ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA Měsíc 2011
ICS 37.100.01
Technologie grafické výroby – Displeje pro barevný kontrolní nátisk – Charakteristiky a podmínky vizuální kontroly
ČSN ISO 12646 88 XXXX2001
Graphic technology – Displays for colour proofing – Characteristics and viewing conditions
Pracovní verze SPP
Technologie graphique – Affichages pour la réalisation d’épreuves en couleur – Caractéristiques et conditions d’examen visuel
Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 12646:2008 včetně změny ISO 12646:2008/Amd.1:2010. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze. This standard is the Czech version of the International Standard ISO 12646:2008 including its amendment ISO ISO 12646:2008/Amd.1:2010. It was translated by Czech Office for Standards, Metrology and Testing. It has the same status as the official version.
© Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011 Podle zákona č. 22/1997 Sb. smějí být české technické normy rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
XXXXX
ČSN ISO 12646
Národní předmluva Informace o citovaných normativních dokumentech ISO 3664
nezavedena
ISO 13655
nezavedena
ISO 15790
nezavedena
CIE Publikace 15
nezavedena
Vypracování normy Zpracovatel: ČVUT FSTROJ Praha, IČ 68407700, Ing. Jaroslav Skopal, CSc., Ing. Zdeněk Paseka
2
Pracovní verze SPP
Pracovník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: Ing. Kateřina Čábelová
ČSN ISO 12646
MEZINÁRODNÍ NORMA Technologie grafické výroby – Displeje pro barevný kontrolní nátisk – Charakteristiky a podmínky vizuální kontroly
ISO 12646 Druhé vydání 2008-06-01
Obsah Strana Předmluva ............................................................................................................................................................................. 5 Úvod ................................................................................................................................................................................... 6 1
Předmět normy........................................................................................................................................................... 8
2
Citované normativní dokumenty ................................................................................................................................. 8
3
Termíny, definice a zkrácené termíny ........................................................................................................................ 8
3.1
Termíny a definice ...................................................................................................................................................... 8
3.2
Zkrácené termíny ..................................................................................................................................................... 10
4
Požadavky................................................................................................................................................................ 10
4.1
Rozlišení .................................................................................................................................................................. 10
4.2
Rozměr..................................................................................................................................................................... 10
4.3
Obnovovací frekvence (pouze CRT) ........................................................................................................................ 10
4.4
Rovnoměrnost svítivosti jasu.................................................................................................................................... 10
4.5
Geometrická přesnost (pouze CRT) ......................................................................................................................... 10
4.6
Konvergence (pouze CRT)....................................................................................................................................... 10
4.7
Okolní osvětlení, okolí a environment ...................................................................................................................... 11
4.8
Barevnost, svítivost jas bílého a černého bodu a vyvážení kanálů .......................................................................... 11
4.9
Míra kontrastu .......................................................................................................................................................... 12
4.10
Kolorimetrická přesnost a vyvážení šedé ................................................................................................................. 12
4.11
Směrová variabilita svítivosti jasu a pestrosti (pouze ploché panelové displeje FPD) .............................................. 13
5
Metody zkoušení ...................................................................................................................................................... 13
5.1
Příprava a seřízení přístroje ..................................................................................................................................... 13
5.2
Rozlišení (pouze CRT) ............................................................................................................................................. 13
5.3
Rovnoměrnost .......................................................................................................................................................... 14
5.4
Geometrická přesnost (pouze CRT) ......................................................................................................................... 15
5.5
Konvergence (pouze CRT)....................................................................................................................................... 15
5.6
Podmínky měření ..................................................................................................................................................... 15
Příloha A (informativní) Charakterizace a kalibrace ............................................................................................................ 18 Bibliografie........................................................................................................................................................................... 22
3
ČSN ISO 12646 Odmítnutí odpovědnosti za manipulaci s PDF souborem Tento soubor PDF může obsahovat vložené typy písma. V souladu s licenční politikou Adobe lze tento soubor tisknout nebo prohlížet, ale nesmí být editován, pokud nejsou typy písma, které jsou vloženy, používány na základě licence a instalovány v počítači, na němž se editace provádí. Při stažení tohoto souboru přejímají jeho uživatelé odpovědnost za to, že nebude porušena licenční politika Adobe. Ústřední sekretariát ISO nepřejímá za její porušení žádnou odpovědnost. Adobe je obchodní značka „Adobe Systems Incorporated“. Podrobnosti o softwarových produktech použitých k vytvoření tohoto souboru PDF lze najít ve Všeobecných informacích, které se vztahují k souboru; parametry, pomocí kterých byl PDF soubor vytvořen, byly optimalizovány pro tisk. Soubor byl zpracován s maximální péčí tak, aby ho členské organizace ISO mohly používat. V málo pravděpodobném případě, tj. když vznikne problém, který se týká souboru, informujte o tom Ústřední sekretariát ISO na níže uvedené adrese.
DOKUMENT CHRÁNĚNÝ COPYRIGHTEM © ISO 2008 Veškerá práva vyhrazena. Pokud není specifikováno jinak, nesmí být žádná část této publikace reprodukována nebo používána v jakékoliv formě nebo jakýmkoliv způsobem, elektronickým nebo mechanickým, včetně fotokopií a mikrofilmů, bez písemného svolení buď od organizace ISO na níže uvedené adrese nebo od členské organizace ISO v zemi žadatele. ISO copyright office Case postale 56 CH-1211 Geneva 20 Tel. + 41 22 749 01 11 Fax + 41 22 749 09 47 E-mail
[email protected] Web www.iso.org Published in Switzerland
4
ČSN ISO 12646
Předmluva ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů (členů ISO). Mezinárodní normy obvykle připravují technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této technické komisi zastoupen. Práce se zúčastňují také vládní i nevládní organizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice. Mezinárodní normy se navrhují v souladu s pravidly, která jsou uvedena ve Směrnicích ISO/IEC, část 2. Hlavním úkolem technických komisí je připravit mezinárodní normy. Návrhy mezinárodních norem, přijaté technickými komisemi, se rozesílají členům ISO k hlasování. Vydání mezinárodní normy vyžaduje souhlas alespoň 75 % hlasujících členů. Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto normativního dokumentu mohou podléhat patentovým právům. ISO nesmí být činěna zodpovědnou za porušení některých nebo všech takových patentových práv. Mezinárodní norma ISO 12646 byla připravena technickou komisí ISO/TC 130 Grafické technologie. Toto druhé vydání ruší a nahrazuje první vydání (ISO 12646:2004), které bylo značně revidováno, aby zahrnovalo zejména požadavky plochých panelových displejů.
