SLOVANSKÁ KULTURNÍ DIPLOMACIE doc. Ing. Vojtěch Merunka, Ph.D.
Slovanská unie z. s. http://slovane.org
[email protected] Připraveno pro mezinárodní konferenci Dialog kultur a religií jako prostředek k uchování míru Teplice, 20.6.2015
ABSTRACT This paper is written by the president of the Slavic Union in the Czech Republic and describes methods and tools of the Slavic cultural diplomacy, which aim to improve the current status of Slavic nations in the context of today's globalized world. The first part is explaining the need for the Slavic cultural diplomacy at the example of the Czech Republic, followed by the all-‐ Slavic analysis of internal and external factors that cause the present dangerous situation. The following text is an overview of the theoretical researches and practical international projects, which could be used. The main part of this paper is the detailed SWOT analysis, and proposal of a new Slavic strategy for the future. This paper describes the AIDAS method of managing individual projects and, in the formulation of general strategy, is using the acculturation hypothesis of J. W. Berry about four variants of intercultural and international relations. This paper reflects author's practical experience in the recent all-‐Slavic movement and supports the idea of better peaceable Slavic involvement in the processes of building modern globalized world. There is an appendix to the program objectives of the Slavic Union at the end of this paper. OBSAH MOTIVACE VYSVĚTLENÁ NA PŘÍKLADU ČESKA .......................................................................................................... 2 PROČ JSME NA TOM DNES TAK ŠPATNĚ? ....................................................................................................................... 3
vnější faktor .................................................................................................................................................................................................. 3 vnitřní faktor ................................................................................................................................................................................................ 3
TEORIE KULTURNÍ DIPLOMACIE ........................................................................................................................................ 3 INSPIRACE ..................................................................................................................................................................................... 4
Evropská unie .............................................................................................................................................................................................. 4 Institut evropské kulturní diplomacie v Berlíně .......................................................................................................................... 5 Fórum slovanských kultur v Ljubljani .............................................................................................................................................. 5 Projekt EU -‐ MICReLa, Groningen ....................................................................................................................................................... 5 Projekty Evropské komise Commenius -‐ Grundtvig ................................................................................................................... 6
SWOT Analýza, možnosti strategie ..................................................................................................................................... 6
Otázky do diskuze: Jakou strategii vybrat? ..................................................................................................................................... 6
VARIANTY MULTIKULTURNÍHO SOUŽITÍ ....................................................................................................................... 7 ANALÝZA SITUACE .................................................................................................................................................................... 8
Interní analýza -‐ silné stránky Slovanů ............................................................................................................................................ 8 Interní analýza -‐ slabiny Slovanů ........................................................................................................................................................ 8 Externí analýza -‐ příležitosti vnějšího světa pro Slovany ......................................................................................................... 9 Externí analýza -‐ hrozby vnějšího světa pro Slovany ................................................................................................................ 9 Diskuze ........................................................................................................................................................................................................... 9
VOLBA NOVÉ STRATEGIE .................................................................................................................................................... 10 TAKTIKA ...................................................................................................................................................................................... 10 DODATEK -‐ PROGRAM SLOVANSKÉ UNIE s. z. ........................................................................................................... 11
-‐ 1 -‐
