Obchodní podíl v s. r. o

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Obchodní podíl v s. r. o.

Bakalářská práce

Autor:

David Mráz Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Kateřina Kuncová

Květen, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

Ve Strakonicích 06. 05. 2010

David Mráz

1

Poděkování Děkuji Mgr. Kateřině Kuncové za odborné vedení a rady, které mi poskytovala při zpracování a tvorbě této bakalářské práce. Také děkuji svým rodičům za poskytnutí informací a právních dokumentů, které jsou přílohou této práce. Samozřejmě nesmím zapomenout poděkovat mému zaměstnavateli – ČSOB a.s., který mi umožnil studovat na této škole.

2

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným. V první části práce je stručná charakteristika této společnosti. V druhé části jsem se zaměřil na obchodní podíl, tzn. nabytí, převod, zastavení a nakonec i exekuci. V závěrečné části práce bych rád ukázal praktickou ukázku dokumentů, tj. smlouvu o přechodu obchodního podílu, společenskou smlouvu a zápis z jednání.

Annotation Bachelor’s thesis is focused on commercial interest in the company with limited liability. The first part is a brief description of the company. In the second part I focus on the business interest, acquisition, transfer and cessation. In the final part, I would like to show a practical demonstration of the document – the contract on transfer of shares.

3

Obsah 1. Úvod

7

2. Jednoduchá charakteristika společnosti s ručením omezeným

8

2.1. Vznik společnosti s ručením omezeným

9

2.2. Základní kapitál společnosti

11

2.3. Ručení

12

2.4. Orgány společnosti

12

2.5. Zrušení a zánik společnosti

14

3. Obchodní podíl

14

3.1. Pojem obchodní podíl

15

3.2. Nabytí a vznik obchodního podílu

16

3.3. Povinnosti a práva společníků

20

4. Převod obchodního podílu

21

4.1. Obsah a forma převodní smlouvy

23

4.2. Souhlas valné hromady s převodem obchodního podílu

24

4.3. Právní režim převodu

27

4.4. Ručení převodce

28

4.5. Povinnost k převodu obchodního podílu

28

4.6. Dědění po fyzických osobách jako přechod obchodního podílu

29

4.7. Nástupnictví po právnických osobách jako přechod obchodního podílu

30

5. Zastavení ochodního podílu

32

5.1. Subjekty zástavnípo práva

33

5.2. Vznik zástavního práva

34

5.3. Práva a povinnosti zástavce a zástavního věřitele

35

5.4.Realizace zástavního práva

37

4

6. Snížení a zvýšení základního kapitálu

38

7. Obchodní podíl v majetku více osob

46

8. Závěr

47

9. Seznam použité literatury

48

10. Seznam použitých příloh

49

10.1. Příloha č. 1 – Smlouva o převodu Obchodního podílu

5

49

1. Úvod Téma této bakalářské práce “Obchodní podíl v s.r.o.” jsem si vybral z toho důvodu, neboť mi vše ohledně tohotu druhu společnosti nesmírně zajímá. Asi proto, že moji rodiče vlastní obchodní podíl v této společnosti. Vždy mne zajímalo jak společnost vzniká, za jakých podmínek vzniká a také organizační struktura ve společnosti. V průběhu studia na střední škole jsem měl možnost získat praxi ve společnosti s.r.o. kde jsem si ujasnil organizaci ve společnosti. Byla to dopravní společnost, která měla spoustu zaměstanců. Jelikož jsem svojí praxi měl zaměřenou na oblast účetnictví, dostal jsem se do kontaktu s majiteli obchodního podílu, s nimiž jsem měl možnost získat některé odpovědi na mé dotazy. Další zajímavé postřehy ohledně této právní formě společností, jsem získal u svých rodičů, kteří v průběhu mého studia přecházeli jako „fyzická osoba podnikatel“ na společnost s.r.o. čímž jsem získla možnost být u vzniku společnosti, nahlížet do dokumentů, jenž jsou pro vznik společnosti důležitým článkem, tj. společenská smlouva, návrh na zápis do obchodního rejstříku, práva a povinnosti společníků, poměr vkladu společníků a podobné právní dokumenty. Tyto dokumenty, bych rád prostřednictvím této bakalářské práce přiložil do přílohy jako praktickou ukázku. Na začátku této práce bych rád zmínil základní charakteristické vlastnosti společnosti. Tím myslím vznik společnosti, základní kapitál společnosti, orgány a ručení speločnosti a zrušení a zánik společnosti. Protože cílem práce je analyzovat obchodní podíl v s.r.o. další části této práce se proto budou točit okolo obchodního podílu. Nabytí, pojem a vznik, dále převod obchodního podílu, zde se chci zaměřit na obsah a formu převodní smlouvy, souhlas valné hromady s převodem obchodního podílu, právní režim převodu, ručení převodce, povinnosti k převodu obchodního podílu, dědění a nástupnictví jako přechod obchodního podílu. Čtvrtou částí práce bude zastavení obchodního podílu. Zde bych rád zmínil subjekty zástavní práva, vznik zástavního práva, práva a povinnosti zástavce a zástavního věřitele a realizaci zástavního práva. V páté části popíši jak se dá zvýšit a snížit základní kapitál. Šestou a poslední teoretickou částí této bakalářské práce bude obchodní podíl v majetku více osob.

6

Závěr této práce bude patřit praktické ukázce. Zde budu zachycovat právní dokument při převodu obchodního podílu.

2. Jednoduchá

charakteristika

společnosti

s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je kapitálovou obchodní společností, která tvoří povinně základní kapitál v minimální výši 200 000 Kč z vkladů společníků. Minimální výši vkladu jednoho společníka stanoví zákon na 20 000 Kč; vklady nemusí být u všech společníků stejné, musí však být dělitelné tisícem. Společnost může založit více osob, maximální počet společníků však nesmí překročit 50, společnost může založit též jen jediná právnická či fyzická osoba. Společnost s jedním společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným.

Společnost je podnikatelem, může být založena k podnikání i k jiné činnosti. Za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem, společníci ručí ze zákona za závazky společnosti společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Plnění za společnost poskytnuté z titulu ručení se započítává na splacení vkladu toho společníka, který plnění věřiteli poskytl, a není-li to možné, může společník požadovat náhradu od společnosti. Pokud této náhrady nemůže dosáhnout, může požadovat náhradu od společníka, jehož vklad nebyl splacen, jinak od každého ze společníků v rozsahu jeho účasti na základním kapitálu společnosti. 1

1

http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=152&typ=r&refresh=yes&levelid=OB_338.HTM 7

2.1. Vznik společnosti s ručením omezeným Vznik společnosti s ručením omezeným lze rozdělit do dvou etap. V první etapě dochází k založení společnosti, ve druhé etapě k jejímu vzniku zápisem do obchodního rejstříku. Společnost s ručením omezeným mohou zakládat jak fyzické, tak právnické osoby. Zákon v tomto směru nestanoví, na rozdíl od akciové společnosti, žádné omezení. Společnost se zakládá buď společenskou smlouvou (při dvou a více zakladatelích) nebo, zakládá-li ji jediný zakladatel, zakladatelskou listinou. Společenská smlouva Společenská smlouva musí být uzavřena písemnou formou a musí ji podepsat všichni společníci. Podpisy těchto společníků musí být úředně ověřeny. Fyzické osoby (dále jen FO) podepisují smlouvu osobně nebo ji podepisují jejich zmocněnci. U právnických osob (dále jen PO) je to tak, že smlouvu podepisuje statutární orgán společnosti, popřípadě člen statutárního orgánu společnosti nebo zmocněnec. Zmocněnec může být FO nebo PO na základě plné moci. Tato plná moc pro podpis společenské smlouvy musí být písemná a podpis musí být úředně ověřen. Rozsah zmocnění musí být v plné moci jasně vymezen. Plná moc se dále připojuje ke společenské smlouvě. Společenská smlouva může také určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé náležitosti společenské smlouvy. Vydání stanov je účelné zejména u společností s široce založeným předmětem podnikání a se složitou vnitřní organizační strukturou. Tam kde je třeba nutný souhlas společníků, umožňují stanovy pružnější postup při změnách méně podstatných podmínek postupů a vztahů ve společnosti. Zakladatelská listina

8

Zakladatelskou listinu sepisuje notář na žádost jediného zakladatele společnosti s ručením omezeným, a to formou notářského zápisu. Zakladatelská listina musí obsahovat alespoň podstatné části předepsané pro společenskou smlouvu, může obsahovat I další části, podle vůle zakladatele. Stejně jako společenská smlouva, může i zakladatelská listina určit vydání stanov. Před vznikem společnosti je povinnost splatit část vkladu společníků ještě před podáním návrhu na zápis polečnosti do obchodního rejstříku. Pověřený zakladatel správou vkladů zpravidla zřídí zvláštní účet u banky – tzv. Účet základního kapitálu. Na tento účet složí všichni zakladatele společnosti svůj vklad dle společenské smlouvy. Jsou-li všechny vklady připsány na účet, banka vydá potvrzení o složení základního kapitálu s podrobným výpisem vkladů za každého společníka.Tento výpis je podkladem pro zápis splaceného vkladu do obchodního rejstříku.

Prohlášení

pověřeného

zakladatele o splacení vkladu má značný významve vztahu k ručení společníků společnosti s ručením omezeným. Společník v této společnosti totiž ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Jesliže správce vkladu uvedde v prohlášení o splacení vkladu společníka nižší částku, než odpovídá skutečnosti (splacenému vkladu) zvyšuje se tím rozsah ručení společníka. Za škodu z takového prohlášení pak správce vkladu odpovídá společníkovi podle ustanovení § 373 a násl. obchodního zákoníku. Pokud by naopak správce vkladu uvedl v prohlášení vyšší částku, než kterou společník splatil na svůj vklad, ručí sám správce podle § 60 odst. 3 obchodního zákoníku věřitelům společnosti za závazky společnosti bez omezení. Uvedené ustanovení tedy plní jednak funkci sankce za porušení povinnosti správce vkladu uvedl v omyl o rozsahu ručení společníků, možnost uspokojit své pohledávky v rozsahu, ve kterém je neuspokojí společnost ani společníci.2

Název společnosti, správněji firma společnosti, s ručením omezeným musí zásadně obsahovat označení "společnost s ručením omezeným", které je možné nahradit zkratkou "spol. s r.o." nebo "s.r.o." Obchodní firma společnosti nesmí být zaměnitelná s

2

JUDr. Ivana Štenglová – Společnost s ručením omezeným, str. 36 – 40.

9

firmou jiného podnikatele, nesmí působit klamavě a útočit na již zavedené zboží, ochranou známku, patent atd. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující jinou právní formu nebo jiné sídlo společnosti. S takovými názvy se můžeme v praxi setkat jenom díky odlišné právní úpravě, která v minulosti platila.3

2.2. Základní kapitál společnosti

Základní kapitál je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do obchodního jmění společnosti. Znakem společnosti s ručením omezeným je povinné vytváření základního kapitálu, což představuje jistou formu ochrany vůči třetím osobám, jelikož společníci ručí jen do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků, když společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, tzn. zákonem garantovanou minimální výší základního kapitálu a dalších zákonných opatření za účelem jeho zachování.

