Hrušecké okénko
HRUŠECKÉ OKÉNKO č. 83 |BŘEZEN 2016 | Vydává Obec Hrušky
Slovo má ředitelka mateřské školy Vážení občané, zima pomalu končí, začíná jaro. V životě mateřské školy se odráží všechna roční období. Mateřská škola s nimi pracuje ve svém školním vzdělávacím programu, podle kterého postupuje více jak 13 let. V našem vzdělávacím programu se prolínají tradice našeho regionu, ale zásadní jsou pro nás úkoly vzdělávací. Seznamujeme děti s okolním světem - počasím, profesemi, dopravou, vesmírem aj. V rámci přípravy na školu ukazujeme dětem čísla, písmena, v pravidelných logochvilkách procvičujeme výslovnost a představujeme jim i práci na počítači. Důležitým úkolem je vzdělávání dětí v oblasti hygieny a v zásadách slušného chování. Pomocníkem jsou nám v tom rodiče, které stejně jako paní učitelky považují
děti za vzor. O zapojení rodičů do života mateřské školy se snažíme pořádáním společných akcí – „Mámo, táto, pracuj se mnou“, vánočních besídek, rozloučení s předškoláky. Spolupracujeme i s obecním úřadem na vítání občánků, folklorním kroužkem „Šáteček“ či při vystoupení na Dnu matek. Pro děti dále organizujeme divadelní představení, výlety, karneval a plavání. Součástí vzdělávání je i kroužek angličtiny pro začátečníky a pokročilé. Pro všechny, nejen pro rodiče dětí navštěvujících mateřskou školu, ale i pro ty, které zajímá život a činnost MŠ, jsme od září 2015 zřídili webové stránky www.mshrusky.cz. Zde naleznete akce MŠ, fotogalerii, jídelníček školní kuchyně a další informace. V současné době na našich stránkách naleznete informaci o zápisu do MŠ.
A naše plány do budoucna? Rádi bychom zmodernizovali vybavení mateřské školy zakoupením interaktivní tabule. Krásnou a prostornou školní zahradu s nainstalovanými novými průlezkami bychom chtěli doplnit o přírodní – environmentální prvky. Současně bychom rádi spolu se zřizovatelem dokončili úpravy před MŠ a rozšířili počet parkovacích míst před budovou školy. Realizace těchto plánů však stojí nemalé peníze, proto se i mateřská škola snaží o získání sponzorských darů a finančních prostředků z grantových programů. Přejeme si, aby se naše snaha o zlepšení prostředí a okolí mateřské školy odrazila v počtu dětí, které přijdou v letošním roce k zápisu. Těšíme se i na děti z okolních obcí. Jana Poláchová
Březnová úhrada za vodné VaK Hodonín, a.s. upozorňuje své zákazníky, kteří hradí zálohy za vodné a stočné prostřednictvím SIPO, že z technických důvodů došlo k výpadku platby zálohy za měsíc březen. V dalších měsících bude platba záloh opět obnovena. V ročním vyúčtování bude tedy započítáno o zálohu méně (pouze 11 záloh) a z toho důvodu může být
vyšší doplatek faktury při ročním vyúčtování. Chybějící zálohu je možné uhradit hotově na pokladně VaK Hodonín a.s., nebo převodním příkazem na účet u KB Hodonín, č.ú. 2200671/0100. Jako variabilní symbol je nutno použít spojovací číslo SIPA. VaK Hodonín, a.s. se všem svým zákazníkům omlouvá za případné komplikace.
Co nového v mateřské škole Také v novém kalendářním roce jsme v naší mateřské škole nezaháleli. Již v lednu proběhla s paní magistrou Richterovou „Depistáž školní zralosti,“ kde se předškoláci snažili ukázat svůj um a dovednosti k nástupu do základní školy. Rodiče také ihned po vyšetření dostali informace, co by bylo třeba ještě s dětmi procvičit a doučit, aby základní školu zvládly bez obtíží. Již v pátek 5. února se naše školka připravovala na velkou událost - Karneval - který se nesl v duchu „Country.“ Hrála nám kapela na bendžo, kytaru, mandolínu Březen 2016
1
Hrušecké okénko a to vše v kostýmech kovbojů, kovbojek i Mexičanů s pistolemi a klobouky. Tanec nás však tak unavil, že jsme po dobrém obědě s koblížky, které nám připravily paní kuchařky, spali jako nemluvňata. Divadlo, které k nám přijelo 11. února s pohádkou O řemeslech, nám připomnělo, jaké byly a jsou profese našich rodičů i prarodičů, také jsme si spolu s prvňáčky
zazpívali a zahráli divadlo. Moc se nám líbil pán, který nás nejprve převlečený za dědu vystrašil, ale nakonec s ním byla sranda. Ale to už se těšíme v březnu na další pohádkové divadlo, focení tříd a předškoláků 23. března a v dubnu již na začátek plavání. Hurá do školky!!! Lenka Předinská, MŠ Hrušky
Zápis dětí do Mateřské školy Hrušky se koná ve středu 11. května 2016 od 8:00 do 16:00 hodin v ředitelně MŠ. S sebou si vezměte: - rodný list dítěte - průkaz pojišťovny - vyplněnou přihlášku do MŠ - evidenční list potvrzený od lékaře - přezůvky
Všechny informace k zápisu naleznete na webových stránkách mateřské školy www.mshrusky.cz Evidenční list k zápisu obdržíte v MŠ od 20. dubna 2016. Spolu se zápisem proběhne „Den otevřených dveří“.
