ESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 03.080.30; 13.060.20; 13.060.30
Služby pro dodávku pitné vody a odvod odpadních vod – Sm rnice pro management subjekt poskytujících služby spojené s dodávkou pitné vody a pro posuzování t chto služeb
Kone ný návrhListopad 2008
SN ISO 24512 75 0900
Activities relating to drinking water and wastewater services – Guidelines for the management of drinking water utilities and for assessment of drinking water services Activités de service relatives à l'eau potable et à l'assainissement – Lignes directrices pour le management des services publics de l'eau potable et pour l'évaluation des services fournis
Tato norma je eskou verzí mezinárodní normy ISO 24512:2007. P eklad byl zajišt n institutem. Má stejný status jako oficiální verze.
eským normaliza ním
This standard is the Czech version of the International Standard ISO 24512:2007. It was translated by Czech Standards Institute. It has the same status as the official version.
© eský normaliza ní institut, 2008 Podle zákona . 22/1997 Sb. sm jí být eské technické normy rozmnožovány a rozši ovány jen se souhlasem eského normaliza ního institutu.
XXXXX
SN ISO 24512
Národní p edmluva Informace o citovaných normativních dokumentech ISO 5725-1:1994 zavedena v SN ISO 5725-1:1997 (01 0251) P esnost (správnost a shodnost) metod a výsledk m ení – ást 1: Obecné zásady a definice ISO 9000:2005 zavedena v SN EN ISO 9000:2006 (01 0300) Systémy managementu jakosti – Základy, zásady a slovník ISO 9001 zavedena v SN EN ISO 9001 (01 0321) Systémy managementu jakosti – Požadavky ISO 10002 zavedena v SN EN ISO 10002 (01 0339) Management kvality – Spokojenost zákazníka – Sm rnice pro vy izování stížností v organizacích ISO 14000 dosud nezavedena ISO14001:2004 zavedena v SN ISO 14001: 2005 (01 0901) Systémy environmentálního managementu – Požadavky s návodem pro použití ISO14031:1999 zavedena v SN ISO 14031: 2000 (01 0901) Environmentální management – Hodnocení environmentálního profilu – Sm rnice ISO 24510 dosud nezavedena ISO 24511 dosud nezavedena Souvisící SN SN EN 1085 (75 0160)
išt ní odpadních vod – Slovník
SN 75 0150 Vodní hospodá ství – Názvosloví vodárenství SN 75 0161 Vodní hospodá ství – Názvosloví kanalizací SN 75 0170 Vodní hospodá ství – Názvosloví jakosti vod Upozorn ní na národní poznámky Do této normy byly k úvodu a lánk m
dopln ny informativní národní poznámky.
Vypracování normy Zpracovatel: HYDROPROJEKT CZ, a.s., Praha, I 26475081, Ing. Ji í Kaisler Technická normaliza ní komise: TNK . 94 Vodárenství a . 95 Kanalizace Pracovník eského normaliza ního institutu: Ing. Ond ej Hykš
2
SN ISO 24512
MEZINÁRODNÍ NORMA Služby pro dodávku pitné vody a odvod odpadních vod – Sm rnice ISO 24512 pro management subjekt poskytujících služby spojené s dodávkou pitné vody a pro posuzování služeb První vydání
12-01
2007-
ICS 13.080.30; 13.060.20; 13.060.30
Obsah Strana Úvod ................................................................................................................................................................................... 6 0.1
Problematika vody: globální vztahy a politická soustava.......................................................................................... 10
0.2
Technická za ízení pro vodohospodá ské ve ejn prosp šné služby: všeobecné cíle............................................. 10
0.3
Cíle, obsah a implementace této mezinárodní normy .............................................................................................. 11
0.4
Služby zásobování pitnou vodou pro zákazníky....................................................................................................... 13
1
Rozsah p sobnosti................................................................................................................................................... 11
2
Termíny a definice.................................................................................................................................................... 11
3
Sou ásti služeb ve vztahu k uživatel m ................................................................................................................... 20
4
Cíle subjekt pro dodávku pitné vody....................................................................................................................... 21
5
Management sou ástí subjektu, poskytujícího služby dodávky pitné vody .............................................................. 25
6
Sm rnice pro management subjekt , poskytujících služby dodávky pitné vody ...................................................... 27
7
Posuzování poskytovaných služeb........................................................................................................................... 33
8
Výkonnostní ukazatele ............................................................................................................................................. 35
P íloha A (informativní) Tabulky ekvivalentních termín v angli tin , francouzštin a špan lštin ..................................... 39 P íloha B (informativní) Schémattické znázorn ní systém pro dodávku pitné vody.......................................................... 45 P íloha C (informativní) Možné innosti subjekt , poskytujících služby dodávky pitné vody pro dosažení stanovených cíl ....................................................................................................................................................... 47 P íloha D (informativní) další sm rnice pro management subjekt , poskytujících služby dodávky pitné vody ................... 49 P íloha E (informativní) P íklady vztah hodnotitelských kritérií služeb k cíl m subjekt , poskytujících služby dodávky pitné vody, vztah výkonnostních ukazatel k hodnotitelským kritériím a hodnotitelských kritérií služeb k sou ástem systém pro dodávku pitné vody..........................................................................................51 P íloha F (informativní) P íklad zp sobu porovnávání spolehlivosti systém výkonnostních ukazatel ............................. 58 Bibliografie........................................................................................................................................................................... 59
3
SN ISO 24512
Odmítnutí odpov dnosti za manipulaci s PDF souborem Tento soubor PDF m že obsahovat vložené typy písma. V souladu s licen ní politikou Adobe lze tento soubor tisknout nebo prohlížet, ale nesmí být editován, pokud nejsou typy písma, které jsou vloženy, používány na základ licence a instalovány v po íta i, na n mž se editace provádí. P i stažení tohoto souboru p ejímají jeho uživatelé odpov dnost za to, že nebude porušena licen ní politika Adobe. Úst ední sekretariát ISO nep ejímá za její porušení žádnou odpov dnost. Adobe je obchodní zna ka „Adobe Systems Incorporated“. Podrobnosti o softwarových produktech použitých k vytvo ení tohoto souboru PDF lze najít ve Všeobecných informacích, které se vztahují k souboru; parametry, pomocí kterých byl PDF soubor vytvo en, byly optimalizovány pro tisk. Soubor byl zpracován s maximální pé í tak, aby ho lenské organizace ISO mohly používat. V málo pravd podobném p ípad , tj. když vznikne problém, který se týká souboru, informujte o tom Úst ední sekretariát ISO na níže uvedené adrese.
DOKUMENT CHRÁN NÝ COPYRIGHTEM © ISO 24510 Veškerá práva vyhrazena. Pokud není specifikováno jinak, nesmí být žádná ást této publikace reprodukována nebo používána v jakékoliv form nebo jakýmkoliv zp sobem, elektronickým nebo mechanickým, v etn fotokopií a mikrofilm , bez písemného svolení bu od organizace ISO na níže uvedené adrese nebo od lenské organizace ISO v zemi žadatele. ISO copyright office Case postale 56 • CH-1211 Geneva 20 Tel. + 41 22 749 01 11 Fax + 41 22 749 09 47 E-mail
[email protected] Web www.iso.org Published in Switzerland
4
SN ISO 24512
P edmluva ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosv tov rozší ená organizace, sdružující národní normaliza ní organizace ( lenové ISO). P íprava mezinárodních norem je obvykle zajiš ována technickými komisemi ISO. Každý národní len, mající zájem o problematiku, pro jejíž ešení byla p íslušná komise z ízena, má právo být v komisi zastoupen. Normaliza ní innosti ISO se ú astní i mezinárodní organizace na vládní i nevládní úrovni. ISO úzce spolupracuje i s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech otázkách, týkajících se normalizace v elektrotechnice. Mezinárodní normy jsou navrhovány podle pravidel, uvedených ve sm rnicích ISO/IEC, ásti 2. Hlavním cílem technických komisí je tvorba mezinárodních norem. Technickou komisí p ijatý návrh mezinárodní normy je rozeslán národním len m k odsouhlasení. Vydání mezinárodní normy vyžaduje schválení nejmén 75 % národních len , ú astnících se hlasování. Je t eba vzít na v domí, že n které z ástí, obsažených v tomto dokumentu, mohou podléhat patentovým práv m. Za p ípadnou identifikaci jakýchkoli nebo veškerých takových patentových práv ISO nenese žádnou zodpov dnost. ISO 24512 byla vytvo ena technickou komisí ISO/TC 224, Služby pro dodávku pitné vody a odvod odpadních vodí – Kvalitativní kritéria t chto služeb a výkonnostní ukazatele ISO 24512 je ástí souboru norem, týkajících se služeb, souvisejících s dodávkou pitné vody. Celý soubor obsahuje následující mezinárodní normy: ISO 24510, Služby pro dodávku pitné vody a odvod odpadních vod – Sm rnice pro posuzování a zlepšování služeb poskytovaných zákazník m ISO 24511, Služby pro dodávku pitné vody a odvod odpadních vod – Sm rnice pro management subjekt , poskytujících služby spojené s odvád ním a likvidací odpadních vod a pro posuzování t chto služeb ISO 24512, Služby pro dodávku pitné vody a odvod odpadních vod – Sm rnice pro management subjekt , poskytujících služby spojené s dodávkou pitné vody a pro posuzování t chto služeb
5
SN ISO 24512
Úvod POZNÁMKA Tu ným písmem zvýrazn ná slovaNP1) ozna ují klí ové termíny, jejichž definice jsou uvedeny v kapitole 2.
0.1 Problematika vody: globální vztahy a politická soustava Voda p edstavuje v 21. století celosv tový problém, jak z hlediska managementu dostupných vodních zdroji, tak z hlediska dostupnosti pitné vody a hygieny sv tové populace. Organizace Spojených národ (OSN) v roce 2000 uznala právo na vodu za základní lidské právo a ve spolupráci s národními vládami vytvo ila velmi ambiciózní cíl – „Rozvojový úkol tisíciletí“ – zvýšit dostupnost služeb, týkajících se pitné vody a odpadních vod, v etn bezpe ného uložení nebo op tného užití v této souvislosti vyprodukovaných odpadních látek (dále nazývaných stru n vodohospodá ských služeb zejména pak v rozvojových zemích. Mezinárodní konference, týkající se udržitelného rozvoje a vody (nap . Sv tový summit o udržitelném rozvoji, konaný v Johannesburgu v zá í 2002, t etí Sv tové fórum o vod v Kjótu v kv tnu 2003 a tvrté Sv tové fórum o vod v Mexico city v b eznu 2006) zd raznily tuto otázku a organizace OSN (jako je WHO, UNESCO atd.) vytvo ily doporu ení a programy pro dosažení tohoto cíle. Komise Spojených národ pro udržitelný rozvoj (CSD 13) zd raznila, že vlády („dále v této mezinárodní norm nazývané „p íslušné ú ady“) mají hlavní úlohu p i prosazování snadn jšího p ístupu k nezávadné pitné vod a základní hygien pomocí zlepšeného vedení na všech úrovních a náležitému životnímu prost edí zavád ním regula ních systém s aktivním zapojením všech zainteresovaných stran. Tento proces by m l obsahovat základní ešení pro zvýšení ú innosti vodohospodá ského sektoru a udržitelnosti managementu vodních zdroj . Z tohoto hlediska ministerské deklarace ze 3. a 4. Sv tového fóra o vod doporu ují, aby se vlády snažily zm nit úlohu parlament a místních ú ad zejména s ohledem na poskytování odpovídajících vodohospodá ských služeb a pochopily, že efektivní spolupráce s a mezi t mito ú astníky je klí ovým prvkem pro spln ní úkol a cíl souvisejících se zásobováním vodou. P íklady hlavních oblastí ú inných systém
ešících p ístup k pitné vod a hygienická opat ení jsou:
–
jednozna né ur ení úloh jednotlivých zainteresovaných stran,
–
ur ení hygienických pravidel a organizace kontroly jejich pln ní,
– – –
postupy, zajiš ující pevnou vazbu mezi strategií rozvoje m st a infrastrukturou používanou subjekty, poskytujícími vodohospodá ské služby, ízení dodávky vody a odvád ní a zneškod ování odpadních vod, informovanost uživatel a spole nosti.
0.2 Subjekty, poskytující vodohospodá ské ve ejn prosp šné služby: všeobecné cíle Krom ochrany ve ejného zdraví je základní sou ástí managementu vodních zdroj správný management ve ejn prosp šného systému služeb zásobování pitnou vodou a odvád ní a zneškod ování odpadních vod (dále nazývaným stru n „subjektem, poskytujícím vodohospodá ské služby“). Postupy správného managementu s tímto ve ejn prosp šným systémem budou zdrojem jak kvantitativn , tak kvalitativn udržitelného rozvoje. P isp jí také ke zvýšení sociální soudržnosti a ekonomického rozvoje zásobovaných spole enství, protože kvalita a ú innost vodohospodá ských služeb má pozitivní vliv na všechny innosti spole nosti. Protože je voda považována za „sociální zboží“, je t eba poskytování vodohospodá ských služeb zvažovat ze t í hledisek (ekonomického, sociálního a z hlediska životního prost edí) udržitelného rozvoje: je logické, že management subjekt , poskytujících vodohospodá ské služby by
NP1)
NÁRODNÍ POZNÁMKA Zvýrazn ní klí ových termín tu ným písmem je provedeno podle originálu, který není v této v ci bohužel p íliš systematický ani d sledný.
6
SN ISO 24512
s ohledem na místní souvislosti m l být transparentní ve vztahu ke všem zainteresovaným stranám a do své innosti je zapojovat. Druh zainteresovaných stran, které mohou hrát n jakou roli p i s vodohospodá skými službami, je velké množství.
innostech, souvisejících
P íklady takových zainteresovaných stran zahrnují: –
vládní nebo ve ejné organizace (mezinárodní, národní, regionální nebo místní) spolupracující s ú ady státní správy nebo s legislativními orgány;
–
samotná sdružení spole ností, zajiš ujících vodohospodá ské služby (nap . mezinárodní, regionální nebo nadnárodní a národní sdružení dodavatel pitné vody nebo odvád ní a zneškod ování odpadních vod;
–
nezávislé organizace, provád jící dohled (nap . zájmové organizace, jako jsou nap íklad nevládní organizace);
–
uživatelé a sdružení uživatel vody.
Vztahy mezi zainteresovanými stranami a subjekty, poskytujícími vodohospodá ské služby jsou v r zných zemích sv ta velmi odlišné. V mnoha zemích existují orgány, které jsou odpov dné (bu zcela nebo z ásti) za kontrolu inností vodohospodá ských služeb bez ohledu na skute nost, zda jsou tato za ízení vlastn na nebo provozována soukromými nebo ve ejnými subjekty a bez ohledu na to, jsou-li ízena p íslušnými ú ady nebo jsou zapojena do systému technické samoregulace. Normalizace a technická samoregulace tvo í možné cesty k zajišt ní ú asti všech zainteresovaných stran a dosažení principu subsidiarity. Logickým zájmem subjekt poskytujících vodohospodá ské služby je poskytovat své služby každému subjektu z p íslušné oblasti a t mto uživatel m s trvalým zásobováním pitnou vodou, p ipojeným na systém sb ru a išt ní odpadních vod, poskytovat tyto služby za ekonomických a sociálních podmínek, které by m ly být akceptovatelné jak pro uživatele, tak pro tyto subjekty služby poskytující. O ekává se, že tyto subjekty, poskytující vodohospodá ské služby splní p i zajišt ní dlouhodobého trvání poskytovaných služeb a v souladu s požadavky ostatních zainteresovaných stran jak požadavky p íslušných ú ad , tak odpov dných orgán . V souvislosti s nedostatkem zdroj , v etn zdroj finan ních, by investi ní prost edky, vložené do technického za ízení, m ly být vhodn využity a jejich ádné údržb a efektivnímu provozu by m la být v nována pot ebná pozornost. Ceníky dodávky vody by se obecn m ly zam it na dosažení návratnosti vynaložených prost edk a zajišt ní efektivnosti využívání zdroj , p i udržení základní dostupnosti vodohospodá ských služeb. Je vhodné, aby se zainteresované strany podílely jak na stanovování cíl vodohospodá ských služeb, tak na posuzování p im enosti a ú innosti jejich poskytování.
0.3 Cíle, obsah a implementace této mezinárodní normy Cílem této normy je poskytnout p íslušným zainteresovaným stranám sm rnice pro posuzování a zlepšování služeb poskytovaných uživatel m a doporu ení pro management subjekt , poskytujících vodohospodá ské služby, trvale spojené s postupnými cíli stanovenými p íslušnými ú ady a výše uvedenými mezinárodními mezivládními organizacemi. Tato mezinárodní norma je ur ena pro usnadn ní dialogu mezi zainteresovanými stranami, umož uje jim vyvinout oboustranné pochopení funkcí a úkol , které v rámci p sobnosti subjekt , poskytujících vodohospodá ské služby p icházejí v úvahu. Tento soubor norem, týkajících se vodohospodá ských služeb, se skládá z ISO 24510 (zam ené na služby), z normy ISO 24511 a této mezinárodní normy (zam ených na management). Norma ISO 24510 se zabývá následujícími tématy: –
stru ným popisem sou ástí služeb ve vztahu k uživatel m;
–
základními cíli služeb s ohledem na pot eby a o ekávání uživatel ;
–
sm rnice pro uspokojování pot eb a o ekávání uživatel ;
–
hodnotitelskými kritérii pro poskytování služeb uživatel m podle uvedených pokyn ;
7
SN ISO 24512
–
p íklad vztah výkonnostních ukazatel k hodnotitelským kritériím, která mohou být používána pro posuzování výkonnosti poskytovaných služeb.
Tato mezinárodní norma a ISO 24511 se zabývají následujícími tématy: –
stru ným popisem fyzikálních nebo infrastrukturálních a manažerských nebo institucionálních sou ástí subjekt , poskytujících vodohospodá ské služby;
–
základními cíli subjekt , poskytujících vodohospodá ské služby, považovaných v nejširším rozsahu za všeobecn d ležité;
– –
sm rnice pro management subjekt , poskytujících vodohospodá ské služby; sm rnice pro posuzování vodohospodá ských služeb s pomocí hodnotitelských kritérií služeb ve vztahu k cíl m, a vztah výkonnostních ukazatel k t mto kritériím.
