Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Zájmové profesní organizace ve vinohradnictví a vinařství ČR Disertační práce
Školitel: prof. Ing. Zdeněk Pošvář, CSc.
Brno 2011
Ing. Sylvie Gurská
Prohlášení Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma „Zájmové profesní organizace ve vinohradnictví a vinařství ČR“ vypracovala samostatně, za použití literatury, pramenů a podkladů, které jsou v práci uvedeny. V Brně dne 15. března 2011 …………………………………………… Sylvie Gurská
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat svému školiteli, prof. Ing. Zdeňku Pošvářovi, CSc., za odborné vedení a rady, také doc. Ing. Pavlu Žufanovi, Ph.D. za cenné připomínky, předsedovi Svazu vinařů, Ing. Jiřímu Sedlovi, CSc., a tajemníkovi SVČR, Ing. Martinu Půčkovi, za poskytnuté informace. Poděkování patří také paní Ulrike Platter ze Südtiroler Weinstraβe, která mi umožnila osobní setkání a objasnila mi činnost jejich svazu. Rovněž děkuji všem představitelům svazů a organizací, tuzemských i zahraničních, kteří mi poskytli informace o jejich činnostech.
Abstrakt Tato disertační práce se zabývá zájmovými organizacemi v odvětví vinohradnictví a vinařství. Práce byla zaměřena především na Svaz vinařů České republiky. Hlavním cílem bylo na základě analýzy činností Svazu vinařů České republiky, jeho srovnání s ostatními zájmovými organizacemi v zahraničí, dotazníkového šetření mezi členy svazu a zvážení všech příležitostí, hrozeb, silných a slabých stránek, navrhnout doporučení pro jeho budoucí působnost v odvětví vinohradnictví a vinařství ČR. Mezi tato doporučení patří mimo jiné, aby Svaz vinařů České republiky informoval také spotřebitele a laickou veřejnost o kvalitě vína, pořizoval statistiky, vytvářel pracovní skupiny pro jednotlivé aktivity, zřídil poradenskou službu, vyvíjel činnost vedoucí ke zvýšení důvěry v tuto organizaci, vytvořil podsvazy pro jednotlivé podoblasti nebo úžeji spolupracoval také s VŠ popř. SŠ spíše než s marketingovými agenturami. Některé návrhy, které byly doporučeny SVČR by bylo možné zobecnit i pro další zájmové organizace a to nejen v odvětví vinohradnictví a vinařství. Abstract This dissertation thesis deals with interest organizations in viniculture. The thesis focuses mainly on the Czech winegrowers association. The main aim of the thesis was, on the basis of activity analysis of Czech winegrowers association, its comparison with other organizations abroad, questionnaire survey among the members of the association, and considering the threats, opportunities, strengths and weaknesses, to suggest recommendations for the future action in the branch of viniculture in the Czech Republic. Recommendations for Czech winegrowers association include e.g. informing consumers and general public about the quality of wine, gaining statistical data, establishing workgroups for particular activities, providing advisory service, performing activities to improve the trust in the organization, dividing the association into sub-associations for particular subregions or closer cooperation with universities and secondary schools rather than with marketing agencies. Some suggestions can be generalized for other interest organizations not just in the viniculture branch.
Obsah 1 Úvod................................................................................................................................. 12 2 Cíl práce a metodika ....................................................................................................... 13 2.1 Cíl práce .................................................................................................................... 13 2.2 Metodika ................................................................................................................... 13 3 Přehled literatury............................................................................................................. 16 3.1 Zájmové skupiny...................................................................................................... 16 3.2 Profesní organizace.................................................................................................. 30 3.2.1 Zemědělské profesní organizace..................................................................... 32 3.2.2 Hospodářská komora České republiky .......................................................... 36 3.2.3 Vinohradnické a vinařské zájmové profesní organizace v ČR.................... 38 4 Výsledky ........................................................................................................................... 44 4.1 Vinohradnictví a vinařství v ČR jako prostředí pro vznik profesních organizací .......................................................................................................................................... 44 4.2 Vývoj vinohradnictví a vinařství a kritické body vzniku profesních organizací .......................................................................................................................................... 49 4.2.1 Počátky vinohradnictví v ČR........................................................................... 49 4.2.2 Vznik zájmových profesnich organizací ........................................................ 50 4.2.3 Kritické body vzniku zájmových profesních organizací.............................. 56 4.3 Základní charakteristiky a cíle (poslání) zájmových profesních organizací ve vinohradnictví a vinařství, a jejich analýza.................................................................. 58 4.3.1 Základní charakteristiky zájmových profesních organizací ve vinohradnictví a vinařství .......................................................................................... 58 4.3.2 Cíle (poslání) a přehled aktivit......................................................................... 59 4.3.3 Přehled aktivit Svazu vinařů České republiky v letech 2005-2009 a jejich analýza.......................................................................................................................... 61
4.4 Charakteristika, význam, druhy zájmových profesních organizací ve vybraných zemích EU ...................................................................................................................... 77 4.4.1 Nadnárodní profesní zájmové organizace ..................................................... 77 4.4.2 Národní profesní zájmové organizace ........................................................... 80 4.5 Legislativní podmínky ............................................................................................. 96 4.5.1 Legislativní podmínky vinohradnictví a vinařství v ČR............................... 96 4.5.2 Legislativní podmínky vzniku zájmových profesních organizací v ČR ... 102 4.6 Analýza dotazníkového šetření ............................................................................ 105 4.6.1 Zpracování identifikačních otázek................................................................ 106 4.6.2 Spokojenost se Svazem vinařů České republiky ......................................... 115 4.7 Návrhy a doporučení............................................................................................. 126 4.8 Současná situace..................................................................................................... 142 5 Diskuse........................................................................................................................... 147 6 Závěr............................................................................................................................... 151 7 Použitá literatura ........................................................................................................... 154 8 Seznam tabulek………………………………………………………………..162 9 Seznam grafů………………………………………………………………….164 10 Seznam obrázků……………………………………………………………...165
1 Úvod Z historie je známo, že již ve středověku vznikaly organizace řemeslníků a obchodníků, označované jako cechy. V jejich čele byli cechmistři, kteří určovali pracovní dobu, kvalitu, někdy i cenu produkce/výrobků a postihy za jejich porušování. Jejich cílem bylo často omezit, případně vyloučit konkurenci uvnitř města a udržet si monopolní pozici, a proto vzbuzovaly nevoli panovníků, kteří je považovali za překážky rozvoje trhu. Do dnešní doby vznikla celá řada tzv. zájmových sdružení, která si formulují různá poslání, kladou si různé úkoly, mají různé názvy a vyskytují se téměř ve všech odvětvích, ať už výrobní nebo nevýrobní činnosti. Vykonávají více či méně intuitivní tlak na činnost a tím i na existenci a vývoj či zánik podniků. Současně podnikatelské prostředí každého odvětví je charakteristické různým počtem a různou vyjednávací silou rozličných typů zájmových skupin. Některé z nich rozvoj odvětví potlačují, jiné podporují a jejich poslání a cíle se postupně mění. V odvětví vinohradnictví a vinařství existují také zájmové organizace, ať už v zahraničí nebo u nás v České republice. Na našem území se spolková činnost začala mohutně rozvíjet vlivem snah Karla IV. Cech českých vinařů a Moravín jsou dnes samy členy jedné organizace nazývané Svaz vinařů České republiky, sdružující 343 členů. Tato organizace spolupracuje s ostatními zájmovými sdruženími, tuzemskými i zahraničními organizacemi působícími ve vinohradnictví a vinařství. Nejvíce se podobá Svazu vinařů Německa nebo Rakouska, se kterými jsou také v úzké spolupráci. Situace v Itálii a Francii je poněkud odlišná, existuje zde současně několik regionálních zájmových sdružení pro jednotlivé oblasti. Cílem této práce je na základě analýzy činností Svazu vinařů České republiky, jeho srovnání s ostatními zájmovými organizacemi v zahraničí a dotazníkového šetření mezi členy svazu, navrhnout doporučení pro jeho budoucí působnost v odvětví vinohradnictví a vinařství ČR.
12
2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem práce je na základě analýzy činností Svazu vinařů České republiky, jeho srovnání s ostatními zájmovými organizacemi v zahraničí a dotazníkového šetření mezi členy svazu, navrhnout doporučení pro jeho budoucí působnost v odvětví vinohradnictví a vinařství ČR. Dílčím cílem práce je identifikovat podmínky vzniku, současný stav, potřebu, druhy a počet zájmových profesních organizací ve vinohradnictví a vinařství ČR, jejich cíle a plnění. Ke splnění hlavního cíle práce bude nezbytné orientovat vlastní výzkumnou činnost na řešení následujících dílčích problémů: 1. Analýza oborových podmínek vzniku profesních organizací. Tato analýza bude provedena formou analýzy vývoje odvětví vinohradnictví a vinařství jako prostředí vyžadujícího vznik zájmových profesních organizací. Z výsledků analýzy budou odvozeny cíle a poslání Svazu vinařů České republiky. 2. Popis a analýza legislativních podmínek vzniku zájmových profesních organizací v daném odvětví. 3. Zjištění současného stavu profesních organizací souvisejících s vinohradnictvím a vinařstvím – počet, působnost, datum založení, velikost (počet členů), poslání a cíle organizace a jejich plnění. 4. Srovnání hlavních typů, velikosti a cílů profesních organizací ve vinohradnictví a vinařství v ČR a ve vybraných zemí EU (v závislosti na dostupnosti informačních zdrojů). Výše zmíněná analýza vyústí v konkrétní návrhy a doporučení pro budoucí působnost Svazu vinařů České republiky a obecně profesních organizací ve vinohradnictví a vinařství, obohatí teorii v dané oblasti.
2.2 Metodika Tato disertační práce bude rozdělena na dvě hlavní části – část „Přehled literatury“ a část nazvanou „Výsledky“. První část bude charakterizovat zájmové skupiny, stakeholdery, z obecného hlediska, bude identifikovat a členit zájmové organizace v České republice z několika pohledů, charakterizovat je na základě počtu členů,
13
poslání, působnosti a úkolů. Tato kapitola bude završena kategorizací a charakteristikou zájmových organizací v odvětví vinohradnictví a vinařství. Druhá část práce se bude zabývat již konkrétním odvětvím vinohradnictví a vinařství. Bude analyzovat toto odvětví jako prostředí pro vznik profesních organizací, popisovat historii tohoto odvětví a identifikovat kritické body vzniku profesních organizací. Budou zde již podrobněji charakterizovány zájmové profesní organizace v odvětví vinohradnictví a vinařství podle vzniku, cílů a přehledu aktivit a zdrojů financování. Bude zde analyzována a zhodnocena činnost Svazu vinařů od roku 2005-2009. V této části budou také popsány činnosti zájmových profesních organizací v Německu, Rakousku, Francii a Itálii, které budou využity ke srovnání se Svazem vinařů ČR. Budou zde uvedeny legislativní podmínky týkající se jak samotného odvětví tak obecně vzniku zájmových profesních organizací v ČR. V této části bude provedeno dotazníkové šetření mezi členy svazu vinařů a také mezi několika vinohradníky a vinaři, kteří se k členství nehlásí. Závěrečnou podkapitolou budou návrhy a doporučení pro Svaz vinařů České republiky a zájmové profesní organizace obecně, které budou navrženy na základě předchozích srovnávacích a výběrových analýz. Základní vstupní informace z oblastí historie vývoje vinohradnictví a vinařství a z historie zakládaní zájmových profesních organizací budou zjišťovány: - na Ministerstvu zemědělství, - ve statistických ročenkách, - ve statistických údajích ostatních ministerstev, - v odborném domácím i zahraničním periodickém tisku, - ve Svazu vinařů České republiky, - ve vybraných konkrétních vinohradnických a vinařských podnicích, - na internetu, - v zahraničních vinohradnických a vinařských sdruženích, Ke zjišťování budou využity osobní řízené rozhovory s představiteli vinohradnických a vinařských podniků, dále dotazníkové šetření mezi členy Svazu vinařů ČR. Základní metody zpracování zjištěných informací budou: srovnávací a výběrová analýza. Při analýze dotazníkového šetření a jeho interpretaci budou provedeny testy ověřující hypotézy o shodě empirického rozdělení četností s distribuční funkcí rozdělení pravděpodobnosti náhodné veličiny. Bude využito následujících koeficientů kontingence:
14
r
s
Čtvercová kontingence χ = ∑∑ 2
(nij − nij′ ) 2
i =1 i =1
nij′
, která srovnává skutečnou četnost
s četností teoretickou, která je stanovena na základě nezávislosti obou zkoumaných jevů. Výsledná závislost obou znaků je pak tím silnější, čím více se skutečné četnosti liší od teoretických četností. Tento test bude doplněn o další koeficienty: χ2 Průměrná čtvercová kontingence φ 2 = , n
Cramérův koeficient kontingence C = Pearsonův koeficient kontingence P =
χ2 n. min{r − 1; s − 1}
χ2 χ 2 + n..
0 ≤ C ≤ 1,
0 ≤ P < 1.
Ke zhodnocení situace Svazu vinařů České republiky bude využita SWOT analýza. V rámci této analýzy budou, po identifikaci faktorů vyplívajících z jednotlivých kapitol této práce, vybrány nejdůležitější příležitosti a hrozby vnějšího prostředí, a silné a slabé stránky vnitřního prostředí svazu. Na základě zhodnocení aktivit Svazu vinařů ČR a jeho komparace s jinými obdobnými organizacemi v České republice i v zahraničí, dále pak na základě vyhodnocení dotazníkového šetření, budou navrženy strategie, které by měly vést k zefektivnění činnosti a k větší spokojenosti jeho členů.
15
3 Přehled literatury 3.1 Zájmové skupiny Pro zájmové skupiny se v posledních letech využívá anglický pojem „stakeholders“, který má podstatně širší význam než „sharehodlers“, což jsou akcionáři. „Stakeholder theory“, volně přeloženo tedy jako teorie investorů či partnerů v podnikání, říká, že manažeři by měli při rozhodování brát v potaz veškeré zájmy všech svých stakeholderů. (Jensen, 2000) Ti mohou plnit funkci vnějšího nebo vnitřního pozorovatele, který je schopen zachytit kromě změny v okolí podniku i změny uvnitř podniku, na který se dívají z pohledu vnějšího pozorovatele, a je v jejich vlastním zájmu, aby byly tyto sledovací aktivity prováděny. (Zuzák, Königová, 2009) Podle Putnové a Sekničky (2007) pojem „stakeholders“ vznikl na začátku 60. let (1963) z anglického slova „stockholders“ nebo „shareholders“, který označuje akcionáře, podílníka. „Stake“ znamená zájem, požadavek, právo nebo podíl při podnikání. Pojem „stake“ vyjadřuje kromě jiného zájem na něčem, většinou finančně podložený, a pojem „stakehodlers“ je tedy skupina těch, kteří mají zájem na činnosti firmy. Jsou to organizace nebo skupiny jednotlivců, jež mají vliv na činnost podniku nebo jsou jeho činností nějak dotčeny, v současnosti jsou označovány jako skupiny participující na podnikání. Podle Johnsona a Scholese (2000) jsou stakeholdeři jednotlivci nebo skupiny jednotlivců, které významně ovlivňují organizaci a její konkurenty. Stakeholder management je postaven na partnerské komunikaci, která zahrnuje komunikaci, vyjednávání, tvorbu smluv, vytváření vztahů a motivaci. Tyto různé aspekty stakeholder managementu jsou drženy pohromadě podnikovou strategií, která definuje, co firma symbolizuje. Etika je také částí tohoto procesu, protože neetické chování může mít vysoké náklady a protože etické kodexy poskytují soudružnost a důvěru důležitou pro prosperující společnost. (Freeman, McVea, 2001) Analýza stakeholderů pak identifikuje nejdůležitější stakeholdery, co je jejich největším zájmem, a také to, jak alokovat zdroje organizace mezi nejdůležitější stakeholdery, tak, aby byla maximalizována pravděpodobnost úspěchu v boji s konkurencí. (Putnová, Seknička, 2007), (Johnson, Scholes, 2000)
16
Stakeholderský přístup poskytuje holistický a nejvíce dynamický obraz efektivnosti organizace. Systémové teorie uvažují pouze vliv vnitřního a vnějšího prostředí na organizaci a opačně. (Chen, 2009) Z teorie i praxe jsou známé různé metody participujících skupin, které mají buď strategický (analytický), nebo normativní (metodologický) základ. Normativní teorie participujících skupin jsou orientovány na: - ideály sociální společnosti, - změny pravidel a institucí, - odpovědnost obchodních společností. Strategické, resp. analytické teorie participujících skupin jsou zaměřeny na: - strategické nástroje a organizaci, - management participujících skupin, - deskriptivně-pozitivní analýzu na bázi analýzy výdajů a nákladů. (Putnová, Seknička 2007) Klíčový stakeholder je jednotlivec nebo skupina, která může ovlivňovat nebo být ovlivňována činnostmi, rozhodnutími, cíli, politikou nebo praktikami společnosti. Interakce mezi společností a stakeholdery může být tedy v obou směrech. Stakeholdeři se v čase ve vztahu k organizaci mění, ovšem několik stakehodlerů obecně důležitých pro obchod a analýzu konkurence v jakýchkoliv podmínkách lze jmenovat: -
Společenské skupiny – mohou zastavit plány ke stavbám, poskytnout zábavu, nebo vytvořit atraktivní prostředí pro zaměstnance
-
Zákazníci – poskytují zdroje ve směně za produkty, uspokojování potřeb a zájmů
-
Zaměstnanci – zajišťují „mozek“ nebo lidský kapitál pro organizace, poskytují klíčové schopnosti, jsou hlavním zdrojem užitku a jsou hlavním spojením mezi organizací a zákazníkem.
-
Vláda – určuje pravidla hry, ovlivňuje výnosy prostřednictvím fiskální a monetární politiky, licencuje nebo vydává licence a může být hlavním odběratelem produktů.
17
Existuje několik způsobů klasifikace stakeholderů, přičemž mezi nejčastější patří následující kategorizace: 1. Výrobkový versus manažerský versus stakeholderský úhel pohledu firmy (Freeman, 1984) Tradiční výrobkový pohled firmy navrhuje, aby mezi klíčové stakehodlery firmy patřili ti, kteří jsou popsáni v hodnotovém řetězci, především jejich dodavatelé a odběratelé. Manažerský pohled navrhuje rozšíření výrobkového pohledu o jednotlivce poskytující kapitál (vlastníci, věřitelé, investoři atd.) a o ty uvnitř firmy, kteří tvoří výstupy pro zákazníky (mimo jiné zaměstnanci). Stakeholderský přístup je nejširší a nejvíce multilaterální a obsahuje všechny jednotlivce a skupiny z prostředí STEEP, které významně ovlivňuje nebo je ovlivňováno akcemi, rozhodnutími, cíli, politikou a praktikami společnosti. 2. Primární versus sekundární stakeholdeři (Wheeler &Sillanpaa, 1997) Primární stakeholdeři mají přímý „zájem“ v organizaci a jejím úspěchu a mohou být tím pádem velmi ovlivňující. Sekundární stakeholdeři mohou také ovlivňovat, především tlakem na pověst organizace nebo veřejný dojem, ale jejich zájem na organizaci je více symbolický než přímý co se týká vzájemné interakce. 3. Hlavní versus strategičtí versus vnější stakeholdeři (Clarkson, 1994) Hlavní stakeholdeři jsou specifickou podmnožinou strategických stakehodlerů, kteří jsou velmi významní pro přežití organizace. Strategičtí stakeholdeři jsou stakeholdeři důležití pro organizaci a pro specifické příležitosti a hrozby, kterým organizace v čase čelí. Vnější stakeholdeři jsou všichni ostatní stakeholdeři v prostředí organizace. Všeobecní stakeholdeři obsahují zákazníky, zaměstnance, vlády, zájmové skupiny a investory. Specifičtí stakeholdeři jsou podskupinou v kategoriích, které mají materiální zájmy asociované s otázkami, kterým čelí organizace. (Fleisner, Bensousan, 2003) Užší pojetí stakeholderů zahrnuje maximálně šest participujících skupin: vlastníci, zaměstnanci, zákazníci, manažeři, dodavatelé a investoři. Širší pojetí zahrnuje minimálně 12 participujících skupin, které lze rozdělit na primární a sekundární (viz tabulka č. 1). Hlavní oprávněné požadavky stakeholderů jsou následující:
18
Zákazníci – požadují kvalitní výrobky a služby, přiměřenou cenu odpovídající hodnotě výrobku či služby, rychlé a korektní řešení jejich případných stížností či reklamací, transparentnost, dodržování standardů, neohrožení jejich zdraví či bezpečnosti. Zaměstnanci – očekávají odpovídající pracovní zařazení a spravedlivou odměnu za práci, vytvoření pracovních podmínek, které chrání jejich bezpečnost a zdraví, sdílení informací, otevřenou a nezkreslenou komunikaci, respektování důstojnosti každého zaměstnance, možnost sladit pracovní i osobní život. Vlastníky – zajímá zhodnocení jejich vloženého kapitálu a růst hodnoty firmy, transparentnost a předávání relevantních informací od managementu, respektování jejich návrhů, rozhodnutí a zájmů. Dodavatelé – vyžadují vzájemný respekt, čestnost, sdílení informací, pravdivost, včasné platby za dohodnutých podmínek. Místní společenství – očekává od podnikatele zainteresovanost a podporu rozvoje místních společenství, dary a investice do místních společenství, respektování, dialog a oboustranně výhodnou spolupráci, zajištění a vytváření dalších pracovních míst, přínos k rozvoji obyvatelstva. (Veber, 2008) Tabulka č. 1: Primární a sekundární stakeholdeři
19
Podstata zájmu
Podstata moci
stabilní zaměstnání ve společnosti spravedlivá odměna za práci zdravé a bezpečné pracovní prostředí uspokojivá návratnost investic zvyšení hodnoty akcií spravedlivá směna v hodnotě i kvalitě bezpečné a spolehlivé výrobky pravidelné objednávky včasné platby za dodávky ziskovost větší podíl na trhu získání kvalitního zboží za přijatelné ceny spolehlivé produkty, kterým zákazníci důvěřují a cení si jich získat platby za půjčky inkasování dluhů a úroků
moc kolektivního vyjednávání pracovní činnost či stávka
Primární stakeholdeři Zaměstnanci
Vlastníci/akcionáři
Zákazníci Dodavatelé Konkurence
Malo/velkoobchod
Věřitelé
Sekundární stakeholdeři Místní společenství
Veřejní aktivisti
Média
Obchodní asociace
zaměstnání místních obyvatel zabezpečení ochrany životního prostředí v dané lokalitě zabezpečení rozvoje lokality monitorování činnosti a politiky formy,aby byly v souladu s právními a teickými normami průběžné informování veřejnosti o všech otázkáczh týkajících se zdraví, blahobytu, ekonomického postavení obyvatelstva monitorování činnosti firmy poskytování informací a výsledků výzkumu, které mohou pomoci firmě nebo průmyslovému odvětví orientovat se v měnícím prostředí
ekonomický rozvoj sociální rozvoj zvýšení příjmů prostřednisctvím Stát a místní zastupitelství daní Zahraniční vlády
Veřejnost
publicita hlasovací a volební právo kontorla účetnictví a jiných dokladů nákup od konkurence bojkot firem odepření dodávky dodávky konkurenci tlak technologické inovace tlak nižších cen nákup zboží od konkurence bojkot firem zastavení půjček odmítnutí nového úvěru pravní postup vůči správě či převzetí majetku, při vážném porušení plácení půjčky vydání/zrušení uděleného povolení lobbystický tlak na vládu získání podpory veřejnosti zvěřejněním problému
lobbystický tlak na vládu šíření informací o událostech, které mají vliv na veřejnost, zejména těch, které mají negativní důsledky
využití svých zaměstnanců a zdrojů na pomoc formám v podnikání a rozvojových aktivitách právní nebo "skupinová" politika podpora, kterou si jednotlivé firmy či jednotlivci mohou dovolit povolení k podnikání regulační opatření
ekonomický rozvoj ochrana sociálních hodnot
regulační opatření, licence, povolení moc povolovat/nepovolovat průmyslovou činnost podpora aktivistů
minimalizace rizik prosperita společnosti
tlak na vládu, aby přijala určité opatření kritika nebo chvála jednotlivých firem
Zdroj: Luknič, 1994
20
Jiné přístupy (Weiss) řadí zákazníky a konkurenci mezi sekundární stakeholdery. Je to otázka přístupu. Podle Vodáčka a Vodáčkové lze zájmové skupiny rozdělit na interní a externí. Interní a externí zájmové skupiny musí být brány v rozdílné míře a podle mocenského významu v úvahu. Tabulka č. 2: Interní a externí zájmové skupiny a jejich zájmy - příklad Interní zájmové skupiny vlastníci
vedoucí řídící pracovníci
ostatní řídící pracovníci
kapitáloví účastníci (veřitelé) dodavatelé
zákazníci
stát. společnost
Zájmy ovlivňující cíle výnosy uchování a zhodnocení investovaného kapitálu finanční a dispoziční samostatnost pravomoc, vliv na rozhodování prestiž postavení možnost realizace svých záměrů a schopností mzdy a platy pracovní zařazení sociální jistota možnost uplatnění kvalifikace mezilidské vztahy, zařazení v kolektivu sociální postavení, uznání, prestiž jistota kapitálových vkladů výhodné zúročení vloženého kapitálu stabilní možnosti prodeje výhodné prodejní podmínky platební podmínky a schopnost prodej kvalitního zboží a služeb přiměřené (výhodné) ceny platební podmínky a schopnost daňový přínos zajištění pracovních příležitostí sociální jistoty a služby uspokojování společenské poptávky a potřeb dodržování právních norem spolupráce s politickým systémem přínos ke kulturnímu a kvalifikačnímu rozvoji obyvatelstva
Zdroj: Vodáček, Vodáčková, 1994 Na základě srovnání dalších přístupů - Social Audit, Ltd., ASSC, Doyle, Clarkson, Woodwards Edward and Birkin, Wheeler a Sinnanpaa- byly vybráni klíčoví stakeholdeři vyskytující se ve všech zmíněných přístupech: akcionáři a další investoři, manažeři, zaměstnanci, zákazníci, odběratelé a prostředí. Speciální zájmové skupiny jsou zmíněny v přístupech Social Audit, Ltd., ASSC, Doyle a Wheeler a Sinnanpaa. (Cooper, 2004)
21
Existuje mnoho důvodů či motivů, proč být členem zájmové organizace. Některé z nich uvádí Wilson (1995): Prvním je motiv solidarity. Vychází s pocitu radosti a uspokojení, který lidé vnímají při setkávání a práci v malých skupinách. Je důležité však zdůraznit důležitost osobního styku. Proto je existence i celofederálních organizací založena na činnosti množství relativně autonomních místních skupin. Jejich úkolem je získávat členy a vybírat od nich příspěvky, přičemž aparát na federální či státní úrovni pak používá získaných peněz k prosazování politických cílů. Druhým jsou materiální zisky plynoucí ze členství. Wilson uvádí jako příklad organizace farmářů, které nabízí nejrůznější výhody pro své členy. Například Illinois Farm Bureau umožňuje exkluzivně svým členům nákup věcí potřebných pro zemědělskou výrobu za nižší ceny než jsou obvyklé. Dále také produkci své členské základny uvádí prostřednictvím družstev na trh. Tato organizace tak do svých řad přilákala takřka všechny farmáře ze státu Illinois. Další ukázkou je americká organizace důchodců - American Association of Retired Person, která získala 30 miliónů členů. Svým členům nabízí široké spektrum výhod a služeb - levné životní pojištění, slevy na léky, zásilkový obchod, skupinové zájezdy, daňové poradenství a mnoho jiného. Mohlo by se zdát, že se tedy jedná spíše o sektor služeb než o zájmovou organizaci. Tato asociace však především lobuje za své členy státních orgánů a má tomu úctyhodných 260 miliónů dolarů ročně. Třetím stejně důležitým motivem je motiv účelu existence zájmové skupiny. Mnoho občanů USA vstupuje do různých spolků hlavně s ohledem na jejich proklamovaný cíl. Wilson hovoří v tomto případě o zvláštním typu zájmových skupin, které přináší užitek svou činností především množství nečlenů - o tzv. “skupinách veřejného zájmu” (Wilson, 1995) Různé zájmové skupiny (nebo investoři) mohou mít různá očekávání a mohou se dokonce dostat do konfliktu; mohou být rozdíly mezi skupinami manažerů, mezi manažery a investory, nebo mezi vlivnými jednotlivci. Tyto rozdíly jsou řešeny procesem vyjednávání, dohody nebo případně nařízení. Vlivní jednotlivci nebo skupiny mohou také ovlivnit druh informací, které budou považovány za důležité. Informace není politicky neutrální, ale spíše může mít tedy zadržování informací nebo vliv jednoho manažera na druhého proto, že ten kontroluje daný zdroj informací.
22
Vlivní jednotlivci nebo skupiny mohou také silně ovlivňovat identifikaci klíčových otázek, zaměření organizace a dokonce i případný výběr strategie. Odlišné názory mohou být sledovány nejenom na základě rozsahu, do jakého odráží okolní nebo konkurenční vlivy, ale také proto, že ve svém důsledku působí na postavení nebo vliv různých investorů. (Johnson, Scholes, 2000) Tabulka č. 3:Proměnné ovlivňující relativní sílu a vliv stakeholderů Uvnitř a mezi organizacemi ustanovená hierarchie (příkazy a kontrola, těch, kteří alokují zdroje) autorita a vedení (formální, neformální, charisma, politické, rodinné vazby a další)
Pro neformální zájmové skupiny a primární stakeholdery socioekonomický a politický status stupeň organizace, konsenzus, a vedení ve skupině
stupeň kontroly strategických zdrojů důležitých pro kontorla strategických zdrojů pro iniciativy tržní iniciativu organizace vlastnictví specializovaného know-how
neformální vliv pomocí konexí s ostatními stakeholdery
Zdroj: Fleisher, Bensoussan, 2003 Podle Weisse existují obecně 3 typy mocí, které stakeholdeři mohou využít: - moc schvalovací/hlasovací, - politická moc, - ekonomická moc. Moc firmy je konfrontována s mocí stakeholderů, která plyne ze zdrojů, které jsou koncentrovány nebo úzce kontrolovány, jsou nezbytné k operačním výkonům nebo k nim neexistují substituty. Zájmové skupiny mohou využívat několik způsobů komunikace. Patří mezi ně lobbying, reprezentace, konzultace a kooperace. Lobby je způsob jednostranné komunikace zájmových skupin směrem k rozhodovacím institucím. Reprezentace představuje účinkování zástupců zájmových skupin na různých fórech a veřejných akcích, prosazování se ve veřejných věcech skrze jiné osoby (radní, členy sdružení aj.) a vlivné autority (např. volby do místních zastupitelstev). Konzultace znamená převahu oboustranné komunikace. Zástupce zájmové skupiny jedná a vyjednává s protistranou, na kterou chce působit a opačně. V některé literatuře označováno také jako sociální dialog, (např. jednání u kulatého stolu). Naproti tomu Mansfeldová za sociální dialog považuje pouze hledání konsensu mezi „konfliktní
23
linií práce-kapitál“ a jednání vedoucí k udržení sociálního smíru. Kooperace reflektuje výhradně oboustrannou komunikaci a využívá spoluúčasti zájmových skupin v rozhodovacím procesu. Vyznačuje se trvalejším charakterem jednání. V literatuře označováno také jako sociální partnerství. Typickým příkladem je tripartita – nejčastěji využívané označení pro vyjednávání mezi odbory, zaměstnavateli a státem. (Mansfeldová, Kroupa, 2005; Kotásková, 2007) Zájmové profesní organizace patří do neziskového sektoru. Do skupiny nestátních neziskových organizací jsou zahrnuta především občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a nadace a nadační fondy. Existují ještě další typy organizací, které by bylo možné do této skupiny zařadit. Pod pojem neziskové organizace lze zahrnout ještě např. rozpočtové a příspěvkové organizace, které jsou ale státními organizacemi, dále politické strany a hnutí, odborové organizace, účelová zařízení církví, veřejnoprávní instituce a některé obchodní společnosti, pokud jsou zakládány k jiným účelům než k podnikání. Neziskový sektor se skládá z organizací, které jsou charakterizovány pěti společnými rysy: 1) Jde o organizace, tzn. skupiny, které jsou do určité míry institucionalizovány. V některých zemích je to dáno jejich formálním statutem. Čistě neformální, dočasná ad hoc shromáždění osob nejsou podle této definice považována za součást neziskového sektoru, i když mohou hrát důležitou roli v životě lidí. 2) Mají soukromou povahu, tj. jsou institucionálně oddělené od státní správy. Neziskové organizace nejsou součástí státní správy ani nejsou řízeny orgány, ve kterých převládají státní úředníci. To neznamená, že nemohou mít významnou státní podporu nebo že ve vedení nemohou být také státní úředníci. 3) Nerozdělují zisk, to znamená, že své zisky nerozdělují mezi vlastníky nebo vedení organizace. Neziskové organizace mohou v určitém období dosáhnout zisku, ale ten musí být opětovně použit na cíle dané posláním organizace, nikoli převeden na „vlastníky“ organizace nebo její řídící orgán. V tomto smyslu jde o soukromé organizace, které neslouží primárně k dosahování zisku. Tento fakt vyčleňuje neziskové organizace ze souboru soukromého sektoru – soukromého podnikání.
24
4) Jsou samosprávné, autonomní, tj. jsou schopné řídit svou vlastní činnost. Neziskové organizace mají svá vlastní interní pravidla řízení a nejsou ovládány zvenčí. 5) Jsou dobrovolné, tj. zahrnují určitý významný prvek dobrovolné činnosti, ať již formou účasti na konkrétních aktivitách nebo ve vedení organizace. To znamená, že všechny či většina příjmů musí pocházet z dobrovolných příspěvků nebo že většina pracovníků jsou dobrovolníci. Jako určitý znak „dobrovolnosti“ postačuje jakýkoliv dobrovolný prvek, pouze třeba dobrovolná správní rada. (Frič, Goulli, 2001) Neziskové organizace lze členit podle několika kritérií:
Členění neziskových organizací podle právní normy (vymezení dané zákonem č 586/1992 Sb., o dani z příjmu) Český právní řád nedisponuje zákonem, který by upravoval obecně fungování všech příslušných organizací. Jediným zákonem, který upravuje určité důležité aspekty fungování všech typů neziskových organizací, je zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, který v § 18, odstavci 7 definuje tzv. organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. Zákon sem řadí tyto organizace: - zájmová sdružení právnických osob, pokud tato sdružení mají právní subjektivitu, - občanská sdružení včetně odborových organizací, - politické strany a politická hnutí, - registrované církve a náboženské společnosti, - nadace, nadační fondy, - obecně prospěšné společnosti, - veřejné vysoké školy, - obce, - vyšší územní samosprávné celky, - organizační složky státu a územních samosprávných celků (do roku 2001 rozpočtové organizace), - příspěvkové organizace, - státní fondy, - subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.
25
Rozhodujícími právními formami nestátních neziskových organizací v ČR jsou pak z hlediska jejich počtu a zaměření činnosti občanská sdružení a jejich organizační složky, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti – zejména jejich účelová zařízení. (Hyánek, 2004) Ministerstvo vnitra registruje v České republice k 31. srpnu 2006 na 64 6892 občanských sdružení (Ministerstvo vnitra. Seznam občanských sdružení). Jedná se o reprezentanty rozličných zájmů, kteří do politického procesu zasahují s různou mírou intenzity. Podmínky vzniku a fungování občanských sdružení upravuje zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů v platném znění. Zákon a jeho novelizace nepotvrzují tezi o provázanosti jeho změn s přístupem České republiky k Evropské unii. (Pitorvá, Smekal, Suchý, 2007)
Členění neziskových organizací podle kritéria globálního charakteru poslání Podle tohoto kritéria se neziskové organizace člení na: -
-
Organizace veřejně prospěšné (Public Benefit Organizations), které jsou založeny za účelem poslání spočívajícího v produkci veřejných a smíšených statků, které uspokojují potřeby veřejnosti – společnosti (příkladně charita, ekologie, zdravotnictví, vzdělávání, veřejná správa), obecně jde tedy o činnosti zaměřující se na užitek osob vně organizace samotné. Organizace vzájemně prospěšné (Mutual Benefit Organizations - MBO), které jsou založeny za účelem vzájemné podpory skupin občanů (i právnických osob), které jsou spjaty společným zájmem. Jejich posláním je tedy uspokojování vlastních zájmů. (Hyánek 2004)
Jiným způsobem, jak vnitřně rozčlenit neziskové organizace je jejich rozlišování podle typu převládající činnosti na servisní a advokační. Servisní NO soustřeďují svoji pozornost především na poskytování služeb různého druhu. Advokační typy organizací se zaměřují především na obhajobu práv a zájmů různých skupin lidí (nebo zájmů veřejných), snaží se upozorňovat na problematické otázky, projevovat veřejně své názory, kontrolovat rozhodování státní správy a na podporu svých požadavků často mobilizují i širokou veřejnost. Z hlediska sledovaného zájmu a obecného zaměření lze tedy neziskový sektor rozčlenit na 4 typické okruhy: - Servisní veřejně prospěšné NO - Advokační veřejně prospěšné NO - Servisní vzájemně prospěšné NO
26
-
Advokační vzájemně prospěšné NO
(Frič, Goulli, 2001) Neziskové organizace v ČR jsou rozděleny do 5 skupin: I. Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné, s globálním posláním vzájemné prospěšnosti. II. Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné, s globálním posláním veřejně prospěšné činnosti. III. Neziskové veřejnoprávní organizace rozpočtového a příspěvkového typu, s globálním posláním veřejná správa a veřejně prospěšná činnost. IV. Neziskové ostatní veřejnoprávní organizace, s globálním posláním veřejně prospěšná činnost. V. Neziskové soukromoprávní organizace typu obchodních společností (jde o výjimečné případy neziskových organizací) s možností globálního poslání veřejně i vzájemně prospěšné činnosti. (Strecková, Malý, 1998)
27
Tabulka č. 4: Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné P. č. 1
Občanská sdružení včetně odborových organizací
Základní legislativa z.č. Sb. 83/90 o sdružování občanů
2
Zájmová sdružení právnických osob
40/64 občanský zákoník Místně příslušný § 20f - § 20j krajský úřad
3
Sdružení bez právní subjektivity
4 5
6 7
Název (skupinový)
Registrace (zápis) Ministerstvo vnitra
40/64 občanský zákoník Jen smlouva o § 829- § 841 sdružení — bez registrace Profesní komory, které mohou realizovat i veřejně prospěšnou činnost Komora daňových poradců 523/92 o daňovém Ze zákona poradenství Komora auditorů 524/92 o auditorech Ze zákona Česká lékařská komora 220/91 o ČLK, Ze zákona Stomatologická komora ČSK, Lékárnická komora ČLékK Česká advokátní komora 85/96 o advokacii Ze zákona Česká komora architektů a 360/92 Ze zákona česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
8 Notářská komora ČR a notářské 358/92 o notářích a jejich 9 komory (regionální) činnosti Komora patentových zástupců 237/91 o patentových 10 zástupcích Komora veterinárních lékařů 381/91 o komoře vet. 11 lékařů Hospodářská komora ČR 301/92 o Hospodářské komoře ČR 12 Agrární komora ČR o Agrární komoře
Ze zákona
Ze zákona Ze zákona Ze zákona
Zdroj: Strecková, Malý, 1998
Členění neziskových organizací podle předmětu jejich činnosti K tomuto členění lze využít především tyto tři klasifikace: - Mezinárodní klasifikaci neziskových organizací – ICNPO - Systém klasifikace netržních činností OSN – COPNI - Odvětvová klasifikace ekonomických (nevýrobních činností) – OKEČ
28
Tabulka č. 5: Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné P. č.
