SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKA UNIVERZITA V NITRE Rektor: prof. Ing. Mikuláš Látečka, PhD.
FAKULTA EURÓPSKYCH ŠTÚDIÍ A REGIONÁLNEHO ROZVOJA Dekan: prof. Ing. Dušan Húska, PhD.
Využití strukturálních fondů EU ve vybraném zemědělském podniku v ČR Diplomová práca
Katedra európskych štúdií Vedúci katedry: Doc. Dr. Ing. Pavol Fekete, PhD. Vedúci práce: Ing. Pavol Schwarcz, PhD. Bc. Vladimíra Černá
SUMMARY
This Graduation Theses is focused on still actual problem in utilization of financial resources from structural funds in European Union and compare utilization of these resources in a specific agricultural farm in South Moravia region from 2004 to 2006 and possible future utilization of the financial resources from 2007 to 2013. Economic collaboration always represents one of the significant purposes in the EU. It is based on principles of solidarity among member states, where the foundations of EU allocate investment grants to un-prosperous regions, which are used from the budget of member states. The results of my graduation theses include analysis of utilization some structural funds from EU (ERDF, ESF, EAGGF, EAGF, EAFRD, FIFG, EFF), including Cohesive funds with the summary of their utilization from the year 2004 to 2006 in the Czech Republic. The main purpose of my Theses work was the comparison of utilization financial resources from EU in specific agriculture farm in South Moravia called Agrofarm Jevisovice. I tried to detailly analyze the utilization of financial resources from EU in the Agrofarm Jevisovice, comparing the beginning period from 2004 to 2006. I find out that the utilization of support foundations from EU was increasing, what caused positive effect in increasing tangible property, however on the other side it also increased the bank credit of the Agrofarm. The company plans to utilize the financial resources from EU also in the future period. The Agrofarm Jevisovice employs competent managers providing successful function of the company. They are able to secure funds for the future development of Agrofarm. This is one of the main presumption for the successful Agrofarm future development.
Key Words: European Union, the Czech Republic, Operational programme, Common Agriculture Policy, Structural Fund, Structural policy 2
ABSTRAKT
Diplomová práca je zameraná na stále aktuálnu a významnú problematiku využitia finančných prostriedkov zo štrukturálnych fondov Európskej únie a na porovnanie možností čerpania prostriedkov v konkrétnom poľnohospodárskom podniku v juhomoravskom regióne v období 2004-2006 a plánované možnosti čerpania v období 2007-2013. Politika hospodárskej súdržnosti stále reprezentuje jednu z najvýznamnejších politík Európskeho spoločenstva. Je založená na princípe solidarity medzi členskými štátmi a prostredníctvom štrukturálnych fondov Európska únia alokuje príspevky členských štátov z rozpočtu EÚ do najmenej rozvinutých a zle prosperujúcich regiónov. Vo výsledkoch práce sú analyzované možnosti využitia jednotlivých štrukturálnych fondov Európskej únie (ERDF, ESF, EAGGF, EAGF, EAFRD, FIFG, EFF) a Kohézneho fondu a zhrnutie ich využitia v Českej republike v období 2004-2006 a podmienky využitia v období 2007-2013. Hlavným cieľom diplomovej práce bolo porovnanie možností čerpania finančných prostriedkov z EÚ v konkrétnom poľnohospodárskom podniku v juhomoravskom regióne v Agrodružstve Jevišovice a podrobnejší rozbor čerpania finančných prostriedkov z EÚ v ňom. Pri porovnaní predvstupového obdobia a období rokov 2004 – 2006 sme dospeli k záveru, že využitie podpory EÚ sa zvýšilo, čo sa pozitívne prejavilo vo zvýšení hmotného majetku družstva. Negatívne sa to však prejavilo vo forme zvýšeného finančného zaťaženia družstva bankovými úvermi. Pre budúce obdobie spoločnosť plánuje využitím príležitostí získavať i naďalej finančné prostriedky z finančných nástrojov Európskej únie. Agrodružstvo Jevišovice má vo svojom tíme schopných manažérov, zaisťujúcich úspešné vedenie a fungovanie firmy. Dokážu zaistiť finančné prostriedky na rozvoj firmy. Toto je jedným z hlavných predpokladov úspešnej budúcnosti Agrodružstva.
Kľúčové slová: Európska únia, Česká republika, operačný program, spoločná poľnohospodárska politika, štrukturálny fond, štrukturálna politika
3
ČESTNÉ VYHLÁSENIE Čestne vyhlasujem že som diplomovú prácu vypracovala samostatne a že som uviedla všetku použitú literatúru súvisiacu so zameraním diplomovej práce.
Nitra ...................................
................................................. podpis autora DP
4
Touto cestou vyslovujem poďakovanie pánovi Ing. Pavlu Schwarczovi, PhD. za pomoc, odborné vedenie, cenné rady a pripomienky pri vypracovaní mojej diplomovej práce.
Nitra ...............................
.................................................. podpis autora DP
5
POUŽITÉ OZNAČENÍ CAP
Common Agriculture Policy
CF
Cohesion Fund
ČR
Česká republika
EFF
European Fisheries Fund, Evropský rybářský fond
ERDF
European Regional Development Fund, Evropský fond regionálního rozvoje
EIB
European Investment Bank, Evropská investiční banka
EC
European Commission
EK
Evropská komise
EQUAL
nástroj na dosažení cílů Evropské strategie zaměstnanosti
ES
Evropské společenství
ESF
European Social Fund, Evropský sociální fond
EU
the European Union, Evropská unie
EAFRD
European Agricultural Fund for Rural Development,
EAGF
European Agricultural Guarantee Fund
EAGGF
European Agricultural Guidance and Guarantee Fund
EZFRV
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
EZZF
Evropský zemědělský garanční fond
FIFG
Financial Instrument for Fisheries Guidance - Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu
HDP
Hrubý domácí produkt
HNP
Hrubý národní produkt
HSS
Hospodářská a sociální soudržnost
ICT
Information and Communication Technology, Informační a komunikační technologie
INTERREG III nástroj pro překonání nevýhod plynoucích z příhraniční pozice dané oblasti ISPA
Instrument for Structural Policies for Pre-Accession, Nástroj předvstupních strukturálních politik
JPD
Jednotný programový dokument
KF
Fond soudržnosti (Kohezní fond)
LEADER
IV. osa Programu rozvoje venkova
NRP
Národní rozvojový plán
NSRR
Národní strategický referenční rámec
6
NUTS
Nomenclature of Territorial Statistical Units - Nomenclature of territorial units for statistics, Nomenclature des unités territoriales statistiques, Nomenklatura územních statistických jednotek / územní statistické jednotky (pro potřeby regionální politiky EU) / nomenklaturní územní jednotka / nomenklaturní statistická územní jednotka / územní statistická jednotka
OP
Operační program
OSVČ
osoba samostatně výdělečně činná
PHARE
Assistance for the Restructuring of the Economy: Action for the Restructuring of the Ekonomy, pomoc hospodářské restrukturalizaci
SAPARD
Special Action Programme for Pre-Accession Aid for Agriculture and Rural Development/ Special Pre-Accession Programme for Agriculture and Rural Development, Speciální akční program pro předvstupní pomoc v oblasti zemědělství a rozvoje venkova / Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova
SF
Structural Funds, Strukturální fondy
SWOT
Strengths, Weaknesses, Opportunities and Threats; Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika
SZP
Společná zemědělská politika
TEN
Transeuropean Network, Transevropská síť
THP
Technicko hospodářský pracovník
7
OBSAH
strana
ÚVOD
10
1 PŘEHLED O SOUČASNÉM STAVU ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY
13
1.1 Vstup České republiky do Evropské unie
13
1.2 Předvstupní pomoc
14
1.2.1 PHARE
14
1.2.2 ISPA
14
1.2.3 SAPARD
15
1.3 Programovací období 2004 – 2006
15
1.4 Programovací období 2007 – 2013
16
1.5 Strukturální fondy
17
1.5.1 Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF)
17
1.5.2 Evropský sociální fond (ESF)
18
1.6 Fondy společné zemědělské politiky
18
1.6.1 Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF)
19
1.6.2 Evropský zemědělský záruční fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
20
1.6.3 Finanční nástroj na podporu rybolovu
21
1.7 Kohézní fond (CF) – Fond soudržnosti
22
1.8 Programování
23
1.8.1 Období 2004 – 2006
23
1.8.2 Období 2007 – 2013
25
1.8.3 Programování rozvoje venkova v ČR v období 2007 – 2013
26
2 CÍL PRÁCE
27
3 METODIKA PRÁCE
28
4 VÝSLEDKY PRÁCE
29
4.1 Možnosti využití jednotlivých fondů EU
29
4.1.1 Čerpání předvstupní pomoci
29
4.1.2 Strukturální fondy
29
4.1.2.1 Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF)
29
4.1.2.2 Evropský sociální fond (ESF)
30
4.1.2.3 Společná zemědělská politika
30
4.1.2.3.1 Fondy společné zemědělské politiky 8
31
4.1.2.4 Kohézní fond (CF) – Fond soudržnosti
32
4.2 Možnosti čerpání prostředků ze strukturálních fondů v ČR v období 2004 - 2006 a 2007 - 2013
33
4.3 Komparace cílů a nástrojů politiky soudržnosti
36
4.4 Srovnání možností čerpání prostředků v konkrétním zemědělském podniku v jihomoravském regionu v období 2004 - 2006 a zamýšlené možnosti čerpání v období 2007 - 2013 4.4.1 Zemědělský podnik AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE 4.4.1.1 Profil firmy
39 40 40
4.4.2 Čerpání pomoci ze strukturálních fondů Agrodružstvem Jevišovice
44
4.4.3 Srovnání možností čerpání prostředků v Agrodružstvu Jevišovice v období 2004 - 2006 a zamýšlené možnosti čerpání v období 2007 – 2013
50
4.4.4 SWOT analýza pozitiv a negativ pro čerpání prostředků z EU v Agrodružstvu Jevišovice
55
4.4.5 Shrnutí situace v Agrodružstvu Jevišovice
57
5 NÁVRH NA VYUŽITÍ POZNATKŮ
59
6 ZÁVĚR PRÁCE
60
7 POUŽITÁ LITERATURA
63
8 PŘÍLOHY
67
9
ÚVOD Téma „Využití strukturálních fondů EU ve vybraném zemědělském podniku v ČR“ jsem si vybrala , neboť čerpání finanční pomoci z Evropské unie se v poslední době stává jedním z nejdůležitějších zájmů jak v regionech, tak v celé České republice. Nutnost znalostí implementace strukturálních fondů EU vyplynula z aktuálnosti a významu, který procesy evropské integrace v současné době pro Českou republiku mají. Vzdělání v oblasti získávání dotací z evropských fondů je v současnosti velmi požadované. Nejdůležitějším činitelem pro založení Evropské unie byl zejména společný vnitřní trh s rovnou konkurencí pro subjekty ze všech členských zemí (volný pohyb zboží, služeb, práce a kapitálu), řešení problémů jako jsou například ekologické znečištění, překonání regionálních disparit či terorismus. „EU je jedinečné společenství evropských států založené na myšlence jednoty v rozdílnosti.“1 Jedním z nejdůležitějších cílů Unie je vytvořit jednotný vnitřní trh a měnovou unii se společnou měnou euro a zajistit hospodářskou prosperitu a růst životní úrovně obyvatel všech členských zemí. Politickým cílem pak je prohlubování a rozšiřování spolupráce v oblasti zahraniční, bezpečnostní, obranné a vnitřní politiky. Struktura zaměření Evropské unie je rozdělena do 3 oblastí, tzv. pilířů, a to 1. pilíř tvořený Evropskými společenstvími (Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské hospodářské společenství, které bylo přejmenováno na Evropské společenství, a Evropské společenství pro atomovou energii), 2. pilíř se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a 3. pilíř zahrnuje spolupráci v oblasti justice a vnitřních věcí. (viz příloha č. 1) „Evropský hospodářský a sociální model (i přes odlišnosti v jednotlivých zemích) má charakteristiky, které jej odlišují od amerického a asijského modelu. Patří mezi ně: a) Obsah a zaměření hospodářské a sociální politiky jednotlivých členských států Unie, které vycházejí z principů solidarity a soudržnosti, rovných příležitostí, boje proti všem formám diskriminace, kladou důraz na ochranu zdraví a zajištění bezpečnosti při práci, všeobecný přístup ke vzdělání a zdravotní péči, kvalitu života, udržitelný rozvoj a rozvinutou občanskou bezpečnost. Tyto zásady určují evropský model sociálně tržního hospodářství. Jsou zakotveny ve smlouvách o Evropské unii, v činnosti a legislativě EU, v Evropské konvenci lidských práv a v Listině základní práv EU. b) Značná role státu při organizaci společnosti. Veřejný sektor hraje v Evropě významnou úlohu. Stát se významně podílí na zajišťování vysoké kvality služeb 1
Had M. a kol., Česká republika v Evropské unii. Praha: Linde, 2006, s. 13
10
veřejného zájmu. Členské státy Unie věnují v průměru 27 % HDP na sociální účely, zatímco Spojené státy pouze 15 % a Japonsko 17 %. c) „Evropská dimenze“ sociálně tržního modelu na úrovni EU. Jde o ekonomickou stabilitu zajišťovanou na makroekonomické úrovni, dynamismus evropského vnitřního trhu, hospodářskou a sociální soudržnost podporovanou strukturálními fondy a fondem soudržnosti. d) Sociální dialog a partnerství mezi vládou, zaměstnavateli a odbory, který má jak národní, tak evropský rozměr.“2 Evropská unie usiluje o snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů jednotlivých členských států. Je to solidarita bohatších s chudšími regiony celé EU. Regionální politika vychází ze sedmi základních principů: „ princip koncentrace – jde o koncentraci úsilí, tj. prostředky jsou využívány pouze k realizaci projektů podle předem stanovených cílů; - prostředky jsou navíc nacíleny do regionů s největšími problémy a jsou přidělovány na projekty maximálně napomáhající řešení těchto problémů; princip partnerství – na základě tohoto principu dochází k navázání velmi úzké spolupráce mezi orgány na všech úrovních, které společně rozhodují o alokaci finančních prostředků z fondů; - tento princip je realizován jak na úrovni vertikální, tak i na úrovni horizontální; princip programování – prostředky z fondů jsou programově vkládány do víceletých a víceoborových programů, jejichž vypracováním jsou pověřeny vlády jednotlivých členských zemí; - při udělování prostředků je důraz kladen na co možná nejkomplexnější přístup k řešení problémového regionu; princip adicionality (doplňkovosti) – prostředky z fondů mají pouze doplňovat investice vynakládané jednotlivými členskými státy, tj. nesmí docházet k snižování investičních výdajů ze státního rozpočtu členského státu do určených problémových oblastí; - veřejné výdaje by přitom měly vykazovat mírně rostoucí tendenci, musí být zabráněno jejich poklesu v návaznosti na získání prostředků z fondů; princip monitorování a vyhodnocování – před schválením konkrétního projektu musí být podrobně vyhodnoceny jeho dopady, velký důraz se klade také na průběžné monitorování realizace a následné zhodnocení skutečných přínosů projektu; 2
Had M. a kol., Česká republika v Evropské unii. Praha: Linde, 2006, s. 15
11
princip solidarity – prolíná se celkovou koncepcí regionální politiky; - obnáší zásadu společné podpory vyspělejších zemí ve prospěch financování zvyšování životní úrovně a ekonomického rozvoje zemí méně vyspělých prostřednictvím společného rozpočtu Evropské unie; princip subsidiarity – je základním principem, na němž je založena celá evropská integrace; - znamená nutnost realizovat jednotlivé akce na co nejnižší možné úrovni rozhodování, je-li možné tuto realizaci zajistit; - v rámci regionální politiky je tento princip uplatňován při výběru projektů k realizaci a jejich následné kontrole příslušnými národními orgány.“3
3
Vilamová, Š., Jak získat finanční zdroje Evropské unie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004, s. 14-15
12
1 PŘEHLED O SOUČASNÉM STAVU ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY
Hlavním cílem „kohezní politiky je zesílení hospodářské a sociální soudržnosti, harmonický rozvoj Společenství jako celek a zesílení konvergence znevýhodněných regionů pomocí vhodných strukturálních a sociálních opatření. Finančním základům kohezní politiky slouží strukturální fondy a kohezní fond.“4 „Území Evropská unie je všeobecně pokládáno za jednu z nejlépe prosperujících světových oblastí, přesto však mezi jejími regiony existuje výrazný nepoměr v příjmech a možnostech jejich obyvatel. Tyto rozdíly v úrovni jednotlivých regionů mohou být dány nedostatečnou rozvinutostí některých z nich, upadáním jejich hospodářství nebo jejich periferní zeměpisnou polohou v rámci EU. Regionální politika EU je jak prostředkem pro vyjádření finanční solidarity, tak mocnou hnací silou ekonomické integrace.“5 Evropská regionální politika věnuje více než třetinu rozpočtu EU na snížení rozdílů mezi regiony, proto ji rovněž můžeme nazvat politikou solidarity.