5
ČSN ISO 12646
Úvod
Pracovní verze SPP
Schopnost porovnávání barevných obrazů zobrazovaných na barevných monitorech (běžně označované také jako „nehmotný“ kontrolní nátisk) s obrazy vyprodukovanými ze stejného digitálního souboru technologiemi kontrolního nátisku a tisku je v grafické výrobě očekávána čím dál častěji. Dosažení takové shody není jednoduché, a aby byla zcela přesná, vyžaduje si pečlivou kontrolu mnoha aspektů tohoto procesu. Primárním účelem této mezinárodní normy je vytvořit doporučení pro podmínky vizuální kontrolu kontroly nehmotného kontrolního nátisku na displeji. Ty když se pak kontrolují, je pro uživatele možné, aby smysluplně předával kalibrační (3.1.1) a charakterizační (3.1.2) data tak, aby bylo dosaženo konzistentní a co možná nejpřesnější shody s kontrolním nátiskem na hmotném podkladu. V případě vizuálního zobrazovacího zařízení se zamýšlené hodnoty RGB vztahují k hodnotám tristimulů CIE. Vzhled barevného obrazu na barevném displeji je ovlivňován mnoha jinými fyzikálními faktory, než jen regulovanými podmínkami okolí vizuální kontroly. Mezi nejdůležitější z nich patří rovnoměrnost, konvergence, rozměr a rozlišení (aby bylo dosaženo ztvárnění kontrolního nátisku co nejblíže k jeho normálnímu běžnému rozměru a s nejjemnějšími detaily viditelnými na kontrolním nátisku na hmotném podkladu z běžné běžných pozorovacích vzdálenostivzdáleností), varianty elektro elektro-optických charakteristik se směrem pozorování bez blikání a odlesků (zrcadlové odrazy zřetelných obrazů), opticko opticko-elektronická kalibrace displeje a nastavení softwarového ovladače displeje. Aby byl akceptovatelný jako systém kontrolního nátisku, který poskytuje náležitou úroveň kvality obrazu, musí displej vykazovat také tyto vlastnosti s akceptovatelnou kvalitou. Tato mezinárodní norma je založena na používání technologií plochých panelových displejů (FPD) a obrazovek na bázi katodových trubic (CRT). Pro výrobce sSpecifikuje požadavky pro faktory, jako je rovnoměrnost, konvergence, obnovovací frekvence, rozměr a prostorové rozlišení. I když se mezitím staly tyto parametry předmětem pokroku, když se technologie displejů měnila, definuje stanovuje tato mezinárodní norma pouze minimální požadavky na tyto parametry. Předpokládá se, že displeje používané pro tyto účely budou vždy vyhovovat akceptovaným průmyslovým "„standardůmnormám“" pro designovou počítačovou tvorbu (CAD) a zásadně dosahují kvalitativní úrovně považované pro tyto účely za akceptovatelné, i když nabízejí zlepšení nad tyto specifikace. Uvědomte sStojí za povšimnutíi, že dokonce i pro displeje nejvyšší kvality bude vzhled zobrazovaného obrazu omezen přesností transformace barev, použité pro konverzi digitálního souboru z jeho zakódovaného barevného prostoru do toho prostoru, který je požadován pro účely zobrazování. Tato mezinárodní norma neposkytuje formální specifikace pro tyto transformace, i když jejich záležitosti jsou diskutovány v informativní příloze (Příloha příloha A) společně s požadavky doporučeními na dosažení akceptovatelné transformace barev. Tato mezinárodní norma má na zřeteli se zabývá pouze nastavováním barevných displejů, coby zařízení pro „nehmotný“ kontrolní nátisk. Zaměřuje se primárně na aplikace, ve kterých se zobrazovaný obraz bude přímo porovnává porovnávat s kopií na hmotném podkladu. Přesto však je v některých praktických situacích obraz na displeji hodnocen za absence kopie na hmotném podkladu. V této mezinárodní normě jsou popsány příklady dvou praktických případů použití. První se týká porovnávání nehmotného kontrolního nátisku na displeji s kontrolním nátiskem na hmotném podkladu; druhý se týká vizuální kontroly zobrazeného obrazu nezávisle na kontrolním nátisku na hmotném podkladu. Pro vizuální kontrolu zobrazeného obrazu nezávisle na kontrolním nátisku na hmotném podkladu postačuje méně restriktivních požadavků a ty jsou v této mezinárodní normě uvedeny samostatně. Tato vizuální kontrole kontrola se proto soustřeďuje na modifikaci „hardwarových“ a „softwarových“ ovládacích prvků displeje pro umožnění simulace kontrolního nátisku. V tomto smyslu na něj může být nahlíženo jako na „"pomocné"“ zařízení. Je ovšem v zájmu uživatele CAD, aby tam kde barevný displej v reálném smyslu „"vzniká"“ z obrazu, byl tento displej nastaven obdobným způsobem. Když je to důležitým požadavkem, umožní to jednoduchou optimalizaci transformace barev do vybrané technologie kontrolního nátisku na hmotném podkladu, použité pro reprodukci obrazu za účelem zhotovení přesné reprodukce. Je ovšem možné provést zpracování obrazu tak, aby obraz byl modifikován při reprodukci k vytvoření jeho vzhledu podle obrazu na displeji (umožnění barevných rozsahů) kteroukoliv opticko opticko-elektronickou kalibrací displeje. To je stručně diskutováno v příloze A. [14]
Uživatelé této mezinárodní normy bude budou mít také mít užitek z publikace CIE 122 . Pro ty, kteří nejsou [9] obeznámeni s klasifikací displejů, může být užitečné přečíst si IEC 61223-2-5 , která obsahuje mnoho užitečných podrobných informací o hodnocení a testování zkoušení zařízení zobrazovacích displejů. Možnost porovnávání shody barevných obrazů zobrazovaných na barevných monitorech (běžně označovaná také jako nehmotný kontrolní nátisk) s obrazy vyprodukovanými vykreslením z totožných digitálních souborů technologiemi kontrolního nátisku a tisku je v grafické výrobě očekávána čím dál častěji. Dosažení takové shody není jednoduché, a aby byla zcela přesná, vyžaduje to pečlivou kontrolu mnoha aspektů tohoto procesu. Primárním účelem této mezinárodní normy je vytvořit doporučení pro podmínky vizuální kontroly nehmotným kontrolním nátiskem na displeji. Jsou-li tyto podmínky kontrolovány, je pro uživatele možné, aby smysluplně předával kalibrační (3.1.1) a charakterizační (3.1.2) data tak, aby bylo dosaženo konzistentní a co možná nejpřesnější shody s kontrolním nátiskem na hmotném podkladu. V případě vizuálního zobrazovacího zařízení se zamýšlené hodnoty RGB vztahují k hodnotám tristimulů CIE. 6
ČSN ISO 12646
Vzhled barevného obrazu na barevném displeji je ovlivňován mnoha jinými fyzikálními faktory, než jen regulovanými podmínkami okolí vizuální kontroly. Mezi nejdůležitější z nich patří rovnoměrnost, konvergence, rozměr a rozlišení (aby bylo dosaženo ztvárnění kontrolního nátisku co nejblíže k jeho normálnímu rozměru a s nejjemnějšími detaily viditelnými na kontrolním nátisku na hmotném podkladu z běžné pozorovací vzdálenosti), varianty elektro optických charakteristik se směrem pozorování bez blikání a odlesků (zrcadlové odrazy zřetelných obrazů), opticko elektronická kalibrace displeje a nastavení softwarového ovladače displeje. Aby byl displej akceptovatelný jako systém kontrolního nátisku, který poskytuje náležitou úroveň kvality obrazu, musí displej také vykazovat tyto vlastnosti s akceptovatelnou kvalitou. Tato mezinárodní norma je založena na používání technologií plochých panelových displejů (FPD) a obrazovek na bázi katodových trubic (CRT). Pro výrobce specifikuje požadavky na takové faktory, jako rovnoměrnost, konvergence, obnovovací frekvence, rozměr a prostorové rozlišení. I když se mezitím staly tyto parametry předmětem pokroku když se technologie displejů měnila, definuje tato mezinárodní norma pouze minimální požadavky na tyto parametry. Předpokládá se, že displeje používané pro tyto účely budou vždy vyhovovat akceptovaným průmyslovým "standardům" pro designovou počítačovou tvorbu (CAD) a obecně dosahují kvalitativní úrovně považované pro tyto účely za akceptovatelné, i když nabízejí vylepšení nad tyto specifikace. Platí, že i pro displeje nejvyšší kvality bude vzhled zobrazovaného obrazu zásadně ovlivněn přesností transformace barev, použité pro konverzi digitálního souboru z jeho přiřazeného barevného prostoru do toho prostoru, který je požadován pro účely zobrazení. Tato mezinárodní norma neposkytuje pro tyto transformace formální specifikace, i když jejich záležitosti jsou diskutovány v informativní příloze (Příloha A) společně s požadavky na dosažení akceptovatelné transformace barev. Tato mezinárodní norma má se týká pouze nastavení barevných displejů, coby zařízení pro nehmotný kontrolní nátisk. Zaměřuje se primárně na aplikace, ve kterých se zobrazovaný obraz přímo porovnává s výtiskem na hmotném podkladu. Přesto však je v některých praktických situacích obraz na displeji hodnocen za absence výtisku na hmotném podkladu. V této mezinárodní normě jsou popsány příklady dvou praktických případů použití. První se týká porovnávání nehmotného kontrolního nátisku na displeji s kontrolním nátiskem na hmotném podkladu; druhý se týká vizuální kontroly zobrazeného obrazu nezávisle na kontrolním nátisku na hmotném podkladu. Pro vizuální kontrolu zobrazeného obrazu nezávisle na kontrolním nátisku na hmotném podkladu postačuje méně restriktivních požadavků, které jsou v této mezinárodní normě uvedeny samostatně. Tato vizuální kontrole se proto soustřeďuje na uzpůsobení hardwarových a softwarových ovládacích prvků displeje tak, aby byl schopen simulovat kontrolní nátisk. V tomto smyslu na něj může být nahlíženo jako na "pomocné" zařízení. Je ovšem v zájmu uživatele CAD, aby tam, kde se barevný displej v reálném smyslu "rodí" z obrazu, byl tento displej nastaven odpovídajícím způsobem. Když je to důležitým požadavkem, umožní to jednoduchou optimalizaci transformace barev do vybrané technologie kontrolního nátisku na hmotném podkladu, použité pro reprodukci obrazu za účelem zhotovení přesné reprodukce. Je ovšem možné provést zpracování obrazu tak, aby obraz byl modifikován při reprodukci k vytvoření jeho vzhledu podle obrazu na displeji (umožnění barevných rozsahů) kteroukoliv opticko elektronickou kalibrací displeje. Když je to nezbytně nutné, umožní to jednodušší optimalizaci transformace barev []zhotovení věrné reprodukce. Je ovšem možné ovlivnit zpracování obrazu takovým způsobem, aby obraz byl při vykreslování modifikován tak, aby vypadal jako obraz na displeji (povolení barevných rozsahů) opticko elektronickou kalibrací displeje. To je stručně diskutováno v příloze A. [14] Uživatel této mezinárodní normy bude také těžit z publikace CIE 122 . Pro ty, kteří nejsou obeznámení s klasi[9] fikací displejů, může být přínosné přečíst si IEC 61223 , která obsahuje mnoho užitečných podrobných informací o hodnocení a testování zařízení zobrazovacích displejů.
7
ČSN ISO 12646
1
Předmět normy
Tato mezinárodní norma specifikuje minimální požadavky na charakteristické vlastnosti displejů určených používanýchk používání pro k provádění nehmotného kontrolního nátisku barevných obrazů. Zahrnuje požadavky na rovnoměrnost, konvergenci, obnovovací frekvence, diagonální rozměr displeje, prostorové rozlišení a odlesky od povrchu displeje. Je zde také specifikována závislost kolorimetrických vlastností na ovládacích elektrických signálech a směru pozorování, speciálně pro ploché panelové displeje.