Název (skupinový)
Základní legislativa z.č. Sb. Registrace (zápis)
13 Obecně prospěšné společnosti 14 15 16 17
248/95 o o.p.s. 227/97 o nadacích a Nadace a nadační fondy nadačních fondech 424/91 o sdruž. v polit. Politické strany a polit. hnutí stranách a polit. hnutích 308/91 o svobodě nábož. Církve a náboženské společnosti víry a posatvení církví v náb. 116/85 o podmínkách Organizace s cizím prvkem činnosti org. s mezinár.
Rejstřík o.p.s. (u přísl. soudu) Místně příslušný rejstříkový soud Ministerstvo vnitra Ministerstvo kultury Ministerstvo vnitra
Zdroj: Strecková, Malý, 1998 Tabulka č. 6: Srovnání klasifikací Mezinárodní klasifikace neziskových organizací ICNPO
Systém klasifikace netržních činností OSN COPNI
Kultura, sport a volný čas
Odvětvová klasifikace ekonomických činností (nevýrobních) OKEČ Rekreační, kulturní a Rekreační a kulturní služby sportovní činnost
Vzdělávání a výzkum Zdravotnictví
Vzdělávací služby, výzkum Služby zdravotnické
Sociální služby
Sociální služby
Školství Výzkum Zdravotnictví Sociální lsužby Kolektivní a individuální sociální služby a soc.politiky
Přírodní a životní prostředí Komunitní rozvoj a bydlení Občanskoprávní osvěta a polit.org. Dobročinnost Mezinárodní nadační aktivity Náboženství a církve Náboženství a církve
Odbory a profesní spolky Nespecifikované, ostatní
Organizace profesní, odborářské a občanská sdružení Ostatní služby, smíšené a nespecifikované
Zdroj: Hyánek, 2004
29
Činnost společenských organizaceí (odbory, politické strany, církve a profesní spolky) Ostatní osobní služby
3.2 Profesní organizace Zájmové profesní organizace zastupují a prosazují zájmy vícero podniků za účelem dosažení určitého cíle. (Becker a spol., 2005) Při zakládání takovéto organizace je nutné zvolit správnou právní formu. Tyto organizace by měly mít stanoveny: - cíle, - podmínky členství (také jeho vstupu a výstupu), - plnění vedoucích a právních funkcí, - způsob volby a volební období, - možnosti zrušení, rozpuštění spolku. Všechny tyto náležitosti by se podle Beckera a spol. (2005) měly objevit ve stanovách takovéto organizace. Dalším bodem je financování. Becker a spol. (2005) uvádí dva způsoby financování: náklady stejným dílem (pokud je počet pracovníků v daných společnostech obdobný) nebo pevný příspěvek + variabilní příspěvek podle počtu pracovníků. Z důvodu mnohostranného působení, druhů organizovanosti i mnohočetnosti zájmů, které lze reprezentovat, i způsobů jakým jsou zájmy prosazovány, neexistuje jednotné členění zájmových organizací. Lze uvést několik klasifikací:
Klasifikace profesních organizací dle internetového katalogu firem a institucí Firmy.cz Komory a profesní organizace v ČR lze dělit do 10 oblastí podle typu organizace. Jedná se o: -
asociace a komory služeb, podnikatelské a obchodní, právnické a profesní organizace, průmyslu a výroby, trh s nemovitostmi, vědecko-technické spolky, vzdělávací asociace, zahraniční, zdravotní asociace, zemědělské a potravinářské.
30
Celkový počet profesních organizací v ČR je 1188 (viz tabulka č. 7). Tabulka č. 7: Komory a profesní organizace v ČR Typ profesní organizace
Počet prof. organizací v ČR
Asociace a komory služeb
150
Podnikatelské a obchodní
147
Právnické profesní organizace
18
Průmyslu a výroby
86
Trh s nemovitostmi
2
Vědecko-technické spolky Vzdělávací asociace
440 33
Zahraniční
30
Zdravotní asociace
50
Zemědělské a potravinářské Celkem
232 1188
Zdroj:http://www.firmy.cz/Instituce-a-urady/Hospodarske-instituce/Komory-aprofesni-organizace, vlastní práce Zemědělských a potravinářských organizací je zaregistrováno celkem 232. Podle této kategorizace patří mezi zemědělské a potravinářské profesní organizace také organizace, svazy, spolky působící v odvětví vinohradnictví a vinařství. Obecně mezi svazy, spolky a sdružení v ČR patří tyto typy: Tabulka č. 8: Typy svazů, spolků a sdružení v ČR Typ svazu, spolku a sdružení Kulturní a společenská sdružení Příroda a životní prostředí
počet v ČR 2801 1234
Sdružení a spolky pro děti a mládež Sdružení nájemníků a vlastníků bytových družstev
1228
Sportovní, zábavní a zájmové spolky Celkem
3457 8890
170
Zdroj: http://www.firmy.cz/Instituce-a-urady/Sdruzeni-a-spolky, vlastní práce Další (zjednodušené) členění profesních organizací a komor uvádí Zemědělská a potravinářská knihovna (viz příloha č. 1).
31
3.2.1 Zemědělské profesní organizace Mezi zemědělské a potravinářské profesní organizace patří Agrární komora ČR, Česká akademie zemědělských věd, Svaz PRO-BIO, Zemědělský svaz ČR, Společnost mladých agrárníků, Asociace soukromého zemědělství ČR.
Agrární komora Vznik Agrární komora ČR (AK ČR) byla zřízena zákonem č.301/1992 Sb.‚ve znění zákona č.121/1993 Sb. a ve znění zákona č.223/1994 Sb., sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství, prosazuje a obhajuje zájmy svých členů, poskytuje poradenství a informační služby na celém území ČR v následujících oblastech: - právní a legislativní, - konzultační, poradenské a praktické přípravy na povolání, - zahraničních vztahů, - celní a certifikační, - informatiky. Je organizací zabývající se tradičním pojetí produkce surovin pro výrobu potravin a údržbu krajiny. Svoji nezastupitelnou roli má v novém moderním pojetí rozvoje venkova, kde je jejím cílem být partnerem obcí a všech ostatních subjektů venkovského prostoru. Počet členů Agrární komora ČR je rozhodující nevládní agrární organizací, která zastupuje zájmy 103 tisíc svých členů, jimiž jsou zemědělci, lesníci, potravináři, ale také včelaři a další. Poslání Posláním komory je podpora podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, prosazování a ochrana zájmů a zajišťování potřeb svých členů. Komora je právnickou osobou a zapisuje se do obchodního rejstříku. Sídlem komory je Olomouc.
32
Působnost a úkoly 1. Komora zabezpečuje vztah ke členům prostřednictvím okresních (regionálních) agrárních komor (dále jen „okresní komora“) a začleněných zemědělských, potravinářských a lesnických společenstev (dále jen „společenstvo“). V rámci své působnosti zejména: − poskytuje svým členům poradenské a konzultační služby v otázkách spojených s podnikatelskou činností, − vydává vyjádření podle zvláštních předpisů a odborná stanoviska, − organizuje vzdělávací činnost a spolupracuje s orgány státní správy v zajišťování informačního servisu, profesního vzdělávání a forem rekvalifikace a při řešení problémů zaměstnanosti, − na základě předchozího souhlasu členů zabezpečuje propagaci a šíření informací o jejich podnikatelské činnosti, − dbá, aby členové komor vykonávali podnikatelskou činnost odborně a v souladu s obecně závaznými právními předpisy, − navazuje a rozvíjí styky s komorami a obdobnými institucemi v zahraničí a uzavírá s nimi dohody, − vystavuje osvědčení o skutečnostech, důležitých v právních vztazích, které vznikají v mezinárodním obchodě, − zřizuje a spravuje zařízení a instituce na podporu rozvoje podnikání a vzdělanosti, − spolupracuje s podnikatelskými svazy a sdruženími na základě uzavřených dohod, − zřizuje smírčí komisi k předcházení obchodním sporům mezi svými členy a může spolu s Hospodářskou komorou ČR, nebo samostatně, zřídit rozhodčí soud, − vykonává vlastní hospodářskou činnost na podporu řádného plnění svých úkolů a v souladu se svým posláním, − podílí se na odborné přípravě k výkonu povolání a podporuje školská zařízení zřízená k tomuto účelu, − na základě seznamů členů vedených okresními komorami a společenstvy vede a vydává souhrnný Agroregistr členů. 2. Komora spolupracuje se státními a zastupitelskými orgány a dalšími institucemi ČR. (Agrární komora ČR)
33
Česká akademie zemědělských věd Česká akademie zemědělských věd (ČAZV) je odbornou a společenskou institucí, působící na území ČR. Je vědeckým poradním orgánem ministra zemědělství ČR a je zřízena jako příspěvková organizace Ministerstva zemědělství (dále jen MZe) ČR k 1.1.1993. ČAZV soustřeďuje pracovníky zemědělského výzkumu, vývoje a vzdělávání, jakož i praktiky, zasloužilé vědecky a osvětově o rozvoj zemědělství. Reprezentuje vědeckovýzkumnou a akademickou obec navenek a to jak v ČR, tak i ve vztahu k zahraničí. Zvláště úzce spolupracuje se Slovenskou akadémiou poľnohospodárskych vied. Za zemědělský výzkum jsou ve smyslu Organizačního a jednacího řádu považovány obory přírodních, technických, ekonomických a společenských věd z oblasti zemědělské a lesnické prvovýroby, z oblasti zpracování a užití zemědělských a lesních produktů a surovin, výživy obyvatel a kvality potravin, z oblasti ochrany zdraví zvířat a rostlin, ochrany a využívání základních přírodních zdrojů, půdy a vody, tvorby krajiny a rozvoje venkovského prostoru jako celku, vzdělávací činnosti a osvěty. V tomto smyslu její činnost přesahuje rámec působnosti několika ministerstev i jednotlivých vědních oborů.
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Svaz je celostátní nevládní nezisková organizace sdružující fyzické i právnické osoby za účelem vytváření podmínek pro produkci biopotravin formou podpory rozvoje ekologického zemědělství (dále také EZ). Svaz PRO-BIO respektuje mezinárodní produkční směrnice světové organizace IFOAM. Svaz hájí zájmy svých členů. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců je celostátní sdružení ekozemědělců, zpracovatelů a prodejců biopotravin. Je také sdružením: - ekologických zemědělců, - zpracovatelů, - velkoobchodníků, - podniků služeb, - poradců, - škol,
34
-
výzkumných ústavů, spotřebitelů biopotravin, a přátel ekologického zemědělství. (prolink na jednotlivé adresáře členů v databázi LN)
Svaz má sídlo v Šumperku a pobočky – regionální centra a odborné sekce s vlastní právní subjektivitou – na celém území České republiky. Pro své členy Svaz obecně zajišťuje informační servis, poradenství, propagaci ekologického zemědělství a biopotravin, marketingovou podporu, informace o možnostech odbytu, kontakty, půjčky ze svépomocného fondu svazu a zastupování zájmů členů. Hlavní sídlo svazu se nachází v Šumperku na severní Moravě s pobočkami po celé České republice. Spotřebitelskými tématy se zabývá PRO-BIO Liga se sídlem v Praze Hostivař. Pro výzkum, vzdělávání a přenos výsledků vědy do praxe svaz PRO-BIO zřídil Bioinstitut, o.p.s. se sídlem v Olomouci. (PRO-BIO)
Zemědělský svaz České republiky Zemědělský svaz České republiky (dále jen „Svaz“) je založen podle ustanovení § 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Je samostatným právním subjektem. Svaz je právnickou osobou, která je dobrovolným, nezávislým, nevládním a nepolitickým sdružením právnických a fyzických osob – zemědělských obchodních společností, zemědělských družstev, odbytových družstev a společností, zemědělců a dalších podnikatelů, jejichž podnikání je především zaměřeno na zemědělství, pěstitelství, chovatelství a služby - které se sdružily na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů v souladu s právními předpisy České republiky. Svaz je organizací zaměstnavatelů - podnikatelů v zemědělství a vykonává všechny funkce s tím spojené včetně práva účastnit se kolektivního vyjednávání a uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně. Svaz je právnickou osobou oprávněnou hájit zájmy svých členů jako soutěžitelů. Sídlo Svazu: 110 00 Praha 1, Hybernská 1613/38 (ZSČR)
35
Společnost mladých agrárníků Společnost mladých agrárníků České republiky (SMA) je neziskové nevládní občanské sdružení zastupující mladou zemědělskou veřejnost a venkovskou mládež. Společnost mladých agrárníků České republiky prosazuje zájmy svých členů v oblasti politické, odborné i společenské. (SMA)
Asociace soukromého zemědělství ČR Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) je sdružením právnických osob, tj. jednotlivých regionálních asociací soukromých zemědělců, které jsou sdružením fyzických osob - jednotlivých konkrétních sedláků. Každá regionální asociace soukromých zemědělců má svou právní subjektivitu. (ASZ)
Česká zemědělská společnost Česká zemědělská společnost (ČZS) je právně a ekonomicky samostatná odborná zemědělská organizace, která vznikla v r.1968. (ČZS) Podrobné informace o vzniku, poslání, počtu členů, činnostech a financování těchto zemědělských organizací viz příloha č. 1. 3.2.2 Hospodářská komora České republiky Vznik Hospodářská komora České republiky je subjektem zastupujícím podnikatelskou veřejnost v České republice a neodmyslitelnou součástí hospodářského života v České republice. Chrání zájmy svých členů – malých, středních a velkých podniků, sdružujících se v regionální síti komor a v živnostenských společenstvech. Hospodářská komora České republiky (dále také HK ČR) je nejsilnější organizací zastupující podnikatele v ČR. Byla zřízena zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, a patří mezi nejvýznamnější zástupce podnikatelské sféry v České republice. Sídlo: Freyova 27/82, 190 00 Praha 9 - Vysočany
36
Počet členů HK ČR přímo sdružuje více než 13 000 členů (firem, OSVČ) organizovaných v 65 regionálních a 83 oborových složkách HK ČR. Poslání Hlavním posláním Hospodářské komory České republiky je podpora podnikatelských aktivit mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví, prosazování a ochrana zájmů a zajišťování potřeb členů komory. Hospodářská komora České republiky je samostatná organizace, která působí nezávisle na politických stranách, státních orgánech a orgánech územní samosprávy. Hospodářská komora České republiky zastupuje podnikatelskou veřejnost na základě zákona č. 301/1992 Sb. Od roku 2004 je povinným připomínkovým místem podnikatelské legislativy. Působnost a úkoly Hospodářská komora České republiky šíří znalosti a informace o hospodářství, ekonomických podmínkách a právních předpisech, týkajících se podnikatelských aktivit, jakož i hospodářských styků se zahraničím. Poskytuje své členské základně i podnikatelské veřejnosti poradenské a konzultační služby v otázkách spojených s podnikatelskou činností, organizuje v rámci své působnosti vzdělávací činnost, spolupracuje s orgány státní správy a místních samospráv, zabezpečuje propagaci a šíření informací o podnikatelské činnosti svých členů, zřizuje v rámci své působnosti zařízení s institucemi na podporu rozvoje podnikání a vzdělanosti, profesního vzdělávání a forem rekvalifikace. Hospodářská komora České republiky se podílí na řešení problémů zaměstnanosti a na odborné přípravě k výkonu povolání, podporuje školská zařízení, zřízená k tomuto účelu. Hospodářská komora České republiky navazuje a rozvíjí styky s obdobnými institucemi v zahraničí, je členem sdružení evropských obchodních komor Eurochambres a UEAPME, evropské asociace živnostníků a malých a středních podnikatelů, a na základě dohod spolupracuje s podnikatelskými svazy, zaměstnavatelskými svazy a podobnými sdruženími. Hospodářská komora ČR je organizačně tvořena dvěma částmi – regionální a oborovou komorovou sítí. Součástí regionální komorové sítě jsou okresní hospodářské komory, regionální hospodářské komory a krajské hospodářské komory. Oborovou část tvoří živnostenská společenstva rozdělená dle oborů podnikání do čtyř skupin – tzv. profesních unií: Obchod a cestovní ruch, Průmysl a doprava, Služby pro podnikání a ostatní a Stavebnictví, technická řemesla
37
a technická zařízení. Profesní unii je neformální platforma k prohloubení vzájemné spolupráce a koordinace činností společenstev v rámci celé republiky i v jednotlivých regionech. Členové Hospodářské komory České republiky jsou registrováni vždy u místně příslušné hospodářské komory nebo podle oboru u živnostenského společenstva. Konkrétně je HK ČR tvořena v regionální části 14 krajskými komorami, 2 regionálními a 49 okresními komorami. Tyto regionální komory spravují dohromady 26 oblastních kanceláří. Komory jsou zastoupeny v 72 městech ČR, tedy téměř ve všech okresech ČR. Oborová část neboli profesní unie, je tvořena 83 živnostenskými společenstvy. V profesní unii Obchod a cestovní ruch je sdruženo 7 organizací, v profesní unii Průmysl a doprava celkem 17, v profesní unii Služby pro podnikání a ostatní celkem 29 a v profesní unii Stavebnictví, technická zařízení a technická řemesla celkem 30 organizací. K začlenění živnostenského společenstva do struktur Hospodářské komory České republiky dochází na základě rozhodnutí Představenstva HK ČR po splnění "Pravidel pro začleňování živnostenských společenstev do HK ČR“. V případě začlenění dvou a více společenstev působících ve stejných nebo obdobných oborech je rozhodující tzv. autorizace společenstva. Pravidla autorizace upravují postup udělování autorizace vybraným společenstvům k výkonu koordinačních, aktivizačních a reprezentačních činností souhrnu živnostenských společenstev téhož oboru. (HK) 3.2.3 Vinohradnické a vinařské zájmové profesní organizace v ČR
Svaz vinařů Svaz vinařů ČR (dále jen SV ČR) hájí zájmy pěstitelů hroznů a výrobců vína prostřednictvím jednotné organizace, jak v našem státě, tak vůči zahraničí. Je členem domácích nevládních organizací AK ČR a PK ČR a z evropských je členem sdružení AREV a prostřednictvím AK ČR členem organizace COPA/COGECA. Svaz je vydavatelem časopisu Vinařský obzor. Členem SV ČR jsou fyzické i právnické osoby podnikající v uvedených oborech a drobní vinaři prostřednictvím vinařských spolků v obcích Vznik Svaz vinařů České republiky, o. s. (dříve Českomoravská vinohradnická a vinařská unie) byl založen 24. 6. 1993 ve Velkých Bílovicích. SV ČR vzniká dnem registrace a zakládá se na dobu neurčitou. Zakládající členské subjekty, aniž by tím byla
38
dotčena jejich podnikatelská volnost, se rozhodly vytvořit zájmové sdružení právnických a fyzických osob s názvem Svaz vinařů České republiky, o. s. Svaz je právnickou osobou, a to občanských sdružením založeným podle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Sídlem SV ČR je Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice. Členové SV ČR jsou fyzické osoby, právnické osoby, sdružení a spolky (viz příloha č. 4). Mezi sdružení, která jsou členy SV ČR, patři: -
Cech českých vinařů MORAVÍN-svaz moravských vinařů Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína, o.s. EKOVÍN Sdružení šlechtitelů révy vinné Českomoravský svaz vinařských podniků
Počet členů Celkem 240 z toho: Fyzické osoby – 107 Právnické osoby – 90 Přidružení členové – 43 Dále jsou členem: Sdružení a spolky - 32 Poslání K cílům práce SV ČR v současnosti patří práce na stále se vyvíjejícím legislativním procesu vinařského zákona, jeho prováděcích předpisech a zajištění zájmů SV ČR ve vztahu ke strukturám Evropské unie. Důležité je vytvoření přibližně stejných soutěžních podmínek pro všechny právnické a fyzické osoby v oboru (SV ČR se podílel na novém vinařském zákonu, který je v současnosti již v platnosti) a tvrdé postihy přestupků proti těmto předpisům. Výsledkem by měla být rentabilita vinohradnictví a vinařství v ČR, která se projeví i urychlenou obnovou vinic. SV ČR je každoročním garantem Mezinárodní soutěže vín Grand Prix Vinex a garantem nominačních oblastních výstav vín. Na mezinárodní úrovni, především v rámci Evropy, se SV ČR zaměří na aplikaci předpisů EU. Aby bylo dosaženo ochrany našich zájmů v EU, musí se SV ČR soustředit nejenom na oficiální zastoupení EU, ale také na osobní kontakty se zástupci profesních vinařských svazů v jednotlivých členských zemích (především
39
v sousedním Rakousku a Německu, které v rámci EU hájí v podstatě i naše zájmy), stejně jako na spolupráci se Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. SV ČR je plně začleněn do nevládních struktur EU a aktivně se podílí na rozhodujícím procesu v rámci výboru pro víno při COPA/COGECA. Ze zřetele nelze pustit samozřejmě ani OIV. Členům SV ČR jsou poskytovány slevy na Grand Prix Vinex (50% účastnického poplatku), zasílání informací v tištěné podobě, distribuce publikací vydaných SV ČR (Přehled odrůd, Vinařský slovník, apod.), výrazné slevy na komerčně vydané publikace (Vinařská evidence, Vinařská evidence a vinařská legislativa - CD-ROM, apod.) v režii SV ČR je každodenní zasílání elektronických informací z dění v komoditě víno, telefonický servis a celkový servis související s vinohradnictvím a vinařstvím. Působnost a úkoly Svaz vinařů ČR: -
-
-
-
-
-
sdružuje právnické a fyzické osoby zabývající se vinohradnictvím a vinařstvím. Koordinuje jejich činnost a chrání jejich oprávněné zájmy. Mezi svými členy udržuje dobré vztahy na zásadách porozumění a vzájemné pomoci, pro své členy (regionální vinohradnické a vinařské svazy, další vinařské organizace a jednotlivce) a pro členy a zaměstnance svých členských organizací vytváří podmínky pro specializovanou spolupráci v různých odborech vinohradnictví a vinařství na úrovni České republiky, zaujímá stanoviska, navrhuje řešení a opatření k odborným, hospodářským a politickým tématům, které se dotýkají vinohradnictví a vinařství České republiky a zájmů svých členů, spolupracuje se státními orgány, domácími i zahraničními organizacemi a veřejností. V těchto vztazích prosazuje hospodářské, profesní, právní, podnikatelské, komerční a další zájmy svých členů, členů a zaměstnanců svých členských organizací, usiluje o pokrok a modernizaci vinohradnictví a vinařství České republiky a v souvislosti s tím zajišťuje poradenskou službu, organizuje vzdělávací a osvětovou činnost, zabezpečuje propagaci a šíření informací, vydávání tiskovin a periodik pro potřebu svých členů a veřejnosti, napomáhá integraci mezi prvovýrobci, zpracovatelskými a obchodními organizacemi. Prosazuje zakládání hospodářských organizací přispívajících
40
-
-
-
k rozvoji vinohradnictví a vinařství České republiky, v zájmu svých členů a ke splnění svých cílů, prosazuje racionalizaci produkce, posklizňové úpravy, skladování, zpracování, obchodu, vývozu a dovozu hroznů a vína a využití vedlejších výrobků a služeb podle zásad tržní ekonomiky, potřeb trhů, v zájmu konzumentů, svých členů, členů a zaměstnanců svých členských organizací, prosazuje racionalizaci produkce, prodeje, vývozu a dovozu množitelského materiálu révy vinné, zabývá se otázkami marketingu hroznů, vína a množitelského materiálu, otázkami kvality výrobků, cenovou politikou, materiálovým zásobováním, pojištěním, dotační politikou a dalšími profesními a hospodářskými otázkami, usiluje o ochranu životního prostředí a o produkci zdravotně nezávadných výrobků z hroznů révy vinné.
Cech českých vinařů Vznik Cech českých vinařů (dále jen CČV) je dobrovolné zájmové sdružení pěstitelů révy vinné, výrobců vína, obchodníků s vínem a ostatních subjektů působících v tomto oboru. CČV působí na území České republiky se sídlem : Náměstí míru 54, 276 01 MĚLNÍK CČV vzniká dnem registrace a zakládá se na dobu neurčitou. Počet členů Cech českých vinařů má 102 členů. Poslání, působnost a úkoly -
CČV sdružuje právnické a fyzické osoby zabývající se vinohradnictvím a vinařstvím v ČR Zastupuje a hájí odborné a společenské zájmy svých členů Pro své členy organizuje osvětově odbornou činnost Zaujímá stanoviska, navrhuje řešení a opatření k odborným hospodářským a politickým tématům, týkajícím se vinohradnictví a vinařství v ČR
41
-
Napomáhá sbírkové činnosti Regionálního muzea v Mělníku
Moravín Vznik Moravín, svaz moravských vinařů, je dobrovolné sdružení pěstitelů révy vinné a výrobců vína, především malých a středních vinařů a osob které se profesně i neprofesně věnují práci v oboru. Svaz a jeho členové působí převážně na území Moravy. Moravín, svaz moravských vinařů (založen 10. října 1964) navazuje svou činností na více než 45. letou existenci a stále zůstává „věrný odkazu zakladatelů“. Počet členů V současné době má Moravín širokou členskou základnu, sdružuje více než 330 členů. Poslání, působnost a úkoly -
-
Hlavní náplní je především vzdělávací a osvětová činnost. Zastupuje a hájí odborné a společenské zájmy svých členů, poskytuje poradenskou činnost, podporuje zachování rázu vinařského kraje, propaguje naše vinohradnictví a vinařství. Pro své členy a širokou vinařskou odbornou i laickou veřejnost organizuje odborné vzdělávací semináře na aktuální témata, přednášky, zájezdy s vinařskou tématikou po vinařských oblastech Moravy, Čech, Slovenska, blízkého i vzdáleného zahraničí a řadu dalších aktivit.
Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína, o.s. EKOVÍN Vznik Svaz sdružuje právnické a fyzické osoby zabývající se integrovanou produkcí a nyní také ekologickou produkcí hroznů a vína, koordinuje jejich činnosti a chrání jejich oprávněné zájmy.
Českomoravský svaz vinařských podniků Vznik Vznikl v červnu 1993 z bývalého sdružení producentů vína Vinotex.
42
Počet členů Svaz sdružuje 15 velkých společností, jejichž činnost bezprostředně souvisí s vlastnictvím, řízením a provozováním vinařských podniků v České republice. Poslání, působnost a úkoly V zájmu svých členů se Českomoravský svaz vinařských podniků podílí na tvorbě legislativy, spolupracuje se sdělovacími prostředky a vede i jednání s úřady státní správy, s průmyslovými, zemědělskými a obchodními sdruženími a s odborovými svazy.
43
4 Výsledky 4.1 Vinohradnictví a vinařství v ČR jako prostředí pro vznik profesních organizací Vinohradnictví a vinařství v ČR lze charakterizovat dle vybraných ukazatelů: plochy vinic, sklizně hroznů, cen hroznů a vína, zahraničního obchodu, spotřeby hroznů a možností financování. Plochy vinic Dnem vstupu ČR do EU (1. 5. 2004) vešla v platnost společná organizace trhu EU s vínem. V současné době představuje plocha vinic produkční potenciál ČR 19 646,7 hektarů, z toho osázených ploch je celkem 17 418,68 ha. Ostatní plochy tvoří vyklučené vinice, právo na opětovnou výsadbu a státní rezerva. (Hrabětová, 2009) Od roku 2004 dochází v souladu s vyhláškou č.324/2004 Sb. k novému členění produkčních oblastí na celkem dvě – Čechy a Morava – a na 6 podoblastí – mělnickou, litoměřickou, mikulovskou, slováckou, velkopavlovickou a znojemskou. (TŮMA, 2004) Obr. č. 1 : Vinařské oblasti a podoblasti ČR, dle vyhlášky č. 324/2004 Sb.
Zdroj: Situační a výhledová zpráva-víno a vinná réva (Mze ČR) Sklizeň hroznů V rámci regulovaného hospodaření je provozováno i vinohradnictví a vinařství. V systému ekologického hospodaření je zařazeno 155 hektarů v rámci programu
44
EAFRD a 7,6 ha v rámci programu HRDP, v systému integrované produkce hroznů a vína se hospodaří na 9 173,64ha v rámci programu EAFRD a 805,93 ha v rámci programu HRDP. V roce 2008 bylo sklizeno celkem 98 323 tun hroznů při výnosu 6,03 t.ha-1 (bez ohledu na drobné vinaře a samozásobitele). (Hrabětová, 2006), (SV ČR) Tabulka č. 9: Vývoj ploch a sklizní vinných hroznů v letech 2000-2008 v ČR 2000 Plocha plodných vinic (ha) Sklizeň (t) Výnos (t/ha)
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009*
11236 11317 10794 11825 12967 14247 15519 17008 16302 16963 66937 68346 56682 67412 69733 62597 57635 99030 98323 118550 5,96 6,04 5,25 5,70 5,38 4,39 3,71 5,82 6,03 6,99
Zdroj: ČSÚ; Hrabětová, 2006; * odhad SV ČR Ceny hroznů a vína Průměr cen moštových hroznů v rámci jednotlivých sledovaných podniků v roce 2008 činil 7,00 až 20,20 Kč.kg-1. Dochází tedy i nadále ke snižování průměrné ceny moštových hroznů, celkově je to o 12 % od roku 2006. V ČR tak byly sklizeny moštové hrozny v hodnotě 1,4 miliardy Kč (stejně jako v minulém roce). Průměrná cena modrých a bílých hroznů se lišila přibližně o 0,60 Kč.kg-1 ve prospěch bílých. Je to po řadě let poprvé, kdy byly bílé hrozny zase v průměru dražší než hrozny modré. Spotřebitelské ceny stolních hroznů v posledních letech stále kolísají. V roce 2006 došlo k zásadnějšímu poklesu cen stolních hroznů o 11,7 % oproti roku 2005. V roce 2007 se spotřebitelské ceny opět zvýšily o 11 %, zatímco v roce 2008 zase klesly o 5 %. (Český statistický úřad) Zahraniční obchod Celkový dovoz vín do ČR se zvýšil oproti vinařskému roku 2006/2007 o 14 % na celkových cca 1 525 tis. hl, což činilo cca 3 300 mil. Kč. Zvýšil se dovoz vín v obalech nad 2 l i do 2 l. Dovoz šumivých vín se výrazně zvýšil o více než 40 % oproti loňskému období, v případě perlivých vín objem dovozu také vzrostl o 22 %. Dovoz šumivého vína činil 17 tis hl. a dováželo se především z Itálie, Francie a pak z Německa.
45
Největší objem vína v obalech do 2 litrů byl dovezen ze Španělska (194 tis. hl), Itálie (98 tis. hl) a Maďarska (105 tis. hl.). V obalech nad 2 litry to bylo z Itálie (426 tis. hl), Slovenska (160 tis. hl) a z Maďarska (105 tis. hl). Dovoz vermutů se snížil minimálně, jen o 0,5 % v porovnání s předchozím obdobím. Ve vinařském roce 2007/2008 došlo ke zvýšení objemu vývozu vín na 210 %. Výrazný vývoz produktů byl zaznamenán zejména u vín s obsahem nad 2 l, kdy na Slovensko bylo vyvezeno téměř 43 tis. hl vína. Vývoz vermutů se lehce zvýšil o 5 % oproti vinařskému roku 2006/2007. (Český statistický úřad) Graf č. 1: Dovoz vína do ČR v hektolitrech v jednotlivých hospodářských letech
Zdroj: Celní statistika
46
Graf č.2: Vývoz vína z ČR v hektolitrech v jednotlivých hospodářských letech
Zdroj: Celní statistika Spotřeba hroznů a vína v ČR a ve světě Spotřeba hroznů i vína má v ČR trvale vzrůstající trend. Zatímco v roce 2003 dosáhla spotřeba stolních hroznů 3,3 kg na osobu, v roce 2006 to bylo již 4,2 kg na osobu. V roce 2007 pak spotřeba stolních hroznů opět klesla na 3,8 kg na osobu. U vína se spotřeba pohybovala kolem 16,3 l na osobu za rok v roce 2003, v roce 2007 pak 18,5 l na osobu a i nadále lze předpokládat zvyšování spotřeby jak vína, tak i stolních hroznů. Podíl na celosvětové spotřebě vína se v posledních letech opět nejvíce zvýšil v Asii, ze 1,9 % na 7,2 %. Za to v Evropě poklesl nejvíce, ze 74 % na 67 %. Nejvíce vína na světě spotřebuje Francie následovaná Itálií a USA. Ve spotřebě vína dochází v souvislosti s globalizací již několik desetiletí k významnému vyrovnání rozdílů mezi jednotlivými zeměmi. V tradičních vinařských zemích spotřeba vína klesá a je orientována více na vyšší kvalitu, zatímco v zemích, kde víno prakticky neznali, mu přichází na chuť. Dnes se pohybuje průměrná spotřeba vína na osobu a rok v členských zemích EU (15) mezi 20 až 50 l na hlavu, z toho v zemích prakticky bez vlastních vinic mezi 20 až 30 l/osoba/rok. (Chládková, Tomšík, Gurská, 2009)
47
Graf č. 3: Průměrná roční spotřeba vína v litrech na obyvatele v Evropě Průměrna roční spotřeba vína v litrech na obyvetele v Evropě 22 21,7
21,8 21,6
21,5
21,8 21,6
21,7
21,4
21,4 21,1 21,1
21,2 21
Průměrna spotřeba vína na obyvatele
20,8
20,8 20,6 20,4 20,2 1997
1999
2001
2003
2005
Zdroj: OIV Situace České republiky v porovnání s EU v roce 2008 lze sledovat v následující tabulce. Tabulka č. 10: Postavení ČR v EU z hlediska vína EU Obyvatelstvo (mil.) Plocha vinic (tis. ha) Produkce vína (mil. hl) Spotřeba vína (mil.hl) Spotřeba vína na osobu (l)
CZ 493 3650 180 140 30
10,3 19 0,8 1,85 18
% (CZ/EU) 2,1 0,5 0,4 1,3 60
Zdroj: SV ČR; Hrabětová, 2009 Financování V roce 2004 byl rozvoj vinohradnictví a vinařství ze státních dotací podpořen částkou 84,3 mil. Kč. V roce 2005 tyto státní dotace činily celkem 17 mil. Kč. Od roku 2005 jsou však podpory na restrukturalizaci vinohradnictví a integrovanou produkci révy vinné vypláceny v jiném režimu, než jako státní podpora. Na základě splnění podmínek je možné požádat o podporu z evropských zdrojů. Další údaje o podporách a dotacích jsou uvedeny v podkapitole Legislativní podmínky. (Gurská, Pyšný, 2007; Pošvář, Pyšný, Gurská, 2007)
48
4.2 Vývoj vinohradnictví a vinařství a kritické body vzniku profesních organizací 4.2.1 Počátky vinohradnictví v ČR Vinná réva rostla již před 150 mil. lety, tedy v druhohorách, patří proto mezi vůbec nejstarší kulturní rostliny. Nejstarší nalezené víno je sedm tisíc let staré, našlo se jako usazenina v karafě na území, kde kdysi žili staří Sumerové. Ti nejspíše révu rozšířili do Egypta, Sýrie, Babylonie, Řecka, Říma a tak dál. Na území České republiky jsou počátky vinohradnictví spojovány s Římany. Během 3. století našeho letopočtu za vlády císaře Marka Aurelia Proba začali římští vojáci vysazovat vinice poblíž svých ležení i v koloniích za Alpami. Jedna z římských legií tehdy vybudovala opěrný bod na Římském kopci pod Pálavou v místech, kde se dnes nachází Novomlýnská jezera. S odchodem římských legionářů se vinařské umění na dlouhá léta vytratilo a další zprávy o pěstování révy pocházejí až z dob slovanského osídlení. V 8. a 9. století byla oblast Velké Moravy bohatá na vinohrady. V raném středověku se víno vyrábělo především pro liturgické účely. Rozvoj vinařství v této době ovlivnily některé klášterní komunity, především cisterciáci. Později k rozvoji pěstování vinné révy přispěla podle legendy hlavně kněžna Ludmila, když jejího manžela Bořivoje obdaroval moravský kníže Svatopluk sudem moravského vína, Ludmila si víno tak oblíbila, že sama začala podporovat pěstování révy. Také založila první vinice v Mělníku. Další krok v historii vína v Čechách a na Moravě připisujeme hlavně církvi. Kláštery vysazovaly vinice, stavěly vinné sklepy, a vedly obyvatelstvo k výsadbě vinic do větších viničních celků na úrodných místech. První písemná zmínka o víně je pak z roku 1057, kdy Spytihněv II. daroval vinice kostelu v Litoměřicích. Odtud se dokonce víno hojně vyváželo do Německa. Ve 14. Století se na Jižní Moravě ustanovila horecká práva a viniční řády, které upravovali vztahy ve vinohradnictví. Známým propagátorem vína v naší historii je Karel IV. Ten přímo poručil poddaným vysazovat vinice na vhodných místech, také je ale na dvanáct let osvobodil od veškerých daní. Zakázal také v některých obdobích dovoz cizích vín. Od této doby se kromě církve začali věnovat vinařství i šlechtici, měšťané a poddaní, výrazně se tedy zvýšily plochy vinic.