1.1 Vstup České republiky do Evropské unie Česká republika požádala o členství v Evropské unii v lednu 1996. Přístupová vyjednávání probíhala v období roků 1998 – 2002. Dne 16. dubna 2003 byla v Athénách podepsána Smlouva o přistoupení České republiky a dalších 9 evropských zemí k Evropské unii. Česká republika se stala členem Evropské unie 1.5.2004. Pro zajištění stability členských zemí Evropská unie přispívá na podporu zaostávajících regionů, podporu průmyslové restrukturalizace, modernizaci zemědělství a zvelebení venkova, podporu politiky zaměřené na růst zaměstnanosti a snižování nezaměstnanosti, rozvíjení výzkumu a růstu vzdělanosti, podporu při výstavbě dopravní infrastruktury, realizaci ekologických programů, podporu malých a středních podniků atd. ČR jako členský stát EU byla po vstupu oprávněna využívat ke svému hospodářskému rozvoji finanční zdroje Unie. Jednalo se zejména o prostředky poskytované ze strukturálních fondů a z fondu soudržnosti EU. Hospodářská a sociální soudržnost, tj. pomoc EU méně rozvinutým regionům a znevýhodněným sociálním skupinám patří mezi prioritní principy činnosti EU. K naplnění těchto principů byly v EU vytvořeny odpovídající finanční nástroje:
4
Fekete, P., Perspektívy a riziká politiky EÚ po integrácii krajín SVE. Zborník prác z vedeckého seminára. Nitra: SPU Nitra, 2005, s.27 5 Vilamová, Š., Čerpáme finanční zdroje Evropské unie – praktický průvodce. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005, s. 11-12
13
strukturální fondy a fond soudržnosti, z nichž byly po vstupu České republiky spolufinancovány rozvojové projekty.
1.2 Předvstupní pomoc Předvstupní nástroje Evropské unie jsou určeny zemím ucházejícím se o členství v EU s cílem podpory k přizpůsobení jejich hospodářství úrovni EU a pomoci při řešení konkrétních úkolů při zavádění acquis communautaire. Předvstupní nástroje v České republice byly zaměřeny na vytvoření podmínek pro co nejrychlejší a nejefektivnější čerpání prostředků ze strukturálních fondů po jejím vstupu do EU. Cíle předvstupních nástrojů byly ve větší míře naplněny spolu se vstupem ČR do Evropské unie. Po 1. květnu 2004 jejich projekty pouze dobíhaly. Česká republika využívala tří předvstupních nástrojů. Jednalo se o programy PHARE, ISPA a SAPARD.
1.2.1 PHARE Program PHARE, Poland-Hungary Assistance in Restructuring their Economies, byl určen pro podporu investic , které se týkaly přijetí a uplatňování zákonů EU, podpory investic a restrukturalizace institucí. Programem Phare byly rovněž spolufinancovány projekty vyrovnávající rozdíly v oblastech technické vybavenosti příhraničních municipalit, propagace českých exportérů v zahraničí nebo studijní pobyty učitelů v zahraničí přispívající k rozvoji lidských zdrojů, projekty s cílem zlepšení situace malých a středních podniků, zlepšení infrastruktury a další.
1.2.2 ISPA Program ISPA, Instrument for Structural Policy for Pre-Accession Aid – Nástroj pro strukturální politiku pro pomoc před přidružením, byl podobný Kohéznímu fondu. Z tohoto nástroje předstupních strukturálních politik byla poskytována podpora velkých projektů v oblasti dopravy a ochrany životního prostředí. „Finanční nástroj ISPA byl určen pro kandidátské státy v období od roku 2000 do okamžiku jejich vstupu do EU. Byl zaměřen na zlepšení úrovně infrastruktury v sektorech dopravy a životního prostředí. Zaměření a procedury jsou analogické s Fondem soudržnosti EU. Zařazení finančního nástroje ISPA do předvstupních programů podpory poskytovaných
14
Evropskou unií kandidátským státům bylo základním předpokladem pro následné úspěšné využití možností Fondu soudržnosti po vstupu ČR do EU.“6
1.2.3 SAPARD Program SAPARD, Special Action for Pre-Accession measures for Agriculture and Rural Development , byl speciálním programem pro zemědělství a rozvoj venkova. Po vstupu byl nahrazen operačním programem Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. „Cílem programu bylo přispět k zavádění práva Evropského společenství v oblasti společné zemědělské politiky a řešit prioritní a specifické problémy spojené s trvale udržitelnými změnami v sektoru zemědělství a ve venkovských oblastech kandidátských zemí. Nejdůležitějšími úkoly zemědělství České republiky je posílení konkurenceschopnosti prvovýroby
a
zpracovatelského
odvětví,
dosažení
vysoké
kvality
zemědělských
a potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou, dokončení restrukturalizace zemědělských a zpracovatelských podniků, posílení pozice zemědělské prvovýroby na trhu a zavedení práva Evropského společenství do praxe. Přínosem SAPARD je také možnost osvojit si náročná pravidla strukturálních fondů Evropské unie a principů programování, vybudování
potřebných
institucí,
připravení
legislativního
rámce
a
podmínek
pro monitorování programu SAPARD v České republice.“7
1.3 Programovací období 2004 - 2006
„I když je Evropská unie jako celek jednou z ekonomicky nejprosperujících oblastí ve světě, rozdíly mezi jejími členskými státy i v rámci samotných členských států jsou velké.“8 Hlavními finančními nástroji regionální politiky EU jsou strukturální fondy a Kohézní fond. „Podstatou evropské regionální politiky, kterou členské státy Evropské unie financují prostřednictvím strukturálních fondů a Kohezního fondu se proto stala solidarita mezi národy a regiony. V preambuli Amsterodamské smlouvy se mimo jiného hovoří: „…společenství
6
Fond soudržnosti [citováno 28. února 2008]. Dostupné z http://www.crossczech.cz/html/fond-soudrznosti.php Fondy Evropské unie [citováno 3. března 2008]. Dostupné z http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalnipolitika/sapard 8 Balko,L., Štrukturálne fondy európskej únie v slovenskej právej reflexii. Bratislava: nakladatelství Ing.Miroslav Mračko, 2004, s. 102 7
15
bude usilovat o zmenšování rozdílů v úrovni rozvoje regionů a zastávání znevýhodněných regionů nebo ostrovů včetně venkovských oblastí.“ .“9 Seznam legislativy vztahující se v období 2004 – 2006 ke strukturálním fondům: •
NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č.1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech;
•
NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1447/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech;
•
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) Č. 1783/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj;
•
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) Č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu;
•
NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1263/1999 ze dne 21. června 1999 o finančním nástroji pro orientaci rybolovu;
•
NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a o změně a zrušení některých nařízení;
•
NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování Společné zemědělské politiky;
•
NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1259/1999 ze dne 17. května 1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky;
1.4 Programovací období 2007 – 2013
V programovacím období 2007 – 2013 se problematika rozvoje venkova a rybolovu zařadila pod Společnou zemědělskou politiku a nadále již nebude součástí politiky soudržnosti. Je tedy „plně přesunuta do Společné politiky zemědělské. Ta bude v tomto období financována z dvou fondů EU - Evropského zemědělského garančního fondu (EAGF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Oblast rybářská, která se bezprostředně netýká České republiky, bude řešena Evropským rybářským fondem (EFF).
9
Balko,L., Štrukturálne fondy európskej únie v slovenskej právej reflexii. Bratislava: nakladatelství Ing.Miroslav Mračko, 2004, s. 102
16
Ani jeden ze zmíněných fondů není fondem strukturálním (těmi jsou pouze ERDF a ESF) a nejsou tedy nástroji Politiky soudržnosti.“10 Seznam legislativy vztahující se v období 2007 – 2013: •
NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky
•
NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova
•
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) Č. 1080/2006 o Evropském fondu regionálního rozvoje, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1783/1999
•
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) Č. 1081/2006 o Evropském sociálním fondu, kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1784/1999
•
NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1198/2006 o Evropském fondu pro rybní hospodářství
•
NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999
1.5 Strukturální fondy
1.5.1 Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) „Evropský regionální rozvojový fond (ERDF) vznikl v roce 1974 jako základní nástroj regionální politiky k financování strukturální pomoci prostřednictvím regionálních rozvojových programů zaměřených na nejvíce postižené oblasti a ke snižování meziregionálních nerovností. V současné době patří mezi nejvýznamnější strukturální fondy. Úkoly Evropského regionálního rozvojového fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ERDF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Evropský regionální rozvojový fond je určen k tomu, aby svou účastí na rozvoji a strukturálních změnách zaostávajících regionů a přeměně upadajících průmyslových oblastí pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly ve Společenství." „11
10
Vše o Evropské unii [citováno 3. března 2008]. Dostupné z http://www.euroskop.cz/40457/120987/clanek/ spolecna-zemedelska-politika-evropske-unie/programovaci-obdobi-2007---2013-a-rozvoj-venkova/ 11 Eurativ, informační portál [citováno 5. listopadu 2007]. Dostupné z http://www.euractiv.cz/index.php?id= evropsky-fond-regionalniho-rozvo
17
ERFD je objemem finančních prostředků největším fondem. Jako příklad financování lze uvést některé investiční projekty: výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů, výstavby poldrů a úpravy koryt řek, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění služeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, modernizace systému krizového managementu apod.
1.5.2 Evropský sociální fond (ESF) ESF byl založen v roce 1960 a je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti. Smlouva z Nice, Článek 146 : "ESF podporuje opatření k zamezení a potírání nezaměstnanosti, k rozvoji lidských zdrojů a sociální integraci na trhu práce - aby napomáhal vysoké úrovni zaměstnanosti, rovnoprávnému postavení mužů a žen, trvalému rozvoji, jakož i hospodářské a sociální soudržnosti. Přispívá zejména k akcím, které se provádí za účelem realizace
Evropské
strategie
zaměstnanosti
a
každoročně
stanovovaných
směrnic
zaměstnanosti." Tímto fondem jsou podporovány neinvestiční (neinfrastrukturní) projekty. Lze uvést opět několik příkladů financování: rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež, etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod.
1.6 Fondy společné zemědělské politiky
Pod pojmem „společná zemědělská politika“ si můžeme představit systém cílů Evropského společenství, které sestávají z komplexního systému zásad a nástrojů na základě
18
pravidel vztahujících se na zemědělskou výrobu, zpracování a tržní odbyt stanovených produktů v oblasti jak vnitřního trhu tak i třetích zemí. Cíle SZP – jsou uvedeny v čl. 33 Římské smlouvy: 1) zvýšení produktivity práce v zemědělství – mechanizace, atd. 2) dosažení adekvátních příjmů a životní úrovně pro venkovské obyvatelstvo – to se příliš nepodařilo 3) stabilizace trhu zemědělských produktů 4) zabezpečení adekvátního zásobování obyvatel potravinami 5) zajištění přijatelných cen pro spotřebitele Společná zemědělská politika (Common Agriculture Polidy – CAP) pohlcuje většinovou část rozpočtu Unie.“ „ Ovlivňuje také velkou část populace a souvisí s přerozdělováním ve všech členských státech.“12 Zásady SZP: -
jednotný vnitřní trh a jeho čtyři zásady volného pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb – přepokládá vytvoření jednotných politik ES a jejich jednotnou aplikaci
-
preference ES – zvýhodnění domácí produkce – tj. princip preference domácích producentů před výrobci z třetích zemí – výrazem preference ES je silná ochrana vnitřního trhu před dovozem a vysoké subvence na podporu vývozu
-
finanční solidarita – výrazem principu solidarity jsou různé druhy finančních podpor – dotace na plochu, přímé podpory, prémie v oblasti živočišné výroby, intervenční nákupní ceny, apod.