2
Citované normativní dokumenty
Následující citované normativní dokumenty jsou nezbytné pro správné použití tohoto normativního dokumentu. U datovaných citovaných normativních dokumentů platí pouze citovaná vydání. U nedatovaných citovaných normativních dokumentů platí poslední vydání normativního dokumentu (včetně jakýchkoli změn).
Pracovní verze SPP
ISO 3664 Graphic technology and photography – Viewing conditions (Technologie grafické výroby a fotografie – Podmínky vizuální kontroly) ISO 13655 Graphic technology – Spectral measurement and colorimetric computation for graphic arts images (Technologie grafické výroby – Spektrálně fotometrická měření a kolorimetrické výpočty pro obrazy v grafické výrobě) ISO 15790 Graphic technology and photography – Certified reference materials for reflection and transmission metrology – Documentation and procedures for use, including determination of combined standard uncertainty (Technologie grafické výroby a fotografie – Certifikované referenční materiály pro odrazová a průhledová měření – Dokumentace a postupy pro používání, včetně stanovení kombinovaných standardních nepřesností) CIE Publication 15 (Kolorimetrie)
3 3.1
Colorimetry
Termíny, definice a zkrácené termíny Termíny a definice
Pro účely tohoto normativního dokumentu platí následující termíny a definice. 3.1.1 kalibrace (calibration) pracovní postup ustavování měřených hodnot tak, aby se shodovaly s hodnotami specifikovanými normou nebo charakterizačním procesem 3.1.2 charakterizace (characterization) průběh proces závislosti barevných hodnot závislých na zařízení na barevných hodnotách nezávislých na zařízení průběh závislosti hodnot barevnosti závislých na zařízení na hodnotách barevnosti na zařízení nezávislých 3.1.3 konvergence (convergence) schopnost tří elektronických paprsků (R,G a B) udržet se na povrchu obrazovky CRT společně v jednom bodě (viz 3.2) schopnost tří elektronových paprsků (R,G a B) dopadnout společně do jednoho bodu povrchu obrazovky CRT (viz 3.2) POZNÁMKA
Není aplikovatelné na ploché panelové displeje FPD (viz 3.2).
3.1.4 DVD (DVD) směr pozorování designu (design viewing direction) směr, pro jehož specifické elektro-optické charakteristiky byl displej optimalizován POZNÁMKA
Příklady důležitých elektro-optických charakteristik jsou maximálního svítivosti jasu a maximální kontrast.
3.1.5 míra kontrastu (gamma)
8
ČSN ISO 12646
nejvhodnější parametr, který vyjadřující vyjadřuje vztah normalizované výstupní svítivosti jasu monitoru vůči normalizované vstupní číselné hodnotě prezentované systému monitoru včetně jeho hardwarových a softwarových složek, jak je daná udává rovnicí rovnice (1):
L Sγ
(1)
Kdekde L
je normalizovaný výstupní svítivost jas;
S je normalizovaná vstupní číselná hodnota
Pracovní verze SPP
POZNÁMKA Tato definice se je tradičně používá použita v technologii grafické výrony výroby pro práci s monitory CFT [14] CRT (viz. 3.2). Ignoruje kompenzaci a stupeň zesílení a proto se liší od té, která je uvedena v CIE Publikaci 122 . Viz také požadovaná míra kontrastu (3.1.12).
3.1.6 kontrolní nátisk na hmotný podklad (hard copy proofing system) systém pro simulaci simulování tištěného obrazu za použití tiskového zařízení, které se může lišit od zařízení použitého pro produkci 3.1.7 stav VYPNUTO (OFF-state) podmínka, za které je displej vypnutý 3.1.8 stav ZAPNUTO (ON-state) podmínka, za které je displej zapnutý
POZNÁMKA Tato definice je důležitá pro displeje na bázi světelných ventilů, které mohou emitovat podstatnou intenzitu světla při zobrazování nejtmavšího obrazu (R = G = B = 0) ve stavu Zapnuto.
3.1.9 opticko-elektronická přenosová funkce (opto-electronic transfer function) poměr vztah mezi displeji poskytovanými vstupními hodnotami a hodnotami svítivosti jasu produkovanými displejem produkovanými 3.1.10 obnovovací frekvence (refresh rate) frekvence, se kterou je obraz na displeji přepisován POZNÁMKA
Obnovovací frekvence je vyjadřována v hertzích (Hz).
3.1.11 RGB (RGB) model aditivního mísení barev, v němž se tři kanály nazývají červená (Red), zelená (Green) a modrá (Blue) [ISO 15930-7:2008, definice 3.29]
3.1.12 požadovaná míra kontrastu (target gamma) hodnota míry kontrastu specifikovaná prodejcem buď jako jedna číslice, charakterizující celkový rozsah, nebo n kompenzační tabulka pro vstupy od 0 do 2 - 1 (n-bit) POZNÁMKA Požadovaná míra kontrastu charakterizuje zamýšlený vztah vstupu a výstupu. Předpokládá se, že požadované míry kontrastu všech kanálů jsou identické.
3.1.13 vyvážení kanálů (tracking) vyvážení kanálů (channel balance) proces zajišťování (seřízením zesilovačů) vyrovnaného vzájemného poměru vztahu mezi třemi kanály displeje tak, aby shodné hodnoty všech úrovní každého kanálu vytvářely neutrální vjem 3.1.14 pozorovací kužel (viewing cone) VC kuželový prostor, vznikající na povrchu displeje, který zahrnuje všechna všechny směry pozorování se specifickým úhlem odklonu 9
ČSN ISO 12646
3.1.15 okolí (surround) oblast přiléhající k okraji obrazu, která v průběhu vizuální kontroly obrazu může ovlivňovat lokální stav přizpůsobování oka Zkrácené termíny
3.2 CRT
obrazovka katodové trubice
FPD
plochý panelový displej
LCD
displej z tekutých krystalů
4.1
Požadavky Rozlišení
Pracovní verze SPP
4
Rozlišení displeje musí být dostatečné pro zobrazování obrazu 1 280 pixelů 1 024 pixelů bez interpolace. Když Pokud je zobrazován obraz s rozměry definovanými v 5.2 pomocí CRT, musejí být viditelné všechny specifikované linky musí být viditelné z normální pozorovací vzdálenosti (definované pro účely této mezinárodní normy jako 0,5 m). Aby se zamezilo problémům s interpolací, je důležité používat všechny displeje při jejich vlastním přirozeném rozlišení. 4.2
Rozměr
Displej musí být schopen zobrazovat obraz, který má rozměr úhlopříčky 43 cm a výšku nejméně 22 cm. 4.3
Obnovovací frekvence (pouze CRT)
Obnovovací frekvence musí být bez řetězení minimálně 80 Hz. Neprokládaná obnovovací frekvence musí být minimálně 80 Hz 4.4
Rovnoměrnost svítivosti jasu
Displej by měl být vizuálně jednotný, když pokud zobrazuje ploché bílé, šedé a černé obrazy. Při měření popsaném v 5.3 a při nastavení R = G = B = 255, by měly ležet všechny naměřené hodnoty svítivosti jasu do 5 5 % od svítivosti jasu ve prostředku středu a musí ležet do 10 10 % od něj. Pro R = G = B = 128 by měly ležet všechny naměřené hodnoty svítivosti jasu do 6,5 5 % od svítivosti jasu ve prostředku středu a musí ležet do 13 % od něj. Pro R = G = B = 64 by měly ležet všechny naměřené hodnoty svítivosti jasu do 7,5 % od svítivosti jasu ve prostředku středu a musí ležet do 15 15 % od něj. Neměly by zde tudíž bez ohledu na úroveň nastavení RGB existovat oblasti s s výraznou vizuální nerovnoměrností mezi body označenými na obrázku 2. Pro celý displej, měřený nejméně v polohách stanovených v 5.3, musí ležet barevnost každého neutrálního obrazu (definovaná shodnými číselnými hodnotami R, G, a B) v poloměru 0,005 (v souřadnicích u', v') od barevných hodnot naměřených uprostřed ve středu displeje. POZNAMKA 1
Rovnoměrnost barevnosti je specifikována v 4.8.
POZNAMKA 2 Neexistuje zde jednoduchý vzájemný vztah mezi souřadnicemi pestrosti (u', v') a rozdíly barevnosti. Z tohoto důvodu vychází specifikace specifikování neutrálních obrazů v rámci poloměruů o hodnotě 0,005 (v souřadnicích u', v'u, * v) v kolísání barevných rozdílů jako funkce CIE L . To odpovídá průměrnému rozdílu barevnosti CIE 2000 (jak je definován * * v ISO 13655) jako přibližně 0,8 z hodnoty 5 v CIE L L* a rozdílu 4,0 z 95 v CIE L L* .
4.5
Geometrická přesnost (pouze CRT)
Při zobrazování mřížkového obrazce specifikovaného v 5.4 by měl být displej zásadně prostý zkreslení. Délka sousedních linek mřížkového obrazce se od sebe vzájemně smí lišit do 2 mm a žádná z linek se od průměrné délky linky nesmí lišit o více než 2,5 mm. 4.6
Konvergence (pouze CRT)
Při zobrazování mřížkového obrazce specifikovaného v 5.4 se všechny linky v prostřední části (definované jako oblast v rámci jedné poloviny lineární úhlopříčné vzdálenosti) musejí jevit zcela bez barevného lemování. Mimo tuto oblast může být malý rozsah barevného lemování akceptován, ale není to doporučovánodoporučeno.
