ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA Březen 2006
ICS 91.060.50
Clony a okenice – Tepelná a zraková pohoda Funkční charakteristiky a klasifikace
ČSN EN 14501 74 6074
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 14501; 2005 má status české technické normy.
ČSN EN 14501 Národní předmluva Citované normy EN 410 zavedena v ČSN EN 410 (701018) Sklo ve stavebnictví – Stanovení světelných a slunečních charakteristik zasklení EN 12216;2002 zavedena v ČSN EN 12216;2003 (74 6024) Okenice, vnější a vnitřní clony – Terminologie, slovník odborných výrazů a definice EN 13363-1 zavedena v ČSN EN 13363-1 (73 0303) Zařízení protisluneční ochrany kombinované se zasklením – Výpočet propustnosti sluneční energie a světla – Část 1: Zjednodušená metoda EN 13363-2:2005 zavedena v ČSN EN 13363-2:2005 (73 030) Zařízení protisluneční ochrany kombinované se zasklením – Výpočet propustnosti solární energie a světla – Část 2: Detailní výpočtová metoda prEN 14500 nezavedena, po schválení tohoto návrhu bude převzata příslušná EN
Vypracování normy Zpracovatel: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zkušebna stavebně truhlářských výrobků, IČ 62156489, Ing. Milan Helegda, Ph. D a Prof. Ing. Josef Polášek, Ph. D. Technická normalizační komise: TNK 60 Otvorové výplně a lehké obvodové pláště Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Miloslava Syrová
EVROPSKÁ NORMA EUROPEAN STANDARD NORME EUROPÉENNE EUROPAISCHE NORM
EN 14501 Srpen 2005
ICS 91.060.50
Clony a okenice - Tepelná a zraková pohoda Funkční charakteristiky a klasifikace
Tato evropská norma byla schválena CEN 2005-06-27. Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichţ jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdrţet na vyţádání v Ústředním sekretariátu nebo u kteréhokoliv člena CEN. Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v kaţdém jiném jazyce přeloţená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Ústřednímu sekretariátu, má stejný status jako oficiální verze. Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Předmluva Tento dokument (EN 14501:2005) byl vypracován technickou komisi CEN/TC 33 „Dveře, okna, doplňky, stavební kování a lehké obvodové pláště“, jejíţ sekretariát zajišťuje AFNOR. Této evropské normě je nutno nejpozději do února 2006 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému pouţívání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do února 2006. Nenahrazuje ţádnou evropskou normu. Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Estonska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Úvod Tato evropská norma je částí z řady norem pojednávajících o clonách a okenicích pro stavby, jak jsou definovány v EN 12216. Metody popisu jsou vztaţeny k funkčním poţadavkům poţadovaným jako doplněk skutečných funkčních charakteristik (specifické poţadavky), které musí vnitřní clony, vnější clony nebo okenice splňovat podle EN 13120, EN 13561 a EN 13659.
1
Předmět normy
Tato evropská norma platí pro celý rozsah okenic, markýz a clon definovaných v EN 12216, popisovaných jako zařízení sluneční ochrany v této evropské normě. Uvádí vlastnosti, které musí být vzaty v úvahu, pokud se porovnávají tyto výrobky. Také specifikuje odpovídající parametry a klasifikace k vyjádření následujících vlastností: - pro tepelnou pohodu: o činitel prostupu tepla (celkový činitel prostupu sluneční energie); o činitel sekundárního přestupu tepla; o činitel prostupu přímého slunečního záření; - pro zrakovou pohodu: o neprůsvitnost; o noční soukromí; o zrakový kontakt s okolím; o ochrana před oslněním; o vyuţití denního světla; o podání barev. POZNÁMKA: Pro jiné účely mohou být pouţity detailní metody vyuţívající rozdílné parametry. Některé charakteristiky (např. gtot) nejsou pouţitelné, pokud výrobky nejsou podobného zasklení (např. markýzy s kloubovým ramenem). Tato evropská norma není pouţitelná pro výrobky vyuţívající fluorescenční materiály.
2
Normativní odkazy
Pro pouţívání tohoto dokumentu jsou nezbytné dále uvedené referenční dokumenty. U datovaných odkazů platí pouze citovaná vydání. U nedatovaných odkazů platí poslední vydání referenčního dokumentu (včetně změn).