49
V patnáctém století nastal pro vinaře velký otřes – husitské války. Většinu vinic se už nepodařilo zachránit, začínalo se tedy zase od začátku. Vinice ale opět rychle rostly, Vladislav Jagellonský dokonce zavedl povinnou kontrolu formou degustace a evidenci všech vinic, toto opatření bylo úplně první svého druhu v Evropě. Zanedlouho vychází i první český odborný spis o pěstování révy a výrobě vína, který byl poté i přeložen do němčiny. V této příručce se nachází i popis tehdy pěstovaných odrůd, jako Vídeňka (Weisser Heunisch), Němčina (Rulandské šedé), Bronišť (Tramín bílý) a jiné. V 16. století české vinařství zažívalo největší rozmach, kdy počet vinic na Moravě stoupl na historicky nejvyšší číslo, a to 20 000 hektarů. Moc dlouho ale období růstu netrvalo, přišla třicetiletá válka, která způsobila nedozírné škody nejen na vinohradech. Vinaři se z toho vzpamatovávali celých 100 let. V 18. Století byla moravská vína rozdělena do jakostních tříd. Do první třídy patřili vína ze Sedlce, Mikulova, Popic, Dolních Dunajovic a Velkých Pavlovic, do třídy druhé se mohli řadit Rakvice, Zaječí, Přítluky, Pouzdřany, Věstonice, Velké Bílovice a Němčičky. Ve třetí, poslední třídě byla vína z Křepic, Nosislavi, Velkých Němčic, Židlochovice, Dolních Bojanovic a Prušánek. Další ránu vinařství obdrželo od rozvoje průmyslu. Zemědělci přešli na plodiny jako cukrovou třtinu, a občané zase z vína na pivo. Aby toho nebylo málo v té době, tedy v 19. století se k nám dostala mšice révokaz z Ameriky, která zničila prakticky všechny vinice v Evropě. Problém byl po čase vyřešen, opětovnému návratu vína na výsluní ale zabránily hned dvě světové války a poté i komunismus, kdy se také výrazně snížily počty vinic. V této době se hledělo více na množství, prodávala se hlavně uniformní vína nepříliš dobré kvality, ty lepší si vinaři raději nechávali pro sebe. Kromě vinařských vesnic se tedy prakticky víno nepilo. Obrat nastal až po revoluci, velkou motivací pro vinaře byl hlavně dovoz vín ze zahraniční. V roce 1991 byl založen svaz integrované produkce hroznů a vína, který se hlavně zasazuje o vývoj systému ekologického vinařství a rozvoj biovinic. Obliba vína se u nás stále zvyšuje, rozvíjí se i vinařská turistika a stát vinaře výrazně podporuje. (Vinařský obzor, 6/2009, Vinař, sadař, 1/2009) 4.2.2 Vznik profesních zájmových organizací Spolková činnost se na našem území začala mohutně rozvíjet vlivem snah Karla IV, který se zasloužil o hospodářský rozvoj země.
50
Majitelé vinic v Praze a okolí, Mělníce, Kutné Hoře, Berouně, Ústí nad Labem a dalších městech zakládali cechy, které dohlížely na dodržování majetkoprávních nařízení, řešily spory mezi vinaři, ukládaly tresty, kontrolovaly jakost vína a v neposlední řadě povolovaly a dohlížely na jeho prodej. Činnost cechů se řídila viničním právem, které bylo psáno formou artikulů. Členové cechů společně vystupovali na různých shromážděních a slavnostech. V pobělohorském období nastal pokles zájmu o pěstování révy vinné, způsobený nejen biologicko-pěstitelskými ale také hospodářsko-politickými příčinami. Kromě úpadku vinařství v Čechách končily svou činnost také vinařské cechy, které tak ztrácely svůj původní význam. Ne všechny vinice v Čechách zanikly. Tam kde se vinařství udrželo, vinaři pociťovali potřebu předávat si zkušenosti a získané znalosti. Proto začaly postupně znovu vznikat nové vinařské spolky. Patřil k nim např. Vinařský spolek pro Mělník a okolí, později Zemský vinařský spolek pro Království české, Vinařský spolek Litoměřice a okolí a Spolek absolventů vinařsko - ovocnické školy na Mělníce. Tyto spolky vydávaly časopisy Věstník a Český vinař. Po pádu monarchie vznikl v Brně dne 25. Září 1921 Ústřední svaz vinařů československých. Ten již sdružoval vinaře z Čech, Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi, tedy všechny v rámci Československé republiky. Tuto organizace lze chápat za předchůdce Českomoravské vinohradnické a vinařské unie. Některé svazy a spolky přetrvaly až do konce 2. světové války. Druhé likvidační období bylo v roce 1948, kdy byly všechny spolky rozhodnutím státu zrušeny. Vinaři se nadále scházeli a sdělovali si zkušenosti, odborné poznatky a novinky ve vinařství a výrobě vína. V roce 1960 byla ukončena kolektivizace a v JZD a ve specializovaných Státních statcích nastalo i díky státní podpoře postupné vysazování velkých ploch vinic. Ve vinařských závodech, které měly dlouho zpracovatelský monopol, bylo třeba rozvíjet velkovýrobní technologie. Chyběly ale zkušenosti a to vyvolalo potřebu kontaktů s odborníky ve vyspělých vinařských zemích. Bylo třeba najít způsoby, jak získat a rozšířit nové poznatky i u nás. V průběhu roku 1964 krystalizovaly konkrétní snahy o zřízení profesní organizace, která by mohla být funkční i ve stávajících politických a hospodářských podmínkách. Postupně byly založeny zájmové organizace Moravín (1964) a Cech českých vinařů (1968). (Vinařský obzor, 6/2009, Vinař, sadař, 1/2009) Cech českých vinařů Počátky Cechu vinařů byly zmíněny v předchozí podkapitole. Samotný vznik Svazu vinařů je spojen s rokem 1967, kdy se poprvé sešel přípravný výbor pro založení
51
Cechu českých vinařů. Ustavující valná hromada byla svolána na 25. února 1968 a na mělnickém zámku byl založen „Cech českých vinařů“ se sídlem v Mělníce, pod „hlavičkou“ Ústavu pro vědeckou soustavu hospodaření (ÚVSH). Prvním předsedou Cechu byl zvolen Tomáš Dohnal z Výzkumné stanice vinařské v Karlštejně (1968 – 1970), po něm předsednictví převzal Vítězslav Hubáček, rovněž z Výzkumné stanice vinařské v Karlštejně (1971 – 1991), kterého vystřídal Ing. Vítězslav Šuhájek tehdy pracovník ČZPI v Praze (1992 – 1994). Po té vykonával tuto funkci Ing. Ivan Váňa, podnikatel a majitel firmy České vinařství Chrámce. V současné době předsedá Jiří Čábelka, ředitel českých vinařských závodů. V době svého vzniku Cech českých vinařů sdružil české vinaře, kteří si stanovili za cíl zvelebovat české vinařství, které bylo téměř na pokraji zániku. Dalším úkolem bylo prostřednictvím Cechu uskutečnit rekonstrukci stávajících viničních ploch a výsadbu nových vinic na základě nejmodernějších poznatků ve vinařství poplatných době. Cech českých vinařů je dnes zájmovou organizací vinařů, sloužící k výměně zkušeností a názorů o vinohradnictví a vinařství v české oblasti. Svou činností pomáhá k upevnění pozic pěstitelů révy vinné a výrobců vína na trhu. Usiluje o navrácení prestiže kvalitním českým vínům s jejich nenapodobitelným charakterem a propaguje je při nejrůznějších příležitostech. Je začleněn do Svazu vinařů ČR a současně je také partnerem spolkům a organizacím podobného zaměření. Mimo jiné také poskytuje rady a pomoc v odborně-technických záležitostech, především mladým a začínajícím vinařům. Cech pořádá přednášky, oblastní výstavy a přehlídky vín. Organizuje odborné exkurze do vinařských firem v tuzemsku i v zahraničí. Každoročně pořádá společenské večery a slavnostní shromáždění, na nichž jsou zachovávány staré vinařské zvyky. Cech českých vinařů si váží své historie a svých osobností. Proto nechal zhotovit a umístil na budově Vyšší odborné školy zahradnické a střední zahradnické školy v Mělníku pamětní desku ke 150. výročí narození Josefa Šimáčka. Josef Šimáček působil jako kočovný učitel vinařství pro okresy Mělník a Roudnice nad Labem. Byl významnou osobností českého vinařství a zasloužil se o založení této školy. Také na původní budově tehdejší školy, v níž se vinařství začalo vyučovat, nechal pověsit pamětní desku, aby současníkům připomínala tuto důležitou událost.
52
"Cech českých vinařů stojí v čele pěstitelů révy vinné, výrobců i milovníků vína v české vinařské oblasti a pokračuje v dědictví předků, u nichž bylo vinařství a víno spojováno s optimismem, kulturou, přátelstvím, veselou náladou a dobrou pohodou." (Cech českých vinařů) Moravín MORAVÍN - svaz moravských vinařů vyvíjí svou činnost především na Moravě a to již od roku 1964. Sdružoval aktivní pracovníky ve vinohradnictví a ve vinařské technologii s úkolem pečovat o zvelebování moravského vinařství, a to převážně z okresů Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště a Znojmo. Sídlo bylo určeno do Lednice. Původně mělo zájem o toto sdružení 33 zájemců, v dalším období se postupně přihlásilo za členy 54 osob, k nimž přibývali další, a v září 1965 bylo evidováno 76 členů Moravínu – spolku moravských vinařů. V roce 1968 po uvolnění hranic se vinařské a vinohradnické aktivity také neobešly bez pomoci Moravínu. Rok 1969 a další léta přinesla zpomalení činnosti Moravínu, především proto, že uskutečnit kontakty s odborníky ze západu bylo ve stávajícím politickém ovzduší normalizace téměř nemožné. Poslední akcí Moravínu byla organizace „oborového dne při VI. Valtických vinných trzích“ ve Valticích v roce 1972. Od roku 1972 již dále o Moravínu není další zmínka. Po obnovení registrace 7. 12. 1990 pokračoval MORAVÍN v tradiční činnosti svazu pořádáním odborných zájezdů do vinařských oblastí v ČR i za hranice. Obnovil také vydávání VINAŘSKÉHO OBZORU, každoročně zajišťoval školení vinohradníků a vinařů na Radějově a pořádal další odborné akce v souladu se statutem svazu. Po r. 1996 postupně činnost organizačního výboru a tím i celého svazu ustrnula a vydávání Vinařského obzoru i organizace školení na Radějově přešla v roce 1997 na Českomoravskou vinohradnicko-vinařskou unii. Nový organizační výbor MORAVÍNU v průběhu let 1998-2002 obnovil členskou základnu svazu a získal postupně důvěru členů svazu především oživením spolkové činnosti a nabídkou přitažlivého odborného programu pro malé a střední vinaře. Zajímavá spolková činnost přilákala do svazu nové členy z různých míst ČR, zlepšila se ekonomická situace a součinnost výboru se širokou členskou základnou, což vedlo ke zvýšení informovanosti v oblasti odborných poznatků, legislativních změn a novel zákonů. To vše se podařilo uskutečnit nejen organizací odborných seminářů a vinařských aktivů, ale také zasilatelskou službou nejdůležitějších informací v oboru cca 250 členům MORAVÍNU za roční příspěvek ve výši 300 Kč.
53
MORAVÍN informuje vinaře, mající přístup na internet, také na svých webových stránkách a to na adrese: www.moravinvaltice.cz - zde lze kromě informací získat také členskou přihlášku. MORAVÍN měl na konci roku 2005 celkem 370 platících členů a je největším sdružením vinařů-fyzických osob v České republice. Organizační výbor je 9 - členný a je pracovním orgánem svazu. Členové výboru přenášejí informace do místa svého odborného působení a jsou podle svých možností pověřováni zajištěním a organizací odborných akcí. Hlavní činnost MORAVÍNU zajišťoval až dokonce roku 2006 výkonný místopředseda v kanceláři svazu v areálu Národního vinařského centra na valtickém zámku. Po odchodu výkonného místopředsedy do důchodu rozhodl výbor Moravínu zachovat sídlo Moravínu, svazu moravských vinařů na zámku ve Valticích. Bylo rozhodnuto, že se v průběhu roku 2007 pozmění informační systém pro členy Moravínu. Provoz kanceláře Moravínu v areálu NVC bude omezen a konzultace v kanceláři budou možné pouze po telefonické dohodě. Neznamená to však, že bude činnost omezena, naopak se členové výboru snaží najít cestu, jak se více přiblížit svým členům a jak je lépe o činnosti informovat. Samozřejmá je úzká spolupráce s NVC, Vinařským fondem, Svazem vinařů a ostatními odbornými institucemi a organizacemi. Výbor svazu bude i v dalších letech organizovat odborné semináře a zájezdy, spolupracovat se Zahradnickou fakultou v Lednici a se Střední vinařskou školou ve Valticích, se Společností Valtické vinné trhy ve Valticích a s dalšími odbornými institucemi a vinařskými odborníky u nás i v zahraničí, kteří projeví o tuto spolupráci zájem. S Národním vinařským centrem umístěným v historických prostorách valtického zámku lze vhodnou koordinací odborné činnosti v profesionálně vybaveném prostředí prohloubit permanentní vzdělávání vinohradníků a vinařů, obchodníků s vínem i běžných konzumentů. MORAVÍN nabízí poradenské služby malým a středním vinařům v oblasti výsadby vinic a poskytování dotací, pěstování a ošetřování révy vinné, při výrobě vína, vedení vinařské evidence, problémech s legislativou i zprostředkování informací členům svazu z internetu a jiných masmedií nebo vinařských institucí a organizací v oboru. Výrobní, dodavatelské a obchodní firmy mají v MORAVÍNU možnost reklamy a propagace materiálů, výrobků a služeb směřujících k malým a středním vinařům. Pro začínající vinaře, ale i pro pokročilé, kteří se chtějí formou diskuse podělit o své zkušenosti ve vinařském a vinohradnickém oboru, se konají tradiční lednové semináře v Kobylí, připravují se "putovní" diskusní semináře na praktická
54
témata. Samozřejmostí jsou přednášky a semináře ve spolupráci s NVC v přednáškovém sále NVC ve Valticích. (Moravín) Českomoravská vinohradnická a vinařská unie (dnes Svaz vinařů České republiky) Dne 24. Června 1993 byly zaregistrovány stanovy a 7. září 1993 se ve Velkých Bílovicích uskutečnila valná hromada, na které bylo zvoleno první představenstvo ČMVVU. Oficiálním sídlem se stala budova ZD Velké Bílovice. Vznik Českomoravské vinohradnické a vinařské unie byl vynucen hospodářskopolitickou situací. Bylo třeba začít hájit zájmy pěstitelů hroznů a výrobců vína prostřednictvím jednotné organizace. Před tím existovalo několik organizací, které hájily jednotlivé části zájmů všech pěstitelů a zpracovatelů. Obdobné organizace jako ČMVVU existují ve všech demokratických vinařských státech a existovaly i u nás v minulosti do roku 1948. Českomoravská vinohradnická a vinařská unie vznikla jako sdružení právnických a fyzických osob zabývajících se vinohradnictvím a vinařstvím, jejichž oprávněné zájmy hájí. Zaujímala stanoviska, navrhovala řešení a opatření k odborným, hospodářským a politickým tématům, které se dotýkají vinohradnictví a vinařství v České republice a zájmů svých členů. Spolupracovala se státními orgány, domácími i zahraničními organizacemi a veřejností. V těchto vztazích prosazovala hospodářské, profesní, právní, podnikatelské, komerční a další zájmy svých členů, členů a zaměstnanců svých členských organizací. ČMVVU usilovala o pokrok a modernizaci vinohradnictví České republiky a v souvislosti s tím zajišťovala poradenství, organizovala vzdělávací a osvětovou činnost, zabezpečovala propagaci a šíření informací, vydávání tiskovin a periodik pro potřebu svých členů a veřejnosti. Prosazovala racionalizaci produkce, posklizňové úpravy, skladování, zpracování, obchodu, vývozu a dovozu hroznů a vína i množitelského materiálů révy v zájmu spotřebitelů a svých členů. V neposlední řadě usilovala o ochranu životního prostředí a o produkci zdravotně nezávadných produktů z hroznů révy vinné. Později byla unie přejmenována na Svaz vinařů České republiky. (Českomoravská vinohradnická a vinařská unie 1993-2003, brožura)
55
4.2.3 Kritické body vzniku zájmových profesních organizací V historii vinohradnictví a vinařství ČR došlo k několika významným událostem. Tyto události lze zaznamenat do časové řady viz obr.č . (tučně označeny události, které měly pozitivní vliv na odvětví vinohradnictví a vinařství a kurzívou události s negativním vlivem).
vysazování vinic
podpora pěstování vína
3. století
8. - 9. století
velký otřes, výrazné snížení révokaz rozlohy vinic 19. století
1. s. v., 2. s. v., komunismus
horecká velký otřes, práva, viniční kontrola, evidence řády, rozkaz výsadby vinic, vinic, spis o podpora pěstování vývoz vína vinařů révy 1057
zrušení vinnařských spolků 1948
14. století
15. století
největší rozmach českého vinařství
velký otřes
jakostní třídy
16. století 30-letá válka 18. století
Svaz integrované Cech českých motivace produkce Svaz Moravín vinařů pro vinaře hroznů a vína vinařů ČR 1964
1968
1989
1991
1993
Obr. č. 2.: Časová řada dat důležitých v historii vinohradnictví a vinařství v ČR Zdroj: Vinařský obzor, vlastní práce Z historického vývoje lze vysledovat, že zájmové profesní organizace v odvětví vinohradnictví a vinařství vznikaly v období hospodářského rozmachu země, za podpory státu či panovníků. V období kdy tato podpora nebyla, i přes nepříznivý hospodářsko-politický vývoj či biologicko-pěstitelské podmínky, byla potřeba opětovného vzniku těchto profesních organizací z důvodu předávání získaných zkušeností a nabytých znalostí, novinek v pěstování hroznů a ve výrobě vína, získávání a předávání zkušeností ze zahraničí a potřeby šířit poznatky také u nás. V průběhu vývoje těchto organizací se postupně měnil jejich význam a aktivity. Z původních cílů zůstala kontrola jakosti vína, určité regulace týkající se prodeje, pořádání slavností a shromáždění. Cechy či pozdější svazy se přestaly v takové míře zabývat řešením sporů. Jejich činnost se začala zaměřovat více na sdělování zkušeností a nových poznatků, týkajících se pěstování hroznů, technologie výroby vína a případného prodeje, načerpaných jak u nás tak v zahraničí. Začaly vydávat časopisy, kde tyto poznatky mohly publikovat. Pod záštitou těchto organizací došlo ke koordinaci těchto činností.
56
Zájmové profesní organizace v odvětví vinohradnictví a vinařství v historii zanikaly ze dvou možných důvodů: -
z nařízení státu,
-
z důvodu ztráty původního významu těchto organizací v nepříznivých biologicko-pěstitelských nebo hospodářko-politických podmínkách.
Tabulka č. 11: Důležité události v historii vinohradnictví a vinařství ČR 1057 14. století
Spytihněv daroval vinice kostelu v Litoměřicích - vývoz do Německa horecká práva a viniční řády upravující vztahy ve vinohradnictví Karel IV. - rozkaz vysazovat vinice, osvobozování od daní zákaz dovozu cizích vín v urč. Obdobích výrazné zvýšení plochy vinic Spolková činnost
15. století
husitské války, velký otřes - vše od začátku Vl. Jagelonský - povinná kontrola formou degustace a evidence všech vinic 1. český odborný spis o pěstování révy a výrobě vína - 1. svého druhu v Evropě největší rozmach v českém vinahradnictví - 20000 ha vinohradů na Moravě velký otřes, 100 let rozdělení do jakostních tříd rozvoj průmyslu, opět otřes révokaz
16. století 30-letá válka 18. století 19. století
1. světová válka, 2. světová válka, komunismus 1948 1964 1968 1989 1991 1993
výrazné snížení počtu vinic zrušení vinařských spolků vznik Moravínu vznik Cechu českých vinařů revoluce, dovoz vín motivací vznik Svau integrované produkce hroznů a vína vznik Svazu vinařů ČR (Českomoravské vinařské a vinohradnické unie)
Zdroj: Vinařský obzor, vlastní práce
57
4.3 Základní charakteristiky a cíle (poslání) zájmových profesních organizací ve vinohradnictví a vinařství, a jejich analýza 4.3.1 Základní charakteristiky vinohradnictví a vinařství
zájmových
profesních
organizací
ve
Svaz vinařů Svaz vinařů ČR (dále jen SV ČR) hájí zájmy pěstitelů hroznů a výrobců vína prostřednictvím jednotné organizace, jak v našem státě, tak vůči zahraničí. Je členem domácích nevládních organizací Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR a z evropských je členem sdružení AREV a prostřednictvím AK ČR členem organizace COPA/COGECA. Svaz je vydavatelem časopisu Vinařský obzor. Členem SV ČR jsou fyzické i právnické osoby podnikající v uvedených oborech a drobní vinaři prostřednictvím vinařských spolků v obcích Vznik a sídlo Svaz vinařů České republiky, o. s. (dříve Českomoravská vinohradnická a vinařská unie) byl založen 24. 6. 1993 ve Velkých Bílovicích. SV ČR vzniká dnem registrace a zakládá se na dobu neurčitou. Zakládající členské subjekty, aniž by tím byla dotčena jejich podnikatelská volnost, se rozhodly vytvořit zájmové sdružení právnických a fyzických osob s názvem Svaz vinařů České republiky, o. s. Svaz je právnickou osobou, a to občanských sdružením založeným podle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Sídlem SV ČR je Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice. Členové SV ČR jsou fyzické osoby (viz příloha), právnické osoby (viz příloha), sdružení a spolky. Mezi sdružení, která jsou členy SV ČR, patři: - Cech českých vinařů - MORAVÍN-svaz moravských vinařů - Svaz integrované produkce hroznů a vína - Sdružení šlechtitelů révy vinné - Českomoravský svaz vinařských podniků Mezi spolky, které jsou členy SV ČR, jsou zařazeny následující spolky:
58
Tabulka č. 12: Členské spolky ŠVČR ČZS - vinařská sekce ČZS - vinařský spolek při ČZS Hrušky ČZS ZO Týnec Mendelův vinařský spolek Místní vinařský spolek MORAVÍN PRO - BIO Sdružení dobšických vinařů Sdružení vinařů "Žižkovští vinaři" Sdružení vinařů Dambořice Sdružení vinařů Kostice Sdružení vinařů mikulovské vinařské oblasti Sdružení znojemských vinařů Spolek přátel vína, o.s. Spolek velkoněmčických vinařů Územní sdružení ČZS Břeclav V.O.C. Znojmo, občanské sdružení Vinaři Mařatice Vinaři-sady Vinařský spolek Vinařský spolek Vinařský spolek Vinařský spolek Vinařský spolek N.P. VINIBLAT - sdružení vinařů Blatnice Víno z Velkých Pavlovic Vinohradnický a vinařský spolek Základní organizace ČZS
Velké Bílovice Hodonín Hrušky Týnec Šardice Mikulov Šumperk Dobšice Moravský Žižkov Dambořice Kostice Mikulov Znojmo Praha 1 Velké Němčice Břeclav Dobšice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Dolní Bojanovice Kyjov Moravská Nová Ves Mutěnice Nový Poddvorov Blatnice p.sv. Ant. Velké Pavlovice Strážnice Němčičky 55
1
Zdroj: SV ČR 4.3.2 Cíle (poslání) a přehled aktivit Svaz vinařů ČR: sdružuje právnické a fyzické osoby zabývající se vinohradnictvím a vinařstvím. Koordinuje jejich činnost a chrání jejich oprávněné zájmy. Mezi svými členy udržuje dobré vztahy na zásadách porozumění a vzájemné pomoci, pro své členy (regionální vinohradnické a vinařské svazy, další vinařské organizace a jednotlivce) a pro členy a zaměstnance svých členských organizací vytváří podmínky pro specializovanou spolupráci v různých odborech vinohradnictví a vinařství na úrovni České republiky, 1
ČZS = Český zahrádkářský svaz
59
zaujímá stanoviska, navrhuje řešení a opatření k odborným, hospodářským a politickým tématům, které se dotýkají vinohradnictví a vinařství České republiky a zájmů svých členů, spolupracuje se státními orgány, domácími i zahraničními organizacemi a veřejností. V těchto vztazích prosazuje hospodářské, profesní, právní, podnikatelské, komerční a další zájmy svých členů, členů a zaměstnanců svých členských organizací, usiluje o pokrok a modernizaci vinohradnictví a vinařství České republiky a v souvislosti s tím zajišťuje poradenskou službu, organizuje vzdělávací a osvětovou činnost, zabezpečuje propagaci a šíření informací, vydávání tiskovin a periodik pro potřebu svých členů a veřejnosti, napomáhá integraci mezi prvovýrobci, zpracovatelskými a obchodními organizacemi. Prosazuje zakládání hospodářských organizací přispívajících k rozvoji vinohradnictví a vinařství České republiky, v zájmu svých členů a ke splnění svých cílů, prosazuje racionalizaci produkce, posklizňové úpravy, skladování, zpracování, obchodu, vývozu a dovozu hroznů a vína a využití vedlejších výrobků a služeb podle zásad tržní ekonomiky, potřeb trhů, v zájmu konzumentů, svých členů, členů a zaměstnanců svých členských organizací, prosazuje racionalizaci produkce, prodeje, vývozu a dovozu množitelského materiálu révy vinné, zabývá se otázkami marketingu hroznů, vína a množitelského materiálu, otázkami kvality výrobků, cenovou politikou, materiálovým zásobováním, pojištěním, dotační politikou a dalšími profesními a hospodářskými otázkami, usiluje o ochranu životního prostředí a o produkci zdravotně nezávadných výrobků z hroznů révy vinné. Zdroje financování SV ČR je organizací, která nepracuje pro zisk a financuje se z následujících zdrojů: a) členské a účelové příspěvky členů SV ČR, b) dotace, příspěvky a dary od státu, různých organizací a jednotlivců, c) příjmy za odbornou činnost, osvětovou činnost, expertízy, drobné služby, propagaci, prodej drobných pomůcek, tiskovin apod., d) výnosy z majetku. Valná hromada stanoví v jednacím řádu SV ČR výši ročních členských příspěvků. Členské příspěvky se použijí na materiální zabezpečení předmětu činnosti SV ČR. Členské příspěvky se mohou požít také na zabezpečení jednání všech orgánů SV
60
ČR, pokrytí nezbytných nákladů na úhradu účasti na jednáních členům orgánů, dary členům k významným výročím, a na pokrytí nákladů na členství a zastoupení SV ČR na jednání v dalších subjektech. Představenstvo SV ČR hospodaří s prostředky SV ČR podle rozpočtu schváleného valnou hromadou SV ČR. Za hospodaření s prostředky SV ČR je představenstvo zodpovědné valné hromadě SV ČR. Za své závazky odpovídá SV ČR do výše svého majetku. Jednotliví členové neručí za závazky SV ČR. (SV ČR) 4.3.3 Přehled aktivit Svazu vinařů České republiky v letech 2004-2008 a jejich analýza Úkoly svazu vinařů podle stanov: Činnost č. 1. Sdružování právnických a fyzických osob zabývajících se vinohradnictvím a vinařstvím. Koordinace jejich činnosti a ochrana jejich oprávněných zájmů. Udržování dobrých vztahů mezi členy na zásadách porozumění a vzájemné pomoci, Činnost č. 2. Pro své členy a pro členy a zaměstnance svých členských organizací vytváření podmínek pro specializovanou spolupráci v různých odborech vinohradnictví a vinařství na úrovni České republiky. Činnost č. 3. Zaujímání stanovisek, návrhy řešení a opatření k odborným, hospodářským a politickým tématům, které se dotýkají vinohradnictví a vinařství České republiky a zájmů svých členů. Činnost č. 4. Spolupráce se státními orgány, domácími i zahraničními organizacemi a veřejností. V těchto vztazích prosazování hospodářských, profesních, právních, podnikatelských, komerčních a dalších zájmů svých členů, členů a zaměstnanců svých členských organizací. Činnost č. 5. Usilování o pokrok a modernizaci vinohradnictví a vinařství České republiky a v souvislosti s tím zajišťování poradenské služby, organizování vzdělávací a osvětové činnosti, zabezpečování propagace a šíření informací, vydávání tiskovin a periodik pro potřebu svých členů a veřejnosti. Činnost č. 6. Napomáhání integraci mezi prvovýrobci, zpracovatelskými a obchodními organizacemi. Prosazování zakládání hospodářských organizací přispívajících k rozvoji vinohradnictví a vinařství České republiky, v zájmu svých členů a ke splnění svých cílů. Činnost č. 7. Prosazování racionalizace produkce, posklizňové úpravy, skladování, zpracování, obchodu, vývozu a dovozu hroznů a vína a využití vedlejších výrobků
61
a služeb podle zásad tržní ekonomiky, potřeb trhů, v zájmu konzumentů, svých členů, členů a zaměstnanců svých členských organizací. Činnost č. 8. Prosazování racionalizace produkce, prodeje, vývozu a dovozu množitelského materiálu révy vinné. Činnost č. 9. Zabývání se otázkami marketingu hroznů, vína a množitelského materiálu, otázkami kvality výrobků, cenovou politikou, materiálovým zásobováním, pojištěním, dotační politikou a dalšími profesními a hospodářskými otázkami. Činnost č. 10 Usilování o ochranu životního prostředí a o produkci zdravotně nezávadných výrobků z hroznů révy vinné. Rok 2004
Přehled činnosti Rok 2004 byl největším mezníkem v historii organizace kvůli vstupu do EU. Představenstvo jednalo 4 krát a redakční rada tři krát. Dle zprávy z valné hromady konané 3.3. 2005 dozorčí rada prověřila hospodaření svazu 1.3. 2005 a její předseda se pravidelně účastnil jednání představenstva. V tomto roce došlo opět ke zvýšení počtu členů. Členem svazu v roce 2004 bylo 100 právnických osob, 150 fyzických osob a 38 vinařských spolků a svazů. V členských podnicích pracuje v oboru 2500 přepočtených osob (tj. na plný úvazek) a ve spolcích je 1660 členů. Plocha vinic členů je přes 10 tis. ha a uvedli v loni do oběhu 880 tis. hl vína. K základním úkolům svazu patřila jednání s poslanci a senátory, se zástupci Mze, MF, ÚKZÚZ, SZPI, SZIF2, s vedením JMK a AK ČR. Pokračovala také velmi dobrá spolupráce se SViŠ Valtice a ZF v Lednici. Výsledkem změn na minulé valné hromadě bylo výrazné zlepšení spolupráce všech zástupců vinařů pod hlavičkou SV ČR. Podařilo se tím odstranit nejednotnost vinařů vůči státu i veřejnosti. Svaz je zastoupen ve Vinařském fondu, komoditním výboru pro víno při SZIF, Agrární komoře, Radě TI v Lednici, Vědecké radě ZF v Lednici, Radě SViŠ ve Valticích, probíhá slučování těchto organizací.
2
MF = Ministerstvi financí, ÚKZÚZ = Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, SZPI = Státní zemědělská a potravinářská inspekce, SZIF = Státní zemědělský intervenční fond
62
Vstup do EU byl vyvrcholením dlouholeté činnosti. Nepodařilo se ovšem prosadit zařazení ČR do požadované zóny, nedostali jsme zástupce – jako zemědělci – do Evropského parlamentu. Byl uveden do praxe nový vinařský zákon s jen několikadenním zpožděním. Řada drobných vinařů se málo zajímala o aktuální dění a o to, co bude následovat po vstupu. Problémem je dosud neuskutečněná notifikace Vinařského fondu, ztěžující jeho účelné využití. Červen byl stanoven jako termín pro vyřešení tohoto problému. V tomto roce byla poprvé udělena medaile za zásluhy o stát vinaři. Polovinu času věnují zaměstnanci svazu Vinařskému obzoru. Za téměř osm let, kdy je SV ČR jeho vydavatelem, vyšlo přes 3,5 tisíce stran, poslední ročník měl 608 stran a jeho součástí je i prodej literatury. Výsledkem práce projektového manažera byla především organizační činnost při vydávání Evidenční knihy, výkupních lístků, mapy vinařských oblastí, knihy o vinařském marketingu, Přehledu odrůd révy a přípravy nového vydání Vinařského slovníku. Organizoval i řadu seminářů pro vinaře, vedl spolupráci na společném projektu s PEF MZLU a přípravu vinařského klastru. V tomto roce byl pořádán 12. Ročník soutěže GP Vinex. V mezinárodní oblasti se činnost SV ČR také rozšířila. Jeho zástupci se účastnili zasedání AREV (Porto, Štrasburk, Rumunsko), pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA, poradní skupiny Víno při Komisi ES. Svaz je oficiálním zástupcem ČR v těchto organizacích a dostává za tímto účelem dotace z Mze. Zápisy z jednání jsou rozesílány členům elektronickou poštou a krácené jsou vytištěny ve vinařském obzoru. Zástupci svazu i Vinařského obzoru se účastnili řady dalších akcí v zahraničí, např. veletrhu Intervitis ve Stuttgartu, mezinárodního konkursu horských vín, veletrhu bioproduktů a veletrhu pro obchodníky s vínem v Itálii, kongresu OIV ve Vídni. výročí Rakouského svazu vinařů a veletrhu vinařské techniky v Bordeaux. Do ČR byli pozvání hosté z Rakouska za účelem předání zkušeností s legislativou ES u malých vinařů. Svaz vinařů České republiky udržuje také dobré kontakty se svazy vinařů z Německa, Rakouska a Slovenska. Podle tajemníka SV ČR Martina Půčka svaz hospodaří vyrovnaně a náklady jsou pokryty příjmy.
63
Zhodnocení činnosti Svaz vinařů v roce 2004 podnikal aktivity podle svých stanov. Nejvíce se věnoval činnostem č. 1, 3, 4, 5, 6, 9 a 10. Mezi nejdůležitější aktivity patřila jednání se státními orgány, domácími a zahraničními organizacemi, zavedení nového Vinařského zákona, vydávání časopisu Vinařský obzor a jiných tiskovin, týkající se také vinařského marketingu.
Návrh činnosti pro rok 2005: -
Získání a upevnění adekvátního postavení vinařství ČR v EU Upevnění spolupráce svazu se státní správou a samosprávou i orgány EU a tím prosazení zájmů vinařů Informační podpora případným vznikajícím organizacím VOC Rozšíření elektronické komunikace mezi členy a svazem Dořešení možných legislativních úlev pro malé vinaře, legislativní podpoření prodeje vína pod víchem Bezproblémový průběh podpor IP hroznů a vína v rámci programu HRDP Dotvoření systému soutěží podle vinařských podoblastí, na které bude navazovat národní soutěž vín Aktivní účast na procesů reformy společné organizace trhu s vínem EU
Některé aktivity, jako je obecná propagace vína z ČR převzal Vinařský fond jiné Národní vinařské centrum. Tímto může dojít k lepší specializaci a profesionalizaci práce. SV ČR musí s těmito organizacemi dále spolupracovat a kontrolovat účinnost práce. Rok 2005
Přehled činnosti Rok 2005 byl nepříznivý jak pro pěstitele hroznů tak pro zpracovatelské podniky. Za tento rok představenstvo SV ČR jednalo celkem pět krát a redakční rada Vinařského obzoru celkem 4 krát. Dozorčí rada provedla kontrolu hospodaření svazu 14.3.2006 a předseda dozorčí rady se pravidelně účastnil jednání představenstva. Zvýšil se počet členů na 145 právnických osob, 150 fyzických osob a 39 vinařských spolků a svazů. V členských podnicích pracuje ve vinohradnictví a vinařství 2600 přepočtených osob (tj. na plný úvazek). Ve vinařských spolcích je dalších 1700
64
členů. Celková plocha vinic členů svazu činí přes 10 tis. ha a členové uvedli do oběhu v roce 2005 900 tis. hl vína. Činnost SV ČR byla v roce 2005 zaměřena na: -
-
-
-
-
-
-
-
Zjednodušení administrativy pro drobné vinaře – po mnoha jednáních s řadou rezortů na Úřadu vlády u ředitele kabinetu 1. místopředsedy vlády byla spuštěna řada novel zákonů, které měly za cíl usnadnit v rámci možností činnost drobných vinařů. Řešení špatné situace vinařů po sklizni 2005. Ve spolupráci s Agrární komorou byl vytvořen tlak na vládu k řešení situace. Byl dohodnut kompromis. Mapování možnosti vzniku vinařského klastru. Podpora se strany MPO byla v roce 2004 velmi nejistá, v druhé polovině roku se začala projevovat evropská krize vinařství, která zpochybnila i ochotu financování ze strany vinařů. Úpravy podmínek v nařízení vlády pro restrukturalizace vinic a IP. V restrukturalizace se zlepšují podmínky pro praktickou dosažitelnost podpory, v IP se přiblížily požadavky praxi a zvýšila se sazba na hektar. Mze nakonec vyšlo vstříc návrhům SV ČR. Ve spolupráci s JMK a MŽP byly řešeny problémy se špačky a byly připravena příslušná vyhláška. Bylo započato řešení problému výčepu vína pod víchem, ale bez konkrétního výstupu. Ve spolupráci s AK a profesními svazy ovocnářů, chmelařů a zelinářů byla dohodnuta ne Mze a PGRLF3 státní podpora ve výši 50 % na pojištění speciálních kultur proti krupobití a mrazu. V druhé polovině roku 2005 SV ČR provozoval webovou stránku www.wineofczechrepublic.cz. Poté tuto činnost převzalo Národní vinařské centrum Valtice. SV ČR se spolu s Vinařským fondem (dále jen VF) a NVC 4podílel i na spuštění projektu Svatomartinské víno, který byl velmi úspěšný. Ve spolupráci s MPSV5, Mze a JMK bylo umožněno vinařským obcím, aby přijali na dobu neurčitou zaměstnance, kteří by se zabývali vinařskou
3
PGRLF = Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond
4
NVC = Národní vinařské centrum
5
MPSV = Ministerstvo práce a sociálních věcí
65
-
-
-
-
evidencí. Celý projekt byls puštěn na základě požadavku starostů úhrady ze strany těchto zaměstnanců. JMK k tomu uhradil program zjednodušující evidenci. Zájem ze strany obcí byl nakonec minimální. V tomto roce byla připravována novela vinařského zákona, která byla schválena poslaneckou sněmovnou ČR dne 10.2.2006, ale ne v podobě, jak byla ze strany SV ČR požadována. Ve spolupráci s AK a MZe se jednalo o změně podmínek IP u speciálních kultur a sazbách na hektar pro roky 2007 až 2013. V důsledku řešení špatní hospodářské pozice členských podniků od sklizně 2005 se svaz nezabýval původně předpokládaným vznikem VOC Morava. Problém byl s notifikací Vinařského fondu v Bruselu, který proběhla až 13.3.2006. To brzdilo nástup v oblasti marketingu vína. Polovinu svého času investují zaměstnanců svazu do časopisu Vinařský obzor. Za devět let vyšlo více jak 4200 stran, poslední ročník měl rekordní 652 strany. V mezinárodní oblasti se činnost svazu také rozšířila. Jeho zástupci se účastnili postupně 3 zasedání AREV (Aosta, Bolzano, Štrasburk), v Bruselu 5 krát jednání pracovní skupiny Víno při C/C, 3 krát poradní skupiny Víno při Komisi ES a semináře k reformě SOT s vínem. Dle tajemníka SV ČR svaz hospodaří vyrovnaně a veškeré náklady jsou pokryty příjmy. Pro rok 2006 je navržen vyrovnaný rozpočet.