1.6.1 Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF) „Společná zemědělská politika a strukturální politika jsou provázané a vzájemně se doplňují. Evropský zemědělský orientační a záruční fond vznikl v roce 1961 k financování společné zemědělské politiky. Tento fond je složen ze dvou sekcí - orientační a záruční. Podle Smlouvy je součástí strukturálních fondů pouze orientační sekce, některá opatření však financuje také záruční sekce (podrobněji Nařízení ES 1260/1999). "8 Záruční sekce působila v oblastech vývozních kompetencí, stabilizací cen, atp. "Cílem společné zemědělské politiky je (mj.): 12
Janíček L. a kol., Evropská unie – instituce, ekonomická, bezpečnostní a sociální politika. Brno, Computer Press, 2003, s. 191
19
- zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťování racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracující síly - zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělské komunity, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob pracujících v zemědělství.".13
1.6.2 Evropský zemědělský záruční fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova „V novém programovacím období došlo k významným změnám v organizaci podpory v rámci Strukturálních fondů EU. Z těchto fondů se vyčlenila celá velká oblast, kterou je Společná
zemědělská
politika,
jejíž
podpora
bude
nadále
zajišťována,
ne již prostřednictvím Strukturálních fondů EU , ale nově zřízenými fondy.“14 Nařízením Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky bude financování SZP realizováno v novém právním rámci, nový koncept tak tvoří dva fondy. „Společná zemědělská politika obsahuje řadu opatření, včetně opatření pro rozvoj venkova. Je nutné zajistit jejich financování s cílem přispět k uskutečnění cílů společné zemědělské politiky. Vzhledem k tomu, že tato opatření mají sice některé prvky společné, avšak v několika ohledech jsou přesto rozdílné, je vhodné dát jejich financování jeden právní rámec umožňující případně různé postupy. Aby byly tyto rozdíly zohledněny, měly by být zřízeny dva evropské zemědělské fondy, a to Evropský zemědělský záruční fond (dále jen "EZZF") pro financování tržních a dalších opatření a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (dále jen "EZFRV") pro financování programů rozvoje venkova.“15 „Prostředky z EZFRV budou sloužit ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství a lesnictví. Podpořeny budou enviromentální projekty, nově vznikající podniky na venkově apod. EU klade neustále větší důraz na tzv. multifunkční zemědělství, jehož významnou součástí je orientace na nepotravinářské využití zemědělské produkce a politika rozvoje venkova.“16 Konkrétní pravidla, která upravují podporu financování z EZFRV, jsou vymezena v Nařízení rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Toto nařízení dále vymezuje cíle, strategii včetně metody na stanovení strategických usměrnění, priority a opatření. 13
Eurativ, informační portál [citováno 5. listopadu 2007]. Dostupné z http://www.euractiv.cz/index.php?id =evropsky-zemedelsky-garancni-a-p 14 Strukturální fondy EU [citováno 28. února 2008]. Dostupné z http://www.strukturalnifondy.info/clanek. php?clanek=2019 15 Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky 16 MMR ČR, Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013. MMR ČR, 2007, s. 5
20
Z EZZF jsou v rámci řízení sdíleného mezi členskými státy a Společenstvím financovány náhrady při vývozu zemědělských produktů do třetích zemí, intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů, přímé platby zemědělcům stanovené v rámci společné zemědělské politiky, finanční příspěvek Společenství na informační a propagační opatření ve prospěch zemědělských produktů na vnitřním trhu Společenství. Na ústřední úrovni se z EZZF financuje finanční příspěvek Společenství na konkrétní veterinární opatření, kontrolní opatření ve veterinární oblasti a v oblasti potravin a krmiv, na programy veterinárních opatření, rostlinolékařská opatření, propagace zemědělských produktů prováděná přímo Komisí nebo prostřednictvím mezinárodních organizací, opatření přijatá v souladu s právními předpisy Společenství, jejichž cílem je zajištění zachování, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství, zavedení a údržba účetních informačních systémů v zemědělství, systémy zjišťování v zemědělství, výdaje na trhy s produkty rybolovu. Z obou fondů mohou být financovány na ústřední úrovni z podnětu Komise nebo jejím jménem opatření zaměřená na přípravu, sledování, správní a technickou pomoc, hodnocení, audit a kontrolu, která jsou nezbytná pro provádění společné zemědělské politiky, včetně rozvoje venkova.
1.6.3 Finanční nástroj na podporu rybolovu Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG - Financial Instrument for Fisheries Guidance) byl založen v roce 1994 za účelem zajištění financování rozvoje přímořských regionů i rybářského odvětví a „patřil mezi strukturální fondy do roku 2006, od počátku programovacího období 2007-2013 již nespadá pod politiku HSS. Prostředky z tohoto fondu byly určeny především na rozvoj chovu ryb, modernizaci loďstva, ochranu některých přímořských oblastí, vybavení rybářských přístavů, výrobu a obchod s rybími výrobky nebo podporu výroby.“17 Nařízením Rady (ES) č. 1198/2006 z 27. července 2006 se zřizuje Evropský fond pro rybní hospodářství (EFF) a vymezuje se rámec pomoci Společenství pro trvale udržitelný rozvoj odvětví rybního hospodářství, rybolovných oblastí a vnitrozemského rybolovu. Společná politika rybního hospodářství by měla zabezpečit trvale udržitelné využití živých vodních zdrojů a jejich vývoj s ohledem na aspekty životního prostředí, ekonomické a sociální aspekty. 17
Fondy Evropské unie [citováno 5. listopadu 2007]. Dostupné z http://www.strukturalní-fondy.cz/glosar/fifg
21
1.7 Kohézní fond (CF) – Fond soudržnosti
„Kohezní fond (CF, Cohesion Fund – Fond soudržnosti) byl zřízený v roce 1993 (článek 161 Smlouvy o ES). Není součástí strukturálních fondů EU, rozdíl mezi kohezním a strukturálními fondy spočívá v tom, že příjemcem podpory z kohezního fondu nejsou regiony, ale stát. Na základě všeobecně vymezených kritérií (počet obyvatel, HDP na obyvatele v paritě kupní síly, rozloha území, socioekonometrická kritéria) je, s platností na určité období, stanovený seznam přijímajících zemí. Finanční prostředky jsou určeny na projekty veřejného a soukromého sektoru tzv. členských států – příjemců pomoci, ve kterých HDP na obyvatele v paritě kupní síly je pod úrovní 90 % průměru Společenství, s cílem vyrovnat disproporce mezi ekonomikami členských států.“18 „Pomoc z tohoto fondu je v praxi doplňující (vzhledem k pomoci, kterou regionům poskytují strukturální fondy). Z hlediska objemu finančních prostředků z EU tvoří cca 1/3 z celé pomoci.“19 Fond soudržnosti je významným nástrojem, který poskytuje finanční prostředky na velké investiční projekty v oblasti životního prostředí a infrastruktury, avšak je doplňkovým fondem a stojí vedle strukturálních fondů. Pomoc z Fondu soudržnosti přímo navazuje na předvstupní pomoc předvstupního nástroje ISPA. Legislativa, upravující právní rámec Kohezního fondu v programovacím období 2004 – 2006: •
NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1164/1994 ze dne 16. května 1994 zakládající Fond soudržnosti;
•
NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1264/1999, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1164/1994 ze dne 16. května 1994 zakládající Fond soudržnosti;
•
NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1265/1999, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1164/1994 ze dne 16. května 1994 zakládající Fond soudržnosti; Seznam legislativy vztahující se k Fondu soudržnosti v současné době:
•
NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1084/2006, kterým se zřizuje Kohezní fond a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1164/94
18 19
Rajčáková E.. Regionálny rozvoj a regionálna politika. Bratislava: Univerzita Komenského, 2005, s. 39 Marks A., Můj kraj vstoupil do EU, Budoucnost politiky soudržnosti. Praha: Euro-Czech Forum, 2004, s. 35
22
•
NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999
1.8 Programování
1.8.1 Období 2004 - 2006 „Regionální politika EU patří mezi tzv. komunitární neboli koordinované politiky. To znamená, že její těžiště a naplňování spočívá v členských státech, zatímco orgány Evropské unie dbají na její koordinaci a správné provádění. Cíle a priority regionální politiky EU se mění s vývojem Společenství a jsou definovány vždy nově na nadcházející programové období.“20 EU stanovuje cíle regionální a strukturální politiky do sedmiletých cyklů, ve kterých členské země zpracovávají vždy nové cíle a priority, které se následně snaží naplnit právě prostřednictvím regionální a strukturální politiky v souladu se základními strategickými dokumenty EU. Minulé programovací období bylo v letech 2000 – 2006, avšak ČR do něj vstoupila až v roce 2004. „Charakteristickým a významným rysem pomoci vázané na iniciativu členských států je skutečnost, že příjemci této pomoci musí vyvinout značné úsilí a předložit EU velmi kvalitní víceleté programové dokumenty. Pomoc ze SF totiž nepřispívá na financování jednotlivých akcí, ale na podporu těchto rozvojových programů majících svůj vlastní rozpočet členěný podle priorit, subprogramů a jednotlivých opatření. Tím se tato pomoc výrazně liší od SZP, jež je více nároková a platby probíhají víceméně automaticky podle stanovených pravidel. EU tak usiluje o dosažení maximální efektivnosti při vynakládání prostředků. Ty mohou být alokovány jen tam, kde programové dokumenty zaručují střednědobý ekonomický a sociální užitek úměrný vynaloženým prostředkům. Podnikatelské subjekty, kterým se poskytuje konečná podpora, musí také významně přispívat k rozvoji oblasti, přesahovat svým odbytem místní trhy a nezatěžovat životní prostředí. Mimořádný význam se přikládá vytváření nových nebo alespoň udržení starých pracovních míst.“21 „Podmínkou pro využívání prostředků ze strukturálních fondů je vypracování soustavy zásadních programových dokumentů podle požadavků (EK). Jednání s EK mohlo
20 21
MMR ČR, Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013. MMR ČR, 2007, s. 1 Boháčková I. a kol.. Evropská intergace. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2006, s. 80
23
začít až po zpracování požadovaných programových dokumentů uváděných ve schématu. Programování v EU je založeno na povinnosti vypracovávat víceleté rozvojové programy.“22
Schéma 1 Programové dokumenty vztahující se na využívání strukturálních fondů v období 2004 - 2006
Národní rozvojový plán NDP
Rámec podpory společenství CSF
JPD
Operační programy OP
Regionální operační program ROP Zdroj: vypracováno autorem
Sektorový operační program SOP
„Plán rozvoje je dokument připravený členským státem založený na příslušných prioritách států a regionů, které musí být v souladu s legislativou EU. Je podkladem pro vyjednávání o pomoci s Evropskou komisí. Pokud zahrnuje celý stát, jako je tomu například v ČR, hovoří se o Národním rozvojovém plánu. Rámec podpory společenství je dokument, který schvaluje Evropská komise po dohodě s příslušným státem (na základě předloženého plánu rozvoje). Zajišťuje koordinaci veškeré pomoci EU. Je rozčleněný podle priorit a realizuje se prostřednictvím jednoho nebo více operačních programů. Operační program je dokument schválený Evropskou komisí určený pro realizaci Rámce podpory společenství. Obsahuje souvislý soubor priorit zahrnující víceletá opatření. Může být financován z jednoho nebo více fondů, z jednoho nebo více různých stávajících finančních
22
Belajová A., Fáziková M., Regionálna ekonomika. Nitra: SPU Nitra, 2005, s. 186
24
nástrojů a EIB. Jednotný programový dokument – dokument schválený Evropskou komisí je obsahovým kompilátem Rámce podpory Společenství a operačního programu.“23
1.8.2 Období 2007 - 2013 V programovém období 2007 – 2013 došlo k úpravám programových dokumentů: „NSRR vypracovává každá členská země EU. Je to základní programový a strategický dokument obsahující priority a opatření, na které by členská země chtěla v daném programovacím období využít finanční prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. V NSRR je také popsán celkový mechanizmus a struktura čerpání fondů EU včetně popisu jednotlivých operačních programů. Výchozím dokumentem pro jeho pracování je Národní rozvojový plán 2007 – 2013, který vyhodnocuje stav a vývoj země v hospodářské, sociální a politické oblasti a její ambice a cíle v následujících letech.“24
Schéma 2 Struktura programových dokumentů pro využívání fondů EU v období 2007 - 2013
1
2
3
4
Strategické obecné zásady Společenství Rámcový strategický dokument pro politiku soudržnosti, navrhuje Komise, přijímá Rada a schvaluje Evropský parlament Národní rozvojový plán tvoří členský stát při použití principu partnerství Národní strategický referenční rámec Rámcová rozvojová strategie na úrovni státu, základ pro sektorové (tematické) a regionální programy; navrhuje členský stát při použití proncipu partnerství; předmět vyjednávání s Komisí Operační programy jeden program na fond a členský stát nebo region NUTS II, popis souhrnných priorit, řízení a finančních zdrojů; nakonec o něm rozhoduje Komise
Strategie hospodářského růstu Úřad vlády
25
Zdroj: www.vokac.cz
23
MMR ČR, Průvodce fondy Evropské unie. MMR ČR, 2005, s. 13 MMR ČR, Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013. MMR ČR, 2007, s. 5 25 Evropské fondy plánovacího období 2007-2013 [citováno 4. března 2008]. Dostupné z http://www.vokac.cz/ f07-13_hlavni.html 24
25
1.8.3 Programování rozvoje venkova v ČR v období 2007 - 2013 Schéma 3 „Hierarchie programování politiky rozvoje venkova v období 2007 - 2013 II. pilíř SZP EU Politika rozvoje venkova Strategické zásady rozvoje venkova na období 2007 - 2013 Národní strategický plán pro rozvoj venkova Program rozvoj venkova Projektová část Zdroj: www.euroskop.cz
Mezi základní strategické dokumenty týkající se programování patří Politika rozvoje venkova EU - EAFRD, která rozvádí jednotlivé tématické osy. Strategické zásady rozvoje venkova na období 2007 - 2013 jsou odvozeny ze stanovené politiky. Národní plán rozvoje venkova a Program rozvoj venkova jsou programovými dokumenty na úrovni jednotlivých členských států a realizují se prostřednictvím souboru opatření.“26
26
Vše o Evropské unii [citováno 3. března 2008]. Dostupné z http://www.euroskop.cz/40457/120987/clanek/ spolecna- zemedelska-politika-evropske-unie/programovaci-obdobi-2007---2013-a-rozvoj-venkova/
26
2 CÍL PRÁCE Cílem práce bude srovnání možností čerpání prostředků v konkrétním zemědělském podniku v jihomoravském regionu v období 2004 - 2006 a zamýšlené možnosti čerpání v období 2007 - 2013, možnosti využití jednotlivých strukturálních fondů Evropské unie a shrnutí jejich využití v České republice v období 2004 - 2006 a podmínky využití v období 2007 - 2013.