EN 410 Sklo ve stavebnictví – Stanovení světelných a slunečních charakteristik zasklení EN 12216:2002 Okenice, vnější a vnitřní clony – Terminologie, slovník odborných výrazů a definice EN 13363-1 Zařízení protisluneční ochrany kombinované se zasklením – Výpočet propustnosti sluneční energie a světla – Část 1: Zjednodušená metoda EN 13363-2:2005 Zařízení protisluneční ochrany kombinované se zasklením – Výpočet propustnosti solární energie a světla – Část 2: Detailní výpočtová metoda prEN 14500 Okenice a clony – Tepelná a zraková pohoda – Zkušební metody
3
Termíny, definice a značky
Pro účely této evropské normy platí termíny a definice uvedené v EN 12216 společně s následujícími. 3.1
činitel prostupu τ(transmitance τ)
poměr propuštěného toku k dopadajícímu toku POZNÁMKA: Podrobná definice je uvedena v prEN 14500. 3.2
činitel odrazu ρ(reflectance ρ)
poměr odraţeného toku k dopadajícímu toku POZNÁMKA: Podrobná definice je uvedena v prEN 14500. 3.3
činitel pohlcení α(absorbance α)
poměr pohlceného toku k dopadajícímu toku 3.4
otvorový činitel (openness coefficient)
poměr mezi plochou otvorů a celkovou plochou látky POZNÁMKA 1: Pro stejné látky, které se liší jen barvou, je otvorový činitel povaţován jako nezávislý na barvě. Hodnota otvorového činitele by měla být změřena pro nejtmavější barvu. POZNÁMKA 2: Otvorový činitel je stanovován podle prEN 14500. 3.5
činitel prostupu tepla g (celkový činitel prostupu sluneční energie) (solar factor g (total solar energy transmitance))
g gtot
je činitel prostupu tepla zasklením samotným; činitel prostupu tepla kombinace zasklení a zařízení protisluneční ochrany
stínící činitel Fc (fading factor Fc)
3.6
poměr mezi činitelem prostupu tepla kombinace zasklení a zařízení protisluneční ochrany gtot k zasklení samotnému g g tot Fc = g POZNÁMKA: V některých zemích je Fc známé jako z. činitel sekundárního přestupu tepla na vnitřní straně gi, tot (secondary internal heat transfer factor gi, tot)
3.7
část celkově pohlceného záření, která je proudící dovnitř přes zasklení a spojovaná se stínicím zařízením všeobecný index podání barev Ra (colour rendering index Ra)
3.8
index navrţený na vyjádření synteticky a kvantitativního vyjádření rozdílu v barvách mezi osmi zkušebními barvami osvětlenými normalizovaným druhem světla D65 a stejným světlem prostupujícím přes zařízení protisluneční ochrany provozní teplota θop (optative temperature θop)
3.9
stejnoměrná teplota v místnosti při které by uţivatel měl změnit mnoţství tepla zářením plus vedením jako v běţném nerovnoměrném prostředí
4
Používaná značení
4.1
Všeobecně
Pro účely této evropské normy jsou optické faktory τ (propustnost), ρ (odrazivost) a α (pohltivost) označeny dolními indexy, které označují: -
vizuální (zrakové) nebo sluneční vlstnosti; geometrii dopadnutého a propuštěného nebo odraţeného záření. Vizuální (zrakové) nebo sluneční vlastnosti
4.2
Podle příslušného spektra jsou pouţívány následující dolní indexy: -
« e » sluneční (energetické) charakteristiky, uváděné pro celkové sluneční spektrum (vlnové délky od 300 nm do 2500 nm), podle EN 410; « v » vizuální (zrakové) charakteristiky, uváděné pro normalizovaný druh světla D65 uvaţující s citlivostí lidského oka (vlnové délky od 380 nm do 780 nm), podle EN 410.
Geometrické záření
4.3
Následující dolní indexy jsou pouţívané k určení geometrie dopadajícího záření a geometrie propuštěného nebo odraţeného záření. Detailnější definice jsou uvedeny v prEN 14500. -
« dir » pro přímý (pevný, ale libovolný směr θ) « n » pro normální (poblíţ normálního), úhel dopadu je θ = 0°, nebo respektive θ ≤ 8° « h » pro hemisférický (soustředěný v polovičním prostoru za rovinou vzorku) « dif » pro difuzi (rozptyl) Optické činitele
4.4
Optické činitele jsou navrţeny následovně: -
τe, n-n τv, n-n τv, n-dif τv, n-h τv, dif-h
normální/normální činitel prostupu přímého slunečního záření; normální/normální světelný činitel prostupu; normální/difuzní (rozptylový) světelný činitel prostupu; normální/hemisférický světelný činitel prostupu; difuzní (rozptylový)/hemisférický světelný činitel prostupu.
5
Tepelná pohoda
5.1
Všeobecně
Tepelná pohoda je hlavně řízena provozní teplotou θop uvnitř místnosti. θop je závislá na teplotě vzduchu, rychlosti proudění a teplotě okolních povrchů. Sluneční zisky musí být řízeny za účelem omezení provozní teploty. Klasifikace celkového činitele prostupu sluneční energie gtot je uvedena v 5.2.4. Záření protisluneční ochrany ovlivňuje tepelnou pohodu třemi aspekty: -
-
hlavní provozní teplota a/nebo chladicí zatíţení jsou ovlivněny slunečními zisky, které závisí na velkosti oken a celkovém činiteli prostupu sluneční energie gtot; zařízení protisluneční ochrany můţe způsobit vyšší místní hodnoty θop, pokud ozařuje slunce díky vyšším teplotám vnitřní povrch zasklení nebo zařízení protisluneční ochrany. Tento vliv je vyjádřen činitelem sekundárního přestupu tepla na vnitřní straně qi, tot; zařízení protisluneční ochrany můţe zamezit ozařování osob a okolního prostředí v místnosti. Tento vliv je vyjádřen přímým činitelem prostupu přímého slunečního záření τe, dir-dir.