Zhodnocení činnosti Svaz vinařů v roce 2005 plnil úkoly podle svých stanov. Věnoval se především činnostem č. 1, 3, 4, 5, 6 a 9. Mezi nejdůležitější patří zjednodušení administrativy pro drobné vinaře, řešení špatné situace vinařů po sklizni 2005, mapování možnosti klastru, úprava podmínek v nařízení vlády pro restrukturalizaci vinic a IP, příprava vyhlášek, získání státních podpor, zajištění reklamy a zjednodušení komunikace prostřednictvím webových stránek, spuštění projektu Svatomartinské víno, přijetí novel vinařského zákona, změna podmínek IP, vydávání časopisu Vinařský obzor a mezinárodní spolupráce. Splnil tak většinu činností z plánu pro rok 2005 s některými výjimkami. Jedná se o vznik VOC, kdy v důsledku řešení špatné hospodářské pozice členských podniků se svaz vznikem VOC nezabýval. Dále zde byl problém s notifikací Vinařského fondu v Bruselu, čímž došlo ke zpomalení nástupu v oblasti marketingu.
Návrh činnosti pro rok 2006: -
Upevnění adekvátního postavení našeho vinařství v rámci EU
66
-
-
Upevnění rovnoprávné spolupráce Svazu vinařů ČR se státní správou a samosprávou v ČR i v rámci orgánů EU V souvislosti s VOC se zaměřit na iniciování VOC Morava Rozšíření vzájemné elektronické komunikace mezi členy a svazem. V roce 2004 existovala elektronická komunikace s 55 % členů, v roce 2005 to bylo již s 60 % a toto procento stále roste. Dořešení možných legislativních úlev pro malé vinaře, legislativní podpoření prodeje vína pod víchem. Bezproblémový průběh vyšších podpor IP hroznů a vína v rámci programu HRDP v roce 2006. Bezproblémový průběh podpor v rámci restrukturalizace vinic. Zavedení nového sytému IP pro roky 2007-2013 Dotvoření systému soutěží vín podle vinařských podoblastí, ne které bude navazovat národní soutěž vín. Aktivně se účastnit procesu reformy společné organizace trhu s vínem v EU. Přestěhování sídla svaz do sousední budovy.
Rok 2006
Přehled činnosti V roce 2006 klesl průměrný výnos hroznů ještě níže než v roce předcházejícím. V tomto roce jednalo představenstvo SV ČR celkem 4 krát, redakční rada Vinařského obzoru 5 krát. Dozorčí rada provedla kontrolu hospodaření svaz 28.3.2007 a předseda rady se pravidelně účastnil jednání představenstva. Došlo ke zvýšení počtu členů u právnických osob naopak u fyzických osob a sdružení počet poklesl – 158 právnických osob, 140 fyzických osob a 37 vinařských spolků a svazů. V členských podnicích pracuje 2600 přepočtených osob (tj. na plný úvazek). Ve vinařských spolcích máme dalších 1700 členů. Celková plocha vinic členů svazu činí 10 tis. ha a členové uvedli do oběhu v minulém roce 800 tis. hl vína. K základním úkolům svazu patřila jednání s poslanci a senátory, se zástupci Mze, ÚKZÚZ, SZPI, SZIF, AK ČR, s vedením Jihomoravského kraje a RAK JMK. SV ČR je nově od tohoto roku členem PK ČR. Pokračovala velmi dobrá spolupráce se SViŠ Valtice, ZF v Lednici a PEF v Brně. S PEF v Brně byl ukončen tříletý projekt, jehož podstatným výstupem byla koncepce rozvoje vinohradnictví do roku 2020. SV ČR je zastoupen v Radě Vinařského fondu, která od minulé valné hromady jednala 11 krát, v komoditním výboru pro vínu při SZIF,
67
který se ale předchozí rok nesešel, v představenstvu Okresní agrární komory Břeclav, které zasedalo 7 krát. Koncem předchozího roku vznikla komoditní rada pro víno při AK ČR, dosud zasedala 2 krát ve Velkých Bílovicích. Dále měl svaz své zástupce v Radě TI v Lednici, Vědecké radě ZF v Lednici, Radě SViŠ ve Valticích, Vědecké radě Biosferické rezervace Dolní Morava, o.p.s. a Oborové radě pro zemědělství při Mze. Situace v NVC byla stabilizována, mimo provozování Salonu vín ČR provádělo i činnost podle potřeb Vinařského fondu. Svaz je zastoupen také ve Správní i Dozorčí radě. Činnost svazu byla v roce 2006 zaměřena mimo běžné agendy na: -
-
-
-
-
Řešení nerovnoprávné situace vinařů v ČR v porovnání se sousedy z EU-15. Ve spolupráci s Agrární komorou byl vytvořen tlak na MZe. Během uplynulého roku se tam vystřídali 3 ministři, se všemi zástupci SV ČR jednali. Upevnění pozic Svazu vinařů a ČR v mezinárodní ch profesních organizacích – v představenstvu AREV, v pracovní skupině ARUV pro reformu s vínem, v pracovní skupině C/C pro víno, v pracovní podskupině C/C pro enologické postupy a v poradní skupině Komise pro víno. Ve spolupráci s JMK a MŽP byly řešeny problémy se špačky, byla přijata příslušná vyhláška. Ve spolupráci s AK a profesními svazy ovocnářů, chmelařů a zelinářů se podařilo prosadit státní podporu ve výši 50 % na pojištění speciálních kultur proti krupobití a mrazu. SV ČR se s VF a NVC podílel i na projektu Svatomartinské víno, který byl velmi úspěšný, jak vyplývá z meziročního nárůstu prodeje. Uskutečnila se novela vinařského zákona, ale ve sněmovně nebyla přijata v podobě, jak si zástupci SV ČR představovali, proto byla senátem upravena. Ve spolupráci s AK ČR se intenzivně jednalo o podmínkách IP u speciálních kultur a sazbách na hektar pro roky 2007 až 2013 Vzniklo nové nařízení vlády, podle kterého se jednodušším způsobem upravují podpory v rámci restrukturalizace vinic. Uzavřel se systém podoblastních soutěží vín, které jsou současně nominačními soutěžemi pro Salon vín ČR. Svaz vinařů přestěhoval své sídlo o jeden dům dále, vybavení kanceláří by mělo bez výrazných stavebních oprav a výměny nábytku vydržet nejméně 10 let. Plné fungování Vinařského fondu. Od března 2006 do března 2007 vložil do oblasti marketingu 70 milionů korun.
68
-
-
-
-
Polovinu času investují zaměstnanci svazu do časopisu Vinařský obzor, poslední ročník měl 644 stran. Součástí Vinařského obzoru je také prodej odborné literatury. Proběhla soutěž Grand Prix Vinex. V mezinárodní oblasti se činnost svazu také rozšířila. Zástupci se zúčastnili postupně 4 zasedání AREV (Merano, Brno, Štrasburk, Brusel), v Bruselu 4krát jednání pracovní skupiny Víno při C/C a 4krát jednání skupiny Víno při Komisi ES. Tajemník se zúčastnil jednání pracovní podskupiny C/C pro enologické postupy. Svaz vinařů je oficiálním zástupcem ČR v těchto organizacích a na tuto činnost jdou dostávány dotace z Mze. Zápisy z jednání jsou rozesílány členům elektronickou počtou a ve zkrácené formě zveřejňovány ve Vinařském obzoru. V březnu 2006 se zástupci SV ČR zúčastnili veletrhu Protein v Düsseldorfu, kde měla ČR zs podpory Vinařského fondu svůj stánek. V dubnu se pak zúčastnili v rámci jednání AREV veletrhu VinItaly. V dubnu proběhl v Hustopečích již třetí mezinárodní seminář, jehož byl svaz spolupořadatelem, zaměřený na vinařství 2 roky po vstupu do EU. V červenci byl svaz spolupořadatelem Mezinárodní rady Arev v Brně, která se zabývala reformou trhu s vínem v EU. Svaz udržuje velmi dobré kontakty s kolegy ze Svazu vinařů Německa, Rakouska, Slovenska, Slovinska, Maďarska i Lucemburska a ministerstvy zemědělství Rakouska, Německa a Slovenska.
Zhodnocení činnosti V roce 2006 SV ČR plnil především činnosti č. 1, 3, 4, 5 a 9 ze svých stanov. Jednal se státními orgány, řešil nerovnoprávnou situaci vinařů v ČR v porovnání s EU-15, upevňoval pozici SV ČR v mezinárodních profesních organizacích, řešil problémy, otázky pojištění, byly vydány novely vinařského zákona, jednal o podmínkách IP u speciálních kultur, vznikla nová nařízení vlády na podporu restrukturalizace vinic, byl uzavřen systém podoblastech soutěží vín, vydáván časopis Vinařský obzor, byly podniknuty aktivity ve vzdělávací činnosti. Splnil tak téměř všechny cíle stanovené pro rok 2006, kromě vyřešení situace s VOC a nebyly zmíněny aktivity v oblasti legislativních úlev pro malé vinaře a legislativní podpoření prodeje vína pod víchem.
Návrh činnosti pro rok 2007: -
Upevnění adekvátního postavení českého vinařství v rámci EU Upevňování rovnoprávné spolupráce Svazu vinařů se státní správou a samosprávou v ČR i v rámci orgánů EU, a tím dosažení prosazení oprávněných zájmů našich vinařů.
69
-
-
-
V souvislosti s VOC je nutno se zaměřit na praktické zahájení činnosti VOC Morava. Rozšíření vzájemné elektronické komunikace mezi členy a svazem. V roce 2006 už to bylo se 70 % a v roce 2007 již s 80 % členů. Prosazovat novelu zákona odpuštění návratných podpor na výsadbu vinic z Vinařského fondu. V rámci programu EAFRD pro roky 2007 až 2013 dosáhnout u IP stejných podmínek, jaké mají naši rakouští kolegové. Podílet se na bezproblémovém průběhu podpor v rámci restrukturalizace vinic, organizačně napomáhat k vyčerpání finanční částky z EU určené pro ČR. Prosazovat systém soutěží vín podle vinařských podoblastí, na které bude navazovat Národní salon vín. Prostřednictvím novely vinařského zákona napomáhat redukci státem uznávaných soutěží vín. Vydat nový Přehled odrůd révy ve spolupráci s ÚKZÚZ
Rok 2007
Přehled činnosti Během předchozího volebního období jednalo představenstvo 18 krát a redakční rada 15 krát. Počet zaměstnanců zůstal na původních 6. Počet členů byl v roce 2007 tvořen 94 právnickými a 118 fyzickými osobami a 38 členskými svazy a spolky. V tomto roce SV ČR zastupoval pěstitele hospodařící na 50 % plochy vinic ČR a produkce vína pocházející z ČR od členů SV ČR činila 80 % celkové produkce ČR. V tomto roce se svaz více věnoval vzniku VOC Morava. Dne 27.3.2007 bylo zaregistrováno MV Sdružení V.O.C. Morava. Do května SV ČR přijímal přihlášky zájemců o členství ve Hlavní náplní SV ČR byla reforma trhu s vínem. Komisí představený návrh v polovině roku byl pro SV ČR nepřijatelný. Diskriminace se projevovala už v tom, že v Praze neměl být tento návrh vůbec prezentování, ačkoliv ve většině členských států ano. Teprve po protestu byla reforma prezentována i v Praze. Následoval protest zástupců profesních organizací několika států během jednání rady ministrů před jejich budovou v Bruselu. Zde SV ČR podpořil i náš ministr P. Gandalovič a slovenský ministr M. Jureňa. Dále se protestu zúčastnil německý rakouský, lucemburský, a francouzský ministr zemědělství. Tím byla vyjádřena dostatečná síla.
70
Na schůzce ve městě Mainz byla nakonec přijata nesouhlasná deklarace šesti členských států s návrhem Komise. Komise v říjnu zvýšila částku na restrukturalizaci vinohradnictví ve vinařském roce 2007/2008 oproti minulému orku asi 3 krát. Peníze na restrukturalizaci byly první prioritou pro vyjednávání ČR. Nakonec se podařilo dosáhnout přijatelného kompromisu díky spolupráci s MZe, Stálým zastupitelstvím ČR při EU, Parlamentem ČR a Parlamentem EU. Svou roli sehrály i evropské profesní organizace – COPA/COGECA a AREV. Během roku 2007 byl předseda SV ČR více než 53 dnů na zahraničních cestách. Další pak ještě podnikl tajemník. SV ČR spolupracoval s MZe na bezproblémovému průběhu podpor v rámci restrukturalizace vinic, poprvé byla vyplacena celá částka přidělená ČR, což se stalo hlavním argumentem pro její navýšení v následujícím roce. Svaz se spolupodílel na vydání Velkého vinařského slovníku, vydání Horenských práv Velkých Bílovic a fotografování všech registrovaných odrůd révy vinné. Svaz se spolupodílel na vydání Velkého vinařského slovníku, vydání Horenských práv Velkých Bílovic a fotografování všech registrovaných odrůd révy vinné. Proběhla oslava 100 let vydávání Vinařského obzoru. SV ČR se stal členem PK ČR. Svaz ČR se snažil o novelu zákona, která by odpustila návratné podpory na výsadbu vinic z Vinařského, ale přes řadu jednání s poslanci a v Zemědělském výboru PSP toho nedosáhl. Mělo by to zůstat jako jeden z cílů pro rok 2008. V roce 2007 pokračoval nárůst spotřeby vína v ČR, zvyšovala se znalost našeho vína u konzumentů, obojí i díky iniciativám VF. Během uplynulého volebního období: -
Každoročně SV ČR předával MZe podklady při situační zprávu „Réva vinná, víno“. Velmi úzce spolupracoval s MZe při jednáních o dotačních titulech, úpravách právních norem sektoru vína. Pravidelně organizoval soutěž GPV, (letos byl již 15. Ročník GPV), poskytoval odbornou garanci veletrhu VINEX. Každoročně se podílel na organizaci seminářů v Hustopečích k tématu „Vinařství ČR a EU“. Vydával tištěný sešit Vinařská evidence.
71
-
V roce 2004 a 2007 vydal Přehled odrůd révy vinné (předtím již v letech 1999 a 2001).
Polovinu svého času investují zaměstnanci svazu do časopisu Vinařský obzor. Časopis je distribuován mimo Česko i na Slovensko. Součástí Vinařského obzoru je prodej odborné vinařské literatury. SV ČR je zastoupen ve Vinařském fondu, komoditním výboru pro víno při SZIF, Agrární komoře, komoditní radě pro víno při AK ČR, PK ČR, Radě TI v Lednici, Vědecké radě ZF v Lednici, Vědecké radě Biosferické rezervace Dolní Morava, o.p.s., Správní a dozorčí radě NVC, o.p.s., Radě SViŠ ve Valticích a Sektorové radě Zemědělství. V mezinárodní oblasti výrazně narostla činnost. Postupně se ČR stala rovnoprávným partnerem EU 15. Svaz má své zástupce v pracovní skupině víno při C/C (během období mezi volebními valnými hromadami proběhlo 18 jednání), poradní skupině víno při Komisi (proběhlo 13 jednání). Pracovní podskupiny C/C pro enologii se zástupce SV ČR zúčastnil 2 krát a 1 krát jednání k evropskému programu Víno a zdraví. V rámci AREV má SV ČR zastoupení v představenstvu CEPV (profesní komora AREV) a v posledních letech byli zástupci svazu zváni na užší jednání AREV k reformě trhu s vínem. Celkem za minulé volební období absolvovali zástupci SV ČR 16 různých úrovní jednání AREV. Dále se zástupci SV ČR účastnili řady seminářů, degustací a konferencí v zahraničí, často včetně aktivního vystoupení o vinařství v ČR nebo o představách k reformě trhu s vínem. Zástupce SV ČR je také členem FIJEV (Mezinárodní organizace novinářů orientovaných na víno), účastnil se několika jednání v rámci této organizace a v tomto roce proběhlo jednání této organizace v ČR.
Zhodnocení činnosti V roce 2007 SV ČR jednal podle svých stanov a věnoval se především činnostem č. 1, 3, 4, 5, 6 a 9. Věnoval se více vzniku VOC Morava, reformě trhu s vínem, jednal se státními orgány, mezinárodními institucemi, vydával tiskoviny, snažil se o novelu zákona týkající se návratných podpor na výsadbu vinic, jednal s tuzemskými i zahraničními organizacemi a organizoval soutěže. Splnil tak téměř všechny cíle vytyčené pro rok 2007, kromě prosazení novely zákona o odpouštění návratných podpor na výsadbu vinic z Vinařského fondu, kde sice jednal s poslanci,
72
ale tohoto cíle nebylo dosaženo. V aktivitách za rok 2007 nebyla zmíněna novela vinařského zákona napomáhat redukci státem uznávaných soutěží vín. Rok 2008
Přehled činností V roce 2008 pracovalo ve Svazu vinařů ČR pět zaměstnanců na plný úvazek a jedna zaměstnankyně byla na mateřské dovolené. Z tohoto počtu se přibližně polovina podílela na svazové činnosti a druhá polovina na vydávání časopisu Vinařský obzor. Dále pracovala na dohodu o provedení práce jazyková korektorka pro Vinařský obzor. V říjnu ukončil svoji činnost asistent předsedy. Počet členů, kteří si v roce 2008 splnili své členské povinnosti, byl 344, z toho 112 právnických a 189 fyzických osob. Právnické osoby obdělávaly 6470 ha vinic a uvedli na trh 660 tis hl. vína, fyzické osoby pečovaly o 950 ha vinic a produkovaly 21 tis. hl vína. Dále zde patří vinařské spolky – celkem v obcích s celkovým počtem 1400 vinařů a 10 čestných členů. Meziročně se tak zvýšil počet členů o 40 %. Členská základna nyní obhospodařuje 40 % ploch vinic, produkuje asi 80 % tuzemského vína a ve vinařství u členů pracuje 3500 přepočtených osob. Svaz v tomto období pracoval zejména na: -
-
-
V oblasti vnitrosvazové byly připraveny nové stanovy a jednací řád SV ČR. Zvýšení atraktivity Svazu pro vinaře. Zavedly se nové služby (nabídkapoptávka), poskytují se aktuální informace přes internet, zavedlo se poradenství v oblasti vinařské legislativy. Byly vytvořeny a spuštěny nové webové stránky SV ČR, které mají plně funkční chráněnou sekci pro členy s aktuálními informacemi, jakými jsou veškeré zápisy z jednání, korespondence, legislativa EU a ČR. Snaha do budoucna je přimět všechny členy ke sledování těchto stránek a vzájemně komunikovat elektronicky. Za toto období proběhlo pět jednání představenstva, kde se řešila řada aktuálních problémů, ale i dlouhodobé koncepční vinařské záležitosti. Za tím účelem se jednání představenstva účastnili i pozvaní hosté z MZe, SZPI, VF a NVC. Zápisy z jednání představenstva dostávají členové prostřednictvím emailů. Rozpracování reformy do předpisů ČR. Zástupci svazu spolupracovali s MZe, ÚKZÚZ, SZPI a dalšími organizacemi při přípravách prováděcích předpisů ČR v souvislosti s reformou SOT s vínem. Za stejným účelem zasedala ve Velkých Bílovicích i komoditní rada při víno při AK ČR.
73
-
-
-
-
-
-
-
-
V podstatě se jednalo o nařízení vlády č. 320/2008 Sb. Ke klučení vinic a o nařízení vlády č. 82/2009 SB. K restrukturalizaci vinic a k investicím do vinařství. Zavedení vína VOC Morava a dalších, geograficky menších VOC. Zde nedošlo k většímu pokroku, kromě léta připravovaného VOC Znojmo. SV ČR předal veškeré své pravomoci tehdy nově zvolenému předsednictvu VOC Morava. Po oddělení splátek návratných podpor na výsadbu vinic z Vinařského fondu nadále prosazovat jejich prominutí. Tento úkol patřil nadále k prioritám činnosti Svazu, v uplynulém období ale k jeho naplnění nebyl prostor, protože nedošlo k novelizaci vinařského zákona. Podpora Vinařského fondu a Národního vinařského centra. Probíhala úzká spolupráce s VF a NVC. Rada Vinařského fondu byla koncem předchozího roku obměněna a rozšířena. Z 11 členů Rady je 8 členů SV ČR. Obdobně odchází k plynulé obměně ve Správní radě NVC. V roce 2009 pak měla 11 členů a z toho 10 členů SV ČR. Dále byl vdáván svazový a odborný časopis Vinařský obzor podle dosavadního zaměření. Změna jeho orientace na částečně vědecký časopis, stejně jako opačně omezení odborných článků nebyl vhodná. V tomto duchu pokračovalo vydávání 101. Ročníku, který dosáhl 620 stran. Odstranění diskriminace speciální produkce rostlinné v porovnání s polní produkcí a zjednodušení administrativní zátěže. Dlouhodobý a široký úkol, který je nutno plnit postupně. Nové nařízení vlády č. 82/2009 Sb. Již umožňuje podávat pouze jedinou žádost o zařazení do systému a další žádost a výplatu prostředků. Dále bylo připomínkováno několik vyhlášek MZe, některé úspěšně, jiné bez odezvy. Podpora akce „Svatomartinské víno“. Trvale narůstá počet zúčastněných vinařství i objem nabízeného vína. SV ČR se vedle VF a NVC od počátku podílelo na této akci jako spolupořadatel. Získávání projektů pro Svaz financovaných z různých zdrojů a podporujících vinařství. V roce 2008 Svaz realizoval jeden větší projekt – zvýšení počítačové gramotnosti vinařů, kdy se vinaři v několika různých termínech mohli zúčastnit zdarma jednodenního školení ve Valticích. Pro rok 2009 získal SV ČR projekt VF zaměřený na průběžné informování vinařů v různých oblastech. Zatím byly informace zasílány e-mailem, nyní k tomu bude vyhrazena zvláštní sekce na nových webových stránkách SV ČR.
74
-
-
-
Od roku 2009 je Svaz spoluředitelem tříletého mezinárodního projektu 7. Rámcového programu EU zaměřeného na trvale udržitelný rozvoj vinařství. Projektu se dále účastní Německo, Španělsko, Portugalsko, Francie, Itálie, Řecko, Maďarsko a Rumunsko. Dopracování reformy trhu s vínem v EU. Zde šlo o účast na 3 jednáních pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA v Bruselu, 2 jednání poradní skupiny „Víno“ při Evropské komisi v Bruselu, 2 jednáních AREV (Mainz a Štrasburk). Tako jednání s paní komisařkou M. Fischer-Boel., s vedoucím oddělení pro víno DG Agri E. Jacquinem, s ředitelem pro ekonomiku a regionální politiku Generálního sekretariátu Rady EU P. Blížkovským. Prostřednictvím e-mailů zástupci SV ČR komunikovali s českými poslanci v Evropském parlamentu. Upevnění adekvátního postavení našeho vinařství v rámci EU a světa. Po dvaceti letech od otevření hranic Čech a Moravy je české vinařství u kolegů v ostatních členských státech EU respektování. Prostřednictvím podpor z VF a servisních služeb NVC a Svazu získávají zahraniční spotřebitelé další informace o moravských a českých vínech formou účasti českých vinařů na mezinárodních soutěžích vína a veletrzích. V uplynulém období získala česká vína řadu mezinárodních ocenění, na mezinárodní soutěži v Izraeli (pod patronací OIV) se ČR umístila jako stát na prvním místě.
Stanovy a jednací řád – změny 1) Nový systém členství - Řádné členství – tito členové mají veškerá práva včetně hlasovacího a práva být volen do orgánů. - Přidružené členství – tito členové mají omezená práva, nemají hlasovací práva a nemohou být voleni do orgánů. - Čestné členství – tito členové mají veškerá práva, včetně hlasovacího a práva být volen do orgánů. 2) Systém volby členů představenstva (15 členů) - Předseda je volen přímo celou valnou hromadou jako uvolněná funkce. Místopředseda pro Moravu je volen členy z vinařské oblasti Morava – jako neuvolněná funkce. Místopředseda pro Čechy je jmenován Cechem českých vinařů a schválen valnou hromadou – jako neuvolněná funkce. Čtyři členové představenstva jsou voleni za každou vinařskou podoblast členy z příslušené vinařské podoblasti; 4 členové představenstva jsou volení bez ohledu na příslušnost k vinařské podoblasti, jsou voleni celou valnou hromadou.
75
Zůstávají 4 členové představenstva, které pouze schvaluje valná hromada, na návrh sdružení ČMSVP, Ekovín, Moravín a Sdružení šlechtitelů révy. Mandát členů představenstva je 4 roky. Nové stanovy ruší výkonný výbor SV ČR.
Zhodnocení činnosti V roce 2008 SV ČR opět jednal v souladu se stanovami, zaměřil se především na činnosti č. 1, 3, 4, 5 a 9. Připravil nové stanovy, snažil se o zvýšení atraktivity SV ČR pro vinaře, zavedlo se poradenství v oblasti vinařské legislativy, bylo zavedeno VOC Morava a další geograficky menší VOC, podporoval Vinařský fond a Národní vinařské centrum, byly vydávány tiskoviny, podnikl aktivity v oblasti vzdělávání vinařů, byla dopracována reforma trhu s vínem v EU a upevněno adekvátní postavení vinařství ČR v rámci EU a světa. Celkové zhodnocení aktivit za roky 2004-2008 Dle zpráv o činnosti uveřejněných v časopisech Vinařský obzor a zápisů z valných hromad je možno sledovat, že SV ČR se nejvíce věnuje spolupráci se státními orgány, domácími i zahraničními organizacemi a veřejností a usilování o pokrok a modernizaci vinohradnictví a vinařství České republiky a v souvislosti s tím zajišťování poradenské služby, organizování vzdělávací a osvětové činnosti, zabezpečování propagace a šíření informací, vydávání tiskovin a periodik pro potřebu svých členů a veřejnosti. V roce 2005 bylo nutno zajistit mnoho potřebných aktivit ve spojení se vstupem ČR do EU v roce 2004. Jednalo se především o legislativu a s tím spojený nový vinařský zákon. Činnost č. 1 – sdružování členů, koordinace jejich činnosti a hájení zájmů je možno sledovat i v dalších činnostech svazu, tudíž počet aktivit v tomto směru je v tabulce zkreslený. Obdobný problém je s propagací, která se vyskytuje jak v činnosti č. 5 tak v činnosti č. 9, která se zabývá otázkami marketingu a tudíž i propagací. Proto se tyto dva body mohou také prolínat. Výsledky v tabulce jsou tedy jen orientační, nelze z nich skutečně posuzovat, zda byl Svaz v některých letech aktivnější a v jiných méně, záleží také na množství informací, které do zpráv o činnosti uvedl. Dále některé činnosti byly delegovány na Vinařský fond a Národní vinařské centrum. Na rozdíl od trendu v tabulce, skutečný trend má na základě zápisů z valných hromad rostoucí tendenci v oblasti aktivit. Menší aktivita byla sledována v oblasti prosazování racionalizace produkce, posklizňové úpravy, skladování, zpracování, obchodu, vývozu a dovozu hroznů a vína a využití vedlejších výrobků a služeb podle zásad tržní ekonomiky, potřeb trhů, v zájmu konzumentů, svých členů, členů a zaměstnanců svých členských organizací. Je možné, že svaz se těmto
76
aktivitám věnuje, ovšem nejsou zmiňovány v zápisech a zprávách o činnosti. Také nejsou zmíněny činnosti v oblasti ochrany životního prostředí. Tabulka č. 13: Počet aktivit SV ČŘ v jednotlivých letech 2005-2009 Činnost 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 celkem
2005 7 0 8 47 55 11 5 0 22 1 156
2006 9 0 11 66 12 5 0 0 5 0 108
Rok 2007 10 1 7 39 23 1 1 1 10 1 94
2008 11 2 6 11 31 1 0 0 11 0 73
2009 20 4 4 23 12 1 1 0 11 3 79
Zdroj: Vinařský obzor (2006-2010), vlastní práce Pozn.: Jednotlivé činnosti jsou popsány v kapitole 4.3.3
4.4 Charakteristika, význam, druhy zájmových profesních organizací ve vybraných zemích EU 4.4.1 Nadnárodní profesní zájmové organizace
European Confederation of Independent Winegrowers – Evropská konfederace nezávislých vinařů Vznik, název a sídlo CEVI – Evropská konfederace nezávislých vinařů je jedinou mezinárodní organizací zastupující a starající se o nezávislé vinaře v Evropě. Tato organizace byla založena evropskými nezávislými vinaři za účelem chránit a zastupovat zájmy podnikatelů stojících v čele rodinných podniků, produkujících a propagujících pravé osobité víno, na evropském a mezinárodním poli působnosti. Evropští nezávislí vinaři se zabývají profesními problémy na různých úrovních: -
produkce (indikace, životní prostředí…), regulace (označení, celní formality…), marketing (vinařská turistika…).
77
CEVI byla založena v Bordeaux (Francie), 3. Prosince 2002, po několika sezeních a kongresech, kdy evropští nezávislí vinaři zjistili, že si mohou navzájem pomáhat k prosperitě. Založením této organizace získali vinaři odpovědnost a důležitost pro své společnosti a výhody v oblasti produkce, regulací a marketingu. Společně jsou tito vinaři významnými „hráči“, kteří nemohou být přehlíženi ve všech aspektech venkovských komunit a jejich inovací: sociálních, ekonomických, turistických a životního prostředí. CEVI je statutární asociací 1901, jejíž sídlo je v Paříži, 4 place Félix Eboué - 75583 PARIS Cedex. Současným prezidentem (rok 2009) asociace je Xavier de Volontat (Francie). Jejími členy jsou národní federace nezávislých vinařů: -
Nezávislí vinaři Francie (VIF), Italská federace nezávislých vinařů (FIVI), Švýcarská asociace vinohradníků a vinařů (ASVE), Národní federace nezávislých vinařů Portugalska (FENAVI), Profesní organizace nezávislých vinařů Luxemburska Moselle (OPVI), Maďarská organizace nezávislých vinařů (Vindependent), PROVIR – rodinná vinařství oblasti Rioja, Rodinná vinařství Slovinska (FES).
CEVI udržuje kontakty s nezávislými vinaři z celé Evropy. Cíl a předmět činnosti Hlavním cílem této asociace je chránit a propagovat profesi nezávislých vinařů v rámci evropské a mezinárodní spolupráce. Chrání jejich zájmy ve všech oblastech (morální, technické, sociální, ekonomické a částečně administrativní). -
Za tímto účelem CEVI studuje veškeré legislativní reformy a konzultuje specifické problémy ovlivňující evropské nezávislé vinaře, pomocí EEC a místních autorit. Díky jednotné volbě co se týká zájmů svých členů, v záležitostech jako vinařská reforma CMO, zjednodušení prodeje vína „na dálku“, označení apod., CEVI participuje v expanzi do národních veřejných politik. CEVI také pracuje na vytvoření povědomí o profesi nezávislých vinařů. Ve všech těchto lobbystických záležitostech expanduje a obnovuje pozice, výsledky konsenzů a analýzu lídrů v evropské produkci vína.
78
-
-
-
CEVI doporučuje a zajišťuje schválení nových ekonomických organizací. Nezávislá produkce vína je operací autonomní a soudržné ekonomické entity, ve stejném čase, plnění funkcí produkce, transformace a marketingu. Pracuje na vytvoření povědomí o nezávislých vinařích jako a statusu obchodní organizace. Cílem CEVI je umožnit, aby byl „skupinový přístup s individuální podnikatelskou logikou“ uskutečnitelný. Profesní organizace, CEVI, také poskytuje služby a nástroje pro nezávislé vinaře Evropy; organizuje konvence a Technologické dny, participační projekty v soutěžích a přehlídkách, vývoj vinařských turistických projektů atd. Setkání organizované CEVI nabízí nezávislým vinařům nástroje pro představení a poskytuje prostor pro setkání a obchod, za účelem vývoje profese nezávislých vinařů. Úkolem CEVI je také chránit a reprezentovat profesi nezávislých vinařů a jejich filozofii. Z toho důvodu dosahuje CEVI největšího zastoupení ve vytváření kontaktů a blízkých vztahů s nezávislými vinaři a vinohradníky ze všech zemí Evropy (Řecko, Německo, Chorvatsko, Rumunsko atd.).
Všichni nezávislí vinaři Evropy sdílí stejnou filozofii. (CEVI)
COPA/COGECA COPA-COGECA je velká evropská organizace zemědělských společností. V oblasti „Víno“ se setkávají vinohradnické a vinařské organizace. V některých zemích neexistují vlastní vinařské nebo vinohradnické organizace, tudíž jsou zde činné pouze podskupiny zemědělských organizací. Tradičně se oblast „Víno“ z COPACOGECA stará o rámec tržního pořádku. Teprve v posledních letech se skupina zabývala otázkami trhu, označovacím právem, zdaněním a problematikou „víno a zdraví“. (COPA/CEGECA)
AREV – Evropská konference vinařských regionů V posledních letech se vytvořila další evropská organizace, která se zabývá otázkami evropského vinařství: spolek evropských vinařských regionů - Assemblée des Regions Européennes Vtiticoles, krátce AREV. Zde dochází ke spojení určité paralely všeobecných politických směrů v Evropě se specielními zájmy vinohradnictví a vinařství. Čím větší byla Evropská unie, tím více byla diskutována nutnost vytvoření „Evropy regionů“. V Maastrichtské smlouvě byl stanoven princip subsidiarity, tzn. delegování odpovědnosti směrem dolů do takové
79
míry, jak je to možné. Nosiči tohoto spojení/společenství jsou vlády a regiony, ne vinařské/vinohradnické organizace. Tyto budou vládami a regiony zapojeny do praktické práce. (AREV) 4.4.2 Národní profesní zájmové organizace
4.4.2.1 Německo Deutscher Weinbauverband, e.V. – Německý svaz vinařů Vznik Německý svaz vinařů je profesní organizací německých vinařů. Byl založen dne 30. 9. 1874 během prvního německého kongresu v Tieru. Prvním prezidentem svazu, který se z počátku skládal ještě z jednotlivých členů, se stal Dr. Blankenhorn (Müllheim/Baden). V roce 1874 se mladý svaz zabýval třemi problematickými okruhy: choroby révy a zde především přibývající rozšíření révokazu ze západu na východ; takzvaná průmyslová výroba vína a lahvování vína na německém trhu; a konečně střet německých vín s dovezenými víny ze zahraničí. V době založení svazu vinařů a ještě v následujících letech se německé vinařství nacházelo v období své krize a to dokonce i v některých proslulých tradičních oblastech. Aby německý svaz vinařů mohl lépe dostát svým úkolům, rozhodl se krátce před vypuknutím první světové války (1913) zpřísnit organizační strukturu. Vycházel z tehdejšího smíšeného členství a odpovídajíc nové organizační struktuře byl pojmenován „Deutscher Weinbauverband“ – Německý svaz vinařů. Představenstvo bylo sestaveno z předsedů jednotlivých zemských organizací a prezidentem byl zvolen Franz Buhl. Zakladatelskými členy byli zemské svazy Baden (Badensko), Bayern (Bavorsko), Hessen, Elsaß (Alsasko), Preußen (Prusko), Sachsen (Sasko) a (Württembergsko). Důležitá data ve vývoji Německého svazu vinařů: 1874 Rok založení 1913 Nová organizace 1926 Velká vinařská krize 1934 Nutné začlenění – jen 6 regionálních svazů bylo členy DWV jejichž činnost byla po 1. světové válce blokována a Německý svaz vinařů byl zrušen – tyto okolnosti vyústily v obnovení spojení jednotlivých regionálních svazů v roce 1950 1950 Nový start 1961 Vinařský zákon
80
1970 Start EU-Směrnice pro trh s vínem 1971 Nový německý vinařský zákon Sídlem Německého svazu vinařů je Heussallee 26, 53113 Bonn Členové svazu jsou uvedeni v následující tabulce: Tabulka č. 14: Německý svaz vinařů a jeho členové Svazy vinařů
Svazy Raiffeisen
Ostatní členové
Deutscher Raiffeisenverband Bund der Deutschen Badischer Weinbauverband e.V. e.V. Landjugend Badischer Genossenschaftsverband Raiffeisen - SchulzeBund Deutscher Weinbauverband Württemberg e.V. Delitzsch e.V. Oenologen e.V. Bauern- u. Winzerverband Genossenschaftsverband Deutsche Weinanalytiker Rheinland-Nassau e.V. e.V. e.V. Genossenschaftsverband Bayern Bauern- u.Winzerverband Raiffeisen/Schulze/Delizsch Rheinland-Pfalz Süd e.V. e.V. DLG TestService GmbH ECOVIN Rheinisch-Westfälischer Bundesverband Genossenschaftsverband Ökologischer Weinbau Weinbauverband Nahe e.V. e.V. Württembergischer Genossenschaftsverband Verband Deutscher Raiffeisen/Schulze-Delitzsch Rebenpflanzguterzeuger Fränkischer Weinbauverband e.V. e.V. e.V. Rheingauer Weinbauverband e.V. Saarländischer Winzerverband e.V. Weinbauverband Rheinhessen Weinbauverband Ahr Weinbauverband Hessische Bergstraße e.V. Weinbauverband Mittelrhein Weinbauverband Mosel-SaarRuwer Weinbauverband Pfalz Weinbauverband Saale Unstrut e.V. Weinbauverband Sachsen e.V.
