SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKA UNIVERZITA V NITRE Rektor: prof. Ing. Mikuláš Látečka, PhD. FAKULTA EURÓPSKYCH ŠTÚDIÍ A REGIONÁLNEHO ROZVOJA Dekan: prof. Ing. Dušan Húska, PhD.
Podmínky a zkušenosti čerpání strukturální a kohezní pomoci z fondů EU v ČR Diplomová práca
Katedra európskych štúdií a regionálneho rozvoja Vedúci katedry: doc. Dr. Ing. Pavol Fekete, PhD Vedúci práce: Ing. Pavol Schwarcz, PhD. Bc. Tomáš Bílek
Nitra 2008
Abstract
The present diploma thesis deals with the possibilities of making use of the E. U. structural funds and the Cohesion Fund in the Czech Republic in the programme period of 2007-2013. In the first part hereof, the author has collected all necessary information to understand the present state of the topic and the state of research so far, including a brief characteristics of all the E. U. funds from which it is feasible to draw financial aid, such as the European Regional Development Fund, the European Social Fund and the Cohesion Fund. Further on, the thesis deals with the process of granting approval within the regional operational programmes and also with some of the imperfections that the structural policy tends to have. The author’s conclusions and results include descriptions of twenty-six operational programmes, of how much financial means they contain, who is eligible to draw money from them, who forms the governing body in these operational programmes, and examples of type activities which may be financed by means of these funds. There is more focus on two regional operational programmes: the Regional Operational Programme South-west and the Regional Operational Programme Central Moravia. These operational programmes are then analysed from several points of view. In the next part hereof, the author has evaluated the financial balance between the Czech Republic and the European Union, the project finance management and the degree how much the Czech Republic is able to make use of the E.U. funds in the new programme period. The second but last part of the thesis deals with the procedure of how money is drawn from the operational programmes of the Czech Republic in the programme period of 2007 – 2013: from the call for submission of projects to the approval of a project and the release of money. The final part describes experience gained during drawing money from the E.U. funds in the Znojmo Region, South Moravia. There are examples of how the E. U. funds are accessible for a private business dealing in education of adults, next the Municipality of Znojmo, which desires to finance its further development, and a non-profit organisation working in the field of regional development. Key words: structural funds, Cohesion Fund, Operation Programme, Regional Operational Programme, programme period, region, financing 2
Súhrn
Diplomová práca sa zaoberá možnosťami čerpania zo štrukturálnych fondov a Fondu súdržnosti v novom programovom období 2007 – 2013 v Českej republike. V prvej časti práce je uvedený prehľad súčasného stavu riešenia tejto problematiky, vrátane stručnej charakteristiky jednotlivých fondov EÚ z ktorých sa pomoc financuje Európsky fond regionálneho rozvoja, Európsky sociálny fond a Fond súdržnosti. Práca ďalej oboznamuje
s procesom schvaľovania
regionálnych operačných
programov a niektorými nedostatkami štrukturálnej politiky. Vo výsledkoch práce je popísaných 26 operačných programov, koľko finančných prostriedkov majú k dispozícii, kto môže žiadať o ich podporu, kto je riadiacim orgánom týchto operačných programov, príklady typových aktivít, ktoré je možné financovať. Práca sa ďalej zaoberá dvomi regionálnymi operačnými programami a to Regionálnym operačným programom Juhovýchod a Regionálnym operačným programom Stredná Morava. Tieto operačné programy sú porovnávané v niekoľký aspektoch. V ďalšej časti práce bola zhodnotená finančná bilancia medzi Českou republikou a EÚ, finančné riadenie projektu a ako Česká republika čerpá z fondov EÚ v novom programovom období. V predposlednej časti sa práca zaoberá postupom čerpania prostriedkov z operačných programov Českej republiky v programovom období 2007 – 2013, od vyhlásenia výzvy cez podanie žiadosti, schválenie projektu až po vyplatenie finančných prostriedkov. Posledná časť práce pojednáva o skúsenostiach s čerpaním z fondov EÚ v regióne Znojemska. Svoje možnosti čerpania z fondov EÚ tu charakterizuje súkromná spoločnosť zaoberajúca sa vzdelávaním dospelých, následne mesto Znojmo, ktoré chce financovať svoj rozvoj a nezisková organizácia zaoberajúca sa regionálnym rozvojom.
Kľúčové slová Štrukturálne fondy, Kohézny fond, Operačný program, Regionálny operačný program, Programové obdobie, Región, Finančné prostriedky.
3
Abstrakt Diplomová práce se zabývá možností čerpání ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v novém programovém období 2007 – 2013 v České republice. V první části práce je shromážděn přehled současného stavu řešení této problematiky, včetně stručné charakteristiky jednotlivých fondů EU z kterých se pomoc financuje, jako Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti. Dále práce seznamuje čtenáře s procesem schvalování regionálních operačních programů a s některými nedostatky strukturální politiky. Ve výsledcích práce je popsáno 26 operačních programů, kolik finančních prostředků mají k dispozici, kdo může žádat o jejich podporu, kdo je řídícím orgánem těchto operačních programů, příklady typových aktivit, které je možné financovat. Práce se dále zejména zabývá dvěma regionálními operačními programy a to Regionálním operačním programem Jihovýchod a Regionálním operačním programem Střední Morava. Tyto operační programy jsou porovnány v několika aspektech. V další části práce byla zhodnocena finanční bilance mezi Českou republikou a EU, finanční řízení projektu a jak Česká republika čerpá z fondů EU v novém programovém období. V předposlední části se práce zabývá postupem čerpání prostředků z operačních programů České republiky v programovém období 2007 – 2013, od vyhlášení výzvy přes podání žádosti, schválení projektu až po vyplacení finančních prostředků. Poslední část práce pojednává o zkušenostech s čerpáním z fondů EU v regionu Znojemska. Své možnosti čerpání
z fondů EU zde charakterizuje soukromá společnost
zabývající se vzděláváním dospělých, následně město Znojmo, které chce financovat svůj rozvoj a nezisková organizace zabývající se regionálním rozvojem.
Klíčová slova Strukturální fondy, Kohezní fond, Operační program, Regionální operační program, Programové období, Region, Finanční prostředky.
4
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Čestně prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně, a že jsem uvedl veškerou použitou literaturu související se zaměřením diplomové práce.
Nitra ...................................
................................................. podpis autora DP
5
Touto cestou vyslovuji poděkování panu Ing. Pavlovi Schwarzovi, PhD za pomoc, odborné vedení, cenné rady a připomínky při vypracování mojí diplomové práce.
Nitra ...............................
.................................................. podpis autora DP
6
Seznam použitých zkratek AV ČR
Akademie věd České republiky
COM
Sdělení ke Strategickým obecným zásadám Společenství
CRR
Centrum pro regionální rozvoj
ČSSD
Česká strana sociálně demokratická
ČR
Česká republika
EFRR
Evropský fond regionálního rozvoje
EK
Evropská komise
EP
Evropský parlament
ERDF
European Regional Development Fund (Evropský fond regionálního rozvoje)
ES
Evropská společentsví
ESF
European Social Fund (Evropský sociální fond)
ESPON II
Operační program
EU
European union (Evropská unie)
EUR
Společná měna některých členských zemí Evropské unie (euro)
EX-ante
Poskytnutí prostředků příjemci před realizací jeho výdajů na projekt
Ex-post
Jedná se o následné proplácení výdajů již vynaložených příjemcem
HDP
Gross Domestic Produkt ( Hrubý domácí produkt)
IA
Implementační agentura
IPRM
Integrovaný plán rozvoje města
INTERACT II Operační program ISPA
Instrument for Structural Policies for Preadhesion (Nástroj předvstupních strukturálních politik)
MA
Managing authority (Řídící orgán)
MF
Ministerstvo financí
MDS
Ministerstvo dopravy a spojů
MHD
Městská hromadná doprava
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
MV
Ministerstvo vnitra
MPO
Ministerstvo obchodu a průmyslu
MPR
Městská památková rezervace
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MZe
Ministerstvo zemědělství 7
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NOK
Národní orgán pro koordinaci
NSRR
Národní strategický referenční rámec
NUTS
Nomenclature des unités territoriales statistiques
ODS
Občanská demokratická strana
OP
Operational Program (Operační program)
OP D
Operační program Doprava
OP LZZ
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
OP PA
Operační program Praha - Adaptabilita
OP PI
Operační program Podnikání a inovace
OP PK
Operační program Praha - Konkurenceschopnost
OP TP
Operační program Technická podpora
OP VaVI
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
OP ŽP
Operační program Životní prostředí
PHARE
Phare: Poland and Hungary: Aid for Reconstruction of the Economy (Program pro ekonomockou konverzi Polska a Maďarska) PMU
ROP
Regionální operační program
RR
Regionální rada
ŘKV
Řídící a koordinační výbor
ŘO
Řídící orgán
ŘSD
Ředitelství silnic a dálnic
SAPARD
Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development (Speciální vstupní program pro rozvoj zemědělství a venkova)
SF
Strukturální fondy
SFŽP
Státní fond životního prostředí
SRP
Strukturální a regionální politika
SŽDC
Správa železniční dopravní cesty
TEN
Transevropské dopravní sítě
ÚRR
Úřad regionální rady
8
Obsah 1 Přehled o současném stavu řešené problematiky strukturální a kohezní ……………..12 polity v ČR 1.2. Pojem strukturální politika…………………………………………………….12 1.2.1. Nové strategie strukturální politiky………………………………….13 1.3. Důvody existence regionální politiky EU……………………………………...14 1.4. Princip programování…………………………………………………………..15 1.5. Návrh nových nařízení k politice soudržnosti pro období 2007-2013……….16 1.5.1. Evropský fond regionálního rozvoje…………………………………17 1.5.2. Evropský sociální fond………………………………………………..17 1.5.3. Fond soudržnosti……………………………………………………...18 1.5.4. Strategické obecné zásady Společenství……………………………..20 1.5.5. Schválení politiky soudržnosti pro období 2007-2013………………20 1.5.6. Závěrečné kolo připomínkového řízení ROP………………………..21 1.5.7. Schválení ROP………………………………………………………...22 1.6. Slabá místa a náklady strukturální politiky…………………………………..23 1.6.1. Nedostatečné a asymetrické informace……………………………...24 1.6.2. Získávání rent…………………………………………………………24 1.6.3. Aktivizaci různých zájmových skupin……………………………….24 2. Cíl práce…………………………………………………………………………………...26 3. Metodika práce……………………………………………………………………………27 4. Vlastní práce………………………………………………………………………………28 4.1. Konečná alokace zdrojů fondů EU pro Českou republiku na období………28 2007-2013 4.2. Charakteristika 26-ti operačních programů a rozdělení podle cílů…………29 4.2.1. Regionální operační program Jihovýchod…………………………..45 4.2.2. Regionální operační program Střední Morava……………………..49 4.2.3. Vzájemné porovnání ROP Jihovýchod a Střední Morava…............52 4.3. Bilance výdajů ČR do EU a příjmů z EU……………………………...56 4.4. Finanční řízení projektu………………………………………………………..57 4.5. Jak čerpá ČR z fondů EU v novém programovém období?.............................61 4.6. Procedura čerpání finanční podpory z OP……………………………………64 4.7. Zkušenosti s čerpáním pomoci z fondů EU na území města Znojma………..71
4.7.1. soukromý sektor – společnost CC Systems a.s………………………71 4.7.2. samosprávný sektor – město Znojmo………………………………..72 4.7.3. neziskový sektor – Znojemský rozvoj………………………………..75 5. Závěr………………………………………………………………………………………77 6. Použitá literatura…………………………………………………………………………79 7. Přílohy……………………………………………………………………………………..82
10
Úvod V červenci 2007 schválila Česká republika Národní strategický referenční rámec (NSRR). Jeho zpracování, včetně koordinace přípravy programového období 2007 – 2013, mělo na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj, respektive nejvýznamnější nástroj koordinace, Řídící a koordinační výbor (ŘKV). Od května 2005 do dubna 2007 byly prostřednictvím ŘKV do procesu přípravy na čerpání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti zahrnuti všichni důležití partneři, jako jsou zástupci věcně příslušných resortů, územní samosprávy hospodářských a sociálních partnerů, vzdělávacích institucí a neziskového sektoru. V celém procesu byl kladen důraz na zajištění funkčního partnerství jako jednoho z klíčových předpokladů efektivního využívání pomoci ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU. Tento postup by byl samozřejmě v pořádku, kdyby se nejednalo o přípravy na programové období 2007 – 2013, které samozřejmě začalo 1.1. 2007. Česká republika si pro toto období připravila 26 operačních programů, včetně dvou síťových. Je to velké množství, což by nemuselo vadit, kdyby velká většina z nich navazovala na programy z předešlého programového období a byla personálně obsazena již zkušenými projektovými pracovníky. Souhra všech těchto okolností má i velký vliv na možnosti čerpání z fondů EU, protože velká většina výzev je a bude vyhlášena v průběhu, a především na závěr roku 2008. To znamená, že soukromý, samosprávný i neziskový sektor se k těmto penězům dostane až v průběhu roku 2009. Je pravda, že České republice tyto peníze nikdo nevezme a že budou připraveny až do konce programového období v roce 2013, ale o to intenzivnější bude muset být příprava projektů, aby se vyplnila dvouletá mezera mezi programovými obdobími a to znamená dvouleté přerušení toku peněz i do projektů veřejného a sociálního významu, kde citelně chybí. K všeobecné orientaci v operačních programech a způsobu čerpání z nich slouží i tato práce.
11
1. Přehled o současném stavu řešené problematiky strukturální a kohezní politiky v České republice 1.2. Pojem strukturální politika Podle Kadeřábkové je strukturální politika souhrnem hospodářsko-politických nástrojů a opatření, kterými se stát snaží ovlivňovat schopnost a proces přizpůsobení ekonomických subjektů měnícím se strukturálním charakteristikám prostředí, v němž působí. Hospodářskopolitická opatření mohou zpomalovat nebo urychlovat působení tržních mechanismů v procesu strukturálního přizpůsobení. Faktem je, že snahu o nápravu tržních selhání mohou od žádoucího cíle odklonit netržní selhání, která jsou důsledkem státních zásahů. Jakákoli hospodářsko politická podpora či upřednostnění jedné aktivity či skupiny ekonomických subjektů je současně spojena s náklady příležitosti, protože zdroje vynaložené na realizaci podpůrného opatření jsou získávány na úkor jiných skupin ekonomických aktérů. Aktivní strukturální politika je často odůvodňována existencí tržních selhání, která je nutno napravit. Těmito selháními se rozumí veřejné statky, externality nebo rostoucí výnosy z rozsahu. Dalším důvodem, proč má vláda zájem provádět aktivní strukturální politiku je skutečnost, že přenechání volnosti působení tržních sil může vést v důsledku k sociálním nerovnostem a tedy k sociálně politickému napětí. Vláda proto bude mít zájem provádět aktivní strukturální politiku např. v případě, že dojde v určitém odvětví ke strukturální krizi a bude hrozit vysoká nezaměstnanost v regionu. Ta je totiž z politického hlediska velice nežádoucí, protože by mohla pro vládnoucí stranu způsobit odliv voličů. Vláda se musí snažit o naplnění přijatých politických cílů ve svém období a od toho se odvíjí i podoba strukturální politiky. Konkrétní formy strukturální politiky v principu odrážejí volbu mezi trhem a státními zásahy. Stát bude hrát v hospodářství aktivnější úlohu, pokud tržní selhání brání hladkému strukturálnímu přizpůsobení, především přesunu zdrojů do aktivit s růstovým a rozvojovým potenciálem. Realizace strukturální politiky by měla být vždy spojena s úvahou o výši nákladů a přínosů řešení tržních selhání a mělo by být konzistentní s charakteristikami daného sociálního a ekonomického systému. V zásadě není rozhodující, zda bude při realizaci strukturální politiky upřednostněna slabší či silnější úloha státu, pokud budou mít uplatňovaná hospodářsko politická opatření systémový charakter. Právě nesystémová opatření jsou
12
příčinami obtíží při realizaci strukturálních politik a vedou mnohdy ke zcela jinému naplnění než bylo původně plánováno. 1 Kadeřábková uvádí, že stát může nahradit neefektivní výsledky trhu efektivními opatřeními, ale pokud stát nedisponuje dokonalými informacemi, nebude schopen realizovat efektivní strukturální politiku a státní zásahy spíše zhorší, nežli zlepší situaci. Strukturální politika bude v důsledku vždy pragmatická, protože bude volit nástroje a míru jejich uplatnění v závislosti na konkrétní situaci. Je proto zřejmé, že strukturální politiku lze realizovat pouze v určitých společensko politických podmínkách.2 1.2.1. Nové strategie strukturální politiky V přístupu ke strukturální politice se stále více prosazuje názor, že by se měla zaměřit na vybudování a udržování systémových podmínek a postupů, za nichž hospodářské subjekty dostávají prostřednictvím trhu nedeformované signály k efektivnímu využívání výrobních faktorů. Důvodem pro toto konstatování jsou zkušenosti předchozích desetiletí, které značně snížily kredit tradiční strukturální politiky, která často zasahuje proti logice trhu.3 Strukturální politika je v tomto případě zaměřena na zlepšování tržního rámce, v němž fungují ekonomické subjekty. Cílem systémových postupů je zvyšování mobility pracovního trhu, podpora vzdělání a zlepšování dlouhodobé perspektivy zaměstnanosti, aby nedocházelo k odporu vůči strukturálním změnám. Nové strategie se snaží o přesné vymezení vlastnických práv, posilování konkurence např. eliminací institucionálních bariér vstupu nových firem a o odstranění všech forem protekcionismu.4 Konkurenční prostředí, pokud je udržováno a pěstováno, vytváří optimální rámec pro neustálé změny hospodářské struktury, které se tak prosazují přirozenou cestou. Podniky vystavené mezinárodní konkurenci vykazují zpravidla vyšší přírůstky produktivity práce a čilejší inovační aktivitu na rozdíl od podporovaných a ochraňovaných podniků. Konkurenční mechanismus, jehož tlak je umocněn v otevřené ekonomice, způsobuje, že výrobní faktory se přesouvají do ziskově výnosných odvětví. Tím zároveň zabezpečuje optimální odvětvovou, sektorovou a regionální strukturu.5
1
Kadeřábková, A.: Strukturální politika – trh nebo státní zásahy?, Politická ekonomie, 1998, roč. 46, č. 3, s. 373 – 387 2 Paulík, T.: Hospodářská politika, Slezská univerzita v Opavě 2001, str. 326, ISBN 80-7248-148-7 3 Urban L. a kol.: Hospodářská politika. 1. vyd., Victoria Publishing Praha 1994, str. 90, ISBN 80-85865-01-7 4 Kadeřábková A., Spěváček V., Žák M.: Růst, stabilita a konkurenceschopnost II., Praha, Linde Praha, 2004, str. 67, ISBN 80-86131-49-1 5 Urban L. a kol.: Hospodářská politika. 1. vyd., Victoria Publishing Praha 1994, str. 90-91, ISBN 80-85865-01-7
13
Jak udržování systémového rámce, tak posilování konkurenčního prostředí v rámci nových strategií strukturální politiky se však neomezuje pouze na trh výrobků, jak tomu bylo v případě tradiční strategie strukturální politiky. Jde také o trhy výrobních faktorů s cílem posílit jejich mobilitu a adaptabilitu a konečně o státní sektor s cílem odstranit zásahy vlády prováděné jeho prostřednictvím do strukturálních změn a postavit činnost státního sektoru na efektivní základ. Je tedy patrné, že takto pojatý nový směr strukturální politiky je mnohem širší než u tradiční strategie, která se soustřeďovala výlučně na oblast průmyslu a trh výrobků. Od této strategie se vyžaduje, aby byly přehodnoceny dosavadní přístupy strukturální politiky vůči zemědělství, průmyslovým odvětvím, aby byly odstraněny rigidity na trhu výrobních faktorů a hlavně aby se přísně uplatňovala ve veřejném sektoru zásada poměřování nákladů a výnosů.6 1.3. Důvody existence regionální politiky EU Regionální politika dlouhodobě uskutečňovaná v současných zemích tvořící EU prošla vývojem, v kterém se ve smyslu účelu a potřeb měnili i její cíle, programové dokumenty, způsob financování i zásady a nařízení prostřednictvím kterých se implementují.7 Tímto procesem ovšem byly jen málo ovlivněny důvody existence regionální politiky EU. Prvním důvodem je kompenzace slabším regionům za zostřenou konkurenci po vytvoření Společenství. Jednoduše řečeno šlo o to, že tehdy si každý stát chránil své problémové regiony, jejichž odvětvové struktuře dominovaly například ocelárny, a jakmile se vytvořilo Evropského hospodářské společenství bylo jasné, že všechny ocelárny nepřežijí, že z dvaceti jich přežije např. pět, proto bylo nutno zbylým patnácti regionům, kde ocelárny nemohou přežít, nějakým způsobem pomoci. To byl první motiv, proč dělat regionální politiku EU. Druhý důvod je také velice pragmatický a souvisí s tím, že nejzaostalejší regiony se nacházejí právě v nejméně vyspělých státech EU, které objektivně mají nejmenší prostor k tomu jim reálně napomoci. Třetí důvod je ten, že EU realizuje i další politiky, například vědeckotechnickou politiku, ze které největší prospěch mají nejvyspělejší regiony EU. Také u společné zemědělské politiky do značné míry platí, že je nastavena tak, že větší finanční prostředky plynou do vyspělejších států, proto mají z regionálního hlediska obrácený regionální dopad. Regionální politika EU, nebo jak se říká plným názvem, politika hospodářské a sociální 6
Urban L. a kol.: Hospodářská politika. 1. vyd., Victoria Publishing Praha 1994, str. 91-93, ISBN 80-85865-01-7 7 Belajová A.- Fáziková M.: Regionálna ekonomika 3. vydání, SPU v Nitre 2005, str.181, ISBN 80-8069-513-X
14
soudržnosti EU, tak vlastně představuje určitou formu kompenzace regionálních dopadů ostatních politik. Za čtvrté, existuje rozpor mezi regionální politikou a politikou volné hospodářské soutěže, kdy jakékoliv dotace, které se poskytují soukromým subjektům, narušují hospodářskou soutěž. Bylo tedy nutné vnést určitá pravidla, kdy se ještě jedná skutečně o regionální politiku a kdy už se jedná o zcela evidentní narušování hospodářské soutěže. To je další důvod, proč regionální politika na úrovni EU existuje.