Funkční třídy pro tepelnou pohodu pouţívané v následujících článcích jsou specifikované v tabulce 1. Tabulka 1 – Definice tříd Třída
Vliv na tepelnou pohodu 2
0
1
velmi malý vliv
malý vliv
mírný vliv
3
4
značný vliv
velký vliv
Řízení slunečního zisku – Celkový činitel prostupu sluneční elergie gtot
5.2
5.2.1 Všeobecně Omezení slunečního zisku je jedním z nejdůleţitějších aspektů letní tepelné pohody, pokud není k dispozici mechanický chladicí systém. Sluneční zisky jsou přímo úměrné celkovému činiteli prostupu sluneční energie gtot. gtot závisí na zasklení a zařízení protisluneční ochrany. gtot můţe být stanoveno pro čtyři rozdílná zasklení uvedená v příloze A pouţitím buď metodiky uvedené v 5.2.2 nebo v 5.2.3. Pro všeobecné značení výrobku štítkem (závislé na montáţních podmínkách) musí být pouţit výpočet podle 5.2.2 a referenční zasklení C, specifikované v příloze A. Činitel prostupu tepla g samotného zasklení, nutný pro výpočet gtot, musí být vypočítán podne EN 410. POZNÁMKA 1: Vliv zařízení protisluneční ochrany na sluneční zisky můţe také být reprezentován stínícím činitelem Fc. Stínicí činitel nezávisí jen na zařízení protisluneční ochrany, ale také na zasklení. Jestliţe je Fc pouţíván pro charakteristiku výrobku měl by být uveden pro 4 rozdílná referenční zasklení, definovaná v příloze A. Pro okna s lamelovými zařízeními nebo zařízeními lamelového pásu, musí být hodnoty celkového součinitele prostupu tepla gtot specifikovány pro nejméně dvě polohy: -
plně uzavřená poloha lamel s normálním dopadem; lamely naklopené na 45° a ozáření s 30° výškovým úhlem, 0° úhel azimutu.
V případě předokenních rolet se světelnými a větracími štěrbinami musí být gtot vypočítán: -
v plně roztaţené a uzavřené poloze při normálním dopadu; v plně roztaţené a otevřené poloze při normálním dopadu.
POZNÁMKA 2: Pro lamelové zařízení nebo zařízení lamelového pásu naklápěné na 45° můţe být pouţitá hodnota τcorre podle EN 13363-1 jako přímý-hemisférický činitel prostupu sluneční energie s výjimkou zrcadlově upravovaných výrobků a při okrajových podmínkách, kdy neexistuje přímé přenášení sluneční energie pro úhel naklopení lamel podle významu. POZNÁMKA 3: V blízké budoucnosti bude norma pro přímé kalorimetrické měření gtot.
POZNÁMKA 4: Detailní metoda pro výpočet propustnosti a odrazivosti lamelových zařízení viz výpočtová metoda uvedená v EN -13363-2. Vzhledové činitele uvedené v příloze A EN 13363-2:20005 jsou pouţitelné jen pro ţaluzie s poměrem d/l = 1 pro šířku lamely a vzdálenost lamel d. Pro případe popsané výše viz prEN 14500. 5.2.2 Stanovení gtot – Zjednodušená metoda: neznámé montážní podmínky Pokud jsou montáţní podmínky neznámé, musí být gtot vypočítán podle EN 13363-1. Nezbytné údaje pro výpočet jsou následující: -
τe ρe g U
činitel prostupu přímého slunečního záření výrobku; činitel odrazu přímého slunečního záření z vnější strany výrobku; činitel prostupu tepla (celkový činitel prostupu sluneční energie zasklení); součinitel tepelného prostupu zasklení.
5.2.3 Stanovení gtot – Detailní metoda: známé montážní podmínky Pokud jsou místní montáţní podmínky známé a/nebo jsou poţadovány přesnější hodnoty, musí být gtot vypočítán podle EN 13363-2. Nezbytné údaje pro výpočet jsou následující: -
τ(λ)n-h normální/hemisférický spektrální činitel prostupu výrobku; ρ(λ)n-h and ρ´(λ)n-h normální/hemisférický spektrální činitel odrazu výrobku pro kaţdou stranu; ε, ε´ emisivity stran výrobku; Co otvorový činitel jako měřítko pro rozměr otvorů (jen látky); spektrální charakteristiky kaţdé tabule zasklení; emisivity kaţdého povrchu kaţdé tabule zasklení; tloušťka a druh plynové náplně.
POZNÁMKA 1: V EN 13363-2 jsou specifikovány 2 rozdílné soubory hraničních (okrajových) podmínek: Letní podmínky a referenční (hlavní zimní) podmínky. Péče musí být věnována výběru správného souboru hraničních (okrajových) podmínek podle projektových specifikací a národních pravidel. POZNÁMKA 2: Jestliţe spektrální údaje pro ρ(λ), ρ´(λ) a τ(λ) nejsou pouţitelné, mohou být pouţity sluneční údaje. To však bude omezovat přesnost výpočtů. 5.2.4 Funkční třídy Klasifikace gtot je specifikována v tabulce 2 s třídami uvedenými v tabulce 1. Tabulka 2 – Celkový činitel prostupu sluneční energie gtot – Klasifikace Třída gtot
0 gtot≥0,50
1 0,35≤gtot<0,50
2 0,15≤gtot<0,35
3 0,10≤gtot<0,15
4 gtot<0,1
Sekundární tepelné zisky – Činitel sekundárního přestupu tepla gi, tot
5.3
5.3.1 Všeobecně Celková sluneční energie prostupující přes fasádu sestává ze dvou částí: -
zařízení v slunečním rozsahu, měřené jako propustnost sluneční energie τe, tot; teplo (tepelné záření a vedení), měřené jako činitel sekundárního přestupu tepla qi, tot.
