SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKA UNIVERZITA V NITRE FAKULTA EURÓPSKYCH ŠTÚDIÍ A REGIONÁLNEHO ROZVOJA 2117194
NÁVRH MULTIFUNKČNEJ NAUČNEJ CYKLOTRASY AKO MOŽNOSTI ROZVOJA VIDIECKEHO CESTOVNÉHO RUCHU V MIKROREGIÓNE HNILECKÁ DOLINA
2010
Bc. Adam BABJAK
1
SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKA UNIVERZITA V NITRE FAKULTA EURÓPSKYCH ŠTÚDIÍ A REGIONÁLNEHO ROZVOJA
NÁVRH MULTIFUNKČNEJ NAUČNEJ CYKLOTRASY AKO MOŽNOSTI ROZVOJA VIDIECKEHO CESTOVNÉHO RUCHU V MIKROREGIÓNE HNILECKÁ DOLINA
DIPLOMOVÁ PRÁCE Fakulta európskych štúdií a regionálneho rozvoja : děkan
prof. JUDr. Anna Bandlerová, PhD.
Katedra regionálneho rozvoja: vedoucí katedry
doc.Ing. Mária Fáziková, CSc.
Študijný program:
Manažment rozvoja vidieckej krajiny a vidieckeho turizmu
Datum zadání diplomové práce: leden 2009 Datum odevzdání diplomové práce: duben 2010
Vedoucí diplomové práce:
Absolvent:
Ing. Marcela Chreneková
Bc. Adam
BABJAK Nitra, duben 2010
2
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Čestně prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Návrh multifunkčnej náučnej cyklotrasy jako možnosti rozvoja vidieckeho cestovneho ruchu v mikroregióne Hnilecká dolina.“ vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury.
Nitra 2010
.................................................. vlastnoruční podpis
3
PODĚKOVÁNÍ
Moje poděkování patří především Ing. Marcele Chrenekové, vedoucí diplomové práce, za ochotu a spolupráci při vypracování této práce. Poděkování také patří Ing. Lucii Byšické z KSK a Ing. Mariánu Kováčikovi z Katedry udržitelného rozvoje za pomoc s programem ArcView GIS. Pani Heleně Černé za pomoc s kalkulací, Ing.Daniele Mederly za architektonické návrhy staveb a drobného inventáře v projektu. Také chci poděkovat Katedře regionalistiky a venkovského rozvoje, která mě podpořila při získávání mapových podkladů k projektu. Zároveň bych rád poděkoval pracovníkům Obecních úřadů Hnilecké doliny a všem obyvatelům, kteří mi poskytli informace k vypracování diplomové práce.
Adam Babjak
4
Abstrakt Tato práce navazuje na bakalářskou práci, která byla analýzou mikroregionu Hnilecká dolina, který se nachází na východním Slovensku v Košickém samosprávním kraji, v okrese Gelnica. Na základě analýzy byl vyhotovený následující předběžný návrh na rozvoj mikroregionu. Záměrem bylo navrhnout nejefektivnější možnost rozvoje venkovského cestovního ruchu. Jako řešení dané situace v regionu byl vypracovaný projekt Multifunkční naučné cyklotrasy Hnileckou dolinou. Multifunkční znamená, že trasa je využitelná během celého roku a je zaměřená pro všechny skupiny turistů od mladých lidí, kteří vyhledávají extrémní sporty a zábavu, po rodiny s dětmi, ale také důchodce, kteří chtějí klid a odpočinek. Trasa nabízí klasickou cyklostezku, naučnou cyklostezku, downhill trať, okruhy pro klasické lyžování, singltrek, a další vedlejší aktivity pro turisty. Projekt popisuje trasu a její jednotlivé úseky se zajímavostmi, ale také obsahuje podrobné zakreslení do map, analýzu dotazníku obyvatelstva a jeho vyhodnocení v grafech, odhadovou kalkulaci celého projektu, základní dokumenty k žádosti o čerpání nevratného finančního příspěvku a případné možnosti čerpání financí z fondů Evropské unie. Cílem bylo také propojit všechny obce tak, aby začaly vzájemně spolupracovat a vytvořily silnější skupinu pro následující rozvoj regionu. Pro tento účel je cyklotrasa velice vhodným prostředkem. Cyklotrasa není pouze pro nalákání turistů do regionu, ale také bude sloužit pro lokální obyvatelstvo, jak už pro ekologickou dopravu mezi jednotlivými obcemi, tak i pro rekreaci a odpočinek.
Klíčové slova: rozvoj, venkov, venkovský cestovní ruch, cyklotrasa, rozvojové fondy
5
Abstrakt This work builds on my bachelor thesis, an analysis of micro-region Hnilecká Valley, located on the east of Slovakia in the self-governing region of Košice, exactly in the district Gelnica. Based on the analysis there was executed following preliminary proposal for development of micro-regions. The intention was to suggest the most effective possibility of development of rural tourism. In order to solve the situation in the region there has been developed the project of multi-instructional cycling route in Hnilecká Valley. Multifunctional means that the route is usable throughout the year and it is designed for tourists from all groups of young people who look for extreme sports and entertainment, for families with children, but also for retired people seeking for peace and rest. The route offers a common bicycle path, instructive bicykle path, downhill track, areas for cross-country skiing, singltrek and other ancillary activities for tourists. Project describes the route and its various sections, the sights, but it also contains a detailed drawing of the maps, analysis of population and evaluation in the charts, calculations to estimate the entire project, the basic documents for requesting a drawing of an irreversible financial contribution, and any possibility of drawing on EU funds. The goal was to connect all villages that have started to cooperate and thereby create a stronger group for the subsequent development of the region. And the trail is suitable means for this purpose. The cycle route has not only to entice tourists to the region, but it will also serve the local population as ecological transport between different communities as well as for recreation and relaxation.
Key words: development, rural area, rural tourism, cycling, development funds
6
OBSAH ÚVOD …………………………………………………………………………………… 9 1 PŘEHLED LITERATURY……………………………………………………………. 11 1.1 Evropská unie …………………………………………………………………… 11 1.2 Regionální politika ……………………………………………………………… 12 1.2.1 Regionální politika Evropské unie ………………………………………... 13 1.2.2 Strukturální (regionální) politika Evropské unie …………………………. 15 1.3 Kohezní politika v programovacím období 2007-2013 ………………………… 18 1.4 Proces financování politik Evropské unie ………………………………………. 19 1.5 Regionální politika Slovenské republiky ……………………………………….. 26 1.5.1 Dokumenty regionální politiky Slovenské republiky …………………….. 28 1.5.2 Priority a cíle Slovenské republiky v programovacím období 2007-2013 a Národní strategický referenční rámec …………………………………… 30 1.5.3 Operační programy ………………………………………………………... 32 1.5.4 Regionální operační program ……………………………………………... 37 1.6 Politika rozvoje venkova 2007-2013 …………………………………………… 38 1.7 Charakteristika cestovního ruchu ……………………………………………….. 39 1.7.1 Venkovský cestovní ruch …………………………………………………. 43 1.7.2 Možnosti venkova a využití krajiny pro cestovní ruch …………………… 45 1.7.2.1 Jízda na kole ………………………………………………………. 45 1.7.2.2 Down hill ………………………………………………………….. 50 1.7.2.3 Klasické lyžování – běžecké lyžování …………………………….. 51 2 CÍL A METODIKA PRÁCE ………………………………………………………….. 52 2.1 Cíl práce …………………………………………………………………………. 52 2.2 Metodika práce ………………………………………………………………….. 53 3 VLASTNÍ PRÁCE ……………………………………………………………………. 55 3.1 Charakteristika území …………………………………………………………… 55 3.1.1 Základní vymezení regionu ……………………………………………….. 55 3.1.2 Historie ……………………………………………………………………. 56 3.1.3 Geologické a geomorfologické poměry ………………………………….. 57 3.1.4 Klimatické poměry ……………………………………………………….. 58 3.1.5 Srážkové poměry ………………………………………………………….. 58 3.1.6 Hydrologické poměry ……………………………………………………... 58 3.1.7 Charakteristika obcí ……………………………………………………….. 59 3.2 Názory obyvatelstva na rozvoj daného území ……………………………………60 3.3 Zhodnocení současného stavu řešené problematiky v mikroregionu Hnilecká dolina ……………………………………………………………………………..70 3.4 Popis projektu a příprava projektu multifunkční naučné cyklotrasy ……………. 72 3.4.1 Popis multifunkční cyklotrasy …………………………………………….. 72 3.4.1.1 První etapa multifunkční cyklotrasy Margecany – Gelnica ………. 73 3.4.1.2 Druhá etapa multifunkční cyklotrasy Gelnica – Prakovce ………… 81 3.4.1.3 Třetí etapa multifunkční cyklotrasy Prakovce – Mníšek nad Hnilcom ………………………………………………. 87 3.4.1.4 Čtvrtá etapa multifunkční cyklotrasy Mníšek nad Hnilcom – Nálepkovo ………………………………………………………… 91 3.4.2 Souhrn průběhu multifunkční naučné cyklotrasy Hnileckou dolinou ……. 94 3.4.3 Odhadová kalkulace ………………………………………………………. 95 3.4.4 Základní zpracování žádosti o NFP ………………………………………. 96
7
3.4.4.1 Postup práce při realizaci ………………………………………….. 96 3.4.4.2 Časový harmonogram realizace projektu………………………….. 97 3.4.4.3 Logická matice…………………………………………………….. 98 3.4.4.4 Udržitelnost multifunkční naučné cyklotrasy………………………100 3.4.4.5 Hodnocení projektu po realizaci……………………………………100 3.4.4.6 Doporučení a návrhy………………………………………………. 101 3.5 Možnosti financování navrhovaného projektu………………………………….. 102 ZÁVĚR………………………………………………………………………………….. 105 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY………………………………………………….... 107 PŘÍLOHY………………………………………………………………………………... 113
8
ÚVOD Před dvěma roky napsaná bakalářská práce analyzovala vybraný mikroregion Hnilecká dolina. Mikroregion se nachází na východním Slovensku v Košickém samosprávním kraji, v okrese Gelnica. Východ Slovenska je stále málo rozvinutou částí Slovenské republiky. Je potřeba značných finančních prostředků k dosažení optimálního stavu využití krajiny srovnatelného s rozvojem krajiny v ostatních zemích EU. Přírodní potenciál Slovenska je velice podstatnou součástí rozvoje venkovského cestovního ruchu. Rozvoj a podpora venkovského cestovního ruchu je ten správný směr, kam by se měla Slovenská republika ubírat. Měla by se
zaměřit
na podporu výstavby cyklotras, ekocenter,
rekultivaci lesních parků, rekonstrukce historických a sakrálních památek na venkově a podporovat sporty lokalizované v těchto oblastech jako je: turistika, skalní lezení, klasické lyžování, jízda na koních a mnohé další. Krajina byla, je a bude stále prostředím obklopujícím nás a my bychom se ji měli stále učit poznávat, chovat se k ní s respektem, ale také v ní odpočívat a užívat si jejích krás. Během dvou let se situace na Slovensku mírně zlepšila. Hlavní změna nastala vstupem do hospodářské zóny. V oblasti cestovního ruchu můžeme sledovat rostoucí rozvoj a zkvalitňování služeb. Vytvářejí se nové turistické oblasti, cyklostezky, modernizují se lyžařské areály a mnohé další atrakce. Slovensko se začíná stávat turisticky aktivní zemí a stále častěji cílovou zemí pro zahraniční návštěvníky. Na základě vyhotovené analýzy v bakalářské práci jsem přemýšlel nad optimální možností rozvoje venkovského cestovního ruchu v Hnilecké dolině. Jednou z možných variant optimálního a udržitelného rozvoje, který by spojil všechny obce v údolí a přilákal turisty, je vytvořit multifunkční naučnou cyklotrasu Hnileckou dolinou. Turisté jsou faktorem rozvoje a ten je závislý na finančních zdrojích donesených do regionu. Se zvýšeným přílivem turistů budou růst investice od podnikatelů a firem, které se budou realizovat v regionu. Tudíž hlavním cílem diplomové práce je předběžný návrh projektu na realizaci, výstavbu a profinancování multifunkční naučné cyklotrasy z eurofondů. Název multifunkční má své opodstatnění. Trasa se skládá z pěti částí: cyklotrasy Hnileckou dolinou, naučné cyklostezky, downhill tratě, areálu pro klasické lyžování a singltreku. Multifunkčnost také vyjadřuje využití během celého roku a hlavně zaměření na veškeré typy turistů, od rodin s dětmi po důchodce, ale i mladé lidi vyhledávající adrenalinové zážitky.
9
Práce obsahuje stručný popis navrhované cyklotrasy s přidanými atrakcemi, zakreslení do rastrových map v měřítku 1:25000 s jednotlivými úseky a přehled aktuálního stavu ubytovacích a stravovacích zařízení. K projektu je přidaná předběžná odhadová kalkulace. Projekt obsahuje základní podklady pro požádání o čerpání NFP z fondu Evropské unie. V poslední kapitole jsou uvedeny možnosti z jakých fondů a operačních programů by se mohly čerpat finanční prostředky. Pro bližší charakteristiku území a mínění obyvatelstva byl vyhotoven dotazník s následnou analýzou. Mikroregion Hnilecká dolina je částí Slovenska, která patří mezi venkovské oblasti s nezaměstnaností a nedostatečnými podmínkami z hlediska infrastruktury, služeb, sociálního zázemí. Proto je důležité se zaměřit na tyto oblasti a snažit se je rozvíjet. Cestovní ruch je jedním z možných faktorů rozvoje těchto území. Proto doufám, že se v budoucnu stane venkovský cestovní ruch jedním z důležitých zdrojů ekonomiky venkovských obcí. Tato práce je jedním z nápadů jak zlepšit situaci na venkově. Druhým krokem je realizace tohoto projektu, který přinese užitek pro všechny. Udržitelný rozvoj je stálou motivací a motorem něco dělat a snažit se vylepšovat současný stav.
10
1 PŘEHLED LITERATURY 1.1 EVROPSKÁ UNIE Evropskou unii tvoří 27 zemí Evropy, které se sloučily a společně se snaží na politické a ekonomické úrovni dosáhnout společné cíle. Evropská unie pomocí vnitřních politik spojuje a vyrovnává zaostalejší státy členství a posiluje tak celé společenství. Samozřejmě plní mnohem více povinností, ale v této práci je podstatné se zaměřit na její kroky v regionálním rozvoji a jednotlivých politik a nástrojů pro naplnění těchto cílů.
V odborné literatuře je Evropská unie charakterizovaná následovně. Evropa (2010)uvádí, že Evropská unie je jedinečné hospodářské a politické partnerství 27 demokratických evropských zemí.
Fiala a Pitrová (2003) uvádějí ve své publikaci, že Evropská unie je konkrétní politický útvar s různými strukturami, procesy, funkcemi a různými členy, kteří mají mnohokrát protikladné zájmy. Evropská unie je politickou realitou, ke které je možné se hlásit nebo jo naopak odmítat, ale její existenci sotva přehlédnout. Prohlubování a rozšiřování integrace evropského kontinentu, kterého výsledkem je Evropská unie, významným způsobem mění podobu současné Evropy a má vliv také na země, které nejsou součástí tohoto seskupení.
Evropskou unii jednoduše definoval ve své knize Fígľa a Adamiš (2003) Evropská unie je institucionálním vyjádřením integrace členských států do společenství, kterého prvotním cílem bylo a stále zůstává zabezpečení mírové spolupráce členských zemí.
Jak si můžeme povšimnout, ne všechny názory jsou pozitivní. Je už na každém, jaký bude mít postoj vůči Evropské unii. Hodně záleží na tom, jak správně chápeme cíle unie a zda jsou plněny v jednotlivých oblastech. Hlavní cíle a záměry Evropské unie vycházejí ze čtyř svobod - volný trh zboží a služeb, volný pohyb osob, volný pohyb kapitálu a volný pohyb pracovní síly. Samozřejmě k tomu patří další politiky a činnosti
11
v sociální oblasti, zemědělství, právní oblasti a mnohé další. Ve stručnosti jsou to následující cíle a záměry:
vyrovnávání disparit mezi jednotlivými členskými státy, ale také mezi zaostávajícími regiony.
zavedení hospodářské unie, která zahrnuje bezcelní zónu a měnovou unii, podpořit ekonomický rozvoj celého společenství.
Evropská unie také klade důraz na zlepšení pracovních podmínek a sociální prostředí.
důležitým bodem je také problematika životního prostředí.
vnitřní politika společenství a členských států, tak i spolupráce v oblasti práva, je velice důležitá.
1.2 REGIONÁLNÍ POLITIKA Pod pojmem regionální politika je třeba si představit procesy, nástroje, které jsou zásadními faktory ke snižování disparit v regionech na úrovni socioekonomické. Jednotlivé regiony by měly aplikovat tuto politiku do svých sytému a tím by umožnily rozvoj regionu.
Podle odborníků regionální politika je definována následovně: Belajová a Faziková (2005) uvádějí, regionální politika je to soubor cílů, opatření a nástrojů vedoucích ke snižování rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regiónů. Definování regionální politiky
ve většině evropských zemí
vychází z podpory rozvoje problémových regiónů, včetně snahy
redukovat
meziregionální rozdíly. Regionální politiku je potřebné chápat jako integrovanou součást hospodářské politiky státu.
Podle Rajčákové a Švecové (2003) - regionální politika je integrovanou součástí makroekonomické hospodářské politiky státu, která se realizuje v úzké spolupráci s odvětvovými sektory a strukturální politikou. Je možné ji považovat za indikátor plnění cílů a záměrů rozvoje regiónů. Regionální politika je v širším smyslu především řídící činnost státu a institucí územní působnosti, která směřuje k vytvoření vhodnějších podmínek pro dynamický a všestranný rozvoj regionů s maximálním využitím jejich geografického, lidského a ekonomického potenciálu.
12
Tito odborníci ve své knize rozdělují účinnost regionální politiky do tří oblastí: Maier a Todtling (1998) - ekonomické-veřejné investice je nejoptimálnější směřovat do oblastí (regiónů), ve kterých se očekávají nejvyšší výnosy. - sociální, tržní mechanizmus není schopný vyrovnat regionální rozvoj se stejnými důchodovými možnostmi a přibližně stejnými životními podmínkami. - ekologické, u rostoucích přetížení měst a regiónů není možné očekávat od volně působícího tržního mechanizmu zabezpečení přirozených životních podmínek
1.2.1 Regionální politika Evropské unie Regionální politika Evropské unie je systém pro vyrovnaní disparit mezi jednotlivými členskými zeměmi. Nástrojem pro regionální politiku jsou strukturální fondy a kohezní fond. Celý proces funguje tak, že ekonomicky silnější státy nebo regiony přispívají ekonomicky slabším státům nebo regionům, a z toho vyplývá princip solidarity.
Evropská komise (2002) uvádí, že Evropská regionální politika je jedinečnou společnou politikou založenou na finanční solidaritě. Umožňuje použití více jak 35% rozpočtu Evropské unie, které hlavně přichází z bohatších členských zemí, do znevýhodněných regionů. Tento přístup nepomáhá jen státům, které jsou příjemci pomoci, ale také těm, které jsou hlavními dárci do rozpočtu Společenství.
Podle Figeľa a Adamiše (2003) - cílem regionální politiky Evropské unie je snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a zmírňování úpadku méně rozvinutých regionů. Jedním ze základních principů fungování Evropské unie je princip solidarity, v smyslu kterého ekonomiky silnějších přispívají slabším.
Z Evropské regionální politiky především vyplývá solidarita. Je možností, jakou Evropská unie se snaží vyrovnat disparity v regionech. Naplněním je pomoc v zaostávajících průmyslových oblastech. Také slouží k oživení venkovských oblastí s upadajícím zemědělstvím a k revitalizaci chátrajících částí obcí.
13
V další odborné literatuře, Siman (2004) uvedl, že Unie se zaměřuje hlavně na snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje různých regionů a zaostalostí nejvíce znevýhodněných regiónů. V rámci zmíněných regionů je potřebné věnovat mimořádnou pozornost venkovským regionům, regionům zasáhnutým změnami v průmyslu a regionům se závažně a trvale znevýhodněnými přírodními a demografickými podmínkami, jako jsou nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, ostrovní, přes hraniční a horské regiony.
Regionální politika Evropské unie se také řídí 6 principy, které uvádí ve své literatuře Herovej a Martinca (2003)
Princip programování – tento princip zdůrazňuje (více oborový) a víceletý přístup k pomoci zaostávajícím regionům, přičemž plánovací období Evropské unie trvá sedm roků. Víceletý přístup vytváří požadavky na přípravu veřejných rozpočtů s ohledem na zabezpečení spolufinancování opatření strukturálních fondů během celého plánovacího období.
Princip doplňkovosti – prostředky z fondů Evropské unie mají doplňovat, ne nahrazovat veřejné výdaje daného státu. V praxi se na každém opatření realizovaném v rámci strukturálních fondů podílí jak rozpočet Evropské unie, tak i subjekt, který bude mít z realizace příslušného projektu prospěch (stát, region, obec, soukromý investor). Na každý projekt přispěje Evropská unie tehdy, když bude mít zabezpečené financování z domácích zdrojů. Fondy nenahrazují, místní rozpočty, ale je doplňují.
Princip koncentrace – tento princip v praxi předpokládá, že prostředky půjdou do oblasti, kde se očekává největší zhodnocený přínos vložených prostředků. Evropská unie sleduje záměr, aby zdroje nebyly rozdrobené do velkého počtu malých projektů, ale na projekty komplexního charakteru.
Princip partnerství – tento princip je mimořádně významný a v dokumentech Evropské unie zdůrazňovaný. Jeho uplatnění hraje u výběru projektů rozhodující úlohu. Tento princip zdůrazňuje aktivní účast příslušných orgánů na všech úrovních (lokální, regionální, centrální a Evropské unie) na přípravě, realizaci a monitorování
výsledků
opatření
uskutečňovaných
v rámci
programů
strukturálních fondů.
14
Princip subsidiarity – princip zabezpečuje, aby rozhodování bylo uskutečňované na té úrovní, která je věcně pro rozhodnutí způsobilejší a řešenému problému bližší.
Princip monitorování a hodnocení programů a projektů – je nutné průběžně zabezpečit sledování uskutečňovaných opatření a vyhodnocení efektivnosti vynakládaných prostředků. Monitorování projektu je nevyhnutelné po celou dobu realizace.
Alter (2007) - regionální politika Evropské unie se orientuje převážně na hospodářskou, finanční pomoc těm regiónům, které jsou nejchudobnější. Bez ohledu na to, jestli se nacházejí na území bohatého státu.
1.2.2 Strukturální (regionální) politika Evropské unie Keřkovský a Keřkovská (1999) konstatují ve své knize - tato politika usiluje o snižování rozdílů rozvoje různých regionů v členských státech Evropské unie, odstraňování zaostalostí některých regionů a překonávání regionů postižených velkou nezaměstnaností, plynoucí ze zaostalosti jejich průmyslu.
Strukturální politika je velice úzce podobná regionální politice. Dá se říci, že je to jedna a tatáž politika. Strukturální politika vychází ze stejných cílů jako regionální a má stejné principy realizace. Regionální politika mezi společnými politikami Evropské unie má nepostradatelnou pozici. V minulosti na základě neefektivnosti regionální, sociální a zemědělské politiky došlo ke sloučení a vytvoření strukturální politiky. Nyní regionální politika je v úzkém spojení se strukturální politikou, která obsahuje strukturální fondy sloužící jako nástroje financování rozvoje státu Evropské unie.
Cipar (2004) uvádí ve svém článku - strukturální a regionální politika Evropské unie zabírá jedno z popředních míst v rámci celkové hospodářské politiky Unie. Dlouhodobě se řadí výškou finančních prostředků na druhé místo za agrární politiku. V posledních letech se regionální a strukturální politika podílela přibližně na 30-ti % na rozpočtových výdajích Evropské unie. Mezi základní cíle strukturální politiky podle cílů patří: - Podpora v rámci cíle 1, která je zaměřená na nejpostiženější oblasti – tzn. hospodářsky slabé regiony, kde HDP na obyvatele je menší než 75%. 15
- Podpora v rámci cíle 2 směřuje do oblasti a regiónů postižených strukturálními změnami, venkovské i městské oblasti v hospodářském útlumu a transformaci, ohrožených odvětví výroby (např. rybářský průmysl,těžký průmysl), oblastí procházejícími velkými společenskými a ekonomickými změnami v průmyslových odvětvích a sektoru služeb. - Podpora v rámci cíle 3 směřuje na rozvoj adaptačních a modernizačních systémů vzdělávání, školení a rekvalifikací. Strukturální fondy jsou určené na doplnění národních rozvojových fondů jednotlivých členských států Unie, přičemž finanční pomoc je nevratná. Na jednotlivé akce je možné přispívat také pomocí úvěrů Evropské investiční banky. Základním principem strukturálních fondů je, že pomoc musí být směřována na národní nebo regionální orgány zodpovědné za řízení rozvojových programů.
V tomto období strukturální politika Evropské unie 2007 – 2013 je financována z fondů, které se zaměřují na tři hlavní cíle: - Konvergence - Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - Evropská teritoriální spolupráce
Cíl konvergence Strukturalnefondy (2010) uvádí, že v cíli konvergence se finanční podpora z fondů ERDF a ESF prioritně soustředí na regiony, kterých hrubý domácí produkt na obyvatele za poslední tři roky před přijetím nových nařízení nedosáhl 75% průměru států rozšířené Evropské unie. V případě Slovenska je to celé území s výjimkou Bratislavského kraje. U financování z Kohezního fondu cíl konvergence pokryje členský stát, jehož hrubý národní produkt za tři poslední roky před přijetím nařízení nedosáhl 90% průměru států rozšířené Evropské unie a které mají konvergenční program. Tato kriteria Slovensko splňuje na celém svém území.
Podle Fazikové a kolektiv (2006) je názoru, že tento cíl se dotýká regionů, kde HDP na obyvatele je nižší než průměr Evropské unie (původní 15-ky). Z této priority bude Evropská unie spolufinancovat na národní a regionální úrovni modernizaci a diverzifikaci struktury hospodářství, rozšíření a modernizaci základní infrastruktůry, 16
ochranu životního prostředí, posilňovat administrativní kapacity, zvyšovat kvalitu institucí trhu práce a výchovných a vzdělávacích systémů.
Cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Strukturalnefondy
(2010)
Na
čerpání
podpory
v cíli
regionální
konkurenceschopnost a zaměstnanost jsou oprávněné oblasti, které nespadají do cíle konvergence což v případě Slovenska je Bratislavský kraj. Cíl je zaměřený na posilnění konkurenceschopnosti a atraktivity regionu Bratislavského kraje cestou předvídání hospodářských a sociálních změn a podpoření inovací, společnosti založené na vědomostech cestou podnikatelského ducha, ochrany životního prostředí a prevence před riziky, podporou adaptability pracovníků a podniků a rozvojem trhu práce, orientovaných na sociální začleňování.
Cíl evropská územní spolupráce, podpora harmonického a vyváženého rozvoje na území Unie Vztahuje se na regiony s hranicemi na souši nebo na moři, na oblasti nadnárodní spolupráce vymezené v smyslu opatření, na podporu integrovaného územního rozvoje, podporu mezinárodní spolupráce a výměnu zkušeností. V rámci cíle bude pomoc zaměřená na rozvoj, hlavně prostřednictvím podpory podnikání, především rozvoje malých a středních podnikatelů, cestovního ruchu, kultury a přes hraničního obchodu. Slovenská republika do svého Národního strategického referenčního rámce nezařadila tento cíl. Ve své publikaci uvádí Fazikova a kolektiv (2006) - cílem této podpory je hledat řešení pro společné problémy mezi sousedícími krajinami a regiony při rozvoji měst, venkovských a příměstských oblastí, rozvíjet hospodářské vztahy mezi malými středními podniky.
Euractiv (2010b) Hlavní cíle přes hraniční spolupráce v programovém období 2007 – 2013 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady.
rozvoj přes hraničních hospodářských, sociálních a enviromentálních činností prostřednictvím společných strategií trvale udržitelného územního rozvoje, a hlavně prostřednictvím podpory podnikání, rozvoje malých a středních podnikatelů, cestovního ruchu, kultury a přes hraničního obchodu. 17
podpora a zlepšení společné ochrany a správy přírodních a kulturních zdrojů, jako je prevence přírodních technických riziky.
podpora propojení mezi městskými a venkovskými oblastmi.
snížení
izolovanosti
zlepšením
přístupu
k dopravním,
informačním
a
komunikačním sítím a službám, a také přes hraničních vodních, odpadových a energetických systémů a zařízení.
rozvoj spolupráce, kapacity a společného využívání infrastruktur, hlavně v zdravotnictví, kultuře, cestovním ruchu a školství.
MVRR SR (2007a) V rámci finančních předpokladů na programovací období 2007 -2013 je na politiku soudržnosti vyčleněných 35,7% z celkového evropského rozpočtu, což představuje 347,410 miliard eur. Přerozdělení finančních prostředků dle jednotlivých cílů: -
81,54% na cíl konvergence
-
15,95% na cíl konkurenceschopnost a zaměstnanost
-
2,52% na cíl evropská územní spolupráce
1.3 KOHEZNÍ POLITIKA V PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ 2007 – 2013 MZV SR (2010) Ekonomická a sociální koheze se zvláštním zaměřením na snižování nerovnovážného vývoje mezi regiony, představuje v souladu s Evropskou smlouvou jeden ze základních cílů Evropské unie. Bez intervence z úrovně Evropské unie by úroveň investicí v méně rozvinutých regionech byla nedostatečná
a tyto
regiony by neměly dostatek zdrojů na obstarávání strukturálních nerovnováhy. Kohezní politika má velkou přidanou hodnotu a pozitivně působí na funkčnost jednotného trhu Evropské unie, napomáhá zvyšování rostoucího potenciálu celé Evropské unie z mechanizmů růstu a zaměstnanosti, jakž i evropské integrace. Vyhlášení European Journalism Centre (EJC) (2003-2009) bylo následující, Kohezní politika v letech 2007–2013 se odlišuje od politiky z let 2000-2006 některými body:
větší důraz na ekonomický růst, zaměstnanost, decentralizaci zodpovědnosti
zjednodušení záměrů a regulací, racionální kvalifikační pravidla, jedno zdrojové financování a flexibilní finanční management.
18
iniciativy Evropské unie, iniciativy na národní a lokální úrovni budou řízené jediným dokumentem nazývaným Strategické usměrnění Společenství.
Cíle Kohezní politiky Evropské unie (politiky soudržnosti Evropské unie) jsou stejné jako u strukturální politiky. V rámci Slovenské republiky podle Národního strategického
referenčního
rámce,
jsou
to
cíle
konvergence
a
regionální
konkurenceschopnosti a zaměstnanosti.