MOTIVACE VYSVĚTLENÁ NA PŘÍKLADU ČESKA Obecná situace v českých zemích je už od středověku se vzrůstající intenzitou určována ze zahraničí (i když to naše reprezentace formálně odsouhlasuje). Ale i tak Česká republika nevyužívá ani dostupné nástroje a dokonce ani nemá strategii, jak zahraničně politickou situaci ovlivňovat ve svůj prospěch. Nemá žádné zahraniční spojence, s nimiž by koordinovaně pracovala ku prospěchu svých vlastních zájmů. Dnešní politické spojence České republiky (např. členské státy NATO) jsme naštěstí zatím nemuseli vystavit zkoušce, kdyby se zkřížily naše a jejich národní zájmy. Procesy globalizace a liberalizace nemají dostatečný respekt k identitě a kulturní a historické integritě našich národů a států. Globalizace a liberalizace také automaticky neznamená vyšší kvalitu života a vyšší úroveň demokracie. Evropa i svět se rychle destabilizuje a Česko se dostává do stále nebezpečnější situace. Potřebujeme mít strategii budování sympatizujících spojenců v celé populaci jiných zemí, kteří by znali naši kulturu, jazyk, historii atp. Bohužel mnoho českých politiků takto neuvažuje. V ohnisku jejich zájmu je jen jejich krátkodobý osobní prospěch, kterému podřizují svoje zahraniční kontakty a zahraniční strategii. Naše situace je dnes horší, než byla po 1. sv. válce při vzniku ČSR, kdy kulturní diplomacie pomohla Masarykovi a Štefánikovi u vítězných mocností obhájit projekt Československé republiky. Dnes nám ale reálně hrozí, že v budoucnu znovu ztratíme samostatnost a Mnichov se bude opakovat v ještě horších rozměrech -‐ například jako se to stalo při rozpadu Jugoslávie a jak se to možná děje právě teď na Ukrajině. Dlouhodobé vnitřní hospodářské a politické poměry v Čechách se určují ze zahraničí. Většinou o nich rozhodují lidé s malou znalostí o Česku, kteří jsou indiferentní vůči českým výsostným zájmům. V destabilizující se a extremizující se Evropě mohou být znovu zcela pominuty české zájmy, jako se to již několikrát stalo v minulosti. Proto by Česká republika měla mít dlouhodobou a udržitelnou strategii své kulturní diplomacie, aby si aspoň na jednom významném místě v západní Evropě a také v dalších světových centrech například financováním kulturně-‐jazykových studií v zahraničí vytvářela v místních populacích strategické spojence, lidi informované o našem národě a kultuře a ochotné v době krize ve svých zemích veřejně vystoupit na obranu Česka. Dnes je vážným problémem, že Česká republika nemá v obyvatelstvu cizích zemí téměř žádné spojence, kteří by znali náš jazyk, byli informováni o české společnosti, historii, mentalitě, politice a kultuře. Nastane-‐li problém, kdo potom bude ochoten v cizích zemích vystoupit obranu českých zájmů? Česko potřebuje v západních zemích i jinde v zahraničí strategicky rozmístěné informované lidi znající náš jazyk a naši kulturu, kteří by se v příští krizi, kdy se bude rozhodovat o osudu této země, efektivně zastali oprávněných českých zájmů. Plánování slovanské kulturní diplomacie nesmí opomíjet velmi důležitý směr ke slovanským zemím. Pokud naši politici rezignovali na tuto formu měkké diplomacie, ptáme se, kde v jiných slovanských zemích se této problematice možná více věnují? Stmelování našich společných slovanských zájmů s ostatními slovanskými zeměmi může přinést ovoce v tom, že se podpory a zastání našich českých zájmů nakonec dočkáme od občanů ostatních slovanských zemí a jejich kulturních spojenců ve světě. Proto jako velice problematickou v tomto kontextu chápeme mediálně šířenou rusofobii a od ní se odvíjející antislovanismus.
-‐ 2 -‐
PROČ JSME NA TOM DNES TAK ŠPATNĚ? vnější faktor Slovanské národy se všechny dostaly po II. sv. válce do tábora socialismu, který byl vzájemně nepřátelský s neslovanským Západem. Toto probudilo staré antagonismy a šovinismy a vzdálilo Slovany a Neslovany. Např. čeština, polština a ruština byly v minulosti (v Paříži, Vídni, ...) chápány jako běžná součást evropského kulturního prostoru. Dnes ale jsou slovanské jazyky symbolem exotiky a vyvolávají konotace primitivismu a nekulturnosti. Např. v soudobém americkém nebo francouzském filmu se běžně vyskytuje arabština, perština, ..., ale jakákoliv slovanština je nesrozumitelná a je atributem záporných postav. vnitřní faktor Po 1989 se naše elity úplně vykašlaly na plánování. Publicista Jan Čulík1 k tomu ve vztahu k ČR napsal: Evidovali jsme přes 5 tisíc osob z téměř 60 zemí světa, což je obrovská databáze potenciálních přátel Československa. ... Když jsem se později, „po sametu“, zeptal odpovědné osoby, kde je databáze studentů, odpověděl, že to nikdo neví! Na rozdíl od chytřejších zemí, málokteří naši politikové a studenti chápou, jak obrovský ekonomický, politický i kulturní význam pro prospěch země má přítomnost zahraničních studentů na našich univerzitách. Jde o proces kulturní, tzv. "měkké" diplomacie, v níž jsou obrovskými experty především Britové a také Francouzi a Němci. Věc je zcela jednoduchá: pokud jako mladý člověk z libovolné země vystudujete vysokou školu v jiné zemi, po celý ostatní svůj život zůstanete stoupencem a příznivcem země, v níž jste vystudovali. Velká Británie má takto strategicky rozmístěné desetitisíce, možná statisíce absolventů svých vysokých škol v nejrůznějších zemích světa. Tito lidé zůstávají po celý svůj život anglofily, příznivci Velké Británie, jejími stoupenci a sympatizanty a země z toho má obrovský prospěch. Absolvent britské univerzity, který se za pár let po absolutoriu stane ve své zemi manažerem podniku či poslancem či politikem, dává při své práci přirozeně přednost stykům se zemí, v níž vystupoval, a poskytuje jí mj. i podnikatelské kontrakty. Velmi dobře tohle znají například v Německu, a proto poskytují velmi zvýhodněné podmínky všem zahraničním studentům, kteří jsou ochotni studovat v Německu na vysokých školách v němčině. Podobně ve Francii. Vědí, jak obrovský prospěch pro jejich zemi z toho plyne. U nás sice mezinárodní mobility studentů i pedagogů (AIESEC, Erasmus, ...) také fungují, ale v drtivé většině se odehrávají jen na bázi angličtiny a proto bez hlubšího seznámení s naší kulturou a historií. Proto se zahraniční studenti a pedagogové o naší zemi dozvídají jen velmi málo, i když je máme ubytované u nás doma. Obráceně to ale funguje: Naši studenti využívající stejné programy při cestách do zahraničí se tam učí v místních jazycích: angličtině, francouzštině, němčině, ...