Zdravý týden Stále jsme přemýšleli jak v naší školní jídelně uspořádat týden zdravé výživy, aby se děti dozvěděly a zapamatovaly si, co je zdravá výživa a ochutnaly v pokrmech novinky a méně známé potraviny jako např. cizrnu, špaldu, pohanku, kuskus, bulgur aj. Nejdříve paní kuchařky prolistovaly knihy s recepty o zdravé výživě a sestavily jídelníček. Pak nám jídla uvařily a celý týden sledovaly, jak dětem chutná. Paní učitelky se do této akce také zapojily a
děti podpořily. Zdravá strava je životní styl, jehož cílem je pevnější zdraví. Z uvedených surovin jsme vařili již
dříve, neboť nám jde o péči o dětské strávníky, o jejich zdravé stravování, ale také o výchovu, aby si toto zdravé stravování odnesli ze školní jídelny do dalšího života. Chtěla bych samozřejmě poděkovat paním kuchařkám, které se velmi snažily o úspěšnost celé akce chutně uvařit zdravá jídla. Nejvíce dětem chutnalo zeleninové rizoto s bulgurem a strouhaným sýrem. Ivana Hanzlíková, vedoucí školní jídelny při MŠ Hrušky
Ovoce a zelenina do škol V září nového školního roku se naše škola opět přihlásila do projektu Ovoce a zelenina do škol. Na realizaci projektu se spolupodílí resorty zemědělství, školství a zdravotnictví. Na projekt jsou poskytnuty prostředky z EU a je spolufinancován z rozpočtu ČR. Základním cílem celého projektu je přispět k trvalému zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny a vytvořit tak správné stravovací návyky ve výživě dětí. Jako cílová skupina byli zvoleni žáci 1. stupně základních škol, které se do projektu přihlásí. Dodávané produkty dostávají děti zdarma ve frekvenci 2x měsíčně. Jedná se o čerstvé ovoce a zeleninu, balené ovocné a zeleninové šťávy a pyré bez obsahu přidaných cukrů, tuků, soli a sladidel. Dodavatelem těchto produktů do naší školy je firma OVOCENTRUM V+V z Velkého Meziříčí. Součástí každé dodávky produktů je i informační materiál dotovaného výrobku, jeho popis, způsob konzumace, léčivé účinky a vliv na zdraví člověka. Novinkou byl doprovodný program s maskotem Citro2
nem. Tato vzdělávací akce proběhla na naší škole 28. ledna 2016. Prostřednictvím animátorů se děti dozvěděly spoustu užitečných informací. Mgr. Hana Janulíková
Březen 2016
Hrušecké okénko
Plavecký výcvik Součástí tělesné výchovy ve 2. a 3. třídě je také výuka plavání. Žáci těchto ročníků během ledna až břez-
na, vždy v úterý, absolvují deset výukových lekcí plaveckého výcviku. Při jedné výukové jednotce tráví v
bazénu hodinu a půl. Na začátku první lekce byly děti na základě jejich plaveckých dovedností rozděleny do družstev. Díky tomu se každý může učit plavat nebo zdokonalovat podle svých schopností. Učí se jednotlivé plavecké styly, skáčou do vody, soutěží a plavou na čas. Po každé lekci všem velmi vyhládne a tak bufet na plaveckém bazénu v Břeclavi je vždy v obležení našich plavců. Po ukončení plaveckého výcviku si děti odnesou „mokré vysvědčení“, kde kromě známky za jejich úsilí při výcviku bude také zaznamenáno kolik metrů již uplavou. Mgr. Marcela Vrzalová
Školní družina Školní družina je nedílnou součástí naší školy. Podílí se na výchově a vzdělávání dětí, ale především tvoří pro děti přechod mezi výukou a pobytem doma. Naše školní družina má dvě oddělení v kapacitě 50 dětí a v každém z nich se paní vychovatelka snaží vytvořit místo pro odpočinek, rekreaci a zájmové činnosti. Snažíme se dětem vyplnit volný čas nejrůznějšími výtvarnými činnostmi, tvořením, zpíváním, tancem, hrou, soutěžením a jinými aktivitami. Pro nás je pak největší odměnou to, že se dětem v družince líbí a mnohdy se jim ani nechce domů. Práce ve školní družině není o „hlídání dětí“, ale je zcela samostatnou oblastí výchovně-vzdělávací činnosti. Prostory naší školní družiny jsou zmodernizovány, materiální vybavení je dostatečné. Obě dvě oddělení dělají také společné aktivity, např. čertovské řádění na Mikuláše, soutěžení, povídání o dentální hygieně s paní Alicí Žákovou, výlety. Podílíme se také na výzdobě v prostorách školní družiny i školy. Vše,
co v ŠD děláme, pomáhá posilovat osobnost každého jedince a snažíme se nabízet takové činnosti, aby z nich žák měl pocit úspěchu. Jana Zugarová, Jana Koníčková, vychovatelky
