1
ZPRAVODAJ SLOVO PREZIDENTA Vážené kolegyně a kolegové, dostává se Vám do ruky prvé číslo našeho Zpravodaje v roce 2009, tj. v roce konání valné (nevolební) hromady naší Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku. Proto tento úkol daný stanovami Společnosti se stal, mimo „běžnou agendu“, na posledních zasedáních výboru společnosti a revizní komise hlavní náplní jednání. Jak už jste se mohli na našem webu dočíst, letošní ročník mezinárodního semináře Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku se bude konat 16.-18. září 2009 ve Sport hotelu v Hrotovicích a v rámci tohoto našeho setkání se uskuteční ona valná hromada. To, že bude nevolební znamená, že její agenda bude zaměřena zejména na hodnocení činnosti Společnosti od poslední valné hromady ze září 2007, na další činnost Společnosti a bude i příležitostí k případným změnám nebo doplnění našich stanov. Proto se na Vás, všechny členy Společnosti, obracím s výzvou na zamyšlení a k formulaci případných návrhů na změny nebo doplnění stávajících stanov, které je možno podávat v předstihu i prostřednictvím diskuse na našem webu (již opět fungující). V této souvislosti se omlouvám za výpadky této služby, ke kterým docházelo v několika uplynulých měsících a které byly způsobeny technickými potížemi serveru, na kterém jsou uloženy. Další podrobnosti o konání konference a valné hromady se dozvíte na webu a v příštím, tj. druhém, čísle Zpravodaje, které vyjde v srpnu a ve kterém bude i pozvánka.
Počátkem března tohoto roku se na pozvání výboru Společnosti v jejím sídle na Novotného lávce sešli zástupci výrobců výbušnin (firmy Explosia, a.s. a Austin Detonator s.r.o.) a jejich spotřebitelů (ty jsme v tomto případě zastupovali já a kolega Bc. Petr Vlček). Účelem bylo seznámení se se stavem přípravy praktického zavedení označování výbušnin, které má být na základě připravovaného návrhu zákona „O identifikaci a sledovanosti výbušnin pro civilní použití“ (s jehož původní verzí jste se mohli seznámit na našich webových stránkách), zavedeno v nedaleké budoucnosti. Protože dikce uvedeného návrhu zákona, s výjimkou obecného či rámcového vymezení povinnosti formy a obsahu systému označování a sledování výbušnin „po celou dobu jejich života jako výbušniny“ (tj. od její výroby až po její spotřebování) konkrétně neupřesňuje „jak to celé provádět“. Protože toto v podstatě deleguje na „podnikatele“, hrozí reálné nebezpečí, že by každý výrobce či dodavatel výbušnin problém řešil jinak, jiným způsobem či filozofií. To by dozajista výrazně ztížilo práci zejména distributorům a spotřebitelům výbušnin, proto hlavním motivem tohoto setkání byla především snaha o maximální unifikaci systémů jednotlivých dodavatelů výbušnin, jako základní předpoklad pro maximální možné zjednodušení celé agendy spojené s evidováním pohybu výbušnin. Podle našeho názoru se jejím zavedením značně zvýší administrativní a organizační náročnost manipulace s výbušninami a je proto velice důležitá snaha o racionalizaci celého nového systému označování a sledování výbušnin, tak jak to požaduje Směrnice Komise EU č. 2008/43/ES, ze dne 4. dubna 2008 a následně připravovaný náš zákon. Pro ilustraci hloubky problému, který si patrně mnozí z tvůrců směrnice a předlohy zákona neuvědomují a který by mohl nastat při uplatňování systému snad stačí uvést jediný pří-
OBSAH Slovo prezidenta .............................................................................................................................................................................. 1 Redakční rada informuje ............................................................................................................................................................... 2 Sdružení výrobců a uživatelů výbušnin ......................................................................................................................................... 3 Univerzita Pardubice ...................................................................................................................................................................... 5 Profil činnosti pyrotechnické firmy .................................................................................................................................... 8 Likvidace munice pomocí ekologických technologií ................................................................................................................... 11 Neelektrické rozbušky z Austin Detonatoru v novém kabátě .................................................................................................... 15 Inzerce .......................................................................................................................................................................................... 17
2
ZPRAVODAJ
klad. Podle uvedeného zákona bude muset být označena každá jednotlivá náložka či rozbuška svým jednoznačným a nezaměnitelným kódem (označením) a podle některých představ o naplňování litery budoucího zákona by mělo každé předání výbušniny (v tomto případě myslím fyzické předání - či jejího „držení“ - a zodpovědnosti za ní a nikoliv předání ve smyslu § 25 zákona č. 61/1988 Sb.) probíhat tak, že budou z jedné evidence do druhé převáděny výbušniny po jednotlivých položkách – tj. rozbuškách či náložkách. To znamená, že například i při příjmu jedné palety (nebo několika palet) s výbušninami (a ty mohou být na paletě logicky různé) do skladiště výbušnin spotřebitele musí být do systému skladové evidence spotřebitele zavedena každá náložka či rozbuška zvlášť a to jednoznačně, aby ji bylo možné posléze „odepisovat“, například při jejím vydání ze skladu do spotřeby. Když si odmyslíme onu úmornou práci s načítáním čárových či jiných kódů přenosnou čtečkou či terminálem, pak je nutné si uvědomit že tato praxe by tristně kolidovala s dikcí jiných právních norem i s logikou, (tj. byla by porušena zásada, že skladování a převážení výbušnin může být prováděno pouze v neporušených přepravních obalech). Takže jedinou možnou cestou z tohoto zdánlivě neřešitelného hlavolamu je „vymyšlení“ systému hierarchické identifikace obalů a balení tak, aby po převzetí ucelené zásilky byly do evidence přejímacího subjektu zavedeny všechny kódy nejmenších a nedělitelných jednotek výbušniny (náložek či rozbušek), aniž by bylo nutné vše rozbalovat a zase balit a pečetit, a aby bylo vyhověno platné legislativě o skladování výbušnin, logice věci a nově koncipovanému zákonu. Z tohoto jediného příkladu je snad dostatečně jasné, že se nejedná ani technicky o jednoduchou záležitost, která, pokud je nám známo, v takovémto rozsahu zatím nebyla nikdy a nikým v České republice řešena. O tom se také přesvědčili i zástupci výrobců výbušnin, kteří začínají jednat s firmami, které se danou problematikou logistiky zabývají „ve velkém“ a profesionálně. Oni dodavatelé automatizovaných systémů po zjištění, o co v našem případě vlastně jde, poněkud ztratili optimismus, když zjistili, že to na co jsou zvyklí doposud, je „o něčem trochu jiném“, protože doposud vždy řešili případy, kdy nemuseli označovat každý nejmenší a samostatně prodejný výrobek jiným číslem či kódem.
