SLOVANSKÁ KULTURNÍ DIPLOMACIE návrh projektu ČMSS do diskuze

SLOVANSKÁ  KULTURNÍ  DIPLOMACIE    

návrh  projektu  ČMSS  do  diskuze   Verze  z  23.7.2014.   Pracovní  materiál  k  diskuzi  na  Facebooku  a  VKontaktě  připravil  Vojtěch  Merunka,     člen  předsednictva  ČMSS.   http://www.facebook.com/groups/slavic.cultural.diplomacy/ http://vk.com/slavic.cultural.diplomacy  

  Finální  verze  bude  předložena  na  schůzi  ČMSS  dne  27.  září  2014  a  po  odsouhlasení  se   stane  oficiálním  strategickým  dokumentem  ČMSS,  který  bude  předložen  mezinárodnímu   slovanskému  hnutí  v  říjnu  24.-­‐26.  na  všeslovanském  sjezdu  v  Nitře.          

 

1  

MOTIVACE  VYSVĚTLENÁ  NA  PŘÍKLADU  ČESKA     Česká   republika   se   ztrácí   z   politické   a   kulturní   mapy   světa.   Obecná   situace   v   českých   zemích   je   už   od   středověku   se   vzrůstající   intenzitou   určována   ze   zahraničí.   Jenže   Česká   republika   dnes   nevyužívá   ani   dostupné   nástroje   a   dokonce   ani   nemá   strategii,   jak   zahraničně   politickou   situaci   ovlivňovat   ve   svůj   prospěch.   Nemá   žádné   zahraniční   spojence,  s  nimiž  by  koordinovaně  pracovala  ku  prospěchu  svých  vlastních  zájmů.   Dnešní   politické   spojence   České   republiky   (např.   členské   státy   NATO)   jsme   naštěstí   zatím  nemuseli  vystavit  zkoušce,  kdy  by  se  zkřížily  naše  a  jejich  národní  zájmy.       Procesy   globalizace   a   liberalizace   nemají   dostatečný   respekt   k   identitě   a   kulturní   a   historické   integritě   našich   národů   a   států.   Globalizace   a   liberalizace   také   automaticky   neznamená   vyšší   kvalitu   života   a   vyšší   úroveň   demokracie.   Evropa   i   svět   se   rychle   destabilizuje   a   Česko   se   dostává   do   stále   nebezpečnější   situace.   Musíme   mít   strategii   budování   sympatizujících   spojenců   v   celé   populaci   jiných   zemí,  kteří  by  znali  naši   kulturu,   jazyk,   historii   atp.   Bohužel   čeští   politikové   takto   o   budoucnosti   neuvažují.   V   ohnisku  jejich  zájmu  je  jen  jejich  krátkodobý  osobní  prospěch,  kterému  podřizují  svoje   zahraniční  kontakty  a  zahraniční  strategii.       Naše   situace   je   dnes   horší,   než   byla   po   1.   sv.   válce   při   vzniku   ČSR,   kdy   kulturní   diplomacie  pomohla  Masarykovi  a  Štefánikovi  obhájit  projekt  Československé  republiky.   Dnes   nám   ale   reálně   hrozí,   že   v   budoucnu   znovu   ztratíme   samostatnost   a   Mnichov   se   bude   opakovat   v   ještě   horších   rozměrech   -­‐   například   jako   se   to   stalo   při   rozpadu   Jugoslávie.       Dlouhodobé   vnitřní   hospodářské   a   politické   poměry   v   Čechách   se   určují   ze   zahraničí.   Většinou  ale  o  nich  rozhodovali  lidé  s  malou  znalostí  o  Česku,  kteří  byli  indiferentní  vůči   jeho  výsostným  zájmům.  Proto  v  destabilizující  se  a  extremizující  se  Evropě  mohou  být   znovu   zcela   pominuty   české   zájmy.   Česká   republika   by   měla   mít   dlouhodobou   a   udržitelnou  strategii  své  kulturní  diplomacie,  aby  si  aspoň  na  jednom  významném   místě  v  západní  Evropě  např.  financováním  kulturně-­‐jazykových  studií  v  zahraničí   vytvářela   v   místních   populacích   strategické   spojence,   lidi   informované   o   našem   národě   a   kultuře   a   ochotné   v   době   krize   ve   svých   zemích   veřejně   vystoupit   na   obranu  Česka.     Dnes   je   vážným   problémem,   že   Česká   republika   nemá   v   obyvatelstvu   západních   zemí   téměř   žádné   spojence,   kteří   by   znali   náš   jazyk,   byli   informováni   o   české   historii,   politice   a   kultuře.   Kdo   potom   bude   ochoten   v   cizích   zemích   vystoupit   obranu   českých   zájmů?   Česko  potřebuje  v  západních  zemích  strategicky  rozmístěné  informované  lidi  znající  náš   jazyk,   kteří   se   v   příští   krizi,   kdy   se   bude   rozhodovat   o   osudu   této   země,   efektivně   zastali   českých  zájmů.            