1.4. Princip programování Princip programování má dva hlavní významy. Za prvé: podpora vybraným regionům je poskytována ve střednědobém horizontu (na rozdíl od české regionální politiky, kde je většina programů vyhlašována na jednoletý cyklus), a proto v EU ty regiony, které jsou považovány za problémové, mají jistotu, že dostanou podporu po celé programové období čili po dobu sedmi let. Druhým významem principu programování je to, že existuje určité úsilí o zvýšení sociální a ekonomické úrovně těch nejméně rozvinutých regionů pomocí tzv. integrovaných programů a že existují určité strategie, určité programy, které mají promyšleným způsobem napomoci zvýšení sociální a ekonomické úrovně daných regionů. Důležité je říci, že před zavedením principu programování byl každý projekt schvalován Evropskou komisí. Po zavedení principu programování v roce 1988 byla pravomoc vybírat projekty delegována na jednotlivé členské státy. Programové dokumenty tak vlastně představují postupně se zpřesňující dohodu nebo smlouvu mezi členským státem a Evropskou komisí o tom, jak budou prostředky využity. V současnosti existuje posloupnost čtyř dokumentů. Začíná se národním rozvojovým plánem, na něj navazuje rámec podpory Společenství, dále navazuji operační programy a nejpodrobnější jsou programové dodatky. Jaké změny v oblasti programových dokumentů a principu programování navrhuje Evropská komise pro příští období? Měl bych asi zdůraznit, že návrh Evropské komise je do značné míry opřen o diskusi, která probíhá, byt‘ asi ne všechny podněty, které se v této několikaleté diskusi objevily, byly zapracovány a budou ještě předmětem dosti složitých jednání. Hlavní změnou je, že existuje veliká snaha o podstatné snížení počtu programových dokumentů. Tady bych rovnou řekl, že velice inspirativní v této souvislosti je zkušenost Portugalska, neboť v minulém programovém období mělo Portugalsko 60 operačních 15
programů, v současnosti jich má 18, ale na příští programové období navrhovalo, že by mělo jenom jeden. Tento sestup 60 – 18 - l je velice inspirativní. Tak uvažuje i Evropské komise.8
1.5. Návrh nových nařízení k politice soudržnosti pro období 2007-2013 Dne 14. července 2004 zveřejnila Evropská komise návrhy pěti nových nařízení upravujících budoucí podobu politiky hospodářské a sociální soudržnosti v období 2007-2013. Tento balíček nařízení obsahuje obecné nařízení, kterým se stanoví společný soubor pravidel pro všechny nástroje, a dále specifická nařízení pro Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), a Fond soudržnosti. Dále bylo navrženo nové nařízení, které členským státům a regionům poskytne volitelný rámec pro zřízení orgánů pro přeshraniční spolupráci (Evropské uskupení pro přeshraniční spolupráci). K návrhům nové legislativy vyjádřil své stanovisko také Evropský parlament a dva poradní orgány EU - Výbor regionů a Hospodářský a sociální výbor. Výsledná podoba hlavních nařízení ke kohezní politice EU v období 2007-2013 po ukončení procesu vyjednávání je k dispozici v českém a v anglickém jazyce: •
Nařízení o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj,
Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, které vymezuje společné zásady, pravidla a normy pro provádění EFRR, ESF a Fondu soudržnosti. Toto nařízení se opírá se o zásadu řízení sdíleného Unií s členskými státy a regiony a stanovuje nový postup programování, společné normy pro finanční řízení, kontrolu a hodnocení. Reformovaný systém provádění umožní jednodušší, proporcionální a více decentralizované řízení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. •
Nařízení o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č.1784/1999.
ESF podporuje politiky a priority usilující o plnou zaměstnanost, o zvyšování kvality a produktivity práce a o prosazování sociálního začleňování a soudržnosti. Provádění fondu se řídí hlavními směry a doporučeními v rámci evropské strategie zaměstnanosti. •
Nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES)
č. 1783/1999. Úlohou EFRR je podporovat investice a pomáhat snižovat rozdíly mezi regiony v Unii. Mezi priority financování patří výzkum, inovace, oblast životního prostředí a prevence rizik. Významný podíl si zachovává také infrastruktura, a to především v nejméně rozvinutých regionech.
8
Blažek J.: Sborník konference Budoucnost strukturální politiky Evropské unie, IREAS Praha 2004, strana 19-21, ISBN 80-86684-20-2
16
1.5.1. Evropský fond regionálního rozvoje (The European Regional Development Fund - ERDF) Jeho posláním je vyrovnat regionální rozdílnosti ve Společenství a podporovat stabilní a udržitelný rozvoj. ERDF byl založen v roce 1975, aby poskytoval finanční podporu programům regionálního rozvoje zaměřeným na nejvíc znevýhodněné regiony. Dodnes je objemem finančních prostředků největším strukturálním fondem. Jeho cílem je pomoci snížit socio-ekonomickou nerovnováhu mezi regiony zemí Evropské unie. V období 2000—2006 poskytuje ERDF finanční pomoc v rámci prvních dvou cílů strukturálních fondů. Jeho hlavním cílem je prosazovat hospodářskou a sociální soudržnost v Evropské unii snižováním rozdílů mezi regiony nebo sociálními skupinami. Jeho zdroje se alokují do určitých znevýhodněných regionů podle Cílů 1 a 2 strukturálních fondů. Finanční pomoc z ERDF je hlavně zaměřena na: •
Podporu malých a středních podniků
•
Prosazování produktivních investic
•
Zlepšování infrastruktury
•
Pokračování místního rozvoje
•
Investice do vzdělání, zdraví a rozvoje místního potenciálu
•
Investice zaměřené na životní prostředí Konečným
cílem
pomoci
ERDF
je
vytvořit
pracovní
místa
podporou
konkurenceschopného a udržitelného rozvoje. 1.5.2. Evropský sociální fond (The European Social Fund — ESF) Prostředky tohoto fondu by měly především napomoci integraci nezaměstnaných a osob dlouhodobě nezaměstnatelných, rychlejšímu zapojení mladých lidí do pracovního procesu, adaptaci pracovníků na průmyslové změny, uplatňování stejných příležitostí na trhu práce, stabilizaci a dalšímu růstu zaměstnanosti, podpoře lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a dalšímu zkvalitnění vzdělávání a kvalifikace. ESF byl založen v roce 1960 a je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti Evropské unie a je hlavním finančním nástrojem, přes který Evropská unie převádí své cíle strategické politiky zaměstnanosti do praxe. ESF byl založen již Římskou dohodou a je tudíž
17
nejstarším strukturálním fondem, který přes 40 let investuje v partnerství s členskými státy do programů na rozvoj lidských dovedností a pracovního potenciálu.9 Evropská rada v červnu 2005 schválila Integrované směry pro růst a pracovní místa, ty zahrnují Hlavní směry hospodářské politiky a Směry zaměstnanosti EU do jednotného dokumentu a představují významný krok v procesu nového nasměrování a pojímání Lisabonské strategie. Nižší počet směrů a lepší provázanost jednotlivých opatření má umožnit členským zemím soustředit se na omezený počet cílů, a tím dosáhnout větší efektivity při jejich plnění. Obsahově integrované směry odráží snahy zaměřit se na reformy ke zvýšení růstového potenciálu EU, při zachování zdravého makroekonomického rámce. Současně tímto dokumentem navrhovaná opatření oslovují nejvýznamnější překážky růstu evropských ekonomik jako jsou nepružné trhy práce, nedostatečné využití inovačního potenciálu firem a nadměrná regulace spojená s podnikáním. Programy, které umožní čerpání prostředků z ESF v oblasti lidských zdrojů pro období 2007-2013 v České republice a hlavním městě Praze jsou: •
Operační program Lidské zdroje a Zaměstnanost
•
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost - verze září 2007
•
Operační program Praha Adaptabilita
Řízení těchto programů bude rozděleno dle kompetencí jednotlivých subjektů. Operační program Lidské zdroje a Zaměstnanost bude řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí, které má bohaté zkušenosti s řízením programů již z prvního programovacího období. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost bude řízen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a třetí program, který je výhradně určen pro území hl.m. Prahy, bude v působnosti Magistrátu hl. m. Prahy.10
1.5.3. Fond soudržnosti Vedle strukturálních fondů existuje od roku 1993 Fond soudržnosti (Kohezní fond). Fond založila Maastrichtská smlouva v roce 1993 a poskytuje prostředky těm členským zemím, které nedosahují 90 % průměrné úrovně HDP na obyvatele EU a zároveň usilují o splnění maastrichtských kritérií vstupu do Hospodářské a měnové unie. Tato kritéria jsou přísná zejména v oblasti deficitu státních financí a velikosti státního dluhu, proto EU pomáhá
9
Vilímová Š.: Jak získat finanční zdroje Evropské unie, GRADA Publishing Praha 2004, strana 19-21, ISBN 80-247-0828-0 10 www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=1630, 20.2.2008
18
prostřednictvím Kohezního fondu financovat těmto zemím investice s dlouhým obdobím návratnosti, tj. výstavbu infrastruktury a ekologická opatření. Fond umožnil Španělsku, Portugalsku, Irsku a Řecku splnit kritéria sbližování pro Hospodářskou a měnovou unii a zároveň nadále investuje do budování infrastruktury, aby urychlil rozvoj těchto zemí. Čtyřmi příjemci v období 2000 až 2006 jsou jako dříve (1993 - 1999) Španělsko, Portugalsko, Řecko a Irsko. I když tyto země udělaly velký pokrok, jejich HDP je stále pod hranicí 90% průměru Společenství. Jejich nárok se však bude znovu posuzovat ve světle aktualizovaných údajů o HDP. Kohezní fond podporuje následující typy projektů: •
environmentální projekty přispívající k politice ochrany životního prostředí,
•
projekty společného zájmu v oblasti dopravní infrastruktury (TEN — transevropské
sítě), •
studie a opatření technické pomoci, které podporují environmentální a infrastrukturní
projekty (přípravné studie, komparativní studie...).11 V našich podmínkách pomoc z Fondu soudržnosti přímo navazuje na předvstupní pomoc EU pomocí předvstupního nástroje - ISPA (The Instrument for Structural Policies Pre-Accession). Finanční nástroj ISPA byl určen pro kandidátské státy v období od roku 2000 do okamžiku jejich vstupu do EU. Byl zaměřen na zlepšení úrovně infrastruktury v sektorech dopravy a životního prostředí. Zaměření a procedury jsou analogické s Fondem soudržnosti EU. Zařazení finančního nástroje ISPA do předvstupních programů podpory poskytovaných Evropskou unií kandidátským státům bylo základním předpokladem pro následné úspěšné využití možností Fondu soudržnosti po vstupu ČR do EU. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) je na základě usnesení vlády ČR č. 102/2002, odst. II/d) v rámci dokončení přípravy programových dokumentů a určení řídících a platebních orgánů pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU pověřeno zajistit plnou funkci Řídícího orgánu Fondu soudržnosti . MMR, jako Řídící orgán Fondu soudržnosti, koordinuje zprostředkující orgány Fondu soudržnosti, tj. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy, a realizační orgány, tj. SFŽP ČR, ŘSD a SŽDC jež jsou odpovědné za celkovou realizaci projektů
11
Vilímová Š.: Čerpáme finanční zdroje Evropské unie, GRADA Publishing Praha 2005, str. 18, ISBN 80-247-1194-X
19
v daném sektoru tak, aby bylo dosaženo co nejefektivnějšího využívání prostředků vyčleněných EK pro Českou republiku.12 1.5.4. Strategické obecné zásady Společenství Dne 6. července 2005 zveřejnila Evropská komise Sdělení ke Strategickým obecným zásadám Společenství - COM(2005) 0299 (Community Strategic Guidelines for cohesion, growth and jobs). Hlavním cílem tohoto dokumentu je stanovit priority na úrovni EU, které budou podporovány v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti ze strukturálních fondů a Kohezního fondu, a následná realizace těchto priorit. Poté, co budou formálně přijata nová nařízení, navrhne Komise schválení Strategických obecných zásad Společenství Radou a Evropským parlamentem. Jakmile Rada obecné zásady přijme, budou tvořit základ pro přípravu národních strategických referenčních rámců a jednotlivých operačních programů.13 1.5.5. Schválení politiky soudržnosti pro období 2007-2013 Dne 27.07.2007 v Bruselu Česká republika dosáhla dohody s komisařkou pro regionální politiku Danutou Hübnerovou a komisařem pro zaměstnanost a sociální věci Vladimírem Špidlou ohledně národního plánu a priorit pro politiku soudržnosti v období 2007-2013. České orgány ve svém národním strategickém referenčním rámci popisují, jak použijí finanční prostředky ve výši 26,3 miliard EUR, které obdrží v následujících sedmi letech, v souladu s Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost. Danuta Hübnerová uvedla: „Jsem velmi ráda, že se Česká republika zařadila mezi členské státy, jejichž referenční rámce již byly schváleny. Těší mě závazek českých orgánů vůči Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost. Jsem přesvědčena, že evropské investice pomohou v blízké budoucnosti zvýšit životní úroveň všech českých občanů." Komisař Vladimír Špidla dodal: „Česká strategie ukazuje pevný závazek k podpoře lepších investic do lidských zdrojů, což povede ke vzniku více a lepších pracovních míst. Tento cíl tvoří podstatu evropského programu reforem. Česká republika si zvolila priority, které podpoří zaměstnanost a umožní pracovníkům přizpůsobit se měnícím se okolnostem." Český národní strategický referenční rámec v hrubých rysech stanoví, jakým způsobem budou české orgány v příštích sedmi letech investovat 26,3 miliard EUR z prostředků EU za účelem růstu a vytváření pracovních míst. 12 13
www.strukturalni-fondy.cz/fs,
20.2. 2008
www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=1630, 20.2.2008
20
Politika soudržnosti má za cíl odstraňovat nerovnosti mezi rychle se rozvíjejícími regiony (jakým je například Praha, jíž se týká cíl konkurenceschopnosti) a zaostávajícími regiony (Střední Morava, Moravskoslezsko a Severozápad), na které se vztahuje cíl konvergence. Vláda určila pro období 2007-2013 tyto priority: •
Podpora konkurenceschopnosti: posílení podnikatelského sektoru prostřednictvím
zlepšení jeho produktivity a urychlení udržitelného hospodářského růstu. Prioritou je též zvýšení relativně nízké míry výdajů na výzkum a vývoj (1,42 % HDP v roce 2005) v zájmu boje proti „odlivu mozků". Podpora cestovního ruchu v regionech, jenž může napomoci vytváření nových pracovních míst, rovněž v programu zaujímá významné místo. •
Rozvoj otevřené, flexibilní a soudržné společnosti: podpora rozvoje rozmanité,
sociálně uvědomělé a soudržné společnosti, která je otevřená novým příležitostem. Cílem je vytvořit moderní vzdělávací systém, který se stane hnací silou účinného a flexibilního trhu práce. České orgány též mají v úmyslu snížit administrativní zátěž pro podnikatele alespoň o 20 %. •
Zlepšení životního prostředí: vnitrostátní orgány budou usilovat o zlepšení kvality
životního prostředí a přístupu k dopravním sítím, jakož i o zvýšení podílu železniční dopravy a rozvoj kombinované dopravy. •
Vyvážený rozvoj: podpora hospodářského růstu a zaměstnanosti s ohledem na místní
potenciál a rozdílné místní podmínky (přírodní, hospodářské, sociální i kulturní). Ve venkovských oblastech budou vnitrostátní orgány podporovat nové hospodářské aktivity. Česká republika má v úmyslu rozvrhnout hlavní priority stanovené v referenčním rámci do 17-ti operačních programů (sedmi regionálních, osmi odvětvových a dvou určených pro pražský region).14 1.5.6. Závěrečné kolo připomínkového řízení ROP „Věřím, že budeme moci brzy gratulovat regionům ke schválení regionálních operačních programů," píše dne 29.10.2007 Gergios Yannoussis, vedoucí oddělení pro Česko, Lucembursko a Belgii na Generálním ředitelství Evropské komise pro regionální politiku, v oficiálním dopise informujícím o nejnovějším vývoji schvalování českých regionálních operačních programů a pokračuje: „Všech sedm českých regionálních operačních programů bylo v těchto dnech odesláno do závěrečného kola meziresortního připomínkového řízení
14
http://www.jihovychod.cz/cs/tiskove-zpravy/politika-soudrznosti-pro-obdobi-2007-2013-ceska-republika-sedohodla-s-komisi-na-svem-planu-a-prioritach, dne 21.3.2008
21
Evropské komise ke schválení ostatními generálními ředitelstvími EK. Neočekávám, že by během tohoto procesu vznikly závažnější problémy." Pro region soudržnosti Jihovýchod tvořený krajem Vysočina a Jihomoravským krajem to znamená, že byly splněny všechny formality vůči Evropské komisi a čerpání 704 milionů EUR (což při současném kurzu znamená přibližně 19 miliard korun) z Evropského fondu pro regionální rozvoj může začít. Dotace EU přes ROP Jihovýchod budou směřovat do investičních projektů v oblastech dopravy (49 %), cestovního ruchu (19 %) a rozvoje měst a obcí (28,6 %). Programové období ROP Jihovýchod končí rokem 2013, další dva roky bude probíhat dočerpávání peněz.15 1.5.7. Schválení regionálních OP Dne 6. 12. .2007 Evropská komise schválila sedm regionálních operačních programů (ROP) a operační program Podnikání a inovace. Jsou to první schválené investiční programy v ČR financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Ve středu 5. prosince 2007 to oznámila Danuta Hübnerová, evropská komisařka pro regionální politiku a zdůraznila: „Jsme přesvědčeni, že české regiony si rychle osvojí novou roli spočívající v přímé odpovědnosti za řízení finančních prostředků EU a chopí se obrovské nabízené příležitosti." Celková částka z Evropského fondu pro regionální rozvoj vyčleněná právě schváleným programům přesahuje 7,6 miliard EUR a týká se programového období 2007-2013. Z této částky je pro Regionální operační program Jihovýchod určeno 704 mil. EUR. Slavnostní podpisy operačních programů Smlouvy s jednotlivými regiony podepíší zástupci Evropské komise v Praze 11. prosince 2007 ve vile Portheimka za účasti vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry. Přítomni dále budou čeští a moravští hejtmani, ministři Aleš Řebíček (podepsán bude rovněž operační program Doprava) a Martin Říman, zástupci stálého zastoupení České republiky při Evropské unii a generální sekretáři pro vyjednávání těchto programů.
15
http://www.jihovychod.cz/cs/tiskove-zpravy/zaverecne-kolo-pripominkoveho-rizeni-rop, dne 21.3.2008
22
Nový systém implementace regionálních operačních programů Nový systém decentralizovaného řízení zajišťuje, že programy EU přesně odpovídají potřebám jednotlivých regionů. Řídícími orgány pro regionální operační programy České republiky byly určeny regionální rady regionů soudržnosti. Společné úsilí sedmi regionálních rad je po více než roce spolupráce korunováno úspěchem, cesta zhruba 125 miliardám korun do regionů je otevřená. Regiony se na čerpání dotací Evropské unie, respektive Evropského fondu pro regionální rozvoj, dobře připravily. Zvolily společnou strategii, postupovaly společně při vyjednávání, a tím maximálně zkrátily schvalovací proces Evropské unie. Region Jihovýchod je připraven na realizaci projektů. První výzva k podávání projektů byla vyhlášena 17. září 2007 a týkala se rozvoje dopravní infrastruktury v regionu. Další výzvy budou po schválení programu následovat ještě v prosinci a zahrnou oblast cestovního ruchu a některé oblasti rozvoje měst a obcí.16 1.6. Slabá místa a náklady strukturální politiky Pojetí a realizace strukturální politiky patří ke kontroverzním tématům jak v teoretických diskuzích, tak v praktické hospodářské politice.17 Konkrétní podoba strukturální politiky bude představovat vždy určitý kompromis na jedné straně mezi filozofií protekcionismu a intervencionismu, která v současném světovém hospodářství převládá, a na druhé straně mezi liberálním přístupem mnoha ekonomů. Faktem je, že realizace aktivní strukturální politiky je spojena s mnoha významnými problémy, kterým je nutno věnovat pozornost. Tyto problémy nelze vztahovat výhradně ke strukturálním politikám, ale spíše státní zásahy obecně zatěžují a jsou proto v realitě dnešních sociálně ekonomických systémů vzdálených ideálům dokonalé konkurence do značné míry nevyhnutelným zlem.18 Kadeřábková (1999) a Slaný (2004) upozorňují na některé problémy a slabiny strukturální politiky.