1.4 PROCES FINANCOVÁNÍ POLITIK EVROPSKÉ UNIE Evropská unie vyčlenila ze svého rozpočtu přibližně jednu třetinu prostředků, tj. 347, 410 miliard eur, na kohezní politiku v programovém období 2007-2013. Pro Slovenskou republiku je to první programové období, ve kterém může čerpat v plné výši a po celou dobu finanční prostředky, na základě Národního strategického referenčního rámce. Nástroje k financování jednotlivých politik, jsou fondy Evropské unie. V rozpočtovém období 2000-2006 bylo pět fondů, čtyři strukturální a Kohezní fond. V průběhu se udály určité změny a dva fondy (fond pro zemědělství a fond nástroje pro rybolov) byly přesunuty do jiných politik. Nyní můžeme mluvit (rozpočtové období 2007-2013) o dvou strukturálních fondech a Kohezním fondu, které jsou hlavními nástroji podpory rozvoje regionu v rámci kohezní politiky. Fondy Evropské unie v rámci Slovenské republiky pro programové období 2007-2013:
- Strukturální fondy - Evropský fond regionálního rozvoje - Evropský sociální fond - Kohezní fond - Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova - Evropský fond pro rybní hospodářství
Poslední dva zmíněné fondy nepatří do Kohezní politiky. Spadají do jiných politik a rozvojových aktivit.
Strukturální fondy Strukturální fondy (2010) Strukturální fondy jsou nástroje regionální politiky
EU. Peníze ze strukturálních fondů jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů a na
19
základě definování jasných cílů a priorit. Existují dva strukturální fondy a to Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF).
Euractiv (2010c) Strukturální fondy nefinancují individuální projekty, ale víceleté programy rozvoje . Ty společně připravují regiony, členské státy a Evropská komise. Programy jsou připravované podle společných východisk navrhnutých Evropskou komisí pro Evropskou unii jako celek. Příspěvky do těchto fondů od začátku 90. let 20. století výrazně vzrostly: z 8 miliard eur ročně v roce 1989 na 32 miliard eur v roce 1999. Pro roky 2000 až 2006 bylo na všechny čtyři strukturální fondy vyčleněno dohromady až 195 miliard eur (v cenách z roku 1999), Nové programové období 2007-2013 už kalkuluje s 277,703 miliard eur (v běžných cenách). Nárok na využívání strukturálních fondů mají pouze členské země EU. Programují se na sedmi leté období (v současnosti probíhá programová perioda 20072013).
Podle Šíbla (1998) cíle strukturálních fondů EU (kromě Kohezního fondu) jsou zaměřeny na šest hlavních cílů: - modernizace upadajících průmyslových oblastí -rekvalifikace pracovních sil uvolněných v důsledku strukturálních změn v průmyslu - pomoc řídce osídleným oblastem hlavně v severských oblastech - přizpůsobení zemědělských struktur, modernizace rybolovu, rozvoj a přizpůsobení struktur v hospodářsky zranitelných venkovských oblastech - pomoc zaostávajícím regiónům, ve kterých hrubý domácí produkt na obyvatele dosahuje 75% průměru EU nebo méně - řešení problémů dlouhodobé nezaměstnanosti, zlepšení pracovních příležitostí pro mladé lidi
Ve svém dokumentu Evropská komise (2002) uvádí, že finanční prostředky poskytované prostřednictvím strukturálních fondů a Kohezního fondu pocházejí z daní občanů Evropské unie. Stejně jako v případě jiných veřejných financí se Evropská unie snaží o efektivní, transparentní a spravedlivé využívání finančních prostředků, za které zodpovídá. 20
Vzhledem na velikost rozpočtu strukturálních fondů Evropská komise neponechala, právo náhody. Na základě dohody s členskými státy stanovila množství závazků, aby zabezpečila transparentnost mechanizmů rozdělování těchto prostředků a možnost občanů dozvědět se, jak se jejich peníze implementují. Povinnosti státních institucí zodpovědných za strukturální pomoc byly přesně vymezené v evropském právu, které platí pro celou Evropskou unii.
V současném programovém období jsou dva strukturální fondy, Evropský fond regionálního rozvoje a Evropský sociální fond.
- Evropský fond regionálního rozvoje Legislativa EU (2006a) uvádí ve svém nařízení - podle článku 160 Smlouvy a podle nařízení (ES) č. 1083/2006 EFRR přispívá k financování pomoci s cílem posílit hospodářskou a sociální soudržnost, vyrovnává zásadní regionální rozdíly podpory rozvoje a strukturálních změn regionálních ekonomik, včetně přeměny upadajících průmyslových oblastí a zaostávajících regionů, podpory přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce. EFRR tím naplňuje priority Společenství, zejména potřebu posílit konkurenceschopnost a inovace, vytvářet a chránit udržitelná pracovní místa a zajistit udržitelný rozvoj.
Euroactiv (2010d) "Evropský regionální rozvojový fond je určen k tomu, aby svou účastí na rozvoji a strukturálních změnách zaostávajících regionů a přeměně upadajících průmyslových oblastí pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly ve Společenství."
Smlouva z Nice článek 160 (2003) „…podporovat hospodářskou a sociální soudržnost nápravou hlavních regionálních rozdílů a účastí na rozvoji a přeměně regionů. ... rovněž přispívá na podporu trvale udržitelného rozvoje a vytváření trvale udržitelných pracovních příležitostí.“
Co je financované z ERDF:
produktivní investice pro vytváření a zachování trvale udržitelných pracovních příležitostí
investice do infrastruktury 21
rozvoj vnitřního potenciálů podporujících místní rozvoj, zaměstnanost a činnost malých a středních podniků
podpora služeb pro podniky
převod technologií
zlepšení přístupu podniků k financím
přímé podpory investic
vytváření infrastruktury pro místní rozvoj a rozvoj zaměstnanosti
podpora strukturám místních služeb pro vytvoření nových pracovních míst (pokud nejsou financována z ESF)
Evropský sociální fond (2010) - Nařízení ES 1784/1999 o Evropském regionálním rozvojovém fondu, čl. 1 – Úkoly: Evropský regionální rozvojový fond přispívá především k dosažení Cíle 1 a 2, dále financuje iniciativu INTERREG (přeshraniční, mezinárodní a meziregionální spolupráce) a iniciativu URBAN (hospodářská a sociální obnova krizí postižených měst) a podporuje inovační akce a technická opatření (v oblasti regionálního rozvoje a výměny těchto zkušeností).
Tabulka 1 Cíle podporované z ERDF Cíl 1
Cíl 2
Investice do infrastruktury, především v rámci Transevropských sítí (TENs) – doprava, telekomunikace a energetické sítě
Regenerace průmyslových oblastí a upadajících městských oblastí
Investice do vzdělání a zdraví Ochrana životního prostředí
Zlepšení přístupu a regenerace venkovských oblastí nebo oblastí závislých na rybolovu
Přímé investice do produktivního sektoru k vytvoření trvalých pracovních míst
Pomoc malým a středním podnikům a místnímu rozvoji, důraz je kladen na
Posilování výzkumu a rozvojových kapacit v regionech
teritoriální pakty zaměstnanosti (Territorial Employment Pacts) Zdroj: http://www.euractiv.cz/index.php?id=evropsky-fond-regionalniho-rozvo
- Evropský sociální fond Legislativa EU (2006b) uvádí ve svém nařízení, že ESF přispívá k prioritám Společenství, pokud jde o posílení hospodářské a sociální soudržnosti prostřednictvím
22
zvyšováním zaměstnanosti a pracovních příležitostí, o podporu vysoké úrovně zaměstnanosti a zvyšování počtu a kvality pracovních míst. Činí tak prostřednictvím podpory politik členských států, které jsou zaměřeny na dosažení plné zaměstnanosti, kvality a produktivity práce, ale i podpořit sociální začlenění, včetně přístupu znevýhodněných osob k zaměstnání a snížení národních, regionálních a místních rozdílů v zaměstnanosti. ESF podporuje zejména opatření v souladu s opatřeními přijatými členskými státy na základě pokynů přijatých v rámci Evropské strategie zaměstnanosti, které jsou zahrnuty v integrovaných směrech pro růst a zaměstnanosti a v odpovídajících doporučeních.
ESF (2010) Evropský sociální fond je jedním ze strukturálních fondů Evropské unie, zřízený za účelem zmenšování rozdílů v prosperitě a životní úrovně v členských státech a regionech EU, a jako takový prosazuje hospodářskou a sociální soudržnost. Činnost ESF je zaměřena na podporu zaměstnanosti v Evropské unii. Napomáhá členským státům lépe vybavovat evropské pracovní síly a společnosti k tomu, aby čelily novým globálním výzvám. Ve zkratce:
Financování je rozloženo napříč členskými státy a regiony. Prostředky směřují zejména do míst, jejichž hospodářský rozvoj se vyvíjí hůře.
Jedná se o klíčový prvek strategie Evropské unie pro růst a pracovní místa, která je zacílena na zlepšování života občanů Evropské unie tím, že jim poskytuje lepší kvalifikaci a lepší vyhlídky na pracovní uplatnění.
Za účelem dosažení těchto cílů bude v období let 2007 až 2013 do členských států a regionů Evropské unie rozděleno přibližně 75 miliard eur.
Balko (2004) uvádí ve svém dokumentu, že Evropský sociální fond slouží také na realizaci národních akčních plánů zaměstnanosti členských států EU. Poskytuje podporu členským státům při zavádění nových atraktivních politik a systémů boje se skrytými příčinami nezaměstnanosti a zlepšení jejich činnosti. Tuto podporu adresuje specifickým potřebám regionů, které čelí specifickým problémům. Jeho podstata tedy spočívá v podporování návratu nezaměstnaných a znevýhodněných skupin do pracovního života hlavně financováním odborné přípravy a systémů podpory zaměstnávání těchto skupin.
23
Kohezní fond Legislativa EU (2006c) uvádí ve svém nařízení - pomoc z fondu se poskytuje
vyváženým způsobem a na základě potřeb investic a infrastruktury samostatně pro každý členský stát, který pomoc dostává na akce v těchto oblastech: a) transevropské dopravní sítě; zejména prioritní projekty společného zájmu stanoveny rozhodnutím č.. 1692/96 /ES; b) životní prostředí v rámci priorit politiky Společenství v oblasti ochrany životního prostředí je podle politiky a akčního programu v oblasti životního prostředí. V této souvislosti může fond rovněž zasahovat do oblastí, které souvisejí s udržitelným rozvojem a jednoznačně prospívají životnímu prostředí, tj. energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie, ale i v oblasti dopravy, mimo oblasti transevropských sítí, železniční, říční a námořní dopravy, intermodální dopravní systémy a jejich vzájemná interoperabilita, řízení silniční, námořní a letecké dopravy, ekologické městské dopravy a veřejná doprava.
Euroactiv (2010e) - V roce 1993 Maastrichtská smlouva založila Kohezní fond neboli Fond soudržnosti - nástroj solidarity, jehož úkolem bylo pomáhat slabším zemím splnit kritéria pro vstup do Hospodářské a měnové unie, tzv. maastrichtská kritéria. Pomoc směřuje do oblasti dopravní infrastruktury a životního prostředí a poskytuje se zemím, jejichž hrubý národní produkt na obyvatele je nižší než 90% průměru EU. Fond se zaměřuje na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Financuje investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy, městská doprava při dodržování zásad udržitelného rozvoje) a ochranu životního prostředí. Pro programové období 2007-2013 Unie schválila Koheznímu fondu téměř 69,707 miliard eur (v běžných cenách), přitom Slovensko může čerpat 3,9 miliard eur (v běžných cenách).
24
Tabulka 2 Rozdělení finančních prostředků Kohezní politiky na Slovensku
Kohezní fond
Slovensko
3,899
Cíl Regionální Cíl Evropská Cíl Konvergence konkurenceschopnosti územní a zaměstnanosti spolupráce
7,013
0,449
0,227
Spolu
11,588
Zdroj: http://www.euractiv.sk/kohezny-fond
Podle NARIADENIE RADY (2006), pomoc z fondu se poskytuje na základě potřeb investicí a infrastruktury speciálně pro každý členský stát na aktivity v těchto oblastech:
transevropské dopravní sítě, hlavně prioritní projekty společného zájmu vymezené v rozhodnutí č. 1692/96/EU
životní prostředí v rámci priorit politiky Společenství v oblasti ochrany životního prostředí podle politiky a akčního programu životního prostředí. Fond může působit také v oblastech, které souvisejí s trvale udržitelným
rozvojem a jednoznačně prospívají životnímu prostředí, tj. energetická efektivnost a obnovitelné zdroje energie a v oblasti dopravy mimo oblasti transevropských sítí, železniční, říční a námořní doprava, intermodální dopravní systémy a jejich vzájemná interperabilita, řízení cestní, námořní a letecké dopravy, environmentálně
vhodná
městská doprava a veřejná doprava.
Euroactiv (2010e) V souladu s návrhem NSRR Slovenské republiky na roky 2007-2013 je poměr prostředků z KF na Slovensku příznivější ve prospěch dopravní infrastruktury (2,30 miliard eur /60%) oproti prostředkům pro životní prostředí 1,57 miliard eur/40%) Kohezní fond spolufinancuje dva největší operační programy NSRR 2007-2013 – Operační program Doprava (3,21 miliard eur v běžných cenách). Řídícími orgány pro uvedené programy je Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací Slovenské republiky a Ministerstvo životního prostředí Slovenské republiky.
25
Tabulka 3 Stručný přehled jednotlivých fondů a jejich finančních prostředků Finanční alokace 2007 – 2013 na operační programy (ŠF a KF) v EUR v běžných cenách NSRR Příspěvek ES (EUR, běžné ceny) Operační program Fond Regionální OP ERDF 1 445 000 000 ERDF+KF 1 800 000 000 OP Životní prostředí ERDF 230 756 935 KF 1 569 243 065 ERDF+KF 3 206 904 595 OP Doprava ERDF 877 409 097 KF 2 329 495 498 OP Informatizace společnosti ERDF 993 095 405 OP Výzkum a vývoj (včetně ERDF 1 209 415 373 přesunu na výzkum a vývoj) OP Konkurenceschopnost a hospodářský růst OP Zdravotnictví OP Technická pomoc OP Bratislavský kraj
ERDF
772 000 000
ERDF ERDF ERDF ESF
250 000 000 97 601 421 87 000 000
OP Zaměstnanost a sociální ESF inkluze OP Vzdělávání ESF Spolu všechny fondy NSRR 2007 - 2013 Spolu ERDF Spolu KF Spolu ESF EAFRD (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) EFF (Evropsky fond pro rybní hospodářství) Zdroj: http://www.nsrr.sk/narodny-strategicky-referencny-ramec-2007-2013/
881 801 578 617 801 578 11 360 619 950 5 962 278 231 3 898 738 563 1 499 603 156 1 969 418 078 13 688 528
1.5 REGIONÁLNÍ POLITIKA SLOVENSKÉ REPUBLIKY Euractiv (2010a) Slovensko se vyznačuje výraznými regionálními rozdíly (disparitami) mezi jednotlivými regiony. Velká regionální diferencovanost je daná geograficky, historicky, kulturně, dále ekonomickým rozvojem, etnickým složením, náboženstvím, dávnými kulturními a administrativními centry. Je ovlivněna externími
26
kulturními vlivy, záměrnými zásahy státu do regiónů (hlavně před rokem 1989), mírou urbanizace a industrializace. Velké rozdíly jsou v geografii obyvatelstva např. sever a východ Slovenska je typický vysokou populační dynamikou a naopak jih a jihozápad jsou území s opačným efektem. Velké rozdíly jsou také ve vzdělanosti, v ekonomické výkonnosti a také sociální oblasti. K jejich odstranění a zmírnění se využívají v současnosti hlavně evropské nástroje kohezní politiky (strukturální fondy) a Evropský fond pro rozvoj venkova. Dalšími nástroji jsou vládní granty a podpora zahraničním a domácím investorům u nových investic do výroby, zvlášť v regionech s vysokou nezaměstnaností. Cílem regionální politiky Evropské unie je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje jednotlivých regionů a zmírňování úpadku méně rozvinutých regionů podle článku 158 a 160 Smlouvy o Evropských společenstvích. Jedním ze základních principů fungování Evropské unie je princip solidarity, ve smyslu kterého ekonomicky silnější přispívá slabšímu. Podobná situace by se měla přenést z evropské na národní úroveň.
Usnesení vlády SR (2000)
Základní principy regionální politiky Evropské unie uplatněné ve Slovenské republice. -Princip koncentrace – vychází z potřeby soustředit úsilí a prostředky Slovenské
republiky na podporu rozvoje hlavně regionů, které dlouhodobě vykazují nižší ekonomickou výkonnost a životní úroveň. -Princip partnerství – je založený na potřebě úzké spolupráce příslušných orgánů státní správy, obecní a regionální samosprávy a dalších orgánů a organizací (např. podnikatelská sféra, třetí sektor) v oblasti přípravy a realizace programových dokumentů, a to jak na úrovni horizontální (např. spolupráce obcí a regiónů mezi sebou), tak vertikální (např. spolupráce ministerstev s regiony, a obcemi. -Princip programování – je založený na potřebě koncepčního přístupu zabezpečování jednotlivých regionů včetně programové koordinace aktivit různých subjektů zainteresovaných na rozvoj daného území. -Princip doplňkovosti – princip vychází ze zásady, že prostředky státu nejsou většinou, ale jen doplňkovým zdrojem, který přispívá na podporu aktivit vznikajících v regionu. V předvstupovém období se jako doplňkové zdroje financování regionálního rozvoje využívaly prostředky z předvstupových fondů PHARE, ISPA a SAPARD. Nyní jsou to zdroje z prostředků strukturálních fondů a Kohezního fondu Evropské unie. 27
Podporované regiony v rámci systému regionální politiky státu Podporovaný region je územní jednotka, která pro svůj hospodářský a sociální rozvoj
vyžaduje zvláštní regionální strukturální politiku. Jednotku pro implementaci regionální strukturální politiky vytváří statistický region podle platných statistických a metodických definicí. Na Slovensku jsou podporované: -regiony se soustředěnou podporou státu a) strukturálně postižené regiony, ve kterých se soustřeďují negativní projevy strukturálních změn, dochází k útlumu odvětví a výrobních podniků a k růstu nezaměstnanosti. b) ekonomicky slabé regiony, které na základě ukazatelů hospodářského a sociálního rozvoje vykazují podstatně nižší úroveň rozvoje jako je průměrná úroveň v Slovenské republice. - další regiony pokud o tom rozhodne vláda Jsou to např. regiony s nízkou hustotou obyvatelstva, regiony s vyšším podílem zaměstnanosti v zemědělství, příhraniční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelnými katastrofami, regiony se silně narušeným nebo poškozeným životním prostředím, regiony s méně příznivými podmínkami pro rozvoj zemědělství, regiony s vyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti jako je průměrná úroveň ve Slovenské republice.
1.5.1 Dokumenty regionální politiky Slovenské republiky Danajková (2009) charakterizoval vývoj programových dokumentů následovně. Prvním zásadním dokumentem regionálního rozvoje, vypracovaným Ministerstvem výstavby a regionálního rozvoje Slovenské republiky na podnět Evropské unie, se stal Integrovaný plán regionálního a sociálního rozvoje. Jednalo se o střednědobý rozvojový program, sloužící jako podklad pro rozhodnutí vlády v oblasti regionálního rozvoje, kterého vypracování bylo zároveň jedním z předpokladů čerpání předvstupových fondů Evropské unie, především z programu PHARE. Integrovaný plán definoval tři podporované oblasti – zlepšení konkurenceschopnosti slovenského hospodářství, zlepšení stavů infrastruktury a životního prostředí a rozvoj lidských zdrojů. V září 2000 vláda schválila Zásady regionální politiky Slovenské republiky, které ve výrazné míře kopírovaly principy regionální politiky uplatňované státy 28
Evropské unie. Tyto zásady definují samotný pojem regionální politika, charakterizují základní zásady a principy, kterými by se měla realizovat, určuje vazby na regionální politiku Evropské unie, vymezuje regiony, kterým bude poskytována podpora v rámci regionální politiky státu, určuje základní programové dokumenty a nástroje regionální politiky a identifikuje rámec pro uskutečnění regionální politiky na Slovensku. Tyto zásady se později transformovaly do vytvoření základního legislativního rámce pro uplatňování regionální politiky, tj. Zákon č. 503/2001 o podpoře regionálního rozvoje. Na Integrovaný plán regionálního a sociálního rozvoje Slovenské republiky navázal Národní plán regionálního rozvoje a na něho Národní rozvojový plán. Národní rozvojový plán byl základním programovým dokumentem uskutečňování strukturální a regionální politiky Slovenské republiky pro období 2004-2006. Poskytl komplexní pohled na stav regiónů Slovenské republiky a bariéry v jejich rozvoji. Definoval rozvojové priority a způsob jejich dosáhnutí. Obsahoval cíle, strategii a s tím spojený finanční a implementační rámec. Obsahoval také charakteristiky vypracovaných sektorových operačních programů, na které byla alokovaná finanční pomoc Evropské unie.
V současné době již máme nové programovací období 2007-2013. To také přineslo nový programový dokument. Strukturalnefondy (2010) Současné programové období 2007-2013 je pro Slovenskou republiku prvním programovacím obdobím, ve kterém bude mít možnost využívat zdroje z fondů Evropské unie v průběhu celého jeho trvání, a to na základě dokumentu Národního strategického referenčního rámce Slovenské republiky na roky 2007-2013. Tento strategický dokument byl vypracovaný v souladu s novými nařízeními Evropské unie k strukturálním fondům a Kohéznímu fondu a následně byl schválený vládou Slovenské republiky dne 6. prosince 2006 a Evropskou komisí dne 17. srpna 2007.
MVRR SR (2007b) Tento dokument představuje referenční nástroj na přípravu programování fondů. Stanovuje národní priority, které budou spolufinancované ze strukturálních fondů a Kohezního fondu v programovém období 2007 – 2013 v návaznosti na Strategické usměrňování Společenství o soudržnosti. Zabezpečí, že pomoc z fondů bude využitá v souladu se Strategickými usměrněními Společenství o
29
soudržnosti a určí propojení mezi prioritami Společenství na jedné straně a Národním programem reforem na druhé straně. Strukturalnefondy (2010) Strategický cíl na roky 2007 – 2013 formulovaný v Národním strategickém referenčním rámci jako „ Výrazné zvýšení do roku 2013 konkurenceschopnosti a výkonnosti regionů a slovenské ekonomiky a zaměstnanosti při respektování trvale udržitelného rozvoje“ představuje nejenom pokračování trendu přibližování se úrovně evropské patnáctky, ale také zvyšování konkurence schopnosti Slovenska a jeho regionů a také zvýšení kvality života občanů Slovenské republiky.
1.5.2 Priority a cíle Slovenské republiky v programovém období 2007-2013 a Národní strategický referenční rámec MVRR SR (2007b) Národní strategický referenční rámec Slovenské republiky na léta 2007-2013 byl vypracovaný v souladu s novými nařízeními Evropské unie k strukturálním fondům a ke Kohéznímu fondu. První návrh Národního strategického referenčního rámce Slovensko oficiálně zaslalo Evropské komisi v prosinci 2006. 27. února 2007 se k předloženému návrhu NSRR v Bratislavě začalo oficiální jednání s EU, na kterém EK požádala přepracovat dokument podle vznesených připomínek. Poté Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje Slovenské republiky společně se zástupci EK se snažili odstranit nedostatky v dokumentu. Následně 2. května 2007 byl dokument znovu předložen ke schválení vládě Slovenské republiky. Dokument se změnami byl schválen. Po menších úpravách, které probíhaly neoficiálně mezi Evropskou komisí (EK) a MVRR SR, byl dokument oficiálně zaslán 29. června 2007 ke schválení EK. Před schválením bylo podepsáno memorandum ministrem výstavby a regionálního rozvoje a ředitelem deklaratu regionální politiky EK Josém Andrésom o tom, že schválení strategického dokumentu bude nejpozději do 17. 8. 2007. A tak se i stalo, 17. srpna 2007 byl dokument oficiálně přijat Evropskou komisí a představuje základní strategický dokument Slovenské republiky na využívání fondů Evropské unie v letech 2007-2013.
MVRR(2007b) - Strategický dokument NSRR obsahuje následující důležité části: - analytická část současná situace SR
30
- strategická část vize a strategie hospodářského a sociálního rozvoje SR - operační část operační programy a jejich koordinace - financování NSRR
Strukturalnefondy (2010) Strategický cíl na léta 2007-2013 formulovaný v NSRR jako „výrazně zvýšit do roku 2013 konkurence schopnost a výkonnost regionů slovenské ekonomiky a zaměstnanost v rámci respektování trvale udržitelného rozvoje“ představuje pokračování trendu přibližování se úrovni EU-15, ale také zvyšování konkurence schopnosti Slovenska a jeho regionů a také zvýšení kvality života občanů Slovenské republiky. Na základě východiska strategie a v návaznosti na vytyčený strategický cíl SR je strategie NSRR postavena na třech strategických prioritách a jejich třech cílech, které se bude snažit prostřednictvím financování projektů v programovém období 2007-2013 splnit: Tabulka 4 Strategické priority a jejich cíle Strategická priorita
Cíl strategické priority
1. Infrastruktura a regionální dostupnost
Zvýšení hustoty vybavení regiónů infrastrukturou a zvýšení efektivnosti s ní souvisejících veřejných služeb
2. Vědomostní ekonomika
Rozvoj zdrojů trvale udržitelného ekonomického růstu a zvyšování konkurenceschopnosti průmyslu a služeb
3. Lidské zdroje
Zvýšení zaměstnanosti, růst kvality pracovní sily pro potřeby vědomostní ekonomiky a zvýšení sociální inkluze rizikových skupin
Zdroj: MVRR SR 2009
Strategie NSRR zároveň definuje horizontální priority, které mají vliv na cíle NSRR ve čtyřech oblastech. Smyslem každé z horizontálních priorit je zabezpečit dosáhnutí pro ni definovaného cíle, který se týká mnohých priorit NSRR. Nemůže být zabezpečený pouze prostřednictvím jednoho operačního programu, ale vyžaduje koordinovaný přístup protínající mnohé specifické priority, respektive projekty. Horizontální priority budou podle svého charakteru uplatněné v relevantních operačních programech následně:
31
Tabulka 5 Horizontální priority Horizontální priorita
Cíl horizontální priority
Uplatnění horizontální priority
A. marginalizované rómské komunity
Zvýšení zaměstnanosti a vzdělanostní úrovně příslušníků MRK a zlepšení jejich životních podmínek
komplexní přístup (integrace projektů z mnohých OP)
B. rovnost příležitostí
Zabezpečit rovnost příležitostí pro všechny a předcházení všem formám diskriminace
princip uplatňovaný u každého projektu
C. trvale udržitelný rozvoj
Zabezpečení environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti ekonomického růstu
princip na úrovni strategického cíle NSRR
Rozvoj inkluzívní informační společnosti
integrovaný přístup (interoperabilita informačních systémů veřejné správy a zavádění e-služeb v operačních programech)
D. informační společnost
Zdroj: MVRR SR 2009
1.5.3 Operační programy Operační programy jsou již jednotlivé oblasti, které byly logickým postupem vygenerovány na základě NSRR SR, který byl schválen ES. Jednotlivé oblasti byly namodelovány tak, aby rozvoj a finanční podpora byla nasměrována do správných oblastí.
MVRR (2007b) Strategie, priority a cíle NSRR budou implementované přes 11 operačních programů v rámci jednotlivých cílů kohezní politiky EU:
šest operačních programů v cíli Konvergence: -
čtyři operační programy spolufinancované z ERDF pokrývající celou SR kromě Bratislavského kraje (Regionální operační program, OP informatizace společnosti, OP konkurence schopnost a hospodářský růst a OP zdravotnictví) 32
-
dva operační programy spolufinancované z ERDF a KF pokrývající celou SR včetně Bratislavského kraje (OP doprava a OP životní prostředí)
tři operační programy společné pro oba dva cíle – cíl konvergence a cíl regionální konkurence schopnost a zaměstnanost. Pokrývají celou SR včetně Bratislavského kraje – jeden je spolufinancovaný z ERDF (OP Výzkum a vývoj), dva z ESF (OP zaměstnanost a sociální inkluze a OP vzdělávání)
Operační
program
Technická
pomoc
v cíli
Konvergence
pokrývající
horizontální aktivity, za které je zodpovědný centrální koordinační orgán pro NSRR a které jsou společné pro všechny OP (příprava, řízení, monitorování, hodnocení, informovanost, posilnění administrativních kapacit)
Operační program Bratislavský kraj pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost spolufinancovaný z ERDF.
MVRR (2007b) NSRR 2007-2013 obsahuje popis jednotlivých operačních programů a jejich priority a hlavní cíle, na které se jednotlivé programy zaměřují. 1. Regionální operační program Regionální operační program (ROP) implementuje v cíli Konvergence specifickou prioritu 1.1 Regionální infrastruktura v rámci strategické priority 1. Infrastruktura a regionální dostupnost. Je spolufinancovaný z ERDF. Globálním cílem ROP je „zvyšování dostupnosti a kvality občanské infrastruktury a vybavenosti v regionech“. Řídícím orgánem ROP je Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje SR.
2. Operační program životní prostředí Operační program životní prostředí (OP ŽP) implementuje specifickou prioritu 1.2 Environmentální infrastruktura a ochrana životního prostředí v rámci strategické priority NSRR 1. Infrastruktura a regionální dostupnost. Je spolufinancovaný ze zdrojů ERDF a KF, což je zohledněné na úrovni prioritních os, které jsou rozčleněné na prioritní ose financované z ERDF a prioritní ose financované z KF. Globálním cílem OP ŽP je „zlepšení stavu životního prostředí a racionální využívání zdrojů 33
prostřednictvím dobudování a zkvalitnění environmentální infrastruktury SR v smyslu předpisů EU a SR a posilnění environmentální složky TUR“. Řídícím orgánem OP ŽP je Ministerstvo životního prostředí SR.
3. Operační program doprava Operační program doprava (OPD) implementuje v cíli Konvergence specifickou prioritu 1.3 dopravní infrastruktura a veřejná osobní doprava v rámci strategické priority NSRR
1.
infrastruktura
a
regionální
dostupnost.
Operační
program
bude
spolufinancovaný ze zdrojů KF a ERDF, což je zohledněné na úrovni prioritních os – prioritní osy OPD se dělí na prioritní osy financované z ERDF a prioritní osy financované z KF. Globálním cílem OPD je podpora trvale udržitelné mobility prostřednictvím rozvoje dopravní infrastruktury a rozvoje veřejné osobní dopravy. Řídícím orgánem OPD je Ministerstvo dopravy, pošty a telekomunikací SR.