 

2  

PROČ  JSME  NA  TOM  DNES  TAK  ŠPATNĚ?     1.  vnější  faktor     Slovanské   národy   se   dostaly   po   II.   sv.   válce   do   tábora   socialismu,   který   byl   vzájemně   nepřátelský  s  neslovanským  Západem.  Toto  probudilo  staré  antagonismy  a  šovinismy  a   vzdálilo   Slovany   a   Neslovany.   Např.   čeština,   polština   a   ruština   byly   v   minulosti   (v   Paříži,   Vídni,   ...)   chápány   jako   běžná   součást   evropského   kulturního   prostoru.   Dnes   ale   jsou   slovanské  jazyky  symbolem  exotiky  a  vyvolávají  konotace  primitivismu  a  nekulturnosti.   Např.   v   soudobém   americkém   nebo   francouzském   filmu   se   vyskytuje   arabština,   perština,  ...,  ale  jakákoliv  slovanština  je  nesrozumitelná  a  je  atributem  záporných  postav.         2.  vnitřní  faktor     Po  1989  se  naše  elity  úplně  vykašlaly  na  plánování.  Publicista  Jan  Čulík  k  tomu  ve  vztahu   k  ČR  napsal:     Vyšetřili   jsme   přes   5   tisíc   osob   z   téměř   60   zemí   světa,   což   je   obrovská   databáze   potenciálních  přátel  Československa.  ...  Když  jsem  se  později,  „po  sametu“,  zeptal   odpovědné  osoby,  kde  je  databáze  studentů,  odpověděl,  že  to  nikdo  neví!       Na  rozdíl  od  chytřejších  zemí,  zdá  se,  nemají  ani  naši  politikové,  ani  studenti  ponětí,  jak   obrovský   ekonomický,   politický   i   kulturní   význam   pro   prospěch   země   má   přítomnost   zahraničních   studentů   na   našich   univerzitách.   Jde   o   proces   kulturní,   tzv.   "měkké"   diplomacie,  v  níž  jsou  obrovskými  experty  především  Britové  a  také  Francouzi  a  Němci.   Věc  je  zcela  jednoduchá:  pokud  jako  mladý  člověk  z  libovolné  země  vystudujete  vysokou   školu  v  jiné  zemi,  po  celý  ostatní  svůj  život  zůstanete  stoupencem  a  příznivcem  země,  v   níž   jste   vystudovali.   Velká   Británie   má   takto   strategicky   rozmístěné   desetitisíce,   možná   statisíce   absolventů   svých   vysokých   škol   v   nejrůznějších   zemích   světa.  Tito   lidé   zůstávají   po   celý   svůj   život   anglofily,   příznivci   Velké   Británie,   jejími   stoupenci   a   sympatizanty  a  země  z  toho  má  obrovský  prospěch.  Absolvent  britské  univerzity,  který   se   za   pár   let   po   absolutoriu   stane   ve   své   zemi   manažerem   podniku   či   poslancem   či   politikem,   dává   při   své   práci   přirozeně   přednost   stykům   se   zemí,   v   níž   vystupoval,   a   poskytuje  jí  mj.  i  podnikatelské  kontrakty.     Velmi  dobře  tohle  znají  například  také  v  Německu,  a  proto  poskytují  velmi  zvýhodněné   podmínky   všem   zahraničním   studentům,   kteří   jsou   ochotni   studovat   v   Německu   na   vysokých  školách  v  němčině.  Podobně  ve  Francii.  Vědí,  jak  obrovský  prospěch  pro  zemi   z  toho  plyne.       U   nás   sice   mezinárodní   mobility   studentů   i   pedagogů   (AIESEC,   Erasmus,   ...)   také   fungují,   ale  v  drtivé  většině  se  odehrávají  jen  na  bázi  angličtiny  a  proto  bez  hlubšího  seznámení  s   naší   kulturou   a   historií.   Proto   se   zahraniční   studenti   a   pedagogové   o   naší   zemi   dozvídají   jen   velmi   málo,   i   když   je   máme   ubytované   u   nás   doma.   Obráceně   to   ale   funguje:   Naši   studenti   využívající   stejné   programy   při   cestách   do   zahraničí   se   tam   učí   v   místních   jazycích:  angličtině,  francouzštině,  němčině,  ...            