10
ČSN ISO 12646
Okolní osvětlení, okolí a systémové prostředíenvironment
4.7 4.7.1
Všeobecně
Svítivost na úrovní úrovni černé ((R = G = B = 0) ve stavu ZAPNUTO měřená měřena spektrálním radiometrem nebo kolorimetrem ve tmavé komoře, jak je podle specifikace specifikováno v 5.6, nesmí být víc větší než oo 200 % větší než úroveň černé načtené ve stavu VYPNUTO. Jas černého bodu ((R = G = B = 0) ve stavu ZAPNUTO měřený spektrálním radiometrem nebo kolorimetrem ve tmavé komoře podle specifikace v 5.6 nesmí být víc než o 200 % větší než černý bod načtený ve stavu VYPNUTO.
Pracovní verze SPP
Odrazové vlastnosti povrchu displeje ve stavu VYPNUTO musí být posuzovány vizuálně v temné komoře za použití bodového zdroje. Odrazy tohoto bodového zdroje na obrazovce by měly mít mlhavý vzhled a měly by se plynule zmenšovat podle směru, kterým ubývá zrcadlového odrazu. V bezprostředním okolním prostředíenvironmentu okolí monitoru by se neměly nacházet barevně výrazné povrchy (včetně oděvů). POZNÁMKA Odrazové vlastnosti displeje mohou být také stanoveny podle jako specifikace specifikované v ISO 13406-2 pro „“nežádoucí reflexy”“.
4.7.2
Porovnávání monitoru s obrazy na hmotném podkladu
Pro porovnávání monitoru s obrazy na hmotném podkladu postupujte následovně platí následující. a) Je Nutné nezbytné je, aby úroveň osvětlení okolí byla dostatečně nízká. Svítivost Jas perfektně odrážejícího stínítka umístěného v poloze proti čelní straně monitoru, s VYPNUTÝM monitorem, nesmí být vyšší větší než 1/4 svítivosti jasu bílého bodu monitoru (R = G = B = 255) a neměla by být vyšší větší než 1/8 svítivosti jasu bílého bodu monitoru. Tyto limity meze se také aplikují při měření v jakékoliv jiné úrovni, která by mohla ovlivňovat stav přizpůsobování pozorovatele. Barevná teplota (teplota chromatičnosti) okolního světla jako je osvětlení místnosti by měla být do ±200 K od barevné teploty osvětlení použitého v náhledovém boxu. b) Svítivost Jas v prostoru oblasti okolo okolí monitoru nesmí překročit 1/10 svítivosti jasu monitoru ukazujícího bílou obrazovku (R = G = B = 255). Měření se musí být provádět provedeno tak, jak je specifikováno v 5.6. c) Podmínky s v náhledovým náhledovém boxem boxu musejí vyhovovat podmínce vizuální kontroly P2 z z ISO 3664. d) Na monitor nesmí přímo dopadat žádné světlo z náhledového boxu. e) Externí světlo, ať již ze světelných zdrojů nebo odražené od objektů, musí být z výhledu i osvětlení tisku nebo jiných porovnávaných obrazů odstíněno. 4.7.3
Vizuální kontrola samotných obrazů
Při vizuální kontrole samotných obrazů aplikujte následující pokynyplatí následující. a) Svítivost Jas oblasti prostoru v okolí monitoru by neměl překročit 20 %, nebo pokud možno dokonce 3 %, Svítivost jasu bílého bodu monitoru. Měření se musí být provádět provedeno tak, jak je specifikováno v 5.6. b) Je Nutné jenezbytné, aby úroveň osvětlení okolí byla dostatečně nízká. Svítivost Jas perfektně odrážejícího stínítka umístěného v poloze proti čelní straně monitoru, s VYPNUTÝM monitorem, nesmí být vyšší větší než 1/4 Svítivost jasu bílého bodu monitoru (R = G = B = 255) a neměla by být vyšší větší než 1/8 Svítivost jasu bílého bodu monitoru. Tyto limity meze se také aplikují při měření v jakékoliv jiné úrovni, která by mohla ovlivňovat stav přizpůsobování pozorovatele. POZNÁMKA Při udržování úrovně okolního osvětlení výrazně níže než je úroveň Svítivost jasu bílého bodu monitoru, nemusí být podstatně redukován zajištěný plný kontrast monitoru účinkem clonění jasu. To také umožňuje pozorovateli, aby se přiměřeně adaptoval na monitor. Pro dané úrovně Svítivost jasu běžně dosažitelné s monitory, jejichž bílý bod je stanoven vůči D65, je nutno nutné aby úroveň okolního osvětlení byla nižšímenší, a pokud možno mnohem nižšímenší, než 1/4 Svítivost jasu bílé(ho bodu) monitoru.
c) Externí světlo, ať již ze světelných zdrojů nebo odražené od objektů, musí být z výhledu odstíněno. 4.8 4.8.1
Barevnost, Svítivost jas bílého a černého bodu a vyvážení kanálů Všeobecně
Černý bod displeje musí mít Svítivost jas, který o je o 1 % nižší než maximální jas (tj. poměr Svítivost jasu nejméně 100 ku 1). 2
2
Svítivost Jas bílé, zobrazované na monitoru musí být nejméně 80 cd/m , ale pokud možno 160 cd/m . 11
ČSN ISO 12646 POZNÁMKA 1 V případech, kdy kde gradace bílého bodu nemůže být nastavena použitím hardwaru hardwarových prostředků a bílá je z tohoto důvodu dosahována provedením změn kompenzační tabulky v ovládacím softwaru, musí být musí být jeden z kanálů povinně nastaven na maximální číselnou hodnotu. POZNÁMKA 2 Displej musí být nastaven na úrovně svítivosti jasu nižší nebo rovné těm, které jsou doporučovány doporučeny výrobcem.
Porovnávání monitoru s obrazy na hmotném podkladu
4.8.2
Uprostřed bílého obrazu, definovaného v 5.3, by měla být barevnost displeje měla být nastavena podle D50; jmenovitě u' 0,209 2, v' 0,488 1 (jak je specifikováno CIE Publikaci 15). Získaná barevnost, zvolená pro bílý bod prodejcem softwarové aplikace, musí ležet v okruhu o poloměru 0,005 od tohoto bodu.
Pracovní verze SPP
svítivost Jas monitoru by měl být tak vysoký, jak je to nutné pro vizuální shodu s nepotištěným archem bílého papíru, umístěného co nejblíže k monitoru který má osvětlení 500 lx, jak je stanoveno specifikováno v ISO 3664 2 pro podmínku vizuální kontroly P2. Pokud to není možné, musí být svítivost jas nejméně 80 cd/m , ale pokud 2 možno 160 cd/m . Podmínky s v náhledovým náhledovém boxem boxu musejí vyhovovat podmínce vizuální kontroly P2 z z ISO 3664. Vizuální kontrola samotných obrazů
4.8.3
Uprostřed bílého obrazu, definovaného v 5.3, by měla být barevná teplota displeje měla být nastavena podle D50; jmenovitě u' 0,209 2, v' 0,488 1 (jak je definováno CIE Publikaci 15), ale může být nastavena na vyšší barevnou teplotu - jako je D65. POZNÁMKA Pokud je vizuálně kontrolováno podle podmínek specifikovaných v 4.8.1 až 4.8.2, bude CRT monitor sám poskytovat primární adaptační popud vůči oku. Barevná teplota bílé na monitoru není v této situaci příliš důležitá, i když mnoho uživatelů preferuje, aby byla co nejblíže k D65. Existuje několik důkazů o tom, že při nízké úrovni svítivosti jasu dosažené monitory poskytla barevná teplota blíže k barevné teplotě D65 lepší podání bílé. Kromě toho připouští takováto barevná teplota vyšší úroveň svítivosti jasu dosažitelnou běžnými zobrazovacími technologiemi.
Míra kontrastu
4.9
Hodnota požadované míry kontrastu displeje by měla být prodejcem volena tak, aby spadala do rozsahu od 1,8 do 2,4. Měření svítivosti jasu se musí být provádět provedeno tak, jak je specifikováno v 5.6. svítivost Jas musí být měřen minimálně nejméně pro 10 neutrálních barev (R G B), s přibližně stejně rozloženou měrnou světlostí, které mají svítivosti jas vyšší větší než 1 % maximálního svítivosti jasu. Ve všech případech
nesmí odchylka mezi normalizovaně normalizovaným měřeným jasem a normalizovaným požadovaným jasem překročit 10 10 % normalizovaného požadovaného jasu. [11]
POZNÁMKA 1 Některé normy (jako IEC 61966-2-5 vzhledem k tomu, že se pojem míra kontrastu se používá různými způsoby, ji navrhují raději nepoužívat, aby se zamezilo možné nejednoznačnosti. Ty, které vyžadují další informace o sub[14] [16] [16] jektu, jsou uváděny v CIE Publikaci 122 a v pojednání Andersona a spol. . Pojednání Andersona a spol. obsahuje vysvětlivky vysvětlení některých pojmůtermínů, které se běžně používají (včetně míry kontrastu systému, míry kontrastu [14] monitoru a míry kontrastu kódování) a o tom, jaký mají vztah k definici v CIE Publikaci 122 . *
POZNÁMKA 2 U těch tónových reprodukcí, které jsou definované světlostí CIE L se má za to, že leží v rozsahu specifikované míry kontrastu od 1,8 do 2,4 definovaném v této mezinárodní normě.