Zápis do 1. třídy Letos se zápis v naší škole konal 26. ledna. K zápisu do 1. třídy pro školní rok 2016/2017 přišlo celkem 31 předškolních dětí se svými rodiči. Všechny děti se snažily ukázat, co všechno už umí. Na závěr si předškoláci mohli vybrat dárečky, které pro ně připravili školáci. Pro rodiče byly nachystané informace o škole, pomůckách a Minitestík předškoláka o tom, co by mělo dítě před nástupem do 1. třídy zvládnout. V okamžiku, kdy vaše dítě začne chodit do školy, musí během dne Březen 2016
zvládnout samostatně celou řadu věcí. Co by tedy mělo dítě umět před nástupem do školy? - správně mluvit, vyslovovat všechny hlásky - umět se obléct, zavázat si boty - umět vyprávět krátký příběh - soustředit pozornost – např. poslouchat pohádku - umět nakreslit jednoduchý geometrický obrazec, dokázat napodobit tvar - správně držet tužku v tzv. „špetce“
-
znát většinu barev umět se orientovat v prostoru (vlevo, dole …) rozumět základním pojmům souvisejících s časem (zítra, ráno…) je schopné spolupracovat s vrstevníky umět přiměřeně komunikovat s dospělými
Všem budoucím prvňáčkům přejeme hodně úspěchů a spoustu kamarádů v nové škole. Mgr. Lenka Holečková
3
Hrušecké okénko
Sgrafitová výzdoba hrušeckých fasád V minulém čísle našeho zpravodaje jsme uvedli obecné informace o sgrafitové výzdobě hrušeckých fasád s tím, že v příštích vydáních se k jednotlivým sgrafitům a jejich autorům vrátíme. Slib tedy plníme a představujeme osobnost a dílo Hedviky Fuklíkové a její dcery Evy Sejákové. Hedvika Fukalíková se narodila a žila v Dolních Bojanovicích. Ve svých sgrafitech uplatňovala první probarvenou vrstvu, pak tenkou proškrabávanou bílou vrstvu a následně bylo sgrafitové pole ještě nalíčeno vápnem. Pro barevnou vrstvu využívala odstínů červenohnědých, hnědých a zelených barev, modrá barva se u ní nevyskytuje. Sgrafitové výjevy vyškrabávala na jeden zátah, proto pracovala v noci nebo brzy nad ránem, kdy bylo ještě chladno, omítka netuhla tak rychle a umožňovala delší zpracovávání svého povrchu. Její sgrafita se nejčastěji objevují ve formě ornamentálních pásů, zátiší a figurálních žánrových výjevů. Ornamentální pásy jsou na fasádách přízemních lisoven situované jako vlys v prostoru pod římsou, u patrových staveb mezi okny přízemí a prvního patra. Hlavním motivem je hroznové víno, které bývá prostřídáno ornamentálním prvkem - nejčastěji jablíčkem nebo srdíčkem, jednotlivé prvky nejsou nijak provázané. V případě zátiší se jedná o obdélníkové pole, uprostřed kterého je nejčastěji vyobrazena bečka s vínem doprovázená koštýřem a pohárky, po stranách pak doplněna dvěma nebo třemi hrozny. Kompozice zátiší je pokaždé stejná, jednotlivá sgrafita se většinou liší zpodobněním jiných předmětů. Charakteristické je natočení šátku cípem k divákovi a detailní propracování např. vyplétání džbánků nebo sotůrků. Více než jiní sgrafitáři využívá Hedvika Fukalíková nápisy. Pásové ornamentální výjevy jsou doplněny nápisovou stužkou, která nese iniciály vlastníka sklepu a rok jeho zbudování. Stejně je tomu u zátiší, i když zde tuto funkci často supluje nápis na sudu. Nápisová stužka obsahuje i vinařská rčení - „In vino veritas“ či „Morava je krásná zem, posázená vinohradem“. Jako jedna z mála sgrafitářů používá Hedvika Fukalíková zdobné druhy písma. 1. Vinný sklep Ladislav Vyrubalík Vinný sklep v ulici U hřiště, vlys je umístěný mezi okny přízemí a prvního patra, sgrafito vyhotoveno jako dvouvrstvé se spodní omítkovou vrstvou probarvenou zeleně a závěrečným vápenným nátěrem, datace nezjištěna, autorské označení není. Zátiší se třemi hrozny na každé straně, uprostřed opletený skleněný demižonek, džbán, koštýř (více nezjištěno) na šátku orientovaném cípem k divákovi, vlevo bečka s iniciálami majitele. Sgrafito je narušeno umístěním dvou vývodů lokálního plynového topidla, omítka je degradována, v centrální části plošně, při dolním okraji místně opadána.
4
2. Vinný sklep Václav Netopilík, nyní Vinařství Říha Vinný sklep v ulici U hřiště, vlys je umístěný mezi okny přízemí a prvního patra, sgrafito vyhotoveno jako dvouvrstvé se spodní omítkovou vrstvou probarvenou červenohnědě a závěrečným vápenným nátěrem, datace 1986, autorské označení HF 86. Zátiší se třemi hrozny na každé straně, uprostřed sotůrek, džbán, koštýř a dva pohárky na šátku orientovaném cípem k divákovi. Centrální část nahoře lemována nápisovou stužkou s nápisem „In vino veritas“, na pravém konci stužky iniciály majitele sklepa a datace. Stav sgrafita velmi dobrý bez narušení cizími předměty nebo zásahy.