 

3  

SLOVANSKÁ  KULTURNÍ  DIPLOMACIE  -­‐  TEORIE     Cílem   kulturní   diplomacie   je   snaha   zpřístupnit   zahraničnímu   publiku   danou   zemi   formou  podpory  kulturních  akcí,  výměn  osobností,  univerzitní  spolupráce,  výuky   jazyka,  zahraničního  televizního  a  rozhlasového  vysílání.  Cílovou  skupinou  nejsou   tedy  jen  diplomaté  partnerské  země,  ale  celá  společnost,  případně  její  elity,  které   mohou   více   ovlivňovat   formování   veřejného   mínění.   Kulturní   diplomacie   může   pomáhat  i  tam,  kde  klasická  diplomacie  selhává.     Někdejší   představy   redukující   diplomacii   převážně   jen   na   dvoustranné   zahraničně   politické  styky  a  činnost  velvyslanectví  byly  intenzivním  rozvojem  zejména  v  posledních   dvou   dekádách   překonány.   Slovo   diplomacie,   jehož   českým   ekvivalentem   býval   výraz   jednání  či  vyjednávání,  se  nyní  používá  pro  mnohem  více  vnějších  aktivit.     Kulturní   diplomacie   se   opírá   o   znalosti   jazyka   dané   země   a   jeho   využití   v   nejširším  smyslu.     Vzhledem   k   rozmachu   globalizace   a   širokému   rozvoji   nejmodernějších   hromadných   sdělovacích  prostředků  (internet,  satelitní  televize)  dochází  v  posledních  dvou  dekádách   k   nebývalému   růstu   významu   veřejné   diplomacie,   jakožto   nástroje   prosazování   zahraničněpolitických   zájmů.   Lze   ji   definovat   jako   cílenou   prezentaci   státu   prostřednictvím   informování   a   ovlivňování   nejenom   elit,   nýbrž   i   široké   veřejnosti   v   zahraničí.   Vychází   z   předpokladu,   že   veřejné   mínění   může   mít   značný   vliv   na   vládní   politiku.     Ke   komunikaci   mezi   státy   je   rovněž   používaná   neoficiální   diplomacie.   V   rámci   této   diplomacie  druhé  koleje  se  usiluje  o  získání  vlivných  osobností  v  jiných  státech,  které  by   byly  schopny  zprostředkovat  neoficiální  přístup  k  vedení  země.       V   některých   situacích,   jako   zejména   v   minulosti   mezi   USA   a   ČLR,   docházelo   k   velké   části   styků   právě   prostřednictvím   polooficiálních   kanálů   s   použitím   členů   prestižních   odborných  klubů  v  daných  zemích.  Takové  situace  nastávají,  když  si  vlády  přejí  vyjádřit   úmysl  nebo  navrhnout  metody  řešení  diplomatických  situací,  v  níž  se  neoficiální  činitelé   (např.   akademické   osobnosti,   penzionovaní   vysocí   civilní   a   vojenští   představitelé,   veřejně   známé  osoby)  angažují  ve  výměnách  názorů  za  účelem  řešení  konfliktů  a  posílení  důvěry.         Lidová   diplomacie   se   vede   se   mezi   obyčejnými   lidmi   na   osobní,   rodinné,   komunitní,   podnikové,   spolkové   apod.   úrovni.   V   této   souvislosti   jde   o   vztahy   mezi   lidmi   různých   národů  na  všech  úrovních.        