Stačí se totiž dívat např. při placení celého balení minerálek u pokladny v supermarketech. Zde pokladní stačí, pokud je čitelný čárový kód na plastovém obalu s lahvemi, načíst pouze kód na obalu (ten se liší od kódu na lahvích) a systém evidence ví, že se jedná o x lahví a takto „načtené“ láhve pak systém vyúčtuje zákazníkovi a odepíše ze skladové evidence, a „je mu srdečně jedno o jaké láhve jde“, protože jde vždy jen o stejný výrobek, který není nutné jednoznačně a nezaměnitelně identifikovat, tak jako v případě výbušnin a znění připravovaného zákona. Teprve když je onen kód na obalu poškozený nebo nečitelný, pokladní přistoupí k načtení kódu pouze jedné láhve a tu pak vynásobí počtem lahví v obalu. Ale opět nenačítá každou jednotlivou láhev, protože má každá, na rozdíl od budoucího označování výbušnin, stejný kód. Takže účelem uvedené schůzky bylo mj. upozornit na potřebu jednotného systému (nedej totiž Bůh či příroda, aby každý výrobce onen rébus řešil systémově úplně jinak a spotřebitel by si musel pořizovat pro každého dodavatele jiné vybavení – čtečky a evidenční software). Zároveň byla zdůrazněna potřeba hledání, pokud možno, co nejjednoduššího a přitom požadavky zákona splňujícího systému, aby se zvýšení administrativní a organizační zátěže ve firmách nestalo neřešitelným. Proto osobně v tuto chvíli považuji za štěstí, že se po téměř dvouleté přípravě podařilo založit a uvést do činnosti nové „Sdružení výrobců a spotřebitelů průmyslových výbušnin“, které zatím sdružuje největší firmy z oboru a které v tomto případě může napomoci při řešení tohoto problému, protože je složeno z osob „s hlasem rozhodujícím“, tj. z majitelů a top manažerů firem. O tomto sdružení, o jeho zaměření, cílech a členech se na tomto místě nebudu dále šířit, protože to na stránkách našeho Zpravodaje lépe a jistě i kvalifikovaněji udělají sami jeho představitelé. Jediné co v tomto směru mohu uvést je to, že věřím, že existence Sdružení, vzájemná spolupráce a do jisté míry i dělba práce a povinností s naší Společností přinese dobré výsledky, neboť jak praví stará lidová moudrost: „co jest císařovo dejme císaři a co jest královo, dejme královi“. Ing. Milan Těšitel prezident Společnosti
Redakční rada informuje V tomto čísle Zpravodaje najdete složenku pro zaplacení členského příspěvku na rok 2009. připomínáme, že valná hromada odsouhlasila jeho výši pro člena Společnosti na 300,- Kč. Nezapomeňte, prosím, správně vyplnit variabilní symbol – číslo Vaší členské legitimace. Dále připomínáme, že ve dnech 16. až 18. září 2009 se uskuteční tradiční mezinárodní seminář trhací techniky a pyrotechniky. Vzhledem k loňskému úspěchu bude naším útočištěm opět SPORT-V-HOTEL v Hrotovicích. Seminář je součástí soustavného odborného vzdělávání střelmistrů a technických vedoucích odstřelů. Bližší informace včetně přihlášky naleznete v příštím čísle Zpravodaje, které by mělo vyjít začátkem srpna t. r.
3
ZPRAVODAJ SDRUŽENÍ VÝROBCŮ A UŽIVATELŮ VÝBUŠNIN Ing. Otta Grebeň Sdružení výrobců a uživatelů výbušnin je oborové sdružení, které bylo založeno v létě roku 2008. Zakládajícími členy Sdružení výrobců a uživatelů výbušnin jsou společnosti zabývající se výrobou výbušnin a jejich použitím při těžbě surovin, společnosti Austin Detonator, Austin Powder Servis, CB destrukce, Cemdest, Explosia, EXPLOSIVE Service, DESTRUKCE Třebíč, FOSPOL a SD – Vrtné a trhací práce. Hlavní činností Sdružení výrobců a uživatelů výbušnin je úzká spolupráce s orgány státní správy na tvorbě a připomínkování potřebných zákonů a vyhlášek, pořádání setkání a školení za účelem zvyšování bezpečnosti při používání výbušnin. Cílem SVUV je rozvoj průmyslových výbušnin v nejširším slova smyslu a zejména s ohledem na zlepšení v oblastech: -
bezpečnosti, kvality a zabezpečení během výroby a při používání;
-
bezpečnosti a zabezpečení průmyslových výbušnin při přepravě, manipulaci a skladování.
Co to ve skutečnosti znamená? V dnešní době se sdružení se podílí na tvorbě nového zákona o identifikaci a sledovatelnosti výbušnin pro civiliní použití ve spolupráci s orgány státní báňské správy. I když v některých částech navrhovaného zákona s Českým Báňským Úřadem shodu nacházíme složitě a máme jiný názor, Směrnice Komise 2008/43/ES vyšla a Česká Republika ji musí zavést do svého právního řádu. Věříme, že tu opravdovou dohodu najdeme a že výsledný zákon, který již tak je dost složitý na aplikaci do života, si nebude žít svým životem daleko od reality. To by nevyhovovalo ani jedné straně. Na návrh zákona se můžete podívat na webovských stránkách STTP. Sdružení je na počátku své činnosti proto asi nikdo z nás neočekává okamžité výsledky hodné obdivu. Ono je to spíše o pravidelné mravenčí práci.
TRACEABILITY V AUSTINU ANEB OD TISKU ETIKET PO EXPEDICI Petr Hodoško projektový manažer Jen ve stručnosti opakuji pro osvěžení, co je traceability podle směrnice Evropského Společenství 2008/48/ES: Co se má udělat
Číslo se skládá z několika částí, které mají jednoznačně definovaná a logicky uspořádaná data, která po přečtení identifikují výrobek.
• označit výrobek jedinečným kódem
• CZ XXX je kód státu a číslo výrobce/dovozce
• evidovat, komu byl prodán
• Číslo ZO - číslo řádku - číslo dodávky
Co je cílem • při nalezení výrobku dohledat, kdo byl posledním drži telem
Jedinečný kód obalů a výrobků (UID) Na začátku bylo rozhodnutí, jak budeme číslovat výrobky. Z několika možností jsme vybrali tzv. „mluvící“ číslo. Co to znamená?
• Pořadové číslo vnějšího obalu (kartonu) • Pořadové číslo vnitřního obalu ve vnějším obalu (sklá dačky nebo sáčku) • Pořadové číslo výrobku ve vnitřním obalu UID vnějšího obalu:
CZ XXX V80734-2-1-3
UID vnitřního obalu:
CZ XXX V80734-2-1-3-1
UID výrobku:
CZ XXX V80734-2-1-3-1-100
4
ZPRAVODAJ
V praxi to znamená, že pokud mám například číslo výrobku CZ XXX V80734-2-1-3-1-100 vím, že byl vyroben v české republice - CZ, jakým výrobcem nebo dovozcem - XXX, číslo zákaznické objednávky - V80734-2-1, ve kterém kartonu byl - 3, v jaké skládačce/sáčku byl - 1 a nakonec jaké pořadové číslo má - 100.
Proces Traceability obalů v Austin Detonator: Tři základní činnosti 1. Automatický tisk etiket 2. Odvádění výroby 3. Expedice
Automatický tisk etiket (nálepek) Návrh etikety (nálepky) – šablona To, jak bude etiketa vypadat, definuje tzv. šablona. Je to tiskový vzor, který navrhuje konstrukce pyro ve specializovaném SW (software) pro návrh etiket. Šablona je archivována (případně aktualizována) v IS. Obsahuje zejména definovaná datová pole. Ty umožňují vyplnění etikety příslušnými daty z IS.
Obrázek 2 - Termotransferová tiskárna etiket
Sada etiket Jistě víte, že na balení výrobků je potřeba několik různých etiket. Tyto etikety se liší podle kombinace zákazníků a výrobku. Šablony etiket jsou v IS seskupeny do tzv. sad, přičemž jednu šablonu lze použít v libovolném počtu sad. Data Potřebná data k tisku etiket jsou přebírána z IS. Jsou to zejména údaje z TPV (technické údaje o výrobku, šablony etiket atd.) a zakázkové kanceláře prodeje (např. údaje o počtech kusů, termínu expedice, způsobu balení a připojení správné sady etiket). Některá data jsou automaticky generována jako např. hmotnost, počty kusů v obalech, čísla obalů apod. Existuje také malá skupina dat zadávaná ručně při tisku, jako například odporová skupina pilule nebo celkový odpor rozbušky. Dále jsou generovány a tištěny Datamatrix kódy na obaly.
Obrázek 3 – Proces odvádění výroby SW pro automatický tisk etiket Řešení tisku etiket je SW aplikace, která je založena na importu dat a šablon etiket z IS. Importují se pouze data zakázek, které jsou uvolněné pro výrobu. V SW jsou zobrazovány zákaznické objednávky jako jednotlivé řádky. Tyto řádky lze tzv. „rozklikat“ až na jednotlivé konkrétní etikety. Obsluha pracoviště má možnost pro kontrolu zobrazit reálný náhled libovolné etikety (obrázek 1). Tisk etikety se provádí jejím výběrem a odesláním na zvolenou tiskárnu (obrázek 2). Jednotlivé řádky zakázek mají bílou barvu. Pokud jsou všechny etikety dané zakázky již vytištěny, změní se barva řádku na zelenou. Pokud je vytištěna pouze část etiket, je barva řádku žlutá. Tak má obsluha pracoviště stále přehled o tisku etiket.