Eva Sejáková je dcerou Hedviky Fukalíkové, stejně jako ona se narodila a žije v Dolních Bojanovicích. Pokračovala v práci své maminky a navázala na její techniku práce i grafické vyjadřování. Ještě v devadesátých letech vytvořila několik sgrafit na fasády vinných sklepů, z toho jedno v Hruškách. 3. Vinný sklep Cyril Netopilík, nyní Anna Netopilíková Vinný sklep v ulici U hřiště, vlys je umístěný mezi okny přízemí a prvního patra, sgrafito vyhotoveno jako dvouvrstvé se spodní omítkovou vrstvou probarvenou hnědě a závěrečným vápenným nátěrem, datace 1995, autorské označení „ES“. Zátiší se třemi hrozny na každé straně, uprostřed sotůrek, džbán se třemi slunečnicemi a čtyřmi obilnými klasy, koštýř, tři pohárky a chléb na šátku orientovaném cípem k divákovi. Na koštýři iniciály majitele sklepa a datace. Stav sgrafita je relativně dobrý, na dvou místech je odpadnutá omítka (vpravo větší část, vlevo nahoře úzký pruh), bez narušení cizími předměty nebo zásahy.
Ing. Jaroslava Rajchmanová (s využitím informací z diplomové práce Kateřiny Valíkové)
Březen 2016
Hrušecké okénko
Hrušečtí občané v 1. světové válce Jan Mráz se narodil 2. června 1877 rodičům Josefu Mrázovi a Marii roz. Nešporové v domě čp. 85. Později, již jako vdovec, se oženil s Marií Doležalovou z Moravské Nové Vsi, s níž žil v domě čp. 300 a měli spolu jedinou dceru Marii. V dubnu roku 1915 byl Jan Mráz odveden do války a v květnu téhož roku nastoupil ke službě u domobrany, k 3. pěšímu pluku, III. náhradní setnině, kde se podílel na službě v zázemí. V rámci této služby přecházel i k jiným jednotkám až byl 3. listopadu 1918 zajat u osady Tagliemanto na severu Itálie v podhůří Alp a deportován do zajateckého tábora Busto Arsizio. Město Busto Arsizio se nachází v regionu Lombardie asi 30 km severozápadně od Milána. Na zajatecký tábor Busto Arsizio vzpomíná Karol Maník ve svých vzpomínkách otištěných ve slovenském časopise Vojenská história následovně: „V polovici februara sme sa premiestnili do Bustoarzicie, hlavneho lagru československej armady. Tam nas prevzalo od Talianov naše velenie a zo zajatcov sa odrazu stali vojaci-domobranci. Aj v novom lagri sme byvali v šiatroch, ale vladol tu lepši poriadok, bolo viacej jedenia a hlavne sme sa vyslobodili z otroctva. Lager zhruba pre desaťtisic chlapov bol ohradeny vysokym drotenym plotom, z vonkajšej strany ho stražili už naši domobranci. Vnutri, take dva metre od plota stali v rade šiatre. Prapory od seba oddeľovala širšia ulička, na konci kuchyňa pod strechou, každy prapor mal vlastnu aj s kucharmi. Talianske vojenske troky privažali potraviny. Zakiaľ sme sa vlačili z lagru do lagru, nemali sme potuchy, čo sa robi vo svete. Až tu, keď nas zadelili do praporov – každy sa skladal z asi tisic chlapov –, oficieri nam vysvetľovali, ako sa cela Europa zmenila, sľubovali lepši život v samostatnej republike. V druhej polovici februa-
Březen 2016
ra nastali už take teple dni, že sme mohli aspoň vyzliecť na slniečku košele a tu haveď kynožiť. Na par hodin sme mali od nej pokoj, no ledva sme polihali, hneď začala dobiedzať, lebo v pokrovcoch i tej troche slamy sa vši len tak hemžili. Do lagru prichadzali novi a novi česki a slovenski zajatci, čo sa prihlasili do armady. Opušťali ho podľa toho, do akeho praporu ich zadelili. Uniforiem bolo malo, preto sa len každy druhy deň mohol dať jeden prapor do poriadku a keďže ich bolo paťdesiatdva, trvalo vyše tri mesiace, kym prišiel na rad posledny. Deň pred odchodom každeho ostrihali dohola a nasledujuci deň sa po frištiku šlo do kupeľa vo veľkom šiatri na konci lagra. Tu podľa poriadku každy zhodil na hromadu, čo mal na sebe, akurat cennosti ako peňaženku či hodinky si vzal. Voda bola sice dosť studena, ale viacmesačnu špinu splachla. Všetko sme dostali nove, všetku vystroj okrem gvera