 

4  

INSPIRACE  1.     Kulturní   diplomacie   nám   pomáhá   šířit   evropské   hodnoty,   říká   europoslankyně   Marietje  Schaake     Kultura  není  už  dnes  pouze  literaturou  nebo  divadlem.  Jedná  se  také  o  stále  významnější   nástroj   diplomacie.   "Takzvaná   kulturní   diplomacie   se   stále   častěji   používá   jako   způsob   na  prosazování  demokracie  a  svobody  ve  světě,"  říká  v  rozhovoru  nizozemská  liberální   poslankyně   Marietje   Schaake.   Právě   ona   je   autorkou   nové   parlamentní   zprávy   EU   o   evropské  kulturní  diplomacii.     Šíření  kultury  a  pořádání  kulturních  akcí  se  využívá  na  podporu  demokratických  myšlenek,   rozvoje,   nebo   vzdělání.   Kultura   je   zkrátka   nástrojem   na   prosazovaní   cílů,   které   jsou   založeny  na  hodnotách.  Dnes  jsou  časté  například  výměny  studentů,  novinářů  nebo  umělců.   Mnoho  z  rozvojových  peněz  jde  na  upevňování  partnerství  se  třetími  zeměmi.   Cílem   zprávy,   kterou   jsem   předložila,   je   co   možná   nejefektivnější   využívání   těchto   aktivit   a   koordinace   již   existujících   programů.   Už   Lisabonská   smlouva   i   Úmluva   UNESCO   předpokládá,  že  kultura  se  má  co  nejvíce  prosazovat.     Zmiňujete  také,  že  významnou  úlohu  v  kulturní  diplomacií  mají  takzvaná  nová  média.     Je   to   přirozené,   komunikace   přes   internet   pořád   nedosáhla   svého   vrcholu.   Nová   neboli   internetová  média  nám  mohou  pomoct  šířit  hodnoty  jako  je  svoboda  projevu,  demokracie   nebo   přístup   k   informacím.   Díky   internetu   je   možné   snáze   překonat   cenzuru   nebo   různá   tabu.     Považuji   za   důležité,   aby   si   roli   nových   médií   dostatečně   uvědomovali   i   lidé,   kteří   odpovídají  za  přípravu  a  schvalování  zákonů.  Například  blogery  lze  považovat  za  novináře   dnešní  doby.  Přitom  mnozí  z  nich  jsou  za  provozování  svých  blogů  zatýkáni.  Blogování  je   však   realitou   nového   světa,   kterou   ale   mnoho   politiků   zatím   přehlíží,   což   by   se   mělo   napravit.     Je   nesmírně   důležité,   aby   se   EU   postavila   za   svobodný   a   otevřený   internet.   Případ   Wikileaks  je  důkazem  toho,  že  internet  a  technologie  mění  demokracii.  Měli  bychom  se  po   téhle  zkušenosti  znovu  zamyslet  nad  konceptem  demokracie  a  vládnutí  -­‐  zejména  tím,  jak   tyto  věci  udělat  co  nejotevřenější.  Aféry  jako  Wikileaks  totiž  souvisí  s  existencí  prostředí,  ve   kterém   vládne   nedůvěra   vůči   státní   moci.   Právě   otevřená   vláda   musí   být   standardem   a   utajení   naopak   výjimkou.   Proto   věřím,   že   kauza   Wikileaks   bude   využita   k   zvýšení   otevřenosti,  aby  důvěra  mezi  vládnoucími  politiky  a  občany  byla  znovu  obnovena.     Poznámka:     V   EU   existuje   Institut   pro   kulturní   diplomacii   (http://www.culturaldiplomacy.org)   se  sídlem  v  Berlíně.  Jeho  členy  jsou  také  Slované,  především  Poláci,  Chorvati,  Bulhaři  a   Srbové.  Institut  pořádá  světové  konference  a  řadu  dalších  akcí.      