Pro naplnění uvedeného cíle se bude postupovat následovně: - Možnosti využití jednotlivých strukturálních fondů EU (ERDF, ESF, EAGGF, EAGF, EAFRD, FIFG, EFF) a Kohézního fondu - Komparace možností čerpání prostředků ze strukturálních fondů v ČR v období 2004 - 2006 a 2007 - 2013 -
Srovnání
možností
čerpání
prostředků
v konkrétním
zemědělském
podniku
v jihomoravském regionu v období 2004 - 2006 a zamýšlené možnosti čerpání v období 2007 - 2013 Zkoumáním těchto dílčích cílů se pokusíme nahlédnout na možnost a význam čerpání prostředků v regionu, abychom si mohli odpovědět na otázku, zda je finanční pomoc ze strukturálních fondů pro konkrétní zemědělský podnik přínosem, přičemž se zaměříme za pozitiva a negativa, která tato finanční pomoc přinesla.
27
3 METODIKA PRÁCE
Pro naplnění uvedeného cíle se bude postupovat následovně: 1. Zajištění potřebné literatury, vypracování přehledu a seznamu použité literatury 2. Studium odborné literatury a dalších informačních zdrojů – webové stránky apod. 3. Získání pokladových materiálů 4. Charakteristika jednotlivých strukturálních fondů EU 5. Srovnání
možností
čerpání
prostředků
v konkrétním
zemědělském
podniku
v jihomoravském regionu v období 2004 - 2006 a zamýšlené možnosti čerpání v období 2007 - 2013 6. Formulace závěru.
Dříve než přistoupíme k samotné analýze dané problematiky, analyzujeme legislativu, odbornou literaturu a údaje webových stránek. V práci se zaměříme na zemědělské družstvo: Agrodružstvo Jevišovice.
Při zpracování diplomové práce použijeme následující metody: Analýza: -
strukturálních fondů programového období 2004 – 2006 a 2007 – 2013
-
fondu podporujícího politiku rozvoje venkova
SWOT analýza: pozitiv a negativ, příležitostí a rizik pro čerpání prostředků v konkrétním zemědělském podniku. Finanční prostředky byly čerpány zejména na rekonstrukce výrobních technologií a výrobních budov družstva. Syntéza: -
shrnutí získaných údajů a formulování závěru diplomové práce
28
4 VÝSLEDKY PRÁCE
4.1 Možnosti využití jednotlivých fondů EU
4.1.1 Čerpání předvstupní pomoci Z programu PHARE, který byl založen roku 1989, byly původně financovány projekty k překlenutí hospodářských a politických rozdílů mezi zeměmi východní a západní Evropy. Od roku 1997 se však reformními změnami tohoto programu pomoc EU zaměřila na přípravu kandidátských zemí na členství v EU a na plnění stanovených priorit pro vstup do EU. V devadesátých letech Česká republika ročně získala z programu PHARE prostředky v objemu 60 -70 mil. EUR. V letech 2000 a 2001 se tato pomoc zvýšila na 100 mil. EUR. V roce 2002 bylo České republice poskytnuto 103,8 mil. EUR, pro rok 2003 Česká republika získala 114,18 mil. EUR. Podle www.euroskop.cz přijala Česká republika z programu PHARE celkem 1,034 mld. EUR. Portál Euroskop.cz je oficiálním zdrojem informací o Evropské unii a našem členství v ní, který spravuje odbor informování o evropských záležitostech - Úřad vlády ČR. Z programu ISPA byly financovány projekty ochrany životního prostředí, které podporovaly zavádění environmentální legislativy EU a u projektů dopravy se pomoc týkala opatření s trans-evropskými dopravními sítěmi. Pomoc tohoto programu byla zaměřena na podporu velkých projektů a do konce srpna 2003 bylo alokováno 244,297 mil EUR, z toho na investice 242,404 mil. EUR. Po vstupu ČR do EU jsou tyto projekty financovány prostřednictvím Kohezního fondu. Program SAPARD financoval projekty, které řešily konkrétní úkoly při zavádění práva Evropské unie vztahujícího se ke společné zemědělské politice (CAP), strukturálním změnám v jednotlivých zemědělských sektorech a na venkově. Každoročně ČR obdržela z programu SAPARD cca 22,063 mil. EUR, celkem přijala pomoc ve výši 66,1 mil. EUR.
4.1.2 Strukturální fondy 4.1.2.1 Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) Evropský fond regionálního rozvoje, jak je již z názvu patrné, napomáhá odstraňování problému v zaostávajících regionech včetně venkovských a městských částí, upadajících průmyslových oblastech, geograficky nebo přírodně znevýhodněných oblastech jako jsou např. horské oblasti, řídce osídlené oblasti, pohraniční regiony a ostrovy. Financují se z něj
29
zejména investiční projekty. Podle nařízení o ERDF by měl tento fond poskytovat pomoc v rámci celkové strategie politiky soudržnosti. V období 2004 – 2006 byly v České republice z ERDF financovány operační programy Průmysl a podnikání,
Infrastruktura a Společný regionální operační program.
Pomoc patřící pod Cíl 1 byla 65% financována právě z ERDF, dále z tohoto fondu bylo čerpáno pro JPD pro Cíl 2 regionu hlavní město Praha. V období 2007 – 2013 se účel financování z ERDF rozšířil o spolupráci přesahující hranice členského státu či regionu. Z fondu budou financovány projekty všech tří cílů tohoto programovacího období. Podpora bude poskytována na infrastrukturní projekty, jako např. výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, podpora začínajícím podnikatelům, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění služeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech.
4.1.2.2 Evropský sociální fond (ESF) Evropský sociální fond je svou podstatou zaměřen na politiku zaměstnanosti, jako příklad lze uvést integrace dlouhodobě nezaměstnaných, zapojení mladých do pracovního procesu, adaptace pracovníků na průmyslové změny, stabilizace a růst zaměstnanosti, posílení lidského potenciálu ve výzkumu, vědě a technologii, posílení systému vzdělávání a další kvalifikace atd.. Finanční podpora byla v období 2004 – 2006 využita na spolufinancování všech tří cílů. V období 2007 - 2013 se finanční prostředky z ESF rozdělily do tří operačních programů Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Operační program Praha - Adaptabilita, z nichž první dva spadají do cíle 1 a OP Praha - Adaptabilita do cíle 2.
4.1.2.3 Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika (SZP), CAP (Common Agriculture Policy) je jednou ze tří společných politik EU. SZP je součástí prvního pilíře EU, spadá pod politiky Evropského společenství. To znamená, že se jedná o společnou politiku, která je spravována na nadnárodní úrovni Evropskou komisí a bez přímého vlivu členských států EU. Hlavními cíli SZP, které mají vést k vytvoření podmínek pro zemědělce, k umožnění kvalitního života srovnatelného s životem lidí ve městech a k zabránění odsunu obyvatel z venkova, jsou zvýšení produktivity práce v zemědělství, zajištění životní úrovně zemědělských výrobců, 30
stabilizace zemědělských trhů, zajištění plynulého zásobování zemědělskými produkty, zajištění dodávek potravin pro spotřebitele za rozumné ceny a zemědělských surovin pro zpracovatele. V programovacím období 2004 – 2006 byla SZP součástí politiky soudržnosti, v programovacím období let 2007-2013 se oddělila od strukturálních fondů a proto byly pro oblast zemědělství a venkova vytvořeny nové dva fondy Evropský zemědělský garanční fond (EAGF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Protože opaření SZP a opatření podpory venkova mají některé prvky společné, bylo vhodné dát jejich financování pod jeden právní rámec, který by však umožňoval různé postupy. Oba fondy financují centralizovaným způsobem přípravu, administrativní a technickou podporu, monitorování a hodnocení potřebná na výkon SZP a pro podporu rozvoje venkova. Lucemburskou reformou v roce 2003 byly pro období 2007 – 2013 vymezeny dva základní pilíře společné zemědělské politiky a to: 1. pilíř – politika zemědělského trhu – v níž je obsažena takzvaná tržní část, která podporuje produkční funkce zemědělství a zajišťuje příjmy zemědělcům 2. pilíř – politika rozvoje venkova – kde je podporována diverzifikace ekonomiky ve venkovských sídlech a enviromentální funkce venkova Podpora pro oblast rybářství byla v období 2004 – 2006 financována z Finančního nástroje na podporu rybolovu (FIFG) a v následujícím období 2007 – 2013 bude řešena novým samostatným fondem - Evropským rybářským fondem (EFF). Z Národního strategického plánu rozvoje venkova vychází Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013. Jednotlivé priority tohoto programu jsou součástí 4 os: Osa I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, Osa II. Zlepšování životního prostředí a krajiny, Osa III. Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova a Osa IV. LEADER.
4.1.2.3.1 Fondy společné zemědělské politiky Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF) EAGGF byl rozdělen do dvou částí: usměrňovací (orientační) sekce v oblastech spadajících pod Cíl 1 a garanční sekce v oblastech nespadajících pod Cíl 1. Z EAGGF byly v programovacím období 2004 – 2006 především financovány investice do zemědělského majetku, zemědělských podniků, zahájení činnosti mladých zemědělců, odborná příprava, předčasný odchod do důchodu, podpora ve znevýhodněných oblastech a oblastech s environmentálními omezeními, podpora agroenvironmetálních opatření, zlepšení zpracování 31
a uvádění na trh zemědělských produktů, podpora v lesnictví, podpora přizpůsobování a rozvoje venkovských oblastí.
Evropský zemědělský záruční fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) v období 2007 – 2013 bude zemědělcům vyrovnávat rozdíly při vývozu zemědělských produktů do třetích zemí, financovat intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů a přímé platby v rámci SZP a další příspěvky,
týkající
se
zejména
veterinárních
opatření,
krmivářství,
informačních
a propagačních produktů. V programovacím období 2007 – 2013 je hlavním finančním nástrojem, který podporuje politiku rozvoje venkova, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). V České republice mohou být v tomto období prostřednictvím Programu rozvoje venkova ČR čerpány finanční prostředky z fondu EAFRD včetně spoluúčasti ČR ve výši až 99,43 mld. Kč.
Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG) a Evropský fond pro rybní hospodářství (EFF) V letech 2004 – 2006 byly z Finančního nástroje na podporu rybolovu využity finanční prostředky na podporu Cílů 1 a 2. Oblast rybářství v období 2007 – 2013 bude podporovat nově vzniklý samostatný fond - Evropský fond pro rybní hospodářství. Pro Českou republiku byl na základě nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 vypracován Operační program rybářství
2007 – 2013, jehož cílem je vymezení oblastí dotací odvětví rybářství
v ČR.
4.1.2.4 Kohézní fond (CF) – Fond soudržnosti Kohézní fond poskytoval v období 2004 – 2006 finanční podporu v oblasti životního prostředí, dopravní infrastruktury transevropské sítě (TEN – Transeuropean Network) a infrastruktury za podmínek, že žádající stát dosahoval HDP nižší, než 90% průměru EU a projekt byl minimálně o objemu 10 mil EUR. Česká republika čerpala podporu z Kohezního fondu v roce 2004 ve výši 316,9 mil. EUR, v roce 2005 ve výši 266,1 mil. EUR, v roce 2006 ve výši 362,3 mil. EUR. Celkem tedy za toto období přijala 945,3 mil. EUR na velké projekty v oblasti životního prostředí a infrastruktury.
32
Od roku 2007 se Fond soudržnosti zapojil do systému programování strukturálních operací, i když není strukturálním fondem. Nebude z něj financována podpora na individuální projekty, ale financovat bude programové dokumenty vypracované na národní úrovni.
4.2 Možnosti čerpání prostředků ze strukturálních fondů v ČR v období 2004 - 2006 a 2007 - 2013.
Finanční prostředky ze strukturálních fondů mohou být použity pouze ke stanoveným cílům. V programovacím období 2000 – 2006 to byly cíle tři:
Cíl 1 - Podpora rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů, z nějž byla financována podpora rozvojových aktivit nejzaostalejších regionů (jejichž HDP nedosahovalo 75% průměru EU)
Cíl 2 - Podpora strukturálně postižených regionů – financovala projekty zaměřené na hospodářskou a sociální přeměnu vybraných regionů, které čelily hospodářským a sociálním obtížím
Cíl 3 - Podpora přizpůsobování a modernizace politik a systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti se týkala podpory vzdělávání a zaměstnanosti v regionech mimo Cíl 1. Doplňkovou formou podpory EU ze strukturálních fondů, kterou ČR v tomto období využila, byly tzv. iniciativy Společenství, INTERREG III a EQUAL. Nelze opomenout financování projektů v oblasti dopravy a životního prostředí z Fondu soudržnosti. Česká republika měla možnost v období 2004 – 2006 vyčerpat v rámci regionální a strukturální politiky EU zhruba 2,6 miliardy Euro. Čerpání finančních prostředků v ČR podle cílů je uvedeno v následující tabulce:
33
Tabulka 1 Finanční alokace prostředků z fondů EU pro ČR v období 2004 – 2006 (v milionech eur, běžné cen y)
2004-2006 2004 2005 954,3
Fond soudržnosti
2006
316,9 266,1 362,3
Strukturální fondy
1584,4
381,5 528,9 674
Cíl 1 (13 krajů)
1454,3
339
485,5 629,8
Cíl 2 (Praha)
71,3
23,3 23,8
24,2
Cíl 3 (Praha)
58,8
19,2 19,6
20
100,8
28,6 32,1
40,1
21
21,4
26,3
10,7
13,8
Iniciativy Společenství Interreg
68,7
Equal
32,1
Strukturální operace celkem Zdroj: www.euroskop.cz
2630,5
7,6 727
827,1 1076,3 27
Na programovací období 2007 – 2013 byly stanoveny následující cíle regionální politiky: Cíl 1 – Konvergence, který je určen k urychlení hospodářské konvergence nejméně rozvinutých regionů (regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii). Dále z tohoto cíle mohou čerpat státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Tento cíl je financován z ERDF, ESF a KF a v ČR pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou hl. m. Prahy.
Cíl 2 - Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost se týká regionů, které nespadají pod cíl Konvergence. Podporuje tedy regiony nespadající do cíle Konvergence. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF a v ČR pod něj spadá hl. m. Praha.