16
http://www.jihovychod.cz/cs/tiskove-zpravy/brusel-schvalil-19-miliard-korun-pro-region-jihovychod, Dne 21.3. 2008 17 Slaný A., Franc A.: Hospodářská politika. 1. vyd., Masarykova univerzita Brno 2004, str. 84, ISBN 80-210-3476-9 18 Kadeřábková A., Spěváček V., Žák M.: Růst, stabilita a konkurenceschopnost II., Linde Praha 2004, str. 67, ISBN 80-86131-49-1
23
1.6.1. Nedostatečné a asymetrické informace. Prvním
komplikujícím
prvkem
hospodářsko-politického
rozhodování
jsou
nedostatečné a asymetrické informace. Stát nemá k dispozici dostatek informací ke správnému rozhodování o budoucí struktuře a dynamice ekonomiky a nachází se v informační nevýhodě ve vztahu k firmám a dalším ekonomickým subjektům. Schopnost státu provádět strukturální politiku naráží na problém prohibitivních nákladů. V případech nedostatečných a asymetrických informací je pak upřednostňováno obecnější pojetí strukturální politiky zaměřené spíše na podporu investic výzkumu a vývoje než na určitá odvětví. Otázkou ale je, zda jsou státní úředníci schopni správně odhadnout oblasti, kam by měla podpora výzkumu a vývoje směřovat. 1.6.2. Získávání rent Druhá výhrada se pojí s problémem usilování o renty, tzv. rent-seeking. Získávání rent na soukromých trzích lze považovat za racionální a společensky žádoucí. Díky existenci strukturální politiky ale vzniká specifický trh se státní pomocí. Některé podniky se snaží prokázat, že právě ony splňují kritéria státní podpory a snaží se o tom příslušné orgány přesvědčit. To vede k tomu, že podpory se zmocňují nejaktivnější vyhledavači renty. Motivace k vyhledávání renty je často nepřímo závislá na míře ekonomické výkonnosti a výsledkem strukturální politiky může být místo růstu národního důchodu pokles objemu produkce znamenající národohospodářské ztráty. 1.6.3. Aktivizaci různých zájmových skupin Třetí skupina problémů souvisí s politickoekonomickým rozměrem strukturální politiky, který otevírá prostor pro aktivizaci různých zájmových skupin, uplatňování zvláštních zájmů byrokratů a tedy i prostor pro korupci. Producenti či zaměstnanci postižení strukturální změnou se snaží ovlivňovat a přetvářet hospodářskou politiku ve svůj prospěch tak, že přesvědčují vládu o nutnosti podpory právě pro svoje odvětví. Dochází tak k prorůstání zájmových skupin do politiky. V takovém prostředí může docházet k boji jednotlivých skupin o dotace z veřejných rozpočtů. Veškeré úsilí je soustředěno na vyvíjení nátlaku na nositele hospodářské politiky místo toho, aby se subjekty snažily přizpůsobovat přicházejícím strukturálním změnám. Dalším problémem podle teorie veřejné volby je odlišnost hodnot maximalizace funkce společenského blahobytu od maximalizace funkce počtu volebních hlasů v případě politiků, či funkce maximalizace výhod spojených se zastáváním úřadu v případě byrokratů. 24
Byrokraté disponují v podstatě monopolistickou pozicí, která je chrání před uplatněním kritéria efektivnosti. Jako racionální a
maximalizující subjekty budou byrokraté
prostřednictvím státu produkovat zboží a služby v množství, které přesahuje společensky optimální úroveň. Další argumenty, zejména proti tradičním strategiím strukturální politiky, popisuje Urban (1994), který doplňuje výše uvedený výčet problémů a slabin aktivní strukturální politiky: Závažný problém představují subvence na udržení pracovních míst, které znamenají nepříznivé důsledky ze dvou důvodů. Za prvé brání přesunu zdrojů z odvětví s nižší produktivitou do odvětví s vyšší výkonností, čímž se zmenšuje objem zdrojů použitelných k produktivnímu využití. Za druhé snižují stimuly pro samotné pracovníky těchto odvětví, aby přešli do oborů s vyšší produktivitou. Negativním efektem subvencí pak je snížení objemu i růstových výhlídek hrubého domácího produktu. Dalším negativem je omezování konkurenčního prostředí vládou, místo toho, aby vláda byla subjektem, který konkurenci posiluje. Zhoubné jsou důsledky státních dotací, které jsou poskytovány dlouhodobě útlumovým odvětvím. Dotace se stávají trvalou praxí udržující přebytečné kapacity. Čím déle se taková politika provádí, tím více dochází k plýtvání veřejných financí a brzdění procesu strukturálních změn. V důsledku politických tlaků a prorůstání různých zájmových skupin do politiky je hrozbou to, že jednou zavedená dotační politika se velice špatně odbourává, protože vždy nalezne politické reprezentanty, kteří se za ni postaví. Líbivá politika, které jde především o získání hlasů, je špatným vodítkem strukturální politiky. Významným problémem je selektivní povaha strukturální politiky, která je jen vyjádřením subjektivního přístupu, který vytváří umělou ochranu určitých oborů a podniků, zpomaluje adaptaci a deformuje tržní prostředí.
25
2. Cíl práce Hlavním cílem práce je popsat a analyzovat možnosti čerpání ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v novém programovém období 2007 – 2013 v České republice, což znamená zpracovat přehled operačních programů v ČR, výše a zdroje jejich financování z fondů EU. Tato analýza může pomoci právnickým, samosprávním a neziskovým organizacím, které chtějí z těchto programů čerpat finanční prostředky, ale nemají žádné zkušenosti s tímto procesem. Cílem je poskytnout těmto organizacím informace o jednotlivých operačních programech, způsob spolufinancování a postup podání žádosti na výzvy z operačních programů a popsat postup, který následuje po jejich přijetí, až do doby, kdy budou vyplaceny jednotlivé příspěvky. Tomuto hlavnímu cíli a jednotlivým dílčím cílům je podřízena celá tvorba diplomové práce. Vlastní práce je tematicky rozdělena do 7-mi podkapitol : - konečná alokace zdrojů fondů EU pro ČR na období 2007 - 2013 - popis 26-ti operačních programů, rozdělení podle cílů a porovnání Regionálních operačních programů Jihovýchod a Střední Morava - bilance výdajů ČR do EU a příjmů z EU - seznámení s finančním řízením projektu - charakteristika čerpání z fondů EU v novém programovém období - seznámení s procedurou čerpání finanční podpory z operačních programů - popsání zkušeností s čerpáním pomoci EU prostřednictvím operačních programů v novém programovém období 2007 – 2013 - shrnutí získaných poznatků v závěru.
26
3. Metodika práce Pro dosažení cíle práce jsem se snažil zpracovat problematiku operační programů v ČR v novém programovém období 2007 – 2013 a jejich podporu ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti. Operační programy jsou v této práci obecně popsány, včetně řídících orgánů, fondů které je financují a osob a institucí, které z nich mohou čerpat. Dále práce pojednává o posloupnosti, která probíhá od podání žádosti, přes její schválení, až po vyplacení podpory. Tyto posloupnosti jsou popsané a získané metodami kompilace a studiem materiálů, dále analýzou, selekcí a komparací jednotlivých pramenů důležitých k sepsání práce. Při tvorbě diplomové práce jsem vlastní práci rozdělil do několika částí, při jejichž zpracování jsem použil výše uvedené metody. Přehled o současném stavu řešené problematiky strukturální a kohezní politiky v ČR – z velkého množství
sebraného materiálu jsem vyselektoval
ty pasáže, které obecně
charakterizují současný stav strukturální a kohezní politiky v ČR za použití metod kompilace, analýzy a syntézy údajů. Hlavní část diplomové práce: Metody komparace, analýzy a syntézy jsem použil u podkapitol; Konečná alokace zdrojů fondů EU pro ČR na období 2007 – 2013 (a současně byly použity metody selekce, kompilace), 26 operačních programů, rozdělených podle cílů a porovnání Regionálních operačních programů Jihovýchod a Střední Morava (a současně byly použity metody kompilace), Bilance výdajů ČR do EU a příjmů z EU a Finančního řízení projektu. Metody kompilace a selekce jsem použil u podkapitol; Čerpání z fondů EU v novém programovém období (a současně byla použita metoda analýzy), Procedurou čerpání finanční podpory z operačních programů (a současně byly použity metody analýzy a komparace) a Zkušenosti s čerpáním pomoci EU prostřednictvím operačních programů v novém programovém období 2007 – 2013 (a současně byla použita metoda indukce).
27
4.Vlastní práce Na minulé programové období a v otázce přistupování země do Evropské unie nebyla Česká republika personálně příliš dobře připravena, proto považovala za nutné pro nové období připravit dostatek absorpční kapacity, která by byla schopna vyčerpat celou minimálně trojnásobně vyšší finanční alokaci v novém programovém období 2007-2013. 4.1. Konečná alokace zdrojů fondů EU pro Českou republiku v období 2007-2013 Podrobné vyčíslení zdrojů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro Českou republiku pro jednotlivé cíle, roky a operační programy pro období 2007-2013. Na základě podkladů Evropské komise k finančním alokacím ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (SF a FS) v období 2007 - 2013 bude mít ČR možnost hospodařit s přibližně 26, 7 mld. EUR, bez domácího spolufinancování (viz. Tabulka č. 1 - Alokace pro ČR na roky 2007 - 2013 podle cílů a Graf č. 1: Alokace na operační programy). Tabulka č.1: Alokace pro ČR na roky 2007 - 2013 podle cílů
€, běžné ceny
2007-2013
Konvergence
25 883 511 035 Strukturální fondy
17 140 260 798
Fond soudržnosti
8 819 022 439
Konkurenceschopnost (Praha)
419 093 449
Přeshraniční a transnac. spolupráce 389 051 107 z toho: přeshraniční
275 599 077
dodatečná přeshraniční
75 990 880
transnacionální
37 461 150
26 691 655 591
Celkem soudržnost
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika/konecna-alokace-fondu-eu-pro-cr2007-2013
28
4.2. Charakteristika 26-ti operačních programů a rozdělení podle cílů Pro Cíl "Konvergence": OP Podnikání a inovace OP Životní prostředí OP Doprava OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost Integrovaný operační program OP Technická pomoc Regionální operační programy: ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Střední Morava Pro Cíl "Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost": OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita Pro Cíl "Evropská územní spolupráce" - INTERREG: OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko OP Meziregionální spolupráce OP Nadnárodní spolupráce INTERACT II ESPON II 29
Graf č.1: Alokace na operační programy
Zdroj: http://www.jihovychod.cz/cs/ostatni-op/popis
Operační program Podnikání a inovace (OP PI) Program je zaměřen na podporu průmyslu a malého a středního podnikání s cílem zkvalitnit infrastrukturu, zvýšit inovační činnost, zintensivnit zavádění nových technologií, výrobků a služeb. Má povzbudit malé a střední podniky při vstupu na zahraniční trhy a posílit spolupráci sektoru průmyslu s výzkumem a vývojem. Příklady typových aktivit, které je možné financovat • podpora nově vznikajících firem • efektivní využívání energie • zlepšování podnikatelského prostředí, inovace • více služeb pro rozvoj podnikání
30
Příklady subjektů, které mohou být žadateli Podnikatelské subjekty a sdružení podnikatelů, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a ostatní instituce terciárního vzdělávání, agentury pro podporu podnikání a investic, příspěvkové organizace MPO ČR, územní samosprávné celky. Řídicím orgánem OP PI je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Odbor Strukturálních fondů; Kolik peněz je k dispozici Alokace pro programovací období 2007 – 2013: cca 3 041 mil. EUR. Operační program Životní prostředí (OP ŽP) Program se široce zaměřuje na zlepšení kvality životního prostředí v ČR, které je předpokladem pro zdravé domácí obyvatelstvo, ale také pro zvýšení atraktivity území pro pracující a investory. Podporuje konkrétní aktivity ekologických organizací a posiluje povědomí široké veřejnosti v otázkách a problémech životního prostředí v ČR. Příklady typových aktivit, které je možné financovat • podpora vodohospodářství, snižování rizika povodní • zlepšování kvality ovzduší • efektivnější využívání energie • lepší nakládání s odpady • zlepšení stavu přírody a krajiny • podpora environmentálního povědomí Příklady subjektů, které mohou být žadateli Územní samosprávné celky; správci povodí, vodních toků a nádrží; provozovatelé systémů předpovědní povodňové služby; nestátní neziskové organizace; podnikatelské subjekty; bytová družstva; veřejné výzkumné instituce; nadace a nadační fondy; občanská sdružení a církve; Ministerstvo životního prostředí ČR, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Řídicím orgánem OP ŽP je Ministerstvo životního prostředí ČR, Odbor fondů EU Kolik peněz je k dispozici Alokace pro programovací období 2007 – 2013: cca 5 200 mil. EUR. 31
Operační program Doprava (OP D) Finanční prostředky programu jsou určeny na zlepšení všech typů dopravy a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Nezbytný je soulad těchto změn s minimálními dopady na životní prostředí. Železniční a silniční síť je modernizována v úsecích patřících do sítě TEN-T (Transevropská dopravní síť) i mimo ni, velká pozornost je věnována prodlužování a zkvalitňování dálnic. Podpora se soustředí také na pražské metro či multimodální nákladní dopravu a vnitrozemskou vodní dopravu. Příklady typových aktivit, které je možné financovat • výrobní zařízení a objekty zkvalitnění sítě TEN-T • modernizace železniční sítě • modernizace dálnic a silnic 1. třídy • zlepšení dopravní situace v Praze • rozvoj multimodální nákladní a vodní dopravy Příklady subjektů, které mohou být žadateli Vlastníci a správci dotčené infrastruktury, vlastníci drážních vozidel a provozovatelé drážní dopravy, vlastníci překládacích mechanismů u multimodální dopravy a případně další relevantní subjekty. Řídicím orgánem OP D je Ministerstvo dopravy ČR, Odbor fondů EU Kolik peněz je k dispozici Alokace pro programovací období 2007 – 2013: cca 5 774 mil. EUR. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Příklady typových aktivit, které je možné financovat • počáteční vzdělávání • terciární vzdělávání, výzkum a vývoj • další vzdělávání • systémový rámec celoživotního učení
32
Příklady subjektů, které mohou být žadateli Školy a školská zařízení, organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, instituce vědy a výzkumu, ústřední orgány státní správy a jimi řízené organizace, obce, města, kraje, nestátní neziskové organizace a další. Řídícím orgánem OP VK je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR - sekce řízení operačních programů. Kolik peněz je k dispozici Alokace pro programovací období 2007 – 2013: cca 1,83 mld. EUR Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) Program je zaměřen na posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím lépe nastavených podmínek pro existenci a působení výzkumných, vývojových a proinovačních center, vysokých škol apod. Nutností je především zvýšení kapacit stávajících center a vznik nových institucí v regionech ČR, dále také zrychlení přenosu výsledků vědy a výzkumu (VaV) do praxe, průmyslu a na trh. Příklady typových aktivit, které je možné financovat • rozvoj kapacit VaV • podpora spolupráce VaV a soukromého sektoru • ochrana duševního vlastnictví ve VaV • posilování kapacit vysokých škol Příklady subjektů, které mohou být žadateli Státní a soukromé vysoké školy; veřejné a resortní výzkumné instituce (např. ústavy AV ČR); neziskové výzkumné organizace. Řídicím orgánem OP VaVpI je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Odbor řízení strukturálních fondů EU Kolik peněz je k dispozici Alokace pro programovací období 2007 – 2013: cca 2 071 mil. EUR.
33
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) Program je jednoznačně zaměřen na zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti obyvatel České republiky, také však na zkvalitnění a rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím různých forem školení a vzdělávání. Cílem je začlenění dlouhodobě nezaměstnaných do pracovního procesu, zlepšení fungování a větší transparentnost veřejné správy a veřejných služeb. Příklady typových aktivit, které je možné financovat • vzdělávání zaměstnanců • posilování politik zaměstnanosti • integrace ohrožených skupin • zkvalitnění práce veřejných institucí • podpora mezinárodní spolupráce Příklady subjektů, které mohou být žadateli Zaměstnavatelé (podnikatelské i nepodnikatelské subjekty); podniky procházející změnami, jejichž zaměstnanci jsou ohroženi nezaměstnaností; profesní asociace; vzdělávací a poradenské instituce; NNO, zadavatelé a poskytovatelé sociálních služeb, správní úřady a úřady územní samosprávy; poskytovatelé veřejných služeb. Řídicím orgánem OP LZZ je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Odbor řízení pomoci z ESF Kolik peněz je k dispozici Alokace pro programovací období 2007–2013: cca 1 837 mil. EUR. Integrovaný operační program Integrovaný operační program je zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj: rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj systémů tvorby územních politik. Příklady typových aktivit, které je možné financovat •
modernizace veřejné správy, 34
•
zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb,
•
podpora územního rozvoje.
Společným cílem těchto tematických oblastí je posílení veřejné správy, veřejných a navazujících služeb (dále jen veřejné služby) na území ČR s cílem zvýšit kvalitu života obyvatel a atraktivitu ČR pro investory. Kdo může žádat o podporu? Organizační složky státu, to je ministerstva a další ústřední správní úřady, vymezené v §1 a §2 zákona č.2/1969 Sb., v aktuálním znění (kompetenční zákon), resp. jimi zřízené organizační složky státu, příspěvkové organizace zřízené organizačními složkami státu, Kraje a jimi zřizované a zakládané organizace Řídícím orgánem IOP je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Odbor řídícího orgánu IOP a operačního programu Technická pomoc. Kolik peněz je k dispozici Alokace pro programovací období 2007–2013: cca 1 582,4 mil. EUR OP Technická pomoc Operační program Technická pomoc je určen k podpoře jednotného přístupu na národní úrovni pro zajištění aktivit efektivního řízení, kontroly, sledování a vyhodnocování realizace Národního strategického referenčního rámce (NSRR), který zastřešuje aktivity politiky hospodářské a sociální soudržnosti v ČR v letech 2007-2013. Příklady typových aktivit, které je možné financovat • technická pomoc implementace NSRR pro cíl Konvergence • technická pomoc implementace NSRR pro cíl Konkurenceschopnost a zaměstnanost •
1A a 1B Podpora řízení a koordinace
• 2A a 2B Monitorování • 3A a 3B Administrativní a absorpční kapacita • 4A a 4B Publicita Kdo může žádat o podporu? Ministerstvo pro místní rozvoj (NOK, ŘO OPTP a další odborné útvary s horizontálními aktivitami přímo se podílející na implementaci cílů NSRR); Ministerstvo 35
financí (Platební a certifikační orgán, Auditní orgán) Centrum pro regionální rozvoj; ministerstva, regionální rady, hl. město Praha k zajištění funkce pověřených auditních subjektů (PAS) ve smyslu usnesení vlády č. 884/2007 a č. 760/2007 k zajištění funkce auditního orgánu. Řídícím orgánem OPTP je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - odbor Řídicí orgán IOP a OP TP. Kolik peněz je k dispozici Alokace pro programovací období 2007–2013: cca 0,26 mld. EUR Regionální operační programy (ROP) Regionální operační programy (ROP) jsou vedle tematických operačních programů, které byly přiblíženy na předcházejících stranách, dalším typem programových dokumentů určených pro podporu a rozvoj regionů ČR. Jejich cíle, podporované oblasti, typové projekty i žadatelé vycházejí a navazují na tematické operační programy. ROP jsou tak zaměřeny na konkrétní region soudržnosti a řešení jeho typických problémů. Pro programové období 2007-2013 bylo připraveno 7 regionálních operačních programů. Za řádnou realizaci regionálního operačního programu odpovídá regionální rada příslušného regionu soudržnosti (RR), jakožto řídící orgán. RR se skládá ze členů zastupitelstva kraje(ů), a to podle toho, zda daný region soudržnosti zahrnuje jeden nebo více krajů. Jejím výkonným orgánem je úřad regionální rady (ÚRR), který sídlí ve významném centru daného regionu. Na ÚRR byste se měli informovat o podrobnostech toho, jak, kdy a kde žádat o finanční prostředky z regionálního operačního programu. Kontaktní údaje na jednotlivé regionální rady jsou uvedeny v tabulce Regionální operační programy – kontaktní údaje. Společným cílem ROP je urychlení rozvoje regionů ČR, posilování jejich konkurenceschopnosti vůči ostatním regionům, zvyšování jejich atraktivity, která jim zajistí víc investorů na jejich území. Důležitou prioritou ROPů je také zlepšování životní úrovně místních obyvatel, zvyšování kvality prostředí, ve kterém žijí, dostatečná nabídka možností jejich uplatnění na trhu práce, která zabrání odlivu pracovní síly z regionu. Regiony Česka chtějí zlepšovat i svou dostupnost, zejména pak dopravní, aby mohly zabezpečit bezproblémový přenos a převoz materiálů, zboží a informací uvnitř svého území a mezi další regiony soudržnosti.