Činitel sekundárního přestupu tepla gi, tot pro kombinaci zasklení a zařízení protisluneční ochrany musí být vypočítán podle následujícího vzorce: qi, tot = gtot – τe, tot qi, tot můţe být stanoven pro čtyři rozdílná referenční zasklení uvedená v příloze A pouţitím buď postupů uvedených v 5.3.2 nebo 5.3.3. Pro obecné značení výrobku (závislé nemontáţních podmínkách) musí být pouţit výpočet pro qi, tot podle 5.3.2 a referenční zasklení C, specifikované v příloze A. POZNÁMKA: Příklad vysvětlující význam qi, tot je uveden v příloze B. 5.3.2 Stanovení qi, tot – Zjednodušená metoda Činitel prostupu přímého slunečního záření τe, tot a celkový činitel prostupu sluneční energie gtot kombinace zasklení a zařízení protisluneční ochrany musí být vypočítány podle EN 13363-1. 5.3.3 Stanovení qi, tot – Podrobná metoda Činitel prostupu přímého slunečního záření τe, tot a celkový činitel prostupu sluneční energie gtot, kombinace zasklení a zařízení protisluneční ochrany musí být vypočítány podle EN 13363-2. POZNÁMKA: V EN 13363-2 jsou specifikovány 2 rozdílné soubory hraničních (okrajových) podmínek: Letní podmínky a referenční (hlavní zimní) podmínky. Péče musí být věnována výběru správného souboru hraničních (okrajových) podmínek podle projektových specifikací a národních pravidel. 5.3.4 Funkční třídy Klasifikace je specifikována v tabulce 3 s třídami uvedenými v tabulce 1. Tabulka 3 – Činitel sekundárního přestupu tepla gi,tot – Klasifikace Třída qi, tot
0 qi,tot≥0,30
1 0,20≤qi, tot<0,30
2 0,10≤qi,tot<0,20
3 0,03≤qi,tot<0,10
4 qi,tot<0,03
Ochrana proti přímé propustnosti – Normální/normální činitel prostupu přímého slunečního záření τe, n-n
5.4
5.4.1 Všeobecně Schopnost zařízení protisluneční ochrany osoby a okolí od přímého záření je měřena přímým/přímým činitelem prostupu slunečního záření τe,dir-dir zařízení v kombinaci se zasklením. Z důvodu zjednodušení je pouţíván normální/normální činitel prostupu přímého slunečního záření τe, n-n jako měřítko pro tuto vlastnost. 5.4.2 Stanovení Normální/normální činitel prostupu přímého slunečního záření τe,n-n musí být stanoven podle prEN 14500. 5.4.3 Funkční třídy Klasifikace τe,n-n je specifikována v tabulce 4 s třídami uvedenými v tabulce 1. Tabulka 4 – Normální/normální činitel prostupu přímého slunečního záření τe,n-n – Klasifikace Třída τe,n-n
0 τe,n-n≥0,20
1 0,15≤τe,n-n<0,20
2 0,10≤τe,n-n<0,15
3 0,05≤τe,n-n<0,10
4 τe,n-n<0,05
POZNÁMKA: Lamelová zařízení nebo zařízení lamelového pásu s neděrovanými lamelami jsou třídy 4, pokud jsou lamely naklápěné takovým způsobem, ţe neumoţňují ţádný průnik slunečního záření.
6
Zraková pohoda
6.1
Všeobecně
V závislosti na geometrii dopadajícího a propuštěného záření se podílí sloţky světelné propustnosti na rozdílných aspektech na zrakovou pohodu. Pokud je otvor přímo osvětlen sluncem: -
dopadající záření je hlavně přímé; propuštěné záření je částečně přímé (τv,dir-dir), částečně difuzní (rozptýlené) (τv,dir-dif); celkově propuštěný světelný to je součet těchto dvou sloţek. τv,dir-h = τv,dir-dir + τv,dir-dif
Tyto charakteristiky závisí na úhlu dopadu θ. Hodnota τv,dir-h je reprezentativní pro celkové omezení přirozeného světla zařízením protisluneční ochrany, pokud světlo přichází z jednoho specifikovaného směru. Jestliţe je poţadována průměrná hodnota, je τv, dir- reprezentativní.
Přímá část propuštěného záření τv,dir-dir reprezentuje světlo procházející přes mezery v zařízení protisluneční ochrany podle dopadu θ. To umoţňuje identifikaci obrysů a má příznivý vliv na vidění ven, ale je nejnepříznivější pro noční soukromí. To můţe také být základem pro dva činitele zrakové nepohody: -
přímé vidění slunečního disku skvrny po působení slunce na podlaze nebo kancelářském nábytku.
Difuzní (rozptylová) část τv, dir-dif propuštěného záření způsobuje vlastní jas zařízení protisluneční ochrany, která vypadá jako světelný zdroj. Toto můţe představovat činitel nepohody, buď pro nadměrnou hodnotu jasu (svítivosti) samu o osobě nebo pro rozdíl mezi jasem zařízení protisluneční ochrany a jeho okolí. Zařízení protisluneční ochrany musí být klasifikováno s ohledem na následující kritéria: -
neprůsvitnost; ochranu před oslněním (omezení oslnění); noční soukromí; zrakový kontakt s okolím; vyuţití denního světla; podání barev.