4. Operační program zdravotnictví Operační program zdravotnictví (OPZ) implementuje v cíli Konvergence specifickou prioritu 1.4 modernizace zdravotnické infrastruktury v rámci strategické priority NSRR 1. infrastruktura a regionální dostupnost. Globálním cílem OP je „zlepšení podmínek ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva v produktivním věku jako v neproduktivním věku zvyšováním kvality, zdravotní péče“. OP je spolufinancovaný z ERDF. Řídícím orgánem OPZ je Ministerstvo zdravotnictví SR.
5. Operační program informatizace společnosti Operační program implementuje specifickou prioritu 2.1 Informatizace společnosti, v rámci strategické priority NSRR 2. Vědomostní ekonomika. Je spolufinancovaný z ERDF. Vzhledem k tomu, že OP IS pokrývá jen cíl Konvergence, aktivity plánované v OP na území cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost budou financované podle principu „ pro rata“ výlučně ze státního rozpočtu. Globálním cílem OP je „vytvoření inkluzivní informační společnosti jako prostředku pro rozvoj vysoce výkonné vědomostní ekonomiky“. Řídícím orgánem OP IS je Úřad vlády SR.
34
6. Operační program výzkum a vývoj Operační program Výzkum a vývoj (OP VaV) implementuje specifické priority 2.2 výzkum a vývoj a 2.3 Infrastruktura vysokých škol, v rámci strategické priority NSRR 2. Vědomostní ekonomika. Zahrnuje dva cíle kohezní politiky EU – cíl Konvergence a cíl Regionální konkurence schopnost a zaměstnanost, tj. celé území SR včetně Bratislavského kraje. Členění na dva cíle je zohledněné na úrovni prioritních os. Operační program je spolufinancovaný z ERDF. Globálním cílem operačního programu je „modernizace a zefektivnění systému podpory výzkumu a vývoje a zkvalitnění infrastruktury vysokých škol tak, aby přispívaly k zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky, snižování regionálních disparit, vzniku nových inovativních (high-tech) malých a středních podniků, tvorbě nových pracovních míst a zlepšení podmínek vzdělávacího procesu na vysokých školách“. Řídicím orgánem pro OP VaV je Ministerstvo školství SR.
7. Operační program Konkurence schopnost a hospodářský růst Operační program Konkurenceschopnost a hospodářský růst (OP KaHR) implementuje v cíli Konvergence specifickou prioritu 2.4 Podpora konkurence schopnosti podniků a služeb hlavně prostřednictvím inovací v rámci strategické priority NSRR 2. Vědomostní ekonomika. Je spolufinancovaný z ERDF. Globálním cílem operačního programu je „zabezpečení trvale udržitelného hospodářského růstu a zaměstnanosti“. Řídicím orgánem je Ministerstvo hospodářství SR.
8. Operační program Vzdělávání Operační program implementuje specifickou prioritu 3.1 Moderní vzdělávání pro vědomostní společnost v rámci strategické priority NSRR 3. Lidské zdroje. OP pokrývá dva cíle kohezní politiky EU – cíl Konvergence i cíl Regionální konkurence schopnost a zaměstnanost, tj. celé území SR včetně Bratislavského kraje. Členění na dva cíle je zohledněné na úrovni prioritních os. Globálním cílem je zabezpečení dlouhodobé konkurenceschopnosti SR prostřednictvím přizpůsobení vzdělávacího systému potřebám společnosti. Řídicím orgánem tohoto OP je Ministerstvo školství SR. OP je spolufinancovaný z ESF.
35
9. Operační program zaměstnanost a sociální inkluze Operační program Zaměstnanost a sociální inkluze (OP ZSI) Implementuje specifickou prioritu 3.2 Podpora růstu zaměstnanosti a sociální inkluze, v rámci strategické priority 3. Lidské zdroje. Zahrnuje dva cíle kohezní politiky EU – cíl Konvergence a cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, tj. celé území SR včetně Bratislavského kraje. Členění na dva cíly je zohledněné na úrovni prioritních os. Globálním cílem OP je „růst zaměstnanosti, pokles nezaměstnanosti, sociální inkluze a budování kapacit“. OP je spolufinancovaný z ESF. Řídícím orgánem OP ZSI je Ministerství práce, sociálních věcí a rodiny SR.
10. Operační program technická pomoc Operační program Technická pomoc (OP TP) implementuje specifické priority 4.1
Příprava,
řízení,
monitorování,
hodnocení,
informování,
a
posilování
administrativních kapacit v těchto oblastech a 4.2 Finanční řízení a kontrola a posilování administrativních kapacit v těchto oblastech v rámci strategické priority NSRR 4. Technická pomoc. Je spolufinancovaný z ERDF. Vzhledem na to, že tento operační program pokrývá pouze cíl Konvergence, aktivity plánované v OP na území cíle Regionální konkurence schopnost a zaměstnanost budou financované podle principů „pro rata“ výlučně ze státního rozpočtu. Globálním cílem OP je „zabezpečit efektivní, účinné a správné řízení, implementaci, finanční řízení, kontrolu a audit ŠF a KF v letech 2007 – 2013“. Řídicím orgánem OP TP je Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje SR.
11. Operační program Bratislavský kraj Operační program implementuje v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost priority NSRR 1. Infrastruktura a regionální dostupnost a 2. Vědomostní ekonomika. Je spolufinancovaný z ERDF. Globálním cílem operačního programu je „posilnění konkurenční schopnosti regionu rozvojem inovačního podnikání a budováním regionu atraktivního pro život. Řídicím orgánem OP Bratislavský kraj je Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje SR.
36
1.5.4 Regionální operační program Operační programy fungují na základě výzev. Jednotliví uchazeči o finanční prostředky musí podat žádost na specifickou výzvu a na tu čerpat peníze. Každý operační program má vypracovaný programový manuál, který se stále aktualizuje. Program stanovuje podmínky a postup jak čerpat zdroje a vyhotovovat žádosti k tomu určené.
ROP (2010) Žádosti o poskytnutí nevratného finančního příspěvku (NFP) v rámci ROP žadatelé předkládají na základě vyhlášení výzvy.
V zásadě existují dva typy výzev, které se liší způsobem přijímání projektů: -
časově ohraničená, tzv. uzavřená výzva
-
průběžná výzva
Zapojení regiónů do implementace ROP ROP vytváří mezi všemi operačními programy realizovaných v programovém období 2007-2013 největší prostor na zapojení samosprávních krajů do implementačních procedur, čím
posiluje aktivní účast regiónů na realizaci regionálního rozvoje
podporovaného z finančních prostředků Evropského společenství. Samosprávní kraje na základě zplnomocnění o delegování pravomocí vykonávají ve vztahu k vybraným oblastem podpory ROP úlohy zprostředkovatelských orgánů pod řídicím orgánem pro ROP (tzv. SO/RO)
Zapojení regiónů do implementace ROP:
účast na přípravě ROP a navazující řídící dokumentace
členství v Monitorovacím výboru pro ROP
členství v řídicí skupině pro hodnocení ROP
zabezpečování výkonu úloh SO/RO (přijímání a hodnocení projektů, účast na výběrovém procese, spolupráce u uzavírání smluv o poskytnutí NFP, zabezpečování procesů administrativního ověřování a ověřování na místě, vybavování
žádostí o platbu, monitorování projektů, zabezpečování aktivit
informování a publicity, spolupráce u monitorování a hodnocení operačního programu) 37
ve vybraných oblastech podpory ROP vystupují regionální samosprávy jako žadatelé/přijímatelé Samosprávní kraje vykonávají úlohy SO/RO ve vztahu k následujícím opatřením ROP: - Podpora a rozvoj infrastruktury cestovního ruchu - Regenerace sídel - Regionální komunikace zabezpečující dopravní obsluhu regionu
1.6 POLITIKA ROZVOJE VENKOVA 2007-2013 Pro nynější programové období 2007-2013 byly z strukturálních fondů přesunuty evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a evropský fond pro rybní hospodářství. Tyto fondy nyní spadají pod politiku rozvoje venkova v období 20072013.
Politika rozvoje venkova je velice důležitá. Podle Ec.europa (2010) - venkovské oblasti představují 91 % území 27 členských států Evropské unie a jsou domovem více než 56 % jejich obyvatel, což z rozvoje venkova činí politiku prvořadého významu. Zemědělství a lesnictví mají stále zásadní význam pro využívání půdy a správu přírodních zdrojů ve venkovských oblastech EU a jako platforma pro ekonomickou diverzifikaci venkova. Posílení evropské politiky rozvoje venkova je proto jednou z hlavních priorit EU. V tomto nařízení je politika rozvoje venkova na období 2007 až 2013 rozdělena podle tří témat, která se nazývají „tematické osy“. Jedná se o tato témata:
zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
zlepšování životního prostředí a krajiny
zlepšování kvality života ve venkovských oblastech a povzbuzení diverzifikace hospodářské činnosti.
Euroactiv (2010f) - Řídícím orgánem pro oba dva programy (venkov i rybní hospodářství) je Ministerstvo zemědělství. Zprostředkovatelským orgánem bude Zemědělská platební agentura. Hlavní rysy nové politiky rozvoje venkova:
38
Jediný nástroj financování a programování, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.
Nový strategický přístup k rozvoji venkova s jasným zaměřením na priority EU
Posilnění kontroly, hodnocení a oznamování, jasnější rozdělení zodpovědnosti mezi členské státy a komisi.
Posilnění postupu zespodu nahoru. Členské státy, regióny a místní akční skupiny budou moci více ovlivňovat dolaďování programů podle místních potřeb.
Struktura programu rozvoje venkova Program se opírá kromě technické pomoci také o 4 osy:
zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesního hospodářství
životní prostředí a krajina
zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace venkovského hospodářství
přístup LEADER
1.7 CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU Jednu z prvních definicí cestovního ruchu (CR) formuloval Hermann v. Shullard (1997) v roku 1910: „ CR je souhrn operací hlavně ekonomické povahy, které se přímo vztahují na vstup, pobyt a pohyb cizinců mimo nebo uvnitř určité krajiny, města nebo regionu.“ V odborné literatuře, hlavně ekonomické, se cestovní ruch charakterizuje jako forma uspokojování potřeb obnovy fyzických a duševních sil člověka, převážně mimo každodenního životního shonu a obvykle ve volném čase. W. Hunziker a K. Krypt (2007) v roce 1945 definovali CR jako „ soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalé usazení nebo výkon pracovní činnosti.“ Gúčík et al. (2007a) uvádí, že CR je možné chápat jako ucelený teoretický systém – teorii cestovního ruchu (turizmologii) nebo oblast hospodářské činnosti spojené s produkcí, prodejem a spotřebou statků cestovního ruchu návštěvníky. Orieška (1998a) cestovní ruch chápe jako soubor činností zaměřených na uspokojení potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo města trvalého
39
bydliště a obvykle ve volném času, za účelem zotavení, poznání, společenského kontaktu, kulturního a sportovního vyžití, lázeňské léčby a služebních cest. Cestovní ruch podle Nováckej – Kulčákovej (2007b) tvoří soubor aktivit v určitém prostředí, které uspokojují potřeby lidí související s cestováním mimo jejich trvalého bydliště, bez rozdílu, jestli důvodem jejich cestování je odpočinek nebo nepravidelná povinnost. Podle definice Světové organizace cestovního ruchu (2007a) (World Tourism Organization – WTO) pod pojmem cestovní ruch rozumí všechen pohyb člověka mimo místa bydliště, kromě jejich cesty do práce, v délce doby kratší jako jeden ucelený rok s cílem zotavení, lázeňské léčby, poznávání, kulturního i sportovního vyžití a služebních cest. Lopušný (2001) definuje cestovní ruch jako složitý ekonomicko - sociální a prostorový jev, jehož hlavním cílem je uspokojovat potřeby pro reprodukci fyzických a duševních sil člověka a rozvíjet jeho osobnost. Otepka - Habán (2007b) cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje hlavně dopravu, turistické zařízení poskytující ubytování a stravování, infrastrukturu cestovního ruchu, služby cestovních kanceláří, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další služby spojené s tzv. doplňkovými programy. V cestovním ruchu působí jak soukromý, tak i veřejný sektor. Systémově koncipovaný rozvoj cestovního ruchu a jeho řízení v rámci obou sektorů přináší nejenom hospodářský přínos, ale i další kladné zhodnocení v podobě zachování původních tradicí, kulturních zvyklostí, ochrany životního prostředí a je důležitým faktorem mírového spolužití (prolínání kultur a tradicí, tolerance, zdravé identity apod.). Podle Habána - Otepku (2004) na rozvoj cestovního ruchu působí vnější faktory, které přímo nesouvisí s cestovním ruchem, ale do značné míry ovlivňují poptávku po cestovním ruchu. Tyto faktory se člení do následujících oblastí: demografické a sociální, ekonomické, politické a právní, technické. Z každé definice CR se dají vyčíst dva základní rysy – pobyt a pohyb.
Cestovní ruch můžeme chápat jako systém. Systém, který soustřeďuje jednotlivé složky, na které působí jednotlivé druhy prostředí. Je to mechanizmus, který neustále pracuje na trhu cestovního ruchu, kde se setkávají subjekt a objekt cestovního ruchu. V odborné literatuře můžeme najít toto schéma chápání systému cestovního ruchu.
40
Schéma 1
Cestovní ruch jako systém Technicko technologické prostředí
Ekonomické prostředí Legislativní prostředí
Objekt cestovního ruchu
Subjekt cestovního ruchu Formy a druhy cestovního ruchu
Sociální prostředí
Ekologické prostředí Politické prostředí
Zdroj: Jarábková, J. In: Vybrané kapitoly z cestovného ruchu, 2007.
Základními složkami systému cestovního ruchu je subjekt cestovního ruchu a objekt cestovního ruchu. Orieška (1998b) uvádí, že subjekt cestovního ruchu je podsystém cestovního ruchu a to je návštěvník (turista,výletník), který uspokojuje své potřeby během cestování a pobytu mimo místa trvalého bydliště spotřebou statků cestovního ruchu. V ekonomickém chápání subjekt cestovního ruchu představuje poptávku. Objekt cestovního ruchu je místo, neboli destinace. V ekonomickém chápání představuje objekt cestovního ruchu nabídku. Nositeli nabídky jsou: •
destinace neboli střediska cestovního ruchu
•
podniky cestovního ruchu
•
organizace neboli instituce cestovního ruchu Nabídku cestovního ruchu Kaspar (1995) člení následovně.
Primární nabídka – tvoří ji přírodní a kulturně-historické podmínky vhodné pro rozvoj cestovního ruchu společně s kulturně-společenskými akcemi a všeobecná infrastruktura. Sekundární nabídka – která je odvozená od primární a vztahuje se na infrastrukturu cestovního ruchu. Jarábková (2007) nabídka a poptávka se konfrontují na trhu cestovního ruchu a jejich chování ovlivňuje venkovní prostředí. Uvedené prostředí se skládá z několika složek a to především z ekonomického prostředí, sociálního, politického technickotechnologického a ekologického prostředí. •
Ekonomické prostředí - významně ovlivňuje jednání hlavně subjektů cestovního ruchu. O účasti na cestovním ruchu rozhoduje například hlavně úroveň reálných
41
příjmů, výška HDP a jeho rozdělování, míra inflace, míra nezaměstnanosti, daňový systém. Zpětně potom ovlivňuje chování subjektu cestovního ruchu a objektu cestovního ruchu. •
Legislativní prostředí - právní normy definují pravidla chování se obou složek systému. Patří sem hlavně daňové zákony, zákony upravující postavení a obchodní vztahy podnikatelů a podnikatelské činnosti, zákony upravující nároky na jejich základní a doplňkovou vybavenost, hygienické předpisy vztahující se na provozování zařízení cestovního ruchu a v zahraničním cestovním ruchu důležité právní normy, které upravují devizově-právní vztahy a celní předpisy.
•
Sociální prostředí - ovlivňuje jak subjekt tak i objekt cestovního ruchu. Spravedlivé rozdělování hrubého domácího produktu se projevuje v hmotné spotřebě služeb obyvatelstva a má vliv na úroveň výživy, odívání, vybavenosti domácností předměty dlouhodobé spotřeby.(Gučík 2007)
•
Technicko-technologické prostředí - působí na obě dvě složky systému cestovného ruchu, dopravní systém, telekomunikační sítě a rezervační systémy.
•
Ekologické prostředí - cestovní ruch se může rozvíjet jen v ekologicky nezávadném prostředí. Negativně působí na rozvoj cestovního ruchu hlavně sezónnost, která způsobuje nevyvážené zatížení území během roku. Mezi klasické způsoby poškozování životního prostředí patří vyvážení odpadů, nevhodné parkování, eroze půdy, problémy kanalizace a společných skládek, zásahy do terénu a lesních porostů, znečištění vodních zdrojů a pod.
•
Politické prostředí - politické prostředí vytvářejí rozhodnutí na mezinárodní, ale i národní úrovni. Týkají se bezpečnosti cestování, uvolnění resp. omezení cestovního styku mezi jednotlivými státy, obchodní politiky, měnové politiky, celní politiky, atd. Pozitivním výsledkem mezinárodní politiky je zrušení vzájemné vízové povinnosti mezi zeměmi, zavedení jednotné měny v zemích EU, zrušení pasové a celní kontroly. Naopak negativně působí hlavně vojenské konflikty, terorizmus, hospodářské blokády a různé další omezení cestovního styku.
Pokud chceme správně rozdělit a charakterizovat jednotlivě cestovní ruch, musíme pochopit jednotlivé formy a druhy cestovního ruchu.
42
Kaspar (1995) uvádí ve svých publikacích tyto základní druhy cestovního ruchu: rekreační, kulturně-poznávací, společensky orientovaný, sportovní, ekonomicky orientovaný a politicky orientovaný cestovní ruch. Gučík (1996) vyjadřuje druhy cestovního ruchu následovně: rekreační, kulturněpoznávací, společensky orientovaný, sportovní, ekonomicky orientovaný a politicky orientovaný cestovní ruch a navíc přidal lázeňský cestovní ruch.
Forma cestovního ruchu vyjadřuje kvalitativní a kvantitativní charakteristiky cestovního ruchu. Kaspar (1995) rozlišuje formy cestovního ruchu s ohledem na původ, počet, věk účastníků, délku pobytu, roční období, způsob ubytování, použitý dopravní prostředek, vliv na platební bilanci, způsob financování, způsob cestování a sociologický obsah. V praxi existuje mnoho různých rozdělení podle forem a druhů cestovního ruchu. V odborné literatuře se můžeme setkat se základním rozdělením. V mé bakalářské práci (str. 15) jsem uvedl tabulku zpracovanou podle Jarábková, J.: Vybrané kapitoly z cestovního ruchu, kde můžeme vidět základní rozdělení cestovního ruchu podle druhů a forem.
1.7.1 Venkovský cestovní ruch Haban – Otepka (2004) venkovská turistika představuje na Slovensku relativně novou formu cestovního ruchu. Je to turistika na venkově, mimo rekreačních a turistických center, které je možné charakterizovat jako soubor rekreačních aktivit nebo aktivit volného času, které se vážou na prostředí venkovského osídlení a jsou odlišné od civilizačních rekreačních aktivit. Gúčik (1996) tvrdí, že cestovní ruch je novou příležitostí pro ekonomickou činnost venkovského obyvatelstva, založenou na respektování potřeb návštěvníků, hostů a reálných možností nabídky služeb venkova. Budoucnost slovenského venkovského cestovního ruchu bude závislá na kvalitě životního prostředí a kvalitě poskytovaných služeb. Mach (1993) uvádí, že venkovskou turistiku je možné charakterizovat jako zvláštní formu rekreace ve venkovském prostředí při využití nejrůznějších možností, které toto prostředí poskytuje. V rámci venkovského turizmu se poskytují služby zájemcům o rekreaci na venkově s využitím volné kapacity venkovských domů,
43
obchodních, ubytovacích, stravovacích, sportovních a zábavních zařízení a prostředí krajiny, které jsou etablované na podmínky venkova. Gučík (1996) venkovský cestovní ruch je formou cestovního ruchu, která obsahuje soubor činností, zaměřených na uspokojení potřeb, spojených s cestováním a pobytem lidí ve venkovském prostředí a ve volném čase. Obvykle jde o činnosti spojené s návratem k přírodě, s možností ubytování v rodinách, ve venkovských domech a různých ubytovacích zařízeních na venkově, kde součástí nabídky je také možnost stravování nebo vlastní přípravy stravy a vykonávání různých činností spojených s pobytem na venkově. Klíčem k rozvoji venkovského cestovního ruchu není pouze atraktivnost krajiny, dobrodružství spojené s poznáváním přírody a způsobu života, ale také domácí prostředí- tradiční gastronomie, tradice a řemeslná výroba, snaha zotavit se, najít rovnováhu mezi přírodou a rodinou. Jen příroda nestačí, důležitá je také nabídka služeb cestovního ruchu, hlavně nabídka služeb volného času musí zodpovídat očekáváním návštěvníků – hostů v závislosti od prostředí a sezóny. Otepka – Haban (2007) forma realizace aktivit venkovského turizmu znamená určitým způsobem návrat k přírodě, k tradicím a k činnostem, kterými se bezprostředně obstarávají základní potřeby na živobytí. Je to zvláštní forma rekreace ve venkovském prostředí a využití nejrůznějších možností, které toto prostředí poskytuje (louky, lesy, rybníky, řeky, místní řemesla, folklór a další). Venkovský cestovní ruch zpravidla vhodně doplňuje zemědělskou výrobu a to hlavně tím, že při poskytování služeb rekreantům se využívají také zemědělské produkty vlastníků rekreačních zařízení a volné kapacity zařízení. Kvalitu venkovského turizmu je možné shrnout do těchto klíčových slov: ticho, zeleň, životní prostředí, odpočinek, návrat k tradicím, kontakt s místním obyvatelstvem a tak dále.
Bližší charakteristiku venkovského cestovního ruchu naleznete v mé bakalářské práci, kde jsem blíže popsal, upřesnil a uvedl rajonizaci venkovského cestovního ruchu, také jsem citoval názory odborníků Macha, Otepku, Habana, Jarábkové. Dále jsem uvedl silné a slabé stránky venkovského cestovního ruchu. Velice důležitým poznatkem je charakteristika venkovského cestovního ruchu na Slovensku, a tou jsem dosáhl, že potenciál
Slovenska je pro venkovský cestovní ruch velice pozitivní. V odborné
literatuře Dužeková, Haban, Otepka, Chovan, také uvádí Slovensko jako zemi s velkým
44
potenciálem pro venkovský cestovní ruch. S tím úzce souvisí možnosti rozvoje venkovského cestovního ruchu, které uvádím v mé bakalářské práci.
1.7.2 Možnosti venkova a využití krajiny pro cestovní ruch Venkovská krajina má velice rozmanité možnosti pro různé aktivity. Aktivity mají základní význam pro turisty, kteří vyhledávají jejich pestrosti a rozmanitosti. Aktivity venkovského cestovního ruchu bychom mohli rozdělit do několika skupin:
odpočinkové aktivity
poznávací a naučné aktivity
sportovní aktivity
a) Odpočinkové aktivity - zde můžeme zařadit takové, které účastníkovi venkovského CR umožní si odpočinout a relaxovat. K odpočinkovým aktivitám patří sběr lesních plodů, péče o domácí zvířata, procházky po venkovské krajině, vyjížďky na koních. Tyto činnosti nenesou s sebou fyzickou a psychickou námahu. b) Poznávací a naučné aktivity - umožňují duševní a vědomostní rozvoj jednotlivých turistů. Návštěvy skanzenů, lidových tvůrců, řemeslníků, přírodních muzeí, naučných chodníků, návštěvy sakrálních památek na venkově, ekocenter učí turisty a návštěvníky vztahu k přírodě. Hlavním účelem je aby se turisté něco dozvěděli o kultuře dané oblasti a nabyli nové informace. c) Sportovní aktivity - aktivní trávení času na venkově. Každý účastník si sám může vybrat, jaký sport chce vykonávat. Dá se říci, že na venkově se dají provádět všechny sporty. Mezi nejatraktivnější patří turistika, cyklistika, v zimních měsících lyžování, běžecké lyžování. V současné době se také rozšiřují extremní sporty jako je skalní lezení, kaňonig, skialpinizmus a jiné.
V mém projektu se chci zaměřit na využití venkovské krajiny za účelem aktivního vyžití turistů. Naučná cyklostezka, speciální sjezdařská trať pro down hill horská kola a crosscountry lyžování.
1.7.2.1 JÍZDA NA KOLE Cyklistika Krnov (2010) Na této webové stránce popisují druhy cyklistické dopravy. Rozdělili ji do 3 skupin.
Dopravní – jízda na kole má funkci přepravní z jednoho cíle do druhého. Především každodenní doprava s cíli v zastavěném území sloužící 45
k přepravě do zaměstnání, do školy a za každodenními potřebami obyvatelstva. Vyznačuje se nízkou náročností na krátké vzdálenosti. Každodenní cyklisté jsou většinou znalí situace v provozu a na pozemních komunikacích a jezdí většinou jednotlivě. Využití jízdního kola není tolik závislé na počasí.
Turisticko-rekreační – cílem je samotná jízda na kole. Doprava převážně za cílem mimo zastavěného území. Vyznačuje se flexibilitou, možností různých zajížděk za účelem atraktivit ( výhledy, památky, přírodní krásy a jiné). Typickými účastníky jsou víkendoví cyklisté, mnohdy celé rodiny. Převážně tento druh cyklistické dopravy je závislý na dobrém počasí. Účastníci se pohybuji individuálně nebo ve skupinách.
Sportovní – jízda na kole je prostředkem zvyšování sportovní aktivity. Cyklisté se pohybují v prostředí, které jim určuje jejich disciplína. Hlavním cílem je co nejlepší výsledek v závodě.
Autoři rozdělili druhy cyklistických tras podle trasování, geografické polohy a převažujícího druhu cyklistické dopravy se rozlišují na:
místní - využívané pro dopravu v obci (intravilánu) zejména pro každodenní cyklistiku a pro napojení na trasy regionální.
regionální - spojují cíle ležící mimo obec. Pro jejich správné fungování je důležitá návaznost na síť místních cyklistických tras. Regionální trasy jsou dopravní (pro každodenní cyklistiku) nebo rekreační (pro cyklistiku rekreační).
dálkové (nadregionální) - spojují vzdálené cíle (např. Praha - Vídeň). Slouží především pro rekreaci, zejména prázdninovou. Tomu odpovídá vedení tras, výběr turisticky atraktivních cílů a vybavenost na trase (ubytovny, servisy, mapy). Při průchodu obcí by měla využívat místních cyklistických tras.
Místní trasy dělíme na trasy.
základní - cyklistické trasy ve městě spojující významné cíle pro cyklistickou dopravu. Vytvářejí základní síť cyklistických tras ve městě, 46
která může mít rastrový nebo radiální systém. Jsou značené orientačním dopravním značením.
doplňkové - cyklistické trasy ve městě spojující méně významné cíle buď přímo nebo propojují síť základních cyklistických tras. Jsou obvykle značené orientačním dopravním značením.
Bicyklovanie (2007) Autorka ve své práci uvádí, že postupným vývojem jízdy na kole vznikly různé druhy kol pro různé typy disciplín, které se začaly zařazovat do skupin. V současné době je jízda na kole velice populární a můžeme ji rozdělit do několika stylů, samozřejmě, že vznikají nové a nové styly. Rozdělení je orientační: Základní dělení:
cykoturistika
silniční turistika
horská cyklistika
dráhová cyklistika
downhill
trial
cyklokros
freestyle
Cykloturistika se k nám dostala koncem 19. století. Podnět přicházel ze západní Evropy, kde historie cykloturistiky je bohatší a zázemí dostatečně rozvinuté. Příchodem horských a trekových kol cykloturistika u nás zaznamenala pokrok. Začaly vznikat nové spolky, ale hlavně se začaly vytvářet a stavět nové cyklotrasy.
V odborné literatuře je cykloturistika popsána takto: Halas (2005) uvádí, že cykloturistika spadá mezi specifické formy cestovního ruchu. Spojuje jednoduchost a operativnost pěší turistiky s dynamickou mototuristikou. Součástí cykloturistiky je přímý kontakt s přírodním prostředím a poskytuje neopakovatelnou možnost pozorovat výskyt geografických jevů na regionální úrovní.
Wikipedia (2010a) Bicykle turing – cykloturistika je to forma jízdy na kole, kde cyklista jede delší trasy a preferuje zážitek, potěšení a vytrvalost před rychlostí. 47
Cykloturistiku rozdělujeme na jednodenní (výletní jezdci) a vícedenní, kde jednotlivci nebo skupina cyklistů si sama převáží potřebné vybavení a cestují po krajině.
Cyklistika Krnov (2010) Autoři se snažili definovat a stanovit rozdíly cyklotrasy a cyklostezky. Cyklotrasa - vede po silnicích, drobných místních a účelových komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní cykloznačky - návěst před křižovatkou, směrová tabule a směrová tabulka. Na všech najdete symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umísťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy. Při jízdě na cyklotrase je cyklista povinen dbát veškerých ustanovení a v žádném případě nevyužívá žádných výhod. Značky tohoto druhu mají pouze orientační a informační charakter. Cyklostezka - je vyšší forma organizace řízení pohybu cyklistů. Na cyklostezkách jsou pro cyklisty přesně vymezené prostory pohybu. Jsou vyznačeny vodorovným a svislým dopravním značením. Pro uživatele to znamená, že jsou tyto speciálně umístěné dopravní značky povinni respektovat a dodržovat přesně stanovená pravidla. Cyklostezka je vždy ohraničena na svém začátku a konci a je výhradně určena pouze pro cyklistickou dopravu Pokud je souběžně vedena se silnicí, má cyklista povinnost tuto stezku využívat. Povrch je zpravidla zpevněný (asfalt, dlažba) o minimální šířce 2 metry. Pozor, mohou ji využívat nejen uživatelé kolečkových bruslí a lyží, ale i chodci, především pokud se jedná o společnou trasu pro chodce i cyklisty. Cykloturistická trasa - opouští silnice s automobilovým provozem a vede přírodou a terénem, většinou po horší polní či lesní cestě a měla by být určena především pro vyznavače horských kol. Je vyznačena pásovými značkami, které mají krajní pásy žluté a prostřední je červený, modrý, zelený nebo bílý. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších, lišící se navíc i velikostí a delším intervalem umístění.
Boháč (2006) uvádí v dokumentu, že cyklistická trasa je komunikace pro cyklisty upravená dopravním značením, popř. i stavebně, pro provoz cyklistů v označeném směru.
48
Do projektu bych také chtěl zařadit velice populární a oblíbený singltrak. Je to multifunkčně využitelný chodník pro všechny druhy sportů v krajině (procházky, běh, jízda na kole, jízda na koni).