Výše základního kapitálu musí být minimálně 200.000,- Kč. Vklad každého společníka musí činit nejméně 20.000,- Kč. Každý společník může mít na rozdíl od akciové společnosti pouze jeden vklad a tento vklad není započitatelný oproti jakémukoliv nároku vůči společnosti, tzn. není přípustná kapitalizace pohledávek s výjimkou ustanovení § 106 obchodního zákoníku. Výše vkladu může být u jednotlivých společníků rozdílná, ale musí být dělitelná na celé tisíce. U nepeněžitých vkladů musí být ve společenské smlouvě uveden jejich předmět a částka, kterou se započítávají na vklad společníka s tím, že tato částka je určena dle posudku zpracovaného znalcem, který je za tím účelem jmenovaný soudem. Nepeněžitý vklad musí představovat majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná, a který může společnost využít ve vztahu k jejímu předmětu podnikání.

3

http://www.czechreadymade.cz/clanky/12-spolecnost-s-rucenim-omezenym-shrnuti.html 10

2.3 Ručení

Rovněž významným a odlišujícím znakem společnosti je ručení. Společníci ručí společně a nerozdílně (tzv. ručitelská solidarita) za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku (konstitutivní účinek) a splacením všech vkladů jejich ručení zaniká. Je zde stanovena určitá posloupnost ručení a regresních nároků. V případě, že neplní společnost, je možno uhrazení závazku požadovat po kterémkoliv ze společníků (subsidiarita ručení), a toto plnění se započítává na splacení jeho vkladu, když není-li možné započíst plnění na splacení vkladu, má tento společník regresní právo vůči společnosti. Dalším stupněm je náhrada od společníka, jehož vklad nebyl splacen, jinak pak od každého společníka v rozsahu jeho účasti na základním kapitálu společnosti.

Dalším jistícím prvkem je ručení jednatelů v případě, že neuhradí škodu, která vznikla při výkonu jejich působnosti, a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Z výkonu své funkce nesou jednatelé objektivní odpovědnost, protože se zde předpokládá jejich profesionalita – svou funkci mají vykonávat s péčí řádného hospodáře, mohou se ovšem exkulpovat, pokud však unesou důkazní břemeno. Předpokladem jejich odpovědnosti je vznik škody při výkonu jejich působnosti a porušení právní povinnosti; jak již bylo uvedeno, zavinění se nevyžaduje. Totéž platí pro členy dozorčí rady. 4

2.4. Orgány společnosti

Společnost s ručením omezeným má tuto soustavu orgánů: 1) valná hromada 2) jednatele (jeden či více) 4

Daniel Ševčík – Společnost s ručením omezeným, str. 42

11

3) dozorčí rada (zřizuje se pouze, pokud se společníci dohodnou) Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, řeší základní otázky existence a činnosti společnosti a jsou v ní zastoupeni všichni společníci. Do její působnosti patří zejména oprávnění uvedená v ustanovení § 125 obchodního zákoníku, např. rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu, vyloučení společníka, atd. Valná hromada si zároveň může vyhradit rozhodování věcí, které jinak náleží do působnosti jiných orgánů společnosti. Valná hromada je usnášeníschopná při přítomnosti společníků vlastnících alespoň polovinu všech hlasů s tím, že každý společník má jeden hlas na každých 1.000,- Kč svého vkladu, když pak valná hromada rozhoduje alespoň prostou většinou hlasů přítomných společníků za podmínky, že společenská smlouva neobsahuje v těchto bodech vlastní úpravu nebo není stanoveno zákonem odlišně. Pokud není stanoveno jinak, tak jednatelé svolávají valnou hromadu nejméně jednou za rok. Jednatel nebo jednatelé jsou statutárním orgánem společnosti a náleží jim obchodní vedení společnosti. Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, není-li stanoveno jinak. Ovšem omezení jednatelského oprávnění, které může stanovit pouze společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada, má účinky pouze uvnitř společnosti, nikoliv vůči třetím osobám. Jednatelé jsou jmenováni valnou hromadou z řad společníků nebo jiných fyzických osob, např. zaměstnanců. Jednatelé ze zákona podléhají zákazu konkurence, který může být společenskou smlouvou rozšířen i na společníky. Dozorčí rada je fakultativní orgán společnosti, který vykonává zejména kontrolní pravomoc. Zřizuje se pouze v případě, že tak stanoví společenská smlouva. Její kompetence jsou upraveny v § 138 obchodního zákoníku. Členy dozorčí rada volí valná hromada, a to alespoň tři a nemůže jím být jednatel společnosti. Vztahuje se na ně rovněž zákaz konkurence.

12

2.5. Zrušení a zánik společnosti

Společnost se ruší buďto s likvidací, anebo bez likvidace v případě, že její jmění přechází na právního nástupce. Důvody zrušení jsou uvedeny v § 68 odstavce 3 a v § 151 obchodního zákoníku. K zániku společnosti dochází jejím výmazem z obchodního rejstříku.

3. Obchodní podíl Obchodní podíl má svou stránku kvalitativní, kterou je charakterizováno právní postavení společníka a svou stránku kvantitativní, která určuje velikost obchodního podílu a tudíž i rozsah účasti společníka na společnosti.

Kvalitativní stránka obchodního podílu představuje práva a povinnosti společníka, pomocí nichž se konkretizuje jeho právní postavení uvnitř společnosti. Společník je prostřednictvím svých práv a povinností spojen s ostatními společníky do jednoho vnitřně provázaného systému, který zajišťuje fungování společnosti. Tato skutečnost nic neubírá na významu jednotlivým společnickým právům a povinnostem, vyjadřuje však, že nemohou být chápána jako absolutně samostatná, ale že tvoří jako celek určitou kvalitu, systémové uspořádání, z něhož nelze jednotlivé součásti (jednotlivá práva a povinnosti) libovolně vydělovat. Obchodní podíl je tak schopen být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů ve smyslu § 118 občanského zákoníku. S ohledem na vymezení věci v občanském právu jej musíme chápat jako tzv. jinou majetkovou hodnotu. Struktura práv a povinností bývá popisována různě, v podstatě vždy však nalezneme členění na práva majetková (podíl na zisku, právo na vypořádání) a práva na řízení a kontrolu společnosti. Povinnosti vyjádřené v obch. zák. jsou majetkové povahy (vkladová a příplatková povinnost), společenská smlouva však může stanovit i povinnosti jiného charakteru. Společným znakem všech práv a povinností je potom skutečnost, že vyjadřují účastnický vztah společníka ke společnosti, jejich nositelem proto nemůže být nikdo jiný než společník. Výrazem jednoty

13

společnických práv a povinností je již zmíněná skutečnost, že všechna mohou být jen jako celek předmětem právního vztahu (např. převodu). Je proto nutno odlišovat tato práva a povinnosti od samostatných práv a povinností tvořících obsah závazkových vztahů vzniklých mezi společníkem a společností z jiných právních skutečností než je společenská smlouva (např. kupní smlouva mezi společníkem a společností).

Kvantitativní stránka obchodního podílu je vyjádřena jednak slovně jako účast společníka na společnosti odpovídající právům a povinnostem společníka (jde o míru účasti), jednak číselně jako poměrná hodnota, poměr vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Společenská smlouva může obsahovat i jiné řešení, avšak pokud si je společníci zvolí, budou patrně muset dospět rovněž k určitému exaktnímu číselnému vyjádření. Bude však zřejmě vycházet z jiného výpočtu (např. při různých vkladech bude stanoveno, že obchodní podíl všech společníků je stejný). Kvantitativní stránka obchodního podílu určuje rozsah společnických práv a povinností, míru schopnosti společníka ovlivnit chod společnosti a podílet se na jejích hospodářských výsledcích.

Společník může mít pouze jeden obchodní podíl, pokud společník za trvání společnosti převezme další vkladovou povinnost např. při zvyšování základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, zvyšuje se odpovídajícím způsobem jeho vklad, popř. i obchodní podíl. Obchodní podíl je možno převádět a může přejít na dědice nebo právního nástupce právnické osoby, může být též rozdělen.

3.1. Pojem obchodní podíl

Obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Výše těchto práv a povinností se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společnenská smlouva jinak.5

5

Obchodní zákoník § 114, odstavec 1 14

Každý společník může vlastnit pouze jeden obchodní podíl, v čemž se projevuje zásada jednotnosti obchodního podílu. Pokud by společník získal další podíl nebo účast na něm, tak dochází ke spojení obou v jeden podíl – tzv. akrescence.6 Jeden obchodní podíl může náležet více osobám. Svá práva z tohoto obchodního podílu mohou tyto osoby vykonávat jen společným zástupcem a k splácení vkladu jsou zavázány společně a nerozdílně. Na vztahy mezi osobami, jimž náleží obchodní podíl, se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.7

3.2. Nabytí obchodního podílu

Smlouva o převodu obchodního podílu jakožto samostatný smluvní typ je upravena v § 115 obchodního zákonu. Na jejím základě se převádí obchodní podíl (případně jeho část) na společnosti s ručením omezeným ze současného společníka (tzv. převodce) na jinou osobu (tzv. nabyvatele). Nabyvatelem může být jak jiný ze společníků téže společnosti, tak i třetí osoba. Společenská smlouva může převod obchodního podílu zcela vyloučit, případně jej může podmínit souhlasem valné hromady. Smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou formu a podpisy obou smluvních stran musí být úředně ověřeny. Není-li nabyvatel již společníkem, je třeba, aby smlouva obsahovala jeho prohlášení o tom, že přistupuje ke společenské smlouvě společnosti (případně stanovám, pokud byly vydány). Dle judikaturní praxe je dále nezbytné, aby smlouva o převodu obchodního podílu obsahovala určení, zda jde o převod úplatný či bezplatný. Je zřejmé, že k dosažení účelu sledovaného dotazem nepostačuje „pouhé“ odložení účinnosti celé smlouvy o převodu obchodního podílu ve vazbě na zaplacení ceny obchodního podílu. Důvodem je okolnost, že v takovém případě by nabyvateli nevznikla ani povinnost zaplatit převodní cenu, tj. nemohla by být naplněna podmínka, jejímž splněním je samotný převod obchodního podílu podmíněn. 6 7