27
Vše o Evropské unii [citováno 4. března 2008]. Dostupné z http://www.euroskop.cz/42281/120235/clanek/ uvod-do-strukturalnich-fondu-v-ceske-republice/cr-a-vyuzivani-prostredku-z-fondu-eu-v-obdobi-2004-2006/
34
Cíl 3 - Evropská územní spolupráce podporuje financování zvýšené spolupráce na třech úrovních – přeshraniční spolupráce, spolupráce na nadnárodní úrovni a meziregionální spolupráce v rámci celé Evropské unie. Tento cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony. Česká republika má možnost získat z fondů EU v období 2007–2013 až 26,69 mld. €. Pro úspěšné čerpání však musí ČR přidat přibližně 132,83 mld. Kč z národních zdrojů na spolufinancování projektů, neboť Evropská unie financuje maximálně 85 % způsobilých výdajů. Čerpání finančních prostředků v ČR podle cílů je uvedeno v následující tabulce:
Tabulka 2 Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013: Cíl Konvergence
Fondy pro EU27
Fondy pro ČR
25,89 mld. € (cca 251,16 mld. € (cca 81,54% 96,98% 730,00 mld. Kč) 7 082,80 mld. Kč)
415,99 mil. € (cca Regionální konkurenceschopnost 49,13 mld. € (cca 1 15,95% 1,56% 385,40 mld. Kč) 11,73 mld. Kč) a zaměstnanost Evropská územní spolupráce
Celkem
7,75 mld. € (cca 218,55 mld. Kč)
2,52%
389,05 mil. Kč (cca 10,97 mld. Kč)
1,46%
308,04 mld. € (cca 26,69 mld. € (cca 100% 100% 8 686,80 mld. Kč) 752,70 mld. Kč) 28
Zdroj: www.euroskop.cz
28
Vše o Evropské unii [citováno 4. března 2008]. Dostupné z http://www.euroskop.cz/42281/120803/ clanek/uvod-do-strukturalnich-fondu-v-ceske-republice/nove-programovaci-obdobi-2007---2013/
35
V následující tabulce je zobrazena alokace operačních programů v období 2007 – 2013: Tabulka 3
Zdroj MMR ČR, Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013
29
4.3 Komparace cílů a nástrojů politiky soudržnosti
Rozdíly mezi obdobími 2004 – 2006 a 2007 – 2013 je možno vidět ve více rovinách. První změnou je počet strukturálních fondů. V období 2004 – 2006 do strukturální politiky spadaly čtyři strukturální fondy a to Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond a Finanční nástroj na podporu rybolovu a dále Kohézní fond. V období 2007 – 2013 byl počet strukturálních fondů snížen na dva, Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Kohézní fond do strukturální 29
MMR ČR, Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013. MMR ČR, 2007, s. 9
36
politiky spadá i nadále, avšak v tomto období, a to je druhá změna, je Fond soudržnosti zapojen do systému programování strukturálních operací a bude financovat programové dokumenty vypracované na národní úrovni, i když není strukturálním fondem. Podstatný rozdíl je v začlenění Společné zemědělské politiky. Zbylé dva fondy EAGGF a FIFG se transformovaly v Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský zemědělský záruční fond a Evropský rybářský fond, současně se staly součástí Společné zemědělské politiky. Tabulka 4 Srovnání Cílů a nástrojů politiky soudržnosti v minulém a současném programovém období 2000 – 2006 Cíle
2007 - 2013
Finanční nástroj
Cíle
Finanční nástroj
Fond soudržnosti
Fond soudržnosti
Cíl 1
ERDF Konvergence ESF EAGGF – orientační sekce FIFG
Cíl 2
ERDF ESF
Cíl 3
ESF
INTERREG
ERDF
URBAN
ERDF
EQUAL
ESF
LEADER+
EAGGF – orientační sekce
Rozvoj venkova a restrukturalizace rybolovu mimo rámec Cíle 1
Problematika rozvoje venkova a rybolovu EAGGF – záruční sekce nebude nadále součástí politiky soudržnosti, ale zařadí se pod Společnou zemědělskou FIFG politiku.
9 CÍLŮ
6 FINANČNÍCH NÁSTROJŮ
Fond soudržnosti ERDF ESF
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost ERDF - regionální úroveň - národní ESF úroveň
Evropská územní spolupráce
3 CÍLE
ERDF
3 FINANČNÍ NÁSTROJE 30
Zdroj: ec.europa.eu 30
Inforegio - Soudržnost na přelomu roku 2007 [citováno 3. března 2008]. Dostupné z http://ec.europa.eu /regional_policy/sources/docgener/informat/reg2007_cs.pdf
37
Z této tabulky lze vyčíst další podstatná změna politiky soudržnosti, nejen že byl snížen počet finančních nástrojů z šesti na tři, ale dochází k výraznému snížení počtu cílů politiky soudržnosti, a to z devíti na pouhé tři. V předcházejícím období existoval systém Iniciativ Společenství, který zanikl. Iniciativy společenství jako samostatný nástroj zcela zmizely a byly včleněny do příslušných cílů a operačních programů. V následující tabulce přehledně znázorněno využívání fondů v programovacích obdobích 2004 – 2006 a 2007 – 2013.
Tabulka 5
Zdroj: MMR ČR, Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013
31
MMR ČR, Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013. MMR ČR, 2007, s. 2
38
31
4.4 Srovnání možností čerpání prostředků v konkrétním zemědělském podniku v jihomoravském regionu v období 2004 - 2006 a zamýšlené možnosti čerpání v období 2007 - 2013
Jihomoravský kraj má sedm okresů – Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Reliéf kraje je tvořen rovinami v Dyjskosvrateckém a Dolnomoravském úvalu, oblastmi Českomoravské a Drahanské vrchoviny a hřebenem Bílých Karpat na hranici se Slovenskem. Na území kraje existují výrazné regionální rozdíly. Na jedné straně druhé největší město ČR Brno, jež má značný nadregionální význam. Je sídlem řady institucí celostátního významu a velmi významným centrem kultury a vysokého školství. Na druhé straně existují ve všech venkovských okresech určité marginalizované oblasti zaostávající v ekonomickém rozvoji, vybavenosti i míře vzdělanosti. Významnou roli hraje zemědělství, které je zejména specializováno na ovocnářství a vinohradnictví. Pro svou práci jsem si vybrala větší zemědělský podnik se sídlem v okrese Znojmo, Jevišovicích. Okres Znojmo se rozkládá v jihozápadní části jihomoravského kraje. Jeho jižním okrajem prochází hranice s Rakouskem. Svou rozlohou 1636 km2 je okres Znojmo druhý největší v brněnském kraji, ale počtem 69 obyvatel na 1 km2 je na posledním místě. Vzhledem k teplému klimatu lze charakterizovat okres Znojmo jako typicky zemědělský region s velmi kvalitní půdou. V souvislosti s ekonomickou reformou došlo v posledních letech k nárůstu počtu samostatně hospodařících rolníků. Průmysl však upadá.
39
Obrázek 1 Poloha Jevišovic
32
Zdroj: www.agd-jevisovice.cz
4.4.1 Zemědělský podnik AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE 4.4.1.1 Profil firmy Agrodružstvo Jevišovice vzniklo v roce 1993 transformací Zemědělského družstva Jevišovice podle Obchodního zákoníku, zák. č. 513/1991 Sb. Dceřiné firmy
32
•
Citonice AGRO a. s.
•
BOJA ZN a. s.
•
Zevo s. r. o.
•
SAK s. r. o.
•
Agrodružstvo Jevišovice Slovakia
•
Agrodružstvo Jevišovice Ukrajina
Poloha Jevišovic [citováno 31. března 2008]. Dostupné z http://www.agd-jevisovice.cz/index.php?menu=10
40
Předmět podnikání: zemědělská výroba, hostinská činnost, silniční motorová doprava, výroba krmných směsí, práce zemními mechanizmy, výroba a opravy zemědělských strojů, stavební činnost, vodoinstalatérství, koupě zboží za účelem dalšího prodeje, truhlářství, kovářství, podnikání v oblasti nakládání s odpady, ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin, poskytování technických služeb, poskytování telekomunikačních služeb, poskytování služeb pro hospodaření v lesích a pro myslivost, ubytovací služby, provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici,
chov domácích a zoologických zvířat
a poskytování souvisejících služeb.
Schéma 4 Řídící struktura
Zdroj: vypracováno autorem
Střediska •
Citonice - rostlinná výroba, chov prasat, sušárna zeleniny
•
Jevišovice středisko - rostlinná výroba, chov prasat a skotu, doprava, dílny, sklady krmných směsí
•
Černín – sušárna píce, chov prasat, krmivářství
•
Bojanovice – chov prasat
•
Boskovštejn – chov prasat
•
Plaveč – chov prasat, míchárna směsí
•
Rozkoš – chov prasat
•
Slatina – chov prasat, výkrmna kuřat 41
•
Újezd – chov prasat
•
Velký Karlov - chov prasat, výkrmna kuřat, dílny
•
Mramotice – chov prasat
•
Vevčice – chov prasat
•
Křidlůvky – chov prasat
•
Krhovice - chov prasat, kompostárna
•
Valtrovice – chov prasat
•
Stupešice – chov skotu
•
Přešovice - chov skotu, mechanizace
•
Hrádek - výkrmna kuřat, krmivářství
•
Rudlice – výkrmna kuřat
•
Střelice – výkrmna kuřat
•
Pánov – výkrmna kuřat
•
Kostice – sušárna ovoce a zeleniny
•
Jevišovice - správní budova - kuchyň + restaurace
Z výše uvedeného je zřejmé, že se jedná o větší zemědělský podnik. Vzhledem k rozsahu rostlinné i živočišné výroby v podniku je nezbytností využívání moderní a výkonné mechanizace, včetně dopravní techniky. Rozhodujícím odvětvím živočišné výroby v Agrodružstvu Jevišovice je chov jatečných brojlerových kuřat. Chová drůbež na celkové ploše 60 300 m2, což na farmách ve Slatině, Střelicích, Rudlicích, Hrádku, Velkém Karlově, Plenkovicích a Pánově v okrese Hodonín představuje jednorázový zástav přibližně 1 200 000 ks. Chov
prasat
má
v Agrodružstvu
Jevišovice
širokou
základnu.
Souběžně
se rekonstrukcemi probíhají opravy a vyletnění předvýkrmů a následně i výkrmů pro odchov prasat. Priorita oprav je přizpůsobit odchov prasat standardům EU s ohledem především na welfare zvířat. Zabezpečit realizací projektu řádné větrání, udržování optimální vlhkosti, teploty a krmit zvířata moderní technologií krmících linek. Chov skotu je co do objemu tržeb živočišné výroby nejmenším úsekem, přesto důležitým odvětvím. Znamená pravidelný a nenahraditelný příjem financí, dále výrobu kvalitního hnoje a příznivě působí i na strukturu osevního postupu družstva. Kvotační pravidla od roku 2001 dávají této výrobě ekonomickou jistotu. Chov skotu je stabilizovaný. Výroba mléka vytváří zisk i při současných cenách vstupů v chovu skotu.
42
Produkce rostlinné výroby je dlouhodobě směřována pro potřeby živočišné výroby, zejména pro zabezpečení maximálního množství krmiv při co nejnižších nákladech. V současné době se pěstují na 45% plochy ozimé obilniny, na 10% jarní obiloviny, kukuřice na 25% a po 5% sója, vojtěška, řepka a zelenina. Produkce obilovin je zaměřena na ozimé plodiny pro nedostatek srážek v oblasti. Jsou pěstovány výhradně krmné odrůdy pro svoji lepší stravitelnost, vyšší výnos a menší náročnost na intenzivní podmínky pěstování. Agrodružstvo Jevišovice produkuje krmné směsi pro všechny druhy a kategorie hospodářských zvířat na základě domácích a mezinárodních zkušeností. Technologie výroby krmných směsí jsou řízeny pomocí výpočetní techniky, takže příslušné komponenty jsou dávkovány přesně podle stanovených receptur pro jednotlivé druhy a kategorie hospodářských zvířat. Ve vlastní laboratoři je sledována kvalita vyráběných krmných směsí. V porovnání s nakupovanými produkty dochází k úsporám. Nižší je dopravní náročnost a výhodou je možnost
okamžité
změny
složení
krmné
43
směsi
podle
stanovených
receptur.
Obrázek 2 Mapa farem AGD
Zdroj: materiál AGD Jevišovice
4.4.2 Čerpání pomoci ze strukturálních fondů Agrodružstvem Jevišovice Nezbytnou podmínkou pro úspěšné hospodaření zemědělského podniku je nákup nových technologií, strojů a údržba a modernizace stávajících zařízení. Agrodružstvo
Jevišovice využilo z předvstupní pomoci EU i v období 2004 – 2006 částečné financování svých investic pomocí dotací z Evropské unie. výše dotace
žádost
čerpání
poskytovatel
15 694 121,-
2002
2003
SAPARD
Sušárna Kostice:
1 925 600,-
2003
2004
SAPARD
Technologie Kostice:
1 920 000,-
2003
2004
SAPARD
Jímka Bojanovice:
2 485 000,-
2003
2004
SAPARD
Jímka Černín:
2 415 000,-
2003
2004
SAPARD
Bazén Jevišovice:
3 400 000,-
2004
2006
EFRV
Rekonstrukce budov Černín:
9 690 000,-
2004
2006
OP*
Rekonstrukce budov Mramotice
9 434 426,-
2004
2006
OP*
Rybník Boskovštejn
1 100 000,-
2005
2006
OP*
Nákup strojů
2 030 000,-
2005
2007
OP*
708 834,-
2005
2006
OP*
2 443 000,-
2004
2007
OP*
Investice
Rekonstrukce budov Velký Karlov
Ubytování Jevišovice Jímka Velký Karlov
۞
Rekonstrukce budov Krhovice
4 267 941,-
2006
2008
OP*
Odpočinkový les Velký Karlov
1 556 681,-
2006
2007
OP*
CELKEM
59 070 603,-
* Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství ۞
Předpokládané proplacení dotace v první polovině roku 2008
Projekty, které vyhovují všem požadavkům a jsou v souladu s platnou legislativou, zajišťuje společnost Agrodružstvo pomocí agentury. V období let 2002 – 2004 podalo družstvo žádosti o poskytnutí finančních prostředků z předvstupního finančního nástroje EU SAPARD: ● žádost o dotaci podaná v roce 2002 na rekonstrukci budov v objektu výkrmu prasat ve Velkém Karlově. Hlavním problémem objektu pro výkrm prasat byla nedostatečná izolace, rozvod vody, elektroinstalace a osvětlení, střecha včetně stropů a střešní krytiny. Dále bylo nezbytné pořídit nové technologie krmení, větrání a ustájení. Prostřednictvím této investice došlo ke kompletní rekonstrukci výkrmu prasat ve středisku Velký Karlov, čímž družstvo zajistilo vyšší kvalitu výkrmu prasat a vyřešilo nedostatky, jako byly zejména zaizolování objektu pro výkrm, rekonstrukce rozvodu vody ve stáji, nová elektroinstalace a osvětlení, rekonstrukce konstrukce střechy včetně stropu a střešní krytiny. Proplacení dotace ve výši 15 694 121,- Kč proběhlo v roce 2003.