4.10
Kolorimetrická přesnost a vyvážení šedé
Hodnoty tristimulů musí být měřeny minimálně pro 10 neutrálních barev (R G B), s přibližně stejně rozloženou světlostí, které mají svítivost jas vyšší větší než 1 % maximálního svítivosti jasu. Pro každou neutrální barvu, kterou je zamýšleno zobrazovat softwarem charakterizujícím daný displej, musí být podle rovnice (2) vypočítaný rozdíl barevnosti, Ec, naměřených hodnot a hodnot CIELAB (používající bílý bod zvolený v 4.8.2 nebo 4.8.3):
Ec kde
a b * 2
* 2
a
je odchylka rozdíl pro souřadnici CIELAB (mezi červenou a zelenou);
b
je odchylka rozdíl pro souřadnici CIELAB (mezi žlutou a modrou).
* *
(2)
Tato odchylka nesmí překročit 3 a pokud možno ani 2.
Referenční soubor dat RGB, zahrnující nejméně pět stejně rozložených kódových hodnot pro každý kanál (např. R = 0, 63, 127, 191 a 255, s použitím 8-bitového kódování) a všechny kombinace mezi ostatními kanály, které 12
ČSN ISO 12646
mají svítivost jas vyšší větší než 1 % maximálního svítivosti jasu, musí být zobrazen a měřen uprostřed ve středu displeje. Naměřené hodnoty tristimulů se do hodnot CIELAB musí transformovat s použitím bílého bodu, zvoleného prodejcem softwarové aplikace. Průměrné rozdíly barevnosti CIE 2000 těchto hodnot a hodnot CIELAB zamýšlených k zobrazení softwarem charakterizujícím tento displej (např. ICC profil monitoru) by neměly překročit 1 a nesmí překročit 2. Maximální rozdíly barevnosti CIE 2000 individuálních hodnot a hodnot CIELAB zamýšlených k zobrazení softwarem charakterizujícím tento displej (např. ICC profil monitoru) by neměly překročit 3 a nesmí překročit 6. POZNÁMKA
4.11
Pro špičkovou kvalitu práce tisku je žádoucí odchylka Ec 1.
Směrová variabilita svítivosti jasu a pestrosti (pouze ploché panelové displeje FPD)
Pracovní verze SPP
V pozorovacím kuželu musí být změřeny úhly definované v 5.6.2.1. Položky uvedené v seznamu v 5.6.2.1 musejí být vyhodnoceny přinejmenším pro nastavení R = G = B = 255 a R = G = B = 127 (8-bitová data) a měly by být vyhodnoceny pro 10 neutrálních barev definovaných v 4.10. svítivost Jas CIE Y v každém měřeném úhlu musí být porovnán s svítivost jasem ve směru pozorování designu (DVD). Maximální odchylka svítivosti jasu by neměla překročit 10 % a nesmí překročit 30 %. V inverzním testu zkoušce kontrastu pro dané nastavení RGB a pro všechny body na displeji by neměl svítivost jas ze všech úhlů od směru pozorování designu (DVD) překročit svítivost jas ve směru pozorování designu (DVD). Rozdíl barevnosti Ec definovaný v 4.10 nesmí překročit 10 a pokud možno ani 2,5.
5 5.1
Metody měřenízkoušení Příprava a seřízení přístroje
Před jakýmkoliv měřením musí být displej zapnut a umožněno, aby se zahřál po dobu nejméně 30 minut (je doporučujena se doba zahřívání v trvání 2 hodiny) při přibližně 85 % z maximálního svítivosti jasu a při barevnosti bílého bodu D50. Všechna měření musejí být provedena na kalibrovaném a charakterizovaném displeji. Informace (např. kalibrační proces, použitý software, ICC profily), které jsou potřebné nezbytné pro popsání a opakování těchto měření musejí být uváděny současně s údaji. Pokud není stanoveno jinak, musejí být všechna měření provedena ve směru pozorování designu (DVD) a v v kontaktu se stínítkem obrazovky. Ty musejí být v esouladu s shodě s 5.6. Pokud není prodejcem stanovena podmínka vizuální kontroly, musí být místo toho použita kolmice vůči povrchu displeje. 5.2
Rozlišení (pouze CRT)
Testovací Zkušební obrazec skládající se z několika polí, každé z nich sestávající z bílých a černých linek s proměnnou frekvencí, jak je vidět na obrázku 1a), musí být zobrazen v různých pozicích a orientacích, jak je vidět uvedeno na obrázku 1b). Tyto linky s a rozestupy jsou pro každé pole stejné délky a v rozsahu od 0,5 mm do 0,2 mm v v intervalech po 0,05 mm. Při normálním běžném prohlížení z typické pozorovací vzdálenosti (přibližně 0,5 m), musejí být linky s označením „“D” jasně rozlišitelné, a linky označené „“F” by měly být jasně rozlišitelné pro všechny obrazce obrazy ve prostřední střední části displeje. (Prostřední Střední část je definována jako v rámci jedné poloviny úhlopříčné vzdálenosti.) Některé obrazyce vně této části mohou mít rozlišení, které je horší než 0,05 mm. Předpokládá se, že pozorovatel, který provádí toto hodnocení má náležitý zrak (i když případně podpořený dioptrickými brýlemi). Neměla by se být používat používána přídavná lupa.
a) Požadované rozlišení
13
Pracovní verze SPP
ČSN ISO 12646
b) Vyřazení obrazců s požadovaným rozlišením Legenda A
linky a rozestupy šířky 0,50 mm
B
linky a rozestupy šířky 0,45 mm
C
linky a rozestupy šířky 0,40 mm
D
linky a rozestupy šířky 0,35 mm
E
linky a rozestupy šířky 0,30 mm
F
linky a rozestupy šířky 0,25 mm
G
linky a rozestupy šířky 0,20 mm
Obrázek 1 – Obrazec pro testování zkoušení rozlišení 5.3
Rovnoměrnost
Rovnoměrnost musí být stanovena pro bílé, šedé a černé obrazy, z nichž každý vyplňuje obrazovku. Bílý obraz se musí skládat z maximální hodnoty každého z kanálů červené, zelené a modré (255 pro 8 bitů). Šedý obraz by se měl skládat z přibližně polovičních hodnot maxim v každém kanálu (127 pro 8 bitů) a černý by se měl skládat z přibližně ze čtvrtinových maximálních hodnot každého z kanálů (63 pro 8 bitů), ale musí být větší než 10% maximální číselné kódové hodnoty (26 pro 8 bitů). Pro každou úroveň musí být měřeno nejméně 9 bodů na obrazu displeje; viz obrázek 2.
Legenda h
výška displeje
b
šířka displeje
Obrázek 2 – Pozice pro měření stejnoměrnosti
14
ČSN ISO 12646
Geometrická přesnost (pouze CRT)
5.4
Geometrická přesnost musí být hodnocena s použitím testovacího zkušebního obrazce, znázorněného na ob[9] rázku 3 (odvozeného od obrazce znázorněného v IEC 61223-2-5 ). Tento obrazec by měl být zobrazen jako černý na bílé. Musí mít nejméně 11 linek a ne více než 17 linek (přednostně lichý počet) jak ve vodorovném, tak ve svislém směru a tyto linky musí být široké 2 pixely displeje. Všechny linky musejí mít shodnou stejnou délku. Tento obrazec musí mít identifikovatelné vnější okraje pro zajištění přesné polohy tohoto obrazce na displeji a musí pro podporu vizuálního hodnocení obsahovat kružnici vepsanou do těchto okrajů. Tento obrazec musí být vyhodnocován vyhodnocen podle následujícího postupu, odvozeného z postupu daného v IEC 61223-2-5[9]. a) Vizuální kontrola okrajů obrazce pro zjištění, že je přítomný celý. c) Změření Měření délky linek.
Legenda rozměr displeje
l
Pracovní verze SPP
b) Vizuální kontrola kružnice ohledně zakřivení, které by mělo být zanedbatelné.
Obrázek 3 – Mřížkový obrazec pro vyhodnocování vyhodnocení konvergence a geometrické přesnosti 5.5
Konvergence (pouze CRT)
Konvergence musí být vyhodnocována vyhodnocena za použití linek mřížky testovacího zkušebního obrazce znázorněného na obrázku 3 a musí být vyhodnocena vizuálně. POZNÁMKA
5.6
Jak je stanoveno v 5.4, linky mřížky na obrázku 3 jsou široké 2 pixely displeje.