Obchodní zákoník § 114, odstavec 2 Obchodní zákoník § 114, odstavec 3 15

Navíc, plnění z neúčinné smlouvy (tj. zaplacení převodní ceny) se považuje za tzv. plnění bez právního důvodu a nikoli za plnění ze smlouvy. To znamená, že převodci, který by kupní cenu obdržel, by vznikla povinnost ji nabyvateli vrátit jako tzv. bezdůvodné obohacení. Judikatura nicméně v tomto směru dospěla k závěru, že je možné „odložit účinnost smlouvy“ pouze ve vztahu k nabytí obchodního podílu. Tento závěr obsahuje např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. února 2006, které je volně dostupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud vyšel z analogie s tzv. Výhradou vlastnictví, což je smluvní ujednání podmiňující nabytí vlastnického práva kupujícím k zakoupené věci zpravidla až úplným zaplacením kupní ceny. Jinými slovy výhradou vlastnictví se v praxi rozumí různorodá smluvní ujednání typu „prodávající zůstává až do úplného zaplacení kupní ceny vlastníkem prodávané věci“ apod. Blíže o výhradě vlastnictví viz § 445 obchodního zákoníku. Na základě podobných znaků a účelu smlouvy kupní se smluvou o převodu obchodního podílu tedy Nejvyšší soud dovodil, že ustanovení § 445 obchodního zákoníku o výhradě vlastnictví lze analogicky použít i pro účely převodu obchodního podílu. Závěr je proto následující – ve smlouvě o úplatném převodu obchodního podílu se smluvní strany mohou dohodnout na tom, že se nabyvatel stává majitelem obchodního podílu až potom, co v plném rozsahu uhradí převodní cenu.8 Společnost nemůže nabývat vlastních obchodních podílů smlouvou o převodu obchodního podílu. Smlouva uzavřená v rozporu s tímto zákazem je neplatná. Jestliže společnost nabude vlastních obchodních podílů, je povinna postupovat podle § 113 odst. 5 a 6. Nabude-li společnost v souladu se zákonem vlastní obchodní podíl, nezanikají práva a povinnosti, jež jsou součástí obchodního podílu, splynutím, avšak společnost není oprávněna vykonávat práva společníka. Ovládaná osoba nesmí smluvně nabývat obchodní podíl osoby ji ovládající. Na nabývání a zastavování obchodních podílů na ovládající osobě ovládanou osobou a na poskytování záloh, půjček a úvěrů pro účely nabytí obchodních podílů na ovládající osobě ovládanou osobou a na zajišťování závazků týkajících se nabývání obchodních podílů na ovládající osobě. 8

http://www.epravo.cz/top/clanky/smlouva-o-prevodu-obchodniho-podilu-49904.html 16

V rámci studování obchodního podílu ve společnosti s ručením omezených v souvislosti s nabytím obchodního podílu jsem narazil na zajímavý dotaz: „Lze

obchodní

podíl

ve

společnosti

s

ručením

omezeným

nabýt

od

nevlastníka?“Ohledně otázek spojených s převodem obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným již bylo v odborném tisku napsáno mnoho. Rovněž i Nejvyšší soud České republiky se ve své rozhodovací praxi mnohokrát zabýval záležitostmi souvisejícími s převodem obchodního podílu, ať už se jednalo o problematiku dostatečně určitého způsobu stanovení kupní ceny ve smlouvě o převodu obchodního podílu, stanovení podmínek pro nabytí účinnosti převodní smlouvy, či nutnosti úředního ověření podpisů při právních úkonech souvisejících s převodní smlouvou (resp. odstoupením od ní). Z poslední doby stojí také za připomenutí diskuze, jež se v odborném tisku rozpoutala po vydání rozhodnutí Nejvyššího soudu věnujícího se otázce možnosti vydržení obchodního podílu. Je pravdou, že právní úprava převodu obchodního podílu obsažená v § 115 obchodního zákoníku je poměrně obecná a stručná a za dobu účinnosti obchodního zákoníku se téměř nezměnila. Jednou z mnoha otázek souvisejících s převodem obchodního podílu, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď, je i otázka možnosti nabytí obchodního podílu od nevlastníka. Obecně lze říci, že v obchodních vztazích je možnost nabytí vlastnického práva od nevlastníka připuštěna při nabytí vlastnického práva k movité věci (zboží) v rámci právní úpravy kupní smlouvy. V souladu s § 446 obchodního zákoníku tak kupující nabývá vlastnické právo i v případě, kdy prodávající není vlastníkem prodávaného zboží, ledaže kupující věděl nebo měl vědět v době, kdy měl vlastnické právo nabýt, že prodávající není jeho vlastníkem. Navíc i zákon o cenných papírech v § 20 umožňuje, aby se ten, na něhož je cenný papír (např. akcie) převáděn, stal vlastníkem tohoto cenného papíru i v případě, že převodce neměl právo (zejména právo vlastnické) listinný cenný papír převést, ledaže nabyvatel věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. Ačkoli tato výslovná úprava v případě převodu obchodního podílu chybí, bylo by možno na základě výše uvedeného dovodit, a to za použití analogie právě např. s právní úpravou převodu akcií obsaženou v § 20 zákona o cenných papírech, že i obchodní podíl lze při dodržení zásady dobré víry nabýt od nevlastníka. Zvláště pak za situace, kdy Nejvyšší soud použil analogii s

17

právní úpravou akcií při řešení otázky, zda lze obchodní podíl, podobně jako akcie, vydržet. Ovšem na rozdíl od otázky vydržení obchodního podílu, který dle názoru Nejvyššího soudu možný je, v tomto případě Nejvyšší soud při řešení otázky možnosti nabytí obchodního podílu od nevlastníka zaujal negativní postoj a tuto možnost odmítl. Ve svém rozhodnutí ze dne 23. září 2008 Nejvyšší soud konstatoval, že právní úprava nabytí od nevlastníka, jak je zakotvena v § 446 obchodního zákoníku a v § 20 zákona o cenných papírech, představuje výjimku z obecné právní zásady, podle které nikdo nemůže převést na druhého více práv, než má sám, a z povahy této výjimky plyne, že ji lze aplikovat pouze v případech, pro které byla výjimka konstruována, a nelze ji rozhodně vykládat rozšiřujícím způsobem. Extensivní výklad výše uvedených ustanovení, respektive jejich analogická aplikace na situace, pro které tato ustanovení nebyla určena, by byly v rozporu s jejich povahou a účelem. Z tohoto důvodu je tedy nelze, a to ani analogicky, aplikovat na nabytí obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. K výše uvedenému Nejvyšší soud doplnil, že ani skutečnost, že nabyvatel obchodního podílu uzavírá smlouvu o jeho převodu s osobou zapsanou v obchodním rejstříku jako společník společnosti s ručením omezeným a jedná tak v důvěře ve správnost zápisu v obchodním rejstříku, nemůže sama o sobě vést k nabytí obchodního podílu za situace, kdy osoba zapsaná jako společník v obchodním rejstříku jím ve skutečnosti není. Tato skutečnost, tedy dobrá víra nabyvatele ve správnost zápisu v obchodním rejstříku při uzavírání smlouvy o převodu obchodního podílu, může mít právní význam pouze při případném vydržení obchodního podílu, které Nejvyšší soud již ve svých předchozích rozhodnutích připustil. Těm, kteří do budoucna uvažují o nabytí obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, lze tedy doporučit, aby se při uzavírání smlouvy o převodu obchodního podílu nespoléhali pouze na aktuální zápis společnosti a jejich společníků v obchodním rejstříku, ale aby před zamýšlenou transakcí provedli důkladnou právní

18

prověrku nejen společnosti jako takové, ale zejména předchozích nabývacích titulů, na jejichž základě převodce obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným získal.9

3.3. Povinnosti a práva společníků

Dle obchodního zákoníku platí, že: 1. Společník je povinen splatit vklad za podmínek a ve lhůtě určené ve společenské smlouvě, nejpozději však do pěti let od vzniku společnosti nebo od převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu. Této povinnosti nemůže být společník zproštěn, ledaže jde o snížení základního kapitálu prominutím dluhu. Jednatelé oznámí rejstříkovému soudu bez zbytečného odkladu splacení celého vkladu každého společníka 2. Společník, který ve lhůtě podle odstavce 1 nesplatil předepsanou hodnotu peněžitého vkladu, je povinen platit úrok z prodlení ve výši 20 % z nesplacené částky, nestanoví-li společenská smlouva jinak. 3. Je-li společník s placením vkladu v prodlení, může ho společnost pod pohrůžkou vyloučení vyzvat, aby svoji povinnost splnil ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce. 4. Společník, který nesplní svou povinnost ani v dodatečné lhůtě, může být valnou hromadou ze společnosti vyloučen. 5. Obchodní podíl (§ 114) vyloučeného společníka přechází na společnost, která jej může převést na jiného společníka nebo třetí osobu. O převodu rozhoduje valná hromada.

9

http://www.epravo.cz/top/clanky/lze-obchodni-podil-ve-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-nabyt-odnevlastnika-57371.html 19

6. Nedojde-li k převodu obchodního podílu podle odstavce 5, rozhodne valná hromada do šesti měsíců ode dne, kdy k vyloučení společníka došlo, buď o snížení základního kapitálu o vklad vyloučeného společníka, nebo o tom, že ostatní společníci převezmou jeho obchodní podíl v poměru svých obchodních podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. Rozhodnutím valné hromady o rozdělení obchodního podílu mezi společníky přechází na společníky rozdělený obchodní podíl za podmínek stanovených valnou hromadou. 10

4.

Převod obchodního podílu

Pokud obchodní podíl mění svého majitele, přičemž k tomu nedochází na základě převodní smlouvy, ale důvodem je jiná právní skutečnost, hovoříme o přechodu obchodního podílu. Obchodní zákoník upravuje následující možnosti přechodu obchodního podílu:

1. zaniká právnická osoba, která byla společníkem - obchodní podíl přechází na jejího právního nástupce, pokud to společenská smlouva nevylučuje, 2. zemřela fyzická osoba, která byla společníkem - obchodní podíl přechází na její dědice, společenská smlouva může dědění obchodního podílu vyloučit.

Pokud obchodní podíl nepřechází na právního nástupce či dědice, nabývá jej společnost a musí s ním naložit způsobem totožným jako s obchodním podílem, který se uvolnil vyloučením společníka pro nesplacení vkladu (viz Práva a povinnosti společníka společnosti s ručením omezeným).

Společnost s ručením omezeným jako kapitálová obchodní společnost není svou existencí vázána na osobní přítomnost konkrétních osob společníků, společník však nemůže ze společnosti vystoupit svým jednostranným projevem vůle. Jako nejčastější 10

Obchodní zákoník - § 113 20

způsob zániku jeho účastnického vztahu na společnosti je proto upraven převod obchodního podílu.

Obchodní zákoník rozlišuje dvě možnosti převodu:

1. Převod na jiného z dosavadních společníků společnosti. Tento převod je bez dalšího přípustný, vyžaduje však souhlasu valné hromady. Úprava je dispozitivní, připouští proto řadu řešení od zákonné úpravy odchylných: - určení, že souhlas neuděluje valná hromada, ale společníci sami nebo jiný orgán společnosti s ručením omezeným (jednatelé, dozorčí rada), - vyloučení nutnosti souhlasu valné hromady, jiného orgánu společnosti či společníků samotných, - vyloučení možnosti převodu na jiného společníka vůbec.

