SLOVNÍK POJMŮ VE VÝSTAVBĚ Obecná část Organizace a řízení ve výstavbě

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

DOS M 01.02

SLOVNÍK POJMŮ VE VÝSTAVBĚ Obecná část Organizace a řízení ve výstavbě

PROHLEDÁVÁNÍ SLOVNÍKU

Vysvětlivky a přehled použitých zkratek a) Název hesla, použitý v následujícím výkladu pojmu, je označen začátečním písmenem názvu hesla s tečkou. Např. název hesla Autorizovaná osoba, použitý ve výkladu, je označen A., což platí také pro tvary od názvu odvozené (např. autorizovaným osobám) b) Pojmy označené ve výkladu hesla kurzívou jsou současně odvoláním na jiné heslo Slovníku. c) Zkratky a názvy právních předpisů v textu publikace často používaných: AZ

ObčZ ObchZ

SZ

Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě , ve znění zákona č.164/1993 Sb., č. 275/1994 Sb., usnesení Poslanecké sněmovny ČR č. 276/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů: úplné znění č. 47/1992 Sb., č. 264/1992 Sb., č. 267/1994 Sb., č. 104/1995 Sb. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů: č. 264/1992 Sb., č. 591/1992 Sb., č. 600/1992 Sb., č. 268/1993 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 142/1996 Sb. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb.

1

TPV ÚO

VHŘ ZVZ ŽZ

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/91 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Výkonový a honorářový řád, 2. vydání (ČKAIT a ČKA), ČSSI 1996 Zákon č. 137/2006 o veřejných zakázkách Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

d) Další v textu používané zkratky ČKAIT Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě IC ČKAIT Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě DOD Dodavatel, podrobné vysvětlení k používání zkratky v publikaci je uvedeno pod heslem Dodavatel DOS Doporučený standard (vydávaný ČKAIT) DOS M Doporučený standard metodické řady (vydávaný ČKAIT) DOS T Doporučený standard technické řady (vydávaný ČKAIT) INV Investor, resp. stavebník, podrobné vysvětlení k používání zkratky v publikaci je uvedeno pod heslem Investor PROJ Projektant, podrobné vysvětlení k používání zkratky v publikaci je uvedeno pod heslem Projektant VDOD Vyšší dodavatel, podrobné vysvětlení k používání zkratky v publikaci je uvedeno pod hesly Dodavatel a Vyšší dodavatel HW Hardware SW Software UNIDO United Nations Industrial Development Organization – Organizace spojených národů (OSN) pro průmyslový rozvoj e) Odvolání na další DOS M v textu publikace: DOS M 01.01 GEO Slovník pojmů ve výstavbě. Geotechnika a zakládání staveb, IC ČKAIT 2006 DOS M 02.021 VYST Management realizace projektu, IC ČKAIT 2001 DOS M 03 TECHS Členění technologických zařízení staveb ČSSI 1997 DOS M 05.02 VYST Vedení a dozory ve výstavbě, IC ČKAIT 2007 DOS M 06.01 TECHS Převzetí a provozování staveb, IC ČKAIT 2002 DOS M 08 VYST Technická zařízení budov, IC ČKAIT 1998 DOS M 09.01 TECHS Smluvní vztahy ve výstavbě, IC ČKAIT 2003 DOS M 10.01 DOKUM Dokumentace investičního projektu, Studie, Basic Design, Detail Design IC ČKAIT 2002 DOS M 11 DOKUM Finanční analýza projektu, IC ČKAIT 1998 DOS M 15.01 VYST Management projektů spojených s výstavbou, IC ČKAIT 2001

2

SLOVNÍK POJMŮ VE VÝSTAVBĚ Adaptace

z latinského adaptatio – přizpůsobení. Přizpůsobení, úprava stavby k jinému lepšímu účelu. Úprava, přestavba a dostavba starší budovy při zachování její podstaty.

Adresa poštovní

adresa daná normou »ISO ČSN 11 180 Poštovní adresování«, která charakterizuje poštovní adresu jako „soubor přesných a úplných informací, na jejichž základě lze určitou zásilku přepravovat a doručit adresátovi, aniž by bylo zapotřebí hledání a aniž by docházelo k jakýmkoliv pochybám“

Agenda 21

dokument podepsaný na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (Rio de Janeiro, červen 1992), který pojednává problematiku ochrany životního prostředí a rozvoje všech států (skupin států) komplexně a globálně. Staví na principech trvale udržitelného rozvoje. A. je akčním plánem států světa pro 21. století. Má 40 kapitol, rozdělených do čtyř částí: sociální a ekonomické aspekty, ochrana zdrojů a hospodaření s nimi, posilování úlohy velkých skupin, nástroje a mechanismy k uskutečňování. Kromě doporučení a návodů vyzývá text A. k přijetí státních politik (strategií) trvale udržitelného rozvoje.

Aglomerace

oblast s velkou koncentrací obyvatel nebo hospodářské činnosti (sídlení aglomerace, průmyslové aglomerace). Urbanizované území městského charakteru tvořené obcemi s intenzivními ekonomickými, sociálními a územně technickými vazbami.

AIM – automatický imisní monitorovací systém

provozovaný Českým hydrometeorologickým ústavem sleduje kvalitu ovzduší na území České republiky. Sledování je prováděno standardními metodami ve většině velkých měst a v územích se zvýšeným znečištěním ovzduší. Měří se SO2, NOX, PM10 na některých stanicích i CO a O3 a doprovodné meteorologické ukazatele. AIM zahrnuje měřící stanice, přenos dat a jejich zpracování. Výsledky slouží jako podklad pro rozhodovací sféru a pro vědecké výzkumy.

Akcie

1. nedělitelný podíl na kapitálu akciové společnosti, s nímž jsou spojena práva, stanovená zákonem nebo stanovami společnosti; 2. listina (dokument), jíž se ověřuje tento podíl.

Akreditace

obecně, je pověřování (akreditování) prováděné obvykle pověřovacím dokumentem (akreditivem). Pro potřeby zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je A. postup, zahájený na žádost právnické osoby nebo fyzické osoby, která je podnikatelem, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět zkoušky výrobků, kalibraci měřidel a certifikační nebo jinou obdobnou technickou činnost. V oblasti systému jakosti je A. potvrzením o technické způsobilosti certifikačního orgánu provádět certifikace systémů jakosti v určité oblasti. V akreditačním systému ČR je vrcholovým orgánem Rada pro akreditaci. A. provádí Český institut pro akreditaci (ČIA). Pro systém jakosti jsou pojmy týkající se A. obsaženy v souboru norem ČSN EN ISO 9000 a dalších.

Akreditovaná

podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a

3

osoba

doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, právnická nebo fyzická osoba, které bylo akreditující osobou při splnění podmínek rozhodnutím vydáno osvědčení o akreditaci. Toto osvědčení se vydá, pokud žadatel splňuje akreditační pravidla pro zkoušení výrobků, kalibraci měřidel a certifikační nebo jiné obdobné technické činnosti a nemá žádné obchodní, finanční nebo jiné zájmy nebo vazby, které by mohly ovlivnit jeho nálezy. Osvědčení o akreditaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky těchto činností a dobu, na kterou bylo vydáno. Vydaná osvědčení se zveřejňují ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Výrobci a dovozci mohou vyžadovat od A. vystavení certifikátu na výrobky, které nespadají do regulované oblasti, popř. spadají do regulované oblasti, ale povinnost vystavit prohlášení o shodě není spojena s účastí autorizované osoby. Dozor nad dodržováním akreditačních pravidel provádí akreditující osoba.

Akreditující osoba

právnická osoba, která byla rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu pověřena prováděním akreditace. Toto pověření je nepřevoditelné a pokud je platné, nesmí být touto činností pověřena jiná osoba. Rozhodnutí o pověření A. a zrušení tohoto rozhodnutí zveřejňuje ministerstvo ve formě sdělení ve Sbírce zákonů České republiky. A. je povinna plnit stanovené podmínky, např. nestrannost, dodržování akreditačních pravidel, plnění povinností vyplývající z členství v mezinárodních organizacích pro akreditaci, finanční stabilitu a personální zabezpečení stálými zaměstnanci. Viz také Akreditace; Český institut pro akreditaci.

Akvizice

je jednak způsob získávání zákazníků nebo odběratelů (např. osobním jednáním s nimi, nebo i různými formami reklamy), jednak získaná (nabytá) věc, přírůstek, pracovní síla, nebo též zakázka. Osoba získávající obchodní zakázky pro svého zaměstnavatele nebo působící jako obstaratel jednání s možnými zákazníky se označuje jako akvizitér.

Akvizitér

viz Akvizice

Analýza

je pojem z fyziky a chemie, obecně se používá k označení myšlenkového nebo faktického rozkládání celku na části. Navazující syntéza pak opětně spojuje tyto části v celek. A. rozlišuje jednotlivé části a zkoumá jejich funkce a vazby v celku. Analyzovat lze strukturu určitého systému i dějů (procesů), které v něm probíhají. V aplikaci na přípravu a realizaci projektů spojených s výstavbou je A. a navazující syntéza spojována nejčastěji s hledáním optimální varianty struktury projektem realizovaného díla (např. stavby) i optimální varianty postupu jeho realizace (viz Analýza řešení projektu). Analyzovány mohou být nejrůznější systémové struktury, které lze na projektu jako objektu zkoumání definovat. Často se tak provádí A. časového rozvrhu, zdrojová A. (A. zdrojů hmotných, lidských, finančních, potřebných pro realizaci projektu), A. rizik (spojených s realizací projektu nebo určité jeho varianty), analýza dosažené hodnoty (v průběhu realizace projektu), A. vývoje nákladů (viz také Analýza projektu finanční). Podrobnější informace o A. prováděných v souvislosti s přípravou a realizací projektu spojeného s výstavbou, lze získat v DOS M 15.01.

Analýza

(Earned Value Analysis) je metodou pro sledování realizace projektu, která

4

dosažené hodnoty

slouží k určování, zda časové plnění a náklady projektu odpovídají v daném okamžiku plánu, a k odvozování dalšího očekávaného vývoje projektu, a to na základě porovnání plánované a skutečně provedené práce, ohodnocené náklady ve finančním vyjádření. Při A. se stanovují tři základní hodnoty pro každý prvek struktury rozsahu prací projektu (resp. činnost) a kumulativně za projekt jako celek: rozpočtové náklady plánovaných prací (Budgeted Cost for Work Scheduled – BCWS), skutečné náklady provedených prací (Actual Cost for Work Performed – ACWP) a rozpočtové náklady provedených prací (Budgeted Cost for Work Performed), nazývané dosaženou hodnotou. Kromě nich se pro A. používají obvykle další dvě hodnoty: celkové rozpočtové náklady projektu při dokončení (Budget At Completion – BAC) a odhad celkových nákladů projektu při dokončení (Estimate At Completion – EAC), zjišťovaný pomocí analýzy vývoje nákladů projektu. Kombinace těchto pěti hodnot pak slouží k výpočtu ukazatelů a indexů charakterizujících dosavadní i budoucí vývoj projektu. Podrobněji viz také DOS M 15.01.

Analýza projektu finanční

napomáhá hledání optimálních podmínek financování projektu, pro dosažení stanovených cílů projektu (jmenovitě ekonomických). Soudobým optimálním postupem provádění A. je modelování na počítači pomocí dostupných SW produktů, jakými jsou např. systémy používané v projektech UNIDO, za účelem doporučení optimálního průběhu financování projektů podporovaných OSN. Základem pro použití takových prostředků je nutné ohodnocení přiměřeně agregovaných nákladových a výnosových položek (popř. i variantní). A. se provádí v přípravné fázi projektu, tj. před zásadním rozhodnutím o jeho realizaci, obvykle jako součást studie proveditelnosti. Podrobněji je A. popsána v DOS M 11.

Analýza rizik

viz Management rizik

Analýza řešení projektu

je jednou z významných funkcí projektování, která spočívá v definování variant řešení projektu, aby v následující syntéze byla vybrána a doporučena varianta optimální. A. je nutné provádět jak z pohledu možných řešení projektovaného objektu, tak také z pohledu postupu realizace projektu (postupu výstavby). A. spolu s následující syntézou (výběrem varianty) probíhají obvykle ve dvou fázích: koncepční A. s návrhem koncepční varianty řešení projektu k dosažení jeho cílů, ve fázi projektu předinvestiční, slouží k rozhodnutí zda projekt bude (či nebude) realizován; podrobná analýza schválené koncepční varianty projektu, ve fázi souborného řešení projektu, umožňuje najít optimální konečné řešení schválené koncepční varianty pro potřeby uzavření smluv na realizaci. A. umožňuje optimální vyřešení všech vnitřních souvislostí projektu, všech vnějších souvislostí projektu i dořešení postupu jeho realizace (plánu organizace výstavby) do podrobností potřebných k uzavření smlouvy (smluv) na realizaci. Postup provádění A. viz Přidaná práce. Blíže DOS M 15.01.

Anastylóza

z řeckého anastylosis – opětné zvednutí sloupu. Původně obnovení antického chrámu tím, že byly znovu vztyčeny rozvalené sloupy. Později obecně obnova zřícené stavby sestavením zachovalých částí a článků.

Anuita

(Anual Repayment nebo Anuity) je pravidelná konstantní splátka jistiny úvěru

5

(úmor), zahrnující podíl úroků v procentech a vypočtená pro stanovený počet období. Při tomto umořování dluhu klesá splátka jistiny úvěru a roste úrok, součet však zůstává konstantní. V případě umořování amortizací naopak splátka je konstantní a úrok klesá, takže součet (dluhová služba) má klesající průběh. Architektonické dědictví

podle Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy (Sdělení č. 73/2000 Sb. m. sml.) se rozumí architektonickým dědictvím následující nemovité statky: 1. památky: všechny budovy a konstrukce pozoruhodné svým historickým, archeologickým, uměleckým, vědeckým, společenským nebo technickým významem, včetně jejich vestavěného zařízení a výbavy; 2. architektonické soubory: homogenní skupiny městských nebo venkovských budov pozoruhodné svým historickým, archeologickým, uměleckým, vědeckým, společenským nebo technickým významem, které jsou navzájem dostatečně spojité, aby představovaly topograficky vymezitelné jednotky; 3. místa: kombinovaná díla člověka a přírody, jimiž jsou oblasti částečně zastavěné a dostatečně charakteristické a homogenní, aby byly topograficky vymezitelnými jednotkami, která jsou pozoruhodná svým historickým, archeologickým, uměleckým, vědeckým, společenským nebo technickým významem.

Archivace

souborné označení činností, jejichž cílem je trvalé uchovávání písemných, obrazových, zvukových, elektronických a jiných záznamů, uložených na nosičích informací a vzešlých z činnosti právnických i fyzických osob, které vzhledem ke svému dokumentárnímu významu mají trvalou hodnotu. Podle archivního zákona jsou určení původci povinni zajistit řádný příjem a evidenci došlých dokumentů i dokumentů v organizaci/firmě původce vzniklých. Místo sloužící k ukládání dokumentů vzniklých nebo došlých v běžném roce a pracovně vyřizovaných se označuje jako registratura (příruční registratura útvaru organizace/firmy). Dokumenty týkající se téže věci se spojují ve spis. Místo vyhrazené u původce k ukládání vyřízených spisů a jiných dokumentů po dobu skartační lhůty se označuje jako spisovna.

Asanace

z latinského sanatio – ozdravění. Ozdravění domovního bloku, městské čtvrti apod., zbouráním zdravotně závadných staveb, uvolnění širšího území od nevhodných, hygienicky, komunikačně či jinak nevyhovujících staveb.

Asertivita

znamená zdravé, přiměřené prosazování. Asertivní jednání je jasné a otevřené prosazování vlastních myšlenek a názorů způsobem, který nesnižuje důstojnost jiných jednajících partnerů. Asertivní chování a jednání má zásadní význam pro vztahy v týmech, které připravují a realizují projekty spojené s výstavbou, a je významným prostředkem efektivní práce těchto týmů. Je proto v zájmu příslušného managera projektu (vedoucího stavby) tento způsob jednání a chování v týmu prosazovat. Podrobněji viz také DOS M 15.01.

Atest

je v obecném slova smyslu notářsky nebo svědecky ověřená listina. V komerční a technické oblasti bylo takto označováno osvědčení určitých vlastností výrobku. V současných právních předpisech není termín A. používán. V soudobé praxi je užíván pojem certifikát (viz např. Akreditovaná osoba).

Atestace

je hodnocení kvalifikace, nebo způsobilosti k odborným úkonům (běžně v lékařství). V technické oblasti byla dříve takto označována činnost

6

autorizovaných zkušeben při zkouškách a hodnoceních určitých vlastností výrobků. Podle TPV jsou v současné době pověřené právnické osoby autorizovanými osobami pro posuzování shody výrobku, které provádějí certifikaci pro posuzování shody výrobků. Certifikáty za určitých podmínek vydávají fyzické a právnické osoby, které jsou akreditovanými osobami. Audit

systematický, nezávislý a dokumentovaný proces hodnocení úrovně určitého systému; ověřování a činnost ověřovatelů (auditorů), související s přezkušováním vedení účetnictví, finančního a daňového hospodaření apod. A. je používán např. v oblasti systémů managementu (jakosti, bezpečnosti, environmentálního managementu).Viz Energetický audit, Technický audit vodovodů a kanalizací.

Autorizace

obecně 1. souhlas, schválení autora k uveřejnění díla a k zástupným činnostem; 2. úřední schválení, oprávnění, pověření. A. v oblasti výstavby vyplývající z právních předpisů je založena na ochraně veřejných (oprávněných) zájmů při přípravě, navrhování a provádění staveb a při uvádění vybraných stavebních výrobků na trh.

Autorizace při posuzování shody výrobků

podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pověření právnické osoby k činnostem při posuzování shody výrobků zahrnujícím i posuzování činností souvisejících s jejich výrobou, popřípadě s jejich opakovaným použitím, a vymezených v technických předpisech. V rozhodnutí o udělení A. je stanoven její rozsah a podmínky. Vláda upravuje v nařízeních pro jednotlivé skupiny stanovených/určených výrobků (tzv. regulovaná oblast), v závislosti na jejich technické složitosti a míře možného nebezpečí spojeného s jejich užíváním, podmínky pro uvádění výrobků na trh a účast autorizovaných osob. Výstupem činnosti A. je vydání certifikátu, kterým se osvědčuje, že výrobek nebo činnosti s výrobou související jsou v souladu s technickými požadavky na výrobky. Pro A. byly v českém právním řádu převzaty základní principy „Globální koncepce zkoušení a certifikace“ Evropských společenství.

Autorizace ve výstavbě

oprávnění fyzických osob k výkonu vybraných odborných činností, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., § 158 až 160). Způsob a podmínky udělování autorizace upravuje zákon č. 360/1992 Sb. (autorizační zákon).

Autorizovaná osoba pro posuzování shody výrobků

právnická osoba, které bylo Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na její žádost uděleno pověření k činnostem při posuzování shody stanovených výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Úřad v rozhodnutí stanoví podmínky pro dodržování jednotného postupu A. při jejich činnosti a vymezí jeho rozsah. Mezi základní podmínky, které musí A. splňovat, patří její odborná úroveň, neexistence zájmů, které by mohly ovlivnit její výsledky, vybavení vlastními technickými zařízeními, existence kvalifikovaného personálu zavázaného k mlčenlivosti vztažené k této činnosti. Úřad je povinen zveřejňovat údaje o A. Vztahy mezi A.

7

a výrobcem nebo dovozcem jsou koncipovány jako právní vztahy založené smlouvou a obecně vymezeny OBchZ. Autorizovaná osoba ve výstavbě

fyzická osoba, které byla udělena autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb. (autorizační zákon). Autorizovanými osobami ve výstavbě jsou autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr a autorizovaný technik.

Autorizovaný architekt

je fyzická osoba, které byla v souladu s AZ udělena autorizace ve výstavbě a je zapsána v seznamu A.

Autorizovaný inspektor

fyzická osoba, jmenovaná ministrem pro místní rozvoj, která splnila kvalifikační požadavky, je autorizovanou osobou podle autorizačního zákona, prokázala svou bezúhonnost, složila úspěšně příslušnou zkoušku, kterou prokázala právní a odborné znalosti a zkušenosti. V rámci tzv. zkráceného stavebního řízení provádí autorizovaný inspektor kontrolu projektové dokumentace na základě smluvního vztahu se stavebníkem, o kontrole vydává certifikát, který stavebník připojí k oznámení stavby stavebnímu úřadu. Oprávnění, povinnosti a odpovědnost autorizovaného inspektora stanoví stavební zákon a jeho prováděcí předpis.

Autorizovaný inženýr ve výstavbě

je fyzická osoba, které byla v souladu s AZ udělena autorizace ve výstavbě pro příslušný obor (nebo několik oborů) činnosti a je zapsána v seznamu A.

Autorizovaný technik ve výstavbě

je fyzická osoba, které byla v souladu s AZ udělena autorizace ve výstavbě pro příslušný obor činnosti a je zapsána v seznamu A. Pro A., který se zabývá prováděním stavebních činností, se v praxi užívá označení autorizovaný stavitel.

Autorská práva

součást soukromoprávní oblasti práva, patří do kategorie práv k duševnímu vlastnictví. Předmětem autorského práva jsou díla literární, vědecká a umělecká. Autorská díla musí být jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora jako fyzické osoby a musí být vyjádřena v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě. Ochranu autorských práv a práv souvisejících s právem autorským upravuje autorský zákon. Autorským dílem je ve smyslu autorského zákona také dílo architektonické a dílo urbanistické, pokud splňuje výše uvedené podmínky. Autorská práva zahrnují výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková. Zvláštní zákonnou úpravu mají podle autorského zákona zaměstnanecká díla, kolektivní díla, školní díla, díla vytvořená na objednávku, soutěžní díla, díla audiovizuální a počítačové programy.

Autorský dohled

právo autora autorského díla (podle autorského zákona) na dohled nad užitím jeho díla třetí osobou, tj. dohled nad nedotknutelností díla, dohled nad takovým způsobem užití díla, který nesnižuje hodnotu díla. Povinností uživatele díla je umožnit autorovi výkon práva na autorský dohled.

Autorský dozor

činnost zpracovatele projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, ohlášení stavby, popř. dokumentace pro provádění stavby, nebo obecněji dokumentace souborného řešení projektu, prováděné obvykle na základě smluvního ujednání mezi projektantem a stavebním po dobu realizace stavby, kterou projektant (autor dokumentace) ověřuje soulad prováděné stavby s touto dokumentací v průběhu výstavby.

8

9

Bezbariérové užívání stavby

zabezpečení podmínek a technických požadavků stanovených právním předpisem umožňujících užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

(BOZP) souhrn opatření stanovených právními předpisy, kolektivní smlouvou nebo vnitřními předpisy organizace, která mají předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví v pracovním procesu. Součástí problematiky BOZP jsou především:  vyhledání a hodnocení rizik při práci,  kategorizace prací,  bezpečnost technických zařízení,  ochranné pracovní prostředky,  ergonomie,  hygiena práce včetně pracovního prostředí. Velmi častá je spolupráce s oblastmi požární ochrany (PO), pracovního lékařství, a krizového managementu firmy.

Bezpečnost jaderná

je stav a schopnost jaderného zařízení a osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovanému rozvoji štěpné řetězové reakce, nebo nedovolenému úniku radioaktivních látek, nebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezovat následky případných nehod. Státní správu a dozor při využívání jaderné energie a ionizujícího záření a v oblasti radiační ochrany vykonává Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Podrobnosti stanoví zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Bezpečnost požární

je souhrnné označení pro výsledek veškeré činnosti směřující k ochraně života a zdraví občanů a majetku před požáry a k poskytování pomoci při živelných pohromách a jiných mimořádných událostech. Správními úřady na úseku požární ochrany jsou ministerstvo a hasičský záchranný sbor kraje. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona plní v přenesené působnosti také orgány krajů a orgány obcí (zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů).

Bezpečnost silničního provozu

soubor opatření, která zabraňují haváriím nebo omezují jejich vznik a snižují následky z hlediska účastníků silničního provozu. B. tvoří právem stanovené povinnosti účastníků silničního provozu, vybavení silnice usměrňující silniční provoz (dopravní značky), záchytná zařízení (svodidla), světelná signalizační zařízení a zrcadla.

Bezpečnost sítě

při přenosu informací elektronickými médii a jejich propojováním do sítí představuje řešení problematiky zajištění ochrany přenášených informací. B. je definována základními bezpečnostními kritérii – důvěrností přenášených informací, jejich nepozměnitelností a odpovědností autorství za odesílanou zprávu. B. se řeší různými způsoby šifrování, nejbezpečněji prozatím pomocí

10

dvojice klíčů za použití služeb tzv. „certifikační autority“ a jí vydaného „certifikátu“. Bezpečnost technická

vyjadřovaná obvykle také bezrozměrným koeficientem bezpečnosti, který udává, kolikrát je dovolené zatížení konstrukčního prvku, celku nebo materiálu menší než zatížení mezní, při němž nastává trvalá deformace nebo destrukce.

Bezpečnost ve výstavbě

integrovaná ochrana lidského života, zdraví, životního prostředí a majetku v procesu pořízení i užívání stavby před jakýmkoliv nebezpečím (úraz, nemoc, poškození, zničení, odcizení, projevy vandalismu, kriminality a terorismu). Bezpečnost práce ve výstavbě vychází z práva na uspokojivé pracovní podmínky (Listina základních práv a svobod); povinnosti zaměstnavatelů, povinnosti a práva zaměstnanců upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a jeho prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích a další předpisy právního řádu ČR.

Bezpečnostní sklo

speciálně upravené sklo, ze které při rozbití nevznikají životu nebezpečné střepy. Užívá se v případech možného nebezpečí rozbití skla mechanicky nebo tepelným namáháním (celoskleněné dveře, schodišťová zábradlí, fasádní skla). Podle způsobu výroby se rozlišuje B. a) tvrzené (kalené) se zvýšenou pevností, které se po destrukci (z důvodu přiměřeného vnitřního pnutí) rozpadá na malé neostré úlomky; b) vrstvené (lepené), tj. sendviče typu sklo-elastomer-sklo (i vícevrstvé), které jsou po rozbití držena pohromadě vrstvou elastomerního polymeru; c) neprůstřelné, tj. speciální vrstvené sklo tvořené několika plošně slepenými tabulemi.

Bezpečný výrobek

viz Výrobek bezpečný

Biodegradace

schopnost organismů, včetně mikroorganismů, rozkládat v procesu svého metabolismu nebo svou činností složité antropogenní škodliviny, případně odpady, na látky jednodušší, biodegradabilní. B. je důležitým procesem samočištění prostředí. Řízené biodegradační postupy jsou významnými biotechnologiemi při rekultivaci znečištěného prostředí.

Biomasa

rostlinná (fytomasa) nebo živočišná (zoomasa) hmota jedinců, populací nebo celé biocenózy na určité ploše nebo prostoru. Rozlišuje se čerstvá biomasa nebo sušina. Vyjadřuje se v jednotkách hmotnosti, energie, obsahem uhlíku.

Bioplyn

kalový plyn produkovaný při anaerobním vyhnívání. Složení B. je závislé na složení kalu, jeho produkce na složení kalu a na teplotě vyhnívání. Nejpodstatnějšími složkami B. jsou metan a oxid uhličitý.

Bioregiony

jedinečné jednotky biogeografického členění krajiny na regionální úrovni. Základem pro vytváření B. jsou geologické, půdní, klimatické, topografické, geobotanické, fytochorologické a zoochorologické mapy. Na území ČR bylo

11

vymezeno 90 B. Biosféra

živá příroda, planetární (globální) ekosystém tvořený komplexem ekosystémů (biomů) země. Spolu s ostatními sférami (atmosféra, hydrosféra, litosféra) je elementární jednotkou geografického členění povrchu země. K základním charakteristikám B. patří její dlouhodobý vývoj, funkce v pohybu látek na zemi, vnitřní rozrůzněnost a složitost (biodiverzita), prostředí pro vývoj a život člověka, pravděpodobná jedinečnost ve sluneční soustavě.

Biosférická rezervace

velkoplošné chráněné území uznávané a vyhlašované v rámci mezivládního programu UNESCO Man and Biosphere (MaB). musí splňovat určité podmínky a plnit určité úkoly. Jedná se o cílenou a aktivní ochranu přírody, vědecký výzkum, ekologickou výchovu, osvětu a poskytování informací, propojení ochrany životního prostředí a hospodaření v krajině (rozvoj území) a racionální řízení včetně monitoringu. V r. 1998 bylo v ČR 6 B.: CHKO Bílé Karpaty, NP Krkonoše, CHKO Křivoklátsko, CHKO Pálava, NP Šumava a CHKO Třeboňsko.

Biotechnologie

výrobní postup zajišťovaný biologickým způsobem, formou organismů nebo systémů od nich odvozených na průmyslové účely. Mezi biotechnologie patří genové inženýrství, odstraňování odpadů biodegradací, biokatalyzátory, biosenzory.

Biotop

stanoviště, sídliště, místo, v němž žije společenství organismů, biocenóza. Biotop je charakterizován podmínkami podnebí (klimatopem,), podmínkami půdního podkladu (edafotopem), radiačním pozadím i vlivy okolních organismů, tj. abiotickými i biotickými vlastnostmi prostředí. Biotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky, charakteristické pro určité druhy rostlin a živočichů. Rozlišují se biotopy terestrické, vodní, luční, lesní, polní, jezerní, mořské apod. Pojem biotop bývá také používán pro neživou složku ekosystému, která zahrnuje fyzikální a chemické vlivy prostředí.

Bonita

hodnocení organizace (firmy) z hlediska její solventnosti, respektive schopnosti dostát svým závazkům. Z bankovního hlediska kredibilita (úvěrová důvěryhodnost) subjektu.

Brownfields

(brownfield sites) opuštěná území, opuštěné průmyslové a jiné areály. Pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svou funkci a využití, jsou opuštěné, často s ekologickou zátěží, zdevastovanými stavbami. Problém brownfields (jejich revitalizace) je řešen ve vyspělých zemích od konce 70.let minulého století, v ČR až v posledních letech.

Břehový porost

(u staveb hrazení bystřin a strží) účelový porost rostlinných společenstev, zejména bylinných a dřevinných porostů na březích vodních toků a nádrží, které chrání břehy proti vymílání vodou a zároveň plní další funkce, zejména ekologickou. Vyhláška č. 433/2001 Sb., Vyhláška, kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa.

Břemeno vázané k pozemkům

je závazek týkající se pozemků, který umožňuje osobě nebo osobám jiným, než je vlastník, provádět na pozemcích určitou činnost nebo vykonávat určitá práva.

12

Budova

nadzemní stavba prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Shodně je takto B. definována v katastrálním zákoně a ve vyhlášce o obecných technických požadavcích na výstavbu. Podle zákona 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů se budovou rozumí tavby prostorově soustředěné a navenek převážně uzavřené obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, s jedním nebo více ohraničenými užitkovými prostory. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, označuje za B. zastřešenou stavbu se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí; za B. se může považovat B. jako celek nebo ty její části, které byly navrženy nebo upraveny pro samostatné užívání. Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů definuje B. jako trvalou stavbu spojenou se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi s nejméně dvěma prostorově uzavřenými samostatnými užitkovými prostory, s výjimkou hal. Rozhodnutím vlastníka lze za B. považovat rovněž sekci se samostatným vchodem, pokud je samostatně označena číslem popisným a je tak stavebně technicky uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci B.

Byt

soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen. Součástí B. je jeho příslušenství. Při oceňování se B. oceňuje včetně podílu na společných částech domu, a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, a včetně podílu na příslušenství domu a stavbách vedlejších a jejich příslušenstvích, určených pro společné užívání. Stavebně technické řešení B. upravuje vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů a ČSN Obytné budovy; na některé normové hodnoty této ČSN se vyhláška odvolává.

Byt se sníženou kvalitou

byt bez ústředního vytápění a s částečným nebo společným základním příslušenstvím, nebo B. bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství, nebo B. s ústředním vytápěním bez základního příslušenství. Viz zákon č.107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/64 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Byt upravitelný

viz Upravitelný byt

Bytový dům

stavba pro bydlení, v níž z úhrnu podlahových ploch všech jejich místností a prostorů připadá víc než polovina na B. Rodinný dům je stavba pro bydlení, v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena pro bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Byty zvláštního určení

byty zvlášť upravené pro ubytování zdravotně postižených osob. Stavebnětechnické požadavky na B. stanoví vyhláška č. 369/2001 Sb., o

13

obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb.

Cash-flow

1. obecně toky zvyšující (cash inflows) a snižující (cash outflows) příslušný fond finančních prostředků (čistý pracovní kapitál, čistý peněžní majetek, pohotové prostředky); 2. v užším pojetí toky peněžních prostředků, popř. i jejich ekvivalentů (např. krátkodobých cenných papírů, kontokorentních úvěrů apod.); 3. při dlouhodobém pozorování (např. při hodnocení investic) součet čistého zisku a odpisů investičního majetku Cash-flow diskontovaný (peněžní toky diskontované) je přítomná hodnota všech budoucích příjmů a výdajů vztažených k určitému dni a týkajících se investice nebo podniku.

Cena

peněžní vyjádření směnné hodnoty zboží (výrobků a služeb). C. vzniká na trhu na základě nabídky a poptávky. Tvorba C. vychází jednak z nákladů, jednak z poptávky na trhu. V tržní ekonomice plní cena funkci koordinační, signální, rozdělovací, vytěsňovací a alokační.

Cena krycí

používaná ve smlouvách s krycí cenou (Reimbursable Contracts), umožňuje odběrateli obvykle kontrolu, zejména přímých nákladů a jejich ovlivňování (Controlling). C. je možné stanovit mnoha variantními postupy. Např. vyšší dodavatel ocení v cenové kalkulaci jednotlivé položky cenou jejich příslušného dodavatele, a stanoví si odměnu za kompletaci souboru strojů a zařízení nebo stavebního objektu přirážkou, buď pevnou nebo stanovenou procentní sazbou, popř. s podílem na docílených úsporách nákladů. C. může být kombinována s cenou pevnou za některé položky (např. za části dokumentace projektu současně dodávané). OBchZ stanoví pro smlouvu o dílo povinnost objednatele zaplatit zhotoviteli buď cenu dohodnutou ve smlouvě (cenu pevnou) nebo cenu určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Ve smlouvách s C. je určen způsob stanovení ceny, proto jsou takové smlouvy v souladu také s OBchZ. Podrobněji viz také DOS M 15.01.

Cena nabídková

obvykle součást návrhu na uzavření smlouvy.

Cena parametricky odvozená

viz Cenová jednání

Cena pevná

používaná ve smlouvách s pevnou cenou (Lump Sum Contracts), omezuje možnost odběratele zasahovat do vnitřní struktury ceny, dodavateli (vyššímu dodavateli) může přinést stejně tak významný efekt, jako ztrátu. Proto je nutné ve smlouvách tohoto typu důkladně propracovat předmět smlouvy a další smluvní podmínky. Všeobecné obchodní podmínky, vydávané jako doporučení, jsou pro smlouvy s C. významně obsažnější (viz také DOS M 09.01). Smlouvy s pevnou cenou obvykle obsahují cenové doložky nebo se používá tzv. modifikovaných forem, ve kterých se předpokládá možnost úpravy ceny v závislosti na upřesnění předmětu smlouvy (např. u rekonstrukcí), v závislosti na úsporách času, zlepšení parametrů apod. Podle OBchZ představuje C. pro smlouvu o dílo dohodu o ceně, na kterou se pak vztahují některá ustanovení

14

dispozitivního charakteru. Např. objednatel může bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit, pokud byla cena stanovena podle rozpočtu, dohodou stran prohlášeného za nezávazný nebo neúplný, a zhotovitel požaduje zvýšení ceny o více než 10 %. Bližší informace také v DOS M 15.01 Cena podle rozpočtu

viz Cena pevná

Cena smluvní

dohodnutá ve smlouvě uzavřené v souladu s právními předpisy-

Cena světová

(World Price) je cena vyjadřující v penězích světovou hodnotu daného zboží. Za C. se pokládají ceny, které se vytvářejí v hlavních střediscích světového obchodu, zpravidla na světových burzách, zejména pro hromadný obchod s jednoduchým, zastupitelným a standardním zbožím. C. nestandardních a složitých výrobků, zejména strojírenské výroby a ceny vyšších dodávek, lze zjistit porovnáním cen rozhodujících dodavatelů (vyšších dodavatelů), popř. z jejich (konkurenčních) nabídek, resp. z ceny dosažené jejich odběrateli během cenových jednání. K tomu je však nutno zdůraznit potřebu provést porovnání a vyhodnocení srovnatelnosti v technicko ekonomických parametrech, v jakosti a v technických (provozních) i obchodních podmínkách příslušných nestandardních výrobků, resp. dodávek (vyšších dodávek). C. pak souvisí také s pojmem konkurenční cenová hladina (viz Cenová jednání).

Cena v nákupu

má být odběratelem posuzována jako cena zdroje v širších souvislostech, alespoň ve třech úrovních, jako: pořizovací cena zdroje, tj. ta která je podle smlouvy zaplacena dodavateli, kalkulovaná cena zdroje, tj. pořizovací cena rozšířená jednak o přímo související náklady (doprava, skladování, repase, atd.), jednak o náklady na proces nákupu (přímé i nepřímé), celková cena zdroje, tj. kalkulovaná cena zdroje rozšířená o provozní náklady (náklady na udržení provozuschopnosti nakupovaného produktu po celou dobu životnosti projektu nebo stavby). Pro hodnocení efektivnosti projektu, v souvislosti s různými variantami nákupu (popř. také s různými variantami způsobu výstavby) je nutné pracovat s celkovou cenou zdroje. Bližší informace také v DOS M 15. 01.

Cena velkoobchodní

(En gros Price nebo Wholesale Price) je v tržní ekonomice cena zboží v distribučním mezičlánku, např. na úrovni velkoobchodního skladu.

Ceník

je soupis cen, popř. soupis postupů pro tvorbu příslušných cen, pro výrobky (investiční celky, hmotné výrobky, práce nebo služby) stanovený pro určité časové období. C. je obecně závazný pokud obsahuje ceny regulované státem. V ostatních případech má funkci doporučení (doporučeného standardu). Ve vnitropodnikovém řízení, zejména cyklických dějů, se často používají vnitropodnikové ceníky hmotných prvků nebo výkonů, které pak mají charakter vnitropodnikové normy.

Cenová doložka

viz Doložka

Cenová hladina

viz Cenová jednání

Cenová jednání

jsou součástí obchodních jednání o smlouvě, protože cena je především kategorie obchodní. Návrh ceny předložený dodavatelem, bývá doložen

15

kalkulací cenovou, která nemusí odpovídat skutečné nákladové struktuře dodávky a orientuje se spíše na akceptovatelnost odběratelem. Nový návrh ceny je obvykle na straně dodavatele interně porovnáván s plánovou (předběžnou) kalkulací (kalkulace předběžná), externě pak s konkurenční cenovou hladinou, popř. odvozován z porovnání parametrů obdobných produktů (vlastních i konkurenčních), jejichž cena byla již dříve akceptována. Na straně odběratele je návrh ceny porovnáván rovněž s příslušnou cenovou hladinou. Odběratel obvykle hodnotí cenu na úrovni celkové ceny zdroje (viz Cena v nákupu) a porovnává ji s možnostmi, které mu dává analýza projektu finanční. Blíže také DOS M 15.01. Cenová kalkulace

viz Kalkulace cenová

Certifikace

ověření způsobilosti subjektu certifikace ke splnění stanovených požadavků, prováděné určenou nezávislou (autorizovanou nebo akreditovanou) osobou. Certifikát (osvědčení) je listina potvrzující splnění stanovených podmínek pro určené období, vystavená zpravidla místem, které je k ověřování určeno (pověřeno). Certifikace ve výstavbě se používá především pro posuzování shody vybraných výrobků s požadavky technických předpisů – tzv. certifikace v regulované oblasti; dále pro zavedení a ověřování prvků a procesů systému managementu jakosti podle ČSN EN ISO 9001:2001, systému environmentálního managementu a systému bezpečného podniku, případně pro certifikaci personálu (např. osobní certifikát auditora systému managementu jakosti, osobní certifikát projektového manažera podle IPMA) – tzv. certifikace v neregulované oblasti.

Certifikace pro posuzování shody výrobků

je činnost nezávislé autorizované osoby, která vydáním certifikátu osvědčí, že výrobek je v souladu s technickými požadavky stanovenými v právních předpisech, resp. v technických normách. Certifikáty jsou vydávány výhradně autorizovanými osobami/notifikovanými osobami pro posuzování shody výrobků v případech, kdy nařízení vlády stanovuje postup posouzení shody vyžadující nález autorizované osoby/notifikované osoby (v tzv. regulované oblasti). Akreditované osoby vydávají certifikáty v případech, ve kterých z komerčních důvodů nebo ke snížení svých rizik to požaduje výrobce nebo dovozce u výrobků mimo regulovanou oblast.

Certifikace systému jakosti

(Quality System Certification) je vydání písemného osvědčení certifikačním orgánem (třetí stranou) dodavateli o tom, že prvky a procesy zavedené a udržované jeho systémem jakosti odpovídají určitému modelu zabezpečování jakosti (např. podle norem ISO 9000). C. umožňuje snižovat počet a rozsah posuzování systému jakosti dodavatele odběrateli (počet a rozsah zákaznických prověrek jakosti).

Certifikát výrobku

viz Certifikace posuzování shody výrobků

Cíle projektu

jsou zpravidla vyjádřeny vzájemně závislými údaji, věcně (obvykle kvantitativními a kvalitativními parametry), ekonomicky (např. údaji o nákladech, o předpokládaném zisku, o návratnosti vloženého kapitálu, ukazateli

16

rentability projektu), v čase (např. termínem zahájení užívání, náběhovou křivkou na plné parametry užívání). Volba ukazatelů závisí na charakteristice projektu a na záměrech investora (podnikatelských, veřejně prospěšných, sociálních). Propracování C. je významnou funkcí projektování ve fázi projektu předinvestiční (přípravné). C. jsou zpracovány a formulovány v této fázi projektu v postupně propracovávané dokumentaci přípravné fáze projektu. V konečném znění studie technicko ekonomické, kterým je obvykle studie proveditelnosti, je nutné definovat již C. jednoznačně, pro potřeby konečného rozhodnutí o realizaci projektu. Podrobněji viz také DOS M 15.01. Cizí soubor

viz Cizí výrobek

Cizí stroj

viz Cizí výrobek

Cizí výrobek

je výrobek, který se zavázal opatřit odběratel, a který pak vyšší dodavatel včlení v souladu s dokumentací stavby do své dodávky provozního souboru, provozního celku, popř. stavebního objektu, nenese však za něj odpovědnost. Pojmově stejný obsah mají ustanovení OBchZ o „věcech, které má objednatel podle smlouvy opatřit k provedení díla“ a ustanovení souboru norem ISO 9000 „o výrobku dodaného zákazníkem“. Má-li poskytnout vyšší dodavatel záruky, zejména souborné záruky za dodávku, do které byl takto včleněn C., je nutné v příslušné smlouvě vyjádřit závislost těchto záruk na dosažení parametrů a provozní spolehlivosti C., za který dodavatel nenese odpovědnost. To vše platí také o C. na úrovni souboru strojů a zařízení tvořícím samostatný funkční celek.

Controlling

viz Kontrola

17

Časový plán výstavby

(Schedule) je vyjádření návazností rozhodujících činností jednotlivých fází přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou. Č. se v grafické formě znázorňuje jako úsečkový harmonogram (bez vazeb nebo s vazbami mezi jednotlivými činnostmi), časoprostorový nebo síťový graf. Č. se často zpracovává pomocí software (zpravidla na bázi síťové analýzy), které umožňují provádět vedle časové analýzy (včetně stanovení celkové doby výstavby) také analýzu zdrojů hmotných (např. stavebních mechanismů), lidských (např. stavebních dělníků nebo montérů), popř. i ekonomických. Podrobněji viz DOS M 02.01.

Část obce

evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území. (zákon č. 128/2000, o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů).

Část stavby

viz Členění stavby

Část stavby stavební

je v praxi často užívané označení souboru stavebních prací a souvisejících stavebních materiálů v rozsahu stavby, obvykle stavby technologické. Do Č. se běžně zařazují také dodaná zařízení a montážní práce technických zařízení budov (techniky prostředí staveb). Pojem Č. se obvykle používá v souvislosti s členěním staveb v případech, kdy je nutné odlišit část stavby technologickou tvořenou technologickým zařízením stavby včetně jeho montáže (viz také Dodávka generální).

Část stavby technologická

je v praxi často užívané označení souborů technologického zařízení staveb včetně jeho montáže, v rozsahu stavby, obvykle stavby technologické. Pojem Č. se obvykle používá v souvislosti s členěním staveb v případech, kdy je nutné odlišit část stavby stavební (viz také Dodávka generální).

Část stavby ucelená

viz Ucelená část stavby

České technické normy

dokumenty schválené pověřenou právnickou osobou (Českým normalizačním institutem) pro opakované nebo stálé použití, vytvořené podle zákona č. 22/1997 Sb., technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a označené písemným označením ČSN, jejichž vydání bylo oznámeno ve Věstníku pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Česká technická norma není obecně závazná. Pokud nedošlo ke zrušení ČSN, jsou normy platné. Dodržením platných technických norem ve výstavbě se vytváří právní domněnka, že řešení stavby je optimální a jsou respektovány právně závazné základní požadavky na stavby.

Český institut pro akreditaci (ČIA)

obecně prospěšná společnost, Národní akreditační orgán založený vládou České republiky, poskytuje služby ve všech oblastech akreditace jak státním tak privátním subjektům v intencích principů jednotného evropského akreditačního systému. Systém tvoří národními akreditačními orgány, které vykonávají svou činnost podle jednotných pravidel a akreditují podle definovaných mezinárodně uznávaných norem. a je založen na dokumentu ES „Globální koncepce o přístupu ke zkoušení a certifikaci“. Č. je členem mezinárodních organizací

18

působících v oblasti akreditací. V souladu s požadavky mezinárodních norem a dokumentů Č. provádí nestranné, objektivní a nezávislé posouzení způsobilosti (akreditaci) pro:  zkušební laboratoře (ČSN EN ISO/IEC 17025:2005, ČSN EN ISO 15189:2004 – speciálně pro zdravotnické laboratoře),  kalibrační laboratoře (ČSN EN ISO/IEC 17025:2005),  certifikační orgány provádějící certifikaci systémů jakosti, systémů managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, systémů managementu bezpečnosti informací, systémů managementu bezpečnosti potravin a systému trvale udržitelného hospodaření v lesích (ČSN EN 45012:1998),  certifikační orgány provádějící certifikaci systémů environmentálního managementu (ISO/IEC Pokyn 66:1999),  certifikační orgány provádějící certifikaci výrobků a procesů, včetně certifikace spotřebitelského řetězce dříví, kvalifikace stavebních dodavatelů a ověřování emisí skleníkových plynů (ČSN EN 45011:1998),  certifikační orgány provádějící certifikaci osob (ČSN EN ISO/IEC 17024:2003),  inspekční orgány (ČSN EN ISO/IEC 17020:2005),  organizátory programů zkoušení způsobilosti (ILAC G – 13, ISO GUIDE 43-1),  environmentální ověřovatele programů EMAS a dohled nad zahraničními environmentálními ověřovateli (nařízení ES č. 761/2001),  systém certifikovaných dodavatelů Relsie (SCD Relsie),  akreditace ověřovatelů environmentálního prohlášení (EPD). Číslo domovní

souhrnné označení pro číslo popisné a číslo evidenční.

Číslo evidenční

slouží k označení staveb určených k individuální rekreaci. Každé Č. (rovněž popisné číslo) musí být v rámci části obce jedinečné. Každá budova se označuje pouze jedeným číslem popisným nebo evidenčním. (zákon č. 128/2000, o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a umístění čísel k označení budov …).

Číslo orientační

k usnadnění orientace mohou být budovy v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích označeny vedle popisného čísla ještě Č. Č. se umisťují vždy pod tabulku s číslem popisným. Jako dodatek Č. může být použit jeden znak české abecedy bez diakritických znamének.

Číslo parcelní

je číslo, kterým je označena parcela shodně ve všech částech katastrálního operátu. Viz také Parcela.

Číslo popisné

je číslo, kterým se označuje v obci každá samostatná budova, popř. soubor budov, trvalého charakteru. Části obce mají samostatné popisné číslování budov. Budovy musí být označeny Č., (v případě budov určených k individuálními rekreaci čísly evidenčními. Samostatnými Č. se neoznačují příslušenství budovy a vedlejší budovy, která jsou součástí jednoho celku (například výrobní haly, garáže při domech apod.).

Číslování budov

Každá budova (v obci, v části obce) musí být označena popisným číslem nebo číslem evidenčním, jedná-li se o budovu určenou k individuální rekreaci. Vedle popisného čísla mohou být budovy označeny ještě číslem orientačním. O

19

označení budovy číslem popisným (rovněž evidenčním a orientačním číslem) rozhoduje obec O přidělení čísla popisného, evidenčního nebo orientačního vydá obec vlastníku nemovitosti písemný doklad. Popisná, evidenční a orientační čísla se barevně liší. K číslování se užívá arabských číslic, u čísel popisných a evidenčních bez jakýchkoliv dodatků. Čísla orientační mohou mít dodatek v podobně jednoho znaku českého abecedy bez diakritických znamének. Čísla se umísťují tak, aby byla viditelná, Čísla orientační se umísťují vždy pod tabulku s číslem popisným (zákon č. 128/2000, o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a umístění čísel k označení budov …). Čištění odpadních vod

obecně proces maximálního odstranění příměsí obsažených ve vodě vytékající z nějaké stavby nebo zařízení (např. budovy, technologického zařízení,, kanalizačního systému obce). Zařízení pro Č. je účelné rozdělit podle původu odpadních vod na čistírny splaškových odpadních vod, průmyslových odpadních vod, vod znečištěných ropnými látkami a chemické čistírny odpadních vod (např. neutralizační stanice). Požadavky na čisticí zařízení jsou dány příslušnými právními i místními předpisy v souvislosti s potřebami příslušného ekosystému (např. zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů).

Členění stavby

provádí se podle různých hledisek, např. podle způsobu výstavby, charakteru stavby, organizace a průběhu výstavby. Ve stavební praxi ČR je obvyklé členění staveb s použitím termínů, používaných a definovaných v dřívějších stavebních předpisech z období centrálního řízení výstavby (v současné době již neplatných). Jako soubor staveb se označují vzájemně provozně a ekonomicky související stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech. Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je funkčně propojený souhrn strojů a zařízení, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Provozní celek je souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného uceleného procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby, která plní vymezenou účelovou funkci. Ucelenou částí stavby se rozumí část stavby, umožňující technicky a organizačně samostatný provoz (užívání) při splnění všech podmínek zajišťujících zdraví a bezpečnost osob. Stavby je možno členit na etapy, které umožňují postupný a plynulý postup projektování a realizace. Etapu stavby tvoří jedna nebo více ucelených částí stavby. (Podle zrušené vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.).

Členění technických zařízení budov

je obvyklé buď podle uzavřených systémů (např. vytápění, klimatizace, dopravní systémy, kuchyňské systémy, osvětlení, počítačové sítě) nebo podle profesí, elektrorozvody, rozvody plynů, rozvody kapalin, měřící, regulační a výpočetní technika. Časté je také kombinované členění, obvykle podle dodavatelů (vyšších

20

dodavatelů). Profesní Č. je obvykle v souladu s členěním technologických procesů doplňkových v aplikaci na technická zařízení budov. Podrobněji viz DOS M 08. Členění technologických zařízení staveb

zabezpečuje a zjednodušuje koordinaci práce jednotlivých specializovaných organizací od fáze projektu předinvestiční až po fázi vyzkoušení a průkazů. Umožňuje snadněji vymezit zodpovědnost, kontrolu kvality prací i financování mezi jednotlivými dodavateli dílčích částí technologického zařízení. Základním hlediskem Č. bývá členění podle sledu technologického procesu na funkčně ucelené skupiny, jimiž jsou provozní celek, provozní soubor, dílčí provozní soubor, provozní jednotka a základní jednotka. Vedle základního hlediska Č. podle procesů je možno respektovat další hlediska, jako vymezování ucelených částí stavby, dodavatelských vztahů, vymezení odpovědnosti apod.

ČSN

viz České technické normy

21

Dálnice

pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. D. je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Daň z přidané hodnoty

je daň uvalená na prodej výrobků nebo služeb podniku v poměru k hodnotě, kterou podnik přidal k hodnotě nakoupených výrobků nebo služeb jako výsledek své vlastní činnosti.

Data

údaje, vyjádření skutečností, pojmů nebo pokynů formalizované způsobem vhodným pro komunikaci, vyhodnocování nebo zpracování lidmi nebo automatickými prostředky.

Databáze

zahrnuje literární, umělecké, hudební nebo jiné soubory děl nebo soubory jiných materiálů, jako jsou texty, zvuky, obrazy, čísla, fakta a údaje, soubory nezávislých děl, údajů nebo jiných materiálů, které jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a mohou být jednotlivě přístupné, přičemž není nezbytné, aby takové materiály byly organizovaně fyzicky uloženy (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES z 11. 3. 1996 o právní ochraně databází). Termín D. by neměl být rozšiřován a vztahován na počítačové programy použité při zhotovování nebo působení databáze.

Datový prvek

Je definován ve standardech státního informačního systému (SIS) jako 1. Obecně jednotka dat, která je v daném kontextu považována za nedělitelnou. 2. Podle EDIFACT jednotka dat, pro kterou jsou stanoveny identifikace, popis a formát hodnoty (EDIFACT – Electronic Data Interchange For Administration, Commerce and Transport – doporučení OSN pro datovou komunikaci pro administrativu, obchod a dopravu). Jednoduchý datový prvek = D. který obsahuje jedinou hodnotu. Dílčí datový prvek = jednoduchý D. který je podřízenou částí složeného datového prvku a při přenosu je identifikován svou polohou uvnitř složeného datového prvku.

Deník

Souborné nebo jednotlivé zápisy všech požadovaných, resp. stanovených údajů v chronologickém (časovém) sledu.