a bajonetu. Prenocovali sme už v druhych, čistych šiatroch. Po niekoľkych mesiacoch v tabore prišiel rad i na naš dvadsiaty šiesty prapor. Skoro pať mesiacov sme sa nemohli prezliecť, oholiť, ostrihať sa, okupať, ba čo len umyť sa a zbaviť toho hnusneho hmyzu. Nemožno opisať, ako sme sa citili teraz, keď sme sa vykupani, vystrojeni vydali na druhy deň smerom na Milano.“ V obrazové knize Písma svatého, které je v rodině uchováno a kam se mimo jiné zaznamenávaly důležité životní události, je uvedeno, že: … „(Jan Mráz) zemřel 17.3.1919 v zajetí v Itálii v Busto Arzicio.“ Z jiných zdrojů vyplývá, že zemřel na tyfus v nemocnici č. 36 v Busto Arsizio a zde byl také pochován. Později byly jeho ostatky převezeny na československý domobranecký hřbitov v Solbiate Olona, kde byly uloženy do hrobu č. 144. V roce 1968 byl hřbitov z důvodu výstavby sídliště zrušen a ostatky čs. domobranců byly převezeny na Válečný hřbitov v Cittadelle, v provincii Padova, v regionu Benátsko. Na tomto hřbitově se nachází 1.286 hrobů, v každém z nich je uložen různý počet ostatků, přičemž celkem je zde pochováno 17.644 rakousko-uherských vojáků. Z toho počtu je 7.634 identifikováno jménem a příjmením, ostatní jsou (prozatím) pohřbeni jako neznámí. Ostatky Jana Mráze byly uloženy společně s dalšími třemi do hrobu č. 86. Jména na náhrobcích jsou v mnoha případech zkomolena (stejně tak je tomu i u jména Jana Mráze, uvedeno Mzar Tan), přesto, společně s dalšími, odpočívá na důstojném a pietním místě. Manželka ovdověla ve 45 letech, dcera vyrůstala bez otce od svých 5 let. Později se dcera Marie provdala za Felixe Čapku z domu čp. 101, měli spolu sedm dětí a celá rodina žila i s vdovou po Janu Mrázovi v domě čp. 300. Ing. Jaroslava Rajchmanová
5
Hrušecké okénko
Beseda o vojenských hřbitovech a hrušeckých padlých v 1. světové válce V neděli 24. ledna 2016 se v prostorách místní knihovny uskutečnila beseda, jejímž hlavním tématem byli hrušečtí padlí v 1. světové válce. První část byla věnována činnosti spolku Signum Belli 1914 a krátkým obecným informacím o důvodech války a jejich jednotlivých frontách. Poté seznámil Ing. Petr Tichý přítomné se zdroji, kde je možné čerpat informace o účastnících bojů. Následně uvedl ke každému z hrušeckých padlých údaje, které se mu doposud podařilo zjistit. Jednalo se především o příslušnost k vojenskému uskupení, vojenskou hodnost a datum a místo úmrtí a pohřbu, bylo-li známo. Právě u tohoto seznamu se mezi přítomnými rozvinula zajímavá diskuze, ve které jednak sdě-
lovali, že se jedná o jejich předka či naopak debatovali, do které rodiny ten či onen voják patřil. Následovala druhá část, ve které Ing. Jaroslava Rajchmanová představila dva resp. tři vojenské hřbitovy z různých částí Evropy. V prvním případě se jednalo o hřbitov v polské Konieczne, v lese na vrcholu Beskidek, kde je pohřben Rudolf Taláb. Jeho zajímavostí je skutečnost, že je dílem známého slovenského architekta Dušana Jurkoviče, který v této oblasti navrhl celkem 27 hřbitovů. Na prezentovaných fotografiích byla zachycena historie a vývoj tohoto hřbitova, který v sobě skrýval jak období nezájmu a postupné devastace, tak snahy o záchranu a současnou celkovou rekonstrukci. Druhý vojenský hřbitov se nachází
v italské Cittadelle a je zde pohřben Jan Mráz. Než se však jeho ostatky na tento hřbitov dostaly, spočívaly na dvou předešlých místech – v Busto Arsizio a Solbiate Olona. Důvody, proč tomu tak bylo, se přítomní na besedě dozvěděli, čtenáři se s nimi mohou seznámit v příspěvku „Hrušečtí občané v 1. světové válce“. Jako dodatek bylo uvedeno několik fotografií rovněž z vojenského hřbitova, tentokrát však z 2. světové války. V nizozemském Eindhovenu je pochován Sgt. Josef Taláb, příslušník 311. bombardovací perutě RAF. Fotografie demonstrovaly jednak příkladnou údržbu hřbitova ale i zájem české a slovenské ambasády v Nizozemsku (jedním z pochovaných je Slovák) o zde pohřbené příslušníky armády.