Kvasnička (2004) uvádí: cesta o šířce do 1,8 m má přírodní povrch, nesmí nikdy stoupat víc než polovinu sklonu spádnice a úsek trasy by nikdy neměl mít celkový sklon větší než 15 %. Koruna stezky je celá zaříznutá do svahu a mírně se v příčném směru sklání, aby odváděla vodu. Ve směru jízdy stezka často alespoň na krátký čas mění směr a sklon. To zabraňuje tomu, aby voda stékající po jejím povrchu nabrala rychlost způsobující erozi. Vinoucí se charakter cesty ale taky reguluje rychlost, kterou se po ní cyklisté mohou pohybovat. Obrazek 1 Singltrek
Singltrek je levný, a pokud je správně postavený,
vyžaduje
minimální
údržbu. Jeden
kilometr asfaltové cyklostezky může stát i víc než tři miliony korun, jeden kilometr singletracku stojí podle povahy terénu 100 - 300 tisíc. Singltrek harmonizuje pohyb různých uživatelských skupin, cyklistů i pěších. Není potřeba zákazů a příkazů, cyklisté mohou jet pouze takovou rychlostí, která neohrožuje ostatní. Singltrek představuje menší zásah do přírodních procesů, s věkem zraje a srůstá s přírodou. Úzké vinoucí se cesty jsou „baikovým eldorádem“. V podmínkách České a Slovenské republiky je ale pro hodnotnou aktivní lesní rekreaci minimálně stejně důležité, aby cesty lesem kromě hospodářského
užitku
poskytovaly
příjemné
podmínky pro jízdu na kole či chůzi. Lesní cesty, které jsou rekreačně využívány, by měly být realizovány, aby nenarušovaly ráz přírody.
Zdroj: http://images.google.com
49
1.7.2.2 DOWN HILL Doslovný překlad je „dolů kopcem“. Tento druh cyklistiky neboli jízdy na speciálním horském kole se stává velice populárním mezi mladými lidmi a vyznavači extrémních sportů. Je to jízda s kopce dolů po trati, která Obrazek 2 Down hill skok může obsahovat různé překážky, jak přírodního rázu
(skály,
nerovnosti
reliéfu,
sklonitos
svahu…), tak i uměle vytvořené ( skoky, lávky nad
zemí,
houpačky,
klopené
zákruty…).
V zahraničí již jsou vytvořené tratě a dokonce areály pro tento druh sportu. Veškeré zázemí je vybudováno tak, aby ladilo s přírodou.
Zdroj: http://images.google.com
Wikipedia (2010b) Podstatou této disciplíny je co nejrychleji projet určenou trasu. Ta bývá 1,5 až 5 km dlouhá, většinou jen s přírodními, občas i s uměle vybudovanými překážkami. Celá trať je umístěna na svahu až s 12% klesáním s téměř nulovým podílem rovinek a stoupání, se kterými se v podstatě setkáváme jen jako s Obrazek 3 Down hill lávka nájezdy na skok. I přes často velmi vysokou technickou
náročnost
je
jediným
kritériem
určujícím pořadí jezdce dosažený čas.
Tisue (2010) Downhill mountain biking je název pro speciální sjíždění kopce na horském kole. Sjíždění kopců většinou doprovází velká rychlost v nebezpečném a technickém terénu. Pro tento druh sportu jsou speciálně vyvinuty speciální sjezdařská kola, která jsou velmi pevná a umožňují zdolávat velké skoky a vyvinout dostatečnou rychlost a relativní pohodlí pro jezdce. Answer
(2010)
Downhill
(DH)
nejjednodušší definice je sjíždění kopce na Zdroj: http://images.google.com
horském kole. Většinou se jezdec se dopravuje do
místa sjezdu jinými prostředky než dojetím na kole. Nejčastěji se používá lanová dráha, auto nebo jezdec kolo vytlačí vlastní sílou na kopec. V některých případech se nechávají jezdci vynést helikoptérou – heli biking. 50
1.7.2.3 KLASICKÉ LYŽOVÁNÍ – BĚŽECKÉ LYŽOVÁNÍ Běžecké lyžování je velice populární sport a čím dále více turistů začíná tento druh sporu zařazovat do svých rekreačních aktivit. Běžecké lyžování není tak náročné na sněhové podmínky jako sjezdové lyžování. Podle mne je tento sport jízda krajinou a vychutnávání si přírody v zimních měsících. Proto chci využít cyklostezku během zimních měsíců pro tento druh sportu. Turista může pozorovat přírodu v zimě na jaře, v létě i na podzim. Celoroční využití stezky má určitě efekt ekonomický podporující CR. Crosscountry lyžování – běžecké lyžování je pohyb na speciálních lyžích určených k tomuto sportu. Na lyžích je vázání, které umožňuje pohyb nohy tak, že špička boty je zajištěnou ve vázání a pata je volná. To umožňuje klouzavý pohyb se zvedáním paty. Existují různé tratě a obtížnosti. Turisté také mohou jít volně do přírody a vytvořit si vlastní trať. V současné době existují přímo areály pro tento druh lyžování. Tratě jsou upravovány a při nedostatku sněhu uměle zasněžovány. Obrazek 4 Běžecké tratě Wikipedia (2010c) Běh nebo chůze na lyžích
je
způsob
dopravy
použitelný
v
zasněženém terénu, zejména je-li chůze bez lyží nemožná nebo značně obtížná a pomalá. Používá se zejména v turistice a rekreačním sportu, ale také k praktické dopravě v horských oblastech mimo upravované silnice. Dnes se k chůzi a běhu na lyžích obvykle užívají speciální lyže, běžky, v minulosti se užívaly univerzální lyže pro chůzi i sjezd. Zdroj: http://images.google.com
Běh na lyžích je také sportovní závodní lyžařská disciplína, ve které je cílem zdolat danou
trať na lyžích v co nejkratším čase. První závody se uskutečnily v Norsku již v 17. století. Ve střední Evropě se první závody uskutečnily roku 1893. Na programu olympijských her se běžecké lyžování poprvé objevuje v roce 1924 v Chamonix ve formě závodu na 18 a 50 km a závodu sdruženého (dnes severská kombinace). Roku 1936 byl na program olympijských her přidán štafetový běh 4×10 km.
51
2 CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1 CÍL PRÁCE Závěrečná diplomová práce je pokračováním bakalářské práce „Analýza možností rozvoje venkovského cestovního ruchu v mikroregionu Hnilecká dolina“. Prvotní práce sloužila jako analýza celého území a byla podnětem k vyhodnocení a navržení optimálního řešení rozvoje Hnilecké doliny v oblasti venkovského cestovního ruchu. Cíl práce: návrh výstavby multifunkční naučné cyklotrasy Hnileckou dolinou jako možnost rozvoje venkovského cestovního ruchu v mikroregionu Hnilecká dolina. Jednotlivé cíle práce:
Zkoumání názorů občanů za účelem bližší charakteristiky regionu
Zpracování základního popisu částí projektu jako podkladu pro zpracování žádosti o nenávratný finanční příspěvek
Vytvoření mapových výstupů v programu Arc view na rastrových mapách v měřítku 1:25000.
Vypracování logické matice projektu
Vyhotovení odhadové kalkulace
52
2.2 METODIKA PRÁCE Jak bylo výše uvedeno, tato diplomová práce je pokračováním bakalářské práce. Z metodického hlediska byla bakalářská práce vyhotovená na bázi metody řízeného rozhovoru, pozorování a analýzy. Tyto metody byly také použity v diplomové práci, ale pouze okrajově. Hlavními podněty byly výsledky z bakalářské práce. Metoda syntézy, která byla v předchozí práci naznačená, nyní byla podrobně využita k vyhotovení projektu, který je součástí diplomové práce. Řízený rozhovor byl použitý v diskuzích s jednotlivými starosty a pracovníky v tomto sektoru. Informace byly následně analyzovány a uvedeny v projektu. Na základě vyplněných dotazníků obyvateli údolí byla vyhodnocena analýza. V každé obci bylo rozdáno 50 dotazníků, dohromady za celý region 400. Návratnost dotazníků byla 321. Následně dotazníky byly vyhodnoceny a zanalyzovány. Výsledky jsou graficky znázorněny a jednotlivě interpretovány. Odhadovaná kalkulace projektu byla vyhotovena za pomoci odborníka zabývajícího se touto problematikou v programu Oskar od firmy Odis 1010. Podklady pro kalkulaci vycházejí z dokumentace vypracované v diplomové práce. Podrobné zakreslení projektu do rastrových map v měřítku 1:25000 bylo v programu Arc View 3.2. Mapy vznikly vložením jednotlivých mapových listů, získaných z GKU. Následně se do nich vkládaly jednotlivé návrhy multifunkční cyklotrasy. Architektonické návrhy byly vyhotoveny odborným projektantem. Návrhy jsou podkladem pro kalkulaci, ale také dokreslují komplexnost návrhu.
Diplomová práce se bude skládat ze tří hlavních částí : I. Teoretická část II. Vlastní práce - Charakteristika území - Názory obyvatelstva na rozvoj daného území - Zhodnocení současného stavu řešené problematiky v mikroregionu Hnilecká dolina - Popis projektu a příprava projektu - Možnosti financování navrhovaného projektu
53
III. Mapové listy a návrhy
Podklady a veškeré informace byly získány z jednotlivých obecních úřadů obcí v Hnilecké dolině. Důležité informace mi byly poskytnuty na měsíční praxi na KSK a jeho externím pracovišti ve Spišské Nové Vsi. Mapové podklady jsou z Geodetického a kartografického ústavu v Bratislavě. Oblast jsem také prozkoumal a snažil se poznat její charakter a vlastnosti. Cenné rady a návrhy odborníků byly významným přínosem pří zpracování projektu.
54
3 VLASTNÍ PRÁCE
3.1 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
3.1.1 Základní vymezení regionu Slovenská republika leží ve střední Evropě obklopená pěti státy: Česká republika, Polsko, Ukrajina, Maďarsko a Rakousko. Rozloha Slovenska je 49 034 km2 a tvoří ji 8 krajů.
Obrázek 5 Kraje Slovenské republiky
Zdroj: www.vlast.yw.sk/ obr/kraje.png
Sledovaná oblast leží v Košickém kraji. S rozlohou 6 752 km2 patří mezi větší kraje Slovenska. Je protáhlá ve směru východozápadním. Zabírá celou jižní polovinu východního Slovenska. Území kraje vyplňuje Východoslovenská nížina, Zemplínské vrchy, část Košické kotliny, Bodvianskej pahorkatiny, Slanských a Vihorlatských vrchů. Středem kraje se táhnou Slanské vrchy. Na západě sahá do celků Slovenského rudohoří: Čiernej Hory, Volovských vrchů, Slovenského krasu, Rožňavskej kotliny, Revúckej vrchoviny, Stolických vrchů a Slovenského ráje. Na severu proniká do Hornádské kotliny a Braniska. Pro projekt je nejdůležitější oblast Slovenského rudohoří, přesněji Volovské vrchy.
55
Vytyčená oblast se také zařazuje do oblasti Dolný Spiš. Oblast Spiše leží na severo-východě Slovenska. Ze severní strany je ohraničená mohutnými štíty Vysokých Tater, které přes Belanské Tatry přecházejí do malebné scenérie Pienin s řekou Dunajec. Z východu ji od Šariše oddělují Levočské vrchy a jih lemuje Slovenské rudohoří, navazuje na brala a rokliny Národního parku Slovenský ráj. Západní kopce představují evropské rozvodí, kde liptovské řeky tečou na západ a spišské na východ. Popisovaným území je Hnilecká dolina. Nachází se v Dolním Spiši, Košickém kraji, okrese Gelnica. Toto údolí se nachází ve Slovenském rudohoří, přesněji Volovských vrších. Hnileckou dolinou protéká řeka Hnilec a za vesnicí Jaklovce se vlévá do vodní nádrže Ružin. Celá oblast je velice zalesněná. Osídlení je soustředěno v hlubokých a příkrých údolích, podél vodního toku. Okres Gelnica má rozlohu 585 km 2. Krajina této oblasti má horský charakter, konfiguraci terénu významně dotvářejí Volovské vrchy a údolí Kluknavského potoku v dotyku s pohořím Branisko.
3.1.2 Historie regionu Dějiny tohoto mikroregionu, stejně jako celé oblasti Spiše, se netradují pouze od první písemné zmínky, ale častokrát sahají až do hlubokého pravěku. V konečném faktu je potřebné si uvědomit, že na Spiši není oblast, která by nebyla osídlena v pravěku. A proto si mohu dovolit tvrdit, že tento kraj byl téměř nepřetržitě osídlený od mladší doby kamenné ( okolo 5000 př.n.l.). Je ale pochopitelné, že intenzita osídlení nebyla ve všech oblastech stejná, protože každý region měl své poslání a postavení. Spišsko-gemerské rudohoří bylo od pravěku přirozenou překážkou, ale také prostorem, kudy vedly velice důležité cesty hlavně severojižním směrem. Pohoří oddělovalo lid usídlený v Hnilecké a Hornádské dolině od lidu usazeného v oblasti Gemera. Od doby bronzové bylo toto území zdrojem měděných a později železných rud. Náhledně byl kraj osídlován kontinuálně mnohými etniky. Slované se zde usadili v 5.- 6. století, v 12.-13. století to byli Němci. Spiš je nejen bohatý na historické památky, ale také historii hornictví, kovářství a železářství. Hlavně Hnilecká dolina je spojená s těmito aktivitami. Už od pradávna se v Hnilecké dolině ozývalo bouchání hamrů. Hnilecká dolina byla dávno známá bohatými ložisky železné rudy a měděné rudy, ale také lesy, bohatými na dřevo. Velice významné bylo, když do spodního toku Hnilce ve 13. století po tatarském vpádu nechal 56
povolat Béla IV. osadníky z Německa. Němci si tu vytvořili samostatné administrativní jednotky a na základě jejich práva tady vznikají první vesnice a městečka. Už v roce 1276 dostála Gelnica od Ladislava IV. městské výsady a stála se jedním z nejstarších hornických měst na Slovensku. Roku 1280 byl založen Švedlár a roku 1282 vznikly Jaklovce. Celá oblast v následujících letech se začala rozvíjet a její význam rostl. V Hnilecké dolině byly vybudovány první tavicí pece a postupně se zdokonalovaly. Většinou se stavěly přímo na místech nalezišť rud a v místech, kde byl dostatek dřeva. Po prohrané bitvě u Moháče roku 1526 a smrti krále Ludovíta II. se situace v Uhersku zhoršila a vznikají spory o dalšího panovníka a případné rozdělení území. Spory, kdo bude následujícím panovníkem, neměly velký vliv na život v Hnilecké dolině. Už v 15. století se můžeme setkat s vyspělejší technikou tavení železa na Spiši. Byly používány větší pece tzv. slovenské. Tavily více železné rudy. Stavěly se natrvalo podél vodních toků a poháněla je vodní kola. Také vznikaly první ocelářské hamry. Ty vyráběly již hotové ocelové tyče, hřebíky, plechy, meče a mnohé další výrobky. V následujících letech se výroba železa soustřeďuje do Prakovců, kde byla výroba nejaktivnější. V roce 1805 byla v Prakovcích postavena vysoká pec – Huta Ludmila. To byly první základy nynější železárny v Prakovcích. Železárna se začala rozrůstat a veškerá výroba se soustřeďovala zde. Prakovské železárny patřily k těm nejlepším na Slovensku. Po změně režimu v roce 1989 byla jejich činnost omezena, protože hlavním produktem byly díly na výrobu tanků. Od té doby pouze upadají a hlavní obživa obyvatelstva se vytrácí. To je také důsledek velké nezaměstnanosti. Nyní je továrna rozprodána do soukromé sféry. Když shrneme celou historii Hnilecké doliny, veškeré dění se točilo kolem hutnictví a výroby železa. Historie je zde velice bohatá, zajímavá a pro mnohé turisty lákavá.
3.1.3 Geologické a geomorfologické poměry V geologické stavbě území převažují prvohorní a starší horniny – fylity, pískovce, kvarcity a velmi staré vulkanity (křemenité porfýry, tufy, diabasy). Povrch okresu je hornatý, s hlubokými, převážně úzkými říčními údolími. V údolí Hnilce je dno erozní rozšířené a lemované terasami.
57
Celek Volovské vrchy patří do geomorfologické oblasti Slovenské rudohoří, do subprovincie vnitřní Západní Karpaty a do geomorfologické provincie Západní Karpaty. Ve starší literatuře se můžeme setkat s názvem Spišské rudohoří, respektive s označením východní část Slovenského rudohoří.
3.1.4 Klimatické poměry Podle klimatických charakteristik oblast spadá do mírně teplé vlhké oblasti. Hřebenové části hor se zařazují do chladné oblasti. Průměrné červencové teploty jsou 15,8°C, na hřebenech 14°C. Nejnižší teploty jsou v měsíci lednu -5,1°C, na horských hřebenech -6°C. Zima průměrně trvá od 20. listopadu do 20. dubna, sněhová pokrývka trvá 120 – 160 dní. Teplota 25°C se vyskytuje v údolích 40 dní, na hřebenech 10 dní v roce.
3.1.5 Srážkové poměry Dalším významným klimatickým činitelem jsou srážky. Nadmořská výška je faktorem, který pozitivně ovlivňuje jejich množství a průběh během roku. Nejméně srážek spadne v zimních měsících. Úhrn srážek tu nepřesahuje 40% úhrnu letních měsíců, které jsou na srážky nejbohatší.
Tabulka 6 Průměrný úhrn srážek (mm) měsíce I II III IV V srážky 30 31 34 43 76 Zdroj: Nálepkovo monografie obce
VI 101
VII 107
VIII 82
IX 48
X 52
XI 55
celkem za rok 697
XII 38
3.1.6 Hydrologické poměry Z hlediska hydrologického členění patří území okresu do částečného povodí Hornádu. Území odvodňuje řeka Hornád a do něho vtékající Hnilec. Povodí Hnilce má plochu 654,90 km2. Území, které jsem si vybral, odvodňuje řeka Hnilec, která se vlévá u obce Jaklovce do vodní nádrže Ružín, postavené na řece Hornád. Významnější přítoky Hnilce jsou Smolník, Stará Voda, Kojšovský potok. Území není bohaté na podzemní zdroje pitné vody, proto se využívají jako pitné zdroje toky: Perlový potok, Žakarovský potok, Herlikov potok, Bystrý potok, Kubuldzev. Řeka Hnilec pramení
58
v Nízkých Tatrách pod Kráľovou hoľou ve výšce 1750m n. m. nedaleko pramenů Černého Váhu a Hornádu. Dlouhodobý průtok u ústí do Hornádu je 8,10 m3.s-1.
3.1.7 Charakteristika obcí Vybrané území tvoří 7 vesnic, jedno město a přilehlé osady. V horní části údolí to je Nálepkovo, Švedlár a Mníšek nad Hnilcom, střední část tvoří Helcmanovce, Prakovce a Gelnica, dolní část Jaklovce a Margecany. Nálepkovo leží na 48°50´ severní zeměpisné šířky a 20° 30´ východní délky, v nadmořské výšce 531 metrů nad mořem. Obec leží na levém břehu Hnilce v severní části Slovenského rudohoří. Relativní poloha má pro obec o hodně větší význam. Vcelku by ji bylo možné charakterizovat jako odlehlou obec, ale přitom je obec obklopená významnými centry, dopravními spojnicemi a turistickými oblastmi nadregionálního až nadstátního významu.
Obrázek 5 Hnilecká dolina
Zdroj: vlastní analýza
Švedlár leží na 48° 48´ severní zeměpisné šířky a 20° 42´ východní délky a v nadmořské výšce 482 metrů nad mořem. Leží v severovýchodní části Slovenského rudohoří na nivě terasovité plošiny Hnilce. Větší část katastru je hornatá a rozprostírá se po obou stranách toku Hnilce. 59
Mníšek nad Hnilcom leží na 48° 48´ severní zeměpisné šířky a 20° 48´ východní délky, v nadmořské výšce 423 metrů nad mořem. Obec leží na nivě a terasovité plošině u soutoku potoka Smolnik a Hnilce v severovýchodní části Slovenského rudohoří. Rozkládá se po obou březích řeky. Helcmanovce leží na 48° 49´ severní zeměpisné šířky a 20° 52´ východní délky a v nadmořské výšce 406 metrů nad mořem. Obec leží na nivě a terasovité plošině v dolině Hnilce v severovýchodní části Slovenského rudohoří. Katastr obce má charakter vrchoviny. Prakovce leží na 48° 49´ severní zeměpisné šířky a 20° 53´ východní délky v nadmořské výšce 388 metrů nad mořem. Leží v severovýchodní části Slovenského rudohoří na nivě a terasovité plošině řeky Hnilec. Katastr obce je hornatý až vrchovinný. Gelnica leží na 48° 51´ severní zeměpisné šířky a 20° 56´ východní délky v nadmořské výšce 364 metrů nad mořem. Nachází se na nivě a terasovité plošině údolí Hnilce ve Volovských vrších v severovýchodní části Slovenského rudohoří. Katastr se rozkládá po obou březích vodního toku. Jaklovce leží na 48° 52´ severní zeměpisné šířky a 20° 59´ východní délky v nadmořské výšce 338 metrů nad mořem. Leží na severovýchodě Slovenského rudohoří. Katastr má převážně charakter hornatý. Margecany leží na 48° 53´ severní zeměpisné šířky a 21° 00´ východní délky v nadmořské výšce 328 metrů nad mořem. Obec leží v údolí Horanádu na severním břehu Ružínské vodní nádrže, ze severu je obklopena Černou horou, z jihu a západu Slovenským rudohořím.
3.2 NÁZORY OBYVATELSTVA NA ROZVOJ DANÉHO ÚZEMÍ Pro bližší charakteristiku, poznání problémů a názorů obyvatelstva byl logicky sestavený dotazník se zaměřením na danou problematiku rozvoje mikroregionu a cestovního ruchu. Dotazník obsahuje devět otázek týkajících se rozvoje cestovního ruchu a navrhovaného záměru výstavby multifunkční naučné cyklotrasy. Zbývajících pět otázek má charakter informační hlavně z hlediska demografických údajů. Bylo rozdáno 400 kusů dotazníků. Byl předpoklad, že by mohli občané v každé obci vyplnit alespoň 50 dotazníků. Jako lokační bod byl po úvaze zvolen obecní úřad, kde se soustřeďuje největší množství celého spektra obyvatelstva. Zpět bylo získáno
60
321 vyplněných dotazníků. Zbytek dotazníků byl nevyplněný. Některé dotazníky nebyly vyplněny kompletně, ale jejich hodnoty byly započítány do konečného vyhodnocování. Kompletní formulář dotazníku bude zařazený mezi přílohy. Pro bližší seznámení se strukturou obyvatelstva nejdříve uvedeme vyhodnocení druhé části dotazníku, kde byly otázky zaměřené na údaje o respondentech. První otázka byla zaměřená na pohlaví. Dotázaných bylo 321 z toho podle výsledků bylo 171 žen a 150 mužů. Dalším zajímavým ukazatelem bylo sledování věkové struktury obyvatelstva. Výsledky potvrdily uváděné demografické hodnoty, které vypovídají, že obyvatelstvo na venkově stárne a mladí lidé odcházejí, migrují za prací do měst nebo do zahraničí. Tento vývoj má také špatný vliv na rozvoj regionu. Graf 1 Věková struktura obyvatelstva Věk
54; 17%
36; 11%
75; 23%
89; 28%
do 25 roků 26 - 35 roků 36- 45 roků 46 – 55 roků 56 a vice roků
67; 21%
Zdroj: Vlastní zpracování
Z grafu můžeme vyčíst, že největší část tvoří obyvatelstvo v produktivním věku 46-55 roků. Na druhém místě jsou obyvatelé ve věku 56 a více roků. Proto je velice důležité zaměřit se na mladou populaci, snažit se ji zaujmout a udržet v regionu. Výsledky o vzdělání vypovídají o tom, že se území nachází na venkově a převážnou většinu tvoří obyvatelstvo se středoškolským vzděláním - 131 tázaných má středoškolské vzdělání. Druhé nejčastější je učňovské vzdělání, které zastupuje 96 tázaných. Je velice překvapivé, že 6%, to je 20 tázaných, má pouze základní vzdělání. Tento stav jsem si zdůvodnil přítomností romského obyvatelstva, které vykazuje podle
61
demografických údajů vysoké procento negramotných. Rozvoj velice závisí na vzdělanostní úrovni obyvatelstva regionu. Od úrovně vzdělání se odvíjí veškeré pracovní postupy, které se při nižším vzdělání prodlužují a déle trvá dosažení cíle. Investoři hledají oblasti, kde v krátkém čase očekávají dosažení cíle, který podle nich nejde uskutečnit bez dostatečně vzdělaných lidí. Graf 2 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Vzdělání 4; 1% 20; 6% 54; 17%
16; 5%
96; 30%
131; 41%
základné vzdelanie stredoškolské vzdelanie magisterské vzdelanie (II. st. VŠ)
učňovské vzdelanie bakalárske vzdelanie (I. st. VŠ) doktorandské vzdelanie (III. st. VŠ)
Zdroj: Vlastní zpracování
Do dotazníku byly zařazeny otázky ohledně pracovního uplatnění pro sledování současného stavu zaměstnanosti. Okres Gelnica patří mezi regiony s největší nezaměstnaností s průměrnými hodnotami kolem 22%. Vývoj nezaměstnanosti od roku 1997 uvádí ve svém grafu SME.sk následovně: Obrázek 6 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Gelnica
Zdroj:http://www.sme.sk/c/4363530/interaktivny-graf-vyvoj-nezamestnanosti-na-slovensku-1997-az2009.html
62
Z grafu je zřejmé, že situace s nezaměstnaností se mírně zlepšila po letech 2000, 2001, 2002, kde nezaměstnanost dosahovala okolo 30%. Poslední nárůst nastal začátkem roku 2009. V polovině roku 2009 byla nezaměstnanost v okrese Gelnica 22,02%. Z tohoto průzkumu bylo zjištěno, že 177 dotázaných je zaměstnaných a z toho 34% pracuje ve státní správě. Bohužel 27 % dotázaných, kteří odpověděli, že jsou zaměstnáni, neuvedli v jakém oboru pracují. Další zaměstnání byla rovnoměrně zastoupena profesemi např. kuchař, řidič, uklízečka, prodavač, učitel, podnikatel a jiné. Nezaměstnaných bylo 79 tj. 25% z dotazovaných obyvatel. Zbytek tvořili studenti a důchodci. Tyto údaje mohou byt zkreslující z důvodů velkého území a malého množství dotázaných. Graf 3 Zaměstnanost obyvatelstva v regionu
Zaměstnání
38; 12%
27; 8%
177; 55%
Zaměstnaný
79; 25%
47; 27%
zamestnaný jako
nezamestnaný
študent
60; 34%
dôchodca
2; 1% 3; 2% 12; 7% 11; 6%
2; 1% 4; 2%
5; 3%
16; 9%
15; 8% státní správa
živnostník
pracovník
policista
učitel
srojvedoucí
lesník
vrátník
uklízečka
nedefinované
kuchař
Zdroj: Vlastní zpracování
63
Poslední otázka, týkající se obyvatelstva, je místo bydliště. Bylo sledováno, jak obyvatelé odpovídali a měli zájem o vyplnění dotazníku. Také tento průzkum umožnil vložit odpovědi do programu GIS, který pomohl zobrazit hodnoty pro jednotlivé okresy v následujícím grafu. Mapa 1 Počet odpovědí v jednotlivých obcích Hrišovce Richnava
Kluknava Margecany
Závadka
Žakarovce Jaklovce
Nálepkovo
Helcmanovce Švedlár
Gelnica
Veľký Folkmar
Mníšek nad Hnilcom Stará Voda Prakovce
Kojšov
Henclová Smolnícka Huta
Smolník Úhorná
Zdroj: Vlastní zpracování
Hlavní částí dotazníku bylo devět otázek týkajících se současného stavu v regionu a názorů obyvatelstva na případný rozvoj cestovního ruchu v Hnilecké dolině a výstavby multifunkční naučné cyklotrasy Hnileckou dolinou. Z devíti otázek jsem si vybral šest, které byly pro tuot závěrečnou práci nejdůležitější. Informace z tohoto průzkumu byly využity v samotném návrhu. Zbývající otázky byly vyhodnoceny a jejich hodnoty zařazeny do příloh. Vybrané otázky sledovaly problematiku zkoumané oblasti:
jak se žije
obyvatelům v Hnilecké dolině, co by udělali nebo změnili, aby v regionu zůstalo více mladých lidí, jaké rekreační aktivity by využívali obyvatelé jednotlivých obcí, zda by je zaujala navrhovaná multifunkční naučná cyklotrasa Hnileckou dolinou a jestli by zmiňovaná trasa měla vliv na rozvoj regionu.
64
První graf ukazuje spokojenost dotazovaného obyvatelstva
se současným
stavem v regionu. Většina odpověděla, že stav je vyhovující. Ale v souvislosti s dalšími otázkami se objevují problémy s infrastrukturou, službami a zaměstnaností. 8 respondentů je velmi spokojených s podmínkami, kde žijí. 4 respondenti uvedli názor,že jejich podmínky jsou v této oblasti velmi těžké.
Graf 4 Jaký je život v Hnilecké dolině Kvalita života v Hnilecké dolině
4 15
8
11
64
Těžký Nedefi nované
91
143
veľmi dobrý
dobrý
vyhovujúci
nevyhovujúci
iné…..
Zdroj: Vlastní zpracování
Následující graf vyjadřuje názory obyvatel, kteří si přejí, aby se zvýšila zaměstnanost (125 respondentů), 83 dotázaných si přeje vybudování lepší infrastruktury. 67 dotázaných požaduje lepší služby a 38 dotázaných by chtělo více sportovních aktivit.
65
Graf 5 Zlepšení podmínek v regionu podle názorů obyvatelstva Zlepšení podmínek v regionu
8
38
83
125
67
infraštruktúra ( komunikácie, chodníky, kanalizácia, vodovod…) služby ( zdravotníctvo, školstvo…..) zamestnanosť športové aktivity iné
Zdroj: Vlastní zpracování
Jak již bylo řečeno, velkým problémem (také v jiných venkovských regionech) je migrace a odliv mladých lidí za prací. Mladí vzdělaní lidé jsou zdrojem pro investory, kteří přinesou do regionu rozvoj a práci. Zařazené otázky směřovaly k této problematice.
Graf 6 Možnosti, jak motivovat mladé lidi ,aby zůstali v daném regionu Zaujetí mladých lidí 2 27
2 60
17 15 39 21
112 26
nevím společenský život rómská problematika agroturistika
pracovní příležitosti nové byty lepší služby
lepší finanční ohodnocení práce sportovní aktivity infrastruktura
Zdroj: Vlastní zpracování
66
Podle dotazovaných nejdůležitějším faktorem pro udržení mladých lidí na venkově
je mít dostatek pracovních příležitostí s patřičným finančním ohodnocením.