Podmínky měření
5.6.1
Fotometrická a kolorimetrická měření
5.6.1.1 K měření,m jak na stínítku obrazovky displeje, tak z určité vzdálenosti, se vztahují následující požadavky: . Měření na stínítku obrazovky displeje musejí být prováděna prováděno s použitím buďto spektroradiometru, nebo trichromatického kolorimetru. Měření z určité vzdálenosti od stínítka obrazovky displeje musejí být prováděna prováděno v temné komoře s konfigurací znázorněnou uvedenou na obrázku 4. Vzdálenost d nesmí být větší menší než čtyřnásobek efektivní výšky displeje h, t.j. d ≥≤ 4h. V obou případech musí být optická osa přístroje kolmo k povrchu displeje. 5.6.1.2
Spektroradiometry musejí vyhovovat následujícím požadavkům.
a) Rozsah vlnových délek musí být od 400 nm do 720 nm. b) Zorný úhel pro měřené pole musí být menší než 5°, viz obrázek 4. Vzdálenost d musí být zvolena tak, aby počet vzorkovaných pixelů v průběhu měření byl nejméně 150. 15
ČSN ISO 12646
c) Zaznamenané souřadnice barevnosti musejí být natolik přesné, aby výsledky CIE xy pro osvětlení A ležely uvnitř kruhu o poloměru menším než 0,005. d) Nepřesnost vlnové délky 2k, kde k je průměrný faktor definovaný v ISO 15790, by měla být menší než 0,5 nm a musí být menší než 1 nm, jak je popsáno v použité normě o vlnové délce. e) Reference spektrálních dat musí být založena na datech spočítaných v intervalech 1 nm, kde funkce spektrální odezvy je trojúhelníková s vlnovým rozsahem 1 nm v bodě polovičního výkonu. Interval vzorkování by měl být 5 nm a a nesmí překračovat 10 nm. Vlnový rozsah, jak je definován v ISO ISO 13655, musí být identický s intervalem vzorkování. Když Pokud jsou měření prováděna s intervalem vzorkování menším než 5 nm, musí být použit proces rozšiřování vlnového rozsahu specifikovaný v v ISO 13655 pro odvozování a vykazování dat při intervalech 5 nm.
Pracovní verze SPP
f)
2
g) Při svítivosti jasu vyšší větším než 80 cd/m a při spektrálním rozkladu odpovídajícím bílému stavu displeje (R = G = B = 255) musí být opakovatelnost spektroradiometru lepší než 0,001 pro CIE xy a 0,5 % svítivosti jasu. h) Pouze pro ploché panelové displeje (FPD) je polarizační chyba přístroje limitována následovně: rozdíly naměřené v pěti azimutových pozicích přístroje, rozložené 30° samostatně, musí být menší než 5 % s ohledem na svítivost jas a menší než 0,002 s ohledem na CIE u'v'. Trichromatické kolorimetry musejí vyhovovat následujícím požadavkům.
5.6.1.3
a) Zorný úhel pro měřené pole musí být menší než 5°, ; viz obrázek 4. Vzdálenost d musí být zvolena tak, aby počet vzorkovaných pixelů v průběhu měření byl nejméně 150. b) Opakovatelnost (stabilita) musí být menší než 0,001 pro CIE xy a 0,5 % pro svítivost jas při použití stabilní2 ho světelného zdroje, který má svítivost jas vyšší než 80 cd/m . c) Zaznamenané souřadnice barevnosti musejí být natolik přesné, aby výsledky CIE xy pro osvětlení A ležely uvnitř kruhu o poloměru menším než 0,005. POZNÁMKA
Osvětlení A je zvoleno pro patrnost sledovatelnost měření z důvodu jeho praktičnosti a snadnosti realizace.
Legenda 1
Plochý plochý panelový displej (FPD)
2
pole měření
3
spektroradiometr nebo kolorimetr
h
výška aktivní části displeje
d
vzdálenost
[10]
Obrázek 4 – Nastavení pro bezkontaktní měření (přizpůsobeno z IEC 61966-4 5.6.2 5.6.2.1
)
Měření jako funkce směru pozorování Definice úhlů
Pro účely těchto měření aplikujte jsou aplikovány následující definice. Azimutový úhel , se je měří měřen proti směru hodinových ručiček od polohy 3 hodiny; viz obrázek 5. Úhel odklonu , se je měří měřen od kolmice n k k povrchu. POZNÁMKA
[6]
Pro více informací o souřadnicích a pozorování viz ISO 13406-2 [6].
16
Legenda
Pracovní verze SPP
ČSN ISO 12646
1
Směr směr pozorování designu (DVD)
2
kolmice (n) k povrchu
3
pozorovací kužel
4
bod definující směr měření s ohledem na a
5
Plochý plochý panelový displej (FPD)
úhel odklonu od směru měření ve vztahu ke kolmici na povrch
1 úhel odklonu od kolmice vůči směru pozorování designu (DVD) max maximální úhel odklonu od kolmice k povrchu
úhel azimutu od směru měření
Obrázek 5 – Sférický souřadnicový systém 5.6.2.2
Pozorovací kužel
Měření směrového svítivosti jasu a kolorimetrického rozložení musí být prováděno v temné komoře na prostředku středu displeje za použití konoskopických měření nebo jiného přístrojového vybavení schopného měře[17] ní kolorimetrických vlastností pro různé azimutové úhly a odklony (viz Becker ). Měření musí být prováděno provedeno ve specificky rovnoměrně rozložených směrech v takzvaném pozorovacím kuželu; viz obrázek 5. Pozorovací kužel je vymezen maximálním úhlem odklonu max, který musí být přinejmenším ±30°, ale raději přinejmenším ±60°. Maximální Minimální kroky azimutového úhlu nesmí překročit 45°, ale raději by neměl překročit 15°. Minimální kroky azimutového úhlu nesmí překročit 15°, ale raději by neměl překročit 5°. Toto definuje spodní mez 17 směrů uvnitř a včetně okraje pozorovacího kužele. POZNÁMKA
[6]
Popsaný pozorovací kužel odpovídá směru pozorování II. rozsahové třídy ISO 13406-2 .
Když Pokud budou monitor pozorovat z komfortní pozorovací vzdálenosti dva lidé současně, je za základní úhel kužele považováno minimálně±60°.
17
ČSN ISO 12646
Příloha A (informativní) Charakterizace a kalibrace A.1
Porovnávání barevnosti kopie na hmotném podkladu s nehmotnými kontrolními nátisky
Pracovní verze SPP
A.1.1 I když displeje splňují požadavky této mezinárodní normy, nezaručuje to, že zobrazované (nehmotné kopie) obrazů se budou shodovat s barvou týchž stejných obrazů zhotovených kopií na hmotném podkladu. Pro dosažení barevné shody je nutné, aby byla zajištěna transformace barev tak, aby data barev ve formátu, ve kterém je obraz zakódován mohla být transformována do takového, který je požadován barevným displejem a systémem kontrolního nátisku na hmotném podkladu. A proto, pokud je obraz zakódován v barevném prostoru CIE nebo některých doplňkových formátech RGB nebo CMYK (azurová -– purpurová -– žlutá -– černá), bude pro dosažení barevné shody mezi kontrolními nátisky nezbytné provést transformaci. Této transformace se bude obvykle běžně dosáhne dosaženo pomocí systému správy barev, pokud možno založené na použití ICC profilů, které poskytují vztah mezi barevnými signály specifickými pro zařízení (např. ovládacím napětím monito[7] ru) a souřadnicemi barev profilu převáděcího barevného rozsahu (PCS), jak je definován v ISO 15076-1 . Principy, se kterými může být tento software dobře využit k tomu, aby toho bylo dosaženo, jsou diskutovány níže. A.1.2 Pro barevné CRT displeje může být mísení barev požadované pro vyprodukování kolorimetrické shody s nějakou barvou definováno jako jednoduchá lineární transformace hodnot tristimulů s korekcí pro stupeň zesí[14] lení, kompenzaci a míru kontrastu tak, jak jsou uváděny v CIE Publikaci 122 . Jiné nelineární efekty, jako jsou šumy a interní přesvětlení, mohou být pro kvalitu CRT displejů používaných pro tuto aplikaci obvykle ignorovány. Pokud tomu tak není, bude nutné nezbytné modifikovat transformační přepočet výpočet tak, jak je uvedeno [14] v CIE Publikaci 122 . Je třeba si uvědomit, že bez korekce stupně zesílení a kompenzace mohou být funkce pro míru kontrastu běžně mnohem komplexnější než je jednoduchá korekce ovládací funkce pro zajištění nelineárnosti požadované v takové korekci, a to obzvláště při nízkých hladinách svítivosti jasu. Když jsou ovšem zahrnuty parametry pro stupeň zesílení a kompenzaci, poskytne obvykle jednoduchá ovládací funkce přiměřeně akceptovatelný model. A.1.3 Jednoduchý model popsaný v A.1.2 nemůže být aplikován na barevné ploché panelové displeje LCD. Obzvláště charakteristiky funkce míry kontrastu důvěrně známé uživatelům CRT displejů může být zcela odlišná pro LCD displeje, ve kterých je dobře možné, že není konstantní. Avšak přestože nejsou v současné době k k dispozici obecná všeobecná doporučení pro opticko- elektronickou elektronické přenosovoué charakteristiku charakteristiky takových displejů, mohou být zahrnuta do v této mezinárodní normy normě