 

5  

INSPIRACE  2.  (novoslověnsky  h  čteme  jako  české  ch  a  dj,  tj,  nj,  lj  čteme  jako  ď,  ť,  ň,  ľ)     PROJEKT  EU  -­‐  MICReLa  =  Mutual  intelligibility  of  closely  related  languages   (vzajemna  razumivost  blizko  vezanih  jezykov,  http://www.micrela.nl)     V   Europě   govorime   mnogimi   jezykami.   Različnost   naših   jezykov   jest   velika   europska   cennost,   no   jezyčna   različnost   može   dělati   komunikačne   problemy.   Po   tutej   pričině   publikirala   vysokourovnjova   grupa   na   mnogojezyčnost   (HLGM   -­‐   High   Level   Group   on   Multilingualism)   pregled   svojih   temat   naučnego   raziskanija,   da   by   byla   ulepšena   komunikacija  v  Europě  pri  sohranjeniji  mnogojezyčnego  bogatstva.  Izprva  grupa  HLGM   govori   o   nedostatku   znanija   o   vzajemnej   razumivosti   blizkih   jezykov   do   komunikacije   osnovanej  na  receptivnej  mnogojezyčnosti.  To  znači  razuměnije  jezyku,  ktory  govornik   ne   znaje,   no   jest   blizky   jego   rodnemu   jezyku,   že   govorniki   možut   na   sebe   govoriti   v   svojih  jezykah.  Grupa  HLGM  takože  govori  o  potrěbě  ocenjenija  englijskego  jezyka  kako   univerzalnego   jezyka   govornikov   imějučih   različne   narodne   jezyky   i   potrěbě   raziskanija   medžunarodnej   komunikacije   v   ramkah   germanskej,   slověnskej   i   romanskej   jezyčnih   familijej,  može  li  napriměr  medžuslověnska  komunikacija  Slověnov  iz  različnih  narodov   byti  alternativoj  jih  komunikacije  v  englijskem  jezyku.       Naša   kolegica   Jelena   Golubović   dělaje   v   ramkah   tutogo   projekta   svoj   naučny   projekt   vzajemnego   razuměnija   medžu   slověnskimi   jezykami   kako   svoju   doktorsku   disertaciju   na  universitetu  v  Groningen  v  Holandiji.     INSPIRACE  3.       Evropské  projekty  Commenius  -­‐  Grundtvig  (např.  letní  školy)   (http://ec.europa.eu/education/trainingdatabase/)     Národní   agentura   pro   evropské   vzdělávací   programy   (NAEP)   jako   součást   Domu   zahraničních   služeb   koordinuje   vzdělávací   programy   mezinárodní   spolupráce.   Granty   jsou  vzdělávací  kurzy,  mobilita  osob,  celoživotní  vzdělávání.  Můžete  se  rozhodnout  pro   jakoukoliv   vzdělávací   akci,   která   se   pořádá   v   některé   ze   zahraničních   zemí,   které   jsou   zapojené   do   Programu   celoživotního   učení   (tj.   všechny   členské   země   EU   +   Island,   Lichtenštejnsko,   Norsko   a   Turecko)   a   jejíž   zaměření   prokazatelně   souvisí   s   Vaší   činností   v   oblasti   vzdělávání   dospělých.   Z   grantu   můžete   hradit   cestovní   náklady,   pobytové   náklady   a   poplatek   za   kurz.   Pokud   se   Vás   to   bude   týkat   je   možné   hradit   také   náklady   na   jazykovou  přípravu  a  vízové  poplatky.     Program   nese   název   českého   duchovního   a   učitele   národů   Jana   Amose   Komenského   a   dánského  duchovního,  spisovatele,  politika  a  pedagogického  myslitele  Nikolaie  Frederika   Severina   Grundtviga   (1783-­‐1872),   který   je   považován   za   zakladatele   severské   tradice   celoživotního   učení   a   vzdělávání   dospělých.   Jeho   koncept   lidové   vyšší   školy   (folkehojskole)  byl  založen  na  myšlence,  že  vzdělávání  musí  být  dostupné  všem  občanům   po  celý  život  a  že  by  nemělo  zahrnovat  pouze  znalosti,  ale  také  občanskou  odpovědnost   a  osobní  a  kulturní  rozvoj.      