Nejčastější odpovědí bylo získání pracovních příležitostí. 60 respondentů odpovědělo, že neví, co by mohlo pomoci udržet mladé lidi na venkově. Dalším důležitým zjištěním v dotazníku bylo, že ve vybraném regionu je problém s byty. Mnozí dotazovaní uvedli, že mladé lidi by zaujaly nové možnosti bydlení. Odpovědělo 39 tázaných. Hned za bytovou otázkou se ve výsledcích zobrazil společenský život, který samozřejmě na venkově chybí. Není možné zajistit tak bohatý výběr kulturního vyžití jako ve městě.
Navržený projekt, není pouze pro turisty, kteří budou navštěvovat Hnileckou dolinu, ale také pro obyvatele jednotlivých obcí. Lidé, kteří žijí v regionu také potřebují sportovat a relaxovat. Bylo velice zajímavé sledovat vyhodnocení této otázky. Výsledné hodnoty dotazníku ukázaly na případnou prospěšnost projektu v daném regionu. Stojí za úvahu, navrhnout obcím další možnosti rozvoje obcí z hlediska sportovněrelaxačního vyžití tak, aby uspokojili obyvatelstvo. Překvapivým výsledkem bylo zjištění, že tázaní nejvíce postrádali ve svém okolí možnosti plaveckého vyžití. Graf 7 Rekreační aktivity navrhované obyvateli Druhy rekračních aktivit
30
8
22
26
64
12 30
129
turistika lezenie
bicyklovanie bežecké lyžovanie
plávanie lyžovanie
adrenalínové športy ine
Zdroj: Vlastní zpracování
Nabízí se myšlenka, navrhnout obcím zrekonstruovat bazén v Prakovcích nebo postavit nový moderní bazén ve spádové oblasti vyhovující všem obcím.
67
Bazén by mohl fungovat na biomasu, které je v okolí dostatek. Vhodná by byla také možnost provést zkušební geotermální vrty. Počet odpovědí byl 129 ze všech tázaných. Na druhém místě se zobrazila cyklistika - 64 odpovědí , což potvrzuje moji představu, vybudovat cyklostezky. A překvapivě na třetí pozici dotazovaní uvedli adrenalinové sporty a lyžování. Tyto odpovědi byly většinou zodpovídané mladými lidmi, kteří vyhledávají novou zábavu a adrenalin. Výsledky jsou důvodem k tomu, že jsem do projektu navržená downhill trať, která uspokojí tyto požadavky.
Do dotazníku zařazená otázka o reakci obyvatel na možné vybudování multifunkční naučné cyklotrasy se setkala s pozitivními ohlasy. Podle konečného výsledku by dotazovaní pozitivně přijali cyklotrasu v poměru 258 souhlasných hlasů k 63 negativním odpovědím. Zájem o multifunkční naučnou cyklostezku Graf 8 zájem o multifunkční naučnou cyklotrasu Hnileckou dolinou
63
ano ne
Ne
258 13
Ano
26 6
38
44
2 4
6
12
25
18 7
6 zbytečné náklady
romská problematika
důležitější priority regionu nemým rád sport
nevyužívala by se
18
8
nedefinovano
37
36 3 12
Zdroj: Vlastní zpracování
osobně bych využíl trasu zdravý životní styl aktivity pro mladé
relaxace rozvoj sportu využití přírody
zaměstnanost poznávání regiónu sjednocení regionu
propagace území nové možnosti bezpečná trasa mimo hlavní komunikaci
nedefinovano
68
Dotazník nebyl sestaven pouze na odpovědi ano - ne, ale důležitý byl názor obyvatelstva. Dotazovaní, kteří uvedli odpověď ne, většinou nedokázali zdůvodnit své rozhodnutí. Někteří odpovídající uvedli následující odpovědi, že náklady na realizaci cyklotrasy by byly zbytečné a mohly by se využít v jiných oblastech. V odpovědích se objevila také romská otázka. Obyvatelé, kteří nemají rádi sport, uváděli, že pojem cyklotrasa jim nic neříká. Naopak obyvatelé, kteří pozitivně reagovali na tento návrh, uvedli zajímavé názory. Opět nejvíce respondentů nevědělo zdůvodnit svou odpověď. Ale nejvíce odpovědí znělo, že cyklotrasa hlavně zaujme mladé lidi a umožní jim novou aktivitu. Mnoho lidí napsalo, že by využívali cyklostezku pro své rekreační sportování a relaxaci. V dotaznících se také ve větší míře vyskytly odpovědi, které vypovídají o názoru obyvatelstva, aby bylo
území regionu více navštěvováno turisty a tím se
zviditelnila propagace Slovenska. Poslední otázka se ptala obyvatel údolí na názor, zda si myslí, že cestovní ruch napomůže rozvoji Hnilecké doliny. Odpovědi jsou optimistické. Může to být dobrý impuls, který změní některé stereotypy lidí v údolí, přiměje obyvatelstvo k podílu na aktivním řešení života obcí a napomůže rozvoji tohoto regionu. 166 dotazovaných odpovědělo že věří, že cestovní ruch může změnit současnou situaci. 85 obyvatel odpovědělo, že cestovní ruch se bude rozvíjet, ale vliv na rozvoj údolí to nebude mít. Ostatní odpovědi byly negativní, pesimistické. Graf 9 Vliv cestovního ruchu na rozvoj Hnilecké doliny Rozvoj Hnilecké doliny
18 52
166 85
áno, určite by to pomohlo rozvoju Hnileckej doliny áno, cestovný ruch by sa začal rozvíjať, ale bez zjavného efektu na región nie, nič sa tu nezmení nie, i tak tu nik nepríde kvôli cyklotrase a prírode Zdroj: Vlastní zpracování
69
Vyhodnocení jednotlivých názorů ukázalo současný stav mínění obyvatelstva a jejich zájmu o rozvoj území. Projekt naučné cyklotrasy je naplánovaný tak, aby byl prospěšný i pro obyvatele a vyvolal v nich novou motivaci a vůli změnit současný stav. Tato analýza také může vyprovokovat podnět u místních samospráv a vyvolat diskuzi o problémech, které zde nastaly, nadále přetrvávají a snažit se navrhnou postup, jak je odstranit.
3.3 ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY V MIKROREGIONU HNILECKÁ DOLINA Moderní trend budování cyklotras dorazil i na východní Slovensko. V Košickém samosprávním kraji bylo vytyčeno několik cyklotras, které byly zakresleny do map. V současné době již vychází komplexní mapy tras v tomto kraji; Mikroregion Hornad 1:75 000, Košice dolný Zemplin 1:100 000. Košický samosprávní kraj vyhotovil studii GENEREL CYKLO-Tras a CYKLO-Dopravy v KSK. To vypovídá o tom, že současný stav je uspokojivý, ale není dokonalý a komplexní. Tento dokument popisuje, jak by se měly cyklotrasy stavět a jakou funkci by měly plnit. Také uvádí značení cyklotras, jejich rozdělení do skupin podle významu a obtížnosti. Je to ale návod, jak postupovat při realizaci nových tras. Současné cyklotrasy jsou vyznačeny, ale nikdo nepřemýšlel nad jejich bezpečností a funkčností. Ne všechny trasy jsou ve špatném stavu, ale největší lokalizace krásných stezek je převážně kolem spádového města Košice. Pokud zmapuji podrobněji na mikroregion Hnilecká dolina mohu konstatovat: v regionu jsou již vyznačeny tři druhy cyklotras; Hnilecká cyklomagistrála, cyklotrasy a lokální tratě a horské cyklotrasy. Hlavní osu tvoří Hnilecká cyklomagistrála. Začátek magistrály je v obci Margecany a vede po hlavní komunikaci až do obce Mlynky. Délka trasy je 66km. Trasa vede stejným směrem jako moje navrhovaná multifunkční naučná cyklostezka. Problém, který se vyskytuje na cyklomagistrále je, že trasa vede po cestě druhé třídy. Jak jsem se již zmínil, cesta je velmi vytížená automobilovou dopravou a je nevhodná pro větší množství cyklistů a zejména rodiny s dětmi. Pokud se zaměřím na infrastrukturu podél trasy, mohu konstatovat, že je nekompletní, takřka žádná. Značení je dostačující, protože je nové, ale informační tabule nejsou kompletní. Podél trasy se nevyskytují žádná odpočívadla a potřebný inventář - odpočívadla, odpadkové koše,stojany na kola. Informační centrum na trase se vyskytuje pouze ve městě Gelnica.
70
Od cyklomagistrály se větví vedlejší lokální stezky. Těch už tak moc není. Většinou se nacházejí kolem větších obcí a města Gelnica. Z obce Margecany vycházejí cyklostezky směrem kolem Hornádu směrem na Krompachy. Dále směrem na Prešov a lokální tratě kolem vodní nádrže Ružin až do Košic. Opět značení tras je vpořádku, ale infrastruktura kolem stezek je nedostatečné. Na území, kde navrhuji svůj projekt multifunkční naučné cyklotrasy, již tolik lokálních cyklostezek není. Menší cyklostezky se nacházejí u města Gelnica. Jsou to: cyklostezka z Gelnice na Kojšovskou hoľu a cyklostezka z Gelnice na Turzov. Jsou to krátké trasy v okolí města. Trasy jsou značené bez potřebné infrastruktury a informací o trase. Na internetu jsem objevil informace o lokálních cyklotrasách v okolí obce Helcmanovce. Bohužel, nemohu potvrdit, zda jsou to oficiální cyklostezky nebo pouze trasy, které byly vytyčeny cyklisty na serveru bikemap.net. Pokud by byly oficiální, jednalo by se o horské cyklostezky. Převážně vedou po okolních vrcholcích a směřují přes hřeben na sever do obce Slovinky. Mnišek nad Hnilcom je dalším místem, kde se vyskytují lokální cyklostezky. V obci se odděluje od cyklomagistrály cyklostezka směrem do Smolníku. Trase je značená a vede po komunikaci druhé třídy. Poslední obec, patřící do projektu, je obec Nálepkovo. Zde se také nacházejí lokální cyklostezky. Jedna směřuje do obce Zavadka a druhá na Stredný Hamor pod Čertovu hoľu. Trasy jsou značeny a vedou po vedlejších komunikacích. V obci jsou také informační tabule a místa k odpočinku. Na celém území nejsou dostačující ubytovací kapacity. Ve městě Gelnica je hotel Runa. V ostatních obcích je možné najít ubytování v soukromí, ale velmi ojediněle. Některé obce poskytují ubytování v horských chatách. Bohužel ubytovací služby v mikroregionu Hnilecká dolina nejsou dostatečně rozvinuty. S tím také souvisí stravovací služby. V každé obci je pohostinství, ale určitě není vyhovující k stravování formou teplého jídla. Některé hostince ani neposkytují stravovací služby. V průběhu posledních dvou let se v regionu vybudovaly nové restaurace. V obci Jalovce je pizzerie. Podle místních obyvatel velice dobrá a vyhlášená v regionu. Další možnost občerstvení se naskýtá v městě Gelnica. Zde jsou dvě restaurace a také zábavní podniky, ale nižší třídy. V obci Prakovce byla v minulém roce postavena restaurace, která také splňuje funkci pro zábavu. Pro některé hosty je možná hlučnější. V současné době region nedisponuje žádnými vedlejšími aktivitami pro turisty. Jediná možnost je provozovat turistiku, jízdu na kole a v obci Kojšov skalní lezení. Velice atraktivní je rybolov v řece Hnilec, vodní nádrži Ružín a rybníku ve Velkém Folkmaru. Chybí zde aktivity pro celoroční využití oblasti pro cestovní ruch. V zimních 71
měsících lyžařský vlek v Gelnici je uzavřen. Z důvodu nevypořádaných majetkových vztahů. Lyžařský vlek v Prakovcích je zastaralý a nevyhovující. Lyžařský vlek v Nálepkovu je v provozu a je zrekonstruovaný s moderním zasněžovacím zařízením. Také běžecké lyžování je v této oblasti dost rozšířené. Lidé si sami prošlapávají stopu a tak vytvářejí trasy. Chybí zmapování dostupných tratí v zimě a jejich údržba, popřípadě technika k umělému zasněžování. Pro mladé lidi zde chybí zázemí pro míčové hry. Mnozí z nich také nemají možnost plavání. Mladí lidé zde provozují sjezd na horských kolech. Bohužel nemají zde žádné zázemí. Staví si amatérské tratě. Potenciál provozování rekreačních sportů v mikroregionu je obrovský, ale chybí zde podnět, který by vytvořil systém a udržitelný rozvoj území. Obce se velmi snaží získávat finanční prostředky z Evropské unie a rozvíjet se. Již nyní můžeme sledovat některé z vydařených projektů. V mnoha obcích byly zrekonstruovány školy. Připravují se další projekty na rekonstrukce cest a na podporu zaměstnanosti. Je předpoklad, že současný stav se postupně bude zlepšovat. Pokud by došlo k naplnění představy o realizaci a využitelnosti uvedených sportovních aktivit, region by mohl po stránce cestovního ruchu získat popularitu a návštěvnost.
3.4 POPIS PROJEKTU A PŘÍPRAVA PROJEKTU MULTIFUNKČNÍ NAUČNÉ CYKLOTRASY 3.4.1 Popis multifunkční cyklotrasy Multifunkční naučná cyklotrasa Hnileckou dolinou je projekt, který je naplánovaný tak, aby procházel všemi obcemi vytyčeného území a propojil jednotlivé obce mezi sebou. Hlavní myšlenkou je donutit obce spolupracovat a hlavně přivést do Hnilecké doliny turisty, kteří by podpořili rozvoj a růst mikroregionu.
Cyklostezka bude značena standardním normovaným značením, které bude cyklisty vést správným směrem. Cyklotrasa je značená na Slovensku podle STN 018028. STN uvádí směr cyklistické značené cesty, chodníků procházejících
72
Obrázek 7 Značení cyklotras, malované cykloznačky, cyklosměrovky
Zdroj: http://cyklotrasy.luho.sk/subory/cyklotrasy_menu2.files/znacenie_cyklotras.htm
extravilánem obce, okrajem města, lesním, horským a polním prostředím. Tento typ značení rovněž rozlišuje různé typy cyklotras, jejich tvary a varianty, odlišuje je různými barvami a značením. Mnou navrhovaná cyklotrasa má charakter horské cyklotrasy s částečnými úseky po silnici. Cyklostrasy se budou rozlišují podle barev, využitelnosti a velikosti Multifunkční cyklostezka bude obsahovat všechny typy barevného značení cyklotras. Další informační tabule umístěné na trase budou informovat turisty o jednotlivých památkách a úsecích, kde mohou shlédnout zajímavosti regionu. Celá cyklostezka je navržena tak, aby vedla po vedlejších komunikacích, ale hlavně po stezkách a lesních cestách, které vedou krajinou a nejsou okupovány motorovými vozidly.
3.4.1.1 PRVNÍ ETAPA MULTIFUNKČNÍ CYKLOTRASY MARGECANY – GELNICA (příloha 5) Začátek multifunkční cyklotrasy je umístěn do obce Margecany. Obec leží na hlavní trati, která spojuje západ Slovenska s východní částí. Tato pozice je velice výhodná pro lokalizaci informačního centra a informačních tabulí o celé trase, možnostech vedlejších aktivit, které jsou jak součástí multifunkční trasy tak i vedlejších animačních aktivit poskytovaných novými soukromými subjekty, které by vznikly v propojení s cyklotrasou. Informační centrum je vhodné zřídit vedle nádražní budovy v
73
Margecanech. Před budovou je velké prostranství, které je využívané jako parkoviště a autobusová stanice současně. Prostor je v nevyhovujícím stavu a značně zastaralý. Bude nutné plochu zrekultivovat a vytvořit příjemné prostředí pro turisty, kteří přijedou. Plochu je potřebné esteticky a sadovnicky upravit a vytvořit stanoviště pro postavení kol do stojanů. (příloha 6) Určitě by se musela přesně vymezit místa pro parkování aut a ohraničit autobusové stanoviště. Velice podstatnou součástí rekultivace by bylo zde vybudovat lavičky, odpadkové koše, které by měly mít charakter jednoho odpadkového koše, ale rozděleného do komor pro separaci dopadů - plasty, papír, sklo a bioodpad. Veřejná zeleň na tomto místě by měla dostat charakter parku, ráz plánované cyklostezky by měl mít charakter přírodní cesty, která je vybudovaná v souladu s přírodou. Vzhled informačního centra a všech dalších objektů, jako i drobné infrastruktury kolem celé trasy jsou navržené ze dřeva, které reprezentuje tuto oblast jako nejlesnatější region na celém Slovensku. Informační centrum se bude nacházet naproti východu z nádražní budovy. Bude zařízeno tak, aby zabezpečovalo nepřetržitý provoz.(příloha 7) Přes den bude fungovat jako klasické informační místo. Po pracovní době bude k dispozici interaktivní mapa a informační „tuch point“. Je to zařízení, které umožňuje turistům, kteří přijedou v pozdních hodinách, si vyhledat potřebné informace o ubytování, případně dalších spojích, samozřejmě informace o území a samotné cyklotrase. Velice důležité budou mapy, popis celé trasy a různé varianty, jak trasu projet. Informační brožury a kapesní mapky, které si turisté budou moci vzít s sebou, budou zde k dispozici zdarma. Po získání základních informací a rozvržení programu, který si turisté stanoví, se mohou vydat poznávat krásy Hnilecké doliny. Cyklotrasa bude nabízet velké množství aktivit a různých variant výletů. Návrh harmonogramu jednodenního výletu: Turisté přijedou do obce Margecany. Odtud pojedou vlakem upraveným pro přepravu kol do obce Nálepkovo. Z obce Nálepkovo se budou vracet údolím řeky Hnilec zpět do Margecan po multifunkční naučné cyklotrase. Tato varianta je výhodná z toho důvodu, že turisté budou do Margecan sjíždět. Trase nebude tak náročná a bude se dát zvládnout během jednoho dne. Další variantou výletu je dvoudenní putování Hnileckou dolinou. Cyklisté budou startovat z obce Margecany směrem do Nálepkova po vyznačené cyklotrase. Turisté budou mít možnost přespání ve vybudovaných altáncích podél trasy.Přespání je naplánované u obce Prakovce. 74
Také budou připraveny varianty na půldenní výlety a tématicky zaměřené na sportovní aktivity na jednotlivých částech multifunkční cykotrasy. Například vyjížďky po naučné cyklostezce z Gelnice do Parkovců, adrenalinové vyžití na downhill trati nebo zimní aktivity v areálu pro klasické lyžování. Od hlavního informačního centra se cykloturisté vydají po cykloznačení, které je povede bočními uličkami obce Margecany. Pokud stezka povede po komunikaci, po které budou jezdit auta, bude na ní nakreslen speciální pruh pro cyklisty a budou zde informační tabule jak pro cyklisty, tak i pro řidiče, že cesta je rozdělena částečně pro auta a cyklisty a každý by měl dbát zvýšené opatrnosti. Z obce Margecany vede pouze cesta druhé třídy, která přemosťuje přítok Hornádu do vodní nádrže Ružin. Komunikace není vybavená chodníky a později vede kolem vápenky, kde se kumuluje množství nákladních aut. Také je v této části velká prašnost. Tyto podmínky nejsou vhodné pro cyklotrasu a předpokládaný pohyb s dětmi na kolech. Tak frekventovaná cesta nesplňuje hlediska bezpečnosti pro cyklisty. Proto je navržena jiná varianta, jak se dostat na druhý břeh přehrady, aby se trasa vyhnula tomuto úseku. Myšlenka výstavby nového mostu pro chodce a cykloturisty je velice nákladná. Díky otevřené diskuzi s panem starostou obce Margecany bylo nalezeno následující řešení tohoto problému. Z obce Margecany vede vodovodní potrubí do obce Jaklovce. Potrubí je přemostěno ve zúžení přehrady Ružín. V této části je také železniční most, přes který vede trať do Hnilecké doliny. Vodovodní potrubí je vedené v konstrukci, která již obsahuje lávku, sloužící k údržbě. Zde se nabízí myšlenka dohodnout se s vodárnami a navrhnout jim rekonstrukci přemostění, tím rozšířit plochu lávky za účelem přechodu přes vodní nádrž Ružín. Na druhé straně přehrady je polní cesta, která vede do blízké chatové osady a je ideálním koridorem pro pokračování cyklotrasy. Tato rekonstrukce vodovodní lávky by nebyla pouze pro účely cyklotrasy, ale také by ulehčila život obyvatelům obcí Margecany a Jaklovce. V minulosti, před vybudováním vodní nádrže, byly tyto obce v úzkém spojení. Mnoho rodin mělo příbuzné v sousední obci. Po vybudování přehrady a přerušení spojnice mezi obcemi, jim zůstala jen jedna cesta a to po hlavní komunikaci bez chodníku. Takto by se rodiny mohly navštěvovat pouze přechodem přes lávku. Z hlediska odpočinku a rekrace by se obyvatelům obce, ale i turistům, otevřela možnost přejít na druhou stranu a využít zde možnost koupání, rybolovu a odpočinku v nerušené přírodě.
75
V minulosti byl levý břeh, z pohledu od Margecan, rekreační oblastí, byl zde kemp a zázemí pro vodní sporty. V současné době je místo v zchátralém stavu. Samozřejmě se zde nabízí provedení rekultivace, oživení a uskutečnění podnikatelských záměrů. Potenciál a možnosti jsou zde neomezené. Cyklostezka povede po bočních uličkách obce Margecany k břehu vodní nádrže Ružín, kde budou muset cykloturisté převést kola po zrekonstruované lávce, která bude součástí vodovodu. Na druhé straně se cyklotrasa napojí na zpevněnou polní cestu, která lemuje levý břeh vodní nádrže. Břeh je tvořený lučním porostem. V minulosti zde byly pláže. Proto zde budou vybudovány lavičky s odpadkovými koši. Na této cyklotrase budou vybudovány speciální obytné altánky. První z nich bude vybudovaný na tomto místě. Mohou ho případně využívat i rybáři, kteří hojně navštěvují vodní nádrž Ružín. Smysl těchto altánku je stejný jako ve státech severní Evropy. Turisté mohou využít tyto provizorní příbytky k přespání nebo jako úkryt před nepříznivým počasím, nebo jen strávit příjemný den a připravit si jídlo v přírodě. Obrázek 8 Návrh altánku I
Zdroj: Architekt Danka
76
Altánky budou vybaveny velice prakticky. Budou obsahovat posezení se stolečkem a praktické místo k přespání. Každém příbytku bude krb a gril. Návrhy na jednotlivé altánky jsou přidány do příloh. Vlevo od polní cesty vede železniční trať do Jaklovec. Po 670 metrech se polní cesta mírně stáčí doleva, podjíždí pod železnicí a dále pokračuje po druhé straně železnice do Jalovec. Tato cesta dovede cyklisty na začátek obce Jaklovce. Cyklisté se zastaví na parkovišti u benzínové pumpy. Zde by bylo vhodné umístit lavičky, tříkomorový odpadkový koš na separovaný odpad, stojan na kola a informační tabuli o zajímavostech v obci Jaklovce a blízkém okolí a další potřebné informace. Mezi pamětihodnosti například patří starý kaštěl, kamenný kostelík v raně gotickém slohu, dále informace možnosti stravování, ubytování a varianty dopravního spojení do Košic, protože zde se cesta rozděluje směrem na Velký Folkmar a dále na Košice a druhým směrem do Hnilecké doliny, Gelnice a dalších obcí. Také by bylo vhodné uvést informace pro turisty o možných pěších výletech a pro nadšence skalního lezení lokalitu Turníska u obce Kojšov vzdálené z Jaklovec 7,5 kilometrů. Tato obec je také známá tím, že je rodištěm filmového režiséra, scénaristy, kameramana Juraje Jakubiska. Od informačního místa stoupá cyklostezka mírně do kopce k hlavní komunikaci, která vede do Košic. Po levé straně mohou turisté vidět starobylý kaštěl. Bohužel, v současné době je zchátralý a čeká na rekonstrukci. Jak jsem se již zmínil výše, hlavní komunikace je velice frekventovaná a není vhodná pro jízdu na kole ve větších skupinách a s dětmi. Proto krátký úsek, cca 270 metrů od odbočky na hlavní komunikaci po odbočku zpět na vedlejší cestu, se bude muset upravit tak,
aby
vyhovoval pro cykloturisty. Pro překonání velice frekventované a nepřehledné křižovatky bude na hlavni komunikaci postaven přechod pro chodce, který převede turisty na druhou stranu. Na pravé straně je dostatečný prostor pro vybudování multifunkčního chodníku, který bude sloužit jak pro chodce, tak i pro cyklisty. Chodník bude postavený ze standardních materiálů (zámková dlažba, betonové obrubníky). Uprostřed bude dělící čára, která rozdělí trasu pro chodce a cyklisty. Také informační značky budou upozorňovat cyklisty a chodce jak se mají pohybovat. Chodník bude mít význam také pro obyvatelstvo obce Jalovce, kteří doposud chodí po cestě. Naproti obecního úřadu se turisté přemístí na levou stranu cesty, kde již je chodník postavený a ten je dovede k odbočce, která směřuje doleva mezi rodinné domky. Provoz automobilů je v této části obce minimální. 77
Cyklotrasa povede prostředím rodinných domků po upravené cestě. Trasa bude mírně stoupat a příjemně se projede obcí Jaklovce. Nyní se cyklotrasy opět objeví u hlavní cesty. V tomto místě je údolí velice úzké. Meandrující řeka Hnilec zformovala hlavní cestu a železniční trať k sobě, není zde možná žádná lesní cesta. Nabízí se pouze jedno řešení. Cyklotrasa se nachází na levé straně hlavní komunikace. Levá část se jeví jako vhodným místem úpravy terénu k vybudování stezky. Terén v této části je odlesněný, mírně nakloněný k hlavní cestě. Terénní úpravy nebudou náročné. Pouze v jedné části bude potřeba odstranit menší kus zvětralé skály, která zasahuje až k vozovce. Kámen, který by byl odstřelený, by se využil ke zpevnění cyklotrasy. V tomto úseku se prudce lomí jak hlavní komunikace, tak i řeka. Proto se i cyklostezka bude prudce zatáčet. Zde bych doporučil oddělit cestu od cyklostezky svodidly. Celý úsek bude měřit 660 metrů. Za tímto úsekem se cyklotrasa opět napojuje na již viditelnou polní cestu, která povede po louce směrem k obci Žakarovce a městu Gelnica. Přes louku vede zpevněná cesta s travnatým povrchem. Stezka se postupně dostane k obydlím a ráz cesty se přemění na sypanou zpevněnou cestu. Cesta ústí na rozšířené autobusové zastávce, kde je také křižovatka a kde od hlavní komunikace odbočuje vedlejší cesta do obce Žakarovce. Na tomto místě budou umístěna další informační tabule, která bude
podávat údaje o
cyklostezce, kde se cykloturisté
momentálně nacházejí, informace o vzdálenostech a dalších možných variantách následujícího pokračování cyklotrasy. Mezi popisky na tabuli budou zařazeny údaje o obci Žakarovce, jejich zajímavostech a variantách turistických tras. Odpočinkové místo bude vybavené dřevěnými lavičkami a tříkomorovými odpadkovými koši. Cyklotrasa opět bude křižovat hlavní komunikaci, na které bude vybudován přechod pro chodce. Trasa také překoná řeku Hnilec, za mostem železniční trať a poté se prudce stočí doleva na lesní cestu, která lemuje trať zprava a vede do města Gelnica. Lesní cesta má povrh z udusané hlíny, místy kamenitý. Cesta se dá zařadit do sítě lesních cest využívaných lesní správou. Místy se musí upravit nerovnosti na povrchu a vyjeté koleje po těžké technice lesní správy. Cesta se v minulosti využívala k těžbě dřeva. Cyklisté si budou moci vychutnat první úsek cyklostezky vedoucí v lesním porostu. Terén bude převážně rovinatý, nenáročný a v letních měsících příjemný z hlediska chladnějšího klimatu v lese. Část cesty, která je blíže k městu Gelnica pomalu opouští lesní porost a přechází na louku s náletovými dřevinami. Louky se nekosí, proto se tam snadno uchytí tyto dřeviny. Opětovný přirozený efekt neřízeného zalesňování. Odstraněním náletových dřevin a křoví se projasní cesta, která nebyla 78
v minulosti aktivně využívána. Trasa bude následně vedená po louce nad továrnou. Na louce budou umístěny lavičky, které budou nasměrovány na protější stranu údolí. Zde se nachází lyžařský vlek a tam bude pokračovat trasa naučné cyklostezky Hnileckou dolinou. U laviček se budou nacházet menší odpadkové koše a malé informační tabulky o okolní krajině. Obrázek 9 Návrh laviček a odpadkových košů
Zdroj: Daniela Mederly
Od laviček bude stezka přivedena ze severu k městu Gelnica do oblasti městského sídliště. Město Gelnica je v regionu spádovým místem. Ve městě bude cyklostezka navržena tak, aby vedla po vedlejších ulicích, které nejsou frekventované. Cyklostezka bude standardně vedená po chodnících, které budou rozděleny jak pro chodce tak pro cyklisty. Chodníky budou barevně odděleny a značeny informačními tabulemi. Pokud nebude možné vést stezku po chodníku (nedovolí to městská zástavba), povede po komunikaci. Bude vymezená pozemním značením, a bude přesně ukazovat, kde se cyklisté mohou bezpečně pohybovat. Trasa bude opět vyznačená a řidiči i cyklisté budou informováni o situaci na vozovce. Z polní cesty se cyklostezka dostane do města a bude pokračovat po ulici Záhradná. Zde bude varianta kombinovaného multifunkčního chodníku pro cyklisty a chodce. Je to vhodné řešení, protože trasa prochází sídlištěm a obytnou zónou s rodinnými domky. Obyvatelé mohou využívat trasu k vlastní přepravě po městě a také
79
budou spokojeni, že se uskutečnila rekonstrukce nevhodných chodníků, které jsou v nežádoucím stavu. Z ulice Záhradná bude stezka zatáčet doprava na ulici Kukučínova, která se stáčí doleva a vede mezi rodinnými domy. Po 600 metrech se trasa křižuje s ulicí Nemocniční. Zde se bude mírně stáčet doprava a bude dále pokračovat po Nemocniční ulici. Nyní se cyklisté budou nacházet nad městem Gelnica u nemocnice, která leží na výše položeném místě města. Odtud bude cyklostezka pokračovat po ulici Cintorínska do starší části města. Turisté budou míjet římskokatolický kostel, který je jednou z nejstarších budov ve městě. Odhaduje se, že byl postaven ve 14. století v gotickém slohu. Napovídají tomu masivní žebra, která tvoří kostru stavby. Traduje se informace, že původně na místě zakristie stál malý kostelík. Je tedy možné, že již před 14. stoletím zde byl náboženský stánek. Později v 15. století byla přistavena hlavní loď. Nad lodí se rozprostírá barokní strop s prvky gotiky z 18. století. U kostela se cyklostezka napojí na Baníckou ulici, která odbočuje doprava a kolem městského úřadu dovede cykloturisty na Banícke náměstí. Zde bude vybudované další informační centrum, které bude informovat návštěvníky o celé oblasti. V současné době je turistická informační kancelář v Baníckem muzeu. Náměstí je zrekonstruované a má již vybudované základní zázemí pro turisty. Informační kancelář by se pouze rozšířila o „tuch point“, informační tabule a propagační materiály. Město Gelnica je jedním z nejatraktivnějších míst údolí z hlediska historických památek a služeb pro turisty. Ve městě se nachází Dominikánský klášter, který byl v minulosti opomíjený. Klášter byl postavený 1288 a byl využívaný 300 let. Bohužel v roce 1543 byl zničený při vnitřních nepokojích. Mezi další významné památky patří bývalá radnice. Radnice tvoří střed starého města. Byla postavena roku 1802 z původního renesančního jádra. Stavbě dominuje barokní věž, která je dominantou města . Od roku 1963 je v budově Banícke muzeum. Myšlenka založení Baníckeho muzea spadá až do období Marie Terezie. V roce 1932 se této funkce ujal učitel měšťanské školy. Byla to pocta pro horníky přiblížit a zdokumentovat jejich těžkou práci. Do budoucna by se Banícke muzeum mohlo rozšířit a mohl by se vytvořit naučný chodník po starých štolách. V Gelnici mohou turisté ještě shlédnout kamenný most budovaný v letech 1837-1845. Za zmínku také stojí zbytky Gelnického hradu, který založil král Ondrej II. roku 1234.