2. Převod na třetí osobu mimo společnost. Zde není převod obecně přípustný, ale je nutno, aby jeho přípustnost upravila výslovně společenská smlouva. Pokud proto společenská smlouva takový převod výslovně vyloučí nebo o možnosti převodu na jinou osobu mlčí, není takový převod možný. Společenská smlouva může podmínit převod obchodního podílu na jinou osobu souhlasem valné hromady.11

Neplatnost smlouvy o převodu obchodního podílu, je situace, která může nastat velmi jednoduše a mnohdy nevědomky. Od 1. července 2005, tj. po novele provedené zákonem č. 216/2005 Sb., došlo k upuštění od věcného přezkumu rejstříkových návrhů. Nastala tak změna koncepce rejstříkového řízení, kdy návrhy jsou přezkoumávány pouze formálně (tj. formální požadavky návrhu) a okrajově jen předpoklady hmotněprávní (pouze tehdy není-li podkladem zapisovaných skutečností notářský zápis). Tímto však nebylo dostatečně určitě vymezeno, do jaké hloubky a míry mohou rejstříkové soudy přezkoumávat podklady návrhů na zápis změn údajů v OR.

11

http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=152&typ=r&levelid=OB_247A.HTM 21

Opakované posuzování platnosti listiny v rejstříkovém řízení nelze. V případě, že rejstříkový soud již jednou posuzoval platnost listiny (např. v rámci jiného rejstříkového řízení), nemůže opětovně tuto platnost zkoumat v řízení ve věcech obchodního rejstříku. Je tomu tak dáno právě s ohledem na registrační princip, kterým je celé rejstříkové řízení ovládáno, který nedává rejstříkovým soudům možnost přezkoumávat do hloubky jednotlivé problémy podkladových listin a souvisejících vztahů. Jak tuto sitauci řešit?

Pokus o vymezení rozhraní čáry mezi rozsahem

přezkumu v rejstříkovém řízení a rozsahem přezkumu v řízení dle § 200e občanského soudního řádu definoval Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí dne 24.6.2008. Citované rozhodnutí, které je možné k nahlédnutí zde, stanovilo, že "Procesní úprava řízení ve věcech obchodního rejstříku účinná od 1. července 2005 (ovládaná registračním principem), rejstříkovému soudu nedává prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je běžné v občanskoprávním (ať už sporném či nesporném) řízení. Naproti tomu v řízení podle ustanovení § 200, které je jako tzv. řízení nesporné ovládáno zásadou vyšetřovací, má soud dostatek prostředků ke zjištění skutkového stavu." Lze tak shrnout, že spornou neplatnost podkladů pro zápis do obchodního rejstříku, je vhodné řešit klasickou žalobou na určení ve smyslu § 80 (spor vně společnosti), případně § 200 (spor uvnitř společnosti) občanského soudního řádu. V případě, že však již probíhá zápis změny podle neplatných podkladů, doporučujeme do řízení vstoupit a neplatnost namítnout. Je totiž možné, že i z podkladů, které soud bude mít k dispozici, může rozhodnout o neplatnosti podkladů pro zápis v předběžné otázce.12

4.1. Obsah a forma převodní smlouvy

Smlouva o převodu obchodního podílu musí být písemná s úředně ověřenými podpisy smluvních stran. Pokud se obchodní podíl převádí na třetí osobu, musí smlouva obsahovat i její prohlášení, že přistupuje ke společenské smlouvě. I když to ze zákona

12

http://www.czechreadymade.cz/clanky/33-neplatnost-smlouvy-o-prevodu-obchodniho-podilu.html 22

přímo nevyplývá, je nutno, aby převodní smlouva obsahovala určení, zda jde o převod úplatný či bezúplatný. Při převodu, který je upraven jako úplatný, je nutno určit cenu, popř. způsob výpočtu ceny za obchodní podíl. Bez určení těchto náležitostí je smlouva považována za neplatnou pro neurčitost. Cena, za niž se obchodní podíl převádí, není zákonem nijak předepsána a její výše je plně závislá na projevu vůle obou smluvních stran (vypořádací podíl zde nepřipadá v úvahu). Touto cenou jsou též plně vypořádány nároky společníka-převodce vyplývající z jeho účasti na společnosti.

Převod obchodního podílu působí různé účinky postupně. Uzavření převodní smlouvy váže obě smluvní strany. Účinky převodu vůči společnosti (tj. změna osoby společníka v dané společnosti) nastávají teprve dnem, kdy je smlouva doručena společnosti. Doručení je nutno zajistit tak, aby bylo vůči společnosti prokazatelné a nesporné. Změna zápisu v obchodním rejstříku (tj. výmaz dosavadního společníkapřevodce a zápis nového společníka-nabyvatele) pouze konstatuje, že k této skutečnosti došlo, změna rejstříkového zápisu tudíž nemá pro skutečnost změny v osobách společníků konstitutivní význam.13

4.2. Souhlas

valné

hromady

s převodem

obchodního podílu

Obchodní podíl lze obecně převést jak na jiného společníka, tak na třetí osobu. Zákon tuto problematiku upravuje pouze rámcově s tím, že poskytuje další možnosti k tomu, aby byl převod obchodního podílu upraven ve společenské smlouvě odlišně nebo detailněji, než je uvedeno v zákoně. Prvním krokem by tedy měla být kontrola společenské smlouvy kvůli možným zpřísňujícím nebo odlišným pravidlům pro převod obchodního podílu. Pokud převod obchodního podílu na společníka společenská smlouva žádným způsobem neupravuje, 13

http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=152&typ=r&levelid=OB_247A.HTM 23

uplatní se ustanovení obchodního zákoníku uvádějící, že převod obchodního podílu možný je, ale pouze se souhlasem valné hromady. Společenská smlouva může převod podílu na jiného společníka zcela omezit nebo stanovit bližší podmínky, za kterých převod lze nebo nelze realizovat – např. omezit převod v případě, kdy by společník nabytím podílu získal ve společnosti majoritní podíl apod. V případě převodu obchodního podílu na osobu mimo společnost je třeba zjistit, zda-li tuto variantu společenská smlouva vůbec připouští. Pokud ne, obchodní podíl převést nelze, neboť obchodní zákoník ve svém § 115 odst. 2 výslovně stanovuje povinnost mít možnost převodu obchodního podílu na třetí osobu zakotvenu ve společenské smlouvě. Toto však logicky neplatí, má-li společnost jen jediného společníka – v tomto případě lze obchodní podíl převést volně na třetí osobu vždy. Společenská smlouva může pro převod stanovit nejrůznější kritéria podobně jako za situace, kdy je obchodní podíl převáděn na jiného společníka – podmínit převod souhlasem valné hromady, dalších orgánů společnosti nebo ostatních společníků; stanovit přesná kritéria, která musí nabyvatel splňovat; vyloučit osoby, na které obchodní podíl převést nelze apod. Nabyvatel obchodního podílu by si měl být vědom toho, že pokud původní společník zcela nesplatil svůj vklad, přechází jeho uhrazovací povinnost na jeho osobu – mezi převodcem a nabyvatelem vzniká ručitelský vztah. Samotná realizace převodu obchodního podílu se uskutečňuje smlouvou o převodu obchodního podílu, která musí mít písemnou formu a nabyvatel obchodního podílu, který není společníkem, v ní (nebo na samostatné listině) prohlásí, že přistupuje ke společenské smlouvě, případně stanovám, společnosti. Toto jsou jediné požadavky, které pro tento smluvní typ stručně stanoví ve svém § 115 odst. 3 obchodní zákoník. Výše úplaty zákonem regulována není a je zcela věcí dohody mezi účastníky převodu; možný je také převod bezplatný. V této souvislosti z důvodu určitosti právního úkonu judikatura stanovila, že podstatnou náležitostí smlouvy o převodu obchodního podílu musí být také údaj o tom, zda dochází k úplatnému nebo bezplatnému převodu a v případě, že je převod úplatný, musí být stanovena jeho výše. Nedodržení této náležitosti zakládá neplatnost smlouvy. Co se týče samotného souhlasu valné hromady s převodem obchodního podílu, je-li vyžadován, je v rámci právní jistoty vhodné, aby byl vysloven ještě před tím, než dojde k uzavření smlouvy o převodu; možné však je i poskytnutí souhlasu dodatečně po samotném uzavření smlouvy. Smlouva o převodu obchodního podílu nabývá účinnosti dnem, kdy je doručena společnosti. Spíše k úvaze je otázka, proč účinnost převodu nenastává okamžikem zápisu změny do seznamu společníků, který je upraven v § 118 24

obchodního zákoníku. Z praktického pohledu se často řeší otázka, zda a jakým způsobem má být uvedena cena za převáděný obchodní podíl, protože smlouva o převodu obchodního podílu se po uložení do sbírky listin stává veřejně dostupnou, a to dokonce i přes Internet. Vzhledem k tomu, že jednotlivé rejstříkové soudy mají k této problematice diferencovaný přístup, je vhodné se v případě zájmu dotázat na příslušný rejstříkový soud s otázkou důvěrnosti informace o výši ceny za převod obchodního podílu. Na základě takové informace lze poté buď určit cenu v příloze, která je součástí neveřejného spisu obchodního rejstříku a zároveň není založena do sbírky listin (což může obdobně platit např. na odkaz na cenu uvedenou v jiné smlouvě), nebo je údaj o ceně ve sbírce listin odstraněn. V praxi se často zapomíná na souhlas druhého manžela při převodu obchodního podílu, který spadá do společného jmění manželů. Vzhledem k tomu, že na počátku devadesátých let se málokterý z manželů zabýval otázku společného jmění v souvislosti s podnikáním, resp. často zapomněl vypořádat své obchodní záležitosti v rámci rozvodového řízení, není vyloučeno, že převod jeho podílu bude značně komplikován souběžným řešením opominutých manželských záležitostí. Co se týče obchodních záležitostí, standardem bývá vytvoření seznamu prohlášení a záruk, které se vztahují k převáděnému obchodnímu podílu. Standardem bývá, že kupující požaduje prohlášení o tom, že obchodní podíl není zatížen právními vadami, zástavním právem apod. Prohlášení vztahující se ke společnosti jsou obvykle daňového charakteru potvrzující, že společnost vždy a řádně platila daně a ostatní správní poplatky, pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, nebo se vztahují k majetku společnosti, kdy se zaručuje existence a stav nemovitého a movitého majetku, platnost důležitých obchodních smluv a neexistence sporů s podstatným dopadem na společnost. Sofistikovaný prodávající si může nechat provést finanční a právní prověrku společnosti ještě před převodem obchodního podílu, aby věděl, která prohlášení může kupujícímu vydat, nebo ke kterým je třeba případně připojit vysvětlující dodatky. Provedení prověrky může stejně tak požadovat kupující, avšak prodávající by ji měl mít pevně pod svojí kontrolou, aby nemohlo případně dojít k úniku citlivých informací nebo k prozrazení obchodního tajemství.14 1. Se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jiného společníka, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

14

http://www.epravo.cz/top/clanky/prevod-obchodniho-podilu-v-sro-50176.html 25

2. Připouští-li to společenská smlouva, může společník převést svůj obchodní podíl na jinou osobu. Společenská smlouva může podmínit převod obchodního podílu na jinou osobu i souhlasem valné hromady. Má-li společnost jediného společníka, je obchodní podíl vždy převoditelný na třetí osoby. 3. Smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou formu a nabyvatel, který není společníkem, v ní musí prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě, popřípadě stanovám. Podpisy musí být úředně ověřeny. Převodce ručí za závazky, které přešly převodem obchodního podílu. 4. Účinky převodu obchodního podílu podle odstavců 1 a 2 nastávají vůči společnosti dnem doručení účinné smlouvy o převodu. 15

4.3. Právní režim převodu

Právní režim převodu se rozlišuje podle toho, zda nabyvatelem je jiný společník společnosti nebo někdo jiný.