Tato kritéria závisí na třech hlavních optických činitelích. -
τv, n-n τv, n-dif τv,dif-h
normální/normální světelný činitel prostupu; normální/difuzní (rozptylový) světelný činitel prostupu; difuzní (rozptylový)/hemisférický světelný činitel prostupu.
Funkční třídy pro ochranu pře oslněním, noční soukromí, zrakový kontakt s okolím, vyuţití denního světla jsou uvedeny v tabulce 5. Tabulka 5 – Definice tříd Třída
0 velmi malý vliv
1 malý vliv
Vliv na tepelnou pohodu 2 3 mírný vliv značný vliv
4 velký vliv
POZNÁMKA 1: Skutečný světelný činitel prostupu zařízení protisluneční ochrany můţe být mnohem větší neţ u clony díky postranním mezerám a vodícímu systému. Je sloţité toto stanovit buď výpočtem, nebo přímým měřením. POZNÁMKA 2: Zůstatkový světelný činitel prostupu zařízení protisluneční ochrany v plně roztaţené a uzavřené poloze můţe být vyhodnocen podle typu zařízení protisluneční ochrany, pro světelný činitel prostupu základních materiálů. Do jisté míry můţe být světelný činitel prostupu zcela uzavřeného nebo částečně otevřeného lamelového zařízení nebo zařízení lamelových pásů (např. ţaluzie) hodnocen pouţitím výpočtové metody uvedené v EN 133632 pro světelné charakteristiky a geometrii lamel nebo lamelových pásů.
POZNÁMKA 3: Pokud není okno přímo vystaveno slunci, potom přijímá difuzní (rozptylové) záření, které můţe být dostatečné přerušeno při poţadavku, ţe zařízení protisluneční ochrany zůstává v roztaţené poloze. POZNÁMKA 4: Předpisy pro zdraví a bezpečnost poţadují, aby pracoviště obdrţelo tolik přirozeného světla jak je přiměřeně účelné (viz Směrnice rady 89/654 EHS) POZNÁMKA 5: Všechny staţitelné výrobky zajišťují určitý stupeň nastavení přirozeného světla (viz Směrnice rady 89/654 EHS). POZNÁMKA 6: Nastavitelné lamelové výrobky zajišťují optimální ovládání (regulaci) světla. POZNÁMKA 7: V případě ţaluzií s neděrovanými lamelami můţe být τv, n-n povaţován jako 0, pokud je ţaluzie plně uzavřena. Jestliţe mohou být naklápěny horizontálně, můţe být τv, n-n povaţován za větší neţ 0,55 v této poloze. To znamená, ţe τv, n-n ţaluzie s neděrovanými lamelami mohou být nastaveny na široký rozsah. POZNÁMKA 8: V případě ţaluzií se zcela děrovanými lamelami, můţe být minimální hodnota τv,n-n povaţována jako změřená hodnota τv,n-n děrované plochy jednotlivé lamely. POZNÁMKA 9: V případě ţaluzií s částečně děrovanými lamelami, můţe být minimální hodnota τv,n-n povaţována jako 0, pokud děrovaná plocha můţe být ochráněna neděrovanou plochou předchozí lamely. Jestliţe to není tento případ, můţe být τv,n-n změřena hodnotou τv,n-n děrované plochy jednotlivých lamel. 6.2
Neprůsvitnost
6.2.1 Všeobecně Neprůsvitnost obnáší způsobilost vnitřní clony, vnější clony nebo okenice v plně roztaţené a uzavřené poloze zabránit vniknutí venkovního světla. 6.2.2 Stanovení Funkčnost neprůhledných a zatemňovacích výrobků je vyjádřena úrovni intenzity osvětlení při které není světlo vnímatelné za zařízením. Tato musí být stanovena podle prEN 14500. 6.2.3 Funkční třídy Funkčnost neprůsvitnosti je specifikována klasifikací látek uvedených v tabulce 6 a klasifikací výrobků uvedených v tabulce 7. Tabulka 6 - Neprůsvitnost – Klasifikace Neprůsvitnost látek Ţádné světlo není vidět, pokud se zkouší při 1 000 Lux Ţádné světlo není vidět, pokud se zkouší při 100 000 Lux
Klasifikace látek Neprůhledná Zatemňovací
Tabulka 7 – Neprůsvitnost výrobků – Klasifikace Funkčnost výrobku Ţádné světlo není vidět, pokud se zkouší při více neţ 10 Lux Ţádné světlo není vidět, pokud se zkouší při více neţ 1 000 Lux Ţádné světlo není vidět, pokud se zkouší při více neţ 75 000 Lux
Klasifikace výrobku
Třida 1
Neprůhledný 2 Zatemňovací
3
POZNÁMKA 1: Neprůhlednost je nutná pro promítací plátna se zpětným projektorem, kina nebo videoprojekci, pro promítací reflexní plátna s čelními promítačkami, divadelní zábavu a prezentaci se světelnými efekty, pomoc při spaní v domácích loţnicích, jednoduché laboratoře, optiky atd., lékařské zkoušení včetně optometrie. POZNÁMKA 2: Zatemnění je nutné například pro uměleckou a nábytkářskou konzervaci (omezení intenzity světla), rentgenování (ne zpracování filmů), prvotřídní laboratorní práce, optické pokusy, fotochemie, rostlinný výzkum, např. fotografie: studia, nízkorychlostní emulze, tiskové vysokorychlostní emulze, exponované barevné filmy, např. zpracování vysoce fotosenzitivního materiálu. Ochrana před oslněním
6.3
6.3.1 Všeobecně Ochrana před oslněním je charakterizována: -
-
způsobilostí zařízení protisluneční ochrany regulovat úroveň jasu otvorů a omezení kontrastů mezi rozdílnými zónami uvnitř zorného pole následkem: o skvrn po působení slunce na pracovním povrchu a jeho bezprostředním okolí; o části oblohy viděné přes okno; o přímého pohledu na sluneční disk přes zařízení protisluneční ochrany; o jasu zařízení sluneční ochrany, kontrast s jeho okolím (v případě difuzních výrobků). způsobilostí zařízení protisluneční ochrany zabránit rušivým odrazům na zobrazovací jednotce díky jasu okna a okolních povrchů.