za předpokladu, že ovladače displeje jsou modifikovány tak, aby této specifikace dosáhly. Toho může být dosaženo například využitím trojrozměrné kompenzační tabulky, uložené v zájmu toho v ICC profilu. A.1.4 Je třeba také poznamenat, že podmínky pro vizuální kontrolu významně ovlivňují vzhled barev a tak, když se porovnávají odlišné odlišná média u nichž se podmínky pro vizuální kontrolu mohou lišit a fyzikální charakteristiky stimulů se liší také, nevystihne kolorimetrická shoda vždy přesně shodu barevného vjemu. To činí obtížným specifikovat absolutní požadované kolorimetrické hodnoty a tolerance jak tisku, tak displeje, pokud nejsou podmínky pro vizuální kontrolu pevně stanovené a kolorimetrické hodnoty jsou modifikovány kvůli vlivu těchto podmínek. Když se zZa určitých podmínek se vizuálně porovnává displej a kontrolní nátisk, je dobrá barevná shoda je často docílena když se hodnoty tristimulů barev zobrazovaných na displeji shodují s hodnotami kontrolního nátisku. Obecně to bude přibližně pravda pro podmínky vizuální kontrola kontroly displeje a kontrolního nátisku specifikovaného jak v 4.7, tak v ISO 3664. Při simulaci kontrolního nátisku to tedy pomůže. Je také nezbytné používat podmínky pro vizuální kontrolu z ISO 3664, které specifikují nižší úroveň intenzity osvětlení (podmínka vizuální kontroly P2), když pokud je třeba porovnávat displej a kontrolní nátisk. Když Pokud jsou takové podmínky převzaty, bude obvykle jednoduché měření rozdílu barevnosti široké škály barev při posuzování přesnosti charakterizace docela efektivní. Všeobecně se ovšem při posuzování shody barevnosti nehmotného kontrolního nátisku na displeji s kontrolním nátiskem na hmotném podkladu využívá jako konečný rozhodce oko a transformace barev se modifikuje v souladu s ním. A.1.5 Když Pokud se podmínky okolního prostředí neshodují s podmínkami specifikovanými v této mezinárodní normě, a obzvláště když je při vizuální kontrole přítomno nadměrné přesvětlení, software správy barev bude modifikovat tóny a reprodukci barev podle toho a nebude dosaženo kolorimetrické shody. V takové situaci [15] se použití takového modelu ztvárňování barev jako je CIECAM02 , s příslušnými parametrickými konstantami vybranými pro použité podmínky, při výpočtu transformace barev může ukázat účinným. A.1.6 Když Pokud má být zobrazovaný obraz vizuálně kontrolován jako simulace vytištěné reprodukce, ale má být porovnáván přímo s diapozitivem, je nutné si uvědomit, že podmínky pro vizuální kontrolu průhledného obrazu specifikované v ISO 3664 nejsou praktické z důvodu vysoké úrovně svítivosti jasu stanovené pro diapozitivy. Pro tuto aplikaci je normálně běžně vyžadována nestandardní podmínka osvětlení diapozitivu, typicky kolem 25% standardní hodnoty. Nicméně, všechny ostatní atributy by měly odpovídat těm specifikovaným v ISO 3664. 18
ČSN ISO 12646
A.1.7 Když Pokud se má obraz zobrazovaný na displeji porovnávat přímo s diapozitivem prohlíženým za podmínek ISO 3664, spíše než jako simulace vytištěné reprodukce tohoto diapozitivu, je vhodnější, aby byl odstraněn bílý okraj. Není to potom ovšem takový nehmotný kontrolní nátisk, jak je definován v touto této mezinárodní normounormě.
Pracovní verze SPP
A.1.8 Aby byl zajištěn takový profil, který charakterizuje monitor, je doporučován takový systém generace profilu, který připouští barevnost základních barev displeje a komponenty kompenzace, stupně zesílení a míry kontrastu oticko opticko-elektronické přenosové funkce, coby vstupu jako samostatných proměnných. Barevnost základních barev může být měřena přímo a kompenzace, stupeň zesílení a míra kontrastu mohou být stanove[14] ny tak, jak je popsáno v CIE Publikaci 122 . Jestliže Pokud podmínky okolního prostředí nevyhovují podmínkám stanoveným specifikovaným v této mezinárodní normě, nebo když není obraz orámován bílou, jak je popsáno výše, budou pro tyto podmínky vyžadovány úpravy. Tyto úpravy se mohou zakládat na měřeních okol[14] ního přesvětlení, jak je uvedeno v CIE Publikaci 122 , za předpokladu, že software pro generaci profilů povoluje tomuto parametru být přímo vstupem. Ovšem empirický přístup (který jednoduše modifikuje funkci míry kontrastu) je často celkem uspokojivý. A.1.9 Pro dosažení barevné shody mezi kopií na hmotném podkladu a nehmotným kontrolním nátiskem při použití správy barev ICC je transformace barev definována kolorimetrickou kombinací profilů, která se potom aplikuje na obrazy zakódované v barevném rozsahu prostoru výstupního zařízení. Jinými slovy, korektní nehmotný kontrolní nátisk se je získán kombinovaným aplikováním transformace obrazových dat z barevného rozsahu zařízení do převáděcího barevného rozsahu (PCS) na výstupní profil tisku a transformace z převáděcího barevného rozsahu (PCS) do barevného rozsahu zařízení na profil displeje. Pro obrazy nezakódované v v barevném rozsahu prostoru výstupního zařízení je situace poněkud komplexnější, jak uvedeno v A.4. A.1.10 V procesu doporučovaném pro posuzování shody mezi nehmotným kontrolním nátiskem a kontrolním nátiskem na hmotném podkladu je třeba použít obrazy popsané v A.4. Je Toto bude nutné to interpretovat na kontrolní nátisk na hmotném podkladu a také zobrazení na zařízení pro tvorbu nehmotného kontrolního nátisku s použitím kombinací profilů uvedených výše. Potom mohou být výsledné obrazy změřeny a vypočítány rozdíly barevnosti. Jestliže Pokud se ale ukázalo nutným, aby byly začleněny další korekce použité pro podmínky vizuální kontroly, nebo když pokud jsou tvary barevných rozsahů příliš odlišné, je pravděpodobné, že barevné rozdíly budou větší a v této mezinárodní normě nelze doporučit specifické hodnoty. A.2
Barevný rozsah
A.2.1 Je třeba, aby rozsah barev které mohou být displejem reprodukovány (smísením všech kombinací základních barev displeje) byl takový, aby zcela zahrnoval barevný rozsah tvořený barvami specifikovanými v v příslušné části ISO 12647, pro něž je požadováno, aby displej poskytoval kontrolní nátisk. I když to není zcela přesné, je pro vyhodnocování obvykle akceptovatelný následující jednoduchý proces. a) V barevném diagramu, pokud možno u', v', je „plánovaný” vzhled barevného rozsahu tisku tvořen šestiúhelníkem spojnic barevností primárních a sekundárních barev. b) Barevný rozsah tisku definovaný v bodě a) by měl ležet úplně celý uvnitř barevného rozsahu displeje vytvořeného trojúhelníkem spojnic barevností luminoforů v tomtéž barevném diagramu. c) Barevné rozsahy displeje a tisku musejí tedy být definovány také, když je vynášení hodnot světlosti definováno jako funkce pestrosti pro oněch šest (úhlů) odstínů barev definovaných plnými plochami primárních a sekundárních barev na tisku. Tyto diagramy barevných rozsahů mohou být definovány jako jednoduché trojúhelníky zahrnující černé a bílé body s nejvyšší pestrostí barvy odstínu dosažitelného každým systémem. Všechny (úhly) odstíny barev barevného rozsahu tisku by měly kompletně ležet uvnitř barevného rozsahu displeje. (Dostatečná přiměřenost k nejpestřejší barvě je obvykle získána jednoduchým měřením plných ploch barev a barvy displeje, které vytváří správný odstín, když nejméně jedna číselná hodnota je nastavena na 255 a jiné jiná na 0.) A.2.2
Proces popsaný v A.2.1 je možné shrnout následovně.
a) Z hodnot tristimulů potiskovaného materiálu, plných ploch primárních a sekundárních barev a barvy černé, jak je specifikováno v příslušné části ISO 12647, se pro každou z nich vypočítají souřadnice barev (u', v'), * * * světlost (L ), pestrost (C uv) a úhel odstínu barvy (huv), normalizovaně tak, že potiskovaný materiál má L rovno 100. Pro definování šestiúhelníku v souřadnicích u', v'u, v je, použijteo souřadnice primárních a sekundárních barev. b) Změřte Měřením souřadnice primárních barev (u', v'u, v) displeje definováním barevných políček, na kterých R, G, a B jsou nastaveny na 255 a ostatní dvě barvy jsou nastaveny na nulu. Ty Toto je použijteo pro k definování trojúhelníku v barevném diagramu, který má povinnost zahrnout šestiúhelník definovaný v bodě a).