Deník stavební

viz Stavební deník

Dílčí proces

viz Proces

Dílčí projektové výsledky

jsou rozpracované části dokumentace projektu, které si účastníci výstavby vzájemně předávají za účelem zabezpečení návazností a koordinace. D. může zpracovatel dokumentace projektu poskytnout také jako výchozí údaje pro zpracování projektových podkladů na nestandardní dodávky, resp. pro zpracování nabídky DOD nebo VDOD.

Dílčí provozní soubor

je funkčně ucelená část provozního souboru, tvořená souhrnem technologických zařízení a vykonávající samostatný dílčí technologický proces (popř. technologický proces speciální nebo doplňkový), určená dokumentací stavby a

22

uváděná do provozu zpravidla v souvislém čase. Používá se jen výjimečně u velmi členitých a složitých zařízení, kdy mezi provozní soubor a provozní jednotku je účelné nebo potřebné vložit další mezistupeň (např. pro definování finální poddodávky). Člení se na provozní jednotky nebo na provozní a základní jednotky anebo přímo na základní jednotky. Diskont

(Discount nebo Present Worth Factor) 1. odúročitel, tj. matematicky převrácená hodnota úročitele mající vztah k „časové hodnotě peněz“ (budoucí menší hodnotě peněz), rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a přítomnou hodnotou později splatné pohledávky. 2. úroková sazba ústřední banky, v ČR České národní banky, pro mezibankovní operace. Má omezovat očekávanou míru inflace. 3. srážka z ceny, např. při odběru většího množství. Souvislosti D., zejména s finanční analýzou projektu jsou podrobněji uvedeny v DOS M 11.

Diskontování

nákup a prodej ještě nesplatných pohledávek, obvykle směnek (diskontování směnky), za současnou hodnotu.

Dlouhodobý finanční majetek

podle prováděcího předpisu k zákonu o účetnictví obsahuje zejména podíly v ovládaných a řízených osobách, podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem, ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly, půjčky a úvěru, poskytnuté zálohy na D. Vyhláška č. 200/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/91 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

Dlouhodobý podle prováděcího předpisu k zákonu o účetnictví zahrnuje zejména pozemky, hmotný majetek stavby, samostatné movité věci a soubory movitých věcí, pěstitelské celky trvalých porostů, základní stádo a tažná zvířata. Vyhláška č. 200/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/91 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví Dlouhodobý nehmotný majetek

podle prováděcího předpisu k zákonu o účetnictví obsahuje zejména zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok, povolenky na emise a preferenční limity. Vyhláška č. 200/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/91 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

Dočasná stavba

stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání.

Dodavatel

obecné označení pro smluvní stranu, která se zavázala nebo se může zavázat druhé straně (odběrateli) ke sjednanému plnění. V ObčZ a v ObchZ je dodavatel označován podle smluvního typu jako zhotovitel (smlouva o dílo), prodávající (kupní smlouva), věřitel (smlouva o úvěru), poskytovatel (licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví), dopravce (smlouva o přepravě věci), příkazník (příkazní smlouva), mandatář (mandátní smlouva) aj. Normy ČSN EN ISO definují D. (Supplier) jako organizaci, která poskytuje zákazníkovi výrobek (ve smyslu produkt). Zákazník (Customer) je podle ČSN ISO příjemce výrobku (produktu) poskytnutého dodavatelem, kdežto odběratel (Purchaser) je

23

definován jako zákazník ve smluvním vztahu. D. ve smluvním vztahu je podle ČSN EN ISO označován také jako smluvní dodavatel (Contractor). Dodavatel finální

tradiční označení pro VDOD, který je dodavatelem v rozsahu dodávky finální.

Dodavatel generální

tradiční označení pro VDOD, který je dodavatelem v rozsahu dodávky generální.

Dodavatel nepřímý

(poddodavatel), označení používané ve výstavbě pro dodavatele, který dodává plnění pro danou stavbu, není však v přímém smluvním vztahu s investorem nebo obstaratelem věcí investora (Dodavatel).

Dodavatel přímý

(hlavní dodavatel) je označení používané ve výstavbě pro dodavatele, který je ve smluvním vztahu s investorem/stavebníkem nebo s osobou, která obstarává věci investora. (viz Dodavatel).

Dodavatel vyšší

viz Vyšší dodavatel

Dodavatelská příprava realizace projektu (stavby)

je příprava dodavatele, kterou musí vykonat jednak před podáním nabídky účasti na realizaci projektu (stavby), jednak po uzavření smlouvy, před vlastní realizací své dodávky nebo vyšší dodávky, v některých případech také na staveništi. Její rozsah a obsah se výrazně liší, jde-li v konkrétním případě o DOD nebo VDOD. Průběh D. je u DOD rozdílný jde-li o standardní nebo nestandardní produkt. U VDOD se D. výrazně odlišuje podle druhu vyšší dodávky (zvoleného způsobu výstavby). Zatímco u DOD je D. obvykle pouze vnitřní záležitostí (např. v souvislosti s přípravou výroby), předává obvykle VDOD některé výsledky své D., také stavebníkovi, popř. uživateli (např. dohodnuté části realizační dokumentace projektu, kterou v rámci D. zpracoval). Podrobněji viz DOS M 10.01 a DOS M 15.01.

Dodavatelský inženýring

viz Inženýring dodavatelský

Dodavatelský řetězec

viz Nákupní řetězec

Dodavatelský způsob výstavby

viz Způsob výstavby

Dodávka

obecně sjednané nebo realizované plnění dodavatele. Předmět D. (předmět smlouvy na D.) se obvykle označuje jako obchodní zakázka. Cestou D. se uskutečňuje obchod, tj. obchodně se realizuje výrobek v širším významu (produkt). Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, se dodávkou rozumí dodání koupené movité i nemovité věci (tj. zboží), včetně dodání zboží koupeného na splátky, dále nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě, včetně montáže a uvedení do provozu. Dodávka nezahrnuje služby a stavební práce.

Dodávka finální

je tradiční označení pro vyšší dodávku části stavby v rozsahu jednoho nebo několika provozních souborů, které ještě netvoří provozní celek nebo

24

technologickou část stavby, popř. označení pro dodávku jednoho nebo několika dílčích provozních souborů. Jako D. bývá také označena dodávka jednoho nebo několika stavebních objektů (někdy se zabudovaným technologickým zařízením) pokud ještě netvoří celou stavební část stavby. D. může být také označením pro dodávku souboru (souborů) technických zařízení budov. D. se uskutečňuje buď ve vztahu k INV nebo VDOD (vyšší úrovně). O některých aspektech významných pro předmět D., pojednává podrobněji DOS M 08. Dodávka generální

je tradiční označení pro vyšší dodávku provozního celku nebo technologické části stavby, popř. pro vyšší dodávku stavební části stavby. D. se obvykle uskutečňuje ve vztahu k INV.

Dodávka investičního celku

viz Vyšší dodávka

Dodávka kompletovaná

je dodávka sady (souboru) výrobků (např. sady nářadí), ve které DOD kompletuje vlastní výrobky, práce nebo služby nakupovanými, anebo provádí pouze kompletaci a je pak buď DOD takové sady (souboru) nebo pouze DOD služby (obstarání) kompletace sady (souboru). D. nezahrnuje zpracování části dokumentace projektu (dokumentace stavby), ani řízení příslušné části dodávky na staveništi, a liší se tím od vyšší dodávky kompletované.

Dodávka kusová

je označení, které se někdy používá pro dodávku jednotlivých výrobků v širším významu (produkt).

Dodávka montáže

je dodávka souboru montážních prací a souvisejících plnění v rozsahu stavby, ucelené části stavby nebo alespoň v rozsahu dílčího provozního souboru, provozního souboru nebo stavebního objektu. Pokud odpovědnost dodavatele, který zabezpečuje montáž, nelze vztáhnout ke stavbě nebo k její části, jako k celku, pak je taková dodávka obvykle označována jako dodávka montážních prací.

Dodávka smontovaného výrobku

je dodávkou jednoho nebo několika výrobků a jeho (jejich) montáže na staveništi v jediném plnění, které je obvykle prokázáno individuálním vyzkoušením výrobku (nebo výrobků) na staveništi. Takovým výrobkem může být stroj, zařízení (např. ocelová konstrukce), síť počítačů nebo jen HW a SW produkty. D. není vyšší dodávkou, protože mu obvykle chybí znak kompletace s nakupovanými výrobky a práce s dokumentací projektu (pracuje běžně pouze s vlastní výrobní, popř. montážní dokumentací). Pro D. se použije smlouva o dílo s jediným plněním na staveništi, zatímco při běžném postupu by pro nákup téhož zařízení byla použita smlouva kupní, a pro jeho následnou montáž na staveništi smlouva o dílo.

Dodávka vyšší

viz Vyšší dodávka

Dohoda o parcelaci

smlouva mezi žadatelem o vydání regulačního plánu a vlastníky pozemků a staveb, kterou jsou dotčeny navrhovaným záměrem; jejím obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů s pojených s jeho realizací.

25

Dokument

každý informační pramen, zpravidla s tematicky přesně vymezeným a uzavřeným obsahem, uložený na hmotném nosiči informace uchovatelném v čase (písemný, obrazový, zvukový, elektronický nebo jiný záznam); neboli každý zdroj informace v hmotném tvaru.

Dokumentace

(územně plánovací, stavební, technická, výrobní, geodetická, kartografická, účetní atd.) je souborem dokumentů, systematicky uspořádaných k určitému tématu a za určitým účelem.

Dokumentace projektu stavební

dokumentace navazující na realizační dokumentaci projektu, kterou obvykle zpracovává příslušný dodavatel pro provedení stavebních prací jako přípravu své dodávky prací, dodávky stavebního objektu, popř. dodávky stavební části stavby. Funkce a úroveň D. je porovnatelná s dokumentaci výrobní. Součástí dokumentace projektu, jmenovitě realizační dokumentace projektu, se obvykle stávají jen ty části D., které jsou nutné pro určení dodávek pro konkrétní stavbu na základní úrovni. Pokud jsou použity standardní prvky, pak údaje potřebné pro realizační dokumentaci projektu předá jejich dodavatel jako standardní podklad a jejich D., popř. dokumentaci výrobní není nutné do realizační dokumentace projektu zahrnovat. Uvedené zvyklosti lze bezprostředně aplikovat také na dokumentaci montážní, jak pro technologická zařízení staveb, tak také pro technická zařízení budov (pro techniku prostředí staveb).

Dokumentace Basic Design

je označení dokumentace zpracované ve fázi souborného řešení projektu (dokumentace souborného řešení projektu), zpracované často zahraničním projektantem, obvykle pro technologicky náročné řešení technologické stavby (viz Stavba technologická). Obecně lze D. definovat jako označení používané v zahraničním styku pro dokumentaci souborného řešení projektu, popř. také jako označení dokumentace pro provedení stavby. Pro splnění uvedených funkcí má D. představovat úplné řešení vnějších souvislostí projektu a úplné řešení vnitřních souvislostí projektu, umožnit uzavření smlouvy s jediným vyšším dodavatelem kompletované vyšší dodávky v rozsahu stavby nebo smluv s několika takovými vyššími dodavateli (obvykle ucelených částí stavby nebo technologické části stavby a stavební části stavby), jejichž činnost je pak nutné koordinovat. Na D. pak navazuje realizační dokumentace projektu, obvykle zpracovaná příslušnými VDOD, která je v zahraničních vztazích obvykle označována jako dokumentace Detail Design. Podrobněji viz DOS M 10.01.

Dokumentace Detail Design

je označení dokumentace zpracované ve fázi realizační přípravy projektu, tj. označení realizační dokumentace projektu, které se používá v zahraničním styku. Zpracování D. běžně navazuje na schválenou dokumentaci Basic Design. Zpracovatelem D. je obvykle buď jediný vyšší dodavatel kompletované vyšší dodávky v rozsahu stavby nebo několik takových vyšších dodavatelů za koordinujícího dohledu zpracovatele dokumentace Basic Design. Pokud je použit tzv. investorský způsob výstavby, dopracovává do úrovně D. obvykle dokumentaci Basic Design její autor (projektant). Podrobněji viz DOS M 10.01.

Dokumentace dodavatelská

dokumentace, kterou je dodavatel povinen dodat současně se svým produktem na základě příslušných právních předpisů, nebo na základě ujednání ve smlouvě.

26

Dokumentace, kterou potřebuje dodavatel k uskutečnění jakékoliv dodávky. V přípravě a realizaci projektů spojených s výstavbou je však obvyklé, používat označení D. pro dokumentaci, která je výsledkem dodavatelské přípravy realizace projektu, tj. pro dokumentaci, která je adresně zpracována dodavatelem (DOD nebo VDOD) pro konkrétní projekt, a slouží nejen příslušnému dodavateli samému, ale také alespoň některému z hlavních účastníků výstavby. Její obsah a způsob zpracování je různý u VDOD podle způsobu výstavby (součástí D. je také realizační dokumentace projektu), u DOD různý, jedná-li se o standardní nebo nestandardní produkt. Podrobněji viz DOS M 10.01. Dokumentace konstrukční

viz Dokumentace výrobní

Dokumentace montážní

viz Dokumentace výrobní

Dokumentace nabídková

tvoří obvykle technickou část nabídky na vyšší dodávku „na klíč“ (v rozsahu stavby) nebo na vyšší dodávku projektovanou (v rozsahu příslušné části stavby) a určuje především předmět nabízené vyšší dodávky, tj. předmět smlouvy, jejíž návrh je obvykle zahrnut do obchodní části nabídky. D. zpracovává příslušný vyšší dodavatel „na klíč“ nebo vyšší dodavatel projektované vyšší dodávky, na základě některé z forem poptávky, zpracované INV v souladu s dokumentací přípravné fáze projektu. Formou poptávky mohou být také tendrové podmínky (v ČR podmínky obchodní veřejné soutěže).

Dokumentace pro provádění stavby

zpracovává se na základě územního rozhodnutí nebo z iniciativy stavebníka; využívá se mj. pro kontrolní prohlídky stavby. D. může zpracovat pouze fyzická osoba, která získala oprávnění k výkonu vybraných činnosti ve výstavbě podle autorizačního zákona. Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby stanoví právní předpis (vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb). V přípravě projektů souvisejících s výstavbou je D. jednou z forem zpracování dokumentace souborného řešení projektu v ČR, které nejvíce odpovídá obvyklému pojetí dokumentace Basic Design. Plní funkci dokumentace zadávací pro vyššího dodavatele kompletované vyšší dodávky v rozsahu projektu (stavby), který v souladu s D. pak zpracuje realizační dokumentaci projektu. Může plnit také funkci dokumentace zadávací pro několik vyšších dodavatelů kompletovaných vyšších dodávek, z nichž každý dodává část stavby. Důležitou podmínkou zpracování D. je její soulad s dokumentací stavby pro vydání stavebního povolení, která může D. předcházet nebo po D. následovat. V případě uplatnění způsobu výstavby investorského, je obvykle nutné D. dopracovat do úrovně realizační dokumentace projektu, což je odlišný typ dokumentace stavby, někdy tradičně označovaný jako projekt jednostupňový (viz také VHŘ a DOS M 10.01).

Dokumentace pro správní řízení o stavbě

(dokumentace pro veřejnoprávní řízení o stavbě) společný název pro dokumentace stavby, které jsou nutnou podmínkou uskutečnění správních řízení ( veřejnoprávních řízen)í, podmiňujících průběh procesu přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou, kterým se pořizuje příslušná, konkrétní stavba.

27

Podmínka takových správních řízení je stanovena příslušnými právními předpisy, v ČR SZ a SŘ. Rozsah, obsah, popř. způsob zpracování příslušných dokumentací stavby pro tato správní řízení je stanoven právními předpisy (vyhláška. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, vyhláška č. 503/2006 Sb.,o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření ), požadavky příslušného stavebního úřadu nebo dotčených orgánů, podle zvláštních předpisů. V ČR je možné standardně do D. zahrnout dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, dokumentaci pro vydání stavebního povolení, dokumentaci ohlášení stavby, dokumentaci pro provádění stavby a dokumentaci pro nezbytné úpravy. D. může zpracovat pouze fyzická osoba, která získala oprávnění k výkonu vybraných činnosti ve výstavbě podle autorizačního zákona. Dokumentace pro užívání stavby

viz Dokumentace provozní

Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí

je dokumentace (projektu) potřebná ve fázi (projektu) předinvestiční k získání povolení příslušných správních orgánů k výstavbě na dotčeném území, v ČR k získání územního rozhodnutí. Obsahové náležitosti D., která se v ČR přikládá k žádosti na vydání územního rozhodnutí stanoví právní předpis (vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření). Podkladem pro zpracování D. je technicko ekonomická studie, obvykle studie proveditelnosti, popř. investiční záměr. Zpracovatel příslušné studie je často také zpracovatelem D. Podrobněji viz DOS M 10.01. D. může zpracovat pouze fyzická osoba, která získala oprávnění k výkonu vybraných činnosti ve výstavbě podle autorizačního zákona.

Dokumentace projektová

viz Projektová dokumentace

Dokumentace projektu

pro přípravu a realizaci projektů spojených s výstavbou (neboli projektů investičních), zahrnuje dokumentaci přípravné fáze, obvykle na úrovni studie nebo investičního záměru, dokumentaci souborného řešení projektu (dokumentaci Basic Design), realizační dokumentaci projektu (dokumentaci Detail Design) a dokumentaci skutečného provedení (stavby). Pro projekty spojené s výstavbou je rozhodující pořídit funkční stavbu pro proces, který v ní nebo na ní bude probíhat a umožní dosáhnout cílů projektu včetně cílů nebo požadavků kulturních a estetických. V nejobecnější poloze lze D. charakterizovat jako dokumentaci potřebnou v jednotlivých fázích přípravy a realizace projektu k tomu, aby bylo dosaženo účelu (smyslu) každé z těchto fází v zájmu dosažení cílů projektu. D. vzniká v procesu projektování a odlišuje se také podle druhů projektů. Podrobněji viz DOS M 10.01.

Dokumentace projektu realizační

(realizační dokumentace projektu), označovaná v zahraničním styku jako dokumentace Detail Design, je dokumentace zpracovaná ve fázi realizační přípravy projektu a fázích navazujících, pro účely: realizace projektu příslušnými realizátory, řízení realizace projektu, užívání výsledků projektu (stavby) uživatelem, navazujících inovací nižší úrovně (údržby a obnovy) i vyšší

28

úrovně (např. budoucích rekonstrukcí). Zpracovatelem D. je obvykle příslušný vyšší dodavatel nebo osoba, u které si zpracování D. vyšší dodavatel zajistí. V případě uplatnění způsobu výstavby investorského pak obvykle projektant. Některé části D. slouží pouze realizátorovi (realizátorům) projektu, jiné jsou na základě příslušné smlouvy předávány investorovi (stavebníkovi) pro jeho potřebu. Pod pojem D. se však obvykle zahrnují jen takové dokumentace, které musí být zpracovány adresně pro příslušný konkrétní projekt, až do hloubky vyjasnění předmětu dodávky (smlouvy) na základní úrovni dodávky výrobku, práce nebo služby pro stavbu. Na základě D. je pak obvykle zpracována dokumentace výrobní, konstrukční, montážní apod. (viz DOS M 10.01). Dokumentace provozní

(dokumentace pro užívání stavby) je dokumentace, kterou potřebuje uživatel k užívání (k provozu) stavby. Některé části D. jsou podmínkou užívání stavby podle právních předpisů (např. pro užívání vyhrazených zařízení), zpracování jiných závisí na dohodě v příslušné smlouvě. Zpracovatelem D. je obvykle příslušný vyšší dodavatel nebo dodavatel technologie (viz dodávka technologie). Pro zpracování D. je obvykle nutné použít realizační dokumentaci projektu, dokumentaci průvodní technickou i jiné součásti dokumentace dodavatelské. Proto je D. často považována za součást realizační dokumentace projektu a je zahrnována do těch jejích částí, které jsou na základě dohody ve smlouvě předávány investorovi (stavebníkovi).

Dokumentace průvodní technická

je obvykle dodávaná současně s výrobkem. Stanoví jeho provozní, popř. montážní, kotevní, mazací a obdobné podmínky. Je často nezbytným podkladem pro montáž výrobku, jeho uvedení do provozu a jeho užívání. D. je často předávána také jako součást projektových podkladů nebo jako podklad pro zpracování dokumentace výrobní, montážní nebo dokumentace provozní. Není však zpravidla součástí projektové dokumentace. Spíše výjimečně se jí může stát pokud jde o výrobek adresně konstruovaný a vyráběný pro konkrétní projekt, dodávaný výrobcem (dodavatelem) podle realizační dokumentace projektu.

Dokumentace přípravná

viz Dokumentace přípravné fáze projektu

Dokumentace přípravné fáze projektu

je dokumentace zpracovaná v přípravné fázi (fáze projektu předinvestiční) a umožňující naplnění poslání této fáze, zejména pak konečné rozhodnutí o realizaci projektu. Má obvykle formu postupně propracovávaných studií (někdy studie příležitostí, často studie předběžné, označované také jako podnikatelský záměr nebo investiční záměr), popř. také formu různých druhů dokumentace, souvisejících s nutnými průzkumy nebo ochranou životního prostředí (viz např. Dokumentaci vlivů provedení záměru na životní prostředí) a zejména pak formu dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Konečnou úroveň D. představuje obvykle řádně doložená studie proveditelnosti (Feasibility study), popř. investiční záměr. Podrobněji viz DOS M 10.01.

Dokumentace skutečného provedení (stavby)

podle SZ je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby

29

povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby. D. stavební úřad ověří a po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem. U projektů spojených s výstavbou je D. obecný název pro takové součásti dokumentace souborného řešení projektu a součásti dokumentace projektu realizační, které použije INV pro užívání stavby nebo k navazujícím inovacím, jak nižším (údržbě a obnově), tak i vyšším (budoucím rekonstrukcím) a bude je proto také archivovat. Všechny tyto budoucí součásti D. musí proto procházet v průběhu fáze realizace, popř. také fáze vyzkoušení a průkazů, příslušným změnovým řízením (viz také Management změn), popř. na úrovni změny stavby. Všechny změny musí být pak řádně zaznamenány do příslušných částí dokumentace projektu (dokumentace stavby) a stanou se součástí D. Dokumentace souborného řešení projektu

dokumentace projektu, která rozpracovává dokumentaci přípravné fáze projektu do podrobností potřebných k naplnění poslání fáze souborného řešení projektu. V D. musí být dořešeny všechny vnější souvislosti projektu (stavby) a všechny vnitřní souvislosti projektu (stavby). Při uplatnění způsobu výstavby s kompletovanými vyššími dodávkami nebo způsobu výstavby investorského, má D. obvykle formu dokumentace pro provedení stavby. Při uplatnění způsobu výstavby „na klíč“ nebo způsobu výstavby s projektovanými vyššími dodávkami, pak obvykle formu dokumentace nabídkové příslušných vyšších dodavatelů. Ve všech případech je nutno do D. zahrnout také dokumentaci stavby pro vydání stavebního povolení, která vznikne dopracováním uvedených druhů nebo jim může v některých případech předcházet.

Dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení

je dokumentace, kterou stavebník připojí k žádosti o stavební povolení a která musí být zpracována oprávněnou osobou. D. může zpracovat pouze fyzická osoba, která získala oprávnění k výkonu vybraných činnosti ve výstavbě podle autorizačního zákona. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání stavebního povolení stanoví právní předpis (vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb). Ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména zda projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, zda projektová dokumentace je úplná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu. Po dni nabytí právní moci stavebního povolení stavební úřad zašle stavebníkovi jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace; další vyhotovení ověřené projektové dokumentace zašle vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem.

Dokumentace technická

termín používaný v hospodářské praxi i v právních předpisech (zejména nařízení vlády, stanovující technické požadavky na výrobky v regulované oblasti při jejich uvedení na trh). Technická dokumentace obvykle obsahuje podrobný popis výrobku/zařízení, vymezení způsobu použití, odkaz na technické předpisy a technické normy, resp. stavební technická osvědčení (budou využita pro posuzování shody před uvedením výrobku/zařízení na trh), konstrukční a výrobní výkresy, případně další dokumentaci konkretizující vlastnosti

30

výrobku/zařízení, technologický postup výroby a použití/zabudování ve stavbě, údaje o technických vlastnostech výrobku, popisy a vysvětlení nezbytné ke srozumitelnosti výkresů a funkce výrobku/zařízení, návody k použití, upozornění na možná nebezpečí nebo omezení použitelnosti, výsledky návrhových a konstrukčních výpočtů, výsledky případně provedených zkoušek, zkušební protokoly. Technickou dokumentaci je povinen pořídit výrobce nebo dovozce. Dokumentace technologická

viz Dokumentace výrobní

Dokumentace vlivů provedení záměru na životní prostředí

(zkráceně „dokumentace vlivů“) zpracovává se v případech, kdy tak stanoví zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zák. č. 93/2004 Sb. Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají záměry a koncepce vymezené v příloze č. 1 tohoto zákona, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Posuzování zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí. D. je součástí návrhu regulačního plánu, žádosti o vydání územního rozhodnutí Posudek (posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí), dokumentace vlivů a vyjádření k nim (námitky, připomínky, závazná stanoviska dotčených orgánů) musí být projednány na veřejném projednání. Zpracovávat dokumentaci, posudek, oznámení předkládané podle zákona č . 100/2001 Sb. a zpracovávat vyhodnocení jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli autorizace Ministerstva životního prostředí, udělené podle zákona č. 100/2001 Sb. Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 4 k zákonu 100/2001 Sb.

Dokumentace výrobní

dokumentace potřebná k výrobě. Člení se zpravidla na dokumentaci konstrukční, která stanoví parametry výrobku a jeho částí a dokumentaci technologickou, která stanoví postup a další podmínky výroby výrobku. Pro hromadně vyráběné výrobky může být konstrukční dokumentace nahrazena recepturami nebo jinou dokumentací, která dokonale určuje výrobek a jeho vlastnosti. Do dokumentace projektu bývají obvykle zahrnovány jen ty části D., které jsou adresně zpracovány jen pro potřeby příslušného projektu a slouží k vyjasnění dodávky nestandardního výrobku, s příslušným dodavatelem. V ostatních případech, jmenovitě standardních nebo opakovaně vyráběných výrobků, jsou pro potřeby zpracování dokumentace projektu předávány projektové podklady vždy příslušným dodavatelem. Některé součásti D. se mohou stát také součástí dokumentace stavební nebo dokumentace montážní (Dokumentace stavební). Pravidla zpracování a použití D. lze aplikovat také na jiné druhy výrobků.

Dokumentace zadávací

viz Zadávací dokumentace

Dokumentace zařízení staveniště

je dokumentace potřebná k vybudování, udržování a k likvidaci zařízení staveniště, budovaných k použití účastníky výstavby jednotlivě nebo společně, pro přechodnou dobu výstavby. D. může také sloužit k úpravám a následným repasím těch zařízení staveniště, pro která byly použity části stavby v předstihu budované nebo zařízení, která jsou na staveništi stávající, před zahájením

31

výstavby, a budou pro takový účel využita. D. je často považována za samostatnou součást realizační dokumentace projektu obdobně, jako dokumentace provozní. Doložka (klauzule)

je ustanovení ve smlouvě, doplňující a zpřesňující smluvní závazek. Doložka cenová stanovuje doplňkový smluvní závazek ve vztahu ke stanovení ceny. Doložka měnová je smluvní ustanovení, kdy peněžní závazky jsou vázány na kurzový vztah k jiné měně. Obdobnou funkci má i doložka kurzová a doložka zlatá.

Doložka cenová

viz Doložka

Doložka měnová

viz Doložka

Domy zvláštního určení

domy s pečovatelskou službou a v domy s komplexním zařízením pro zdravotně postižené občany.

Dopravní infrastruktura

součást veřejné infrastruktury (viz Veřejná infrastruktura).

Dopravní stavba

viz Stavba dopravní

Doručovací adresa

viz Adresa doručovací

Dosažená hodnota

(Earned Value) je obvyklé označení rozpočtových nákladů provedených prací (Budgeted Cost for Work Performed – BCWP). Nejde tedy o ohodnocení velikosti skutečně provedených prací na položce struktury rozsahu prací projektu skutečně vynaloženými náklady, ale náklady plánovanými. Tzn. D. položky struktury rozsahu prací projektu se může pohybovat od 0 Kč pouze do 100 % jejích plánovaných nákladů. Nebyly-li práce na položce struktury rozsahu prací projektu zahájeny, D. se rovná 0 Kč. V případě kompletního dokončení prací na položce struktury rozsahu prací projektu se její D. rovná 100 % plánovaných nákladů ve finančním vyjádření. D. projektu je pak dána součtem D. všech položek struktury rozsahu prací projektu. Pro stanovení hodnoty D. je snahou používat objektivní metody pro zjišťování dosažené hodnoty, založené zejména na základě měřitelných kritérií. D. využívá analýza dosažené hodnoty pro sledování realizace projektu a prognózování jeho dalšího vývoje.

Dotčené obce

obce v území řešeném v zásadách územního rozvoje a obce sousedící s tímto územím.

Dotčené orgány

orgány chránící veřejné zájmy, o kterých to stanoví zvláštní zákon; správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu. Dotčené orgány poskytují správnímu orgánu, který vede řízení, všechny informace důležité pro řízení (Správní řád). Dotčené orgány vydávají závazná stanoviska, na základě zvláštních právních předpisů, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení; nebo stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve

32

správním řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; stanoviska jsou závazným podkladem pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy vydávaná podle stavebního zákona. Dotčené osoby

účastníci správního řízení, jejichž práva a oprávněné zájmy mohou být rozhodnutím správního orgánu přímo dotčeny. Správní orgán v souvislosti se svým úkonem umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy; poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech. Dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Práva a postavení dotčených osob ve správním řízení upravuje správní řád.

Dozor autorský

viz Autorský dozor

Dozor nad výrobky uváděnými na trh

dozor nad tím, zda stanovené výrobky uváděné na trh jsou označeny stanoveným způsobem či zda nebyly neoprávněně označeny, popřípadě zda k nim byl vydán či je přiložen stanovený dokument (např. prohlášení o shodě) a zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům, provádí Česká obchodní inspekce, případně orgán stanovený zvláštním zákonem (orgány dozory).Práva a povinnosti orgánu dozoru stanoví právní předpisy (zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů).

Dozor stavební

viz Stavební dozor

Dozor technický

viz Technický dozor

Drobná stavba

viz Stavba drobná

Druh pozemku

viz Pozemek

Druh stavby

1. určen procesem, který ve stavbě probíhá nebo kterému stavba slouží, tj. procesem, pro který je stavba budována (stavby průmyslové, stavby zemědělské, haly a jiné stavby pro skladování, stavby pro bydlení, sociální služby, komerční činnost aj.). Pro účely statistického sledování (v ČR i v EU) se stavby dělí na bytové, nebytové výrobní a nebytové nevýrobní. 2. určen převažujícím materiálem nosné konstrukce stavby (stavby kamenné, betonové, železobetonové, dřevěné, ocelové, spřažené ocelobetonové aj.) 3. určen technologií výstavby (stavby zděné, montované, panelové). 4. SZ rozlišuje stavby podle procesu jejich povolování (ohlašované stavby, stavby vyžadující stavební povolení, stavby bez ohlášení a bez stavebního povolení), podle oblastí působnosti v zákoně jmenovaných správních orgánů (stavby v působnosti obecných stavebních úřadů, jiných stavebních úřadů, stavby speciální v působnosti speciálních stavebních úřadů). 5. AZ člení stavby na stavby pozemní, stavby dopravní, stavby vodohospodářské a určuje pak dalších šest oborů ve kterých, je udělována autorizace ve výstavbě. VHŘ uvádí stavby pozemní, stavby inženýrské a stavby technologické.

Druhé bydlení

(anglicky second houses, second home, holiday home, second housing) místo přechodného pobytu vlastníka či uživatele, využívajícího takovou stavbu (dům,

33

chatu, chalupu, byt) převážně k rekreačním účelům. Druhotná paliva

jsou hořlavé, technologické a jiné odpady, tuhé, kapalné a plynné. D. lze využít buď jako paliva pro jinou technologii, než ve které vznikla, nebo k výrobě tepla. Jako D. mohou sloužit např. odpady z těžby a zpracování dřeva, rafinační zbytky, dehty, potravinářské odpady.

Druhotná surovina

viz Surovina druhotná

Druhotná tlaková energie

je potenciální energie plynů a kapalin, odcházejících z technologických procesů nebo rozvodů s přetlakem, který se musí redukcí snížit před následujícím stupněm využití nebo při vypouštění do okolní atmosféry.

Druhotné teplo

(také odpadní teplo) je vázané na pevné kapalné a plynné látky vystupující z technologických procesů nebo jiných procesů. D. lze využít buď přímo k vytápění nebo k výrobě tepla v utilizačních zařízeních (Zdroj energie druhotný). D. se vyskytuje např. ve formě přehřáté páry a kondenzačního tepla, kondenzátu, brýdových par a chladicí vody.

Druhotný energetický zdroj

využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminózních hornin nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti. Viz zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

Druhy projektů

jsou odlišovány podle předmětu (díla) realizovaného projektem a také podle nároků na management (Project Management). Podle německých standardů jsou odlišovány tři druhy projektů: projekty investiční, projekty výzkumně vývojové a projekty organizační. Pro všechny druhy projektů je charakteristické účelové investování finančních prostředků. Proto je pro projekty investiční voleno raději označení projekty spojené s výstavbou, což odpovídá skutečnosti, že rozhodujícím výstupem projektů tohoto druhu je stavba. Projekty výzkumně vývojové se orientují na vyšší inovace, především technických faktorů, jakými jsou: produkt, proces technologický (nebo obdobný jiný), provozní prostředky, vstupní materiály a energie (viz také Inovace ve výstavbě). Projekty organizační se orientují na uspořádání významných adresně koncipovaných akcí nebo na změny struktur významných organizačních útvarů i procesů a na rozvoj řízení (managementu) jeho systémových struktur (informačních, rozhodovacích) obecně.

Dům

po technické stránce budova. Výraz D. se používá pro označení staveb pro bydlení (bytový dům, rodinný dům), nebo v ustálených spojeních (lázeňský dům, obchodní dům aj.) Podle zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů, se domem rozumí stavba, která je podle rozhodnutí stavebního úřadu určená pro bydlení, a dále jiná stavba, ve které se nachází alespoň jeden byt.

Dynamické parametry financování projektu

viz Analýza projektu finanční

34

35

Efekt

1. účinek, výsledek (hospodářský, pracovní, skleníkový). 2. okázalost, působivý vnější dojem (vypočítaný na efekt). 3. působivý prostředek (světelný efekt). 4. efekty – cenné papíry, s nimiž se obchoduje na peněžních burzách (akcie, obligace, bony aj. – efektový pád).

Efekt skleníkový

viz Skleníkový efekt

Efektivita, efektivnost

účinnost (např. E. prostředků vložených do výrobny hodnocená z hlediska výsledků výrobního procesu).

EIA

(z angl. Environmental Impact Assessment), hodnocení (posuzování) vlivů na životní prostředí. Mezinárodně rozšířená standardní procedura, zakotvená v zákonech. Formalizovaný a veřejně kontrolovatelný proces hodnocení vlivu lidské činnosti (průmyslových, zemědělských, dopravních a jiných staveb, koncepcí a záměrů) na životní prostředí, lidské zdraví, památky, krajinu, infrastrukturu aj. EIA byla v českém zákonodárství poprvé zavedena zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí (1992), v současné době ji upravuje zákon č. 100/2001 Sb., zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. EIA je součástí právních řádů řady dalších zemí, mimo jiné USA a všech států Evropské unie. V Evropské unii upravuje proces EIA Směrnice Rady 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve zněn Směrnice Rady 97/11/ES., a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí. Viz Dokumentace vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Ekologická stabilita

Schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce. Viz Ekosystém.

Ekologická újma

ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozováním jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. Termín používaný v právních předpisech pro ochranu životního prostředí (zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů).

Ekologické faktory

soubor charakteristik prostředí umožňující přežití organismů. E. jsou příčinou vzniku adaptací, které umožňují organismům přežívat v měnícím se prostředí volbou nejrůznějších životních strategií. E. dělíme na abiotické (fyzikálně chemické) a biotické (potravní vztahy, kompetice mezi organismy). Podle periodicity změn a adaptace organismů dělíme E. na primárně periodické (světlo, teplota, slapové jevy), sekundárně periodické (vázané na primárně periodické – vlhkost vzduchu, kolísání početnosti populací) a neperiodické faktory (náhlé a neočekávané jako je oheň, povodeň, některé aktivity člověka v přírodě).

Ekologický

viz Ekosystém

36

systém Ekologie

termín vznikl složením řeckých slov oikos (dům), logos (věda, rozprava). E. je věda zabývající se studiem vztahů mezi organismy a prostředním a mezi organismy navzájem. V přeneseném významu je E. považována za studium ochrany životního prostředí.

Ekologie krajiny

samostatný vědní obor s překrytím ekologie a geografie, s návazností na ekonomiku, tvorbu a ochranu životního prostředí. Studuje krajinu jako jednotný územní celek tvořený souborem ekosystémů, lidských výtvorů i vlivů. Vymezuje charakteristické krajinné celky, hodnotí v nich skladbu a rozlohu různých ekosystémů. Zabývá se využitím jednotlivých částí krajiny, jejich optimální ekonomickou a ekologickou funkcí, zvýšením ekologické stability krajiny..

Ekonomická životnost

časový úsek, po kterou je stavba schopna efektivně plnit svou funkci při zohlednění nákladů na její provoz, užívání a udržování.

Ekonomické projektování

je druh (obor) projektování, do kterého se obvykle zařazuje: rozpočtování (kalkulování) pořizovacích nákladů na projekt nebo stavbu, rozpočtování (kalkulování) provozních nákladů na dílo realizované projektem (na stavbu) při užívání, popř. nákladů na likvidaci díla realizovaného projektem, výpočty rentability projektových řešení a provádění finanční analýzy projektu (např. modelováním podmínek financování výstavby s použitím k tomu určených softwarových produktů).

Ekonomicky přiměřená životnost

podle Směrnice Rady 89/106/EHS, o sbližování zákonů, předpisů a administrativních opatření členských států týkajících se stavebních výrobků, ve znění směrnice Rady 93/68/ES časový úsek, ve kterém budou udržovány ukazatelé užitných vlastností stavby na úrovni odpovídající plnění základních požadavků kladených na stavby. Při hodnocení budou přitom zvažována všechna příslušná hlediska, např. náklady na užívání (viz Náklady), náklady vznikající z provozních překážek, rizika a následky poruch během životnosti stavby, náklady na pojištění těchto rizik, náklady na udržování, opravy, obnovu a související prohlídky, provozní a správní náklady, odstranění stavby i hlediska životního prostředí.

Ekosystém

je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Viz zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Únosné zatížení území je takové zatížení území lidskou činností, při kterém nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí E. nebo ekologické stability.

Elektronika

dílčí obor elektrotechniky zabývající se studiem a využitím elektrické vodivosti ve vakuu, v plynech a pevných látkách, v širším pojetí i ve vodičích a v kapalinách. E. se dělí do tří základních oblastí: a) teoretická (fyzikální) E., b) technická E., c) aplikovaná E.

Elektrotechnika

obor zabývající se výrobou, rozvodem a přeměnou elektrické energie v jiný druh energie, konstrukcí sdělovacích a zabezpečovacích zařízení. Tradiční rozdělení

37

na silnoproudou E. a slaboproudou E. dnes již zcela nevyhovuje. Emise

1. obecně vydávání, vysílání nebo vyzařování (např. uvolňování částic, vydávání do oběhu). 2. vydávání peněž nebo cenných papírů do oběhu. 3. Podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, se emisí rozumí přímé nebo nepřímé vypouštění látek, šíření vibrací a vyzařování hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření ze zařízení do životního prostředí. Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, se emisí rozumí vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do životního prostředí. Rozlišují se emise plynné (oxid uhličitý, uhelnatý oxid siřičitý, oxidy dusíku aj.), emise kapalné (aerosoly škodlivých sloučenin) a emise tuhé (saze, popílek, prach apod.). Zdroje emisí mohou být stacionární tovární komínky) nebo nestacionární (auta, letadla). Množství E. je být obvykle omezováno (limitováno) právními předpisy a souvisejícími technickými normami. Viz vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, …).

Emisní faktor

poměr hmotnosti do ovzduší přecházející znečišťující látky ke hmotnosti paliva nebo k množství tepla nebo k hmotnosti vstupní suroviny nebo k jednotce produkce.

Emisní limity

nejvýše přípustné množství znečišťujících látek vypouštěné do ovzduší ze zdroje znečišťování vyjádřené jako hmotnostní nebo objemová koncentrace znečišťujících látek v odpadních plynech nebo hmotnostní tok znečišťující látky za jednotku času nebo hmotnostní množství znečišťující látky vztažené na jednotku produkce.

EN

viz Evropské normy

Energetická síť

viz Energetická soustava

Energetická soustava

je soustava výroben energie, které pracují do energetické sítě. Energetická síť propojuje E. s odběrateli (spotřebiteli) energie.

Energetické auditorství

specializace autorizace ve výstavbě podle autorizačního zákona.

Energetický audit

soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Energetický audit provádí energetický auditor. O výsledku energetického auditu se zpracovává písemná zpráva, která musí obsahovat hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov, celkovou výši dosažitelných energetických úspor včetně použitých vstupních a výstupních údajů a metod výpočtu a návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění. Podrobnosti o provedení energetické auditu stanoví právní předpis.

38

Energetický auditor

1. fyzická osoba, která je zapsána do seznamu energetických auditorů vedeného ministerstvem, která je oprávněná provádět energetické audity. Podrobnosti o složení odborné zkoušky, zapsání do seznamu energetických auditorů vedeném Ministerstvem průmyslu a obchodu, způsobu provádění energetického auditu a povinnostech energetického auditora stanoví právní předpis. 2. fyzická osoba autorizovaná ve specializaci energetické auditorství podle autorizačního zákona.

Energie

schopnost dané fyzikální soustavy konat práci (en = v; ergon = práce). Práci nelze zajistit bez dodávky E. K udržování lidské civilizace a ekosystémů je třeba neustálého přísunu E. V praxi se rozlišuje E. potenciální (voda v přehradě), E. kinetická (energie větru) E. tepelná, chemická (v biomase), E. elektrická. Základní jednotkou E. je Joule (J), starší jednotkou cal (= 4,184 J). Hlavním zdrojem E. na Zemi je sluneční záření.

Environment

viz Životní prostředí

Environmentál ní indikátory

mezinárodně srovnatelné základní ukazatele kvality životního prostředí, poskytující informaci o stavu složek životního prostředí a jeho znečištění či degradaci (ovzduší, voda, půda, horninové prostředí, chráněná území) v jednotlivé zemi, regionu či společenství. Soubor několika desítek ukazatelů schválených a vykazovaných členy OECD.

Environmentál ní politika

souhrn jednání, představ, koncepcí, strategií, cílů, zásad a dokumentů politických, hospodářských nebo zájmových subjektů (vlád, veřejné správy, vedení podniků) vyjadřující jejich vztah k životnímu prostředí, vůli řešit problémy životního prostředí. Rámcové zásady E. na úrovni států obsahuje Agenda 21.

Ergonomie

(z řeckého ergon = práce, nomos = zákon), vědní obor, zkoumá interakci mezi člověkem a technickými systémy člověkem vytvářenými. Využívá poznatků z psychologie, fyziologie, biologie a antropologie. Cílem je optimalizovat podmínky práce. Zkoumá vztah člověk – stroj, člověk – pracovní činnost – člověk – pracovní podmínky. Podnětem pro vznik E. jako věcného oboru se stala potřeba adekvátního zvládání složité vojenské techniky neškoleným personálem během 2. světové války. Základní ergonomickou normou je mezinárodní norma ISO 6385 z roku 1981, která byla v roce 1993 převzata do soustavy českých technických norem jako ČSN 83 3510 pod názve Ergonomické zásady pro navrhování pracovních systémů. Další ergonomické ČSN (převzaté ISO nebo EN) řeší problematiku tepelné zátěže organismu a požadavků na práce se zobrazovacími systémy.

Eroze

proces, při kterém dochází k odnášení geologického materiálu ze zemského povrchu působením vody, větru, mrazu a dalších fyzikálních činitelů prostředí. Proces E. je urychlován lidskou činností (odlesňováním, pastvou, těžbou, agrotechnickými postupy aj.).

Etapa výstavby

viz Členění stavby

Eurokódy

(Eurocode – EC) nové evropské normy pro navrhování stavebních konstrukcí, připravované v Evropském výboru pro normalizaci (CEN) od roku 1980.

39

Sestávají z Eurokódu 1 pro zatížení, EC 2 pro betonové konstrukce, EC 3 pro ocelové konstrukce, EC 4 pro ocelobetonové konstrukce, EC pro dřevěné konstrukce, EC 6 pro zděné konstrukce, EC 7 pro geotechniku, EC 8 pro zemětřesení a EC 9 pro hliníkové konstrukce. Člení se na cca 58 samostatných evropských norem, které musí být během dvouletého přechodného období zavedeny do soustav národních norem členských zemí EU. K jednotlivým normám se připravují a vydávají národní přílohy. Evidence kulturních památek

kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky, který vede odborná organizace státní památkové péče (Národní památkový ústav). Krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností vedou seznamy kulturních památek svých územních obvodů. Zápisy do těchto seznamů provádějí podle výpisů z ústředního seznamu. O zápisu kulturní památky do ústředního seznamu, jakož i o zrušení prohlášení věci za kulturní památku vyrozumí odborná organizace státní památkové péče vlastníka kulturní památky, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností. Jde-li o nemovitou kulturní památku, vyrozumí také stavební úřad; pokud je předmětem evidence v katastru nemovitostí vyrozumí příslušný katastrální úřad. Zákon č. 20/19987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Evidence zdrojů znečišťování a vyhodnocování kvality ovzduší

evidence a vyhodnocování znečišťování ovzduší a zdrojů znečišťování je vedena v registru emisí a zdrojů znečišťování. Součástí registru je i evidence spaloven odpadu. Evidence a vyhodnocování kvality ovzduší je vedena v registru informačního systému kvality ovzduší. Registr emisí a zdrojů znečišťování a registr informačního systému kvality ovzduší zajišťuje Ministerstvo životního prostředí, které může jejich vedením pověřit jím zřízenou právnickou osobu. Viz zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Evropská organizace pro technická schválení

(European Organisation for Technical Approvals – EOTA) koordinuje všechny aktivity spojené s vydáváním ETA, řídí vypracovávání návrhů ETAG. Jejími členy jsou schvalovací osoby pro vydávání evropských technických schválení (ETA).

Evropská společenství

(European Communities – EC) společný název pro Evropské hospodářské společenství (EHS), Evropské společenství atomové energie (EUROATOM) a Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO). Na rozdíl od Evropské unie mají Evropská společenství právní subjektivitu, proto se evropské předpisy označují jako předpisy EHS/ES. V rámci tzv. Maastrichtské smlouvy (listopad 1992) bylo Evropské hospodářství společenství přejmenováno na Evropské společenství, proto se předpisy přijaté po tomto datu označují ES, namísto dřívějšího označení EHS.

Evropské normy

normy přijaté evropskými normalizačními orgány (CEN a CENELEC) určené k povinnému převzetí na národní úrovni. V CEN (Comité Européen de Normalisation) jsou kromě států Evropské unie (včetně ČR) zastoupeny také státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Podle vnitřních předpisů CEN jsou její členské státy povinny přebírat E. do své národní soustavy technických norem bez jakýchkoliv změn. Po uplynutí přechodného období musí

40

být zrušena každá národní technická norma, která je s E.. v rozporu. Vedle CEN působí v oblasti normalizace také Evropská komise pro elektrotechnickou normalizaci CENELEC (Comité Européen de Normalisation Électrotechnique). V ČR se evropské normy přejímají pod označením ČSN EN. Evropské normy se přijímají váženým hlasováním všech členů CEN po předchozím veřejném projednání návrhu normy. EN se vydává ve třech oficiálních jazycích (angličtina, němčina, francouzština), ostatní jazykové verze (překlady do národních jazyků členů CEN) se notifikují a v kopii zasílají Řídícímu centru CEN. Na národní úrovni se vydává identický text EN nebo se EN schválí k přímému používání. Evropské technické schválení

(European Technical Approval – ETA) harmonizovaná technická specifikace ke Směrnice o stavebních výrobcích, která je alternativou harmonizovaných norem. Aplikuje se na výrobek s jasně vymezeným cílem použití na dobu pěti let. Používá se pouze v případě, že není možné vypracovat pro danou kategorii výrobků harmonizovanou evropskou normu. Evropské technické schválení je možné získat u schvalovací osoby sdružené v EOTA. Seznam českých schvalovacích osob je uveden na internetové adrese ÚNMZ (www.unmz.cz). Seznam evropských schvalovacích osob lze nalézt na internetových stránkách EOTA (wwww.eota.be), nebo v Úředním věstníku EU.

Evropsky významná lokalita

viz Natura 2000

Exhalace

vypouštění nebo únik znečišťujících látek do prostředí. Užívá se především pro označení atmosférického znečištění. Shodný význam má termín emise.

Expertní součinnost

je podle stavebního zákona součinnost autorizovaného inspektora, znalce a vědeckého nebo jiného specializovaného odborného pracoviště, kterou zabezpečuje stavební úřad v souvislosti s územním a stavebním řízením, s posuzováním způsobilosti stavby k užívání, se změnami v užívání stavby, s odstraňováním stavby, s dohledem a uplatňováním svých zvláštních pravomocí. Expertní práce hradí stavební úřad, pokud jde o opatření ukládaná ve veřejném zájmu. V ostatních případech nese tyto náklad vlastník stavby, popřípadě stavebník.

Externality

nechtěné a neplánované efekty trhu. Chování jednoho ekonomického subjektu (tj. výroba nebo spotřeba) způsobuje nedobrovolné náklady nebo přínosy jiných subjektů. Pokud určitý podnik negativně ovlivňuje životní prostředí, vyvolává tím nedobrovolné a nežádoucí náklady jiných subjektů, aniž by za to adekvátně platil. Za E. jsou považovány náklady, které způsobují ostatním všichni, kteří poškozují životní prostředí.

Extravilán

část území sídelního útvaru ležící mimo zastavěné území sídelního útvaru.

41

Facility Management

(FM) komplexní plánování, organizace a řízení správy a provozu nemovitostí včetně oprav a údržby, obchodně technických služeb, péče o vnitřní prostředí, ochrany, optimalizace nákladů a telekomunikačních sítí, s podporou speciálního software a s využitím informačních a komunikačních technologií v krátkodobém (operativním), střednědobém (taktickém) a dlouhodobém (strategickém) horizontu.

Faktor 4

kategorický požadavek, týkající se přístupu k životu, který razí Římský klub: „Dvojnásobný blahobyt za poloviční spotřebu přírodních zdrojů“, což znamená, že bez snížení spotřeby přírodních zdrojů o polovinu nejde dosáhnout ekologické rovnováhy a zajistit trvalý rozvoj.

Faktoring

finančně úvěrový obchod, při kterém banka nebo specializovaná finanční instituce (faktor) odkoupí krátkodobou pohledávku za úplatu. F. se provádí u obchodů se zbožím běžné spotřeby, např. potravin, oděvů, obuvi, elektroniky, ale také se zbožím výrobní spotřeby, popř. se zbožím pro kompletaci. V praxi se realizují faktoringové obchody v různých formách. Může jít o odkoupení jednotlivých pohledávek, častěji však o odkoupení všech pohledávek v určitém čase nebo do určitého finančního limitu. Pokud se tento limit stále zachovává (proplácení pohledávek se v určité výši stále obnovuje), jedná se o revolvingový F. Společně s F. bývá spojeno poskytování dalších služeb, např. pojišťování, vedení účtů atd. Dodavatel zboží (věřitel) získá sice nižší inkaso za zboží, nemá však prostředky vázané v pohledávkách, nenese riziko z nezaplacení pohledávek, pohybu kurzů, úrokových sazeb apod. Odpadají mu také práce spojené s evidencí a vymáháním pohledávek.

Faktura (účet)

sestava, v němž je na základě dodávky zboží nebo jiných výkonů vypočtena pohledávka. Obsahuje obvykle údaje o množství, označení zboží nebo jiných výkonů, cenu a platební podmínky.

Faktura předběžná

(proforma faktura) sestava obsahující stejné údaje jako konečná faktura; zasílá se zákazníkovi před splněním objednávky; obvyklá v zahraničním obchodě.

Fáze (projektu)

obecné označení pro časový úsek nebo určité stadium procesu (např. vývoje). Proces přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou je účelné členit pro potřeby managementu projektu obvykle do tří až šesti fází (viz Fáze přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou). Podrobněji je toto obvyklé členění projektu do F. popsáno v DOS M 15.01.

Fáze projektu investiční

následuje po fázi projektu předinvestiční (přípravné) a zahrnuje celý proces investování finančních prostředků, obvykle až do dne zahájení spolehlivé tvorby výkonů (např. tržeb), které snižují ztrátu a směřují k prahovému bodu rentability (BEP – Break Even Point) projektu ve fázi užívání (provozní) projektu. BEP je bodem návratnosti prostředků investovaných do projektu, obvykle bodem zahájení tvorby zisku z investovaných prostředků. V případě projektů spojených s výstavbou je F. obvykle ukončena zahájením plného užívání stavby, tj. dnem přechodu do fáze užívání (provozu) projektu. Pro účely managementu projektů spojených s výstavbou je F. obvykle členěna do čtyř fází (z pohledu F. dílčích),

42

a to do fáze souborného řešení projektu, fáze realizační přípravy projektu, fáze realizace projektu a fáze vyzkoušení a průkazů (projektu). Fáze projektu předinvestiční (přípravná)

časový úsek, od vzniku myšlenky realizovat konkrétní projekt, po rozhodnutí kompetentního orgánu investora, že projekt bude realizován. Obsahem F. je zpracování dokumentace přípravné fáze projektu, na jejímž základě je možné takové kompetentní rozhodnutí přijmout a provedení souvisejících průzkumů, jednání a řízení, jmenovitě příslušného územního řízení, k získání územního rozhodnutí o umístění stavby.