TEORIE KULTURNÍ DIPLOMACIE Cílem kulturní diplomacie je snaha zpřístupnit zahraničnímu publiku danou zemi formou podpory kulturních akcí, výměn osobností, univerzitní spolupráce, výuky jazyka, zahraničního televizního a rozhlasového vysílání. Cílovou skupinou nejsou tedy jen diplomaté partnerské země, ale celá společnost, případně její elity, které mohou 1 ČULÍK Jan (2014) Česko není zvenku vidět. Britské listy, http://www.blisty.cz/art/75871.html
-‐ 3 -‐
více ovlivňovat formování veřejného mínění. Kulturní diplomacie může pomáhat i tam, kde klasická diplomacie selhává. Diplomacii nemůžeme redukovat převážně jen na dvoustranné zahraničně politické styky a činnost velvyslanectví. Slovo diplomacie, jehož českým ekvivalentem býval výraz jednání či vyjednávání, se používá pro mnohem více mezinárodních aktivit. Kulturní diplomacie jako součást takzvané měkké diplomacie se opírá o znalosti jazyka dané země a jeho využití v nejširším smyslu. Vzhledem k rozmachu globalizace a širokému rozvoji nejmodernějších hromadných sdělovacích prostředků (internet, satelitní televize) dochází v posledních dvou dekádách k nebývalému růstu významu kulturní diplomacie, jakožto nástroje prosazování zahraničněpolitických zájmů. Lze ji definovat jako cílenou prezentaci státu prostřednictvím informování a ovlivňování nejenom elit, nýbrž i široké veřejnosti v zahraničí. Vychází z předpokladu, že veřejné mínění může mít značný vliv na vládní politiku. Ke komunikaci mezi státy je rovněž používaná neoficiální diplomacie. V rámci této diplomacie druhé koleje se usiluje o získání vlivných osobností v jiných státech, které by byly schopny zprostředkovat neoficiální přístup k vedení země. V některých situacích, jako zejména v minulosti mezi USA a ČLR nebo mezi USA a Kubou, docházelo k velké části styků právě prostřednictvím polooficiálních kanálů s použitím členů prestižních odborných spolků v daných zemích. Takové situace nastávají, když si navzájem oficiálně vlády přejí vyjádřit úmysl nebo navrhnout metody řešení diplomatických situací, v níž se akademické osobnosti, penzionovaní vysocí civilní a vojenští představitelé, veřejně známé ale neoficiální osoby, ... angažují v posílení důvěry za účelem řešení konfliktů. Lidová kulturní diplomacie se vede se mezi obyčejnými lidmi na osobní, rodinné, komunitní, podnikové, spolkové apod. úrovni. V této souvislosti jde o vztahy mezi lidmi různých národů na všech úrovních.
INSPIRACE Evropská unie Kulturní diplomacie nám pomáhá šířit evropské hodnoty, říká europoslankyně Marietje Schaake Kultura není už dnes pouze literaturou nebo divadlem. Jedná se také o stále významnější nástroj diplomacie. "Takzvaná kulturní diplomacie se stále častěji používá jako způsob na prosazování demokracie a svobody ve světě," říká v rozhovoru nizozemská liberální poslankyně Marietje Schaake. Právě ona je autorkou parlamentní zprávy EU o kulturní diplomacii.2 "Šíření kultury a pořádání kulturních akcí se využívá na podporu demokratických myšlenek, rozvoje, nebo vzdělání. Kultura je zkrátka nástrojem na prosazovaní cílů, které jsou založeny na hodnotách. Dnes jsou časté například výměny studentů, novinářů nebo umělců. Mnoho z rozvojových peněz jde na upevňování partnerství se třetími zeměmi. ... Cílem zprávy, kterou jsem předložila, je co možná nejefektivnější využívání těchto aktivit a koordinace již existujících programů. Také Lisabonská smlouva i Úmluva UNESCO předpokládá, že kultura se má co nejvíce prosazovat." 2, Reports on the cultural dimensions of the EU’s external actions. European Commission. http://goo.gl/yjdXOe.