80
3.4.1.2 DRUHÁ ETAPA MULTIFUNKČNÍ CYKLOTRASY GELNICA – PRAKOVCE Od
informačního
centra
povede
cyklostezka
centrem
města
směrem
k lyžařskému vleku, který je umístěn na protější východní straně údolí. Cyklotrasa odbočí z Baníckeho náměstí doleva na Hlavní ulici. Cyklotrasa bude vedená po krajnic cesty, bude oddělena pozemním značením a informačními tabulemi. Po 370 metrech bude zatáčet doprava na vedlejší ulici, která je pro motorová vozidla slepá. Chodci a cyklisté mohou využít starý kamenný most. Most turisty převede na druhý břeh Hnilce. Most je úzký a historický, proto ho budou muset cyklisté projít pěšky. Hned na druhé straně bude postavený přechod pro chodce, který nasměřuje cyklotrasu
do kopce
k lyžařskému vleku. Nyní opět trasa povede po vedlejších uličkách mezi domy obyvatel města Gelnica. Od hlavní komunikace za přechodem pro chodce stezka začne stoupat po Partizánské ulici. Po 260 metrech se cesta napojí na Lipovou ulici a následně na Javorovou ulici. Tato ulice dovede cyklostezku na konec města Gelnica. Kousek za posledním obydlím je travnatá plocha, která v minulosti byla využívaná jako průběžný sklad dřeva před odvozem na pilu. (příloha 8) Zde bude začátek naučné cyklostezky, která povede z Gelnice do Prakovců. Délka naučné stezky bude 11,5 kilometrů. V tomto úseku bude cyklostezka stoupat až na hřebeny Volovských vrchů. Celý úsek je navržený v lesním prostředí. Turisté mohou navštívit lesopark, dozvědět se informace o lese, rostlinách a živočiších, kteří zde žijí, rozhlédnout se po okolí z rozhledny, objevit krásné výhledy, vyzkoušet si aktivity po cestě - opičí dráhu, možnost přespání v lesním příbytku typu severských obydlí , vyzkoušet si speciální sjezdařskou trať a získat další informace o trati. Na začátku naučné cyklostezky na travnatém prostranství budou vybudovány lavičky s odpadkovými koši, ale hlavně informační tabule o naučné cyklostezce. Trasa povede po lesní cestě, která je využívaná lesní správou. Cesta má hlinitý povrch, místy je kamenitá. Aby se cyklisté dostali na hřeben, budou muset překonat stoupání v délce 1,6 kilometrů a překonají výškový rozdíl 400 metrů. Lesní cesta je v dobrém stavu, pouze místy se musí udělat menší úpravy - zpevnění a vyrovnání. Po zdolání stoupání se turisté dostanou k prvním dvěma zastávkám. Obě dvě stanoviště budou vybavena přehlednými informačními tabulemi a stojany na kola. První z nich bude rozhledna. Je vysoká 12 metrů a umožňuje rozhled jak na stranu Gelnice a Hnilecké doliny tak na druhou stranu, kde je možné vidět Kojšovskou hoľu a údolí Perlového potoka. U
81
rozhledny bude informační tabule s údaji o rozhledně a panoramatem okolí. Samozřejmě nebude tady chybět památeční kniha. Po pár metrech budou mít možnost cykloturisté shlédnout lesopark, o který se starají Lesy Gelnica. Tabule poskytnou informace o parku a dřevinách.. Popis jednotlivých dřevin bude mít vzdělávací charakter. Stojany na kola a odpadkové koše tady nebudou chybět. Odtud bude cyklostezka pokračovat po hřebeni směrem na jihozápad. Trasa již nebude tak prudce stoupat. Bude mírně zvlněná a pro cyklisty velice příjemná. Povrch cesty bude hlinitý až kamenitý. Místy se bude muset upravit a vyrovnat. Cyklostezka povede v nadmořské výšce kolem 750m.n.m – 800m.n.m velice krásnou a nenarušenou krajinou. Po zdolání jednoho kilometru od lesoparku, budou mít cykloturisté příležitost zastavit se a prozkoumat další překvapení naučné cyklostezky. Na této zastávce si mohou turisté vychutnat krásný výhled do Perlové doliny a jako zajímavost najít dvě staré štoly. Bohužel, v současné době jsou nepřístupné a nebezpečné. Je možné, že se ve spolupráci s Baníckym muzeem ve druhé fázi rozvoje tohoto území zrekonstruují a otevřou pro veřejnost. Pak by si turisté mohli udělat živou představu o těžké práci a pracovních podmínkách při těžbě železné rudy. To všechno může také podpořit předchozí prohlídka Baníckeho muzea v Gelnici. Informační tabule se stručnou historií hornictví v této oblasti, stavbou a systémem štol a průběhem těžby nebudou chybět. Stojany na kola, odpadkové koše a lavičky budou samozřejmostí. Od tohoto stanoviště cyklostezka bude pokračovat po hřebenu k dalšímu stanovišti. Cesta střídavě vede po holinách a v lesním porostu. Na trase se nemusí dělat žádné stavební úpravy. Pouze některé úseky je třeba mírně proklestit, aby větve nezasahovaly do cesty. Cykloturisté si budou moci vychutnávat velice příjemnou mírně zvlněnou stezku s nádhernými scenériemi. Po 2,15 kilometrech turisté dorazí k další zajímavosti této cyklostezky. Již na začátku cyklotrasy u vodní nádrže se mohli setkat s provizorním příbytkem. Obytné altánky slouží k jednomu přespání a poskytují základní potřeby pro turisty. Tyto chatky se nikdy nebudou zamykat. Aby fungoval tento systém, musí turisté dodržovat určitá pravidla chování v příbytcích. Informační tabule budou učit turisty domečky užívat. Dovědí se jakou mají funkci a co všechno poskytují. Filosofie těchto příbytků je, že turisté, kteří nestihli dorazit do cíle, zde mohou přespat. V chatce bude základní vybavení. Podmínkou je, že si turisté veškerý odpad musí odnést. Mohou zde zanechat některé potraviny, které se nezkazí, toaletní papír a jiné potřebné věci v horách. Altánky také budou vděčným úkrytem před nepříznivým počasím. Mohou 82
také posloužit jako krásné místo pro grilování nebo piknik nebo relaxaci v přírodě. Prostor kolem chatky bude zatravněný. K dispozici bude ohniště a krb uvnitř chatky pro chladné noci.Chráněné stojany budou součástí architektury chatky. Před chatkou bude také posezení. Obrázek 10 Návrh altánku k přenocování
Zdroj: Daniela Mederly
Odtud čeká cyklisty poslední stoupání po naučné cyklostezce na nejvyšší bod cyklotrasy - 808 m.n.m. Trasa povede v lesním porostu. Cesta i nadále nemění svůj charakter -zpevněná hliněná, místy kamenitá. Na tomto úseku se budou muset provést meliorační práce z důvodu podmáčené cesty a zpevnění krajnice v jednom úseku. Meliorace se budou vykonávat za pomoci specializované firmy, která svede vodu do potůčku. Zpevnění krajnice cesty bude náročnější proces. Bude se muset vyhotovit posudek statika a hlavně prozkoumat geologické podloží, jaký materiál se zde nachází. Na základě těchto studií se vykonají další práce specializovanou firmou. Materiály použité na tuto stavbu budou přírodního charakteru - dřevo, kámen. Délka opravovaných úseků je celkem 125 metrů. Ostatní části trasy budou potřebovat pouze vyrovnání a menší úpravy. Po ujetí 2 kilometrů budou turisté stát na nejvyšším bodě multifunkční naučné cyklotrasy Hnilecké doliny. Toto místo bude velice atraktivní. Budou se zde setkávat dvě trasy - naučná cyklostezka a startovací místo pro downhill
83
trať. Sjezdaři zde dojedou z obce Prakovce. Vrchol je mírně zalesněný. Je zde prostranství asi 100metrů čtverečních. Tento bod bude také sloužit jako informační místo pro sjezdaře a turisty cestující po cyklotrase. Bude zde informační tabule o sjezdové trati, překážkách a různých variantách obtížnosti při sjíždění trati. Pro turisty jedoucí po naučné cyklostezce zde budou informace o downhillu - co je to za sport, jaká se musí používat kola a ochranné prostředky. Na informačních tabulích budou zobrazené typy překážek a skoků. Z důvodu kumulace turistů zde bude
altánek
k přenocování nebo úkrytu před nepřízní počasí. Nebudou zde chybět odpadkové koše, lavičky a místa k odpočinku. Downhillová trať bude hlavně lákadlem pro vyznavače adrenalinových sportů a mladé lidi. Tato část údolí nabízí ideální podmínky pro tento sport. Výchozím bodem bude obec Prakovce. Adrenalinoví nadšenci budou moci zaparkovat auta na začátku Gelnické doliny u staré pily, kde bude vybudované parkoviště. Na parkovišti budou základní informační tabule o trati a možnostech dalších aktivit. Odtud se mohou vydat lesní cestou ke startu sjezdu. Budou mít dvě možnosti. Buď využijí speciálně vytyčenou cestu, která bude značená a povede podél sjezdařské tratě, nebo mohou využít hlavní cyklotrasu, která vede také na vrchol. Cesta vytyčená pro sjezdaře stoupá 3,4 kilometrů na vrchol. Do budoucna by bylo vhodné využívat čtyřkolky s vozíkem na přepravu sjezdařů s těžkými koly na vrchol. Sjezdaři po zaparkování se musí vrátit na hlavní cestu druhé třídy a odbočit doprava. Po 100 metrech znovu odbočí doprava a ocitnou se na cestě, která vede až na vrchol. Cesta je zpevněná, povrch je hlinitý až kamenitý. Trasa je využívána také lesní správou. Po 2,6 kilometrech se cesta spojí s naučnou cyklostezkou a zbývajících 800 metrů vedou na vrchol společně. Všichni sjezdaři musí mít ochranné prvky na svém těle (přilba, chrániče kolen a holení, páteřní chránič). Vjezd na sjezdařskou trať bude na vlastní riziko. Podél tratě budou infotabulky s telefonními čísly na záchrannou službu a ve speciálních schránkách lékárničky první pomoci. Celou trasu bude monitorovat vyškolený správce, který bude kontrolovat jezdce, případně jim poskytne první pomoc. Z vrcholu (808 m.n.m) do Gelnické doliny bude trať měřit 3,8 kilometrů a překoná převýšení 420metrů. Trať bude postavená pro začátečníky, pokročilé i profesionály. Překážky a skoky budou řešené tak, že se mohou objet a pokračovat dále ve sjezdu. Na trati se budou vyskytovat prudké sjezdy s klopenými zatáčkami, přírodními skoky (nerovnosti povrchu, skály), ale také umělé překážky, které se budou moci rozdělit podle typu a obtížnosti na technické a normální. Umělé překážky se budou dělat ze dřeva, většinou z
popadaných stromů v lese. 84
Materiál na stavbu překážek se využije ten, který je podél trati - kamení, dřevo, hlína. Typy technických překážek - lávky, které se budou stavět na sjezdové trati budou umístěny ve výšce 1 až 2,5 metrů. Budou sloužit hlavně k otestování jezdce, jeho rovnováhy a zklidnění při náročných skocích. Variant lávek je velké množství. Většinou bývají ukončeny „dropem“ to je velkým skokem do upraveného dopadu. Dále to můžou být lavice s houpačkami. Jezdec musí svou váhou změnit polohu houpačky a přitom se udržet na kole. Mezi běžné umělé překážky patří klopené zákruty, dřevěné skoky, wall ride. Na sjezdařské trati bude vybudováno 10 skoků různých rozměrů, jeden kilometr lávek a další typy překážek. Všechno bude záležet na možnostech úpravy terénu a jednotlivé překážky se budou moci vytvořit až po podrobném prozkoumání tratě. Sjezd bude trvat kolem 15 minut. Profesionálové ji mohou zvládnout pod 10 minut. Sjezdařská trať bude končit u parkoviště na konci Gelnické doliny. (příloha 9) Cykloturisté, kteří přijeli po naučné cyklostezce se budou moci pokochat výhledem z vrcholu nebo mohou sledovat odvážné sjezdaře, jak se pouštějí extrémním kopcem dolů. Odpočívadlo s altánkem mohou využít k občerstvení a odpočinku a pak pokračovat dále po naučné cyklostezce do Prakovců. Z vrcholu je čeká příjemný sjezd do Gelnické doliny. Sjezd bude měřit 3,3 kilometrů. Trasa povede po lesní cestě v lesním porostu. Cesta bude mít povrch ze zpevněné hlíny, místy kamenitý. V údolí se cesta změní na asfaltovou. Cesta je pouze využívána lesní správou, vjezd motorových vozidel je zakázaný. Sjezd z vrcholu nebude náročný. V náročnějších úsecích bude zabezpečený informačními tabulemi a stromy budou zabezpečeny ochrannými prvky proti nárazu. Dva exponované úseky budou opatřeny zábradlím. Jeden nebezpečný úsek bude těsně pod vrcholem a druhý
se nachází na posledním klesáním do údolí.
Cykloturisté, kteří nejezdí na kolech často, se nemusí obávat, že by trať nezdolali. V pomalejším tempu a pod dohledem rodičů sjedou tento úsek i děti. Bezpečnost a náročnost tratě musí být objektivní pro všechny skupiny cyklistů. Po zdolání této horské části cyklostezky vyjedou cykloturisté na asfaltovou cestu a budou se přibližovat k obci Prakovce. V této části tratě bude předposlední zastávka naučné cyklostezky. Bude to zajímavost převážně pro děti, ale i dospělí si mohou užít radosti. Bude to opičí dráha u Studené vody. Studená voda je potok, který protéká Gelnickou dolinou. Stanoviště bude obsahovat informační tabuli o překážkové dráze a jejím překonání. Stojany na kola a odpadkové koše opět budou k dispozici. Opičí dráha se bude nacházet na levém břehu potoka. Z cesty na druhou stranu se účastníci dostanou pomocí závěsné lanovky. Na druhé straně na ně budou čekat lanové mosty, houpačky, žebříky a různé 85
přelezy. Opičí cesta bude vybudována mezi stromy ve výšce 2 metrů. Aby byla zajištěná bezpečnost, turisté si budou moci za poplatek zapůjčit lezecké úvazky s jistícími lany a karabinami, kterými se budou jistit na ocelových lanech podél překážek. U této atrakce bude vyškolený pracovník, který bude mít dohled nad tratí, bude se start o bezpečnost a patřičné vybavení turistů. Tato atrakce bude zpoplatněná. Cena bude stanovená podle předběžných nákladů na provoz. Po zážitcích na opičí dráze se cykloturisté budou blížit ke konci naučné cyklostezky. Od opičí dráhy budou mírně klesat po asfaltové cestě, ujedou 1,1kilometrů a dojedou k dřevěné lávce, překonají potok Studená voda a začnou stoupat po lesní cestě. Cesta je zpevněná, má kamenitý povrch. Když dosáhnou vrcholu stoupání, trasa mírně zatočí doprava a bude následovat lesní chodníček k poslednímu informačnímu bodu. Poslední zastávka naučné stezky je zaměřená na lidové umění. V obci Prakovce žije pan Kinský, který v lese ze starých nebo vyvrácených stromů vyřezává postavy a různé předměty v nadlidské velikosti. Veškeré jeho výtvory se nacházejí v obci Prakovce v lese za poslední bytovkou vedle kotelny. Cykloturisté k této atrakci dojedou z druhé strany, tudíž již po cestě mohou objevovat sochy. Obrázek 11 Dřevěné sochy v kouzelném lese
Zdroj: vlastní průzkum
86
Zde bude umístěna informační tabule s podrobnou mapkou rozmístění jednotlivých soch v lesním prostoru a povídání o tvůrci panu Kinském. Stojany na kola budou tentokrát vytvořeny panem Kinským, aby navodily atmosféru tohoto místa. Oblast je významná z hlediska vyjadřujícího charakter Hnilecké doliny - význam dřeva pro obyvatele. Doporučoval bych nazvat toto území se sochami
jako „magic wood-
kouzelný les“. Od poslední zastávky se turisté po 500 metrech dostanou na sídliště obce Prakovce. Naučná cyklostezka zde končí a dále pokračuje klasická cyklotrasa Hnileckou dolinou. Turisté projedou sídlištěm a vystoupají na parkoviště pod obecním úřadem, kde bude další informační bod s tuch pointem. Trasa bude pokračovat po multifunkčím chodníku pro chodce i cyklisty. Pás pro cyklisty bude barevně oddělen a označen informačními tabulemi, které budou usměrňovat cyklisty i chodce. Chodník povede po dosavadním chodníku po pravé straně cesty
ze sídliště SNP. V obci
Prakovce mohou turisté navštívit pizzerii, která se nachází pod sjezdovkou. V zimních měsících, pokud je dostatek sněhu, je vlek v provozu. Bohužel vybavení je zastaralé a nemá umělé zasněžování.
3.4.1.3 TŘETÍ ETAPA MULTIFUNKČNÍ CYKLOTRASY PRAKOVCE – MNÍŠEK NAD HNILCOM Od informačního místa povede cyklotrasa bočními cestami z obce Prakovce směrem do Helcmanovec. Cyklisté přejedou hlavní silnici po vybudovaném přechodu pro chodce. Cyklotrasa povede kolem fotbalového hřiště. Tady cesta prudce klesá. Na konci klesání stezka zatáčí doleva kolem rodinných domků a na konci zástavby se stáčí doprava. Zde budou mít turisté jedinečnou možnost vychutnat si pohled na Volovské vrchy, které se rozprostírají po celém horizontu a formují dolinu. Odtud budou sjíždět po asfaltové cestě kolem kostela a hřbitova až na hlavní křižovatku, kde je cesta druhé třídy. Trasa vede po asfaltové cestě s velice malým provozem. Proto nebude potřeba stavět novou trasu ani kreslit pozemní značení. Na trase budou pouze dodatkové tabule o tom, že komunikaci využívají jak motorová vozidla tak i cyklisté a bude třeba dbát zvýšené opatrnosti. Na hlavní křižovatce se cyklotrasa oddělí pozemním značením a povede po levém okraji křižovatky. Bude lemovat hřbitov podél jeho levé hranice. Po překonání křižovatky cyklotrasa zase povede volně po cestě pouze s dodatkovými tabulemi upozorňující cyklisty i automobilisty.
87
Nyní cyklotrasa povede následujících 1,5 kilometrů po asfaltové cestě a bude míjet z pravé strany chátrající železárny. V současné době je areál a některé haly využívány soukromníky. Trasa vede po rovině a lemuje ji řeka Hnilec. Na tomto úseku se nemusí dělat žádné úpravy. Na konci obce Prakovce vjíždí cyklotrasa opět do lesa. Povede po zpevněné lesní cestě s hlinitým povrchem, místy kamenitým. Hned za obcí budou turisté míjet velkou plochu, která slouží k dočasnému skladování dřeva před odvezením na zpracování. Následně trasa bude mírně stoupat a pak se mírně stočí doprava a bude kopírovat terén po vrstevnici. Cesta je v dobrém stavu, využívaná lesní správou. V některých částech bude třeba vykonat menší úpravy a to srovnat povrch trasy. Cyklisté budou muset ujet 1,2 kilometrů a dostanou se z lesního terénu opět na asfaltovou cestu, která vede do obce Helcmanovce. Kousek před napojením na asfaltovou cestu bude třeba vybudovat malou dřevěnou lávku, která umožní cykloturistům překonat Velký Hutný potok. Cesta je uzavřená pro motorové vozidla, tudíž ideální pro cyklotrasa. Komunikace vede z údolí Velkého Hutného potoka. Opět slouží pro lesní správu a těžbu dřeva. Na tomto místě bude také vybudována informační tabule a lavičky se stojanem na kola a odpadkové koše. Informační tabule bude obsahovat informace o sáňkařské trati, její historii a o obci Helcmanovce. V minulosti se na tomto místě nacházela přírodní sáňkařská dráha, kde se každoročně konaly závody a dokonce zde vyrostli úspěšní reprezentanti Slovenska. Nyní mohou turisté na tomto místě nalézt pozůstatky původní dráhy. Do budoucna by se trať mohla zrekonstruovat a zmodernizovat. Vytvořila by se tak další přitažlivá atrakce pro turisty přicházející do této oblasti. Cyklostezka překoná řeku Hnilec a dostane se do obce Helcmanovce. Trasa povede kolem fotbalového hřiště směrem do centra obce. Trasa je navržená tak, aby procházela každou obcí a turisté měli možnost občerstvení a případně si prohlédnout vesnice. Od fotbalového hřiště cyklostezka povede pod tratí a dostane se opět k hlavní komunikaci. Pro bezpečné překonání cesty bude vybudovaný přechod pro chodce. Trasa povede po bočních uličkách obce Helcmanovce. Od hlavní komunikace rovně mírně do kopce a po pár metrech zatočí doleva kolem obecního úřadu a venkovských stavení. Cesta mezi domy dovede cyklisty až na konec obce, kde se napojí na polní cestu, která vede kolem tratě do obce Mnišek nad Hnilcom. Ještě před napojením cyklotrasy na polní cestu bude trasa nasměrována na záchytné parkoviště, kde bude další informační místo. Úsek v obci Hlecmanovce vede po cestách, které jsou velmi málo frekventované. Zde budou nainstalovány pouze dodatkové tabule upozorňující na 88
cyklotrasu a cyklisty. Úpravy povrchu trasy nejsou nutné. Povrch je asfaltový, pouze značení trasy se bude muset osadit. Pokračování cyklotrasy za obcí Helcmanovce dostává charakter multifunkčnosti z hlediska využitelnosti během celého roku. Krajina mezi obcemi Hlecmanovce a Mníšek nad Hnilcom má velice vhodný reliéf a charakter jak pro cyklotrasu, tak i v zimních měsících pro klasické lyžování. Reliéf je mírně zvlněný, převážně se zde nacházejí pastviny a louky, oddělené remízky, v horních částech již zasahuje smíšený les. (příloha 10) Na konci obce Hlecmanovce nad vlakovým přejezdem bude vybudované záchytné parkoviště, na kterém bude informační tabule s veškerým zázemím, informacemi o multifunkční naučné cyklotrase Hnileckou dolinou a lokální sportovní zimní aktivitě – budou to upravované a uměle zasněžované okruhy pro klasické lyžování. Areál pro běžecké lyžování bude navržen tak, aby byl přístupný z obce Hlecmanocve i Mnišek nad Hnilcom. Také v obci Mníšek nad Hnilcom bude vybudované záchytné parkoviště s informační tabulí o cyklotrasa a běžeckém areálu. Záchytné parkoviště bude za podjezdem tratě v blízkosti pily v Míšku nad Hnilcom. Běžecký areál budou tvořit tři okruhy, které budou propojeny a dohromady budou tvořit jeden velký okruh pro klasické lyžování. Turisté si sami budou moci vybrat délku i náročnost okruhu. Okruhy budou odstupňovány podle náročnosti. Náročnost se bude odlišovat barevným značením. Okruh začínající u obce Helcmanovce bude mít charakter střední obtížnosti s převýšením 300 metrů a délkou 4,3 kilometrů. Střední okruh bude náročnější, převýšení bude 450 metrů , délka okruhu bude 5 kilometrů. Poslední okruh začínající u obce Mníšek nad Hnilcom bude zase středně náročný, převýšení bude 250 metrů a délka okruhu bude 5,5 kilometrů. Celkem bude areál tvořit 15 kilometrů upravených stop pro klasické lyžování i bruslení s náročností od střední až po mírně náročnou. Podél běžkařských tratí budou vybudované lavičky a odpadkové koše. V dolní části prostředního okruhu, kde se bude setkávat cyklotrasa s okruhy klasického lyžování, bude vybudovaný altánek s přístřeškem a stoly k občerstvení využitelné v létě i v zimě. Areál pro klasické lyžování bude využitelný 3 až 4 měsíce v roce. Bude záležet na průběhu klimatický podmínek daného roku. Podle klimatických údajů je oblast vhodná pro tento sport. Do budoucna by se tato oblast mohla stát tréninkovým místem pro sportovce a tratě pro klasické lyžování by se mohly rozšiřovat. Při případné realizaci se budou muset vybudovat parkoviště v jednotlivých obcích. Ošetřování areálu v letních měsících se nebude muset provádět žádné. Louky a pastviny 89
budou pravidelně kosené a spásané. Na zimní sezónu se bude muset připravovat zasněžovací systém, který budou zajišťovat mobilní sněžná děla. Voda pro tento systém bude čerpána z nedaleké řeky Hnilec. Děla budou rozmisťovaná speciální čtyřkolkou s pásovým systémem. Na úpravu tratě bude sloužit malá rolba, která bude upravovat a rozmísťovat vyrobený sníh po areálu a zároveň vytvářet stopu na běžkování a koberec na bruslení. Lavičky a značení okruhů se bude osazovat až do sněhu, aby nebyl narušený ráz krajiny v dalších ročních obdobích. Udržitelnost areálu bude záviset na dotacích od sponzorů a počtu návštěvníků. Zaměstnanci, kteří se budou starat o areál budou placeni z příspěvkové organizace, která bude vytvořená sdružením obcí mikroregionu Hnilecká dolina. Cyklotrasa povede ze záchytného parkoviště po polní cestě nad železniční tratí. Úsek mezi Helcmanovcema a Míškem nad Hnilcom povede po pastvinách a loukách. Povrch cesty bude travnatý s vyjetými pásy, které budou z udusané hlíny. Vzdálenost mezi jednotlivými parkovišti a informačními body bude 4,6 kilometrů. Cykloturisté budou projíždět příjemným terénem mírně zvlněným, převážně rovinatým. V první třetině trasy ve směru z Helcmanovec do Mníšku nad Hnilcom bude odpočívadlo s altánkem, který bude sloužit pouze pro občerstvení a odpočinek. Nebude uzpůsobený pro přespání.
Obrázek 12 Odpočívadlo
Zdroj: Daniela Mederly
90
Vybavený bude stolem s posezením a mapou s okolím. Na trase v tomto úseku budou muset být postaveny čtyři lávky, které převedou turisty přes malé potůčky. Dva z nich v letních měsících vysychají. Cyklotrasa cyklisty dovede podél tratě až do Mníšku nad Hnilcom. Kousek před vjezdem do obce budou míjet pilu a vlakové nádraží. Poté dojedou opět na záchytné parkoviště určené pro areál klasického lyžování u obce Mnišek nad Hnilcom. Z parkoviště cyklotrasa bude zatáčet doleva. Podjede pod tratí a bude směřovat bočními cestami na menší náměstíčko u dvou kostelů. Plocha také slouží jako autobusové stanoviště. Cyklotrasa povede po málo frekventovaných cestách. Z toho důvodu bude pouze osazena dodatkovými tabulemi upozorňujícími na duální provoz. Trasa povede po asfaltových cestách. S malým náměstíčkem sousedí parčík, v současné době
v
neudržovaném stavu. Rekultivace a vybavení lavičkami bude velice prospěšné. Park bude sloužit zároveň jako odpočinková zóna pro obyvatele obce, ale i pro turisty. U parku budou informační tabule o multifunkční cyklotrase. Cyklisté si zde mohou nechat kola ve stojanu a navštívit zajímavosti obce Mníšek nad Hnilcom. V obci jsou dva kostely. Jeden je evangelický a druhý římskokatolický ze 13. století. Turisté mají také možnost nechat kola v obci a uskutečnit výstup na kopec Kloptaň vysoký 1153m.n.m. Na vrcholu je chráněná krajinná oblast, kde se nachází endemický druh - kosatec sibirsky. Na vrcholu je rozhledna, ze které jsou za pěkného počasí vidět Vysoké Tatry. Informace o aktivitách v obci budou podrobně popsány na informačních tabulích.