Známé – neznámé osudy dvou Rudolfů Pod tímto názvem se v neděli 13. března 2016 uskutečnila v místní knihovně beseda spojená s promítáním dvou dokumentů. Oba se týkaly osudů dvou mužů s křestním jménem Rudolf, kdy každý z nich měl svůj vztah k Hruškám. Prvním je Rudolf Vaculík, který pocházel z Ostravy a vzal si za manželku Zdenu roz. Benešovou z domu čp. 23. V listopadu 1951 se pokusil o ilegální přechod státní hranice. Při jeho organizaci však padl do léčky tehdejší Státní bezpečnosti a v prostoru jižně od Poštorné byl při pokusu o překročení státní hranice usmrcen. Osud druhého z Rudolfů je spjat rovněž s emigrací, ta se však vyvíjela zcela odlišně. Rudolf Krejčí se narodil 4. března 6
1929 v Hruškách a republiku opustil ve vagónu s uhlím. Později se dostal do USA, kde přednášel na univerzitě ve Fairbanksu na Aljašce. K osudům obou mužů se v některém z dalších vydání našeho zpravodaje ještě vrátíme. Ing. Jaroslava Rajchmanová
Březen 2016
Hrušecké okénko
Zimní badmintonový turnaj v Hruškách Poslední lednovou sobotu roku 2016 se v nově postavené tělocvičně v Hruškách uskutečnil první badmintonový turnaj amatérských deblistů pořádaný badmintonovými příznivci z Hrušek. Turnaj byl plně obsazen a zúčastnilo se ho 18 kvalitních amatérských dvojic z celého okresu Břeclav. Obec Hrušky reprezentovaly tři nejlepší týmy, které zde v současné době působí. Celý turnaj byl odehrán tzv. „Švýcarským systémem“ a hrálo se celkem 7 kvalitních kol. Každá dvojice si před zápasem zvolila přezdívku, pod kterou v průběhu celého zápasu vystupovala. Již před začátkem turnaje bylo víceméně jasné, že hlavními papírovými favority na obsazení bedny jsou čtyři týmy a to „Morgens“, „Tragédi“, „Je mi to jedno“ a domácí veteránská dvojice „Hruščani“. Po celou dobu turnaje se tyto čtyři týmy střídaly na prvních místech a o vítězi bylo definitivně rozhodnuto až v posledním dramatickém kole. Vítězem turnaje se tedy s počtem 34 bodů stala dvojice „Morgens“, druzí skončili „Tragédi“, kteří získali 33 bodů a na třetím místě byla dvojice „Je mi to jedno“ se ziskem 32 bodů. Na domácí veteránskou dvojici „Hruščani“, která získala 27 bodů, zbyla nepopulární, ale velmi ceněná, bramborová medaile. Věříme, že se turnaj vydařil a všem zúčastněným hráčům i fandům děkujeme. Na závěr bychom rádi poděkovali vedení obce, že nám, amatérským hráčům badmintonu, vyhověla a zajistila „nalajnování“ tří hřišť v naší nové tělocvičně a TJ Sokolu Hrušky za umožnění
pravidelného trénování, které je každou středu a neděli. Bez této podpory bychom badmintonový turnaj, který jistě nebude v naší
obci posledním, nemohli uspořádat. Za hrušecké badmintonisty Bc. Pavel Faltus
Činnost vlastivědného kroužku v roce 2016 V letošním roce se chceme věnovat získávání dalších informací k 1. světové válce. Pro tradiční hodovní výstavu přicházíme s tématem„Historie zemědělského družstva“. Tím máme na mysli celou historii statku, který tu stál pravděpodobně už v době první zmínky o naší obci, situaci v 19. století, po 1. světové válce, vznik JZD, současný stav. Snad se nám podaří získat dostatek materiálu, a to jak fotografie, výpisy z kronik, tak i vzpomínky pamětníků, abyBřezen 2016
chom mohli připomenout tuto důležitou kapitolu naší obce. S finančním zabezpečením obecního úřadu se chceme podílet na zbudování roubené studny v místě současné, dnes už nefunkční studny před domem Zoubkových na ulici Hlavní. Další akcí vlastivědného kroužku bude vánoční výstava v naší klubovně. Za Vlastivědný kroužek Jana Šumberová 7
Hrušecké okénko
Místní knihovna Hrušky informuje… Od začátku letošního roku se v knihovně uskutečnily dvě besedy zaměřené na historii. Název první byl: Vojenské hřbitovy a hrušečtí padlí v 1. světové válce a téma druhé: 2 příběhy z železné opony: známé – neznámé osudy dvou Rudolfů. Další akce již budou určeny dětem . Od 19. března do 23. dubna bude v knihovně instalována výstava Husův dům (od smrti Jana Husa uplynulo vloni 600 let). Jedná se o komiksové zpracování života Mistra Jana Husa podle stejnojmenné knihy. Autorkou knihy je Klára Smolíková, ilustrace Jan Smolík. Pro děti bude po dobu výstavy připravena na toto téma i soutěž.
Z nových knih: • Boček, E.: Poslední aristokratka • Boček, E.: Aristokratka ve varu • Dán, D.: Uzel • Kubátová, T.: Štěpánka • Mawer, S.: Skleněný pokoj • Vondruška, V.: Mrtvý posel • Whitton, H.: Královna Kunhuta a Záviš • Zibura, L.: 40 dní pěšky do Jeruzaléma V knihovně si můžete také vypůjčit novou knihu plnou unikátních fotografií, kterou knihovně věnoval Petr Doležal s názvem: Rare Wheels 1934 – 1945. Peťo díky!
Upozornění: v sobotu před Velikonocemi je v knihovně zavřeno.