 

6  

SWOT  Analýza,  výběr  strategie  

      Otázky  do  diskuze:  Jakou  strategii  vybrat?     1. Musíme   všechny   čtyři   strategie   podrobně   popsat   a   potom   ohodnotit   jejich   proveditelnost   (priority,   lidské   zdroje,   náklady,   rozsah   změny)     -­‐     vše   dělat   ve   spolupráci  se  zahraničními  experty,  abychom  zajistili  objektivní  pohled.   2. Nemůžeme   dělat   všechno   naráz,   musíme   si   vybrat   a   odsouhlasit   jen   jednu   strategii.   3. Jakou  prioritu  by  mělo  mít  řešení  negativních  názorů  Západu  na  Slovany?     4. Nesmíme   omezovat   naše   Slovanské   aktivity   jen   na   vztah   k   Rusku   (RF).   Musíme   respektovat  a  zapojit  jižní  Slovany  a  využít  existenci  EU  a  dalších  nadnárodních   společenství.   5. Předložit  návrh  strukturovaně:  Co  pro  náš  program  může  kdokoliv  z  nás  udělat,   co  my  v  ČMSS,  co  doma  v  Česku,  co  vláda,  specifické  možnosti  každého  státu,  co   naši  zahraniční  partneři,  ...   6. Inspirace   britským   modelem   (pilíř   =   univerzity,   literatura,   pop.   hudba,   ...)   nebo   francouzským  modelem  (pilíř:  výtvarné  umění,  film,  ...)?   7. Využít  grantové  programy  EU,  RF,  UNESCO,  Rady  Evropy,  V4,  ...   8. Pro  demokratický  způsob  života  moderního  kulturního  národa  je  nutná  existence   integrované  a  motivované  společnosti,  ale  jak  společnost  integrovat  a  motivovat?   9. Bez  podpory  slovanských  jazyků  nelze  dělat  efektivní  kulturní  diplomacii.      

 