6.3.2 Stanovení Ochrana před oslněním je kvantifikována parametry τv, n-dif a τv, n-n. τv, n-dif a τv, n-n1 které musí být stanoveny podle prEN 14500. POZNÁMKA: Pro lamelová zařízení nebo zařízení lamelových pásů s neděrovanými lamelami by mělo být vzato v úvahu τv, dir-dif v případě kosých úhlů dopadu.
6.3.3 Funkční třídy Zařízení protisluneční ochrany musí být klasifikováno podle tabulky 8. Třídy jsou uvedeny v tabulce 5. Tabulka 8 – Ochrana před oslněním – Klasifikace τv, n-n
τv, n-dif τv, n-dif<0,02
0,02≤τv, n-dif<0,04
0,04≤τv, n-dif<0,08
τv, n-dif≥0,08
0 1 3 4
0 1 2 3
0 0 1 2
0 0 1 2
τv, n-n>0,10 0,05<τv,n-n ≤0,10 τv, n-n ≤0,05 τv, n-n = 0,00
POZNÁMKA 1: τv, n-n = 0,00 znamená, ţe otvorový činitel je rovný 0. POZNÁMKA 2: Pouţitím látky s Co = τv, n-n = 0 a τv, n-dif < 2%, 4% nebo 8%, průměrné hodnoty jasu na vnitřním povrchu látky budou pravděpodobně niţší neţ 1 000 cd/m², 2 000 cd/m², nebo 4 000 cd/m², respektive podle následujících podmínek: -
světelný činitel prostupu zasklení: 79% úroveň intenzity osvětlení z vnějšku: 80 000 luxů.
POZNÁMKA 3: Pro lamelová zařízení nebo zařízení lamelových pásů s neděrovanými lamelami by se mělo vzít v úvahu τv, dir-dif v případě šikmých úhlů dopadu. POZNÁMKA 4: Ochrana před oslněním neděrovaných ţaluzií závisí na dvou aspektech: -
odraznosti lamel; uzavření lamel.
S clonou plně roztaţenou a uzavřenou, jasem niţším neţ 1 000 cd/m² bude dosaţeno s výjimkou případu špatného uzavření a/nebo světlých nebo zrcadlově upravených lamel, u kterých můţe být nezbytná zkouška podle prEN 14500. 6.4
Noční soukromí
6.4.1 Všeobecně Noční soukromí je způsobilost vnitřní nebo vnější clony nebo okenice v plně roztaţené poloze nebo plně roztaţené a uzavřené poloze ochránit osoby v noci při normálních světelných podmínkách před venkovním pohledem. Normální světelné podmínky jsou definovány úrovní válcové osvětlenosti na místě osoby/objektu menší nebo rovné 300 luxů. Vnější pohled znamená způsobilost vnějšího pozorovatele umístěného 5 m od plně roztaţeného nebo plně roztaţeného a uzavřeného výrobku, rozeznat osobu nebo objekt stojící 1 m za zařízením protisluneční ochrany v místnosti.
6.4.2 Stanovení Noční soukromí je kvantifikováno parametry τv, n-dif a τv, n-n. τv, n-dif a τv n-n musí být stanoveny podle prEN 14500. 6.4.3 Funkční třídy Funkčnost výrobku musí být klasifikována podle tabulky 9. Třídy jsou uvedeny v tabulce 5. Tabulka 9 – Noční soukromí – Klasifikace τv,n-n τv,n-n>0,10 0,05<τv,n-n≤0,10 τv,n-n≤0,05 τv,n-n=0,00
τv,n-dif 0 <τv,n-dif≤0,04
0,04<τv,n-dif≤0,15
τv,n-dif>0,15
0 1 2 4
0 1 2 3
0 1 2 2
POZNÁMKA: Tato tabulka můţe být pouţita pro ţaluzie se zcela děrovanými a uzavřenými lamelami za předpokladu τv,n-dif = 0. Zrakový kontakt s okolím
6.5
6.5.1 Všeobecně Zrakový kontakt s okolím je způsobilost zařízení protisluneční ochrany zabránit pohledu z vnějšku, pokud je plně uzavřen. Tato funkce je ovlivněna rozdílnými světelnými podmínkami během dne. Je charakterizována dvěma parametry: -
normálním/normálním světelným činitelem prostupu τv,n-n; difuzní částí světelného činitele prostupu τv,n-dif.