3.4.1.4 ČTVRTÁ ETAPA MULTIFUNKČNÍ CYKLOTRASY MNÍŠEK NAD HNILCOM - NÁLEPKOVO Cyklotrasa z Mnišku nad Hnilcom bude zatáčet doprava směrem na Švedlar. Trasa od parku povede opět po vedlejších cestách obce. Překoná řeku Hnilec a kolem fotbalového hřiště se dostane k železniční trati. Tu bude lemovat 1 kilometr a pak se cesta stáčí doprava a pod tratí se dostane na louky za obcí Mníšek nad Hnilcom. Až k loukám cesta je stále asfaltová a bude osazená pouze dodatkovými tabulemi a značená standardním značením. Za podjezdem bude trasa zatáčet doleva a po polní a následně lesní cestě povede směrem k další obci. Trasa od asfaltové cesty sjede na polní cestu s travnatým povrchem. Po louce bude mírně stoupat 950 metrů. Pak stezka bude vjíždět do lesa. Zde se polní cesta změní na lesní. Povrch bude hlinitý, místy kamenitý. Cyklisté budou mírně stoupat po vrstevnici do obce Švedlar. Překonají asi 100 výškových metrů. V polovině úseku mezi obcemi bude další z obytných altánků. 91
Chatka bude sloužit opět k dočasnému přespání. Turisté budou muset dodržovat základní pravidla využití toho to zařízení. Od altánku cyklotrasa povede stále lesní cestou, před obcí Švedlar bude mírně klesat. Lesní porost taky ustoupí a trasa se opět ocitne na loukách na obcí. Cyklotrasa od chatky do centra Švedlaru bude měřit 4,1 kilometrů. Pro turisty bude tento úsek velice příjemný.Trasa bude obsahovat mírné stoupání, rovinatý úsek i příjemný sjezd. Po překonání hranice obce se stezka opět napojí na vedlejší cesty obce a dovede trasu až na prostranství před obecním úřadem, kde bude další informační místo. Úsek cyklotrasy mezi Mníškem nad Hnilcom a Švedlarem nebude náročný na úpravy. Některé úseky budou muset být vyrovnány a provedena úprava zpevnění břehu svahu. Cesta na trase je v dobrém stavu a je pravidelně využívána lesní správou. Před obcí Švedlar bude třeba jeden úsek proklestit od křoví. Jedinou stavební úpravou bude výstavba altánku a umístění odpadkových košů. V obci Švedlar bude trasa osazena dodatkovými tabulemi o uspořádání provozu na vedlejších cestách. Plocha před obecním úřadem v obci Švedlar tvoří náměstíčko, které ohraničuje kostel, škola, obecní úřad, pohostinství a obchod. Je to klasický střed venkovské obce. Proto zde bude také další informační místo s tabulemi, ale také se zde umístí tuch point. Obec Švedlar je oklopená krásnými lesy. Obec pronajímá horské chaty v okolí, pro turisty vhodná lokalita s ubytováním v blízkosti. Informační bod bude opět osazen lavičkami, stojany pro kola a samozřejmě odpadkovými koši. Cyklosturisté budou mít možnost si udělat procházku po okolních lesích nebo navštívit jeden ze dvou kostelů. Nynější římskokatolický kostel stojí na místě, kde roku 1338 horníci postavili kapličku, kterou v 16. století přestavili na gotickou kapli. Druhý kostel je evangelický a ten byl postavený v letech 1784-1787. Po prohlídce obce a odpočinku se mohou cyklisté vydat na poslední úsek cyklotrasy. Závěrečný úsek se bude skládat z klasické cyklotrasy a singltreku. Trasa z náměstí bude vycházet levým rohem mezi domy a bude směřovat nakonec vesnice na pastviny a louky. Po 400 metrech mezi domy se bude stezka zatáčet doleva a napojí se na polní cestu. Cesta z náměstí má asfaltový povrch a bude osazena dodatkovými tabulemi a značením cyklotrasy. Trasa dále povede po polní cestě, která směřuje k zemědělskému podniku. Cesta je zpevněná, povrch je hlinitý. U zemědělského podniku se napojí na asfaltovou cestu, ale po několika metrech opět zatáčí na polní cestu, která stoupá 1 kilometr mírně do kopce a pak vede lesem Cesta má travnatý povrch s vyjetými kolejemi. V lesním porostu ještě bude stoupat dalších 850 metrů a 92
dovede cyklisty k dalšímu informačnímu bodu na Palmovém vrchu. Ten je
bude
informovat o singltreku, který zde bude končit. Lesní cesta po toto stanoviště stoupá po vrstevnicích. Cyklisté překonají převýšení 250 výškových metrů z obce Švedlar na Palmový vrch. Trasu bude potřeba v tomto úseku zpevnit, zejména krajnice a vyrovnat povrch, který je kamenitý a dělal by problémy cyklistům při výjezdu nahoru. Singltrek je typ cyklostezky, která je mnohem více spojená s krajinou. Trasa singltreku je pouze jednosměrná. Cyklista se přemisťuje z bodu A do bodu B. Trasa vede po lesních pěšinkách a úzkých chodníčcích. Singltrek není pouze cestičkou, která vede z kopce nebo jede po rovině. Singltrek také musí obsahovat stoupání. Tento druh cyklistiky má svá pravidla a trasa musí splňovat základní požadavky k tomuto typu jízdy. Výstavba stezky bude vycházet z podrobného průzkumu terénu a navržení optimálního směru trasy. Začátek singltreku bude za obcí Nálepkovo. Délka singltreku bude 4 kilometry. V půlce se bude křižovat se standardní multifunkční cyklotrasou. Na místě křížení bude postavený odpočinkový altánek. Stezka nepovede jen po lesních cestách. Část trasy povede po loukách zbytek trasy v lese, budou se využívat chodníčky vyšlapané lidmi. Úpravy na tomto typu tras nebývají velké. Hlavní filozofií singltreku je propojení jezdce s přírodou. Proto upravovat se budou opravdu jen úseky, které nebudou dostatečně vhodné pro jízdu. (příloha 11) Cyklisté, aby se dostali na začátek singltreku, musí dojet až na začátek obce Nálepkovo. Proto z Palmového vrchu budou klesat po lesní cestě k Nálepkovu. Trasa povede v lesním porostu. Povrch cesty bude hlinitý, místy kamenitý. První část trasy od informačního bodu na Palmovém vrchu je rovinatá, nebude potřeba provádět žádné úpravy. V polovině se bude cyklotrasa křižovat se singltrekem, kde se nachází louka s remízky a širokým rozhledem po okolí Na tomto místě se postaví odpočinkový altánek. Altánek bude sloužit pouze pro odpočinek a občerstvení. Bude obsahovat stoleček pro posezení, odpadkový koš a stojany na kola. Polní cesta, která vede k tomuto místu je starší, není tak často využívána lesní správou, proto bude nutné cestu proklestit přes remízky, které se rozšiřují po louce. Od altánku budou turisté pouze klesat po polní cestě mezi loukami do obce Nálepkovo. Po 1 kilometru dojedou před Nálepkovo. A zde bude začátek singltreku s informacemi o terénu, kterým vede. Turisté budou mít možnost projet singltrek a pak se vrátit zpět po cyklotrase, nebo pokračovat směrem k obci Švedlar. Okruh měří 7,5 kilometrů. V obci Nálepkovo povede cyklotrasa opět po vedlejších cestách, které budou značeny tabulemi. Za rozcestím cylkotrasy a singltreku trasa se napojí na asfaltovou cestu, která 93
vede mezi domy obce. Trasa bude klesat k hlavní silnici. Přes hlavní silnici bude postavený přechod pro chodce, aby trasa mohla bezpečně pokračovat po druhé straně. Napojí se na vedlejší cestu, která dovede trasu na prostranství před obecním úřadem. Povede přes malý park a vyústí na malém náměstíčku, kde bude poslední informační bod. Menší informační centrum bude sloužit turistům, protože i obec Nálepkovo může být považovaná za začátek multifunkční naučné cyklotrasy Hnileckou dolinou, ale v opačném směru. Informační centrum bude mít podobný charakter jako altánky navrhované pro multifunkční cyklotrasu. Pro poskytnutí základních informací mimo pracovní dobu bude sloužit tuch point. Obec Nálepkovo má centrum obce zrekonstruované. Obec také nabízí celoroční vyžití. Za obcí se nachází zrekonstruovaný vlek s umělým zasněžováním. Z obce také vycházejí krásné turistické trasy po okolí. V blízkosti se nachází malá vesnička Závadka známá svým čistým prostředím a starými dřevěnicemi. V obci stojí dva kostely ze 17. a 18. století. Turisté zde mají možnost ukončit své putování a vrátit se zpátky, nebo dále pokračovat údolím a krásnou krajinou Volovských Vrchů. K přepravě zpět směrem do Margecan mohou využít vlakové spojení. Obec Nálepkovo je poslední obcí okresu Gelnica. Pokračování cyklotrasy do sousedících regiónu je předpokladem dalšího rozvoje. Potenciál pro další rozvoj je zde velký a umožňuje nesčetné možnosti.
3.4.2 Souhrn průběhu multifunkční naučné cyklotrasy Hnileckou dolinou Multifunkční naučná cyklotrasa Hnileckou dolinou vede z Margecan do Nálepkova. Prochází osmi obcemi Hnilecké doliny. Multifunkční naučná cyklotrasa se skládá z pěti různých sportovních možností: cyklotrasa, naučná cyklostezka, downhill trať, areál pro klasické lyžování a singltrek.
Cyklotrasa: Margecany – Nálepkovo, délka cyklotrasy je 51,6 kilometrů.
Naučná cyklostezka: vede z Gelnice do Prakovců. Délka naučné cyklostezky je 11 kilometrů. Na stezce je sedm naučných stanovišť; lesopark, rozhledna, vyhlídka do Perlové dolině, altánek, downhill trať, opičí dráha, vyřezávané sochy v „kouzelném lese“.
94
Downhill trať: je umístěna nad obcí Prakovce. Začátek a konec je v Gelnické dolině délka sjezdu 3,8 kilometrů, délka cesty vedoucí z Celnické doliny na start sjezdu je 3,4 kilometrů.
Areál pro klasické lyžování: je umístěný mezi obcemi Helcmanovce a Míšek nad Hnilcom. Areál se skládá ze tří okruhů, střední až středně náročné obtížnosti. Celý areál je možné upravovat a uměle zasněžovat. Kompletní délka upravovaných stop je 15 kilometrů.
Singltrek: je vybudovaný mezi obcemi Švedlar a Nálepkovo. Vede z Nálepkova na Palmový vrch. Délka singltreku je 4 kilometry. Singltrek je jednosměrný.
Na trase jsou vybudovaná 2 informační centra, 13 informačních bodů s podrobnými informacemi o trase, 4 altánky s možností přenocování a 2 přístřešky k odpočinku, 50 laviček, 150 odpadkových košů a 20 stojanů na kola.
3.4.3 Odhadovaná kalkulace Kalkulace byla vypracovaná na základě předběžné dokumentace vycházející z projektu. Kalkulace je pouze odhadová a informační pro získání reálného přehledu kolik by stály jednotlivé části cyklotrasy a celý projekt. Náklady na jednotlivé části projektu jsou následující (ceny v Eurech bez DPH): 1km cyklotrasy dřevěná lávka 15m
12 657,33 5 402,16
drobná architektura na celou délku trasy
20 248,46
chatka č.1
11 499,43
chatka č.2
15 618,44
chatka č.3
4 758,60
Podrobná dokumentace jednotlivých částí kalkulace je zařazena v příloze 20. Příloha obsahuje rozpočty jednotlivých částí, rekapitulace, přehledy, krycí listy a konečnou souhrnnou kalkulaci na 1km cyklotrasy s kompletním vybavením na tomto úseku. Cena cyklotrasy, která je uvedena v kalkulaci je maximální cena za 1km. Cena ostatních úseků bude nižší. Nákladovost se odvíjí od náročnosti úprav na trase.
95
3.4.4 Základní zpracování žádosti o NFP 3.4.4.1 Postup práce při realizaci Před tím, než se začne s výstavbou multifunkční naučné cyklotrasy, je nutné zpracovat
podrobnou technickou dokumentaci. Jednotliví odborníci budou muset
vytvořit analýzy s projektovou dokumentací. Na základě jejich odborných posudků a doporučení bude zahájena výstavba. Výstavba se bude realizovat následovně: -
vytyčení celé cyklotrasy
-
vyznačení jednotlivých částí cyklotrasy
-
rekultivace plochy před vlakovou stanicí v Margycanech
-
úprava vodovodní lávky přes vodovodní nádrž Ružín
-
budování úseků se sportovními aktivitami (Prakovce, Mníšek nad Hnilcom, Švedlar)
-
vytyčení a stavba naučné cyklostezky Gelnica-Prakovce
Jednotlivé práce mohou probíhat souběžně na několika úsecích. Zároveň s výstavbou cyklotrasy se zahájí
příprava altánků a architektonického
inventáře. Veškerá výroba bude probíhat v Hnilecké dolině za pomoci pracovní síly zdejších obyvatel. Osazení inventáře a altánků se uskuteční v poslední fázi výstavby. Na závěr budou zabudovány informační tabule a podrobné značení celé trasy. Poslední krok realizace bude vytvoření propagačních materiálů pro seznámení s novou multifunkční naučnou cyklotrasou. Velice důležitou částí realizace bude propagace a informovanost potenciálních turistů již v průběhu výstavby cyklostezky. Stěžejním faktorem úspěchu je nadchnout zájemce a nadšence poznat něco nového a zajímavého. V tomto případě to bude nová multifunkční cyklotrasa.
96
3.4.4.2 Časový harmonogram realizace projektu
Časový harmonogram Etapy/aktivita realizace X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII II IX 2010 2010 2010 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2012 2012
Mapování území Tvorba projektu a technická dokumentace Výběr dodavatelů a realizátorů projektu Nákup materiálu Nákup rolby, skutrů a zasněžovacího systému Výstavba Margecanského parku Rekonstrukce lávky přes Ružín Výstavba cyklotrasy Výstavba naučné cyklostezky Výstavba downhill tratě Výstavba singltreku Výstavba areálu na klasické lyžování Výroba altánků a architektonického invenáře Osazení altánků a architektonického inventáře Osazení informačních tabulí Výstavba informačních center Vyznačení cyklotrasy, značení, dodatkové značky Propagace multifunkční naučné cyklotrasy Výroba propagačních materiálů, mapy, brožury Hodnocení multifunkční naučné cyklotrasy
97
3.4.4.3 Logická matice Logická postupnosť krokov Celkový cieľ
Objektívne ukazovatele
Podpora a rozvoje infrastruktury -Počet cestovního ruchu oblasti -
HDP
přenocování
Zdroje informácií
Predpoklady
v dané -Statistický úřad - vyroční sprva VUC Košice
regionu
v cestovním
ruchu Účel projektu
Výstavba multifunkční naučné - celkovy počet cyklo turistu cyklotrasy
s využitím
trať
pro
.-Pozitivní
dopad
na
rozvoj
v zimě - celkovy počet turistů v zimních - jednotlivé statistické průzkumy regionu
jako okruh na běžecké lyžování měsícíh a speciální
- vlastní měření
obcí
dowhill
- Komercializace služeb -
horské kola
Poškozování
životného
prostředí -Problémy s odpady
Výsledky
1. Naučná cyklostezka
- 65 km nové cyklo trasy
- jednotlivé měsiční kontroly
-Vliv na zaběhnutí život obyvatel
2. Okruh na běžecké lyžování
- 50 km bežeckých tras
- kontrovy vramci projektu
-Motivace obyvatelstva zapojit
3. Specializovaná trať pro down - jeden 6 km dlouha downhill - konečná správa o ukončení
se do výstavby
hill horské kola
-Poškozování cyklotrasy
trať
projektu
Vliv na životní prostředí
4. Propagace cílové oblasti Aktivity
1.1 Tvorba projektu a planu
Prostriedky
Náklady
Počiatočné podmienky
1.2 Mapovaní terenu a vytyčení ERDF 83,90 %
ERDF 385 400 eur
-Nedostatečně
trasy
Vlastní 25 000 eur
cikloturistika
štátny rozpočet SR 10,00 %
rozvinutá
1.3 Zpevnění a případná úprava vlastní rozpočet 6,10 %
-V uzemí
nejsou
žádné
stezky
atraktyvity
k využití
během
98
1.4 Vystavba odpočívadel na
celelého roku
trase Aktivity
1.5 Vystavba singel treku
Prostriedky
Náklady
- Žádné adrenalinové vyžití pro
1.6 Vytyčení naučné stezky
mládež
s informačními tabulemi
- Nedostatečná infrastruktura pro
1.7 Drobný inventář (koše,
cestovní ruch
lavičky, zábrany, toalety...)
- Povolení pro výstavbu
2.1 Vytvoření projektu
- Pozemkové vyspořádání
2.2 Zmapovaní a vytyčení
- Ekologické povolení
optimální lokality 2.3 Obstaraní technyky na zasněžování a upravu 2.4 Informační tabule a vytyčení tratí 2.5 Drobný inventář (lavičky, koše) 3.1 Tvorba projektu 3.2 Lokalizace trati 3.3 Vystavba trati 3.4 Drobný inventář 4.1 Marketingová strategie 4.2 Propagace 4.3 Upomínkové předměty
99
3.4.4.4 Udržitelnost multifunkční naučné cyklotrasy Udržitelnost projektu podle pravidel Evropské unie musí být 10 let. Projekt multifunkční naučné cyklotrasy Hnileckou dolinou není závislý na zisku dosaženého užíváním trasy. Důležitým faktorem je chování turisté a obyvatel k trase samotné a hodnotám vytvořeným na trase. Na tom velice závisí celá udržitelnost projektu. Pokud si lidé budou vážit vytvořených hodnot, budou se vracet a budou dále šířit kladné reference o této cyklotrase. Propagace a reklama je dalším faktorem udržitelnosti. Když bude trasa dostatečně propagovaná, turisté budou navštěvovat Hnileckou dolinu a tím zajistí sekundární efekt. Rozvoj podnikatelských aktivit úzce souvisí s cyklotrasou (ubytovací a stravovací služby, zábavní podniky, půjčovny koly, další sportovní aktivity a jiné). Z toho vyplývá, že stabilita mikroregionu bude (snad trvale) na udržitelné hranici a bude se projevovat mírným rozvojem. Pokud chceme, aby cyklotrasa fungovala do budoucna je potřeba v rozvoji území pokračovat a snažit se do údolí nalákat co nejvíce turistů. Když se na udržitelnost cyklotrasy podíváme z druhé strany, a to z hlediska údržby a stálého provozu se stejnou úrovní kvality, je třeba stanovit tým, který se bude o stezku starat a udržovat ji. Skupina lidí bude pod správou neziskové organizace, která bude pod záštitou Sdružení obcí mikroregionu Hnilecká dolina. Skupinu budou tvořit správci, kteří budou mít na starost chod celé cyklotrasy a její udržitelnost. Přímo pod nimi budou zaměstnanci, kteří se budou starat o úklid košů, údržbu cyklotrasy a jednotlivé opravy na cyklotrase. Pouze
těmito
způsoby
je
možné
dosáhnout
udržitelnosti
cyklotrasy.
Uplaňováním základních zásad ochrany životního prostředí, soužitím obyvatel s přírodou, dodržováním pravidel provozního řádu multifunkční cyklotrasy je možné uchovat stav cyklotrasy i pro budoucí roky. Nesmíme zapomínat, že nestačí pouze udržovat stav, který byl dosažen, ale vždy je třeba myslet dopředu a stále se snažit rozvíjet a vylepšovat. Jenom tak můžeme dosáhnout uspokojivého stavu a rozvoje regionu porovnatelného s jinými regiony v Evropské unii.
3.4.4.5 Hodnocení projektu Hodnocení projektu multifunkční naučné cyklotrasy Hnileckou dolinou se bude provádět následujícími postupy a metodami. Bohužel cyklotrasa nevykazuje žádný zisk proto není možné přesně zjistit efektivnost projektu. Jako vedlejší důsledek výstavby cyklotrasy můžeme sledovat počet přespání v jednotlivých ubytovacích zařízeních 100
Hnilecké doliny. Také se mohou sledovat tržby ve stravovacích zařízeních a návštěvnost pohostinských zařízení. Mezi hodnocení cyklotrasy, jako sekundární údaje o efektivnosti a stavu rozvoje mikroregionu, můžeme sledovat míru nezaměstnanosti, výšku příjmů v regionu a ekonomický růst. Nejdůležitějším z těchto ukazovatelů je HDP okresu Glenica a ekonomický růst jednotlivých obcí. Bohužel tyto ukazovatel jsou dlouhodobého charakteru a mohou se projevit v průběhu několika let. V méně rozvinutém regionu je velmi těžké během několika let zvýšit ekonomickou efektivnost. Jako další ukazovatel bych chtěl zmínit zřízení plánovaných satelitních účtů v hospodářství Slovenské republiky, kde se jednotlivé sektory budou statisticky zobrazovat na jejich vlastních účtech. Proto do budoucna se má také osamostatnit cestovní ruch na samostatný satelitní účet. Tím pádem by si mohly obce nebo okresy nezávisle vyčíslit čisté příjmy do rozpočtu z cestovního ruchu. Tento způsob hodnocení je přímý a efektivnost není zkreslována jinými odvětvími hospodářství. Pokud budeme chtít přesnější údaje pouze o hodnocení multifunkční cyklotrasy, budou se muset provést následující metody hodnocení. Jak už jsem se zmínil výše, není možné přesně a objektivně vyjádřit úspěšnost cyklotrasy. Pro bližší analýzu cyklotrasy bude třeba udělat průzkum během sezony, kdy bude trasa nejvíce využívána. Průzkum bude založený na sytému dotazníků pro turisty navštěvující cyklotrasu. Na informačních centrech budou moci cykloturisté
vyjádřit svůj názor na cyklotrasu. Následné
vyhodnocení odpovědí může vypovídat o kvalitě a úrovni cyklotrasy. Dalším možným způsobem, jak hodnotit cyklotrasu, je tvorba webové stránky, na které by mohli turisté odpovídat na otázky spojené s návštěvou Hnilecké doliny. Tento typ hodnocení je důležitou součástí zejména po realizaci projektu, kdy se můžeme dozvědět, co by se ještě mohlo vylepšit a dodělat, ale na druhé straně získat informace o spokojenosti turistů a úrovni multifunkční naučné cyklotrasy.
3.4.4.6 Doporučení a návrhy Každý krok pro rozvoj Hnilecké doliny je velice důležitý. Pokud cyklotrasa bude postavená podle předběžného návrhu, je možné očekávat pozitivní efekty započatého rozvoje. Do budoucna by se měl rozvoj zaměřit na zlepšení infrastruktur V jednotlivých obcích by se měly vybudovat komunikace a chodníky. S přijatelnou infrastrukturou bude jednodušší přilákat investory. Velice důležitým bodem pro blízkou budoucnost bude vyřešit problémy s odpady a jejich separací odpadů. Také se nesmí opomíjet 101
problémy se životním prostředím: černé skládky, znečištění vodních toků. V konečném důsledku
rozvoj cestovního ruchu bude podstatou udržitelnosti a pokračováním
v započaté obnově údolí. Důležitá bude také vzájemná spolupráce mezi obcemi. Stále bude třeba vytvářet nové projekty, snažit se zdokonalovat a vylepšovat současný stav. Proto doporučuji a navrhuji vymýšlet, tvořit a uskutečňovat nové nápady i kdyby se jednalo o ten nejmenší detail v řetězci rozvoje obce nebo celého regionu. Všechno je založeno na pouhých detailech.
3.5 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ NAVRHOVANÉHO PROJEKTU Tento projekt je především vytvořený pro rozvoj regionu jako celku. Proto čerpání NFP je vhodné získat z Regionálního operačního programu. Také se nabízejí jiné možnosti jak financovat projekt. Při jiných variantách by se jednalo pouze o financování částí projektu. Nebylo by možné profinancovat celý návrh. Projekt by se rozdělil na několik menších a obce by si je mohly realizovat samostatně. financování
těchto
variant
by
mohly
být
použity:
Operační
Pro
program
konkurenceschopnosti a hospodářského růstu, Norský finanční mechanizmus a Program rozvoje venkova.
Čerpání finančních prostředků z Regionálního operačního programu může částečně probíhat z prioritní osy 3 „Posilnění kulturního potenciálu regionu a infrastruktury cestovního ruchu.“ Opatření 3.2 Podpora a rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Limity celkových oprávněných výdajů jsou následující: Minimální celkové oprávněné výdaje jsou stanovené na 33 000 EUR. Maximální celkové oprávněné výdaje jsou stanovené na 500 000 EUR. Z prioritní osy 4 „Regionalizace sídel“. Tato osa by mohla profinancovat celý projekt cyklotrasy. Opatření 4.1 Regionalizace sídel Limity celkových oprávněných výdajů pro obce s rómským obyvatelstvem jsou následující: Minimální celkové oprávněné výdaje jsou stanovené na 100 000 EUR. Maximální celkové oprávněné výdaje jsou stanovené na 2 325 000 EUR.
102
Financování je nastavené následovně: ERDF
85%
státní rozpočet SR
10%
finanční účast příjemce – obce
5%
Oprávnění žadatelé jsou obce založené v smyslu zákona č. 369/1990 Sb. Aby mohl začít proces žádání o NFP, musí byt vyhlášena výzva na danou oblast projektu, a to jsou cyklotrasy.
Možné financování z Operačního programu konkurenceschopnosti a hospodářský růst. Tento operační program je určený pro podporu podnikatelů. Z tohoto důvodu by se mohla realizovat pouze část projekt a tato aktivita by byla zkomercializovaná. Na základě tohoto operačního programu by se mohl realizovat areál pro klasické lyžování a downhill trať. Možnost financování je následující: Schéma na podporu zavádění inovačních vyspělých technologií v průmyslu a v službách. Prioritní osa 1. Inovace a růst konkurenceschopnosti Opatření 1.1 Inovace a technologické postupy Pod opatření 1.1.1 Podpora zavádění inovací a technologických transferů Přijímatelé jsou fyzické nebo právnické osoby oprávněné na podnikaní podle § 2 odr.(2) Obchodního zákoníku, registrovaní na území SR. Minimální výška poskytnuté pomoci je 20 000 EUR. Maximální výška poskytnuté pomoci je 200 000 EUR. Financování probíhá následovně: maximálně 50% výdajů je poskytnutých z ERDF, zbylých 50% je přijímatel povinen hradit ze svých prostředků. Pro začátek procesu žádání o NFP je potřebné vyčkat na výzvu pro danou oblast.
Norský finanční mechanizmus je další možností jak profinancovat část projektu. Bohužel v současné době není doposud známo, zda bude tento program pokračovat. Nebyl vydány žádné výzvy pro rok 2010.
103
Poslední variantou financování projektu je využití Programu rozvoje venkova. Tento program se zaměřuje na území spadající do cíle Konvergence. V rámci tohoto projektu financování by probíhalo následovně: Osa 3 „Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace venkovského hospodářství.“ Opatření 3.2 „Podpora činnosti v oblasti venkovského cestovního ruchu.“ Možnosti financování jsou stanoveny následovně: 50% je poskytnuto z EAFRD, zbývajících 50% si musí žadatel profinancovat z vlastních prostředků. Oprávněnými přijímateli mohou být fyzické a právnické osoby, pokud by region byl zapojen do programu LEADER. To znamená, že mikroregion by měl vytvořenou MAS. Osa 4 „Realizace přístupu LEADER.“ Opatření: Implementace integrovaných strategií rozvoje území. LEADER podporuje území, ve kterých je vytvořená MAS, která žádá o NFP. Na základě hodnocení je uskutečněn výběr jednotlivé MAS, která bude podpořena v rozvoji.
104
ZÁVĚR Mikroregion Hnilecká dolina byl analyzován z hlediska možností rozvoje venkovského cestovného ruchu. V současné době se region potýká s nezaměstnaností a problémy s nedostatečnou infrastrukturou. Výsledky dotazníku potvrzují současný stav jednotlivých obcí v údolí. Výsledky dotazníku vypovídají o tom, že možnost rozvíjet venkovský cestovní ruch se jeví jako jedna z variant růstu a zvýraznění mikroregionu Hnilecká dolina. Z výsledků dotazníků jsem získal množství pozitivních informací, ze kterých jsem vyvodil následná doporučení a informace potřebné pro projekt multifunkční cyklotrasy. Z dotazníku jsem zjistil, že lidem v údolí chybí plavecký bazén. Proto v budoucí druhé vlně rozvoje Hnilecké doliny navrhuji zapracovat výstavbu plaveckého bazénu. Ta by se mohla realizovat rekonstrukcí bazénu v Prakovcích nebo vybudováním nového plaveckého bazénu vytápěného biomasou, které je v okolí dostatek. Také by byla možnost provést zkušební geotermální vrty. Tím by plavecký bazén mohl mít zajištěný provoz i v zimních měsících. Vyhodnocení otázek dotazníku zaměřených na rozvoj venkovského cestovního ruchu a výstavby cyklotrasy mne utvrdilo při vypracování tohoto projektu. Obyvatelé sami budou využívat multifunkční cyklotrasu a její jednotlivé části ke sportovním i kulturním aktivitám. Obyvatelé také předpokládají, že cyklotrasa přinese údolí ekonomický růst, propagaci a s tím spojený příliv turistů a podnikatelů. Výsledkem tohoto projektu je komplexní předběžný návrh multifunkční naučné cyklotrasy Hnileckou dolinou. Projekt obsahuje stručný popis navrhované trasy s jednotlivými aktivitami, které zajišťují multifunkčnost trasy. Multifunkční cyklotrasa se skládá z cyklotrasy, naučné cyklostezky, downhill tratě, areálu pro klasické lyžování a singltreku. Projekt je navržen tak, aby zaujal celou škálu turistů, od mladých lidí vyhledávající adrenalin, přes rodiny s dětmi až po důchodce, kteří vyhledávají relaxaci o odpočinek. Projekt svou multifunkčnost také potvrzuje v celoročním využití území. Popis trasy je podrobně zakreslen do rastrových map v měřítku 1:25000. Pro projekt je také vyhotovena předběžná odhadová kalkulace, která má pouze informační charakter. Pokud by se projekt opravdu realizoval, musela by se zpracovat podrobná technická dokumentace a od ní by se odvíjela konečná kalkulace. V poslední části jsou uvedeny základní náležitosti pro podání žádosti o NFP z fondů Evropské unie. Žádost je zařazená v přílohách. Doposud nebyla zveřejněná
105
výzva z ROP pro podání žádostí o NFP na cyklotrasy. Projekt je připraven a do budoucna se kdykoliv může implikovat do systému žádání o NFP. Projekt se nemusí realizovat celý. Může sloužit jako motivace pro obce, které mohou realizovat část trasy nebo navrhnout něco lepšího, co by přispělo k rozvoji. Hnilecká dolina má krásnou přírodu a území vhodné pro venkovský cestovní ruch. Údolí se
v minulosti
potýkalo s chudobou a z tohoto důvodu se nazývalo
„hladovou dolinou“. V současné době zde již není žádný železářský průmysl. Mladí lidé odcházejí za prácí a údolí se potýká s nemalými problémy ve všech směrech. Opět v současné době by se název „hladová dolina“ dal použít. Je velice potřebné snažit se pomáhat rozvíjet venkovské oblasti jako je Hnilecká dolina. Projekt multifunkční naučné cyklotrasy je pouze návrhem něco změnit a nastartovat obce k řešení problémů. Cesta rozvoje je velice dlouhá a náročná, ale pokud se podaří prosadit první malé projekty, které nastartují možnosti následného rozvoje, bude situace v méně rozvinutých územích Slovenska směřovat k lepšímu. Proto si přeji, aby realizace jednotlivých projektů ve zmíněném regionu byla úspěšná a dosažení lepšího stavu v údolí přineslo uspokojení a především užitek všem. Také doufáme, že projekt multifunkční naučné cyklotrasy bude reálný, dojde k jeho uskutečnění (byť jen částečnému) a přispěje k propagaci, motivaci a rozvoji tohoto nádherného regionu Hnilecká dolina.
106
POUŽITÁ LITERATURA 1.
ALNER, J., 2007. Škola v Evropě - Evropa ve škole. Evropa národů – Evropa regionů. Bratislava, Úřad vlády Slovenské republiky, 2007. ISBN 978-80-8870788-2.
2.