Obrázek 1 - Reálný náhled etikety (data podbarvená oranžově jsou z IS, zelená jsou vkládána ručně, zbytek je součástí šablony nebo generováno při tisku např. Datamatrix).
Výsledkem výše uvedených činností jsou vytištěné etikety s Datamatrix kódy, které jsou základním stavebním kamenem traceability.
5
ZPRAVODAJ Tyto etikety jsou nezbytným předpokladem pro následující kroky, kterými jsou odvádění výroby a expedice, o nichž si řekneme v příštích dílech.
Odvádění výroby pomocí čárových kódů Tento proces sestává z níže uvedených kroků. Tvorba exportních dávek Mistr nebo plánařka vytvoří v informačním systému IFS tzv. exportní dávky. Jsou to data vnějších a vnitřních obalů, náležející k vybraným výrobním zakázkám. Přenos dat do terminálu Tato činnost je prováděna v komunikačním stojánku, do kterého se vloží mobilní terminál. Pomocí dotykové obrazovky terminálu je spuštěn automatický import dat a připravená data z IFS jsou přenesena do terminálu. Poté lze na displeji terminálu zobrazit seznam zakázek k výrobě. Skenování obalů při výrobě Skenování kódů obalů provádí pracovník/nice finálního bale-
ní vnitřních obalů (skládaček nebo sáčků) do vnějších obalů (kartonů). Postupně skenuje datamatrix kód kartonu a kódy skládaček/sáčků, které vkládá dovnitř. Pokud skenovaný vnitřní obal/kód nepatří do tohoto kartonu, je pracovník zvukově a vizuálně na tuto skutečnost upozorněn. Skener kontroluje i úplnost kartonů, tzn. zda jsou v kartonu načteny všechny příslušné obaly. Přenos dat do IS Po ukončení práce se vloží mobilní terminál do komunikačního stojánku a spustí se export dat. Data o zpracované výrobě jsou přenesena do IFS. Odvedení výroby v IS Plánařky odvádí hotovou výrobu v IFS pomocí dat z mobilních terminálů. Množství výrobků k odvedení se u jednotlivých výrobních zakázek nabízejí automaticky a lze odvést pouze množství, které bylo skutečně na dílně vyrobeno (naskenováno). Výše popsaný způsob odvádění výroby, umožňuje automatickou kontrolu správnosti a úplnosti vnitřního balení.
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemickotechnologická - Ústav energetických materiálů 17. běh licenčního studia
ROZPOJOVÁNÍ HORNIN VÝBUCHEM 1. Základní charakteristika a cíle studia Licenční studium „Rozpojování hornin výbuchem“ je určeno pro další vzdělání a rekvalifikaci pracovníků z oblasti trhací techniky. Podle opatření č. 8/1994 předsedy Českého báňského úřadu, čj. 736/94 ze dne 13. dubna 1994, je uznáváno jako „odpovídající doplňující studium“ k požadavkům na kvalifikaci a odbornou způsobilost žadatelů o zkoušku technického vedoucího odstřelů, resp. závodního lomu. K těmto zkouškám se mohou přihlásit posluchači licenčního studia, kteří splňují ostatní podmínky pro získání oprávnění TVO, resp. závodního lomu.
2. Organizace licenčního studia 2.1 Licenční studium „Rozpojování hornin výbuchem“ je organizováno Univerzitou Pardubice, Fakultou chemicko-technologickou a po administrativní stránce je zajišťováno Ústavem energetických materiálů. 2.2 Licenční studium trvá 4 semestry a má rozsah 400 výukových hodin. 2.3 Licenční studium je organizováno formou distančního studia s dvou nebo třídenním soustředěním v každém měsíci. Po skončení jednotlivých semestrů se konají dílčí předmětové zkoušky. Na začátku 4. semestru je zadáno téma závěrečné písemné práce. 2.4 Během studia se uskuteční jedna nebo více exkurzí do průmyslových závodů, lomů nebo výzkumných ústavů.
2.5 Výuka je v potřebném rozsahu zabezpečena učebními texty. 2.6 Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou před komisí. Závěrečná zkouška se skládá z obhajoby závěrečné práce a ústní zkoušky z profilujících předmětů. 2.7 Absolventi studia, kteří splňují ostatní podmínky, se mohou přihlásit ke zkouškám TVO, resp. závodního lomu. Tyto zkoušky proběhnou podle příslušných právních předpisů před komisí jmenovanou Českým báňským úřadem. 2.8 Doklady o absolvování licenčního studia a o vykonání závěrečných zkoušek vydává děkanát FCHT. 2.9 Doklad o získání způsobilosti podle bodu 2.7 jsou vydávány příslušnými orgány státní správy
3. Účast v licenčním studiu 3.1 Do licenčního studia jsou přijímáni absolventi vysokých škol, středních odborných škol s maturitou nebo středních všeobecně vzdělávacích škol s maturitou (gymnázium) 3.2 Přijímání uchazečů o studium se provádí na základě přijímacího pohovoru. 3.3 Počet účastníků v jednom kurzu je omezen na 16 posluchačů. 3.4 Do studia jsou přijímáni posluchači děkanem Fakulty chemickotechnologické po úspěšném přijímacím pohovoru a po zaplacení vložného ve výši 40 000,- Kč, které je možné uhradit splátkově v dohodnutých termínech.
6
ZPRAVODAJ
3.5 Předpokládaný začátek studia je říjen 2009
4 Informace o učebním plánu
Ing. Jindřich Stiebitz, ČBÚ
4.1 Přednášky jsou zaměřeny na teorii výbuchu, teorii působení výbuchu na okolní média, prostředky trhací techniky, technologii vrtání, bezpečnost práce a právní aspekty provádění trhacích prací, technologii trhacích prací na povrchu, při destrukcích a v podzemí, trhací techniku při povrchovém i hlubinném dobývání uhlí. Kromě toho jsou do výuky zařazeny přednášky z důlní aerologie, fyziky a mechaniky hornin ze základů geologie užitkových nerostů, z problematiky měřičských prací při projektování odstřelů a výpočetní techniky. 4.2 Učitelé a externí spolupracovníci k zajištění LS Vedení:
Ing. Jindřich Stiebitz
Administrativa:
Helena Opatřilová
Odborná Garance: Doc. Ing. Pavel Vávra, CSc., docent ÚEnM Učitelé: Ing. Jindřich Stiebitz, Ing Libor Žák, Ing. Karel Platil, Ing. Pavel Valenta, Ing. Luděk Bartoš, doc. Ing. Robert Kořínek, CSc, doc. Ing. Pavel Vávra, CSc., doc. Ing. Břetislav Janovský, dr., Ing. Stanislav Trpišovský, CSc., Ing. Stanislav Beran, Ing. Miloš Ferjenčík, PhD., p. Zdeněk Bednařík, RNDr. Bohumil Svoboda, CSc., Ing. David Jung
NÁVRH UČEBNÍHO PLÁNU
ZPRAVODAJ
7
8
ZPRAVODAJ
PROFIL ČINNOSTI PYROTECHNICKÉ FIRMY plk. v. v. Ing. Jan Pokorný POKORNÝ & SYN Děčín Jmenuji se Jan Pokorný a jsem plukovník ve výslužbě, ženista – pyrotechnik. Sloužil jsem od roku 1958 po absolvování Ženijního technického učiliště u 51.ženijní brigády v Litoměřicích do roku 1966, potom do roku 1969 u 2. pobočky Ústředního ženijního skladu v Jánské u České Kamenice. V tomto roce jsem byl vyhozen z armády a pracoval jsem jako řidič, strojník rypadla, dozeru, garážmistr a později jako vedoucí dopravy v přidružené výrobě JZD Průboj Markvartice. Při tomto zaměstnání jsem jako držitel střelmistrovského průkazu od roku 1959 vykonával i střelmistrovské práce. Od roku 1978 jsem byl do roku 1991 vedoucí destrukčního střediska u s.p. Silnice Teplice.Od roku 1992 jsem koncesovaný živnostník v oboru provádění trhacích prací malého i velkého rozsahu na stavbách i demolicích, provádění ohňostrojných prací a postupem doby s uvolňováním činností i při provádění pyrotechnického průzkumu a očisty a humanitárním odminování. V roce 1996 jsem šest měsíců pracoval při odminování v Republice Bosna a Hercegovina.