Zdroj: DWV, vlastní práce Cíl a předmět činnosti Německý svaz vinařů, registrované sdružení (Der Deutsche Weinbauverband e. V.), krátce DWV, je profesní organizací německých vinařů. Účelem svazu je:
81
zastupovat společné zájmy svých členů vůči mezinárodním a národním institucím a organizacím v tuzemsku i v zahraničí a chránit zájmy německého hospodářství a starat se o ně. Toho má být dosahováno za spolupráce s Německým svazem rolníků a Německým svazem Raiffeisen, - radit členským svazům ve všech odborných oblastech a podporovat je, pomocí navazování kontaktů v oblasti hospodářství a techniky, které vinařům zprostředkovávají nejnovější vědecké poznatky, - podle možností podporovat odbyt. Cílem svazu není hospodářská obchodní činnost. -
Přesné vymezení úkolů: „Úkolem regionálních organizací je na regionální úrovni zastupovat zájmy výrobců. Úkolem DVW je zastupovat zájmy výrobců na národní a mezinárodní úrovni.“ Spolupráce s Německým svazem Raiffeisen a Německým svazem rolníků má mít zesilující synergický efekt při zastupování profesních zájmů ve smyslu německých výrobců. Je zde snaha o spolupráci s jinými spolkovými svazy vinařského, nápojového a potravinového průmyslu, aby byly tyto cíle a úkoly lépe dosahovány. Za tímto účelem bylo v roce 1998 založeno Fórum německého vinařství, pracovní společnost spolkových organizací německého vinařství s následujícími členy: Spolkový svaz německých vinných sklepů a specializovaných obchodů, Německý svaz vinařů, Německý svaz Raiffeisen, IHK Trevír pro DIHK, Svaz německých vývozců vína. DWV zastává důsledné dodržování principu subsidiarity. V evropském právu jsou nyní nařízení, které umožňují uskutečnění EU-vnitřního obchodu. K přípravě a provedení specifických úkolů může předsednictvo nasadit pracovní skupiny, které mají poradenskou funkci. Společně s německým svazem Raiffeisen byl nasazen společný pracovní tým „sklepního hospodářství“ („Kellerwirtschaft"). Do pracovních skupin bývají navrhovány osoby z členských organizací a jsou potom svolány předsednictvem, případně mohou být povolání také specialisté. Závěrečná doporučení musí být schválena předsednictvem. Obchodní zastupitelství připravuje a organizuje zasedání. Jednotlivě vznikají pracovní skupiny v následujících oblastech: -
vinařské právo a trh s vínem, vinohradnictví a životní prostředí,
82
-
pěstování vinné révy a její šlechtění, podniková ekonomika a daně, strukturální rozvoj, společná pracovní skupina „Sklepní hospodářství“ Německého svazu vinařů a Německého svazu Raiffeisen.
MEZINÁRODNÍ ZASTOUPENÍ ZÁJMŮ: Globálně je stále více dbáno na uvědomělost občanů. Svět a také životní prostředí se stává stále menším díky moderním transportním a komunikačním možnostem. Světový obchod s vínem vzrostl v posledních letech o cca 30 % na 70 mil. hektolitrů. Německo je světová “ jednička“, co se týká importu vína, ale také významný vývozce. V pokračující globalizaci platí, že jsou zastupovány a chráněny německé zájmy v mezinárodní profesní i politické sféře: Pomocí působení mezinárodní vinařské organizace, např. Organisation Internationale de la Vigne et du Vin (OIV), Paris nebo International Federation of Wines and Spirits (FIVS), Paris jsou zaručeny přímé hájení zájmů na mezinárodní úrovni. Dále je úkolem DWV zastupovat skrze bilaterální kontakty s profesními organizacemi nebo státními institucemi ve třetích zemích německé zájmy vinařů na celém světě. Toto je také pozorováno pomocí organizace mezinárodních kongresů a sympozií v rámci Intervitis Interfructura. EVROPSKÉ ZÁJMOVÉ ZASTOUPENÍ Hlavním úkolem DVW je zastupovat zájmy svých členů v Evropské unii. Zde je zapotřebí udržovat kontakty s orgány Evropské unie, především s komisí, radou ministrů, s ekonomickým a sociálním výborem (WSA) a výborem pro regiony. K tomu patří samozřejmě také členství v poradním výboru pro víno při Evropské komisi. Aby mohl svaz co nejlépe hájit zájmy svých členů, spolupracuje také s organizacemi jako COPA-COGECA nebo AREV.
83
NÁRODNÍ ZASTOUPENÍ ZÁJMŮ Německý svaz vinařů má za úkol zastupovat a koordinovat zájmy svých členů na národní úrovni, především vzhledem k německé spolkové radě a vládě. Poté, co jsou v Bruselu určovány otázky týkající se vinařské/vinohradnické legislativy, stojí v popředí vedle vinařského práva také nařízení k provedení, oborá témata jako životní prostředí, ochrana rostlin, obaly, hnojení apod. stejně jako daňové a sociální otázky. V oblasti zdanění a sociálního okruhu spolupracuje DVW s Německým svazem zemědělců a Německým svazem Raiffeisen. K národním cílů DVW patří úzká spolupráce s Německým vinařským fondem, Německým vinařským institutem a Německou vinařskou akademií. Zabývá se také statistikami, oblastí trhu a tematikou „víno a zdraví“. Zdroje financování Příjmy Německého svazu vinařů se skládají z: -
pravidelných členských příspěvků, podpor, dalších příjmů. (DWV)
4.4.2.2 Rakousko Österreichischer Weinbauverband – Rakouský svaz vinařů Vznik Rakouský svaz vinařů (Österreichischer Weinbauverband, zkráceně ÖWV nebo Spolkový svaz vinařů „Bundesweinbauverband“), je oborovou organizací prezidentské konference agrární komory Rakouska. Má sídlo ve Vídni a působí na území celého Rakouska. Svaz byl založen 30. září 1884 jako svaz chránící rakouské vinohradnictví/vinařství. Po několika změnách působí svaz od roku 1988 jako "Österreichischer Weinbauverband", vedený prezidentem ÖkR Dipl.-HLFL Ing. Josefem Pleilem, o obchodní záležitosti se stará Josef Glatt. Členové Rakouského svazu vinařů se dělí na řádné, mimořádné a čestné členy. Mezi řádné členy patří také: - Weinbauverband Burgenland, - Weinbauverband Kärnten,
84
-
Weinbauverband Niederösterreich, Weinbauverband Oberösterreich, Weinbauverband Steiermark, Verein der Weinbautreibenden Vorarlbergs, Weinbauverband Wien, Verband Österreichischer Rebveredler, Club der Weinakademiker.
Cíl a předmět činnosti Činnost Rakouského svazu vinařů není zaměřená na zisk. Cílem svazu je: a) udržování, ochrana a racionalizace vinohradnictví v Rakousku, b) podpora vinařství, c) podpora odbytu vína a jiných produktů z hroznů, d) sdružování a zastupování všech činností sloužících ke stejným nebo obdobným účelům oborových spolků a členů ve spolkových zemích K dosažení těchto cílů slouží: a) působnost na vydávání předpisů týkajících se vinohradnictví a vinařství, především pomocí vypracování doplňujících návrhů ke stávajícím ustanovením a k návrhům ke změnám, vypracování návrhů k předpisům týkajících se vinohradnictví a vinařství, předkládání žádostí a petic, vydávání posudků u patřičných národních a mezinárodních orgánů. b) ochrana práv vinařů c) poradenství ve všech otázkách týkajících se vinařství d) pořádání vinařských kongresů, výstav v odvětví vinařství, zemských ochutnávek vína, vinařských trhů a odborných exkurzí doma i v zahraničí e) spolupráce se souvisejícími institucemi doma i v zahraničí f) udělování vyznamenání za prvotřídní výkony v oblasti vinohradnictví, vinařství, odbytu vína a vinařské kultury g) styk s veřejností (public relations) a vydávání bulletinů h) jmenování rakouské „královny vína“ (Bundesweinkönigin). Zdroje financování Rakouský svaz vinařů je financován pomocí: - ročních členských příspěvků, - dotací a subvencí, - příjmů z pořádání akcí, - ostatních příspěvků členů,
85
- ostatních příjmů. (ÖWV; Gurská, Vránová, 2009)
4.4.2.3 Francie Ve Francii působí současně mnoho vinařských svazů, marketingových společností apod. Každý z nich má na starosti určitou oblast. Pro srovnání byl vybrán Mezioborový svaz pro alsaské víno.
Mezioborový svaz pro alsaské víno Vznik Mezioborový svaz pro alsaské víno byl ustanoven 22. dubna 1963 úřední listinou, podepsanou ministrem zemědělství, ministrem financí a státním sekretářem pro rozpočet, určenou francouzskému premiéru. „S ohledem na Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo financí, vzhledem k nařízení č. 45-2675 z 2. listopadu 1945 týkající se alsaských značkových vín: se zřetelem na zákon č. 53-633 z 25. července týkající se daňového ujednání, ustanovení č. 55-733 z 26. května 1955 týkající se kodifikace a upravení dokumentů o státní ekonomické a finanční kontrole, nařízení č. 59-2 z 2. ledna 1959 obsahující základní zákon vztahující se k financím a především k jeho článku 4, ustanovení č. 61-960 z 24. srpna 1961 týkající se dávkové daně, ustanovení z 3. října 1962 týkající se značkového označení „Vin d’Alsace“ a „Alsace“, včetně Státní rady (odboru veřejných prací) stanovuje: dnem zveřejnění dokumentu „Ustanovení z 22. dubna 1963 o založení Mezioborového svazu pro alsaské víno “ vzniká zřízení dotované civilní osobou, které se nazývá „Mezioborový svaz pro alsaské víno“.“ Cíl a předmět činnosti Mezioborový svaz pro alsaské víno je pověřen, ve spojení s Národním Institutem pro značková vína a pálenky, Regionální radou znalců alsaského vína ustanovenou dle nařízení z 2. listopadu 1945 a v případě potřeby jinými Mezioborovými svazy pro víno: 1) provádět a sbírat veškeré studie o produkci a komercializaci a za tímto účelem pořizovat statistiky a informace technického, ekonomického a praktického charakteru;
86
2) poskytovat výrobcům, jiným výrobcům v oblasti vinařství, velkoobchodníkům, maloobchodníkům a zprostředkovatelům veškerou technickou a praktickou podporu pro zlepšení vinic a kvality alsaského vína; 3) zlepšovat vztahy mezi výrobci a nákupčími hroznů, především každoročním prověřováním cen sklizně a platebních podmínek; 4) informovat konzumenty, zejména zahraniční, o kvalitě alsaského vína a zvyšovat vývoz těchto vín. Svaz může uveřejňovat veškerá pozorování vztahující se k produkci a komercializaci alsaských vín. Zdroje financování Svaz každý rok sestaví rozpočet, který je podřízen schválení Ministra zemědělství a ministra financí. Po uplynutí jednoho měsíce pro doručení ministrům a není-li formální námitka ani od jednoho z výše jmenovaných, nabývá rozpočet právoplatnosti. (Až do 31. prosince 1970 byly prostředky svazu zajištěny z příspěvků na hektolitr na člena této organizace. Tato částka byla vybírána místním nebo pomocným výběrčím při předávání povolení pro vývoz značkového vína ze svého pozemku.) Sazba tohoto příspěvku nemůže být vyšší než je nevyšší v jiných regionech, kde taktéž funguje Mezioborový svaz vín. Částka je stanovena ministrem zemědělství, ministrem financí a státním sekretářem pro rozpočet. Příspěvek schvaluje osoba, která vlastní povolení pro vývoz, v případě že se bude jednat o vinaře, bude částka zaplacena kupujícím. Svaz je pověřen náklady na základ a daň dle podmínek stanovených ve článku 4, ustanovení z 24. srpna 1961. Svaz může v případě potřeby obdržet dary, odkazy nebo podporu. Odnětí fondů či všech finančních operací se nemůže uskutečnit jinak než za písemného souhlasu těchto dvou členů: předsedy, vice-presidenta nebo pokladníka. Správa záloh, jejichž množství je dáno představenstvem, může být svěřena řediteli nebo sekretáři, který je povinen informovat představenstvo o způsobu jakým bude s částkou naloženo. Svaz je podřízen finanční a ekonomické kontrole státu dle výše citovaného ustanovení ze 26. května 1955. Svaz je v dokladech reprezentován řádně zplnomocněným předsedou nebo za stejných podmínek, sekretářem. Ministr financí, ministr zemědělství a státní sekretář
87
pro rozpočet jsou pověřeni účinností tohoto dokumentu, který bude zveřejněn v úředním listě Francouzské republiky.
4.4.2.4 Itálie V Itálii působí také současně mnoho svazů, organizací, asociací a vinařských stezek. Vinařských stezek je v Itálii celkem 140, ovšem ne všechny jsou aktivní. Existuje organizace Cita del Vino, která sdružuje vinaře, vinařské stezky z celé Itálie, a některé další organizace, které ovšem svým členům neposkytují služby v takovém rozsahu jako jednotlivé regionální organizace či svazy. Celonárodní organizací je např. Italská federace nezávislých vinařů (FIVI).
Italská federace nezávislých vinařů (FIVI) Vznik Italská federace nezávislých vinařů vznikla v červenci roku 2008 a v současné době do této federace patří kolem 600 nezávislých vinařů ze všech regionů Itálie, kde se pěstuje víno. Ke vzniku FIVI došlo v důsledku změn, které proběhly v jednom roce ze strany Evropských nezávislých vinařů v problematice důležité pro budoucnost vinařů, jako např. CMO reforma. Za podpory CEVI se italští nezávislí vinaři spojili a vytvořili národní Federazione Italiana Vignaioli Indipendenti - tedy italskou federaci nezávislých vinařů. FIVI předsedá Costantino Charrère z Aoste Valley. Výbor je tvořen reprezentanty z hlavních regionů (Marche, Trentino, Piemonte, Alto Adige, Veneto, Lombardia, Emilia Romagna, Toscana and Campania). Členy FIVI se mohou stát vinohradníci, vinaři nebo spolky. Podmínkou je zde, že nesmí prodávat víno do obchodů, které vlastní, nějakým způsobem kontrolují nebo patří do stejné skupiny. FIVI se stala členem CEVI ratifikací hlavního ročního zasedání (Annual General Meeting) konaného 20. Dubna 2009 v Logroño (Rioja). Itálie se tak připojila k Portugalsku, Španělsku, Francii, Slovinsku, Luxembursku, Švýcarsku a Maďarsku a přijala tak její běžný „popis“: the Independent Winegrower, Making Wine Out of Terroir”. Síldo Federazione Italiana Vignaioli Indipendenti Via Mendicità Istruita n. 45 Comune di Bra (CN)
88
Cíle a přehled aktivit Prvním úkolem FIVI je přinést italskému státu službu založenou na zájmech podnikatelů, podávající reálný pohled na administrativu a legislativu. Stát tak nemůže být informován o základě této legislativy a administrativy jinak, než že se obrátí na podnikatele, kteří se touto problematikou zabývají. Tím se stává tato organizace jedinou italskou organizací, která je zřízena specielně pro vinohradnický/vinařský sektor. Je také jedinou organizací, která je v pozici, kdy může zastupovat zájmy tohoto odvětví, aniž by musely být zváženy interní zájmy podnikatelů hospodářského sektoru – tedy těch odlišných od vinařského sektoru. FIVI zastupuje také zájmy technicko-ekonomického charakteru každého člena, a to následujícím způsobem: a) Zhodnocení vína plněného do lahví v místě produkce jako prostředek k navýšení jeho hodnoty pomocí na sebe navazujících fází kultivace révy vinné, pěstování hroznů a produkce vína. b) Hájení precedence těch podniků, kteří mění svou činnost ve prospěch plnění do lahví právě v místě samotné produkce, pomocí přidělení eventuelních pobídek národního, regionálního charakteru, které se týkají přeměny nebo přebudování, stejně jako nových ploch pro vinohrady, sklepů pro výrobu vína, plnících zařízení, infrastruktury nebo rozdělení organizace. c) Přednostní nebo specifická účast na eventuelních společenských propagačních programech národního, regionálního nebo provinčního charakteru. d) Realizace iniciativ společnosti na úrovni enologické asistence, také s ohledem na hygienické a zdravotní normy producentů vína, popř. na certifikaci kvality nebo kultivaci vinohradu s biologickými metodami, a také na iniciativy komerčního charakteru v oblasti nákupu a prodeje v Itálii nebo v zahraničí. e) Šíření technických, ekonomických, organizačních nebo normativních informací mezi členy ale také externím účastníkům podílejících se na plnění lahví vínem přímo v místě produkce. f) Zhodnocení vína plněného do lahví v místě produkce pomocí maximální garance autenticity produktu a místa určeného specielně k produkci daného vína.
89
g) Zvýšení hodnoty vína plněného do lahví v místě produkce pomocí ochrany okolí oblasti specielními vinohradnicko-hospodářskými předpisy, např. specielní kopec s prudkou orientací svahu nebo suchým osivem, obzvláště s ohledem na socio-ekonomické zájmy. h) Eventuelní účast na plánovaných akcích organizovaných producenty, popř. obecního nebo národního charakteru. FIVI má ambiciózní vývojový program, ve smyslu nabírání nových členů, ale také ve smyslu politických aktivit. Hájení „vignaioli indipendenti” je „srdcem“ celého programu. FIVI má za úkol vykonávat funkci morální, technickou, sociální, ekonomickou a administrativní. Přispívá k politickému rozvoji vinařství jak v lokálním, tak národním a evropském měřítku. Navrhuje opatření k ekonomické legislativě týkající se nezávislých vinařů. Navrhuje více přijatelnou a racionální podporu a ekonomickou organizaci vinařství. Má právo publikovat objektivní články k problematice nezávislých vinařů. Koordinuje a zesiluje působení regionálních asociací nezávislých vinařů a podporuje vytváření nových místních odborů či syndikátů. Zdroje financování Příjmy spolku jsou tvořeny: a) b) c) d)
členskými příspěvky, dobrovolnými příspěvky, možné příjmy z výnosů z movitých věcí nebo podílnictví eventuelní příjmy z podpory státu, regionu nebo EU nebo orgánů státní správy a soukromých podnikatelů. Regionální profesní zájmové organizace Jižní Tyrolsko je oblast na severu Itálie, kde působí tři hlavní vinařské spolky – Freie Weinbauern Südtirol (Nezávislí vinaři Jižního Tyrolska), Verband der Kellereigenossenschaften Südtirols (Svaz vinných sklepů jižního Tyrolska) a Die Weingüter Südtirols (Svaz soukromých vinařství jižního Tyrolska). Tyto tři sdružení spolupracují se spolkem Die Südtiroler Weinstraβe, který je koordinuje a zajišťuje jim především reklamu. V jižním Tyrolsku působí také marketingová organizace, která se stará o propagaci této oblasti jako takové.
90
Freie Weinbauern Südtirol – Nezávislí vinaři Jižního Tyrolska Vznik Freie Weinbauern Südtirol, krátce FWS, je regionální spojení vinařů v Tyrolsku, které bylo založeno 11. 5. 1999 v Bozenu a jednalo se o spojení 12 vinařství. Samostatnost (kancelář, ředitel) mají od roku 2003. Jako vzor sloužilo k tomuto sdružení Vignerons indépendants de France ve Francii nebo Verband Deutscher Prädikats- und Qualitätsweingüter e.V. (VDP) v Německu. Dnes má toto sdružení 81 členů - Bozen (19), Burggrafenamt/Meran (5), Eisacktal (11), Etschtal (2), Überetsch (18), Unterland (20), Vinschgau (6). Členové jsou malí vinaři, kteří vyrábí a stáčí víno v Jižním Tyrolsku. FWS není společenstvím vinařů, kteří by měli společné zajištění odbytu na trhu, ale spolek vinařů, kteří sami obchodují s vínem, tedy vlastní víno sami prodávají. Jedná se o zájmové sdružení vinařů samostatně působících na trhu. Plocha vinic členů tohoto spolku je 300 ha (6 % Jižního Tyrolska), tj. přibližně 0,4 až 50 ha na jednoho člena. Tito členové vyprodukují 1 600000 litrů vína za rok (cca 5 % Jižního Tyrolska), tj. 2000 – 190000 na člena. 91 % vína je označeno jako jakostní. Mezi hlavní odrůdy patří St. Magdalener (19 %), Lagrein (11 %), Kalterersee (9 %), Rulandské modré (7 %), Sauvignon (6 %), Rulandské bílé (5 %), Gewürztraminer (3 %). Průměrná cena vína je 7 Euro, pohybuje se v hranicích od 3 – 45 Euro. Téměř všichni členové vyvážejí do EU a asi 30 z nich mimo EU (USA, Japonsko). Sídlo Freie Weinbauern Südtirol Vereinigung / Vignaioli dell’Alto Adige Associazione Bozner Strasse 3 I-39018 Siebeneich / Terlan (BZ) Cíle a přehled aktivit Cílem sdružení je starat se o vinařskou kulturu jižního Tyrolska, a pěstovat image jihotyrolských vín, podporovat tradiční výrobu vína, dále zastupovat vinaře, kteří sami obchodují na trhu s vínem v Jižním Tyrolsku a také je podporovat. To zahrnuje především práci ve vinařských grémiích, poradenství členů v právní oblasti a organizaci společných prezentací apod.
91
Mezi aktivity sdružení patří: -
-
-
-
-
-
-
Stálá podpora členů: oběžník, poradenství a poskytnutí pomoci v nákladové oblasti vyplívající ze zákona (etiketování, plán sklepa, vinařské knihy, průvodní dokumenty zboží…). Periodická intenzivní podpora: během sklizně vedení registru vinařství, po sklizni sepsání přihlášení sklizně a produkce hroznů (AGEA v Římě), přihlášení množství lahví označených DOC a IGT (obchodní komora v Bozenu). V červenci a srpnu nahlášení stavu skladu (AGEA v Římě). Poradenství pro vinařství – od května 2002 přes průmyslové inženýrství sekce vinařství (dosl.sklepní hospodářství) ve zkušebním centru v Laimburgu. Spolupráce s konsorciem Südtiroler Wein, Südtiroler Weinwerbung (jihotyrolská vinařská reklama), Nationaler Winzerverband FIVI (Italská federace nezávislých vinařů). Spolupráce se zkušebním centrem v Laimburgu, Obchodní komorou v Bozenu / úřad Rebbau – víno, státní úřad pro ovoce a víno, SBB, SMG, Südtiroler Weinstraße, s absolventy zemědělských škol. Podpora prodeje: každoroční prezentace vína Vinea Tirolensis v jižním Tyrolsku, vinařská prezentace v Itálii a v jihoněmeckém Raumu, práce v tisku, účast na vinařských koštech a vinařských týdnech, podpora aktivit pro jihotyrolskou reklamu. Publikace: Internet, intranet, Wegweiser zu 77 Weingütern (3. Vydání 2007). Další vzdělávání: školení v jednotlivých vinařských oblastech, odborné přednášky, den samostatných obchodníků s vínem.
Zdroje financování Sdružení je financováno členskými příspěvky, sponzory, členskými službami a státními příspěvky.
Verband der Kellereigenossenschaften Südtirols – Svaz vinných sklepů jižního Tyrolska Vznik Za účelem dosažení lepšího zastoupení vlastních zájmů se 11. 12. 1900 rozhodlo 7 společenství vinných sklepů vytvořit svaz tehdy německého jižního Tyrolska. Svaz vinných sklepů jižního Tyrolska má dnes 14 členů. Jsou to vinařství Burggräfler Kellerei, Eisacktaler KellereiErste & Neue KellereiKellerei, Bozen Kellerei Girlan, Kellerei Kaltern, Kellerei Kurtatsch, Kellerei Nals-Margreid, Kellerei Schreckbichl,
92
Kellerei St. Michael-Eppan, Kellerei St. Pauls Kellerei, Terlan Kellerei, Tramin Meraner Weinkellerei. Kvůli mnoha fúzím toto číslo v posledních letech kleslo, ovšem produkce ve vztahu k celkové produkci jižního Tyrolska vzrostla. Tak vyrábí a obchodují společenství sklepů s kolem 70 % všech jihotyrolských vín. Vinařská oblast s tak velkým podílem vinařských společenství, která s více než 90% podílem jakostních vín stojí na vrcholu italských jakostních vín, je široko daleko jedinečnou. Přes 100 let po založení prvního společenství vinných sklepů poukazuje tento úspěch na to, že myšlenka společenství, spojená s otevřeností a inovacemi měla v dnešní „urychlené“ době opodstatnění. Sídlo Verband der Kellereigenossenschaften Südtirols Landw. Ges. - Gen. Crispistraße 15 39100 Bozen Cíle a přehled aktivit Svaz vinných sklepů jižního Tyrolska je poskytovatelem služeb a kontaktní osobou pro své členy. K jeho hlavním úkolům patří: -
poradenství v oblasti vinařského práva, zastoupení v místních a národních grémiích, udržování kontaktů s úředním zastoupením, jednotné zastoupení v politice, péče o komunikaci a spolupráci mezi jednotlivými členy.
Die Weingüter Südtirols - Svaz soukromých vinařství jižního Tyrolska Vznik Svaz soukromých vinařství jižního Tyrolska je zájmové sdružení soukromých vinařství a vinných sklepů v jižním Tyrolsku, které je zodpovědné asi za 20 % jihotyrolské produkce vína. V současné době má na starosti 39 členů a jejich služeb využívá ještě asi 20 samostatně obchodujících podniků. První myšlenka k založení přišla v roce 1946.
93
Středobodem svazu je úspěch členů, podnikům jsou poskytovány poradenské služby, byrokratická podpora a inovace. Sídlo Die Weingüter Südtirols Pfarrgasse 13 I-39100 Bozen Cíle a přehled aktivit Svaz "Die Weingüter Südtirols" v první řadě zastupuje zájmy svých členů v politice a hospodářství. Zvláštní záležitostí je na kvalitu orientovaná produkce vína, aby i nadále měli nadšenci pro víno radost z jihotyrolského vína. Mezi hlavní aktivity patří poradenství, byrokratická podpora, průvodce inovacemi a zprostředkování jihotyrolského vína jako zdravý, cenný a ušlechtilý nápoj, tedy jako „životní styl- Lifestyle“.
Verein Südtiroler Weinstraβe – Spolek jihotyrolské vinařské stezky Vznik Verein Südtiroler Weinstraβe byl založen v roce 1964 a je nejstarší vinařskou stezkou v Itálii. Geograficky je tvořen 15 obcemi: Nals, Terlan, Andrian, Bozen, Eppan, Pfatten, Kaltern, Auer, Tramin, Montan, Kurtatsch, Neumarkt, Margreid, Kurtinig, Salurn. Rozděluje se na 4 velké oblasti: Terlaner Beceken, kde rostou výjimečné révy bílého vína – Rulandské bílé (Weissburgunder), Sauvignon Blanc a chardonay, dále Bozen (Bolzano), kde se daří silné odrůdě Svatá Magdalena a charakteristickému Lagreinu, v Übertschi je známý Kalterer-see-Vernatsch (Vernatsch od Kaltererského jezera) a v Unterlandu je možno nalézt mezi jinými aromatický Gewürztraminer a z červených Rulandské modré, Cabernet a Merlot. Spolek jihotyrolské vinařské stezky zastřešuje 55 vinařství, 15 obcí, 8 turistických spolků a několik jednotlivých organizací (např. Weinpunkt Kaltern, Gewürztraminer Verein), které jsou jeho členy. Tento spolek vyvíjí svou největší aktivitu od roku 2005. V roce 2008 byl tento spolek ohodnocen jako nejlepší vinařská stezka Itálie z celkových 140 vinařských stezek, které v této zemi působí. Sídlo Verein Südtiroler Weinstraβe Pillhofstr. 1
94
I-39057 Frangart (Bozen) Südtirol Cíle a přehled aktivit Mezi hlavní aktivity a cíle tohoto spolku patří: -
-
zajištění reklamy (rádio, letáky, označení, kalendáře, mapky s označením vinařství a obcí, které jsou členy, informační prospekty atd.) pro jihotyrolskou oblast jak v Itálii, tak v zahraničí, koordinace služeb a všeho, co je zapotřebí koordinovat, pořádání školení, seminářů (marketingové, specializované – např. Südtiroler Gewürztraminer, Südtiroler Sekt atd.), označení na vinařské cestě, hledání a navazování kontaktů, spolupráce s obchodní komorou, udržování kontaktů po celé Evropě (účast na Mezinárodním vinařském kongresu ve Španělsku (Rioja)), pořádání festivalů, událostí (Jihotyrolské vinařské týdny, Noc sklepů, Traminer Dorfleben apod.). Třetím rokem pořádali vinařský festival Südtiroler Weinstraβe, který trvá jeden měsíc od poloviny června, každý týden se koná v jiné vesnici, sklepy mají otevřeno až do 24 hodin a tento festival je zakončen Nocí sklepů. Prioritou tohoto spolku ale není pořádání těchto festivalů, nýbrž především zajištění reklamy pro tyto události. Organizaci mají na starosti ostatní organizace či spolky, které jsou členy Südtiroler Weinstraβe.
Zdroje financování Spolek je financován pomocí příspěvků členů, podle toho, jestli se jedná o obce nebo vinařství je lze rozdělit: -
turistické spolky – paušální poplatek plus poplatek za každý nocleh, vinařské organizace paušální poplatek, vinařství za hektolitr, obce podle počtu obyvatel.
Celkem tyto příspěvky činí asi 120 000,- Euro. Dalšími zdroji jsou také regionální příspěvky (z jižního Tyrolska) na jednotlivé projekty.
95
4.5 Legislativní podmínky 4.5.1 Legislativní podmínky vinohradnictví a vinařství v ČR Z legislativních podmínek týkajících se vinohradnictví a vinařství v ČR lze zmínit především následující:
Komunitární předpisy pro vinohradnictví a vinařství Mezi ty patří nařízení Rady, Komise a Evropského parlamentu, včetně jejich novel z roku 2008 a 2009. Dalším důležitým precedentem je národní legislativa a její novely z roku 2007 a 2008, např: Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), v platném znění. Vyhláška č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství, platnost od 28/5/2004, v platném znění. Vyhláška č. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení, platnost od 28/5/2004. Nařízení vlády č. 245/2004, o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, platnost od 1/5/2004. Zákon č. 462/2004 Sb., úplné znění zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), jak vyplývá z pozdějších změn, platnost od 28/5/2004. Další zákony, vyhlášky a nařízení vlády jsou uvedeny v příloze č. .
Dotační politika Dotační politika stanovená Zásadami, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě § 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, pro rok 2008. V titulu uvedené Zásady pro poskytování dotací vycházejí jako publikace MZe (odbor přímých plateb), či jejich znění lze nalézt na www.mze.cz (odkaz: dotace a programy). V roce 2008 bylo možné čerpat pro vinohradnictví a vinařství národní podpory v rámci následujících titulů:
96
1.I. Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích a vinicích 3. Podpora ozdravování polních a speciálních plodin 9.A.b. – Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu 10.D. – Podpora evropské integrace nevládních organizací 13.A – Zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu Vyúčtování dotací poskytnutých z podpůrných programů v letech 2007 a 2008 je uvedeno v příloze č. .
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) Dalším zdrojem, ze kterého lze čerpat finanční prostředky pro vinohradnictví a vinařství jsou podpory PRGLF. Hlavní činností tohoto fondu je poskytování podpor ve formě dotací úroků a garancí části jejich jistiny úvěrů na ekonomicky návratné podnikatelské záměry v rámci následujících vyhlášených programů (ke dni 25. 4. 2007 došlo ke změně programů oproti dřívějším letům): C.1. Program ZEMĚDĚLEC 2. Program PŮDA – bude ukončen k 31. 12. 2009 Aktuální sazby podpor PGRLF jsou uvedeny na internetové stránce fondu: www.pgrlf.cz/sazby-podp.php.
Podpory z prostředků Vinařského fondu Na základě zákona č. 321/2004 Sb. podporuje Vinařský fond marketing tuzemského vína, prodej produktů a ochranu označování vína dle zeměpisného původu, informuje veřejnost o vinohradnictví a o dalších významných skutečnostech s tím souvisejících, podporuje uchovávání a rozvoj vinohradnictví a vinařství jako součást kulturních tradic země a také evropského dědictví, podporuje rozvoj vinařské turistiky a rozvíjí public relations v oblasti vinohradnictví a vinařství. Vinařský fond vydal za rok 2008 na propagaci prostředky ve výši 77 044 180 Kč. Tato částka zahrnuje výdaje na komunikační kampaň značky „Vína z Moravy, vína z Čech“, „Svatomartinské“, činnost Fondu dle § 31 odst. 4 zákona č. 321/2004 Sb. (viz výše) realizovanou prostřednictvím smluvních vztahů a žádosti o poskytnutí
97
podpory z Vinařského fondu dle vyhlášky č. 97/2006 Sb. V roce 2009 mohli zájemci žádat o podporu na: - účast na výstavách Vinex, Víno a destiláty, Vinařské Litoměřice, International Wine and Spirits Fair, Prodexpo, Go/Regiontour, Holiday world - konání výstav, přehlídek vín - konání seminářů, školení, konferencí s tematikou vinařství, zejm. s důrazem na gastronomii - publikace s vinařskou tematikou - akce vinařské turistiky (vinobraní, „otevřené sklepy“) Celkem bylo podpořeno 272 žádostí z celkově přijatých 302 žádostí. Termíny pro podávání žádostí jsou každoročně od 1. 1. do 15. 2. a od 1. 7. do 15. 8.
Podpory z prostředků EU 1) Na režim uvolňování prostředků ze zdrojů EU se v roce 2008 vztahovalo vládní nařízení č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem. 2) Na podpory v rámci jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) 3) Na provádění agroenvironmentálních opatření dle nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí, v platném znění a dle nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření. Informace týkající se podpor integrované produkce révy vinné a ekologického zemědělství jsou dostupné na adrese: www.szif.cz, na regionálních odborech SZIF a na místně příslušných zemědělských agenturách.
Kontrola jakosti vína Víno určené na export by mělo být vysoce kvalitní, aby uspělo v zahraniční konkurenci. Jeho kvalita se ověřuje prostřednictvím tzv. kontroly jakosti vína. Pozornost kontrolních orgánu by se také měla zaměřit na dovážené víno, které by mělo splňovat přísné jakostní požadavky, aby byla zajištěna ochrana českého spotřebitele a na český trh nebyly distribuovány nekvalitní vinařské produkty, které mohou být v konečném důsledku i zdravotně závadné.
98
Novinkou v oblasti zatřiďování vín je přechod pravomocí na jinou instituci. Dříve bylo zatřiďování vín v kompetenci ministerstva zemědělství v souladu se zákonem č. 115/1995 Sb., v platném znění až do 28. května 2004. V souvislosti se vstupem ČR do EU začal v květnu 2004 platit nový zákon č. 321/2004 Sb., který pravomoc zatřiďovat vína převádí na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI). Hodnocení a zatřiďování vína provádí Komise SZPI pro hodnocení a zatřiďování vína. V roce 2005 bylo k zatřídění předloženo celkem 3 797 vzorků tuzemských vín. Z toho bylo 25 vzorků vyřazeno a 125 vzorků sestupněno. Dále byla zatřiďována vína dovozová. Těchto vzorků bylo 1 478, z nich 15 bylo nevyhovujících. Z meziročního srovnání lze vysledovat trend nárůstu uvádění do oběhu vín zahraničního původu. (Hrabětová, 2006) Ochrana dovozu vína do zemí EU je uskutečňována prostřednictvím tzv. Osvědčení a zprávy o výsledku rozboru (doklad V I 1). Je vystaveno subjektem nečlenské země, ze které produkt pochází a zpráva o výsledku rozboru je vystavena úřední laboratoří uznanou ze strany této nečlenské země. Dokument je prakticky shodný osvědčením pro dovoz vína do ČR, které platilo do 1. 5. 2004. SZPI také vydává osvědčení o kvalitě vyváženého vína. Ta pomáhají v budování dobré pověsti českých vinařů v zahraničí a dodávají exportérům a následně i prodejcům záruku, že daná vína splňují veškeré požadavky na kvalitu. Při posuzování jakosti vína je nutné se zaměřit i na jeho zdravotní nezávadnost. Z tohoto důvodu byla v laboratořích SZPI dlouhodobě sledována vína z hlediska výskytu cizorodých látek, které mohou ohrožovat zdraví člověka. Na základě výsledků monitoringu vybraných cizorodých látek ve víně z ČR i vybraných vzorcích dovozového vína bylo možno konstatovat, že z hlediska zdravotní nezávadnosti se jedná o nerizikovou komoditu. SZPI se proto v roce 2003 rozhodla nezařadit komoditu víno do pravidelného systému sledování cizorodých látek. V současné době je sledování kontaminujících látek ve víně zajištěno pouze v rámci běžné kontroly. (Hrabětová, 2009)
Daňová politika Se zavedením daňové soustavy platné od 1. 1. 1993 (zákon č. 588/1992 Sb.) byla zrušena daň z obratu a dovozní daň a nahrazena daní z přidané hodnoty (DPH). Jde o daň nepřímou, která nezatěžuje majetek plátce, ale pouze konečného spotřebitele. Původní DPH u vína byla ve výši 23 %, od 1. 1. 1995 došlo ke snížení DPH na výši
99
22 %. Dne 22. 4. 2004 poslanecká sněmovna definitivně schválila vládní návrh zákona o DPH, který předtím vetoval prezident Václav Klaus. Zákon je pod číslem 235/2004 Sb. účinný od 1. 5. 2004 a došlo v něm ke snížení sazby DPH u vína na 19 %. Podle zákona č. 587/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů se platila spotřební daň z vína obsahujícího více než 1,2 % objemových jednotek alkoholu, nejvýše však 22 % objemových jednotek alkoholu. Na základě zákona č. 129/1999 Sb. byla s platností od 1. 7. 2000 zrušena spotřební daň z vína ve výši 2,5 Kč/litr . Pouze u vín šumivých, perlivých, dezertních a dezertních kořeněných byla spotřební daň ponechána v původní výši (2 340 Kč/hl ). Spotřební daň je uvalena na vinařské meziprodukty (činí 2 340 Kč/hl ).
