-media/Protikrizova-opatreni-v-ramci-politiky-soudrznosti – [cit. 2011-08-08]. 61
35
Graf 3 – Změna výrobního indexu zboţí konečné spotřeby v EU 27
Zdroj: Eurostat, Short-term Business Statistics – [cit. 2011-02-24], vlastní úprava.
Propad je patrný převáţně u zboţí střednědobé a dlouhodobé spotřeby, kdy spotřebitelé nákupy omezily, či oddálili. Rychloobrátkového zboţí, jeţ představuje především potraviny a zboţí denní potřeby, se recese dotkla jen mírně.
2.3 Podpora zahraničního obchodu a exportu Evropská unie je s 20% podílem na první příčce světového obchodu. Podporuje především volný a spravedlivý obchod. EU uzavřela se zeměmi a regiony na celém světě síť dvoustranných obchodních dohod. Také uzavřela dohody o partnerství a spolupráci se všemi sousedními zeměmi včetně Ruska a republikami bývalého Sovětského svazu. Export produktů a sluţeb pozitivně ovlivňuje výrobu i růst HDP, proto patří podpora exportu mezi jednu z hlavních priorit63. Evropská unie prosazuje především odporu konkurenceschopnosti EU na světových trzích. Svou
63
strategii
shrnuje
Evropská
komise
v dokumentu
Zdroj: http://europa.eu/pol/comm/index_cs.htm – [cit. 2011-08-08].
36
„Globální
Evropa:
konkurenceschopnost na světovém trhu“64. EU má díky svému postavení velmi dobrou vyjednávací pozici, a můţe tak pro své exportéry vyjednat ty nejlepší podmínky. V roce 2010 byla například uzavřena dohoda o volném obchodu mezi EU a Korejskou republikou. Dohoda je uplatňována od 1. července 2011 a na jejím základě dojde v průběhu pěti let k eliminaci zhruba 98 % dovozních cel a k odstranění překáţek v obchodu se zboţím i sluţbami. Dohoda také zajistí smluvně garantovaný přístup na trh veřejných zakázek, účinnější ochranu práv duševního vlastnictví a podporu hospodářské soutěţe65. Tabulka 4 − 10 hlavních obchodních partnerů EU 25
10hlavníchobchodníchpartnerůEU25
Partner ExtraEU25 China USA Rusko Norsko Japonsko Švýcarsko Jižní Korea Turecko Brazílie Thaiwan
1996 537,8 30,0 113,1 23,4 27,9 52,6 42,7 11,1 10,2 10,4 13,3
Hodnotavbln. ECU/Euro % 2002 2003 2004 2005 2006 1996 2002 2003 2004 2005 2006 942,5 940,8 1032,4 1183,8 1364,0 100 100 100 100 100 100 89,6 105,4 127,5 158,5 179,2 5,6 9,5 11,2 12,3 13,4 14,1 181,9 157,4 158,4 162,5 179,2 21,0 19,3 16,7 15,3 13,7 13,1 62,0 67,8 80,7 109,6 137,2 4,4 6,6 7,2 7,8 9,3 10,1 48,0 51,0 55,2 67,1 79,1 5,2 5,1 5,4 5,3 5,7 5,8 73,3 72,0 74,2 73,2 76,6 9,8 7,8 7,7 7,2 6,2 5,6 61,4 58,8 61,6 66,1 71,2 7,9 6,5 6,2 6 5,6 5,2 24,3 25,7 30,3 33,9 40,0 2,1 2,6 2,7 2,9 2,9 2,9 23,6 25,9 30,9 33,6 38,7 1,9 2,5 2,7 3,0 2,8 2,8 18,1 18,8 21,2 23,4 26,4 1,9 1,9 2,0 2,1 2,0 1,9 23,2 22,4 23,6 23,8 26,4 2,5 2,5 2,4 2,3 2,0 1,9
Pořadí 1996 2001 2006 - - 4 2 1 1 1 2 6 5 3 5 6 4 2 3 5 3 4 6 9 8 7 11 9 8 10 10 9 7 7 10
Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-CV-07-001/EN/KS-CV-07-001-EN.PDF – [cit. 2011-02-24], vlastní úprava.
Silná konkurence asijských zemí se podepsala na niţším podílu jednotlivých evropských zemí na světovém exportu. EU však nadále zůstává jedničkou světového obchodu.
2.4 Podpora MSP Podpoře malých a středních podniků (MSP) přikládá EU jednu z nejvyšších priorit, zejména díky jejich potenciálu růstu a adaptabilitě rychle se měnícímu ekonomickému prostředí. MSP tvoří hlavní páteř evropské ekonomiky a představují 99 % všech podniků v EU a přibliţně 66 % všech pracovních míst v soukromém sektoru. Díky tomu jsou významným prvkem regionálního rozvoje a nositelé inovací. Proto tyto podniky znamenají důleţitý stabilizační prvek v hospodářství. Evropská komise rozhodla u MSP podporovat převáţně: podporu podnikání; usnadnění vstupu na trhy; 64 65
Zdroj: http://www.euroskop.cz/680/sekce/obchodni-politika/ – [cit. 2011-08-08]. Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument87906.html – [cit. 2011-08-08].
37
sníţení byrokracie; zlepšení růstového potencionálu a konkurenceschopnosti; posílení spolupráce s organizacemi zastupující MSP a investory66. V roce 2000 byla přijata Evropská charta malých podniků, která měla především vytvořit přívětivé prostředí pro MSP. Poté představila v roce 2005 Evropská komise politiku „Nejprve mysli na malé“ s cílem zlepšit přístup MSP na na trh a zjednodušit administrativu. V prosinci 2008 pak Evropská rada přijala Akt pro malé a střední podnily (anglicky: Small Business act), definoval zásady pro zlepšení podnikatelského prostředí a přístupu MSP k finančním zdrojům67.
2.5 Podpora ze strukturálních fondů Jako jedna z nejviditelnějších opatření EU je podpora ze strukturálních fondů. EU zaloţila strukturální fondy za účelem rozvoje regionů, podnikání, výzkumu a vývoje, zaměstnanosti a ochraně ţivotního prostředí. Jsou tak hlavním nástrojem evropské politiky hospodářské a sociální soudrţnosti a regionální politiky EU. K tomuto účelu byly zaloţeny Evropský fond pro regionální rozvoj (anglicky: European Regional Development Fund) a Evropský sociální fond (anglicky: European Social Fund)68. Systém získávání podpory z evropských fondů přibliţuje následující schéma:
66
Zdroj: TETŘEVOVÁ L. A KOLEKTIV, Veřejný a podnikatelský sektor, Professional Publishing, 2009, s. 109–115. 67 Zdroj: http://www.euroskop.cz/682/sekce/prumysl-a-podnikani/ – [cit. 2011-08-08]. 68 Zdroj: http://www.euroskop.cz/8639/sekce/evropsky-fond-pro-regionalni-rozvoj-a-evropsky-socialni-fond/ – [cit. 2011-08-04].
38
Schéma 1 – Získávání prostředků z fondů EU
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU – [cit. 2011-04-20].
2.5.1 Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) vznikl v roce 1975 a představuje hlavní nástroj regionální politiky EU. Je zaloţen na principu solidarity v rámci Evropské unie a disponuje největším objemem prostředků ze všech evropských fondů. Byl zaloţen za účelem pomoci odstraňování zásadních rozdílů mezi regiony, které nedosahují 75 % průměru úrovně HDP EU na osobu, nebo regiony se sociálními problémy a poškozeným ţivotním prostředím. Podpora pak směřuje prostřednictvím:
rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů a vyrovnávání dalšího strukturální rozvoje a
pomoci s přeměnou upadajících průmyslových odvětví.
ERDF financuje zvláště investiční projekty na zlepšení infrastruktury, odstraňování ekologických zátěţí, úpravy koryt řek či podpora inovačního potenciálu podnikatelů. v regionech směřuje na projekty rozvoje obcí, rekonstrukce památek či podporu cestovního ruchu. V letech 2007–2013 byly vytyčeny tři cíle regionální politiky:
konvergence;
regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost;
evropská územní spolupráce69..
69
Zdroj: http://www.euroskop.cz/8639/sekce/evropsky-fond-pro-regionalni-rozvoj-a-evropsky-socialni-fond/ – [cit. 2011-08-04].
39
2.5.2 Evropský sociální fond Evropský sociální fond (ESF) je určen na rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanosti. Slouţí k financování rekvalifikačních projektů, vzdělávání a zlepšování úrovně školství. Je zásadním nástrojem pro realizaci Evropské strategie zaměstnanosti. Cíle Evropského sociálního fondu jsou: pomoc nezaměstnaným při vstupu na trh práce; rovné příleţitosti pro všechny při vstupu na trh práce; sociální začlenění, pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce; celoţivotní vzdělávání; rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly; zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání; zlepšení přístupu a účasti ţen na trhu práce; boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce.70
2.6 Podpora z Fondu soudrţnosti Fond soudrţnosti (anglicky: Cohesion Fund) byl zaloţen na základě Maastrichtské smlouvy a od roku 1994 z něj mohou členské země čerpat podporu, pokud jejich hrubý národní produkt nepřekračuje 90 % průměru EU. Slouţí především k financování velkých projektů z oblasti dopravy či ţivotního prostředí, jako jsou dálnice, dopravní okruhy nebo čistírny odpadních vod71.
3. AKTIVNÍ POLITIKA ČR S DOPADEM NA PODPORU VÝROBY Politiku vlády ve vztahu k výrobě a podnikání určuje především její hospodářská politika. Hospodářskou politiku je moţné vnímat jako souhrn ekonomických nástrojů a opatření, kterými je ovlivňováno národní hospodářství. Nástroje lze pak rozdělit na horizontální, které působí plošně na všechny subjekty (například změna daňové sazby daně z příjmů právnických
70 71
Zdroj: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr – [cit. 2011-08-08]. Zdroj: http://www.euroskop.cz/8631/sekce/fond-soudrznosti/ – [cit. 2011-08-04].
40
osob) a vertikální nástroje, které působí individuálně (například investiční pobídky).72 Cílem hospodářské politiky je zejména podpora hospodářského růstu, sniţování nezaměstnanosti a zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky. Vláda ČR v průběhu roku 2005 přijala dva strategické dokumenty, které určují hlavní hospodářsko-politické priority a cíle. Jednalo se o Strategii hospodářského růstu na období let 2006–2013 a Národní program reforem. Tyto dokumenty byly v souladu s upravenými cíli Lisabonské strategie, kterými bylo posílení hospodářského růstu a tvorba pracovních míst73. V roce 2010 zároveň vláda schválila kvantifikovatelné národní cíle a podcíle Strategie Evropa 2020, která nahradila Lisabonskou strategii. Tato strategie se zaměřuje na zaměstnanost, investice do výzkumu a vývoje, zvyšování energetické účinnosti, vzdělávání, sociální začleňování a sniţování chudoby. V dubnu 2011 byl schválen Národní program reforem České republiky 2011, ve kterém bylo stanoveno sedm hlavních priorit s ohledem na výše uvedenou Strategii Evropa 2020: konsolidace veřejných financí; fungující trh práce a sociální systém jako předpoklad konkurenceschopnosti; vzdělávání jako cesta ke konkurenceschopnosti a vyšší produktivitě práce; podpora podnikání, digitalizace a rozvoj digitálního trhu; podpora nízkouhlíkové konkurenceschopné ekonomiky šetrné k ţivotnímu prostředí; podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury74.