BALKO, L., 2004. Strukturální fondy evropské unie v slovenské právní reflexi. Bratislava, Epos, 2004. ISBN 80-8057-586-X BEAUJEN – GARNIER, 2005. In: BELAJOVA, A. – FÁZIKOVÁ, M. 2005. Regionálna ekonimika, SPU, Nitra 2005. ISBN 80-8069-513-X BELAJOVÁ, A. – FÁZIKOVÁ, M. 2005. Regionálná ekonomika, SPU, Nitra 2005. ISBN 80-8069-513-X DANAJKOVÁ, A. 2009. Využívanie finančných prostriedkov EU /ESF, ERDF/ v regioně Spiš. Diplomová práce. Nitra, SPU 2009. VP-64725 DUŽEKOVÁ, Z. 1995. Podnikanie vo vidieckom turizme a agroturizme na Slovensku, Réka Bratislava 1995. ISBN 80-88731-11-9 EVROPSKÁ KOMISE 2002. Regionální politika Evropské unie, Luxemburg: Delegace Evropské unie v SROV. ISBN 80-89102-01-8. FAZIKOVA, M., a kol. 2006. Základní informace o EU. Modul I, část II. Nitra, SPU, 2006. ISBN 80-8069-785-X FIALA, J. – PITROVÁ, M., 2003, Evropská unie. Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury – CDK, 2003. ISBN 80-7325-015-2. FIGEĽ, J., 2004. Slovensko na cestě do Evropské unie, Bratislava: Grafis,2004. ISBN 80-89180-01-9. GÚČIK, M. 1996. Rukovať podnikateľa vo vidieckom cestovnom ruchu a agroturistike, Bánská Bystrica, Cestovatel, 1996. ISBN 80-967649-0-X HABÁN, M.; OTEPKA, P. 2004. Agroturistika, Vydavatelstvo SPU, Nitra 2004. ISBN 80-8069-451-6 HALÁS, M. 2005. Aktuálne otázky a komercializácia cestovného ruchu, nové predpoklady jeho rozvoja a rozmiestnenia. Geografie, cestovní ruch a rekreace. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, ČGS. ISBN 80-2441-221-7
3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
14. HEROVÁ, I. – MARTINEC, T. 2003. Venkov – šance pro rozvoj IV – Současné problémy rozvoje venkovského prostoru. Sborník referátů z vědecké konference s mezinárodní účastí. Nitra, SPU 2003. ISBN 80-8069-269-6. 15. HUDEČKOVÁ, H., LOČŤÁK, M., ŠEVČÍKOVÁ, A. 2007. Regionalistka, regionální rozvoj a rozvoj venkova, Česká zemědělská univerzita v Praze, provozně ekonomická fakulta, Praha 2007. ISBN 978-80-213-1413-9 16. CHOVAN, J. 2000. Funkce zamestnanosti v cestovnom ruchu. In: BIELIK, P. Mladá veda, jej prínosy a perspektívy, SPU 2000 Nitra. ISBN 80-7137-675-2 17. JARÁBKOVÁ, J. 2007. Vybrané kapitoly z cestovného ruchu, Vydavatelstvo SPU, Nitra 2007. ISBN 978-80-8069-950-5 18. JARÁBKOVÁ, J. 2000. Ľudský potenciál a jeho zapojenie do rozvojových aktivit vidieckých obcí. In: BIELIK, P. Mladá veda, jej prínosy a perspektívy, SPU 2000 Nitra. ISBN 80-7137-675-2 19. KASPAR, C. 1995. Základy cestovného ruchu, Banská Bystrica Ekonomická fakulta UMB, 1995. ISBN 80-901166-5-5.
107
20. KAŠPÁRKOVÁ, L. a KOLEKTIV 2005. Rozvoj vesnice, Ústav územního rozvoje, Brno 2005. 21. KEŘKOVSKÝ, M. – KEŘKOVSKÁ,A. 1999. Evropská unie historie, instituce, ekonomika a politiky. Praha, Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-196-7 22. LARCHER, W 1988. Fyziologická ekologie rostlin. Praha, Academie 1988 23. LACINA, P. 2000. Vplyv geografických podmienok na demografický vývoj obcí. In: BIELIK, P. Mladá veda, jej prínosy a perspektívy, SPU 2000 Nitra. ISBN 807137-675-2 24. LOPUŠNÝ, J. 2001. Geografie cestovního ruchu Slovenska, Bánská Bystrica Občanské združenie Ekonomia 2001. ISBN 80-8055-547-5 25. MACH, F. A KOL. 1993. Sprievodca podnikateľa vo vidieckom turizme a agroturizme, Réka, Bratislava 1993. ISBN 80-88731-03-8 26. MAIER, G., – TODLING, F. 1998. Regionální a urbanistická ekonomika 2 (Regionální rozvoj a regionální politika). Bratislava, Elita, 1998. ISBN 80-8044049-2. 27. NĚMČANSKÝ, M. 2001. Analýza a kalkulace v cestovním ruchu, Slezská univerzita v Opavě, obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Karviná 2001. ISBN 80-7248094-4 28. ORIEŠKA, J.1998. Služby cestovního ruchu UMB, Trian, Bánská Bystrica 1998. ISBN 80-8055-110-3 29. OTEPKA, P.;HABÁN, M. 2007. Vidiecky turizmus a agroturizmus, Ústav vedecko-technických informácií pre podohospodárstvo v Nitre 2007. ISBN 97880-89088-52-2 30. PAPCUNIVÁ, V.; BALÁŽOVÁ, E.; JARÁBKOVÁ, J. 2007 Cestovní ruch a samospráva, MUNICIPALIA, Nitra 2007. ISNB 978-80-8069-862-1 31. RAJČÁKOVÁ, E. – ŠVECOVÁ, A., 2003. Regionální politika a strukturální nástroje EU – jejich aplikace v podmínkách SR. Bratislava, příkladová studie, 2003. ISBN 80-98080-55-3. 32. RUSNÁK, P. 1996. Rozvoj vidieckych regionu. In: Vidiek-šance pre ekonomický rozvoj, Zborník referátov z vedeckej konferencie, VŠP Nitra 1996. ISBN 80-7137365-6 33. SIMAN, A., SLAŠŤAN, M. 2004. Primární právo Evropské unie, Bratislava, Ministerstvo kultury Slovenské republiky, 2004. ISBN 80-969235-2-8. 34. ŠÍBL, D., 1998. Evropská unie, encyklopedie. Bratislava, Sprint,1998. ISBN 8088848-32-6. 35. ŠNIŠČÁK, V. 1997. Služby a cestovní ruch, Ekonom, Bratislava, 1997 Nařízení a vyhlášky 36. Evropský sociální fond (2010). NAŘÍZENÍ PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 [online]. 2010[2010-10-02] Dostupné na internetu: http://www.esfcr.cz/narizeni-parlamentu-a-rady-es-c-1784-1999-zedne-12-cervence
108
37. Legislativa EU (2006a), NARIADENIE EURÓPSKEHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1080/2006 z 5. júla 2006 [online]. 2010[2010-11-02] Dostupné na internetu: http://eurlex.europa.eu/SuiteLegislation.do?T1=V111&T2=V1&T3=V1&RechType=RECH _legislation&Submit=Hledat 38. Legislativa EU (2006b), NARIADENIE EURÓPSKEHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1081/2006 z 5. júla 2006 [online]. 2010[2010-11-02] Dostupné na internetu: http://eurlex.europa.eu/SuiteLegislation.do?T1=V111&T2=V1&T3=V1&RechType=RECH _legislation&Submit=Hledat 39. Legislativa EU (2006c), NARIADENIE RADY (ES) č. 1084/2006, z 11. júla 2006, [online]. 2010[2010-11-02] Dostupné na internetu: http://eurlex.europa.eu/SuiteLegislation.do?T1=V111&T2=V1&T3=V1&RechType=RECH _legislation&Submit=Hledat 40. Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje SR, 2007a. Európské fondy a Slovensko. Skusenosti minulosti pre rozvoj buducnosti. 2007 [online]. 2010[201016-02]. Dostupné na internetu: http://www.nsrr.sk/download.php?FNAME=1222253073.upl&ANAME=brozura_ NSRR_web.pdf. 41. Ministerstvo zahraničních věcí SR (2010). Kohezní politika EU [online]. 2010[2010-01-02] Dostupné na internetu: http://www.mzv.sk/App/WCM/ZU/bruseleu/main.nsf/vw_ByID/ID_6F688D00A3 6DBA0DC12573D2004007E4_SK/$File/Kohezna%20politika%20EU.pdf 42. Ministerští výstavby a regionálního rozvoje SR 2007b. Národní strategický referenční rámec 2007-2013 [online]. 2010[2010-10-02] Dostupné na internetu: http://www.nsrr.sk/ 43. NARIADENIE EURÓPSKEHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1082/2006 z 5. júla 2006 o Európskom zoskupení územnej spolupráce (EZÚS) 44. NARIADENIE KOMISIE (ES) č. 1828/2006 z 8. decembra 2006 45. NARIADENIE RADY (ES) č. 1083/2006 z 11. júla 2006 ktorým sa ustanovujú všeobecné ustanovenia o Európskom fonde regionálneho rozvoja, Európskom sociálnom fonde a Kohéznom fonde a ktorým sa zrušuje nariadenie (ES) č. 1260/1999 46. NARIADENIE RADY 2006. NARIADENIE RADY (ES) č. 1084/2006, z 11. júla 2006 [online]. 2010[2010-11-02] Dostupné na internetu: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:210:0079:0081: SK:PDF 47. Regionální operační program 2010. Implementácia ROP [online]. 2010[2010-1102] Dostupné na internetu: http://www.ropka.sk/implementacia-rop/ 48. Usnesení vlády SR 2000. Zásady regionální politiky Slovenské republiky [online]. 2010[2010-08-02] Dostupné na internetu: http://dev.soyamedia.com/_majo/!mvrrsr/source/download/725-2000.doc. 49. Usnesení vlády SR 725/2000 Zásady regionální politiky SR, 2000 [online]. 2010[2010-10-02]. Dostupné na internetu: http://www.build.gov.sk/mvrrsr/source/legislation/001811.pdf Internet
109
50. Answers 2010. Mountain bike [online]. 2010[2010-11-01] Dostupné na internetu: http://www.answers.com/topic/mountain-biking 51. Bicyklovanie 2007. Bicyklovanie [online]. 2010[2010-10-01]. Dostupné na internetu: http://referaty.atlas.sk/ostatne/nezaradene/39441/?print=1 52. Bike map. [online]. 2010[2010-11-03] Dostupné na internetu: http://www.bikemap.net/#lt=48.82077&ln=20.59812&z=15&t=0 53. BOHÁČ, Š., 2006. Cyklostezky a cyklotrasy – terminologie [online]. 2010[201016-02]. Dostupné na internetu: http://doprava.praha-http://doprava.prahamesto.cz/(s1zkkj554xdkktbwssaqxojc)/files/=45986/%20Cykloterminologie.pdf 54. Cyklistika Krnov 2010. Cyklopojmy, druhy cyklistické dopravy a trasy. 2010 [online]. 2010[2010-12-01] Dostupné na internetu: http://www.cyklistikakrnov.com/Cykloinformace/Cyklopojmy.htm 55. Cyklo polana. [online]. 2010[2010-11-03] Dostupné na internetu: http://www.cyklopolana.slovanet.sk/html/znacenie.html 56. Cyklo polana. [online]. 2010[2010-11-03] Dostupné na internetu: http://www.cyklopolana.slovanet.sk/html/znacenie.html 57. Cyklo trasy luho. [online]. 2010[2010-11-03] Dostupné na internetu: http://cyklotrasy.luho.sk/subory/cyklotrasy_menu2.files/znacenie_cyklotras.htm 58. Cyklo trasy. [online]. 2010[2010-11-03] Dostupné na internetu: http://cyklotrasy.luho.sk/subory/cyklotrasy_menu2.files/znacenie_cyklotras.htm 59. Ec.europa 2010. Politika rozvoje venkova v období 2007-2013 [online]. 2010[2010-11-02] Dostupné na internetu: http://ec.europa.eu/agriculture/rurdev/index_cs.htm 60. EHP a Norský finanční mechanizmus. 2010[2010-11-03] Dostupné na internetu http://www.eeagrants.gov.sk/index.php 61. Euractiv 2010a. Regionálna politika v SR [online]. 2010[2010-12-02] Dostupné na internetu: http://www.euractiv.sk/regionalny-rozvoj/zoznam_liniek/regionalnapolitika-v-sr 62. Euractiv 2010b. Cezhraničná a územná spolupráca [online]. 2010[2010-12-02] Dostupné na internetu: http://www.euractiv.sk/cezhranicna-a-uzemna-spolupraca 63. Euractiv 2010c. Štrukturálné fondy [online]. 2010[2010-22-02] Dostupné na internetu: http://www.euractiv.sk/strukturalne-fondy 64. Euractiv 2010d. Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) [online]. 2010[201018-02] Dostupné na internetu: http://www.euractiv.cz/index.php?id=evropskyfond-regionalniho-rozvo 65. Euroactiv 2010e. Kohézny fond [online]. 2010[2010-11-02] Dostupné na internetu: http://www.euractiv.sk/kohezny-fond 66. Euroactiv 2010f. Poľnohospodárstvo, rozvoj vidieka a rybolov [online]. 2010[2010-15-02] Dostupné na internetu: http://www.euractiv.sk/?id=polnohospodarstvo-rozvoj-vidieka 67. European Journalism Centre (EJC) 2003 -2010. Regionální politika. [online], 2010[2010-06-02]. Dostupné na internetu: http://www.eu4journalists.eu/index.php/dossiers/slovakian/C46/200 68. Evropa 2010. Panorama Evropské unie [online]. 2010[2010-22-02] Dostupné na internetu: http://europa.eu/abc/panorama/index_cs.htm
110
69. Evropský sociální fond 2010. Európsky sociálny fond na Slovensku, 2007-2013 [online]. 2010[2010-10-02] Dostupné na internetu: http://ec.europa.eu/employment_social/esf/members/sk_sk.htm 70. Gelnica. [online]. 2010[2010-01-03] Dostupné na internetu: http://www.gelnica.sk/ 71. Generel cyklotras a cyklo dopravy v KSK. [online]. 2010[2010-11-03] Dostupné na internetu: http://www.kosice-region.sk/NR/rdonlyres/41304608-F8C7-464FA1DD-3D7CCE7F5843/0/cyklotrasygenerel.pdf 72. Helcmanovce. [online]. 2010[2010-21-03] Dostupné na internetu: http://www.helcmanovce.sk/ 73. Jaklovce. [online]. 2010[2010-11-03] Dostupné na internetu: http://www.jaklovce.sk/data/index1.htm 74. Košice region. [online]. 2010[2010-11-03] Dostupné na internetu: http://www.kosice-region.sk/NR/rdonlyres/41304608-F8C7-464F-A1DD3D7CCE7F5843/0/cyklotrasygenerel.pdf 75. KVASNIČKA, T., 2004. Singltrek - rekreační stezky pro terénní cyklistiku ČEMBA [online]. 2010[2010-10-01] Dostupné na internetu: http://cemba.cz/publikace/Kvasnicka-T-Singltrek-Rekreacni-stezky-pro-terennicyklistiku.pdf 76. Margecany. [online]. 2010[2010-11-03] Dostupné na internetu: http://www.margecany.sk/ 77. Mníšek nad Hnilcom. [online]. 2010[2010-16-03] Dostupné na internetu: http://www.mnisek.sk/ 78. Mtb mlynky. [online]. 2010[2010-11-02] Dostupné na internetu: http://www.mtbmlynky.sk/cyklotrate.php 79. Nálepkovo. [online]. 2010[2010-11-03] Dostupné na internetu: http://www.nalepkovo.sk/ 80. Operační program KaHR. 2010[2010-11-03] Dostupné na internetu: http://www.opkahr.sk/schemy-pomoci/schemy-pomoci-de-minimis/ 81. Prakovce. [online]. 2010[2010-11-03] Dostupné na internetu: http://www.prakovce.sk/ 82. Program rozvoje venkova 2007-2013. 2010[2010-11-03] Dostupné na internetu: http://www.apa.sk/download.php?fID=1056 83. Region Košice. [online]. 2010[2010-26-03] Dostupné na internetu: http://www.regionkosice.com/index.php?id=771 84. Smlouva z Nice článek 160 (2003). Smlouva z Nice [online]. 2010[2010-18-02] Dostupné na internetu: http://www.nrsr.sk/Static/sk-SK/EU/Doc/zmluva-znice.pdf 85. STRAUB, P., 2004. Regiony – motor kohezní politiky EU [online]. 2010[2010-1002]. Dostupné na internetu: http://www.euractiv.sk/regionalnyrozvoj/clanok/regiony---motor-koheznej-politiky-eu 86. Strukturalnefondy 2010. Národný strategický referenčný rámec 2007 – 2013 [online]. 2010[2010-10-02] Dostupné na internetu: http://www.strukturalnefondy.sk/narodny-strategicky-referencny-ramec-20072013/ 87. Strukturální fondy (2010). Strukturální fondy [online]. 2010[2010-23-02] Dostupné na internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/Glosar/S/Strukturalni111
fondy 88. Švedlar. [online]. 2010[2010-11-03] Dostupné na internetu: http://www.svedlar.sk/ 89. TISUE, K., 2010. Downhill 2010 [online]. 2010[2010-11-01] Dostupné na internetu:http://mountainbike.about.com/od/mountainbikeglossary/g/Downhill.htm 90. Wikipedia 2010a. Bicycle touring [online]. 2010[2010-10-01]. Dostupné na internetu: http://en.wikipedia.org/wiki/Bicycle_touring 91. Wikipedia 2010b. Downhill 2010 [online]. 2010[2010-11-01] Dostupné na internetu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Downhill 92. Wikipedia 2010c. Běh na lyžích [online]. 2010[2010-24-01] Dostupné na internetu:http://cs.wikipedia.org/wiki/Běh_na_lyžích
112
PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Dotazník Příloha 2 Graf Potenciální možnosti rozvoje regionu Příloha 3 Graf Cestovní ruch jako jedna z možností rozvoje Příloha 4 Graf Význam cestovního ruchu pro obyvatele Hnilecké doliny Příloha 5 Mapa první etapy Margecany - Gelnica Příloha 6 Návrh řešení plochy před vlakovou stanicí v Margecanech Příloha 7 Návrh informačního centra Příloha 8 Mapa naučné cyklostezky Příloha 9 Mapa downhill trati Příloha 10 Mapa areálu pro klasické lyžování Příloha 11 Mapa singltreku Příloha 12 Návrh altánku I k přespání Příloha 13 Návrh altánku II k přespání Příloha 14 Návrh altánku III na odpočinek Příloha 15 Návrh architektonického inventáře Příloha 16 Mapa druhé etapy Příloha 17 Mapa třetí etapy Příloha 18 Mapa čtvrté etapy Příloha 19 Mapa celého území Příloha 20 Žádost o NFP
113
Příloha 1 Dotazník
DOTAZNÍK Dobrý deň, volám sa Adam Babjak. Som študentom 5. ročníku Slovenskej Poľnohospodárskej Univerzity, odbor Manažment rozvoja vidieckej krajiny a vidieckeho turizmu. Záverečnú diplomovú prácu som lokalizoval do Hnileckej doliny. Podstatou diplomovej práce je vytvorenie reálneho projektu so zámerom multifunkčnej náučnej cyklotrasy, ktorá bude spojovať Margecany, Jaklovce, Gelnicu, Prakovce, Helcmanovce, Mníšek nad Hnilcom, Švedlár a Nálepkovo. Účelom
projektu je
pritiahnuť viac turistov do spomenutej oblasti a zároveň prispieť k zlepšeniu ekonomickej situácii daného regiónu. Uvítal by som, keby ste sa úprimne, pravdivo a bez obáv vyjadrili k jednotlivým oblastiam uvedeným v dotazníku. Touto cestou by som Vás rád požiadal o vyplnenie nezáväzného dotazníku, aby som získal podrobnejší prehľad a názory obyvateľstva v jednotlivých obciach. Ďakujem Vám za čas, ktorý ste venovali tomuto dotazníku.
1. Aký je podľa Vás život v Hnileckej doline? □ veľmi dobrý □ dobrý □ vyhovujúci □ nevyhovujúci □ iné…..
2. Čo by ste chceli zlepšiť vo Vašom okolí? □ infraštruktúra ( komunikácie, chodníky, kanalizácia, vodovod…) □ služby ( zdravotníctvo, školstvo…..) □ zamestnanosť □ športové aktivity □ iné………………………………………………………………………………..
3. Čo by podľa Vás prispelo k rozvoju vášho regiónu? □ obnova strojárskeho priemyslu
114
□ vytvorenie nových pracovných miest □ rozvoj turismu □ iné……………………………………………………………………………….
4. Čo by zaujalo mladých ľudí, aby ostali v danom regióne? □ ……………………………………………………………………………………
5. Myslíte si, že cestovný ruch by mohol pomôcť Vášmu regiónu? □ áno, určite □ áno, z časti □ nie
6. Ako by ste prijali rozvoj služieb v cestovnom ruchu vo Vašom regióne? □ áno, aj sám/sama by som sa realizoval(a) □ áno, chýbajú tu služby □ je mi to jedno □ nie, som spokojný so súčasnou situáciou □ nie, narušil by sa tunajší pokojný život
7. Aký druh rekreačnej aktivity Vám chýba v tejto oblasti? □ turistika □ bicyklovanie □ plávanie □ adrenalínové športy □ lezenie □ bežecké lyžovanie □ lyžovanie □ iné……………………………………………………………………………..
115
8. Zaujala by Vás výstavba multifunkčnej náučnej cyklotrasy (trasa využiteľná v zime ako bežkárska trať a v lete ako cyklotrasa pre rôzne typy cyklistiky) z Margecian do Nálepkova? □ ak áno, prečo?.................................................................................................. □ ak nie, prečo?..................................................................................................
9. Ak by sa realizovala výstavba tejto cyklotrasy, myslíte si, že by to pomohlo rozvoju cestovného ruchu a tým aj rozvoju Hnileckej doliny? □ áno, určite by to pomohlo rozvoju Hnileckej doliny □ áno, cestovný ruch by sa začal rozvíjať, ale bez zjavného efektu na región □ nie, nič sa tu nezmení □ nie, i tak tu nik nepríde kvôli cyklotrase a prírode
Údaje o respondentoch: 1.Pohlavie □ muž □ žena 2. Vek: □ do 25 rokov □ 26 - 35 rokov □ 36- 45 rokov □ 46 – 55 rokov □ 56 a viac rokov 3. Vzdelanie: □ základné vzdelanie □ učňovské vzdelanie □ stredoškolské vzdelanie □ bakalárske vzdelanie (I. st. VŠ) □ magisterské vzdelanie (II. st. VŠ) □ doktorandské vzdelanie (III. st. VŠ) 4. Zamestnanie: □ zamestnaný ako ……………………………….. □ nezamestnaný □ študent 116
□ dôchodca 5. Bydlisko: □ Margecany □ Jaklovce □ Gelnica □ Prakovce □ Helcmanovce □ Mníšek nad Hnilcom □ Švedlár □ Nálepkovo □ iné …………………………
117
Příloha 2 Graf Potenciální možnosti rozvoje regionu Čo by podľa Vás prispelo k rozvoju vášho regiónu? Potencionální rozvoj regionu
8 70
58
185
obnova strojárskeho priemyslu
vytvorenie nových pracovných miest
rozvoj turismu
ine
Zdroj: Vlastní zpracování
Příloha 3 Graf Cestovní ruch jako jedna z možností rozvoje Myslíte si, že cestovný ruch by mohol pomôcť Vášmu regiónu? Cestovní ruch jako potencionální faktor rozvoje
19
168
134
áno, určite
áno, z časti
nie
Zdroj: Vlastní zpracování
96
Příloha 4 Význam cestovního ruchu pro obyvatele Hnilecké doliny Ako by ste prijali rozvoj služieb v cestovnom ruchu vo Vašom regióne? Přijetí cestovního ruchu v regioně
7 60
77
22
155
áno, aj sám/sama by som sa realizoval(a)
áno, chýbajú tu služby
je mi to jedno
nie, som spokojný so súčasnou situáciou
nie, narušil by sa tunajší pokojný život
Zdroj: Vlastní zpracování
119
Příloha 6 Návrh řešení plochy před vlakovou stanicí v Margecanech Zdroj: Daniela Mederly
96
Příloha 7 Návrh informačního centra Zdroj: Daniela Mederly
121
Půdorys informačního centra Zdroj: Daniela Mederly
122
Příloha 12 Návrh altánku I k přespání Zdroj: Daniela Mederly
123
Příloha 13 Návrh altánku II k přespání Zdroj: Daniela Mederly
124
Příloha 14 Návrh altánku III na odpočinek Zdroj: Daniela Mederly
125
Příloha 15 Návrh architektonického inventáře Zdroj: Daniela Mederly
126
Příloha 19 Žádost o NFP 1. Všeobecné informácie o Projekte Názov Projektu Kód ITMS Operačný program
Regionálny operačný program
Spolufinancovaný z
Európsky fond regionálneho rozvoja a štátny rozpočet SR
Prioritná os
1 Infraštruktúra vzdelávania
Opatrenie
1.1 Infraštruktúra vzdelávania Prioritná téma
Indikatívny podiel prioritnej témy z celkových výdavkov Projektu (%)
Forma financovania
01
Hospodárska činnosť
Indikatívny podiel hospodárskej činnosti z celkových výdavkov Projektu (%)
Územná oblasť
2. Miesto realizácie Projektu1 NUTS II NUTS III Okres Obec Ulica
3. Ciele Projektu Cieľ projektu Špecifický cieľ projektu 1 Špecifický cieľ projektu 2 Špecifický cieľ projektu n
1
tabuľku je možné uviesť viackrát v prípade, že je projekt realizovaný na viacerých miestach
96
4. Merateľné ukazovatele Projektu
výsledok
Typ
Názov indikátora plocha technicky zhodnotených objektov v zariadení počet technicky zhodnotených stavebných objektov v rámci zariadení
dopad
kapacita zariadenia počet nových služieb poskytovaných v podporenom zariadení počet kvalitnejších (inovovaných) služieb poskytovaných v podporenom zariadení počet nových služieb a kvalitnejších (inovovaných) služieb poskytovaných v podporenom zariadení celkom
Merná jednotka
Východisková hodnota
Rok
Plánovaná hodnota
Rok
Východisková hodnota
Rok
Plánovaná hodnota
Rok
m2 počet osoby počet počet počet
Merateľné ukazovatele pre horizontálne priority Typ
Názov indikátora zariadenie, v ktorom je prostredníctvom realizácie projektu podporený rozvoj informačnej spoločnosti (napr. obstaranie IKT vybavenia nákupom hardwaru a softwaru, technické zhodnotenie IKT učební) hodnota projektu, ktorého výsledky alebo dopady sa dotýkajú rozvoja informačnej spoločnosti (výška rozpočtu) zníženie energetickej náročnosti budov využívaných podporeným zariadením
Merná jednotka
počet
SKK % kWh/m2
Dopad
počet vytvorených pracovných miest spolu zvýšený inštalovaný výkon zariadenia zodpovedajúci obnoviteľným zdrojom energie zateplená plocha ročné úspory energie realizovaním projektu zariadenie, v ktorom je prostredníctvom realizácie projektu cielene zameraný na MRK hodnota projektu, ktorého výsledky alebo dopady sú zamerané na MRK alebo majú vplyv na MRK počet vytvorených pracovných miest v rámci projektu cielene pre MRK zariadenie, v ktorom je projekt prostredníctvom realizácie cielene zameraný na podporu rovnosti príležitostí hodnota projektu, ktorého výsledky alebo dopady sú zamerané na podporu rovnosti príležitostí počet vytvorených pracovných miest obsadených mužmi počet vytvorených pracovných miest obsadených ženami
počet MW m2 GJ/rok počet SKK
počet počet
SKK
počet počet
128
5. Záväzný časový rámec realizácie Projektu2 (túto časť predmetu podpory je potrebné vyplniť v spolupráci s príslušným projektovým manažérom Riadiaceho orgánu pre ROP) Názov aktivity (pod samostatnou aktivitou sa rozumie jeden stavebný objekt vrátane jeho vybavenia ako aj všetkých častí súvisiacich s týmto stavebným objektom – napríklad kanalizačná prípojka, plynová prípojka... )
Začiatok realizácie aktivity (MM/RRRR)
Ukončenie realizácie aktivity (MM/RRRR)
Aktivita 1 Aktivita 2 Aktivita 3 Aktivita 4 Aktivita 5 Aktivita n Podporné aktivity3 Projektové a inžinierske práce Proces verejného obstarávania Externý manažment projektov Ukončenie realizácie aktivít Projektu
2 3
Niektoré z hlavných alebo podporných aktivít mohli byť realizované pred podpisom zmluvy o poskytnutí NFP Pri nerelevantných podporných aktivitách sa termíny neuvádzajú
129
6. Rozpočet projektu podľa aktivít (túto časť predmetu podpory je potrebné vyplniť v spolupráci s príslušným projektovým manažérom riadiaceho orgánu pre ROP – je potrebné zachovať členenie rozpočtu na jednotlivé aktivity v zmysle tabuľky 5) Skupiny výdavkov pre jednotlivé aktivity uvedené v tabuľke sú použité len ako možné príklady, pri vypĺňaní údajov konkrétnej žiadosti je potrebné postupovať na základe rozpočtu zo schválenej žiadosti o NFP. Oprávnené skupiny výdavkov v zmysle ROP sú uvedené v Prílohe 1 Programového manuálu ROP.
Oprávnené výdavky po verejnom obstarávaní
Aktivita
Hlavné aktivity
Aktivita 1
Aktivita 2
Aktivita 3 Podporné aktivity
0,00
Sk
Neoprávnené výdavky po verejnom obstarávaní
0,00
Výdavky po verejnom obstarávaní celkovo
Skupina výdavkov
0,00
Sk
717001
Sk
717002
Sk
717003
Sk
633001 / 713001
Sk
717001
Sk
713001
Sk
633003 / 713003
Sk
633004 / 713004
Sk
717002
Sk
633001 / 713001 0,00
Sk
0,00
0,00
Projektové a inžinierske práce
Sk
637005 / 716
Externý manžment projektu
Sk
637005
Verejné obstarávanie
Sk
637005
Celkovo
Sk
0,00
0,00
0,00
7. Rozpočet projektu podľa skupín výdavkov Skupiny výdavkov
Oprávnené výdavky po verejnom obstarávaní
Neoprávnené výdavky
Výdavky celkovo
1 2 3 4 5 n Celkovo
130
Příloha 20 Odhadová kalkulace projektu A cyklotrasa 1km přehled cyklotrasa krycí list B drobný inventář přehled C chatka č. 2 rekapitulace D lávka rekapitulace E přístřešek rekapitulace F souhrnný list
131
A
132
B
133
C
134
D
135
E
136
F
137