Fáze přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou

fáze, do kterých je účelné členit průběh přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou. Z pohledu managementu strategického nebo managementu finančního je obvyklé členění do tří fází: fáze projektu předinvestiční (přípravná), fáze projektu investiční a fáze užívání projektu (fáze provozní). Z pohledu managementu projektů (Project Managementu) je fáze projektu investiční obvykle členěna do čtyř fází (dílčích): fáze souborného řešení projektu, fáze realizační přípravy projektu, fáze realizace projektu a fáze vyzkoušení a průkazu (projektu). Pro každou z uvedených F. lze definovat její cíle (její poslání) a obsah. Členění projektu do F. je významné pro plánování projektu, a to jak pro plánování strukturní, tak pro plánování termínové i plánování zdrojů. Podrobněji jsou F. popsány také v DOS M 15.01.

Fáze realizace projektu

je časový úsek mezi fází realizační přípravy projektu a fází vyzkoušení a průkazů (projektu). Dovádí projekt spojený s výstavbou od zahájení prací na staveništi, do stavu pohotovosti k ověření splnění věcných a někdy i ekonomických cílů projektu, v čase. F. technologických staveb a staveb zahrnujících technická zařízení budov, bývá ukončena individuálním vyzkoušením nebo komplexním vyzkoušením a získáním rozhodnutí o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu. Při zahájení prací na staveništi nemusí být fáze realizační přípravy ještě zcela ukončena (např. se ještě dokončuje zpracování realizační dokumentace projektu). Pro některé, zejména jednodušší projekty, může být vypuštěna navazující fáze vyzkoušení a průkazů (označovaná často jako zkušební provoz) takže splnění cílů projektu je ověřeno v závěru F. a navazuje pak přímo fáze užívání (provozní) projektu. V takovém případě musí na závěr F. proběhnout kolaudační řízení, kterému obvykle přechází předání a převzetí stavby nebo příslušných částí (např. příslušných vyšších dodávek).

Fáze realizační přípravy projektu

je časový úsek mezi fází souborného řešení projektu, která je ukončena uzavřením smlouvy (smluv) s realizátorem (realizátory) projektu (po získání stavebního povolení) a fází realizace projektu (obvykle zahájením prací na staveništi). F. však bývá často dokončována i po zahájení prací na staveništi, tj. často prolíná s fází navazující. Hlavním smyslem F. je zpracování realizační dokumentace projektu pro potřebu realizátora nebo realizátorů projektu, popř. také zčásti pro potřeby investora, stavebníka nebo uživatele a další dodavatelská příprava realizace projektu.

Fáze souborného

je časový úsek mezi fází projektu předinvestiční (přípravnou) a fází realizační přípravy projektu. Je zahájena zásadním rozhodnutím kompetentního orgánu

43

řešení projektu

investora, že projekt bude realizován a ukončena uzavřením příslušné smlouvy s realizátorem nebo smluv s realizátory projektu. Zahrnuje také provedení stavebního řízení. Obsahem F. je zpracování některé z forem dokumentace souborného řešení projektu na jejímž základě INV rozhodne o konečné variantě projektu, získá stavební povolení a uzavře pak (podle zvoleného způsobu výstavby) příslušnou smlouvu nebo příslušné smlouvy na realizaci projektu. Toto hlavní poslání F. je spojeno s dalšími činnostmi a postupy ve variantách podle určeného způsobu výstavby, o němž bylo již zpravidla rozhodnuto kompetentním orgánem investora na závěr fáze projektu předinvestiční (přípravné). Podrobněji viz DOS M 15.01.

Fáze užívání projektu

(fáze provozní) je časový úsek užívání výsledků ukončeného projektu, pokud jde o projekt spojený s výstavbou, pak užívání stavby. Začíná ukončením fáze projektu investiční nebo při podrobnějším členění fáze vyzkoušení a průkazů a končí buď zastavením užívání (provozu) stavby, popř. s následnou likvidací, anebo zahájením její významné rekonstrukce na bázi vyšší inovace (viz Inovace ve výstavbě). Z pohledu managementu projektů (Project Management) je F. významná zejména tím, že se obvykle teprve v jejím průběhu potvrdí definitivně dosažení cílů daného projektu, jmenovitě ekonomických. Jedná se obvykle o dosažení prahového bodu rentability (BEP - Break Even Point) projektu, tj. dne, kdy jsou z výkonů díla realizovaného příslušným projektem (např. tržeb) uhrazeny vložené finanční prostředky a vzniká efekt (např. zisk) z realizovaného projektu. Dále se obvykle jedná o posouzení celkové rentability konkrétního projektu, jako vztahu mezi finančními prostředky vloženými do projektu a jejich finančně vyčíslenými efekty (např. ve formě zisku). Pro realizátory projektů i výstavby a jejich managementy je významné organizovat v průběhu F. také přenos provozních zkušeností do přípravy a realizace dalších projektů, např. cestou organizování inspekčních služeb (viz Služby postkontraktační).

Fáze výkonová

podle Výkonového a honorářového řádu ČKAIT a ČKA sled výkonů, jejichž výsledkem je určitý dílčí cíl. VHŘ člení profesní výkony spojené s přípravou, navrhováním, projektováním a zajišťováním realizace stavby do devíti výkonových fází; v každé výkonové fázi pak rozlišuje výkony základní a zvláštní.

Fáze vyzkoušení a průkazů

je časový úsek mezi ukončením fáze realizace projektu a zahájením fáze užívání projektu (fáze provozní). Je poslední ze čtyř (dílčích) fází, do kterých se pro potřeby řízení projektů spojených s výstavbou obvykle člení fáze investiční. F. se někdy označuje jako zkušební provoz a slouží pak dodavatelům k seřízení a vyzkoušení dodaných zařízení a uživateli k zacvičení jejich obsluhy. Pro méně složité stavby, které mohou být předány a převzaty na závěr fáze realizační, někdy individuálním vyzkoušením (nebo komplexním vyzkoušením) technických zařízení budov (popř. technologických zařízení staveb), může F. odpadnout. V takovém případě ovšem musí být na závěr fáze realizace projektu provedena závěrečná kontrolní prohlídka. Z uvedeného vyplývá, že před zahájením F. je obvykle provedeno individuální vyzkoušení, popř. také komplexní vyzkoušení a v každém případě získáno rozhodnutí o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu. Provedení kolaudačního řízení i předání

44

a převzetí, je pak přesunuto na závěr F., u staveb technologických pak obvykle po provedení garančních zkoušek. F. většinou nepřesahuje délku sjednané záruční doby, ani záruční lhůty podle ObčZ, je však obvyklé, aby buď ve F. nebo v termínech na závěr F. pevně sjednaných, byly splněny všechny zbývající závazky dodavatelů (VDOD i DOD). Feasibility study

viz Studie proveditelnosti

Filtrace

separace suspendovaných částic z vody průtokem zrnitým prostředím. Provádí se pomocí filtrů několika typů: pomalých otevřených, otevřených rychlofiltrů, tlakových filtrů.

Finální dodavatel

viz Dodavatel finální

Finální dodávka viz Dodávka finální Finanční analýza projektu

viz Analýza projektu finanční

Finanční řízení projektu

součást managementu projektů. Zahrnuje řízení procesů: získávání finančních zdrojů (vnitřních zdrojů investora i vnějších zdrojů, nejen např. bankovních úvěrů, ale také zdrojů z veřejných prostředků, grantů, dotací atp.), zabezpečení optimální alokace získaných zdrojů, na základě finanční analýzy projektu, dále pak řízení procesu vnitřních finančních toků během přípravy a realizace projektu, včetně finančních toků k účastníkům výstavby (viz také Nákup a Nákupní řetězce), tj. řízení nákladů (viz plánování nákladové) a řízení vnějších finančních toků (Cash Flow) projektu. Rozhodující prostředky F. jsou schválená varianta průběhu financování projektu z finanční analýzy projektu, schválená obvykle jako součást studie proveditelnosti ve fázi projektu předinvestiční a příslušné nástroje nákladového plánování (viz Plánování nákladové).

Finanční řízení vyšší dodávky

součást managementu příslušné vyšší dodávky. Spočívá obvykle v řízení nákladů na obchodní zakázku, kterou je vyšší dodávka, a dále pak v řízení vnějších i vnitřních finančních toků (Cash-flow) s touto obchodní zakázkou souvisejících. Nástrojem řízení nákladů na obchodní zakázku je její kalkulace. Jako interní podklad VDOD se obvykle v souvislosti s nabídkou zpracovává kalkulace plánová (předběžná), na základě realizační dokumentace projektu pak kalkulace operativní. Dynamicky zpracovaná kalkulace, která současně stanoví rozložení nákladů v čase, je základem pro řízení vnitřních finančních toků. Platební kalendář (kalendář plateb a inkas), vycházející z platebních podmínek příslušné smlouvy, je pak nástrojem řízení vnějších finančních toků (viz také DOS M 15.01).

Forfaiting

finančně úvěrový obchod, při kterém banka nebo specializovaná finanční instituce (forfatiér) odkoupí dlouhodobou pohledávku za úplatu. F. se provádí u obchodů na úrovni dodávek strojů, zařízení a investičních celků (na úrovni vyšších dodávek). Odkupují se také pohledávky bank. Na rozdíl od faktoringu požaduje forfatiér s ohledem na delší dobu splatnosti pohledávky a tím i většího

45

rizika, ještě ručení dalšího subjektu (obvykle banky). Odkupují se většinou jednotlivé pohledávky. Ve funkci forfatiéra se často spojuje několik institucí s cílem snížit riziko (konzorciální F.). Franchising

je převzetí podnikatelské koncepce vhodné pro nové firmy, obávající se rizika při neznalosti podnikatelského chování. Franchisor poskytuje franchisovou licenci franchiserovi, kterému tak umožňuje podnikat pod jeho jménem a za jeho pomoci. Podnik, který získal licenci (franchiser), má podnik ve svém vlastnictví, investuje vlastní kapitál, podniká na vlastní účet, dodržuje však závazná pravidla, týkající se firmy, sortimentu zboží či služeb, technologických nebo prodejních postupů apod. K tomu získává od franchisora řadu pomocných a poradenských služeb a zpravidla i právo na to, být jediným provozovatelem licence na určitém území. Za licenci zaplatí franchiser jednak jednorázový poplatek a dále pravidelné roční splátky podle obratu.

Franko cena

(Free on Rails nebo Free on Trucks) je cena zahrnující části přepravného včetně dopravního nebo manipulačního výkonu. F. může být stanovena např. franko čs. hranice, franko rampa prodávajícího (dodavatele), franko místo předání kupujícímu (odběrateli).

Freony

organické sloučeniny na bázi nižších alkanů (metanu, etanu) s obsahem chloru a fluoru v molekule. Velmi stálé a netoxické uhlovodíky s nízkým bodem varu. Pro své vlastnosti jsou používány, jako vypuzovací a nadouvací média v chladírenství, v rozprašovačích a k čištění součástek při výrobě elektroniky. Jejich chemická stálost způsobuje, že jsou schopny velmi dlouhou dobu (desítky až stovky let) setrvat v atmosféře. K jejich rozkladu dochází zejména ve vyšších vrstvách atmosféry, ve stratosféře, kde v důsledku reakce chloru s ozónem poškozují ozónovou vrstvu země.

Funkční celek

je obvyklé označení pro soubor strojů a zařízení tvořící samostatný funkční celek vyžadující příslušné montážní práce, v němž (na němž) probíhá technologický proces určitého druhu nebo jeho ucelená část (dílčí proces), popř. obdobně proces jiného druhu. F. je charakterizován obvykle druhem výroby nebo její významné části, popř. jiným druhem produkce (např. opravárenství, likvidace odpadů, služby různého druhu). Pojem F. je porovnatelný s pojmem provozní celek, popř. samostatný provozní soubor. Pojem F. lze však obdobně aplikovat také na jiné celky (systémy) stavby např. klimatizaci, vytápění, síť počítačů apod., zahrnované obvykle do technických zařízení budov. soubor nemovitostí tvořený pozemkem zastavěným stavbou, která je věcí nemovitou a souvisejícím jedním nebo více společně užívanými pozemky, zpravidla pod společným oplocením, popřípadě vyplývá-li jejich funkční spojení z územního rozhodnutí, stavebního povolení nebo kolaudačního rozhodnutí. Ve funkčním celku může být i více zastavěných pozemků. Vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/97 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku),ve znění pozdějších předpisů.

Funkční část stavby

je obvyklé označení pro část stavby, pro kterou lze konkrétně a přesně definovat její funkci (nosnou, ochranou, bezpečnostní, technologickou nebo jinou). Může

46

to být stavební objekt, provozní soubor, provozní jednotka, ale také nosná konstrukce nebo obdobný jiný prvek. F. může být částí určeného funkčního celku. Obecně, bude-li na stavbě definován určitý systém (systémová struktura), bude F. buď takto definovaným systémem (pokud není systém definován jako funkční celek) nebo prvkem (podsystémem) tohoto systému (systémové struktury).

47

Garanční zkoušky

viz Zkoušky garanční

Garáž

stavba, případně prostor, který sloučí pro parkování nebo odstavování silničních vozidel. Garáž může být jednotlivá, řadová nebo hromadná. Garáže při domech se neoznačují samostatnými popisnými čísly. Garáž tvoří samostatný požární úsek.

Generální dodavatel

viz Dodavatel generální

Generální dodávka

viz Dodávka generální

Geodet

odborník v geodézii, zeměměřič

Geodetické referenční systémy závazné na území státu

podle nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání G. jsou: a) Světový geodetický referenční systém 1984 (WGS84), b) Evropský terestrický referenční systém (ETRS), c) Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), d) Katastrální souřadnicový systém gusterbergský, e) Katastrální souřadnicový systém svatoštěpánský, f) Výškový systém baltský – po vyrovnání (Bpv), g) Tíhový systém 1995 (S-Gr95), h) Souřadnicový systém 1942 (S-42/83). Technické parametry závazných geodetických systémů jsou uvedeny v nařízení vlády č. 430/2006 Sb.

Geodézie

zeměměřičství; vědecký a technický obor, který pomocí matematických, geometrických a fyzikálních metod získává údaje metrického a fyzikálního charakteru o Zemi nebo o jejích částech, zjišťuje geometrické údaje pro tvorbu map a potřeby jiných oborů.

Geofyzika

obor, zabývající se studiem jevů a procesů v pevné Zemi, v jejím plynném a vodním obalu a fyzikálním,i vlastnostmi okolního prostoru ve vztahu k zemi.

Geograf

odborní v geografii, zeměpisec

Geografie

(z řeckého geos pozemský, zemský + grafein psáti), zeměpis. Nauka studující strukturu a interakci jevů, systémů a subsystémů na zemském povrchu, (v části Země, nazývané „krajinná sféra“) a jejich vývoj v čase. Geografie se dělí na fyzickou geografii, sociální geografii, regionální geografii a kartografii.

Geologické práce

geologický výzkum a geologický průzkum, zahrnující zejména: a) zkoumání, hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje a složení geologické stavby území a jejích zákonitostí, b) vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování jejich zásob a zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu, c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod včetně přírodních vod

48

léčivých, stolních minerálních a termálních, d) zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely územního plánování, dokumentace a provádění staveb včetně stabilizace sesuvných území. Podrobněji viz zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů Geologický průzkum

účelově zaměřené geologické práce, jimiž se zkoumá území v podrobnostech přesahujících geologický výzkum. G. se podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí. Ložiskový průzkum se člení na etapu vyhledávání, průzkumu, který se provádí na již známém a evidovaném ložisku, na kterém dosud nebyl stanoven dobývací prostor těžebního průzkumu, který se pak provádí ve stanoveném dobývacím prostoru. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. Poznámka: Ve světové praxi a podobně v EU byl oficiálně zaveden a je řadu let používán pojem „geotechnika“, „geotechnický průzkum“ (komunitární právo ES, mezinárodní technické normy ISO, evropské normy EN, Eurokódy, odborné publikace, kongresy a konference). Tvůrci českých právních předpisů dosud tuto skutečnost nevzali na vědomí.

Geologický výzkum

soubor prací, jimiž se zkoumá vznik a působení geologických procesů, zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologická stavba území, její prvky a zákonitosti. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.

Geologie

nauka o složení, stavbě a vývoji zemské kůry.

Geometrické sítě

viz Sítě geometrické

Geometrický plán

obsahuje grafické znázornění nemovitostí před změnou a po ní, s uvedením původních a nových parcelních čísel, druhů pozemků a výměr parcel. G. je technickým podkladem pro právní úkony, veřejné listiny a slouží jako podklad pro vklad a záznam zápisů vlastnických práv k nemovitostem do katastrů nemovitostí. G. může vyhotovit buď katastrální úřad nebo k tomu oprávněné fyzické či právnické osoby. Pracovníci katastrálního úřadu nesmí vyhotovovat geometrický plán za úplatu. Ten kdo geometrický plán vyhotovil potvrdí, že obsahuje předepsané náležitosti a dosahuje předepsanou přesnost. Pro potřeby katastru nemovitostí se používá G. ověřený katastrálním úřadem.

Geotechnický průzkum

viz Průzkumy ve výstavbě

Geotechnika

1. obor inženýrské činnosti, který zkoumá vlastnosti zemin a sklaních hornin, vyšetřuje jejich interakci se stavbami a hledá jejich využitelnost jako konstrukčního materiálu. Zahrnuje vzájemně propojené specializace jako je mechanika zemin, mechanika skalních hornin, inženýrská geologie, inženýrská seismologie, zakládání staveb, podzemní stavitelství, zemní konstrukce a lomařství. Podrobněji viz výklad pojmů v oblasti geotechniky v DOS M 01.01.GEO Slovník pojmů ve výstavbě. Geotechnika a zakládání staveb, vydalo Informační centrum ČKAIT, 2006. 2. obor autorizace podle autorizačního

49

zákona. Geotermální energie

tepelná energie přicházející z nitra Země a unikající zemským povrchem. Její množství je značné: ve svrchních 10 km zemské kůry je větší množství geotermální energie než energie ukrytá v celosvětových zásobách ropy. Většina dosud využívaných geotermálních zdrojů je v oblastech anomálně vysokého tepelného toku, zejména v místech aktivního vulkanismu (např. na Islandu).

50

Hardware

(HW) je v širším pojetí (např. ve smyslu normy ČSN EN ISO 9000-1) hmotný, nespojitý výrobek s charakteristickým tvarem, který se běžně skládá z opracovaných, sestavených nebo vyrobených kusů, dílů, popř. sestav. V užším pojetí se pojmem H. rozumí technické vybavení počítačového systému, tj. fyzické zařízení na zpracování údajů (na rozdíl od programového vybavení, pravidel a jeho příslušné dokumentace – viz Software).

Harmonizační dokument

(HD) je dokument nahrazující evropskou normu, popř. předběžnou evropskou normu v případech, kdy není možné nebo účelné evropskou normu zpracovat. H. je určen k povinnému zavedení v členských státech EU na národní úrovni alespoň zveřejněním čísla a názvu H., při současném zrušení národní normy (v ČR české technické normy – ČSN) nebo jejích částí, které jsou s H. v rozporu.

Harmonizované evropské normy

(hEN) evropské výrobkové normy harmonizované s evropskými směrnicemi upravujícími technické požadavky na výrobky. Vypracovávají se na pokladě mandátů, udělených orgánům CEN/CENELEC Evropskou komisí po poradě s příslušným stálým výborem pro danou směrnici a na základě rozhodnutí Stálého výboru pro Směrnici Rady 98/34/ES nebo sekretariátem ESVO na základě rozhodnutí jeho výboru pro technické překážky. Mandáty jsou schvalovány technickým výborem CEN nebo CENELEC. Mandáty zabezpečují kvalitu norem, určují jejich množství i způsob přidělení finančních prostředků (ze strany ES/ESVO) na vypracování normy nebo skupiny norem. Evropské normy harmonizované se směrnicemi nového přístupu vyhlašuje po jejich ratifikaci Komise ES ve vztahu k příslušné směrnici v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství

Hlavní projektant

projektant pověřený stavebním úřadem koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru. Stavební úřad může přizvat ve stavebním řízení.

Hlavní společná zařízení

zařízení, kterými jsou běžně vybaveny technologické stavby, popř. jiné stavby vybavené technologickým zařízením. V ostatních pozemních stavbách tato zařízení obvykle spoluvytváří prostředí stavby a jsou proto zahrnována do techniky prostředí staveb. Mezi H. patří zejména: rozvody a zařízení pro transformaci elektrické energie, rozvody plynných médií a zařízení umožňující jejich dopravu, rozvody kapalných médií a zařízení umožňující jejich dopravu, zařízení pro získávání, přenos, zpracování a uchování informací, popř. zařízení sloužící k řízení (popř. regulaci) procesů a k řízení podniků, ve kterých tyto procesy probíhají.

Hlavní účastníci výstavby

jsou obvykle INV, PROJ (ve smluvním vztahu k INV) a jeden nebo několik VDOD, rovněž ve smluvním vztahu k INV. Mezi tyto H. je obvykle rozdělen iniženýring pro stavbu. Iniženýring investorský mezi INV a PROJ a iniženýring dodavatelský mezi VDOD. Těmito H. mohou být také obstaratelé uvedených funkcí. Při uplatnění způsobu výstavby „na klíč“ obvykle chybí funkce PROJ, při uplatnění způsobu výstavby investorského, funkce VDOD.

Hrazení bystřin

vhodná terénní úprava prováděná v korytech bystřinných vodních toků;

51

zamezuje vodní erozi a brání odnosu půdních materiálů z horních částí toku do údolí. Provádí se výstavbou příčných a podélných hrází, které regulují rychlost odtoku přívalových vod, výsadbou vhodné vegetace (stromy, kře, výsevy travních porostů), použitím dřevěných plůtků apod. Hrazení bystřin a strží

systémová kombinace lesnickotechnických opatření pro povodí, usměrňování hospodářských aktivit s cílem zadržování vod a splavenin, zvyšování vsaku, prevence zrychlené eroze nebo následného odstraňování povodňových škod. Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa.

Hrubá podlahová plocha

součet ploch daných vnějšími rozměry budovy v jednotlivých nadzemních podlažích a započitatelných ploch podkroví.

Hrubá stavba

fáze ve výstavbě, kdy jsou dokončeny všechny nosné konstrukce stavby včetně krovu.

Hypertext

struktura složená ze souborů uspořádaných mezi sebou tak, že soubor může uvnitř textu obsahovat odkazy (směrníky) na jiné soubory.

Hypotéka

věcné právo na pozemku a na jiných nemovitostech, výjimečně i na jiných majetkových složkách (např. na lodi) za účelem zajištění pohledávky.

52

Chemické zvětrávání

rozklad hornin a minerálů chemickým působením vody, kyslíku (vzduchu), kysličníku uhličitého, organických a anorganických kyselin. CH. může probíhat vlivem oxidace, hydrolýzy, hydratace, karbonizace, působením organických kyselin a kyselých srážek. CH. probíhá v různých klimatických podmínkách různým tempem a způsobem. Nejúčinnější je v humidních tropických oblastech.

Chráněná krajinná oblast

ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, s významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení. Na území ČR je vyhlášeno 24 CH. (Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České Středohoří, Český kras, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava, Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné Hory.) Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Vymezují se zpravidla 4, nejméně však 3 zóny odstupňované ochrany přírody; první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí. CH. vyhlašuje vláda republiky nařízením. Rozloha CH. je 1 041 565 ha, což je 13,2 % celkové rozlohy ČR.

Chráněné území

území jedinečné nebo velmi významné pro svou přírodní, estetickou, archeologickou, historickou nebo kulturní hodnotu. V CH. je právním předpisem zakázáno nebo omezeno vykonávání určitých činností. Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, mohou být zvláště CH. vyhlášena v kategoriích a) národní parky, b) chráněné krajinné oblasti, c) národní přírodní rezervace, d) přírodní rezervace, e) národní přírodní památky, f) přírodní památky. Je-li třeba zabezpečit zvláště CH. před rušivými vlivy z okolí, může být pro zvláště CH. vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

53

IFMA

(International Facility Management Association), mezinárodní nevládní organizace sdružující národní FM. Byla založena r. 1980 v Houstonu v USA. Česká národní asociace FM (IFMA CZ) byla ustavena v r. 1999.

Imise

spady, pevné, plynné a kapalné látky znečišťující atmosféru, které padají na zemský povrch; přecházejí na příjemce nebo jsou s ním v kontaktu. Příjemcem může být organismus, stavební materiál, půda aj. Imisí se stává emise po přenosu, rozptýlení a po fyzikálně chemických reakcích, do nichž v atmosféře vstupuje. Množství I. (koncentrace) se vyjadřuje v mg/m3, v jednotkách ppm, případně ppb (z angl. parts per million, parts per billion – částí na milión, částí na miliardu v objemových poměrech). Termín I. se používá také pro znečištění obsažené ve vodě.

Imisní limit

podle zákona, normy nebo dohody nejvýše přípustná hmotnostní koncentrace znečišťující látky obsažená v ovzduší.

Implementace směrnic EHS/ES

členské státy mají dosáhnout výsledku, který směrnice požaduje, jak v rovině formálně právní, tak v rovině praktické aplikace. Dosažení požadovaného výsledku směrnice v rovině formálně právní se provádí promítnutím obsahu směrnice do obecně závazného právního předpisu členského státu EU a označuje se jako transpozice. V aplikačně praktické rovině dosahuje členský stát požadovaného výsledku zajištěním dodržování a vymahatelnosti práv a povinností založených právním předpisem, jímž byla směrnice transponována do národního právního řádu. Dosažení požadovaného výsledku směrnice jak po stránce formální právní, tak aplikačně praktické se označuje pojmem implementace. V praxi nebývají pojmy transpozice a implementace správně rozlišovány a jsou požívány jako synonyma.

Indikátory trvale udržitelného rozvoje

environmentální indikátory, soustava ukazatelů, jejichž pomocí je sledován proces trvale udržitelného rozvoje. Na mezinárodní úrovni se sleduje několik set indikátorů.

Individuální vyzkoušení

je v praxi používaný pojem pro smluvní povinnost zhotovitele, resp. dodavatele buď dodávky smontovaného výrobku nebo dodávky montáže, popř. dodávky montážních prací. Rozumí se jím vyzkoušení stroje, zařízení nebo technického systému v rozsahu nutném pro prověření jeho úplnosti a jeho základních funkcí a současně ověření řádného provedení montáže, obvykle bez provozního zatížení, popř. jen ověření řádného provedení montáže (jedná-li se o plnění dodávky montáže nebo dodávky montážních prací).

Infiltrace

zasakování, průnik, vsakování; pronikání povrchové vody pod zemský povrch. Působí přitom gravitační síly, molekulární síly, složení matečné horniny i půdy, směr a uložení vrstev. I. má význam pro doplňování zásob podzemní vody. Infiltrační kapacita je hodnota, vyjadřující maximální množství dešťových srážek, které může zadržet (absorbovat) půda a skalní horninový podklad.

Informace

znamená podle latinského „informace“ (in + formare) utvářet, sdělovat

54

představu. I. je údaj, který je užitečný vzhledem ke skrytým nebo projeveným potřebám uživatelů; sdělení sloužící ke snížení míry nejistoty o výsledku určitého stavu nebo jevu; sdělení vedoucí k jednoznačné volbě z více možností a umožňující rozhodování. Ne každý údaj je I. Ve Slovníku českého práva je I. definována jako každé sdělení, obohacující vědomí příjemce. Pouze taková data, která jsou hledaná a užitečná pro uživatele, jsou informacemi. V této souvislosti lze pohlížet na I. jako na vyhodnocené soubory dat (také Informační systém a Ochrana informací). Informační systém

funkční celek, zabezpečující cílevědomé a systematické shromažďování, zpracovávání, uchovávání a zpřístupňování informací (viz také Systém). Informační systém se skládá z následujících komponentů:  strukturovaný soubor dat jako prvek datové základny,  technické prostředky (hardware) – počítačové systémy doplněné o potřebné periferní jednotky, v případě potřeby propojené prostřednictvím počítačové sítě,  programové prostředky (software) – systémové programy řídící práci počítače, efektivní práci s daty a komunikaci počítačového systému s reálným světem a programy aplikačními, řešícími určité třídy úloh určitých tříd uživatelů,  organizační prostředky (orgware) – soubor nařízení a pravidel, definující provozování a využívání informačního systému a informačních technologií,  lidské zdroje (peopleware) – řešení otázky adaptace a účinného fungování člověka v počítačovém prostředí,  reálný svět (informační zdroje, právní systém, normy) – kontext informačního systému. Právní řád ukládá povinnost vést informační systémy orgánům veřejné správy, podnikatelským subjektům. V českých právních předpisech jsou pro označování informačních systémů používány různé pojmy jako evidence, rejstřík, seznam, registr, registrace, statistika, kniha, deník, záznamy, bilance, přehled, soupis, matrika, katastr. V ČR je právními předpisy uloženo vedení cca 370 informačních systémů. Záznam do informačního systému, jehož vedení je uloženo právním předpisem, může mít význam konstitutivní nebo deklaratorní. S konstitutivním aktem je spojen vznik, změna nebo zánik subjektivních práv a povinností, resp. právního vztahu (konstituování nové právní situace); akty deklaratorní autoritativně konstatují existenci či neexistenci určitých práv, povinností či vztahu. (Konstitutivní akty působí právně „ex nunc“ – stanoví, že něco má nadále být právem. Deklaratorní akty působí „ex tunc“ – zjišťují, že něco bylo a nadále má být právem.) Konstitutivní je např. vklad do katastru nemovitostí, zápis do seznamu autorizovaných osob, vedený Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Informační systém evidence obyvatel

Evidence obyvatel je vedena v informačním systému evidence obyvatel (dále jen „informační systém“), jehož správcem je ministerstvo vnitra. Tento informační systém je informačním systémem veřejné správy podle zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. Vedení I., poskytování údajů ze systému a další

55

podrobnosti upravuje zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) Informační systém katastru nemovitostí

je informační systém provozovaný v gesci Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Podporuje vedení katastru nemovitostí a zabezpečuje poskytování některých uživatelských výstupů.

Informační systémy veřejné správy (ISVS)

soubor informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy. Jsou jimi i informační systémy zajišťující činnosti podle zvláštních zákonů. Správci informačních systémů veřejné správy jsou ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky. Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají orgány veřejné správy, které jsou správci nebo provozovateli těchto systémů, na požádání úplný nebo částečný výpis. Práva a povinnosti, které souvisejí s vytvářením, užíváním, provozem a rozvojem informačních systémů veřejné správy, stanoví zákon č. 365/2000 Sb., zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

Informační technologie

technologické zpracování informací s využitím výpočetní techniky.

Inovace ve výstavbě

obecně změna, která vede ke zlepšení (zdokonalení) a dotýká se přitom procesu výstavby, jehož výstupem je stavba. Pokud se cestou výstavby realizuje zlepšení nějakého produkčního organismu, pak takovou změnu je nutné obvykle organizovat ve vzájemné závislosti všech faktorů. Takovými faktory jsou: výrobek (v širším významu), technologie procesu, ve kterém výrobek vzniká, prostředky (zařízení), na nichž produkt vzniká, vstupní materiály a energie, ale také úroveň lidí v produkčním procesu (lidský faktor) a úroveň řízení (viz Management). Provedení takové změny ve všech faktorech je tím náročnější, čím vyšší úrovně je změna. V praxi přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je účelné odlišit alespoň čtyři úrovně inovačních změn: první, regenerace, je průběžné obnovování původního stavu, cestou údržby a obnovy (oprav) prvků; druhá, kvantitativní inovace, představuje pouze rozšíření nebo přemisťování známých prvků (nové řešení znamená pouze rozšíření o známé prvky nebo jejich lepší uspořádání); třetí, nižší kvalitativní inovace znamená částečné použití nových prvků, při zachování celkové koncepce řešení; čtvrtá, vyšší kvalitativní inovace (pro kterou se používá také pojem re-iniženýring), znamená koncepčně nové řešení (např. stavby) s použitím většiny nových prvků. Zvládnutí problematiky I., je zvláště významné pro management projektů, protože inovační charakteristika projektu má značný vliv na určení způsobu výstavby a na organizaci a řízení procesu výstavby. I. také úzce souvisejí s problematikou managementu rizik a managementu změn.

Inovační řády

vyjadřují klasifikaci intenzity inovační změny v organizaci, počínaje dílčími kvantitativními změnami a konče výraznými změnami kvality. Původních pět inovačních řádů J. A. Schumpetera, klasika v oblasti teorie inovací, bylo později rozšířeno na sedm; dnes se uvádí devět inovačních řádů, plus nulový řád a jeden záporný řád.

Insolvence

neschopnost dlužníka uhradit splatné, resp. vymáhané závazky. Projev

56

předlužení subjektu nebo časového nesouladu mezi příjmy a výdaji, popř. obtíží v inkasu vlastních pohledávek (tzv. druhotná časová neschopnost). Inspekce jakosti

(Inspection) kontrola jakost, např. měření, zkoumání, zkoušení nebo srovnávání s kalibrem jednoho nebo více znaků činnosti, procesu, výrobku, organizace, systému nebo osoby, nebo jejich kombinace a porovnávání výsledků se specifikovanými požadavky, s cílem určit, zda byla dosažena shoda pro každý znak. V počátcích vývoje systémového přístupu k jakosti se stala I. zaměřená na jakost dodávaných výrobků podle státních norem (např. ČSN) a technických podmínek výrobce, specifikujících potřeby a požadavky uživatelů, pracovní náplní specializovaných útvarů, označovaných jako útvary technické kontroly. Bližší informace též v DOS M 15.01.

Integrované povolení

rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu vybraných zařízení (stacionárních technických jednotek, ve kterých probíhá jedna či více průmyslových činností, uvedených v právním předpisu), které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy umožňují. Postup při vydávání integrovaného povolení upravuje zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

Integrovaný registr znečišťování

(integrovaný registr znečišťování životního prostředí) databáze údajů o vybraných látkách, jejich přenosech a emisích. Zákon č. č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů., zřizuje I. a upravuje podmínky pro propojení dosavadních informačních systémů v oblasti ochrany životního prostředí s integrovaným registrem znečišťování životního prostředí.

Integrovaný záchranný systém

Základními složkami I. jsou Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky. Ostatními složkami I. jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic. Prostřednictvím I. je zabezpečován koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Internet

1. Obecné označení pro jakoukoliv soustavu vzájemně propojených počítačových sítí (internet). 2. Celosvětová síť počítačů komunikujících prostřednictvím IP protokolů (Internet). Internet Protokol = soustava, rodina

57

protokolů, vyvinutá pro potřeby sítě Internet, používaná dnes i mimo něj v lokálních a rozlehlých sítích. Investice

základní ekonomická kategorie, označující tok výdajů, určených na udržení nebo rozšíření reálné kapitálové zásoby. Jedná se o výdaje nesloužící bezprostředně ke spotřebě, ale k zabezpečení budoucích důchodů. Finanční investice jsou investice do cenných papírů úvěrového nebo majetkového charakteru, do nehmotných práv. Investice hmotné jsou investice do hmotného majetku, zejména dlouhodobého (stavební a strojní investice) a krátkodobého (zásoby, pohledávky).

Investice finanční

část investičního majetku zahrnující účasti, cenné papíry, určené na dlouhodobé podíly a půjčky třetím stranám. Viz Investice.

Investice ve výstavbě

jsou hmotné a finanční zdroje vynakládané na pořizování nového investičního majetku na úrovni stavby nebo na změnu takového majetku na úrovni nástavby, přístavby nebo stavebních úprav podle SZ.

Investice vyvolané

jsou investice ve výstavbě, které vzhledem k věcným a časovým souvislostem s určitou stavbou, musí být vynaloženy stejným, popř. i jiným INV na stavbu, popř. nástavbu, přestavbu nebo stavební úpravu s danou určitou stavbou nějak související.

Investiční celek

je stavba, popř. ucelená část stavby, tj. část stavby na úrovni jednoho nebo několika stavebních objektů, anebo souborů strojů a zařízení tvořících samostatný funkční celek. I. je obvykle předmětem vyšší dodávky, tj. vyšší dodávku lze také označit jako dodávku IC (IC je běžně používaná zkratka pro I.).

Investor

obecně osoba, která vynakládá finanční prostředky za účelem obchodním, soukromým nebo společenským. Ve výstavbě zpravidla synonymum pojmu stavebník (termín stavebního zákona).

Investorský způsob výstavby

viz Způsob výstavby investorský

Inženýring

viz Inženýrská činnost ve výstavbě

Inženýring dodavatelský

je inženýring vykonávaný VDOD, méně často obstaratelem věcí příslušného VDOD. Pro srovnatelné stavby představuje největší rozsah inženýringu funkce vyššího dodavatele „na klíč“, nejmenší pak funkce vyššího dodavatele kompletované dodávky na úrovni poddodávky pro jiného VDOD. Při investorském způsobu výstavby není přítomna funkce VDOD a proto je inženýring vykonáván výhradně na investorské straně.

Inženýring investorský

je inženýring vykonávaný INV, popř. obstaratelem jeho věcí. Pro srovnatelné stavby je, v případě použití investorského způsobu výstavby, celý rozsah inženýringu zabezpečován INV jako I. Naopak při způsobu výstavby na klíč, naprosto převažuje inženýring dodavatelský, zabezpečovaný vyšším dodavatelem na klíč.

58

Inženýrská činnost ve výstavbě

inženýring, obstarání věci, popř. poradenství a provádění některých jiných prací a výkonů v rozsahu působnosti investora (inženýring investorský) nebo jiného hlavního účastníka výstavby (inženýring dodavatelský) k zabezpečení přípravy a realizace staveb. V právních předpisech ČR není tento pojem definován. Příslušné nařízení vlády, kterým se stanoví seznam oborů živností volných, definuje pro potřeby živnostenského zákona obsah živnosti „inženýrská činnost ve výstavbě, investorská činnost ve výstavbě“. Výkon inženýrské činnosti (inženýringu) se provádí na základě smluvního vztahu; doporučeným typem smlouvy je smlouva mandátní. K definici pojmu inženýrská činnost (inženýring); inženýring investorský; inženýring dodavatelský viz VOP/VZS ING Všeobecné obchodní podmínky a vzory smluv pro inženýring ve výstavbě.

Inženýrská stavba

viz Stavba inženýrská

Inženýrské sítě

viz Sítě inženýrské

ISO

viz Mezinárodní norma

59

Jaderná bezpečnost

viz Bezpečnost jaderná

Jaderná zařízení

viz Zařízení jaderná

Jakost (kvalita)

(quality) 1. imaginární výtečnost, která poskytuje zákazníkovi uspokojení s produktem. 2. stupeň, do kterého výrobek nebo služba plní určité parametry. Pojmy jakost a kvalita jsou (např. v doporučeních ISO) uváděny jako pojmová synonyma. Obecně jsou definovány jako stupeň splnění požadavků souborem inherentních znaků, tj. znaků neoddělitelně spjatých se sledovaným procesem, systémem nebo produktem (podrobněji viz Vojtěch Mencl a kol.:Řízení jakosti ve stavebnictví, Technická knižnice ČKAIT, Praha 2002). V odborné praxi v ČR nejsou pojmy jakost a kvalita přijímány jako synonyma; pojem kvalita je chápán šířeji, nejen jako jakost produktu, ale také jako jeho účelnost a hospodárnost výroby. Poznámka: Znak může být inherentní nebo přiřazený. Inherentní (existující v něčem) znamená, že jde o trvalý znak (výkon stroje, průměr šroubu). Znak přiřazený produktu, procesu nebo systému (např. cena produktu, vlastník produktu) není znakem jakosti.

Jakost předmětu smlouvy

Vymezení J. y může být ve smlouvě popsáno nebo se odkáže na vymezení v určité technické normě, popř. se stanoví odkazem na vzorek. Pro tuzemské vztahy je třeba vzít v úvahu i ustanovení OBchZ, podle něhož jsou pro určení J. rozhodující ustanovení právních předpisů o jakosti přípustné k užívání. Pokud ve smlouvě bude J. určena v rozporu s těmito předpisy, platí pro určení J. ustanovení těchto předpisů. OBchZ tak stanoví, že pokud jde o J., musí být dodržena ustanovení českých technických norem, pokud to vyplývá z právních předpisů (viz také Předpis technický) o jakosti přípustné k užívání (viz např. Technické požadavky na výrobky).

Jednoduchá stavba

viz Stavba jednoduchá

Jednostupňový projekt

viz Projekt jednostupňový

Jednotná telekomunikačn í síť

viz Sítě telekomunikační

Joint venture

je forma společného podnikání místního a zahraničního kapitálu, popř. podniku s účastí zahraničního kapitálu. V ČR má takový podnik obvykle formu obchodní společnosti (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo jiné obchodní společnosti). Řízení J. pak ovlivňují vlastníci v poměru vlastnických podílů nebo v souladu se zakladatelskou smlouvou, popř. v souladu s jinou dohodou mezi nimi. Jindy je pojem J. ztotožňován s pojmem konsorcium, podle

60

německého Arbeitsgemeinschaft, tj. dočasný společný podnik ustavený dohodou zúčastněných stran za účelem dosažení určitého cíle. Ani tato forma J. není v ČR samostatně právně upravena, nejblíže je právní úprava smlouvy o sdružení v ObčZ.

61

Kalkulace

obecně účelově provedený propočet (výpočet), sloužící ke stanovení, resp. zjištění nákladů, přínosu, zisku, ceny nebo jiné hodnotové veličiny na výrobek, práci nebo službu. V podnikové praxi bývá kalkulace uspořádána podle kalkulačního vzorce podle daných pravidel. Ve výstavbě lze pojem kalkulace ztotožnit s pojmem rozpočet, který se vztahuje k projektu, k projektové dokumentaci, ke stavbě, popř. k jejich částem.

Kalkulace cenová

obecně je proces, popř. dokument, kterým se stanoví pomocí kalkulace cena (jednice), tj. cena kalkulovaná (také cena rozpočtovaná). K. vychází z příslušného kalkulačního vzorce, který doplňuje o předpokládaný, plánovaný zisk. Jako příklad takového vzorce, obecně používaného, lze uvést: 1. Přímý materiál (na jednotku) 2. Přímé mzdy (na jednotku) 3. Ostatní přímé náklady (na jednotku) 4. Produkční režie procesu (např. výroby) NÁKLADY PRODUKCE 5. Správní režie firmy NÁKLADY VÝKONU (na jednotku) 6. Prodejní náklady ÚPLNÉ NÁKLADY VÝKONU 7. Plánovaný zisk PRODUKČNÍ CENA 8. Adresní přirážky a srážky při prodeji KALKULOVANÁ (ROZPOČTOVANÁ) CENA

V praxi vyšších dodávek (dodávek investičních celků) se někdy používá pojem K. ve významu kalkulace nabídková, kterou je stanovena cena nabídková. Pokud se jedná o cenu smluvní (pevnou) pak K., resp. kalkulace nabídková, kterou vyšší dodavatel na žádost odběratele dokládá smluvní cenu, nemusí,vždy odpovídat skutečným nákladům v kalkulačním vzorci. Je uspořádána tak, aby vyšší dodavatel prodal, popř. získal vhodné platební podmínky. V tom případě musí jednotlivé položky odpovídat konkurenční cenové hladině. Naopak v případě stanovení ceny krycí může odběratel obvykle přímé náklady kontrolovat. Nepřímé (režijní) náklady a zisk jsou pak běžně zahrnovány do sjednané přirážky k přímým nákladům. Kalkulace investic

jedna z forem ekonomické analýzy, sloužící k posouzení smysluplnosti určitého účelového peněžního výdaje. Analýza peněžního toku, která má ukázat, zda celkový užitek za plánovanou dobu životnosti investice převyšuje celkové výdaje. Jednoduché neboli statické metody kalkulace investic (např. metoda prosté doby návratnosti) porovnávají užitek a výdaje bez ohledu na časové rozložení cash flow; jsou proto vhodné pouze pro přibližné kalkulace. V dynamických metodách se peněžní toky diskontují k výchozímu období investice. Tím je brána v úvahu časová hodnota peněz.

Kalkulace

viz Kalkulace cenová

62

nabídková Kalkulace obchodní zakázky

je rozpočet nákladů na obchodní zakázku, kterou může být dodávka nebo vyšší dodávka. Jako K. má odlišnou funkci kalkulace cenová (označovaná také jako kalkulace nabídková), oproti různým úrovním K. vnitropodnikových, jakými jsou kalkulace předběžná (plánová), kalkulace operativní a kalkulace výsledná. Tyto vnitropodnikové K. jsou obvykle pro nestandardní produkty zpracovávány adresně, což je mj. případ vyšších dodávek. Pro standardní produkty (např. výrobky opakovaně vyráběné) jsou běžně používány standardní kalkulace na úrovni podnikových norem. Pro K. na úrovni vyšší dodávky má význam jejich dynamické zpracování, tj. rozložení nákladů i zdrojů pro jejich krytí v čase. Dochází k propojení K. s platebním kalendářem (viz Platební podmínky). Takováto dynamicky pojatá K. je podkladem pro řízení finančních toků (cashflow) obchodní zakázky. Podrobněji viz DOS M 15.01.

Kalkulace operativní

(operační) je podrobná kalkulace členěná podle určené struktury nákladů, sloužící obvykle k řízení nákladů (čerpání nákladů) na příslušnou jednotku (jednici). Je obvykle zpracována na úrovni aktuální podrobně zpracované technické dokumentace (např. dokumentace výrobní), vztahující se k jednotce (jednici). Bývá s postupem zpracování příslušné dokumentace také postupně upřesňována a prohlubována. Pro řízení cyklických dějů (např. sériové výroby) se K. obvykle stává normou, která je základem pro plánování nákladů příslušného děje, ale také pro řízení jeho racionalizace (snižování nákladů). Pro řízení acyklických dějů, např. nestandardní produkce, je K. limitována kalkulací předběžnou (plánovou), kterou má rozpracovávat pro potřeby podrobného plánování nákladů, popř. také pro potřeby řízení procesu racionalizace, tj. k jejich snižování. V praxi řízení přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou i v praxi řízení vyšších dodávek, odpovídá K. podrobnému rozpočtu jednotky (projektu, stavby, investičního celku) zpracovanému na úrovni realizační dokumentace projektu (dokumentace Detail Design). Pomocí K. řídí příslušný vedoucí (manager projektu, manager obchodní zakázky) čerpání nákladů na projekt, stavbu nebo na investiční celek.

Kalkulace plánová

viz Kalkulace předběžná

Kalkulace předběžná

neboli plánová, popř. rozpočtová, je kalkulace vztahující se k předběžnému stanovení nákladů na jednotku (jednici) nestandardního charakteru, např. na nově koncipovaný, tj. navrhovaný výrobek. Slouží obvykle k plánování nákladů v předstihu potřebném pro rozhodnutí o navazující realizaci takové nestandardní jednotky (jednice). Pro zpracování K. se používá předběžná (např. přípravná) technická dokumentace, dokumentace nabídková, kalkulace obdobných jednotek (projektů) nebo také odborný odhad nákladů, takže je obvykle nutné pracovat také s přiměřenou rezervou, v předpokládaných nákladech, obvykle do 10 %. K. pak představuje limitní hodnoty nákladů pro navazující zpracování kalkulace operativní. V praxi přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je K. označovaná obvykle jako propočet, popř. jako předběžný rozpočet na úrovni dokumentace přípravné fáze projektu, podkladem pro finanční analýzu projektu

63

a je pak na základě této analýzy často upravována. Podkladem pro zpracování K. vyšší dodávky, je pro vyššího dodavatele dokumentace přiložená k příslušné poptávce, popř. K. obdobného investičního celku. V případě vyšší dodávky „na klíč“ nebo vyšší dodávky projektované je to obvykle úroveň dokumentace přípravné fáze projektu, v případě vyšší dodávky kompletované pak úroveň dokumentace pro provedení stavby. Na základě těchto a dalších podkladů zpracovává vyšší dodavatel K., která může mít funkci pouze interního podkladu pro jednání o smluvní ceně příslušné vyšší dodávky nebo může plnit funkci kalkulace cenové. Kalkulace výsledná

je kalkulace, která zjišťuje cestou vnitropodnikového účetnictví skutečné náklady vynaložené na příslušnou jednotku (jednici), obvykle ve vztahu ke kalkulaci operativní. Proto je také struktura K. i struktura (osnova) vnitropodnikového účetnictví obvykle přizpůsobena struktuře kalkulací operativních. Pro standardní jednotky (jednice), jakými jsou např. sériově vyráběné výrobky je K. také podkladem pro hodnocení výsledků racionalizace příslušného procesu. Pro nestandardní jednotky, jakými jsou např. projekt, stavba nebo vyšší dodávka, jsou údaje K. v porovnání s kalkulací předběžnou (plánovou, rozpočtovou) podkladem pro hodnocení výsledných efektů díla (úspor nákladů, zisku apod.).

Kalkulační systém

je systém kalkulací obvykle (standardně) používaných v konkrétním podniku (firmě). K. může být vztažen také k podsystémům firmy, např. k řízení projektů (např. projektů rozvoje) nebo k řízení vyšších dodávek. K. je souborem běžně používaných kalkulací, s jejich vnitřní strukturou, vazbami mezi nimi a vazbami vnějšími, v podniku i mimo podnik. K. je obvykle popsán v organizačních normách podniku, včetně popisu způsobu užití jednotlivých kalkulací v podniku i mimo podnik. Prvky K. v podniku jsou obvykle kalkulace cenová (nabídková), kalkulace předběžná (plánovaná nebo rozpočtová), kalkulace operativní a kalkulace výsledná. Podrobnější informaci o kalkulacích (rozpočtech) v projektech poskytuje DOS M 15.01.

Kanalizace

1. (z hlediska technického) zařízení umožňující odvádění dešťových, splaškových a průmyslových odpadních vod a jejich vyčištění. Do K. se řadí stokové a drenážní sítě, úpravy místních vod a toků včetně čistíren odpadních vod. K. zahrnuje vnitřní K., přípojky a veřejnou K. Vnitřní K. zahrnuje domovní K., která odvádí, resp. zneškodňuje, odpadní splaškové nebo dešťové vody z nemovitostí. K. se dělí podle původu odpadních vod na průmyslovou (odvádí a zneškodňuje průmyslové odpadní vody), splaškovou (odvádí a zneškodňuje splašky), dešťovou (odvádí a zneškodňuje srážkové vody). Gravitační, neboli beztlaková K. odvodňuje budovy a zpevněné plochy terénu potrubím se spádem pro odtok vody při atmosférickém tlaku. Orientační spád (sklon) v ležaté části by neměl být menší než 1 – 2 %. Přetlaková nebo podtlaková kanalizace. 2. (z hlediska právního) provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich

64

vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem. Zákon č. 274/2001 Sb., vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Podle stavebního zákona je K. součástí technické infrastruktury. Podle vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 491/2006 Sb., a vyhlášky č. 502/2006 Sb., musí být stavby napojeny na veřejnou kanalizaci, pokud e v technicky, popřípadě ekonomicky dosažitelné vzdálenosti a má dostatečnou kapacitu. V opačném případě je nutno realizovat zařízení pro zneškodňování odpadních vod (např. malé čistírny, žumpy). Vyhláška stanoví další technické požadavky na provedení kanalizace; na území hlavního města Prahy pak technické požadavky na provedení kanalizace stanoví vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Kanalizační přípojka

1. (z hlediska technického) potrubí, kterým se odvádějí odpadní vody z místa vyústění vnitřní kanalizace, obvykle na výstupu z budovy (popř. jen z dešťového svodu střech nebo z dešťové vpustě) až po zaústění do veřejné kanalizace (stoky). 2. (z hlediska právního) samostatná stavba tvořená úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. K. není vodním dílem. Vlastníkem K., popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak. Vlastník K. je povinen zajistit, aby K. byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna. K. pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. Opravy a údržbu kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů. Kanalizační přípojky v délce do 50 m nevyžadují povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu (§ 103 SZ). Technické požadavky na kanalizační přípojky stanoví vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 491/2006 Sb., a vyhlášky č. 502/2006 Sb., na území hlavního města Prahy pak vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

Kanalizační řád

stanoví nejvyšší přípustnou míru znečistění odpadních vod vypouštěných do kanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné množství těchto vod a další podmínky jejího provozu. K. je povinen zpracovat vlastník kanalizace. Předkládá jej před podáním žádosti o vydání kolaudačního souhlasu pro stavbu kanalizace vodoprávnímu úřadu ke schválení. Kanalizační řád schvaluje rozhodnutím vodoprávní úřad. Náležitosti kanalizačního řádu stanoví vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a

65

kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Kanalizační stoka

potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod. K. sloužící k odvádění odpadních nebo srážkových vod do hlavního objektu kanalizace se nazývá přiváděcí stoka. Stoková síť je síť kanalizačních stok a souvisejících objektů odvádějící odpadní nebo srážkové vody přímo z kanalizačních přípojek do čistíren odpadních vod nebo jiných zařízení na jejich zneškodnění včetně vypouštění nečištěných odpadních vod do vodního recipientu. Požadavky na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz stokové sítě uvádí vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Katastr nemovitostí

soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a dalších práv k nemovitostem. V K. se evidují: pozemky v podobě parcel, dále dokončené i rozestavěné budovy, byty a nebytové prostory určené zákonem a stavby spojené se zemí pevným základem. Do K. zapisují práva k nemovitostem, a to: vlastnické právo, zástavní právo odpovídající věcnému břemeni, předkupní právo pokud má mít účinky věcného práva, a jiná práva, pokud byla zřízena jako věcná práva k nemovitostem. Do K. se zapisují i jiná práva, pokud to stanoví příslušné zákony. Práva se zapisují do K. zápisem vkladu práva nebo výmazu vkladu práva. Příslušné listiny o vzniku, změně nebo zániku práv se předkládají k záznamu do K. do 30 dnů od jejich pravomoci nebo vyhotovení. Na základě oznámení soudu nebo jiného státního orgánu zapíše do K. poznámku, kterou na základě pravomocného rozhodnutí o skončení příslušného řízení zruší. Každý je oprávněn nahlédnout do K. a učinit si o právních vztazích opisy nebo výpisy. Každý je oprávněn nahlédnout také do evidence doručených návrhů. Viz zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/92 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR, vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/92 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/92 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška).