3.1 Podpora výroby – průmyslová politika ČR Podporu výroby je moţné charakterizovat jako průmyslovou politiku dané země. Jedná se o souhrn
nástrojů
a
opatření,
které
vlády
vyuţívají
pro
zvýšení
výkonnosti
a
konkurenceschopnosti průmyslové výroby. Průmyslová politika není v ČR přímo definována, ale vychází a navazuje na hospodářskou politiku a podporu podnikání. Z hlediska ekonomických teorií pak průmyslová politika zasahuje jak do mikroekonomie, ve vztahu k jednotlivým ekonomickým subjektům (podniky a stát), tak i do makroekonomie, kdy průmyslová politika ovlivňuje agregátní poptávku a nabídku, dále hospodářský růst, 72
Zdroj: TETŘEVOVÁ L. A KOLEKTIV, Veřejný a podnikatelský sektor, Professional Publishing, 2009, s. 65–69. 73 Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/konvergen_programy_22436.html – [cit. 2011-08-02]. 74 Zdroj: http://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti/dokumenty/NPR-CR-2011-schvalena-verze.pdf – [cit. 2011-08-02].
41
nezaměstnanost, inflaci i platební bilanci75. Nástroje průmyslové politiky jsou uvedeny v tabulce níţe: Tabulka 5 – Nástroje průmyslové politiky Nástroje vytvářející trh Regulace Regulace pravidel proměnných zvýšení vstup na trhy transparentnosti konkurenční trhu vztahy zvýšení mobility nabízené výrobních faktorů mnoţství (práce a kapitálu) cenová tvorba
Nástroje finanční a jiné povahy
Finanční cla daně prostředky pro trţní intervenci
Jiné trţní intervence veřejné zakázky dotace a granty
Zdroj: TETŘEVOVÁ L. A KOLEKTIV, Veřejný a podnikatelský sektor, Professional Publishing, 2009, s. 66 – vlastní úprava.
Zvýšením transparentnosti jsou myšlena opatření vedoucí například uvádění přesného sloţení výrobku nebo ceny včetně všech poplatků. Zvýšení mobility výrobních faktorů představuje například podporu mobility pracovních sil. Regulace vstupu na trhy spočívá v regulaci vybraných trhů. Například obchodování se zbraněmi. Regulace konkurence směřuje zejména v konečné ochraně spotřebitele. Dohlíţí na ni Úřad na ochranu hospodářské soutěţe. Regulace nabízeného mnoţství je převáţně směřována na dovoz zboţí. Mnoţství lze omezit vyššími cly či kvótami. Naopak sníţením cel vede k podpoře dovozu. Regulace cenové tvorby můţe být například regulace cen energií, vodného, stočného. V ČR je v současnosti regulováno více neţ 100 cen. Daňová politika je jedním ze základních nástrojů vlády. Trţní intervence představuje přímý zásah státu do trhu, coţ bývá často v případě zemědělské produkce. Prostředky jsou vyčleněny ve speciálních fondech. Veřejné zakázky nabízí široké spektrum moţné podpory a účinný nástroj fiskální politiky. Dotace a granty slouţí například pro podpoření veřejných statků či veřejně prospěšných projektů (muzea, galerie)76. 75
Zdroj: TETŘEVOVÁ L. A KOLEKTIV, Veřejný a podnikatelský sektor, Professional Publishing, 2009, s. 65–68. 76 Zdroj: TETŘEVOVÁ L. A KOLEKTIV, Veřejný a podnikatelský sektor, Professional Publishing, 2009, s. 66–68.
42
Průmyslová výroba má v ČR dlouholetou tradici a v současné době tvoří většinu průmyslové produkce zpracovatelský průmysl, a to zejména automobilový průmysl a strojírenství. Podíl automobilového průmyslu a celkové výrobě ČR zobrazuje následující graf. Graf 4 – podíl automobilového průmyslu na výrobě ČR
Zdroj: http://www.czechinvest.org/automobilovy-prumysl – [cit. 2010-08-02].
Podporu výroby v ČR je moţné rozdělit podle různých faktorů a úrovní, které se vzájemně propojují či kombinují: 1. Podle poskytovatele:
Stát (stát a jakákoli státem vlastněná nebo přímo či nepřímo ovládaná organizace)
Neziskové organizace (sdruţení, asociace, komory a svazy)
Soukromý sektor (poradenské a konzultační společnosti)
2. Podle úrovně a místa působnosti:
Celostátní
Regionální
Lokální
Individuální
3. Podle formy poskytované podpory:
Podpora systémová (legislativní a exekutivní)
Podpora informační (veřejně dostupné, úplné a srozumitelné informace)
43
Podpora finanční (dotace, pobídky, garance či úlevy na daních77)
3.1.1 Systémová podpora Systémovou podporu lze rozdělit na legislativní a exekutivní část. Legislativní podpora je především v kompetenci státu a jeho zákonodárných orgánů. Smyslem je především vytvořit systém zákonů, opatření a norem, které vytvoří jasná pravidla pro efektivní fungování státu, podnikatelských subjektů a občanů, a to jak směrem k zahraničí, tak i uvnitř státu. Zároveň zamezí zneuţívání a stanoví postih za jejich porušení. Ze zákonů je pro ilustraci moţné jmenovat například zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, či změny zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník. Na tomto procesu kromě vlády a parlamentu spolupracují další subjekty, jako jsou oborové svazy, komory, sdruţení a odborové organizace, jeţ se k připravovaným zákonům vyjadřují a mohou je také částečně ovlivňovat. Efektivní právní prostředí, fungující veřejná správa a soudnictví, nastavení podmínek pro úspěšný rozvoj výroby, investic a podnikání je jedním z nejdůleţitějších cílů systémové podpory. Mezi ministerstva podporujícími podnikání a výrobu patří zejména:
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (dále jen MPO);
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále jen MMR);
Ministerstvo zahraničních věcí ČR (dále jen MZV78);
Ministerstvo financí ČR (dále jen MF);
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV)79.
Dobré podmínky pro podnikání jsou zásadní nejen pro domácí výrobu, ale i pro zahraniční investice, které vytváří nové pracovní příleţitosti. I zde je mezi jednotlivými zeměmi velká konkurence, která neustále roste. Na začátku roku 2011 proto MPO nechalo vypracovat dokument „Analýza konkurenceschopnosti České republiky“, jehoţ SWOT analýza tvoří přílohu č. 1 této práce. Podnětem pro tuto analýzu bylo zhoršení hodnocení ČR v mezinárodním srovnání World Economic Forum (dále jen WEF 2010) pořádanému v Ţenevě v roce 2010 – The Global Competitiveness Report 2010–2011 (dále jen GCR). ČR 77
Zdroj: TETŘEVOVÁ L. A KOLEKTIV, Veřejný a podnikatelský sektor, Professional Publishing, 2009, s. 91–106. 78 Zdroj: http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/vznik_a_pusobnost_ministerstva.html – [cit. 2010-02-06]. 79 Zdroj: TETŘEVOVÁ L. A KOLEKTIV, Veřejný a podnikatelský sektor, Professional Publishing, 2009, s. 127.
44
se umístila na 36. místě ze 139 států, coţ představovalo pokles o 5 míst za uplynulý rok. Tato zpráva WEF 2010 hodnotí vybrané země na základě 11 faktorů dále rozdělených s přihlédnutím k fázi vývoje hospodářství dané země. Tyto faktory jsou: Fáze rozvoje 1: Hospodářství poháněné základními zdroji: 1. Instituce; 2. Infrastruktura; 3. Makroekonomická stabilita; 4. Zdraví a základní vzdělání; Fáze rozvoje 2: Hospodářství poháněná efektivitou 5. Odborná kvalifikace; 6. Efektivita trhu práce; 7. Efektivita finančních trhů; 8. Technologické prostředí; Fáze rozvoje 3: Hospodářství poháněná inovacemi 9. Investiční prostředí; 10. Podnikatelské prostředí; 11. Inovace80. Výše uvedená analýza konkurenceschopnosti MPO se zabývá identifikací hlavních příčin tohoto poklesu a zároveň hodnocením jednotlivých problémových oblastí. Na základě této analýzy zpracovalo MPO v červenci 2011 Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, která vychází z hlavních tří pilířů: efektivní instituce; kvalitní infrastruktura; ekonomika poháněná inovacemi81.
3.1.2 Informační podpora Pro rozhodování je zásadní dostatek ucelených a hodnověrných informací. Stejně tak důleţité je, aby tyto informace byly snadno dostupné, přehledné a srozumitelné. Podniku například slouţí pro rozhodování o dalším vývoji, novém obchodním partnerovi, nových trzích či o další investici. Proto povaţuji podporu formou poskytování informací za jednu
80 81
Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument72288.html – [cit. 2011-05-12]. Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument89411.html – [cit. 2011-08-05].
45
z nejdůleţitějších. Řadu důleţitých informací na svých webových stránkách zveřejňují sama jednotlivá ministerstva nebo ministerstvy zřízené organizace. Mezi informační agentury, které pomáhají českým podnikatelům získat informace, či prosadit se na domácích i zahraničních trzích, patří například CzechInvest82 a CzechTrade83.
Graf 5 – Vyuţití agentury CzechTrade
Zdroj: http://www.amsp.cz/uploads/soubory/Pruzkum_c.2web.pdf – [cit. 2011-04-09].
Podporu při pronikání na mezinárodní trhy poskytují také mezinárodní obchodní komory, obchodně ekonomického úseku ambasád či vládní delegace se zástupci podnikatelů. Dále je moţné uvést Informační střediska EUROPE DIRECT84 nebo Evropský dům v Praze85, které zájemcům poskytují informace o událostech, organizaci, politice, dokumentech i právních předpisech Evropské unie.
82
Zdroj: http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu – [cit. 2011-04-09]. Zdroj: http://www.czechtrade.cz/o-czechtrade/ – [cit. 2011-04-09]. 84 Zdroj: http://www.europe-direct.cz/nase-sluzby/strediska-ed/ – [cit. 2011-04-24]. 85 Evropský dům, Jungmanova 24, 110 00, Praha 1, http://ec.europa.eu/ceskarepublika/eu_house/index_cs.htm – [cit. 2011-04-24]. 83
46
Graf 6 – Počet projektů zprostředkovaných CzechInvestem podle zemí původu
Zdroj: http://www.czechinvest.org/podpora-investic – [cit. 2011-04-09].
3.1.3 Finanční podpora Finanční podpora představuje nejhmatatelnější z uvedených podpor a dá se také snadno kvantifikovat. Její efekt však závisí na předchozích opatřeních. Finanční podpora můţe směřovat například do oblastí s prioritním zájmem státu, na podporu inovací, výzkumu a vývoje nebo ekologické šetrné výroby. Podpora můţe být poskytována formou:
dotací na podporu nových pracovních míst, granty a jiné dotace;
daňových úlev a daňových prázdnin;
finanční výpomoci;
podporou přímých zahraničních investic a podpora rekonverze brown-fields86.