Převod mezi společníky je ze zákona přípustný jen tehdy, udělí-li valná hromada k tomuto převodu souhlas. Přichází v úvahu i změna společenskou smlouvou, kdy není potřebný souhlas valné hromady, v tomto případě by pak byl obchodní podíl volně převoditelný. Ve společenské smlouvě ovšem nelze zakázat převod mezi společníky, protože by byl v rozporu se zákonem, a tudíž by v této části byla společenská smlouva neplatná.

U převodů mezi společníkem a extraneem zákon stanoví opačný předpoklad, a to že převod je přípustný jen v případě, že to výslovně stanoví společenská smlouva. Pokud ta to zamlčí, přípustný není. Společenská smlouva může, ale nemusí, podmínit 15

Obchodní zákoník § 115

26

převod podílu i souhlasem valné hromady. Pokud se však jedná o jednočlennou společnost, je ze zákona obchodní podíl převoditelný vždy.

4.4. Ručení převodce

Převodce ručí za závazky, které přešly převodem obchodního podílu na nabyvatele. Ručení není časově omezeno. Zaniká splněním všech přecházejících závazků.

4.5. Povinnost k převodu obchodního podílu

Převody obchodního podílu dělíme na dobrovolné a nucené. K nuceným pak patří případ, kdy se společník zavázal k jeho převodu na základě smlouvy o smlouvě budoucí a případ, kdy na společnost přejde uvolněný obchodní podíl. Společnost v souladu s ustanovením § 120 obchodního zákoníku nemůže smluvně nabývat vlastních obchodních podílů. Nabude-li vlastní obchodní podíl je ze zákona povinna postupovat dle ustanovení § 113 odstavec 5 a 6. Nejprve jej tedy může převést na jiného společníka nebo třetí osobu (rovněž použije smlouvu o převodu obchodního podílu dle § 115, kterou za společnost podepisuje jednatel a o převodu rozhoduje valná hromada). Pokud se takto uvolněného podílu nezbaví, je povinna do šesti měsíců ode dne vyloučení společníka snížit základní kapitál nebo převést tento podíl na ostatní společníky v poměru jejich podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu. Soud může jinak i bez návrhu předmětnou společnost zrušit a nařídit její likvidaci. Do doby, než dojde ke zcizení obchodního podílu, nemůže společnost vykonávat práva a povinnosti ve vztahu k tomuto uvolněnému podílu.

27

Bylo judikováno, že marným uplynutím zákonné šestiměsíční lhůty nezaniká ani povinnost společnosti k pozbytí uvolněného podílu, ani možnost tak reálně učinit. Pokud dojde k převodu uvolněného podílu za situace, kdy již bylo zahájeno řízení o zrušení a likvidaci společnosti, pak za podmínky, že toto rozhodnutí dosud nenabylo právní moci, lze převod podílu uskutečnit. Tímto dnem přestává být podíl uvolněným obchodním podílem a zaniká též možnost soudu společnost podle § 113 odstavec 6 zrušit.

4.6. Dědění po fyzických osobách jako přechod obchodního podílu

Smrtí společníka společnosti s ručením omezeným se jeho obchodní podíl stává předmětem dědictví a tento obchodní podíl přechází na dědice (nevylučuje-li to společenská smlouva), a to již okamžikem smrti zůstavitele. Práva společníka vykonává tento dědic, je-li dědiců více, mají postavení majitelů společného obchodního podílu. Dědic nemůže odmítat nabytí obchodního podílu, který tvoří součást dědictví, musel by odmítnout celé dědictví. Pokud tak kvůli jiným majetkovým hodnotám obsaženým v dědictví neučinil, nemůže vzniku své účasti na společnosti zabránit. Protože nikdo nemůže být nucen, aby setrvával ve společnosti proti své vůli, obsahuje obchodní zákoník speciální úpravu zániku účasti takového dědice na společnosti. Dědic se může domáhat zrušení své účasti na společnosti rozhodnutím soudu, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby byl společníkem (při tomto rozhodování je nutno přihlédnout k osobním důvodům, které dědic pro svou neúčast na společnosti uvádí). Návrh musí podat do tří měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jinak toto jeho právo zaniká. Dědic, který se domáhá soudního zrušení své účasti na společnosti, není povinen osobně se podílet na činnosti společnosti, i když to stanoví společenská smlouva. Pokud by dědic tříměsíční lhůtu zmeškal, má ještě k dispozici ostatní právní skutečnosti, s nimiž obchodní zákoník spojuje zánik účasti společníka na společnosti. Ztratil však již určité výsadní postavení dědice, který nechce

28

být společníkem společnosti a musí se účastnit na společnosti v celém rozsahu práv a povinností jako všichni ostatní společníci. Společnost se může nechtěným společníkům, kteří by se k účasti na společnosti dostali děděním bránit tak, že společenská smlouva vyloučí možnost dědění obchodního podílu. Dědicové mají potom právo na vypořádání se společností v podobě vypořádacího podílu, na který vzniká právo a který se stává předmětem dědění. Hodnota vypořádacího podílu se stanoví ke dni úmrtí společníka. Zvláštním případem, ale v praxi poměrně frekventovaným, je společnost s ručením omezeným o jednom společníkovi. Obchodní zákoník stanoví zvláštní pravidla pro dědění obchodního podílu v jednočlenné společnosti, kterými se snaží zabránit tomu, aby po smrti jediného společníka zůstala společnost bez společníků. V jednočlenné společnosti proto není možné vyloučit ustanovením zakladatelské listiny dědění obchodního podílu a účast dědice též není možné zrušit rozhodnutím soudu shora popsaným.16

4.7. Nástupnictví po právnických osobách jako přechod obchodního podílu

Zde musí být splněny tyto podmínky: 1. původní právnická osoba zaniká bez likvidace 2. nástupnická osoba dosavadní firmu převezme Má-li nástupnická právnická osoba jinou právní formu, musí být změněn dodatek v souladu s její právní formou. Převod firmy se provádí výhradně současně s podnikem, bez převodu podniku není převod přípustný. Platí zde stejné podmínky jako u přechodu firmy děděním, tedy: 3. výslovný souhlas právního předchůdce 16

http://www.podnikatel.cz/clanky/prodavate-spolecnost-ujasnete-si/ 29

4. povinnost nabyvatele uvádět dosavadní firmu s nástupnickým dodatkem Nabyvatel (podnikatel, fyzická nebo právnická osoba), který hodlá využít možnosti podnikat pod dosavadní firmou, si poté musí nechat zapsat obchodní firmu i s povinným nástupnickým dodatkem do obchodního rejstříku a až poté může pod touto firmou činit právní úkony. Existuje také možnost převést jen část podniku, avšak za podmínky, že dosavadní podnikatel bude zbývající (nepřevedenou) část podniku dále provozovat pod jinou obchodní firmou nebo že u zbývající části dojde k zániku podniku s likvidací. Pro smluvní převod firmy se používá smlouva o prodeji podniku.17 1. Zánikem právnické osoby, která je společníkem, přechází obchodní podíl na jejího právního nástupce. Společenská smlouva může přechod obchodního podílu na právního nástupce vyloučit. 2. Obchodní podíl se dědí. Společenská smlouva může dědění obchodního podílu vyloučit, nejde-li o společnost o jediném společníku. Ustanovení § 156 odst. 10 se použije přiměřeně. Dědic se může domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby byl společníkem, a to ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jinak toto právo zaniká. Dědic, který se domáhá zrušení své účasti ve společnosti soudem, není povinen osobně se podílet na činnosti společnosti, ani když společenská smlouva takovou povinnost stanoví. Účast dědice ve společnosti však nelze zrušit, jestliže je jediným společníkem. 3. Nepřechází-li obchodní podíl na dědice nebo právního nástupce, použije se obdobně ustanovení § 113 odstavec 5 a 6. 18 1. Rozdělení obchodního podílu je možné jen při jeho převodu nebo přechodu na dědice nebo právního nástupce společníka. K rozdělení podílu je třeba souhlasu valné hromady. 2. Rozdělení obchodního podílu může společenská smlouva vyloučit.

17 18

http://www.podnikatel.cz/clanky/prodavate-spolecnost-ujasnete-si/ Obchodní zákoník § 116

30

3. Jestliže má při rozdělení obchodního podílu vzniknout samostatný obchodní podíl, musí být zachována výše vkladu uvedená v § 109 odst. 1. 19

5.

Zastavení obchodního podílu

1. Obchodní podíl může být předmětem zástavního práva. Zástavní smlouva musí mít písemnou formu. Podpisy na zástavní smlouvě musí být úředně ověřeny. 2. Jestliže lze obchodní podíl převádět pouze se souhlasem valné hromady, vyžaduje se souhlas valné hromady i k zastavení obchodního podílu. Bez tohoto souhlasu zástavní právo nevznikne. Zastavený obchodní podíl nelze po dobu trvání zástavního práva opětovně zastavit. 3.

Zástavní právo k obchodnímu podílu vzniká zápisem zástavního práva k

obchodnímu podílu do obchodního rejstříku. Návrh na zápis zástavního práva k obchodnímu podílu do obchodního rejstříku a na jeho výmaz je oprávněn podat zástavní věřitel nebo zástavce. K návrhu se přikládá zástavní smlouva nebo listiny potvrzující zánik zástavního práva a doklad o souhlasu valné hromady, je-li potřebný, nestanoví-li tento zákon jinak. 4. Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k obchodnímu podílu řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn svým jménem obchodní podíl zástavce i bez souhlasu valné hromady na náklady dlužníka prodat v obchodní veřejné soutěži nebo, umožňuje-li to zvláštní právní předpis, ve veřejné dražbě. Zástavní věřitel vydá bez zbytečného odkladu dlužníku výtěžek prodeje převyšující jeho zajištěnou pohledávku po odečtení účelně vynaložených nákladů. 5. Převodem obchodního podílu podle odstavce 4 zástavní právo k němu zaniká.