Vinařské právo a zákon o vinohradnictví a vinařství V současné době je právní úprava vinařství prováděna prostřednictvím zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů. Tento zákon ve své podstatě vychází z prvního vinařského zákona vydaného 12. 4. 1907, který již obsahoval přesnou definici révového vína a konkrétní nedovolené manipulace při jeho výrobě. Cílem zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství je přiblížit současnou vinařskou legislativu ČR předpisům EU. Vzhledem k tomu, že tyto předpisy vychází z vinařských zákonů Francie, Německa a Itálie, musela ČR svoji právní úpravu, která se od 40. let 20. století vyvíjela naprosto odlišně od evropského vinařského práva, změnit a těmto normám přizpůsobit. Zákon je doplněn množstvím vyhlášek Ministerstva zemědělství ČR, které detailně rozvádí některá ustanovení a především obsahují desítky formulářů. Podrobněji jsou například upraveny výrobní postupy a ošetřování vína či způsob vedení evidence. Ze zákona dále vyplývá, že každý vinař, který vlastní vinice o rozloze 10 arů a více nebo jeho produkce přesahuje 10 hl, a každý obchodník a zprostředkovatel, který uvádí víno do oběhu je povinen vést evidenční knihy a podávat hlášení. V současné době je připravován návrh zákona, kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
100
Licenční politika Pro dovozce a vývozce vína je licenční politika velice důležitá, jelikož licence představují překážky v mezinárodním obchodě. Dne 1. 7. 2000 nabyl účinnosti zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků, o licenčním řízení a o změně některých zákonů. Díky tomuto zákonu se na komoditu víno neuplatňovaly automatické ani neautomatické licence, čímž byla licenční politika ČR v této oblasti zrušena. To přineslo velké ulehčení z hlediska složité administrativy a snížení nákladů na správní poplatky. Po vstupu ČR do EU byla licenční politika v ČR opět obnovena a musí se řídit evropskými směrnicemi. Bylo zavedeno vystavování licencí pro obchod s nečlenskými zeměmi EU. V současné době jsou vydávány dva druhy licencí: Dovozní licence - Je nutná pro jakýkoli dovoz vína, hroznové šťávy a hroznového moštu do EU z nečlenských zemí. Výjimkou je dovoz osvobozený od cel a poplatků, dovoz do 30 hl vína z čerstvých hroznů včetně alkoholizovaného vína (KN kód 2204 10, 2204 21, 2204 29, 2204 30), dovoz do 3 000 kg hroznové šťávy včetně moštu (KN kód 2009 69) a například dovozy soukromými osobami. Vývozní licence - Vývoz vína podléhá předložení licence pouze tehdy, chce-li vývozce nárokovat příslušnou vývozní subvenci (licence se předkládá celnímu orgánu při proclení). Žádosti o vývozní licence podané na jednotlivá období jednotlivými vývozci nesmí překročit maximální množství 30 000 hl na jednu oblast určení.
Subvenční politika Ceny zemědělských výrobků jsou v EU v důsledku různých vlivů (vyšších výrobních nákladů, určitých regulačních opatření) vyšší než jsou ceny srovnatelných produktů na světovém trhu (Hrabětová, 2004). Vývozcům, kteří vyváží víno do nečlenských zemí, jsou Evropským zemědělským orientačním a záručním fondem, jenž slouží k financování společné zemědělské politiky, vypláceny vývozní subvence (náhrady) k zajištění konkurenceschopnosti výrobků na světovém trhu. Tyto prostředky jsou od 1. 5. 2004 poskytovány i českým vývozcům prostřednictvím SZIF. Vývozní subvence jsou poskytovány na základě nařízení komise (ES) č. 1481/2005 ze dne 13. 9. 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 2805/95 a stanovují se vývozní náhrady v odvětví vína. Toto nařízení je účinné od 16. 9. 2005 a je závazné v celém rozsahu ve všech členských státech, tedy i v ČR. V praxi se uplatňují dva typy vývozních subvencí:
101
Jednotná – Výše subvence je stejná pro všechna místa určení (sazba je stejná pro všechny nečlenské státy EU). Rozlišená - Výše subvence se liší podle toho, kam své zboží vývozce vyváží, včetně tendrů do třetích zemí (sazba se mění pro různé nečlenské státy EU). Subvenční politika přestavuje významnou překážku uvolňování mezinárodního obchodu. EU poskytuje na společnou zemědělskou politiku, prostřednictvím které jsou mimo jiné vypláceny i vývozní subvence, téměř polovinu svého rozpočtu (43 miliard EUR ročně). Tyto prostředky zvýhodňují víno z EU na světových trzích a tím brání liberalizaci obchodu. Řešením této situace by bylo úplné zrušení vývozních náhrad ze strany EU. Ta na nátlak WTO (Světové obchodní organizace) je o tomto způsobu řešení v současné době ochotna uvažovat. Podmínila však všechny své kroky v dané oblasti tím, že stejná opatření přijmou i její partneři ve WTO (především USA, Kanada nebo Austrálie). Otázka zrušení subvencí zatím zůstává nevyřešena a tvoří významnou překážku dohody v otázce zemědělství v Katarském kole jednání WTO. (Tůma, 2004; Šperková, Gurská, Vránová, 2007) Podrobnější informace týkající se legislativy vinohradnictví a vinařství viz příloha č. 3. 4.5.2 Legislativní podmínky vzniku zájmových profesních organizací v ČR Vznik samotných zájmových profesních organizací je upravován následující legislativou: Občanský zákoník Zájmové sdružení právnických osob (§20f)-21j) občanského zákoníku), tj. sdružení, které je samo o sobě právnickou osobou. Členy zájmového sdružení mohou být výlučně, jinak samostatné, právnické osoby, které se smlouvou nebo přijetím stanov zavazují k určitým vzájemně prospěšným činnostem za dohodnutých podmínek. Zájmové sdružení právnických osob je právnickou osobou, která se zakládá písemnou zakladatelskou smlouvou nebo schválením účelu založení na ustavující členské schůzi, ze které musí být sepsán zápis (notářsky ověřený) se seznamem zakládajících členů (jména, názvy, bydliště, sídla) a jejich podpisy. Přílohou smlouvy nebo zápisu musí být stanovy. Stanovy musí obsahovat název, sídlo, předmět činnosti, úpravu majetkových poměrů, vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, orgány sdružení
102
a vymezení jejich působnosti, způsob zrušení sdružení a naložení s jeho likvidačním majetkem, výši členského příspěvku. Sdružení jako právnická osoba odpovídá svým majetkem za nesplnění svých povinností. Právní způsobilosti sdružení nabývá zápisem do registru sdružení, který vede okresní úřad dle sídla sdružení. Sdružení zaniká výmazem z registru, kterému předchází likvidace, jestliže sdružení nepřechází na právního nástupce. Úprava dalších typů neziskových organizací je obsažena v samostatných zákonech. Jedná se zejména o následující zákony: Zákon č. 83/1990 Sb. O sdružování občanů upravuje postavení občanských sdružení a odborových organizací. Občanské sdružení je typem neziskové organizace, jejímž základem je členství ve sdružení. K založení občanského sdružení stačí tříčlenný přípravný výbor, avšak složený výhradně u občanů ČR, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. Stanovy připravené tímto výborem jsou po podpisu všemi členy přípravného výboru předávány k registraci ministerstvu vnitra. Stanovy musí obsahovat název sdružení (příp. i zkratku, bude-li používána), sídlo, cíl činnosti, orgány sdružení a způsob jejich ustavování a určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení ustanovení o organizačních jednotkách zásady hospodaření. Vlastní registrační řízení není zpravidla složité ani netrvá neúměrně dlouho. Zákon umožňuje odmítnout registraci sdružení, pokud by jeho cílem bylo omezování politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické či jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, či pokud by sloužilo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z uvedených důvodů. Občanské sdružení také nesmí dosahovat svých cílů způsoby, které jsou v rozporu s ústavou a se zákony a s výjimkou sportovních účelů a výkonu myslivosti nesmí být ozbrojené nebo vytvářet své ozbrojené složky. Občanská sdružení také nemohou vykonávat funkce státních orgánů, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, ani ukládat povinnosti občanům, kteří nejsou jeho členy nebo řídit státní orgány. Počet členů občanského sdružení není nijak omezen a v praxi může být velmi různorodý – mnohá sdružení se od velikosti přípravného výboru příliš neliší. Pak se nejspíš jedná o účelové využití liberálních podmínek pro činnost občanského sdružení daných zákonem. Naproti tomu existují sdružení se značným počtem členů. Lze konstatovat, že většina občanských sdružení s mnohatisícovou základnou je svou činností zaměřena pouze na volnočasové aktivity.
103
Nikdo nesmí být nucen ke členství ve sdružení ani k účasti na jejich činnosti, že ze sdružení lze svobodně vystoupit a nikomu nesmí být občansky na újmu, že se sdružuje nebo je členem sdružení, účastní se činnosti sdružení, anebo že sdružení podporuje či nepodporuje a stojí mimo něj. Zánik sdružení může nastat dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením nebo pravomocným rozhodnutím MV o jeho rozpuštění. Odbory jsou z pohledu zákona občanská sdružení zakládána za účelem ochrany zájmu zaměstnanců, jejichž založení stačí ministerstvu vnitra pouze oznámit. Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností a zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností upravují postavení církví a náboženských společností a jejích zařízení. Zákon č. 424/1991 Sb. O sdružování v politických stranách a v politických hnutích upravuje postavení politických stran a politických hnutí. Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník upravuje mj. následující typy organizací: a) v §§ 105-153 společnost s ručením omezeným b) v §§ 154-220 akciovou společnost c) v §§ 221-260 družstvo Tyto tři typy právnických osob, které jsou jinak vnímány jako typické podnikatelské subjekty, mohou být zřízeny i k nepodnikatelským účelům. V takovém případě je řadíme mezi neziskové organizace. Samostatnými zákony je též upraveno postavení profesních komor. Jedná se o tyto zákony: Zákon č. 83/1996 Sb., o advokacii upravuje postavení České advokátní komory. Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře upravuje postavení těchto komor. Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích upravuje postavení Komory patentových zástupců Zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky.
104
Zákon č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, které jsou zřízeny zákonem k podpoře podnikatelských aktivit, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů. Komory jsou právnickými osobami a zapisují se do obchodního rejstříku. Sídlem hospodářské komory je Praha a sídlem agrární komory je Olomouc. Komory tvoří okresní komory (od roku 2001 může s náběhem krajů docházet ke změnám) a v Praze obvodní komory. Členy komor mohou být právnické i fyzické osoby. Zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů tak byl zaveden nový typ společnosti – obecně prospěšná společnost. Dále v roce 1997 byl přijat zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změnách a doplnění některých zákonů. (Frič, Goulli, 2001) V současnosti existuje mnoho zájmových profesních organizací. Mezi nejvýznamnější patří Svaz vinařů České republiky, Moravín (člen SV ČR), Cech českých vinařů (člen SV ČR), dále je možno jmenovat Českomoravský svaz vinařských podniků nebo Svaz integrované produkce hroznů a vína.
4.6 Dotazníkové šetření Za účelem dosažení maximální spokojenosti vinohradníků a vinařů s profesní zájmovou organizací SV ČR a současně zefektivnění její činnosti v jednotlivých oblastech působnost bylo provedeno dotazníkové šetření, které mělo za úkol určit oblasti nespokojenosti jednotlivých členů a zjistit jejich požadavky na činnosti Svazu vinařů České republiky. Na základě dlouhodobého kontaktu s daným prostředím bylo zřejmé, že vinohradníci a vinaři, kteří jsou členové SV ČR, nejsou příliš spokojeni s jeho činností, a proto byla na začátku dotazníkového šetření stanovena hypotéza H0: „Více než 50 % členů SV ČR není spokojeno s jeho činností“. Cílem tohoto dotazníkového šetření nebylo zkoumat odpovědi respondentů tak, aby byly zobecnitelné pro všechny členy, ale zjistit důvody případné nespokojenosti a získat co nejvíce podnětů pro zkvalitnění a zefektivnění činnosti svazu, které budou poté diskutovány s jeho představiteli. Tedy všichni členové, kteří mají určitý zájem na správném chodu této organizace a chtějí přispět k jejímu neustálému zlepšování, měli možnost se v rámci tohoto šetření vyjádřit. Potenciálním respondentům byly zaslány dvě výzvy k vyplnění dotazníku, jedna ze strany SV ČR, jedna ze strany autora disertační práce, dotazník byl také umístěn na webové stránky SV ČR v aktualitách a n úvodní stránce svazu byla zobrazena výzva k jeho vyplnění.
105
4.6.1 Charakteristika výběrového souboru V dotazníkovém šetření bylo z celkového počtu členů, který činí celkem 240 (z toho 107 fyzických osob, 90 právnických osob, 43 přidružených členů) - dále k členům patří ještě 32 svazů a spolků - osloveno 139 fyzických a právnických osob, 5 sdružení a 19 spolků. Byli osloveni všichni členové, kteří mají v SVČR uvedenu emailovou adresu. Vzhledem k tomu, že někteří vinohradníci a vinaři nejsou členy tohoto svazu, a to z rozličných důvodů, byli osloveni i někteří nečlenové, aby tak bylo získáno co nejvíce podnětů a případných návrhů, za jakých podmínek by se členy staly a co by od svazu očekávali. V důsledku tedy byly získány odpovědi od 62 respondentů, z toho 47 odpovědí od členů SV ČR a 15 odpovědí od respondentů, kteří nejsou členy tohoto sdružení. Byla zde tedy 29% návratnost odpovědí, co se týká členů svazu. Toto číslo ovšem nelze brát jako rozhodující, neboť někteří respondenti, kteří sice jsou členy SV ČR, nejsou přímo spojeni s pěstováním hroznů a produkcí vína (např. akademičtí pracovníci, firmy vyrábějící vinohradnické potřeby apod.), a tudíž na tento dotazník neodpověděli nebo se vyjadřovali jen k některým otázkám. Mezi odpověďmi se nachází také několik vyplněných dotazníků od someliérů, jelikož jsou také členy SV ČR a jejich názory na tento svaz by mohly být přínosné. Na otázky týkající se pěstování hroznů nebo produkce vína neodpovídali.
A. Pohlaví Z celkového počtu respondentů tvoří 97 % muži a pouhé 3 % ženy. Je to dáno také oblastí zkoumání – v daném oboru celkově zatím převládají muži. Tabulka č. 15: Rozdělení respondentů podle pohlaví Pohlaví
absolutní relativní četnost ni četnost pi
Muži ženy Celkem
58 2 60
0,97 0,03 1,00
Zdroj: vlastní práce Pozn. 2 respondenti se k pohlaví nevyjádřili, pravděpodobně je to z důvodu, že vyplňovali dotazník za svaz či sdružení nebo jako právnická osoba.
B. Věková kategorie Nejvíce zastoupenou skupinou mezi respondenty byli vinohradníci a vinaři ve věku od 46 do 60 let (46,7 %). Dále pak následují respondenti ve věkové kategorii od 30 do 45 let (30 %). Ženy se nacházeli v kategorii nejmladší, do 30 let, celkově tato
106
kategorie tvořila 16,7 % respondentů. Ve věku 75 let a starší na dotazník neodpověděl ani jeden respondent. Tabulka č. 16: Věkové kategorie Věková kategorie celková absolutní (roky) četnost ni z toho muži ni < 30 30-45 46-60 61-75 > 75
10 18 28 4 0
celková relativní četnost pi
z toho ženy ni
8 18 28 4 0
2 0 0 0 0
0,166666667 0,3 0,466666667 0,066666667 0
Zdroj: vlastní práce
C. Působnost v odvětví Přibližně dvě třetiny respondentů tvoří fyzické osoby (65,6 %) a asi jednu třetinu právnické osoby (34,4 %). Formy právnických osob, ve kterých respondenti působí jsou zřejmé z grafu č. 4. Tabulka č. 17: Působnost v odvětví Působnost v odvětví Fyzická osoba Právnická osoba
absolutní četnost ni relativní četnost pi 40 21
0,655737705 0,344262295
Zdroj: vlastní práce
107
Graf č. 4:
Zdroj: vlastní práce
D. Zaměření V dotazníkovém šetření bylo také zjišťováno zaměření respondentů a to buď na pěstování hroznů, produkci vína nebo na obojí. Bylo zjištěno, že většina respondentů (68,3 %) hrozny pěstuje a také produkuje víno. 18, 3 % respondentů pěstuje pouze hrozny a 13,3 % pouze produkuje víno. Více jak polovina z dotazovaných provádí tuto činnost za účelem prodeje a dalšího zpracování. Pouze asi 8,3 % respondentů pěstuje hrozny nebo produkuje víno jen pro svou vlastní potřebu. Neodpověděl jeden respondent.
108
Tabulka č. 18: Zaměření Zaměření
absolutní četnost ni relativní četnost pi
pěstování hroznů produkce vína obojí za účelem: vlastní potřeba za účelem prodeje a dalšího zpracování obojí
11 8 41
0,183333333 0,133333333 0,683333333
5
0,083333333
32 23
0,533333333 0,383333333
Zdroj: vlastní práce
E. Podoblast Dotazník byl rozeslán všem členům Svazu vinařů České republiky, kteří uvedli emailové adresy na webové stránky svazu. Byl tedy rozeslán českým i moravským vinařům. V české vinohradnické a vinařské oblasti byl identifikován pouze jeden respondent, zbylí respondenti pocházejí z moravské oblasti, a to nejvíce ze slovácké a velkopavlovické podoblasti. Tabulka č. 19: Podoblasti Podoblast mělnická litoměřická mikulovská slovácká velkopavlovická znojemská
absolutní četnost ni 1 0 11 19 19 9
Zdroj: vlastní práce
109
Graf č. 5:
Zdroj: vlastní práce
F. Plocha vinic Největší podíl respondentů tvořili vinohradníci a vinaři s plochou více jak 5 ha (41,3 %). Druhou nejčetněji zastoupenou skupinou byli respondenti s plochou vinic od 15 ha (26,1 %). V kategorii do 0,1 ha byl zastoupen pouze 1 respondent. Tabulka č. 20: Plocha vinic Plocha vinic (ha) < 0,1 0,1 - 0,2 0,2 - 0,5 0,5 - 1 1-5 >5
absolutní četnost ni relativní četnost pi 1 6 2 6 12 19
0,02173913 0,130434783 0,043478261 0,130434783 0,260869565 0,413043478
Zdroj: vlastní práce 15 respondentů na tuto otázku neodpovědělo. Jedním z důvodů může být také fakt, že mezi respondenty nejsou pouze vinohradníci a vinaři, ale mezi členy SV ČR patří také someliéři, profesoři univerzit, výrobci vinohradnických strojů apod. Tito plochu vinic nevlastní a tudíž byla pro ně otázka bezpředmětná.
110
G. Formy spolupráce Respondenti byli dotazování, zda využívají nějakou z uvedených forem spolupráce, popř. jinou formu spolupráce, kterou vypsali do otevřené otázky. 44 % respondentů nakupuje hrozny od jiných vinohradníků, 17 % vinohradníků hrozny prodává. S marketingovými agenturami spolupracují pouze 2 respondenti. Jeden respondent nakupuje hrozny také v zahraničí, 5 respondentů nakupuje v zahraničí také víno. Hrozny do zahraničí neprodává žádný z dotazovaných, zatímco víno prodávají za hranice 4 respondenti. Na tuto otázku odpovědělo 50 respondentů. Tabulka č. 21: Formy spolupráce Formy spolupráce nákup hroznů nákup vína prodej hroznů prodej vína spolupráce s marketingovými agenturami jiná forma spolupráce zahraničí: nákup horznů nákup vína prodej hroznů prodej vína
absolutní četnost ni relativní četnost pi 22 7 17 8
0,44 0,14 0,34 0,16
2
0,04
6
0,12
1 5 0 4
0,02 0,1 0 0,08
Zdroj: vlastní práce
H. Pracovníci Respondenti zaměstnávají v průměru 8 pracovníků a 4 brigádníky. Je zde ovšem velké variační rozpětí, tedy rozdíl mezi maximální a minimální hodnotou. Někteří respondenti mají jen jednoho stálého pracovníka, jiné zaměstnávají až 86 stálých pracovníků. U brigádníků bylo variační rozpětí menší, neboť respondenti zaměstnávají maximálně 12 brigádníků. Pro přehled modus, medián a hodnoty rozptylu a směrodatné odchylky jsou uvedeny v tabulce.
111
Na tuto otázku odpovědělo 41 respondentů. Tabulka č. 22: Pracovníci Pracovníci
průměr
stálí pracovníci brigádníci
modus 8 4
medián 2 4
rozptyl
8,5 5
420,72 28,92
směrodatná odchylka 20,51 5,38
Zdroj vlastní práce
I. Trh V současnosti se většina respondentů (75,9 %) zaměřuje na tuzemský trh s vínem či hrozny. Na export se soustředí 9 z dotazovaných respondentů a 4 dovážení tyto produkty do České republiky. V budoucnu je počet vinohradníků a vinařů majících zájem o export dvojnásobný, až 33,3 % respondentů by mělo zájem vyvážet své produkty. Na tuzemském trhu by chtěli působit všichni respondenti. 7 respondentů tuto otázku nezodpovědělo. Tabulka č. 23: Trh
Trh tuzemský zahraniční - export zahraniční - import
absolutní četnost ni
současnost relativní četnost pi 41 0,759259259 9 0,166666667 4 0,074074074
budoucnost absolutní relativní četnost ni četnost pi 54 1 18 0,333333333 2 0,037037037
Zdroj: vlastní práce
J. Konkurence V průměru pociťují všichni respondenti největší ohrožení v podobě zahraniční konkurence. Zde dosahovala průměrná hodnota odpovědí hodnoty 6,14 z hodnotící škály 1-9, kde 1 – nejmenší ohrožení 9 – největší ohrožení Dále se cítí respondenti ohroženi regionální konkurencí a to nepatrně více než celostátní konkurencí. Tyto hodnoty se pohybují kolem středové hodnoty 5, tedy kdy ohrožení není ani vysoké ani nízké.
112
Graf č. 6:
Zdroj: vlastní práce
K. Členství v zájmových organizacích Až 41,7 % respondentů se domnívá, že členství v zájmových organizacích jejich konkurenceschopnost nijak nezvyšuje. Asi třetina respondentů (33,3 %) je opačného názoru, zatímco 15 respondentů (25 %) nemá na tuto otázku vyhraněný názor. Graf č. 7:
Zdroj: vlastní práce
113
Většina respondentů jsou členy Svazu vinařů České republiky (47 z 62 dotazovaných respondentů), 15 nejsou členy. 64,15 % respondentů jsou také členy jiných vinařských či zemědělských profesních organizací. Graf č. 8:
Jste členem SVČR? 15 ANO NE 47
Zdroj: vlastní práce Z dalších vinařských či zemědělských organizací, jichž jsou respondenti členy, byly uvedeny následující organizace:
114
Tabulka č. 24: Členství v dalších organizacích absolutní četnost ni
Členství v dalších organizacích:
ČMMJ Znojemské vinobraní Daníž
1 2 2
Moravín
5
Ekovín ČZS Víno z Velksých Pavlovic Svaz integrované produkce Znojemský svaz vinařů Cech vinařů OAK CMSVP Místní spolky Komorní svazy u OS Cech vinařů Nový Šaldorf-Sedlešovice SV Čtvrtečníci v Čejkovicích
4 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Zdroj: vlastní práce Jak již bylo zmíněno v úvodů této podkapitoly, na dotazníkové šetření odpovědělo 47 respondentů (ze 163 oslovených), kteří jsou členy svazu a mají skutečně zájem něco na této zájmové organizaci zlepšit. Tudíž je zde velmi obtížné zkoumat reprezentativnost vzorku a případné zobecnění názorů na celý svaz. Ovšem je nutné brát v potaz, že ti, kteří dotazník vyplnili, jsou ti, kteří by chtěli něco změnit, na rozdíl od členů, kteří se nijakým způsobem nevyjádřili a tedy jsou s činností svazu spokojeni, tak jak je, nebo nemají snahu se podílet na jejím zlepšení. 4.6.2. Spokojenost se Svazem vinařů České republiky Následující podkapitola se zabývá spokojeností členů Svazu vinařů České republiky s jeho činností. Více než polovina respondentů je spíše spokojena (57,14 %). Pouze 3 respondenti jsou velmi spokojeni a 4 jsou velmi nespokojeni se SV ČR. Spíše nespokojeno je 26,19 % dotazovaných respondentů. Celkově lze tedy konstatovat, že 64,29 % respondentů se přiklání ke spokojenosti se svazem, zatímco 35,71 % se přiklání k nespokojenosti.
115
Tabulka č. 25: Spokojenost se SV ČR Spokojenost se SVČR
absolutní četnost ni
Velmi spokojen Spíše spokojen
3 24
Spíše nespokojen
11
Velmi nespokojen
4
Zdroj: vlastní práce Graf č. 9:
Zdroj: Vlastní práce Vzhledem k nízkému zastoupení žen ve vzorku nelze podle pohlaví závěry zobecnit, obě ženy byly s činností Svazu spíše spokojeny. Tyto odpovědi nelze zobecňovat ani podle věku, u všech možností odpovědí byli zastoupeni respondenti jak z nižší tak vyšší věkové kategorie. Odpovědi by bylo možné třídit podle plochy vinic a produkce. Respondenti, kteří odpověděli, že jsou velmi nespokojeni nebo spíše nespokojeni patřili do kategorie nad 5 ha nebo 1-5 ha. Jednalo se tedy o větší pěstitele a producenty. Pro vyhodnocení závislosti jednotlivých variant odpovědí na ploše vinic byly použity
116
vzorce čtvrecové kontingence (tesoté kritérium χ2), průměrné čtvercové kontingence, Cramérova koeficientu a Pearsonova koeficientu. Čtvercová kontingence
18,73066
Průměrná čtvrecová kontingence 0,435596787 Cramérův koeficient kontingence 0,381049773 Pearsonův koeficient kontingence 0,550840793 Cramérův a Pearsonův koeficient ukazují na středně slabou až střední závislost. Po srovnání vypočtených hodnot chí-kvadrátu s tabulkovými hodnotami (χ2 = 11,07), kdy tabulková hodnota je nižší než vypočtená hodnota, lze zamítnout předpoklad nezávislosti. Ovšem tyto kategorie (1-5ha nebo nad 5 ha) tvoří 67 % respondentů. Nelze tedy naprosto zobecnit myšlenku, že respondenti s větší plochou vinic a větším objemem produkce jsou s činností Svazu vinařů České republiky nespokojeni. Vzorek respondentů totiž není rovnoměrně rozdělen do všech kategorií. Nespokojenost byla pozorována jak u fyzických (8 respondentů), tak u právnických osob (9 respondentů). Procentuelně je 20 % z celkového počtu fyzických osob a 42,85 % z celkového počtu právnických osob nespokojeno. Lze tedy konstatovat, že s činností Svazu vinařů jsou v rámci výzkumného vzorku spíše nespokojené právnické nežli fyzické osoby. Graf č. 10: Velmi nebo spíše nespokojení respondenti v kategorii právní forma 45 40 35 30
Počet respondentů
25 20 Počet velmi nebo spíše nespokojených respondentů
15 10 5
8
9
0 Fyzická osoba
Právnická osoba
Zdroj: vlastní práce
117
Čtvercová kontingence
13,28468
Průměrná čtvrecová kontingence 0,255474667 Cramérův koeficient kontingence 0,291818818 Pearsonův koeficient kontingence 0,451097005 Cramérův a Pearsonův koeficient i v tomto případě poukazují na středně slabou až střední závislost. Opět je zde tabulková hodnota čtvercové kontingence (χ2 = 9,45) nižší než vypočtená, tudíž lze zamítnout předpoklad nezávislosti. Asi dvě třetiny velmi nespokojených a spíše nespokojených respondentů (70,59 %) se zaměřují jak na pěstování hroznů, tak na produkci vína, 29,41 % těchto respondentů se zaměřuje pouze na pěstování hroznů. Nikdo z této spokojenostní kategorie respondentů se nenachází pouze mezi producenty vína. Vzhledem k celkovému počtu respondentů, kteří jsou v kategorii pouze mezi pěstiteli hroznů, lze učinit závěr, že téměř polovina z nich (5 z 11 respondentů) je s činností SV ČR velmi nebo spíše nespokojena. Zatímco u respondentů zaměřujících se na obojí, jak na pěstování hroznů, tak na produkci vína, je pouze třetina nespokojena (29,26 %). Čtvercová kontingence
7,994875223
Průměrná čtvrecová kontingence 0,150846702 Cramérův coeficient kontingence 0,274633121 Pearsonův koeficient kontingence 0,36204218 Cramérův a Pearsonův koeficient zde značí středně slabou závislost. V tomto případě je tabulková hodnota čtvercové kontingence (χ2 = 5,99) nižší než vypočtená, předpoklad nezávislosti je tedy zamítnut. Co se týká vinařských podoblastí, nejvíce nespokojeni jsou respondenti z mikulovské podoblasti (36,84 %) – relativně ke všem respondentům z této oblasti. Dále z oblasti velkopavlovické (36,84 %), znojemské (22,22 %) a slovácké (15,78 %). Litoměřická podoblast nebyla ve vzorku zastoupena a z mělnické podoblasti byl pouze jeden respondent, který byl s činností SV ČR spokojen. Čtvercová kontingence
15,49811463
Průměrná čtvrecová kontingence 0,298040666
118
Cramérův coeficient kontingence 0,315193415 Pearsonův koeficient kontingence 0,479174406 Cramérův a Pearsonův koeficient značí středně slabou až střední závislost. Tabulková hodnota χ2 je zde podstatně nižší (χ2 = 9,448)) než hodnota vypočtená, předpoklad nezávislosti lze tedy zamítnout. Graf č. 11: Velmi nebo spíše nespokojení respondenti v kategorii vinařská podoblast 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
počet repondentů
7 5 3 0
2
0
Zdroj: vlastní práce Graf č. 12:
Zdroj: vlastní práce
119
počet velmi nebo spíše nespokojených respondentů
Respondenti byli z 57,45 % spokojeni s informovaností ze strany SV ČR. Podle respondentů by ovšem informace měly být více odborné, zaměřené přímo na problematiku vinohradnictví a vinařství. Měly by obsahovat: - aktuální novely ve srozumitelné formě, - aktuální novinky v pěstování révy, - pokroky v boji proti chorobám, - aktuální novinky ve vinařské technologii, - reálné, spolehlivě získané informace o vývoji trhů a produkce v zahraničí, - informace o Evropské unii. Svaz vinařů ČR by neměl informovat pouze své členy, ale také běžné konzumenty vína, současné nebo potenciální zákazníky. Těm podle názorů respondentů informace chybí. Celkově jsou respondenti s informovaností pomocí e-mailů nespokojeni (85 %). Informování touto formou vyhovuje pouze 4 respondentům. 4 respondenti se vyjádřily, že maily nedostávají. Graf č. 13:
Zdroj: vlastní práce Respondenti byli dotazováni také, zda je vhodné, aby byl SV ČR zastoupen v evropských organizacích zastupujících vinohradnictví a vinařství.
120
Tabulka č. 26: Vhodnost členství Vhodnost členství Tuzemské komory Agrární komora Potravinářská komora Evropské organizace AREV COPA/COGECA
Absoulutní četnost NE
ANO
NEVÍM
39 43
6 5
8 4
46 35
2 2
5 13
Zdroj: vlastní práce Většina respondentů se domnívá, že členství ve všech čtyřech organizacích – Agrární komora, Potravinářská komora, AREV i COPA/COGECA jsou vhodné. 11,3 % respondentů bylo proti členství SV ČR v Agrární komoře a 9,4 % proti členství v Potravinářské komoře. Pouze dva respondenti byli proti členství ve výše zmiňovaných evropských organizacích. Překvapivě asi třetina respondentů (31 %) nezná stanovy SV ČR. Více než třetině respondentů (36 %) nové stanovy SV ČR vyhovují, 27 % respondentů odpovědělo na tuto otázku „nevím“ a pouhých 5 % není se stanovami spokojeno. Podle některých nespokojených respondentů stanovy straní průmyslu, globalizaci a zásobování místního trhu víny pochybné kvality. Většina ovšem svou nespokojenost nepotvrdila ničím konrétním. Graf č. 14:
Zdroj: vlastní práce
121
S novými webovými stránkami je většina respondentů spokojena. Pouze jednomu dotazovanému se nelíbí a 5 respondentů je nevidělo. I přes většinovou spokojenost byly respondenty zmíněny nedostatky mezi které patří – grafika a celkový design, výrazná propagace bílých vín, stránky jsou nepřehledné, je zapotřebí mnoho „klikání“, příliš úřednické a nezáživné. Graf č. 15:
Zdroj: vlastní práce Svaz vinařů České republiky jako jednu ze svých aktivit vydává časopis pod názvem Vinařský obzor. Tento časopis má již dlouholetou tradici. Respondenti byli dotazováni, zda jsou s tímto časopisem spokojeni. Velmi spokojeno bylo 9 respondentů, 31 z celkového počtu respondentů bylo spíše spokojeno, spíše nespokojeno jich bylo 10, jeden byl velmi nespokojen a 3 odpověděli, že tento časopis neznají.
122
Graf č. 16:
Zdroj: vlastní práce Podle respondentů chybí časopisu odbornost, více nových poznatků ze světa, některé informace jsou na druhou stranu až příliš vědecké (zpravidla slovenské příspěvky) - tím těžko využitelné pro malé vinaře, bylo by vhodné zavést nezávislé hodnocení produktů v inzertní části. Také by zde mělo být více informovanosti o technice vinohradnické a vinařské pro malé "jednohektarové" vinaře. Některým respondentům v časopise chybí více polemiky, kontroverzních témat, třeba i politicky nekorektních a méně tendenčních článků. Také by se zde mělo vyskytovat více regionálních témat, nezveřejňovat články pouze o některých vinařích. Chybí zde také propojenost školství, praxe a periodika. Ze strany jednoho respondenta byla kritizována také grafická úprava. Většina vinařů (38 z 54 respondentů) by souhlasila s navýšením ceny Vinařského obzoru, pokud by byl vydáván v celobarevném provedení. Devět respondentů s navýšením ceny nesouhlasí a 7 respondentů odpovědělo na tuto otázku „nevím“. Je tedy zřejmé, že respondenti jsou ochotni zaplatit více, pokud by se to odrazilo v lepší grafické úpravě a podle předchozích odpovědí také ve zkvalitnění informací.
123
Graf č. 17:
Zdroj: vlastní práce Respondenti také odpověděli na otázku, zda jsou spokojeni s aktuální výší příspěvku do SV ČR a zda by případně akceptovali jeho navýšení. 72 % respondentů je s aktuální výší příspěvku spokojeno, z toho jedna třetina by akceptovala i jeho navýšení (12 respondentů z 36 spokojených) a dvě třetiny by jeho navýšení neakceptovali (24 z 36 spokojených). 16 % respondentů se domnívá, že příspěvek je příliš vysoký a 12 % na tuto otázku odpovědělo „ nevím“. Graf č. 18:
Zdroj: vlastní práce
124
Klady a zápory Svazu vinařů České republiky vyplívající z dotazníkového šetření: Mezi nejčastěji uváděné nedostatky Svazu vinařů České republiky patří: malá informovanost, nedostatečná poradenská služba, slabá vyjednávací síla při tvorbě zákonných norem pro vinohradnictví a vinařství, - zastaralý přístup k řešení problémů, - nedostatečné aktivity týkající se malých vinařů, zaměření spíše na velké firmy, - nedostatečná aktivita ve směru zjednodušování administrativy a daňových povinností, - neschopnost dohodnout se mezi členy svazu na společném postupu, nejednotnost, - nekompetentnost hodnotitelů vín (iniciativa přenechána someliérům, novinářům apod.), - protekcionismus, - slabá podpora exportu, - malý důraz na společný marketing a integraci mezi vinaři za účelem propagace, - chybí koncepce a systém práce - malá iniciativa v boji proti dovozu vín, - chybí konkretizace na jednotlivé podoblasti a jejich specifika, - chybí větší komunikace a práce s vinaři, větší otevřenost, - centralizace, nepřehlednost směřování vinařství v ČR, - chybí odbornost, zaměření na podstatu oboru, - neprůhlednost ve vybírání příspěvků, poplatků, - dotace, - negativní postoj vůči některým vinařům a degustátorům, - nedostatečná flexibilita, - propojenost s Vinařským fondem. Na druhou stranu pozitivně byly hodnoceny tyto oblasti: - široká oblast činnosti, - legislativa, - hájení zájmů na mezinárodní úrovni, v EU, - vyvážený přístup k různým skupinám vinařů, -
125
-
vydávání časopisu, informace elektronickou poštou, spolupráce a vyjednávací síla s tuzemskými i zahraničními organizacemi v oblasti propagace českých a moravských vín, spolupráce se státními orgány (vliv n zákony a ministerstvo zemědělství), propagace vína v České republice, budování pozice vinařství v ČR, organizace vinařů, informování, informace o statistikách v ČR i v zahraničí, podpory výstav, turismu.