36
Příklady typových aktivit, které je možné financovat • podpora měst a venkovských sídel - prostředky jsou určeny na zlepšování technické infrastruktury měst a venkovských sídel, na obnovu a výstavbu místních komunikací, také na rekonstrukce objektů ve vlastnictví obcí a údržbu veřejných prostranství, což povede k vyšší přitažlivosti obcí a regionů pro další investice. Podporovány jsou projekty rozšiřující nabídku poskytovaných sociálních a zdravotních služeb, zakládání spolků pro volnočasové a zájmové aktivity (vybavení objektů, výstavba sportovišť, dětských hřišť apod.). Podnikatelé jsou podporováni, pokud se rozhodnou založit své podniky ve starších objektech a průmyslových areálech (tzv. brownfields) a tyto prostory rekonstruovat. Podnikatelské prostředí je podporováno i prostřednictvím aktivnější spolupráce regionálních školních zařízení (středních škol a učilišť) s regionálními a lokálními firmami tak, aby absolventi nacházeli lepší uplatnění v praxi a naopak podniky lepší nabídku kvalifikované pracovní síly. • rozvoj cestovního ruchu – kraje, obce, ale i různé zájmové organizace mohou žádat o finanční pomoc při obnově infrastruktury, která souvisí s cestovním ruchem, tedy např. při budování infocenter, obnově sportovních areálů, kulturních a technických památek, lázeňských objektů, také pro budování nových turistických a cyklistických okruhů a zasazování informačních tabulí. Soukromí podnikatelé z této oblasti mohou získat dotace pro rozšíření kapacity ubytovacích zařízení, stravovacích služeb a pro výstavbu navazujících rekreačních zařízení, jako půjčovny sportovních potřeb, wellness služby apod. V lyžařských oblastech budou moci majitelé žádat o pomoc pro obnovu a rozvoj svých lyžařských a běžeckých areálů. V neposlední řadě budou provozovatelé v oblasti cestovního ruchu podpořeni při tvorbě a distribuci propagačních materiálů o svém regionu, pořádaných akcích apod. • zlepšování dostupnosti měst a regionu – kraje, obce i regionální provozovatelé veřejné dopravy jsou podpořeni při modernizaci hromadné dopravy, prostředky mohou čerpat například na obnovu vozového parku, na rekonstrukci nevyhovujících zastávek a železničních stanic, jejich bezbariérový přístup, zavádění ekologických technologií veřejné dopravy apod. Dotace slouží i na rekonstrukce a úpravy silnic II. a III. třídy, aby bylo zabezpečeno lepší propojení měst, také k modernizaci místních komunikací pro zlepšení napojení rozvojových průmyslných areálů. Dále jsou určeny na odstraňování závad a úpravu nebezpečných míst (např. nepřehledné železniční přejezdy), modernizace regionálních letišť nebo na zkvalitnění stezek pro nemotorová vozidla, především pro cyklistickou dopravu. 37
Priority jednotlivých regionálních operačních programů se mohou v některých oblastech lišit. Bližší informace naleznete v jednotlivých operačních programech, nebo kontaktujte jednotlivé řídící orgány. Příklady subjektů, které mohou být žadateli Kraje; obce a dobrovolné svazky obcí; obce se statutem města; organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi; nestátní neziskové organizace, obecně prospěšné společnosti; podnikatelské subjekty (MSP); vlastníci nemovitostí v památkových zónách; regionální rady regionů soudržnosti; hospodářská komora; veřejné výzkumné instituce; školská a vzdělávací zařízení s právní subjektivitou; zdravotnická zařízení. Kde získáte bližší informace a koho můžete kontaktovat ROP NUTS II Jihovýchod RR regionu soudržnosti Jihovýchod, Brno www.jihovychod.cz;
[email protected] ROP NUTS II Jihozápad RR regionu soudržnosti Jihozápad, České Budějovice www.rr-jihozapad.cz;
[email protected] ROP NUTS II Moravskoslezsko RR regionu soudržnosti Moravskoslezsko, Ostrava www.rr-moravskoslezsko.cz;
[email protected] ROP NUTS II Severovýchod RR regionu soudržnosti Severovýchod, Hradec Králové www.rada-severovychod.cz; ROP NUTS II Severozápad RR regionu soudržnosti Severozápad, Ústí nad Labem www.nuts2severozapad.cz;
[email protected] ROP NUTS II Střední Čechy RR regionu soudržnosti Střední Čechy, Praha www.nuts2strednicechy.eu;
[email protected] ROP NUTS II Střední Morava RR regionu soudržnosti Střední Morava, Olomouc www.rr-strednimorava.cz;
[email protected] Kolik peněz je k dispozici Celková alokace pro programovací období 2007–2013 pro všechny ROP je cca 4 659 mil. EUR. Operační program Praha - Konkurenceschopnost (OP PK) Praha patří mezi nejvyspělejší regiony EU, nesplňuje tak některá kritéria stanovená pro problémové a zaostalé oblasti. Nemůže proto čerpat prostředky ve většině ostatních tematických a regionálních OP. Z tohoto důvodu pro ni byly sestaveny 2 speciální operační 38
programy podpory – Konkurenceschopnost a Adaptabilita. Program Konkurenceschopnost má za cíl především zlepšení dopravy, kvality životního prostředí a celkové zatraktivnění městského prostředí Prahy. Příklady typových aktivit, které je možné financovat • rozvoj dopravy • podpora informačních a komunikačních technologií (ICT • zatraktivnění městského prostředí • podpora obnovitelných zdrojů a úspory energií • podpora vědy a výzkumu • podpora MSP – prostředky se používají jak na přímou podporu pro začínající či stávající MSP, tak pro zlepšování podnikatelského prostředí v Praze. Příklady subjektů, které mohou být žadateli Hlavní město Praha a městské části; organizace založené a zřízené hl. m. Praha a městskými částmi, provozovatelé MHD; vlastníci železniční infrastruktury; správce vodohospodářského majetku hl.m. Prahy; podnikatelské subjekty; NNO; profesní a zájmová sdružení; vysoké školy; Akademie věd ČR. Řídicím orgánem OP Praha – Konkurenceschopnost je hlavní město Praha, Magistrát hl. města Prahy, Odbor fondů EU Kolik peněz je k dispozici Alokace pro programovací období 2007 – 2013: cca 264 mil. EUR Operační program Praha – Adaptabilita (OP PA) Druhý pražský program je zaměřen na podporu zaměstnanosti v Praze. Má motivovat zaměstnavatele ke zvyšování nabídky pracovních míst, přijímání osob omezených ve výkonu pracovní činnosti, ale i zlepšování profesních dovedností stávajících zaměstnanců, což povede ke zvýšení kvality a produktivity práce. Program je určen i na prevenci nezaměstnanosti a podporu celoživotního a odborného vzdělávání Příklady typových aktivit, které je možné financovat • rozvoj počátečního vzdělávání • rozvoj dalšího vzdělávání 39
• posílení podnikatelského prostředí • podpora zaměstnanosti Příklady subjektů, které mohou být žadateli Podnikatelské subjekty; veřejná správa; nestátní neziskové organizace; profesní a zájmová sdružení; školy. Řídícím orgánem OP Praha – Adaptabilita je hlavní město Praha, Magistrát hl. města Prahy, Odbor fondů EU Kolik peněz je k dispozici Alokace pro programovací období 2007 – 2013: cca 108,4 mil. EUR Evropská územní spolupráce Operační programy Přeshraniční spolupráce Největší podíl prostředků, určených pro Cíl 3, je v programovém období 2007-2013 určen na realizaci projektů přeshraniční spolupráce, které budou realizovány v rámci 5-ti bilaterálních Operačních programů Přeshraniční spolupráce, a to ČR – Sasko, ČR – Bavorsko, ČR – Rakousko, ČR – Slovensko a ČR – Polsko. Společnými zájmy programů jsou podpora hospodářské a sociální integrace příhraničních území, odstraňování přetrvávajících bariér a posilování jejich dalšího rozvoje, posilování vzájemných vztahů, ať už kulturních nebo sociálních, společná péče o přírodní bohatství, rozvoj cestovního ruchu a budování flexibilního trhu práce. Konkrétní priority, které vedou ke společným řešením problémů příhraničních oblastí obou zemí, jsou přesně vymezeny a popsány v rámci příslušného operačního programu. Příklady typových aktivit, které je možné financovat • podpora podnikání, vědy a výzkumu • rozvoj lidských zdrojů • podpora cestovního ruchu a zachování tradic • rozvoj území a zlepšení životního prostředí • zlepšení dopravy a dostupnosti
40
Příklady subjektů, které mohou být žadateli Územní samosprávné celky na všech úrovních; organizace zřizované státem; nestátní neziskové organizace; nadace a nadační fondy; hospodářské a agrární komory; vysoké školy a jiné vzdělávací instituce; kulturní instituce; zdravotnická a sociální zařízení; církve; podnikatelé; euroregiony. Řídicím orgánem, resp. Gestorem OP Přeshraniční spolupráce je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor regionální přeshraniční spolupráce. Kolik peněz je k dispozici Celková alokace pro programovací období 2007–2013 pro všechny OP PS je cca 351,6 mil. EUR OP Přeshraniční spolupráce - kontaktní údaje OP
Přeshraniční
spolupráce
ČR
-
Bavorsko
www.strukturalni-fondy.cz;
[email protected] OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko www.strukturalni-fondy.cz;
[email protected] OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko www.strukturalni-fondy.cz;
[email protected] OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko www.ziel3-cil3.eu;
[email protected] OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko www.strukturalni-fondy.cz;
[email protected]
19
Operační program Meziregionální spolupráce Jednou z hlavních zásad Evropské unie je to, že státní hranice oddělující členské státy by neměly být překážkou rovnoměrného rozvoje území Společenství. Proto se klade důraz na podporu přeshraniční spolupráce mezi příhraničními oblastmi, také na meziregionální a nadnárodní spolupráci. V období 2000-2006 používala Evropská unie k překonání překážek a rozdílů iniciativu INTERREG. Česká republika se k této iniciativě připojila v roce 2004 po vstupu do EU. V období 2007-2013 pokračuje iniciativa INTERREG v podobě samostatného Cíle 3 pojmenovaného Evropská územní spolupráce. Cíl 3 je naplňován prostřednictvím operačních programů, a to OP Meziregionální spolupráce, OP Nadnárodní spolupráce 19
http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=14694&TypeID, dne 10.2. 2008
41
a pěti OP přeshraniční spolupráce. Dále pokračují síťové programy ESPON a INTERACT (viz pozn. pod čarou na str. 9). Program Meziregionální spolupráce pobízí do aktivnější spolupráce úřady a subjekty členských států EU 27, Norska a Švýcarska, které působí na regionální nebo místní úrovni. Umožní jim výměnu zkušeností v různých profesních oblastech, ale také zajištění společného používání nástrojů politiky regionálního rozvoje tak, aby se regiony dále rozvíjely. Příklady typových aktivit, které je možné financovat • podpora podnikání a inovací • posílení lidského kapitálu a informační společnosti • snížení přírodních a technologických rizik • zachování přírodního a kulturního dědictví • energetika a udržitelná doprava Příklady subjektů, které mohou být žadateli Regionální a místní veřejné orgány; regionální rozvojové agentury; univerzity a instituty pro vyšší vzdělávání; provozovatelé vědeckých a technologických parků, podnikatelských inkubátorů, inovačních center. Národním kontaktním místem OP Meziregionální spolupráce je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor územních vazeb. Kolik peněz je k dispozici Alokace pro programovací období 2007 – 2013 pro všechny členské státy EU 27, Norsko a Švýcarsko: cca 321 mil. EUR Operační program Nadnárodní spolupráce, oblast Střední Evropa Program se zaměřuje na zásady územní soudržnosti v rámci tzv. Středoevropského prostoru, resp. prostoru, do kterého daná členská země spadá. ČR byla pro nadcházející období začleněna do oblasti Střední Evropa. ČR sdílí oblast s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny. Podpora
programu
směřuje
do
neinvestičních
projektů,
které
posílí
konkurenceschopnost střední Evropy, budou zaměřeny na vývoj inovací a znalostní ekonomiky. Prostřednictvím nadnárodní spolupráce se bude zlepšovat sociální prostředí jeho obyvatel a kvalita životního prostředí. 42
Příklady typových aktivit, které je možné financovat • podpora inovací a znalostí ve střední Evropě • zlepšení dostupnosti střední Evropy • podpora životního prostředí • zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity měst Příklady subjektů, které mohou být žadateli Národní a regionální veřejné orgány; regionální agentury rozvoje; univerzity, výzkumné ústavy a instituce terciárního vzdělávání;
inkubační domy; školící střediska;
sdružení zaměstnavatelů; podnikatelé; provozovatelé infrastruktury a veřejné dopravy; ekologické zájmové skupiny; dodavatelé energií; instituce územního plánování, bytová družstva a bytové podniky; nadnárodní organizace v oblasti kultury. Národním kontaktním místem OP Nadnárodní spolupráce je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor územních vazeb Kolik peněz je k dispozici Alokace pro programovací období 2007–2013: cca 245,47 mil EUR INTERACT II Pokračování programu INTERACT v programovém období 2007-2013. Cíle a návrh priorit v novém programovém období Program INTERACT II je zaměřen zejména na přeshraniční spolupráci, neboť je na ni určeno nejvíce finančních prostředků z Cíle 3 (77 %). Program INTERACT II má dvě priority: •
rozvoj a dodání služeb
•
technická asistence.
Cíle programu jsou: •
zlepšení efektivnosti územní spolupráce,
•
přispění ke kvalitě územní spolupráce a podpora implementace programů
přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce, •
poskytnutí prostoru regionům k diskuzi o strategiích pro přeshraniční a nadnárodní
regionální rozvoj a zajištění přenosu inovací. Důraz je kladen na externí komunikaci a posílení šíření dosažených výsledků. Zdrojem informací a komunikačním systémem pro program INTERACT II je internetová databáze 43
a intranet. Program INTERACT II institucionálně spolupracuje např. s Výborem regionů a s programy ESPON a URBACT. V rámci programu INTERACT II nejsou realizovány nové projekty. Struktura a programový management Struktura
řízení
sestávající
z
Řídícího
orgánu,
Sekretariátu
INTERACT,
Certifikačního orgánu, Monitorovacího (a řídícího) výboru zůstala zachována z programu INTERACT. Členské i nečlenské státy EU účastnící se programu INTERACT II jmenovaly vybranou osobu zajišťující chod Národního kontaktního místa. Nově je program INTERACT II organizován pomocí čtyř Pracovních skupin. Působnost pracovních skupin je územně vymezena pracovní skupiny zajišťují činnosti pro přeshraniční, nadnárodní i meziregionální spolupráci zároveň. V současné době jsou pracovní skupiny tématicky zaměřeny. Příprava programových dokumentů a zahájení programu Monitorovací a řídící výbor programu INTERACT v květnu 2006 schválil ustavení skupiny členských států tzv. Drafting Group k podpoře programovacího procesu při tvorbě nového programu INTERACT II. Skupina se skládá ze zástupců Itálie, Řecka, Švédska, Velké Británie, Rakouska a Finska. Diskuze nad prvním návrhem Operačního programu proběhla na jednání skupiny Drafting Group v červenci 2006. Jednání skupiny Drafting Group s ostatními členskými státy nad druhým návrhem Operačního programu se uskutečnilo v září 2006. Třetí návrh byl připraven v polovině října 2006 a projednán členskými státy na jednání Monitorovacího a řídícího výboru v listopadu 2006. Závěrečný návrh Operačního programu byl předložen členským státům v prosinci 2006. Operační program INTERACT II byl schválen Evropskou komisí 4. prosince 2007. ESPON II Výzkum v oblasti územního plánování a regionálního rozvoje bude nadále podporován v rámci nadnárodního programu ESPON 2013 (Monitorovací síť pro evropské územní plánování). Geografické pokrytí •
Všechny členské státy EU
•
Partnerské státy (Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island)
44
Řídící struktury programu Řídícím a Certifikačním orgánem bude i v programovém období 2007-2013 Ministerstvo vnitra a územního rozvoje v Lucembursku. Koordinační jednotka programu bude mít své sídlo také v Lucembursku. Zaměření výzkumného programu Vzhledem k tomu, že jedním z cílů obsažených v Evropské ústavě je územní soudržnost, která vyžaduje další znalosti založené na výzkumu a konkrétní formulace pro její uskutečňování, bude program ESPON 2013 zaměřen na průběžné získávání a aktualizování informací o územním rozvoji tak, aby mohla být formulována doporučení založená na znalostech a vztahující se k rozhodnutím, jež jsou přijímána na politické úrovni. Program ESPON bude mít v budoucnu více strategický charakter. Konkrétní vymezení priorit bude definováno v Operačním programu. Příprava programových dokumentů a zahájení programu Vzhledem k mezinárodnímu charakteru této spolupráce byl zpracován pouze jeden Operační program pro nadnárodní spolupráci. Tento Operační program je společný pro všechny participující státy. Operační program je zveřejněn na internetových stránkách www.espon.eu. V průběhu přípravy programového dokumentu měli zájemci z řad odborné veřejnosti možnost zapojit se do konzultačního procesu. Operační program ESPON 2013 byl schválen Evropskou komisí 7. listopadu 2007. 20 4.2.1 Regionální operační program Jihovýchod Prioritní osa 1 - Dostupnost dopravy Oblast podpory: 1.1 - Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu Výzva začala dnem 17. září 2007, je kontinuální a projekty mohou předkládat kraje a organizace zřizované nebo zakládané krajem. Hlavní cíl: Zkvalitnit napojení regionu na nadregionální dopravní síť TEN-T, propojení uvnitř regionu a zlepšovat dopravní dostupnost prostřednictvím technického zhodnocení komunikací při respektování ochrany životního prostředí. Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 1.1 na roky 2007-2008: 1 949 632 432 Kč.
20
Files\Content.IE5\9QU26W5I\Strucny_prehled_operacnich_programu[1].doc DNE 10.2.2008
45
Oblast podpory: 1.2 - Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy Výzva začíná dnem 17. prosince 2007 s příjmem žádostí od 2. ledna 2008. Jedná se o kolovou výzvu s datem ukončení příjmu žádostí 29. února 2008. Projekty mohou předkládat kraje, obce, svazky obcí a organizace zřizované nebo zakládané obcemi a kraji. Hlavní cíl: Zajistit zlepšení dopravní obslužnosti území a zlepšovat úroveň veřejné dopravy v regionu s důrazem na podporu environmentálně šetrných druhů veřejné dopravy. Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 1.2 na roky 2007-2008: 258 000 000 Kč. Oblast podpory: 1.4 - Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu Výzva začíná dnem 17. prosince 2007 s příjmem žádostí od 2. ledna 2008. Jedná se o kolovou výzvu s datem ukončení příjmu žádostí 29. února 2008. Projekty mohou předkládat kraje, obce, svazky obcí a organizace zřizované nebo zakládané obcemi a kraji. Hlavní cíl: Vybudovat hustou síť vhodně umístěných bezpečných cyklostezek v sídlech i v krajině včetně související infrastruktury a také zvýšit bezpečnost chodců v urbanizovaných prostorech. Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 1.4 na roky 2007-2008: 200 000 000 Kč.
Prioritní osa 2 - Rozvoj udržitelného cestovního ruchu
Oblast podpory: 2.1 - Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Výzva začíná dnem 17. prosince 2007 s příjmem žádostí od 2. ledna 2008. Jedná se o kolovou výzvu s datem ukončení příjmu žádostí 29. února 2008. Projekty mohou předkládat kraje, obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, právnické osoby s účastí samosprávy, malí a střední podnikatelé a organizace zřizované nebo zakládané obcemi a kraji. Hlavní cíl: zkvalitňovat a rozvíjet infrastrukturu a technické zázemí pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v regionu. Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 2.1 na roky 2007-2008: 435 000 000 Kč. Oblast podpory: 2.2 - Rozvoj služeb v cestovním ruchu Výzva začíná dnem 17. prosince 2007 s příjmem žádostí od 2. ledna 2008. Jedná se o kolovou výzvu s datem ukončení příjmu žádostí 29. února 2008. Projekty mohou předkládat 46
kraje, obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, právnické osoby s účastí samosprávy, malí a střední podnikatelé a organizace zřizované nebo zakládané obcemi a kraji. Hlavní cíl: Zkvalitnit a rozvíjet marketingové, propagační a informační služby, organizaci řízení cestovního ruchu a produkty v cestovním ruchu. Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 2.2 na roky 2007-2008: 110 000 000 Kč.
Prioritní osa 3 - Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel
Oblast podpory: 3.1 - Rozvoj urbanizačních center Informace k vývoji situace v oblasti podpory 3.1 - Rozvoj urbanizačních center Vzhledem k tomu, že chybí schválená metodika a další dokumenty nutné k přípravě Integrovaných plánů rozvoje města, neschválil Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod na svém 9. zasedání vyhlášení výzvy pro oblast podpory 3.1 - Rozvoj urbanizačních center. Čerpání prostředků z oblasti podpory 3.1 je v ROP JV podmíněno schválením dokumentu Integrovaný plán rozvoje města (dále IPRM) příslušnými zastupitelstvy měst, Výborem Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod (dále VRR) a registrací dokumentu IPRM
v systému Monit7+ pracovníky Úřadu Regionální rady.
Dokument IPRM musí být zpracován v souladu s: • Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM (na základě Usnesení vlády ČR ze dne 13. srpna 2007 č. 883); • Vademecum k tvorbě IPRM; • ROP JV. Projekty v oblasti podpory 3.1 mohou být předkládány do příslušné výzvy po splnění následujících podmínek: • dokument IPRM, ve kterém jsou projekty zařazeny, byl schválen zastupitelstvem příslušného města; • projekt dokumentu IPRM byl zaregistrován v systému Monit 7 + pracovníky Úřadu Regionální rady. Takto předložené projekty však nemohou být doporučeny k financování z ROP JV do doby, než bude dokument IPRM schválen VRR.