„Na Štěpána néni pána“ Druhý svátek vánoční, sv. Štěpán, byl dnem, kdy vesnická chasa – chasníci, pacholci, děvečky či v jiných krajích čeledíni, služky a tovaryši mohli odejít od sedláka nebo hospodáře a najít si novou službu. Ten den jim také byla vyplacena celoroční odměna – peníze nebo naturálie např. šaty nebo jídlo. Bylo také zvykem, že na odchodnou dostávali koláč tvořený třemi prameny spletenými do kruhu a ozdobený ořechy, rozmarýnem a pentlemi. Na Podluží je svátek sv. Štěpána také dnem,
kdy si chasa volí stárky, kteří se po celý rok starají o zdárný průběh pořádaných folklórních akcí. Děvečky však někdy se změnou služby čekaly až do Nového roku. V první lednový den tak obcházely obec, aby si našly obživu pro právě začínající rok. Dnes už hledání služby není důvodem jejich obchůzky obcí, přesto ji dodržují a ve všedních krojích navštěvují chlapce z chasy. Jak jim to letošní rok slušelo se můžete přesvědčit na zadní straně obálky.
Přehlídka vín a sýrů Dovolte nám pozvat vás na první vinařskou akci v roce 2016 v Hruškách. V sobotu 2. 4. 2016 pořádáme již 14. Přehlídku vín a sýrů v prostorách tělocvičny základní školy. Užijte si pohodu se skleničkou dobrého moravského či českého vína, 8
které vám na této akci nabídneme. Zároveň můžete ochutnat různé typy sýrů z mlékáren z celé České republiky. K dobré náladě bude hrát Hrušecká cimbálová muzika. V ceně vstupenky je degustace vín, sklenička, katalog a ochutnávka sýru.
Těšíme se na Vaši účast. Zároveň jste zváni na další akce, které připravujeme - Otevřené sklepy - Putování za vínem 2. 7. 2016 a Vinobraní 3. 9. 2016. Český zahrádkářský svaz
Březen 2016
Hrušecké okénko
Březen 2016
9
Hrušecké okénko
Povídání jilmové Přeji krásné, slunné a voňavé jaro, a pokud ještě není, však ono brzy přijde. Dnes si povíme něco málo o sympatickém stromu se smutným osudem, ale snad i s nadějí – o jilmu. Jilm je strom, který roste většinou vtroušen jako příměs v lesích s bohatými a vlhkými půdami. V lužním lese můžeme potkat jilm habrolistý a jilm vaz, ve vyšších polohách jilm drsný čili horský. Jilm je poměrně mohutný strom, dorůstá výšky až 30 m a tloušťky 100 cm. Má šedohnědou kůru, která časem přechází v šedavou, mělce rozpukanou, šupinovitě odlupčivou borku. Jilmy kvetou v březnu a semena (vejčité nebo srdčité nažky) dozrávají už v květnu, čímž se dost liší od jiných lesních stromů, jejichž plody zrají až na podzim. Listy jsou vejčité, s pilovitým okrajem, nesouměrné – jedna polovina čepele je vždy o něco větší. U jilmu vazu vyrůstají na kmeni nápadné shluky výmladků, tzv. vlků, podle kterých ho rozpoznáme od jiných jilmů. Pro jilmy typické jsou mohutné kořenové náběhy, připomínají tak jimi velikány tropických pralesů. Celá staletí a tisíciletí si tu jilmy žily ve větší či menší pohodě. V první polovině 20. století však přišla první vlna epidemie nemoci zvané grafióza. Tuto nemoc způsobuje houba Graphium ulmi a její spóry přenáší na svém těle drobný brouček bělokaz jilmový. Jilmy začaly postupně odumírat. Nejvíce byl postižen jilm habrolistý, nejodolnější byl jilm vaz. Druhá vlna v 60. – 80. letech jilm habrolistý téměř vyhubila a silně zdecimovala i ostatní druhy. Krásné obrovské jilmy, které vyfotografoval pan Bohumil Lošťák do své knihy Zelená Perla, jsou už dnes v jilmovém ráji. Na druhé straně, jilm se dobře přirozeně rozmnožuje semeny, doufejme tedy, že další generace postupně získají proti grafióze
10
odolnost. Jeden hezký dvoukmenný a jiný, vícekmenný jilm roste na železničním náspu u Hrušek, v lužním lese můžeme najít nové a ačkoli nemoci stále podléhají, přesto se jilm nevzdává. Krásné jilmy rostly a snad ještě rostou v areálu bývalé tzv. kačenárny u Ladné. Jilm je ceněný pro své léčivé účinky. Sušená kůra, pomletá na prášek, neutralizuje překyselené žaludeční šťávy, má protiprůjmové účinky a je vůbec dobrým pomocníkem při různých trávicích potížích. Indiáni používali jilmovou kůru k obkladům na otoky a při válce Severu proti Jihu byla kůra jedním z hlavních prostředků k ošetření střelných ran. Dřevo jilmu má žlutohnědou běl a skořicově, tabákově hnědé jádro, někdy do červena, je poměrně tvrdé a těžké, středně pevné a pružné. Vlastnosti i barva dřeva se mohou lišit podle podmínek jeho růstu. Pod vodou je dřevo velmi trvanlivé, vyráběly se z něj piloty i potrubí. Na kmeni jilmu se často vytvářejí novotvary, které mají na řezu nádhernou mramorovou kresbu. Z jilmového