Výkonnostní ukazatele uvedené v této norm a normách ISO 24510 a ISO 24511 jsou uvedené pouze jako p íklad, je t eba zd raznit, že posuzování služeb uživatel m nem že být zredukováno na jeden výkonnostní ukazatel nebo n jaký univerzální soubor t chto ukazatel . P edm t normy formáln vylu uje technické vybavení, instalované v budovách NP). Nicmén by se m la v novat pozornost skute nosti, že jakost dodávané vody (nebo odvád ných odpadních vod) by mohla být nežádoucím zp sobem ovlivn na mezi p ipojovacím místem (v p ípad odpadní vody spojným objektem) a místem spot eby (v p ípad odpadní vody v míst vypoušt ní použité vody do kanaliza ního potrubí) p sobením za ízení instalovaných v budov . S ohledem na tuto skute nost mohou mít n které zainteresované strany, jako jsou nap íklad p íslušné ú ady, vlastníci, smluvní partne i a uživatelé, zájem ovliv ovat i tuto ást rozvodu vody. Protože organizace t chto subjekt , poskytujících vodohospodá ské služby je závislá na právních a institucionálních soustavách, specifických pro každou zemi, nem že tato mezinárodní norma p edepisovat p íslušné úlohy r zným zainteresovaným stranám ani nem že ur it požadované mezinárodní organizace pro místní, regionální nebo národní orgány, které mohou být zainteresované na poskytování vodohospodá ských služeb. Zejména pak tato mezinárodní norma nezasahuje do výb ru odpov dných orgán s ohledem na obecnou organiza ní strukturu a management t chto subjekt , poskytujících vodohospodá ské služby. Tato norma je stejnou m rou použitelná pro subjekty vlastn né nebo provozovaná jak ve ejnými tak soukromými spole nostmi a nedává p ednost jakékoliv form vlastnictví a nebo zp sobu provozu. Sm rnice, uvedené v této norm a normách ISO 24510 a ISO 24511 jsou orientovány na pot eby a o ekávání uživatel a na k nim se vztahující vodohospodá ské služby, bez ur ování prost edk , jak tyto pot eby a o ekávání zajistit. Cílem je umožnit co nejširší možné využití této normy a norem ISO 24510 a ISO 24511 s ohledem na kulturní, socioekonomické, klimatické a legislativní odlišnosti r zných zemí a region sv ta. Proto by m lo být pochopeno, že zejména v krátkodobých asových intervalech není asto možné splnit o ekávání místních uživatel . To m že být zp sobeno r znými faktory, nap íklad klimatickými podmínkami, dostupností zdroj a potížemi, spojenými s ekonomickým zajišt ním trvalosti služeb, áste n se týkajícími financování a schopnosti uživatel za zlepšení t chto služeb platit. Tyto podmínky mohou zejména v rozvojových zemích komplikovat dosažení n kterých cíl nebo omezovat aplikaci n kterých doporu ení normy. Pod vlivem t chto omezujících faktor je tato norma navržena, proto nap íklad p ipouští odlišné úrovn stávajících sítí a pot ebu alternativních ešení podle místních podmínek. Navzdory pot eb flexibility termín technika a technické prost edky je v tšina doporu ení v této mezinárodní norm , jako jsou nap íklad uvedené poradenské postupy, ur ena pro univerzální použití. Aby bylo možné posuzování a zlepšování služeb uživatel m a zajišt ní pot ebného sledování tohoto zlepšování mohou být ustanoveny pot ebné výkonnostní ukazatele (PI) nebo jiným zp sobem zjiš ován soulad s požadavky. Používání výkonnostních ukazatel (PI) bývá pouze jedním z možných podp rných nástroj pro neustálé zlepšování. Zainteresované strany mohou vybrat výkonnostní ukazatele (PI) z poskytnutých p íklad nebo vytvo it další pot ebné výkonnostní ukazatele (PI) s použitím princip , uvedených v této mezinárodní norm , ISO 24510 a ISO 24511. Logicky by se výkonnostní ukazatele (PI) m ly vztahovat k cíl m, pro které byly s pomocí hodnotitelských kritérií stanoveny, a používány pro m ení výkonnosti. Tato mezinárodní norma nezavádí ádný konkrétní ukazatel nebo n jakou minimální hodnotu nebo výkonnostní rozsah. Respektuje pot ebu možnosti p izp sobení místním okolnostem, ímž usnad uje implementaci na místní úrovni. NP)
8
Jedná se o tzv. „vnit ní vodovody“ nebo „vnit ní kanalizaci“.
SN ISO 24512
Tato mezinárodní norma a normy ISO 24510 a ISO 24511 a zejména výkonnostní ukazatele (PI), uvedené jako p íklady, by v žádném p ípad nem ly být považovány za nezbytný p edpoklad nebo podmínku pro implementaci politiky dodávky vody nebo financování projekt nebo program . Tyto normy mají sloužit pro posuzování pokroku ve snaze po dosažení strategických cíl a úkol program financování. Cílem této mezinárodní normy a norem ISO 24510 a ISO 24511 není nahrazovat systémy specifikací, podporující p ímou certifikaci shody, ale poskytnout sm rnice pro neustálé zlepšování a posuzování služeb. Použití této normy a norem ISO 24510 a ISO 24511 je v souladu s ISO pravidly dobrovolné. Tyto normy jsou v souladu s principy p ístupu „plánuj-ud lej-kontroluj-jednej“ (PDCA): navrhují postup krok za krokem, od ur ení sou ástí a stanovení cíl za ízení vodohospodá ských služeb až k ur ení výkonnostních ukazatel , a po posouzení výkonnosti s op tovným návratem k cíl m a k managementu. Obrázek 1 shrnuje obsah a použití této mezinárodní normy. Implementace této mezinárodní normy a norem ISO 24510 a ISO 24511 není závislá na zavedení série norem ISO 9000 nebo ISO 14000. P esto jsou s t mito normami systém managementu v souladu. Implementace celkového systému managementu podle norem ISO 9001 a ISO 14001 m že implementaci t chto sm rnic, obsažených v této mezinárodní norm a normách ISO 24510 a ISO 24511, usnadnit a naopak, tyto sm rnice mohou pomoci realizovat technická ustanovení norem ISO 9001 a ISO 14001 organizacím, uvažujícím o jejich zavedení.
Ur ení fyzických a manažerských sou ástí (kapitola 3 a 5, p ílohy B a C)
Definování cíl služeb (kapitoly 4 a E.1,p íloha C)
Management a provoz subjektu, využívající pokyny pro management subjekt , poskytujících vodohospodá ské služby (kapitola 6, p ílohy C a D)
Definování hodnotitelských kritérií (kapitoly 7, E.1 a E.3)
Definování výkonnostních ukazatel (kapitoly 8 a E.2,, p íloha F)
Porovnání dosažených ukazatel s plánovanými (kapitola 7)
Obrázek 1 – Obsah a zp sob použití této mezinárodní normy 9
SN ISO 24512
0.4 Poskytování služeb uživatel m P i tení této mezinárodní normy je d ležité nezapomenout, že subjekty, které mají vybudovanou infrastrukturu a výrobní kapacity, jsou provozována hlavn pro dodávku pitné vody uživatel m služby. Mnoho subjekt m že zásobovat uživatele p ímo, pomocí vodovodního potrubí a nebo alternativn , jiným zp sobem (nap . cisternovými automobily, balenou vodou (lahvemi) apod.). Cíli t chto služeb z r zných sociálních hledisek je podpora ve ejného zdraví a sociálního a ekonomického rozvoje p i sou asné ochran životního prost edí. Tato mezinárodní norma se týká pouze služeb, poskytovaných až k p ipojovacímu místu pro uživatele a v n m (toto p ipojovací místo se m že lišit od místa použití nebo spot eby). Hlavní funkcí subjektu pro poskytování služeb pro dodávku pitné vody je zajišt ní zásobování pitnou vodou pro normální život, obytnou zástavbu, a pr myslové nebo další použití. Dodávku pitné vody je t eba považovat hlavní innost, na níž je spole nost závislá a z tohoto d vodu má hlavní úlohu jak p i vnímání sociálního zabezpe ení, tak ve ejného blahobytu. Zásobování pitnou vodou zahrnuje získávání vody z životního prost edí a výstavby infrastruktury, jejíž doba životnosti obvykle p ekra uje délku života n kolika lidských generací. To sv d í o skute nosti, že mezigenera ní solidarita a pé e by m la být také za azena mezi zp soby posuzování služeb. Z t chto d vod je subjekt pro poskytování služeb pro dodávku vody, bez ohledu na zp sob jeho vlastnictví, ze své podstaty ve ejným a bude vždy p edm tem spole enského zájmu a politiky. POZNÁMKA Mezigenera ní solidarita je koncepce, která pochopila, že sou asná spole nost nebo populace by nem la provád t innosti nebo m la ignorovat sou asné požadavky, jejichž výsledkem bude nespravedlivé p enášení ekonomických nebo sociálních b emen na budoucí generace.
Hlavním cílem subjekt pro poskytování služeb pro dodávku pitné vody je trvalá dodávka pitné vody. N které subjekty nemohou dodávat pitnou vodu trvale po celých 24 hodin za den, 7 dní v týdnu, ale obvykle se o ekává, že tohoto stavu bude dosaženo. asto tyto subjekty pat í mezi ta za ízení, která nejsou schopna dodávat hygienicky vhodnou pitnou vodu. V takovém p ípad p erušované, ale pravidelné zásobování by mohlo být p ijatelné v p ípad , že dodávané množství vyhovuje rozumným požadavk m uživatele. Pitná voda by m la být podle požadavk místních p edpis pro jakost pitné vody vhodná pro p ímou lidskou spot ebu bez ohledu na další ú ely, pro které je voda také dodávána. Úsilí, vynaložené pro dosažení této jakosti kdekoliv a za jakýchkoliv okolností je všeobecn o ekáváno. Jestliže nejsou tyto parametry udržovány nebo dosahovány, m li by na tuto skute nost být uživatelé d razn upozorn ni.
10
SN ISO 24512
Služby pro dodávku pitné vody a odvod odpadních vod – Sm rnice pro management subjekt , poskytujících služby spojené s dodávkou pitné vody a pro posuzování t chto služeb 1 P edm t Tato mezinárodní norma poskytuje sm rnice pro management subjekt , poskytujících služby spojené s dodávkou pitné vody a pro posuzování t chto služeb. Tato mezinárodní norma je aplikovatelná jak na ve ejn , tak na soukrom vlastn né a provozované subjekty pro poskytování služeb pro dodávku pitné vody a neup ednost uje jakékoliv vlastnické nebo provozní modely. Tato mezinárodní norma je obecn ur ena pro systémy pro dodávku pitné vody a je použitelná v t chto systémech na jakékoliv úrovni rozvoje (nap . místní systémy, distribu ní vodovodní sít , za ízení na úpravu surové vody). P edm tem této mezinárodní normy jsou: –
definice spole ných termín pro všechny zainteresované strany;
–
definice sou ástí systém , poskytujících služby dodávky pitné vody;
–
sm rnice pro management subjekt , poskytujících služby pro dodávku pitné vody;
–
sm rnice pro cíle, hodnotitelská kritéria služeb a p íslušné výkonnostní ukazatele, vhodné pro posuzování služeb souvisejících s dodávkou pitné vody.
P edm tem této mezinárodní normy nejsou: – –
cílové nebo limitní hodnoty pro navržené cíle, hodnotitelská kritéria služeb a související výkonnostní ukazatele; postupy projektování a výstavby systém pro dodávku pitné vody;
–
doporu ení, týkající se struktury managementu subjekt , poskytujících služby spojené s dodávkou pitné vody;
–
doporu ení, týkající se ízení služeb pro dodávku pitné vody v etn managementu a provozních inností;
–
doporu ení, týkající se obsahu kontrakt a nebo subkontrakt
–
doporu ení, týkající se vnit ních vodovod , tedy instalací mezi p ipojovacím místem a místem spot eby.
POZNÁMKA 1 Tato mezinárodní norma a normy ISO 24510 a ISO 24511 tvo í skupinu norem, týkajících se vodohospodá ských služeb. Z tohoto d vodu je vhodné používat tyto t i mezinárodní normy spole n . POZNÁMKA 2 Seznam termín a jejich definic, uvedený v kapitole 2, je spole ný pro tuto mezinárodní normu a normy ISO 24510 a ISO 24511. POZNÁMKA 3 P íloha A obsahuje t i tabulky s ekvivalentními termíny v angli tin , francouzštin a špan lštin .
2 Termíny a definice Pro pot eby této normy platí následující termíny a definice: 2.1 p esnost (accuracy) t snost shody mezi výsledkem zkoušky a p ijatou referen ní hodnotou
11
SN ISO 24512
POZNÁMKA 1 Termín p esnost, použitý na množinu výsledk zkoušek, zahrnuje kombinace náhodných složek a složky, tvo ené spole nou systematickou chybou nebo stranností. POZNÁMKA 2 P evzato z ISO 5725-1: 1994.
2.2 ekonomická dostupnost (affordability) schopnost služby být pro svého uživatele (2.50) ekonomicky dostupná POZNÁMKA Ekonomická dostupnost služby m že být p edb žn ur ována pomocí míry, p i níž poplatky za služby (2.44), spole n s finan ními podporami p icházejícími v úvahu pro dotace a asisten ními platebními programy pro uživatele s nízkými p íjmy, mohou být cílovými sociálními skupinami uživatel placeny bez významného negativního ekonomického nebo sociálního efektu.
2.3 posuzování (assessment) proces (2.31), nebo výsledek tohoto procesu (2.31), porovnávající p esn zjišt nou hodnotu nebo stav s p í-slušnou referen ní hodnotou nebo stavem 2.4 majetek (asset) ást kapitálových zdroj , používaných pro poskytování služeb (2.44) POZNÁMKA 1 Majetek m že být hmotný i nehmotný. P íklady hmotného majetku jsou: pozemky, budovy, potrubí, studny/vrty, nádrže, úpravny vody, další za ízení a po íta ové vybavení; p íklady nehmotného majetku jsou: software, databáze. POZNÁMKA 2 Na rozdíl od spot ebního materiálu m že být majetek v ú etních systémech odepisován. NP)
2.5 management majetku (asset management) procesy (2.31), které umož ují subjekt m, poskytujícím vodohospodá ské služby (2.53) ídit, kontrolovat a optimalizovat poskytování služeb, údržbu (2.19) a likvidaci infrastruktury (2.17) a majetku (2.4) po celou dobu jeho životnosti, v etn nezbytných náklad na ur enou výkonnost (2.24) 2.6 dosažitelnost (availability) rozsah, ve kterém infrastruktura (2.17), majetek (2.4), zdroje a zam stnanci subjekt , poskytujících vodohospodá ské služby (2.53) umož ují efektivní poskytování služeb (2.43) uživatel m (2.46) podle stanovených výkonností (2.24) 2.7 spole enství; komunita; obec (community) jedna nebo více fyzických nebo právnických osob a jejich sdružení, organizace nebo skupiny, v souladu s národními p edpisy a nebo praxí, jejichž zájmová sféra se nachází v oblasti poskytování služeb (2.44) 2.8 stupe spolehlivosti (confidence grade) posuzování (2.3) kvality (2.32) v oblasti termín p esnost (2.1) a spolehlivost (2.37) 2.9 p ípojkaNP); p ipojovací potrubí (connection) soubor díl potrubí, zajiš ující propojení mezi p ipojovacím místem (2.26) a místním vodovodním adem nebo mezi místem shromaž ování odpadních vod (2.25) a kanaliza ní stokou
NP)
NP)
12
NÁRODNÍ POZNÁMKA To v eské republice tak docela neplatí, protože podle eských da ových zákon lze majetek od ur ité po izovací hodnoty výše pouze odepisovat. NÁRODNÍ POZNÁMKA Viz §3, zákona 274/2001 Sb.
SN ISO 24512
POZNÁMKA 1 U vodovod (2.12) se v sou asné dob b žn používá termín “vodovodní p ípojka“, ale p ipojoNP) vací potrubí m že obsahovat další sou ásti než jen vodovodní potrubí , jako jsou armatury, vodom ry apod. POZNÁMKA 2 V anglicky mluvících zemích lze pro systém odvád ní a zneškod ování odpadních vod (2.52) použít termín „odvod ovací potrubí“; i toto potrubí m že být vybaveno dalším za ízením.
2.10 oblast pokrytí (coverage) území, v n mž majetek (2.4) subjekt , poskytujících vodohospodá ské služby (2.53) umož uje poskytovat služby (2.44) uživatel m (2.50) v rozsahu, za který je zodpov dný 2.11 pitná vodaNP) (drinking water) voda ur ená k lidské spot eb POZNÁMKA Požadavky (2.40) na ur ení jakosti (2.32) pitné vody jsou všeobecn stanoveny p íslušnými národními ú ady (2.36). Pot ebné sm rnice byly vydány Sv tovou zdravotnickou organizací (WHO).
2.12 vodovod; systém zásobování pitnou vodouNP) (drinking water system) hmotný majetek (2.4), pot ebný pro jímání, úpravu, rozvod nebo zásobování pitnou vodou (2.11) 2.13 efektivnost (effectiveness) rozsah, ve kterém jsou plánované innosti realizovány a plánované výsledky dosaženy [ISO 9000: 2005] 2.14 ú innost (efficiency) vztah mezi dosaženým výsledkem a použitými zdroji [ISO 9000: 2005] 2.15 životní prost edí (environment) prost edí, v n mž organizace p sobí v etn ovzduší, vody, p dy, p írodních zdroj , rostlin, živo ich , lidí a jejich vzájemných vztah POZNÁMKA 1 V tomto smyslu tvo í „prost edí“ globální systém a organizaci obklopuje.
[ISO 14001: 2004] POZNÁMKA 2 Pro použití této normy je možno považovat životní prost edí za specifickou zainteresovanou stranu (2.47). Jeho zájmy mohou být reprezentovány p íslušnými ú ady (2.36), komunitami (2.7) nebo dalšími skupinami jako jsou nap íklad nevládní organizace (NGO)
2.16 ukazatel (indicator) parametr nebo hodnota z parametr odvozená, poskytující informace o subjektu, které významem výrazn p ekra ují p ímo související hodnotu parametru POZNÁMKA 1 Upraveno podle prací Evropské organizace pro hospodá ský rozvoj a spolupráci (OECD) „Základní soubory ukazatel pro zprávy o chování životního prost edí“. [10]
NP) NP)
NP)
NÁRODNÍ POZNÁMKA Viz 6.3.1 SN 750150. NÁRODNÍ POZNÁMKA Viz 3.2.3 SN EN 805 (75 5011). NÁRODNÍ POZNÁMKA Viz 3.1 SN 75 0150.
13
SN ISO 24512
POZNÁMKA 2 Ukazatelé se mohou týkat souvislostí, podmínek, prost edk , inností nebo výkonností (2.24).
2.17 infrastruktura; technické za ízení (infrastructure) tvo í ji soubor veškerého imobilního hmotného majetku (2.4), pot ebného pro innost subjekt , poskytujících vodohospodá ské služby (2.53) POZNÁMKA 1 Upraveno podle ISO 9000: 2005. POZNÁMKA 2 Pro subjekty, poskytující vodohospodá ské ve ejné služby (2.53) m že být nezbytné používat pro dopravu mobilní technická za ízení ( nap . nákladní auta, železni ní vagóny, lahve), tato za ízení mohou být používána trvale nebo p íležitostn , p ípadn pouze v p ípad havarijních situací. Doporu uje se termín „infrastruktura“ ponechat pouze pro imobilní technické vybavení a za ízení.
2.18 p erušení dodávky (interruption) stav, v n mž není služba (2.44) dostupná POZNÁMKA P erušení dodávky mohou být plánovaná nebo neplánovaná.
2.19 údržba (maintenance) kombinace všech technických, administrativních a ídících inností b hem doby životnosti majetku (2.4), ur ená pro jeho udržení v a nebo navrácení do stavu, v n mž m že plnit požadovanou funkci 2.20 management (management) koordinované innosti k vedení, ízení a kontrole organizace POZNÁMKA V angli tin se n kdy termín „management“ vztahuje k osobám, tj. osob nebo skupin osob s pravomocí a odpov dností za vedení, ízení a kontrolu organizace. Používá-li se termín „management“ v tomto smyslu, má se vždy použit s n kterým druhem p ívlastku, aby se zabránilo zám n s výše definovaným termínem „managementu“ jako innosti. Nap íklad, slovní spojení „management musí…“ je z tohoto d vodu nevhodné, zatímco slovní spojení „top management (ve smyslu vrcholové vedení) musí…“ je p ípustné.
[ISO 9000: 2005] 2.21 systém managementu (management system) systém pro stanovení cíl a strategie k jejich dosažení [ISO 9000: 2005] POZNÁMKA Systém managementu subjekt , poskytujících vodohospodá ské služby (2.53) m že obsahovat r zné ídicí systémy, jako nap íklad systém ízení jakosti (2.32), systém ízení ekonomiky nebo systém environmentálního managementu.
2.22 místní za ízení (on-site facility) soubor hmotného majetku (2.4), pot ebný pro zásobování pitnou vodou (2.11) nebo odvád ní a išt ní odpadních vodNP) (2.51) bez p ipojení p ipojovacím potrubím (2.9) na hlavní sí ové rozvody subjekt , poskytujících vodohospodá ské služby (2.53) 2.23 dodavatel služeb (operator) osoba nebo organizace, která pr b žn zajiš uje procesy a innosti, pot ebné pro poskytování služeb (2.44)
NP)
14
NÁRODNÍ POZNÁMKA Viz 3.1.10 SN 75 0161.
SN ISO 24512
POZNÁMKA 1 Pro dané subjekty, poskytující vodohospodá ské služby (2.53) m že existovat jeden nebo více dodavatel služeb. Nap íklad mohou být r zní dodavatelé pro provozování technického za ízení budov, vedení ú etnictví a pro opravárenské služby (2.44). Jejich úkoly jsou stanoveny odpov dným orgánem (2.42). POZNÁMKA 2 Dodavatel(é) služeb by podle zákona mohl(i), ale nemusel(i) být totožný(í) s odpov dným orgánem (2.42). M že se jednat o spole nosti v soukromém nebo ve ejném vlastnictví. P íklady, kdy dodavatel služby a odpov dný orgán (2.42) nejsou podle zákona odd leni: technické odd lení na obecním nebo m stském ú ad , ur ený správní odbor regionálního nebo krajského správního ú adu, ur ený útvar regionální vlády. P íklady, kdy dodavatel služby a odpov dný orgán (2.42) jsou podle zákona odd leni: ve ejná organizace, soukromá statutární spole nost, malý dodavatel, nevládní organizace (NGO), družstvo. POZNÁMKA 3 Ve smyslu této normy není dodavatel služby osoba zam stnaná v n jaké instituci, která provozuje ást za ízení nebo procesu.