3.1.4 Další druhy podpory výroby Moţností, jak podpořit výrobu, je mnoho a není cílem této práce všechny vyjmenovat. Stejně jak se mění prostředí, mění se totiţ i poskytovaná podpora. Otevírají se nové programy, mění se strategie vlády či situace na trhu. Vláda například můţe motivovat výrobce k dodrţování určitému standardu a kvalitě výrobků (nad rámec povolených norem). Spotřebitelé pak
86
Zdroj: TETŘEVOVÁ L. A KOLEKTIV, Veřejný a podnikatelský sektor, Professional Publishing, 2009, s. 95.
47
mohou, díky garanci kvality či původu, zboţí preferovat a přímo podporovat domácí hospodářství. Taková podpora domácích a regionálních výrobců má pak pozitivní dopad především do příslušných regionů. Programy na podporu kvalitních domácích výrobků vyhlašuje vláda či příslušná ministerstva. Lze uvést například:
označení CZECH MADE – ověřená kvalita;
označení ČESKÁ KVALITA87;
označení KLASA88;
program regionální potraviny89;
farmářské trhy.
3.2 Podpora MSP Malé a střední podniky představují významnou hnací silu pro inovace, konkurenceschopnost a růst podnikatelské sféry vůbec. Hrají také důleţitou roli při tvorbě pracovních míst, coţ je činí významným faktorem sociální stability a hospodářského růstu. K 31. 12. 2009 bylo v ČR evidováno 989 568 aktivních subjektů MSP a jejich podíl na celkovém počtu podnikatelských subjektů v ČR je 99,83 %. MSP se podílely na celkové zaměstnanosti 62,33 % a na HDP 36,22 %. Podíl na celkových vývozech pak představoval 50,70 % a na celkových dovozech 57,40 %. Vzhledem k významu pro celé národní hospodářství je proto značná část veřejné podpory zaměřena právě na MSP90. Popis podpory MSP by bylo téma na celou diplomovou práci, proto se jí zde věnuji jen velmi stručně. Koncepce podpory MSP v ČR v letech 2007–2013 vychází z koncepce podpory MSP v EU. Cílem koncepce je zejména zajistit konkurenceschopnost sektoru MSP a podpořit hospodářský růst jednotlivých regionů. Zásady podpory MSP stanovuje Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Podpora MSP se zaměřuje na následující oblasti: projekty zaměřené na investice; výchova a vzdělávání; zvyšování odbornosti dospělých; 87
Zdroj: http://www.sokcr.cz/znacka-kvality-czech-made – [cit. 2011-07-10]. Zdroj: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/narodni-program-podpory-potravin-klasa/ – [cit. 2011-07-10]. 89 Zdroj: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/regionalni-potraviny/ – [cit. 2011-07-10]. 90 Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument76524.html – [cit. 2011-02-22]. 88
48
hospodářské a technické poradenství; projekty sdruţení pro rozvoj MSP a k posílení jejich postavení na trhu; získávání informací o podnikání; projekty výzkumu a vývoje, jejichţ výsledky vyuţívají MSP; projekty v regionech se soustředěnou podporou státu a v ostatních regionech, jejichţ podporování je státem ţádoucí; vytváření nových pracovních míst. Dále koncepce podpory MSP definuje směry, kterými svou podporu hodlá realizovat: zlepšování podnikatelského prostředí; rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury pro rozvoj MSP; přímá podpora MSP; nástroje přímé podpory podnikatelů, rozvoje infrastruktury podnikání a jejich financování91.
Graf 7 – Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 1999–2009
Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument76524.html – [cit. 2011-02-22].
91
Zdroj: TETŘEVOVÁ L. A KOLEKTIV, Veřejný a podnikatelský sektor, Professional Publishing, 2009, s. 117–120.
49
3.3 Podpora exportu Export hraje v hospodářství ČR velmi významnou roli, a to především díky vývozu průmyslového zboţí, konkrétně motorových dopravních prostředků a strojů. Vláda proto stanovila Exportní strategii ČR pro období 2006-2010 a na rok 211. V rámci této strategie si klade tyto klíčové cíle:
více příleţitostí pro podnikatele;
poskytování profesionálních a účinných sluţeb;
zlepšení a rozšíření kvality sluţeb;
zvýšení kapacity pro export.
Uvedených cílů chce dosáhnout prostřednictvím speciálně zaměřených projektů zaměřených na jednak na podporu exportu českého zboţí, tak i na podporu investic českých firem a na vývoz sluţeb. Zároveň hodlá vytvořit společnou nabídku Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), agentury CzechTrade, České exportní banky a.s. (ČEB) a Exportní a garanční pojišťovny a.s. (EGAP) pro podnikatele, která umoţní snadnější orientaci v poskytovaných sluţbách. Svou závislost na EU, který činí 86 % všech exportů, se ČR snaţí diverzifikovat stanovením prioritních zemí pro export (Brazílie, Čína, Egypt, Indie, Kazachstán, Mexiko, Rusko, USA, Srbsko, Turecko, Ukrajina a Vietnam)92.
3.4 Investiční pobídky Česká republika umoţňuje na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29. dubna 1998 od roku získat investiční pobídky pro investory. Tento způsob motivace zahraničních investic vyuţívá řada zemí, ale na rozdíl například od Polska a Maďarska, ČR umoţňuje získat investiční pobídku i domácím investorům. Systém investičních pobídek byl schválen v zákoně č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů. Investiční pobídka je určitou formou veřejné podpory, která je vyloučena ze zákona93. V případě schválení ţádosti je proto ţádajícímu subjektu udělena výjimka z tohoto zákona. Garantem poskytování investičních pobídek je MPO, které jmenovalo zprostředkujícím orgánem pro administraci, zveřejňování investičních pobídek agenturu CzechInvest. Investiční pobídky je moţno ţádat pouze pro projekty z oblasti zpracovatelského průmyslu a strategických sluţeb. Jako strategické sluţby jsou vnímány především technologická centra zaměřená na vývoj a inovace 92 93
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/exportni-strategie-cr/1001404/ – [cit. 2011-08-08]. Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/inv_pob_vyvoj.html – [cit. 2011-04-21].
50
high-tech výrobků a technologií a centra zabývající se vybranými aktivitami souvisejícími s informačními technologiemi s mezinárodním zaměřením. Aktuálně nabízené pobídky jsou:
Úplná sleva na dani z příjmů po dobu 5 let v případě nově vzniklých společností;
Částečná sleva na dani z příjmů po dobu 5 let v případě expandujících společností;
Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst 50 tis. CZK na 1 nové místo v regionech nejvíce postiţených nezaměstnaností;
Hmotná podpora rekvalifikace a školení zaměstnanců ve výši max. 25 % nákladů na školení v regionech nejvíce postiţených nezaměstnaností94.
Graf níţe zobrazuje změnu ve struktuře projektů zprostředkovaných agenturou CzechInvest, kdy je vidět zásadní změnu ve prospěch strategických sluţeb a technologických center v roce 2010. Graf 8 – Struktura projektů CzechInvestu
Zdroj: http://www.czechinvest.org/podpora-investic – [cit. 2011-08-02].
Investiční pobídky se vyplácí nejen investorům, ale i státu. Investor ušetří převáţně na osobních nákladech nebo je na určitou dobu osvobozen od placení daně z příjmů. Státu pak investiční pobídky pomáhají sniţovat nezaměstnanost díky nově vytvořeným pracovním pozicím, zlepšit obchodní bilanci přímými zahraničními investicemi a zvýšit HDP. Zároveň díky vytvoření nových pracovních míst či navýšení mezd nově rekvalifikovaným pracovníků získává vyšší odvody do státního rozpočtu, i kdyţ je investor osvobozen od daně z příjmu95. Mezi investiční pobídky lze zařadit také „Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury“, který v roce 2006 navázal na „Program na podporu rozvoje průmyslových 94 95
Zdroj: http://www.czechinvest.org/investicni-pobidky-zpracovatelsky-prumysl – [cit. 2011-04-21]. Zdroj: http://www.czechinvest.org/data/files/analyza-dopadu-pobidek-na-cr-2050-cz.pdf – [cit. 2011-04-21].
51
zón“ z roku 1998. Cílem programu je podpora výstavby nových a rozšiřování stávajících provozů, ve vybraných regionech, které povedou k vytváření nových pracovních příleţitostí, a pomohou tak sníţit nezaměstnanost. Administrátorem programu je opět agentura CzechInvest, která do roku 2009 evidovala 91 průmyslových zón o celkové rozloze 2,361 ha s téměř 98 tisíci zaměstnanci.96 Výhody pro investory jsou zejména v úspoře nákladů na výstavbu a případná sleva na dani z příjmů. I přes tyto úlevy na investici vydělá také stát, neboť nová pracovní místa generují příjmy do státního rozpočtu a zároveň díky niţší nezaměstnanosti, klesají výdaje státu na podporu nezaměstnaných. Výhodnost investičních pobídek zobrazuje tabulka níţe.
Tabulka 6 – Investiční pobídky a fiskální příjmy ČR
Zdroj: http://www.czechinvest.org/data/files/analyza-dopadu-pobidek-na-cr-2050-cz.pdf – [cit. 2011-04-21].
3.5 Evropské fondy v ČR Vzhledem k tomu, ţe finanční podpora z prostředků EU a dalších evropských zemí je nejviditelnější, věnuji se jí v podrobněji v této kapitole. V České republice vystupuje jako centrální koordinátor vyuţívání fondů EU ministerstvo pro místní rozvoj. Komplexní a spolehlivé informace o těchto fondech lze nalézt na internetovém portále FONDY EVROPSKÉ UNIE97 zřízeném MMR. Pro výkon funkce koordinátora byl následně ministerstvem zřízen Národní orgán pro koordinaci (dále jen NOK). Kromě strukturálních 96 97
Zdroj: http://www.czechinvest.org/pz – [cit. 2011-07-20]. Dostupný online http://www.strukturalni-fondy.cz/
52
fondů, Fondu soudrţnosti mají společnosti v ČR moţnost čerpat ještě dotace mimo Evropskou unii, a to z tzv. Norských fondů98 a z Finanční pomoci Švýcarska. Další moţnost získání finanční podpory je z tzv. Komunitárních programů, které vyhlašuje Evropská rada a souvisí přímo s politikami EU99. Největší objem prostředků z EU je alokován ze strukturálních fondů a z Fondu soudrţnosti. K dispozici měla ČR celkem 26,69 mil. EUR, které jsou alokovány do jednotlivých let, jak ukazuje tabulka níţe.
Tabulka 7 – Prostředky z fondů EU pro ČR Strukturální operace 2007-2013, alokace pro ČR běţné ceny, mil. EUR 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2007-2013 Strukturální fondy
2 223 2 330 2 438 2 550 2 663 2 775 2 889 17 867
Fond soudrţnosti
1 096 1 150 1 202 1 258 1 314 1 371 1 427 8 818
Celkem strukturální operace 3 319 3 480 3 640 3 809 3 977 4 145 4 316 26 686 Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_financni_alokace.html – [cit. 2011-04-22].