Jak je zřejmé, existuje velká názorová nejednotnost u respondentů, neboť některé oblasti jsou uvedeny jak v pozitivech, tak v negativech SV ČR.
4.7 Návrhy a doporučení Hypotéza H0 stanovená na začátku dotazníkového šetření nebyla potvrzena, neboť 64 % respondentů se přiklání ke spokojenosti se Svazem vinařů České republiky. Ale i přes tuto nadpoloviční spokojenost existují oblasti, které by mohly být změněny a mohly by vést k zefektivnění činnosti, k lepšímu hájení zájmů členů a k větší důvěře v tuto organizaci mezi vinohradníky a vinaři. 4.7.1 Návrh hlavních úprav předmětu činnosti (základních úkolů, cílů a aktivit) SV ČR Na základě analýzy činnosti SV ČR a výsledků dotazníkového šetření by bylo vhodné, aby Svaz: 1. informoval také spotřebitele a laickou veřejnost o kvalitě vína, 2. sbíral a prováděl studie o podnikání a komercializaci, pořizoval statistiky, 3. vytvářel pracovní skupiny pro jednotlivé aktivity, 4. vytvářel podmínky pro označení vinařských stezek, 6. vydával časopis pro laickou veřejnost za účelem sdělování informací, vzdělávání, 7. zřídil poradenskou službu (formou mailů, telefon, přes web), 8. zvýšil podporu exportu pomocí propagace českých a moravských vín a snažil se o omezení importu především levných vín a také hroznů, které jsou posléze
126
zpracovány a víno je vydáváno za české. Informoval veřejnost o kvalitě tuzemského vína a nedostatečné kvalitě levných zahraničních vín, 9. uspořádal kampaň pro vinohradníky a vinaře upozorňující na možnost zvýšení konkurenceschopnosti v případě členství v SV ČR, vyzvednul zde pozitiva členství a nutnosti společné integrace, 10. vydával časopis Vinařský obzor v celobarevném provedení a kladl důraz na odbornost a současně srozumitelnost textů, publikování statistik a studií, informace o vinohradnické a vinařské technice pro malé „ jednohektarové“ vinaře, publikoval více kontroverzních témat a polemiky, více regionálních témat, úžeji spolupracoval také s VŠ popř. SŠ spíše než s marketingovými agenturami – možnost úspory, 11. informoval členy o aktuálních novelách ve srozumitelné formě, aktuálních novinkách v pěstování révy, pokrocích v boji proti škůdcům, aktuálních novinkách ve vinařské technologii, o vývoji trhů a produkci v zahraničí a o Evropské unii. SWOT analýza – opatření k naplnění cílů PŘÍLEŽITOSTI - vzrůstající trend spotřeby vína v ČR, - vzrůstající spotřeba vína v Asii, - největší spotřeba ve Francii, Itálii a USA, - možnost podpory a dotací z evropských zdrojů, - tradice pěstování révy vinné na území ČR, - mohutný rozvoj vinohradnictví a spolkové činnosti za Karla IV – možnost využití této historické osobnosti v propagaci apod. - potřeba zájmových organizací v odvětví vinohradnictví a vinařství vysledována již z pohledu do historického vývoje, - možnost spolupráce s jinými sdruženími a spolky v zemědělské oblasti – např. spolupráce se svazem PRO-BIO v oblasti ekologického zemědělství, - možnost spolupráce s vysokými a středními školami se zemědělským či vinařským zaměřením, také s jejich absolventy - označení vinařských oblastí a stezek, agroturistika, - mezi vinaři zájem o export, - benchmarking, - internet, - ochota členů připlatit za vydávání časopisu Vinařský obzor v celobarevném provedení.
127
HROZBY - dovoz vína ze zahraničí, - klesající spotřeba vína v EU a ve světě, - všeobecně malá informovanost veřejnosti o kvalitě našich vín, vzdělanost veřejnosti v této oblasti (viz spotřeba „krabicového“ vína, levných vín ze zahraničí apod.) - větší důvěra v menší (regionální) spolky a upřednostňování členství v nich, - větší zastoupení starší generace a mužů v tomto odvětví – zastaralé přístupy a názory, předsudky, - malá spolupráce vinařů a vinařských firem s marketingovými agenturami, - ohrožení ze strany substitutů (pivo), - nákup hroznů ze zahraničí a posléze víno z nich vyrobené vydáváno za české či moravské, - legislativa EU, omezení a restrikce, - malý zájem o činnost SV ČR v české oblasti, SILNÉ STRÁNKY: -
široká oblast působnosti, většinová spokojenost členů s aktivitami SV ČR, legislativa, hájení zájmů na mezinárodní úrovni, v EU, vydávání časopisu, informace elektronickou poštou, spolupráce a vyjednávací síla s tuzemskými i zahraničními organizacemi v oblasti propagace českých a moravských vín, spolupráce se státními orgány (vliv na zákony a ministerstvo zemědělství), propagace vína v České republice, budování pozice vinařství v ČR, spokojenost členů s aktuální výší příspěvku, organizace vinařů, informování, informace o statistikách v ČR i v zahraničí, podpory výstav, turismu,
SLABÉ STRÁNKY: - nedostatečná poradenská služba,
128
-
slabá vyjednávací síla při tvorbě zákonných norem pro vinohradnictví a vinařství, nedostatečné aktivity týkající se malých vinařů, zaměření spíše na velké firmy, nedostatečná aktivita ve směru zjednodušování administrativy a daňových povinností, neschopnost dohodnout se mezi členy svazu na společném postupu, nejednotnost, nekompetentnost hodnotitelů vín (iniciativa přenechána someliérům, novinářům apod.), slabá podpora exportu, malý důraz na společný marketing a integraci mezi vinaři za účelem propagace, chybí koncepce a systém práce, malá iniciativa v boji proti dovozu vín, chybí konkretizace na jednotlivé podoblasti a jejich specifika, chybí větší komunikace a práce s vinaři, větší otevřenost, centralizace, nepřehlednost směřování vinařství v ČR, chybí odbornost, zaměření na podstatu oboru, neprůhlednost ve vybírání příspěvků, poplatků, nedostatečná flexibilita, dle dotazníkového šetření členství v SV ČR nezvyšuje konkurenceschopnost vinařů, největší nespokojenost v mikulovské a velkopavlovické podoblasti, malá znalost stanov SV ČR mezi členy
129
Návrh strategií Obr. č. 3: SWOT analýza a návrhy strategií Silné stránky
Slabé stránky
Hrozby
Příležitosti
1. zřídit poradenskou službu (formou mailů, telefon, přes web) 2. vytvářet podmínky pro označení vinařských stezek 3. informovat členy o aktuálních novelách ve srozumitelné formě, aktuálních novinkách v pěstování révy, pokrocích v boji proti škůdcům, aktuálních novinkách ve vinařské technologii, o 1. užší spolupráce s VŠ popř. SŠ spíše než s vývoji trhů a produkci v zahraničí a o Evropské marketingovými agenturami při sbírání informací, provádění statistik – možnost úspory unii 4. vytvářet pracovní skupiny pro jednotlivé aktivity 2. vydání časopisu Vinařský obzor v celobarevném provedení a kladení důrazu na odbornost a srozumitelsnost textů, publikování statistik a studiií, informace o vinohradnické a vinařské technice pro malé „ jednohektarové“ vinaře, publikování více kontroverzních témat 1. zvýšení podpory exportu pomocí propagace českých a moravských vín a snažit se o omezení importu především levných vín a také hroznů, které jsou posléze zpracovány a víno je vydávano za české 2. informovat veřejnost o kvalitě tuzemského vína a nedostatečné kvalitě levných zahraničních vín
5. sbírat a provádět studie o podnikání a komercializaci, pořizoval statistiky 6.uspořádat kampaň pro vinohradníky a vinaře upozorňující na možnot zvýšení konkurenceschopnosti v případě členství v SV ČR, vyzvednout zde pozitiva členství a nutnosti společné integrace
1. vydávání časopisu pro laickou veřejnost za účelem sdělování informací, vzdělávání
2. vytvoření podsvazů
3. spolupráce se zemědělským svazem v pomoci při přírodních katastrofách 3. příprva mladých lidí pro manažerské pozice
Zdroj: vlastní práce STRATEGIE MAXI – MAXI: Bylo by vhodné, aby SV ČR více spolupracoval se středními a především s vysokými školami v oblasti provádění průzkumu, analýz apod. Je zde možnost úspory finančních prostředků, které se investují do marketingových agentur a společností provádějících tyto průzkumy. Byla by zde možnost vzájemné pomoci – získání grantu na výzkumnou činnost, která by byla prospěšná rozvoji odvětví. Druhá strategie byla již projednána se SV ČR a časopis se již v celobarevném provedení vydává. Nakonec se tato investice vyplatila. Informace o tom, co členům v časopise chybí, byly předány SV ČR, který zváží další kroky.
130
STRATEGIE MAXI-MINI Prostřednictvím Vinařského fondu by se mělo pokračovat v propagaci a kampani Vína z Moravy, vína z Čech, Svatomartinské víno, Růžové víno, ať už prostřednictvím billboardů, reklamy v periodiku, letáků, plakátů, internetové reklamy apod. Svaz by měl apelovat na vinaře, aby specializovali svou výrobu na odrůdová vína vyšší jakosti. Sledovat úspěšnost VOC Znojmo a v případě pozitivních výsledků navrhnout zřízení VOC pro každou podoblast. Aktivity ze strategie č. 1 jsou momentálně v kompetenci Vinařského fondu, který je od roku 2004 výhradně marketingovou organizací a směřuje kampaň v oblasti exportu především na Slovensko a do Polska. Co se týká zamezení importu hroznů, které jsou posléze zpracovány a víno je vydáváno za české, zde musí SV ČR více apelovat na SZPI, jiná možnost zde neexistuje, nemají sami kontrolní moc v tomto případě. V období červenec-srpen proběhla ze strany SZPI rozsáhlá kontrola zaměřená na vedení vinařské evidence. Inspektoři SZPI se zaměřili zejména na dohledatelnost původu nakoupených hroznů zpracovaných na jakostní odrůdová vína, která jsou deklarována jako tuzemská. Inspektory SZPI bylo odhaleno celkem 1 070 480 kilogramů hroznů neznámého původu. Jednalo se o odrůdy Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Müller Thurgau, Tramín červený, Muškát Moravský a Modrý Portugal. U těchto hroznů nebyly společnosti České vinařské závody a.s. a Vinium a.s. schopny průkazně doložit jejich původ. Laická veřejnost by měla být více informována o kvalitě tuzemských vín prostřednictvím publikování v regionálním i národním tisku popř. médiích – zveřejňování informací o umístění tuzemských vín na regionálních, národních, evropských i celosvětových soutěžích. První strategii lze také spojit se strategií MINI-MINI č. 1, kdy by Svaz vinařů byl rovněž vydavatelem periodika pro laickou veřejnost. Při zvažování umístění článku do tisku je zapotřebí brát v úvahu nejen cenu článku, popř. reklamy, ale také čtenost daného periodika. Stejně tak u médií, v tomto případě by se konkrétně jednalo o vstupy (spoty) v rozhlasových stanicích. Na druhém místě co se týká čtenosti národních deníků je umístěn deník MF Dnes hned po bulvárním deníku Blesk. MF Dnes je tedy nejčtenějším zpravodajským deníkem. Zde je možno svou inzercí oslovit téměř 900 tisíc potenciálních spotřebitelů. Díky tak silnému postavení jde o každého čtvrtého čtenáře ze všech zpravodajských i bulvárních deníků. Co se týká profilu čtenářů, čtenáři MF Dnes jsou vzdělaní – ti s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním tvoří 34 % všech čtenářů deníků. V MF DNES je dále osloveno 27 % ze všech čtenářů deníků, kteří studují nebo jsou
131
ekonomicky aktivní. V MF DNES může najednou inzerci vidět 38 % vedoucích pracovníků, kteří čtou noviny. Co se týká celostátních suplementů, je právě Magazín Dnes +TV umístěn na třetím místě. (Sdružení komunikačních a mediálních komunikací) Tabulka č. 27: Odhad čtenosti celostátních placených deníků Čtenost na vydání (v tisících čtenářů) 1426 874 417 286 236
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5.
Titul Blesk* MF Dnes Právo Sport Aha!**
6.
Lidové noviny
215
7.
Hospodářské noviny
196
(*) bez Nedělního Blesku (**) bez Nedělního Aha! Zdroj: Sdružení komunikačních a mediálních organizací Tabulka č. 28 : Odhad čtenosti celostátních suplementů Čtenost na vydání (v tisících čtenářů)
Pořadí
Titul
1.
Blesk magazín TV
1864
2. 3.
TV Magazín* Magazín Dnes + TV
1474 1292
4. 5. 6.
Magazín Právo + TV Ona Dnes Víkend Dnes
608 567 471
7. 8. 9. 10.
TV pohoda* Aha! TV Pátek Lidové noviny Sport magazín
409 336 327 292
11. 12. 13. 14. 15.
Dům & bydlení Moje rodina In magazín Styl pro ženy Víkend
291 252 185 173 161
Zdroj: Sdružení komunikačních a mediálních organizací, * celkem
132
Ceny za uveřejnění článku jsou dostupné v PDF formátu ceníku mediální skupiny MAFRA a je možné je získat přímo na jejích internetových stránkách. Na základě dostupných informací lze tedy jako příklad uvažovat následující modelové situace: 1. Celostátní vydání, výška 139 mm, 2 sloupce, umístění v redakční části Velikost inzerátu (2 sloupce x 139 mm) 278 mm Základní cena (278 mm x 198 Kč) = 55 044 Kč Příplatek za umístění v redakční části (100 % z 55 044 Kč) = 55 044 Kč Výsledná cena (bez DPH) = 110 088 Kč 2. Celostátní vydání, výška 80 mm, 1 sloupec, použití 4C barvy, sleva za počet opakování (příklad výpočtu ceny barevného inzerátu, pokud je menší než minimální rozměr platný pro barevnou inzerci) Velikost inzerátu (1 sloupec x 80 mm) 80 mm Základní cena (80 mm x 198 Kč) = 15 840 Kč Příplatek za barvu (40 % z minimálního rozměru 100 mm, 40 % z 19 800 Kč: 100 mm x 198 Kč) = 7 920 Kč Mezisoučet = 23 760 Kč Sleva za počet opakování (15 % z 23 760 Kč) = - 3 564 Kč Výsledná cena (bez DPH) 20 196 Kč (MAFRA) K dosažení menší nákladovosti je možno samozřejmě zvážit uveřejnění pouze v regionálním tisku. Existuje mnoho variant a kombinací, kdy a kde článek uveřejnit. Společnost MAFRA nabízí různé balíčky a slevy. Co z nabídky využít či nevyužít je nutno zvážit individuálně, podle charakteru a důležitosti sdělení. Co se týká poslechovosti celoplošných rozhlasových stanic, v tabulce č. 29 je uveden žebříček nejvíce poslouchaných rádií.
133
Tabulka č. 29: Odhady poslechovosti celoplošných rozhlasových stanic Posluchači (v tisících)
Mezikvartální změna (v tisících)
Meziroční změna (v tisících)
Pořadí
Stanice
1. 2.
Rádio Impuls Evropa 2
1046 944
84 33
-38 -33
3.
Frekvence 1
901
12
-10
4.
Český rozhlas 1 Radiožurnál
685
34
-109
5.
Český rozhlas 2 Praha
327
-2
-16
6.
Český rozhlas 3 Vltava
53
1
-21
23
-3
-12
12
-3
-7
7. 8.
Český rozhlas 6 Programová síť BBC
Zdroj: Sdružení komunikačních a mediálních organizací Nabízí se zde tedy možnost uveřejnění spotu v Rádiu Impuls jakožto nejvíce poslouchané stanici. Cílovou skupinou jsou ekonomicky aktivní lidé ve věku od 20 do 60 let. Tato rozhlasová stanice je také velmi oblíbená mezi řidiči automobilů. Je tedy výhodou, že posluchač není tolik rozptýlen jinou činností kromě řízení, dále mnoho profesionálních řidičů, obchodních zástupců apod. tráví v automobilu mnoho času, tudíž je zde větší pravděpodobnost, že spot či oznámení uslyší. Je zapotřebí vzít v úvahu cílovou skupinu, pokud bychom brali stávající konzumenty vína, byla by zde možnost uveřejnění spotu/události také v Českém rozhlase 1 – Radiožurnál. Pokud bychom chtěli oslovit nové potenciální zákazníky a mladé lidi, bylo by vhodné využít např. rádia Evropa 2. Přehled cen rádia Impuls je uveden v příloze č. . Opět je možno nastínit modelové situace vyčíslené podle ceníku rádia Impuls: 1. Spot 30“ Impuls jižní Morava – Brno Časové pásmo 9-12 hodina
134
Výsledná cena: 2 600,- Kč 2. Spot 20“ Impuls – celoplošně Časové pásmo 15-18 hodina Výsledná cena: 16 600 * 0,8(koeficient pro 20“ spot) = 13 280,- Kč Rádio Impuls nabízí také speciální operace, tyto jsou také uvedeny v příloze č. 3.
Zde je samozřejmě z důvodu úspory také možnost uveřejnění pouze v regionálních médiích. STRATEGIE MINI-MAXI Přestože ve stanovách je v rámci jednoho bodu také poradenská služba, je tato činnost prováděna pouze formou operativní – tedy pokud má někdo dotaz, tak zavolá, pošle mail apod. Není určena konkrétní osoba, funkce poradce pro vinohradníky a vinaře. Bylo by vhodné tedy zvážit možnost zřízení takovéto služby prostřednictvím webových stránek, kde by zaregistrovaní členové v neveřejné sekci „Poradenství“ psali dotazy a připomínky, popř. prostřednictvím mailů, a tyto by byly zodpovězeny přímo na stránkách nebo v časopise Vinařský obzor, v rubrice „Poradna“. Je možné, že obdobný dotaz má více členů. Pokud by se jednalo o dotazy s nutností okamžité odpovědi, byla by zde stále možnost telefonického rozhovoru s příslušnou osobou, kdy by pro takovýto případ byly stanoveny „konzultační“ hodiny. Tuto funkci nemusí vykonávat nový pracovník, jedná se jen o doplnění činnosti osoby, která je v dané oblasti kompetentní a je zainteresována do publikování Vinařského obzoru. Pokud by bylo téma více obsáhlé popř. kontroverzní, je možno uspořádat seminář na dané téma, kde by se každý k dané problematice vyjádřil. Další možností, kdy by bylo možné získat i finanční prostředky navíc, je zpoplatnění těchto služeb, jak je tomu u Hospodářské komory ČR:
135
Tabulka č. 30: Sazby za poradenství Služba Úvodní poradenství pro člena Odborná konzultační a poradenská služba (pro člena)
Sazba v Kč/h zdarma 350
Odborná konzultační a poradenská služba (pro nečlena)
800
Zdroj: vlastní práce Co se týká druhé strategie, tak SV ČR některé studie uveřejňuje a to především ve Vinařském obzoru či v neveřejné sekci na svých webových stránkách. Zde lze momentálně nalézt: - aktuality pro členy, - praktické informace, - obchod s vínem v ČR, statistiky, - informace o evropské Radě, Komisi a Parlamentu, - informace z COPA-COGECA, - informace z AREV, - informace z Vinařského fondu, - vinařskou legislativu, - informace o dotačních možnostech, - informace o valné hromadě, - informace o představenstvu, - informace o dozorčí radě, - informace o Komisi, - informace z redakční rady VO, - společenskou kroniku, - informace o webu SVČR. Mohlo by zde víc více statistik v národním měřítku. V rubrice obchod s vínem v ČR jsou pouze informace o zahraničním obchodě, nikoli o domácím trhu. Bylo by vhodné, aby zde byl sledován také vývoj cen, produkce, spotřeby apod. v České republice. Co se týká informací ze světa, je jich zde více než informací tuzemských. Toto by bylo tedy zapotřebí doplnit. Také by zde mohl být zřízen e-shop, kde by si jak členové tak nečlenové mohli pořídit za poplatek odbornou literaturu, případě některé dokumenty a zprávy, studie apod., jako je tomu na stránkách německého svazu vinařů. Tím by bylo možné získat další finanční prostředky.
136
Označování vinařských stezek bylo navrženo na základě vlastní návštěvy Jižního Tyrolska, kde tento systém funguje a slouží k lepší orientaci a také propagaci dané oblasti. Z pohledu Svazu vinařů je tato aktivita příliš nákladná. Dalo by se to řešit na úrovni podsvazů, které budou popsány níže. Strategii č. 3 lze uskutečnit prostřednictvím mailů, neveřejné sekce webových stránek nebo prostřednictvím časopisu Vinařský obzor. Také by bylo vhodné zvážit možnost rozesílání informačního bulletinu, jak to mají jiné svazy nebo také zájmové organizace z jiných odvětví u nás i v zahraničí. Strategie č. 4 byla projednána ve Svazu vinařů ČR, pracovní skupiny existují, ale přestože mají určitý úkol, tak některé se dosud nesešly. V budoucnu budou i nadále využívány a vytvářeny podle aktuálních potřeb. Stále převládá mezi vinohradníky a vinaři názor, že jejich členství ve Svazu nijak pozitivně neovlivňuje jejich konkurenceschopnost na trhu. Už jenom vzhledem k množství informací, které mohou díky členství získat, hájení jejich zájmů ať už na domácí či zahraniční půdě, jsou zcela jistě ve výhodě, oproti těm, kteří členy nejsou. Je tedy zapotřebí, zorganizovat kampaň – formou seminářů, rozeslání elektronických informačních letáků, popř. telemarketingu, která by informovala vinohradníky a vinaře, kteří nejsou členy SV ČR o výhodách členství a své stávající členy upozornila na možnosti, které jim členství přináší. Je to další možnost rozšíření členské základny a získání finančních prostředků, přestože členské příspěvky tvoří jen malou část příjmu Svazu. Kampaň by nemusela být nákladná, opět by se zde dalo využít spolupráce s VŠ popř. SŠ, kde by studenti navrhly letáky, popř. telemarketing by mohl být zajištěn pomocí brigádníků. Semináře by byly organizovány jako obvykle oblastními popř. podoblastními svazy (viz níže) a nebo Národním vinařským centrem. Postačovaly by 1-2 a to během jednoho roku, nejlépe v období, kdy vinohradníci a vinaři nemají tolik práce ve vinohradě. Další nenákladnou možností je uveřejnění výhod členství na webových stránkách, ty by zde zcela jistě neměly chybět. Obdobně to má na svých webových stránkách i Hospodářská komora ČR. STRATEGIE MINI-MINI V případě vydávání časopisu pro laickou veřejnost by se nemuselo jednat o měsíčník, postačovalo by čtvrtletní vydávání časopisu. Nebyl by zaměřen na odborné články, ale spíše by zde měly být publikovány informace o: - révě vinné a víně, jeho historii, druzích, typech, vedlejších produktech, - správné degustaci a konzumaci vína, stolování, gastronomii,
137
- jednotlivých podoblastech v ČR, jejich specificích, - úspěšných vinohradnících a vinařích, vinařských podnicích, - produkci z ekologického zemědělství, - zdraví versus víno, - srovnání cenových relací a kvality jednotlivých producentů, - ekonomických aspektech této problematiky (stručně a srozumitelně – export, import, tuzemský prodej, spotřeba, cenové relace apod.), - nových trendech v ČR i v zahraničí (např. firma xy uveřejnila na trh novou řadu, sekty, rosé, co se ve kterých zemích konzumuje apod.), - pořádaných akcích, výstavách, otevřených sklepech, slavnostech apod. – jako příloha může např. na konci roku kalendář. Kalkulace nákladů na vydávání časopisu Je možné vycházet z následujícího modelu, který byl sestaven na základě dotazování u nejmenovaného vydavatele obdobného časopisu, jaký je zde navrhován: Je uvažován náklad 1000 kusů, rozsah 40 stran černobílých + obálka 8 stránek barevných. Ceny jsou v českých korunách bez DPH. Grafická úprava Tisk Autorské honoráře Balné, obálky, poštovné Korektury Doprava (závoz z tiskárny) Reklama Celkem Celkem s DPH
15 000 (není plátce DPH) 22 000 + 20% DPH 2 000 (pro případ, kdy by to bylo zapotřebí) 10 000 + 20% DPH 1 500 (není plátce DPH) 1 000 + 20% DPH 2 000 53 500 bez DPH 60 100
K tomu je ještě třeba započítat např. náklady na telefony, doprava na akce, kde by se realizovala reportáž apod. Dříve, než by se k tomuto kroku přistoupilo, bylo by vhodné využít spolupráce s VŠ (např. Mendelova univerzita) a udělat jednoduchý průzkum, kdy by se formou ankety či dotazníkového šetření, nejlépe ve vinotékách, vinárnách, supermarketech apod., zjistilo, zda by byl o takovýto časopis zájem a kolik by byli potenciální čtenáři ochotni za takovýto časopis zaplatit. Co se týká organizace Svazu, bylo by vhodné vzhledem k lepší specializaci na dané oblasti, využít jednoho ze dvou obecných navrhovaných řešení:
138
1. Pro každou podoblast by byl jmenován zástupce (popř. skupina lidí), který by byl zároveň zaměstnancem SV ČR a měl by na starosti výhradně tuto podoblast. Jeho činnost by byla zaměřena na mapování daného teritoria, ekonomické situace, sledování aktivit a událostí, vypracování statistik z dané podoblasti a informování SV ČR v pravidelných zprávách. Tento zástupce by byl zaměstnancem SV ČR. 2. Rozdělení činnosti do třech úrovní – regionální, státní, mezinárodní. Regionální úroveň/podoblastní úroveň spadající pod podsvazy, státní a mezinárodní pod hlavní centrálu Svazu vinařů ČR. Tyto podsvazy by byly ekonomicky nezávislé na SV ČR, ovšem byly by jím zastřešovány. Každý podsvaz by spravoval svou podoblast, mapoval by dané teritorium, informoval by SV ČR o aktivitách a událostech, které se v dané podoblasti konají, vypracovával by pro něj statistiky a podával zprávu o své činnosti a také o dané podoblasti SV ČR. Činnost regionálních/podoblastních podsvazů by kladla důraz především na hospodářské záležitosti. Členové by se sdružovali ke společnému nákupu a odbytu nebo vyjednávání s odběrateli a dodavateli. V některých regionech by mohla být založena odbytová družstva. Nedílnou součástí náplně regionálních podsvazů by byl informační servis a společenské či ekonomické aktivity (dožínky, zájezdy, plesy apod.). Důležitou pomocí pro členy by byly také každoroční odborné semináře a školení (např. bezpečnost práce, ochrana révy a práce s postřiky, profesní školení řidičů, zákonodárství, daně a účetnictví, práce s počítačem a na internetu, atd.)
Návrh č. 1: Zástupci pro podoblasti Náklady, které by tímto vznikly, jsou především mzdové, protože co se týká prostorů – kanceláří a podobně – každý z navržených pracovníků by pracoval jako doposud ve svých podoblastech, kde by působil jako jeden z členů SV ČR. Jako hrubá mzda zde byla uvažována průměrná hrubá mzda v ČR. Mzdové náklady Hrubá mzda: 23 513,- Kč/měsíc Zdravotní pojištění: 2117,-Kč/měsíc Sociální pojištění: 5879,-Kč/měsíc Počet nových zaměstnanců: 6 Celkové mzdové náklady na 6 nových zaměstnanců: 189 054,- Kč/měsíc.
139
Pokud bychom uvažovali, že noví zaměstnanci zde budou na plný úvazek a Svaz by jim vyplácel průměrnou hrubou mzdu 23 513 Kč, činily by mzdové náklady včetně sociálního a zdravotního pojištění na 6 nových vedoucích pracovníků 189 054 Kč měsíčně. Navíc vzhledem k rozsáhlosti úkolů, které by měli vykonávat, by bylo lepší, aby tato práce byla rozvržena mezi vícero lidí. První varianta byla tedy pro vysokou nákladnost zavržena.
Návrh č. 2: Podsvazy Obr. č. 4: Schéma členění SV ČR na podsvazy pro jednotlivé podoblasti
CR SV Č
Mělnický Me SV
Litoměřický Litomerický SV
Velkopavlovický SV
Znojemský SV
Mikulovský SV
Slovácký SV
Zdroj: vlastní práce Tato varianta není příliš nákladná ze strany Svazu vinařů ČR, neboť podsvazy by byly ekonomicky nezávislé jednotky. Každý by hospodařil tím, co mu bude přiděleno z dotací, členských a účelových příspěvků SV ČR. Sami by si získávali finanční prostředky svou odbornou činností, drobnými službami, propagací apod. Vzhledem k pokrytí mzdových nákladů (pro tyto podsvazy bude muset opět někdo pracovat a bude nutná alespoň částečná finanční odměna) budou muset tyto jednotky zvážit, jakým způsobem tyto prostředky získat. Po konzultaci s tajemníkem SV ČR Svaz neuvažuje, že by lidé, působící v podsvazech byly nějak finančně odměňováni. Argumentoval tím, že to „dělají pro sebe“. To je sice pravda, ovšem takto by zapojení do práce velmi záleželo na konkrétní osobě, a patrně by nastaly velké rozdíly v úrovni poskytovaných služeb v různých
140
podsvazech. Pokrytí mzdových nákladů by se dalo částečně řešit z podílu příspěvků, které by jim byly přiděleny SV ČR. V současné době je příspěvkový řád SV ČR následující: Roční výše členských příspěvků je stanovena takto: a) Pro řádné členy SV ČR - fyzické osoby: aa) minimální výše členského příspěvku činí Kč 500,-, ab) členové, kteří jsou pěstiteli nebo výrobci vína platí Kč 50,- za každý hektar vinice, na kterém provozují vinohradnictví nebo Kč 60,- za každých vyrobených 100 hektolitrů vína, v roce předcházejícím vzniku povinnosti zaplatit členský příspěvek. V případě, že člen provozuje obě činnosti, je pro stanovení výše příspěvku rozhodující ta činnost, ze které plyne vyšší členský příspěvek. b) Pro řádné členy SV ČR - právnické osoby: ba) minimální výše členského příspěvku činí Kč 1.200,- maximální výše členského příspěvku činí 30 tisíc Kč ročně. Jinak platí sazby dle písm. ab). bb) členové, kteří mají formu občanského sdružení, platí Kč 15,- za každého svého člena fyzickou osobu a Kč 150,- za každého svého člena právnickou osobu. Minimálně však občanské sdružení platí příspěvek ve výši Kč 500,-. V případě občanských sdružení, která jmenovala svého zástupce do představenstva podle části IV. článku 4, odst. 3, písm. c) a d) Stanov SV ČR, je členský příspěvek stanoven ve výši Kč 6.000,-. bc) členové, kteří mají formu občanského sdružení, a zaplatí roční předplatné časopisu Vinařský obzor pro minimálně polovinu svých členů v jedné vinařské obci, jsou v tomto roce osvobozeni od placení členských příspěvků. (Výše předplatného, pokud se časopisy zasílají v jedné zásilce na adresu uvedenou předplatitelem, činí Kč 350,- a výše předplatného, pokud se časopisy zasílají na jednotlivé adresy členů předplatitele, činí Kč 400,-). c) Pro přidružené členy SV ČR – fyzické osoby: ca) činí členský příspěvek Kč 400,-. d) Pro přidružené členy SV ČR – právnické osoby: da) činí minimální výše členského příspěvku Kč 6000,-.
141
e) Čestní členové SV ČR: ea) čestní členové členský příspěvek neplatí. 3) Roční členské příspěvky jsou pro jednotlivé členy SV ČR splatné do 30 dnů ode dne doručení výzvy předsedy k zaplacení členských příspěvků a ke sdělení údajů rozhodných pro stanovení výše členských příspěvků. Vzhledem k tomu, že příjmy z příspěvků jsou pro SV ČR oproti ostatním příjmům zanedbatelné, vybíraly by je podsvazy a určitý procentuelní podíl by odváděli centrálnímu svazu. Ostatní zdroje financování by si podsvazy zajišťovaly samy ať už výše zmíněnou poradenskou službou, pořádáním akcí, z dotací, prodejem produktů vlastní činnosti – množitelského materiálu, dokumentů apod. Pozitivum druhé alternativy je také důvěra vinohradníků a vinařů v místní organizace. Podle průzkumu je vyšší než důvěra v SV ČR, tudíž by tak SV ČR v důsledku mohl získat větší náklonnost svých členů. Podsvazy by měly sídlo ve svých podoblastech, každý by se specializoval na své teritorium, byl by tak „blíže“ svým členům a mohl by efektivněji řešit problémy regionálního charakteru, na které nemohl SV ČR z globálního celorepublikového hlediska tolik zaměřovat svoji pozornost. Mohly by lépe komunikovat se státní správou v daném kraji a tím také propojit turistiku a propagaci dané oblasti s vinařskou turistikou. Po dohodě s obcemi by tak mohlo dojít k výše zmíněnému označení vinařských stezek a obcí a to z dotací jim přidělených. Jediným negativem může být opět fakt, že čím více lidí se podílí na organizování, tím větší možnost vzniku názorové nejednotnosti, konfliktů mezi jednotlivými podsvazy apod.
4.7.2 Další vývoj po realizaci dotazníkového šetření a současná situace Činnost SV ČR od IV/2009 – IV/2010 a současná situace V tomto roce byla vydána poslední nařízení ES dokončující reformu SOT s vínem. Podle tajemníka SV ČR ji lze charakterizovat jednak postupným a neuspořádaným vydáváním opravovaných a vzájemně se rušících předpisů a „rozčtvrcením“ souvislého nařízení o vínu do nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. Zjednodušení je v tom, že celé zemědělství je v jednom nařízení. Podle tajemníka nebylo možné vzhledem k chaotickému zveřejňování, opravám a rušení předpisů ES během roku 2009 zapracovat reformu do národních předpisů. Snahy některých zájmových skupin o zavedení spotřební daně z tichého vína byly potlačeny, jednání probíhala v Potravinářské komoře ČR, Agrární komoře ČR, na ministerstvech a v Senátu.
142
Porovnání vytyčených cílů pro rok 2009 a jejich plnění v jednotlivých bodech:
1. Zpracování nových stanov a jednacího řádu, navrhnout kodex vinaře – člena SV ČR Nové stanovy a jednací řád přijala minulá valná hromada, kodex byl projednán a představenstvo se domnívá, že stávající stanovy obsahují dostatečnou pravomoc pro vyloučení členů za porušení pravidel
2. Dopracování reformy trhu s vínem v EU Poslední předpisy ES související s reformou vyšly ve druhé polovině minulého roku, SV ČR se aktivně podílel v rámci AREV a COPA/COGECA na jejich obsahu.
1. Rozpracování reformy do předpisů ČR Pro opožděné vydání některých předpisů ES odložené a parlamentní volby v ČR se tyto předpisy začaly vydávat až začátkem tohoto roku. SV ČR je významným partnerem Mze při tvorbě jejich obsahu. Připravuje se novela vinařského zákona a zřejmě v příštím roce proběhne další novela prováděcí vyhlášky.
4. Podpora vzniku VOC všech úrovní Představenstvo ustanovilo pracovní skupinu pro VOC, která jednala 2 krát. Posledním výsledkem byl kompromisní návrh na zpřísnění kontroly jakostního vína („kolkování“). Tento návrh nebyl přijat do návrhů SV ČR na změnu vinařského zákona.
5. Po oddálení splátek návratných podpor z Vinařského fondu na výsadbu vinic prosazovat jejich odpuštění. Vzhledem k probíhající hospodářské krizi je tento cíl jen stěží prosaditelný, úkol trvá.
6. Dosáhnout pro vinaře podpor srovnatelných s okolními státy Vznikem „národních obálek“ v rámci reformy SOT byly získány pro trh s vínem stejné podmínky jako pro ostatní členské státy. Obdobně je tomu v rámci programu rozvoje venkova, zde byla snaha o vyškrtnutí vinařství z podpor investic, které byly využívány více než ostatními obory v ČR, avšak tento problém byl na základě silné intervence Svazu vyřešen, víno bude nadále podporováno, jen s omezením hodnotících bodů.
7. Prosazovat ve VF a v NVC podporu prodeje tuzemského vína Probíhá trvale
8. Informovat vinaře v letech 2008 a 2009 o změnách podle bodů 2. až 4. Probíhá v zápisech z jednání orgánů Svazu, na webových stránkách v sekci pro členy, ve Vinařském obzoru a na seminářích pořádaných Moravínem, Mze a NVC.
9. Nadále vydávat Vinařský obzor, podporovat jeho rozvoj a modernizaci
143
V roce 2009 byla rekonstruována redakční rada, byl změněn způsob řízení časopisu. Od ledna 2010 vychází jako celobarevný s novou grafickou úpravou obálky a vnitřní části časopisu a během tohoto roku vzniknou nové webové stránky VO.
10. Užší spolupráce se SZPI Zástupci SZPI se 2 krát zúčastnili jednání představenstva, zástupce SZPI je také členem pracovní skupiny pro VOC a stal se členem redakční rady VO, probíhá oboustranná výměna informací.
11. Upevnění adekvátního postavení našeho vinařství v rámci EU Kolegové SV ČR v EU už o této organizaci vědí, probíhá seznamování spotřebitelů prostřednictvím veletrhů a především soutěží vín, které jsou podporovány finančně a organizačně NVC
12. Zachování rovnoprávné a samosprávou
spolupráce
Svazu
se
státní
správou
Probíhá bez výraznějších potíží.
13. Zachování pozice Svazu jako hlavního mluvčího vinařů ČR Svaz je hlavním partnerem pro Mze a další státní instituce jako odborný mluvčí oboru a tímto má svaz možnost účastnit se legislativního procesu. Tato spolupráce probíhá také na evropské úrovni. Prosazování zájmů Svazu probíhá taktéž prostřednictvím nevládních organizací – AK ČR a PK ČR. Zvýraznění pozice Svazu nepochybně zajistí přijetí projektu Národní soutěže vín, na jehož uvedení do praxe se pracuje a organizování 1. ročníku Vinařství roku.
14. Další rozšiřování členské základny Změnou stanov dochází k profesionalizaci členské základny, což je logicky v protikladu s rozšiřováním. Část členské základny ukončila své členství na základě profesionalizace Svazu. Lze očekávat stabilizaci a v budoucnu je třeba klást důraz na neustálé rozšiřování členské základny ze strany profesionálních vinařů.