2.24 výkonnost (performance) dosažený výsledek innosti, procesu (2.31) nebo organizace 2.25 místo p ipojení vnit ní kanalizaceNP) na kanaliza ní p ípojkuNP) (point-of-collection) (používá se u odpadních vod) místn ur ené rozhraní, za nímž subjekty pro poskytování vodohospodá ských služeb (2.53) nejsou právn zodpov dné za služby (2.44) nebo infrastrukturu (2.17) P ÍKLAD Hranice mezi soukromým a ve ejným vlastnictvím. POZNÁMKA 1 Místo shromaž ování odpadních vod je obvykle ur eno ve smlouv o poskytování služeb (2.45). POZNÁMKA 2 Obecn nemají zam stnanci subjekt , poskytujících vodohospodá ské služby, žádné zákonné oprávn ní k p ímému fyzickému dohledu na potrubí vnit ní kanalizace.
2.26 p ipojovací místo (point-of-delivery) (používá se u pitné vody) místn ur ené rozhraní, za nímž subjekty, poskytující vodohospodá ské služby (2.53) nejsou právn zodpov dné za služby (2.44) nebo infrastrukturu (2.17) P ÍKLADY Odbo ka na p ípojce (2.9), vodom r, hranice mezi ve ejným a soukromým vlastnictvím. POZNÁMKA 1 P ipojovací místo je obvykle ur eno v smlouv o poskytování služeb (2.45). POZNÁMKA 2 Obecn nemají zam stnanci subjekt , poskytujících vodohospodá ské služby, žádné zákonné oprávn ní k p ímému fyzickému dohledu na vodovodní potrubí za tímto p ipojovacím místem.
2.27 místo vypoušt níNP) (point-of-discharge) místn ur ené rozhraní, kde uživatel (2.50) obvykle vypouští odpadní vody (2.51) za ú elem jejich odvád ní a následné zneškod ování NP) P ÍKLADY D ez, záchodová mísa.
2.28 místo spot eby (point-of-use) místn ur ené rozhraní, kde uživatel (2.50) obvykle vodu odebírá P ÍKLADY Výtokový ventil, pítko. NP)
NÁRODNÍ POZNÁMKA NÁRODNÍ POZNÁMKA NP) NÁRODNÍ POZNÁMKA NP) NÁRODNÍ POZNÁMKA NP)
Viz 3.1.8 SN 75 0161; dále 3.1 SN 75 6760. Viz 3.2.5.23 SN 75 0161; dále 3.11 SN EN 752-1. Viz 3.3.1.23 SN 75 0161; dále 1120 SN EN 1085 Místo vypoušt ní m že být rovn ž ve ve ejném nebo soukromém vlastnictví. 15
SN ISO 24512
POZNÁMKA 1 Místo spot eby m že být ve ve ejném nebo soukromém vlastnictví. POZNÁMKA 2 Místo spot eby m že být totožné s p ipojovacím místem (2.26), nap íklad v p ípad pítka jako ve ejného zdroje pitné vody.
2.29 cena (price) vyjád ení hodnoty dodávky nebo poskytnutí výrobku nebo služby (2.44) v pen zích nebo jiným ekvivalentním zp sobem POZNÁMKA Pokud je to vhodné, uvádí se cena vztažená na jednotku produktu nebo služby. P ÍKLAD Cena krychlového metru pitné vody (2.11), cena p ipojovacího potrubí (2.9) v délce xx metr .
2.30 postup (procedure) ur ený zp sob provád ní n jaké innosti nebo procesu (2.31) POZNÁMKA Postupy mohou, ale nemusí být dokumentovány.
2.31 proces (process) soubor vzájemn souvisejících nebo vzájemn p sobících inností, které p em
ují vstupy na výstupy
[ISO 9000: 2005] 2.32 kvalita; jakost (quality) stupe spln ní požadavk (2.40) souborem inherentních charakteristik [ISO 9000: 2005] POZNÁMKA Je t eba rozlišovat jakost produktu, tedy pitné vody (2.11) nebo vy išt ných odpadních vod (2.51) od kvality služeb (2.44). Tato mezinárodní norma se netýká jakosti produkt .
2.33 návratnost (rate of return) procentuální vyjád ení ziskovosti projektu, rovná se podílu zisku k vynaloženým investi ním náklad m POZNÁMKA Její stanovení se provádí pro období od jednoho roku až po dobu celkové životnosti investice.
2.34 zákazník (registered user, customer) uživatel (2.50), kterému jsou pot ebné informace poskytovány odpov dným orgánem (2.42) nebo dodavatelem služeb (2.23) POZNÁMKA Termín „zákazník“ m že být považován za „synonymum“, vyjad ující skute nost, že uživatel má se subjektem, poskytujícím vodohospodá ské služby (2.53) obchodní vztah, nap . smlouvu o poskytování služeb (2.45). V takovém p ípad je vhodné termín „zákazník“ používat spíše ve smyslu zd razn ní „dodavatelskodb ratelských vztah “. NP)
2.35 sanace (rehabilitation) úprava infrastruktury (2.17), kterou se navrací na ur enou úrove (2.25)
NP)
16
nebo zvyšuje její výkonnost
NÁRODNÍ POZNÁMKA Tato poznámka p sobí pon kud nesmysln . Je to zp sobeno skute ností, že v pr b hu p ipomínkového ízení bylo rozhodnuto, že termín „registered user“ bude p ekládán rovn ž jako „zákazník“, takže z tohoto d vodu nejsou oba termíny v textu p ekladu rozlišeny.
SN ISO 24512
2.36 p íslušný ú ad (relevant autority) ú ad, zmocn ný k ur ování obecných postup , plán nebo požadavk (2.40), ke kontrole jejich pln ní pro všechny vodohospodá ské ve ejné služby (2.53), nacházejících se v jeho oblasti p sobnosti P ÍKLADY Národní, regionální nebo místní vlády nebo orgány samosprávy, ve ejné agentury, regula ní ú ady. POZNÁMKA Konkrétní subjekt pro poskytování vodohospodá ských ve ejných služeb (2.53) se m že nacházet v oblasti jurisdikce n kolika p íslušných ú ad s r znými kompetencemi.
2.37 spolehlivost (reliability) [v p ípad informace] úrove p esv d ení, že informace dob e reprezentuje nebo zastupuje p íslušnou podstatu v ci POZNÁMKA Obecn se za informace považují data, hodnoty ukazatel (2.16) nebo odhad .
2.38 spolehlivost (reliability) [týká se majetku, procesu] pravd podobnost, že za ízení, systém nebo proces (2.31) budou po stanovenou dobu provozuschopné bez poruchy, budou-li správn provozovány podle ur ených podmínek 2.39 opravaNP) (repair) opat ení, provedená na neshodném produktu, vybavení nebo za ízení, jejímž cílem je zm na jeho stavu ve smyslu jeho vhodnosti pro další používání aniž by se zm nily jeho p vodní parametry POZNÁMKA 1 Upraveno podle ISO 9000: 2005. POZNÁMKA 2 Za opravu se považuje i provedení nápravných opat ení na p vodn shodném produktu s cílem obnovit jeho stav nebo parametry za ú elem dalšího používání, nap íklad v rámci údržby (2.19). POZNÁMKA 3 Oprava m že ovlivnit nebo zm nit ásti neshodného produktu. POZNÁMKA 4 Oprava m že být plánovaná (preventivní údržba (2.19)) nebo neplánovaná (nap . v p ípad poruchy).
2.40 požadavek (requirement) pot eba nebo o ekávání, které jsou stanoveny, obecn se p edpokládají nebo jsou závazné [ISO 9000: 2005] POZNÁMKA „Obecn p edpokládaná“ znamená, že pro za ízení na úpravu pitné nebo odpadní vody, uživatele (2.50), služby (2.44) a ostatní zainteresované strany je tato p edpokládaná pot eba nebo o ekávání b žnou, obvyklou nebo obecnou praxí.
2.41 odpadní látky (residues) odpadní produkty NP), vznikající p sobením r zných proces (2.31), použitých p i úprav pitné vody (2.11) nebo išt ní odpadních vod (2.51) POZNÁMKA Odpadní látky se mohou vyskytovat bu samostatn ve skupenství kapalném, plynném nebo pevném a nebo mohou být tyto látky s r zným skupenstvím smíšené.
NP) NP)
NÁRODNÍ POZNÁMKA Viz 3.2.6.5 SN 75 0161. NÁRODNÍ POZNÁMKA Jedná se o odpadní produkty z proces úpravy surové vody nebo išt ní odpadních vod, podle eské legislativy pat í mezi tzv. „vybrané odpady“. 17
SN ISO 24512
P ÍKLADY Organické odpady, odpad ze septik
NP)
nebo jímek, písek nebo št rk, tuky, stavební odpady.
2.42 odpov dný orgán (responsible body) orgán nebo subjekt, který ze zákona globáln odpovídá za zajiš ování pitné vody (2.11), p íslušných služeb (2.44) a nebo zneškod ování odpadních vod (2.51) v zem pisn ur ené správní oblasti P ÍKLAD Ú ad místní nebo m stské samosprávy (tj. obecní, m stský nebo magistrátní), regionální, národní nebo federální vlády prost ednictvím ur ené agentury a nebo soukromé spole nosti. POZNÁMKA 1 Odpov dný orgán m že být ve ejný nebo soukromý. POZNÁMKA 2 Odpov dný orgán jedná v rámci systému zákon a obecné politiky ur ené p íslušnými ú ady (2.36); ur uje obecnou strategii a zvláštní politiku p izp sobenou vlastnostem jeho sféry p sobnosti a obecn organizuje innost p íslušných subjekt pro poskytování vodohospodá ských ve ejných služeb (2.53). POZNÁMKA 3 Odpov dný orgán m že subjekt, poskytující vodohospodá ské ve ejné služby (2.53) provozovat p ímo s pomocí vlastních prost edk (p ímý management (2.21) nebo „interní“ správa) nebo prost ednictvím jednoho nebo více dodavatel služeb (2.24) pro zajišt ní provozu (v rámci „subdodávky“ nebo prost ednictvím najatého managementu).
2.43 omezení (restriction) situace, v níž služby (2.44) neodpovídají dohodnutým podmínkám, uvedeným ve smlouv o poskytování služeb (2.45) POZNÁMKA Omezení mohou být plánovaná nebo neplánovaná.
2.44 služba (service) je výsledkem procesu (2.31) POZNÁMKA 1 Upraveno podle definice „produktu“ v ISO 9000: 2005. POZNÁMKA 2 Služby jsou jednou ze ty základních kategorií produkt spole n se softwarem, technickým vybavením a provozními materiály. Mnohé produkty obsahují prvky, náležející do r zných obecných kategorií produkt . Zda je produkt poté nazýván službou, závisí na dominantním prvku. POZNÁMKA 3 Služba je výsledek nejmén jedné innosti nezbytn provád né na rozhraní mezi poskytovatelem služby a na prvním míst jejím uživatelem (2.50), na druhém míst pak zainteresovanou stranou (2.47) a je obecn nehmotná. Poskytování služby m že zahrnovat nap íklad: – –
innost provád nou na hmotném produktu, dodaném uživatelem, nap . odpadních vodách (2.51); innost provád nou na nehmotném produktu, dodaném uživatelem, nap . zpracování projektu nové p ípojky (2.9);
–
dodávku nehmotného produktu, nap . poskytnutí informací;
–
vytvo ení prost edí pro uživatele, nap . p ijímací kancelá e.
POZNÁMKA 4 Slovo „služba“ m že v hovorové angli tin asto znamenat také entitu, poskytující innost, vztaženou ke zmín nému p edm tu, jak je implicitn obsaženo v souslovích „autobusová doprava“, „policejní služby“, „hasi ské služby“ a „služby dodávky pitné a odvád ní odpadních vod“. V této souvislosti a zp sobu používání splývá název „služby“ s entitou, která tuto službu poskytuje, jako je „podnik ve ejné dopravy cestujících“, „policejní sbor“, „hasi ský záchranný sbor“ a „vodárny a kanalizace“. V p ípad , že je „služba“ chápána tímto zp sobem, stává se „vodohospodá ská služba“ synonymem pro „subjekt, poskytující vodohospodá ské služby“ (2.53); proto se, aby nemohlo dojít k nedorozum ní, v této mezinárodní norm používá pouze definice, uvedená v 2.44.
2.45 smlouva o poskytování služeb (service agreement) NP)
18
NÁRODNÍ POZNÁMKA Viz 3.3.875
SN 75 0161.
SN ISO 24512
uzav ení dohody mezi zákazníkem (2.50)NP) a subjektem, poskytujícím vodohospodá ské služby (2.53) o podmínkách poskytování t chto služeb (2.44) P ÍKLAD Smlouva. POZNÁMKA Mohou být implicitní nebo explicitní.
2.46 oblast poskytování služeb (service area) lokáln omezená zem pisná oblast, v níž je organizace oprávn na k poskytování služeb (2.44) bu p ímo ze zákona nebo podle dohody POZNÁMKA Oblast poskytování služeb m že být vytvo ena na základ politické oblasti (nap . oblasti velkom sta), legislativním aktem (nap . stanovení zásobované oblasti) nebo ve ejnoprávní dohodou (nap . dohodou mezi dv ma sousedními m sty o spole ném odvád ní a zneškod ování odpadních vod (2.51)).
2.47 zainteresovaná strana (stakeholder) fyzická nebo právnická osoba nebo skupina t chto osob nebo organizace mající zájem na výkonnosti (2.24) nebo úsp šnosti organizace P ÍKLADY Uživatelé (2.50) a vlastníci budov, p íslušné ú ady (2.36), odpov dné orgány (2.42), dodavatelé služeb (2.23), jejich zam stnanci, externí dodavatelé produkt a poskytovatelé jiných služeb (2.44), dodavatelé, spole enství (2.7), zákazníci a organizace na ochranu životního prost edí, finan ní instituce, v deckotechnické organizace, laborato e. POZNÁMKA 1 Upraveno podle definice „zainteresované strany“ v ISO 9000: 2005. POZNÁMKA 2 Pro používání této mezinárodní normy je možno považovat životní prost edí (2.15) za specifickou zainteresovanou stranu (viz termín 2.15, POZNÁMKA 2).
2.48 udržitelný rozvoj (sustainable development) rozvoj, který uspokojuje pot eby sou asné generace aniž by ohrožoval možnosti uspokojení pot eb generací budoucích 2.49 ceníkNP) (tariff) ve ejn p ístupný seznam jednotlivých složek ceny (2.29), kterou je t eba zaplatit za produkt nebo službu (2.44), umož ující její výpo et P ÍKLAD Jednotná (univerzální) sazba za krychlový metr pitné vody (2.11), sazebník s se vzestupn rostoucími nebo sestupn klesajícími cenami (2.29), cena za p ipojení (2.9), stanovená v závislosti na pr m ru p ipojovacího potrubí.
2.50 uživatelNP) (user) fyzická osoba nebo skupina t chto osob nebo organizace mající prosp ch z dodávky pitné vody (2.11) a souvisejících služeb (2.44) nebo z inností, spojených se službami, týkajícími se odpadní vody (2.51) POZNÁMKA 1 Uživatelé jsou druhem zainteresované strany (2.47).
NP)
NÁRODNÍ POZNÁMKA V originále uvedený termín má mít íselné ozna ení 2.34, k uvedenému íselnému ozna ení pat í termín „uživatel“. NP) NÁRODNÍ POZNÁMKA Viz. p íloha .1 k zákonu 274/2001Sb. NP) NÁRODNÍ POZNÁMKA Podle výsledk projednání návrhu p ekladu p i p ipomínkovém ízení bylo použito termínu, používaného v p ekladech norem ISO, týkajících se managementu služeb, v zák. . 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích se používá termín odb ratel. 19
SN ISO 24512
POZNÁMKA 2 Uživatelé mohou pat it k r zným ekonomickým ástem spole nosti: domácnosti, obchod, pr mysl, terciární sféra, zem d lství. POZNÁMKA 3 M že být rovn ž používán termín „spot ebitel“, ale ve v tšin zemí je termín „uživatel“ ve vztahu k ve ejným službám používán ast ji. Používání termínu „spot ebitel“ není vhodné zejména v p ípad , že se jedná o služby, spojené s odstra ováním a likvidací odpadních vod.
2.51 odpadní vody (wastewater) vody pocházející z jakékoliv kombinace domácích, pr myslových nebo obchodních inností, v etn deš ových vodNP) a jakýchkoliv nep edvídaných p ítok nebo vody prosakující do kanalizace, mohou sem pat it i zachycené p ívalové vody, vypoušt né do životního prost edí (2.16) nebo do kanalizace POZNÁMKA 1 Definice odpadních vod v této norm také zahrnuje hygienický odpad v nerozpušt né podob . POZNÁMKA 2 Odpadní vody mohou být odvád ny jednotnou nebo oddílnou kanaliza ní soustavou.
2.52 systém odvád ní a zneškod ování odpadních vod (wastewater system) hmotný majetek (2.4), nezbytný pro shromaž ování, išt ní a zneškod ování nebo op tné užívání odpadních vod (2.51) tak jako odpadních látek (2.41) ze zpracování odpadních vod 2.53 subjekt, poskytující vodohospodá ské (ve ejné) služby; za ízení, podnik nebo organizace vodohospodá ských (ve ejných) služeb (water utility) celý soubor organizace, proces (2.31), inností, prost edk a zdroj , pot ebných pro jímání, úpravu, rozvod a zásobování pitnou vodou (2.11), nebo pro shromaž ování, išt ní a zneškod ování odpadních vod (2.51) a pro zajiš ování souvisejících služeb (2.44) POZNÁMKA 1 Mezi n které hlavní znaky subjekt pro poskytování vodohospodá ských ve ejných služeb pat í: –
jejich poslání, zajistit služby, spojené s dodávkou pitné vody nebo likvidací odpadních vod, p ípadn obojí:
–
jejich zásobovaná oblast v etn obyvatelstva v této oblasti,
–
jejich odpov dný orgán (2.42),
–
hlavní organiza ní innost spojená s funkcí dodavatele služeb (2.23), provád ná prost ednictvím odpov dného orgánu nebo podle zákona odd leného(ých) dodavatele( ) (2.23),
–
druh fyzických systém , užívaných pro poskytování služeb s r znými stupni centralizace.
POZNÁMKA 2 Subjekt, poskytující vodohospodá ské služby v oblasti dodávky pitné vody se zabývá pouze zacházením s pitnou vodou; subjekt, poskytující vodohospodá ské služby pro odvád ní a zneškod ování odpadních vod se zabývá pouze zacházením s odpadními vodami. POZNÁMKA 3 Jestliže to není nezbytné nebo je obtížné rozlišit odpov dný orgán a dodavatele služeb, lze termín „subjekt pro poskytování vodohospodá ské služby“ používat pro oba. POZNÁMKA 4 V hovorové angli tin lze používat „vodohospodá skou službu“ jako synonymum pro „subjekt, poskytující vodohospodá skou ve ejnou službu“ (viz 2.44, poznámka 4), ale tato mezinárodní norma to nedoporuuje.
3 Sou ásti systém pro zásobování pitnou vodou 3.1
Všeobecn
Systém pro zásobování pitnou vodou se obvykle skládá ze ty komponent: – NP)
20
vodního zdroje (viz 3.3),
NÁRODNÍ POZNÁMKA Viz. p íloha .1 k zákonu 274/2001Sb.
SN ISO 24512
–
jímání a dopravy (viz 3.4),
–
úpravy vody, pokud je zapot ebí, ukládání odpadních látek (viz 3.5 a 3.7) a
–
akumulace, dopravy a rozvodu vody (viz 3.6).