Aby mohla ČR čerpat z evropských fondů, musela sestavit stejně jako ostatní členské země tzv. operační programy. Ty jsou zaměřeny:
Regionálně (podpora projektů v jednotlivých krajích)
Tématicky (podpora podnikání, konkurenceschopnosti, výzkumu či vzdělávání)
Na spolupráci (spolupráce domácích regionů se zahraničními)
Jednotlivé operační programy jsou poté rozděleny do prioritních os, které specifikují oblasti a aktivity, kterých se podpora týká. Kaţdá osa má také přidělený rozpočet, ze kterého mohou být prostředky pro jednotlivé projekty čerpány. Ţádosti o dotace se podávají na základě výzvy, ve které je stanoveno, v jakém termínu mohou ţadatelé o podporu ze strukturálních fondů své projekty předkládat. Výzvy vydává řídící orgán nebo zprostředkující subjekt. Jako řídící orgán vystupují zpravidla ministerstva (v případě ČR ministerstvo pro místní rozvoj) a
98 99
Přesný název: Finanční mechanismy EHP/Norsko Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU – [cit. 2011-04-22].
53
zprostředkující subjekt můţe být organizace, na kterou řídící orgán převedl část svých povinností (např. agentura CzechInvest). V ČR je nyní k dispozici 26 operačních programů. Tématické operační programy (OP)
Integrovaný operační program
OP Podnikání a inovace
OP Ţivotní prostředí
OP Doprava
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
OP Výzkum a vývoj pro inovace
OP Lidské zdroje a Zaměstnanost
OP Technická pomoc
Regionální operační programy (ROP)
ROP NUTS II Severozápad
ROP NUTS II Severovýchod
ROP NUTS II Střední Čechy
ROP NUTS II Jihozápad
ROP NUTS II Jihovýchod
ROP NUTS II Moravskoslezsko
ROP NUTS II Střední Morava
Operační programy Praha
OP Praha Konkurenceschopnost
OP Praha Adaptabilita
Evropská území spolupráce
OP Mezinárodní spolupráce
OP Nadnárodní spolupráce
ESPON 2013
INTERACT II
Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013
OP Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013
Cíl Evropská území spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013
Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce 2007–2013 mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou
54
Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007– 2013100
Moţnost čerpat dotace z evropských fondů dává podniku šanci k realizaci investic a projektů, na které by jim prostředky z vlastních zdrojů nestačily, a ke kterým by mnohdy nezískal ani úvěr od banky. Umoţňují tak především rychlejší šíření inovací, přístup k novým technologiím, zvýšení konkurenceschopnosti či vzdělávání zaměstnanců.
3.5.1 Strukturální fondy EU Strukturální fondy EU jsou jedním z hlavních nástrojů evropské hospodářské a sociální politiky. Slouţí jak k podpoře podnikání, výroby, inovací či rozvoji regionů, tak i ke zmírňování negativních vlivů integrace, globalizace a strukturálních změn. Představují je Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond. Čerpání z těchto fondů probíhá na úrovni jednotlivých členských států, které musí nejprve sestavit tzv. operační programy. Pro období 2007-2013 byly stanoveny tři cíle: konvergence; regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost; evropská území spolupráce.101
3.5.2 Fond soudrţnosti Fond soudrţnosti (anglicky Cohesion Fund) byl zaloţen v roce 1993 na základě Maastrichtské smlouvy a od roku 1994 z něj mohou členské země čerpat. Mezi jeho hlavní cíle patří pomáhat slabším zemím se splněním maastrichtských kritérií pro vstup do hospodářské a měnové unie. Pomoc je určena pro státy s hrubým národním produktem niţším, neţ je 90 % průměru EU. Fond podporuje zejména rozvoj infrastruktury (dálnice, silnice 1. třídy, ţeleznice, vodní, letecká a městská doprava) a ochranu ţivotního prostředí. V podmínkách ČR Fond soudrţnosti navazuje na předvstupní nástroj ISPA (anglicky: The Instrument for Structural Policies Pre-Accession), který byl určen pro kandidátské země od roku 2000 do
100
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013 – [cit. 2011-04-20]. Zdroj: http://www.euroskop.cz/8639/sekce/evropsky-fond-pro-regionalni-rozvoj-a-evropsky-socialni-fond/ – [cit. 2011-08-04]. 101
55
okamţiku vstupu do EU. Částka dostupná z fondu činí přibliţně 1/3 objemu všech dostupných prostředků a umoţňuje proplácet 80 aţ 85 % výdajů102.
3.5.3 Komunitární programy Komunitární programy EU jsou programy zaměřené na řešení problémů a podporu spolupráce členských i kandidátských zemí. Úzce souvisí s politikami EU a mohou podporovat projekty z oblasti vzdělávání, vědy, výzkumu, kultury, podpory podnikání MSP či rozvoje dopravní a energetické infrastruktury. Nejedná se o programy ze strukturálních fondů a jsou hrazeny přímo z rozpočtu EU. Proto o nich většinou rozhoduje přímo Evropská komise. V ČR zajišťuje metodické řízení toků těchto fondů ministerstvo financí a jeho odbor Národního fondu. Ze schválených programů103 jmenuji pouze tyto:
Program konkurenceschopnost a inovace;
TEN (Transevropské sítě);
Evropský technologický institut;
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci104.
Obrázek níţe zobrazuje rámec prostředků pro ČR ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti, dále stav a čerpání dotací. Obrázek 1 – Přehled čerpání ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/ – [cit. 2011-04-20]. 102
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2004-2006/Fond-soudrznosti – [cit. 2011-04-22]. Celý seznam dostupný na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_komunitarni_programy_46655.html [cit. 2011-04-23]. 104 Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_komunitarni_programy.html – [cit. 2011-04-23]. 103
56
4. DOPADY NA HOSPODAŘENÍ PODNIKU – PŘÍPADOVÁ STUDIE Dopady všech výše zmiňovaných opatření bohuţel nelze jednoznačně vyčíslit, vzhledem k nekonečnému mnoţství proměnných. Pro ilustraci zde proto uvádím alespoň několik příkladů a jednoduchých modelů. V další části této kapitoly jmenuji příklady úspěšně vyuţité podpory vybraných projektů, převáţně z fondů EU, a jejich efekt pro danou společnost. Horizontální systémová podpora ovlivňuje všechny ekonomické subjekty v hospodářství, zatímco vyuţití například evropských fondů závisí na rozhodnutí firmy a tom, zda o dotaci poţádá a zda ji vyuţije.
4.1 Faktory ovlivňující výrobu Na podnikatelskou sféru působí celá řada faktorů. Není to jen poptávka, konkurence a ekonomický cyklus, ale také kultura podnikatelského prostředí, mnoţství administrativní zátěţe, efektivní fungování veřejného sektoru, ekologická opatření, hygienické či technické normy nebo hospodářská či sociální politika vlády. Faktory lze rozdělit na mikroekonomické a makroekonomické, ale na hospodářské prostředí působí společně.
4.1.1 Makroekonomické faktory Z makroekonomického hlediska je výroba ovlivněna především:
politicko-právním prostředím – stanovuje základní podmínky a pravidla pro podnikání a hospodářskou soutěţ. Určuje například bariéry vstupu do odvětví;
ekonomickými faktory – ovlivňující výrobu patří především fáze ekonomického cyklu a vývoj makroekonomických agregátů (HDP, inflace, míry nezaměstnanosti, platební bilance);
sociálním prostředím – představuje kulturní a sociální zvyklosti v dané ekonomice. Jedná se o zvyky obyvatel i společností (například českým nešvarem v podnikatelské sféře je prodlení s úhradou faktur);
technologickými a geografickými podmínkami – představuje stupeň technologického vývoje v dané ekonomice a závisí na dostupnosti a pouţívání moderních technologií
57
ve výrobě. Geografické prostředí pak omezuje či předurčuje vyuţívání výrobních faktorů, a také stanoví efektivní velikost trhu105. Všechny tyto faktory mohou mít zvláštní dopad na podnikání a výrobu, ale většinou působí dohromady společně s mikroekonomickými. Příklad Jako zjednodušený příklad je moţné uvést hypotetickou situaci, kdy jsou v ekonomice dvě odvětví „A“ a „B“. Vláda dojde k názoru, ţe odvětví „A“ je perspektivní a rozhodne se podpořit jeho další rozvoj. Vyhlásí tedy pro podniky v tomto odvětví daňové prázdniny, zatímco odvětví „B“ ponechá beze změn. Nezdaněné odvětví bude velmi pravděpodobně přitahovat kapitál i pracovníky na tak dlouho, neţ se čistá míra zisku vyrovná s odvětvími v ekonomice. Pokud bude například daň ze zisku firem činit 20 % a investor bude poţadovat čistý výnos z kapitálu ve výši 6 %, musí podnikání dosahovat alespoň výnos 7,5 % před zdaněním. Majitelé by do podniku nejspíše neinvestovali další prostředky, kdyby dosahoval niţšího výnosu neţ je 7,5 %. To ale neplatí pro odvětví „A“, které získalo daňové prázdniny, a aby podnik uspokojil investora, postačí, kdyţ bude dosahovat 5 % výnosu. Takovýmto způsobem lze například podpořit nová odvětví, která mají velký potenciál růstu, ale vysoké vstupní náklady. Pokud se vládě podaří tímto opatřením přilákat investory, můţe to vést k vytvoření nových pracovních míst, sníţení nezaměstnanosti, vyšším odvodům na sociálním a zdravotním pojištění a dani z příjmu fyzických osob. Dále mohou klesnout výdaje na podporu v nezaměstnanosti a vyšší zaměstnanost vést k vyšší spotřebě a tím i růstu HDP.
4.1.2 Mikroekonomické faktory Mikroekonomické faktory představují převáţně přímé okolí podniku. Na výrobu tak působí převáţně:
poptávka;
nabídka;
konkurence;
produkční a technologické moţnosti;
cena výrobních faktorů;
105
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/management-msp/marketing-situace-analyza-predikcevyvoj/1001663/55094/ – [cit. 2011-02-17].
58
dodavatelé106.
Tyto faktory jsou úzce spjaty s vývojem makroekonomických faktorů, neboť ty ovlivňují celé ekonomické prostředí. Například sníţení poptávky, která je v dnešní ekonomice určujícím faktorem, můţe vést k poklesu agregátní poptávky. To můţe způsobit sníţení tempa růstu HDP, coţ můţe vyvolat obavy, které poptávku opět sníţí. Výrobní podnik si neustále klade v zásadě tři základní otázky: 1. Co vyrábět? 2. Pro koho vyrábět? 3. Jak vyrábět107? Přijatými opatřeními a vhodnou hospodářskou politikou tak můţe například stát ovlivnit tato rozhodnutí u podnikatelských subjektů. Z pohledu výrobního podniku je nejnáročnější první fáze podnikání a vstup na trh. Další náročnou fází je například překlenutí doby od nákupu materiálu po uhrazení pohledávky odběratelem. Pro ilustraci slouţí níţe uvedené schéma produkčního cyklu. Schéma 2 − Produkční cyklus
Zdroj: http://www.controlling.cz/kurz.php?id=1&screen=25 – [cit. 2011-01-07]. 106
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/management-msp/marketing-situace-analyza-predikcevyvoj/1001663/55094/ – [cit. 2011-02-17]. 107 Zdroj: http://www.kpv.zcu.cz/mrv/MRV_pr.pdf – [cit. 2011-02-17].