45
● žádost o dotaci podaná v roce 2003 na výstavbu sušárny ovoce a zeleniny v Kosticích. Cílem tohoto projektu bylo zbudování nové sušící pece pro sušení ovoce a zeleniny. Zvýšení současné výroby sušené zeleniny poskytlo vytvoření nových pracovních míst v zemědělské prvovýrobě a zvětšení ploch, na kterých je pěstována zelenina pro tuto novou technologii. Nová technologie umožnila zabývat se dalšími druhy zeleniny a ovoce jako například cibulí a jablky, které dávají možnost uskladnění a sušení v období zimních měsíců, což nelze u petrželové nati a kopru. Z tohoto důvodu je zajištěna práce pro pracovníky v zemědělství i v neproduktivních zimních měsících. Proplacení dotace na výstavbu areálu a budov sušárny ve výši 1 925 600,- Kč a na zajištění její technologie ve výši 1 920 000,- Kč proběhlo v roce 2004. ● žádost o dotaci podaná v roce 2003 na vybudování kejdové jímky v Bojanovicích. Cílem projektu bylo zbudování skladovací jednotky kejdy o velikosti 6 000 m3 a zajištění shromažďování a uchovávání většího množství kejdy z vlastní produkce ve středisku živočišné výroby, neboť stávající kejdové hospodářství kapacitně nestačilo. Prioritou bylo snížit znečistění vyvolané nitráty ze zemědělské výroby a zabránění nešetrnému vlivu na životní prostředí, zejména pak na vodstvo. Smyslem tohoto projektu bylo, uskladnit a uchovat kejdu po dobu 6 - 8 měsíců, kdy úrodná pole jsou zaseta, nebo za nepříznivých klimatických podmínek ( zima ), kdy nemají zemědělci možnost svá pole hnojit. Z toho důvodu rostla potřeba tento produkt uskladnit a předzásobit se tak na dobu, kdy jsou pole po sklizni. V tomto období se jednorázovým vyvezením na pole, šetrným zapravením a stejnoměrným dávkováním do půdy zlepšila účinnost hnojení. Proplacení dotace ve výši 2 485 000,- Kč proběhlo v roce 2004. ● žádost o dotaci podaná v roce 2003 na vybudování kejdové jímky v Černíně. Cílem tohoto projektu stejně jako v Bojanovicích bylo zbudování skladovací jednotky kejdy o velikosti 2 300 m3 v Černíně. Proplacení dotace ve výši 2 415 000,- Kč proběhlo rovněž v roce 2004. Po vstupu ČR do EU v programovacím období 2004 – 2006 podalo družstvo žádosti o poskytnutí finančních prostředků z Cíle 1 (Povzbuzování rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů). Dotace na vybudování bazénu v Jevišovicích byly poskytnuty z Evropského fondu regionálního rozvoje prostřednictvím operačního programu Společný regionální operační program. Ostatní dotace byly poskytnuty z Evropského zemědělského 46
orientačního a záručního fondu prostřednictvím operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. ● žádost o dotaci z Evropského fondu regionálního rozvoje prostřednictvím operačního programu Společný regionální operační program podaná v roce 2004 na vybudování bazénu v Jevišovicích. Cílem projektu bylo vystavět v areálu sídla společnosti krytý bazén s krčkem včetně stavebních úprav (sauna + kotelna) a pomoci jak rozvoji cestovního ruchu v regionu, tak místním občanům ke zkvalitnění každodenního života. Jednalo se o rekonstrukci původní budovy, budovala se kotelna a veškeré práce byly situovány zejména do vnitřních prostorů. kde byl zbudován bazén, instalována jeho technologie a sauna. Poslední etapou byly finální úpravy interiérů, instalace relaxačních van, zprovoznění bazénu, venkovní nátěry a klempířské práce. Krček slouží jako spojovací chodba mezi Kulturně – sportovním centrem a novostavbou. V blízkém okolí se nenachází zařízení podobného typu. Nejbližší konkurencí je bazén v bývalém okresním městě Znojmě, který je však pro veřejnost přístupný zcela sporadicky a malé bazény v hotelových zařízeních ve Znojmě (hotel Prestige) a ve Vranovské Vsi (hotel Club). Obě tato místa se nachází cca 17 km od Jevišovic. Relaxační koupele nejsou v okolí k dispozici vůbec. Hlavním cílem projektu stavby bazénu s příslušenstvím bylo ucelit nabídku služeb pro celý region Jevišovicka ke spokojenosti turistů i místních. Služeb zařízení využívá také místní základní škola. Proplacení dotace ve výši 3 400 000,- Kč proběhlo v roce 2006. ● žádost o dotaci z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu prostřednictvím operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství podaná v roce 2004 na rekonstrukci budov chovu prasat v Černíně. Projekt byl realizován na rekonstrukce ustájení výkrmu prasat Jednalo se o zateplení stáje pomocí izolace, o rozvod vody, elektroinstalace a osvětlení a o modernizaci technologie krmení a větrání. Výsledkem realizovaného projektu byla zajištěna vyšší kvalita chovu prasat a vyřešeny podstatné nedostatky stáje, kterými byly zejména chybějící zateplení, rekonstrukce rozvodu vody ve stáji, nevyhovující elektroinstalace a osvětlení, a zastaralé technologie krmení a větrání. Proplacení dotace ve výši 9 690 000,- Kč proběhlo v roce 2006. ● žádost o dotaci z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu prostřednictvím operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství podaná v roce 2004 na rekonstrukci budov předvýkrmu a výkrmu prasat v Mramoticích. Jednalo 47
se o zateplení stáje pomocí izolace a o modernizaci technologie krmení a větrání. Výsledkem realizovaného projektu byla zajištěna vyšší kvalita chovu prasat a vyřešeny podstatné nedostatky stáje, kterými byly zejména chybějící zateplení a zastaralé technologie krmení a větrání. Proplacení dotace ve výši 9 434 426,- Kč proběhlo v roce 2006. ● žádost o dotaci z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu prostřednictvím operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství podaná v roce 2005 na rekonstrukci a odbahnění rybníka v Boskovštejn. Předmětem stavby bylo provedení celkové rekonstrukce hráze, oprava výpustného zařízení, vybudování bezpečnostního přelivu a odtěžení rybničního sedimentu. Proplacení dotace ve výši 1 100 000,- Kč proběhlo v roce 2006. ● žádost o dotaci z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu prostřednictvím operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství podaná v roce 2005 na nákup sklizňové techniky. Přestože zemědělská technika družstva představuje vynaložení několika desítek milionů korun, pro zajištění dalšího růstu produktivity a výkonů je nezbytností neustálá modernizace strojového parku. Výkonná a spolehlivá technika se stala při hospodaření na velké výměře jedním z limitujících faktorů. Cílem projektu byl nákup strojů pro sklizeň píce a polních plodin. Agrodružstvo pořídilo krmný samozakládací vůz MUTTI Daytona STAR Club 13 MC a 3 sběrací vozy na pícniny SP3-340 od firmy STS Strakonice. Proplacení dotace ve výši 2 030 000,- Kč proběhlo v roce 2007. ● žádost o dotaci z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu prostřednictvím operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství podaná v roce 2005 na vybudování ubytovací kapacity v Jevišovicích. Cílem projektu byla výstavba penzionu pro účely agroturistiky přímo v areálu firmy s kapacitou 10 lůžek. Jednalo se o vybudování 2 apartmánů se 4 lůžky a 6 lůžky, sociálního zařízení a kuchyňky s vybavením. Proplacení dotace ve výši 708 834,- Kč proběhlo v roce 2006. ● žádost o dotaci z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu prostřednictvím operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství podaná v roce 2004 na vybudování kejdové jímky ve Velkém Karlově. Kejdový provoz vyžaduje 48
speciální technická zařízení, jehož základem je skladovací kejdová jímka. Kvalitní uskladnění kejdy je nedílnou součástí účelného využití kejdy k přímému hnojení. Cílem projektu
bylo
zbudování
skladovací
jednotky
kejdy
o
velikosti
1 500
m3
a to polypropylenové zemní nádrže, která je novou, progresivní alternativou tradičních betonových jímek. Proplacení dotace ve výši 2 443 000,- Kč proběhlo v roce 2007. ● žádost o dotaci z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu prostřednictvím operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství podaná v roce 2006 na rekonstrukci budov předvýkrmu a výkrmu prasat v Krhovicích. Nedostatkem objektu pro předvýkrm a výkrm prasat byla chybějící izolace, rozvod vody, elektroinstalace a osvětlení. Nutné bylo zajištění nové technologie krmení, větrání a ustájení. Prostřednictvím této investice došlo ke kompletní rekonstrukci předvýkrmu a výkrmu prasat ve středisku Krhovice. Zvýšila se kvalita předvýkrmu a výkrmu prasat a vyřešily nedostatky jako zaizolování objektu pro předvýkrm a výkrm, nový rozvod vody v objektu, nová elektroinstalace a osvětlení, zajištění nové technologie krmení a větrání. Proplacení dotace ve výši 4 267 941,- Kč proběhne v první polovině roku 2008. ● žádost o dotaci z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu prostřednictvím operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství podaná v roce 2006 na vybudování areálu odpočinkového lesa ve Velkém Karlově. Cílem projektu bylo vybudování odpočinkového lesa s kilometrovou procházkovou trasou, lavičkami, atrakcemi pro děti a malou vodní plochou za účelem posílení rekreační a turistické funkce lesa, sousedícího s agroturistikou (krokodýlí farma). Vybudováním odpočinkového lesa byla dokončena 1. etapa zřízení komplexu agroturistických aktivit a tento byl v roce 2007 otevřen návštěvnické veřejnosti. Proplacení dotace ve výši 1 556 681,- Kč proběhlo v roce 2007.
V roce 2006 však došlo i k zamítnutí žádosti o dotaci. Jednalo se o projekt na vybudování sila v Jevišovicích. Výsledkem projektu byly nové uskladňovací kapacity na obiloviny vybavené související technologií, které splňují veškeré požadavky na ekologii a bezpečnost práce. Jedná se o nejmodernější technologii na trhu – technologie naskladnění a vyskladnění (bezezbytkové redlery a elevátory), aktivní větrání, chlazení a automatizovaný řídící systém. Projekt byl i přes nepřiznanou dotaci realizován v roce 2007 a to z úvěrových prostředků ve výši 15 000 000,- Kč 49
4.4.3 Srovnání možností čerpání prostředků v Agrodružstvu Jevišovice v období 2004 - 2006 a zamýšlené možnosti čerpání v období 2007 - 2013 Jestliže Agrodružstvo Jevišovice splní všechna kritéria související s žádostí o dotaci, může požádat o podporu z evropského fondu. Podnik však musí nejdřív financovat celý projekt sám a teprve v případě schválení projektu a udělení „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“ získá dotaci, kterou obdrží až po realizaci projektu. Celkem Agrodružstvo Jevišovice obdrželo finanční podporu z EU ve výši 54 802 662,- Kč.
Tabulka 6 Přijaté dotace z EU do 31.12.2007 (v Kč) Objekty dotací vepřín
2003
2004
2005
2006
15 694 121,-
2007
9 690 000,9 434 426,1 925 600,1 920 000,2 485 000,2 415 000,-
sušárna jímka
2 443 000,-
Kulturní a společenské objekty
3 400 000,1 100 000,708 834-,
1 556 681,-
2 030 000,-
zem.stroje Celkem 15 694 121,Zdroj: vypracováno autorem
8 745 600,-
---
24 333 260,-
6 029 681,-
Graf 1 Přijaté dotace z EU do 31.12.2007
25000000 20000000 Přijaté dotace v 15000000 Kč 10000000 5000000 0 2003
2004
2005 rok
Zdroj: vypracováno autorem
2006
2007
V tzv. předvstupním období bylo finančního nástroje SAPARD poskytnuto Agrodružstvu celkem 24 439 721,- Kč.
Tabulka 7 Přijaté dotace z předvstupního finančního nástroje SAPARD (v Kč)
2003 15 694 121,-
2004 1 925 600,1 920 000,2 485 000,2 415 000,-
Zdroj: vypracováno autorem
Graf 2 Čerpání prostředků z předvstupního nástroje EU SAPARD
Přijaté dotace v Kč
20000000 15000000 10000000 5000000 0 2003
2004 rok
Zdroj: vypracováno autorem Každá jednotlivá přijatá dotace znázorněna v grafu jinou barvou.
V programovacím období 2004 – 2006 obdrželo Agrodružstvo ze strukturálních fondů celkem 30 362 941,- Kč, z toho 3 400 000,- Kč z Evropského fondu regionálního rozvoje prostřednictvím
operačního
programu
Společný
regionální
operační
program
a 26 962 941,- Kč z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu prostřednictvím operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Proplacení dotace na rekonstrukci budov předvýkrmu a výkrmu prasat v Krhovicích ve výši 4 267 941,- Kč proběhne v první polovině roku 2008.
51
Tabulka 8 Dotace z Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu v období 2004 – 2006 (v Kč)
2006
2007
2008 Očekávané dotace 4 267 941,-
Přijaté dotace 3 400 000,2 030 000,9 690 000,2 443 000,9 434 426,1 556 681,1 100 000,708 834,Zdroj: vypracováno autorem
Graf 3 Čerpání prostředků v programovacím období 2004 2006 30000000
Dotace v Kč
25000000 20000000 15000000 10000000 5000000 0 2006
2007
2008
rok
Zdroj: vypracováno autorem Každá jednotlivá přijatá dotace znázorněna v grafu jinou barvou. Z rozvahy (příloha č. 6) lze vyvodit, že využitím příležitosti čerpání dotací byl Agrodružstvem zhodnocen hmotný majetek. Zrekonstruovány výkrmny prasat a selat ve Velkém Karlově, Černíně, Mramoticích a Krhovicích. Vybudována sušárna ovoce a zeleniny v Kosticích, vybudovány kejdové jímky v Bojanovicích, Černíně a Velkém Karlově, vybudovány kulturní a společenské objekty – bazén v Jevišovicích, ubytování pro účely agroturistiky v Jevišovicích a odpočinkový les ve Velkém Karlově, v neposlední
řadě pořízeny nové zemědělské stroje. Z uvedených investic je zřejmé, že pomoc z fondů EU byla pro Agrodružstvo přínosem. Toto zhodnocení hmotného majetku je vyjádřeno v následujícím grafu, kde modrou barvou je označen dlouhodobý hmotný majetek a dále jsou v něm obsaženy budovy a stavby (fialová) a nedokončené investice (žlutá).