Provádění pyrotechnického průzkumu do roku 2003 Chci se s vámi podělit o zkušenosti zejména z provádění pyrotechnického průzkumu a očisty. Až do roku 2004 jsme mohli tuto činnost vykonávat jako vyhledávání geomagnetických anomálií, případně provádění speciálních prací při výstavbě, což nám Policie tolerovala s tím, že „…jen počkejte, až uděláte nějaký průšvih!“ Chvála Bohu se nám to nepovedlo, i když jsme nezpracovávali technologický postup a nežádali o povolovací rozhodnutí Policie. A pracovali jsme mimo zahraniční investory i pro Ministerstvo obrany při očistě bývalých VVP. Konkrétně jsme třeba v roce 1995 od 16. 5 do 29. 9. asanovali do hloubky 120 cm více než 12 hektarů a zviditelnili 6 284 kovových předmětů, z čehož bylo 183 kusů různé dělostřelecké a ženijní munice.
Zákon 228/2003 Sb. Situace se změnila v roce 2003, kdy došlo k uzákonění této problematiky vydáním zákona 228/2003 Sb. Tím byla tato činnost legalizována a podložena odbornou způsobilostí zbroj-
ním průkazem skupiny F a zbrojní licencí skupiny K. Přibyla nám však povinnost zpracovávat Technologický postup a tento si nechávat schvalovat Policií ČR. Práce lze zahájit až po vydání povolovacího rozhodnutí správního odboru PČR a ten má podle Správního řádu na toto 30 dnů. Proto musíme „papírovat“ s předstihem. Nechci zde hovořit o provádění trhacích, zejména demoličních prací. Těch jsme provedli velké množství včetně rozstřílení 11 těžebních velkostrojů na lomech severočeského uhelného revíru v Chabařovicích a Tušimicích. Je to zajímavá a náročná práce, ale slíbil jsem mluvit o pyrotechnickém průzkumu a očistě.
Technologie detektorů kovů Ze šesti různých modelů detektorů kovů nejvíce pracujeme – a to již od roku 1991, s českými výrobky firmy Geoinstruments Praha TM-91 Discoverer a TM-93 Explorer. Používáním výměnných cívek o průměrech 13, 24, 50 cm a 1 x 1 m lze dobře ovlivňovat hloubkový dosah a přístroje samy o sobě jsou velmi spolehlivé. Na zakázkách, kde se jedná o dlouhé úseky, např. na stavbě dálnice D – 47 se velmi osvědčila práce s přístrojem Explorer TM – Mira, což je párová sestava dvou velkoplošných cívek 1 x 1 m.Tato sestava má hlavní využití při vyhledávání masivnějších těles středních a velkých rozměrů uložených v hloubkách. Práce je usnadněna tím,
9
ZPRAVODAJ
Rozhodující je ovšem požadavek zákazníka, tento společně s ním upřesňujeme, neboť využíváme podkladů z archivů, muzeí a také leteckých snímků po náletu z University v Keele ve Velké Británii i leteckých snímků z let 1945 a 1946 z Dobrušky. Podle těchto pramenů pak můžeme upřesňovat požadavky na pyrotechnický průzkum a očistu i technologický postup prací.
Práce na vodě
že cívky jsou upevněny na podvozku. Ten je nemagnetický, nevodivý a byl využíván i k magnetometrickému měření.
Technologie magnetometrů V květnu 1997 jsme zakoupili od firmy Institut Dr. Foerster Reutlingen diferenční fluxgate magnetometr Ferex 2000 SL, což byl v té době standard NATO. Postupem doby jsme se vybavili i dataloggerem DLM – 98 od firmy SENSYS Bad Saarow, včetně software MAGNETO verze 2.0 od téhož výrobce. A protože jdeme s dobou, rozšířili jsme zařízení na 3 sondy a letos již na 5 sond. Tomu odpovídá i přestavba příslušenství. Proto tam, kde se za války bombardovalo, provádíme jako první magnetometrické měření s grafickým výstupem z tiskárny a jako doplňující pak práci s detektorem kovů.
Zvláštní kapitolou je práce na vodních tocích a rybnících. Zde před gumovým člunem suneme na plovácích upevněný detekční rám 1 x 1 m nebo sestavu 3 sond magnetometru. Problém je se zviditelňováním anomálií. Tam, kde lze pracovat s ručním nářadím vstoje ve vodě nebo se silným magnetem (100 kg), to jakž takž jde, zejména máme-li možnost regulovat výšku vodní hladiny (např. při práci na řece Ohři v Chebu). Jinak spolupracujeme s potápěči firmy PS Profi Brno, se kterými provádíme i trhací práce pod vodní hladinou.
Práce v tuzemsku Práce na území České republiky jsou usnadněny tím, že zde nehrozí nebezpečí našlápnutí na ostrou protipěchotní minu, jako je tomu v krizových oblastech světa. Nacházíme jen nevybuchlou munici, která v nejlepším případě ani neprošla hlavní. V tom horším případě se jedná o nevybuchlé letecké bomby, dělostřelecké granáty, minometné miny, cvičnou ženijní munici a střelivo do pěchotních zbraní. Podle Zákona 228/2003 Sb., jsme oprávněni najít, zviditelnit, identifikovat, zabezpečit před zneužitím, ztrátou, nebo odcizením a zajistit místo do příjezdu pyrotechnika PČR. Na vyzvání Policie spolupracovat při transportu a likvidaci nalezené munice.
10
ZPRAVODAJ 3) Již pro vlastní bezpečnost při případném odminování kladou se miny podle určitého, často se však měnícího systému. Proto nespoléhej na nějakou pravidelnost, nepřítel používá i min roztroušených nepravidelně. 4) Miny očekávej v předpolí, mezerách a bocích nepřátelské obrany nebo ohnisek odporu, v překážkách a zátarasech i v jejich okolí! Miny najdeš také často v okolí velitelských stanovišť, v domech a na komunikacích v místech, která se nedají objet (průchody v osadách, soutěsky, říční brody apod.). Konečně lze očekávat miny i v místech, na která nemůže nepřítel dobře střílet. 5) Minovou hledačkou zjistíš jen miny kovové nebo miny, které mají aspoň kovové součástky. Pamatuj, že nepřítel používá i min nekovových, musíš tedy znát i jiné způsoby zjišťování min. Ani nejopatrnější nepřítel se nedovede, zvláště při kvapné práci za ústupu, vyhnout zanechání drobných stop své činnosti (nakypření půdy, rozšlapaný terén, roztroušené odřezky dřeva, kousky drátů, zajišťovací závlačky popř. matice apod.). Vše to jsou pro tebe varovná znamení o přítomnosti min. K hledání nekovových min používej minového bodce. 6) Najdeš-li minu, kterou neznáš, hlas to veliteli, který rozhodne, zda a jak bude zničena, či zda má být odklizena ke studijním účelům. 7) Nalezenou minu nikdy nezdvihej! Každá mina může být opatřena nástrahou proti zdvihnutí. proto:
Práce v zahraničí U sousedů ve Slovenské republice je situace horší na východě republiky, kde na dukelském bojišti jsou stále funkční ženijní miny, což jsem měl možnost si sám vyzkoušet v roce 1965 a 1966, kdy jsem zde pracoval jako velitel samostatné odminovací roty a v roce 1996 v Bosně zdokonalit jako hlavní pyrotechnik.