47
O
předpokládaném
termínu
vyhlášení
výzvy
k
předkládání
dokumentu
IPRM
a o předpokládaném termínu vyhlášení výzvy k předkládání projektů do 3.1 - Rozvoj urbanizačních center budete informování na našich webových stránkách. Předběžný pracovní termín pro vyhlášení výzev je 31. ledna 2008. Oblast podpory: 3.2 - Rozvoj regionálních středisek Výzva začíná dnem 17. prosince 2007 s příjmem žádostí od 2. ledna 2008. Jedná se o kolovou výzvu s datem ukončení příjmu žádostí 31. března 2008. Projekty mohou předkládat obce a města (5000-49999 obyvatel) a města Pohořelice a Židlochovice, organizace zřizované nebo zakládáné zmíněnými obcemi, nestátní neziskové organizace, vzdělávací instituce, malí a střední podnikatelé. Hlavní cíl: Posilování úlohy regionálních středisek jako dalších významných rozvojových center regionu Jihovýchod. Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 3.2 pro tuto výzvu: 570 000 000 Kč. Oblast podpory: 3.3 - Rozvoj a stabilizace venkovských sídel Výzva začíná dnem 17. prosince 2007 s příjmem žádostí od 2. ledna 2008. Jedná se o kolovou výzvu s datem ukončení příjmu žádostí 31. března 2008. Projekty mohou předkládat obce nad 500 obyvatel, organizace zřizované nebo zakládané obcemi se souhlasem zřizovatele, svazky obcí (projekt musí být realizován na území členské obce s více než 500 obyvateli), nestátní neziskové organizace, vzdělávací instituce a malí a střední podnikatelé. Hlavní cíl: Udržitelný rozvoj a stabilizace sídel ve venkovském prostoru a zvýšení jejich atraktivity pro život. Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 3.3 pro tuto výzvu: 270 000 000 Kč. Oblast podpory: 3.4 - Veřejné služby regionálního významu Výzva začíná dnem 17. prosince 2007 s příjmem žádostí od 2. ledna 2008. Jedná se o kolovou výzvu s datem ukončení příjmu žádostí 29. února 2008. Projekty mohou předkládat kraje, organizace zřizované či zakladané krajem (se souhlasem zřizovatele). Hlavní cíl: Zvyšování kvality života obyvatel. Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 3.4 pro tuto výzvu: 750 000 000 Kč. 48
Prioritní osa 4 - Technická pomoc Oblast podpory: 4.1 Aktivity spojené s realizací a řízením ROP Výzva začala dnem 17. září 2007, je kontinuální a projekty mohou předkládat kraje a Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Hlavní cíl: Zajišťovat aktivity podporující efektivní řízení, kontrolu, sledování a vyhodnocování realizace regionálního operačního programu, aktivity spojené s propagací a poskytováním informací o programu a posílit absorpční kapacitu v regionu Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 4.1 na roky 2007-2008 : 91 431 040 Kč. Oblast podpory: 4.2 Podpora absorpční kapacity Výzva začala dnem 17. září 2007, je kontinuální a projekty mohou předkládat kraje a Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Hlavní cíl: Zajišťovat aktivity spojené s propagací a poskytováním informací o programu a posílit absorpční kapacitu v regionu Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 4.2 na roky 2007-2008 : 91 431 040 Kč.21 4.2.2 Regionální operační program Střední Morava Prioritní osa 1 - Doprava Oblast podpory 1.1 - Regionální dopravní infrastruktura Datum vyhlášení výzvy: 6. 9. 2007, projekty mohou předkládat kraje, obce a organizace zřizované nebo zakládané krajem. Hlavní cíl: Stavební úpravy a případné rozšíření, modernizace a výstavba souvislých úseků silnic II. a III. třídy a ve vazbě na ně i úseků místních a účelových komunikací (zajištění dostupnosti center a napojení hlavních silničních tahů) Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 1.1 na roky 2007-2008: 1 684 200 000 Kč.
21
Informační brožura Regionální operační program Jihovýchod, Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, Brno květen 2007
49
Oblast podpory 1.2.1 - Rozvoj integrovaného dopravního systému, přestupní terminály, zastávky Datum vyhlášení výzvy: 28. 2. 2008, projekty mohou předkládat kraje, obce a organizace zřizované nebo zakládané krajem. Hlavní cíl: Zajištění efektivní, flexibilní a bezpečné dopravní infrastruktury v rámci regionu soudržnosti Střední Morava a spolehlivé, kvalitní a integrované veřejné služby. Zajištění kvalitního a spolehlivého systému veřejné dopravy v regionu modernizací a integrací jednotlivých druhů dopravy. Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 1.2.1 na roky 2007-2008: 350 000 000 Kč. Prioritní osa 2 – Integrovaný rozvoj a obnova regionu
Oblast podpory 2.3.2 Sociální infrastruktura Datum vyhlášení výzvy: 28. 2. 2008, projekty mohou předkládat kraje, obce a organizace zřizované nebo zakládané krajem. Hlavní cíl: Zlepšení kvality života v regionu soudržnosti Střední Morava, zvýšení atraktivity regionálních center, měst a obcí, zajištění kvalitní a dostupné sociální služby a příznivých podpůrných podmínek pro podnikání. Zvýšení kvality života na venkově prostřednictvím investic do rozvoje sociální infrastruktury Strategie pro dosažení cílů. Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 2.3.2 na roky 2007-2008: 250 000 000 Kč. Oblast podpory 2.4 Podpora podnikání Datum vyhlášení výzvy: 28. 2. 2008, projekty mohou předkládat malé a střední podniky (MSP) – podnikatelské subjekty (právnické a fyzické). Hlavní cíl: Zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu a životní úrovně jeho obyvatel. Zlepšení kvality života v regionu soudržnosti Střední Morava, zvýšení atraktivity regionálních center, měst a obcí, zajištění kvalitní a dostupné sociální služby a příznivých podpůrných podmínek pro podnikání. Prostřednictvím regenerace brownfields zlepšit podmínky pro rozvoj malých a středních podniků a zvýšit atraktivitu prostředí.
50
Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 2.3.2 na roky 2007-2008: 100 000 000 Kč. Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj cestovního ruchu 3.2 Veřejná infrastruktura a služby Datum vyhlášení výzvy: 28. 2. 2008, projekty mohou předkládat kraje, obce, jejich svazky, a organizace zřizované nebo zakládané krajem. Hlavní cíl: Zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu a životní úrovně jeho obyvatel. Zlepšení atraktivnosti regionu soudržnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Zvýšení atraktivnosti území prostřednictvím zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu na území mimo vysokou koncentraci infrastruktury a služeb. Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 2.3.2 na roky 2007-2008: 150 000 000 Kč. 3.3.2 Podnikatelská infrastruktura a služby na území definovaném oblastí podpory 3.2 Datum vyhlášení výzvy: 28. 2. 2008, projekty mohou předkládat podnikatelské subjekty (právnické a fyzické osoby). Hlavní cíl: 2. Zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu a životní úrovně jeho obyvatel. Zlepšení atraktivnosti regionu soudržnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Zvýšení atraktivnosti území pro rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím investic do rozvoje podnikatelských aktivit. Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 2.3.2 na roky 2007-2008: 130 000 000 Kč. Prioritní osa 4 – Technická pomoc Oblast podpory 4.1 - Podpora řídicích, implementačních a kontrolních úkolů řídicího Datum vyhlášení výzvy: 6. 9. 2007, projekty mohou předkládat Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava, řídicí orgán ROP Střední Morava
51
Hlavní cíl: pokrytí výdajů na zajištění administrativních kapacit programu jak materiálně technických, investičních, tak výdajů spojených se zajištěním činnosti řídicího orgánu. Monitoring a hodnocení (zajištění činností Monitorovacího výboru ROP Střední Morava, školení hodnotitelů, jednání komisí a pracovních skupin, apod.) Aktivita je zaměřena zejména na pokrytí výdajů spojených se zaváděním a provozem monitorovacího systému strukturálních fondů a jeho propojení s monitorovacími systémy dalších subjektů. Finanční alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro oblast podpory 4.1 na roky 2007-2008: 486 700 000 Kč.22 4.2.3. Vzájemné porovnání ROP Jihovýchod a Střední Morava Schéma č. 1: Rozdělení České republiky podle krajů a ROP
Zdroj: Informační brožura Regionální operační program Jihovýchod, Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, Brno květen 2007 Regionální operační program Jihovýchod a Regionální operační program Střední Morava jsem vybral pro porovnání z důvodu, že jde o podobné regiony ležící vedle sebe (viz. Schéma č. 1: Rozdělení České republiky podle krajů a ROP). ROP Jihovýchod má 1.640.000 obyvatel a ROP Střední Morava má 1.229.000 obyvatel. Oba ROP vypisující podobné výzvy. Vzájemně jsem tyto ROP porovnával v těchto faktorech: • 22
Druh výzev vzhledem k prioritním osám
Informační brožura Regionální operační program Střední Morava, Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava, Olomouc listopad 2007
52
•
Rozdílný obsah výzev uvnitř os
•
Termín vyhlášení výzev
•
Výše podpory výzev
Tyto porovnávající faktory jsou pro zpřehlednění zobrazeny v Tabulce č. 2 a v Grafu č. 2. Vyhodnocení: •
Druh výzev vzhledem k prioritním osám a Rozdílný obsah výzev uvnitř os: V současné době se jeví ROP Jihovýchod jako lépe připravený, neboť jednotlivé
prioritní osy jsou již rozpracovány do většího množství výzev. Prioritní osa 1 ROP Jihovýchod – 3 výzvy a ROP Střední Morava – 2 výzvy, ale oproti ROP Jihovýchod má již schválenou první výzvu a to 1.1 Regionální dopravní infrastrukturu. Obsah výzev uvnitř osy 1 je u obou ROP podobný, Rop Střední Morava blíže specifikuje výzvu 1.2.1. pro rozvoj integrovaného dopravního systému. U prioritní osy 2 dochází k rozdílu oblasti podpory. ROP Jihovýchod má v prioritní ose 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu připraveny – 2 výzvy zaměřené na rozvoj infrastruktury a služeb v cestovním ruchu a ROP Střední Morava v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu – 2 výzvy zaměřené na sociální infrastrukturu a podporu podnikání. Prioritní osu 3 ROP Jihovýchod tvoří Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel – 4 výzvy orientované na rozvoj a stabilizaci regionálních středisek a venkovských sídel a služeb regionálního významu a ROP Střední Morava integrovaný rozvoj cestovního ruchu – 2 výzvy směřující do veřejné a podnikatelské infrastruktury a služeb. V prioritní ose 4 Technická pomoc se oba ROP v oblasti podpory i v obsahu uvnitř osy shodují: ROP Jihovýchod – 2 výzvy a ROP Střední Morava – 1 výzva. •
Termín vyhlášení výzev: První výzvu vyhlásil ROP Střední Morava již 6.7.2007, jedná se o výše zmíněnou
jedinou schválenou výzvu. Převážná většina výzev ROP Jihovýchod byla vyhlášena 17.12. 2007, zatím co ROP Střední Morava vyhlásila většinu výzev 28.2. 2008. •
Výše podpory výzev: Porovnat výši podpory jednotlivých výzev ROP není snadné, neboť ještě nebyly
vyhlášeny všechny výzvy. Ale vzhledem k počtu obyvatel a z finančních částek u již vyhlášených výzev lze předpokládat, že částka pro ROP Jihovýchod bude o něco vyšší než částka určena pro ROP Střední Morava.
53
Tabulka č.2: Porovnání ROP Jihovýchod a ROP Střední Morava Oblast podpory
ROP Jihovýchod Vyhlášení výzvy
Podpora v Kč
ROP Střední Morava Vyhlášení výzvy
Podpora v Kč
Prioritní osa 1 - Dostupnost dopravy Prioritní osa 1 - Doprava 1.1. Regionální dopravní infrastruktura v regionu 1.1. Regionální dopravní infrastruktura
17.9.2007 1949632432
1.2. Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy 1.2.1. Rozvoj integrovaného dopravního systému
17.12.2007 258000000
1.4. Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu
17.12.2007 200000000
6.7.2007 1684200000
28.2.2008 350000000
Prioritní osa 2 - Rozvoj udržitelného cestovního ruchu Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu 2.1. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch
17.12.2007 435000000
2.2. Rozvoj služeb v cestovním ruchu 2.3.2. Sociální infrastruktura
17.12.2007 110000000 28.2.2008 250000000
2.4. Podpora podnikání
28.2.2008 100000000
Prioritní osa 3 - Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel Prioritní osa 3 - Integrovaný rozvoj cestovního ruchu 3.1. Rozvoj urbanizačních center
31.1.2008
0
3.2. Rozvoj regionálních středisek 3.2. Veřejná infrastruktura a služby
17.12.2007 570000000
3.3. Rozvoj a stabilizace venkovských sídel 3.3.2 Podnikatelská infrastruktura a služby
17.12.2007 270000000
3.4. Veřejné služby regionálního významu
17.12.2007 750000000
28.2.2008 150000000
28.2.2008 130000000
Prioritní osa 4 - Technická pomoc Prioritní osa 4 - Technická pomoc 4.1. Aktivity spojené s realizací a řízením ROP 4.1. Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů
17.9.2007
4.2. Podpora absorpční kapacity
17.9.2007
91431040 6.9.2007
Zdroj: Vypracováno autorem
54
91431040
486700000
Graf č. 2: Porovnání ROP Jihovýchod a ROP Střední Morava ROP Střední Morava
4.2. Podpora absorční kapacity
4.1. Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů 4.1. Aktivity spojené s realizací a řízením ROP
3.4. Veřejné služby regionálního významu
3.3.2 Podnikatelská infrastruktura a služby 3.3. Rozvoj a stabilizace venkovských sídel
3.2. Veřejná infrastruktura a služby
3.2. Rozvoj regionálních středisek
3.1. Rozvoj urbanizačních center
2.4. Podpora podnikání
2.3.2. Sociální infrastruktura
2.2. Rozvoj služeb v cestovním ruchu
2.1. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch
1.4. Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu
1.2.1. Rozvoj integrovaného dopravního systému
1.2. Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy
1.1. Regionální dopravní infrastruktura
1.1. Regionální dopravní infrastruktura v regionu
2000000000 1900000000 1800000000 1700000000 1600000000 1500000000 1400000000 1300000000 1200000000 1100000000 1000000000 900000000 800000000 700000000 600000000 500000000 400000000 300000000 200000000 100000000 0
ROP Jihovýchod
Zdroj: Vypracováno autorem Podle nejnovějších informací uzavřela Regionální rada Jihovýchod 31. března 2008 další kolo výzev k předkládání projektů žádajících o dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihovýchod. V rámci prioritní osy 3 - Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel se jednalo o dvě oblasti podpory: 3.2 Rozvoj regionálních středisek (pro obce střední velikosti s 5 000 - 49 999 obyvateli a města Pohořelice a Židlochovice); 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel (pro malé obce nad 500 obyvatel). Výzva byla vypsána 17. prosince 2007. Průběh konzultací již nasvědčoval o velkém zájmu obcí, avšak celkový objem požadovaných finančních prostředků na investiční projekty obcí je ohromující - trojnásobně až čtyřnásobně překračuje alokace vyčleněné na tuto výzvu a finanční možnosti celého programového období 2007-2013 překračuje o 17 procent.
55
V oblasti podpory Rozvoj regionálních středisek bylo 65 projektů o celkovém finančním objemu přes 1,6 miliardy korun. Alokace 570 milionů korun vyčleněná pro střední obce na tuto výzvu byla překročena téměř trojnásobně. Ještě větší konkurence nastala v oblasti podpory Rozvoj a stabilizace venkovských sídel: 127 projektů žádá o více než 1,2 miliardy korun, čímž je alokace 270 milionů vyčleněná na výzvu překročena čtyřnásobně (viz. Graf č.3: Porovnání požadovaných dotací s alokovanými částkami výzev). Graf č.3: Porovnání požadovaných dotací s alokovanými částkami výzev
Zdroj:http://www.jihovychod.cz/cs/tiskove-zpravy/pozadavky-obci-na-dotaceprekracuji-moznosti-rop-jihovychod Poslední uzavřené kolo výzev potvrdilo výsledky prvních výzev - implementační systém je nastaven funkčně: přetlak projektů žádajících o dotace umožňuje vybrat nejkvalitnější z nich. Celkový počet 379 registrovaných projektů žádá prostřednictvím ROP Jihovýchod o dotace ve výši 5,3 mld. korun. Další výzva k předkládání projektů je plánována na začátek května 2008.23 4.3 Bilance výdajů ČR do EU a příjmů z EU Česká republika je ve vztahu k rozpočtu EU doposud čistým příjemcem. Za rozpočtové období 2004 až 2006 odvedlo Česko do konce prvního pololetí letošního roku do evropské pokladny 94 miliard korun a získalo z ní 112,3 miliardy (V roce 2004 tvořily významnou část příjmů zejména předvstupní nástroje (Phare, ISPA, Sapard) a finanční prostředky strukturálních akcí. Od roku 2005 význam předvstupních nástrojů poklesl na úkor zemědělské politiky, která se stala nejvýznamnější položkou příjmů z rozpočtu EU). 23
http://www.jihovychod.cz/cs/tiskove-zpravy/pozadavky-obci-na-dotace-prekracuji-moznosti-rop-jihovychod
56
Vysoký podíl podle materiálu MMR zaujímají nadále strukturální akce, tj. čerpání ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, u nichž lze předpokládat (vzhledem k finančním objemům nového programovacího období 2007–2013), že budou tvořit významnou část příjmů z rozpočtu EU i v letech následujících. Přebytky nejsou velké - "Zatím to však není přebytek příliš velký," řekl náměstek MMR pro evropské záležitosti Daniel Toušek k současnému stavu. Česká republika patřila v minulém rozpočtovém období mezi země s nejhoršími výsledky čerpání evropských peněz. Mezi nově přijatými zeměmi do EU byla spolu s Kyprem a Lotyšskem na posledních třech místech. Podle Touška byla hlavní příčinou tohoto stavu zvolená metoda financování, kdy projekty se hradily až po jejich uskutečnění. V příštím rozpočtovém období se má důraz přesunout na průběžné financování, které by mělo zamezit zpoždění v přísunu peněz. "To, že Česká republika zvolila financování ex-post, to je po ukončení projektů, významnou měrou zatěžuje veřejné rozpočty, respektive privátní sektor," doplnil náměstek.24 Tabulka č.3: Bilance příjmů a výdajů s EU
Zdroj: http://ihned.cz//c4-10070860-22640450-P01100_d-mmr-cesko-cerpa-z-eu-vice-nezdo-ni-plati 4.4. Finanční řízení projektu Při přípravě a realizaci jakéhokoliv projektu je nutné zajistit jeho optimální finanční krytí. U projektů spolufinancovaných ze zdrojů strukturálních fondů doporučuji věnovat zvýšenou pozornost optimálnímu nastavení finančních toků. Právě disharmonie v oblasti finančních toků představuje riziko, které, pokud nastane, tak může znehodnotit výsledky již realizovaných aktivit. Toto ve svém důsledku představuje formu plýtvání zdroji realizátora
24
David Havlíček, Praha (iHNed.cz) dne 18.12.2007, http://ihned.cz//c4-10070860-22640450-P01100_d-mmrcesko-cerpa-z-eu-vice-nez-do-ni-plati
57
projektu a všech zapojených partnerů (vč. pracovníků státní a veřejné správy, kteří se projektem zabývají, atp.). Typy finančních modelů Jednotlivé operační programy kalkulují vždy s několika modely finančních toků. Tyto jsou adaptovány na základě možností jednotlivých typů žadatelů. Z nejdůležitějších je třeba zmínit následující dva modely, tj.: • čerpání dotace formou záloh (tzv. eX-ante platby), • čerpání dotace po ukončení projektu nebo jeho etap (tzv. eX-post platby). Zálohové platby jsou zejména používány u projektů, které jsou: • ve velké většině realizovány organizacemi řízenými výkonnými orgány státní a veřejné správy, • svojí povahou nevhodné pro financování prostřednictvím cizích zdrojů (např. projekty Evropského sociál. fondu). Ex-post platby jsou aplikovány u naprosté většiny podnikatelských investičních projektů. Tento mechanismus odstraňuje podnikatelské riziko z beder poskytovatele dotace a přenáší toto na jiné finanční instituce a partnery projektu. Jednoetapový projekt Úhrada nákladů projektu je prováděna z vlastních nebo cizích zdrojů žadatele. Žadatel realizuje projekt z těchto prostředků, přičemž po ukončení projektu žadatel prokáže uskutečnění operací. Následně na základě žádosti o platbu je žadateli vyplacena plná výše dotace na jeho bankovní účet. Při jednoetapovém projektu musí žadatel obstarat 100 % financování projektu. Víceetapový projekt Podobně jako u předchozí charakteristiky jsou finanční prostředky dotace vyplaceny až po uskutečnění operací. Rozdílem je, že se takto děje již po závazném ukončení etapy, nikoliv po ukončení celého projektu. Při víceetapovém projektu musí žadatel obstarat financování minimálně jedné (první) etapy (zde však doporučujeme zajišťovat financování nejen na první etapu, ale také na část etapy následující). Při přípravě projektu a jeho předložení poskytovateli dotace musí žadatel prokázat obstarání financí na realizaci projektu, tj. „ukázat vlastní nebo cizí finance“. Akceptovatelné je předložení: • výpisu z účtu žadatele (ne starší 30 dnů ode dne podání žádosti), 58
• úvěrového příslibu banky (podmínky programu vždy obsahují vyjádření, zda je požadován příslib závazný nebo nezávazný), • úvěrové smlouvy, • usnesení zastupitelstva obce/kraje o finančním závazku obce/kraje projekt částečně financovat. Financování z cizích zdrojů V České republice bývají projekty podpořené dotacemi financovány dvěma způsoby: • předfinancování krátkodobým úvěrem (zejména pro překlenutí časového nesouladu mezi realizací projektu a ex-post obdržením dotace — tento úvěr má krátkodobý charakter a umožňuje flexibilní splacení části jistiny z obdržené dotace) a následné refinancování úvěrem střednědobým/dlouhodobým po obdržení dotace, • financování projektu střednědobým/dlouhodobým úvěrem a jeho částečném umoření po obdržení dotace. S ohledem na formu zajištění a různorodost parametrů jednotlivých typů úvěrů může žadatel zvolit výhodnější variantu. Důležité však je si uvědomit, že v úvěrové smlouvě bývá zakotvena povinnost zaslání obdržené dotace na předem stanovený účet žadatele. Doporučená je také krátkodobá fixace sazby, což při nemožnosti naplánovat přesný okamžik obdržení dotace umožní splatit úvěr z dotace bez sankcí za předčasné splacení. Uznatelné náklady projektu Finanční prostředky z dotačních titulů, ať již z národních či jiných zdrojů, se poskytují pouze na tzv. uznatelné náklady projektu. Uznatelnými náklady se rozumí náklady, které jednoznačně splňují náplň jednotlivých priorit a opatření, a jsou v souladu s platnou legislativou a platnými metodikami řídicího orgánu programu (více o uznatelných nákladech je uvedeno v jiných částech této publikace). Výčet uznatelných nákladů je vždy uveden při vyhlášení výzvy na příslušný dotační titul. To ale také znamená, že žadatel je povinen zajistit financování tzv. neuznatelných nákladů (jedná se o náklady, které nepodléhají spolufinancování projektu z veřejných zdrojů) projektu vlastními/cizími zdroji. Vyžadované dokumenty k předložení bance Aby bylo možné učinit předběžné závěry o financovatelnosti firmy, maximální částce a délce trvání úvěru, musí být bance poskytnuty tyto informace/podklady: • výpis z obchodního rejstříku a další doklady osvědčující oprávnění k podnikání, • účetní závěrka včetně daňového přiznání nejméně za dvě poslední uzavřená účetní období
59
a
výkazů
za
dostupné
období
běžného
roku
(standard
pro
zjištění
bonity),
• finanční plán zohledňující dopady předkládaného projektu do hospodaření firmy, • základní informace o požadovaném úvěru — účel, částka, splatnost, forma splácení atp., • informace o vlastnických vztazích včetně propojení do ekonomických skupin; struktuře majetku a bližší informace k zadluženosti, • popis projektu (popis předmětu činnosti, konkurenčních výhodách žadatele, struktuře dodavatelských a odběratelských vztahů). Při získávání informací o projektu čerpá banka plně z projektové dokumentace, z žádosti o poskytnutí dotace/podpory a ze studie proveditelnosti. Banka dále vyžaduje předložení: • rozhodnutí o přiznání dotace, • podmínek pro realizaci projektu, • prokázání jejich akceptace, popř. jiné podepsané smlouvy o podpoře. Typy subjektů žádající o podporu a podmínky poskytnutí úvěru Podpora bývá přiznávána různým typům žadatelů. Pro jednotlivé typy žadatelů: • podniky (MSP, velký podnik), • obce (menší, větší), • organizace vědy a výzkumu, • neziskové organizace (obecně prospěšná společnost, nadace, jiné formy charity), • a mnoho jiných typů jsou charakteristické různé podmínky při poskytování dotace (zejména pak míra spolufinancování, nastavení monitorovacích indikátorů, atp.). Těžiště stávajících aktivit komerčních bank leží ve financování firemní klientely. Banky se také orientují na vybrané hráče při financování municipálního a neziskového sektoru. Samozřejmostí je aktivní individuální přístup ke klientovi. Vesměs ve všech zmíněných
oblastech
je
důraz
kladen
na
kvalitu
předkládaného
projektu.