dřeva se vyrábí kvalitní ohýbaný nábytek, dřevo se dobře lepí, moří, ocení ho kolář i soustružník. Říkalo se mu „náš mahagon“. Jilm uschlý nastojato má nesmírně tvrdé a houževnaté dřevo, kdo ho zkoušel rozštípat na polínka do krbu, jen tak na to nezapomene . Dřevo takto uschlého stromu při obrábění nepříliš libě zavání, krása jeho dřeva však všechny nepříjemné pocity překoná. Česky jilm, slovensky brest, moravsky břest – o tom, že jilm byl odedávna velmi ceněným stromem, svědčí názvy některých měst a obcí. Tak například české město Jilemnice má jilm přímo ve svém znaku, na Moravě u Přerova leží vesnička Břest, na Slovensku nalezneme obce jako Brestová nebo Brestov. A abych nezapomněl, trvalé bydliště Freddyho Kruegera, Elm Street, není nic jiného, než Jilmová ulice ... . Les je domovem mnoha krásných stromů a jilm, jakkoli nemocí těžce zkoušený, je a věřím, že i nadále bude, jeho neodmyslitelnou součástí. Tak mu držme palce! Filip Šumbera
Březen 2016
Hrušecké okénko
Na kole k bližším i vzdálenějším místům - rozhledna Maják na Přítlucké hoře Tentokrát se pojedeme podívat do Přítluk a navštívíme rozhlednu Maják. Z Hrušek vyjedeme od myslivny. Přejedeme silnici I/55 a dáme se do kopce po asfaltce kolem trati Hastrmany a lokality Jochy. Pokračujeme z kopce směrem k Prechovu. Přejedeme silnici, projedeme areálem a na rozcestí u objektu „FasanGarten“ jedeme rovně, podél Žižkovského potoka, směrem k Velkým Bílovicím. Ujedeme 1,1 km po asfaltové polní cestě a odbočíme prudce doprava. Po dalších 670 m se cesta stáčí téměř pravoúhlým obloukem doleva. V tomto místě vystavěli farníci z Velkých Bílovic svému rodákovi vysoký pískovcový kříž. My pokračujeme až k silnici 422 Velké Bílovice – Podivín a zabočíme doleva na Podivín. Dále pokračujeme až do Podivína, můžeme však využít zkratku – cca v polovině cesty na Podivín odbočit po asfaltce vpravo dle mapky. Pak musíme prokličkovat Podivínem a dostat se na silnici do Rakvic. V Rakvicích pak pokračujeme směrem na Přítluky, kde musíme sledovat ulice, které máme vpravo. Až uvidíme ulici Hřbitovní, dáme se po ní a ta nás dovede až pod Přítlucký kopec. K vlastní rozhledně pak vede nezpevněná polní cesta, kterou když překonáme, dostaneme se do oploceného areálu rozhledny. Jedná se o dřevěnou stavbu s ocelovým schodištěm. Je vysoká 21
Březen 2016
m nad vrcholem kopce, který je ve výšce 284 m. Z vrcholu můžeme obdivovat nejen krásy přilehlých vinic, ale i výhledy na celou Pálavu, nádrže Nové Mlýny, Rakousko, Ždánický les a Chřiby. Až se dostatečně pokocháme a posilníme z vlastních zásob, můžeme se vydat na zpáteční cestu. Směrem k silnici Přítluky - Zaječí sjedeme za velmi prudkého klesání po panelce. Někteří odvážlivci to jezdí opačně než my. Přejedeme jmenovanou silnici a po příjezdní cestě k závlahové čerpací stanici, kterou objedeme, pokračujeme částečně podél závlahového kanálu směrem k bulharskému jezu. Tato část trasy je poměrně složitá a je třeba se řídit dle mapky. Po nalezení a přejetí jezu se hned za ním dáme doleva po proudu Dyje a v podstatě kolem zámecké Dyje označené jako náhon pro zámecký park narazíme na asfaltku, která nás zavede až do Lednice. Po projetí Lednice se dáme směrem k Janohradu a dále přes ladenský most do Ladné. Tuto projedeme a po asfaltce přejedeme železnici, dálnici a pokračujeme dále k již známému Prechovu. Zde navážeme na trasu, po níž jsme se dali při výjezdu z Hrušek a jsme doma. Trasa měří 42,5 km. Nejvyšší bod trasy je 284 m n. m. a nejnižší 159 m n. m. Ing. Bedřich Jareš
11
Hrušecké okénko
Uzávěrka příštího čísla 10. 6. 2016 Vydavatel: Obec Hrušky, U zbrojnice 100, Hrušky, IČO 00283185 • Periodicita vydávání: 4 x ročně (možnost mimořádného vydání) • Číslo vydání: 83 • Datum vydání: 18.3.2015 • Místo vydávání: Obec Hrušky • Registrační znak: MK ČR E 11689 • Příspěvky občanů zveřejňujeme v původní nezměněné podobě • Názory přispěvatelů nemusí souhlasit s názorem vydavatele • Hrušecké okénko najdete i na internetových stránkách obce Hrušky www.hrusky.cz. 12 Březen 2016