Katastrální operát

obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území. K. tvoří: a) soubor geodetických informací, který zahrnuje katastrální mapu a ve stanovených katastrálních územích i její číselné vyjádření, b) soubor popisných informací o katastrálním území, o parcelách, o stavbách, o bytech a nebytových prostorech, o vlastnících a jiných oprávněných, o právních vztazích, c) souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru, d) dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví,

66

e) sbírka listin, která obsahuje rozhodnutí státních orgánů, smlouvy a jiné listiny, na jejichž podkladě byl proveden zápis do katastru. Katastrální úřady

Ústředním správním úřadem zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky je Český úřad zeměměřický a katastrální. Jinými správními úřady pro katastr nemovitostí České republiky jsou katastrální úřady. Sídla a územní působnost katastrálních úřadů jsou stanoveny v příloze č. 2 zákona č. 359/1992 Sb., zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Seznam katastrálních pracovišť, která jsou vnitřními organizačními jednotkami katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu, zveřejní Český úřad zeměměřický a katastrální sdělením ve Sbírce zákonů. K. vykonávají státní správu katastru nemovitostí České republiky, schvalují změny hranic katastrálních území a plní další úkoly na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, které jim ukládají právní předpisy a kterými je pověří Český úřad zeměměřický a katastrální.

Katastrální území

technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru společně evidovaný soubor nemovitostí. Nemovitosti se v katastru evidují podle katastrálních území. V listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru, musejí být označeny pozemky a budovy mj. parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území.

Klauzule

viz Doložka

Klienting

viz Marketing

Klima

(podnebí), dlouhodobý režim počasí, soubor meteorologických prvků a jevů (průměrná teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, množství srážek, délka slunečního svitu, oblačnosti atd.) v určitém území podmíněný energetickou bilancí slunečního záření, cirkulací atmosféry, charakterem povrchu i lidskými zásahy. Okamžitý stav atmosféry je označován jako počasí.

Kogenerace

kombinovaná výroba elektrické energie a tepla v jednom společném zařízení, v kogenerační jednotce. K. brání velkým ztrátám tepla, které jsou spojené s výrobou elektřiny.

Kolaudační souhlas

souhlas k užívání stavby, který vydává na základě žádosti stavebníka příslušný stavební úřad. Pouze na základě kolaudačního souhlasu může být, podle stavebního zákona, užívána:  stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit (např. nemocnice, škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod průmysl, stavba dopravní a občanské infrastruktury),  stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu,  změna stavby, která je kulturní památkou.

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

viz Kogenerace Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, definuje kombinovanou výrobu elektřiny a tepla jako přeměnu primární energie na energii elektrickou a užitečné teplo ve společném současně probíhajícím procesu v jednom výrobním zařízení. V průkazu energetické náročnosti budovy

67

(účinnost právního předpisu od 1. 1. 2009) musí být u nové budovy nad 1000 m2 celkové podlahové plochy posouzena možnost kombinované výroby elektřiny a tepla. Vyhláška č. 439/2005 Sb., kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů, zahrnuje mezi technologie a zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla: a) paroplynové zařízení s dodávkou tepla, b) parní protitlaková turbínu, c) kondenzační odběrová turbínu, d) plynová turbínu s rekuperací tepla, e) spalovací pístový motor, f) mikroturbínu, g) Stirlingův motor, h) palivový článek, i) parní stroj, j) organický Rankinův cyklus, nebo k) kombinaci uvedených technologií a zařízení. Při splnění stanovených podmínek je na elektřinu z kombinované výroby elektřiny a tepla poskytován příspěvek k ceně elektřiny. Množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla eviduje Energetický regulační úřad. Komodita

je obecně ekonomický statek. V souvislosti s projekty spojenými s výstavbou je tento pojem někdy používán pro druh stavby, nebo druh vyšší dodávky (jejich obor), který je obvykle charakterizován druhem procesu, kterému stavba slouží (pro který je stavba pořizována).

Kompletace

obecně ucelení, vytvoření celku z různých částí, doplnění na celek. Kompletace výrobků – konečná fáze výroby složitých výrobků, spočívající v montáži všech dílů a částí v konečný celek a jejich vybavení příslušenstvím a náhradními díly.

Komplexní vyzkoušení

je obvyklé označení dohodnutých zkoušek pro dodávku souboru strojů a zařízení (technických systémů), tvořících samostatný funkční celek, tj. pro vyšší dodávku na úrovni provozní jednotky (jedné nebo několika), provozního souboru (popř. dílčího provozního souboru), dílčího provozního celku, provozního celku (jednoho nebo několika). K. prokazuje obvykle VDOD, že dodávka je kvalitní a je schopna buď zkušebního provozu (pokud je sjednán), anebo běžného provozu. K. je zpravidla podmínkou pro předání a převzetí vyšší dodávky mimo případy, kdy součástí vyšší dodávky je zkušební provoz. Podrobněji viz DOS M 06.01.

Komunální odpad

odpad vnikající v lidských sídlech, na území obce při činnosti fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo u fyzických osob oprávněných k podnikání. Dále odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně a hřbitovů. Zneškodňování se děje v ČR především na skládkách, , částečně spalováním, kompostováním nebo recyklací. Podrobněji viz Katalog odpadů (Příloha č. 1 vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů

68

a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. Pro komunální odpad se za původce považuje obec. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Komunikace

1. v rovině psychologické sociální interakce, při níž dochází ke sdělování a přijímání informace. Realizuje se ve formě verbální (řeč) a neverbální (gesta, mimika, pohyby). 2. v rovině technické dopravní cesta pro pohyb vozidel, lidí, zvířat i materiálu a zboží, pro dopravu plynu a energie, případně i pro přenos informace podle dohodnutých pravidel (sdělování). Dělí se na K. pozemní (dálnice, silnice, místní a účelové komunikace), K. drážní (železnice, tramvajové tratě), K. letecké, vodní cesty, potrubní K. a telekomunikace.

Komunikace v týmu

je významným předpokladem úspěšné práce týmu. V managementu projektu, je základní organizační formou týmová práce, a je proto nutné ovládnout principy správné komunikace. Obzvláště důležité je vytvořit pro K. asertivní prostředí (viz Asertivita), rozvíjet umění stručně a přesně formulovat myšlenky a zejména pak rozvíjet umění naslouchat. Pro umění naslouchat definoval Rodgers desatero: Přestaňte mluvit, nechte mluvit druhého, ukažte, že si přejete naslouchat, buďte pozorní, snažte se druhého pochopit, buďte trpěliví, tlumte svůj temperament, reagujte klidně na argumenty a kritiku, klaďte otázky, přestaňte mluvit. Podrobněji viz také DOS M 15.01.

Koncept územního plánu

ověřuje variantní řešení územního plánu; o jeho zpracování rozhoduje zastupitelstvo obce, pro jejíž území je územní plán pořizován, v zadání územního plánu. O K. se koná veřejné projednání. Viz Stavební zákon.

Konfigurace

1. seskupení, sestava, soustava určitých dějů nebo jevů. 2. ve výpočetní technice proces, jímž se organizuje a propojuje hardware a software v systému zpracování informací.

Konsorcium

je v obecném smyslu příležitostné a jednorázové sdružení několika podnikatelů (firem) k uskutečnění určité obchodní či finanční transakce. To umožňuje shromáždit potřebný kapitál v objemu přesahujícím možnosti jednotlivých účastníků a přitom rozložit podnikatelské riziko na přijatelnou míru. Zpravidla jde o několik bank, které se sdruží k burzovním operacím nebo k poskytnutí velkého úvěru. Výhod této obchodní formy se využívá pro financování investičně náročných staveb. Platný právní řád ČR konsorcium výslovně neupravuje. Obdobný účel však plní smlouva o sdružení podle OBčZ.

Konstrukce

uspořádaná soustava navzájem propojených částí, navržených tak, aby zajišťovaly určitou míru tuhosti.

Konstrukce stavební

určitá, technicky kompaktní hmotná část stavebního díla, technologicky obvykle předepsaným způsobem spojená a funkčně spolupůsobící s jeho ostatními částmi, plnicí komplexní výslednou funkci, resp. více dílčích funkcí souběžně (např. nosnou, rozdělovací, tepelně nebo zvukově izolační, hydroizolační, hygienickou, estetickou apod.), jejichž dokonalé splnění se pro daný účel

69

stavebního díla požaduje. K. se člení podle různých hledisek, např. na hlavní a pomocné, na nosné, výplňové a dělicí, na prozatímní a trvalé. Podle použitého materiálu se člení např. na dřevěné, kamenné, cihelné, kovové, betonové, smíšené (např. kovoplastické), podle způsobu spojování např. na zděné, monolitické, nýtované, šroubované, svařované, lepené. Konstrukční dokumentace

viz Dokumentace výrobní

Konstrukční výška podlaží

vzdálenost mezi horními hranami (úrovněmi) nosných stropních konstrukcí. Konstrukční výška nejnižšího podlaží je vzdálenost mezi horní hranou základu a horní hranou nosné stropní konstrukce.

Kontaminace

přítomnost škodlivé nebo cizí nežádoucí látky v prostředí znečištění vody, půdy, ovzduší, potravin toxickými nebo infekčními látkami, které svým charakterem, množstvím, koncentrací překračuje běžné hladiny v příslušném médiu. K. neznamená vždy ekologickou škodu, ani nemusí mít nežádoucí účinek na zdraví člověka.

Kontrola

objektivní zjišťování a vyhodnocování skutečného stavu řízené reality oproti stavu předpokládanému (plánovanému), a určení, zda bylo dosaženo shody ve vývoji řízené reality vůči specifikovaným požadavkům (stanovených např. cílem, výkresem, normou, předpisem, pravidlem, příkazem). V případě potřeby se provádějí nezbytná korekční opatření. Kontrola plní funkci inspekční, preventivní a eliminační. Rozlišuje se technická kontrola (parametrů), kontrola hospodaření (audit, finanční kontrola ve veřejné správě) a kontrola průběhu procesu (jakosti, řízení).

Kontrola technická

viz Inspekce jakosti

Kontroling

(controlling) manažerská činnost, proces stanovení cílů, plánování a řízení v oblasti financí a výkonů. Zahrnuje rozhodování, definování, stanovování, řízení a regulaci. Operativní kontroling zahrnuje stanovení cílů, plánování a řízení ve střednědobém a krátkodobém horizontu. Typickými cíli jsou likvidita, zisk a finanční stabilita. Strategický kontroling obsahuje plánování, testování, implementaci a vyhodnocování strategií. Časové rozpětí není omezeno; vychází z délky období, na které je zpracována strategie. Typickými ukazateli jsou existující a budoucí potenciály úspěchu, tržní podíl a popř. volné cash flow. Kontroling ve výstavbě zahrnuje nejen provádění úplné kontroly procesu výstavby, ale současně předcházení odchylkám od žádoucího stavu (např. vstupní kontrolou při přejímce výrobků, výsledku prací a služeb) a řešení odchylek již vzniklých, a to buď operativním určením nápravy, nebo změnou výchozích podkladů (plánů, dokumentace, směrnic apod.), provedenou změnovým řízením.

Kontrolní prohlídka stavby

prohlídka rozestavěné stavby prováděná stavebním úřadem podle plánu kontrolních prohlídek stavby, ve fázi rozestavěnosti uvedené v podmínkách stavebního povolení, před vydáním kolaudačního souhlasu. Stavební zákon stanoví rozsah zjišťování, prováděného při kontrolní prohlídce stavby.

70

Kontrolní rozpočet

viz Rozpočet kontrolní

Konverze

přeměna, změna, obrat. Ve stavebnictví přestavba spojená se změnou účelu stavby (např. průmyslové budovy na společenské a kulturní centrum, obchodního domu na bytový dům).

Konzervace

z latinského conservo – zachovat, uchovat, uchránit. Odborné zajištění stavby (památky) před chátráním a rozpadem, aniž se mění (jako je tomu např. při restaurování nebo rekonstrukci), doplňuje nebo rekonstruuje stav, v jakém se dochovala.

Koordinace

propojení dílčích subsystémů, dílčích plánů v časových, prostorových a věcných souvislostech s cílem dosažení vzájemného souladu a stanovených funkčních vazeb mezi jednotlivými částmi.

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

fyzická odborně způsobilá osoba určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi. Koordinátor informuje zadavatele stavby, projektanta a zhotovitele stavby zejména o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která se mohou při realizaci stavby vyskytnout, zpracovává podklady nutné pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce, koordinuje uplatňování obecných zásad prevence a bezpečnosti na staveništi. Právnická osoba může vykonávat činnost koordinátora, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou. Koordinátor nemůže být totožný s osobou, která odborně vede realizaci stavby (stavbyvedoucí). Podmínky, při kterých musí být jmenován koordinátor a jeho povinnosti stanoví právní předpis.

Koridor

1. obecně úzký pruh země procházející krajinou, který se liší od krajinné matrice. Koridory vznikají narušením původní krajiny. Z přirozených koridorů jsou nejvýznamnější toky a potoků a údolí. Koridory vznikají také lidskou činností (silnice, dálnic, železnice, plavební kanály, ploty, meze, větrolamy). 2. podle stavebního zákona plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy. Koridory, které svým význame přesahují území jednoho kraje, vymezuje politika územního rozvoje.

Krajina

1. část území vnímaná obyvateli, jejíž charakter je výsledkem působení přírodních a/nebo lidských činitelů a jejich vzájemných vztahů (Evropská úmluva o krajině, podepsaná na ministerské konferenci v r. 2000 ve Florencii). 2. část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky. (K. kulturní, přirozená, urbanizovaná, průmyslová, zemědělská, devastovaná aj.).

Krajinná ekologie

obor ekologie, který využívá základních ekologických poznatků o tocích energie, látek a informace ve společenstvech a ekosystémech k charakterizování, analýze a hodnocení krajiny. Krajina je považována za vyšší celek než ekosystém. K. definuje pojem krajiny a zavádí pro její studium tři hlavní stavební jednotky (krajinné prvky): krajinnou matrici, plošku a liniové útvary – koridory.

71

Krajinná matrice

nejrozsáhlejší a nejvíce propojená krajinná složka (krajinný prvek), která hraje dominantní roli v krajinných procesech. Např. v Polabí jsou krajinnou matricí obdělávané zemědělské plochy, na Šumavě lesní porosty. Při určování krajinné matrice se přihlíží k relativní ploše (pokud plocha K. přesahuje 50 % celkového výměru krajiny, je určení K. jednoznačné), ke spojitosti (K. má větší spojitost, než ostatní krajinné prvky, je méně často přerušena), k ovlivnění dynamiky celé krajiny. Krajinnou matrici ovlivňuje činnost člověka.

Krajinný ráz

zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody. Viz zákon č. 114/1992 Sb., zákon o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Kulturní památky

nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, prohlášené za kulturní památky Ministerstvem kultury z důvodu a) jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, b) mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Ústřední seznam vede odborná organizace státní památkové péče. Krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností vedou seznamy kulturních památek svých územních obvodů. Zápisy do těchto seznamů provádějí podle výpisů z ústředního seznamu. Povinnosti při obnově kulturních památek ukládá jejich vlastníkům zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Podle stavebního zákona si může nadřízený stavební úřad vyhradit pravomoc stavebního úřadu prvního stupně mj. u staveb, které jsou kulturními památkami, nacházejí se v památkové rezervaci nebo v památkové zóně. Ze staveb, které nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas stavební zákon vylučuje stavby, které byly prohlášeny za kulturní památky nebo se nacházejí v památkové rezervaci nebo v památkové zóně, nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, stavební povolní ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžaduje označení nemovitých kulturních památek. Udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, vždy vyžadují stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu. Provádí-li se změna stavby, která je kulturní památkou, může být stavba užívána

72

pouze na základě kolaudačního souhlasu. Kupní smlouva

viz Smlouva kupní

Kvalifikace

obecně způsobilost k výkonu určité činnosti nebo funkce, prokazovaná dokladem o formální kvalifikaci, průkazem způsobilosti nebo dokladem o výkonu předmětné činnosti. Zahrnuje vzdělání, odbornou praxi a dovednost. Doklad o formální kvalifikaci potvrzuje absolvování a ukončení příslušného školního vzdělání a odborné přípravy. Průkaz způsobilosti osvědčuje osobní způsobilost, schopnosti nebo znalosti a je zpravidla vydáván na základě právního předpisu pro výkon regulované činnosti. Regulovaná činnost je upravena veřejnoprávním předpisem, jehož prostřednictvím jsou chráněny veřejné zájmy, které by mohly být porušeny při výkonu této činnosti osobami s nedostatečnou odbornou kvalifikací. Obecným předpisem upravujícím uznávání odborné kvalifikace je zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) ve znění pozdějších předpisů; ve výstavbě pak dále stavební zákon, který stanoví pro výkon vybraných činností ve výstavbě požadavek ověření odborné činnosti (autorizace ve výstavbě); u dalších určených činností požaduje výkon kvalifikovanou osobou. Speciálním předpisem upravujícím způsob a podmínky udělování autorizace ve výstavbě je zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Kvalifikace k řízení projektů

je kvalifikace potřebná k výkonu funkce manažera projektu (Project Manager). V řadě vyspělých zemí se jedná o funkci vyžadující zvláštní kvalifikaci, v některých zemích je tato kvalifikace zařazena mezi svobodná povolání. Vedle znalostí teorie managementu projektů (Project Management), vyžaduje výkon funkce manažera projektu, také znalosti procesu, který je předmětem a důvodem k realizaci konkrétního projektu, znalosti v oblasti marketingu, obchodu (jako procesu vstupování do závazkových vztahů), v oblasti ekonomiky a finančního řízení i v oblasti sociologie a psychologie. Přehled o znalostech potřebných k managementu projektů spojených s výstavbou poskytuje DOS M 15.01. V zemích EU a v USA je projektový manažer speciální profesí, prokazující se příslušným stupně dosažené certifikace. Mezinárodní asociace pro projektové řízení (International Project Management Association – IPMA, sdružující národní asociace ze 17 zemí včetně ČR, organizuje vydávání průkazů kvalifikační úrovně uznávaných v Evropských zemích (systém IPMA); ve Spojených státech postupuje podobně organizace Project Management Institue (PMI). IPMA zahájila svůj čtyřstupňový certifikační proces v roce 1993. Certifikace projektových manažerů podle systému IPMA rozlišuje následující úrovně: A. Certifikovaný ředitel projektů (CPD – Certificated Projet Direktor), B. Certifikovaný manažer projektu (CPM – Certificated Projec Manager), C. Certifikovaný projektový specialista (PMP – Registered Project Management Professional),

73

D. Certifikovaný projektový praktikant (PMF – Project Management Fachmann/ /Professional). Česká společnost pro projektové řízení je v ČR jedinou oprávněnou institucí, která může udělovat, na základě složení příslušné zkoušky, osobní certifikát projektového manažera (projektového personálu) podle stupnice IPMA pro stupně B, C a D. Příslušné oprávnění k tomu získala u IPMA, současně je akreditována Českým institutem pro akreditaci jako certifikační orgán pro certifikaci pracovníků v oblasti projektového řízení. Kvalifikovaná osoba

osoba, která má odborné vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a alespoň 3 roky praxe v oboru. Termín K. používal starý stavební zákon (zákon č. 50/1976 Sb.), nový stavební zákon jej nepoužívá.

Kvalita

viz Jakost

74

Leasing

pronájem kapitálu; způsob financování dlouhodobého majetku; pronájem předmětu na předem stanovenou dobu za dohodnutou cenu. Rozlišuje se leasing finanční a leasing operativní (provozní). Od rentingu, tj. pronájmu, se liší především dlouhodobějším smluvním vztahem, otevřenou možností odkoupení předmětu L., možností prodloužení smlouvy, změny podmínek apod.. Vendor leasing je typ L., kdy leasingová firma nabídne jménem dodavatele a na podporu prodeje předmětu jeho nabídky ještě L. (finanční nebo operativní), popř. s dodavatelským úvěrem. Výhodou je, že leasingová firma zároveň ocení zůstatkovou hodnotu leasovaného zařízení (Asset Management), a tu pak odečte od základny leasingových plateb, čímž celou operaci zlevní. K právní úpravě L. v českém právním řádu viz Smlouva o leasingu a Smlouva o koupi najaté věci. V účetnictví v ČR je majetek, který předmětem leasingu, evidován a odepisován u pronajímatele. Mezinárodní účetní standardy preferují hledisko užitku a předepisují evidenci pronajatého majetku u nájemce (uživatele). Leasing může být formou veřejné zakázky na dodávky.

Leasing finanční

pronájem s následnou koupí, u kterého dochází po ukončení leasingu k odkoupení předmětu nájemcem za dohodnutou zůstatkovou cenu, je založen na dlouhodobém pronájmu kapitálového statku upraveném smlouvou, kterou vlastník kapitálu převádí na uživatele všechny výnosy a všechna rizika spojená s vlastnictvím kapitálu již v průběhu leasingu nebo po jeho ukončení. V průběhu pronájmu uhradí nájemce pronajímateli formou dohodnutých splátek pořizovací náklady na kapitál, úroky a příslušný zisk z této transakce.

Leasing operativní

(provozní) je leasing při kterém se pronajímatel kapitálu chová stále jako jeho vlastník, tj. příslušný statek udržuje, opravuje a nese riziko. Doba pronájmu je podstatně kratší než odhadovaná životnost předmětu L. Po skončení leasingové smlouvy se pronajatý předmět vrací zpět k pronajímateli.

Leasing zpětný

(sale and lease back) majitel majetku jej prodá leasingové společnosti a zpět jej od ní najme. Po uhrazení splátek přechází majetek znovu na nájemce (původního majitele).

Legislativa

hovorová zkratka pro legislativní proces (zákonodárný proces) příslušný zákonodárným orgánům, tvorba právních norem a činnost zákonodárných orgánů. Nesprávně se pojem L. používá pro právní řád, právní předpisy.

Legislativní zkratka

používá se v textu právního předpisu v případech, kdy se výraz, který zkratka nahrazuje, v textu vícekrát opakuje a jde o výraz dlouho, obvykle víceslovný. Přitom však význam i obsah zkratky může být zřejmý. Legislativní zkratka se zařazuje na místo, kde se zkracovaný výraz používá poprvé, nikoliv však v nadpisu, a to slovy v závorce („dále jen …“). Např. stavební, zákon, § 2 odst. 2 písm. a): „pořizovatelem příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“) nebo …“. Zavedenou legislativní zkratku je třeba v dalším textu důsledně používat. Není přípustné vytvářet legislativní zkratku ze začátečních písmen, např. „Poslanecká sněmovna (dále jen „PS“).

Les

lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa. Lesy se

75

člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace, návrhů na stanovení dobývacích prostorů a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení, navrhnout alternativní řešení, způsob následné rekultivace a uspořádání území po dokončení stavby. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Lesní cesta

účelová komunikace, která je součástí lesní dopravní sítě, určená k odvozu dříví, dopravě osob a materiálu pouze v zájmu vlastníka lesa a pro průjezd speciálních vozidel. Umožňuje bezpečný celoroční nebo sezónní provoz. Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa.

Lesní pozemky

také pozemky určené k plnění funkce lesa, a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů; b) zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Licence

1. právo k využívání nějakého produktu nebo znalostí, jejichž autorství náleží výhradně nějaké právnické nebo fyzické osobě. 2. státem nebo jinou veřejnou korporací propůjčené právo k využívání určitých zařízení stejně jako k provozování určité živnosti, povolání a činnosti. 3. (literárně) volnost odchylovat se, odchylka od jazykové normy v literární tvorbě

Licenční smlouva

poskytuje právo k využívání nehmotného statku nebo k nakládání s ním. Absolutní právo poskytovatele převáděno není a zůstává mu i nadále. Tím se odlišuje L. od smlouvy o převodu patentu a jiných práv k nehmotným statkům. Licenční smlouva je podle obchodního práva ČR samostatný smluvní typ (patří mezi smlouvy pojmenované). Vedle obchodního zákoníku upravují licenční smlouvu další právní předpisy v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví. Účastníky právního vztahu vzniklého z udělení licence jsou poskytovatel a nabyvatel licence.

Likvidita

schopnost přeměnit aktiva do likvidní formy bez většího poklesu ceny a dostát svým závazkům během určité doby. Z časového hlediska se rozlišují tři stupně L.: 1. L. okamžitá (schopnost okamžité přeměny aktiv na peníze), 2. L.

76

pohotovostní (schopnost přeměny aktiv na peníze v poměrně krátké době, asi dvou týdnů), 3. L. budoucí (přeměnu všech zbývajících aktiv). Limity využití území

omezují, vylučují, případně podmiňují využití a uspořádání území. Vyplývají z právních předpisů, správních rozhodnutí a schválené územně plánovací dokumentace. Podle stavebního zákona jsou součástí územně analytických podkladů obcí a krajů a obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. L. se vyznačují v koordinačním výkrese podle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

Liniová stavba

viz Stavba liniová

List vlastnictví

součást katastru nemovitostí, do které se zapisuje veškerý nemovitý majetek právnických a fyzických osob. L. je založen vždy pro právnickou nebo fyzickou osobu nebo pro fyzické osoby, které jsou spoluvlastníky pozemků a budov, případně bytů. L. obsahuje jméno vlastníka, rodné číslo, čísla parcel, čísla smluv, kterými pozemky a budovy vlastník nabyl. Dále břemena a další omezení vlastnictví, např. zástavní práva u bankovních ústavů.

Logistika

je integrální ovládání veškerého materiálového toku od dodavatelů přes podnik k odběratelům jako celku, včetně příslušného informačního toku. Posláním L. je zabezpečit přítomnost správného množství správných materiálů ve správném čase na správném místě spolu se správnými informacemi, za podmínky přijatelných nákladů. L. zahrnuje vnitropodnikovou i vnější dopravu, manipulaci s materiálem, meziprodukty a hmotnými produkty, včetně skladování, přípravy, balení a distribuce. L. je jedním z významným prostředků efektivního řešení vnitřních souvislostí projektu i vnějších souvislostí projektu.

Ložiskový průzkum

viz Geologický průzkum

77

Majetek dlouhodobý a krátkodobý

podle zákona o účetnictví se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhlášky používají termín „dlouhodobý hmotný majetek“.

Malá čistírna odpadních vod

čistírna odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel. Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 491/2006 Sb., a vyhlášky č. 502/2006 Sb.; vyhláška č. 26/1999 Db. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění vyhlášek hl. m. Prahy č. 7/2001, č. 7/2003 č. 11/2003 a č. 23/2004

Malá vodní nádrž

malá vodní nádrží nádrž s objemem do 2 milionů m3 po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m, měřeno na pevné dno; stoletý průtok v profilu hráze do 60 m3/s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče. Vyhláška č.540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/97 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. nádrž se sypanou hrází, jejíž objem po hladinu ovladatelného prostoru není větší než 2 milionů m3 a jejíž největší hloubka nepřesahuje 9 m. Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů. (u staveb odvodnění lesní půdy a malých vodních nádrží v lesích) stavba umožňující vzdutí, při němž největší zatopená plocha nepřesahuje 2 ha a jejímž účelem je zadržování vody v lesích, ovlivnění režimu vody v lesních půdách v okolí nádrže, ochrana odvodňovací sítě před zrychlenou vodní erozí a zajištění zásoby vody v lokalitách ohrožených lesními požáry. Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa. ČSN 73 65 15 Názvosloví hydrotechniky – Vodní nádrže.

78

Management

v odborné teorii a hospodářské praxi se pojmu management používá ve třech základních významech 1. Specifická činnost zahrnující proces plánování, organizace a rozhodování, zabývající se optimálním rozmístěním (alokací) a koordinací využití zdrojů za účelem dosažení stanovených cílů. Slovo management bylo převzato z angličtiny (to manage – řídit, vést, spravovat, vládnout, ovládat, uspět, dosáhnout); zpravidla se nepřekládá a v češtině se používá jeho anglická podoba (s počeštěnou verzí slova manažer). Management zahrnuje čtyři hlavní okruhy manažerských činnosti:  plánování,  organizování,  vedení lidí,  kontrolování. 2. Skupina (tým) řídících pracovníků (podnikový management, finanční, personální, informační management, management kvality aj.). 3. Vědní disciplina; uspořádaný soubor poznatků, které jsou zpracovány formou návodů pro jednání, nebo principů.

Management dosažené hodnoty

(Earned Value Management System - EVMS) byl vytvořen v roce 1967 v americké Air Force, jako metodika objektivního měření provedené práce (výkonů) u složitějších, rozsáhlejších a rizikovějších projektů. M. integruje řízení času, řízení nákladů a analýzu dosažené hodnoty. Obdobné systémy jsou v současné době zaváděny v řadě vyspělých zemí (Kanada, Austrálie, Švédsko apod.), a to nejen u vojenských zakázek, ale ve zjednodušené podobě i pro průmyslové projekty, a to postupně stále menšího rozsahu.

Management finanční

zahrnuje obvykle řízení procesů získávání finančních zdrojů a jejich alokace (uplatnění), dále pak řízení vnějších finančních toků a vnitřních finančních toků. Takto lze definovat M. jak ve vztahu k podniku (firmě) nebo holdingu, tak také k projektu (viz Finanční řízení projektu).

Management jakosti

součást řízení (organizace, firmy), zaměřená na problematiku jakosti. Koordinované činnosti pro zaměření a řízení organizace s ohledem na jakost. Zahrnuje stanovení politiky jakosti a cílů jakosti, plánování jakosti, řízení jakosti, prokazování jakosti a zlepšování jakosti (ČSN EN ISO 9000:2001). Systém managementu jakosti (Quality Management System) je organizační struktura, postupy, procesy a zdroje, potřebné pro realizaci managementu jakosti.

Management lidských zdrojů (personální)

zahrnuje vlastní personální práci (plánování potřeb, přijímání, hodnocení, přemisťování a propouštění pracovníků), vzdělávání pracovníků (trénink v dovednostech a zvyklostech podniku, programové vzdělávání pracovníků, zejména ve významných funkcích), stimulaci (nejen finanční, ale také např. vytvářením tvůrčího prostředí, obohacováním obsahu práce, spoluúčastí na dosahování cílů) k dosažení motivace pracovníků, sociální (společenskou) komunikaci a sociální zabezpečení spolupracovníků na odpovídající úrovni. M. se může vztahovat jak k řízení podniku (firmy), popř. holdingu, tak také k managementu projektů.

79

Management nákupu

(management nakupování) tvoří v systému řízení výstavby významný podsystém, jehož: vstupy jsou požadavky formulované odběratelem a vyjádřené formou smluvních závazků, transformace představují proces, ve kterém se závazek postupně realizuje působením dodavatele (DOD nebo VDOD), popř. v součinnosti s odběratelem, a výstupem jsou dokončené dodávky (vyšší dodávky) uskutečňované dodavatelem (DOD nebo VDOD) vyhovující potřebám odběratele a předané jako vstup do dalších procesů výstavby. Podrobněji viz

také DOS M 15.01. Management nároků

(Claim Management) je uplatňován, jako součást managementu smluvního, v průběhu realizace projektu spojeného s výstavbou. Jeho předmětem je průběžné, soustavné a cílevědomé zpracovávání požadavků na změny, zaznamenávání případů nedodržení podmínek (např. lhůt a dílčích termínů) nebo obecněji zaznamenávání všech smluvně (právně) relevantních příhod ovlivňujících průběh realizace projektu, za účelem jejich uplatnění při vypořádávání všech záležitostí projektu v závěru fáze investiční. Základem M. je dokonalá evidence a dokonalé průběžné zpracovávání těchto případů. To znamená: přesné definování a evidovaní každého z nich, zaujetí přesného právního stanoviska k němu, jeho ohodnocení (ocenění) z pohledu budoucího finančního vypořádání, průkazné zpracování a dokladování každého takového případu.

Management projektů

(Project Management) je obor managementu, který vznikl a postupně se zdokonaluje pro potřeby řízení acyklických (neopakovatelných) dějů. Je založen na principech řízení podle cílů (Management by Objectives – MBO), označovaného také jako cílově programové řízení. Klade se velký důraz na složku cílovou (viz Cíle projektu) a na programový přístup zahrnující vhodné organizační uspořádání (viz Tým) a použití vhodných podpůrných metod, (např. aplikace síťové analýzy), technik a technologií (např. informačních). Pokud jde o M. speciálně projektů spojených s výstavbou, je s výkladem pojmu M. nutné spojit také definování pojmů souvisejících, uváděných slovem management. Ve vztahu k projektu, lze pak M. považovat za jejich souhrnné vyjádření.

Management realizace projektů

je součástí managementu projektů. Zahrnuje buď management ve fázi projektu investiční, tj. od zásadního rozhodnutí o realizaci projektu v závěru fáze projektu předinvestiční (přípravné), anebo pouze management v realizačních fázích, tj. po uzavření smlouvy s příslušným vyšším dodavatelem (vyššími dodavateli) na závěr fáze souborného řešení projektu. V prvním případě je příslušný manager pro M. jmenován INV, v druhém případě se obvykle jedná o managera ve službách vyššího dodavatele, který se dohodl s INV, o zabezpečení výkonu M.

Management rizik

(Risk Management) je řízení procesu ke zjištění (identifikaci) nebezpečí vznikajících v přípravě a realizaci projektu spojeném s výstavbou), k rozboru variant (scénářů) rizik, k finančnímu ohodnocení každé z variant, ke zjištění možností omezení rizik, k rozhodnutí o přijetí přiměřených rizik a plánování opatření k trvalému usměrňování vývoje rizik a jejich zvládnutí. Riziko je obvykle definováno jako finančně vyjádřená nejistota (finančně vyjádřené nebezpečí, resp. hrozba finančně vyčíslené ztráty). V praxi přicházejí v úvahu:

80

rizika technická (technologická), zahrnující také rizika inovační (viz Inovace ve výstavbě), rizika finanční (úvěrová, úroková, kurzová a rizika likvidity), rizika vyšší moci (Force majeure nebo Act of God) a rizika selhání lidí, do kterých se zahrnují obvykle i rizika z etnických, náboženských i jiných odlišností, různých přístupů k právu a soudní moci, atp. Základem pro zvládnutí rizik je dokonalá informovanost o řízeném procesu. Mezi opatření ke snížení nebo krytí rizik patří obvykle: alternativní strategie, tj. důsledné hledání méně rizikových variant, přenesení rizika na jinou osobu (např. volbou vhodného způsobu výstavby), pojištění rizik (včetně obchodních rizik, vyšší moci nebo selhání obchodního partnera) a vytváření rezerv pro krytí rizik. Pro hodnocení rizik existují podpůrné analytické metody (FDA, HAZAN, HAZOP). Podrobněji viz DOS M 15.01. Management smluvní

je management procesu vstupování do závazkových vztahů (viz také obchod) a řízení příslušných procesů v souladu s uzavřenými závazkovými vztahy (viz Smlouva). Přípravu a realizaci projektů spojených s výstavbou zabezpečuje INV obvykle v malém rozsahu vlastní produkcí. Naprosto převažuje proces nákupu (nakupování), vstupováním do závazkových vztahů a jejich realizací. Také vyšší dodavatel realizuje svůj produkt (vyšší dodávku) cestou M., jak ve vztahu k odběrateli, tak také k množině dodavatelů, z nichž každý rovněž nakupuje. Uplatnění M. v managementu projektů předpokládá ovládnutí věcných a finančně ekonomických (cenových a platebních) podmínek příslušného projektu, ale také příslušných aspektů právních, a to v právním řádu, ve kterém je smluvní závazek uzavírán. Mezi nejfrekventovanější smluvní typy českého právního řádu, uplatňované v M. managementu projektů, patří smlouva o dílo a smlouva kupní. Častými smluvními typy jsou také smlouva komisionářská, smlouva mandátní, smlouva o uzavření budoucí smlouvy, smlouva nájemní, smlouva o koupi najaté věci, smlouva o leasingu a mnoho dalších. Jak ObchZ, tak také ObčZ umožňují uzavřít smlouvu inominátní (nepojmenovanou) v takových případech, kdy nevyhoví žádný ze smluvních typů, vyjmenovaný v příslušném zákonu.

Management změn

je řízení změn referenční konfigurace projektu, tj. změn uspořádání podle platné dokumentace projektu, v průběhu přípravy a realizace projektu (obvykle v průběhu jeho fáze investiční). M. je součástí managementu projektů. Má působit soustavně a cílevědomě vedle managementu referenční konfigurace nejen pro odstranění závad (odchylek), ale také k předcházení odchylkám a zejména pak k racionalizaci řešení projektu v průběhu jeho fáze investiční. M. shromažďuje podněty ke změnám, jednak vnějším (změny v oblasti poptávky, technických, ekonomických a právních podmínek), jednak vnitřním (poznatky z kontroly, z podrobnějšího propracování, nové podněty ke zlepšení nebo ke snížení rizik). Dále pak řídí zpracovávání a projednání změny a vede jednání k jejímu povolení, v dialogu s managementem referenční konfigurace, kterému předává schválenou změnu k provedení. Dohlíží pak na provedení změny a záznamu o ni (např. ve stavebním deníku). Vede o změnách dokonalou evidenci a dokumentaci, zpracovává podklady pro management nároků a pro přenos (transfer) zkušeností na jiné projekty. Postupy přípravy, schvalování a

81

dokumentování provedených změn jsou označovány jako změnová řízení, která M. organizuje. Průběh změnových řízení je účelné organizovat podle určitých kritérií, zejména: podle původce nebo navrhovatele změny (investor, poddodavatel, projektant), podle doby navržení změny v jednotlivých fázích (např. ve fázi souborného řešení projektu, ve fázi realizační přípravy projektu. atd.), podle osoby nebo orgánu, který může změnu schválit (např. stavební úřad, kompetentní orgán INV, sám manager projektu, po projednání s PROJ nebo příslušným DOD atd.). Některé druhy změn musí probíhat v souladu s příslušnými právními předpisy (viz Změna stavby). Manažer obchodní zakázky

je obvyklé označení vedoucího nebo ředitele dodávky investičního celku, tj. vyšší dodávky, používané často interně příslušným VDOD. M. je fyzická osoba, obvykle zaměstnanec příslušného VDOD, odpovědná za přípravu a realizaci nebo alespoň za realizaci vyšší dodávky ve vztahu k jejímu odběrateli, kterým je buď INV nebo jiný VDOD (vyšší úrovně). Pokud se M. významné vyšší dodávky stane vedoucím stavby nebo pokud se o tom dohodne VDOD v příslušné smlouvě, musí být M. v ČR autorizovanou osobou (resp. osobou oprávněnou podle SZ).

Manažer projektu

(Project Manager) je označení pro funkci vedoucího nebo ředitele, který odpovídá za řešení (přípravu) a realizaci projektu. Fyzická osoba v této funkci je buď pracovníkem INV, nebo se k výkonu této funkce pro INV smluvně zavázala, anebo je pro tuto funkci pověřeným a odpovědným zástupcem právnické osoby (firmy), která se zavázala (popř. mimo jiné) výkon této funkce zabezpečit. Pokud M. současně zastává funkci stavbyvedoucího, pak musí být v ČR osobou oprávněnou k výkonu vybraných činností ve výstavbě (autorizovanou osobou) podle SZ. Ve světovém měřítku i ve státech Evropské unie je obvyklé, aby M. prokázal investorovi nebo stavebníkovi zvláštní kvalifikaci potvrzující jeho znalosti managementu projektů. Existují mezinárodní instituce, v Evropě obvykle IPMA (International Project Management Association), které organizují průkaz kvalifikační úrovně M. Členem IPMA je v ČR Společnost pro projektové řízení. Funkce M. má být spojena s celým průběhem přípravy a realizace projektu, se všemi jeho fázemi, od zpracování námětu do příslušných studií, až po úplný průkaz dosažení cílů projektu. Kvalifikovaný M. by měl mít uzavřenou, úplnou odpovědnost za projekt. V praxi však bývá často jmenován jiný manager pro management realizace projektů. V takovém případě je důležité zachovat také funkci M. a svěřit mu pravomoci k uvolňování finančních prostředků na základě dohledu, a odpovědnost za dosažení cílů projektu, které navrhl a propracoval.

Manipulační řád vodního díla

soubor zásad a pokynů pro manipulaci s vodou k jejímu účelnému a hospodárnému využití podle povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a stavebního povolení k vodnímu dílu, ke snižování nepříznivých účinků povodní, sucha a ledových jevů, k ochraně a zlepšení jakosti vody, jakož i k zajištění bezpečnosti, stability a spolehlivosti vodního díla. Komplexním manipulačním řádem je soubor zásad a pokynů pro koordinaci manipulací s vodou v soustavě vodních nádrží. Náležitosti M. stanoví vyhláška č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a

82

provozních řádů vodních děl Mapové podklady pro zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace

katastrální mapa, Státní mapa, Základní mapa České republiky a Mapa České republiky (viz nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání); mapovým podkladem pro pořízení regulačního plánu může být též polohopisné a výškopisné zaměření řešeného území. Pro účely územního plánování je možné mapový podklad doplnit na základě skutečností zjištěných vlastním průzkumem území; záznam o provedeném doplnění se ukládá u pořizovatele. Není-li státní mapové dílo v digitální formě k dispozici, lze s využitím státního mapového díla vytvořit mapový podklad v digitální formě. Při územně plánovací činnosti se jako mapový podklad dále využívají technické mapy, pokud je má pořizovatel k dispozici. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

Marketing

je koncepce obchodní a produkční (výrobní) politiky podniku. Bývá označován jako způsob myšlení nebo způsob řízení, zaměřený na zákazníka (odběratele) produktů podniku. V oblasti M. vznikají často podněty pro koncipování projektů spojených s výstavbou. Ve vztahu k INV takových projektů realizují svůj M. jednak vyšší dodavatelé (jejich produkty jsou investiční celky, neboli vyšší dodávky), jednak další dodavatelé, jejichž produkty jsou výrobky, výsledky práce nebo služeb různého druhu. Jako prvky M. (marketingového mixu) jsou obvykle označovány: výrobek (v širším významu), jeho cena, cesta k zákazníkovi (prodejní nebo odbytové cesty) a prostředky podpory prodeje (např. propagace). Hovoří se o čtyřech P (Product, Price, Place, Promotion). Marketingová studie nebo její závěry, bývají součástí studie proveditelnosti. Obsahuje obvykle informace o možných zákaznících (odběratelích), informace o konkurenci a o vlastních možnostech podniku na trhu.

Materiály provozní

jsou materiálové vstupy určené pro užívání projektem realizovaného stavebního díla (stavby), tj. materiály jak pro rozhodující proces (viz Materiály technologické) a jeho řízení, tak pro související procesy obslužné, sociálního zabezpečení apod. M. jsou obvykle v závislosti na spotřebě pro přidanou práci v uvedených procesech definovány již ve fázi projektu předinvestiční (viz Studie proveditelnosti) a jejich potřeba má být později upřesňována pouze v obvyklé toleranci 10 %.

Materiály technologické

jsou materiálové popř. také energetické vstupy určené pro užívání projektem realizovaného díla (stavby) v rozsahu příslušného technologického procesu, popř. technologického procesu speciálního, včetně souvisejících technologických procesů doplňkových. Jedná se obvykle o materiály (většinou také energie), které souvisejí se zabezpečením technologie příslušného procesu na stanovené úrovni a vstupují do produktu buď přímo nebo nepřímo tak, že bez nich nelze technologický proces uskutečnit. M. jsou kvantitativně a kvalitativně definovány již ve fázi projektu předinvestiční, např. ve studii proveditelnosti, protože obvykle významně ovlivňují dosažení cílů projektu.

mega-, megalo-

nadměrně veliký, milionkrát větší, milion jednotek, značka M.

83

Megapolis, megapole, megalopole

rozrůstání města do krajiny; rozsáhlá oblast souvislého, resp. blízce na sebe navazujícího, osídlení městského tepy vzniklá spojením dvou nebo více městských oblastí, v níž žije několik milionů obyvatel. Typ konurbace.

Meliorace (vodohospodářs ké)

opatření sloužící ke zlepšení nepříznivých přírodních, zvláště vodních podmínek v zemědělství a v lesnictví, zejména odvodňováním zamokřených půd, zavlažováním půd trpících vysýcháním, vylehčováním těžkých a vápněním silně kyselých půd. Technické meliorační zásahy eliminují škody způsobované hromaděním vody v půdě a vodní erozí. Stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků jsou vodním dílem podle vodního zákona.

Meliorace lesnické (lesotechnické)

souhrn zásahů a opatření, které příznivě ovlivňují růst lesních porostů. Jde především o ochranné zalesňování, o zásahy porostní, sledující rychlejší rozklad hrabanky, o výsadbu melioračních dřevin, o aplikaci bazických mouček (z bazaltu, diabasu nebo vápence). Lesní půdu lze meliorovat i orbou, méně často se zavodňuje.

Měření emisí

stanovení hmotnostních toků a hmotnostních koncentrací znečišťujících látek pomocí měření. Zjišťování množství se provádí jednorázovým nebo kontinuálním měřením nebo výpočtem, pokud se za podmínek stanovených právním předpisem od měření upustilo. Jednorázová měření zajišťují provozovatelé prostřednictvím autorizované osoby, které byla udělena autorizace Ministerstvem životního prostředí podle vyhlášky č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování, ve znění pozdějších předpisů.

Město

geograficky vymezený sídelní útvar se specifickým způsobem zastavění, vzniklý přirozeným vývojem osídlení, později plánovitým zakládáním. Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je obec městem, pokud má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Charakteristickými znaky města dále jsou vysoká hustota a kompaktnost zástavby, velká hustota obyvatel a jejich specifická demografická, sociální a profesní struktura, vyhraněné funkce (správní, výrobní, obchodní, kulturní). Obvykle se město skládá z historického jádra (centrum, vnitřní místo – city) a předměstí. Rozvojem města, jeho architekturou a uspořádáním se zabývá urbanismus.

Město kolonizační

založené jednorázově podle plánovitě připravovaného záměru usídlit nebo přesídlit obyvatelstvo. Vzniklo z důvodů územní expanze kultivací dříve neosídlených území, např. v souvislosti s odlehčením přelidněných velkoměst.

Město lineární

novodobá koncepce města jako sídelního pásu kolem výkonné dopravní tepny s hromadnou městskou dopravou. Reflektuje rozvoj dopravy jako organizujícího činitele osídlení. Přirozeně vzniklými předchůdci lineárních měst byly osady

84

vzniklé podél důležitých cest a vodních toků nebo v sevřených údolích. Město organické

pojetí města jako organismu svého druhu, harmonicky spojujícího jednotlivé prvky a články do vyššího specifického celku.

Město paralelní

teoretický návrh na odlehčení velkoměstu plánovitým založením nového, rozsáhlého sídelního útvaru s přemístěnými pracovišti a výkonným dopravním spojením se stávajícím městem.

Město pásmové

ideální představa rozložení sídelního útvaru do souběžných funkčních pásem.

Město polycentrické

centrální funkce města jsou soustředěny do dvou nebo více míst, výrazně se uplatňujícím ve hmotové struktuře města

Město satelitní

sídlo budované pro odlehčení velkoměsta. Přebírá pracovní, obytné i rekreační funkce města a je sním spojeno výkonnou dopravou.

Město statutární

statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná a Mladá Boleslav. Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Územně členěná statutární města upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky obce. Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Město zahradní

město nebo sídliště s nízkou a řídkou zástavbou prostoupenou přírodními prvky na pozemcích obytných domů i na veřejných prostranstvích. Z větší části bývá obklopeno volnou přírodou nebo zemědělskou půdou. Teoretické úvahy a první praktická aplikace stavby anglických měst je spojena se jménem sociologa E. Howarda.

Městská část území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s (městský obvod) vlastními orgány samosprávy. Postavení obce má – kromě každé obce – také hlavní město Praha, městská část hlavního města Prahy, statutární město, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města. Městský obvod nebo městská část jsou organizační jednotkou města. Městský obvod nebo městskou část ve statutárním městě lze zřídit nebo zrušit na základě rozhodnutí zastupitelstva města, nebo na základě souhlasného rozhodnutí místního referenda konaného na území, na němž se navrhuje zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části. Zákon č 128/200 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Hlavní město Praha se člení na městské části. Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Postavení městských částí, jejich orgánů a jejich působnost stanoví zákon o hl. městě Praze, zvláštní zákony a Statut. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Městská krajina tvořená zástavbou (domy a bloky domů), volnými prostranstvími (ulice, náměstí) a plochy zeleně (parky, zahrady, městské lesy). Typ kulturní krajiny.

85

Nestabilní systém zcela závislý na dodatkové energií z okolí (potraviny, suroviny, voda, energie aj.). Metody

stanovené způsoby a postupy, jak pomocí určitých principů a systematicky prováděných kroků dosáhnout řešení problémů. Mezi M. používané na podporu managementu projektů patří zejména metody analytické, metody prognostické, metody síťové analýzy, M. zahajování projektů, metody pro sledování realizace projektů, metody na podporu rozhodování, metody pro hodnocení rizika, M. týmové práce, aj. Pro výběr M. je nutno znát velmi přesně druh problému a podmínky, za kterých může být M. použita. Podrobněji viz také DOS M 15.01.

Metody analytické

zejména: hodnotová analýza, která přistupuje komplexně k problematice nákladů na výrobek a jejich snižování, náklady na procesy bývají dnes rozpracovány v rámci tzv. Business Process Reiniženýring (BPR); analýza chování metodou BLACK BOX, která spočívá v analyzování chování systému, u něhož není známa jeho vnitřní struktura; metoda ABC ( konto a analýza), která analyzuje následky příčin a jejich důsledky z hlediska jejich početního zastoupení na rozhodujícím množství problémů; statistická analýza, která využívá statistické metody pro zkoumání a určování závislosti mezi náhodnými ději. Nejznámější postupy statistické analýzy jsou: korelační analýza, určující, zda mezi dvěma jevy existuje statistická závislost; regresní analýza, určující charakter statistické závislosti mezi dvěma jevy prostřednictvím určité matematické funkce; testování hypotéz, tj. ověřování platnosti hypotetických tvrzení pomocí analýzy statistických dat; statistická analýza časových řad. Podrobněji viz také DOS M 15.01.

Metody na podporu rozhodování

(Decision Analysis) jsou např.: metoda rozhodovacích tabulek, která využívá přehledný zápis rozhodovací situace do tvaru tabulky a na základě ní umožňuje přehledně formalizovat rozhodovací postup; metoda vícekriteriální rozhodovací analýzy, která napomáhá rozhodování mezi několika variantami řešení problému, kdy každou variantu je třeba ohodnotit pomocí několika různých faktorů; metoda rozhodovacích stromů, která popisuje rozhodovací situaci, u níž postup výběru variant lze znázornit do tvaru stromu. Podrobněji viz také DOS M 15.01.

Metody operačního výzkumu

mezi něž patří: teorie front (někdy též teorie hromadné obsluhy), která se zabývá řešením problémů diskrétních systémů, ve kterých mohou vznikat fronty (ve výstavbě např. jde o čekající požadavky na unikátní zdroj); teorie obnovy (někdy též teorie údržby), která se zabývá návrhem systému profylaktických prohlídek, vč. návrhu systému středních a generálních oprav tak, aby byla s co nejmenšími náklady udržena provozuschopnost používaných systémů (ve výstavbě jde např. o snížení závislosti dokončení výstavby na poruchách potřebných technických zařízení); teorie zásob, která umožňuje řešit optimální výši udržovaných zásob a optimální okamžik a množství pro jejich doplňování (ve výstavbě umožňuje např. plánovat a dodržovat náklady týkající se zásob jednicového, provozního a režijního materiálu); lineární programování, které umožňuje optimální využívání limitovaných zdrojů pomocí soustavy matematických rovnic s lineárními vztahy mezi jednotlivými proměnnými (ve

86

výstavbě umožňuje např. optimální plánování disponibilních zdrojů a jejich efektivní využívání); dynamické programování, které umožňuje optimalizaci systémů, u nichž lze rozhodování rozložit na etapy, přičemž při přechodu z jedné etapy do druhé se mění několik parametrů (ve výstavbě umožňuje např. optimalizaci alokace zdrojů); modelování a simulace, modelování umožňuje zkoumání složitého systému pomocí popisu jeho důležitých vlastností z určitých hledisek, toto účelově zjednodušené zobrazení reality se nazývá modelem a experimentování s ním simulací (ve výstavbě umožňují např. podporu zpřesňování odhadu cen, nákladů a spotřeby zdrojů); teorie her, která na rozdíl od předešlých metod vychází z konfliktní situace zájmu několika subjektů (ve výstavbě např. umožňuje popisovat postupy rozhodování při složitých konfliktních situacích, do kterých se tým ji realizující může dostat při konfliktu zájmů, např. při realizaci ekologických projektů). Podrobněji viz také DOS M 15.01. Metody pro hodnocení rizika

mezi něž patří: metoda dekompozice rizik (Failure Dekomposition Analysis – FDA), která umožňuje hodnocení rizik pomocí sestavení dvojrozměrné matice, do jejíž řádků, resp. sloupců se uvádí pravděpodobnost výskytu poruchy, resp. následky poruchy pro projekt a slouží k rozdělení očekávaných situací do oblasti přijatelných rizik a oblasti extrémních rizik; analýza rizik HAZAN (HAZard Analysis), která umožňuje najít příčiny selhání projektu pomocí identifikace příčin selhání, pravděpodobnosti jejich výskytu a opatření ke snížení jejich výskytu. Podrobněji viz také DOS M 15.01.

Metody pro sledování realizace projektu

zejména: metoda analýzy trendů vývoje plnění milníků; metoda sledování procentní dokončenosti projektu v časových jednotkách, porovnáním aktuálních trvání činností s plánovaným celkovým trváním činností; metoda sledování procentní dokončenosti projektu v jednotkách pracnosti (např. normohodinách), porovnáním aktuálních pracností činností s plánovanými celkovými pracnostmi činností; modifikovaná (zjednodušená) metoda analýzy dosažené hodnoty na základě sledování pracnosti vykonané práce; metoda analýzy dosažené hodnoty na základě sledování vykonané práce ve finančních jednotkách. Podrobněji viz také DOS M 15.01.