Co se týče financování municipalit, tak charakter a míra rizik při financování municipálního sektoru při vesměs nízké míře zadlužení jsou bankami vnímány vstřícně. Splatnosti úvěrů na úrovni deseti a více let nejsou ve firemním sektoru zdaleka tak časté jako u obcí. Podmínky úvěrování jsou za všech okolností primárně odrazem bonity klienta a kvality projektu. Výše bankovního úvěru se vždy zohledňuje zejména: • bonitou žadatele • schopností obsluhovat úvěr, • poměrem vložených vlastních prostředků k cizímu financování, 60
• zajištěním úvěru. Úvěrové podmínky jsou příznivě ovlivňovány existencí dalších aktivit klienta s financující bankou. Existence dotace umožňuje snížit požadavky na výši vlastního kapitálu žadatele pro realizaci projektu (bez plánu obdržení dotace vyžaduje banka větší míru vlastního spolufinancování projektu žadatelem).25 4.5. Jak čerpá ČR z fondů EU v novém programovém období? Dne 1. ledna 2007 začalo nové programovací období (2007 – 2013) a Česká republika mohla teoreticky od tohoto data začít čerpat finanční prostředky alokované Evropskou komisí pro Českou republiku na projekty spolufinancované ze strukturálních fondů. Bohužel opravdu jen mohla. Ke konci listopadu 2007 dosud nevyčerpala ani euro a není sebemenší naděje, že by se tato situace do konce roku změnila k lepšímu. Česká republika je tak na nejlepší cestě stát se pro rok 2007 čistým plátcem do rozpočtu Evropské unie, což je zcela v protikladu s tím, co slibovala vláda V. Špidly před vstupem naší země do EU. Teprve v polovině dubna 2007 se v Bruselu oficiálně představil český vyjednávací tým (vyjednávání vedli Miroslava Kopicová, Milena Vicenová, Petr Moos, Martin Tlapa a Milan Půček), jehož cílem bylo dohodnout s Evropskou komisí konečnou podobu čerpání ze strukturálních fondů a Kohezního fondu EU. Záhy se ukázalo, že vyjednávání nebude bezproblémové. Evropští úředníci ČR vytýkali vedle nepřipravenosti českých úředníků zejména špatnou architekturu plánu a příliš mnoho operačních programů (nejvíce mezi srovnatelně velkými zeměmi) některé programy dokonce považovali za zbytečné. K těm posledně jmenovaným patří např. Integrovaný operační program, o jehož dalším osudu se dlouho pochybovalo. Ještě na jaře letošního roku prohlašoval se sebeuspokojením ministr pro místní rozvoj J. Čunek, že Národní strategický referenční rámec (NSRR - základní strategický dokument České republiky pro využívání fondů Evropské unie v období 2007-2013) bude schválen již v měsíci květnu, poté přijdou na řadu jednotlivé operační programy. Až bude jednání o programech uzavřeno, mohou být žádosti o dotace schváleny a může být zahájeno čerpání dotací. Do té doby je však možné vyhlašovat jednotlivé části OP a vyzývat realizátory k předkládání žádostí o dotace. Děje se tak nyní již u programů, které jsou považovány za „bezproblémové“ a které budou s největší pravděpodobností schváleny v Bruselu v navržené podobě.
25
HVB Bank,Průvodce fondy EU 2007 – 2013, HVB Bank Brno únor 2007, str. 6 – 8, ISBN 978-80-903830-0-5
61
Ve skutečnosti byl Národní strategický referenční rámec schválen až 27. července 2007 a první tři programy – samozřejmě ty, které na české straně vůbec nebyly připraveny – byly schváleny 16. října 2007. Na schválení zbývajících 23 operačních programů se dosud čeká, přičemž čekání se u některých programů může prodloužit až do poloviny příštího roku. Pokud si uvědomíme, že čerpání ze strukturálních fondů EU mohlo začít již 1. ledna 2007, představuje to zpoždění více jak rok a půl. Současné zpoždění považuji za nepochopitelné a neomluvitelné! Programovací období začalo již 1. ledna 2007, což věděly všechny odpovědné orgány několik let dopředu. Přípravy začaly údajně již v roce 2005, nicméně stále nebyla naprostá většina Operačních programů schválena. Vina je jednoznačně na české straně, která tyto dokumenty předala Bruselu až počátkem března roku 2007, tedy více než dva měsíce po zahájení nového programovacího období (tedy od 1. ledna 2007). Vláda z velké části nezvládla a nezvládá připravit a následně co nejrychleji, nejefektivněji realizovat programy, které mají přinést každým rokem České republice více jak 100 miliard korun. Svůj podíl viny na vzniklé situaci nese bývalé ministerstvo pro místní rozvoj vedené R.Martínkem, které špatně nastavilo systém operačních programů. Místo odstranění závažných nedostatků a chyb nakupila současná vláda, představovaná donedávna ministrem pro místní rozvoj J. Čunkem, další chyby. Tento ministr problematiku fondů Evropské unie hanebně zanedbal! Ministr J. Čunek byl tak zaneprázdněn jinými funkcemi a hlavně existenčními problémy (s existencí ve vládě), že mu na řešení problematiky fondů EU prostě nezbýval čas. Obecně v podobných případech platí zásada, že pokud vrcholový manažer není dostatečně kompetentní nebo nemá čas na řešení problémů, dosadí si do nejbližšího okolí mimořádně schopné zástupce a pracovníky, kteří mu včas a v požadované kvalitě připraví podklady, které následně podepíše. Bývalý ministr J. Čunek však na pozici prvního náměstka, odpovědného za vyjednávání Národního strategického referenčního rámce, dosadil svého dosavadního tajemníka na městském úřadě ve Vsetíně Ing. Milana Půčka, který samozřejmě nemohl mít s řešením tak závažných problémů dostatečné zkušenosti.26 Názory politiků Názor politiků na toto téma se diametrálně liší. Libor Lukáš člen ODS řekl deníku Právo dne 2.1.2008 následující: „Věřím, že jsme období přípravy a vyjednávání podoby operačního programu zvládli tak, abychom nyní mohli finance efektivně čerpat. Protože jsem byl asociací krajů České 26
Aleš Přichystal, Britské listy, 5.12.2007, ISSN 1213-1792
62
republiky pověřen vyjednáváním v této věci, mohu konstatovat, že šlo o složitý proces, který byl nakonec doveden k dobrému výsledku“.27 Naproti tomu opoziční poslankyně členka KSČM Milada Halíková uvedla v deníku Halonovin dne 15. ledna 2008 následující: „Sněmovna požádala už loni v květnu vládu, aby jí předložila výsledky vyjednávání o Národním strategickém referenčním rámci a dalším postupu v čerpání fondů EU. Čas neúprosně běží a finance určené pro Českou republiky nemusí být zcela využity. To proto, že některé prostředky lze sice převést na následující rok, ale zdaleka ne všechny, a ne ze všech programů. Také na jednání výboru pro veřejnou zprávu a regionální rozvoj, ve kterém pracuji, jsme již na jaře 2007 požadovali informaci o postupu ministerstva pro místní rozvoj, které je garantem za celou Českou republiku. Tehdejší ministr Jiří Čunek výbor informoval o tom, jak přeorganizoval jednotlivé týmy v rámci ministerstva, koho odvolal, kdo přišel nový a čím byl pověřen. Bylo to už tehdy varující. Dalo se totiž tušit, že naše republika bude mít ve vyjednávání s Evropskou komisí o schválení jednotlivých operačních programů časový skluz. A to ještě nikdo nevěděl, jak velký. Členové současné vlády, zejména její předseda Mirek Topolánek a dříve také bývalý vicepremiér Čunek, donekonečna opakují, že 24 operačních programů, které schválila ještě minulá vláda pod vedením ČSSD, je na Českou republiku příliš mnoho a oni tedy za to - tj. zpoždění, vzhledem k náročnosti - nemohou. Jak dlouho ještě chtějí pracovat s takovými pseudoargumenty? Od parlamentních voleb v červnu 2006 už uplynulo půldruhého roku. V první Topolánkově vládě byl šéfem resortu současný ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS), který dokázal navázat na svého předchůdce Radko Martínka (ČSSD). Jenže pak přišel Jiří Čunek se svou teorií, že nebude ztrácet čas studováním kroků, které učinili jeho předchůdci. A tak vlastně noví lidé, které si přivedl na ministerstvo, začínali jakoby od nuly. Čas rychle plynul, a tak Českou republiku mnozí předběhli. Pro implementaci operačních programů byly v ČR vytvořeny rozsáhlé pracovní kapacity v nejrůznějších agenturách, které jsou státními či polostátními institucemi v působnosti jednotlivých ministerstev. Nemohlo by jako příklad sloužit Irsko, kde všechny evropské peníze čerpá a dále rozděluje jedna agentura, zatímco u nás si takovou agenturu zřizuje každé ministerstvo a každý NUTS? Neposloužilo by to ke zpřehlednění čerpání evropských peněz?
27
Libor Lukáš, člen VR a hejtman zlínského kraje (ODS), Právo dne 2.1.2008
63
Je pravdou, že v agenturách pracují vyškolení lidé, kteří by měli dokázat poradit nebo přímo zpracovat žádosti na konkrétní akce. Pochopitelně, že za svou kvalifikovanou práci požadují patřičnou odměnu. A ta se musí nutně objevit v ceně dané služby. Rokem 2013, resp. 2015 podpory ze strukturálních fondů pro ČR prakticky skončí (nebo budou už podstatně nižší než v současnosti). Kolik lidí ze státní sféry tím přijde o pracovní náplň? Co budou dělat? Po skončení tohoto plánovacího období, tedy po roce 2013, bude ČR do fondů EU více přispívat, zatím může být vyšší objem prostředků, které dostaneme, pokud splníme všechny náležitosti. Myslím, že ještě nikoho nenapadlo spočítat, kolik asi lidí se v současnosti zabývá administrativou spojenou s čerpáním evropských fondů, kolik institucí, jaké množství úředníků a kolik pracovníků nejrůznějších agentur. Mohlo by být zajímavé zjistit, na kolik tyto služby daňového poplatníka vlastně přijdou.“ 28 4.6. Procedura čerpání finanční podpory z OP Neexistuje stoprocentně jednotný návod jak postupovat se žádostí o dotace z evropských fondů prostřednictvím operačních programů v ČR. Je z důvodu, že každý operační program a dokonce i každá výzva v tomuto programu může mít vlastní Příručku pro žadatele. Proto jsem zpracoval zjednodušenou „Příručku pro žadatele“ , aby i úplně neznalí žadatelé se mohli zorientovat v celé proceduře. Základní kroky žadatele před předložením projektové žádosti 1. krok Žadatel musí mít jasnou představu o tom, jaký projekt chce realizovat vč. jasných cílů, vstupů a výstupů, odhadované výše výdajů, časového harmonogramu a personálního zabezpečení projektu. Žadatel by měl v neposlední řadě zohlednit své finanční možnosti. Hovoříme o tom, že žadatel má projektový záměr. 2. krok Žadatel, který má jasnou představu o svém projektovém záměru, musí získat informace o možnostech požádat o dotaci na jeho realizaci. 3. krok Žadatel, jehož projekt je vhodný do vybraného OP a který získal základní informace o programu OP musí vyčkat na vyhlášení příslušné výzvy k předkládání projektových žádostí, v rámci které může předložit svůj projekt (blíže viz kapitola 3.2 příručky). Konkrétní požadavky na žadatele a jeho projekt jsou definovány v příslušné výzvě a v dokumentech vydaných pro příslušnou výzvu (zejména v dokumentaci pro žadatele a příjemce). 28
Rozhovor s Miladou Halíkovou, členkou sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj (KSČM), Halonoviny, 15. ledna 2008
64
V textu výzvy budou zveřejněny základní informace o aktuálním kole vyhlášené výzvy: - název programu, prioritní osy, oblasti podpory a podporovaných aktivit, - cíle, - okruh oprávněných žadatelů / příjemců, - datum vyhlášení výzvy, - místo a konečný termín (den a hodina) k předložení projektové žádosti, - pokyny k formální úpravě obálky, - podmínky poskytnutí dotace (zejména místo realizace projektu, maximální délka trvání projektu, minimální / maximální výše dotace na projekt, typ operace), - odkaz na zdroje podrobnějších informací (webové stránky, kontaktní místa, kontaktní osoby), - údaj o finanční alokaci na danou výzvu (jaký objem peněz se bude rozdělovat mezi projekty schválené k poskytnutí dotace), doporučená struktura financování projektu, - další důležité informace. Žadatel nalezne podmínky, jimiž se musí řídit v rámci příslušné výzvy, v následujících dokumentech: - Výzva k předkládání projektových žádostí - Prováděcí dokument OP - Příručka pro žadatele a přílohy příručky - Příručka pro příjemce a přílohy příručky - Metodické pokyny řídicího orgánu OP Příprava projektové žádosti Žadatel vyplňuje projektový záměr do webové žádosti Benefit, která je k dispozici na webových stránkách OP. Pro snadnější orientaci ve webové žádosti Benefit lze využít popis v Metodickém pokynu Návod k vypracování webové žádosti Benefit3, kde jsou jednotlivé vyplňované části podrobně popsány a vysvětleny na ilustrativních příkladech. Předložení projektové žádosti Žadatelé předkládají projektovou žádost i s přílohami v zalepené obálce, která bude opatřena štítkem vygenerovaným z webové žádosti Benefit. Tento štítek obsahuje tyto informace: - unikátní kód (hash) - číslo a název výzvy k předkládání projektových žádostí 65
- název operačního programu - číslo a název prioritní osy - číslo a název oblasti podpory - název projektu - úplný název a adresa žadatele - hlavní kontaktní osoba a telefon Náležitosti projektové žádosti: - všechny strany tištěné projektové žádosti (výstup z webové žádosti Benefit) musí být pevně spojeny, - poslední strana projektové žádosti musí být podepsána statutárním zástupcem (či jeho zplnomocněným zástupcem), - spolu s projektovou žádostí jsou doloženy i přílohy; náležitosti povinných (a případně nepovinných příloh) - ekonomické studie jsou doloženy i na elektronickém nosiči (CD nebo DVD), podrobná osnova ekonomických studií je popsána v Metodickém pokynu Osnova Studie proveditelnosti a Analýzy nákladů a přínosů. - projektová žádost spolu s přílohami je předložena v zalepené obálce (podle rozsahu a objemu dokládaných dokumentů v krabici nebo archivním boxu), - na obálce bude nalepen štítek. Žádost je předkládána žadatelem (nebo jinou osobou, která má o projektu potřebné informace pro případ doplnění údajů na obálce) osobně, jiné možnosti nejsou povoleny. Obálky s projektovými žádostmi přijímají pracovníci na stanovených místech v období od vyhlášení výzvy do konečného termínu pro příjem projektových žádostí. Posuzování projektové žádosti Teprve po vypršení konečného termínu pro příjem projektových žádostí pracovníci OP přistoupí k otevření obálek a převedení dat v elektronické podobě z webové žádosti Benefit do IS MONIT. Tímto způsobem budou pracovníci OP administrovat i projektové záměry technické pomoci. Dále je projektová žádost posuzována z hlediska kritérií přijatelnosti, formálních náležitostí a je bodově ohodnocena. Kontrola přijatelnosti Kritéria přijatelnosti pro dané kolo výzvy jsou stanovena v dokumentu Kritéria pro výběr projektů a jsou platná i pro posuzování projektových žádostí technické pomoci. Projekt je posuzován podle níže uvedených kritérií, na které se odpovídá ANO nebo NE. Název kritéria ANO/NE. Žadatel je oprávněným příjemcem pro danou oblast podpory? Projekt se 66
vztahuje pouze na jednu oblast podpory OP. Projekt je svým zaměřením v souladu s cíli a podporovanými aktivitami příslušné oblasti podpory specifikované ve výzvě? Projekt respektuje minimální a maximální výši dotace stanovenou pro danou oblast podpory? Není v rozporu s horizontálními tématy? Horizontální témata: udržitelný rozvoj a rovné příležitosti Není v rozporu s legislativou Evropské unie a České republiky? Nesplňuje-li projektová žádost kterékoliv z uvedených kritérií – tj. projekt je v jakémkoliv kritériu hodnocen NE, je projektová žádost navržena k vyřazení a pozastavuje se další administrace projektu. Návrh na vyřazení projektové žádosti dává OŘP. O vyřazení rozhoduje ředitel ÚRR. Kontrola formálních náležitostí Kontrolované formální náležitosti pro dané kolo výzvy jsou stanoveny v dokumentu. Kritéria pro výběr projektů a jsou platné i pro posuzování projektových žádostí technické pomoci. Jsou-li zjištěny jakékoliv nedostatky ve formálních náležitostech projektové žádosti a příloh – tj. projekt je v jakémkoliv kritériu hodnocen NE, je žadatel vyzván, aby ve stanovené lhůtě, která činí 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy k odstranění nedostatků v projektové žádosti, nedostatky odstranil. Výzva k odstranění nedostatků bude žadateli zaslána e-mailem s tím, že žadatel je povinen potvrdit doručení a přečtení e-mailu, případně faxem (s potvrzením o úspěšném odeslání faxu). Věcné hodnocení (bodování) Kritéria pro věcné hodnocení jsou vyhotovena pro jednotlivé oblasti podpory OP. Věcné hodnocení přijatých žádostí je prováděno pomocí multikriteriálního hodnocení. V rámci každé skupiny kritérií je možné získat maximálně 100 bodů a u vybraných kritérií jsou stanoveny i minimálně přípustné počtu bodů, které je nezbytné získat, aby projekt mohl být podpořen. Dále jsou stanoveny i váhy jednotlivých skupin kritérií. Schválení projektové žádosti k poskytnutí dotace Příslušná komise rozhoduje na svém zasedání o výběru projektů dle seznamu projektových žádostí uvedených v Souhrnné hodnotící zprávě. Komise může kromě doporučených projektových žádostí k uzavření Smlouvy schválit i náhradní projektové žádosti. Zpravidla k tomu dochází v případě, když je množství kvalitních projektových žádostí větší, než je možné podpořit vzhledem k alokaci na danou výzvu. Oznámení žadatelům Žadatelům, kteří byli vybráni k poskytnutí dotace, je do (většinou) 10 pracovních dnů ode dne zasedání zasláno oznámením, že jejich projektová žádost byla vybrána k uzavření 67
Smlouvy o poskytnutí dotace a bude předána k další administraci. V dopise jsou stanoveny nejen podmínky a podklady nutné k doložení k podpisu Smlouvy o poskytnutí dotace, ale i lhůta k jejich doložení. V případě, že žadatel nedodrží podmínky či nedoloží do stanovené lhůty podklady nutné k podpisu Smlouvy o poskytnutí dotace a nebo takto doložené podklady budou v rozporu s údaji uvedenými v projektové žádosti, bude navržena revokace usnesení ve věci výběru příslušného projektu. Místo žadatelů těchto projektových žádostí budou k dopracování vyzváni žadatelé, jejichž projekty byly zařazeny mezi náhradní. Analýza rizik a kontrola ex-ante u projektů schválených k poskytnutí dotace U projektů doporučených výborem k poskytnutí dotace provedou pracovníci oddělení kontroly a plateb analýzu rizik, která je používaná pro výběr kontrolního vzorku operací (projektů). Následně je provedena u vzorku operací kontrola ex-ante, jejímž cílem je ověřit věcnou správnosti údajů uvedených v projektové žádosti, posoudit na místě stav projektu a předejít tak případným budoucím problémům při realizaci projektu. Pokud jsou na základě kontroly ex-ante zjištěny nedostatky, může žadatel ve lhůtě 10-ti pracovních dnů tyto nedostatky odstranit. V případě, že žadatel nedostatky neodstraní, nevyhoví požadavkům kontroly ex-ante, navrhne komise revokaci usnesení a vyřazení projektu ze seznamu projektových žádostí doporučených k poskytnutí dotace a nahrazení tohoto projektu prvním projektem ze seznamu náhradních projektů. Uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace Smlouva o poskytnutí dotace je klíčovým milníkem při administraci projektů, kterému předchází kontrola ex-ante, kontrola dodržení podmínek uvedených v dopise, kontrola kompletace projektové žádosti (tj. dodání všech příloh a dokladů nezbytných k uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace) a kontrola údajů v informačním systému. Přílohy, které musí žadatel předložit nejpozději před podpisem Je-li vše doloženo v pořádku, je žadatel vyzván k podpisu smlouvy o poskytnutí dotace. Smlouva o poskytnutí dotace je uzavřena obvykle do 80 pracovních dnů od data doručení dopisu s oznámením o poskytnutí dotace. V případě nedoložení požadovaných příloh a dokladů v požadovaném termínu bude projekt z procesu další administrace vyřazen. Podávání případných stížností Žadatelé, pokud jsou nespokojeni s postupem řídicího orgánu OP (např. při posuzování projektových žádostí), mohou podat stížnost. Podávání stížností a vyřizování stížností se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
68
Financování projektů Struktura financování projektů Dotace se bude skládat z finančních prostředků Evropské unie (ERDF) a v některých případech z finančních prostředků Evropské unie (ERDF) a zároveň z prostředků státního rozpočtu. Na dotaci je nahlíženo jako na prostředky státního rozpočtu, přestože se jedná o prostředky strukturálních fondů Evropské unie. Výše dotace se bude posuzovat s ohledem na to, jestli projekt zakládá či nezakládá veřejnou podporu, případně jestli generuje či negeneruje příjmy. Pokud projekt nezakládá veřejnou podporu ani negeneruje příjmy, může žadatel požadovat dotaci ze SF EU (ERDF) v maximální výši 85 % celkových způsobilých výdajů projektu. Dále je žadatel povinen vložit do projektu vlastní zdroje. Žadatel použije na uhrazení výdajů projektu nejdříve vlastní zdroje, až poté prostředky z dotace. Způsob a povinnost zajištění dostatečného množství finančních prostředků na realizaci a po dobu udržitelnosti bude žadatel prokazovat při předložení projektové žádosti. Specifika financování individuálních projektů Financování individuálních projektů bude probíhat formou průběžného proplácení uhrazených výdajů s tím, že touto formou bude příjemci vyplaceno cca 90 % z objemu dotace uvedené ve Smlouvě o poskytnutí dotace. Zbývajících cca 10 % z objemu dotace bude příjemci vyplaceno až po předložení závěrečné monitorovací zprávy o realizaci projektu, závěrečné žádosti o platbu a po provedení kontroly realizovaného projektu. Účet pro projekt Žadatel musí před podpisem Smlouvy o poskytnutí dotace oznámit číslo bankovního účtu pro projekt. Doporučujeme žadateli / příjemci založit si samostatný bankovní účet (nebo podúčet běžného bankovního účtu se samostatným výpisem), který bude určen pro provádění bezhotovostních transakcí (příjmy a výdaje) spojených s realizací projektu. Účet může být založen u kterékoliv komerční banky a musí být veden v korunách. Účetnictví projektu Příjemci jsou povinni vést oddělené účetnictví nebo daňovou evidenci v souladu s českou legislativou. Příjemci, kteří vedou účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jsou povinni vést analytickou či střediskovou evidenci s vazbou ke konkrétnímu projektu. Příjemci, kteří nevedou účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jsou povinni vést daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů rozšířenou o požadavky, které budou uvedeny ve Smlouvě o poskytnutí dotace.