7  

ANALÝZA  K  FORMULACI  STRATEGIE     Interní  analýza  -­‐  naše  silné  stránky     1. Blízkost  kultur  a  blízkost  jazyků,  kulturní  a  jazyková  sebeinterpretace.   2. Bohatá  lidová  kultura  Slovanů,  folklórní  spolky,  soubory.   3. Velká  motivace  pro  mezislovanskou  spolupráci  u  jižních  Slovanů.   4. Slovanská   tradiční   řemeslná   zručnost,   možnost   spojení   se   vzdělávacími   programy   Institutu   Svazu   průmyslu   ČR   (například   projekty   na   portále     http://ipraxetv.cz/).   5. Můžeme   navázat   na   zkušenosti   z   doby   před   1990,   dodnes   máme   kontakty.   (např.   Kuba,  Vietnam,  Orient,  ...)   6. ???     Interní  analýza  -­‐  naše  slabiny     1. Jsou   Slované   vůbec   schopni   a   ochotni   spolupracovat   na   jednotném   postupu   ke   kulturní  diplomacii?     2. Máme  co  nabízet  světu  kromě  našeho  folklóru  a  staré  lidové  kultury?     3. Nedostatečné  mezislovanské  vazby  v  oblasti  vědy  a  techniky  ve  srovnání  s  úrovní   mezinárodní  vědecko-­‐technické  spolupráce.  Hlavně  mládež.   4. Nedostatečné   mezislovanské   vazby   v   oblasti   umění.   Pouze   se   vzájemně   předvádíme,  ale  společné  mezislovanské  projekty  nemáme.  Hlavně  mládež.   5. Rozpad   multinárodních   slovanských   států   na   malé   jednonárodní.   (Jugoslávie,   Československo,  Sovětský  svaz)   6. Šovinismus   a   historické   reminiscence   mezi   některými   slovanskými   národy.   Slovanské   státy   mají   různé   výklady   našich   společných   dějin   poplatné   aktuální   ideologii  a  protichůdným  politickým  zájmům,  manipulace  s  fakty.   7. Podpora  slovanství  není  jen  podpora  a  šíření  ruštiny  a  ruské  kultury.  Ale  jak  se   máme  postavit  k  obrovskému  ruskému  potenciálu?   8. Kulturní   nekomunikace   mezi   slovanským   latinským   západem   a   slovanským   řeckým  východem,  známý  jako  problém  Cyrilice  a  Latinky.  Nebyli  jsme  schopni  se   spolu   domluvit   ani   na   jednotné   transkripci   azbuky   do   latinky,   používá   se   šílená   anglická  transkripce.   9. Slovanská   mládež   ztrácí   slovanskou   identitu.   Mládež   ze   sousedních   zemí   dábá   přednost   komunikaci   v   angličtině,   protože   blízkému   jazyku   souseda   nechce/nedokáže  rozumět.   10. ???      

 

8  

Externí  analýza  -­‐  příležitosti  vnějšího  světa     1. Jako  jsme  celek  vnímáni  okolím.   2. Jsme   významná   skupina   v   EU,   dohromady   asi   60   milionů   lidí.   Dohromady   je   díky   ruštině  na  světě  asi  400  milionů  slovansky  mluvících  lidí.   3. Máme  významnou  pozici  v  OBSE  a  Radě  Evropy.     4. Máme  V4  -­‐  Visegrádskou  organizaci.   5. Máme  otevřený  a  volně  dostupný  internet.   6. Můžeme  a  chceme  vytvořit  kulturní  spojenectví  s  Řeckem  přes  jižní  Slovany?   7. Blíží   se   se   výročí   100   let   od   konce   1.   sv.   války,   bude   státní   podpora   různých   programů   (toto   výročí   je   pro   nás   velmi   významné,   protože   to   je   datum   vzniku   mnoha  slovanských  států)   8. ???     Externí    analýza  -­‐  hrozby  vnějšího  světa       1. Špatná  pověst  slovanství  kvůli  bipolárnímu  světu  před  1990,  hlavně  u  mládeže.   (Slované  =  sověti  =  komunisté  <>  Neslované  =  volný  trh,  demokracie)   2. Politické  vztahy  mezi  Západem  a  Ruskou  federací.   3. Vnímají   nás   všechny   jako   Rusy.   Také   my   sami   druhé   Slovany   (kromě   svého)   považujeme  za  Rusům  podobné.     4. Obviňování  z  nacionalismu  a  šovinismu  vůči  všeslovanským  aktivitám.   5. Neznalost   slovanských   jazyků   způsobuje   odcizení   od   jiných   evropských   národů,   předsudky,  zjednodušující  tvrzení,  ...  (jedí  rukama  a  nemají  ani  elektřinu).   6. ???  

 

9