POZNÁMKA 1: Zrakový kontakt s okolím můţe reprezentovat denní světelné podmínky, způsobilost pro provozovatele stojícího uvnitř 1 m od plně roztaţeného výrobku rozeznat osobu nebo objekt 5 m od clony nebo okenice směrem ven. POZNÁMKA 2: Vysoké hodnoty τv,n-n jsou výhodné, protoţe umoţňují rozeznání tvarů. POZNÁMKA 3: Vysoká hodnota τv,n-dif je nevýhodná protoţe zkresluje přímý pohled a vytváří parazitní jas na látce, pokud svítí slunce. 6.5.2 Stanovení Zrakový kontakt s okolím je kvantifikován parametry τv,n-dif a τv,n-n. τv,n-dif a τv,n-n, které musí být stanoveny podle prEN 14500.
6.5.3 Funkční třídy Funkční třídy výrobků musí být klasifikovány podle tabulky 10. Třídy jsou uvedeny v tabulce 5. Tabulka 10 – Zrakový kontakt s okolím – Klasifikace τv,n-dif
τv,n-n
0<τv,n-dif≤0,04
0,04<τv,n-dif≤0,15
τv,n-dif>0,15
4 3 2 0
3 2 1 0
2 1 0 0
τv,n-n>0,10 0,05<τv,n-n≤0,10 τv,n-n≤0,05 τv,n-n=0,00
POZNÁMKA: Pro lamelová zařízení nebo zařízení lamelových pásů s neděrovanými lamelami by se měly vzít v úvahu τv,n-n a τv,dir-dif v případě kosých úhlů dopadu. 6.6
Využití denního světla
6.6.1 Všeobecně Vyuţití denního světla je charakterizováno: - poţadovanou způsobilostí zařízení protisluneční ochrany omezit časovou periodu během umělého světla; - způsobilostí zařízení protisluneční ochrany optimalizovat denní světlo, které je potřebné. POZNÁMKA: Způsobilost zařízení protisluneční ochrany zajistit denní světlo nezávisí je na zařízení samotném, ale také na okolních podmínkách (např. velikosti a tvaru místnosti, velikosti a typu okna, odraznosti vnitřního povrchu, orientaci fasády). 6.6.2 Stanovení Vyuţití denního světla je kvantifikováno parametrem τv,dif-h. Tento parametr musí být stanoven podle prEN 14500. 6.6.3 Funkční třídy Funkční třídy výrobku musí být klasifikovány podle tabulky 11. Tabulka 11 – Využití denního světla – Klasifikace Třída
0
1
2
3
4
τv,dif-h
τv,fi-h<0,02
0,02≤τv,dif-h<0,10
0,10≤τv,dif-h<0,25
0,25≤τv,dif-h<0,40
τv,dif-h≥0,40
6.7
Podání barev
6.7.1 Zařízení protisluneční ochrany bez zasklení Prostup uvedený v EN 410 musí být pouţit ke stanovení všeobecného indexu podání barev Ra zařízení protisluneční ochrany bez zasklení. Musí být pouţita následující modifikace: spektrální činitel prostupu zasklení τ(λ) musí být nahrazen spektrálním činitelem prostupu zařízení protisluneční ochrany τ(λ)n-h. 6.7.2 Zařízení protisluneční ochrany se zasklením Postup uvedený v EN 410 musí být pouţit ke stanovení všeobecného indexu podání barev Ra kombinace zasklení a zařízení protisluneční ochrany. Musí být pouţita následujíc modifikace: spektrální činitel prostupu zasklení τ(λ) musí být nahrazen spektrálním činitelem prostupu kombinace zasklení a zařízení protisluneční ochrany τ(λ)n-h. τ(λ)n-h,tot musí být vypočítána podle EN 13363-2.