Metody pro zjišťování

zejména milníková metoda, u níž dosažená hodnota vztažená k milníku je brána v úvahu v případě prokazatelného dosažení milníku; metoda proporcionální na základě množství, u níž dosažená hodnota vyplývá ze vztahu dokončených a plánovaných množstevních jednotek; metoda 50 – 50, u níž je při zahájení položky struktury rozsahu prací projektu přisouzeno 50% a při ukončení dalších 50% dosažené hodnoty; metoda 0 – 100, u níž je položce struktury rozsahu prací projektu přisouzeno 100 % teprve při jejím kompletním dokončení; metoda proporcionální na základě sekundárních výkonů; metoda proporcionální na základě času, aj. Podrobněji viz také DOS M 15.01.

Metody prognostické

zejména metoda DELPHI, která využívá názorů skupiny expertů k sestavení prognostické předpovědi resp. k sestavení expertního odhadu; metoda extrapolační, která umožňuje předvídat hodnotu určité veličiny s využitím průběhu matematické funkce, která se získá vyhodnocením dosud známých

87

hodnot. Podrobněji viz také DOS M 15.01. Metro

městská podzemní dráha; zkrácenina názvu Metropolitan Railway, tedy metropolitní železnice. Z tohoto označení přes francouzštinu a ruštinu proniklo i do češtiny. První systém podzemní dráhy byl vybudován v Londýně v roce 1863. Metro tvoří v Praze základ sítě městské hromadné dopravy. Každý den přepraví více než milion cestujících. První úsek pražského metra byl otevřen 9. května 1974. Síť pražského metra měří celkem 54,7 km, je na ní 54 stanic. Linky podzemní dráhy na čtyřech místech procházejí pod řekou Vltavou.

Metropole

(z latinského metropolis = mateřské město) 1. původně výchozí (mateřské) město řeckých antických kolonistů v období velké kolonizace v 8. až 6. století př. n. l.; 2. hlavní město státu nebo regionu; 3. od 19. století také velkoměsto. 4. církevní provincie, sídlo arcibiskupství (metropolita, metropolitní chrám). Viz Megapolis.

Mezinárodní norma (ISO)

(International Standard) norma přijatá mezinárodním normalizačním orgánem (International Organization for Standardization), který je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů (obdobně IEC Mezinárodní elektrotechnická komise). M. převzaté Českým normalizačním institutem do soustavy českých technických norem (ČSN), mají označení ČSN ISO, popř. ČSN EN ISO, jsou-li současně normami evropskými. M. řady 9000 a 10000 obsahují důležitá pravidla pro řízení jakosti (management jakosti) a jsou zařazeny do soustavy ČSN, jako ČSN ISO nebo ČSN EN ISO.

Mikroregion

Mikroregion je sdružení několika obcí za účelem dosažení společného cíle. Typickým rysem takového svazku je vznik z vlastní iniciativy, nikoliv příkazem nadřízeného orgánu nebo ze zákona. Spolupráce mezi obcemi se uskutečňuje:  na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,  na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,  zakládáním právnických osob podle ObchZ dvěma nebo více obcemi.

Místní komunikace

veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. M. může být vystavěna jako rychlostní místní komunikace, která je určena pro rychlou dopravu a přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Rychlostní místní komunikace má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice. M. se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do čtyř tříd: a) místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace, b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace, d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších

88

předpisů. Mobilní zdroje znečišťování ovzduší

samohybná a další pohyblivá, případně přenosná zařízení vybavená spalovacími motory znečišťujícími ovzduší, pokud tyto motory slouží k vlastnímu pohonu nebo jsou zabudovány jako nedílná součást technologického vybavení. Jde zejména o a) dopravní prostředky, kterými jsou silniční vozidla, drážní vozidla a stroje, letadla a plavidla, b) nesilniční mobilní stroje, kterými jsou kompresory, stavební, zemědělské a lesnické stroje a zařízení, vysokozdvižné vozíky, pojízdné zdvihací plošiny, zařízení na údržbu silnic, sněžné pluhy, sněžné skútry a jiná obdobná zařízení, c) přenosná nářadí vybavená spalovacím motorem, například motorové sekačky a pily, sbíječky a jiné obdobné výrobky. Podmínky ochrany ovzduší před znečišťováním způsobeným mobilními zdroji znečišťování upravují zvláštní právní předpisy. Zákon č. 82/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Modernizace

přizpůsobení nejnovějším potřebám a požadavkům. Stavební zásahy, které odstraňují morální opotřebení staveb, při kterých se nemění hmotová a prostorová skladba a účel stavby. Zlepšení původního stavu podle současných požadavků na kvalitu (např. bydlení), zvýšení vybavenosti, zlepšení funkčních a užitkových vlastností stavby. Při modernizaci se používají nová technická, technologická a materiálová řešení, odpovídající současnému stupni poznání a technického rozvoje. Podle zákona o dani z příjmů v platném znění je modernizace technickým zhodnocením hmotného investičního majetku. Pro účely zákona o dani z příjmů se modernizací rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. V teorii inovací představuje modernizace pátý stupeň inovace (nová varianta produktu modernizací dílčích funkcí).

Montáž

obecně výroba složitého výrobku, založená na sestavování různých komponent. Ve stavebnictví a ve strojírenství sestavování, spojování, umísťování a upevňování konstrukčních prvků. Ve stavebnictví je častá montáž souboru strojů a zařízení, systémů nebo sítí, tvořících samostatný funkční celek. Kvalita provedení montáže se prokazuje individuálním vyzkoušením.

Montáž dodavatelským způsobem

je montáž zabezpečovaná a prováděná v celém rozsahu příslušným dodavatelem. M. je obvykle prováděná v rozsahu stavby nebo ucelené části stavby (např. technologické části stavby). Dodavatel M. pak odpovídá nejen za dodávku prací, včetně souvisejících (montážních) materiálů, ale také za kvalitu prokazovanou obvykle (podle charakteru M.) individuálním vyzkoušením a za dílčí sjednané termíny i konečný termín ukončení M. Dodavatel M. si obvykle sám zajišťuje i pomocné pracovníky a prostředky z místních (regionálních) zdrojů a odpovídá také za zajištění podmínek hygieny a bezpečnosti práce v průběhu M. (viz také Bezpečnost při výstavbě).

Montáž formou šéfmontáže

je vedení montáže, popř. montážních prací fyzickou osobou dodavatele M., která ovládá technologii procesu montáže (příslušnou část technologie výstavby)

89

v dohodnutém rozsahu. Odběratelem M. je obvykle buď INV nebo VDOD, popř. dodavatel zabezpečující montáž dodavatelským způsobem. Dodavatel M. pak odpovídá za kvalitu montážních prací v rozsahu prováděné šéfmontáže, za předpokladu respektování instrukcí šéfmontéra (nejlépe v příslušném stavebním deníku) odběratelem M. Termíny a další podmínky provádění montáže, včetně hygienických a bezpečnostních podmínek, jsou věcí příslušného odběratele M. Montáž technologického zařízení staveb

je soubor činností, kterými se na staveništi (obvykle stavby technologické) sestavuje podle příslušné dokumentace (viz Dokumentace stavební), v souladu s dokumentací stavby, příslušný soubor strojů a zařízení tvořící samostatný funkční celek (viz Montáž). Jako předmontáž se v této souvislosti někdy označuje proces sestavení prvků takového souboru na zvláštním pracovišti zřízeném přímo na staveništi, pro urychlení následné M. např. v technologickém objektu. Tuto předmontáž je nutné odlišit od montáže v souvislosti s dodávkou kontovaného výrobku, prováděné rovněž na staveništi. Kvalita provedení M. se obvykle prokazuje individuálním vyzkoušením.

Montážní dokumentace

viz Dokumentace projektu stavební

Montážní pracoviště

je prostor, ve kterém probíhá montáž. Vzhledem ke specifickým podmínkám bezpečnosti práce se v tomto prostoru mají pohybovat pouze pracovníci řídící a provádějící montáž nebo příslušný technický dozor. Jiné určené osoby mají mít popř. možnost pohybovat se na M. pouze za přesně vymezených podmínek. Osoby, které se pohybují na M. musí splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy vztahujícími se k bezpečnosti práce.

Montážní připravenost

viz Připravenost montážní

Morální životnost

doba od začátku užívání stavby až do chvíle, kdy při změně standardu požadovaného uživatelem není efektivní stavební úprava, ale je ekonomicky účelná náhrada novou stavbou. Morální opotřebení stavby je ztráta hodnoty stavby vlivem postupujícího technického pokroku, změny životního stylu uživatelů.

90

Náběhová křivka

je v managementu projektu označení pro trajektorii (dráhu), po níž se postupně naplňují cíle projektu. Spojuje den zahájení užívání stavby jako díla, které je výstupem projektu (výstavby) a den jeho plného užívání, kterým je obvykle prokázáno dosažení věcných cílů projektu způsobem odpovídajícím charakteru projektu (např. garančními zkouškami). N. může být také skutečným grafickým vyjádřením náběhu rozhodujícího ukazatele nebo rozhodujících ukazatelů kvantity nebo kvality produkce (např. výkonu, tržeb, spotřeby, sortimentu, apod.).

Nabídka

neboli oferta, právně jednostranný projev vůle, kterým nabízející (oferent) nabízí jiné osobě (oblátovi) uzavření smlouvy, jejíž obsah je v N. uveden. N. obvykle reaguje na poptávku nebo je formou účasti v tendru, v ČR pak v obchodní veřejné soutěži podle ObzZ nebo ObčZ, popř. jde-li o veřejnou zakázku, pak také podle ZVZ. Pokud je v přípravě a realizaci projektů spojených s výstavbou uplatněn způsob výstavby „na klíč“ nebo způsob výstavby s projektovanými vyššími dodávkami, je obvykle N. VDOD rozdělena na část technickou (viz Dokumentace nabídková) určující předmět a technické podmínky vyšší dodávky, a na část obchodní, obsahující návrh na uzavření smlouvy (popř. s podrobněji zpracovanou částí cenovou). Při použití jiných způsobů výstavby obsahují N. VDOD i DOD obvykle jen návrh na uzavření smlouvy, jejíž předmět je určen již v poptávce (v tendrových podmínkách), obvykle příslušnou částí dokumentace projektu, přiloženou k poptávce (např. příslušnou částí dokumentace pro provedení stavby).

Nabídka předběžná

označovaná také jako orientační nebo všeobecná, není nabídkou v právním významu pojmu nabídka, ale patří jako součást obecné obchodní dokumentace firmy spíše do oblasti propagace. Je obvykle zpracována pro určitou komoditu, popř. adresně, jako předběžný podnět VDOD nebo DOD konkrétnímu odběrateli k vyvolání poptávky.

Nabídková kalkulace

viz Kalkulace cenová

Nádvoří

plocha příslušející k budově (i k budově rozestavěné), obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby a související plochy, které nesplňují podmínky pro to, aby byly evidovány samostatně jako parcely.Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška).

Náhradní díl

je ve smyslu ÚO předmět určený k uvedení hmotného dlouhodobého majetku do původního stavu. Je prostředkem regenerace, jako inovace nejnižší úrovně, tj. údržby nebo opravy k obnovení původního stavu (viz Inovace ve výstavbě).

Náhradní díl pro první vybavení

je náhradní díl určený k řádnému provádění údržby a oprav dodaných strojů a zařízení, resp. souboru strojů a zařízení tvořícího samostatný funkční celek po dohodnutou dobu. N. může být označen jako opotřebitelný, jehož míru

91

opotřebení lze stanovit, popř. normovat, anebo jako pohotovostní (zpravidla na pohotovostním skladu N., pro případ poruchy). Nakládání s odpady

shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování. Shromažďováním odpadů je krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady. Sběrem odpadů je soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění. Výkupem odpadů je sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu. Skladováním odpadů je přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny (shromážděny, sesbírány, vykoupeny) do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm. Úpravou odpadů je každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností. Způsob využívání a odstraňování odpadů jsou činnosti uvedené v přílohách zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Náklady

(Cost nebo Costs) lze definovat z účetního hlediska nebo z ekonomického (finančního) hlediska. Z účetního hlediska jsou N. výdaje a předpokládané výdaje (rezerva na opravy) nebo jen hypotetické výdaje. Např. odpisy (dlouhodobého hmotného majetku) jsou jen nákladem, nikdy nemohou být reálným výdajem, protože výdaj byl realizován při úplatném pořízení majetku. N. účetní jsou vyjádřitelné v penězích a zaznamenatelné v účetních dokladech. Z ekonomického hlediska představují N. finanční nároky na zdroje a liší se od účetních N. také o oportunitní N. (cenu ztracené příležitosti). Např. k nákladům při hodnocení investování kapitálu je nutno přičíst také ztracený úrok z uložení tohoto kapitálu v bance. V souvislosti s projekty se vyskytuje pojem celkové náklady projektu (Total Project Cost), což jsou veškeré jednorázové náklady projektu, např. celkové náklady stavby, dále pak pojmy N. fixní, N. variabilní a N. režijní. O souvislostech N. s finanční analýzou projektu viz DOS M 11.

Náklady fixní

(Fixet Cost) nezávislé na objemu produkce (např. výroby), tj. jsou konstantní, hradí se za čas, nikoliv za výkon (jsou to např. splátky úvěrů, úroky, nájemné atd.).

Náklady variabilní

(Variable Cost) pružné náklady, měnící se s množstvím produkce, tj. s množstvím kalkulačních jednic. Jsou to např. náklady na materiál a mzdy, které lze vztáhnout ke kalkulační jednici (viz Kalkulace).

Náklady režijní

(Overhead Cost) náklady na řízení nějaké činnosti nebo např. projektu (jeho plánování, organizování, kontrolu atd.). Jsou to společné neboli nepřímé

92

náklady, které nelze přiřadit ke kalkulační jednici nebo k položce rozpočtu. Stanoví se obvykle režijní přirážkou, tj. položkou režie příslušného druhu, v kalkulačním vzorci (viz také Kalkulace cenová) Nákupní cena

viz Cena v nákupu

Nákupní knowhow

je pojem zahrnující: znalosti pracovníků připravujících a uskutečňujících procesy nákupu; organizaci procesů nákupu; procesní model nákupu a jeho dokumentování; postup implementace procesního modelu nákupu; nákupní systémy; historická i aktuální data vztahující se k dodavatelům, předmětům nákupů a k procesům nákupu. Úroveň N. závisí na vůli vedení podniku k zlepšování a zdokonalování nákupních procesů, využívání moderních technologií a k přizpůsobování celého procesního modelu nákupu a podpůrných systémů jejich možnostem, na využívání týmové práce a rozvíjení jakosti v nákupu. N. je vždy chráněným majetkem podniku, obdobně jako know-how jiných procesů. Podrobněji viz také DOS M 15.01.

Nákupní proces

je proces, který lze obvykle členit do vzájemně navazujících dílčích procesů: plánování nákupů, plánování poptávek, výběr potencionálních dodavatelů, poptávání, výběr dodavatelů, správa smluvních vztahů a rozbor zpětných vazeb ze smluvních vztahů (viz Nákupní řetězec). Podrobněji viz také DOS M 15.01.

Nákupní řetězec

(Supply Chain) je hierarchický řetězec počínající nákupní aktivitou konečného odběratele a končící u dodavatele elementární jednotky nákupu na úrovni výrobku. Ve výstavbě jde o N. počínající nákupní aktivitou investora přes jeho dodavatele přímé (např. vyšší dodavatele) až po nejnižší poddodavatele (dodavatele nepřímé). Délka a struktura N. úzce souvisí s volbou způsobu výstavby (viz také Plánování nákupů). Podrobněji viz také DOS M 15.01.

Národní kulturní památky

kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlášené vládou České republiky (vládním nařízením) za národní kulturní památky. V nařízení se stanoví podmínky jejich ochrany. Viz Kulturní památky.

Národní parky

rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. N., jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem. Území N. je členěno zpravidla do tří zón ochrany přírody vymezených s ohledem na přírodní hodnoty, s odlišnými metodami a způsoby ochrany. Nejpřísnější režim ochrany se stanoví pro první zónu. Hranice první zóny vyznačí správa národního parku v terénu vhodným způsobem. V ČR jsou vyhlášeny čtyři NP: Krkonošský národní park, Národní park Podyji, Šumava a České Švýcarsko.. Rozlohou zaujímají 110 304 ha, což je 1,4 % z celkového rozlohy ČR. Bližší charakteristiku a režim zón upravuje právní předpis, kterým se národní park vyhlašuje. Základní ochranné podmínky N. jsou stanoveny zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Národní

přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar,

93

přírodní památky

naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. N. vyhlašuje orgán ochrany přírody a stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území N., které jsou ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Základní ochranné podmínky N. jsou stanoveny zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Národní přírodní rezervace

menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. N. vyhlašuje orgán ochrany přírody stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. Základní ochranné podmínky N. stanoví zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Nástavba

podle stavebního zákona změna dokončené stavby, kterou se stavba zvyšuje.

Nástroje územního plánování

podle stavebního zákona těmito nástroji jsou: 1. územně plánovací podklady, a) územně analytické podklady, b) územní studie, 2. politika územního rozvoje, 3. územně plánovací dokumentace, a) zásady územního rozvoje, b) územní plán, c) regulační plán, 4. územní rozhodnutí, 5. územní řízení, 6. územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území, 7. úprava vztahů v území, a) předkupní právo, b) náhrady za změnu v území.

Natura 2000

soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem soustavy N. je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostli na typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Vytvoření soustavy N. ukládají dvě směrnice ES: Směrnice 79/409/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících ptáků (směrnice o ptácích) a Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a plně rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích). Směrnic v přílohách uvádějí druhy rostlin, živočichů a typy přírodních stanovišť, pro které mají být lokality soustavy N. vymezeny. Požadavky obou směrnic byly transponovány do českého právního řádu novelou zákona č. 114/1192 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (novela transponující směrnice byla provedena zákonem č. 218/2004 Sb.). Nařízením vlády jsou vyhlašovány ptačí oblasti (Speciál Protection Areas

94

– SPA) a evropsky významné lokality (Sites of community Importace – SCI). Společně tvoří tyto dva typy lokalit soustavu N. Lokality nejsou bezzásahovým územím a není tu vyloučeno hospodaření. Jsou tu zakázány je takové činnosti, které mají negativní vliv na předmět ochrany. V České republice za oblasti N. zodpovídá Agentura ochrany přírody a krajiny. V rámci N. bylo nařízeními vlády v letech 2004 – 2007 vyhlášeno v ČR 40 ptačích oblastí. Návrh na uzavření smlouvy

jakýkoliv (jednostranný) projev vůle navrhovatele, kterým navrhovatel navrhuje druhému subjektu (oblátovi) uzavření smlouvy, pokud je dostatečně určitý (musí obsahovat minimálně tzv. essentialia negotii, tj. podstatné náležitosti, resp. ve smyslu ObchZ podstatné části smlouvy, stanovené v základním ustanovení, jímž je ten který typ smlouvy charakterizován) a vyplývá z něj vůle navrhovatele být jím vázán v případě jeho přijetí, a to bez ohledu na označení takového úkonu (návrh smlouvy, objednávka, nabídka, apod.). Základní právní úpravu N. obsahuje ObčZ, ObchZ obsahuje ustanovení doplňující. ObchZ upravuje dále tzv. veřejný N. (viz také Nabídka).

Návrh stavby

podle Výkonového a honorářového řádu ČKAIT a ČKA jedna z devíti výkonových fází, označená jako „Výkonová fáze 2 Návrh/studie stavby [STS]“. Ve vztahu k terminologii projektového řízení (Project Management) přejímané z angličtiny a k terminologii právních norem Evropských společenství je třeba pojmy návrh stavby a studie stavby odlišit. Anglický výraz pro návrh stavby „design“ odpovídá českému pojmu návrh, dokumentace (stavby) plán (územní). Viz např. Směrnice Rady 85/384/EHS o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci v oboru architektury …, čl. 3, definující obsah vzdělání a odborné přípravy studia architektury na vysokoškolské úrovni, kde jsou použity termíny „architectural design“, „structural design“,či „urban design“. Studie se mj. zpracovávají v předinvestiční fázi projektu spojeného s výstavbou (studie příležitosti, studie proveditelnosti) – viz Dokumentace stavby.

Návrhová životnost

teoretická (předpokládaná) životnost uvažovaná v návrhu stavby, v projektové studii, technické normě nebo jiném dokumentu stanovená metodou výpočtu ze životnosti jednotlivých částí stavby. Předpokládaná doba, po kterou má být stavba používána k navrženému účelu při běžné údržbě.

Neobnovitelný zdroj (látek, energie)

zdroj látek nebo zdroj energie, které člověk získává z prostředí na Zemi k uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost spotřeby (užití, těžby) je vyšší než rychlost přirozené obnovy. V blízké nebo daleké budoucnosti dojde k vyčerpání každé intenzivně těžené látky (ropa, uhlí aj.). Pokud je výrobek po užití recyklován (vrácen zpět do procesu výroby), sníží se čerpání primární suroviny z prostředí.

Nezastavěné území

podle stavebního zákona pozemky nezahrnuté do zastavěné území nebo do zastavitelné plochy. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umísťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická

95

opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Nezastavitelný pozemek

podle stavebního zákona pozemek, jenž nelze zastavět na území obce, která nemá vydaný územní plán, a to: a) pozemek veřejné zeleně a parku, b) v intravilánu zemědělský pozemek nebo soubor sousedících zemědělských pozemků o výměru větší než 0,5 ha, c) v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha. Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

Nezbytné úpravy

podle stavebního zákona úpravy nařízení vlastníkovi stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku stavebním úřadem. Úpravy mohou být nařízeny z důvodů, které uvádí stavební zákon.

Norma

(standard) společensky dohodnutý předpis pro stav nebo průběh jevu za daných podmínek, který má po dobu funkční účelnosti určený (definovaný) rozsah platnosti, popř. míru závaznosti. N. se dělí podle nejrůznějších hledisek, např. podle obsahu (N. technické, spotřeby, výkonové, příjmové, kapitálové, organizační, právní a další), podle úrovní platnosti (N. mezinárodní, regionální, národní, podnikové), podle míry závaznosti (N. závazné, harmonizované, doporučené, předběžné), podle předmětu (N. návrhové, výrobkové (předmětové zkušební atd.). Nejrozšířenějším a také nejdokonaleji organizovaným typem N. je norma technická. N. slouží často k řízení procesů, zejména opakovaných (cyklických). Pak představuje N. obvykle prahové hodnoty, které je účelné žádoucím směrem překračovat v procesu racionalizace (tj. výsledky mají být lepší než předepisuje norma). Viz Technické normy, České technické normy, Evropské normy, Mezinárodní normy, Harmonizované evropské normy.

Norma spotřeby je norma kterou se obvykle stanoví spotřeba materiálu nebo energií. Má nejčastěji charakter normy podnikové (s platností v podniku). Pokud má mít obecnou závaznost musí být vyhlášena právním předpisem (např. N. paliva pro automobily, která stanoví daňově uznatelné náklady. . Norma výkonová

je souhrnné označení pro normu času a normu množství. Používá se pro opakované děje (např. v sériové výrobě) k řízení procesu prací ve stanoveném čase. Při zavádění nových procesů probíhá tzv. osvojení N., pro které lze stanovit měkčí, tzv. náběhové normy, platné po určitou dobu, aby si personál mohl plně osvojit prováděné práce.

Novostavba

výraz se nepoužívá v právních předpisech. Jako N. se označuje nová stavba, která nenavazuje na stavbu dříve dokončenou. Je realizována na ploše uvolněné demolicí předchozí stavby, nevyužívá žádné konstrukce zbylé po předchozí stavbě a není zbytky původní stavby nijak technicky či dispozičně podmiňována.

96

Občanské vybavení

podle stavebního zákona součást veřejné infrastruktury (viz Veřejná infrastruktura), stavby, zařízení a pozemky sloužící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva.

Obec

Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Obec má jedno nebo více katastrálních území. Postavení obcí, jejich správu a hospodaření upravuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Obec s rozšířenou působností

Obecní úřady (městské úřady) obcí s rozšířenou působností (tzv. obcí III. stupně) jsou mezičlánkem přenesené působnosti státní správy mezi krajskými úřady a obecními úřady. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností mají oproti ostatním obecním úřadům některé oblasti působnosti navíc, a to nejen pro svůj vlastní, základní správní obvod, ale zpravidla i pro další obce v okolí. Po zrušení okresních úřadů (okresy jako územní jednotky stále existují) převzalo 1. 1. 2003 podle zákona č. 314/2002 Sb., zhruba 80 % jejich působnosti 205 obcí s rozšířenou působností (tzv. obce III. stupně, pravděpodobně všechny jsou městy) v rámci II. etapy reformy územní veřejné správy, která proběhla ke konci roku 2002. Některé působnosti zrušených okresních úřadů však přešly naopak na krajské úřady (například činnost dopravních úřadů). Protože území většiny dosavadních okresů bylo při reformě státní správy rozčleněno do dvou až tří správních obvodů obcí s rozšířenou působností, jsou hovorově obvody rozšířené působnosti obcí III. stupně někdy označovány jako „malé okresy“. Viz Správní obvod.

Obce s přenesenou působností

obce, kterým byl zákonem svěřen výkon státní správy

Obecné požadavky na výstavbu

obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené prováděcím právním předpisem (požadavky na bezbariérové užívání stavby).O. upravuje stavební zákon. Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat obecné požadavky na výstavbu stanovené prováděcími právními předpisy k SZ.

97

Stavební zákon zmocňuje: a) Ministerstvo pro místní rozvoj stanovit právním předpisem obecné požadavky na výstavbu; b) Ministerstvo zemědělství stanovit právním předpisem technické požadavky pro vodní díla; c) Ministerstvo dopravy stanovit právním předpisem technické požadavky pro letecké stavby, pro stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a rozsah a obsah projektové dokumentace k uvedeným stavbám; d) Ministerstvo průmyslu a obchodu stanovit právním předpisem technické požadavky pro stavby uranového průmyslu a pro stavby jaderných zařízení; e) hlavní město Prahu stanovit nařízením vydaným v přenesené působnosti obecné technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze. Obecný stavební úřad

vykonává státní správu u staveb v režimu stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Obecným stavebním úřadem je:  Ministerstvo pro místní rozvoj, které je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu,  krajský úřad,  Magistrát hlavního města Praha a úřad městské části hl. m. Prahy určený statutem,  magistrát územně členěného statutárního města a úřad jeho obvodu nebo městské části určený statutem,  magistrát statutárního města,  pověřený obecní úřad  městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. 12. 2006.

Oběžná aktiva

podle prováděcího předpisu k zákonu o účetnictví zahrnují zejména zásoby, materiál, nedokončenou výrobu a polotovary, výrobky, zvířata a zboží. Vyhláška č. 200/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/91 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

Obchodně technické služby

viz Služby postkontraktační

Obchodní firma

podle obchodního zákoníku název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku je povinen činit právní úkony pod svou obchodní firmou. Firmou obchodní společnosti nebo družstva a dalších právnických osob, které vznikají zápisem do obchodního rejstříku, je název, pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku. Firmou právnické osoby, která se zapisuje do obchodního rejstříku na základě zvláštního právního předpisu a která vznikla před tímto zápisem, je její název. Součástí firmy právnických osob je i dodatek označující jejich právní formu. Na podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku se nevztahují ustanovení o firmě; právní úkony je povinen činit, je-li fyzickou osobou, pod svým jménem a příjmením, a je-li právnickou osobou, pod svým názvem. U svého jména a

98

příjmení nebo názvu může podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku užívat při podnikání odlišující dodatek nebo další označení za předpokladu, že nepůsobí klamavě a jeho užívání je v souladu s právními předpisy i dobrými mravy soutěže; takový dodatek nebo označení není firmou a je chráněn právem proti nekalé soutěži. Obchodní majetek

je vymezen v české právním řádu trojím způsobem – v obchodním zákoníku, v zákoně o daních z příjmů a v zákoně o dani z přidané hodnoty. V účetních předpisech se tento termín nevyskytuje. V zákoně o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí je na O. uveden odkaz, bez upřesnění, na který právní předpis je odkazováno. Podle obchodního zákoníku je obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek. Soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli, který je fyzickou osobou, v souvislosti s podnikáním se označuje jako obchodní jmění . Jměním podnikatele, který je právnickou osobou, je soubor jeho veškerého majetku a závazků. Čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li fyzickou osobou, nebo veškerých závazků, je-li právnickou osobou. Zákon č. 513/1991, obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Podle zákona o daních z příjmů je obchodním majetkem souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno anebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Zákon o dani z příjmů rozlišuje obchodní majetek hmotný, a nehmotný (zřizovací výdaje, software, ocenitelná práva …). Hmotným majetkem určeným k odpisování se rozumí a) samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok, b) budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním předpisem c) stavby, s výjimkou provozních důlních děl drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m a oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou, d) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky vymezené v odstavci 9, e) základní stádo a tažná zvířata f) jiný majetek vymezený zákonem o daních z příjmů (např. technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku, b) technické rekultivace)

99

Podle zákona o dani z přidané hodnoty je obchodním majetkem souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností a o kterém je tato osoba povinna účtovat nebo jej evidovat. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Obchodní podmínky

nezávazný doporučený obchodní standard, kontraktační pomůcka, usnadňující přípravu a uzavírání smluv. Postavení OP v závazkových vztazích určuje § 273 obchodního zákoníku: „Část obsahu smlouvy lze určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky (VOP) vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi, nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvy známé, nebo jsou k návrhu smlouvy přiložené. Odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním OP.“ (Viz DOS M 09.01, Všeobecné obchodní podmínky a vzory smluv pro inženýring ve výstavbě, IC ČKAIT 2003, Všeobecné obchodní podmínky a vzory smluv pro dokumentaci staveb, IC ČKAIT 2005.)

Obchodní veřejná soutěž

podle obchodního zákoníku zvláštní způsob uzavírání smlouvy; výzva k podávání nejvhodnějších návrhů na uzavření smlouvy, určená neurčitým osobám. Vyhlášení soutěže musí být písemné a musí obsahovat podmínky soutěže. Cílem je získání nejkvalitnější a nejvýhodnější nabídky. Naproti tomu občanský zákoník upravuje veřejnou soutěž, která je orientována na určité dílo nebo výkon, nikoliv na návrh na uzavření smlouvy. Na ustanovení obchodního zákoníku o obchodní veřejné soutěži navazuje zákon o veřejných zakázkách, který podrobně popisuje soutěžní a nesoutěžní způsoby zadávání veřejných zakázek.

Obchodní zakázka

potvrzená objednávka; pro obchodní firmu (v doporučených postupech pro autorizovanou osobu) jeden obchodní případ, vymezený příslušnou smlouvou. Předmětem obchodní zakázky ve výstavbě může být zhotovení příslušné úrovně dokumentace stavby nebo její části, zabezpečení inženýringu, zhotovení stavby nebo její části.

Obchodní zvyklosti

jsou určité všeobecně ustálené zvyklosti vzniklé v jednotlivých obchodních odvětvích, které se uplatňují v obchodních vztazích upravených ObchZ. Jejich existence v písemné podobě usnadňuje uzavírání smluv a účelně omezuje rozsah výslovných ujednání pro konkrétní případ. Naopak výslovná (jiná) ujednání ve smlouvě mají přednost před O. Ve smyslu ObchZ mají O., k nimž se má přihlížet podle smlouvy, přednost před těmi ustanoveními zákona, která nemají donucovací podobu (nejsou kogentní, jsou dispozitivní). Ani smlouva, ani O. nemohou být v rozporu s kogentními ustanoveními zákona, od nichž se smluvní strany nemohou odchýlit.

Objednatel

osoba, která sama na svůj účet a svým jménem objednala plnění. Označení smluvní strany ve smlouvě o dílo a v některých dalších smluvních typech podle obchodního nebo občanského zákoníku.

Objednávka

ústní nebo písemný požadavek na dodání zboží, prací nebo služeb. Termín používaný v hospodářské a obchodní praxi i v právních předpisech. Nepoužívá

100

se v závazkových vztazích; občanský a obchodní zákoník používají ve významu objednávka termín „návrh smlouvy“. Objekt stavební

viz Stavební objekt

Obnova (staveb)

viz Regenerace. Podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, péče a všechny zásahy do staveb, které jsou kulturními památkami, nacházejí s v památkové rezervaci nebo památkové zóně, případně v jejich ochranném pásmu: „Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejich prostředí (dále jen obnova) …“ podle vyhlášky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, se jinou úpravou kulturní památky rozumí modernizace budovy při nezměněné funkci nebo využití kulturní památky, dále nástavba či přístavba. Stavební zákon termín O. používá v části věnované územnímu plánování (mezi úkoly územního plánování patří stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení,;územní plán vymezí plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území), ale nedefinuje jej.

Obnovitelný zdroj (látek, energie)

zdroj látek nebo energie, které člověk získává z prostředí na zemi i mimo ni k uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost spotřeby (užití, těžby) je nižší nebo rovna rychlosti přirozené obnovy. Podle charakteru rozeznáváme O. periodicky dostupné (biomasa) trvalé (sluneční energie a její transformované podoby – vodní, větrná energie).

Obstarání věci

je předmětem plnění některých druhů smluv, upravených ObčZ a ObchZ, jejichž obsahem je též zařízení určitých záležitostí. Typ smlouvy o O. je výslovně upraven jen v ObčZ. V ObchZ se O. týká zejména smlouva mandátní, smlouva komisionářská a smlouva zasílatelská. Patří sem i různé typy smluv uzavíraných mezi bankou a jejími klienty. V ObčZ se O. včetně prodeje věci a obstarání záležitostí týká zejména příkazní smlouva, smlouva o obstarání věci, smlouva o obstarání prodeje věci a jednatelství bez příkazu.

Obstaratel

je označení smluvní strany, zejména ve smlouvě o obstarání věci, věcí či záležitostí. Pojem O. je používán při obstarání věci také obecně (pro obstaratelské typy smluv).

Odběratel

(Purchaser) je obecné označení pro smluvní stranu, která se zavázala zaplatit druhé straně (obecně označené jako dodavatel) za její plnění v souladu se smluvním závazkem. Podle typu smlouvy je pak O. označen jako objednatel, kupující, atp. V souvislosti s výstavbou může být O. INV, PROJ, VDOD nebo DOD. Obecnější pojem, používaný také pro potenciálního O., je pojem zákazník (Customer). Přesněji, podle normy ČSN EN ISO, viz Dodavatel.

Odborná způsobilost pro posuzování vlivů na životní prostředí

viz Dokumentace vlivů provedení záměru na životní prostředí

Odborné vedení

patří mezi vybrané činnosti ve výstavbě podle stavebního zákona. Zabezpečuje

101

provádění stavby

je stavební podnikatel jako zhotovitel stavby jmenováním fyzické osoby do funkce stavbyvedoucího.

Odpad

je movitá věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje s úmyslem ji odložit nebo která byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu. Stát O. kategorizuje a vydává jejich katalog svým opatřením. Mimo zákon o odpadech stanoví zvláštní právní předpisy pravidla nakládání s odpadními vodami, s odvaly, s výsypkami a odkališti vzniklými při hornické činnosti, s O. drahých kovů, s odpady radioaktivními, s mrtvými lidskými těly, orgány a ostatky, s uhynulými těly zvířat. Práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství, pravidla pro nakládání s odpady stanoví zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Viz Nakládání s odpady, Původce odpadů a Skládka odpadů.

Odpad nebezpečný

podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, odpad, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností: výbušnost, hořlavost, oxidační schopnost, tepelná nestálost organických peroxidů, schopnost odpadů uvolňovat ve styku se vzduchem nebo vodou jedovaté plyny, ekotoxicita, následná nebezpečnost, akutní toxicita, pozdní účinek, žíravost, infekčnost, radioaktivita (viz také Nakládání s odpady). Pro své fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti vyžaduje odpovídající zacházení.

Odpad radioaktivní

jsou nevyužitelné odpadní látky a nepoužitelné předměty, ve kterých mohou být obsaženy radionuklidy a které nelze pro zvýšený obsah radionuklidů nebo neodstranitelnou povrchovou kontaminaci uvést do životního prostředí. Některé O. lze do životního prostředí uvést, ale pouze za podmínek stanovených zvláštními předpisy. Zacházením s O. se rozumí souhrn činností souvisejících s bezpečným odstraňováním O. z jaderného zařízení od jejich vzniku až po konečné uložení. Jaderné odpady se mohou zpracovávat (oddělením O. z jejich směsí s jinými látkami), upravovat (změnou jejich fyzikálních nebo chemických vlastností anebo jejich balením k dalšímu nakládání s nimi), skladovat (krátkodobým uložením) nebo konečně uložit odděleně od životního prostředí.

Odpisování

zahrnování odpisů z hmotného majetku evidovaného u poplatníka (daně z příjmu), který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. Odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Obdobně to platí pro technické zhodnocení. Doba odpisování se stanoví podle zákona o dani z příjmů, na základě zatřídění majetku do příslušné odpisové skupiny a rozhodnutí poplatníka o použití rovnoměrného nebo zrychleného způsobu odpisování. Zákon č. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Odpisy

(Depreciation nebo Amortisation)peněžní vyjádření postupného opotřebení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podniku za určité období. O. jsou součástí provozních nákladů a stabilním interním finančním zdrojem dlouhodobého majetku podniku. Účetní odpisy vyjadřují reálné ekonomické

102

opotřebení dlouhodobého majetku (fyzické a morální); daňové odpisy jsou maximální roční částky, které lze v souladu se zákonem o daních z příjmů odečíst jako náklad ze základu daně. Odpisy finanční

jsou odpisy, které nevykazují bezprostřední vztah k opotřebení hmotného majetku, protože jsou stanoveny příslušným zákonem (o dani z příjmů). Jejich úkolem je omezit výši odečitatelných položek výkazu zisků a ztrát tak, aby do státního rozpočtu mohla přijít daň. Proto obnova hmotného majetku musí být financována kromě z odpisů také ze zisku podnikatele. U rozpočtových organizací jsou odpisy zjišťovány také, ale pouze proto, aby poskytly přehled o výši opotřebení dlouhodobého hmotného majetku (evidenční odpisy).

Odpisy účetní

jsou odpisy dané majitelovým předpokladem opotřebení jeho hmotného majetku při užívání. Proto při jejich konstrukci převládá snaha vyjádřit co nejpřesněji skutečné opotřebení hmotného majetku v jednotlivých obdobích jeho užívání. Po uplynutí doby životnosti mají být součtem O. (oprávky) shromážděny peněžní prostředky ve výši reprodukční hodnoty dlouhodobého hmotného majetku. Jsou jednou z hlavních položek při kalkulaci ceny příslušného výkonu. Podnik může volit O. výkonové nebo časové, lineární, degresivní nebo progresivní. Nejčastější jsou odpisy časové lineární.

Odsiřování

proces odstraňování plynné emise oxidu siřičitého ze spalin vznikajících při spalování fosilních paliv (především hnědého sirnatého uhlí). O. (desulfurizace) je založeno na chemické reakci oxidů síry s chemickou látkou. Výsledný produkt (pevný nebo v podobě kalu) je možno z technologického procesu odstranit. Nejčastěji se užívá k reakci jemně mletý vápenec (uhličitan vápenatý). Vzniká sádrovec (síran vápenatý), který je možno dále využít, např. ve stavebnictví, nebo ukládat jako relativně neškodnou látku na odkaliště nebo skládky. Odsiřování spalin je dnes jedinou, ve velkém měřítku užívanou metodou ke snižování sirných emisí z energetiky. Účinnost technologií je v současné době 80 – 95 %.

Oferta

je návrh na uzavření smlouvy nebo nabídka obsahující takový návrh. Ten, kdo O. podává se nazývá oferent, adresát nabídky se nazývá oblát a kdo nabídku přijímá akceptant.

Ohlášení stavby stavebnímu úřadu

zjednodušující postup povolování záměru uskutečnit stavbu. Stavby, které lze uskutečnit na ohlášení a náležitosti ohlášení stavby stanoví stavební zákon a jeho prováděcí předpis. Ohlášenou stavbu může stavebník provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. Ohlášená stavba musí být započata nejpozději do 12. měsíců od doručení souhlasu.

Ochrana autorských práv

viz Autorská práva

Ochrana práv duševního vlastnictví

je ochranou vlastnictví nehmotných duševních statků, tzn. myšlenek realizovatelných v oblasti hospodářství (průmyslová práva) a uměleckých výtvorů (autorská práva). Duševní vlastnictví je vlastnictví nezávislé na hmotném podkladě, s nímž je spojeno. Z ObčZ vyplývá, že vlastník nehmotného

103

duševního statku je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, používat jeho plody a užitky a nakládat s ním; má tedy obdobné postavení jako vlastník hmotného statku (věci). Pod pojem duševní vlastnictví (Intellectual Property) lze podle Úmluvy o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (1967) zařadit práva k výkonům výkonných umělců, zvukovým záznamům, literárním, uměleckým a vědeckým dílům, vědeckým objevům, vynálezům, průmyslovým vzorům, ochranným známkám, obchodním jménům a názvům. Ochrana přírody a krajiny

je soubor hledisek přispívajících k udržení a obnovení přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. O. se také rozumí vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekosystémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny. Stát má spoluúčast v procesu územního plánování a stavebního řízení s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny a účast na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových úpravách. (Viz zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.).

Ochrana životního prostředí

viz Životní prostředí

Operativní řízení

viz Regulace

Opportunity study

viz Studie příležitostí

Oprava

právní předpisy termín O. často používají; definují jej pouze v několika případech; jeho definice jsou navíc rozdílné. Opravou věci je činnost, kterou se zejména odstraňují vady věci, následky jejího poškození nebo účinky jejího opotřebení. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 652 odst. 2. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/91 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. SZ termín oprava nepoužívá, věcně zahrnuje opravy pod pojem udržovací práce, údržba stavby. Podobně Směrnice Rady 89/106/EHS o sbližování zákonů a dalších právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních

104

výrobků, ve znění Směrnice Rady 93/68/ES, definuje v přílohách (interpretačních dokumentech) údržbu, do které zahrnuje čištění, provozní údržbu, natírání, opravy a výměna částí stavby. Speciální předpisy stavebního práva termín O. používají; definuje jej pouze vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška rozumí O. komunikace změnu dokončené stavby, při které se zachovává vnější ohraničení stavby a při které se zlepšují její parametry a zvyšuje bezpečnost provozu (tím je vyhláška v rozporu s ustanoveními stavebního zákona, který za změnu stavby považuje nástavby, přístavby a stavební úpravy, nikoliv opravy). Podle mezinárodních dokumentů památkové péče (zejm. mezinárodní charty ICOMOS – International Council of Monuments and Sites) je třeba opravy (repair) rozlišovat od údržby (maintenance); oprava zahrnuje restaurování a rekonstrukci. V teorii inovací O. představuje regeneraci, jako inovaci nejnižší úrovně tj. obnovení původního stavu. Oprava generální

je obnovení výrobku nebo stavby, popř. technologické nebo stavební části stavby tak, aby prvky stavby, jejichž životnost byla vyčerpána, byly nahrazeny obdobnými novými prvky. O. bývá spojena s modernizací.

Oprávněný zájem

zájem dotčených osob a dotčených orgánů na ochraně jejich práv a postavení, vyplývajících z právních předpisů.

Orgány ochrany přírody

Orgány ochrany přírody jsou: a) obecní úřady, b) pověřené obecní úřady, c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, d) krajské úřady, e) správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, f) Česká inspekce životního prostředí, g) Ministerstvo životního prostředí, h) újezdní úřady, Ministerstvo obrany. Orgány ochrany přírody vykonávají státní správu na úseku ochrany přírody a krajiny podle tohoto zákona. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Orgány územního plánování

orgány obcí a krajů, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů.

Oslunění

(insolace), množství dopadajícího slunečního záření na určitou jednotku plochy zemského povrchu. Intenzita oslunění se mění v závislosti na ročním období, zeměpisné šířce, průhlednosti atmosféry, orientaci a charakteru svahu. Průměrně je v rovníkových oblastech oslunění 2,4 x větší než na pólech.

Osvětlení

stav předmětu, stavby nebo její části, krajiny nebo její části, na které dopadá světlo. O. je charakterizováno intenzitou a směrem dopadu světla, stupněm jeho rozptýlení a barvou světla. Podle zdroje světla se rozlišují O. umělá a denní. O.

105

celkové se týká uvažovaného prostoru bez zřetele k potřebám O. v jeho jednotlivých částech. O. místní slouží k výraznému zvýšení jasu určitého místa v porovnání s okolím, proto O. místní velmi často doplňuje O. celkové s důrazem na detail. O. přímé je takové, při kterém převážná část světelného toku zdroje (více než 90 %) dopadá přímo na osvětlovanou rovinu. Dopadá-li přímo na osvětlovanou rovinu méně než 10 % světelného toku zdroje, pak se jedná o O. nepřímé. O. lze také hodnotit z hledisek rovnoměrnosti, architektonického účinku, barvy, rychlosti změny intenzity nebo z hlediska využití v příslušném procesu (např. v technologickém procesu).

106

Památková rezervace

území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, vyhlášené jako celek vládou České republiky nařízením. V nařízení se stanoví podmínky pro zabezpečení ochrany P.. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území P., které nejsou kulturními památkami. Zákon č. 20/1987 o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Památkové zóny území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, prohlášené Ministerstvem kultury po projednání s krajským úřadem za P. Ministerstvo určí podmínky ochrany P. Zákon č. 20/1987 o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Parametry

jsou základní konstrukční, provozní, technické a jiné údaje, sloužící k určení charakteru procesu nebo výrobku (díla, produktu) a sloužící k jeho posuzování a hodnocení. P. jsou obvykle hodnoceny ve vztahu k určeným standardům (normám).

Parcela

pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Stavební parcela je pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří. Pozemková parcela je pozemek, který není stavební parcelou. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů..

Parcela zjednodušené evidence

pozemek evidovaný zjednodušeným způsobem podle katastrálního zákona), který je geometricky a polohově určen, zobrazen v grafickém operátu dřívější pozemkové evidence a označen parcelním číslem podle této dřívější pozemkové evidence. Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/92 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/92 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška).

Plán geometrický

viz Geometrický plán

Plán organizace výstavby

dokument, vyjadřující způsob a postup přípravy, provádění a užívání stavby, podklad pro kontrolu průběhu výstavy (kontrolní prohlídky stavby). Je obvykle zajišťován zhotovitelem stavby, jako součást dodavatelské dokumentace. P. obvykle obsahuje časový plán výstavby, technickou zprávu zahrnující organizací prací na staveništi v průběhu výstavby, údaje o zařízení staveniště, jeho rozmístění a podmínkách přípravy a užívání, výkresy s průjezdnými trasami, manipulačními a skladovacími plochami. Zpracování P. není závaznou právní povinností, vyplývající ze zákona. V projektech spojených s výstavbou je P. výsledkem analýzy a vybranou variantou způsobu a postupu realizace projektu (viz Technologie výstavby), zejména pak ve fázi projektu investiční (viz také Analýza řešení projektu), popsanou v dokumentaci projektu. P. je obvykle předběžně zpracován v technicko ekonomické studii (studii proveditelnosti) a s konečnou platností v

107

dokumentaci souborného řešení projektu (např. v dokumentaci pro provedení stavby) natolik, aby bylo možné uzavřít příslušné smlouvy s realizátory projektu. Podstatné části P. musí ke splnění svého poslání obsahovat také dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení, zejména pokud jde o bezpečnost práce (viz Bezpečnost ve výstavbě), popř. nároky na zkušební provoz, apod. P. obvykle obsahuje časový plán výstavby, technickou zprávu obsahující také výkresy a popisy k organizaci prací na staveništi v průběhu výstavby s průjezdnými trasami, manipulačními a skladovými plochami a objekty, které se v průběhu výstavby mohou měnit. Technická zpráva obsahuje obvykle také údaje o zařízení staveniště, jeho rozmístění a podmínkách přípravy, užívání, popř. likvidace (viz také Projektování postupu výstavby). Viz Zásady organizace výstavby Plánovací smlouva

smlouva o spoluúčasti žadatele o vydání regulačního plánu na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury. Uzavřením této smlouvy může podmínit obec nebo kraj vydání regulačního plánu.

Plánování finanční

ve finančním řízení projektu, jsou činnosti, které vycházejí z výše plánovaných nákladů projektu a snaží se pro ně: nalézt finanční krytí, tj. opatřit zdroje financování (vlastní nebo cizí) a optimalizovat průběh čerpání zdrojů financování v závislosti na průběhu nákladů, tj. řídit toky příjmů a výdajů. Výsledkem P. je finanční plán, který je nástrojem pro řízení a kontrolu financování v celém průběhu projektu až do jeho finančního vypořádání. Sestavuje se na základě finanční analýzy projektu (obvykle ve studii příležitostí), zjišťování finančních prostředků (příjmů) a jejich čerpání (výdajů). V rámci P. se sestavuje pro projekt platební kalendář (plán) a plán potřeby finančních prostředků. Podrobněji také viz DOS M 15.01 a DOS M 11.

Plánování jakosti

(Quality Planning) část managementu jakosti zaměřená na stanovení cílů jakosti a na poskytování nezbytných provozních procesů a souvisejících zdrojů pro splnění cílů jakosti. ČSN EN ISO 9000 (01 0300):2001.

Plánování kapacitní

v managementu projektu, jsou činnosti potřebné pro realizaci projektu z hlediska věcných a personálních zdrojů. Hlavní činnosti P. zahrnují: určení potřebných zdrojů projektu (lidské zdroje, materiály, energie, stroje a zařízení apod.) a nároků na ně, sestavení a analýzu rozvrhu zdrojů projektu, jehož výsledkem je sumarizování nároků na zdroje v jednotlivých fázích projektu, jejich porovnání s disponibilním množstvím zdrojů a ev. vyrovnání, resp. vyhlazení extrémních nároků na zdroje. Podrobněji viz také DOS M 15.01.

Plánování nákladové

v managementu projektu, jsou činnosti potřebné pro realizaci projektu z hlediska nákladů spojených se spotřebou věcných a personálních zdrojů, které bude nutné vynaložit na jeho realizaci, popř. z hlediska nákladů na užívání předmětu projektu. Hlavní činnosti P. zahrnují odhadování nákladů a rozpočtování nákladů (viz Kalkulace). Výsledkem rozpočtování nákladů je stanovení srovnávací základny nákladů, tzv. rozvrh nákladů, tj. rozdělení nákladů podle časového plánu projektu (viz Časový plán výstavby).

Plánování

jsou činnosti managementu projektu, které zejména zahrnují: definování cílů

108

projektu

projektu, definování strategie k dosažení cílů projektu, prověření proveditelnosti projektu (např. studií proveditelnosti), stanovení rozsahu prací (Statement of Work – SOF), stanovení struktury rozsahu prací projektu (Work Breakdown Structure – WBS), stanovení organizační struktury projektu (Organizational Breakdown Structure – OBS), zpracování časových plánů výstavby, plánu zdrojů a nákladů jako výchozí srovnávací základny projektu pro postupné měření a operativní řízení projektu (Baseline, Target Schedule) a jejich korekce a aktualizace, zpracování plánu finančních prostředků projektu, sestavení matice zodpovědnosti (Responsibility Assignment Matrix – RAM), specifikace nástrojů a technik pro řízení projektu, identifikace možných omezení projektu, identifikace rizik a tvorba protirizikových opatření (Risk Res;ponse Development), plánování kontroly průběhu realizace projektu. Blíže viz DOS M 15.01.

Plánování síťové

viz Síťová analýza

Plánování strukturální

v managementu projektů, jsou činnosti potřebné pro stanovení struktury rozsahu prací (strukturního plánu) projektu (Work Breakdown Structure – WBS). Struktura rozsahu prací projektu slouží k hierarchickému rozčlenění předmětu (celkového rozsahu prací) projektu na menší, lépe zvládnutelné části. Položky struktury rozsahu prací projektu na nejnižší úrovni bývají označovány jako balíky prací (Work Package). Hlavním cílem struktury rozsahu prací projektu je vytvořit základ pro následný odhad času, zdrojů a nákladů, definování srovnávací základny pro měření výkonů a pro stanovení odpovědností za jednotlivé části projektu. Podrobněji viz DOS M 15.01.

Plánování zdrojů

viz Plánování kapacitní

Platební podmínky

(Terms of Payment) důležitá součást smlouvy, která určuje dobu, místo a způsob plateb i měnu, ve které budou platby uskutečněny. Při sjednávání P. v souvislosti s projekty spojenými s výstavbou, např. pro vyšší dodávky (investiční celky), se uplatňují např. platby „předem za hotové“ (obvykle záloha po podpisu smlouvy), platby „za hotové proti dokumentům“ tj. sjednané platby po předložení určitých dokumentů o postupu dodávek nebo výstavby (popř. „za hotové čerpáním z akreditivu“, pokud je pro platby otevřen u banky akreditiv), platby „za hotové po splnění závazku“, např. po prokázání sjednaných parametrů nebo schopnosti k užívání stavby a P. „na úvěr“, obvykle na obchodní úvěr zajištěný bankou, akreditivem apod., popř. jako „zadržené platby“ po dobu záruční lhůty, atp.

Plocha

část území tvořená pozemkem nebo souborem pozemků, která je vymezena v politice územního rozvoje, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č.68/2007 Sb.

Plomba

údaj katastru nemovitostí, obsahující upozornění, že zapsaný právní vztah a

109

další právo jsou dotčeny změnou; upozornění se vyznačuje písmenem „P“. Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/92 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/92 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška). Poddodavatel

viz Dodavatel nepřímý

Podnikatelský záměr

je často používané označení dokumentace přípravné fáze projektu, zpracované pro potřeby rozhodnutí kompetentního orgánu INV, zda pokračovat v další, většinou náročnější a nákladnější přípravě projektu spojeného s výstavbou, až do úrovně technicko ekonomické studie (studie proveditelnosti). Rozsah, obsah a způsob zpracování P. lze proto ztotožnit se zpracováním studie předběžné (Prefeasibility Study), která je obvykle zpracována ve struktuře studie proveditelnosti (Feasibility study), s tím, že v údajích, jejichž získání je náročnější a nákladnější, je ve větší míře použito odhadů. Přesnost údajů P. se pak obvykle pohybuje do 80 % (tj. počítá se s nepřesnostmi až 20 %), což se dotýká také předběžného vyjádření cílů projektu. Obdobný záměr jako P., označený např. investiční záměr, se často zpracovává pro rozsáhlejší projekty spojené s výstavbou, které nemají podnikatelský charakter.