Zakázky Ročně máme 16 až 23 zakázek, takže máme stále co dělat. Provádíme pyrotechnický průzkum a očistu, někdy jen pyrotechnický dohled. Průzkum v bývalých výcvikových prostorech Ralsko a Milovice před zahájením stavebních prací, neboť armáda území očistila do hloubky 30 nebo 50 cm, to podle toho o jaký druh pozemku se jednalo. Takže tam, kde je potřeba kopnout pod 50 cm, musíme staveniště prověřit, vždyť našim „sojuznikum“ bylo jedno co a kam odhodili a v Milovicích se cvičilo již od roku 1904. Podobná situace je na Ostravsku při výstavbě dálnice D – 47. Tam pro změnu stála fronta 2 měsíce a na mnoha místech se zákopy a palposty jen zahrnuly hlínou se vším všudy. Pyrotechnický dohled provádíme zejména při vrtání pilot větších průměrů anebo při archeologickém výzkumu.
Závěr Závěrem bych rád zopakoval to, co nám naši učitelé v ŽTU vtloukali do hlav a čemu jsme se učili. Je to desatero pro odminování, které v roce 1945 sestavili naši zkušení předchůdci ze 2. ženijní brigády Praha 1) Při práci s minami se neřiď příslovím, že „zmýlená neplatí“, zmýlíš se zde jen jednou! 2) Počítej vždy s tím, že budeš sám odstraňovat miny, které jsi kladl. Proto pořizuj spolehlivé plánky vlastních minových polí, dbej však, aby za žádných okolností nepadly nepříteli do rukou.
8) Minu nejprve vleže opatrně uvolni v lůžku rukama, pak k ní připoj minovou kotvičku a z krytu táhni minu asi 2 metry po zemi. Buď ji přivedeš k výbuchu nebo zjistíš, že není opatřena nástrahou, popř. že drát od nástrahy je tak dlouhý, že jej můžeš bezpečně přestřihnout. 9) Mina může být opatřena i nástrahou proti desadjustaci! Miny vybuchují při pokusu o rozšroubování víka nebo rozněcovače. Takové miny se vždy ničí! Právě tak nestříhej nástražný drát, pokud ses nepřesvědčil o typu rozněcovače. Ten může působit jak při zatažení za drát, tak i při jeho přestřižení. 10) Práce s minami je vždy nebezpečná. Netrp kolem sebe zbytečné diváky ani pomocníky. Necítíš-li se někdy pro tuto práci disponován, hlas to a dej se vystřídat. To není zbabělost, nýbrž jen ohled na spolupracovníky, které svým neklidem ohrožuješ na životech!
Použitá literatura - archiv vlastních zakázek
11
ZPRAVODAJ LIKVIDACE MUNICE POMOCÍ EKOLOGICKÝCH TECHNOLOGIÍ Ing. Jan Řehák Explosive Service a. s. Abstrakt
Likvidace velkých množství nepoužitelné munice tradičními metodami přináší enormní ekologickou zátěž. V přednášce jsou uvedeny základní principy ekologických technologií likvidace munice, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Abstrakt A disposal of large quantity of obsolete ammunition by traditional methots is connected with the environmental threats. This paper specifies the main principles of environmentally friendly technology of ammunition disposal.
ÚVOD V 90. letech minulého století v souvislosti se změnou politické situace v evropském prostoru a ukončením studené války byl zahájen světový program likvidace milionů tun munice. Bylo zlikvidováno nebo se likviduje např. ve SRN 300 tisíc tun, v USA 900 tisíc tun, v Polsku 100 tisíc tun, v ČR 50 tisíc tun, na Ukrajině je připravena likvidace 1 milionu tun atd. S ohledem na předpokládanou ohromnou ekologickou zátěž při provádění likvidace munice běžnými metodami bylo nutné investovat do technologií likvidace, které by zajistily ochranu životního prostředí. Informace o těchto technologiích je cílem této přednášky. Rozsah likvidace munice a technologickou náročnost vysvětlím na příkladu, který je nám nejbližší a to na Projektu ekologické likvidace munice AČR. Projekt likvidace zahrnoval cca 50 000 tun munice. Důvody její likvidace spočívaly v uvedených politických aspektech a dále v jejím stáří, nadbytečnosti a morálním opotřebování. Kromě toho zabírala místo v 15 muničních skladech, které byly nákladně střeženy a logisticky zajišťovány při nákladech několika set milionů Kč ročně. (Ilustrace rozsahu: 50 000 tun představuje cca 2 500 kamionů, tj. asi 50 km dlouhá kolona kamionů)
DRUHY LIKVIDOVANÉ MUNICE 1. Munice do ručních zbraní, malorážová munice r. 7,62 – 20 mm. Likvidováno bylo cca 2000 tun (stovky milionů nábojů). Každý kus této munice obsahuje zápalku se sloučeninami Hg, Sb, střely pěch. munice mají plášť z měděné slitiny, olověnou košilku, svítící střely ve stopovce mají pyroslože na bázi Sr, Ba, Cd a dalších kovů. 2. Dělostřelecká munice r. 23 – 152 mm v množství 34 000 t – (několik set tisíc kusů munice). Munice obsahuje opět některé nerecyklovatelné části jako zápalkové šrouby, zapalovače, stopovky, nesnadno recyklovatelné trhaviny A – IX – 1, A – IX – 2, TGAF 5 a recyklovatelné výbušniny vhodné pro přípravu průmyslových výbušnin typu TNT. 3. Ženijní munice v množství 8 500t. Hlavními představiteli této munice byly protitankové miny PT Mi-K a PT Mi-Ba-III v množství cca 600 000 ks. Tato munice obsahuje nerecyklovatelné části jako roznětná zařízení min, pláště z umělé hmoty a recyklovatelný TNT, použitelný pro výrobu průmyslových výbušnin.
4. Ruční granáty, ruční protitankové prostředky, rakety, řízené střely, letecké pumy, pyrotechnická munice a iniciátory munice v množství 5500 t. Opět stejné problémy s recyklovatelností obzvláště u pyrotechnické munice obsahující světelné, dýmové, zábleskové a jiné slože.
METODY LIKVIDACE MUNICE Každý druh munice představuje složitý sofistikovaný celek, jehož účelem je umožnit výstřel, zabezpečit na dráze letu pouze předpokládanou činnost mechanismů a uvést při dopadu nebo na dráze letu do činnosti vlastní ničivou funkci (samodestrukce). Munice se tedy musí v procesu delaborace technologicky bezpečně dekompletovat na jednotlivé díly a součásti, výbušniny, počinové a zesilující nálože musí být odděleny od konstrukčního celku a zdelaborované komponenty musí být vytříděny na kovy ( sběrné suroviny) a výbušniny a iniciátory, které musí být likvidovány nebo recyklovány. Př: 100 – JOF: rozložení ---- střela --- sešroubování zapalovače pro tankový kanón --- vytavení TNT a kanón vz. 53 - nábojka - prachová náplň - zažehovač - tlumič plamene, odměďovač, flegmatizátor - zápalková šroub - nábojnice Při delaboracích, kromě mechanické dekompletace a rozdělování na jednotlivé komponenty se používají i metody tepelné – vytavování TNT ve vodní lázni nebo horkou parou (TNT bod tání 80 °C) resp. vytavování indukční (méně bezpečná metoda) a další metody jako mechanické řezání velkých kusů munice (děl. granáty, pumy) – řezání strojní pilou za účinného chlazení vodou v bunkru s dálkovou obsluhou. Zajímavější metody pak jsou řezání vodním paprskem s abrasivem, vrtání nebo frézování stopovek za mokra a nebo kryocyklace. Kryocyklace se používá pro rozdrobení velkých prachových zrn z raket, které mají až tunové hmotnosti. Zrna se temperují v lázni s tekutým N a poté se nechají zahřát na pokojovou teplotu. Následkem vnitřních pnutí se zrno rozpadne a proces se opakuje až do zrnitosti, která umožní ekologickou likvidaci pálením. Po oddělení všech komponent se přistoupí k likvidaci nerecyklovatelného odpadu.