-‐ 4 -‐
Zmiňujete také, že významnou úlohu v kulturní diplomacií mají takzvaná nová média. "Je to přirozené, komunikace přes internet pořád nedosáhla svého vrcholu. Nová neboli internetová média nám mohou pomoct šířit hodnoty jako je svoboda projevu, demokracie nebo přístup k informacím. Díky internetu je možné snáze překonat cenzuru nebo různá tabu. Považuji za důležité, aby si roli nových médií dostatečně uvědomovali i lidé, kteří odpovídají za přípravu a schvalování zákonů. Například bloggery lze považovat za novináře dnešní doby. Přitom mnozí z nich jsou za provozování svých blogů zatýkáni. Blogování je však realitou nového světa, kterou ale mnoho politiků zatím přehlíží, což by se mělo napravit. Je nesmírně důležité, aby se EU postavila za svobodný a otevřený internet. Případ Wikileaks je důkazem toho, že internet a technologie mění demokracii. Měli bychom se po téhle zkušenosti znovu zamyslet nad konceptem demokracie a vládnutí -‐ zejména tím, jak tyto věci udělat co nejotevřenější. Aféry jako Wikileaks totiž souvisí s existencí prostředí, ve kterém vládne nedůvěra vůči státní moci. Právě otevřená vláda musí být standardem a utajení naopak výjimkou. Proto věřím, že kauza Wikileaks bude využita k zvýšení otevřenosti, aby důvěra mezi vládnoucími politiky a občany byla znovu obnovena." Institut evropské kulturní diplomacie v Berlíně V Evropě existuje Institut pro kulturní diplomacii se sídlem v Berlíně3. Jeho členy jsou také Slované, především Poláci, Chorvati, Bulhaři a Srbové. Institut pořádá světové konference a řadu dalších akcí. Podobných organizací je víc a možná také ve slovanských zemích. Fórum slovanských kultur v Ljubljani Fórum slovanských kultur (FSK, www.fsk.si) je nezisková a nevládní mezinárodní organizace založená v roce 2004. Posláním FSK je oživit kreativnost Slovanů a rozvíjet slovanský mezinárodní dialog v podmínkách soudobého globálního světa. Zaměřuje se na podporu slovanských studií a stipendijních programů. Cílem FSK je podpora slovanské spolupráce a otevřeného rozvoje slovanské kultury v podmínkách měnící se společnosti. Projekt EU -‐ MICReLa, Groningen4 (Novoslověnsky5 h se čte jako české ch a dj, tj, nj, lj se čte jako ď, ť, ň, ľ.) V Europě govorime mnogimi jezykami. Različnost naših jezykov jest velika europska cennost, no jezyčna različnost može dělati komunikačne problemy. Po tutej pričině publikirala vysokourovnjova grupa na mnogojezyčnost (HLGM -‐ High Level Group on Multilingualism) pregled svojih temat naučnogo raziskanija, da by byla ulepšena komunikacija v Europě pri sohranjeniji mnogojezyčnogo bogatstva. Izprva grupa HLGM govori o nedostatku znanija o vzajemnoj razumivosti blizkih jezykov do komunikacije osnovanoj na receptivnoj mnogojezyčnosti. To znači razuměnije jezyku, ktory govornik ne znaje, no jest blizky jego rodnemu jezyku, že govorniki možut na sebe govoriti v svojih jezykah. Grupa HLGM takože govori o potrěbě ocenjenija englijskogo jezyka kako univerzalnogo jezyka govornikov imějučih različne narodne jezyky i potrěbě raziskanija medžunarodnej komunikacije v ramkah germanskoj, slověnskoj i romanskoj jezyčnih familijej, može li napriměr medžuslověnska komunikacija Slověnov iz različnih narodov byti alternativoj jih komunikacije v englijskom jezyku. Naša kolegica Jelena Golubović dělaje v ramkah tutogo projekta svoj naučny projekt vzajemnogo razuměnija medžu slověnskimi jezykami i koristjenije medžuslověnskogo pomočnogo jezyka kako svoju disertaciju na universitetu v Groningen v Holandiji.
3 http://www.culturaldiplomacy.org 4 MICReLa = Mutual Intelligibility of Closely Related Languages (vzajemna razumivost blizko vezanih jezykov)
http://www.let.rug.nl/gooskens/project/ 5 Novoslověnština. http://www.neoslavonic.org, http://cs.wikipedia.org/wiki/Novoslověnština
-‐ 5 -‐
Projekty Evropské komise Commenius -‐ Grundtvig a Erasmus+ Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP) jako součást Domu zahraničních služeb koordinuje vzdělávací programy mezinárodní spolupráce6. Granty jsou vzdělávací kurzy, mobilita osob, celoživotní vzdělávání. Můžeme se rozhodnout pro jakoukoliv vzdělávací akci, například letní školu, která se pořádá v některé ze zahraničních zemí, které jsou zapojené do Programu celoživotního učení (tj. všechny členské země EU + Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Turecko). Z grantu lze hradit cestovní náklady, vízové poplatky, přípravu kurzu, pobytové náklady a účastnický poplatek za kurz. Tyto evropské programy nesou názvy holandského myslitele, augustiniánského mnicha a jednoho se zakladatelů evropské renesance a humanismu Erasma Desideria Rotterdamského (1466-‐1536), českého myslitele, posledního biskupa Jednoty bratrské a teoretika pedagogiky Jana Amose Komenského (1592-‐1670) a dánského luteránského pastora, spisovatele, politika a teoretika pedagogiky Nikolaie Frederika Severina Grundtviga (1783-‐1872). Grundtvig a jeho předchůdci jsou považováni za zakladatele evropské tradice celoživotního učení a vzdělávání dospělých. Např. Grundtvigův koncept lidové vyšší školy (folkehojskole) byl založen na myšlence, že vzdělávání musí být dostupné všem občanům po celý život a že by nemělo zahrnovat pouze znalosti, ale také občanskou odpovědnost a osobní a kulturní rozvoj.