Systém pro dodávku pitné vody kon í p ipojovacím místem pro p ípojku uživatele. Rozvodem vody mezi tímto p ipojovacím místem a místem spot eby se tato norma nezabývá. 3.2
Druhy systém pro dodávku pitné vody
Tyto systémy mohou být centralizované nebo místní. Schematické prezentace, znázor ující jednotlivé prvky nebo sou ásti systém pro zásobování pitnou vodou a vzájemné vazby mezi r znými ástmi jsou uvedeny v p íloze B. Zásobování m že být nep etržité nebo p erušované; voda m že být uživateli dodávána trvale potrubím nebo ob as n kolika r znými zp soby (tj. cisternovými vozy, jako balená - v lahvích atp.). Jednotlivé subjekty mohou být za ú elem vzájemného obchodu (importu nebo exportu) se surovou nebo upravenou vodou navzájem propojeny. N které jednoduché systémy nemusí v závislosti na jakosti surové vody obsahovat ásti za ízení na úpravu vody, nebo toto za ízení m že obsahovat pouze za ízení na dezinfekci vody. Mnoho velkých systém pro zásobování pitnou vodou je zásobováno z ady r zných zdroj , má velké množství erpacích stanic a vodojem v systému rozvodu vody a má vícestup ový systém úpravy vody, proces , erpání a stanic na doúpravu vody v distribu ním systému v etn doúpravárenských inností u vodojem upravené vody. 3.3
Vodní zdroje
Jakákoliv voda, podzemní nebo povrchová, m že být vodním zdrojem. Zdroje povrchové vody mohou zahrnovat potoky, eky, jezera nebo nádrže. Neustále roste d ležitost mo ské vody nebo vy išt ných odpadních vod jako zdroj vody. Podzemní voda je voda zadržovaná v geologických formacích, dostupná v pramenech, studnách nebo vrtech. Subjekty pro zásobování pitnou vodou mohou obecn používat pouze vodu, která je pro n dostupná. Podzemní voda je mén ohrožená možným mikrobiologickým nebo jiným zne išt ním. Velké subjekty mívají v tší po et navzájem nezávislých vodních zdroj . 3.4
Jímání a doprava
Systém pro jímání vody obvykle vyžaduje erpací stanice pro dopravu vody z podzemí nebo ze zvodn lé vrstvy do za ízení na úpravu vody, pokud ho systém obsahuje. N které subjekty mohou mít výhodu ve vodním zdroji, který umož uje použít gravita ní dopravní systém. Dopravní systémy mohou obsahovat zabudované vodojemy. Na ochranu vody proti bakteriálnímu zne išt ní m že být použit dezinfek ní systém. 3.5
Úprava vody
Za ízení na úpravu pitné vody m že variovat od nejjednodušších systém , obsahujících dezinfekci až po mnohonásobné procesy, obsahující išt ní usazováním (tj. koagulaci, flokulaci a filtra ní stupn ) s nastavením pH pro optimální úpravu a zpracování, pokud je zapot ebí. Stále více je také používána mechanická filtrace s použitím mikrofiltrace nebo technologie reversní osmózy (zejména v p ípad odsolování brakických nebo jiných vodních zdroj , obsahujících soli). Jako poslední je asto pro odstran ní dezinfek ních reziduí v systému rozvodu vody použit dezinfek ní stupe . Podle pot eby a možností mohou být použity i modern jší technologie. V celé ad stup
procesu úpravy vody mohou vznikat odpadní látky (viz 3.7).
N které subjekty s extrémn vysokou jakostí vodních zdroj nemusí používat žádné za ízené pro úpravu vody. 3.6
Akumulace, doprava a distribuce
Pitná voda vstupující do distribu ního systému prochází množstvím trub, jejichž pr m r se zmenšuje podle toho, jak klesá množství dodávané vody a zv tšuje se vzdálenost od za ízení na úpravu vody, tj. od hlavních vodovodních ad nebo dálkových vodovod až po nejmenší vodovodní potrubí p ipojující 21
SN ISO 24512
jednotlivé uživatele.V n kterých p ípadech m že být finální distribuce provád na pomocí cisternových voz a nebo n jakým jiným zp sobem. Distribu ní systém m že mít v klí ových bodech umíst né akumula ní vodojemy s cílem využít p írodní fyzikální topografie s cílem krytí špi ek odb ru nebo pro p ípad havarijní situace. Pro zajišt ní nezávadnosti dodávané pitné vody m že být nezbytná instalace dezinfek ního za ízení. Pro zajišt ní pot ebného tlaku v distribu ním systému pitné vody m že být nezbytná instalace erpací stanice. Aby bylo možno ídit provoz distribu ního systému pitné vody, je vhodné ho vybavit pot ebnými armaturami a m icím za ízením. Aby bylo možno m it spot ebu, obvykle se na p ipojovací místo instaluje m icí za ízení. 3.7
Zneškod ování odpadních látek
Odpadní látky mohou vznikat v celé ad proces úpravy vody. Zneškod ování velkých objem neupravených usazených kal m že zp sobit ohrožení životního prost edí. Protože náklady na zneškod ování odpad jsou úm rné jejich objemu a odpady obvykle obsahují velké množství vody, bývají obvykle odvod ovány, aby se tak snížil jejich objem. Možnosti zneškod ování odpadních látek, závislé na jejich složení a místních p edpisech, jsou: –
doprava do za ízení na jejich úpravu,
–
návrat do vodního zdroje,
–
deponie na skládkách, a
–
další využití, pokud je možné.
4 Cíle subjekt pro dodávku pitné vody 4.1
Všeobecn
4.1.1 Pokud je to d ležité, m l by oprávn ný ú ad spole n s provozovatelem(i) schválit pro subjekty, poskytující služby dodávky pitné vody: –
cíle;
–
všechny požadavky (mandatorní nebo vlastní), a
–
politiku posuzování služeb a vzít p itom v úvahu odlišnosti dostupných hodnotitelských nástroj , jako jsou audity, posuzování shody, p íslušná hodnotitelská kritéria a související výkonnostní ukazatele s cílenými, maximálními nebo prahovými hodnotami.
4.1.2
Je t eba vzít v úvahu i všechna následující hlediska:
–
požadavky p edpis ;
–
územní nebo zastavovací plány a plánované osídlení, ur ené p íslušnými ú ady;
–
o ekávání uživatel a ostatních zainteresovaných stran;
–
hmotné a manažerské sou ásti subjekt , poskytujících služby dodávky pitné vody;
–
dostupnost služby pro uživatele (návod viz ISO 24510).
4.1.3 Na obrázku 2 je znázorn n p íklad možných vztah zainteresovaných stran ve fázi stanovení cíl , obrázek rovn ž uvádí vztahy mezi cíli, hodnotitelskými kritérii služeb a výkonnostními ukazateli.
22
SN ISO 24512
Oprávn ný ú ad ve spolupráci s
bere v úvahu soubor
na podklad
Zákonné požadavky
Provozovatel
vyjád ení
plánuje související procesy a innosti m že dopl ovat vlastní interní cíle, kritéria a výkonnostní ukazatele
O ekávání doporu ení pokyny vytvá í
P íslušné ú ady Uživatelé Další Zainteresované strany
Cíle (kapitola 4)
Kritéria hodnocení služeb (7.6/p íloha E)
Výkonnostní ukazatele (kapitola 8)
Obrázek 2 – P íklad p íslušných vztah mezi zainteresovanými stranami pro stanovené cíle, hodnotitelská kritéria služeb a výkonnostní ukazatele 4.1.4
Management subjektu, poskytujícího služby dodávky pitné vody by m l obsahovat:
–
formulaci cíl a stanovení hodnotitelských kritérií služeb;
–
hodnocení výkonnosti.
4.1.5 Následující cíle, uvedené od 4.2 do 4.7 jsou považovány za hlavní cíle pro subjekty, poskytující služby dodávky pitné vody. P íklady hodnotitelských kritérií služeb a jejich vztah k t mto cíl m lze nalézt v 7.4. V úvahu p icházející innosti, které m že subjekt, poskytující služby pro dodávku pitné vody pro dosažení t chto cíl zajistit, jsou uvedeny v tabulce C.1. 4.2
Ochrana ve ejného zdraví
Cílem subjektu pro dodávku pitné vody by m lo být zajišt ní dostate ného zásobování chutnou a zdravotn nezávadnou pitnou vodou.
23
SN ISO 24512
„Dostate ným zásobováním“ je mín na dodávka množství pitné vody v souladu s použitými národními zdravotnickými p edpisy, požadavky nebo sm rnicemi s uvážením sm rnic Sv tové zdravotnické organizace (WHO) Sanitation Guidelines[11]. „Zdravotn nezávadnou“ pitnou vodou je mín na pitná voda mající jakost v souladu s použitými národními zdravotnickými p edpisy, požadavky nebo sm rnicemi s uvážením sm rnic Sv tové zdravotnické organizace (WHO) Drinking Water Guidelines[10]. Z hygienického hlediska vhodná pitná voda je asto popisována termíny mikrobiologické, chemické nebo radiologické jakosti. „Chutnou“ pitnou vodou je mín na pitná voda, vyhovující p edevším po estetické stránce (vyjad ované nap íklad v termínech jako je chu , v n nebo barva). Krom zdravotní nezávadnosti je d ležité, aby pitná voda byla dostupná v dostate ném množství a její konzumace byla p íjemná pro ty, kte í vodu konzumují nebo užívají (tj. vodu vhodnou z estetického hlediska), protože uživatel m že jinak dávat p ednost používání zdravotn závadných vodních zdroj . 4.3
Soulad s uživatelskými pot ebami a o ekáváním
Cílem subjektu, poskytujícího služby pro dodávku pitné vody by m lo být zajišt ní inností služeb v souladu s pot ebami a o ekáváním uživatel . Sm rnice pro pot eby a o ekávání uživatel viz ISO 24510. 4.4
Poskytování služeb p i normálních i výjime ných situacích
Cílem subjektu, poskytujícího služby pro dodávku pitné vody by za normálního provozního stavu m lo být zajišt ní trvalé dodávky vody. Zajišt ní pitné vody je základní podmínkou pro vyhovující zdravotní stav obyvatelstva, sociální pokrok a jeho udržitelnost. Základním požadavkem je rovn ž trvalost její dodávky. as od asu m že být zásobování pitnou vodou plánovan nebo neplánovan p erušeno. innosti rizikového managementu by m ly být pod ízeny snaze minimalizovat takové možnosti. Nicmén pokud taková situace nastane, mohou být použity havarijní plány a zahájeny odpovídající innosti. V p ípad havarijní situace by m lo být cílem také zajišt ní pitné vody pro d ležité zákazníky nebo oblasti služeb a obnovení služeb tak rychle, jak je to po výskytu p erušení jen možné. D ležití zákazníci (tj. nemocnice, školy) zahrnují ty, kte í nemohou být evakuováni do oblastí, kde je dodávka zdravotn nezávadné vody ješt možná; d ležité oblasti služeb zahrnují t eba vládní prostory a nebo transportní koridory. Zajišt ní dodávky pitné vody m že být v havarijních podmínkách provedeno alternativními zp soby distribuce nebo získáním vody ze sousedního poruchou nepostiženého zdroje. 4.5
Udržitelnost subjektu, poskytujícího služby dodávky pitné vody
Cílem subjektu poskytujícího služby pro dodávku pitné vody by m lo být zajišt ní, že jeho majetek bude udržován a bude schopen zajistit sou asnou i budoucí pot ebu. Subjekt poskytující služby pro dodávku pitné vody representuje významnou sociální investici. O ekává se od n j poskytování služeb po mnoho desetiletí. P írodní a sociální zm ny a zm ny životního prost edí mohou v tomto období ovlivnit použitelnost vodního zdroje a pot ebu pitné vody. Zajišt ní provozuschopnosti subjektu poskytujícího služby pro dodávku pitné vody je d ležitým cílem. Subjekt poskytující služby pro dodávku pitné vody by m l udržovat a v p ípad pot eby p emístit majetek tak, aby v pr b hu asu mohla dodávka pitné vody pokra ovat. Subjekt poskytující služby pro dodávku pitné vody by m l reagovat na zm ny v p írod a ve spole nosti a také na dostupnost vodních zdroj a spot ebu pitné vody; m lo by také brát v úvahu výsledky nejnov jšího výzkumu a p íslušné technologie. 4.6
Podpora trvalého rozvoje spole enství
Cílem subjektu poskytujícího služby pro dodávku pitné vody by m lo být podporování trvalého spoleenského rozvoje.
24
SN ISO 24512
Trvalým rozvojem je mín na schopnost spole nosti r st a prosperovat uprost ed pro ni dostupného životního prost edí, aniž by byly ve využívání t chto zdroj omezovány budoucí generace. Subjekt poskytující služby pro dodávku pitné vody by m l: –
p ispívat pro zavedení politiky udržitelného managementu vodních zdroj jako je efektivní využívání vody, recyklace, op tné použití a ochrana p ed zne išt ním pomocí eliminace nebo separace zne iš ujících látek p ímo v jejich zdrojích,
–
p ispívat k vývoji plánování a pr zkumu zdroj pomocí konzultací, poskytováním informací a rozbor ve spolupráci s p íslušnými institucemi,
–
p ispívat k ve ejnému zdraví a bezpe nosti, a
–
p ispívat k ochran proti požár m (tam, kde je subjekt ur en pro adekvátní dodávku vody) a
– 4.7
poskytovat informace a vzd lávat v této oblasti spole nost, zejména co se tý e spot eby vody a její ochrany p ed zne išt ním. Ochrana životního prost edí
Cílem subjektu poskytujícího služby pro dodávku pitné vody by m la být minimalizace negativních vliv a náprava nežádoucích vliv na životní prost edí zp sobených tímto za ízením. Nep íznivé ovlivn ní životního prost edí je obvykle zp sobeno následujícím: –
spot ebou energie,
–
produkcí látek zne iš ujících životní prost edí, emisemi plyn , prachu a zápachu a nesprávným zp sobem managementu odpadních látek a jiných odpad ,
–
zne iš ováním vodních zdroj a povodí a odd lených oblastí, zhoršováním jakosti a snižováním množství vody v ekách, jezerech, v podzemí a ve vodních ekosystémech,
– –
zm nou pr tokového režimu a stavbou bariér pro migraci ryb, a zmenšováním zásob vody, což postihuje množství a jakost podzemní vody nebo povrchové vody a jejich ekosystém .
Subjekt poskytující služby pro dodávku pitné vody by m l mít programy aktivního monitoringu, provád jící vyhodnocování výsledk a aktivaci ak ních plán pro snížení t chto vliv , pokud je to pro ochranu životního prost edí vhodné.
5 Management sou ástí subjektu, poskytujícího služby dodávky pitné vody 5.1
Všeobecn
Management subjektu poskytujícího služby pro dodávku pitné vody by m l mít následující sou ásti pro ízení: —
inností a proces ;
—
zdroj ;
—
majetku;
—
zákaznických vztah ;
—
informací;
—
životního prost edí a
—
rizik.
5.2
innosti a procesní management
V subjektu poskytujícím služby pro dodávku pitné vody existuje mnoho r zných inností a proces . Ty mohou být vykonávány na mnoha r zných úrovních v rámci hierarchického len ní organizace. P íklady ízených inností a proces obsahují: —
tvorbu politiky; 25
SN ISO 24512
—
formulování strategie;
—
vývoj postup
—
shodu s regula ními opat eními;
—
vnit ní a vn jší koordinaci a
—
provoz a ízení.
5.3
Management zdroj
Subjekty, poskytující služby dodávky pitné vody mají mnoho zdroj . P íklady zdroj , které by m ly být managementovány, zahrnují:
5.4
–
personál (lidské zdroje);
–
materiál a za ízení (movitý majetek, tj. náhradní díly, dopravní prost edky, chemikálie);
–
finan ní zdroje (výnosy a výdaje) a
–
p írodní zdroje (nap . p da a vodní práva). Management majetku
Subjekty, poskytující služby dodávky pitné vody mají hmotný a nehmotný majetek. P íklady managementu majetku zahrnují: —
údržbu inventárního systému;
—
shromaž ování a ukládání dat;
—
tvorbu dlouhodobých prognóz;
—
plánování, údržbu a renovaci systému;
—
optimalizaci odpis a nových investic a
—
identifikaci a management rizik.
Všechny tyto innosti by m ly zajistit provozuschopnost majetku. 5.5
Management vztah se zákazníky
Subjekt, poskytující služby dodávky pitné vody existuje proto, aby poskytoval služby svým uživatel m. Management vztah se zákazníky je pro úsp ch za ízení rozhodující. P íklady obsahují: —
ur ování pot eb a o ekávání uživatel ;
—
usilování o soulad uživatelských pot eb a o ekávání;
—
registrace a vy izování stížností a reklamací;
—
vedení ú etnictví a fakturaci a
—
komunikaci, vzd lávání a ší ení informací.
Další sm rnice viz ISO 24510. 5.6
Management informací
Pro všechny subjekty, poskytující služby dodávky pitné vody je management informací stále d ležit jší a je asto hlavní ástí program ízení regula ních opat ení pro transparentní sdílení požadovaných informací jak uvnit za ízení, tak s oprávn nými ú ady, uživateli a ostatními zainteresovanými stranami. P íklady jednotlivých ástí managementu informací obsahují:
26
—
získávání;
—
vyhodnocování,
—
záznam;
—
ochranu,
—
aktualizaci dat;
SN ISO 24512
5.7
—
sdílení a
—
archivování.
Management životního prost edí
Management životního prost edí je základní ástí provozu za ízení na dodávku pitné vody a plánování jeho dalšího rozvoje. P íklady managementu životního prost edí obsahují: –
postupné zdokonalování systému pro zásobování vodou,
–
tvorbu dlouhodobých prognóz,
–
zohled ování stavu populace a rozvoje zástavby,
–
prov ování možností managementu pot eby vody a op tovného použití vody,
–
minimalizace vliv stavebních konstrukcí a opravárenských inností (nap . hluk a narušení chodu spole enství),
–
ochrana ve ejného zdraví a
–
ochrana vodního zdroje.
Výše uvedené vlivy na životní prost edí reprezentují více než otázky, spojené s vodou a mohou být trvalé nebo do asné. 5.8
Management rizik
Management rizik obsahuje aktivní p ístupy k zajiš ování kontinuity (trvalosti) služeb a ochran ve ejného zdraví, je proto záležitostí s vysokou d ležitostí. Management rizik pokrývá: a) havarijní situace, nap . technologické selhání, p írodní katastrofy (zem t esení, extrémní projevy po así atd.)kriminální iny jako je vandalismus nebo teroristická innost a jiné nep edvídatelné události a b) kvalitativní a kvantitativní aspekty spojené s chronickými nebo trvalými situacemi, jako jsou nedostate né zásobovací systémy, pravideln se opakující zne išt ní, konflikty mezi uživateli (zem d lstvím, pr myslem atp.) P íklady managementu rizik obsahují: –
provád ní analýz rizik,
–
identifikaci a sledování kritických míst ídícího procesu;
–
rozvoj standardních provozních postup ;
–
tvorbu a zavád ní plánovaných preventivních program pro údržbu;
–
udržování ob žného materiálu a d ležitého vybavení v ob hu a
–
vyvíjení a procvi ování plán pro p ípady havarijních a mimo ádných situací.
6 Sm rnice pro management subjekt , poskytujících služby dodávky pitné vody 6.1
Všeobecn
Úkolem pro management subjektu, poskytujícího služby dodávky pitné vody je získat, upravit a distribuovat pitnou vodu a upravit, op tovn použít nebo uložit své odpady (bakteriologické, chemické a radiologické) ve vhodném stavu, tento úkol je ur en všem sou ástem managementu subjektu, poskytujícího služby dodávky pitné vody jak je uvedeno v kapitole 5 pro spln ní cíl stanovených v kapitole 4. Organiza ní struktura managementu by m la být navržena pro zajišt ní správného, efektivního a ú inného plánování, zavád ní, monitorování a kontrolování všech úkol , proces a inností. M la by 27
SN ISO 24512
v úplném rozsahu obsahovat poskytované služby a funkce. Pro efektivní management subjektu na dodávku pitné vody je doporu eno, aby tyto subjekty vybudovaly integrovaný ídicí systém, který bude obsahovat všechny složky managementu a oblasti subjektu pro poskytování vodohospodá ských služeb. Procesní management o a uvnit subjekt , poskytujících služby dodávky pitné vody by m l být proveden s pomocí metody „plánuj – ud lej – kontroluj – jednej“, jak je uvedeno níže: — —
Plánování: ur ení cíl a postup , pot ebných pro dosažení výsledk v souladu se zákony, odpov dným ú adem a požadavky zákazníka a strategií subjektu. innost: zavád ní proces ,
—
Kontrola: sledování a kvantifikace proces a produkt ve vztahu k politikám, cíl m a požadavk m na produkt a informování o výsledcích.