METODY LIKVIDACE NERECYKLOVATELNÉHO ODPADU NEBO NEDELABOROVATELNÉ MUNICE
12 Do této kategorie patří některé nerecyklovatelné nebo obtížně recyklovatelné výbušniny a bezd. prachy, TPH (např. TPH ze 122 RM GRAD obsahuje až 3% Pb ve formě oxydu nebo uhličitanu Pb, který zabezpečuje stabilitu hoření) a některé těžko nebo nedelaborovatelné druhy munice a komponent munice (výbušky, dýmovnice, sig. munice, zápalkové šrouby, stopovky, zapalovače, ženijní iniciátory, malorážní munice s výbušnou střelou, některá dělostřelecká munice, letecké pumy a. p.)
ZPRAVODAJ absorbéry s aktivním uhlím, které zachycují páry Hg, Sb a ostatních těžkých kovů. Vypouštěné plyny do ovzduší odpovídají emisním limitům, stanovených vyhláškou.
Historické způsoby likvidace až do konce 20. století spočívaly v:
Komory umožňují 1 – 2 řízené výbuchy za hodinu a tím je dána i jejich kapacita. Např. malá komora (TNT ekviv. 2 kg) umožní opakování cyklu 2x za hodinu a na 1 výbuch likvidovat: - 1500 ks rozbušek = 3 000 ks/hod. = 80 000 ks/směna - 100 ks děl. zapalovačů = 200 ks/hod. = 1 600 ks/směna - 5 kg pyrosloží = 10 kg/hod. = 20 kg/směna - 2 kg trhavin = 4 kg/hod. = 32 kg/směna
1. Uložení munice v šachtách nebo zahrnutí munice zeminou
Velká komora (TNT ekviv. 16 kg), pak umožní likvidaci 32 kg trhaviny/hod. = 256 kg/směna = 5300kg/měsíc.
2. Vhazování do moře (USA, GB, Německo, SSSR) 3. Volné spalování – tj. přivedení prachů, výbušnin a munice k hoření (pěch. munice – retorty) 4. Ničení výbuchem, kdy se munice definovaným způsobem přivede k výbuchu – tato metoda je již ekologicky šetrnější s ohledem na menší množství emise CO a NOx. Je propočítáno, že kdyby se těmito metodami likvidovalo 51 000 t munice AČR, ovzduší a půda se kontaminuje cca: 5200 t CO 160 t NOx 20 t Pb 1,1 t Hg 1,7 t Sb 18 t hexachlorbenzenu 13 t antracenu a další imise Ba, Sr a dalších kovů. Moderní způsoby ekologické likvidace jsou šetrnější a dle metod, které si dále probereme umožní pokles u plynných emisí na 2 – 3 % z uvedeného množství a u těžkých kovů na 10-3 – 10-4 procenta uvedeného množství. Jak výbuchové komory, tak spalovny i technologické linky sice vyžadují vysoké vstupní investice, vlastní likvidace munice již představuje přijatelnou ekonomickou zátěž a hlavně ochranou životního prostředí se tyto investice několikanásobně vrátí.
Obr. 1 - Malá komora
Moderní způsoby likvidace jsou: a) Ničení ve výbuchových komorách b) Ničení ve spalovnách munice c) Technologické linky na ekologické ničení pěchotní munice
a) Výbuchové komory Výbuchové komory umožňují likvidaci pomocí řízené detonace s možností záchytu a čištění zplodin. Konstrukce výbuchových komor používaných v AČR umožňuje detonaci 1 – 2 kg ekviv.TNT (malé komory) až po 16 kg ekviv. TNT (velké komory). Výbuchové komory představují tlakové těleso, do kterého se umístí likvidovaný materiál (rozbušky, mun. elementy, výbušky a.p.). Materiál se uvede do detonace přiloženou náloží. Množství výbušnin v ničených elementech + přiložená nálož nesmí přesáhnout TNT ekviv. Výbuchové zplodiny z komory jsou vedeny do čistícího zařízení. Čistící zařízení je vybaveno vzdušníkem pro zachycení povýbuchových zplodin, ze vzdušníku se plyny přepouští přes filtry, alkalické pračky a
Obr. 2 - Velká komora
Obr. 3 - Likvidátor
13
ZPRAVODAJ b) Spalovny munice a výbušnin Spalovny munice jsou již složitější a technologicky i ekonomicky náročnější zařízení. Na území ČR není žádná spalovna munice, ve SRN naše firma spolupracuje se 3 spalovnami. Dvě spalovny střední velikosti provozuje NAMMO BUCK Pinnow a ISL Lübben, velkou spalovnu provozuje EST Steinbach. Kapacita této spalovny je 4 200 t výbušnin ročně, náklady na výstavbu spalovny dosáhly 30 000 000 € (cca 800 000 000 Kč).
Obr. 6 - Schéma spalovny
Obr. 4 - Střední spalovna ISL Lübben
Obr. 7 - Řídicí pult
Obr. 5 - Střední spalovna NAMMO BUCK - Pinnow Spalování munice se provádí v panceřových rotačních pecích (tl. pancíře = 40mm) nebo v keramických rotačních pecích (bezdýmné prachy, TPH).
Obr. 7a - Dávkování
Materiál v pecích je postupně zapalován a přežíháván pomocí hořáků. Hromadnému výbuchu ( přenosu detonace) je zabráněno dávkováním a oddělením vkládaných dávek speciální vnitřní šroubovicí v peci. Celý proces od dávkování, transportu, vsázky, přežíhávání až po odpad kovů je řízen počítačem. Podstatnou částí spalovny je čistící systém spalin, který je vysoce sofistikovaný. Spalné produkty přehází přes termoreaktor (AFTERBURNER), kde za teploty 1200 °C jsou rozkládány polychlorované dioxiny, furany a CO. (Vysoká teplota termoreaktoru je přes boiler využívána k pohonu parní turbíny a výrobě vlastní el. energie). Plyny jsou dále vedeny přes odlučovače (cyklony, prachové filtry), alkalické pračky (dochází k odstranění kyselých plynů a aerosolu těžkých kovů), dále přes filtry s aktivním uhlím a katalytický systém DENOX, kde dochází k úplnému odloučení NOx.
Obr. 8 - Rotační pec Plyny vystupující z komína spalovny představují pak směs CO2 + H2O, emisní škodlivé látky jsou pak hluboko pod emisním limitem.
14
Obr. 9 - Čisticí zařízení
ZPRAVODAJ
Obr. 11 - Náboj z barevných kovů
Obr. 12 - Linka
Obr. 10 - Tabulky zlikvidovaného množství
Měsíční kapacity velké spalovny - 200 t černý prach - 300 t bezdýmný prach - 240 t výbušnin - 100 t munice
c) Technologické linky na ekologické ničení pěchotní munice Pěchotní munice v množství stovek milionů kusů může být ekologicky likvidována ve spalovnách munice. U této munice je však převážně jak střela tak nábojnice z měděných slitin, při spalování tyto slitiny se spékají s popílkem a byly by dále nepoužitelné. Lepší technologií je tedy delaborace na strojním zařízení, na kterém je z munice vytažena střela, vysypán prach, v prázdné nábojnici se odpálí zápalka, přičemž spaliny z odpálené zápalky musí jít přes čistící zařízení, které zachycuje aerosoly Hg nebo Sb. Tento způsob umožňuje ve slévárnách barevných kovů recyklaci muničních slitin z delaborované munice.
Obr. 13 - Separované střely
ZÁVĚR Uvedenými ekologickými způsoby likvidace byla v letech 2004 – 2007 provedena i část likvidace zmíněných 51 000 t munice armády ČR. Delaboraci prováděly firmy sdružené v AOP, jednalo se o PS a. s. Polička, STV GROUP a. s. Praha, Zeveta Ammunition a. s. Bojkovice a EXPLOSIA a. s. Pardubice. Úzkou spolupráci s těmito firmami během delaborace měla firma Explosive Service a. s. Praha, která zajišťovala ekologickou likvidaci
15
ZPRAVODAJ nerecyklovatelného odpadu těchto závodů ( bezdýmné prachy, trhaviny, munice, pum, mun. elementů) u svých partnerů ve SRN – ekologických spalovnách munice Lübben a Steinbach. Takto prováděná likvidace, kromě problémů technických představuje však i náročný legislativní proces. V rámci tohoto procesu je nutné uzavřít smluvní vztahy, získat povolení na dovoz voj. materiálu na území SRN (BAM), získat mezinárodní importní certifikáty, vyžádat vývozní licence na voj. materiál, vyžádat povolení PČR pro přepravu na území ČR kamiony ADR, povolení BAM pro přepravu na území SRN. Dále bylo nutné zajistit zatřídění a UN kódy materiálu, ustanovit a proškolit přejímací skupiny a podle harmonogramů odesílat transporty do ekologických spaloven.