59
Příklad Jak příklad je moţné uvést tolik diskutované fotovoltaické elektrárny. Nastavená státní podpora a odpovídala vysokým cenám solárních panelů a návratnost investice se před rokem 2008 pohybovala kolem mezi 10 aţ 15 lety. Výrobní náklady však během několika let prudce klesly, především díky prolomení patentu na výrobu polykřemíku a zvýšení počtu výrobců. Ceny solárních panelů tak za 1 rok klesly o třetinu. Vlivem ekonomické recese v roce 2008 pak klesly ceny dalších surovin a návratnost investice se rázem sníţila na 5 aţ 8 let. Tento horizont byl pro investory značně lákavý, neboť ČR garantovala podmínky a výkupní ceny elektřiny na 15 let od zapojení elektrárny do přenosové soustavy. Díky zaváhání vlády, která včas nepřizpůsobila poskytovanou podporu, tak nastal v letech 2009 a 2010 tzv. „solární boom“. Nové solární elektrárny rostly na polích a loukách jako houby po dešti. Nepřiměřeně vysokou veřejnou podporu se nakonec podařilo sníţit aţ od roku 2011108. Jaký ale bude mít toto zaváhání dopad, ukáţe ještě čas. Je jasné, ţe přinejmenším na pár desítek let změní ráz krajiny, sáhne do peněţenek občanů i společností a dá se spekulovat, ţe nejspíše vyvolá i pár arbitráţí. Podporou výroby je tak moţné ovlivnit a výroby můţe působit na většinu podnikových činností. Mezi hlaví tři činnosti podniku patří:
nákup výrobních faktorů;
organizace přeměny výrobních faktorů ve výstupy;
prodej výstupů109.
4.2 Příklady vyuţitých dotačních programů Jako příklad vyuţití podpory jsou pouţity tři úspěšné projekty, jeţ byly realizovány a spolufinancovány ze strukturálních fondů EU nebo podpořeny investiční pobídkou. Uvedené projekty byly zveřejněny v publikaci Evropského kompetenčního centra UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Fondy Evropské unie v praxi – příklady úspěšných projektů110, která 108
Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/solarni-elektrarny-nejvynosnejsi-byznys-od-dob-kuponove-privatizace-1zg/ekonomika.aspx?c=A100228_204925_ekonomika_vel – [cit. 2011-08-03]. 109 Zdroj: SOUKUPOVÁ, J., HOŘEJŠÍ, B., MACÁKOVÁ, L., SOUKUP, J., MIKROEKONOMIE, Praha, 2001, s. 150. 110 Zdroj: Tým pracovníků Evropského kompetenčního centra, Fondy Evropské unie v praxi – příklady úspěšných projektů, UniCredit Bank Czech Republic, a.s., 2010.
60
kromě informací o fondech EU a přehledu českých operačních programů, uvádí i příklady úspěšně realizovaných projektů. Názvy všech společností uvádím pod fiktivními.
4.2.1 Zvýšení efektivity Projekt č. 1: Nákup nových strojních a manipulačních zařízení pro zvýšení efektivity výroby Společnost ABC, a.s., se zabývá výrobou obalů širokého rozsahu a vyuţití. Při rozšiřování strojového parku a inovaci technologií jiţ dříve dvakrát úspěšně poţádala o dotace z Operačního programu Podnikání a inovace v rámci dotačního programu Rozvoj. Proto se také rozhodla vyuţít třetí výzvy a poţádat o nákup nových strojních a manipulačních zařízení. Ţádost o dotaci byla schválena v roce 2008 a společnost pro vyřízení dotace vyuţila specializovanou agenturu. Pro financování projektu vyuţila dlouhodobý investiční úvěr s moţností mimořádné splátky od UniCredit Bank Czech Republic, a.s., ve výši 50 % z celkové částky. Fakta o projektu: Začátek projektu:
2008
Konec projektu:
2009
Operační program:
OPPI, Rozvoj
Celkové uznatelné náklady: 20,082 mil. CZK Celková výše podpory:
11,045 mil. CZK
Stav projektu:
Proplacen
Financování:
Dlouhodobý investiční úvěr
Projektem byl financován nákup:
Stroje na extrémně velké obaly;
Tiskovou jednotku;
Výsekový stroj s výlupem.
Společnost ABC, a.s., plánovala obnovu uvedených zařízení jiţ dříve, ale z vlastních prostředků, leasingem či úvěrem by ji musela provádět postupně. Zároveň by při financování cizími zdroji zásadně zvýšila zadluţenost. Díky dotaci tak ušetřila nejen finanční prostředky, ale hlavně čas. Získala tak konkurenční výhodu před ostatními výrobci, kdy stejný produkt
61
zvládne vyrobit jednodušeji, s niţším počtem operací a zejména v kratším čase. Zároveň nabízí nové produkty „kolovatelné obaly“, které díky moţnosti vícenásobného pouţití šetří ţivotní prostředí. Společnost hodnotí pozitivně jak moţnost vyuţití dotací z EU fondů, tak i spolupráci s externí agenturou. Také letos jí byla schválena dotace na další projekt týkající se pořízení nových technologií a dá se předpokládat, ţe ji vyuţije111.
4.2.2 Inovace Projekt č. 2: Inovace hydraulické stojky Společnost BCD, a.s., se zabývá výrobou přímočarých hydromotorů. Narůstající poptávka po produktech divize Hydraulika spolu s novými poţadavky zákazníků začaly přesahovat moţnosti této divize. Vedení společnosti se proto rozhodlo vyřešit tento problém pořízením nového multifunkčního soustruhu. Tento stroj zajistí větší produktivitu výroby a zároveň umoţní inovaci výroby hydraulických stojek, jeţ slouţí jako výztuţ či podpěra stropních hornin převáţně v důlním průmyslu. Společnost BCD, a.s., jiţ dříve úspěšně ţádala o dotace z OPPI, a proto se rozhodla vyuţít tuto moţnost znovu. Projekt byl na základě schválené dotace předfinancován kontokorentním úvěrem UniCredit Bank Czech Republic, a.s., ve výši 50 % uznatelných nákladů. Fakta o projektu: Začátek projektu:
2008
Konec projektu:
2011
Operační program:
OPPI, Inovace
Celkové uznatelné náklady: 10 mil. CZK Celková výše podpory:
5 mil. CZK
Stav projektu:
Realizován ze 75 % – pořízení soustruhu, měřidla a úpravy
Financování:
Kontokorentní úvěr se splatností 1 rok
Projektem byl financován nákup:
Multifunkční soustruh TCH 500 PRIME;
Měřidlo Micro Hite 3D.
111
Zdroj: Tým pracovníků Evropského kompetenčního centra, Fondy Evropské unie v praxi – příklady úspěšných projektů, UniCredit Bank Czech Republic, a.s., 2010.
62
Společnost BCD, a.s., díky novému zařízení zefektivní a inovuje výrobu současných hydraulických stojek. To umoţní společnosti splnit současné poţadavky zákazníků a zároveň snadno a rychle vyrábět nové produkty. Inovace s sebou ale přinesla řadu nutných změn v prostorách závodu, které představovaly další dodatečné náklady. Další negativní zkušenost společnost zaznamenala s personální obsluhou nového zařízení, kdy bylo obtíţné nalézt nového pracovníka s poţadovanou kvalifikací112.
4.2.3 Investiční pobídka Projekt č. 3: Rozšíření výroby dveří a zárubní Společnost CDE, a.s., je výrobce dýhovaných dveří a zárubní. Díky řadě investic, rozšíření produkce a modernizaci probíhá současná výroba v moderních provozech s vyuţitím špičkové techniky. Vytvořené prostředky firma znovu investuje do společnosti, proto v roce 2009 vyuţila dotačního programu Investiční pobídka. Projekt v první části zahrnoval pořízení nového výrobního zařízení, vybudování nového skladu a vzorkovny. V druhé části představoval rozšíření výroby. Efektem projektu je zefektivnění toku materiálu, automatizace výroby, navýšení kapacity a kvality výrobků. Společnost ke zprostředkování dotace vyuţila agenturu. Fakta o projektu: Začátek projektu:
2009
Konec projektu:
2011
Operační program:
Investiční pobídka pro zpracovatelský průmysl (sleva na dani)
Celkové náklady:
298,5 mil. CZK
Stav projektu:
Realizováno pořízení výrobního zařízení
Maximální strop podpory:
89,55 mil. CZK
Projekt představoval:
Pořízení nového výrobního zařízení;
Výstavba nového skladu polotovarů;
Zřízení nové vzorkovny;
Rozšíření výroby v závodě 2 (druhá část projektu).
112
Zdroj: Tým pracovníků Evropského kompetenčního centra, Fondy Evropské unie v praxi – příklady úspěšných projektů, UniCredit Bank Czech Republic, a.s., 2010.
63
Společnost zatím dokončila pořízení a instalaci nového výrobního zařízení, které zefektivnilo a zautomatizovalo výrobu. Je odstraněna ruční práce, coţ sniţuje chybovost, navyšuje kapacitu a kvalitu113.
4.2.4 Vzdělávání zaměstnanců Projekt č. 4: Odborné vzdělávání zaměstnanců a zaměstnankyň Společnost DEF, s.r.o., se specializuje na výrobu plynoměrových membrán. Vzhledem k ojedinělému zaměření je pro ni obtíţné nalézt zaměstnance s odpovídající kvalifikací. Společnost se proto snaţí poskytovat vlastním zaměstnancům potřebné odborné vzdělání. Z toho důvodu společnost podala ţádost o dotaci na základě výzvy č. 35 – Školení je šance. Tato ţádost byla zamítnuta, ale vzápětí byla ve spolupráci se zprostředkovací agenturou podána nová ţádost do programu Educa. Ta byla schválena a nový projekt vzdělávání tak dostal šanci k realizaci. Fakta o projektu: Začátek projektu:
2010
Konec projektu:
2012
Operační program:
OPLZZ, Educa
Celkové uznatelné náklady: 2,23 mil. CZK Celková výše podpory:
2,23 mil. CZK
Stav projektu:
Realizována úprava školící místnosti
Projekt představuje:
Úpravu školící místnosti;
Odborná školení zaměstnanců.
Projekt stále trvá, proto ještě není moţné jeho přínos plně hodnotit. Společnost však jiţ nyní získala školící místnost s kapacitou 10 osob, ve které budou probíhat všechna odborná školení zaměstnanců v rámci projektu. Od těchto vzdělávacích aktivit společnost očekává zkvalitnění
113
Zdroj: Tým pracovníků Evropského kompetenčního centra, Fondy Evropské unie v praxi – příklady úspěšných projektů, UniCredit Bank Czech Republic, a.s., 2010.
64
a zefektivnění výroby a jednodušší zavádění nové výroby, coţ jí pomůţe udrţet stávající pozici na trhu a pracovní místa114.
4.2.5 Ţivotní prostředí Projekt č. 5: Bioplynová stanice na zpracování biologicky odbouratelného odpadu Společnost EFG, s.r.o., poskytuje své sluţby v odpadovém hospodářství. Zabývá se svozem komunálního odpadu i zpracováním elektroodpadů. Společnost se rozhodla rozšířit spektrum svých sluţeb výstavbou bioplynové stanice. Tato stanice bude ročně zpracovávat aţ 10 000 tun bioodpadů a kromě výroby elektřiny, bude prostřednictvím kogenerační jednotky dodávat i teplo. Na financování projektu získala dlouhodobý investiční úvěr od UniCredit Bank Czech Republic, a.s., ve výši 70 % celkových nákladů115. Fakta o projektu: Začátek projektu:
2008
Konec projektu:
2011
Operační program:
OPŢP, Zkvalitnění nakládání s odpady
Celkové uznatelné náklady: 103,230 mil. CZK Celková výše podpory:
42,591 mil. CZK
Stav projektu:
Projekt ve stádiu rozestavěné stavby
Financování:
Dlouhodobý investiční úvěr
Projektem byla financována:
Výstavba bioplynové stanice.
Projekt je zatím ve stádiu rozestavěné stavby, ale jiţ v letošním roce hodlá společnost zahájit zkušební provoz. Stavba bioplynové stanice vyuţívající biologicky rozloţitelný komunální odpad je náročnější neţ stavba zemědělské, neboť je nutné tento odpad zajistit a dopravovat z okolí. Společnost proto jiţ v řadě měst zahájila sběr bioodpadu, coţ se setkalo s pozitivní odezvou jak od občanů, tak od zástupců obcí116.
114
Zdroj: Tým pracovníků Evropského kompetenčního centra, Fondy Evropské unie v praxi – příklady úspěšných projektů, UniCredit Bank Czech Republic, a.s., 2010. 115 Zdroj: Tým pracovníků Evropského kompetenčního centra, Fondy Evropské unie v praxi – příklady úspěšných projektů, UniCredit Bank Czech Republic, a.s., 2010. 116 Zdroj: Tým pracovníků Evropského kompetenčního centra, Fondy Evropské unie v praxi – příklady úspěšných projektů, UniCredit Bank Czech Republic, a.s., 2010.
65
Uvedené příklady realizovaných projektů byly vybrány tak, aby daly čtenáři představu o širokém záběru poskytované podpory. Je totiţ pouze na rozhodnutí společnosti, zda o nějakou podporu vůbec zaţádá. Proto by mělo být, podle mého názoru, povědomí o aktuálních moţnostech co nejhlubší. Pro příjemce představuje dotace, i přes náročnou administrativu, především levnější přístup k prostředkům na inovace, rekonstrukci či vzdělání zaměstnanců. Podání ţádosti je často velmi administrativně náročné, ale podniky si mohou na vyřízení ţádosti najmout specializované agentury. A profinancování zbylé části bankovním úvěrem je v současné době jiţ také běţné. Z druhého úhlu pohledu je dlouhodobé systematické poskytování cílené podpory netrţní opatření a můţe vyvolat nerovnováhu.
4.3 Společnost VARI, a.s. Pro získání skutečné představy o fungování podpory výroby v ČR jsem navštívil pana Jiřího Belingera, předsedu představenstva společnosti VARI, a.s., jenţ je zároveň místopředsedou Asociace malých a středních podnikatelů a ţivnostníků ČR. Společnost VARI, a.s., jsem si vybral z toho důvodu, ţe představuje tradiční a známou domácí značku kvalitní zahradní techniky s více neţ čtyřicetiletou historií. Divize VARI – Marine se pak zabývá výrobou lodí a motorových člunů. Své výrobky vyvíjí i kompletuje v ČR a dodává do mnoha zemí jak v rámci EU, tak i mimo ni. Aktuálně zaměstnává 80 kmenových zaměstnanců a obrat za rok 2009 činil 168 milionů CZK. Odvětví zahradní techniky je do značné míry ovlivněno sezónností a na produkci i hospodářské výsledky společnosti má podstatný vliv počasí. Většina prodejů zahradní techniky se uskutečňuje na jaře. Proto, aby společnost udrţela prodeje během roku, zavedla také zimní program fréz a kartáčů. Divize VARI – Marine pak s výrobou lodí a motorových člunů doplňuje prodeje v letních měsících. Pan Jiří Belinger byl velice ochotný a poskytl mi mnoho uţitečných informací, jak o jeho společnosti, tak o situaci na českém a evropském trhu z pozice výrobního podniku.
Nová situace na trhu I přes dlouholetou tradici a kvalitu produktů přestávala společnost VARI, a.s., stačit cenové politice konkurence. Musela se proto přizpůsobit trhu a hledat cesty k méně nákladné výrobě. K rozhodnutí o přesunu výroby energeticky nákladných komponentů do Číny přispěla náhoda. Pan Jiří Belinger navštívil čínský Šanghaj poprvé soukromě v roce 1991 a všiml si 66
obrovského potenciálu místních výrobců. Zjistil také, ţe řada předních značkových výrobců jako jsou The Toro Company, GGP ITALY SPA (Global Garden Product prodávající například značky Mountfield či Stiga), Honeywell International Inc. nebo Black & Decker jiţ v Číně vyráběla či vyrábí. Pro výše uvedené výrobce například dodává komponenty čínská společnost Loncin Motor Co., Ltd, sídlící ve městě Chongqing. Tato společnost s obratem ve výši 10,6 miliard čínských juanů za rok 2009 (cca 1,6 miliardy USD) patří mezi přední výrobce motorů a motocyklů na světě117.
Rozhodnutí o přesunu výroby VARI, a.s., se na základě tohoto vývoje rozhodla přesunout výrobu vybrané součástky do Číny. Jedná se o výrobu jedné součástky v různých variantách, která se i v tuzemsku vyráběla na zakázku a jejíţ výroba je značně energeticky náročná. Tento krok nebyl jednorázový a dle sdělení pana Jiřího Belingera vyţadoval mnoho jednání s čínskou protistranou, jak pro nastavení obecného rámce spolupráce, tak hlavně pro splnění poţadovaných kvalitativních parametrů vyráběných součástek. Na začátku bylo osloveno téměř dvacet čínských výrobců, ale po řadě jednání byl vybrán pouze jeden, který splňoval poţadovanou kvalitu zpracování. Od roku 1999 začala společnost vyrábět některé komponenty, které jsou energeticky náročné na výrobu, v Číně tak nebyla v počátcích spolupráce společnost VARI, a.s., spokojena s kvalitou, ale po zavedení kontroly se kvalita značně zlepšila a převýšila i komponenty vyrobené v ČR.
Efekt přesunu výroby Dle sdělení pana Jiřího Belingera, zaměstnávala společnost MEPOL, a.s., právní předchůdce VARI, a.s., na počátku 90. let 20. století aţ 350 pracovníků. Nyní však s 80 stálými zaměstnanci (102 zaměstnanců představuje průměrný stav v roce 2009) dosahuje několikanásobně větší produkce. K dispozici jsem měl bohuţel pouze konečné finanční výkazy (rozvahu a výkaz zisků a ztrát) od roku 2002 a výroční zprávy VARI, a.s., od roku 2003118. Z těchto výsledků byla sestavena tabulka Vývoj počtu zaměstnanců níţe, která dává přehled převáţně o změnách průměrného počtu zaměstnanců, efektivitě a osobních nákladech. Časovou řadu výrazně narušuje navýšení produkce v roce 2006, které bylo způsobeno mimořádně velkou zakázkou pro Ghanu. Tento 117
Zdroj: http://www.loncinengine.com/About7/#Text – [cit. 2011-04-07].
118
Zdroj: http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx – [cit. 2011-06-05].
67
kontrakt dokonce představoval 78 % celkového exportu v roce 2006. Většina poţadovaných údajů o společnosti, které by blíţe ukázaly výhodnost přesunu výroby, jsou bohuţel obchodním tajemstvím, a proto nebyly zveřejněny. Také údaje z finančních výkazů jsou k dispozici aţ z doby, kdy část z vybraných komponentů jiţ byla dováţena z Číny. Z toho důvodu nebylo moţné porovnat celý efekt přesunu části výroby s obdobím, kdy byly ještě veškeré komponenty vyráběné v tuzemsku. Nicméně od roku 2002 se počet kusů dovezených komponentů postupně zvyšoval, aţ domácí produkci plně nahradil. Z tabulky níţe je vidět výrazný klesající trend v počtu zaměstnanců, pokles dělnických pozic a zároveň růst produktivity na jednoho zaměstnance. Tabulka 8 – Vývoj počtu zaměstnanců
Rok Počet zaměstnanců Ztohodělníci %dělnickýchprofesí Osobní nákladyvtis.CZK Produkcedomácí vtis. CZK Produkcezahraniční vtis. CZK Produkcecelkem Produkcena1zaměstnance
2002 170 105 61,76% 41789 153188 32390 185578 1092
2003 139 80 57,55% 38236 116437 24841 141278 1016
2004 119 63 52,94% 35029 121381 42171 163552 1374
2005 113 60 53,10% 34454 117726 25550 143276 1268
2006 105 54 51,43% 34083 113366 116271 229637 2187
2007 105 54 51,43% 35803 126087 37709 163796 1560
2008 104 52 50,00% 36289 112735 59445 172180 1656
2009 102 48 47,06% 34880 131298 36640 167938 1646
Zdroj: Výroční zprávy 2003–2009 společnosti VARI, a.s., vlastní úprava
Tento pozitivní vývoj samozřejmě není způsoben pouze výrobou uvedených komponentů v Číně, ale především optimalizací výrobních činností, inovacím a modernímu řízení, které vedly ke zvýšení efektivity a vývoji nových produktů.
Graf 9 – Vývoj produkce a nákladů na jednoho zaměstnance 2 500
V tis. CZK
2 000 1 500 1 000 500 0 2002
2003
Náklady na 1 zaměstnance Produkce na 1 zaměstnance
2004
2005
2006 Rok
2007
Zdroj: Výroční zprávy 2003–2009 společnosti VARI, a.s., vlastní úprava
68
2008
2009
Příklad Abych dokázal efekt přesunu výroby do třetích zemí, pouţiji jednoduchý hypotetický příklad, kdy veškeré náklady (daně, cla, doprava) jsou jiţ zahrnuty v uváděných cenách. Vzhledem k tomu, ţe skutečné údaje o ceně, nákladech i počtech kusů jsou obchodním tajemstvím společnosti VARI, a.s., pouţívám ilustrativní data. Východiska:
Fixní náklady na 1 ks výrobku A:
2 000,- CZK
Variabilní náklady na 1 ks výrobku A – výroba v ČR:
8 000,- CZK
Cena 1 ks výrobku A:
10 000,- CZK
Cena komponentu I – výroba v ČR:
2 000,- CZK
Cena komponentu I – výroba v zahraničí:
1 000,- CZK
Při pouţití komponentu I vyrobeného v tuzemsku, je cena jednoho kusu výrobku 10 000,CZK. Při pouţití komponentu I vyrobeného v zahraničí, je cena jednoho kusu výrobku 9 000,CZK, a výroba je tak o 10 % levnější. Při produkci 1 000 kusů výrobku A by tak podnik ušetřil částku 1 000 000,- CZK. Podmínky pro platnost modelu:
komponenty musí představovat významnou část nákladů na výrobek;
výroba komponentů v zahraničí musí být výrazně levnější neţ domácí;
výroba se musí pohybovat v dostatečném objemu;
náklady na dopravu, daně či cla nesmí příliš ovlivnit cenu.
Společnost VARI, a.s., měla s přesunem výroby velmi dobré zkušenosti a podařilo se jí díky tomu sníţit výrobní náklady. Kvalita nově dováţených výrobků byla na velmi vysoké úrovni, a tak i hotové výrobky zůstaly stejně kvalitní. Nadále hodlá provozovat závod i výrobu hotových výrobků v ČR, a to především díky větší flexibilitě výroby a moţnosti přizpůsobit se poţadavkům svých zákazníků. Zůstaly tak zachovány pracovní pozice i sídlo společnosti na území ČR. Na základě získaných poznatků tak hodnotím rozhodnutí o přesunu výroby pro společnosti VARI, a.s., jako pozitivní.
69
ZÁVĚR Cílem mé práce bylo, na základě analýzy výroby v EU a opatření na podporu výroby, posoudit ve dvou rovinách jejich efektivitu. Česká republika stejně jako Evropská unie čelí obrovské světové konkurenci, zejména asijských výrobců. Současně je také výroba v EU v mnoha případech závislá na dodávkách materiálu a komponentů, převáţně z těchto zemí. EU také dováţí většinu vstupních surovin (ropa, plyn, technické kovy) nutných pro výrobu, která je pak značně ovlivněna pohybem cen těchto komodit na světových trzích. Současná globalizace ekonomik a finančních trhů způsobuje nepředvídatelné výkyvy na mezinárodních trzích, kdy události v jedné zemi mohou ovlivnit celý svět. Všechny tyto faktory mají mimo jiné dopad na výrobu v EU, která je na liberalizovaném trhu jiţ sama o sobě vystavena velké konkurenci. Hledání úspor nákladů vedlo evropské podniky jiţ dříve k nepopulárním krokům. V 70. letech 20. století hledaly, díky surovinové krizi, úspory z rozsahu formou fúzí a akvizic, a později začaly velké společnosti přesouvat výrobu do zemí třetího světa. Tyto aktivity způsobily strukturální změny v hospodářství, nezaměstnanost, ale také například zlepšení ţivotního prostředí. V roce 1975 byl ale zaloţen Evropský fond pro regionální rozvoj, který měl pomoci řešit regionální nerovnosti, změny v průmyslu a strukturální nezaměstnanost. EU zároveň začala podporovat malé a střední podniky. Později v 90. letech 20. století se od podpisu asociačních dohod se zeměmi střední a východní Evropy očekávaly další strukturální změny po jejich vstupu. To vedlo k navýšení prostředků fondu a zaloţení dalšího Kohezního fondu. Na základě zjištěných poznatků lze konstatovat, ţe i přes klesající trend poměru průmyslové výroby k HDP a klesající počet zaměstnaných osob sektoru, je EU stále největším světovým vývozcem a světovou průmyslovou velmocí. Podpora výroby a průmyslu je zaměřena především na rozvoj inovací, výzkumu a vývoje, zvýšení konkurenceschopnosti evropských výrobců a jejich snadný přístup na světové trhy. Tato opatření přináší pozitivní výsledky. Nicméně podíl průmyslu na HDP se dále sniţuje a trend v přesunu výroby do zemí s niţšími výrobními náklady pokračuje a dá se předpokládat, ţe způsobí v budoucnu další strukturální změny. Evropská komise se je naučila řešit pomocí přerozdělování a fondů a předpokládám, ţe je bude vyuţívat i nadále.
70
Výrobu v ČR do značné míry ovlivňuje export a je taţena převáţně automobilovým průmyslem a strojírenstvím. I české hospodářství zaţilo strukturální změny, které byly také částečně kompenzovány z fondů EU. Současná opatření ČR na podporu výroby jsou v souladu se strategií EU a jsou zaměřena především na konkurenceschopnost a rozvoj inovací. Přinášejí tak pozitivní efekt v modernizaci a zvyšování produktivity, ale jsou většinou značně administrativně a časově náročná. Z tohoto důvodu je vyuţívá menší mnoţství firem a působí proto často individuálně. Společnosti, které však jiţ jednou o podporu z fondů EU zaţádaly, většinou podaly ţádosti další. V naprosté většině však vyuţily sluţeb zprostředkovací agentury. Světový trend v přesunu výroby do zemí s niţšími výrobními náklady se začal projevovat i v českém průmyslu a ovlivňuje konkurenční prostředí. Je proto moţné, ţe s růstem reálných mezd, bude stále více českých podniků následovat své kolegy z EU. ČR ale úspěšně čerpá prostředky z evropských fondů a dá se předpokládat, ţe případné problémy bude řešit společně s ostatními členskými zeměmi pomocí těchto fondů. Evropská unie dál hledá cesty, jak při zachování vysoké ţivotní úrovně a evropských hodnot, zůstat mezi předními ekonomikami světa. Podporuje rozvoj demokracie, sociální politiku a politiku soudrţnosti se slabšími zeměmi, regiony i odvětvími, dbá na dodrţování důstojných pracovních podmínek i na ochranu ţivotního prostředí. Tato politika je ale velmi nákladná a země s horšími podmínkami tak mohou nabít určitých konkurenčních výhod. Nalézt proto správnou cestu nebude snadné. V textu zmíněná Vanekova teorie destruktivního obchodu moţná časem změní pohled na mezinárodní obchod a honbu společností za nejniţšími náklady. Domnívám se proto, ţe bude nutné zvýšit akceschopnost EU a vést společnou aktivní politiku EU a ČR tak, aby podporovala trvale udrţitelný rozvoj všech regionů, ţivotní prostředí, vzdělávání, inovace, výzkum a vývoj, podnikání, infrastrukturu, pracovní trh, ochranu a vyuţívání duševního vlastnictví a především spolupráci v rámci EU. Podporovat kvalitní výrobu na regionální úrovni a z regionálních surovin, motivovat zákazníka ke spotřebě domácích produktů. Provázat výrobu s fungujícími sluţbami na všech úrovních. Společně s EU podporovat exportéry a investice. Jde o jednu z moţností, jak získat náskok před konkurencí, ale jedná se o dlouhodobý proces, který se projeví aţ v průběhu desítek let, ale ţijeme v globalizovaném světě, který se můţe změnit ze dne na den. V závěru si dovolím jedno přirovnání. Kdyţ se otevře stavidlo rybníka, voda vyteče do polí. Kdyţ se otevřou stavidla mezi dvěma rybníky, hladiny se vyrovnají.
71
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Tištěné monografie: 1. BALDWIN, Richard., WYPLOSZ, Charles. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-1807-1. 2. GRANT, R. G. Bitvy. 1. vyd. Praha : Euromedia Group, k. s., 2006. ISBN 80-242-1665-5 3. KALÍNSKÁ EMILIE A KOLEKTIV. Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3396-8. 4. KNOB, Stanislav; ZÁŘICKÝ, Aleš. Nástin dějin výroby od pravěku po současnost : Část 1: Energetika, zemědělství a průmysl. 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 2010. ISBN 978-80-7368-689-5. 5. KOUDELKOVÁ, Jarmila; SKLENÁŘ, Karel. Naše dějiny v datech. 2. vyd. Brno : Albatros, 1989. ISBN 13-725-89 14/56. 6. KUBÍČEK, Jan a kolektiv. Hospodářská politika. 1. vyd. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2006. ISBN 80-86898-99-7. 7. SOJKA, Milan; KONEČNÝ, Bronislav. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 6. vyd. Praha : Nakladatelství Libri, 2006. ISBN 80-7177-328-3. 8. SOUKUPOVÁ, Jana.; HOŘEJŠÍ, Bronislava.; MACÁKOVÁ, Libuše.; SOUKUP, Jindřich. MIKROEKONOMIE. 2. vyd. Praha : Management Press, 2001. ISBN 80-7261005-8. 9. TETŘEVOVÁ LIBĚNA A KOLEKTIV, Veřejný a podnikatelský sektor. 1. vyd. Příbram : Professional Publishing, 2009. ISBN 978-80-86946-90-0. 10. TÝM PRACOVNÍKŮ EVROPSKÉHO KOMPETENČNÍHO CENTRA, Fondy Evropské unie v praxi – příklady úspěšných projektů. 2. vyd. UniCredit Bank Czech Republic, a.s., 2010, ISBN 978-80-254-8853-9.
72
Kurzy: přednáška BIVŠ Hospodářská politika II, Ing. Jaroslav Fingerland, CSc. – [cit. 2011-02-05]. přednáška BIVŠ Vnitřní trh EU, Ing. Jan Šotla, CSc. – [cit. 2010-02-15]
Tiskoviny: European Economic and Social Commitee : Relocation – Challenges and opportunitied. Vydala European Economic and Social Commitee. 2006, EESC Special Reviews. EESC-C2006-14-EN. BRANDES, Felix; LEJOUR, Arjan; VERWEIJ, Gerard; van der ZEE, Frans. The Future of Manufacturing in Europe. Brusel : European Commission. 26th June2007, final report.
Zákony: Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů energie zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách Nařízení vlády č. 310/2004 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudrţnosti České republiky.
Webové stránky:
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR : AMSP ČR, [online]. Praha : AMSP ČR, c2009 [cit. 2011-04-22]. Dostupný z WWW: < http://www.amsp.cz/uploads/soubory/Pruzkum_c.2web.pdf>. BBC : BBC NEWS [online]. London : BBC, c2011 [cit. 2011-07-20]. Dostupný z WWW: < http://www.bbc.co.uk/news/12038966 73
BusinessInfo.cz : BUSINESSINFO [online]. Praha : CzechTrade, c2011 [cit. 2011-08-03]. Ekonomická
integrace.
Dostupný
z
WWW:
<
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/e/ekonomicka-integrace/1000697/6264/>. BusinessInfo.cz : BUSINESSINFO [online]. Praha : CzechTrade, c2011 [cit. 2011-02-17]. Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/management-msp/marketingsituace-analyza-predikce-vyvoj/1001663/55094/>. BusinessInfo.cz : BUSINESSINFO [online]. Praha : CzechTrade, c2011 [cit. 2011-07-20]. Dostupný
z
WWW:
zeme/6/1000539/>. BusinessInfo.cz : BUSINESSINFO [online]. Praha : CzechTrade, c2011 [cit. 2011-08-08]. Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/exportni-strategie-cr/1001404/>. Central Intelligence Agency : CIA [online]. Washington : Central Intelligence Agency, c2011 [cit.