—
Jednání: provád ní inností pro trvalé zvyšování ú innosti proces .
Centralizované a místní systémy by m ly být sledovány a zdokonalovány s cílem ochránit vodní zdroje a související životní prost edí p ed zne išt ním a zajistit maximální regeneraci a op tné užívání použitých odpadních vod a odpadních látek. Zvláštní ohledy by m ly být brány na multibariérový p ístup nebo projekty na ochranu pitné vody: a) zdroje pitné vody by m ly být chrán ny a odb r by m l být trvale možný, b) úprava vody by m la zajistit p íslušnou jakost pitné vody, c) za ízení na rozvád ní pitné vody by m la být projektována, stav na, provozována a udržována s cílem minimalizovat snížení jakosti pitné vody a dodávat pitnou vodu v souladu s b žnými požadavky uživatel (v požadovaném množství a s pot ebným hydrostatickým tlakem), zne išt ní škodlivými látkami a mikroorganismy z okolního prost edí by se m lo v co nejširší mí e p edcházet; d) jakost pitné vody by m la být chrán na i p i její akumulaci a zajiš ování pot ebných zásob pro pokrytí výkyv ve spot eb nebo p i zásobování v etn pot ebné dodávky vody pro zásah hasi p i požáru (pokud je to vhodné); e) odpadní látky by m ly mít co nejmenší vliv na životní prost edí. Protože subjekt poskytující služby pro dodávku pitné vody existuje proto, aby sloužil svým zákazník m, m ly by být brány zvláštní ohledy na zajišt ní spokojenosti uživatele. Pro další sm rnice viz ISO 24510. 6.2 6.2.1
Organizace Všeobecn
Pro subjekty, poskytující služby dodávky pitné vody, by m l být vytvo en a doložen systém managementu, odpovídající jeho hierarchii a organiza ní struktu e, zodpov dnostem a pracovním postup m. Pro zajišt ní správné aplikace a postupného zlepšování systému managementu by m ly být zavedeny periodické kontroly. Manage i a kontrolo i by m li periodicky kontrolovat všechny zákonné nebo jiné požadavky na prokázání shody. Pokud zjistí n jakou neshodu, m lo by být bezodkladn iniciováno provedení nápravného opat ení. Jsou požadovány manažerské schopnosti odpovídající organizaci. M ly by být zajišt ny odpovídající finan ní zdroje jak pro zajišt ní každodenního provozu, tak pro dlouhodobé (trvale udržitelné) kapitálové a sociopolitické požadavky. Zvláštní pozornost by m la být v nována zvyšování a co nejlepšímu využívání odborné kvalifikace zam stnanc . 6.2.2
Organiza ní struktura a odpov dnost
Subjekt, poskytující služby pro dodávku pitné vody by m l ur it všechny úkoly, kompetence a odpov dnosti ve vztahu ke svým innostem. Struktura a organizace managementu by m la být jasn definována pro ur ení odpov dnosti za zajišt ní, že všechny innosti jsou správn dokon eny. 28
SN ISO 24512
Další informace se nalézají v p íloze D. 6.2.3
Organizace pracovních postup
Subjekt, poskytující služby pro dodávku pitné vody by m l ur it soubor všech základních provozních inností, nezbytných pro ádné spln ní svých úkol , proces a inností na základ své organiza ní hierarchie, zajiš ující, že jak vnit ní kooperace, tak sty ná místa, vzniklá spoluprací s dalšími organizacemi (t etí stranou), jsou harmonicky ešeny. Podrobn jší pracovní instrukce (jako jsou b žné provozní postupy a manuály pro provoz a údržbu) by m ly být p i respektování použitelných národních nebo obecn p ijatelných požadavk nebo postup zpracovány, jestliže jsou pro zajišt ní náležitého a odborného ízení jednotlivých inností nezbytné. M la by existovat jasná definice druhu, obsahu a úrovn up esn ní organizace pracovních postup , zahrnující úrove kvalifikace a v pr b hu zam stnání získané dovednosti zam stnanc pov ených ízením všech úkol a inností. 6.2.4
Provozní dokumentace a záznamy
Úkoly a innosti by m ly být ádn dokumentovány a záznamy ukládány pro zajišt ní doklad , že úkoly a innosti byly provedeny správn a odborn . ídicí pracovníci a kontrolo i by m li v pravidelných intervalech tyto záznamy kontrolovat. Jakákoliv kontrolní a inspek ní innost by m la být dokumentována. Jestliže není v národních p edpisech, licen ních dohodách a ú edních vyhláškách nebo národních, obecn p ijímaných požadavcích nebo postupech ur eno jinak, m l by být každý dokument po stanovenou dobu archivován. P íklady dokument a záznam obsahují: – projekty a dokumentace systém ; – provozní instrukce, deníky, záznamy a pracovní pravidla; – finan ní výkazy; – pracovní záznamy zam stnanc v etn školení, záznamy vztahující se k bezpe nosti a ochran zdraví p i práci; – záznamy o zkouškách, doklady o údržb ; – záznamy o provedených rozborech surové vody, upravené vody a kvalit a množství odpadních látek; – záležitosti smluv a zákon . 6.3
Plánování a výstavba
Plánování, rozvoj a výstavba systému poskytujícího služby pro dodávku pitné vody by m ly být založeny na dlouhodobé komplexní strategii na ochranu zdraví a bezpe nosti obyvatelstva, na ochran p írodního životního prost edí a zajišt ní dlouhodobé udržitelnosti provozu. Plánování obsahuje postupné zlepšování systému poskytujícího služby pro dodávku pitné vody krok za krokem se zohledn ním: —
místních klimatických podmínek,
—
popula ních zm n a rozvoje urbanizace,
—
vývoje pot eb a o ekávání uživatel ,
—
zm n zákon a jiných požadavk
—
omezení p erušování dodávky služeb a
—
zabezpe ení ve ejného zdraví a ochranu životního prost edí v etn vodních zdroj .
Výstavba sou ástí systému poskytujícího služby pro dodávku pitné vody by m la být provád na ekonomicky a pro životní prost edí kompatibilním zp sobem. Další informace jsou uvedeny v p íloze D.
29
SN ISO 24512
6.4
Provoz a údržba
6.4.1
Všeobecn
Provoz a údržba, týkající se majetku (v etn jeho posuzování) systému pro dodávku pitné vody obsahuje: –
jímání nebo odb r,
–
úpravu surové vody,
–
distribuci pitné vody do p ipojovacího místa,
–
snižování množství procesní vody, její úpravu a op tovné použití, a
–
bezpe nou dopravu a uložení nebo op tovné použití odpadních látek.
Provozovatel by m l vytvo it plán strategie provozu a údržby, obsahující jak preventivní, tak následné údržbá ské innosti. Preventivní údržba zahrnuje údržbu provád nou v plánovaných nebo p edepsaných intervalech s cílem p edejít, minimalizovat nebo oddálit poruchu nebo odstavení, mající za následek neplánované údržbá ské innosti, nebo zajistit nep erušované a efektivní provozování a prodloužení doby životnosti majetku. Následná nebo nápravná údržba obsahuje údržbá ské innosti vynucené poruchou nebo odstavením a obsahuje innosti pot ebné pro opravu nebo vým nu za ízení nebo jejich systém , nezbytné pro uvedení za ízení nebo systému do vyhovujícího stavu nebo úrovn ú innosti. innosti a odpov dnosti provozovatele by m ly zahrnovat níže uvedená hlediska: –
plánování;
–
provoz;
–
kontroly provozní ú innosti;
–
údržbu (inspekce, ošet ování, opravy, zahrnující zejména management net sností a jejich navrácení do p vodního stavu);
–
sledování vodního zdroje, pitné vody a jakosti a množství odpadních látek;
–
uvedení do provozu (zastavení, zkoušení, op tné uvedení do provozu, odstavení z provozu);
–
odstra ování závad (v pr b hu a mimo b žnou pracovní dobu);
–
dokumentaci a archivaci a
–
nápravu nouzového stavu.
6.4.2 6.4.2.1
Technické innosti Vodní zdroje
Po dohod s p íslušným ú adem by m la být na ochranu vodního zdroje vytvo ena bezpe nostní pásma a adekvátní opat ení by m lo být provedeno pro ochranu jakosti surové vody. Jakákoliv vodní práva, povolení a v cná b emena by m la být vložena do katastrálního registru. Pokud je to možné, m l by subjekt, poskytující služby pro dodávku pitné vody, hospoda it v nejbližší ochranné zón okolo koncového za ízení (studen nebo vrt ), údržby oplocení, které slouží jako prevence neoprávn ného vstupu cizích osob a zajišt ní, že areál je udržován v istot a že okolní p da je udržována v dobrém stavu bez používání hnojiv nebo herbicid . Jakost vodních zdroj by m la být monitorována. 6.4.2.2
Za ízení pro išt ní surové vody
Management išt ní a ostatních proces se subjekty, poskytujícími dodávku pitné vody by m l být provád n zp sobem, který optimalizuje používání za ízení a p ipojených zdroj . Každá jednotka za ízení pro úpravu pitné vody by m la být provozována podle svého ur ení. Správný provoz za ízení m že vyžadovat zejména: –
30
sledování a p izp sobování proces úpravy a druhu a objemu používaných chemikálií vlastnostem upravované surové vody nebo odpadních látek;
SN ISO 24512
–
zajišt ní pravidelného zásobování produkt , pot ebných pro úpravu (nap . chemikálií), jejich správné usklad ování a údržbu vstupních za ízení a dávkovacích p ístroj ;
–
odstra ování odpadních látek a vedlejších produkt ;
–
optimalizování ú innosti proces a
–
ur ování a monitorování kritických ídicích míst.
6.4.2.3
Doprava vody a distribu ní systém
Voda m že být transportována a distribuována mnoha r znými zp soby (potrubím, automobilními cisternami, atd.), které by m ly být navrženy a vybaveny pro zajišt ní dodávky pot ebného množství a provozovány zp sobem vhodným pro zajišt ní pot ebné jakosti vody. Systém dopravy a distribuce vody m že obsahovat do asnou akumulaci a dodate né erpání. Distribu ní systém by m l být schopen zabránit zp tnému pr toku od p ipojovacího místa, aby se tak omezilo nebezpe í zne išt ní transportního potrubí Programy zjiš ování net sností a jejich oprav by m ly být realizovány, pro p ípadnou ochranu pitné vody proti jakémukoliv hygienickému riziku a pro p edcházení zhoršování hydraulické ú innosti potrubní sít p i sou asném zvážení ekonomické možnosti a omezení životním prost edím. V závislosti na podmínkách jako jsou sedimentace v trubkách nebo vnit ní koroze, údržbá ské a renova ní innosti (nap . išt ní) by m ly být zahájeny, aby se tak p edešlo možnému zhoršení jakosti vody a obnovila p vodní pr to ná kapacita trubek. Pro ízení subjektu poskytujícího služby pro zásobování pitnou vodou by m lo být provedeno m ení ve strategických místech systému pro zásobování pitnou vodou t.j. na r zných stupních výroby pitné vody (nap . koncovém nebo úpravárenském za ízení) a distribuce (nap . hlavním vodovodu, akumulaci odtoku, míst zásobování). Aby se p edešlo ztrátám nebo snížení jakosti upravené pitné vody, m l by vodojem být udržován v dobrém technickém stavu. Proto by m l být vodojem periodicky išt n a kontrolován, opravován a pokud to bude zapot ebí, tak i renovován. Další informace se nacházejí v p íloze D. 6.4.2.4
Zajišt ní mimo ádných situací
Prioritou pro ochranu ve ejného zdraví a životního prost edí by m la být kvalita a nep etržitost poskytování služeb, spojených s dodávkou pitné vody. Proto by m l subjekt, poskytující služby dodávky pitné vody, být p ipraven k zajišt ní pot ebných krok pro vy ešení mimo ádných situací. Mimo ádné situace mohou zahrnovat jak technologické poruchy (jako nap . prasklé potrubí) a p írodní pohromy (jako je zem t esení a bou livé po así), tak kriminální innost jako je nap . vandalismus nebo projevy terorismu. M ly by být zpracovány havarijní plány, pokrývající veškeré možné situace. Jestliže nemá pitná voda pot ebnou jakost, m lo by být na tuto situaci speciáln upozorn no. Pokud jsou služby dodávky pitné vody p erušeny, je zapot ebí je obnovit tak rychle, jak je to jenom možné. Speciální pozornost je t eba v novat p edevším pot ebám d ležitých zákazník nebo kritickým oblastem služeb a zajišt ní pot eb protipožární ochrany (pokud je to vhodné). Ve snaze minimalizovat negativní ú inky na služby dodávky pitné vody by m l subjekt mít pro mimoádné situace zpracovány havarijní plány. Doporu uje se vyzkoušení havarijních plán a spojení t chto simula ních cvi ení s výcvikem provozního personálu ve zvládání havarijních situací. Zkušenosti z p edcházejících mimo ádných situací a simula ního cvi ení by m ly být dokumentovány. Na základ d íve analyzovaných a klasifikovaných rizik mají být preventivní innosti posouzeny, ekonomicky ohodnoceny a iniciována p íslušná opat ení. 6.4.3 6.4.3.1
Pomocné innosti Zásobování za ízením, materiály a produkty
Popsané postupy mohou být používány pro zásobování a tvorbu rezerv pro všechny materiály, vybavení a produkty. M ly by být vytvo eny jasné a precizní specifikace a ohodnocena shoda. Pro uskute n ní úkol a inností je zapot ebí vybavit zam stnance p íslušným pracovním vybavením. 31
SN ISO 24512
Dodržování jakosti pitné vody vyžaduje použití chemicky mikrobiologicky a hygienicky vhodných p ídavných látek a stavebních materiál , nát r a povlak pro všechny povrchy, které p icházejí do styku s pitnou vodou. Fyzické požadavky, kladené na potrubí v pr b hu montáže a provozu by m ly být p i výb ru materiálu zváženy. Tyto požadavky by m ly být spln ny jak p i tvorb specifikací, tak montážních a provozních instrukcí pro všechny takové materiály a sou ásti. Další informace se nacházejí v p íloze D. 6.4.3.2
Smluvní a zákonné záležitosti
Všechna práva, povolení a smlouvy (smlouvy o dodávkách, smlouvy se zákazníky, smlouvy o dodávce služeb) by m ly být náležit spravovány. Zvláštní pozornost by m la být v nována materiálovým požadavk m, povolením a souhlas m pro odb r nebo vypoušt ní, práv m k hlavním vodovod m, pozemkovým služebnostem pro za ízení na úpravu a akumulaci vody a odstra ování odpadních látek. 6.4.3.3
Vedení ú etnictví a fakturace
Ú etní systém by m l být souhrnem všech náklad , které mají obsahovat i náklady na zdroje a životní prost edí. Pokud je ú továno poskytování služeb dodávky pitné vody, poplatky by m ly podle aplikované sociální politiky zohlednit celkové nebo áste né náklady vodohospodá ské služby. Výpo et poplatk by m l být transparentní. 6.4.3.4
Personální zdroje
Subjekt, poskytující služby dodávky pitné vody by m l zajistit, že všichni zam stnanci jsou pro vykonávání svých úkol kvalifikovaní a m l by zajiš ovat b žné plánování výkonnosti a jejího hodnocení. Zam stnanci by m li být schopni splnit svoje úkoly. Krom toho, speciáln vyškolení, zkušení nebo expertní zam stnanci mohou mít za úkol provád t speciální innosti v souladu se zákonnými požadavky, všeobecn akceptovanými technickými pravidly a požadavky pro p edcházení mimo ádných událostí. P ed uložením takového úkolu by se m lo prokázat, že pov ený pracovník spl uje pot ebné kvalifika ní požadavky. Management subjektu by m l být zodpov dný za poskytování vhodného a dostate ného školení a instruktáž pro udržování kvalifikace. 6.4.3.5
Ochrana zdraví p i práci
Subjekt, poskytující služby dodávky pitné vody by m l zajiš ovat bezpe né pracovní prost edí, p íslušné vybavení (nap . osobní ochranné pom cky) a pracovní postupy. Zam stnanci by m li být proškoleni ze zásad bezpe nosti práce, s následujícím pravidelným tréninkem, pokud je zapot ebí. Zvláštní pozornost by m la být v nována zdravotnímu stavu všech zam stnanc s ohledem na ur itá rizika p i zajiš ování provozu systém pro dodávku pitné vody (v etn zam stnanc subdodavatel ). 6.4.3.6
Využívání subdodavatelských služeb
P i využívání subdodavatelských služeb z stává veškerá zodpov dnost na subjektu, poskytujícím služby dodávky pitné vody. Proto by m l subjekt specifikovat, že subdodavatel pro provád né práce: –
disponuje všemi pot ebnými personálními a materiálovými zdroji pro provedení prací;
–
je schopen zajistit pot ebné sledování a kontrolu svých vlastních inností;
–
má k dispozici pracovníky s pot ebnými schopnostmi, spolehlivé a efektivní, stejn jako mající pot ebné technické a odborné znalosti, vyžadované pro pln ní požadovaných úkol a
–
pravideln a hodnov rn podává zprávy o své innosti a o pln ní podmínek své smlouvy.
6.4.3.7
Ochrana životního prost edí
Management životního prost edí je základní ástí provozu a údržby subjektu, poskytujícího služby dodávky pitné vody, a m l by obsahovat dlouhodobou strategii na ochranu životního prost edí. Vlivy provozních a údržbá ských inností obsahují více než pouze k vod se vztahující problémy a mohou být trvalé nebo do asné.
32
SN ISO 24512
Management životního prost edí zahrnuje minimalizaci vliv provozní, údržbá ské, stavební nebo opravárenské innosti (nap . hluk, narušení chodu spole nosti), ochranu bezpe nosti a ve ejného zdraví stejn jako vodního zdroje. 6.4.3.8
Pov domí ve ejnosti a komunikace
Subjekt, poskytující služby dodávky pitné vody by m l rozvinout a zavád t: —
innosti pro zvýšení pov domí ve ejnosti, týkajícího se d ležitosti, ceny a provozu služeb pro dodávky pitné vody;
—
programy pro komunikaci s ve ejností, týkajících se úrovn poskytované služby, pot eb zákazník , šet ení s vodou a trvalé udržitelnosti poskytování t chto služeb z hledisek ekonomického, sociálního a hlediska životního prost edí.
7 Posuzování poskytovaných služeb 7.1
Všeobecn
Posuzování p edstavuje proces, který by m l být ízen tak, aby sloužil jednoduchému a p esnému ú elu, týkajícího se cíl , popsaných v kapitole 4. Jako sou ást komplexní strategie je t eba definovat následující (viz 7.2): –
cíl a rozsah p sobnosti posuzování (viz 7.3);
–
strany, ú astnící se posuzování (viz 7.4);
–
metodologii posuzování (viz 7.5);
–
pro posuzování služeb pot ebná hodnotitelská kritéria (viz 7.6);
–
prost edky pot ebné pro provedení posuzování (viz 7.7);
–
tvorba výstup a doporu ení pro jejich další využívání (viz 7.8).
Také je t eba ur it, jak a kým mají být informace z posuzování využívány. Pokud to není p esn specifikováno, m že výsledek posuzování zp sobit nedorozum ní nebo konflikty mezi zainteresovanými stranami. Existuje široká škála r zných posuzování, závislých na výše uvedených charakteristikách. P ÍKLADY Posuzování výkonnosti životního prost edí, posuzování shody ve vztahu k osv d enému postupu, posuzování rizik, audity.
Výstupem tohoto procesu (v n mž je posuzování výsledkem) by m lo být usnadn ní následného rozhodovacího procesu pro zainteresovanou stranu, která si toto posuzování vyžádala. 7.2
Strategie posuzování
Odpov dný orgán by m l stanovit komplexní strategii posuzování vodohospodá ských služeb. Vhodná strategie posuzování p edstavuje klí ovou složku trvalého zlepšování poskytovaných služeb. Umož uje ur it, jaká je aktuální situace a jak strategické plánování a rozhodování ovliv uje výkonnost služeb. Systém strategie posuzování by m l být navržen tak, aby obsáhl všechny ú innosti a efektivnosti inností strategického plánování a rozhodovacího procesu. M l by být p izp soben pro zavád ní kteréhokoliv z možných systém managementu a postup v etn sebeposuzování v ásti managementu. M l by napomoci p i pom ování úsp ch v r zných funkcích a innostech vykonávaných za ú elem poskytování vodohospodá ských služeb, a to tak, že cyklus uzavírá a spojuje: –
soubor cíl , stanovených v kapitole 4;
–
sm rnice pro zajišt ní pot eb a o ekávání uživatel , uvedené v kapitole 5;
–
vybraná hodnotitelská kritéria uvedená v kapitole 6.