SWOT Analýza, možnosti strategie
Otázky do diskuze: Jakou strategii vybrat? 1. Musíme všechny čtyři strategie podrobně popsat a potom ohodnotit jejich proveditelnost (priority, lidské zdroje, náklady, rozsah změny) -‐ vše dělat ve spolupráci se zahraničními experty, abychom zajistili objektivní pohled. 2. Nemůžeme dělat všechno naráz, musíme si vybrat a odsouhlasit jen jednu strategii, protože se některé strategie vylučují, stejnými silami je nelze dělat zároveň. 3. Jakou prioritu by mělo mít řešení negativních názorů Západu na Slovany? 4. Nesmíme omezovat naše Slovanské aktivity na politickou službu Rusku (RF), ale měli bychom také respektovat a zapojit jižní Slovany a také využít existenci EU a dalších nadnárodních společenství v náš prospěch. 6 http://ec.europa.eu/education/trainingdatabase/ a http://www.naerasmusplus.cz/
-‐ 6 -‐
5. Návrh rozpracovat strukturovaně: Co pro náš program může kdokoliv z nás udělat, co my v SU, co doma v Česku, co vláda, specifika našich zahraničních partnerů, ... 6. Inspirace britským modelem (pilíř = univerzity, literatura, populární hudba, ...) nebo francouzským modelem (pilíř: tradiční kultura, výtvarné umění, film, ...)? 7. Využít grantové programy EU, RF, UNESCO, Rady Evropy, V4, ... 8. Pro demokratický způsob života moderního kulturního národa je nutná existence integrované a motivované společnosti, ale jak společnost integrovat a motivovat? 9. Bez podpory slovanských jazyků nelze dělat efektivní kulturní diplomacii. 10. Jak seriózně vysvětlit mladým lidem naši národní historii v období 1945-‐1990? Slovanská myšlenka není ani levicová ani pravicová, ale musíme čelit osočování z nostalgie po komunistickém režimu, kdykoliv oceníme nebo navážeme na práci předků.
VARIANTY MULTIKULTURNÍHO SOUŽITÍ Kanadský psycholog a sociolog John W. Berry, autor akulturační teorie, takto popisuje různé možnosti vývoje vztahů mezi příslušníky různých národů v multikulturních prostředích7:
V prognóze vývoje vztahů multikulturního soužití podle Berryho záleží na dvou faktorech: a) Míra ochoty udržet svoje vlastní kulturní dědictví a identitu. b) Míra ochoty rozvíjet mezikulturní vztahy. Tento model vytváří pomyslnou dvojdimenzionální škálu čtyř variant řešení, které je ještě ovlivněno velikostí etnických skupin (na obrázku vlevo jsou řešení pro případ malých národních skupin ve srovnání s okolní společností a na obrázku vpravo jsou řešení pro případ velkých národních skupin ve srovnání s okolní společností). Pro případ slovanské kulturní diplomacie má tento problém kulturního soužití dvě roviny: a) Slovanské národy vzájemně mezi sebou. Zde to je například otázka nerovných vztahů mezi východními Slovany, které vedou k postupné kulturní marginalizaci Ukrajinců a Bělorusů a jejich asimilaci do ruského jazyka. Podobným způsobem je některými ruskými činiteli dnešního mezinárodního slovanského hnutí nahlíženo na budoucnost všech ostatních slovanských národů. b) Slovanské národy jako celek vzhledem k neslovanským národům Evropy a světa. Zde je varující zkušenost z muslimského světa, kde kombinace vysoké motivace si udržet vlastní kulturní identitu s vysokou neochotou rozvíjet mezikulturní vztahy vede do problémů separace a segregace včetně terorismu a ozbrojených konfliktů. 7 BERRY John W. (2013) Intercultural Relations in Plural Societies: Research Derived from Multiculturalism Policy.
Acta de investigación psicológica, ISSN 2007-‐4719.
-‐ 7 -‐
ANALÝZA SITUACE Interní analýza -‐ silné stránky Slovanů 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Blízkost kultur a jazyků, především jazyková sebeinterpretace Slovanů. Bohatá lidová kultura Slovanů, folklórní spolky, soubory. Velká motivace pro mezislovanskou spolupráci zvláště u jižních Slovanů. Slovanská tradiční řemeslná zručnost, možnost spojení se vzdělávacími programy8. Můžeme navázat na zkušenosti z doby před 1990, dodnes máme kontakty. (např. Kuba, Vietnam, Indie, severní Afrika, blízký východ, ...) Máme historicky doložené projekty vzájemné pomoci slovanských národů. Například ruská pomoc při osvobozování Srbska a Bulharska nebo česká pomoc při budování bulharské průmyslové infrastruktury. Ve slovanských zemích existují různé spolky a instituce hlásící se ke slovanství. Kulturní diplomacie by se mohla stát jejich společným strategickým zájmem. Máme spolky a organizace slovanských rodáků a imigrantů po celém světě, především v Kanadě a USA. Jejich zkušenost a kontakty jsou skvělou možností pro realizaci slovanské kulturní diplomacie. Máme společný pomocný všeslovanský dorozumívací jazyk9, kterým jsme schopni nahradit absurditu dorozumívání mladých Slovanů angličtinou.
Interní analýza -‐ slabiny Slovanů 1. Jsou Slované vůbec schopni a ochotni spolupracovat na jednotném postupu ke kulturní diplomacii? Jak hluboké jsou kulturní rozdíly mezi východními a západními Slovany? Můžeme ještě něco jiného společně nabízet světu kromě prezentace naší vlastní idealizované minulosti v podobě folklóru a lidové kultury? 2. Nedostatečné mezislovanské vazby v oblasti vědy a techniky ve srovnání s úrovní mezinárodní vědecko-‐technické spolupráce. Slovanské elity raději spolupracují "se Západem", než s možnými partnery v sousedních slovanských zemích. Hlavně mládež. 3. Nedostatečné mezislovanské vazby v oblasti umění. Pouze se vzájemně předvádíme, ale společné mezislovanské projekty nemáme. Hlavně mládež. 4. Rozpad multinárodních slovanských států na malé jednonárodní. (SFRJ, ČSSR, SSSR) 5. Nepomáháme Lužickým Srbům před jejich asimilací do německého etnika. 6. Šovinismus a historické reminiscence mezi některými slovanskými národy. Slovanské státy mají různé výklady našich společných dějin poplatné aktuální ideologii a protichůdným politickým zájmům, manipulace s fakty. 7. Špatná historická zkušenost s využíváním krize slovanského souseda ve svůj prospěch. Například polská okupace československého pohraničí v roce 1938, vznik Slovenského štátu v 1939, chorvatsko-‐srbské vztahy a v současnosti i ukrajinsko-‐ruské vztahy. 8. Podpora slovanství nemůže být jen podpora a šíření ruštiny a ruské kultury na úkor ostatních slovanských jazyků a kultur. Jak vlastně dnešní Rusko chápe slovanské hnutí? 9. Kulturní nekomunikace mezi slovanským latinským západem a slovanským řeckým východem, známý jako problém Cyrilice a Latinky. Nebyli jsme schopni se spolu domluvit ani na jednotné transkripci azbuky do latinky, používá se šílená anglická transkripce. Důsledkem je, že východní Slované nedokáží ani číst slovanskou latinku. 10. Hlavně u mládeže chybí znalost jakéhokoliv dalšího slovanského jazyka kromě svého rodného, což by hodně pomáhalo mezislovanské komunikaci. Přitom je známo, že kdo zná alespoň dva různé slovanské jazyky, je lépe schopen pasívně rozumět všem ostatním slovanským jazykům. Naše mládež tím ztrácí slovanskou identitu a dává přednost komunikaci v angličtině, protože blízkému jazyku sousedního slovanského národa nechce nebo nedokáže rozumět. 8 V Česku například Institut Svazu průmyslu ČR a jeho projekty na portále http://ipraxetv.cz/. 9 Novoslověnština. http://www.neoslavonic.org, http://cs.wikipedia.org/wiki/Novoslověnština
-‐ 8 -‐
Externí analýza -‐ příležitosti vnějšího světa pro Slovany 1. Jsme vnímáni okolím jako jeden celek. 2. Jsme významná skupina v EU, dohromady asi 70 milionů lidí. V Ruské federaci dalších asi 90 milionů a k tomu ještě Ukrajina, Srbsko, Makedonie, Černá Hora a všichni další lidé na světě ovládající slovanský jazyk (národy Kavkazu a středoasijských republik). 3. Slovanské země mají významnou pozici v OBSE a Radě Evropy. 4. Slovanské země jsou členy V4 -‐ Visegrádské organizace. 5. Máme otevřený a volně dostupný internet. 6. Můžeme vytvořit kulturní spojenectví s Řeckem přes jižní Slovany. 7. Můžeme se pokusit o kulturní spojenectví s dalšími národy Slovanům blízké satemské indoevropské jazykové větve (např. Baltové, Indové a Peršané). 8. Blíží se výročí 100 let od konce 1. sv. války, bude státní podpora různých programů (toto výročí je velmi významné, protože to je datum vzniku mnoha slovanských států) 9. Máme světově významné vědce, osobnosti z výzkumu, kultury, průmyslu i sportu, které svět zná (např. Tesla, Mendělejev, Ciolkovskij, Ressel, Baťa, ...). Nejen v historii, ale některé i v současnosti, kteří působí v zahraničí (například Češi chirurg Bohdan Pomahač, tenistka Martina Navrátilová, režisér Miloš Forman a hokejista Jaromír Jágr). 10. Historické události, kdy Slované bránili a zachraňovali Evropskou civilizaci před zničením. Například podíl Polska (bitva u Vídně 11. září 1683) a Ruska (rusko-‐turecké války v 18. století) na osvobození Evropy od islámské invaze. Externí analýza -‐ hrozby vnějšího světa pro Slovany 1. Vzájemně ostře nepřátelské politické vztahy mezi Západem a Ruskou federací. Důsledkem toho ruské elity manévrují mezinárodní slovanské hnutí do opozice k politickým strukturám "zkaženého západu" (EU, NATO, UNESCO, Spojené národy ...) vyvoláváním nostalgie po bývalém SSSR a kritikou "zkažené západní" civilizace z pozice zpolitizovaného ethnofyletického pravoslaví, antisemitismu a antidarwinismu. 2. Špatná pověst slovanství kvůli bipolárnímu světu před 1990, hlavně u mládeže. (klišé: Slované = Rusové = sověti = komunisté = proti demokracii) 3. Svět nedokáže rozlišovat mezi obecně slovanskou a specificky ruskou kulturou. 4. Obviňování z nacionalismu a šovinismu vůči našim slovanským aktivitám. 5. Neznalost slovanských jazyků způsobuje odcizení od jiných evropských národů, předsudky, zjednodušující tvrzení, ... (jedí rukama a nemají ani elektřinu). 6. Po staletí budované vztahy s jednotlivými západními zeměmi se v realitě dnešní EU mění. Např. tradiční spojenec Slovanů (Francie) a tradiční nepřítel Slovanů (Německo) už nejsou nepřátelé, ale jsou to spojenci s novými názory ke slovanské otázce. Diskuze Slovanský svět potřebuje nový strategický plán, který by jasně pojmenoval nové dlouhodobé cíle, kterých chceme dosáhnout. Jaký je však nový strategický cíl Slovanů? Na počátku 19. století byl úspěšným strategickým cílem Slovanů ozbrojený boj za samostatnost, protože jediným samostatným slovanským státem tehdy byla Ruská říše. Tento starý cíl byl úspěšně splněn následkem slovanské kulturní a politické emancipace, kdy bylo na počátku 20. století mnoho nových slovanských států, které se dnes počátku 21. století po rozpadu mnohonárodnostních SSSR, Jugoslávie a Československa přeměnily na samostatné národní státy. Pouze jediní Lužičtí Srbové dnes nemají svůj národní stát. Slované potřebují nový strategický cíl, který by byl zaměřený do budoucnosti a reflektoval nové hrozby a nové příležitosti.
-‐ 9 -‐
VOLBA NOVÉ STRATEGIE Jedinou možnou mírovou strategií dnešních slovanských národů zachovávající slovanské kulturní dědictví a identitu je spolupráce s ostatními civilizovanými národy. Vytvářet slovanskou alternativu (což by prakticky znamenalo opozici) ke globální civilizaci dnešního světa by Slovany dovedlo do ozbrojeného konfliktu s globální civilizací a následné separace a segregace podobnému pesimistické prognóze vývoje v muslimském světě. V těžkostech moderního globalizovaného světa nás Slovany nesmí ovládnout sentiment po idealizované minulosti ztraceného zlatého věku10 a stavění se do opozice proti "fašistickému a bezbožnému" modernímu světu. Taková opozice (ve skutečnosti jen snaha o cestu zpátky do idealizované minulosti) by vedla k ukončení slovanské spoluúčasti na budování moderního světa a otevřela by Pandořinu skříňku konspiračních teorií o globálním spiknutí proti Slovanům.
TAKTIKA Taktikou rozumíme praktický způsob dosažení strategického cíle, jehož celkové plnění se skládá z množiny jednotlivých projektů, které je třeba řídit.
ano$
přání&
desire$
ano$
ac+on$
čin&
ano$ spokojenost& ano$ sa+sfac+on$ ne$
zájem&
interest$
ne$
pozornost& ano$ a*en+on$
ne$
&
ne$
plán&
ne$
AIDA 11 je zkratkou z anglických slov attention – interest – desire – action. Jde o model popisující proces fungování marketingové reklamy nebo propagace a je to použitelný návod také pro plánování a řízení společenských projektů. Model AIDA (v rozšířené variantě AIDAS) se skládá z postupné sekvence kroků, které vedou ke splnění cíle. Každý z kroků je kriticky důležitý a jeho selhání je důvodem pro celkový neúspěch projektu:
neúspěch&
úspěch&
1. pozornost (A -‐ action) Cílem tohoto kroku je upoutat pozornost občanů pomocí webových stránek, tištěných médií, televizních a rozhlasových pořadů, osobní kontakt (přátelé, sousedi) ... Zde je třeba používat nejen zpřístupňující model, kdy je poskytován veřejný přístup k centrálně uskladněným informacím (např. veřejně dostupné webové stránky, ale které si uživatel musí sám najít), ale i distribuční model, kde informace je aktivně dodávána potenciálním zájemcům (např. elektronická pošta). 2. zájem (I -‐ interest) Cílem tohoto kroku je vyvolat u občana zájem o projekt tak, aby předchozí bezděčná pozornost přešla v záměrnou tak, aby občan o zdroji informací věděl a vyhledával je. 3. přání (D -‐ desire) Cílem tohoto kroku je vyvolat u občana potřebu se zapojit do akce, aby došlo k pochopení a přijetí strategického cíle občanem. 4. čin (A -‐ action) Tento krok je vlastní uskutečnění příslušné věci, například uskutečněná účast občana na konferenci nebo jiné společenské akci, nákup odborné knihy nebo časopisu atd. 5. spokojenost (S -‐ satisfaction) Tento krok se týká dopadů uskutečněného projektu. Projekt je totiž úspěšný jen tehdy, pokud jeho účastníci jsou spokojeni, sami požadují pokračování a sami doporučují účast ostatním, čímž dochází k usnadňování nebo naopak potížím dalších návazných projektů, které jsou součástí stejného strategického cíle. 10 Např. sentiment po komunistickém SSSR nebo po pravoslavném samoděržaví nebo bizarní kombinace obojího. 11 AIDA Model: Attention-‐Interest-‐Desire-‐Action. http://www.mindtools.com/pages/article/AIDA.htm