Politika územního rozvoje

jeden z nástrojů územního plánování. Určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Koordinuje tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje. Politiku územního rozvoje pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj a schvaluje vláda ČR. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvojem územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.

Poptávka

obecně peněžně podložená společenská potřeba určitého zboží, prací nebo služeb; zájem spotřebitele o koupi zboží při určité ceně. Vyjadřuje funkční závislost mezi cenou produktu a poptávaným množstvím. Teorie poptávky se zabývá vztahy mezi poptávkou a cenou zboží. Ve výstavbě jednostranný projev vůle investora/stavebníka uzavřít smlouvu na zhotovení studie, dokumentace stavby, inženýring, zhotovení stavby, dodávky výrobků a zařízení.

Porucha stavební konstrukce

změna konstrukce proti původnímu stavu, vyvolaná zatěžujícími účinky a vlivy ve stadiu realizace a užívání, která zhoršuje její spolehlivost, případně snižuje její bezpečnost, předpokládanou ekonomickou životnost, užitnou jakost apod. Porucha stavební konstrukce má technické důsledky.

Postup

obecně specifikovaný způsob provádění práce, činnosti nebo procesu, metoda.

Postupy doporučené ČKAIT

nezávazný doporučený organizační standard, popisující obvyklé činnosti autorizovaných osob při zpracování dokumentace stavby a vedení realizace staveb ve smyslu příslušných ustanovení stavebního zákona. Obsahují výklad základních pojmů, používaných zkratek, vazeb na další vnitřní předpisy a doporučené standardy ČKAIT, na právní předpisy, technické normy a další dokumenty (např. stanoviska, metodické pokyny a doporučení orgánů státní správy, doporučené standardy nevládních organizací ve výstavbě). Stanovují

110

zásady a základní podmínky v činnosti autorizovaných osob, pravidla spolupráce s dalšími autorizovanými osobami, kolegy a subdodavateli. Vymezují potřeby obchodní firmy, jejích zákazníků a dodavatelů. Stanovují vhodné formy dokumentace pro popisované činnosti. Určují vstupy a výstupy procesů, popisují procesy textem nebo postupovými diagramy. Popisují jednotlivé etapy prací, ukončení prací, předání výsledků činnosti a dohled nad dalším vývojem zakázky. Upozorňují na možnost vzniku konfliktních situací a problémů při realizaci díla, doporučují vhodná řešení. Analyzují míru odpovědnosti autorizovaných osob, vyplývající z obecně závazných právních předpisů, smluvních ujednání, obchodních zvyklostí a etického řádu ČKAIT. Posuzování vlivů na životní prostředí

viz Dokumentace vlivů provedení záměru na životní prostředí

Poškozování životního prostředí

viz Životní prostředí

Poštovní adresa

viz Adresa poštovní

Pověřený obecní úřad

obecní úřad, který v rámci přenesené působnosti vykonává na svém území státní správu v rozsahu přiznaném „obcím s pověřeným obecním úřadem“. Obvykle tuto státní správu vykonává také pro ostatní obce v okolí. Obec s pověřeným obecním úřadem se někdy označuje jako obec II. typu nebo II. stupně (obcí I. stupně je každá obec, obcí III. stupně obec s rozšířenou působností). Pověřený obecní úřad rozhoduje v prvním stupni ve správním řízení o právech a právem stanovených povinnostech fyzických a právnických osob, pokud zákon nestanoví jinak. Některé z pověřených obecních úřadů jsou zároveň i obecními úřady obcí s rozšířenou působností, z čehož vyplývají další působnosti státní správy. Viz Správní obvod.

Povolení k předčasnému užívání stavby

Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. U stavby prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané podmínky předčasného užívání stavby; u ostatních staveb navrhne stavebník podmínky předčasného užívání stavby v žádosti. Účastníkem řízení je stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby.

Pozemek

podle ObčZ nemovitost. Část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. V ČR se P. člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady ovocné sady, louky, pastviny, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Pro jednotlivé druhy kultur se do katastru nemovitostí zapisují charakteristiky, blíže určující druh P., např. u ostatních ploch, jde-li o skálu,

111

komunikaci apod. Viz vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/92 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/92 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška). Pozemkové úpravy

Pozemkové úpravy vyhlašuje pozemkový úřad příslušného okresu na základě zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Vyhlašuje obchodní veřejnou soutěž na jednotlivé práce na které dohlíží a které přebírá. Pozemkové úpravy se provádějí buď v celém katastrálním území nebo v jeho části. od r. 1999 musí být u všech pozemků zemědělského půdního fondu určena bonita půdy. Tato je zapsána na katastrálním úřadě v souboru katastru nemovitostí. Do všech geometrických plánů nově vyhotovovaných se bonita uvádí..

Pozemní komunikace

podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie: a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace, d) účelová komunikace. O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení. Pro stavbu dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace je speciálním stavebním úřadem příslušný silniční správní úřad.

Právní řád

je soubor platných právních předpisů. Ve smlouvě ve vztazích k zahraničním subjektům je potřebné předem určit, který P. (země odběratele, dodavatele, nebo země třetí) bude rozhodující v případě rozporů. Použití P. je přitom podmíněno aplikací pravidel mezinárodního práva soukromého. Pravidla aplikace českého P. na základě kolizních norem jsou obsažena v zákoně č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním. Pro závazkové vztahy mezi subjekty se sídlem na území ČR se musí používat P. český.

Proces

soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících činností, které přeměňují vstupy na výstupy (ČSN EN ISO 01 0300). Výsledkem procesu je produkt. Výstupy jednoho procesu jsou obecně vstupy dalších procesů. Průběhy procesů, jejichž výstupy obsahují přidanou hodnotu, jsou zpravidla plánovány a prováděny za řízených podmínek. Zvláštní proces je proces, u něhož nemůže být shoda výsledného produktu snadno nebo ekonomicky průkazně ověřena.

Produkt

výsledek procesu (ČSN EN ISO 01 03 00). Termín produkt zahrnuje čtyři generické (rodové) kategorie: služby, software, hardware, zpracované materiály. Služba je obecně nehmotná. Software sestává z informací a je obecně nehmotný, může mít formu přístupů, transakcí nebo postupu. Hardware je obecně hmotný a jeho množství je zjistitelným znakem. Zpracované materiály jsou obecně hmotné a jejich množství je trvalým znakem. Hardware a zpracované materiály se často označují jako zboží. Termín produkt je synonymní s termínem výrobek

112

(viz Výrobek) pouze, pokud jde o výsledek výrobního procesu. Proforma faktura

viz Faktura předběžná

Prohlášení o shodě

písemný dokument vystavený výrobcem, dovozcem nebo distributorem výrobku před jeho uvedením na trh, v němž je pro daný výrobek vysloven výrok, že výrobek je za vymezených podmínek bezpečný, je vhodný k určenému použití a stanoveným způsobem bylo provedeno posouzení shody výrobku s technickými požadavky. Právní předpis (nařízení vlády, kterými se stanoví technické požadavky na vybrané skupiny výrobků) stanoví obsahové náležitosti prohlášení o shodě.

Project Profile

je označení pro všeobecný akviziční materiál, které je používáno především v zahraničním obchodním styku. Veškeré údaje P. mají informativní charakter. Zpracovává se pro budoucí stavbu nebo její část (investiční celek). Při zpracování P. se obvykle vychází z obdobných již realizovaných projektů (staveb) nebo investičních celků, resp. z dokumentace projektu (stavby) již dříve zpracované. P. obsahuje obvykle základní údaje o procesech probíhajících ve stavbě, popř. o související produkci, o vnějších souvislostech stavby, o vnitřních souvislostech stavby o organizaci a o nárocích na počet a kvalifikaci pracovníků. Obsahuje obvykle také ekonomické údaje, vztahující se k pořizovacím a provozním nákladům, popř. k rentabilitě celého projektu. Svým obsahem by měl P. poskytovat předběžné, orientační návrhy k problémům obvykle definovaným v určité úrovni zpracování technicko ekonomické studie (viz také Nabídka předběžná).

Projekt

jedinečný proces, sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s daty zahájení a ukončení, prováděný k dosažení cíle, který vyhovuje specifickým požadavkům, včetně omezení daných časem, náklady a zdroji (ČSN EN ISO 10 006). Projekt představuje specifický způsob dosažení změny v podmínkách nerutinního, jedinečného a neopakovatelného procesu se specifickými cíli. Projekty vznikají z problémů nebo z příležitostí. Podle míry složitosti a náročnosti rozlišujeme projekty komplexní, speciální a jednoduché. Podle druhu (obsahu) rozdělujeme projekty na výzkumné a vývojové, technologické, organizační a projekty spojené s výstavbou. Zásadní význam mají projekty v oblasti výstavby. Procesy probíhající ve výstavbě mají zpravidla charakter jedinečných, individuálních a periodicky se neopakujících činností, vylučujících rutinní přístupy. Jsou spojeny s vyšší investiční náročností, s delší dobou návratnosti vložených prostředků a s vyšší mírou rizika.

Projekt jednostupňový

dříve užívané označení pro dokumentaci stavby, zahrnující obvykle údaje pro dokumentaci stavby pro vydání stavebního povolení a dokumentaci pro provedení stavby, která je současně dopracována až do úrovně realizační dokumentace. Takovýto postup zpracování dokumentace stavby byl obvyklý pro menší stavby, obvykle při použití způsobu výstavby investorského. V jediném stupni a souběžně je zpracována (obvykle PROJ) dokumentace stavby, která slouží potřebám stavebního řízení i potřebám objednání výrobků, prací (stavebních, montážních), popř. služeb pro realizaci stavby. Pro každou z

113

uvedených funkcí byl pak jednostupňově zpracovaný P. účelově zkompletován. Pojem P. se nedoporučuje používat, dnes je zavádějící (význam pojmu projekt) a nemá oporu v právních předpisech. Projekt spojený s výstavbou

(výstavbový projekt, investiční projekt) předem určený (vyjádřený) a následně realizovaný záměr investora/stavebníka, který může být uskutečněn pouze výstavbou, tj. pořízením stavby, včetně ověření dosažení všech požadovaných funkcí, které jsou podmínkou splnění tohoto předem určeného záměru. Stavbu lze považovat za prostředek k dosažení cílů projektu, její užívání za rozhodující podmínku dosažení cílů projektu. Proces přípravy a realizace projektu je obvykle členěn do tří základních fází: fáze předinvestiční, fáze investiční, fáze užívání (provozní).

Projekt typový

(opakovaný) je tradiční označení části dokumentace souborného řešení projektu, která představuje opakovatelný standard (např. standard nebo normu podnikové úrovně), který usnadňuje smluvní jednání o dodávce typového (standardního) řešení investičního celku, obvykle v rozsahu části stavby. P. obvykle tvoří standardní část nabídky, kterou lze k nabídce přiložit, a tím usnadňuje, jak zpracování nabídky, tak také navazující smluvní jednání. Hlavní pozornost lze pak soustředit na nestandardní části řešení projektu, zejména na vyřešení vnějších souvislostí projektu.

Projektant

1. ve veřejnoprávní oblasti fyzická osoba, jejíž odborná způsobilost byla ověřena podle zvláštních předpisů (autorizační zákon), vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle stavebního zákona. Projektant ze zákona odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání zemního rozhodnutí; projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. 2. v soukromoprávní oblasti právnická osoba ve funkci jednoho z hlavních účastníků výstavby, která je ve smluvním vztahu k investorovi/stavebníkovi nebo k jinému účastníkovi výstavby.

Projektová činnost ve výstavbě

podle stavebního zákona se projektovou činností ve výstavbě rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro vybrané ohlašované stavby, pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy.

Projektová dokumentace

podle stavebního zákona dokumentace pro vydání stavebního povolení, dokumentace ohlášení vybraných staveb, dokumentace pro provádění stavby a dokumentace pro nezbytné úpravy.

Projektování ekonomické

viz Ekonomické projektování

Projektové řízení

viz Management projektů

114

Propočet

viz Kalkulace předběžná

Provoz

je období od ukončení realizace projektu do zahájení rekonstrukce nebo likvidace díla, které bylo předmětem projektu (viz Fáze užívání projektu). Provozní podmínky se někdy ověřují zkušebním provozem (viz také Fáze vyzkoušení a průkazů). Po jeho ukončení by mělo zařízení dosáhnout postupně (např. po náběhové křivce) jmenovitého výkonu (množstevní a jakostní cíle). Trvalý P. není definován v žádném právním předpise, a lze jej charakterizovat prací zařízení v ustáleném chodu na plné parametry, pouze s běžnou a preventivní údržbou a popř. se záručními a pozáručními opravami. Trvalý P. provádí vyškolená kvalifikovaná obsluha uživatele na převzatém zařízení. Ve smlouvě může být sjednána případná účast dodavatele na trvalém P. (viz Služby postkontraktační). To přichází v úvahu např. u zařízení s řídicími počítačovými systémy, u nichž lze provést seřízení a optimalizování obvodů obvykle až v podmínkách ustáleného chodu, resp. u nichž lze doplňovat aplikační software až na základě zkušeností z trvalého P.

Provoz záruční

(provoz garanční) je provoz po dobu záruční doby (podle ObčZ) nebo záruční lhůty (pokud byla podle ObchZ sjednána). V tom případě je nezbytné sjednat záruční lhůtu a záruční podmínky s kritérii, podle nichž lze stanovit, zda předmět díla vykazuje vady či nikoliv a stanovit případné výjimky ze záruky. Pokud ze smlouvy nebo záručních podmínek nevyplývá něco jiného, záruční lhůta začíná obvykle běžet předáním předmětu DOD, popř. VDOD.

Provoz zkušební odpovídá obvykle fázi vyzkoušení a průkazů. Prověřuje se jím, zda soubor strojů a zařízení tvořící samostatný funkční celek bude za předpokládaných provozních podmínek schopen užívání v kvalitě a způsobem stanoveným v dokumentaci projektu. O tom, zda P. je nutný, rozhodují technická hlediska budoucího provozu. P. zpravidla provádí stavebník, popř. uživatel (stavby) na převzatém zařízení za účasti příslušných VDOD, popř. DOD podle ujednání ve smlouvě. Jsou-li sjednány garanční zkoušky, provádějí se obvykle během P., nejčastěji v jeho závěrečné fázi. Pro vyšší dodávku na „klíč“ může být P. součástí dodávky VDOD obvykle za součinnosti uživatele. Provozní celek

je souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající úplný technologický proces, popř. úplný technologický proces speciální jednoho druhu, určený dokumentací stavby, a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. P. je v hlavních rysech charakterizován druhem procesu, pro který je pořizován. Za P. se považují úplná technologická zařízení např. pro úpravnu nerostů, válcovnu, slévárnu, strojírenský závod, teplárnu, rafinérii, pneumatikárnu, závod pro výrobu polyamidového vlákna, textilní závod, tiskárnu, lakovnu, spalovnu odpadů, úpravnu odpadních vod, cementárnu, panelárnu, výrobu dřevotřískových desek, pivovar, cukrovar, pekárnu, dálkovou pásovou dopravu, automatizovaný sklad, apod. P. se obvykle člení na provozní soubory. Podrobněji viz DOS M 03.

Provozní jednotka

je funkčně ucelená část provozního souboru nebo dílčího provozního souboru, tvořená souhrnem technologických zařízení a vykonávající ucelenou část dílčího technologického procesu určeného dokumentací stavby. Jako P. může být

115

označen obdobný souhrn technických zařízení budov nebo techniky prostředí staveb. P. se může členit na základní jednotky. Funkční skladba P. se stanoví v dokumentaci stavby a její funkci lze ověřit jen současným vyzkoušením všech základních jednotek ji tvořících. V praxi bývá P. finální dodávkou a bývá členěna na položky specifikace. Podrobněji viz DOS M 03. Provozní podmínky

je označení pro soubor podmínek, které umožňují optimální funkci daného zařízení nebo souboru strojů a zařízení, popř. investičního celku, co do jeho výkonových ukazatelů, bezpečnosti práce při provozu, spolehlivosti, životnosti, atd. Do P. mohou být zařazeny podmínky různých druhů, např. technické, technologické, postupu operací, kvalifikace obsluhy, používání bezpečnostních zařízení a ochranných pomůcek. P. bývají obvykle uvedeny v dokumentaci průvodní technické, popř. v dokumentaci provozní.

Provozní řád

je písemný dokument nebo soubor dokumentů, popř. včetně výkresové části, který vydává uživatel, nejčastěji stavby technologické, jako návod pro provozování určitého souboru strojů a zařízení (např. výrobní linky), k optimálnímu způsobu dosahování příslušných cílů (např. výroby). P. obsahuje provozní podmínky, které musí personál zabezpečující provoz respektovat. Rozhodujícím podkladem pro zpracování P. je obvykle příslušná dokumentace provozní.

Provozní řád vodních děl

soubor zásad, pokynů a dokumentace pro obsluhu a údržbu objektů a zařízení vodního díla. Náležitosti P. stanoví vyhláška č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl

Provozní soubor je funkčně ucelená část provozního celku nebo technologické části stavby, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí technologický proces, (popř. speciální) nebo úplný technologický proces doplňkový, určená dokumentací stavby a uváděná do provozu zpravidla v souvislém čase. Jako P. může být označen také soubor strojů a zařízení tvořící samostatný funkční celek, např. technického zařízení budov nebo techniky prostředí staveb. P. se zpravidla člení na provozní jednotky, nebo na provozní jednotky a základní jednotky, anebo přímo na základní jednotky. Pokud je to účelné (např. pro vytvoření dodavatelského systému stavby), člení se P. na dílčí provozní soubory, nebo na dílčí provozní soubory a provozní jednotky, popř. přímo na základní jednotky. Podrobněji viz DOS M 03. Průzkumy ve výstavbě

zjištění a vyhodnocení současného stavu, hodnoty a podmínek užívání území a staveb. Povinnost provedení určitých druhů průzkumů vyplývá z platných právních předpisů. Názvosloví používané právními předpisy v souvislosti s průzkumy ve výstavbě je značně rozkolísané. Základní druhy průzkumů ve výstavbě podle jejich obsahu a účelu:  územně technický průzkum: také terénní průzkum;  přírodovědný průzkum a biologické hodnocení;  archeologický průzkum/výzkum;  geotechnický průzkum: (inženýrskogeologický, hydrogeologický, geofyzikální, geochemický průzkum, průzkum antropogenního znečištění horninového prostředí);

116

 stavebně historický průzkum: (restaurátorský, památkový průzkum);  stavebně technický průzkum, diagnostický průzkum mostů.

V rámci přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou je obvyklé provedení marketingového průzkumu, informačního průzkumu a průzkumu lidských zdrojů. Předání a převzetí

v soukromoprávních vztazích se řídí ustanovením občanského a obchodního zákoníku. Předáním zhotovené věci nabývá k ní objednavatel vlastnické právo (jestliže je do té doby měl zhotovitel). Požádá-li o to kterákoli strana, sepíše se o předání předmětu díla zápis, který podepíší obě strany. Podrobnosti předání a převzetí díla (např. stavby) se upravují ve smlouvě. Jestliže podle smlouvy má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny. Výsledek zkoušek se zachytí v zápisu, podepsaném oběma stranami.

Předběžná evropská norma

(ENV) je budoucí EN (viz Evropská norma) pro prozatímní použití v technických oborech, kde je rychlost inovace velká anebo existuje potřeba usměrňovat normalizační práce. Vydává se k ověření na dobu tří let s možností jednorázového prodloužení o dva roky. Národní normy, které jsou s ní v rozporu, mohou být ponechány v platnosti na rozdíl od harmonizačního dokumentu.

Předběžná informace

institut výkonu veřejné moci podle správního řádu v rámci postupů před zahájením správního řízení. Stanoví-li tak zvláštní zákon, může každý požadovat od správního orgánu, který je příslušný vydat rozhodnutí, aby mu v písemné formě poskytl předběžnou informaci o tom, zda lze určitý záměr (např. stavby) uskutečnit a podle jakých hledisek bude posužovat žádost o vydání rozhodnutí. V téže věci lze předběžnou informaci požadovat jen jednou. Lze ji požadovat i po zahájení řízení.

Předběžná nabídka

viz Nabídka předběžná

Předčasné užívání stavby

časově omezené povolení stavebního úřadu k užívání stavby před jejím úplným dokončením.

Předmontáž

viz Montáž

Předpis technický

právní předpis, vyhlášený ve Sbírce zákonů České republiky, který obsahuje technické požadavky na výrobky nebo s nimi spojené závazné výrobní, případně kontrolní, evidenční nebo jiné administrativní postupy a metody. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.

Přerušení prací

v průběhu výstavby je nepředpokládané dočasné zastavení prací způsobené mimořádnou situací v průběhu realizace stavby. Jako P. lze také označit rozhodnutí stavebního úřadu, který může na základě zjištění státního stavebního dohledu (podle SZ) práce na stavbě zastavit. Po zjednání nápravy lze pak v pracích na stavbě pokračovat jen na základě nového rozhodnutí stavebního úřadu. P. se může obvykle vztahovat také na fázi realizační přípravy projektu.

Přidaná

je hodnota přidané práce, tj. hodnota přidaná hodnotě vstupů do procesu (do

117

hodnota

systému) a spoluvytvářející pak hodnotu výstupů z procesu (ze systému). V přípravě a realizaci projektů spojených s výstavbou je nutné zabývat se P. zejména v souvislosti s provozními náklady a se zatížením daní z přidané hodnoty, zejména v souvislosti s finanční analýzou projektu.

Přidaná práce

je lidská práce přidaná vstupům do procesu (systému) k dosažení úrovně výstupů z procesu (systému) a odpovídající příslušnému procesu, kterým se uskutečňuje transformace vstupů do procesu (do systému) na výstupy z něho. V přípravě a realizaci projektů spojených s výstavbou je P. významným předmětem analýzy řešení projektu. Ta postupuje od analýzy výstupů, přes analýzu P. až k přímo související analýze potřebných vstupů. Následuje pak analýza procesu odpovídajícího P., a analýza struktur, ve kterých bude proces odpovídající P. uspořádán. Hodnota P., tj. přidaná hodnota je pak údajem významným pro finanční analýzu projektu.

Přijetí návrhu smlouvy

(akceptace) je včasné prohlášení (tj. ve lhůtě stanovené pro P., nebo ve lhůtě přiměřené, není-li lhůta pro P. stanovena), kterým přijímající subjekt (akceptant) projevuje vůli přijmout návrh na uzavření smlouvy. P. je právně perfektní, když dojde navrhovateli (oferentovi). Základní právní úpravu P. obsahuje ObčZ.

Příprava ke komplexnímu vyzkoušení

je provádění prací a zkoušek potřebných u obou účastníků příslušné smlouvy (zpravidla VDOD a INV) k zahájení komplexního vyzkoušení, včetně potřebných seřízení cizích výrobků, které jsou ke komplexnímu vyzkoušení nezbytné. Podmínky P. je nutné stanovit ve smlouvě. Podrobněji viz DOS M 06.01.

Připravenost montážní

je méně často používaný pojem pro takovou míru dokončení montáže (montážních prací), aby bylo možné ve sjednané době a kvalitě provést dokončovací práce stavební (např. dokončení podlah, obkladů, uzavření prostupů a montážních otvorů apod.).

Připravenost stavební

je smluvně dohodnutý stav stavebních prací, který umožňuje provést přísun a montáž technologického zařízení staveb nebo přísun a montáž technického zařízení budov, resp. techniky prostředí staveb. Prostory určené k montáži mají být přitom vyklizeny a vyčištěny, stěny obvykle vybíleny nebo opatřeny základním nátěrem, připraveny mají být příslušné montážní otvory a prostupy podle příslušné části dokumentace (obvykle podle realizační dokumentace stavby). Na provedenou montáž často ještě navazují dokončovací práce stavební (viz Připravenost montážní).

Přípravná dokumentace

viz Dokumentace přípravné fáze projektu

Přípravná fáze projektu

viz Fáze projektu předinvestiční

Přírodní památky

přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. P. vyhlašuje orgán ochrany přírody a stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. Nezastavěné

118

pozemky na území P., které jsou ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem ministerstva životního prostředí. Přírodní rezervace

menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. P. vyhlašuje orgán ochrany přírody a stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. Nezastavěné pozemky na území P., které jsou ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem ministerstva životního prostředí. Základní ochranné podmínky v P. stanoví zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Přírodní zdroje

viz Zdroj přírodní

Příslušenství

věci ve smyslu ObčZ, jsou věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. P. hmotného dlouhodobého majetku jsou ve smyslu ÚO předměty, které tvoří s hlavní věcí jeden majetkový celek a jsou součástí jeho ocenění a evidence. P. je součástí dodávky hlavní věci nebo se k hlavní věci přiřadí dodatečně.

Příslušenství pozemku

movité věci, které jsou k pozemku v pevném prostorovém vztahu, aniž jsou jeho součástí.

Přístavba

změna dokončené stavby, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje.

Přístřeší

podle občanského zákoníku provizorium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění svého bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby.

Ptačí oblasti

viz Natura 2000

Půda

samostatný přírodně historický útvar, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organismů. Obsahuje pevnou, kapalnou a plynnou fázi, organismy – edafon, produkty jejich metabolismu, tlející těla mrtvých organismů a humus. Stavba, složení a vlastnosti se vyvíjejí působením půdotvorných činitelů. Mezi P. a ostatními složkami prostředí dochází k výměně látek.

Původce odpadu

je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, pokud při její podnikatelské činnosti vzniká odpad. Pro komunální odpad se za P. považuje obec. Obec se stává původcem komunálního odpadu v okamžiku, kdy fyzická osoba odpad uloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem komunálního odpadu.

119

Radioaktivita

výsledek procesu postupného rozpadu atomových jader některých látek, při němž je vysíláno radioaktivní záření (alfa, beta, gama, neutrony, pozitrony apod.). Přirozená R. vzniká při rozpadu látek vzniklých přirozenou cestou. Umělá R. vzniká při ostřelování jader atomů různými částicemi v reaktorech, při jaderném výbuchu atd. Jsou-li radioaktivní látky přítomny v prostředí ve větším množství (koncentraci), může dojít k radioaktivnímu znečištění (kontaminaci) až k zamoření. R. se měří v jednotkách becquerel (Bq) na m2 nebo m3.

Realizační dokumentace projektu

viz Dokumentace projektu realizační

Reanimace

z latinského re – znovu, opět; animace – oživit, vdechnout život. Postup při rekonstrukci stavební památky, jímž získá novou funkci, nový účel (např. úprava klášterního ambitu na galerii).

Recyklace

proces, při kterém jsou odpady vraceny zpět k dalšímu využití. Tři základní způsoby R.: opětné použití bez úprav (vratné lahve); regenerace na stejný výchozí produkt výroby (kovový šrot, skleněné střepy, papír); další využití v jiné výrobě (stavební materiál vyrobený z popílku). Základním předpokladem R. je kvalitní organizace sběru a třídění, nejlépe u původce. Druhotné třídění ze směsi odpadů je rentabilní pouze u některých typů odpadů (např. magnetické vlastnosti železa umožňují vytřídit ho elektromagnety selektivně).

Regenerace

z latinského regenerare – znovu zrodit, obrodit. Obnovení původního stavu. Ve výstavbě zásah do stavebního fondu, který nemění hmotové a prostorové poměry v obraze města. V památkové péči dlouhodobý proces stálého udržování památky ve stavu, který odpovídá soudobým podmínkám (technickým, společenským, hospodářským). V teorii inovací (inovace = každá změna v organismu firmy, která vede k novému stavu), kde rozlišujeme nultý až devátý řád inovace (případně jeden záporný stupeň ), představuje regenerace nultý stupeň, tj. „obnovu původních kvalit odstraněním závad“

Registr

používá se pro označení informačních systémů vedených orgány státní správy na základě závazného právního předpisu; např. registr ekonomických subjektů, registr daňových subjektů, registr starých důlních děl a další.

Regulace

je obecně řízení k udržování rovnovážného stavu, tj. řízení zaměřené na předcházení odchylkám (na základě tzv. dopředné vazby) a na odstranění odchylek již vzniklých (pomocí tzv. zpětné vazby) a tím obnovení rovnovážného stavu. V managementu projektů (projektů spojených s výstavbou) lze R. aplikovat jako tzv. operativní řízení, k udržování rovnovážného stavu, kterým je stav vývoje přípravy a realizace projektu v souladu s příslušnými plány (viz Plánování) a s příslušnou dokumentací projektu. Zdůraznit je nutné zejména předcházení odchylkám na základě dopředné vazby, tj. analýzy souladu vstupů do procesu a analýzy procesu na jejich základě zahajovaného, s dokumentací projektu a příslušnými plány. Předcházení odchylkám i odstraňování vzniklých odchylek na základě zpětné vazby (porovnáním výstupů s dokumentací projektu

120

a plánem), tj. proces R., přímo souvisí také se změnovým řízením (viz Management změn). R. v podobě operativního (operačního) řízení bývá označován také jako controlling, zejména pokud jde o řízení nákladů (viz také Kontrola). Regulační plán

je nástrojem územního plánování; spolu se zásadami územního rozvoje a územním plánem patří do skupiny nástrojů „územně plánovací dokumentace“. Regulační plán stanoví v řešené ploše podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb. Nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území.

Rehabilitace

z latinského re – znovu, opět, habere – udržet. V památkové péči úprava památky, která ji všestranně zhodnocuje (esteticky, funkčně, technicky apod.)

Reinženýring

viz Inovace ve výstavbě

Rekonstrukce

Z latinského reconstructio – znovuzřízení. Ve výstavbě původně obnova měst v oblastech zničených přírodními katastrofami nebo válečnými událostmi prováděná buď způsobem vracejícím městu původní podobu, nebo novou výstavbou odlišnou ve struktuře, uliční síti apod. a jen částečně využívající hodnotné stavby a technická zařízení. V současné době provedení takových stavebních prací na stavbě, kterými se docílí obnovení funkčnosti alespoň v rozsahu, pro který byla postavena. Odstranění opotřebovatelnosti jednotlivých konstrukčních prvků jejich výměnou. Rekonstrukcí se ve stavebnictví rozumí také změna výškového uspořádání budovy nebo změna dispozice (výměna bytových jader, vnitřních rozvodů aj.). V památkové péči způsob obnovy stavební památky, navrácení do známého původního stavu. Od restaurování se liší tím, že do materiální podstaty zabudovává nové (tj. nepůvodní, ale tradiční) materiály. Základními metodami rekonstrukce stavební památky je analytická a syntetická metoda. V 19. století byla rozšířena (v současné době odmítaná) puristická metoda. Rozlišuje se rekonstrukce exaktní (podle doloženého stavu – vrácení částí stavby na ověřené původní místo); rekonstrukce analogická (na základě analogie s jinými, typově, časově aj. blízkými stavbami); rekonstrukce hypotetická (na základě vědecky podložené hypotézy); rekonstrukce náznaková (doplňuje chybějící části památky jejich náznakem). Podle zákona o dani z příjmů v platném znění se rekonstrukcí pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. V teorii inovací představuje rekonstrukce šestý stupeň, tj. „novou generaci produktu, jeho úplnou rekonstrukcí při zachování původní koncepce“

Rekultivace

postup, vedoucí k opětovnému využití devastované plochy k produkčním účelům. Rekultivují se nejčastěji haldy, výsypky, lomy, odkaliště, skládky odpadu, kontaminované půdy.

Rekultivace lesní cesty

činnosti, které cestu nebo její zbytky odstraní z důvodů její další nevyužitelnosti a zároveň upraví lesní pozemky poškozené provozem na cestě Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění

121

funkcí lesa. Relativní vlhkost

vyjadřuje stupeň nasycení vzduchu vodní párou v % vůči maximální vlhkosti

Renovace

z latinského renovo – obnovit. Úplná obnova poškozené, zchátralé stavby do původního stavu. Na renovovaných stavebních památkách byla obnova často připomenuta nápisem RENOVATUM (obnoveno) s připojeným letopočtem.

Renta

pravidelný příjem z majetku, investice, pojištění, dříve poskytnutých služeb apod. Příkladem renty je starobní důchod, životní pojištění, pozemková renta nebo příjem ze státních dluhopisů.

Restaurování, restaurace

z latinského restaurare – opět vystavět, obnovit. V památkové péči navrácení materiální podstaty do známého dřívějšího stavu odstraněním přístaveb nebo sestavením stávajících součástí bez použití nepůvodních materiálů.

Restituce

z latinského restiture – znovu zřídit, uvést do původního stavu. V majetkovém právu vydání majetku nebo poskytnutí náhrady původním vlastníkům. V památkové péči způsob obnovy památky, jímž se stavba vrací do původní podoby odstraněním všech pozdějších zásahů, změn a doplňků (uvolnění dodatečně zazděného podloubí apod.).

Resuscitace

z latinského resuscitare – znovu rozdmýchat, znovu oživit. V památkové péči proces v rámci rekonstrukce stavební památky, jímž se památka vrací po stádiu nevhodného užívání k původní funkci.

Revitalizace

z latinského re – znovu, vitalis – životní, tedy znovuoživení. Uvádění do stavu, který by přinášel užitek, např. revitalizace krajiny, hospodářského života, továrního prostoru. V památkové péči postup, kterým se zanedbaná památka vrací do života s původní funkcí. V ochraně životního prostředí soubor opatření vedoucích k obnovení nebo k nápravě přirozených funkcí člověkem poškozených ekosystémů, společenstev, stanovišť, krajinných celků. Používá se nejčastěji ve spojení s nápravou režimu toků a částí jejich povodí. Revitalizace je také odstranění příčin degradace prostředí, odstraňování nevhodné vegetace či dosadba vegetace původní a návrat původního typu obhospodařování.

Rezistence

schopnost ekosystému uchovat si stabilitu a nepodléhat změně do určitého mezního okamžiku, kdy dojde k jeho zhroucení.

Rizika ve výstavbě

viz Management rizik

Rodinný dům

dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

Rozhodnutí

konečný výrok, určení jak a co se má stát; volba jedné z několika možností, výsledek rozhodování. Rozhodnutí soudu může mít formu rozsudku, platebního rozkazu nebo usnesení. Ve veřejném právu je rozhodnutí správním aktem,

122

kterým správní orgán autoritativně zasahuje do právní sféry tzv. adresátů (fyzických i právnických osob) tím, že jim nějaká práva dává, odnímá nebo ruší, nebo je autoritativně potvrzuje. Rozhodnutí ve správním řízení vydávané podle správního řádu obsahuje výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Správním aktem je také rozhodnutí Evropských společenství (v rámci práva ES), které je závazné pro toho, komu je určeno. Rozhodnutí o realizaci projektu

vychází obecně z principů rozhodování, jako procesu přípravy rozhodnutí (aktivity) a vlastního rozhodnutí kompetentním orgánem nebo managerem (vedoucím, ředitelem). Smyslem rozhodování je výběr varianty, optimální z pohledu subjektu, který rozhoduje. V průběhu přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou dochází k množství rozhodování, např. managera projektu. Jako R. se však rozumí základní rozhodnutí kompetentního orgánu INV, zda příslušný projekt bude, či nebude realizován. K takovému rozhodnutí dochází obvykle v závěru fáze projektu předinvestiční (přípravné). Přípravu rozhodnutí (aktivitu) zde představuje zpracování technicko ekonomické studie (obvykle studie proveditelnosti), která má vždy obsahovat několik reálných variant řešení (projektu jako objektu i trajektorie jeho realizace), jednu z variant pak doporučovat a zdůvodnit takové doporučení. Na kompetentním orgánu INV pak je aby rozhodnutím vybral variantu z jeho pohledu optimální nebo realizaci zamítl, popř. rozhodl o přepracování studie na jiné varianty.

Rozhodnutí územní

viz Územní rozhodnutí

Rozpočet

finanční plán, který stanoví předpokládané příjmy a výdaje v příštím období; viz Kalkulace. V oceňování stavebních prací podle projektové dokumentace sestavený výkaz výměr, oceněný příslušnými cenami (podrobný rozpočet) nebo ukazateli (souhrnný rozpočet), vždy však včetně přirážek (např. režijních a jiných nákladů), které jsou nedílnou součástí ceny stavebních prací. Ve smlouvě o dílo uzavřené podle obchodního i podle občanského zákoníku může být sjednána cena podle rozpočtu.

Rozpočet kontrolní

doplňuje ve výstavbě navržené konečné technické řešení objektu o finanční (peněžní) vyjádření hodnoty podle příslušných položek výkazu výměr, resp. příslušné části realizační dokumentace projektu. R. stanovuje předběžně hodnotu příslušného objektu ve výstavbě pro potřeby zadavatele (objednatele).

Rozvoj projektový

je označení používané zpravidla pro vyšší kvalitativní inovace ve výstavbě prováděné na úrovni alespoň provozní jednotky, častěji na úrovni provozního souboru, provozního celku nebo na úrovni stavebního objektu, popř. ucelené části stavby. Cestou R. je zpravidla souběžně řízen rozvoj procesu i technických zařízení, na kterých (popř. ve kterých) proces probíhá (např. technologických zařízení). Úzká vazba na R. v příslušných komoditách je charakteristickým znakem významných a spolehlivých VDOD „na klíč“ a VDOD „projektovaných“ vyšších dodávek. Výsledky R. bývají předmětem průmyslových práv (viz Ochrana práv duševního vlastnictví) a lze s nimi pak obchodovat (např. na bázi licenční smlouvy). Technologické a provozní zkušenosti jsou předmětem obchodu s tzv. know-how.

123

Rozvoj technický

je označení používané obvykle pro inovační proces technických systémů, zpravidla výrobků, na úrovni vyšších kvalitativních inovací. R. významně zasahuje do přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou. Na rozdíl od rozvoje projektového představuje zahrnutí jednotlivých inovovaných výrobků do projektů spojených s výstavbou úroveň kvalitativní inovace spíše nižší úrovně (viz Inovace ve výstavbě). Výsledky R. bývají předmětem ochrany práv duševního vlastnictví, s nimiž lze obchodovat, např. na bázi licenční smlouvy.

Rybník

vodní nádrž se zemní hrází, s přirozeným nebo zahloubeným dnem a s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období 0,5 m a výše.Vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/97 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. Rybník je vodní dílo. Je vodní nádrží určenou především k chovu ryb, ve kterém lze regulovat vodní hladinu, včetně možnosti jeho vypouštění a slovení; rybník je tvořen hrází, nádrží a dalšími technickými zařízeními. Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů. Pro účely zjištění základu daně z příjmů se uznává rezerva na odbahnění rybníka, kterým se rozumí odstraňování nánosů ze dna rybníka způsobených erozí okolních pozemků. Rezervu na odbahnění rybníka je možno tvořit maximálně 10 po sobě jdoucích zdaňovacích období; přitom pro způsob její tvorby, stanovení výše a použití se použijí obdobně ustanovení pro tvorbu rezervy na opravy podle tohoto zákona. Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Stát může poskytnout finanční prostředky k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu mj. pro obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Řešení vnějších souvislostí stavby

viz Vnější souvislosti stavby

Řešení vnitřních souvislostí stavby

viz Vnitřní souvislosti stavby

Řízení

podle souvislosti má řadu významů; obecně: 1. ovládání stroje, zařízení k ovládání stroje; 2. usměrňování a uspořádání postupů a procesů ve společnosti za účelem dosažení stanovených cílů (management); 3. jednání, vyřizování, stanovený postup (úřední řízení, disciplinární řízení, soudní řízení, správní řízení).

Řízení nákladů

viz Plánování nákladů

Řízení

viz Regulace

124

operativní Řízení projektů

viz Management projektů

Řízení správní

je postup, v němž orgán, který plní svěřené úkoly státní správy (správní orgán) rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob (účastníků řízení). Tento postup, povinnosti správních orgánů při něm, postavení účastníků řízení a základní fáze řízení jsou upraveny obecně zákonem č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správním řádem) specificky v odchylných ustanoveních jiných zákonů (např. SZ).

Řízení změnové

viz Změnové řízení

125

Sanace (v ekonomice)

soubor náprav, úprav a ozdravění nepříznivých faktorů, které se vyskytují např. v podnikání. Pro tyto případy jsou jako prevence, vzhledem k jistým opakujícím se zákonitostem, vytvářeny tzv. sanační plány.

Sanace (ve stavebnictví)

ozdravění, zlepšení hygienických a životních podmínek stavby. Termín frekventovaný koncem 19. a začátkem 20. století (viz Asanace). Nyní používaný ve spojeních sanace betonových konstrukcí, sanační malty. Jeho používání se rozšiřuje vlivem němčiny, kde výraz Sanierung zahrnuje nejrůznější procesy zásahů do dokončené stavby.

Sankce

součást právní normy, která stanoví zvláštní újmu, jež má postihnout toho, kdo má odpovědnost za její porušení. Nepřímé donucení, které se uskutečňuje stanovením sankcí v právním normách a realizací sankce při porušení právní povinnosti, na kterou je sankce stanovena.

Správní delikty

protiprávní jednání, s nimiž je spojována správně právní odpovědnost. V systému správní deliktů se rozlišují přestupy (fyzických osob) a jiné správní delikty (právnických osob, podnikajících fyzických osob).

Správní delikty ve výstavbě

upravuje stavební zákon v Hlavě V. Uvádí výčtem:  přestupky fyzických osob (stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, vlastník stavby); za přestupek lze uložit pokutu až do výše 2 mil. Kč;  správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (stavebník, vlastní stavby, stavební podnikatel, vlastník technické infrastruktury, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která není stavebním podnikatel a provádí činnosti, které upravuje stavební zákon); za správní delikt lze uložit pokutu do 2 mil. Kč. Správní delikty podle stavebního zákona v prvním stupni projednává příslušný stavební úřad. Pokuty vybírá a vymáhá správní orgán, který je uložil. Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže stavební úřad o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

Sdružení

smlouvu o sdružení upravuje OBčZ. Několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu. Sdružení se může zakládat k dosažení i jiných cílů než ekonomických (kulturních, charitativních, vzdělávacích apod.). Účastníky mohou být též fyzické osoby podnikající i nepodnikající. Účastníci nemají způsobilost k právům a povinnostem. Majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků, přičemž podíly na něm jsou stejné, není-li smlouvou určeno jinak. Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci zavázáni společně a nerozdílně. Jelikož sdružení není právnickou osobou, nemá ani povinnost vést účetnictví. Každý z účastníků zdaňuje své příjmy vzniklé při jeho činnosti ve sdružení jako kterékoli jiné příjmy poté, co je spolu se svými výdaji na činnost sdružení zahrnul do svého účetnictví.

Servis

viz Služby postkontraktační

126

postkontraktač ní Sistace

je zastavení správního nebo soudního řízení, popřípadě zastavení výkonu rozhodnutí.

Sítě geometrické

jsou sítě trigonometrických bodů základního bodového pole. Trigonometrický bod je určen s přesností podle předpisů pro budování základního bodového pole. V terénu je osazen kamenem, podzemní deskou, popř. nadzemní stavbou. Zeměměřičské činnosti, které mohou vykonávat pouze odborně způsobilé osoby, jsou práce při obnově, budování a udržování základního a podrobného polohového bodového pole. Zeměměřičskými činnostmi ve veřejném zájmu jsou: budování, obnova a údržba základního bodového pole, budování podrobného polohového bodového pole, vyhotovení souboru nových geodetických informací, vyhotovení geometrického plánu, vyměřování státních hranic. Zeměměřičské činnosti základního a podrobného polohového bodového pole a vyměřování státních hranic provádí zeměměřičský úřad a odbory mapování katastrálních úřadů. (Viz zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.)

Sítě inženýrské

trvalé podzemní, povrchové i nadzemní stavby a zařízení pro energetická, telekomunikační, tepelná a jiná vedení včetně sloupů těchto vedení. Tvoří je rozvodné sítě (vodovody, kanalizace, parovody a teplovody, plynovody a vzduchovod, silnoproudá kabelová vedení, slaboproudá kabelová vedení, kolektory) a dopravní sítě (silniční, železniční, letecké, vodní).

Sítě telekomunikačn í

jsou souhrny telekomunikačních zařízení určitých druhů umožňujících a zajišťujících telekomunikační styk a provozování různých telekomunikačních služeb (telefonní síť, telegrafní síť, sítě přenosů dat, radioreléová síť a další). Telekomunikační styk je používání S. k přenosu zpráv nebo dat ve vzájemném styku koncových telekomunikačních zařízení obsluhovaných nebo neobsluhovaných. Na území ČR je zřízena jednotná telekomunikační síť (JTS), která je souhrnem telekomunikačních zařízení na území ČR, zřízených, spravovaných a provozovaných organizacemi (podniky) spojů a telekomunikačních zařízení, převzatých popř. od jiných organizací.

Síťová analýza

je název pro metody zobrazení a řešení složitých návazných procesů. Umožňuje určovat časový průběh a návaznosti jednotlivých činností složitých procesů, zjišťovat a využívat časové rezervy v průběhu činností a stanovit optimální průběh složitého procesu z hlediska času, využití zdrojů a nákladů. Základ všech metod S. tvoří síťový graf. Podrobněji viz DOS M 02.

Síťový graf

je grafický model složitého procesu, vyjadřující závislosti jeho jednotlivých činností (tj. určitých předem vymezených částí procesu), vytvořený pomocí techniky založené na teorii grafů. Podle toho, jak jsou znázorněny činnosti procesu, dělí se S. na: uzlově definované S. (činnosti jsou znázorněny uzly – čtyřúhelníky nebo kruhy) a hranově definované S. (činnosti jsou znázorněny orientovanými hranami – spojnicemi dvou uzlů). Podrobněji viz DOS M 02.01 a DOS M 15.01.

127

Situování

je polohopisné a výškopisné umístění stavby z hlediska morfologického (tvaru krajiny, obecně prostředí), popř. z hlediska urbanistického (výstavby měst a jiných sídel). S. se také používá ve smyslu umístění staveb (stavebních objektů), inženýrských sítí apod. v areálu stavby, resp. dispozičního uspořádání místností, technologických zařízení apod. v budově.

Skládka odpadů technické zařízení určené k odstraňování odpadů jejich trvalým a řízeným uložením na zemi nebo do země, zatímco dočasné uložení odpadů na místech k tomu určených po dobu nezbytně nutnou se označuje jako skladování odpadů. Skleníkové plyny

plynné složky atmosféry, jak přírodní antropogenní, které absorbují a znovu uvolňují infračervené záření. Viz Rámcová úmluva OSN o změně klimatu.

Skleníkový efekt

jev způsobený rostoucím znečištěním ovzduší, zejména oxidem uhličitým, v menší míře metanem, oxidy síry a dusíku. Oteplování nižších vrstev atmosféry v důsledku jejich schopnosti propouštět krátkovlnné sluneční (světelné) záření k povrchu Země a pohlcovat dlouhovlnné záření, které Země emituje. Zemí vyzařované dlouhovlnné záření pohlcuje v atmosféře především vodní pára, oxid uhličitý a další plyny. Termín vznikl jako analogie k procesu zachycování tepla ve skleníku, kde světelné záření sklem prochází, zahřívá zem ve skleníku, ale toto tepelné záření již sklo snadno nepropouští.

Služby

v ekonomice jsou definovány jako výkony určené pro trh, které nemají materializovanou podobu hmotných statků. Podnikání se službami se někdy označuje jako neviditelný obchod. Podle klasifikace WTO se služby dělí na služby obchodní, komunikační, konstrukční, distribuční, služby spojené s výchovou a vzděláváním, s ochranou životního prostředí, finanční, zdravotní a sociální, cestovní ruch, rekreační, kulturní, sportovní a dopravní. Viz také Produkt. Standardní klasifikace produkce ČSÚ (SKP) zahrnuje hmotné výrobky, odpady a druhotné suroviny, kompletační výrobky a příslušenství, práce výrobní povahy (vč. stavebních prací – oddíl 45 SKP), služby a činnosti průmyslové i neprůmyslové. Za průmyslové služby se považují opravy, údržba, rekonstrukce, modernizace, montáže, demontáže, instalace a úpravy. Za neprůmyslové práce a služby (oddíly 50 až 99) se považují práce a služby v oblasti zemědělství, lesnictví a rybářství, ostatní práce a služby – např. obchodní, právní, zprostředkovatelské, služby veřejných orgánů, zdravotnické, peněžní, poštovní, školské. Služby v oblasti nemovitostí tvoří oddíl 70 SKP; projektové a inženýrské práce patří do oddílu 74 SKP – ostatní podnikatelské služby.

Služby kompletační

viz Kompletace

Služby obchodně technické

viz Služby postkontraktační

Služby postkontraktač ní

navazují obvykle na hmotnou dodávku, ale jsou poskytovány dodavatelem na základě samostatné smlouvy. V rámci S. jsou poskytovány dodavatelem služby inspekční, služby servisní, služby poradenské, popř. technické pomoci apod.

128

Směrnice ES

(Directives) jeden z nástrojů komunitárního práva ES, součást sekundárního práva ES. Podle článku 249 Smlouvy o založení Evropského společenství je směrnice aktem závazným pro členské státy pouze pokud jde o výsledek, kterého má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků jeho dosažení je ponechána na orgánech členského státu. Účinky směrnice se mohou u členských států EU vnitrostátně projevit až po vydání právního předpisu, do kterého se promítá obsah směrnice. Pokud není ve směrnici uveden datu účinnosti, podle článku 254 Smlouvy ES směrnice nabývá účinnosti 20. den po jejím uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Směrnice obsahuje vždy datum, do které přijmou členské státy právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí. Členský stát EU nesmí v období od přijetí směrnice do uplynutí lhůty k její transpozici přijmout opatření, která by vážně ohrozila dosažení výsledku požadovaného směrnicí (tzv. blokační účinek směrnice).

Smlouva

ujednání dvou nebo více stran o jejich vzájemných právech a povinnostech. Vzniká souhlasným projevem vůle smluvních stran. Uzavírání a obsah smluv upravuje občanský a obchodní zákoník, s výjimkou smluv mezinárodních a smluv v oblasti pracovního práva. U smluv je třeba rozlišovat podstatné náležitosti (bez nich je smlouva neplatná), obvyklé a nahodilé náležitosti. Podle druhu rozlišujeme smlouvy pojmenované (nominátní) a nepojmenované (inominátní). Občanský a obchodní zákoník obsahují speciální úpravu smluvních typů nominátních smluv (smlouva kupní, o dílo, mandátní, nájemní, darovací a další).

Smlouva inominátní

je smlouva nepojmenovaná. Ve smyslu ObchZ se jednotlivé typy smluv obsažené v ObchZ použijí tehdy, pokud obsah konkrétní smlouvy obsahuje alespoň podstatné části (essentialia negotií) obsažené v základním ustanovení toho kterého smluvního typu. Neodpovídá-li konkrétní smlouva v tomto smyslu žádnému smluvnímu typu, mohou smluvní strany uzavřít tzv. nepojmenovanou smlouvu (inominátní kontrakt), musí však vždy dostatečně určit předmět svých závazků. Obdobné ustanovení ohledně inominátních smluv obsahuje i ObčZ.

Smlouva komisionářská

je smlouvou obstaravatelského typu (ve výstavbě např. pro zajištění tzv. inženýrské činnosti). S. upravuje ObchZ. S. se komisionář zavazuje, že zařídí vlastním jménem pro komitenta na jeho účet určitou obchodní záležitost a komitent se zavazuje zaplatit mu úplatu. Vzhledem k tomu, že právní úprava S. v ObchZ je úpravou komplexní, v obchodních závazkových vztazích nepřichází v úvahu smlouva o obstarání věci podle ObčZ.

Smlouva konzorciální

pro založení konsorcia není v ČR právně upravena. Vhodná náhrada může být smlouva o sdružení, která je upravena pouze v ObčZ. Tato sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem, tj. nejsou právnickou osobou. Účelem takového sdružení je dosažení cíle, na němž se účastníci dohodnou ve smlouvě, ve výstavbě půjde zejména o získání účasti na přípravě a realizaci velkého projektu spojeného s výstavbou (viz také Konsorcium).

Smlouva kupní

je jako samostatný smluvní typ upravena v ObčZ i v ObchZ. Ve výstavbě se S. nejčastěji používá u tzv. dodávek kusových. Ustanoveními ObčZ se řídí ty případy, kdy S. uzavírají mezi sebou občané anebo, kdy je jednou smluvní

129

stranou občan jako zákazník a druhou podnikatel. Ze S. podle ObčZ vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě (movitou i nemovitou věc) kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Obchodní S. je upravena v ObchZ. S. podle ObchZ se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Vzhledem k tomu, že právní úprava S. v ObchZ je komplexní, neplatí ustanovení ObčZ pro vztahy mezi podnikateli ani podpůrně. Ve vztazích k zahraničním subjektům je použití ObchZ podmíněno aplikací pravidel mezinárodního práva soukromého, která určují, které hmotné právo má být použito. Pravidla aplikace českého právního řádu na základě kolizních norem jsou obsažena v zákoně č. 97/ 1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Smlouva mandátní

je smlouvou obstaravatelského typu (ve výstavbě např. pro zajištění tzv. inženýrské činnosti). S. upravuje ObchZ. S. se mandatář zavazuje, že pro mandanta na jeho účet (tj. jménem a na účet mandanta) zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost a mandant se zavazuje mu za to zaplatit. Předpokladem tohoto smluvního typu je, že mandatář i mandant jsou podnikateli ve smyslu ObchZ. Pokud uzavře smlouvu obsahově odpovídající S. s podnikatelem subjekt, který není podnikatelem, bude se jednat o smlouvu příkazní podle ObčZ. Jinak se tato smlouva příkazní v obchodně závazkových vztazích nepoužije, neboť právní úprava S. je v ObchZ komplexní.