33
SN ISO 24512
Posuzování by m la být navržena a realizována jako nástroje pro podporování rozvoje kolektivních znalostí a zp tné vazby rozhodovacího procesu. 7.3
Cíl a obsah posuzování
Hlavním úkolem posuzování je zjistit, zda se vodohospodá ským službám da í plnit cíle, týkající se uživatel . Tyto cíle jsou stanoveny v kapitole 4. Cíl a obsah konkrétního posuzování by m l být jednozna né ur en. Tato mezinárodní norma se nezabývá posuzováním managementu vodohospodá ských služeb. Posuzování vodohospodá ských služeb by m lo být soust ed no na výkonnost služeb, na uspokojování pot eb uživatel a na pln ní svých cíl , ale ne na použité prost edky nebo podrobnosti organizace, zavedené pro dosahování t chto cíl . ást posuzování vodohospodá ských služeb se zabývá posuzováním služeb, poskytovaných uživatel m. U služeb poskytovaných uživatel m by se posuzování m lo soust edit na rozhraní mezi za ízením vodohospodá ských služeb a uživatelem (nap . zjiš ováním spokojenosti uživatele). Posuzování vodohospodá ských služeb uživatel m by m lo do postupu posuzování ú inn zapojovat uživatele. Další sm rnice pro ur ení o ekávání uživatel a kritéria pro posuzování kvality služeb jsou uvedena v ISO 24510. S ohledem na posuzování vodohospodá ských služeb (krom posuzování poskytování služeb uživatel m), je hlavní doporu ení orientováno na výkonnost vodohospodá ských služeb. Nicmén u n kterých inností nep jde dost dob e m it jejich výkonnost p ímo. V takových p ípadech m že být provedeno nep ímé posuzování výkonnosti s pomocí posuzování n kterých systém managementu (nap . managementu rizika, managementu bezpe nosti, managementu majetku). 7.4
Strany, podílející se na posuzování
Odpov dné strany a všechny ostatní strany (nap . hodnotitelská skupina) ú astnící se hodnotitelského procesu, by m ly být jednozna n ur eny. Jejich odpov dnost, jejich funkce v procesu a struktura inností by m la být pro každou ást ur ena. Tam, kde odpov dný orgán a dodavatel(é) služeb netvo í dohromady jednu právnickou osobu, by hodnotitelské postupy, pokud nejsou ustanoveny zákonnými požadavky p íslušných ú ad , m ly být dohodnuty p edem, aby mohly poskytovat porovnatelné výsledky od všech zainteresovaných ástí, v souladu s p íslušnými právy a povinnostmi. Ohledn služeb, poskytovaných uživatel m by m ly odpov dný orgán a jeho dodavatel(é) služeb zaujmout stálou pozici ve vztahu k hodnotitelským postup m, týkajících se poskytování vodohospodá ských služeb uživatel m. 7.5
Metodologie posuzování
Vzhledem k rozdíl m legislativních, institucionálních a ídicích systém , ovládajících vodohospodá ské služby, neuvádí tato mezinárodní norma podrobnosti hodnotitelských postup vodohospodá ských služeb. Nicmén m že tato mezinárodní norma být používána pro p izp sobení hodnotitelských postup místním podmínkám. Výb r hodnotitelských nástroj by m l odpovídat cíl m a rozsahu posuzování. Jedním z t chto nástroj jsou systémy výkonnostních ukazatel (viz kapitola 8). POZNÁMKA V n kterých p ípadech mohou být pro posuzování požadovány p íslušnými ú ady nebo investory technické podmínky.
Hodnotitelská metodologie a postupy by m ly být: –
vytvo ené s volným prostorem pro opakovaná m ení pro ur ování trend ;
–
periodicky kontrolovány pro zjišt ní jejich ú innosti a efektivnosti se zvláštním z etelem na duplikaci;
–
flexibilní, umož ující posunutí nebo zm nu cíl , soustavy, hodnotitelských kritérií a ukazatel vzhledem k novému úhlu pohledu.
N které druhy hodnotitelských postup již mohou být normalizovány. V takovém p ípad se doporu uje p íslušnou normu použít.
34
SN ISO 24512
P ÍKLAD Zpráva [ISO 9000:2005 - 3.8.7]; hodnocení výkonnosti životního prost edí [ISO 14031:1999 - 2.9].
Jestliže v zem pisn významném rozsahu (zemí, regionu a m stu) jsou pro vodohospodá ské služby vytvo eny technické podmínky, potom by tyto technické podmínky m ly obsahovat související hodnotitelské postupy (nap . uspokojení pot eb uživatele). 7.6
Hodnotitelská kritéria vodohospodá ských služeb
Pot ebná hodnotitelská kritéria vodohospodá ských služeb mohou být vybrána podle cíl a požadavk z oblasti ur ené zainteresovanými stranami se sou asným respektováním místních podmínek. Hodnotitelská kritéria vodohospodá ských služeb tvo í spojovací lánek mezi cíli a výkonnostními ukazateli. Níže uvedený p íklad ukazuje pro jeden z cíl , uvedených v kapitole 4, použitelná hodnotitelská kritéria vodohospodá ských služeb. Další p íklady se nachází v p íloze E. Je t eba poznamenat, že hodnotitelská kritéria vodohospodá ských služeb mohou být vztažena k více než jednomu cíli. P ÍKLAD Ochrana ve ejného zdraví
Cíl:
Cílem služeb zásobování pitnou vodou by m lo být zajišt ní pot ebného množství hygienicky nezávadné a chutné pitné vody. V úvahu p icházející hodnotitelská kritéria služeb:
7.7
—
spln ní požadavk na ve ejné zdraví a p edpis pro jakost pitné vody;
—
spln ní prahových hodnot nebo limit ukazatel ;
—
udržování integrity systému;
—
udržování p ijatelných estetických kritérií (chu , v n a barva).
mikrobiologických, chemických a radiologických
Zdroje pro organizaci posuzování
ást, odpov dná za posuzování by m la zajistit, že pot ebné zdroje v etn lidských, finan ních, organiza ních a požadovaných informa ních technologií jsou p ipraveny. Skupina, mající odpov dnost za posuzování, musí být p esn ur ena. Tato skupina by m la být oprávn na k ur ení a vedení hodnotitelského postupu uvnit vymezených hranic (nap . cíl , rozsahu, zdroj , zainteresovaných stran, metodologie, výstup ). 7.8
Tvorba výstup a doporu ení pro jejich aplikaci
Výstupem posuzování by m la být záv re ná zpráva o hodnotitelském postupu a jeho výsledcích. M la by obsahovat sm rnice vyplývající z t chto výsledk . Výstup by m l transparentn odlišit stanovené cíle a sou asný stav poskytování služby.
8 Výkonnostní ukazatele 8.1
Všeobecn
Výkonnostní ukazatele se používají pro m ení ú innosti a efektivnosti poskytování ve ejných služeb ve smyslu dosahování jejích cíl (zejména t ch, které jsou uvedeny v kapitole 4). Systém výkonnostních ukazatel by m l být považován za hlavní hodnotitelský nástroj ze všech ostatních existujících hodnotitelských prost edk . Výkonnostní ukazatele by se m ly používat v kontextu se systémem komplexního posuzování poskytovaných služeb. Tento systém by m l obsahovat krom jiných nástroj i soubor souvisejících ukaza35
SN ISO 24512
tel a navzájem propojených sou ástí, umož ujících tyto ukazatele jednozna n definovat a pomáhat p i jejich interpretaci. 8.2
Systémy výkonnostních ukazatel
8.2.1
Hlavní sou ásti systému výkonnostních ukazatel
Systém výkonnostních ukazatel se skládá z následujících hlavních sou ástí: –
výkonnostních ukazatel ;
–
souvisejících informací a;
–
prom nných.
Krom toho je pro každý ukazatel možné stanovit a pravideln sledovat, zaznamenávat a podle pot eby upravovat. specifické cílové hodnoty. 8.2.2
Výkonnostní ukazatele
Jednotlivé výkonnostní ukazatele by m ly být jedine né a v souhrnu vhodné pro reprezentaci p íslušných stránek poskytovaných služeb. Každý výkonnostní ukazatel by m l: –
být jasn definován a m l by mít stru nou a jednozna nou interpretaci;
–
být posuzován podle prom nných, které lze snadno a spolehliv a za p ijatelných náklad m it;
–
p ispívat k vyjád ení úrovn aktuální výkonnosti, dosažené v ur ité oblasti;
–
být vázán k vymezené zem pisné oblasti (p ípadn provád ná srovnávací analýza by m la být provedena pro stejnou zem pisnou oblast);
–
být vázán na ur itý asový úsek (nap . ro ní, tvrtletní);
–
umož ovat jednozna né srovnání s cílovými hodnotami a zjednodušovat jinak složitý rozbor;
–
být ov itelný;
–
být jednoduchý a snadno pochopitelný;
–
být objektivní a m l by se vyvarovat jakémukoli osobnímu i subjektivnímu posuzování.
Výkonnostní ukazatele se zpravidla vyjad ují ve form závislosti mezi prom nnými. Tyto závislosti mohou být bezrozm rné (nap . v %) nebo vyjád ené v p íslušných jednotkách (nap . v $/m3). V p ípad závislostí vyjad ovaných v p íslušných jednotkách by m l jmenovatel p edstavovat základní parametr systému (nap . po et p ipojení; celkovou délku vodovodního potrubí; ro ní náklady). To umož uje provád t posuzování v pr b hu asu nebo posuzování r zných systém . Prom nné, které mohou v závislosti na ase podstatn m nit svoji velikost (nap . ro ní objemy odb ru nebo vypoušt ní), zejména pokud nejsou ve ejnou vodohospodá skou službou iditelné, by se v závislostech popisujících ukazatele nem ly vyskytovat ve jmenovatelích. Výjimku je možné p ipustit, pouze pokud se itatel m ní stejným zp sobem jako jmenovatel. Pro výpo et každého ukazatele by m l být stanoven jednozna ný algoritmus. Tento vzorec by m l specifikovat všechny pot ebné prom nné a i jejich algebraickou vazbu. Jako prom nné mohou vystupovat veli iny, jejichž hodnoty jsou vytvá ené a ovládané ve ejnou vodohospodá skou službou (data ve ejné vodohospodá ské služby) nebo mimo tuto službu (externí data). V každém p ípad je t eba jakost t chto dat (viz 8.3) posoudit a ov it. Interpretace výkonnostních ukazatel by se nem la provád t bez ohledu na souvislosti, zejména pokud je založena na srovnávání s jinými p ípady. Z tohoto d vodu by se jako dopl ující informace pro výkonnostní ukazatele m ly brát v úvahu vlastnosti systému a regionu, v n mž jsou služby poskytovány. Dopl ující informace o výkonnostních ukazatelích a t ídících systémech výkonnostních ukazatel se nacházejí v p ílohách E a F. 8.2.3
Prom nné
Každá prom nná by m la:
36
SN ISO 24512
– –
vyhovovat definici výkonnostních ukazatel nebo souvisejících informaci, pro které se používá, vztahovat se ke stejné zem pisné oblasti a na stejné asové údobí nebo referen ní hodnotu jako je výkonnostní ukazatel nebo související informaci, pro kterou bude použita;
–
být tak spolehlivá a p esná, jak to vyžadují rozhodnutí, jež se na jejím základ budou p ijímat.
N které prom nné p edstavují externí údaje a jsou p edevším informativní, jejich dostupnost, p esnost, referen ní hodnoty a limity pro související zem pisnou oblast a nejsou obecn ve ejnou vodohospodá skou službou ovlivnitelné. V tomto p ípad by prom nné m ly být též: –
všude, kde je to možné, získávány z oficiálních zdroj , což zahrnuje i údaje o p esnosti a spolehlivosti této prom nné i prom nných;
–
pro posuzování i interpretaci doty ného výkonnostního ukazatele zásadn d ležité.
8.2.4
Související informace
Související informace stanovují základní vlastnosti systému, d ležité pro interpretaci p íslušných výkonnostních ukazatel . Existují dva možné druhy souvisejících informací: –
informace popisující pouze související a externí faktory, které nejsou ovlivnitelné ve ejnou vodohospodá skou službou (nap . demografické, topografické, klimatické), a
–
vlastnosti, v dlouhodobém (nap . stá í infrastruktury).
8.3
asovém horizontu ovlivnitelné pouze rozhodováním managementu
Kvalita informací
Jakost získaných hodnot by m la odpovídat d ležitosti provedeného posuzování. Aby si uživatelé výkonnostních ukazatel a souvisejících informací byli v domi možné spolehlivosti informací, je t eba mít systém pro zjiš ování jejich kvality. Bez takového systému by mohla být hodnota výkonnostních ukazatel zpochyb ována. Stupe spolehlivosti výkonnostního ukazatele m že být hodnocen ve smyslu jeho p esnosti a spolehlivosti. P esnost uvažuje chyby m ení p i získávání vstupních hodnot. Spolehlivost zahrnuje nejistotu p i posuzování spolehlivosti zdroje informací. P íklad systému zvyšování v rohodnosti je uveden v p íloze F. 8.4
P íklad výkonnostního ukazatele
Výkonnostní ukazatele jsou d ležité pro hodnotitelská kritéria poskytování služeb, která s nimi souvisí. Níže uvedený p íklad ukazuje pro jeden z cíl , uvedených v kapitole 4, v úvahu p icházející výkonnostní ukazatele souvisící s jedním z hodnotitelských kritérií, uvedených v 7.6. Další p íklady jsou uvedeny v p íloze E. P ÍKLAD
Cíl:
ochrana ve ejného zdraví
Cílem za ízení na dodávku pitné vody by m lo být zajišt ní dostate ného množství hygienicky nezávadné a chutné pitné vody. V úvahu p icházející hodnotitelské kritérium: hygienicky nezávadná pitná voda Výkonnostní ukazatel: Shoda nebo rozpor s požadavky na jakost pitné vody. P íkladem vhodného výkonnostního ukazatele pro toto hodnotitelské kritérium je Výkonnostní ukazatel: Jakost dodávané vody (%) Definice: Procentuální vyjád ení podílu z celkového po tu provedených zkoušek upravené vody, které vyhovují použitým p edpis m nebo na ízením. Vzorec pro výpo et: (po et zkoušek estetických vlastností s vyhovujícími výsledky + po et mikrobiologických zkoušek s vyhovujícími výsledky + po et fyzikáln -chemických zkoušek s vyhovujícími výsledky +
37
SN ISO 24512
po et zkoušek radioaktivity s vyhovujícími výsledky) × 100 / celkový po et provedených zkoušek upravené vody Komentá : Každý jurisdik ní systém by m l mít pro stanovení hygienické nezávadnosti pitné vody a použití vhodných metod pro její zjiš ování vytvo ené vlastní legislativní požadavky nebo p edpisy. Takový výkonnostní ukazatel m že být asto aplikován na individuální parametry v etn mikrobiologických, chemických, radiologických a estetických požadavk nebo p edpis . Tento ukazatel by m l být posuzován v ro ních intervalech. M že být hodnocen i v intervalech kratších než jeden rok, ale v takovém p ípad je zapot ebí v novat zvláštní pozornost interpretaci výsledk , pokud jsou použity pro interní nebo externí porovnání. (IWA code: QS 18)
POZNÁMKA Mohou být vytvo eny i jiné výkonnostní ukazatele, které mohou obsahovat (ale nejsou jimi vázány) následující p edpisy: „Zkouška estetické vhodnosti“ (%,IWA code: QS 19), „Zkouška mikrobiologické vhodnosti“ (%,IWA code: QS 20).