69
Zajištění finančních prostředků na projekt Žadatel v projektové žádosti čestně prohlásí, že má zajištěno dostatečné množství finančních prostředků na realizaci, vlastní spolufinancování a krytí případných provozních ztrát projektu. Dále popíše i způsob zajištění těchto prostředků. Žadatel / příjemce musí vložit do projektu vlastní prostředky, Veřejná podpora Projekty budou posuzovány z pohledu veřejné podpory, tzn. jestli zakládají nebo nezakládají veřejnou podporu. Od toho se bude odvíjet výše dotace, kterou může žadatel získat. Zakládá-li projekt veřejnou podporu, žadatel získá dotaci ze strukturálních fondů v maximální výši 40 % (v případě středních podniků 50 % a v případě malých podniků 60 %) celkových způsobilých výdajů. Blíže je problematika veřejné podpory popsána v Metodickém pokynu Veřejná podpora. Projekt generující příjmy Výše dotace projektů, které nezakládají veřejnou podporu, ale generují příjmy, bude o tyto příjmy krácena. Výše maximální možné míry podpory ze SF EU (ERDF) se určí na základě výpočtu tzv. finanční mezery (dle čl. 55 Obecného nařízení). Očekávané příjmy žadatel uvede v projektové žádosti, případné změny uvede nejpozději při předložení poslední žádosti o platbu. Udržitelnost projektu Příjemce musí zajistit udržitelnost (uchování) výsledků a výstupů projektu po dobu 5-ti let od finančního ukončení projektu. Příjemce má povinnost: - udržet výstupy projektu a používat je k tomu účelu, který deklaroval v projektové žádosti a který je zakotven ve Smlouvě o poskytnutí dotace, a podle podmínek stanovených v dokumentaci pro žadatele a příjemce; - předkládat monitorovací zprávy o zajištění udržitelnosti projektu, přičemž podmínky pro předkládání těchto zpráv jsou součástí Příručky pro příjemce a Smlouvy o poskytnutí dotace. Příjemce musí zajistit udržitelnost projektu. Důraz bude kladen na naplnění monitorovacích indikátorů. V případě nedodržení podmínek se příjemce vystavujete nebezpečí krácení dotace, případně odebrání celé dotace nebo dokonce odstoupení od Smlouvy ze strany poskytovatele. Souběh dotací Žadatel se může ucházet o dotaci ve více programech či dotačních titulech, realizovat projekt a čerpat finanční prostředky na stejné aktivity však může pouze v rámci jednoho programu. Tato podmínka bude stanovena ve Smlouvě o poskytnutí dotace.
70
Způsobilost výdajů Způsobilé výdaje jsou oprávněné výdaje projektu, které mohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů EU v rámci programu OP. Výčet způsobilých výdajů vč. jejich popisu, výčet nezpůsobilých výdajů a obecné podmínky způsobilosti jsou popsány v Metodickém pokynu Způsobilé výdaje. Sankce Příjemce je povinen zajistit udržitelnost projektu a zejména monitorovacích indikátorů po dobu stanovenou ve Smlouvě o poskytnutí dotace. V opačném případě se vystavuje sankcím a pokutám. Sankce a pokuty bývají popsané v Příručce pro příjemce. 4.7. Zkušenosti s čerpáním pomoci z fondů EU v regionu města Znojma Pro rozbor situace s čerpáním ze strukturálních fondů a kohezního fondu v novém programovém období 2007 – 2013 jsem si vybral oblast znojemského regionu, protože je to mé rodiště a současně i bydliště, ale situace by byla stejná v kterémkoli místě České republiky. Vzhledem k připravenosti celé České republiky a množství schválených operačních programů (26) bude většina výzev vyhlášena v průběhu, a především na závěr roku 2008. To znamená, že se žadatelé k těmto penězům dostanou až v průběhu roku 2009. Proto i mnou vybraní žadatelé a to je soukromá firma zabývající se vzděláváním dospělých CC Systems, samosprávní sektor – město Znojmo a nezisková organizace Znojemský regionální rozvoj, měli jen málo příležitostí podat žádost o dotaci z fondů EU. 4.7.1. soukromý sektor – společnost CC Systems a.s. Společnost CC Systems a.s. byla založena v roce 2000 jako akciová společnost se 100% českého kapitálu. Společnost má sídlo v Hodoníně, ale jeden ze svých vzdělávacích institutů má i ve Znojmě. V současné době je hlavním předmětem její činnosti vývoj a realizace vzdělávacích aktivit v oblasti vzdělávání dospělých. Posunutí systému vzdělávání směrem k celoživotnímu vzdělávání pro obory řemeslné, ekonomické, sociální a psychosociální je patrné z celkového počtu cca 110-ti udělených akreditací, které společnost získala od MŠMT ČR. V oblasti rekvalifikačních kurzů společnost úzce spolupracuje s úřady práce v regionech svého působení a je realizátorem řady projektů spolufinancovaných Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
71
Obsahové zaměření vzdělávacích programů:
řízení lidských zdrojů
systémy managementu
marketing, obchod
psychologie, sociologie
počítačová gramotnost
ekonomika, podnikání
jazykové vzdělávání
řemesla
vzdělávání veřejné a státní správy
kvalifikační a specializované kurzy Při tvorbě projektů a vzdělávacích programů úzce spolupracujeme s celou řadou
zahraničních institucí. Ročně absolvuje v různých vzdělávacích kurzech organizovaných vzdělávacími instituty více než 4500 posluchačů. CC Systems a.s. tak významnou měrou pomáhá řešit požadavky vzniklé na trhu práce jednotlivých regionů. Projekty evropské spolupráce Od roku 2003 společnost realizovala cca 70 projektů. Největší část tvoří projekty dle jednotlivých opatření operačního programu Rozvoj lidských zdrojů strukturálních fondů Evropské unie. Dále je předkladatelem nebo spoluřešitelem projektů v evropských programech Leonardo da Vinci (sekce mobility), Socrates - Grundtvig a Socrates - Erasmus (Thematic Networks). Proto je zarážející, že tato společnost, která je více méně závislá na projektech vyhlášených v oblasti lidských zdrojů, nepodala v novém programovém období ani jednu žádost. Důvod je jednoduchý, v této oblasti nebyla doposud vyhlášena jediná výzva. Takto asi záleží našim vysokým úředníkům na rozvoji lidských zdrojů v České republice. 4.7.2. samosprávný sektor – město Znojmo Město Znojmo patří k nejstarším městům České republiky. Výhodná poloha spolu s teplým podnebím a úrodnou půdou vytvářely odedávna ty nejpříznivější podmínky pro osídlení. Na tomto území žil člověk již ve starším paleolitu. Nepřetržitě je pak místo osídleno od příchodů Slovanů na Moravu v 6. století. Slovanské osídlení nacházelo svou ochranu již od 8. století na výšinné fortifikaci na Hradišti u Znojma, která byla po celé 9. a 1. polovinu 10. století správním centrem západních oblastí Velkomoravské říše. V průběhu 11.století se 72
stěhuje duchovní a správní centrum z Hradiště na protější ostroh, kde vzniká nový hrad, sídlo přemyslovského knížete, s reprezentativním románským svatostánkem – rotundou sv. Kateřiny. Na pláních před hradem se postupně konstituuje raně středověká sídelní aglomerace, která je krátce před rokem 1226 povýšena králem Přemyslem Otakarem I. na královské město. Do nově vytyčeného města byli zváni němečtí kolonisté, svoji obec tady vytvářeli i židé. Areál města je stále důkladněji opevňován systémem hradeb a věží. Podobu pevnosti si zachovalo město až do přelomu 18. a 19. století, kdy byly části hradeb zrušeny a město se začalo rozvíjet i mimo středověký půdorys. Stavební činnost v 19. století ovlivnil velkolepý regulační plán na rozšíření města z let 1870/1871. Přes to se v historickém jádru zachovalo nesčetné množství stavebních památek všech stavebních stylů. Daleko více než kterékoli jiné město v České republice je Znojmo živoucí ukázkou skvělého života v období renesance: měšťanských domů z tohoto období se dochovaly ve městě desítky. Území historického jádra bylo v roce 1971 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Nejvíce ceněnou stavbou je románská rotunda sv. Kateřiny, která je národní kulturní památkou. V současné době město usiluje o zápis do seznamu památek UNESCO. Město sestavilo na začátku roku 2007 Strategický plán rozvoje města pro jeho postupnou realizaci je vypracován akční plán, který obsahuje specifikované realizační kroky, tj. aktivity či projekty v daném období (viz. Přílohy) Protože do současné doby bylo vyhlášeno jen málo výzev, mohlo město Znojmo podat pouze dvě žádosti, a to na Regionální operační program Jihovýchod. Jde o projekty pod názvem: •
Výstavba pavilonu domova pro seniory ve Znojmě
•
Regenerace historického jádra města Znojma
Základní údaje o těchto projektech jsou uvedeny níže. Výstavba pavilonu domova pro seniory ve Znojmě Název operačního programu:
ROP NUTS II Jihovýchod
Číslo prioritní osy:
11 .3
Název prioritní osy:
Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel
Číslo oblasti podpory:
11.3.2
Název oblasti podpory:
Rozvoj regionálních středisek
Číslo výzvy:
01
Název výzvy:
3.2 - Rozvoj regionálních středisek
73
Projekt Název projektu:
Výstavba pavilonu domova pro seniory ve Znojmě
Datum zahájení projektu:
01.01.2008
Doba trvání projektu:
42,9 měsíce
Datum ukončení projektu: 29.07.2011
Celkové způsobilé výdaje projektu:
145 341 385,00 Kč
Zakládá projekt veřejnou podporu:
Ano
Režim veřejné podpory:
Regionální investiční podpora
Stručný obsah projektu: Výstavbu nového pavilonu Domova pro seniory realizuje město Znojmo ve spolupráci s Centrem sociálních služeb Znojmo, p. o., která dodává informace o potřebnosti projektu a budoucích podmínkách provozu. Konečný výsledek projektu, tj. areál nového pavilonu, je určen pro 80 seniorů s různým omezením pohyblivosti. Tito lidé zde budou moci využívat zdravotnickou péči, stravování, praní, zájmové aktivity určené speciálně pro starší občany a pod. Již dnes poptávka převyšuje nabídku míst v tomto zařízení, proto žadatel volí nejrychlejší možnou variantu realizace. Všechny potřebné materiály na zahájení stavby jsou připraveny. Regenerace historického jádra města Znojma Název operačního programu:
ROP NUTS II Jihovýchod
Číslo prioritní osy:
11.3
Název prioritní osy:
Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel
Číslo oblasti podpory:
11.3.2
Název oblasti podpory:
Rozvoj regionálních středisek
Číslo výzvy:
01
Název výzvy:
3.2 - Rozvoj regionálních středisek
Projekt Název projektu:
Regenerace historického jádra města Znojma
Datum zahájení projektu:
06.02.2008
Doba trvání projektu:
29,8 měsíce
Datum ukončení projektu: 30.07.2010
Celkové způsobilé výdaje projektu:
67 818 000,00 Kč
Zakládá projekt veřejnou podporu:
Ne
74
Stručný obsah projektu: Projekt se zabývá rekonstrukcí Horního a Václavského náměstí, ul. Vlkovy a Přemyslovců. Rekonstruované prostory se nachází v centrální částí městské památkové rezervace Znojmo a mimo jiné tvoří nejfrekventovanější přístupovou cestu k významné národní kulturní památce - románské rotundě Panny Marie a sv. Kateřiny a ke znojemskému hradu. Obsahem rekonstrukce je změna všech povrchů, uspořádání dopravy, změna městského mobiliáře, rekonstrukce kašny na Václavském nám., rekonstrukce veřejného osvětlení, zřízení veřejných WC. Realizací projektu dojde přímo k vytvoření dvou nových pracovních míst souvisejících se zajištěním provozu veřejných WC. Projekt významnou měrou napomůže ke zvýšení atraktivity centrální části MPR pro návštěvníky i obyvatele města a z toho pramenícímu rozvoji podnikání v centru města. 4.7.3. neziskový sektor – Znojemský regionální rozvoj Znojemský regionální rozvoj, obecně prospěšná společnost (o.p.s.), (dále jen Znojemský regionální rozvoj) vznikl v roce 1999 transformací Nadace pro podporu cestovního ruchu v okrese Znojmo, která byla založena v roce 1994 městy a obcemi okresu Znojmo se zaměřením na regionální rozvoj. Činnost organizace je zaměřena především na: •
Rozvoj měst a obcí v okrese Znojmo
•
Vytváření koncepce regionálního rozvoje v souladu s programy rozvoje ČR
•
Koordinaci rozvoje mezi samosprávami a institucemi pracujícími v oblasti rozvoje, zejména státní správou
•
Vytváření podmínek ke zvýšení informovanosti občanů a institucí o významu regionu
•
Návrh rozvojových projektů dle požadavků a potřeb měst a obcí, zvláště členům společnosti s regionálním významem
•
propagace a prezentace okresu na mezinárodních a tuzemských veletrzích cestovního ruchu
•
Připravovat nabídky k možnostem měst a obcí ve spolupráci s informačními centry
•
Provádění marketingových průzkumů pro svou potřebu a dle potřeby pro podnikatelskou sféru
•
Podpora akcí a projektů obecného významu Znojemský regionální rozvoj od začátku svého vzniku úzce spolupracuje s fondem
malých projektů (FMP) - PHARE. Za uplynulé roky se podařilo realizovat mnoho významných rozvojových projektů z oblasti cestovního ruchu, regionálního rozvoje a lokální demokracie, např.: Značení regionální sítě cyklotras, info systém města Znojma, info systém 75
města Mor. Krumlov, cykloturistická mapa s průvodcem - 3 jazyčná, Znojemské historické vinobraní 98, prohloubení lokální demokracie v obci Dobšice, výměnný pobyt ZŠ Jevišovice v Rakousku a především Projekt Step by Step – (Krok za Krokem) je ekonomicko-ekologický projekt, který se zejména zabývá úsporou energie v dopravě, ochraně životního prostředí a zdraví obyvatelstva v okrese Znojmo. V současné době očekává Znojemský regionální rozvoj otevření výzev ROP Jihovýchod, aby ve své činnosti nadále mohl pokračovat. To ovšem neznamená, že zahálí, naopak od roku 2007 se účastní na projektu „ADDED VALUE“ u kterého je koordinátorem AGENEAL Portugalsko a partneři projektu: Rakousko, Španělsko. Francie, Portugalsko. Irsko, Polsko, Litva, Česká republika, Itálie, Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko. Doba trvání projektu 2007 – 2009, oficiální jazyk: Angličtina a pro zajímavost předpokládaná úspora energie celkem: 50,7 tun CO2. Stručný popis projektu: Projekt ADDED VALUE (přidaná hodnota) je ekonomickoekologický projekt se zaměřením na propagaci cyklostezek, cyklotras, městské zeleně a pěších zón v okrese Znojmo, dále na úspory energie v dopravě, ochranu životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Na realizaci projektu se podílí realizační tým ZRR, o.p.s ve spolupráci se starosty obcí (Znojmo, Moravský Krumlov, Miroslav. Dobšice, Jevišovice, Kuchařovice. Únanov a Vranov nad Dyjí). Projekt bude podporovat: -
zavádění Carpools (společné používání motorových vozidel)
-
hromadný odvoz fanoušků na stadiony
-
evropský den bez aut 22. září
Projekt je určen pro všechny skupiny obyvatelstva bez věkového rozdílu, pro státní instituce, pro samosprávy a podnikatele. Znojemský regionální rozvoj bude v různých obcích organizovat workshopy, besedy a meetingy s podnikateli, občany a se sportovními kluby, bude spolupracovat s policií ČR při organizování dětských dnů v různých obcích. K dosažení lepších výsledků při informování cílových skupin o aktivitách a úsporách energií je potřeba spolupráce obcí a všech cílových skupin . Prostřednictvím inteligentních energií se nabízí možnost získávání finančních prostředků na vylepšení infrastruktury v jednotlivých obcích. V rámci projektu proběhne na základních školách informační kampaň formou soutěží, případně průzkum dopravní obslužnosti. Mediální partneři projektu jsou Rádio Blaník, informační měsíčníky obcí a znojemský tisk. Projekt je zcela financován evropskou komisí částkou 42.000,- EUR
76
5. Závěr Česká republika postrádá koordinační orgán na celostátní úrovni, který by koordinoval problematiku čerpání fondů EU. Každý resort proto řeší „svoje“ fondy vlastní cestou, bez jednotícího systému. Žadatele o dotaci odrazuje informační chaos a administrativní náročnost. Samotné žádosti o dotaci jsou relativně jednoduché, je však nutné dodávat značné množství dalších příloh a podkladů. Velmi chybí jednotný informační zdroj pro žadatele o možnostech čerpání z fondů EU. Chce-li mít dnes žadatel přehled o nově vyhlášených výzvách, musí denně sledovat internetové stránky jednotlivých ministerstev nebo Regionální operačních programů. Není jednotný systém elektronického podávání žádostí. Většina řídících orgánů používá vlastní aplikace, takže žadatelé přicházejí do kontaktu s řadou rozdílných aplikací, což klade zvýšené nároky na zvládnutí samotného projektu. Neexistuje jednoduchá metodická pomoc žadatelům s přípravou projektů a pomoc příjemcům pomoci s následným řízením projektů. Stát ponechává prostor nejen skutečně fundovaným poradenským firmám, agenturám a neziskovým organizacím, ale také velkému množství naprosto pochybných firem. Tyto firmy se snaží vhodným „motivováním“ statutárních zástupců obce získat zakázku na zpracování projektů nebo často jen na „poradenské služby“. Starostové ve většině případů nemají možnost rozlišit kvalitní nabídky od těch pochybných, takže často přijmou nabídku nejlevnější, tedy „vypracovanou zadarmo“ znamená to, že odměna za realizovaný projekt může činit až 10% z hodnoty projektu. Některé banky, ale je jich menšina, také nezůstaly pozadu. Banky si zřídily vlastní divize nebo projektové skupiny, které nabízejí zejména malým městům a obcím komplexní poradenské služby, včetně bezplatného napsání projektu. Zpracují žádost o dotaci, získají vysokou odměnu za schválený projekt a nabídnou úvěr svému klientovi, který je ve většině případů spokojen, ale jsou i úvěry velmi nevýhodné, ale v těch se sami představitelé zvláště malých obcí nedokáží orientovat. Velmi špatná je personální situace na jednotlivých ministerstvech nebo Regionálních operačních programech. Příprava jednotlivých operačních programů probíhala ve chvíli, kdy byla vytvořena nová vláda. Jednotliví ministři v následujících měsících provedli často značný rozklad stávajícího personálu na ministerstvech, včetně pracovníků zodpovědných za přípravu operačních programů, takže v mnoha případech byli nuceni odejít odborníci, kteří na této problematice pracovali mnoho měsíců nebo let.