Příloha A (normativní) Referenční zasklení A.1
Všeobecně
Pro celkové porovnání (neznámé zasklení) vyráběných okenic, vnějších a vnitřních clon musí být pouţita následující referenční zasklení: A.2
Zasklení A
Čiré jednoduché sklo (4 mm Float) Tabulka A.1 – Zasklení A – Tepelné vlastnosti U W/(m²K)
g
τe
ρe
ρ´e
5,8
0,85
0,83
0,08
0,08
Charakteristiky součástí: Tabulka A.2 – Zasklení A – Optické vlastnosti tabule jednoduchého skla Jednoduchá tabule τe ρe ρ´e ε ε´
A.3
0,83 0,08 0,08 0,84 0,84
Zasklení B
Čiré dvojité zasklení (4 mm Float + 12 mm mezera + 4 mm Float), mezera vyplněná vzduchem podle tabulky A.3 a tabulky A.4. Tabulka A.3 – Zasklení B – Tepelné vlastnosti U W/(m²K) 2,9
g
τe
ρe
ρ´e
0,76
0,69
0,14
0,14
Charakteristiky součástí: Tabulka A.4 – Zasklení B – Optické vlastnosti jednotlivých tabulí τe ρe ρ´e ε ε´
Vnější tabule 0,83 0,08 0,08 0,84 0,84
Vnitřní tabule 0,83 0,08 0,08 0,84 0,84
A.4
Zasklení C
Dvojité zasklení (4 mm Float + 12 mm mezera + 4 mm Float), s nízkoemisivním povlakem na pozici 3 (vnější povrch vnitřní tabule), mezera vyplněná argonem podle tabulky A.5 a tabulky A.6. Tabulka A.5 – Zasklení C – Tepelní vlastnosti U W/(m²K) 1,2
g
τe
ρe
ρ´e
0,59
0,49
0,29
0,27
Charakteristiky součástí: Tabulka A.6 – Zasklení C – Optické vlastnosti jednotlivích tabulí Vnější tabule 0,83 0,08 0,08 0,84 0,84
τe ρe ρ´e ε ε´
A.5
Vnitřní tabule 0,58 0,30 0,24 0,05 0,84
Zasklení D
Odrazivé dvojité zasklení 4 + 16 + 4 s nízkoemisivním měkkým pokovením na pozici 2 (vnitřní povrch na vnější tabuli), mezera vyplněná argonem podle tabulky A.7 a tabulky A.8. Tabulka A.7 – Zasklení D – Tepelné vlastnosti U W/(m²K) 1,1
g
τe
ρe
ρ´e
0,32
0,27
0,29
0,38
Charakteristiky součástí: Tabulka A.8 – Zasklení D – Optické vlastnosti jednotlivých tabulí τe ρe ρ´e ε ε´
Vnější tabule 0,32 0,28 0,42 (pokovené) 0,84 0,04
Vnitřní tabule 0,83 0,08 0,08 0,84 0,84
Příloha B (informativní) Význam činitele sekundárního přestupu tepla na vnitřní straně qi,tot Povrchová teplota vnitřního povrchu fasády je stanovena úrovní hustoty toku dopadajícího záření, vnější teplotou, vnitřní teplotou, U-hodnotou zasklení, činitelem sekundárního přestupu tepla qi, tot a vnitřními radiačními a konvekčními součiniteli přestupu tepla. Případová studie Hraniční podmínky: -
vysoká úroveň intenzity ozáření 800 W/m²; venkovní teplota 32 °C; vnitřní teplota 26°C; a normalizované podmínky přestupu tepla podle EN 410 na vnitřním povrchu (přepočítané na vnější nebo vnitřní protisluneční systémy).
Pro tento případ jsou povrchové teploty uvedené v tabulce B. 1 vypočítané v závislosti na U-hodnotě zasklení a činiteli sekundárního přestupu tepla qi,tot kombinaci zasklení a zařízení protisluneční ochrany. Tabulka B. 1 – Případová studie pro vnitřní povrchové teploty Teplota [°C] na vnitřním povrchu 0 0,03 0,05 0,06 0,10 qi,tot 0,15 0,20 0,30 0,40 0,50
U-hodnota kombinací (zasklení + zařízení protisluneční ochrany) 0 1,1 1,9 2,9 5,8 26,0 26,8 27,4 28,2 30,4 29,0 29,8 30,4 31,2 33,4 31,0 31,8 32,4 33,2 35,4 32,0 32,8 33,4 34,2 36,4 36,0 36,8 37,4 38,2 40,4 41,0 41,8 42,4 43,2 45,4 46,0 46,8 47,4 48,2 50,4 56,0 56,8 57,4 58,2 60,4 66,0 66,8 67,4 68,2 70,4 76,0 76,8 77,4 78,2 80,4
qi,tot má velký vliv na tepelnou pohodu.
Příloha C (informativní) Příklady prezentace funkčních vlastností C.1
Tepelná pohoda
Sledování slunečních zisků – Celkový činitel prostupu sluneční energie gtot Referenční zasklení Zasklení A Tabule průhledného jednoduchého skla (g = 0,85)
Zasklení B Průhledná dvojitá zasklívací jednotka (g = 0,76)
Zasklení C Teplem ovládané dvojité zasklení (g = 0,59)
Zasklení D Sluncem ovládané dvojité zasklení (g = 0,32)
Podmínky montáţe neznámé
gtot
Pouţitá výpočtová metoda:
Zjednodušená metoda (EN 13363-1) Detailní metoda (EN 13363-2)
Sekundární tepelní zisky – Činitel sekundárního přestupu tepla qi,tot Referenční zasklení Zasklení B Zasklení C Průhledná Teplem dvojitá zasklívací ovládané dvojité jednotka zasklení (g = 0,76) (g = 0,59)
Zasklení A Tabule průhledného jednoduchého skla (g = 0,85)
Zasklení D Sluncem ovládané dvojité zasklení (g = 0,32)
qi,tot
Pouţitá výpočtová metoda:
Zjednodušená metoda (EN 13363-1) Detailní metoda (EN 13363-2)
Ochrana proti přímému prostupu – Normální/normální činitel prostupu slunečního záření τe,n-n
τe,n-n C.2
Zraková pohoda
Neprůsvitnost Látka:
Částečné zatemnění Zatemnění
Výrobky:
Dosaţená třída:
Ochrana před oslněním τv,n-n: τv,n-dif: Dosaţená třída: Noční soukromí τv,n-n: τv,n-dif: Dosaţená třída: Zrakový kontakt s okolím τv,n-n: τv,n-dif: Dosaţená třída: Využití denního světla τdif-h: Dosaţená třída: Podání barev Ra:
