předmětu DĚJINY DIPLOMACIE 1

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s.

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu DĚJINY DIPLOMACIE 1

Název tematického celku: Mezinárodní vztahy v Evropě od třicetileté války do francouzské revoluce Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je seznámit studenty s hlavními rysy mezinárodních vztahů v Evropě od 17. století, vysvětlit přechod od tradičního universalismu k národním zájmům, objasnit problematiku mocenské rovnováhy vestfálského systému mezinárodních vztahů a ukázat vliv francouzského revolučního universalismu a napoleonských válek na rozklad vestfálského systému. Tematický celek je rozložen do těchto dílčích témat: 1. Tradiční universalismus. 2. Richelieuova koncepce národního zájmu. 3. Vestfálský systém. 4. Francouzský revoluční universalismus.

K uvedeným dílčím tématům si pečlivě prostudujte:

Základní celkový přehled o uvedené problematice naleznete v práci: Skřivan, A.: Evropská politika 1648–1914. Praha 1999. Pro pochopení geopolitiky mezinárodních vztahů použijte historický atlas: Atlas světových dějin. 2. Díl. Středověk-Novověk. Praha 1997. Podrobné nastudování tematického celku vám umožní především následující literatura: Kissinger, H.: Umění diplomacie. Od Richelieua k pádu Berlínské zdi. Praha 1997, s. 53–75.

K prvnímu a druhému dílčímu tématu si prostudujte 3. kapitolu z práce Kissingera a k třetímu a čtvrtému tématu Skřivanovu učebnici, s. 7–164.

Obdobné informace a podrobnosti vám může poskytnout i další odborná literatura, kterou můžete v přiměřeném rozsahu využít. Při studiu věnujte pozornost zejména těmto problémům a pojmům:

Tradiční universalismus v Evropě: Pravoslavný a carský universalismus Islámský universalismus Katolický universalismus: papaež a císař

Přechod od universalismu k národním zájmům v mezinárodních vztazích: Třicetiletá válka: pokus císaře o nastolení katolického universalismu Richelieuova koncepce raison d’état: Přirozené hranice a geopolitika Střední Evropy s

Metodické listy – Dějiny diplomacie 1


Vestfálský systém: Mocenská rovnoválha v 17. století: Francie, Anglie a Nizozemí Nové velmoci v 18. století: Rusko a Prusko Sedmiletá válka

Francouzský revoluční universalismus: Francouzská revoluce 1789 a její meznárodně politické důsledky Napoleonské války Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli:

1. Ujasnit si význam tradičního universalismu pro tradiční i moderní uspořádání mezinárodních vztahů. 2. Dobře porozumět přechodu od universalismu k národním zájmům v rámci principů Richelieuovy koncepce mezinárodních vztahů.

3. Pochopit principy vesfálského systému mocenské rovnováhy a koncepci omezených válek při testování mocenské popzice velmocí. 4. Uvědomit si význam francouzského revolučního universalismu a napoleonských válek pro formování moderní Evropy.

Pokud jste čemukoliv z uvedených textů (pojmu, problému, či otázce) neporozuměli, pokuste se přesně (písemně) vyjádřit problém či otázku, která se Vám zdá nejasná. Pokud jste se setkali v dřívějším studiu, praxi či v jiné než uvedené literatuře s jiným vymezením pojmů či jiným řešením problému než jste nalezli v uvedené literatuře, uveďte je a srovnejte je s vymezením či řešením, které jste nalezli v uvedené literatuře. Pokuste se přesně určit vzájemné odlišnosti, identifikovat jejich zdroje a prezentovat vlastní stanovisko (k čemu se přikláníte a proč)! Hlouběji a obšírněji se můžete s touto tematikou seznámit například v publikaci: Stellner, F.: Sedmiletá válka v Evropě. Praha 2000.

Šedivý, J.: Metternich kontra Napoleon. Praha 1998. Pokud jste zvládli celý tento tematický celek, pokuste se (písemně) o řešení některého z těchto problémů: 1. Jakými mechanismy rosazoval kardinál Richelieu francouzské národní zájmy vůči katolickému universalismu habsburského císaře za třicetileté války.

2. Jakými mechanismy zajišťoval vestfálský systém mezinárodních vztahů mocenskou rovnováhu v Evropě.

3. Jaký byl vliv Francouzské revoluce a Napoleonovy expanze na principy vestfálského systému mezinárodních vztahů.



Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného studia předmětu DĚJINY DIPLOMACIE 1 Název tematického celku: Mezinárodní vztahy v Evropě 1815–1871 Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je seznámit studenty s hlavními rysy mezinárodních vztahů v Evropě od vídeňského kongresu 1814–15 do první světové války, vysvětlit principy vídeňského (Metternichova) systému rovnováhy evropského koncertu pěti velmocí a přechod k nacionalismu v zahraniční politice Bismarcka a Napoleona III. a objasnit význam sjednocení Itálie a Německa pro vznik nového koncertu šesti velmocí. Tematický celek je rozložen do těchto dílčích témat: 1. Vídeňský systém a evropský koncert. 2. Britsko-ruský antagonismus a krymská válka. 3. Napoleon III. a sjednocení Itálie. 4. Bismarck a sjednocení Německa.

K uvedeným dílčím tématům si pečlivě prostudujte:

Základní celkový přehled o uvedené problematice naleznete v práci: Skřivan, A.: Evropská politika 1648–1914. Praha 1999. Pro pochopení geopolitiky mezinárodních vztahů použijte historický atlas: Atlas světových dějin. 2. Díl. Středověk-Novověk. Praha 1997. Nastudování uvedeného tematického celku vám umožní především následující literatura: Kissinger, H.: Umění diplomacie. Od Richelieua k pádu Berlínské zdi. Praha 1997, s. 77–139.

K prvnímu dílčímu tématu si prostudujte pečlivě 4. kapitolu, k třetímu a čtvrtému tématu 5. kapitolu z práce Kissingera a ke druhému tématu příslušné kapitoly Gombárovy monografie.


Vídeňský kongres 1814–15 a evropský koncert: Metternichova koncepce evropské bezpečnosti a mocenské rovnováhy Koncert pěti velmocí: Rakousko, Anglie, Francie, Rusko, Prusko. Vídeňský systém: Aliance čtyř. Svatá aliance.

Britsko-ruský antagonismus a krymská válka Britská koncepce Splendid Isolation Ruská geopolitická koncepce: východní otázka a dělení dědictví Osmanské říše. Britská geopolitická koncepce: zachování integrity Rakouska a Osmanské říše Krymská válka – zlom ve vývoji evropských mezinárodních vztahů Napoleon III. a sjednocení Itálie: Metodické listy – Dějiny diplomacie 1


Éra nacionalismu v mezinárodních vztazích: císař Napoleon III. Franouzsko-sardinsko-rakouská válka 1859 Sjednocení Itálie 1859–1870 Bismarckova Realpolitik a sjednocení Německa: Realpolitik pruského kancléře Bismarcka Prusko-rakouská válka 1866 Prusko-francouzská válka 1870 Sjednocení Německa 1871

Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli:

1. Uspokojivě vysvětlit Metternichovu koncepci evropské bezpečnosti a mocenské rovnováhy v rámci evropského koncertu po Vídeňském kongresu. Vysvětlit pojem multipolarita.

2. Pochopit principy ruské a britské imperiální politiky 19. století založené na geopolitických konstantách obou supervelmocí.

3. Vysvětlit vliv revolucí 1848, krymské války a moderního nacionalismu na formování mezinárodních vztahů v Evropě. Pokud jste čemukoliv z uvedených textů (pojmu, problému, či otázce) neporozuměli, pokuste se přesně (písemně) vyjádřit problém či otázku, která se Vám zdá nejasná. Pokud jste se setkali v dřívějším studiu, praxi či v jiné než uvedené literatuře s jiným vymezením pojmů či jiným řešením problému než jste nalezli v uvedené literatuře, uveďte je a srovnejte je s vymezením či řešením, které jste nalezli v uvedené literatuře. Pokuste se přesně určit vzájemné odlišnosti, identifikovat jejich zdroje a prezentovat vlastní stanovisko (k čemu se přikláníte a proč)! Hlouběji a obšírněji se můžete s touto tematikou seznámit například v publikaci: Herre, F.: Metternich. Praha 1996.

Gombár, E.: Moderní dějiny islámských zemí. Praha 1999, 2., 4., 6., 7., 10., 15. kapitola. Pokud jste zvládli celý tento tematický celek, pokuste se (písemně) o řešení některého z těchto problémů: 1. Jakými mechanismy zajišťoval vídeňský systém evropského koncertu bezpečnost a stabilitu v Evropě.

2. Jaký byl vliv krymské války na vznik rusko-rakouského antagonismu a formování Střední Evropy.

3. Jaký byl vliv moderního německého a italského nacionalismu na mezinárodní vztahy v Evropě.



Metodický list pro třetí soustředění kombinovaného studia předmětu DĚJINY DIPLOMACIE 1 Název tematického celku: Mezinárodní vztahy v Evropě před první světovou válkou Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je seznámit studenty s hlavními rysy mezinárodních vztahů v Evropě od sjednocení Německa do první světové války, vysvětlit principy Bismarckovy Realpolitik a objasnit narušení mocenské rovnováhy hegemonismem Weltpolitiky Viléma II. v podobě mezinárodních krizí a válek vedoucích k první světové válce. Tematický celek je rozložen do těchto dílčích témat:

1. Bismarckovské Německo a nový koncert velmocí. 2. Vilémovské Německo a narušení mocenské rovnováhy. 3. Vznik první světové války. K uvedeným dílčím tématům si pečlivě prostudujte:

Základní celkový přehled o uvedené problematice naleznete v práci: Skřivan, A.: Evropská politika 1648–1914. Praha 1999. Pro pochopení geopolitiky mezinárodních vztahů použijte historický atlas: Atlas světových dějin. 2. Díl. Středověk-Novověk. Praha 1997. Nastudování uvedeného tematického celku vám umožní především následující literatura: Kissinger, H.: Umění diplomacie. Od Richelieua k pádu Berlínské zdi. Praha 1997, s. 141– 228. Moravcová, D., Bělina, P.: Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914–1941. Praha 1998, s. 7–22. K prvnímu dílčímu tématu si prostudujte pečlivě 6. kapitolu, k druhému tématu 7. kapitolu z práce Kissingera a k třetímu tématu 1. kapitolu monografie Moravcové a Běliny.


Bismarckovské Německo a nový koncert velmocí: Koncert šesti velmocí Berlínský kongres 1878 Bismarckova Realpolitik, Dvojspolek a Trojspolek

Vilémovské Německo a narušení mocenské rovnováhy: Vilém II. a přechod Německa ke koncepci Weltpolitik Vznik antagonistických koaličních seskupení v Evropě a mezinárodní krize Vznik první světové války: Ztráta politické kontroly nad vojenskými mechanismy Příčiny první světové války a otázka válečné viny



Sarajevský atentát 1914 a jeho důsledky Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli:

1. Dobře porozumět důsledkům sjednocení Německa na mocenskou rovnováhu v Evropě.

2. Pochopit principy Bismarckovy reálpolitiky založené na mocenské kalkulaci a národního zájmu.

3. Vysvětlit vliv Vilémovy světové politiky na rozpoutání první světové války.

Pokud jste čemukoliv z uvedených textů (pojmu, problému, či otázce) neporozuměli, pokuste se přesně (písemně) vyjádřit problém či otázku, která se Vám zdá nejasná. Pokud jste se setkali v dřívějším studiu, praxi či v jiné než uvedené literatuře s jiným vymezením pojmů či jiným řešením problému než jste nalezli v uvedené literatuře, uveďte je a srovnejte je s vymezením či řešením, které jste nalezli v uvedené literatuře. Pokuste se přesně určit vzájemné odlišnosti, identifikovat jejich zdroje a prezentovat vlastní stanovisko (k čemu se přikláníte a proč)! Hlouběji a obšírněji se můžete s touto tematikou seznámit například v publikaci: Taylor, A. J. P.: Bismarck. Praha 1998.

Stellner, F.: Poslední německý císař. Praha 1995. Jindra, Z.: První světová válka. Praha 1984.

Pokud jste zvládli celý tento tematický celek, pokuste se (písemně) o řešení některého z těchto problémů:

1. Jaká byla role sjednocení Německa a Itálie při narušení principů klasického evropského koncertu.

2. Jaký byl podíl mezinárodní politiky Viléma II. na narušení mocenské rovnováhy v Evropě.

3. Jaký byl vliv ztráty politické kontroly nad vojenskými mechanismy při rozpoutání první světové války.


předmětu DĚJINY DIPLOMACIE 1

Recommend Documents