Smlouva nájemní

je jako samostatný smluvní typ upravena komplexně pouze v ObčZ. Ve výstavbě se S. nejčastěji používá u dočasného užívání objektů pro zařízení staveniště. Vzhledem k tomu, že objekty používané pro zařízení staveniště jsou zpravidla nebytovými prostory, řídí se nájemní vztah zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění zákonů, které jej mění a doplňují. Tento zákon je ve vztahu k obecné právní úpravě ObčZ zákonem speciálním. S. ve smyslu ObčZ pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

Smlouva nepojmenovaná

viz Smlouva inominátní

Smlouva o dílo

je jako samostatný smluvní typ upravena v ObčZ i v ObchZ. Podle ObchZ je dílem zhotovení určité věci, montáž určité věci, její údržba, provedení sjednané opravy nebo úprava věci. Protože ObchZ umožňuje, aby se zhotovení určité věci za stanovených podmínek sjednávalo i kupní smlouvou, stanoví, že dílem je vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části(viz Zhotovitel stavby). Podle ObčZ je dílem jakákoli činnost, jejíž výsledek je materiální povahy. Vedle obecné právní úpravy S. je v ObčZ upravena zvlášť, jako zvláštní druh S. smlouva o zhotovení věci na zakázku a smlouva o opravě a úpravě věci. Tomu jsou přizpůsobena i práva a povinnosti zhotovitele a objednatele. Ustanoveními ObčZ se řídí ty případy, kdy S. uzavírají mezi sebou občané anebo, kdy je jednou smluvní stranou občan jako zákazník a druhou stranou podnikatel, který dílo provádí. Smlouvou o dílo podle ObčZ se zavazuje

130

objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na vlastní nebezpečí. Podle ObchZ se řídí vztahy mezi podnikateli, tzn., kdy objednatelem i zhotovitelem díla jsou podnikatelé. S. podle ObchZ se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Vzhledem k tomu, že právní úprava S. v ObchZ je komplexní, neplatí ustanovení ObčZ pro vztahy mezi podnikateli ani podpůrně. Smlouva o koupi najaté věci

je upravena v ObchZ. Podmínkou uzavření S. je, že půjde o věci, které jsou předmětem nájemní smlouvy mezi smluvními stranami, které S. uzavírají (viz také Smlouva o leasingu).

Smlouva o leasingu

je smluvní typ upravující leasing, na jehož základě nájemce najatou věc po určité době koupí. V ČR tento vztah neupravuje ani ObčZ ani ObchZ jako samostatný smluvní typ. Leasingu se proto dosahuje kombinací smlouvy nájemní podle ObčZ a smlouvy o koupi najaté věci podle ObchZ. Předmětem leasingu může být věc movitá i nemovitá. Na rozdíl od smlouvy kupní podle ObchZ, jejímž předmětem může být pouze věc movitá, předmětem smlouvy kupní podle ObčZ. může být movitá i nemovitá věc. Vlastnické právo k nemovité věci přechází na kupujícího kogentně vkladem do katastru nemovitostí.

Smlouva o skladování

je upravena v ObchZ. S. se zavazuje skladovatel převzít věc, aby ji uložil a opatroval, a ukladatel se zavazuje zaplatit mu za to úplatu (skladné). Základní činnosti skladovatele jsou skladování, zahrnující uskladnění, tj. převzetí věci, její uložení ve skladu a opatrování a vyskladnění, tj. vydání věci ze skladu.

Smlouva o uzavření budoucí smlouvy

(pactum de contrahendo) je jako samostatný smluvní typ upravena v ObčZ i v ObchZ. Ustanoveními ObčZ se řídí ty případy, kdy S. uzavírají mezi sebou občané anebo, kdy je jednou stranou občan jako zákazník a druhou stranou podnikatel. S. podle ObčZ se účastníci mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejich podstatných náležitostech. Podle ObchZ se řídí vztahy mezi podnikateli, tzn., kdy odběratelem i dodavatelem jsou podnikatelé. S. podle ObchZ se písemnou formou zavazuje jedna nebo obě smluvní strany uzavřít ve stanovené době budoucí smlouvu s předmětem plnění, jenž je určen alespoň obecným způsobem. Vzhledem k tomu, že právní úprava S. v ObchZ je komplexní, neplatí ustanovení ObčZ pro vztahy mezi podnikateli ani podpůrně.

Software

programy, procedury, pravidla a příslušná dokumentace systému zpracování informací (ČSN ISO/IEC 2382-1). Viz také Produkt a Informační systém. Ve stavební praxi se pojmem software označuje zpravidla programové vybavení počítačů, používané pro navrhování staveb a řízení procesů realizace stavby.

Software pro podporu plánování projektu

je zejména software pro podporu časového, zdrojového a nákladového plánování. Na trhu je celá řada vhodných SW produktů v různých cenových hladinách, většina S. používá grafické rozhraní a uzlově definované síťové grafy. Některé z nich podporují i analýzu dosažené hodnoty. Z kritérií pro jejich výběr je nutno zdůraznit hledisko dynamického propojení času, zdrojů a nákladů, na dodavatelské straně bývá výběr často ovlivněn požadavkem

131

odběratele. V současné době je pozorovatelná snaha vzájemného propojování S. a software pro podporu finančního řízení projektů. Blíže viz též DOS M 15.01. Software pro podporu projektového řízení

(CIP – Computer in Project) je software pro podporu managerů projektů při řízení projektu a při rozhodování o něm. Mezi S. lze zařadit např.: software pro podporu rozhodnutí o realizaci projektu, software pro finanční řízení projektu, software pro plánování projektu, software pro podporu týmové práce, software pro podporu kvality projektu, aj. Blíže viz také DOS M 15.01.

Software pro podporu rozhodnutí o realizaci projektu

je software umožňující posoudit projekt před jeho realizací z hlediska finanční a ekonomické životaschopnosti a efektivnosti. Jde o počítačové simulační modely, pomocí kterých lze získat podrobné informace o budoucím průběhu nákladových i výnosových parametrů projektu jak v jeho investiční fázi, tak fázi užívání (viz Analýza projektu finanční). Předností je, že poskytuje řadu variant při nejistém vývoji některých parametrů (ceny, inflace aj.). Blíže viz DOS M 15.01.

Software pro podporu týmové práce

(Groupware, Teamware) je software umožňující práci týmu na projektu, aniž by museli být všichni jeho členové na stejném místě. Blíže viz též DOS M 15.01.

Soubor montážních prací

je vzájemně funkčně, provozně a ekonomicky provázaný souhrn montážních prací, prováděný jediným dodavatelem na úrovni souboru strojů a zařízení tvořícího samostatný funkční celek nebo stavebního objektu (viz Dodávka montáže).

Soubor staveb

vzájemně provozně a ekonomicky související stavby ve vlastnictví stejné právnické nebo fyzické osoby, které netvoří příslušenství k jiným stavbám, a jejich příslušenství. Vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/97 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. Viz Členění stavby.

Soubor strojů a zařízení tvořící samostatný funkční celek

je označení pro zařízení a přístroje, popřípadě včetně příslušného systému řízení, které plní společnou ucelenou funkci určenou dokumentací stavby. Jde obvykle o provozní soubor, provozní jednotku nebo provozní celek.

Souborná záruka

je projevem systémově pojaté odpovědnosti vyššího dodavatele, který koncipoval (projektoval) a dodal investiční celek. Při definovaných vstupech ručí za proces (transformace) probíhající v systému, a za výstupy z něho. Pokud jde o projekty spojené s výstavbou může (a také má) logicky takovou záruku poskytnout vyšší dodavatel „na klíč“ (v rozsahu projektu) nebo vyšší dodavatel projektované vyšší dodávky (v rozsahu odpovídající příslušné části projektu). Jedná se obvykle o záruku za kvantitativní i kvalitativní parametry produktu, při stanovené provozní spotřebě (např. materiálů, energií), popř. také o ekonomické parametry produkce. Může se však také jednat o parametry příslušného procesu, zejména pokud produktem není hmotný výrobek. Splnění S. se obvykle ověřuje sjednanými garančními zkouškami, na závěr sjednaného zkušebního provozu.

Speciální

orgány vykonávající působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve

132

stavební úřady

věcech územního rozhodování, podle zvláštních právních předpisů (speciálních předpisů stavebního práva) u  staveb leteckých,  staveb drah a na dráze,  staveb pozemních komunikací,  vodních děl.

Splaveniny

(u staveb hrazení bystřin a strží) částice přemisťované nepravidelně proudem vody buď posouváním nebo skokem. Drobné částice vznášející se ve vodě jsou plaveniny. Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa.

Spolupráce smluvních stran

se obvykle sjednává ve smlouvě. Jejím předmětem ve výstavbě bývá zejména S. při zabezpečení potřebných správních rozhodnutí (viz Řízení správní), průzkumů, vytyčení směrových a výškových bodů, předávání projektových podkladů, předávání staveniště či montážního pracoviště, vybudování a údržba zařízení staveniště (pro potřebu prací a pracovníků), doprava balení a ochrana dodávek (celní odbavení, odebírání zásilek od dopravce a jejich značení a uskladnění, doprava na staveništi), poskytnutí mechanismů, lešení, komunikací, osvětlení, elektrické energie, plynu, vody a jiných médií, poskytnutí zednických či jiných výpomocí, spolupráce při inspekcích a dohodnutých zkouškách, zabezpečení pro personálu dodavatele (ubytování, doprava pracovníků, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, povolení ke vstupu).

Správce informačního systému veřejné správy

subjekt, který podle zákona určuje účel a prostředky zpracování informací a za informační systém odpovídá. Správci informačních systémů veřejné správy jsou ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Správní obvod

právní pojem označující územní působnost správního úřadu. Každý správní úřad musí mít stanoven správní obvod, a to buď pro celou svou působnost stejný, nebo pro různé kompetence různé správní obvody. Velikostně může jít od území jedné obce (např. Brno), její části (např. Praha 1), až po celý stát. V ČR existují tyto velikosti správních obvodů, přičemž větší velikost se vždy beze zbytku dělí na menší velikost (popřípadě je nižší správní obvod totožný s vyšším):  ve všech obcích (obce I. stupně) – obecní úřad,  v obcích s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně), např. působnost matričního úřadu, stavebního úřadu (vykonávaná obecním nebo městským úřadem),  v obcích s rozšířenou působností (obce III. stupně), např. působnost vodoprávního úřadu vykonávaná městským úřadem,  okresní, např. pozemkový úřad. Okresní úřady již neexistují, okresní působnost mají pouze některé speciální správní úřady,  krajské, např. krajský dopravní úřad, krajský živnostenský úřad, finanční ředitelství. Některé působnosti vykonává krajský úřad, některé speciální samostatné správní úřady. Správní obvod například některých finančních

133

ředitelství však sestává ze dvou či více krajů (například správní obvod Finančního ředitelství v Ústí nad Labem sestává z Ústeckého i Libereckého kraje),  celostátní, např. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstva a další ústřední orgány státní správy. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší

zařízení spalovacího nebo jiného technologického procesu, které znečišťuje nebo může znečišťovat ovzduší, dále šachta, lom a jiná plocha s možností zapaření, hoření nebo úletu znečišťujících látek, jakož i plocha, na které jsou prováděny práce nebo činnosti, které způsobují nebo mohou způsobovat znečišťování ovzduší, dále sklad a skládka paliv, surovin, produktů, odpadů a další obdobné zařízení nebo činnost. Stacionární zdroje se dělí podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší na kategorie: zvláště velké, velké, střední a malé. Další forma kategorizace je podle technického a technologického uspořádání, dále podle tepelného příkonu nebo výkonu. Zákon č. 82/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Stará znečištění životního prostředí, jehož původce není znám, nebo již právně ekologická zátěž neexistuje. Právní předpisy termín používají, ale nedefinují jej. Při odstraňování staré ekologické zátěže vychází stát z principu, že nelze požadovat na novém vlastníkovi kontaminovaného pozemku (nemovitosti), aby nesl veškeré náklady s tím spojené, proto se většinou jedná o různé formy státní spoluúčasti. Viz tzv. privatizační zákony (zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů), předpisy na ochranu životního prostředí (zákon č. 101/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů). Zvláštním typem starých ekologických zátěží jsou tzv. stará důlní díla podle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Státní dozor

ve věcech územního plánování a stavebního řádu vykonává Ministerstvo pro místní rozvoj, krajské úřady jako orgány územního plánování, úřady územního plánování a stavebního úřadu. Při výkonu státního dozoru dozírají na dodržování ustanovení stavebního zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, na dodržování opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě stavebního zákona.

Státní energetická koncepce

strategický dokument s výhledem na 20 let vyjadřující cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského vývoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužící i pro vypracování územních energetických koncepcí. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií,

134

Státní mapová díla závazná na území státu

podle nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání jsou S. a) katastrální mapa, b) Státní mapa v měřítku 1 : 5 000, c) Základní mapa České republiky v měřítcích 1 : 10 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 nebo 1 : 200 000, d) Mapa České republiky v měřítku 1 : 500 000, e) Topografická mapa v měřítcích 1 : 25 000, 1 : 50 000 a 1 : 100 000, f) Vojenská mapa České republiky v měřítcích 1 : 250 000 a 1 : 500 000. Zásady pro zobrazování a používání státních mapových děl stanoví nařízení vlády č. 430/2006 Sb.

Stavba

obecně se pojem stavba používá v několika významech: 1. úprava zemského povrchu a vytváření konstrukčního díla; 2. výsledek této činnosti; 3. způsob uspořádání částí nějakého celku, hmotného i nehmotného, struktura (např. logická stavba úvah, mluvnická stavba jazyka). Pojem stavba je v českém právním řádu chápán odlišně ve stavebních (veřejnoprávních) a v občanskoprávních předpisech. Stavební předpisy chápou pojem stavba dynamicky, tj. jako činnost, popř. soubor činností směřujících k uskutečnění díla, resp. jako toto dílo samotné. Pro účely občanského práva je pojem stavba nutno vykládat staticky jako věc v právním smyslu, tedy jako výsledek určité stavební činnosti, který je způsobilý být předmětem občanskoprávních vztahů. Stavba jako věc ve smyslu práva vzniká zpravidla v okamžiku, kdy je již jednoznačným a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. O stavbu podle stavebních předpisů jde od zahájení stavebních prací, tedy již v době, kdy stavba není věcí ve smyslu § 119 občanského zákoníku – nemůže být předmětem právních vztahů a je tedy pouze součástí stavebního pozemku. Viz také Členění stavby.

Stavba dočasná

viz Dočasná stavba

Stavba drobná

platný stavební zákon termín drobná stavba nepoužívá. Již zrušený stavební zákon (zákon č. 50/1976 o územním plánování a stavebním řádu) definoval drobnou stavbu jako stavbu, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní. Tyto stavby bylo možné provádět na ohlášení. Katastrální zákon (zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů) rozumí drobnými stavbami stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a stavby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m. Za drobné stavby se nepovažují stavby garáží, skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní ochranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů a stavby vodních děl.

Stavby inženýrské

souhrnné označení pro stavby, které nejsou pozemními stavbami, tj. stavby dopravní, vodní (vodohospodářské) a stavby speciálního charakteru. Podle platné Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), sekce F Stavebnictví, oddíl 42 Inženýrské stavitelství obsahuje tyto položky:

135

42.1 Výstavba silnic a železnic 42.11 Výstavba silnic a dálnic 42.12 Výstavba železnic a podzemních drah 42.13 Výstavba mostů a tunelů 42.2 Výstavba inženýrech sítí 42.21 Výstavba inženýrských sítí pro kapaliny a plyny 42.22 Výstavba inženýrech sítí pro elektřinu a telekomunikace 42.9 Výstavba ostatních staveb 42.91 Výstavba vodních děl 42.99 Výstavba ostatních staveb jinde neuvedených. Platnou Klasifikací ekonomických činností CZ-NACE je klasifikace zavedená Českým statistickým úřadem s účinností od 1. 1. 2008 publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 244/2007 Sb., Sdělení o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). Takto oznámená klasifikace je závazná pro účely statistických sledování a zjišťování; jako nezávazný dokument ji lze podpůrně využívat i pro jiné účely. Stavby jednoduchá

Zrušený stavební zákon (zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) zahrnoval do jednoduchých staveb: a) stavby pro bydlení, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, pokud mají nejvýše čtyři byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví, b) stavby pro individuální rekreaci, c) nepodsklepené stavby s jedním nadzemním podlažím a stavby zařízení staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, rozpětí u nosných konstrukcí nepřesahuje 9 m a výška 15 m, d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci, e) opěrné zdi, f) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a hloubka 3 m. Nový stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona) jednoduché stavby přímo nedefinuje; z textu § 104 vyplývá, že jako jednoduché stavby označuje stavby, které vyžadují ohlášení stavebnímu úřadu a jsou vyjmenovány v § 104.

Stavby liniové

stavba, jejíž délka je výrazně větší, než její ostatní rozměry.

Stavby pozemní

stavby, které mají podstatnou část svého objemu nad úrovní přilehlého terénu a nejsou dopravní cestou ani vodohospodářským dílem. Kromě budov se mezi pozemní stavby zahrnují např. věže a stožáry, nadzemní sila a nádrže, komíny apod. ČSN ISO 1803 (73 0201) Pozemní stavby – Tolerance – Vyjadřování přesnosti rozměrů – Zásady a názvosloví.

Stavby pro rodinnou rekreaci

stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Pro účely oceňování majetku stavbou pro rodinnou rekreaci je:

136

1. rekreační chata s obestavěným prostorem maximálně 360 m3 a se zastavěnou plochou maximálně 80 m2, včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví; 2. zahrádkářská chata s obestavěným prostorem maximálně 110 m3 a zastavěnou plochou maximálně 25 m2, včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví; 3. rekreační domek v zastavěném území obce se zastavěnou plochou maximálně 80 m2, včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží, popřípadě jedno nadzemní podlaží a podkroví a jedno podzemní podlaží; 4. rekreační chalupa, kterou je stavba, u níž byl původní účel užití stavby změněn na stavbu pro rodinnou rekreaci. Vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/97 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. Stavba pro reklamu

stavba, která slouží reklamním účelům. Podle stavebního zákona se zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 považuje za stavbu pro reklamu.

Stavba technologická

je stavba pro kterou je určující technologické zařízení staveb zabezpečující proces technologický nebo proces technologický speciální. Člení se zpravidla na část stavby technologickou a na část stavby stavební. Pokud jde o vztahy S. ke stavbám jiných druhů, viz Stavba inženýrská.

Stavby pro plnění funkce lesa

stavby lesních cest, stavby hrazení bystřin a strží, stavby odvodnění lesní půdy a malé vodní nádrže v lesích. Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa.

Stavby ubytovacího zařízení

stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené. Stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci. Ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií: 1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; 2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; 3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; 4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

Stavbyvedoucí

fyzická osoba, která získala oprávnění k výkonu vybraných činností ve výstavbě podle autorizačního zákona (osoba autorizovaná) a vykonává, na základě pověření stavebním podnikatelem (zhotovitelem stavby) odborné vedení provádění stavby nebo její změny, nebo na základě smluvního ujednání se

137

stavebníkem stavební dozor u stavby prováděné svépomocí, pokud tak stanoví stavební zákon (viz Stavební dozor). Stavební deník

dokument, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Musí být veden při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu. Stavební deník je povinen vést zhotovitel stavby, u staveb prováděných svépomocí stavebník. Záznamy do stavebního deníku jsou oprávněny provádět osoby, které k tomu určuje stavební zákon. Po dokončení stavby předá zhotovitel stavební deník stavebníkovi. Vlastník stavby je povinen uchovávat stavební deník po dobu 10 let od dokončení stavby. Obsahové náležitosti stavebního deníku stanoví právní předpis.

Stavební díly

ucelené součásti stavebních objektů, vymezené procesem stavění, charakterizované souhrnem výrobků a prací a plnící v nich určité technické a účelové funkce. Stavebními díly jsou stavební konstrukce a sestavy technických zařízení i jejich skladby a kombinace. Zrušená vyhláška č. 95/1997 o typizaci ve výstavbě.

Stavební dokumentace

viz Dokumentace stavební

Stavební dozor

odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí, resp. jejím odstraňováním svépomocí, vykonávaný fyzickou osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. V případě staveb pro bydlení a změn staveb, které jsou kulturní památkou, v případě odstraňování staveb, ve kterých je přítomen azbest musí stavební dozor vykonávat stavbyvedoucí. Povinnosti osoby vykonávající stavební dozor stanoví stavební zákon (§ 153 a další)

Stavební konstrukce

viz Konstrukce stavební

Stavební objekt

současně platné stavební předpisy pojem „stavební objekt“ nepoužívají. Ojediněle je v dalších právních předpisech pojem stavební objekt používán ve významu stavba, stavební dílo (např. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách; vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy aj.); v některých již zrušených předpisech sloužil k označení stavební části stavby (např. pokyny a sdělení ministerstva financí). Podle VHŘ je stavební objekt ucelená, účelově vymezená samostatná část stavby, způsobilá k bezpečnému užívání a provozu, pro kterou lze stanovit výši započitatelných nákladů pro účely VHŘ a tudíž i výši honoráře samostatně. Ve stavební praxi ČR je termín stavební objekt používán ve významu samostatné části stavby, jak jej definovaly dřívější, již zrušené stavební předpisy. Viz Členění stavby.

Stavební podnikatel

osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti stavebního podnikatel (zhotovitele stavby) stanoví stavební zákon.

138

Stavební povolení

správní rozhodnutí vydávané ve stavebním řízení, jehož obsahem je oprávnění provést stavbu nebo změnu stavby. Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, případně pro její užívání, rozhodne o námitkách účastníků řízení. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů, dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě technických norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby, může stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu. U staveb osahujících technologické zařízení může stavební úřad uložit ve stavební povolení provedení zkušebního provozu. Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní ¨moci. Obsahové náležitosti stavebního povolení stanoví právní předpis.

Stavební pozemek

pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem.

Stavební připravenost

viz Připravenost stavební

Stavební řád

zákonná norma, tvořící druhou část stavebního zákona, upravující proces přípravy, schvalování, provádění a užívání staveb.

Stavební řízení

specifický druh správního řízení, upravený předpisy stavebního práva s podpůrným působením správního řádu. Příslušným ke stavebnímu řízení je stavební úřad, v jehož územním obvodu se stavba nachází. Stavební řízení se zahajuje na žádost stavebníka, resp. vlastníka stavby.

Stavební soustava

soubor nosných stavebních konstrukcí a ostatních s nimi konstrukčně souvisících stavebních dílů, určené pro vymezené použití. Zrušená vyhláška č. 95/1977 Sb., o typizaci ve výstavbě.

Stavební technické osvědčení

dokument, který vydává autorizovaná osoba (osoba pověřená k posuzování shody výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb.) výrobci, dovozci nebo sdružení výrobců nebo dovozců a kterým vymezuje technické vlastnosti výrobků ve vztahu k základním požadavkům na stavby podle toho, jakou úlohu mají výrobky ve stavbě plnit. Procedura vydání S. se použije u stanoveného stavebního výrobku, pokud technické požadavky na tento výrobek nejsou plně obsaženy v určených normách nebo pokud takové normy nebo technické předpisy nekonkretizují z hlediska určeného použití výrobku ve stavbě základní požadavky, které se na dané výrobky vztahují, nebo pokud nehodlá výrobce nebo dovozce postupovat podle určených norem. Stavební technické osvědčení lze použít pro posuzování shody pouze po dobu, po kterou se nezmění právní předpisy, technické normy nebo technické dokumenty využité ve stavebním technickém osvědčení. Autorizovaná osoba vydá stavební technické osvědčení s omezenou dobou platnosti, až na dobu 5 let. Tuto dobu může prodloužit. Náležitosti stavebního technického osvědčení a postup při jeho vydání stanoví nařízení vády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb.

139

Stavební úprava

změna dokončené stavby, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby, za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby a provedení protihlukové stěny na silničním pozemku.

Stavební úřady

správní orgány příslušné k řízení o umístění a povolení stavby. Správní orgány jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona (tzv. věcná příslušnost). Místní příslušnost správního orgánu je určena v řízeních týkajících se nemovitostí místem, kde se nemovitost nachází. Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících ze stavebního zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení. Stavební zákon rozlišuje obecné, speciální, vojenské a jiné stavební úřady.

Stavební výrobek

výrobek určený pro trvalé zabudování do stavby a za tímto účelem je uváděn na trh. Stavebním výrobkem jsou materiály, prvky stavebních konstrukcí, stavební dílce (jednotlivé nebo sestavy) prefabrikovaných systémů nebo zařízení, které umožňují stavbě plnit základní požadavky. Trvalým zabudováním výrobku do stavby se rozumí, že jeho odstranění snižuje ukazatele užitných vlastností stavby a že vyjmutí nebo výměna výrobku jsou stavebními činnostmi. Směrnice Rady 89/106/EHS o sbližování zákonů, předpisů a administrativních opatření členských států týkajících se stavebních výrobků, ve znění Směrnice Rady 93/68/ES.

Stavebník

osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti. Stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby. Stavebník je účastníkem stavebního řízení.

Staveniště

místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce. Zahrnuje stavební pozemek, popřípadě zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, také jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby. Zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na ně je podle stavebního zákona povinností stavbyvedoucího.

Struktura rozsahu prací projektu

viz Plánování strukturální

Strž

(u staveb hrazení bystřin a strží) terénní rýha nebo výmol vytvořený soustředěným povrchovým odtokem vody. Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa.

Studie

je obecný název pro úvahu, pojednání, zamyšlení nebo názor, vztahující se k určité věci (předmětu, problému) a zpracovaný na určitém médiu. V souvislosti s projekty spojenými s výstavbou je to obvyklé označení dokumentace projektu, zpracované ve fázi projektu předinvestiční. Do souboru odvozených pojmů tohoto druhu pak patří obecná označení, studie technicko ekonomická a studie

140

dílčí, dále pak vybrané konkrétní druhy S. pro daný účel, tj. studie příležitostí (Opportunity study), studie předběžná (Prefeasibility Study) a studie proveditelnosti (Feasibility study). Studie dílčí

je obecný pojem použitý pro účely označení těch částí dokumentace projektu, které bylo nutné zpracovat, ve fázi projektu předinvestiční, formou studií k dílčím problémům koncepční analýzy a návrhu řešení, jako podklad umožňující postupné propracování dohodnutých forem komplexní technicko ekonomické studie. S. může souviset s průzkumy přípravné fáze projektu, s územním řízením nebo obecně s koncepčním řešením vnitřních souvislostí projektu nebo vnějších souvislostí projektu.

Studie marketingová

viz Marketing

Studie proveditelnosti

(Feasibility study) technicko-ekonomická studie, zpracovaná na závěr předinvestiční fáze projektu jako podklad pro zásadní rozhodnutí investora, zda projekt bude či nebude realizován. Je obvykle zpracována v několika koncepčních variantách řešení; jednu z variant, považovanou zpracovatelem za optimální, zpracovatel doporučuje s odůvodněním. Nutnou součástí studie proveditelnosti je finanční analýza projektu. Nepřesnost údajů ve studii proveditelnosti se připouští maximálně do 10 %. Mezinárodně ustálený obsah studie proveditelnosti vychází z metodiky UNIDO „Rukověť přípravy průmyslových studií proveditelnosti“; jejím programovým doplňkem je počítačový simulační model COMFAR III.

Studie předběžná

(Prefeasibility Study) je studie zpracovaná obvykle ve struktuře studie proveditelnosti (v obvyklých deseti kapitolách), je však zpracována s větší mírou nepřesnosti, obvykle až 20%, protože nákladnější průzkumy nebo řízení jsou obvykle nahrazeny odbornými odhady. S. se zpracovává běžně pro náročnější, rozsáhlejší nebo složitější projekty, pro které je pořízení studie proveditelnosti již nákladnou záležitostí a kompetentní orgán INV si proto při zadávání prací managerovi projektu vyhradí schválit nejprve S. a na jejím základě rozhodnout, zda pokračovat v nákladnějších pracích na studii proveditelnosti, popř. snížit náklady také výběrem omezeného počtu variant pro konečné rozhodování.

Studie příležitostí

(Opportunity Study) je studie, která doporučí investorovi nejvýhodnější obor pro investování jeho finančních prostředků. Pokud je důvod S. zpracovat, pak musí logicky předcházet před zpracováním studie proveditelnosti, popř. studie předběžné, a je pak první součástí dokumentace projektu, zpracovanou na počátku fáze projektu předinvestiční (přípravné). Prověření možností investování v každém z vybraných oborů je provedeno z různých hledisek, obvykle ve struktuře kapitol 3 až 10 studie proveditelnosti, často s použitím odhadů. Připouští se často nepřesnosti až 25%. Úvodní shrnutí ve S. tvoří doporučení vybraného oboru podnikání nebo jiného umístění financí, se zdůvodněním navrženého výběru.

Studie technicko ekonomická

je obecné označení pro rozhodující závěrečnou část dokumentace přípravné fáze projektu, která je předkládána kompetentnímu orgánu INV k rozhodnutí o tom, zda projekt bude či nebude realizován, v kladném případě také k rozhodnutí o

141

jeho koncepční variantě. Součástí S. může být také návrh stavby, který může, zejména u méně náročných projektů, S. popř. nahradit. Obvyklou formou S., zejména pro náročnější projekty, je studie proveditelnosti. Příslušný kompetentní orgán INV má rozhodnout o formě, způsobu a postupu zpracování S., již při zadávání prací managerovi projektu na počátku fáze projektu předinvestiční (přípravné). Substituce

z latinského substitutio – náhrada, zastoupení, změna. Odborný zásah v rámci památkové péče, kterým se chybějící část památky (popř. celá památka) nahradí stavbou hmotově novou, ale stejného vzhledu. Substituce se v památkové péči považuje za krajní možnost, oprávněnou pouze v případě nenapravitelně narušené nebo tektonicky ohrožené konstrukce.

Suchá nádrž

vodní nádrž se speciálním rozdělením prostoru nádrže, určená zejména k ochraně níže položeného území před účinky erozní činnosti vody nebo ke krátkodobému zachycení a odtoku tekoucí povrchové vody a splavenin. Vyhláška č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně.

Surovina

je látka původu nerostného, rostlinného nebo živočišného, na jejíž získání nebo výrobu byla vynaložena lidská práce. Je to výchozí látka, která se po zpracování stává trvalou součástí stavebních konstrukcí (stavebních výrobků) nebo je výchozí látkou pro technologický proces.

Surovina druhotná

je surovina nebo materiál získaný z odpadu, který je způsobilý k dalšímu hospodářskému nebo jinému využití; zůstává přitom odpadem až do dalšího zpracování.

Systém

je množina prvků a vazeb mezi nimi, která má jako celek určité vlastnosti. Množinu vazeb mezi prvky daného systému nazýváme strukturou systému. Jednotlivé prvky a vazby systému mají (realizují) určité funkce. Struktura systému určuje funkci systému jako celku.

Systém jakosti

(Quality System) je organizační struktura, postupy, procesy a zdroje potřebné pro realizaci managementu jakosti.

Systém regulační

lze obecně považovat za podsystém systému řídicího, orientovaný na regulaci jako jeden z oborů řízení. Posláním S. je udržování rovnovážného stavu, odstraňování odchylek, popř. předcházení odchylkám. Do S. vstupují informace o rovnovážném vývoji (např. o plánovaném vývoji) a informace o výsledku kontroly aktuálního stavu řízeného objektu z informační zpětné vazby. Informace přejímají smyslové orgány (receptory) k předání rozhodovacímu místu, popř. také k uložení do paměti. Rozhodovací místo zvolí program pro obnovení rovnovážného stavu. Cestou výkonných orgánů (efektorů) schopných ovlivnit řízený objekt, realizuje pak zvolený program. Toto obecné základní schéma platí jak pro řízení systémů technických (automatů, robotů), tak také smíšených, za účasti lidského faktoru v řízení, kdy se pro působení S. používá někdy také pojem controlling. Pro řízení projektů spojených s výstavbou má zorganizování S. zásadní význam, má-li být dodržen průběh přípravy a realizace takového projektu a jeho dílčí cíle, v souladu s plánem (viz Plánování projektu).

142

Systém řídící

lze definovat na objektech, které jsou řízeny (např. na podniku) pro dosažení určitých plánovaných cílů. Má-li být dosaženo definovaných cílů určitou změnou, cestou projektu, pak S. projektu může být podsystémem S. příslušného INV. Obvyklými dalšími podsystémy S. jsou: systém plánování (struktura plánů), systém organizování (struktura útvarů a procesů v nich probíhajících), systém regulační, systém rozhodování (struktura rozhodovacích míst, odpovídajících za výběr optimálních variant) a související informační systém (získání, zpracování a přenos informací), popř. ještě struktura prostředků vedení lidí (působení na spolupracovníky).

Šéfmontáž

viz Montáž formou šéfmontáže

143

Technická dokumentace

viz Dokumentace technická

Technická infrastruktura

součást veřejné infrastruktury (viz Veřejná infrastruktura).

Technická specifikace výrobku

obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě; stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Technická zařízení budov

(TZB) soustava zařízení nebo ucelených systémů, zařízení vytvářející podmínky pro užívání budov a spoluvytvářející optimální podmínky a parametry vnitřního prostředí. Jedná se o vodovodní přípojky a vnitřní vodovody, kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace, elektrické přípojky a vnitřní rozvody silnoproudé a telekomunikační, plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení, zařízení na ochranu před bleskem, vzduchotechnická zařízení, otopné soustavy a zdroje tepla. Obecné technické požadavky na T. stanoví vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 491/2006 Sb., a vyhlášky č. 502/2006 Sb..

Technická životnost

(také fyzická životnost) doba od začátku užívání stavby až do okamžiku, kdy stavba technicky ztratí schopnost plnit svou funkci při zohlednění podmínek užívání. K fyzickému opotřebení stavby dochází vlivem působení fyzických procesů na stavební konstrukce, konstrukční prvky a materiály.

Technické normy

dokumentované dohody, které obsahují technické specifikace nebo jiná určující kritéria, používaná jako pravidla, směrnice, pokyny nebo definice charakteristik, zajišťující, že materiály, výrobky, postupy a služby vyhovují danému účelu. Jejichž používání je dobrovolné, pokud jejich závaznost, případně závaznost určitých částí normy, nestanoví právní předpis.

Technické požadavky na výrobky

technická specifikace obsažené v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě; a jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, popřípadě do provozu, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Technické

kategorie nákladů, která zvyšuje vstupní (zůstatkovou) cenu příslušného majetku

144

zhodnocení

ve zdaňovacím období, kdy bylo technické zhodnocení uvedeno do užívání, a do daňového základu vstupuje formou ročních daňových odpisů. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy (poznámka pod čarou odkazuje na stavební zákon), rekonstrukce a modernizace majetku.

Technickoekonomická studie

viz Studie technicko-ekonomická

Technický audit vodovodů a kanalizací

je specializovaná odborná činnost sloužící ke kontrole technického stavu vodovodů a kanalizací, oprávněnosti vynaložených provozních nákladů, jakož i pořizovacích nákladů a nákladů navrhovaného rozvoje vodovodů a kanalizací. Provedení technického auditu Ministerstvo zemědělství vyhlásí z vlastního podnětu nebo z podnětu obce, vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace, vodoprávního úřadu, krajského úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Ministerstva financí. Vlastník nebo provozovatel vodovodu nebo kanalizace je povinen poskytnout k provedení technického auditu potřebné údaje. Na vyhlášení technického auditu není právní nárok. Výsledkem technického auditu je zpráva se zjištěními a doporučeními ke zlepšení hospodárnosti provozu nebo rozvoje vodovodů a kanalizací. Technický audit provádí technický auditor. Podrobnosti obsahu, provedení a využití technického auditu vodovodů a kanalizací stanoví právní předpis.

Technický auditor

fyzická osoba zapsaná do seznamu technických auditorů vedeného Ministerstvem zemědělství. Ministerstvo zapíše na dobu 7 let do seznamu technických auditorů odborně způsobilou osobu, která má vysokoškolské vzdělání se zaměřením na obor vodovodů a kanalizací, praxi v tomto oboru nejméně 10 let a která souhlasí se zveřejněním osobních údajů, údajů o dosaženém vzdělání, soupisu vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací a popisu dosavadní odborné činnosti spolu s dalšími údaji, které jsou jako doklady součástí žádosti o zařazení do seznamu technických auditorů. Bližší podmínky pro zápis odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů stanoví prováděcí právní předpis.

Technický dozor

obecně se technickým dozorem ve výstavbě rozumí výkon některých činností stavebníka v průběhu realizace stavby (kontrola, předání a převzetí aj.). Současnými předpisy není technický dozor definován a výkon této činnosti nepatří mezi vybrané činnosti ve výstavbě. Podle autorizačního zákona je autorizovaná osoba oprávněna vykonávat technický dozor nad realizací stavby v rozsahu oboru (specializace), pro který jí byla udělena autorizace. Obsahová náplň výkonu technického dozoru je vymezena např. ve Všeobecných obchodních podmínkách a vzorech smluv pro inženýring ve výstavbě (pro ČKAIT a Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR vydalo IC ČKAIT, 2003).

Technický předpis

viz Předpis technický

Technik

1. odborník v technice (úspěchy vědců a techniků), 2. posluchač techniky, 3.

145

osoba provádějící odborně technické práce (stavební, důlní, televizní technik), 4. osoba dokonale ovládající techniku (virtuos, fotbalista je vynikající technik). Technik ve výstavbě – osoba odpovědná za dílčí proces přípravy a realizace stavby. Technika prostředí staveb

1. činnosti a zařízení pro úpravu vnitřního a vnějšího prostředí staveb. Je to zejména vzduchotechnika, chlazení, vytápění a zásobování teplem, rozvody topných a technických plynů, zásobování staveb vodou, likvidace odpadních vod, akustické prostředí uvnitř staveb, elektroinstalace, slaboproudé systémy bezpečnostní, informační, měřicí a regulační, vliv okolí na stavby a vliv zařízení a vybavení staveb na vnější prostředí, vibrace, zdravotní technika a instalace, rozvody topných a technických plynů. 2. obor autorizace (vybraná činnost ve výstavbě).

Technologická část stavby

viz Část stavby technologická

Technologická dokumentace

viz Dokumentace výrobní

Technologická stavba

viz Stavba technologická

Technologické zařízení staveb

(TZS) 1. pojem označující veškerá zařízení technologických staveb, na kterých (ve kterých) probíhají technologické procesy, včetně technologických procesů speciálních. Do T. se zahrnují také hlavní společná zařízení, která jsou součástí technologických staveb 2. obor autorizace (vybraná činnost ve výstavbě).

Technologie výstavby

je způsob a postup provádění stavby v souladu s jejím konstrukčním a materiálovým řešením (v souladu s dodavatelskou dokumentací stavby). Výklad úzce souvisí s výkladem pojmů výstavba a plán organizace výstavby.

Telekomunikac e

( z řeckého tele – vzdálený), sdělování, přenos zpráv mezi vzdálenými místy, vysílání, přenášení a příjem zpráv, údajů obrazů a návěští pomocí telekomunikačních zařízení vytvářejících cestou vedení, elektromagnetického vlnění vzduchem, opticky nebo jinými elektromagnetickými soustavami telekomunikační síť. T. umožňují překonat vzdálenosti znemožňující přímou komunikaci mezi lidmi.

Telekomunikač ní sítě

viz Sítě telekomunikační

Tendr

veřejná nabídková soutěž, která je výzvou k podání návrhu na řešení nějakého problému. V souvislosti s výstavbou je tento pojem nejčastěji užíván pro označení soutěže zadané (vypsané) zahraničním INV, srovnatelné s obchodní veřejnou soutěží v ČR podle ObchZ, popř. jde-li o veřejné zakázky také podle ZVZ. Po vyhlášení (zveřejnění) T. musí být příslušným zájemcům o podání nabídky k disposici tendrové podmínky vydané zadavatelem T.

Tendrové podmínky

jsou podmínky zadaného (vypsaného) tendru, srovnatelné s podmínkami obchodní veřejné soutěže podle ObchZ, popř. podle ObchZ a ZVZ. Obsahují obvykle podmínky účasti v soutěži, včetně podmínek, které má splňovat

146

nabídka. Terénní úprava

zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu. Pokud stavby vyžadují provedení zemních prací nebo terénních úprav, je stavebník povinen zajistit si informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu.

TQM

(Total Quality Management) je přístup k zabezpečování jakosti, jejíž strategie je v souladu s dalšími podnikovými strategiemi, zejména s výrobkově tržní a finanční strategií podniku. „Total“ zpravidla slouží k označení úplnosti jednak ve smyslu zahrnutí všech činností podniku od marketingu po servis, jednak ve smyslu zahrnutí všech pracovníků podniku včetně administrativy. „Quality“ je chápáno jednak jako „splnění očekávání zákazníků“, jednak jako nejen výrobek, ale i proces a činnost. „Management“ představuje veškeré, tj. strategické, taktické a operativní řídicí aktivity, vycházející od vrcholového vedení a příslušné řídicí úrovně (včetně vedení lidí).

Transpozice směrnic EHS/ES

viz Implementace směrnic EHS/ES

Trigonometrick ý bod

viz Sítě geometrické

Trvale udržitelný rozvoj společnosti

je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.

Tým

je skupina lidí, vybraných a uspořádaných k dosažení definovaných cílů, s využitím principu synergie, resp. efektu skupinové dynamiky, tj. k dosažení výsledného efektu vyššího, než by byl součet efektů jednotlivě pracujících členů týmu. Charakteristickými podmínkami práce T. je společný cíl, účelně a plynule navazující činnosti, ale také schopnosti a dovednosti jednotlivých členů týmu, z nichž každému dává současně práce v týmu dostatečný prostor pro seberealizaci a rozvoj osobnosti. Podmínkou pro vznik T. je mj. dokonalé definování cílů, správný výběr členů podle odbornosti i osobních vlastností, volba vedoucího s neformální autoritou, schopného vytvořit asertivní prostředí (viz Asertivita), vyřešení efektivní vnitřní a vnější komunikace T., vyřešení účinné společné stimulace členů T. k dosažení cílů. T. je také rozhodující organizační formou managementu projektů. Podrobněji viz DOS M 15.01.

147

Účastníci výstavby

hlavní účastníci výstavby, tj. INV, PROJ a ti VDOD, kteří jsou ve smluvním vztahu k INV, dále pak další VDOD a DOD (výrobků, prací nebo služeb), kteří se svými dodávkami smontovaných výrobků, dodávkami prací nebo služeb účastní výstavby na staveništi a jsou obvykle ve smluvním vztahu k hlavním účastníkům výstavby, popř. k VDOD a DOD vyšší úrovně. Pokud je uplatněn způsob výstavby investorský, pak VDOD mezi U. chybí.

Údržba

Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady. Vyhláška MF ze dne 5. 12. 2002 č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Údržba stavby (udržovací práce)

práce, jimiž se zabezpečuje dobrý stavební stav stavby tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Udržovací práce nevyžadují rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas. Stavební povolení ani ohlášen stavebnímu úřadu nevyžadují udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání, pokud se nejedná o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou. Udržovací práce může provádět stavebník sám pro sebe svépomocí. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. Údržba je řada preventivních a jiných opatření, prováděných na stavbě tak, aby po dobu své životnosti mohla stavba plnit všechny své funkce. Patří sem čištění, provozní údržba, natírání, opravy a výměna částí stavby, je-li nutná, atd. Běžná údržba obecně zahrnuje kontrolní prohlídky a provádí se v termínu, kdy náklady na zásah, který je nutno učinit, jsou přiměřené hodnotě příslušné části stavby s přihlédnutím k vyvolaným nákladům. Směrnice Rady 89/106/EHS, o sbližování zákonů, předpisů a administrativních opatření členských států týkajících se stavebních výrobků, ve znění směrnice Rady 93/68/ES

Újezdní úřady

(vojenské stavební úřady) úřady vykonávající působnost stavebních úřadů na území vojenských újezdů.

Ukazatel užitné vlastnosti

kvantitativní vyjádření (hodnota, stupeň, třída nebo úroveň) chování staveb, jejich částí nebo prvků (stavebních výrobků) pod určitým zatížením stavby, jemuž jsou vystaveny, nebo které vzniká v podmínkách zamýšleného provozu, popř. v podmínkách zamýšleného použití (jde-li o výrobky). Směrnice Rady 89/106/EHS, o sbližování zákonů, předpisů a administrativních opatření členských států týkajících se stavebních výrobků, ve znění směrnice Rady 93/68/ES

Únosné zatížení území

takové zatížení území lidskou činností, při kterém nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystémů nebo ekologické stability.

Úprava odpadů

(viz Nakládání s odpady)

148

Úprava povodní bystřiny

soubor opatření uvádějících do souladu hospodářské, kulturní a ostatní způsoby využívání povodí s ochranou půdy, hydrologickým cyklem, požadavky ochrany přírody a požadavky na obyvatelnost území. Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa.

Upravitelný byt

byt, který bez dalších stavebních úprav může sloužit osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, tj. zejména osobám postiženým pohybově, zrakově, sluchově, mentálně, osobám pokročilého věku apod., a splňuje podmínky technického řešení uvedené v příloze nařízení vlády č. 146/2003 Sb., použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby, ve znění nařízení vlády č. 98/2007 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení.

Urbanismus

1. soubor metod, postupů a nástrojů sloužících k záměrnému formování lidského osídlení, uplatňujících se při řešení sídlištních celků, krajiny a celých širších územních jednotek s důrazem na tvorbu životního prostředí. Vychází ze společenských, ideových a estetických požadavků, materiálních, technických a ekonomických podmínek, zahrnuje hlediska sociologická a psychologická. 2. vědecko-umělecký obor k poznávání zákonitostí a koncipování vývoje lidských sídel, teoretická základna územního plánování a současně praktická činnost.

Urbanistická koncepce

základní koncepce rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání stanovená územním plánem.

Úřední deska

každý správní orgán zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Územně analytické podklady

nástroj územního plánování, skupina územně plánovací podklady. Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (limity využití území), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje zemí a ručení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (rozbor udržitelného rozvoje území). Náležitosti obsahu územně analytický podkladů stanoví právní předpis.

Územně plánovací dokumentace

je součástí nástrojů územního plánování, které územně a časově koordinují záměry a zájmy veřejné i soukromé sféry na racionálním využití území, provedení změn v území a na ochraně jeho hodnot. Ú. tvoří a) zásady územního rozvoje, b) územní plán, c) regulační plán.

Územně plánovací dokumentace

skupina nástrojů územního plánování zahrnující: 1. zásady územního rozvoje, 2. územní plán, 3. regulační plán.

Územně

předběžná informace ve smyslu správního řádu; v rámci své působnosti ji

149

plánovací informace

poskytuje krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro výkon činnosti pořizovatele a stavební úřad. Obsahuje informace o podmínkách využívání území, o podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů, o podmínkách vydání územního souhlasu, o podmínkách provedení jednoduchých staveb bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Poskytnutá územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího vydání. Obsahové náležitosti o územně plánovací informaci stanoví právní předpis.

Územně plánovací podklady

skupina nástrojů územního plánoví; slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území. Tvoří je: a) územně analytické podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území, b) územní studie, které ověřují možnosti a podmínky změn v území.

Územní plán

nástroj územního plánování; spolu se zásadami územního rozvoje a regulačním plánem patří do skupiny nástrojů „územně plánovací dokumentace“. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistická koncepce), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury, vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plocha přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. Územní plán může být pořízen a vydán také pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území a vydávání územních rozhodnutí. Náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání území stanoví právní předpis. Cílem územního plánování je – podle stavebního zákona – vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

Územní plánování

institut veřejného práva; soubor soustavných a komplexních činností v jejichž rámci jsou vytvářeny podklady pro rozhodování a rozhoduje se o funkčním uspořádání a využití území, stanoví se zásady organizace území, věcně a časově je koordinována výstavba a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší.

Územní rezerva

zásadami územního rozvoje vymezené plochy a koridory, u nichž má být prověřena možnost budoucího využití; jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované

150

budoucí využití. Územní rozhodnutí

nástroj územního plánování; vydává jej stavební úřad na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení. Územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby. Územní rozhodnutí je rozhodnutí o a) umístění stavby nebo zařízení, b) změně využití území, c) změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, d) dělení nebo scelování pozemků, e) ochranném pásmu. Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které je vydán regulační plán. Územní rozhodnutí může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou, kterou uzavře se souhlasem dotčeného orgánu stavební úřad se žadatelem. Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně stavby a o dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší.

Územní řízení

jeden z nástrojů územního plánování; specifický typ správního řízení upravený předpisy stavebního práva s podpůrným působením správního řádu. Jeho výsledkem je autoritativní rozhodnutí o konkrétním opatření, jež se má v daném území uskutečnit, tj. územní rozhodnutí. Rozhodování v územním řízení je svěřeno stavebním úřadům (věcná příslušnost). Místní příslušnost konkrétního stavebního úřadu souvisí s územním obvodem, v němž se má předmětné opatření uskutečnit.

Územní souhlas

zjednodušený postup podle stavebního zákona, nahrazující územního rozhodnutí. Územní souhlas vydá stavební úřad na základě oznámení o záměru v území, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas postačí v případech: a) staveb, jejich změna a zařízení, která nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, b) ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení, c) staveb pro reklamu, a v dalších případech, kdy tak stanoví stanovení zákon. Územní souhlas platí 12 měsíců ode dne jeho vydání. Obsahové náležitosti oznámení o záměru stanoví prováděcí právní předpis.

Územní studie

nástroj územního plánování, skupina územně plánovací podklady. Navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, např. veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. Pořizovatel pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. Zpracování územní studie je vybranou činností ve výstavbě.

151

Územní systém ekologické stability

(ÚSES) vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Viz zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Užívání stavby

stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Změna v účelu užívání stavby je přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu.

152

Vada

nesplnění požadavku ve vztahu k zamýšlenému nebo specifikovanému použití. Nesplněním požadavku vzniká neshoda. Rozdíl mezi pojmy vada a neshoda je důležitý z hlediska právního významu, zejména ve vztahu k záležitostem týkajícím se odpovědnosti za produkt (ČSN EN ISO 9000/01 0300/:2001). Vady věcí jsou takové nedostatky věcí, s nimiž spojuje právní řád určité právní následky. Může jít o vady právní nebo o vady faktické. Právní vada vzniká tam, kde na věci náležející určitému vlastníku vázne právo třetí osoby (např. zástavní právo, právo věcného břemene, právo zdržovací). Za faktickou vadu se považuje skutečnost, že věc nemá vlastnosti jaké jinak obvykle má mít, případně jaké byly mezi účastníky daného právního vztahu dohodnuty, či jaké podpůrně či závazně stanoví zákon. Obvyklým právním následkem vady věci je odpovědnost za vady věci v občanském a obchodním právu (příslušnou úpravu obsahuje občanský a obchodní zákoník). Vady věci se rozdělují na vady odstranitelné nebo neodstranitelné (podle toho má kupující či objednatel díla právo na bezplatné odstranění vady, na výměnu věci, na přiměřenou slevu z ceny, nebo na odstoupení od smlouvy), nebo na vady zjevné a skryté, které se objeví až po delší době. Odpovědnost za vady věci nevylučuje odpovědnost za škodu, způsobenou v důsledku vady věci a nárok na smluvní pokutu. Náhrada škody způsobené vadou výrobku je upravena zákonem č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. Práva z odpovědnosti za vady věci, pro které platí záruční doba, zaniknou, nebyla-li uplatněna v záruční době.

Vada konstrukce

nedostatek konstrukce, způsobený chybným návrhem nebo provedením. Vada konstrukce má technické i právní důsledky.

Věcná břemena

omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Takto jsou V. definována v ObčZ, který pak stanoví ještě další podmínky vztahující se k V.

Vedení stavby

lze definovat šířeji jako řízení projektu spojeného s výstavbou, z úrovně managera projektu, anebo úžeji jako působení stavbyvedoucího. Pojem V. lze chápat také jako tým vedoucích pracovníků pověřených účastníky výstavby, popř. jen hlavními účastníky výstavby nebo dokonce jen INV, který pod vedením managera projektu nebo stavbyvedoucího organizuje a řídí výstavbu. SZ zařazuje vedení provádění staveb mezi vybrané činnosti ve výstavbě, které mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k výkonu těchto činností podle zvláštního předpisu. Podrobněji viz DOS M 05.02.

Veřejná infrastruktura

pozemky, stavby a zařízení, zřizované ve veřejném zájmu: 1. dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s ním souvisejících zařízení; 2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační

153

sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody; 3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva; 4. veřejné prostranství. Veřejná listina

listina vydaná orgánem veřejné moci v souvislosti s výkonem jeho pravomoci a za účelem, ke kterému je právně určena, nebo listina, která byla právním přepisem za takovou vyhlášena. Veřejné listiny mají průkazní moc, tzn. že osvědčení uvedená v nich se považují za pravdivá, není-li prokázán opak. Veškeré veřejné listiny podléhají ochraně proti padělání a pozměňování podle § 176 trestního zákona. Dokumenty opatřené vlastnoručním podpisem a otiskem autorizačního razítka autorizované osoby jsou pro úřední účely veřejnými listinami.

Veřejná obchodní soutěž

viz Obchodní veřejná soutěž

Veřejná zakázka

je zakázka uskutečňovaná ve veřejném zájmu a financovaná z veřejných prostředků, podle přesné obsáhlé definice v ZVZ, kde je vymezena věcně, hodnotově, podle zadavatele i podle zdrojů. Může být zajišťována stanoveným způsobem soutěží (veřejnou obchodní soutěží) nebo jinými (nesoutěžními) způsoby a postupy, které jsou rovněž přesně vymezeny v ZVZ.

Veřejně prospěšná stavba

stavba pro veřejnou infrastrukturu anebo stavba určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci.

Veřejně prospěšné opatření

opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci.

Veřejné prostranství

všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Veřejné prostranství zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu je součástí veřejné infrastruktury. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb.

Veřejnoprávní korporace

samosprávná instituce představovaná společenstvím osob, spojených společnými cíli při realizaci veřejných zájmů, stát jí přiznává právní subjektivitu. Veřejnoprávní korporace se člení na územ ní (obce, okresy, kraje, země aj.) a profesní či zájmové (komory, svazky, grémia aj.).