19
ČSN ISO 12646
Pracovní verze SPP
c) Předpokládajíce Předpokládá se aditivní mísení barev, je vypočítejtnae světlost a pestrost z barvy displeje s s nejvyšší pestrostí se shodným úhlem odstínu barvy jako barvy primárních a sekundárních barev normali* zované tak, aby hodnota bílé displeje L byla 100. Také je Vypočítejte vypočtena nebo změřtena také svět* lost černé. Je Použijte použito tyto těchto hodnoty pro definování trojúhelníku vynesením L proti pestrosti oněch šesti (úhlů) odstínů barev. Totéž je udělejte provedeno pro barevnosti tiskových barev. Pro každý (úhel) odstín barvy je povinné, aby trojúhelník tvořený barvami displeje zahrnoval trojúhelník tvořený barevnostmi tiskových barev. V praxi jsou na tisku obvykle dosažitelné barevnosti, které nemohou být reprodukované displejem. Takže obvykle bude některý druh zobrazení barevného rozsahu vyhovovat. Pokud je to potřebné, bude pro systém správy barev nutné zkombinovat to s charakterizací displeje. V takové situaci nebude jednoduché měření rozdílu barevnost u řady barev pro posuzování přesnosti charakterizace adekvátní, jak je doporučováno doporučeno v v A.1. Bude nezbytné provést ověření subjektivním porovnáním. A.3
Kalibrace
Z důvodu udržení platnosti charakterizace je nezbytné displej kalibrovat v pravidelných intervalech. Zahrnuje to měření bílého bodu a a opticko- elektronické přenosové funkce pro zajištění shody s hodnotami získanými v v momentě, kdy charakterizace byla zavedena. Bílá může být podle potřeby upravena nastavením stupně zesílení zesilovače samostatného kanálu nebo kompenzační tabulky ovládacího softwaru. Obvykle musí být proces kalibrace proveden znovu. Opticko Opticko-elektronická přenosová funkce může být zkorigována nastavením kompenzace a stupně zesílení zesilovače samostatného kanálu (nebo ovladače kontrastu a jasu, v případě, že tyto tři kanály jsou vhodně vyvážené). Tam, kde se toto nastavení neosvědčilo jako adekvátní, mohou být pro dosažení požadovaného výsledku nastaveny kompenzační tabulky ovládacího softwaru, nebo charakterizace nebudou přepočítány. POZNÁMKA 1 V řadě mnoha softwarových aplikacích jsou procesy kalibrace a charakterizace nejprve prováděny souběžně bez zásahu uživatele. POZNÁMKA 2
A.4
Je vhodné zaznamenávat si provozní stav kalibrace v rámci metadat vizuálně kontrolovaného souboru.
Kalibrace mezi pracovišti
Pro zajištění shodnosti a pro podporu komunikace mezi dvěma různými pracovišti je užitečné dohodnout si absolutní hodnoty tristimulů očekávaných od displeje. Když Pokud je to pro dosažení těchto výsledků nutné, mohou pak být upraveny. Při úpravách profilů by měla být věnována péče případům, kdy modifikace se jsou zakládajíoženy na malém počtu barev. V tomto směru by mohlo být užitečné otestovat zkoušet si širší škálu obrazového materiálu. Pro tuto definici budou přínosem barvy specifikované níže. Za předpokladu, že se na různých pracovištích používají pro vizuální kontrolu jednotné podmínky, jak jsou specifikované v touto této mezinárodní normounormě, budou i obrazy na displejích různých pracovišť jednotné. U obrazů s přímým výstupem bez správy barev, existujících ve formě CMYK, je nutno používat kontrolní políčka pro následující barvy: ty které jsou definovány jako 5 %, 20 %, 40 %, 70 % a 100 % hodnoty barev CMY a všechny stejné přetisky barev 40 % a 100 % (t.j. celkem 23 barev). Pro černou barvu je nutno používat tatáž stejná rastrová políčka, plus 0 %, 40 % a 100 % u všech kombinací „“šedé“”. Šedá bude stanovena z dat vyvážení šedé v příslušné části ISO 12647, když azurová je definována výše uvedenými hodnotami. (To vytváří dalších 20 jiných barev.) Zahrnut bude také potiskovaný materiál (což tvoří celkem 44 barev). Každé z těchto políček musí být definováno jako obraz a na displeji zobrazeno s použitím transformace barev, definované pro daný displej. Série těchto barevných políček mohou být na displeji zobrazovány postupně uprostřed ve středu obrazovky, v v rozměru dostačujícím pro poskytnutí nejméně 2,5 cm okraje na všech stranách apertury zvoleného měřícího měřicího zařízení. Jestliže Pokud displej a podmínky vizuální kontroly vyhovují této mezinárodní normě, budou hodnoty tristimulů referenčních barev obvykle shodné s jejich hodnotami na kontrolním nátisku na hmotném podkladu. * * *
Jsou-li obrazy v systému definovány v některé formě tristimulů (např.íklad device zařízení RGB, sRGB, L a b nebo XYZ) a „“nehmotný“ kontrolní nátisk” je získán kombinací profilů, stává se situace poněkud komplexnější. Pro vyhodnocení shody mezi zařízeními je nutné použít referenční testovací zkušební obraz, definovaný v tom barevném rozsahu tristimulů, ve kterém jsou data zakódována. To si bude potom pro každý displej vyžádá vyžadovat přepočet za použití transformace barev pro daný displej, která kombinuje následující transformace: vstupní profil a výstupní profil kontrolního nátisku na hmotném podkladu používající způsob transformace barev (rendering intent - účel reprodukce, reprodukční záměry) vykreslení použitý pro transformace obrazu (obvykle způsob na bázi vnímání - perceptual rendering), následovaný inverzí výstupního profilu pro kontrolní nátisk na hmotném podkladu a profilu displeje za využití kolorimetrického způsobu transformace barev. Zda to může být zkombinováno v jedné fázi, nebo zda obrazy vyžadují fyzickou fyzické transformaci transformování do výstupního barevného rozsahu před displejem, závisí na aplikaci. 20
ČSN ISO 12646
Pracovní verze SPP
Vyhodnocování barevné shody je mnohem komplexnější než výše popsaný proces pouze proto, že existuje řada možných rozsahů kódování a protože data musejí být transformována ještě před výstupem jak na kontrolní nátisk na hmotném podkladu, tak na displej. Počet možných rozsahů kódování znamená, že není možné snadno definovat hodnoty požadovaných barev (jak tomu bylo pro CMYK výše). Pro data, která potřebují, aby byla transformována před výstupem na nátisk jak na hmotném podkladu, tak na displeji to znamená, že profil pro kontrolní nátisk na hmotném podkladu vyžaduje také, aby byl začleněn do transformace barev displeje, jak bylo uvedeno výše. Volba profilu pro kontrolní nátisk na hmotném podkladu na každém pracovišti závisí na pracovním postupu, ale normálně běžně bude nezbytné, aby do tohoto procesu byl zanesen jako reference. Doporučený postup pro vyhodnocování je využít naskenovaný obraz, který byl použit pro charakterizaci zařízení na zpracování obrazu a nastavit transformaci barev do rozsahu kódování (např. požadovaného ISO ISO 12641:1997). Tento obraz může být získán z pracoviště a pak poskytnut všem pracovištím, jak dohoda vyžaduje. Může být zobrazen na displeji každého systému pro zhotovení nehmotného kontrolního nátisku a výběr políček změřen. Použije-li se požadovaná hodnota ISO 12641:1997, jsou doporučována následující políčka: řady A, C, E, G, I, K a L ze sloupců 13, 14, 15, 16, 17, 18 a 19. Každé políčko je nutno nutné vystředit na displeji a zvětšit před měřením transfokací. Alternativně se různá pracoviště mohou dohodnout na rozsahu hodnot kódování barev, rozložených takovým způsobem, aby byly pro zhotovení testovacího zkušebního obrazu v celém barevném rozsahu podle barevného vnímání přibližně uniformní.
21
ČSN ISO 12646
Bibliografie [1] ISO 9241-1 Ergonomic requirements for office work with visual display terminals (VDTs) – Part 1: General introduction
Pracovní verze SPP
[2] ISO 9241-2 Ergonomic requirements for office work with visual display terminals (VDTs) – Part 2: Guidance on task requirements [3] ISO 9241-3 Ergonomic requirements for office work with visual display terminals (VDTs) – Part 3: Visual display requirements [4] ISO 12641:1997 Graphic technology – Prepress digital data exchange – Colour targets for input scanner calibration [5] ISO 12647 (all parts) Graphic technology – Process control for the production of half-tone colour separations, proof and production prints [6] ISO 13406-2 Ergonomic requirements for work with visual displays based on flat panels – Part 2: Ergonomic requirements for flat panel displays [7] ISO 15076-1 Image technology colour management – Architecture, profile format and data structure – Part 1: Based on ICC.1:2004-10 [8] ISO 15930-7:2008 Graphic technology – Prepress digital data exchange using PDF – Part 7: Complete exchange of printing data (PDF/X-4) and partial exchange of printing data with external profile reference (PDF/X-4p) using PDF 1.6 [9] IEC 61223-2-5 Evaluation and routine testing in medical imaging departments – Part 2-5: Constancy tests – Image display devices [10] IEC 61966-4 Multimedia systems and equipment – Colour measurement and management – Part 4: Equipment using liquid crystal display panels [11] IEC 61966-2-1 Multimedia systems and equipment – Colour measurement and management – Part 2-1: Colour management – Default RGB colour space – sRGB [12] CIE 1976, U.S.C. Chromaticity Diagram
[13] CIE Publication 116, Industrial Colour-Difference Evaluation
[14] CIE Publication 122, The relationship between digital and colorimetric data for computer controlled CRT displays [15] CIE Publication 159, A Colour Appearance Model for Colour Management Systems: CIECAM02 [16] ANDERSON, M., MOTTA, R., CHANDRASEKAR, S. and STOKES, M. Proposal for a standard default color space for the Internet – sRGB. Proceedings of 4th Color Imaging Conference, IS&T/SID, 1996, p. 238 [17] BECKER, M. Viewing-Cone Analysis of LCDs: A Comparison of Measuring Methods. SID Digest, San Diego, 1996
22