19

Obchodní zákoník § 117

31

6. Po dobu trvání zástavního práva vykonává společník i nadále práva spojená s účastí ve společnosti. Plnění, na která vznikne nárok na základě účasti ve společnosti po splatnosti zajištěné pohledávky, náležejí do výše zajištěné pohledávky a jejího příslušenství zástavnímu věřiteli a započítávají se na zajištěnou pohledávku. 7. Jestliže se nepodaří zastavený obchodní podíl prodat způsobem uvedeným v odstavci 4, je zástavní věřitel oprávněn vykonávat práva spojená se zastaveným obchodním podílem. Zástavní věřitel může vykonávat práva spojená s obchodním podílem od okamžiku neúspěšného pokusu o prodej. Zástavní věřitel se může se zástavcem dohodnout, že přijme jeho obchodní podíl na úhradu dluhu smlouvou podle § 115. Ve smlouvě musí být uvedeno, že se obchodní podíl převádí na úhradu dluhu, včetně jeho důvodu a výše. K převodu obchodního podílu na úhradu dluhu se nevyžaduje souhlas valné hromady. Převodem obchodního podílu na zástavního věřitele zástavní právo zaniká. Pro účely převodu na úhradu dluhu však musí být hodnota podílu stanovena znalcem jmenovaným soudem na návrh zástavního věřitele. Pro jmenování a odměňování znalce platí obdobně § 59 odstavec 3 obchodního zákoníku. Zástavní věřitel je povinen vyplatit bez zbytečného odkladu po převodu zástavci částku, o niž převyšuje takto stanovená hodnota dlužnou pohledávku s příslušenstvím včetně nákladů znaleckého posudku. 8. Není-li stanoveno jinak, použijí se pro zástavní právo k obchodnímu podílu obecná ustanovení občanského a obchodního zákoníku o zástavním právu k movitým věcem. 20

5.1. Subjekty zástavního práva

Zástavce je osoba, která poskytuje zástavu k zajištění nesplněného závazku z hlavního obligačního vztahu. Zástavce může být totožný s obligačním dlužníkem ze závazkového vztahu, ale současně může být i osobou odlišnou poskytující za tuto osobu zajištění pohledávky. Zcela výjimečnou bude situace, kdy osoba poskytující zástavu tuto zástavu nevlastní, tudíž musí mít svolení pro zastavení dané věci (obchodního 20

Obchodní zákoník § 117a Zastavení obchodního podílu 32

podílu) a může se tak počet zástavního vztahu na straně povinných zvýšit až na tři osoby, tzn. obligační dlužník z hlavního závazku, zástavce za něho poskytující zástavu, která přitom patří zástavnímu dlužníkovi. A zástavní věřitel je subjektem, který je oprávněný ze zástavní smlouvy a je současně i věřitelem z hlavního obligačního vztahu.

5.2. Vznik zástavního práva Zástavní právo k obchodnímu podílu je specifické zástavní právo, na které se nevztahuje občanský zákoník, ale obchodní zákoník. Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k obchodnímu podílu včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn podíl prodat.

Zástavní právo k obchodnímu podílu vzniká na základě zástavní smlouvy a neřídí se občanským zákoníkem, ale zákoníkem obchodním. Podnikatel může jako zajištění závazku použít institut zastavení obchodního podílu, který patří dlužníkovi. Zástavní právo k obchodnímu podílu upravuje § II7 obchodního zákoníku. Není-li v § 117 uvedeno jinak, použijí se pro zástavní právo k obchodnímu podílu obecná ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o zástavním právu k movitým věcem. Zástavní právo k obchodnímu podílu vzniká na základě zástavní smlouvy, která musí být uzavřena v písemné formě. Zástavní právo k obchodnímu podílu vzniká až zápisem do obchodního rejstříku. Návrh na zápis (nebo výmaz) zástavního práva do obchodního rejstříku podává věřitel nebo zástavce, k návrhu se přikládá zástavní smlouva (dvojmo) a doklad o souhlasu valné hromady, je-li podle znění společenské smlouvy nutný. Výkon práv společníka při zástavě podílu.

33

Po dobu trvání zástavního práva vykonává společník i nadále práva spojená s účastí ve společnosti, tzn., že vykonává svá práva a povinnosti jako společník bez ohledu na to, že jeho obchodní podíl je zastaven. Plnění, která společníkovi, jehož obchodní podíl je zastaven, vzniknou v souvislosti s jeho účastí ve společnosti (např. podíl na zisku) po splatnosti zajištěné pohledávky, náležejí zástavnímu věřiteli do výše zajištěné pohledávky a jejího příslušenství a započítávají se na zajištěnou pohledávku. Prodej obchodního podílu při zástavě. Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k obchodnímu podílu řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn svým jménem obchodní podíl prodat. Není k tomu nutný souhlas valné hromady. Obchodní podíl se pak prodá v obchodní veřejné soutěži nebo ve veřejné dražbě (umožňuje-li to zvláštní právní předpis). Zástavní věřitel je po prodeji obchodního podílu povinen vydat dlužníkovi výtěžek z prodeje převyšující jeho zajištěnou pohledávku po odečtení účelně vynaložených nákladů.21

5.3. Práva a povinnosti zástavce a zástavního věřitele

Zástavce je i po vzniku zástavního práva nadále oprávněn vykonávat všechna práva a povinnosti plynoucí z účasti na společnosti, hlavně výkon hlasovacího práva. Zástavnímu věřiteli vzniká právo na vyplacení podílu na zisku po jeho vyplacení společníkovi, za podmínky, že zajištěná pohledávka je již dospělá a tato částka se započítává na splacení zajištěné pohledávky. Opětně se zde projevuje princip neoddělitelnosti jednotlivých práv a povinností z obchodního podílu, který tvoří souhrn práv a povinností. Jak bylo již dříve řečeno, obchodní podíl je možno dělit pouze procentuálně nebo zlomkem s tím, že každá jeho rozdělená část si zachová právě 21

http://www.vymahani-pohledavky.cz/exekuce-a-exekutori.4/zastavni-pravo-k-obchodnimupodilu.33.html 34

zlomek nebo procento všech práv a povinností. Oddělení práva na podíl na zisku je možné až po oddělení obchodního podílu.

Převodem obchodního podílu zástavní právo nezaniká, jak výslovně stanoví § 164, ale působí vůči každému pozdějšímu vlastníku, z čehož dále vyplývá, že zákon neomezuje převoditelnost zastaveného obchodního podílu. Jediným upřesněním v § 117 obchodního zákoníku je, že v případě, že pohledávka nebyla řádně a včas splněna a zástavní věřitel se uspokojil prodejem zástavy, z kterého vydal zástavci tzv. hyperochu (tzn. zbytek ceny po uhrazení zajištěné pohledávky), tak na takto převedeném obchodním podíl již nevázne zástavní právo a toto zaniká uhrazením.

Přechodem zastaveného obchodního podílu na dědice, pokud není společenskou smlouvou dědění vyloučeno, zástavní právo nezaniká a vázne na podílu dědice. Pokud je dědění společenskou smlouvou vyloučeno, pak přechází obchodní podíl na společnost s tím, že oprávněný dědic má právo na vypořádací podíl a pokud dědic dědictví neodmítne, tak na něj přejdou všechna práva a povinnosti zůstavitele a získává tak v dědictví tento vypořádací podíl a podle mého názoru právě v tento okamžik dochází k oddělení vypořádacího podílu od obchodního podílu a tudíž se nyní na něho může obrátit zástavní věřitel s požadavkem uhrazení ze zástavy. Na společnost potom přejde obchodní podíl po zemřelém společníkovi bez zástavního práva a tato je povinna s ním naložit v souladu s § 113 odstavcem 5 a 6. Jiný výklad pokládám v rozporu se zásadami udržení a zachování základního kapitálu společnosti, protože v případě, že by podíl přešel na společnost včetně zástavního práva a tato by byla povinna po naložení s podílem ve smyslu § 113 odstavcem 5 a 6 vyplatit zástavnímu věřiteli zajištěnou pohledávku, došlo by ke zmenšení základního kapitálu společnosti a navíc by společnost uhradila závazek, který nebyl její vlastní.

Rozdělením obchodního podílu zástavní právo přejde adekvátně dle poměru rozdělení na nově vzniklé obchodní podíly.

35

V případě zániku účasti na společnosti dnem právní moci nařízení výkonu rozhodnutí nebo dnem vydání exekučního příkazu po právní moci usnesení o nařízení exekuce dle ustanovení § 148 odstavce 2 jsou myslitelné dvě možnosti:

1. zanikne-li účast společníka ve vícečlenné společnosti tímto způsobem, tak společnost musí s podílem naložit dle § 113 odstavce 5 a 6 a zástavní právo bude uspokojeno z vypořádacího podílu společníka, jehož účast na společnosti zanikla, 2. anebo pokud zanikne účast společníka v jednočlenné společnosti, tak společnost musí být zrušena, protože nesplňuje zákonné podmínky dle § 68 odstavce 6 písmena c) a společníkovi vzniká právo na podíl na likvidačním zůstatku s tím, že zástavní právo zaniklo, protože došlo k zániku předmětu, na kterém spočívalo, ale věřitel může svou pohledávku uplatnit při výkonu rozhodnutí ve vztahu k vyplacenému podílu na likvidačním zůstatku.

5.4. Realizace zástavního práva

Zástavní právo slouží podle § 152 odstavce 1 občanského zákoníku k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavou může být také věc nemovitá. Zástavním věřitelem je ten, kdo byl při vzniku zástavního práva nositelem zajišťované pohledávky, případně i ten, na koho zajišťovaná pohledávka přešla. U zástavního věřitele se tedy jedná o totožnost mezi subjektem, kterému patří zajišťovaná pohledávka, a subjektem, který má možnost uspokojení pohledávky prostředky zástavního práva.

Domoci se uspokojení své pohledávky může zástavní věřitel mimo jiné realizací zástavy. Podle § 165 odstavce 1 občanského zákoníku má po splatnosti zajištěné pohledávky zástavní věřitel právo na uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy - tu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele ve veřejné dražbě nebo jejím 36

soudním prodejem. Zástavní věřitel se kromě toho může rozhodnout, že svou pohledávku bude vymáhat přes nalézací řízení žalobou na plnění a navazujícím výkonem rozhodnutí (v němž může být postihnut i jiný dlužníkův majetek než zástava). Pro všechny tři možné způsoby vymáhání shodně platí, že věřitel musí mít exekuční titul. K uvedenému se sluší dodat, že je nutné přihlížet i k době, kdy vzniklo zástavní právo nebo kdy vzniklo právo na uspokojení ze zástavy; tyto okolnosti jsou významné pro určení právní úpravy, podle níž se realizace zástavního práva řídí. Např. postupovat podle aktuálně platných ustanovení občanského soudního řádu žalobou na soudní prodej zástavy lze jen tehdy, jestliže právo zástavního věřitele na uspokojení ze zástavy vzniklo po 1. 9. 1998. Následující řádky se budou věnovat zástavním právům, na něž se použije aktuálně platná právní úprava.

6.

Snížení a zvýšení základního kapitálu

Snížení základního kapitálu Snížení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným je proces skládající se z několika fází, které ve svém důsledku vedou ke změně výše základního kapitálu. Při snížení základního kapitálu může a nemusí dojít ke snížení výše obchodního podílu jednotlivých společníků (v této souvislosti se rozeznává tzv. rovnoměrné a nerovnoměrné snižování základního kapitálu), nedochází nicméně ke zcizení obchodních podílů či jejich částí. Při snižování základního kapitálu je nicméně vždy třeba dbát toho, že v důsledku snížení nesmí základní kapitál společnosti s ručením omezeným klesnout pod částku 200.000,- Kč a výše vkladu každého společníka pod částku 20.000,- Kč. O samotném snížení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným musí rozhodnout valná hromada společnosti (má-li společnost pouze jediného společníka, vykonává působnost valné hromady tento společník). Pozvánka na valnou hromadu, jež má rozhodovat o snížení základního kapitálu, musí kromě obecných náležitostí obsahovat i

37

- částku, o kterou se základní kapitál snižuje, - údaj, jak se mění výše vkladů společníků, - údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost daného společníka splatit vklad, případně jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo. K přijetí usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným je vždy zapotřebí souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků, nevyžaduje-li zákon (např. v případě nerovnoměrného snižování vkladů – viz následující věta) nebo společenská smlouva vyšší počet hlasů. Nerovnoměrně lze vklady snížit jen v případě, když s tím souhlasí všichni společníci anebo se snižuje základní kapitál o výši nesplaceného vkladu (např. nesplaceného vkladu bývalého společníka, který byl ze společnosti z důvodu prodlení se splacením vkladu vyloučen). O rozhodnutí valné hromady (stejně jako i jediného společníka v jednočlenné společnosti) o snížení základního kapitálu musí být navíc pořízen notářský zápis. Podobně jako pozvánka na valnou hromadu musí i rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu obsahovat - částku, o kterou se základní kapitál snižuje, - údaj, jak se mění výše vkladů společníků, - údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost splatit vklad anebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo. Povinnost uvádět v usnesení valné hromady způsob, jakým bude naloženo s částkou odpovídající snížení základního kapitálu, vložil do obchodního zákoníku zákon č. 370/2000 Sb. V jeho důvodové zprávě se k tomu uvádí, že tato změna má zvýšit informovanost společníků, protože již z pozvánky na valnou hromadu musí být zřejmé, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení základního kapitálu. Způsob, jakým bude s touto částkou naloženo, může hrát totiž významnou pro rozhodnutí společníků o tom, jak budou na valné hromadě hlasovat.

38

Jakmile valná hromada rozhodne o příslušném snížení základního kapitálu společnosti, dostává se celý proces snižování základního kapitálu do další fáze. Jejím účelem je ochrana věřitelů společnosti před zhoršením dobytnosti jejich pohledávek v souvislosti se snížením majetku společnosti. Jednatelé jsou proto povinni zveřejnit v Obchodním věstníku do 15 dnů po jeho přijetí rozhodnutí o snížení základního kapitálu a jeho výši. Jednatelé jsou tak povinni učinit dokonce dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů. Oznámení musí obsahovat výzvu věřitelům společnosti, aby přihlásili své pohledávky do 90 dnů po posledním oznámení. Výzvu nemusí jednatelé činit pouze v případě, kdy došlo ke snížení základního kapitálu za účelem úhrady ztráty společnosti nebo vytvoření rezervního fondu. V uvedených případech totiž nedochází ke skutečnému nominálnímu snížení základního kapitálu společnosti. Těm z věřitelů, kteří včas přihlásí své pohledávky, je společnost povinna poskytnout buď přiměřené zajištění přihlášených pohledávek nebo tyto pohledávky rovnou uspokojit. Věřitelé, kteří své pohledávky včas přihlásit nestihli, o ně samozřejmě nepřicházejí (tj. pohledávky za společností i nadále v nezměněné formě trvají). Nemohou se však domoci jejich přiměřeného zajištění nebo rovnou jejich uspokojení. Rozhodnutí o tom, které včas přihlášené pohledávky budou zajištěny a které naopak přímo uspokojeny, je čistě v režii společnosti. Samotné zajištění se může dít různými způsoby, například zřízení zástavního práva. Zda půjde o zajištění přiměřené bude vždy záležet na konkrétních okolnostech daného případu. Poté, co bylo snížení základního kapitálu zveřejněno a věřitelům bylo poskytnuto přiměřené zajištění přihlášených pohledávek (případně byly tyto pohledávky přímo uspokojeny), jsou jednatelé povinni podat návrh na zápis snížení základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku. Snížení základního kapitálu je totiž účinné až ke dni zápisu jeho nové výše do obchodního rejstříku – zápis snížení má tedy tzv. konstitutivní účinky. Do zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku nelze společníkům poskytnout plnění z důvodu snížení základního kapitálu nebo prominout povinnost splatit vklad nebo jeho části. Vzhledem k tomu, že zákon nepovažuje takové plnění ve prospěch společníků za vrácení vkladu, není tak porušena zásada, podle níž

39

není společník po dobu trvání společnosti ani v případě jejího zrušení oprávněn požadovat vrácení svých vkladů. Zvýšení základního kapitálu V průběhu existence obchodní společnosti může dojít ke zvýšení či snížení (nikoliv však pod minimální zákonnou výši) základního kapitálu. O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada společnosti s ručením omezeným. K přijetí rozhodnutí je třeba kvalifikované dvoutřetinové většiny všech společníků a o rozhodnutí musí být pořízen notářský zápis.

Pokud dochází ke zvyšování základního kapitálu peněžitými vklady, musí být předtím zcela splaceny všechny dosavadní vklady. Zvýšení nepeněžitými vklady je možné i před tímto splacením. U společností s ručením omezeným,. které vznikly před datem účinnosti novely obchodního zákoníku č. 370/2000 Sb. byl minimální základní kapitál stanoven částkou 100.000,-Kč. Tyto společnosti po vstupu uvedené novely v účinnost nejsou povinny zvýšit základní kapitál do nové výše (tj. do 200.000,-Kč). Budou-li však tyto společnosti zvyšovat základní kapitál, musí jej zvýšit alespoň tak, aby dosáhly nově požadované minimální výše základního kapitálu. Pokud tedy společnost Last Food, s.r.o vznikla dne 1/8/1998 se základním kapitálem 100.000,-Kč, nemusela po 1/1/2004 zvyšovat svůj základní kapitál. Rozhodne-li se však jej nyní zvýšit, musí po tomto zvýšení dosahovat základní kapitál minimální výše 200.000,- Kč. Zvýšení je možné provést dvojím způsobem, a to zvýšením základního kapitálu novými vklady a zvýšením základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti. Zvýšení základního kapitálu novými vklady

Na začátku procesu zvyšování základního kapitálu je rozhodnutí valné hromady. Usnesení valné hromady musí určit částku, o kterou se zvyšuje základní kapitál a lhůtu, do níž musí být závazky ke zvýšení vkladu nebo k převzetí nového vkladu převzaty. V případě nepeněžitého vkladu musí být určen předmět nepeněžitého vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka na základě znaleckého posudku. Návrh těchto údajů musí obsahovat již pozvánka na valnou hromadu, která má o zvýšení rozhodnout.

40

Společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu, zvyšuje-li se peněžitými vklady, a to převzetím závazku ke zvýšení vkladu. Závazek ke zvýšení vkladu jsou oprávněni převzít společníci v poměru podle výše jejich obchodních podílů, pokud neurčuje společenská smlouva jinak. Společenská smlouva může také toto přednostní právo společníků k účasti na zvýšení základního kapitálu úplně vyloučit. V případě, že společenská smlouva předností právo společníků nevylučuje, nabídne se převzetí nových vkladů dosavadním společníkům, a to, jak bylo uvedeno, v poměru podle velikosti jejich obchodních podílů (není-li ve společenské smlouvě určeno jinak). Ve druhém pořadí se nabídne převzetí nových vkladů komukoliv. Podmínkou této nabídky je skutečnost, že společníci nevyužili svého přednostního práva ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou nebo stanovami, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy se dověděli o usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nebo jestliže se přednostního práva vzdali (vzdání se přednostního práva musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem nebo musí být učiněno na valné hromadě). Zákonná lhůta jednoho měsíce pro využití přednostního práva je subjektivní, tedy začíná běžet až okamžikem, kdy se společník o usnesení skutečně dozvěděl. To může v praxi způsobit potíže a značné protahování procesu zvyšování kapitálu. Proto je žádoucí ve společenské smlouvě lhůtu pro využití přednostního práva upravit odchylně od zákona, nejlépe jako lhůtu objektivní, tedy počínající běžet od okamžiku rozhodnutí valné hromady (či alespoň od okamžiku, kdy se společník o zvýšení mohl dovědět). Nemají-li společníci dle společenské smlouvy přednostní právo nebo jej nevyužijí (či se ho vzdají), může se souhlasem valné hromady převzít závazek k novému vkladu kdokoliv. Se souhlasem valné hromady může převzít závazek ke zvýšení vkladu až do výše navrženého zvýšení základního kapitálu též kterýkoliv společník. Zákon neřeší, zda může valná hromada dát souhlas předem (tedy zda tento souhlas může vyslovit tatáž valná hromada, která rozhodla o zvýšení základního kapitálu). Pokud tuto možnost připustíme, lze doporučit, aby v rozhodnutí byly výslovně označeny osoby, které mohou vklad převzít. Pro úplnost připomínám, že není možné převzetí vkladu jinou osobou než společníkem, pokud by tím počet společníků přesáhl zákonnou maximální hranici počtu společníků ve společnosti s ručením omezeným, tedy počet 50 společníků. Závazek ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu se přebírá písemným prohlášením, které musí obsahovat částku, o kterou se

41

zvyšuje základní kapitál, v případě nepeněžitého vkladu předmět nepeněžitého vkladu a částku, kterou se započítává na vklad společníka a lhůtu pro splacení vkladu. Zájemce, který není společníkem, musí navíc prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě. Dále je z požadavku na určitost právního úkonu zřejmé, že prohlášení musí obsahovat i identifikaci obchodní společnosti i zájemce, výši přebíraného vkladu a samozřejmě také výslovné prohlášení o převzetí vkladu a závazek vklad splatit. Podpis zájemce na tomto prohlášení musí být úředně ověřen. Prohlášení nabývá účinnosti doručením společnosti. Pokud závazky ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu nebyly převzaty ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady nebo pokud rejstříkový soud návrh na zápis zamítne zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, je zvýšení základního kapitálu neúčinné. Zanikají tedy práva a povinnosti osob, které se k vkladům zavázaly a společnost je jim povinna vrátit bez zbytečného odkladu částku již splacenou spolu s úrokem ve výši úroku obvykle poskytovaném bankami podle smlouvy o běžném účtu ke dni, kdy vznikla povinnost vrátit zaplacenou částku, v místě, v němž má společnost sídlo.