2011-08-02].
Anglické
rozhraní.
Dostupný
z
WWW:
. Central Intelligence Agency : CIA [online]. Washington : Central Intelligence Agency, c2011 [cit.
2011-08-02].
Anglické
rozhraní.
Dostupný
z
WWW:
<
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html>. CFO World : CFOWORLD [online]. Praha : IDG Czech Republic, a.s., c2010 [cit. 2011-0802]. Dostupný z WWW: . CzechInvest : Czechinvest [online]. Praha : CzechInvest, c1994-2011 [cit. 2011-04-09]. Dostupný z WWW: < http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu>. CzechInvest : Czechinvest [online]. Praha : CzechInvest, c1994-2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupný z WWW: . CzechInvest : Czechinvest [online]. Praha : CzechInvest, c1994-2011 [cit. 2011-08-02]. Dostupný z WWW: . Czechinvest : CzechInvest [online]. Praha : CzechInvest, c1994-2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupný
z
WWW:
prumysl>.
74
Česká agentura na podporu exportu/CzechTrade : CZECHTRADE [online]. Praha : Czech Trade, c2009-2010 [cit. 2011-04-09]. Dostupný z WWW: . Česká republika : Česká republika [online]. Praha : Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, c2010 [cit. 2011-08-02]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad : ČSÚ [online]. Praha : Český statistický úřad, c2011 [cit. 2011-02-20]. Dostupný z WWW: < http://notes2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu>. Český statistický úřad : ČSÚ [online]. Praha : Český statistický úřad, c2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupný
z WWW:
<
http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/30003FEA14/$File/15280501.pdf>. Český statistický úřad : ČSÚ [online]. Praha : Český statistický úřad, c2011 [cit. 2011-08-03]. Dostupný z WWW: . Český statistický úřad : ČSÚ [online]. Praha : Český statistický úřad, c2011 [cit. 2011-08-06]. Dostupný z WWW: . COVINGTON & BURLING LLP : COVINGTON [online]. London : COVINGTON & BURLING LLP c 2009 [cit. 2011-08-08]. Anglické rozhraní. Dostupný z WWW: . E15 – 15 minut pro EKONOMIKU & BYZNYS : E15 [online]. Praha : Mladá fronta a.s., c2007-2011
[cit.
2011-08-04].
Dostupný
z WWW:
<
http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/investori-prodavaji-italske-a-spanelske-dluhopisyboji-se-krize-687179>. Europa portál Evropské unie : EUROPA, Evropská unie [online]. Brusel : Evropská unie, c1995-2011
[cit.
2011-08-02].
Dostupný
z
WWW:
. EUROSKOP.cz : Euroskop.cz [online]. Praha : Vláda České republiky, c2005-2011 [cit. 2011-08-04]. Dostupný z WWW: .
75
EUROSKOP.cz : Euroskop.cz [online]. Praha : Vláda České republiky, c2005-2011 [cit. 2011-08-04]. Dostupný z WWW: < http://www.euroskop.cz/8631/sekce/fond-soudrznosti/>. EUROSKOP.cz : Euroskop.cz [online]. Praha : Vláda České republiky, c2005-2011 [cit. 2011-08-08]. Dostupný z WWW: . EUROSKOP.cz : Euroskop.cz [online]. Praha : Vláda České republiky, c2005-2011 [cit. 2011-08-08].
Dostupný
z WWW:
podnikani/>. EUROSKOP.cz : Euroskop.cz [online]. Praha : Vláda České republiky, c2005-2011 [cit. 2011-08-08]. Dostupný z WWW: < http://www.euroskop.cz/680/sekce/obchodni-politika/>. Evropská komise : Evropská komise [online]. Brusel : Evropská unie, c1995-2011 [cit. 201108-08]. Dostupný z WWW: . Evropský sociální fond v ČR : ESFCR.cz [online]. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, c2008 [cit. 2011-08-08]. Dostupný z WWW: . Flatworld Company : Outsource2india [online]. Bangalore : Flatworld Solutions Pvt. Ltd., c1999-2011
[cit.
2011-01-20].
Dostupný
z
WWW:
. FONDY EVROPSKÉ UNIE : Strukturální-fondy [online]. Praha : MMR, c2011 [cit. 2011-0420]. Dostupný z WWW: < http://www.strukturalni-fondy.cz>. FONDY EVROPSKÉ UNIE : Strukturální-fondy [online]. Praha : MMR, c2011 [cit. 2011-0422]. Dostupný z WWW: . FONDY EVROPSKÉ UNIE : Strukturální-fondy [online]. Praha : MMR, c2011 [cit. 2011-0420]. Dostupný z WWW: < http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013>. FONDY EVROPSKÉ UNIE : Strukturální-fondy [online]. Praha : MMR, c2011 [cit. 2011-0422].
Dostupný
z WWW:
soudrznosti>. FONDY EVROPSKÉ UNIE : Strukturální-fondy [online]. Praha : MMR, c2011 [cit. 2011-0808]. Dostupný z WWW: .
76
GOČEV, Petr. Vliv globalizace na trhy práce z hlediska mainstreamového přístupu a z hlediska teorie destruktivního obchodu [online]. c2002 [cit. 2011-08-03]. Dostupný z WWW: . HORVÁTH, Gejza. Metodika řízení výroby – podklady k přednáškám [online]. c2011 [cit. 2011-02-17].
Západočeská
univerzita
v Plzni
:
ZČU
Plzeň.
Dostupný
z WWW:
. Loncinengine : Loncin [online]. Chongqing : Loncin c2009 [cit. 2011-04-07]. Dostupný z WWW: . MAFRA a.s. : iDNES.cz [online]. Praha : MAFRA a.s. c1999-2011 [cit. 2011-08-03]. Dostupný z WWW: . Ministerstvo financí ČR : MFCR [online]. Praha : MFČR, c2005 [cit. 2011-04-22]. Dostupný z WWW: . Ministerstvo financí ČR : MFCR [online]. Praha : MFČR, c2005 [cit. 2011-04-23]. Dostupný z WWW: . Ministerstvo financí ČR : MFCR [online]. Praha : MFČR, c2005 [cit. 2011-08-02]. Dostupný z WWW: . Ministerstvo financí ČR : MFCR [online]. Praha : MFČR, c2005 [cit. 2011-08-04]. Dostupný z WWW:
04_pdf.pdf>. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR : MPO [online]. Praha : MPO, c2005 [cit. 2011-02-22]. Dostupný z WWW . Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR : MPO [online]. Praha : MPO, c2005 [cit. 2011-05-12]. Dostupný z WWW . Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR : MPO [online]. Praha : MPO, c2005 [cit. 2011-08-05]. Dostupný z WWW . Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR : MPO [online]. Praha : MPO, c2005 [cit. 2011-08-08]. Dostupný z WWW .
77
Ministerstvo spravedlnosti ČR : portal Justice.cz [online]. Praha : Ministerstvo spravedlnosti, c 2011 [cit. 2011-06-05]. Dostupný z WWW < http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx>. Ministerstvo zahraničních věc í: MZV [online]. Praha : MZV, c2011 [cit. 2010-02-06]. Dostupný z WWW: . Ministerstvo zemědělství : eAGRI.cz [online]. Praha : Ministerstvo zemědělství, c2009-2010 [cit. 2011-07-10]. Dostupný z WWW: . Ministerstvo zemědělství : eAGRI.cz [online]. Praha : Ministerstvo zemědělství, c2009-2010 [cit. 2011-07-10]. Dostupný z WWW: . Nová evropská strategie pro zaměstnanost a růst : Závěry zasedání Evropské Rady, EUCO 13/10, 17. června 2010 [online]. Brusel : EVROPSKÁ RADA, [2010] [cit. 2011-03-14]. Dostupný
z
WWW:
. Organisation for Economic Co-operation and Development : OECD [online]. Paris, c2010 [cit. 2011-04-24]. Dostupný z WWW: < http://www.oecd.org/document/25/0,3746,en_36734052_36761863_36952473_1_1_1_1,00.ht ml>. Sdružení pro oceňování kvality : SOKCR [online]. Praha : Sdruţení pro oceňování kvality c2005-2010 [cit. 2011-07-10]. Dostupný z WWW: . VLÁDA ČESKE REPUBLIKY : Vláda ČR [online]. Praha : Vláda ČR c2010 [cit. 2011-08-02]. Dostupný z WWW: . Zajimavosti.info : ZAJÍMAVOSTI.INFO [online]. c2011 [cit. 2011-02-19]. Průmyslová revoluce
v českých
zemích.
Dostupný
z WWW:
<
http://www.zajimavosti.info/historie/prumyslova-revoluce-v-ceskych-zemich>. ZEMÁNEK, Josef. euroekonom.cz ekonomický portál [online]. c2011 [cit. 2011-04-24]. Henry Ford (1863-1947) - zakladatel moderního automobilového průmyslu a tvůrce 78
legendární Plechové Lízinky. Dostupný z WWW: .
SEZNAM POUŢITÝCH GRAFŮ Graf 1 – Akcelerace vývozu ekonomik Španělska, Řecka a Portugalska vč. EU 15 a ČR ...... 17 Graf 2 – Rozklad růstu HDP .................................................................................................... 18 Graf 3 – Změna výrobního indexu zboţí konečné spotřeby v EU 27 ...................................... 36 Graf 7 – podíl automobilového průmyslu na výrobě ČR ......................................................... 43 Graf 4 – Vyuţití agentury CzechTrade ..................................................................................... 46 Graf 5 – Počet projektů zprostředkovaných CzechInvestem podle zemí původu .................... 47 Graf 6 – Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 1999–2009............................... 49 Graf 8 – Struktura projektů CzechInvestu ................................................................................ 51 Graf 9 – Vývoj produkce a nákladů na jednoho zaměstnance ................................................. 68
SEZNAM POUŢITÝCH SCHÉMAT Schéma 1 – Získávání prostředků z fondů EU ......................................................................... 39 Schéma 2 − Produkční cyklus .................................................................................................. 59
SEZNAM POUŢITÝCH TABULEK Tabulka 1– Poválečná obnova .................................................................................................. 19 Tabulka 2 – Indikátory evropské integrace .............................................................................. 24 Tabulka 3 − Struktura zaměstnanců dle sektorů....................................................................... 28 Tabulka 4 − 10 hlavních obchodních partnerů EU 25 .............................................................. 37 Tabulka 5 – Nástroje průmyslové politiky ............................................................................... 42 Tabulka 6 – Investiční pobídky a fiskální příjmy ČR .............................................................. 52 Tabulka 7 – Prostředky z fondů EU pro ČR............................................................................. 53 Tabulka 8 – Vývoj počtu zaměstnanců..................................................................................... 68
79
SEZNAM POUŢITÝCH PŘÍLOH Příloha 1.................................................................................................................................... 81
80
Příloha 1 SWOT analýza konkurenceschopnosti ČR 2011
Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument83603.html – [cit. 2011-02-22].
81