Veřejnoprávní řízení

viz Řízení veřejnoprávní

Veřejnoprávní smlouva

dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Veřejnoprávní smlouva nesmí být v

154

rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet a musí být v souladu s veřejným zájmem. Stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby které vykonávají zákonem svěřenou působnost v oblasti veřejné správy mohou uzavírat veřejnoprávní smlouvy. Stanoví-li tak zvláštní zákon, může správní orgán uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osobou, která by byla účastníkem správního řízení, a to i na místo vydání rozhodnutí. Podmínkou účinnosti smlouvy je souhlas ostatních osob, které by byly účastníky správního řízení. Stanoví-li tak stavební zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. Tím nesmí být dotčena práva a oprávněné zájmy dotčených osob a zájmy dotčených orgánů. Uzavírání veřejnoprávních smluv se řídí správním řádem, uzavírání veřejnoprávních smluv ve výstavbě se řídí také stavebním zákonem. Náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí územní rozhodnutí, stanoví právní předpis. Veřejný zájem

1. obecně je veřejný zájem pojem, který právním řádem České republiky není výslovně obsahově vymezen, nicméně který se vyskytuje v celé řadě právních předpisů. Jde o tzv. neurčitý právní pojem. Neurčité právní pojmy zahrnují jevy nebo skutečnosti, které nelze s úspěchem zcela přesně právně definovat. Jejich obsah a rozsah se může měnit, často bývá podmíněn časem a místem aplikace normy. Zákonodárce tak vytváří správnímu orgánu prostor, aby posoudil, zda konkrétní případ patří do rozsahu neurčitého pojmu či nikoli. Mnohdy mu dává vodítko tím, že se snaží uvést co nejvíce charakteristických znaků, věcí nebo jevů, které má neurčitý právní pojem zahrnovat. (…) Z povahy věci lze dovodit, že se jedná o takový zájem, který lze označit za obecný či veřejně prospěšný, případně za zájem společnosti jako celku. Takový zájem nemůže být v rozporu s platnými právními předpisy. (Rozsudek Nejvyššího správního soudu, zn. 2 As 11/2003-164) 2. Veřejným zájmem se rozumí podle nového stavebního zákona (§ 132 odst. 3) požadavek, aby a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu, b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu, c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty, d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledků živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo, e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Vestavba

v praxi někdy používané označení stavby, která je změnou dokončené stavby, nemění však její objem. Dochází k novému členění a uspořádání (popř. také využití), v ní obsažených prostor. Nejbližším právním pojmem SZ je stavební úprava.

155

Vícepráce

je soubor prací, které je nutno realizovat pro kvalitní dokončení a užívání díla, které však nebyly definovány při jeho přípravě a zahrnuty do jeho předpokládané nebo sjednané ceny. Nejčastěji se jedná o změny oproti návrhu díla i způsobu a postupu jeho pořízení v příslušné akceptované dokumentaci. Změny mohou vzniknout opomenutím, změněnými podmínkami nebo potřebou zlepšení v průběhu realizace díla (viz Management změn). V. ve výstavbě jsou obvykle důsledkem změn navrhovaných a definovaných některým z účastníků výstavby ve změnovém řízení (viz také Změna stavby a Změnové řízení stavby).

Vnější rozvody

propojují obvykle jednotlivé stavební objekty nebo provozní soubory s příslušnými sítěmi, zejména energií, v souladu s dokumentací projektu, kterou je určeny také přípojky příslušné stavby na tyto sítě. Jako V. jsou nejčastěji označovány rozvody elektrické energie (silnoproudé nebo slaboproudé pro měření a řízení), popř. plynu a tepla. Může však jít také o V. vody, kanalizace apod. Na V. obvykle navazují vnitřní rozvody.

Vnější souvislosti projektu (stavby)

jsou souvislosti s okolním prostředím stavby, neboli souvislosti se situováním stavby v krajině. Jedná se o souvislosti technické (přívody energie, vody, napojení na dopravní sítě, atp.), environmentální (emise, tuhé odpady a odpadní vody, vliv na spodní vody, hluk apod.) a architektonické, popř. urbanistické (vnější i vnitřní řešení odpovídající umístění v krajině nebo v zástavbě také z etnických nebo náboženských hledisek atp.). Do řešení V. je nutné zahrnout také vazby na okolí v průběhu výstavby (např. energetická a dopravní provizória) i příslušná veřejnoprávní řízení. V. jsou obvykle koncepčně řešeny v dokumentaci přípravné fáze projektu a musí být zcela dořešeny v dokumentaci souborného řešení projektu.

Vnitřní rozvody

propojují obvykle jednotlivá místa (např. spotřebiče energií) uvnitř stavebního objektu nebo provozního souboru (provozní jednotky) s jejich přípojkou na vnější rozvody, popř. na příslušné sítě, např. energií, v souladu s příslušnou částí dokumentace projektu. Vedle V. elektrické energie (silnoproudu, slaboproudu pro měření a řízení), popř. plynů a tepla, může jít také o V. vody, kanalizace apod.

Vnitřní souvislosti projektu (stavby)

jsou souvislosti procesů probíhajících ve stavbě a jejich členění, s uspořádáním stavby do souborů strojů a zařízení a do stavebních objektů, popř. jejich vnitřního uspořádání. Koncepčně jsou V. obvykle řešeny již v dokumentaci přípravné fáze projektu alespoň v míře potřebné pro rozhodnutí kompetentního orgánu INV o koncepční variantě projektu. V míře potřebné pro schválení konečného řešení a uzavření příslušných smluv podle určeného způsobu výstavby je nutné V. dořešit v dokumentaci souborného řešení projektu.

Vodní díla

podle vodního zákona ( zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména: a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,

156

b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků, c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací, d) stavby na ochranu před povodněmi, e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků, f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích, g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu, h) stavby odkališť, i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod, j) studny, k) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud jiný právní předpis (zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů) nestanoví jinak, l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami. Působnost stavebního úřadu vykonávají u vodních děl speciální stavební úřady. Vodovod

provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské stavby, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Vstupy

předpoklad počátku procesu; výsledky z předchozích procesů nebo podněty z okolí procesu, které vcházejí do procesu; na jejichž základě se proces uskutečňuje. Viz Proces a Produkt.

Vybrané činnosti ve výstavbě

činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě. Mohou je vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle autorizačního zákona. Vybranými činnostmi jsou: a) projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování zemně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, projektové dokumentace pro vybrané ohlašované stavby, pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy, b) odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území jako úkol územního plánování.

Vyhrazená technická zařízení

zařízení, která mohou způsobit zvýšené ohrožení života, zdraví nebo majetku, jejichž projektanti, výrobci včetně montážních organizací nebo provozovatelé mají zvláštní povinnosti uložené jim předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a která podléhají dozoru orgánů státního odborného

157

dozoru. Mezi V. patří: vyhrazená tlaková zařízení, vyhrazená zdvihací zařízení, vyhrazená elektrická zařízení, vyhrazená plynová zařízení. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popřípadě skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních. Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají organizace státního odborného dozoru zřízené výhradně k tomuto účelu Ministerstvem práce a sociálních věcí, které při jejich zřízení vymezí jejich působnost. Organizace státního odborného dozoru jsou podřízeny Státnímu úřadu inspekce práce. Působnost organizací státního odborného dozoru se nevztahuje na technická zařízení před jejich uvedením na trh, jsou-li stanovená k posuzování shody podle zvláštního zákona, pokud nařízení vlády, vydané k jeho provedení, nestanoví jinak. Organizace státního odborného dozoru mj. a) podávají odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení, b) ve stanovených případech provádějí prohlídky, řídí a vyhodnocují zkoušky, kterými osvědčují, zda vyhrazená technická zařízení a materiály použité k jejich zhotovení splňují požadavky předpisů o zajištění bezpečnosti technických zařízení; ve stanovených případech potvrzují úspěšné výsledky zkoušek, c) ve stanovených případech prověřují odbornou způsobilost organizací a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny a vydávají jim k tomu oprávnění, d) prověřují odbornou způsobilost fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízení a vydávají jim o tom osvědčení. Vyhláška č. 151/1969 Sb., kterou se určují vyhrazená technická zařízení, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 112/2005 Sb. Vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová používaná při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, podléhají dozoru podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů; bližší podmínky kladené na bezpečnost vyhrazených technických zařízení při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem stanoví prováděcí předpisÿ tohoto zákona. Vyhrazená elektrická zařízení

zařízení určená: a) pro výrobu, přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie, b) k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. Provádět revize, montáž, opravy a údržbu zařízení a vyrábět rozvaděče nízkého

158

napětí dodavatelským způsobem mohou výrobci jen na základě oprávnění. Oprávnění vydává místně příslušný inspektorát bezpečnosti práce. Před vydáním oprávnění inspektorát ověří odbornou způsobilost výrobce. Povinnosti výrobců, montážních organizací a provozovatelů V. stanoví vyhláška č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Technická zařízení používaná při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při pracích s těmito činnostmi souvisejícími, která se považují za vyhrazená elektrická zařízení, stanoví vyhláška Českého báňského úřadu č. 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních. Příslušné oprávnění k činnostem podle této vyhlášky vydává místně příslušný obvodní báňský úřad. Vyhrazená plynová zařízení plynová

zařízení určená pro: a) výrobu a úpravu plynů, b) skladování a přepravu plynů, c) plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic, d) zkapalňování a odpařování plynů e) zvyšování a snižování tlaku plynů, f) rozvod plynů, g) spotřebu plynů spalováním. Organizace mohou montovat a opravovat zařízení, provádět na něm dodavatelským způsobem revize a zkoušky a plnit tlakové nádoby na plyny jen na základě oprávnění (oprávněná organizace). Oprávnění vydává místně příslušný inspektorát bezpečnosti práce. Před vydáním oprávnění inspektorát ověří odbornou způsobilost organizace. Povinnosti výrobních a montážních organizací, revizních techniků a provozovatelů V. stanoví vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Technická zařízení používaná při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při pracích s těmito činnostmi souvisejícími, která se považují za vyhrazená plynová zařízení, stanoví vyhláška Českého báňského úřadu č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. Příslušné oprávnění k činnostem podle této vyhlášky vydává místně příslušný obvodní báňský úřad.

Vyhrazená zařízení tlaková

a) parní a kapalinové kotle, jejichž konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto přetlaku, b) tlakové nádoby stabilní, jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa, c) kovové tlakové nádoby k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než +50 °C, nebo plynů, u nichž při teplotě +50 °C je absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 MPa. Kotle se dělí do 4 tříd: Tlakové nádoby se člení do skupin podle nejvyššího

159

pracovního přetlaku, součinu nejvyššího pracovního přetlaku a objemu (bezpečnostní součin). Vyrábět, montovat, opravovat, rekonstruovat zařízení a provádět revize a zkoušky kotlů a tlakových nádob dodavatelským způsobem a periodické zkoušky nádob na plyny smějí organizace pouze na základě oprávnění (oprávněná organizace). Oprávnění vydává místně příslušný inspektorát bezpečnosti práce. Před vydáním oprávnění inspektorát ověří odbornou způsobilost organizace. Povinnosti a oprávnění výrobních a montážních a revizních organizací, revizních techniků, zkušebních orgánů, provozovatelů a obsluhy (topičů) V. stanoví vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve zněné pozdějších předpisů. Technická zařízení používaná při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při pracích s těmito činnostmi souvisejícími, která se považují za vyhrazená tlaková zařízení, stanoví vyhláška Českého báňského úřadu č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. Příslušné oprávnění k činnostem podle této vyhlášky vydává místně příslušný obvodní báňský úřad. Vyhrazená zařízení zdvihací

zařízení s motorickým pohonem: a) zdvihadla a pojízdná zdvihadla o nosnosti nad 5000 kg (kladkostroje, kočky apod.), b) jeřáby o nosnosti nad 5000 kg, c) pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu nad 3 m, d) stavební výtahy s výškou zdvihu nad 3 m, jimiž se dopravují také osoby, e) výtahy, které jsou trvalou součástí staveb, o nosnosti nad 100 kg a s výškou zdvihu nad 2 m, f) regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy. Organizace mohou vyrábět, montovat, provádět generální opravy a rekonstruovat zařízení nebo dodavatelským způsobem je opravovat a provádět revize a revizní zkoušky jen na základě oprávnění (oprávněná organizace). Oprávnění vydává místně příslušný inspektorát bezpečnosti práce. Revize, revizní zkoušky, zkoušky vyrobených, smontovaných, generální opravou renovovaných a rekonstruovaných zařízení smějí provádět jen revizní technici, kteří musí mít pro provádění této činnosti osvědčení o odborné způsobilosti vydané orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky. Povinnosti a oprávnění výrobních a montážních organizací, provozovatelů a revizních techniků V. stanoví vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Technická zařízení používaná při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při pracích s těmito činnostmi souvisejícími, která se považují za vyhrazená zdvihací zařízení, stanoví vyhláška Českého báňského úřadu č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při

160

hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. Příslušné oprávnění k činnostem podle této vyhlášky vydává místně příslušný obvodní báňský úřad. Výkaz výměr

(Bill of Quantities) z výkresů odečtené rozměry nebo hmotnost konstrukčních prvků stavby, umožňující kvantifikaci stavebních prací v měrných jednotkách. Takzvaný „slepý rozpočet“. Výkaz výměr vymezuje druh, jakost a množství požadovaných prací, dodávek a služeb potřebných ke zhotovení stavby a je podkladem pro zpracování nabídkové ceny. Podkladem pro vypracování výkazu výměr jsou: a) projektová dokumentace stavby, b) technické podmínky. Výkaz výměr obsahuje položkový soupis prací, dodávek a služeb ve skladbě odpovídající projektové dokumentaci stavby. Položka podrobné části výkazu má obsahovat: a) pořadové číslo položky, b) číselné zatřídění položky, pokud je možné danou položku zatřídit, c) popis položky jednoznačně vymezující druh a kvalitu prací, d) měrnou jednotku, e) počet měrných jednotek.

Výkonová fáze

(viz Fáze výkonová)

Výkonový a honorářový řád

je doporučená pomůcka sloužící pro stanovení nebo posouzení výše honoráře za výkony, resp. činnosti spojené s projektováním (navrhováním) a zajišťováním realizace staveb podle metodiky obvyklé v zemích Evropské unie. Souhrn těchto výkonů (pořizování dokumentace projektu a další služby a výkony), resp. činnosti, se člení na jednotlivé výkonové fáze, ke kterým se pak vztahují odpovídající dílčí honoráře.

Výkony

1. množství práce vykonané za jednotku času; 2. výsledek činnosti; 3. provedení, provádění nějaké činnosti, uplatnění právních nároků (výkon povolání, výkon funkce). Ve významu výsledek činnosti za určité období je pojem výkon používán v účetních a statistických výkazech, v oblasti obchodu a podnikání; vyjadřuje se v peněžních, případně hmotných jednotkách. Výkony (včetně obchodní marže) zahrnují tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, obchodní marži (rozdíl mezi tržbami za prodané zboží a náklady na prodané zboží), změnu stavu zásob vlastní výroby a aktivaci materiálu, zboží, služeb a dlouhodobého majetku. Ve 3. významu je pojem výkon používán v právních předpisech (ObčZ: výkon vlastnického práva ke stavbě, výkon předkupního práva, výkon soudního rozhodnutí, výkon práv spojených s užíváním bytu, výkon společné činnosti; ŽZ: výkon funkce, výkon odborných činností, výkon povolání, výkon podnikatelské činnosti; ObchZ: výkon obchodního vedení společnosti, výkon funkce, výkon hlasovacích práv, výkon působnosti, výkon práv vlastníků, výkon práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví atd.).

Výrobek

výstup výrobního procesu, výsledek výrobních operací, vyrobený předmět. Viz také Produkt. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve

161

znění pozdějších předpisů, definuje výrobek jako jakoukoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh jako nová nebo použitá. Výrobek bezpečný

Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí při užívání výrobku. Z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele se sledují zejména tato kritéria: vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, poskytnutí návodu na jeho montáž a uvedení do provozu, obsah a srozumitelnost návodu, způsob užívání včetně vymezení prostředí užití, návod na údržbu a likvidaci; údaje a informace musí být vždy uvedeny v českém jazyce. Za bezpečný výrobek se považuje výrobek splňující požadavky zvláštního právního předpisu, který přejímá právo Evropských společenství a kterým se stanoví požadavky na bezpečnost výrobku nebo na omezení rizik, která jsou s výrobkem při jeho užívání spojena. V případě, že takový předpis neexistuje, za bezpečný se považuje výrobek, který vyhovuje některému z následujících požadavků (uvedených v posloupnosti, jak je k nim přihlíženo):  právní předpis členského státu Evropské unie, na jehož území je výrobek uveden na trh, pokud tento předpis zaručuje minimálně ochranu při užívání výrobku,  česká technická norma, která přejímá evropskou harmonizovanou normu,  česká technická norma, která přejímá jinou evropskou normu,  národní technická norma členského státu Evropské unie, ve kterém je výrobek uveden na trh,  doporučení Komise stanovující pokyny pro posuzování bezpečnosti výrobku,  pravidla správné praxe bezpečnosti výrobku uplatňovaná v příslušném oboru,  stav vědy a techniky,  rozumné očekávání spotřebitele týkajícího se bezpečnosti.

Výrobek stavební

viz Stavební výrobek

Výrobní dokumentace

viz Dokumentace výrobní

Výstavba

1. (investiční výstavba) v širším významu komplexní proces plánování, organizování, pořizování, změn, správy a likvidace stavebních děl, rozvoj sídel a území, včetně regulace těchto činností orgány veřejné správy ve veřejném zájmu (zahrnuje rovněž územní plánování, zadávání veřejných zakázek, uplatňování ochrany veřejných zájmů cestou přijímání a uplatňování předpisů veřejného stavebního práva, smluvní vztahy ve výstavbě, hospodárnost a efektivnost stavebních investic aj.); 2. účelné uspořádání nějakého celku, struktura; 3. postup realizace stavby a jejích změn.P

Výstupy

(Outputs) výsledky procesů, produkty. Viz Proces a Produkt.

162

Vyšší dodavatel

je dodavatel, který vedle dodávek vlastních výrobků nebo prací (např. projektových, stavebních nebo montážních), popř. služeb (např. poradenských nebo inženýrských) zabezpečuje také dodavatelský inženýring, tj. ve vyšší dodávce také vždy: své vlastní produkty také kompletuje s nakupovanými, pracuje podle dokumentace projektu, kterou převzal od svého odběratele (objednatele), nakoupil nebo sám zpracoval, účastní se prací na staveništi, které v rozsahu své vyšší dodávky také řídí. V. je pro potřeby této publikace označován také zkratkou VDOD. Ve vztahu k INV působí VDOD obvykle ve dvou až třech hierarchicky uspořádaných úrovních (stupních), spíše výjimečně v jednom nebo ve více než třech). To znamená, že V. je buď dodavatelem INV nebo dodavatelem jiného V. (vyšší úrovně).

Vyšší dodavatel „na klíč“

je typ (druh) VDOD jehož vyšší dodávka je úplným řešením a úplnou realizací projektu spojeného s výstavbou, zadaného INV na základě poptávky doložené zadávací dokumentací, zpracovanou na úrovni technicko ekonomické studie, popř. návrhu stavby. Charakteristickým znakem dobrého V. je nejen dokonalé zvládnutí inženýringu v celém rozsahu, ale také zvládnutí technologického procesu (nebo jiného procesu) probíhajícího ve stavbě a jeho rozvoje (viz Inovace ve výstavbě). V. na základě poptávky INV zpracuje nejen obchodní část nabídky (návrh smlouvy), ale také technickou část, tj. nabídkovou dokumentaci (nabídkový projekt), ve které sám navrhne předmět a technické podmínky smlouvy. Nabídková dokumentace představuje rozhodující část dokumentace souborného řešení projektu. Dobrý V. je schopen dopracovat pro INV také dokumentaci pro příslušné veřejnoprávní řízení, v ČR dokumentaci stavby pro vydání stavebního povolení a realizuje pak stavbu podle vlastního návrhu, přijatého INV. Tím jsou vytvořeny podmínky pro poskytnutí souborných záruk za procesy probíhající při užívání stavby, popř. za příslušné konečné výstupy z díla, resp. za dosažení cílů projektu spojeného s výstavbou.

Vyšší dodavatel kompletované vyšší dodávky

je typ (druh) VDOD jehož vyšší dodávka je pouze realizací (není řešením) projektu spojeného s výstavbou nebo jeho části (realizací stavby kterou zadal INV nebo její části). Charakteristickým znakem dobrého V. je přiměřené zvládnutí inženýringu, zejména pak jeho realizačních fází (inženýringu dodavatelského). V. převezme řešení projektu nebo jeho příslušné části na úrovni dokumentace souborného řešení projektu (Basic Design, v ČR obvykle na úrovni dokumentace pro provedení stavby). Tato dokumentace plní pro V. funkci zadávací dokumentace. V souladu s ní vypracuje nabídku (jako návrh smlouvy). Po uzavření smlouvy, jejíž předmět byl přesně zadán odběratelem, realizuje vyšší dodávku kompletovanou nejprve zpracováním příslušné části realizační dokumentace projektu (Detail Design) a postupně dalšími součástmi vyšší dodávky, včetně realizace na staveništi. Neposkytuje proto zpravidla souborné záruky, ale pouze záruky za parametry jednotlivých rozhodujících součástí své vyšší dodávky (např. za technologické agregáty). V. bývá často orientován na některá odvětví, ale nezabezpečuje obvykle projektový rozvoj, orientuje se nanejvýš na rozvoj procesu přípravy a realizace vyšších dodávek svého druhu. Jako V. může působit ve vztahu k INV v rozsahu realizace celého projektu nebo jen jeho části. Může také působit ve vztahu k VDOD „na klíč“,

163

VDOD projektované vyšší dodávky, ale také k VDOD kompletované vyšší dodávky (vyšší úrovně). Vyšší dodavatel projektované vyšší dodávky

je typ (druh) VDOD jehož vyšší dodávka je řešením a realizací části projektu INV spojeného s výstavbou. Charakteristickým znakem dobrého V. je přiměřené zvládnutí inženýringu a také zvládnutí příslušné dílčí části technologického procesu, popř. dílčí části jiného procesu, včetně projektového rozvoje dílčího procesu a odpovídajících souborů strojů a zařízení nebo stavebních objektů. V. na základě poptávky INV, popř. vyššího dodavatele „na klíč“ zpracuje v rozsahu své vyšší dodávky nejen obchodní část nabídky (návrh smlouvy), ale také technickou část, tj. nabídkovou dokumentaci (nabídkový projekt), ve které sám navrhne předmět a technické podmínky smlouvy. Tato dokumentace představuje příslušnou část dokumentace souborného řešení projektu, která pak musí být koordinována (obvykle PROJ) s jinými částmi a dopracována pro potřeby příslušného veřejnoprávního řízení (v ČR stavebního řízení). V. pak realizuje příslušnou část stavby v rozsahu své vyšší dodávky a poskytuje za ni obvykle souborné záruky.

Vyšší dodávka

je dodávka investičního celku nebo jeho části uskutečňovaná vyšším dodavatelem. Zahrnuje jeho výrobky (produkty) na úrovni hmotných výrobků nebo výsledků prací, popř. služeb a dodavatelský inženýring. Stává se pak sama produktem vyšší úrovně, tj. se synergickým efektem na vyšší úrovni souboru výrobků, výsledků prací a služeb, ať již vlastní produkce vyššího dodavatele, či nakupovaných (kompletovaných). Rozsah dodavatelského inženýringu (zabezpečení dokumentace projektu, kompletace a řízení výstavby, popř. poskytnutí dalších služeb) je různé podle druhu V., tj. jedná-li se o vyšší dodávku „na klíč“, vyšší dodávku projektovanou nebo vyšší dodávku kompletovanou.

Vyšší dodávka „na klíč“

je dodávka investičního celku nebo jeho části uskutečňovaná vyšším dodavatelem „na klíč“ pro INV, v rozsahu celého projektu (stavby). Předmět smlouvy v daném případě navrhuje vyšší dodavatel v technické části nabídky, kterou tvoří nabídková dokumentace (nabídkový projekt). Tu pak obvykle vyšší dodavatel „na klíč“ dopracuje pro potřeby příslušných veřejnoprávních řízení.

Vyšší dodávka kompletovaná

je dodávka investičního celku nebo jeho části uskutečňovaná vyšším dodavatelem kompletované vyšší dodávky. Od vyšších dodávek jiného typu (na „klíč“ a projektovaných) se liší tím, že její předmět je stanoven dokumentací Basic Design (dokumentací pro provedení stavby), kterou zabezpečí a současně s poptávkou předá vyššímu dodavateli (popř. předá její příslušnou část) odběratel. Tím může být buď INV nebo vyšší dodavatel (vyšší úrovně).

Vyšší dodávka projektovaná

je dodávka investičního celku nebo jeho části uskutečňovaná vyšším dodavatelem projektované vyšší dodávky, v rozsahu části projektu (stavby). Předmět smlouvy v daném případě navrhuje vyšší dodavatel v technické části nabídky, kterou tvoří nabídková dokumentace (nabídkový projekt) příslušné části stavby v rozsahu vyšší dodávky. Dokumentaci souborného řešení projektu, vycházející z nabídkové dokumentace zpracované pro jednotlivé V. je pak nutno koordinovat (obvykle PROJ), popř. zpracovat pro potřeby příslušných

164

veřejnoprávních řízení. Vyšší moc

je označení pro neodvratitelnou událost, pro mimořádné okolnosti znemožňující splnění povinnosti ze závazkového vztahu, které nastaly po jeho vzniku. Je to (za bližších podmínek upravených u jednotlivých typů smluv) jeden z tzv. liberačních důvodů, tzn. důvodů zprošťujících povinnou stranu (např. dopravce) odpovědnosti za vzniklou škodu (např. ObchZ stanoví, že dopravce odpovídá za škodu na zásilce, jež vznikla po jejím převzetí dopravcem až do jejího vydání příjemci, ledaže ji dopravce nemohl odvrátit při vynaložení odborné péče). V obecných ustanoveních o náhradě škody ObchZ stanoví: Kdo poruší svou povinnost za závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinnosti bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala, a dále že by v době vzniku závazku tuto překážku předvídala. Jsou to mimo jiné následující případy: válka nebo jiné podobné akce, občanské nepokoje a bouře, zemětřesení, povodně nebo jiná přírodní pohroma, stávky na pracovišti i mimo jeho prostor (vyjma incidentů zahrnujících nacionální a regionální akce zaměstnanců nebo zaměstnaneckých organizací). Účinky vylučující odpovědnost jsou omezeny pouze na dobu, dokud trvá překážka, s níž jsou tyto účinky spojeny. Odpovědnost nevylučuje překážka, která vznikla teprve v době, kdy povinná strana byla v prodlení s plněním své povinnosti, nebo vznikla z jejích hospodářských poměrů. V mezinárodních obchodních vztazích nutno respektovat rozdíly, které se v jednotlivých aplikovaných právních řádech uplatňují při vymezování podmínek, za nichž z titulu V. (vis maior, Force majeure, höhere Gewalt, Act of God) dochází ke zproštění odpovědnosti zavázané osoby. Uznání působení V. je obvykle podmíněno tím, že VDOD (DOD) neprodleně písemně oznámí začátek i ukončení působení V. a doloží je vždy potvrzením obchodní komory země působení V.

Vzlínání vody

pohyb vody v kapilárách proti gravitaci. Maximální výška vzestupu se u nás pohybuje mezi 40 až 200 cm u jílovitých půd.

Word Wide Web (www)

informační technologie vyvinutá v roce 1989 v CERNu pro sdílení a šíření informací o vědeckovýzkumných projektech, nyní masově využívaná v Internetu a v intranetech. WWW využívá architektury klient – server pro přenos hypertextových multimediálních dat; k přenosu dat se využívá HTTP protokol (Hypertext Transfer Protocol).

165

Zadání stavby

písemná nebo ústní formulace požadavků a pokynů stavebníka/investora pro řešení realizace stavby. Zpracování zadání stavby investorem, jeho podrobný obsah a účel stanovily dřívější právní předpisy z doby centrálního řízení výstavby (nap. vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb). Zadání přikládal investor k návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby; sloužilo k vyhledání dodavatelů a k poskytování jejich předběžných nabídek. V současně platných právních předpisech týkajících se výstavby je upraveno zadávání stavebních prací, dodávek a služeb v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Zákon rozumí:  zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech, obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky;  nabídkou soubor dokumentů zpracovaný dodavatelem, jehož předložení je předpokladem pro získání veřejné zakázky;  zadáním veřejné zakázky rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vybraným uchazečem;  zadavatelkou činností činnost vykonávanou podle zákona o veřejných zakázkách za účelem zadání veřejné zakázky, včetně činností souvisejících;  dokumentací o zadání veřejné zakázky soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele, vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech, nezbytných pro zpracování nabídky.

Zadávací dokumentace

podle zákona o veřejných zakázkách (zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb.) je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů,. požadavků a technických podmínek zadavatele vymezující předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace zodpovídá zadavatel. Zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň: a) obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, b) technické podmínky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, c) požadavky na varianty nabídek, pokud je zadavatel připustil, d) požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny, e) podmínky a požadavky na zpracování nabídky, f) způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií a g) jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky. Zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce musí obsahovat kromě výše uvedených náležitostí. a) projektovou dokumentaci stavby nebo jinou dokumentaci podle stavebního zákona, b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a to rovněž v elektronické podobě.

Zadávací dokumentace

je obecné označení pro dokumentaci, kterou odběratel vyvolává konkrétní působení dodavatele (DOD nebo VDOD) pro projekt, popř. pro stavbu. Může to

166

projektu

být dokumentace připojená k objednávce, jako k návrhu smlouvy, která určuje předmět, popř. také podmínky dodávky. Může to být také dokumentace přiložená k některé z forem poptávky, která má určit předmět, popř. podmínky nabídky, jako návrhu smlouvy, který je pak zpracován dodavatelem (DOD nebo VDOD). Např. pro vyšší dodávku „na klíč“ nebo pro vyšší dodávku projektovanou plní obvykle funkci Z. příslušné části technicko-ekonomické studie (obvykle studie proveditelnosti), popř. návrhu stavby. Pro vyšší dodávku kompletovanou plní funkci Z. dokumentace Basic Design, v ČR obvykle dokumentace pro provedení stavby. Funkci Z. pro vyjasnění dodávek výrobků, prací nebo služeb jednotlivých DOD (např. při uplatnění investorského způsobu výstavby nebo ve vztazích mezi VDOD a DOD) plní obvykle realizační dokumentace projektu, respektive (při uplatnění investorského způsobu výstavby), dokumentace pro provedení stavby, dopracovaná (obvykle současně projektantem) do úrovně realizační dokumentace projektu (dříve označovaná jako jednostupňový projekt). Podrobněji viz DOS M 10.01.

Zakázka

potvrzená objednávka (na zboží, práce, služby), předmět smlouvy, smluvní plnění. Stavební zakázkou se rozumí zakázka na stavební práce

Zakázková kniha

doporučená forma evidence zakázek v obchodní firmě. Do zakázkové knihy se ukládají veškeré dokumenty související se zakázkou. Dokumenty týkající se jedné zakázky tvoří spis. K jeho ukládání viz Archivace.

Základní požadavky na stavby

definuje v podobě cílů příloha č. 1 Směrnice Rady 89/106/EHS z 21. 12. 1988 o sbližování zákonů a dalších právních a správních předpisů členských států, týkajících se stavebních výrobků. Základní požadavky na stavby byly transponovány do českého právního řádu, mj. nařízením vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky (příloha č. 1), vyhláškou č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro zamýšlené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou: a) mechanická odolnost a stabilita, b) požární bezpečnost, c) ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, d) ochrana proti hluku, e) bezpečnost při užívání, f) úspora energie a tepelná ochrana.

Zakryté konstrukce a práce

části stavby, které se dalším postupem prací stanou nepřístupnými a jejich pozdější kontrola nebude možná (např. základové spáry, izolace, výztuž do betonu, podzemní vedení). Kontrola jejich provedení proto musí být prováděna před zakrytím Těchto případů se týká ujednání ve smlouvě o právu objednatele zkontrolovat předmět díla na určitém stupni jeho provádění. Zhotovitel je povinen včas objednatele pozvat k provedení kontroly. Přestože to stavební úřad přímo neukládá, měla by být kontrola před zakrytím konstrukcí a prací zařazena do plánu kontrolních prohlídek stavby prováděné na stavební povolení. Před zakrytím konstrukcí a prací se provádějí kontrolní prohlídky podle stavebního

167

zákona. Podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, souhlas se zakrýváním prací se zapisuje do stavebního deníku. Zaměstnanec

fyzická osoba, která je v pracovním poměru k zaměstnavateli (obchodní firmě). Zaměstnancem se může stát pouze fyzická osoba, která má pracovněprávní subjektivitu. Základní práva a povinnosti zaměstnanců upravuje zákoník práce. Pracovněprávní vztahy vznikají uzavřením pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti; případně volbou nebo jmenováním, zakládají-li pracovní poměr zaměstnance.

Záruční doba

je doba, po kterou si zboží musí zachovat vlastnosti, na něž se záruka vztahuje podle zákona, podle smlouvy nebo podle záručního listu, resp. doby trvanlivosti nebo použitelnosti, vyznačené na obalu zboží. Doba, po kterou fyzická nebo právnická osoba jako prodávající nebo jako zhotovitel odpovídá za vady. Záruční doba začíná běžet – není-li smlouvou nebo v záručním listě stanoveno jinak – dnem dodání zboží, případně dnem, kdy zboží došlo na místo určení. Je to doba, po kterou je kupujícímu nebo objednateli poskytnuta záruka za věc v občanském právu. Právo odpovědnosti za vady tam, kde je stanovena nebo smluvena záruční doba, je nutno uplatnit v této záruční době. U prodeje věcí v obchodě je obecná záruční doba, stanovená občanským zákoníkem, šestiměsíční, s výjimkou potravinářského zboží, kde je osmidenní. Zvláštní předpisy mohou stanovit i delší než šestiměsíční dobu, a to u věcí, které jsou určeny k tomu, aby se jich užívalo po delší dobu. V takovém případě musí být délka záruční doby vyznačena v záručním listě, který je prodávající povinen vydat kupujícímu. U zhotovení věci na zakázku je záruční doba šestiměsíční. Jestliže je na zakázku zhotovena stavba, platí pro ni tříletá záruční doba. Pro některé části staveb může prováděcí předpis stanovit i kratší záruční dobu, nejméně však 18 měsíců. U opravy či úpravy věci je záruční doba tříměsíční, u stavebních prací osmnáctiměsíční.

Záruční lhůta

je označení pro záruční dobu pro stavby, jejichž závazkové vztahy se řídí ustanoveními ObchZ, tj. stavby pro něž není zákonem záruční doba stanovena. Má-li zhotovitel odpovídat za vady díla (stavby) po splnění své povinnosti provést dílo jeho řádným ukončením a předáním objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném ObchZ, pak musí být délka Z. a povinnosti účastníků smlouvy o dílo podle ObchZ z toho vyplývající (záruka za jakost) ve smlouvě o dílo sjednány.

Záruka

závazek o převzetí odpovědnosti, záštita, čím je něco zaručeno. Záruka za věc v občanském právu zakládá právo vzniklé nabyvateli věci z vad věci. Záruka za věc podle občanského zákoníku může vzniknout na základě dohody smluvních stran, nebo přímo ze zákona. Záruka za jakost díla a zboží podle obchodního zákoníku je závazek zhotovitele/kupujícího učiněný v písemné formě, že zboží nebo předmět díla bude mít po určitou dobu smluvené nebo obvyklé vlastnosti.

Záruka souborná

viz Souborná záruka

Zařízení

1. předmět nebo soubor předmětů přizpůsobených k vykonávání určitého úkonu nebo práce (klimatizační, bezpečnostní, regulační zařízení); 2. souhrn věcí a

168

předmětů sloužících k vybavení domu, bytu, nebo pro určitý účel (zásobování vodou, teplem, plynem, světlem); 3. organizační jednotka, organizace, instituce (zdravotnické, sociální, kulturní zařízení). Provozní soubor, jako funkčně propojený souhrn strojů a zařízení – viz Členění stavby, Technická zařízení budov. Zařízení (pro účely stavebního zákona)

informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle stavebního zákona. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu.

Zařízení jaderná

1. stavby a provozní celky, jejich součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci; 2. zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládání jaderných materiálů, kromě úpraven uranové rudy a skladů uranového koncentrátu; 3. úložiště radioaktivních odpadů, s výjimkou úložišť obsahujících výlučně přírodní radionuklidy; 4. zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, jejichž aktivita přesahuje hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem. Viz zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zařízení staveniště

je tvořeno obvykle stavebními objekty vybavenými zařízením, souvisejícími komunikacemi a inženýrskými sítěmi. Slouží provozním, výrobním, skladovacím a sociálním potřebám účastníků výstavby zúčastněným na staveništi. Pořizují je a provozují, buď jednotliví účastníci výstavby samostatně nebo společně, popř. ve skupinách, podle příslušných smluvních ujednání. Jako Z. je často použito (na základě příslušné dohody) zařízení, které se nachází na pozemcích staveniště a není součástí stavby, nebo zařízení (stavební objekt) pro potřebu Z. v předstihu budovaný. Dalším obvyklým řešením jsou dočasně budovaná Z. nebo Z. mobilní. Pokud jsou Z. dočasně budovanou stavbou nebo pokud Z. souvisejí se změnou užívání stavby nebo následným odstraněním stavby apod., je nutné postupovat v souladu s příslušnými ustanoveními SZ (např. pro stavby dočasné, změny stavby nebo odstraňování staveb ).

Zásady organizace výstavby

jsou povinnou součástí projektové dokumentace pro ohlášení, k žádosti o stavební povolení a k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Obsahují technickou zprávu a výkresovou část. Podrobnosti o obsahu Z. obsahuje příloha č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb. Zpracování Z. je vybranou činností, Z. zpracovává autorizovaná osoba.

Zásady územního rozvoje

nástroj územního plánování; spolu s územním plánem a regulačním plánem patří do skupiny nástrojů „územně plánovací dokumentace“. Zásady stanovují základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezují plochy nebo koridory nadmístního významu a stanovují požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanovují kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Součástí zásad územního rozvoje je vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Zásady územního rozvoje se

169

pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje stanoví právní předpis. Zastavěná plocha

je plocha půdorysného řezu vedeného v rovině upraveného terénu, vymezená vnějším obvodem svislých konstrukcí uvažovaného celku (např. stavby).

Zastavěné území

území vymezené územním plánem nebo postupem podle stavebního zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (intravilán).

Zastavení prací

viz Přerušení prací

Zastavěný stavební pozemek

pozemek evidovaný v katastru nemovitosti jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.

Zastavitelná plocha

plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje.

Zástavní právo k nemovitosti

vznikne vkladem do katastru nemovitostí na základě návrhu výstavce dluhopisu a vlastníka nemovitosti. Výstavce hypotečních zástavních listů je oprávněn předat je do oběhu po vkladu do katastru nemovitostí.

Zastavovací plán

prokazuje vzájemné prostorové vazby všech stavebních objektů navrhované stavby a dokumentuje návaznosti na širší vztahy vůči současnému, popř. plánovanému stavu bezprostředního okolí. Bývá součástí dokumentace stavby (dokumentace projektu).

Zatížení stavby

ovlivňující splnění základních požadavků kladených na stavby je vyvoláváno činiteli působícími na stavby nebo jejich části. Patří sem mechanické, chemické, biologické, teplotní a elektromagnetické činitele.

Závada

stav určité části zařízení, který není změnou proti původnímu stavu, ale vznikl nevhodným či nedokonalým provedením, nebo vyplývá z přehodnocení stavby, konstrukce nebo prvku podle v současnosti platných předpisů a norem.

Záznam

1. obecně zápis; 2. dokument, v němž jsou uvedeny dosažené výsledky, nebo v němž se poskytují důkazy o provedených činnostech (ČSN EN ISO 9000/01 0300/:2001); 3. záznam dokumentu (ČSN EN ISO 5127/01 0162/:2003), používaný v informační praxi ve spojení bibliografický záznam, podrobný jmenný záznam, katalogizační záznam, hlavní záznam, autoritní záznam; 4. registrace veličiny, sledované měřicím systémem.

Zdroj energie

viz Energie

Zdroj energie druhotný

je uměle vyrobený zdroj energie, jako např. koks, motorová nafta, benzin, svítiplyn, plutonium. Z. vznikají také obecně jako důsledek spotřeby paliv a energie v technologických zařízeních, ve kterých se nevyužívají, protože jejich parametry jsou pro danou technologii nevhodné. Mohou pak být Z. pro jiná zařízení, ve kterých mohou buď zcela nebo zčásti nahradit palivo nebo energii.

170

Využívají se v tzv. utilizačních zařízeních, kterými se rozumí takové dodatečné strojní vybavení, které umožňuje přeměnu Z. na jiné formy energie nebo na stejné formy energie s vhodnějšími parametry pro využití v konečné spotřebě. Mezi nejznámější a nejpoužívanější utilizační zařízení patří kotle, spalinové kotle a výměníky tepla. Z. se člení na druhotná paliva, druhotné teplo a druhotnou tlakovou energii. Zdroj energie prvotní

viz Energie

Zdroje přírodní

jsou části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb. Jedná se jak o látky pevné povahy s určitými fyzikálními a chemickými vlastnostmi pro výrobu hmotných produktů, tak výrobu energie. K přírodním zdrojům patří voda, půda, ovzduší. Za P. jsou považovány planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichové, také houby a mikroorganismy, které člověk využívá k získávání potravy, léčiv a k uspokojování ostatních potřeb a požadavků. Obnovitelný Z. má schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to sám nebo za přispění člověka. Neobnovitelný Z. spotřebováním zaniká.

Zemědělský pozemek

pozemek, který náleží do zemědělského půdního fondu (zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon).

Zhotovitel stavby

(dodavatel stavby) označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Termín zhotovitel stavby ve významu dodavatel stavebních prací, resp. stavební podnikatel, používá také stavební zákon a některé další právní předpisy.

Zkoušky garanční

souvisejí s odpovědností za kvalitu díla, které má zejména charakter souboru strojů a zařízení tvořícího samostatný funkční celek. Z. se rozumí smluvně sjednaná doba provozu (často zkušebního provozu), výslovně za Z. prohlášená, při které zařízení musí bez jiných než běžných udržovacích zásahů pracovat bezvadně a v jejímž průběhu dodavatel prokazuje, že zařízení dosahuje ve smlouvě výslovně sjednaných hodnot jakostně technických ukazatelů. V podstatě se Z. prokazují zaručené tzv. výkonové vlastnosti (parametry) dodávky, popř. prokazují parametry souborné záruky. Zpravidla se Z. provádějí (i když jsou sjednány ve vlastní smlouvě o dílo) na převzatém zařízení v záruční době, resp. ve sjednané záruční lhůtě, zpravidla v závěrečné fázi zkušebního provozu. Způsob, doba provedení a trvání, provozní podmínky, které zajišťuje odběratel, jakož i další podmínky Z. se sjednávají ve smlouvě. O výsledku Z. se sepisuje zápis. Podrobněji viz DOS M 06.01.

Zkoušky technologického zařízení stavby

jsou zkoušky, které umožňují jejich DOD nebo VDOD dodaná zařízení po montáži na staveništi seřídit, ověřit a vyzkoušet. Z. mohou sloužit pouze vnitřní potřebě dodavatele před jejich předáním a převzetím odběratelem, anebo mohou být smluvně sjednanou podmínkou předání a převzetí. V obou případech vyžadují Z. také součinnost odběratele. Mezi Z. se obvykle zahrnuje: individuální vyzkoušení, komplexní vyzkoušení, zkušební provoz a garanční zkoušky. Obvyklé postupy a obvyklé smluvní podmínky Z., lze běžně aplikovat také na technická zařízení budov (techniku prostředí staveb). Podrobněji se

171

postupy a podmínkami Z. zabývá DOS M 06.01. Zkrácené stavební řízení

zjednodušený postup ve stavebním řízení o povolení stavby; probíhá na základě smlouvy o provedení kontroly projektové dokumentace uzavřené mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem, podmínkou jsou dále souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení. K oznámení stavby stavebnímu úřadu stavebník připojí dokumentaci stanovenou právním předpisem a certifikát vydaný autorizovaným inspektorem.

Zkušební provoz

provoz stavby při jejím dokončení, kterým se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace.

Změna dokončené stavby

změnou dokončené stavby je: a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje, b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje také zateplení pláště stavby a provedení protihlukové stěny na silničním pozemku.

Změna stavby před jejím dokončením

změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem. Změnu stavby před jejím dokončením povoluje stavební úřad na základě odůvodněné žádosti stavebníka nebo jeho právního nástupce.

Změnové řízení

je pojem používaný v souvislosti s managementem změn. Vedle změny stavby (tj. vedle řízení o změně stavby) podle příslušných předpisů (v ČR podle SZ) probíhají změny, které nemusí nutně znamenat změnu dokumentace ověřené ve stavebním řízení, musí však být zaznamenány změnovou službou a promítnuty do příslušných částí dokumentace projektu. Problematika managementu změn je podrobněji zpracována v DOS M 15.01.

Způsob výkonu činnosti autorizované osoby

autorizované osoby mohou vykonávat činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako svobodní inženýři vykonávající činnost podle autorizačního zákona, osoby vykonávající činnosti podle živnostenského zákona, zaměstnanci v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, společníci veřejné obchodní společnosti. Způsob výkonu činnosti jsou povinny oznámit ČKAIT.

Způsob výstavby

určuje podíl kterým se budou hlavní účastníci výstavby (INV, PROJ, VDOD, popř. DOD) přímo podílet na odpovědnosti za řešení, tj. navrhování (projektování) a za následnou realizaci projektu spojeného s výstavbou. Účelné je volit Z., kterým bude zabezpečeno dosažení cílů projektu optimálním způsobem, tj. takový, aby největší podíl odpovědnosti (rizika ve výstavbě) byl přenesen na hlavního účastníka výstavby, který k tomu má největší předpoklady, zejména ovládáním příslušných procesů. Volba Z. je obvyklou součástí rozhodování kompetentního orgánu INV o realizaci projektu na závěr fáze projektu předinvestiční. Návrh Z. se zdůvodněním je proto obvyklou součástí technicko ekonomické studie (studie proveditelnosti), popř. návrhu stavby.

172

Běžně jsou rozlišovány čtyři základní Z.: způsob výstavby „na klíč“, způsob výstavby s projektovanými vyššími dodávkami, způsob výstavby s kompletovanými vyššími dodávkami, způsob výstavby investorský. Časté jsou také kombinace těchto základních Z. (viz Způsob výstavby kombinovaný). První tři základní Z. bývají někdy společně označovány jako Z. dodavatelské. Jednotlivé Z. jsou také podrobněji popsány v DOS M 15.01. Způsob výstavby „na klíč“

je způsob výstavby s jediným vyšším dodavatelem „na klíč“, který navrhuje (projektuje) a realizuje projekt INV v souladu s dokumentací přípravné fáze projektu na základě poptávky, poptávkového řízení (tendrových podmínek, podmínek obchodní veřejné soutěže). Jedná se o jediný způsob výstavby, který se popř. může vyhnout přítomnosti funkce PROJ, jako hlavního účastníka výstavby. Jeho funkce může obvykle převzít vyšší dodavatel „na klíč“. Z. nelze kombinovat s jinými způsoby výstavby. Pokud však INV potřebuje uplatnit dodávky které nejsou součástí vyšší dodávky „na klíč“, mohou být do této vyšší dodávky včleněny jako cizí výrobky. Důvodem k volbě tohoto způsobu výstavby bývá obvykle snaha INV uzavírat odpovědnost za stavbu (zejména při novém řešení) u jediné osoby (obvykle ve formě souborných záruk) nebo to vyplývá z potřeb předcházející veřejné soutěže podle ObčZ, anebo je z různých jiných důvodů VDOD „na klíč“ předurčen. VDOD jmenuje také managera projektu odpovědného za realizaci projektu i vedoucího stavby. Z. proto představuje pro INV také nejjednodušší vztahy, při nejvyšší odpovědnosti na straně VDOD.

Způsob výstavby dodavatelský

je někdy používané společné označení pro způsoby výstavby za účasti VDOD, tj. společné označení způsobu výstavby „na klíč“, způsobu výstavby s projektovanými vyššími dodávkami a způsobu výstavby s kompletovanými vyššími dodávkami, popř. také jejich kombinací. Naproti tomu způsob výstavby investorský účast VDOD nepředpokládá. Účastní se jednotliví DOD v přímém smluvním vztahu s INV.

Způsob výstavby investorský

je způsob výstavby obvykle se dvěma hlavními účastníky výstavby, INV a PROJ, bez účasti VDOD. PROJ může obstarávat věci INV, ale jen zcela výjimečně zastává INV také funkci PROJ. PROJ zpravidla zpracuje dokumentaci souborného řešení projektu na úrovni dokumentace Basic Design (v ČR obvykle dokumentaci pro provedení stavby) a dokumentaci stavby pro vydání stavebního povolení. Současně nebo postupně ji dopracuje do úrovně dokumentace Detail Design (dokumentace projektu realizační), podle potřeb INV, zejména pro potřeby uzavření smluv mezi INV a jednotlivými DOD výrobků, prací nebo služeb. To předpokládá vyjasnit v ní předmět a technické podmínky každé takové smlouvy, a to také na nestandardní produkty (viz Projekt jednostupňový). Investorským iniženýringem je pak zabezpečována výstavba. Manager projektu i vedoucí stavby, jsou určeni INV a řídí realizaci projektu (výstavbu) v jeho přímé odpovědnosti. Tento Z. se obvykle volí pro malé a jednoduché projekty spojené s výstavbou (např. jednoduché stavby), pro standardní řešení, anebo v případech kdy INV společně s PROJ dokonale ovládají procesy, jak probíhající ve stavbě, tak také proces realizace výstavby..

Způsob

je způsob výstavby ve kterém se kombinuje použití způsobů výstavby

173

výstavby kombinovaný

označených jako základní (viz Způsob výstavby) s výjimkou způsobu výstavby „na klíč“, který ve vztahu k INV prakticky kombinovat nelze. Ke kombinacím v něm může docházet až ve vztahu k vyššímu dodavateli „na klíč“. Další tři způsoby výstavby (s projektovanými nebo kompletovanými vyššími dodávkami a investorský), lze kombinovat velmi účelně a efektivně, zejména u složitějších a náročnějších staveb, např. staveb technologických, staveb vodohospodářských, staveb dopravních. Běžné je např. dodání souborů technologických zařízení staveb (popř. některých) jako vyšší dodávky projektované a pořízení zbývajících částí stavby způsobem výstavby investorským nebo způsobem výstavby s kompletovanými vyššími dodávkami, popř. v jejich vzájemné kombinaci. V každém případě by také o konkrétním Z. mělo být rozhodnuto již na závěr fáze projektu předinvestiční na základě analýzy provedené ve studii proveditelnosti.

Způsob výstavby s kompletovaným i vyššími dodávkami

je způsob výstavby, ve kterém PROJ přebírá plnou odpovědnost za navrhování (projektování) řešení projektu a jeden nebo několik vyšších dodavatelů kompletovaných vyšších dodávek odpovědnost za realizaci projektu podle dokumentace projektu předané jim INV, kterou pro INV zpracoval PROJ. VDOD zpracovávají zpravidla pouze dokumentaci projektu realizační a podílejí se popř. na zpracování dokumentace skutečného provedení. Této dělbě odpovědnosti za stavbu má také odpovídat vyjádření záruk VDOD za parametry rozhodujících částí vyšší dodávky, které mají odpovídat požadavkům dokumentace projektu předané mu INV. VDOD není navrhovatelem řešení projektu, proto se nepředpokládají souborné záruky. Důvodem pro volbu tohoto způsobu výstavby bývá obvykle skutečnost, že procesy, které jsou předmětem a důvodem stavby ovládá PROJ nebo INV popř. s DOD know-how a nikoliv VDOD. Jiným důvodem může být převládající význam architektonického nebo jiného řešení projektu, ovládaného PROJ. Obvyklý je tento způsob výstavby také v případech, kdy INV volí z různých důvodů formu obstarání svých věcí ve spojení s funkcí PROJ. Jistým problémem je pro Z. určení fyzické osoby odpovědné za management realizace projektu a vedoucího stavby. Pokud je realizace stavby sjednána s jediným VDOD, je to obvykle jím jmenovaný vedoucí stavby. Za přítomnosti více VDOD ve vztahu k INV, je to buď vedoucí stavby jmenovaný INV, anebo na základě zvláštních smluvních ujednání, jmenovaný obvykle nejvýznamnějším VDOD. Pro některé druhy staveb není neobvyklé ani vystřídání v této funkci (např. pro stavbu technologickou, pověření nejprve VDOD stavební části stavby a později technologické části stavby).

Způsob výstavby s projektovanými vyššími dodávkami

je způsob výstavby, kdy několik VDOD projektovaných vyšších dodávek řeší, tj. projektuje (v nabídkovém projektu) a pak také realizuje vždy část projektu. Tato skutečnost vyžaduje obvykle přítomnost funkce PROJ, pro koordinaci dílčích řešení a jejich dopracování do úrovně dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení (obecně pro příslušná veřejnoprávní řízení). Tento způsob výstavby je obvykle použit v případech, kdy VDOD ovládá dílčí technologický nebo jiný proces a může za něj a za výstupy z něho převzít souborné záruky a není přitom možné nebo účelné volit způsob výstavby „na klíč“. Z. je také často kombinován se způsobem výstavby s kompletovanými vyššími dodávkami nebo

174

se způsobem výstavby investorským. Pro Z. je jistým problémem určení fyzické osoby odpovědné za management realizace projektu a osoby vedoucího stavby. Pokud nejsou tyto funkce spojeny s funkcemi managera projektu INV a vedoucího stavby INV, pak to bývá vedoucí stavby jmenovaný nejvýznamnějším VDOD projektované vyšší dodávky, se zvláštním smluvně sjednaným pověřením pro celou stavbu. Pro některé druhy staveb není neobvyklé ani vystřídání v této funkci (např. pro stavbu technologickou, pověření nejprve VDOD stavební části stavby a později technologické části stavby). Životní cyklus stavby

časové období zahrnující přípravu a pořízení stavby, její provoz a užívání i její demolici.

Životní prostředí

(environment) podle zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů, včetně člověka, a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.

175