38
SN ISO 24512
P íloha A (informativní) Tabulky ekvivalentních termín v angli tin , francouzštin a špan lštin Tato p íloha obsahuje t i tabulky ekvivalentních termín v angli tin , francouzštin a špan lštin . Tabulka A.1 uvádí jako první anglické termíny, definované v kapitole 2, v abecedním po adí spole n se souvisejícími francouzskými a špan lskými ekvivalenty. Tabulka A.2 uvádí jako první francouzské termíny v abecedním po adí spole n se souvisejícími anglickými a špan lskými ekvivalenty. Tabulka A.3 uvádí jako první špan lské termíny v abecedním po adí spole n se souvisejícími anglickými a francouzskými ekvivalenty. Tabulka A.1 – Tabulka ekvivalentních termín v abecedním po adí podle anglického jazyka íselné ozna ení
Anglický jazyk
Francouzský jazyk
Špan lský jazyk
2.1
accuracy
exactitude
exactitud
2.2
affordability
accessibilité économique
asequibilidad
2.3
assessment
évaluation
evaluación
2.4
asset
bien
activo
2.5
asset management
gestion du patrimoine
gestión de infraestructura
2.6
availability
disponibilité
disponibilidad
2.7
community
communauté
comunidad
2.8
confidence grade
niveau de confiance
nivel de confianza
2.9
connection
branchement
conexión
2.10
coverage
couverture
cobertura
2.11
drinking water
eau potable
agua potable
2.12
drinking water system
système d'alimentation en eau potable
sistema de agua potable
2.13
effectiveness
efficacité
eficacia
2.14
efficiency
efficience
eficiencia
2.15
environment
environnement
medio ambiente
2.16
indicator
indicateur
indicador
2.17
infrastructure
infrastructures
infraestructura
2.18
interruption
interruption
interrupción
2.19
maintenance
maintenance
mantenimiento
2.20
management
management
gestión
2.21
management system
système de management
sistema de gestión
2.22
on-site system
système autonome
sistema local
2.23
operator
opérateur
operador
2.24
performance
performance
desempeño
2.25
point-of-collection
point de collecte
punto de recolección
2.26
point-of-delivery
point de livraison
punto de suministro
2.27
point-of-discharge
point de rejet
punto de descarga
2.28
point-of-use
point de consommation
punto de uso
2.29
price
prix
Precio
39
SN ISO 24512
2.30
procedure
procédure
Procedimiento
2.31
process
processus
proceso
Tabulka A.1 (pokra ování) íselné ozna ení
Anglický jazyk
Francouzský jazyk
Špan lský jazyk
2.32
quality
qualité
calidad
2.33
rate of return
taux de retour
tasa de retorno
2.34
registered user
abonné
cliente registrado
2.35
rehabilitation
réhabilitation
rehabilitación
2.36
relevant authority
pouvoirs publics
autoridad competente
2.38
reliability asset or process
fiabilité bien ou processus
confiabilidad activo o proceso
2.37
reliability information
fiabilité informations
credibilidad información
2.39
repair
réparation
reparación
2.40
requirement
exigence
requisito
2.41
residues
résidus
residuos
2.42
responsible body
organisme responsable
organismo responsable
2.43
restriction
restriction
restricción
2.44
service
service
servicio
2.45
service agreement
contrat d'abonnement
acuerdo de servicio
2.46
service area
zone de compétence
área de servicio
2.47
stakeholder
partie intéressée
parte interesada
2.48
sustainable development
développement durable
desarrollo sostenible
2.49
tariff
tarif
tarifa
2.50
user
usager
usuario
2.51
wastewater
eaux usées
agua residual
2.52
wastewater system
système d'assainissement
sistema de agua residual
2.53
water utility
service public de l'eau
entidad prestadora de serviciosde agua
40
SN ISO 24512
Tabulka A.2 – Tabulka ekvivalentních termín v abecedním po adí podle francouzského jazyka íselné ozna ení
Francouzský jazyk
Anglický jazyk
Špan lský jazyk
2.34
abonné
registered user
cliente registrado
2.2
accessibilité économique
affordability
asequibilidad
2.4
bien
asset
activo
2.9
branchement
connection
conexión
2.7
communauté
community
comunidad
2.45
contrat d'abonnement
service agreement
acuerdo de servicio
2.10
couverture
coverage
cobertura
2.48
développement durable
sustainable development
desarrollo sostenible
2.6
disponibilité
availability
disponibilidad
2.11
eau potable
drinking water
agua potable
2.51
eaux usées
wastewater
agua residual
2.13
efficacité
effectiveness
eficacia
2.14
efficience
efficiency
eficiencia
2.15
environnement
environment
medio ambiente
2.3
évaluation
assessment
evaluación
2.1
exactitude
accuracy
exactitud
2.40
exigence
requirement
requisito
2.38
fiabilité bien ou processus
reliability asset or process
confiabilidad activo o proceso
2.37
fiabilité informations
reliability information
credibilidad información
2.5
gestion du patrimoine
asset management
gestión de infraestructura
2.16
indicateur
indicator
indicador
2.17
infrastructures
infrastructure
infraestructura
2.18
interruption
interruption
interrupción
2.19
maintenance
maintenance
mantenimiento
2.20
management
management
gestión
2.8
niveau de confiance
confidence grade
nivel de confianza
2.23
opérateur
operator
operador
2.42
organisme responsable
responsible body
organismo responsable
2.47
partie intéressée
stakeholder
parte interesada
2.24
performance
performance
desempeño
2.25
point de collecte
point-of-collection
punto de recolección
2.28
point de consommation
point-of-use
punto de uso
2.26
point de livraison
point-of-delivery
punto de suministro
2.27
point de rejet
point-of-discharge
punto de descarga
2.36
pouvoirs publics
relevant authority
autoridad competente
41
SN ISO 24512
2.29
prix
price
precio
2.30
procédure
procedure
procedimiento
Tabulka A.2 (pokra ování) íselné ozna ení
Francouzský jazyk
Anglický jazyk
Špan lský jazyk
2.31
processus
process
proceso
2.32
qualité
quality
calidad
2.35
réhabilitation
rehabilitation
rehabilitación
2.39
réparation
repair
reparación
2.41
résidus
residues
residuos
2.43
restriction
restriction
restricción
2.44
service
service
servicio
2.53
service public de l'eau
water utility
entidad prestadora de serviciosde agua
2.22
système autonome
on-site system
sistema local
2.12
système d'alimentation en eau drinking water system potable
sistema de agua potable
2.52
système d'assainissement
wastewater system
sistema de agua residual
2.21
système de management
management system
sistema de gestión
2.49
tarif
tariff
tarifa
2.33
taux de retour
rate of return
tasa de retorno
2.50
usager
user
usuario
2.46
zone de compétence
service area
área de servicio
42
SN ISO 24512
Tabulka A.3 – Tabulka ekvivalentních termín v abecedním po adí podle špan lského jazyka íselné ozna ení
Špan lský jazyk
Anglický jazyk
Francouzský jazyk
2.4
activo
asset
bien
2.45
acuerdo de servicio
service agreement
contrat d'abonnement
2.11
agua potable
drinking water
eau potable
2.51
agua residual
wastewater
eaux usées
2.46
área de servicio
service area
zone de compétence
2.2
asequibilidad
affordability
accessibilité économique
2.36
autoridad competente
relevant authority
pouvoirs publics
2.32
calidad
quality
qualité
2.34
cliente registrado
registered user
abonné
2.10
cobertura
coverage
couverture
2.7
comunidad
community
communauté
2.9
conexión
connection
branchement
2.38
confiabilidad activo o proceso
reliability asset or process
fiabilité bien ou processus
2.37
credibilidad información
reliability information
fiabilité informations
2.48
desarrollo sostenible
sustainable development
développement durable
2.24
desempeño
performance
performance
2.6
disponibilidad
availability
disponibilité
2.13
eficacia
effectiveness
efficacité
2.14
eficiencia
efficiency
efficience
2.53
entidad prestadora de serviciosde agua
water utility
service public de l'eau
2.3
evaluación
assessment
évaluation
2.1
exactitud
accuracy
exactitude
2.20
gestión
management
management
2.5
gestión de infraestructura
asset management
gestion du patrimoine
2.16
indicador
indicator
indicateur
2.17
infraestructura
infrastructure
infrastructures
2.18
interrupción
interruption
interruption
2.19
mantenimiento
maintenance
maintenance
2.15
medio ambiente
environment
environnement
2.8
nivel de confianza
confidence grade
niveau de confiance
2.23
operador
operator
opérateur
2.42
organismo responsable
responsible body
organisme responsable
2.47
parte interesada
stakeholder
partie intéressée
2.29
precio
price
prix
2.30
procedimiento
procedure
Procédure
2.31
proceso
process
processus
43
SN ISO 24512
Tabulka A.3 (pokra ování) íselné ozna ení
Špan lský jazyk
Anglický jazyk
Francouzský jazyk
2.27
punto de descarga
point-of-discharge
point de rejet
2.25
punto de recolección
point-of-collection
point de collecte
2.26
punto de suministro
point-of-delivery
point de livraison
2.28
punto de uso
point-of-use
point de consommation
2.35
rehabilitación
rehabilitation
réhabilitation
2.39
reparación
repair
réparation
2.40
requisito
requirement
exigence
2.41
residuos
residues
résidus
2.43
restricción
restriction
restriction
2.44
servicio
service
service
2.12
sistema de agua potable
drinking water system
système d'alimentation en eau potable
2.52
sistema de agua residual
wastewater system
système d'assainissement
2.21
sistema de gestión
management system
système de management
2.22
sistema local
on-site system
système autonome
2.49
tarifa
tariff
tarif
2.33
tasa de retorno
rate of return
taux de retour
2.50
usuario
user
usager
44
SN ISO 24512
P íloha B (informativní) Schématické znázorn ní systém pro dodávku pitné vody Systém zásobování pitnou vodou se skládá ze ty základních sou ástí, znázorn ných na obrázku B.1:
„P ipojovací místo“ Sou ásti
Jímání a doprava vody
Vodní zdroj
Úprava vody (pokud je zapot ebí)
Distribuce upravené vody
P ipojovací místo
Obrázek B.1 – Základní schematické znázorn ní systému zásobování pitnou vodou
Tyto sou ásti lze nalézt v typickém místním systému zásobování vodou tak, jako je lze nalézt v soukromých systémech zásobování vodou vesnických sídel a budov, vybavených: — —
studnou, erpadlem,
—
potrubím spojujícím studnu s budovou,
—
pop ípad n jakým druhem úpravy vody, ur eným pro použití spíše v míst spot eby nebo p ipojovacím míst , jako je zm k ování vody nebo filtrace, a
—
potrubím pro rozvod vody uvnit budovy spojujícím uzavírací armatury, umíst né v budov a nebo v n kterých p ípadech na výtokovém stojanu, umíst ném uprost ed zásobované lokality.
Tyto sou ásti mohou být nalezeny rovn ž u velkých centralizovaných systém pro zásobování vodou, které lze nalézt od vesnic až po velkom sta a dokonce i v regionálních systémech pro zásobování vodou, zásobujících n kolik spole enství v p íslušné geografické oblasti. V takovém p ípad obsahuje distribu ní systém rozsáhlejší systém rozvodu upravené vody v etn rozvád cího adu, spojujícího zásobované budovy uvnit spole enství. Níže uvedený obrázek B.2 takový systém ilustruje a znázor uje, že mohou existovat vzájemné vazby mezi takovým systémem a jinými systémy s cílem omezit dopad provozních závad nebo bezpe nostních problém .
45
SN ISO 24510
Systém pro dodávku pitné vody
Zdroj vody Jímání a doprava Vstupní za ízení
Podzemní voda Jezero
Hlavní p ívod deš ové vody
Úpravárenské za ízení
Akumulace, doprava, distribuce
U
P ipojovací místo
eka
Op tovné použití nebo uložení odpadních vod a odpad
Oceán
Vlastní spot eba a ztráta P ívod surové vody
Odvod surové vody
Vlastní spot eba a ztráta vody
Vlastní spot eba a ztráta P ívod upravené vody
Odvod upravené vody
P ívod upravené vody
Další dodavatelé
Obrázek B.2 – Typické schéma centralizovaného systému zásobování pitnou vodou
46
Odvod upravené vody
SN ISO 24510
P íloha C (informativní) Možné innosti subjekt , poskytujících služby dodávky pitné vody pro dosažení stanovených cíl Za ú elem dosažení cíl , popsaných v kapitole 4 by nem l být kladen d raz na „prost edky pro dosažení cíl “, ale na vlastní „cíle“. Nap íklad „mít kvalifikované pracovní síly“ m že být cílem, ale m že být zárove prost edkem pro dosažení cíle, jako je „výroba hygienicky nezávadné pitné vody“ a nebo „disponovat dlouhodob provozuschopným zásobovacím systémem“. Pro v tšinu cíl m že být stanovena posloupnost vzájemn provázaných inností, jak je uvedeno v tabulce B.1
Tabulka C.1 — Cíle subjektu, poskytujícího služby dodávky pitné vody a p íklady vhodných inností Cíl subjektu, poskytujícího služby dodávky pitné vody Ochrana ve ejného zdraví
P íklady vhodných inností
dodávka hygienicky vyhovující pitné vody do p ipojovacího místa pro uživatele
dodávka esteticky vyhovující pitné vody do p ipojovacího místa pro uživatele
dodávka množství pitné vody dostate ného pro ochranu ve ejného zdraví a uspokojení pot eb uživatele
(viz 4.2)
Dosažení souladu s požadavky a o ekává- ním uživatel
viz ISO 24510
(viz 4.3) Poskytování služeb za normálních podmí- nek a p i mimo ádné situaci (viz 4.4)
–
zajišt ní trvalé dodávky pitné vody zajišt ní pot ebného tlaku pitné vody, a ízení faktor , majících vliv na spolehlivost služby
Zajišt ní trvalého provozu subjektu pro zajišt ní p ístupu ke zdroj m vody poskytování služeb dodávky pitné vody (viz 4.5)
zajišt ní požadovaného výkonu systému, –
udržení substance a vydatnosti vodních zdroj udržitelnost za ízení,
s ohledem na
provoz a údržba nebo vým na provozovaného za ízení s cílem udržet jeho dobrý provozní stav mít vhodnou a p íslušn kvalifikovanou pracovní sílu vybudování cenové politiky p ijatelné pro uživatele a zárove zajiš ující ekonomii dalšího provozu za ízení vybudování tarifního systému, který zajistí návratnost všech investovaných prost edk a provozní náklady za ízení na dodávku pitné vody Podpora trvalého rozvoje spole enství (viz 4.6)
p ispívat k trvalé integraci politiky managementu vodních zdroj a jejího uplatn ní v praxi v etn ochrany vodních zdroj
snižovat zne išt ní životního prost edí snížením emisí plyn , hluku a zápachu ze za ízení pro dodávku pitné vody a vypouš47
SN ISO 24510
t ní odpadních vod z filtra ních jednotek vybrat konstruk ní materiály pro stavbu nebo aditiva pro systémy pro úpravu vody a stavební postupy, které jsou z hlediska vlivu na životní prost edí nejmén škodlivé Ochrana životního prost edí (viz 4.7)
optimalizovat m nící se spot eby energie
minimalizovat tvorbu látek zne iš ujících životní prost edí, emitovaných plyn , hluku a zápachu ze za ízení na dodávku pitné vody
ídit tvorbu zpracovatelných odpadních látek a jiných odpad
trvale zavád t a p ispívat k integraci politiky managementu vodních zdroj a jejímu uplatn ní v praxi trvale chránit oblast akumulace vod p ed zne išt ním p ispívat k rozvoji plánování a rozd lování zdroj pomocí konzultací, poskytováním informací a rozbor ve spolupráci s p íslušnými institucemi chránit vodní zdroje, jakost a množství vody v ekách, jezerech a podzemních zdrojích
48
SN ISO 24510
P íloha D (informativní) Další sm rnice pro management subjekt , poskytujících služby dodávky pitné vody D.1
Organiza ní struktura a odpov dnosti
Krom osoby nebo osob odpov dné(ých) za kontrolu a ízení by subjekt na dodávku pitné vody m l mít k dispozici dostate ný po et kvalifikovaných zam stnanc . Po et zam stnanc , pot ebných pro jednotlivé úkoly a innosti, by m l odpovídat druhu a velikosti za ízení na dodávku pitné vody, stavu a rozsahu distribu ního systému a p ípadných dalších inností, zajiš ovaných t etí stranou. Je nutno uvažovat s potencionální nedostupností pracovník v pr b hu období dovolených, jejich nep ítomnosti v dob nemoci nebo školení, plánovaných kontrol nebo poruch a havarijních situací. D.2
Organiza ní struktura a odpov dnosti
Viz 6.3. Ve všech p ípadech, v nichž nemá odebírané voda za všech okolností pot ebnou jakost, m la by být upravována tak, aby jakosti pitné vody dosáhla. Nežádoucí zm ny jakosti pitné vody, zp sobené v pr b hu úpravy surové vody, mají být podle technických norem minimalizovány. V rámci této zásobovací koncepce by m ly být realizovány jakékoliv pot ebné schvalovací nebo oznamovací postupy, na pozemcích by m ly být zabezpe eny zájmy a p ístupová práva, m la by být ur ena technická koncepce a zabezpe eno financování všech pot ebných krok . V dob uzavírání smluv by subjekt pro poskytování vodohospodá ských služeb m l zjistit a ov ovat vhodnost subdodavatele z hlediska jeho odbornosti a ochoty provést dohodnutou práci. P i provád ní stavebních prací by m l subjekt pro poskytování vodohospodá ských služeb zajistit, že management stavby a stavební dozor je stejn tak jako p ebírání provedených prací náležit provád n. V rámci p ebírání provedených prací by m lo být p íslušnými zkouškami ov eno, že stavba byla provedena správn . D.3
Provoz a údržba
D.3.1
Systém pro dopravu a distribuci vody
Viz 6.4.2.3. Každá ást za ízení pro akumulaci, dopravu a distribuci pitné vody by m la být provozována se svým standardním provozním postupem. Správný provoz za ízení pro akumulaci, dopravu a distribuci pitné vody by m l obsahovat následující: —
pro zajišt ní ve ejného zdraví sledování jakosti vody periodickým odb rem vzork ve strategicky ur ených místech za ízení pro akumulaci a dopravu a jejich rozborem;
—
provád ní dohlížecích program proti neoprávn nému odb ru pitné vody pro zajišt ní návratnosti náklad prost ednictvím sazeb;
—
provád ní rehabilita ních program na sou ástech zajiš ujících požadovanou úrove stejn tak jako technické a ekonomické proveditelnosti;
—
provád ní dozoru a údržby.
hygienické
B žn by m lo existovat pravidelné hodnocení majetku (jeho sou ástí) z hledisek jeho technického stavu a funk nosti s cílem optimalizovat gramy údržby, oprav a modernizace. Nástroj, jako matematický model sít , by se m l použít v p ípad hodnocení dopravní kapacity sít p i reálných nebo simulovaných hydraulických podmínkách. D.3.2
Po izování vybavení, materiál a produkt
Viz 6.4.3.1. V p ípad , že subjekt pro poskytování vodohospodá ských služeb má trvale subdodavatelsky zajišt nou službu pro provád ní pohotovostního servisu (pro p ípad poruch nebo dislokací), m la by být vozidla s nejd ležit jším ná adím a vybavením neustále k dispozici pro okamžitý zásah v p ípad narušení dodávky pitné vody.
49
SN ISO 24510
Subjekt pro poskytování vodohospodá ských služeb by m l zajistit, že veškeré ná adí a vybavení je po celou dobu jeho pracovního nasazení v perfektním stavu v souladu se zákony a p edpisy. Po celou dobu jeho životnosti by m l být pravideln kontrolován jeho stav a funk nost.
50
SN ISO 24510
P íloha E (informativní) P íklady vztah hodnotitelských kritérií služeb k cíl m subjekt , poskytujících služby dodávky pitné vody, vztah výkonnostních ukazatel k hodnotitelským kritériím a hodnotitelských kritérií služeb k sou ástem systém pro dodávku pitné vody E.1 P íklady vztah hodnotitelských kritérií služeb k cíl m subjekt , poskytujících služby pro dodávku pitné vody Cíle pitné vody z kapitoly 4 jsou uvedeny níže, dále jsou uvedeny p íklady hodnotitelských kritérií služeb. Mnoho hodnotitelských kritérií služeb m že být použito pro více než jeden cíl. P íklady cíl , uvedené v této p íloze byly vybrány aby reprezentovaly p ímé vztahy mezi cíli a hodnotitelskými kritérii. a) Ochrana ve ejného zdraví Hlavním cílem subjektu pro dodávku pitné vody je zajistit dostate né zásobování chutnou a zdravotn nezávadnou pitnou vodou (viz 4.2). Možná hodnotitelská kritéria: —
spln ní požadavk na ve ejné zdraví a p edpis pro jakost pitné vody,
—
spln ní prahových hodnot nebo limit mikrobiologických, chemických a radiologických ukazatel ,
—
udržování integrity systému;
—
udržování p ijatelných estetických kritérií (chu , v n a barva).
b) Spln ní požadavk a o ekávání uživatel Cílem subjektu pro dodávku pitné vody by m lo být zajišt ní inností služeb, spl ujících požadavky a o ekávání uživatel (viz 4.3). Možná hodnotitelská kritéria: návody viz ISO 24510. c) Poskytování služeb za normální a mimo ádných situací Cílem subjektu pro dodávku pitné vody by m lo být zajišt ní, že za normálních podmínek je dodávka pitné vody poskytována bez p erušení. V p ípad havarijní situace by m lo být cílem také tak rychlé zajišt ní pitné vody pro d ležité zákazníky nebo oblasti služeb a obnovení poskytování služeb, jak je to jenom možné (viz 4.4). Možná hodnotitelská kritéria: –
dostupnost služby,
–
udržování pot ebného tlaku v distribu ním systému,
–
udržování pot ebného tlaku, který je v tší než minimální požadovaná hodnota,
–
udržování pot ebného množství pitné vody v distribu ním systému, které je v tší než minimální požadovaná hodnota,
–
dosažení plánovaných úrovní rizika,
–
vytvo ení plánu pro zásobování d ležitých zákazník , a
–
tvorba rezerv (propojovací potrubí nebo sít ).
d) Udržitelnost subjektu, poskytujícího služby dodávky pitné vody Cílem subjektu pro poskytování dodávky pitné vody by m lo být zajišt ní zachování majetku a schopnosti za ízení zajistit sou asné i výhledové požadavky (viz 4.5). Možná hodnotitelská kritéria: –
zákonem chrán ný p ístup k vodním zdroj m,
–
navrhování jímací kapacity, úpravárenské kapacity,
–
navrhování kapacity distribu ního systému, atd., a
–
udržování za ízení v dobrém technickém stavu a jeho kontinuální optimalizace. 51
SN ISO 24510
e) Podpora udržitelného rozvoje spole enství Cílem subjektu pro poskytování dodávky pitné vody by m lo být podporování udržitelného rozvoje spole enství (viz 4.6). Možná hodnotitelská kritéria: –
ízení požadavk na dodávku pitné vody,
–
participace na tvorb plánování, a
–
poskytování vzd lávacích program a informování ve ejnosti.
f) Ochrana životního prost edí Cílem subjektu pro poskytování dodávky pitné vody by m la být minimalizace negativních vliv a náprava nežádoucích vliv na životní prost edí zp sobených tímto subjektem (viz 4.7). Možná hodnotitelská kritéria: –
minimalizace využívání zdroj p írodní vody,
–
minimalizace spot eby energie,
–
minimalizace tvorby zne iš ujících látek, a
–
odstra ování zne išt ní usazenin v jezerech nebo v í ních tocích.
Tabulka E.1 dokládá, jak mohou být jednotlivá hodnotitelská kritéria služeb používána pro r zné cíle. Tabulka E.1 — P íklady cíl a p ímo souvisejících hodnotitelských kritérií služeb Cíl Hodnotitelská kritéria
Spln ní pot eb a o ekávání uživatel
Ochrana ve ejného zdraví
Poskytování služeb (za normálního i havarijního provozního stavu)
spln ní požadavk na ve ejné zdraví a p edpis pro jakost pitné vody
udržování pot ebného množství pitné vody v distribu ním systému udržování pot ebného tlaku v distribu ním systému zákonem chrán ný p ístup k vodním zdroj m ízení požadavk na dodávku pitné vody minimalizace tvorby zne iš ujících látek minimalizace spot eby energie atd.