Graf 4
Vývoj stálých aktiv 800 000 000 700 000 000 aktiva v Kč
600 000 000
dlouhodobý hmotný majetek budovy a stavby
500 000 000 400 000 000 300 000 000
nedokončené investice
200 000 000 100 000 000 0 2001
2003
2005
rok
Zdroj: vypracováno autorem Dále se můžeme v rozvaze (příloha č. 6) přesvědčit, že Agrodružstvu se od roku 2001 zvýšily téměř o polovinu cizí zdroje a v nich zahrnuté bankovní úvěry o dvě třetiny. Tento stav můžeme označit za zápor prováděného čerpání z fondů EU. Zvážíme-li však, že i tyto cizí zdroje a bankovní úvěry Agrodružstvu dopomoháhají ke zhodnocení hmotného majetku a tím samozřejmě i ke zvýšení a zkvalitnění produkce, následně v dalších obdobích i zvýšení tržeb, uzavírá se koloběh, ve kterém je posledním článkem snižování cizích zdrojů a snadnější splácení bankovních úvěrů. Tento koloběh je však dlouhodobější povahy, proto jej ze současně známých údajů nelze objektivně posoudit.
53
Graf 5
cizí zdroje v Kč
Vývoj cizích zdrojů a čerpání bankovních úvěrů 800 000 000 700 000 000 600 000 000 500 000 000 400 000 000 300 000 000 200 000 000 100 000 000 0
cizí zdroje bankovní úvěry
2001 2002 2003 2004 2005 2006 rok
Zdroj: vypracováno autorem
Začátek nového programovacího období v Agrodružstvu Jevišovice V průběhu roku 2007 tedy došlo k dokončení posledních projektů podpořených v rámci operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. V červenci roku 2007 se uskutečnilo první kolo přijímaní žádostí na nové programovací období 2007 – 2013. Agrodružstvo Jevišovice podalo osm žádostí, k jejichž vyhodnocení došlo na konci roku 2007. Kromě investicí do chovu prasat přichází na řadu rekonstrukce v chovech drůbeže a skotu, výstavba moderní jímky v Krhovicích a posklizňové linky v Jevišovicích. Pro míchárnu směsí v Jevišovicích bude zakoupen nový extrudér, na který již byla přiznána dotace přímo z ministerstva zemědělství. Podané žádosti v červenci roku 2007 na projekty financování ze Společné zemědělské politiky 2007 - 2013 Program rozvoje venkova: ● rekonstrukce budov chovu skotu ve Stupešicích – kapacita 200 býků ● rekonstrukce budov chovu skotu a vybudování hnojiště a jímky v Hevlíně – kapacita 800 býků ● rekonstrukce budov pro odchov selat v Jevišovicích – kapacita 3 200 selat ● rekonstrukce budov pro odchov selat v Bojanovicích – kapacita 4 800 selat ● rekonstrukce haly pro velkovýkrm kuřat – pouze technologie ve Slatině ● rekonstrukce haly pro velkovýkrm kuřat – pouze technologie ve Střelicích
● vybudování kejdové jímky v Krhovicích ● nákup posklizňové linky na úpravu obilí v Jevišovicích
Schválené projekty, které budou spolufinancovány z Programu rozvoje venkova: ● rekonstrukce budov chovu skotu ve Stupešicích ● rekonstrukce budov pro odchov selat v Jevišovicích ● rekonstrukce budov pro výkrm prasat v Bojanovicích (schváleno dodatečně v únoru 2008 v rámci podpory chovatelů prasat) ● vybudování kejdové jímky v Krhovicích ● nákup posklizňové linky na úpravu obilí v Jevišovicích Tyto projekty budou realizovány v průběhu roku 2008. Čerpání dotací se bude vedení družstva snažit držet na podobné úrovni jako v minulosti. Další projekty budou zaměřeny zejména na velkovýkrm kuřat, která v minulosti nebyla podporována z OP a na ustájení skotu. Samozřejmostí je i pokračování s rekonstrukcemi jímek a s diverzifikací činností.
4.4.4 SWOT analýza pozitiv a negativ pro čerpání prostředků z EU v Agrodružstvu Jevišovice Silné stránky Trh se zemědělskými produkty a masem je v rámci EU stabilní. Agrodružstvo je velkým zemědělským podnikem se širokým polem činností, možnost využití financování z prostředků EU je pro něj výhodou. Ztráty z výroby masa se daří kompenzovat z jiných oblastí (rostlinná výroba a zvýšení výkupních cen obilí a krmiv),což je dobrý základ pro hospodaření. Důležitým faktorem pro společnost je její dobrá pověst u zákazníků, která je vybudována v souvislosti s jejich spokojeností s kvalitou produkce. Dalším důležitým přínosem pro kvalitu produktů je zavádění nových světových poznatků do praxe, které jsou zaváděny ve spolupráci se zahraničními producenty a chovateli. Management a zaměstnanci se účastní veletrhů a zahraničních stáží v zemědělské výrobě. V lidském kapitálu má společnost silnou výhodu. Zaměstnanci společnosti mají odborné znalosti, neboť Agrodružstvo provádí systematické vzdělávání managementu jednotlivých úseků. 55
Slabé stránky Ze struktury družstva vychází skutečnost, že zaměstnává přílišný počet zaměstnanců. Pro Agrodružstvo je nejistá situace na trhu z důvodu zvyšování nákladů (zdražování energie, pohonných hmot a krmiv). Došlo k rapidnímu snížení prodejní ceny vepřového masa, v roce 2006 byla prodejní cena 1 kg vepřového masa za průměrnou cenu 31,59 Kč, v roce 2007 to bylo 29,25 Kč. Náklady se zvyšují, výkupní cena klesá a přitom cena masa na pultech prodejen se výrazně nemění již několik let. Podobně jako u prasat, také u drůbeže se v letech 2006 a 2007 snížila realizační cena (v průměru nepřekročí hranici 19,- Kč/kg), a to o dvě koruny za kilogram živé hmotnosti, což se výrazně odrazilo v celkových tržbách. To je asi nejvýznamnější, a bohužel negativní, faktor na úseku chovu drůbeže. S podáváním žádostí na financování projektů souvisí i složitá administrativa s předkládáním projektu a časově náročný proces hodnocení projektu. Nevýhodou pro většinu žadatelů je spolufinancování projektu, kdy mnohdy vyvstává nutnost zajistit financování realizace projektu bankovním úvěrem, následně po realizaci projektu probíhá proplacení dotace. Příležitosti Nové programovací období skýtá společnosti možnosti uskutečnit projekty, kde se dá očekávat rozmach, např. nakládání s odpady, využívání zdrojů alternativní energie – bioplynové stanice, fotovoltaické elektrárny. Mladý kolektiv
manažerů
může
přivést
do
firmy
nové
způsoby řízení.
V programovacím období 2007 – 2013 má společnost možnost čerpat další prostředky z Evropské unie, pořídit nebo zhodnotit stávající majetek. Situace na trhu umožňuje prodej produkce do zahraničí v rámci EU. Hrozby Stejně jako slabou stránkou je i hrozbou nejistá situace na trhu s masem. Chov prasat je v Agrodružstvu zainvestován již z minulého programovacího období, přesto v důsledku nízkých prodejních cen stále prodělává. Společnosti se naskýtá menší procento získání dotací z EU, neboť v současnosti se celkově v ČR zvýšila poptávka po dotacích a již vyvstává i menší snaha podporovat velké firmy. S otevřením hranic je snazší přístup zákazníků k zahraničním výrobkům a naopak
56
snazší přístup zahraniční konkurence na český trh, čímž se dostávají do prodeje levnější zemědělské produkty. Další hrozbou je nutnost neustále sledovat i evropskou legislativu, protože ta se stala od května 2004 součástí naší legislativy. Vzhledem k tomu, že právo ES musí upravovat složitý komplex několika států, je poměrně těžké jej sledovat a vyznat se v něm. Tabulka 9 SWOT analýza Agrodružstva Jevišovice SILNÉ STRÁNKY
S SLABÉ STRÁNKY
W
o stabilita trhu v EU
o přílišný počet zaměstnanců
o široká škála aktivit
o zvyšování nákladů
o dobrá pověst u zákazníků
o pokles výkupní ceny masa
o spolupráce se zahraničními
o složitá administrativa s předkládáním
producenty a chovateli
projektu o časově náročný proces hodnocení
o kvalita prodávaného zboží o stálý vzdělaný tým
projektu o spolufinancování projektu o financování realizace projektu bankovním úvěrem o proplacení dotace po realizaci projektu
PŘÍLEŽITOSTI
O HROZBY
o účast společnosti v projektech, kde
T
o nejistá situace na trhu s masem
se dá čekat rozmach
o menší procento získání dotací
o mladý kolektiv manažerů a řídících
o noví konkurenti a zvyšující se
pracovníků
rivalita
o možnosti čerpání finančních
o nutnost reagovat na měnící se
prostředků z EU
legislativu ze strany EU
o zhodnocení majetku společnosti
o neschválení dotace na projekt
o vstup na nové trhy Zdroj: vypracováno autorem
4.4.5 Shrnutí situace v Agrodružstvu Jevišovice V Agrodružstvu Jevišovice je uplatňován manažérský přístup řízení firmy, který má stimulující funkci při dosahování záměrů a cílů vedoucích k viditelným výsledkům. 57
Je uplatňován hospodářský manažment, který je systémem teoretických poznatků a zkušeností uplatňovaných ve vedení této firmy, aby si udržela výhodné postavení na trhu a i v budoucnosti vykazovala zisk. V Agrodružstvu jsou uplatňovány nejdůležitější funkce manažmentu jako procesu, které spolu navzájem souvisí, doplňují se a ovlivňují: •
plánování
•
organizování
•
koordinování
•
motivování
•
kontrola
Agrodružstvo Jevišovice má ve svém týmu schopné manažery, zajišťující úspěšné vedení a fungování firmy. Dokážou zajistit finanční prostředky na rozvoj firmy. Toto je jedním z hlavních předpokladů úspěšné budoucnosti Agrodružstva.
58
5 NÁVRH NA VYUŽITÍ POZNATKŮ Vyhodnocením čerpání finančních prostředků z EU Agrodružstvem Jevišovice mohu vytřídit činnosti, které přispívají k úspěšnému získání těchto prostředků: →
základem úspěchu je jasně formulovat strategii firmy
→
stanovit plán rozvoje firmy
→
získat schopné manažery
→
zajistit systematické vzdělávání managementu
→
zvážit, zda se vyplatí vypracovat projekt nebo zda je výhodnější nechat jej zpracovat agenturou
→
vytvořit jedno pracovní místo - vyhledávání a zjišťování informací o dotacích
→
sledovat změny legislativy
→
zohlednit vazby na jednotlivé programové dokumenty, rozvojové strategie a agrární politiku
→
zohlednit vliv na životní prostředí
→
nutnost vzájemné komunikace
→
nutnost vyhodnocování a kontroly Investováním prostřednictvím strukturálních fondů se zvyšuje část aktiv podniku
(hmotný majetek), podnik se tímto stává stabilnější, schopnější čelit konkurenci a vykazovat zisk. Na straně druhé se však zadlužuje, zvyšují se úvěry, což jeho finanční hospodaření zatěžuje. Podobným přístupem, jaký má Agrodružstvo Jevišovice, je možné nastolit vysokou úroveň trvale udržitelného rozvoje zemědělského podniku a stát se konkurenceschopným.
59
6 ZÁVĚR PRÁCE
Ve své diplomové práci jsem se snažila popsat strukturální fondy, jaké existují nebo existovaly v minulosti. Začleněním do Evropské unie se Česká republika stala součástí jednoho
z nejvýznamnějších
ekonomicko-politických
komplexů
na
světě.