77
Je zcela zarážející evidentní nezájem sdělovacích prostředků, které se zabývají zcela podružnými problémy, bohužel zcela zásadní problémy novinářům unikají. Veřejnost není o problémech informována a nemůže tak činit na politiky tlak vedoucí ke zlepšení situace. Je pravda, že tlak sdělovacích prostředků donutil ukončit mnohaměsíční trápení ministra J.Čunka, který ohlásil svoji demisi. Ale z důvodů zcela jiných. Žádný ze sdělovacích prostředků neobvinil dnes již bývalého ministra J.Čunka z toho, že zejména jeho neschopností tento stát v letošním roce nevyčerpá více jak 117 miliard korun z evropských fondů. Řada špatně nastavených a připravených věcí se již nedá napravit – alespoň ne bez ztráty času. Toto hovoří v neprospěch České republiky. Proto řadu vzniklých problémů nebude možné řešit od základu, ale budou se moci provádět pouze dílčí úpravy, které zmírní závažné chyby a nedostatky. Především je nutné vytvořit jednotný a bezplatný informační a poradenský systém pro všechny existující dotační programy a pro všechny typy žadatelů. Každý žadatel, zejména pak města, obce a neziskové organizace, by měl mít možnost stejně jako v některých zemích EU získat bezplatné poradenské a konzultační služby, které by jim pomohly při zhodnocení projektových záměrů, vyhledání vhodných dotačních titulů, sepsání projektové žádosti a úspěšné realizaci projektu. I přes zmíněné překážky prokázaly výsledky prvních výzev, například v ROP Jihovýchod, velký zájem žadatelů z řad obcí o dotace z EU. Počet podaných projektů a požadovaná částka překvapila i odborníky, protože až čtyřnásobně překročila alokovanou částku.
78
6. Použitá literatura 1.
Belajová,A. , Fáziková, M.: Regionálna ekonomika, SPU, Nitra 2005, ISBN 80-8069-513-X
2.
Boháčová, I., Jeníček, V., Svatoš, M.: Evropská integrace ,Česká zemědělská univerzita v Praze 2003, ISBN 80-213-0983-0
3.
Důvodová zpráva k návrhu Nařízení Rady KOM(2004)492 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti
4.
Fekete, P.: Perspektívy a riziká politiky EU po integrácii krajín SVE, Zborník prác z vedeckého seminára, SPU Nitra, 2005 ISBN 80-8069-465-6
5.
Jurová,M.: Evropská unie – odvětví a infrastruktura, vydavatelství Computer Press,1999, ISBN 80-7226219-X
6.
König, P., Lacina, L. a kol.:Rozpočet a politiky Evropské unie , C.H.BECK v Praze 2004, ISBN 80-7179-846-0
7.
Potluka, O. a kol.: Průvodce strukturálními fondy Evropské Unie, IREAS, Institut pro strukturální politiku,o.p.s. v Praze 2003, ISBN 80-86684-02-4
8.
Rajčáková, E.: Regionálny rozvoj a regionálna politika,Univerzita Komenského Bratislava, 2005, ISBN 80-223-2038-2
9.
Raven Consulting: Průvodce fondy EU 2007 – 2013, Raven Consulting, 2007, ISBN 978-80-903830-0-5
10.
Vilamová, Š.: Čerpáme finanční zdroje Evropské unie – praktický průvodce, Grada Publishing, a.s. 2005, IBSN 80-247-1194-X
11.
Vilamová, Š.: Jak získat finanční zdroje Evropské unie, Grada Publishing, a.s. 2004, IBSN 80-247-0828-0
12.
Wokoun, R.: Strukturální fondy a obce I., Praha : ASPI, a.s., 2006, ISBN 80-7357-138-2
13.
Sborník z konference: Budoucnost strukturální politiky Evropské unie, IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., 2004, ISBN 80-86684-20-2
14.
Studie Veřejná podpora v oblasti strukturálních fondů v letech 2007–2013, Ministerstvo pro místní rozvoj, Březen 2007,
79
Právní předpisy: 15.
Jednotný evropský akt
16.
Maastrichtská smlouva
17.
Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a o změně a zrušení některých nařízení
18.
Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech
19.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1263/1999 o Finančním nástroji pro podporu rybolovu
20.
Nařízení Rady (ES) č.1264/1999 o založení Kohezního fondu
21.
Nařízení Rady (ES) č. 1267/1999 o zřízení nástroje předvstupních strukturálních politik
22.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1783/1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj
23.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1784/1999 o Evropském sociálním fondu
24.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj
25.
Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č.1260/1999
26.
Nařízení Rady (ES) č.1084/2006 o zřízení Fondu soudržnosti a zrušení nařízení (ES) č. 1164/1994
27.
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje
Internetové odkazy : www.strukturalni-fondy.cz www.edotace.cz www.evropska-unie.cz www.europa-eu.int www.mpmr.cz www.bussinesinfo.cz www.vlada.cz/ www.europeum.org/ www.czechinvest.org/ 80
www.compet.cz/ www.jihovychod.cz www.rr-moravskoslezsko.cz/ www.nuts2strednimorava.cz/ Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Alokace pro ČR na roky 2007 - 2013 podle cílů Tabulka č. 2: Porovnání ROP Jihovýchod a ROP Střední Morava Tabulka č. 3: Bilance příjmů a výdajů s EU Tabulka č. 4: Alokace pro ČR na roky 2007 – 2013 podle operačních programů Tabulka č. 5: Akční plán města Znojma Seznam grafů: Graf č. 1: Alokace na operační programy Graf č. 2: Porovnání ROP Jihovýchod a ROP Střední Morava Graf č. 3: Porovnání požadovaných dotací s alokovanými částkami výzev Seznam schémat: Schéma č. 1: Rozdělení České republiky podle krajů a ROP
81
1. Přílohy Příloha č. 1 - Tabulka č. 4: Alokace pro ČR na roky 2007 – 2013 podle operačních Programů Příloha č. 2 - Tabulka č. 5: Akční plán města Znojma
82
Příloha č. 1 Tabulka č. 4: Alokace pro ČR na roky 2007 – 2013 podle operačních programů Operační program
Fond
€, běžné ceny
Podnikání a inovace
ERDF
3 041 312 546
Výzkum a vývoj pro inovace
ERDF
2 070 680 884
ERDF + FS 4 917 867 098 Životní prostředí
ERDF
702 482 212
FS
4 215 384 886
ERDF + FS 5 759 081 203 Doprava
ERDF
1 155 443 650
FS
4 603 637 553
Integrovaný operační program
ERDF
1 582 390 162
Regionální operační programy
ERDF
4 659 031 986
Střední Čechy
ERDF
559 083 839
Jihozápad
ERDF
619 651 254
Severozápad
ERDF
745 911 021
Jihovýchod
ERDF
704 445 636
Severovýchod
ERDF
656 457 606
Moravskoslezsko
ERDF
716 093 217
Střední Morava
ERDF
657 389 413
Technická pomoc
ERDF
247 783 172
Lidské zdroje a zaměstnanost
ESF
1 837 421 405
Vzdělávání pro konkurenceschopnost ESF
1 828 714 781
Praha – Konkurenceschopnost
ERDF
234 936 005
Praha – Adaptabilita
ESF
108 385 242
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika/konecna-alokace-fondu-eu-pro-cr2007-2013 83
Příloha č. 2 Tabulka č.5: Akční plán města Znojma AKČNÍ PLÁN - STRATEGICKÉHO PLÁNU do roku 2015 Náklady přípravná fáze Předběžný (PD+ studie) termín Náklady realizační /tis. Kč/ fáze /tis. Kč/ realizace Rozp. Rozp. celkem 2008 celkem 2008
Název projektu
DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA-Dotační zdroj ROP 1.2, 1.4., 3.2., OPŽP 1.1., 1.2. Generel dopravy Nákup ekologických nízkopodl.autobusů MHD (15 ks) Vybudování terminálu veřejné dopravy - IDS-autobusové nádraží Parkovací domy 1. etapa - 2 ks 2. etapa - 2 ks Letiště - studie
700 0
700
905
75 000
2008 2009
600
80 000
2009
8 000 1 000
200 000 100 000 100 000
500
2009-2010 2011 2008
500
Cyklostezky 1. Interspar - Dobšice ( ve spolupráci s obcí Dobšice ) 2. Vídeňská od ČS Shell po ČS Benzina 3. Dyjská-Koželužská-kolem řeky Dyje-Loucká
7 500 1 500 2 900
2009 2009 2010
Zajištění kvality pitné vody pro skupin. vodovod Zn.
250 000
2009-2010
Rekonstrukce kalové koncovky ČOV Zn.- II. etapa 2. Etapa rekonstrukce vodovodu a kanalizace 3. Etapa rekonstrukce vodovodu kanalizace
12 000 250 000 600 000
2009-2010 2010-2012 2012-2015
3 800 3 500 4 500 8 000 6 000 1 200 1 500
2009 2008 2008 2010 2008 2008 2008 2010 2008 2008 2008
Infrastruktura města mimo MPR Gránická - komunikace, vodovod ( páteřní ) Gránická - dešťová kanalizace (k potoku) Riegrova po ISPě - chodníky a komunikace ul. Bala, Na Vyhlídce - komunikace, chodníky P.Holého, Horova, Na Návrší, Na Výsluní, Na Kolbišti Rumunská- komunikace a parkovací stání Kuchařovická - komunikace vč. Parkoviště Kunštátská - komunikace a dešťová kanalizace Rooseveltova - úprava křižovatky Křižovatka Dukelská-Melkusova Dyjská - oprava komunikace a vyznačení cyklotrasy U lesíka - vodovod, páteřní splašková a dešťová kanalizace U židovského hřbitova - inženýrské sítě, komunikace Dobudování splaškové kanalizace ve městě:
84
0 50 300 500 0 0 300
200 500
3 500 4 500 6 000 1 200 1 500
1 500 1 500 2 000 2 000 3 000 3 000
1 700 1 700
12 000 12 000
2009 2009
500
20 700
2009
1. Kanalizace jižní svahy -z ul. Na Svahu,Žleby, U Brány 2. Hradišťská - splašková a dešťová kanalizace 3. Cihlářská, V. Nováka - kanalizace 4. Přímětice - pod sídlištěm ( 2 ulice naproti Renault ) 5. Horní Leska - splašková kanalizace 6. Na Valech - komunikace vč.splaškové kanalizace Infrastruktura příměstských částí Přímětice ul. Nová (vč. VO a chodníků ) - II. etapa - komunikace ul. Nová (vč. VO a chodníků ) - III. etapa - komunikace za Hotelem N, U Potoka - komunikace u rybníka na návsi - komunikace za školkou - komunikace vč. odvodnění chodník k Pegasu Parkoviště před Jednotou Mramotice komunikace vč. odvodnění (po dokončení splaš.kanalizace ) Kasárna komunikace vč. odvodnění (po dokončení splaš.kanalizace ) Mramotice, Kasárna splašková kanalizace-II.etapa ( Svazek Severozáp. větev) Konice komunikace Popice komunikace Načeratice plyn ( po průzkumu zájmu obyvatel o napojení ) Derflice plyn ( po průzkumu zájmu obyvatel o napojení ) Načeratice, Derflice splašková kanalizace a rekonstrukce komunikací Oblekovice Za vodou - komunikace vč. odvodnění rekonstrukce místních komunikací vč. odvodnění Hradiště komunikace- točna a 4 uličky Optimalizace výroby tepla v soustavách CZT Vysokorychlostní internet pro veřejnost Metropolitní síť - pro univerzální informační systémy
100 500 200 150 0
5 000 2 200 2 000 2 000 500 9 000
0 300 300 100 300 0
5 000 7 000 7 000 6 000 5 000 4 000 1 700
300 300
2008 2008 2009 2009 2 500 2008-2009 2008 4 000 2008 1 700 5 000 7 000
1 500
67 500
2011
100
8 000
2011
42 000
2010
700
10 000
2010
500
6 000
2010
0
5 500
0
3 550
200
500
200
500
200 500 200
200
400
30 000
2011
8 500 15 000
2010 2010
9 000
2009
25 585
2010 2010 2010
20 000
KVALITA ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ-Dotační zdroj ROP 3.2., OPŽP 4.1.,6.5. Regenerace MPR - I. etapa: Horní a Václavské nám., ul. Vlkova a Přemyslovců: rekon.komunikací a veř. prostranství a kašny na Václav. nám., vybudování veřejných WC na Horním nám. Regenerace MPR a centra města - II. etapa 1. Kovářská ul.- rek. komunikace a chodníků
0
100
85
70 000
100
113 500 3 000
15 000 2008-2010 2010-2012
2. Komenského nám.- rekonstr. komunikace 3. ul. J. Palacha - rekonstrukce komunikace 4. ul. Studentská - rekonstrukce komunikace 5. Horní a Dolní Česká, Malá Michalská - komunikace 6. Velká Michalská, Divišovo nám. , Jezuitské nám. 7. Kollárova - komunikace vč. inženýrských sítí
700
700
300 350 0
300 350
Staré Město - komunikace vč. inženýrských sítí
35 000 25 000 11 000 10 000 22 500 7 000 3 500 3 500
Revitalizace městské zeleně 1. Městský park 2. Vinice - Karolininy sady 3. Parčík Slovenská (Kolonka) 4. Máchovo náměstí 5. Loucký park 6. Kapucínská zahrada Sanace skal Koželužská
1 000 1 000
Sběrný dvůr - Přímětice Rekultivace skládky Kuchařovice Kompostárna Únanov ( realizátor: Dětská hřiště Koncepce veřejných sportovišť a dětských hřišť 1. ul. Sokolovská - polyfunkční hřiště 2. Na Káře 3. ul. 17. listopadu 4. ul. Úprkova
50 50 50 100 0
50 50 50 100
50 500
50 250
300
300
100 50
100 50
5. Rekonstrukce dopravního hřiště na víceúčelové 6. Areál stadionu TJ - kluziště / in line bruslení
500 150
500 150
Rekonstrukce a obnovení starých kašen v MPR Vybudování Kaple Panny Marie matky event. národů Vykoupení altánu ve střední aleji Městského parku
500 0
100
Revitalizace zeleného prstence (údolí tří toků) - studie EVVO na školách (třídění odpadů)
200
300
Podzem. kontejnery na tříděný odpad v centru města
200
Městské lesy 1.Gránice: naučná stezka fauny a flóry ( pro děti ) 2. Městský lesík: naučná stezka zdraví ( pro seniory )
100 100
Dvorek MěÚ, Obroková 10 - fasáda a výměna oken
0
Celková rekonstrukce Fary sv. Alžběty Rekonstrukce Kapucínského kláštera Revitalizace Louckého kláštera Měření regulace plovárna Louka Sportovní hala, ul. J.F.Curie - rek.prosklené stěny
86
2008
20 000 1 000 2008-2013 5 000 5 000 2008 1 000 2009 1 500 2009 2 000 2010 15 000 11 700 1 500 2008-2009 1 500 1 500 2008 32 000 2008-2009 27 000 2 400 2008-2009
500 1 000 500 200
500
200
2008 2008 2009 2009 2008
2009, po převodu na město 5 000 5 000 2008 10 000 7 500 4 000
2010 2008 2009
50
2008 2008-2013
4 300
2010-2012
2008-2010 2008-2010 2 200 2 200
2008
280 1 500
5 000 20 000
2010 2011
0 100
1 300 3 000
2009 2008-2009
Sanace železobetonových konstrukcí tribuny v parku Rekonstrukce osvětlení - budova zimního stadionu Okna a fasáda - admin.budova zimního stadionu Rekonstrukce městských lázní, nám.Svobody Památkově chráněný objekt-rekonstr. , Horní Česká 4,6
240 400 240 1 500 400
3 000 5 000 3 000 50 000 5 000
2008-2009 2009 2009 2010-2011 2008-2009
Revitalizace panelovových domů - mimo Přímětic
9 410
114 900
2009-2015
Revitalizace veřejného prostranství sídliště Přímětice
300
Regenerace bytových domů - sídliště Přímětice
2009-2013
300
3 380
43 400
2009-2013
1 000 1 000 1 500
2008 2009 2008
250
Rekonstrukce kina Svět 1. bezbariérový vstup 2. technologie 3. fasáda Městská knihovna 1. Dokončení rekonstrukce Městské knihovny 2. Přestavba kotelny na pobočku Městské knihovny ZŠ a MŠ: Úpravy ZŠ a MŠ dle požadavků hygien. předpisů 1.pružné podlahy v tělocvičnách I. etapa - ZŠ Václavské nám. a ul. Mládeže 2.bezbariérové vstupy Zvýšení budovy mateřské školy na náměstí Republiky Optimalizace provozu energetického hospodářství ZŠl ZŠ Přímětice: 1. vybudování plaveckého bazénu pro děti 2. streetová plocha pro děti nad 12 let
105 0
105
10 200 5 500
2009 2 010
350 100 200 150 1 000
100 100
10 000
2009 2009 2009 2009
500
500
150
4 000 2 000 36 309
2010
9 500 1 000 2 000
3. multifunkční hřiště pro děti nad 12 let
2009 2008-2009 2008-2009
KONKURENCESCHOPNOST EKONOMIKY-Dotační zdroj OPLZZ, ROP 2.1.,2.2, 3.2., IOP 2.1.,5.3. Zmapování záměrů vlastníků ve stávající průmyslové zóně
50
2008
Podpora vzdělávání zaměstnanců podniků -zaměstnanost Průmyslová zóna Školní statek (dešťová kanalizace)
50
2008 2009
50 0
CESTOVNÍ RUCH Orientační a navigační systém
0
Podpora cestovního ruchu ( propagační materiály, atd. ) Pořádání kulturních a společenských akcí Podpora rozvoje cykloturistiky, pěší a vinařské turistiky Prezentace města a regionu na veletrzích cest. ruchu Společné mezinárodní aktivity v oblasti cestovního ruchu
87
6000 1 500 2008 5000 ročně = 40 000 2008-2015 2008-2015 2008-2015 2008-2015 2008-2015
Městské opevnění 1. Rekonstrukce městského opevnění 2. rekonstrukce m. opevnění od kaple sv. Václava 3. oprava průchodu v Jirchářích 4. oprava kaple sv. Václava - ochoz, fasáda Revitalizace Znojemského hradu Rekonstrukce budovy Znojemské Besedy Rekonstrukce stezek nad ulicí Koželužská Rozšíření prohlídkových tras Znojemského podzemí Lanovka na hrad
5 000 2 500 1166 100 250
250
15 000 2 000 1 000 1 000 1 000 1 300 1 300
2010 2008 2008 2008
120 900 23 316 1 000 1 000 3 000 25 000
2009-2013 2011-2012 2008 2009-2010 2008-2009
200
2008 2009-2010 2009
SOCIÁLNÍ SLUŽBY Streetová plocha - pro děti nad 12 let - Holandská Domov pro seniory - přístavba Přístavba azylového domu pro bezdomovce Chráněné bydlení Nízkoprahové centrum pro mládež Doučování dětí skupin obyv.ohrožených sociální exkluzí CELKEM - INVESTIČNÍ AKCE
5 000 2 500 300 300
1 000 129 000 3 500
2009 2008-2013 18555
91200
ŘÍZENÍ A SPRÁVA MĚSTA Informační systém ( elektronická podatelna, apod. ) Územně analytické podklady Generální změna územního plánu Vzdělávaní úředníků: 1. v oblasti informačních a komunikačních technologií 2. jazykové ( NJ, AJ ) vč. pracovníků v turist. ruchu 3. okruhy s přímým vztahem k vykonávané práci Optimalizace pohybu dokumentů na MěÚa
750 200 2008 4 000 3 000 2008 2 000 2008-2009 200 500 750 1 000
100 2008-2012 150 2008-2012 2008-2012 2008-2010
Pozn. Červeně - projekty s maximální prioritou (vysoký stupeň připravenosti, vysoká pravděpodobnost získání dotací či havarijní stav) Zeleně - projekty jejichž projektová příprava má zelenou z důvodu možného získání dotací Modře - projekty, na něž neexistuje dotační titul, ale město cítí objektívní potřebu řešit projekt v horizontu strategie Černě - projekty, na které není možné získat dotace a navíc nemají prioritu pro řešení , udělat projektovou přípravu Tučně - nadřazený projekt (následují subprojekty číslované vzestupnou řadou), názvy příměstsk. částí
Zdroj: Město Znojmo, Odbor rozvoje, pracoviště dotace, fondy CZ, EU
88