-‐ 10 -‐
DODATEK -‐ PROGRAM SLOVANSKÉ UNIE s. z. Naše Slovanská unie z. s. (ve zkratce SU) funguje jako služba. Každý je u nás vítán, kdo má prokazatelné výsledky, kterými však nejsou jakkoliv ohnivé politické názory, ale opravdu jen přínosné a prakticky prokazatelné výsledky, které pomáhají bližním a nejsou to jen slova. Například dokončená odborná kniha nebo odborná přednáška nebo nový informační systém na internetu. Jde o to, co se v moudrých textech popisuje jako strom, který přináší dobré ovoce. Takový člověk, který má prokazatelné výsledky, nemusí být nutně členem naší unie, ale přesto u nás najde možnost se s námi v přátelském prostředí podělit o svoje znalosti a zkušenosti. Takového člověka rádi podpoříme a podělíme se s ním o naši identitu a značku, která trvá od roku 1992. Musíme si také dát velký pozor. Na mezinárodní slovanské hnutí se v poslední době nabalili různí podvodníci toužící po moci, nezřídka s falešnými akademickými i jinými tituly. Tito populisté by chtěli propagandisticky využít naše jméno a naši tradici, aby si díky nám před veřejností posílili svoje společenské postavení aniž by museli předložit vlastní výsledky. Samozřejmě nezavíráme oči před politickými problémy současného světa. Ale to neznamená, že se musíme stát protestní politickou platformou, která bude do vnějšího světa vysílat jen plamenné řečnění, jen stížnosti na nejrůznější zahraniční "viníky", která bude zaujímat jen ohnivé postoje proti různým vnějším i vnitřním "nepřátelům" a vysílat jen protesty proti "zkaženému a bezbožnému" modernímu světu. My chceme lidem dávat skutečné výsledky. Takové politikaření lidi rozděluje, my však chceme lidi spojovat. Nechceme plamennou propagandu, kterou bychom krmili veřejnost namísto tvorby hmatatelných výsledků a přitom se pokrytecky tvářili, že tím protestním řečněním o našich vlastních postojích a našich emocích kdovíjak zlepšujeme svět a vykonáváme kdovíjak užitečnou správu věcí veřejných. My pracujeme s tím, co Slovany a jiné národy spojuje, a nerýpeme se v tom, co Slovany a jiné národy rozděluje. Nechceme dělit celé národy na "hodné oběti" a "zlé fašisty". Slovanská unie pracuje podle zásad komunikace a inspirace. Je to pozitivní strategie využití našich silných stránek ke tvorbě nových příležitostí. Některá proroctví říkají, že budoucnost světa patří Slovanům. To je však velká zodpovědnost. Nyní na počátku 21. století zaznamenáváme rychlý vzestup mimoevropských kultur a civilizací, z nichž některé jsou velmi nepřátelské naší evropské civilizaci Je to militantní islám i jiné nedemokratické režimy, z nich některé jsou dokonce hospodářsky velmi úspěšné, i když potírají svobodu a lidská práva. Možná jsou Slované díky svým specifickým vlastnostem předurčeni lépe rozumět hrozbám a příležitostem přicházejícího budoucího světa. Staří Slované, na rozdíl od řecko-‐římského, germánského nebo keltského pantheonu, neměli žádného explicitního boha války. Slované byli a jsou lidé slova a vědí, že vzdělání a široce dostupné informace (knihy, internet, ...) jsou tou nejsilnější zbraní, jak v devátém století napsal Konstantin Filosof ve své básni Proglas12. Proto má náš spolek ve znaku hlaholské písmeno S, které Konstantin Filosof navrhl jako propojení symbolu Země (kruh) a Boha (trojúhelník): Pokud platí teze o budoucnosti Slovanů, tak tam, kde to bude možné, snad budou Slované jako vzdálení příbuzní Indů a Peršanů lépe umět stavět mosty mezi civilizacemi. A tam, kde to možné nebude, budou muset svým méně chápavým evropským sousedům vlastním příkladem dokázat, že je potřeba naši společnou evropskou civilizaci bránit. 12 Proglas, http://cs.wikipedia.org/wiki/Proglas
-‐ 11 -‐