Politika
hospodářské soudržnosti stále reprezentuje jednu z nejvýznamnějších politik tohoto společenství. Je založena na principu solidarity mezi členskými státy. Prostřednictvím strukturálních fondů alokuje EU příspěvky členských států z rozpočtu EU do nejméně rozvinutých a špatně prosperujících regionů. Prostředky ze Strukturálních fondů jsou využívány k naplnění předem jasně stanovených Cílů. Každý z těchto Cílů má vymezena jasná kriteria, po jejichž splnění je možné prostředky z fondů EU uvolňovat. Předpokladem úspěšného čerpání finanční podpory ze strukturálních fondů je zejména formulace a schválení strategických dokumentů, které jsou sestavovány s ohledem na principy a cíle strukturální politiky. Mezi základní principy patří princip, koncentrace, programování, partnerství, adicionality, monitorování a vyhodnocování, solidarity a subsidiarity. Pro získání prostředků z rozpočtu EU ČR sestavuje programové dokumenty, ve kterých jsou jasně určeny priority pro finanční podporu EU. Pomoc ze Strukturálních fondů EU je realizována pomocí operačních programů. V letech 2004 – 2006 získala Česká republika na základě NRP výrazně více finančních prostředků než v předvstupním období z finančních nástrojů Phare, ISPA a SAPARD. Čerpání dotací za období 2004 - 2006 v současnosti probíhá bez problémů. Předpokládá se, že ČR nebude muset vracet prostředky ze strukturálních fondů zpět do rozpočtu Evropské Unie. Česká republika může čerpat evropské finanční prostředky z tohoto programovacího období až do konce roku 2008 podle evropského pravidla n+2. V současné době se nacházíme na počátku nového plánovacího období 2007 – 2013. Na základě stanovených Cílů a zpracovaných plánovacích dokumentů NRP ČR a NSRR pro období 2007 – 2013 bude mít ČR možnost hospodařit v tomto období s přibližně 26,7 mld. EUR. I v tomto období jsou základním nástrojem EU strukturální fondy, které podporují ekonomickou a sociální solidaritu a odstraňování regionálních a strukturálních obtíží. Jsou to Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) a také Fond solidarity – Kohezní fond (CF). Podstatnou změnou ve financování v novém období je přesun zemědělských fondů EZZF a EZFRV a Evropského fondu pro rybní hospodářství (EFF) pod společnou zemědělskou politiku. Oblasti, které se orientovaly 60
na problematiku venkova, jsou z politiky soudržnosti vyčleněny, ne však úplně. V příslušných nařízeních se nachází řada spojovacích můstků, které umožňují propojení politiky rozvoje venkova s politikou soudržnosti. Vstup České republiky do Evropské unie přinesl v hospodářské oblasti svoje výhody: - začlenění ČR do významného světového hospodářského seskupení. - urychlení růstu české ekonomiky - zvyšování životní úrovně obyvatel - značný objem ekonomické pomoci z Evropské unie - otevření nových trhů - otevřená cesta do Hospodářské a měnové unie Finanční pomoc EU přispívá k urychlení ekonomického rozvoje České republiky a k vyrovnávání ekonomické úrovně jednotlivých regionů v ČR. Zapojením do společné zemědělské politiky Evropské unie mohou zemědělci využívat výhody plynoucí z garantovaných cen a dotací z fondů Evropské unie, získali neomezený přístup na rozsáhlý agrární trh EU. Záleží na schopnostech managementu každého subjektu, zda je schopen zajistit podmínky, aby mohl požádat a následně i čerpat finanční pomoc EU. Hlavním cílem mojí diplomové práce bylo srovnání možností čerpání finančních prostředků
z EU
v konkrétním
zemědělském
podniku
v jihomoravském
regionu,
Agrodružstvu Jevišovice. Tento se musí potýkat s nedostatkem finančních zdrojů, moderních technologií a administrativními překážkami. Získat peníze z Evropských fondů je však pro něj velice složité hlavně kvůli náročné administrativě jednotlivých projektů. Obecně známé pravidlo, že pro úspěšné získání finančních prostředků je nutno zpracovat kvalitní projekt, který vyhovuje všem výše uvedeným požadavkům a je v souladu s platnou legislativou, zajišťuje společnost Agrodružstvo pomocí agentury. Agrodružstvo Jevišovice je zemědělský podnik, který se zabývá zemědělskou výrobou jak živočišnou, tak rostlinnou. Vzhledem k rozsahu rostlinné i živočišné výroby v podniku je nezbytností využívání moderní a výkonné mechanizace, včetně dopravní techniky. Družstvo vyrábí ve vlastní režii krmiva a krmné směsi. Aby Agrodružstvo Jevišovice bylo schopno v těchto oblastech hospodařit, snaží se využívat veškeré dotace, které dostává – tzv. nárokové – a i další právě z evropských fondů, které využívá na rozvíjení společnosti, zhodnocení majetku a odstraňování neekologických provozů. Zemědělská výroba nepřináší takový zisk, aby bylo možné investice řádově ve výši milionů korun hradit z vlastní
61
zemědělské výroby, proto vedení Agrodružstva chce čerpání dotací držet na podobné úrovni jako v minulých letech. Ve své práci jsem se snažila podrobněji rozebrat čerpání finančních prostředků z EU Agrodružstvem Jevišovice. Při srovnání předvstupního období a období let 2004 – 2006 jsem vyhodnotila, že využití podpory EU se zvýšilo, čímž se jako klad zvýšil hmotný majetek družstva, oproti tomu jako zápor se však zvýšilo i finanční zatížení bankovními úvěry. Pro budoucí období společnost plánuje využitím příležitostí získávat i nadále finanční prostředky z finančních nástrojů Evropské unie. Myslím si, že podnikatelské subjekty vstupem do Evropské unie získaly více výhod než nevýhod. Musí si ale uvědomit, že každá výhoda s sebou nese i určitou nevýhodu. Cíl mé diplomové práce se mi podařilo naplnit. Zjistila jsem, že pokud má podnikatelský subjekt schopné manažery, dokáže získat finanční výhody, které Evropská unie nabízí.
62
7 POUŽITÁ LITERATURA
1. Balko, L. : Štrukturálne fondy európskej únie v slovenskej právej reflexii. Bratislava: Ing.Miroslav Mračko, Pečianska 27, 2004, ISBN 80-8057-586-X. 2. Belajová A., Fáziková M. : Regionálna ekonomika. 1. vydání, Nitra: SPU Nitra, 2005, ISBN 80-8069-513-X. 3. Boháčková I. a kol. : Evropská intergace. 1. vydání, Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2006, ISBN 80-213-0983-0. 4. Fekete, P. : Perspektívy a riziká politiky EÚ po integrácii krajín SVE. Zborník prác z vedeckého seminára. Nitra: SPU Nitra, 2005, ISBN 80-8069-465-6. 5. Had M. a kol. : Česká republika v Evropské unii. Praha: Linde, 2006, ISBN 80-7201611-3. 6. Janíček L. a kol. : Evropská unie – instituce, ekonomická, bezpečnostní a sociální politika. 1. vydání, Brno: Computer Press, 2003, ISBN 80-7226-819-8. 7. MMR ČR : Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013. MMR ČR, 2007. 8. MMR ČR : Průvodce fondy Evropské unie. MMR ČR, 2005. 9. Marks A. : Můj kraj vstoupil do EU, Budoucnost politiky soudržnosti. Praha: EuroCzech Forum, 2004, ISBN 80-239-4171-2. 10. Rajčáková E. : Regionálny rozvoj a regionálna politika. 1. vydání, Bratislava: Univerzita Komenského, 2005, ISBN 80-223-2038-2. 11. Vilamová, Š. : Čerpáme finanční zdroje Evropské unie – praktický průvodce. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., 2005, IBSN 80-247-1194-X. 12. Vilamová, Š. : Jak získat finanční zdroje Evropské unie. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., 2004, IBSN 80-247-0828-0. 13. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1263/1999 o Finančním nástroji pro podporu rybolovu 14. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1783/1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj 15. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1784/1999 o Evropském sociálním fondu 16. Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu regionálního rozvoje, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1783/1999 17. Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 o Evropském sociálním fondu, kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1784/1999 63
18. Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a o změně a zrušení některých nařízení 19. Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech 20. Nařízení Rady (ES) č.1264/1999 o založení Kohezního fondu 21. Nařízení Rady (ES) č. 1267/1999 o zřízení nástroje předvstupních strukturálních politik 22. Nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 o podpoře Společenství pro předvstupní opatření určené na rozvoj zemědělství a venkova v žadatelských zemích střední a východní Evropy v předvstupním období 23. Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky 24. Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova 25. Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006, kterým se zřizuje Kohezní fond a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1164/94 26. Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském fondu pro rybní hospodářství 27. NRP ČR 2004 – 2006, MMR ČR, 2003 28. NRP ČR 2007 – 2013, MMR ČR,, 2006 29. NSRR ČR 2007 – 2013, MMR ČR, 2006 30. Program rozvoje venkova ČR 2007 – 2013, 2007 31. Příloha Národního strategického plánu rozvoje venkova ČR 2007 – 2013, MZ ČR, 2006 32. Rámec podpory společenství ČR 2004 – 2006 33. http://strukturalnifondy.cz/ 34. http://www.euroskop.cz/ 35. http://ec.europa.eu/regional_policy/ 36. http://www.crossczech.cz/ 37. http://www.euractiv.cz/ 38. http://www.vokac.cz/ 39. http://www.agd-jevisovice.cz/ 40. http://hn.ihned.cz/
64
SEZNAM SCHÉMAT: Schéma 1: Programové dokumenty vztahující se na využívání strukturálních fondů v období 2004 - 2006 Schéma 2: Struktura programových dokumentů pro využívání fondů EU v období 2007 - 2013 Schéma 3 . Hierarchie programování politiky rozvoje venkova v období 2007 - 2013 Schéma 4: Řídící struktura
SEZNAM TABULEK: Tabulka 1: Finanční alokace prostředků z fondů EU pro ČR v období 2004 – 2006 Tabulka 2: Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007 – 2013 Tabulka 3: Operační programy na období 2007 – 2013 Tabulka 4: Srovnání Cílů a nástrojů politiky soudržnosti v minulém a současném programovém období Tabulka 5: Fondy EU Tabulka 6: Přijaté dotace z EU do 31.12.2007 Tabulka 7: Přijaté dotace z předvstupního finančního nástroje SAPARD Tabulka 8: Dotace z Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu v období 2004 – 2006 Tabulka 9: SWOT analýza Agrodružstva Jevišovice
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Přijaté dotace do 31.12.2007 Graf 2: Čerpání prostředků z předvstupního nástroje EU SAPARD Graf 3: Čerpání prostředků v programovacím období 2006 – 2006 Graf 4: Vývoj stálých aktiv Graf 5: Vývoj cizích zdrojů a čerpání bankovních úvěrů
65
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Poloha Jevišovic Obrázek 2: Mapa farem AGD
66
8 PŘÍLOHY:
Příloha č. 1: Maastrichtský chrám - pilířová struktura EU Příloha č. 2: Oblasti způsobilé pro čerpání ze strukturálních fondů pro období 2007 – 2013 Příloha č. 3: Alokace operačních programů v letech 2007 – 2013 v Kč ke dni 28.5.2007 Příloha č. 4: Mapa NUTS III a NUTS II Příloha č. 5: Výpis z OR Příloha č. 6: Rozvaha AGD Jevišovice Příloha č. 7: Výkaz zisku a ztrát
67
Příloha č. 1 33
Maastrichtský chrám - pilířová struktura EU
Zdroj: EURLEX
33
Vše o Evropské unii [citováno 9. března 2008]. Dostupné z http://www.euroskop.cz/40442/clanek/pilire-apolitiky-eu/
68
Příloha č. 2 34
Oblasti způsobilé pro čerpání ze strukturálních fondů pro období 2007 – 2013.
34
Vše o Evropské unii [citováno 9. března 2008]. Dostupné z http://www.euroskop.cz/42281/120800/ clanek/uvod-do-strukturalnich-fondu-v-ceske-republice/regionalni-politika-eu/
69
Příloha č. 3 35
Alokace operačních programů v letech 2007 – 2013 v Kč ke dni 28.5.2007
35
Hospodářské noviny [citováno 28. května 2007]. Dostupné z http://hn.ihned.ch/attachment.php/ 13353900/BSvIUT9wMGnALeEmy7D3ObdRqtpjHC0h/070528_02_2p.gif
70
Příloha č. 4 36
Na mapě je zobrazena skladba 14 krajů (NUTS III) do 8 regionů soudržnosti (NUTS II) :
36
Vše o Evropské unii [citováno 9. března 2008]. Dostupné z http://www.euroskop.cz/42281/120800/ clanek/uvod-do-strukturalnich-fondu-v-ceske-republice/regionalni-politika-eu/
71
Příloha č. 5 37
Výpis z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně oddíl Dr, vložka 2533 !!!UPOZORNĚNÍ!!! Tento výpis má pouze informativní charakter. Data pro jeho vytvoření byla získána z počítačové sítě INTERNET. V případě, že se domníváte, že obsahuje chyby, obraťte se prosím na rejstříkový soud. Datum zápisu:
3.prosince 1993
Obchodní firma:
AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE
Sídlo:
Jevišovice, PSČ 671 53
Identifikační číslo:
494 55 958
Právní forma:
Družstvo
Předmět podnikání: - zemědělská výroba - hostinská činnost - truhlářství - zednictví - kovářství - zámečnictví - klempířství - vodoinstalatérství - podnikání v oblasti nakládání s odpady - pronájem motorových vozidel - výroba a opravy zemědělských strojů - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej - práce zemními mechanismy - silniční motorová doprava osobní - silniční motorová doprava nákladní - ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin - výroba krmných směsí - topenářství - nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) - opravy pracovních strojů - chov domácích a zoologických zvířat a poskytování souvisejících služeb - poskytování technických služeb - poskytování telekomunikačních služeb - poskytování služeb pro hospodaření v lesích a pro myslivost - ubytovací služby - provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici Statutární orgán - představenstvo: 37
Obchodní rejstřík [citováno 9. března 2008]. Dostupné z http://www.justice.cz/ ze dne 9.3.2008
72
předseda představenstva:
Ing. Bohumír Rada, r.č. 610129/0470 Boskovštejn 6, PSČ 671 53 den vzniku funkce: 10.června 2005 den vzniku členství v představenstvu: 10.června 2005
místopředseda představenstva:
Libor Nevrkla, r.č. 581216/1223 Boskovštejn 2 den vzniku funkce: 10.června 2005 den vzniku členství v představenstvu: 10.června 2005
člen představenstva:
Josef Pelán, r.č. 550511/0699 Černín 60, PSČ 671 53 den vzniku funkce: 10.června 2005 den vzniku členství v představenstvu: 10.června 2005
člen představenstva:
Zdeněk Brandl, r.č. 691130/4708 Křepice 56 den vzniku funkce: 10.června 2005 den vzniku členství v představenstvu: 10.června 2005
člen představenstva:
Marie Klempová, r.č. 676215/1154 Znojmo, Přímětice 649, PSČ 669 04 den vzniku funkce: 10.června 2005 den vzniku členství v představenstvu: 10.června 2005
Zastupování: Za družstvo jedná navenek předseda nebo místopředseda představenstva. Je-li pro právní úkon předepsána písemná forma, je třeba podpisu alespoň dvou členů představenstva, z toho 1 podpis musí vždy učinit předseda a v době nepřítomnosti místopředseda. Prokura: ing. Bohumír Rada, r.č. 610129/0470 Boskovštejn 6 Marie Klempová, r.č. 676215/1154 Znojmo, Přímětice 649, PSČ 669 04 Prokurista je oprávněn jménem družstva činit všechny právní úkony, k nimž dochází při provozu družstva. Prokura zahrnuje oprávnění prokuristy zcizovat nemovitosti a zatěžovat je. Prokurista podepisuje tím způsobem, že k firmě družstva připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis. Prokurista jedná samostatně. Základní členský vklad:
10 000,- Kč
Zapisovaný základní kapitál:
107 000 000,- Kč
Ostatní skutečnosti: - Způsob zřízení: Usnesením ustavující schůze družstva konané dne 17. 11. 1993 sepsaného notářským zápisem JUDr. Jarmily Žídkové ve Znojmě ze dne 17. listopadu 1993 pod č.j. NZ 425/93, N 416/93 - Právní poměry družstva upravují stanovy přijaté na ustavující členské schůzi družstva konané dne 17. listopadu 1993. - 29.3.1996 schválila výroční členská schůze dodatek stanov, 26.3.1999 členská schůze sválila dodatek ke stanovám. - Soudní exekutor JUDr. Milan Vlha oznámil že dne 2.7.2003 byla pohledávka, její 73
příslušenství a náklady exekuce dle usnesení Okresního soudu ve Znojmě č.j. Nc 4281/2003, ze dne 7.5.2003 zcela vymoženy. - 10.6.2005 členská schůze schválila změnu stanov. Tento výpis je neprodejný a byl pořízen na Internetu (http://www.justice.cz). Dne: 09.03.08 17:17:27 Údaje platné ke dni 07.03.2008, 6:00
74
Příloha č. 6
Zdroj: údaje AGD Jevišovice
75
Příloha č. 7
Zdroj: údaje AGD Jevišovice
76