E.2 E.2.1
P íklady vztah hodnotitelských kritérií služeb k výkonnostním ukazatel m Všeobecn
Služba pro dodávku pitné vody m že být srovnávána a management systém m že být zlepšován podle cíl , uvedených v kapitole 4. Napln ní t chto cíl m že být ur ováno s pomocí vhodných hodnotitelských kritérií prost ednictvím souvisejících výkonnostních ukazatel . Nicmén výkonnostní ukazatel asto nejsou jediným zp sobem jejich ur ování.
52
SN ISO 24510
P íklady cíl , v úvahu p icházejících hodnotitelských kritérií služeb a souvisejících výkonnostních ukazatel (PI) (p evzatých z IWA Performance Indicators for Water Supply Services [12]) uvedených níže. Je t eba poznamenat, že výkonnostní ukazatele a sm rnice jsou citlivé na místní podmínky a proto ty, které jsou uvedené, je t eba považovat pouze za p íklady. E.2.2
Cíl: ochrana ve ejného zdraví
Možné hodnotitelské kritérium: hygienicky nezávadná pitná voda – spln ní nebo p ekro ení požadavk na jakost pitné vody. P íkladem možného PI souvisejícího s tímto hodnotitelským kritériem je: Výkonnostní ukazatel: Jakost dodávané vody (%) Definice: Procentuální vyjád ení podílu z celkového po tu provedených zkoušek upravené vody, které vyhovují použitým p edpis m nebo na ízením. Vzorec pro výpo et: (po et zkoušek estetických vlastností s vyhovujícími výsledky + po et mikrobiologických zkoušek s vyhovujícími výsledky + po et fyzikáln -chemických zkoušek s vyhovujícími výsledky + po et zkoušek radioaktivity s vyhovujícími výsledky) × 100 / celkový po et provedených zkoušek upravené vody Komentá : Každý jurisdik ní systém m že mít pro stanovení hygienické nezávadnosti pitné vody a použití vhodných metod pro její zjiš ování vytvo ené vlastní legislativní p edpisy nebo sm rnice. Tento výkonnostní ukazatel m že být rovn ž použit pro individuální parametry v etn mikrobiologických, chemických, radiologických a estetických požadavk nebo sm rnic. Tento ukazatel by m l být posuzován v ro ních intervalech. M že být používán pro posuzování pro asové úseky kratší než jeden rok, ale v takovém p ípad je t eba v novat interpretaci výsledk zvláštní pozornost zejména v p ípadech, kdy je používán pro interní nebo externí porovnávání. IWA code: QS 18 POZNÁMKA Mohou být vytvo eny i jiné výkonnostní ukazatele, které mohou obsahovat (ale nejsou jimi omezeny) následující p edpisy: „Zkouška estetické vhodnosti“ (%,IWA code: QS 19), „Zkouška mikrobiologické vhodnosti“ (%,IWA code: QS 20). E.2.3
Cíl: soulad s požadavky a o ekáváním uživatel
P íkladem možného hodnotitelského kriteria služby a výkonnostního ukazatele, vztahujícího se k tomuto cíli je:
Výkonnostní ukazatel: Návody viz ISO 24510
E.2.4
Cíl: poskytování služeb za normální a mimo ádných situací
Možné hodnotitelské kritérium: Dostupnost služby P íkladem možného PI, souvisejícího s tímto hodnotitelském kritériem je: Výkonnostní ukazatel: Zásobení obyvatelstva Definice: Procentuální vyjád ení podílu trvale usídleného obyvatelstva, zásobovaného subjektem pitnou vodou. Vzorec pro výpo et: [Po et trvale usídlených osob v dot ené oblasti, zásobovaných subjektem pro poskytování vodohospodá ských služeb pitnou vodou / celkovým po tem osob v dot ené oblasti trvale usídlených] × 100 Komentá : Tento výkonnostní ukazatel poskytuje informaci o pom ru trvale usídlených osob, které mají 53
SN ISO 24510
p ístup k zásobování pitnou vodou. Je d ležité zjistit, zda je pitná voda dodávaná za ízením dodávána za normálních podmínek trvale a za mimo ádných situací d ležitým zákazník m nebo službám. Tento ukazatel by mohl sloužit jako p edem nastavená referen ní hodnota. IWA code: OS 3 POZNÁMKA Mohou být vytvo eny i jiné výkonnostní ukazatele, které mohou obsahovat (ale nejsou jimi omezeny) následující p edpisy: Pokrytí obyvatelstva m že také být posuzováno jiným zp sobem (nap . „Pokrytí domácností a komer ních za ízení zásobováním pitnou vodou“ (%, QS1), „pokrytí obyvatelstva výtoky a hydranty pro ve ejnou pot ebu“ (%, QS5). Nap íklad v p ípad rozvíjejících se region mohou být dalšími p íklady výkonnostních ukazatel , majících vazbu k poskytování služeb „Pr m rná vzdálenost od zásobovacího místa do domácnosti“ (m, QS7), „Provozní p ipojovací místa“ (%, QS6), Spot eba vody z výtok a hydrant pro ve ejnou pot ebu na osobu (l/osobu a den, QS8), „Po et obyvatel, zásobovaných výtokem nebo hydrantem pro ve ejnou pot ebu“ (po et osob/výtok, QS9). E.2.5
Cíl: udržitelnost subjektu, poskytujícího vodohospodá ské služby
Možné hodnotitelské kritérium: Návrhová kapacita distribu ního systému P íkladem možného PI souvisejícího s tímto hodnotitelským kritériem je: Výkonnostní ukazatel: Kapacita akumula ní nádrže na upravenou vodu (dny) Definice: Celková kapacita akumula ních nádrží na upravenou vodu vztažená na jednotkový objem vody p ivád né p ívodním systémem. Vzorec pro výpo et: Celková kapacita p enosových a distribu ních akumula ních nádrží (soukromé akumula ní nádrže se nezapo ítávají) (m3)/ systémem p ivedeným objemem za srovnávaný asový úsek (m3) × doba trvání srovnávaného asového úseku (dny) Komentá : Tento výkonnostní ukazatel poskytuje informaci o spolehlivosti systému zásobování pitnou vodou. Podobné výkonnostní ukazatele mohou být použity pro poruchy na p ipojovacím potrubí, hydrantech a p i dodávce energií. Doporu uje se, aby tento ukazatel nebyl používán pro asový úsek kratší než jeden rok, v opa ném p ípad m že být zdrojem nesprávných záv r . Jestliže se není možné vyhnout kratšímu asovému úseku, je t eba v novat zvláštní pozornost interpretaci výsledk . Externí porovnání v takovém asovém intervalu by m lo být vylou eno. V p ípad velkých zásobovacích systém , u nichž je p ipojovacím místem akumula ní nádrž, m že být její kapacita zahrnuta, i když není ani vlastnictvím, ani provozovatelem subjektu pro poskytování vodohospodá ských služeb. Interpretace hodnot tohoto ukazatele musí brát v úvahu sezónní, m sí ní, denní a hodinové výkonové špi ky. IWA code: pH3 POZNÁMKA Mohou být vytvo eny i jiné výkonnostní ukazatele, které mohou obsahovat (ale nejsou jimi omezeny) následující p edpisy: „Kapacita akumulace surové vody“ (dny, Ph2), „Poruchy hlavních rozvodných potrubí“ (po et/100km za rok, Op31), „Celkové jednotkové náklady“ ($/m3, Fi4). E.2.6
Cíl: podpora udržitelného rozvoje spole enství
Možné hodnotitelské kritérium: management požadavk na dodávku pitné vody P íkladem možného PI souvisejícího s tímto hodnotitelským kritériem je: Výkonnostní ukazatel: Neú innost p i využívání vodních zdroj (%) Definice: Procentuáln vyjád ený podíl množství vody do systému vstupující a vody uniklé net snostmi a p epady až k m ení zákaznického odb ru. 54
SN ISO 24510
Vzorec pro výpo et: [Skute ná ztráta v pr b hu hodnoceného asového intervalu (m3) / objemem vody v pr b hu hodnoceného asového intervalu do systému p ivedené] × 100 Komentá : Doporu uje se, aby tento ukazatel nebyl používán pro asový úsek kratší než jeden rok, v opa ném p ípad m že být zdrojem nesprávných záv r . Jestliže se není možné vyhnout kratšímu asovému úseku, je t eba v novat zvláštní pozornost interpretaci výsledk . Externí porovnání v takovém asovém intervalu by m lo být vylou eno. Pro hodnocení ú innosti managementu p enosové a nebo distribu ní soustavy se použití tohoto ukazatele nedoporu uje. Dopl ující informace: Udržitelný rozvoj je schopnost spole nosti r st a prosperovat bez omezení p i využívání vodních zdroj , v etn : 1) p ispívání k a realizace trvale provozovatelných vodních zdroj ; a 2) p ispívání k rozvoji plánování a alokace zdroj vody. IWA code: WR1 POZNÁMKA Mohou být vytvo eny i jiné výkonnostní ukazatele, které mohou obsahovat (ale nejsou jimi omezovány) následující p edpisy: „Dostupnost vodních zdroj “ (%, WR2), „Op tovné použití dodané vody“ (%, WR4), „Zásobování obyvatelstva“ (%, QS3). E.2.7
Cíl: ochrana životního prost edí
Možné hodnotitelské kritérium: Minimalizace odb ru vody z p írodních zdroj P íkladem možného PI souvisejícího s tímto hodnotitelským kritériem je: Výkonnostní ukazatel: Op tovné použití dodané vody (%) Definice: Procentuáln vyjád ený podíl množství op tovn použité vody. Vzorec pro výpo et: [Množství op tovn použité vody v pr b hu hodnoceného asového intervalu (m3) / objemem vody v pr b hu hodnoceného asového intervalu do systému p ivedené] × 100 Komentá : Doporu uje se, aby nebyl tento ukazatel používán pro asový úsek kratší než jeden rok, v opa ném p ípad m že být zdrojem nesprávných záv r . Jestliže se není možné vyhnout kratšímu asovému úseku, je t eba v novat zvláštní pozornost interpretaci výsledk . Externí porovnání v takovém asovém intervalu by m lo být vylou eno. Tento ukazatel lze použít pro systémy, u kterých pot eba upravené odpadní vody dopl uje konven ní využití dostupných vodních zdroj IWA code: WR4 POZNÁMKA Mohou být vytvo eny i jiné výkonnostní ukazatele, které mohou obsahovat (ale nejsou jimi omezovány) následující p edpisy: „Ztráty vody, vztažená na p ipojení služby“ (m3/p ipojení/rok, Op23), „Recyklace upravených kal “ (%), „Neú innost p i využívání vodních zdroj “ (%, WR1) „Dostupnost vodních zdroj “ (%, WR2), „Normovaná spot eba energie“ (kWh/m3/100m, Ph5).
E.3
P íklady vztah hodnotitelských kritérií služeb k ástem systému pro dodávku pitné vody
E.3.1
Všeobecn
Systém pro dodávku pitné vody m že obsahovat následující sou ásti (viz kapitola 3): –
vodní zdroje (viz E.3.2), 55
SN ISO 24510
–
odb r nebo jímání vody a doprava (viz E.3.3),
–
úprava vody, pokud je zapot ebí a pokud je to vhodné, tak i ukládání odpadních látek (viz E.3.4 a E.3.6), a
–
akumulace, doprava a distribuce (viz E.3.5).
Hodnotitelská kritéria mohou být asto vázána na tyto sou ásti systému pro dodávku pitné vody. lánky E.3.2 až E.3.6 poskytují n kolik p íklad vazeb hodnotitelských kritérií k výše uvedeným sou ástem tohoto systému. E.3.2
P íklady vztah hodnotitelských kritérií služeb k vodním zdroj m
Následují p íklady vztah hodnotitelských kritérií služeb k vodním zdroj m: –
p ístup k povrchové nebo podzemní vod ,
–
dostate nost zdroje,
–
ochrana zdroje,
–
jakost vody,
–
možnost odb ru nebo jímání,
–
sledování a záznam, a
–
udržitelnost životního prost edí.
E.3.3
P íklady vztah hodnotitelských kritérií služeb k odb ru a doprav surové vody
Následují p íklady vztah hodnotitelských kritérií služeb k odb ru a doprav surové vody: –
povolení k odb ru nebo jímání vody,
–
sou asná existující kapacita a budoucí pot eba,
–
udržitelnost odb ru a dopravy,
–
hodnocení technického stavu,
–
provoz a údržba,
–
sledování,
–
bezpe nost a výcvik, a
–
udržitelnost životního prost edí.
E.3.4
P íklady vztah hodnotitelských kritérií služeb k úprav vody
Následují p íklady vztah hodnotitelských kritérií služeb k úprav vody: –
sou asná existující kapacita a budoucí pot eba,
–
uspokojení o ekávání uživatel ,
–
schopnost splnit požadavky ochrany ve ejného zdraví,
–
zálohování a spolehlivost,
–
schopnost udržet jakost upravené pitné vody,
–
integrita výrobního za ízení,
–
bezpe nost a výcvik,
–
ú innost,
–
schopnost zajistit požadavky životního prost edí.
E.3.5
P íklady vztah hodnotitelských kritérií služeb k akumulaci, doprav a distribuci 56
SN ISO 24510
Následují p íklady vztah hodnotitelských kritérií služeb k akumulaci, doprav a distribuci: –
sou asná existující kapacita a budoucí pot eba,
–
pokrytí,
–
integrita vybavení,
–
t snost a net snost,
–
provoz a údržba,
–
sledování,
–
bezpe nost a výcvik, a
–
uspokojení o ekávání uživatel .
E.3.6
P íklady vztah hodnotitelských kritérií služeb k ukládání odpadních látek
Následují p íklady vztah hodnotitelských kritérií služeb k ukládání odpadních látek: –
jakost a množství efluentu,
–
požadavky životního prost edí, a
–
op tovné použití.
57
SN ISO 24510
P íloha F (informativní) P íklad zp sobu porovnávání spolehlivosti systém výkonnostních ukazatel Kvalita vstupních dat by m la být posuzována ve smyslu jejich p esnosti a spolehlivosti jejich zdroj . Spolehlivost zdroj dat by m la po ítat s možnou nejistotou p i stanovení v rohodnosti t chto zdroj tj. p i stanovení rozsahu, v n mž zdroj dat poskytuje logické, trvalé a homogenní výsledky po celou dobu b hem opakovaných pr zkum nebo m ení za stejných podmínek. P i stanovení p esnosti by se m ly vzít v úvahu chyby m ení p i získávání vstupních dat. POZNÁMKA 1 Žádné m icí za ízení není úpln p esné, proto n které z údaj používaných p i posuzování výkonnostních ukazatel by m ly být získávány mén p esnými zp soby. POZNÁMKA 2 Staré záznamy mohou být spolehlivé zejména v p ípad popisu sou asného stavu majetku.
V praxi se obecn ukazuje, že poskytovatelé nebo zdroje vstupních dat nemají p esné informace o jejich spolehlivosti a p esnosti, ale bývají schopni poskytnout odborný odhad, pokud lze p ijmout dostate n široké pásmo nejistoty. P íklad možných pásem p esnosti dat je uveden v tabulce F.1. Tabulka F.1 – P íklad pásem p esnosti dat Pásmo p esnosti
Odpovídající nejistota
% 0 až 5
menší nebo rovná ± 5 %
5 až 20
v tší než ± 5 %, ale menší nebo rovná ± 20 %
20 až 50
v tší než ± 20 %, ale menší nebo rovná ± 50 %
> 50
v tší než ± 50 %
P íklad možných pásem spolehlivosti zdroj dat je uveden v tabulce F.2. Tabulka F.2 – P íklad pásem spolehlivosti zdroj dat Pásmo spolehlivosti
Definice
Vysoce v rohodný a spolehlivý zdroj dat: data vycházejí z ádn zdokumentovaných spolehlivých a úplných záznam , postup , šet ení nebo rozbor , uznávaných coby nejlepší dostupné metody posuzování. Pom rn spolehlivý zdroj dat, horší než:
, ale lepší než:
.
Nespolehlivý zdroj dat: data jsou stanovována extrapolací z pr zkum s nižší spolehlivostí nebo pomocí odborných odhad .
Nap íklad prom nná, stanovená s neur itostí, odhadnutou na ±12 % a pocházející z vysoce spolehlivého zdroje dat, bude pat it do stupn spolehlivosti [5 až 20 % / ***]. Spolehlivost zdroj a p esnost dat by se m la posuzovat pro každou vstupní prom nnou zvláš . Je z ejmé, že u n kterých vstupních prom nných je možné dosáhnout stupn spolehlivosti [0 až 5 % / ***], ale obecn pro každou prom nnou to možné není. Vodohospodá ské ve ejné služby by m ly usilovat o dosažení nejmén stup [5 až 20 % / **] Stupn spolehlivosti je možné p ímo odhadovat pouze pro jednotlivé prom nné. Na základ t chto odhad je možné také provést posuzování výkonnostního ukazatele, bu kvantitativn , nebo alespo kvalitativn . Kvantitativní posuzování by m lo vycházet z teorie ší ení nejistoty podle Návodu pro stanovení nejistoty m ení (GUM [8]). Stupn spolehlivosti by m ly být hodnoceny pro každou vodohospodá skou ve ejnou službu a pro každý ukazatel. Aby bylo možné provád t srovnání mezi jednotlivými vodohospodá skými ve ejnými službami, je t eba stupn spolehlivosti správn odhadnout a shodným zp sobem je aplikovat.
58
SN ISO 24510
Bibliografie [1]
ISO 5725-1:1994, Accuracy (trueness and precision) of measurement methods and results — Part 1: General principles and definitions
[2]
ISO 9000:2005, Quality management systems — Fundamentals and vocabulary
[3]
ISO 9001, Quality management systems — Requirements
[4]
ISO 14001: 2004, Environmental management systems — Requirements with guidance for use
[5]
ISO 14031:1999, Environmental management — Environmental performance evaluation — Guidelines
[6]
ISO 24510, Activities relating to drinking water and wastewater services — Guidelines for the assessment and for the improvement of the service to users
[7]
ISO 24511, Activities relating to drinking water and wastewater services — Guidelines for the management of wastewater utilities and for the assessment of wastewater services
[8]
Guide to the expression of uncertainty in measurement (GUM), BIPM, IEC, IFCC, ISO, IUPAC, IUPAP, OIML, 1993, corrected and reprinted in 1995
[9]
OECD works on “Core sets of indicators for environmental performance reviews”, OCDE/GD (93) 179 Paris 1993
[10]
Guidelines for Drinking Water Quality, 3rd Edition, World Health Organization, Geneva, Switzerland, 2004
[11]
WHO Sanitation Guidelines — Domestic water quantity; service level and health Guy HOWARD, Water Engineering and Development Centre, Loughborough University, UK, and Jamie BARTRAM, World Health Organization, Geneva, Switzerland, WHO/SDE/WSH/03.02, WHO, Geneva, 2003
[12]
IWA Performance Indicators for Water Supply Services — Second Edition, Manual of Best Practice Series, IWA Publishing, London, ISBN: 1843390515, 305 p; Alegre, H.; Baptista, J.M.; Cabrera JR., E., Cubillo, F.; Duarte, P.; Hirner, W.; Merkel, W.; Parena, R.; 2006
[13]
EN 805:2000, Water supply — Requirements for systems and components outside buildings
[14]
French standard NF P 15-900-1, Local public services — Guidelines for service activities relating to drinking water supply and sewerage — Part 1 User services, AFNOR, Paris, 2000
[15]
French standard NF P 15-900-4, Local public services — Guidelines for service activities relating to drinking water supply and sewerage — Part 4 Management of drinking water system, AFNOR, Paris; 2002
[16]
OfWat, Confidence Grading Scheme; Office of Water Services, Return Reporting Requirements and Definitions Manual, UK; 2001
[17]
DVGW Publications — Technical Safety Management (TSM) — a Means to Improve Reliability: The DVGW integrated management system for operators
[18]
AWWA, 2005, Benchmarking Performance Indicators for Water and Wastewater Utilities: Survey Data and Analyses Report, American Water Works Association Denver, CO, 2005
[19]
JWWA Q100, Guidelines for the management and assessment of a drinking water supply service Japan Water Works Association, 2005
[20]
German standard DVGW W 1000 (A), Requirements on the qualification and organization of for drinking water suppliers.18) German standard DVGW W 1050 (H), Provision planning for emergency situations in the public drinking water supply
59
SN ISO 24510
[21]
German standard DIN 2000, Central drinking water supply — Guidelines regarding requirements for drinking water, planning, construction, operation and maintenance of plants — Technical rule of the DVGW
60