Po splnění všech legislativních předpokladů vyvezla firma Explosive Service a. s. do spaloven cca: - 1 000 000 ks střel 30 mm se stopovkou - 3 000 000 ks zápalkových šroubů - 150 t nerecykl. trhavin - 700 t bezdýmných prachů a TPH - 200 ks leteckých pum a dalších 120 000 ks muničních elementů. Byla to zajímavá práce ve které bylo možno využít všech znalostí i z oboru trhací techniky a legislativy výbušnin.
NEELEKTRICKÉ ROZBUŠKY Z AUSTIN DETONATORU V NOVÉM KABÁTĚ Ing. Anna Plesníková, Ing. Otta Grebeň Austin Detonator s.r.o. S cílem co nejlépe uspět na domácím i zahraničním trhu se snaží Austin Detonator s.r.o. nabízet zákazníkům sortiment, který zahrnuje jak výrobkové novinky (např. elektronické rozbušky E*Star, bleskovicový zpožďovač DC relay), tak i nejrůznější úpravy výrobků. A právě na úpravách a vylepšení výrobků mají nemalý podíl cenné připomínky našich odběratelů a koncových uživatelů. V poslední době jsme se zaměřili nejen na výrobky, ale i na jejich obaly. Od počátku roku 2008 zákazníci mohli zaznamenat u neelektrických rozbušek nový obal. Původní balení neelektrických rozbušek 1.4B (UN 0361), bylo v rámci přezkoušení dnových rozbušek řady INDETSHOCK MS 25/50 a tunelové řady INDETSHOCK TS zrušeno a nahrazeno balením 1.1B (UN 0360) . Stejně je tomu tak i u rozbuškové řady SHOCKSTAR DUAL DELAY. Rozbušky SHOCKSTAR SURFACE i v novém obalu jsou expedovány výhradně s označením 1.4S (UN 0500). V průběhu dvouleté spotřební doby se zákazníci tedy mohou setkávat s oběma obaly, jak s původním tak i novým. U některých metráží detonační trubičky (DT) se balení liší nejen počtem rozbušek ve vnějším kartonu, ale i počtem rozbušek zabalených ve vnitřním obalu - plastovém sáčku. Prioritu v tomto hrála jednoduchost v počítání, snažili jsme se, aby to byly násobky deseti případně pěti. Proto je nutno, především při evidenci ve skladech ještě v průběhu letošního roku, toto důsledněji sledovat. Informativně k usnadnění orientace může posloužit uvedená tabulka s nejčastěji používanými metrážemi detonační trubičky. Nové obaly s barevně rozlišenými nálepkami podle typu neelektrických rozbušek nepřesahují při uložení v přepravní poloze rozměr europalety. Tím se odstranily problémy s poškozenými rohy a hranami kartonů během přepravy a manipulace ve skladech. Především pro exportní zakázky neelektrických rozbušek bylo vyvinuto balení 1.4S, v němž nesmí dojít během manipulace či přepravy s uzavřenými kartony k přenosu detonace. Výhoda tohoto balení rozbušek pro přepravu a skladování
je na úrok nižšího počtu rozbušek opatřených ochrannými plastovými elementy, které lze do rozměrově stejného vnějšího obalu uložit. Odběratel, který se pro toto bezpečnější balení rozhodne, však musí následně počítat s relativním navýšením přepravních nákladů v přepočtu na rozbušku. Počet ks rozbušek v balení 1.4S je rovněž uveden v již výše zmíněné tabulce. Kompletní tabulku s rozsahem všech vyráběných metráží pro každý typ neelektrické rozbušky lze obdržet na vyžádání v zakázkové a plánovací kanceláři obchodního oddělení společnosti Austin Detonator. Pro snazší evidenci a inventarizaci jsou na vnitřních i vnějších obalech s rozbuškami uvedeny datametrixové kódy ze skupiny 2D maticových kódů. Na připravovaných etiketách budou kódy umístěny a označeny tak, aby umožnily operativnější evidenci o pohybu rozbušek i tam, kde nebude právě k dispozici snímací zařízení těchto kódů – např. přímo v terénu. Ale o tom vás budeme informovovat blíže, stejně jako o označování jednotlivých rozbušek v rámci nově připravovaného zákona o dosledovatelnosti a identifikaci značení, v některém z dalších čísel časopisu.
16
ZPRAVODAJ P�ehled balení - orienta�ní tabulka
Tabulka �.1
Nový karton EURO
Typ MS/TS dnové rozbušky
SURFACE a BUNCH bez svazkova�e
Z d e o d s t � i h n o u t
povrchové rozbušky
DUAL DELAY
UN 0360
1.1B
Balení Vn�jší karton (mm) Vnit�ní obal (mm) délka DT (m) 3,6 4,8 6,0 7,2 7,8 9,0 10,2 10,8 12,0 15,0 18,0 21,0 24,0 27,0 30,0 3,6 6,0 7,8 9,0 12,0 15,0 18,0 20,4 21,0 30,0 50,4 3,6 6,0 7,8 9,0 12,0 15,0 18,0 20,4 21,0 30,0
Typ NA BUNCH
sá�ek AlPE, PAPE 310x400mm
sá�ek AlPE, PAPE
10 10 10 10 10 10 10 10 10 5 5 5 5 5 5
po�et s. 14 10 10 8 8 8 6 5 5 8 7 6 6 5 5
10 10 10 10 5 5 5 5 5 5
10 8 7 6 9 7 6 6 5 4
po�et ks/s.
po�et ks v kartonu po�et ks/s. po�et s. 140 20 4 100 20 3 100 10 5 80 10 5 80 10 5 80 10 4 60 10 4 50 10 4 50 10 4 40 10 3 35 5 4 30 5 4 30 4 4 25 5 3 25 3 4 10 10 10 8 10 7 10 6 5 9 5 7 5 6 5 6 5 5 5 4 2 7 100 20 3 80 10 5 70 10 4 60 10 4 45 10 3 35 5 5 30 5 4 30 5 4 25 5 4 20 3 4
se svazkova�em z bleskovice 6g/m
UN 0360
1.1B
380x230x272 sá�ek PAPE, AlPE
délka DT (m) 3,6 6,0 7,8 9,0
UN 0500 380x230x272
nový karton EURO Balení Vn�jší karton (mm) Vnit�ní obal (mm)
1.4S
380x230x272
po�et ks/s.
10 10 10 5
po�et s. 7 7 6 10
po�et ks v kartonu 70 70 60 50
po�et ks v kartonu 80 60 50 50 50 40 40 40 40 30 20 20 16 15 12 100 80 70 60 45 35 30 30 25 20 14 60 50 40 40 30 25 20 20 20 12
17
ZPRAVODAJ
�������������������������������������������������������������������������������������
���������������������� �������������������������������������������������� ������������������������������
��������������������������������� ����������������������� ����������������������
�����������������
�����������������������������������������������������������������������������������������������������������������
��������������
�����������������������������������������������������������������������������������������
�������������
�����������������������������������������������������������������������������������������
�����������������
������������������������������������������������������������������������������������ ����������������������������������������������
��������������
���������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������������������ ���������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� ������ ����������������������������������������������������������������������������
������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������
������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������
�� 18
��������� ZPRAVODAJ
EXPLOSIA a.s. Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia je tradiční a nejvýznamnější český výrobce výbušnin, jehož historie sahá do roku 1920, kdy
byla založena „Československá akciová továrna na látky výbušné“ v Semtíně u Pardubic. Tradice názvu EXPLOSIA se odvíjí od roku 1934 a nově od roku 1998. V současné podobě je EXPLOSIA samostatnou obchodní společností s významným postavením na trhu průmyslových trhavin v ČR.