Nepeněžitý vklad. Převzít závazek na zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady je možné, jen je-li to v důležitém zájmu společnosti. Zvyšuje-li se základní kapitál nepeněžitými vklady, musí statutární orgán (tedy jeden nebo více jednatelů) předložit valné hromadě písemnou zprávu, ve které uvede důvody zvyšování základního kapitálu a částku, kterou se tyty vklady na zvýšení započtou. Zvýšit základní kapitál lze pouze těmi nepeněžitými vklady, které schválila valná hromada. Nepeněžité vklady musí být splaceny před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku (viz níže). Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu svého podnikání. Vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb jsou zakázány. Hodnota nepeněžitého vkladu se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Příslušným soudem v prvním stupni je krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel sídlo. Návrh na jmenování znalce podává společnost. Účastníky řízení jsou

42

navrhovatel a znalec. Soud není vázán návrhem osoby znalce. Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat společnosti písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem, na základě něhož společnost nabude vlastnické právo k této nemovitosti vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí (srov. § 60 odst. 1 obchodního zákoníku).

Kapitalizace pohledávky. Nepeněžitým vkladem nemůže být pohledávka vůči společnosti. Tato pohledávka však může být při zvyšování základní kapitálu započtena proti pohledávce společnosti na splacení vkladu, pokud s tím vysloví souhlas valná hromada. Souhlas valné hromady je součástí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu. Z tohoto rozhodnutí však neplyne povinnost společníka pohledávky započítat, může vklad splatit v penězích.

Obchodní společnost Perfidia, s.r.o. dluží jednomu ze svých společníků Janu Pískovi částku ve výši 80.000,- Kč (např. z toho důvodu, že na základě kupní smlouvy uzavřené mezi Janem Pískem a Perfidií, s.r.o. došlo ze strany společníka k dodání zboží, ale společnost ještě nesplatila kupní cenu). Valná hromada rozhodne o zvýšení základního kapitálu o částku ve výši 200.000,- Kč novými vklady, Jan Písek převezme vklad ve výši 100.000,- Kč. Se souhlasem valné hromady v rozhodnutí o zvýšení kapitálu může dojít k vzájemnému započtení pohledávek (tedy pohledávky společníka vůči společnosti z kupní smlouvy ve výši 80.000,- Kč a pohledávky společnosti vůči společníkovi ze závazku k vkladu ve výši 100.000,-Kč). Jan Písek bude Perfidii, s.r.o. dlužit po započtení částku ve výši 20.000,- Kč.

Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti. Valná hromada může rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. Na rozdíl od předchozího případu, kdy jde o tzv. efektivní zvýšení základního kapitálu, jde v tomto případě o tzv. deklaratorní či nominální zvýšení. Spočívá v tom, že v bilanci společnosti bude určitá položka vlastních pasiv převedena do položky základní kapitál. Jde tak pouze o účetní operaci. Lze převést část rezervního fondu, je-li vytvořen

43

ve větším rozsahu než předepisuje zákon či společenská smlouva, či lze převést část zisku. Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti musí obsahovat, kromě nové výše vkladu každého společníka, částku, o niž se základní kapitál zvyšuje, a dále označení vlastního zdroje nebo zdrojů společnosti, z nichž se základní kapitál zvyšuje. Pozvánka na valnou hromadu, která má o zvýšení základního kapitálu rozhodovat, musí obsahovat návrh usnesení o zvýšení základního kapitálu. Pří zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů se zvýší výše vkladu každého společníka v poměru jejich dosavadních vkladů. Po schválení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky může valná hromada rozhodnout, že použije čistého zisku po provedení přídělu do rezervního fondu (čistého zisku nelze použít při zvyšování základního kapitálu na základě mezitímní účetní závěrky) anebo jiného vlastního zdroje vykázaného v účetní závěrce ve vlastním kapitálu ke zvýšení základního kapitálu. Účetní závěrka musí být ověřena auditorem bez výhrad a musí být sestavena z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu neuplynulo více než šest měsíců (jestliže však společnost z jakékoliv mezitímní účetní závěrky zjistila snížení vlastních zdrojů, nemůže použít údaje z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, ale musí vycházet z této mezitímní účetní závěrky). Společnost nemůže zvýšit základní kapitál z vlastních zdrojů, jestliže vlastní kapitál zjištěný z řádné nebo mimořádné účetní závěrky je (nebo by v důsledku rozdělení zisku byl) nižší než základní kapitál společnosti zvýšený o (I.) převzaté vklady, pokud byly převzaty vklady na zvýšení základního kapitálu a zvýšený základní kapitál nebyl ke dni sestavení řádné nebo mimořádné účetní závěrky zapsán v obchodním rejstříku, tu část rezervního fondu nebo ty rezervní fondy, které podle zákona a společenské smlouvy nesmí společnost použít k plnění společníkům. Ke zvýšení základního kapitálu nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není společnost oprávněna měnit. Zápis zvýšení do obchodního rejstříku. Společnost prostřednictvím svých statutárních orgánů je povinna podat návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Návrh nemusí (na rozdíl od návrhu na zápis společnosti) podepisovat všichni jednatelé, postačí návrh podat způsobem, jakým jednatelé dle společenské smlouvy jednají jménem společnosti (je-li ve smlouvě uvedeno, že každý jednatel jedná samostatně, postačí jeden podpis).

44

Podpisy musí být úředně ověřeny a návrh podán bez zbytečného odkladu po převzetí vkladů nebo po usnesení valné hromady o zvýšení (zvyšuje-li se kapitál z vlastních zdrojů). Před podáním návrhu musí být na každý peněžitý vklad splaceno nejméně 30 % (nebo uzavřena dohoda o započtení), nepeněžité vklady musí být splaceny zcela. Má-li společnost jediného společníka, musí být i peněžité vklady splaceny zcela. Zvýšení základního kapitálu je účinné ke dni zápisu jeho nové výše do obchodního rejstříku; zápis efektivního i deklaratorního zvýšení má tedy tzv. konstitutivní povahu.

7.

Obchodní podíl v majetku více osob

Obchodní podíl může být ve společném majetku více osob, které jsou povinny splnit vkladovou povinnost společně a nerozdílně, stejně jako solidárně plnit další povinnosti vyplívající z účasti na obchodní společnosti. Na je je však třeba pohlížet jakožto na jediného společníka, situace je zcela odlišná od rozdělení obchodního podílu, který zde zůstává celistvý. Svoje práva z tohoto obchodního podílu vykonávají prostřednictvím společného zástupce, který může být i jedním z nich. Maximální počet padesáti společníků není počtem takových osob jakkoli dotčen, neboť množství společníků ve společnosti se určuje podle počtu obchodních podílů. Na vztahy mezi osobami, jímž obchodní podíl náleží, se přiměřeně použijí obecné právní předpisy, upravující spoluvlastnictví, eventuelně společné jmění manželů, neboť i do něj může obchodní podíl náležet. To znamená, že i zde se může uplatnit zrušení spolumajitelství obchodního podílu dohodou či soudem a jeho přikázání jednomu ze spolumajitelů. V případě společného jmění manželů je speciální úprava obsažena v občasném zákoníku. Spolumajitelství nejčastěji vzniká v případech většího počtu dědiců po zemřelém společníkovi, nedochází-li k rozdělení obchodního podílu. Lze si představit i převod do společného majetku více osob nebo společného jmění manželů. 22 22

Daniel Šefčík – Společnost s ručením omezeným, str. 196 - 197

45

8. Závěr

Samotný obchodní podíl je v českém právu z důvodu svých vlastností, které nesplňují podmínky pro zařazení do kategorie věcí, zařazen do kategorie jiné majetkové hodnoty, v důsledku čehož vznikají aplikační potíže, neboť nelze použít úpravy jak v obchodním, tak v občanském zákoníku, jež je koncipována pro věci. Naopak v rakouském právu je podíl již lépe zařazen do kategorie věcí, protože podřazení podílu pod pojem věci je ryze účelové a z praktického hlediska obchodní podíl není věcí, nýbrž smluvní pozicí, se kterou jsou spojena všechna práva a povinnosti společníka, která vyplývají ze zákona a ze společenské smlouvy. Přesto je toto zařazení velmi cenným řešením, protože umožňuje aplikaci ustanovení týkajících se např. společné věci, zastavení věci, atp. na obchodní podíl. Obchodní podíl není spojen se samotnou osobou a slouží ke spotřebě lidí, neboť je snadno ovladatelný. Splňuje tedy definici věci. Obchodní podíl není prostorově ohraničený a není ani hmotně pozorovatelný. Nesplňuje tedy charakteristiku hmotné věci, a je proto je označován jako nehmotná věc. Jelikož může být bez porušení jeho podstaty přesunout z jedné pozice na druhou, lze jej označit jako movitou věc. Proto by podřazení obchodní podílu pod věcný pojem „věc“ nemělo činit nejmenší potíže. Jelikož český občanský zákoník neobsahuje definici věci, používá se ustanovení § 13 dnes již zrušeného zákoníku mezinárodního obchodu, která považuje za věci v právním smyslu hmotné předměty a ovladatelné přírodní síly, které slouží potřebám lidí. A obchodní podíl je věc nehmotná, tudíž nemůže spadat pod právní pojem věci. Základní poznatek je tedy ten, že pokud by občanský zákoník zakotvil definice věci, s tím, že by ji rozšířil na nehmotné předměty, nebyl by žádný problém s podřazením obchodního podílu pod institut věcí. Tím by odpadly veškeré potíže spojené s podřazením obchodního podílu pod jinou majetkovou hodnotu.

46

9. Seznam použité literatury

ŠEVČÍK, Daniel. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. Praha, 2001. ISBN 80-7175099-9. ELIÁŠ, Karel. Obchodní společnosti. 1. vyd. Praha, 1994. ISBN 80-7049-090-X. ELIÁŠ, Karel. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. Praha, 1997. ISBN 80-7175047-6. BARTÍŠKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. Praha, 2000. ISBN 80-7179-734-0. LINGARD. Bank Security Documents. 1. vyd. Phoenix, 1993. ISBN 0 406 00581 8. ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník. 9. vyd. Praha, 2004. ISBN 80-7179-863-0. Internetové zdroje: http://www.sagit.cz/ http://www.vymahani-pohledavky.cz/ http://www.podnikatel.cz/ http://www.epravo.cz/ http://www.czechreadymade.cz/

47

10.

Seznam použitých příloh

Smlouva o převodu obchodního podílu

10.1. Příloha č. 1 – Smlouva o převodu Obchodního podílu

48

Příloha č. 1 – Smlouva o převodu Obchodního podílu

49

Příloha č. 1 – Smlouva o převodu Obchodního podílu

50

Příloha č. 1 – Smlouva o převodu Obchodního podílu

51