15. Odstranění diskriminace speciální produkce rostlinné v porovnání s polní produkcí Antibyrokratická komise MZe akceptovala připomínky Svazu k podmínkám odchodu vinařů do předčasného důchodu, ale jinak je to bod vyžadující trvalou pozornost, viz snahu o vyřazení vinařství z investičních podpor z programu rozvoje venkova.
16. Zjednodušení administrativy plateb do VF pro malé výrobce vína Dosud nedošlo k novelizaci vinařského zákona, takže to nebylo možné řešit. Ale práce na novele již byly zahájeny, a pokud se otevře část týkající se VF a vyžadující samostatnou notifikaci Komisí, bude Svaz prosazovat pro malé vinaře platbu 1krát ročně místo čtvrtletně.
144
17. Získávání projektů financovaných z různých zdrojů a podporujících vinařství Poslední větší projekt byl ukončen ze strany SV ČR na podzim roku 2008 a téměř rok se čekalo na jeho profinancování ze strany SZIF. Takže až po roce bylo možné splatit téměř milionový úvěr u banky, který se musel na projekt vzít. Svaz navrhuje všechny obdobné projekty přenechat komerčním organizacím, které k tomu mají jak personální, tak finanční zdroje. Svaz by měl pokračovat v činnostech vykonávaných na základě smluv s VF, Mze a ÚZEI. Jde o činnosti, které vykonávat je pro Svaz vhodné až nezbytné a přitom jsou i zdrojem příjmů. Další projekty s nejistou dotací Svaz spíše zatěžují a vyžadují zaměstnávání externích pracovníků, což zase zvyšuje zatížení zaměstnanců.
18. Spolupráce s univerzitami a SViŠ V roce 2009 došlo k dalšímu prohloubení spolupráce se Zahradnickou fakultou Mendlovy univerzity společným pořádáním mezinárodní vědecké konference. Spolupráce s Provozně ekonomickou fakultou Mendlovy univerzity se rovněž zvýšila, kdy v rámci doktorského studia probíhá zjišťování možností a očekávání ze strany SV ČR a jeho členů. Žáci SViŠ vypomáhají v rámci praxe při přípravách soutěží vín apod.
19. Systém výstavnictví v ČR Začátkem roku 2010 se podařilo dojednat konsensus v systému soutěží vín. Nejvyšší soutěží vín v ČR bude Národní soutěž vín, do které budou nominovat vína pouze podoblastní soutěže vín na Moravě a v Čechách oblastní soutěž vín. 100 vybraných vín z každého ročníku Národní soutěže vín bude umístěno v expozici Salonu vín ve Valticích.
20. Nové internetové stránky Svazu Před rokem byly spuštěny nové internetové stránky, které jsou rozděleny na sekci veřejnou a sekci pro členy. Členům jsou na rozdíl od veřejné části zpřístupněny zápisy z jednání orgánů Svazu, aktuální legislativa sektoru vína EU i národní, a řada aktualit. Členská základna nedostatečně využívá registrovaný přístup. Další komunikace bude probíhat výhradně přes tento web: www.svcr.cz.
21. Výčep pod víchem V této oblasti se nedaří dosáhnout cíle pro komplexnost a složitost úkolu. Mimo výše uvedených 21 bodů z roku 2008 Svaz v minulém roce schválil i práci na části evropského projektu udržitelného vinařství SUSTAVINO. Tato činnost úspěšně probíhala pod řízením tajemníka a za spolupráce externího projektového manažera. Minulá valná hromada uložila představenstvu také vytvoření komise pro
145
vinařské vzdělávání. Komise byla jmenována včetně zástupců spolupracujících škol, ale dosud nebyla svolána. Ve Svazu došlo od roku 2009 k menším personálním změnám. V červenci proběhla organizační změna uvnitř Svazu. Bylo zrušeno místo samostatného šéfredaktora Vinařského obzoru a tato funkce byla přičleněna k funkci tajemníka Svazu, kterou vykonává Ing. Půček. Nově byla zřízena funkce redaktora VO, na kterou byl převeden Ing. Stávek. Celkově je momentální stav zaměstnanců v SV ČR 5 osob, z toho asi polovina přepočtených osob se zabývá svazovou činností a druhá polovina časopisem. Dále pracuje na dohodu o provedení práce pro Vinařský obzor jazyková korektorka. V období 1. 7. až 30. 9. 2009 byl zaměstnán externí projektový manažer. Změny stanov měly za důsledek úbytek členů asi o 30 %, což odpovídá přibližně meziročnímu nárůstu počtu členů v letech 2007/2008. Nyní má Svaz 240 členů, z toho je 90 právnických osob, 107 fyzických osob a 43 přidružených členů. Dále je členem Svazu 32 spolků a svazů s celkovým počtem 1100 vinařů a 15 čestných členů. Členská základna SV ČR nyní obhospodařuje 31 % plochy vinic ČR, produkuje 80 % tuzemského vína a přímo v oboru pracuje u členů 2225 přepočtených osob. (představenstvo SV ČR, 1. 4. 2010)
146
5 Diskuse Tato práce se zabývá zájmovými organizacemi v odvětví vinohradnictví a vinařství. Jedním z cílů práce byla klasifikace těchto organizací. Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotná klasifikace a zdroje uvádí rozličné členění, byly použity vybrané údaje k dosažení dalších cílů práce a vytvořena vlastní klasifikace, kde se nachází nejdůležitější profesní zájmové organizace týkající se zemědělství a poté konkrétně vinohradnictví a vinařství. Tyto pak byly popsány a srovnány podle stanovených charakteristik vzniku, poslání, počtu členů, působnosti a úkolů. Práce byla poté soustředěna především na Svaz vinařů České republiky, neboť ostatní zájmové organizace v tomto odvětví jsou buď členy SV ČR, nebo jsou zaměřeny pouze na určitou oblast či na určitou skupinu vinohradníků a vinařů. Svaz vinařů České republiky je jednou z mnoha zemědělských zájmových organizací. Působí na území našeho státu již mnoho let a z historického vývoje vyplívá i jeho potřebnost v tomto odvětví. A´t už v dobrých či špatných podmínkách, vždy se vinohradníci a vinaři sdružovali za účelem spolupráce a dosažení společných cílů a zájmů. Především tedy v dnešní době, kdy české vinaře ohrožuje mimo jiné zahraniční konkurence, evropská legislativa a substituty, je tedy také na místě, aby taková organizace v tomto odvětví působila. Nijak zásadně se SVČR neliší od ostatních zemědělských zájmových organizací, ani strukturou ani hlavními aktivitami. V této práci je tato organizace porovnávána nejen s obdobnými zájmovými organizacemi v České republice, ale také v zahraničí. Byly pro to vybrány země Německo, Rakousko, Itálie a Francie. Lze říci, že s německým a rakouským svazem jsou si velmi blízké, nejen co do podobnosti, ale také co se spolupráce týče. Rozdíly lze naopak spatřit mezi SVČR a italskými či francouzskými organizacemi tohoto typu. Neexistuje zde totiž jedna velká organizace, která by měla celostátní působnost, nýbrž několik organizací na regionální/oblastní úrovni. Argumentem na otázku, proč zde není jedna organizace, bylo, že tyto země jsou příliš velké na to, aby jednotlivá území byla spravována centrálně. To by bylo možné říci i o Německu, ovšem mentalita lidí v tomto státě je jiná a není zde tedy problém s existencí Německého svazu vinařů. Ovšem i v Německu a Rakousku existují regionální či oblastní svazy, které jsou členy právě jednoho národního svazu vinařů. Aktivity, které svazy v těchto evropských zemích vykonávají jsou v podstatě stejné s aktivitami SV ČR. Pouze u Federace nezávislých vinařů Itálie je patrné zaměření na podporu apelačního systému a plnění lahví v místě produkce.
147
Na základě dotazníkového šetření mezi členy SV ČR bylo zjištěno, že i čeští vinohradníci a vinaři pociťují větší důvěru v menší zájmové organizace místního či regionálního charakteru. Nejen z tohoto důvodu, ale tako proté, že menší oblasti se lépe spravují a je zde předpoklad lepší spolupráce, bylo navrženo, aby Svaz vinařů České republiky zastřešoval „podsvazy“, které by působily v jednotlivých podoblastech. Tedy obdobným způsobem jako je tomu ve srovnávaných evropských státech. Z dotazníkového šetření vyplynulo několik dalších návrhů, které by mohly vést ke zvýšení spokojenosti členů SVČR s jeho aktivitami. Tyto návrhy byly ekonomicky interpretovány, samozřejmě tato čísla jsou orientační, neboť náklady na některé z návrhů se v čase mění a záleží na realizátorech těchto návrhů, pro jakou z variant se rozhodnou. Co se týká pozitiv a negativ jednotlivých návrhů, byly zmíněny již v podkapitole 4.7 Návrhy a doporučení. Doporučení členění svazu na jednotlivé podsvazy pro podoblasti by mohlo být úspěšným řešením stávající situace, ve které se SVČR nachází. Největším problémem je totiž nedostatečná důvěra v tuto organizaci a kritika nízké aktivity. Ovšem nelze to říci se stoprocentní jistotou vzhledem k různorodosti stávající struktury členské základny. Je jisté, že pěstitelé vinné révy budou mít protichůdné zájmy, alespoň tedy v oblasti ceny hroznů, než výrobci vína. Ovšem těch, kteří se zabývají pouze pěstováním vína, je poměrně málo, tudíž by bylo bezpředmětné rozdělit SVČR na dvě různé zájmové organizace, jednu pro pěstitelé révy a jednu pro výrobce vína. Nehledě na fakt, že ti, kteří se zabývají obojím, by byli tak jako tak v obou organizacích. Samozřejmě také členové vyšší věkové kategorie mají poněkud odlišné názory a požadavky než mladší generace, kterých zatím není převaha, ale pokud se budou aktivity svazu ubírat správným směrem, mohly by zaujmout i mladší generace. V podkapitole 4.7 byly vypracovány návrhy a doporučení konkrétně pro Svaz vinařů. Některé návrhy mohou být využitelné také pro ostatní profesní zájmové organizace působící nejen v odvětví vinohradnictví a vinařství. Po zvážení všech kritérií lze tedy posléze formulovat určité obecné zásady, kterými by se měly profesní zájmové organizace řídit při založení a pro jejich efektivní působnost v daném odvětví: 1. Především by měly naplňovat očekávání svých současných a potenciálních budoucích členů a motivovat je ke členství. Jak uvádí Wilson (1995), který motivy členství v zájmových organizacích specifikuje především pro Spojené státy americké, domnívám se, že v českých podmínkách jsou rovněž aplikovatelné. Patří sem motiv solidarity. Nejen z teorie ale také z praxe je
148
zřejmé, že lidé vnímají pocit radosti a uspokojení spíše v práci v malých skupinách. Tyto organizace by tedy měly zřizovat menší (regionální) jednotky, které by měly za úkol získávat členy a vybírat členské příspěvky. Na národní úrovni by pak byly tyto peníze využity k prosazování svých cílů. Dalším motivem jsou materiální zisky, tyto organizace by tedy měly svým členům poskytovat určité výhody, jako např. nákup za nižší ceny, slevy, zásilkový obchod, pořádání zájezdů, daňové poradenství apod. Záleží na charakteru dané profesní zájmové organizace a za jakým účelem je založena. Motiv účelu existence zájmové skupiny by měl být dosahován naplňováním svých cílů, dodržováním toho, co si stanovily a prokázáním své vyjednávací síly, která spočívá také ve velikosti organizace (čím více členů tím větší možnost hájení zájmů). 2. Profesní zájmové organizace by měly využívat všech možných způsobů komunikace – lobbing, reprezentace, konzultace a kooperace. V komunikaci s rozhodčími institucemi využívat formu lobbingu, reprezentovat na veřejných akcích v domácí zemi i zahraničí, konzultovat významné otázky se svými členy a poskytovat jim poradenské služby. Kooperace by měla být využívána při vyjednávání mezi odbory, zaměstnavateli a státem, také ale uvnitř profesní zájmové organizace samotné. 3. Aktivity, na které by se měly tyto organizace zaměřit, by měly spadat do následujících oblastí. a) Sdružování (právnických a fyzických) osob působících v daném odvětví. Koordinace jejich činnosti a ochrana jejich oprávněných zájmů. Udržování dobrých vztahů mezi členy na zásadách porozumění a vzájemné pomoci. b) Vytváření podmínek pro specializovanou spolupráci v různých odborech daného odvětví na úrovni České republiky. c) Zaujímání stanovisek, návrhy řešení a opatření k odborným, hospodářským a politickým tématům týkajících se daného odvětví. d) Spolupráce se státními orgány, domácími i zahraničními organizacemi a veřejností. V těchto vztazích prosazování hospodářských, profesních, právních, podnikatelských, komerčních a dalších zájmů svých členů, členů a zaměstnanců svých členských organizací. e) Usilování o pokrok a modernizaci daného odvětví a v souvislosti s tím zajišťování poradenské služby, organizování vzdělávací a osvětové
149
f)
g)
h) i) j)
činnosti, zabezpečování propagace a šíření informací, vydávání tiskovin a periodik pro potřebu svých členů a veřejnosti. Napomáhání integraci mezi prvovýrobci, zpracovatelskými a obchodními organizacemi. Prosazování zakládání organizací přispívajících k rozvoji daného odvětví. Zabývání se otázkami marketingu, kvality výrobků, cenovou politikou, materiálovým zásobováním, pojištěním, dotační politikou a dalšími profesními a hospodářskými otázkami, vydávání a shromažďování množitelského materiálu, pořizování statistik a provádění studií. Usilování o ochranu životního prostředí a o produkci zdravotně nezávadných výrobků v daném odvětví. Informovaní veřejnosti o aktivitách organizace, které mohou být ku prospěchu a vytváření dobré pověsti organizace a jejích členů. Pokud to odvětví vyžaduje zaměřit se také na podporu exportu.
Důležité je také, aby představitelé těchto profesních organizací neustále sledovali potřeby svých členů, aktuální situaci v daném odvětví a svou činnost tomu průběžně přizpůsobovali. Vyvarují se tak situaci, která nastává v některých organizacích tohoto typu, kdy sdružování přestává být atraktivní pro fyzické i právnické osoby z důvodu zastaralého systému a neaktuálnosti řešení problémů, které se v odvětví vyskytují.
150
6 Závěr Hlavním cílem práce bylo na základě analýzy činností Svazu vinařů České republiky, jeho srovnání s ostatními zájmovými organizacemi v zahraničí a dotazníkového šetření mezi členy svazu, navrhnout doporučení pro jeho budoucí působnost v odvětví vinohradnictví a vinařství ČR. Dílčím cílem práce bylo identifikovat podmínky vzniku, současný stav, potřebu, druhy a počet zájmových profesních organizací ve vinohradnictví a vinařství ČR, jejich cíle a plnění. Teoretický přínos práce lze spatřit ve 4 hlavních oblastech: 1. Klasifikace profesních zájmových organizací v ČR Nejprve byla klasifikace provedena v rámci neziskového sektoru, poté byly organizace členěny z profesního hlediska na zemědělské profesní organizace, dále v užším smyslu na organizace působící v odvětví vinohradnictví a vinařství. Jejich současný stav pak byl popsán pomocí následujících charakteristik: vzniku, počtu členů, poslání, působnosti a úkolů. 2. Vymezení legislativy pro zájmové organizace ve vinohradnictví a vinařství v ČR Zde byla zkoumána legislativa platná pro profesní zájmové organizace a jejich podmínky vzniku obecně, dále také legislativa pro působnost v odvětví vinohradnictví a vinařství. Byly zde vymezeny nejdůležitější zákony, nařízení a směrnice, kterými by se měly profesní zájmové organizace v odvětví vinohradnictví a vinařství řídit (viz podkapitola č. 4.5). 3. Přínos a využití stakeholderského přístupu v oblasti profesních zájmových organizací V rámci práce byl využit stakeholderský přístup. Je zde kladen tedy důraz na stakeholdery, ať už primární či sekundární a jejich vliv na organizaci. Profesní zájmové organizace patří do skupiny sekundárních stakeholderů. Lze k nim tedy takto přistupovat a v rámci stakeholderského přístupu se zde otevírá možnost dalšího zkoumání ve vzájemné interakci mezi těmito profesními zájmovými organizacemi a jednotlivými fyzickými či právnickými osobami působícími v daném odvětví. 4. Potvrzení motivů členství v zájmových organizacích podle Wilsona (1995) a jeho aplikace na české prostředí
151
Přestože Wilson určuje tři hlavní motivy členství zájmových organizací pro USA – motiv solidarity, materiálních zisků a účelu existence zájmové skupiny, na základě zhodnocení výsledků této práce lze potvrdit toto zjištění i v podmínkách České republiky. Praktický přínos lze shrnout následovně: 1. V práci byla provedena analýza odvětví vinohradnictví a vinařství a jeho vývoj. 2. Byl popsán současný stav, co se týká zájmových organizací ve vinohradnictví a vinařství, a zkoumán jeho vliv na potřebu zájmových profesních organizací v tomto odvětví. 3. Práce byla zaměřena především na Svaz vinařů České republiky a byla provedena jeho komparace s obdobnými zájmovými organizacemi v Německu, Rakousku, Itálii a Francii. 4. Na závěr bylo provedeno dotazníkové šetření mezi členy SV ČR a SWOT analýza. 5. Po splnění všech kroků, zvážení příležitostí, hrozeb, silných a slabých stránek byla zvážena důležitost existence profesní zájmové organizace v tomto odvětví a navržena doporučení pro tuto organizaci. Mezi tato doporučení patří, aby Svaz vinařů České republiky • • • • • • •
• •
informoval také spotřebitele a laickou veřejnost o kvalitě vína, sbíral a prováděl studie o podnikání a komercializaci, pořizoval statistiky, vytvářel pracovní skupiny pro jednotlivé aktivity, vytvářel podmínky pro označení vinařských stezek, vydával časopis pro laickou veřejnost za účelem sdělování informací a vzdělávání, zřídil poradenskou službu (formou mailů, telefon, přes web), zvýšil podporu exportu pomocí propagace českých a moravských vín a snažil se o omezení importu především levných vín a také hroznů, které jsou posléze zpracovány, a víno je vydáváno za české, informoval veřejnost o kvalitě tuzemského vína a nedostatečné kvalitě levných zahraničních vín, uspořádal kampaň pro vinohradníky a vinaře upozorňující na možnost zvýšení konkurenceschopnosti v případě členství v SV ČR, vyzvednul zde
152
pozitiva členství a nutnosti společné integrace, vydával časopis Vinařský obzor v celobarevném provedení a kladl důraz na odbornost a současně srozumitelnost textů, publikování statistik a studií, podávání informací o vinohradnické a vinařské technice pro malé „jednohektarové“ vinaře, publikoval více kontroverzních témat a polemiky, více regionálních témat, • úžeji spolupracoval také s VŠ popř. SŠ spíše než s marketingovými agenturami (možnost úspory prostředků), • informoval členy o aktuálních novelách ve srozumitelné formě, aktuálních novinkách v pěstování révy, pokrocích v boji proti škůdcům, aktuálních novinkách ve vinařské technologii, o vývoji trhů a produkci v zahraničí a o Evropské unii. Některá doporučení je možno zobecnit i pro další profesní zájmové organizace působící nejen v odvětví vinohradnictví a vinařství. Na základě zvážení všech dostupných informací byly navrženy obecné zásady, které jsou formulovány v rámci kapitoly č. 5 Diskuse.
153
7 Použitá literatura Knižní zdroje 1. ASSEN, M., BERG, G., PIETERSMA, P. Key Management Models. Berenschot BV, 2003, ISBN 978-0-273-71910-6 2. BECKER, T., DAMMER, I., HOWALDT, J., KILLICH, S., LOOSE, A. Netzwerkmanagement. Berlin: Springer-Verlang, 2005, ISBN 3-540-20976-X 3. COOPER, S. Corporate social performance: a stakeholder approach, Hampshire: Ashgate Publishing Limited, 212 s., ISBN 0-7546-4174-0 4. FREEMAN, E. R., McVEA, J. A Stakeholder Approach to Strategic Management. Oxford: Blackwell Publishing, 2001 5. FRIČ, P, GOULLI, R. Neziskový sektor v České republice, Eurolex Bohemia, Praha, 2001, 203 s., ISBN 80-86432-04-1 6. GURSKÁ, S. Úloha slovácké vinařské podoblasti ve vinohradnictví ČR. In Agrární perspektivy XVI. Evropské trendy v rozvoji zemědělství a venkova. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 2007, s. 1379--1386. ISBN 978-80-213-1675-1. 7. GURSKÁ, S. -- CHLÁDKOVÁ, H. Important factors influencing french wine market. In ŽUFAN, P. Firma a konkurenční prostředí 2010. 1. vyd. Brno: Provozně ekonomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, 2010, s. 181--189. ISBN 97880-7375-385-6. 8. GURSKÁ,S., CHLÁDKOVÁ, H., TOMŠÍK, P. Demand development of wine market of Czech Republic. In Enometrics XVI. 1. vyd. Collioure: vdqs Namur, 2009. 1. vyd. eum edizoni universita di macerata: VDQS, 2009, s. 22--32. ISSN 19744730. 9. GURSKÁ, S. -- PYŠNÝ, T. Současná situace na trhu vína v ČR. In Mezinárodní Baťova doktorandská konference, Recenzovaný sborník abstraktů z konference studentů doktorského studijního programu. Zlín: UTB ve Zlíně, 2007, s. 38. ISBN 978-80-7318-529-9. 10. GURSKÁ, S. -- VRÁNOVÁ, H. Komparace organizační struktury občanských sdružení v odvětví vinařství ČR a Rakouska. In MendelNet 2009. 1. vyd. Brno: MZLU, 2009, s. 154--161. ISBN 978-80-7375-351-1. 11. HEIMLICH,P. a kol. Situační a výhledová zpráva. Réva vinná, víno. Praha: Mze ČR, 2003, ISBN 80-7084-276-8. 12. HRABĚTOVÁ,S. a kol. Situační a výhledová zpráva. Réva vinná, víno. Praha: MZe ČR, 2004, ISBN 80-7084-331-4 13. HRABĚTOVÁ,S. a kol. Situační a výhledová zpráva. Réva vinná, víno. Praha: MZe ČR, 2006, ISBN 8074-508-2 14. HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací, Masarykova Univerzita Brno, 1. vydání, 2004, 96 s., ISBN 80-210-3501-3 15. CHEN, Y. A Stakeholder Approach of Organizational Effectiveness: A Case Study of a Public University in Hong Kong Paper presented at the annual meeting of the
154
International Communication Association, New Orleans Sheraton, New Orleans, LA. 2009-05-26 16. CHLÁDKOVÁ, H. -- TOMŠÍK, P. -- GURSKÁ, S. The development of main factors of the wine demand. Agricultural Economics : Zemědělská ekonomika. 2009. sv. 55, č. 7, s. 321--326. ISSN 0139-570X. 17. CHLÁDKOVÁ, H. -- TOMŠÍK, P. -- GURSKÁ, S. Strategy Development Of Saint Martin´s Wine In The Czech Republic. In Enometrix XVII. 1. vyd. Palermo: 2010, s. 26--32. 18. JENSEN, M. C. Value Maximization and Stakeholder Theory. Harvard Business School; Social Science Electronic Publishing (SSEP), Inc.; 2000. 19. KOTÁSKOVÁ, Š. Vliv zájmových skupin na utváření hospodářské politiky. Diplomová práce, Masarykova Univerzita Brno, 2007, 71s 20. KRAUS,V., FOFFOVÁ,Z., VRUM,B., KRAUSOVÁ,D. Nová encyklopedie českého a moravského vína 1. díl. 1. vydání Praha: Praga Mystica, 1997, 308 s. ISBN 8086767-00-0. 21. LUKNIČ, A. S. Štvrtý rozmer podnikania – etika. Trenčín: Slovak Academic Press, 1994, s. 118-120, ISBN 80-85665-30-1 22. MANSFELDOVÁ, Z., KROUPA, A. (eds.): Participace a zájmové organizace v České republice. Praha: Slon, 2005. ISBN 80-86429-53-9 23. PITROVÁ, M., SMEKAL, H., SUCHÝ, P. Principy organizace zájmových skupin v ČR. In Politologický časopis, 13s, 4/2007 24. PORTER, M.E. Konkurenční výhoda. Praha: Victoria Publishing, 1995, 626 s., ISBN 80-85605-12-0 25. POŠVÁŘ, Z., CHLÁDKOVÁ, H. Management. Brno:Mendelu, 2009, ISBN 97880-7375-347-4 26. POŠVÁŘ, Z., PYŠNÝ, T., GURSKÁ, S. Příležitosti a hrozby na trhu vína v ČR. In Firma a konkurenční prostředí 2007. Sekce 3: Management v novém prostředí. Brno: MSD, spol. s r. o., 2007, s. 121--127. ISBN 978-80-86633-85-5. 27. PUTNOVÁ, A., SEKNIČKA, P. Etické řízení ve firmě. 162 s. Praha: Grada Publishing, 2007, ISBN 978-80-247-1621-3 28. STRECKOVÁ, Y, MALÝ, I. Veřejná ekonomie pro školu i praxi, Brno: Computer Press, 1. vydání, 1998, 214 s., ISBN 80-7226-112-6 29. SVAZ VINAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vinařský obzor. Břeclav: Tisk Pálka, 112/2005, ISBN 1212-7884 30. SVAZ VINAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vinařský obzor. Břeclav: Tisk Pálka, 112/2006, ISBN 1212-7884 31. SVAZ VINAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vinařský obzor. Břeclav: Tisk Pálka, 112/2007, ISBN 1212-7884 32. SVAZ VINAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vinařský obzor. Břeclav: Tisk Pálka, 112/2008, ISBN 1212-7884 33. SVAZ VINAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vinařský obzor. Břeclav: Tisk Pálka, 112/2009, ISBN 1212-7884
155
34. SVAZ VINAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vinařský obzor. Břeclav: Tisk Pálka, 112/2010, ISBN 1212-7884 35. ŠENKEŘÍKOVÁ, H. -- GURSKÁ, S. -- ŠPERKOVÁ, R. Víno z ekologické produkce. In PEFnet 2010. 1. vyd. Brno: Mendelova Univerzita, 2010, ISBN 97880-7375-450-1. 36. ŠPERKOVÁ, R. -- GURSKÁ, S. -- ŠENKEŘÍKOVÁ, H. Substituty v odvětví vinařství. In Sborník příspěvků ze setkání kateder a ústavů řízení a managementu 2010. 1. vyd. České Budějovice: Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2010, s. 70--75. ISBN 978-80-7394-225-0. 37. ŠPERKOVÁ, R., GURSKÁ, S.,VRÁNOVÁ, H. Legislativní dopady na odvětví vinařství. In Proceedings of Abstracts of an International Academic Conference on INCREASING COMPETITIVENESS or Regional, National and International Markets Development - New Challenges. Ostrava: VŠB-TUO, Ekonomická fakulta, 2007, s. 46--55. ISBN 978-80-248-1458-2. 38. ŠPERKOVÁ, R. -- GURSKÁ, S. -- VRÁNOVÁ, H. Vybrané statistické metody pro zpracování výsledků výzkumu. In Mendelnet PEF 2008. 1. vyd. Brno: B4U Publishing, 2008, s. 234. ISBN 978-80-87222-03-4. 39. VEBER, J. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, 2008, 320 s., ISBN 978-80247-2409-6 40. HYNEK, P. Vinař-sadař, Olomouc: Vydavatelství Petr Baštan, 2005, ISBN 97880-87091-06-7 41. HYNEK, P. Vinař-sadař, Olomouc: Vydavatelství Petr Baštan, 2006, ISBN 97880-87091-06-7 42. HYNEK, P. Vinař-sadař, Olomouc: Vydavatelství Petr Baštan, 2007, ISBN 97880-87091-06-7 43. HYNEK, P. Vinař-sadař, Olomouc: Vydavatelství Petr Baštan, 2008, ISBN 97880-87091-06-7 44. HYNEK, P. Vinař-sadař, Olomouc: Vydavatelství Petr Baštan, 2009, ISBN 97880-87091-06-7 45. HYNEK, P. Vinař-sadař, Olomouc: Vydavatelství Petr Baštan, 2010, ISBN 97880-87091-06-7 46. VODÁČEK, L., VODÁČKOVÁ, O. Management. Teorie a praxe 80. a 90. let. 256 s., Praha: Management Press, 1994, ISBN 80-85603-55-1 47. VRÁNOVÁ, H. -- ŠPERKOVÁ, R. -- GURSKÁ, S. Aplikace metodologie marketingového výzkumu na spotřebitelské chování. In Medzinárodné vedecké dni 2008. Nitra: SPU Nitra, 2008, s. 797--805. ISBN 978-80-552-0061-3. 48. WILLER, D., LOVAGLIA, M., MARKOVSKY, B. Power and influence: A theoretical bridge. Social Forces. 76:571-603 49. WILSON, J. Q. Jak se vládne v USA. Praha: Victoria Publishing, 1. české vydání, 1995, ISBN 80-85605-70-8 50. ZUZÁK, R., KÖNIGOVÁ, M. Krizové řízení podniku. Praha: Grada Publishing, 2009, 251 s., ISBN 978-80-247-3156-8
156
Internetové zdroje: 51. AGRÁRNÍ KOMORA ČR. [online] Dostupné z: http://www.agrocr.cz/ 52. AREV. [online] Dostupné z: http://www.arev.com/ 53. ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ [online] Dostupné z: http:// www.asz.cz 54. CEVI. [online] Dostupné z: http://www.cevi-eciw.eu 55. CECH ČESKÝCH VINAŘŮ [online] Dostupné z: http://www.cechcv.cz 56. COPA/CEGECA [online] Dostupné z: http://www.copa-cogeca.eu/ 57. ČESKÁ AKADEMIE ZEMĚDĚLSKÝCH VĚD. [online] Dostupné z: http:// www.cazv.cz 58. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ SPOLEČNOST. [online] Dostupné z: http:// www.csvts.cz/czs/ 59. ČESKOMORAVSKÁ VINOHRADNICKÁ A VINAŘSKÁ UNIE VELKÉ BÍLOVICE. Koncepce rozvoje vinařství ČR pro období vstupu ČR do EU [online], poslední revize 2002 [cit. 2010-03-30]. Dostupné z http://www.cvvuvb.cz 60. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. 2007 [cit 2007-02-10]. Dostupné na: http://www.czso.cz 61. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA [online] Dostupné z: http://www.komora.cz 62. KRATOCHVÍLOVÁ,E. Autor, Vinaři dostanou větší dotace, ale chtějí víc [online].poslední revize 2006 [cit.2007-15-04]. Dostupné z:
. 63. MÍŠA,D. Garant, Návrh zákona o vinohradnictví [online].poslední revize 2006 [cit.2007-23-04]. Dostupné z: . 64. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [online] 65. MORAVÍN [online] Dostupné z: http://www.moravin.eu 66. PELC,L. Autor, EU zvýšila dotace českým vinařům [online].poslední revize 2005 [cit.2007-12-04]. Dostupné z: . 67. PODPŮRNÝ A GARANČNÍ ROLNICKÝ A LESNICKÝ FOND [online] Dostupné z: http://www.pgrlf.cz 68. PRO-BIO. [online] Dostupné z: http:// www.pro-bio.cz 69. SDRUŽENÍ KOMUNIKAČNÍCH A MEDIÁLNÍCH ORGANIZACÍ. [online] Dostupné z: http://www.aka.cz 70. SEZNAM. [online] Dostupné z: http://www.firmy.cz/Instituce-aurady/Hospodarske-instituce/Komory-a-profesni-organizace 71. SEZNAM. [online] Dostupné z:http://www.firmy.cz/Instituce-aurady/Sdruzeni-a-spolky 72. SPOLEČNOST MLADÝCH AGRÁRNÍKŮ [online] Dostupné z: http:// www.smacr.cz 73. STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND [online] Dostupné z: http:// www.szif.cz
157
74. SVAZ VINAŘŮ. Garant, Vinaři dostanou vyšší dotace [online].poslední revize 2006 [cit.2007-12-04]. Dostupné z: . 75. TŮMA,A. Autor, Evropská unie nabízí zrušení vývozních subvencí v zemědělství [online].poslední revize 2004 [cit.2007-12-04]. Dostupné z: . 76. VÍNA VINAŘSTVÍ [online] Dostupné z: http:// http://www.vina-vinarstvi.cz 77. ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ KNIHOVNA [online]. [cit. 2010-0330] dostupné z: http://www.knihovna.uzpi.cz/default.asp 78. ZEMĚDĚLSKÝ SVAZ ČESKÉ REPUBLIKY. [online] Dostupné z: http:// www.zscr.cz Další zdroje 79. DEUTSCHER WEINBAUVERBAND – poskytnuty stanovy a další materiály 80. ITALSKÁ FEDERACE NEZÁVISLÝCH VINAŘŮ - poskytnuty stanovy a další materiály 81. MEZIOBOROVÝ SVAZ PRO ALSASKÉ VÍNO - poskytnuty stanovy a další materiály 82. NEZÁVISLÍ VINAŘI JIŽNÍHO TYROLSKA - poskytnuty stanovy a další materiály 83. OIV - poskytnuty stanovy a další materiály 84. ÖSTERREICHISCHER WEIBAUVERBAND - poskytnuty stanovy a další materiály 85. SPOLEK JIHOTYROSLKÉ VINAŘSKÉ STEZKY – osobní konzultace, poskytnuty stanovy a další materiály 86. SVAZ SOUKROMÝCH VINAŘSTVÍ JIŽNÍHO TYROLSKA - poskytnuty stanovy a další materiály 87. SVAZ VINAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY – osobní konzultace, poskytnuty stanovy a další materiály 88. SVAZ VINNÝCH SKLEPŮ JIŽNÍHO TYROLSKA - poskytnuty stanovy a další materiály 89. Vyhláška č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství, platnost od 28/5/2004, v platném znění. 90. Vyhláška č. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení, platnost od 28/5/2004. 91. Nařízení Komise (ES) č. 1481/2005 92. Nařízení vlády č. 79/2004 Sb. 93. Nařízení vlády č. 245/2004 Sb. 94. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů
158
95. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství 96. Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů 97. Zákon č. 462/2004 Sb., úplné znění zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů 98. Zákon č. 301/1992 Sb. O Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře 99. Zákon č. 115/1995 Sb. 100. Zákon č. 588/1992 Sb. 101. Zákon č. 235/2004 Sb. 102. Zákon č. 587/1992 Sb. 103. Zákon č. 129/1999 Sb. 104. Zákon č. 634/2004 Sb. 105. Zákon č. 62/2000 Sb.
159
8 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Primární a sekundární stakeholdeři Tabulka č. 2: Interní a externí zájmové skupiny a jejich zájmy – příklad Tabulka č. 3:Proměnné ovlivňující relativní sílu a vliv stakeholderů Tabulka č. 4: Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné Tabulka č. 5: Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné Tabulka č. 6: Srovnání klasifikací Tabulka č. 7: Komory a profesní organizace v ČR Tabulka č. 8: Typy svazů, spolků a sdružení v ČR Tabulka č. 9: Vývoj ploch a sklizní vinných hroznů v letech 2000-2008 v ČR Tabulka č. 10: Postavení ČR v EU z hlediska vína Tabulka č. 11: Důležité události v historii vinohradnictví a vinařství ČR Tabulka č. 12: Členské spolky ŠVČR Tabulka č. 13: Počet aktivit SV ČŘ v jednotlivých letech 2005-2009 Tabulka č. 14: Německý svaz vinařů a jeho členové Tabulka č. 15: Rozdělení respondentů podle pohlaví Tabulka č. 16: Věkové kategorie Tabulka č. 17: Působnost v odvětví Tabulka č. 18: Zaměření Tabulka č. 19: Podoblasti Tabulka č. 20: Plocha vinic Tabulka č. 21: Formy spolupráce Tabulka č. 22: Pracovníci Tabulka č. 23: Trh Tabulka č. 24: Členství v dalších organizacích Tabulka č. 25: Spokojenost se SV ČR Tabulka č. 26: Vhodnost členství Tabulka č. 27: Odhad čtenosti celostátních placených deníků Tabulka č. 28 : Odhad čtenosti celostátních suplementů
160
Tabulka č. 29: Odhady poslechovosti celoplošných rozhlasových stanic Tabulka č. 30: Sazby za poradenství
161
9 Seznam grafů Graf č. 1: Dovoz vína do ČR v hektolitrech v jednotlivých hospodářských letech Graf č.2: Vývoz vína z ČR v hektolitrech v jednotlivých hospodářských letech Graf č. 3: Průměrná roční spotřeba vína v litrech na obyvatele v Evropě Graf č. 4: Zastoupení forem právnických osob respondentů Graf č. 5: Zastoupení respondentů v jednotlivých podoblastech Graf č. 6: Ohrožení ze strany konkurence Graf č. 7: Zvyšuje členství v zájmových organizacích Vaši konkurenceschopnost? Graf č. 8: Jste členem SV ČR? Graf č. 9: Spokojenost se SV ČR Graf č. 10: Velmi nebo spíše nespokojení respondenti v kategorii právní forma Graf č. 11: Velmi nebo spíše nespokojení respondenti v kategorii vinařská podoblast Graf č. 12: Získáváte prostřednictvím SV ČR dostatek informací? Graf č. 13: Vyhovuje Vám informování prostřednictvím mailů? Graf č. 14: Vyhovují Vám nové stanovy? Graf č. 15: Líbí se Vám nové webové stránky? Graf č. 16: Spokojenost s vinařským obzorem Graf č. 17: Navýšení ceny VO Graf č. 18: Spokojenost s aktuální výší příspěvku
162
10 Seznam obrázků Obr. č. 1 : Vinařské oblasti a podoblasti ČR, dle vyhlášky č. 324/2004 Sb. Obr. č. 2.: Časová řada dat důležitých v historii vinohradnictví a vinařství v ČR Obr. č. 3: SWOT analýza a návrhy strategií Obr. č. 4: Schéma členění SV ČR na podsvazy pro jednotlivé podoblasti
163