Explosia je mezinárodně známý a významný výrobce průmyslových trhavin, které vyváží do řady zemí EU i mimo ni. Explosia disponuje kvalifikovaně obsluhovanými výrobními a skladovými kapacitami, což jí umožňuje nabídnout těžařům nebo společnostem poskytujícím služby trhacích prací prakticky kompletní sortiment průmyslových trhavin a rozněcovadel pro všechny oblasti použití na povrchu i v podzemí. Samozřejmostí jsou dodávky trhavin přímo k odstřelu a provozování mísicích a nabíjecích vozů. Explosia poskytuje svým zákazníkům z řad těžařů ucelenou nabídku služeb. Tyto služby jsou nyní centralizovány ve 100% vlastněné dceřinné společnosti FOSPOL a.s., která je největším poskytovatelem trhacích prací v ČR a v současné době provádí rozpojení cca 10 mil. tun kameniva ročně na zhruba 40 kamenolomech v ČR. Přehled průmyslových trhavin z produkce EXPLOSIA a.s. pro potřeby žádosti o povolení k odběru výbušnin: UN číslo
Třída/ klas.kód
nepřepravuje se nepřepravuje se
0241 0241 0081 0081 0082 0082 0082 0081 0084 0081 0065 0065 0065 0065 0065 0065 0027 0027
Objednávky: -
1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D 1/1.1 D
CE
Obchodní název
EMSIT 20, vyráběný MNV ŠKODA EMSIT M EMSIT V INFERNIT 45 OSTRAVIT C PERMON 10T PERMON DAP M PERMONEX V19 PERUNIT E SEMTEX 1A SEMTINIT 50 STARTLINE 6 STARTLINE 12 STARTLINE 15 STARTLINE 20 STARTLINE 40 STARTLINE 80 VESUVIT TN VESUVIT THH
výrobní závod Pardubice odbytový sklad Lužná u Rakovníka odbytový sklad Krmelín nabíjecí vozy
1019
1019 0589 0519 0589 0589 0589 0589 0589 0589 1019 0589 0589 0589 0589 0589 0589 1019 0589
T: T: T: T:
Výrobce
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
466 82 4312 F: 466 82 2939 725 559 940 F: 313 537 555 736 505 967 F: 558 674 441 736 505 951, 736 505 985
19
ZPRAVODAJ
Společnost STV GROUP a. s. již více jak pět let provádí faktickou delaboraci munice a již čtyři roky vyrábí průmyslové trhaviny. V současné době zaměstnává více jak 100 pracovníků. Z pohledu objemu manipulované, skladované, likvidované munice a výroby výbušnin je společnost STV GROUP a. s. jednou z nejvýznamnějších českých společností. Sídlem společnosti je Praha. Společnost provozuje výrobní závod v Hajništi u Liberce, skladový areál výbušnin Rataje u Kroměříže, skladový areál Kotojedy u Kroměříže a skladový areál Chrast u Chrudimi. Od roku 2003 realizujeme záměr, který řeší použití demilitarizovaných energetických materiálů (DEM) v trhací technice. Těší nás, že uvedený záměr je v hlavních rysech totožný s příspěvkem pánů V. Tamchyny a S. Zemana na 3. světové konferenci výbušninářských inženýrů, Brighton, V. Británie, září 2005, který byl zveřejněn ve Zpravodaji č. 4/2005 a s příspěvky o výzkumu možnosti použití bezdýmných prachů jako složek průmyslových trhavin, které přednesli na konferenci Trhací technika 2006 ve Staré Lesné a v Brně pánové Andrzej Maranda a V. Mitkov. Uvedené práce, spolu s výsledky užívání našich trhavin v praxi jednoznačně podporují správnost námi zvolené cesty k výrobě kvalitních a cenově dostupných trhavin. K jejich výrobě využíváme DEM, po jejich vhodné úpravě, jako jednu ze složek - surovinu. Pro povrchovou těžbu postupně vytváříme kompletní sadu těchto trhavin tak, aby tyto trhaviny byly stejně spolehlivé, stejně účinné a stejně šetrné k životnímu prostředí jako průmyslové trhaviny daných tříd. Hlavním přínosem demilitarizované složky je zvýšení výkonu trhavin při výrazném snížení jejich ceny. Nadto našim zákazníkům nabízíme nadstandardní prodejní servis s vlastním skladovacím, logistickým a dopravním zázemím (www.stvtrans.cz).
Sada trhavin obsahuje nyní sypkou trhavinu do suchého prostředí DAPMON-50, náložkovanou trhavinu plastické konsistence pro zavodnělé vývrty EMONIT, sypkou náložkovanou trhavinu citlivou k rozbušce DAPMON 30 EXTRA. Sadu námi vyráběných trhavin doplňují trhaviny typu dynamit , emulzní trhaviny a rozněcovadla různých výrobců vždy však vybírané s ohledem na špičkovou kvalitu. Použití DEM jako jedné ze složek průmyslových trhavin nevede ke zhoršení jejich vlastností, ale naopak jejich vlastnosti zlepšuje tak, že se stávají v daných třídách průmyslových trhavin vynikajícími. To lze doložit nejen porovnáním základních výbušninářských charakteristik uvedených v přiložené tabulce, ale i referencemi uživatelů našich trhavin . Jak je patrné, DAPMON 50 a DAPMON 30 EXTRA jsou svými vlastnostmi spíše plně srovnatelné se sypkými trhavinami s obsahem TNT a Al, než s trhavinami typu DAP. EMONIT pak stojí svými vlastnostmi mezi emulzními trhavinami a trhavinami typu dynamit. Samozřejmostí je, že veškeré své aktivity rozvíjíme se zvláštním důrazem na bezpečnost a v neposlední řadě s ohledem na životní prostředí. Kvalita našich výrobků je mimo jiné dána i certifikovaným systémem managementu jakosti dle normy ISO 9001:2000. V případě Vašeho zájmu rádi poskytneme detailní informace na adrese: STV GROUP a. s. Divize průmyslových trhavin P. O. Box 43 768 12 Rataje u Kroměříže Tel.: 606 674 400, 573 364 217, fax: 573 364 219, e-mail:
[email protected]
Porovnání základních parametrù trhavin Kyslíková bilance % Permon DAP P + 0,6 EXPLO DAP 1 + 0,3 DAPMON 50 - 15,9 DAPMON 30 - 9,0 EXTRA Austinit 2 ECO + 0,1 Polonit V - 2,45 Permon 10 T + 0,17 Lambrex 1 + 2,3 Emsit 1 + 0,5 Emulgit EMEX - 3,86 AN Emonit -21,46 Poladyn 31 + 5,5 ECO Austrogel G1 + 3,0 Perunit 28 E + 2,13
Trhavina
Výbuchové teplo kJ/kg 3200 3700 4002 4100
Výbuchová teplota °C 2200 2400 2803 2850
Mìr. obj. zpl. výb. dm 3/kg 900 970 942 910
Detonaèní rychlost m/s 2300 (prùm. 80) 2500 (prùm. 65) 3500 (prùm. 80) 3500 (prùm. 50)
Sypná hm. g /cm3 0,7 0,65 0,8 0,9
4200 5392 4079 2800 3101
2600 2895 2749 -
2800 (prùm. 32) 0,7 2400 (prùm. 50) 0,8 3200 (prùm. 65) 0,8 5500 (prùm. 65) 5200 (prùm. 65) 4500 (prùm. 65)
-
2039
930 883 928 910 800 1017
3359 3980
2336 2800
996 885
5000 (prùm. 65) 6000 (prùm. 65)
1,3 1,4
4200 4627
2900 3214
880 861
6000 (prùm. 50) 6000 (prùm. 65)
1,5 1,3
Hustota g /cm3
1,1 1,1 1,0
20
ZPRAVODAJ
